VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Lenka Zahajská

Myslivost jako součást cestovního ruchu v České republice

Bakalářská práce

2016

Myslivost jako součást cestovního ruchu v České republice

Bakalářská práce

Lenka Zahajská

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s. r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jaroslav Holoubek Datum odevzdání bakalářské práce: 26.4.2016 E-mail: [email protected]

Bachelor's Dissertation

Hunting as a part of tourism in the Czech Republic

Lenka Zahajská

The Institude of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Jaroslav Holoubek Dateof Submission: 26.4.2016 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení Prohlašuji, Že jsem bakalářskou práci na téma myslivost v cestovním ruchu v České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r. o.

Lenka Zahajská V Praze dne 26.04.2016

Poděkování Na tomto místě, bych ráda poděkovala všem, kteří mi byli nápomocni při vypracování této bakalářské práce. Zejména děkuji vedoucímu bakalářské práce panu PhDr. Jaroslavu Holoubkovi za vedení práce a také panu PhDr. Markovi Merhautovi, Ph.D., MBA za jeho čas, ochotu a cenné připomínky, které mi věnoval, ačkoli nemusel. Můj velký dík patří také mé rodině a příteli za pomoc a morální podporu.

Abstrakt ZAHAJSKÁ, Lenka. Myslivost jako součást cestovního ruchu v České republice. *Bakalářská práce+ Vysoká škola hotelová. Praha: 2016 počet stran

Bakalářská práce je zaměřena na analýzu myslivosti v cestovním ruchu. Cílem této bakalářské práce je analyzovat myslivecké aktivity, které se řadí do cestovního ruchu a navržení návrhů, které vylepší toto odvětví a podnikání v něm. Výzkumným problémem práce je otázka, zdali je myslivecký cestovní ruch dostatečně rozvinutý pro cestování. Dalším důvodem zpracování této práce je návrhová část, která se pokusí vylepšit místo myslivosti v turismu. Při psaní práce byly použity metody analýzy, deskripce jednotlivých atraktivit. Rovněž bylo použito metody komparace v případě některých atraktivit. Pro účely zjištění dalších zajímavých informací byla zvolena metoda expertním rozhovorů, dotazování - sběru primárních dat, realizovaná formou dotazníkového šetření. První teoretická část práce se zabývá vymezením teoretických pojmů, které souvisejí s myslivostí v cestovním ruchu. V této části je uveden a vymezen pojem cestovního ruchu a myslivosti. Jejich historie a jednotlivé zařízení, které se soustřeďují na myslivost. Analytická část je vypracovaná na základě dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Výsledky dotazníků jsou zavedeny do grafů pro přehlednější orientaci. Tato část se zabývá zhodnocením nabídky cestovního ruchu, který souvisí s myslivostí. Návrhová část obsahuje nedostatky zjištěného stavu a současně návrhy a doporučení, které by mohly vést ke zlepšení služeb v oblasti myslivosti. Klíčová slova: Bažantnice, cestovní ruch, myslivost, Natura Viva, obory, předpoklad rozvoje cestovního ruchu, veletrh Lysá Nad Labem

Abstract Zahajská, Lenka. Hunting as part of tourism in the Czech Republic. *Bachelor dissertation]The Institude of Hospitality Management. Prague: 2016 Number of pages

Bachelor dissertation is focused on analysis of hunting tourism. The aim of this work is to analyze the hunting activities that include tourism and design proposals that will improve the industry and in business. Research work issue is the question of whether the hunting tourism is sufficiently developed for traveling. Another reason this work is the design part, which tries to improve the tourism instead of hunting. When writing work were used methods of analysis, a description of the individual attractions. It was also used method of comparison in the case of some attractions. For the purpose of finding other interesting information, the chosen method expert interviews, interviews - primary data collection, carried out by questionnaire. The first theoretical part deals with the definition of theoretical concepts that are related to hunting tourism. In this section is listed and defined the concept of tourism and hunting. Their history and various devices that focus on hunting. The analytical part is elaborated on the basis of questionnaires and structured interviews. The results of the questionnaires are introduced into graphs for easier orientation. This section deals with the evaluation of tourism that is related to hunting. The proposal section contains weaknesses identified conditions simultaneously make proposals and recommendations that could lead to improved services in the field hunting. Keywords: courses, hunting, Natura Viva, pheasantry, prerequisites for development of tourism, trade fair Lysa nad Labem,

OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………………………………………………..….10 1. TEORITICKÁ ČÁST ……………………………………………………………………………………..….12 1.1. Definice cestovního ruchu ……………………………………………………………………………..13 1.1.1. Zařazení myslivosti v cestovním ruchu …………………………………………………13 1.2. Myslivost ……………………………………………………………………………………………………….13 1.2.1. Stručná historie myslivosti……………………………………………………………………13 1.2.2. Současnost myslivosti ………………………………………………………………………….14 1.3. Zákony týkající se myslivosti…………………………………………………………………………..14 1.4. Myslivecké statistiky ………………………………………………………………………………..……14 1.5. Myslivecká jednota ……………………………………………………………………………………....17 1.6. Myslivecké zvyky a tradice …………………………………………………………………………...17 1.7. Sokolnictví …………………………………………………………………………………………………….18 1.7.1. Historie sokolnictví …………………………………………………………………………..…18 1.8. Patron myslivců sv. Hubert ……………………………………………………………………..…….20 1.9. Myslivecká gastronomie ………………………………………………………………………..……..21 2. ANALYTICKÁ ČÁST …………………………………………………………………………..……………….23 2.1. Zpracování dotazníkového šetření ………………………………………………………………..23 2.2. Řízené rozhovory ……………………………………………………………………………….………….32 2.3. Svatohubertské slavnosti jako předmět cestovního ruchu ……………………..…….36 2.3.1. Svatohubertské slavnosti na zámku Loučeň ………………...........................37 2.4. Bažantnice …………………………………………………………………………………………….………39 2.4.1. Bažantnice Ploužnice …………………………………………………………………..………40 2.5. Restaurace Stará myslivna Konopiště …………………………………………………..……....42 2.6. Lovecké kanceláře ……………………………………………………………………………..…….…..44 2.6.1. Pro Hunting ………………………………………………………………………………....….….46 2.6.2. Safarex ……………………………………………………………………………………..…….…..48 2.7. Výstaviště Lysá nad Labem, spol. s. r. o. …………………………………………………..…...52 2.7.1. Rozhovor s manažery veletrhu Natura Viva ………………………………….……..53 3. NÁVRHOVÁ ČÁST ………………………………………………………………………………………………52 ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY

SEZNAM ILUSTRACÍ, TABULEK A GRAFŮ

SEZNAM ILUSTRACÍ: Obrázek č. 1 – Návrh vlastních webových stránek

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 – Příklad ceníku Tabulka č. 2 – Seznam veletrhů pro rok 2016 Tabulka č. 3 – Ceník služeb výstaviště

SEZNAM GRAFŮ: Graf 1 – Držitelé platných loveckých lístků Graf 2 – Počet honiteb, obor a bažantnic Graf 3 – Věk dotazovaných myslivců Graf 4 – Myslivecká působnost dotazovaných Graf 5 – Preference různých druhů zvěře Graf 6 – Cestujete za poplatkovými lovy v ČR? Graf 7 – Využíváte lovecké kanceláře k lovu po ČR? Graf 8 – Cestujete za poplatkovými lovy do zahraničí? Graf 9 – Využíváte lovecké kanceláře k lovu v zahraničí? Graf 10 – Cestujete individuálně nebo ve skupině? Graf 11 – Podle čeho si vybíráte loveckou kancelář? Graf 12 – Proč necestujete s loveckou kanceláří? Graf 13 – Cestujete na myslivecké akce?

ÚVOD Vybrala jsem si toto téma, jelikož mě již od dětství myslivost zajímá. Je to krásná tradice a celý život se pohybuji mezi lidmi, kteří mají k přírodě velmi blízko. Je krásné pozorovat tyto lidi s krásným vztahem a respektem k přírodě. Pro naše české luhy a háje jsou myslivci velice důležitou složkou a myslím si, že by se tato krásná česká tradice měla rozvíjet. Postupem času a hlavně postupem mého studia mě zase začal zajímat cestovní ruch a myslím si, že když se tyto dva obory spojí, vzniká cosi, co nemá obdoby a spojuje tradici s moderním světem. Tato bakalářská práce má za účel poukázat na krásy myslivosti a hlavně, kde se pohybuje myslivost v cestovním ruchu. I když malý a pro cestovní ruch nevýznamný obor má pro spoustu lidi velký význam a také pro naši národní kulturu. Stále se nachází příznivci myslivosti, kteří cestují za lovem po České republice, ale i do zahraničí. Cílem této bakalářské práce je analyzovat myslivecký cestovní ruch a vyzkoumat, které části se do tohoto odvětví řadí. Dále také navrhnout případné řešení, které by mohlo pomoci ke zlepšení myslivosti jako segmentu v cestovním ruchu. V této bakalářské práci provedu rozbor různých zařízení, která se řadí do segmentu mysliveckého cestovního ruchu. Výzkumné otázky I.

Jsou lovecké kanceláře velké společnosti, které hojně zařizují zájezdy pro myslivce po České republice i do zahraničí?

II.

Jsou lovecké kanceláře velké společnosti, které hojně zařizují zájezdy pro myslivce po České republice i do zahraničí?

METODIKA Primární analýza sběru dat Prvním nástrojem sběru dat je expertní rozhovor Druhým pak telefonické dotazování Třetím je dotazníkové šetření Sekundární Analýza Knižní zdroje Internetové zdroje 10

Komparace – porovnání skutečností s dotazníkovým šetřením Deskripce Indukce Bakalářská práce je rozčleněna do tří částí. První, teoretická část, je zaměřena na všeobecně známé poznatky z oblasti cestovního ruchu a také nutné poznatky o myslivosti, jejím zařazení v cestovním ruchu a také trocha historie myslivosti a sokolnictví, bez těchto poznatků by se v této bakalářské práci nedalo zcela orientovat. Druhá, analytická část, je postavena na poznatcích získaných díky expertnímu rozhovoru a také díky dotazníkovému šetření. V první kapitole se soustředím na umístění myslivosti v současnosti, ale zároveň na její zvyky a tradice. Druhá kapitola se soustřeďuje na patrona myslivců svatého Huberta a na zvyky s ním spojené. V této kapitole jsou pak názornou ukázkou Svatohubertské slavnosti. Konkrétně jsem zvolila zámek Loučeň. Ve třetí kapitole pak provádím rozbor myslivecké gastronomie s volbou konkrétní restaurace Stará myslivna na Konopišti. Ve čtvrté kapitole analyzuji lovecké kanceláře. S širokého výběru jsem vybrala tři dle mého názoru největší lovecké kanceláře, kterým jsem zaslala dotazník, abych se dozvěděla více o službách těchto firem. V páté a šesté kapitole analyzuji obory, bažantnice a konkrétně jsem vybrala bažantnici Ploužnici a oboru Žleby. V sedmé kapitole rozebírám sokolnictví a hlavně, kde všude jsou sokolníci k vidění. A v poslední kapitole analytické části se soustředím na Veletrh Natura Viva v Lysé nad Labem, kde budu spolupracovat s manažery veletrhu, abych se dozvěděla, co nejpodrobnější informace. Návrhová část se soustřeďuje na možnost vytvoření zcela nového internetového portálu, který by měl sloužit myslivcům a zájemcům o myslivecký cestovní ruch. Webový portál by měl sjednocovat podnikatelské subjekty, které se soustřeďují právě na tento segment klientů. V této práci jsou použity informace hlavně z knih o myslivosti, ale také z internetových stránek jednotlivých firem, které se prezentují pouze přes internet.

11

1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Definice cestovního ruchu Vymezení pojmu cestovní ruch a odvětví cestovního ruchu:

Cestovní ruch – turismus (angl. tourism), dnes právem často označovaný přímo za turistický průmysl, tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Hlavním subjektem je v cestovním ruchu cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních podnikatelských subjektů. Šíře oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech přináší značný multiplikační efekt. (Zdroj: Ing. Marie Vitáková – Využití kulturních a přírodních památek pro CR)

Definice cestovního ruchu podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu):

„Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ (http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovnihoruchu-v-cesku/)

„Cestovní ruch (CR) je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky.“ (http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristikaa-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/)

12

1.1.1.

Zařazení myslivosti v cestovním ruchu

Lovecký a rybolovný turismus „Je zaměřený na specifické skupiny poptávky. Jeho produkt je jednoznačně vymezen a klade vysoké nároky na kvalitu všech jeho součástí a podléhá řadě omezení.“ (Attl, Nejedl, 2004, s. 18) Myslivecký cestovní ruch je přímo určen pro lidi, kteří se v tomto oboru pohybují. Nemusí nutně lovit, mohou to být fotografové, kynologové a další lidé, co mají o myslivost zájem z jiného hlediska než je lov.

1.2. Myslivost Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. (Zákon o myslivosti (č. 449/2001 Sb.) Myslivost je však mnohem víc. Pro spoustu lidí je myslivost životní styl, kterému se zcela přizpůsobili a také se mu většinou věnují celoživotně. Mladí myslivci se k tomuto koníčku většinou dostanou přes svou rodinu, kde se jí již někdo zabývá. Zpravidla to bývá dědeček či otec, ale ani strýc není výjimkou. I když se myslivosti věnují spíše muži, něžné pohlaví není výjimkou. V České republice existuje dokonce klub pro ženy, který se nazývá Dámy české myslivosti.

1.2.1. Stručná historie myslivosti O historii myslivosti můžeme mluvit v českých zemích zhruba okolo roku 1550. Dříve a to již od pravěku existoval pouze lov. Lov jako takový slouží v první řadě k obživě, ale myslivost je již šlechetnější záležitostí a i tím, že s myslivostí je úzce spjata i ochrana přírody. V Čechách se slovo lovec už objevuje v 11. století, avšak počátek myslivosti se v našich zemích datuje na rok 1573 a to díky usnesení Českého sněmu, který uvádí, že právo lovu souvisí s vlastnictvím půdy i pozemků. Toto usnesení však zahrnuje i nařízení o ochraně zvěře a přírody. Můžeme tedy říct, že díky tomuto usnesení se začala formovat samotná podoba myslivosti. Díky Českému sněmu se však formovaly další usnesení, která 13

zahrnovala například chov zvěře. Myslivost se v čase měnila. Jednalo se spíše o úpravy se stran zrovna panujících vládců či panovníků. Důležité je to, že myslivost jako taková, má své již dlouholeté tradice. Po 2. světové válce se stala lidovou zábavou, ke svým původním tradicím a zvyklostem se navrací po pádu komunismu.

1.2.2. Současnost myslivosti V současné době počty myslivců klesají a to zejména díky malému zájmu ze strany mladých lidí. Mladí, kteří o myslivost zájem mají, se často zajímají spíše než o lov o myslivost jako takovou. Velice oblíbenou disciplínou v myslivosti je trubačství. Zpravidla pro mladé trubače se pořádají různé soutěže a přehlídky. Další oblíbenou disciplínou je kynologie neboli nauka o psech. S tím samozřejmě souvisejí různé výstavy a zkoušky, které přispívají ke zkvalitnění mysliveckého cestovního ruchu. Výstavy jsou otevřeny veřejnosti a pro milovníky psů je to příležitost vidět chovatelské úspěchy. Scházejí se zde chovatelé ze všech koutů republiky, ale i ze zahraničí. Čeští chovatelé udržují velmi dobré vztahy s chovateli ze Slovenska, Maďarska, ale i Anglie nebo Německa. Získávají zde kontakty, které po konzultacích s poradcem chovu využívají pro zkvalitnění svých chovů. Já osobně mám nejraději plemeno maďarského ohaře. Jsou to statní, krásní, inteligentní a velice věrní psi, kteří se velice snadno cvičí k myslivosti. Existuje však spousta plemen, které jsou k myslivosti vhodné. Myslivost jako taková má samozřejmě i své odpůrce. Hodně lidí si myslí, že myslivci na lovech nemyslí a že střílí zvířata pouze pro zábavu. Zapomínají také, že stavy zvěře se musí regulovat, jinak se zvěř stává nebezpečnou pro své okolí a to hlavně na silnicích a ve městech.

1.3. Zákony týkající se myslivosti Zde uvádím zákony, kterými se musí myslivci řídit, jedná se o zákon o myslivosti, zákon o ochraně přírody. Další zákony, které zde neuvádím v platném znění je například zákon o veterinární péči anebo občanský zákoník, který nyní ovlivňuje myslivecké spolky. Zákon o myslivosti – č. 449/2001 Sb. – v platném znění Ze dne 27. 11. 2001 Účinnost 01. 07. 2002 14

Zákon o myslivosti patří mezi právo veřejné a upravuje možnosti nakládání se zvěří, její regulaci, kontrolu a ochranu. Zákon se dále zabývá možnostmi dovozu a vypouštění cizích zvířat, které nežijí na území České republiky a také ochranou myslivosti. Zákon o myslivosti je členěn do osmi částí o šestnácti hlavách. Část čtvrtá (§17 - §34) definuje navrhování honiteb, honební společenstvo, uznání honitby a její změny, využití honiteb. Část pátá (§35 - §51) určuje mysliveckého hospodáře, plán mysliveckého hospodaření, povolení lovu ve zvláštních případech, doby lovu a jeho podmínek, zakázané způsoby lovu, povolenky k lovu, lovecký lístek a povinné pojištění a kontrolu a zužitkování zvěře. Část sedmá (§57 - §62) vymezuje orgány státní správy myslivosti a jejich působnost, dozor myslivosti a podporu mysliveckého hospodaření a spolkové myslivosti. (Zdroj: < http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-449>) Zákon o ochraně přírody a krajiny – č. 114/1992 Sb. – v platném znění právní předpis: č. 117/1995 Sb. ze dne:

19. 2. 1992

účinnost:

1. 6. 1992

Zákon o ochraně přírody a krajiny patří mezi právo soukromé a zabývá se udržením a obnovou přírodní rovnováhy v krajině, ochranou rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás a šetrným hospodařením s přírodními zdroji. Jeho první část (§1 až §3) vymezuje pojem ochrana přírody a krajiny, druhá část (§4 až §13) definuje základní povinnosti při ochraně přírody, ochranu rostlin a živočichů, ptáků, dřevin, ale i jeskyní, paleontologických nálezů a přírodních parků. Část třetí (§14 až §45) definuje zvláštní chráněná území jako národní parky, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky, část čtvrtá (§45a až §45i) definuje soustavu Natura 2000, část pátá (§46 až §57) památné stromy a zvláštní druhy rostlin a živočichů a část šestá (§58 až §74) některá omezení vlastnických práv. Část sedmá (§75 až §85) je věnována orgánům a správě v ochraně přírody a část osmá (§86 až §89) odpovědnosti na úseku ochrany přírody. (Zdroj: < http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114>)

15

1.4. Myslivecké statistiky Skutečný počet osob (držitelů platných loveckých lístků) trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti: Graf 1

Držitelé platných loveckých lístků 96000 95500 95,497

95000 94500

94,922

94820

94,820

94,713 94,343

94000 93500

93,504

93000 92500

93,498 92,670

92000 91500 91000 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2012

2013

2014

Držitelé platných loveckých lístků

Zdroj: Vlastní zpracování na základě získání výročních statistik z portálu myslivost Na základě tohoto grafu je vidět, že počet myslivců má spíše klesající tendenci.

16

Počet honiteb, obor a bažantnic: Graf 2

Počet honiteb, obor a bažantnic 7000 6000

5,729

5741

5740

5729

5,763

5747

5743

5748

5789

5000 4000 3000 2000 1000 267 178

275 183

285 190

286 191

287 195

287 190

292 192

290 194

293 196

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2012

2013

2014

0 Obory

Bažantnice

Honitby celkem

Zdroj: Vlastní zpracování na základě získání výročních statistik z portálu myslivost

1.5. Myslivecká jednota Českomoravská myslivecká jednota je nevýznamnější a největší organizací v České Republice, která se zabývá myslivostí a také ochranou přírody v České Republice. Má spoustu aktivit, kterými přispívá k rozvoji a udržení myslivosti.

1.6. Myslivecké zvyky a tradice Existuje nespočet mysliveckých psaných i nepsaných zásad, které by se měly dodržovat. V této kapitole se Vás pokusím seznámit se základními mysliveckými zásadami, které se slučují s mysliveckými tradicemi a kulturou. Jednou z hlavních zásad myslivce je, aby byla myslivost i lov provozován ušlechtile, protože tam, kde končí zákon, musí nastoupit rozum a cit. Každý myslivec se řídí správnými loveckými zásadami (odstřel starých, nemocných a slabých kusů). Skvělým 17

příkladem je odstřel holé srnčí zvěře. Správný myslivec vždy jako první odstřelí srnče a pak až srnu, nikdy ne naopak a to z důvodu případného neúspěchu. Při chybě odlovu by pak srnče zůstalo napospas kruté přírodě a muselo by se protloukat životem bez matky. A jelikož si srnče neumí samo hledat například úkryt je předem určeno k záhubě. Další velmi důležitou zásadou správného myslivce je zdrženlivost při lovu a hlavně skromnost, rozvaha a sebeovládání. Lovec by měl při lovu používat hlavně rozum a to platí pro každou zvěř, tudíž i pro škodnou zvěř. I škodná zvěř si v přírodě nachází své místo a to v roli čističe. Zpravidla se jedná o drobné šelmy, například lišku, které les čistí od různých uhynulých nebo zraněných zvířat.

1.7.

Sokolnictví

Sokolnictví je jedním z nejstarších způsob lovu a jsou k němu využíváni cvičení dravci. Sokolnictví je tak vzácnou a zajímavou aktivitou, že díky tomu bylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UN ESCO a to v Nairobi 16. 11. 2010. Dříve sokolnictví sloužilo jako zdroj obživy, ale nyní se využívá k ochraně plodin na vinicích. Plody vína chrání před drobným ptactvem, jako jsou například špačci. Výjimkou není ani ochrana letišť. Dravci napomáhají zabránit střetům letadel s ptáky a to hlavně díky plašení drobného ptactva na letištních plochách.

1.7.1. Historie sokolnictví Není úplně přesně známo, kdy se sokolnictví dostalo do povědomí historie, avšak přibližně před 2. tisíciletí př. n. l. se skýtaly pro rozvoj sokolnictví nejlepší podmínky v oblasti jižní Asie na otevřených stepích. Odsud se dostávalo postupně do podvědomí Evropy a to všemi směry a to přes Indii, Asii a Balkán. Je zde řeč o raném středověku, když probíhalo stěhování národů. Známý je například vášnivý lovec a hunský vůdce Attila. Attilu při vojenském tažení, kromě a armády a mnoho jiných potřebných, doprovázela také sokolnická skupina. Sokolnictví zpočátku sloužilo pouze jako nástroj k získání kořisti, která byla především určena k nasycení armády a hladového obyvatelstva. Postupem času se sokolnictví rozvinulo v zábavu pro mocné a sloužilo jako zdroj zábavy pro volné chvíle. Ačkoli vrchnost se sokolnictvím bavila, pro ekonomicky slabší vrstvy bylo sokolnictví stále 18

zdrojem obživy a velmi levnou variantou lovu. Zvěřina se tímto způsobem prakticky neponičila a lov pomocí dravých ptáků rostl na oblibě. V době středověku bylo sokolnictví opravdu oblíbenou disciplínou. Díky tomu se v 8. století začaly utvářet zákony, které upravovali majetkoprávní vztahy k dravcům. Nejdůležitějším z nich je bezesporu zákon vydaný franským králem Karlem Velikým, který žil v letech 748 – 814 a sám byl považován za velmi významného sokolníka. V našich zemích se sokolnictví rozvíjelo díky panovníkům z Velkomoravské říše. Díky nálezům z Velkomoravské říše se utvořilo logo sokolníků, které obsahuje jezdce na koni s dravcem a tento motiv pochází z 9. století. Poté, co se sokolnictví rozšířilo do evropských panovnických dvorů, jeho význam rapidně vzrostl. Ovlivňovalo všechny vrstvy společnosti. Německý král a římský císař Friedrich II. Z rodu Hohenstaufů, který žil v letech 1194 – 1250, byl své doby možná nejvýznamnějším sokolníkem a taktéž je považován za zakladatele vědecké ornitologie. Císař Friedrich II je autorem díla „De natura avium et de arte venandi cum avibus“ (O přirozenosti ptáků a umění lovu s ptáky). Toto dílo nabylo takového významu, že bylo přeloženo do několika světových jazyků, přeloženo bylo v minulém století a stále naleznete čtenáře, kteří dílo považují za nadčasové. Díky knize Friedricha II. se i významný český král Přemysl Otakar II, živ v letech 1233 – 1278 mohl vzdělávat a získávat vědomosti o sokolnictví, tak jako většina vládců, kteří se sokolnictvím zabývali. Největší sokolnickou událostí u nás bylo založení obce Sokoleč u Poděbrad, která byla důsledkem potřeby vybudovat sídlo vhodné pro královské sokolníky. Polabí, které bylo výsostným královským revírem, tak získalo ještě vyšší pozornost. Největší světové výpravy za účelem lovu pak byly pořádány mongolským vládcem Kublajchánem v letech 1215 – 1294. Těchto výprav se zúčastňovalo až 10 000 lovců. Každoročně se cestovali po asijských stepích a vášnivě lovili divokou zvěř. V pozdním středověku bylo sokolnictví využíváno pro dobré diplomatické vztahy. Při těchto významných návštěvách se dávali darem šlechtění dravci, kteří se stali jakýmsi platidlem. Z historických záznamů je zjevné, že tyto „dary“ byli používány i jako úplatky

19

pro propouštěný významných zajatců, zajištění ochrany jak majetku, tak osob. Je také známo, že vzácní dravci jako bílý sokol lovecký byl obvykle darován pro zažehnání válečných konfliktů. Vzácní dravci byli lapáni na Islandu nebo v Rusku. Následně byli dopraveni do Evropy a cvičeni. Evropská část Ruska se za Ivana IV. Hrozného, který žil v letech 1530 – 1584, stala největší velmocí sokolnictví. Tento panovník měl pro sokolnictví přísná pravidla. Vládla zde přísná hierarchie, co se týče odchovu a cvičení dravců. Pokud někdo odcizil či usmrtil sokola, hrozilo mu stíhání, zajetí, ale také skoro jistá smrt. K velkému úpadku sokolnictví došlo v polovině 18. století a to díky rozvoji zbraní. Zvláště se vznikem palných zbraní. Takřka v celé Evropě došlo k celkovému zániku až na Anglii, která se může pochlubit nepřetržitou historií sokolnictví. V Asii se také sokolnictví udrželo a to hlavně díky pomalejšímu vývoji techniky a také díky národům jako jsou Kirgizové nebo Kazachové. Během 19. a pak hlavně během 20. století se sokolnictví konečně začalo zvedat ze dna a tradice byla oživena díky sokolnickým klubům a spolkům, které nyní mají dlouhou historii. Dnešní zákony jsou pro velkou ochranu dravých ptáků a lovit se smí pouze za určitých podmínek. Současné sokolnictví není určeno hlavně k lovu, ale spíše k účelům, jako jsou přehlídky a ukázky práce sokolníků. Sokolníci se dnes objevují hlavně na akcích spojených s historií středověku nebo na mysliveckých slavnostech.

1.8. Patron myslivců sv. Hubert Sv. Hubert je nejznámějším patronem myslivců, který chrání myslivce a střelce, ale je patronem také řezníků, kožešníků, soustružníků, optiků, kovodělníků. Dále pak slévačů, matematiků, výrobců matematických přístrojů. Je uctíván také jako ochránce před pokousaním psem nebo strachu před vodou nebo uštknutím. Svatý Hubert pocházel z Akvitánie (Francie) na přelomu 7. a 8. století a byl lovcem a šlechticem. Rozhodl se pro službu Bohu poté, co se oženil, a během krátké chvíle ovdověl. Jiná pověst však praví, že se mu jako vášnivému lovci zjevil jelen s křížem mezi parohami a právě to ho přesvědčilo o duchovní cestě. Nikdo však pravost legendy není schopen ověřit, proto se neví, jak to se svatým Hubertem doopravdy bylo. Okolo roku 705 20

se v Maastrichtu stal biskupem, záhy se pak stal prvním biskupem v Lutychu. V Ardenách se podílel na pokřesťanštění obyvatel a oni ho nazývali svým apoštolem. Svatý Hubert zemřel roku 727 a jeho svátek se slaví 3. Listopadu. Svatohubertské slavnosti se pořádají v různých termínech, zvlášť pro usnadnění pro návštěvníky těchto akcí. Tradice uctívání Svatého Huberta se u nás rozšířila díky F. A. hr. Sporckovi, který žil v letech 1662 – 1738 a pocházel z Francie. Do doby než byla tradice Svatého Huberta známá, byl v Českých zemích rozšířený kult svatého Eustacha. Díky své myslivecké atraktivnosti se dodnes vyjímá svatý Hubert i s lesními a zvířecími motivy na různých dekoracích, hrníčcích, vázách a dalších předmětech, které zdobí nejen domácnosti myslivců a myslivny samotné, ale také domácnosti laiků, kteří milují přírodu a zvířata.

1.9. Myslivecká gastronomie Jednou z mysliveckých radostí je jistě gastronomie. Myslivecké recepty jsou tak oblíbené, že jsou rozšířeny z hájenek a mysliven nejen do našich domácností, ale také do společných stravovacích zařízení. V restauracích jsou myslivecké menu velice oblíbené. Mnoho lidí má ze zvěřiny strach. Bojí se nemocí či specifických chutí, ale ti, co ochutnali, se zpravidla vrací. Nejoblíbenějším mysliveckým pokrmem je bezpochyby myslivecký guláš. Myslivecký guláš může být připraven na několik způsobů, ale vždy se setkává s úspěchem. Mezi nejoblíbenější pak patří z divokého prasete, daňka nebo i jelení guláš. Pokud se myslivecké pokrmy připravují zodpovědně, nemusí mít návštěvník obavy. Provozovatel restaurace by měl mít všechny své zásoby zvěřiny pečlivě otestované. Nejčastější problém se zvěřinou bývají svalovci, kteří jsou skryti ve svalovině. Tito paraziti se přenáší pozřením svaloviny nakažené zvěře. Zvíře se může nakazit tím, že pozře zdechlinu jiného zvířete. Jelikož jsou divoká prasata všežravci, je tato choroba u nich nejčastější. Svalovci neboli latinsky „Trichinella spiralis“ kladou vajíčka a líhnou se ve střevech, tam pak dospívají a samice kladou další vajíčka. Střevní stěnou larvy pronikají do krve a usazují se ve svalovině, tam pak mohou žít i 30 let. Člověk se může nakazit nedostatečnou kontrolou masa, ale také nedostatečnou tepelnou úpravou. Larvy svalovce zničí teplota 70°C. Od nakažení může být inkubační doba až čtrnáct dnů. Svalovci se usazují ve svalových buňkách, které pak ničí a žijí z nich. Napadají hlavně jazyk, žvýkací svaly a bránici, ale mohou se dostat i do jiných svalů. Pokud se nemoc včas neléčí, může 21

skončit i smrtí. Pokud se jedná o invazi tohoto parazita, jsou zdravotní důsledky vážné. Jedná se o horečky, třesy, křeče a to i dýchacích svalů. Provozovatelé a uživatelé honiteb by měli předkládat vzorky k laboratornímu výzkumu a maso s pozitivními výsledky předávat ke spálení do kafilérií. Pokud by byl někdo masem nakažen, jedná se o trestný čin. Zpravidla jsou, ale provozovatelé důslední a k podobným případům dochází jen zřídka a to spíše v domácích případech či v případech pytláctví. Mysliveckou gastronomií se v současnosti zabývá spoustu podnikatelských subjektů a to protože je to módní trend. Spousty lidí v České republice žije ve městech a to je také jedním z důvodů, proč tradice a zvláště tedy myslivost trpí. Ačkoli myslivost jako taková upadá, protože nemá zastánce v mladé generaci, myslivecké gastronomii se daří. Pro spoustu konzumentů je to něco zcela nového a chtějí vyzkoušet divokou chuť zvěřiny. Historie myslivecké gastronomie je staré tak, jako lidstvo samo. Od počátku věků, kdy lovci a sběrači začali živit své rodiny, byla zvěřina atraktivním zpestřením na jídelníčku. Tehdy se však samozřejmě nemohlo mluvit o gastronomii jako takové. Zvěřina byl nutný zdroj obživy, bez kterého bychom nežili. Samotná myslivecká gastronomii se začíná utvářet spíše s prvními mysliveckými spolky a sdruženími, když sami nimrodové se po honech a lovech nechali okouzlit chutí své kořisti. Připravenou zvěřinu pak společně konzumovali nejen v myslivnách po lovu, ale také na různých akcích, plesích nebo veřejných událostech. V současnosti se pořádá spousta gastrofestů a právě tam má zvěřina silné slovo, zvlášť co se týče zážitkové gastronomie. Zvěřina je velice lukrativním zdrojem spousty potřebných látek pro život, ale hlavně láká svou nenahraditelnou chutí. Pro některé lidi je toto maso až příliš aromatické a tudíž se mu vyhýbají, ale pro spoustu lidí je to výrazná chuť, která se jen stěží dá uměle vytvořit. Na gastrofestech patří pak mezi nejoblíbenější zvěřinu jelení, srnčí, dančí, výjimkou není ani pernatá zvěř (bažant) nebo černá (divoké prase).

22

2. ANALYTICKÁ ČÁST V analytické části jsem provedla dotazníkové šetření a čtyři řízené rozhovory s různými myslivci, abych mohla zanalyzovat, o co mají myslivci zájem a zdali mají zájem cestovat za myslivostí po České republice nebo do zahraničí. Pro dotazníkové šetření jsem si vybrala mysliveckou akci, která se souhrnně týkala ochrany přírody a byla zde pro myslivce připravená výstava trofejí, která myslivce nalákala na tuto výstavu. Myslivcům jsem předložila dotazníky, které se týkaly převážně poplatkových lovů na území České republiky a zahraničí a ptala jsem se je na různé otázky související s veletrhem Natura Viva v Lysé nad Labem. Celkem bylo 70 dotázaných v různých věkových. Dotazník viz. příloha č. 1.

2.1. Zpracování dotazníkového šetření První dotazníkovou otázkou byla otázka na věk dotazovaných. Chtěla jsem znát věkové rozpětí dotazovaných myslivců a jací myslivci navštěvují takové akce. Dále jsem chtěla vyobrazit, kolik myslivců z různých věkových skupin se řadí do dění v mysliveckém světě. Graf 3

Věk dotazovaných myslivců 4

4 15

18-30

31-45

46-60

61-75

22

25

76 a více

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Na základě dotazníkového šetření jsem analyzovala věk vybraného vzorku. Z grafu výše je patrné, že nejvíce dotazovaných je z věkové skupiny 46 – 60 let druhou 23

nejpočetnější skupinou jsou pak myslivci 61 – 75 let na třetím místě je pak věková skupina 31 – 45. Další dotazníková otázka se soustředila na mysliveckou působnost v oboru. Zajímalo mě, zdali jsou myslivci čelenové mysliveckých spolků, honebních společenstev nebo jsou bez zařazené do organizace. Graf 4

Myslivecká působnost dotazovaných 5

Myslivecký spolek (MS)

6

Honební společenstvo (HS) 15

Kombinace MS a HS 44

bez organizace

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Na základě dotazníkového šetření jsem zjistila, že nejvíce myslivců celkem 44 ze 70 myslivců působí jako členové v mysliveckém spolku. Další větší skupinou je pak z honebních společenstev. Někteří myslivci jsou dokonce členy obojí kombinace, jak mysliveckého spolku, tak honebního společenstva. Pouze 5 respondentů ze 70 jsou bez jakékoli organizace. Jeden respondent, který je bez organizace, se věnuje pouze kynologii a cvičí psy i na zakázku pro myslivce, kteří neoplývají časem. Další otázkou v dotazníku měla za úkol analyzovat, jaké jsou preference lovu myslivců na určitou zvěř. Pokud myslivci vybrali odpověď na spárkatou, jsou pro ně vhodnější obory. Pokud vybrali odpověď na drobnou, tak jsou pro ně vhodnější

24

bažantnice. Mohli si také vybrat odpověď, že v jejich preferenci je pouze škodná zvěř anebo, že nemají žádné preference v lovu zvěře. Graf 5

Preference lovu různých druhů zvěře Na spárkatou

4

27

Na drobnou Na škodnou

26

Nepreferuji 2

Nelovím

12

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření Po dotazníkovém šetření bylo zjištěno, že většina myslivců preferuje lov spárkaté zvěře. Další velkou skupinou byla odpověď „nepreferuji“. Nejvíce mě však překvapila odpověď „nelovím“. Zjistila jsem tedy, že někteří myslivci si potrpí spíše na kynologii nebo fotografování. I to by mohlo přispět k rozvoji myslivosti v České republice. Další otázka má za úkol analyzovat, zdali myslivci cestují za poplatkovými lovy v České republice nebo pouze působí ve svém mysliveckém spolku či sdružení. Poplatkové lovy jsou lovy, které jsou poskytovány za úplatu majiteli nebo provozovateli a jejich úkolem je organizovat lovy, které nijak neovlivňují přírodní ekosystémy a jejich počty závisí na provozovateli. V současnosti se hodně myslivců, kteří rádi loví drobnou zvěř, uchylují k lovu v bažantnicích.

25

Graf 6

Cestujete za poplatkovými lovy v ČR?

24

Ano

Ne

46

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Dotazovaní respondenti nejčastěji odpovídali na otázku, zdali cestují za poplatkovými lovy „NE“. Při ústním dotazovaní, mi bylo od respondentů sděleno, že v tomto hrají velkou roli finance. Lov v oborách či v bažantnicích považují na ekonomicky náročný a uchylují se i přes omezení spíše na honitby svého spolku. Další otázkou jsem chtěla zjistit, zdali k poplatkovým lovům v České republice využívají lovecké kanceláře. Graf 7

Využíváte lovecké kanceláře k lovu po ČR? 4

Ano

20

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. 26

Ne

V předchozím grafu je patrné, že čeští myslivci nevyužívají lovecké kanceláře k poplatkovým lovům po České republice a pokud ano tak velice zřídka a většinou ze známosti s majitelem. Po ústním dotazovaní, jsem zjistila, že hlavním důvodem je předřazenost těchto služeb. Spousta začínajících myslivců si nemůže dovolit tyto služby hradit. Mnoho dotázaných myslivců mi sdělilo, že tyto služby by měli být levnější. Myslivci by začali těchto služeb využívat, kdyby si to mohli dovolit. Dále se pak bojí nekvality služeb. Další otázka se zabývá poplatkovými lovy do zahraničí. Zajímalo mě zdali čeští myslivci cestují za lovy do zahraničí. Graf 8

Cestujete za poplatkovými lovy do zahraničí? 15

Ano

Ne

55

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Z grafu vyplývá, že čeští myslivci cestují do zahraničí, ale většina je stále na straně našich honiteb. Je velkým problém finanční stránka věci. Opět po ústním dotazování jsem se ptala, co je pro ně překážkou pro cestování do zahraničí. Někteří myslivci uvádí, že nemají zájem o zahraniční lovy a že jsou spokojeni s českými honitbami. Jiní však bezelstně přiznávají, že takové cestování se nemohou dovolit. V těch nejlevnějších případech mluvíme o lovech za několik desítek tisíc. Reálnější lovy se pak pohybují okolo statisíců korun českých za jeden zájezd, což je nereálné pro mnoho lidí vůbec. Navíc lovecké kanceláře si berou velké marže, tvrdí myslivci.

27

Využíváte lovecké kanceláře k lovu v zahraničí? Tak zněla další otázka, která měla zjistit, zdali mají čeští myslivci zájem spíše o služby loveckých kanceláří pro cestování po České republice nebo do zahraničí. Dotazovala jsem se jaké destinace, navštívili a také o které destinace je největší zájem. Graf 9

Využíváte lovecké kanceláře k lovu v zahraničí? 3

Ano

Ne

12

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Na základě tohoto grafu je zjevné, že když už myslivci cestují do zahraničí, raději si připlatí za služby lovecké kanceláře, která jim zpracovává složitou byrokracii, zařizuje ubytování i stravování a také průvodcovské služby. Tři jedinci, kteří odpověděli záporně, mi sdělili, že se opět jedná o finanční obtíže a že sami jsou schopni si lov v zahraničí zařídit daleko levněji. Přiznávají však, že mohou nastat obtíže a to buď v byrokracii (lovecké lístky, povolení), nebo v rezervaci ubytování. Zjistila jsem také na základě ústného dotazování, že nejoblíbenějšími zahraničními destinacemi pro lov je Rusko, Afrika (konkrétně Nanibie), Rakousko, Kanada. Další otázka byla položena myslivcům, abych zjistila, jakým způsobem cestují. Zadali individuálně nebo skupinově, nebo zdali se rozhodují podle situace, destinace a kam se rozhodli cestovat. Jednou z možností je pak, že necestují vůbec. Tato otázka je důležitá zvláště z ekonomického hlediska. Protože pokud bude cestovat skupina například

28

o čtyřech lovcích, bude výdělek několikrát vyšší, než pokud bude lovec cestovat individuálně. Graf 10

Cestujete individuálně nebo ve skupině? Individuálně 6

Skupinově 21

Střídám obojí

39

Necestuji

4

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Tento graf poukazuje na skutečnost, že myslivci spíše necestují, ale pokud ano, cestují spíše ve skupině. V první řadě se ve skupině cítí bezpečněji. Dalším velkým faktorem je zábava. Skupinový lov je zábavnější a navíc i po lovu si mohou užívat společné chvilky při odpočinku. Další otázkou v mém dotazníkovém šetření, kterou jsem položila myslivcům, je otázka, která má zjistit jakým způsobem si myslivci vybírají loveckou kancelář, když už využívají jejích služeb. Zajímalo mě, zdali dají na doporučení známých nebo se informují i na internetu. Graf 11

Podle čeho si vybíráte loveckou kancelář? Internet 2

3

Doporučení známých

0

Veletrhy

0

Katalogy 7

Kombinace doporučení známých a internetu

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. 29

Podle tohoto grafu je zjevné, že pokud myslivci cestují s loveckou kanceláří, vybírají nejvíce díky doporučení známých a v druhé řadě kombinují doporučení známých a informace z internetu. Další otázku jsem položila myslivcům, abych se dozvěděla, z jakého důvodu necestují s loveckou kanceláří. Tato otázka byla otevřená a myslivci se na ni mohli volně vyjádřit. Zajímalo mě, jestli se jedná pouze o finanční důvody nebo se jedná také o něco jiného. Graf 12

Proč necestujete s loveckou kanceláří? Jezdím s loveckou kanceláří

Nepotřebuji loveckou kancelář

12 16

Jezdím sám a bez pomoci lovecké kanceláře Jezdím se skupinou bez pomoci lovecké kanceláře

5 16

Do budoucna plánuji cestu s loveckou kanceláří Nemám zájem o zahraniční lovy

9 4

2

5

Věkově se na to již necítím

Nemám na cestování s loveckou kanceláří finance

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření.

30

Z velké části se odpovědi opět týkali financí, respektive jejich nedostatku. Na základě ústního dotazování jsem se také dozvěděla, že někteří myslivci nemají o lovy v zahraničí vůbec zájem anebo že vůbec nepotřebují loveckou kancelář. Spíše z řad mladých myslivců, kteří jsou i jazykově vybaveni a mohou si dovolit vycestovat bez pomoci lovecké kanceláře. Poslední otázkou v mém dotazníkovém šetření bylo, zda myslivci cestují na nějaké myslivecké akce. V ústním dotazování jsem zaměřila na veletrh Natura Viva. Zajímalo mě, kolik myslivců tento veletrh navštěvuje a s jakým úmyslem. Graf 13

Cestujete na myslivecké akce? 0 10

Ano

Jezdím, ale velice málo

Ne 60

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Na základě tohoto grafe, ze kterého je patrné, že všichni dotazovaní se zúčastňují myslivecky zaměřených akcí. Někteří myslivci ze starších ročníků se sice akcí zúčastňuje, ale již v menším množství. Respondentů jsem se konkrétně ptala na veletrh Natura Viva. Myslivcům jsem položila otázku, zdali znají veletrh Natura Viva a zdali se ho v posledních třech letech zúčastnili a zdali se jim líbil a z jakého důvodu ho navštěvují. Velkým překvapením pro mě bylo zjištění, že všichni dotazovaní v posledních třech letech navštívili veletrh Natuta Viva. Prakticky všichni dotazovaní odpověděli, že se na veltrh jezdí informovat a také že se tam rádi schází se svými mysliveckými známými. Polovině 31

dotazovaných pak vadí komerční část veletrhu a naopak chválí výstavy trofejí a myslivecké přednášky. Většina respondentů se zúčastňuje každý rok a plánují se zúčastňovat dál. Když jsem se respondentů ptala, co by chtěli na veletrh přidat, aby pro ně byl ještě lákavější, bylo mi odpovězeno, že veletrhu chybí zábavná část. Něco, co by si mohli vyzkoušet, nebo si zkusit zahrát nějakou hru, která má souvislost s myslivostí. Dalším návrhem by pak byli ochutnávky jídla a návštěvníkům podle respondentů také chybí soutěže o nějaké pěkné ceny.

2.2. Řízený rozhovor. V této části bakalářské práce jsem se rozhodla provést řízené rozhovory. První z těchto rozhovorů je s členem mysliveckého spolku, kde působil jako místostarosta. Nyní je již v důchodu, ale stále se aktivně věnuje myslivosti.

Jak se jmenuješ a kolik je to let? -Jmenuji se Jiří Hurt a je mi 72 let. Jak dlouho se věnuješ myslivosti? -Asi 22 let. Působíš v nějaké myslivecké organizaci? -V současné době ani nevím, jak se tomu správně říká, ale myslím, že je to myslivecký spolek Plaňany. V současnosti jsem již pouze členem, ale dříve jsem působil jako místostarosta mysliveckého sdružení. Máš nějakou zkušenost s poplatkovými lovy? -Ano mám. Tady v Čechách jsem procestoval hodně obor i bažantnic. V zahraničí jsem pak byl v Rakousku, kde jsem lovil sviště pod Großglocknerem („Grósglokner“). Cestoval jsi individuálně nebo se skupinou? -Cestovali jsme se čtyřmi kamarády. Cestoval jsi s loveckou kanceláří? -Ano s loveckou kanceláří jsem se zúčastnil, ale v té době jsem ani nevěděl, že to lovecká kancelář je. Dnes již vím, že to je pan Petr Ziegrosser a společnost se jmenuje AREV.

32

Čerpal jsi od této lovecké kanceláře všechny služby? Zprostředkování proběhlo se vším všudy? -Ubytování jsme měli zajištěné v penzionu vedle hotýlku a stravu jsme měli v hotelu. Ubytování jsme měli předem zajištěné, ale platili jsme ho až individuálně na místě. Stravu jsme si zajišťovali sami, ale stravovali jsme se ve vedlejším hotelu nebo spíše horské chatě, která byla součástí penzionu, ve kterém jsme bydleli. Byl jsi spokojen s ubytováním, které Vám bylo zajištěno? -Byla to klasická chata, která asi nebyla určena pouze pro lovce. Penzion měl asi čtyři pokoje po 2 – 4 postelích. Dole se nacházela společenská místnost s krbem a malou kuchyňkou a sociálním zařízením. Myslím, že pro naše účely to bylo dostačující. Bylo zde čisto a teplo. Jako lovci nejsme moc nároční na ubytování. Co všechno jste měli zajištěné? -Měli jsme dopředu zaplacené všechny poplatky, které souviseli s lovem. Ubytování jsme měli přeobjednané, ale platili jsme ho na až na místě přímo hoteliérovi. Stravu jsme si platili po celou dobu pobytu sami. Dopravu jsme platili přímo průvodci, který je majitelem lovecké kanceláře. Průvodci nás dopravili na místo sami. Kolik si za tento zájezd zaplatil? -200 euro jsme platili za osobu za zprostředkování lovu. To co jsme zaplatili za ubytování a stravu se již nepamatuji, ale celkově se zájezd vyšplhal na velkou sumu. S cenou si byl spokojen? -Myslím, že to za tento lov byla cena přijatelná a srovnatelná i s jinými společnostmi. Za ostatní služby, které jsme platili zvlášť, si již nevzpomínám, ale celkově jsem byl spokojen s tím, co jsem zaplatil. Celková suma mi nepřipadala nějak zvláštní, možná proto si to nepamatuji. Jaká byla tvoje celková spokojenost se službami? -Celkově jsme byli spokojeni se vším, navíc jsme měli pěkné počasí, které dotvářelo příjemný zážitek. Navíc jsme měli i pěkný výhled, ale po chvíli mi začal připadat až kýčovitě žánrovitý, ale to k tomu asi patří. S lovem jsem byl maximálně spokojen a s průvodcem jsme měli také pouze dobré zkušenosti.

33

Měl si nějaké problémy s převozem zbraní? Neměli jsme žádné problémy, protože jsme žádné zbraně nepřeváželi. Na místě nám byli půjčené malorážky, které byli již předem připravení, vyčištěné a přesně zastřelené. Takže jsme měli i velice komfortně připravené zbraně. Navíc využití jejich zbraní bylo podmínkou. Byl jsi spokojený s lovem? -Jako lovecký zážitek to bylo skvělé. Průvodce nás velice ochotně a profesionálně dovedli k místům, kde se svišťové vyskytovali. Někdo střílel z blízka a někdo z dálky. Já jsem střílel zhruba ze 150 metrů a neměl jsem jediný problém. Všichni jsme slovili a byli jsme spokojeni. Dokonce jsme slovili již první den, takže ze čtyř loveckých dnů nám zbyli ještě tři. Takže jsme měli příležitost ještě cestovat po okolí a pozorovat přírodu v Rakousku. Dokonce jsme byli i na hranicích s Itálií. Byly Vám nabídnuty nějaké výlety, které by Vám vyplnili čas? -Výlety nám nikdo žádné nenabízel, ale my jsme se zabavili sami a ani jsme s nabídkou nějakých volnočasových aktivit nepočítali. Možná, že kdyby nám je nabídli, tak jsme je využili. Zkrátka jsme si program zajišťovali sami a jiný nevyžadovali. Zájezd do Rakouska byl tvým jediným loveckým zážitkem v zahraničí? Ano, ale byl jsem pouze na Slovensku, tentokrát bez lovecké kanceláře. Byl jsem poznán kamarádem na tenkrát ještě jelena evropského. Bohužel to dopadlo bez úspěchu, ale zase na to rád vzpomínám. Nebazíruji na trofeji nebo na tom, že musím nutně střílet. Byl jsi se službami spokojen? -Ale jo, byl jsem ubytován u kamaráda, který všechno zajistil. Stravoval jsem se buď po restauracích, nebo přímo u něj v domácnosti, kde nám vařila jeho žena. Máš nějaký oblíbený lovecký zážitek? -Já to nějak nerozlišuji. Pro mě důležitý okamžik lovu a ne trofej jako taková. Nemusím nutně střílet. Navíc během let se moje preference změnili. Kdysi jsem chtěl střílet do Afriky, ale nebyli finance. Dnes když bych na to měl, mě to již neláká. Asi je to i věkem, ale nestojím o trofej, která se nevyskytuje v Evropě. Myslím, že tady máme krásná zvířata, takže po lovu v Africe již také netoužím. Navíc nemám rád naháňky. V Čechách jsem si oblíbil spárkatou a zejména černou zvěř. Nemám ani oblíbenou trofej. Nejoblíbenější jsou ani všechny trofeje, které jsou ulovené jako první. První jelen, první prase. To se nezapomíná.

34

Zúčastňuješ se poplatkových lovů v České republice? -Ano navštěvuji bažantnice. Máš nějakou oblíbenou? No, že bych měl oblíbenou, se úplně říct nedá. Byl jsem v Židlochovicích a ve spoustě dalších, ale nejčastěji jsem byl v u Mimoně v bažantnici Ploužnice. Líbilo se mi i v bažantnici rodu Kýnských. Kolik jsi ochotný utratit za lov v ČR? To nedokážu určit. Je to otázka situace, peněz, možností. Nechávám tomu volný průběh. Nejsem ochotný platit horentní částky za něco, co si mohu ulovit v našem revíru. Jsi spokojen s českými bažantnicemi? -Určitě. Mám již dlouho problémy s nohama a vždy byli velice ochotné a postavili mě na místo, kde jsem nemusel moc chodit. Stanoviště, ze kterého jsem střílel, bylo i vždycky vybrané nejblíže odvozu. Jsi spokojen s oborami? -Také, ale jak jsem zmiňoval, naháňky moc nemusím, ale zase jsem jich zažil pár, které se mi líbili a byli i úspěšné. Rád jsem jezdil do obor vojenských lesů, kde jsem měl právo na veškerou zvěř. Slovil jsem tam od každého druhu zvěře a také jsem lovil neomězeně holou zvěř. Někdy jsem si dokoupil i povolenku na trofejovou zvěř. Někdy jsem se v hájence zdržel i několik dní. Do této obory jsem jezdil od roku 1997 až vlastně do roku 2015. Byl jsem tam ubytován v hájence a za ubytování se platí asi 200,- Kč/nocleh nebo spíše za den. Aktuální poplatky na průvodce jsou vždycky stanoveny jejich ceníkem. Měl si někdy zájem o průvodcovské služby v oboře? -Určitě, protože když chceš střílet trofejovou zvěř, musíš mít průvodce, který dokáže s velkou přesností odhadnout kolik bodů má stanovená trofejní zvěř. Ten ti odhadne i cenu. Pokud jsem nebyl lovit přímo trofejovou zvěř, tak jsem se po lese pohyboval sám. S průvodcem jsem byl spokojen vždycky. Mají velmi přesný odhad a také jsou vždy profesionální. Snaží i to abys slovil a berou tě na místa, kde se zvěř vyskytuje. Jsou pro tebe návštěvy bažantnic nebo obor několikadenní záležitostí nebo ses zdržel jeden den? -Zkoušeli jsme s kamarády i přespávat, ale zjistili jsme, že jako jednodenné výlet je to dostačující.

35

Kde se stravuješ, když jsi někde v bažantnici nebo v oboře? -Jídlo je vždy zajištěno na místě. Zpravidla se začíná snídaní. Svačina je obvykle v nějakém altánku přímo v oboře nebo v bažantnici a na oběd nás většinou zavezli přímo do chaty. Někdy jsme dostali i večeři. Máš rád akce, co se týkají myslivosti? Navštěvuješ nějaké? -Pokud mám příležitost tak se rád jedu podívat, ale nějak nevyhledávám. Hodně často jsem navštěvoval veleth Natura Viva, už jen kvůli tomu, že tam je hodně známých. Navštěvoval jsi tyto akce s nějakým určitým záměrem, jako je například koupě nějakých produktů nebo zúčastňovaní se nějakých programů? -Většinou jedu na takou akci pouze za účelem setkání se známými. Také se rád podívám po výstavě trofejí nebo nějakých vyprávění z mysliveckých cest, ale vadí mi kolem toho ten „jarmark“, jak se všichni snaží nabízet veškeré zboží. Plánuješ do budoucna nějakou cestu? Já už ne. Již se na to necítím ani zdravotně, a že by se mi chtělo ležet někde v mínus dvaceti ve stanu někde v horách, tak to ne. Už to přenechám mladším.

2.3. Svatohubertské slavnosti jako předmět cestovního ruchu Svatohubertské slavnosti se pořádají v každém koutu České republiky a to účelem uctívání patronů myslivců. Zpravidla se jedná o akci na zámcích či místní myslivně nebo na jiném místě spojeném s myslivostí. Není to však podmínkou. Každá akce probíhá jinak a láká nejen odborníky a myslivce samotné, ale také širokou veřejnost. Na Svatohubertských slavnostech jsou zpravidla přednášky o myslivosti, ukázky mysliveckých psů či sokolníků, také dobré jídlo a pití a velmi dobrá atmosféra. Provádí se také pasování nových mladých myslivců a také trubačské koncerty. Vybrala jsem pro tuto bakalářskou práci Svatohubertské slavnosti, které se pořádají na zámku Loučeň a já osobně jsem měla možnost se jich zúčastnit. Z pohledu cestovního ruchu jsou to spíše slavnosti, které zvyšují návštěvnost a zpestřují nabídku daného místa. Jsou pro návštěvníky atraktivní, a tudíž se na ně sjíždějí i z větších vzdáleností. Zvyšují tak i obsazenost ubytovacích zařízení buď hned na místě slavností, anebo v blízkém okolí.

36

2.3.1. Svatohubertské slavnosti na zámku Loučeň Každý rok se na zámku Loučeň slaví Svatohubetské slavnosti na počest patrona myslivosti. Tyto slavnosti se pořádají první listopadový víkend a to již posedmé. Slavností se každoročně také zúčastňují myslivci, trubači, sokolníci, lovečtí psi, ale hlavně široká veřejnost, kterou lákají svou tradicí a neotřelostí. Slavnosti probíhají na zámku vášnivého lovce Jeho Jasnosti Alexandra Jana Vincenta prince z Thurnů a Taxisů. Kníže Alexandr byl celý život myslivcem a také o tom vypovídá krásně upravená Jabkenická obora. Alexandr se také vypravil na spoustu výprav do Afriky, kde lovil exotická zvířata. Své trofeje daroval Národnímu muzeu, kde je lidé mohou dodnes obdivovat. Pro návštěvníky je připraven bohatý celodenní program, který každoročně naláká spoustu návštěvníků. Vrcholem slavností je troubená Svatohubertská mše, která se odehrává v kostele Nanebevzetí Panny Marie díky Královéhradecké společnosti lesních rohů. V čele bude i letos stát Alois Zoubek, který sám je velkým myslivcem. Do venkovního programu je zařazeno představení loveckých a mysliveckých pomocníků. Tradiční ukázky práce, ale i výcviku loveckých psů. Letos budou k vidění ohaři, slídiči, ale i norníci. Sami cvičitelé psů vysvětlují a ukazují divákům, jak má správný výcvik a práce se psem probíhat a poví Vám všechno o svých miláčcích. Do programu jsou zařazeny i letové ukázky dravců, kterou vedou studenti a pedagogové střední lesnické školy ve Šluknově. V této škole mají na starosti jednu z největších kolekcí dravých ptáků. Ve své sbírce pak mají sokola, poštolku, výra velkého, orla stepního, krkavce. Ale mohou se pochlubit i nejmenší sovičkou kulíškem, která rozesmává svým krásným jménem. Sovička se jmenuje se Goliáš. Dravci jsou plně ochočeni a je možné se s nimi vyfotit. Pro děti je pak vhodnější poštolka, pro odvážné dospělé muže pak orel. Pro všechny návštěvníky je toto velkou atraktivitou a také mají památku na krásný víkend. Další velkou atraktivitou a také důvod, proč se na těchto akcích střetává spousta lidí, je tradice pasování mladých mužů na myslivce. Myslivost má v Čechách dlouhou historii a to už od Svatého Václava. Myslivost je souborem chování, mluvy a hlavně všechno, co je spojeno s láskou k všemu živému a hlavně k přírodě. Jednou ze zásad 37

myslivosti, které se připomínají právě na pasování mladých myslivců, je nepsané pravidlo, které říká, že mladý myslivec má mít nejdříve dalekohled, pak si vycvičit svého loveckého psa a až poté by měl vlastnit zbraň. Sám kastelán zámku si tím sám prošel a také je sám myslivec i myslivecký hospodář. Na pasování se i laik dozví, co vše je potřeba pro pasování myslivce a co všechno musí myslivec umět a mít. Pro děti je pak připravená i stezka s úkoly na téma myslivosti a ochrany přírody. Je to naučné putování mezi labyrinty a bludišti a také plnění jednoduchých kvízových otázek. Na každého malého soutěžícího čeká odměna. Ke slavnostem pak patří samozřejmě i gastronomie, protože jaké by to byly slavnosti bez dobrých pokrmů a nápojů. Jelikož je zámek Loučeň v kraji Bohumila Hrabala, návštěvníci se pak mohou těšit i na oblíbené dva pokrmy a to na divočáka buď se zelím anebo se šípkovou. Zvěřinové hody probíhají po celou dobu slavností s bohatým menu jak v restauraci Vtipná kaše na nádvoří zámku, tak i v restauraci zámeckého hotelu Maximilián. Zvěřinové hody s bohatým menu budou po oba dny v restauraci Vtipná kaše na nádvoří zámku i v restauraci zámeckého hotelu Maximilián. Program pro Myslivecké slavnosti: 11:00 – Slavnostní zahájení slavností 11:15 – Ukázky práce loveckých psů 11:45 – Sokolníci a jejich práce 12:30 – Tradice myslivosti 13:00 – Hudebně dramatický pořad v podání Královohradecké společnosti lesních rohů v oranžerii 13:45 – Ukázky práce loveckých psů 14:15 – Sokolníci a jejich práce 15:00 – Svatohubertská bohoslužba slova v kostele Nanebevzetí Panny Marie 16:00 – Pasování na myslivce 38

Po celý den jsou pak uskutečňovány prohlídky zámku, jak klasické, tak pro děti a to s Bílou Paní anebo čokoládové prohlídky. Pro děti je pak také zajištěn program v podobě soutěžního putování a také fotografování s dravci, které jsou připraveni pro všechny věkové kategorie. Dále pak zvěřinové hody a stále je přístupný park s 12 bludišti a labyrinty a po dobu oslav je otevřený i dětský lanový park. Ale aby Svatohubertské slavnosti nebyly pouze pro děti, je připraven program i pro zamilované páry a pro milovníky romantiky. Po celý víkend jsou k mání komentované procházky Svatojiřickým lesem a do Jabkenické obory. Tuto oboru miloval nejen kníže Alexandr, ale také slavný skladatel Bedřich Smetana, který zde skládal své symfonie. Tato obora je také ekologické území začleněná do rezervací Natura Viva. Na návštěvě obory je možné potkat i daňky nebo mořského orla. Na břehu rybníka Vidlák je možnost posedět si v altánku Bedřicha Smetany, kde můžete obdivovat krásy přírody. Myslivecký hospodář, který je zároveň velkým milovníkem zvěře i umění Ing. Pavel Votruba, Vás touto romantickou oborou provede i s vlastním komentářem. Slavností jsem se zúčastnila a byla jsem velice nadšená. Všechny nabízené služby doporučuji vyzkoušet. Myslím si, že tyto slavnosti jsou přesně tou mysliveckou akcí, na kterou by se myslivci měli hojně sjíždět. Po ústním dotazování jsem se dozvěděla, že lidí se o akci dozví až na poslední chvíli a chybí reklama a propagace. Lidem také chybí dětská zoo na takových slavnostech.

2.4.

Bažantnice

Pro umělý odchov bažantů existuje zařízení, které se nazývá bažantnice. Těchto zařízení je v České republice okolo 200. Z pravidla to bývá oplocené či ohraničené místo nebo lesík, který je vhodný pro chov bažantů. V České republice je chov bažantů velice oblíbený a to zejména díky oblibě této zvěře u nás. Myslivci navštěvují bažantnice a vyhledávané jsou hlavně ty s ubytováním, ale podmínkou to není. Někdy myslivecké sdružení pořádá střelby a ty se většinou konají právě v těchto bažantnicích. Vybrala jsem jednu bažantnici, které je na základě ústního dotazování nejoblíbenější.

39

2.4.1.

Bažantnice Ploužnice

Ploužnická bažantnice je nedaleko města Mimoně a je umístěna v Ralsku. To je bývalý vojenský prostor, který již není využíván k vojenským účelům. V krásné přírodě je honitba doplněná o krásné panorama a to díky vrchu Ralsko, který sepyšní výškou 696 metrů nadmořské výšky. Bažantnice není zcela osamotněna, ale je součástí velkého statku, který má na starosti také přes 400 hektarů pastvin, polí a luk. Tento statek složí i pro agroturistiku. Na těchto krásných pastvinách je k vidění bílý skot Charolais a také ovce plemene Svarczkopf. Dále se tu pasou i koně. Je to nejen veliká atrakce, ale také zdroj obživy. V honitbě jsou výborné podmínky pro chov různých druhů zvěře. Zejména tedy pro bažanta obojkovitého, orebici horskou, zajíce, králíky divoké, ale také pro srnčí, dančí nebo černou zvěř. Ačkoli je převážná většina honitby ve starém prostoru střelnice, jsou zde ideální podmínky a také flóra, která nabízí náletové dřeviny, jako jsou břízy nebo borovice, dále pak luční nebo polní porosty. Tudíž ideální místo pro pastvu. Bažantnice Ploužnice zajišťuje jak individuální lovy, tak i společné hony. Společné lovy se většinou zaměřují na drobnou zvěř a individuálně na lov spárkaté zvěře či bažanta královského. Mimo lov si návštěvníci přijdou na své i v oblasti sportu a turistiky. Krajina nabízí spoustu cyklotras a to starým nevyužívaným vojenským prostorem až do podještědí. Cykloturistika je zde nejoblíbenější. Bažantnice Ploužnice jako jednu ze svých služeb zajišťuje ubytování ve srubu, kde jsou pokoje s vlastním sociálním zařízením. Ubytování nabízí pohodlí, ale je zde možnost i grilování. Ubytování stojí v bažantnici Ploužnice 500,- Kč za lůžko na den. Poskytuje se zde i stravování a klient může mít snídaní, které je formou švédských stolů neboli bufetu a polévku za 120,- Kč. Svačinu, která může například zahrnovat pečené husí, kuřecí a bažantí stehna se zelím a dvěma druhy knedlíků za 200,- Kč. Večeře například může obsahovat bažantí polévku, srnčí nebo kančí maso k tomu oblohu, krokety a moučník např. jablkový závin za 350,- Kč. Zákazním si pak také může objednat druhou večeři a ta je na přání zákazníka například grilované jehně či sele okolo 20 – 30 Kg. Dle váhy masa se 40

pak odvíjí cena okolo 4 600,- Kč. Ceny uvádí včetně DPH a víno, likéry i vína a jídla na objednávku jsou za smluvní ceny. Jak probíhá hon? (bažant, orebice) Večer před honem probíhá ubytování ve vlastních srubech a následuje večeře v loveckém salonu. Podává se klasická česká kuchyně. Večerní program si klient vybírá sám. Ráno v den honu: 8:00 – Ráno se myslivci sejdou v loveckém salonu na snídani. Podává se guláš, polévka a je zde k dispozici „Ploužnický stůl“, na kterém jsou místní speciality. Následuje prezentace a kontrola platných dokladů, které jsou potřeba k lovu. 9:00 – Organizace lovu a zahájení lovu 9:15 – 1. leč, kde jsou všechny střelecká stanoviště pevná. 10:15 – 2. leč je také s pevnými střeleckými stanovišti. 11:15 – 3. leč s pevnými střeleckými stanovišti 12.15 – Následuje lehká svačina ze selských specialit a krátké občerstvení 13:00 – 4 leč buď s pevnými střeleckými stanovišti, nebo ploužená. 14:00 – 5 leč ploužená 15:00 – Slavnostní výřad 15:00 – Volno 16:00 – Večeře. K večeři se podává bažantí polévka, dále pak jsou zvěřinové hody české kuchyně. Jako zákusek se většinou podává jablečný závin. 17:00 – Vyhlášení krále honu 19:00 – Volná zábava, klientovi je bažantnice schopna zajistit hudební program a také grilování jehněte nebo selete. Druhý den: 9:00 – Snídaně Následně pak ukončení návštěvy.

41

Obecné informace pro klienty: Před každým lovem je s klientem sepsána smlouva o lovu. Bažantnice považuje akci závaznou při zaplacení zálohy. Účtuje se ulovená zvěř, která je na výřadu, ale může k ní být doúčtováno až 10% za nedohledanou zvěř, která byla postřelena. Každý host, který přijel lovit je povinen předložit lovecký lístek a doklad o zákonném pojištění. Lovec z České Republiky je také povinen mít zbrojní průkaz a průkaz zbraně. Zahraniční lovec, pak musí předložit zbrojní průvodní list. Cizincům bažantnice vyřídí vystavení loveckého lístku a pojištění. K tomu aby bylo vše včas zajištěno je nutné s předstihem zaslat kopii pasu a platného loveckého lístku. Ceny za služby, které nejsou v ceníku služeb, se musí ujednat buď písemně, nebo ústně. V ceníku pak také nejsou poplatky za preparaci, které zahrnují kostrování varem a bělení trofeje (částečně). Po ukončení čerpání služeb, většinou po skončení honu je vyplněn výkaz lovu, s vyčíslením konečné ceny a doplatku. Každý lovecký host je před odjezdem povinen zaplatit svůj účet a to v hotovosti. Na základě ústního dotazování jsem zjistila, že ačkoli je bažantnice Ploužnice pouze malým zařízením je to nejoblíbenější bažantnice ve středních Čechách, podle dotazovaných. V bažantnici jsem se byla podívat a na základě expertních rozhovorů jsem zjistila, že bažantnice poskytuje lov, který není přímo zajištěn s úspěchem. Myslivci se kterými jsem mluvila mi řekli, že právě v Pložnnické bažantnici je lov opravdovým zážitkem. Dále mi řekli, že nemají rádi lov, který je nacvičený a nemají rádi, že v některých bažantnicích pouštějí bažanty z „beden“ a myslivci do nich střílí jako do terčů. Tento způsob lovu myslivci rádi nemají.

2.5. Restaurace Stará myslivna Konopiště Restaurace Stará myslivna je velice oblíbeným stravovacím zařízením a to nejen pro milovníky myslivosti. Po celkové rekonstrukci byla otevřena v roce 2009. Celková historie a výzdoba souvisí se zámkem, ale také s historií spjatou s Františkem Ferdinandem d´Este. Součástí interiérů je nádherná olejomalba, bohatá výzdoba i lovecké trofeje. Vzácností je více jak 100 let starý orchestrion, který je stále plně funkční. Tento nádherný myslivecky originální interiér doplňuje bohatá gastronomická nabídka, která je z větší části věnovaná zvěřině a myslivecké gastronomii. Vysokou úroveň gastronomie zajišťují špičkový kuchaři, kteří se pyšní i zkušeností z návštěvy světové výstavy EXPO 2005 42

Aichi v Japonsku a dokonce i ze světové výstavy EXPO 2010 v Šanghaji. Těmito dovednosti a kvalitou se restaurace stará myslivna řadí mezi nejlepší restaurace v České republice, zároveň se svou stylovostí zapisuje do podvědomí návštěvníků a to myslivosti velice prospívá. Hony: Restaurace Stará myslivna zajišťuje i catering. Velkou událostí bývají i zimní hony, které pořádají Lesy České republiky v bažantnici Konopiště. Restaurace zajišťuje přímo na leči občerstvení pro lovce. Přímo na akci se podává speciální lovecká polévka, která se nazývá „Bull shot“, což je silný bažantí vývar s křepelčím vajíčkem a sklenkou sherry, dále pak obložené mísy a také domácí pečivo. Součástí nabídky jsou také nealkoholické nápoje. Jsou zde zajišťovány všechny druhy občerstvení, záleží na přání zákazníka. Svatby: Restaurace je také ideálním místem pro pořádání svateb a také svatebních hostin. Restaurace je schopna vytvořit svatební atmosféru a veškeré služby s tím spojené a to také vytvoření speciálního menu. Tvoří se zde i svatební dorty na přání nevěsty a ženicha. Personál je schopný vytvořit na přání novomanželů jakékoli přání a to včetně tradic či žertovných svatebních kousků jako je děravá lžíce či únos nevěsty. Restaurace dále nabízí také přesun na veselici do lovecké chaty, kam hosty přepravuje originální vláček. Lovecká chata se nachází nedaleko restaurace cca jeden kilometr. Lovecká chata Lovecká chata je perfektním místem pro pořádání firemních či soukromých akcí a to i z důvodu, že se nachází blízko restaurace Stará myslivna. Je umístěna v lese a to jen kousek od zámeckého parku, bažantnice a také zámeckého rybníka. Chata poskytuje naprosté soukromí a nejčastěji je vyhledávaná pro firemní setkání, svatby, oslavy životních jubileí, ale i pro další významné události. V době, kdy se konají lovecké akce je chata využívána pro samotné lovce, kde jsou jim podávány obědy a večeře. Dále je zde poskytován catering pro jiné významné události a pro pořádání cateringových událostí je zde prostředí chaty velice dobře uzpůsobeno. Chata poskytuje místo pro sezení a stolování pro 25 hostů, ale pro rautové pohoštění se zde nabízí prostor až pro 40 osob. 43

Exteriér chaty poskytuje také možnost rožnění či grilování. Poskytuje také venkovní udírnu. V případě pěkného počasí se zde může pořádat kombinovaná akce venkovní i vnitřní až pro 100 osob. Tuto restauraci jsem měla možnost navštívit dvakrát a pokaždé jsem byla velice spokojena. Po ústním dotazování na místě jsem zjistila, že návštěvníci tuto restauraci navštěvují právě kvůli zvěřinovým specialitám. Přáli by si i zábavní akci s programem.

2.6. Lovecké kanceláře Lovecká kancelář je zajišťuje poplatkové lovy a služby s tím spojené. Zpravidla tedy ubytování, stravování, dopravu a zprostředkování lovů a vše s tím spojené. Většina nabízí i další služby a to například zážitkovou gastronomii z vlastní ulovené zvěře. Mezi další nabízené služby se řadí preparátorství nebo převozy zvěřiny. Pro tuto bakalářskou práci jsem zvolila čtyři dle mého názoru nejdůležitější a tj. lovecká kancelář Pro Hunting, s. r. o., Safarex, Petr Ziegrosser – AREV a Jagdforest s. r. o. Existují však i další lovecké kanceláře, které se na trhu vyskytují, ale jejich velikost a nabídka je pro celkový trh nepodstatná. Zpravidla se jedná o podniky s jedním či dvěma zaměstnanci a celý prodej řídí z domova. Jedná se například o Faschingbauer, AB – centrum, Billy Bars a mnoho dalších. Dle mých náhodných rozhovorů s myslivci vyplívá, že si spíše sami organizují cestu za lovem po České republice. Pro zahraniční lovy volí spíše lovecké agentury nebo doporučení známých, pokud na to mají finanční prostředky. Pokud si své cesty pak tvoří individuálně, většinou mají jazykovou vybavenost. Z dotazníkového šetření vyplývá, že myslivci volí lovecké kanceláře hlavně pro lov v zahraničí. Mezi nejoblíbenější destinace dotazovaných se pak řadí Rusko, Afrika a Rakousko. Na základě dotazníkového šetření, které popsané v kapitole 2.1. a ústního dotazovaní jsem zjistila, že nejoblíbenější loveckou kanceláří je Petr Ziegrosser – AREV, lovecká kancelář Francová a Safarex na posledním místě se pak umisťuje Pro Hunting. Z velké části se jedná o cenu nabýzených služeb a také o doporučení známých.

44

Tabulka č. 1 Lovecká kancelář PRO HUNTING, s. r. o.

Safarex

Destinace - Evropa o Česká republika o Maďarsko o Slovensko o Polsko o Rusko o Irsko o Skotsko o Srbsko o Rumunsko o Španělsko - Evropa o Česká republika o Švédsko o Estonsko o Rakousko o Lotyšsko o Island o Rusko o Maďarsko o Španělsko o Slovinsko o Švýcarsko o Srbsko o Skotsko o Polsko o Chorvatsko o Grónsko o Anglie - Afrika o Tanzanie o Mosambik o Jihoafrická Republika (JAR) o Tunisko o Zimbabwe o Namibie o Kamerun o Mauricius o Etiopie - Severní Amerika o Mexiko o Kanada o USA - Jižní Amerika o Argentina - Asie o Kazachstán o Rusko o Kyrgyzstán o Mongolsko o Tádžikistán o Turecko o Azerbajdžán

45

-

Petr Ziegrosser – AREV

-

Jagdforest s. r. o.

o Írán Oceánie o Austrálie o Nový Zéland Česká republika Rumunsko Rusko Namibie Bělorusko Rakousko Turecko Argentina Slovinsko Kanada Srbsko Česká republika Slovensko Maďarsko Rakousko

Zdroj: Vlastní na základě informací z webových stránek jednotlivých kanceláří Kontaktovala jsem několik loveckých kanceláří a dotazovala jsem se na několik otázek, které jsou pro tuto práci podstatné. Na dotazník odpověděli pouze 2 lovecké kanceláře.

2.6.1.

Pro Hunting

Je lovecká kancelář, která zajišťuje individuální i skupinové poplatkové lovy v České republice i v zahraničí. Zajišťuje poplatkové lovy v prověřený a velice atraktivních revírech. Zajišťují lov spojený i rekreací v přírodě. Lze u nich zařídit zakoupení zážitku i pro blízké osoby k nějakému životnímu jubileu či jen tak. Firma Pro Hunting nabízí poplatkové lovy v České republice a to zejména lov na jelena lesního, siku japonského, siku dybovského, srnce obecného, daňka skvrnitého, muflona, jelence běloocasého, kozu bezoárovou, prase divoké a drobnou zvěř. Dále organizuje naháňky.

1. Co všechno je náplní Vašeho podnikání? -

Zprostředkování poplatkových lovů v tuzemsku i zahraničí, prodej mysliveckých potřeb.

2. Jak dlouho působíte na trhu? -

od roku 2009

46

3. Máte stálou klientelu? -

Ano, někteří klienti s námi jezdí i pravidelně

4. Jezdí spíše skupiny nebo jednotlivci? -

záleží na roku a nabídce, řekl bych tak 60:40

5. Jaké je struktura Vaší firmy - je vedena jako cestovní kancelář? -

„cestovka“ nejsme, jsme firma bez zaměstnanců vlastněná 2 společníky, kteří zajišťují chod firmy

6. Jaké služby zařizujete? -

vlastní lov i servis ve formě ubytování, stravování, potřebných dokladů, preparaci, .....

7. Pořádáte pouze lovecké zájezdy? -

ne, máme i e-shop

8. Kam Vaše klientela nejčastěji cestuje? -

Čechy, Maďarsko, Srbsko

9. Máte klienty i pro tuzemské zájezdy popř. kolik jich je za rok po České republice kolem do světa? -

to je jiné každým rokem, Někdy je jich doma 50 a venku také, jindy je jich doma jen 30 a 100 v zahraničí. V průměru bych řekl tak 30-40 v Čechách a o něco málo více do zahraničí.

10. Máte sjednaná nějaká zařízení po České republice? -

v ČR spolupracujeme s několika velkými oborami

11. Jaké je nejoblíbenější? -

nemáme - kde je lepší nabídka, tak tam lovci jedou

12. Kolik přibližně stojí Vaše zájezdy? -

nejlevnější jsou asi křepelky v Srbsku za 400 Eur, ostatní se stanovuje dle hodnoty opravdu ulovené trofeje, která může dosáhnout i třeba 250 tis.

13. Mohla bych Vás požádat o ceník Vašich služeb? -

viz příloha

14. Myslíte si, že Vaše firma má na trhu již známé jméno? -

Doufám, že ano :) 47

15. Účastníte se nějakých výstav či promo akcí? (pokud ano, kde?) -

podle nálady, někdy se jedem podívat (Silva Regina, Natura Viva, FeHoVa)

16. Pokud si vedete statistiky klientů, mohla bych Vás požádat o jejich počty v určitých destinacích? -

Nevedeme

17.Mohl byste mi popsat, jak připravujete Vaši nabídku či konkrétní zájezd? -

viz příloha

18. Jak probíhá Váš zájezd od koupi až k návratu? -

v případě, že se klientem přímo nejedeme, tak klient dostane kontakt na průvodce. Po příjezdu se klienti ubytují a zpravidla se ještě odpoledne nebo večer jde lovit. Loví se podle potřeby ráno, odpoledne i večer. Celý čas se snažíme klientům zaplnit lovem, v podstatě mimo lov většinou spí nebo jí. Po ulovení proběhne vyúčtování a lovec odjíždí domů.

19. Máte ohlasy na Vaše služby? Spokojenost zákazníků? -

tak jako všude se spokojení zákazníci pravidelně vrací a ti méně se nevrátí nebo napíší nějakou výtku, ale v podstatě to není k organizaci, ale spíše k předpokládanému výsledku. Jenže lov je lov a jednou někdo vidí tolik zvěře, že se mu to zdá nemožné a jiný zase má smůlu třeba kvůli počasí a nevidí nic.

20. Máte či považujete nějakou firmu za konkurenci? -

konkurují nám v podstatě asi všechny podobné agentury v ČR. Některé vznikají a zanikají, jiné se udrží a fungují. Nabídka je zde omezená, takže se v podstatě i někdy potkáváme.

2.6.2.

Safarex – lov zvěře

Lovecká agentura Safarex zajišťuje poplatkové lovy v České republice, ale i v Evropě. Firma funguje od roku 1992. Fima Safarex je dceřinou společností firmy Interfood s. r. o. – velkoobchod s potravinami. Majitelem obou firem je Ing. Zdeněk Blacký. Nyní poutá svoji pozornost spíše k lovecké agentuře. Tato agentura má partnery pro lov zvěře mnohých koutech světa. Firma také zajišťuje bezpečný převoz trofejí do EU. 48

Zajišťuje také bezproblémové služby, do kterých se řadí hlavně ubytování a vyřízení povolení k lovu. Firma zajišťuje klientům vše od letenek až po preparaci. Webové stránky společnosti Safarex jsou velice přehledné, co se destinací týče. Destinace pro lov jsou Evropa, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Asie, Oceánie. Konkrétní destinace viz. Tabulka č …. Na stránkách jsou sice cenové kalkulace, doporučuje se však nechat si zaslat aktuální kalkulaci pro určitou destinaci. Vybraná nabídka pro Českou republiku: Lovecká kancelář Safarex zajišťuje individuální lovy v oborách i ve volných honitbách a to hlavně na spárkatou zvěř a skupinové lovy na drobnou pernatou zvěř. Naháňky na černou zvěř na vyžádání. Příkladem: Obora Lány na rozloze 3 000 hektarů, kde poskytuje lov jelena ledního, jelena siky japonského, siky Dybowského, muflona, daňka, prase divoké. Obora se nachází zhruba 30 km od Prahy. Obora Poněšice – LS Hluboká nad Vltavou, která je známá nejlepšími a nejsilnějšími jeleními trofejemi v České republice. Dále tato obora poskytuje výborný chov dančí, mufloní, srnčí, ale i černé zvěře. Obora se rozkládá na 1 664 hektarech a v roce 2007 zde byl střelen národní rekord a to díky 262,46 CIC bodů. Zde je možnost ubytování přímo v revíru. Dále je zde možnost rybaření. Dále Safarex poskytuje lovy i ve volných jednotkách i v honitbách Vojenských lesů a statků. Příkladem může být oblast Mariálnskolázeňska a Karlovarska, kde jsou k dispozici čtyři revíry, které se rozkládají na rozloze 3 500 hektarů a jedná se o paušální lovy.

49

Příklady ceníku: Tabulka č. 1 Jelen sika japonský (i zlatá trofej) včetně 800,- EUR Samec zvěřiny

150,- EUR Laň 100,- EUR Kolouch

Muflon (i zlatý) – včetně zvěřiny

1 000,- EUR Samec 150,- EUR Muflonka 100,- EUR Muflonče

Srnec obecný

do 300gr - 300,- EUR včetně zvěřiny nad 300gr - 350,-EUR včetně zvěřiny

Prase divoké (včetně zvěřiny)

100,- EUR – sele do 25 kg 200,- EUR - lončák

Ubytování je zajištěno v lovecké chatě buď bez stravy za 100,- Kč noc, nebo za 25,. EUR v luxusním hotelu v Mariánských lázních, kde je zahrnuta i snídaně. Speciální cena pro myslivce.

1. Co všechno je náplní Vašeho podnikání? -

Neodpověděl

2. Jak dlouho jste na trhu? -

2008

3. Máte stálou klientelu? -

ano

4. Jezdí spíše skupiny nebo jednotlivci? -

tak 50:50

5. Jaké je struktura Vaší firmy - je vedena jako cestovní kancelář? -

jsem jediný majitel i zaměstnanec - vedeno jako lovecká cestovní agentura.

6. Jaké služby zařizujete? -

propojení lovecké destinace a klienta - sjednání podmínek lovu 50

7. Pořádáte pouze lovecké zájezdy? -

Ano

8. Kam Vaše klientela nejčastěji cestuje? -

Afrika, Evropa

9. Máte klienty i pro tuzemské zájezdy popř. kolik jich je za rok po České republice a kolem do světa? -

20:80 ve prospěch světa

10.Máte sjednaná nějaká zařízení po České republice? -

Ne

11.Jaké je nejoblíbenější? -

Neodpověděl

12.Kolik přibližně stojí Vaše zájezdy? -

záleží na tom, jakou zvěř chce klient lovit - od několika desítek tisíc Kč po miliony

13.Mohla bych Vás požádat o ceník Vašich služeb? -

viz www.lovzvere.cz – orientačně

14.Myslíte si, že Vaše firma má na trhu již známé jméno? -

relativně ano

15. Účastníte se nějakých výstav či promo akcí (pokud ano, kde?) -

účastnil jsem se v začátcích, ale v době internetu jsou to zbytečné náklady - jako promo akce se nejlépe osvědčují články v odborných časopisech/např.Myslivost/

16.Pokud si vedete statistiky klientů, mohla bych Vás požádat o jejich počty v určitých destinacích? -

nevedu

17.Mohl byste mi popsat, jak připravujete Vaši nabídku či konkrétní zájezd? -

většinou volaní telefonicky nebo se hlásí po internetu - podle zájmu ověřím podmínky v lovecké destinaci a pošlu konkrétní nabídku klientovy, po odsouhlasení posílám kontrakt

18.Jak probíhá Váš zájezd od koupě k návratu? -

buď klienti jedou sami, nebo je doprovázím jako tlumočník 51

19.Máte ohlasy na Vaše služby? Spokojenost zákazníků? -

Nemám, ale kdyby nebyli klienti spokojeni, tak mých služeb nevyužívají opakovaně

20.Máte či považujete nějakou firmu za konkurenci? -

na trhu působí více loveckých agentur -Brnolov, Šakvice, Richard Marks atd.

2.7. Výstaviště v Lysé nad Labem, spol. s. r. o. Výstaviště Lysá nad Labem, spol. s r. o., je soukromý subjekt a v České Republice jediný soukromý subjekt tohoto druhu, který pořádá výstavy, veletrhy, přehlídkové akce, sportovní akce, plesy, koncerty a jiné kulturně-společenské události (Dále jen „výstaviště“). Výstaviště se nachází v Lysé nad Labem ve středočeském kraji nedaleko nádraží a tudíž s velmi dobrou infrastrukturou. Na výstaviště se jak návštěvníci, tak vystavovatelé mohou dostat autem, autobusem nebo vlakem. Vlaková doprava je nejoblíbenější u návštěvníků, jelikož je výstaviště velice blízko nádraží, tam se pak mohou dostat do několika různých směrů. Nejvíce návštěvníků vlakem míří z Prahy, Ústí nad Labem a od Kolína. Výstaviště bylo vystavěno v roce 1994. V roce 1999 se výstaviště rozšířilo o další kryté prostory a to přístavbou dvoupodlažní haly A, která se rozprostírá na 5 100 metrech čtverečních. Hala byla vybavena klimatizací a novými moderními výstavnickými technologiemi. V roce 2013 pak přibyla další hala C s vlastním vstupem. Tato hala disponuje restaurací a zasedacími místnostmi, které se rozprostírají na rozloze 4 000 metrů čtverečních. Hala C je vhodná k pořádání koncertů, festivalů a různých filmových a reklamních produkcí. Celková plocha krytých výstavních prostorů tak činí 9 100 metrů čtverečních. Venkovní plocha, kde se pořádají také výstavy, pak zabírá 15 000 metrů čtverečních.

V roce 1994, kdy bylo výstaviště prvně otevřeno, se pořádaly první výstavy. Od září do prosince, se tak konali výstavy Kůň, podzimní Zemědělec a Polabské Vánoční trhy, které se těší přízni návštěvníků do dnešních dnů.

V současnosti se výstaviště Lysá nad Labem, spol. s. r. o. zabývá několik atematickými výstavami, které má plně ve svém řízení. Přesněji pořádá celkem 27 výstav v 19. termínech. 52

Seznam veletrhů pro rok 2016: Tabulka č. 2 Elegance 2016 Sklo, keramika, porcelán Narcis 2016 Kůň 2016 Regiony České republiky 2016 Národní holštýnský šampionát Natura Viva 2016 Náš chov 2016 Zemědělec – podzim 2016 Lázeňský veletrh 2016 Růžová zahrada 2016 Charolais show 2016 Senior – handicap: aktivní život 2016 Exotika 2016 Festival věštění 2016 Kola 2016 a tuning show 2016 Květy 2016 Pivní a vinné slavnosti 2016 Domov a teplo 2016 Rychlá kola 2016 Jiřinkové slavnosti 2016 Chovatel 2016 Polabský knižní veletrh 2016 Polabské vánoční trhy 2016 Festival umění 2016 Zdroj: Vlastní za použití informací z webových stránek výstaviště

2.7.1.

Rozhovor s manažery veletrhu Natura Viva

Rozhovor, který jsem provedla, byl pro mě velikým přínosem. Paní Pavla Ličková, která je manažerkou veletrhu Natura Viva pro vnitřní prostory byla velice ochotná a podrobně mi vysvětlila přípravy, které musí podstoupit každý veletrh. Stejně tak pan Mgr. Vojtěch Rakušan, který je manažerem pro venkovní prostory. Zaměřovali jsme se však na veletrh Natura Viva, kde mi oba dva manažeři velice ochotně zodpověděli mé otázky ohledně příprav a průběhu výstavy natura Viva. Základním smyslem výstavy je seznamovat, informovat a vzdělávat veřejnost s myslivostí a novinkami související s tímto oborem. Výstava, ale poskytuje mnohem více informací než je myslivost samotná. Setkávají se zde myslivci, včelaři i rybáři. Pořádají se zde různé besedy a firmy, které vystavují své produkty, tak seznamují nejen profesionální návštěvníky, ale i laiky s novinkami v oboru. Nejvíce mě zajímalo, kolik času se musí přípravě takého veletrhu věnovat. Odpověď mě velice překvapila. Oba dva manažeři mi s úsměvem sdělili, že po skončení každého veletrhu Natura Viva se hned začíná s přípravou nového. Což tedy zahrnuje přesně rok práce do nového ročníku, ale 3 měsíce před zahájením veletrhu nastává 53

opravdová „honička“. Ročníky se opakují, jelikož jsou nadmíru úspěšné a množství nálevníků i vystavovatelů se každoročně zvětšuje. Ročník Natura Viva 2015 byl výroční a to tím, že jeho existence slavila dvacáté narozeniny. Představila se zde Českomoravská myslivecká jednota, ale také vzácní hosté a to v podobě zahraničních svazů Bulharska, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Chorvatska a mnoho dalších. Představili se zde kynologové, sokolníci, vábiči, trubači a další kluby, které se v oboru vyskytují. Tyto kluby pečují o tradice a jsou velkým přínosem pro myslivost, zejména pro to že nejen udržují tradice a zvyklosti, ale také lákají nové mladé členy. Opět se dostavili nejdůležitější vystavovatelé z oblasti správy myslivosti, hlavně Českomoravská myslivecká jednota, Lesy České republiky, Vojenské Lesy a statky, Ministerstvo zemědělství, lesnické školky a mnoho dalších s důležitou působností v tomto oboru. Mezi samotné přípravy veletrhu patří procházení databází z minulých ročníků a zasílání pozvánek vystavovatelům na nový ročník výstavy. Jelikož všichni vystavovatelé chtějí nejlepší místa v hale, je velice důležité sestavit správný plán toho, jak celá výstava bude uspořádána. To patří k práci hlavně paní Pavly, která sestavuje rastry a plány hal a výstavních prostor viz. Příloha č. 3 a 4. Vystavovatelé jsou uzpůsobeni tak, aby všichni měli šanci se ukázat návštěvníkům, ale také aby logicky navazovali na sebe. Již při podávání přihlášky si vystavovatelé zvolí, o které prostory mají zájem a také o jaké doplňkové služby mají zájem. Na výstavu si lze kromě vystavovacích prostor doobjednat také různé poličky, prosklené vitríny, skříňky nebo podobné doplňky. Za poplatek si je mohou nechat i sestavit a nainstalovat k jejich stánku. Dále si vystavovatelé mohou doobjednat přípojky vody a elektřiny, které mohou bát k jejich vystavovatelským účelům potřebné. Například pro stánek s občerstvením je přípojka elektřiny a vody nutným pro provoz. Pro lepší přehled jsem sestavila ceník.

54

Ceník služeb Výstaviště: Tabulka č. 2 Služba

Cena

Registrační poplatek:

2 150,-

Pronájem vnitřní výstavní plochy: (bez základního provedení stavby) – cena za m2 Pronájem vnitřní výstavní plochy: (vč. základního provedení stavby) – základní stavba zahrnuje: stůl, 2 židle, koš, věšák, límec, koberec, bodové světlo na 2m2 – cena za m2 Pronájem venkovní výstavní plochy: - cena za m2

1 650,- Kč 1 900,- Kč

1 050,- Kč

Přípojka elektrického proudu: 220 V

3 150,- Kč

380 V

4 250,- Kč

Přípojka vody a odpadu:

4 250,- Kč

Použití vysokozdvižného vozíku:

500,- Kč/hod

Zdroj: Vlastní sestaveno na základě informací od manažerů a přihlášky na veleth Další fází veletrhu je také doprovodný program, který si žádá také mnoho příprav. Ať už se jedná o zábavní či hudební program. Doprovodný program vždy zahrnuje kulturní část, kde si návštěvníci mohou poslechnout zpravidla dechovou hudbu nebo trubačský koncert. V minulém ročníku Natura Viva 2015 byl hostem známý herec a bavič pan Václav Vydra, který návštěvníky bavil historkami o koních a myslivosti dále pak vyprávěním vtipů o myslivosti. Na představení pana Vydry byla velice velká koncentrace návštěvníků, kteří obsadili veškerá místa na sezení před pódiem, ale i na stání. Do doprovodného programu pak samozřejmě patří i různé soutěže, jako je mladý trubač, zlatý kokr. V roce 2015 pak proběhla velká přednáška o úloze myslivosti v současné společnosti, ale také jsou zde ukázky z myslivecké pedagogiky, kynologie, ukázky preparace, vábení a sokolnictví. Každoročně je nejoblíbenějším stanovištěm pro návštěvníky hlavně výstava zbraní a střeliva. To však pro pořadatele veletrhu nese velkou zodpovědnost. Paní Pavla Ličková mě seznámila se všemi kroky, které jsou nutné pro výstavu zbraní. Všechny zbraně musí

55

být nahlášeny a policie České Republiky je i několikrát kontroluje. Podle zákona o vystavování zbraní pak musí být všechny zbraně a veškeré střelivo na seznamech, které se musí shodovat se skutečnými počty. Všechny tyto seznamy jsou odevzdávány policii, která je i několikrát kontroluje a počítá. Velké zabezpečení haly probíhá již ode dne návozu zbraní. Halu neustále hlídají tři členové ostrahy. Ochranka je najímána formou ousorcingu. I členy ochranky prověřuje policie. Přítomna je i šestičlenná policejní hlídka, která dohlíží na manipulaci se zbraněmi. Žádná se zbraní nesmí být nabitá. Musí být řádně uschované v obalech tomu určených a také musí být rozložené. Hlásit se musí i jednotlivé části na zbraně. Do této kategorie se pak řadí přídavné dalekohledy nebo lasery. Paní Pavla mi vyprávěla historku z jednoho ročníku, která mi názorně ukázala, jak moc důkladné kontroly zbraní jsou. Cituji „Na veletrh dorazila rytkyně zbraní, která měla k dispozici jen malou část zbraně. Zbraň nebyla celá, ale přesto jsme měli veliké problémy s policií, která vše pečlivě vyšetřovala. Rytkyni byla zbraň odebrána“. Toto vyprávění mě opravdu přesvědčilo o tom, že

výstava co se zbraní týče je naprosto bezpečná. Žádná

neregistrovaná zbraň se nemůže na výstavu dostat. U všech vystavovatelů, co vystavují zbraně nebo střelivo je nutné mít speciální dokumentaci a to kopie občanského průkazu, čísla zbrojních průkazů, policie pak všechny vystavovatele musí schválit. Výstava a vystavovatelé musí být nahlášeni na radnici v tomto případě na radnici v Lysé nad Labem, dále pak na veterinární správě a to kvůli přítomnosti zvířat na výstavě (sokoli, psi). Další mojí otázkou bylo jaké složení vystavovatelů a návštěvníků se zde vyskytuje. Paní Pavla mě informovala o tom, že nejčastější vystavovatelé jsou přeci jen z České republiky, avšak objevují se i vystavovatelé z Polska. Zřídkakdy se pak objevují vystavovatelé z Německa, Maďarska a na posledním ročníku byl k vidění dokonce vystavovatel z Pákistánu. Co se týče složení návštěvníků, jsou z drtivé většiny rovněž Češi. Složení návštěvníků je pak o něco jasnější. Výstavy se zúčastňují místní obyvatelé a také lidé, kteří mají výstavu na dojetí vlakem či autem. To je složení návštěvníků z neodborné veřejnosti. Co se týče mysliveckých návštěvníků je složení spíše nad 55+ a sjíždějí se ze všech koutů republiky. Čím dál tím více se také objevují mladí myslivci, kteří se zajímají o akce podobného typu. Ročně upadají pak návštěvníci z řad rybářů. Dále jsem se ptala, zdali mají přehled o obsazenosti ubytovacích kapacit v okolí Lysé nad Labem a zdali sami poskytují ubytovací služby. Od obou manažerů mi bylo 56

sděleno, že mají své spřátelené ubytovací zařízení, ale svoje vlastní ubytování neprovozují. Nejoblíbenější je samozřejmě ubytování přímo v Lysé nad Labem nebo v Milovicích, ale výjimkou nejsou ani Poděbrady, Nymburk, Sadská, Přerov nad Labem, Mochov, Čelákovice, Stará nebo Mladá Boleslav. Návštěvníci ubytovacích služeb využívají pouze zřídka. Z drtivé většiny se jedná o vystavovatele, kteří se ubytovávají na celou dobu veletrhu. Přímo v Lysé nad Labem se v době veletrhu takřka nedá nikde ubytovat. Někteří vystavovatelé si již v průběhu veletrhu rezervují ubytování na příští ročník. Veškeré možné ubytovací služby jsou vyvěšeny na webových stránkách výstaviště. Výstaviště však za uvedené ceny a služby nezodpovídá, pouze propaguje tyto zařízení. Zájemci o ubytování se mohou ubytovat v těchto zařízeních přímo v Lysé nad Labem. Například Penzion Alfa, Penzion u Vinné révy, Ubytování pí. Špačková, Penzion – domov mládeže Střední škola oděvního a grafického designu, Humbuk – ubytování, Bowling a Bar a mnoho dalšího. Vystavovatelé mají k dispozici placené parkoviště, kde převážejí své stánky. Někteří jsou tedy vybaveni karavany a přespávají na parkovišti ve vlastním ubytování. Jelikož se však tento veletrh pořádá v dubnu, noci ještě nemusí být úplně nejteplejší. Proto spíše volí variantu placeného ubytování v penzionech a na ubytovnách. Ptala jsem se také, jakou úlohu hraje v návštěvnosti propagace. Zjistila jsem, že velmi velkou. O veletrhu je třeba veřejnost informovat a to hlavně v odborném a místním tisku. Veletrh je propagován v odborných časopisech, jako je například Svět myslivosti, nebo i v místních novinách. Veletrh si sám také spravuje veletržní noviny, které distribuuje dostatečně dlouho před zahájením veletrhu. Dále se výstava propaguje na několika webových stránkách. Zejména pak přímo na stránkách výstaviště, na stránkách města, ale také přes místní facebookové skupiny. S propagací hodně pomáhá i Českomoravská myslivecká jednota, která propaguje i na svých jiných akcích. Dále mě zajímalo, jaké firmy jezdí na veletrh vystavovat. Paní Pavla mi sdělila, že některé firmy jsou již takové stálice a to hlavně vystavovatelé zbraní a myslivecké techniky. Ale jsou firmy, které se každý rok střídají nebo nejezdí pravidelně. Rozhodla jsem se sestavit seznam vystavovatelů za rok 2015, který je zařazen jako příloha č …

57

3. NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhová část se soustřeďuje na změny, návrhy a doporučení, které bych doporučila k celkovému zlepšení, vetší přehlednosti a rozvoji mysliveckého cestovního ruchu. V první řadě bych doporučila celkové zlevnění některých služeb v tomto oboru. Jedná se spíše o doporučení pro větší počet zákazníků. Některé lovecké kanceláře mají předražené služby a myslivce je tudíž odmítají využívat. Z ústního dotazování jsem zjistila, že myslivci by rádi cestovali za minimální cenu. Doporučení pro lovecké kanceláře tedy je, aby zlevnili své služby na destinace, které se nacházejí v Evropě. Výhodné by to bylo pro obě strany. Dalším doporučením, které bych dala loveckým kancelářím je zvýšení propagace. Jelikož z dotazníkového šetření vyplývá, že myslivci se lovecké kanceláře vybírají spíše na základě doporučení známých a kamarádů, doporučením bylo zvýšit propagaci například v mysliveckých spolcích a na různě zaměřených akcí, kde se myslivci vyskytují. Z mé bakalářské práce vyplívá, že sběr informací z různých míst a firem sebou nese velký zmatek pro klienta, proto jsem navrhla řešení tohoto problému. Jelikož se většina myslivců pohybuje nad věkovou hranici 50+ může být někdy vyhledávání informací přes internet složité a proto navrhuji založit souhrnný internetový portál pro zlepšení přehlednosti služeb pro myslivce v České republice. Pro zlepšení situace a zvláště tedy přehlednosti jsem navrhla internetový portál v podobě webových stránek, které by umožňovali snazší výběr ubytovacích kapacit, stravovacích zařízení, loveckých, preparátorských a dalších služeb a to vše na jednom místě. Webový portál jsem nazvala VŠEPROMYSLIVCE.CZ a tento webový portál by mělo provozovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou. Vytvořila jsem návrh webových stránek přes webovky.cz a ukázková stránka se tedy jmenuje vsepromyslivce.webovky.cz. Zde je vytvořený pouze návrh, který nastiňuje, jak by výsledný portál měl vypadat.

58

Obrázek č. 1

Zdroj: Vlastní – vytvořené webové stránky < vsepromyslivce.webovky.cz> Na portálu by měly být umístěny všechny ubytovací kapacity související s myslivostí anebo kapacity, které se nacházejí nedaleko honiteb nebo obor. Dále pak by portál měl obsahovat všechny restaurace, které se specializují na mysliveckou gastronomii a také veškerá zařízení, která souvisejí s mysliveckým cestovním ruchem. Na tomto portálu by pak měli být umístěny i veškeré doplňkové služby pro myslivce a myslivecké potřeby. Na těchto webových stránkách by se tedy měla vyskytovat kompletní nabídka i zbraní a střeliv, ale neměly by chybět ani myslivecké doplňky jako je oblečení, dalekohledy, stoličky a další spotřební zboří mysliveckého charakteru. Na tomto portálu by také neměly chybět recenze zákazníků ke každé službě i zboží, aby klient, který si zboží či službu kupuje, věděl, že je zboží ověřené, stejně tak, jako obchody. Dále by měl být na webových stránkách umístěn srovnávač cen, který by byl schopen vyfiltrovat zboží či služby podle specifik zákazníka.

59

Webové stránky by také měly upozorňovat návštěvníky na všechny plánované myslivecké akce v České republice i v zahraničí. Na tato akce by mělo být upozorňováno dostatečnou dobu dopředu a také by měly být řádně označeny, se správným datem a také s vyznačeným průběhem akce, samozřejmě by nemělo chybět ani místo konání. Firmy by si také mohli zaplatit reklamu na těchto stánkách a doporučovala bych reklamu pay per clik, kvůli přímému přesměrování na webové stránky firmy s rozdvojením karty, aby se zákazník mohl kdykoli vrátit na portál vsepromyslivce.cz. Zajišťovatel webových stránek by se měl kompletně starat o neustálou aktualizaci a také by měl ručit za správnost webových stránek. Aby tyto webové stránky byly ekonomicky samostatné, firmy by platili jednorázový vstup se svými produkty na tento portál 1000,- Kč a za každý přidaný článek, který se tak stává do jisté míry reklamou 200,- Kč. Myslím si, že takovýto portál, který na českém webu chybí a byl by velkým přínosem pro sice malý, ale zato ekonomicky silný segment.

60

ZÁVĚR Téma bakalářské práce myslivost jako součást cestovního ruchu v České republice jsem si zvolila hlavně kvůli mému blízkému vztahu k tomuto odvětví. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat prostředí mysliveckého cestovního ruchu. Na základě sesbíraných informací se mi podařilo analyzovat myslivecký cestovní ruch do několika podskupin. Jelikož je veliké množství firem a společností, které podnikají v myslivost a zároveň v cestovním ruchu, není možné je všechny podrobněji rozepsat. Lovecké kanceláře, poskytují až na lišící se destinace zpravidla stejné nebo podobné služby. Na samém počátku práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky: I.

Je veletrh Natura Viva v Lysé nad Labem důležitou částí mysliveckého cestovního ruchu?

Tato výzkumná otázka se potvrdila, jelikož jsem sama byla na veletrhu přítomna a získala jsem také na základě výzkumu nepřeberné množství informací, mohu bez jakýchkoli okolků říci, že veletrh Natura Viva je jednou z nejdůležitějších součástí mysliveckého cestovního ruchu a hlavně díky velké účasti významných vystavovatelů na veletrhu, ale také oblibou u návštěvníků. Veletrh Natura Viva je také podle manažerky veletrhu jedním z nejnavštěvovanějších vůbec. Takovýto veletrh je navíc jediný zaměřený na celkový segment myslivosti jako takové.

II.

Jsou lovecké kanceláře velké společnosti, které hojně zařizují zájezdy pro myslivce po České republice i do zahraničí? Ačkoli lovecké kanceláře poskytují své služby jak klientům, kteří cestují individuálně,

tak ve skupinách. Pro cestování za myslivostí nejsou významným segmentem. Lovecké kanceláře zpravidla nejsou velkými podniky a spíše se zaměstnanci pohybují v rodinném kruhu. Většina myslivců cestuje spíše po vlastní ose. Co se týče České republiky, je spíše běžnější, že myslivec, volí cestovaní do míst, kde má doporučení od nějakého svého známého nebo se do dané oblasti vrací opakovaně. Myslivci využívají lovecké kanceláře 61

spíše pro cesty do zahraničí a to většinou kvůli administrativě, bezpečnosti a zajištění služeb na celou dobu pobytu. Tímto je tato výzkumná otázka vyvrácena. Věřím, že tato bakalářská práce nabídne přehled o mysliveckém cestovním ruchu a o službách, které myslivost může nabídnout v rámci cestovního ruchu. Také doufám, že pro každého, kdo si tuto bakalářskou práci bude chtít přečíst, bude přínosem a že do budoucnosti se toto téma i toto odvětví bude rozvíjet.

62

LITERATURA Knižní zdroje: [1] ATTL, P.; NEJEDL, K. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 85 s. ISBN 80-86578-37-2. [2+ ČABART, J. Vývoj české myslivosti. Praha: Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1958. 305 s. *3+ ČERVENÝ, J., KAMLER, J., KHOLOVÁ, H., KOUBEK, P., MARTÍNKOVÁ. N. Ottova encyklopedie Myslivost. 2. upravené vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010. 591 s. ISBN 978-80-7360-895-8. [4] ČMEJRKLOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ. J., Jak napsat odborný text. Praha: Leda spol. s. r. o., 1999. 256 s. ISBN 80-85927-69-1. [5] HANZAL, V. O zvěři a myslivosti. České Budějovice: Dona, 1994. 126 s. ISBN 80-8546346-6. [6+ JIŘÍK, K. Atlas zvěře. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 256 s. 1980. [7+ KHOLOVÁ, H. Odznak odbornosti: MYSLIVEC - LESNÍK. Praha: Mladá fronta, 304 s. 1983. [8+ PAULIŠTA, V. Lovy, lovci, zvířata. Brno: Blok, 1989. 208 s. ISBN 80-7029-003-X. [9+ RAKUŠAN, C., a A KOLEKTIV. Myslivecký slovník naučný. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1992. 272 s. ISBN 80-209-0212-0. [10] VACH, M., KOVAŘÍK, J. Myslivecké zvyky a tradice. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1973. 149 s. [11] WOLF, R., A KOLEKTIV. ABC Myslivosti. Praha: Orbitis, n. p., 1977. 288 s.

63

INTERNETOVÉ ZDROJE: 1.

http://www.arev.cz/lovzahr.htm

2.

http://www.jagdforest.cz/lovy.html

3.

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-245

4.

http://www.lovzvere.cz/oceanie/

5.

http://www.huntingczech.eu/lovecka-kancelar/sluzby-myslivosti/doby-lovu.html

6.

http://www.prohunting.cz/kontakt.php

7.

http://www.bazantnice.com/cs/fotogalerie/

8.

http://www.schwarzenberg.cz/panstvi-orlik/nabidka-ubytovani

9. 10.

http://www.secr.cz/wp-content/uploads/2013/11/1.doc. http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/

11.

http://www.vll.cz/

12.

http://www.myslivost.cz/Pro-myslivce/Informace-pro-myslivce/Statisticke-udaje

13.

http://www.cmmj.cz/Charakteristika-organizace/Historie-lovu-a-myslivosti.aspx

14.

http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/obora-zehusice.aspx

15.

http://www.lovzvere.cz/lovecke-potreby/

16.

http://oborazleby.cz/info/informace-pro-navstevniky

17.

http://www.bazantnice.com/cs/hon/

64

65

PŘÍLOHY Příloha č.1 Dotazník pro bakalářskou práci Myslivost jako součást cestovního ruchu v České Republice 1) Kolik Vám je let? a)

18 – 30 b) 31 – 45

c) 46 – 60

d) 61 – 75

e) 76 a více

2) V jaká je Vaše myslivecká působnost a. MS

b. HS

c. bez organizace

3) Jaký druh lovu preferujete? a)

Na spárkatou

b) Na drobnou

c) Nerozlišuji

4) Cestujete za poplatkovými lovy po České republice a.

Ano (Kam? …………………………………………………)

b. Ne

5) Využíváte k tomu loveckou kancelář? a.

Ano (Kterou? …………………………………………………)

b. Ne

6) Cestujete za poplatkovými lovy do zahraničí? a.

Ano (Kam? …………………………………………………)

b. Ne

7) Využíváte k tomu loveckou kancelář? a.

Ano (Kterou? …………………………………………………)

b. Ne

8) Cestujete individuálně nebo ve skupině? a.

Individuálně

b. skupinově

c. střídám obojí

9) Proč necestujete s loveckou kanceláří z jakého důvodu? …………………………………………………………………………………………………………………………………………… 10) Pokud ano, jezdíte stále se stejnou? Nebo si vybíráte pokaždé jinou? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… 11) Podle čeho si vybíráte loveckou kancelář? a)

Doporučení známých

b) Internet c) veletrhy d) katalog

e) jiné

12) Využíváte všech služeb, které Vám lovecká kancelář nabídne? (ubytování, stravování, dopravu, lov) a) Ano b) Ne c) Ano, ale pouze bez dopravy c) Ano, ale bez ubytování

d) Ano, ale bez stravy

13) Byli jste spokojeni se službami – ubytování, stravování? a.

Ano

b. Ne

c. S výhradami

14) Cestujete na nějaké myslivecké akce? (Veletrhy (např. Natura Viva), slavnosti, jiné) a.Ano

b. Ne

c. Jezdím, ale velice málo

15) Zúčastnili jste se v posledních 3 letech veletrhu Natura Viva v Lysé nad Labem? a. Ano

b. Ne

Děkuji Vám za Váš čas při vyplňování. Děkuji Lenka Zahajská.

Příloha č. 2

Příloha č. 3