VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Adéla Kopejtková

Možnosti a přínosy AHR ČR v Plzeňském kraji

Diplomová práce

2013

Možnosti a přínosy AHR ČR v Plzeňském kraji

Diplomová práce

Adéla Kopejtková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jan Hán, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 2013-05-09 Datum obhajoby diplomové práce: 2013-06-10 E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master’s Dissertation

Opportunities and benefits of the regional section of AHR in the Czech republic in the Pilsen region Adéla Kopejtková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: doc. Ing. Jan Hán, Ph.D. Date of Submission: 2013-05-09 Date of Thesis Defense: 2013-06-10 E-mail: [email protected]

Prague 2013

P r o h l a š u j i,

Ţe jsem diplomovou práci na téma Moţnosti a přínosy AHR ČR v Plzeňském kraji, zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

…………….……...…………. Jméno a příjmení autora a

V Praze dne 05. 05. 2013

Děkuji doc. Ing. Janu Hánovi, Ph.D. za odborné rady, kterými přispěl k vytvoření této diplomové práce. Dále děkuji všem respondentům dotazníku a oslovených členů pro uskutečnění rozhovorů. Za poskytnutí potřebných informací Ing. Alţbětě Cedidlové, předsedovi krajské sekce pro Plzeňsko panu Bc. Martinu Havlíkovi za pozvání na zasedání a cenné připomínky.

Abstrakt

KOPEJTKOVÁ, Adéla. Moţnosti a přínosy AHR ČR v Plzeňském kraji [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2013. s. 87

Diplomová práce je zaměřena na moţnosti a přínosy krajské sekce Asociace hotelů a restaurací v Plzeňském kraji. Hlavním cílem je zjistit stav aktuální situace mezi členy v krajské sekci a asociací včetně objevení potenciálních problémů. Jako nástrojů k dosaţení cílů jsou vyuţita dotazníková šetření, sběr statických dat o cestovního ruchu v Plzeňském kraji, rozhovory s členy i nečleny asociace a rozbor zasedaní krajské sekce. Pro práci je důleţité uvedení teoretických informací souvisejících s popsáním Plzeňského kraje a představení Asociace hotelů a restaurací v České republice. V práci jsou pro porovnání nabízených sluţeb asociací uvedeny i sluţby asociací zahraničních. Na závěr jsou uvedeny návrhy na zlepšení fungování Plzeňské sekce, které zasahují i do asociace jako celku.

Klíčová slova: Asociace hotelů a restaurací, dotazníkové šetření, sluţby asociací, Plzeňská sekce, rozhovory s členy i nečleny, statistická data.

Abstract

KOPEJTKOVÁ, Adéla. Opportunities and benefits of the regional section of AHR in the Czech republic in the Pilsen region [Master’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague : 2013. p. 87

The Master’s Dissertation is focused on the opportunities and benefits of the regional section of Asociation of hotels and restaurants in the Czech republic in the Pilsen region. The goal of the work is to determine the current condotion of the situation between its members and the asociation including discover potential problems. As a tool to achieve the objectives I used survey, collection of statical data of the tourism in the region, interviews with members and non-members of the association and analysis of the sessions of the regional section. For this thesis it is important to indicate theoretical information concerning information related to the description of the Pilsen Region and the presentation of the Association of Hotels and Restaurants in the Czech Republic. In the work there is comparation of the services offered by the czech asociation and the service provided by the foreign associations. At the end are proposals to improve the functioning of the Pilsen section, which interferes with the association as a whole.

Keywords: Association of hotels and restaurants, survey, service associations, Pilsen section, interviews with members and non-members, statistical data.

OBSAH

Úvod ...................................................................................................................................... 1 1 SEZNÁMENÍ S PLZEŇSKÝM KRAJEM A ASOCIACÍ HOTELŮ A RESTAURACÍ V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................................... 3 1.1 Plzeňský kraj .............................................................................................................. 3 1.2 Představení AHR ČR ................................................................................................. 5 1.2.1 Formy komunikace s členy .................................................................................... 7 1.2.2 Sekce: .................................................................................................................... 9 1.2.3 Jak funguje AHR ČR v rámci nadnárodní spolupráce? ....................................... 10 1.2.4 Porovnání sluţeb poskytovaných asociacemi na mezinárodní úrovni ................ 15 1.2.5 Klasifikace ........................................................................................................... 22 1.3 Historie a současnost klasifikace............................................................................. 22 2 FAKTA OVLIVŇUJÍCÍ SPOKOJENOST ČLENŮ V ASOCIACI ........................... 27 2.1 Regionální cestovní ruch.......................................................................................... 27 2.1.1 Hlavní důvody návštěvy ...................................................................................... 29 2.1.2 Výdaje na cestovní ruch ...................................................................................... 30 2.1.3 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů ................................... 32 2.2 Dotazník spokojenosti členů AHR ČR ................................................................... 36 2.3 Přímé rozhovory s členy i nečleny AHR ČR v Plzeňském kraji .......................... 37 2.3.1 Viktoria hotel, Plzeň ............................................................................................ 37 2.3.2 Hotel Ibis, Plzeň .................................................................................................. 39 2.3.3 Hotel Central Plzeň.............................................................................................. 41 2.3.4 Parkhotel TOSCH, Kašperské Hory .................................................................... 43 2.3.5 Golden Fish Hotel Apartmens, Plzeň .................................................................. 44 2.3.6 Hotel SPORT Zruč, Zruč ..................................................................................... 45 2.3.7 Marriott Coutyard hotel, Plzeň ............................................................................ 46 2.3.8 Vyhodnocení rozhovorů ....................................................................................... 48 2.4 Vlastní dotazník ........................................................................................................ 49 2.4.1 Vyhodnocení dotazníku ....................................................................................... 61 2.5 Zasedání krajské sekce ............................................................................................ 62 2.5.1 Zasedání krajské sekce dne 6. listopadu 2012 ..................................................... 62 2.5.2 Zasedání krajské sekce dne 23. dubna 2013 ........................................................ 63 3 NÁVRHOVÁ ČÁST ....................................................................................................... 65 3.1 Větší zviditelnění v očích tuzemské široké veřejnosti ........................................... 65 3.2 Důraznější oslovení nových potenciálních členů ................................................... 66 3.3 Inspirace o fungování ostatních zahraničních asociací......................................... 67 3.4 Větší spolupráce se sousedními kraji...................................................................... 67 3.5 Motivace pro účast na krajských zasedáních ........................................................ 68 3.6 Nátlak na úřady k efektivnější spolupráci, zdůraznění společného cíle ............. 68 3.7 Zavedení elektronické komunikace online............................................................. 69 Závěr ................................................................................................................................... 71

Literatura ........................................................................................................................... 73 Příloha ................................................................................................................................. 75

Úvod Plzeňský kraj je mi blízký, protoţe odsud pocházím a cestovní ruch mě zajímá, jelikoţ studuji hotelnictví a to je s cestovním ruchem velmi úzce spjato. Proto, kdyţ jsem měla moţnost zpracovat diplomovou práci na téma spojující tyto dvě věci dohromady, ráda jsem se toho ujala. Diplomová práce na téma „Moţnosti a přínosy Asociace hotelů a restaurací v České republice v Plzeňském kraji“ je soustředěna na aktuální situaci mezi členy asociace, mezi členy a asociací, jejich vzájemné spokojenosti a nespokojenosti. Cílem práce je zjistit, co je potenciálním problémem ve fungování Plzeňské sekce, v případě, ţe jsou členové nespokojeni, tak proč. Zároveň s tím je důleţité zmínit, v jaké fázi je vůbec cestovní ruch a hotelnictví na Plzeňsku. Na závěr diplomové práce jsou vyhodnoceny získané informace a návrhy na řešení aktuální situace. V teoretické části je popsán Plzeňský kraj, jeho geografické umístění v České republice, ekonomický rozvoj v posledních letech, lázeňství, významná turistická místa a další stručné údaje k dokreslení představy o kraji. Kromě toho zde seznamuji s Asociací hotelů a restaurací v České republice, o tom, jak funguje komunikace se členy, její historii, kdo jsou její členové, cíle, vize, struktura a další. Je zde část věnovaná tomu, s kým asociace spolupracuje na mezinárodní úrovni, zejména v porovnání nabízených sluţeb s několika vybranými zeměmi Evropy. V poslední fázi teoretické části se zabývám klasifikací a certifikací, které jsou dle mého názoru jedním z kardinálních pilířů a smyslu Hotelstars Union a následně AHR ČR. Analytická část diplomové práce začíná údaji na regionální úrovni cestovního ruchu nejen na Plzeňsku, ale pro porovnání i v ostatních krajích. V tabulkách jsou uvedeny hlavní důvody příjezdového cestovního ruchu, stejně jako rozdělení na turisty a jednodenní návštěvníky a jejich výdaje na cestovním ruchu. Naleznete zde i zpracované informace o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v časovém horizontu let 20092011. AHR ČR kaţdoročně zpracovává dotazník spokojenosti, ze kterého jsem se snaţila generovat informace vhodné k tématu a následně stručně určit jejich vypovídací hodnotu pro cíl diplomové práce. Vzhledem k obtíţnosti rozlišení informací pouze pro Plzeňský kraj, jsem se rozhodla

1

zpracovat rovněţ dotazník vlastní. Otázky v dotazníku byly vytvořeny přímo pro členy krajské sekce a byl rozeslán všem jejím krajským členům. Bohuţel reakce na něj se pohybovala ve velmi nízkých číslech, nicméně vypovídací hodnota, ačkoliv menší, zde je. Jako další nástroj pro zjištění cílů mé diplomové práce byly rozhovory, které mi poskytli ředitelé několika hotelů převáţně z Plzně a blízkého okolí. Měla jsem moţnost promluvit i s jedním z bývalých předsedů pro krajskou sekci panem Jaroslavem Fisherem. Závěrem je vyhodnocení všech devíti poskytnutých interview. V poslední části, a to návrhové, jsou realizovatelné nápady, které jsem v průběhu mého sběru informací načerpala. Jedná se hlavně vytvoření motivace k participaci členů na fungování asociace a především jeho krajské sekce na Plzeňsku, coţ je i jeden z cílů této diplomové práce. Návrhová část vzniká především na základě poznatků z uskutečněných rozhovorů s členy a nečleny asociace, dále z výsledků mnou vytvořeného dotazníku a postřehů, které jsem čerpala během vysokoškolského studia. Závěrem jsem popsala, jak se mi podařilo splnění cílů a jaké nástroje zkoumání jsem pouţila. Kromě výsledků jsem uvedla přínos diplomové práce pro předsedu krajské sekce a pro mě samotnou.

2

1 SEZNÁMENÍ S PLZEŇSKÝM KRAJEM A ASOCIACÍ HOTELŮ A RESTAURACÍ V ČESKÉ REPUBLICE 1.1 Plzeňský kraj Plzeňský kraj je svou rozlohou po třetím největším v České republice. Před něj se řadí kraje Středočeský a Jihočeský. Je tvořen sedmi okresy - Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeňsever, Rokycany Domaţlice, Klatovy a Tachov. Správním centrem kraje je statutární město Plzeň. Obrázek 1 – Rozdělení České Republiky dle krajů

Zdroj: Czech Tourism1 Rozmístění jeho obyvatel je značně nerovnoměrné. V kraji převaţují malé obce, je zde poměrně málo měst střední velikosti, většina rozvojových sídel leţí v pásu podél dálnice spojující Prahu s Německem. Plzeňský kraj se rozkládá v západní části republiky a má výhodnou polohu vůči sousedním vyspělým západoevropským zemím. Nejvyššími polohami jsou pohraniční pásma Šumavy a Českého lesa, které také mají drsnější podnebí s niţšími teplotami a větším mnoţstvím sráţek. Střed kraje je vyplněn Plzeňskou kotlinou. Sbíhají se zde západočeské řeky- Úhlava, Úslava, Radbuza a Mţe. Po postupném soutoku všech zmíněných je řeka nazývána Berounka. 1

Kraje České republiky. [cit. 2012-04-12]. Dostupné na internetu: http://www.czechtourism.cz/artimg/kraje.jpg

3

Loţiska kaolínů, jílů a keramických surovin tvoří surovinovou základnu severní části kraje. Vápence a stavební suroviny tvoří surovinovou základnu jiţní části kraje. Rozhodujícím odvětvím je strojírenství, významný je průmysl keramický a potravinářský V hospodářství kraje převládá průmysl, centralizovaný především do Plzně a jejího okolí. Ekonomický rozvoj a osídlení byl ovlivněn především v období po druhé světové válce. Aţ v posledním desetiletí dochází k oţivení hospodářského růstu. Nízká hodnota hustoty zalidnění je způsobena především příhraničními okresy. Krajem procházejí důleţité mezinárodní silniční a ţelezniční komunikace. Pohraniční pásma Šumavy a Českého lesa patří mezi vyhledávané oblasti turistiky a rekreace. Klatovy jsou významným centrem pro jiţní část kraje, je známé taky jako tzv. "brána Šumavy", středisko západního podhůří Šumavy. Dále je zde oblast Chodska, pro které je hlavním střediskem město Domaţlice. V Plzeňském kraji se nalézá řada historických památek se statutem nejvyšší ochrany. Mezi významná místa kraje patří Konstantinovy Lázně, které náleţí k význačným lázeňským místům v České republice. Obrázek 2 – Plzeňský kraj

Zdroj: RIS

4

Z hlediska cestovního ruchu se území Plzeňského kraje rozděluje do tří turistických marketingových oblastí: Plzeňsko, Šumava a Západočeské lázně.2 Na území Plzeňského kraje je vyhlášena chráněná krajinná oblast Šumava, která je zařazena do světové sítě biosférických rezervací v rámci programu Člověk a biosféra

UNESCO, CHKO Český les, která zahrnuje nejcennější území příhraničního pásu hor Českého lesa a byla vyhlášena v roce 2005. Města a obce z okresů Klatovy a Domaţlice jsou od roku 1993 sdruţeny v Euroregionu Šumava, z okresu Tachov do činnosti Euroregionu Egrensis.

1.2 Představení AHR ČR Toto občanské sdruţení, profesní a nepolitická organizace vznikla 25. října 2006 v hotelu Pyramida OREA Hotels Praha. Základem pro její vznik při tom bylo sdruţení HO.RE.KA ČR (Sdruţení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu) a NFHR ČR (Národní federací hotelů a restaurací České republiky). Vznikla tak nová, jednotná organizace zastupující zájmy svých členů především u vlády, orgánů samosprávy, Dolní i Horní komoře Parlamentu a dozorovým orgánům. Upravila původní stanovy tak, aby se v nich odráţela nová organizační struktura včetně regionálního zastoupení v rámci všech našich čtrnácti krajů. Sídlem organizace je od 1.prosince2006 ulice Revoluční 13, Praha 1. Ve stejných prostorách nalezneme také školící centrum. Fáze, ve které se AHR ČR nachází nyní je od jejího vzniku mnohem regresivnější a za poslední tři roky se její rozpočet ztrojnásobil. S tím samozřejmě souvisí i nárůst jejích členů, kterých aktuálně čítá 1068.

2

O kraji – Plzeňský kraj. [cit. 2012-04-12]. Dostupné na internetu: http://www.risy.cz/cs/krajskeris/plzensky-kraj/regionalni-informace/o-kraji/

5

Kdo jsou členi? Majitelé a provozovatelé hotelů, penzionů, motelů, restaurací, kaváren, vináren a podnikatele, kteří podnikají v tomto odvětví. Dále jsou to odborné školy a firmy nabízející své produkty pro ubytovací či restaurační provozy. Čeho chce asociace dosáhnout? Posláním je naplňování a ochrana zájmů a potřeb svých členů na národní i mezinárodní úrovni. Cílem je pak dodrţování etického kodexu AHR ČR, vytváření vhodných vnějších ekonomických

podmínek

pro

rozvoj

podnikatelských

aktivit

svých

členů

a

konkurenceschopnosti oboru, pomocí médií propagovat činnost asociace, spolupracovat a uzavírat

smluvní

vztahy

s partnery

poskytujícími

výhody

pro

členy

asociace

(např. s kolektivními správci autorských práv), prosazovat úpravy zákonných opatření ve prospěch hotelnictví a gastronomie.3 Struktura v asociaci Ta se skládá z prezidia, rady a sekretariátu. V prezidiu, uţ podle názvu nalezneme prezidenta asociace, jímţ je v aktuální době pan Ing. Václav Stárek, dále jsou zde tři víceprezidenti (pro krajské sekce, pro ubytovací zařízení a pro gastronomii). Společné jednání pořádají minimálně jednou za dva měsíce. V radě jsou členi prezidia, generálního sekretáře, 10 členů rady a 14 předsedů krajských sekcí. Celkem 29 členů. Sekretariát je tvořen prezidentem, generálním sekretářem, tajemníkem, manaţerem vzdělávacích programů a asistentkami. Má za úkol reprezentovat organizaci, přípravu a naplnění rozpočtu, plánu činnosti, PR plánu, rozšiřování členské základny. Dalšími orgány v struktuře je valná hromada, kontrolní a revizní komise. Ve všech rozhodovacích procesech rozhoduje nadpoloviční většina všech přítomných členů (nebo zastoupených na základě platného pověření). Valná hromada se koná v řádném termínu vţdy 1x ročně, v případě nutnosti můţe rada rozhodnout o svolání mimořádné valné hromady. Je volená valnou hromadou a je nezávislým kontrolním orgánem. Provádí kontroly, s jejichţ výsledky průběţně informuje prezidenta, radu a prezidium, generálního sekretáře. Členskou základnu seznamuje s výsledky kontroly 1x ročně prostřednictvím závěrečné zprávy v průběhu valné hromady. 3

Představení asociace. [cit. 2012-08-12]. Dostupné na internetu: http://www.ahrcr.cz/cz/predstaveni-asociace

6

Valná hromada vyhlašuje v souladu se stanovami asociace „Etický kodex“, kde vyzývá své partnery k jeho respektování a plnění. Etický kodex AHR ČR je dokument shrnující pravidla chování členů, kteří jej přijímají vstupem do asociace, otevřeně souhlasí dodrţováním stanovených pravidel a jsou si vědomi skutečnosti, ţe v případě jejich porušení a neprovedení patřičné nápravy můţe rozhodnutím Rady asociace dojít k ukončení členství bez nároku na náhradu zaplaceného členského příspěvku. AHR ČR se hlásí k rezoluci 13. valného shromáţdění Světové organizace cestovního ruchu, ze dne 21. prosince 2001 a zde přijatému Globálnímu etického kodexu cestovního ruchu. Asociace a jeho členové se tímto dokumentem zavazují k aktivní účasti při hledání forem a cest, vedoucích k optimalizaci podmínek pro výkon podnikatelských činností v oboru pohostinství a ubytovacích sluţeb, a tím i podpoře rozvoje cestovního ruchu jako významného faktoru udrţitelného rozvoje. Jeho obsah je široký a proto zde uvedu pouze výčet jeho poloţek: kroky pro nápravu a uchování dobrého renomé oboru, dodrţování právních předpisů a nařízení, ochrana práv zákazníků, dodrţování smluvních závazků v obchodních a dodavatelsko-odběratelských vztazích, ochrana zdraví zákazníků a zaměstnanců, pozornost pracovnímu prostředí a pracovně právním vztahům, péče o mladou generaci, odborná příprava, podpora místní kultury a společenských tradic, ekologie a udrţitelný rozvoj, marketing a konkurenční prostředí.4

1.2.1 Formy komunikace s členy AHR ČR informuje o své činnosti všechny své členy v několika formách. Nejuţívanější a v dnešní době i nejefektivnější je forma elektronická (direct emaily, AHR fórum, Newsletter, internetové stránky), dále písemná a v akutních případech i telefonická. AHR fórum českého pohostinství je magazín, který vychází 11x ročně a je k dostání i v elektronické formě (rovněţ v anglickém jazyce). Nalezneme zde nejdůleţitější informace z oboru řazené do pravidelných rubrik: legislativa, aktuality, akce, vývoj v EU a ve světě, regiony, vzdělávání a profesní rozvoj. Nechybí ani doporučené produkty od členských dodavatelů. Archiv časopisu je k dispozici na webových stránkách asociace.5

4

Struktura asociace. [cit. 2012-08-12]. Dostupné na internetu: http://www.ahrcr.cz/cz/struktura-asociace AHR fórum českého pohostinství. [cit. 2012-08-12]. Dostupné na internetu: http://www.ahrcr.cz/cz/ahrforum-ceskeho-pohostinstvi 5

7

Další formou je Newsletter, který se rovněţ rozesílá všem členům do emailových schránek a dostaneme se zde k aktuálním nabídkám od dodavatelů s odkazem na „roadshows“ (specializované akce pro členy AHR ČR v jednotlivých krajích, zaměřené na aktuální témata v oboru hotelnictví a gastronomie) pořádané asociací. Na „roadshows“ jsou k vidění ukázky jednotlivých produktů (od poradenství, softwarů, konvektomatů po hotelové prádlo). Jednou z nejdůleţitějších komunikací jsou samozřejmě samotná jednání sekcí. Konají se nepravidelně, nejméně však dvakrát do roka a členové nebo jejich zástupci se na těchto jednání dozvídají o novinkách, aktuálních nabídkách, současném stavu asociace, řeší se individuální problémy jednotlivých krajů nebo odborných sekcí, volí se předseda sekce a předávají se informace a zkušenosti. Konference se konají jednou do roku a jsou tam pozváni členové všech krajů a sekcí v České Republice. Kaţdá konference má dané téma a program. V letošním roce 2012 se konala v pořadí 7. konference. Účelem této akce je rovněţ setkání hoteliérů a podnikatelů v oboru, jejich vzájemné komunikaci a sdílení společných problému a rad. Webové stránky www.ahrcr.cz jsou pasivním způsobem, díky kterému mohou jak členové tak široká veřejnost sledovat dění v oblasti hotelů, restaurací, gastronomie a trendů v hotelnictví. Informuje o obecně o fungování asociace i konkrétně o jednotlivých událostech, jak uplynulých, tak nastávajících. „Roadshows“ bylo v roce 2012 uspořádáno 9. Zúčastnilo se jich celkem 472 účastníků z celé České Republiky. Tento způsob komunikace, je spíše jako forma školení, aktualizace v oboru a členové zde mohou získat cenné rady od odborníků formou prezentací a přednášek. Na podobné bázi jsou pak postaveny také semináře pořádané pro členy. Projekty Projektů má asociace mnoho. Jsou zde projekty podporované Evropskou Unií, agenturou Czech Tourism, dále v rámci spolupráce ostatních asociací v nadnárodním měřítku, ale i projekty samostatné. Jako pár příkladů zde mohu uvést Ochutnejte Českou republiku aneb Czech

Specials

(projekt

s cílem

představit

potencionální

turistické

destinace

prostřednictvím kulinářských specialit a to zahraničním i domácím turistům), recenzní články Czech Advisor (databanka recenzí hotelových hostů), národní systém kvality a

8

sluţeb, statistiky a sledování trţních trendů, oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení. Vzdělávání Podnikatelská akademie AHR ČR je sloučením odborných seminářů pro pracovníky z oblasti hotelnictví a gastronomie. Semináře jsou vypisovány dvakrát do roka a to na jaře a na podzim. Semináře jsou pod vedením zkušených odborníků a nalezneme zde od aktuální po klasickou problematiku v oboru hotelnictví a restaurací. Semináře Podnikatelské akademie mohou být zaměřeny na housekeeping, rezervace, marketing, management a mnoho dalších. Probíhají také školení z grantů Evropské Unie v krajích nebo kurzy „na míru“ přímo v zařízeních. Celkově je nabídka tvořená asociací opravdu široká a věnuje se věcem klíčovým a aktuálním.

1.2.2 Sekce: Odborné Profesionální oddíly řeší specifické problémy, s nimiţ se setkávají hoteliéři, provozovatelé restaurací, barů atd. Působí jako poradní orgány, které předloţí návrhy nebo doporučení Radě Asociace prostřednictvím svých zástupců, členů Rady. Členství v sekcích je závislé na členství v asociaci. Setkání se konají nepravidelně, vţdy v zařízení jednoho z členů. Odborné sekce se dělí na hotelovou, gastronomickou, vzdělávací, ekologickou a sekci dodavatelů. U jednotlivých sekcí se vţdy zabývají specifickými otázkami týkajících se individuálního odvětví. Podmínkou členství v sekci je členství v asociaci. Kaţdá odborná sekce má i svého předsedu, s výjimkou dodavatelské. Ta funguje na individuálních dodavatelích, kde by uřčení jednoho zástupce bylo velmi komplikované a nejednotné. Krajské Sekce jsou uţ dle názvu rozdělené dle krajů České Republiky. Kaţdý region má jednoho zástupce. Výjimku tvoří hlavní město Praha, kde se jsou zástupci zřízeni dva. Kaţdý z těchto předsedů je současně členem Rady. Celkový jejich počet je tedy 15. Jejich posláním je rozvíjet aktivity a spolupráci s obecními úřady v rámci regionu a dalších partnerů zde působících, přičemţ bere v úvahu konkrétní regionální podmínky. 9

Zprostředkovávají informace mezi sebou, Radou a sekretariátem AHR ČR. Krajské sekce volí předsedu z řad svých členů. Ten se tímto stává členem Rady AHR ČR. Jeho hlavní činností je informovat členy asociace o aktuálním dění a nabídkách asociace, dále propagovat obor ve svém kraji a stejně tak podávat zpětnou vazbu.6 Členské zastoupení v jednotlivých krajích je následující: Tabulka 1 – Počet členů AHR ČR v jednotlivých krajích Kraj

Počet členů

Kraj

Počet členů

Plzeňský

64

Králové-Hradecký

63

Karlovarský

90

Pardubický

18

Ústecký

52

Vysočina

43

Středočeský

99

Jihomoravský

98

Praha

280

Olomoucký

46

Jihočeský

68

Zlínský

45

Liberecký

34

Moravsko-Slezský

68

Zdroj: Vlastní šetření

1.2.3 Jak funguje AHR ČR v rámci nadnárodní spolupráce?

HOTREC Jednou z mezinárodních spoluprací má asociace s HOTREC. Pro lepší orientaci ji stručně představím. Asociace HOTREC (Hotels, Restaurants and Cafés in Europe) reprezentuje hotely, restaurace, kavárny a podobná zařízení v Evropě. Sídlí v Bruselu a přináší dohromady 43 národních sdruţení, jeţ zastupují pohostinství-je tvořeno hlavně malými a středními podniky – 43 členů v 26 zemích po celé Evropě.

6

Sekce asociace. [cit. 2012-08-12]. Dostupné na internetu: http://www.ahrcr.cz/cz/sekce-asociace

10

Misí HOTRECu je podporovat zájmy těchto podniků v poměru evropských institucí. Neustále sleduje všechny politické záleţitosti EU, které mají dopad na odvětví pohostinství a snaţí se pro ně vytvářet lepší podmínky. Cílem je právní prostředí, které umoţňuje hotelům, restauracím a kavárnám, být konkurenceschopní, poskytovat více pracovních míst a růst v evropském hospodářství. Obrázek 3 - Mapa členů HOTREC

Zdroj: HOTREC7 Forma spolupráce je hlavně na elektronické bázi, kdy s jednotlivými svými členy komunikuje přes emaily nebo formou Newsletter – Live from Brussels. S pravidelností se pořádají semináře, sjezdy, konference a valná shromáţdění. Řeší se hlavně otázky týkající se celistvé problematiky -na evropské úrovni moţnost uplatnění sníţené sazby na ubytovací a stravovací sluţby pro všechny členské státy a na národních úrovních zavedení sníţené sazby DPH na ubytovací a stravovací sluţby. Dále to mohou být různé kolektivní smlouvy, slevové portály, online rezervace – rezervační portály a neposlední řadě jednotná klasifikace a udělování hvězdiček. Skrz HOTREC jsou v podstatě udávány směrnice a legislativa jeho členům. Existuje 21 principů HOTREC pro zřizování nebo revidování národních a regionálních hotelových

7

Membership. [cit. 2012-10-12]. Dostupné na internetu: http://www.hotrec.eu/about-us/membership.aspx

11

klasifikačních systémů v Evropě. Jejich schválení proběhlo na valném shromáţdění HOTREC v Barceloně dne 6. listopadu 2009.8

Hotelstars Union V roce 2009 se sedm členských asociací HOTREC rozhodlo vytvořit pod záštitou konfederace HOTREC, Hotelstars Union. Cílem Hotelstars Union je uplatňování hotelového klasifikačního systému zaloţeného na harmonizovaných kritériích ve svých zemích. Od té doby se počet zemí v rámci Unie Hotelstars neustále zvyšuje a jeho aktuální počet je 11 členů. Sídlí také v Bruselu a s touto asociací AHR ČR rovněţ spolupracuje v nadnárodní úrovni. Pro komunikaci s členy i s veřejností se na stránkách Hotelstars Union (HSU) zřídil blog, kam se umisťují zpětné vazby, které jsou v hotelnictví zásadní. Generální sekretariát, kterým je pro rok 2012 Rakouská profesní hotelová asociace, ho představila tento rok v září. K vyjádření svých poznatků jsou zváni hoteloví hosté, hoteliéři a ostatní účastníci, kteří se podílejí na průmyslu v cestovním ruchu.9 Obrázek 4 – Mapa členů Hotelstars Union

Zdroj: Hotelstars Union

8

HOTREC. [cit. 2012-10-12]. Dostupné na internetu: http://www.ahrcr.cz/cz/hotrec Welcome to the Hotelstars union! [cit. 2012-10-12]. Dostupné na internetu:http://www.hotelstars.eu/index.php?id=start 9

12

Členové Hotelstars Union jsou: National Association of Hotels, Restaurants and Cafés of the Grand Duchy of Luxembourg (HORESCA)

Austrian Professional Hotel Association (WKO)

Estonian Hotel and Restaurant Association (EHRA)

German

Hotel

and

Restaurant

Association

(DEHOGA

Bundesverband)

Hotel Association of Hungary (HAH)

AssociationofHotels and RestaurantsofLatvia (AHRL)

13

LithuanianAssociationofHotels and Restaurants (LVRA)

Visita – SwedishHospitalityIndustry

Swiss Hotel Association – hotelleriesuisse

MHRA – Malta Hotels& Restaurant Association

Czech Association of Hotel and Restaurants (AHRCR)

Horeca Vlaanderen 10

10

The members of the Hotelstars Union. [cit. 2012-10-12]. Dostupné na internetu: http://www.hotelstars.eu/index.php?id=my-country

14

1.2.4 Porovnání služeb poskytovaných asociacemi na mezinárodní úrovni Pro představu porovnám sluţby, které poskytuje AHR ČR svým členům, se sluţbami a fungováním v zahraničních asociacích. Vybrala jsem na doporučení mého vedoucího diplomové práce pět zemí. Jedna z nich není členem HSU, pouze HOTRECU. Jsou to Německo, Rakousko, Švýcarsko, Malta a Francie. Vzhledem k nedostupnosti údajů v jiné formě, jsem čerpala hlavně z internetových stránek jednotlivých asociací. Malta Malta se dne 15. října 2012 stala v pořadí dvanáctou a zároveň první zemí Jiţní Evropy, která je členem Hotelstars Union. Malta Hotels&Restaurant Association byla zaloţena v roce1958 s cílem sdruţit všechny osoby, které jsou vlastníky, řídí nebo provozují činnost v hotelu nebo restauraci. Mezi hlavní cíle sdruţení patří: Podpora a chránění zájmů svých členů, a to prostřednictvím společných akcí a iniciativ. Věrně a přesně reprezentovat zájmy svých členů v jednáních s úřady, cestovními kancelářemi, touroperátory a dalšími příslušnými orgány. Malta má povinný hotelový klasifikační systém, který je regulován a řízen úřadem Malta Tourism. Jako hlavní sdruţení svého druhu na Maltě a Gozu, MHRA zastupuje zájmy svých členů na několika významných národních politických orgánech, jako je maltský úřad pro cestovní ruch, Ústav pro studium cestovního ruchu a maltský výbor pro hospodářský a sociální rozvoj. Kromě toho, sdruţení udrţuje blízký kontakt s ministerstvy, upozorňuje na několik problémů, kterým čelí toto (pro Maltu) nejdůleţitější odvětví. Členství v MHRA je přístupné všem hotelům, prázdninovým vilám, aparthotelům, domům pro hosty, hostelům, restauracím a snack barům. Kaţdý z těchto zařízení musí být reprezentován pouze jednou osobou – majitel, manaţer nebo vedoucím jednatelem.

15

Další organizací, se kterou MHRA spolupracuje a stojí za zmínku, je MBB (Malta Business Bureau). Původně poradenské zřízení pro Maltu před přijetím do EU funguje jako přímým prostředníkem pro spolupráci s Evropskou Radou, Parlamentem, HOTREC aj. Kromě poradenství pořádá specifické briefingy, semináře a informační kampaně zaměřené na otázky, které jsou rovněţ pro širokou veřejnost. MHRA je dělena a „Members“ (členy) a MHRA Membership. V sekci Members nalezneme rozsáhlé seznamy zahrnující ubytovací zařízení, skupiny hotelů, cateringové společnosti, franšízy a F&B zařízení. V MHRA Membership se pak uvádí členské výhody a ceny a formuláře ţádostí. Struktura je mnohem širší neţ u AHR. Hlavní sekce jsou tvořeny: -

pro udrţitelnost průmyslu

-

pro marketing

-

pro produkt a ţivotní prostředí

-

pro restaurace

-

pro praxe zaměstnanců

-

pro dopravu a telekomunikace

-

pro konkurenceschopnost MHRA magazín – je čtvrtletně vydávaná publikace určená pro členy MHRA

a trh obecně. V nynějších vydáních nalezneme sto stránek barevného formátu nabízejících články o maltském turismu, jeho lidech, podnikatelích, ţivotním stylu a událostech. Magazín je přes emaily rozesílán přes 2500 klíčovým podnikatelů cestovního ruchu. Stal se zdrojem informací pro ministerské a vládní orgány, národní asociace a všechny, kteří se zajímají o trendy v cestovním ruchu, jak na Maltě, tak v zahraničí. Označení „Recommended“- toto pojmenování se udílí za účelem rozeznání a doporučení zařízení s profesionálním managementem, dobrými standarty v péči o 16

zákazníka a sluţbách. Značka „Recommended“ byla schválena Výborem pro cestovní ruch Stanovy – schůze Rady probíhají alespoň jedenkrát za dva měsíce. Rady jsou rovněţ svolávány na ţádost nejméně dvou členů asociace při udání důvodu nejdéle do pěti dnů od podání ţádosti (s existujícími výjimkami při urgenci do tří dnů). Generální schůzka probíhá nejméně jednou do roka. Při jejím konání se schvaluje prezidentova funkce, rovněţ tajemníkova a účetní uzávěrka. Dále pak volba členů rady a debata na jakoukoli jinou záleţitost uvedenou v programu. Volby jsou buď do generální rady nebo do specifických sekcí, kam mohou volit jen členi daných sekcí (6)- 5* hotely, 4* hotely, 3* a 2* hotely, Gozo hotely, restaurace, „touristvillages&aparthotels“. U obou voleb se vítězí kandidát s největším počtem hlasů. Výčet doporučených dodavatelů – tvoří počet 26ti doporučených dodavatelů, mezi nimi např. Nestlé Professional nebo Hospitality Web Systems. Výhody pro členy asociace – se dělí dle zařazení do Gold, Silver a Bronze členství. Poskytované sluţby se rozlišují přímo úměrně s výší členského poplatku.11 Švýcarsko Pokud jde o ceny, Švýcarsko jev obtíţné situaci. Místní pracovní a vstupní náklady jsou podstatně vyšší neţ u zahraniční konkurence. Proto boj proti vysokým nákladům je hlavním cílem v pohostinství. Hotelová asociace je odhodlána zajistit, aby na světě nejrychleji rostoucí odvětví, a to cestovní ruch, vzkvétalo. Je tedy vyvíjena důsledná zaměřenost na konkurenceschopnost švýcarských hotelů. Pro docílení konkurenceschopnosti mají úzké styky s partnery ve vládě, obchodu a ve společnosti. Aktivně usilují o kontakt a konzultace s Evropským parlamentem. Kladou velký důraz na spolupráci se spolehlivými partnery včetně svých vlastních. Od roku 1882 funguje hotelleriesuisse (profesní sdruţení zastupující zájmy národních a mezinárodních hotelových společností) s 2957 členy z toho 2050 hotelů. Klíčovou zodpovědnost má v hotelové klasifikaci, reprezentaci politicko-ekonomických zájmech a 11

Homepage. [cit. 2012-20-12]. Dostupné na internetu: http://www.mhra.org.mt/top_menu/Homepage/tabid/90/Default.aspx

17

hotelovém průmyslu, vzdělání v oboru, právním poradenství a publikaci v HTR Hotel revue. HTR Hotelrevue je hlavním švýcarským obchodním časopisem pro cestovní ruch. Magazín je předmětem pro top management švýcarských hotelů, stravování a cestovní ruch, publikovaný v němčině ave francouzštině. Kromě aktuálních otázek hospodářské politiky, se zde řeší také sociální nebo ţivotní styl. Nalezneme rovněţ příspěvky od externích odborníků na různá témata, ohledně vzdělávání, managementu apod. Časopis vychází čtyřikrát do roka a patří do nejčtenějších publikací na tomto trhu.12 Rakousko Internetové stránky asociace Hotelsterne nabízejí pouze náhled na kategorizaci ubytovacích zařízení – 1-5* u všech s moţností přívlastku Superior. A stejně jako ostatní asociace moţnost staţení formuláře pro budoucí členy i s poţadavky a podmínkami na zařízení. V současné době jeden ze dvou ubytovacích zařízení je podstoupen klasifikaci. Stejně jako v ostatních zemích, které jsou členy Hotelstarsunion, ale označení hvězdičkami není povinné. Přívlastek „Superior“ je v případě 3-5* hotelů, poskytován jen na základě „mystery guest visits“(kvalitativní výzkum trhu). Rakouský Professional Hotel Association zaznamenává 17.800 ubytovacích zařízení. Za aktivní se počítá 15 330 zařízení - z toho je asi 5709 klasifikováno jako hotel, 4770 jako penzion a jako 3076 jako ostatní ubytovací zařízení. Zbývající členové jsou kategorizováni jako léčebny nebo rekreační domy (asi 967) a jako apartmány (asi 808). Celkově je klasifikováno kolem 50% ubytovacích zařízení v Rakousku. Hotelsterne vede členský klub – Sterneclub, kde mohou členové vyuţívat slevy a výhody pro ně určené. Rovněţ mají moţnost odběru časopisu produkovaného asociací.13

12

Offizielle Schweizer Hotelklassifikation von hotelleriesuisse. [cit. 2012-20-12]. Dostupné na internetu:http://www.hotelleriesuisse.ch/de/pub/services/klassifikation.htm 13

Home. [cit. 2012-20-12]. Dostupné na internetu: http://www.hotelsterne.at/

18

Německo U našich západních sousedů funguje Deutscher Hotel und Gaststättenverband (Německá asociace hotelů a restaurací) DEHOGA se sídlem v Berlíně. Stejně jako u nás není klasifikace povinná. Jejím mottem je „ Více bezpečí a transparentnosti pro naše hosty“. Zaměřuje se tedy na transparentní přehled sluţeb a nabídky, které jsou k dispozici ve více neţ 8000 klasifikovaných zařízení. Asociace spolupracuje se svými turistickými partnerskými organizacemi a 18 regionálními klasifikačními institucemi, které by měly garantovat objektivní a spravedlivé hodnocení. To se opakuje v tříletém období od jeho počátku. Hotelová klasifikace je pobídkou zaměřenou na zvyšování kvality a zlepšování šancí pro nezávislé střední hotely. DEHOGA provádí pracovní i kolektivní vyjednávání, vzdělávání, odbornou přípravu, vyjednává právní a daňové podmínky, snaţí se o ochranu ţivotního prostředí, jedná o autorských právech. Pracuje od místní aţ po federální úroveň.

Magazín Allgemeine Hotel- und Gastronomie-Zeitung (AHGZ) vydávaný kaţdý týden, má v nákladu 26.000 výtisků a hloubkově informuje o aktuálním dění. Najdeme zde zprávy ovšem, co má co do činění s konkurencí, ekonomické údaje, spotřebitelské trendy, dodavatelský průmysl a cestovní ruch v tuzemsku i zahraničí, s příspěvky z oblasti prodeje a marketingu, IT, kulinářské umění, vzdělání a práva. Kromě toho podává informace o odborných akcích v zahraničních státech.14 Francie Není členem HSU, ale jen členem HOTREC. Francouzské hotely podléhají jednotnému systému klasifikace. Hotely dostávají příslušný počet zaslouţených hvězdiček na pět let. Normy musí plnit minimálně na 95 procent, jinak klesnou o kategorii níţe. Účast v klasifikaci je pro hoteliéry dobrovolná a musí za ni platit. Konečný počet hvězdiček na základě výsledků auditu stanoví příslušný policejní prefekt. Vzhledem k její velikosti a vytíţenosti z hlediska cestovního ruchu, je zde není pouze jedna, ale hned několik asociací, se kterými HOTREC spolupracuje - CPIH (Confédération des Professionnels Indépendants de l'Hôtellerie), FAGIHT (Fédération

14

Das System der Deutschen Hotelklassifizierung. [cit. 2012-20-12]. Dostupné na internetu: http://www.hotelsterne.de/de/?open=Systembeschreibung

19

Autonome Générale de l'Industrie Hôtelière Touristique), GNC (Groupement National des Chaînes), SYNHORCAT (Syndicat National des Hôteliers, Restaurateurs, Cafetiers et Traiteurs ), UMIH (Union des Métiers et des Industries de l'Hôtellerie). Pro srovnávání jsem si vybrala asociaci SYNHORCAT. Tento národní svaz hotelů, restaurací a kaváren vznikl koncem 19. století a spolupracuje s unii profesionálních kuchařů. V průběhu celého roku se schází odborový technický výbor, aby diskutoval, sdílel nápady a témata, specifické pro tip jejich provozovny. SYNHORCAT zastupuje své členy v odborném průmyslu CHRD (cafés, hôtels, restaurants, traiteurs et discothèques). Propaguje s důrazem a odhodláním zájmy společností na národní i evropské úrovni, rovněţ je doprovází v jejich kaţdodenní činnosti a rozvoji. Asociace je zaměřena ve svém vzdělávacím programu na mládeţ, školy a školící centra. SYNHORCAT má 4 technická oddělení, zázemí, právníky s odbornými znalostmi pro tento obor, servisní členy, denní poradenství, informace, pomoc a podporu na všech projektech. SYNHORCAT, s 10.000 stoupenci je zároveň první organizací luxusních hotelů a nezávislých hotelů, je jediným odborem Organizátorů pro zařízení společného stravování.15 Tabulkový přehled srovnávaných zemí Vytvořila jsem následující tabulkový přehled srovnávaných zemí a sluţeb jim poskytovaných od asociace. Vzhledem k čerpání pouze z internetových zdrojů mé šetření není úplné a některé údaje chybí, jelikoţ stejně jako má naše Česká asociace zaheslovaný přístup k určitým informacím, stejně tomu tak je i u zahraničních asociací.

15

Présentation. [cit. 2012-20-12]. Dostupné na internetu: http://www.synhorcat.com/syn_page.php?rb=synhorcat

20

Tabulka 2 – Přehled sluţeb poskytovaný zahraničními asociacemi a českou Česká rep. Německo

Rakousko

Švýcarsko

Malta

Francie

1068

8000

15 330

2957

?

x

Povinná ne klasifikace

ne

ne

ne

ano

ano

Členem HOTREC

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Členem Hotelstars Union

ano

ano

ano

ano

ano

ne

Poplatek za členství

ano

ano

ano

ano

ano

x

Dělení na ano krajské nebo odborné sekce

ano

ano

?

ano

x

Newsletter ano

ano

ne

?

ano

ano

Magazín

AHR (11xročně )

Allgemeine ? Hotel- und Gastronomie -Zeitung (týdně)

HTR Hotelrevue (4xročně)

MHRA (4xročně)

In Extenso

Benefity z členství

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Semináře

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Počet členů

Zdroj: Vlastní šetření X = není moţné určit, vzhledem k mnoţství asociací

? = k informacím nebyl přístup

Shrnutí V tabulce můţeme vidět, ţe koncept asociací, které jsou členy Hotelstars Union, funguje velmi podobně. Výjimku tvoří Francie, kde je větší a diferencovanější mnoţství asociací.

21

1.2.5 Klasifikace Jedním z nejvýznamnějších počinů AHR ČR, potaţmo Hotelstars Union je jednotná klasifikace ubytovacích zařízení. Věnuji proto část své diplomové práce právě problematice klasifikace, od jejího zrodu u nás aţ po současný stav.

1.3 Historie a současnost klasifikace V roce 1919 byl zákonem číslo 649/1919 Sb. zřízen „Instruktorát pro podniky ku přechovávání cizinců“. Instruktorát byl podřízen Ministerstvu průmyslu, obchodu a ţivností. Jeho vykonavatel dohlíţel, aby ubytovací zařízení vyhovovalo provozním podmínkám. Jeho činnost se vztahovala na hotely, hostince provozující ubytovací sluţby a penziony. Zároveň pomáhal při zakládání, budování a vedení zmíněných ubytovacích zařízení. Jeho činnost měla charakter bezplatného poradenství. Na základě jeho posouzení a návrhu mohlo být příslušné ubytovací zařízení zvláště vyzdviţeno v adresáři ubytovacích zařízení, které kaţdoročně vydávalo Ministerstvo průmyslu, obchodu a ţivností. Dalším předpisem, který se dotýkal problematiky ubytovacích zařízení, byl zákon č.54/1920 Sb., kterým se omezuje prodej a pronájem hotelů a penzionátů. Prodej nebo pronájem uvedených ubytovacích zařízení byl vázán na povolení Ministerstva průmyslu, obchodu a řemesel. Uvedené ministerstvo mohlo téţ u ubytovacích zařízení, dle potřeby poznamenat zákaz prodeje nebo pronájmu v pozemkových knihách. Vládní nařízení o opatřeních v oboru hostinských a výčepnických ţivností zejména na podporu cestovního a sportovního ruchu, se pak zaměřilo na základní náleţitosti provozu těchto zařízení jako hygienu, jakost pokrmů, občerstvení, úroveň obsluhy, úroveň vybavení provozním zařízením. Další vládní nařízení z roku 1939 o třídění podniků hostinských ţivností s oprávněním k ubytování cizinců, pak poprvé na našem území vymezilo kategorie (druhy) ubytovacích zařízení a znaky pro jednotlivé třídy ubytovacích zařízení. Činnost Inspektorátu pro podniky ku přechovávání cizinců nebyla tímto nařízením dotčena. Nařízení rozčlenilo ubytovací zařízení do 4 tříd (A, B, C, D). Ubytovací zařízení kategorie A, B, C byla označena jako hotel, zařízení kategorie D jako ubytovací hostinec O zařazení ubytovacích zařízení do jednotlivých skupin rozhodoval příslušný ţivnostenský úřad po vyjádření

22

příslušného ţivnostenského společenstva. Ministerstvo vnitřního obchodu vydalo dne 14. května 1953 vyhlášku, kterou se stanoví ceny pokojů v zařízeních pro přechodné ubytování a která fakticky nahrazuje vládní nařízení z roku 1939. Později byla klasifikace ubytovacích zařízení řešena formou tzv. oborových norem (dále jen ON). Ministerstvem obchodu byla vypracována „ON 735412 Kategorizace ubytovacích zařízení a klasifikační znaky pro jejich zařazování do tříd“. Tato oborová norma byla v letech 1972, 1976 a 1991 novelizována. Na základě rozhodnutí komise pro cestovní ruch při RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) byl v roce 1979 vypracován k ON I. dodatek, kterým se zavedlo u nových hotelů třídění do tříd označovaných hvězdičkami. ON z roku 1991 jiţ předpokládala označování tříd pouze podle hvězdiček. ON z roku 1991 stanovovala podmínky pro zařazování ubytování v soukromí.16 Klasifikace v současnosti Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení je dobrovolným systémem zajišťujícím transparentnost sluţeb a jistou úroveň kvality pro domácí i zahraniční turisty. Na jejím základě jsou hotelům a penzionům v České republice přidělovány hvězdičky. Poplatek na období 2010 – 2012 činil 1500,- Kč. Po celém světě funguje systém označení ubytovacích zařízení hvězdičkami. V České republice jsou ubytovací zařízení rozdělena podle kategorií - hotely, penziony, motely, ostatní ubytovací zařízení a dále do pěti tříd prostřednictvím jedné aţ pěti hvězdiček. Tento typ třídění je pro zákazníka celkem jasný. Čeho ale jednotná Oficiální klasifikace chce dosáhnout je, aby také věděli, co mají očekávat. Co se týče legislativy, dle ţivnostenského zákona musí být ubytovací zařízení u vstupu označeno mimo jiné kategorií a třídou. Zákon nicméně neřeší podle jakého systému. Proto se Asociace hotelů a restaurací České republiky ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a agenturou CzechTourism rozhodly tento systém nejen vytvořit, ale také jej jiţ osmým rokem provozují a podporují. Hlavní marketingová podpora je právě z iniciativy AHR ČR a CzechTourism. Umoţňují HOUŠKA, Petr. Klasifikace ubytovacích zařízení. Vyd. Ministerstvo pro místí rozvoj, 2007. ISBN 978-80-87147-00-9 16

23

zajistit dostatečnou systematické budování značky klasifikace. Důvodů, proč by měl provozovatel mít svůj hotel nebo penzion klasifikovaný a co mu to přináší, je více. Nejsilnější argument z pohledu provozovatele ubytovacího zařízení je vyuţití dalších moţností prakticky bezplatné a trvalé propagace svého ubytovacího zařízení. Dále je to značka kvality a solidnosti, ke které se jednoznačně klasifikovaná zařízení hlásí. Jedná se tedy o větší šanci získat zákazníka. V dnešním období zpomalení ekonomiky hraje stále větší roli pro rozhodování zákazníků kvalita a solidnost. Kde je seznam klasifikovaných ubytovacích zařízení moţné najít? Webové stránky www.hotelstars.cz Všechna certifikovaná ubytovací zařízení jsou na těchto stránkách uvedena i s propojením na jejich domovské webové stránky a tím nabízejí turistům moţnost přímé rezervace ubytovacích sluţeb. Stránky Hotelstars.cz jsou k dispozici všem turistům v češtině a dalších pěti světových jazycích. Portály www.hotelguide.cz, www.firmy.cz (provozovaného společností Seznam.cz) Turistický portál ČR www.CZeCOT.com Certifikovaná ubytovací zařízení prioritně vypisuje při vyhledávání. Dále

je

zde

spolupráce

se

stránkami

www.czechtourism.cz,

www.czechtourism.com a www.hotrec.org Na těchto stránkách mají návštěvníci evropských států moţnost zjistit, co znamenají „hvězdičky"

v jednotlivých

členských

zemích

EU;

informovat

se

o

garantované vybavenosti a sluţbách dle kategorií a tříd. Katalog certifikovaných zařízení Ten vytvořila a pravidelně vydává a aktualizuje AHR ČR. Tento katalog spolu s dalšími propagačními

materiály

jsou

k dispozici

na

všech

zahraničních

zastoupeních

CzechTourism. Katalogy a materiály s odkazem na www.hotelstars.cz jsou také k dispozici na všech informačních centrech v České republice.

24

Nedílnou součástí propagace certifikovaných zařízení je přímá účast na všech veletrzích, pořádaných agenturou CzechTourism doma i v zahraničí, formou propagačních materiálů a katalogů na hlavním stánku české expozice. Na vybraných veletrzích v zahraničí i v České republice jsou klasifikovaná zařízení propagována přímo stánkem Hotelstars.cz, který zajišťují pracovníci sekretariátu AHR ČR. Cílem veškeré aktivit je budování image klasifikovaných ubytovacích zařízení jako zaručení kvality vybavenosti a sluţeb. Tato garance má být zaručena skutečností, ţe kaţdé zařízení projde před udělením certifikace auditem nezávislých auditorů z řad vyškolených odborníků z oboru a také tím, ţe kaţdý zákazník má moţnost se v případě pochybností či připomínek k vybavenosti nebo garantovaným sluţbám obrátit se svou stíţností přímo na sekretariát AHR ČR. Ten následně pomáhá situaci řešit ve spolupráci s certifikovaným zařízením a komunikuje se zákazníkem. Aby značka Oficiální klasifikace ubytovacích zařízení byla pozitivně a seriózně vnímána, musí být podporována ale také institucemi, které zajišťují propagaci a rozvoj cestovního ruchu na úrovni státní správy a samosprávy stejně jako se samotnou vládou našeho státu. Pak můţeme očekávat, ţe bude preferována nejen zákazníky samotnými. Od roku 2006 probíhá na kaţdý následující tříletý interval recertifikace, kde jednotlivá ubytovací zařízení projdou procesem revize stávajícího systému, zaplatí poplatek a získají tím opětovně Oficiální jednotné klasifikace (hvězdičky) Členové klasifikační komise připravují v průběhu roku návrhy změn, který pak procházejí připomínkovým řízením jednotlivých zainteresovaných institucí. Hlavním kritériem pro klasifikační komisi je zajistit, aby byla klasifikace bez větších nákladů dostupná všem ubytovacím zařízením. Kaţdý nový prvek v klasifikaci je zařazen do povinně volitelných podmínek, čímţ se dává ţadatelům prostor k výběru a moţnost jisté flexibility. Hlavní změny v posledních letech byly např. zařazení posledního atributu pro společnou harmonizaci klasifikace v EU, kterou náš systém aţ dosud nesplňoval. Je to hodnocení čistoty a udrţovanosti ubytovacího zařízení, pro které budou stanovena základní kritéria hodnocení. Z ostatních změn, týkajících se povinně volitelných bodů je to implementace základních ekologických prvků, rozšíření kategorií o Lázeňský hotel, Wellness hotel a Re-

25

sort, které by měly umoţnit zařazení, specializaci a marketingové zviditelnění některých specifických ubytovacích zařízení. Všechna certifikovaná zařízení před vydáním certifikace musí projít kontrolou, přičemţ tento proces nesmí trvat déle neţ jeden měsíc. Podávání ţádostí je jak v papírové podobě tak formou online elektronického formuláře. 17

17

Hotelové hvězdičky v novém. [cit. 2012-20-12]. Dostupné na internetu: http://www.ahrcr.cz/cz/novinky-voblasti-certifikace/hotelove-hvezdicky-v-novem

26

2 FAKTA OVLIVŇUJÍCÍ SPOKOJENOST ČLENŮ V ASOCIACI 2.1 Regionální cestovní ruch Ke zpracování mé diplomové práce je zapotřebí seznámení s příjezdovým cestovním ruchem, jelikoţ je neodmyslitelně spojen se základními sluţbami, jako jsou ubytování a stravování. Ministerstvo pro místní rozvoj v pravidelných čtvrtletních intervalech zpracovává projekty a výzkumy na zkvalitnění statistických dat v odboru cestovního ruchu. Šetření zahrnuje počet a strukturu zahraničních návštěvníků České republiky a jejich výdajích na cestovní ruch svým rozsahem a délkou trvání. Výsledky jsou prezentovány odborným kruhům a na jejich webových stránkách, rovněţ široké veřejnosti. Oficiální název projektu je „Zkvalitnění informací pro zpracování Satelitního účtu cestovního ruchu ČR“. Díky tomuto projektu jsem měla moţnost zjistit, jaký byl stav od roku 2009-2011. K dispozici jsou informace počínající celkovým počtem zahraničních turistů, kteří zavítali do jednotlivých krajů po jejich národnostní strukturu. Zároveň jsou zde údaje o tom, které regiony navštěvují spíše turisté s přenocováním a které naopak jednodenní návštěvníci. Vstupem České republiky do Schengenského prostoru došlo v podstatě ke zrušení přirozeného místa dotazování objektivního vzorku cizinců. Velmi se tím zhoršily moţnosti tazatelů osobně kontaktovat zahraniční návštěvníky, kteří přicestovali autobusovými zájezdy. Získání vyplněných dotazníků od této skupiny návštěvníků se stávala stále náročnějším úkolem, coţ by se jednou v budoucnosti projevilo ve sníţené spolehlivosti zjištěných dat. Mám díky zmíněnému šetření přehled o celkovém příjezdovém cestovním a analýzu všech čtrnácti jednotlivých krajů ČR a jednu souhrnnou srovnávací analýzu. Pro mou práci jsou tyto údaje významné k získání správného náhledu na problematiku moţností asociace v Plzeňském kraji. V následující tabulce jsou základní číselné údaje, jak o kraji Plzeňském, tak o krajích ostatních, pro srovnání.

27

Srovnání kraje s Českou republikou Tabulka 3 – Základní geografické údaje krajů Základní geografické údaje krajů k 1. 1. 2012 Počet obyvatel krajského města

Hustota osídlení (obyv./k Počet m2) obcí

z toho: se statutem města

133

6251

598

2534

1

1

116

1145

82

Česká republika / Rozloha Kraje v km2

Počet obyvatel

Česká republika 78866

10505445

Hlavní město Praha 496,1

1241664

Středočeský kraj

11015,3

1279345

Jihočeský kraj

10056,4

636138

Č. Budějovice 93620

63

623

54

Plzeňský kraj

7561

571709

Plzeň

167302

76

501

56

303165

Karlovy Vary

50594

91

132

37

Ústecký kraj 5334,5

828026

Ústí n/Labem

94258

155

354

58

Liberecký kraj

438600

Liberec

102005

139

215

39

Karlovarský kraj

3314,5

3163,4

Krajské město

Praha

1241664

Královéhradecký kraj

4758,7

553856

Hradec Králové

93490

116

448

48

Pardubický kraj

4518,9

516411

Pardubice 89552

114

451

38

Kraj Vysočina 6795,6

511937

Jihlava

50669

75

704

34

Jihomoravský kraj

7194,8

1166313

Brno

378965

162

673

49

Olomoucký kraj

5266,6

638638

Olomouc

99529

121

399

30

28

Zlínský kraj

3963,2

589030

Zlín

75660

149

305

30

Moravskoslezský kraj

5427,1

1230613

Ostrava

299622

227

300

42

Zdroj: RIS18

2.1.1 Hlavní důvody návštěvy U jednodenních návštěvníků jsou nákupy stále převaţujícím důvodem návštěvy ČR. Za nákupy přijíţdí nadpoloviční většina jednodenních návštěvníků. Zahraniční turisté přijíţdějí hlavně na rekreaci/za zábavou a význam tohoto důvodu návštěvy meziročně vzrůstá. Tabulka 4 - Odhad celkového počtu zahraničních turistů a jednodenních návštěvníků v krajích ČR v období 2009–2011 (mil. osob) Kraj

Turisté

Jednodenní návštěvníci

Praha

13,8

1,1

Středočeský

0,9

1,0

Jihočeský

1,3

3,7

Plzeňský

0,9

5,4

Karlovarský

1,8

4,8

Ústecký

0,6

5,7

Liberecký

0,7

2,5

Královéhradecký

1,0

3,0

Pardubický

0,2

0,2

18

Srovnání kraje s Českou republikou. [cit. 2012-20-12]. Dostupné na internetu http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/plzensky-kraj/kraj/

29

Vysočina

0,3

0,1

Jihomoravský

2,5

4,4

Olomoucký

0,5

0,4

Zlínský

0,4

1,2

Moravskoslezský

0,7

3,1

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Z tabulky č. 1 je patrné, ţe hlavní město během svého pobytu v ČR navštíví drtivá většina zahraničních turistů, kdeţto do většiny ostatních krajů zavítají spíše jednodenní návštěvníci, jejichţ hlavním účelem je nákup levnějšího zboţí v příhraničních oblastech ČR z důvodu rozdílných cenových hladin. Kraj Plzeňský je na místě čtvrtém. V průměru ho v letech 2009-2011 navštívilo 900 tis. turistů a 5,4 milionů jednodenních návštěvníků.

2.1.2 Výdaje na cestovní ruch V letech 2009-2011 učinili turisté 39,5 %, jednodenní návštěvníci 50,9 % a tranzitující 9,6 % celkového počtu všech zahraničních návštěvníků ČR. Objevuje se patrný kontrast mezi poměrem výdajů zahraničních turistů a jednodenních návštěvníků v Praze, oproti zbytku republiky. Téměř opačná situace je v Plzeňském a Ústeckém kraji, ve kterých byly vykázány několikanásobně vyšší výdaje jednodenních návštěvníků oproti výdajům turistů, tedy návštěvníků s alespoň jedním přenocováním. Ukazatel výdajů na cestovní ruch je vyuţíván stejně jako počet návštěvníků, je to jeden z hlavních pilířů tvorby poptávkové strany Satelitního účtu cestovního ruchu ČR, jediného objektivního nástroje umoţňujícího mezinárodní srovnání základních ukazatelů statistiky cestovního ruchu.

30

Tabulka 5 - Odhad výdajů zahraničních návštěvníků ČR dle krajů za období 2009–2011 (v %) Kraj

Turisté

Jednodenní návštěvníci

Moravskoslezský

1,8

4,6

Zlínský

0,6

2,1

Olomoucký

1,0

0,7

Jihomoravský

4,3

12,1

Vysočina

0,5

0,3

Pardubický

0,7

0,4

Královéhradecký

3,1

4,8

Liberecký

1,9

4,5

Ústecký

1,4

15,1

Karlovarský

7,4

17,3

Plzeňský

2,4

18,3

Jihočeský

3,6

11,1

Středočeský

2,2

1,7

Praha

69,0

6,9

Zdroj: Veřejná správa19 Všechny zmíněné materiály jsou stejně jako pravidelné čtvrtletní výstupy dostupné na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen MMR). Negativním faktem

19

Krajské analýzy..[cit. 2013-01-25]. Dostupné na internetu: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6567401

31

je, ţe ačkoliv jsou údaje zpracovány jednou firmou, jejich prezentace se meziročně liší a orientace v nich je poměrně komplikovaná.

2.1.3 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů Další uţitečná fakta poskytuje MMR v oblasti hostů v hromadných ubytovacích zařízeních, opět rozděleno na jednotlivé kraje. Statistiky jsou tvořeny po čtvrtletních intervalech. Pro mou práci, jsem zvolila data vedená od roku 2009-2012. Tabulka 6 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1-4. čtvrtletí 2009

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1-4. čtvrtletí 2009

Počet hostů

celkem

Počet přenocování

z toho nerezidenti

celkem

z toho nerezidenti

12 105 287

6 081 244

36 934 558

17 880 519

4 346 079

3 803 518

11 243 453

10 176 343

Středočeský kraj

641 105

152 961

1 708 385

383 946

Jihočeský kraj

923 715

284 541

2 878 787

660 298

Plzeňský kraj

479 705

148 113

1 427 011

347 209

Karlovarský kraj

660 560

453 106

4 150 202

2 995 922

Ústecký kraj

336 324

108 486

971 319

275 040

Liberecký kraj

675 722

172 916

2 461 759

660 830

Královéhradecký kraj

839 451

234 167

3 217 133

873 061

Pardubický kraj

337 698

50 413

974 152

132 176

Vysočina

366 298

51 305

924 960

111 892

1 046 234

352 018

2 070 949

604 645

392 483

85 417

1 443 812

184 348

ČR celkem v tom Hlavní město Praha

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

32

Zlínský kraj

458 405

65 185

1 557 318

179 587

Moravskoslezský kraj

601 508

119 098

1 905 318

295 222

Zdroj: MMR Z tabulky můţeme vyčíst, ţe Plzeňský kraj měl v roce 2009 téměř půl milionu návštěvníků a skoro milion a půl přenocování v hromadných ubytovacích střediscích. V následujícím roce 2010 se počet hostů o něco zvýšil, avšak počet přenocování klesl. Tabulka 7 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1-4. čtvrtletí 2010 Počet hostů Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1-4. čtvrtletí 2010

celkem

Počet přenocování

z toho nerezidenti

celkem

z toho nerezidenti

12 209 584

6 336 324

36 807 958

18 363 817

4 733 701

4 106 514

12 090 367

10 916 589

Středočeský kraj

631 544

143 236

1 686 118

354 544

Jihočeský kraj

899 274

289 541

2 725 909

621 867

Plzeňský kraj

488 683

156 485

1 378 771

362 036

Karlovarský kraj

675 322

460 693

4 226 048

3 067 295

Ústecký kraj

293 042

96 835

885 948

249 878

Liberecký kraj

634 405

148 761

2 211 705

557 053

Královéhradecký kraj

795 688

210 416

3 064 365

754 934

Pardubický kraj

312 346

45 304

946 834

118 687

Vysočina

335 401

46 067

849 036

99 859

1 035 072

378 283

2 022 666

638 840

383 976

90 907

1 421 116

188 412

ČR celkem v tom Hlavní město Praha

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

33

Zlínský kraj

458 310

59 288

1 553 574

164 253

Moravskoslezský kraj

532 820

103 994

1 745 501

269 570

Zdroj: MMR

Pro rok 2011 opět stoupl počet hostů, ale ještě více klesl počet přenocování, z čehoţ vyplývá, ţe hosté, ačkoliv přijíţdějí ve větším počtu, zůstávají kratší dobu. Tabulka 8 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1.- 4. čtvrtletí 2011 Počet hostů Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1.-4. čtvrtletí 2011

celkem

Počet přenocování

z toho nerezidenti

celkem

z toho nerezidenti

12 911 677

6 831 452

38 187 556

19 852 878

5 132 042

4 433 048

13 214 304

11 941 171

Středočeský kraj

682 914

164 455

1 750 990

412 544

Jihočeský kraj

917 071

292 833

2 613 974

621 179

Plzeňský kraj

510 113

180 475

1 359 406

393 392

Karlovarský kraj

721 759

490 056

4 381 393

3 224 563

Ústecký kraj

320 020

115 955

932 341

311 206

Liberecký kraj

656 232

156 734

2 210 468

577 293

Královéhradecký kraj

829 354

220 588

3 074 468

793 789

Pardubický kraj

303 059

46 154

879 966

117 976

Vysočina

353 249

50 897

928 433

120 330

1 062 496

409 300

2 062 184

689 626

385 989

86 423

1 443 272

174 556

ČR celkem v tom Hlavní město Praha

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

34

Zlínský kraj

473 768

73 221

1 537 667

194 806

Moravskoslezský kraj

563 611

111 313

1 798 690

280 447

Zdroj: MMR

V posledním zkoumaném roce 2012 je počet hostů nejvyšší. Lze tedy předpokládat, ţe tendence růstu je předvídatelná i do dalších let stejně, jako stále klesající počet strávených nocí v hromadných ubytovacích střediscích. Tabulka 9 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1.-4. čtvrtletí 2012 Počet hostů Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1.-4. čtvrtletí 2012

celkem

Počet přenocování

z toho nerezidenti

celkem

z toho nerezidenti

13 647 655

7 170 385

39 569 509

20 547 839

5 397 531

4 680 733

13 617 901

12 288 287

714 056

180 387

1 798 730

430 911

1 003 684

317 628

2 897 510

685 199

Plzeňský kraj

544 046

193 860

1 398 000

406 278

Karlovarský kraj

754 578

492 500

4 624 882

3 387 888

Ústecký kraj

359 897

131 370

1 018 696

359 414

Liberecký kraj

680 797

158 174

2 316 857

565 225

Královéhradecký kraj

881 157

214 040

3 043 338

753 707

Pardubický kraj

331 653

48 225

941 004

121 952

Vysočina

372 020

54 723

990 163

141 438

1 107 312

405 521

2 174 688

708 685

406 451

92 070

1 406 198

187 805

ČR celkem v tom Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

35

Zlínský kraj

486 547

69 959

1 541 314

188 401

Moravskoslezský kraj

607 926

131 195

1 800 228

322 649

Zdroj: MMR20 Díky přehledu o stavu v ostatních krajích můţeme zpozorovat tendence růstu a poklesu jejích hostů a přenocování. To vede ubytovací zařízení k moţnosti vybavit se příslušnou nabídkou sluţeb a vybaveností prostor svého zařízení. Velmi důleţitým dokumentem pro porovnání faktů je „Záměr rozvoje cestovního ruchu v Plzni na období 2013-2017“. V publikaci, je krom jiného, velmi dobře zpracována analýza cestovního ruchu v Plzeňském kraji a jeho předpokládané scénáře do budoucna.

2.2 Dotazník spokojenosti členů AHR ČR Asociace kaţdý rok připravuje dotazník spokojenosti členů. Měla jsem k dispozici jeden z předešlého roku 2012. Z celkového počtu 1068 členů odpovídalo 318 respondentů z toho 18 z Plzeňského kraje. Forma z jaké jsem čerpala, byla bohuţel nedostatečná pro můj záměr, co se týkalo dostupnosti jednotlivých odpovědí. Jinými slovy, nebylo moţné vyčíst, jak odpovídalo oněch 18 z Plzeňského kraje, ani jsem neměla k dispozici plné odpovědi na rozepisovací otázky. V dotazníku jsem se nicméně zaměřila na pár otázek, které zachycují moţnosti a přínosy asociace. Pro rok 2012 nadpoloviční většina (65,1%) respondentů byli provozovatelé hotelů, dále penzionů (18,9%), restaurací (9,1%) a škol (6,9%). Jak uţ jsem uvedla výše, pouze 18 dotazovaných bylo z Plzeňského kraje. Z dotazníku nelze vygenerovat, jak konkrétně odpovídali. Následující odpovědi byly tudíţ pouze směrodatné a pomáhaly vytvořit dotazník specializovaný jen na Plzeňský kraj. Na následující otázky respondenti nebyli povinni odpovědět, proto se součet odpovídajících můţe různit a není dále uváděn v procentech. Mezi nejdůleţitější důvody, které vedly ke členství patří zastupování zájmů podniků vůči institucím (183) a další rozvoj, udrţitelnost v oboru (166). Hodnocení v oblasti předávání

20

Zkvalitnění informací pro zpracování satelitního účtu cestovního ruchu ČR (TSA). [cit. 2013-01-25]. Dostupné na internetu: http://mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/StatistikyAnalyzy/Zkvalitneni-statistickych-dat-o-cestovnim-ruchu/Zkvalitneni-informaci-pro-zpracovani-Satelitnihouctu/

36

informací prostřednictvím AHR ČR vnímá 84 členů jako výbornou, 102 jako velmi dobrou, 28 jako dobrou, 4 jako špatnou a pouze dva jako nejhorší. Nejčastěji vyuţívaným informačním kanálem je email, dále kontakt s předsedy krajských sekcí, zpravodaj AHR Fórum, web, Newsletter a společné akce. Na otázku, zda by členové uvítali individuální konzultace jejich provozních potřeb reagovalo 130 členů pozitivně a 82 negativně. Z projektů, na kterých se podílí AHR ČR patří největší zájem „Oficiální jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení“, dále „Ochutnejte Českou republiku/ Czech Specials a „Odpovědný přístup k podnikání“ (CSR-Corporate Social Responsibility ).21

2.3 Přímé rozhovory s členy i nečleny AHR ČR v Plzeňském kraji Aby má diplomová práce zachytila co nejblíţe jádro problému, rozhodla jsem se pro přímou konfrontaci s jejími členy. Setkala jsem se s několika řediteli gastronomických a hotelových provozoven, kteří si na mě udělali čas a zodpověděli mé dotazy. V této části mé práce se tedy soustředím na osobní názory, návrhy na změny, porovnání AHR ČR s ostatními podobně zaměřenými asociacemi apod.

2.3.1 Viktoria hotel, Plzeň Ředitelem hotelu Viktoria v Plzni je pan Petr Jirka. Rovněţ je předsedou správní rady v Pilsen Convetion Bureau. Dne 5. dubna 2013 jsem p. Jirkovi poloţila následující otázky: 1. Hlavní důvod Vašeho členství v AHR ČR? Mezi hlavní důvody našeho členství patří zejména úspora na poplatcích organizacím, jako jsou OSA, Integram. Vyplatí se nám to a i něco ušetříme. Dále pak jednotná klasifikace a v případě našich moţností i vyuţití vzdělávacích kurzů. Aktuálně je bohuţel problém uvolňovat větší mnoţství zaměstnanců na kurzy, i kdyţ současná nabídka bez poplatku je velice lákavá. 2. Máte přehled o službách nabízených AHR ČR? Mám základní přehled nabídky. Jsem informován formou Newsletteru a účastním se roadshows v rámci moţností.

21

Spokojenost členů 2012. Klára Hájkova, vytvořeno 12.11.2012, 16:06

37

3. V průměru jak často využíváte nabízené služby? Jaké konkrétní? Momentálně nevyuţíváme, a jak jsem jiţ uvedl, rádi bychom vyuţili například aktuální nabídky vzdělávacích kurzů zdarma, ale je těţké zaměstnance uvolnit na školení. 4. Účastníte se krajských zasedání AHR ČR? Zpravidla ano. Zúčastňuji se rovněţ společných akcí města a kraje, které jsou v tomto oboru také důleţité. 5. V případě, že máte nějaký dotaz, problém, který chcete s asociací prodiskutovat, obracíte se rovnou na vedení do Prahy nebo také na předsedu? Rovnou na vedení do Prahy. Naše poslední komunikace byla minulý rok ohledně alkoholové kauzy, dočasné prohibice. Zároveň se stále probírá i zákaz kouření v restauracích, který má přijít v platnost. 6. Jste ve vzájemné spolupráci s ostatními hotely v Plzeňském kraji? Úzce spolupracuji zhruba s 6 hotely přímo z Plzně a spolupráci povaţuji za velmi pozitivní a přínosnou. Patří mezi ně členové Pilsen Convention Burreau, a to hotely Marriot Coutyard, Angelo, Ibis, Central, Primavera a Parkhotel. Jednou za dva aţ tří měsíce pořádáme schůzky, kde se řeší aktuální problémy a vzájemná výpomoc. 7. Jste členem a zároveň předsedou správní rady Pilsen Convention Bureau. Můžete porovnat využitelnost nabízených služeb ze strany AHR ČR s Pilsen Convention Bureau? Pilsen Convention Bureau je občanským sdruţením stejně jako AHR ČR, nicméně je zřízen pouze a výhradně na propagaci kongresového a incetivního cestovního ruchu v Plzeňském kraji. Plzeňský kraj jako jediný neměl zřízenou krajskou sekci, a to hlavně z důvodu, ţe ostatní kraje nebo města mají zřízenou kancelář pro cestovní ruch a zde nikoliv. V Plzni byl tedy zpočátku byrokratický problém a to dát dohromady lidi, kteří ho budou vést. Tento problém byl úspěšně vyřešen a nyní funguje Pilsen Convention Bureau s 11ti členy a propaguje hotely na MICE veletrzích ve Frankfurtu, Berlíně, Londýně. Jedinou, ale zásadní překáţkou v této organizaci je fakt, ţe čerpané dotace jsou určeny pouze na propagaci nikoliv na uhrazení nákladů dopravy, ubytování, stravování a další náklady spojené s vycestováním. Nabídka sluţeb v AHR ČR je daleko rozsáhlejší a její zaměstnaci

38

se věnují výhradně jejímu fungování, má širší zaměření a její nabídka sluţeb tomu odpovídá. 8. Jak hodnotíte aktuální situaci Plzeňské sekce? Po pravdě je to pro mě velká neznámá, a pokud mě někdo seznámí, budu ochoten přijímat názory.22

2.3.2 Hotel Ibis, Plzeň Dne 8. dubna 2013 jsem podnikla rozhovor s panem Markem Audesem ředitelem hotelu Ibis v Plzni a zeptala se na důvody zastavení členství v asociaci a jeho názory na ni. 1. Z hotelové asociace jste vystoupili minulý rok. To se týkalo celého řetězce, v České republice osmi hotelů Ibis. Co bylo hlavním důvodem vystoupení? V této chvíli Vám nemohu sdělit konkrétní důvody, informace jsou interní. 2. Kdo rozhoduje o členství v AHR ČR? Je to skupinové rozhodnutí. 3. Souhlasil jste Vy osobně s vystoupením? AHR a počátky při zaloţení sekce, byly pro mě výborným startem v oboru hoteliérství. V roce 2006, kdy vznikla tato specifická platforma, byla skvělým zázemím pro potkávání a navazovaní důleţitých kontaktů. Nicméně v té době byla průměrná obsazenost Plzeňských hotelů 95%, v okolní konkurenci nebyly ţádné řetězce a tudíţ ani zdaleka taková konkurence, jako je nyní. Velmi pozitivně hodnotím roadshows, které v té době byly přišly vţdy s něčím novým a byly naplněny různými přínosnými akcemi. V nynější době je ale právě řetězec tím, který si je sám soběstačný. Jinými slovy řetězce mají své know-how, které sdílí mezi svými jednotlivými hotely, mají své školící programy přímo na míru a jsou sestaveny na své standarty, není zde tudíţ důvod vyuţívat v tomto ohledu sluţeb asociace. Pro mě má nicméně asociace vysokou hodnotu, je to dobrá komunikační platforma, která by ale měla mít větší přidanou hodnotu. 22

Rozhovor s Petrem Jirkou, ředitel hotelu Viktoria. Plzeň 5.4.2013

39

4. Co považujete za stěžejní problémy Plzeňské sekce? AHR ČR je fantastická organizace. Pro spoustu hotelů má určitě přidanou hodnotu, je to platforma pro setkávání jejích členů, avšak v posledních letech byl nárůst hotelů v Plzeňském kraji poměrně velký a hotely, které o klientelu do té doby neměly nouzi, začali mít velkou konkurenci. Ubytovacích zařízení je tudíţ momentálně příliš. Uţ po vzniku krajské sekce jsme s kolegy z oboru zaloţili tzv. Five boutique hotels, coţ byl speciální produkt, který ovšem vznikl právě na základě zaloţení krajské sekce. Je pro mě teď lepší scházet se na základě bilaterálních vztahů, chybí mi zde nadstavba, dosaţení nějakého efektu, např. Ušetříme Vám 10% z ceny za elektřinu apod. 5. Byla pro Vás nabídka služeb AHR dostačující? Nelze zde mluvit o dostačující nabídce, jde o to, ţe jako řetězec těchto rozměrů jsme si do velké míry soběstační a otázkou je, co nám ještě můţe asociace nabídnout. Naše vyjednávací schopnosti jsou na velmi vysoké úrovni, stejně jako si můţeme dovolit vlastní právní poradenství, školení... 6. Existuje možnost návratu hotelů Ibis do AHR ČR? Situace se se projednává, ale víc informací nemohu sdělit. 7. Byl jste aktivním členem Plzeňské sekce a jedním ze zakladatelů, když zde vznikala. Rovněž jste se účastnil krajských zasedání. Proč si myslíte, že účast na těchto akcích je poměrně nízká v porovnání s počtem členů? Může být na vině nezájem, špatná dostupnost pro mimo městské (zasedání se zpravidla konají přímo v Plzni) nebo načasováním? To bych úplně netvrdil. Dle mého názoru jsou roadshows i krajské zasedání otázkou atraktivity, kterou by měla asociace nabídnout a své členy na ni nalákat, aby přijeli a účastnili se. Hodně záleţí na tématu, zda nám budou nabízet nové produkty, nebude tak zajímavé, jako kdyţ např. Jak přilákat studenty hotelových škol, aby pracovali ve svém oboru? Jelikoţ jako terciální sektor nabízíme sluţby, měly by to být sluţby kvalitní a k tomu je potřeba vzdělání, za kvalitní sluţbu je pak i dobré ohodnocení a to by vymýtilo na černo najímané zaměstnance, kteří mohou poškozovat celkový náhled na sluţby jak v ubytovací, tak v gastronomické sféře. To byl jen příklad, obecně si myslím, ţe chybí atraktivita, která by členy nalákala k participaci.

40

8. Jako řetězec máte hotely po celém světě a jste určitě členy i dalších stejně zaměřených asociací. Máte přehled, jakou nabídku služeb poskytují? Hotelů v našem řetězci je opravdu velké mnoţství a jsme členy mnoha asociací. Bývá to tak, ţe na příklad ředitelé našich hotelů jsou zároveň výkonnými orgány v asociacích apod. Více konkrétních údajů o jednotlivých členstvích Vám momentálně nepovím. Benchmarking hotelů Ibis spadající do řetězce hotelů Accor, je dle mého názoru mnohem silnější neţ klasifikace od Hotelstarsunion. Můj názor je, ţe nedosáhli takové značky, ačkoliv se mnou můţe někdo nesouhlasit, toto téma je to spekulativní. Navíc standarty v klasifikaci jsou někdy jiné neţ u nás. Náš klient si však vybírá značku Ibis a ne podle klasifikace Hotelstarsunion. Hotely Ibis jsou hodnoceny jako nelepší tří hvězdičkové v ekonomickém segmentu.23

2.3.3 Hotel Central Plzeň Dne 12. dubna 2013 jsem se sešla s panem Ing. Ludvíkem Holmanem, ředitelem hotelu Central a zakladatelem Convention Bureau v Plzni. 1. Máte přehled, kdo je nynějším předsedou pro Plzeňský kraj? Ano, mám. 2. Účastníte se krajských zasedání? Jsou pro Vás něčím atraktivní? Co by Vás dokázalo přilákat? Ano, účastním se. Pro mě je atraktivní zasedání v momentě, kdy se lobbuje za vyjednání lepších podmínek kolektivních smluv, jako OSA, Intergram, stejné standardy. Asociace celkově by měla mít větší vyjednávací sílu, kterou dle mého názoru nemají. Nevadí mi 3. Která zasedání v minulosti Vás zaujala? Ta, na kterých jsem se dozvěděl něco přínosného, konkrétně uţ nevím.

23

Rozhovor s Markem Audesem, ředitel hotelu Ibis v Plzni. Plzeň 8.4.2013

41

4. Jaký je hlavní důvod členství hotelu Central v AHR ČR? Hlavním důvodem jsou kolektivní smlouvy s OSA a Intergram, oficiální jednotná klasifikace. 5. Jaké služby nabízené AHR ČR jste využili v poslední době? Osobně jsem se zúčastnil dvou vzdělávacích kurzů, kde mě zaujalo dané téma. Dále jsou to jiţ výše zmíněné smlouvy s kolektivními správci. Označení oficiální jednotné klasifikace v současnosti nevyuţíváme. Náš hotel byl certifikován v letech 2010-2012, v tu dobu jich bylo v Plzni oficiálně klasifikováno dalších sedm nebo osm, ale hotelů je v Plzni čtyřicet dva! Chybou je, ţe na internetových portálech při hledání ubytování v Plzni naleznete další hotely chlubící se hvězdičkami, ačkoliv by to tak být nemělo. Tento problém by měla asociace řešit především v případě, ţe uděluje certifikát oficiální jednotné klasifikace. 6. Vyhovuje Vám osobně komunikace s uzavřenějším okruhem hotelů než komunikace v rámci celé sekce? Je mi to jedno. Je jasné, ţe kdyţ máte řešit daný problém a řešíte ho v okruhu deseti lidí, je vyřešen rychleji, neţ kdyţ se domlouváte s třiceti, kde má kaţdý různý názor. 7. Vnímáte fungování Plzeňské sekce pozitivně/negativně/nepociťujete výrazné změny? Nemám představy o skvělém fungování AHR ČR. Vţdy jsem se chtěl dozvědět něco nového, jako při jednání s vládou o DPH, s OSA, Intergram… Bohuţel asociace nám nedává dostatečně konkrétní informace, neví se, jaká bude situace do budoucna. 8. Co byste od AHR ČR uvítal, aby pro své členy dále dělala? Určitě bych uvítal, aby vypracovávala statistiky o příjezdech, přenocování a struktuře turistů v rámci krajů. Tyto informace totiţ nejsou nikde k dispozici a hoteliéři si je musejí různými komplikovanými způsoby obstarávat sami. Náš hotel podává informace o statistických údajích firmě KPMG, která by měla zpracovávat data pro Plzeňský kraj. Problém opět je ten, ţe tak dělá jen další šestina všech ubytovacích zařízení Plzeňského kraje a tyto data tudíţ nemají dobrou vypovídací hodnotu. Obecně statistika v tomto oboru by měla obstarat veřejná organizace jako je AHR ČR.

42

Neméně vhodné by bylo zaplatit profesionála, který by vykonával funkci předsedy pro krajskou sekci, lobboval by za nás a byl tím správným „tahounem“. Člověk, který tento post získá, obdrţí i mnoţství povinností, které musí vykonávat zadarmo, ve svém volném čase a můţe tím strádat jeho současné povolání, není zde tudíţ pořádná motivace. Dále, být co nekonkrétnější ve svých nabídkách např. kdyţ vyuţiji Czech Specials, jaká bude zpětná vazba, jaké jsou výsledky, recenze?Určitě by asociace měla informovat o nových trendech a motivovat své členy k tomu, aby členy zůstali.24

2.3.4 Parkhotel TOSCH, Kašperské Hory Dne 18. dubna 2013 jsem se na summitu Hospitality&Tourism setkala s bývalým předsedou AHR ČR pro Plzeňskou sekci panem Jaroslavem Fisherem. Ten momentálně pracuje jako hotel manaţer čtyř hvězdičkového Parkhotelu TOSCH leţícího v Kašperských horách, byl předsedou v době začátků vzniku krajských sekcí. 1. Byl jste spokojený s fungováním krajské sekce, v době Vašeho předsednictví? Prvně vznikla krajská sekce v Karlových Varech, kde fungovala a na základě toho začaly vznikat sekce další včetně Plzeňské. Za mého předsednictví jsem byl s účastí na krajských zasedání spokojen. Byla hojná, na zasedáních probíhaly různé soutěţe a bylo přínosné. Člověk musí mít pro tuto funkci silný osobní entuziasmus a mít kolem sebe lidi, kteří spolupracují. Neméně důleţitým faktem je, ţe jsem v té době do jisté míry byl podporován svým zaměstnavatelem, který mou funkci předsednictví bral jako formu reklamy. Nebyl pro něj tudíţ problém uvolnit mě z práce, kvůli povinnosti vůči asociaci. Stejně tak v případě, kdy jsem na příklad potřeboval sjednat schůzku, vyzvednout dokumenty, mohl jsem se obrátit na své spolupracovníky, členy krajské sekce, míněno v momentě, kdy jsem do Plzně nemohl osobně dojet. 2. Jaký byl důvod ukončení funkce krajského předsedy? Funkce zabírá osobní čas, viz pořádání soutěţí, zasedání, vyjednávání sponzorů apod. Rozdíl mezi obdobím mého předsednictví a aktuálním stavem, tkví podle mě ve větší spolupráci, výbor fungoval, lidé v něm pracovali a údajná nefunkčnost nyní, je problém personální. Důvodem pro zastavení mé funkce předsednictví byla změna pracovního místa 24

Rozhovor s Ludvíkem Holmanem, ředitel hotelu Central. Plzeň 12.4.2013

43

a to do hotelu Frymburg, který se nenachází v Plzeňském kraji, nýbrţ na břehu Lipenské přehrady, tudíţ i mimo kompetence Plzeňské sekce. Fungoval jsem rovněţ v hotelu Horizont v Ţelezné Rudě. 3. Je Parkhotel TOSCH členem asociace? Pokud ne, z jakého důvodu? Aktuálně Parkhotel TOSCH není členem asociace. Jsem v tomto ohledu uţ dosti pesimistický a vše, co potřebuji si jsem schopen vyjednávat. Proč workshopy a showroomy, kdyţ v dnešní době vše, co potřebuji, najdu na internetu? S kým se chci setkat, toho kontaktuji. Na druhou stranu, je velká škoda, ţe se lidé nesetkávají osobně, nepředávají si právě ty zkušenosti a znalosti, díky kterým se předchází průšvihům a komplikacím. Asociace nemůţe slibovat něco, co nemůţe splnit, viz sníţení DPH, měla by plnit právě tu funkci poskytnutí znalostí, setkání s odborníky apod. Nebráním se ovšem nabídce ze strany asociace, pokud bude pro hotel něčím zajímavá.25

2.3.5 Golden Fish Hotel Apartmens, Plzeň S ředitelkou Golden Fish jsem se setkala 19. dubna 2013. Je jí Jana Rybová a kromě stručného seznámení s tímto v Plzni ojedinělým konceptem hotelových apartmánů mi poskytla odpovědi na následující otázky: 1. Jste členy AHR ČR? Pokud ne máte přehled o nabízených službách? Členy nejsme a přehled mám jen základní. Respektive chodí nám emaily, stejně jako členům a to díky tomu, ţe jsem na jednom ze seminářů zanechala svou vizitku, od té doby jsme registrováni v seznamu přijímatelů těchto emailů. 2. Učinila Vám AHR ČR nějakou konkrétní nabídku? Jakým způsobem Vás kontaktovali? Komunikace proběhla jen na bázi elektronické. Neobdrţeli jsme ţádný telefonát nebo jinou formu s konkrétní nabídkou.

25

Rozhovor s Jaroslavem Fisherem, ředitel hotelu TOSCH. Praha 18.4.2013

44

3. Uvažujete o vstoupení do asociace? Pokud ano, co je hlavním důvodem? O vstupu do asociace přemýšlíme. V případě vstupu by to bylo především kvůli udělení oficiální certifikace. Nevíme, jestli nám to přinese více klientů, nicméně se nám mšlenka jednotné klasifikace líbí. 4. Kde čerpáte nové trendy v hotelnictví a jakým způsobem se hlavně propagujete? Jezdíme na semináře a veletrhy, hodně do zahraničí. Sledujeme trh. K propagaci vyuţíváme webové servery, jako je rezervační systém HRS nebo vlastní webové stránky. 5. Jakou máte obsazenost? Jaká je průměrná doba pobytu ubytovaných? Náš hotel je poměrně ojedinělý v Plzeňském kraji. Hosté mají moţnost kromě klasického krátkodobého ubytování i dlouhodobého ubytovaní a to od 30ti dnů do dvou let za příznivé ceny. Obsazenost Vám neřeknu procentuálně, ale je pozitivní. Jsme zaměřeni na klientelu s dlouhodobým pobytem a tu také máme. V roce 2010 a 2012 se můţeme pyšnit oceněním Best Hotel in Pilsen, hodnoceno na serveru Booking.com.26

2.3.6 Hotel SPORT Zruč, Zruč Hned po zasedání dne 23. dubna 2013 jsem se setkala s ředitelkou hotelu Sport Zruč paní Mgr. Evou Posejpalovou. 1. Od kdy jste členy AHR ČR? Od roku 2008. 2. Využíváte oficiální jednotné certifikace? Ano, vyuţíváme certifikaci pro náš 4* hotel. 3. Jak se Vám spolupracovalo s krajskou sekcí od jejího počátku do současnosti? Příliš se zasedání neúčastním a tedy těţko říct. Celkově na zasedání nechodí příliš členů. Nově zvolený předseda krajské sekce pan Havlík se snaţí a uvidíme v budoucnosti.

26

Rozhovor s Janou Rybovou, ředitelka hotelu Golden Fish. Plzeň 19.4.2013

45

4. Co by podle Vás bylo vhodné na zasedáních probírat? Dle mého názoru cenová politika, aby hotely nechodily pod cenu někdy aţ pod náklady, tomu bohuţel ale asi nezabráníme, natoţ abychom se v tak velkém mnoţství sešli a domluvili. Dále kolektivní smlouvy, které platíme přes asociaci. 5. Jak se Vám líbilo dnešní zasedání (dne 23. dubna 2013)? Bylo dobré se po dlouhé době vidět s kolegy z oboru, lidmi z kraje a magistrátu. Rovněţ jsem byla spokojena s programem, který nám pan Havlík přichystal. Jedinou výtku mám, ţe nebyla v zasedání ţádná přestávka, ve které si případně můţeme s kolegy promluvit, vyměnit zkušenosti, řešit společné problémy – a od toho se na takových setkání takového typu přece scházíme. 6. Spolupracujete s některými dalšími hotely? V rámci programu loajality, poskytujete slevy členům? Spolupráce funguje na bázi osobní domluvy. Vzájemně si vycházíme vstříc např. s hotelem Roudná, jelikoţ je k nám nejblíţe, ale rovněţ s Parkhotelem, který pouţívá stejný rezervační systém 27

2.3.7 Marriott Coutyard hotel, Plzeň S operation managerem panem Radkem Mahrlou jsem uskutečnila rozhovor dne 30. dubna 2013. Byly mi zodpovězeny následující otázky: 1. Využíváte jednotné oficiální certifikace? Ano. Náš hotel disponuje čtyřmi hvězdami. 2. Jaký je hlavní důvod Vašeho členství? Jedná se především o úsporu na kolektivních poplatcích s organizacemi, jako jsou OSA a Intergram. Asociace nám dokáţe sjednat lepší podmínky. Podrobnější informace má naše finanční ředitelka v Praze, kde je vlastně i celý tým, který se touto problematikou zabývá.

27

Rozhovor s Evou Posejpalovou, ředitelka hotel Sport Zruč. Plzeň 23.4.2013

46

Dále jsou to novinky z oboru, ale hlavně novinky z kraje, o plánovaných událostech, změnách jejích termínů apod. 3. Jak jste byl spokojen s asociací v minulých letech až po současnost? Jako operation manager, zde v Plzni, funguji zhruba dva roky. V době, kdy jsem do funkce nastoupil, byl předsedou pan Novák, který té doby byl zaměstnancem hotelu Angelo zde ve městě. Po jeho odchodu byl post neobsazený zhruba půl roku a nyní je předsedou pan Havlík. V současnosti tedy očekávám meetingy určitě jedenkrát za půl roku a od asociace jako takové čerpáme skutečně hlavně na kolektivních smlouvách. 4. Myslíte si, že jsou zapotřebí nějaké změny v asociaci/ krajské sekci? Nemyslím si, ţe nijak výrazně. Chyba není na naší straně, my se snaţíme vycházet maximálně vstříc, nedostatky vidím spíš ve sféře úřednické městské a krajské. 5. Splnilo poslední zasedání krajské sekce ze dne 23. dubna 2013 Vaše očekávání? Dozvěděl jste se, co jste potřeboval? Mé očekávání splnilo. Šlo podle plánu, dozvěděli jsme se plánované změny o pivních slavnostech Plzeňského Prazdroje, rovněţ přínosné byly informace od pana Votrubky z Plzeňské ZOO. Bohuţel bylo zasedání časově omezeno, nicméně vizitky si členové měli čas předat a tím pádem se mohou v případě potřeby kontaktovat později. 6. V případě, že máte žádost na AHR ČR, kontaktujete přímo sekretariát v Praze nebo nejdříve předsedu krajské sekce? Kontaktuji a projednám vše nejdříve s předsedou. Výjimku tvoří problematika kolektivních smluv, ty jak jsem se jiţ zmínil, jsou v kompetenci naší finanční ředitelky v Praze. 7. Využíváte vzdělávání, které asociace nyní nabízí díky grantům z EU zdarma? O tomto vzdělání jsem informoval naše HR oddělení v Praze a nabídka se mi líbí, ačkoliv Marriott, stejně jako jiné řetězce, má školení svých zaměstnanců vlastní. Nicméně za něj musí platit a tohle je moţnost, jak sníţit náklady. Záleţí samozřejmě kde a na jak dlouho by školení bylo.

47

8. Máte přehled o členství v obdobných asociacích Vašich hotelů v zahraničí? Nemám. 9. Jste názoru, že by asociace měla tvrději lobbovat, co se týče podmínek pro kolektivní smlouvy nebo snížení DPH? Dle mého názoru dělá pan prezident Stárek maximum, určitě není jednoduché vyjednávat podmínky s vládou. Moţná by bylo efektivní lobbovat společně s dalšími asociacemi, protoţe benefit by to byl nás všechny v oboru.28

2.3.8 Vyhodnocení rozhovorů Zpracovávání informací, které mi poskytli hotelový ředitelé a ředitelky, byla pro mě příjemná zkušenost v komunikaci s lidmi na této funkci. Jejich pracovní vytíţenost byla znatelná při jakémkoliv sjednávání schůzky a jsem tudíţ všem osloveným vděčná za jejich čas, který mi byl věnován. Při dotazování členů jsem se soustředila na důvody členství, vyuţívání nabízených sluţeb a jak funguje krajská sekce. Výsledky jsou podobné jako u dotazníku. Jedná se hlavně o úsporu díky kolektivním smlouvám, propagaci a certifikaci. Dále jsem své otázky směřovala na jejich aktivitu na krajských zasedání, a zda mají podněty ke změně nebo nápady na vylepšení. Shodou okolností všichni členové, se kterými jsem mluvila, se zasedání téměř pravidelně účastní, jak aktivně, tak pasivně. Ohledně změn, zde byly připomínky, aby se na zasedáních probírala důleţitá témata, která ale dle mého názoru spadají spíše pod kompetence vedení asociace (kolektivní smlouvy, sníţení DPH). Dalším nedostatkem byla větší potřeba času na vzájemnou neoficiální výměnu informací, ale celkově byli členové se zasedáními spokojeni. Pouze povrchně jsem se setkala i s další asociací fungující v Plzni a to Convention Bureau, kde jsem se informovala jen na základní bázi o jejím fungování. Pro mé srovnání jsem se ptala, jak probíhají meetingy a jaká je spolupráce. Dle slov jejích zakladatelů je poměrně efektivní a to hlavně kvůli dost niţšímu počtu členů a specifickým zaměřením na kongresový cestovní ruch. 28

Rozhovor s Radkem Mahrlou, ředitel hotelu Marriott Coutyard v Plzni. Plzeň 30.4.2013

48

Dva z mých respondentů byli bývalí členové asociace z toho jeden svého času i předsedou. Důvody jejich vystoupení byly v rámci jednání zaměstnavatele hotelu. V čem se shodovali, byl názor na motivování členů k účasti na zasedání a ke komunikaci. Měla by zde vţdy existovat přidaná hodnota, která bude lákadlem, dále moţnost promluvit si s kolegy z oboru a sdělit si zkušenosti a názory, které Vám prodejci neposkytnou. Bývalý předseda pan Jaroslav Fisher během své funkce problémy s účastí neměl. Při rozhovoru s nečleny mě zajímalo, zda hoteliéři mají o asociaci přehled, zda jim bylo nabídnuto členství a jakým způsobem. Setkala jsem se jen s nabídkou ve formě emailů. O asociaci dotazovaní věděli a v základu i o její nabídce, především pak o udělování hvězdiček a propagaci. Nové trendy hoteliéři sbírají na veletrzích a kongresech. Propagace a vyjednávání s Intergramem a OSA je pak pouze v jejich reţii.

2.4 Vlastní dotazník Abych co nejlépe zmapovala situaci krajské sekce na Plzeňsku, vytvořila jsem krátký dotazník speciálně pro členy AHR ČR. Dotazník byl rozeslán všem členům Plzeňské sekce, avšak zpětná vazba byla minimální. Přesto se i z těchto pár odpovědí dají čerpat určité výsledky. Oficiální název dotazníku zní „Spokojenost AHR ČR pro Plzeňský kraj“. Výzkum byl zahájen 26. března 2013 a ukončen 22. dubna 2013. Statistika respondentů Tabulka 10 – Počet zobrazení a zodpovězení dotazníku

Zdroj: Vlastní šetření

Dotazník byl rozeslán celkem 54 členům v elektronické podobě. Zodpovězených bylo pouhých 7, přičemţ byl dotazník zobrazen celkem 22krát.

49

Přehled odpovědí 1. Mezi jaké zařízení se řadíte? Tabulka 11 – Odpovědi na otázku č. 1 Odpověď

Odpovědi

Podíl

hotel

7

100 %

penzion

0

0%

restaurace

0

0%

škola

0

0%

Zdroj: Vlastní šetření Graf 1 – Zařazení zařízení

Zdroj: Vlastní šetření 2. Kde v Plzeňském kraji se zařízení nachází? Borská 19, Plzeň Plzeň 3× Plzeň – sever Plzeň-Černice, Selská náves 21/2 Šumava, Klatovy

50

3. Kolik let jste členy AHR ČR Tabulka 12 – Odpovědi na otázku č.3 Odpověď

Odpovědi

Podíl

1

0

0,00 %

2

0

0,00 %

3

1

14,29 %

4

0

0,00 %

5

2

28,57 %

6

4

57,14 %

Zdroj: Vlastní šetření Graf 2 – Doba členství v asociaci

Zdroj: Vlastní šetření 4. Za jakým účelem jste se stali členy? Tabulka 13 – Odpovědi na otázku č.4 Odpověď

Odpovědi

propagace

6

Podíl 85,71 %

51

úspora

3

42,86 %

hromadné kolektivní smlouvy

5

71,43 %

právní poradenství

4

57,14 %

Jiná

2

28,57 %

Zdroj: Vlastní šetření Graf 3 - Účel členství v asociaci

Zdroj: Vlastní šetření nutnost informace a inovace v oblasti gastronomie a hotelnictví 5. Byly tyto předpoklady splněny/služby využity? Tabulka 14 – Odpovědi na otázku č. 5 Odpověď

Odpovědi

Podíl

ano

4

57,14 %

ne

0

0,00 %

částečně

3

42,86 %

Zdroj: Vlastní šetření

52

Graf 4 – Splnění předpokladů

Zdroj: Vlastní šetření 6. Jaká forma komunikace, v rámci kraje Vám vyhovuje nejvíce? Tabulka 15 – Odpovědi na otázku č. 6 Odpověď

Odpovědi

Podíl

email

6

85,71 %

společné akce

3

42,86 %

Telefonická

2

28,57 %

zasedání krajské sekce

5

71,43 %

individuální konzultace

0

0,00 %

Zdroj: Vlastní šetření Graf 5 – Nejvíce vyhovující forma komunikace mezi členy a asociací

Zdroj: Vlastní šetření

53

7. Co považujete za stěžejní/aktuální problém, ve kterém očekáváte pomoc/radu od asociace? Informace o trhu, trendech, propagace, o vyjednávání se státními institucemi (DPH, podpora cest. ruchu), nastolování pravidel platných pro všechny Kvalitní a silné propagování zájmů hotelů a restaurací u vlády ČR. Spolupráce Klasifikace do budoucna spolupráce mezi hotely a ostatními subjekty cestovního ruchu ( státní správou, atd.), propagace spolupráce mezi subjekty, propagace vyjednávání kolektivních smluv s Integramem a podobnými asociacemi, které vybírají od restauračních a hotelových zařízení poplatky 8. Považujete za přínosné podpořit volnočasové aktivity hostů? Tabulka 16 – Odpovědi na otázku č. 8 Odpověď

Odpovědi

ano

7

ne

0

Podíl 100,00 % 0,00 %

Zdroj: Vlastní šetření

54

Graf 6 – Přínos podpoření volnočasových aktivit hostů

Zdroj: Vlastní šetření 9. Uvítali byste kontakt a společné akce se sousedními kraji? Tabulka 17 – Odpovědi na otázku č. 9 Odpověď

Odpovědi

ano

7

ne

0

Podíl 100,00 % 0,00 %

Zdroj: Vlastní šetření Graf 7 – Přínos kontaktu a společné akce se sousedními kraji

Zdroj: Vlastní šetření 10. Účastníte se nějakých z projektů AHR ČR? Czech Advisor Ne

55

Neúčastníme Nikoliv Ano, Czech Advisor, vzdělávání, Czech Specials, kolektivní správa autorských poplatků Czech Specials, Czech Advisor, Pilsner Event Calendar Smluvní vyjednávání s kolektivními správci 11. Víte kde hledat aktuality a aktivity vyvíjené příslušnými úřady či jejich odbory v oblasti CR? Tabulka 18 – Odpovědi na otázku č. 11 Odpověď

Odpovědi

Podíl

ne

3

42,86 %

Jiná

4

57,14 %

Zdroj: Vlastní šetření Graf 8 – Znalost, kde hledat aktivity vyvíjené příslušnými úřady v oblasti CR

Zdroj: Vlastní šetření MMR www stránky kudy z nudy, portály města a kraje

56

radnice Plzně, krajský úřad 12. Máte kontakt s jiným zahraničním podnikem, který je členem podobné asociace? Tabulka 19 – Odpovědi na otázku č. 12 Odpověď

Odpovědi

Podíl

ne

7

100,00 %

Jiná

0

0,00 %

Zdroj: Vlastní šetření Graf 9 – Kontakt s jiným zahraničním podnikem, který je členem podobné asociace

Zdroj: Vlastní šetření 13. Jste spokojeni s dosavadním fungováním asociace? Tabulka 20 – Odpovědi na otázku č. 13 Odpověď

Odpovědi

Podíl

ano

6

85,71 %

ne

1

14,29 %

Zdroj: Vlastní šetření

57

Graf 10 – Spokojenost s dosavadním fungováním asociace

Zdroj: Vlastní šetření 14. V čem obecně vidíte hlavní důvody lepšího fungování ostatních krajských sekcí AHR ČR v porovnání s Plzeňskou sekcí? Bohuţel nemáme informace o fungování v jiných sekcích Nedokáţu posoudit Neshledávám ţádné Nevím Komunikace mezi hotely a ostatními subjekty Komunikace, lepší domluva, obecné povědomí o potřebě vzájemné spolupráce Podpora cestovního ruchu, závaznost pravidel pro všechny a jejich vynutitelnost 15. Jste spokojeni s komunikací kontaktních osob, úřady, odbory CR apod.? Tabulka 21 – Odpovědi na otázku č. 15 Odpověď

Odpovědi

Podíl

ano

5

71,43 %

Jiná

2

28,57 %

Zdroj: Vlastní šetření

58

Graf 11 – Spokojenost s komunikací kontaktních osob, úřady, odbory CR apod.

Zdroj: Vlastní šetření 16. Co podle Vás bylo klíčovým problémem ve vedení Plzeňské sekce v minulých letech? Neshledávám ţádný problém Nevím Nízká komunikace s členy, pravidelné a četné společné setkávání, stále se měnící vedení Chybějící předseda, kdyţ byl, tak zastupoval pouze velké hotely, minimální komunikace, malá účast a snaha členů něco zlepšit, malá propagace aktivit Plzeňské sekce Nemá vedení Není znám ţádný zásadní problém Nezájem ze strany subjektů 17. Co očekáváte od nově zvoleného předsedy pro sekci v Plzeňském kraji? Nevím Opak předchozí otázky Uţší spolupráci se členy, krajská setkání, komunikace nad aktuálními problémy v CR

59

Bude aktivně napomáhat výše uvedenému a dodávat důleţité informace Výměna zkušeností, zajímaví hosté, kteří budou přínosem Větší aktivitu, lepší pohled na aktuální problémy Zvýšení prestiţe a propagace hotelů všeobecně, zejména v Plzeňském kraji, komunikace se státní správou (město, kraj, atd.) informování členů sekce o chystaných změnách a novinkách, rozšíření členské základny, hájení našich zájmů 18. Jste ochotni spolupracovat a aktivně se podílet např. na krajských zasedáních? Tabulka 22 – Odpovědi na otázku č. 18 Odpověď

Odpovědi

Podíl

ano

6

85,71 %

ne

1

14,29 %

Zdroj: Vlastní šetření Graf 12 – Ochota spolupracovat a aktivně se podílet např. na krajských zasedáních

Zdroj: Vlastní šetření

60

2.4.1 Vyhodnocení dotazníku Plný počet respondentů byla hotelová ubytovací zařízení. Naprostá většina z Plzně a pouze jeden odpovídající z Klatov. Členové jsou v asociaci hlavně kvůli propagaci, hromadným kolektivním smlouvám, právnímu poradenství, úspoře a dle individuálních odpovědí kvůli nutnosti, informacím a inovacím v oblasti gastronomie a hotelnictví. Pro nadpoloviční většinu byly tyto podmínky splněny. Nejoblíbenější formou komunikace jsou emaily, dále zasedání krajské sekce, společné akce a telefonická. Nikdo z respondentů nevyuţívá individuálních konzultací. Hlavní očekávání od asociace je obdobné jako důvod jejich členství. Je to hlavně propagování zájmů hotelů, jejich vzájemná spolupráce, vyjednávání kolektivních smluv a klasifikace. Na ţádost předsedy asociace jsem do dotazníku vloţila i dotaz ohledně podpory volnočasových aktivit hostů. Odpověď zde byla jednoznačně pozitivní. Hoteliéři by uvítali společné akce se sousedními kraji a většina se účastní projektů AHR ČR, jako Czech Advisor, Czech Specials apod. Dle výsledků by se měli členové více informovat o tom, kde hledat aktivity vyvíjené příslušnými úřady. Ti, co odpověděli kladně, označili jako své zdroje MMR, webové stránky, portály města a kraje, úřady. Pro svůj výzkum jsem chtěla vědět, zda existují vazby a znalost jiných zahraničních asociací s podobným zaměřením jako AHR ČR. Reakce byla však plně negativní. Celková spokojenost členů je z 86% kladná, to však v rámci celé asociace. Při porovnání s fungováním ostatních krajů z většinového pohledu nebyla nalezena chyba a z druhé půlky se jako problém jevila hlavně komunikace mezi členy. Respondenti, aţ na jednoho, vyjádřili souhlas se spoluprací na krajských zasedáních a od nově zvoleného předsedy očekávají větší aktivitu, uţší spolupráci se členy a zvýšení prestiţe a propagace hotelů. Jako klíčový problém posledních let ve fungování krajské sekce je dle dotazníku nízká komunikace s členy, nezájem ze strany subjektů a hlavně po určitou dobu chybějící předseda.

61

2.5 Zasedání krajské sekce V průběhu zpracovávání mé diplomové práce se uskutečnila dvě zasedání. Na zasedání se zvou všichni členové kraje a hosté. Výběr hostů a vedení akce se zpravidla ujímá její předseda. Na zasedání se projednávají aktuální problémy, pozvaní hosté se prezentují a členové mají prostor na vyjádření svých názorů a poznámek.

2.5.1 Zasedání krajské sekce dne 6. listopadu 2012 První zasedání, na které jsem byla pozvána, pro zorientování se v problematice tématu své diplomové práce, probíhalo v areálu EnergoSluţby, s.r. o. v Plzni od 15, 30 hodin. Programem jednání byla volba předsedy krajské sekce Plzeňského kraje, dále zde byli hosté z odboru cestovního ruchu krajského úřadu, zástupce Pilsen Event Calendar a KPMG. Přednáška o moţnostech financování vzdělávání zaměstnanců byla kvůli neúčasti přednášející zrušena. Volba předsedy probíhala poměrně jednomyslně, s výjimkou jednoho účastníka z celkového počtu zhruba pěti členů. Sezení zahájil a moderoval pan prezident Václav Stárek. Do čela krajské sekce byl na jeho doporučení jmenován pan Martin Havlík, který se funkce ujal. Na úvod se pan prezident zmínil o dlouhodobé disfunkci a nečinnosti venkovských hotelů mimo Plzeň. Dalším bodem v programu byl odprezentován internetový portál turisturaj.cz přeshraniční spolupráce, rozdaly se propagační materiály a účastníci byli seznámeni, jak se do programu zapojit. Zajímavým hostem byl zástupce Pilsen Event Calender, který nabídl placené sluţby těchto webových stránek na propagaci nejen kulturního dění ve městě, ale právě moţnostech ubytování a stravování. Stránky fungují uţ v řadě dalších měst České republiky, jsou v cizojazyčných variantách a fungují jako marketingový nástroj na skvělé úrovni. Speciální nabídka 50% slevy pro členy asociace. Zástupce z KPMG představil trendy a čísla z hotelnictví Plzeňského kraje. Poukázal na velmi nízký počet zaregistrovaných a tudíţ nízké vypovídací hodnotě ve statistikách cestovního ruchu. Statistiky jsou při tom důleţitým faktorem při vytváření plánů a dalších důleţitých kroků. Ohledně vzdělávání zde padlo pár slov o nevyuţívání v Plzeňském a Moravsko-slezském kraji s dotazem, za jakého důvodu? Dále se povrchně probírala témata autorského zákonu, kouření v restauracích, methanolové kauzy a povinné klasifikace.

62

Hodnocení zasedání z mého pohledu Byla projednávána důleţitá témata, nicméně činnost členů byla velmi pasivní, stejně jako jejich malá účast. Vlastní iniciativa členů je důleţitá, ti se bohuţel nechtějí ničeho účastnit. Byla zde pouze jedna výjimka z hotelu v Darovanském Dvoře. Z vystupování na mě působilo, ţe zúčastnění se plně neinformují o všech sluţbách, které mohou od asociace čerpat a jsou demotivováni chodit na schůze. Jedním z problému mohla být delší absence předsedy pro Plzeňsko.

2.5.2 Zasedání krajské sekce dne 23. dubna 2013 V prostorách Marriott Coutyard v Plzni se dne 23. dubna 2013 konalo zasedání krajské sekce AHR ČR. Účast na zasedání zhruba 20 lidí. Na úvod se slova ujal předseda krajské sekce pan Bc. Martin Havlík. Seznámil členy s programem hosty a novými nápady, jak zmedializovat asociaci, případně nalákat nové členy. Poté moderování předal k prezentaci „Plzeňské stezky zdraví“, projekt podporovaný granty Evropské Unie, prezentátor nabídl bezplatné umístění loga a názvu hotelů do propagačního materiálu a předvedl celý projekt. Dále se představila nově vzniklá cestovní kancelář v Klatovech, kde byla zmíněna duchovní turistika a registrace aţ 1700 ti objektů, které se k ní vztahují. V pořadí třetím bodem bylo povídání pana Votrubky z Plzeňské ZOO, ten osazenstvo seznámil s návštěvností v posledních 6 letech, která vţdy přesáhla půl milionu a ţe Plzeňská ZOO patří mezi top 10 navštěvovaných turistických míst v České republice. Zároveň vyřkl podporu k více bilaterálním vztahům, zmínil víkendové akce, vouchery na recepcích hotelů a navrhl sezení nebo workshop přímo v ZOO. Čtvrtým bodem byl projekt Czech Beer House, který prezentuje v zahraničí na veletrzích města, destinace, ale i značky. Na veletrzích mají k dispozici stan s kapacitou 800 hostů, spolupracují s incomingovými kancelářemi. Projekt je podporován kraji a ministerstvem zahraničí. Byly nabízeny sluţby propagace za poplatek, který ale nebyl řečen. Předposledním hostem na zasedání byl pan Poţárek z Plzeňského Prazdroje. Krátce prezentoval staré i nové produkty pivovaru, nové formy prohlídek, doprovodných programech a moţnostech pronájmu prostor. Řeč byla o klesajícím organizovaném cestovním ruchu a industriálním cestovním ruchu, co obnáší a můţe přinášet. Posledním přednášejícím byla p. … z magistrátu města Plzně. V podstatě účastníky jen seznámila se současným stavem cestovního ruchu, o snaze osamostatnit se, vyčlenit vlastní tým lidí, který by se mu věnoval, stejně jako spolupráci se subjekty 63

cestovního ruchu. Magistrát má dle jejích slov nabízet marketing zdarma, zveřejňovat statistiky a výzkumy cestovního ruchu a mluvit o jeho produktu. Hodnocení zasedání z mého pohledu Celkově zasedání hodnotím pozitivně, jak z hlediska vyššího počtu účastníků, neţ posledně, tak voleným prostorem. Prezentace, ačkoliv informačně byly nabité informacemi, tak u některých postrádaly správný přednes, zejména v první půlce zasedání. Jedinou výtkou, na které jsme se posléze shodly s p. Posejpalovou, která mi poskytla rozhovor, byla nebo spíše nebyla ţádná přestávka. Zasedání trvalo čistého času téměř dvě hodiny a účastníci stejně jako na jakýchkoliv jiných přednáškách nedokáţí udrţet plnou pozornost po celou dobu. Bylo by tedy vhodné na příštím zasedání vloţit dle časových moţností coffee break nebo jiné občerstvení s pauzou na individuální komunikaci mezi účastněnými. Jedním z hlavních důvodů, ne-li hlavním, těchto zasedání je jejich vyuţití, jako setkání a předání informací svým kolegům, se kterými se jindy nemají čas setkat.

64

3 NÁVRHOVÁ ČÁST Po vyhodnocení všech nasbíraných informací a materiálů jsem dospěla k následujícím návrhům: 1. Větší zviditelnění v očích tuzemské široké veřejnosti 2. Důraznější oslovení nových potenciálních členů 3. Inspirace v zahraničí, získat internější informace o fungování ostatních zahraničních asociací 4. Větší spolupráce se sousedními kraji 5. Motivace pro účast na krajských zasedáních 6. Nátlak na úřady k efektivnější spolupráci, zdůraznění společného cíle 7. Zefektivnění elektronické komunikace online

3.1 Větší zviditelnění v očích tuzemské široké veřejnosti Prvním bodem mé návrhové části je zviditelnění AHR ČR v tuzemsku. Z mé vlastní zkušenosti, kdy se setkávám, jak se svými spoluţáky, kteří samozřejmě vědí o asociaci, certifikaci apod. tak se ale více setkávám s lidmi, kteří o ní nejsou informováni vůbec. V dnešní době, kdy nejefektivnější forma reklamy, je skrz sociální sítě, by bylo dobré tuto formu propagace, co nejvíce podpořit. AHR ČR např. má na Facebooku své stránky, nicméně počet jejích sdílejících je poměrně nízký (zhruba 350). Propagace na sociálních sítích tohoto druhu přitom zasáhne opravdu širokou škálu obyvatel a to nejen tuzemských. Věnovala bych se proto rozšířením nastavení v oslovení uţivatelů i do placeného rozsahu reklamy nebo sponzorovaného příběhu. Dalším postřehem je fakt, ţe cílem těchto stránek by měla být hlavně široká veřejnost. Mělo by zde proto být stručně a věcně řečeno, proč existuje a jaké programy vytváří, podporuje, aby o tom občané měli přehled a chtěli se na stránky znova obracet a nebyli v nich ztraceni. Aktuální forma facebookových stránek na mě působí, ţe je určena především pro členy a odbornou veřejnost. Bylo by tedy vhodné nastavit buď ještě jedny stránky pro veřejnost a určit si tak cílovou skupinu, která má být tou poţadovanou

65

klientelou. Stejně precizně by se měla věnovat pozornost správné volbě fotek, příspěvků apod. Dávat květy narcisek jako profilové foto, ačkoliv je jaro, pro asociaci hotelů restaurací z mého pohledu, neshledávám jako vhodné. První pohled na design při prohlíţení jakýchkoliv stránek na internetu, tvoří totiţ drtivý dopad na jeho další sledování. Proto, pro člověka, který je na facebookových stránkách asociace poprvé, můţou být květy matoucí. Shrnuto, by se mělo rozhodnout, zda skrz sociální sítě se chce asociace dostávat do podvědomí široké laické veřejnosti, která tvoří naše klienty a hosty nebo upevňovat informovanost členů, odborníků v oboru a členů potenciálních.

3.2 Důraznější oslovení nových potenciálních členů V průběhu mých rozhovorů, které jsem prováděla převáţně s řediteli hotelů, jsem měla moţnost mluvit, jak s členy, tak s nečleny (nebo bývalými členy). Ve větším mnoţství, větší síla. Alespoň, co se týče vyjednávání v politické sféře i v oblasti vyvíjení tlaku na další strany při lobbovaní za lepší podmínky pro asociaci. Je tedy velmi důleţité, aby se kladl důraz na oslovování nových členů. Z mé zkušenosti, kdy jsem komunikovala s nečleny, bylo jejich informování a lákání pouze formou emailů. Drtivá většina majitelů ubytovacích zařízení a restaurací samozřejmě ví o existenci AHR ČR, stejně tak byli určitě potěšeni nějakým informačním emailem nebo pozvánkou na akci pořádanou asociací. Nicméně to evidentně nestačí a je zapotřebí větší snahy nebo vyčlenění jednotlivců na oslovování potenciálních členů. Hlavním problémem v osobním oslovování by určitě byl faktor časové náročnosti. Asociace zastává úlohu na mnoha úrovních a kaţdá aktivita navíc stojí čas a něčí práci. Přesto je verbování nových členů stěţejní pro existenci asociace. Jedním z nástrojů řešení situace by mohlo být vyuţití studentů vysokých škol hotelových, aby hotely osobně seznámili, jak výhodné je státi se členem. Jejich znalost o asociaci by musela být perfektní, stejně jako vystupování. Tento projekt by mohl být pod záštitou některého z odborných předmětů V momentě, kdy by studenti z různých krajů měli moţnost pracovat na projektu v místě svého bydliště, kde jsou seznámeni s celkovou situací trhu, budou zároveň vědět, jak oslovení správně a cíleně formulovat.

66

Tento návrh je určitě spekulativní, avšak myslím, ţe vyuţití vysokoškolských studentů má velké rezervy a je v České republice silně podceňováno a nevyuţito.

3.3 Inspirace o fungování ostatních zahraničních asociací Asociace spolupracuje v rámci Hotelstars Union a má moţnost komunikovat na této úrovni s ostatními zahraničními asociacemi, kterých v posledních letech postupně přibývá. Při mém průzkumu, kdy jsem měla za úkol zjistit jejich nabídku sluţeb, bylo značně komplikované se výsledku dohledat. Jediné, co bylo v mých silách najít, byly obecné informace přístupné na internetových stránkách. Hotelstars Union nastavuje určité normy, které musí plnit všichni členové. Dále je pak uţ pouze na nich a na moţnostech v daných státech, co bude jejich přidanou hodnotou. Nejvíce turistů k nám kaţdoročně přijíţdí z Německa, můţeme se tedy inspirovat právě u jejich asociace DEHOGA nebo spoluprací s dalšími pro Českou republiku významnými státy. Čerpání nových metod, nápadů by mohly bezesporu být i poslední nově přijatí členové, jako jsou Malta a Belgie. Předpokládám, ţe asociace si vzájemně vyjdou vstříc lépe, neţ kdyţ se dohledávám informací já z pozice studenta. Dalším zdrojem inspirace by pak určitě měly být kongresy pořádané HORECA organizací, kde se je široká nabídka dodavatelů a trendů, které můţe asociace interpretovat dál ke svým členům.

3.4 Větší spolupráce se sousedními kraji V západních Čechách, kde se soustředí kraje Plzeňský a Karlovarský, částečně zasahuje Ústecký, by spolupráce v oblasti cestovního ruchu mohla být velmi efektivně vyuţita. Z dotazníku i rozhovorů vyplývá, ţe by členové rádi spolupracovali se sousedními kraji. Je to logické, jelikoţ např. turista, který přijede navštívit lázně do Karlovarského kraje, můţe svůj pobyt spojit s návštěvou a přenocováním v kraji Plzeňském, kde bude například cílem cesty pivovarnictví v Plzni. Stejně tak si členové mohou předávat zkušenosti a názory týkající se stejné problematiky. Z dalšího úhlu pohledu tato spolupráce moţná funguje více na základě bilaterálních vztahů, neţ v rámci asociace. To však můţe být příleţitosti pro uskutečnění společné akce,

67

workshopu, kde členové tyto vztahy mohou prvotně navázat a předat si na sebe kontakty, poznat jaká je moţná nabídka.

3.5 Motivace pro účast na krajských zasedáních V rámci krajských zasedání má tento úkol v rukou především její předseda, který je svolává a dává dohromady její program a hosty. Během sběru informací do mé diplomové práce jsem měla moţnost účastnit se zasedání dvou. Z mého pohledu byla určitě po všech stránkách vydařenější druhý meeting. Bylo to nejen vyšší účastí, ale částečně programem a lepší atmosférou. Paradoxně bych očekávala vyšší účast na pro mě prvním zasedání konaném koncem listopadu, kdy byl volen nový předseda do čela krajské sekce. Je tedy těţké určit, zda bylo zvoleno špatné datum, čas nebo hosté, proč byla účast tak nízká. Při rozhovoru s panem Markem Audesem z hotelu Ibis v Plzni, jsem se dozvěděla, ţe např. z jeho strany byly vţdy vítány ta zasedání, kde se pořádaly různé kulinářské soutěţe apod. Jiní členové mi zas sdělili, ţe se účastní, jen aby byli tzv. v obraze, co se děje v kraji, jaké jsou plánované změny do budoucna… Nebo naopak poţadují přímo témata, typu stav lobbování pro sníţení DPH, kolektivních smluv. Tato problematika je však určená spíš asociaci, jako celku. Motivace pro členy je tedy velmi individuální. Měla by vţdy nabídnout od všeho trochu. Dle mého názoru obdobně, jak ji minule sestavil pan předseda Martin Havlík, kdy byl mezi hosty zakomponován zástupce kraje, magistrátu, nejnavštěvovanější objekty cestovního ruchu – ZOO, Plzeňský Prazdroj a nové projekty, kde se mohou členové zviditelnit. Tato skladba je ideální společně s prostorem pro neoficiální konverzaci pro členy, která bohuţel chyběla, ale do budoucna je určitě v plánu. Pokud bude obohacena o aktivitu, typu gastronomických novinek, bude určitě ještě větším lákadlem.

3.6 Nátlak na úřady k efektivnější spolupráci, zdůraznění společného cíle Z dotazníků, ale především z rozhovorů vyplývá, ţe určité překáţky vznikají často v komunikaci s městským nebo krajským úřadem. Podnikatelé v ubytovacích a stravovacích sluţbách si stěţují na úřady a jejich nedostiţitelnost v čase, kdy potřebují, jejich nevstřícnost a neochotu vyjít vstříc. Na druhé

68

straně jsou úředníci, kterých na pracovišti v různých odděleních nebývá mnoho a jejich škála úkolu je poměrně široká. Na posledním zasedání se o této problematice zmínila paní Kristina Štěpánová, zastupující magistrát města Plzně, odbor prezentace a marketingu. Byla zde řečená právě problematika nedostatku času na komunikaci s podnikateli v cestovním ruchu. Pozitivní však je, ţe se na samostatném oddělení jiţ pracuje. Negativní, ţe je otázkou, jak dlouho se ještě pracovat bude. Úkolem pro krajskou sekci s výpomocí celé asociace, by tedy bylo urgování problému a uspíšení jeho vyřešení, které je silně ţádoucí nejen kvůli AHR ČR. Dalším tzv. pohonem pro vytvoření samostatného odboru je celkově narůstající cestovnímu ruchu na Plzeňsku a také titul města kultury pro rok 2015. Co by se mělo především zdůrazňovat, je společný cíl na obou stranách. Tím je profit z cestovního ruchu, který napomáhá rozvoji města, ţivotní úrovně obyvatel, stejně jako rozvoji ekonomiky a dalším odvětvím.

3.7 Zavedení elektronické komunikace online Posledním z mých postřehů a návrhů je zavedení a zefektivnění komunikace online. Pokud se podniky chtějí udrţet konkurenceschopní a produktivní, musí své metody aktualizovat a inovovat. Jedním ze způsobů, jak toho v rámci komunikace mezi členy asociace můţe být, je komunikace na online bázi. Je zde samozřejmě mnoho pro a proti. Jako negativní faktor vidím hlavně časovou investici, pro zaškolení se do fungování online komunikace a v neposlední řadě ochotu. Protoţe proč se učit něco nového, kdyţ to jde i starým způsobem? Na druhé straně stojí právě úspora času. V momentě, kdy se podnikatelé naučí pracovat např. s programem Google Dokumenty, nemusí se vázat na místo konané schůzky, ale mohou vše řešit ze svých kanceláří. Vyuţití bych viděla spíše v rámci krajské komunikace, kdy je potřeba něco odhlasovat, získat co nejrychleji reakce na řešený problém nebo plán. Výhodou takových programů je jejich jednoduchost, okamţité zobrazení a transparentnost. Nejsem si vědoma, zda tento druh komunikace jiţ mezi členy jiných krajů funguje. A je

69

proto těţké říct, zda bude efektivní. Kaţdopádně pro časově velmi vytíţené ředitelé hotelů a podnikatele dalších ubytovacích středisek a restaurací, je tato forma schůdným řešením oproti jednotlivému rozesílání emailů nebo telefonování.

70

Závěr Jak uţ jsem zmínila v úvodu, téma diplomové práce jsem si zvolila hlavně kvůli vazbě na Plzeňský kraj, ze kterého pocházím a mám k němu velmi pozitivní citový vztah. Druhým podnětem, AHR ČR, byla spíše výzva, jelikoţ jsem se o asociaci do té doby jen učila ve škole a neměla jsem zdaleka takový přehled, jak funguje, jako mám teď. V průběhu celé doby sběru informací, mě vedl můj vedoucí doc. Ing. Jan Hán, PhD. Díky jeho pomoci, jsme se dostávala k potřebným údajům, jak přímo v centru asociace hotelů a restaurací, v jejich sídle v Praze, tak mi předával kontakty na současné a bývalé členy. Bez doporučení se student téměř nemá šanci k těmto osobám dostat a na jednu stranu se tomu nedá divit, jelikoţ asociace a hotely jsou kaţdoročně přehlcovány ţádostmi podobného typu. Vzhledem k velmi malému mnoţství existující literatury na dané téma, jsem čerpala hlavně z internetových zdrojů. Kromě internetu, jsem vyuţívala poskytnutých materiálů ze strany sekretariátu AHR ČR, především od paní Ing. Alţběty Cedidlové. Včetně rozhovoru mi poskytla dotazník spokojenosti za rok 2012, ze kterého jsem vygenerovala fakta, která se týkají Plzeňského kraje. Při sumarizaci výsledků z rozhovorů a mého dotazníku jsem došla následujícím závěrům. Vnímání členů fungování asociace jako celku a jeho krajské sekce, je velmi individuální. V rámci práce celé asociace je od členů vyţadován větší nátlak při lobbování za sníţení DPH, cen u kolektivních správců a propagace. V oblasti krajské sekce, se jedná o lepší vzájemnou komunikaci mezi členy a lepší dorozumění ze strany krajských a městských úřadů. Zároveň je zde určité očekávání od nově zvoleného předsedy ve vedení a pořádání zasedání. Zasedání by měla přinášet zajímavé hosty, řešit aktuální problémy a dávat prostor pro předávání informací a zkušeností. Při interview, které mi poskytli bývalí členové a nečlenové jsem se dotazovala hlavně na důvod jejich vystoupení nebo nečlenství. Respondenti vypověděli, ţe pro ně nabídka sluţeb není motivující, respektive dokáţou si vystačit s informacemi, které si seţenou sami na trhu a nepotřebují k tomu asociaci. Nicméně, ţádný z nich nedokázal s určitostí říci, zda se v budoucnosti do asociace nevrátí.

71

V diplomové práci jsou uvedeny statistiky příjezdového cestovního ruchu a přenocování v hromadných ubytovacích střediscích. Ze statistik od roku 2009-2012 je zřejmé, ţe turistů rok od roku v Plzeňském kraji přibývá, avšak těch, co přenocují, přímo úměrně ubývá. Práce by měla být přínosná, jak pro zmapování situace krajské sekce, tak jako podklady pro nového předsedu. V neposlední řadě byla přínosná zejména mně samotné. Její zpracovávání mě obohatilo o nové kontakty, zlepšení komunikačních schopností a jednání s lidmi.

72

Literatura [1] ATTL, P.; POLÍVKOVÁ, A.; STUDNIČKA, P. 2011. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. 2011. 54 s. ISBN 978-80-87411-13-1. [2] HOUŠKA, Petr. Klasifikace ubytovacích zařízení. Vyd. Ministerstvo pro místí rozvoj, 2007. ISBN 978-80-87147-00-9 [3] 1HÁJKOVÁ, K. Spokojenost členů 2012. Vytvořeno 12.11.2012, 16:06 [4] FILIPEC, J. V. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Vyd. 2. Praha:

Academia, 2001, 647 s. ISBN 80-200-0493-9 [5] VLACH, P.. Fraus ilustrovaný studijní slovník anglicko-český / česko-anglický. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Fraus, 2004, 1120 s. ISBN 80-723-8343-4. [6] KRAUS, J.; PETRÁČKOVÁ, V. Velký slovník cizích slov. Vyd. 2. Voznice: Leda, c1999, CD-ROM. ISBN 80-721-4797-8. [7] LIMBURSKÁ, Olga a Eva MRÁZKOVÁ. Velký kapesní německo-český, českoněmecký slovník. Vyd. 2. Praha: KPS, 1992, 796 s. [8] LINGEA. Francouzsko-český, česko-francouzský velký slovník. 1. vyd. Brno: Lingea, 2007, 1375 s. ISBN 978-80-87062-05-0.

Internetové zdroje [1] Kraje

České

republiky.

[cit.

2012-04-12].

Dostupné

na

internetu:

na

internetu:

http://www.czechtourism.cz/artimg/kraje.jpg [2] O

kraji

–

Plzeňský

kraj.

[cit.

2012-04-12].

Dostupné

http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/plzensky-kraj/regionalni-informace/o-kraji/ [3] Membership. [cit. 2012-10-12]. Dostupné na internetu: http://www.hotrec.eu/aboutus/membership.aspx [4] HOTREC. [cit. 2012-10-12]. Dostupné na internetu: http://www.ahrcr.cz/cz/hotrec [5] Welcome

to

the

Hotelstars

union!

[cit.

2012-10-12].

Dostupné

na

73

internetu:http://www.hotelstars.eu/index.php?id=start [6] The members of the Hotelstars Union. [cit. 2012-10-12]. Dostupné na internetu: http://www.hotelstars.eu/index.php?id=my-country [7] Homepage.

[cit.

2012-20-12].

Dostupné

na

internetu:

http://www.mhra.org.mt/top_menu/Homepage/tabid/90/Default.aspx [8] Offizielle Schweizer Hotelklassifikation von hotelleriesuisse. [cit. 2012-20-12]. Dostupné

na

interne-

tu:http://www.hotelleriesuisse.ch/de/pub/services/klassifikation.htm [9] Home. [cit. 2012-20-12]. Dostupné na internetu: http://www.hotelsterne.at/ [10]

Das System der Deutschen Hotelklassifizierung. [cit. 2012-20-12]. Dostup-

né na internetu: http://www.hotelsterne.de/de/?open=Systembeschreibung [11]

Présentation.

[cit.

2012-20-12].

Dostupné

na

internetu:

http://www.synhorcat.com/syn_page.php?rb=synhorcat [12]

Hotelové hvězdičky v novém. [cit. 2012-20-12]. Dostupné na internetu:

http://www.ahrcr.cz/cz/novinky-v-oblasti-certifikace/hotelove-hvezdicky-v-novem [13]

Srovnání kraje s Českou republikou. [cit. 2012-20-12]. Dostupné na

internetu http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/plzensky-kraj/kraj/ [14]

Krajské

analýzy.

[cit.

2013-01-25].

Dostupné

na

internetu:

http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6567401 [15]

Zkvalitnění informací pro zpracování satelitního účtu cestovního ruchu ČR

(TSA). [cit. 2013-01-25]. Dostupné na internetu: http://mmr.cz/cs/Podpora-regionua-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy/Zkvalitneni-statistickych-dat-ocestovnim-ruchu/Zkvalitneni-informaci-pro-zpracovani-Satelitniho-uctu/

74

Příloha

75

76

77