Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.

Jitka Martínková

Význam a podpora lokálních výrobců potravin

Bakalářská práce

2014

Význam a podpora lokálních výrobců potravin Bakalářská práce

Jitka Martínková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra managementu

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martina Beránek Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelorś Dissertation

The Meaning and Support of the Local Food Market Producers

Jitka Martínková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Martina Beránek Date of Submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defence: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma „Význam a podpora lokálních výrobců potravin“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s §47b zákona č.552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně dostupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………………………. jméno a příjmení autora

V Praze dne 20. 04. 2014

Poděkování Chtěla bych poděkovat zejména své vedoucí bakalářské práce paní Ing. Martině Beránek za odborné vedení, pomoc a podnětné rady při zpracování této práce.

Abstrakt Bakalářská práce na téma „Význam a podpora lokálních výrobců potravin“ se

zabývá

problematikou

místních

producentů

potravinářských

produktů

označených certifikovanou značkou „Regionální potravina“ se zaměřením na význam a podporu těchto výrobců v podmínkách České republiky a dále pak v konkrétním vybraném regionu (na Plzeňsku). Z tohoto hlediska se jedná o literárně-rešeršní část bakalářské práce, která je zaměřena na deskripci stávající situace na lokálních trzích s potravinami. Podstatou bakalářské práce je na základě kvantitativního výzkumného šetření

dotazníkovou formou

zjištění

významu regionálních výrobců potravinářských produktů a jejich podpory pro Českou republiku. Součástí bakalářské práce jsou konkrétní návrhy na zvýšení podpory lokálních výrobců potravin na území našeho státu.

Klíčová slova Lokální výrobce, potravina, potravinářské produkty, podpora, region, regionální značka, význam.

Abstract The bachelor thesis titled „The Meaning and Support of the Local Food Market Producers“ deals with the local producers of food products labeled as certified „Regional food", targeting on the importance and support of these producers in the Czech Republic as well as in a specific region of Pilsen. From this perspective, it is a literary research part of the thesis, which is focused on describing the current situation in the local food markets. The essence of this bachelor thesis is based on a quantitative research in the questionnaire form as to determine the importance of regional producers of food products and their support for the Czech Republic. Last part of the thesis is presented by concrete proposals to increase the support of local food producers in our country.

Keywords Local producers, food products, support, region, regional brand, meaning.

Obsah Seznam obrázků .................................................................................................. 11 Seznam tabulek ................................................................................................... 12 Seznam grafů ...................................................................................................... 13 Seznam zkratek ................................................................................................... 14 Úvod

........................................................................................................ 13

Cíl a metodika bakalářské práce .......................................................................... 14 1

Teoreticko-metodologická část ...................................................................... 16 1.1 Obecné charakteristiky lokálních výrobců potravin ................................ 16 1.1.1

Lokální výrobci potravin ............................................................ 16

1.1.2

Typologie lokálních výrobců potravin ........................................ 17

1.1.3

Význam lokálních výrobců potravin ........................................... 18

1.1.4

Specifika podpory lokálních výrobců potravin v České republice18

1.2 Regionální značení aneb označování regionálních potravin certifikovanou značkou................................................................................................. 19 1.2.1

Vymezení a definice základních terminologických pojmů s

rozšířeným výkladem ............................................................................ 20 1.2.1.1

Značka ....................................................................... 20

1.2.1.2

Region ....................................................................... 23

1.2.1.3

Potravina .................................................................... 24

1.2.1.4

Označování potravin .................................................. 25

1.2.1.5

Regionální značení potravin – značka „regionální

potravina“.................................................................................. 26 1.2.2

Historie a současný stav regionálního značení potravin ............ 28

1.2.3

Význam, cíle a přínosy regionálního značení potravin .............. 32

1.2.4

Základní zásady fungování regionálního značení potravin a

certifikační kritéria ................................................................................. 35 1.3 Analýza lokálních výrobců regionálních potravin ve vybraném regionu . 39 2

Analyticko-praktická část ............................................................................... 47 2.1 Výzkum ................................................................................................. 47 2.1.1

Definování cíle výzkumu ........................................................... 47

2.1.2

Stanovení výzkumných hypotéz ................................................ 47

2.1.3

Charakteristika metodiky výzkumu ............................................ 48

3

2.1.3.1

Popis výzkumné metody ............................................ 48

2.1.3.2

Popis výzkumného prostředí ...................................... 49

2.1.3.3

Popis výzkumného souboru ....................................... 50

2.1.3.4

Popis přípravy a realizace výzkumu ........................... 53

2.1.3.5

Analýza a zpracování výzkumných dat ....................... 53

2.1.4

Interpretace výsledků výzkumu ................................................. 54

2.1.5

Verifikace výzkumných hypotéz ................................................ 69

Návrhová část................................................................................................ 72

Závěr

........................................................................................................ 75

Seznam použité literatury..................................................................................... 78 Příloha č. 1 - Dotazník ......................................................................................... 82

Seznam obrázků Obrázek 1:

Schematické vyjádření definice značky .......................................... 22

Obrázek 2:

Logo značky „Regionální potravina“ ............................................... 27

Obrázek 3:

Logo značky „Regionální potravina“ z Plzeňského kraje ................ 28

Obrázek 4:

Grafické znázornění současných regionálních značek výrobků a

služeb

........................................................................................................ 30

Obrázek 5:

Grafické znázornění současných regionálních značek výrobků a

služeb na mapě České republiky ........................................................................ 31 Obrázek 6:

Příklady dalších regionálních značek na území České republiky

Obrázek 7:

Schematické znázornění procesu udílení regionální značky .......... 37

32

Seznam tabulek Tabulka 1:

Vývoj počtu udělených značek „Regionální potravina Plzeňského

kraje“ v letech 2010 – 2013 ................................................................................. 39 Tabulka 2:

Počet udělených regionálních značek v Plzeňském kraji dle kategorie

potravinářského výrobku ..................................................................................... 41 Tabulka 3:

Regionální potraviny Plzeňského kraje .......................................... 42

Tabulka 4:

Počet udělených značek „Regionální potravina Plzeňského kraje“ dle

výrobců

........................................................................................................ 44

Tabulka 5:

Pohlaví účastníků výzkumu ............................................................. 50

Tabulka 6:

Věkové rozložení výzkumného souboru .......................................... 51

Tabulka 7:

Nejvyšší dosažené vzdělání účastníků průzkumu ........................... 52

Tabulka 8:

Zaměření lokálních výrobců potravin / zemědělských produktů ....... 54

Tabulka 9:

Četnost držení certifikované značky „Regionální potravina“ ............ 55

Tabulka 10: Konkrétní potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“ .. 57 Tabulka 11: Motivace

lokálních

výrobců

potravin

ke

snahám

o

získání

certifikované značky „Regionální potravina“ ......................................................... 58 Tabulka 12: Názor lokálních výrobců potravin na dostatečnost zájmu o regionální potraviny ze strany spotřebitelů............................................................................ 60 Tabulka 13: Soustředění nabídky a prodeje regionálních potravin vyráběných lokálními producenty ............................................................................................ 61 Tabulka 14: Garance záruky vyráběných potravin certifikovaných značkou „Regionální potravina“ .......................................................................................... 62 Tabulka 15: Snaha lokálních výrobců potravin o propagaci potravinářských produktů označených regionální značkou ............................................................ 63 Tabulka 16: Způsoby

propagace

potravinářských

produktů

označených

certifikovanou značkou „Regionální potravina“ ze strany lokálních výrobců potravin65 Tabulka 17: Názor lokálních výrobců potravin na dostatečnou účinnost jejich propagace potravinářských produktů ................................................................... 66 Tabulka 18: Názor lokálních výrobců potravin na úroveň jejich podpory v České republice

........................................................................................................ 67

Tabulka 19: Návrhy lokálních výrobců potravin na zvýšení podpory jejich produkce

........................................................................................................ 68

Seznam grafů Graf 1:

Vývoj počtu udělených značek „Regionální potravina Plzeňského

kraje“ v letech 2010 – 2013 ................................................................................. 40 Graf 2:

Počet udělených regionálních značek v Plzeňském kraji dle kategorie

potravinářského výrobku ..................................................................................... 42 Graf 3:

Počet udělených značek „Regionální potravina Plzeňského kraje“ dle

výrobců

........................................................................................................ 46

Graf 4:

Pohlaví účastníků výzkumu ............................................................. 50

Graf 5:

Věkové rozložení výzkumného souboru .......................................... 51

Graf 6:

Nejvyšší dosažené vzdělání účastníků průzkumu ........................... 52

Graf 7:

Zaměření lokálních výrobců potravin / zemědělských produktů ....... 55

Graf 8:

Četnost držení certifikované značky „Regionální potravina“ ............ 56

Graf 9:

Konkrétní potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“ .. 57

Graf 10:

Motivace

lokálních

výrobců

potravin

ke

snahám

o

získání

certifikované značky „Regionální potravina“ ......................................................... 59 Graf 11:

Názor lokálních výrobců potravin na dostatečnost zájmu o regionální

potraviny ze strany spotřebitelů............................................................................ 60 Graf 12:

Soustředění nabídky a prodeje regionálních potravin vyráběných

lokálními producenty ............................................................................................ 61 Graf 13:

Garance záruky vyráběných potravin certifikovaných značkou

„Regionální potravina“ .......................................................................................... 63 Graf 14:

Snaha lokálních výrobců potravin o propagaci potravinářských

produktů označených regionální značkou ............................................................ 64 Graf 15:

Způsoby

propagace

potravinářských

produktů

označených

certifikovanou značkou „Regionální potravina“ ze strany lokálních výrobců potravin65 Graf 16:

Názor lokálních výrobců potravin na dostatečnou účinnost jejich

propagace potravinářských produktů ................................................................... 66 Graf 17:

Názor lokálních výrobců potravin na úroveň jejich podpory v České

republice

........................................................................................................ 67

Graf 18:

Návrhy lokálních výrobců potravin na zvýšení podpory jejich

produkce

........................................................................................................ 69

Seznam zkratek ARZ

- Asociace regionálních značek, o. s.

AV ČR, v. v. i.

- Akademie věd České republiky, v. v. i.

CENIA

- Česká informační agentura životního prostředí

CVGZ

- Centrum výzkumu globální změny

MAS

- Místní akční skupina

o. p. s.

- obecně prospěšná společnost

o. s.

- občanské sdružení

REC ČR

- Regionální environmentální centrum České republiky

v. v. i.

- veřejná výzkumná instituce

ZERA

- Zemědělská ekologická regionální agentura

z. s. p. o.

- zájmové sdružení právnických osob

Úvod V posledních letech se očekávání a zvyklosti spotřebitelů po celém světě zásadně mění. Stále častějším požadavkem spotřebitelů je vyšší kvalita, která je podpořena důvěrou v původ a podmínky výroby nejrůznějších produktů a výrobků. Tyto a další požadavky ze strany spotřebitelů vyvíjejí hlavní tlak na vytváření, rozvoj a realizaci alternativních marketingových strategií, jež na takové nároky dokáží efektivním způsobem reagovat. Tento trend vývoje požadavků spotřebitelů je nedílnou součástí procesů globalizace dnešní moderní společnosti a rovněž jejich dopadů. Z těchto důsledků lze jmenovat kupříkladu napjatou konkurenci mezi obchodními řetězci vedoucí k rozporům při vyjednávání cen těchto řetězců s dodavateli. Důsledkem globalizace je stále rostoucí zájem o lokální produkci, která

je

zaměřena

především

na

výrobu

přírodních,

zemědělských

a

potravinářských produktů, včetně řemeslných výrobků. V této souvislosti lze hovořit o tzv. ekonomické lokalizaci přispívající k obnovení hospodárnosti regionů. Jedná se o proces, při němž dochází k omezování ve prospěch lokálního / místního 1. Podpora je tak orientována na firmy lokálního vlastnictví, jež k výrobě využívají místních zdrojů, které slouží k uspokojování primárních lokálních potřeb. V souladu s tématem této bakalářské práce na téma „Význam a podpora lokálních výrobců potravin“ je pozornost věnována zvláště lokální výrobě potravinářských produktů. Ekonomická globalizace má společně s fungováním volného trhu velký vliv na ekonomiku a rozvoj jednotlivých regionů – malých lokálních výrobců potravin a farmářů. Právě nové přístupy byly podnětem ke vzniku příležitostí vedoucích ke zrodu lokálních systémů výroby a prodeje potravinářských produktů a jejich upevnění v současném systému. V rámci podpory lokálních výrobců potravinářských a dalších produktů a výrobků bylo zavedeno tzv. regionální značení, které je zárukou ekologické šetrnosti k životnímu prostředí, kvality, původu a jedinečnosti ve vztahu k danému regionu. V souvislosti s problematikou regionálního značení vzhledem k lokálním výrobcům potravin se jedná o certifikaci značkou „Regionální potravina“. Specifikace lokálních výrobců potravin (jejich významu a podpory), včetně regionálního značení potravinářských produktů, jsou právě předmětem této bakalářské práce.

1

CAVANAGH, J.; MANDER, J. Alternatives to Economic Globalization: A Better World Is Possible, 2004, s. 109.

13

Cíl a metodika bakalářské práce Cílem bakalářské práce je na základě shrnutí současných teoretických poznatků a realizovaného kvantitativního šetření formou dotazníků zjistit význam lokálních výrobců regionálních potravin a jejich podpory pro Českou republiku, včetně návrhů na zvýšení podpory těchto producentů. Primárního cíle bakalářské práce bude dosaženo prostřednictvím dílčích cílů, k nimž patří obecná charakteristika lokálních výrobců potravin se zaměřením na jejich podporu v podmínkách České republiky, specifikace regionálního značení potravin, analýza lokálních výrobců regionálních potravin působících na území vybraného regionu (konkrétně v Plzeňském kraji) a v neposlední řadě návrhy doporučení ke zvýšení podpory lokálních výrobců regionálních potravin a jejich významu pro Českou republiku. V souladu s cílem bakalářské práce jsou stanoveny tři výzkumné hypotézy, které jsou předmětem analyticko-praktické části této bakalářské práce: 

Předpokládám, že snahou lokálních výrobců potravin je zvýšení povědomí spotřebitelů o regionálních potravinářských produktech označených značkou „Regionální potravina“.



Předpokládám, že význam lokálních výrobců potravin pro spotřebitele spočívá především v garanci kvality jimi vyráběných potravinářských produktů certifikovaných značkou „Regionální potravina“.



Předpokládám, že podpora lokálních výrobců potravin se zakládá na propagaci regionálních potravinářských produktů nejen ze strany samotných místních producentů, ale také ze zájmu a strany státu.

Z pohledu metodiky je bakalářská práce rozdělena na tři hlavní části – teoreticko-metodologickou část, analyticko-praktickou část a návrhovou část. Teoreticko-metodologická část bakalářské práce je zpracována formou literární rešerše s využitím odborných literárních, internetových a legislativních zdrojů. Její součástí je analýza lokálních výrobců regionálních potravin ve vybraném regionu (v Plzeňském kraji) s využitím dostupných údajů v rámci podporovaného projektu Ministerstva zemědělství (Regionální potraviny 2) a Portálu o regionálním značení výrobků a služeb 3. Analyticko-praktická část bakalářské práce je založena na výzkumu, jehož podstatou je realizace kvantitativního průzkumného šetření 2 3

Regionální potraviny, eAGRI: Ministerstvo zemědělství [online], 2013. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online], 2010.

14

formou dotazníků. K tomuto účelu slouží strukturovaný nestandardizovaný dotazník vlastní tvorby, který je součástí přílohy č. 1 předkládané bakalářské práce. Návrhová část bakalářské práce je zaměřena na návrh konkrétních doporučení přispívajících ke zvýšení podpory lokálních výrobců regionálních potravin na území našeho státu, čímž lze podpořit jejich význam pro Českou republiku.

15

1

Teoreticko-metodologická část

1.1

Obecné charakteristiky lokálních výrobců potravin Lokální výrobce potravinářských produktů / potravin lze z obecného

hlediska charakterizovat na základě vymezení a definování pojmu „lokální výrobci potravin“, dále pak na základě jejich typologie, významu a podpory. Tyto charakteristiky jsou blíže specifikovány v rámci následujících podkapitol této bakalářské práce – viz podkapitoly 1.1.1 až 1.1.4.

1.1.1 Lokální výrobci potravin Lze konstatovat, že v současné době neexistuje žádná oficiální a obecně akceptovatelná definice pojmu „lokální výrobce potravin“. Z tohoto důvodu je v souvislosti s vymezením a definováním tohoto terminologického výrazu potřeba vycházet z širšího pojetí. V rámci této problematiky je možno se opřít o oblast tzv. ekonomické lokalizace, která je považována za opak ekonomické globalizace. Ekonomickou lokalizaci jako pojem lze definovat různými způsoby, kupříkladu: 

definice ekonomické lokalizace dle J. Cavanagha a J. Mandera:

„Ekonomická lokalizace je snahou o obrácení trendu ekonomické globalizace diskriminací ve prospěch lokálního“ 4. 

definice ekonomické lokalizace dle E. Goldsmitha a J. Mandera:

„Ekonomickou lokalizací se rozumí rozdělení ekonomických aktivit na menší, snadněji spravovatelné kousky, což má za následek „zakořenění“ finančního kapitálu v daném místě a rozdělení kontroly nad ním mezi větší počet lidí“ 5. V souvislosti s pojmem „ekonomická lokalizace“ lze zmínit také další příbuzné výrazy – např. pojmy „self-reliance“ (soběstačnost pouze v některých oblastech),

„self-sufficiency“

(naprostá

soběstačnost

a

autonomie),

„decentralizace“ či „bioregionalismus“. Na základě výše uvedeného je při 4

CAVANAGH, J.; MANDER, J. Alternatives to Economic Globalization: A Better World Is Possible, 2004, s. 109. 5 GOLDSMITH, E.; MANDER, J. The case against the global economy: and for a turn towards localization, 2001, s. 44.

16

definování pojmu „lokální výrobce potravin“ potřeba vycházet analogicky. Pojem „lokální“ neboli „místní“ znamená „vztahující se jen k určitému místu“

6

. Pod

pojmem „výrobce“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí konkrétní produkty a výrobky. Termín „potravina“ je blíže specifikován v podkapitole 1.2.1.3 dále. Jedná se o nezměněné či upravené látky, které jsou určeny k lidské spotřebě v jídla či nápojů 7. V této souvislosti se lze pokusit o vlastní definice výrazu „lokální výrobce potravin“: Lokálním výrobcem potravin se rozumí fyzická či právnická podnikající osoba vyrábějící potraviny určené ke konzumaci, a to čištěním, tříděním, upravováním, opracováváním a zpracováváním surovin, včetně jejich balení za účelem uvádění na trh, která působí na určitém území (v dané oblasti, regionu, kraji).

1.1.2 Typologie lokálních výrobců potravin Typologii lokálních výrobců potravin lze provést dle několika hledisek. Z hlediska velikosti lokálních výrobců potravinářských produktů jsou ve vztahu k ekonomické lokalizaci (tj. určitému regionu) tito producenti obecně považováni za malé / drobné a střední subjekty (firmy a podniky) – obvykle do 250 zaměstnanců.

Z hlediska prodejních

míst

lze rozlišit

následující

formy

distribuce potravinářských produktů ze strany lokálních výrobců potravin: 



přímé formy distribuce: ‒

prodej na farmě,

‒

prodej ve vlastních prodejnách,

‒

prodej na (farmářských) trzích,

‒

internetový prodej (e-shopy),

nepřímé formy distribuce: ‒

prodej prostřednictvím velkoobchodních řetězců,

‒

prodej

prostřednictvím

maloobchodních

řetězců

(kupříkladu

v malých místních specializovaných prodejnách „zdravé výživy“ apod.),

6

KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov, 1998, s. 443. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online], 1997, Část první, § 2, písm. a). 7

17

‒

prodej prostřednictvím jiných zprostředkovatelů (např. restaurací, informačních center, prodejen se suvenýry atd.) 8.

Z regionálního hlediska lze na lokální výrobce potravin nahlížet dle konkrétních oblastí, ve kterých působí. Regionů, v nichž lokální producenti vyrábějí a prodávají potravinářské a další produkty a výrobky, se na území České republiky nachází celkem 22.

1.1.3 Význam lokálních výrobců potravin Význam lokálních výrobců potravin je možno vyjádřit ve dvou pojetích, a to z širšího a užšího hlediska. Širším pojetím významu lokálních výrobců potravinářských produktů se rozumí jejich důležitost pro Českou republiku a dále pak pro její jednotlivé regiony – kupříkladu rozvoj ekonomiky, diverzifikace ekonomických aktivit, podpora zaměstnanosti, zviditelnění, reklama, prestiž, aktivní kooperace firem, podniků, společností, organizací, institucí, rozvoj a udržitelnost cestovního ruchu, ochrana životního prostředí, zachování a rozvoj kultury, tradic apod. Užší pojetí významu lokálních výrobců potravin představuje jejich důležitost pro samotné spotřebitele. Význam těchto producentů tak v této souvislosti spočívá v poskytování určitých záruk (především původu, kvality a jedinečnosti) 9.

1.1.4 Specifika podpory lokálních výrobců potravin v České republice V souladu s tématem této bakalářské práce je problematika podpory lokálních výrobců potravinářských produktů zaměřena na certifikované značení potravin značkou „Regionální potravina“. Systémová podpora lokálních výrobců regionálních potravin je iniciativou Ministerstva zemědělství České republiky, které realizovala podpůrnou propagační kampaň, jejímž cílem je seznámení spotřebitelů s regionálními potravinami z jednotlivých krajů našeho státu. Součástí této kampaně je právě značka „Regionální potravina“. Obecnou snahou byla transformace podpory výroby a prodeje tuzemských potravin z centrální úrovně (v 8

KALÁBOVÁ, J.a kol. Značení místních produktů, marketing a propagace značky: Studijní materiály, Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online], 2013. 9 KALÁBOVÁ, J. a kol. Značení místních produktů, marketing a propagace značky: Studijní materiály, Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online], 2013.

18

rámci celé České republiky) na úroveň regionální (tedy na úroveň jednotlivých krajů). Vznik této kampaně na podporu lokálních výrobců potravin byl zapříčiněn zejména z následujících důvodů: 

prosazení kvalitních, chutných, tradičních nebo speciálních potravin na českém trhu – v důsledku skutečnosti zasycení trhu velkým množstvím levných a méně kvalitních potravin z celého světa,



možnost kontroly výroby a prodeje ze strany spotřebitelů i kontrolních orgánů, což přispívá k vyvíjení nepřímého tlaku na lokální výrobce potravin, aby dbali a udržovali vysokou kvalitu potravin,



zajištění čerstvosti a tím i lepší chuti a cennějších nutričních vlastností potravin, včetně menšího zatížení životního prostředí – v důsledku kratších distribučních cest,



podpora

zaměstnanosti

v regionech

(udržení

či

rozšíření

počtu

pracovních míst) 10.

1.2

Regionální značení aneb označování regionálních potravin certifikovanou značkou Problematika značení zboží (výrobků / produktů) či služeb je z obecného

hlediska jednou z velmi důležitých součástí marketingu a jeho strategií. Základní (všeobecné), ale také specifické povinnosti výrobců zboží (produktů) či poskytovatelů služeb jsou v souvislosti s jejich označováním primárně upraveny velkým množstvím platných právních předpisů na národní i komunitární úrovni a také dalšími normativními právními akty. Tato problematika se vztahuje rovněž na potravinové výrobky – potraviny, jejichž značení podléhá, jak obecným, tak zvláštním přístupům. V souladu s tématem této bakalářské práce je pozornost věnována právě značení potravin (konkrétně jejich regionálnímu značení).

10

Regionální potraviny, eAGRI: Ministerstvo zemědělství [online], 2013.

19

1.2.1 Vymezení a definice základních terminologických pojmů s rozšířeným výkladem Vymezení a definice základních terminologických pojmů je v oblasti marketingu, jehož nedílnou součástí je obecné značení nejrůznějších zboží a služeb (včetně značení potravin), velmi důležité, a to jak pro snadnější orientaci v této problematice, tak pro možnost další aplikace přístupů, jež se vztahují ke značení potravin v rámci regionu – tedy k regionálnímu značení potravinářských produktů. V celé řadě odborné literatury, legislativních a dalších předpisů lze nalézt velké množství různých definic, jež odlišnými způsoby pojímají již zmiňované názvosloví. Vymezení a definování některých terminologických pojmů je skutečně obtížné. Právě z tohoto důvodu jsou specifické pojmy týkající se zkoumané problematiky pojímány jak v širším, tak v užším slova smyslu. Přehled základního terminologického názvosloví, které se vztahuje k označování potravin regionálními značkami, včetně jejich rozšířeného výkladu, je předmětem následujících podkapitol předkládané bakalářské práce (viz podkapitoly 1.2.1.1 až 1.2.1.5 dále). Pozornost je věnována zejména vymezení pojmů, jako je „značka“, „region“, „potravina“, „označování potravin“ a „regionální značení potravin“ – značka „regionální potravina“. Pro tyto účely bylo využito množství literárních a zvláště internetových zdrojů, včetně příslušných právních ustanovení na národní úrovni – tedy platných v podmínkách České republiky.

1.2.1.1

Značka

Jak již bylo uvedeno, značka je strategickým marketingovým nástrojem, který slouží k získání, dosažení a udržení konkurenceschopného postavení na trhu

11

.

Z marketingového

hlediska

je

značka

významným

fenoménem

marketingového mixu zdůrazňující především její vnější atributy (např. jméno, název či grafické vyjádření), jež rozlišuje zboží nebo služby v souvislosti s konkurenční nabídkou na trhu. Z tohoto pohledu je značka součástí komplexního marketingového

programu

komunikační strategie

11 12

v podobě

produktové,

cenové,

distribuční

12

a

. V odborné literatuře je pojem „značka“ definován

BÁRTA, V.; PÁTÍK, L.; POSTLER, M. Retail marketing, 2009, s. 329. VYSEKALOVÁ, J. a kol. Chování zákazníka: Jak odkrýt tajemství „černé skříňky“, 2011, s. 136.

20

různými způsoby celou řadou autorů. Pro příklad lze uvést zejména níže uvedené definice značky: 

definice značky dle V. Bárty:

„Značka = výrobek + přidaná hodnota“ 

13

.

definice značky dle Americké marketingové asociace:

„Značka je jméno, název, znak, výtvarný projev nebo kombinace předchozích prvků. Jejím smyslem je odlišení zboží nebo služeb jednoho prodejce nebo skupiny prodejců od zboží nebo služeb konkurenčních prodejců“ 

14 15

.

definice značky dle N. Govoni:

„Značka je jméno, slovo, skupinu slov, symbol, design, či jiný prvek anebo kombinace více prvků, které identifikují produkt konkrétní firmy a odliší ho od konkurence“ 

16

.

definice značky dle P. Kotlera a G. Armstronga:

„Značka může být vyjádřena jménem, slovním spojením, znakem, symbolem, ztvárněna obrazem, případně kombinací všech uvedených prvků, k jejím základním funkcím patří identifikace výrobků a služeb dané firmy, a diferenciace, tj. odlišení od konkurenčních firem“ 

17

.

definice značky dle K. L. Kellera:

„Značka je produktem, ale takovým produktem, který dodává další dimenze, jež značku odlišují od ostatních produktů vytvořených k uspokojení téže potřeby“ 18

. 

definice značky dle M. Zamazalové:

„Značka představuje způsob identifikace výrobku s firmou. Umožňuje výrobku vystoupit z anonymity a učinit z něj něco neopakovatelného, originálního. Zobecňuje přitom dlouhodobé zkušenosti spotřebitelů s výrobkem a je ji možno považovat za určité dědictví firmy. Jedním z předpokladů fungování značky je její dlouhodobé používání. Základní funkce značky spočívají v identifikaci, komunikaci a ochraně (v právním slova smyslu). Značka bývá vyjádřena kombinací různých

13

VYSEKALOVÁ, J. a kol. Chování zákazníka: Jak odkrýt tajemství „černé skříňky“, 2011, s. 136. VYSEKALOVÁ, J. Psychologie spotřebitele: Jak zákazníci nakupují, 2004, s. 132. 15 VYSEKALOVÁ, J. a kol. Chování zákazníka: Jak odkrýt tajemství „černé skříňky“, 2011, s. 136. 16 GOVONI, N. Dictionary of Marketing Communications, 2004, s. 22. 17 KOTLER, P.; ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 396. 18 KELLER, L. K. Strategické řízení značky, 2007, s. 34. 14

21

prvků: verbální vyjádření (jméno) je jejím základem, grafické a barevné vyjádření tvoří zpravidla nedílnou součást značky“

19

.

Schematicky definuje značku (ve smyslu možnosti její identifikace i významu ve vztahu ke spotřebiteli) ve své publikaci J. Vysekalová a kolektiv – viz obrázek 1 níže.

Obrázek 1:

Schematické vyjádření definice značky 20

Definice značky

značka se skládá ze dvou prvků

symbolismus značky

význam značky

logo jméno styl nápisu barva

způsob, jak značku chápou spotřebitelé ve smyslu jejích racionálních a emocionálních výhod

umožňuje spotřebiteli značku identifikovat

představuje spotřebiteli výhody značky

Zdroj: vlastní zpracování dle VYSEKALOVÁ, J. a kol. Psychologie reklamy. Praha: Grada Publishing a. s., 2007. 294 s. ISBN 978-80-247-2196-5.

Značky lze z marketingového hlediska rozdělit dle několika kritérií, od čehož se odvíjí různé druhy značek. Dle emocionální stránky a produktové kategorie lze značky rozdělit následovně:

19 20

ZAMAZALOVÁ, M. Marketing, 2010, s. 169. VYSEKALOVÁ, J. a kol. Psychologie reklamy, 2007, s. 243.

22



produktové značky – tj. levné značky v maloobchodním prodeji a značky na trzích s důrazem na funkci a výkon produktu (např. odpadkové pytle, alobal, potravinářská fólie apod.),



značky životního stylu – značky, jež mají svou hodnotu neboli symbol společenského vnímání, v podstatě se jedná o jednoduché výrobky či služby vyšší cenové kategorie, u nichž zákazníci nepochybují o kvalitě, za kterou jsou ochotni si připlatit,



megaznačky – jedná se o běžné spotřební značky (např. značky nápojů, potravin, kosmetických prostředků atd.)

21

.

Dle počtu objektů, které jsou zastřešeny danou značkou, lze označení klasifikovat takto: 

deštníkové / podnikové značky – jedná se o značky, kterými je označována celý sortiment produktů jednoho výrobce nebo celou skupinu / řadu produktů, jež mají stejnou kvalitu,



individuální značky – označují se jimi dílčí (tj. konkrétní) produkty,



kombinované značky – představují kombinaci mezi deštníkovými / podnikovými a individuálními značkami, příkladem takových druhů značek jsou určité typy vozidel automobilových společností – např. Volkswagen (tj. podniková značka) + Golf (tj. individuální značka) = Volkswagen Golf (tj. kombinovaná značka) 22.

Dle typu zpracování lze značky rozdělit na slovní sestávající jen ze slovního názvu, dále značky obrazové (tj. loga) a značky prostorové, jež jsou charakteristické

specifickým

tvarem

produktu

(3D

zobrazení).

V souladu

s tématem této bakalářské práce je podstatné rozdělení značek dle jejího geografického rozšíření – značky lokální, regionální, národní a nadnárodní 23.

1.2.1.2

Region

V souvislosti s pozdějším vymezením pojmu „regionální značení potravin“ je nutné definovat výraz „region“. Primárně lze vycházet ze zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se

21

TAYLOR, D. Brand management: budování značky od vize k cíli, 2007, s. 226. VELČOVSKÁ, Š.; MARHOUNOVÁ, M. Marketingové pojetí značky, 2005, s. 48. 23 VELČOVSKÁ, Š.; MARHOUNOVÁ, M. Marketingové pojetí značky, 2005, s. 48. 22

23

regionem rozumí „územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován zákonem“

24

. K. Skokan definuje region jako území, které je dáno určitými prvky, v

němž existuje specifická funkční a s ní související infrastruktura, a v němž je prosazován společný zájem s cílem rozvoje regionu a zlepšení životní úrovně populace žijící v daném regionu

25

. Přímo v souvislosti s regionálním značením

potravin se dle Metodiky pro udělování značky „Regionální potravina“ regionem rozumí „územní celek vymezený pomocí administrativních hranic kraje, jako vyšší územně samosprávný celek“

26

. Regiony lze rozdělit dle různých hledisek. J.

Stejskal a J. Kovárník rozlišují regiony následovně: 

přirozené regiony:

Jedná se o vztahově uzavřené územní celky, ve kterých je uplatňována územní dělba funkcí mezi jádrem a zázemím. Ve skutečnosti však žádný region není vztahově zcela uzavřen (tedy bez vztahu k dalšímu územnímu celku nebo více územním celkům) 

27

.

administrativní regiony:

Tyto regiony mají význam zvláště pro výkon veřejné správy. Jedná se o tzv. umělé regiony (např. okresy či kraje), které ve většině případů neodpovídají skutečným vztahům a procesů probíhajícím v daném území

1.2.1.3

28

.

Potravina

V českém právním řádu je potravina definována zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Potravinami se ve smyslu tohoto zákona rozumí „látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo

24

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, Zákony pro lidi.cz [online], 2000, Část první, § 2, písm. a). 25 SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji, 2004, s. 160. 26 Metodika pro udělování značky „Regionální potravina“ v roce 2013, eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online], 2013. 27 STEJSKAL, J.; KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje, 2009, s. 216. 28 STEJSKAL, J.; KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje, 2009, s. 216.

24

upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj“ (vyjma léčiv a omamných nebo psychotropních látek) 29. Potravinami jsou dále: 

přídatné látky:

Jedná se o látky bez ohledu na jejich výživovou hodnotu, jež obvykle nejsou používány samostatně, ani jako potravina či typická potravní přísada. Do potravin jsou tyto látky přidávány při jejich výrobě, balení, přepravě či skladování. Takto se přídatné látky či jejich vedlejší produkty stávají nebo se mohou stát součástí potravin 30. 

pomocné látky:

Pomocné látky jsou látkami, které se z technologických důvodů používají při výrobě potravin. Nejsou však jejich součástí (jako je tomu u přídatných látek). V konečných produktech jsou tyto látky obsaženy pouze ve stopových množstvích, jež z toxikologického hlediska nejsou nikterak významná 

31

.

látky určené k aromatizaci:

Tyto látky se přidávají do potravin za účelem jejich obohacení o vůni či chuť, jež by potravina sama o sobě neměla buď vůbec, nebo v malé intenzitě 32.

1.2.1.4

Označování potravin

Z. Petrová, T. Václavík a I. Dyková uvádí, že označování potravin je jednou z velmi složitých oblastí evropského potravinového práva. Požadavky na označování potravin jsou dány množstvím platných právních ustanovení, a to jak na horizontální úrovni (tj. obecné požadavky pro všechny potraviny), tak na vertikální úrovni, které se vztahují jen k určitým druhům potravin

33

. Povinnost

označování potravin tedy vyplývá z příslušných legislativních předpisů. Základní 29

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online], 1997, Část první, § 2, písm. a). 30 Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online], 1997, Část první, § 2, písm. a) a j). 31 Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online], 1997, Část první, § 2, písm. a) a l). 32 Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online], 1997, Část první, § 2, písm. a) a k). 33 PETROVÁ, Z.; VÁCLAVÍK, T.; DYKOVÁ, I. Značení místních produktů, marketing a propagace značky (studijní materiály k akci), Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online], 2013.

25

požadavky na označování všech potravin jsou upraveny již zmiňovaným zákonem o potravinách a tabákových výrobcích.

1.2.1.5

Regionální značení potravin – značka „regionální potravina“

Regionální značení představuje marketingovou koncepci podporující udržitelný rozvoj regionů zviditelňováním kvalitních a ekologicky šetrných výrobků a produktů, které pocházejí z konkrétních venkovských regionů či chráněných území České republiky. Jedná se o iniciativu sloužící ke zviditelnění výrobků a produktů, které jsou pro dané regiony charakteristické – např. tradiční místní výrobek / produkt, výrobek / produkt z místních surovin, ručně vyrobený výrobek / produkt lidmi z regionu apod. 34 35. K těmto výrobkům a produktům patří zejména: 

„řemeslné výrobky (popř. průmyslové výrobky) – výrobky z pleteného dřeva, slaměné výrobky, fotografie, keramika, šperky, sněžnice, krajka, sklo, nábytek, papírové obaly,



potraviny a zemědělské produkty – pečivo, mléko, sýry, maso, obiloviny, víno, ovoce, zelenina, nápoje, lesní plody, ryby, med,



přírodní produkty – léčivky, bylinné čaje, rákos pro stavební účely, extrakty z rostlin pro kosmetické účely, kompost, minerální voda,



umělecké výrobky“

36

.

Vymezení pojmu a definice značky „Regionální potravina“ vychází přímo z Metodiky pro udělování značky „Regionální potravina“ v roce 2013: „Regionální potravina ve smyslu této Metodiky je produkt (potravinářský nebo zemědělský výrobek) určený ke konzumaci konečnému spotřebiteli, který je vyroben v příslušném regionu a pochází zejména z tuzemských surovin.“

37

. Tyto regionální

potraviny jsou označovány značkou „Regionální potravina“. Základní varianta loga značky „Regionální potravina“ (viz obrázek 2 níže) je složena z grafické a textové části. Grafická část tohoto loga znázorňuje symbolické zobrazení krajiny v kruhu

34

KALÁBOVÁ, J. a kol. Značení místních produktů, marketing a propagace značky: Studijní materiály, Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online], 2013. 35 PETROVÁ, Z.; VÁCLAVÍK, T.; DYKOVÁ, I. Značení místních produktů, marketing a propagace značky (studijní materiály k akci), Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online], 2013. 36 Pro zájemce o značku: Základní informace, Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online], 2010. 37 Metodika pro udělování značky „Regionální potravina“ v roce 2013, eAGRI: Ministerstvo zemědělství: Regionální potraviny [online], 2013.

26

s typickým zeleným zoubkovaným okrajem. Jeho textová část představuje stuhu s nápisem „Regionální potravina“

Obrázek 2:

38

.

Logo značky „Regionální potravina“

39

Zdroj: Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online] 2013 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/o-projektu/.

Tato základní varianta loga značky „Regionální potravina“ pak bývá doplněna o název příslušného kraje, což zdůrazňuje původ potraviny a podporuje tak region, ze kterého výrobek či produkt pochází. Příklad loga značky „Regionální potravina“ z Plzeňského kraje je uveden na obrázku 3.

38

Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje, eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online], 2013. 39 Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje, eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online], 2013.

27

Obrázek 3:

Logo značky „Regionální potravina“ z Plzeňského kraje 40

Zdroj: Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online] 2013 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/o-projektu/.

1.2.2 Historie a současný stav regionálního značení potravin Značení místních výrobků bylo původně zavedeno Občanským sdružením Apus

41

(rok 1996), jež působilo pod názvem Regionální environmentální

centrum České republika, o. s. (REC ČR)

42

až do června roku 2008, kdy došlo

k jeho osamostatnění. Regionální značení výrobků bylo realizováno v rámci projektu „Natura 2000 – Lidé přírodě, příroda lidem“ s cílem zvyšování povědomí populace o celoevropské soustavě chráněných území. Primárně byly pro tyto účely vybrány tři oblasti soustavy Natura 2000 charakteristické přírodním bohatstvím a dostatečným množstvím místních výrobků a služeb opírajících se o regionální tradice – konkrétně se jednalo o Krkonošský národní park, Národní park Šumava a Chráněnou krajinnou oblast Beskydy. V průběhu roku 2005 byla stanovena podrobná pravidla a kritéria pro značení výrobků, a to včetně názvu a podoby samotné značky. Došlo také k volbě regionálního koordinátora. Na konci tohoto roku byly uděleny první certifikáty. Od roku 2006 se značení regionálních výrobků uplatňovalo i v dalších krajích. Tento systém značení místních produktů byl nazýván „Domácí výrobky“. V roce 2007 měl v této oblasti důležitý význam 40

Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje, eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online], 2013. 41 Apus [online], 2014. 42 Regionální environmentální centrum České republika [online], 2014.

28

Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO Vysočina regionální agentura (ZERA)

43

a Zemědělská ekologická

44

. V tentýž roce došlo k vytvoření certifikačních

pravidel a kritérií pro značení ubytovacích a stravovacích služeb v rámci turismu. O toto se zasloužilo zejména Ministerstvo životního prostředí, Občanské sdružení Apus, Regionální rozvojová agentura Šumava, o. p. s.

45

, v současnosti již bývalý

Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd (dnes Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. (CVGZ) prostředí (CENIA)

46

) a Česká informační agentura životního

47

. V roce 2008 vznikla Asociace regionálních značek, o. s.

(ARZ) se sídlem na ulici Zelená 182 v Mukařově (PSČ 251 62), která v současné době koordinuje tzv. systém regionálního značení výrobků a služeb. Jedná se o organizaci, která je sdružením jednotlivých regionů. Činnost této organizace je upravena Stanovami občanského sdružení

48

a vnitřním řádem

49

. V současné

době patří do systému regionálních značek výrobků a služeb celkem 22 regionů – „Krkonoše, Šumava, Beskydy, Moravský kras, Orlické hory, Moravské Kravařsko, Górolsko

Swoboda,

Vysočina,

Polabí,

Podkrkonoší,

Haná,

Českosaské

Švýcarsko, Jeseníky, Prácheňsko, Broumovsko, Kraj blanických rytířů, Železné hory, Moravská brána, Zápraží, Znojemsko, Toulava, Opavské Slezsko a Krušnohoří“

50

. Každý z uvedených regionů má vlastní jedinečnou značku – viz

obrázek 4 a 5 dále. Některé tyto regionální značky jsou používány pro označení a podporu vybraných ubytovacích a stravovacích zařízení (např. značka Šumavy, Jeseníků, Prácheňska, Kraje blanických rytířů či Moravského Kravařska) či zážitkové akce (kupříkladu značka Jeseníků nebo Šumavy)

43

51

.

PRO-BIO: Svaz ekologických zemědělců [online], 2014. ZERA: Zemědělská ekologická regionální agentura [online], 2014. 45 Regionální rozvojová agentura Šumava, o. p. s. [online], 2014. 46 Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. [online], 2014. 47 CENIA: Česká informační agentura životního prostředí [online], 2012. 48 Stanovy občanského sdružení Asociace regionálních značek, o. s., Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online], 2011. 49 Vnitřní řád Asociace regionálních značek, o. s., Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online], 2011. 50 O nás: Asociace regionálních značek, Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online], 2010. 51 O nás: Asociace regionálních značek, Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online], 2010. 44

29

Obrázek 4:

Grafické znázornění současných regionálních značek výrobků a služeb 52

Zdroj: Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online] 2010 [cit. 201402-24]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/.

52

Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online], 2010.

30

Obrázek 5:

Grafické znázornění současných regionálních značek výrobků a služeb na mapě České republiky 53

Zdroj: ČADILOVÁ, Kateřina. Regionální značky – podpora místní produkce. CESR [online] 2013 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://cesr-project.eu/wp-content/uploads/2013/06/6-Čadilováregionální-značení.pdf.

V České republice působí i další regionální značky, které však nespadají pod Asociaci regionálních značek, o. s. (ARZ) – kupříkladu značky „Tradice Bílých Karpat“, „Regionální produkt Český ráj“, „Regionální produkt Jizerské hory“, „Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj“ či „Místní výrobek ze západu Čech“

54

.

53

ČADILOVÁ, K. Regionální značky – podpora místní produkce, CESR [online], 2013. O nás: Asociace regionálních značek, Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online], 2010. 54

31

Obrázek 6:

Příklady dalších regionálních značek na území České republiky 55 56 57 58 59

Zdroj: všechny výše uvedené internetové zdroje

1.2.3 Význam, cíle a přínosy regionálního značení potravin Význam regionálního značení potravin spočívá, jak již bylo uvedeno výše, v podpoře udržitelného rozvoje regionů (venkovských oblastí nebo chráněných území) v České republice prostřednictvím zviditelňování potravinářských (i zemědělských) výrobků „Regionální značkou“, která je zárukou původu a kvality v souvislosti s šetrností k životnímu prostředí a s jedinečností, jež plyne ze vztahu k dané oblasti – např. tradici, místním surovinám, ruční práci apod. Regionální značení potravin a dalších výrobků, produktů a služeb je důležité, jak pro spotřebitele / zákazníky v jednotlivých regionech, a to bez ohledu na to, zda se jedná o soudobé (stálé) obyvatele nebo účastníky cestovního ruchu (turisty), kteří hledají autentičnost, neobyčejnost, originalitu, osobitost a poctivost, tak pro

55

Tradice Bílých Karpat [online], 2014. Regionální produkt Český ráj [online], 2014. 57 Regionální produkt Jizerské hory [online], 2014. 58 Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj [online], 2010. 59 Místní výrobek ze západu Čech [online], 2006. 56

32

samotné místní výrobce potravin

60

, kteří se v mnoha případech potýkají s celou

řadou problémů (kupříkladu s nedostatkem finančních prostředků, s nemožností dostatečné propagace svých výrobků, produktů či služeb, s konkurencí nejen tuzemských, ale také zahraničních producentů apod.). Regionální značení potravin tak samotným výrobcům napomáhá v reklamě, v propagaci a v odbytu jejich produkce, dále ve zvýšení prestiže a image jejich výrobků, produktů či služeb,

v posílení

sounáležitosti

regionální

populace

s danou

oblastí,

v podněcování místního obyvatelstva k nejrůznější účasti na rozvoji a propagaci venkova či chráněného území, ve zprostředkovávání kontaktů s dalšími výrobci atd.

61

. Význam regionálního značení koresponduje s jeho hlavním cílem, kterým

je „zviditelnění tradičních regionů (známých např. svou zachovalou přírodou, zdravým prostředím, lidovými tradicemi) a využití jejich socio-ekonomických výhod ve prospěch jejich obyvatel, zejména živnostníků, malých a středních podniků“

62

.

Podpora udržitelného rozvoje v regionech prostřednictvím regionálního značení potravin spočívá ve čtyřech základních vzájemně propojených pilířích, které lze označit jako ekonomické, sociální, environmentální a regionální přínosy: 

ekonomický rozměr: ‒

oživení ekonomiky venkovských oblastí,

‒

podpora diverzifikace ekonomických činnosti v těchto oblastech,

‒

podpora obratu finančních toků v rámci regionu,

‒

podpora udržení stávajícího zaměstnání či příjmů populace v daném regionu,

‒

zmírnění či eliminace migrace obyvatel (zvláště mladých lidí) z venkovských oblastí do velkoměst,

‒

podpora drobných živnostníků a zemědělců, rovněž malých a středních podniků – zviditelnění, konkurenční výhody, zvýšení prestiže (přidané hodnoty), image, efektivní reklama a propagace,

60

PETROVÁ, Z.; VÁCLAVÍK, T.; DYKOVÁ, I. Značení místních produktů, marketing a propagace značky (studijní materiály k akci), Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online], 2013. 61 Pro zájemce o značku: Základní informace, Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online], 2010. 62 PETROVÁ, Z.; VÁCLAVÍK, T.; DYKOVÁ, I. Značení místních produktů, marketing a propagace značky (studijní materiály k akci), Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online], 2013.

33



sociální rozměr: ‒

orientace na obyvatele regionu – zvyšování jejich hrdosti na kraj, ve kterém žijí, dále posilování sounáležitosti místní populace s danou oblastí, zapojení obyvatel do nejrůznějších aktivit podporujících rozvoj regionu, vnímání hodnoty regionálního přírodní či kulturního dědictví, uvědomění si významu jeho péče a ochrany, posilování místní identity,

‒

podpora aktivní spolupráce uvnitř regionu i mimo něj – vzájemná kooperace mezi podnikateli (výrobci a prodejci), místní veřejnou správou a samosprávou, neziskovými organizacemi, ochránci přírody a dalšími,



environmentální rozměr: ‒

podpora místní produkce a spotřeby – snížení dopravní zátěže,

‒

podpora

ekologicky

šetrných

výrobků

a

produktů

–

environmentální poradenství, motivace k realizaci jednoduchých úsporných

opatření,

prostřednictvím

snižování

využíváním

zátěže

životního

regionálních

surovin

prostředí a

jejich

spotřebou, podpora hospodaření a péče v krajině, ‒

podpora udržitelného cestovního ruchu – podpora orientace při nákupech, percepce souvislostí přírodních, kulturních, sociálních a ekonomických hledisek krajů, možnost hlubšího poznání života v dané oblasti, zvyšování kvality prožitku z rekreace, podpora uvědomělejšího chování turistů, podpora vzorců udržitelné spotřeby, podpora venkovského turismu,



regionální rozměr: ‒

zviditelnění regionu,

‒

posílení image a identity regionu,

‒

rozvoj a ochrana charakteru a specifik regionu,

‒

podpora zachování tradic, řemesel, kultury a krajiny v regionu,

‒

zvýšení konkurenceschopnosti regionálních produktů

63

63 64

.

PETROVÁ, Z.; VÁCLAVÍK, T.; DYKOVÁ, I. Značení místních produktů, marketing a propagace značky (studijní materiály k akci), Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online], 2013. 64 SPILKOVÁ, J.; FIALOVÁ, D. Role regionálních značek a produktů v rozvoji nejen venkovského cestovního ruchu, Česká geografická společnost [online], 2012.

34

1.2.4 Základní zásady fungování regionálního značení potravin a certifikační kritéria Regionální značky jsou udělovány výrobkům, produktům a službám, které splňují jednotná certifikační kritéria. Tato kritéria jsou určena dle potřeb libovolného regionu. Jedná se zejména o požadavek na lokální původ výrobku, produktu a služby (v tomto případě potravin), jedinečnost ve vztahu k regionu, kvalitu a šetrnost k životnímu prostředí. Dále pak musí výrobky, produkty a služby splňovat specifická kritéria – viz uvedený příklad systému certifikace regionálního značení v kraji Vysočina. O udělení regionální značky konkrétním potravinářským výrobkům a produktům rozhoduje nezávislý orgán označovaný jako tzv. Certifikační komise. Tato komise je složena z důležitých představitelů určitého regionu a dále z lokálních výrobců / podnikatelů. V komisi je ve všech případech zastoupen regionální a národní koordinátor Asociace regionálních značek

65

.

Proces udílení regionální značky sestává z několika posloupných kroků. Certifikační komise rozhoduje o udělení této značky na základě předložené žádosti. V této žádosti je samotný potravinářský výrobek / produkt ohodnocen samotným žadatelem. Společně se žádostí je nezbytné pro hodnocení poskytnout vzorek potraviny. Při uplatňování kritéria jedinečnosti výrobku / produktu je žadatel povinen přiložit rovněž následující: 

doklad o tradici výrobku nebo produktu / potraviny (příp. firmy),



seznam surovin (včetně uvedení procentuálního zastoupení),



místo původu,



popis výrobního postupu (včetně uvedení podílu ruční výroby v jejích dílčích fázích),



písemný popis nevšedních vlastností výrobku / produktu (včetně zdůvodnění vybraného počtu bodů),



kopie získaných certifikátů či ocenění.

Udělenou regionální značku lze užívat po dobu dvou let, a to na základě vydaného certifikátu a smlouvy s výrobcem. Po uplynutí této lhůty je nutné o udělení regionální značky žádat znovu – tedy o prodloužení certifikátu. Tento opakovaný proces je však jednodušší a platí se nižší poplatky. Schematicky lze

65

Vnitřní řád Asociace regionálních značek, o. s., Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online], 2011.

35

proces o udílení regionální značky znázornit obrázkem 7, přičemž červenou čárkovanou čarou je znázorněna posloupnost kroků tohoto procesu.

36

Obrázek 7:

Schematické znázornění procesu udílení regionální značky

66

koordinátor značky např. MAS Pošumaví z. s. p. o. a Úhlava o. p. s.

www.regionalni-znacky.cz sekce „Pro zájemce o značku“

informace podmínky pro udělení regionální značky konzultace formulář žádosti o regionální značku

výrobce zájemce o značku

žádost o značku

certifikát a smlouva na 2 roky podklady pro značení

vstupní / roční poplatek (dle druhu a velikosti firmy)

koordinátor značky např. MAS Pošumaví z. s. p. o. a Úhlava o. p. s.

předání žádosti

rozhodnutí o udělení značky

Certifikační komise

Zdroj: vlastní zpracování dle Značení místních produktů, marketing a propagace značky (studijní materiály k akci). Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online] 2009 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.spolekmoravskykras.cz/create_file.php?id=296.

66

Značení místních produktů, marketing a propagace značky (studijní materiály k akci), Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online], 2009.

37

Pro představu lze uvést konkrétní systém certifikace regionálních potravin ve vybrané lokalitě. Pro tyto účely byl vybrán Plzeňský kraj. Jedná se o značku „Regionální potravina Plzeňského kraje“. Držitelé této značky spadají do zájmového území MAS Pošumaví z. s. p. o. a Úhlava o. p. s., jejž zajišťují také koordinaci systému regionálního značení. Samotné hodnocení výrobků a produktů provádí v tomto případě nezávislá osmičlenná certifikační komise, která je tvořena z představitelů Ministerstva zemědělství, Potravinářské komory České republiky, Agrární komory České republiky, Státního zemědělského a intervenčního fondu, Krajského úřadu, Státní veterinární správy České republiky a Státní zemědělské a potravinářské inspekce České republiky

67

. Certifikovaná značka „Regionální

potravina Plzeňského kraje“ bývá udělována v níže uvedených kategoriích: 

„masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas (šunkový salám, gothajský salám, párky, špekáčky, šunky, tlačenka, jitrnice, slanina, grilovací klobásy, uzená kolena, paštiky apod.),



masné výrobky trvanlivé (fermentované a tepelně opracované výrobky - poličan, paprikáš, vysočina, herkules, turistický salám, lovecký salám, klobásy, sušené šunky, apod.),



sýry včetně tvarohu (přírodní, tavené a syrovátkové sýry a tvarohy),



mléčné výrobky ostatní (mléko, kysané mléčné výrobky, máslo apod.),



pekařské výrobky, včetně těstovin (chléb, běžné pečivo, jemné pečivo, trvanlivé pečivo, těstoviny),



cukrářské výrobky, včetně cukrovinek,



alkoholické a nealkoholické nápoje, s výjimkou vína z hroznu révy vinné (piva, lihoviny, ostatní alkoholické nápoje, šťávy, nektary, ochucené nealkoholické nápoje, minerální vody apod.),



ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě (čerstvá, sušená, proslazená nebo nakládaná ovoce zelenina, kompoty, džemy, povidla, protlaky apod.),



ostatní (med, lahůdkářské výrobky, skořápkové plody apod.)“

68

.

Ze specifických podmínek pro udělení značky „Regionální potravina Plzeňského kraje“ lze jmenovat předložení komplexně vyplněné a podepsané 67

Regionální pravidla pro udělení značky „Regionální potravina Plzeňského kraje 2013“, eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online], 2013. 68 Metodika pro udělování značky „Regionální potravina“, eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online], 2013.

38

žádosti ve stanoveném termínu. Potravinářský produkt musí být vyroben v Plzeňském kraji a ze surovin vypěstovaných v tomto regionu. V objektivních případech je možné, aby byl potravinářský produkt vyroben z tuzemských surovin. Jejich podíl však musí tvořit nejméně 70 %, přičemž hlavní surovina musí být ze 100 % původem z České republiky. Potravina by měla nejméně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky zvyšující přidanou hodnotu a zaručující jedinečnost vzhledem k běžně dostupným produktům na trhu. Dodržování pravidel správné výrobní a hygienické praxe by měla být u potravinářských výrobků samozřejmostí 69.

1.3

Analýza

lokálních

výrobců

regionálních

potravin

ve

vybraném regionu Pro účely zpracování analýzy lokálních výrobců regionálních potravin ve vybraném kraji byl zvolen region Plzeňský. Pozornost tedy bude věnována potravinářským produktům a výrobkům, kterým byla v letech 2010 až 2013 udělena certifikovaná značka „Regionální potravina Plzeňského kraje“. V tomto sledovaném období bylo uděleno celkem 29 regionálních značek potravin. Vývoj počtu udělených značek regionálním potravinám z Plzeňského kraje je uveden v tabulce 1 a graficky znázorněn v grafu 1.

Tabulka 1:

Vývoj počtu udělených značek „Regionální potravina Plzeňského kraje“ v letech 2010 – 2013 70 Ukazatel

Počet udělených značek

2010 6

Rok 2011 2012 9

2013

8

6

Zdroj: vlastní zpracování dle Regionální potraviny Plzeňského kraje. eAGRI: Ministerstvo zemědělství [online] 2013 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalnipotraviny/regionalni-potraviny/plzensky-kraj/?pageSize=50.

69

Metodika pro udělování značky „Regionální potravina“, eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online], 2013. 70 Regionální potraviny Plzeňského kraje, eAGRI: Ministerstvo zemědělství [online], 2013.

39

Graf 1:

Vývoj počtu udělených značek „Regionální potravina Plzeňského kraje“ v letech 2010 – 2013 71


Počet udělených značek „Regionální potravina Plzeňského kraje“ dle kategorie potravinářského výrobku je uveden v tabulce 2. Grafické vyjádření je pak zobrazeno v grafu 2 níže. Nejnižší počet certifikovaných značek je v Plzeňském kraji v kategorii sýrů, včetně tvarohu (pouze jediná regionální značka potravin). Naopak nejvíce těchto značek (tj. 4 značky) bylo v tomto regionu v letech 2010 až 2013 uděleno v kategoriích pekařských výrobků (včetně těstovin), alkoholických a nealkoholických nápojů, ovoce a zelenina a ostatní.

71

Regionální potraviny Plzeňského kraje, eAGRI: Ministerstvo zemědělství [online], 2013.

40

Tabulka 2:

Počet udělených regionálních značek v Plzeňském kraji dle kategorie potravinářského výrobku 72

Kategorie potravinářského výrobku

Počet udělených regionálních značek

masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas

3

masné výrobky trvanlivé sýry včetně tvarohu mléčné výrobky ostatní

3 1 3

pekařské výrobky, včetně těstovin

4

cukrářské výrobky, včetně cukrovinek

3

alkoholické a nealkoholické nápoje, s výjimkou vína z hroznu révy vinné

4

ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě ostatní

4 4


72


41

Graf 2:

Počet udělených regionálních značek v Plzeňském kraji dle kategorie potravinářského výrobku 73


Konkrétní potravinářské výrobky, kterým byla v letech 2010 až 2013 udělena značka „Regionální potravina Plzeňského kraje“, včetně uvedení výrobců a roku udělení této certifikované regionální značky, jsou interpretovány v následující tabulce 3.

Tabulka 3:

Regionální potraviny Plzeňského kraje

74

Kategorie potravinářského výrobku

Potravinářský výrobek

Výrobce

Rok

masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas

Přešínská tlačenka speciál

Řeznictví a uzenářství Herejk s.r.o.

2013

Zbojnický bok česnekový

ŘEZNICTVÍ PIRNÍK, spol. s r.o.

2012

73 74

Regionální potraviny Plzeňského kraje, eAGRI: Ministerstvo zemědělství [online], 2013. Regionální potraviny Plzeňského kraje, eAGRI: Ministerstvo zemědělství [online], 2013.

42

Přešínský špekáček Mrákovská vrchovina masné výrobky trvanlivé Přešínská klobása Dětské párky sýry včetně tvarohu mléčné výrobky ostatní

pekařské výrobky, včetně těstovin

Přírodní sýr Jogurt bílý Kysané mléko Šumaváček Svatební koláče se šlehaným máslem

Krchlebský koláč

alkoholické a nealkoholické nápoje, s výjimkou vína z hroznu révy vinné

Vlasta Václavíková

2011

2012

2011 2010 2011 2012 2011 2010 2013

Grahamový listový PEKO - Němečková šáteček s 2012 s.r.o. ořechovou náplní Víkendový chléb

cukrářské výrobky, včetně cukrovinek

Řeznictví a uzenářství Herejk s.r.o. Zemědělské obchodní družstvo Mrákov Řeznictví a uzenářství Herejk s.r.o. Drůbežářský závod Klatovy a.s. Josef Martínek Josef Martínek Josef Martínek Josef Martínek

PEKO - Němečková 2011 s.r.o. Helena Konopíková 2010

Pošumavské řezy

Střední škola zemědělská a potravinářská, Klatovy

2013

Prácheňská hnětynka

Střední škola, Horažďovice

2012

Oříškový rohlíček

Západočeské konzumní družstvo Sušice

2011

Nebílovský mošt

LUKRENA a.s.

2013

Medovina z Českého lesa s příchutí chmele a zázvoru

Ing. Jaroslav Lstibůrek

2012

Purkmistr tmavý ležák 12° (2l sklo)

LUKRÉCIUS a.s.

2011

Dobřanský Sekáč

Pivovar - restaurant MODRÁ HVĚZDA s.r.o.

2010

43

ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě

Jablka sušená

LUKRENA a.s.

2013

Hrušky sušené Kysané zelí

LUKRENA a.s. Josef Krůs ALIMEX NEZVĚSTICE a.s.

2012 2011

Jablko odrůda Julia

ostatní

2010

Siven uzený s hlavou

Zpracovna ryb Klatovy a.s.

2013

Kapr uzený porcovaný


2012

Tolstolobik uzený porcovaný


2011

Pstruh uzený, filet s kůží


2010


Počet udělených značek „Regionální potravina Plzeňského kraje“ dle výrobců je uveden v tabulce 4 a graficky znázorněn v grafu 3. Největší počet regionálních značek (tj. 4 značky) v letech 2010 až 2013 získali tito dva lokální výrobci potravin: Josef Martínek a Zpracovna ryb Klatovy a.s.

Tabulka 4:

Počet udělených značek „Regionální potravina Plzeňského kraje“ dle výrobců 75

75

Výrobce regionálních potravin

Počet získaných regionálních značek potravin

Řeznictví a uzenářství Herejk s.r.o.

3

ŘEZNICTVÍ - PIRNÍK, spol. s r.o.

1

Zemědělské obchodní družstvo Mrákov

1

Drůbežářský závod Klatovy a.s. Josef Martínek

1 4


44

Vlasta Václavíková PEKO - Němečková s.r.o. Helena Konopíková Střední škola zemědělská a potravinářská, Klatovy Střední škola, Horažďovice

1 2 1

Západočeské konzumní družstvo Sušice

1

LUKRENA a.s. Ing. Jaroslav Lstibůrek LUKRÉCIUS a.s. Pivovar - restaurant MODRÁ HVĚZDA s.r.o. Josef Krůs ALIMEX NEZVĚSTICE a.s. Zpracovna ryb Klatovy a.s.

3 1 1

1 1

1 1 1 4


45

Graf 3:

Počet udělených značek „Regionální potravina Plzeňského kraje“ dle výrobců

76

Zdroj: vlastní zpracování dle Regionální potraviny Plzeňského kraje. eAGRI: Ministerstvo zemědělství [online] 2013 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/regionalni-potraviny/plzensky-kraj/?pageSize=50.

76


46

2

Analyticko-praktická část

2.1

Výzkum Analyticko-praktická část bakalářské práce na téma „Význam a podpora

lokálních výrobců potravin“ je založena na provedení kvantitativního výzkumného šetření, a to dotazníkovou metodou. Provedení a zpracování výzkumu sestávalo z několika kroků. V první fázi byl definován cíl výzkumu, na jehož základě byly stanoveny výzkumné hypotézy. Deskripce metodiky výzkumu spočívala ve výběru výzkumné metody, výzkumného prostředí a výzkumného souboru. V rámci této metodiky byla charakterizována metoda výzkumu (tj. metoda dotazníku), výzkumné prostředí, ze kterého pocházel výzkumný soubor sestávající z účastníků výzkumu, dále byla popsána realizace a průběh výzkumu. V neposlední řadě lze zmínit také analýzu a následné zpracování výzkumných dat. Součástí výzkumu je interpretace výsledků z provedeného výzkumného / dotazníkového šetření a verifikace předem stanovených výzkumných hypotéz. Všechny tyto výše uvedené kroky, kterými byl výzkum realizován a zpracován, jsou specifikovány v následujících podkapitolách této bakalářské práce – tj. podkapitoly 2.1.1 až 2.1.5 dále.

2.1.1 Definování cíle výzkumu Hlavním cílem výzkumu je zjištění významu lokálních výrobců regionálních potravin a jejich podpory pro Českou republiku, včetně návrhů doporučení ke zvýšení podpory lokálních výrobců regionálních potravin a jejich významu pro Českou republiku.

2.1.2 Stanovení výzkumných hypotéz V souvislosti s hlavním cílem výzkumu jsou stanoveny celkem tři výzkumné hypotézy opírající se o význam lokálních výrobců regionálních potravin a jejich podpory pro Českou republiku.

47



Výzkumná hypotéza č. 1: Předpokládám, že snahou lokálních výrobců potravin

je

zvýšení

potravinářských

povědomí

produktech

spotřebitelů

označených

o

regionálních

značkou

„Regionální

potravina“. 

Výzkumná hypotéza č. 2: Předpokládám, že význam lokálních výrobců potravin pro spotřebitele spočívá především v garanci kvality jimi vyráběných

potravinářských

produktů

certifikovaných

značkou

„Regionální potravina“. 

Výzkumná hypotéza č. 3: Předpokládám, že podpora lokálních výrobců potravin se zakládá na propagaci regionálních potravinářských produktů nejen ze strany samotných místních producentů, ale také ze zájmu a strany státu.

Vyhodnocení všech výše stanovených výzkumných hypotéz je předmětem podkapitoly 2.1.5 této bakalářské práce.

2.1.3 Charakteristika metodiky výzkumu Jak již bylo naznačeno výše, metodika výzkumu sestává z výběru vhodné metody výzkumu, která reflektuje hlavní výzkumný cíl, a dále ve výběru výzkumného prostředí a výzkumného souboru. V rámci této podkapitoly předkládané diplomové práce je pozornost zaměřena na charakteristiky metody, prostředí a souboru výzkumu – viz podkapitoly 2.1.3.1 až 2.1.3.3 dále). Součástí metodiky výzkumu je rovněž popis přípravy a samotné realizace výzkumného šetření (viz podkapitola 2.1.3.4), včetně analýzy a zpracování získaných dat (viz podkapitola 2.1.3.5).

2.1.3.1

Popis výzkumné metody

Pro účely realizace výzkumu byla vybrána nepřímá kvantitativní metoda dotazníku. Dotazník je obecně souborem předem připravených písemně formulovaných otázek. V rámci výzkumu by vytvořen nestandardizovaný strukturovaný dotazník (viz příloha č. 1 této bakalářské práce) obsahující celkem 15 otázek. Typy dotazníkových otázek byly následující:

48



otázky uzavřené – výběr odpovědi z jedné nebo z několika nabízených variant, dotazník obsahoval celkem 14 uzavřených otázek, konkrétně se jednalo o otázky č. 1 až 14, uzavřené otázky byly dále: ‒

otázky dichotomické – výběr pouze jedné ze dvou možností „ano“ / „ne“, dotazník obsahoval 2 tyto otázky (otázky č. 11 a 13),

‒

otázky trichotomické – výběr pouze jedné ze tří nabízených možností „ano“ /

„ne“ / „nevím“,

dotazník obsahoval 1

trichotomickou otázku (otázka č. 8), ‒

otázky polytomické, výběrové – výběr pouze jedné varianty z několika

nabízených

možností,

dotazník

obsahoval

6

polytomických výběrových otázek (otázky č. 1 až 5, otázka č. 14), ‒

otázky polytomické, výčtové – výběr několika možností odpovědi z více nabízených variant, dotazník obsahoval 5 otázek polytomických výčtových (otázky č. 6, 7, 9, 10 a 12),



otázky otevřené – volná tvorba odpovědi, dotazník obsahoval 1 otevřenou otázku (otázka č. 15).

Dotazník byl rozdělen na 2 části. První část dotazníku byla zaměřena na zjištění obecných demografických údajů o účastnících výzkumu. Druhá část dotazníku zjišťovala význam a podporu lokálních výrobců potravin označených certifikovanou značkou „Regionální potravina“ v Plzeňském kraji a blízkém okolí.

2.1.3.2

Popis výzkumného prostředí

Pro účely realizace výzkumného šetření byl vybrán Plzeňský kraj. Jak již bylo uvedeno výše, v tomto regionu se nachází celkem 29 lokálních výrobců potravin, kteří již získali certifikát, jež je opravňuje k využívání značky „Regionální potravina“ pro jimi vyráběné potravinářské produkty. Protože minimálním požadavkem pro zpracování výzkumu byla účast nejméně 50 lokálních výrobců regionálních potravin, výzkumu se účastnili také producenti potravinářských produktů z blízkého okolí Plzeňského kraje.

49

2.1.3.3

Popis výzkumného souboru

Výzkumný soubor byl tvořen lokálními výrobci potravin z Plzeňského kraje a blízkého okolí. Elektronickou cestou (e-mailem) bylo osloveno celkem 60 regionálních producentů potravinářských výrobků (100 %), kteří tvořili základní soubor výzkumu (N = 60). Z tohoto počtu účastníků výzkumu byla návratnost řádně vyplněných dotazníků 88,33 % (tj. 53 dotazníků). Výběrový soubor se tedy rovnal 53 účastníkům výzkumu (n = 53). První

část

dotazníku

byla

zaměřena

na

zjištění

obecných

demografických údajů o účastnících výzkumu – tedy o lokálních výrobcích potravin z Plzeňského kraje a blízkého okolí (konkrétně na zjištění pohlaví účastníků výzkumu, jejich věku a nejvyššího dosaženého vzdělání). Otázka č. 1: Jste? Z celkového počtu 53 účastníků výzkumu (100 %) se dotazníkového šetření jako lokální výrobci potravin zúčastnilo 32 mužů (60,38 %) a 21 žen (39,62 %). Tyto údaje jsou uvedeny v tabulce 5 a v grafu 4.

Tabulka 5:

Pohlaví účastníků výzkumu

1. Jste?

Absolutní počet

Relativní počet [%]

žena muž

21 32

39,62 60,38

Zdroj: vlastní zpracování

Graf 4:

Pohlaví účastníků výzkumu


50

Otázka č. 2: Jaký je Váš věk? Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií účastníků výzkumu byla věková skupina od 41 do 50 let, do které patřilo 29 lokálních výrobců potravin (54,72 %). 15 účastníků výzkumu (28,3 %) mělo 31 až 40 let. 6 dotazovaných (11,32 %) bylo ve věku od 51 do 60 let. 3 respondenti (5,66 %) byli mladší 30 let. K těmto údajům se vztahuje tabulka 6 a graf 5 níže.

Tabulka 6:

Věkové rozložení výzkumného souboru

2. Jaký je Váš věk?

Absolutní počet Relativní počet [%]

méně než 30 let

3

5,66

31 – 40 let 41 – 50 let 51 – 60 let

15 29 6

28,3 54,72 11,32

více než 60 let

-

-


Graf 5:

Věkové rozložení výzkumného souboru


51

Otázka č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Větší polovina lokálních výrobců potravin (31 dotazovaných – 58,49 %), kteří se zúčastnili výzkumu, měla středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou. 16 respondentů (30,19 %) bylo středoškolsky vzdělaných bez maturity (vyučeno v příslušném oboru). 4 účastníci výzkumu (7,55 %) vystudovali vyšší odbornou školu. 2 dotazovaní (3,77 %) absolvovali vysokou školu. Tyto zjištěné údaje jsou interpretovány v tabulce 7 a graficky znázorněny v grafu 6.

Tabulka 7:

Nejvyšší dosažené vzdělání účastníků průzkumu

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Absolutní počet


základní

-

-

středoškolské bez maturity (vyučen/a v oboru)

16

30,19

středoškolské s maturitou

31

58,49

vyšší odborné vysokoškolské

4 2

7,55 3,77


Graf 6:

Nejvyšší dosažené vzdělání účastníků průzkumu


52

2.1.3.4

Popis přípravy a realizace výzkumu

Příprava výzkumu probíhala v několika fázích. Nejprve byl definován cíl výzkumu a byly stanoveny výzkumné hypotézy. Na základě hlavního výzkumného cíle byl vybrán charakter výzkumu (kvantitativní výzkum – dotazník) a výzkumný soubor (lokální výrobci potravin certifikovaných značkou „Regionální potravina“ z Plzeňského kraje a blízkého okolí). V rámci přípravné fáze výzkumu byl vytvořen dotazník. Fáze přípravy výzkumu trvala zhruba 1 měsíc (v měsíci prosinci roku 2013). Realizace výzkumu spočívala v distribuci vytvořených dotazníků. Dotazníky byly účastníkům výzkumu rozesílány v elektronické podobě (prostřednictvím emailů). Tímto způsobem byly přijímány také vyplněné dotazníky od účastníků výzkumu. Výzkum byl realizován v průběhu 2 měsíců (v měsíci lednu a únoru roku 2014). Z přijatých / řádně vyplněných dotazníků byla získaná data v průběhu měsíce března roku 2014) analyzována a zpracována. Příprava a realizace výzkumu trvala přibližně 4 měsíce. Harmonogram výzkumu lze shrnout následovně: 

prosinec 2013 – definování cíle výzkumu, stanovení výzkumných hypotéz, výběr výzkumného souboru, tvorba dotazníku,



leden a únor 2014 – realizace výzkumu,



březen 2014 – analýza a zpracování dat z realizovaného výzkumu, interpretace výsledků výzkumu, verifikace výzkumných hypotéz.

2.1.3.5

Analýza a zpracování výzkumných dat

Data z vyplněných dotazníků byla následně analyzována a vhodným způsobem pro interpretaci výsledků výzkumu a verifikaci výzkumných hypotéz zpracována. K tomuto bylo využito dvou počítačových programů od společnosti Microsoft (Word a Excel). Získaná výzkumná data byla převedena do přehledných tabulek, které jsou vyjádřením odpovědí účastníků výzkumu na jednotlivé dotazníkové otázky s uvedením absolutních a relativních četností. Poté byly vytvořeny odpovídající grafy vyjadřující relativní četnosti (tedy procentuální vyjádření) odpovědí účastníků výzkumu na dílčí otázky v dotazníku. Grafické výstupy mají podobu prostorových výsečových a dvojrozměrných pruhových grafů. Takto vytvořené tabulky a grafy byly dále opatřeny příslušnými slovními komentáři.

53

2.1.4 Interpretace výsledků výzkumu Výsledky

z realizovaného

výzkumu

formou

dotazníkového

šetření

s regionálními producenty potravinářských výrobků z Plzeňského kraje a blízkého okolí jsou v souvislosti se zvláštní částí dotazníku, která byla zaměřena na zjištění významu

a

podpory

lokálních

výrobců

potravin,

interpretovány

v rámci

následujícího textu této podkapitoly bakalářské práce.

Otázka č. 4: Jste lokálním výrobcem potravin anebo zemědělských produktů? Z celkového počtu 53 účastníků výzkumu (100 %) bylo 32 dotazovaných (60,38 %) lokálními výrobci potravin. 17 účastníků výzkumu (32,07 %) bylo lokálními výrobci potravinářských i zemědělských produktů. 4 respondenti (7,55 %) byli regionálními producenty zemědělských výrobků. Těmto údajům odpovídá tabulka 8 a graf 7 dále.

Tabulka 8:

Zaměření lokálních výrobců potravin / zemědělských produktů

4. Jste lokálním výrobcem potravin anebo zemědělských produktů?

Absolutní počet


potravin

32

60,38

zemědělských produktů

4

7,55

potravin i zemědělských produktů

17

32,07


54

Graf 7:

Zaměření lokálních výrobců potravin / zemědělských produktů


Otázka č. 5: Po kolikáté jste již držitelem / držitelkou certifikované značky „Regionální potravina“? Převážná většina účastníků výzkumu (45 dotazovaných – 84,91 %) získala certifikovanou značku „Regionální potravina“ poprvé. 5 lokálních výrobců potravin (9,43 %) získalo tuto značku již 2 krát. 3 respondenti (5,66 %) v dotazníku přiznali, že certifikovaná značka „Regionální potravina“ jim byla udělena již 3krát. Zjištěné údaje jsou uvedeny v tabulce 9 a znázorněny v grafu 8.

Tabulka 9:

Četnost držení certifikované značky „Regionální potravina“

5. Po kolikáté jste již držitelem / držitelkou certifikované značky „Regionální potravina“?

Absolutní počet


1krát 2krát 3 krát 4 krát 5krát více než 5 krát

45 5 3 -

84,91 9,43 5,66 -


55

Graf 8:

Četnost držení certifikované značky „Regionální potravina“


Otázka č. 6: Jaká z Vámi vyráběných potravin je certifikována značkou „Regionální potravina“? Větší polovina lokálních výrobců potravin (30 účastníků výzkumu – 56,6 %) má certifikovanou značkou označeno masné výrobky, a to jak tepelně opracované, tak trvanlivé. 21 respondentům (39,62 %) byla regionální značka udělena na mléčné výrobky a sýry. 14 dotazovaných (26,42 %) má certifikaci na označování pekařských výrobků značkou „Regionální potravina“. 11 účastníků průzkumu (20,75 %) je oprávněno používat tohoto označení pro ovoce a zeleninu (v čerstvém i sušeném stavu, popř. v jiné podobě). 10 lokálních výrobců potravin (18,87 %) v dotazníku uvedlo, že značku „Regionální potravina“ používají pro označení jiných potravinářských produktů, a to konkrétně pro maso. 9 dotazovaných (16,98 %) je oprávněno označovat své potravinářské produkty regionální značkou, jež spadají do kategorie „ostatní potraviny“ – kupříkladu med, lahůdkářské výrobky, ryby a další. 8 lokálních výrobců potravin má certifikaci regionální značkou pro cukrářské výrobky. 5 účastníků výzkumu (9,43 %) označuje značkou „Regionální potravina“ alkoholické a nealkoholické nápoje. Výše uvedené údaje jsou interpretovány v tabulce 10 a vyjádřeny v grafu 9. 56

Tabulka 10: Konkrétní potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“ 6. Jaká z Vámi vyráběných potravin je certifikována značkou „Regionální potravina“?

Absolutní počet


30

56,6

21 14 8

39,62 26,42 15,09

alkoholické a nealkoholické nápoje

5

9,43

ovoce a zelenina

11

20,75

ostatní (např. med, lahůdkářské výrobky, ryby, apod.)

9

16,98

jiné

10

18,87

masné výrobky (tepelně opracované, trvanlivé) mléčné výrobky a sýry pekařské výrobky cukrářské výrobky


Graf 9:

Konkrétní potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“


57

Otázka č. 7: Co Vás motivovalo ke snahám o získání certifikované značky „Regionální potravina“ pro Vaše potraviny? Pro větší polovinu lokálních výrobců potravin (29 účastníků výzkumu – 54,72 %) bylo motivací ke snahám o získání certifikované značky „Regionální potravina“ zvýšení povědomí spotřebitelů o místních potravinářských produktech. 25 dotazovaných (47,17 %) motivovala k získání této značky zvláště její podpora. 21 respondentů (39,62 %) bylo k získání regionální značky pro své potraviny motivováno možností zvýšení zisku. 18 lokálních výrobců potravin (33,96 %) chtělo tímto dosáhnout zachování tradice v regionu Plzeňsko. 8 dotazovaných (15,09 %) zvolili v dotazníku jinou možnost odpovědi. V této souvislosti (v rámci motivace ke snahám o získání značky „Regionální potravina“) nejčastěji uváděli podporu prodeje, získání certifikátu, možnost zviditelnění se a rozšíření nabídky domácích potravinářských produktů. Pro 4 účastníky výzkumu (7,55 %) bylo motivací k získání této značky zvýšení konkurence mezi lokálními výrobci potravin v Plzeňském kraji. 2 respondenti (3,77 %) v dotazníku jako svou motivaci uvedli podporu zaměstnanosti na Plzeňsku. Všechny tyto informace jsou dále uvedeny v tabulce 11 a znázorněny v grafu 10 níže.

Tabulka 11: Motivace lokálních výrobců potravin ke snahám o získání certifikované značky „Regionální potravina“ Tabulka 12:

7. Co Vás motivovalo ke snahám o získání certifikované značky „Regionální potravina“ pro Vaše potraviny?

Absolutní počet


zachování tradice v regionu

18

33,96

ekonomická podpora regionu

-

-

podpora zaměstnanosti v regionu

2

3,77

58

zvýšení konkurence mezi lokálními výrobci potravin v regionu

4

7,55

podpora značky „Regionální potravina“

25

47,17

zvýšení povědomí spotřebitelů o regionálních potravinách

29

54,72

zvýšení zisku jiné

21 8

39,62 15,09


Graf 10:

Motivace lokálních výrobců potravin ke snahám o získání certifikované značky „Regionální potravina“


Otázka č. 8: Myslíte si, že je o Vámi vyráběné potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“ dostatečný zájem ze strany spotřebitelů? Z celkového počtu 53 účastníků výzkumu (100 %) si většina lokálních výrobců potravin (37 dotazovaných – 69,81 %) myslí, že o jimi vyráběné 59

potravinářské produkty označené certifikovanou značkou „Regionální potravina“ je ze strany spotřebitelů dostatečný zájem. Naopak 14 respondentů (26,42 %) si toto nemyslí. 2 účastníci výzkumu (3,77 %) neví, zda je o jejich lokální potraviny certifikované regionální značkou dostatečný zájem ze strany spotřebitelů. K těmto skutečnostem se vztahuje tabulka 12 a graf 11.

Tabulka 13: Názor lokálních výrobců potravin na dostatečnost zájmu o regionální potraviny ze strany spotřebitelů

8. Myslíte si, že je o Vámi vyráběné potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“ dostatečný zájem ze strany spotřebitelů?

Absolutní počet


ano ne nevím

37 14 2

69,81 26,42 3,77


Graf 11:

Názor lokálních výrobců potravin na dostatečnost zájmu o regionální potraviny ze strany spotřebitelů


60

Otázka č. 9: Kde je soustředěna nabídka a prodej Vámi vyráběných regionálních potravin? Největší počet lokálních výrobců potravin (43 dotazovaných – 81,13 %) soustřeďuje nabídku a prodej svých regionálních potravin do kamenných obchodů, a to buď vlastních, nebo dalších specializovaných prodejen a obchodů v rámci velkoobchodních a maloobchodních řetězců. Větší polovina účastníků výzkumu (28 respondentů – 52,83 %) nabízí a prodává své výrobky převážně na trzích (např. na farmářských trzích). 12 lokálních výrobců potravinářských produktů (22,64 %) nabízí a prodává své regionální potraviny prostřednictvím internetu (eshopy). Těmto údajům odpovídá tabulka 13 a graf 12. Tabulka 14: Soustředění nabídky a prodeje regionálních potravin vyráběných lokálními producenty 9. Kde je soustředěna nabídka Absolutní a prodej Vámi vyráběných počet regionálních potravin?


v kamenných obchodech

43

81,13

na trhu na internetu jinde

28 12 -

52,83 22,64 -


Graf 12:

Soustředění nabídky a prodeje regionálních potravin vyráběných lokálními producenty


61

Otázka č. 10: Jakou záruku garantují Vámi vyráběné potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“? Lokální

výrobci

potravin

garantují

svými

potravinářskými

produkty

certifikovanými značkou „Regionální potravina“ především čerstvost (37 účastníků výzkumu – 69,81 %) a kvalitu (31 dotazovaných – 58,49 %). 22 respondentů (41,51 %) v dotazníku uvedlo, že jimi vyráběné potraviny poskytují záruku původu potravinářských produktů. 13 účastníků výzkumu (24,53 %) odpovědělo jiným způsobem – jako garanci záruky jimi vyráběných regionálních potravin uváděli cenu odpovídající kvalitě a naopak kvalitu odpovídající ceně, ekologickou šetrnost a výrobu z místních surovin. Uvedené informace jsou prezentovány v tabulce 14. Jejich grafické znázornění je provedeno v grafu 13. Tabulka 15: Garance záruky vyráběných potravin certifikovaných značkou „Regionální potravina“

10. Jakou záruku garantují Vámi vyráběné potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“?

kvalitu čerstvost původ jinou záruku

Absolutní Relativní počet počet [%]

31 37 22 13


62

58,49 69,81 41,51 24,53

Graf 13:

Garance záruky vyráběných potravin certifikovaných značkou „Regionální potravina“


Otázka č. 11: Snažíte se o propagaci Vámi vyráběných potravin označených regionální značkou? Převážná většina lokálních výrobců potravin (44 dotazovaných – 83,02 %) se snaží o propagaci svých potravinářských produktů označených značkou „Regionální potravina“. 5 účastníků výzkumu (9,43 %) se naopak o propagaci těchto potravin nikterak nesnaží. 4 respondenti (7,55 %) se k této otázce nevyjádřilo. Tyto údaje jsou uvedeny v tabulce 15 a v grafu 14. Tabulka 16: Snaha lokálních výrobců potravin o propagaci potravinářských produktů označených regionální značkou 11. Snažíte se o propagaci Vámi vyráběných potravin označených regionální značkou? ano ne bez odpovědi

Absolutní Relativní počet počet [%] 44 5 4


63

83,02 9,43 7,55

Graf 14:

Snaha lokálních výrobců potravin o propagaci potravinářských produktů označených regionální značkou


Otázka č. 12: Jakým způsobem propagujete Vámi vyráběné regionální potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“? Většina účastníků výzkumu (38 dotazovaných – 71,7 %) propaguje své regionální potraviny jiným způsobem než informačními / nabídkovými letáčky, reklamou či vlastními internetovými stránkami, a to zejména vlastním prodejem (např. na farmářských trzích nebo v kamenných obchodech) a distribucí do velkoobchodních / maloobchodních sítí. 21 lokálních výrobců potravin (39,62 %) propaguje své vyráběné potraviny prostřednictvím vlastních internetových stránek. 16 účastníků výzkumu (30,19 %) využívá k propagaci svých regionálních potravinářských produktů informačních či nabídkových letáčků. 7 respondentů (13,21 %) propaguje své potraviny formou reklamy v médiích (kupříkladu v televizi, v tisku či na internetu). K těmto údajům se vztahuje tabulka 16 a graf 15.

64

Tabulka 17: Způsoby propagace potravinářských produktů označených certifikovanou značkou „Regionální potravina“ ze strany lokálních výrobců potravin

12. Jakým způsobem propagujete Vámi Absolutní Relativní počet vyráběné regionální potraviny certifikované počet [%] značkou „Regionální potravina“?

informačními / nabídkovými letáčky

16

30,19

reklamou (v televizi, v tisku, na internetu)

7

13,21

vlastními internetovými stránkami

21

39,62

jiným způsobem

38

71,7


Graf 15:

Způsoby propagace potravinářských produktů označených

certifikovanou značkou „Regionální potravina“ ze strany lokálních výrobců potravin


65

Otázka č. 13: Myslíte si, že je propagace Vámi vyráběných potravin dostatečně účinná? Stejný počet lokálních výrobců potravin (19 účastníků výzkumu – 35,85 %) si myslí, že propagace jimi vyráběných potravinářských produktů je dostatečně účinná a neúčinná. 15 dotazovaných (28,3 %) na tuto otázku neodpovědělo. Tyto údaje jsou uvedeny v tabulce 17 a v grafu 16. Tabulka 18: Názor lokálních výrobců potravin na dostatečnou účinnost jejich propagace potravinářských produktů

13. Myslíte si, že je propagace Vámi vyráběných potravin dostatečně účinná?

Absolutní počet


ano ne bez odpovědi

19 19 15

35,85 35,85 28,3


Graf 16:

Názor lokálních výrobců potravin na dostatečnou účinnost jejich propagace potravinářských produktů


66

Otázka č. 14: Na jaké úrovni je podle Vás podpora lokálních výrobců potravin v České republice? Z celkového počtu 53 účastníků výzkumu (100 %) si 23 dotazovaných (43,4 %) myslí, že úroveň podpory lokálních výrobců potravin je v České republice nízká. 17 respondentů (32,07 %) má za to, že podpora místních producentů potravinářských výrobků je v našem státě na střední úrovni. 5 účastníků výzkumu (9,43 %) se domnívá, že podpora lokálních výrobců potravin je v České republice na vysoké úrovni. 8 lokálních výrobců potravin (15,1 %) se k této otázce nikterak nevyjádřilo. Uvedené skutečnosti jsou interpretovány v tabulce 18 a znázorněny v grafu 17. Tabulka 19: Názor lokálních výrobců potravin na úroveň jejich podpory v České republice

14. Na jaké úrovni je podle Vás podpora lokálních výrobců potravin v České republice?

Absolutní počet


vysoké střední nízké bez odpovědi

5 17 23 8

9,43 32,07 43,4 15,1


Graf 17:

Názor lokálních výrobců potravin na úroveň jejich podpory v České republice


67

Otázka č. 15: Co by dle Vašeho názoru přispělo ke zvýšení podpory lokálních výrobců potravin? Dle názoru účastníků výzkumu by ke zvýšení podpory lokálních výrobců potravin přispěla reklama v médiích (zvláště televizní reklama) – 21 dotazovaných (39,62 %), dále pak celkové upřednostňování tuzemských potravinářských produktů před zahraničními (14 respondentů – 26,42 %) a více projektů zaměřených na podporu výroby a prodeje potravin (9 účastníků výzkumu – 16,98 %). Větší polovina dotazovaných (27 respondentů – 50,94 %) na tuto otázku neodpověděla. K výše uvedeným údajům se vztahuje tabulka 19 a graf 18. Tabulka 20: Návrhy lokálních výrobců potravin na zvýšení podpory jejich produkce

15. Co by dle Vašeho názoru přispělo ke zvýšení podpory lokálních výrobců potravin?

Absolutní počet


reklama v médiích (zvláště v televizi)

21

39,62

celkové upřednostňování tuzemských potravinářských produktů před zahraničními

14

26,42

více projektů zaměřených na podporu výroby a prodeje potravin

9

16,98

bez odpovědi

27

50,94


68

Graf 18:

Návrhy lokálních výrobců potravin na zvýšení podpory jejich produkce


2.1.5 Verifikace výzkumných hypotéz Tato podkapitola analyticko-praktické části bakalářské práce je zaměřena na ověření předem stanovených výzkumných hypotéz. Základem pro verifikaci určených předpokladů jsou výše interpretované výsledky dotazníkového šetření s lokálními výrobci potravin z Plzeňského kraje a blízkého okolí. Výzkumná hypotéza č. 1: Předpokládám, že snahou lokálních výrobců potravin je zvýšení povědomí spotřebitelů o regionálních potravinářských produktech označených značkou „Regionální potravina“. K první výzkumné hypotéze se vztahovala dotazníková otázka č. 7, jejímž úkolem bylo zjištění motivace lokálních výrobců potravin ke snahám o získání certifikované značky „Regionální potravina“. Z celkového počtu 53 účastníků výzkumu (100 %) bylo pro 29 lokálních výrobců potravin (54,72 %) motivací ke snahám o získání certifikované značky „Regionální potravina“ pro jimi vyráběné potravinářské produkty zvýšení povědomí spotřebitelů o regionálních potravinách. Snahou lokálních výrobců potravin je tedy zvýšení povědomí českých spotřebitelů o regionálních potravinářských výrobcích označených regionální značkou. Na základě těchto zjištěných údajů lze výzkumnou hypotézu č. 1 přijmout. 69

Výzkumná hypotéza č. 2: Předpokládám, že význam lokálních výrobců potravin pro spotřebitele spočívá především v garanci kvality jimi vyráběných potravinářských produktů certifikovaných značkou „Regionální potravina“. Ke druhé výzkumné hypotéze se vztahovala dotazníková otázka č. 10. Úkolem této otázky bylo zjištění, jakou záruku garantují potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“ vyráběné lokálními výrobci potravinářských produktů. Potraviny označené regionální značkou dle samotných lokálních výrobců potravinářských produktů garantují spotřebitelům zejména čerstvost (37 účastníků výzkumu – 69,81 %) a kvalitu (31 dotazovaných – 58,49 %). Význam lokálních výrobců potravin pro spotřebitele spočívá především v garanci čerstvosti a kvality jimi vyráběných potravinářských produktů certifikovaných značkou „Regionální potravina“. Výzkumnou hypotézu č. 2 tak lze přijmout. Výzkumná hypotéza č. 3: Předpokládám, že podpora lokálních výrobců potravin se zakládá na propagaci regionálních potravinářských produktů nejen ze strany samotných místních producentů, ale také ze zájmu a strany státu. Verifikaci výzkumné hypotézy č. 3 lze provést na základě výsledků zjištěných z dotazníkových otázek č. 11 až 15 a jejich vyhodnocení. Snahou lokálních výrobců potravin označených certifikovanou značkou „Regionální potravina“ je pochopitelně propagace jimi vyráběných potravinářských produktů (44 účastníků výzkumu – 83,02 %). Tato propagace je ze strany samotných lokálních výrobců regionálních potravin uskutečňována v největší míře vlastním prodejem (např. na farmářských trzích nebo v kamenných obchodech) a distribucí do velkoobchodních či maloobchodních sítí (38 dotazovaných – 71,7 %). Otázka dostatečné účinnosti propagace potravinářských produktů certifikovaných značkou „Regionální potravina“ ze strany lokálních výrobců potravin je značně diskutabilní, neboť 19 respondentů (35,85 %) je přesvědčeno o dostatečné účinnosti propagace jimi vyráběných regionálních potravin a stejný počet dotazovaných (tj. 19 dotazovaných – 35,85 %) si naopak myslí, že jejich propagace vyráběných potravinářských produktů není dostatečně účinná. V souvislosti s úrovní podpory lokálních

výrobců

potravin

označených

značkou

„Regionální

potravina“

v podmínkách České republiky se místní producenti potravinářských výrobků domnívají (23 účastníků výzkumu – 43,4 %), že je tato podpora na nízké úrovni. 70

Podpora lokálních výrobců potravin ze strany státu není tedy zcela dostačující. Z tohoto důvodu navrhovali ke zvýšení podpory samotní lokální výrobci potravin reklamu v médiích – zvláště televizní reklamu (21 dotazovaných – 39,62 %), celkové upřednostňování tuzemských potravinářských produktů před zahraničními (14 respondentů – 26,42 %) a více projektů zaměřených na podporu výroby a prodeje potravin (9 účastníků výzkumu – 16,98 %). Na základě výše uvedených údajů lze výzkumnou hypotézu č. 3 přijmout pouze částečně. Důvodem je neurčitá účinnost propagace potravinářských produktů označených certifikovanou značkou „Regionální potravina“ ze strany samotných lokálních výrobců potravin a obecně nedostatečná podpora místních producentů regionálních potravin v podmínkách České republiky, a to i přes převážnou snahu lokálních výrobců potravin o propagaci jimi vyráběných potravinářských produktů.

71

3

Návrhová část Návrhová část této bakalářské práce je zaměřena na návrh konkrétních

doporučení, která by přispěla ke zvýšení podpory lokálních výrobců regionálních potravin na území našeho státu, čímž lze podpořit jejich význam pro celou Českou republiku. Po dlouhou dobu byly tuzemské potraviny (tedy potravinářské produkty vyráběné v České republice z našich / českých tradičních surovin) ze strany spotřebitelů nezajímavé. Upřednostňovány byly zvláště zahraniční

výrobky.

Snad

prvním

pokusem

podpory

domácích

nejen

potravinářských produktů bylo zavedení značky „Czech Made“. Rozvoj podpory regionálního značení českých potravin lze spatřovat v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Na základě toho začaly vznikat první systémové projekty na propagaci českých potravinářských produktů (kupříkladu lze uvést značku „Klasa“). Obecně lze konstatovat, že současná spotřebitelská, mediální a politická situace na trhu lokálních výrobců potravin (tuzemských malých a středních producentů potravinářských produktů) je charakteristická často se opakujícími chybnými marketingovými strategiemi. Primárně lze vycházet z nutnosti orientace na podporu prodeje regionálních značek než na samotnou podporu tohoto značení. Nejen dřívější, ale ve velké míře také současné marketingové strategie jsou zaměřeny především na podporu znalostí jednotlivých regionálních značek potravin, nikoliv však na podporu prodeje těchto značení. Příkladem takové podpory informovanosti dílčích značek jsou billboardy, které představují pouhé sdělení o existenci příslušné značky. Takovou podporu lze označit za zbytečné vynakládání peněz ze státního rozpočtu. Úspěšnost cílené podpory prodeje v prezentaci tuzemských regionálních potravinářských produktů závisí na celé řadě faktorů. Základním krokem by mohlo být sjednocení výkladu základních terminologických pojmů, které je pro spotřebitele velmi často značně matoucí. Rovněž by bylo vhodné sjednocení používání velkého množství nejrůznějších log na českých potravinách. Nezbytné je zajištění dostupnosti potravin vyráběných lokálními výrobci potravinářských produktů pro samotné spotřebitele, a to na pokud možno všech prodejních místech, která by byla k tomuto účelu vhodná. Takto lze docílit zvýšení přehledu českých spotřebitelů o místech, na kterých je možné potraviny lokálních výrobců potravinářských produktů zakoupit. V současné době představují snad jedinou

72

výjimku některé farmářské trhy, kde jsou konkrétní lokální výrobci potravin společně s jejich potravinářskými produkty zveřejňováni. Farmářské trhy jsou jedním ze systémových přístupů podpory regionálních značek potravin a lokálních producentů potravinářských produktů,

které přispěly ke zvýšení orientace

spotřebitelů na regionální potraviny vyráběné místními producenty potravinářských výrobků, a to i přes některé rozpory. Nesoulad lze spatřovat zvláště v nabízení a prodeji potravinářských produktů a výrobků, které nejsou českého ani farmářského původu. Dalším problémem jsou v mnoha případech nevyhovující hygienické a teplotní podmínky farmářských trhů pro prodej potravinářských produktů (především živočišného původu). Právě z tohoto důvodu je důležitá podpora investic do technologií prodeje (kupříkladu nabízení a prodej masných výrobků, ať už tepelně opracovaných nebo trvanlivých z mobilních buněk opatřených chladicím zařízením). Tímto je možné dosáhnout zvýšení úrovně prodeje potravin od lokálních výrobců potravinářských produktů. V souvislosti s farmářskými trhy je významné rovněž zvážení úpravy stávajícího Kodexu farmářských trhů. Tato úprava by nespočívala v zákazu či omezování prodeje v zásadě jakýchkoliv potravin na základě příslušného oprávnění, ale diferenciovala by záruku kvality lokálních výrobců potravinářských produktů od ostatních producentů, jež svou strukturou a formou prodeje snižují úroveň farmářských trhů. Z dalších systémových přístupů podpory lokálních výrobců regionálních potravin, které je nutno podporovat, lze jmenovat např. tzv. farmářské slavnosti, jejichž součástí je nejen prodej místních potravinářských produktů, ale také kulturní, společenská a osvětová přidaná hodnota. Právě na těchto slavnostech je možný bezprostřední kontakt spotřebitelů s regionálními producenty potravin, neboť jsou uskutečňovány přímo v areálech malých a středních podniků těchto lokálních výrobců. Dále se jedná o podporu tzv. biobedýnek, u nichž je přidanou hodnotou nabídka a prodej výrobků ekologického zemědělství. Problémem těchto dvou přístupů je především jejich velmi malá četnost. Farmářské slavnosti jsou totiž pořádány pouze několikrát do roka a biobedýnky jsou omezeny sezónně. Z tohoto důvodu je významné zaměřit se na podporu nabídky a prodeje regionálních potravin lokálních výrobců potravinářských produktů po celý rok. Podpora prodeje regionálních potravin od místních výrobců potravinářských produktů by mohla spočívat v podnícení nabídky a prodeje těchto výrobků v kamenných obchodech v rámci struktury nadnárodních maloobchodních sítí, kde čeští 73

spotřebitelé obecně nakupují potravinářské produkty nejčastěji. Pro českého spotřebitele je ve většině případů typická pohodlnost, která by byla takovým řešením v maximální míře zohledněna. Tak by mohlo dojít ke zvýšení prodeje kvalitních, tradičních, českých, regionálních potravin od lokálních výrobců potravinářských produktů. Snahou by tedy měla být nabídka a prodej regionálních potravinářských produktů od lokálních výrobců potravin ve velkých nákupních centrech v rámci příslušně označených částí obchodů, ve specializovaných prodejnách a trzích.

74

Závěr Bakalářská práce na téma „Význam a podpora lokálních výrobců potravin“ se

zabývá

problematikou

místních

producentů

potravinářských

produktů

označených certifikovanou značkou „Regionální potravina“ v podmínkách České republiky a také v konkrétním vybraném regionu (na Plzeňsku). Zaměřuje se především na význam a podporu lokálních výrobců potravin. Bakalářská práce je koncipována do tří stěžejních částí, a to teoreticko-metodologické části, analyticko-praktické části a v neposlední řadě části návrhové (viz dále). Teoreticko-metodologická část bakalářské práce je literární rešerší vztahující se k obecným charakteristikám lokálních výrobců potravin a regionálnímu značení potravin – tedy označování regionálních potravinářských produktů certifikovanou značkou. Na základě zjištěných teoretických poznatků lze konstatovat, že vymezení a definování samotného pojmu „lokální výrobce potravin“

je

značně

problematické.

Doposud

neexistuje

žádná

obecně

akceptovatelná definice tohoto výrazu, která by byla jeho výstižným vyjádřením, a to ani v odborných literárních a internetových zdrojích, ani v platných právních ustanoveních. Pozornost je zaměřena hlavně na význam a specifika podpory místních producentů potravinářských produktů v České republice, která je iniciována zejména Ministerstvem zemědělství. Ve vztahu k lokálním výrobcům potravin je práce, jak již bylo naznačeno, orientována na značení potravinářských produktů místních producentů certifikovanou značkou „Regionální potravina. Pozornost je dále soustředěna i na historii a současný stav regionálního značení potravinářských produktů, včetně jeho významu, cílů a přínosů z hlediska ekonomického, sociálního, environmentálního a regionálního. Certifikace potravin lokálních producentů podléhá určitým kritériím, jejichž příklad v podobě zásad k udělení značky „Regionální potravina Plzeňského kraje“ je také součástí bakalářské práce. Teoreticko-metodologická část bakalářské práce zahrnuje rovněž analýzu lokálních výrobců regionálních potravin v konkrétním vybraném regionu, kterým je Plzeňský kraj. V této oblasti se nachází celkem 29 certifikovaných produktů místních potravinářských producentů, kterým byla pro jimi vyráběné potraviny od roku 2010 do roku 2013 udělena certifikovaná značka „Regionální potravina“.

75

Podstatou analyticko-praktické části bakalářské práce byla realizace a následné zpracování kvantitativního výzkumu v podobě dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zjištění významu lokálních výrobců regionálních potravin a jejich podpory pro Českou republiku, včetně návrhů doporučení ke zvýšení podpory lokálních výrobců regionálních potravin a jejich významu pro Českou republiku. Pro účely provedení výzkumu byl vytvořen nestandardizovaný strukturovaný dotazník, který obsahoval celkem 15 otázek uzavřeného a otevřeného charakteru. Výzkumným prostředím byl Plzeňský kraj a blízké okolí, především farmářské trhy – odtud pocházel výzkumný soubor, který byl složen z 53 lokálních výrobců potravin. Většina výrobců potravin se k výzkumu postavila vstřícně a se zájmem. V souladu s cílem výzkumu byly stanoveny tři výzkumné hypotézy. Na základě výsledků získaných z provedeného dotazníkového šetření lze konstatovat: Snahou lokálních výrobců potravin je zvýšení povědomí spotřebitelů o regionálních potravinářských produktech označených značkou „Regionální potravina“. Význam lokálních výrobců potravin pro spotřebitele spočívá především v garanci kvality jimi vyráběných

potravinářských

produktů

certifikovaných

značkou

„Regionální

potravina“. Podpora lokálních výrobců potravin se zakládá na propagaci regionálních potravinářských produktů zvláště ze strany samotných místních producentů. Podpora lokálních výrobců potravin ze strany státu je v podmínkách České republiky na velmi nízké úrovni. Z tohoto důvodu je potřeba podpoře místních producentů regionálních potravin věnovat dostatečnou pozornost, která by vedla k postupnému zvyšování podpory lokálních výrobců potravinářských výrobců na území našeho státu, stejně tak, jak je tomu v jiných evropských státech. Návrhová část bakalářské práce je zaměřena na návrh konkrétních doporučení, která by přispěla ke zvýšení podpory lokálních výrobců regionálních potravin v České republice. Tato část práce vychází jak ze získaných teoretických poznatků, tak a zvláště z výsledků realizovaného výzkumného šetření. Pro zvýšení podpory a tím i významu lokálních výrobců potravin bylo navrženo: 

orientace na podporu prodeje regionálních značek než na samotnou podporu tohoto značení,



sjednocení používání velkého množství nejrůznějších log na českých potravinách,

76



zajištění

dostupnosti

potravin

vyráběných

lokálními

výrobci

potravinářských produktů pro samotné spotřebitele na všech prodejních místech, 

podpora investic do technologií prodeje,



zvážení úpravy stávajícího Kodexu farmářských trhů – diferenciace záruky kvality lokálních výrobců potravinářských produktů od ostatních producentů,



podpora tzv. farmářských slavností a biobedýnek,



podpora nabídky a prodeje regionálních potravin lokálních výrobců potravinářských produktů po celý rok,



podnícení nabídky a prodeje regionálních potravin v kamenných obchodech v rámci struktury nadnárodních maloobchodních sítí

Výše navrhovanými doporučeními lze dosáhnout nejen samotného zvýšení podpory a významu lokálních výrobců potravin na území našeho státu, ale také zvýšení přehledu českých spotřebitelů o místech, na kterých je možné potraviny lokálních výrobců potravinářských produktů zakoupit a dále pak zvýšení úrovně prodeje kvalitních, tradičních, českých, regionálních potravin od lokálních výrobců potravinářských produktů.

77

Seznam použité literatury Literární zdroje 1.

BÁRTA, V.; PÁTÍK, L.; POSTLER, M. Retail marketing. Praha: Management Press, 2009. 329 s. ISBN 978-80-7261-207-9.

2.

CAVANAGH, J.; MANDER, J. Alternatives to Economic Globalization: A Better World Is Possible. San Francisco: Berrett-Koehler Publishers, 2004. 408 s. ISBN 9781605094090.

3.

GOLDSMITH, E.; MANDER, J. The case against the global economy: and for a turn towards localization. London: Earthscan, 2001. 328 s. ISBN 9781853837425.

4.

GOVONI, N. Dictionary of Marketing Communications. United States of America, California: SAGE, 2004. 249 s. ISBN 0-7619-2771-9.

5.

KELLER, L. K. Strategické řízení značky. Praha: Grada Publishing a. s., 2007. 796 s. ISBN 978-80-247-1481-3.

6.

KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1998. 862 s. ISBN 80-04-26710-6.

7.

KOTLER, P.; ARMSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. o., 2004. 855 s. ISBN 978-80-247-0513-2.

8.

SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava: Repronis, 2004. 160 s. ISBN 80-7329-059-6.

9.

STEJSKAL, J.; KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. Praha: Portál, 2009. 216 s. ISBN 978-80-7367-588-2.

10. TAYLOR, D. Brand management: budování značky od vize k cíli. Brno: Computer Press, 2007. 226 s. ISBN 978-80-251-1818-4. 11. VELČOVSKÁ, Š.; MARHOUNOVÁ, Milada. Marketingové pojetí značky. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2005. 48 s. ISBN 80-248-0934-6 . 12. VYSEKALOVÁ, Jitka a kolektiv. Chování zákazníka: Jak odkrýt tajemství „černé skříňky“. Praha: Grada Publishing a. s., 2011. 356 s. ISBN 978-80247-3528-3. 13. VYSEKALOVÁ, J. a kolektiv. Psychologie reklamy. Praha: Grada Publishing a. s., 2007. 294 s. ISBN 978-80-247-2196-5.

78

14. VYSEKALOVÁ, J. Psychologie spotřebitele: Jak zákazníci nakupují. Praha: Grada, 2004. 283 s. ISBN 978-80-247-0393-0. 15. ZAMAZALOVÁ, M. Marketing. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2010. 499 s. ISBN 978-80-7400-115-4. Internetové zdroje 16. Apus

[online]

2014

[cit.

2014-02-24].

Dostupné

z:

http://www.apusos.cz/home. 17. CENIA: Česká informační agentura životního prostředí [online] 2012 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/. 18. Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. [online] 2014 [cit. 2014-0224]. Dostupné z: http://www.cvgz.cas.cz/. 19. KALÁBOVÁ, J., ČADILOVÁ, K., JANČO, J., PAVLÍK, M. Značení místních produktů, marketing a propagace značky: Studijní materiály. Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online] 2013 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.spolekmoravskykras.cz/create_file.php?id=357. 20. Metodika pro udělování značky „Regionální potravina“ v roce 2013. eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online] 2013 [cit. 2014-0224].Dostupné:http://eagri.cz/public/web/file/150270/Metodika_2013_25._2._1 3_final_2013.pdf. 21. Místní výrobek ze západu Čech [online] 2006 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.mistni-vyrobky.cz/. a.

nás: Asociace regionálních značek. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online] 2010 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/o-nas/.

22. PETROVÁ, Z., VÁCLAVÍK, T., DYKOVÁ, I. Značení místních produktů, marketing a propagace značky (studijní materiály k akci). Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online] 2013 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.spolekmoravskykras.cz/create_file.php?id=296. 23. PRO-BIO: Svaz ekologických zemědělců [online] 2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://pro-bio.cz/. 24. Pro zájemce o značku: Základní informace. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online] 2010 [cit. 2014-02-24].

79

Dostupné

z:

http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/pro-

vyrobce/default/4/zakladni-informace. 25. Regionální environmentální centrum České republika [online] 2014 [cit. 201402-24]. Dostupné z: http://czechrepublic.rec.org/. 26. Regionální potraviny. eAGRI: Ministerstvo zemědělství [online] 2013 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/regionalnipotraviny/. 27. Regionální potraviny. eAGRI: Ministerstvo zemědělství [online] 2013 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalni_potraviny. 28. Regionální potraviny Plzeňského kraje. eAGRI: Ministerstvo zemědělství [online] 2013 [cit. 2014-03-08]. Dostupné na internetu : http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/regionalni-potraviny/plzenskykraj/?pageSize=50. 29. Regionální pravidla pro udělení značky „Regionální potravina Plzeňského kraje 2013“. eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online] 2013 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/215240/Regionalni_podminky_RP_Plzensky_kr aj.pdf. 30. Regionální produkt Český ráj [online] 2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.regionalniprodukt.cz/. 31. Regionální produkt Jizerské hory [online] 2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.jizerske-vyrobky.cz/. 32. Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj [online] 2010 [cit. 2014-0224]. Dostupné z: http://www.dobry-vyrobek.cz/. 33. Regionální rozvojová agentura Šumava, o. p. s. [online] 2014 [cit. 2014-0224]. Dostupné z: http://www.rras.cz/. 34. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online] 2010 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/. 35. SPILKOVÁ, J., FIALOVÁ, D. Role regionálních značek a produktů v rozvoji nejen venkovského cestovního ruchu. Česká geografická společnost [online] 2012

[cit.

2014-02-24].

Dostupné

z:

http://geography.cz/wp-

content/uploads/2012/02/regionální-značky-Spilková-Fialová.pdf. 36. Stanovy občanského sdružení Asociace regionálních značek, o. s. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online] 80

2011

[cit.

2014-02-24].

Dostupné

z:

http://www.regionalni-

znacky.cz/upload/tiny/files/stanovy_arz_od_rijna_2011.pdf. 37. Tradice Bílých Karpat [online] 2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.tradicebk.cz/cz/index. 38. Vnitřní řád Asociace regionálních značek, o. s. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online] 2011 [cit. 2014-02-24]. Dostupné na internetu: http://www.regionalniznacky.cz/upload/tiny/files/vnitrni_rad_arz_od_26-0811.pdf. 39. Značení místních produktů, marketing a propagace značky (studijní materiály k akci). Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras [online] 2009 [cit. 2014-0407]. Dostupné z: http://www.spolekmoravskykras.cz/create_file.php?id=296. 40. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. eAGRI: Ministerstvo zemědělství, Regionální potraviny [online] 2013 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/oprojektu/. Právní předpisy dostupné na Internetu 41. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online] 1997 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/ViewFile.aspx?docid=1006037. 42. Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Zákony pro lidi.cz [online] 2000 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-248.

81

Příloha č. 1 - Dotazník Obecná část dotazníku 1.

2.

3.

Jste? a)

žena

b)

muž

Jaký je Váš věk? a)

méně než 30 let

b)

31 – 40 let

c)

41 – 50 let

d)

51 – 60 let

e)

více než 60 let

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a)

základní

b)

středoškolské bez maturity (vyučen/a v oboru)

c)

středoškolské s maturitou

d)

vyšší odborné

e)

vysokoškolské

Zvláštní část dotazníku 4.

Jste lokálním výrobcem potravin anebo zemědělských produktů? a)

potravin

b)

zemědělských produktů

c)

potravin i zemědělských produktů

5.

Po kolikáté jste již držitelem / držitelkou certifikované značky „Regionální potravina“?

6.

a)

1krát

b)

2krát

c)

3 krát

d)

4 krát

e)

5krát

f)

více než 5 krát

Jaká z Vámi vyráběných potravin je certifikována značkou „Regionální potravina“? (můžete uvést více odpovědí) a)

masné výroby (tepelně opracované, trvanlivé)

b)

mléčné výrobky a sýry

c)

pekařské výrobky

d)

cukrářské výrobky

e)

alkoholické a nealkoholické nápoje

f)

ovoce a zelenina

g)

ostatní (např. med, lahůdkářské výrobky, ryby, apod.)

h)

jiné, uveďte: _______________________________________________ _________________________________________________________

7.

Co

Vás

motivovalo

ke

snahám

o získání

„Regionální potravina“ pro Vaše potraviny? (můžete uvést více odpovědí) a)

zachování tradice v regionu

b)

ekonomická podpora regionu

certifikované

značky

c)

podpora zaměstnanosti v regionu

d)

zvýšení konkurence mezi lokálními výrobci potravin v regionu

e)

podpora značky „Regionální potravina“

f)

zvýšení povědomí spotřebitelů o regionálních potravinách

g)

zvýšení zisku

h)

jiné, uveďte: _______________________________________________ _________________________________________________________

8.

Myslíte si, že je o Vámi vyráběné potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“ dostatečný zájem ze strany spotřebitelů?

9.

a)

ano

b)

ne

c)

nevím

Kde je soustředěna nabídka a prodej Vámi vyráběných regionálních potravin? (můžete uvést více odpovědí) a)

v kamenných obchodech

b)

na trhu

c)

na internetu

d)

jinde, uveďte: ______________________________________________ _________________________________________________________

10. Jakou záruku garantují Vámi vyráběné potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“? (můžete uvést více odpovědí) a)

kvalitu

b)

čerstvost

c)

původ

d)

jinou záruku, uveďte: ________________________________________ _________________________________________________________

11. Snažíte se o propagaci Vámi vyráběných potravin označených regionální značkou? a)

ano

b)

ne

12. Jakým způsobem propagujete Vámi vyráběné regionální potraviny certifikované značkou „Regionální potravina“? (můžete uvést více odpovědí) a)

informačními / nabídkovými letáčky

b)

reklamou (v televizi, v tisku, na internetu)

c)

vlastními internetovými stránkami

d)

jiným způsobem, uveďte: ____________________________________ _________________________________________________________

13. Myslíte si, že je propagace Vámi vyráběných potravin dostatečně účinná? a)

ano

b)

ne

14. Na jaké úrovni je podle Vás podpora lokálních výrobců potravin v České republice? a)

vysoké

b)

střední

c)

nízké

15. Co by dle Vašeho názoru přispělo ke zvýšení podpory lokálních výrobců potravin? (můžete uvést více odpovědí) Uveďte: _____________________________________________________________ _____________________________________________________________ _____________________________________________________________

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o

Recommend Documents