VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Radek Tuček

Analýza Prague Food Festivalu a dalších aktivit s ním spojených

Diplomová práce

2013

Analýza Prague Food Festivalu a dalších aktivit s ním spojených

Diplomová práce

Bc. Radek Tuček Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing.Jan Chromý, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master’s Dissertation

Analysis of the event Prague Food Festival and other connected activities. Bc. Radek Tuček

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Jan Chromý, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2013

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Analýza Prague Food Festivalu a dalších aktivit s ním spojených. zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………………… Bc. Radek Tuček V Praze dne 23. 05. 2013

Abstrakt

TUČEK, Radek. Analýza Prague Food Festivalu a dalších aktivit s ním spojených [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. Diplomová práce je zaměřena na analýzu Prague Food Festivalu a zjišťuje, zda a jaká doporučení pořadatelům food festivalů obecně lze z uvedené analýzy vyvodit. Teoretická část definuje pojmy z oblasti marketingu a marketingových komunikací, provádí deskripci komunikačních kanálů i jednotlivých strategií, se kterými je možno se marketingu setkat. Praktická část metodou deskripce představuje dosavadní ročníky PFF, události a aktivity, které se na tento festival přímo vážou, a následně jsou stejným způsobem představeny některé konkurenční food festivaly, což umožnilo provézt komparaci. Na základě získaných popisů je provedena SWOT analýza PFF, čímž se výsledky deskripce systematizovaly, což dále umožnilo provést komparaci s vybranými konkurenčními festivaly. Hypotéza předpokládala, že PFF může sloužit jako příklad téměř bezchybného přístupu k marketingu, pak předložená práce svou praktickou částí tuto hypotézu potvrdila, neboť se ukázalo, že pozice PFF na českém food festivalovém trhu je dobře vystavěná, z čehož bylo možno učinit závěr, že marketéři tohoto festivalu správným způsobem realizovali a realizují dostatečně silnou vizi festivalu jako základní podmínku jeho současného i budoucího úspěchu.

Klíčová slova: budování značky, delikatesy, event, food festival, gastronauti, komunikační mix, marketing, mediální trh, reklama, PR, vysoká gastronomie.

Abstract TUČEK, Radek. Analysis of the event Prague Food Festival and other connected activities. [Master's Disertation] Institute of Hospitality Management. Prague: 2013 This thesis focuses on the analysis of Prague Food Festival and determines whether and what recommendations for organizers of food festivals in general can be drawn from this analysis. The theoretical part defines the concepts of marketing and marketing communications, describes communication channels and individual strategies that coud be encountered.

The practical part of my study presents the history of PFF, events and activities associated with it.. Later in my study, I examine in a similar way some competing food festivals, allowing to perform a comparison. Based on these acquired data is SWOT analysis of PFF, which helped to systematize the descriptive results, which further allowed to make comparison with selected competitors festivals. The main hypothesis that the PFF can serve as an example of nearly flawless approach to marketing, is being confirmed by practical part of my work. This work supports this hypothesis off well built position of the PFF on the Czech food festival market. In conclusion, I observe that the marketers of the festival properly implemented and carried out sufficiently strong vision for the festival as it is a crucial condition for its current and future success.

Key words: brand building, delicatessen, event, food festival, gastronauts, communication mix, marketing, media market, advertising, PR, fine dining.

6

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................... 8  TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 10  1.  MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................... 10  1.1  Typologie a doplňkové služby cestovního ruchu .................................................. 10  1.2  Charakteristika jednotlivých složek MICE ........................................................... 12  1.3  Obecná charakteristika marketingu v turismu....................................................... 14  1.3.1  Aplikovaný marketingový mix ...................................................................... 14  1.3.2  Produkt, mix výrobek, tři roviny produktů .................................................... 14  1.3.3  Analýza současné situace............................................................................... 14  1.3.4  Portfolio produktů .......................................................................................... 16  1.3.5  Stanovení cílů a strategií ................................................................................ 17  1.3.6  Předmět marketingu ....................................................................................... 18  1.3.7  Cíle a strategie mediálního plánování ............................................................ 20  1.3.8  Taktika v mediálním plánování a reporting ................................................... 22  1.4  Reklama, eventy, public relations, sponzoring .................................................. 23  1.4.1  Marketingová komunikace a hodnota značky ............................................... 24  1.4.2  Marketing public relations ............................................................................. 25  1.5  Popis medii vhodných pro prezentaci................................................................ 26  1.5.1  Úvod do televizního trhu, situace a podíly na trhu ........................................ 26  1.5.2  Úvod do tiskového trhu - situace na trhu, čtenost, náklady a ceny................ 27  1.5.3  Úvod do rozhlasového trhu ............................................................................ 28  1.5.4  Outdoorová media - obchodní model ............................................................ 28  PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 30  2.  PRAGUE FOOD FESTIVAL ...................................................................................... 30  2.1.  Popis PFF a jeho vývoj v letech 2008 -2013......................................................... 30  2.2.  Další aktivity spojené s PFF .................................................................................. 41  2.2.1.  Grand Restaurant Festival .............................................................................. 41  2.2.2.  Mňam Bus, Bio Mňam Bus Mňam Vlak ....................................................... 42  2.2.3.  Mňam Balíček pro dva ................................................................................... 44  2.2.4.  Chefparade Food Truck ................................................................................. 44  2.2.5.  Mňam Tour .................................................................................................... 45  2.2.6.  Grand Bar ....................................................................................................... 45  2.3.  VYBRANÉ FESTIVALY A JEJICH SROVNÁNÍ S PFF ................................... 48  2.3.1.  Grand Restaurant Festival .............................................................................. 48  2.3.2.  Foodparade..................................................................................................... 49  2.3.3.  Špilberk Food Festival ................................................................................... 51  2.3.4.  Doprovodný program ŠFF ............................................................................. 51  2.3.5.  Moravia Food Festival Kroměříž ................................................................... 52  2.4.  ANALÝZA PFF .................................................................................................... 54  2.4.1.  SWOT analýza Prague Food Festivalu .......................................................... 54  2.4.2.  Aplikace Porterova modelu pěti sil na PFF ................................................... 58  3.  SHRNUTÍ .................................................................................................................... 59  ZÁVĚR ................................................................................................................................ 62  LITERATURA .................................................................................................................... 64  OSTATNÍ ZDROJE ............................................................................................................ 65 

7

ÚVOD Jedním z fenoménů současné doby je nástup zážitkové turistiky a s tím související propagace gastronomických zážitků na nejrůznějších gastroslavnostech, gulášfestech, přehlídkách sýrů a vín, popřípadě celostátních soutěžích, jakou je například Ochutnejte Českou republiku. O tom, že se nejedná o jev lokální, svědčí letmý pohled na podobné akce konané v zahraničí, počínaje food festivalem Taste of London, který se asi nejvíce blíží pojetí pražského Food festivalu. Nejenom v Londýně a v Praze se jídlo stává důvodem k sejití a k oslavám. V zahraničí člověk může navštívit podobnou akci téměř v každém větším městě, od Dublinu, přes Cape Town až po australské Sydney, přičemž tyto festivaly jsou navštěvovány čím dál tím větším počtem lidí, což platí nejen o zahraničních, nýbrž také o festivalech pořádaných u nás. Přičemž, a to je to nejpodivnější, nezdá se, že by se jednalo o pouhý výkyv v jinak nestálých a měnících se zájmech turistů, respektive návštěvníků místních gastroslavností. Čím je to dáno, analyzuje například Ian Yeoman ve svém článku o trendech ve food turismu, přičemž některé ze závěrů, které autor uvádí, vedou k závěru, že food festivalů bude přibývat a jejich počet bude dále narůstat.1 Lze očekávat, že tento vývoj se bude opakovat (a již se opakuje) i v naši zemi, stejně jako je zřejmé to, že některé festivaly budou dobře připravené, a jiné hůře. Otázkou je, co činí jeden festival lepším a druhý horším. Na tuto otázku jsem se rozhodl odpovědět v předložené diplomové práci. Tématem této práce je analýza Prague Food Festivalu a dalších aktivit s ním spojených. Cílem práce je analyzovat Prague Food Festival z hlediska marketingu a následně pak vytvoření doporučení pořadatelům food festivalů obecně. Pro dosažení daného cíle byla stanovena hypotéza, že PFF může sloužit jako příklad téměř bezchybného přístupu, od něhož se ostatní mohou učit. Uvedenou hypotézu se tato práce pokouší potvrdit na základě analýz údajů, které pořadatelé v souvislosti s PFF publikují. Uvedenému cíli, kterým je popsat a porovnat tedy nejlépe vyhovuje metoda deskripce a komparace. Z výsledků komparace by pak mělo vyplynout, jak se projevuje podcenění marketingu a nedostatečně zpracovaně PR. Práce se dělí na část teoretickou a praktickou. V teoretické jsou vyloženy základní pojmy a shrnuty teoretické poznatky týkající se marketingu cestovního ruchu. Následuje pak podkapitola týkající se teorie reklamy a popisu medii vhodných pro prezentaci, což se týká 1

YEONAN, I. Why food tourism is becoming more important? [Online] Dostupné na: [1. 6. 2013].

8

především televize, denního tisku, internetu a outdoorových medií. Teoretickou část uzavírá podkapitola věnovaná PR a sponzoringu. V praktické části se práce zaměřuje předně na popis Prague Food Festivalu a na vývoj akce v jednotlivých letech, jehož součástí je i analýza účastníků a doprovodného programu. Uvedený popis pak směřuje ke komparaci jednotlivých let. Zde jsou také zmíněny osobní zkušenosti s PFF z pohledu účastníka akce a následuje popis dalších aktivit spojených s PFF, což je především Grand restaurant, Grand bar, Zimní Prague Food Festival apod. Pro srovnání je pak také uveden popis dalších podobných festivalů, především ovšem Špilberk Food Festival, ale i jiných. Zjištění vyplývající z deskripce a komparace jsou stručně uvedena ve shrnutí a vedou k doporučením doporučení pro pořadatele PFF, což bude uvedeno v závěru práce. Mezi nejdůležitější zdroje, bez kterých by tato práce sotva vznikla, patří především Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitostí v praxi autorů Ryglové, Buriana a Vajčnerové; Jakubíkové Marketing v cestovním ruchu a Marketing a management autorů Kotlera a Kellera. Z cizojazyčné literatury je třeba zmínit TourismManagement od Page, S. J. a Managing for chase od Elsseviera. Vzhledem k tématu a k povaze zpracovávaných informací tvoří zásadní zdroje texty publikované na internetu, přičemž jako zásadní se ukázaly stránky Mediaguru; dále pak stránky Prague Food festivalu a Grand Restaurant festivalu; výborný zdroj informací jsou také stránky Food Parade a Špilberk Food Festu. Úplný výčet jak citované literatury, tak i internetových zdrojů je uveden v závěru práce.

9

TEORETICKÁ ČÁST

1.

MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU

1.1

Typologie a doplňkové služby cestovního ruchu

Typologie cestovního ruchu je blízká tzv. segmentaci cestovního ruchu, neboť formy cestovního ruchu odpovídají potřebám svých účastníků, přičemž základní formy cestovního ruchu odpovídají nejširším potřebám, zatímco specifické formy mají uspokojit specifické požadavky jeho účastníků.2 Literatura uvádí, že mezi základní formy patří rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací cestovní ruch, sportovně turistický cestovní ruch a léčebný lázeňský cestovní ruch. Služby cestovního ruchu jsou definovány jako různé podnikatelské činnosti, které mají za úkol uspokojit konkrétní zákazníkovo přání nebo souhrn přání zákazníka. Služby v cestovním ruchu zahrnují různé aktivity, jako jsou kompletní Travel Service, hotelový servis, doprava a služby, pošta, banka a celní správa. Služby cestovního ruchu se třídí do několika skupin, přičemž jako hlavní služby v cestovním ruchu se uvádějí kromě Travel Service, ubytovací služby a dopravního servisu, také MICE služby, léčebné služby, služby zaměřené na vzdělávání, sportservis aj. Výše uvedený pojem MICE je mezinárodně používaná zkratka a je tvořena čtyřmi počátečními písmeny následujících anglických slov: Meetings (setkání, schůze), Incentives (incentiva,

motivační

pobyty),

Conventions

/Conferences

(kongresy/konference),

Exhibitions /Events (výstavy/akce). Do češtiny lze zmíněné výrazy Meetings, Incentives, Conventions /Conferences a Exhibition/Events doslovně přeložit jako setkání, incentiva, konference /kongresy a výstavy /akce. Kromě zkratky MICE je možné se setkat v souvislosti s pojmem MICE i s termínem Meeting Industry (nebo jinými slovy kongresový

2

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitostí v praxi. Praha: Grada, 2011, s. 19.

10

průmysl), který v sobě zahrnuje již zmíněné činnosti: organizování kongresů, konferencí a seminářů, incentivní cestovní ruch, pořádání veletrhů a výstav.3 Doplňkové služby v cestovním ruchu se týkají uspokojení poptávky skládající se z řady podskupin. Zde je třeba zmínit například servis, který se snaží udělat prázdniny a dovolenou dobrodružnější, přitažlivější; sem patří organizování festivalů, lidových her, stejně jako kurzy vedoucí k naučení se etnickým tancům a zpěvu, popřípadě kurzy vaření speciálních, či exotických jídel.4 Pro vztahy mezi typy produktů cestovního ruchu a službami v cestovním ruchu platí, že produkty cestovního ruchu a služby v cestovním ruchu jsou součástí systému cestovního ruchu v dané oblasti (země, region). Dále pak produkty cestovního ruchu a služby v cestovním ruchu jsou výsledkem činností celého systému cestovního ruchu, přičemž zde existuje přímá souvislost, jelikož produkty cestovního ruchu a služby cestovního ruchu zobrazují adaptace a interakce mezi vnitřními a vnějšími prvky systému regionálního cestovního ruchu. S tím pak souvisí i to, že čím jsou aktivity cestovního ruchu rozmanitější, tím jsou rozmanitější i produkty cestovního ruchu a zákazníkovi je pak poskytován vysoce kvalitní cestovní ruch.5

3 HAVEL, M., JÁNOŠKA, K. Vademecum pro profesionály ve světě MICE [online]. Dostupné na: , s. 6 [1. 6. 2013]. 4 PAGE, S. J. TourismManagement, Managing for change. Elsevier 2009, s. 24. 5 Tamtéž, s. 29.

11

1.2

Charakteristika jednotlivých složek MICE

Výrazem setkání se obvykle označuje jednání omezeného okruhu účastníků s pracovním, vědeckým nebo tematickým programem, přičemž setkání lze nejčastěji rozdělit na semináře a kolokvia. Seminářem se rozumí výukový program, případně formu školení, při které se jeho účastníci aktivně podílejí na výuce. Podstatou semináře, mnohdy formy kolektivního a odborného studia, je spojení přednášky nebo série na sebe navazujících přednášek s diskusí a dotazy posluchačů k probíranému tématu. V rámci těchto seminářů se účastníci podrobněji seznamují s aktuálními problémy a úkoly, které jsou předmětem jejich praktické nebo teoretické činnosti a dovednosti.6 Kolokvium pak představuje nepravidelně popřípadě příležitostně pořádané neformální setkání osob zpravidla z akademického prostředí, přičemž cílem kolokvia je odborná výměna názorů a stanovisek, která vedou k zjištění společných zájmů dané skupiny účastníků. Incentivním cestovním ruchem se rozumí forma cestovního ruchu a současně i motivační nástroj managementu, který využívá cestovní ruch pro motivaci zaměstnanců a nalezení těch, u kterých lze zvýšit míru ztotožnění s cíli firmy. Literatura uvádí jako nejčastější formu incentivního cestovního ruchu zájezd zaměstnanců organizace placený organizací za odměnu nebo v souvislosti s posilováním vztahů zaměstnanců k vlastní organizaci. Zažitým, ale nepřesným označením používaným v praxi je též incentivní turistika. Tato forma často bývá doplněna o teambuildingové akce.7 Kongresy a konference označují významná setkání pořádaná obvykle pravidelně v ročním nebo delším intervalu, jejichž obsahem jsou přednášky, formální a neformální diskuse a konzultace. Různé termíny jsou používány k odlišení rozsahu, významu a formálnosti jednotlivých akcí. Podle definice Českého statistického úřadu (ČSÚ) je kongres definován jako sjezd (formální setkání) většího počtu lidí (minimálně 100 osob) určitého odborného zaměření, jehož obsahem jsou přednášky, diskuse a konzultace. Konference je dle vymezení ČSÚ velmi blízká termínu kongres a jedná se rovněž o formální setkání, které nemusí nabývat takového významu či rozsahu jako jednání v rámci kongresu.8 Podle definice Mezinárodní organizace UIA (Union of International Associations) se mezinárodní kongres chápe jako setkání minimálního počtu 300 účastníků, kde je alespoň 6 HAVEL, M., JÁNOŠKA, K. Vademecum pro profesionály ve světě MICE [online]. Dostupné na: , s. 6 [1. 6. 2013]. 7 HAVEL, M., JÁNOŠKA, K. Vademecum pro profesionály ve světě MICE [online]. Dostupné na: , s. 7 [1. 6. 2013]. 8 Tamtéž, s. 9.

12

40% podíl zahraničních účastníků, účastníci jsou nejméně z 5 států a délka jeho trvání je minimálně 3 dny. Statistiky ICCA (International Congress & Convention Association) v souvislosti s mezinárodním kongresovým cestovním ruchem sledují setkání, která splňují následující podmínky: kongresová akce je organizována mezinárodní asociací, je pořádána pravidelně, rotuje minimálně mezi třemi zeměmi a účastní se jí alespoň 50 delegátů. Poslední ze složek MICE turistiky tvoří veletrhy a výstavy (= Exhibitions). K tomuto pojmu je třeba říci, že jednotné vymezení pojmu veletrhy a výstavy neexistuje. Přesto, jako veletrhy jsou označovány jako pravidelně pořádané, obvykle tematicky nebo i regionálně komponované kontraktační a prodejní akce produktů a služeb širokého okruhu, zpravidla přístupné veřejnosti, přičemž nejčastěji se jedná o prezentaci výsledků práce subjektů nejrůznějších oborů, tedy vystavování reálných exponátů, s tím, že výstavní akce bývají převážně zaměřeny na informování veřejnosti o záměrech různých subjektů společenského života, ale mohou mít i ekonomický charakter. Do jisté míry by do této kategorie mohly spadat také food festivaly, neboť ačkoli prodávají a nabízejí festivalové menu, přece jen tím podstatnějším je prezentace zúčastněných restaurací a producentů.9

9 HAVEL, M., JÁNOŠKA, K. Vademecum pro profesionály ve světě MICE [online]. Dostupné na: , s. 13 [1. 6. 2013]. Tamtéž, s. 23.

13

1.3

Obecná charakteristika marketingu v turismu

1.3.1 Aplikovaný marketingový mix Mezi součásti marketingového mixu, které literatura obvykle jmenuje, patří produkt, cena, způsob distribuce a propagace (tzv. 4 P: Product, Price, Place, Promotion). V rámci cestovního ruchu je marketingový mix rozšířen na 8 P: Product (produkt, výrobek), People (lidé), Packaging (sestavování balíků služeb), Programming (programování nabídky služeb), Place (způsob distribuce), Promotion (propagace), Partnership (kooperace) a Price (cena).10

1.3.2 Produkt, mix výrobek, tři roviny produktů Jedná soubor výrobků a služeb, jehož smyslem je uspokojení potřeb cílového trhu. Produkt je všechno, jak výhodné tak nevýhodné, co získáváme nějakou výměnou, přičemž produktem může být myšlenka, služba, zboží nebo jakákoliv kombinace těchto tří kategorií. Služby však od výrobků odlišuje řada specifických vlastností, tou nejpodstatnější je, že zákazník si nemůže službu prohlédnout a zkontrolovat před jejím nákupem, ale má pouze pocit, který mu zůstane po její spotřebě. Navíc platí, že služba, která mu bude poskytnuta opakovaně, nikdy nebude stejná.11

1.3.3 Analýza současné situace Strategické marketingové plánování vždy začíná objektivní analýzou současné marketingové situace v organizaci, avšak analýzu je třeba provést na různých úrovních včetně následujících: Existuje řada metod analýz, kterých lze použít. Patří k nim například SWOT analýza, která je vhodná pro posouzení organizace jako celku. Dále se provádí analýza podle Matice bostonské poradenské skupiny, která je užitečná pro analýzu výkonnosti celkového portfolia produktu organizace a také jejich samostatných hospodářských jednotek, Analýzy umísťování a životního cyklu produktů, které jsou obzvlášť vhodné pro posuzování 10 HORNER, S., SWARBROOKE, J., PETRŮ, Z. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada 2003, s. 151. 11 HORNER, S., SWARBROOKE, J., PETRŮ, Z. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času., Praha : Grada Publishing, 2003. s. 154

14

jednotlivých produktů. Jiné metody analýzy představuje marketingový audit, se kterým souvisí posouzení vnějšího prostředí. Tím se rozumí všechny síly, které mohou působit na organizaci, ale nejsou pod její kontrolou. Tyto síly mohou být politické, ekonomické, sociokulturní nebo technologické. Jejich analýza se někdy nazývá PEST nebo STEP analýza.12 Výše uvedené analýzy poskytují organizaci, aby získala dobrý přehled o vnějším prostředí, o svých hlavních konkurentech a o trhu. V této fázi by se měla zaměřit dovnitř, na všechny své prvky, které ji tvoří. Postup má tři etapy: Analýza SWOT, dále pak přehled dosavadních zákazníků a nakonec sortiment produktů organizace. Jedním z důležitých hledisek analýzy SWOT je možnost vidět spojení mezi různými kategoriemi, přičemž nejlepší organizace jsou ty, které účinným využitím zdrojů dokážou změnit hrozby příležitosti v příležitosti. Podstatné výsledky dané porozumění trhu může být analýza trendů, se kterou je ve vztahu k analýze food festivalů možno se setkat například u Iana Yeomana, který uvádí jako určující trendy utvářející náš zájem o potravinářské oblasti cestovního ruchu následující: 1. Jednorázové příjmy a výdaji vzory - Po celém světě roste blahobyt obyvatelstva, což má hluboký dopad na spotřebitelské výdaje. Spotřebitelé utrácí větší část svého příjmu za hotová jídla, gastronomické výrobky, stravování a potravinářské předměty. 2. Změny v demografii a ve složení domácností 3. Individualismus, tedy jedinečnost. Tím se chce zdůraznit, že turisté vyhledávají místní, čerstvou a kvalitní kuchyni, která odráží autenticitu místa. 4. Multikulturní spotřebitel přistupuje k jiným kulturám mnohem snáze, než kdykoli předtím. 5. Role celebrity – zde se propojuje vliv mediálního šéfkuchaře a média. Vliv kuchařské osobnosti je často zmiňován jako efekt Delia podle šéfkuchaře Delia Smithe, jehož televizní pořad vysílaný v roce 1998 vedl k tomu, že prodej vajec stoupl ve Velké Británii o 1,3 miliónů. 6. Při nákupu potravin mají zákazníci vyšší povědomí o možných zdravotních problémech spojených s požíváním určitých potravin (junkfood), proto se rozhodují pro tzv. zdravou variantu potraviny (bez tuku, bez soli, sojové mléko atd.). 12 HORNER, S., SWARBROOKE, J., PETRŮ, Z. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada 2003 S. 234.

15

7. Jídlo jako oáza - jídlo se stává společenskou událostí, proto se zvyšuje zájem o „autentická“ restaurační zařízení, přičemž za autentické se považuje jídlo, které je jednoduché, souvisí s regionem, je přírodní a je chutné. 8. Svět je on-line, nezáleží na tom, jestli prostřednictvím počítače nebo mobilního telefonu. On-line nabídka restaurací se stává normou, což umožňuje, aby zákazník využíval slev, prováděl recenze, účastnil se aukcí návštěv v exkluzivních restauracích, využíval rezervační systém, stejně jako restaurace využívají distribuční systém prodeje nevyužité kapacity. 9. Touha po nové zkušenosti zvyšuje kulturní kapitál, což souvisí s tím, že jídlo má významné postavení a úlohu v rozvíjející se znalostní ekonomice, přičemž nezáleží příliš na tom, zda se jídlo připravuje, nebo konzumuje. 10. Vědu o potravinách v cestovním ruchu formují geopolitické trendy, příkladem toho může být přechod od pěstování potravin k produkci biopaliv, což zemědělcům přináší větší zisky. Podobný efekt má i odmítání GM potravin (geneticky modifikovaných). Z této analýzy trendů pak lze usoudit, že dnešní spotřebitel je vzdělanější, bohatší, cestuje ve větší míře, žije déle, obává se o své zdraví a má starost o životní prostředí. V důsledku toho se jídlo a pití stává stále důležitějším a má větší prioritu (týká se určitých sociálních skupin). Z toho plyne důraz na stravu, která musí být kvalitní, ať už se jedná o slow food nebo fast food.13

1.3.4 Portfolio produktů Jinou z analytických metod používaných při marketingovém plánování jsou portfolia produktů. Základem je myšlenka, že s produkty organizace nelze zacházet izolovaně, ale je na ně třeba pohlížet jako na součásti samostatně hospodařících jednotek nebo portfolií produktů. Prostřednictvím této analytické metody by organizace měla využívat portfolia produktů k dosažení svých cílů vyhlašováním růstu prodeje, hotovostního toků a rizika. Celé portfolio je ovšem třeba pravidelně posuzovat, aktivně se zbavovat starých produktů a vyvíjet nové. Pro analýzu portfolia produktů byly vyvinuty různé modely, které mají

13

YEONAN, I. Why food tourism is becoming more important? [Online] Dostupné na: [1. 6. 2013].

16

pomáhat při plánování marketingu. Jednou z nejznámějších je matice bostonské poradenské skupiny.14

1.3.5 Stanovení cílů a strategií Tato fáze plánování marketingu se obvykle skládá ze tří hlavních prvků: 

Stanovení cílů, které budou vodítkem marketingu organizace, na základě analýzy

současné situace a úvahy o zdrojích, historii a kultuře organizace. 

Formulace odpovídajícího hlavního cíle organizace, který je v souladu s dílčími

cíli; 

Stanovení rámce, v němž budou hodnoceny možné strategické volby.15

Organizace se může nacházet v různých pozicích ve vztahu k určitému trhu. Může být vedoucí firmou na trhu, která má jeho největší podíl a určuje jeho trendy. Může být druhou, třetí, nebo čtvrtou nejsilnější firmou na trhu, která útočí na první. Může být firmou s malým podílem na trhu, která kopíruje hlavní novátory. Trhy také mívají své specialisty, tj. firmy, které se soustřeďují na velmi malou část trhu, a nabízejí specializované produkty. Porter popisuje tři obecně použitelné strategie, které mohou podle něj pomoci organizaci získat konkurenční výhodu.16 

Nízké náklady. Organizace díky nízkým nákladům dosahuje vysokých zisků

dokonce i v prostředí tvrdé konkurence. 

Odlišení. Organizace vyvinula produkt, který je z pohledu zákazníků zcela jasně

lepší, než produkty konkurentů. Takové produkty, lepší co do image nebo designu, bývají také dražší. K této strategii často patří také využití obchodních značek. 

Specializace. Organizace se soustřeďuje na určitý segment trhu. Produkty jsou

obvykle specializované a oslovují specifickou skupinu zákazníků. Je však třeba, aby organizace neuvázly někde uprostřed; jinými slovy, měly by se pevně rozhodnout pro jednu ze tří uvedených strategií.

14

HORNER, S., SWARBROOKE, J., PETRŮ, Z. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada 2003, s. 240. 15 HORNER, S., SWARBROOKE, J., PETRŮ, Z. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada 2003, s. 245. 16 HORNER, S., SWARBROOKE, J., PETRŮ, Z. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada 2003, s. 246.

17

Formulace hlavního cíle. Jakmile se organizace rozhodne o všeobecném strategickém směru, kterým chce jít, obvykle písemně formuluje svůj hlavní cíl.17 Formulace hlavních cílů definuje organizaci společnosti a hranice jejího podnikání. Dále je třeba stanovit konkrétní cíle pro organizaci jako celek. Mohou být stanoveny například pro následující oblasti: 

Návratnost investic,



Ziskovost,



Image firmy na trhu cenných papírů, v očích veřejnosti, zákazníků, zaměstnanců



Sociální odpovědnost,



Ochrana životního prostředí.

V rámci těchto společenských cílů se potom dále stanovují marketingové cíle pro každou samostatnou hospodářskou jednotku.

1.3.6 Předmět marketingu Literatura rozlišuje deset typů entit marketingu. Jedná se o marketing výrobků, služeb, událostí, zážitků, osob, místa, majetku, organizací, informací a idejí. Výrobky – Fyzické zboží tvoří hlavní část výroby většiny zemí a marketingového úsilí. Marketingem zboží se však nezabývají jen společnosti, ale částečně se o to mohou efektivně pokoušet i jednotlivci. Služby – Jak se rozvíjí ekonomika, soustřeďuje se stále větší proporce jejich aktivit na produkci služeb. Kotler uvádí, že dnešní ekonomiku USA představuje 70 % služeb a 30 % zboží, přičemž ke službám patří práce leteckých společností, hotelů, autopůjčoven atd. Zároveň nebývá výjimkou, že mnoho tržních nabídek sestává z rozmanitých směsí zboží a služeb. Události – Marketéři propagují časově omezené akce, například obchodní výstavy, festivaly, umělecká představení či výročí společností. Z tohoto důvodu se osoby odpovědné za plánovaní těchto akcí věnují jejich přípravě do posledních detailů. Takovým lidem se říká marketéři.18

17 HORNER, S., SWARBROOKE, J., PETRŮ, Z. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada 2003, s. 247. 18 KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management, 12. vydání. Praha: Grada 2007, s. 46.

18

Zážitky – Sladěním několika služeb a druhů zboží může firma vytvořit a připravit zážitky, resp. balíčky zážitků, které se stávají předmětem marketingu. Spektrum zážitků přitom není omezeno pouze na vybranou oblast, ale opět mohou vytvářet komplexní mix výrobků, služeb, událostí atd. Místa – To co platí o výrobcích, službách atd., platí ve stejné míře také o městech, státech a regionech. Každé místo, disponující nějakou pamětihodností usiluje o přilákání turistů, avšak nejen turistů. Kotler zdůrazňuje, že marketing místa se uplatňuje i tehdy, usiluje ji dané místo o nové obyvatele, respektive o novou investici, ať se jedná o továrnu, ústředí společnosti, univerzitu či výzkumné centrum. Tímto marketingem lokalit se zabývají jak specialisté na místní rozvoj, tak obchodníci s realitami, právníci, či členové PR agentur. Majetek – Jedná se o vlastnická práva buď na reálný majetek, nebo finanční majetek (akcie a obligace). Majetek se prodává a kupuje, a to si vyžaduje marketing. Firmy – Firmy aktivně pracují na vybudování silné, příznivé a jedinečné image v myslích své cílové veřejnosti. Smyslem marketingu firmy je posílit identitu společnosti na jedné straně a vylepšení svého obrazu u veřejnosti, což se zpravidla prokáže jako rozhodující výhoda, především ve vyostřeném konkurenčním boji. Informace – Lze-li informace vytvářet, pak se stávají produktem, a v tom případě na ně lze rovněž aplikovat marketing stejně jako na ostatní výrobky, služby atd. Jako příklad literatura uvádí školy a univerzity, neboť ty distribuují informace za jistou cenu. Zákazníky jsou zde jak rodiče, studenti a veřejnost, tak i výrobní sektor, což se týká především výsledků tzv. aplikovaného výzkumu. Zároveň je třeba připomenout, že předmětem prodeje se ovšem nestává výrobek postavený a sestrojený na základě informací, nýbrž informace sama. V této souvislosti se dříve hovořilo o tzv. know-how; dnes se spíše používá termín goodwill. S ohledem na vlastní téma této práce se pak produktem nestane pouze pokrm sám, nýbrž také odhalení tajemství jeho přípravy, a ovšem je-li konzumován na místě zákazníky samými, pak i do marketingového mixu vstupuje i služba, popřípadě zážitek (jsou-li jako moučník podáváni červi mouční). Ideje – Ke každé marketingové nabídce patří i nějaká základní idea. Zde je třeba citovat: „ Charles Revson z Revlonu k tomu řekl: „V závodě děláme kosmetiku, v obchodě prodáváme naději.“ Co se tím myslí je řečeno dále, kde se uvádí, že výrobky a služby jsou

19

prostředky k doručování nějaké ideje nebo myšlenky.19 V případě Prague Food festivalu se touto nosnou ideou stává slogan propagující odvahu ke kvalitnímu stravování. 1.3.7 Cíle a strategie mediálního plánování Stanovení cílů má za účel především vytváření účinných strategii a je zásadním měřítkem pro určení úspěchu kampaně. Při určování cílů se uvádějí následující tři, přičemž každý z nich představuje jinou úroveň: 1) Marketingové cíle – zvýšit penetraci (v nějaké Cílové skupině), zvýšit frekvenci nákupů, okamžitý nákup, zvýšit loajalitu, zvýšit preferenci značky, udržet prodeje, share of the market 2) Komunikační cíle – navýšit povědomí značky, vylepšit image, připomenout nákupní příležitost, vybudovat nové asociace se značkou, změnit vnímání značky 3) Mediální cíle – GRPs týdně, reach, frekvence oslovení, afinita, v určitém období a cílové skupině, cut-through Vedle toho strategie mediálního plánování definuje způsob, jakým se dosahuje stanovených cílů tak, aby rozdělení rozpočtu do mediatypů a určení úkolů, které mají jednotlivé skupiny médií splnit, bylo optimální. Mezi hlavní typy mediálních patří co nejširší pokrytí cílové skupiny (strategie použití více mediatypů) a opakovaný přenos reklamního sdělení. Nedílnou součástí strategie mediálního plánování je vytvoření užšího media mixu, jeho načasování v požadovaném místě se záměrem oslovit cílovou skupinu a kontinuita. Ze strategie mediálního plánování následně vyplývá způsob nasazení médií. Zde se rozlišuje devět možných způsobů, přičemž nejsou vyloučeny ani jejich průniky, nebo kombinace, které mohou přinášet překvapivě výsledky z hlediska účinnosti prováděné reklamní kampaně: 1) Tipping point – Tato strategie se dá jednoduše popsat jako dosahování bodu zlomu. Jedná se o velmi postupné uvádění značky nebo produktu na trh. V této strategii se rozlišují body podle zákaznické skupiny. Na počátku to jsou „opinion leaders“, tedy odborníci, publicisté nebo vzory. Další stádium začíná, pokud se o produkt začnou zajímat „early adopters“, tedy lidé s dostatečnými materiálními zdroji, kteří mají rádi vše nové, tzv. hračičkové. Následují „easily led“, čili snadno ovlivnitelní a nakonec masy. 2) Grand Slam - Podstatou této strategie je současné nasazení více komunikačních kanálů, neboť zároveň zde bývá nasazena TV, rozhlasová kampaň, PR kampaň atd. Tento 19

KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management, 12. vydání. Praha: Grada 2007, s. 47.

20

typ strategie je velmi vhodný pro splnění časově omezených komerčních a marketingových cílů, mezi něž patří rovněž promo aktivity u příležitosti festivalu, veletrhu apod. 3) Kometa Název této strategie je odvozen z tvaru komety. Nejprve přijde velmi intenzivní nástup a následuje poněkud slabší komunikace, která s postupem času odeznívá. Tento typ kampaně je typický pro zavádění značek rychloobrátkového zboží. 4) Soap Opera - telenovela. Název této strategie vychází ze způsobu, jakým se vysílají nekonečné TV seriály. I tato strategie je kontinuální, nepřetržitá. Komunikace značky zůstává po celý rok v podstatě nezměněná, stejná. Tato strategie je vhodná pro nepřetržitou podporu prodejů (zavedených) značek v kategoriích, které netrpí sezónními výkyvy. 5) Che Guevara – název této strategie je synonymem pro taktickou a zdánlivě nahodilou komunikaci. Tato komunikace bývá obvykle velmi přesně načasována a zacílena, podobně, jako kdysi partyzánské přepady ze zálohy. Mediaguru uvádí jako příklad taxi, které odvezou lidi i s autem domů poté, co se příjemně napili alkoholu v restauraci. SOS taxi má reklamu v rámečcích umístěných na toaletách restaurací - Máte promile? Dovezeme vás i auto do cíle… Nejedná se o žádnou rozsáhlou kampaň, ale o velmi přesně cílenou komunikaci, která zasahuje cílovou skupinu přesně v okamžiku, kdy je vhodná pro oslovení (tzv. in-the-market). 6) Přivlastnění - veškerá komunikace značky se vytváří a čerpá z vlastnictví události, okamžiku nebo teritoria. Značka se tak spojuje s něčím, co sdílí její vnitřní hodnoty. Jako příklady se uvádějí Marlboro country, Stella Artois, Gambrinus a Red Bull. 7) Gate - jedná o rozšíření výše uvedené „telenovely“, tedy o pravidelné variace. Po celý rok tedy běží kampaň - základní téma, obohacená čas od času o promo nebo taktické variace. Často ji používají značky, které potřebují jak udržovat v myslích spotřebitelů positioning a image značky, tak ale i podporovat prodeje. 8) Puls - pulsní přístup je název strategie, jejíž průběh je odvozen od sinusovky. Jedná se o přístup, kdy střídají období aktivity s obdobími neaktivity. Tento přístup umožňuje soustředit investice do těch období kde to je důležité nebo je koncentrovat natolik, aby komunikace prorazila skrze konkurenční aktivity a byla tak více viditelná. Používá se tedy na velmi naplněných trzích jako prostředek, tedy především tam, kde je silná konkurence a clutter. 9) Darwin Tato poslední strategie je vhodná pro vstup na neznámé trhy, neboť poskytuje rychlou zpětnou vazbu z trhu. Zde se na počátku volí větší počet komunikačních

21

prostředků, konceptů a následné sledování úspěšnosti jednotlivých kanálů. Úspěšné koncepty se posílí, neúspěšné končí na smetišti dějin.20

1.3.8 Taktika v mediálním plánování a reporting Poté, co je stanovena strategie, je třeba ji zrealizovat v konkrétním médiu, přitom se zvažuje každý mediatyp zvlášť. V rámci rozpočtu je třeba zvolit optimální channel mix, popřípadě u rámci outdooru nejlepší kombinaci venkovních ploch atd., přičemž se zvažuje jak charakter, tak a cíle kampaně, použitelné formáty, rozpočet přidělený do konkrétního mediatypu, synergické efekty s jinými mediatypy, načasování kampaně aj. Důležitým požadavkem je cenová optimalizace, proto jedním z podstatných ukazatelů je co nejlepší zásah cílové skupiny za co nejnižší cenu. Proto se sledují jak čísla o sledovanosti konkrétního média, tak i kvalitativní faktory, což mohou být údaje o čtenosti a prodaném náklad, o kvalitě tisku a redakčního obsahu. Výsledkem implementačního plánování je mediaplán, což je dokument, který zpravidla v rámci jedné skupiny médií uvádí všechny důležité inzertní parametry. Jsou to zejména mediální ukazatele popisující zásah, termíny uveřejnění, pozice a cena. Reporting mediální kampaně má za účel především dokladovat, že reklama opravdu proběhla. Dále monitorovat, jak byla reklama v konkurenčním prostředí vidět, k čemuž slouží tzv. Competitive Reports, tedy tabulky, které obsahují přehled všech mediálních investic v dané produktové kategorii. A konečně i výzkumů doložit reálný dopad kampaně, tedy jak reklama zapůsobila na cílovou skupinu. Jako měřitelné hodnoty se pak uvádějí např. povědomí o reklamě, povědomí o značce, preference, loajalita nebo další parametry, což slouží k plánování další reklamní komunikace a dlouhodobému budování značky.

20

KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management, 12. vydání. Praha: Grada 2007, s. 49

22

1.4

Reklama, eventy, public relations, sponzoring

Reklamou se rozumí jakákoliv placená forma neosobní prezentace a podpora nápadů, zboží nebo služeb zřetelně uvedeného sponzora, proto zadavateli reklamy mohou být nejen podnikatelské subjekty, ale také charitativní, neziskové a vládní agentury. Literatura uvádí, že vývoj reklamního programu představuje pětistupňový proces: a.

Určení cílů reklamy,

b.

Stanovení rozpočtu,

c.

Výběr reklamního sdělení a kreativní strategie

d.

Rozhodnutí ohledně médií

e.

Vyhodnocení účinnosti komunikace,

Podpora prodeje se sk1ádá z různorodé sbírky pobídkových nástrojů nejvíce krátkodobých, určených ke stimulaci dřívějšího či většího nákupu konkrétního výrobku či služby spotřebiteli či obchodníky. Podpora prodeje zahrnuje nástroje podpory spotřebitelů podpory obchodníků podpory prodejních sil (veletrhy a sjezdy, soutěže pro obchodní zástupce a dárkové předměty). Při využívání podpory prodeje musí firma určit své cíle, vybrat nástroje, vytvořit program, otestovat program, uvést jej i kontrolovat a vyhodnotit výsledky. Události a zážitky jsou prostředkem k tomu, jak se stát součástí významných okamžiků života spotřebitelů. Spojení s událostmi může rozšířit a prohloubit vztahy sponzora s cílovým trhem, ale pouze za předpokladu, že jsou náležitě řízeny.21 Prostřednictvím public relations firma nemusí vyjadřovat vztah pouze ke spotřebitelům, dodavatelům a obchodním partnerům, ale má také vztahy k další zainteresované veřejnosti. Veřejnost je množina skupin, které mohou mít na činnost firmy určitý vliv. Public relations (PR) - vztahy s veřejností zahrnují širokou škálu programů, které podporují nebo ochraňují image firmy nebo jejích jednotlivých produktů.22 V důsledku toho firma provede konkrétní kroky k tomu, aby úspěšně řídila vztahy se svou klíčovou skupinou. Většina firem má oddělení public relations, které monitoruje chování své k1íčové skupiny a distribuuje informace a komunikaci za účelem vytvoření dobrého jména společnosti. Nejschopnější PR oddělení tráví čas, vytvářením profesionálních rad pro vrcholový management s cílem osvojit si pozitivní program a snížit tak množství napadnutelných praktik, které v první řadě vyvolávají negativní reakci veřejnosti. Tato oddělení mají následujících pět poslání,

21 22

KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management, 12. vydání. Praha: Grada 2007, s. 636. KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management, 12. vydání. Praha: Grada 2007, s. 632.

23

předně jsou to vztahy s tiskem, tedy prezentace novinek a informací týkajících se společnosti v tom nej1epším světle. Dále pak publicita produktů, čili snaha co nejlépe zveřejňovat informace týkající

se specifických produktů. Následuje korporátní

komunikace, což znamená podpora chápání společnosti prostřednictvím vnitřní a vnější komunikace. Čtvrtým je lobbing, tedy jednání se zástupci zákonodárců a státních úředníků ohledně podpory či zamítnutí legislativních opatření a konečně poradenství, což obsahuje doporučení managementu ohledně veřejných záležitostí a pozice společnosti. Mnohé firmy používají marketing public relations (MPR) s cílem podpořit propagaci firmy nebo produktu a tvorbu image. MPR slouží speciálním klientům marketingovému oddě1ení. Starším názvem pro MPR byla publicita, která byla vnímána jako úkol kontrolovat redakční prostor periodik vysílajících médií, na rozdíl od placené inzerce, s cílem podpořit nebo ještě více zviditelnit výrobek, službu, myšlenku, místo, osobu nebo společnost.23

1.4.1 Marketingová komunikace a hodnota značky Přestože ústředním prvkem programu marketingové komunikace bývá často reklama, není obvykle jediným - natož nejdůležitějším- prvkem ve smyslu utváření hodnoty značky. Marketingový komunikační mix sestává z šesti hlavních způsobů komunikace Prvním je reklama, což je jakákoliv placená forma neosobní prezentace a propagace idejí, zboží nebo služeb identifikovatelným subjektem. Druhým pak podpora prodeje, zahrnující rozmanité krátkodobé podněty vybízející k vyzkoušení nebo nákupu určitého výrobku nebo služby. Následují události, tedy eventy a zážitky, což jsou činnosti a programy financované společností, jejichž účelem je vytvářet každodenní nebo zvláštní interakce spojené se značkou. Nakonec pak literatura zmiňuje public relations a publicitu, tedy různé programy určené k propagaci nebo ochraně image společnosti nebo jejích jednotlivých výrobků a direct marketing používáním pošty, telefonu, faxu, e-mailů nebo internetu k přímé komunikaci nebo k vyvolání odezvy či dialogu se specifickými zákazníky a potenciálními zákazníky.24 Zároveň může každodenní setkání se značkou také ovlivnit vztah spotřebitele ke značce a jeho důvěru v ní. Atmosféra je ,,zabalené prostředí“, které zesiluje rozhodnutí o koupi výrobku.25 Vytvořit nebo posílit vnímání klíčové image značky spotřebitelem. Eventy

23

KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management, 12. vydání. Praha: Grada 2007, s. 633. KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management, 12. vydání. Praha: Grada 2007, s. 574. 25 KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management, 12. vydání. Praha: Grada 2007, s. 630. 24

24

(události) samy o sobě mají spojení, která pomáhají vytvořit nebo posílit spojení se značkou.

1.4.2 Marketing public relations Publikace. Firmy se při snaze o oslovení a ovlivnění cílové skupiny značně spoléhají na publikované materiály, mezi něž patří výroční zprávy, brožury, články, firemní noviny a časopisy a audiovizuální materiály. Společnosti mohou přitáhnout pozornost k novému produktu nebo jiným aktivitám firmy zorganizováním speciálních událostí jako jsou konference o novinkách, semináře, sportovní utkání, obchodní předváděcí akce, výstavy, soutěže, a výroční oslavy, při nichž se dá oslovit cílová skupina. Firmy mohou podporovat své značky a jméno své společnosti tím, že sponzorují sportovní utkání, kulturní události a jiné vysoce sledované události. Jedním z hlavních úkolů PR odborníků je najít nebo vytvořit příznivé zprávy o firmě, jejích produktech, jejich lidech a získat média pro přijetí tiskových materiálů i pro účast na tiskových konferencích. Stále více jsou médii od vedení společnosti požadována různá vyjádření; za samozřejmost se považuje proslov na podnikatelských sdruženích nebo konferencích. Tato veřejná vystoupení mohou úspěšně budovat firemní image. Firma si může vybudovat dobré jméno svou finanční účastí v příznivě hodnocených veřejných záležitostech. Společnosti potřebují vizuální identitu, kterou je veřejnost schopna ihned rozpoznat. Vizuální identita je zprostředkována pomocí firemního loga, hlavičkových papírů, brožur, nápisů, firemních formulářů, vizitek, budov, ale i uniforem a kodexu oblékání.26

26

KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management, 12. vydání. Praha: Grada 2007, s. 634.

25

1.5

Popis medii vhodných pro prezentaci

1.5.1 Úvod do televizního trhu, situace a podíly na trhu Česká republika k 30. 6. 2012 kompletně přešlo na digitální vysílání, což znamenalo ukončení určité stagnace i v uvádění nových televizních kanálů a na trh vstoupilo pět celoplošných TV kanálů. Na tuto situaci zareagovaly tři nejsilnější televizní skupiny v Česku (skupina Nova, skupina Prima a Česká televize) zaváděním nových kanálů, čímž se snaží vyrovnávat případné ztráty odlivu diváků ze svých mateřských stanic, což se jim v zásadě daří. Platí totiž, že podíl na sledovanosti uvedené trojice dosáhl v roce 2012 souhrnně téměř 85 %. Hlavním důsledkem zavádění nových televizních kanálů je postupná fragmentace zájmu televizních diváků, přesto však platí, že čas, který diváci věnují sledování televize, v průměru neklesá, spíš se zvyšuje. Podíly na trhu sledovanosti v cílové skupině dospělých 15+ byly v roce 2012 rozděleny následovně: skupina Nova 29,85 % (Nova, Nova Cinema, Fanda), skupina Prima 24,19 % (Prima family, Prima Cool, Prima Love), skupina ČT 30,16 % (ČT1, ČT2, ČT Sport, ČT24). Nejúspěšnější z pohledu sledovanosti z nových stanic byla v roce 2012 zpravodajská ČT 24 s podílem 5,22 %, která ale měla v podstatě vyrovnaný podíl jako TV Barrandov (5,20 %). Skupina stanic zastupovaných Atmedia (např. stanice Óčko, TV Pětka, TV Metropol či AXN) vykázala dohromady 2,01 % podílu na trhu sledovanosti a na „ostatní“ stanice připadl podíl 8,6 %. Tyto údaje jsou podstatné především pro stanovení ceny TV reklamy, která se odvozuje od počtu zasažených diváků starších patnácti let. To znamená, že se platí za oslovení 1 % dospělých 15+ (čili za 85 000 diváků). Možnosti televizní reklamy rozšířilo v Česku od poloviny roku 2010 oficiální uzákonění product placementu (umístění produktu do vysílání).27 Trh s TV reklamou ovládají Nova a Prima, kterým patří dohromady přibližně 90 % všech příjmů z TV reklamy. Česká televize má objem reklamy zákonem omezen na minimum, přičemž klasickou spotovou reklamu může umísťovat jen na kanály ČT2 a ČT4, a to jen v omezeném rozsahu. Z tohoto důvodu obě komerční stanice proto také nejvíce ovlivňují úroveň cen televizní reklamy v České republice. Televize je tradičně nejsilnějším

27 JINDROVÁ, D. Úvod do televizního trhu. Mediaguru [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

26

reklamním médiem v ČR, avšak musí se vyrovnávat s omezením TV reklamy, která je v ČR dvojího druhu – kvantitativní a kvalitativní. Jak uvádí mediaguru, kvantitativním omezením se rozumí, že komerční stanice mohou vysílat reklamy maximálně 12 minut za hodinu, přičemž reklamní vysílání na veřejnoprávních kanálech ČT2 a ČT Sport nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů, a zároveň vysílání reklam nesmí v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny. Na ostatních programech nesmí provozovatel ze zákona reklamu zařazovat s výjimkou reklamy, která je přímo spojena s vysíláním kulturní či sportovní události.28

1.5.2 Úvod do tiskového trhu - situace na trhu, čtenost, náklady a ceny Tisk soupeří s internetem o titul „nejpočetnější segment reklamního trhu“. O inzertní objemy se dělí 7 národních a 71 regionálních deníků, magazíny pak vysoko překračují číslovku 1500 a to neuvažujeme dalších více než 2000 velmi specializovaných či lokálních titulů, které nemají z hlediska reklamních kampaní větší význam. V posledních letech dochází k výrazné koncentraci tiskového trhu, co se týče vlastnické struktury a několik vydavatelských domů (v drtivé většině jde o nadnárodní subjekty, jako je Ringier, který se v roce 2010 spojil s vydavatelstvím Axel Springer, Vltava-Labe-Press, Mafra, Economia, Bauer Media a Burda. Aktuální porovnání údajů ABC o prodaném nákladu ukazuje na postupný pokles prodaného nákladu u deníků, které ztrácejí především u mladé generace (snad s výjimkou deníku Sport) a v podstatě i u magazínů (kromě jednotlivých případů či krátkodobějších výkyvů). V prvním pololetí 2012 se v průměru prodalo každý den 1,037 mil. výtisků, což bylo o 8 % méně než v prvním pololetí roku 2011. Tento trend bude podle našeho očekávání tiskový trh provázet i do budoucna.29 To podstatné při vyhodnocování úspěšnosti tisku je čtenost, náklady a ceny, přičemž hlavními kritérii pro vyhodnocování úspěšnosti tisku jsou odhady čtenosti a vývoj průměrného prodaného nákladu, který sice klesá, avšak trend vývoje prodaného nákladu z posledních let se však nemění, když se prodané náklady deníků meziročně snižují v rozmezí 8-10 %. Cena inzerátu je závislá na čtenosti a prodaném nákladu titulu, 28 JINDROVÁ, D. Úvod do televizního trhu. Mediaguru [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013]. 29 JINDROVÁ, D. Úvod do televizního trhu. Mediaguru [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

27

barevnosti (ČB, ČB+1, barevný), velikosti inzerátu, umístění na redakční nebo inzertní straně a v neposlední řadě na dni vydání. Ve dnech, kdy vycházejí deníky s programovou přílohou (suplement), se totiž prodá více výtisků, takže čtenost je větší. Tisková média jsou z pohledu výše reklamních příjmů stále druhým nejsilnějším mediatypem, přestože jejich podíl se dlouhodobě mírně snižuje. Podle monitoringu Admosphere dosáhly hrubé inzertní výdaje do tištěných titulů za první pololetí 2012 celkové částky 8 mld. Kč, což představovalo cca 30% podíl na celkových investicích věnovaných do reklamy v médiích.30 1.5.3 Úvod do rozhlasového trhu Zřejmými nevýhodami rozhlasu jsou absence vizuálních obrazů a relativně pasivní povaha zpracování spotřebitelem. Nicméně rozhlasové reklamy mohou být nesmírně kreativní. Někteří lidé pokládají nepřítomnost vizuálních obrazů za plus, protože mají pocit, že chytré používání hudby, zvuku a dalších tvůrčích prostředků může vyvolat představivost posluchačů vytvářející silně relevantní a líbivé sdělení.31 Co se týče denního zásahu v rozhlasu, je situace v ČR ve srovnání s televizí nižší – okolo 63 %, týdně je to 85 % měřeno u dospělých starších 15 let. Nejvyšší poslechovost rozhlasu je ráno a dopoledne.32 Například denní zásah Rádia Impuls je 12,3 %, za týden je to ale už 25 % dospělých 15+, z toho důvodu je vždy třeba zvažovat oba údaje, tedy jak Weekly Reach tak i Daily Reach. Na rozdíl od TV také nejsou až tak důležité jednotlivé pořady, neboť rozhodující je formát a celková podoba (tonalita) rozhlasové stanice. Za účelem prodeje reklamy se jednotlivé rozhlasové stanice nechávají zastupovat media zastupitelstvími, tzv. sales-housy. Pro veřejnoprávní rozhlas (Český rozhlas) je to společnost Media Master, komerční stanice jsou zastupovány společnostmi MMS (zejména komerční regionální stanice) a RRM (především celoplošné komerční). Z hlediska poslechovosti mají tyto společnosti následující podíly: Media Master: 21 %; MMS: 39 %; RRM: 38 %; nezastupované: 1 %

1.5.4 Outdoorová media - obchodní model Platí se cena za plochu, lokalitu, reklamní nosič, případně za síť ploch nebo síť nosičů reklamy, přičemž základní doba pronájmu plochy je jeden měsíc. Při nákupu outdoorové 30

JINDROVÁ, D. Úvod do tiskového trhu. Mediaguru [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013]. 31 KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management, 12. vydání. Praha: Grada 2007, s. 611. 32 Úvod do rozhlasového trhu, situace v ČR [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

28

reklamy zadavatel obdrží nabídku ploch s jejich charakteristikami a nabízenou cenou. To znamená počet a případně i seznam ploch s jejich rozměry a umístěním, to se týká například rámečků v MHD, v případě billboardů dostává zákazník k dispozici tzv. rodné listy ploch. Rodným listem reklamní plochy se rozumí dokument, na kterém je billboard vyfocen a dále pak na orientačním plánku, či na mapce je vyznačena jeho poloha a orientace vzhledem k okolním komunikacím. Rodný list reklamní plochy obsahuje také i další důležité informace týkající se osvětlení apod.33 Mediální plánování je ta část plánování komunikační (reklamní) kampaně, kde se určí strategie, složky komunikačního mixu, přiřadí se jim potřebný objem investic a určí načasování jejich nasazení. Výstupem bývá tzv. mediaplán, na základě kterého se rozpracovávají detailní plány, kde se komunikační aktivity rozplánují do detailu. Mediální plánování se dnes odehrává zpravidla v mediální agentuře.34 Situační analýza Cílem situační analýzy je rozpoznání vztahů mezi trhem, jednotlivými značkami na něm a cílovou skupinou, zjištěné informace pomocí syntézy skládá do závěrů a doporučení pro komunikaci. Podstatnou součástí situační analýzy je stanovení a definování otázky, která je dále předmětem řešení. Dobrá situační analýza je komplexní a může zahrnovat celou řadu subanalýz, jako třeba analýzy cílové skupiny, definice cílové skupiny, mediální chování, vztah cílové skupiny ke značce a demografie. Dále se v souvislosti se situační analýzou uvádí psychografie (loajalita, aktivita, usedlost, introverze...), nákupní chování, ad-hoc výzkumy cílové, skupiny (focus groups, snapshots), analýzy trhu a konkurence, objemy prodejů, trendy, podíly na trhu, sezónnost prodejů, peaks vs. low season, mediální investice (sezónnost, formáty, tonalita, obsah komunikace, mediální typy), monitoring kreativity, odhady budoucího vývoje trhu, SWOT, Boston matrix apod., segmentace, ověřování, upřesňování či redefinice cílových skupin.35

33 Prunerová, V. MediaService [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013]. 34 Mediální plánování [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013]. 35 Situační analýza. Mediaguru [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

29

PRAKTICKÁ ČÁST

2.

PRAGUE FOOD FESTIVAL

2.1.

Popis PFF a jeho vývoj v letech 2008 -2013

Vzhledem k předpokládané návštěvě PFF v počtu 18 tisíc návštěvníků, což je dáno kapacitou areálu Královské zahrady Pražského hradu, kde se VII. ročník PFF koná, je možno říci, že rostoucí zájem svědčí o úspěšném marketingu, tak i o vhodném budování značky PFF. Dokladem toho je i ten fakt, že ačkoli předprodej vstupenek na PFF 2013 byl zahájen šest týdnů před plánovanou akcí, podle údajů pořadatelů byly nejzajímavější vstupenky vyprodány během dvou dnů. Pořadatelé pro tento ročník zvolili slogan „Nejezte blbě!“, čímž bezpochyby chtěli upozornit na to, že strava ovlivňuje jak naše zdraví, tak i náladu. V pozvánce na Prague Food Festival 2013 tak lze najít nabídku skvělých pokrmů, výčet nejlepších šéfkuchařů, představují se zde špičkové podniky a producenti nápojů a delikates. Zároveň se celý areál stává jednou velkou kuchařskou školu, v níž jsou připraveny kurzy vaření pro rodiny pod dohledem renomovaných šéfkuchařů, speciální řízené degustace vína, vody, piva, rumů, koňaků či Institut chuti se slepou ochutnávkou a talkshows se zajímavými hosty. V tomto roce šéfkuchaři nabídli pokrmy s vybranými nápoji. S nákupem vstupenky na festival se zároveň nabízela možnost vyhrát kulinární výlet na Mauritius, ta však byla podmíněna účastí na znalostním gastronomickém kvízu „Nejezte blbě!“ Mezi lahůdky, které PFF 2013 nabízel, byly 42 dní stařený nízký roštěnec z plemene „Čestr“, jelení carpaccio s liškami, konfitovanou roládu z bio romanovské ovce s kroupami a libečkem, srílanské krevetové karí s rýží basmati a čočkovým chlebem papadum, dortík ovoněný borovicí ze svatojiřského lesa se slaným karamelem nebo palačinku s tmavou pivní marmeládou a kopřivovým pivem atd. Novinkou tohoto ročníku PFF bylo, že poprvé byla jednotlivá menu snoubena s konkrétními nápoji! Zároveň loňský ročník ukázal veliký zájem o tak exotické potraviny, jakými byly například cvrčci a červi, takže pořadatelé

30

zamířili i tímto směrem a připravili pro odvážné gastronauty další gastronomické zvláštnosti, totiž štíry. Oproti předchozím ročníkům organizátoři PFF věnovali zvýšenou pozornost pohodlí návštěvníků. S ohledem na možné nepříznivé počasí byly nově zastřešené degustační zóny u každé restaurace, což se obzvláště u tohoto ročníku velmi vyplatilo. Jinou novinkou byla relaxační „Pikniková louka“, té ale počasí nepřálo. Rovněž byly zavedeny zvýhodněné vstupy na program v Míčovně. Vstupenky na PFF se prodávaly na konkrétní dny s uvedeným přesným časem a s označením, kterým vchodem vstoupit do areálu. Nově měli návštěvníci možnost si přes web PFF objednat místo na doprovodný program v Míčovně za symbolických 50 Kč. Zakoupený program v Míčovně opravňoval k neomezenému vstupu do areálu již od 12 hod., avšak počet vstupenek s programem byl limitován. Cena v předprodeji činila u základní vstupenky 400 Kč, což zahrnovalo 150 Kč vstupné a 10 Grandů v ceně 250 Kč. Vstupenka s programem činila 450 Kč, z čehož 150 Kč bylo vstupné, k tomu 10 Grandů a 50 Kč program. Cena na místě byla o něco vyšší, neboť základní vstupenka činila 450 Kč, z čehož 200 Kč představoval vstup plus 10 Grandů za 250 Kč. Vstupenka s programem pak byla na místě za 525 Kč, což představuje opět 200 Kč vstup + 10 Grandů + 3 Grandy a vstup na program. Děti do 6 let vstup měly opět vstup zdarma. Grand je speciální festivalové platidlo a jeho hodnota je 1 Grand = 25 Kč. Mezi taháky PFF patřily Workshopy s TOP šéfkuchaři přímo na stáncích Roman Paulus (Michelinský chef), Radisson Blu, Alcron a La Rotonde. Další lákadla představovala Fine Dining z lokálních surovin, Jiří Štift (porotce z kulinární soutěže MasterChef), Essensia, Mandarin Oriental - „Asian Street Food“, škola vaření, soutěž v přípravě jarních závitků (nabízela se i masឨ). Dalšími tahouny byli Ondřej Slanina (Kluci v akci), Chateau St. Havel - workshop s českými farmáři; Jiří Voráč, La Truffe – výskyt a sběr lanýžů, tradiční i současný význam v gastronomii s praktickou ukázkou. Marek Fichtner a Le Grill & Garden@Kempinski

předvedli zahradní grilování a rychlokurz cukrářského umění –

zdobení dortu. Jan Štěrba ze Chateau Mcely, Piano Nobile připravil program: jak snadno připravit skvělou a nenákladnou večeři do 10 minut? Steven Trumpfheller z restaurantu U Emy Destinnové vystoupil s programem vše o hovězím mase Black Angus, zatímco Petr Havlíček, AvantGarde předváděl jak správně připravit krevety. S Tomášem Kalinou z Yasmin hotelu bylo možno prožít Noodles cooking show a degustaci u velkého skleněného stolu. 31

Jiří Král z Aureole připravil „Live Sushi Show“ v moderní koncepci a Jiří Janouch z Dish Fine Burger Bistro ukázal, jak připravit pěti hvězdičkový burger. Uvedená jména měla ukázat, že program PFF se opírá především o kvalitu, nikoli o kvantitu. V Míčovně Pražského hradu byl připraven „Institut chuti a slepá ochutnávka“ se SPAR Premium a dalšími delikatesami. Ochutnávky probíhaly se zavázanýma očima pod odborným dohledem experta na senzoriku H. Vicha a bylo možno získat jak certifikát nejlepšího degustátora, tak i drobné dárky. Při „Řízené degustace“ vína, vody, piva, koňaků, rumů bylo možno se setkat se špičkovými experty, například s jedenáctinásobným vítězem sommeliérských soutěží v ČR a mistrovství světa 2004 I. Dvořákem. „Návrat ke společnému stolu“ pak představovaly exkluzivní kurzy vaření pro rodiny pod dohledem profesionálů a společnosti Whirlpool. Kurzu se účastnili lektoři R. Paulus, J. Štift, Z. Pohlreich, R. Lucque, H. Zemanová, J. Král, R. Dolejš, V. Košnář, O. Slanina a Sofia Smith. Na PFF 2013 byly zastoupeny následující restaurace - AMBIENTE BRASILEIRO, AUREOLE, AUREOLE B13, AVANTGARDE, BUDDHA-BAR, CAFÉ AMANDINE, CORINTHIA, RICKSHAW, DISH FINE BURGER BISTRO, FRANCOUZSKÁ REST. ART NOUVEAU, CHATEAU MCELY, PIANO NOBILE, CHATEAU ST. HAVEL, LA TRUFFE,

LE

GRILL

&

GARDEN@KEMPINSKI,

MANDARIN

ORIENTAL,

ESSENSIA, PIVOVARSKÝ DŮM, RADISSON BLU, ALCRON A LA ROTONDE. U EMY DESTINNOVÉ, YASMIN, NOODLES, ZÁTIŠÍ GROUP. Delikatesy byly zastoupeny podniky SPAR PREMIUM, KENWOOD COOKING SHOW, BIO HANKY ZEMANOVÉ, FARMA KOŠÍK, KRÁL SÝRŮ, SEDLČANSKÝ, italské delikatesy - TERRA ET BACCO, nejlepší marmelády na světě - NAŠE DOBROTY, prezentace města Olomouc a TVARŮŽKOVÉ CUKRÁRNY a tradičního výrobce tvarůžků A. W. Loštice, čokoláda LINDT. Nápoje byly zastoupeny v hojnosti co do množství značek, zároveň ovšem ve vysoké kvalitě, jak lze dovodit ze jmen dodavatelů, jimiž byly Zahraniční vína BACCHUS Vins & Champagnes, domácí vína SPIELBERG, VEOLIA voda, káva DE´LONGHI, zeleninové a ovocné džusy - INTERSPAR FRESH BAR, piva a pivní speciality ze sedmi regionálních pivovarů z Čech a Moravy s důrazem na tradiční výrobu - PIVOVARY LOBKOWICZ, čajovna TEA TAO, skvělé koktejly, rumové degustace, hudební vystoupení - bar LA CASA DE LA HAVANA VIEJA.

32

Přidružené aktivity byly například v Zóně zdraví, kde bylo možno změřit si tlak i tuk. Bylo možno zakoupit vodu značek Spar Vital, Spar Natur*Pur, Spar Free From, Spar Veggie. V relaxační zóně s Ceragemem (masáže) čekaly na návštěvníky také čajové rituály a konečně i Stánek časopisu Apetit, který se nacházel přímo uprostřed „Piknikové louky“. Prostřednictvím Google+ Hangout byl uskutečněn přímý přenos přímo z areálu Prague Food Festivalu a tak bylo možno sledovat dění na PFF 2013 online. Na PFF byl také stánek Radiožurnálu, který v rámci Oslav 90. narozenin Českého rozhlasu, realizoval živé vstupy z PFF do vysílání, takže posluchači Radiožurnálu mohli vyslechnout jak zajímavé rozhovory s gastronomickými odborníky, tak i s hosty festivalu.36 Prague Food Festival 2012 - Jednotícím tématem Prague Food Festivalu 2012 se stal hmyz. Konal se v Královské zahradě Pražského hradu a účastnilo se 34 nejlepších a nejzajímavějších restaurací; kromě toho festival hostil vyhlášené sommeliery, barmany a producenty nápojů a potravin. Festival zahájila manželka českého prezidenta Livia Klausová, pod jejíž záštitou se festival konal. Mottem tohoto ročníku bylo „Mysli globálně, papej lokálně.“ Mezi největší hity Prague Food Festivalu 2012 patřil bezesporu nedělní stánek restaurace Yasmin hotel, Noodles, kde lidé mohli ochutnat hmyz na slano, i na sladko, přičemž se prodalo 600 sarančat, 3 litry cvrčků a 9 litrů červů. Návštěvníci Mandarin Oriental, Essensia se mohli pobavit tzv. techno – emocionálním degustačním menu ve velké kulinářské laboratoři, ve které Jiří Štift nabízel například okurkový salát v tubě na zubní pastu a zahrádku z bio potravin. Hosté však mohli "ochutnat" i prvního českého Michelinského šéfkuchaře Romana Pauluse a jeho filet z dorády královské s kaší z kandovaného lilku. Podle tiskové zprávy se nejvíce pokrmů prodalo na stánku restaurace U Emy Destinnové, kde hosté mohli ochutnat od amerického šéfkuchaře Stevena Trumpfhellera Marylandské krabí dortíky s omáčkou z restované kukuřice a čili nebo ceviche ze žlutoploutvého tuňáka s kokosovo-zázvorovo-limetkovou zálivkou s opečenými sezamovými semínky. Druhým nejúspěšnějším podnikem na PFF je Le Patio – pod novým vedením šéfkuchařky Sofie Smith a třetí místo získal Radisson Blu, Alcron/La Rotonde Michelinského šéfkuchaře Romana Pauluse.

36

Prague Food Festival[online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

33

Již v roce 2012 probíhal v restauraci Terasa U Zlaté studně klasický „fine dining“ (párování jídla s vínem), kde se návštěvníci setkali s chefem Pavlem Sapíkem, vítězem Grand Restaurantu 2012, chefem Davidem Šaškem (Aria, Coda) a Alexandrem Lochmanem, majitelem společnosti Bacchus Vins & Champagnes. Novinkou Prague Food Festival 2012 bylo rozhodnutí o předprodeji vstupenek na konkrétní časy a tři vchody, v důsledku čehož se netvořily fronty a počet lidí v areálu byl neustále pod kontrolou. Gastronomické stánky se tak lépe a kvalitněji věnovaly zákazníkům. Rovněž byl vyslyšen požadavek hostů z minulého roku, kteří si přáli více míst k sezení. Velký zájem zaznamenaly workshopy vedené odborníky, jako byl například španělský šéfkuchař Enrique Sánchez (Extenda - Agentura na podporu Andalusie v zahraničí), nebo legenda Fair Trade čokolády Josef Zotter a hlavní představitel rakouského Fair Trade pan Karl Pirsch, nemluvě o workshopech Zdeňka Pohlreicha – Masa z celého světa a Zdravá kuchyně z Intersparu, anebo prezentace Filipa Sajlera či Hanky Zemanové. Na stánku Mammá probíhaly koncerty neapolské skupiny "i figli di Mammá" Rosario De Luca (kytara a zpěv), Matteo Masullo (mandolína a housle) a zároveň probíhala Mozzarella show mistra Antonia Carbone, který připravoval mozzarellu z buvolího mléka a tvarohu z Kampánie. Rovněž i na tomto PFF 2012 probíhala Kenwood Cooking Show známého šéfkuchaře Riccarda Lucqueho. Ze speciálních doprovodných programů je třeba zmínit párování piva s jídlem pod odborným dozorem staršího obchodního sládka Plzeňského Prazdroje Václava Berky a řízenou degustaci vín Ivo Dvořáka, jedenáctinásobného vítěze sommelierských soutěží v ČR, vítěze mistrovství světa Habanosommelier 2004. Festivalu byl osobně přítomen Mistr světa v čepování piva Pilsner Urquell Lukáš Svoboda. Návštěvníci se mohli také poučit a vyzkoušet různé styly čepování piva, popřípadě se zúčastnit soutěže na stánku Master Bartender o titul „Výčepní učeň PFF 2012“, popřípadě se na kubánském baru La Casa de la Havana vieja osobně seznámit s různými koktejly, poslechnout si koncerty kubánských kapel anebo se zúčastnit minikurzu salsy. Na PFF 2012 se podávaly zejména Bacchus Vins & Champagnes, Bohemia Sekt, Interspar Fresh Bar, káva De'Longhi, Mattoni, Pilsner Urquell, Master, Frisco, Birell V tzv. zóně zdraví bylo možno si nechat změřit tlak a tuk, nechat si poradit od odborníků. Zároveň zde probíhala prezentace značek Spar Vital, Spar Natur*Pur a Spar Free From. Jinou z vyhledávaných atrakcí festivalu byl dětský koutek, kde vařily letos i děti. Stánek 34

Czech Specials umožňoval návštěvníkům, aby si vyzkoušeli namalovat gastronomická zátiší. Kromě tradičního vyhlašování vítězů soutěží byl na festivalu oficiálně představen nový projekt Pavla Maurera, kterým jsou výlety za gastronomickými zážitky v zahraniční – Mňam Tour.37 Generálním partnerem byl Pilsner Urquell. PPF 2012 – postřehy přímého účastníka: „Nejvíc mě nadchla úplně nefotogenická záležitost z La Rotonde – Krémová polévka z židovských brambor. Naopak největším zklamáním byl Qiuche Lorraine z Café Amandine. Obecně mám pocit, že je těžké najít fakt dobrý quiche, tak jsem sázela na to, že na PPF bude. A ne. Z dezertů mě zaujala tradiční sicilská trubička s krémem a jahodami v La Cucina Boscola. Tahákem nedělního programu asi měl být hmyz. U stánku Noodles byl trochu zájem o krevety, ale jinak šli na dračku cvrčci, červy a sarančata. Hmyz přežívá do své poslední chvíle v krabičkách, umírá až po chvilce na rozpálené pánvi, sarančata už v horké vodě, asi aby neutekli. Jen se zlehka orestuje a jde na talíř. Nemůžu si pomoct, ale zdá se, že saranče si na pánev prostě lehne, jako by se šlo jen tak opalovat. Dobrá volba z nabídky Le Patio bylo Hovězí z biofarmy “Statek Hlinky” na indonéský způsob, s ananasem a rýží s příchutí kurkumy a limetkových listů. Pomalu vařené maso se krásně rozsýpalo. Do Krystal Bistro Mozaika chodím dost často, takže i když jsem jak na burger, tak na paštiku se smrži a foie gras měla zrovna dost chuť, vynechala jsem. V Aromi, La Finestra jsme dali celé menu, vepřový pupek “Porchetta” s cibulovým kroužkem byl fajn, lepší byly ale tiramisu profiterolky. Menu doplnil Panzanella salát z parmice šedé podávaný na chlebu frisella. Další celé menu jsme si dali ještě v Buddhabaru, tam to byla sázka na jistotu, Yakitori grilované na dřevěném uhlí bych si nenechala ujít. Asi největší dezerty byly k dostání U Zlaté Studně – Švestkový koláč s drobenkou, mákem, tvarohem a domácí rumovo-rozinkovou zmrzlinou. V Míčovně jsme také ochutnali kakaové boby. Zobání lepší než chipsy, nesníte jich tolik. Ne vážně, dobrý, ale hořký (víc než čokolády s vysokým obsahem kakaa). Čínská restaurace Huang He loni měla loni fajn jelení špíz. Letos jsem zkusila kuře po hunansku s bílou rýží. Sladké čili, sójovka, koriandr, zázvor, česnek. Pán vedle u stolečku teda říkal, že to je kečup, tak kdo ví. Bezkonkurenčně největší show měli Italové v Mammá. U stánku s italskými delikatesami od chleba po těstoviny se mluvilo italsky, hrálo na kytaru a zpívalo, dělaly se oči na procházející slečny a ochutnával se salám. Dali jsme si bruschettu, na které nám

37

Prague Food Festival[online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

35

přistál úžasný kus buvoli mozzarelly. Chleba byl sice trochu rozmáčený, ale co už. Tak za rok zas! Asi mě štve, ale neodradí, že tam nechtějí tam dát víc stolečků…38 Prague Food Festival 2011 - Zatímco PFF 2010 se konal v Jižních zahradách, v roce 2011 se tento svátek jídla přesunul do Královské zahrady. Na PFF se návštěvníci mohli potěšit delikatesami od nejlepších šéfkuchařů a mohli zároveň ochutnat ty nejlepší nápoje, zároveň byla připravena i spousta novinek v doprovodném programu, mezi ně patří například škola čepování piva, barmanská škola, nebo show Hvězdy vaří. Záštitu nad akcí převzali Livia Klausová, manželka prezidenta ČR a Bohuslav Svoboda, primátor hlavního města Praha. Generálním partnerem festivalu byl Pilsner Urquell. Motto letošního festivalu bylo „Ochutnejte svět“, což bylo zcela oprávněné, neboť PFF 2011 se gastronomicky účastnily Argentina, Belgie, Česká republika, Čína, Francie, Chile, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Laos, Rakousko, Španělsko, Thajsko, USA a Vietnam. Návštěvníci také mohli ochutnat domácí i exotické speciality od nejzajímavějších restaurantů z publikace Maurerův výběr Grand Restaurant. Mezi podniky, které byly na festivalu vůbec poprvé, patří vynikající restaurace Phoenix, The Augustine hotel, Monastery, Chagall`s, Huang He, Kobe, Mozaika a Krystal Mozaika, Marriott, Les Moules, La Gare, Bistro Florentýna a krkonošský hotel Horizont. Na Cooking show šéfkuchařů, které probíhaly v historické budově Míčovny od pátku do neděle, se představili Milan Hořejš, Steven Trumpfheller či Zdeněk Pohlreich. Novinkou PFF 2011 byla mini-kuchařská show s názvem „Hvězdy vaří“. V sobotu 28.5. proběhla na hlavním pódiu v Míčovně speciální gastronomická beseda s Radiožurnálem s názvem „Co chcete nejčastěji vědět o gastronomii?“. Moderátorem byl Jan Pokorný, z hostů je třeba jmenovat vydavatele Grand Restaurantu Pavla Maurera, autorku Kuchařky pro dceru Janu Florentýnu Zatloukalovou, šéfkuchaře Roberta Nerada a vedoucího zahraniční redakce Radiožurnálu Jiřího Hoška. Bez zajímavosti nebyl ani další bod programu, kterým bylo „Párování piva s jídlem“, při kterém se degustovalo celé portfolio společnosti Plzeňský Prazdroj v čele se značkami Pilsner Urquell a Master, přičemž k jednotlivým značkám piva vám starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka doporučí několik kombinací pokrmů, které navrhli přední čeští šéfkuchaři. Festivalu se účastnil také Mistr světa v čepování Pilsner Urquell Lukáš Svoboda, pod jehož odborným dohledem si návštěvníci mohli vyzkoušet různé styly čepování piva, přičemž

38

Hořkosladká[online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

36

praktické ukázky doplnili o informaci, jaké jsou přednosti každého způsobu čepování. Ti nejlepší výčepní z řad návštěvníků mohli na stánku Master Bartender získat titul „Výčepní učeň Pilsner Urquell PFF 2011“ a s tím spojené ocenění1.cena 50 l sud, 2. cena 30 l sud, 3. cena 3x5 l soudek Nepivařům se na PFF 2011 nabízela možnost namíchat drink za doprovodu profesionálních barmanů, případně shlédnout prezentaci Stock Prestige vodky a v souvislosti s tím představení dalších výrobků a jejich řízenou degustace pod vedením zkušených odborníků. Na barmanskou show v hlavním sále Míčovny se odehraje v režii Romana Uhlíře z Cloud9pak navázala Sobotní show, která byla spojena s představením nového projektu Pavla Maurera – Maurerův výběr Grand Bar. Na PFF také proběhla registrace hodnotitelů do celostátní ankety o nejlepší a nejzajímavější bary ČR. Další novinkou na PFF 2011 byly řízené „Degustace vín a sommeliérský minikurz“ , zde bylo možno ochutnat domácí vína (Spielberg, Veltlin.cz – moravští bio-dynamičtí vinaři ze sdružení Autentisté) i zahraniční vína od společnosti Bacchus – Champagne Taittinger – Francie Champagne, Maison Louis Jadot – Francie Burgundsko, Zenato – Veneto Itálie, Cono Sur – Chile a Trivento – Argentina. Avšak nejen vínem živ je člověk, na což organizátoři mysleli, takže si návštěvníci mohli vychutnat sherry tak, jak je podáváno přímo u zdroje, a sice z rukou mistra venenciadora, který návštěvníkům předvedl unikátní metodu nalévání sherry z výšky a zároveň je zasvětil do tajů snoubení tohoto jedinečného vína s jemnou sušenou šunkou – jamón ibérico. Součástí této prezentace byla také speciální kurz flamenca. Ti, kdo dávali přednost zmrzlině, mohli ochutnat netradiční zmrzlinu z gorgonzoly s vlašským ořechem, z ricotty s kandovaným ovocem, ale i pivní i vinnou, tak jak je připravovali v Café Angelato, ovšem prostor byl i pro celou řadu smetanových zmrzlin a ovocných sorbetů. Na společném stánku CzechTourismu a Asociace hotelů a restaurací AHR ČR se poprvé festivalově prezentovaly

pokrmy

z projektu

„Ochutnejte Českou republiku

–

Czech Specials“, přičemž pozornost přitahoval obzvláště pokrmy ze sekce Czech Specials – Light, kde bylo možno zjistit, že i česká kuchyně umí připravit zdravá a lehká jídla. Pro děti zde byly připraveny některé z pokrmů zařazených do kategorie Czech Specials – Family. Velikou pozornost na sebe strhával robotický Kenwood Cooking Chef. Další novinkou PFF 2011 bylo zaměření se na zdravý životní styl, což představovaly například brusinky, Fresh Bar, nebo Bio-dynamická vína.

37

Své zákazníky si našly i čerstvé ovocné fresh džusy a speciální ovocné a zeleninové fondue s variací dipů rozmanitých chutí celého světa. Ochutnat je bylo možno na stánku Spar Fresh Bar.39 Na PFF 2011 se podílely podniky: AROMI A LA FINESTRA, BISTRO FLORENTÝNA, BUDDHA-BAR CHAGALL’S, CHATEAU MCELY, PIANO NOBILE, CORINTHIA TOWERS, RICKSHAW, FRANCOUZSKÁ REST. ART NOUVEAU, HORIZONT, PEC POD SNĚŽKOU, HUANG HE, KAMPA GROUP RESTAURANTS, KOBE, KULAŤÁK, LE GRILL & GARDEN @ KEMPINSKI, LES MOULES A LA GARE, LOKÁL LVÍ

DVŮR,

MANDARIN

ORIENTAL,

ESSENSIA,

MARRIOTT,

MLÝNEC,

MOZAIKA A MOZAIKA KRYSTAL, PHENIX, RADISSON BLU, ALCRON A LA ROTONDE THE AUGUSTINE, MONASTERY, THE SUSHI BAR, U EMY DESTINNOVÉ, V ZÁTIŠÍ, YASMIN, NOODLES. Co se týče nápojů, zastoupeny byly zejména Pilsner Urquell, Master, Mattoni (nealko), Stock Prestige vodka, dodavatel zahraničních vín Bacchus, Káva De´Longhi, vinařství Spielberg, autentická bio-dynamická vína z uskupení Veltlin.cz

Prague Food Festival 2008 - PFF 2008 bude představen z pohledu účastníka akce, text je krácen. „Jde již o druhý ročník stejnojmenných slavností kvalitního jídla a pití, a protože jsem byl i vloni na premiéře, nenechal jsem si ujít možnost jej včera navštívit podruhé a porovnat tak dojmy z obou ročníků a samozřejmě … dobře se najíst. …přesun akce na prostorný Slovanský ostrov festivalu oproti loňskému ročníku prospělo. Zatímco před rokem se musel člověk prodírat na Sovových mlýnech davem k vybraným stánkům a poté postával v hloučcích u degustačních stolků, letos byla akce roztroušena v parku, kde byly alespoň v pátek volné lavičky a prostor na pohodovou procházku mezi jednotlivými „podniky“. Další pokrok z hlediska organizace vidím ve všudypřítomné obsluze s tácy, na které jste mohli odložit sklenku dopitého vína, špinavý talířek apod. Cena vstupného a systém platby za pokrmy zůstal stejný jako vloni. Vstupné tedy činilo 350 Kč, přičemž zahrnovalo 10 grandů, každý v ceně 25 korun, za něž jste si mohli koupit vybrané jídlo u jedné z 37 vybraných českých špičkových restaurací. Pokud vám grandy došly, nebyl problém si dokoupit další. Příjemným bonusem byla letos možnost zakoupení festivalové vidličky za 20 Kč. Designově povedené, účelné a navíc skvělý suvenýr. …ochutnávky

39

Prague Food Festival[online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

38

jsme odstartovali u stánku podniku Dům vína u závoje s výběrem francouzských sýrů a vín. Nejvíce mě ze sýru zaujal kozí Bouchon de Chèvre, jemný a smetanový, v kombinaci s přiloženou marmeládu doslova vynikající. … následně jsme zamířili do restaurace Žofín Garden hotelu Mlýnec, kde jsem si vybral Bio vepřový řízek s bramborovým salátem. Tato zastávka byla však nakonec pro mě osobně největším zklamáním festivalu. Salát byl výborný, ale řízek (byť Bio) byl samá šlacha a blána. Škoda, na pohled vypadal skvěle a nápaditý salát to prostě nemohl zachránit. Zkusil jsem i Bujabézu (Bouillabaise = tradiční francouzská polévka z ryb), ta byla dobrá, ale ne oslnivá; … dále následoval pro mě osobně jeden z vrcholů našeho gastro odpoledne, a to Pečená kachna s domácím červeným zelím a houskovým knedlíkem u Ambiente Pasta Fresca (Café savoy). Naprosto dokonalá kombinace měkkých domácích knedlíčků, dobře okořeněné kachny a sladkého zelí, kde jsem cítil, že bylo vařené pravděpodobně s medem. Pět hvězdiček z pěti! …dále pak U Lípy jsem neodolal Zaječí paštice s brusinkami a domácím rohlíčkem. Paštika byla dělaná na divoko, cítil jsem tam jalovec a rozmarýn. V kombinaci s brusinkami to bylo přesně ono; … následovala další stanice na naší trase, což byl podnik V zátiší od hotelu Belevue a jejich Risotto s hříbky a lanýžovým olejem. … poté jsme vyrazili na ukázku čerstvého majitele Michelin Star, šéfkuchaře Andreu Accordiho z restaurace Allegro, který předváděl vaření risotta. Trvalo to necelou půlhodinku, během které nám trochu vytrávilo, vyrazili jsme tedy opět na průzkum, co by se kde dalo sníst; …bohužel nás naše kroky zavedly zpět do restaurace Žofín Garden hotelu Mlýnec, kde jsem měl na začátku onen nelichotivý bio řízek, tentokrát jsem sáhl po Hovězím hamburgeru na domácí foccacie a Jahodovém dezertu s mascarpone. Oboje znělo a vypadalo skvěle, ale opět normální, běžné a nepřekvapivé. Smutně lituji. Jen o trochu lepší hodnocení si u mě sklidil Vanilkový košíček ze Lvího dvora. Uvnitř pěkně kyprý, jen vanilková chuť by mohla být výraznější. Od Lvího dvora byl jen kousek ke stánku Hiltonu a jeho Café Bistro, kde jsem zažil druhý vrchol dne. Z nabídky jsem zvolil Raviollu plněnou artyčokem s lupínky s pancetty a k tomu malý, ale zato překvapivý Cremé brullé. První pokrm byl nápaditý, neboť raviolly byly přelité proužkem sladkého sosu, který výborně doplňoval náplň, to vše při křupání do lupínků z pancetty. No a Creme brullé byl pro mě osobně vítězem na straně dezertů. Smetanový, lehký se skvělou konzistencí a křupavým opraženým mangem nahoře. … posledním pokrmem byl La Provance Hovězí Bourguignon se slaninou, houbami a šalotkou. S červeným vínem výborná kombinace. Omáčka chutnala trochu jako stará klasika „Kohoutek na víně“ a hovězí bylo podle mého názoru trochu tužší. Pokrm se ale 39

pohyboval přesto vysoko nad standardem a potěšil. Tak tedy vypadalo odpoledne ve společnosti dobrého jídla a vína na Prague Food Festival 2008. Myšlenka této akce, tedy možnost nahlédnout a ochutnat kuchyně české gastronomické špičky, byla naplněna a my spokojeni a přejedení odcházeli zpět. Prague Food Festival se od loňského ročníku zlepšil a odstranil problémy, které jej svazovali.40 Tradičními partnery PFF 2008 se stali Veoliavoda a Veoliatransport, delonghi, Interspar, pivovary Lobkowicz, Král sýrů, Sedlčanský, Whirlpool, Promat Praha, Septim, ToiToi, Apetit Online, Praha, Lidovky, Lidové noviny, Ticket pro, Radiožurnál, Metro, Praguewelcome, Aimuritius, Constance Hotels.41

40 Pohorský, O. Prague Food Festival 2008 [online]. Dostupné na :http://www.poho.cz/prague-food-festival-2008/> [1. 6. 2013].. 41 Pohorský, O. Prague Food Festival 2008 [online]. Dostupné na : [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

40

2.2.

Další aktivity spojené s PFF

2.2.1. Grand Restaurant Festival Touto aktivitou organizátoři PFF rázně vykročili mimo hlavní město a ukázali, že jim jde především o to, aby se lidé seznámili s vysokou gastronomií a začali přemýšlet o tom co, a jak vlastně jedí. Ukázalo se, že se jedná o krok správným směrem a dokládá to i návštěvnost Grand Restaurant Festival, která v roce 2012 činila 30 585 hostů. Festivalu se účastnili ti nejlepší šéfkuchaři naší země a zadání bylo připravit mistrovský kousek, nejlepší jídlo od maminky a farmářský či tradiční pokrm. Restaurace používaly kvalitní lokální suroviny med, sýry z farmy a vlastní dodavatele masa. Podle údajů festivalu: „Restaurace Bohém, Aplaus hotel v Litomyšli nabízela grilované filety z litomyšlského pstruha z místních sádek. Brněnský Noem Arch servíroval vyzrálý hovězí krk z plemene Angus z farmy Mitrovský dvůr. Bílý mlýn v Liberci představil grilované medailony z panenky Přeštických vepřů. Farma hotel v Pelhřimově nabídla jemně rozpečený zrající kravský sýr Bastion z malé farmy v Krasolesí na Vysočině podávaný s teplými domácími povidly z vlastní zahrádky. Plzeňské Indigo, Hotel Hazuka připravil čokoládový dortík s makovým krémem a medem od místního včelaře.“42 Nejúspěšnější restaurace festivalu – nejvyšší návštěvnost byla v Praze, druhým nejúspěšnějším městem bylo Brno jako v minulém roce, přičemž nejnavštěvovanější restauraci festivalu 2012 se stal Mandarin Oriental, Essensia,kde je šéfkuchařem Jiří Štift. Na druhem místě skončilo Bellevue se šéfkuchařem Petrem Burešem. Třetí místo obsadila restaurace U Emy Destinnové s americkým šéfkuchařem Stevenem Trumpfhellerem. Dalším v pořadí se stal podnik U Bílé krávy, který vsadil na menu plné gastronomických unikátů - krokodýlí filet a žabí stehýnka, což dokazuje, že lidé rádi zkouší nové chutě. Z mimo-pražských restaurací byla nejúspěšnější La Bouchee (Brno), kteří podávali například pomalu pečený bio jehněčí z moravských Bílých Karpat. Největší zájem byl však o Michelinskou restauraci La Degustation Boheme Bourgeoise, která byla vyprodaná během devíti minut po začátku předprodeje. Vzhledem ke kapacitě tohoto podniku byl v rámci festivalu nabízen menší počet míst než v jiných podnicích. Nebyla tedy nejnavštěvovanější, ale byl o ni rozhodně největší zájem. Stejně tak byl velký zájem o další

42

Tisková zprava: 1. 3. 2013 [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

41

Michelinský podnik Radisson Blu hotel, Alcron. Návštěvnost webu Grand Restaurant Festival od spuštění předprodeje 1. 12. 2012 do 28. 2. 2013 byla 236 852 tisíc návštěv, což je 61% nárůst oproti loňskému roku. Dne 15. ledna 2012 byl zaznamenán nejvyšší počet návštěv za den a to 9 577.43

2.2.2. Mňam Bus, Bio Mňam Bus Mňam Vlak Jednou z aktivit, které mají přímou vazbu na PFF jsou gastronomické zážitkové výpravy s Mňam Busem, které se pořádají i mimo festivalové dění. Největší výhodou Mňam Busu je možnost nerušeně degustovat nejchutnější pokrmy, popíjet nejkvalitnější nápoje za festivalové ceny a povídat si o gastronomických zajímavostech s odporníky na slovo vzatými. Mňam Busy jezdí po Praze, ale i mimo Prahu. Obecný program je charakterizován následovně: 1 den & 3 restaurace & 6 chodů & 3 TOP šéfkuchaři, gastronomické zajímavosti, návštěva kuchyně a zahajovací přípitek s pivním sommeliérem - pivní sekt ŠAMPS od firmy Pivo Praha. Každý gastronaut dostane dárek: časopis Apetit, čerstvé vydání Lidových novin, publikaci Maurerův výběr Grand Restaurant 2013 a Maurerův výběr Grand Bar 2013. Jinou variantu představuje Mňam Bus po Praze se zakončením v baru: 1 den & 2 restaurace & 4 chody & 2 TOP šéfkuchaři & zahajovací přípitek s pivním sektem Šamps & vítězný bar Maurerova výběru Grand Bar (v roce 2013 je to bar U Staré studny) s degustací pěti až 30-ti letých koňaků v kombinaci se slaným a sladkým pohoštěním a odborným výkladem. Příklad programu tohoto Mňam Busu uvádějí organizátoři následovně: „Průvodkyní na této trase bude redaktorka časopisu Apetit a hvězda Apetit TV Darina Sieglová! Spolu s ní zažijete zábavnou cestu Prahou, vychutnáte si luxusní delikatesy, které pro vás připraví šéfkuchaři restaurace Samurai a Radisson Blu hotel, La Rotonde, nahlédnete do zákulisí restaurační kuchyně a budete moct vyhrát kuchařky Edice Apetit!“ Jistě lze souhlasit se slovy „Bude to jízda!“. Kromě Mňam Busů a Mňam Busů s barem nabízí organizátoři PFF také Bio Mňam Bus. Program Bio varianty se zdá být skromnější, avšak je zřejmé, že právě svým zaměřením na biostravu osloví početnou skupinu zájemců, takže nepojede naprázdno. Příklad programu Bio Mňam Busu je: Návštěva biopekárny Zemanka, prohlídka s výkladem o historii a zajímavostech pekárny, pečení sušenek, farmářský raut snoubený s biovínem a sladké překvapení na konec! Součástí rautu jsou jídla Hanky Zemanové z BioAbecedáře, 43 Grand Food Festival[online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

42

delikatesy z vyzrálého hovězího bio masa plemene Angus AngusFarm Soběsuky, kozí bio produkty Farmy Zahrádka u Petrovic, čokoládové lanýže Lucie Glaister. To vše je snoubeno s víny z rodinného vinařství Stapleton a Springer. Své produkty osobně představí samotní farmáři a výrobci).44 Základní myšlenkou této aktivity je vyjádření podpory šetrného vztahu k životnímu prostředí, proto doprava po železnici. Mňam Vlak je nepřekonatelnou událostí celého festivalu a nabízí dvoudenní kulinářsko – kulturní výlet do Olomouce a jednodenní do Brna. Degustace probíhá jak v jídelním voze, tak ve festivalových restauracích. Jízdu zahajuje vždy přípitkem a následuje řada gastronomických zajímavostí jak na vlastní kůži, tak z vyprávění Pavla Maurera a TOP šéfkuchařů, kteří se cesty přímo účastní. Program Mňam Vlaku z Prahy do Brna je následující: „Jednodenní gastronomická „expedice“ se zahajovacím přípitkem - pivní sekt ŠAMPS a ochutnávkou farmářského menu již ve vlaku, kde servis poskytuje společnost JLV pod vedením slavných šéfkuchařů Jiřího Krále a Jaroslava Sapíka. Návštěva nejlepších restaurací Brna s procházkou přes historické centrum…a překvapení! Každý gastronaut dostane dárek: časopis Apetit, čerstvé vydání Lidových novin, publikaci Maurerův výběr Grand Restaurant 2013 a Maurerův výběr Grand Bar 2013“. Program Mňam Vlaku z Prahy do Olomouce je rozložen do dvou dnů, takže je charakterizován jako „Dvoudenní gastronomicko – kulturní výprava. Zahajovací přípitek a ochutnávka farmářského menu již v jídelním voze – zajištěno společností JLV pod dohledem šéfkuchaře Jaroslava Sapíka či Jiřího Krále. Gastronomické zážitky v kombinaci s návštěvou a ochutnávkou tvarůžků v Muzeu tvarůžků v Lošticích, s divadelním představením, speciálním festivalovým drinkem v baru Osa, přenocováním v hotelu Trinity s nedělním brunchem a dalšími kulturně-gastronomickými zajímavostmi!“ Rovněž i v tomto případě každý gastronaut dostane dárek: časopis Apetit, čerstvé vydání Lidových novin, publikaci Maurerův výběr Grand Restaurant 2013 a Maurerův výběr Grand Bar 2013. Samostatnou variantu k Mňam Vlakům představují tzv. D1 Express z Brna do Prahy, který předpokládá, že zájemci nevyužijí „organizovaný“ Mňam Vlak, ale mohou cestovat za festivalovými ochutnávkami a Mňam Balíčky sami.

44

Grand Food Festival[online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

43

2.2.3. Mňam Balíček pro dva Mňam Balíčky jsou další z aktivit Prague Food Festivalu a nabízí zájemcům, aby poodkryli tajemství hotelových restaurací a užili si hotelové degustace jako celek. Proto Mňam balíček je koncipován jako výjimečná příležitost zažít nejvyšší kvalitu jak v oblasti gastronomie, tak v oblasti hotelových služeb. Každý balíček v sobě navíc kromě ochutnávek a ubytování, zahrnuje také originální zážitek speciálně připravený jen pro účel festivalu. V podrobných informacích u každého balíčku se nachází doporučení, kam se v okolí podívat nebo co navíc navštívit. Zájemci si mohou v rámci nabízeného balíčku vybírat z nabídky nejluxusnějších hotelů v ČR a uskutečnit tak slogan festivalu „Objevujte a vychutnávejte“ naplno. Součástí balíčku je 3-chodová degustace & ubytování se snídaní & jedinečný gastronomický zážitek & překvapení & nejvyšší profesionalita a servis“ .45 Platí zde marketingová známá moudrost: zatímco festival prodává produkt, balíčky prodávají sen. Smyslem této aktivity je tady oslovit exkluzivní klientelu, která ráda využije této nabídku, aniž by ji to finančně příliš zatížilo.

2.2.4. Chefparade Food Truck Chefparade food truck navazuje na Chefparade školu vaření, která vznikla v roce 2007 a od té doby se její organizátoři snaží přinášet lidem do života radost z dobrého jídla, výjimečných zážitků a příjemně stráveného společného času. Ambicí organizátorů je stále přinášet novinky a inovace, které povedou k ještě větší spokojenosti našich zákazníků. Proto byl v roce 2011 zahájen festival jídla a pití Foodparade a následně byl otevřen e-shop Chefparade Warehouse. Pozoruhodným počinem v oblasti vysoké gastronomie bylo také vydání kuchařské knihy s recepty školy Chefparade. Podle slov organizátorů je Chefparade Foodtruck inspirovaný velkou popularitou tohoto způsobu jídla v USA a jde při něm o to, aby se tento neobvyklý způsob stravování přinesl též do Prahy a tak bylo možno ukázat lidem, že i z dodávky na ulici mohou dostat fantastické jídlo, které je zdravé, čerstvé, z kvalitních surovin a za přijatelnou cenu. Food truck tak nabízí ty nejlepší kuchaře ze školy vaření a tím i to nejlepší menu, které navíc může přijet za zákazníky až na místo. Vhodné zejména pro business centra, dojezdová vzdálenost není omezena.46Touto aktivitou organizátoři působí zřetelně jako trend makeři a staví koncepci food trucku proti bezpočtu cateringových společností, které nabízejí služby různé kvality. Food truck, jak se lze domnívat, chce nabízet kvalitu nejvyšší. 45

Grand Food Festival [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013]. Grand Food Festival [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

46

44

2.2.5. Mňam Tour Zatím poslední z aktivit, které mají určitou vazbu na PFF je Mňam tour, která směřuje do lákavých destinací ať je to již Sevilly, Loire nebo Mauricius. Tato zážitkově zaměřená poznávací turistika je, co se týče výkonu, nenáročná, neboť i když účastníci jedou na kole, denní vzdálenost nepřekračuje 17 km. Při této tour jsou vybaveni doprovodným vozidlem v zádech a mikrobusem, který pak gastronauty po degustacích sváží zpět. Mňam tour nenabízí jenom chuťové zážitky, ale má i svého odborného průvodce, překladatele, kterým je například Hynek Vich, slovutný znalec vína a expert na senzoriku. Počet míst je omezen na celkově 16 osob včetně organizátora. Přeprava je buď letecky, nebo kombinace letadlo plus TGV. Program se zaměřuje na řízené degustace vína, neomezené ochutnávky a testování lokálních specialit a nabízí plnou penzi v gastronomicky významných restauracích, farmách a u vinařů, včetně večeře v "hvězdičkové" restauraci Michelin Guide. Za zmínku stojí také prohlídka chateau, kde vznikla pohádka o Šípkové Růžence a návštěva šafránových polí a vinařských usedlostí. Cena 1150 Euro plus letenka naznačuje, že se jedná o aktivitu, která se nabízí ekonomicky nadprůměrně zabezpečené skupině.47 Touto aktivitou tedy organizátoři PFF nejenže šíří myšlenku raději méně výborného, než více průměrného, což se domnívám plně vystihuje trend, kterým se ubírá celý PFF. Tento trend, tedy odklon od lidové pivní, respektive gulášové kultury směrem k vysokým gastronomickým zážitkům je něčím, co si nejen nachází své zájemce, neboť přesně obsazuje díru na trhu, ale také zároveň šíří myšlenku dobrého stolování a aktivního přístupu k životu.

2.2.6. Grand Bar Ve srovnání s výše uvedenými aktivitami se GB jeví spíše jako „pasivita“, neboť se vlastně jedná o publikaci, kterou Pavel Maurer vydává, avšak za GB stojí větší tvůrčí nasazení, než je zřejmé na první pohled. Především GB dále dotváří značku jména Pavla Maurera, jenž stojí v pozadí obou doposud zmíněných festivalů, tedy PFF i GRF, tak i aktivit na tyto festivaly navázané. Zmiňované větší nasazení spočívá v rozsahu hodnocení Grand Bar, jelikož do hodnocení vstupují nejen návštěvníci – registrovaní hodnotilé, ale součástí je také hodnocení expertů – odborníků české barové scény, tedy barmani, novináři, experti apod. Hlavním posláním celostátní ankety Grand Bar je objektivně hodnotit bary v České 47

Mňam Tour [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

45

republice a přinášet tak ověřené informace a zaručené tipy. Maurerův výběr Grand Bar je vytvořen na základě nezávislých názorů od dobrovolných hodnotitelů, kteří tajně a na svoje náklady celoročně navštěvují a známkují jednotlivé podniky. V roce 2011 se takovým způsobem do hodnocení zapojilo 390 hodnotitelů, kteří oznámkovali 269 barů v ČR! Pro jednodušší hodnocení byly vytvořeny aplikace pro mobilní telefony, jak na platformě apple, tak pro androidy; možnost hlasovat online po síti však zůstala také. Podle údajů, které jsou na stránkách GB, jsou výsledné známky u barů statistickým průměrem všech platných hodnocení. Bary se hodnotí známkami 1 – 5 (jako ve škole) podle kvality a výběru nápojů, obsluhy, interiéru a atmosféry. Výsledky celostátní ankety po náležité redakci a zpracované do srozumitelných přehledů vycházejí následujícího roku v publikaci Grand Bar. Souběžně s hodnocením barů běží také soutěže o nejlepší fotografii atmosféry v hodnoceném baru a o nejlepšího hodnotitele. Podmínky soutěže a možné výhry jsou rovněž na stránkách GB. Zajímavé je, že v konkurenci barů se může umístit na velmi dobrém místě například Café Lounge, který se specializuje především na kávu a víno. Je to úspěch, že se takto umístil v konkurenci klasických koktejlových barů jako je Cloud 9 či Bugsy's, komentuje Pavel Maurer, a dodává, že právě z tohoto důvodu, aby se soutěže mohly zúčastnit všechny bary (včetně mléčných?), je v publikaci možno hodnotit bary celkem v 19 kategoriích, které upřesňují zaměření jednotlivých podniků. Např. seznamovací bar, art bar či student bar. Z výsledků se lze dočíst, že v roce 2012 se absolutním vítězem stal MANDARIN ORIENTAL, BAREGO BAR, který patří mezi hotelové bary. Moderní design se prolíná s původními architektonickými prvky. Jejich restaurace je již několik let úspěšná v anketě Grand Restaurant. Na druhém místě se umístila LA CASA DE LA HAVANA VIEJA – rodinný bar s pravou kubánskou atmosférou, kde je možno ochutnat přes 150 druhů rumů z celého světa. Třetí místo obsadil KEMPINSKI HOTEL, TWO STEPS BAR - hotelový bar, který je umístěn v bývalém barokním paláci s nádherným zahradním atriem. Čtvrté místo získal BUGSY’S BAR, který založil Václav Vojíř, ikona českého barmanského světa. Další v pořadí je sky bar CLOUD 9 SKY BAR & LOUNGE, HILTON, který vede úspěšný Master Bartender Roman Uhlíř. Šestý je BLACK ANGEL’S BAR, v čele s Pavlem Šímou, postavený ve stylu prohibičních podniků 30. let. Na sedmém místě je HEMINGWAY BAR, kde se celá atmosféra nese v duchu slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Osmé místo Café Lounge, kde můžete ochutnat též unikátní druhy kávy. Zajímavostí je, že v TOP 10 se umístil jeden mimopražský podnik – ŽLUTÁ PONORKA COCKTAIL BAR 46

z Českých Budějovic, který již má na svém kontě řadu prestižních ocenění. TOP 10 uzavírá Aureole – bar s unikátním výhledem na celou Prahu. Jednotlivé podniky v publikaci jsou rozděleny podle lokality a typu podniku (cocktail bar, sky bar, music bar, jazz bar, hotel bar). Nejdůležitější informací je ale známka hodnotící kvalitu a výběr nápojů, obsluhy, interiéru a atmosféry. Zároveň se uvádí i přibližná cenová hladina baru. Marketing je silnou stránkou všech aktivit Pavla Maurera, je tomu tak i v případě GB, kde se pořadatelům podařilo zajistit kvalitního a silného generálního partnera Průvodce Grand Bar, kterým je super prémiová vodka Stock Prestige. O širokém zájmu, který Grand Bar vzbudil, svědčí také pokrytí v médiích, ať již tištěných, anebo internetových. Za pozornost stojí také to, jakou komunikační strategii tým PFF, GRF a GB volí, stejně jako to, jaké komunikační kanály z této strategie vyplývají. Pro úplnost je třeba zmínit jména finalistů soutěže za rok 2011. Jsou to: Karel Frýd – Postel Show Bar v Praze, Michal Horák – Infinity restaurant & music bar v Praze, Šárka Janová – Agentura Ready2Shake, Lukáš Mikšovský – Harley`s Cocktail & Music Bar v Praze, David Neumann – profesionální barman specializující se na barmanské show, Martina Nováčková – Jet Set Café v Ostravě, Ondřej Slapnička – Barakuda café, cocktail bar v Kralupech nad Vltavou, Pavel Šíma – Black Angel`s Bar v Praze, Martin Vogeltanz – Žumberská stodola music club v Plzni, Milan Zaleš – Bugsy`s Bar v Praze48

48

Grand Bar [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

47

2.3.

VYBRANÉ FESTIVALY A JEJICH SROVNÁNÍ S PFF

2.3.1.

Grand Restaurant Festival

Jedním z největších festivalů, které lze v České republice nalézt je Grand Restaurant Festival. Ačkoliv je jeho organizátor tentýž jako v případě PFF, přesto je jeho pojetí zcela odlišné od PFF, na rozdíl od lokálně vázané výstavy je GRF vlastně cestující cirkus, ovšem v nejlepším slova smyslu, jelikož GRF se neorientuje pouze na jedno město, nýbrž v každém krajském městě se mohou zájemci seznámit s vysokou gastronomií a to za festivalové ceny. V roce 2013 proběhl již čtvrtý ročník a zúčastnilo se přes 22 000 hostů, zároveň se zapojilo více restaurací a prodloužila se doba konání festivalu. Grand Restaurant Festival probíhá přímo v interiérech vybraných TOP 100 podniků z publikace Maurerův výběr Grand Restaurant. Novinkou tohoto unikátního gastronomického svátku je propagace lokálních surovin, biopotravin a ekologických farem, které spolupracují s festivalovými podniky. Ochutnat bylo možno takové delikatesy jako je: filátko z krokodýla, křepelčí stehýnka na nádivce z pancetty, půlku kanadského humra na mainský způsob nebo úplně klasické pečené selátko na šalotce a česneku s kroupovým prejtem. V rámci GRF je však místo také pro farmářský či tradiční pokrm. Například staročeské povidlové taštičky, roládu z romanovské ovce, grilované filety z litomyšlského pstruha, vepřový krk sous-vide z biofarmy Sasov na černém pivě, rozmarýnu nebo jablko v županu s vanilkovým krémem. Tímto způsobem se může zájemce seznámit s kuchyní asijskou, českou, českou moderní, dary moře, francouzskou, indickou, indonéskou, italskou, japonskou, mezinárodní, regionální, rybí, řeckou, staročeskou, steakhouse, středozemní, španělskou, tex-mex, thajskou, vietnamskou.49 Zadání pro nejlepší šéfkuchaře naší země bylo následující – uvařit tři pokrmy: mistrovský kousek, nejlepší jídlo od maminky a Czech Specials nebo tradiční pokrm. Tak například v Olomouci bylo možno ochutnat uzená kachní prsíčka na salátu z Bystročického zelí, v Brně pstruha od rybáře Šopíka, v Plzni morkové řezy se švestkovo-pivní merendou či dušenou pražskou šunku s pyré z červené čočky. Největší zájem je tradičně o celé degustační menu (tři festivalové pokrmy, víno či pivo, minerální voda, 600 Kč). Nejvyšší návštěvnost byla v Praze, druhým nejúspěšnějším městem bylo Brno, na třetím místě Olomouc a na čtvrtém Ostrava. 49

Grand Restaurant [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

48

Každoročně se vyhlašuje nejnavštěvovanější podnik festivalu. V roce 2012 se jím stal Obecní dům, Francouzská restaurace Art Nouveau. Na druhém místě skončilo Bellevue se šéfkuchařem Petrem Burešem a třetí restaurace Mandarin Oriental hotel, Prague, Essensia, kde sestavil menu šéfkuchař Jiří Štift. V průměru navštívilo během festivalu každou restauraci 355 labužníků. Vítěznou restaurací ankety Grand Restaurant 2012 byla Terasa U Zlaté studně, kde také proběhla netradiční událost tzv. Svíčková s Amnesty. Šéfkuchař Pavel Sapík připravil 72 porcí tohoto mistrovského kousku. Každý host navíc získal skutečnou svíčku Amnesty International, recept od pana Sapíka a certifikát s podpisem Pavla Maurera a Marka Martina (ředitel AI). V rámci GRF letos opět vyjel do pražských ulic „Mňam Bus“, jehož popis je uveden výše, avšak zároveň zazněl návrh zorganizovat Mňam Loď, avšak v této věci ještě nezaznělo, jestli se tímto nápadem bude pořadatel zabývat.

2.3.2. Foodparade Dalším z festivalů festivalu jídla a pití je Foodparade, který se koná v zahradách zámku Trója. FP představuje známé pražské restaurace a jejich šéfkuchaře, kteří připravují své nejlepší speciality.50 První ročník FP festivalu proběhl v roce 2011 a pořadatelem je škola vaření Chefparade. Tento festival oslovil a přilákal téměř 7 500 malých i velkých labužníků. Degustační menu, nápoje a delikatesy mohli návštěvníci Foodparade ochutnávat u 43 stánků. Představily se restaurace Adria, Dock House, Dolce Villa Hotel, Green House, Krystal Mozaika Bistro, Le Patio, Máneska, Maximum, Mercato, Molekulární catering, Mozaika, New York Café, Občanská plovárna, Sushitime, U Modré Kachničky Originál, U Modré Kachničky Retro, Zorbas, škola vaření Chefparade a společnost MAKRO. Podle tiskové zprávy si návštěvníci mohli labužnicky pochutnávat na čerstvém tataráku ochuceném pikantní marinádou s mangem a cibulí, zvěřinovém ragú na červeném víně s hříbky podávané v grilovaném jablku, zeleném kari s kokosovým mlékem, bambusem a krevetami podávané s jasmínovou rýží, pečeném halibutovi s pikantním asijským salátem nebo s restovanou zeleninou, odleželém hovězí v domácí medové housce s rajčaty, sladkou cibulí a houbami, mušlích na víně, šlehaném mascarpone s vanilkou a čerstvou maracujou nebo Créme Brulée a mnoha dalších specialitách. Bohatě zastoupena byla také nápojová sekce, přičemž k dispozici byl i široký výběr nealko i alkoholických nápojů. O pitný režim 50

Food Parade [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

49

se postarali Dobrý Cider, doubleshot, La Caoba, Nescafé Dolce Gusto, Pivovar Chotěboř, Stars of the Bars, The Coca-Cola Company, True Tea, Vinice Salabka a Wine World. Wine World, renomovaný dovozce kvalitních vín z celého světa včetně Moravy a Čech a jeden z partnerů festivalu, vybral k jídlům vhodná vína a rozdělil je do několika skupin podle vybraných kuchyní. Jistě hodnou pozornosti byla sekce delikatesy, kde mezi zúčastněnými byly aKoření, Cukrárna Saint Tropez, Chorvatské ryby, bistro Chuťpoint, Italfood, Kozí vršok, La Bottega di Aromi, La Bottega di Finestra, Lucie Glaister Chocolate Truffles, palačinkárna Galetka, Pasta Art, pekařství La Petite France a Vanilkové lusky. Doprovodný program se konal Foodparade v Konírně Trojského zámku a bylo možno sledovat filetování čerstvě uloveného halibuta, nebo se účastnit kávové degustace například z nabídky pražírny Doubleshot, které vedl spolumajitel pražírny doubleshot a mezinárodně akreditovaný degustátor kávy Jarda Tuček. Tak jako na PFF, tak i zde se prezentoval Petr Koukolíček se svojí ukázkou molekulární gastronomie, během níž připravoval mimo jiné horkou kuřecí polévku „na vidličku“ a Nitro kapučíno v tekutém dusíku. Dále bylo možno sledovat kuchaře národního týmu AKC ČR a shlédnout výstavu jejich soutěžního studeného menu, se kterým následně reprezentovali ČR na kuchařské olympiádě v Erfurtu v říjnu 2012. Kromě toho bylo představeno Podzimní menu lektora školy vaření Chefparade Radka Jakubce a zazněla přednáška o polské gastronomii, zdravé výživě a životním stylu. Na závěr programu diváky potěšila ohnivá barmanská show. Organizátoři FP festivalu připravili také dětský koutek, kde po oba dva dny probíhaly kurzy vaření a jiné aktivity. Dětem se věnovali lektoři ze školy vaření Chefparade a mohly se naučit, jak připravit rajčatovou polévku, quesadillu se zeleninou, rizoto nebo flambované palačinky. Dětské zábavy bylo ovšem mnohem více a přesahovala vaření, anebo povídání si o jídle. Někdy stačí jenom nafukovací hrad a děti mají o zábavu postaráno. Hlavní mediální partner byl časopis F.O.O.D., další partneři pak Alakarte, Nescafé Dolce Gusto a Wine World a škola vaření Chefparade.51

51

Food Parade [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

50

2.3.3.

Špilberk Food Festival

Na Moravě je největší gastronomickou událostí bezesporu Špilberk Food Festival, dále jen SFF. Koná se na hradě a v roce 2013 má za sebou již pět úspěšných ročníků. Z dostupných údajů vyplývá, SFF staví nejen na vynikajících kulinářských zážitcích, rozmanitém programu, kterým by oslovil co největší počet návštěvníků. Dramaturgie SFF myslela i na to, že prostor, v němž se festival sám i jeho doprovodné akce konají je omezen a tudíž se programu může jen zúčastnit omezený počet zájemců. Z toho důvodu se rozhodla opakovat zásadní body programu každý den, tak aby se dostalo na každého. Na jednu stranu se tím snižuje pocit výlučnosti, který lze zažít při neopakovatelné události, na stranu druhou lze toto rozhodnutí chápat jako vstřícnost vůči návštěvníkům, kteří si pro návštěvu SFF udělají čas tehdy, kdy mohou, nikoli kdy by chtěli. Zároveň je tento přístup pozitivní pojistkou pro případ nepřízně počasí, takže se zvyšuje pravděpodobnost, že počasí bude festivalu přát a veškerá práce a prostředky, kterou jeho organizátoři vynaloží na jeho realizaci nepřijde vniveč. Jako správný krok z hlediska marketingu SFF je třeba hodnotit fotografickou soutěž, kterou vyhlásili společně SFF, Megapixel a časopis Foto na téma Jídlo v hledáčku. Soutěž není v žádném případě určená pouze profesionálním, reklamním fotografům a food stylistům, naopak zúčastnit se může každý s libovolným snímkem zachycujícím jídlo, potraviny, vaření nebo jakoukoli jinou scénu, která má něco společného s gastronomií. Odborná porota hodnotí nejen technické provedení fotografií, ale také vtip, nápad a originalitu.

2.3.4. Doprovodný program ŠFF Program SFF se odehrává jak na hlavním podiu, tak i mimo. V roce 2013 festivalem prováděl přední český šéfkuchař Dalibor Navrátil. V programu ročníku 2013 byla, mimo jiné, autogramiáda Velké japonské kuchařky, která proběhla u stánku KOISHI – restaurantu zaměřeného na ryby a suši. Mezi pozoruhodnosti SFF patřila sabráž s Janko Martinkovičem (sabráž je umění otevírání láhve šampaňského setnutím hrdla šavlí) a příprava největšího hovězího steaku, steak o hmotnosti 7000 – 9000 g marinovaný v čerstvém rozmarýnu a čerstvě hrubě mletém zeleném pepři byl připraven na lávovém grilu na stupeň propečenosti medium rare – medium a podáván s šalotkovo-houbovým ragú a variací domácích chlebů z vlastní pekárny. 51

Velikou pozornost věnovala dramaturgie SFF také přípravě kávy. Společnost Alto Grande s.r.o. a Restaurace Noem Arch a Boulevard návštěvníkům představila exkluzivní kávu, která může nést označení Alto Grande Super Premium Coffee. Na celém světě existují pouze tři Super Premium kávy a Alto Grande je ta nejslavnější z nich. Na festivalu vystoupila řada skvělých kuchařů a mezi špičku rozhodně patří J. Carević, vynikající kuchař chorvatského původu, který již získal řadu mezinárodních ocenění a je členem chorvatské kuchařské reprezentace. Již dva roky spolupracuje s brněnskými restauracemi Boulevard a Noem Arch, kde se věnuje zejména přípravě ryb a plodů moře. Z českých šéfkuchařů představil své umění například Roman Paulus, takto šéfkuchař Radisson Blu Alcron a současně držitel michelinské hvězdy. Nezapomíná se ani na nejmladší generaci budoucích odborníků, a tak organizátoři umožnili návštěvníkům shlédnout vystoupení Střední školy potravinářské.52 Je možné, že někteří z absolventů budou patřit již během několika následujících ročníků SFF ke zlatým hřebům v jeho programu. V neposlední řadě SFF lákal na vynikající kulinářské zážitky a je třeba připomenout, že menu bylo vždy propojeno s odpovídajícím nápojem. Na FB SFF jsou dostupná kompletní menu všech zúčastněných restaurací. 2.3.5.

Moravia Food Festival Kroměříž

Příkladem regionálně zaměřeného food festivalu může být Moravia food festival Kroměříž, dále jen MFF. V roce 2013 se konal již potřetí a na jeho příkladu je dobře čitelný jak marketing, tak i dramaturgie festivalu. MFF se zaměřuje zájemce o dobrou a nepřekvapivou kuchyni, to ale neznamená, že by se podbízel nižší cenou nebo kvalitou. Naopak, cenu vstupenky udržují na univerzálních 330,- Kč, což je srovnatelné i s mnohem většími a náročnějšími podniky. V ceně jsou i tzv. denáry, přičemž jejich počet bohužel nestačí ani jednu kompletní ochutnávku (porce á 50 g) a je třeba si denáry dokupovat. Prezentace MFF na internetu je prostřednictvím webových stránek a poskytují dostatek informací, aby zájemce získal představu jak o programu, tak o směřování festivalu, resp. o jeho vývoji. Bohužel se zde neuvádějí údaje o počtu návštěvníků, ale dá se předpokládat, že zasahuje Kroměříž a blízké okolí. Hlavním bodem programu je příprava některého z tradičních pokrmů, v roce 2013 to byla rajská omáčka, což nemusí znít jako zaručený tahák, avšak kdo někdy ochutnal tradiční rajskou se strouhaným perníkem, ten by mohl příště litovat, že MFF vynechal (tedy 52

Špilberk Food Festival [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

52

alespoň v tom případě, že ji v Kroměříži připravovali, neboť autor této práce se MFF neúčastnil, k vlastní lítosti). Zároveň se na MFF utkali šéfkuchaři z osmi moravských měst. Mezi tahouny festivalu však patřili šéfkuchaři Milan Sahánek, Václav Forman a Radim Procházka. Pořadatelé MFF zvládli marketing i z hlediska zajištění si silných partnerů. S MFF tak v roce 2013 spolupracovali AKAC ČR, Czech species, Znovín a.s., Česká pojišťovna, Unilever Food Solutions, Město Kroměříž, TKF, Makro, Střední škola hotelová a služeb Kroměříž a pivovar Maxmilián. Z mediálních partnerů je třeba zmínit reklamní agenturu Pretorien, Deník a Rádio Haná.53 Je zřejmé, že marketing MFF je dobře zvládnutý a že má reálnou možnost v rostoucí konkurenci se nejen udržet, ale dále se profilovat a růst. Možná, že by mu prospělo přesunout se do reprezentativnějších prostor a nezůstávat v Octárně, neboť ačkoli Hotel může dosahovat vynikajících kvalit, při vyslovení jeho jména zůstává na patře ostře kyselá pachuť.

53

Festival jídla[online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

53

2.4.

ANALÝZA PFF

SWOT analýza neboli marketingový audit je, jak bylo řečeno výše výchozím bodem pro strategické plánování. Jejím cílem je identifikovat, zda je současná strategie firmy, její slabé a silné stránky, proti je SWOT analýza spojením dvou analýz; vnitřního a vnějšího prostředí. Analýza vnitřního prostředí, což je analýza silných a slabých stránek organizace (strenghts and weaknesses), tedy segmenty ovlivňujícími schopnost organizace vytvářet na trhu zisk. Analýza vnějšího prostředí je analýzou příležitostí a hrozeb organizace (opportunities and threats), přičemž vnějším prostředím organizace se rozumí segmenty, které organizace nemůže svým chováním ovlivnit, přičemž tyto segmenty ovlivňují chod organizace. Literatura uvádí, že sem patří sociologické, technologické, ekonomické a politické faktory. 2.4.1. SWOT analýza Prague Food Festivalu SWOT analýza PFF slouží ke zhodnocení stávající situace a její výsledky mohou dokreslit stávající marketingovou strategii organizace. S výsledky SWOT analýzy je možno dále pracovat, neboť mohou pomoci porozumět, jakou váhu mají jednotlivé silné a slabé stránky, stejně jako zvažují i příležitostí a hrozby. Silné stránky S1 Tradice - v roce 2013 proběhl již 7. ročník. S2 Silnou osobnost ve vedení festivalu, jejíž jméno užívají jako známku kvality (Pavel Maurer) S3 Každoroční stoupající návštěvnost, což vede k omezování a kontrole počtu návštěvníků. S4 Rostoucí zájem o PFF a aktivity s ním spojené. S5 Vyhovující spolupráce s médii při vytváření mediálního obrazu PFF S6 PFF se profiluje jako festival kulinářskýc zážitků nejvyšších kvalit, jako takový nemá v současné době v České republice konkurenci S7 PFF se pořádá v prostorách Královských zahrad Pražského hradu, což je prostor nejen navýsost výjimečný a reprezentativní, ale zároveň se tak jeho hosty stávají jak nejvyšší státní činitelé, například paní Lívia Klausová, která spolu s primátorem hl. m. Prahy převzala záštitu nad konáním festivalu, ale zároveň i okolí Královské zahrady, v jejíž těsné blízkosti sídlí řada velvyslanectví i vysokých státních úřadů.

54

S8 PFF se zabývá popularizací kvalitního stravování a vysoké gastronomie na jedné straně, na straně druhé povzbuzuje návštěvníky k neobvyklým experimentům a ochotě poznávat svět skrze své chuťové buňky S9 Pro zajištění přípravy a provozu festivalu má PFF možnost oslovovat dobrovolníky, kteří rádi pomohou s přípravou takto prestižního festivalu buď zcela zdarma, anebo za odměnu vyplacenou v grandech, tedy ve festivalové měně, kterou mohou utratit na jednotlivých stáncích podle své chuti. S10 PFF nabízí každoročně velmi kvalitní program doplněný přímou účastí nejlepších šéfkuchařů a barmanů nejen z České republiky. S 11 PFF má logickou a promyšlenou návaznost na doprovodné aktivity, jakými jsou Mňam Bus, Mňam Vlak, Mňam Tour, Mňam Truck a do budoucna možná i Mňam Loď. S 12 Provázanost s programem GRF a úzká vazba jak na Grand Bar, tak i na školu vaření. S 13 Pavel Maurer je vydavatelem průvodce jak Grand Bar, tak Grand Restaurant S 14 Velmi příznivá cena vstupného, z něhož podstatnou část tvoří konzumovatelná hodnota vstupenky vyjádřená v grandech. Slabé stránky W1 Nedostatečné kapacity v krytých prostorách, které má PFF k dispozici, je-li nepříznivé počasí, může konání festivalu negativně poznamenat, neboť návštěvníci nestojí o postávání v dešti a chladu. W2 Nejistota, co se týče místa pořádání příštích ročníků pořádání PFF, neboť se změnou hlavy státu může v blízké budoucnosti dojít také ke změnám ve filozofii využívání prostor hradu a jeho zahrad. W3 Nestabilní finanční základna a závislost na zdrojích od sponzorů, což v době ekonomické recese nemusí nutně představovat zaručený zdroj prostředků. W4 Marketing postavený na rodinných a přátelských vazbách, ty podléhají zásadnějším změnám, než profesionálně vedený tým. W5 Nedostatečná prezentace v krajích, potrhnout provázanost doprovodných aktivit s PFF. W6 Nedostatečné využití všech dostupných komunikačních kanálů k propagaci PFF (sleva na jízdenku na vlak při cestě na PFF – jako například v případě Prague International Maraton). W7 Nepracuje se s možností publikovat vlastní kanál na Youtubu, kde by se mohly objevovat jak aktuální informace z oblasti, kterou pokrývají přidružené aktivity PFF, tak i

55

z festivalu samotného, a možná i nejzajímavější recepty, popřípadě interiéry špičkových podniků. W8 Nedostatečná možnost parkování, možno vyjednat festivalové autobusy, nebo mimořádnou linku. Příležitosti O1 Snaha oslovit významnou osobnost z oblasti vysoké gastronomie, která by se stala patronem festivalu. Může jim být například šéfkuchař (i cizinec), který je ve svém oboru uznávaný a zároveň dostatečně známý u cílové skupiny návštěvníků. O2 Možnost navázat spolupráci s jinými filmovými festivaly, stejné nebo podobné kvality O3 Možnost vytvářet spolu s ostatními festivaly jakousi „zlatou ligu“ a společně pak postupovat například při určování festivalového kalendáře. O4 Zvýšit propagaci festivalu, respektive zlaté ligy, a zapojit do propagace festivalu další komunikační kanály, například k webovým stránkám zřídit i FB profil a naopak. O5 Pracovat dále s bonusy, jež jsou vázány na zaplacené vstupné O6 Posilovat vazby mezi PFF a kuchařskou školou, která je personálně provázána s festivalem. O7 Vytvářet ideový a profesionální koncept s tak silným sdělením, že by se mohl považovat za nenapodobitelnou značku, a tu si zaregistrovat na UPV. O8 V rámci udržení kvality provádět ochutnávky a degustace na stáncích prostřednictvím vlastních inspektorů, aby se nestávalo, že jedinci kazí dobré jméno festivalu Hrozby T1 Nedostatek kvalitních šéfkuchařů na trhu a sklouznutí k takovému programu, kterým by se festival stal pouze jedním z mnoha gulášfestů, popřípadě kombinací mezi popularizačně-předváděcí akcí. T2 Akceptování takových stánků, které na festival nepatří, ať již předvádějí své produkty, anebo se jedná o výrobky jiných firem. T3 Růst konkurence v oblasti Food Festivalů z hlediska žádostí o finanční příspěvky T4 Pokles zájmů soukromých firem o podporu Food Festivalu. T5 Ztráta možnosti pořádat festival ve vysoce reprezentativních prostorách Královských zahrad Pražského hradu.

56

Analýza konkurence Analýza konkurence má za cíl odhadnout budoucí chování konkurentů na trhu a navrhnout tak vlastní strategii a taktiku její implementace. Při analýze konkurence je důležité formulovat odpovědi na to, kdo jsou naši konkurenti, jaké jsou jejich cíle, zdroje, schopnosti a strategie vytýčené k realizaci cílů. Teprve na základě analýzy konkurence je možno aplikovat analytické modely, jakými je například Porterův model pěti sil. Porterova analýza pěti sil slouží k vyhodnocení konkurence v odvětví a k měření atraktivity segmentu trhu. Při analýze konkurence je proto nutno zaměřit pozornost na existující konkurenci v odvětví, na potenciální vstup nové konkurence, dále pak na substituční produkty, na sílu odběratelů a konečně sílu dodavatelů. Definice konkurence Před aplikací Porterova modelu pěti sil na PFF je nutné definovat jeho konkurenci. Konkurence z hlediska produktu – PFF je dle názoru autora této práce jednoznačně špičkou Food festivalů v ČR a z toho důvodu za potencionální konkurenci nelze považovat žádný ze stávajících Food Festivalů, které jinak v ČR probíhají téměř po celý rok. Mimo jiné lze toto tvrzení doložit i kalendářem festivalů, z něhož vyplývá, že zde nedochází ke kolizi termínů. Konkurence v rámci odvětví v ČR – za konkurenci v rámci odvětví lze považovat jakoukoliv akci podobného charakteru, popřípadě i koncerty, či sportovní události, které by mohly oslovit cílovou skupinu zákazníků, na kterou se PFF zaměřuje. Důvodem pro toto tvrzení je poněkud banální skutečnost týkající se omezených zdrojů, jak času, tak financí, takže návštěvník na PFF přijde jen tehdy, bude-li PFF svoji nabídkou převažovat nad ostatními souběžně probíhajícími akcemi. Jelikož návštěvníci přijíždějí i ze vzdálenějších míst (Olomouc, Brno, Ostrava …), je třeba se vyrovnat s možnou konkurencí v těchto poněkud odlehlejších regionech. Konkurence v rámci odvětví v Praze – zde platí totéž, co již bylo řečeno výše, pouze lokálně vztaženo k festivalům, kulturním a sportovním akcím probíhajícím v hlavním městě. Konkurence z hlediska rozpočtu – zde je největší hrozbou festival FP festival, který má velmi podobné zaměření a pro povrchního pozorovatele i shodný program. V očích sponzorů pak může docházet k záměně, neboť se mohou domnívat, že podporují jeden festival, přitom se jedná o dva různé.

57

2.4.2. Aplikace Porterova modelu pěti sil na PFF 1. Hrozba vstupu nových konkurentů na trh (malá síla) – jelikož v současné době PFF nemá přímou konkurenci a má za sebou řadu úspěšných ročníků, s čímž souvisí také úspěšné budování značky, lze tvrdit, že postavení na trhu není ohroženo možností vstupu nového festivalu na trh. 2. Vyjednávací síla dodavatelů (malá síla) – PFF není závislý na mnoha dodavatelích, naopak svoji značkou je natolik přitažlivý, že pro zúčastněné podniky je ctí být přítomni. 3. Vyjednávací síla odběratelů (malá síla) – Bude-li zachován trend směřující k nejvyšší kvalitě, bude přitažlivý pro dostatek zákazníků, aby bylo zajímavé jej vůbec realizovat. Rovněž vhodná cenová politika umožňuje, aby PFF navštívili i zájemci o vysokou gastronomii, ačkoliv výše jejich příjmů je omezena. 4. Hrozba substitutů (střední síla) – Dramaturgie festivalu je na velmi vysoké úrovni a s tím souvisí kvalitní program festivalu, je však možné, že pokud se vyskytne jiná stejně přitažlivá programová nabídka (například koncert Kabátů se vstupem zdarma), pak festival přijde o podstatnou část svých návštěvníků. Totéž se bude týkat zajímavého finále v hokeji, či konce fotbalové ligy a podobně. 5. Konkurence uvnitř odvětví (malá síla) – již bylo řečeno výše, že PFF má dobrou image, kvalitní značku v rámci odvětví (Pavel Maurer) a dlouhodobě vysoce přitažlivý program festivalu, z tohoto důvodu má vůči konkurenci výraznou výhodu. Definici cílové skupiny si organizátoři patrně stanovili velmi pozorně, na což lze usuzovat z celkového zaměření festivalu. Jelikož však nemáme firemní analýzu, pak lze pouze odhadovat, že PFF je otevřen všem věkovým skupinám, aniž by jednu upřednostňoval, či jiné přehlížel. Na PFF si tak může zájemce prožít pocit absolutní výjimečnosti, anebo třeba sdílení zážitku ve skupině přátel, či známých.

58

3.

SHRNUTÍ

Srovnání PFF a FP festivalu Z popisu programu a dění na FP festivalu lze usoudit, že pořadatelé odvádějí dobrou práci, avšak marketingově z jejich materiálů nečiší zaujetí pro věc a kreativita. Možná se jedná o zaujatý postoj, ale FP festival se zdá jako profesionálně připravená komerční zábava bez odvahy hledat nové cesty. Z popisu festivalu vyplývá, že si předsevzal přinášet lidem radost. To je jistě správné, ale PFF kromě radosti přináší lidem i přidanou hodnotu a tím je vzrušení z poznávání nového, nepoznaného, takže jídlo se stává dobrodružstvím. Zatímco s PFF se stáváme gastronauty, tak s FP maximálně fajnšmekry. Zároveň nelze vysledovat, že by FP festival měl propracovanou dramaturgii, respektive vizi do budoucna. Pokud ano, pak ji ovšem nesdílí dostatečně srozumitelně. Marketing FP festivalu ve srovnání s PFF rovněž pokulhává, ale to je možná proto, že má za svým starším kolegou téměř pětileté zpoždění, takže zatímco PFF již dozrál do současné velmi zralé podoby, FP festival je zatím takříkajíc v plenkách. Otázkou je, zda na trhu je dostatečný prostor pro dva nebo tři food festivalu o rozsahu PFF, respektive GFR festivalu. Lze se domnívat, že trh nejeví známky přesycení, avšak jistě by nebylo na škodu, pokud by se další nově vznikající food festivaly etablovaly na trhu jako úzce profilované, například na středomořskou kuchyni, která by se mohla zpestřit například kuchyní severoafrickou. Stejně tak je možno si představit dvě, tři konkurující si školy vrcholné gastronomie, které by se utkávaly v soutěžích probíhajících při jednotlivých food festivalech. Dobrou inspirací může poskytnout například Továrna na čokoládu anebo film Čokoláda. Určitě by se však našla řada vyhlášených pochoutek ať již inspirovaných uměním, anebo tradicemi. Ostatně není třeba chodit daleko a je možno se zeptat, zda se bude některého z food festivalů účastnit například Košer restaurace, anebo jestli v Praze někdy ochutnáme býčí žlázy, nadívaného velblouda, anebo zda se foodfestivaly někdy zaměří na paštičky, a nemusí být přímo ze slavičích jazýčků. Rovněž špičková japonská kuchyně by si naklonila naše gastronauty, a ani by se nemuselo jednat o polévku ze žraločích křupavek, mladých želviček či vařených rybích očí. Na druhou stranu je pochopitelné, že se u nás na stole patrně neobjeví ani bóbika, ani pečená krysa (a ovšem ani nadívaná koťátka). Bylo by ovšem škoda, kdyby se food festivaly staly jen strojem na peníze bez invence, navíc množené jako přes kopírák.

59

Zajímavou informací je počet návštěvníků na webu Grand Restaurant Festival během třech měsíců, což bylo 144 tisíc návštěv.54 Vztah GRF k ostatním food festivalům shrnul jeho zakladatel Pavel Maurer následovně: „V letošním roce (2012) vzniklo několik gastronomických festivalů...My ale klademe stále důraz na dramaturgii, proto se účastní akce jen prověřené restaurace z celostátní ankety Maurerův výběr. Grand Restaurant Festival umožňuje komukoliv, kdo má zájem o kvalitní gastronomii, aby navštívil nejlepší a zároveň leckdy dražší podniky této země - ovšem za symbolické ceny.“55 Tímto důrazem na dramaturgii a skutečné a ověřené mistrovství a na dokonalou atmosféru v hodnoceném podniku se může GRF podařit držet nastavenou úroveň kvality na uvedené úrovni. Za takovou dramaturgií však stojí nejen jasná koncepce, ale také profesionální marketing, přičemž ten podmiňuje produkční stránku festivalu. Jestliže se má festival etablovat a udržet, nutně musí budovat vlastní značku a zároveň usilovat o silné partnery v oblasti sponzoringu, přičemž obojí je vzájemně propojeno. Proto o pozici GRF na českém trhu food festivalů vypovídá mimo jiné honě i to, jak silné partnery se mu podařilo získat. Jelikož GRF má shodné provozovatele a shodnou produkci jako PFF, může těžit ze silné image, kterou se mu daří pěstovat a tudíž i partneři PFF, který na trhu působí o něco déle, než GRF se nezdráhají vyjádřit svou podporu také tomuto podniku. Proto lze mezi partnery GRF nalézt Czech special, Kraje, Lidové noviny a Lidovky, Metro, Městské divadlo Brno, JCDecaux Group (provozuje citylighty), Česká centra56, Český rozhlas, Prague Welcome, Google Cz, Zak TV, Veliovoda a Veliotransport, České dráhy, Burger King, Interspar a JLV (do roku 2009 Jídelní a lůžkové vozy.57 Ze srovnání mezi PPF a Špilberk Food Festival vyplývá, že SFF zůstává událostí lokálního významu a i když by bylo zajímavé porovnávat, jak se oba festivaly vyrovnaly s prezentací nejlepších šéfkuchařů v terénu, je možné, že velké části laické veřejnosti zůstává tento festival víceméně utajen. Tento fakt souvisí s marketingem festivalu, který se prezentuje jako událost jihomoravského významu a ne jako festival, kvůli kterému stojí za to se zvednout a jet na místo konání i kdyby to bylo třeba 200 km. Rovněž internetová sebeprezentace, dostupné materiály a tiskové zprávy jsou spíše kusé, což souvisí s tím, že

54

Grand Restaurant Festival [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013]. Grand Restaurant Festival [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013]. 56 Česká centra prosazují českou kulturní scénu na mezinárodním poli a posilují dobré jméno České republiky ve světě. Jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí ČR zřízenou pro propagaci České republiky v zahraničí. 57 JLV [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013]. 55

60

produkce SFF vsadila spíše na sociální sítě, tedy na Facebook. Poněkud matoucí je dvojjazyčné podávání téměř všech informací bez možnosti přepnout si text jednoduše do české, nebo jiné jazykové mutace. Lze se domnívat, že ti cizince, kteří se na FB prezentaci SFF dostali, budou z tohoto způsobu podávání informací zaskočeni, protože ne vždy je zřejmé, kde končí jeden jazyk a kde začíná druhý. Na stránkách PFF lze vysledovat poněkud umírněnější přístup. Z toho vyplývá, na jakou cílovou skupinu festival míří a jak se profiluje. Z dostupných údajů, které ukazují věkové složení uživatelů FB, zde téměř polovinu českých uživatelů tvoří lidé ve věku 20 až 35 let, přičemž v současnosti má český FB okolo 3,333 milionu uživatelů, z tohoto počtu je mírná polovina žen. Celkově můžeme říct, že na českém Facebooku se pohybují přibližně dva miliony potencionálních zákazníků.58 Avšak již mnohokrát se ukázalo, že tyto údaje mohou být zavádějící, protože ne každý, kdo se stane fanouškem v tomto případě SFF také na místo dorazí fyzicky. Jestliže však dramaturgie SFF míří na cílovou skupinu 20 a 35 let, pak se tento krok, tedy prezentace na FB jeví jako správná. Především, chtějí-li aby festival takříkajíc praskal ve švech. Ve srovnání s PFF, který vsadil na umírněnou atmosféru, kterou zklidnilo i vydávání vstupenek na určitou hodinu, což omezuje možnost vzniku tlačenice a zvýšené kumulace zákazníků u jednotlivých restaurací, resp. stánků, SFF se nevyhnul nepřehledným návalům, ačkoli i zde pořadatelé mysleli na to, že na řízenou degustaci může sledovat pouze omezený počet návštěvníků, v tomto případě čtyřicet, což je samo o sobě dokonalé číslo, nemluvě o kapacitě vinárny, kde degustace probíhala.59

58 Komunikace s klienty a zákazníky pomocí sociálních sítí[online]. Dostupné na: [1. 6. 2013]. 59 Další pětice restaurací Vám představuje festivalové menu [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

61

ZÁVĚR Předložená práce měla za cíl analyzovat Prague Food Festival z hlediska marketingu a následně pak vytvoření doporučení pořadatelům food festivalů obecně. Pro dosažení daného cíle byla stanovena hypotéza, která předpokládá, že PFF může sloužit jako příklad téměř bezchybného přístupu, od něhož se ostatní mohou učit. Jelikož jsem neměl údaje a data přímo od provozovatelů festivalu, ani výsledky dotazníkového šetření, musel jsem se pokusit uvedenou hypotézu potvrdit na základě analýz údajů, které pořadatelé v souvislosti s PFF publikují na svých stránkách. Naštěstí PFF o sobě podává důkladné informace, ze kterých lze vyčíst nejen stavbu programu pro ten, který rok, ale také to, jak je nastavena komunikace s médii a jak se festival profiluje, tedy jakým směrem se ubírá. Odtud lze pak rozpoznat, jakou vizí se řídí, resp. jak se vymezuje vůči ostatním, podobně zaměřeným festivalům. Přestože zdrojové materiály jsou mimořádně důkladné a obsažné, je třeba zdůraznit, že se jedná o měkká data, nikoli o čísla a údaje založených na ověřitelných číslech vyplývajících například z výroční zprávy společnosti, anebo z vnitřního auditu festivalu. Pro potřeby marketingové studie, byť provedené zvenčí by to však stačit mělo. Pro analýzu jsem použil samozřejmě i své osobní zkušenosti s tímto festivalem, neboť jsem řadu ročníků sám navštívil. Kromě toho můj současný zaměstnavatel se rovněž řadí mezi pravidelné účastníky, takže jsem měl i řadu interních informací. Uvedenému cíli, kterým bylo popsat PFF a porovnat jej s jinými konkurenčními festivaly nejlépe vyhovovala metoda deskripce a komparace. Na základě podrobné deskripce bylo možno provést SWOT analýzu, čímž se výsledky deskripce systematizovaly, což dále umožnilo provést komparaci s vybranými konkurenčními festivaly. Z výsledků komparace pak mělo vyplynout, jak se projevuje podcenění marketingu a nedostatečně zpracovaně PR. To, co se však ukázalo je, že pozice PFF na českém food festivalovém trhu je nejen dobře vystavěná, ale také téměř neohrozitelná. Z toho můžeme usuzovat, že marketéři tohoto festivalu správným způsobem realizovali a realizují dostatečně silnou vizi festivalu. Jelikož se lze oprávněně domnívat, že výchozí pozice každého pořadatele je téměř shodná, neboť každý má k dispozici téměř stejné nástroje, kam řadíme komunikační nástroje, sponzory, media i agentury a ovšem i marketérské skupiny, tedy zjednodušeně know-how, pak to, co jednotlivé podniky od sebe odlišuje je právě vize, kterou se snaží realizovat. Je-li vize silná, pak je silný i festival, je-li slabá, platí totéž o festivalu. Odtud, tedy od vize se odvozuje, zda bude festival konkurence schopný, 62

zda se mu podaří vybudovat a udržet dobré jméno, a konečně, zda veškerý marketing a vůbec všechny vynaložené prostředky přinesou své ovoce. Jestliže hypotéza předpokládala, že PFF může sloužit jako příklad téměř bezchybného přístupu k marketingu, pak předložená práce svou praktickou částí tuto hypotézu potvrdila. Základní doporučení, která lze pořadatelům food festivalů pak zní téměř učebnicově, totiž sebelepší marketing a komunikační kampaň nakonec vychází naprázdno, není-li nesena silnou vizí. Toto doporučení je pak možno rozvádět do jednotlivostí, což je i provedeno ve shrnutí ve třetí kapitole. Vznikne-li na základě této práce myšlenka založit nový food festival, pak čtenář doufám nalezne právě zde souhrnně podanou informaci o tom, jak takový festival organizovat a na čem se orientovat. Za úspěch však bude možno považovat, pokud někoho bude inspirovat k návštěvě nějakého stávajícího food festivalu, nejlépe PFF a v souvislosti s tím začít přemýšlet. Nejprve o tom, co jíme a co nejíme, a potom vlastně i o životě vůbec, což zní jako ten nejvágnější možný závěr, přesto námitku týkající se vágnosti závěru budu akceptovat teprve tehdy, až bude přesvědčivě zodpovězená otázka proč na food festivalu, kde se vedle svíčkové na smetaně podávají nadívaná holoubátka, ale také pražený hmyz, nepřipravují nadívaná štěňátka, nebo koťátka na grilu. Určitý posun může v této věci představovat restaurace Dog`s Heaven, která chystá skutečně kompletní menu, počínaje předkrmem z čivavy, přes grilovaná chrtí žebra a karbanátek z knírače až po jezevčíka na brusinkách.60 Zájemce o takové kulinářské speciality se může seznámit s filozofií tohoto odvážného kulinářského projektu přímo na stránkách restaurace, avšak jakkoli zatím působí poněkud neobvykle a nečekaně, lze věřit, že pokud by se skutečně realizoval, způsobil by nejspíš větší kulinářský převrat, než štíři a brouci na talířích PFF. Touto otázkou se dostávám jinam, totiž jaký má vůbec smysl food festivaly pořádat a zda nejsou projevem úpadku kultury a společnosti spíše než jejího rozvoje. Možná, že by mohl platit citát z filmu „Ať žijí duchové“, kde se říká: „to, že sníš žížalu, není důkaz hrdinství, to je důkaz, že jsi čuně“. Ovšem je-li toto pravda, anebo má spíše platit, že je třeba objevovat jiné kulinářské kontinenty, to nevyřeší žádná práce zaměřená na marketing cestovního ruchu, neboť to přesahuje její možnosti.

60

Dog`s Heaven [online]. Dostupné na: [1. 6. 2013].

63

LITERATURA 1.

CSAPÓ, J. The Role and Importance of Cultural Tourism in Modern Tourism Industry. Online na: http://cdn.intechopen.com/pdfs/35715/InTech-

2.

the_role_and_importance_of_cultural_tourism_ in_modern_tourism_industry.pdf

3.

HAVEL, M., JÁNOŠKA, K. Vademecum pro profesionály ve světě MICE http://www.mmr.cz/getmedia/2909e306-3775-4cc5-95e8950d6950852d/GetFile3_4.pdf.

4.

HORNER, S., SWARBROOKE, J., PETRŮ, Z. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada 2003, ISBN 80-247-0202-9 s. 151.

5.

KOTLER, P., KELLER, N. Marketing management – 12. vydání. Praha: Grada 2007, ISBN 978-80-247-1359-5.

6.

LYCK, L., LONG, P., GRIGE, A. X. Tourism, Festivals and Cultural Events in Times of Crisis. CBS Publications 2011, ISBN: 978-87-92019-16-5. Online na:

7.

http://www.encatc.org/pages/fileadmin/ user_upload/2012/Tourism_Festivals_and_Cultural_Events_in_Times_of_Crisis.pd f

8.

PAGE, S. J. TourismManagement, Managing for change. Elsevier 2009, ISBN 978-0-7506-8205-1

9.

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: MPMR ČR 2002, ISBN 978-80-7201-880-2.

10.

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitostí v praxi. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-4039-3.

11.

SMITH, M., ROBINSON, M. Cultural tourism in changing World, EAN 978-184541-045-2 Online na:

12.

VITÁKOVÁ, M. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. Praha, 2007, ISBN 80-247-1104-4. Online na: .

13.

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠÍNSKÁ, A., METELKOVÁ, P.: Marketing cestovního ruchu. Brno: MU, ESF, 2007, ISBN 978-80-210-4240-7.

64

OSTATNÍ ZDROJE 1.

Prague Food Festival [online]. Dostupné na: [online]. Dostupné na:

. 2.

Kudy z nudy [online]. Dostupné na: [online]. Dostupné na:

. 3.

Prague out [online]. Dostupné na: [online]. Dostupné na:

. 4.

Apetit Online [online]. Dostupné na: [online]. Dostupné na:

. 5.

Pavel Maurer: Na Prague Food Festivalu si dám štíra [online]. Dostupné na:

[online]. Dostupné na: . 6.

Proč? [online]. Dostupné na: [online]. Dostupné na:

. 7.

Jaké novinky chystá Prague Food Festival [online]. Dostupné na:

[online]. Dostupné na: . 8.

Hořkosladká [online]. Dostupné na: [online]. Dostupné na:

. 9.

Prague Food Festival [online]. Dostupné na: [online]. Dostupné na:

. 10.

Máčelová, T. Lidé si na dobré jídlo zajdou i během krize [online]. Dostupné na:

[online]. Dostupné na: . 11.

Střípky z Prague Food Festivalu a jak si ho užít [online]. Dostupné na: - [online].

Dostupné na: . 12.

Pohorský, O. Prague Food Festival 2008 [online]. Dostupné na:

[online]. Dostupné na: . 13.

Doprovodné akce [online]. Dostupné na: [online]. Dostupné na:

. 14.

Turisté. [online]. Dostupné na: http://www.turiste.org/kulinarsky-turismus/>. 65

15.

International Culinary tourism association [online]. Dostupné na: [online].

Dostupné na: . 16.

Yeoman, I. Why food tourism is becoming more important? [online]. Dostupné na:

[online]. Dostupné na: . 17.

Kauffman, K. Culinary Tourism, International Culinary tourism association

[online].

Dostupné

na:

[online].

Dostupné

na:

. 18.

CzechTourism, Typologie cestovního ruchu, Zajímavé formy cestovního ruchu v

České republice [online]. Dostupné na: [online]. Dostupné na: . 19.

La Degustation Bohême Bourgeoise [online]. Dostupné na

[online]. Dostupné na: . 20.

Culinaria Travel [online]. Dostupné na: [online]. Dostupné na:

. 21.

Zážitková gastronomie [online]. Dostupné z WWW:

[online]. Dostupné na: . 22.

Typy médií, trh venkovní reklamy [online]. Dostupné na:

[online]. Dostupné na:
[online]. Dostupné na:

. 24.

Mzine [online]. Dostupné na:
a-zakazniky-pomoci-socialnich/>. 25.

JLV [online]. Dostupné na: .

26.

MFF [online]. Dostupné na: .

27.

SFF [online]. Dostupné na: .

28.

GB [online]. Dostupné na:

29.

.

30.

Mnam Tour[online]. Dostupné na: .

31.

Mnam balicek [online]. Dostupné na:
balicek>.

32. 61

Food Truck[online]. Dostupné na: .

Všechny uvedené zdroje jsou ověřené ke dni 1. 6. 2013.

66

33.

[online]. Dostupné na: http://www.grandrestaurantfestival.cz/autobus>.

67

Použité zkratky: ABC ČR – Audit Bureau of Circulations (Kancelář ověřování nákladu tisku) AKC ČR – Asociace kuchařů a cukrářů České republiky CLV – CityLight Vitrine. Nosič venkovní reklamy o rozměrech 118,5 x 185 cm. CR – cestovní ruch FP – Food Parade GB – Grand Bar GRF – Grand Restaurant Festival GRPs – Gross Rating Point. Kumulovaná sledovanost v populaci; široké cílové skupině (v množném čísle GRPs nebo GRPy) ICCA (International Congress & Convention Association JLV – JLV a.s. (původně Jídelní a lůžkové vozy a.s.) MICE – Meeting Incentives Conference Exhibitions/Events. Setkání, incentiva, konference/kongresy a výstavy/akce. MFF – Moravia Food Festival MMS – Media Marketing Servis. Mediální zastupitelství pro rozhlasová média, prodává reklamní prostor na českých lokálních a regionálních stanicích. MPR – marketing public relations PEST - Political, Economic, Social and Technological analysis analýza je analýza politicko-právního, ekonomického, sociálně-kulturního a technologického prostředí. PFF – Prague Food Festival PR – Public Relations SOM – Share of Market. Podíl inzerenta, značky nebo produktu na celém trhu (kategorii) za určité období. Udává se v procentech. SWOT – marketingový audit TRP – Target Rating Point. Kumulovaná sledovanost v konkrétní cílové skupině UIA – Union of International Associations 68