VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Alžběta Blahová Podnikatelský plán pro založení kavárny

Bakalářská práce

2016

Podnikatelský plán pro založení kavárny ve Velké Bíteši

Bakalářská práce

Alžběta Blahová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail: [email protected] Datum obhajoby práce:

Praha 2016

Bachelor thesis

Business plan for establishing Café

Alžběta Blahová

The Institute of Hospitality management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel management

Major: Hotel management Thesis advisor: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA. Date of Submission: 2016-04-21 Date of Thesis Defense:

Prague 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

.................................................... Alžběta Blahová

V Praze dne 21.4.2016

Ráda bych poděkovala svému vedoucímu PhDr. Marku Merhautovi, Ph.D., MBA za cenné náměty, připomínky a odborné rady, které mi poskytl v průběhu zpracování této bakalářské práce.

Alžběta Blahová

Abstrakt BLAHOVÁ, Alžběta. Podnikatelský plán pro založení kavárny [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., Praha, 2016. 75 str.

Bakalářská práce na téma „Podnikatelský plán pro založení kavárny“ je zpracována tak, aby mohla podnikateli posloužit jako reálný podnikatelský plán pro založení a následné provozování životaschopného podniku. Může také sloužit jako podnikatelský plán pro získání finančního investora či například pro účast ve vypsaném konkurzu na pronájem prostor. V teoretické části práce jsou stručně definovány základní pojmy spojené s podnikáním, použitými metodami, podnikatelským plánem a jeho součástmi. Analytická část je pak tvořena průzkumem trhu a jednotlivými zpracovanými částmi podnikatelského plánu. Podnikatelský plán je zpracováván na základě reálných údajů a skutečností a bere v potaz současnou situaci na trhu. Při jeho tvorbě byly využity metody dotazování, mystery shopping konkurenčních podniků, SWOT analýza, PEST analýza, a také byly sestaveny finanční výkazy Rozvaha, Výkaz zisků a ztrát a Přehled o peněžních tocích. Základním cílem práce bylo zjistit, zda je ve Velké Bíteši zájem o novou kavárnu a zda se podnikateli vyplatí takový podnik zakládat. Hlavním zvoleným kritériem realizovatelnosti projektu kavárny je návratnost investice do 5 let od zahájení podnikání.

Klíčová slova: Podnikání, zahájení podnikání, podnikatelský plán, SWOT analýza, PEST analýza, mystery shopping, rozvaha

Abstract

Bachelor thesis „Business plan for establishing Café “, is written in such a way that could help a businessman with establishing and lately running a viable business. It can also work as business plan for getting a financial investor or it can help in a public tender for renting operational premises for Café. There are briefly defined basic terms of doing business, used methods, business plan and its components in the theoretical part. The analytic part is made of market research and single parts of business plan. Business plan is made on a base of real data and real life. It also takes into consideration real situation at the market. The methods used during the business plan making were for example mystery shopping, SWOT analysis and PEST analysis. The financial statements (Balance sheet, profit and loss accounts and cash flow) were built as well. The basic goal of this dissertation was to find out, if there is a demand for a new Café in Velká Bíteš and if such project is budget-wise for the businessman. The main selected feasibility criterion is returning investments in 5 years from its establishing.

Keywords: Business, starting a business, business plan, SWOT analysis, PEST analysis, mystery shopping, balance sheet

Obsah SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................................. X SEZNAM TABULEK............................................................................................................................................... X 1

ÚVOD .............................................................................................................................................. 1

2

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Z OBLASTI PODNIKÁNÍ.................................................................... 2 2.1

3

4

PODNIKATELSKÝ PLÁN ..................................................................................................................... 7 3.1

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ...................................................................................................... 9

3.2

MYSTERY SHOPPING ............................................................................................................................ 10

3.3

SWOT ANALÝZA .................................................................................................................................. 11

3.4

PEST ANALÝZA ................................................................................................................................... 12

3.5

MARKETINGOVÁ STRATEGIE PODNIKU ..................................................................................................... 12

3.6

FINANČNÍ PLÁN................................................................................................................................... 15

3.6.1

Rozvaha ..................................................................................................................................... 16

3.6.2

Výkaz zisků a ztrát ..................................................................................................................... 16

3.6.3

Peněžní toky (Cash Flow) ........................................................................................................... 17

PODNIKATELSKÝ PLÁN „CAFÉ VE DVOŘE“ ....................................................................................... 18 4.1

TITULNÍ LIST PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ................................................................................................... 18

4.2

SHRNUTÍ ........................................................................................................................................... 19

4.3

POPIS PODNIKU .................................................................................................................................. 21

4.4

POPIS PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI ........................................................................................................ 23

4.5

POPIS PRODUKTU ................................................................................................................................ 24

4.6

PERSONÁLNÍ ASPEKTY .......................................................................................................................... 25

4.6.1 4.7

5

PRÁVNÍ ÚPRAVA PODNIKÁNÍ .................................................................................................................... 5

Odměňování pracovníků ............................................................................................................ 28 PRŮZKUM TRHU.................................................................................................................................. 29

4.7.1

Analýza konkurenčního prostředí .............................................................................................. 40

4.7.2

Hodnocení rizik .......................................................................................................................... 44

4.7.3

PEST analýza .............................................................................................................................. 45

4.8

SWOT ANALÝZA ................................................................................................................................. 47

4.9

MARKETINGOVÁ STRATEGIE CAFÉ VE DVOŘE ............................................................................................ 49

4.9.1

Produkt ...................................................................................................................................... 50

4.9.2

Cena ........................................................................................................................................... 51

4.9.3

Distribuce ................................................................................................................................... 51

4.9.4

Propagace .................................................................................................................................. 52

FINANČNÍ PLÁN PODNIKU .............................................................................................................. 53

5.1

ODBYT A TRŽBY................................................................................................................................... 55

5.2

POŽADAVKY NA POČÁTEČNÍ MAJETEK A ZÁSOBY ......................................................................................... 57

5.2.1 5.3 5.3.1 5.4

Vybavení provozovny ................................................................................................................. 58 POTŘEBA FINANČNÍCH ZDROJŮ............................................................................................................... 60 Úvěr ........................................................................................................................................... 60 NÁKLADY PODNIKU .............................................................................................................................. 61

5.4.1

Přímé náklady ............................................................................................................................ 61

5.4.2

Nepřímé náklady........................................................................................................................ 62

5.5

ZAHAJOVACÍ ROZVAHA PODNIKU CAFÉ VE DVOŘE...................................................................................... 64

5.6

VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT PODNIKU CAFÉ VE DVOŘE ....................................................................................... 66

5.6.1 5.7

Výpočet daňové povinnosti a odvodů ........................................................................................ 67 CASH FLOW PODNIKU CAFÉ VE DVOŘE .................................................................................................... 68

6

NÁVRHY A DOPORUČENÍ ................................................................................................................ 69

7

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 71 SEZNAM LITERATURY ........................................................................................................................................ 73 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................... 74 PŘÍLOHA 1 ..................................................................................................................................................... 1 PŘÍLOHA 2 ..................................................................................................................................................... 1 PŘÍLOHA 3 ..................................................................................................................................................... 1

Seznam Obrázků OBRÁZEK 3.6-1 MOŽNÉ ČLENĚNÍ FINANČNÍHO PLÁNU PODNIKU ................................................................................ 15 OBRÁZEK 4.1-1 LOGO PODNIKU ......................................................................................................................... 18 OBRÁZEK 4.6-2ČASOVÝ HARMONOGRAM JEDNOTLIVÝCH SMĚN ................................................................................ 26 OBRÁZEK 4.7-1 GRAF 1 .................................................................................................................................... 30 OBRÁZEK 4.7-3 GRAF 3 .................................................................................................................................... 31 OBRÁZEK 4.7-4 GRAF 4 .................................................................................................................................... 32 OBRÁZEK 4.7-5 GRAF 5 .................................................................................................................................... 32 OBRÁZEK 4.7-6 GRAF 6 .................................................................................................................................... 33 OBRÁZEK 4.7-7 GRAF 7 .................................................................................................................................... 33 OBRÁZEK 4.7-8 GRAF 8 .................................................................................................................................... 34 OBRÁZEK 4.7-9 GRAF 9 .................................................................................................................................... 35 OBRÁZEK 4.7-10 GRAF 10 ................................................................................................................................ 36 OBRÁZEK 4.7-11 GRAF 11 ................................................................................................................................ 37 OBRÁZEK 4.7-12 GRAF 12 ................................................................................................................................ 38 OBRÁZEK 5.7-1 CASH FLOW PODNIKU CAFÉ VE DVOŘE ........................................................................................... 69

Seznam tabulek TABULKA 4.7-1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ................................................................................................................ 30 TABULKA 4.8-1 SILNÉ STRÁNKY .......................................................................................................................... 47 TABULKA 4.8-2 SLABÉ STRÁNKY.......................................................................................................................... 48 TABULKA 4.8-3 PŘÍLEŽITOSTI ............................................................................................................................. 48 TABULKA 4.8-4 HROZBY ................................................................................................................................... 49 TABULKA 5.1-1 ODHADOVANÝ POČET NÁVŠTĚV ZAKLÁDANÉ KAVÁRNY ....................................................................... 55 TABULKA 5.1-2 PŘEDPOKLÁDANÝ POČET NÁVŠTĚV ZAKLÁDANÉ KAVÁRNY ZA MĚSÍC ....................................................... 56 TABULKA 5.1-3 ODHAD ÚTRATY A MĚSÍČNÍ TRŽBY ZAKLÁDANÉ KAVÁRNY..................................................................... 56 TABULKA 5.1-4 ODHAD HRUBÉHO ZISKU ZAKLÁDANÉ KAVÁRNY ................................................................................. 57 TABULKA 5.2-1 POLOŽKY ZAKLADATELSKÉHO ROZPOČTU ......................................................................................... 57 TABULKA 5.2-2 PROPAGAČNÍ MATERIÁLY ............................................................................................................. 58 TABULKA 5.2.1-1 SEZNAM VYBAVENÍ PROVOZOVNY ............................................................................................... 58 TABULKA 5.2.1-2 ODPISY VYBAVENÍ PROVOZOVNY ................................................................................................ 59 TABULKA 5.3.1 5.3.1 -1 ÚROK A SPLÁTKY............................................................................................................ 60 TABULKA 5.3.1-2 ÚROKY ZA PRVNÍ ROK ............................................................................................................... 61 TABULKA 5.4.2.1-1 MZDOVÉ NÁKLADY PODNIKU .................................................................................................. 62

TABULKA 5.4.2.2-1 TABULKA REŽIJNÍCH PROVOZNÍCH NÁKLADŮ ............................................................................... 63 TABULKA 5.5-1 ZAHAJOVACÍ ROZVAHA PODNIKU CAFÉ VE DVOŘE (ZKRÁCENÁ VERZE) ................................................... 64 TABULKA 5.6-1 VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT PODNIKU CAFÉ VE DVOŘE............................................................................... 66 TABULKA 5.6.1 VÝPOČET DAŇOVÝCH POVINNOSTÍ ................................................................................................. 67

Seznam zkratek 4P

4 složky marketingového mixu (Product, Price, Place,Promotion)

CF

Cash flow

CZ-NACE

Klasifikace ekonomických činností

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DPH

Daň z přidané hodnoty

DPP

Dohoda o provedení práce

EET

Evidence elektronických tržeb

EU

Evropská Unie

HPP

Hlavní pracovní poměr.

ISPV

Informační systém o průměrném výdělku

MF Dnes

Mladá fronta Dnes

NTB

Notebook

OSA

Ochranný svaz autorský

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

PEST

Analýza politických, sociálních, ekonomických a technologických faktorů

SWOT

Situační analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

WiFi

Wireless Fidelity, bezdrátové připojení

ZTP

Zdravotně tělesně postižený

1 ÚVOD Předpokladem úspěchu jakéhokoliv zakládaného podnikatelského subjektu na trhu je zodpovědně a realisticky vypracovaný podnikatelský plán, který zhodnotí podnikatelskou vizi z finančního i marketingového pohledu a měl by podnikateli umožnit posoudit životaschopnost a předpokládaný vývoj hospodaření jeho podniku. Založení vlastního podnikání, zde konkrétně vlastní kavárny, může být pro mnohé téměř romantickou představou. Není to však vůbec jednoduchý úkol a je třeba si uvědomit veškeré aspekty, které provozování vlastní živnosti s sebou nese. Není lehkým úkolem prosadit se ve světě tvrdé konkurence. Zakládání a provozování kaváren je v posledních letech ve světě poměrně oblíbené. Zvláště pak v zemi s dlouholetou kavárenskou tradicí, jakou je Česká republika. Cílem této práce je vypracování podnikatelského plánu pro založení kavárny ve Velké Bíteši. Výsledkem bude kvantifikovaný odhad vývoje hospodaření v prvním roce podnikání, který má sloužit jako podklad pro rozhodování o založení vlastní provozovny.

Výzkumná otázka Je v současné době ve Velké Bíteši zájem o otevření kavárny a vyplatí se ekonomicky podnikateli takový podnik zakládat?

Metodika práce Byl proveden tzv. předvýzkum trhu, cílené dotazování rezidentů a návštěvníků města Velká Bíteš, Mystery shopping konkurenčních podniků. Získaná data byla použita při vytváření praktické části. Praktická část práce obsahuje samotný podnikatelský plán, včetně SWOT analýzy, PEST analýzy, marketingové strategie podniku a vypracování finančního plánu podniku.

1

I. TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE

2 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Z OBLASTI PODNIKÁNÍ

Podnikání

„Podnikání nesporně patří mezi nejvýznamnější lidské aktivity a je staré jako lidstvo samo.“ (ŽIVĚLOVÁ, I.; ZICHOVÁ, J., 2004) Pojem podnikání je v dnešním světě používán velmi často. Co se týče jeho výkladu, můžeme ho chápat několika různých rovinách: „Ekonomické pojetí – podnikání je zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytváření přidané hodnoty. Psychologické pojetí – podnikání je činnost motivovaná potřebou něco získat, něčeho dosáhnout, vyzkoušet si něco, něco splnit. Podnikání v tomto pohledu je prostředek k dosažení seberealizace, zbavení se závislosti, postavení se na vlastní nohy apod. Sociologické pojetí – podnikání je vytvářením blahobytu pro všechny zainteresované, hledáním cesty k dokonalejšímu využití zdrojů, vytvářením pracovních míst a příležitostí. Právnické pojetí – podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ (VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol., 2012) „Podnikání nelze nařídit ani naplánovat, lze je však vyvolat nebo usnadnit. Vychází z vnitřní aktivity podnikavého člověka, která však může být utlumena nebo úplně potlačena různými bariérami. Osoba realizuje podnikatelské aktivity s rizikem rozšíření nebo ztráty vlastního kapitálu. Osoba schopná rozpoznat příležitosti, mobilizovat a využívat zdroje a prostředky k dosažení stanovených cílů a ochotná podstoupit tomu odpovídající rizika.“ (VEBER, J., 2005) Správně pojaté podnikání není pouze „vydělávání peněz“. Je to umění souhry několika různých činností, které musí podnikatel ovládat a které vedou v ideálním případě ke spokojeným zákazníkům a přebytku výnosů nad náklady - neboli zisku.

2

Abychom mohli začít uspokojovat naše potenciální zákazníky, musíme si nejdříve opatřit kapitál. Tento kapitál se podnikatel snaží rozšířit. Ať už disponuje kapitálem vlastním či pronajatým, jeho vložením do podnikání se vystavuje riziku, že o něj přijde. Měl by se tedy do podnikání pustit pouze tehdy, má-li nějakou představu o tom, co by mohl nabídnout, co danému trhu podle něj chybí. Podnikání je spojeno s rizikem, které není možné nikdy úplně eliminovat. Průzkumem a dobrým plánováním však můžeme toto riziko poměrně snížit.

Podnikatel

Osoba podnikatele nalézá v odborné literatuře také hned několik různých definic. Za podnikatele můžeme považovat osobu, která riskuje ztrátu vlastního kapitálu pro jeho rozšíření a realizaci svých podnikatelských aktivit. Podnikatel je také osoba ochotná podstupovat riziko a schopná nacházet a využít příležitosti a využít své zdroje a prostředky k dosažení stanoveného cíle (cílů). Podnikatel iniciuje samotné podnikání, je jeho nositelem a investuje své prostředky, čas, úsilí a jméno, přebírá odpovědnost, nese riziko s cílem dosáhnout svého finančního a osobního uspokojení. (VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol., 2012) Úspěšný podnikatel musí kromě odvahy a odhodlání vrhnout se do podnikání prokázat také řadu dalších důležitých vlastností a dovedností, bez kterých by se na trhu sebelépe míněný záměr neobešel. Musí být schopen nacházet nové příležitosti, vytyčit nové cíle, zabezpečit finanční prostředky, které jsou pro podnikání nezbytné. Stává se tvůrcem inovací a změn, musí být patřičně motivován zužitkovat v nejvyšší možné míře veškerý potenciál firmy. Důležitým rysem podnikatele je také schopnost organizovat, obětovat svůj čas a kapitál dlouhodobě a vytrvale. (VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol., 2012) Podnikatele si tedy můžeme představit jako osobu, která má myšlenky a také nápady, jak se prosadit v konkurenčním prostředí, je dostatečně motivovaná a cílevědomá, ochotná podstupovat riziko, dělat rozhodnutí a obětovat nejen majetek, ale také volný čas a úsilí na cestě k rozšíření svého kapitálu.

3

Podnik

Pojmy podnikání a podnikatel se váží k pojmu „podnik“. Pro jeho vymezení máme opět více možných výkladů: V nejobecnější rovině jde o ekonomický subjekt, v rámci něhož dochází k přeměně zdrojů (vstupů) ve statky (výstupy). Také lze podnik popsat jako uspořádaný a ucelený soubor prostředků, zdrojů, práv a jiných majetkových hodnot (ať vlastních či pronajatých), které slouží podnikateli k provozování podnikatelských aktivit. Právně je interpretován jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.(VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol., 2012) Důležité je, že podnik je základní jednotkou hospodářského života. Je samostatnou právní, ekonomickou, organizační a finanční jednotkou, je to soubor konkrétních i abstraktních prostředků, sloužící k podnikatelské činnosti.

Živnost

Hovoříme-li o podniku a podnikání, vysvětlit si zaslouží i pojem živnost: „v běžném povědomí je živnost spojována s podnikatelskými aktivitami malého rozsahu, obvykle provozovanými buď přímo živnostníkem, nebo za pomoci jeho rodinných příslušníků s cílem „uživit“ sebe a rodinu.“ (VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol., 2012) Z právního pohledu je pojem živnost vnímán obdobně jako pojem podnikání a podle legislativních požadavků na její zřízení a provozování ji můžeme rozdělit následovně: •

Živnost ohlašovací - oprávnění k jejímu provozování získá živnostník na základě podání písemného ohlášení příslušnému živnostenskému úřadu, popř. dnem, který v tomto ohlášení uvede jako den zahájení podnikatelské činnosti. U tohoto druhu živnosti není nutné k získání oprávnění žádat o souhlas od živnostenského úřadu. Dle požadavků, jež musí splňovat při ohlášení činnosti ji dále dělíme na: Živnosti řemeslné Živnosti volné

4

Živnosti vázané •

Živnost koncesovaná - tyto živnosti vyžadují ke svému provozování státní oprávnění (ZICHOVÁ, J., 2008)

2.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PODNIKÁNÍ

Podnikání bylo dle obchodního zákoníku zrušeného ke dni 1. 1. 2014 definováno jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Nyní je podnikání fyzických osob upraveno v § 420 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník. Platí, že: Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.(§ 420 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník) Podle této definice se pro to, aby byla osoba považována za podnikatele, nevyžaduje vždy podnikatelské oprávnění. Rozhodujícím hodnotícím prvkem je zde to, jak se osoba v právním styku fakticky chová, tedy skutečná povaha profesionální činnosti podnikatele. Ať již se jedná o fyzickou či právnickou osobu, tuzemskou či zahraniční, musí splnit při své činnosti některou z uvedených podmínek: •

být zapsána do obchodního rejstříku

•

podnikat na základě uděleného živnostenského oprávnění

•

podnikat na základě jiného nežli uděleného živnostenského oprávnění podle jiných, zvláštních předpisů (např. daňový poradce)

•

nebo provozovat zemědělskou výrobu a být zapsána do evidence, opět podle zvláštních předpisů (tzv. hospodařící rolník)

Před zahájením vlastní činnosti si musí podnikatel zvolit pro své podnikání vhodnou právní formu. Volba právní formy je velmi významným krokem pro každou vznikající firmu. Jde o podnikatelské rozhodnutí, mající pro firmu dlouhodobé důsledky v oblastech ekonomie, práva a daní (Wupperfeld, 2003).

5

Jednotlivé právní formy: Podnikání fyzických osob živnostenské podnikání Podnikání právnických osob Kapitálová společnost Osobní společnost Družstvo

Ve své práci jsem pro provozování kavárny zvolila jako nejvhodnější právní formu živnostenské podnikání. Výhody, nevýhody a základní charakteristiku této formy podnikání uvádím na Obr.2.1-1.

Obrázek 2.1-1 Podnikání fyzických osob – výhody a nevýhody

Zdroj: ŠIMAN, J.; PETERA, P, 2010

6

3

PODNIKATELSKÝ PLÁN

Pouhá představa, v čem bychom se chtěli realizovat, k zahájení fungujícího podnikání

většinou

nestačí.

Předpokladem

úspěchu

jakéhokoliv

zakládaného

podnikatelského subjektu na trhu je zodpovědně a realisticky vypracovaný podnikatelský plán, který zhodnotí podnikatelskou vizi z finančního i marketingového pohledu a měl by podnikateli umožnit posoudit životaschopnost a předpokládaný vývoj hospodaření jeho podniku. Měl by také pomoci objektivně se rozhodnout, zdali má význam zamýšlený podnik vůbec zakládat. Můžeme na něj narazit zpravidla ve dvou nejčastějších podobách: Podnikatelský plán v tzv. zjednodušené formě, sloužící ke krátké a stručné ústní prezentaci naší podnikatelské vize pro případ, že bychom někde narazili na movitého investora, který by byl ochoten nám poskytnout potřebný kapitál. A také tzv. Plný podnikatelský plán, čímž rozumíme písemný dokument vypracovaný podnikatelem, postihující všechny faktory, které souvisejí se založením podniku, tedy vnější i vnitřní (případně s provozem již existující firmy) a také složí ke specifikaci budoucích záměrů podnikatele. (VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol., 2012) Je to vlastně dokument, který by měl podnikateli přinést ucelenou vizi o jeho podnikání a měl by mu umožnit pohled do finančních a personálních prostředků, které bude potřebovat. Zabývá se také cílovým trhem, cílovými skupinami a v neposlední řadě věnuje pozornost konkurenci a může pomoci najít cesty k oslovení trhu a získání konkurenční výhody.

Účel sestavování podnikatelského plánu

Podnikatelský plán je vytvářen jako dokument, který slouží jako zdroj informací o zakládaném či již existujícím podniku. Tyto informace jsou určeny interním nebo i externím subjektům. Interní využití podnikatelského plánu je jako podklady pro kontrolu, plánování a tvorbu rozhodnutí.

7

Dle Wupperfelda (WUPPERFELD, U., 2003) může být podnikatelský plán externě využit například v případě, když firma žádá o dotace, kapitálu od „společností rizikového kapitálu“, bankovní úvěr či jiné zdroje financování. Obsahuje také základní cíle firmy a může být dán k dispozici zaměstnancům, aby se s nimi blíže seznámili.

Zásady pro tvorbu podnikatelského plánu

Dobře zpracovaný podnikatelský plán by měl (dle FOTRA, J.; SOUČKA, I., 2005) splňovat určité obecně platné zásady pro jeho tvorbu: Srozumitelnost – vyjadřování je vhodné zvolit co nejjednodušší, přehledně uspořádat jednotlivé myšlenky do jasně strukturovaného textu Logika - fakty dokládat čísly, případně využít k názornému vysvětlení graf či tabulku Stručnost – myšlenky i vyvozené závěry je v plánu žádoucí prezentovat stručně, nikoli na úkor faktů Pravdivost a reálnost – pravdivost uváděných údajů a predikcí je samozřejmostí Respektování rizika – podnikání je spojeno s rizikem, je nutno předvídat, správně identifikovat riziko Respektování rizik, identifikace rizik a návrh opatření na jejich eliminaci nebo zmírnění, zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu. (KORÁB, V. a kol., 2008) Inovativnost – měl by postihnout naši konkurenční výhodu, něco s čím přicházíme na trh a čím se hodláme odlišovat od konkurence. Orientace na budoucnost. Vyzdvihnutí předností projektu, silných stránek, schopnosti manažerského týmu.

„Příprava podnikatelského plánu závisí na několika faktorech: •

Velikost firmy

•

Účel, pro který je sestavován

•

Charakter nabízeného produktu

•

Cílový trh

•

Poskytování služeb, obchod nebo výroba

•

Velikost trhu, konkurence

•

Interní nebo externí účely“ (CETLOVÁ, H., 2012)

8

3.1 STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU

V současné době neexistuje žádná právní úprava, která by určovala jasnou strukturu podnikatelského plánu. Uváděná struktura slouží podnikateli pouze jako orientační. Níže uváděné části podnikatelského plánu jsou podstatné z pohledu potenciálního investora, poskytovatele kapitálu, jehož nedostatek může být hlavním impulzem pro sestavování podnikatelského plánu a z pohledu zakladatele (viz Účel sestavování podnikatelského plánu).

Titulní strana - představení společnosti, název, adresa firmy, telefon, kontaktní osoby

Shrnutí – nemělo by být vnímáno jako úvod, spíše jako rychlá prezentace našeho podnikatelského plánu, měl by obsahovat podnikové vize, cíle a strategie, jakými jich chceme dosáhnout. Jelikož se jedná o „rychlé shrnutí“ obsahu našeho podnikatelského plánu, nemělo by být příliš obsáhlé, v závislosti na charakteru záměru a množství vyžadovaného kapitálu, by se mělo toto shrnutí vejít na několik (jednotky) stran textu.

Popis podniku – zvolená právní forma podnikání, hlavní činnost, můžeme uvést lokalitu, příp. popis provozovny atp. Můžeme přidat profesní a osobní údaje o vlastnících firmy.

Popis podnikatelského záměru/příležitosti – v této části je důležité podtrhnout důvody, proč si myslíme, že právě náš podnik obstojí v konkurenčním prostředí. Jakou máme výhodu oproti konkurenci, s čím přicházíme na trh, proč právě teď a jak hodláme oslovit náš cílový trh, cílové zákazníky, abychom byli úspěšní. Věnujeme se zde užitku, který hodláme přinést pro zákazníky a hlavní konkurenční výhodě. Prokážeme znalost trhu a jeho potenciální růst, případně legislativní podmínky spojené s naším podnikáním.

Popis produktu (výrobku či služby) – zde se věnujeme produktům, které budeme nabízet. V první řadě se věnujeme našemu hlavnímu produktu, neboli tomu, jež bude mít největší podíl na našem obratu. V případě kavárny to bude zcela jistě káva. Opět zde můžeme „najít“ konkurenční výhodu.

9

Následně zmíníme i další plánované produkty. Není radno však zacházet do technologických či jiných podrobností. Pro grafické znázornění naší konkurenceschopnosti můžeme použít tabulky a grafy, kde porovnáme vlastní a konkurenční produkty, jejich parametry a ceny.

Personální aspekty – organizace řízení, můžeme uvést organizační strukturu s jasným vymezením pravomocí, odměňování pracovníků

Analýza trhu – analýza makrookolí a mikrookolí podniku by měla být součástí každého podnikatelského plánu Slouží k prokázání dobré znalosti všech okolních činitelů a schopnosti jejich případného využití ve svůj prospěch

3.2 MYSTERY SHOPPING

Při nabízení gastronomických služeb je důležitá kvalita. Podle Jakubíkové (JAKUBÍKOVÁ, D., 2012), lze na služby poskytované v cestovním ruchu z hlediska kvality nahlížet dvěma způsoby: hodnocení vybavenosti (hodnotí se výsledek počínání) hodnocení postupu a přístupu (hodnotí se způsob řízení kvality)

Stále více podniků využívá nyní pro hodnocení nabízených služeb kvalitativní metodu zvanou „mystery shopping“, neboli tzv. fiktivní nákup. Je to dobrý způsob, jak zhodnotit kvalitu, rychlost a správnost poskytovaných služeb, ochotu a např. rychlost práce personálu, ale také celkový dojem z jednotlivých prodejních míst. Je důležité se občas podívat „očima zákazníka“. Mystery shopping hodnotí zpravidla: první dojmy z návštěvy provozovny chování personálu navázaný kontakt (přístup, podané informace, schopnost prodejce atd.)

10

nabídku (její rozsah) doplňkové služby (JAKUBÍKOVÁ, D., 2012)

Fiktivní nákup slouží jako pozorovací technika především k měření maloobchodní kvality služeb nabízených zákazníkovi. (KOZEL, R.; MYNÁŘOVÁ, L.; SVOBODOVÁ, H., 2011). Mystery shopper, neboli fiktivní zákazník přichází bez předchozího ohlášení, nakupuje výrobek jako běžný zákazník, výsledky svého zkoumání poté vyplní do dotazníku. Fiktivní nákup probíhá v utajení, může záměrně navozovat různé neobvyklé situace, avšak měl by být vždy etický. Z hlediska zkoumání kvality maloobchodních služeb je mystery shopping velmi často využíván pro sběr informací o vlastní či konkurenční firmě.

3.3 SWOT ANALÝZA

SWOT analýza je velmi často užívaným druhem analýzy pro zjištění situace podniku nebo projektu. Využívá obecný analytický rámec a postup a zabývá se klíčovými faktory zkoumaného subjektu, ovlivňujícími strategické postavení na trhu. Na tyto faktory nahlíží z pohledu jejich významu pro podnik. Faktory interního prostředí podniku můžeme svojí činností a činnosti managementu ovlivnit. Tyto faktory v rámci SWOT analýzy dělíme na silné a slabé stránky podniku (S, W). Naopak faktory externího prostředí vlastní činností neovlivníme. Můžeme je pouze využít ve svůj prospěch či na ně jinak reagovat. Externí faktory rozdělujeme v rámci této analýzy na příležitosti a hrozby (O, T). Při sestavování SWOT analýzy je úkolem sestavujícího týmu najít pro tyto oblasti takové faktory, které je nejlépe charakterizují. Nelze však analýzu založit na nepodložených domněnkách. (SEDLÁČKOVÁ, H.; BUCHTA K., 2006)

11

3.4 PEST ANALÝZA PEST analýza je analýzou zkoumající a identifikující nejdůležitější faktory, které působí na zkoumaný subjekt v rámci makrookolí podniku. Zkoumanými faktory zde jsou faktory politické (stabilita poměrů atp.), ekonomické a legislativní (daně, stát. podpora, podmínky importu exportu apod.), sociální (stav na trhu práce, demografické ukazatele atd.) a technologické. Důležitost všech těchto faktorů pro podnik a míra jejich vlivu se liší v závislosti na odvětví, ve kterém působí. (SEDLÁČKOVÁ, H.; BUCHTA K., 2006)

3.5 MARKETINGOVÁ STRATEGIE PODNIKU Můžeme ji chápat jako souhrn dlouhodobějších cílů firmy v oblasti marketingu a prostředků, jakými jich dosáhneme. Podle Horákové (2003) marketingovou strategii vymezují 4 proměnné marketingového mixu (4P) podniku. Jsou jimi: Cena a cenová politika, Propagace, Produkt, Distribuce.

Obrázek 3.5-1 Marketingový mix

Zdroj: Horáková (2003)

12

Marketingový mix (někdy také „4P“) – jde o soubor 4 proměnných, považovaných za základní prvky, jimiž firma může dosahovat svých marketingových cílů a ovlivňovat poptávku po svých produktech. Všechny proměnné jsou vzájemně propojeny, jejich význam závisí na odvětví, ve kterém podnik působí. Konkrétně se jedná o: produkt – výrobek (Product); prodejní cena (Price); prodejní místo (Place); propagace (Promotion)

Úspěšnost podniku závisí na vhodném „nakombinování“ všech 4 proměnných prvků marketingového mixu tak, aby byly plněny firemní marketingové cíle a hodnota pro zákazníka byla zároveň co největší.

Produkt – podstatná složka marketingového mixu každého podniku. Nejedná se pouze o produkty hmotného charakteru, produktem může být i myšlenka, služba, kulturní zážitek atp. Produktem je tedy vše, co můžeme nabízet zákazníkům k uspokojení jejich přání a potřeb a také všechny služby prodávané zároveň s produktem.

Cena – jinak také suma, již zákazník zaplatí za produkt. Cena produktu „závisí“ na podnikateli. Rozlišujeme ale přístupy k tvorbě cen produktů: Cena dle konkurence - ceny se určí na základě cen stejných/podobných produktů u konkurence. Cena dle nákladů – určení cen na základě našich výdajů Cena dle trhu – stanovení ceny je určeno poptávkou ze strany spotřebitelů „Správná cena“ (správně stanovená cena) je pro podnik velmi důležitá, závisí na ní příjmy nutné pro další fungování podniku. V ekonomice s rovnými příležitostmi na trhu by se měl podnik řídit pravidlem: „Trh určuje cenu a cena určuje náklady“. (BERÁNEK, J. a kol., 2003)

Prodejní místo – prodejní místo (nebo také Distribuce) je pro podnik také velmi důležité, jelikož činí produkt dostupným pro klíčové zákazníky. Bývá tedy často řešenou otázkou, jak bude podnik své výrobky „dostávat“ k jejich konečným spotřebitelům (tedy na místo jeho

13

spotřeby či užívání). Důležité je zvolit správné místo, správný čas a správné množství distribuovaného produktu a umožnit zákazníkům aby „vlastnili, co chtějí vlastnit“. Distribuce se opět liší v závislosti na více faktorech: •

Charakter produktu

•

Distribuční strategie

•

Finanční možnosti

•

Zvyklosti jednotlivých trhů

•

Dostupnost jednotlivých článků distribučních cest

Propagace – opět velmi důležitá a zároveň nejvíce viditelná proměnná marketingového mixu. Jejím cílem je pomocí vyzdvihnutí předností daného produktu ovlivnit spotřebitele ke koupi či u něj vyvolat alespoň zájem o nabízený výrobek, který by mohl vést ke koupi. Před samotnou propagací je vhodné ujasnit si následující: •

Zvolit si cílový trh (segmentace trhu);

•

Stanovit požadovanou odezvu ze strany zákazníků (co u nich chceme vyvolat například upoutat pozornost, stimulovat ke koupi…);

•

Zvolit si typ sdělení, jaký využijeme, případně komunikační médium;

•

Pomocí zpětné vazby pak můžeme ověřit úspěšnost naší marketingové komunikace.

•

Přínosem může být také pohled na vlastní marketingový mix z pohledu zákazníka. Podle P. Kotlera (KOTLER, P., 2007, s. 71) pak hovoříme o tzv. Marketingovém mixu 4C, tedy: o

Místo produktu mluvíme o hodnotě pro zákazníka (CustomerValue),

o

Namísto ceny pak o zákazníkových výdajích (Cost to theCustomer),

o

Nehodnotíme místo distribuce, nýbrž zákazníkovo pohodlí (Convenience),

o

Propagaci nahrazujeme komunikací se zákazníkem (Communication).

Zákazníkovi jde tedy pravděpodobně o vysokou hodnotu produktu za nízkou cenu a taktéž o jeho pohodlí.

14

3.6 FINANČNÍ PLÁN

Finanční plán je přenesením všech předchozích částí podnikatelského plánu do číselné podoby. Ukáže, zda je z ekonomického hlediska podnikatelský plán vůbec reálný, jaké budeme potřebovat prostředky na založení podniku, pořizování veškerého dlouhodobého i oběžného majetku, na vlastní zahájení činnosti a její následné provozování. Nejde však pouze o peníze nutné k založení podniku, ale je třeba si uvědomit, že kromě investičních prostředků je třeba myslet i na CF podniku a na nutné prostředky, jimiž „překleneme“ určité období, než podnik začne generovat zisk (ŠIMAN, J.; PETERA, P., 2010, s. 50). Finanční plán, dle Růčkové (2011), na rozdíl od účetnictví nemá žádné pevně stanovené postupy a formuláře, měl by však být strukturovaný do kapitol, které respektují potřeby podniku. Možné členění finančního plánu vidíte na Obrázku 3.6.-1

Obrázek 3.6-1 Možné členění finančního plánu podniku

Zdroj: RŮČKOVÁ, P., 2011, s. 86

Obecně akceptovanými výstupy finančního plánu jsou (ŠIMAN, J.; PETERA, P., 2010, s. 158): Rozvaha Výkaz zisků a ztrát Cash flow Komentář, který objasňuje informace, ze kterých byly sestaveny, použité výpočty a metody a cíle, které tento plán podporuje.

15

3.6.1 ROZVAHA Rozvaha nebo také Bilance vyjadřuje majetek podniku včetně zdrojů jeho krytí, je vždy součástí účetní závěrky podniku. Informuje o finanční situaci podniku k rozvahovému dni. Její struktura je pevně dána, data vychází z údajů získávaných z účetnictví. Nahlíží na majetek dvěma způsoby: •

Podle druhu majetku

•

Podle zdroje jeho pořízení

Dělí se vertikálně na aktiva a pasiva, přičemž jsou položky uspořádány na základě stupně své likvidity a vždy se celkové hodnoty aktiv (majetku) a pasiv (kapitálu) musí rovnat. Musí vždy splňovat základní bilanční rovnici, tedy že aktiva a pasiva se musí rovnat. Většinou se rozvaha sestavuje k poslednímu dni kalendářního roku, tedy ke konci účetního období, ale může být sestavována i průběžně, za nějakým účelem.

Druhy rozvah dle účelu sestavování: Zahajovací rozvaha – při zakládání nového podniku, představuje souhrn veškerého majetku ke dni vzniku účetní jednotky Řádná rozvaha – sestavuje se pravidelně na konci každého účetního období Mimořádná rozvaha – sestavuje se v případech, kdy je třeba prokázat souhrn majetku podniku v jiný den, než na konci účetního období (např. při prodeji podniku, likvidaci podniku atd.) Konečná rozvaha – v případech ukončení činnosti účetní jednotky Počáteční rozvaha – sestavována na začátku účetního období (RŮČKOVÁ, P.; ROUBÍČKOVÁ, M., 2012)

3.6.2 VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT

Je to ve své podstatě souhrnná evidence všech podnikových nákladů a výnosů za určité období, většinou pak za jeden kalendářní rok. Rozvádí podrobněji položku rozvahy – Výsledek hospodaření. Po sečtení všech příjmů a odečtení veškerých nákladů sestaviteli vyjde zisk nebo ztráta.

16

Z výkazu zisku a ztrát můžeme vyčíst (VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol., 2012): •

Obrat firmy - Přidanou hodnotu (tržby mínus náklady za nakupované suroviny, materiály a služby)

•

Externí náklady v druhovém členění (spotř. materiálu, služby, energie, odpisy)

•

Provozní, finanční a mimořádné výnosy a náklady

•

Provozní, finanční a mimořádný hospodářský výsledek

•

Rentabilitu tržeb a rentabilitu nákladů

•

Základ pro vypracování daňového přiznání (výpočet daně)

3.6.3 PENĚŽNÍ TOKY (CASH FLOW) Peněžní toky jsou ve finančním plánování podniku důležitou veličinou, kterou sledujeme v tzv. Výkazu o peněžních tocích. Tento výkaz může sloužit hned několika účelům. Důvodem pro jeho sestavování může být například odstranění časového rozdílu mezi náklady a výdaji, výnosy a příjmy, peněžními prostředky a ziskem a zachycení některých faktorů, které v Rozvaze neuvádíme. Cash Flow (CF) může vypovídat o schopnosti daného podniku „generovat peníze“. Je to vlastně vyjádření pohybu peněžních prostředků (peněžních příjmů a peněžních výdajů včetně DPH) v souvislosti s jeho ekonomickou činností za určitě období. Také může sloužit ke kontrole výkonnosti podniku ve vztahu k původnímu očekávání a plánům. Nejde zde pouze o vyjádření všech peněžních toků, ale především o vyjádření jejich struktury a původu. Nejdůležitějším indikátorem finančního zdraví podniku je peněžní tok z hlavní (výdělečné) činnosti podniku, tedy tzv. provozní cash flow. U malých podniků může být výkaz CF důležitějším ukazatelem nežli Výkaz zisků a ztrát, kde je zisk upraven položkami, jež snižují daňovou povinnost. Sestavován může být dvěma způsoby: Metodou přímou – založenou na evidovaných příjmech a výdajích Metodou nepřímou – sestavení na základě upravovaného hospodářského výsledku a údajích z účetnictví (tato metoda je v praxi častěji využívána) (MARTINOVIČOVÁ, D.; KONEČNÝ, M.; VAVŘINA, J., 2014)

17

II. ANALYTICKÁ ČÁST PRÁCE

4 PODNIKATELSKÝ PLÁN „CAFÉ VE DVOŘE“ Podnikatelský plán je zpracován na základě reálných údajů a skutečností. Bere v potaz stávající situaci na trhu, konkurenci, výsledky vlastního průzkumu trhu a slouží jako podklad pro rozhodnutí o založení reálného podniku s názvem Café Ve Dvoře či pro zisk finančního investora.

4.1 TITULNÍ LIST PODNIKATELSKÉHO PLÁNU

Obrázek 4.1-1 Logo podniku

Zdroj: vlastní zpracování autorky

Název firmy: „Café Ve Dvoře“ Adresa sídla firmy: Masarykovo náměstí 86, 59501 Velká Bíteš Odpovědný vedoucí: Alžběta Blahová Majitel: Alžběta Blahová Adresa majitele firmy: Alžběta Blahová, Chobůtky 443, 59501 Velká Bíteš

18

Kontaktní údaje: Telefon: +420 666 777 888 E-mail: [email protected] Forma podnikání: Živnost Předmět podnikání: Hostinská činnost Datum zahájení činnosti: Datum předpokládaného otevření podniku: Vlastní kapitál: 320 000 Kč

4.2 SHRNUTÍ Toto shrnutí bylo vytvořeno jako nastínění základních myšlenek a řešených provozních záležitostí, které jsou dále rozpracovány v samotném podnikatelském plánu, mělo by čtenáře nalákat a vzbudit v něm chuť přečíst si zbytek podnikatelského plánu. Účelem shrnutí je zaujmout potenciálního finančního investora nebo vypisovatele konkurzu, aniž by musel nejdříve přečíst desítky stran podnikatelského plánu.

Podnikatel uvažuje o založení kavárny s názvem Café Ve Dvoře, která by byla provozována jeho osobou na základě živnostenského oprávnění. Hlavním předmětem podnikání by byla hostinská činnost, která spočívá v přípravě nápojů a drobného občerstvení a jejich podávání. Podnikatel by nebyl plátcem DPH. Spotřeba prodávaného zboží by probíhala bezprostředně v provozovně a podnik by byl vybaven i na jejich prodej v balení „s sebou“, což se dle předběžného dotazování ukázalo jako žádoucí. Cílem podnikatelovy činnosti je vytváření zisku, úspěšné proniknutí na trh, vytvoření a udržení dobrého jména podniku, vytvoření nových pracovních příležitostí a snížení procenta nezaměstnanosti ve Velké Bíteši, odběr surovin přednostně od místních dodavatelů. Dále pak udržení konkurenční výhody a získání zákazníků a následné uspokojování jejich potřeb poskytováním výběrové kávy, dalších nápojů a nových stravovacích možností, za využití kvalitních čerstvých surovin. Dle nedávného průzkumu trhu provedeného podnikatelem je ve městě také kromě běžné nabídky podobných zařízení (káva, dezerty, čaj) zájem i o pivo z lokálních pivovarů,

19

občerstvení vyrobené z čerstvých surovin a o možnost dietního stravování (obědové saláty, sendviče, čerstvé ovocné šťávy apod.). Podnikatel tudíž z velké části zamýšlí podávání pokrmů a nápojů domácí výroby a splňujících zásady zdravého životního stylu, ale i prodej nápojů (alkoholických i nealkoholických) od běžných dodavatelů. Jako důležitou součást procesu udržení spokojených zákazníků podnikatel klade důraz na výběr kvalitních zaměstnanců a jejich znalost nabízených produktů. Podnikatel by také rád navázal spolupráci s projekty jako Cesta pivních znalců, Týden kávy, Zásilkovna.cz, Cyklisté vítáni apod., aby kavárnu zviditelnil a získal nové potenciální zákazníky. Živnost by byla prováděna v pronajaté provozovně s bezbariérovým přístupem, přímo v centru města Velká Bíteš, nad Masarykovým náměstím. Podnikatel shledává toto místo velmi atraktivním, jelikož do této části města je soustředěna veškerá veřejná doprava, většina obchodů a v přímé blízkosti zamýšlené provozovny se nachází Městský úřad, radnice, městská knihovna, technické služby, pobočka České pošty a mateřská škola. K dispozici je bezplatná parkovací plocha přímo na Masarykově náměstí. Místo je velmi frekventované a v současné době dochází k jeho celkové rekonstrukci prováděné městem, v rámci projektu „Revitalizace městských dvorů“. Zatraktivněné prostory propojených městských dvorů by poté měly sloužit jako „zelená“ odpočinková zóna a nebytové prostory okolních budov budou nabídnuty místním podnikatelům k pronájmu. Podnik by nabízel prostory dále ke konání oslav, seminářů a drobných kulturních či gastronomických akcí, kterých je ve městě nedostatek. Zakladatelkou a zároveň výhradní majitelkou podniku by byla Bc. Alžběta Blahová. Do podniku vloží vlastní kapitál ve výši 300 000 Kč. Disponuje zkušenostmi v oblasti vedení účetnictví a má tříletou zkušenost s provozem kavárny. Kavárna bude mít kromě majitelky 3 stálé zaměstnance na plný úvazek a zbylou práci pokryjí brigádníci přijatí na základě Dohody o provedení práce. Zaměstnanci budou pracovat na směny dle stanoveného rozvrhu a směny si budou střídat. Mezi konkurenční výhodu kavárny bude patřit zejména pestrá nabídka občerstvení zaměřeného na zdravé a dietní stravování (sladké i slané), ale také kvalitní výběrová káva, kvalitní rozlévané víno a pravidelně obměňované čepované pivo z lokálních pivovarů.

20

Zahájení podnikatelské činnosti bude částečně financováno z cizích zdrojů (nutná výše bankovního úvěru činí 329590 Kč) a částečně z vlastních zdrojů majitelky (300000 Kč a notebook v hodnotě 25000 Kč).

4.3 POPIS PODNIKU Zakladatelkou a zároveň výhradní majitelkou podniku by byla Bc. Alžběta Blahová. Do podniku vloží vlastní kapitál ve výši 325 000 Kč. Disponuje vysokoškolským vzděláním v oboru, zkušenostmi v oblasti vedení účetnictví a dále má i tříletou zkušenost s provozem kavárny ve Velké Bíteši. Podnikatel si zvolil jako právní formu svého podnikání živnostenskou činnost. Hlavní činností podniku Café Ve Dvoře bude hostinská činnost, která spočívá v přípravě teplých i studených nápojů (především kávy) a přípravě a podávání drobného občerstvení (produktů studené kuchyně), především pak baget, sendvičů, salátů, chlebíčků, jogurtů s ovocem, jogurtů s müsli, ovocných a zeleninových šťáv, nakládaných sýrů a dalších. Spotřeba prodávaného zboží by probíhala bezprostředně v provozovně a podnik by byl vybaven i na jejich prodej v balení „s sebou“, což se dle předběžného dotazování ukázalo jako žádoucí. V provozovně bude také čepováno a podáváno víno a další alkoholické nápoje. Uvažován je i prodej doplňkového zboží. Provozovna je zamýšlena přímo v centru města, na adrese Masarykovo náměstí 86, 59501 Velká Bíteš, viz Obrázek 4.3-1 Umístění podniku.

21

Obrázek 4.3-1 Umístění podniku

Zdroj: Google Maps

Podnikatel shledává toto místo velmi atraktivním, jelikož do této centrální části města je soustředěna veškerá veřejná doprava, většina obchodů a v přímé blízkosti zamýšlené provozovny se nachází Městský úřad, radnice, městská knihovna, technické služby, pobočka České pošty a mateřská škola. K dispozici je bezplatná parkovací plocha čítající až 100míst přímo na zrekonstruovaném Masarykově náměstí. Na horní části Masarykova náměstí byly po rekonstrukci náměstí soustředěny zastávky autobusové dopravy, což zajišťuje trvale vysokou frekventovanost této lokality. Místo je velmi frekventované a v současné době dochází k jeho celkové rekonstrukci prováděné městem, v rámci projektu „Revitalizace městských dvorů“. Jedná se o budovu patřící městu, která právě prochází rekonstrukcí a posléze bude nabídnuta místním podnikatelům k pronájmu, jakožto nebytové prostory. Investorem jsou Technické služby města Velká Bíteš. Vybraný zájemce nebo výherce konkurzu může dále provádět stavební úpravy na vlastní náklady, nebo v případě větších stavebních úprav může tyto úpravy provádět město. Pronajímateli pak bude poskytnuta plně zařízená budova / část budovy k provozování podnikatelské činnosti.

22

Dle vyjádření pracovníků Městského úřadu budou prostory dle potřeb podnikatelů stavebně upraveny a připraveny ke kolaudaci v souladu s hygienickými požadavky a normami. Podnikatel by převzal hotové, zkolaudované prostory vhodné pro přípravu a prodej produktů studené kuchyně z došlých surovin. Zamýšlená provozovna je dobře dopravně dostupná, je zde možnost zařízení letní předzahrádky. Zatraktivněné prostory přilehlých městských dvorů by po revitalizaci měly sloužit jako „zelená“ odpočinková zóna města. V plánu je také dětské hřiště vzdálené pouhých 30 metrů od provozovny. Vnitřní prostory kavárny (obrazy, židle, stoly, pohovky a podobně) budou zařízeny až po dokončení projektu tak, aby korespondovaly s celkovým vzezřením budovy a vnitřních prostor.

4.4 POPIS PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI Město Velká Bíteš se rozhodlo pro rekonstrukci a revitalizaci městské části, kterou pak chce nabízet místním podnikatelům pro účely podnikání, včetně případných stavebních úprav a kolaudace pro potřeby konkrétního podniku. Podnikatel chce využít podpory města drobným podnikatelům a založit vlastní podnik s tušením, že na trhu ve Velké Bíteši existuje mezera, kterou je třeba blíže prozkoumat a jíž by se dalo využít. Na základě této domněnky byl proveden průzkum trhu a ten potvrdil, že místní obyvatelé nejsou s nabídkou ani otevíracími dobami místních kaváren plně spokojeni, především by chtěli kvalitnější kávu, možnost najíst se přímo v kavárně a možnost najíst se zdravě nebo dietně (která ve městě úplně chybí). Také byl zjištěn velký zájem respondentů o jídelní balíčky „s sebou“, o některé konkrétní produkty (obědové saláty, ovocné šťávy, bezlepkové dezerty apod.) a o rozšíření otevírací doby. Více o produktové nabídce naleznete v kapitole 4.5 Popis produktu a 4.9.1 Produkt. Konkurence ve Velké Bíteši navíc není vysoká, jsou zde pouze 3 podniky přímé konkurence (kavárny a cukrárny) na 13636 obyvatel zjištěných při posledním sčítání lidu pro Velkou Bíteš a spádové obce (zdroj ČSÚ) a dále potom pouze konkurence nepřímá, viz 4.7.1 Analýza konkurenčního prostředí.

23

K realizování podnikatelského plánu bude podnikatel muset čerpat bankovní úvěr na pokrytí počátečních nákladů, ale v současné době jsou úrokové míry úvěrů pro podnikatele (i pro ty začínající) příznivé, úrokové sazby České národní banky jsou oproti loňským létům velmi nízké (zdroj Finance.cz1, 2014).

4.5 POPIS PRODUKTU Hlavním produktem Café Ve Dvoře je kvalitní káva, která bude dovážena vždy čerstvá, z brněnské prestižní pražírny Gill's Coffee, která má mezi kavárnami velmi dobrou pověst a kávu praží na objednání dle přání zákazníka. Druh kávy bude pravidelně obměňován, o čemž budou hosté vždy informováni (ústně, na Facebookové stránce atp.) a obsluha bude vždy proškolena, aby mohla zákazníkovi podat veškeré důležité informace o kávě, kterou mu nabízí. Kávu, která zákazníkovi zachutná, bude také možné v kavárně objednat a vyzvednout. Další kávové nápoje na bázi espressa jsou samozřejmostí. V kavárně bude také možné vyzkoušet „kávové speciality“ jako například koktejl Black-tonic (směs espressa a tonicu), ledová káva, frappé, a sezonní kávové nápoje jako tzv. velikonoční „eggpresso“ – espresso podávané v čokoládovém vejci. Všechny tyto nápoje budou nabízeny i v bezkofeinové variantě. Kromě kávy a kávových nápojů bude v kavárně také čepováno pivo a pivní speciály, které se mění každé 2 týdny dle aktuálního kalendáře projektu Cesta pivních znalců, který bude do kavárny dodávat jednotlivé pivní sudy včetně propagačních materiálů. Podáváno bude rozlévané i lahvové víno, bude tu nabídka několika druhů čajů, domácích limonád s ovocem či bylinkami, nealkoholických nápojů od dodavatelů jako Coca-Cola a také široký výběr alkoholických nápojů. Zařazeno bude i pár míchaných nápojů (alkoholických i nealkoholických), kvalitní horké čokolády, velmi oblíbený detoxikační nápoj matcha tea a z něj vyráběné zelené „cappuccino“. Prováděný předvýzkum trhu ukázal velký zájem respondentů o čerstvé ovocné a zeleninové šťávy, ty nejsou nabízeny nikde jinde ve městě ani v nejbližším okolí (do 10 km). Do nabídky proto budou zařazeny vždy 2 až 3 ovocné nebo ovocno-zeleninové šťávy, dle dostupných surovin.

1

http://www.finance.cz/makrodata-eu/menove-ukazatele/sazby-cnb/

24

Během průzkumu byl zaznamenán i velký zájem o nabídku salátů, baget, sendvičů a dalšího občerstvení, které bude připravováno pracovníkem tzv. krátké ranní směny (dle potřeby i dvakrát denně) v kavárně jako produkty studené kuchyně z došlých surovin. V kavárně bude také výběr domácích dezertů a to včetně bezlepkové, případně „raw“ varianty (tepelně neupraven). Zájem byl také o možnost zakoupení jídelních balíčků a nápojů „s sebou“, což bude v nejvyšší možné míře umožněno. Součástí produktů Café Ve Dvoře je také profesionální servis poskytovaný proškolenými pracovníky. Nabídka bude vždy po čase obměňována a také bude kavárna reagovat na sezonní vlivy a svátky (Vánoční punče, zelené pivo na Velikonoce, červené „čertovské“ pivo a podobně) a bude se snažit nabízet vždy nějakou novinku.

4.6 PERSONÁLNÍ ASPEKTY Podnik bude mít celkem 7 zaměstnanců a majitelku, která bude v podniku působit jako manažerka a v případě nemoci či dovolených může zastat práci svých zaměstnanců. Účetnictví tohoto podniku bude zajišťováno externě. Podnik bude zaměstnávat 3 pracovníky na hlavní pracovní poměr (neboli HPP), jako obsluhu kavárny a dále podnikatel zaměstná 3 brigádníky, přijaté na základě Dohody o provedení práce (DPP)2. Za tyto brigádníky nemusí při splnění daných podmínek (pozn. do 300 odpracovaných hodin ročně a odměně do 10000,- Kč/měsíčně) odvádět zaměstnavatel sociální ani zdravotní pojištění, viz Obrázek 4.6-1.

2

Všechny pozice nabízené podnikatelem na DPP jsou vhodné i pro uchazeče v důchodovém věku, studenty či osobu v invalidním důchodu I. a II. stupně.

25

Obrázek 4.6-1 Odvody zaměstnavatele dle typu smlouvy

Odvody zaměstnavatele 40

% z hrubé mzdy

35 30

9.0

9.0

25 20 15 10

Zdravotní pojištění (%) 25.0

Sociální pojištění (%)

25.0

5 0

0.0 0.0 Zaměstnanec DPČ nad 2500 DPČ do 2500 DPP do 10000 Kč/měs Kč/měs Kč/měs


Tito pracovníci mají rozdělené směny dle vytvořeného harmonogramu na Obrázku 4.6-2. Příchody a odchody si budou zaměstnanci zaznamenávat do knihy příchodů a odchodů.

Obrázek 4.6-2Časový harmonogram jednotlivých směn


26

Ranní směna (neboli „zelená směna“) znamená pracovní dobu: Pondělí – čtvrtek

6:00 – 14:00

Sobota

16:00 – 24:00

Ranní směna otevírá podnik, připravuje podnik na provoz, chystá spolu s krátkou ranní směnou jídelní balíčky a především obsluhuje ranní a dopolední hosty.

Krátká ranní směna (neboli „fialová směna“) znamená pracovní dobu: Pondělí

6:00 – 11:00

Úterý – čtvrtek

6:00 – 11:00

Pátek, sobota

16:00 – 22.30

16:00 – 21:00

Krátká ranní směna byla vytvořena, aby zajistila přípravu pokrmů (salátů, sendvičů, baget) a jídelních balíčků v dostatečném množství na celé dopoledne a odpoledne (večerní balíčky a jídla chystá odpolední směna a brigádníci), nachystala ovoce a zeleninu na čerstvé šťávy a doplnila vitríny. Také pomáhá ranní směně s obsluhou kavárny.

Odpolední směna (neboli „oranžová směna“) znamená pracovní dobu: Pondělí – čtvrtek

14:00 – 22:00

Pátek

16:00 – 24:00

Odpolední směna přebírá podnik po ranní směně, hlavní náplní je obsluha kavárny, po ukončení směny provede běžný denní úklid prostor.

Pracovníci na HPP si budou mezi sebou jednotlivé 3 směny střídat.

Pracovníci na DPP („Brigádníci“) pracují: Úterý – čtvrtek

16:00 – 21:00

27

Tito pracovníci pomáhají odpolední směně s obsluhou, doplňováním vitrín, chystáním občerstvení a dalšími věcmi spojenými s provozem kavárny.

Kromě obsluhy kavárny bude podnik zaměstnávat také uklízečku, která bude pracovat také na Dohodu o provedení práce (DPP). Pracovní doba uklízečky je: Neděle

13:00 – 16:00

4.6.1 ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Podnikatel bude zaměstnávat 3 zaměstnance na plný úvazek, kteří budou pracovat jako obsluha kavárny. Ti se budou střídat na směnách dle uvedeného rozvrhu. Hrubá mzda obsluhy kavárny bude činit 12.000,- Kč plus veškeré spropitné od zákazníků, o které se mohu dle uvážení dělit s brigádníky ze stejné směny. Jedná se o mzdu obvyklou v daném oboru, podle mediánu mezd CZ-NACE kategorie I (Ubytování a stravování), získaném na stránkách ISPV (http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Aktualni.aspx). Na dohodu o provedení práce budou zaměstnáni celkem 3 brigádníci, kteří se budou střídat dle domluvy a dle rozvrhu směn v kapitole Personální aspekty. Brigádníci budou placeni podle počtu odpracovaných a vykázaných hodin a hodinová odměna bude činit 70,- Kč, bez nároku na spropitné. Uklízečka na dohodu o provedení práce bude také placena dle počtu odpracovaných hodin, její hodinová odměna bude činit 70,- Kč. K výdajům na mzdy musí podnikatel připočítat i povinné výdaje na zdravotní pojištění a sociální pojištění, které musí za své zaměstnance a brigádníky uhradit, sociální pojištění je nutno hradit ve výši 25 % z celkové mzdy zaměstnance a zdravotní pojištění ve výši 9 %. Přibližný výpočet očekávaných mzdových nákladů je znázorněn na Obrázku 4.6.1-1.

28

Obrázek 4.6.1-1 Mzdy a mzdové náklady

Zdroj: Vlastní zpracování autorky

4.7 PRŮZKUM TRHU

Před samotným sestavením podnikatelského plánu jsem provedla tzv. „předvýzkum trhu“. Tento průzkum trhu, do kterého podnikatel chce uvést nový podnik je velmi důležitý. Může si tak ověřit, zda mají potenciální zákazníci o jeho produkty zájem, nebo ještě lépe, může svoji nabídku přizpůsobit jejich přáním a požadavkům. Také mu umožní lépe poznat konkurenci. Výzkum se skládal ze2 samostatných kroků. Jako první krok jsem provedla mystery shopping u 3 konkurenčních podniků ve městě. Výsledky tohoto průzkumu jsem poté interpretovala v sekci Analýza konkurenčního prostředí.

Druhým krokem byl průzkum trhu prostřednictvím dotazování. Jednalo se o dotazníkové šetření na území města. Dotazníky s uzavřenými otázkami mi vyplnilo celkem 300 respondentů, v časovém rozmezí 5 dnů. Mezi nimi byli jak obyvatelé Velké Bíteše (64%), tak pouze náhodní účastníci cestovního ruchu.

Jejich odpovědi jsem zanesla do následujících grafů:

29

Tabulka 4.7-1 Dotazníkové šetření Sběr dat probíhal Místo sběru dat Počet otázek celkem Z toho uzavřených Z toho otevřených Celkový počet respondentů Sběr dat prováděl/a Zdroj: vlastní zpracování autorky

21.3. - 25.3.2016 území města Velká Bíteš 13 13 0 300 Alžběta Blahová

Otázka č. 1

Obrázek 4.7-1 Graf 1

Jste muž nebo žena?

30%

Muž Žena

70%


Otázka první se ptala na pohlaví respondentů, bylo zjištěno, že z počtu 300 odpovídajících respondentů bylo celkem 210 žen a pouze 90 mužů.

30

Otázka č. 2


Jaký je Váš věk?

4% 11%

15 - 25 let

47%

26 - 45 let 45 - 65 let

38%

více než 65 let Zdroj: vlastní zpracování autorky

Druhá otázka zjišťovala věk oslovených respondentů a bylo zjištěno, že nejvíce respondentů byli mladí lidé do 25 let (celkem 141) a nejméně respondentů spadalo do věkové kategorie nad 60 let (pouze 12). Poměrně vysoce zastoupena byla i kategorie 26 až 45 let (114 respondentů) a v kategorii 45 až 65 let odpovídalo celkem 33 respondentů.

Otázka č. 3


Jaký je Váš vztah k Velké Bíteši? 1%

Bydlím tu 26%

9%

Pracuji tu Bydlím v blízkém okolí Občas projíždím / Jsem účastník CR

64%


Třetí otázka zkoumala vztah respondentů k městu Velká Bíteš. Převážná většina oslovených byli obyvatelé Velké Bíteše (celkem 192) nebo lidé bydlící v blízkém okolí (78 případů). Dále odpovídalo 27 osob, které ve Velké Bíteši vykonávají povolání, ale nebydlí tu a 3 osoby, které se označily jako náhodní projíždějící či účastníci cestovního ruchu.

31

Otázka č. 4.


Pokud navštěvujete kavárnu, objednáváte si vždy kávu? 32%

Ano Ne

68% Zdroj: vlastní zpracování autorky

Na otázku, zda si při návštěvě kavárny objednávají vždy také kávu odpovědělo 204 respondentů, že ano. Pouze 96 respondentů si neobjednává kávu při každé své návštěvě kavárenského zařízení.

Otázka č. 5


Pokud navštěvujete kavárnu, objednáváte si také dezert či jiné občerstvení (např. sendvič, palačinku, …)? 14%

Ano Ne


258 dotazovaných osob odpovědělo, že si při návštěvě kavárny objednává vždy také dezert či jiné občerstvení, 42 osob si k nápojům občerstvení neobjednává.

32

Otázka č. 6


Jste plně spokojeni s nabídkou kavárenských zařízení ve Velké Bíteši? Ano 39%

Ne

23%

Mohlo by to být lepší

38%


Otázka šestá zjišťuje spokojenost respondentů s nabídkou místních kaváren. Plně spokojeno je pouze 69 odpovídajících, 114 dotázaných je nespokojeno a 117 dotázaných si myslí, že by nabídka mohla být lepší. Na trhu je tedy jistý nedostatek, kterého by podnikatel mohl využít.

Otázka č. 7


Ocenili by jste v kavárně možnost zakoupit si jídelní balíčky a kávu s sebou (např. do práce či autobusu) ? 13% Ano Ne


Sedmá otázka měla za cíl zjistit, zda by byl zájem o jídelní balíčky tzv. „s sebou“. Ze 300 respondentů odpovědělo 261, že by o tuto možnost měli ve městě zájem, 39 dotazovaných o tuto službu nemá zájem. Službu jídelních balíčků ve městě zatím nikde nenabízejí, přestože zájem je o ni poměrně značný.

33

Otázka č. 8


Počet hlasů

Ocenili by jste v nové kavárně také následujcí sortiment? 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Počet hlasů

Obložené bagety / sendviče

Obědové saláty

Bezlepkové a RAW dezerty

Dietní dezerty

Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy

72

86

70

40

90


Otázka osmá se týkala opět nabídky kaváren. Respondenti zde měli vybírat z 5 možností, jaký sortiment by ocenili v nově vzniklé kavárně. Čísla pod grafem odpovídají jednotlivým počtům získaných hlasů, přičemž každý respondent měl možnost volit maximálně 3 z 5 možných. Největší zájem respondenti projevili o čerstvé ovocné a zeleninové šťávy (90 hlasů), na druhém místě pak jsou obědové saláty (86 hlasů) a obložené bagety či sendviče (72 hlasů). Podobný zájem byl také o bezlepkový a RAW sladký sortiment (70 hlasů). A nejméně hlasů získaly dietní dezerty (40 hlasů).

34

Otázka č. 9


Pokud navštěvujete kavárenská zařízení, v jaké denní době nejčastěji? 5%

6%

2%

6.00 - 8.00 hod

3%

8.00 - 10.00 hod 10.00 - 12.00 hod

44%

17%

12.00 - 14.00 hod 14.00 - 16.00 hod

23%

16.00 - 18.00 hod po 18. hodině hod

Zdroj: Vlastní zpracování autorky

V této otázce se ptáme na nejčastější denní dobu, ve které tázaní navštěvují kavárny. Nejvíce odpovídajících navštěvuje kavárny po 18. hodině večerní (132 osob), následuje doba návštěvy mezi 16. a 18. hodinou, celkem 69 osob. Třetí nejčastěji volenou možností byl čas návštěvy mezi 14. a 16. hodinou (51 osob). 18 respondentů navštěvuje kavárny dopoledne, mezi 8. a 10. hodinou, 15 osob brzy ráno (mezi 6. a 8.hodinou). Celkem 9 osob odpovědělo, že navštěvuje kavárny v čase oběda (12.00 – 14.00 hod) a pouze 6 osob je navštěvuje mezi 10. a 12. hodinou. Nejvíce respondentů tedy navštěvuje kavárny spíše ve večerních hodinách.

35

Otázka č. 10


Vyhovují Vám otevírací doby kaváren ve Velké Bíteši? Ano

34%

Ne

50%

Mohlo by to být lepší

16%


Otázka desátá slouží ke zjištění spokojenosti obyvatel s otevíracími dobami stávajících kaváren3. Polovina respondentů (150) je s otevíracími dobami spokojena, 48 respondentů spokojeno není a 102 odpovídajících si myslí, že by to mohlo být lepší.

3

Nejdříve otevírá Cukrárna U Zdubů (8.00 hodin ve všední dny) a nejdéle má otevřeno kavárna Kreative Café (21.00 hodin v pátek a sobotu).

36

Otázka č. 11


Jestliže Vám nevyhovují otevírací doby kaváren ve Velké Bíteši, ocenili by jste jejich posunutí spíše:

38% 62%

Otevření již brzy ráno Prodloužení otevírací doby do večerních hodin


Tato otázka je navazující na otázku číslo 11, zodpovídalo ji pouze 150 respondentů, kteří na předchozí otázku odpověděli, že jsou s otevíracími dobami nespokojeni, nebo že by to mohlo být lepší. Otázka měla za úkol zjistit, jakou otevírací dobu by mohl podnikatel zvolit, aby využil zjištěné „mezery na trhu“. Ze 150 respondentů by 93 osob ocenilo prodloužení otevírací doby do večerních hodin a 57 osob by uvítalo, aby podnik měl otevřeno již brzy ráno.

37

Otázka č. 12


Zkuste prosím odhadnout, jak často měsíčně navštěvujete kavárenská zařízení 2% 4%

Každý den

5%

3x až 5x týdně

12%

2x až 3x týdně

21%

20%

jednou týdně 2x až 3x měsíčně

36%

1x měsíčně méně často než 1x za měsíc


Tato otázka měla za cíl zjistit, jak často respondenti navštěvují kavárenská zařízení. Většina z nich odpověděla, že přibližně 2 až 3 krát měsíčně (108 odpovědí), dále 63 osob uvedlo, že navštěvuje kavárny alespoň jednou týdně a 60 osob odpovědělo, že navštěvuje kavárny asi jednou měsíčně. Celkem 36 respondentů se k návštěvě kavárny rozhodne méně než jednou měsíčně, naopak 15 odpovídajících navštíví kavárnu i 2 až 3 krát týdně a 12 odpovídajících dokonce 3 až 5 krát týdně. 6 osob navštěvuje zařízení kavárenského typu každý den.

38

Otázka č. 13


Zkuste prosím odhadnout, jaká je Vaše průměrná útrata (na osobu) při návštěvě kavárenského zařízení 7% 4% 0%

0 - 99 Kč 100 - 199 Kč 34%

200 - 299 Kč 300 - 399 Kč

55%

Více než 399 Kč


Poslední otázka se zaměřovala na průměrnou útratu návštěvníků kaváren. Přes polovinu dotázaných (165 respondentů) utratí za 1 osobu a 1 návštěvu průměrně 100 až 200 Kč. Další velkou skupinou (102 odpovídajících), jsou lidé, kteří průměrně utrácejí do 100 Kč. Nad 200 Kč utratí za jednu návštěvu pouze 21 osob a 12 osob utratí více než 300 Kč. Žádný z respondentů neutratil v kavárně více než 399 Kč.

Z provedeného průzkumu trhu vyplývá, že obyvatelé velké Bíteše mají zájem o nový podnik, ve kterém by ocenili kromě nabídky kávy a dezertů také možnost stravování, především byl zájem o produkty studené kuchyně (konkrétně ovocné a zeleninové šťávy, bagety, sendviče, obědové saláty, bezlepkové a dietní dezerty). Také byl zjištěn velký zájem o možnost zakoupení jídelních balíčků a nápojů „s sebou“. Otevírací doby současných kaváren respondentům spíše nevyhovují, bylo zjištěno, že by lidé chtěli prodloužit hlavně večerní otevírací dobu.

39

4.7.1 ANALÝZA KONKURENČNÍHO PROSTŘEDÍ

Pro analýzu konkurenčních podniků ve městě jsem si zvolila metodu mystery shopping, tedy fiktivní nákup za účelem posouzení poskytovaných maloobchodních služeb. Samotný výzkum konkurenčních podniků měl 3 fáze:

Přípravná část •

Výběr provozoven v nejbližším okolí (do 1km), stejné kategorie jako zamýšlený podnik, tedy kavárny a cukrárny s podobným sortimentem a cílovými zákazníky

•

Stanovení hodnotících kritérií a scénáře fiktivní návštěvy

•

Vytvoření hodnotícího formuláře

Realizace •

Vyslání mystery shopperů do vybraných podniků

•

Vyplnění formulářů

•

Sběr formulářů

Vyhodnocení výzkumu •

Získané údaje o jednotlivých konkurenčních podnicích jsem interpretovala níže a doplnila o případné vlastní postřehy

Mystery shoppery jsem vybrala ze svých známých, aby nedošlo ke zkreslení výsledku v případě hodnocení mojí vlastní osobou. Po seznámení se scénářem nákupu jsem jim rozdala předem připravené formuláře (viz Přloha 2 – Ukázkový formulář pro mystery shopping), do kterých po návštěvě podniků zanesli výsledky průzkumu. Formuláře jsou systematicky rozdělené do 5 základních částí:

1.

Příchod do podniku – první dojmy, zde je hodnocen např. vizuální vzhled vstupu, atmosféra, vůně, teplota, hudba, pozdrav, přivítání hosta atp.

2.

Navázaný kontakt

40

o

Objednávka – v této sekci hodnotíme, kde probíhá objednávání (za pultem, u stolku), oční kontakt, rychlost reakce zaměstnanců, schopnost poradit s výběrem, znalost produktů, chování k hostovi, ústní nabídka apod.

o

Výdej objednávky hostovi – rychlost a správnost výdeje objednávky, správnost servírování, čistota servírování, chování k hostovi během výdeje (popřání dobré chuti atp.)

3.

Nabízený sortiment – rozsah, ceny, rozmanitost, označení atd.

4.

Personál – vzhled personálu (uniformy, upravenost atd.), chování personálu, znalost produktů

5.

Doplňkové služby

Cukrárna U Zdubů

Název podniku: Cukrárna U Zdubů Poloha: Masarykovo náměstí 10, Velká Bíteš Otevírací doba: Pondělí – Neděle

8:00 – 18:00

Webová stránka: http://www.tastedwines.com/ Nabídka: Cukroví, dorty, zákusky, zmrzlina, káva, víno Kapacita: 25 míst Zahrádka: Ne Nekuřácký podnik Možnost platby kartou: Ne Dětský koutek: Ne Vstup se psy: Ne Možnost odložení kola, kočárku, atp.: Ne Počet fiktivních nákupů: 5

Podnik se nachází přímo na Masarykově náměstí, tedy v centru, vstup je viditelně označen, na mystery shoppery nepůsobil příliš atraktivně (hodnocen jako průměrný). Vnitřní prostory jsou velmi rušné, jelikož působí hlavně jako prodejna cukrovinek, zákusků a

41

alkoholických nápojů, interiér hodnocen jako neútulný. Personál ve 4 z 5 případů nepozdravil hosta, choval se nervózně a zaneprázdněně, oblečen byl čistě a vhodně. Objednávání probíhá za prodejním pultem, kde probíhá i prodej zákusků a zmrzliny, tudíž se tvořila fronta a čekací doba na objednávku byla ve 2 z 5 případů do 5minut, dvakrát více než 5 minut. Celkově byli mystery shoppeři s obsluhou a personálem spíše nespokojeni (4 z 5 nákupů), s nabídkou a cenami byli spokojeni ve všech pěti případech.

Doplňkové služby: Možnost zakoupení cukrovinek, mleté kávy, sušených plodů, vín a alkoholických nápojů

Kreative café

Název podniku: Kreative café Poloha: Lánice 57, Velká Bíteš Otevírací doba: Pondělí 14:00 – 21:00 Úterý 9:30 – 21:00 Středa 9:30 – 21:00 Čtvrtek 9:30 – 21:00 Pátek 9:30 – 22:00 Sobota 14:00 – 22:00 Neděle 14:00 – 20:00 Webová stránka: http://www.kreativecafe.cz Nabídka: Káva, víno, pivo, dezerty, palačinky, bagety Kapacita: 60 míst Zahrádka: Ano Nekuřácký podnik Možnost platby kartou: Ne Dětský koutek: Ano Vstup se psy: Ano Možnost odložení kola, kočárku, atp.: Ano Počet fiktivních nákupů: 5

42

Podnik se nachází ve vedlejší ulici, 700 metrů vzdálen od náměstí. Vstup a vnější vzhled podniku byly hodnoceny průměrně, 2 z 5 mystery shopperů uvedli ve vlastní poznámce, že je v místě problém s parkovacími místy, 1 uvedl, že by mohl být podnik lépe zvenčí označen. Podnik není bezbariérový, ale umožňuje odložit kočárek či kolo uvnitř v chodbě. Disponuje velkým dětským koutkem ve 2. poschodí. Personál ve všech 5 případech pozdravil hosta ihned po příchodu. Vnitřní prostory jsou všemi 5 nákupčími hodnoceny jako útulné, personál nebyl vhodně oblečen, ale celkový dojem z personálu je spíše dobrý. Jeden formulář byl pro tuto kavárnu doplněn poznámkou o špinavém stolku a hlučnosti dětí v dětském koutku. Objednávání probíhá u stolů a ve 4 z 5 případů přišel personál obsloužit hosta do pěti minut, v 1 případě to trvalo déle než 5 minut. Nabídka a cena byla ve 3 z 5 případů hodnocena jako dobrá (spokojeni), dvakrát jako špatná (v poznámce uveden nedostatečný výběr dezertů a občerstvení).

Doplňkové služby: Možnost zapůjčení stolních her a časopisů, prodej bižuterie a fairtrade či „handmade“ výrobků, WiFi

Café Jana

Název podniku: Café Jana Poloha: Masarykovo náměstí 66, Velká Bíteš Otevírací doba: Pondělí 9:00 – 19:00 Úterý 9:00 – 19:00 Středa 9:00 – 19:00 Čtvrtek 9:00 – 19:00 Pátek 9:00 – 21:00 Sobota 8:00 – 10:30 Neděle 13:00 – 20:00 Webová stránka: http://cafe-jana.webnode.cz Nabídka: Cukroví, dorty, zákusky, točená zmrzlina, káva Kapacita: 45 míst

43

Zahrádka: Ne Kuřácký podnik Možnost platby kartou: Ne Dětský koutek: Ne Vstup se psy: Ne Možnost odložení kola, kočárku, atp.: Ne Počet fiktivních nákupů: 5

Tento starší podnik se nachází přímo na Masarykově náměstí, jeho vstup mystery shoppeři označili v poznámkách jako „neatraktivní“, „nezajímavý“, „zastaralý“, Pouze 1 z 5 označil vnější vzhled podniku jako dobrý. Podobně byly hodnoceny i vnitřní prostory podniku, reakce fiktivních zákazníků byly spíše špatné. Obsluha v 5 z 5 případů pozdravila hosty, byla vhodně oblečena. Nabídka a cena byly hodnoceny jako dobré, avšak 3 z 5 případů byly nespokojeny s kávou, která nebyla chuťově dobrá a neměla správně našlehanou pěnu. Personál obsloužil hosta u stolku do pěti minut ve 4 z 5 případů, v jednom případě dokonce ihned. Celkově byli fiktivní zákazníci s personálem spíše spokojeni.

Doplňkové služby: Možnost zakoupení cukrovinek a alkoholických nápojů

4.7.2 HODNOCENÍ RIZIK Je třeba hned v začátcích podnikání uvědomit si případná rizika, která mohou chod naší činnosti ovlivnit a ohrozit. Tím, že rizika identifikujeme, můžeme jim v určité míře zamezit, nebo alespoň včasnou reakcí zmírnit jejich dopad na podnik.

Nedostatek zkušeností podnikatele – tomuto riziku lze zamezit získáváním zkušeností v praxi, od poradce apod.

44

Nespolehlivost dodavatelů – nedodání surovin znamená neschopnost vyrábět a prodávat zákazníkům Vstup konkurenta na trh – je nutné sledovat konkurenci, reagovat Finanční rizika – nedostatek kapitálu, neschopnost splácet úvěr, vyplácet mzdy Ekonomická rizika – růst cen a energií Legislativní rizika – např. nové daňové zákony

4.7.3 PEST ANALÝZA

Politické faktory Politická situace v ČR je relativně stabilní a dá se říci, že poměrně předvídatelná. Faktor, který se určitě dotkne provozovny, jako je kavárna, je určitě změna sazby DPH, která se týká nápojů a pokrmů podávaných v restauracích. Od listopadu roku 2016 bude sazba DPH pro tyto položky nově snížená, tedy 15% místo 21%. Důležité pro provoz kavárny jsou také sledovat hygienické vyhlášky a nařízení a to, jak v českém právním řádu, tak ve směrnicích EU (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, o hygieně potravin). Nevědomost a porušení mohou vést k několikamilionové sankci, což by bylo pro malý podnik pravděpodobně likvidační. Nutné je také sledovat vyhlášky ohledně prodeje alkoholu, prodejci alkoholu s obsahem více jak 15% alkoholu jsou nyní povinni mít koncesní listinu. Dalším faktorem je vývoj výše peněžitého příspěvku v mateřství (mateřské) a starobních důchodů. Zvýšení může vyvolat u těchto dvou skupin vyšší touhu utrácet, snížení naopak zapříčiní snahu šetřit na „nezbytné věci“. Politickým faktorem je také nájemné, které podnikatel platí městu v určité výši, na které se dohodli, v případě výrazné změny politického obsazení ve městě může dojít i ke změně výše nájmu, což změní náklady podniku.

Ekonomické faktory Velmi ovlivňujícím faktorem je pro nás míra inflace. Rostoucí inflace pro nás znamená menší hodnotu peněz, tím pádem to ovlivní například nákup surovin a zboží. Stejný vliv má inflace i na zákazníky. Průměrná roční míra inflace v České republice v roce 2015 byla 0,3 % (Český statistický úřad). Také nás může pozitivně i negativně ovlivnit změna úrokové sazby, jelikož část kapitálu je kryta bankovním úvěrem. Také je dobré mít neustále povědomí o vývoji cen

45

našich zájmových produktů, což nám umožní předvídat chování dodavatelů a reagovat včas. Rovněž je nutné sledovat informace o ekonomické krizi, která by negativně ovlivnila návštěvnost podniku, a o vývoji cenové hladiny, která by pro změnu mohla ovlivnit poptávku, tím i tržby podniku a ve výsledku zisk. Dalším ovlivňujícím faktorem jsou mzdy zaměstnanců, které jsou podstatným nákladem podniku. Mzdy mají dle Českého statistického úřadu stoupající tendenci.Ve 4. čtvrtletí 2015 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 3,9 % (ČSÚ). Nejdůležitější však pro nás je sledovat situaci u našich zákazníků, jelikož výše jejich disponibilního důchodu výrazně ovlivní jejich rozhodnutí, zda se sejdou např. s přáteli v kavárně nebo si ji raději uvaří doma.

Sociální faktory Souhlasím s tvrzením Keřkovského a Drdly (KEŘKOVSKÝ, M.; DRDLA, M., 2003, s. 104) že sledování a zohledňování právě sociálních faktorů může být pro podnik šancí, jak získat a udržet konkurenční výhodu. Složení obyvatel města, jejich životní styl a ovlivnitelnost reklamou jsou pro podnik velmi důležité. V současné době se čím dál více projevuje zájem o zdravý životní styl, zdravé stravování (jak vyplynulo i z mého dotazování na území města), lidé se setkávají na veřejnosti a jejich zájem o kvalitní kávu roste. Potvrzuje to i následující úryvek: „Podle prodejců si loni každý dospělý vychutnal mok skoro ze tří kilogramů zrnek, ročně tak průměrný Čech vypije zhruba 400 šálků kávy. A mění se i zvyky českých milovníků kávy, kteří se čím dál víc zajímají o kvalitu.“ (Ekonomická rubrika ČT24, 2013). Sociálním faktorem, majícím vliv na prospívání kavárny je také míra nezaměstnanosti ve Velké Bíteši. Vyšší míra nezaměstnanosti může jednak brána jako přínos (v případě výběru zaměstnanců), avšak spíše se projeví negativně, na počtu návštěvníků kavárny, jelikož bez pravidelného příjmu nebudou lidé chtít „utrácet za kávu“.

Technologické faktory Kavárna, jakožto pohostinské zařízení, v zamýšlené podobě není typem zařízení, které by bylo výrazně ovlivňováno technologickým pokrokem. Přesto však technologické vybavení a náklady na jeho obnovování pro kavárnu nejsou malé položky. V dnešní době je téměř samozřejmostí nabídnout zákazníkům připojení k WiFi, vybavit provozovnu zařízeními jako jsou myčka nádobí, lednice, vitríny, mrazák, klimatizace a podobně. Vývoj těchto spotřebičů se ubírá cestou snižování spotřebovaných energií, je tedy nutné počítat s obnovou hlavně „bílých spotřebičů“. Je důležité také kalkulovat do budoucna s koupí elektronické pokladny

46

a příslušného softwaru dle blížící se platnosti zákona o evidenci elektronických tržeb (EET). Za nezbytné také považuji pořízení platebního terminálu a umožnění platby kartou, kterou ani jeden konkurenční podnik neumožňuje. Platba kartou je přitom v ČR stále více populární, jak dokazuje následující úryvek článku o bezkontaktních platbách: „Češi si uvědomují, že platit bezkontaktně znamená platit rychle a zároveň bezpečně. Podíl bezkontaktního placení u obchodníků u nás dosahuje už bezmála 60 procent.“ (Finanční rubrika, MF Dnes, 2015).

4.8 SWOT ANALÝZA

Pro lepší vyhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, byla podnikatelem po pečlivém uvážení všech zjištěných informací vypracována SWOT analýza podniku.

Tabulka 4.8-1 Silné stránky Silné stránky

Pravděpodobnost (1-5)

Významnost (1-5)

Poloha podniku

5

4

Moderní marketingová komunikace

3

5

Otevírací doba

4

3

Nový sortiment

4

3

Možnost "jídelních balíčků"

3

3

Vzdělání a kvalifikace majitele-manažera

2

4


V Tabulce 4.8-1 jsou uvedeny silné stránky projektu. Kromě vzdělání a kvalifikace manažera a moderní marketingové komunikace všechny ostatní silné stránky vyplynuly z průzkumu trhu a analýzy konkurence a jsou tedy do jisté míry naší konkurenční výhodou, kterou si „lidé vybrali sami“. Moderní marketingová komunikace (Facebooková stránka, Instagram,

47

soutěže, sdílení příspěvků) a všeobecně komunikace se zákazníky jsou zcela jistě silnou stránkou našeho podniku, jelikož konkurenční podniky se na marketingovou komunikaci nesoustředí (kromě webové stránky se základními informacemi) vůbec. Vzdělání a kvalifikaci manažera považuji za významné především proto, že kvalifikovaný majitel a vedoucí se dokáže lépe rozhodovat, reagovat na situace a také se orientuje ve všech důležitých aspektech podnikání.

Tabulka 4.8-2 Slabé stránky Slabé stránky


Významnost (1-5)

Pouze studená kuchyně

3

4

3 existující podniky podobného typu

2

3


Slabé stránky podniku můžete vidět v Tabulce 4.8-2. Podnikatel zde nalezl pouze 2 slabé stránky. První možnou slabou stránkou je vstup do podnikatelského prostředí, kde již existují 3 podniky podobného typu, tudíž je možné, že by podnik nedokázal „přebrat“ zákazníky

konkurenčním

podnikům.

To

však

podnikatel

nepovažuje

za

příliš

pravděpodobné, jelikož v menších městech je většinou o nové podniky alespoň ze začátku vysoký zájem a podnikatel bude mít možnost je přesvědčit o kvalitách své kavárny. Slabou stránkou také může být, že provozovna bude zkolaudována a uzpůsobena pouze pro studenou kuchyni. Nemůže si tedy sama vyrábět například zákusky. Může to však být námětem do budoucna.

Tabulka 4.8-3 Příležitosti Příležitosti


Významnost (1-5)

Projekt "Revitalizace dvorů"

4

5

Programy podpory podnikání ze strukturálních fondů

4

4

Změna životního stylu

3

4


48

Tabulka 4.8-3 ukazuje příležitosti podniku. Za největší příležitost považuje podnikatel připravovaný projekt Revitalizace městských dvorů ve Velké Bíteši, který sám hodlá využít k získání prostor pro kavárnu. Navíc tento projekt zatraktivní i okolí kavárny, a jelikož se má jednat o „zelenou odpočinkovou zónu“ města, přitom stále v centru, dá se předpokládat vysoká frekvence pohybu lidí kolem provozovny. Tato příležitost se však může projevit také jako hrozba – v podobě příchodu nového konkurenta na trh. Určitou příležitostí je i probíhající změna životního stylu obyvatel, kdy lidé využívají možnost setkávání se na veřejnosti, jídla na veřejnosti, trend zdravého životního stylu. Do budoucna také může kavárna zkusit využít některý z programů podpory podnikání ze strukturálních fondů.

Tabulka 4.8-4 Hrozby Hrozby


Významnost (1-5)

Nedostatečný výběr kvalifikovaného personálu

4

4

Nereálné představy personálu o mzdách

3

4

Podpora podnikání městem

3

4

Změna legislativy (hyg. normy, DPH atd.)

2

3


Tabulka 4.8-4 zobrazuje podnikatelem vyhodnocené hrozby. Dle vah pravděpodobnosti a významnosti je největší hrozbou kavárny ve Velké Bíteši nedostatečný výběr kvalifikovaného personálu, což souvisí s druhou hrozbou v podobě nereálných představ potenciálních zaměstnanců o mzdách v tomto odvětví.

4.9 MARKETINGOVÁ STRATEGIE CAFÉ VE DVOŘE

Marketingovou strategii jsme přizpůsobili trhu, na který chceme zapůsobit a oslovit jej. Musíme oslovit především rezidenty města Velká Bíteš a spádových obcí, a vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně malé město (5 tisíc obyvatel, 13 tisíc obyvatel se spádovými

49

obcemi) a relativně nízkou konkurenční rivalitou, v mnohém se bude strategie zvolená pro Café Ve Dvoře lišit od strategií kaváren ve větších městech. Majitelka podniku vycházela při tvorbě strategie z výsledků průzkumu trhu, analýzy konkurence i z vlastních zkušeností a znalosti svého bydliště.

4.9.1 PRODUKT Hlavním produktem Café Ve Dvoře je kvalitní káva, která bude dovážena vždy čerstvá, z brněnské prestižní pražírny Gill'sCoffee, která má mezi kavárnami velmi dobrou pověst a kávu praží na objednání dle přání zákazníka. Druh kávy bude pravidelně obměňován, o čemž budou hosté vždy informováni (ústně, na Facebookové stránce atp.) a obsluha bude vždy proškolena, aby mohla zákazníkovi podat veškeré důležité informace o kávě, kterou mu nabízí. Kávu, která zákazníkovi zachutná, bude také možné v kavárně objednat a vyzvednout. Další kávové nápoje na bázi espressa jsou samozřejmostí. V kavárně bude také možné vyzkoušet „kávové speciality“ jako například koktejl Black-tonic (směs espressa a tonicu), ledová káva, frappé, a sezonní kávové nápoje jako tzv. velikonoční „eggpresso“ – espresso podávané v čokoládovém vejci. Všechny tyto nápoje budou nabízeny i v bezkofeinové variantě. Kromě kávy a kávových nápojů bude v kavárně také čepováno pivo a pivní speciály, které se mění každé 2 týdny dle aktuálního kalendáře projektu Cesta pivních znalců, který bude do kavárny dodávat pivní sudy. Podáváno bude rozlévané i lahvové víno, bude tu nabídka několika druhů čajů, domácích limonád s ovocem či bylinkami, nealkoholických nápojů od dodavatelů jako Coca-Cola a také široký výběr alkoholických nápojů. Zařazeno bude i pár míchaných nápojů (alkoholických i nealkoholických), kvalitní horké čokolády, velmi oblíbený detoxikační nápoj matchatea a z něj vyráběné zelené „cappuccino“. Prováděný předvýzkum trhu ukázal velký zájem respondentů o čerstvé ovocné a zeleninové šťávy, ty nejsou nabízeny nikde jinde ve městě ani v nejbližším okolí (do 10 km). Do nabídky proto budou zařazeny vždy 2 až 3 ovocné nebo ovocno-zeleninové šťávy, dle dostupných surovin. Během průzkumu byl zaznamenán i velký zájem o nabídku salátů, baget, sendvičů a dalšího občerstvení, které bude připravováno pracovníkem tzv. krátké ranní směny (dle potřeby i dvakrát denně) v kavárně jako produkty studené kuchyně z došlých surovin.

50

V kavárně bude také výběr domácích dezertů a to včetně bezlepkové, případně „raw“ varianty (tepelně neupraven). Zájem byl také o možnost zakoupení jídelních balíčků a nápojů „s sebou“, což bude v nejvyšší možné míře umožněno. Nabídka bude vždy po čase obměňována a také bude kavárna reagovat na sezonní vlivy a svátky (Vánoční punče, zelené pivo na Velikonoce, červené „čertovské“ pivo a podobně) a bude se snažit nabízet vždy nějakou novinku.

4.9.2 CENA Výše ceny nabízených produktů je určena atraktivním umístěním kavárny, kvalitními surovinami a zřetel je brán i na poskytnutý servis. Velká Bíteš je poměrně malé město, kde lidé „dobře znají“ ceny u všech konkurenčních podniků. Ceny jsme proto stanovili u kávy a nápojů dle konkurence, zohledněny však byly také náklady na jednotlivé produkty, aby nedošlo k jejich prodeji „pod cenou“. U salátů, ovocných a zeleninových šťáv a dezertů je cena výsledkem kombinace přístupu nákladového a poptávkového. Jelikož se však jedná o zboží na území Velké Bíteše tzv. „exkluzivní“, můžeme cenu stanovit vyšší. Jelikož se u baget, předchystaných jogurtů, sendvičů a především salátů jedná o produkty s nízkou trvanlivostí, bude kavárna mít pravidelné „happy hours“ nebo cenové akce, kdy bude nabízet tyto produkty se slevou, nebo například akce „káva plus jogurt za polovinu“. Počítá se také se zákaznickými kartičkami, například každá 11. káva zdarma.

4.9.3 DISTRIBUCE Doprava surovin do kavárny bude řešena dle dodavatele nebo jejich zdroje. Například nealkoholické nápoje od firmy Coca-Cola budou dodávány dle objednávek přes obchodního zástupce, stejně jako pivo a víno. Káva pražená na zakázku a vína od společnosti Znovín Znojmo budou objednávány dle množství k vyzvednutí majitelkou na pobočce v Brně nebo přímo dovezeny do provozovny. Rozlévané víno bude nakupováno z místní kinotéky. Alkoholické nápoje, mléka, chuťovky a suroviny potřebné na přípravu občerstvení a nápojů bude majitelka podniku nakupovat sama ve velkoobchodě Makro, taktéž v Brně.

51

Obalové materiály a jednorázové příbory (na saláty, bagety, sendviče, jogurty a další produkty „s sebou“), včetně kelímků by byly dodávány přímo do provozovny společností Balmeto - papírové a plastové obaly. Skladování probíhá přímo v provozovně v k tomuto účelu určených prostorách (vitríny, chladicí boxy, lednice, mrazák atd.). Optimální množství surovin v provozovně bude kontrolovat vždy ranní směna, objednávky a nákupy má na starost majitelka, případně jí pověřený pracovník. Prodej a poskytování služeb bude probíhat přímo v provozovně, na adrese Masarykovo náměstí 86 (viz kapitola 4.3 Popis podniku) nebo je možnost odnést si produkty „s sebou“ a konzumovat je například doma, ve škole, či v práci.

4.9.4 PROPAGACE Propagace nového podniku ve Velké Bíteši nebude tak složitou záležitostí, jako propagace podniku například v Brně. Velká Bíteš, jakožto menší město a také její spádové obce (5 tisíc obyvatel, 13 tisíc obyvatel se spádovými obcemi) jsou náš hlavní cílový trh, na který musíme zapůsobit a dostat se do povědomí zde žijících a pracujících lidí. Propagaci zahájíme již 2 měsíce před otevřením nové kavárny. Vytvoření loga majitelkou (viz Titulní list podnikatelského plánu). Logo bylo záměrně vytvořeno tak, aby kromě šálku kávy symbolizovalo i možnost dát si v kavárně něco k jídlu. Bude založena webová stránka, Facebooková stránka a také Instagram provozovny. Webové stránky budou kvalitně zpracovány studentem informatického oboru (čímž se podstatně sníží náklady na tvorbu webových stránek) a budou obsahovat především název podniku, logo, datum otevření, otevírací dobu, kontaktní údaje, mapu s vyznačenou provozovnou, informace o chystané nabídce a pozvání k první návštěvě. Budou zde také přidávány fotky z probíhající rekonstrukce a soutěž pro sdílející uživatele o kávu či „fresh“ zdarma. Takto se stránky rozšíří mezi co nejvíce lidí. Měsíc před otevřením majitelka navíc nechá vytisknout barevné letáky formátu A5, obsahující logo provozovny, informace o dni otevření, mapku s vyznačenou provozovnou, otevírací dobu, kontaktní informace (E-mail, telefon, webovou stránku, Facebookovou stránku kavárny a také Instagram) a pozvání k první návštěvě. Tyto letáky budou umístěny do veřejných prostor s velkou kumulací lidí, například do budovy polikliniky, čekáren u

52

lékařů, na poštu, na úřad, do fitness centra, lékárny, samoobsluhy a tak dále. Tímto způsobem je možné získat značný zájem lidí již před zahájením provozu. Majitelka také umístí obdobnou reklamu do místního časopisu Exit162 a Zpravodaje města Velká Bíteš. Zdarma může také podnik propagovat na Facebookové stránce města a na webové stránce Bitessko.com, který slouží jako kulturně-společensko-informační portál. Během provozování kavárny nebude propagace opomíjena. Budou také vyrobeny 2 „A-cedule“ s logem, popsatelné křídami, které budou vždy při otevření umístěny u průchodů do městského dvora jako upoutávka na blízko se nacházející kavárnu. Od dodavatele piv (projekt Cesta pivních znalců) získáme rovněž propagační materiály týkající se piva. Majitelka si nechá zhotovit graficky zajímavé nápojové lístky a nabídku občerstvení, produkty budou nabízeny vizuálně ve vitrínách a nafoceny a propagovány také na webových stránkách a sociálních sítích, opět se soutěžemi za sdílení nebo „označování fotografií“ z kavárny. Část provozovny bude také vymalována barvou „chytrá zeď“, která může být využívána jako křídová tabule a obsluha kavárny ji může využívat například jako aktuální nabídku.

5 FINANČNÍ PLÁN PODNIKU

Jak již bylo řečeno v teoretické části práce, finanční plán je přenesením všech předchozích částí podnikatelského plánu do hodnotové podoby. Kromě možnosti předložení finančnímu investorovi slouží podnikateli také k ujasnění potřebného kapitálu k založení podniku, k ujasnění nutné výše úvěru a především k posouzení reálnosti zakládaného projektu na základě jasně hovořících čísel. V následujícím finančním plánu podniku podnikatel specifikoval všechny výdaje a příjmy spojené se zakládáním podniku a zahájením jeho provozu, včetně jejich kvantifikace a případných podmínek jejich získání.

53

Nejde nám však pouze o sumu peněz nutnou k založení a „rozběhnutí“ podniku, ale je třeba si uvědomit, že kromě investičních prostředků je třeba myslet i na cash flow podniku a na nutné prostředky, jimiž „překleneme“ určité období, než podnik začne generovat zisk. Obecně akceptovanými výstupy finančního plánování jsou: Rozvaha Výkaz zisků a ztrát Cash flow

Pro jejich sestavení bylo nutné si dopředu stanovit některé vstupy, jejichž výpočet uvádím v dalších podkapitolách. Jsou to především následující: 1. Odbyt a tržby a. Odhad návštěvnosti kavárny b. Odhad útrat a měsíčních tržeb c. Odhad hrubého zisku kavárny 2. Požadavky na počáteční majetek a zásoby a. Položky zakladatelského rozpočtu b. Jednorázové propagační materiály c. Vybavení provozovny d. Zásoby a obalový materiál 3. Potřeba finančních zdrojů a. Výše bankovního úvěru a úroková míra 4. Náklady podniku a. Přímé náklady podniku b. Nepřímé náklady podniku

Podnikatel se snažil minimalizovat finanční riziko sestavením v rámci možností co nejpřesnějšího finančního plánu, zvolením 3 možných variant (na základě 3 různých výpočtů možných měsíčních tržeb), optimistické, realistické a pesimistické, z nichž si pro své konečné výpočty zvolil střední hodnoty, tedy realistickou variantu.

54

5.1 ODBYT A TRŽBY Odhad návštěvnosti kavárny

Z provedeného průzkumu trhu vyplývá, že největší skupinou respondentů na území města byli lidé ve věku 15 až 65 let. Celkem z 300 respondentů do tohoto věkového rozmezí spadá 96%, tedy 288 lidí. Dle ČSÚ bylo při posledním sčítání lidu na území města Velká Bíteš (včetně spádových obcí) celkem 13636 obyvatel, z toho ve věkové kategorii 15 až 64 let bylo 9393 obyvatel. Z tohoto čísla bylo 4986 mužů a 4407 žen. Lze odhadovat, že z tohoto počtu obyvatel zhruba 10% z celkového počtu nenavštěvuje kavárny vůbec. Tímto jsme došli ke konečnému odhadu 8454 osob, které pravděpodobně navštěvují kavárny na území města Velká Bíteš. Dále z průzkumu vyplynulo, že nejvíce respondentů (108 osob, tedy zhruba 1/3 všech respondentů) navštěvuje kavárny 2 až 3 krát měsíčně. Dále 63 respondentů (asi 1/5) navštěvuje kavárnu odhadem asi jednou týdně a 60 respondentů (asi 1/5) jednou měsíčně. Pokud bychom tato čísla aplikovali na celou cílovou skupinu 8454 osob, vyšlo by nám následující (viz Tabulka 5.1-1):

Tabulka 5.1-1 Odhadovaný počet návštěv zakládané kavárny Počet návštěv za období

Počet osob

2 - 3 krát měsíčně

2818

jednou týdně

1775

jednou měsíčně

1775

Průměrný počet měsíčních návštěv všech stávajících kaváren ve Velké Bíteši

15920


Po vynásobení jednotlivých čísel uváděným počtem návštěv v měsíci, jsme získali průměrný počet měsíčních návštěv všech stávajících kaváren ve Velké Bíteši. Dále jsme si stanovili 3 možné varianty návštěvnosti (viz Tabulka 5.1-2). Vycházeli jsme ze získaného průměrného počtu návštěv všech stávajících kaváren ve Velké Bíteši, ze

55

zkušenosti podnikatelky získané předchozí tříletou praxí v kavárně ve Velké Bíteši a také z počtu konkurenčních podniků na území města (celkem 3 podniky přímé konkurence):

Tabulka 5.1-2 Předpokládaný počet návštěv zakládané kavárny za měsíc Varianta

Podíl návštěv zakládané kavárny z celkového počtu návštěv všech stávajících kaváren na území města

Počet návštěv kavárny za měsíc

Optimistická varianta

1/3

5307

Realistická varianta

1/4

3980

Pesimistická varianta

1/5

3184


Odhad útraty na jednotlivou návštěvu kavárny a měsíční tržby

Při hrubém odhadu průměrné útraty jsme opět vycházeli z našich výsledků průzkumu trhu (mystery shopping a průzkum trhu), kdy zhruba 35% návštěvníků utratí za osobu odhadem 170 Kč. Dále zhruba 65% respondentů utratí za jednu návštěvu cca 60 Kč za osobu. Vynásobením utracené částky a počtu návštěv za měsíc potom pro každou variantu dostaneme předpokládanou měsíční tržbu. V Tabulce 5.1-3 jsou uvedeny výsledky výpočtů odhadované útraty a měsíční tržby:

Tabulka 5.1-3 Odhad útraty a měsíční tržby zakládané kavárny Utracená částka 170 Kč 60 Kč Utracená částka 170 Kč 60 Kč Utracená částka 170 Kč 60 Kč Zdroj: vlastní zpracování autorky

Optimistická varianta Počet návštěv za měsíc 1857 3449 Realistická varianta Počet návštěv za měsíc 1393 2587 Pesimistická varianta Počet návštěv za měsíc 1114 2070

56

Předpokládaná měsíční tržba 522 706 Kč



Odhad hrubého zisku kavárny

Z informací získaných z dostupných zdrojů (www.gastroprofesor.cz, internetové diskuze majitelů pohostinství) jsme zjistili, že průměrná marže, dosahovaná v obdobných hostinských

provozech,

činí

v

průměru

70

až

80%

(dle

lokality).

Z důvodu

konkurenceschopnosti podniku jsme konzervativně zvolili marži 70% na spodní mezi uváděného rozsahu. Výsledný odhad hrubého zisku vidíte v Tabulce 5.1-4:

Tabulka 5.1-4 Odhad hrubého zisku zakládané kavárny Varianta

Předpokládaná měsíční tržba

Optimistická varianta

522 706 Kč

Realistická varianta

392 030 Kč

Pesimistická varianta

313 624 Kč

Průměrná marže

70%

Hrubý zisk měsíční

Hrubý zisk roční

365 894 Kč

4 390 730 Kč

274 421 Kč

3 293 052 Kč

219 537 Kč

2 634 442 Kč


5.2 POŽADAVKY NA POČÁTEČNÍ MAJETEK A ZÁSOBY Pro zahájení provozu kavárny musí podnikatel nakoupit (pořídit) nezbytné vybavení a počáteční zásoby. V tabulce 5.2-1 můžeme vidět základní položky nutné k založení a startu provozu podniku.

Tabulka 5.2-1 Položky zakladatelského rozpočtu Jednotlivé položky Propagační materiály Drobné stavební úpravy a montáže Vybavení provozovny Hygienické a sanitární vybavení Zboží Obalové materiály

Částka 26 690 Kč 30 000 Kč 437 900 Kč 25 000 Kč 60 000 Kč 20 000 Kč

Hotovost na pokladně Celkem

30 000 Kč 629 590 Kč


57

V tabulce 5.2-1 je uvedena položka Propagační materiály, ta byla dle uvedené marketingové strategie rozpracována v samostatné tabulce 5.2-2 níže. Uvedené propagační materiály jsou uvažovány jako jednorázový výdaj před zahájením provozu.

Tabulka 5.2-2 Propagační materiály Typ propagace

Ks

Cena celkem (vč. DPH)

Vytvoření webové stránky

1

3 000 Kč

Barevné letáky A6

5000

1 600 Kč

Barevná reklama v časopise Exit162 na dobu 1 měsíce

1

1 000 Kč

Barevná reklama v časopise Zpravodaj + banner zdarma na Bitessko.com na 1 měsíc

1

3 000 Kč

Vytvoření "A-tabule" s logem

2

5 500 Kč

Barevný nátěr zdi "Chytrá zeď"

1

3 490 Kč

Vizitky

750

1 100 Kč

Tisk nápojových lístků

100

8 000 Kč

Celkové náklady na propagaci

26 690 Kč


5.2.1 VYBAVENÍ PROVOZOVNY Provozovna bude převzata jako hotový projekt zkolaudovaný pro účel kavárny se studenou kuchyní. Před otevřením však bude třeba provést instalaci nábytku, spotřebičů, baru, osvětlení a dalšího základního vybavení provozovny, které najdete v následující Tabulce 5.2.1-1, včetně odhadu jeho ceny.

Tabulka 5.2.1-1 Seznam vybavení provozovny Vybavení provozovny Stoly Bar Kávovar Chladicí vitríny Pokladní systém

Pořizovací cena 78 000 Kč 60 000 Kč 55 000 Kč 32 000 Kč 30 000 Kč

58

Vybavení provozovny Další nutné vybavení provozovny Myčka nádobí Židle Pohovky Zahradní nábytek Dataprojektor + plátno Lednice Barové stoličky Inventář kavárny Odšťavňovač Výrobník ledu malý Mlýnek Další drobné vybavení Mixér Regálový systém skladu Audiosystém Hasicí přístroj Rychlovarná konvice

Pořizovací cena

Celkem

437 500 Kč

30 000 Kč 22 000 Kč 20 500 Kč 18 000 Kč 15 600 Kč 15 000 Kč 15 000 Kč 10 500 Kč 10 000 Kč 6 000 Kč 5 900 Kč 4 000 Kč 3 000 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 1 000 Kč 400 Kč


Jednotlivé položky v Tabulce 5.2.1-1 byly seřazeny dle ceny sestupně a rozděleny na odpisové skupiny v závislosti na jejich pořizovací ceně (viz Tabulka 5.2.1-2). Zjednodušeně u položek s pořizovací cenou > 10 000 Kč předpokládáme lineární odpisování po dobu 5 let.

Tabulka 5.2.1-2 Odpisy vybavení provozovny Lineární odpisy (5 let) Odpis v 1.roce Zdroj: vlastní zpracování autorky

401 600 Kč 36 300 Kč

Předpoklad Předpoklad

59

Cena > 10.000 Kč Cena < 10.000 Kč

5.3 POTŘEBA FINANČNÍCH ZDROJŮ

Podnikatel vložil do podniku vlastní kapitál v celkové hodnotě 325 000 Kč a to v podobě peněžních prostředků 300 000 Kč (250 000 Kč uložených na běžném účtu, 50 000 Kč vložených jako hotovost do pokladny). Zbylých 25 000 Kč je do podniku podnikatelem vloženo ve formě notebooku.

5.3.1 ÚVĚR

Po odečtení podnikatelova vkladu (který činí 300 000 Kč) od celkové výsledné částky v Tabulce 5.1-1 Položky zakladatelského rozpočtu (která činí 629 590 Kč), získáme hrubý odhad sumy, kterou budeme potřebovat čerpat z cizích zdrojů (úvěr). Částka, kterou si podnikatel vezme od banky jako úvěr tedy činí 329 590 Kč4. Začínající podnikatel nemá příliš snadný přístup k cizím zdrojům (úvěrům). Většina bankovních společností vyžaduje tzv. „podnikatelskou historii“ nebo má jiné podmínky, které malé a nové podnikatele vylučují. My jsme si ale vybrali úvěr od Živnostenské banky. Ta půjčuje i novým podnikatelům bez nutnosti doložení uzavření předešlých účetních období a také umožňuje kombinovat úvěr provozní a investiční. Do výše 1 milionu navíc nemusíme zajišťovat úvěr nemovitostí. Základní úrokové sazby business úvěrů začínají na 6,5 % p. a. My však počítáme pro náš úvěr raději s úrokovou sazbou 7% p. a. a dobou splácení 10 let (viz Tabulka 5.3.1-1) (Zdroj dat Živnostenská banka, www.penize.cz/podnikani)

Tabulka 5.3.1 5.3.1 -1 Úrok a splátky Úroková míra 7,0% Počet splátek 120 Výše úvěru 329 590 Kč Výše splátky/měs 3 827 Kč Zdroj: vlastní zpracování autorky

viz text výše úvěr na 10 let viz text výše rovnoměrné měsíční splátky

4

V reálné situaci by podnikatel žádal o úvěr na částku zaokrouhlenou, pro potřeby zhodnocení finančního plánu nebylo zaokrouhlení provedeno.

60

Úrok se bude s klesající jistinou postupně snižovat, výpočet úroků za 1. rok podnikání při pravidelné měsíční splátce je proveden v Tabulce 5.3.1-2

Tabulka 5.3.1-2 Úroky za první rok Úroky/1.rok 22 324 Kč Měsíce Jednotlivé splátky 1 1 923 Kč 2 1 912 Kč 3 1 900 Kč 4 1 889 Kč 5 1 878 Kč 6 1 866 Kč 7 1 855 Kč 8 1 843 Kč 9 1 832 Kč 10 1 820 Kč 11 1 809 Kč 12 1 797 Kč Zdroj: vlastní zpracování autorky (výpočet v MS EXCEL s použitím standardních finančních funkcí)

5.4 NÁKLADY PODNIKU Náklady podniku jsou rozčleněny obvyklým způsobem na přímé a nepřímé náklady.

5.4.1 PŘÍMÉ NÁKLADY Do položky přímých nákladů podniku jsme zařadili náklady na nákup zboží a surovin, které byly pro potřebu tohoto podnikatelského záměru stanoveny na základě odhadu průměrné marže 70% (viz Kapitola 5.1, Tabulka 5.1-4) pro realistickou variantu následovně: Přímé náklady = Tržby * (100 – Marže)/100 = Tržby * (100 – 70)/100 = 117 609 Kč/měs.

61

5.4.2 NEPŘÍMÉ NÁKLADY 5.4.2.1 MZDOVÉ NÁKLADY PODNIKU

Podnik bude zaměstnávat celkem 7 zaměstnanců. Účetnictví bude zajišťováno externě. 3 zaměstnanci na hlavní pracovní poměr (HPP) budou vykonávat práci obsluhy kavárny, 3 brigádníci budou přijati na Dohodu o provedení práce (DPP). Dále bude podnikatel zaměstnávat jednu uklízečku, také na Dohodu o provedení práce. Měsíční hrubá mzda obsluhy kavárny bude činit 12 000 Kč plus veškeré spropitné od zákazníků, o které se mohu dle uvážení dělit s brigádníky ze stejné směny. Jedná se o mzdu obvyklou v daném oboru, podle mediánu mezd CZ-NACE kategorie I (Ubytování a stravování), získaném na stránkách ISPV5. Hodinová odměna brigádníků a uklízečky bude činit 70 Kč. Podnikatel počítá i s výdaji na zdravotní pojištění a sociální pojištění, které musí za své zaměstnance a brigádníky uhradit, sociální pojištění je nutno hradit ve výši 25 % z celkové mzdy zaměstnance a zdravotní pojištění ve výši 9 %. Výsledné mzdové náklady podniku vidíte v Tabulce 5.4.2.1-1 níže:

Tabulka 5.4.2.1-1 Mzdové náklady podniku

Položka

Počet zaměstnanců (forma)

Měsíční mzda celkem

Sociální pojištění 25%

Zdravotní pojištění 9%

Měsíční mzdové náklady celkem

Roční mzdové náklady celkem

Obsluha kavárny

3 (HPP)

36 000 Kč

9 000 Kč

3 240 Kč

48 240 Kč

578 880 Kč

Brigádníci

3 (DPP)

4 200 Kč

0 Kč

0 Kč

4 200 Kč

50 400 Kč

Uklízečka

1 (DPP)

840 Kč

0 Kč

0 Kč

840 Kč

10 080 Kč

Celkem

7

41 040 Kč

9 000 Kč

3 240 Kč

53 280 Kč

639 360 Kč


5

http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Aktualni.aspx

62

5.4.2.2 OSTATNÍ PROVOZNÍ NÁKLADY PODNIKU

Podnikatel zpracoval tabulku provozních nákladů a rozdělil její položky na 2 části: Spotřeba materiálu a energie Služby V této tabulce není počítáno tzv. „ztratné“, jelikož při sestavení Cash flow nám výsledek ukázal, že podnik tvoří dostatečnou rezervu, která bude použita i na pokrytí těchto ztrát.

Ceny energií, nájemného a dalších služeb stanovil podnikatel dle cen obvyklých pro nebytové prostory na území města Velké Bíteše (konzultováno s pracovníky Městského úřadu Velká Bíteš). Celková suma nepřímých nákladů (mimo mzdových nákladů) je uvedena v prvním řádku tabulky 5.4.2.2-1.

Tabulka 5.4.2.2-1 Tabulka režijních provozních nákladů Nepřímé provozní náklady/rok

398 050 Kč

Spotřeba materiálu a energie/rok

141 500 Kč

Energie (10000 Kč/měsíc)

120 000 Kč

Spotřební materiál (kancelářské potřeby)

20 000 Kč

Hygienické prostředky, úklidové prostředky

1 500 Kč

Služby/rok

256 550 Kč

Pojištění majetku, zodpovědnosti, škody

10 000 Kč

Provize z platebního terminálu cca 1,5% (minimální částka plateb kartou je 150 000 Kč) Režijní náklady (telefon, internet)

2 250 Kč 12 000 Kč

Nájem (15000 Kč/měsíc)

180 000 Kč

Autorská práva (OSA, Intergram)

3 400 Kč

63

Služby/rok

256 550 Kč

Účetnictví

30 000 Kč

Odpady

8 400 Kč

Revize přístrojů a bezpečnosti práce

5 000 Kč

Údržba a opravy

3 000 Kč

Bankovní poplatky

2 500 Kč


5.5 ZAHAJOVACÍ ROZVAHA PODNIKU CAFÉ VE DVOŘE

Ke dni vzniku podniku byla sestavena zahajovací rozvaha (Tabulka 5.5-1). Zobrazujeme v ní majetek podnikatele a zdroje jeho krytí. Níže je uvedena tzv. zkrácená verze rozvahy, kde byla pro lepší orientaci skryta prázdná pole. Úplnou verzi rozvahy včetně nulových polí naleznete v Příloze 1 – Plná verze zahajovací rozvahy podniku Café Ve Dvoře.

Tabulka 5.5-1 Zahajovací rozvaha podniku Café Ve Dvoře (zkrácená verze) Označení

Číslo řádku

AKTIVA AKTIVA CELKEM

(ř. 02 + 03 + 31 + 63)

001

654 590

003

354 590

B.

Dlouhodobý majetek

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

(ř. 05 až 12)

004

0

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

(ř. 14 až 22)

013

25 000

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek

(ř. 24 až 30)

023

329 590

C.

Oběžná aktiva

031

300 000

C. I.

Zásoby

032

0

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

(ř. 40 až 47)

039

0

C. III.

Krátkodobé pohledávky

(ř. 49 až 57)

048

0

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

(ř. 59 až 62)

058

300 000

059

50 000

060

250 000

063

0

C. IV.

1.

(ř. 04 + 13 + 23)

Běžné účetní období

(ř. 32 + 39 + 48 + 58) (ř. 33 až 38)

Peníze

2. Účty v bankách D. I.

Časové rozlišení

(ř. 64 až 66)

64

Označení

Číslo řádku

PASIVA PASIVA CELKEM

(ř. 68 + 86 + 119)

Běžné účetní období

067

654 590

068

325 000

A.

Vlastní kapitál

A. I.

Základní kapitál

(ř. 70 až 72)

069

325 000

A. II.

Kapitálové fondy

(ř. 74 až 78)

073

0

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř. 80 + 81)

079

0

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

082

0

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

085

0

B.

Cizí zdroje

086

329 590

B. I.

Rezervy

087

0

B. II.

Dlouhodobé závazky

(ř. 93 až 102)

092

0

B. III.

Krátkodobé závazky

(ř. 104 až 114)

103

0

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

(ř. 116 až 118)

115

329 590

116

329 590

B. IV.

C. I.

1.

(ř. 69 + 73 + 79 + 82 + 85)

(ř. 83 + 84)

(ř. 87 + 92 + 103 + 115) (ř. 88 až 91)

Bankovní úvěry dlouhodobé Časové rozlišení

119

(ř. 120 + 121)

0


Pro rekapitulaci: Podnikatel vložil do podniku vlastní kapitál v hodnotě 325 000 Kč a to jako: 250 000 Kč uložených na běžném účtu, 50 000 Kč vložených jako hotovost do pokladny, 25 000 Kč je hodnota vloženého notebooku.

Podnikatel čerpá úvěr od Živnostenské banky v celkové výši 329 590 Kč (viz Tabulka 5.3.1-1).

65

5.6 VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT PODNIKU CAFÉ VE DVOŘE Dalším dokumentem finančního plánu je Výkaz zisků a ztrát, sestavený dle získaných údajů z vlastních propočtů6. Jedná se o součet veškerých příjmů a odečet veškerých nákladů za první účetní období, tedy první rok provozování. Výsledek hospodaření (v našem případě se jedná o kladný výsledek hospodaření, tedy zisk) byl posléze použit k výpočtu odvodů a daní. Výkaz zisků a ztrát je uveden v Tabulce 5.6-1:

Tabulka 5.6-1 Výkaz zisků a ztrát podniku Café Ve Dvoře Označení

I. A.

Skutečnost v účetním období

Tržby za prodej zboží

01

4 704 360

Náklady vynaložené na prodané zboží

02

1 411 308

03

3 293 052

04

0

08

398 050

+

Obchodní marže

II.

Výkony

B.

Číslo řádku

TEXT

(ř. 01 - 02) (ř. 05 až 07)

Výkonová spotřeba

(ř. 09 + 10)

B.

1.

Spotřeba materiálu a energie

09

141 500

B.

2.

Služby

10

256 550

+ C.

Přidaná hodnota

(ř. 03 + 04 - 08)

11

2 895 002

Osobní náklady

(ř. 13 až 16)

12

639 360

C.

1.

Mzdové náklady

13

492 480

C.

3.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

15

146 880

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

18

116 620

19

0

22

0

Provozní výsledek hospodaření [ř. 11 - 12 - 17 - 18 + 19 - 22 - 25 + 26 - 27 + (-28) - (-29)]

30

2 139 022

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

33

0

Nákladové úroky

43

22 324

Finanční výsledek hospodaření [(ř. 31 - 32 + 33 + 37 - 38 + 39 - 40 - 41 + 42 - 43 + 44 - 45 + (-46) - (- 47)]

48

-22 324

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

49

258 211

Q. 1.

- splatná

50

258 211

52

1 858 487

E. III. F.

(ř. 20 + 21)

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

* VII. N. *

**

6

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

(ř. 23 + 24)

(ř. 34 až 36)

(ř. 50 + 51)

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

(ř. 30 + 48 - 49)

Nulové položky Výkazu zisku a ztrát byly skryty pro lepší přehlednost dokumentu.

66

Označení

S.

Číslo řádku

TEXT (ř. 56 + 57)

55

0

(ř. 53 - 54 - 55)

58

0

(ř. 52 + 58 - 59)

60

1 858 487

(ř. 30 + 48 + 53 - 54)

61

2 116 698

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

*

Mimořádný výsledek hospodaření

***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

****

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

Skutečnost v účetním období


5.6.1 VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI A ODVODŮ

Pro výpočet daňové povinnosti a odvodů na sociální a zdravotní pojištění byla využita veřejně dostupná internetová aplikace „Daňová kalkulačka pro OSVČ“ na portálu Podnikatel.cz7. Zde vyplnil podnikatel veškeré náležitosti daňového přiznání. Postup výpočtu a jednotlivá vyplňovaná pole jsou uvedeny v Příloze 3 – Výpočet daňové povinnosti na daňové kalkulačce. Při výpočtu se pro podnikatele ukázala jako výhodnější varianta uplatnit výdaje procentem z příjmu, spíše než uplatnit skutečné výdaje. Shrnutí hlavních zadávaných údajů a výsledků výpočtu odvodů můžete vidět v Tabulce 5.6.1-1 níže:

Tabulka 5.6.1 Výpočet daňových povinností Položka

Částka

Příjmy z řemeslné živnosti

3 293 052 Kč

Daň z příjmu fyzických osob

258 211 Kč

Důchodové (Sociální) pojištění

247 186 Kč

Zdravotní pojištění

114 282 Kč


7

Odkaz: http://www.podnikatel.cz/kalkulacky/danova-kalkulacka/

67

5.7 CASH FLOW PODNIKU CAFÉ VE DVOŘE

Podnikatel sestavil také Cash flow zakládaného podniku. Cash flow je sestaveno na 13 měsíců, přičemž je do něj zaneseno 12 měsíců běžného účetního období a navíc tzv. „nultý měsíc“, který reprezentuje dobu jednoho měsíce předcházejícího samotnému zahájení provozu. V tomto „nultém“ měsíci jsou však již zaškolováni zaměstnanci, tedy vynakládány částečné mzdové náklady, realizovány drobné stavební úpravy a montáže a využívány zpoplatněné služby jako vývoz odpadů, energie a je již čerpán bankovní úvěr. Aby byly tyto skutečnosti v peněžních tocích zachyceny, zvolil podnikatel pro některé položky poloviční hodnotu dílčí nákladové složky (položky Spotřeba materiálu a energie, Mzdové náklady). Plná hodnota je v nultém měsíci již počítána pro položky Služby a Splátky úvěrů (jistina + úroky). Od 1. měsíce je pak již u všech nákladových položek účtována plná výše a výše této částky se dále už nijak nemění. Vlastník si začne vyplácet odměnu ve výši 35 000 Kč až za druhý měsíc po zahájení provozu, do té doby ještě podnik neměl vytvořené dostatečné finanční rezervy. Vyplácená částka se během dalších měsíců nemění. Celkové vypočítané Cash flow je uvedeno v tabulce na následujícím Obrázku 5.7-1.

68

Obrázek 5.7-1 Cash flow podniku Café Ve Dvoře


III. NÁVRHOVÁ ČÁST A ZÁVĚR

6 NÁVRHY A DOPORUČENÍ Přestože autorka měla osobní zájem na co největší reálnosti a podrobnosti zpracovávaného podnikatelského záměru, a maximální snahu o pečlivé zpracování všech

69

jeho částí, muselo být vzhledem k požadovanému rozsahu práce a poměrně obsáhlému tématu přistoupeno k určitým „zjednodušením“, která zkrátila a usnadnila jeho sestavení. Jedná se o hotový podnikatelský plán, včetně kalkulací tržeb, návštěvností, výkazu zisků a ztrát, rozvahy a ročního CF, avšak jsou v něm části, které by pro absolutní úplnost a přesnost mohly být do budoucna v plánu zohledněny, nebo podrobněji zpracovány. Mohli bychom například věnovat větší pozornost stanovení marže. Zde byla stanovena „obecně“ průměrná marže, ale při vypracování reálného záměru bych doporučila zaměřit se více na rozčlenění a oceňování produktů a podrobnější propočítání marže. Také by se nabízelo věnovat se více výběru dodavatelů a distribučních cest. Jelikož velmi cenné informace, z nichž jsme vycházeli při sestavování podnikatelského plánu, nám přinesl provedený průzkum trhu, doporučila bych určitě zaměřit se na podrobnější průzkum trhu, ze kterého (jak se ukázalo) může majitel podniku čerpat cenné informace při plánování i kupříkladu při volbě a obměnách sortimentu, stylu vybavení kavárny a podobně. Na základě SWOT analýzy jsme identifikovali jako jednu ze slabých stránek projektu kolaudaci pouze pro studenou kuchyni. Jelikož byl při průzkumu trhu zjištěn i značný zájem o možnosti stravování v kavárně, bylo by do budoucna rovněž dobré zvažovat i úpravy a následnou rekolaudaci podniku i pro kuchyni teplou. V kavárně by tak mohly být například podávány teplé snídaně, večeře a obědy, nebo by mohla časem rozšířit svůj sortiment a začít působit jako bistro. Vzhledem k poměrně dobrému výsledku hospodaření a výsledkům Cash flow by měl podnikatel také do budoucna uvážit možnost změny právní formy podnikání a možnost, že se kvůli vysokému obratu bude muset stát plátcem DPH, což by podmínky podnikání mohlo značně ovlivnit. Bylo by dobré si pro uvedené případy vypracovat variantní finanční analýzu. V příležitostech (kapitola SWOT analýza) byly také uvedeny programy na podporu podnikání. V současné době jsou možnosti například spolufinancování podnikání z fondů EU. I tuto možnost by měl podnikatel zvážit.

70

7 ZÁVĚR

Byl vypracován podnikatelský plán kavárny Café Ve Dvoře. Jelikož se jedná o poměrně rozsáhlé téma, byl podnikatelský plán s ohledem k požadovanému rozsahu a odbornosti práce v některých aspektech poněkud zjednodušen. Cílem práce a zároveň i stanovenou výzkumnou otázkou bylo zjistit, zda by byl ve Velké Bíteši zájem o novou kavárnu a zda by se založení takového podniku podnikateli vyplatilo. Dle provedeného průzkumu trhu byl zjištěn jasný zájem o novou kavárnu a také byly zjištěny příležitosti získání konkurenční výhody na trhu, na které se podnikatel rozhodl reagovat přizpůsobením své otevírací doby, sortimentu a služeb požadavkům svých potenciálních budoucích zákazníků. Personální zajištění podniku bylo pečlivě stanoveno na optimálních 7 zaměstnanců, včetně sestavení funkčního rozvrhu směn. Také bylo stanoveno odměňování zaměstnanců s ohledem na dobrý poměr kvality zaměstnanců a výše mzdových nákladů. Součástí podnikatelského plánu byla také identifikace rizik a makroekonomických faktorů, které by mohly mít na podnik významný vliv a které je potřeba průběžně sledovat. Tím by se majiteli mohlo podařit vyhnout se potenciálním negativním dopadům těchto faktorů nebo na ně alespoň pohotově reagovat. Byla provedena analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb metodou SWOT, což opět umožní podnikateli lépe posoudit kvalitu podnikatelského záměru. Součástí vytvořeného podnikatelského plánu byl i plán finanční. Ten měl především za úkol posoudit životaschopnost a reálnost celého projektu přenesením kvalitativních faktorů do číselné podoby. Stanovená výzkumná otázka byla bez větších pochyb zodpovězena - na základě výsledků finančního plánu lze konstatovat, že ve Velké Bíteši je zájem o založení nové kavárny a že se ekonomicky vyplatí takovou kavárnu založit a provozovat. Dle výsledků finanční analýzy by uvažovaný podnik měl už v prvním roce hospodaření kladný hospodářský výsledek (tedy zisk) a dle výsledků sestavovaného Cash flow by podnik generoval dostatečný zisk k tomu, aby pokryl veškeré své náklady, podnikatel byl schopný platit daně a splácet bankovní úvěr a přitom si tvořil finanční rezervu. Navíc by si podnikatel od druhého měsíce provozní činnosti mohl dovolit vyplácet „rozumnou“ měsíční odměnu 35 000 Kč. Finanční plán tedy potvrdil životaschopnost projektu kavárny. Přestože jsme

71

zpracovali podnikatelský plán na základě reálných informací a odborných odhadů, stále se jedná o rizikový projekt a to je dobré si uvědomit.

72

Seznam Literatury [1]

CETLOVÁ Helena, Vybrané teze doplňující přednášku na téma Základy podnikání“ Odyssey Performance Enhancement Network, spol. s r.o., projekt „PROFI ŢENA - Podpora rozvoje ţenského podnikání ve Středních Čechách“ podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Praha 2012

[2]

FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. Expert (Grada). ISBN 80-247-0939-2.

[3]

HISRICH, Robert D a Michael P PETERS. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. ISBN 80-85865-07-6.

[4]

HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2003. Expert (Grada). ISBN 80-247-0447-1.

[5]

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4209-0.

[6]

KORÁB, Vojtěch, Mária REŽŇÁKOVÁ a Jiří PETERKA. Podnikatelský plán. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, c2007. Praxe podnikatele. ISBN 978-80-251-1605-0.

[7]

KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 97880-247-1545-2.

[8]

KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-35276.

[9]

MARTINOVIČOVÁ, Dana, Miloš KONEČNÝ a Jan VAVŘINA. Úvod do podnikové ekonomiky. 1. vydání. Praha: GradaPublishinga.s, 2014. ISBN 9788024794105.

[10] RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. 1. vydání. Praha: GradaPublishing a.s., 2012. ISBN 8024780372. [11] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza - metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s, 2011. ISBN 9788024771113. [12] SEDLÁČKOVÁ, Helena a Karel BUCHTA. Strategická analýza. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. C. H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-367-1. [13] ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-117-8. [14] VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. Expert (Grada). ISBN 80-247-1069-2.

73

[15] VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6. [16] WUPPERFELD, Udo. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-7261-075-9. [17] ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008. Management (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-001-9. [18] ŽIVĚLOVÁ, Iva a Jaroslava ZACHOVÁ. Živnostenské podnikání. Vyd. 1. Brno: B.I.B.S., 2002. Studijní text pro studium BA(HONS) in Business Management. ISBN 80-86575-15-2. [19] Nový občanský zákoník: zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy, 2014. Právo a management. ISBN 9788087974018. [20] http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Aktualni.aspx [21] http://www.penize.cz/podnikani/17822-kde-vzit-na-rozjezd-podnikani [22] http://www.podnikatel.cz/kalkulacky/danova-kalkulacka [23] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1106824-cesi-prichazeji-na-chut-dobre-kaverocne-vypiji-v-prumeru-400-salku [24] http://finance.idnes.cz

Seznam příloh Příloha 1

-

Plná verze zahajovací rozvahy podniku Café Ve Dvoře

Příloha 2

-

Ukázkový formulář pro mystery shopping

Příloha 3

-

Výpočet daňové povinnosti na daňové kalkulačce.

74

PŘÍLOHA 1 Plná verze zahajovací rozvahy podniku Café Ve Dvoře

P1-1

P1-2

P1-3

P1-4

PŘÍLOHA 2 Ukázkový formulář pro Mystery Shopping

P2-1

Formulář pro mystery shopping Název podniku: Poloha: Otevírací doba:

Webová stránka: Nabídka: Kapacita: Zahrádka

ano / ne

Kuřácký / nekuřácký podnik

1.

Dětský koutek

ano / ne

Vstup se psy

ano / ne

Možnost odložení kola, kočárku, atp.

ano / ne

Příchod do podniku:

Vnější vzhled provozovny (hodnoťte vlastní dojem na stupnici od 1 do 10, přičemž 1 je nejhorší a 10 nejlepší, můžete přidat slovní zdůvodnění)

Příchod do provozovny (můžete napsat vlastní dojmy, co vás zaujalo/odradilo, vůně, hudba, atmosféra, čistota stolů, atp.)

P2-2

2. Navázaný kontakt: Pozdrav personálu Pozdrav byl okamžitý, přívětivý a přátelský Personál pozdravil bezprostředně po vstupu zákazníka do provozovny Personál pozdravil se zpožděním Personál vůbec nepozdravil

Personál se začal věnovat hostovi ihned po příchodu do provozovny Ano Ne Začal se věnovat hostovi se zpožděním, ale s patřičnou omluvou

Jak dlouho trvalo, než personál přinesl nápojový lístek? objednávka neprobíhá u stolku (např. za pultem) lístek byl již na místě ihned do 5 minut od příchodu hosta déle než 5 minut

Přijetí objednávky (zde prosím hodnoťte průběh přijetí objednávky, např. oční kontakt, rychlost reakce zaměstnanců, schopnost poradit s výběrem, znalost produktů, chování k hostovi, ústní nabídka dezertů ke kávě apod.)

Výdej objednávky hostovi (zde prosím hodnoťte, jak probíhal výdej objednávky, rychlost a správnost výdeje objednávky, správnost servírování, čistota servírování, chování k hostovi během výdeje, popřání dobré chuti atp.)

P2-3

3. Nabízený sortiment: Nabídka (zde můžete hodnotit nabízený sortiment, zda je dostatečný, jak probíhá nabídka (vitríny, tabule, nápojové lístky atd.,))

Celkově jste byli s nabídkou a cenami spíše spokojeni nespokojeni

4. Personál: (zde hodnoťte vzhled personálu (uniformy, upravenost, atd.), chování personálu k hostům i mimo kontaktu s hosty, znalost produktů, ochotu zodpovídat dotazy apod.)

Celkově jste byli s personálem spíše spokojeni nespokojeni

P2-4

5. Doplňkové služby: (zde můžete popsat nabízené doplňkové služby, např. dětský koutek, miska s vodou pro psa, časopisy a knihy k zapůjčení, hry k zapůjčení, doplňkový prodej atp.)

6. Vlastní poznámky (zde můžete přidat poznámky a připomínky, které se nehodí do kolonek výše, například co Vás zaujalo, co se přihodilo během Vaší návštěvy, osobní dojmy a další)

P2-5

PŘÍLOHA 3 Výpočet daňové povinnosti na daňové kalkulačce

P3-1

P3-2

P3-3

P3-4

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

Recommend Documents