VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Martin Pištej

Průzkum spokojenosti občanů s infrastrukturou vybudovanou v obci v souvislosti s využíváním volného času

Diplomová práce

2013

Průzkum spokojenosti občanů s infrastrukturou vybudovanou v obci v souvislosti s využíváním volného času

Diplomová práce

Bc. Martin Pištej

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Katedra marketingu a mediálních komunikací

Studijní obor: Marketingové komunikace Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. D. Jakubíková, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 2013 - 05 - 09 Datum obhajoby diplomové práce: 2013 - . . . - . . . E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master’s Dissertation

A survey of citizen satisfaction with the infrastructure built in the village in connection with the use of free time

Bc. Martin Pištej The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of marketing and media communications

Field of study: Marketing communications Thesis Advisor: doc. Ing. D. Jakubíková, Ph.D. Date of submit: 2013 - 05 - 09 Date of Thesis Defense: 2013 - . . . - . . . E-mail: [email protected]

Prague 2013

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem diplomovou práci na téma Průzkum spokojenosti občanů s infrastrukturou vybudovanou v obci v rámci využití volného času zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění

souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

V Praze dne 17. 04. 2013

Martin Pištej

Rozsah praktické části této práce byl časově i technicky velmi náročný. V první řadě patří mé poděkování velmi ochotným respondentům, kteří v Košířích vyplňovali mé dotazníky a svými vyčerpávajícími odpověďmi mi tak velmi pomohli ke sběru dat, ze kterých jsem mohl vytvořit grafy a tabulky a učinit patřičné závěry.

Dále patří mé poděkování vedoucímu katedry marketingových a mediálních komunikací, panu Ing. Bc. Chromému, který mi svou výukou vysvětlil, jak mám postupovat při sběru informací a především sestavování grafů a tabulek v programu Microsoft Excel.

V závěru poděkování nesmím zapomenout na vedoucí mé práce, paní doc. Ing. Dagmar Jakubíkovou, která mi v průběhu zpracování mé práce pomáhala s její strukturou, metodikou a usměrňovala jednotlivé kroky mé diplomové práce při jejích konzultacích.

Abstrakt PIŠTEJ, Martin. Průzkum spokojenosti občanů s infrastrukturou vybudovanou v obci v rámci využitelnosti volného času. Diplomová práce Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. 85 Stran.

Cílem této diplomové práce je obecně nastínit teorii infrastruktury, její členění a definice, ale především zjistit, jak jsou občané Košíř spokojeni s infrastrukturou, která je zde vybudována a také navrhnout opatření, které by přinesly zlepšení životních podmínek a zkvalitnění služeb, které jsou zde nabízeny.

Úvodní kapitola vymezuje a definuje teoretické pojmy, rozebírá členění podle různých kritérií a poukazuje na souvislost mezi infrastrukturou, volným časem a jeho využitím. Je zde stručně popsáno několik definic infrastruktury, její druhy a význam. Teoretická část je ještě doplněna o vysvětlení pojmu průmyslové zóny a rozdíly mezi jednotlivými typy infrastruktur.

Praktická část se zabývá již samotnými Košířemi a jejich historií. Dále je popsáno několik zdejších nejlepších restaurací a hospod, ve kterých jsem měl možnost vyzkoušet jejich služby a jídelníček. Dále je zpracován seznam jednotlivých sportovišť, které Košíře mohou nabídnout, např. tenisové kurty, fotbalové hřiště, turistika a také místní squash park spojen s fitness. Hlavní část analytické části se pak zabývá průzkumem spokojenosti občanů. Pomocí dotazování jsem zhodnotil odpovědi

90 respondentů,

které jsou zaneseny ve 27 grafech a 7 tabulkách.

Návrhová část se zabývá především návrhy na zlepšení situace v Košířích. Dále je zde uvedena stručná sumarizace získaných dat a také vyhodnocení hypotéz, které jsem si na začátku své diplomové práce stanovil.

Klíčová slova: Infrastruktura, volný čas, spokojenost, doprava, analýza, průzkum

Abstract

PIŠTEJ, Martin. A public opinion survey of the current local infrastructure with regards to free time activities. Hotel College graduation paper. Prague, 2013. 85 pages.

The aim of this paper is to generally outline infrastructure theory and its divisions and characteristics but primarily to learn how happy the inhabitants of Košíře are with the current infrastructure and put forth proposals which would improve living and service quality of that which is offered there.

The introduction defines theory concepts, covers the sections according to various criteria and demonstrates infrastructure interdependencies and recreational use. Briefly described are several definitions of infrastructure, their types and importance.

The

theory section is supplemented by a clarification of the idea of industrial zones and the differences between individual types of infrastructure.

The practical section covers Košíře itself and its history. A number of the best restaurants and bars are described including personal experiences in these establishments. Also, a list of sports fields in Košíře is provided: tennis courts, football fields, hiking and squash courts included with fitness centers. The main body of the analysis covers the public opinion poll. From the poll, the respondents answers are evaluated and displayed in 27 graphics and 7 tables.

The proposal section covers, primarily proposals for improving the situation in Košíře. Furthermore presented is a brief summary of the acquired data and evaluation of hypothoses stated at the beginning of the paper.

Key words: Infrastructure, free time, satisfaction, traffic, analysis, research

Obsah Úvod.……………………………………………………………………………………

1

1.

Teoretická část – pojem, historie, definice a význam.…………………….

3

1.1.

Pojem infrastruktura…………………………………………………………..

3

1.2.

Historie termínu infrastruktura……………………………………………….

3

1.3.

Definice infrastruktury…………………………………………………………

4

1.4.

Sledované kapitoly infrastruktury……………………………………………

6

1.4.1. Veřejná infrastruktura…………………………………………………………

6

1.4.2. Dopravní infrastruktura……………………………………………………….

7

1.4.3. Kritická infrastruktura…………………………………………………………

10

1.4.4. Technická infrastruktura……………………………………………………..

14

1.5.

Význam infrastruktury………………………………………………………..

15

2.

Praktická část…………………………………………………………………. 20

2.1.

Geografické údaje…………………………………………………………....

20

2.2.

Historie Košíř………………………………………………………………….

21

2.3.

Infrastruktura v Košířích……………………………………………………… 25

2.3.1. Doprava v Košířích…………………………………………………………… 26 2.3.2. Kultura v Košířích…………………………………………………………….. 26 2.3.3. Pohostinství v Košířích………………………………………………………. 27 2.3.4. Sport v Košířích……………………………………………………………….

30

2.3.5. Turistika v Košířích…………………………………………………………… 34 2.3.6. Přírodní památky……………………………………………………………… 35 2.3.7. Kulturní památky v Košířích…………………………………………………. 37 2.4.

Metodika průzkumu spokojenosti občanů s infrastrukturou……………… 39

2.4.1. Metody průzkumu…………………………………………………………….. 39 2.4.2. Oslovení respondentů………………………………………………………… 40 2.4.3. Způsob hodnocení……………………………………………………………. 40 2.4.4. Anketní formulář………………………………………………………………. 40 2.5.

Vlastní anketa…………………………………………………………………. 40

2.5.1. Anketní otázky………………………………………………………………… 41

2.5.2. Anketní místa………………………………………………………………….

41

2.6.

Dotazníkový průzkum………………………………………………………… 41

3.

Návrhová část…………………………………………………………………. 71

Závěr…………………………………………………………………………………… 74 Literatura………………………………………………………………………………. 77 Přílohy………………………………………………………………………………….

Seznam tabulek, grafů a příloh Obr. č. 1 – Mapa Košíř Obr. č. 2 – Znak obce Košíře Obr. č. 3 – Restaurace U Tenisu Obr. č. 4 – Restaurace Satelit bar Obr. č. 5 – Restaurace Yang Zi Jiang Obr. č. 6 – Tenisové kurty Cibulka Obr. č. 7 – Znak klubu SK Uhelné sklady Praha Obr. č. 8 – Squash park Košíře Obr. č. 9 – Golfové hřiště

Graf č. 1 – Pohlaví respondentů Graf č. 2 – Věk respondentů Graf č. 3 – Vzdělání respondentů Graf č. 4 – Ekonomická situace respondentů Graf č. 5 – Délka (doba) bydlení Graf č. 6 – Celková spokojenost občanů Graf č. 7 – Spokojenost občanů/délka (doba) pobytu v Košířích Graf č. 8 – Spokojenost se službami 1/2 Graf č. 9 – Spokojenost se službami 2/2 Graf č. 10 – Spokojenost občanů se zelení Graf č. 11 – Spokojenost s novými domy Graf č. 12 – Kvalita životního prostředí

82

Graf č. 13 – Třídění odpadu Graf č. 14 – Volnočasové aktivity 1/2 Graf č. 15 – Volnočasové aktivity 2/2 Graf č. 16 – Oblíbenost sportů v Košířích Graf č. 17 – Návštěva restaurací/věk Graf č. 18 – Spokojenost občanů s nakupováním v Košířích Graf č. 19 – Spokojenost s nakupováním zboží Graf č. 20 – Oblíbená restaurace Graf č. 21 – Chybějící zařízení Graf č. 22 – Přáli by si občané Košíř více obchodů a restaurací? Graf č. 23 – Chybějící věc Graf č. 24 – jak zlepšit dopravní infrastrukturu v Košířích? Graf č. 25 – Pocit bezpečí Graf č. 26 – Podmínky pro výchovu dětí Graf č. 27 – Co mají respondenti na Košířích nejraději?

Tabulka č. 1 – Délka (doba) života ve městě a celková spokojenost Tabulka č. 2 – Spokojenost se službami Tabulka č. 3 – Kvalita životního prostředí Tabulka č. 4 – Způsob trávení volného času Tabulka č. 5 – Návštěva restaurací/věk Tabulka č. 6 – Spokojenost s nakupováním zboží Tabulka č. 7 – Chybějící věc

Příloha č. 1 – Anketní dotazník

Úvod Infrastruktura je velmi důležitá součást každého města nebo obce. Je to vlastně skupina propojených prvků, které udržují celou strukturu pohromadě. Tento termín je nejčastěji chápán ve vztahu k silnicím, letišti nebo technickému vybavení. Ve spojení s volným časem pak hovoříme o restauracích a sportovištích, ale i o turistických podmínkách nebo obchodech. Cílem této diplomové práce je analyzovat současnou infrastrukturu Košíř a na základě dotazníkového šetření zjistit, jak jsou s ní městské části Prahy – Košíře spokojeni její obyvatelé a také jak zde tráví svůj volný čas. Druhým cílem je pak navrhnout opatření, která povedou ke zlepšení spokojenosti občanů této městské části.

Tyto

poznatky

budu

zjišťovat

na

základě

zpracování

dotazníků

a jejich distribucí mezi občany Košíř. Budou zde také popsána jednotlivá stravovací zařízení, sportoviště a také turistické oblasti, tj. místa, kde všude občané Košíř mohou trávit svůj volný čas.

V teoretické části se budu zabývat především samotným pojmem infrastruktura, její definicí, historií a obsahem. Tato část popisuje sledované kapitoly infrastruktury a člení je podle druhu a významu. Všímá si rovněž propojení jednotlivých druhů a směruje je do souvislostí se sledovanou lokalitou. V závěru této části se zamýšlím i nad významem infrastruktury v souvislosti se sledovanou tématikou.

V úvodu praktické části se diplomová práce věnuje geografii a historii Košíř a popisuje přírodní a kulturní památky této lokality. Podrobně seznamuje s jednotlivými prvky infrastruktury ve sledované čtvrti Košíře, zejména v souvislosti s následným praktickým dotazníkovým průzkumem.

Nosným prvkem praktické části je rozsáhlá část věnující se dotazníkovému průzkumu spokojenosti občanů s infrastrukturou vybudovanou v obci v souvislosti s využíváním volného času. Tomuto předchází popis vlastní metodiky průzkumu, výběr a oslovení respondentů, způsob hodnocení a podrobně popisuje a analyzuje anketní otázky. Celý tento výzkum je pak přehledně znázorněn do tabulek a vyhodnocen graficky i s podrobným rozborem. 1

Poslední, návrhová část se věnuje tomu, co je potřeba v Košířích změnit a vylepšit podle výsledků dotazníkového průzkumu. Výsledkem je řada vylepšení, které by mohli vést ke zlepšení situace v rámci spokojenosti občanů s infrastrukturou a využitím volného času. Také je zde uvedena stručná sumarizace získaných dat a zhodnocení hypotéz. Stanoveny a vyhodnoceny jsou následující hypotézy: •

H1: Sport a relaxace doma jsou nejčastějšími aktivitami trávení volného času.

•

H2: Čím déle lidé žijí na jednom místě, tím jsou zde spokojenější.

•

H3: Ženy se cítí méně v bezpečí než muži

•

H4: Do restaurací chodí více mladých lidí, protože jsou ochotni vynaložit za kvalitní stravu více peněz a také proto, že je gastronomie na vzestupu a je to moderní.

•

H5: Čím více ustupuje příroda na úkor techniky, tím méně jsou lidé spokojeni.

Použitou metodou výzkumu bude tedy dotazování, kde budu pomocí dotazníků shromažďovat údaje z otázek, na které respondenti budou odpovídat. Tento dotazník bude podrobně zanesen v analytické části pomocí grafů, tabulek a písemného zhodnocení.

2

1.

Teoretická část - pojem, historie, definice a význam

1.1.

Pojem infrastruktura Pojem infrastruktura pochází původem z francouzštiny v doslovném

překladu

znamená:

co

je

pod

stavbami.

infra-structure, což Infrastruktura

je

v nejobecnějším smyslu slova skupina propojených strukturálních prvků, které pak udržují celou strukturu pohromadě. Obvykle se používá pouze pro struktury, které jsou uměle vytvořené. Termín infrastruktura se používá v různém smyslu v řadě odvětví; zřejmě nejvíce se užívá v ekonomii, kde popisuje fyzickou infrastrukturu jako třeba budovy nebo silnice.1

Infrastruktura obecně je množina propojených stavebních prvků, které poskytují rámcovou podporu celku. Termín infrastruktura má různé významy v různých oblastech, ale nejčastěji je chápán ve vztahu k silnicím, letišti či technickému vybavení. Tyto různé prvky mohou být souhrnně pojmenovány jako civilní infrastruktura, městská infrastruktura, či veřejné komunikace a stavby. Infrastruktura může být zřízena a spravována soukromým sektorem nebo státem.2

1.2.

Historie termínu infrastruktura Termín infrastruktura má svůj původ v 19. století ve Francii a během první poloviny 20 století primárně označovalo vojenská zařízení. Pojem se stal módním v '80 letech 20 století v USA, kdy kniha "Amerika v troskách" (America in Ruins, Choate and Walter, 1981) odstartovala veřejně politickou diskuzi o národní „infrastrukturní krizi“, zaviněnou desetiletími nedostatečných investic a špatné údržby do veřejných komunikací a staveb. Jednání trpěla nepřesnou definicí pojmu infrastruktura, proto postupně vznikala řada definic vedoucích k upřesnění pojmu.3 1

MEDEK, František. Technická infrastruktura měst a sídel. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1997. s. 83 2 MEDEK, František. Technická infrastruktura měst a sídel. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1997. s. 84-85 3 ŠENOVSKÝ, Michail; ADAMEC, Vilém; ŠENOVSKÝ, Pavel. Ochrana kritické infrastruktury, 1. vydání Ostrava: Edice SPBI Spektrum, 2007, s 24

3

1.3.

Definice infrastruktury Infrastruktura je soubor odvětví služeb a zařízení zajištujících ekonomické a sociální systémové funkce. Umožňuje průmyslovou, zemědělskou a jinou ekonomickou aktivitu.

Infrastruktura

zahrnuje

dopravní

prostředky

a

zařízení

(dopravní

infrastruktura), spoje, energetické zdroje, zásobování vodou, kanalizaci atd. Investice do infrastruktury se pokládají za podmínku ekonomického rozvoje a její kvalita odráží životní úroveň daného státu či regionu.

Národní výzkumná rada U.S. (National research council) zjistila, že pojem infrastruktura je mezi lidmi různě chápán a zavedla tuto definici:4 "Veřejná infrastruktura se vztahuje jak ke specifickým funkcím – dálnice, ulice, silnice a mosty; hromadná doprava, letiště a letecká síť; vodárny a vodní zdroje; čistírny odpadních vod; zpracování komunálního odpadu; výroba a přenos elektrické energie; telekomunikace a zpracování nebezpečného odpadu – tak i ke složeným polyfunkčním systémům."

V českém prostředí je pojem veřejné infrastruktury definován Stavebním zákonem (Zákon č. 183/2006 Sb.) takto:5

"Veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to:

1. Dopravní infrastruktura, například stavby po-zemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;

2. Technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické

4

ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra;- PONDĚLÍČEK, Michael. Sustainable Indicators Observation as a Emerging Tool for Planning Practice and Good Governance on the Local Level. An Example from Czech Republic. In Learning Cities in a Knowledge based Society. Milano: Politechnica Milano, 2008. s 145 5 § 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

4

vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovou. 3. Občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva.

4. Veřejné prostranství, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu" podle zákona 130/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů:

„Velkou infrastrukturou pro výzkum, vývoj a inovace se rozumí jedinečné výzkumné zařízení včetně jeho pořízení, souvisejících investic a zajištění jeho činnosti, které je nezbytné pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností a které je schvalováno vládou a zřizováno jednou výzkumnou organizací pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi (dále jen „velká infrastruktura“).“

Definice velké infrastruktury pro výzkum a vývoj podle Cestovní mapy velkých evropských infrastruktur pro výzkum (dále jen „ESFRI Roadmap“) zní:

„Výzkumné zařízení nebo služby pro výzkum jedinečné povahy, které mají panevropský význam a které produkují vynikající výsledky ve všech oblastech své činnosti. Tato zařízení jsou charakteristická vysokými náklady na pořízení i provoz ve srovnání s běžnými projekty výzkumu a vývoje v příslušném oboru výzkumu a vývoje, jejich výstavba je časově velmi náročná, pro udržitelný provoz potřebují vytvoření speciálních podmínek, jejich využití je multidisciplinární a jsou využívána jak pro výzkum a vývoj, tak zpravidla i pro průmysl.“ 6

Definice výzkumné infrastruktury pro potřeby Nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) zní takto:

6

ZELENÝ, Lubomí;, PEŘINA, Luboš. Doprava : dopravní infrastruktura. 1. vyd.\nl Praha : Vysoká škola ekonomická, 2000, s. 127

5

„Výzkumnou infrastrukturou“ se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění špičkového výzkumu ve všech oborech, zahrnující základní vědecké vybavení a výzkumný materiál; zdroje založené na znalostech,

například

sbírky,

archivy

a

strukturované

vědecké

informace;

infrastruktury informačních a komunikačních technologií, například sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy nezbytné k dosažení špičkové úrovně. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěné“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů).

Citováno podle European Roadmap for research insfrastructures - Report 2006. Dokument byl v roce 2008 aktualizován. Aktualizovaná verze byla zveřejněna na konferenci ECRI 2008 a projednávána byla dále v první polovině roku 2009.

1.4.

Sledované kapitoly infrastruktury

1.4.1.

Veřejná infrastruktura V 80. letech 20. století v USA byla veřejná infrastruktura vymezena tak, že se vztahuje jak ke specifickým funkcím – dálnice, silnice, ulice a mosty; hromadná doprava, letiště a letecká síť, vodárny a vodní zdroje,čistírny odpadních vod, zpracování

komunálního

odpadu,

výroba

a

přenos

elektrické

energie,

telekomunikace a zpracování nebezpečného odpadu – tak i ke složeným polyfunkčním systémům.7

V České republice se dle zákona veřejnou infrastrukturou rozumí pozemky, stavby a zařízení. Je to:

1. Dopravní infrastruktura - stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení.

7

6

2. Technická infrastruktura - stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, např. vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vybavení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě.

3. Občanské vybavení - stavby, zařízení a pozemky sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči pro rodiny, zdravotnické služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva.

4. Veřejná prostranství - zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.

1.4.2.

Dopravní infrastruktura

Dopravní systém státu (subjektů podnikajících na dopravní infrastruktuře) tvoří v podmínkách České republiky veřejná a neveřejná osobní a nákladní doprava. Veřejná doprava je částí dopravního systému, kterou tvoří dopravní podniky, tj. podniky vytvořené za účelem provádění přepravních služeb. Podniky veřejné dopravy mohou podnikat v dopravě osobní nebo nákladní, mimořádně i v obou dopravách.

Aby infrastruktura pomáhala účinně ekonomickému a sociálnímu rozvoji, musí být budována v předstihu. Převážně jde o oblast státních investic, protože kapitálové vklady do infrastruktury jsou značné a návratnost vložených prostředků zdlouhavá. To je obvykle pro soukromý sektor málo přitažlivé a často také nad jeho kapitálové síly a možnosti. Ve státech s tržní ekonomikou jsou uplatněny různé způsoby ekonomického řízení a financování infrastrukturních odvětví. Např. ve Velké Británii byla privatizována energetika, v USA jsou v soukromých rukou železnice, tunel pod Britským kanálem (La Manche) stavělo sdružení bank a podnikatelů, v Itálii soukromý kapitál stavěl dálnice a vybíral poplatky za jejich použití, jinde stát staví dálniční síť a někdy vybírá (Francie) a jindy nevybírá (SRN) poplatky za její použití.8

8

Eisler, Jaroslav. Podniky a podnikání v dopravě. VŠE, Praha, 2000, s. 44

7

Pro rozvoj určitého území je jednou z nejdůležitějších podmínek dopravní síť. Můžeme říct, že rozvojový potenciál je vyšší právě v oblastech, které mají zajištěnou lepší dopravní infrastrukturu. Tvorba a udržování dopravní infrastruktury je velmi finančně náročné a pokud je zapotřebí nějaká změna, zabere to i mnoho času. Potřeba rozvoje v dané oblasti převyšuje požadavky na dopravu a navíc je toto odvětví územně vysoce diferencované při porovnání s ostatním technickým vybavením území potřebný pro rozvoj.9

V České republice dochází k důležitým změnám ve struktuře dopravy i jejím rozsahu v období po roce 1989. Změny se týkaly i směřování hlavních dopravních tepen České republiky. Železniční doprava byla na svou dobu vysoce výkonná a odpovídala stávajícím požadavkům. Silniční doprava ale za potřebami značně zaostávala. Po roce 1989 se ale situace otočila a železniční doprava se oproti té silniční dostala do útlumu.10

V letech 1995 – 2005 došlo k velké změně v poměru mezi železniční a silniční dopravou. Pokles přepravy zboží oproti roku 1995 činil v roce 2005 v železniční dopravě přibližně 21% a v silniční skoro 18%. Výkony v tunokilometrech v daném období v železniční dopravě klesly na 66% a v silniční vzrostly na 296%. Tento rozdíl vyplývá ze zvýšení vzdálenosti silniční dopravy, která v roce 1995 činila 26 Km a v roce 2005 již 94 Km. V tomto období vznikly změny vnitřní nákladní dopravy. Železnice se přestávala využívat pro přepravu produkce menších firem. Druhá změna je, že se Česká republika stala místem, které si vybírají zahraniční firmy pro své trasy kamionů, které projíždějí střední Evropou. Tento rychlý nárůst silniční nákladní dopravy způsobil, že se stávající dopravní síť v České republice přetížila. Toto extrémní vytížení vedlo k výstavbě dálnic na hlavních tazích. To vedlo ovšem zhoršení kvalit silnic II. A III. Tříd, které byly pod správou jednotlivých krajů, protože je stát přestal udržovat a přestaly být vhodné pro zahraniční přepravu. U nás v České

9

Wokoun, René et al. Ekonomika v prostoru : svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha : Linde, 2008. s. 115 10 Wokoun, René et al. Ekonomika v prostoru : svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha : Linde, 2008. s.116

8

republice je silniční síť rozložena nerovnoměrně. Hlavní komunikace se zbíhají v Praze v monocentrickém uspořádání.11

Na Moravě je situace o něco příznivější díky dopravním centrům v Olomouci a v Brně. Slezsko je ale obsluhováno silniční dopravou daleko hůř. Zvyšující se přepravní nároky mají sice za důsledek přetížení naší silniční sítě, získává ale na atraktivnosti pro možné investování. V zázemí hlavních tepen bývají lokalizovány nové výrobní a logistické kapacity.12

V železniční dopravě začala být žádoucí podstatná modernizace. Podle konceptu rozvoje dopravy se má železniční nákladní doprava orientovat na rychlou a dálkovou meziregionální dopravu, která je zapojena do logistického procesu. Právě proto se začaly vystavovat a modernizovat železniční koridory a rekonstruovat důležité železniční uzle. Začalo se počítat s konstrukcí vysokorychlostních železničních tratí, které bylo ovšem jen v plánování. Jednotlivé varianty vysokorychlostních tratí budou posuzovány podle důležitých hledisek, a to ekonomického, vlivu na životní prostředí, podle urbanistického hlediska a podle vztahu na obyvatelstvo a ostatním druhům dopravy.13

V České republice jsou vedlejšími prvky doprava letecká a vodní. V letecké dopravě je většina přepravy koncentrována na letiště Praha – Ruzyně (nyní letiště Václava Havla). Je nutné stále navyšovat kapacitu a zlepšit silniční spojení mezi letištěm a centrem Prahy. Vodní doprava má pouze doplňující význam a pro její funkční napojení na evropskou síť vodních tras je zapotřebí zlepšit technické podmínky na dolním Labi.14

11

Wokoun, René et al. Ekonomika v prostoru : svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha : Linde, 2008. s. 116-117 12 Wokoun, René et al. Ekonomika v prostoru : svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha : Linde, 2008. s. 117-118 13 Ministerstvo dopravy ČR: Železniční vysokorychlostní tratě 14 Wokoun, René et al. Ekonomika v prostoru : svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha : Linde, 2008. s.119

9

1.4.3.

Kritická infrastruktura Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb celého obyvatelstva.

Z definice tedy vyplývá, že úkolem společnosti je kritickou infrastrukturu chránit tak, aby fungovala za všech situací. Z tohoto můžeme vyvodit, že ochrana kritické infrastruktury je proces, který při vědomí všech rizik a hrozeb směřuje k zajištění fungování kritické infrastruktury.

Na kritickou infrastrukturu musíme pohlížet jako na komplexní systém. Kritická infrastruktura má síťové uspořádání, které se skládá z jednotlivých prvků sítě a spojnic (jednotlivé prvky jsou vzájemně provázané). Stejně jako v každé síti se i zde nachází místa, kde se schází více prvků spojnic, které tvoří uzel. Proto poškození, narušení nebo výpadek některého uzlu má více nebo méně závažný dopad na funkčnost dalších uzlů. Systém je tedy plně závislý na každém jeho článku. Výpadek by mohl způsobit následné zhroucení celé kritické infrastruktury. Z tohoto důvodu by mělo být v zájmu ochrany kritické infrastruktury tyto uzly chránit aby se nerozpletly a celý systém tak zůstal komplexní.

Ochrana kritické infrastruktury je založena na snížení zranitelnosti systému neboli zvýšení jeho odolnosti vůči dopadům mimořádných událostí. Pro tyto případy je nutné mít připravená opatření zaměřená na odstranění škod. Z toho vyplývá, že se snažíme pomocí provádění preventivních opatření, např. zvýšením bezpečnosti systému technicko-organizačním opatřením, zabránit vzniku mimořádných událostí nebo alespoň udržet následky způsobené těmito událostmi v co nejnižším rozsahu.15

Kritická infrastruktura je velice rozsáhlá a očekává se, že stát ji bude nepřetržitě a důsledně chránit. Problém je ale v tom, že ne všechny subjekty kritické infrastruktury patří do majetku státu. Některé subjekty jsou ve vlastnictví soukromého sektoru a ty mají hlavně zájem o zvyšování svého zisku, před zajištěním ochrany 15

ŠENOVSKÝ, Michael; ADAMEC, Vilém; ŠENOVSKÝ, Pavel. Ochrana kritické infrastruktury, 1. vydání Ostrava: Edice SPBI Spektrum, 2007, s. 141

10

a bezpečnosti kritické infrastruktury. Kvůli tomu se ochrana kritické infrastruktury stává mnohem složitějším procesem. Stát tedy nemůže investovat své státní peníze do ochrany kritické infrastruktury, která je v soukromých rukou, ale ani nemůže přinutit soukromý subjekt, aby investoval své peníze do ochrany kritické infrastruktury, např. ve formě preventivních opatření. Přesto se stát musí zabývat problematikou ochrany kritické infrastruktury, která je nejen ve vlastnictví státu, ale i ve vlastnictví soukromých subjektů, protože ji potřebuje k zajištění základních životních potřeb pro stát a obyvatelstvo.16

V České republice se problematiku ochrany kritické infrastruktury zabývá Výbor pro civilní a nouzové plánování, který je pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu České republiky.17

Kritickou infrastrukturu můžeme na základě jejich technických, strukturálních a funkčních specifik roztřídit na:

1.

Technickou

infrastrukturu

-

energetika,

vodní

hospodářství,

doprava

a komunikační a informační systémy.

2. Sociálně-ekonomickou infrastrukturu - zdravotní péče, veřejná správa, finanční služby a nouzové služby.

Mezi oběma oblastmi kritické infrastruktury je určitá závislost. Například u všech sociálně-ekonomických služeb se vyžaduje neomezená možnost disponovat s technickou infrastrukturou a technická infrastruktura je v případě krize na sociálněekonomických službách závislá.18

Na základě usnesení Bezpečnostní rady státu č. 30 ze dne 3. července 2007 byl Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky zpracován návrh tezí Komplexní strategie České republiky k řešení

16

ŠRYTR, Petr. Městské inženýrství (2). Vyd. 1. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0440-8. 18 17

11

problematiky kritické infrastruktury České republiky. V tomto návrhu byly obsaženy 3 body:19

a)

obecná východiska a mezinárodní aspekty,

b)

základní východiska v České republice,

c)

teze k řešení problematiky ochrany kritické infrastruktury

Průmyslové zóny

Průmyslové zóny jsou volné plochy, případně plochy s objekty, které jsou významné a perspektivní a mohou být použity k okamžitému zahájení výstavby budov, nebo jiných investičních projektů. Pojem „průmyslová zóna“ bychom mohli vysvětlit jako soubor univerzálních projektů, které jsou vhodné pro lehkou a nezávadnou výrobu s dobře řešenou dopravou, hygienickými podmínkami a s co největším podílem zeleně, tedy stromů, keřů, případně menšího parku mezi jednotlivými investičními objekty. Výrobní provoz je situován dovnitř jednotlivých objektů, které jsou většinou neoploceny a umožňují tak volný pohyb všem návštěvníkům. Můžeme tedy říct, že jde o ucelený komplex průmyslu a služeb jež má integrované funkce odborného charakteru. Firmy, které jsou v rámci celého komplexu, se snaží o maximální možné využití vzájemné podpory a spolupráce při výměně informací, poradenství, užívání kontaktů, různé prezentace a jiné. Tato spolupráce by tedy měla vést k dosažení lepších výsledků v rámci všech jejich činností. 20

V České republice

průmyslové zóny představují relativně novější trend, ale na

mezinárodní scéně jde o oblast, které se začala rozvíjet již od konce 50. let. V této době šlo především o vytváření zón pro volný obchod, které jsou využívány především pro dovoz materiálu ze zahraničí, jeho zpracování a v poslední řadě také o vývoz následného vytvořeného produktu. Tato území byla pro svůj účel ale oplocena a nebyla tam tedy možnost volného pohybu všem občanům, ale stavěla se v těsné blízkosti letišť, přístavů nebo mezinárodních železnic, pro lehčí distribuci finálních výrobků. 19

20

12

Jako příklad bych uvedl průmyslovou zónu volného obchodu u letiště Shannon v Irsku, která byla otevřena v roce 1958. Byla tak úspěšná, že po sedmiletém provozu představoval její export dokonce jednu třetinu vývozu celého Irska, právě kvůli vhodnému situování této zóny. Také je vhodné poznamenat, že i přesto, že měla původní orientaci na průmysl, začaly se v ní postupně uplatňovat i podniky poskytující služby.21

V České republice se v minulosti také uvažovalo o založení podobné zóny volného obchodu. Ty se ale nerealizovaly, a tak nyní v souvislosti s členstvím České republiky v EU ztratily tyto úvahy svůj význam. Velmi účinné se však ukázalo vytváření průmyslových zón, které byly atraktivní pro domácí, ale také i pro zahraniční investory. Vymezení ploch určených pro průmyslový rozvoj je dlouhodobá a významná záležitost. Zahrnuje vymezení bližšího profilu využití průmyslové zóny, územní přepravu, řešení vlastnických vztahů k pozemkům a aktivity, které směřují k získávání více investorů. Má-li průmyslová zóna větší rozlohu a předpokládá se tak větší účast investorů, je pak třeba zajišťovat i služby obchodního a technického charakteru, případně občanských služeb při větším počtu zaměstnanců. Seznamy průmyslových zón zpracovávají různé firmy a organizace. Jedna z nejvýznamnějších organizací tohoto typu, je pak známá firma CzechInvest. Vzhledem k podrobnosti podkladů jednotlivých zón je pro nás lepší využití materiálů krajských orgánů.22

Průmyslové zóny jsou dá se říct rovnoměrně rozprostřeny po celé republice, vyskytují se v 76 okresech a ve 148 správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Účel většiny průmyslových zón je ale v materiálech krajských orgánů vymezen nejasně. Lze tedy říct, že většina těchto zón se postaví, aniž by znala nějakého konkrétního investora a jejich cíl je získat jakéhokoliv investora. Je tedy pravděpodobné, že některé zóny zůstanou využity jen z části, nebo dokonce vůbec. Při budování průmyslové

zóny

je

třeba

zajistit

především

skvělou

dopravní

a geografickou infrastrukturu. Další výhody, které jsou pro investory důležité, jsou vhodné zázemí a statutární postavení obce. Lze tedy říci, že větší průmyslové zóny se nachází především ve velkých městech či rozvojových oblastí s vyspělou 21

Wokoun, René et al. Ekonomika v prostoru : svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha : Linde, 2008. s.144 22 Wokoun, René et al. Ekonomika v prostoru : svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha : Linde, 2008, s.145

13

a různorodou pracovní silou, infrastrukturou a jinými technickými a obchodními službami. Méně vyspělá území se naopak orientují spíš na průmyslové zóny s nižšími nároky.23

1.4.4.

Technická infrastruktura

Technickou infrastrukturou se rozumí především stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody.

Pod pojmem technická infrastruktura si lze představit vše, co souvisí s technickou obsluhou území. Tuto obsluhu zabezpečují dílčí energetické, informační nebo další specifické systémy, jejichž součástí jsou v základním uspořádání zdroje, rozvody, odběrná, nebo účastnická zařízení, spotřebiče a další specifická zařízení, jimiž se většinou mění parametry dodávaných médií, nebo signálů. Jednotlivé prvky technické infrastruktury významně zasahují do života celé společnosti tím, že ovlivňují

životní

prostředí,

vytvářejí

limity

v podobě

různých

ochranných,

bezpečnostních a hygienických pásem, ale na druhé straně také vytvářejí podmínky pro fungování všech ostatních systémů ve společnosti.24

23

Wokoun, René et al. Ekonomika v prostoru : svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha : Linde, 2008, s.146-147 24

14

1.5.

Význam infrastruktury Význam infrastruktury nespočívá jen ve veřejném zařízení, ale i v jeho správě, údržbě a rozvoji, který souvisí se společenskými požadavky a fyzickým světem, aby usnadnil dopravu lidí a zboží, poskytl vodu k pití i technickému využití, bezpečně naložil s komunálním odpadem, poskytl energii, kde je třeba a přenesl informace v rámci a mezi komunitami.

Volný čas a životní styl Pojem životní styl je velmi blízký pojmu volný čas. Jeho definování má mnoho verzí. Zde je několik definic.

Volný čas je definován velkým množstvím odborníků, jejichž názory se určitým způsobem prolínají a překrývají, ale do jisté míry se i odlišují. První vymezení volného času pochází z období starověkého Řecka a to filosofem Aristotelem, který chápe volný čas jako čas na rozumování, čtení veršů, setkávání se s přáteli a poslouchání hudby, nemá nic společného s lenošením a nicneděláním.

Definice Volný čas je doba, kdy člověk koná činnosti podle své vůle takovou intenzitou, aby si odpočinul, bez záměru produktivity pro prospěch společnosti. Volný čas je mimopracovní doba, osvobozená od času přesčasové práce a dojíždění na místo pracoviště (čas vázaný).

„Životní styl je souhrn životních forem, které jedinec aktivně prosazuje (Bakalář). V definici hraje důležitou roli hodnotová orientace člověka, která ovlivňuje jeho chování i způsob využívání materiálních a sociálních podmínek. Řeší také problém využívání volného času“.25

25

PÁVKOVÁ Jiřina; HÁJEK, Bedřich; HOFBAUER, Břetislav; HRDLIČKOVÁ, Vilma; PAVLÍKOVÁ, Alena. Pedagogika volného času. 4. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2008, s. 29

15

Jiný model dává v souhrnu hodnot na první místo práci a volný čas pro něj téměř neexistuje. Opakem je upřednostňování volného času místo ostatních hodnot. Při hledání zdravého životního stylu by měly být oba modely v rovnováze. Člověk by měl plnit své povinnosti a současně mít dostatek času na odpočinek a rozvíjení svých zájmů. 26

Tři základní funkce volného času

1) Odpočinek (délassement), zotavení, reprodukce pracovní síly. Volný čas osvobozuje od únavy, odstraňuje fyzické nebo nervové poruchy vyvolané napětím, výkonem povinností a zejména práce

2) Rozptýlení (divertissement), zábava, rozptýlení, kompenzace, únik z monotónnosti práce

3) Rozvoj osobnosti (développement) fyzický, kulturní, sociální

Využití volného času27 Způsob nakládání s volným časem je zcela individuální. Jinak s ním nakládají teenageři, jinak ti, kteří studují při zaměstnání, a jinak lidé, kteří si užívají důchodu. Jiný pohled na věc budou mít také osoby tělesně postižené nebo lidé vážně nemocní, jejichž čas se musí podřizovat jejich zdravotnímu stavu.

Využití času teenagerů

Lidé mladšího věku nejčastěji využívají svůj volný čas sportem, aktivitami s přáteli ale také lenošením u televize či hraní počítačových her. Často se tyto činnosti i kombinují a mladí lidé tak sledují televizi a u toho chatují s přáteli. Pohodlí internetu tak drží teenagery často doma a ti si vynahrazují sociální vztahy právě chatováním. Další časté aktivity jsou například kino nebo návštěva restaurací, hospod a barů 26

PÁVKOVÁ Jiřina; HÁJEK, Bedřich; HOFBAUER, Břetislav; HRDLIČKOVÁ, Vilma; PAVLÍKOVÁ, Alena. Pedagogika volného času. 4. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2008, s. 30 27

16

Využití času u lidí středního věku

Tato skupina lidí tráví mnoho svého volného času doma. Často pracují celý den a jsou tak rádi, když si doma zapnou televizi, mohou se v klidu sednout na gauč a lenošit. U těchto lidí je to velmi o časových možnostech. Sportovní aktivity nejsou tak časté a chatování na počítači také ustupuje. Lidé středního věku také častěji využívají kulturních akcí.

Využití času důchodců

Tato skupina lidí preferuje trávit svůj volný čas u televize nebo čtením. V zásadě ale svůj volný čas tráví doma nebo na své chatě, kde chodí například rybařit. Mnozí také chodí do divadla. Najdou se samozřejmě i ti, kteří se snaží sportovat.

Životní styl chápeme jako skutečný znak jedince, nebo projev jeho relativní samostatnosti. Svůj životní styl si formuje každý člověk či skupina lidí sami. Formování osobního životního stylu je záležitostí výchovy a v obecném rámci respektuje kulturu a morálku společnosti. Ačkoliv je životní styl sice individuálním znakem, sociální určení zcela nepostrádá. to znamená, že v sociálních vrstvách nebo skupinách můžeme zaznamenat podobnost životních stylů.28

Faktory, které ovlivňují životní styl:

Životní prostředí - Optimální cestou v hledání podoby životního způsobu by mělo být nalezení souladu mezi snahami o ekonomický růst na jedné straně a přírodou na straně druhé.

Demografická struktura a demografické tendence - Stárnutí populace vyvolává řadu otázek, které zatím nejsou pořádně zodpovězeny. Demografický vývoj může vyvolat tlak na dosud platná schémata řízení společnosti a posílí nutnost je změnit.

28

17

Životní úroveň - Jako standardní hledisko pro vyjádření míry uspokojení materiálních potřeb člověka nabývá stále méně významný charakter. Právě proto je čím dále tím více vytěsňována kategorií kvality života.

Sociálně psychické vlivy - Systém existujících hodnot, morálka, věda, umění jsou dalšími faktory významně se podílejícími na formování podoby životního způsobu.

Zdravý životní styl - by měl být takový způsob života, který pomáhá předcházet nemocem a udržovat tělo v dobré fyzické kondici a pohodě. Znamená to tedy jíst zdravé potraviny, alespoň jednou týdně sportovat, dostatečně spát a důležité je nestresovat se. Když to shrneme, tak je to o tom cítit se duševně i fyzicky pozitivně.29

Tento styl je ovlivňován celou řadou faktorů. Základním je zcela jistě rodina, ve které vyrůstáme, kde jsme se učili prvním návykům, například stravovacím a pohybovým. K tomu přistupuje společnost, její výchovné působení (dnes bohužel často formou diskutabilních výroků tzv. celebrit, které jsou pro řadu z nás „vzorem“) ale vedle toho také „správné vzory“, které během života potkáváme. Mezi zdravý životní styl patří neodmyslitelně také sport.30

Sport - označuje tělesné aktivity moderního člověka. Sportovní činnost patřila vždy k základním hodnotám lidského života bez ohledu na to, ve které době člověk sport provozoval.

Pojem sport pochází z angličtiny, převzatý je ale z francouzského slova desporter, což znamená oddávat se zábavě. (2. pol. 15. stol.)

Sport se dělí na jednotlivá sportovní odvětví, což jsou ve své podstatě druhy sportu, které vznikaly a vyvíjely se většinou samostatně a mají specifické zaměření dané cílem činnosti, v niž se soutěží. Některá sportovní odvětví obsahují jedinou sportovní činnost (např. volejbal, fotbal), některá zase obsahují vice sportovních činností (např.

29 30

18

atletika v sobě zahrnuje běhy, hody atd.). Sport lze dále dělit dle různorodých kritérií, přičemž k této práci bude zapotřebí rozdělit sport na individuální a kolektivní, dále také dle jiného kritéria na amatérský a profesionální.

Dělení sportu 1) Na vrcholové úrovni profesionálně nebo poloprofesionálně (podle významu sportu a kvality sportovce) - sportovec v takovém případě obvykle denně trénuje, často i několik hodin nebo na „plný úvazek“, účastní se soutěží na mezinárodní nebo alespoň národní úrovni 2) Na výkonnostní úrovni poloprofesionálně nebo amatérsky - obvyklý je pravidelný trénink v rozsahu několika až několika desítek hodin týdně, registrace v některém sportovním svazu a pravidelná účast v soutěžích 3) na rekreační úrovni - příležitostné sportování v rozsahu maximálně několika hodin týdně, bez oficiální registrace nebo s registrací v rekreačních čistě amatérských soutěžích

19

2.

Praktická část Praktická část se podrobně zabývá průzkumem spokojenosti občanů s jednotlivými prvky infrastruktury ve vybrané lokalitě v Praze 5 – Košířích. Úvod praktické části je zaměřen na geografické údaje sledované lokality, její historii a zejména konkrétní rozbor infrastruktury v Košířích, z čehož pak čerpá vlastní výzkum.

2.1.

Geografické údaje Obr. č. 1 - Mapa Košíř

Zdroj: http://www.mapy.cz

20

Košíře jsou čtvrť a katastrální území v Praze, nacházejí se v údolí Motolského potoka na jeho pravém břehu. Na severu a na východě sousedí se Smíchovem, na západě s Motolem, na jihu s Jinonicemi a Radlicemi. Jsou součástí městské části i městského obvodu Praha 5. V letech 1896 – 1921 měly status města.31

V údolí se nacházejí několikapatrové činžovní domy z meziválečného období, i některé z 50. let, nad Košířským náměstím se nachází jedna z dominant Košíř, funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl dokončen v roce 1942 (druhou dominantou jsou bývalé Závody průmyslové automatizace na vrchu Vidoule). Na svazích jsou vily, v některých se nacházejí i zahraniční velvyslanectví. Na okraji Košíř vedou dvě tepny silniční dopravy - ulice Plzeňská (která tvoří rozhraní mezi Smíchovem a Košířemi a Vrchlického. S katastrem obce těsně sousedí historický Malostranský hřbitov, na němž jsou pochováni někteří národní buditelé (Karel Jaromír Erben,Václav Jan Tomášek).32

2.2.

Historie Košíř Košíře byly pravděpodobně osídleny dříve než Smíchov, podle všeho již v 10.století. Podél košířsko-motolského potoka vedla cesta k Levému Hradci, původnímu přemyslovskému sídlu. O brzkém osídlení hovoří i nález dokonalé železářské pece se sedmi měchy z mladší doby hradištní.33

V listinách svatojiřského kláštera se pro územní část Košíře objevuje název Cossur (později Chosur) a je pravděpodobně odvozeno od kosířů či kosiřů, kteří zakřiveným nožem řezali vrbové proutí, z něhož vyráběli košíkářské zboží, což vyvolalo úvahy o předslovanském původu jména i o mnohem starším osídlení.34

31

HOLUB, Jan; Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha : vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Košíře, s. 215-222. 32 Roman Peterka(redaktor),Pražská Pětka,měsíčník městské části Praha 5, březen 2010, s. 22, Rozhovor: "Martin Komárek-Ještě jsem nedospěl". 33 34

21

Úplně první písemné zmínky spadají do r. 1146, kdy král Vladislav věnoval některé pozemky stejně jako ves Motol plasskému klášteru. Jiné části údolí vlastnil klášter strahovský či Kapitula Vyšehradská. K r. 1209 se tvrdí, že Košíře patří "odnepaměti" benediktýnkám svatojiřského kláštera na Pražském Hradě, kde byla abatyší dcera Vladislava, Anežka. Těm ale náleželo pravděpodobně území sousedící s Újezdem, tzn. dnešní Holečkovou ulicí, podél Kynského zahrady, směrem ke Krajskému soudu. Další prostor dnešních Košíř patřil královské koruně. Nejstarší osada vznikla na úpatí kopce Věneček (dnes Černý vrch) u Vrchlického ulice. Býval tu někde také větší dvorec, který dodával potraviny pro Pražský hrad. Později byl svěřen do užívání české královně, což je známo zejména u Elišky Přemyslovny, manželky Jana Lucemburského. Roku 1312 vysadila Košíře Větší a Menší zákupním právem osadníkům (tzv. purkrecht, tzn. jako majitelka půdy jí dlouhodobě pronajala zájemcům za jednorázovou zákupní cenu a pravidelnou pevně stanovenou pozemkovou daň, zájemce se tedy stal dědičným držitelem.35

Osídlení bylo řídké, převážně v úzkém údolí potoka vytékajícího na západních svazích. Svahy vystupující nad údolní terén byly původně zalesněné. Postupně byly vymýceny a od poloviny 14. století upraveny na vinice a sady. Příhodná místa u potoka byla též zbavována křovinatého porostu a rozorána jako pole. Celé území bylo využíváno zejména pro zemědělské účely. Díky skutečnosti, že tímto územím vedly významné cesty na západ, vznikalo tu i zázemí pro kupce a vozky - hostince, útulky, kovárny.

Po vystřídání několika dalších majitelů v dobách pohusitských byl košířský dvorec nakonec zakoupen r. 1597 pro úřad nejvyššího purkrabího, který byl původně správcem Pražského Hradu, později úředníkem se stále vyššími soudními pravomocemi, až se stal první osobou hned po králi. Mimo jiné dosazoval rychtáře a obecní konšele přímo v Košířích.

V 15. a 16. století patřily králi a církvi, později se vystřídalo několik soukromých majitelů. Obec v historii zničena válečnými pohromami, naposled roku 1742 francouzskými a bavorskými vojsky. Koncem 19.století vznikají první průmyslové 35

22

podniky (cihelny, pivovar aj.). Více než svému průmyslu vděčí Košíře za svůj vzrůst těsnému sousedství s průmyslovým Smíchovem, kde nacházela značná část košířského obyvatelstva obživu. V roce 1896 byly Košíře povýšeny na město, o rok později zahájen provoz na trati soukromé pouliční dráhy ze Smíchova na Klamovku.

V posledních dvou stoletích před naším letopočtem se budovala na našem území nejstarší hradiště - keltská oppida. Ptolemaiova mapa z Alexandrie na našem území uvádí několik takových center. Jedním z nich je Kasurgis. Jedna teorie si pohrává s myšlenkou, že Ptolemaiova Kasurgis ležela právě v Praze - Košířích. Vedle sebe mohla existovat dvě podobná centra Keltů: známá zbraslavská Závist a velká obchodní osada na levém břehu Vltavy někde v katastru Košíře-Motol-Dejvice, kde je doloženo staré osídlení a výroba železa v pecích, jejíž vzrůst je s Kelty spojen. Tuto úvahu podporuje i kronikář Václav Hájek z Libočan, který píše o založení blízkých Radlic a uvádí svár slovanských bratrů se sousedními Kasuřany "německého rodu", což by znamenalo zbytky předslovanského osídlení. Jde ale samozřejmě pouze o hypotézy, které lze těžko ověřit. Vždyť o původ v Kasurgis se hlásí také Kosoř, Kouřim a dokonce i Kostelec nad Ohří.

Obr. č. 2 - Znak obce Košíře

Zdroj: http://www.nasemesta.cz/praha/praha-5/kosire/

23

Znak obce Košíře, který vznikl z náčiní košířského lidu, kosířů.

Blízkost Prahy dávala obyvatelstvu možnost výdělku při stavbách pražských hradeb a dalších církevních i světských budov ve městě. Typickou obživou místních osadníků bylo ale zřejmě zpracovávání vrbových proutků, z něhož vyráběli koše a další proutěné zboží, které pak prodávali na trzích v pražských částech. Tito venkované byli označováni jako "Košieři". Je to jedna z teorií názvu jejich obce. Pojmenování ale nejpravděpodobněji bude odvozeno od nožů, jimiž se proutí řezalo - tzv. kosířů. Za jménem Košíře mohou být i malé nože a kosíře, kterými byla přiřezávána vinná réva. Osídlení zůstávalo řídké velmi dlouho, ještě koncem 18. století tu žilo pravděpodobně jen 130 obyvatel.

V souvislosti se starými dějinami Košíř bývá také často uváděn hrádek Kugelweit ze 14. století. Informace o něm jsou však nepatrné.

Hrad stejného jména byl v téže době postaven na Českokrumlovsku pro Dětřicha (též Jetřicha) z Portic, který byl kancléřem Karla IV., biskupa mindenského a arcibiskupa magdenburgského. Ten ale zastával v jisté době též funkci vyšehradského probošta. Dnes nevíme, zda i pražský Kugelweit měl co do činění s Dětřichem. Stejně tak není známa jeho poloha. Ví se jen, že stál při cestě k Motolu. Různí autoři ho kladou na rozličná domnělá místa v Košířích i na Smíchově. Dnes se tvrdí, že stával nejspíš poblíž Kinského zahrady. Nárožní dům stojící proti zahradě nese dodnes označení "U Hradu". August Sedláček ho ale umístil nad košířskou Demartinku a František Vacek si zas myslí, že zde žádný hrad nestál a jednalo se jen o zbytky nějakého letohrádku. Jediným písemným dokladem je zpráva z roku 1387, kdy Zdeněk z Chuchle dostal "do života" s Kačkou od opata plaského kláštera vinici někde mezi Kartouzským klášterem a horou s hrádkem "Kukelveit". Podle Sedláčka hrad sloužil k ochraně Plaského kláštera a stál na tolik strmém svahu, že nebylo zapotřebí ani příkopů, jejichž zbytky by později mohly o hradu svědčit. Název hradu je odvozen z latinského slova cuculla (kukla, kapuce) podle kuželovitého kopce a německého slova Weid (pastvina).

Košíře bývaly až do druhé poloviny 19. století vesnicí. Potom, s rozvojem průmyslu, nastal i jejich rozvoj. Díky novým průmyslovým podnikům na Smíchově byly nutné 24

ubytovací kapacity; do Košíř se stěhovali dělníci. V roce 1896 byly Košíře povýšeny na město. V roce 1922 se staly součástí Velké Prahy. Protože zástavba na území celých Košíř byla již téměř dokončená před 2. světovou válkou, nedošlo zde k výstavbě většího sídlištního celku; vyskytuje se zde pouze pár osamělých panelových domů. V padesátých až sedmdesátých letech minulého (20.) století byly jižní stráně údolí prokopány a podkopány rozsáhlým systémem tajných krytů pro tehdejší "panstvo" až do Prokopského údolí a vchody označeny zkratkou neexistujícího výzkumného ústavu VÚCHEMZ.

2.3.

Infrastruktura v Košířích

2.3.1.

Doprava v Košířích

Veřejná doprava

Veřejná doprava je zajištěna hlavně tramvajemi na trati Sídliště Řepy – Anděl a navazujícími autobusovými linkami. Na dnešní Plzeňské ulici je jedna z nejstarších elektrických tramvajových tratí na území dnešní Prahy. Roku 1896 košířský starosta Matěj Hlaváček zprovoznil soukromou elektrickou dráhu Smíchov–Košíře. Na okraji čtvrti se nachází i železniční trať 122, která má na území Košíř zastávky PrahaCibulka a Praha-Stodůlky.

Automobilová doprava

Pro silniční dopravu je nejdůležitější směr z Motola do centra, po Plzeňské ulici tudy vede hlavní směr z centra Prahy do Plzně. V současné době je možné jet na Plzeň i po jižním obchvatu Prahy.

25

2.3.2.

Kultura v Košířích

V místě dnešního parku Pod Kavalírkou po první světové válce založil filmový režisér, scénárista a podnikatel, košířský rodák Karel Lamač, filmový ateliér Kavalírka, druhé stálé plně vybavené profesionální filmové studio na území Československa. Točily se zde němé filmy, dodnes uváděné ve filmové historii. Činnost ateliéru a jeho filmy byly velmi úspěšné a vážně konkurovaly filmům tehdejší společnosti AB. Provoz košířského ateliéru ale ukončil v roce 1929 požár a již nebyl obnoven.

V dnešní ulici Musílkově - dříve Na Košířské Václavce - byl Schmitzerův hostinec, kde prožil dětství a mládí známý divadelní, ale zejména filmový herec Jiří Sovák (Schmitzer). Svoji hereckou kariéru začínal jako divadelní ochotník v divadelním sále tehdejšího společenského centra Košíř Mlynářka, dnes již bohužel neexistujícího, které bylo na Plzeňské ulici u vyústění ulice Holečkovy.

Ve vile Turbová poblíže křižovatky ulic Vrchlického / Jinonická měl v létech 1938 1958 pronajatý byt a ateliér Jiří Trnka, kde vytvořil výpravu a natočil většinu záběrů ke svým nejznámějším loutkovým filmům. Zahrada na pozemku v Jinonické ulici (číslo parcely 833/2) sloužila jako inspirace k jeho knize „Zahrada“. V roce 1999 se v části Na Cibulkách natáčely Pelíšky.

V části na Cibulkách v ulici U Tenisu prožil dětství a mládí zpěvák a herec Karel Štědrý. Se čtvrtí Košíře je spjat také František Peterka (herec), který zápasil v těžkoatletickém klubu Hellas Košíře. Mezi současné významné obyvatele se sluší zařadit operní pěvkyni Věru Soukupovou, houslistu a primária Smetanova kvarteta Jiřího Nováka, či herce Borise Hybnera a Ondřeje Trojana, divadelního a filmového herce Ivana Trojana, Jiřího Macháčka, Oldřicha Navrátila, prognostika a bývalého politika Waltra Komárka.

26

2.3.3.

Pohostinství v Košířích V Košířích můžeme najít několik restaurací různých typů. Většina je ale umístěna na Kavalírce, či dole pod košířským kopcem. Pokud tedy člověk bydlí nahoře, musí jít kus pěšky, nebo si počkat na MHD, aby se mohl v některé z restaurací najíst.

Asi nejznámější je italská restaurace, která ale nese český název „U Tenisu“. Ta se nachází mezi stanicemi Na Sklonku a Schodová. Tato hospůdka je malá, ale příjemnou atmosférou, venkovní zahrádkou a ještě terasou, která potřebný prostor nahrazuje. Z terasy se můžete podívat na tenisové kurty, které jsou přímo pod ní a společně s restaurací tvoří komplex, kde se člověk určitě během svého volného času pobaví. Ceny jsou zde průměrné, najíte se i za 100, ale i za 300 Kč. Restaurace rozváží jídla, ale jen po blízkém okolí a za příplatek.

Obr. č. 3 – restaurace U Tenisu

Zdroj: http://www.utenisu.cz/

Další restaurace, nebo raději bar, je mexického původu a jmenuje se Satelit Bar. Ta je ale docela z ruky, není totiž na žádné zastávce autobusu ani tramvaje, musíte tedy jít buď do velmi prudkého kopce, nebo si vyjet pár zastávek autobusem směrem nahoru a pak sejít pěšky asi 10 minut. Tento bar nabízí mexická jídla, jako jsou tortilly a různé druhy pálivých omáček.

V Satelitu změnili v lednu 2013 kuchaře, což byl pro ně jistě pokrok dopředu, protože dříve zde vařili dvojnásobné porce docela levného jídla. Lidé, kteří sem chodí jsou spíš mladší, kteří zde žijí již déle, protože pro ty, kteří nejsou místní je restaurace 27

neznámá a těžko k nalezení. Mají zde také příjemnou zahrádku, ale atmosféra je opravdu jako v baru. Přítmí, hlasitá hudba s televizemi a nejrůznější lednice určitě nepůsobí romanticky, ani příjemně, takže to není atraktivní destinace pro pohodlnou večeři při svíčkách. Restaurace má kapacitu 40 míst, v letním období je k dispozici zahrádka s dvěma terasami cca 50 míst. Každou letní středu pořádají grilování na lávovém grilu. Restaurace dále nabízí rozvoz jídel domů, příležitosti pro pořádání firemních akcí, či dokonce rodinných oslav nebo svateb. V budově se také nachází vinotéka.

Obr. č. 4 – restaurace Satelit Bar

Zdroj: http://www.satelitbar.cz/

Skvělá česká restaurace, která se nachází na Kavalírce, nese jméno Zlatý důl. Ta vznikla, po rozsáhlé rekonstrukci a rozšíření původních prostorů, na místě bývalé Mexické restaurace.

Zákazníci zde naleznou dokonalé prostředí a prostor pro různé oslavy, večírky a posezení jak pro firemní, tak pro soukromé akce. Je možno absolvovat nejen "rychlý" oběd či večeři, ale lze tu strávit příjemné posezení s partnerem. Jídla jsou zde opravdu skvělá, ale cena je vyšší. Svíčky a atmosféra připomínající důl se přesně hodí pro romantický večer nebo rodinnou večeři. Restaurace je umístěna na hlavní Plzeňské ulici, nemá tak možnost zahrádky. Poloha je přímo ideální, nachází se přímo na zastávce autobusů 123 a 167, nebo tramvajových linek 4, 9, 10 a 16. Právě díky své poloze je restaurace velmi známá a oblíbená, je proto potřeba zařídit

28

si rezervaci, abyste měli jistotu volných míst, kterých tu moc nebývá. Je zde dokonce i wifi připojení, které ale většinou stejně nevyužijete.36

Na Kavalírce se pak nachází ještě dvě restaurace. První z nich je čínská a jmenuje se Yang Zi Jiang a říká si spíš bistro. Mají zde obří nabídku autentických čínských jídel, v menu ale nalezneme například i smažený sýr. V tomto bistru hraje velmi příjemná klidná hudba a máte zde pocit, jako byste byli v nějakém chrámu. Luxusní židle, kulatý otáčivý stůl, nebo honosné lustry na atmosféře určitě přidají. Jídla sice nerozváží, ale nachází se na skvělém místě podobně jako Zlatý důl. Opět tedy Plzeňská ulice, autobusy 123 a 167 nebo 4 zmíněné tramvajové linky. Restaurace je malá, pouze 7 stolů. Obsluhují ale rychle a plno u nich jen tak nenajdete, i když je to zde opravdu malé. Většina lidí si totiž bere odsud jídla domů právě kvůli rychlosti a vhodné poloze. Personál je zde ochotný a umí perfektně česky.

Obr. č. 5 – Restaurace Yang Zi Jiang

Zdroj: http://www.firmy.cz/detail/466234-zi-jiang-yang-praha-kosire.html

Další restaurace, která stojí za zmínku v Košířích, je restaurace „Na Ladronce“. Vaří zde českou kuchyni, najíte se zde tedy klidně i za 80 Kč. Každý den mají typické české „hotovky“, točí tankové i sudové pivo. Posezení je příjemné, ale výhled do hlavní ulice na romantice moc nepřidá. Restaurace je ale určena spíš pro lidi, kteří se chtějí rychle a levně najíst a svůj účel plní perfektně. Míst k sezení je zde spoustu, 36

29

obsluha je ochotná, občas ale působí otráveně. Typická česká hospůdka, kterých najdete po republice stovky. Lokalita je opět ulice Plzeňská, ale není na zastávce a musíte kousek pěšky.37

Poslední restaurace, která stojí za zmínku, se nachází na Klamovce, trase tramvají 4, 10, 16 a 9. Jmenuje se Zahradní restaurace na Klamovce. Atmosféra je zde domácí a hospodská, a tak má toto zařízení svou stálou klientelu z blízkého okolí.38

V restauraci se ale místo k sezení sežene téměř vždy, v každou hodinu a pokud ne a je teplo, může si zde člověk posedět na příjemné zahrádce. Nabízí zde hotová jídla za lidové ceny a výborné plzeňské pivo. V restauraci se také nachází salonek, dětský koutek a velký bar. Jídla zde lze objednat i s sebou.

Dá se tedy říci, že v Košířích pár restaurací je, ale jen v dolní části čtvrti. Pokud tedy bydlíte nahoře na kopci, nemáte ve vaší blízkosti žádnou. Hořejší části se stále více a více osidlují, přibývá aut, lidí, domů, ale nikoliv restaurací nebo hospůdek. Pokud by se zde vystavělo nějaké nové restaurační zařízení, určitě by byla poptávka místních lidí vysoká. Domy, které se tu staví, jsou pro bohatší lidi, kterým jistě nevadí za jídlo utratit nějaké peníze. Výhled zde je ohromný a restaurace, která by ho dokázala využít, by se jistě uživila. Většina lidí ale jezdí do centra na Smíchov, kde je nabídka restaurací obrovská a vybere si opravdu každý.

2.3.4.

Sport v Košířích

V Košířích můžeme najít mnoho sportovišť nebo příležitostí ke sportování. Jedná se o tenisové kurty, fotbalové hřiště, plácek pro hraní basketbalu, rozsáhlá turistika kolo, kolečkové brusle, pěší turistika, golfové hřiště, squash park s posilovnou, lezeckou stěnou a jiné.

37 38

30

Tenisové kurty

Tenis je možné v Košířích hrát na dvou místech. První kurty jsou spíše menší, pouze dva vedle sebe a slouží pro soukromé účely. Můžete se ale lehce domluvit s majitelem a ten za menší částku povolí zahrát si komukoliv. Tyto kurty jsou umístěny mezi zastávkami linky autobusu č. 123 Průchova, Šmukýřka a Cibulka. Druhé kurty jsou mezi zastávkami Schodová a Na sklonku. Ty jsou už větší a profesionálně založené. Je zde celkem 8 antukových kurtů s večerním osvětlením. Tento areál ale neslouží jen pro tenis, lze zde hrát také badminton, volejbal, nohejbal nebo dokonce i fotbal. Pro malé děti tu mají i malou zvířecí atrakci, prasátko Mini a také dětské hřiště. V areálu je vybudována i pizzerie, která se příhodně jmenuje U Tenisu. Z její terasy člověk může pozorovat hrající tenisty, nebo všudypřítomnou příjemnou zeleň.

Obr. č. 6 – tenisové kurty Cibulka

Zdroj: http://www.teniscibulka.cz/

Fotbalová hřiště

V Košířích působí jeden fotbalový klub, který nese název SK Uhelné Sklady. Tento tým hraje soutěž pražský přebor a mají svůj mládežnický i dospělý tým. Hřiště obklopuje jedna tribuna, která pojme kolem 300 fanoušků, kteří sem mohou chodit zadarmo prakticky každý týden. Hřiště ale bohužel neslouží pro veřejnost kvůli údržbě trávníku, takže lidé mohou pouze sledovat fotbal sledovat z tribuny, nebo si zajít do místní malé hospůdky na pár piv. Fotbal pro veřejnost se v Košířích ale nachází také. Dříve bylo poblíž tenisových kurtů ještě škvárové hřiště, kam chodili

31

žáci z místní základní školy běhat, skákat do dálky a podobně. Nyní ale o hřiště nikdo nepečuje, a tak vlastně kompletně zarůstá trávou. Poslední možnost fotbalu je ještě na umělém hřišti základní školy Nepomucké. to je dokonce osvětleno pro večerní tréninky a v době kdy žádný není nebo není škola, může na hřiště každý.

Obr. č. 7 – Znak klubu SK Uhelné sklady Praha

Zdroj: http://www.fotbalpraha.cz/sk-uhelne-sklady-praha/

Squash park

Squash park Cibulka se na svých internetových stránkách chlubí titulem "nejlepší amatérský squash v Praze". Není to zde ale zdaleka jen o squashi, ale návštěvníci zde mohou provozovat nespočet dalších sportů, jako jsou: horolezecká stěna, fitness - posilovna, stolní tenis, zumba, trampolíny, kickbox, bosu, pilates, piloxing, švihadla, slackline, skákací boty, masáže, solárium, bodystyling, fitball, flowin nebo dokonce indoor cycling a různé druhy tance. Tento komplex se nachází na Cibulce, mezi zastávkami Cibulka a Na sklonku a jezdí sem autobus č. 123. Squash park navštěvuje opravdu mnoho lidí z Košíř, ale i z okolí právě kvůli kvalitě jejich služeb, nízké ceně, ale také proto, že se v Košířích jiný "sportovní dům" nenachází. Organizátoři zde pořádají squashové a ping-pongové turnaje, které jsou velmi oblíbené. Mají dokonce i svou squashovou ligu a chodí sem hrát ti nejlepší z celé Prahy.39

39

32

Obr. č. 8 – Squash park Košíře

Zdroj: http://www.squashpark.cz/

Golf

Golfové hřiště se nachází na hranici mezi Košířemi a Motolem na tramvajové zastávce Hotel Golf. Hotel má tedy vlastní tramvajovou zastávku, kde staví linky č. 9, 10, 16, 58 a 59. Vede sem ale i turistická cesta přímo z košířského kopce, kterou se sem dostanete do 15 minut pěšky. Golfové hřiště je prostorné, ale nejsou zde žádné překážky jako pískoviště nebo jezírka, pouze vysoká tráva. Hřiště je určeno výhradně pro návštěvníky hotelu Golf a veřejnost tak nemá šanci si zde zahrát. Kousek od golfového hřiště je dokonce i možnost zahrát si minigolf. Ten je především pro rekreační účely, protože úroveň hřiště se vůbec nemění a je tak trochu zastaralé.40

Obr. č. 9 – Golfové hřiště

Zdroj: http://www.hotel-golf.cz/ 40

33

2.3.5.

Turistika v Košířích

V Košířích je pro turistiku velký prostor. Nejznámější destinace, kam se zajít projít, nebo projet na kole, je park Košíře – Motol. Je to vlastně obrovská zalesněná plocha, která se táhne podél pískovcových skal až k Motolskému potoku. Do tohoto parku pak patří i golfové hřiště, zmíněné výše. Na jaře a v létě je to místo, kam lidé chodí běhat, projíždět se na kole, kolečkových bruslích, nebo se jen tak projít s přáteli. V zimě sem pak lidé chodí na běžky, bobovat, dokonce i na lyže či snowboard.

Park Košíře - Motol je místním centrem rekreace a sportu. Území je protkáno hustou sítí cest vhodných jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Parkem prochází žlutě značená turistická stezka ze Stodůlek do Košíř v délce 3 km. V parku je možné provozovat též turistické výlety na koních s výchozím centrem v usedlosti Bulovka. K nejznámějším přírodním památkám patří zřícenina hradu U Lesíka, posvátný dub, nebo také nově zrekonstruované jezírko v lesním údolí. Stolová hora Vidoule, která patří k nejvyšším bodům Prahy, (371 metrů nad mořem) nabízí tedy mnoho příležitostí k turistice, ale i jiným sportovním aktivitám, které využívají lidé nejen z Košíř, ale i okolí této městské části.41

Přírodní park Košíře – Motol

Tento přírodní park se rozkládá na ploše 172,1 ha a jeho převážná část se nachází na území městské části Praha 5. I když je rozlohou ze všech jedenácti pražských parků nejmenší, má jasně vymezené své místo v systému ochrany přírody a návštěvník si zde najde řadu zajímavostí, jako přírodu, historii, sport a nebo rekreaci.

„Park byl zřízen vyhláškou HMP č. 3 již v roce 1991 a jeho hlavním posláním je zachovat a trvale chránit toto vymezené území pro jeho přírodovědecké, krajinné

41

34

a estetické hodnoty, tak, aby přispívaly k zlepšení životního prostředí v hlavním městě.“42

Součástí parku jsou i zvláště chráněná území, přírodní památky, stanovené zákonem 114/92 Sb. Jde o tyto : PP Vidoule, PP Kalvárie a PP Motolský ordovik. Nejvýraznějším krajinným prvkem přírodního parku je stolová hora Vidoule, jeden z nejvyšších bodů v Praze 371 m nad mořem. Je tvořena především mohutnými vrstvami usazenin třetihorního moře. Na dně poměrně mělkých a teplých moří se ukládaly téměř vodorovné vrstvy pískovců, břidlic a opuk. Právě Vidoule představuje školní příklad geomorfologických jevů, při nichž vodorovně uložené vrstvy vystupují nad okolním terénem. V tomto případě se jedná o tak zvané svědecké hory, což znamená, že útvary jsou tvořeny staršími horninami, které se již ale v okolí nevyskytují.43

2.3.6.

Přírodní památky v Košířích

Geologie

Podloží Vidoule je tvořeno černými, střípkovitě se rozpadajícími břidlicemi vinických vrstev. Ty zde vytvářejí plochý, pohřbený reliéf, na němž někdy spočívají přeplavené lateritické zvětraliny. Vinické vrstvy přecházejí do ordovického letenského souvrství, které je tvořeno hnědými až hnědošedými břidlicemi. Na rozhraní letenských a vinických vrstev je lokálně vyvinuta poloha málo hodnotných železných rud pelosideritů, které byly předmětem opakovaných pokusů o těžbu a to především v 19. stol. Spodní poloha pískovců, ležících nad jílovci o mocnosti až 6 m, je rozpadavá a tudíš se nehodí jako stavební kámen. Naproti tomu vyšší pískovce, náležící již ke korycanským vrstvám, patřily mezi poměrně vyhledávaný kámen střední kvality, který zde byl těžen. Těžbou došlo k vytvoření jakési plošiny o šířce 20ti metrů, táhnoucí se paralelně s jihovýchodním okrajem Vidoule. Lomová činnost po sobě zanechala velký objem odvalů.44

42

44 43

35

Nejvýraznější geologické jevy

Mezi nejvýznamnější

přírodní památky Kalvárie a Motolský ordovik. Přírodní

památky Vidoule, rozdělené na tři samostatné části, které nazýváme podle jejich polohy jižní, východní a severní.

Vedle stolové hory Vidoule tvoří druhou významnou část přírodního parku tak zvaný Cibulecký háj, který na ní přímo navazuje. Nachází se na severní straně svahu Vidoule, vrstvy sedimentů jsou modelovány do nevýrazných údolí.

Přírodní památka Motolský ordovik představuje typickou městskou „divočinu“. I když chráněným územím prochází železniční trať, je jen zřídka navštěvované, protože se nachází v odlehlé části města za motolským krematoriem. Jsou zde výchozy mohutných vrstev a krajina, která působí tak trochu pustým a určitě romantickým dojmem. Vůdčím motivem ochrany je geologie – zachování prvohorních vrstev ordoviku, které představují i naleziště trilobitů.

Nejvýznamnější pramen, který je znám již od středověku, se nachází v ulici Na pomezí přibližně 5 m od kraje silnice.

Rovněž na severní straně Vidoule je registrováno několik pramenů proměnlivé vydatnosti 0,1 - 0,5 l/sec., které nad železniční tratí vytvářejí stále tekoucí potůček. Oblast je odvodňována do Motolského potoka. Významný pramenný horizont je vyvinut v oblasti Motol - Na Hliníku, kde se nachází loučky s prameništi.

Na severním okraji přírodního parku se nachází zbytky původní údolní nivy Motolského potoka v délce cca 1 km, tj. poslední úsek, než je pod svahy Cibulky potok sveden do kanalizace. Na potoce je vybudována kaskáda tří rybníků, další vodní nádrže jsou pak v areálu Motolského krematoria.

Zajímavostí je výrazný průlom Motolského potoka sopečnými diabasovými vrstvami v oblasti PP Kalvarie při ulici Plzeňská.

36

2.3.7.

Kulturní památky v Košířích

Jinonický zámeček - Jinonický dvorec je připomínán již v roce 1088. Vystřídala se zde řada majitelů. Za třicetileté války zde byla zpustošena tvrz. Po třicetileté válce se osada Jinonice stala zbožím Pavla Michny z Vacínova, který zde nechal zbudovat zámeček.

Hospodářská usedlost č. 7 v ulici U Jinonického Rybníčka 1 - Komplex původní hospodářské zemědělské usedlosti se zajímavou dvoubarevně řešenou fasádou, členěnou lisenovými rámci s vykrojenými rohy. Založena byla roku 1791. Vynikající doklad pozdně barokní zástavby selského obydlí.

Obytný dům č. 13, ulice Karlštejnská 33 - Obytné patrové stavení z konce 18. století s mansardovou střechou, v interiérech dochován trámový strop a valené klenby.

Historický vodovod Vidoule s rezervoárem v ulici Na Pomezí - Součást řady původních vodohospodářských děl vybudovaných švarzenberskými staviteli. První písemná zpráva pochází z roku 1706, kdy byla voda vedena dřevěnými trubkami. V roce 1799 byla navržena rekonstrukce hornickým způsobem. Poté došlo k vybudování podzemního přivaděče v déle přes 1 km za účelem přivedení vody do jinonického zámečku, pro provoz pivovaru. Hlavní rezervoár leží při ulici Na Pomezí za zástavbou rodinných domů, v lese, proti starému dubu.

Štola se zazděným vstupem – Pozůstatek po staré těžební činnosti, ze druhé světové války, upravena jako kryt. Jeskyně v pískovcovém lomu nad ulicí Na Pomezí vznikla těžbou písku. Lom nad ulicí Na Pomezí od rezervoáru směrem k Jinonicím v délce asi 200 metrů. Dříve těžba kamene a písku, dnes přírodní památka.

Usedlost Šmukýřka č. 724, v ulici Na Šmukýřce - Hospodářská usedlost doložená v roce 1713. Východní část suterénu sýpky je zbytkem původní barokní usedlosti. Kolem roku 1908 zde pobýval malíř Mikoláš Aleš, který zde na stěně provedl skicu uhlem.

37

Usedlost Cibulka č. 118 v ulici U Cibulky - Původně hospodářský dvorec uprostřed vinic, který byl známý již ve 14. století. Usedlost byla pojmenována po rodu Cibulkových z Veleslavína, který dvůr v 15. století vlastnil. Z barokní přestavby se dochovaly stáje, zaklenuté valenou klenbou s lunetami.

Maltézský mlýn, ulice Plzeňská č. 231 - Bývalý Maltézský mlýn, komplex budov kolem hospodářského dvora, obytné stavení - jednopatrová stavba z druhé poloviny 18. století, která byla přestavěna klasicistně. Zajímavá technická památka. Západně od mlýna je mlýnský rybník s kamennou hrází a výpustí. Kamenný kříž s datem 1721 na skále nad bývalým mlýnem se nachází na území PP Kalvarie.

Zámeček v Motole č. 3, v ulici Za Opravnou 4 - Romantická stavba zámečku s gotickými prvky z druhé poloviny 19. Století. Dvoukřídlá budova s nárožní věží a bohatě členěnou fasádou. Nachází se zde kamenný erb řádu maltézských rytířů.

Statek Bulovka č. 204, ulice Jinonická 59 - Původně gotická usedlost ze 14. století. Velký zemědělský dvůr s obytnou a hospodářskou částí a velkou zahradou. Dnešní areál je výsledkem barokních a klasicistních úprav. Zahrnuje obytnou patrovou budovu s mansardovou střechou a tři hospodářské objekty kolem obdélného dvora.

Usedlost Šalamounka č. 769, ulice U Šalamounky 41 - Pozůstatek z původní rozsáhlé usedlosti dnes představují dva na sebe navazující objekty, dříve obytné, klasicistického původu s novodobými úpravami. Kolem dvora je ohradní zeď jejíž části jsou bývalým obvodovým zdivem hospodářských budov.

Usedlost Turbová č. 1066, ulice Jinonická 6 – Středověká viniční usedlost, která byla v polovině 18. století barokně přestavěna se zachovanou vstupní branou. Za ohradní zdí v centru zahrady jsou dva mohutné tisy, jejichž stáří se odhaduje na 300 let. Tyto stromy jsou také chráněné.45

45

38

2.4.

Metodika průzkumu spokojenosti občanů s infrastrukturou Před vlastním výzkumem je nejprve třeba objasnit základní metody výzkumu, prostředky k oslovení respondentů a také nastavit způsob jejich hodnocení.46

2.4.1.

Metody průzkumu

Výzkum se zabývá průzkumem spokojenosti občanů s infrastrukturou vybudovanou v obci v souvislosti s využíváním volného času. Je zde hodnoceno celkem 22 srovnávacích kritérií, z nichž některá jsou dále rozdělena do dalších subkritérií a doplňujících otázek. Pro upřesnění nebo doplnění je zde vymezen i prostor pro další poznámky. Výběr vzorku respondentů je zpracován podle G. Churchilla „kvótním výběrem“47. Byli osloveni respondenti, kteří bydlí nebo pracují ve sledované lokalitě v Košířích. Výzkum je prováděn anketními otázkami „metodou průzkumu podle M. Morrisona“48 ve vybraných kritériích v první fázi osobním pohovorem a později pro dopnění v některých případech e-mailovým formulářovým dotazníkem nebo telefonickým kontaktem. „Dotazování je prováděno formou:

a) uzavřených otázek b) otevřených otázek c) kombinovaných otázek, kde se uvádějí přímo varianty odpovědí.“49

Konečné informace jsou pak seřazeny a vyhodnoceny v přehledných tabulkách a grafech doplněných podrobných rozborem a komentáři.

46

KŘŮPALA, Cyril; HONZÁKOVÁ Iveta; ŠTEFÁČKOVÁ Dana Příprava informačních a propagačních materiálů v cestovním ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. s. 117-122 47 CHURCHIL, Gilbert Marketing Research Methodological Foudations. Chicago : Dryden Press, 1983. s.21-24. 48 KORTISON, Alastair Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha : Victoria Publishing, 1995. s. 141. 49 HUMEŇÁK, David.; PAZOUR, Rudolf Vyhledávání, zadávaní a interpretace výsledků výzkumů v oblasti cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2005. s. 128.

39

2.4.2.

Oslovení respondentů

V první fázi oslovení byl sestaven anketní formulář, který se vyplňoval při náhodném oslovení potenciálních respondentů v místech s vyšší frekvencí pohybu potenciálních tazatelů v centru Košíř, na vybraných zastávkách MHD, na sportovištích, před kulturními celky a v areálu firem v bývalém prostoru s. p. Křižík. Bylo osloveno celkem 144 respondentů, ale pro použití této práce bylo vybráno jen 90 srovnatelných a objektivních dotazníků. V některých případech byli respondenti kontaktováni ještě jednou telefonicky nebo e-mailem pro upřesnění a doplnění odpovědí. Složení respondentů bylo z důvodu objektivity hodnocení voleno v širokém rozsahu věku, vzdělání, zaměstnání a rovnoměrně i z hlediska pohlaví.

2.4.3.

Způsob hodnocení

Dotazník obsahuje celkem 22 otázek, mezi které patří vypisující, kroužkovací a v poslední řadě také škálové hodnocení. Jedná se o stupnici 1 – 5, přičemž 1 je známka nejnižší, 5 naopak nejvyšší. Průměrné vyplnění dotazníku trvalo přibližně 15 – 20 minut.

2.4.4.

Anketní formulář

Dotazník použitý k průzkumu spokojenosti občanů v Košířích je uveden v příloze č. 1.

2.5.

Vlastní Anketa Vlastní anketa nejdříve popisuje obecně vybrané otázky, určuje místa ankety a podrobně rozebírá otázky a jejich odpovědi formou konkrétního dotazníkového šetření.

40

2.5.1.

Anketní otázky

Vlastní dotazník je tvořen dvaadvaceti otázkami, z toho pěti identifikačními a sedmnácti průzkumovými otázkami.

Dotazník tvoří otázky zaměřené na spokojenost obyvatel s kvalitou služeb, dopravní infrastrukturou, dostupnosti bydlení, kulturních akcí a jiné. Zjišťuje způsob trávení volného času, zda občané třídí odpad, jaký mají názor na měnící se dopravní infrastrukturu a přírodu a kvalitu životního prostředí v Košířích. Dotazník se také zaměřuje na to, co se lidem líbí nejméně a naopak co nejvíce, co jim zde chybí a co by změnili.

2.5.2.

Anketní místa

Dotazování proběhlo v Košířích, Praze 5. Nejčastějším anketním místem bylo centrum nákupu v oblasti Kavalírky, zastávky MHD, dále pak sportoviště, restaurace nebo kulturní klub. Respondenti byli ti, kteří žijí na území Košíř, především z košířského kopce a okolí Kavalírky. Respondenti, kteří byli ochotni odpovídat, byli nejčastěji ti, kteří čekali na autobus na zastávce, nebo přímo uvnitř dopravního prostředku.

2.6.

Dotazníkový průzkum Identifikační otázky Z celkem 90 ochotných respondentů bylo 43 (48%) mužů a 47 (52%) žen různého věku, jak můžeme vidět níže, v grafu č. 1. Tato situace je zachycena z 1. otázky dotazníku.

41

Graf č. 1 – Pohlaví respondentů Pohlaví

43 Muži Ženy 47

Zdroj: Vlastní zpracování

Dále měli respondenti odpovědět na otázku, kolik jim je let, přesněji do které věkové kategorie patří. Věkové rozhraní bylo: Do 18. let vyplnilo dotazník nejméně respondentů – 6 (7%). Ve věku 19 – 35 let vyplnilo dotazník nejvíce lidí, a to 35 (38%). 36 – 50 let bylo 23 (26%), 51 – 65 let celkem 16 (18%) a v poslední řadě respondentů nad 66 let odpovědělo na otázky 10 (11%). Hodnotové vyjádření můžeme vidět v následujícím grafu.

Graf č. 2 – Věk respondentů

Věk

10

6 Do 18. let

16

19 - 35 let 36 - 50 let 35

51 - 65 let Nad 66 let

23


42

Další otázka zjišťovala vzdělání respondentů. Z celkových 90 jich má základní vzdělání pouze 13 (14%). Střední školu s dokončenou maturitou mělo dle výzkumu nejvíce respondentů – 39 (43%). Nejméně respondentů mělo vzdělání učební obor – 7 (8%) a hned poté vyšší školu – 8 respondentů (9%). Vysokoškolské vzdělání mělo 23 lidí, což činí 29% z dotazovaných. Grafické znázornění této otázky můžeme vidět níže, na grafu č. 3.

Graf č. 3 – Vzdělání respondentů

Vzdělání

13 23

Základní Střední s maturitou Učební obor Vyšší

8 7

39

Vysokoškolské


Další z identifikačních otázek tohoto dotazníku zjišťovala ekonomické postavení respondentů. Možnosti byly: Student – tento statut si připsalo 24 odpovídajících (27%), dále Zaměstnaný/á a nezaměstnaný/á, a to v poměru 28:6, neboli 30% ku 7% ze všech dotazovaných. Možnost podnikatel/ka zaškrtlo v dotazníku 11 lidí, tedy 12%. V domácnosti působilo v době dotazování celkem 6 lidí (7%), 100% z těchto 6 lidí tvořily ženy, což potvrdilo hypotézu. Poslední možnost, důchodce, označilo v dotazníku z celkem 90 dotazovaných 15 (17%) viz. Grafické znázornění v grafu č.4.

43

Graf č. 4 – Ekonomická situace respondentů Ek. Situace

15 24

Student Zaměstnaný/á

6

Nezaměstnaný/á Podnikatel/ka 11

V domácnosti Důchodce 6

28


Poslední z identifikačních otázek zjišťovala, jak dlouho zde občané Košíř žijí. Možnost „od narození“ vybralo celkem 18 respondentů (20%). Více než 20 let zde žije z 90 respondentů 35 (39%), tedy většina z nich. 5 – 20 let zaškrtlo v dotazníku 27 lidí (30%) a v poslední řadě 10 respondentů zde žije 5 let a méně (11%). Znázornění můžeme vidět na následujícím grafu (č.5).

Graf č. 5 – Délka (doba) bydlení

Délka bydlení 35 35 27

30 25

18

20 15

Délka bydlení

10

10 5 0 Méně než 5 let

5 - 20 let

Více než 20 let Celý život - od narození


44

Průzkumové otázky Otázka č. 1 – celková spokojenost občanů

Otázka se zajímala o celkovou spokojenost občanů, kteří žijí v Košířích. Velmi spokojeno se ukázalo být 22 respondentů (24%), velmi nespokojeno bylo dotazovaných pouze 6 (7%). Nejvíce lidí, kteří dotazník vyplnili označilo, že jsou zde spíše spokojeni. Bylo jich celkem 45, což tvoří plných 50%. Poslední možnost – spíše nespokojeni, označilo 17 lidí (19%). Grafické znázornění viz. graf č. 6.

Graf č. 6 – Celková spokojenost občanů Celková spokojenost

6 22 17 Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a

45


Graf č. 7 – Spokojenost občanů/délka (doba) pobytu v Košířích Spokojenost/délka pobytu

100%

1 4

1 5

2

6

80% 60%

2

2 7

19

Spíše nespokojena 15

40%

Velmi nespokojen/a

4

Spíše spokojen/a Velmi spokojen/a

20%

6

10

4

2

0% Od narození

Více než 20 let

5 - 20 let


45

Méně než 5 let

Z tohoto grafu (č. 7) můžeme vyčíst, jak jsou zde spokojeni lidé podle délky jejich pobytu. Jedná se tedy o sloučení grafu č. 5 s grafem č. 6. Z grafu je patrné, že lidé, kteří zde žijí déle jsou spokojenější než lidé, kteří zde žijí kratší dobu. Je tomu proto, že lidé si zde zvykají na dobré sousedy a mnoho z nich se navzájem zdá (zvláště pak u starších). Nespokojení respondenti jsou především ti, kteří hledají větší vzrušení a akci, jako diskotéky, kasina apod. (viz otázka č. 11.). Údaje si můžeme prohlédnout v následující tabulce (č. 1)

Tabulka č. 1 – Délka (doba) života ve městě a celková spokojenost Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojena Velmi nespokojen/a Celkem

Od narození 6 7 4 1 18

Více než 20 let 5 - 20 let Méně než 5 let 10 4 2 19 15 4 5 6 2 1 2 2 35 27 10

Celkem 22 45 17 6 90


Otázka č. 2 – spokojenost s jednotlivými tématy

Dotazovala na spokojenost s jednotlivými tématy. Pro nízkou spokojenost bylo hodnocení 1, naopak pro nejvyšší spokojenost číslo 5. V následující tabulce je znázorněno, s jakou službou či tématem jsou lidé spokojeni.

Tabulka č. 2 – Spokojenost se službami Nabídka práce Zdravotnictví Školství Kultura Dětská hřiště Sportoviště Turistika Silnice, chodníky Parkování Restaurace, hospody Celkem

Skvělá 2 17 14 2 12 20 9 1 19 3 99

Dobrá 7 37 30 12 25 35 21 8 36 13 224


46

Průměr 18 23 30 19 38 24 47 28 24 27 278

Špatná 30 10 11 35 10 11 11 43 7 35 203

Strašná 33 3 5 12 5 0 2 10 4 12 86

V následujících dvou grafech se můžeme podívat na grafické znázornění jednotlivých služeb.

Graf č. 8 – Spokojenost se službami 1/2

Spokojenost se službami 1/2 100% 80% 60%

12

25

2

12

12 35

14

30

11 10

30

0%

5 3

19

40% 20%

5

10 38

37

17

Skvělá

Kultura Školství

33

23

Zdravotnictví Nabídka práce

30 18

7

2

Dětská hřiště

Dobrá

Průměr

Špatná

Strašná


Graf č. 9 – Spokojenost se službami 2/2

Spokojenost se službami 2/2 100%

3

80%

19

13

27

36

24

35

12 Restaurace, hospody

7 60%

1 9

28

4 43

21

40% 20%

8

10

35

11 11

24 0% Skvělá

Dobrá

Průměr

Silnice, chodníky Turistika

47 20

Parkování

Špatná


47

20 Strašná

Sportoviště

Z těchto dvou grafů (8 a 9) je patrné: Podle respondentů je kvalita dětských hřišť na vysoké úrovni. 37 respondentů (41%) uvedlo hodnocení 4 a 5, tedy skvělá a dobrá. 38 (42%) z dotazovaných uvedlo, že kvalita je průměrná a pouhých 15 (17%) lidí si myslí, že kvalita není dostatečně dobrá.

Kultura je naopak podle dotazovaných na špatné úrovni. Pouze 2 (3%) respondenti tvrdí, že je zde kultura na skvělé úrovni. 10 (15%) pak tvrdí, že je kvalita dobrá. 19 (24%) lidí si myslí, že kulturní akce jsou zde průměrné. Velká většina - 47 (58%) naopak tvrdí, že je na špatné, dokonce strašné úrovni.

S kvalitou školství v Košířích jsou lidé spíše spokojeni. Nachází se zde tři základní školy, jedno gymnázium a jedna zvláštní škola. Vysoká nebo vyšší škola zde ale není a

v tom

se

odráží

některá

špatná

hodnocení

především

studentů,

kteří

pravděpodobně dojíždí do celé Prahy. Nejnižší známku udělilo školám pouze 5 (6%) dotazovaných. Velká většina z nich si myslí, že je školství na střední, nebo vyšší úrovni (známky 3 a 4). Je jich celkem 60 (66%). Skvělou známkou 5 hodnotilo celkem 14 (16%) respondentů, špatnou 11 (12%).

Zdravotnictví je ale opět na velmi vysoké úrovni. Přímo v centru Košíř (ulice Plzeňská) se nachází prostorná lékárna, především ale jsou velmi blízko nemocnice Motol a Homolka. Další lékárny jsou pak na Andělu, který je od Košíř vzdálen kolem 10 minut. Hodnoty spokojenosti jsou následující:

54 (60%) respondentů hodnotí

kvalitu mezi 4 – 5, což je hodnocení velmi vysoké. Naopak pouze 13 (14%) dotazovaných hodnotí zdravotnictví nízko, známkami 1 – 2. Průměrné hodnocení pak zakroužkovalo 23 (26%) lidí.

Nabídka práce je ale podle respondentů na opravdu špatné úrovni. Z celkových 90 respondentů pracují v Košířích pouze 3. Celkem 63 (70%) dotazovaných uvedlo, že nabídka práce je zde na špatné, dokonce strašné úrovni. Pouze 9 (10%) lidí se domnívá, že úroveň je dobrá nebo dokonce skvělá. 18 (20%) respondentů označilo nabídku práce za průměrnou. Odpovědi na nabídku práce jsou zřejmě ovlivněny celkovou ekonomickou situací nejen v ČR.

48

Restaurací je v Košířích málo. Najdeme zde sice čínskou, italskou, mexickou a českou kuchyni, je ale na nízké úrovni, žádná restaurace nepatří mezi ty luxusnější, a tak lidé raději jezdí do centra. Přesto je ale v Košířích poměrně dost lidí, kteří rádi zajdou na jednoduché a docela levné jídlo. Pouze 16 (17%) respondentů tvrdilo, že kvalita restaurací je na skvělé nebo dobré úrovni. Naopak dokonce 47 (53%) dotazovaných si myslí, že je kvalita špatná a nedostatečná. 27 (30%) z nich ohodnotilo košířské restaurace průměrnou známkou.

S parkováním jsou obyvatelé Košíř většinou velmi spokojeni. Osídlení není tak husté a skoro všude je možné bezpečně zaparkovat. Dokonce i na parkovištích, která v Praze volná nebývají. Mnoho lidí má navíc svou zahradu kde parkují, případně garáž. Mírné problémy mohou mít lidé, kteří žijí pod kopcem, u hlavní ulice, kde přeci jen zaparkujete o něco hůře. 19 (21%) respondentů si odpovědělo, že je parkování na skvělé úrovni. Dobrou známkou ohodnotilo parkování dokonce 36 (40%) lidí žijících v Košířích. Průměrnou známku udělilo 24 (27%) dotazovaných a pouze 11 (12%) z nich označilo situaci za neuspokojivou, známkami 4 a 5.

Kvalita komunikací a chodníků v Košířích je na velmi nízké úrovni. Jak ukázal průzkum, pouze 8 (9%) lidí z Košíř si myslí, že situace je dobrá, 1 (1%) dokonce že skvělá. Naopak 53 (59%) respondentů hodnotí kvalitu jako špatnou, někteří z nich dokonce za strašnou. 28 (31%) dotazovaných pak označili úroveň za průměrnou. Je tomu tak proto, že silnice v Košířích jsou tvořeny především tzv. „kočičími hlavami“ (malé kostky vedle sebe), které jsou v zimě opravdu kluzké. Silnice je také často rozkopaná a chodníky popraskané a prorostlé trávou.

S turistikou v Košířích jsou lidé docela spokojeni. 47 (53%) z dotazovaných zhodnotilo kvalitu jako průměrnou. Spokojeno bylo 30 lidí (33%) žijících v Košířích, naopak nespokojenost vyjádřilo pouze 13 respondentů (14%).

V poslední řadě se otázka zabývala kvalitou a počtem sportovišť na území Košíř. Spokojenost vyjádřilo celkem 55 (61%) dotazovaných. Nespokojených lidí vyplnilo dotazník pouze 11 (12%) a dokonce nikdo z nich nehodnotil sportoviště nejhorší známkou. Průměrnou známkou pak hodnotilo 24 (27%) respondentů. Sportoviště

49

jsou hodnocená kladně především proto, že v Košířích najdeme dva tenisové areály, squash, posilovnu, fotbalová hřiště, golf a mnoho dalších.

Otázka č. 3 - spokojenost s místní úrovní zeleně

Otázka se zabývala spokojeností občanů Košíř s místní úrovní zeleně. Poslední dobou se zde staví nové domy a tím pádem ubývá stromů, polí a turistických cest. Podle toho také respondenti odpovídali. Spokojenost vyjádřilo 25 (28%) z 90 dotazovaných. Pouze 6 (7%) si myslí, že se stav zlepšuje, naopak 45 (50%) naznačilo zhoršení. 10 (11%) lidí bylo nespokojeno a 4 (4%) lidé vyjádřili nezájem odpovědět, nebo nevěděli. Grafické znázornění můžeme vidět v grafu č. 10.

Graf č. 10 – Spokojenost občanů se zelení Spokojenost se zelení

10

4 25 Spokojen/a Stav se zlepšuje Stav se zhoršuje Nespokojen/a 6

Nevím, nezajímá mě to

45


Otázka č. 4 – osídlení lokality Košíř

V další otázce měli dotazující vyjádřit co si myslí o tom, že je osídlení Košíř stále hustší. Podle předpokladu, obyvatelům Košíř to spíše vadí. 24 (26%) dotazovaných tato situace dokonce rozčiluje. Naopak radost vyjádřilo pouze 8 (9%) respondentů. 9 lidem žijících v Košířích je to jedno. 36 lidem to vadí (39%) a jen 15 nevadí (16%). Důvod je pravděpodobně právě odstup zeleně a také plnější autobusy, které mají až moc dlouhé intervaly.

50

Graf č. 11 – Spokojenost s novými domy

Spokojenost - nové domy 40

36

35 30 25

24

20

15

15

Nové domy, odstup zeleně 9

10

8

5 0 Rozčiluje Vadí mi to Nevadí mi Je mi to mě to to jedno

Jsem rád/a


Otázka č. 5 - životné prostředí

Tato otázka se zabývala životním prostředím, a to čistotou parků, hřišť a turistických cest, kvalitou ovzduší, mírou hluku a počtem kontejnerů na třídění odpadu. Výsledky dotazování lze najít v následující tabulce a grafu.

Tabulka č. 3 – Kvalita životního prostředí Čistota parků, hřišť, cest Kvalita ovzduší Míra hluku Počet kontejnerů Celkem

Skvělá 12 5 11 12 40

Dobrá 38 18 27 24 107


51

Průměr 28 45 34 39 146

Špatná 8 14 14 12 48

Strašná 4 8 4 3 19

Graf č. 12 – Kvalita životního prostředí Kvalita životního prostředí 100% 12

24

39

27

34

12

80% 60%

3 4

11

Míra hluku

18 40%

5

20%

12

Počet kontejnerů

14 8

45

14

Kvalita ovzduší Čistota parků, hřišť, cest

38 28

8

4

0% Skvělá

Dobrá

Průměr

Špatná

Strašná


Z grafu č. 12 vyplývá následující: Celkem 32 (40%) respondentů označilo, že počet kontejnerů je celkem vysoký a označili kvalitu známkou 4 a 5. Průměrnou spokojenost vyjádřilo 39 (44%) odpovídajících a nedostatečný počet kontejnerů zaškrtlo celkem 15 lidí žijících v Košířích.

S mírou hluku jsou zde lidé převážně spokojeni, najdou se ale i ti, kteří žijí pod kopcem na hlavní ulici a podle jejich slov je zde velmi hlučno jak přes den, tak v noci. Takových lidí odpovědělo celkem 18 (20%) a dali známku 1 a 2. Pouze 11 (12%) respondentů si myslí, že míra hluku je skvělá a 27 (30%) dobrá. Průměrnou hlučnost označilo 34 (38%) lidí, kteří dotazník vyplnili. Míra hluku je v Košířích oproti jiným částem Prahy opravdu nízká. Najdou se ale i tací, kteří porovnávají míru hluku například s vesnicemi, a tak známkovali nízko.

Podobný názor mají lidé i na kvalitu ovzduší. V Košířích je vzduch poměrně dobrý, ale pouze v porovnání v rámci Prahy. Jinak tu smog samozřejmě je a kvalita ovzduší není taková, jako na vesnicích. Průměrnou známkou hodnotilo dokonce 45 respondentů, což činí 49%. Poměr mezi dobrých a špatných hodnocení je pak 23:22, tedy 26% ku 25%.

52

Čistota parků a cest byla z téhle otázky nejlépe hodnocena. Dokonce 50 (56%) respondentů si myslí, že čistota je zde na dobré až skvělé úrovni. 28 (31%) respondentů označilo čistotu cest, parků a hřišť za průměrnou a pouze 8 (9%) z nich za špatnou a 4 (4%) ohodnotili známkou nejnižší.

Otázka číslo 6 – třídění odpadů

Tématem otázky je problematika třídění odpadu Košířích, a otázka, pokud vůbec nějaký odpad se třídí. Lidé zde měli samozřejmě možnost zaškrtnout každou položku odpadu, kterou třídí. Celkové číslo tedy nedává 90, ale mnohem více. Plasty třídí podle předpokladu nejvíce lidí, protože se rozkládají v přírodě nejdelší dobu. Respondentů třídící plasty vyplnilo dotazník 59 (32%). Na druhém místě se umístilo sklo, které třídí 54 (29%) dotazovaných. Papír vyhazuje do určeného kontejneru 43 lidí (23%) a ostatní odpad, jako léky a baterie obyvatelé Košíř příliš netřídí, pouze 8 (4%) z 90 dotazovaných. 22 (12%) respondentů pak vyplnilo, že odpad netřídí vůbec. Zajímavá je ještě statistika, že z 10 důchodců, kteří dotazník vyplnili uvedlo všech 10 (100%), že třídí plasty, sklo i papír. Ostatní odpad pak pouze 2 (20%) z 10. Pohled na znázornění třídění odpadu nabízí následující graf.

Graf č. 13 – Třídění odpadu Třídění odpadu 60 50 40 30

59

54

Třídění odpadu

43 20 22

10

8

0 Plasty

Papír

Sklo

Jiné (léky)


53

Netřídím

Otázka č. 7 – volný čas

Další otázka se tázala, jak lidé v Košířích tráví volný čas. Některé činnosti ale v Košířích provozovat nelze, respondenti proto dojíždí na Anděl a do centra Prahy. Jedná se o kino a divadlo, koncerty a plesy. V následující tabulce je přehled odpovědí.

Tabulka č. 4 – Způsob trávení volného času Velmi často 0 13 7 6 0 3 10 11 11 11

Sportovní akce Vlastní sport Divadlo, kino Turistika, výlety Výstavy, spol. akce Koncerty, plesy Restaurace, bary Doma - PC, TV Procházky s přáteli Četba

Často 1 30 14 13 4 13 14 20 19 21

Občas 12 29 22 24 7 27 27 44 29 23

Výjimečně 22 10 25 29 31 29 20 15 22 15

Vůbec 55 8 20 18 48 18 19 0 9 11


Graf č. 14 – Volnočasové aktivity 1/2 Volný čas - aktivity 1/2 100%

0 6

80% 7 60%

4

7

13

24

13

30

22

0

1

29

29

18

25

20 8

Divadlo, kino

55

Sportovní akce

10

20%

Velmi často

48 Výstavy, akce

14

40%

0%

31

Často

22

12 Občas

Výjimečně


54

Vůbec

Turistika, výlety Vlastní sport

Graf č. 15 – Volnočasové aktivity 2/2

Volný čas - aktivity 2/2 100% 11

21

80% 11

20%

15

11

29

22

9 0

19

60% 40%

23

11 10 3

19

20 14

Procházky s přáteli

15

44

20

13

27

Často

Občas

Doma - PC, TV Restaurace, bary

27 29

Četba

18

Koncerty, plesy

0% Velmi často

Výjimečně

Vůbec


Z těchto dvou grafů vyplývá: Výstav a společenských akcí v Košířích není zrovna mnoho. Potvrdili to i respondenti, žádný z nich nenavštěvuje výstavy nebo společenské akce pravidelně. Pouze 4 (4%) dotazovaní chodí na výstavy docela často, 31 (34%) výjimečně a dokonce 48 (54%) vůbec – známky 2 a 1. 7 (8%) z 90 pak navštěvuje tyto akce jen občas.

Turistika je naopak v Košířích poměrně populární, často nebo velmi často podniká výlety do přírody 19 (21%) respondentů. Občas je to 24 (27%) vyplňujících a 29 (32%) pouze výjimečně. 18 (20%) z nich pak výlety nepodniká vůbec.

Divadla a kina jak již bylo řečeno v Košířích nenajdeme, respondenti kteří odpovídali musejí tedy dojíždět. 7 (8%) respondentů navštěvuje tyto budovy velmi často, 14 (16%) často. Občas se do kina nebo divadla podívá 22 (25%) dotazovaných. Výjimečně je to nejvíc, konkrétně 25 (28%) vyplnění. 20 (23%) z 90 tam nechodí vůbec. Do kina nechodí starší lidé, do divadla zase spíše ty mladší.

V Košířích pěstuje sporty mnoho lidí, především ti mladší. Dokonce ale i starší lidé si zahrají tenis, squash nebo dokonce zajdou do posilovny. Z 90 respondentů sportuje velmi často nebo často 43 (48%) lidí, což je skoro polovina z dotazovaných. 29 (32%)

55

jich pak provozuje sport alespoň občas. Výjimečně nebo dokonce vůbec je to 18 (20%) lidí. Graf toho, jaký sport kolik lidí provozuje bude zobrazen níže (č. 16)

Sportovních akcí byste se v Košířích asi nedočkali. Jen výjimečně se zde hraje fotbal, který ale moc lidí nesleduje. Největší procento sportovních akcí pak představují tenisové turnaje v areálu Cibulka. 55 (62%) respondentů nenavštěvuje sportovní akce v Košířích vůbec. Občas nebo výjimečně se přijde podívat 34 (37%) z dotazovaných. Pouze 1 (1%) respondent chodí na tyto akce často, velmi často dokonce žádný.

Četbou tráví svůj volný čas průměrný počet respondentů. 11 (14%) z nich čte velmi často, naopak 11 (14%) dotazovaných. Často nebo alespoň občas čte 44 (53%) lidí, kteří se průzkumu zúčastnili. Výjimečně si přečte knížku 15 (19%) odpovídajících.

Lidé v Košířích chodí na procházky s přáteli průměrně, 3 stupeň tedy zvolilo nejvíce respondentů – 29 (33%). Často nebo velmi často se jich zde prochází dokonce 30 (33%). Výjimečně se jít projít do přírody zvolilo 22 odpovídajících (24%). Vůbec na procházky nechodí 9 z 90 dotazovaných (10%).

Další část otázky se zabývala, kolik respondentů tráví svůj volný čas doma, a to relaxací, hraní počítačových her, nebo sledováním televize. Velmi často doma relaxuje 11 (12%) dotazovaných, často 19 (22%). Nejvíce jich tráví čas doma občas, tedy asi průměrnou část dne. Celkem jich tak odpovědělo 44 (49%). Dle předpokladu, žádný respondent neoznačil možnost vůbec, protože každý je někdy doma. 15 (17%) dotazovaných potom označilo svůj čas doma za výjimečný.

Restaurační zařízení lidé z Košíř ve svém volném čase navštěvují, jak ale předpokládala hypotéza, do restaurací chodí více mladých lidí, protože jsou ochotni utratit za kvalitní stravu více peněz a také proto, že je gastronomie na vzestupu a je to moderní. 39 (43%) dotazovaných zaškrtlo, že do restaurace chodí ve svém volném čase výjimečně, nebo vůbec. Naopak 24 (27%) respondentů navštěvuje tato zařízení často, dokonce i velmi často. Občas jich zajde do restaurace 27, tedy celých 30%. Níže uvedený graf (č. 17) ukáže, kolik lidí chodí do restaurací, podle věkové hranice. 56

Poslední volnočasová aktivita, kterou se tato otázka zabývala bylo, jak často lidé navštěvují plesy a koncerty. Protože se v Košířích tyto možnosti nenachází, respondenti uvedli, jak často svůj čas tráví těmito aktivitami mimo Košíře. Dokonce 47 (53%) respondentů uvedlo, že na plesy a koncerty chodí jen výjimečně, či vůbec. Občas se přijde na tyto akce podívat 27 (30%) dotazovaných. Pouze 13 (14%) z nich je navštěvují často, 3 (3%) velmi často. Průzkum ukázal, že lidé v Košířích tráví nejvíce svůj volný čas sportováním, relaxací a četbou doma a procházkami s přáteli.

Graf č. 16 – Oblíbenost sportů v Košířích

Oblíbenost sportů Tenis 3

Fotbal

5 54

44

Florbal Běh cyklistika Squash Pozemní hokej

5

Basketbal

2

9 6

17

42 11

Posilovna Zumba Volejbal


Z tohoto grafu můžeme vyčíst, jaké sporty v Košířích lidé vykonávají. Každý respondent mohl označit až 3 sportovní aktivity. Podle předpokladu, nejvíce dotazovaných uvedlo, že hraje tenis – 54 (26%). Na druhém místě skončila posilovna, kterou někdy navštěvuje 44 respondentů (21%). Hned potom se umístil fotbal, který uvedlo 42 (21%). Za zmínku ještě stojí basketbal – 17 (9%) hlasů, potom florbal, který dostal 11 (6%) hlasů a nakonec ještě cyklistika, kterou uvedlo 9 (5%) vyplňujících. Ostatní sporty získaly 21 hlasů celkem (12%).

57

Graf č. 17 – Návštěva restaurací/věk Návštěva restaurací/věk 100%

0 1

2 5

5 6

80% 60%

14

3

6

6

Vůbec Výjimečně

5

Často

8

1 20%

Občas

6

40%

4 1

6

2

3

3

1 1

1 0

0% Do 18. let

19 - 35 let

36 - 50 let

51 - 65 let

Velmi často

66 a více


Z grafu je patrné, že restaurace navštěvuje nejvíce lidí ve věkovém rozmezí 19 – 35, tedy mladší lidé a studenti. Naopak nejméně si zajdou na dobré jídlo důchodci. Souhrnné údaje nalezneme v tabulce (č. 5).

Tabulka č. 5 – Návštěva restaurací/věk Velmi často Často Občas Výjimečně Vůbec Celkem

Do 18. let 1 1 3 1 0 6

19 - 35 let 6 8 14 5 2 35

36 - 50 let 2 4 6 6 5 23

51 - 65 let 1 1 3 5 6 16

66 a více 0 0 1 3 6 10

Celkem 10 14 27 20 19 90


Otázka č. 8 – celková spokojenost s nakupováním

Obchodů v Košířích opravdu moc není, pouze v Plzeňské ulici můžeme najít několik menších obchodů s potravinami, řeznictví, trafiky a jiné. Nahoře na kopci ale nic není, jsou tedy lidé většinou velmi nespokojeni. Spokojenost vyjádřilo pouhých 11 z 90 dotazovaných, tedy 12%. Naopak nespokojeno bylo 57 respondentů (61%). Dotazovaných, kteří ohodnotili nakupování v Košířích jako průměrné, bylo celkem 25 (27%). Hodnoty jsou zobrazeny v grafu níže (č. 18).

58

Graf č. 18 – Spokojenost občanů s nakupováním v Košířích Spokojenost s nakupováním

11

Spokojen/a

25

Průměr

Spokojenost s nakupováním

57

Nespokojen/a 0

10

20

30

40

50

60


Otázka č. 9 - služby

Následující otázka měla za úkol zjistit, jak jsou lidé spokojeni s nakupováním jednotlivých služeb. Z tabulky a grafu uvedených níže můžeme vyčíst, že lidé v Košířích jsou s nakupováním převážně nespokojeni. Pro oblečení, věci do domácnosti, kosmetiku, drogerii i elektroniku si musí lidé zajet do centra, protože v Košířích tyto obchody nenajdeme, nebo jsou svou kvalitu velmi nedostatečné.

S nakupováním potravin to až tak složité není, najdeme zde ale jen ty základní, a tak skoro všichni jezdí na nákupy potravin také do centra Prahy. Úroveň „skvělá“ tedy nejvyšší známku (5) zaškrtlo pouze 5 (6%) lidí, kteří se průzkumu zúčastnili. Známkou 4, tedy dobrou úrovní ohodnotilo možnosti nákupu potravin 9 (10%) respondentů. Průměrným stupněm 3 hodnotilo 24 (27%) dotazovaných. Zbývající respondenti (52, 57%) uvedli, že nakupování potravin je špatné, dokonce strašné.

Možnost nákupu oblečení v Košířích dopadlo ještě hůře. Žádný dotazovaný neuvedl, že by nakupování této položky bylo na skvělé, dokonce ani dobré úrovni. Pouze 1 (1%) respondent hodnotil známkou 3, tedy průměr. Naopak 5 (6%) odpovídajících uvedlo, že úroveň nakupování oblečení je špatná. Za strašnou ji

59

označila velká masa lidí, kteří byli tázáni, a to 84 z 90 (93%). Obchody s oblečením tedy v Košířích znatelně chybí.

Další část otázky se zabývala tím, jak dobře se zde může sehnat kosmetika. Spokojeno bylo opět minimum tázaných lidí, konkrétně 1 (1%). 48 (54%) respondentů si naopak myslí, že zde kosmetiku dobře neseženete a ohodnotili stupněm 2. 29 (32%) dotazovaných si dokonce myslí, že možnost nákupu této položky je minimální, tedy nejhorší úroveň 1. Střední spokojenost vyjádřilo 12 (13%) respondentů.

Další položkou byly zvoleny domácí potřeby. Nejvyšší známku 5 opět neudělil žádný z dotazovaných, podobně jako se stupněm 4 (také žádný). Celkem 79 (88%) respondentů uvedlo, že jsou nespokojeni s nákupem těchto položek a hodnotili nejnižšími známkami, 1 a 2. Stupeň 3 vybralo 11 (12%) respondentů.

V ulici Plzeňská můžeme najít jeden malý obchod s elektronikou, kde jsou pouze základní věci, a tak lidé opět jezdí raději do centra a specializovaných obchodů. Maximální spokojenost opět nevybral ani jeden z dotazovaných, za dobrou ji označil pak pouze 1 (1%). 5 (6%) si myslí že je úroveň průměrná a dokonce 84 (93%) vyjádřilo svou nespokojenost známkami 1 a 2.

Dalším druhem obchodů, kterými se otázka zabývala, bylo papírnictví. Opět, jako u ostatních typů obchodů, v Košířích najdeme jen 1 malé papírnictví, které jak se zdá už dosluhuje. Podle toho také vypadaly odpovědi. Maximální spokojenost nevyjádřil opět žádný respondent, dobrou známku 4 pak udělilo 8 (9%) dotazovaných. 13 (14%) si myslí, že je úroveň nakupování této položky průměrná a celkem 69 (77%) odpovídajících uvedlo svou nespokojenost.

Poslední druh obchodu, o který se dotazník zajímal, byla uvedena drogerie. Jak už to v Košířích bývá, opět zde podobných obchodů moc nenajdeme. Nejvyšší známkou opět nehodnotil žádný respondent a pouze 3 (4%) označili úroveň nakupování těchto položek za dobrou (stupněm 4). Naopak 42 (52%) označili úroveň za špatnou, 23 (29%) dokonce strašnou, tedy nejnižší hodnocení. Průměrnou známku 3 pak udělilo těmto obchodům 12 (15%) dotazovaných. 60

Průzkum byl velmi ovlivněn tím, že respondenti, kteří žijí na kopci nemají blízko žádný s těchto obchodů, musí tedy dojíždět pod kopec, nebo až do centra Prahy.

Tabulka č. 6 – Spokojenost s nakupováním zboží DRUH ZBOŽÍ Potraviny Oblečení Kosmetika Dom. Potřeby Elektronika Papírnictví Drogerie

Skvělá

Dobrá 5 0 0 0 0 0 0

9 0 1 0 1 8 3

Průměr Špatná Strašná 24 43 9 1 5 84 12 48 29 11 30 49 5 20 64 13 39 30 12 42 23


Graf č. 19 – Spokojenost s nakupováním zboží Spokojenost s nakupováním 100% 9 90% 29

80% 70%

30

23

49 43

Strašná

64

60% 50%

Průměr 39

48

40% 30%

Špatná

84

0%

Dobrá Skvělá

24

30

20% 10%

42

20 9 5 Potraviny

12 1 0

5 1 0 Oblečení Kosmetika

11 0 Dom. Potřeby

13

12 8 5 3 1 0 0 0 Elektronika Papírnictví Drogerie


Otázka č. 10 - pohostinství

Tato otázka se zabývala tím, jaké restaurace lidé v Košířích navštěvují a které mají nejraději. Nejraději mají lidé restauraci U tenisu, která se nachází přímo u tenisových kurtů a má prostornou zahrádku. Vaří se zde především italská jídla. Za

61

svou oblíbenou ji označilo 15 (17%) respondentů. Na druhém místě se umístila česká restaurace Na Ladronce se 14 hlasy (16%). Třetí místo obsadila čínská restaurace Yang Zi Jiang, pro kterou hlasovalo 13 (14%) dotazovaných. S 11 (12%) hlasy obsadila 4 příčku mexická hospůdka s názvem Satelit bar. 8 (9%) respondentů označilo za svou oblíbenou restauraci Zlatý důl, česko-mexickou restauraci s krásnou atmosférou a lávovým grilem. Restauraci Na Klamovce má nejraději 7 (8%) odpovídajících. Možnost „jiná“ vyplnili 3 (3%) respondenti, z čehož 2 uvedli restauraci Osteria Antika a 1 napsal hospůdku Na Kotlářce. 19 z 90 (21%) dotazovaných pak překvapivě uvedlo, že do restaurací nechodí. Tato data si můžeme ověřit pomocí následujícího grafu.

Graf č. 20 – Oblíbená restaurace Oblíbená restaurace

15

19

U Tenisu Na Ladronce

3

14

Zlatý důl Yang Zi Jiang Satelit bar Na Klamovce

7

Jiná 11

8 13

Nenavštěvuji restaurace


Otázka č. 11 – nové prostory pro volný čas

Následující otázka měla zjistit, kterou budovu pro trávení svého volného času by si přáli, aby se v Košířích vystavěla. Přibývá zde stále více a více obytných domů, obohacení infrastruktury o nějaké zajímavé zařízení pro trávení volného času se ale zatím nekoná.

Odpovědi byly následující: Další dobrá restaurace zde chybí 19 respondentům (22%), což je nejvyšší číslo. Diskotéku nebo klub by zde uvítalo 10 (11%)

62

odpovídajících, převážně ti mladší. Posilovnu by chtěl vystavět jen 1 (1%) respondent, který pravděpodobně není spokojen se stávajícím Squash parkem (posilovna, fitness, squash atd..), který navštěvuje mnoho lidí z Košíř a je na vysoké úrovni a dobře vybaven. Naopak obchodní centrum by si zde přálo 12 (13%) dotazovaných. 4 (4%) respondenti vybrali za chybějící budovu kasino a 9 (10%) by si přálo kino, nebo divadlo. Dokonce 17 (19%) respondentů vybralo, že jsou spokojeni a že by si novou budovu vystavět nepřáli. Je tomu tak pravděpodobně proto, že již nyní příroda v Košířích musí ustupovat obytným domům a osídlení narůstá. 11 (12%) dotazovaných uvedlo, že neví kterou budovu by si přáli, nebo je jim to jedno. Ostatní lidé – 7 (8%), kteří se průzkumu zúčastnili uvedlo jinou budovu, než která byla nabídnuta v dotazníku. Jedná se o: Sázkovou kancelář (3 lidé), bowling (2 respondenti), solárium (1) a dokonce kulečníkovou hernu (1). Graf vypadá takto:

Graf č. 21 – Chybějící zařízení Chybějící zařízení

11

Restaurace

19

Diskotéka Posilovna

17

Obch. Centrum Kasino 10 1

7 9

12

4

Kino, divadlo Jiná Žádná Nevím


Otázka č. 12 – budování obchodů a restaurací

Otázka zjišťovala, jestli by si lidé přáli, aby se v Košířích vystavělo více obchodů nebo restaurací. Průzkum ukázal, že možnost ano zvolilo celkem 62 dotazovaných, tedy 69%. Naopak 11 (12%) lidí by zde další obchod či restauraci neuvítalo. 17 (19%)

63

respondentů uvedlo, že jim je to jedno. Je tedy patrné, že lidé nejsou spokojeni s touto částí infrastruktury a uvítali by ve většině případech zlepšení.

Graf č. 22 – Přáli by si občané Košíř více obchodů a restaurací? Více obchodů a restaurací?

70

62

60 50 40

Více obchodů a restaurací?

30

17

20

11

10 0 Ano

Ne

Je mi to jedno


Otázka č. 13 – chybějící věc

Další otázka byla otevřená. Lidé se mohli neomezeně vyjádřit, která věc, budova nebo dokonce pocit jim v Košířích chybí.

Nejvíce zde podle vyjádření respondentů chybí dostupnost a především to, jak málo sem jezdí autobusy. Z centra musíte tramvají a ti, co bydlí na kopci musí ještě autobusem, který je většinou přeplněný a jezdí průměrně jednou za čtvrt hodiny. Dříve byl v provozu spoj, který jezdil přímo ze zastávky Na Knížecí. Minulý rok (2012) se ale udály změny a linku 123 zkrátili a jezdí tedy pouze na Kavalírku, kde člověk musí přestoupit aby se dostal alespoň na Anděl. S touto situací vyjádřilo nespokojenost 19 (21%) dotazovaných. Obchody zde v Košířích postrádá 16 (18%) dotazovaných, ať jde o potraviny, obchody s oblečením, supermarket a jiné. Jak již bylo uvedeno, na celém košířském kopci jsou pouze malé potraviny a konzum, který má věčně zavřeno a jeho sortiment je značně omezený.

64

Kulturní zážitek zde chybí 14 (16%) respondentům, což také není zanedbatelné číslo. Je pravda, že v Košířích nenajdete kino, divadlo a dokonce se zde nepořádají žádné koncerty, výstavy a tak podobně. Dokonce 13 (14%) respondentů uvedlo, že jim v Košířích chybí více kvalitních restaurací, ale i bistra nebo průměrné hospůdky. Dotazující také uvedly, že je rozčiluje vzdálenost, kam si pro dobré jídlo mohou zajít.

Před více než 15 lety byl na vrchu kopce ještě v provozu velmi oblíbený bazén. Postupem času ale začal chátrat a později byl zcela uzavřen, aby začal sloužit jako nebezpečná atrakce pro mladé chlapce, kteří se dovnitř bez problémů mohli dostat a provozovat nebezpečnou zábavu. Proto byl později zbourán. Vypadá to ale, že lidem zde bazén chybí. Uvedlo to 7 (8%) respondentů z 90.

6 (7%) dotazovaných uvedlo, že jim chybí více vzrušení, přesněji také místa, kde mohou například navázat známost nebo se odvázat. Několik z nich také uvedlo že jim vadí, jak je zde po setmění ticho a klid, že se zde nic neděje a Košíře po 22 hodině prakticky usnou a skoro nikdo nevychází.

Se vzrušením je také spojena diskotéka nebo klub. Lidé je zde postrádají, přesněji 5 (6%) respondentů uvedlo, že jim zde chybí právě diskotéka. Je to také z toho důvodu, že poslední autobus 123 vyjíždí z Kavalírky nahoru okolo 1 hodiny ráno, a tak ti, kteří chtějí být v klubu déle do noci musí pak nahoru celý kopec pěšky (vlastní zkušenost), nebo počkat na první ranní autobus, který vyjíždí kolem 4. hodiny ráno.

Dotazovaných, kteří uvedli chybějící věc kavárnu, bylo 4 (4%) . Několik z nich uvedlo, že ji postrádají z důvodu počítačových her, jiní jen na posezení u kafe.

Shodně 4 (4%) respondenti také uvedli, že postrádají v Košířích hernu s výherními automaty nebo ruletou. Jeden z nich uvedl, že mu chybí pokerová herna. Zajímavé je, že tito respondenti patřili všichni do věkové skupiny 19 – 35 let.

Pouze 1 (1%) dotazovaná uvedla, že ji zde chybí solárium. To je zajímavé, protože na zastávce Klamovka se solárium nachází. Mezi respondenty se dokonce našel 65

1 (1%), který uvedl, že mu v Košířích nechybí vůbec nic a je zcela spokojen. Tento dotazovaný uvedl, že zde žije od narození a patří do věkové skupiny 51 – 65 let. Jednalo se o muže s vystudovanou vysokou školou. V následující tabulce a grafu se můžeme na hodnoty podívat přehledněji.

Tabulka č. 7 – Chybějící věc Chybějící věc Kultura Dostupnost Vzrušení Obchody Restaurace Bazén Diskotéka Solárium Kavárna Herna Nic

Počet respondentů 14 19 6 16 13 7 5 1 4 4 1


Graf č. 23 – Chybějící věc Chybějící věc 4 1

Kultura 4 1

Dostupnost

14

Vzrušení

5

Obchody 7

Restaurace 19

Bazén Diskotéka

13

Solárium 16

6

Kavárna Herna Nic


Otázka č. 14 – dopravní infrastruktura

Další otázka se zajímala o to, jak zlepšit dopravní infrastrukturu v Košířích. Každý respondent mohl zaškrtnout až dvě možnosti. Dokonce 88 (51%) respondentů uvedlo, že by prodloužili linku autobusu 123 znovu na Anděl, potažmo na Knížecí.

66

Místní občany to zde opravdu rozčiluje, ještě několik měsíců po změně jízdních řádů si cestující na zastávkách stěžovali a velmi se o tom mluvilo.

Druhou věc, kterou by dotazovaní zlepšili, jsou jízdní řády. Přeplněné autobusy, které mají špatně zorganizované jízdní řády, jezdí každých 15 minut. Respondentů, kteří by vylepšili tuto okolnost, se našlo celkem 42 (24% odpovědí).

27 (16%) respondentů uvedlo, že jsou nespokojeni s kvalitou komunikací a především to by změnili. Kočičí hlavy, praskající chodníky, kostky betonu, které vystupují nad komunikaci, uvolněné kanály a podobně.

Našli se i respondenti, kteří by zavedli nový spoj autobusové linky. Jednalo se o spoj který by vozil lidi z druhé strany kopce u gymnázia, kam lidé musí pěšky, nebo by se zavedl spoj na vrchu košířského kopce, který by lidi přepravoval k Jinonicím na zastávku metra trasy B. Takových respondentů bylo 14, tedy 8%. Pouze 1 (1%) dotazovaný uvedl, že je s infrastrukturou spokojen(a) (žena).

Graf č. 24 – Jak zlepšit dopravní infrastrukturu v Košířích? Jak zlepšit dopravní infrastrukturu?

14

1

27 Zlepšit kvalitu komunikací Jízdní řády Prodloužení linky - Anděl 42

Nový spoj Infrastruktura je v pořádku

88


Otázka č. 15 – bezpečí v lokalitě

Téma bezpečí v Košířích, přesněji, jak se respondenti cítí přes den a jak po setmění. V bezpečí, a to dokonce i po setmění, se zde cítí dokonce 65 (72%) respondentů,

67

což je skoro neuvěřitelné číslo. Je ale pravda, že je tu v noci maximální klid, snad pouze na Kavalírce a Klamovce se lidé po setmění necítí bezpečně. Takových, kteří se zde cítí v bezpečí pouze ve dne se našlo 14, tedy 16%. Pouze 4 respondenti uvedli, že se zde necítí vůbec bezpečně. Zajímavé je, že tato čtveřice dotazovaných, byly ženy. Další zajímavostí je, že celkem 7 (8%) respondentů uvedlo možnost, že neví, nebo že je to nezajímá. Následující graf ukáže, jak se zde lidé cítí.

Graf č. 25 – Pocit bezpečí Pocit bezpečí

4

7

14

Ano, vždy Ano, ale ne vždy Ne Nevím 65


Otázka č. 16 – podmínky pro výchovu dětí

Otázka zjišťovala, jaké jsou v Košířích podmínky pro výchovu dětí. Nejvíce respondentů hodnotilo stupněm č. 4, tedy že tyto podmínky jsou zde dobré. Takových bylo dokonce 48, což činí 54%. Nejvyšším stupněm 5, hodnotilo tyto podmínky 13 (14%) dotazovaných. Naopak pouze 9 (10%) odpovídajících si myslí, že jsou zde podmínky pro výchovu dětí špatné, nebo dokonce strašné. Hodnotili známkami 1 a 2. Průměrné hodnocení vyjádřilo 20 respondentů, tedy 22%. Podmínky pro výchovu dětí jsou tedy podle všeho dobré, což můžeme vidět graficky znázorněné v následujícím grafu.

68

Graf č. 26 – Podmínky pro výchovu dětí Podmínky pro výchovu dětí 50 40 30 48

Podmínky pro výchovu dětí

20 10

20

13

8

1

0 Skvělé

Dobré

Průměrné

Špatné

Strašné


Otázka č. 17 – co je nejoblíbenější v lokalitě

Poslední otázka, kterou dotazník obsahoval (mimo identifikačních, které jsou zařazeny na konci dotazníku a šetřeny na začátku vyhodnocení), byla otevřená a zajímala se o to, co mají respondenti na Košířích nejraději. Celkem 32 ( 36%) z nich uvedlo, že mají Košíře rádi kvůli přírodě. Zmíněny byly místní pískovcové skály, jezírka, lesy, čistý vzduch a možnosti turistiky. Druhý největší počet hlasů, přesněji 21 (23%), získala kategorie klid. Lidé uvedli, že je zde nic neruší, mají zde svůj klid i od práce a nejsou zde žádné nepokoje, nebo noční kluby které by dělaly v ulicích rozruch. 10 (11%) respondentů uvedlo, že mají rádi Košíře kvůli jejich poloze. Nikoli dostupnosti, která je špatná, ale kvůli nádhernému výhledu na celou Prahu, kterou představuje jeden z nejvyšších vrcholků Prahy, Vidoule. 9 (10%) Lidí, kteří se účastnili tohoto výzkumu uvedlo, že mají toto místo rádi kvůli sousedům a lidem, kteří zde žijí. Lidé se tu všeobecně docela znají a vzhledem k tomu, že mají zahrady, tak se dostanou i často do styku se sousedy. Respondenti také uvedli, že jsou tu zvyklí na styl života. Je to napůl venkov, napůl město. 5 (6%) odpovídajících (vše ženy) uvedlo, že to zde mají rádi kvůli podmínkám pro jejich děti, které jsou zde v bezpečí, jsou tu školy a děti si mají kde hrát a sportovat. Bydlení, tedy byty, obytné domy, zahrady a podobně se zde líbí 4 respondentům, tedy (4%). 3 (3%) dotazovaní uvedli, že to zde mají rádi kvůli bezpečí a konečně 6 (7%) jich vyjádřilo

69

celkovou spokojenost, tedy že jsou zde celkově šťastní. Grafické znázornění můžeme vidět v grafu č. 27.

Graf č. 27 – Co mají respondenti na Košířích nejraději? Co máte na Košířích nejraději?

3

4

6

Příroda

5

32

Klid Sousedství Poloha, výhled Podmínky pro děti

10

Bezpečí Bydlení

9

Celkově spokojeno

21


70

3.

Návrhová část Můj výzkum a vyhodnocení dotazníků dokazují, že lidé kteří žijí v Košířích, jsou celkově spíše spokojeni. To platí především u respondentů, kteří zde žijí více než 20 let nebo dokonce od narození. Dříve zde bylo ale mnohem více přírody, než nyní a na to lidé reagovali především záporně. Mělo by se proto zabránit stálému kácení stromů a omezování zelených ploch nebo turistických cest. Lidé si Košíř váží především pro přírodu, ale s přibývajícími lety spokojenost ubývá. To lidé potvrdili, když jich na otázku jak jsou spokojeni se zelení odpověděli nejčastěji, že se stav zhoršuje.

Podstatně méně jsou lidé spokojení s nabídkou služeb. Zdravotnictví je podle nich na dobré úrovni, zlepšení asi nevyžaduje. Stejně tak tomu je i se sportovišti a dětskými hřišti, které lidé hodnotili vysoko a jsou s nimi spokojeni. Taktéž parkování je zde velice snadné a samozřejmé. Oproti tomu infrastruktura Košíř potřebuje vylepšit v několika zásadních službách. Nabídka práce je tu špatná, to ale také souvisí s tím, že zde je velmi málo obchodů nebo firem. Dokonce i restaurací by si lidé přáli více. Je to tedy zcela jasné: S přibývajícím počtem obyvatel Košíř se nijak nezvyšuje počet obchodů, restaurací, nebo kulturních příležitostí. Lidé tedy za zábavou ve svém volném čase jezdí více a více do centra. Doporučení by tedy znělo, že pokud se zde má ještě něco vystavět na úkor zeleně, mělo by to být v rámci zájmů nynějších obyvatel. Pokud se situace totiž nezlepší je možné, že zde dojde k úbytku obyvatel, nebo přestane být zájem o nová místa k bydlení. Jistě by se zde neztratil supermarket nebo několik obchodů či restaurací. Nejen v zájmu volného času, ale také kvůli zvýšení nabídky práce.

Dalším problémem se ukázala být dostupnost Košíř. Autobusy jezdí stále méně často, jsou plnější a na komunikacích, které v Košířích jsou, to neuvěřitelně skáče a máte pocit, jakoby se autobus měl rozpadnout. Lidé to potvrdili v dotazníku, když jich neuvěřitelné množství vyjádřilo nespokojenost s jízdními řády nebo právě kvalitou vozovky a chodníků. Silnice by si tedy určitě zasloužila rekonstrukci, i když by to bylo bezpochyby velmi nákladné. Situace v zimě je tedy velmi neúnosná a neskutečně to zde klouže. Můj návrh tedy je, aby alespoň v zimě více silničáři dbali

71

na údržbu vozovky. Druhé doporučení je, aby se především prodloužila linka autobusu č. 123 zpátky na zastávku Anděl, či na Knížecí. Také zlepšení jízdních řádů by přišlo vhod. Jen pro srovnání, autobus č. 167 jezdí ve špičce každé 4 minuty, kdežto č. 123 v intervalu nejméně 10 minut, navíc autobus č. 167 jezdí zpravidla poloprázdný. To samé platí i o autobusech, které jezdí na Strahov, případně do Motola (pochopitelné kvůli fakultní nemocnici Motol). Jedno z těchto doporučení by ale mělo být vzato v potaz, protože stížnosti lidí a jejich vyjádření v dotaznících nejde přehlédnout.

Dokonce až 61% respondentů vyjádřilo nespokojenost s nakupováním, a to především oblečení, drogerie, kosmetika, elektronika a domácí potřeby. Obchodní centrum je sice blízko, ale právě špatná dostupnost lidem vadí. Je přeci jen rozdíl jet na Anděl 10 minut bez přestupu, nebo 20 minut s přestupem v nacpaných autobusech. Vše se tedy odvíjí od jízdních řádů a kvality MHD. Skoro se zdá, že MHD na Košíře pozapomněla a dokonce je odřízla od centra. Je to tedy hlavní problém, o kterém zde slyšíte opravdu z každé strany. Dokonce i chybějící zařízení, která respondenti uvedli, jsou všechny dostupné na Andělu, např. kasino, kino, diskotéka a obchodní centrum nabité restauracemi a obchody s oblečením.

Velkým plusem Košíř ale je, že je zde bezpečno, a tak vynikající podmínky pro výchovu dětí, jak ostatně uvedli i respondenti. Je to další ze složek, které není třeba vylepšit.

Prospět by také mohl zvýšený turistický ruch. Košíře by se pro svou přírodu měli propagovat mnohem více, vždyť kde v Praze najdete pískovcové skály obklopeny hlubokým lesem, zříceninou a jezírky. Ekonomický rozvoj by se tak zlepšil, ale vyžádalo by to podporu výstavby ubytovacích kapacit, které v Košířích skoro vůbec nejsou. Zvýšit by se také měla propagace památek a turistických cest. K ekonomickému rozvoji Košíř by také značně přispěla podpora malého a středního podnikání a místní zaměstnanosti. Zvýšit by se také měla prezentace Košíř na webovém portále či stávajících stránkách Košíř.

72

Životní prostředí je zde na vysoké úrovni. To by ale nemuselo platit stále, protože se zvýšenými stavbařskými aktivitami přibývá i těžké techniky, nákladních aut a tedy i smogu.

Ostatní části infrastruktury jsou na průměrné nebo dobré úrovni a výrazné zlepšení tedy nepotřebují. Svou práci odevzdám i na městský úřad pro Prahu 5 a pokusím se je těmito výsledky přesvědčit k dalším krokům pro zlepšení kvality života obyvatel Košíř. Tato lokalita má vysoký rozvojový potenciál, ale na jeho realizaci by bylo potřeba nemalé finanční prostředky, které by Košíře museli získat z nějaké podpory, která ale bohužel není za momentální ekonomické situace pravděpodobná. Mělo by se tak využít každé malé částky na rozvoj spokojenosti místních občanů.

73

Závěr Cílem této diplomové práce bylo obecně nastínit teorii infrastruktury a její členění. Prvotním cílem jsem si ale stanovil zjistit, jak jsou občané v Košířích spokojeni, co jim chybí a naopak co mají na Košířích nejraději. Dalším cílem pak bylo navrhnout některá opatření ke zlepšení, na základě vyplněných dotazníků.

V teoretické části jsem obecně uvedl teorii infrastruktury a popsal i její dělení, tedy technickou, veřejnou, dopravní, kritickou a jiné. Je zde také zmínka o volném čase a sportu. V poslední řadě jsem ještě stručně vysvětlil, co to jsou průmyslové zóny a jaký je jejich účel. Tento cíl z teoretické části byl tedy naplněn.

V analytické části jsem nejprve stručně charakterizoval Košíře po geografické stránce, jejich historii, ale také jsem zde popsal místní restaurace, které stojí za zmínku a také sportoviště, kde mohou místní občané trávit svůj volný čas. Nejdůležitější část mé práce bylo vyhodnotit dotazníky od respondentů a znázornit pomocí grafů a tabulek výsledky, jak jsou obyvatelé Košíř spokojeni s určitými částmi infrastruktury, ale také s bezpečností a životním prostředím. Po dlouhé práci se mi podařilo vygenerovat 27 grafů a 7 tabulek ze kterých je patrné, na jaké úrovni Košíře jsou.

V návrhové části jsem se pokusil nastínit některá opatření na zlepšení životní situace v Košířích. Pomocí vyplněných dotazníků jsem shromáždil data, podle toho jsem usoudil, kde je potřeba infrastrukturu vylepšit a kde je na dobré úrovni. Potřeba zlepšení se ukázala především u dopravní infrastruktury. Lidé jsou nespokojeni nejen s kvalitou místních komunikací a chodníků, ale také se stále se zhoršujícími jízdními řády linky jediného autobusu č. 123. Zkrácení trasy a prodloužení intervalů mělo za následek to, že autobusy začaly jezdit přeplněné a na zastávkách se hromadili nespokojení občané. Dále jsou zde lidé nespokojeni s možnostmi nakupování zboží či jednotlivých služeb a s místními restauracemi. Naopak velmi spokojeni jsou se zdravotnictvím, školstvím, sportovními příležitostmi, přírodou, bezpečností a také s podmínkami pro výchovu dětí. Co občany ještě znepokojuje je fakt, že se zde staví více a více bytových domů a kvůli tomu ustupuje příroda. Nepříznivým jevem je, že i

74

když se stěhuje stále více lidí do nově postavených domů, nové obchody se zde nebudují.

V úvodu své práce jsem si zadal několik hypotéz, které jsem se pokoušel během dlouhého zpracování potvrdit, nebo naopak vyvrátit.

1. Hypotéza: Sport a relaxace doma jsou nejčastějšími aktivitami trávení volného času.

Tato hypotéza byla potvrzena v grafech č. 14 a 15. Nejoblíbenější volnočasová aktivita se ukázala být sport. Skoro polovina respondentů (43 z 90) označila, že sportuje často, dokonce velmi často. 32 respondentů označilo možnost četbu, jako svou častou volnočasovou aktivitou. 31 dotazovaných dále uvedlo, že často tráví svůj čas doma sledováním televize nebo na počítači.

2. Hypotéza: Čím déle lidé žijí na jednom místě, tím jsou zde spokojenější.

Také tato hypotéza se potvrdila, a to v grafu č. 7. Ukázalo se, že jsou občané spíše spokojeni s bydlením v Košířích, přičemž nejvíce z nich (19) zde žijí 20 let a více a pouze 5 z této kategorie je spíše nespokojeno. U respondentů, kteří zde žijí pouze 5 let a méně jsou výsledky vyrovnané, přesněji: Velmi spokojeno 2, spíše spokojeno 4, spíše nespokojeno 2 a velmi nespokojeno také 2.

3. Hypotéza: Ženy se cítí méně v bezpečí než muži

Tuto hypotézu jsem potvrdil v grafu č. 25, kde jsem zkoumal, jestli se respondenti cítí v Košířích bezpečně. Košíře se ukázaly být bezpečným místem. Dokázaly to výsledky dotazníkového šetření, kde uvedlo celkem 65 z 90 dotazovaných, že se zde cítí v bezpečí přes den i v noci. Naopak pouze 4 uvedli, že se zde necítí vůbec v bezpečí. Tato čtveřice respondentů byly ženy. Žádný muž tedy neuvedl, že by se zde necítil přes den v bezpečí.

75

4. Hypotéza: Do restaurace chodí více mladých lidí, protože jsou ochotni vynaložit za kvalitní stravu více peněz a také proto, že je gastronomie na vzestupu a je to moderní.

Tato hypotéza se také potvrdila, a to v grafu č. 17. Nejvíce do restaurací chodí lidé, kterým je v rozmezí od 19 do 35 let. Pouze 2 respondenti z této kategorie uvedli, že do restaurací nechodí vůbec, naopak 14 uvedlo, že chodí občas, 8 dokonce často a 6 velmi často. Na druhé straně u respondentů, kterým je více než 51 let se ukázalo, že do restaurací spíše nechodí, často nebo velmi často pouze 2 z 26.

5. Hypotéza: Čím více ustupuje příroda na úkor techniky, tím méně jsou lidé spokojeni.

V grafu č. 11 můžeme vidět, jak lidé reagují na stále hustší osídlení Košíř. 36 respondentům to vadí a 24 to dokonce rozčiluje. Pouze 15 uvedlo, že jim to nevadí a 9 že je jim to jedno. Respondentů, kteří uvedli že jsou rádi je pak pouze 8. Tato hypotéze se tedy také potvrdila.

Košíře jsou překrásná městská část plná přírody, zeleně a klidu. Je to dokonalé místo pro rodinné bydlení. Příjemné sousedství a vesnický nádech si zde oblíbí opravdu mnoho lidí, kteří se sem čím dál tím více stěhují a využívají tak zdejšího krásného výhledu na celou Prahu.

Největší problém v mé diplomové práci představoval samotný průzkum, kdy jsem mnohokrát musel jezdit s občany Košíř autobusem, aby dotazník stihli vyplnit a neztráceli při tom čas. Tímto jsem strávil nejvíce času. Další těžká část mé práce spočívala ve sběru údajů od respondentů a zanesení jich do patřičných grafů a tabulek.

Cíle, které jsem si v

mé diplomové práci zadal tedy byly splněny. Teorii jsem

vysvětlil, zjistil jsem stav spokojenosti občanů, využívání jejich volného času a také jsem navrhl opatření, která by měla vést ke zlepšení současné situace. Aby má práce měla maximální efekt, odevzdám ji na městský úřad pro Prahu 5 a pokusím se tak jít zlepšení naproti. 76

Literatura [1]

ATTL, Pavel; NEJEDL, Karel. 2011. Turismus 1. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2001. ISBN 978-80-86578-37-2.

[2]

ATTL, Pavel; POLÍVKOVÁ, Alena; STUDNIČKA, Petr. 2011. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha : VŠH Praha 8, 2011, ISBN 978-80-87411-13-1.

[3]

BLAŽEK, Jiří; UHLÍŘ, David. Teorie regionálního rozvoje : nástin, kritika, klasifikace. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0384-5.

[4]

EISLER, Jaroslav. Podniky a podnikání v dopravě. VŠE, Praha, 2000, ISBN 1948661-01-1.

[5]

HALÁMEK, Petr. Zpracování analýzy nákladů a výnosů. první. Brno: ESF MU, 2005. ISBN 80-210-3866-7.

[6]

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. aktualiz. vyd. Praha : Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.

[7]

HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha : vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Košíře. ISBN 80-7169-476-2.

[8]

HRALA, Václav. 2007. Geografie cestovního ruchu. Praha : Idea Servis, 5. vydání 2007. ISBN 978-80-7559-438-09.

[9]

HUMEŇÁK, David; PAZOUR, Rudolf. 2005. Vyhledávání, zadávaní a interpretace výsledků výzkumů v oblasti cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2005. ISBN 978-80-8127-409-8.

[10]

CHALUPA, Petr; Zdeňka TARABOVÁ. Geografie obyvatelstva, demografie, geografie sídel :učební texty pro posluchače učitelského studia geografie. Vyd. 1. Brno: Rektorát Masarykovy university, 1990. ISBN 80-210-0202-6.

[11]

CHURCHIL, Gilbert. 1983. Marketing Research: Methodological Foudations. Chicago : The Dryden Press, 1983.

[12]

KORTISON, Alastair. 1995. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha : Victoria Publishing, 1995. ISBN 978-80-3172-211-02.

[13]

KOVAŘÍK, Jaroslav. Kritická infrastruktura a ochrana obyvatelstva, In: Ochrana obyvatel, 2007, Ochrana kritické infrastruktury, ISBN: 80-86634-51-5.

77

[14]

KŘŮPALA, Cyril; HONZÁKOVÁ Iveta.; ŠTEFÁČKOVÁ Dana. Příprava informačních a propagačních materiálů v cestovním ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. s. 117-122

[15]

LEGIERSKA, Yvona. 2007. Statistika v cestovním ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. ISBN 80-3379-671-03.

[16]

JEŽEK, Jiří. Prostorová a regionální ekonomika. 2. vyd. Plzeň : Západočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 1999. ISBN 80-7082-575-8.

[17]

MEDEK, František. Technická infrastruktura měst a sídel. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1997. ISBN 80-01-01558-0.

[18]

Městské inženýrství (1). Edited by Petr Šrytr. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0663-7.

[19]

PÁVKOVÁ, Jiřina; HÁJEK, Bedřich; HOFBAUER, Břetislav; HRDLIČKOVÁ, Vlasta; PAVLÍKOVÁ, Alena. Pedagogika volného času. 4. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2008. ISBN 80-7178-711-6.

[20]

Pravidla českého pravopisu. Studentské vydání. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Praha : Academia, 2010. ISBN 978-80-2001327-9.

[21]

SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0.

[22]

ŠENOVSKÝ, Michail; ADAMEC, Vilém; ŠENOVSKÝ, Pavel. Ochrana kritické infrastruktury, 1.vydání Ostrava: Edice SPBI Spektrum, 2007, ISBN: 978-807385-025-8.

[23]

SPEAKE, James. 2003. Literature of Travel and Exploration An Encyclopedia. New York : Fitzroy Dearborn, 2003. ISBN 1579582478. OCLC 55631133

[24]

ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra; PONDĚLÍČEK, Michael. Sustainable Indicators Observation as a Emerging Tool for Planning Practice and Good Governance on the Local Level. An Example from Czech Republic. In Learning Cities in a Knowledge based Society. Milano: Politechnica Milano, 2008. ISBN 97888387-313-4.

[25]

ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra; PONDĚLÍČEK, Michael. Evaluation of sustainable regional land use. In REAL CORP 2009: CITIES 3.0 - Smart, Sustainable, Integrative. Vienna: CORP - Competence Center of Urban and Regional Planning, 2009. ISBN 978-3-9502139-6-6.

78

[26]

ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Člověk, stavba, město a jejich duše. In Člověk, stavba a územní plánování III. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2009. ISBN 978-80-01-04293-9.

[27]

ŠRYTR, Petr. Městské inženýrství (2). Vyd. 1. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0440-8.

[28]

TOUŠEK, Václav. et al. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-114-4.

[29]

VYSTOUPIL, Jiří. Demografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3655-9.

[30]

VYSTOUPIL,

Jiří.;

HOLEŠÍNSKÁ,

Andrea.;

ŠAUER,

Martin.

2007.

Vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. ISBN 80-7667-465-02. [31]

WOKOUN, René. et al. Ekonomika v prostoru : svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha : Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-698.

[32]

WOKOUN, René; MALINOVSKÝ, Jan a kol. (2008). Regionální rozvoj – východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha : Linde, 2008, ISBN 978-80-7201-699-0.

[33]

ZELENÝ, Lubomír; PEŘINA, Luboš. Doprava : dopravní infrastruktura. 1.vyd.\nl Praha : Vysoká škola ekonomická, 2000. ISBN 80-245-0110-4.

Elektronické

[1]

LNĚNIČKA, Petr. Prumyslove-zony.cz : vše o průmyslových zónách - kvalitní a ověřené informace [online]. 2004. Průmyslové zóny. Dostupné z: >http://www.prumyslove-zony.cz/blog/prumyslove-zony-53>

[2]

Ministerstvo dopravy ČR [online].Chaps spol. s.r.o., IDOS jízdní řády. Dostupné z:

[3]

Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy ČR [online]. 2006. Rozvoj železniční infrastruktury. Dostupné z:

79

[4]

Přepravce.cz : doprava, přeprava, logisitka, spedice [online].Anawe, 2006. Seznam hraničních přechodů v ČR. Dostupné z:

[5]

Regionální informační servis [online].T-MapServer, 12.08.2009, Aktualizováno: 10.03.2010. CRR - Mapový server. Dostupné z:

[6]

Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2008, Aktualizováno 24.10.2008. Silniční a dálniční síť . Dostupné z: http://www.rsd.cz/doprava/silnicni_sit/start.htm.

[7]

Internetový ABZ.cz slovník cizích slov, česká verze,

[8]

Smailes, A.E:. Geography of towns [online]. Poslední revize: 11-06-2009. Dostupné z:

[9]

[10]

[11]

restauraceladronka.webnode.cz/?utm_source=topkontakt-partner>

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

80

[24]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]

< http://zdravy-zivot.zdrave.cz/vyuziti-volneho-casu/>

Periodika [28]

§ 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

[28]

Roman Peterka(redaktor),Pražská Pětka,měsíčník městské části Praha 5, březen 2010, s. 22, Rozhovor: "Martin Komárek-Ještě jsem nedospěl".

[28]

Ministerstvo dopravy ČR: Železniční vysokorychlostní tratě

[28]

MARTÍNEK, B., Východiska a principy zajištění ochrany kritické infrastruktury v České republice, Časopis 112, ročník VII, číslo 4/2008, s. 22 – 24. Dostupný z www.hzscr.cz/clanek/archiv-2004-az-2008-503464.aspx

81

Příloha č. 1

DOTAZNÍK – SPOKOJENOST OBČANŮ ŽIJÍCÍCH V KOŠÍŘÍCH Předpokládaný čas vyplnění: 15 – 20 minut

1. Jak jste celkově spokojen/a s životem v Košířích? a) Velmi spokojen/a b) Spíše spokojen/a c) Spíše nespokojen/a d) Velmi nespokojen/a 2. Vyjádřete prosím vaši spokojenost s následujícími tématy (1 pro nízkou spokojenost, 5 pro vysokou spokojenost) a) Nabídka práce 12345 Pracujete v Košířích? Ano x Ne b) Kvalita a dostupnost zdravotních služeb 12345 c) Kvalita a dostupnost škol 12345 d) Kulturní akce 12345 e) Kvalita a bezpečnost dětských hřišť 12345 f) Kvalita a počet sportovišť, sportovních příležitostí 12345 g) Turistika, jízda na kole 12345 h) Kvalita dopravy, komunikací a chodníků 12345 i) Kvalita a počet parkovacích míst 12345 j) Kvalita a počet restauračních zařízení (restaurace, hospoda, pension) 12345 3. Jak jste spokojen/a s místní úrovní zeleně? a) Spokojen/a b) Stav se zhoršuje c) Stav se zlepšuje d) Nespokojen/a e) Nevím, nezajímá mě to 4. Jaký je Váš názor na stále rostoucí osídlení Košíř? (odstup zeleně novým a moderním domům) Napište: a) Rozčiluje mě to b) Vadí mi to

82

c) Nevadí mi to d) Je mi to jedno e) Jsem rád/a 5. Zhodnoťte prosím kvalitu životního prostředí (1 – nejnižší kvalita, 5 – nejvyšší kvalita) a) Čistota parků, hřišť a turistických cest 12345 b) Kvalita ovzduší 12345 c) Míra hluku 12345 d) Počet kontejnerů na třídění odpadu 12345 6. Které z následujících složek odpadu třídíte? (více odpovědí) a) PET láhve a jiné plastové obaly b) Papír, karton a jiné podobné obaly c) Sklo d) Jiné (léky, baterie, elektronika) e) Netřídím 7. Jak zde nejraději trávíte volný čas? (1 – málo, 5 – velmi často) a) Sportovní akce 12345 b) Vlastní sport (napište konkrétní sporty) 12345 c) Divadlo, kino 12345 d) Turistika, výlety 12345 e) Výstavy a vzdělávací akce 12345 f) Koncerty, plesy 12345 g) Restaurace, hospody, bary 12345 h) Doma – relaxace, PC, TV 12345 i) Procházka s přáteli 12345 j) Četba 12345 8. jak jste spokojen/a s možnostmi nakupování? a) Nespokojen/a, jezdím do centra Prahy b) Něco si zde koupím, něco musím koupit jinde – jako všude c) Spokojen/a, koupím zde co potřebuji 9. Zhodnoťte úroveň nakupování jednotlivého zboží v Košířích, které k životu potřebujete (1 – nízká úroveň nakupování, 5 – nejvyšší úroveň) a) Potraviny 12345 b) Oblečení 12345 c) Kosmetika 12345 d) Domácí potřeby 12345 e) Elektronika 12345 f) Papírnictví, věci do školy 12345 g) Drogerie 12345 10. Jakou restauraci, bar či bistro v Košířích nejčastěji navštěvujete? a) U Tenisu b) Na Ladronce c) Zlatý důl d) Bistro Yang Zi Jiang

83

e) f) g) h)

Satelit bar Zahradní restaurace na Klamovce Jiná (napište) ………………………………………………… Nechodím do restaurací

11. Pokud by se zde měla vystavět jedna budova pro trávení volného času, kterou byste zvolil/a? a) Restaurace b) Diskotéka, klub c) Posilovna d) Obchodní centrum e) Kasino f) Kino, divadlo g) Jiná (napište) ………………………………………………….. h) Žádná i) Nevím 12. Chtěl/a byste, aby se v Košířích vystavělo více restaurací, nebo obchodů s potravinami? a) Ano b) Ne c) Je mi to jedno 13. Co Vám v Košířích nejvíce chybí? (napište) …………………………………………………………………………………. 14. V čem je potřeba zlepšit dopravní infrastrukturu? (max. 2 možnosti) a) Zlepšení kvality komunikací b) Zkvalitnění jízdních řádů c) Prodloužení linky MHD č. 123 d) Přidat další spoj, který bude jezdit do Jinonic ke stanici metra B. e) Dopravní infrastruktura je na dobré úrovni 15. Cítíte se v této lokalitě bezpečně? a) Ano, i po setmění b) Ano, ale po setmění už tak bezpečno není c) Ne, je tu celkem nebezpečno d) Nevím 16. Jaké jsou zde podmínky pro výchovu dětí? (1 – nejhorší podmínky, 5 – nejlepší podmínky) 12345 17. Co máte na Košířích nejraději? (napište) …………………………………………………………………………………… 18. Respondentem je: a) Muž tel.:

e-mail:

84

b) Žena tel.:

e-mail:

19. Věková kategorie: a) Do 18. let b) 19-35 let c) 36-50 let d) 51-65 let e) Nad 66 let 20. Vzdělání: a) Základní b) Střední s maturitou c) Učební obor d) Vyšší e) Vysokoškolské 21. Jaká je vaše ekonomická situace, postavení? a) Student b) Zaměstnaný/á c) Nezaměstnaný/á d) Podnikatel/ka e) V domácnosti f) Důchodce 22. Jak dlouho žijete v Košířích? a) Méně než 5 let b) 5 – 20 let c) Více než 20 let d) Celý život – od narození

Děkuji za vyplnění dotazníku

85

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

Recommend Documents