VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Šárka Válová Územní plán jako podklad pro rozvoj cestovního ruchu v Karlových Varech

Diplomová práce

2013

Územní plán jako podklad pro rozvoj cestovního ruchu v Karlových Varech

Diplomová práce

Bc. Šárka Válová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra Cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání diplomové práce: 2013-05-09 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master´s Dissertation Spatial plan as a foundation for the development of tourism in Karlovy Vary Bc. Šárka Válová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2013-05-09 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2013

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem diplomovou práci na téma Územní plán jako podklad pro rozvoj cestovního ruchu v Karlových Varech zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

.……………………… jméno a příjmení autora

V Praze dne 9. 5. 2013

Toto místo bych ráda využila k poděkování vedoucímu práce Ing. Petru Studničkovi za jeho cenné rady a připomínky, díky kterým jsem tuto práci mohla vyhotovit. Dále bych chtěla poděkovat Ing. arch. Ireně Václavíčkové z Magistrátu

města

Karlovy

Vary

(Úřad

územního

plánování)

a Ing. Ondřejovi Kypovi ze společnosti AF-CITYPLAN za poslání stěžejních dokumentů. V poslední řadě děkuji Mgr. Kateřině Elisové z Vysoké školy hotelové v Praze 8 za korekci anglického jazyka.

Abstrakt VÁLOVÁ, Šárka. Územní plán jako podklad pro rozvoj cestovního ruchu v Karlových Varech. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. Celkový počet stran 86.

Tato diplomová práce pojednává o územním plánu Karlových Varů. Územní plánování je systematický proces, který řeší funkční využití území, vymezuje zásady jeho organizace, koordinuje výstavbu a jiné činnosti rozvoje území, vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí. Jako podklad územního plánování a jeho následného rozvoje slouží územní plán. Územní plán je dokument, který řeší funkční vymezení a uspořádání ploch a určuje zásady organizace území, proces jeho využití a předpoklady výstavby. Cílem této práce je zhodnotit, zda územní plán slouží jako podklad pro rozvoj cestovního ruchu v Karlových Varech. Po zhodnocení územního plánu jsou v poslední části této diplomové práce navržena opatření, která povedou k rozvoji cestovního ruchu. Tato opatření se týkají různých forem cestovního ruchu, architektury a územního plánování a nakonec dopravní infrastruktury.

Klíčová slova: Cestovní ruch, Karlovy Vary, Lázeňství, Přírodní léčivé zdroje, Urbanismus, Územní plán, Územní plánování.

Abstract This thesis deals with spatial plan of Karlovy Vary. Spatial planning is a systematic process that addresses the functional land application, defines principles of organization, co-ordinates construction and other land development activities, creates conditions for providing standing harmony of all natural, cultural and civilization values in the area, especially with the respect to the care of the environment. Spatial plan is used as the basis of spatial planning and its consequent development. Spatial plan is a document that addresses the functional definition and arrangement of areas and determines the principles of organization, the process of its application and construction requirements. The goal of this thesis is to evaluate, if spatial plan is used as the basis for tourism development of Karlovy Vary. After evaluation of the spatial plan some arrangements that will contribute to the tourism development are suggested in the last part of this thesis. These arrangements are about different forms of tourism, architecture and spatial planning and finally about transport infrastructure.

Key words: Karlovy Vary, Natural healing source, Spa, Spatial plan, Spatial planning, Tourism, Urbanism.

OBSAH

OBSAH .................................................................................................................................... 8 ÚVOD ..................................................................................................................................... 11 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................................................................................. 14 1.1 Charakteristika základních pojmů ........................................................................... 14 1.2 Cíle územního plánování ......................................................................................... 18 1.3 Orgány územního plánování .................................................................................... 19 1.4 Územně plánovací dokumentace ............................................................................. 20 1.4.1 Činnosti a podklady při pořizování územně plánovací dokumentace .............22 1.4.2 Základní obsah územně plánovací dokumentace.............................................23 1.5 Územní rozvoj.......................................................................................................... 26 1.5.1 Složky územního rozvoje.................................................................................26 1.5.2 Politika územního rozvoje ...............................................................................27 1.5.3 Integrovaný plán rozvoje měst .........................................................................28 1.5.3.1 Základní podmínky pro IPRM .................................................................28 1.5.3.2 Regionální operační programy.................................................................29 1.5.3.3 Tématické operační programy .................................................................31 1.6 Vymezení regionů .................................................................................................... 31 1.6.1 Typy regionů ....................................................................................................31 1.7 Statut lázeňského místa............................................................................................ 33 1.7.1 Statut lázeňského místa Karlovy Vary.............................................................33 ÚZEMNÍ PLÁN JAKO PODKLAD PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU 2 V KARLOVÝCH VARECH ................................................................................................ 35 2.1 Počáteční situace při řešení územního plánu ........................................................... 36 2.2 Návrh územního plánu ............................................................................................. 38 2.2.1 Urbanistická koncepce .....................................................................................39 2.2.2 Funkční uspořádání území ...............................................................................39 2.2.3 Urbanistická kompozice a kulturní podmínky rozvoje města .........................41 2.2.4 Lázeňství ..........................................................................................................42 2.2.5 Přírodní léčivé zdroje .......................................................................................43 2.2.6 Cestovní ruch ...................................................................................................47 2.2.7 Rekreace...........................................................................................................49 2.2.8 Zeleň, krajina, příroda ......................................................................................49 2.2.9 Životní prostředí ..............................................................................................52 2.2.9.1 Ovzduší ....................................................................................................53 2.2.9.2 Voda .........................................................................................................53 2.2.9.3 Půda a horninové prostředí ......................................................................54 2.2.9.4 Hluk .........................................................................................................54 2.2.10 Doprava a dopravní zařízení ............................................................................54 2.2.10.1 Silniční doprava .......................................................................................55 2.2.10.2 Železniční doprava ...................................................................................57 2.2.10.3 Autobusová doprava ................................................................................59

Letecká doprava .......................................................................................59 2.2.10.4 2.2.10.5 Integrovaný dopravní systém osob ..........................................................60 2.2.10.6 Doprava v klidu .......................................................................................61 2.2.10.7 Hlukové poměry z dopravy......................................................................62 2.2.10.8 Ochranná pásma .......................................................................................62 2.2.10.9 Pěší provoz ...............................................................................................63 2.2.11 Občanské vybavení ..........................................................................................63 2.2.11.1 Školství a výchova ...................................................................................63 2.2.11.2 Kultura a osvěta .......................................................................................64 2.2.11.3 Zdravotní a sociální péče .........................................................................64 2.2.11.4 Tělovýchova a sport .................................................................................65 2.2.11.5 Maloobchod a služby ...............................................................................65 2.2.11.6 Administrativa .........................................................................................66 2.2.11.7 Armáda a záchranné systémy ..................................................................66 2.2.12 Zásobování vodou ............................................................................................67 2.2.13 Omezující a regulační prvky ............................................................................67 2.2.13.1 Ochranná pásma a chráněná území ..........................................................67 2.2.13.2 Regulace funkčního uspořádání území ....................................................68 2.2.13.3 Regulace prostorového uspořádání území ...............................................68 NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU A 3 ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ................................................................................................. 70 3.1 Cestovní ruch ........................................................................................................... 70 3.2 Architektura a územní plánování ............................................................................. 72 3.3 Dopravní infrastruktura............................................................................................ 75 ZÁVĚR .................................................................................................................................. 79 LITERATURA ...................................................................................................................... 81 PŘÍLOHY .............................................................................................................................. 86

Seznam zkratek AC

Atletický club

ČR

Česká republika

ČSR

Československá republika

EIA

Environmental impact assessment

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

EU

Evropská Unie

GIS

Geologický informační systém

HDP

Hrubý domácí produkt

HND

Hrubý národní důchod

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IDS

Integrovaný dopravní systém

IOP

Integrovaný operační program

IPRM

Integrovaný plán rozvoje města

KV

Karlovy Vary

MHD

Městská hromadná doprava

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

NUTS

Nomenclature Unit of Territorial Statistic

OP

Operační program

OSÚ

Obchodní správní území

PVÚ

Plán využití území

ROP

Regionální operační program

SSR

Slovenská republika

TOP

Tematický operační program

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚPP

Územně plánovací podklady

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významné krajinné prvky

VLÚ

Vnitřní lázeňské území

ÚVOD Z názvu diplomové práce „Územní plán jako podklad pro rozvoj cestovního ruchu v Karlových Varech“ je patrné, že tato práce je zaměřena na územní plánování. Územní plánování je mocenský nástroj, který můžeme aplikovat v různých systémech. Jedná se o disciplínu, která přináší poznatky z různých oborů, jako je architektura, urbanismus, demografie, geografie atd. Cílem územního plánování je řešit funkční využití území, stanovit principy jeho organizace, slaďovat výstavbu a jiné činnosti rozvoje území, vytvářet dispozice k zabezpečení trvalé shodě všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, především s ohledem na životní prostředí. V České republice má územní plánování dlouholetou tradici. Důležitý byl rok 1976, kdy Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a Ministerstvo výstavby a techniky ČSR a SSR pořídilo příručku „Unifikace značek pro grafické části územně plánovací dokumentace“ nebo-li „Zelenou knihu“, která byla vyhotovena v souvislosti se založením Stavebního zákona č. 50/1976 Sb.

Jako podklad pro územní plánování slouží územní plán. Jedná se o dokument, který je většinou zpracováván na dobu 10 let a má podobu velké mapy, kde jsou barevně vymezena území s různými funkcemi. Územní plán představuje stěžejní podklad pro plánování dlouhodobě udržitelného rozvoje cestovního ruchu a usměrňování cestovního ruchu. Cílem územního plánu je funkční uspořádání ploch a následné určení zásad organizace území, postup jeho využití a předpoklady výstavby.

Cestovní ruch představuje soubor aktivit účastníků cestovního ruchu, soubor procesů a budování zařízení, které poskytují služby účastníkům cestovního ruchu inklusive souboru aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují. Dále cestovní ruch zahrnuje činnosti, které jsou spojené s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, soubor politických a veřejně-správních činností a reakce místních svazků a ekosystémů na zmíněné činnosti. Jedná se o průmysl, který se nejrychleji rozvíjí. Cestovní ruch může jak pozitivní, tak negativní účinky, z tohoto důvodu je nutné ho regulovat, aby byl dlouhodobě udržitelný.

11

Karlovy Vary jsou největším a druhým nejstarším lázeňským místem v České republice. Toto město můžeme označit za světové lázeňské místo s funkcí střediska cestovního ruchu, ale i střediska kulturního a společenského na mezinárodní a celostátní úrovni. Karlovy Vary můžeme určit jako správní centrum okresu a sídlo konvenčního karlovarského průmyslu. Současný stav je výsledkem dlouhodobého rozvoje. Důležitou událostí, která v Karlových Varech probíhá, je mezinárodní filmový festival, který nabízí Karlovy Vary ve světě. Hospodářský rozvoj byl v Karlových Varech už od začátku založen na využívání termálních pramenů. S rozvojem lázeňství vznikala i další řemesla, jako je např. výroba porcelánu a křišťálu, která doplňují lázeňství a cestovní ruch.

Cílem této diplomové práce je posoudit, zda územní plán opravdu slouží jako podklad pro rozvoj cestovního ruchu v Karlových Varech, a zda přináší další možnosti rozvoje území. V práci jsou stanoveny tyto hypotézy: H0 = Územní plán slouží jako báze pro rozvoj cestovního ruchu. H1 = Karlovy Vary mají značný předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu. H2 = Karlovy Vary disponují předpoklady cestovního ruchu, především lokalizačními a selektivními.

V první, teoretické části, se věnujeme základním charakteristikám, jako je územní plánování a cestovní ruch a další pojmy, které se k těmto oborům váží. Nedílnou součástí této části je vývoj územního plánování v České republice. Dále jsou teoretická východiska zaměřená na územně plánovací dokumentaci, územní rozvoj, vymezení regionů a statut lázeňského místa.

Druhá kapitola je věnována územnímu plánu Karlových Varů. Nejprve se zaměřuje na počáteční situaci při řešení územního plánu, následně rozebíráme územní plán jako takový. Mezi jeho stěžejní složky, které se týkají rozvoje cestovního ruchu, patří urbanistická koncepce, funkční uspořádání území, urbanistická kompozice a kulturní podmínky rozvoje města, lázeňství, přírodní léčivé zdroje, cestovní ruch, rekreace, zeleň, krajina, příroda, životní prostředí, doprava a dopravní zařízení, občanské zařízení, zásobování vodou a nakonec omezující a regulační prvky.

V poslední části diplomové práce se věnujeme návrhům a doporučením pro rozvoj cestovního ruchu a územního plánování. Tyto návrhy rozdělujeme do tří sekcí, 12

a to cestovní ruch, architektura a územní plánování a dopravní infrastruktura. V oblasti cestovního ruchu se zaměřujeme zejména na sportovní aktivity a plánujeme vybudování sportovního zařízení. Architekturu a územní plánování zde zmiňujeme zejména díky výskytu černých staveb, které se na území Karlových Varů nacházejí. V dopravní infrastruktuře řešíme silniční, železniční a leteckou dopravu.

V počáteční části diplomové práce, v souvislosti k teoretickému začátku, používáme metodu deskripce, kde vystihujeme základní charakteristiky cestovního ruchu a územního plánování, včetně jeho vývoje. V analytické části můžeme nalézt dvě metody. První je Analýza procentuálního podílu ploch procesu používání, pomocí které zjišťujeme největší využívání ploch. Druhou metodou je Analýza vztahu cestovního ruchu a území, kde se specializujeme na výskyt přírodních léčivých zdrojů.

V diplomové práci vycházíme z literatury zejména českých autorů, jako je např. P. Attl (Turismus 1), M. Janatka (Urbanismus a územní plánování), J. Hrůza, J. Zajíc (Vývoj urbanismu 1,2) a další. Jako nedílnou součást informačních zdrojů používáme různé zákony, např. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny atd. Ze zahraničních autorů čerpáme od J. Morphet (Effective practice in spatial planning), M. Tewdwr-Jones, P. Allmendinger (Territory, identity and spatial planning) a další. Jako poslední zdroj informací používáme internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj, Ústavu územního plánování, města Karlovy Vary a Fondů Evropské unie.

13

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A CESTOVNÍHO RUCHU Rozvoj a péče o území má dlouholetou historickou souvislost, která je spojována s konkrétním místem. Pojem územní plánování můžeme do anglického jazyka přeložit v mnoha formách, např. urban planning, town planning, physical planning nebo country planning. V Evropské unii se ale používá spojení spatial planning. I přesto, že územní plánování je spojeno s konkrétními politickými systémy a je mocenským instrumentem, tak je možno ho aplikovat v různých systémech. Jedná se o mezioborovou disciplínu, kde se střetávají poznatky z různých vědních oborů, jako je architektura, urbanismus, demografie, geografie, krajinná ekologie atd.

V České republice, dříve v Československé, má územní plánování dlouholetou tradici. Jako podstatný rok územního plánování můžeme zmínit rok 1976, kdy Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a Ministerstvo výstavby a techniky ČSR a SSR zhotovilo manuál „Unifikace značek pro grafické části územně plánovací dokumentace“. Tento manuál byl známý především pod označením „Zelená kniha“, která byla pořízena ve spojitosti se založením zákona č. 50/1976 Sb., Stavební zákon. I přesto, že v průběhu následujících let došlo ve Stavebním zákoně k mnoha novelizacím, tato „Zelená kniha“ zůstala aktuální bez nahrazení obdobnými dokumenty. V roce 1999 Ústav územního rozvoje Brno zpracoval studii, která kontrolovala možnosti standardizace legend hlavních výkresů územních a regulačních plánů. Tato studie byla zhotovena na základě znalostí z domácí a zahraniční praxe. Vzhledem k tomu, že nebyla dále rozpracována, k zavedení standardizace nedošlo. Probíhaly další pokusy o spojení grafického vyjadřování a územní plánování, ale většina těchto pokusů byla neúspěšná. Tyto pokusy ztroskotaly, protože nebylo možné nalézt takové grafické vyjadřování, které by uspokojilo individuální potřeby každého sídla a dovolilo podchytit jeho zvláštnosti.

1.1 Charakteristika základních pojmů V této části diplomové práce můžeme nalézt základní pojmy, které souvisí s územním plánováním, urbanismem a cestovním ruchem. 14

Podle M. Páskové a J. Zelenky „Územní plánování je soustavný a komplexní proces, který řeší funkční využití území, stanovuje zásady jeho organizace, věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti rozvoje území, vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí.“1 Jako podklad pro územní plánování a jeho následný rozvoj území slouží Územní plán. Jedná se o dokument, jehož úkolem je řešit funkční vymezení a uspořádání ploch a následně určit zásady organizace území, proces jeho využití a předpoklady výstavby. „Ve vztahu k cestovnímu ruchu se jedná o jeden ze zásadních podkladů pro plánování dlouhodobě udržitelného rozvoje cestovního ruchu a regulaci cestovního ruchu.“2 Územní plán má formu velké mapy, kde jsou barevně vyznačena území s různou funkcí, např. obytné zóny, průmyslové zóny, silnice, nákupní domy, zelené plochy apod. Územní plány se zpracovávají většinou na dobu 10 let. Jedná se tedy o mapu, která obsahuje nejen aktuální stav daného území, ale i jeho plánovaný územní rozvoj. Územní plány odsouhlasí zastupitelstva obcí nebo zastupitelstva kraje, ve zvláštních případech je zpracují Ministerstvo obrany či Ministerstvo pro místní rozvoj. Územní plán upravuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. S územním plánováním souvisí další pojem, což je územní rozvoj. Podle I. Obersteina a J. Cacha je tento pojem definován takto: „Územní rozvoj je proces v území, při němž dochází k jeho zhodnocení, a to změnou jeho funkčního využití nebo zásadní změnou intenzity jeho využití. Je výsledkem investiční činnosti“3.

Zásady a pravidla územního plánování (1983) uvádí, že Osídlení je souhrn všech sídelních útvarů, všech primárních výrobních i nevýrobních fondů a celého obyvatelstva na daném území, který obsahuje všechny vztahy mezi jednotlivými sídelními útvary v oboru výroby, obsluhy, bydlení a využívání volného času, vztahy mezi těmito obory, jako důsledky lidských činností.

M. Pásková a J. Zelenka ve svém díle Cestovní ruch, výkladový slovník (2002) uvádí další pojmy, které souvisí s touto problematikou. Urbanizace je výstavba měst a rozvoj městského způsobu života, který je sjednocený s patrnou změnou životního stylu, stupňováním soustředění se obyvatelstva a s přesunem lidí z vesnic do měst. Další 1

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Cestovní ruch, Výkladový slovník. Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. s. 305 2 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J, op. cit., str. 305 3 OBERSTEIN, I., CACH, J. Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha, FA ČVUT, 2001. s.

15

charakteristikou, kterou můžeme najít ve výkladovém slovníku je Aglomerace, která představuje prostorovou koncentraci aktivit a lidí s cílem vzájemného prospěchu. Jako příklad si můžeme uvést průmyslovou oblast nebo velké město. Následující pojem, který zde vysvětlujeme je Konurbace, pod kterou si můžeme představit souměstí. Jedná se o sloučení dvou nebo více měst v jeden komplex s tím, že se zachová správní samostatnosti měst. Suburbanizace je proces, ve kterém dochází k rozšiřování předměstí, to znamená hromadné stěhování obyvatel z ústředních částí městských aglomerací a konurbací na jejich okraje nebo za administrativní hranice měst s dodržením úzkých funkčních vztahů nově osídlených území se sídelními jádry.

Ústav územního rozvoje vytvořil na svých webových stránkách aplikaci, která se jmenuje Slovník územního rozvoje. V tomto slovníku můžeme nalézt, že „Deurbanizací označujeme postupné snižování počtu stálých obyvatel měst. Původní bytové domy v

centrálních

kompaktně

zastavěných

zónách

velkoměst

jsou

rekonstruovány

na kancelářské objekty či zcela nahrazovány novými budovami využívanými k čistě komerčním účelům. Část populace v produktivním věku se z těchto zón a z panelových sídlišť stěhuje do obcí v suburbánním zázemí. Značný počet lidí v postproduktivním věku využívá ke stálému bydlení své rekreační objekty na venkově.“4 Další charakteristikou je „Reurbanizace, která představuje proces, při kterém dochází k opětovnému osídlování centrálních zón měst a metropolitních regionů. Opuštěné administrativní a komerční budovy i historické industriální stavby (bývalé objekty továren, dílen, mlýnů a jiných technických zařízení) jsou restaurovány a rekonstruovány ke zcela novému funkčnímu využití.“5 Posledním pojmem, který souvisí s problematikou urbanizmu, je dezurbanizace. Podle Slovníku územního rozvoje „Dezurbanizace je řízený nebo živelný proces, vedoucí k rovnoměrnému rozložení optimálně velkých sídel v krajině cestou zamezení koncentrického růstu velkoměst. Tento růst je nahrazován soustavou vysunutých sídel s pracovišti a s bydlením přiblíženým k rekreační krajině, rozložení centrálních služeb velkých měst do vymezených soběstačných městských útvarů.“6

4

SLOVNÍK ÚZEMNÍHO ROZVOJE: Deurbanizace. Ústav územního rozvoje. 2005 [cit. 2012-08-12]. Dostupné na internetu: 5 SLOVNÍK ÚZEMNÍHO ROZVOJE: Reurbanizace. Ústav územního rozvoje. 2005 [cit. 2012-08-12]. Dostupné na internetu: 6 SLOVNÍK ÚZEMNÍHO ROZVOJE: Dezurbanizace. Ústav územního rozvoje [online]. 2002 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z:

16

Na každém území se nacházejí nemovitosti a stavby, proto z hlediska územního plánování je důležitý katastr nemovitostí, který tyto položky eviduje. Jedná se o údaje nemovitostí v České republice, jejich deskripci a geometrické a polohové určení. Katastr nemovitostí také eviduje vlastnické a věcné práva k nemovitostem podle zákona. Informace, které katastr shromažďuje, slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové, poplatkové, vědecké, hospodářské a statistické účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí a pro tvorbu dalších informačních systémů. Podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky „katastrální mapou je polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; stavby se zobrazují průmětem svého vnějšího obvodu.“7

Cestovní ruch je souhrn činností účastníků cestovního ruchu, soubor procesů a budování zařízení, které poskytují služby účastníkům cestovního ruchu včetně souhrnu činností osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, činností, které jsou spojené s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, soubor politických a veřejně-správních činností a reakce místního společenství a ekosystémů na zmíněné činnosti. Jedná se o aktivity osob, které cestují do míst mimo jejich obvyklé prostředí za účelem trávení volného času. „Cestovní ruch je nejrychleji rozvíjející se průmysl světa. Má ekonomický přínos pro daný stát. S cestovním ruchem jsou spojené různé aktivity, jako například přírodní atraktivity, supra struktura, volno-časové aktivity, např. wellness a lázeňství, kultura a životní styl obyvatel navštívené destinace. Rozvoj cestovního ruchu nemá pouze pozitivní vliv na ekonomiku. Negativní vliv může být na přírodní prostředí, infrastrukturu a suprastrukturu. Proto je nutné regulovat rozvoj cestovního ruchu, aby byl dlouhodobě udržitelný. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu má tři pilíře a to ekonomický, environmentální a sociální. Na úspěšnost cestovního ruchu má vliv kupní síla obyvatel.“8 Činnosti cestovního ruchu se odehrávají v konkrétním území, to znamená, že mluvíme o územní vázanosti. Aby tyto aktivity mohly v daném území probíhat, musí toto místo splňovat určitě podmínky. Jedná se o předpoklady a atraktivity cestovního ruchu.

7

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky VÁLOVÁ, Š. Komparace Hlavního města Prahy a Středočeského kraje z hlediska cestovního ruchu. [Bakalářská práce] Praha, VŠH, 2011. s. 15.

8

17

Předpoklady cestovního ruchu tvoří soubor přírodních a lidských hledisek včetně jejich vztahů, které budují předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Mariotova funkčně chronologická metoda tyto předpoklady dělí na selektivní, lokalizační a realizační. Podrobnější členění můžeme vidět v tabulce č. 1. Z hlediska územního plánu Karlových Varů jsou pro nás stěžejní lokalizační předpoklady. Za atraktivitu cestovního ruchu můžeme označit přírodní podmínky, sportovní, kulturní nebo společenské události, které přitahují účastníky cestovního ruchu.

Tabulka č. 1: Mariotova funkčně chronologická metoda předpokladů cestovního ruchu NÁZEV Selektivní předpoklady Demografické Politické Sociologické Urbanizační Ekologické Personální Administrativní Lokalizační předpoklady Přírodní Kulturně-komunální Realizační předpoklady Komunikační Infrastruktura CR Zdroj: vlastní zpracování

VYSVĚTLENÍ Hustota a věková struktura obyvatel Politická stabilita, války, bezpečnostní situace Vzdělanost, ekonomické aktivity Velikost a hustota sídel Životní prostředí Odbornost zaměstnanců subjektů cestovního ruchu Vízová politika Přírodní atraktivity, vodstvo, flóra, fauna Atraktivity vybudované lidmi – např. společenské akce Systém dopravy Kulturní a zábavní zařízení

1.2 Cíle územního plánování Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, vymezuje tyto hlavní cíle územního plánování: Cílem územního plánování je budování předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který spočívá v harmonickém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

18

Územní plánování zabezpečuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území vytrvalým a souhrnným řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem získání obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Z tohoto důvodu sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Orgány územního plánování slaďují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti, které ovlivňují rozvoj území a vymezují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Územní plánování ve veřejném zájmu opatruje a rozvíjí přírodní, kulturní a

civilizační

hodnoty

území,

včetně

urbanistického,

architektonického

a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako důležitou složku prostředí života obyvatel a základ jejich identity. S ohledem na to stanovuje podmínky pro úsporné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se stanovují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V nezastavěném území je možné umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro redukci nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které pozdvihnou podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu a to takovým způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

1.3 Orgány územního plánování Mezi nejdůležitější orgány územního plánování patří: I. Ministerstva Ministerstvo pro místní rozvoj – vykonává úlohu ústředního správního úřadu v oblasti územního plánování počítaje v to územního rozhodování dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a podle ostatních předpisů. Dále provádí metodickou činnost. Specializované úseky ministerstva přezkoumávají výsledky správních orgánů, jako jsou krajské

19

úřady a Magistrát hl. m. Prahy na úseku územního plánování a stavebního řádu. Ministerstvo pro místní rozvoj vydává politiku územního plánování, eviduje územně plánovací aktivity a provádí dozor ve věcech územního plánování. Ministerstvo obrany – vykonává úlohu ústředního správního úřadu státu na vojenských území, kde pořizuje územní a regulační plán a řeší územně analytické podklady. II. Orgány kraje Krajský úřad - koordinuje, usměrňuje, sjednocuje a kontroluje výkon státní správy na úseku stavebního řádu v rámci kraje a podřízených správních úřadů, pořizuje zásady územního rozvoje a územní studie a uplatňuje požadavky k územním plánům a jejich změnám. Zastupitelstvo kraje Rada kraje III. Orgány obce Obecní (městský) úřad Obecní úřad s rozšířenou působností (úřad územního plánování) Stavební úřad – stavebním úřadem může být obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Magistrát hl. m. Prahy, speciální stavební úřady, které vykonávají svou činnost u staveb drah, dálnic, solnic a leteckých staveb. Rada obce Zastupitelstvo obce

1.4 Územně plánovací dokumentace Mezi důležitou dokumentaci, která souvisí s územním plánováním, patří: Zásady územního rozvoje – jedná se o základní nástroj souladu rozvoje kraje a územně plánovacích aktivit obcí. Doplňují požadavky politiky územního rozvoje, vymezují podmínky a požadavky na uspořádání kraje a jeho složek. Územní plán – jak už bylo řečeno v kapitole 1.1 charakteristika základních pojmů, jedná se o dokument územního plánování, který řeší funkční vymezení a uspořádání ploch a stanovuje základní zásady organizace. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce. 20

Náležitosti územního plánu vymezuje prováděcí právní předpis. Zpracovává se na dobu do 20 let a zahrnuje závazné a směrné části, které určí schvalující orgán. Regulační plán – stanovuje podmínky pro využití a vymezení pozemků, pro umístění a uspořádání staveb veřejné infrastruktury, pro zachování hodnot a charakteru území a pro vybudování příznivého životního prostředí. Regulační plán pořizuje a schvaluje obec. Tento plán obsahuje textovou a grafickou část. V textové části můžeme nalézt popis návrhu urbanistické koncepce, návrh dopravy, občanského

a

technického

vybavení.

Grafická

část

obsahuje

výkresy,

které znázorňují řešení vymezeného území. Územně analytické podklady – slouží k rozpoznání a zhodnocení stavu a vývoje území, jeho kvalit, omezení změn v území z hlediska ochrany veřejných zájmů, které vychází z právních předpisů. Pořizovatel musí aktualizovat územně analytické podklady každé dva roky. Územní studie – řeší a posuzuje řešení určitých problémů, či úprav nebo rozvoj funkčních systémů v území, které by mohly velice ovlivňovat využití a uspořádání území.

Obrázek č. 1: Vztahy a návaznost územně plánovací dokumentace

Zdroj: vlastní zpracování

21

1.4.1 Činnosti a podklady při pořizování územně plánovací dokumentace Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, vymezuje tyto činnosti: 1) Činnosti a podklady při pořizování územně plánovací dokumentace zahrnují: a) předběžné práce, b) zpracování průzkumů a rozborů, c) přípravu, projednání a odsouhlasení zadání, d) zpracování plánu řešení územně plánovací dokumentace a jeho projednání, e) přehled a ukládání dokladů o jednáních projektanta a rozhodnutích zásadních pro zpracování územně plánovací dokumentace, f) zpracování komplexního stanoviska včetně návrhu rozhodnutí o podaných námitkách, g) vyjádření příslušného nadřízeného orgánu územního plánování, pokud se jedná o územní plán obce, regulační plán nebo o územní plán velkého územního celku pořizovaný orgánem kraje, h) projednání a schválení souborného stanoviska, i) oznámení rozhodnutí o námitkách ke konceptu řešení, j) zpracování návrhu územně plánovací dokumentace, k) převzetí a projednání návrhu územně plánovací dokumentace, l) předložení návrhu územního plánu obce, regulačního plánu nebo územního plánu velkého územního celku pořizovaného orgánem kraje, včetně návrhu vymezení závazné části, k posouzení nadřízenému orgánu územního plánování, m) zpracování návrhu rozhodnutí o schválení územně plánovací dokumentace se zprávou o jejím projednání, vyhodnocením všech stanovisek, námitek a připomínek a s návrhem rozhodnutí o námitkách a předložení návrhu schvalujícímu orgánu, n) schválení územně plánovací dokumentace a její případnou úpravu dle rozhodnutí o jejím schválení, o) zpracování návrhu právního předpisu o vyhlášení závazné části územně plánovací dokumentace.

22

2) Činnosti po schválení územně plánovací dokumentace zahrnují a) sdělení rozhodnutí o námitkách k návrhu územně plánovací dokumentace a o rozporech s vyřízením námitek podaných ke konceptu řešení, b) postupy schválené územně plánovací dokumentace schvalovací doložkou, c) uložení a poskytnutí územně plánovací dokumentace Ministerstvu pro místní rozvoj, příslušným krajům, obcím a stavebním úřadům, d) zaslání obecně závazné vyhlášky obce nebo kraje o závazné části územně plánovací dokumentace a schématu hlavního výkresu dotčeným orgánům státní správy, e) oznámení nadřízenému orgánu územního plánování o vydání a nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky obce nebo kraje o závazné části územně plánovací dokumentace, f) poskytnutí

údajů

pro

přeled

schválené

územně

plánovací

činnosti

a zpracování registračního listu, g) pozorování aktuálnosti územně plánovací dokumentace ve spolupráci s ostatními orgány územního plánování a stavebními úřady a v případě potřeby předložení návrhu na zpracování změny schvalujícímu orgánu, h) pořizování (v případě potřeby) změn územně plánovací dokumentace, i) rozhodování o případné úpravě směrné části územně plánovací dokumentace, j) oznámení nadřízenému orgánu územního plánování o ukončení platnosti územně plánovací dokumentace a o její archivaci v souladu se zvláštními právními předpisy.

1.4.2 Základní obsah územně plánovací dokumentace Základní obsah územně plánovací dokumentace je stanoven vyhláškou č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.

Územní plán velkého územního celku obsahuje textovou a grafickou část. V textové části nalezneme základní údaje a řešení územního plánu. Základní údaje obsahují hlavní cíle řešení, zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a konceptu řešení územního plánu. Dále se zde nachází vyhodnocení ohledně splnění zadání a souladu s cíli územního plánování. Řešení územního plánu zahrnuje vymezení řešeného území podle katastrálních území, základní podmínky vývoje území a ochrany 23

jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnot, návrh rozvoje sídelní struktury9 a zhodnocení rozvojových předpokladů jednotlivých obcí. Dále se jedná o návrh uspořádání území, vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu a v případě území speciálních zájmů, limity využití území10 nadmístníhího významu, včetně stanovených záplavových území. Dále se musí vymezit plochy přípustné pro dobývání ložisek nerostů a plochy pro jeho technické zjištění, koridory veřejně prospěšných staveb. Další návrhy se týkají dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability, řešení požadavků civilní ochrany a lhůty aktualizace. Nakonec musíme vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení (zejména ekonomické, sociální, kulturní a územně technické) a jeho vlivy na životní prostředí. V územním plánu nesmíme opomenout číselné údaje, které doplňují a charakterizují navržené řešení. Závěr textové části představuje závazný úsek ve formě regulativů11.

V grafické části územního plánu nalezneme hlavní výkres v měřítku 1: 50 000, 1: 25 000, popř. i 1: 10 000 obsahující komplexní řešení a graficky vyjádřitelné regulativy. V dalších podle potřeby samostatných výkresech se graficky znázorňují: koncepce dopravy a technické infrastruktury nadmístního významu, návrh regionálních a nadregionálních územního systému ekologické stability, vymezení koridorů veřejně prospěšných staveb, zákres vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa zpracovaný podle zvláštních předpisů, zákres ploch přípustných pro těžbu nerostů a pro technické zajištění předpokládané těžby, stanovená záplavová území a širší vztahy dokumentující vazby na sousední území.

Regulační plán, stejně jako územní plán, obsahuje textovou a grafickou část. Ale můžeme zde nalézt i doložku civilní ochrany. Textová část obsahuje hlavní cíle řešení, zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a konceptu řešení nebo návrhu regulačního plánu, vyhodnocení splnění zadání regulačního plánu a souladu s cíli územního plánování. V regulačním plánu musí být vymezení řešeného území 9

Sídelní struktura je struktura daná rozmístěním, velikostí, členěním a vzájemnými prostorovými i funkčními vztahy sídelních útvarů a ostatních prvků osídlení (dopravní sítě, lineární tahy infrastruktury, výrobní, rekreační a jiné zóny ležící mimo sídelní útvary, prvky krajiny). 10 Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují využití a uspořádání území. Vyplývají z právních předpisů, správních rozhodnutí a schválené územně plánovací dokumentace. 11 Regulativ jepříkaz, předpis, směrnice.

24

a specifické charakteristiky řešeného území části obce vyplývající z její polohy a funkcí, včetně základních podmínek ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Dále zde nalezneme vazby řešeného území na širší okolí a ostatní části obce a regulační prvky prostorového a plošného uspořádání a architektonického řešení (např. uliční a stavební čáry, výšky, objemy a tvary zástavby) a další podmínky pro umístění staveb. V regulačním plánu musí být tyto návrhy: návrh urbanistické koncepce, plán řešení dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady, osnova řešení požadavků civilní ochrany a návrh lhůt aktualizace. Nachází se zde limity využití území, včetně stanovených záplavových území. Dále regulační plán obsahuje vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění a pozemky veřejně prospěšných staveb, asanací12 a asanačních úprav. Další součástí je vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na územně plánovací dokumentace, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa zpracovaný podle zvláštních předpisů. Toto navrhované řešení musí doplňovat číselné údaje. Zakončení textové části tvoří závazná část ve formě regulativů.

Grafickou část regulačního plánu znázorňuje hlavní výkres, jehož podkladem jsou mapy katastru nemovitostí, případně geometrický plán doplněný výškopisným zaměřením v měřítku 1: 1 000, případně 1: 1 500 s komplexním řešením obsahujícím graficky vyjádřitelné regulativy, zejména využití jednotlivých pozemků, regulační prvky, plošného a prostorového uspořádání zástavby, prvky územního systému ekologické stability, vymezení hranic zastavitelného území a hranic současně zastavitelného území obce. V dalších dle potřeby samostatných výkresech se graficky znázorňují: návrh řešení dopravy s vyznačením ochranných pásem a v případě potřeby s vyznačením vstupů a vjezdů na pozemky, řešení technického vybavení území, vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav (vždy v samostatném výkresu v měřítku mapy katastru nemovitostí, etapizace výstavby a změn v území, zákres vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa zpracovaný podle zvláštních předpisů, stanovená záplavová území, širší vztahy dokumentující vztah řešeného území na navazující území obce, případně i obcí sousedících

12

Asanace je soubor opatření vedoucí ke zlepšení, ozdravění životního prostředí.

25

a schéma hlavního výkresu schváleného regulačního plánu pro potřeby dotčených orgánů státní správy.

„V doložce civilní ochrany se objevují podrobnosti grafického zpracování, které závisí na potřebách a charakteristikách konkrétního sídla. Územně plánovací dokumentaci je oprávněn zpracovávat pouze autorizovaný urbanista podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění.“13

1.5 Územní rozvoj Pod pojmem územní rozvoj je možno si představit souhrnný vývoj území zahrnující rozvoj všech materiálních složek území, činností a dějů, které souvisejí s územím a jejich společné vztahy. Jedná se o neměnný proces rozvoje využití ploch, parcel, staveb a scenérie, který samozřejmě zahrnuje i jejich údržbu a ochranu hodnot. Účelem územního rozvoje je udržitelný vývoj těchto složek, který musí být vyvážený. Mezi hlavní nástroje regulace územního rozvoje patří především územní plánování, regionální politika, opatrování životního prostředí, kulturního a přírodního dědictví.

1.5.1 Složky územního rozvoje I. Hmotné složky územního rozvoje Plochy, koridory a pozemky Stavby a zařízení Přírodní prvky a útvary Obyvatelstvo Fauna Flora

II. Aktivity a procesy v území a) Aktivity v území 13

JANATKA, M. Urbanismus a územní plánování: grafické vyjadřování. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005. s. 9.

26

Výroba Bydlení Rekreace Doprava Služby technické Služby sociální b) Procesy v území Ekonomické Sociální Environmentální Ekologické Kulturní

III. Hodnoty a vztahy v území a) Hodnoty v území Ekonomické (výroba) Sociální (životní prostor) Kulturní Environmentální (vztah člověka a životního prostředí) Ekologické (vztah organismů a jejich prostředí) b) Vztahy v území Vztahy objemově prostorové Vztahy provozní Vztahy potřeby (druh, množství, vztah mezi nabídkou a poptávkou)

1.5.2 Politika územního rozvoje Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, vymezuje Politiku územního rozvoje takto: Politika územního rozvoje vymezuje v konkrétním období nároky na realizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, především se zřetelem na udržitelný rozvoj území, a stanovuje strategii a stěžejní podmínky pro naplňování těchto úkolů.

27

Politika územního rozvoje slaďuje tvorbu a aktualizování zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci. Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zabezpečí, aby ve Sbírce zákonů bylo publikováno sdělení o schválení politiky územního rozvoje. Celý dokument zveřejní takovým způsobem, který poskytne dálkový přístup. Politika územního rozvoje je povinnná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

1.5.3 Integrovaný plán rozvoje měst Integrovaný plán rozvoje měst (dále jen IPRM) je efektivní nástroj urbanistické politiky, který zabezpečuje soulad odvětvových a teritoriálních politik ve městě. Představuje prostředek pro čerpání finančních zdrojů ze strukturálních fondů, aby zajistily efekt spolupůsobení jednotlivých úředních zásahů, které podporují města jako póly rozvoje regionu zprostředkováním koncentrace rozdělení finančních prostředků do geograficky vyznačené zóny města. IPRM navazuje na vizi a strategii města, aby identifikoval a řešil problémy rozvojových oblastí města. „V programovém období 2007 - 2013 patří IPRM k nejvýznamnějším koordinačním mechanismům pro intervence Regionálních operačních programů (ROP), Tématických operačních programů (TOP) a Integrovaného operačního programu (IOP) cílených na rozvoj měst.“14 Ministerstvo pro místní rozvoj vytvořilo Metodický pokyn k IPRM, který stanovuje průběh pro zpracovatele i posuzovatele v oblasti přípravy, realizace, monitoringu, schvalování a hodnocení. Zpracovatelem IPRM je město, které nese odpovědnost za jeho realizaci. V celém průběhu IPRM je důležité dodržovat princip partnerství a zapojení obyvatel.

1.5.3.1 Základní podmínky pro IPRM Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM stanovuje tyto základní podmínky pro IPRM: 14

Integrovaný plán rozvoje města. Jak naplnit vize [online]. 2009 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z:

28

I. Zpracovatelem IPRM je město, které je zodpovědné za jeho realizaci. II. IPRM musí vycházet ze strategických a rozvojových dokumentů města. III. Ve všech fázích přípravy, zpracování a realizace IPRM město respektuje princip partnerství a zapojení veřejnosti. IV. IPRM musí být integrovaným řešením, které přinese synergické efekty. V. IPRM musí naplnit obsah a strukturu stanovenou tímto metodickým pokynem, doložit, povinné přílohy a dále doložit dodržení zásad pro přípravu a zpracování IPRM. VI. Vymezená zóna pro IPRM musí splňovat kritéria dle metodického pokynu. VII. V případě IPRM předkládaných v rámci ROP minimální podíl prostředků ROP na celkovém finančním objemu IPRM činí 10 mil. EUR. VIII. V případě IPRM předkládaných v rámci IOP minimální podíl prostředků IOP na celkovém finančním objemu IPRM činí 3 mil. EUR pro města nad 50 tisíc obyvatel a 2 mil. EUR pro města od 20 tisíc do 50 tisíc obyvatel.

1.5.3.2 Regionální operační programy Regionální operační programy jsou financovány ze strukturálních fondů EU. Strukturální fondy jsou určeny pro chudší nebo znevýhodněné regiony, např. venkovské nebo problémové městské oblasti. Pro tyto oblasti existují dva fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). ROP zahrnují několik oblastí za účelem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, zrychlení jejich rozvoje a zesílení atraktivity regionů pro investory. V rámci cíle Konvergence15 je pro období 2007 – 2013 přichystáno 7 ROP, které jsou určené pro celé území ČR s výjimkou Hlavního města Prahy. Každý ROP je řízen individuálně Regionální radou kompetentního regionu soudržnosti. Z fondů EU je na ROP cíle Konvergence vyhrazeno 4,6 mld. €.

Z ROP je možné financovat různé projekty. Jedná se např. o rozvoj území (revitalizace města a památkových zón), regionální rozvoj podnikání (rekonstrukce stávajících objektů pro podnikání), rozvoj cestovního ruchu (výstavba a rekonstrukce turistických cest).

15

Konvergence je sbližování.

29

Cílem Konvergence je podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů, které jsou na úrovni NUTS II. (regiony soudržnosti), jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je nižší než 75 % průměru tohoto číselného údaje pro celou EU. Dále z tohoto cíle mohou čerpat státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto číselného údaje pro celou EU.

1.5.3.2.1 ROP NUTS II Severozápad

Region soudržnosti Severozápad se skládá z Karlovarského a Ústeckého kraje. Tento ROP je zaměřený především na zdokonalení dopravní dostupnosti a propojení regionu a na podporu infrastruktury a služeb cestovního ruchu. V cíli Konvergence je pro tento ROP vyhrazeno 745,91 mil. €, což je zhruba 2,79 % veškerých prostředků z fondů EU pro ČR. Na grafu č. 1 můžeme vidět, že region soudržnosti Severozápad je nejvíce financován z fondů EU.

Graf č. 1: Komparace finančních prostředků z fondů EU na ROP NUTS II.

Severozápad

657,39

745,91

Severovýchod

716,09

656,46 704,45

633,65

559,08

Střední Čechy Jihozápad Jihovýchod Moravskoslezsko Střední Morava

Poznámka: data jsou uvedena v mil. € Zdroj: vlastní zpracování s podklady MMR

ROP Severozápad obsahuje 5 prioritních os, které rozdělují operační program na logické části, které jsou dále rozčleněny pomocí tzv. oblastí intervence16, které stanovují, jaké projekty můžou být podpořeny. Prioritní osy obsahují: regeneraci a rozvoj měst, integrovanou podporu místního rozvoje, dostupnost a dopravní obslužnost, udržitelný rozvoj cestovního ruchu a technickou asistenci.

16

Intervence je úřední zásah.

30

1.5.3.3 Tematické operační programy V oblasti cíle Konvergence pro období 2007 – 2013 je přichystáno 8 tematických operačních programů. Každý z těchto 8 TOP má tematickou specializaci a je vytvořen pro celou ČR s výjimkou Hlavního města Prahy. Na TOP cíle Konvergence je vymezeno 21,2 mld. €. Z TOP můžeme financovat tyto projekty: Operační program (OP) Doprava (např. modernizace železničních koridorů), OP Životní prostředí (např. čistírny odpadních vod), OP Podnikání a inovace (např. podpora začínajících podnikatelů), OP Výzkum a vývoj pro inovace (např. obnova výzkumných laboratoří), OP Lidské zdroje a zaměstnanost (rekvalifikace), OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (např. podpora dalšího vzdělávání), Integrovaný OP (např. podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu), OP Technická pomoc (např. podpora monitorování).

1.6 Vymezení regionů Region je územní celek, který se vyznačuje kolektivní úrovní výskytu určitých znaků/jevů. Máme tím na mysli znaky a jevy fyzicko-geografické nebo sociálně-geografické systémy, jedná se tedy např. o přírodní, kulturně-historické, socio-ekonomické charakteristiky a podstatné regionální procesy a vazby. Pomocí těchto znaků je region stanovován pro konkrétní účel, nebo mu náleží konkrétní funkce. Region může být územní jednotkou země nebo několika sousedních zemí. Proces vymezení regionů je nazýván jako regionalizace, která je spojena s centralizací17 a decentralizací18.

1.6.1 Typy regionů Česká republika se řadí do osmi regionů soudržnosti, to můžeme vidět na obrázku č. 2. Regiony soudržnosti jsou označovány jako NUTS 2 (Nomenclature Unit of Territorial Statistic). Označení NUTS vystihuje územní statistické jednotky Evropské unie. Kategorizaci regionů NUTS znázorňuje tabulka č. 1. Regiony soudržnosti jsou stanoveny především pro využívání peněžních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.

17 18

Centralizace je seskupování malých území do velkého. Decentralizace je rozčlenění velkého území do menších celků.

31

Obrázek č. 2 – Regiony soudržnosti

Zdroj: MMR, odbor bytové politiky

Tabulka č. 2 – Kategorizace regionů NUTS NUTS 0 STÁT NUTS 1 ZEMĚ REGIONY SOUDRŽNOSTI (Praha, Střední Čechy, Moravskoslezsko, NUTS 2 Severozápad, Severovýchod, Jihozápad, Jihovýchod, Střední Morava) KRAJE (Jihomoravský, Jihočeský, Královéhradecký, Karlovarský, NUTS 3 Liberecký, Olomoucký, Moravskoslezský, Pardubický, Plzeňský, Středočeský, Ústecký, Vysočina, Zlínský, Hlavní město Praha) NUTS 4 / LAU OKRESY, OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ 1 NUTS 5 / LAU OBCE 2 Zdroj: vlastní zpracování

Kraje České republiky se řadí do administrativně-správních regionů, kterých je 14. Počet krajů prošel hodně změnami. Aktuální stav pochází z roku 2001. Krajským orgánem je krajský úřad, v jehož čele stojí hejtman. Výjimkou je Hlavní město Praha, v jehož čele se nachází starosta statutárního města, tedy primátor. Rozdělení krajů v České republice můžeme vidět na obrázku č. 3.

32

Obrázek č. 3 – Kraje České republiky

Zdroj: MMR, odbor bytové politiky

1.7 Statut lázeňského místa Lázeňský zákon vymezuje podmínky pro stanovení lázeňského místa. Za lázeňské místo můžeme určit území obce, popř. její část, ve které se vyskytují přírodní léčebné lázně. Systém ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa, který je určen nařízením vlády (kterým ho také může zrušit).

Lázeňský statut vymezuje vnitřní a vnější území lázeňského místa a určuje omezení, které souvisí s budováním a rozvojem lázeňského místa, dále stanoví činnosti, které se v lázeňském místě zakazují a zařízení, které zde nemůže být vybudováno.

Obce se statutem lázeňského místa musí dodržovat ustanovení, která byla v tomto statutu vymezena, z tohoto důvodu si zřizují lázeňskou komisi. Tato komise je zřízena podle zákona č. 128/200 Sb., o obcích.

1.7.1 Statut lázeňského místa Karlovy Vary Karlovy Vary se staly prvním lázeňským městem v České republice, kterému se podařilo získat nový statut, a který odpovídá aktuálním potřebám a poměrům. Předcházející statut pocházel z roku 1956 a snažil se ochraňovat ojedinělé přírodní zdroje a všeobecné

33

architektonické, památkové a kulturní hodnoty. O toto usiluje i nový statut, avšak se také zaměřuje na změny ve společnosti, legislativě, medicíně a přírodních vědách, které se po dobu platnosti starého statutu udály, a bude tak použitelný v dnešních podmínkách.

Statut lázeňského místa Karlovy Vary schválila vláda 29. srpna 2012. Ve vnitřním území lázeňského místa Karlovy Vary je zakázána výstavba nových staveb, která nedodržuje všeobecné hodnoty, a která vede k nadbytečnému zahušťování zástavby na úkor přírody. Dále je zakázáno budování průmyslových objektů, staveb zemědělské výroby, dálnic a silnic vyšších tříd, provozoven narušujících léčebný režim, používání zařízení, které ohrožují a znečisťují horninové a životní prostředí. Používání hlučných strojů je zakázáno od 18 hodin večer do 8 hodin ráno, v neděli a o svátcích po celý den. Ve stanoveném území není povoleno používat pyrotechniku, výjimkou je samozřejmě Silvestr a Nový rok. V kolonádách není dovoleno používání dopravních prostředků a vstup se zvířaty.

34

2 ÚZEMNÍ PLÁN JAKO PODKLAD PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V KARLOVÝCH VARECH Jak už bylo řečeno v první kapitole, územní plán je dokument, jehož úkolem je řešit funkční vymezení a uspořádání ploch a následně určit zásady organizace území, proces jeho využití a předpoklady výstavby.

Rada města Karlových Varů vydala 25. 1. 1994 rozhodnutí o pořízení územního plánu sídelního útvaru. Zpracování územního plánu bylo zadáno Institutu regionálního a územního plánování s. r. o. Karlovy Vary. Po zpracování průzkumů a rozborů byl návrh zadání územního plánu schválen 14. 3. 1995 zastupitelstvem města. Po vypracování konceptů a návrhů, byl návrh územního plánu projednán a schválen Zastupitelstvem města Karlovy Vary 14. 10. 1997.

Stěžejní příčinou pro vypracování nového územního plánu byl fakt, že město nemělo závaznou územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru, která by korespondovala v úplném rozsahu změněnému stavebnímu řádu a pokrývala jeho území v hranicích k roku 1994. Dříve zpracovaná územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady se nedaly využít k novému územnímu plánu, neboť výchozí podmínky a použitá metodika byly tak odlišné, že tyto dokumenty neodpovídaly současným potřebám. Dalším důvodem pro vytvoření nového územního plánu bylo to, že v letech 1990 – 1993 došlo k rozdělení celku, díky kterému se změnila (zmenšila) rozloha města. Jako významnou pohnutku můžeme uvést i to, že v říjnu 1994 Ministerstvo hospodářství ČR rozhodlo o trvalém odepsání zásob hnědého uhlí v Čapkovské pánvi, čímž byla ukončena i stavební uzávěra bránící využití severních oblastí města pro výstavbu.

Územní plán vymezuje území, které od 1. 1. 1994 je součástí správního obvodu města Karlovy Vary, jedná se tedy o katastrální území Karlovy Vary, Tuhnice, Dvory, Rybáře, Bohatice, Drahovice, Olšová Vrata, Cihelny, Doubí, Tašovice, Počerny, Stará Role, Rosnice, Sedlec a Čankov. Toto území disponuje rozlohou 5 908 ha a žije v něm 50 594 obyvatel

(tyto

údaje

poskytla

Okresní

k 1. 1. 2012).

35

statistická

služba

v Karlových

Varech

2.1 Počáteční situace při řešení územního plánu V Karlových Varech bylo rozhodnuto, že územní plán bude vypracován v digitální podobě, čímž vznikl problém, protože použití počítačových technologií v oblasti územního plánování v geografickém informačním systému (GIS) je teprve v základním vývoji. Tato situace byla v rozporu s požadavky vyhlášky na klasické zpracování územního plánu.

Karlovy Vary jsou největším a druhým nejstarším lázeňským místem v České republice. Jsou světovým lázeňským místem s funkcí střediska cestovního ruchu, ale i střediska kulturního a společenského na mezinárodní a celostátní úrovni. Karlovy Vary můžeme označit za správní centrum okresu a sídlo konvenčního karlovarského průmyslu. Aktuální stav je výsledkem dlouhodobého rozvoje. Sídelní struktura zde vznikala už v 10. století německými obyvateli. Karlovy Vary se od 14. do začátku 20. století moc nerozšiřovaly, současné katastrální území je platné od roku 1976, kdy se součástí města staly obce Doubí s Tašovicemi a Cihelnami, Jenišov s Horami a Podhořím, Mírová, Stará Role s Počernami a Rosnicí, Sedlec s Čankovem, Dalovice se Všeborovicemi a Vysokou, Otovice a Andělská Hora. Důležitou událostí, která v Karlových Varech probíhá, je mezinárodní filmový festival, který propaguje Karlovy Vary ve světě. Kromě tohoto festivalu se v Karlových Varech konají další festivaly, hudební soutěže, kongresy apod. Hospodářský rozvoj byl v Karlových Varech už od začátku založen na využívání termálních pramenů. S rozvojem lázeňství vznikala i další řemesla, jako je např. výroba porcelánu a křišťálu, která doplňují lázeňství a cestovní ruch.

Karlovy Vary byly v minulosti hodně medializovány především díky „černým stavbám“. Za černou stavbu můžeme označit takovou stavbu, která byla provedena bez stavebního povolení. Stavební zákon vymezuje podmínky, za kterých lze stavbu povolit. Tyto podmínky jsou platné v případě prokázání, že stavba není umístěna v nesouladu s územním plánováním, především s územně plánovací dokumentací. Dále výstavba je možná, pokud není prováděna na pozemku, kde to právní předpis zakazuje nebo omezuje. Za realizaci černé stavby může být stavebníkovi započato řízení o uložení pokuty nebo odstranění stavby. Výstavba bez ohlášení může být pokutována částkou 200 000 Kč. Při uskutečňování změn na stavbě bez povolení se pokuta může vyšplhat až na 500 000 Kč. Při výstavbě v chráněném území nebo v ochranném pásmu může sankce být až 2 milióny Kč. Nejznámější nepovolenou stavbou v České republice je ruská vesnice ve Slavkovském

36

lese na Karlovarsku, kterou zde vybudoval ruský podnikatel Nikolaj Stěpanov. I přesto, že tato stavba byla zahájena bez správných dokumentů, karlovarský magistrát uvedl, že Stěpanov nestavěl načerno, ale pouze v rozporu se stavebním povolením (podsklepení chat). Jak už bylo řečeno, jako sankce za porušení stavebního zákona může být odstranění stavby. To ale v tomto případě nehrozí. Karlovarský magistrát vydal majitel nové stavební povolení na úpravu staveb. Z tohoto důvodu se zde začíná mluvit o korupci. Další nepovolená stavba se nachází v areálu koupaliště Rolava. Jedná se o dřevěnou stavbu, která je určena pro posezení návštěvníkům. Magistrát přiznal, že Karlovy Vary porušily zákon. Z tohoto důvodu se obávají o vrácení dotací na integrovaný plán rozvoje města, které čerpaly z EU.

Karlovarská architektura byla francouzským architektem Le Corbusierem označena za „slet dortů“. To bylo ale ještě dávno před tím, než zde vyrostly stavby, které naprosto nezapadají do místního koloritu. Řeč je o Vřídelní kolonádě a hotelu Thermal. Původní Vřídelní kolonáda byla zachována do roku 1939, kdy byla rozebrána a materiál byl použit na produkci nábojů pro německé zbraně. V roce 1969 začala stavba moderní kolonády, která je postavena z betonu, vysokých černých sloupů a skleněných tabulí, čímž se stala nejvýznamnějším architektonickým prvkem, a to je právě ten největší problém. Tato stavba naprosto narušila charakter města. Odborník na karlovarskou architekturu Otto Němec se k této budově vyjádřil takto: „Zastiňuje domy, které jsou pro město z hlediska přitažlivosti a cestovního ruchu důležitější“19. Z tohoto důvodu byl pan Němec počátkem 90. let ve skupině lidí, kteří doporučovali nekompromisní řez – zbourat Vřídelní kolonádu. Jeho názor se do dnešní doby nezměnil, a není se čemu divit. Úplně stejné je to s lázeňským hotelem Thermal, s místem, kde se odehrává tradiční Mezinárodní filmový festival. Jedná se o šestnácti patrovou budovu, která se nachází na místě, kde dříve stály typické karlovarské budovy. Díky této výstavbě odsud zmizel secesní hotel Alice nebo Mattoniho dvůr, kde se stáčela minerálka. Osud tohoto hotelu je podobný jako s Vřídelní kolonádou, bylo navrhováno jeho zbourání, ale k realizaci nikdy nedošlo, především z hlediska obtížnosti a finanční náročnosti. Porovnání minulých a současných stavů těchto budov můžeme vidět v příloze č. 1.

19

Tipy na výlet: Zkažené karlovarské dorty. Cestování: Idnes.cz [online]. 2006 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z:

37

Internetový portál Idnes.cz vytvořil anketu ohledně největších hrůz Karlovarského kraje. Výsledky můžeme vidět v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3: Největší hrůzy Karlovarského kraje Pořadí Název 1. Ruská vesnice v CHKO Slavkovský les 2. Uhelné doly na Sokolovsku 3. Hotel Thermal v Karlových Varech 4. Asia market ve Svatém Kříži 5. Horní nádraží v Karlových Varech 6. Město Karlovy Vary 7. Budova Vřídla v Karlových Varech Zdroj: Idnes.cz

Počet hlasů 1 342 227 152 111 107 41 40

Karlovy Vary neměly před zahájením prací na územním plánu zpracovanou koncepci nebo program rozvoje města. Zásadní otázkou bylo, zda lze zpracovat územní plán bez programu rozvoje města. Vzhledem k tomu, že existovaly problémy při řízení přestavby a výstavby, zastupitelstvo rozhodlo územní plán schválit. Při jeho vypracování byl také zpracován Plán sociálního a ekonomického rozvoje města. Územní plán vychází z předpokladu rozvoje terciární sféry (sektor služeb – např. cestovní ruch, obchod, doprava), aby město mohlo splnit úlohu centra lázeňství, cestovního ruchu a kultury na mezinárodní úrovni. Mezi hlavní zásady územního plánu patří rozvoj neefektivně využívaných částí území. Pro rozvoj některých funkcí se musí stanovit rozsah volných ploch.

2.2 Návrh územního plánu Po schválení zadání územního plánu pořizovatel musí pro obec obstarat zpracování návrhu územního plánu a zhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud tak bylo součástí konceptu. Průběh návrhu územního plánu je obdobný jako u jeho zadání. To znamená, že pořizovatel musí stanovit místo a dobu jednání o návrhu územního plánu dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím, které se mohou k tomuto návrhu vyjádřit. Před řízením o vydání územního plánu návrh posuzuje krajský úřad, který ho posoudí z pojetí zabezpečení koordinace a v souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací. Krajský úřad oznámí výsledek pořizovateli do 30 dnů. Pokud tak

38

neučiní, platí, že s návrhem územního plánu souhlasí. Pokud krajský úřad ve výsledku zmíní nějaké nedostatky, řízení o vydání územního plánu proběhne až po jejich odstranění.

2.2.1 Urbanistická koncepce Územní plán vychází z důležitého členění města na externí a interní lázeňské území. Jeho podstatou je rozvíjení urbanistické koncepce. Struktura města je ovlivněna tím, že prvotní Karlovy Vary byly doplněny o obce, které se dříve rozvíjely jako samostatné sídelní jednotky. Fungování městského složení je závislé na dotvoření podstatného komunikačního systému. Nejvýznamnější vyprojektovanou stavbou je severní obchvat města. Tato komunikace bude splňovat dvě podstatné funkce. Pomůže centrální oblasti města, která je dopravně nejzatíženější, a to tím, že odkloní tranzitní dopravu od Prahy a Chomutova do Chebu, čímž dojde ke zlepšení severní oblasti města. Pro lepší propojení centrálního území města se navrhuje nový most, který povede přes Ohři a bude spojovat obec Tuhnice s Rybářemi. Aby se zlepšila pěší oblast, která spojuje severní a jižní část města, je navrženo prodloužení pěší lávky, která povede přes Drahovice až do Dalovic.

Celoměstské centrum je tvořeno vnitřním lázeňským a obchodním správním územím, ve kterém se nachází většina vyšší občanské vybavenosti. Díky zvláštní funkci vnitřního lázeňského území dochází k přemisťování některých zařízení do větších centrálních oblastí. Kvůli velké zastavěnosti vnitřního lázeňského a obchodního správního území není možnost stavby dalších zařízení. Z tohoto důvodu územní plán doporučuje plochy v Tuhnicích, které jsou jen z části zastavěny a nejsou efektivně využívány.

2.2.2 Funkční uspořádání území Územní plán se především snaží nalézt způsob využití území a pravidla regulace jeho změn. Využití území je vyjádřeno v hlavním výkrese územního plánu (Plán využití území) a ve Vyhlášce o závazných částech územního plánu. Funkční uspořádání je dáno členěním města na interní a externí lázeňské území. Vnitřní území je stanoveno pro rozvoj lázeňství a rozvoj určitých občanských vybaveností, které slouží lázeňství a cestovnímu ruchu. Součástí vnějšího území jsou plochy, které slouží všem ostatním funkcím města, jako je funkce obytná, obslužná, výrobní, apod.

39

Územní plán vytváří vícefunkční území, které je v seskupení s plochami jedné funkce, které mají přírodní prvky a prostornější zařízení občanské vybavenosti. Mezi základní vícefunkční území patří: bydlení městského typu, čisté bydlení, bydlení venkovského typu, lázeňství, drobná výroba a služby, průmyslová a zemědělská výroba, rekreace a smíšené území centrální, lázeňské, městské, venkovské a rekreační. Územní plán vymezuje i plochy jedné funkce, jedná se o: plochy občanského vybavení, občanského vybavení s převahou zeleně, rekreace s převahou zeleně, voda, lesy, zeleň, doprava, komunikace, železnice, letiště, technická vybavenost, těžba a plochy zemědělsky využívaného půdního fondu. Na obrázku č. 4 můžeme vidět Plán funkčního využití území, z kterého je patrné, že v Karlových Varech převládá krajinná funkce území. Jejími prvky se zabýváme v kapitole 2.2.7 Zeleň, krajina, příroda.

Obrázek č. 4: Plán funkčního využití území

Zdroj: Magistrát města Karlovy Vary

Z obrázku č. 4 můžeme odvodit Analýzu procentuálního podílu ploch procesu používání. Můžeme vidět, že nejvíce se používají lesní plochy, které tvoří 50 % z celého sídelního útvaru Karlových Varů. Tyto lesní plochy můžeme rozdělit na lokální biocentrum (25 %), regionální biocentrum (5 %) a národní (2 %). Druhé nejvíce používané plochy tvoří zastavěné území s obytnou funkcí, jejichž podíl v procesu používání je 25 %. Další významnou složkou pro cestovní ruch je funkce rekreační, která disponuje

40

15 % a je rozdělena na zahrádkářské osady (8 %), hromadnou rekreaci (4 %) a rodinnou rekreaci (3 %). Nejmenší podíl tvoří produkční plochy s 10 % procesu používání.

Tyto plochy a území mají i svá specifika, která jsou vymezena ve Vyhlášce o závazných částech územního plánu. Jedná se o funkce a druhy staveb a zařízení, které je možno umístit v těchto plochách území.

2.2.3 Urbanistická kompozice a kulturní podmínky rozvoje města Složky urbanistické kompozice (půdorys, vedení ulic, tvary náměstí atd.) jsou detailně vymezeny v územně

plánovací

dokumentaci,

v územně

plánovacích

podkladech

nebo v projektech sbírce staveb, neboť pracovní postup územního plánu neumožňuje tyto složky řešit. Územní plán chrání kulturní hodnoty tak, že stanoví nezastavitelné plochy a tím zabrání jejich znehodnocení nepatřičným obestavěním. Tímto způsobem chrání i přírodní prostředí, kdy stanoví procenta zastavění a ozelenění, aby nová stavba vhodně zapadla do přírodního prostředí. Hlavní kompoziční osou Karlových Varů je řeka Ohře, která dělí město na dvě specifické části. Pravý břeh je tvořen chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les. „V centrální části města je do lesního masivu vklíněno z jihu údolí říčky Teplé, na jejíchž březích vznikly Karlovy Vary. Zástavba tohoto prostoru tvoří historické jádro města, které bylo vyhlášeno památkovou zónou.“20 Levý břeh je téměř bezlesý a tvoří ho zástavba obytné sekce Růžový vrh. Harmonii zástavby města kazí vysoké bytové objekty z 60. – 80. let, především osmnáctipodlažní stavba sanatoria Thermal, která se nachází v památkové zóně. Územní plán doporučuje na rozvojových plochách maximálně středně podlažní zástavbu. V památkové zóně musí být nová stavba z hlediska urbanistické kompozice modifikována měřítku a struktuře dochované zástavby.

Před začátkem výstavby nového rozvojového území musí být sestaven regulační plán, kde se stanoví zásady urbanistické kompozice. Územní plán uchovává památkovou zónu a chráněné kulturní památky, které jsou stěžejní pro rozvoj kulturních hodnot v území. Památková zóna je vyobrazena v Plánu využití území. Součástí územního plánu je Seznam nemovitých kulturních památek, který přikládáme v příloze č. 2.

20

INSTITUT REGIONÁLNÍHO A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ. Územní plán města Karlovy Vary. Karlovy Vary, 1997. s. 19.

41

2.2.4 Lázeňství Lázeňství v Karlových Varech je zaměřeno na nemoci trávicího ústrojí, poruchy žláz, pohybové poruchy a také zde můžeme najít diabetologický program. Lázeňské léčení spočívá nejenom v léčebných procedurách, ale i v usměrňování celodenního režimu lázeňského hosta. Tento režim splňuje vyšetřovací, léčebnou, stravovací, ubytovací a společenskou funkci. Léčebná funkce je tvořena léčebnými výkony, pitnou kúrou a terénní léčbou. Součástí léčebných výkonů jsou minerální a termální koupele, slatinné obklady a zábaly, vodoléčba a masáže, léčebný tělocvik a reflexní masáže, elektrofyzikální výkony, inhalace, výplachy, parafin21, radioterapie22 atd. Tyto výkony se uskutečňují v ústředních balneoterapeutických zařízeních v Lázních I, Lázních III, V a VI, dále v komplexních lázeňských léčebnách, případně v dalších lázeňských zařízeních. Pitná kúra se absolvuje ve vnitřním lázeňském území u dvanácti pramenů, které se nachází v kolonádách. Terénní léčba představuje procházky nařízené lékařem v lázeňských lesích. Ubytování hostů je zabezpečeno v lázeňských léčebnách, hotelech a pensionech. Od roku 1994 se počet lázeňských hostů stále zvyšuje, vývoj návštěvnosti můžeme vidět v následující tabulce a grafu, ze kterého je patrné, že nejvyšší návštěvnost byla v roce 2011.

Tabulka č. 4: Vývoj návštěvnosti v ubytovacích lázeňských zařízení od roku 2000 Rok

Celkem

Rezidenti

Nerezidenti

2000 105 705 27 389 78 316 2001 102 294 22 116 80 178 2002 98 883 23 958 74 925 2003 96 652 21 429 75 223 2004 106 288 22 498 83 790 2005 106 901 21 783 85 118 2006 125 194 23 377 101 817 2007 135 829 25 262 110 567 2008 143 014 24 977 118 037 2009 125 570 22 932 102 638 2010 139 913 27 395 112 518 2011 158 397 27 444 130 953 Zdroj: http://www.karlovyvary.cz/cz/statistiky

21 22

Rusko 15 343 17 862 17 418 21 198 28 334 31 229 39 810 48 258 56 544 44 253 50 554 64 677

Německo 37 766 40 568 37 795 33 049 31 444 30 604 31 355 27 309 28 221 24 775 24 255 22 943

Ostatní asijské země 4 039 2 798 3 008 3 580 5 089 5 431 6 355 8 295 7 313 9 213 8 336 11 085

Parafin je směs vyšších uhlovodíků. Radioterapie je část radiologie zabývající se léčením pomocí ozařování ionizujícím zářením.

42

Graf č. 2: Vývoj návštěvnosti v ubytovacích lázeňských zařízeních od roku 2000 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

Celkem Rezidenti Nerezidenti Rusko Německo

Poznámka: Počet hostů je uveden v tisících Zdroj: vlastní zpracování s podklady na webových stránkách karlovyvary.cz

Lázeňství a jeho rozvoj se v budoucnosti bude odehrávat především ve vnitřním lázeňském území. Ostatní části města by mohly případně posloužit pro ubytování ambulantních pacientů a pro rozšíření sportovní, kulturní a zábavní nabídky. Lázeňská léčba bude i nadále založena na využívání lokálních přírodních léčivých zdrojů. Podle územně plánovací dokumentace, která již byla dříve zpracována, můžeme počítat se zvýšením lůžkové kapacity v tomto území. Tento nárůst v dané situaci není ale neodkladný, daleko důležitější je zvýšení standartu stávajících kapacit a využití nepoužívaných objektů. Pro rozšíření větších ubytovacích kapacit by měly být využity plochy v zastavěné části území, především se jedná o staveniště vedle kostela sv. Máří Magdaleny. Toto území je z hlediska územního plánu nejvhodnější pro výstavbu komplexní lázeňské léčebny, ve které se také bude nacházet veřejné stravování, obchod, služby a kultura.

2.2.5 Přírodní léčivé zdroje Lázeňský zákon stanovuje přírodní léčivý zdroj jako přirozeně se vyskytující minerální vodu, plyn nebo peloid s příhodnou vlastností pro léčebné využití. Pod pojmem peloid si můžeme představit rašelinu, bahno nebo slatinu. Minerální voda pro léčebné využití je přirozená, čistá, podzemní voda s obsahem rozehřátých pevných látek alespoň 1 g/l nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného 43

pro zdraví důležitého chemického prvku, anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 oC nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq/l.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví stanovuje způsob a rozsah hodnocení přírodního léčivého zdroje. Pro účely lázeňské péče můžeme využívat pouze ty přírodní léčivé zdroje, které mají osvědčení o tom, že jsou těmito zdroji podle Lázeňského zákona. Při kontrole předpokládaného zdroje ministerstvo hodnotí jeho složení, vlastnosti, přiměřenost k jeho využití a podmínky pro zabezpečení ochrany. Rozhodnutí o osvědčení se oznamuje účastníkům řízení, obci, na jejímž území se zdroj nachází, Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu pro místní rozvoj a orgánu územního plánování. Osvědčení musí obsahovat popis umístění zdroje, údaje o složení a vlastnostech zdroje a způsob využití zdroje. Přírodní léčivé zdroje můžeme využívat pouze díky povolení vydané ministerstvem, které dbá, aby zdroj byl šetrně využíván a výtěžek ze zdroje byl použit k léčebným a dietetickým23 účelům. Povolení k využívání léčivého zdroje samozřejmě může i zaniknout. Zánik proběhne v případě, že uplynula doba, na kterou bylo toto povolení vydané, nebo změnou, zrušením či smrtí uživatele zdroje, dále zrušením nebo zánikem živnostenského oprávnění a vyčerpáním zdroje. Za výtěžek z léčebného zdroje platí uživatel poplatek, jehož výše je stanovená vládou. Poplatek se platí měsíčně, vybírá ho správce daně, tudíž je příjmem státního rozpočtu.

Karlovarská minerální voda je přírodní, léčivá, teplá voda hydrochemického typu Na - HCO3SO4Cl, která pramení pod přírodním tlakem v úzkém údolí řeky Teplé. Kromě vysoké teploty (až 73,6 oC ) je charakteristická také svými dalšími fyzikálněchemickými parametry. Jedná se o mechanickou směs vody a plynu v poměru 1 : 2,5 s celistvým chemickým složením a celkovou mineralizací 6,4 - 6,6 g rozpuštěných látek na litr kapalné složky. Při výtocích dochází k zřídelnímu usazování aragonitu, který v průběhu času vytvořil aragonitový příkrov - vřídelní desku. Prameny jsou nerovnoměrně rozděleny do dvou pramenních skupin - do skupiny Vřídla a skupiny malých pramenů, mezi kterými funguje přímá vazba. Aktuálně využívaná vydatnost pramenních

přelivů

se

pohybuje

kolem

1800

l/nim.,

využitelná

vydatnost

je přes 2000l/nim. Tato vydatnost velkých pramenů byla získána v letech 1974 - 1982, kdy byly na vřídelní desce uskutečněny ozdravující práce a nové hlubší jímací vrty. Malé 23

Dietetický účel odpovídá zásadám správné výživy.

44

prameny se nacházejí hlavně na úpatí a ve svahu na levém břehu řeky Teplé. Využívané zdroje byly také nově zadrženy mělkými vrty. Malé prameny jsou odvedeny do přelivných váz v kolonádách a pavilonech a slouží pro pitnou léčbu. Voda z velkých terem ústí pod přirozeným tlakem do primární akumulace 2 x 36 m3 v suterénu Vřídelní kolonády, kde se nachází centrální čerpací stanice. Zásobování 10 balneoprovozů a jednoho plnírenského provozu je prováděno dvojím způsobem. Odběratelé směrem po proudu řeky Teplé

jsou

zásobováni

samospádem,

odběratelé

proti

proudu

řeky

čerpáním.

Pro hromadění se vřídelní vody jsou využívány nádrže u jednotlivých odběratelů. Dostatečné hromadění mají pouze LS Thermal pro termální bazén, Lázně V a LS Tosca. Zásobování termální vodou se reguluje odběrovým časovým plánem.

Lázeňský zákon vymezuje ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů, která se člení na pásma prvního a druhého stupně. Ochranné pásmo prvního stupně se vymezí pro území, které zahrnuje okolí výstupu zdroje. U přírodních léčivých zdrojů se pásmo vymezí kruhem o poloměru 50 metrů od zdroje. Z území ochranného pásma se odstraní všechny prameny možného znečištění zdroje a udělají se další úpravy území. Ochranné pásmo druhého stupně se vymezí k ochraně zřídelní struktury zdroje. V tomto pásmu můžeme vymezit jednotlivé zóny s odlišnými stupni ochrany.

Pro ochranu přírodních léčivých zdrojů Karlovy Vary byla vládou stanovena ochranná pásma ve třech stupních. Okolí vývěrů přírodních léčivých zdrojů bylo vymezeno jako zóna nejvyšší ochrany proti znečištění ropou a ropnými produkty.

Analýza vztahu cestovního ruchu a území Vztah cestovního ruchu a území představuje územní vázanost, která nám dává najevo, že aktivity cestovního ruchu se odehrávají v konkrétním území. Oblast Karlových Varů je důležitá pro rozvoj cestovního ruchu především díky přírodním léčivým zdrojům. Tyto zdroje jsou spolu s architektonickou a urbanistickou strukturou města hlavním podkladem pro trvalý a udržitelný úspěch lázeňského místa v lázeňství a cestovním ruchu. Ve vnitřním území lázeňského místa se nachází více než 80 výronů termální minerální vody a zřídelního plynu. Kromě léčebné a ekonomické důležitosti karlovarské zřídelní struktury je zapotřebí zdůraznit fakt, že se jedná v celosvětovém měřítku o mimořádně hodnotný přírodní jev. Přírodní léčivé zdroje se v Karlových Varech nachází ve dvou

45

stupních a to v typu A i B. Udržitelnost těchto zdrojů může být narušena různými faktory. Např. v nedávné době byla uzavřena Vřídelní kolonáda z důvodů narušení vřídla agresivními výpary z pramenů. Po statistické stránce je stavba v pořádku. V oblastech zvýšené geotermální aktivity (výrony plynů, horkých minerálních vod) hrozí nebezpečí pro pracovníky v dolech či nebezpečí porušení statiky budov, neboť průvaly termální vody mohou mít vliv na stabilitu objektů a na těžební činnosti (průval může poškodit vřídelní desku a tím i stabilitu staveb). Naopak otevření nových cest pro stěhování termálních vod vede ke snížení jejich využitelnosti v místech čerpání pro lázeňské účely. Aby se těmto důsledkům předešlo, je nutné dodržovat zásady hospodaření v ochranných pásmech.

Z této analýzy nám vyplývá Hodnocení dopadů projektů na životní prostředí (EIA – Environmental Impact Assessment). Oblast Karlových Varů a Sokolovska je známá pro těžbu hnědého uhlí. Hnědé uhlí je fosilní palivo, které je využíváno jako neobnovitelný zdroj k výrobě elektrické energie. V důsledku spalování tohoto paliva dochází k výskytu značného množství škodlivin a emisí. Největším problémem je nežádoucí výskyt oxidu uhličitého, který vede k tvorbě skleníkového efektu24. Při těžbě hnědého uhlí dochází k velkoplošnému poškození přírodní krajiny a vyvíjí se velký počet odpadů, jejichž odstranění způsobuje nemalé problémy. Tento způsob výroby elektrické energie je sice ustáleným faktorem ekonomiky, ale negativně působí na životní prostředí, z tohoto důvodu je zapotřebí těmto negativním vlivům předcházet a zmenšovat je už v etapě prvních studií a zahájení tvorby projektu. V tomto okamžiku je nutné zhodnotit danou situaci z více hledisek, neboť dodatečné postupy nejsou tak efektivní a jsou finančně nákladnější. Největším problémem při těžbě uhlí v Karlových Varech a na Sokolovsku je velkoplošné odstranění celého ekosystému, kdy dochází k oslabení všech ochranných spojitostí ekosystému, který má potom větší sklon k negativním jevům. Na závěr tohoto posouzení můžeme říct, že těžba hnědého uhlí negativně ovlivňuje nejenom přírodu, ale i zemědělství, lesnictví, obce, města a historické památky.

24

Skleníkový efekt je proces, při kterém atmosféra zahřívá planetu pomocí snadného propouštění slunečního záření, kdy zpětně vyzařované tepelné záření z povrchu planety efektivně pohlcuje a tím brání jeho rychlému úniku do prostoru.

46

2.2.6 Cestovní ruch Cestovní ruch je fenomén světového hospodářství posledních desítek let. Jeho význam se stále zvyšuje a to především ze stránky ekonomické, regionální a sociální. Pod pojmem cestovní ruch máme na mysli soubor ekonomických sociálních aktivit, které jsou spojené s uspokojováním lidských potřeb.

Vývoj cestovního ruchu v České republice se zvýšil po roce 1989, kdy byly otevřeny hranice, čímž se upravily podmínky pro zahraniční turisty v České republice. Tento flexibilní nárůst se v Karlových Varech projevil především zvýšením počtu jednodenních návštěvníků. Díky tomuto faktu narůstal i počet lůžek. Vývoj počtů návštěvníků, kteří do Karlových Varů cestovali za jiným účelem, než za lázeňským cestovním ruchem, můžeme vidět v tabulce č. 3 a grafu č. 3., z kterých je patrné, že největší návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních byla v roce 2011.

Tabulka č. 5: Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních od roku 2000 Ostatní Rok Celkem Rezidenti Nerezidenti Rusko Německo asijské země 2000 194 635 48 902 145 733 18 104 72 567 13 073 2001 191 247 45 549 145 698 20 353 76 268 9 164 2002 195 795 58 035 137 760 20 155 69 057 9 291 2003 196 845 52 253 144 592 24 085 65 717 10 035 2004 207 881 51 924 155 957 33 296 61 304 14 298 2005 215 588 52 134 163 454 37 874 60 226 17 782 2006 236 366 54 967 181 399 47 094 60 246 20 615 2007 247 342 60 293 187 049 56 542 53 552 17 334 2008 244 614 59 833 184 781 66 087 49 068 16 080 2009 228 167 59 890 168 277 52 873 46 917 17 062 2010 243 164 60 660 182 504 59 592 44 482 19 851 2011 270 781 63 189 207 592 75 385 42 521 27 598 Zdroj: http://www.karlovyvary.cz/cz/statistiky

47

Graf č. 3: Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních od roku 2000 300 250 Celkem Rezidenti Nerezidenti Rusko Německo

200 150 100 50

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

0

Poznámka: Počet hostů je uveden v tisících Zdroj: vlastní zpracování s podklady na webových stránkách karlovyvary.cz

I přes velké kapacity v hotelech, je zde malý počet zařízení nejvyšší kategorie. Ziskem pro tuto oblast je rekonstrukce nejvýznamnějšího hotelu v Karlových Varech – Grand hotel Pupp. Co se týká veřejného stravování, i v této oblasti byl zaznamenán jistý nárůst kapacit.

Územní plán navrhuje vybudovat sportovně rehabilitační a rekreační centrum v areálu koupaliště Rolava, kde je dobrý potenciál pro výstavbu atraktivního zařízení. Na specifickém území ve Dvorech je vymezena plocha občanského vybavení, kde převládá zeleň. Tento fakt povede k vytvoření komplexního areálu turistického parku a výstaviště, kde se předpokládá výstavba ubytovacích, výstavních a stravovacích zařízení a zařízení pro vodní turistiku. V území Rosnic bylo územním plánem stanoveno zvláštní území rekreace, díky kterému se zde vybuduje zábavní přírodní park pro zemědělskou výrobu a rekreaci, společně s výstavbou ubytovacích, stravovacích, sportovně-rekreačních zařízení.

Karlovy Vary mají velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Tradiční je cestovní ruch zaměřený na kongresy, který zde má velmi příznivé podmínky, zejména v území Thermalu, Grand hotelu Pupp a v Národním domě. Kulturní turismus disponuje řadou opakujících se akcí, jako je např. mezinárodní filmový festival, Tourfilm, Dvořákův karlovarský podzim a různé pěvecké soutěže. Pro sportovní cestovní ruch jsou zde určena 48

golfová hřiště, dostihové závodiště a tenisové areály. V roce 2009 zde byla vybudována multifunkční hala KV Arena, která slouží nejenom pro sportovní účely (zimní stadion, tréninková

hala,

bazénové

centrum),

ale

také

disponuje

velkými

prostory,

na kterých se pořádají koncerty, výstavy, kongresy atd. Městský turismus může v Karlových Varech nabídnout nespočet historických památek. Jedná se především o památkovou zónu, jejíž součástí je vnitřní lázeňské území a obchodně správní území.

2.2.7 Rekreace Rekreace představuje soubor odpočinkových činností, které uskutečňujeme ve svém volném čase. Součástí využití volného času může být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na eventech, cestování a turistika.

Když nebudeme brát v úvahu koupaliště na Rolavě, tak se v tomto území nenachází žádné veřejné rekreační zařízení s nutným vybavením. Z tohoto důvodu se rekreaci budeme více věnovat v návrhové části této diplomové práce. V současné době obyvatelé tohoto území k rekreaci využívají údolí řeky Ohře, další vodní toky a vodní nádrže. Velkým rekreačním potenciálem disponují lázeňské lesy, které nabízejí síť vycházkových cest s různými cíli a občerstveními. V těchto lesích se pořádají různé aktivity, jako je např. Dětský lanový park Linhart nebo Lesní pedagogika, která se hravou formou snaží přiblížit práce v lese, přírodu a její nepřátele a práci lesníka a jeho spolupracovníků. Individuální rekreaci můžeme nalézt v Tašovicích a Cihelnách, kde se nacházejí rekreační chaty, domky a zahrádkářské osady.

2.2.8 Zeleň, krajina, příroda V Karlovarském území se rozprostírá spousta neobvyklých krajinných a přírodních hodnot, jedná se zejména o: údolí Ohře u Svatošských skal, údolí Ohře pod Drahovicemi, údolí Teplé v Cihelnách, svahy údolí Teplé u Richmondu, údolí Hloubku. Po celém řešeném území se nacházejí i prvky menšího rozsahu, jsou to: údolí Rolavy nad Starou Rolí, údolí Chodovského potoka, revitalizované prostory historické těžby, louky u Vratského potoka v Olšových Vratech, části lázeňských lesů, niva Ohře (Tuhnické ostrovy) a severní část katastrálního

území

Rosnice.

Z městské

49

zeleně

jsou

nejhodnotnější

parky,

které se nacházejí ve vnitřním lázeňském území. Jediný park – Rokosák v Drahovicích, můžeme nalézt mimo VLÚ. Městskou zeleň tvoří zhruba 200 ha a plní hlavní a vedlejší funkci. Hlavní funkce (parky, ostatní veřejná zeleň, svahová zeleň, rekreační zeleň, hřbitovy, ostatní nelesní zeleň) je tvořena z menší části celkové městské zeleně. Vedlejší funkce (bydlení, lázeňství, občanská vybavenost, atd.) tedy zahrnuje větší část ploch zeleně. Do řešeného území spadá i zvláště chráněné území - Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Jsou zde stanoveny i památné stromy, je to: Dub na Staré Kysibelské, Buk u Harta, Lípa u křížku a Dvořákův platan.Dále jsou zde registrovány dva krajinné prvky - Čankovská pískovna a Rašelinné louky Olšová Vrata.

Aby se zajistila ochrana a obnova přírody, zeleně a krajiny, je zapotřebí stanovit si zásadní cíle. Územní plán Karlových Varů si stanovil zachovat stávající prvky a obnovit poškozené prvky. Dále navrhl územní systém ekologické stability, důležité krajinné prvky, plochy nezastavitelné zeleně a funkční typy zeleně.

Co se týká územního systému ekologické stability (ÚSES), „Územní plán navrhl rozmístit jednotlivé prvky ÚSES tak, aby byla zajištěna existence všech významnějších společenstev, která mohou v řešeném území existovat. Jsou to lesy různého charakteru, vlhké až mokré louky, křovinné formace, společenstva skal a sutí, společenstva tekoucích i stojatých vod. Propojení těchto prvků jsou navržena tak, aby co nejvíce sledovala přirozené (údolí, hřbety) nebo historicky vzniklé krajinné struktury (polní cesty, okraje porostů).“25 Pro naprosté fungování ÚSES je důležité udržet: údolí Ohře nad Tašovicemi a pod čistírnou odpadních vod v Drahovicích údolí Teplé nad Richmondem a v Cihelnách údolí Rolavy nad Starou Rolí údolí Hloubku síť biocenter a biokoridorů v lázeňských lesích louky v horní části Vratského potoka formačně pestré území severně od Rosnice 25

INSTITUT REGIONÁLNÍHO A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ. Územní plán města Karlovy Vary. Karlovy Vary, 1997. s. 36.

50

údolí Chodovského potoka nad porcelánkou Dvory. U dalších prvků, které jsou sice poškozené, ale i přesto plní funkci biocentra26 či biokoridoru27, je navrženo, aby inovovaly nebo doplnily prostory historické těžby v severní části území, prostory v meandru Ohře v Tuhnicích, koridory při vodotečích v Rosnici a Sedlci a přírodní dřevinnou kompozici v určitých lesních porostech. Územní plán doporučuje nové biokoridory založit v Počernech a v Jenišově-Dvory, kde tyto prvky naprosto chybí. Aby biocentra a biokoridory fungovaly bez problémů, územní plán vymezil rámcová opatření a režim využívání, který je obsažen ve Vyhláškách o závazných částech územního plánu.

Územní plán navrhl souhrn jedenácti významných krajinných elementů, které mají estetickou, geomorfologickou a geologickou hodnotu. Z hlediska plochy, největšími významnými krajinnými prvky (VKP) jsou Letná a Pod Havířským vrchem. Z hlediska hodnoty, nejvýznamnějším prvkem je Balvaniště Počerny. V příloze č. 3 můžeme vidět seznam VKP s jejich jednotlivými charakteristikami a rámcová opatření, která jsou nutná k jejich uchování. V tomto území se nacházejí i VKP, jejichž ochrana je stanovena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jedná se o lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy.

Jak jsme již na začátku první kapitoly uvedli, územní plán se skládá z textové a grafické části. Co se týká zeleně, krajiny a přírody, tak v grafické části jsou zobrazeny jako plochy zeleně: parky, ostatní veřejná zeleň, ochranná, svahová a rekreační zeleň, hřbitovy, ostatní nelesní zeleň, pásy porostů podél řek Ohře, Teplá, Rolavy a Chodovského potoka. Vyhláška o závazných částech územního plánu stanovuje minimální procenta zeleně pro jednoúčelové a víceúčelové plochy, které je zapotřebí ponechat při zástavbě pozemku. Tato vyhláška dále stanoví nejmenší procentuální rozsah plochy rozvojových území, které musí být v ÚPD nebo v ÚPP označeny jako nepřerušené plochy zeleně.

26

Biocentrum je geograficky vymezená oblast, která vhodným stavem přírodních podmínek umožňuje existenci přirozených živočišných a rostlinných společenstev. 27 Biokoridor je krajinná složka podporující jednotlivá biocentra a tím umožňuje migraci jednotlivým organismům. Jedná se o souvislou plochu odlišné vegetace, které prostupují jednotvárnou krajinou.

51

Při výstavbě komunikace se musí počítat se zrušením některých ploch zeleně, v ostatních případech se tyto hodnotné prvky začlení do nové výstavby. Aleje a stromořadí jsou považovány za zastoupení ztraceného přírodního prostředí, které plní estetickou funkci. Územní plán doporučuje doplnit, obnovit a přidat nové prvky především v centru města, na Čerťáku, v Sokolovské a Jáchymovské ulici a na trasách ze zastavěného území do volné krajiny. Volná krajiny a městská zeleň je propojena těmito alejemi, stromořadími a biokoridory.

Územní plán vymezuje prostory, ve kterých je důležité zachovat, nahradit nebo založit určitý funkční typ zeleně. Tyto funkční typy se týkají především ÚSES, VKP a dalších umístěných ploch. Funkčními typy jsou: louky, pastviny mokřady plošné porosty dřevin nesouvislé porosty dřevin lada

2.2.9 Životní prostředí Závislost sídelního útvaru na okolní území je velmi vysoká. Průmyslové oblasti Sokolovska a Chomutovska znečišťují ovzduší, zatímco vlastní zdroje negativně působí na svahy Karlovarské vrchoviny a Doupovských hor. Zvláštní uspořádání terénu v okolí způsobuje vznik početných převrácených situací s vysoce zvýšenými koncentracemi škodlivin. Vodní toky přitékají už znečištěnými splaškovými vodami, které se nacházejí ve druhé až třetí třídě čistoty. Část vymezeného území se nachází v CHKO Slavkovský les. Do území zasahují ÚSES vyšších úrovní. Do údolí Ohře vstupuje nadregionální biokoridor s biocentry Svatošské skály a Hloubek – Dubový vrch, který je v úrovni regionální.

52

2.2.9.1 Ovzduší Na území města Karlovy Vary se nachází 6 velkých zdrojů znečišťování ovzduší, cca 100 středních zdrojů a několik tisíc plošných zdrojů (malé zdroje a lokální topeniště). Velké množství škodlivin vytvářejí mobilní zdroje, především silniční doprava. Na úseku ochrany ovzduší jsou stanoveny tyto zásady: zachovat zdroje na tuhá paliva, v nejnižší části Teplé by neměly být žádné zdroje znečišťování ovzduší a v centrální a lázeňské části města je potřebné snížit automobilovou dopravu. Jako navrhovaná opatření se u středních a malých zdrojů vytápění a místních topenišť na tuhá paliva se plánuje převést na síť centralizovaného zásobování teplem a transformace topného média na plyn. Stávající zdroj na tuhá paliva se ponechá pouze v případě, pokud nemá vliv na imisní situaci. U nových zdrojů je doporučeno využívat zemní plyn. Zvláštní péči je zapotřebí věnovat pásu podél řeky Teplé, který je významný pro lázeňství a cestovní ruch, přičemž je nejvíce postihován převrácenými situacemi. K restrikci negativních vlivů mobilních zdrojů se doporučuje využívat organizační postupy, jako je omezení vjezdu, zvýhodnění parkování mimo centrum města a lázeňské území. Od věci nejsou ani pasivní opatření na ochranu ovzduší, jako jsou aleje a stromořadí.

2.2.9.2 Voda Nejdůležitějším zdrojem kontaminace povrchových vod je vyústění z čistírny odpadních vod v Drahovicích. Dalšími zdroji jsou území, která nejsou napojena na městskou kanalizační síť v okrajových částech města. Jakost povrchových vod je monitorována na Ohři, Teplé, Rolavě a Chodovském potoku. Nejčistším tokem je řeka Teplá, naopak nejvíce znečištěným je Chodovský potok. U podzemních vod se monitorují lázeňsky využívané jsou

minerální

pozorovací

vrty

zdroje.

Další

ve

Dvorech

objekty, a

u

kterých

v Tašovicích,

dochází

pomocí

k pozorování,

kterých

Český

hydrometeorologický ústav dohlíží na úroveň kvality, teploty a hladiny podzemních vod. Mezi důležité zásady na ochranu vod patří zajištění přiměřeného čištění každého zdroje odpadních vod. Územní plán navrhuje napojit většinu výrobců vypouštějících odpadní vody do toků na městskou kanalizační síť a pro zabezpečení samočistící schopnosti vodních toků uchovat přirozené úseky a inovovat chybějící břehové porosty.

53

2.2.9.3 Půda a horninové prostředí Největší nevratné ztráty zapříčinila zástavba. Dále půdu poškodily početné prostory historické těžby, složiště popelovin, skládky a koridory technického a dopravního vybavení. Zemědělská půda zde tvoří cca 1180 ha a lesní půda 2520 ha. V oblasti ochrany půdy a horninového prostředí mezi hlavní zásady patří ochrana půdy a horninového prostředí jako přírodní a krajinný prvek. Dále rozšiřování sídel v souvislosti na stávající zástavbu a využívání zničení ploch pro rozšiřování zeleně. Pro rozvoj území je nezbytná intervence do lesní půdy pro výstavbu a zvětšení komunikací. Územní plán navrhuje prostor Apollo-Bohemie-Radler-Premlovice přebudovat na lesopark s rekreační a sportovní vybaveností, složiště popelovin Sedlec zalesnit, okolí Lagie zachovat jako vodní plochy a ostatní nelesní zeleň.

2.2.9.4 Hluk Závažným zdrojem hluku je doprava (silniční, letecká, železniční). Hladina hluku 60 dB (A) je přesahována skoro na všech největších městských komunikacích a okolo železniční tratě Cheb – Chomutov. Územní plán navrhuje tato opatření: zklidnit VLÚ, centrální a obytné části města pomocí organizačních opatření (např. systém parkovišť, rozšiřování pěších zón), selektovat obytná území od příjezdových a tranzitních komunikací pásem ochranné zeleně společně s protihlukovými hradbami. Hluk z letiště nelze snížit protihlukovými zábranami, z tohoto důvodu se nenavrhují zařízení pro dlouhodobý pobyt v obci Olšová vrata a Kouzelné městečko. Hygienické předpisy tolerují maximální hladinu okamžitého hluku v úrovni 80 dB pro lázeňské území a v úrovni 85 dB pro obytné území. Hlukovou zátěž lázeňského území je možné zredukovat případnou regulací při startu letadel tak, že rozhodující většina vzletů bude vedena v jihovýchodním směru, tedy na odkloněnou stranu od města.

2.2.10

Doprava a dopravní zařízení

Dopravu můžeme zařadit mezi podstatný funkční systém města, který zprostředkovává důležité vztahy mezi různými složkami města, jako jsou bydlení, zaměstnání, obchod, lázeňství, rekreace, volný čas, apod. Dopravní řešení by mělo být v souladu s rozvojem

54

a novými pracovními příležitostmi, s vývojem a ustálením sídelní struktury, která přihlíží na ochranu přírody, krajiny, ale i rozvoj lázeňství, rekreace a cestovního ruchu.

Na všech formách dopravy se odrazily různé situace, např. otevření hranic, snížení těžby uhlí, vývoj návštěvnosti lázní. Díky bouřlivému rozvoji silniční dopravy je zapotřebí snížit tranzitní nákladovou dopravu, která ovlivňuje lázeňské postavení města. Stav železniční dopravy není k významu lázeňství odpovídající. V této oblasti roste význam osobní dopravy, která je především využívána lázeňskými hosty. V oblasti dopravy je důležité zvolit takové řešení, které přiblíží osobní dopravu obyvatelům a lázeňským hostům, přičemž bude chránit životní prostředí před negativními vlivy a oddálí nákladní tranzitní dopravu mimo toto území.

2.2.10.1

Silniční doprava

Soubor silničních komunikací v Karlových Varech prošel historickým vývojem a zvyšujícími požadavky na dopravní obsluhu. Doprava uvnitř města se bude stále zvyšovat, z tohoto důvodu jsou důležité tyto dopravní okruhy: I. Drahovický okruh – ulice Bezručova, Lidická, Stará Kysibelká, Vítězná II. Městský, který spojuje Rybáře, Dvory, Tuhnice a obchodně správní území v trase ulic Sokolovské, Chebské, kpt. Jaroše a Západní.

„Pro další rozvoj města a zajištění jeho životaschopnosti je nutno urychleně realizovat pokračování průtahu Karlovy Vary v jeho západní části, tj. trasu Zimní stadion - Jenišov včetně

nového

připojení

na

Starou

Roli,

dokompletování

městského

okruhu

(ul. Sokolovská, Chebská, kpt. Jaroše, Západní, Chebský most) o střední příčku v trase: průtah I/6 u Zimního stadionu, nový most přes Ohři, ul. Západní a zahájit výstavbu silničního obchvatu zejména v úseku Pražský most - ul. Jáchymovská (Mostecká).“28 Zvláštní podmínky pro dopravní obsluhu má VLÚ. Toto území s velkou zástavbou a minerálními prameny v podstatě vyčerpalo všechny eventuality vedení povrchových silničních cest. Dobrý potenciál pro budoucí účinné zpřístupnění jižní části VLÚ mají tunelové cesty, které jsou napojené na trasy městských komunikací.

28

INSTITUT REGIONÁLNÍHO A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, op. cit., s. 41.

55

Silniční síť v Karlových Varech je tvořena státními silnice I., II. a III. třídy a místními komunikacemi. Stěžejní dopravní páteř města je tvořena silnicí I. třídy č. 6 Praha – Karlovy Vary – Cheb a silnicí I. třídy č. 13 Ostrov – Chomutov – Teplice – Liberec.

Státní silnice I. třídy č. 6. je hlavní komunikací města, která formuje průtah města od východu k západu. Tento průtah se skládá z Drahovického mostu, zimního stadionu, křižovatky Drahovice – Olšová vrata, křižovatka Tuhnice – Rybáře. Hlavní trasa dále vede přes říčku Rolavu a křižovatku U koníčka. Dalším bodem je podjezd pod tratí a křižovatka do Staré role. Tato trasa se nachází v prostoru Zlatého kopečku a společně s železniční tratí přechází do ulice Starorolská. Cesta dále pokračuje do údolí Chodovského potoka, odkud se napojuje na silnici R6 u obce Jenišov. Rychlostní silnice R6 je součástí mezinárodní silniční sítě TEN-T, po které je veden mezinárodní evropský tah Německo – Pomezí nad Ohří – Cheb – Karlovy Vary – Praha, který má označeníí E4829. V úseku Cheb – Karlovy Vary se na ní napojuje další evropský tah Německo – Vojtanov – Plzeň – České Budějovice – Třeboň – Halámky - Rakousko s označením E4930. Po výstavbě průtahu této silnice vznikly problémy v městské dopravě, především na Chebském mostě, který v dopravních špičkách zaznamenává překročení kapacity. Z této situace dochází k propojení silnice I/6 Stará role – Tuhnice až po železnici Karlovy Vary – Mariánské lázně. Toto řešení odlehčí Chebskému mostu. Základní koncepce silniční dopravy vychází z nutnosti řešení dopravních problémů, které rychlým nárůstem dopravy.

Jak už jsme uvedli, je zapotřebí odklonit nákladní tranzitní dopravu, která ovlivňuje lázeňské postavení města. K tomuto cíli přispěje obchvat silnice I/6. Realizace tohoto průtahu je nejvýznamnější dopravní stavbou. Začátek obchvatu je na v území křižovatky na karlovarském předpolí mostu, který vede přes Ohři a silnici I/13. Tento obchvat obchází Sedlec a Starou Roli. Kříží silnici II/220 na Nejdek a dále pokračuje jižním směrem. Konec obchvatu se nachází na průtahu silnice I/6 u Jenišova.

29

Silniční tah E48 je součástí evropské sítě silnic známé jako „E-road network“.Tah E48 začíná v německém městě Schweinfurt a končí v hlavním městě České republiky Praze. Tento tah vede v Německu přes silnice A70 – Schweinfurt, Bayreuth, B303 – Marktredwitz. V České republice se jedná o silnice R6 / I/6 – Cheb, Karlovy Vary, Praha. 30 Silniční tah E49 je součástí evropské sítě silnic známé jako „E-road network“.Tah E49 začíná v německém městě Magdeburk a končí v hlavním městě Rakouska Vídni. Tento tah vede v Německu přes silnice A2 – Magdeburg, Halle, B282, B92 – Plauen. V České republice se jedná o silnice I/21, R6 / I/6 – Cheb, Karlovy Vary, I/20 – Plzeň, Písek, České Budějovice, I/34 – Třeboň, I/24. V Rakousku se jedná o silnice B2 – Horn, B4 – Stockerau, A22 – Wien.

56

Do stěžejní silniční sítě patří ještě silnice I/20 Karlovy Vary – Plzeň, která je v trase Toužim – Želmanov napojena na čtyřpruhovou silnici R/6. Územní plán doporučuje vylepšit místní závady železničního podjezdu u zastávky Březová. Z tohoto důvodu je navrhnut nový most, který umožní bezpečnější průjezd v tomto území.

Státní silnice II. třídy jsou tvořeny silnicí II/222 Kyselka – Karlovy Vary – Chodov a silnicí II/220 Karlovy Vary – Nejdek. Územní plán nepředpokládá nějaké změny v těchto silnicích.

Státní silnice III. třídy jsou na území města místními komunikacemi, které spojují samostatné obce s Karlovými Vary. Až na malé úpravy, které se týkají průtahu I/6, se zde žádné změny neplánují.

Hlavní změnou v místních komunikacích, která je spojená s dokončením průtahu I/6, je přeložka ulice Nejdecké, která přechází v elektrifikovanou trať.31 Po výstavbě této silnice se zruší úrovňový přejezd přes trať. Ulice Bezručova a Na vyhlídce zaznamenávají vysokou dopravní zátěž. Důsledek této zátěže je, že přes tuto trasu vede většina dopravy jižní části VLÚ. Vzhledem k celkovému uspořádání terénu, které tvoří lesní kulisu pro VLÚ, zvětšení komunikace na městskou třídu nepřipadá v úvahu. Jediným řešením je výstavba tunelů, které propojí jižní část VLÚ s městskými komunikacemi. Realizace tunelů v Karlových Varech je závislá na splnění podmínek ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a léčivých přírodních zdrojů.

2.2.10.2

Železniční doprava

Železniční doprava v Karlových Varech se skládá z elektrizované dvojkolejné tratě Chomutov – Cheb a z neelektrizovaných jednokolejných tratí Karlovy Vary Dolní nádraží – Potůčky, Mariánské lázně – Karlovy Vary Dolní nádraží a Merklín – Dalovice. Obsluhu cestující zajišťuje především budova Karlovy Vary Horní nádraží, která poskytuje nejdůležitější služby pro cestující a provoz. Tato budova od roku 1944 slouží pouze jako provizorium. Budova na Dolním nádraží poskytuje odbavení cestujících a také je pouze provizorní. Provizorium mělo být ukončeno při změně provozu do konečné budovy 31

Elektrifikovaná trať je železniční trať, která využívá elektrickou energii.

57

dopravního terminálu. Odbavovací hala dopravního terminálu byla navrhnuta v roce 1985 jako velké společné autobusové a vlakové nádraží. Tato stavba byla ale v roce 1990 zastavena, protože nové požadavky dopravního trhu vyžadovaly i nové pojetí budovy. Do roku 1997 výstavba této budovy nebyla dořešena, přičemž poloha dopravního terminálu je z hlediska dopravních služeb výhodná. Provozní a údržbové funkce železniční dopravy jsou koncentrovány v oblastech Dolní nádraží – Tuhnická lávka a na Horním nádraží. Nedokonalostí je nepřítomnost zvláštních odstavných kolejí, které by sloužily pro ošetření souprav osobních vlaků.

Za poslední období došlo k vývoji všech druhů železniční dopravy. Dramatický vývoj zaznamenala především nákladní železniční doprava a to díky zlepšení struktury průmyslu a snížení těžby uhlí, které zredukovaly zájem o nákladní dopravu po železnici. V osobní dopravě se postupem času začala zvyšovat nabídka dálkových a místních spojů, která ale nebyla kompenzována přiměřeným příjezdovým cestovním ruchem. Osobní doprava se snaží zvýšit atraktivitu železniční dopravy pomocí vlaků typu Intercity32, vytvoření pracovního postupu na základě taktové dopravy33 a pružné cenové politiky.

Co se týká koncepce rozvoje železniční dopravy, obecně se připouští, že je potřebné zesílit železniční dopravu na úkor dopravy silniční. S tím souvisí snaha regionu o zformování systému integrované hromadné dopravy osob a možnost přestavby trati Cheb – Karlovy Vary na rychlost 160 km/h. Od možnosti výstavby vysokorychlostních tratí se odešlo, neboť studie prokázaly, že Karlovy Vary nemají kapacitní předpoklady pro zastávku těchto vlaků. Vedlejší železniční tratě nejsou přetížené a ani se nepočítá se zvýšením dopravy. Z důvodu finančních ztrát jsou tyto tratě zapsány v seznamu možných rušených tratí. Pro záměry územního plánu můžeme předpokládat, že tyto tratě budou zachráněny a využity pro vlečkový provoz a systém integrované hromadné dopravy osob. Územní plán stanovil v oblasti Bohatic plochy, které jsou potřebné pro uvolnění prostoru Dolního nádraží. Na tyto pozemky chtějí České dráhy přemístit Depo kolejových vozidel pro údržbu a běžné opravy lokomotiv, motorových vozů, nákladních a osobních vozů, dále správu dopravních cest, nakládku, vykládku a skladování vozových a kusových zásilek, 32

Intercity je druh expresního, vysokorychlostního vlaku pro cestující, který jezdí na vnitrostátních trasách a je označován za obdobu mezinárodních vlaků EuroCity. 33 Taktová doprava je charakteristická jízdou vlaků stejné kategorie na trati v pravidelném intervalu. Délka intervalu mezi jednotlivými vlaky je závislá zejména na poptávce, přičemž základním intervalem je zpravidla šedesát minut. Ve špičkách může být krácen o polovinu na třicet, popřípadě na patnáct minut, v takzvaných dopravních sedlech naopak prodloužen na dvojnásobek.

58

kontejnerové překladiště a vlečkové napojení podniků, které bude umístěné ve vedlejší průmyslové části. Pro další rozvoj města je důležité vybudovat vhodné podmínky pro osobní železniční dopravu. Musí se přestavit budova a přilehlé plochy Horního nádraží a dotvořit Dolní nádraží jako celek dopravního terminálu osobní dopravy.

2.2.10.3

Autobusová doprava

Autobusovou dopravu v Karlových Varech tvoří regionální autobusová doprava a městská hromadná doprava. Provozovateli regionální dopravy je zde spousta soukromých firem, které mají své provozovny v průmyslové části města. Zastávky autobusů jsou stejné pro všechny dopravce. Centrální autobusové nádraží se nachází u stanice Českých drah Dolní nádraží, kde se rozprostírá terminál osobní dopravy. Jedinou změnou, která by zde měla proběhnout, je výstavba výpravní budovy, kde se bude nacházet provozní a sociální zázemí terminálu.

Struktura městské hromadné dopravy se v Karlových Varech skládá ze sítí autobusových linek, které přepravují cestující po celém území. Provozovatelem této struktury je akciová společnost Městská hromadná doprava Karlovy Vary. Tato společnost provozuje jako lanovou dráhu Imperiál, která slouží jako integrovaná doprava, a dále lanovou dráhu Diana s funkcí sezónní rekreační přepravy.

2.2.10.4

Letecká doprava

Regionální letiště se statusem mezinárodního letiště má pro tento region velký význam. Letiště

v

Karlových

Varech

je

důležitou

složkou

dopravní

infrastruktury,

a proto je v zájmu města toto letiště zachovat. Letiště disponuje dobrou polohou, která je výhodná pro svůj letecký provoz, ale i pro město, jehož centrum je vzdáleno 7 km. Územní plán zpracoval tyto údaje o letišti: „Přistávací a vzletová dráha (2010 x 30m) vyhoví typu letadla až Boeing 737. Kapacita dráhového systému činí max. 90 - 120 000 pohybů ročně podle typů letadel. Dnešní kapacita odbavovací budovy je cca 25 - 33 000 cestujících. V případě rekonstrukce a malé dostavby může mít kapacitu i dvojnásobnou.“34

34

INSTITUT REGIONÁLNÍHO A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, op. cit., s. 49.

59

Pokud dojde k nějaké rekonstrukci letiště, plošné nároky se nezmění. Důležitou okolností pro rozšíření letiště je nepřesáhnutí maximální hladiny hluku z leteckého provozu ve VLÚ a jeho okolí (tj. 45dB(A) ve dne a 35dB(A) v noci). V současné době letiště poskytuje pravidelné lety do Ruska a charterové lety do Turecka.

2.2.10.5

Integrovaný dopravní systém osob

Integrovaný dopravní systém osob (IDS) má dobré předpoklady rozvoje díky rozprostření silničních a železničních sítí. Kvůli ucelené nabídce dopravních prací pro cestující města se zvažuje propojit železniční dopravu, městskou hromadnou dopravu a regionální autobusy do jednoho souboru, a to z hlediska tarifního, organizačního a provozního. Základy IDS v Karlových Varech už existují, jedná se o dopravu lanovka – MHD, která je sdružená v trase Divadelní náměstí – Imperiál, a autobus, který spojuje Divadelní náměstí s parkoviště zájezdových autobusů u Kouzelného městečka. Pro území Karlových Varů je vhodné využít dvě železniční tratě. První větev představuje jedenácti kilometrová trať, která se nachází mezi stanicemi Stará role a Březová. Druhá sedmi kilometrová trať je mezi stanicemi Dvory a Dalovice. Obě tyto trasy disponují nádražními budovami.

Pro Karlovy Vary je vhodné využít stávající železniční sítě, ale bohužel podmínky pro toto využití jsou méně ekonomické a hůře proveditelné. Pouze vysoká četnost jízd by zaručila nezbytnou provozní výkonnost. Z tohoto důvodu je důležitá především propagace a reklama.

Seznam stávajících zastávek pro integrovanou dopravu: I. Dolní nádraží II. Horní nádraží III. Nádraží Březová IV. Nádraží Dalovice V. Nádraží Stará Role VI. Zastávka Doubí VII. Zastávka Dvory VIII. Zastávka Cihelny

60

Výstavba nových zastávek bude napojena na nejbližší pěší trasy a trasy autobusů MHD. Požadavky na pozemky, na kterých se zastávky budou nacházet, budou minimální. Spolu se zastávkou se vybuduje pouze nové nástupiště.

Zastávky nově navrhované pro další etapu výstavby: I. U Solivárny - centrum II. Tuhnice - u tuhnické lávky III. Tuhnice - u Stadionu Závodu míru IV. Tuhnice - Pod lesem (ulice "Pod lesem") V. Bohatice - S. K. Neumanna (Sluneční) VI. Bohatice - Fričova VII. Čankovská - Hraniční

2.2.10.6

Doprava v klidu

Pod dopravou v klidu si můžeme představit parkování a odstavování vozidel. I přesto, že došlo k výraznému rozvoji motorismu, výstavba ploch pro dopravu v klidu se nikam nepohnula. Tato doprava se nejčastěji uskutečňuje na veřejných územích a silnicích. Tento fakt ale přináší negativní vlivy na životní prostředí, bezpečnost silničního provozu a psychiku lidí. Složitou situaci můžeme vidět ve VLÚ, které slouží jako prostor pro lázeňskou péči. Problém je v tom, že se zde vyžaduje klid, dobré životní prostředí, ale i finanční výnosnost movité klientely, která se do tohoto území dopravuje především osobním automobilem. Pro tyto hosty je nutné vytvořit základní podmínky, jako je komfortní příjezd k lázeňskému místu a zaopatření plochy pro bezpečné odstavení auta. Vyřešení tohoto problému představuje podklad pro rozvoj města Karlovy Vary. Pohodlný příjezd k místu má na starosti město a státní správa, naopak plocha pro odstavení auta je věcí provozovatele ubytovacího zařízení.

Řešení, které je navržené územním plánem, je ústupkem požadavků provozovatelů ubytovacích a jiných zařízení a orgánů, které chrání přírodní léčivé zdroje, přírody a památkovou zónu. Lázeňský statut a uspořádání terénu vyžadují zvláštní řešení ploch pro dopravu v klidu. Území je rozčleněno do dvou zón podle přístupnosti. Ve VLÚ, v zóně, kde je zákaz výstavby parkovacích a garážových domů, plochy pro dopravu v klidu nepřichází v úvahu. V zónách s omezením výstavby parkovacích a garážových domů 61

je výstavba možná jen v případě, že příjezdové trasy povedou z vyšší úrovně nebo po obvodu. Ostatní prostory města slouží pro parkování a odstavování aut nejen obyvatelů města, ale i turistů.

2.2.10.7

Hlukové poměry z dopravy

Zástavba v Karlových Varech se nachází podél některých komunikací a železnicí, kde je zasažena neúměrným hlukem z dopravy. Povolená hladina hluku je stanovena hygienickými předpisy. Hodnoty pro den jsou v rozpětí 50 - 65 dB(A), v noci jsou snížené na 40 - 55 dB(A). Horní limit platí pouze pro okolí, které se rozprostírá blízko silnic I. třídy a hlavních městských komunikací. Bytová zástavba v nově navržených trasách by se měla nacházet 70 m od těchto silnic.

V aktuální zástavbě jsou nejvíce ohroženy oblasti, které se nachází blízko těchto komunikací: ve Staré roli se jedná o ulici Nejdeckou a Závodu míru, v Rybářích je to Chebská a Sokolovská, severní předmostí Chebského mostu a silnice I/6. Další lokalitou je Vítězná a Bezručova ulice v Drahovicích, Plzeňská ulice v Tuhnicích a Studentská ulice v Doubí. V blízkosti úseků železnice je ohrožen Čertův ostrov a Bohatice.

U nových silničních staveb je ochrana proti hluku z dopravy elementem vlastní stavby silnice. Území můžeme ochránit před hlukem pomocí změny funkčního využití budovy a použitím protihlukových opatření v budovách. Hluková zátěž z provozu letiště je vyjádřena izofonem okamžitého maximálního limitu hluku 80 - 95 dB.

2.2.10.8

Ochranná pásma

Ochranná pásma se stahují na komunikace a železnice. Ochranu silnic a místních komunikací vymezuje zákon č. 13/1997 Sb. Silniční ochranné pásmo je tvořeno územím, které je obklopené svislými plochami, jejichž výška je 50 m a šířka 100 m od silnice. Ochranu drah a drážních zařízení stanovuje zákon č. 266/1994 Sb. Ochranné pásmo dráhy je tvořeno svislými plochami, které vedou po stranách drah 60 m od osy koleje. Výjimku pro stavbu v ochranném pásmu dráhy představuje výstavba pozemních komunikací,

62

vodních

děl,

zařízení

a

vedení

atd.

Drážní

správní

orgán

určí

podmínky,

za kterých je tato výjimka platná.

2.2.10.9

Pěší provoz

Pěší provoz je stěžejní součástí dopravního systému města Karlovy Vary, neboť prostupuje celým území, čímž vytváří soubor pěších spojení. Struktura pěšího provozu je oproti jiným městům doplněna vycházkovými cesty v přírodním zázemí města. Pěší provoz se v Karlových Varech nejvíce soustřeďuje v centru města a ve VLÚ, kde jsou stanoveny zóny pěšího provozu. Plochy vymezeného pěšího provozu jsou v lázeňském území situovány podél levého břeku řeky Teplé od Poštovního dvora až po třídu Tomáše G. Masaryka. V úseku Divadelního náměstí a sanatoria Thermal je pěšímu provozu určen i pravý břeh řeky. V tomto území je omezen automobilový provoz, povolena je pouze dopravní obsluha. Díky uspořádání krajiny a zastavění ploch se musí počítat se „soužitím“ pěšího provozu a dopravní obsluhy území. Podmínky pro dopravní obsluhu jsou v centru města podobné jako ve VLÚ.

2.2.11

Občanské vybavení

Do občanského vybavení patří školství, výchovná, správní a zdravotnická zařízení a instituce sociální péče. Naopak kulturní, tělovýchovná a sportovní zařízení, dále maloobchod, služby a stravovací zařízení, využívají všichni uživatelé. V tržním hospodářství většina těchto oborů spadá pod státní správu, proto je v územním plánu nazýváme jako veřejně prospěšné stavby, kdežto maloobchod a služby se nachází ve volné konkurenci trhu. Územní plán musí vytvořit podmínky pro rozvoj občanské vybavenosti v nutném rozsahu. Územní plán vymezil plochy pro veřejně prospěšné stavby, pro ostatní zařízení fungují vícefunkční území, které si investoři mohou zvolit jako oblast pro svůj podnikatelský záměr.

2.2.11.1

Školství a výchova

V oboru školství můžeme najít rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi. Mateřské a základní školy jsou plně nasyceny, naopak učňovské a střední školy mají značné problémy,

63

které musí být vyřešeny. Jedná se o Zdravotnickou školu, SOU Obchodní, Stravování a služeb, Spojů a Železniční, které se nacházejí v zastavěné části města bez hřišť a podobných zázemí a bez možnosti rozšíření. Z tohoto důvodu územní plán doporučuje nové školské areály především v Drahovicích, na Zlatém kopečku a na Růžovém vrchu. Školská zařízení představují jednu z nejvýznamnějších skupin veřejně prospěšných staveb. Rozsah ploch pro tyto zařízení je minimální, proto se v doporučeném období zvýší.

2.2.11.2

Kultura a osvěta

Kulturní zařízení se v Karlových Varech nacházejí především ve VLÚ a OSÚ, vyjímaje souborem knihoven, který se rozprostírá po celém území města. Kulturní zařízení představují významnou složku infrastruktury cestovního ruchu a mají specificky důležité postavení pro lázeňské místo. Rekonstrukce dochovaných institucí není moc příhodná, neboť se jedná o finančně náročné projekty. Karlovy Vary disponují významnými divadly (divadlo Vítězslava Nezvala, sál varieté v Národním domě), pěti kiny, přičemž jedno z nich je letní ve VLÚ. Mezi víceúčelové sály patří síň Antonína Dvořáka v Lázních III, malý a kongresový sál v lázeňském středisku Thermal, slavnostní sál v Grand hotelu Pupp, sál v hotelu Národní dům, sál v Lidovém domě ve Staré Roli, sál Motýl v OSÚ. Pro hraní koncertů se především používá síň A. Dvořáka a sál v hotelu Pupp. V Karlových Varech neexistuje pouze jednoúčelový sál, z tohoto důvodu je navrženo umístit koncertní síň v rozvojových plochách v Tuhnicích a v Rybářích. Co se týká galerií a muzeí, nachází se zde Galerie umění, Karlovarské muzeum a muzeum Zlatý klíč. Jak už bylo řečeno, knihovny se rozprostírají po celém území Karlových Varů. Soubor je tvořen 12 knihovny, přičemž nejvýznamnější je v ulici I. P. Pavlova ve VLÚ a v ulici Lidické v Pedagogické škole.

2.2.11.3

Zdravotní a sociální péče

Primární lékařská péče je v Karlových Varech zabezpečena v úplném rozsahu. Vyjímaje nemocnicí a poliklinikou II. jsou všechna zařízení převedena z vlastnictví státu do soukromého vlastnictví. Stav nemocnic je nedostatečný a potřebuje nutnou rekonstrukci. Státní orgány mají zájem využít objekty polikliniky II. pro umístění veřejné správy, neboť tato stavba je prvotní administrativní budova v centru města, která má dobrou kontinuitu na místní a regionální dopravu. Z tohoto důvodu územní plán 64

míní navrátit objekt administrativní funkci. Město disponuje celkově sedmi zdravotními zařízeními a s novými se zde ani nepočítá. Kapacitu jeslí tvoří 235 míst. Její potřeba bude do budoucna ovlivněna sociální politikou státu. Vzhledem k tomu, že v lázeňství je potřeba podílu ženských pracovních sil, územní plán navrhuje vybudování nových jeslí na Růžovém vrchu, které budou sloučené s mateřskou školou. Díky zvětšující se mu počtu lidí ve vyšším věku je nutné rozšířit zařízení pro staré občany. Ty se navrhují v Drahovicích, Staré roli a v Doubí.

2.2.11.4

Tělovýchova a sport

V území Karlových Varů se nachází 65 tělovýchovných a sportovních zařízení. Počet těchto zařízení je dostačující, bohužel ale jejich stav a vybavení není příznivé. „Mezi nejvýznamnější patři stadion Závodu míru v Tuhnicích, stadion Slavie v Drahovicích, zimní stadion v Rybářích, dostihové závodiště ve Dvorech, tenisový areál v Gejzírparku a golfové hřiště v Olšových Vratech. Stadiony a velkoplošná sportovní zařízení zaujímají v řešeném území plochu cca 134 ha, z toho zaujímá téměř 68 ha golfové hřiště a cca 27 ha závodiště ve Dvorech.“35 Územní plán počítá s rozšířením Stadionu závodu míru v Tuhnicích, kde proběhne vybudování nové víceúčelové haly a plaveckého areálu. Další výstavba se týká Dostihového závodiště ve Dvorech, kde se areál zvětší o jízdárnu, ubytovací a stravovací zařízení. Úplně nový areál vznikne ve Staré roli, kde se počítá s trvalou plochou pro lunaparky a cirkusy. Poslední výstavba se týká území Cihelen, kde se bude nacházet nové golfové hřiště.

2.2.11.5

Maloobchod a služby

Maloobchod a služby stále procházejí dynamickým vývojem a v dnešní době jsou tyto obory převedeny z vlastnictví státu do rukou soukromého sektoru. Kontinuálně dochází k obnově souhrnu produkce prodávaného zboží nebo nabízených služeb. Zboží a poskytnuté služby se ve VLÚ a OSÚ zaměřují více na zahraniční turisty. Obsluha podstatných obytných částí města je uspokojivá, problémem ale je instalování provozoven do obytných a rodinných domů v čistých obytných územích, čímž dochází k oslabení obytné funkce (např. autoopravny, zámečnictví atd.). Nevítané je i úsilí některých

35

INSTITUT REGIONÁLNÍHO A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, op. cit., s. 32.

65

podnikatelů, kteří se snaží v ústřední části města umisťovat kapacitní obchodní zařízení, které svojí podlažností neodpovídá požadovanému zastavění města. Z tohoto důvodu velkokapacitní zařízení obchodu a služeb je možné umisťovat pouze v průmyslových částech, v území drobné výroby a služeb a na stanovených plochách na kraji města. Doporučeno je vybudování obchodních domů na Dolní kamennou v Rybářích a v ulici Západní v Tuhnicích, kam je zajištěna místní a regionální doprava. Ve Varšavské ulici se nachází centrální městské tržiště, které bude přesunuto na Dolní nádraží a to z důvodu dopravní i pěší dostupnosti.

2.2.11.6

Administrativa

Administrativa je členěna na veřejná a soukromá zařízení. Na území Karlových Varů se nacházejí obě tyto skupiny. Veřejná zařízení jsou rozprostřena především ve stabilizovaných územích, kdež to zařízení soukromá využívají pozemky dřívějších ředitelství státních podniků. Územní plán povoluje vybudování administrativních zařízení ve všech heterogenních územích. Pro veřejné organizace jsou vymezeny dvě plochy a to na Dolní kamenné a v Tuhnicích. „Ze stávajících zařízení veřejné správy počítá územní plán se zachováním stávajících zařízení: Česká obchodní inspekce, Česká vodohospodářská inspekce, Okresní státní zastupitelství, Okresní soud, Úřad města Karlovy Vary, Správa povodí Ohře Chomutov, Lázeňské lesy, Český telekomunikační úřad MH ČR, Okresní správa pošt, Česká tisková kancelář, Finanční úřad, Okresní správa nemocenského pojištění, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Katastrální úřad, Oblastní celní úřad, Okresní úřad, Okresní archiv, Územní správa jeslí, Pracovní úřad, Pozemkový úřad, Česká školní inspekce, Školský úřad, Okresní statistická správa, Státní meliorační správa, Ministerstvo zemědělství - regionální odbor Pozemkový fond.“36

2.2.11.7

Armáda a záchranné systémy

Do tohoto oboru jsou začleněny zařízení armády ČR, policie ČR, městské policie, hasičský záchranný sbor ČR, dopravní zdravotní službu a sbor dobrovolných hasičů. Tyto zařízení se nacházejí v šesti městských částech. Většina těchto zařízení bude zachována, výjimkou jsou policejní složky, které se nacházejí ve VLÚ v ulici I. P. Pavlova. Tyto složky budou 36

INSTITUT REGIONÁLNÍHO A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, op. cit., s. 34.

66

přemístěny do nového objektu na Dolní Kamenné. Vzhledem k tomu, že se chystá výstavba nových domů v Doubí a Olšových vratech, měly by zde být zbudovány hasičské zbrojnice a policejní složky.

2.2.12

Zásobování vodou

Co se týče zásobování vodou, můžeme zde nalézt meziregionální propojení skupinových vodovodů, jedná se o chebský, sokolovský a karlovarský. Dále se počítá s propojením Ostrov – Jáchymov.

Karlovy Vary jsou zásobovány vodovodem Karlovy Vary, jehož zdrojem je čistička vody Březová, která má kapacitu 560/650 l/s upravené vody. Zdrojem surové vody37 je vodárenská nádrž Stanovice na Lomnickém potoce, s eventualitou doplňování čerpáním z řeky Teplé. Kromě vlastního města zásobuje skupinový vodovod Karlovy Vary ještě 27 obcí a osad z okresu Karlovy Vary a město Chodov a Vintířov z okresu Sokolov. Vodovod Karlovy Vary dodává vodu téměř do všech částí města, výjimkou jsou Olšová vrata a Cihelny. Technický stav vodovodní sítě není zrovna nejlepší, a proto bude potřebovat rekonstrukci. Kromě vlastních vodárenských zařízení se v Karlových Varech nachází pozorovací vrty, pomocí kterých se sledují hladiny, teplota a kvalita podzemních vod. Vedoucím těchto objektů je Český hydrometeorologický ústav s pobočkou v Plzni.

2.2.13

Omezující a regulační prvky

Při rozvoji města musí být zohledňovány omezující a regulační prvky. Mezi omezující prvky patří ochranná pásma a chráněná území. Regulační prvky jsou důsledkem řešení územního plánu.

2.2.13.1

Ochranná pásma a chráněná území

Ochranná pásma inženýrských sítí (elektrické sítě, plynovody apod.) jsou stanovená zákonem a v územním plánu nejsou vyobrazena. Ochranná pásma železnic a silnic nám 37

Pitná voda se získává úpravou surové vody. Surová voda se získává z podzemních nebo povrchových vod. K úpravě surové vody se na vodu pitnou používají metody fyzikální i chemické. Veškeré chemikálie pro úpravu vody musí splňovat zákonné normy.

67

dávají najevo, jak je území zatíženo hlukem z provozu letiště. V plánu využití území (PVÚ) jsou vykreslena ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů 1. a 2. stupně a pásmo nejvyšší

ochrany

zabraňující

znečištění

ropou

a

ropnými

produkty,

dále jsou zde vyznačena ochranná pásma vodních pramenů 2. a 3. stupně, ochranná pásma spojových

zařízení,

hygienická

ochranná

pásma

a

hranice

chráněných

území

hydrologických vrtů státní pozorovací sítě. V PVÚ dále můžeme nalézt hranici památkové zóny a archeologických nalezišť, hranice CHKO, hranice VLÚ a ochrana nerostných surovin, kde jsou vykreslena dobývací prostory a chráněná ložisková území kaolinu.

Územní plán vymezí pro území průmyslové a zemědělské výroby hygienické ochranné pásmo, které bude v šířce 100 metrů, a které bude předcházet negativním vlivům z užívání a provozování nových staveb, které kazí kvalitu životního prostředí. Územní plán dále stanoví hygienické ochranné pásmo s šířkou 100 metrů, které bude určeno hřbitovu.

2.2.13.2

Regulace funkčního uspořádání území

Vyhláška o závazných částech územního plánu vymezuje detailní podmínky regulace změn funkčního uspořádání území. Řešené území je rozděleno na jednoúčelové a víceúčelové plochy. Pro každé tyto plochy jsou vymezeny stěžejní funkce a druhy staveb a zařízení, které je možné umisťovat v tomto území. Územní plán toto území dále člení na zastavitelné a nezastavitelné. Zastavitelná jsou všechna víceúčelová území a jednoúčelové plochy, vyjímaje ploch zemědělského půdního fondu, lesů, zeleně a vod.

2.2.13.3 Kromě

Regulace prostorového uspořádání území funkčního

využití

území

je

stěžejní

i

prostorové

uspořádání

území,

které zabezpečuje potřebnou souvislost nové zástavby ve stabilizovaných a rozvojových územích. Územní plán vymezí pro všechny druhy víceúčelových území a pro některé jednoúčelové plochy tyto limity prostorového využití: I. Nejvyšší procento zastavění pozemku II. Nejmenší procento ozelenění pozemku III. Index podlažní plochy IV. Index obestavěného prostoru

68

V. Nejvyšší podlažnost

Vyhláška o závazných plánech územního plánu stanovuje vymezení a hodnoty jednotlivých limitů pro konkrétní území a plochy. Potřebného účinku limitů prostorového uspořádání je dosaženo při společné provázanosti. V postupu další územní přípravy a výstavby je zapotřebí dodržet všechny vymezené limity prostorového uspořádání.

69

3 NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Cestovní ruch představuje činnosti lidí cestujících do oblastí mimo jejich pravidelné prostředí na dobu, která je delší než jeden rok, přičemž hlavním důvodem těchto činností není podnikání. Cestovní ruch přináší hospodářský zisk danému státu. Jedná se o průmysl, který se nejrychleji rozvíjí. Rozvoj cestovního ruchu může působit jak pozitivně, tak negativně. Negativní vliv může být na přírodní prostředí, infrastrukturu a suprastrukturu cestovního ruchu. Tudíž je zapotřebí regulovat rozvoj cestovního ruchu, aby byl dlouhodobě udržitelný. Z tohoto důvodu se v poslední kapitole diplomové práce zaměřujeme na konkrétní návrhy a doporučení, které povedou k dalšímu rozvoji cestovního ruchu.

3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch se v dané oblasti vyvíjel především po roce 1989, kdy byly otevřeny státní hranice. Pro Karlovy Vary to znamenalo zvyšování počtu jednodenních návštěvníků, což vedlo k nárůstu počtu lůžek. Nejvíce hotelů můžeme nalézt v kategorii 3***. Naopak nejméně hotelů představují zařízení nejvyšší kategorie. I přesto, že v posledních letech se zvyšuje zájem o vyšší úroveň, vybudování dalšího luxusního hotelu v této oblasti nedoporučujeme, neboť kapacita ubytovacích zařízení je dostatečná. Při výstavbě nového zařízení by byl problém s moderními architektonickými prvky, které nezapadají do historického charakteru města. Naopak nejvyšším příjmem pro toto území je rekonstrukce Grand hotelu Pupp. Především se jedná o rozvoj wellness a lázeňských služeb, díky kterým je tato oblast specifická. Rekonstrukce hotelu s novou budovou spa by měla obsahovat nejenom tradiční procedury, které jsou založené na využívání přírodních léčivých zdrojů, ale také vývojové masáže a kosmetické ošetření. Součástí wellness centra by měly být veškeré zóny, které uspokojí potřeby všech turistů, především máme na mysli bazény, sauny, vířivky a fitness centrum. Financování této rekonstrukce by mělo být zajištěno pomocí ROP Severozápad, který čerpá finanční prostředky z fondů EU. V konkrétním případě by se jednalo o Evropský fond pro regionální rozvoj.

70

Významnost Karlových Varů z hlediska rozvoje cestovního ruchu je především díky výskytu přírodních léčivých zdrojů, které představují stěžejní bázi pro trvalý a udržitelný úspěch lázeňského místa v lázeňství a cestovním ruchu. Z tohoto důvodu navrhujeme zásadnější dodržování hospodaření v ochranných pásmech, aby nedošlo k narušení přírodních léčivých zdrojů a následně ke snížení jejich výskytu, které by mohlo vést ke zrušení statutu lázeňského místa. Kontrolu dodržování zásad v ochranných pásmech provádí fyzická osoba, která má osvědčení o odborné způsobilosti, jedná se tedy o balneotechnika. Jak už bylo řečeno, výskyt přírodních léčivých zdrojů mohou narušit různé faktory. V našem případě se zejména jedná o těžbu hnědého uhlí. Proto by bylo nejlepší, kdyby tato činnost byla realizována spíše v oblasti Sokolova a ne v Karlových Varech, kde tyto zdroje a kvalitní životní prostředí narušuje.

Jak už bylo zmíněno v kapitole 2.2.6 Cestovní ruch, pro sportovní cestovní ruch se zde využívají golfová hřiště, dostihové závodiště a tenisové areály. V roce 2009 zde bylo vybudováno multifunkční centrum KV Arena, jehož hlavní funkcí je sportovní zaměření. I přesto, že tato hala nabízí široké spektrum sportovního využití, jedná se spíše o aktivity, které se uskutečňují v uzavřeném prostoru. Z tohoto důvodu zde navrhujeme letní areál, multifunkční stadión, který by sloužil sportům jako je fotbal a atletika. V minulosti v Karlových Varech fungoval stadión AC Start, pouze do doby, než se dostal do insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že se AC Start nachází v blízkosti dnešní KV Areny, navrhujeme jeho rekonstrukci, vybudování stravovacích zařízení, zázemí pro sportovce a následné znovuotevření tohoto areálu. Financování rekonstrukce bude uhrazeno z IPRM.

Když jsme mluvili o rekreaci, zmínili jsme, že v oblasti Karlových Varů se nachází přírodní koupaliště Rolava. Tento areál v současné době není už jenom o využívání vodní plochy, ale můžeme zde provozovat různé volnočasové aktivity, jako je např. volejbal, in-line bruslení, ale na své si zde přijdou i malé děti, pro které je vybudováno dětské hřiště. Kromě koupaliště Rolava zde můžeme nalézt bazénové centrum, které se nachází v přímé blízkosti KV Areny. Toto centrum bylo postaveno v roce 2012 jako třetí projekt z IPRM. Bazénové centrum je hala, která disponuje dvěma bazény, tobogánem, saunami a vířivkou. Další bazény, které veřejnost může využívat je bazén v areálu hotelu Thermal a bazén v Lázních V. Z tohoto souhrnu plyne, že v Karlových Varech je absence venkovních možností koupání. Vzhledem k tomu, že v současné době se zvyšují nároky 71

na hygienu a lidé více preferují koupání v čistších vodách, než jsou ty přírodní, navrhujeme výstavbu letního bazénového koupaliště. Jako nejlepší umístění se nám jeví plochy v Rosnici, které nejsou tolik zastavěné. Výstavba v tomto území by nenarušila přírodní prostředí a krajinu, což je z hlediska udržitelnosti a kvalitního životního prostředí důležité.

3.2 Architektura a územní plánování Územní plánování je multioborová disciplína, která spojuje poznatky z různých vědních oborů, jako je např. architektura, urbanismus, demografie, geografie, krajinná ekologie apod. Karlovy Vary byly v médiích hodně spojovány s černými stavbami, tedy se stavbami bez povolení. Stavební zákon stanovuje podmínky, za kterých lze stavbu povolit. Jedná se o prokázání, že stavba není v rozporu s územním plánováním, zejména s územně plánovací dokumentací. I přesto, že stavební zákon vymezil tyto podmínky, černých staveb můžeme na území Karlových Varů najít nespočet. Tento fakt nás vede k tomu, abychom se zaměřili na to, jak černým stavbám předcházet.

Jako první opatření, které bude předcházet k výskytu černých staveb, můžeme navrhnout častější a důkladnější kontroly stavebního povolení ze strany stavebního úřadu. Stavební povolení se vyžaduje u všech druhů staveb bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Účastníkem stavebního řízení je pouze stavebník a vlastník stavby nebo pozemku, na kterém se má stavba v budoucnu nacházet. Žádost o stavební povolení musí obsahovat identifikační údaje o stavebníkovi, pozemku, základní údaje o plánovaném úmyslu, jeho rozsahu, způsobu a době realizace a údaje o tom, kdo jej bude provádět. K této žádosti stavebník připojuje doklady prokazující jeho vlastnické právo, projektovou dokumentaci, harmonogram kontrolních prohlídek stavby a rozhodnutí vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury. Projektová dokumentace se podává ve dvojím zpracování. Pokud není vyhotovena oprávněnou osobou, stavební úřad řízení pozastaví. Stavební úřad následně ověřuje podanou žádost a zkontroluje, zda je projektová dokumentace v souladu s územně plánovací dokumentací, zda je zpracována úplně a srozumitelně, a zda je zabezpečen příjezd ke stavbě. Stavební úřad musí také zhodnotit budoucí

účinky

stavby.

Ve

stavebním

povolení

jsou

vymezeny

podmínky,

kterými se zabezpečí ochrana veřejných zájmů. Po dni nabytí právní moci zašle stavební úřad toto povolení stavebníkovi a vlastníkovi stavby. Platnost povolení vyprchá v případě,

72

že stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabyla právní moci. Dobu platnosti lze prodloužit před jejím uplynutím pouze na opodstatněnou žádost stavebníka. U staveb, které vyžadují stavební povolení, může stavební úřad se stavebníkem podepsat veřejnoprávní smlouvu, která nahradí stavební povolení. Kontrolu projektové dokumentace může

provádět

certifikovaný

autorizovaný

inspektor

místo

stavebního

úřadu.

Tento inspektor vystavením certifikátu prokazuje, že zhodnotil projektovou dokumentaci a navrhovaná stavba splňuje podmínky, které byly stanovené zákonem. Stavebník je povinen provádět stavbu, která není v rozporu s jejím povolením. Změnu stavby před jejím dokončením lze připustit, pouze pokud bude v souladu s územním rozhodnutím. Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad prodiskutuje s účastníky stavebního řízení. Změnu ohlášené stavby je možno uskutečnit pomocí ohlášení. Rozhodnutí o změně je stavebníkovi sděleno do stavebního deníku.

Dokončenou stavbu lze užívat na pokladu oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník musí zajistit, aby před zahájením užívání stavby byly provedeny a posouzeny zkoušky a měření nařízené speciálními právními předpisy. Stavební úřad zkoumá, zda stavba byla vybudována v souladu s rozhodnutím o umístění, s projektovou dokumentací. Dále musí prověřit, jestli stavba nebude ohrožovat život, veřejné zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Pokud se při závěrečné kontrolní prohlídce prokáže, že nebyly splněny veškeré podmínky, stavební úřad užívání stavby zakáže. Obnova užívání lze pouze na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Stavbu je možno užívat pouze k účelu, který je stanovený v oznámení o užívání stavby. Pokud stavebník bude chtít změnit účel stavby, je tato změna povolena v případě, že bude v harmonii s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s veřejnými zájmy a se speciálními právními předpisy.

Pokud má vlastník v plánu stavbu odstranit, musí to nahlásit stavebnímu úřadu, spolu se základními údaji o stavbě, dobu zahájení a ukončení prací a způsob odstranění stavby. V případě, že je ohlášení úplné, stavební úřad poskytne souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení. Souhlas o odstranění stavby se odevzdá dotčeným orgánům a vlastníkovi. Tento souhlas nabývá platnosti dnem doručení vlastníkovi. Majitel stavby musí zaručit, aby odstranění bylo provedeno stavebním podnikatelem.

73

Stavební úřad může nařídit odstranění stavby, která ohrožuje život nebo zdraví lidí či zvířat, bezpečnost a životní prostředí. Dále může nechat odstranit stavbu, která nemá stavební povolení, nebo toto povolení bylo zrušeno. Zlikvidování se může vztahovat na stavby, které jsou v rozporu s právními předpisy nebo na stavby dočasné, u kterých uplynula vymezená doba jejího užívání. Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby a poučí stavebníka nebo vlastníka o možnosti podat v 30denní lhůtě žádost o dodatečný souhlas stavby. Stavbu je možno dodatečně připustit, pokud vlastník prokáže, že stavba není v rozporu s územním plánováním, s územně plánovací dokumentací a pokud není vybudována na pozemku, kde to speciální právní předpis nepovoluje nebo omezuje. Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. K této situaci musíme zmínit fakt, že v České republice k odstranění staveb moc nedochází, i když je to upraveno zákonem. Bohužel v naší zemi existuje velká míra korupce, která veškeré řízení a rozhodnutí ovlivní. Náklady související s odstraněním stavby hradí ten, komu bylo odstranění stavby přikázáno. Tato osoba také odpovídá za škodu, která vznikla na pozemku díky odstranění stavby. Osoba, která stavbu zneškodnila, tuto skutečnost musí ohlásit do 30 dnů od jejího odstranění na stavebním úřadě.

Jak už jsme uvedli, měly by být důkladnější kontroly ze strany stavebního úřadu. Stavební úřad

uskutečňuje

kontrolní

prohlídku

nedodělané

stavby

v různých

fázích,

které jsou uvedené v podmínkách stavebního povolení a v plánu kontrolních prohlídek. Při této prohlídce stavební úřad zkoumá, zda vlastník nebo stavebník dodržuje rozhodnutí od stavebního úřadu, zda je stavba budována podle projektové dokumentace, stavebně technický stav stavby, jestli jsou prováděny stanovené zkoušky a měření a zda je stavba užívána k vymezenému účelu. Kontrolní prohlídky se musí zúčastnit stavebník, hlavní projektant, stavbyvedoucí a stavební dozor. K této prohlídce stavební úřad může přizvat dotčené orgány, autorizovaného inspektora a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví. Při prohlídce může stavební úřad akceptovat změnu stavby před jejím dokončením. Výsledek kontroly se zaznamená do evidence kontrolních prohlídek.

Stavební zákon vymezuje správní delikty, kterých se může fyzická a právnická osoba dopustit. Tyto osoby (stavebník, stavbyvedoucí, stavební dozor, vlastník, autorizovaný inspektor) se dopustí přestupku tím, že provádí činnost, která je v rozporu s územním plánováním nebo s veřejnoprávní smlouvou, užívá stavbu, která je bez kolaudačního 74

rozhodnutí nebo není s ním v souladu, dále používá stavbu bez ohlášení stavebníka, nebo která byla zakázána stavebním úřadem. Přestupek se také vztahuje na situaci, kdy se odstraní stavba bez povolení, nebo když se neprovede úprava na příkaz stavebního úřadu. Pokuty za správní delikty se pohybují od 200 000 Kč do 2 000 000 Kč (dle přestupku).

Jak jsme již uvedli, pokud se při závěrečné prohlídce prokáže, že nebyly splněny některé podmínky, stavební úřad může stanovit pokutu za nedodržení zákona, nebo zakázat užívání stavby, popř. nařídit její odstranění. Když si připomeneme situaci, kdy byla ve Slavkovském lese vybudována ruská vesnice podnikatelem Stěpanovem bez správných dokumentů, můžeme vidět, že sankce za porušení podmínek se na tento případ nevztahovaly. Situace byla vyřešena tak, že Karlovarský magistrát vydal majiteli nové stavební povolení na úpravu staveb. Z tohoto důvodu se zde mluví o korupci. Proto jako další opatření navrhujeme efektivnější boj proti korupci, neboť jejím výsledkem může být úbytek důvěry občana ve fungování státních institucí. Jako nástroj boje proti korupci můžeme použít legislativní a nelegislativní opatření. Do legislativního opatření můžeme zahrnout implementaci striktnějších pravidel pro nakládání s majetkem obcí a krajů, zavedení větší přehlednosti hlasování v orgánech územní samosprávy v souvislosti s nakládání majetkem, zvýšit účinnost výkonu a ustálení státní správy, instalaci kontrolních oprávnění Nejvyššího kontrolního úřadu a implementaci seznamu přestupků. Jako nelegislativní opatření navrhujeme zkvalitnit systém svobodného přístupu k informacím, publikovat prodej státního majetku a zvýšit podporu a spolupráci s neziskovými protikorupčními organizacemi.

3.3 Dopravní infrastruktura Dopravní situace v Karlových Varech se zlepšila po roce 2008, kdy byl postaven průtah městem. Začátek stavby se nachází u zimního stadiónu, dále vede do části Rybáře a Tuhnice, překračuje řeku Rolavu, silnici I/6 a napojuje Počerny, Chodov, Starou roli a Nejdek. V poslední části překračuje silnici I/20 ve směru na Jenišov, Doubí a Plzeň, kde pokračuje rovným úsekem do biokoridoru a následně se napojuje na stávající I/6. Výstavba tohoto průtahu odstranila veškeré problémy, které plynuly z dopravy ve městě.

75

Součástí průtahu je soubor chodníků a cyklostezek, který přispívá k větší bezpečnosti silničního provozu.

Kvůli rychlému rozvoji silniční dopravy je stěžejní snížit tranzitní nákladovou dopravu, která ovlivňuje lázeňské postavení města. V této oblasti se musí zvolit takové řešení, které přiblíží osobní dopravu obyvatelům a lázeňským hostům, a zároveň bude chránit životní prostředí před negativními vlivy a oddálí nákladní tranzitní dopravu mimo toto území. Jako nejlepší řešení pro oddálení tranzitní dopravy se nám jeví dokončení obchvatu Karlových Varů. Z Prahy do Karlových Varů sice vede mezinárodní silnice E48, ale my navrhujeme dokončení rychlostní silnice R6. Celková trasa této silnice je tvořena Prahou – Karlovými Vary – Chebem a státní hranicí ČR/Německo. V současné době jsou v provozu pouze tři kratší úseky. Jako první v letech 1985 a 1986 byly zprovozněny úseky Kačice – Nové Strašecí a Kamenné Žehrovice – Kačice. K tomuto úseku v roce 1994 přibyla stavba Velká Dobrá – Kamenné Žehrovice a v roce 2001 a 2002 stavba Pavlov – Velká Dobrá, čímž vznikl nepřerušený úsek Pavlov – Nové Strašecí. V roce 2008 byl tento úsek propojen s Pražským okruhem, čímž byl dobudován úsek Praha - Nové Strašecí v délce 32,3 km. V roce 2006 a 2007 byl vybudován západní průtah Karlovými Vary, který byl napojen na východní průtah města z roku 1992. V roce 2010 na tento průtah navázal úsek Jenišov – Hory a Hory – Nové Sedlo, čímž vzniknul souvislý úsek Karlovy Vary – Nové Sedlo, který je dlouhý 8,5 km. Posledním úsekem je Tisová – Cheb s délkou 19 km. Cílem je, aby tato rychlostní silnice R6 vedla až do Karlových Varů, problémem je ale vyvlastnění státních pozemků.

Silniční obchvat by měl poskytovat jízdu dostatečně vysokou rychlostí, aby doba jízdy po obchvatu byla kratší než průtahem města. Aby obchvat byl výhodný i pro ty, kteří preferují menší spotřebu benzínu, neměl by být o tolik delší než průjezd. Řešením pro tuto situaci je tunelová trasa, kdy komunikace tunelu neprochází zástavbou a poskytuje přímé vedení. Toto řešení je nejlepší z hlediska vlivů na životní prostředí a atraktivity území. Obchvat města by byl napojen na mezinárodní silnici E48, vedl by přes Pražský most, na který by navazovala tunelová trasa, ta by vedla až k Sedlecké ulici, odkud by v Rybářích byl zbytek obchvatu veden v souběhu s železniční tratí. V této části by protihluková opatření vyřešila také hluk z železniční dopravy. Následně na křižovatce u ulice Nejdecké by se obchvat sloučil se silnicemi R/6 a E48, které vedou do Chebu a následně za české hranice. Toto východisko obchvatu by odklon tranzitní dopravy 76

vyřešilo souhrnně, včetně silnice na Nejdek, Chodov a Mariánské lázně a vytvořilo by lepší podmínky pro rozvoj dalších druhů dopravy.

Tím, že by se postavil obchvat Karlových Varů a následně propojila dálnice R6, byl by zajištěn tranzit do Německa z této strany. Dálnice R6 by byla pro stát ekonomicky výhodnější než mezinárodní silnice E48, neboť na této silnici se neplatí mýtné, kdežto dálnice by byla zpoplatněna. Vybudování obchvatu v Karlových Varech by měla na starosti příspěvková organizace Ministerstva dopravy „Ředitelství silnic a dálnic ČR“, přičemž jejími zhotoviteli budou přední stavební společnosti v České republice, a to Strabag, a. s., Metrostav, a. s., a Skanska DS, a. s. Stavba bude financována především z fondů EU – OP Doprava. Toto spolufinancování bude poskytováno v rámci Prioritní osy 2 – Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T. Peníze z fondů EU jsou při financování dopravních staveb velkým ziskem, v nemálo případech představují až 80 % z celkové částky výstavby. Na financování se dále bude podílet Karlovarský kraj a Ministerstvo dopravy. Výstavba dálnic v České republice představuje velký problém, nejenom kvůli vyvlastnění státních majetků, ale také díky přírodě, která je velmi členitá, tudíž výstavba není zrovna jednoduchá. Další problém plyne z hlediska financování, neboť výstavba dálnic v naší zemi je výrazně předražovaná. Vybudování 1 km stojí přibližně 400 mil. Kč, kdežto v jiných evropských zemích, např. v Německu, 1 km dálnice vyjde v přepočtu na 200 mil. Kč. Tento problém se dá z části vyřešit levnou pracovní sílou z Číny.

Jak už bylo řečeno v kapitole 2.2.10.2 Železniční doprava, pro další rozvoj tohoto typu dopravy je zapotřebí vytvořit optimální podmínky pro osobní železniční dopravu, přestavit budovu Horního nádraží a dotvořit Dolní nádraží jako celek dopravního terminálu osobní dopravy. Uvedli jsme, že budova Horního nádraží slouží od roku 1944 jako provizorium. V současné době České dráhy dostaly stavební povolení na rekonstrukci zchátralého nádraží v Karlových Varech. Ve výsledku se bude jednat o dvoupatrovou budovu, jejíž rekonstrukce bude stát okolo 50 milionů korun. V budově zůstanou zaměstnanci Krajského centra osobní dopravy, jejichž přítomnost je důležitá pro provoz. Dále zde zůstanou pracovníci Regionálního centra provozu Českých drah poskytující vlastní železniční provoz, jako jsou výpravčí nebo dispečeři, ostatní zaměstnanci budou přesunuti do Dolního nádraží. V budově Horního nádraží se bude nacházet mezinárodní pokladna, informační centrum, půjčovna kol, úschovna a vzniknou zde také komerční 77

prostory. Karlovarský magistrát koupí od Českých drah terminál Dolního nádraží. Poté ho prodá významnému investorovi, developerské firmě Lorship, která tento areál promění na moderní čtvrť. Kromě Českých drah má v terminálu podíl i firma ČSAD autobusy Plzeň. Lázně se tak chtějí stát jediným majitelem terminálu včetně pozemků. Revitalizace dopravního terminálu na Dolním nádraží se bude stavět v etapách do roku 2020. Na území stávajícího nádraží vznikne nová luxusní čtvrť s vysokými skleněnými budovami. Z tohoto popisu je jasné, že se bude jednat o další stavbu, která nezapadne do místního koloritu. Proměna území má přinést hotely, konferenční sály, obchodní a bytové domy a zdravotnické centrum. Součástí tohoto projektu je moderní železniční stanice, celistvý dopravní uzel s autobusovou dopravou, veřejný park, kolonáda, promenáda, kulturní a zdravotní centrum, zábavní sportovní centrum a v neposlední řadě aquapark.

Regionální letiště v Karlových Varech má velký význam pro tento region a je důležitou složkou dopravní infrastruktury. Vzhledem k tomu, že v roce 2005 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce letiště, tak další změny nenavrhujeme. Modernizace byla rozdělena do tří etap, jejíž hlavním cílem bylo dosáhnout úrovně technických kritérií vzletové a přistávací dráhy, světelného zabezpečovacího zařízení a terminálu pro cestující obvyklé u srovnatelných letišť regionálního významu v EU za aktuálního nárůstu bezpečnosti leteckého provozu. Investorem I. a III. etapy byl Karlovarský kraj, financování II. etapy poskytla společnost Letiště Karlovy Vary, a. s. Provoz letiště byl nejdříve během rekonstrukce částečně omezen, následně z důvodu stavebních prací byl provoz zcela uzavřen. Dokončení stavebních úprav bylo dohodnuto na 30. března 2008 v souvislosti se začátkem platnosti Schengenských dohod. Zásadním požadavkem těchto dohod bylo oddělení schengenských a neschengenských cestujících před (přílety) a za pasovou kontrolou (odlety).

78

ZÁVĚR Rozvoj a péče o území má dlouholetý, historický, vzájemný vztah, který je spojován s konkrétním místem. Územní plánování je propojeno s konkrétními politickými systémy. Mluvíme o mocenském instrumentu, tudíž ho můžeme uplatnit v různých systémech. Jedná se o mezioborovou disciplínu, kde se potkávají poznatky z různých vědních oborů, jako je architektura, urbanismus, demografie, geografie, krajinná ekologie atd. Územní plánování je proces, který řeší funkční využití území, přičemž bere na zřetel kvalitu životního prostředí. Jeho podkladem je územní plán, jehož úkolem je vymezit plochy a řešit jejich výstavbu. S územním plánováním souvisí územní rozvoj, který představuje proces území, v němž dochází k jeho zhodnocení a to pomocí změny funkčního využití nebo podstatnou změnou intenzity jeho využití. Tento obor upravuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

Karlovy Vary jsou největším a druhým nejstarším lázeňským místem v České republice. Spadají do oblasti Západočeského trojúhelníku, který se nachází v Karlovarském kraji. Tato oblast se nachází na relativně malém území, avšak s velkým množstvím přírodních léčivých zdrojů v České republice. Jedná se o přirozeně se vyskytující minerální vody, plyn nebo peloid s příhodnou vlastností pro léčebné využití. Pro záměry lázeňské péče můžeme využívat pouze ty přírodní léčivé zdroje, které disponují osvědčením o tom, že jsou těmito zdroji podle Lázeňského zákona. Pro ochranu přírodních léčivých zdrojů Karlovy Vary byla vládou stanovena ochranná pásma ve třech stupních. Okolí vývěrů přírodních léčivých zdrojů bylo vymezeno jako zóna nejvyšší ochrany proti znečištění ropou a ropnými produkty. Lázeňství v Karlových Varech je orientováno na nemoci trávicího ústrojí, poruchy žláz, pohybové poruchy a také zde můžeme najít diabetologický program.

Tato práce je rozdělena do tří částí. První část seznamuje čtenáře se základní terminologií územního plánování, cestovního ruchu, územním rozvojem a vymezením regionů. Druhá kapitola se zaměřuje na územní plán Karlových Varů. V Karlových Varech bylo rozhodnuto, že územní plán bude vypracován v digitální podobě, čímž vznikl problém, protože použití počítačových technologií v oblasti územního plánování v geografickém informačním systému (GIS) je teprve v základním vývoji. Tato situace byla v rozporu

79

s požadavky vyhlášky na klasické zpracování územního plánu. Tato druhá část se zabývá nejenom počáteční situací při řešení územního plánu, ale také samotným návrhem územního plánu. V poslední kapitole můžeme najít různá doporučení pro další rozvoj cestovního ruchu a územního plánování. Cestovní ruch se zde vyvíjel zejména po roce 1989, kdy byly otevřeny státní hranice. Karlovým Varům to přineslo zvýšení počtu jednodenních návštěvníků, což vedlo k nárůstu počtu lůžek. I přesto, že v posledních letech narůstá zájem o vyšší úroveň, vybudování dalšího luxusního hotelu v této oblasti nedoporučujeme, neboť kapacita ubytovacích zařízení je uspokojivá. Naopak nejvyšším příjmem pro toto území je rekonstrukce Grand hotelu Pupp. Zejména se jedná o rozvoj wellness a lázeňských služeb, díky kterým je tato oblast specifická. Významnost Karlových Varů z hlediska rozvoje cestovního ruchu je především díky výskytu přírodních léčivých zdrojů. Z tohoto důvodu navrhujeme důslednější dodržování hospodaření v ochranných pásmech, aby nedošlo k narušení přírodních léčivých zdrojů a následně ke snížení jejich výskytu, které by mohlo vést ke zrušení statutu lázeňského místa. Co se týká sportovního cestovního ruchu, zde doporučujeme výstavbu letního areálu, který by sloužil sportům jako je atletika a fotbal. V Karlových Varech je absence venkovních možností koupání, proto navrhujeme vybudování letního bazénového koupaliště. Karlovy Vary byly hodně medializovány kvůli výskytu černých staveb. Proto jsou zapotřebí častější a důkladnější kontroly stavebního povolení ze strany stavebního úřadu a efektivnější boj proti korupci, neboť korupce často tento proces doprovází. Dopravní situace v Karlových Varech se zlepšila po roce 2008, kdy byl postaven průtah městem. Kvůli rychlému rozvoji silniční dopravy je stěžejní snížit tranzitní nákladovou dopravu, která ovlivňuje lázeňské postavení města. Jako nejlepší řešení pro oddálení tranzitní dopravy se nám jeví dokončení obchvatu Karlových Varů.

Cíl diplomové práce se podařilo splnit. Po zhodnocení celého územního plánu Karlových Varů jsme došli k výsledku, že územní plán v této oblasti slouží jako podklad pro rozvoj cestovního ruchu a přináší další možnosti rozvoje území.

80

LITERATURA [1] ATLL, P., NEJDL, K. Turismus 1. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2.

[2] DAVID, P. a kol. Velká turistická encyklopedie – Karlovarský kraj. Praha: Euromedia group, 2010. 256 s. ISBN 978-80-242-28433.

[3] ELCOME, D. Natural resources: Their use and abuse. Cheltenham: Stanley Thornes, 1998. 89 s. ISBN 0-7487-3187-3.

[4] FALLUDI, A. European spatial planning. Cambridge: Lincoln istitute of land policy, 2002. 235 s. ISBN 978-0-415-27264-3.

[5] HELLER, M. Lázně v srdci Evropy dnes. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2002. 224 s.

[6] HRUŠKA, E. Problémy súčasného urbanizmu. Bratislava: Vydavatelstvo Slovenskej akademie vied, 1966. 411 s.

[7] HRŮZA, J. Slovník soudobého urbanismu. Praha: Odeon, 1977. 342 s.

[8] HRŮZA, J., ZAJÍC, J. Vývoj urbanismu, 1 díl. Praha: ČVUT, 2002. 186 s. ISBN 80-0102551-9.

[9] HRŮZA, J., ZAJÍC, J. Vývoj urbanismu, 2. díl. Praha: ČVUT, 2007. 187 s. ISBN 97880-01-03714-0.

[10] Hrůza Karlovarska: ruská vesnice ve Slavkovském lese. Cestování: Idnes.cz [online]. 2007 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z:

[11] INSTITUT REGIONÁLNÍHO A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ. Územní plán města Karlovy Vary. Karlovy Vary, 1997. 108 s.

81

[12] Integrovaný plán rozvoje města. Jak naplnit vize [online]. 2009 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z:

[12] JANATKA, M. Urbanismus a územní plánování: grafické vyjadřování. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005. 31 s. ISBN 80-01-03-144-6.

[13] KAJLÍK, V. České lázně a lázeňství. Praha: MMR ČR, 2007. 218 s. ISBN 978-80239-9330-1.

[14] Karlovy Vary postavily na koupališti Rolava černou stavbu. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z:

[15] KOFROŇ, J. Taktová doprava na železnici. České dráhy: Týdeník Českých drah Železničář [online]. 2010 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z:

[16] MAIER, K. Územní plánování. Praha: ČVUT, 1993. 85 s. ISBN 80-01-01012-0.

[17] Metodický pokyn k Integrovanému plánu rozvoje města (IPRM). Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2008 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z:

[18] MORPHET, J. Effective practice in spatial planning. New york: Routledge, 2011. 291 s. ISBN 0-203-85183-8.

[19] NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Praha: VŠH, 2010. 152 s. ISBN 978-80-87411-08-7.

[20] NOVÁČEK, P. Udržitelný rozvoj. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 430 s. ISBN 978-80-244-2514-6.

82

[21] OBERSTEICH, I., CACH, J. Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“

[22] PÁSKOVÁ, M; ZELENKA, J. Cestovní ruch - Výkladový slovník. Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s.

[23] RADOVÁ, D. Stavebnictví, architektura, urbanismus. Brno: Moravská zemská knihovna, 1995. 87 s. ISBN 80-7051-083-8.

[24] Regionální politika EU. Fondy evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z:

[25] REISER, P., WENDLER, J. Karlovy Vary – lesní promenády: procházky lázeňskými lesy. Karlovy Vary: Promenáda, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6.

[26] ROP NUTS II Severozápad. Fondy evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z:

[27] Rychlostní silnice R6. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2012 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z:

[28] Slovník územního rozvoje, deurbanizace. Ústav územního plánování. [online]. 2005 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z:

[29 ]Slovník územního rozvoje, reurbanizace. Ústav územního plánování. [online]. 2005 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z:

83

[30] Statistiky návštěvnosti města Karlovy Vary. Karlovyvary.cz [online]. 2012 [cit. 201301-27]. Dostupné z:

[31] Statut lázeňského místa Karlovy Vary. Jedeme do lázní: Objevte krásu českých lázní [online]. 2012 [cit. 2012-12-08]. Dostupné z:

[32] ŠILHÁNKOVÁ, V. a kol. Urbanismus a územní plánování. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010. 126 s. ISBN 978-80-7395-310-2.

[33] Tématické operační programy. Fondy evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z:

[34] TEWDWR-JONES, M., ALLMENDINGER, P. Territory, identity and spatial planning. New york: Routledge, 2006. 380 s. ISBN 0-415-36035-8.

[35] Tipy na výlet: Zkažené karlovarské dorty. Cestování: Idnes.cz [online]. 2006 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z:

[36] Územní plánování a stavební řád. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. 2012 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z :

[37] VÁLOVÁ, Š. Komparace Hlavního města Prahy a Středočeského kraje z hlediska cestovního ruchu. [Bakalářská práce] Praha: VŠH, 2011. 80 s.

[38] VOŽENÍLEK, J. Vývoj urbanismu. Praha: ČVUT, 1981. 201 s.

[39] Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.

84

[40] Zákon č. 104/19977 Sb., o pozemních komunikacích.

[41] Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

[42] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.

[43] Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech.

[44] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

[45] Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách.

[46] Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky.

[47] Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

[48] ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

85

PŘÍLOHY Příloha 1

Komparace minulých a současných stavů Vřídelní kolonády a hotelu Thermal

Příloha 2

Seznam nemovitých kulturních památek

Příloha 3

Seznam VKP

86

PŘÍLOHA 1 KOMPARACE MINULÝCH A SOUČASNÝCH STAVŮ VŘÍDELNÍ KOLONÁDY A HOTELU THERMAL

Fotografie č. 1: Vřídelní kolonáda do roku 1939 a po roce 1969

Fotografie č. 2: Území, kde se dříve nacházel secesní hotel Alice a Mattoniho dvůr, od roku 1976 se zde rozprostírá lázeňský hotel Thermal

PŘÍLOHA 2 – SEZNAM NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK POŘADÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.

NÁZEV REJSTŘ. Č. Zámecká věž 867 Zříceniny kostela sv. Linharta 869 Farní kostel sv. Máří Magdaleny 870 Hřbitovní kostel sv. Ondřeje 871 Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla se zahradou a 872 schodištěm Sloup Nejsvětější Trojice 873 Socha sv.Jana Nepomuckého (nábř. J.Palacha - u mostu) 874 Socha sv. Bernarda z Clairvaux 875 Mlýnská kolonáda se 12 sochami alegorie měsíců 876 Poštovní dvůr - areál s pavilony a parkem 877 Findlanterův chrámek (na stráni v lese nad Poštovním 878 dvorem Chrámek kněžny Kuronské (na stráni v lese proti Galerii 879 umění) Lázně I. 880 Divadlo Vítězslava Nezvala 881 Lázně III. 883 Vojenský lázeňský ústav s kašnoua sochou rytíře von 884 Hochbergera Dům "U zlatého klíče" (Lázeňská ul.3) 885 Schwarzova kaple (na horním konci ul. Zámecký vrch) 886 Mariánská kaplička (pod Střed.ekonom.školou) 887 Socha Karla IV. na průčelí městské knihovny 888 Socha Karla IV. (v parku u Lützowovy vily) 889 Busta Karla Marxe - návrh na zrušení pam. ochrany 890 Pomník Bedřicha Smetany (v parku u Poštovního dvora) 892 Pomník L. van Beethovena (v parku za Poštovním dvorem) 893 Busta J.W.Goetha (Goethova stezka) 894 Památník Fr. Schillera (Goethova stezka,poblíž Galerie 895 umění) Busta Ad.Mickiewicze (v parku poblíž hotelu Richmond) 896 Busta cara Petra Velikého (na Jelením skoku v parku) 897 Socha Hygie (nyní v muzeu na Nové Louce) 898 Zámecká kolonáda 899 Smírčí kříž (zahrada vojenských lázní) 900 Lützowova vila 901 Kostel sv. Urbana (Rybáře) 902 Dům čp. 23 - Nová Louky - muzeum 3978 Socha sv. Jana Nepomuckého u farního kostela sv. M. 3979 Magdaleny Dům Paderewski č. 480/5 (Lázeňská ul.) 4042 Kolonáda Sadového pramene 4052 Česká státní spořitelna (Divadelní nám. 243) 4122 Dům Zawojski (Tržiště 29) 4123 Městská tržnice (Horova 1) 4126

41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87.

Bývalý hotel Beseda (Jaltská ul.čp.14) Kostel sv. Lukáše (Zámecký vrch) Vyhlídka Diana Vyhlídka Karla IV. Goethova vyhlídka Dům Mickiewicz (Nová Louka 3) Mariánskolázeňská ul. čp. 1-37 Dům Jiskra (Mariánskolázeňská 301/1) Dům Quissisana (Mariánskolázeňská 298/3) Dům Alser (Mariánskolázeňská 304/11) Dům Labitzký (Mariánskolázeňská 467/15) Dům Neapol (Mariánskolázeňská 427/17) Dům Dukla (Mariánskolázeňská 473/19 a 474/21) Dům Kyjev (Mariánskolázeňská 335/23) Dům Florencie (Mariánskolázeňská 223/25) Dům Horník (Mariánskolázeňská 517 a 570/29) Budova hlavní pošty (tř. TGM 559/1) Hotel Národní dům Sanatorium Richmond s areálem Dům "U tří mouřenínů" (Tržiště 377/25) Dům Atlantic (Tržiště 23/378) Grandhotel Pupp (Mírové nám. 1) Lázeňský dům Bristol (Zámecký vrch č. 34) Tržní kolonáda + krámky Dům - Vřídelní ul. čp. 9 Dům Pod Jelením skokem čp. 399/18 Evangelický, katolický a židovský hřbitov Drahovice čp.3042 Dům "Rubín" (Vřídelní ul.83) Dům čp. 256/19 - Divadelní nám. Lázeňský dům Wolker (Tržiště čp.35/19) Lázeňský dům Terminus (Divadelní nám. 260/21) Dům Embassy - Nová Louka 296/21 Dům "Heluán" (Tržiště 387/41) Dům "Puškin" (Tržiště 384/37) Dům "Split" (Tržiště 388/43) Areál lázeňského domu Malé Versailles čp. 420 Dům (Tržiště 381/31) LD "Petr Veliký" (Stará Louka 338/42) Dům čp. 971/45 (Zámecký vrch 45) Labického lávka LD "Elefant" (Stará Louka 343/30) LD "Continental" (Tržiště 378/27) Dům "Kladno" (Stará Louka 375/2) Dům čp. 19/1 (Lázeňská 1) Okresní soud (Moskevská 1163/17) LD "Palacký" (Stará Louka 339/40) Dům "Petr" (Vřídelní 85/13)

4127 4128 4129 4130 4131 4132 4133 4134 4135 4136 4137 4138 4139 4140 4141 4142 4143 4144 4145 4146 4147 4163 4164 4327 4503 4531 4530 4532 4533 4534 4535 4536 4537 4538 4539 4548 4549 4550 4551 4552 4553 4554 4555 4556 4557 4558 4559

88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116.

Dům "Olympie" (Divadelní nám.485/5) Lázeňský dům Olympic (Marx) čp. 618/41 na Zámeckém vrchu Dům čp. 382/33 Tržiště Vila Marghareta (u LS Richmond) Vodojem č. I, Svahová ul. - Tuhnice Smírčí kříž pod Dianou Komerční banka, Bělehradská 13 Mateřská škola (bývalá), Na vyhlídce 50 Helenin Dvůr Libušina Základní škola, Libušina 31 Kostel Petra a Pavla a fara, Mariánskolázeňská Hotel Imperiál čp. 1212, Libušina 18 Dům Černý orel čp. 27, Tržiště 5 Areál vily Liberta čp.1106, Krále Jiřího 10 Dům Perun čp. 386, Tržiště 39 Areál Lázní V., budova čp. 1145 Smetanovy sady - park LD Trocnov čp. 1053, Krále Jiřího 3 Ld Brno čp.991, Krále Jiřího 1 Areál školy čp.1117, Moskevská 25 LD Smetana čp.1097, Krále Jiřího 7 LD Vyšehrad čp.1087, Krále Jiřího 5 LD Thomayer čp.573, Petra Velikého 16 Doubí - zámek s areálem Olšová Vrata - kostel sv. Kateřiny Sedlec - farní kostel sv. Anny a mariánský sloup Sedlec - Přemilovice-tvrziště Stará Role - hradiště Tašovice - slovanské hradiště

4560 4561 4562 4563 4757 4760 4885 4906 4909 4929 499 10 838 10 839 10 840 10 841 10 842 10 843 10 846 10 847 10 848 10 849 10 850 10 777 792 969 1024 1016 1033 1055

PŘÍLOHA 3 SEZNAM VKP

_________________________________________________________________________ :a Pořadové číslo Kat. území : Stará Role Název : Rybníček Mapový list : Sokolov 1-3 Charakteristika : Umělá vodní nádrž s lemem dřevin a bohatým výskytem mokřadních bylin. Refugium obojživelníků. Opatření : zachovat stávající stav ________________________________________________________________________ Pořadové číslo :b Kat. území : Rosnice Název : Lůmek nad Starou Rolí Mapový list : Sokolov 1-3 Charakteristika : Opuštěný zatopený lůmek s porosty dřevin. Ukázka spontánní revitalizace devastované plochy s vegetací na skalním podkladě v extrémních podmínkách. Opatření : ponechat spontánnímu vývoji _________________________________________________________________________ Pořadové číslo :c Kat. území : Rosnice Název : Letná Mapový list : Sokolov 1-3, 0-3 Charakteristika : viz biocentrum č. 3 Opatření : viz biocentrum č. 3 _________________________________________________________________________ Pořadové číslo :d Kat. území : Rosnice, Čankov Název : Zadní Rosnice Mapový list : Sokolov 0-3 Charakteristika : Dvě meze s dokonalým vertikálním i horizontálním zápojem. Refugium drobné zvěře, krajinotvorný a protierozní význam. Na horním konci dvě hodnotné lípy. Opatření : ponechat spontánnímu vývoji _________________________________________________________________________ Pořadové číslo :e Kat. území : Počerny Název : Lada Počerny Mapový list : Sokolov 1-4 Charakteristika : Občas kosený travní porost a dřevinami zarostlý svah nad ním. Velké množství zpěvných ptáků. Opatření : Kosit travní porost, jinak ponechat spontánnímu vývoji. _________________________________________________________________________ Pořadové číslo :f Kat. území : Počerny Název : Pod Havířským vrchem Mapový list : Sokolov 1-4

: Mokřina s vlhkomilnými bylinami, rybníčky, louky s porosty dřevin. Bohatá bylinná vegetace, výskyt obojživelníků, plazů, vodních plžů. Opatření : Zajistit občasné kosení louky, zachovat rybníčky, jinak ponechat spontánnímu vývoji .________________________________________________________________________ Pořadové číslo :g Kat. území : Počerny Název : Balvaniště Počerny Mapový list : Sokolov 1-4 Charakteristika : Dvě balvaniště křemenců a křemitých pískovců - zbytky rozpadlého Kvarcitového příkrovu. Geomorfologicky, geologicky i mykologicky hodnotná lokalita. Opatření : Odstranit divokou skládku, jinak zachovat stávající stav (zamezit přílišné zarůstání volných ploch). Prvek je ohrožen výstavbou silničního obchvatu. .________________________________________________________________________ Pořadové číslo :h Kat. území : Dvory Název : Nivy Mapový list : Sokolov 1-5 Charakteristika : Polní remíz s rybníčkem ve vrbině a přilehlá travnatá plocha. Opatření : Doplnit skupinkami dřevin (dub, jasan), jinak ponechat spontánnímu vývoji. _________________________________________________________________________ Pořadové číslo :i Kat. území : Karlovy Vary Název : Dvořákovy sady Mapový list : Karlovy Vary 9-5 Charakteristika : Městský park výrazně reprezentačního charakteru s řadou hodnotných dřevin. Památný strom Dvořákův platan. Opatření : Intenzivní péče a údržba _________________________________________________________________________ Pořadové číslo :j Kat. území : Drahovice Název : Červená kyselka Mapový list : Karlovy Vary 9-5 Charakteristika : Rozptýlené i jímané prameny minerální vody, využívané již v 19. století (oční voda). Lokalita je dnes značně poškozena. Opatření : Vyčistit od odpadů, příp. upravit jímání a obnovit pěší stezky. Charakteristika

_________________________________________________________________________ Pořadové číslo Kat. území Název Mapový list

:k : Drahovice : Soví skála : Karlovy Vary 8-5

: Skalní útvar nad Ohří se smíšenými porosty. Geomorfologicky významná lokalita. Opatření : Zachovat stávající stav. _________________________________________________________________________ Charakteristika