VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Michaela Kelemenová

Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko

Diplomová práce

2014

Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko Diplomová práce

Bc. Michaela Kelemenová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání diplomové práce: 2014-11-13 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Master’s Dissertation

Suggestion of the Products of Sustainable Tourism of the Cross-Border Tachov Region

Bc. Michaela Kelemenová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2014-11-13 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

.......................................... Bc. Michaela Kelemenová V Praze dne 13. 11. 2014

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu své diplomové práce Ing. Petru Studničkovi za jeho cenné rady a konzultace při zpracování práce. Dále bych zejména chtěla poděkovat Pavlu Voltrovi za jeho velice vstřícný přístup, nápomoc a sdělení užitečných kontaktů. Děkuji také Mgr. Alexandře Hruškové, PaedDr. Vladislavu Krumerovi, Ing. Radmile Žákové a všem ostatním, kteří se určitým způsobem přičinili k napsání této diplomové práce, za poskytnutí informací o regionu. V neposlední řadě můj dík patří Dr. Benjaminu Zeitlerovi za komplexní informace o cykloturistice v oblasti Hornofalckého lesa.

Abstrakt KELEMENOVÁ, Michaela. Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko. Diplomová práce Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 91 s. Diplomová práce s názvem „Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko“ pojednává o možnostech dalšího rozvoje cestovního ruchu v území. Práce je zaměřena na produkty cykloturistiky. V první části je zpracována teorie udržitelného cestovního ruchu, uvedeny jsou poznatky o produktech cestovního ruchu (vymezení, fáze vývoje produktu, životní cyklus produktu atp.), v závěru části jsou shrnuty poznatky o teorii přeshraničního regionu a přeshraniční spolupráce. Analytická část uvádí komplexní informace o cestovním ruchu, jeho organizaci a výdajích v regionu. Dále je zpracován přehled podpory cykloturistiky na národní, krajské, lokální a místní úrovni. Následující kapitoly jsou analýzou cykloturistiky v regionu, v rámci které je analyzována nabídka služeb a doprovodné cyklistické infrastruktury v regionu. Také byl proveden kvalitativní výzkum cykloturistiky a součástí této části je analýza cykloturistiky německého okresu Tirschenreuth. Poznatky analytické části se staly podkladem pro analýzu SWOT. Poslední (návrhová) část práce uvádí návrhy nových produktů udržitelného cestovního ruchu a požadavky na organizační změny v regionu. Klíčová slova: udržitelnost, cestovní ruch, produkt cestovního ruchu, příhraniční region, cykloturistika, Tachovsko

Abstract KELEMENOVÁ, Michaela. Suggestion of the Products of Sustainable Tourism of the Cross-Border Tachov Region. [Master’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2014. 91 p. The master’s dissertation titled “Suggestion of the Products of Sustainable Tourism of the Cross-Border Tachov region” informs about the possibilities for further tourism development in the Tachov area. The thesis is focused on cycling tourism products. In its first part the theory of sustainable tourism is elaborated and the knowledge of tourism products is given (definition, stages of product development, product life cycle, etc.). At the end of the theoretical part the knowledge of cross-border region and cross-border cooperation are summarized. The analytical part provides the complete and comprehensive information

about

tourism,

its

organization

and

tourism

expenses

of the region. There is also elaborated the overview of cycling support on the national, regional and local level. The following chapters are focused on cycling tourism analysis of the region, within which the supply of tourism services and supporting cycling infrastructure is analyzed. The qualitative research of cycling tourism of Tachov region was processed and also the analysis of cycling tourism in German cross-border region Tirschenreuth is part of the analytical section. The final SWOT analysis is based on the findings of the all processed researches. The last part of master’s dissertation gives the suggestions of a new local sustainable cycling tourism products and also introduces the organizational change requirements on the local level. Key words: Sustainability, Tourism, Tourism Product, Cross-Border Region, Cycling Tourism, Tachov Region

Obsah

Seznam tabulek Tab. č. 1 – Základní informace o Plzeňském kraji..........................................30 Tab. č. 2 – Základní informace o regionu Tachov..........................................31 Tab. č. 3 - Seznam opatření k naplnění cílů priority č. 4...............................37 Tab. č. 4 - Hospodaření města Tachova v letech 2000 – 2013......................38 Tab. č. 5 - Investiční výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013................39 Tab. č. 6 - Příjmy konkurenčních měst Tachova v letech 2009 – 2013 (v Kč).............................................................................................40 Tab. č. 7 - Vývoj a srovnání výdajů na cestovní ruch z rozpočtů konkurenčních měst Tachova v letech 2009 – 2013 (v Kč).........42 Tab. č. 8 - Cíle Národní strategie cyklistické dopravy ČR..............................48 Tab. č. 9 - Cíle v oblasti cykloturistiky a dopravy Plzeňského kraje...............49 Tab. č. 10 - Poskytnuté dotace za roky 2011, 2012, 2014.............................50 Tab. č. 11 - Přehled ubytovacích zařízení dle jejich kategorizace a tříd v regionu Tachovsko...................................................................55 Tab. č. 12 - Subjekty poskytující služby cyklistům..........................................68 Tab. č. 13 - Počet přenocování v okresu Tirschenreuth a Bärnau 1997 – 2012.................................................................................71

Seznam obrázků Obr. č. 1 - Postup vytváření produktu.............................................................23 Obr. č. 2 - Životní cyklus destinace cestovního ruchu....................................25 Obr. č. 3 - Okres Tachov................................................................................31 Obr. č. 4 - Příjmy a výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013.................38 Obr. č. 5 - Výsledky hospodaření města Tachova v letech 2000 – 2013.......39 Obr. č. 6 - Investiční výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013...............40 Obr. č. 7 - Srovnání příjmů konkurenčních měst............................................41 Obr. č. 8 - Dotační příjmy města Tachov........................................................41 Obr. č. 9 - Porovnání dotačních příjmů konkurenčních měst.........................42 Obr. č. 10 - Výdaje města Tachova na cestovní ruch v letech 2009 – 20......43 Obr. č. 11 - Porovnání výdajů konkurenčních měst na cestovní ruch v letech 2009 – 2013................................................................................43 Obr. č. 12 - Celková výše výdajů konkurenčních měst na cestovní ruch v letech 2009 - 2013...................................................................44 Obr. č. 13 - Označení EuroVelo 13 – Stezka železné opony ........................54 Obr. č. 14 - Sezónní provoz ubytovacích zařízení v regionu Tachovsko.......56 Obr. č. 15 - Procentuální zastoupení ubytovacích zařízení v regionu Tachovsko dle jejich velikosti......................................................56 Obr. č. 16 - Čisté využití lůžek v Plzeňském kraji v letech 2004 – 2013 (%)..57 Obr. č. 17 - Čisté využití lůžek v Plzeňském kraji 10-letý vývoj (%)...............58 Obr. č. 18 - MTB značení tras........................................................................64 Obr. č. 19 a 20 - Příjezdy a vývoj přenocování turistů v regionu Bavorsko....70 Obr. č. 21 - Národnostní složení turistů v regionu Bavorsko za rok 2012......70 Obr. č. 22 - Počet přenocování v okresu Tirschenreuth a regionu Bärnau 1997 – 2012................................................................................71

Seznam použitých zkratek A.T.I.C. ČR

Asociace turistických informačních center ČR

CR

Cestovní ruch

ČEMBA

Česká mountainbiková asociace

ČR

Česká republika

ECEAT

European Centre for Ecology and Tourism

EK

Evropská komise

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF

Evropský sociální fond

ESUS

Evropské seskupení pro územní spolupráci

EU

Evropská unie

FS

Fond soudržnosti

CHKO

Chráněná krajinná oblast

KČT

Klub českých turistů

MAS

Místní akční skupina

NCHKO

Národní chráněná krajinná oblast

NNO

Nestátní nezisková organizace

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OP

Operační program

ORP

Obec s rozšířenou působností

OSN

Organizace spojených národů

OÚ

Obecní úřad

PRoMT

Program rozvoje města Tachova

REVIS

Regionální vzdělávací a informační středisko

SRN

Spolková republika Německo

UNWTO

Světová organizace cestovního ruchu

Úvod Udržitelnost, respektování a ochrana žádoucího rozvoje území, jeho podpora. Důležitost, kterou tato slova významově ukrývají nelze popřít ani opomenout. Právě tato skutečnost, aktuální vývojové tendence, postoj společnosti, a také pozornost, jaká je věnována tomuto tématu v rámci evropského společenství a jeho politiky, není chybou označit tuto tendenci za celosvětovou záležitost, byly základním námětem pro zpracování diplomové práce s názvem „Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko“. Cestovní ruch se za poslední roky stal významným a posilujícím prvkem v odvětví ekonomiky České republiky, který svým rozvojem, a s ním spojenými činnostmi, má možnost, a v určitých regionech již přispívá, k jejich stabilizaci i dalším pozitivním změnám nejen na ekonomické a sociokulturní úrovni. Uvážené portfolio aktivit, založené na hlubokém porozumění vztahů a procesů v regionu, může přispět k udržitelnému rozvoji území. Zpracování této diplomové práce dává příležitost být zdrojem tohoto porozumění, které může sloužit jako dobrý návod pro budoucí rozvojové aktivity. Cílem diplomové práce je navržení nových produktů cykloturistiky pro region Tachovsko, aby poznatky bylo možno plně využít v praxi. Navržené produkty přitom musí naplňovat charakteristiky udržitelného přístupu k rozvoji cestovního ruchu. Kromě hlavního cíle byly stanoveny tyto dílčí cíle: získat aktuální přehled o cestovním ruchu a jeho organizaci v regionu analyzovat předpoklady cykloturistiky v regionu zmapovat

aktuálně

poskytované

služby

a

existující

doprovodnou

infrastrukturu cykloturistiky v regionu Pro naplnění cíle práce byly stanoveny následující hypotézy: Cestovní ruch je v regionu vnímán jako dynamický nástroj regionálního rozvoje Cykloturistika je v České republice podporována na všech úrovních (národní, krajské, lokální a místní)

11

Region

Tachovsko

je

vybaven

dostatečnou

základní

infrastrukturou

cestovního ruchu a doplňkovou infrastrukturou cyklistiky Diplomová práce je členěna na tři části. První, teoreticko-metodologická část, je rešerší dostupné české i zahraniční literatury a dostupných zdrojů problematiky týkající se produktů cestovního ruchu, udržitelného cestovního ruchu a regionů. V praktické části, rozsahem nejobsáhlejší, je za aplikace vybraných analytických metod a přístupů (kvalitativní analýza, SWOT analýza, příklad dobré praxe), zhodnocena

aktuální

situace

a

organizace

cestovního

ruchu

v regionu,

analyzována podpora cykloturistiky v České republice, předpoklady cykloturistiky, rozsah aktuálně nabízených služeb a existence doprovodné infrastruktury cyklistiky. Závěrečná část je věnována návrhům nových produktů udržitelného cestovního ruchu. Vybrané konkrétní projekty jsou podrobněji rozpracovány v jednotlivých podkapitolách. Při zpracování diplomové práce bylo čerpáno z důvěryhodných zdrojů. V první části jimi byly publikace odborníků nebo organizací z oblasti cestovního ruchu. V analytické části bylo čerpáno z dostupných strategických dokumentů, dále byly informace získány převážně ze zdrojů Krajského úřadu Plzeňského kraje, Správy CHKO Český les, KČT, REVIS Tachov, odborníků cyklistiky i cykloturistiky v Plzeňském kraji a vlastním výzkumem. Zpracování diplomové práce může přispět k dalšímu rozvoji udržitelného cestovního ruchu v území. Práce je proto určena subjektům veřejné správy v regionu, tak i soukromým subjektům (místním podnikatelům, investorům apod.) a NNO, kterým výsledky analýzy poskytují ucelený přehled nejen o aktuální situaci cykloturistiky v území. Uvedené návrhy se tak mohou stát předlohou pro nově realizované projekty.

12

1 Teoreticko-metodologická část První část diplomové práce uvádí teoretické poznatky vybrané problematiky cestovního ruchu. Zpracována je problematika udržitelnosti, produktů cestovního ruchu a příhraničních regionů.

1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je označován za specifický výraz lidské mobility, jež má cyklický charakter. Jedná se o sociální jev, jehož motivace vychází z vyššího řádu Maslowovi pyramidy, a tedy se váže k uspokojování zbytných lidských potřeb. 1 Orieška

představuje

cestovní

ruch

jako

soubor

činností

zaměřených

na uspokojování potřeb, které je možno uspokojit i mimo rámec cestovního ruchu, avšak právě účast na cestovním ruchu představuje vyšší stupeň jejich uspokojení.2 Postavením cestovního ruchu v socioekonomickém systému se zabývají autoři Attl s Nejdlem, kteří zmiňují, že „Systém cestovní ruch neexistuje osamoceně, nýbrž je součástí globálního sociálně-ekonomického systému, který je tvořen množinou trvale se vyvíjejících dílčích systémů, které stejně tak jako cestovní ruch jsou ve vztahu k tomuto makrosystému jeho subsystémy (prvky) a ve vztahu mezi sebou jsou jednotlivými systémy.“ Mezi nadřazené systémy cestovního ruchu řadíme zejména následující systémy: Ekonomické prostředí, sociální prostředí, technické prostředí, informační prostředí, politické prostředí či ekologické prostředí.3 K vymezení cestovního ruchu je běžně používána statistická definice UNWTO, která definuje cestovní ruch jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší než 1 rok u mezinárodního cestovního ruchu, 6 měsíců u domácího cestovního ruchu,

1

PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. s. 13 ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha : IDEA SERVIS, 1999. s. 5 3 ATTL, P; NEJDL, K. Turismus I. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004. s. 27 - 30 2

13

přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.4

1.2 Cestovní ruch ve vztahu působení k jeho okolí Cestovní ruch se stal běžně dostupnou záležitostí zvyšující kvalitu života široké veřejnosti a světovým fenoménem, jehož význam lze chápat ve třech rovinách, a to světové ekonomiky, spotřeby a vzájemného porozumění mezi národy. 5 Svou realizací cestovní ruch vždy ovlivňuje okolní prostředí v každém ohledu. Palatková dodává, že „jde o působení na fyzické, sociokulturní i ekonomické prostředí, které se projevuje ve dvou časově vymezených fázích -ve fázi přípravy a budování infrastruktury pro turismus a ve fázi samotné realizace turismu.“6 Velmi často bývá běžnou praxí analýza ekonomických vlivů na národní hospodářství. Vedle toho je zřejmé dlouhodobé a komplexní působení cestovního ruchu na složky přírodního, sociokulturního i geografického prostředí. 7 Dopady cestovního ruchu na okolí mohou být pozitivní i negativní. „Zcela jedinečné postavení má cestovní ruch v tom smyslu, že je schopen stát se ekonomickým i sociálním přínosem pro místní komunity a má zároveň prostředky udržovat a chránit životní prostředí. Za udržitelnost jsou ovšem odpovědni všichni zúčastnění aktéři.“

8

Cestovní ruch působí na prostředí destinace, tranzitní

i zdrojové oblasti. K negativním dopadům přispívá většinou neregulovaný cestovní ruch,

jenž

se

vyznačuje

nešetrností

realizace

k životnímu

prostředí,

jeho nadměrnou intenzitou i nadměrným tempem růstu. Takový cestovní ruch spotřebovává neobnovitelné a často jedinečné zdroje. Takové působení, tedy neregulovaného rozvoje, je označováno za „efekt turistické pasti“, situace, za které díky existenci tržních externalit nepracují autoregulační mechanismy tržního systému.9 4

PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada, 2011. s. 11 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada, 2011. s. 11 6 PALATKOVÁ, M. tamtéž. s. 142 7 PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. s. 16 8 ZÁVODNÁ, L. Hodnocení udržitelnosti v podnicích cestovního ruchu. Disertační práce. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2012. s. 18 9 ZELENKA, J. a kol. Aplikace umělé inteligence a kognitivní vědy v udržitelnosti cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2014. s. 27 - 51 5

14

1.3 Udržitelný cestovní ruch Stále větší počet zemí se stává závislými na příjmech z turismu, je proto varující, že

mnoho

organizací

turismu

dosud

nevnímá

environmentální,

sociální

ani ekonomické výzvy, které nás obklopují. 10 Reakcí na tyto výzvy může být vnímána snaha o komplexní řešení problémů dopadů cestovního ruchu. Palatková vysvětluje, že „(...) smysluplné řešení problémů musí být komplexní. Komplexní přístup k řešení negativních vlivů turismu představuje koncept udržitelnosti, resp. udržitelného turismu.“

11

1.3.1 Vývoj konceptu udržitelného cestovního ruchu O udržitelnosti, zejména trvalé udržitelnosti, se více hovoří od 70. let 20. století. Na samotném počátku stálo uvědomění o racionalizaci využívání zdrojů a zlepšení životního prostředí. To bylo deklarováno v rámci Stockholmské konference OSN (1972). Zájem o aktivity udržitelnosti dokazuje i publikace s názvem Meze růstu, zabývající se environmentálními problémy. Pojem „trvalá udržitelnost“ se poprvé objevil ve zprávě „Our Common Future“, tedy „Naše společná budoucnost“, z roku 1987. Tato zpráva uvádí pohled na spojení ekonomického rozvoje a přitom ochranu životního prostředí, právě konceptem udržitelného rozvoje. 90. léta charakterizuje intenzivní zaměření na udržitelný rozvoj. Za významnou událost se z pohledu udržitelnosti považuje Světová konference OSN o životním prostředí a rozvoji - Summit Země, který se konal v roce 1992 v Rio de Janeiro. Výsledkem konference byla Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji – Charta Země a ustanovení Agendy 21, jež bývá označována za základní programový dokument udržitelného rozvoje. 12 Důležitost dokumentu pro realizaci udržitelného rozvoje i více než dvacet let po jeho vytvoření vystihuje ve své publikaci Zelenka, který zmiňuje: „(...) sílí snaha většího spektra aktérů cestovního ruchu rozvíjet cestovní ruch udržitelně, což souvisí s oficiální deklarací udržitelného rozvoje (...) na konferenci v Rio de Janeiro o životním prostředí a rozvoji a v zásadním

10

The Guide to Sustainable Tourism [online]. 2013 [cit. 2014-07-08], s. 41. Dostupné z: http://blueandgreentomorrow.com/wp-content/uploads/2013/02/BGT-Guide-to-SustainableTourism-10MB1.pdf 11 PALATKOVÁ, M. tamtéž. s. 146 12 ŠILHÁNKOVÁ,V. a kol. Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce. Hradec Králové : Civitas per Populi o. s., 2011. s. 7

15

dokumentu Agenda 21.“13 Aktivity let následujících spočívaly převážně v publikaci dokumentů

a

strategií

týkajících

se

udržitelnosti

(například

EK,

1994,

„Evropa 2000+“; OECD, 2001 – „Trvale udržitelný rozvoj – kritické otázky“; Evropská hospodářská komise OSN, 1996, „Směřnice pro udržitelné plánování a řízení lidských sídel“ aj.) a jednotlivých přístupů, a také ustavování výborů a expertních skupin, například Výbor OSN pro trvale udržitelný rozvoj (1993) či Tourism Sustainability Group (2004). 1.3.2 Vymezení udržitelného cestovního ruchu Udržitelný cestovní ruch je považován za aplikaci principů trvalé udržitelnosti do oblasti cestovního ruchu, proto jej lze definovat jako takový, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom napomáhá rozvoji území. S přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede

k dlouhodobé

prosperitě

dané

oblasti.

Udržitelný

cestovní

ruch

je „cestovní ruch, který díky koncepčnímu rozvoji a plánování dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí, neboť jeho cílem je ochrana a zachování životního prostředí ve všech jeho aspektech a respektování životního stylu místních obyvatel.“14 Za udržitelný rozvoj je označován „cílený proces změn v chování lidské společnosti k sobě samé i ke svému okolí (krajině a jejím zdrojům), směřující ke zvýšení současného i budoucího potenciálu uspokojování lidských potřeba a aspirací s ohledem na možnosti (limity) krajiny a jejích zdrojů.“ O udržitelném životě se mluví jako o zodpovědném, nikoliv plýtvavém, ve kterém udržitelný rozvoj představuje směr myšlení.15 1.3.3 Principy udržitelného cestovního ruchu Udržitelný cestovní ruch se vyznačuje specifickými znaky, ke kterým řadíme informační a výchovný charakter, podporu integrity místa, zvýhodnění rezidentů, zachování zdrojů, respektování místních kultur a tradic či preference kvality

13

ZELENKA, J. a kol. Aplikace umělé inteligence a kognitivní vědy v udržitelnosti cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2014. s. 9 14 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Linde Praha, 2012. s. 590 - 591 15 Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Praha : MMR, 2007 [cit. 2014-07-08], s. 11. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b973337b-cccc-42a3-9d192b23356dcff2/GetFile15_1.pdf

16

před kvantitou. Zároveň hovoříme o jeho třech základních rysech, které tvoří kvalita, kontinuita a vyváženost.16 Přestože základní principy lze obecně shrnout do tří oblastí, a to sice zachování zdrojů, budoucnost a spravedlnost, je vhodné o těchto principech pojednat obsáhleji. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své publikaci označilo za hlavní principy propojení základních oblastí života, dlouhodobou prosperitu, omezenost kapacity životního prostředí, předběžnou opatrnost, prevenci, kvalitu života, sociální spravedlnost, zohlednění vztahu „lokální – globální“, vnitro-generační a mezi-generační odpovědnost (či rovnosti práv), demokratické procesy.17 1.3.4 Základní pilíře udržitelného cestovního ruchu Udržitelný cestovní ruch je postaven na 3 pilířích, a sice na ekonomickém, environmentálním a sociálním, které se vzájemně ovlivňují. Základní snahou je zajistit rovnováhu mezi všemi.18 Někteří autoři považují koncept udržitelnosti postavený na třech pilířích za překonaný a apelují na jejich rozšíření. Je tomu tak i v případě Šilhánkové, která zastává názor nutnosti přidání čtvrtého tématu. Za tento pilíř považuje územní

neboli prostorovou dimenzi. 19 Dalším možným příkladem je postoj

světové organizace cestovního ruchu, jež v roce 2013 zveřejnila celkem pět klíčových témat udržitelnosti (politika a řízení cestovního ruchu; ekonomická výkonnost, investice a konkurenceschopnost; zaměstnanost, důstojnost práce a lidského kapitálu; redukce chudoby a sociální inkluze; udržitelnost přírodního a kulturního prostředí.20

16

PALATKOVÁ, M. tamtéž. s. 147 Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Praha : MMR, 2007 [cit. 2014-07-08], s. 19. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b973337b-cccc-42a3-9d192b23356dcff2/GetFile15_1.pdf 18 Základy udržitelného rozvoje. 2005 [cit. 2014-07-09]. Dostupné z internetu: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/regulace/udrzitelny-rozvoj http://www.mfcr.cz/cs/zahranicnisektor/regulace/udrzitelny-rozvoj 19 ŠILHÁNKOVÁ,V. a kol. Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce. Hradec Králové : Civitas per Populi o. s., 2011. s. 7 20 Sustainable Tourism for Development. Madrid : UNWTO, 2013 [cit. 2014-07-08], s. 21. Dostupné z internetu: http://www.unwto.org/ebook/sustainable-tourism-fordevelopment/files/inc/b171eb94c1.pdf 17

17

1.3.5 Cíle udržitelného cestovního ruchu Tak jak byly vymezeny hlavní pilíře udržitelného cestovního ruchu, uvedla UNWTO 12 hlavních cílů, o které má být aktivitami cestovního ruchu usilováno. Jsou jimi ekonomická životaschopnost, lokální prosperita, kvalita zaměstnanosti, sociální spravedlnost, spokojenost účastníků cestovního ruchu, lokální kontrola, prosperita komunit, kulturní bohatství, fyzická integrita, biologická diverzita, efektivní využívání zdrojů, čistota životního prostředí. 21 1.3.6 Globální etický kodex cestovního ruchu „Dokument, který nastolil základní rámec pro odpovědný a udržitelný cestovní ruch“ takto je možno charakterizovat dokument UNWTO s názvem „The Global Code of Ethics for Tourism“. Představen byl roku 1999 a pojednává o základních principech pro hlavní aktéry v rozvoji cestovního ruchu. Určen je zejména pro vlády, turisty, podniky cestovního ruchu jako nástroj k maximalizaci přínosů sektoru cestovního ruchu a zároveň minimalizaci jeho negativních dopadů. Dokument pojednává o 10 základních tématech, kterými jsou přispívání cestovního

ruchu

k vzájemnému

porozumění

a

respektu

národů

a společností; cestovní ruch jako nástroj pro individuální a kolektivní uspokojení; cestovní ruch jako faktor udržitelného rozvoje; cestovní ruch jako uživatel kulturního dědictví přispívající k jeho rozšíření; cestovní ruch jako prospěšná aktivita pro cílové destinace a komunity; povinnosti aktérů cestovního ruchu na rozvoji cestovního ruchu; právo na cestovní ruch; svoboda pohybu; práva pracovníků a podnikatelů v oblasti cestovního ruchu; implementace principů Globálního etického kodexu cestovního ruchu.22 1.3.7 Udržitelný cestovní ruch v České republice Za

oficiální

přihlášení

se

k myšlenkám

udržitelného

cestovního

ruchu

je považována akceptace Agendy 21.23

21

Tourism and Biodiversity – Achieving Common Goals Towards Sustainability. Madrid : UNWTO, 2010. s. 18 22 Global Code of Ethics for Tourism. In Ethics and Social Responsibility. [cit. 2014-07-09]. Dostupné z internetu: http://ethics.unwto.org/en/content/global-code-ethics-tourism 23 ŠILHÁNKOVÁ,V. a kol. Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce. Hradec Králové : Civitas per Populi o. s., 2011. s. 11

18

V České

republice

jsou

v současnosti

základními

dokumenty

týkající

se udržitelného rozvoje tyto: Životní prostředí České republiky, Duhový program ozdravení životního prostředí České republiky, Program obnovy venkova, Státní politika životního prostředí, Národní strategie udržitelného rozvoje ČR, Česká brána 21, Strategie regionálního rozvoje ČR, Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR, Koncepce rozvoje dopravy a spojů v ČR, Národní politika výzkumu a vývoje ČR.24 1.3.8 Monitorování udržitelného cestovního ruchu Jen vhodně zvolené metody monitorování mohou zajistit kontrolu udržitelného rozvoje. Naplnění podmínek udržitelnosti je sledováno v cestovním ruchu za použití indikátorů. Existuje mnoho kritérií na jejichž základě lze efekty cestovního ruchu a jejich indikátory členit. Mezi významný indikátor je řazen i multiplikátor cestovního ruchu, který je vyjádřen podílem přímých dopadů cestovního ruchu na celkové efekty cestovního ruchu.25 Pro Za

transformaci nevhodnější

k udržitelnému

informační

rozvoji

nástroj

jsou

je

považovány

třeba právě

informace. indikátory,

které jako nástroj mohou zajistit jednoduchou a srozumitelnou formou prezentaci i složitých komplexních jevů bez užití statistických metod, popisu vazeb a vzájemných souvislostí. Indikátory rozumíme výsledek zpracování a interpretace primárních dat, jež samostatně nemají smysl, pouze v širších souvislostech. Indikátory je možno členit na klíčové (titulkové, „headline“), které jasně informují o hlavních faktorech a agregovanými jsou ty, jež do jednoho údaje integrují řadu skutečností a vytvářejí tím ucelený obraz. Hlavním významem indikátorů je jejich použitelnost, proto jsou dána kritéria, která by měly splňovat. Těmito kritérii jsou významnost, správnost, nezatíženost významnými chybami, reprezentativnost, jedinečnost, měřitelnost, náklady a užitek, minimalizace negativních účinků

24

Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Praha : MMR, 2007 [cit. 2014-07-08], s. 18. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b973337b-cccc-42a3-9d192b23356dcff2/GetFile15_1.pdf 25 PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. s. 151

19

na prostředí, spolehlivost, srovnatelnost, průhlednost, pochopitelnost, výpovědní schopnost, načasování, také využitelnost.26 Indikátory cestovního ruchu jsou členěny na: 1. klíčové indikátory, které je možno využít ve všech destinacích 2. specifické, použitelné pro vybrané typy destinací27 Udržitelné hodnocení založené na využití indikátorů je možno rozčlenit na 3 fáze: 1. konstrukce souboru indikátorů (dochází k identifikaci prvků a návrhu vhodných indikátorů), 2. hodnocení souboru indikátorů (indikátory jsou interpretovány s ohledem na udržitelnost, probíhá jejich standardizace, valuace udržitelnosti a agregace), 3. rozvoj strategie (dochází k rozvinutí a monitorování strategie pro budoucí zlepšování).28

1.4 Produkt cestovního ruchu Produktem jsou označovány statky i služby, jež uspokojují potřeby, přání i touhy zákazníků.29 Produkt cestovního ruchu tvoří souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinujícího. Pásková dále svoji definici prohlubuje a produkt specifikuje tím, že o produktu hovoří jako o součásti marketingového mixu, který je tvořen zbožím (suvenýry, mapy, aj.) nebo službami (ubytovací, stravovací, dopravní, aj.). Častá je platba předem, bez možnosti produkt předem vyzkoušet. Produkt a jeho spotřebu ovlivňují faktory, které jednotlivě nebo v jejich kombinaci nelze nebo pouze omezeně lze ovlivnit (počasí, politická situace, atp.). Produkt cestovního ruchu může dosahovat různé úrovně komplexnosti a jeho součástí je také místní komunita s jejím životním stylem. Za produkt může být považována i určitá destinace cestovního ruchu. V případě produktu na úrovni destinace je jeho tvůrcem destinační management a pro zajištění kvality musí mít zpětnou

26

ŠILHÁNKOVÁ,V. a kol. Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce. Hradec Králové : Civitas per Populi o. s., 2011. s. 15 - 18 27 Za různé typy destinací považujeme destinace horské, pobřežní oblasti, destinace kulturního typu, osídlená místa, destinace pro ekoturismus, CHKO aj. 28 STUDNIČKA, P., KALABISOVÁ, J., PLZÁKOVÁ, L., TINKOVÁ, V. Efekty cestovního ruchu na lokální úrovni – případová studie Lipno nad Vltavou. Praha : Press21 s. r. o., 2013. s. 28 - 29 29 JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada, 2012. s. 53

20

vazbu od místních obyvatel. Z pohledu návštěvníka je produkt cestovního ruchu komplexní zážitek od doby, kdy opustil domov, do jeho návratu.30 Na produkt cestovního ruchu lze také nahlížet jako na „komplex dílčích služeb prodávaných jako komplexní produkt pod společným názvem. Spotřebou vzniká zážitek z pobytu či návštěvy destinace. Charakteristickým rysem produktu je prolínání hmatatelných (hotely, restaurace lázně atp.) a nehmatatelných (atmosféra) složek. (...) Klient musí být k produktu doveden, vytváření produktu je tedy marketingovým procesem ze strany nabídky.“31 Hovoříme-li o regionálním produktu, je to takový produkt, jež vychází z hlavních konkurenčních výhod daného regionu cestovního ruchu. Regionální produkt se odvíjí přirozených předpokladů nebo je výsledkem dodatečných aktivit. Z hlediska komunikace produktu na národní úrovni je důležitý nadregionální produkt.

Je

jím

označován

soubor

konkrétních

regionálních

produktů

se společným tématem. Jejich propojením vzniká celek vyšší úrovně s vysokým potenciálem pro cestovní ruch. Produkt cestovního ruchu může rozsahem aktivit přesáhnout administrativní hranice států, tyto produkty jsou označovány jako přeshraniční. Jak již bylo dříve zmíněno, za produkt cestovního ruchu může být označena i destinace cestovního ruchu. Na destinaci je pak možno pohlížet jako na kombinaci 2 rovin – fyzické (původní či odvozené předpoklady destinace) a symbolické (očekávání, fantazie, představy).32 1.4.1 Vytváření produktů cestovního ruchu Úspěšný produkt cestovního ruchu je konkurenceschopný. Předpokladem k jeho úspěchu je dodržování některých zásad, které zmiňují, že produkt by měl být autentický, respektovat jedinečné a odlišné atributy destinace, být vytvářen zdola, je založen na principu spolupráce a partnerství, má měřitelný ekonomický přínos pro danou destinaci, respektuje principy udržitelnosti, je finálním výstupem 30

ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Linde Praha, 2012. s. 442 - 443 31 Manuál produktů v cestovním ruchu. Praha : Czech Tourism [cit. 2014-07-15], s. 9. Dostupné z internetu: http://www.czechtourism.cz/getmedia/d6ea98cc-d1da-49b9-b8d9e8c28b4776ad/manual_produktu.pdf.aspx 32 Manuál produktů v cestovním ruchu. Praha : Czech Tourism [cit. 2014-07-15], s. 9 - 15. Dostupné z internetu: http://www.czechtourism.cz/getmedia/d6ea98cc-d1da-49b9-b8d9e8c28b4776ad/manual_produktu.pdf.aspx

21

destinace cestovního ruchu a představuje komplexní zážitek návštěvníka destinace. Důležité je, aby produkt vznikal na základě průzkumu trhu, přičemž budou respektovány trendy a inovace, také však preference a očekávání potenciálních návštěvníků. Produkt cestovního ruchu je třeba brát jako logický, dostupný, zároveň variabilní celek, který spojuje společné téma či geografická lokalita. Podstatné je neopomínat roli organizace destinačního managementu, jež by měla mít v marketingu produktu zřetelně vymezenou roli. Další klíčový aspekt při vytváření produktu je koordinace a spolupráce všech „stakeholderů“, tedy všech subjektů cestovního ruchu, podílejících se na vývoji. Je zřejmé, že obstojný produkt také vyžaduje vizi, plán, krátkodobý akční plán a stanovení měřitelných indikátorů, včetně vymezení odpovědnosti účastníků za plnění plánů a cílů.

33

Snažíme-li se o vytvoření kvalitního produktu cestovního ruchu,

který bude šetrný a udržitelný, měl by takový produkt uspokojovat potřeby cílového trhu, avšak zároveň přispět k ochraně životního prostředí, zahrnovat a také přispívat místní komunitě, umožnit turistům autentickou zkušenost a dbát na vzdělání místních i turistů.34 1.4.1.1 Úrovně produktu Často užívaným náhledem na produkt je marketingové pojetí, které vychází z předpokladu, že produkt má pro zákazníka představovat určitou hodnotu, kterou jeho pořízením nebo spotřebou získá. Jsou vymezeny 3 základní úrovně produktu, a to jádro užitku, vlastní produkt (značka, vyhotovení, styl, kvalita, balení aj.) a rozšířený produkt (instalace, podmínky dodání, záruky aj.).35 Dle Kotlera je však nutné uvažovat až o 5-ti úrovních produktu. Tento poznatek rozpracovává Šimková a pro oblast venkovské turistiky, jehož produkt strukturuje následovně: 1. 2. 3. 4. 5.

základní produkt (pobyt na venkově, domácí strava aj.) použitý produkt (farma, venkovské stavení, hřiště, bazén, sauna aj.) očekávaný produkt (čistota prostředí, atraktivita venkova, klid aj.) rozšířený produkt (programy pro děti, slevy, stáje pro koně aj.) potenciální produkt (environmentální chování, konzumace biopotravin aj.)36

33

Manuál produktů v cestovním ruchu. Praha : Czech Tourism [cit. 2014-07-15], s. 4. Dostupné z internetu: http://www.czechtourism.cz/getmedia/d6ea98cc-d1da-49b9-b8d9e8c28b4776ad/manual_produktu.pdf.aspx 34 Practical Guide for the Development of Biodiversity-based Tourism Products. UNWTO : Madrid, 2011. s. 19 35 JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada, 2012. s. 194 36 ŠIMKOVÁ, E. tamtéž. s. 48 - 49

22

Jakubíková v publikaci Marketing cestovního ruchu uvažuje i o jiném pohledu na produkt a člení jej z pohledu zdrojů. Produkt cestovního ruchu tvoří již existující zdroje, které nemohou být dodatečně vytvořeny (přírodní, kulturní nebo historické) a ty, které mohou být vybudovány, přidány či zlepšeny. 37 1.4.1.2 Fáze vývoje produktu Kotler ve své publikaci přistupuje k vytváření produktů cestovního ruchu jako k procesu, skládajícího se z 8 kroků. Postup vytváření produktů je zachycen na obrázku č. 1. Obr. č. 1 Postup vytváření produktu

Zdroj: KOTLER, P. BOWEN, J. T. MAKENS, J. C. Marketing for Hospitality and Tourism. New Jersey : Pearson Education Ltd., 2006. s. 323. Upraveno.

S podrobnějším a ucelenějším členěním postupu tvorby produktu cestovního ruchu se je možno setkat v Manuálu produktů cestovního ruchu agentury CzechTourism. Postup tvorby se skládá ze 4 hlavních fází. Jsou jimi: Přípravná fáze. Fáze zahrnuje nápad a nadšení pro věc, provádí se analýza nabídky. Nápad je v této fázi zpracován do podoby projektového záměru, jsou identifikovány unikátní předpoklady destinace, zmapován sekundární potenciál destinace, také je prováděna analýza existujících strategických dokumentů destinace. Prověřování

projektového

záměru.

Přistupuje

se

k analýze

poptávky,

kdy je prováděn průzkum očekávané návštěvnosti destinace. Při následné analýze konkurence jsou porovnávány vlastnosti, kvalita, ceny a koncepce na trhu. 37

JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada, 2012. s. 205

23

Při následné SWOT analýze dochází k objektivnímu zhodnocení silných a slabých stránek

projektového

záměru.

V rámci

analýzy

zainteresovaných

skupin

jsou stanoveny cíle a kritéria pro zapojení partnerů do projektu, angažují se odborníci na relevantní témata, definují se role a kompetence v projektovém týmu. Také jsou angažováni partneři a nastaven systém interní komunikace mezi nimi.

Dochází

k určení

cílových

skupin

produktů

a

vymezení

cílů.

Je-li to nutné, je na základě výstupů předcházejících částí upraven projektový záměr. Nakonec je zpracována finanční analýza a zajištěny zdroje financování. Realizační fáze. Produkt je nutno uvést na trh a motivovat poptávku ke spotřebě, k tomu je využíváno marketingového mixu. V této fázi se stanovuje harmonogram realizace,

jsou

nastaveny

finanční

toky,

určeni

nositelé

projektu,

a také marketingové aktivity pro produkt (včetně distribučních cest a komunikace produktu). Kontrola a inovace. Jednou vytvořené produkty je nutno neustále inovovat v souladu s trendy a měnícími se požadavky klientů.38 1.4.1.3 Produktové strategie Nejen při vývoji nového produktu je vhodné použití nástrojů marketingu. Jelikož nutná koncepčnost s sebou přináší potřebu plánování, a tím i vytyčování cílů, je důležité při procesu vytváření nového produktu (výrobku nebo služby) vytvořit jeho určitou strategii. Tuto možnost představují tzv. produktové strategie, které jsou definovány jako způsob dosažení produktového cíle.39 Produktové strategie je možné aplikovat nejen při vývoji produktu, ale i po jeho uvedení na trh. Jedná se tak o strategie pro produkty nacházející se v jakékoliv fázi svého životního cyklu.40

38

Manuál produktů v cestovním ruchu. Praha : Czech Tourism [cit. 2014-07-15], s. 27. Dostupné z internetu: http://www.czechtourism.cz/getmedia/d6ea98cc-d1da-49b9-b8d9e8c28b4776ad/manual_produktu.pdf.aspx 39 JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Praha : Grada, 2008. s. 161 - 162 40 JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Praha : Grada, 2008. s. 174

24

1.4.1.4 Životní cyklus produktu Na trhu prochází výrobek v životním cyklu čtyřmi etapami. Jsou jimi zavedení, růst, zralost a úpadek. Jednotlivé fáze mohou být různě dlouhé, to má vliv na tvar křivky, která je ovlivněna i výkyvy v poptávce a obratech. Životní cyklus produktů v cestovním ruchu je značně ovlivněn vlivem módnosti a trendy. Na obrázku č. 2 je zachycen životní cyklus destinace cestovního ruchu, která prochází stejnými etapami, jako jiné produkty.41 Obr. č. 2 Životní cyklus destinace cestovního ruchu

Zdroj: Pásková, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. s. 73 – kompilace z Butler (1980), Noronha (1976), Plog (1973).

1.5 Příhraniční region Příhraniční regiony znamenají pro regionální rozvoj, označovaný jako nástroj zlepšování

socioekonomické

úrovně

regionů

a

obcí,

určité

specifikum.

Tyto regiony jsou vystaveny často odlišným problémům a rozvíjí se jinak, než regiony geograficky centrálněji situované.

41

JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada, 2012. s.210 - 212

25

Za příhraniční oblasti, někdy také nazývané jako marginální či periferní, jsou označovány regiony hůře dostupné, s rozptýlenou sídelní strukturou a zpravidla horší ekonomickou výkonností. Tuto charakteristiku Jetmar upravuje tvrzením: „Ve srůstající Evropě se mění prostorové a polohové hledisko, tím řada příhraničních regionů ztrácí dřívější okrajovou polohu.“

42

Jsou to regiony,

jež se nacházejí v těsné blízkosti hranic43, kde hraniční linie vyznačuje příslušnost území k jednotlivým státům. Příhraničí slouží jako označení pro oblast ležící při hranici se sousedním státem, ale které zároveň zahrnuje i pohraniční území státu sousedního. Z toho vyplývá významový rozdíl pro termín pohraničí, které označuje území, nacházející se pouze podél státní hranice daného státu.44 1.5.1 Přeshraniční spolupráce „Říká se, že hranice jsou jizvy dějin, které přinášejí regionu převážně zřetelné nevýhody. Hraniční regiony trpí historickými důsledky své periferní polohy a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce má pomoct tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky.“

45

V příhraničních regionech čelí

komunity obou pohraničních oblastí podobnými problémy a právě přeshraniční spolupráce,

za

podpory

speciálními

finančními

nástroji,

přispívá

k jejich snadnějšímu řešení. „Spolupráce regionů probíhá v mnoha odvětvích – dopravní dostupnost a obslužnost, ochrana životního prostředí, podpora podnikání, aktivity na trhu práce, rozvoj kultury a vzájemných vztahů, vzdělání, školství a sociální péče. Jednou z nejvýznamnějších a nejvíce preferovaných oblastí je rozvoj potenciálu cestovního ruchu.“

46

Význam cestovního ruchu

v regionálním rozvoji upřesňuje Franke: „Cestovní ruch je často uváděn jako selektivní

motor

ekonomického

rozvoje,

zejména

v regionálním

měřítku,

a často nepřesně jako lék na řešení nezaměstnanosti.“ Právě pro tuto vlastnost je v mnoha zemích považován za řešení problémů periferních oblastí. 47 42

JETMAR, M. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2007. s. 6 43 Hranicí se rozumí linie, které oddělují dva kvalitativně odlišné celky. Mohou být přírodní, umělé, etické či například politické. 44 SCHMIEDTOVÁ, V. Příhraničí. In: Český rozhlas. 2006 [cit. 2014-07-21]. Dostupné z internetu: http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/prihranici 45 JIROUŠEK, J. Euroregiony. In: BusinessInfo.cz. 2003 [cit. 2014-07-21]. Dostupné z internetu: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/euroregiony-1836.html 46 JETMAR, M. tamtéž. s. 6 47 FRANKE, A. a kol. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. s. 12

26

Na přeshraniční spolupráci lze nahlížet v širším pojetí jako na jakoukoliv kooperační interakci mezi subjekty z území rozkládajících se na obrácených stranách hranice. V užším pojetí přeshraniční spolupráce označuje aktivity podpořené prostředky politické a sociální soudržnosti Evropské unie, jež směřují k rozvoji přeshraničních, především ekonomických a sociálních vazeb.48 Hlavním cílem přeshraniční spolupráce je snížení dopadu hranic jako správních, právních

a

fyzických

překážek,

řešení

společných

problémů

a

využití

jejich doposud nevyužitého potenciálu. Zlepšení je dosaženo prostřednictvím společného řízení programů a projektů, vzájemné důvěry a porozumění. Přeshraniční spoluprací jsou řešeny otázky, k nimž patří podpora podnikání (především

malých a

středních

zabezpečují

možnost

zaměstnání,

podniků, a

tím

které v marginálních brání

vylidňování

oblastech

území

49

),

společný management přírodních zdrojů, podpora vazeb mezi městskými 1.5.1.1 Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESUS) ESUS umožňuje uskutečnění spolupráce vytvářením přeshraničních seskupení s právní

subjektivitou,

však

bez

nutnosti

podpisu

mezinárodních

dohod

a jejich ratifikace národními parlamenty. „Smyslem evropského seskupení pro územní spolupráci je usnadnit a podpořit přeshraniční nebo mezinárodní spolupráci mezi jeho členy za výhradním účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti.“ Spolupráce musí probíhat mezi 2 a více členskými státy Evropské unie. V české legislativě je o ESUS pojednáváno v zákoně 154/2009 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.50 1.5.1.2 Euroregiony Funkčními

celky

v příhraničních

oblastech

státu

jsou

euroregiony.

V České republice se euroregiony začaly vytvářet počátkem 90. let 20. st.. Cílem spolupráce mezi 2 a více státy Evropské unie je podpora zájmů oblasti, zasazení 48

JETMAR, M. tamtéž. s. 7 LEDNICKÝ, V. Úloha malých a středních podniků v příhraničí České republiky. In Sborník referátů z mezinárodního kolokvia Strategie rozvoje MSP v marginálních příhraničních oblastech. Karviná : Slezská univerzita v Opavě, 2006. s. 83 50 ESUS. MMR. [cit. 2014-07-21]. Dostupné z internetu: http://www.mmr.cz/cs/Evropskaunie/Kohezni-politika-EU/ESUS 49

27

o uzavření mezivládních dohod směřujících k závazné přeshraniční spolupráci, předávání zkušeností a znalostí atd.51 1.5.2 Financování evropské přeshraniční spolupráce Hlavní nástroj realizace kohezní politiky 52 představují fondy Evropské unie, které jsou odrazem principu solidarity členských států. Regionální politika Evropské unie je naplňována strukturálními fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj – ERDF a Evropský sociální fond – ESF), určenými pro znevýhodněné a chudší regiony a fondem soudržnosti (FS), který je určen pro chudší státy. Stanovené

cíle

regionální

politiky,

kterými

jsou

konvergence,

regionální

konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce umožňují dotační podporu projektů a programů. Přeshraniční spolupráce na úrovni NUTS 3 – kraje, je podporována v rámci cíle 3 – evropská území spolupráce, usilujícího o přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů.53 1.5.2.1 OP Přeshraniční spolupráce ČR – Svobodný stát Bavorsko Dotačním územím pro tento operační program jsou české kraje (Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský) a německé zemské okresy a statutární města. Operační program vymezuje dvě hlavní prioritní oblasti: 1. Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě 2. Rozvoj území a životního prostředí První prioritní oblast je dále členěna do sektorů: hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru; cestovní ruch, volný čas a rekreace; profesní vzdělání a trh práce; výchova a všeobecné vzdělání, věda, výzkum, kultura, zdravotnictví, sociální péče, civilní ochrana a ochrana před katastrofami; sítě. Druhá sledovaná oblast

„Rozvoj

území

a

životního

prostředí“

je

rozdělena

na: životní prostředí a ochrana přírody; územní plánování a rozvoj venkovského prostoru; doprava; informace a komunikace.

51

Základní údaje. Euroregion Nisa. 2012 [cit. 2014-07-21]. Dostupné z internetu: http://www.ern.cz/index.php?D=245 52 Kohezní politika označuje evropskou politiku hospodářské a sociální soudržnosti 53 Informace o fondech EU. Strukturální fondy. [cit. 2014-07-22]. Dostupné z internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU

28

Strategickým cílem pro rok 2007 – 2013 byl stanoven „další rozvoj českobavorského příhraničí jako společného a perspektivního životního, přírodního a hospodářského prostoru, posílení konkurenceschopnosti česko-bavorské příhraniční oblasti a zlepšení udržitelnosti životních podmínek pro její obyvatele.“ Byly dále vymezeny 2 specifické cíle, a to „Zajištění trvale udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje“, který měl být naplněn první prioritní osou, a „Vytváření základních předpokladů trvale udržitelného rozvoje“ , plnění zajištěno prioritní osou č. 2. Řídícím, certifikačním i auditorním orgánem operačního programu je Bavorské státní

ministerstvo

hospodářství,

infrastruktury,

29

dopravy

a

technologie.

2 Analytická část Předmětem této části diplomové práce je zpracování analýzy regionu Tachovsko. Její první kapitoly jsou věnovány vymezení regionu a analýze cestovního ruchu v oblasti,

dále

je

analyzována

podpora

cykloturistiky

v České

republice,

cykloturistika v regionu, uvedeny jsou výsledky kvalitativního výzkumu a v závěru je zpracována SWOT analýza.

2.1 Vymezení analyzovaného regionu Region Tachovsko patří mezi příhraniční regiony České republiky a společně s regionem Stříbro zabírá území bývalého správního okresu Tachov. Region se nachází v západní části Plzeňského kraje. Sousedními okresy Tachova jsou, na území kraje, okres Plzeň-sever, Plzeň-jih a Domažlice. V severní části hraničí region Tachov s okresem Karlovarského kraje – Chebem. Západní hranici tvoří státní hranice s SRN. V příloze č. 1 jsou uvedeny okresy Plzeňského kraje. Území okresu Tachov zachycuje obr. č. 3. Základní informace o kraji a okresu jsou uvedeny v tabulce č. 1 a 2. Tab. č. 1 – Základní informace o Plzeňském kraji 7 561 km2

Celková rozloha

573 634

Počet obyvatel k 01.01.2012 Počet obyvatel na km2

76

Počet obcí s rozšířenou působností

15

Počet obcí s pověřeným obecným úřadem

35 501

Počet obcí celkem

7,31%

Míra registrované nezaměstnanosti

5,5%

Podíl kraje na HDP ČR

Plzeň - 30% obyvatel kraje

Přirozené centrum kraje

NUTS II Jihozápad

Statistická jednotka území

Zdroj: Základní informace o kraji. Plzeňský kraj [online]. [cit. 2014-08-30]. Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/kategorie/plzensky-kraj, Plzeňský kraj. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-08-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/krajenejnovejsi/xp, zpracování vlastní

30

Obr. č. 3 - Okres Tachov

Zdroj:

Okres

Tachov.

Český

statistický

úřad

[online].

[cit.

2014-08-06].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_ tachov_k_1_1_2008_/$File/Tachov.giv

Tab. č. 2 – Základní informace o regionu Tachov 1 379 km2 - 18,2% rozlohy kraje

Celková rozloha

53 125

Počet obyvatel Počet obyvatel na km2

38,5

Počet obcí s rozšířenou působností

2

Počet

5

obcí

s pověřeným

obecným

úřadem 51

Počet obcí Míra registrované nezaměstnanosti

10,68%

Přirozené centrum regionu

Tachov

Zdroj: Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1.

2012.

Český

statistický

úřad

[online].

[cit.

2014-08-08].

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/8E001797D6/$File/4032130101.pdf, vlastní

31

Dostupné

z:

zpracování

2.2 Tachovsko z pohledu regionálního rozvoje a cestovního ruchu Příhraniční region Tachovsko se dlouhodobě potýká s četnými problémy, jež mají dopad na jeho rozvoj. V letech 2010 – 2013 byl region označen za hospodářsky slabý, od roku 2014 již mezi problémové řazen není. Slabiny regionu spočívají mimo jiné v jeho nízkém osídlení, nízké vzdělanosti, absenci institucí vyššího vzdělání v regionu, nízkým počtem pracovních míst i vysokou nezaměstnaností. Region Tachovsko z pohledu cestovního ruchu tvoří součást turistické oblasti Tachovsko – Stříbrsko, která je součástí turistického regionu Západočeské lázně, avšak spadá do Plzeňského kraje. 54 Území regionu disponuje podprůměrnou hustotou památek, ale jedná se o území s vysokým rozvojovým potenciálem cestovního ruchu. Cestovní ruch je dlouhodobě označován za jednu z rozvojových priorit oblasti, jemuž je přiřazen aktuálně pouze 15% význam. Významná a pro region charakterizující je možnost přeshraniční spolupráce s přilehlým příhraničním

regionem

SRN

v

oblasti

Hornofalckého

lesa

–

okresem

Tirschenreuch. Návštěvnost regionu je zatím nízká. Důvod této skutečnosti je přisuzován nízkému povědomí turistů o zajímavostech a možnostech, které region nabízí.55 V regionu existující rada cestovního ruchu přizývá k jednání o cestovním ruchu a rozvojových aktivitách i oblasti, jež ze správního, tak i geografického hlediska, přesahují vyznačené hranice regionu. Území Tachovska je vymezeno na severu městem Broumov – hranice Plzeňského/Karlovarského kraje, nejvýchodněji začleněnou oblastí je oblast Planá, ovšem do jednání již nebývá přizýváno město Kočov, které leží téměř v jedné ose na jih od Plané. Oblast města Bor, tvoří pomyslnou jihovýchodní hranici, na jihu je hraničním městem Přimda. Západní hranice regionu je totožná s linií státní hranice. Důležitou roli v dění cestovního ruchu má CHKO Český les, území rozprostírající se na podstatné části regionu

54

Tachovsko - Stříbrsko - Turistická oblast. RIS [online]. [cit. 2014-08-04]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/plzensky-kraj/regionalni-informace/o-kraji/zapadoceskelazne/tachovsko-stribrsko/ 55 Analýza příhraničního regionu Český Les - sever a Český Les - jih z pohledu potřeb rozvoje cestovního ruchu, Tachov : REVIS, 2006. s. 32 – 80.

32

Tachovsko. Pro akt spolupráce je nutná koordinace činností místních akčních skupin, ty fungují na principu spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru na místní úrovni. MAS disponují možností čerpání dotací, a to díky programu LEADER. V oblasti území Českého lesa působí MAS Český les a MAS Zlatá cesta. Mapa všech akčních skupin na území Plzeňského kraje je zobrazena v příloze č. 2. Cestovní ruch v regionu Tachovsko je koordinován a rozvíjen především díky aktivitám MAS Zlatá cesta a zřízenou příspěvkovou organizací města Tachova – REVIS. 2.2.1 REVIS56 Vzdělávací středisko REVIS je příspěvkovou organizací města Tachova. Jeho založení bylo iniciováno zejména potřebou zvýšení vzdělání a kvalifikace místních obyvatel a může být označen za splněný záměr vytýčený v rámci programu rozvoje z roku 2003. Instituce byla založena v roce 2004.57 Středisko se sídlem

nedaleko

centra

města

směřuje

své

aktivity

převážně

na vzdělávací kurzy 58 , profesní školení apod., k nabídce služeb však patří i nabídka sportovních kurzů, prostory posilovny či aktivity pro seniory. V budově střediska je poskytováno ubytování – k dispozici je 10 vybavených dvoulůžkových pokojů. 2.2.2 MAS Zlatá cesta Mas Zlatá cesta působí v regionu od roku 2006. Vznikla za účelem rozvoje aktivit pro

zkvalitňování

života

obyvatel

i

návštěvníků

Tachovska.

Mezi nejvýznamnější projekty MAS Zlatá cesta patří dokončená cyklotrasa č. 2171 z Tachova na Silbehütte a projekt REVIS. MAS Zlatá cesta docílila uzavření rámcové smlouvy o spolupráci MAS Český Západ, MAS Vladař a partnerské smlouvy se zástupci regionu Bärnau. Spolupráce MAS Zlatá cesta a Český Západ zahrnuje spolupráci v oblasti rozvoje venkovského cestovního ruchu, vytváření a rozvoj produktů v oblasti cestovního ruchu a kultury, rozvoj

geoturistiky

a

péče

o

přírodní

56

a

kulturní

památky

v rámci

REVIS [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.revis-tachov.cz Historie. REVIS [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.revis-tachov.cz/historie-onas.html 58 ve školním roce 2014/2015 jsou v nabídce večerní kurzy Anglického, Německého, Francouzského jazyka, anglické konverzace, počítačové kurzy – tvorba webových stránek pro začátečníky, práce s PC individuální kurz; sportovní kurzy Aby záda nebolela, Jóga 57

33

Česko - Bavorského geoparku. S MAS Vladař došlo k ustanovení destinačního managementu venkovského cestovního ruchu.

59

Velká pozornost je věnována

aktivitám přeshraniční spolupráce. MAS Zlatá cesta spolupracuje na německé straně s regionem Bärnau. Spolupráce je zaměřena zejména na sportovněrekreační a kulturní aktivity. K úspěšně realizovaným projektům patří realizace cyklotrasy č. 2171 z Tachova do Silberhütte, v oblasti kultury se jedná o

Tachovské

slavnosti

nebo

objevování

historické

Zlaté

cesty

(oblast

Pelnolec/Bärnau). Aktuálně MAS Zlatá cesta pracuje na projektu regionálního destinačního managementu venkovského cestovního ruchu Zlatá cesta 2.2.2.1 Program LEADER MAS Zlatá cesta je od roku 2007 zapojena a využívá možností programu LEADER ČR, který je financován ze státního rozpočtu. Jedná se o investiční program, který je určen pro MAS působící v území s hustotou osídlení maximálně 120 obyvatel/km2 a 10 000 - 100 000 obyvateli. MAS jsou místními iniciačními a řídícími orgány, provádějí administrativní činnosti spojené s příjmem, výběrem a kontrolou projektů ve svém mikroregionu. Aktuálně je v rámci programu možno žádat o dotace k programům „Cesty k modernizaci zemědělských podniků“, „Cesta k rozvoji a obnově vesnic“ či „Cesta ke zlepšení občanské vybavenosti“.60 Pro roky 2013 a 2014 vyhlásilo MAS grantový program na podporu spolkové, volnočasové a sportovní činnosti NNO. Celkové množství rozdělovaných prostředků bylo 40 000 Kč/rok (5 000 Kč/projekt).

61

Seznam projektů

realizovaných v rámci programu LEADER 2007 a Grantového programu jsou k nalezení na www.zlatacesta.cz/realizovane-projekty.html. MAS Zlatá cesta je partnerem projektů „Průvodci krajinou Plzeňského kraje“, „Rozhledna Tachov Vysoká“ (otevření je plánováno na podzim roku 2014), „Úprava hlásky Havran na veřejnou rozhlednu“ (rozhledna byla slavnostně otevřena 14. 6. 2014).

59

MAS Zlatá cesta [online]. [cit. 2014-08-11]. Dostupné z: http://www.zlatacesta.cz Výzva č. 7 - aktuální. MAS Zlatá cesta [online]. [cit. 2014-08-12]. Dostupné z: http://www.zlatacesta.cz/vyzva-c-7-aktualni.html 61 Grantový program MAS Zlatá cesta, o. p. s. MAS Zlatá cesta [online]. [cit. 2014-08-12]. Dostupné z: http://www.zlatacesta.cz/grantovy-program.html 60

34

2.2.2.2 Destinační management venkovského cestovního ruchu Zlatá cesta Dobou realizace projektu je leden 2014 až červen 2015. Německým partnerem se stala Via Carolina, e.V. Projekt má koordinací subjektů cestovního ruchu vést k zefektivnění,

zlepšení

kvality

a

rozšíření

nabídky

turistických

zatraktivnění lokality pro návštěvníky a vytvoření nových

služeb,

pracovních míst.

Cílem projektu je naplňování strategie lokálního cestovního ruchu v návaznosti na vyšší strategie, spolupráce a koordinace zapojených subjektů cestovního ruchu, společný marketing, zvýšení atraktivity regionu, včetně jeho ekonomické situace a upevnění přeshraniční spolupráce s vlivem na vytvoření nových pracovních příležitostí. Celkový rozpočet projektu činí 152 650 EUR, z toho dotační sazba činí celkem 77,9%. Finanční plán je uveden v příloze č. 3. V ČR budou realizovány v rámci projektu tyto aktivity: webová prezentace regionu, regionálních produktů CR, koordinace a aktualizace webu (vč. rezervačního systému), zmapování primární nabídky CR, doplnění páteřní cyklostezky č. 2171. Plánované je označení, odbočky pro bikery, označení QR kódy, vyznačení historické Zlaté cesty v terénu, dvojjazyčný česko-německý bedekr, 2 informační skládačky o regionu, marketingové a informační materiály, proškolení aktérů CR o úkolech destinačního managementu, Česko – bavorský lyžařský běh, cyklistická jízda „Král Českého lesa“, zajišťování a koordinace činností prostřednictvím projektových manažerů. 2.2.3 Strategický rozvoj regionu Tachovsko Region Tachovsko se dlouhodobě zaměřil na koordinaci rozvojových aktivit. Výsledkem jsou základní střednědobé a dlouhodobé strategické dokumenty, jež byly zpracovány. Důležitými dokumenty pojednávající o rozvoji území regionu Tachovsko nebo do jeho rozvoje zasahující, jsou (zohledněn je především cestovní ruch): PRoMT – Program rozvoje města Tachova (2003), PRoMT – Program rozvoje města Tachova II (2014 – 2020), Strategický marketing města Tachova (2006), Analýza příhraničního regionu Český Les – sever a Český Les – jih (2006), Plán péče o NCHKO ČESKÝ LES – turistika a rekreace (2003).

35

2.2.4 Interní členění regionu62 Ze správního hlediska tvoří region 1 obvod ORP Tachov, obce obvodu se dále člení podle příslušnosti k OÚ na Tachov, Planá, Bor. V rámci rozvojových aktivit jsou obce Tachovského regionu účelově členěny do 3 zón. První z nich tvoří město Tachov a osady s 12 825 obyvateli, druhá zóna čítá 11 obcí (4 012 obyvatel), ve třetí zóně v 15 obcích žije celkem 17 713 obyvatel. Rozčlenění regionu zachycuje mapa v příloze č. 4. 2.2.5 Město Tachov Přirozené centrum regionu tvoří město Tachov, jež pro účely rozvoje města, potažmo regionu, zpracovalo strategický dokument s názvem PRoMT II – Program rozvoje města Tachova 2014 – 2020, navazující na PRoMT I z roku 2003. 2.2.5.1 Priority pro rok 2014 – 2020 Globálním cílem města Tachova je jeho budování pro spokojený život jeho obyvatel a přívětivé město pro návštěvníky. Město má pro současné období vymezeno celkem pět priorit: 1. 2. 3. 4. 5.

Rozvoj a péče o občanskou společnost a lidské zdroje (váha 35%) Péče o životní prostředí, majetek města a jeho udržitelnost (25%) Regionální rozvoj dopravy a komunikačních technologií (15%) Rozvoj udržitelného cestovního ruchu a marketing města (15%) Rozvoj a stabilita místních podnikatelských aktivit (10%) 63

Priorita č. 4 přináší cíl zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě města.

Město

plánuje

výrazně

se

podílet

na

ustanovení

Destinačního

managementu cestovního ruchu „Zlatá cesta“. Město bude usilovat o zvýšení vhodných ubytovacích kapacit pro cestovní ruch, vytvoření nových pracovních míst ve službách cestovního ruchu i úzkou spolupráci s partnery v destinačním managementu.64 Tyto cíle jsou stručně charakterizovány v tabulce č. 3.

62

PRoMT - Program rozvoje města Tachova, Tachov : Město Tachov, 2003. s. 17. PRoMT II - Program rozvoje města Tachova 2014 - 2020. Město Tachov [online]. 2013. s. 12. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.tachov-mesto.cz/file_get.php?id=13078&type=db 64 PRoMT II - Program rozvoje města Tachova 2014 - 2020. Město Tachov [online]. 2013. s. 140 – 141. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.tachov-mesto.cz/file_get.php?id=13078&type=db 63

36

Tab. č. 3 - Seznam opatření k naplnění cílů priority č. 4 Číslo

Činnosti opatření

opatření Kompletace, rozvoj a zkvalitňování areálu pro sport a rekreaci

1

v souladu

s územním

plánem

a

zpracovanými

rozvojovými

dokumenty. Podpora

2

obnovy,

údržby

a

využití

kulturně

–

historických

a technických památek a přírodních atraktivit nadregionálního charakteru Podpora budování a zkvalitňování služeb pro cestovní ruch, rozvoj

3

informačních systémů Podpora tvorby nových produktů a podpora investic do ucelených

4

produktů CR Budování a trvalá obnova cyklistických, pěších a lyžařských tras

5

a stezek s propojením na stávající i budovanou síť v SRN Budování a trvalá obnova veřejných ploch pro odpočinek a rekreaci

6

v režimu denního využití Rozšíření a zintenzivnění přeshraniční spolupráce, vč. výrazného

7

podílení se na ustavení a provozu Destinačního managementu cestovního ruchu „Zlatá cesta“ Zdroj: PRoMT II - Program rozvoje města Tachova 2014 - 2020. Město Tachov [online]. 2013. s. 140

–

141.

[cit.

2014-08-15].

Dostupné

z:

http://www.tachov-mesto.cz/file_

get.php?id=13078&type=db, zpracování vlastní

2.2.5.2 Hospodaření města Tachov Rozpočet města je provázán se státním rozpočtem. 50 – 60% příjmů tvoří daňové příjmy.

O

nedaňových

a

kapitálových

příjmech

rozhoduje

rada

města

a zastupitelstvo. Nástroj, který může obec ovlivnit, jsou místní poplatky. Město dále disponuje příjmy ze tří skupin dotací (příspěvky na činnost, průtokové dotace, dotace na investiční akce). Výdaje města tvoří výdaje provozní a kapitálové. 65 Přehled o hospodaření města, jeho meziroční srovnání, výdaje na cestovní ruch a porovnání rozpočtů s vybranými konkurenčními městy jsou uvedeny níže.

65

PRoMT II - Program rozvoje města Tachova 2014 - 2020. Město Tachov [online]. 2013. s. 24. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.tachov-mesto.cz/file_get.php?id=13078&type=db

37

Tab. č. 4 Hospodaření města Tachova v letech 2000 – 2013 Rok

Příjmy (Kč)

Výdaje (Kč)

Přebytek/schodek

2000

130 633 200

153 391 900

-22 758 700

2001

159 020 190

161 976 840

-2 956 650

2002

148 096 120

162 790 770

-14 694 650

2003

230 971 260

226 722 120

4 249 140

2004

252 796 570

279 120 220

-26 323 650

2005

239 206 630

224 071 200

15 135 430

2006

257 886 560

261 911 530

-4 024 970

2007

279 938 690

260 567 950

19 370 740

2008

293 558 140

276 616 610

16 941 530

2009

320 189 800

341 453 840

-21 264 040

2010

354 518 520

333 291 920

21 226 600

2011

320 299 410

367 890 840

-47 591 430

2012

273 198 480

266 841 250

6 357 230

2013

298 562 034

248 107 786

50 454 248

Zdroj:

Tachov.

Rozpočet

obcí

[online].

[cit.

2014-09-20].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov, zpracování vlastní

Obr. č. 4 - Příjmy a výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013

Zdroj:

Tachov.

Rozpočet

obcí

[online].

[cit.

2014-09-20].

http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov, zpracování vlastní

38

Obr. č. 5 - Výsledky hospodaření města Tachova v letech 2000 – 2013

Zdroj:

Tachov.

Rozpočet

obcí

[online].

[cit.

2014-09-20].

Dostupné

z:

http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov, zpracování vlastní

Tab. č. 5 - Investiční výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013 Rok

Investiční výdaje

Rok

města celkem (Kč)

Investiční výdaje města celkem (Kč)

2000

55 582 620

2007

40 836 650

2001

43 079 030

2008

36 342 790

2002

44 489 570

2009

66 624 840

2003

29 241 340

2010

51 980 540

2004

72 773 190

2011

88 408 950

2005

54 269 960

2012

56 423 580

2006

92 092 300

2013

30 517 255

Zdroj:

Tachov.

Rozpočet

obcí

[online].

[cit.

2014-09-20].

http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov, zpracování vlastní

39

Dostupné

z:

Obr. č. 6 - Investiční výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013

Zdroj:

Tachov.

Rozpočet

obcí

[online].

[cit.

2014-09-20].

Dostupné

z:

http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov, zpracování vlastní

Tab. č. 6 - Příjmy konkurenčních měst Tachova v letech 2009 – 2013 (v Kč) Město

Roční

Rok 2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

321189390

459011770

610065480

393520910

270665432

Dotační

139184490

208499750

152082720

81034410

52429331

Jindřichův Celkem

543790920

700638010

627562440

423662560

474255289

Hradec

Dotační

187854600

332941530

264294310

55158610

69274165

Klatovy

Celkem

550080130

541891870

577223860

429766560

457155177

Dotační

251287310

232855540

272423430

95042450

79313528

Celkem

655256750

713157940

608498570

505289140

559515555

Dotační

238553810

318595770

220949830

98201840

114211960

Celkem

320189800

354518520

320299410

273198480

298562034

Dotační

123300460

156772670

113220380

69579570

76513409

příjem Domažlice

Sokolov

Tachov

Zdroj: Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz, zpracování vlastní

40

Obr. č. 7 - Srovnání příjmů konkurenčních měst

Zdroj: Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz, zpracování vlastní

Obr. č. 8 - Dotační příjmy města Tachov

Zdroj: Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz, zpracování vlastní

41

Obr. č. 9 - Porovnání dotačních příjmů konkurenčních měst

Zdroj: Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz, zpracování vlastní

Tab. č. 7 - Vývoj a srovnání výdajů na cestovní ruch z rozpočtů konkurenčních měst Tachova v letech 2009 – 2013 (v Kč) Rok

Město Domažlice

Jindřichův

Klatovy

Sokolov

Tachov

Hradec 2009

636 650

1 799 200

515 300

914 190

457 180

2010

447 000

1 529 870

235 450

3 620 790

46 990

2011

702 770

1 949 650

1 097 160

2 032 370

0

2012

2 555 450

2 098 250

1 655 510

190 030

0

2013

3 109 839

2 697 395

1 653 098

108 116

356 416

7 451 709 10 074 365

5 156 518

6 865 496

860 586

Celkem

Zdroj: Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz, zpracování vlastní

42

Obr. č. 10 - Výdaje města Tachova na cestovní ruch v letech 2009 - 2013

Zdroj:

Tachov.

Rozpočet

obcí

[online].

[cit.

2014-09-20].

Dostupné

z:

http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov, zpracování vlastní

Obr. č. 11 - Porovnání výdajů konkurenčních měst na cestovní ruch v letech 2009 - 2013

Zdroj: Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz, zpracování vlastní

43

Obr. č. 12 - Celková výše výdajů konkurenčních měst na cestovní ruch v letech 2009 - 2013

Zdroj: Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz, zpracování vlastní

2.2.5.3 Souhrnné informace o hospodaření obce Tachov a konkurenčních měst Město Tachov vykazovalo nejvyšší příjmy do rozpočtu v letech 2009 – 2011. Jednalo se vyvrcholení stoupající tendence od roku 2005. K poklesu v oblasti příjmů došlo až v roce 2012. Situace roku 2013 se dá považovat za pozitivní změnu. Největší výdaje jsou zřejmé taktéž v rozmezí let 2009 – 2011, naopak od příjmů i v minulých dvou letech výdaje města klesají. Obec od roku 2000 hospodaří střídavě s rozpočtovým přebytkem a schodkem. Nejvyšší hodnota schodku byla zaznamenána v roce 2011, a to 47 591 430 Kč. V roce 2013 obec vykázala přebytek ve výši 50 454 248 Kč. Průměrný výsledek hospodaření obce činil v letech 2000 – 2013 -5 875 959 Kč. Město Tachov v období od roku 2000 do 2012 realizovalo dotační projekty v celkové

výši

nákladů

556

618

380,80

Kč,

z toho

dotace

činila

360 699 155,29 Kč a vlastní podíl celkem 195 213 273,51 Kč.66 66

PRoMT II - Program rozvoje města Tachova 2014 - 2020. Město Tachov [online]. 2013. s. 24 34. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.tachov-mesto.cz/file_get.php?id=13078&type=db

44

Jiná situace je v oblasti investičních výdajů obce. Nejvíce obec investovala v roce 2006, 2011 a 2004. Tendence vývoje investičních výdajů je značně neklidná. Investice v roce 2006 dosahovaly téměř 100 000 000 Kč, v roce 2013 to byla pouhá 1/3. Za posledních 10 let činily investiční výdaje 762 662 615 Kč. Největší složku těchto výdajů tvořily výdaje v oblasti průmyslu, dále investice do vzdělání, tělovýchovy a zájmové činnosti. Nejnižší výdaje byly učiněny do ochrany životního prostředí. Skutečnosti o porovnávaných městech přinášejí zajímavé informace o jejich celkové výši příjmů. Taktéž byly sledovány výše dotačních příjmů v letech 2009 – 2013. Z výsledku tohoto porovnání lze konstatovat, že nejvyšších celkových i dotačních příjmů dosahovalo město Sokolov. Město Tachov ve sledovaném období dosahovalo podprůměrných výsledků. Jak v oblasti celkových, tak i dotačních, příjmů lze pozorovat jejich kulminaci v roce 2010 a následný propad, který dosáhl maxima v roce 2012. Toto tvrzení podporuje i vývoj dotačních příjmů města Tachova, jehož křivka vykazuje stejný průběh. Zaměříme-li se pouze na výdaje a jejich porovnání v oblasti cestovního ruchu, zjistíme, že situace ve městě Tachov se podstatně odlišuje od konkurenčních měst. Zatímco nejvyšší výdaje na cestovní ruch vykazuje ve sledovaném období město Jindřichův Hradec, město Tachov se pohybuje hluboce pod průměrem porovnávaných měst. V roce 2011 a 2012 město nevykázalo žádné výdaje v oblasti cestovního ruchu. V roce 2013 činila částka těchto výdajů 356 416 Kč. Hůře na tom byl v témže roce pouze Sokolov. Rozdíl mezi 3. a 4. umístěným městem, dle výše výdajů na cestovní ruch, činil 1 296 682 Kč. Pro tuto práci nebyly stanoveny vlastní kritéria výběru konkurenčních měst. Konkurenční města byla vybrána a převzata na základně jejich označení ve strategických rozvojových dokumentech a analýzách města. Všechny porovnávané regiony jsou příhraničními regiony ČR.

45

2.3 Podpora cykloturistiky v ČR Možnosti podpory cykloturistiky jsou rozpracovány v mnohých národních, krajských i lokálních strategických dokumentech. Následující kapitoly přináší přehled o možnostech podpory cykloturistiky v ČR. 2.3.1 Národní úroveň67 Na národní úrovni je cyklistická doprava koordinována Ministerstvem dopravy ČR. Základním

dokumentem

upravujícím

rozvoj

cestovního

ruchu,

zahrnující

cykloturistiku, v České republice je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020. Pro naplnění cílů koncepce byly vymezeny 4 priority, jsou jimi: 1. 2. 3. 4.

Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu Management cestovního ruchu Destinační marketing Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj

Cykloturistiky se nejvíce dotýkají opatření v rámci cílů priority č. 1 – Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu. Cíle a záměry priority 1 jsou následující: 1.1 1.2 1.3 1.4

Zkvalitňování podnikatelského prostředí v cestovním ruchu Výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury CR Zkvalitnění nabídky služeb CR Zkvalitnění nabídky primárního potenciálu CR

Opatření 1.2 má být naplněno těmito aktivitami: zvyšování standardu ubytovacích zařízení, dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou (sportovně – rekreační, kulturně – rekreační, zdravotně rekreační), budování středisek venkovské turistiky, zkvalitňování dopravní dostupnosti turistických destinací, podpora infrastruktury pro rozvoj nemotorové dopravy. V případě cykloturistiky je důraz kladen na vytváření integrovaných sítí stezek tak, aby byly propojovány dálkové trasy s navazujícími okruhy v zázemí středisek cestovního ruchu.

67

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 - 2020 [online]. MMR. 2013. s. 34 – 88. [cit. 2014-09-25]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/dac4627cc5d4-4344-8d38-f8de43cec24d/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-20142020.pdf

46

Návrh finančního rámce priority 1 a váhy priorit/opatření Koncepce je uveden v příloze č. 5. Hlavními prováděcími dokumenty Koncepce jsou: Akční plán, Kvantifikační analýza potenciálu CR, Výzkumné studie, Integrované plány rozvoje CR. Cykloturistiky se týká Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, jehož cíl je kvalitnější koordinace cyklistické dopravy mezi orgány státní správy, městy a obcemi na státní i regionální úrovni. Marketingová strategie CR 2013 – 202068 Marketingovou podporu cykloturistiky zajišťuje především „Aktivní produkt – Sport a pohyb (cesty krajinou), jež se skládá z Letní a Zimní cesty a Motosportu. Za doplňující produkt je považován Kulturní produkt, a to zejména produkt Kulturní krajina. Cykloturistika je součástí Sportu a pohybu v létě (Letní cesty), jehož náplní jsou převážně outdoorové aktivity. Národní strategie cyklistické dopravy ČR69 Pro cykloturistiku uceleným dokumentem na národní úrovni, který ji souhrnně koordinuje, je Národní strategie cyklistické dopravy - dokument platný do roku 2020. Platná verze navazuje na dříve přijatou „Cyklokoncepci“ 2004 – 2011. Cílem strategie je zpopularizovat jízdní kolo, a tím přispět ke snížení počtu aut ve městech. Nadřazenými dokumenty Strategie jsou: Aktualizace Dopravní politiky ČR 2005 – 2013, ve které je upraveno využití možností nemotorové dopravy. Dále se jedná o Dopravní politiku ČR 2014 – 2020, Národní strategii bezpečnosti silničního provozu 2011 – 2020, Koncepci státní politiky CR na období 2014 – 2020 a Marketingové strategie CR v ČR 2013 – 2020.

68

Marketingová strategie cestovního ruchu 2013 - 2020 [online]. Czech Tourism. [cit. 2014-09-25]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/fa20d069-2d8b-4d19-8591b19083531b33/11_12_13_marketingova_strategie.pdf.aspx 69 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 2013 - 2020 [online]. 2013 [cit. 2014-09-26]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/file/cyklostrategie-2013-final/

47

Mezi související dokumenty jsou řazeny, na nadnárodní úrovni - Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Akční plán pro mobilitu, Zelená kniha: Na cestě k nové kultuře městské mobility atp. Z českých dokumentů jsou to Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020, Národní strategický referenční rámec ČR, Politika územního rozvoje ČR (z roku 2008). Specifické cíle jsou uvedeny v tabulce č. 8. Tab. č. 8 - Cíle Národní strategie cyklistické dopravy ČR Cíl

Obsah

1

Zajištění financování cyklistické infrastruktury

1.1

Výstavba a údržba cyklistické infrastruktury

1.2

Využití stávajících cest i pro potřeby cyklistů

1.3

Podpora výstavby sítě dálkových cyklotras ČR a tras EuroVelo

2

Zvyšování bezpečnosti cyklistické dopravy

2.1

Prevence, aneb realizace vzdělávacích, komunikačních a osvětových témat

2.2

Kontrola dodržování pravidel silničního provozu cyklisty, monitoring nehodovosti cyklistů a preventivní opatření proti krádežím kol

2.3

Realizace legislativních opatření s ohledem na bezpečnost a plynulost cyklistické dopravy

3

Realizace projektu cyklistické akademie

3.1

Zvyšování povědomí o nástrojích ovlivňujících podporu cyklistické dopravy včetně realizace výzkumných projektů

3.2

Zefektivnění propagace cyklistické dopravy jako součásti životního stylu

3.3

Vytvoření národní sítě měst přátelských pro cyklisty „Města pro cyklisty“

4

Realizace národního produktu Česko jede

4.1

Marketingová podpora produktu Česko jede

4.2

Zajistit potřebnou infrastrukturu pro cykloturistiku

4.3

Podpora služeb a rozvoj lidských zdrojů v oblasti cykloturistiky

Zdroj: Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 2013 - 2020 [online]. 2013 [cit. 2014-09-26]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/file/cyklostrategie-2013-final/, zpracování vlastní

48

2.3.2 Krajská úroveň Na krajské úrovni byla v roce 2012 na podporu koordinovaného rozvoje zpracována „Koncepce rozvoje cykloturistiky a dopravy v Plzeňském kraji“. Byly vymezeny hlavní cíle, jež jsou uvedeny v tabulce č. 9 . Cíl č. 2 zmiňuje cykloturistiku a terénní cyklistiku jako nedílnou součást rekreace a cestovního ruchu. Tab. č. 9 - Cíle v oblasti cykloturistiky a dopravy Plzeňského kraje Priorita /cíl

Obsah / opatření

1

Cyklistická doprava jako nedílná součást dopravního systému

2

Cykloturistika a terénní cyklistika jako nedílná součást rekreace a CR

2.1

Podpora výstavby trasy EuroVelo 13 a dálkových cyklotras na území Plzeňského kraje

2.1.1

Vypracování studií a projektových dokumentací pro páteřní dálkové cyklotrasy a trasu EuroVelo 13 na území PZ kraje

2.1.2

Postupná výstavba úseků cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty na EuroVelo 13 a dálkových cyklotrasách na území PZ kraje

2.1.3

Vyznačit EuroVelo 13 přes Plzeňský kraj a zajistit správcovství a údržby značení této cyklotrasy

2.1.4 2.2

70

Přeznačení dálkových cyklotras na území Plzeňského kraje Podpora související cyklistické infrastruktury70

2.2.1

Podpora realizace doprovodné cyklistické infrastruktury

2.2.2

Zajištění údržby značení cyklotras

2.2.3

Podpora realizace a údržby areálů pro terénní a extrémní cyklistiku

2.3

Komplexní marketingová prezentace rekreační cyklistiky

2.3.1

Spolupráce na tvorbě národního produktu „Česko jede“

2.3.2

Zajištění souhrnné prezentace kraje

2.3.3

Podpora tvorby konkrétních cykloturistických balíčků

2.3.4

Marketingová podpora tvorby cykloproduktů dálkového typu, včetně

Za doprovodnou infrastrukturu a naučné tabule, odpočívadla atp.

jsou

49

považovány

úschovny,

informační

přeshraničních tematických cyklotras

2.4

Podpora kvalitních služeb

2.4.1

Podpora projektů integrujících kolo do jednotlivých druhů dopravy

2.4.2

Podpora organizacím, které nabízí certifikaci služeb „Cyklisté vítáni“ a podpora projektům typu „Bike azyl“

3

Koordinace a partnerství

Zdroj: Koncepce rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji. Plzeňský kraj, 2012. s. 95 – 105.

2.3.2.1 Dotační program Plzeňského kraje pro oblast cykloturistiky Plzeňský kraj v rámci programu Podpora cykloturistiky a cyklistické dopravy přispívá ročně na cyklobusy Český les a Mže. Dotace z odboru dopravy – 280 000 Kč /rok. Plzeňský kraj dále přispěl Českým drahám 200 000 Kč z odboru kultury, památkové péče a CR na zřízení vybavení půjčoven v Tachově a Domažlicích. Dle pravidel dotačního programu účelem dotace mohou být projekty investičního charakteru s výší příspěvku 50 000 - 400 000 Kč, avšak mohou činit maximálně 80% z celkových vynaložených nákladů. Finančně jsou podporovány 3 typy projektů: 1) Výstavba, rekonstrukce, značení a budování doprovodné infrastruktury cyklostezek (50 000 – 400 000 Kč); 2) Projektová dokumentace (50 000 – 150 000 Kč); 3) Kofinancování projektů podpořených ze státního fondu dopravní infrastruktury (do 400 000 Kč).71 Níže, v tabulce č. 10, je uveden přehled o výši čerpání dotací v Plzeňském kraji za roky 2011, 2012 a 2014. Informace za rok 2013 se bohužel nepodařilo získat. Tab. č. 10 - Poskytnuté dotace za roky 2011, 2012, 2014 Rok

Částka (Kč)

Okres Tachov (Kč)

2011

4 910 000

70 000

2012

7 050 000

360 000

2013

nezjištěno

nejištěno

2014

1 500 000

0

Zdroj: Magistrát města Plzně, zpracování vlastní

71

Informace čerpány z pravidel dotačního programu Plzeňského kraje

50

Dotace kraje v rámci programu byly za roky 2013 a 2014 nízké. Tachovský okres čerpal dotační prostředky pouze v rámci 1. výzvy roku 2011 – 70 000 Kč. O dotaci zažádal Mikroregion Konstantinolázeňko, jednalo se o projekt „Oprava a doplnění stávajícího značení cyklotras na konstantinolázeňsku 1. etapa“. V roce 2012, v 1. kole, bylo v okresu Tachov čerpáno 200 000 Kč na projekt „Santiniho cyklostezka Kosteleckem“, v 2. kole čerpalo město Stříbro 160 000 Kč na projektovou dokumentaci na vybudování cyklostezky Stříbro – Těchlovice. V roce 2014 byl do seznamu náhradních projektů pro čerpání dotačních prostředků zařazen projekt „Černošín cyklookruh“ – vypracování projektové dokumentace k územnímu a stavebnímu řízení na výstavbu cyklookruhu v obci Černošín. 2.3.2.2 Organizace cykloturistiky v Plzeňském kraji Od roku 2011 spadá oblast cykloturistiky na krajské úrovni pod oddělení cestovního ruchu. Kraj však v současnosti oficiálně nemá „cyklokoordinátora“, ani pracovní skupinu zabývající se cyklistikou či cykloturistikou. Neformálně se na dění v oblasti cykloturistiky podílejí starostové, manažeři a jiné zainteresované subjekty. Na území kraje existuje občanské sdružení „Plzeňsko na kole“, jež do značné míry mapuje a koordinuje aktivity oblasti cyklistiky a cykloturistiky kraje. Na informačním portálu www.plzenskonakole.cz jsou shromažďovány informace o cyklostezkách a cyklotrasách, plánech další výstavby, aktuálních omezeních, tipy na cyklovýlety. Dále jsou uvedeny služby pro cyklisty, rady a nápady, mapy, odkazy na cykloprůvodce a cyklistické organizace. Portál shromažďuje také informace o sportovních - cyklistických, akcích.72 Informace o cykloturistice je možno také najít na stránkách www.turistu-raj.cz - informačním portálu Plzeňského kraje. 2.3.3 Lokální a místní úroveň Cykloturistika v okrese Tachov je koordinována v rámci cestovního ruchu. Město Tachov zřídilo pro aktivity cestovního ruchu, a tedy i cykloturistiku, příspěvkovou organizaci města „REVIS“, která úzce spolupracuje s MAS Zlatá cesta, jež se plně věnuje dění cestovního ruchu na území regionu Tachovsko. 72

Plzeňsko na kole [online]. [cit. 2014-09-20]. Dostupné z: http://www.plzenskonakole.cz

51

Aktuálním rozvojovým strategickým dokumentem města, upravujícím také cestovní ruch a cykloturistiku, je PRoMT II 2014 – 2020. Prioritou III pro stávající období je „Regionální rozvoj dopravy a komunikačních technologií“. Priorita IV zahrnuje cíl „Rozvoj udržitelného cestovního ruchu a marketingu města“.

2.4 Analýza cykloturistiky regionu Tachovsko Pro naplnění cílů práce je dále zpracována analýza cykloturistiky regionu. V následujících kapitolách je uveden přehled existujících cyklotras regionu. 2.4.1 Vyznačené cyklotrasy a cyklostezky v regionu Tachovsko disponuje vysokým počtem a hustou sítí vyznačených cest. V převážné míře se jedná o cyklotrasy značené na silnicích, místních a účelových komunikacích. Na trasách převládá asfaltový povrch. Historické události v průběhu 2. sv. a v období po jejím ukončení paradoxně přispěly podmínkám cykloturistiky na Tachovsku. V příhraničním území bylo budováno mnoho asfaltových komunikací a signální cesty, které v současné době tvoří vhodnou základnu pro cykloturistiku. Celkem je k dispozici cyklistům v regionu 899 km 73 speciálně vyznačených cest. V České republice je k 1. 1. 2014 vyznačeno celkem 31 484 km cyklotras, z toho v Plzeňském kraji 3 608 km. Detailní přehled o značených trasách v ČR, okresech Plzeňského kraje a okresu Tachov je uveden v příloze č. 6. Od roku 2011 vzrostl celkový počet kilometrů značených cyklotras na území Plzeňského kraje o 323 km. V okresu Tachov bylo v období 2011 – 2014 nově vyznačeno 50 km cyklotras v území mikroregionu Borsko. Jedná se o trasy číslo 2235, 2236, 2237, 2238, 2239, 2240, 2241, 2242. Region Tachovsko – Stříbrsko v současné době zaujímá průměrné postavení na „cyklistickém trhu“.74

73 74

k 1. 1. 2014 Koncepce rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji. Plzeňský kraj, 2012. s. 19

52

2.4.1.1 Naučné stezky na Tachovsku V oblasti Českého lesa jsou vyznačeny mnohé naučné stezky (př. Sklářská naučná stezka, Skalní defilé u Svojšína, Ke Studánce lásky, Krajinou bitvy u Třebele, Vyhlídková naučná stezka, Podkovák, Příhraniční naučná stezka, aj.).75 Speciálně pro cyklisty byla vyznačena naučná cyklistická stezka Branka, jejichž délka trasy je 15,6 km, je střední náročnosti, s převýšením 160 m.76 Na její trase jsou instalovány informační tabule s historickými a přírodními zajímavostmi (11 zastávek).77 2.4.1.2 Cyklotrasa č. 2171 Aktivitou posledních let bylo i vyznačení páteřní cyklotrasy č. 2171 z Tachova do Silbehütte (SRN). Na této trase o délce 26 km byly zbudovány 4 zastřešená odpočívadla, s informační mapou. V sezónně (od 3. 5. do 30. 8.) je k dispozici cyklistům chata ve Zlatém Potoce, kde jsou poskytovány informační služby a je zde možnost občerstvení.

78

2.4.1.3 EuroVelo 13 – Stezka železné opony Podél

linie

bývalé

Železné

opony

vznikl

projekt

dálkové

cyklotrasy,

která je vyznačena a prochází 20 státy. Linie opony je zachycena na obrázku v příloze č. 7. V roce 2005 Evropská unie přijala tento projekt a nadále jej podporuje. Finanční podpora je zajištěna z programu LIFE+ a EFRD – Evropského fondu regionálního rozvoje. V programovém období EU 2007 – 2013 činil rozpočet LIFE+ na projekt celkově 2.143 bilionu EUR.79 K 27. 8. 2014 bylo vyznačeno již 7000 km. Způsob vyznačení trasy znázorňuje obrázek č. 13.

75

Naučné stezky Tachovsko. Turistů ráj [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné http://www.turisturaj.cz/clanek/naucne-stezky-tachovsko 76 Cyklotrasa: Naučná cyklistický stezka Branka. Výletník [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné http://www.vyletnik.cz/cyklotrasy/zapadni-cechy/cesky-les-tachovsko/646-naucna-cykloturistickastezka-branka-/ 77 Naučná stezka Branka. Turistů ráj [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné http://www.turisturaj.cz/clanek/naucna-stezka-branka-(branka-u-halze) 78 Cyklotrasa 2171 (26km). MAS Zlatá cesta [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné http://www.zlatacesta.cz/cyklotrasa-2171-26-km.html 79 LIFE+. Ironcurtaintrail [online]. [cit. 2014-10-08]. Dostupné http://www.ironcurtaintrail.eu/en/ict_realisieren/life/index.html

53

z: z: z: z: z:

Obr. č. 13 - Označení EuroVelo 13 – Stezka železné opony

Zdroj: Magistrát města Plzně

V České republice prochází stezka čtyřmi kraji v délce 500 km. V Plzeňském kraji se jedná o 126 km trasy v 6-ti úsecích. Plzeňský kraj zajistil z dispozičního fondu značení cyklotrasy (2013), taktéž zažádal a později realizoval marketingovou kampaň a byly pořízeny letáky (2014). Realizace značení probíhalo v termínu leden – říjen 2013. Celkové náklady činily 17 465 EUR, z čehož 85% byla výše dotační podpory, získané ze zdrojů EU v rámci Cíle 3. V 1. etapě došlo k proznačení cyklotrasy dle platné legislativy ČR. 2. etapa znamenala osazení stezky 10 informačními panely, jejichž design evokuje historický podtext trasy. Realizace marketingové kampaně probíhala v období leden – červen 2014. Celkové náklady činily 5 977 EUR. Dotační podpora Evropské unie v rámci Cíle 3 činila 50%. Náplní kampaně bylo: týden na kole 2014 (cyklojízda po EuroVelo 13 k 25. výročí pádu Železné opony, která se uskutečnila 7 – 14. 6. 2014, dále slavnostní otevření cyklotrasy v Bayerisch Eiselsteinu dne 11. 6. 2014), mediální propagace EuroVelo 13 (Kam po Česku, MF Dnes, Cykloturistika, iDnes, ...), natočení krátkometrážního filmu o EuroVelo 13 (13 minut).

2.5 Služby a doprovodná infrastruktura cykloturistiky na Tachovsku Doposud provedené analýzy regionu Tachovsko upozorňují na nedostatečnou nebo nekvalitní infrastrukturu cestovního ruchu. Nabídka ubytovacích služeb a doplňkové infrastruktury cykloturistiky regionu Tachovsko jsou předmětem této kapitoly. 54

2.5.1 Ubytovací služby Předmětem analýzy jsou hromadná ubytovací zařízení v regionu Tachovsko, která jsou analyzována dle počtu lůžek, sezónnosti provozu, kategorie a třídy 80. Východiskem analýzy jsou statistické informace poskytované Českým statistickým úřadem. Na území regionu je provozováno celkem 27 zařízení o celkové kapacitě více než 900 lůžek81. Kompletní výčet ubytovacích zařízení je uvedeno v příloze č. 8. Přehled o typech zařízení v regionu a jejich počtu je uveden v tabulce č. 11. Je zřejmé, že regionu je nabídka ubytovacích služeb značně nevyrovnaná. Přenocování je možné pouze ve 4 hotelových provozech, přitom nejvyšší třídu tvoří hotely „Standard“. Převažující je nabídka penzionů a ve vysokém počtu jsou zastoupena zařízení blíže nespecifikovaná (např. ubytování na faře v Domaslavi atp.) Sezónnost provozů je zachycena na obrázku č. 14. Obrázek č. 15 uvádí procentuální zastoupení ubytovacích zařízení v regionu dle jejich velikosti. Tab. č. 11 - Přehled ubytovacích zařízení dle jejich kategorizace a tříd v regionu Tachovsko Typ ubytovacího zařízení*

Počet 4 (z toho 3x ***, 1x **)

Hotel

11

Pension Kemp

2

Turistická ubytovna

3

Chatová osada

1

Ostatní zařízení jinde

6

nespecifikovaná *Rozčlenění dle metodiky ČSÚ Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní

80

Dle platné metodiky “Hotelstars” jsou ubytovací zařízení kategorizována na hotel (hotel garni) , motel, pension, botel, specifická hotelová zařízení (lazeňský / Spa hotel, resort / golf resort hotel), depandance, ostatní ubytovací zařízení (kemp / tábořiště, chatová osada, turistická ubytovna). Do tříd jsou zařízení rozdělena následovně: * Tourist , ** Economy, *** Standard, **** First Class, ***** Luxury. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace#6 81 Rozvoj cestovního ruchu v turistické oblasti Český les. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. s. 72

55

Obr. č. 14 - Sezónní provoz ubytovacích zařízení v regionu Tachovsko

Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní

V regionu převládají zařízení s celoročním provozem, pouze méně než 1/4 zařízení nejsou otevřena turistům po celý rok. Obr. č. 15 - Procentuální zastoupení ubytovacích zařízení v regionu Tachovsko dle jejich velikosti

Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní

Největší zastoupení mají v regionu Tachovsko provozy malé velikosti s 10 a méně pokoji. Existuje pouze 1 zařízení, které disponuje nabídkou ubytování v hotelu *** o velikosti 51 – 100 pokojů. Zařízením je hotel U Sládka v Chodové Plané. 56

Za přirozené centrum regionu je označováno město Tachov. Statistické informace přinášejí překvapující závěry, a to že ve městě je v provozu pouze 5 ubytovacích zařízení, z toho pouze 1x hotel **, s počtem 11 – 50 pokojů, a dále nabídku tvoří 3 zařízení kategorie „Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná“, 2 z nich o velikosti 10 a méně pokojů a 1 turistická ubytovna s 10 a méně pokoji. Všechna zařízení jsou provozována celoročně. Za turistická centra regionu jsou označovány oblasti Stráže (rybník Sycherák) a Přimda. Okolí Stráže nabízí 4 možnosti ubytování, z 50% se jedná o zařízení střední

velikosti,

zbytek

tvoří

provozy

s nabídkou

10

a

méně

pokojů.

Polovina zařízení fungují celoročně, ostatní pouze v letních měsících. Kategorie zařízení: 1x chatová osada, 1x kemp, 2x ostatní zařízení jinde nespecifikovaná. Poněkud jiná je situace na Přimdě. Zde je nabízeno ubytování převážně v penzionech s celoročním provozem. Provozován je i 1 hotel o 14 lůžkách, třídy ***. Všechny zmíněné provozy (4) jsou malé velikosti. Celkem nabídku tvoří 86 lůžek. Na regionální úrovni nebylo možné získat informace o využití kapacit ubytovacích zařízení. Dostupné byly pouze informace na úrovni NUTS III – kraje. Výsledky o čistém využití lůžek v desetiletém vývoji jsou uvedeny na obrázku č. 16. Informace o čistém využití lůžek dle měsíců uvádí obrázek č. 17. Obr. č. 16 - Čisté využití lůžek v Plzeňském kraji v letech 2004 - 2013 (%)

Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní

57

Obr. č. 17 - Čisté využití lůžek v Plzeňském kraji 10-letý vývoj (%)

Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní

Desetiletý vývoj obsazenosti lůžek v Plzeňském kraji ukazuje na vliv sezónnosti. Nejvíce přenocování bylo uskutečněno v měsících květen, červen, červenec, srpen a září. Nejméně jsou ubytovací zařízení obsazena v zimních měsících. 2.5.1.1 Certifikace cyklisté vítáni Ubytovací a stravovací zařízení mohou podstoupit certifikaci „Cyklisté vítáni“, zaručující cykloturistům, jejich technickou vybavenost a poskytování služeb, které cyklisté potřebují. Certifikaci spravuje od roku 2005 nadace Partnerství – lidé a příroda se sídlem v Brně. V ČR k 17. 9. 2014 existuje celkem 1131 certifikovaných subjektů, z toho 39 na území Plzeňského kraje. Na Tachovsku jsou takto certifikovány pouze 2 subjekty. Kromě ubytovacích a stravovacích zařízení mohou získat certifikaci také turistické cíle. Pro udělení certifikátu je nutné splnění podmínek certifikace – tzv. povinná a volitelná kritéria, která se odlišují pro

jednotlivé

objekty.

Jejich

kompletní

znění

na http://www.cyklistevitani.cz/Podminky-certifikace.aspx.

58

je

k dispozici

online

Parkhotel Tachov Hotel nabízí následující služby cykloturistům: možnost ubytování na jednu noc, nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, možnost vyprání a usušení oblečení, uzamykatelná místnost / boxy pro bezplatné uschování kol, poskytnutí jednoduchého nářadí pro opravu kol, možnost umytí kola a základní vybavení pro jeho omytí, lékárnička, informační tabule „Cyklisté vítáni“, zajištění odvozu či přepravy zavazadel cyklistů, zprostředkování výpůjčky kol, možnost objednání obědových balíčků, poskytnutí základních náhradních dílů pro opravu kol, prodej cyklistických map okolí, nabídka doporučených jednodenních cyklovýletů

v okolí,

seznam

ostatních

certifikovaných

objektů

v okolí,

přístup

82

na internet. Rychta

Objekt cykloservisu s šatnami, sprchami a klubovnou v Tachově. Jsou nabízeny tyto služby: kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost / boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, lékárnička, informační tabule, možnost omytí kola a základního vybavení pro jeho omytí, poskytnutí základních náhradních dílů pro opravu kol, nabídka doporučených jednodenních výletů na kole, seznam certifikovaných objektů v okolí informační / rezervační servis pro cyklisty, internet, cizojazyčné informační materiály. 83 Síť certifikovaných subjektů „Cyklisté vítáni“ je v regionu Tachov doposud nedostatečná. 2.5.2 Ostatní služby cykloturistiky v regionu Tachovsko Kromě ubytovacích služeb jsou cyklistům v regionu k dispozici i další služby (cykloprůvodci,

cyklobusy,

cykloservisy

atd.),

jejichž

přehled

je

uveden

v následujících kapitolách.

82

Parkhotel Tachov. Cyklisté vítáni [online]. [cit. 2014-10-18]. Dostupné http://www.cyklistevitani.cz/Objekty/Parkhotel-Tachov.aspx 83 Rychta. Cyklisté vítáni [online]. [cit. 2014-10-18]. Dostupné http://www.cyklistevitani.cz/Objekty/Rychta.aspx

59

z: z:

2.5.2.1 Cykloprůvodce Již více než 10 let jsou cyklistům k dispozici v Plzeňském kraji také služby cykloprůvodců. V České republice se jedná o méně známou a využívanou službu, která bývá převážně využívána při plánovaných cyklistických zájezdech do zahraničí. Předností služby je bezesporu informační vybavenost průvodců a jejich znalost problematiky cyklistiky kraje. Jedná se o placenou službu, jejíž cena se odvíjí od počtu účastníků. V regionu Tachovsko působí oficiálně 2 cykloprůvodci. Ovšem v dnešní době se této činnosti věnuje pouze 1 z nich a v obou případech se nejedná o jejich hlavní předmět činnosti. Informace o

cykloprůvodcích

jsou

soustředěny

na

informačním

portálu

www.plzenskonakole.cz. 2.5.2.2 Cykloservisy a půjčovny kol V regionu existuje pouze malá vybavenost cykloservisy a půjčovnami kol. Informace o jejich nabídce jsou velice roztříštěny. Při analýze byly zjištěny pouze tyto subjekty: Cyklo Bor, Bor (opravy a prodej náhradních dílů), Jiří Růžička, Planá (cykloservis a prodej doplňků), ČD, Tachov (půjčovna kol), Fun B, Tachov (oprava a prodej jízdních kol, půjčovna kol), Jan Vacek, Tachov (oprava a prodej kol), Rychta, Tachov (sportovní areál poskytující zázemí cyklistům, možnost opravy kol a další služby spojené s cyklistikou). V regionu Tachovsko neexistuje jednotný server, který by shromažďoval informace o půjčovnách kol a cykloservisech. Jejich vyhledání je náročné a mnohé webové servery nejsou funkční. 2.5.2.3 Cyklobusy Turistům jsou k dispozici od května do září dvě speciální autobusové linky – Český Les a Mže, které jsou provozovány každý den – včetně soboty, neděle a státních svátků a umožňují, za poplatek, přepravu jízdních kol. V příloze č. 9 jsou znázorněny trasy obou linek.

60

Cyklobus č. 440444 Český les84 Autobusová linka je provozována od r. 2009. Linka vyráží z autobusového nádraží Plzeň v 8:00 a svou cestu končí na Přimdě v 10:15. V opačném směru autobus vyráží v 17:10 a končí v Plzni v 19:00. Cena jízdného v roce 2014 činila 104 Kč / jednosměrné nezlevněné jízdné, speciální nabídka rodinného jízdného pro 1 – 5 osob za 208 Kč / jednosměrné jízdné, přeprava kola 30 Kč jednosměrná jízdenka a 20 Kč zpáteční. Celkem je možné přepravit max. 25 kol. Cyklobus č. 440333 Mže85 Linka je provozována od r. 2013 a je provozována z Plzně, přes Tachov, do zastávky Stará Knížecí Huť. V roce 2014 vyrážel autobus v 8.15 z Plzně a do cílové zastávky dorazil v 10:05. Další možností pro turisty představovaly spoje z Tachova na Starou Knížecí Huť, jež mohli během dne pro přepravu využít. Cena jízdného (celá trasa) je 92 Kč, cena přepravy kol stejná, jako cyklobus č. 440444. Při zakoupení jízdenek na obou linkách jsou turistům k dispozici bonusy ve formě slev na vstupy do muzea či pivo zdarma apod. 2.5.2.4 Česko jede86 České Dráhy umožňují přepravu jízdních kol a vytvářejí tím podmínky pro rozvoj cykloturistiky. V Tachově, za příspěvku Plzeňského kraje, byla vybudována na železniční zastávce půjčovna kol, kde po registraci a zaplacení půjčovného mohou turisté vyrazit na výlety do okolí. Půjčené kolo není nutné vrátit zpět do původní půjčovny, ale i v ostatních, Českými dráhami provozovaných, půjčoven (Domažlice, Konstantinovy lázně atp.). Jízdní kolo je možno přepravovat vlaky jako spoluzavazadlo, které si účastník nakládá a vykládá sám. Tento způsob je možný ve vlacích označených speciálním symbolem 84

jízdního

kola.

Kolo

je

možné

přepravovat

také

v úschově,

Cyklobus do Českého lesa 2014. ČSAD autobusy Plzeň a. s. [online]. [cit. 2014-10-12].

Dostupné z: http://www.csadplzen.cz/?ob=ceskyles&ls1=menu_cyklobusy 85

Cyklobus MŽE 2014 aneb do Českého lesa přes Tachov. ČSAD autobusy Plzeň a. s. [online].

[cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://www.csadplzen.cz/?ob=mze&ls1=menu_cyklobusy Projekt Česko jede 86

Železnice. Česko jede [online]. [cit. 2014-10-16]. http://www.ceskojede.cz/rubriky/verejna-doprava-a-cyklistika/zeleznice/

61

Dostupné

z:

tzn. ve vagonu pod dozorem zaměstnance Českých drah. Kromě ceny přepravného je dále účtován poplatek za úschovu. 2.5.2.5 Poskytování informací o cyklistice Aktuální informace o cykloturistice je možné získat např. na cyklistických portálech www.cykloserver.cz,

www.kudyznudy.cz,

www.cyklotoulky.cz,

www.cykloturistika.cz,

www.cyklistevitani.cz

atd.

v Plzeňském

na

portálu

kraji

informačním

Informace

o

cykloturistice

www.plzeňskonakole.cz

a www.turisturaj.cz. Pro oblast Českého lesa a regionu Tachovsko neexistuje informační server, který by komplexně poskytoval informace o cykloturistice. V regionu jsou provozována tato informační centra, jež poskytují informace o nabídce cykloturistiky na území regionu: Informační a školící středisko – zámek Bor, Mezinárodní informační centrum Rozvadov, Regionální informační centrum Tachov (člen A.T.I.C. ČR).87

2.6 Značení Cyklotrasy v regionu Tachovsko má ve své správě KČT ČR. Značení lze rozlišit na značení dle pravidel KČT a ostatní. KČT postupuje dle platné metodiky, která byla v roce 2014 aktualizována. KČT vlastní licenci na znační tras pásovým značením, jedná se o chráněný vzor, to se vztahuje také na výrobu směrovek. Cyklotrasy jsou značeny žlutými dopravními značkami – „Informativní směrové dopravní značky“, které může použít kdokoliv, avšak je nutno dodržet specifická pravidla, především

technické

podmínky

„TP

–

65“

a

„TP

–

100“.

Podmínky

jsou rozpracovány v metodice KČT. KČT je garantem značení tras, jehož činnost je zajišťována díky finančním příspěvkům státu, krajů atd. Hlavními prostředky jsou příspěvky kraje. Výše příspěvků ovlivňuje investice do značení. V letech 2012 a 2013 se KČT potýkalo s problémy získání příspěvků od Plzeňského kraje. Pokud KČT nezíská na daný rok příspěvek, evidují se pouze závady, nedochází však k jejich odstranění.

87

Informační databáze turistické informace Tachovsko. Městské kulturní středisko Tachov [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://mks.tachov.cz/www/infocentrum.html

62

V každém kraji ČR existuje komise značení, složená z předsedy a vedoucích oblastí. Tachovsko tvoří značkařskou oblast, která je vymezena hranicí bývalého okresu Tachov. V každé oblasti provádí vyškolení značkaři na jaře kontrolu tras a následně odstraňují, dodavatelsky nebo svépomocí, zjištěné závady. KČT neudržuje trasy např. v Jihočeském kraji (provádí nadace Jihočeské cyklostezky) a Libereckém kraji. V České republice jsou cyklotrasy značeny 1 – 4 místným číslem nebo logem, dle důležitosti: cyklotrasy evropské (EuroVelo) – označení logem, cyklotrasy národní – 1 – 2 místné číslo, krajské a regionální cyklotrasy – 3 místné číslo, místní cyklotrasy – 4 místné číslo. Všechny takto značené trasy však mohou mít vlastní logo i název. Značení cyklotras provádí různé subjekty – obce, mikroregiony, sdružení obcí, kraje, KČT nebo podnikatelské subjekty. V praxi však bývá problém s následnou údržbou značených tras. KČT eviduje pouze cyklotrasy značené čísly, a také bude zajišťovat údržbu evropských tras, jejichž údržba bude zajišťována příspěvky EU. Trasy značené logy udržují zřizovatelé nebo KČT po uzavření smlouvy o údržbě a příspěvku zřizovatelů na údržbu. V značkařském okresu Tachov je prováděna údržba a opravy svépomocí. Nejčastějšími závadami jsou: ve městech vandalismus, mimo města krádeže (nejvíce sloupků), v lesích poškození od lesní techniky. Při kontrole značkařského úseku roce 2014 bylo zjištěno cca pouze 10 závad. 2.6.1 MTB značení88 S návrhem jiného, doplňujícího, značení přišla České mountainbiková asociace (ČEMBA), která na základě narůstajícího počtu MTB cyklistů, vypracovala návrh jednotného značení MTB tras. Použité jsou odlišné barvy (význam trasy) a počet šipek (náročnost trasy). Příklad značení je uveden na obrázku č. 18. 88

Koncepce rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji. Plzeňský kraj, 2012. s. 54.

63

Obr. č. 18 - MTB značení tras

Zdroj: MTB trasy budou mít v ČR své značení. Plzeňsko na kole [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.plzenskonakole.cz/cz/mtb-trasy-budou-mit-v-cr-sve-znaceni-954.htm

Význam barev: červená = dálkové a páteřní trasy, modrá = trasy regionálního charakteru, zelená = trasy místního charakteru, žlutá = spojovací trasy mezi ostatními MTB trasami. Obtížnost: lehká = 1 šipka, střední = 2 šipky, těžká = 3 šipky.

2.7 CHKO Český les Činnosti a rozvoj cykloturistiky do značné míry ovlivňuje i CHKO Český les, jež se rozprostírá na značné ploše regionu Tachovsko. CHKO Český les byla vyhlášena v r. 2005. Její rozloha je 473 km2 .89 Mapa Českého lesa je uvedena v příloze č. 10. CHKO

Český

les

od

svého

vzniku

spolupracuje

s partnery

v regionu

na koncepčním rozvoji turismu. Jedním z důvodů vyhlášení CHKO byla ochrana prostoru před masivním rozvojem turismu v oblasti. Pro koncepční rozvoj turismu byl vypracován „Plán péče o NCHKO Český les – turistika a rekreace“. Zpracovatelem byla Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Správa postupuje při rozvoji dle regulí plánu, avšak snaží se aktivně podporovat udržitelný cestovní ruch v území. 89

Správa CHKO Český les a KS Plzeň. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://ceskyles.ochranaprirody.cz

64

Při výstavbě v prostoru CHKO je vycházeno z pravidel stavebního zákona, „Plánu péče o NCHKO“ a zpracované studie „Preventivní hodnocení krajinného rázu v CHKO Český les“. CHKO Český les se snaží nepovolovat nové stavby ve volné krajině, výjimkou jsou stavby pro zemědělské a lesní hospodaření. 2.7.1 Obecné zásady přípustnosti činností v CHKO Český les Na celém území CHKO Český les: se nepřipouští činnosti vyžadující náročnou dopravní a technickou obsluhu, nová výstavba je omezena na území́ zastavěná popř. na území zastavitelná, pokud jsou stanovena územními plány s výjimkou nových záchytných parkovišť, základní stavební a prostorové charakteristiky staveb se musí přizpůsobit tradiční výstavbě (výšky, hmoty), se jako nepřípustné činnosti z oblasti cestovního ruchu vymezuje letectví, motoristické sporty a golf, se nepřipouští cykloturistika a hippoturistika mimo vyznačené trasy, při povolování činností je nutné přihlédnout též k podmínkám a omezením stanoveným pro jednotlivé zóny ochrany ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.90 Dále se tato pravidla přípustnosti liší dle ploch. Všechny typy ploch jsou podrobně rozepsány v „Plánu péče o NCHKO Český les – turistika a rekreace“. Na plochách urbanizovaných s mírnou regulací jsou přípustnými činnostmi: ubytování různých druhů vč. stravování, sportovní a kulturní zařízení a parkování, samostatné stravování, informační centra, půjčovny kol, služby – zdravotní péče, směnárny, telefon, internet apod. Plochy urbanizované s přísnější regulací, na nich jsou přípustnými činnostmi: ubytování, samostatné stravování, informační centra, půjčovny kol a lyží, základny hippoterapie a hippoturistiky. Na plochách zaniklých sídel je umožněna výstavba pouze odpočívadel a informačních tabulí. V lesích (neurbanizovaných plochách) je možná výstavba pěších, cyklistických, lyžařských a hippo-stezek využívající stávající cestní síť, informační tabule, odpočívadla. Na

loukách a

travních

porostech jsou pravidla

shodná, jako

u lesů,

dále je povolena stavba zařízení pro agroturistiku. V chráněných územích jsou

90

Plán péče o NCHKO Český les: Turistika a rekreace, Plzeň : Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, 2003. s. 42

65

povoleny pěší

stezky využívající

stávající

cestní

síť,

informační

tabule

a odpočívadla na okraji území.91

2.8 Kvalitativní výzkumy provedené v rámci analýzy cykloturistiky v regionu Tachovsko Pro úplnost zpracování diplomové práce byl proveden kvalitativní výzkum cykloturistiky v regionu Tachovsko a výzkum v oblasti německého okresu Tirschenreuth. Závěry analýz jsou uvedeny v následujících subkapitolách. 2.8.1 Kvalitativní výzkum cykloturistiky regionu Tachovsko Osloveni byli cykloprůvodci, zájmové skupiny cyklistů v regionu Tachovsko i spoluzpracovatelé „Koncepce rozvoje cyklistiky a cykloturistiky Plzeňského kraje“. V příloze č. 11 je uveden vzorový dotazník. Vyhodnocení výzkumu je shrnuto níže. Cyklotrasy na Tachovsku jsou vedeny převážně po bývalých vojenských příhraničních cestách. Nejčastějšími povrchy jsou asfalt, štěrk nebo hliněno-písčitý povrch. Povrchy cest jsou často narušeny nekulturní lesní těžbou v oblasti. V západní části regionu jsou cyklotrasy náročnější a vhodné pro zdatnější cyklisty. Trasy jsou charakterizovány panenskou přírodou a větší vzdáleností mezi záchytnými body. Ve východní části je terén spíše zvlněný. Kvalita tras a jejich značení je v dobrém stavu. Terén je vhodný pro horská a treková kola. Na trasách je možné se setkat s nedostatečným pokrytím signálem (příhraniční oblast), avšak převážná část cyklotras vede mimo silný provoz vozidel. Doposud nevyznačenou trasou, jež je pro cyklisty zajímavá, by byla cyklotrasa v okolí řeky Mže a v oblasti Sedmihoří. Za nejvhodnější body, ze kterých je vhodné výlety zahajovat, bylo označeno město Tachov (vhodným výchozím bodem pro delší výlety) nebo Stará Knížecí Huť (pro méně zdatné cyklisty), dále rekreační oblast Sycherák. Návrhy zlepšení

zahrnují

zejména

dobudování

veškeré

doprovodné

cyklistické

infrastruktury, také ubytovacích a stravovacích zařízení.

91

Plán péče o NCHKO Český les: Turistika a rekreace, Plzeň : Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, 2003. s. 42 - 43

66

2.8.2 Kvalitativní výzkum a analýza cykloturistiky německého okresu Tirschenreuth – příklad dobré praxe V rámci analýzy regionu Tachovsko, byl zároveň proveden sběr informací o cykloturistice také v sousedním regionu Tirschenreuth, SRN, se kterým region Tachovsko vede přeshraniční spolupráci. Informace a z nich provedené závěry byly získány na základě osobní návštěvy regionu, jednání se zástupcem německého partnera přeshraničních projektů v Historickém parku Bärnau - Tachov a následné analýzy poskytnutých tištěných materiálů. Zjišťovány byly informace týkající se vývoje cykloturistiky, probíhajících aktivitách, způsobu koordinace aktivit, existující i plánované infrastruktuře, způsobu značení, rozsahu a typu poskytovaných služeb. 2.8.2.1 Analýza

aktivit

v oblasti

cykloturistiky

příhraničního

okresu

Tirschenreuth, SRN Koordinované aktivity v cykloturistice v regionu započaly zhruba před 15 lety. V této první fázi byly budovány značené cyklotrasy. Další fází bylo využití nepoužívaných železničních tras pro výstavbu cyklostezek a návazně vytváření nabídky doplňkových služeb pro cyklisty (cyklobus atp.). Cílení aktivit při vývoji cykloturistiky v regionu SRN lze shrnout do následujících fází: investice do infrastruktury, její další zlepšování, marketingové aktivity. Vyznačené cyklostezky v Hornofalckém lese a jejich charakteristika jsou uvedeny v příloze č. 12. V území Bavorka je vyznačena sít cyklostezek, propojující celou oblast. Tato bohatá síť prochází v oblasti Hornofalckého lesa po vyznačených místních stezkách. Tabulka č. 12 přináší přehled o subjektech poskytujících služby cyklistům v oblasti.

67

Tab. č. 12 - Subjekty poskytující služby cyklistům Typ subjektu

Počet

Půjčovna kol

29

Půjčovna elektronických kol

16

Opravna kol

42

Obchod s cyklistickým zbožím

42

Transport

10 8

Cyklo-průvodci Zdroj: Oberpfälzer Wald Radmagazin, zpracování vlastní

„E-Bike“ Region Hornofalckého lesa je zařízen také pro potřeby cyklistů využívající elektronická

kola.

Zpracována

byla

mapa

s vyznačenými

cyklostezkami

i jednotlivými stanicemi pro servis a dobíjení kol. Vznikl produkt „Movelo E-Bike“, který zahrnuje síť stanic, na nichž si cyklista může vlastní kolo dobít, případně kolo zapůjčit či baterii vyměnit. V území se nachází celkem 36 „Movelo E-Bike“ stanic, z toho 25 umožňuje zapůjčení kol. 92 Podmínkou zapůjčení je jejich vrácení do stejné výpůjční stanice. Zapojení se do projektu znamená pro subjekty platbu pravidelného členského ročního příspěvku ve výši 200 EUR/rok, dále, dle počtu kol, je placen měsíční poplatek. Provozovateli stanice zůstává pouze určitý procentuální podíl na zisku z provozování služby. Předpokládá se, že tato služba nebude mít v budoucnosti perspektivu. V oblasti se dále nachází 14 subjektů poskytujících službu zapůjčení elektro kol. Cyklobus v okresu Tirchenreuth Cyklisté mohou v okresu využít služby 2 linek cyklobusů – Steinwald-Radlbus (19 zastávek), Stiftland-Radlbus (15 zastávek), provozovaných od 1. května do 3. října. Cena za denní jízdenku byla v roce 2014 5 EUR/dospělí, 2,50 EUR/dítě, rodinná jízdenka (1 – 2 dospělí a dítě do 15 let) 9,50 EUR. Tuto službu není třeba předem objednávat, registrovat se předem musí pouze skupiny cyklistů 92

E-Bike und Radkarte 2014. Turismus - Arbeitsgemeinschaft Oberpfälzer Wald.

68

s 8 a více členy. Tyto linky jsou okružní, umožňují cyklistům jejich dopravu z jakékoliv zastávky do jejich výjezdního místa.93 Pravidelné cyklistické akce v oblasti Hornofalckého lesa: V území se každoročně konají různé cyklistické akce. Jedná se o tyto: Duben:

Cyklo jízda po Česko-německé stezce přátelství (poslední neděle v měsíci),

Květen:

MTB horský sprint (začátek),

Červen:

Panoramatour Hornofalckým lesem (poslední neděle v měsíci),

Červenec:

2 denní víkendové rodinné vandrování na kole (začátek), Schirmitzerova turistická cyklo jízda (2. neděle),

Srpen:

Orientační cyklo jízda v Oberviechtachu (2 neděle),

Září:

Pirker Zoigltour a cyklo maraton (1. víkend) Amberg-Weiden maraton přátelství (konec měsíce)

Během roku: OTV závody horských kol 2.8.2.2 Ubytovací služby v regionu Region nabízí mnoho možností ubytování. V převážné míře se jedná o ubytování v soukromí. Problémy, které tento typ ubytování přináší, je zajištění úrovně kvality ubytování a plnohodnotného servisu. Penziony totiž převážně slouží mnohým majitelům jako přivýdělek z druhého – vedlejšího, zaměstnání. Síť ubytovacích zařízení je v regionu četná, tato přesycenost ovšem způsobuje jejich dlouhodobě nízké obsazení. Přesné informace o vytíženosti ubytovacích zařízení jsou uvedeny níže. Speciálním produktem v oblasti ubytování je síť zařízení s certifikací „Bett + bike“, tyto provozy jsou zařízení, kde „cyklisté jsou vítáni“. Tato zařízení nabízejí cyklistům plný komfort. V Hornofalckém lese je certifikováno 15 subjektů.

93

Bus und Bike im Landkreis Tirschenreuth. Turismus - Arbeitsgemeinschaft Oberpfälzer Wald.

69

Obr. č. 19 a 20 - Příjezdy a vývoj přenocování turistů v regionu Bavorsko

Zdroj: Turismus in Bayern. Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: https://www.statistik.bayern.de/statistik/tourismus/index.php

Obr. č. 21 - Národnostní složení turistů v regionu Bavorsko za rok 2012

Zdroj: Turismus in Bayern. Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: https://www.statistik.bayern.de/statistik/tourismus/index.php

70

Tab. č. 13 - Počet přenocování v okresu Tirschenreuth a Bärnau 1997 – 2012 Rok

Počet přenocování Zemský okres Tirschenreuth

Bärnau

1997

518 000

21 131

1998

520 000

16 653

1999

523 000

19 051

2000

505 000

17 790

2001

524 500

16 631

2002

492 000

12 579

2003

462 000

13 470

2004

463 000

11 565

2005

444 000

13 855

2006

446 000

14 589

2007

439 000

14 527

2008

445 000

14 534

2009

404 000

14 537

2010

399 656

12 871

2011

443 580

13 194

2012

418 839

15 362

Zdroj: Turismus in Bayern. Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung [online]. [cit.

2014-10-01].

Dostupné

z:

https://www.statistik.bayern.de/statistik/tourismus/index.php,

zpracování vlastní

Obr. č. 22 - Počet přenocování v okresu Tirschenreuth a regionu Bärnau 1997 – 2012

Zdroj: Turismus in Bayern. Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung [online]. [cit.

2014-10-01].

Dostupné

z:

https://www.statistik.bayern.de/statistik/tourismus/index.php,

zpracování vlastní

71

Pro oblast Hornofalckého lesa, tak jako pro jeho jednotlivé části, je vydáván katalog s možnostmi ubytování v jednotlivých částech území. Katalog je každý rok aktualizován. V katalogu jsou přehledně uvedeny různé typy ubytovacích zařízení. Zařízení jsou klasifikovány jako hotely, penziony a prázdninové bydlení. Součástí katalogu je přehled turistických informačních center, krátce jsou charakterizovány oblasti, včetně odkazů na možné výlety v okolí. U každého zařízení je možno vyčíst rozsah poskytovaných služeb (také zda zařízení poskytuje služby cyklistům), případně zvýhodněné cenové nabídky a je uvedena adresa zařízení, kontakt a odkaz na webové stránky. Každá z oblastí připojuje do katalogu také odkaz na konané kulturní akce v průběhu roku. Součástí katalogu je propagace nabízených

služeb

v oblasti

cykloturistiky,

schématická

mapa

možností

železničních spojů do regionu z různých částí SRN a mapa Hornofalckého lesa.94 2.8.2.3 Marketing regionu Podpora marketingových aktivit je do značné míry předmětem aktuálního projektu regionu, který v rámci přeshraniční spolupráce s regionem Tachovsko, vytváří společný destinační management regionu. Projekt je vytvářen s MAS Zlatá cesta, o. p. s. Předními cíli projektu jsou: 1. propagace možností přeshraničního regionu, 2. vybudování funkční organizační struktury pro lepší spolupráci zúčastněných regionů, 3. vytvoření Česko – německého Bedekru. Jedním z uvedených aktuálních problémů oblasti marketingových aktivit byla označena

nedostatečná

propagace

oblasti,

která

je

soustředěna

pouze

na německé obyvatelstvo, nikoliv šířena dále do České republiky. Propagační materiály Turistické centrum Hornofalckého lesa disponuje mnoha propagačními brožurami, které jsou turistům k dispozici. Jejich tématika je soustředěna převážně na volnočasové aktivity, pěší turistiku, cykloturistiku a kulturní památky. Většina materiálů je také dostupná také v české verzi. Podrobně o okresu Tirschenreuth informují propagačně-informační brožury vytvářené městem Tirschenreuth.

94

Oberpfälzer Wald ihre gastgeber 2014. Turismus - Arbeitsgemeinschaft Oberpfälzer Wald

72

Vydáno bylo, s přihlédnutím k cykloturistice, například: Hornofalcký les – mapa volného času; mapa cyklotras Bockl – Radweg, Vitzinalbahn – Radweg, Fichtelnaab – Radweg, Steinwald – radweg; Bavorsko – česká stezka přátelství Nabburg – Horšovský Týn; Paneuropa – Radweg, Bayernnetz für Raddler; Česko – německá cyklistická mapa Hornofalcký les – Český les; Oberpfälzer Wald E-Bike und Radkarte 2014; Bus und Bike im Landkreis Tirschenreuth; Urlaub in Tirschenreuth; Gastgeber 2014; Oberpfälzer Wald radmagazin. Z informačních mapových materiálů je zřejmá provázanost jednotlivých aktivit. Cyklistické mapy obsahují kromě mapové části i seznam gastronomických a ubytovacích zařízení, které se v okolí stezek nacházejí. Ke každé pojmenované stezce je přiřazen text, který informuje o průběhu cesty – převýšení apod., zpracovány jsou také okruhy pro cyklisty, zajímavosti v území, odkazy na turistická centra a poskytovatele služeb pro cyklisty. Nechybí ani informace o cyklobusech s časy a místy odjezdů, odkazy na turistická infocentra a nabídky organizovaných výletů a zájezdů nebo volně dostupné cyklistické aplikace pro chytré telefony a I-Pady, vytvořené výhradně pro cyklisty, obsahující GPS data. Cyklistický magazín Hornofalckého lesa detailně informuje o všech vyznačeným cyklostezkách v regionu. Cesty jsou vyznačeny v mapě, uvedeny jsou zajímavosti na trase, jejich délka, převýšení na trase, důležité informace, zvláštnosti, fotografie z cest a způsob jejich značení. V návaznosti na zajímavosti a dané tématiky (gastronomie, geologie atp.) jsou v jeho další části vyznačeny a popsány návrhy jednodenních cyklistických výletů. V magazínu nechybí ani odkazy na mobilní aplikace, možnosti půjčoven kol - s i bez elektrického pohonu, seznam ubytovacích zařízení s certifikací „bett + bike“, campingy, obsáhlý seznam cyklopůjčoven, cykloopraven, obchodů s cyklistickými potřebami nebo přepravce jízdních kol a uveden je také kompletní seznam každoročně konaných cyklistických událostí v regionu.95

95

Oberpfälzer Wald Radmagazin. Turismus - Arbeitsgemeinschaft Oberpfälzer Wald

73

2.8.2.4 Osobní zkušenosti z jednání s německým partnerem Zkušenosti z osobní i elektronické komunikace s německým partnerem byly velice přínosné. Již od počátku byl z jednání patrný zájem o sdílení informací, nadšení z možnosti podělení se o zkušenosti, vnímání studenta spíše jako partnera a ochota poskytnutí informací jako celku. Pro poskytnutí poptávaných informací partner ze své iniciativy dále oslovil vybrané zainteresované subjekty, od nichž poskytnuté informace dále interpretoval. Domluvené jednání proběhlo v přesně vymezený čas, ve kterém se partner studentovi plně věnoval a předal, již dopředu zjištěné informace. Jednání probíhalo v českém jazyce, v přátelské atmosféře. Při jednání se partner zavázal zaslání některých nově vyžadovaných informací v elektronické podobě, předání informací poté proběhlo v co nejkratší možné době. Nezávisle na další domluvě student obdržel informace o aktuálním dění a problematice v oblasti cykloturistiky, jež oslovený partner obdržel opožděně.

74

2.9 SWOT analýza cykloturistiky na Tachovsku Silné stránky

Slabé stránky

Množství vyznačených cyklotras v regionu Nízká důležitost přisouzená prioritě

Dobrý stav vyznačených cyklotras

cestovního ruchu městem Tachov

Vhodné předpoklady pro další rozvoj

pro období 2014 - 2020

cykloturistiky v regionu

Nízké čerpání dotačních prostředků z kraje

Poloha - sousedství s příhraničním

Téměř neexistující nabídka doprovodné

regionem Tirschenreuth

infrastruktury cyklistiky

Dostupnost regionu

Marketing regionu

Existence MAS Zlatá cesta a REVIS

Nedostatečná a nekvalitní nabídka

Zkušenosti s čerpáním dotačních

ubytovacích a stravovacích zařízení

prostředků z fondů EU

v regionu

Příležitosti

Ohrožení

Ustanovení přeshraničního destinačního managementu Další rozvoj přeshraniční spolupráce Odchod vzdělaných obyvatel z regionu Marketingové aktivity, které podpoří Nekoncepční koordinace aktivit cestovního

atraktivitu regionu a zvýší jeho

ruchu v regionu

konkurenceschopnost

Nevyužití dotačních příležitostí pro další

Rozšíření nabídky produktů cykloturistiky

rozvoj cykloturistiky v regionu Výstavba ubytovacích a stravovacích Sporné jednání se Správou CHKO Český

zařízení

les Investice do zařízení doprovodné Nedostatečné podnícení zájmu turistů

cyklistické infrastruktury

o návštěvu regionu Podpora podnikatelských záměrů v oblasti Silné konkurenční prostředí – region

pohostinství a ubytovacích služeb

Šumava Čerpání dotačních prostředků (zejména v rámci přeshraniční spolupráce – EU Cíl 3) Zvýšení vzdělanosti obyvatel regionu

75

3 Návrhová část V regionu Tachovsko existují dobré předpoklady pro další rozvoj cestovního ruchu. Analýza

diplomové

práce

byla

zaměřena

na

cykloturistiku

v regionu,

a protože v návrhové části jsou respektovány závěry analýzy, budou návrhy zaměřeny na udržitelné produkty cykloturistiky. Možnosti regionu jsou rozsáhlé, za základní návrhy, které budou podrobně v kapitole zpracovány, jsou považovány tyto: 1) 2) 3) 4)

vybudování sítě parkovišť, zřízení sezónní regionální linky cyklobusů, výstavba hromadného ubytovacího zařízení v obci Lesná, marketingová kampaň na podporu cykloturistiky v regionu.

3.1 Vybudování sítě parkovišť Jedná se o základní prvek doprovodné infrastruktury, který umožní pojmout vyšší počet návštěvníků, a také zajistí jejich komfort. Může a nemusí je jednat o službu placenou, avšak zpoplatnění by znamenalo finanční přínos pro region. Návrh reflektuje slabé stránky SWOT analýzy („téměř neexistující nabídka doprovodné infrastruktury cyklistiky“, „nedostatečná a nekvalitní nabídka HUZ a stravovacích zařízení“), příležitosti („výstavba HUZ a stravovacích zařízení“, „rozšíření nabídky produktů cykloturistiky“, „investice do doprovodné infrastruktury“) a ohrožení („silné konkurenční prostředí – region Šumava“). Nejméně rozvinutou oblastí (doprovodná infrastruktura) regionu je oblast Českého lesa, proto velkokapacitní parkoviště by měla být zbudována v oblastech Hošťka, Lesná, Halže a Broumov (mimo vyznačené území CHKO). Každé z parkovišť by mělo poskytovat služby cyklistům v tomto rozsahu: poskytování informací o regionálních cyklotrasách, turistických zajímavostech a službách cyklistiky (možno nahradit infopanelem – viz níže), prodej mapového zboží, vybavení cyklostojany nebo místy pro uschování cyklistické výbavy, nářadí pro opravu cyklistické výbavy nebo cykloservis, či prodejna s cyklistickým zbožím. Každé parkoviště by mělo být zastávkou regionálního cyklobusu. Dále by každé místo mělo

nabízet

možnost

občerstvení, 76

možnosti

jsou

tyto:

výstavba

restaurace/rychlého občerstvení se sociálním zařízením nebo zřízení mobilního zařízení, které by poskytovalo kvalitní stravovací služby a instalace mobilního WC. Projekt by měl splňovat podmínku bezbariérovosti. Dopady projektu – jeho udržitelnost, umožní sledovat např. tyto základní ukazatele: procentuální podíl návštěvníků celkově spokojených s pobytem v destinaci, procentuální podíl návštěvníků, kteří jsou spokojení s přístupností destinace pro osoby se zdravotním postižením či se zvláštními potřebami v oblasti přístupnosti, počet návštěvníků/turistů v regionu na 100 obyvatel, průměrná délka pobytu jednodenních návštěvníků (počet hodin), průměrná útrata na jednodenního návštěvníka. Zbudování parkovišť je investičním záměrem, který je, kromě soukromých zdrojů, možno dotačně financovat z prostředků IROP - prioritní osa 2 (Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionu).

3.2 Zřízení sezónní regionální linky cyklobusů V oblasti je dostatečně řešen příjezd do regionu (individuální x hromadná doprava - 2 cyklobusy s odjezdem z Plzně, vlakové spoje s městem Tachov). Je však třeba řešit další pohyb turistů/návštěvníků v regionu. Zřízením služby regionálních cyklobusů by byl umožněn rozptyl návštěvníků po celém území regionu (kromě České lesa se v regionu rozprostírá národní geopark GeoLoci s téměř 100 geologicky významnými lokalitami). Dostupností by se zvýšila atraktivita regionu, dopadem by mohla být vyšší návštěvnost regionu a jeho zajímavostí, zvýšení atraktivity podnikatelského prostředí, aj. Regionální linka/y by umožnily cyklistům modifikaci jejich výletů a potenciálně by se tak mohl region stát atraktivnější pro různé skupiny návštěvníků (od méně zdatných po trénované). Linky by měly fungovat jako okružní, tzn. že návštěvník by se měl možnost, po zakoupení jízdenky, libovolně přesouvat po regionu a nemusel by svůj výlet končit v místě výjezdu – k dispozici by byla služba cyklobusu. Vhodná je koordinace služby s německým Tirschenreuth

partnerem zavedena)

(služba a

regionálních

vytvořit

projekt

cyklobusů přeshraniční.

je

již

v okrese

Propojením

by

se podstatně zvýšila zdrojová oblast návštěvníků a celková atraktivita území. Služba by měla být uzpůsobena na přepravu osob s tělesným postižením. 77

Návrh zastávek cyklobusů je následující: Tachov, Lesná, Halže, Broumov, Chodová Planá, Lestkov, Planá, Brod nad Tichou, Staré Sedliště, Bor, Stráž, Třemešné, Přimda, Rozvadov, Hošťka. Sledování udržitelnosti umožní tyto ukazatele: intenzita využití energie v dopravě (spotřeba energie na přepravu 1 osoby na 1 km v hromadné dopravě), kvalita místního ovzduší (počet případů překročení limitu pro PM 10), zatížení prostředí hlukem (podíl populace dlouhodobě vystavené vysoké hladině hluku z vnějšího prostředí), relativní finanční příspěvek projektu k ekonomice destinace, procentuální podíl návštěvníků, kteří jsou spokojení s přístupností destinace pro osoby se zdravotním postižením či se zvláštními potřebami v oblasti přístupnosti. K realizaci projektu je možno využít dotační prostředky IROP (Prioritní osa 1 – „Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony“, specifický cíl 1.2 „Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy“; prioritní osa 2), Cíl 3 – OP Přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko.

3.3 Výstavba hromadného ubytovacího zařízení v obci Lesná Doposud nebylo plně využito potenciálu v západní části regionu. Jedním z faktorů ovlivňujících délku pobytu turisty v oblasti je možnost přenocování, jehož nabídka je v regionu zatím nedostačující. Obec Lesná je považována za klíčové a strategické místo při návštěvě Českého lesa, a proto by toto místo bylo ideální pro výstavbu další infrastruktury cestovního ruchu. Potřeba výstavby ubytovacího a stravovacího zařízení, jež bude také naplňovat potřeby cyklistů, vychází z výsledků SWOT analýzy. Vhodná by byla výstavba hotelového zařízení ***, které bude poskytovat kvalitní úroveň služeb v oblasti ubytování a stravování. Kapacita zařízení 11 a více pokojů. Zařízení by mělo být vybaveno minimálně 1 restauračním zařízením s terasou/zahrádkou, případně kavárnou a mělo by poskytovat komfortní a relaxační zázemí pro odpočinek nebo pro případ špatného počasí (plavecký bazén, sauna, nabídka masáží, dětský koutek, další sportovní zařízení – tenisový kurt, posilovna apod.). Hotelový personál by měl být připraven (jazykové, kulturní, 78

etické, ...., znalosti) na českou i zahraniční klientelu a vybaven na ubytování cykloturistů – prostory na úschovu jízdních kol, praní a sušení cyklistického oblečení,

servisní

nářadí

nebo

služba

opravy

kol

(hotel

může

být

zprostředkovatelem služby), informační služby. Ideální poloha hotelu je poblíž nebo přímo na cyklotrase – max. 5 – 10 minut chůze od parkoviště a zastávky regionálního cyklobusu. Projekt by měl být bezbariérový. Udržitelnost projektu mohou monitorovat tyto ukazatele: průměrná délka pobytu turistů v regionu (počet nocí), relativní příspěvek cestovního ruchu k ekonomice destinace (%HDP), spotřeba sladké vody na turistu a noc ve srovnání se spotřebou běžného obyvatelstva na osobu a noc, spotřeba energie na turistickou noc ve srovnání se spotřebou energie na osobu a noc u běžného obyvatelstva, změny populací vybraných charakteristických druhů (výskyt a jeho změny pro 1 a více vybraných druhů, které lze zjišťovat v lokálním měřítku). Z veřejných zdrojů je možno zažádat o finanční podporu z IROP – prioritní osa 2.

3.4 Marketingová kampaň na podporu cykloturistiky v regionu Region v současné době není hojně navštěvovaný a známý region, přestože má turistům, zejména pak cykloturistům, co nabídnout. Příležitostí destinace je podniknout marketingové kroky ke zviditelnění regionu, zvýšení jeho atraktivity a posílení konkurenčního postavení na trhu, které by v důsledku pozitivně přispělo ke snížení regionální nezaměstnanosti a hospodářské stabilitě regionu. Iniciátorem kampaně může být na místní úrovni MAS Zlatá cesta ve spolupráci s REVIS Tachov. Prvním krokem je zbudování image regionu, jeho značky – vhodně se nabízí využití historických témat (existence Zlaté cesty, opakované vysídlení a dosídlení území, Železná opona a vojenské využití regionu), poté se zabývat jeho propagací. Kampaň by se měla uskutečnit na podzim 2015 – jaro 2016. Propagovány by měly být stávající produkty cykloturistiky a služby v regionu, a také připravované projekty. Citlivě by měly být vybrány komunikační kanály. K reklamě je vhodné využití

rozhlasových

a

internetových

79

kanálů

(www.czechtourism.com,

www.kudyznudy.cz,

www.plzenskonakole.cz,

www.turisturaj.cz

atp.),

včetně

reklamy v tisku. Mocné médium představují nyní sociální sítě. V rámci kampaně by měl být vytvořen jednotný portál pro cykloturistiku regionu, na kterém budou shromážděny veškeré informace o cyklotrasách v regionu, doplňkové cyklistické infrastruktuře, odkazy na možné ubytování a turistické portály regionu. Dále by měly být zpracovány nové propagační materiály cykloturistiky (letáky, brožury) – cyklistický magazín, ve kterém budou uvedeny komplexní informace o cykloturistice v regionu, včetně pravidelně konaných akcích; také katalog ubytování, který informuje o možnostech ubytování v regionu. Vytvořením „cyklokarty“ regionální/česko-německé/Plzeňského kraje, na základě které by turisté získali různé slevy na nákup a využití služeb cykloturistiky, by mohlo taktéž přinést zvýšení atraktivity regionu. Doporučené je vytvoření mobilní aplikace cykloturistiky regionu Tachovsko, která by cyklistům byla zdarma ke stažení pro chytré telefony. Obsahem aplikace by byla cyklomapa regionu,

základní

turistické

informace,

vyznačeni

poskytovatelé

služeb

cykloturistiky v regionu, odkaz na stravovací a ubytovací zařízení a možnost jejich přímé rezervace, parkoviště a regionální cyklobusy. Speciální službou může být možnost zapůjčení kola a jeho přistavení na zvolené parkoviště. Nástavbou této aplikace může být služba „Oběd a svačina na cestu“, aplikace by přinesla příležitost místním podnikatelům zprostředkovat speciální stravovací balíčky, dle výběru turisty, a jejich dovážku na jimi zvolené místo v dopravně dostupném místě Českého lesa (omezená nabídka míst). Rezervaci pokrmu by bylo možné každý den, do předem určené hodiny. Úhrada služby by probíhala převodem na účet poskytovatele. Služba „Oběd a svačina na cestu“ by řešila problém nedostatečné nabídky stravovacích zařízení v regionu. Návrhy dalších marketingových aktivit: pro rodiny s dětmi organizovat „treasure hunt“ (hledání pokladu), hra, při které jsou hledány a plněny různé úkoly; organizování pravidelných cyklistických závodů (pro profesionály i hobby cyklisty); několikrát ročně uskutečnění tematických a průvodcovaných cykloprojížděk (po stopách Zlaté cesty, geolokality, atp.);

80

akce „Cyklo s profi“ (pozvání profesionálního cyklisty, jež by laické veřejnosti při cyklojízdě poradil, jak šetřit síly a zlepšit si tak prožitek z jízdy); ... Udržitelnost projektu může být monitorována skrze tyto ukazatele: zahájení a ukončení podnikání (nově registrované podnikání – ukončené), registrovaná míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva), procentuální podíl návštěvníků celkově spokojených s pobytem v destinaci, počet turistických nocí za měsíc, objem odpadu, který destinace vytváří (tuny na obyvatele / rok). Projekt může být financován z dotačních prostředků Cíl 3 – OP Přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko, IROP – prioritní osa 4.

3.5 Doplňující návrh Variantu

k aplikaci

„Cykloturistika

regionu

Tachovsko“

tvoří

zbudování

elektronických infopanelů rozmístěných po území regionu. Tyto panely by umožňovaly stejné funkce a nabízely by shodný obsah informací, jako zmíněná aplikace cykloturistiky. K napájení panelu by bylo využíváno obnovitelných zdrojů – solárního panelu a turisté by aplikaci ovládali díky bezdotykové obrazovce. Využití infopanelu (aplikace rovněž) by pomohlo monitorování pohybu návštěvníků v regionu a přispělo by ke snazšímu zjištění profilu návštěvníka, jeho spokojenosti - snáze by docházelo ke zjišťování jejich potřeb a tedy i přizpůsobení nabídky produktů.

3.6 Organizační požadavky Pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v regionu je třeba vytvoření stálé pracovní skupiny zúčastněných stran (apelace na vyvážené zastoupení členů – veřejný x soukromý sektor z odvětví cestovního ruchu i dalších odvětví – odbory místních orgánů pro chráněné oblasti, životní prostředí, hospodářský růst atp.) a osoby koordinátora cykloturistiky. To zajistí koordinovaný rozvoj a jasné stanovení odpovědnosti za sběr a monitorování vybraných ukazatelů udržitelnosti, jehož pravidelné vyhodnocení bude základem pro vytváření akčního plánu.

81

Závěr Dodržování principů udržitelnosti při vytváření nových produktů cestovního ruchu, které povedou ke kontrolovanému a koncepčnímu rozvoji území je věnována v současnosti vysoká pozornost. Jedná se o celosvětové úsilí, které, bude-li dodržováno základních pravidel, přinese zvýšení pozitivních dopadů lidského počínání a minimalizaci negativních dopadů činností v oblasti environmentální, sociální a ekonomické. Zmíněná tendence se stala důvodem pro zpracování diplomové práce s názvem „Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko“. Zpracování práce přineslo

cenné

informace o aktuálním dění v oblasti

hospodaření regionu, cestovním ruchu, jeho organizaci a výdajích, podpoře cykloturistiky

na

všech

úrovních,

poskytovaných

službách

ubytovacích

a stravovacích zařízení, a také předpokladech a stávající nabídce služeb a doprovodné infrastruktury cyklistiky v regionu. Závěrečná část přináší návrhy nových produktů a zlepšení organizace v oblasti cykloturistiky v regionu. Za nedostatečnou lze označit aktuální infrastrukturu cestovního ruchu (doposud nerozvinutá) a značně nevyrovnanou nabídku služeb cestovního ruchu (taktéž cykloturistiky) i malé využití potenciálu území. Pozitivní vývojové tendence jsou vnímány díky rozvoji přeshraniční spolupráce. Cílem práce bylo navrhnout nové udržitelné produkty cykloturistiky pro příhraniční region Tachovsko. Tento cíl se podařilo naplnit – v návrhové části jsou rozpracovány vybrané produkty cykloturistiky. Dílčích cílů bylo také dosaženo – byl získán přehled o cestovním ruchu a jeho organizaci v regionu, zhodnoceny byly předpoklady cykloturistiky regionu, zmapována byla aktuální síť cyklotras v regionu, poskytované služby i existující doprovodná infrastruktura cyklistiky. Kromě hlavního a dílčích cílů byly stanoveny hypotézy. Hypotézu „Cestovní ruch je v regionu vnímán jako dynamický nástroj regionálního rozvoje“ se podařilo potvrdit jen částečně. Cestovní ruch je ve strategických dokumentech regionu uveden jako jedna z priorit, avšak váha priority je nízká a finanční podpora a výdaje z rozpočtu na jeho rozvoj jsou taktéž velice nízké. Druhou hypotézu 82

„Cykloturistika v České republice je podporována na všech úrovních“ se podařilo potvrdit. Znění poslední stanovené hypotézy bylo: „Region Tachovsko je vybaven dostatečnou

základní

infrastrukturou

cestovního

ruchu

a

doplňkovou

infrastrukturou cyklistiky“. Po provedení důkladné analýzy nedošlo k potvrzení této hypotézy, hypotéza byla vyvrácena. Pro zpracování práce se podařilo zajistit dostatečné množství informací o regionu z důvěryhodných zdrojů. Za určitou překážku zpracování je možno označit někdy obtížné získání požadovaných informací. Nejčastěji se jednalo o nefunkční nebo časově náročnou komunikaci při jednání (nezvedání telefonů, několikadenní až několikatýdenní čekání na e-mailovou odpověď či e-maily bez odpovědi) a komplikovaná domluva osobních schůzek. Za velice pozitivní lze uvést jednání s německým partnerem přeshraničních projektů. Tato skutečnost posiluje předpoklad možnosti dalšího rozvoje přeshraničních projektů a lze ji považovat za konkurenční výhodu regionu. Diplomová práce obsahuje podrobné informace o aktuálním dění cestovního ruchu (především cykloturistiky) v regionu, může se tak potenciálně stát předlohou pro realizaci nových opatření a projektů v oblasti udržitelného cestovního ruchu a přispět k pozitivnímu rozvoji regionu.

83

Literatura [1] Analýza příhraničního regionu Český Les - sever a Český Les - jih z pohledu potřeb rozvoje cestovního ruchu, Tachov : REVIS, 2006. 139 s. [2] ATTL, P; NEJDL, K. Turismus I. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004. 177 s. ISBN 978-80-8657-837-8. [3] Burza indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni. Týmový iniciativy pro místní

udržitelný

rozvoj [online].

[cit.

2014-11-05].

Dostupné

z: http://www.timur.cz/burza-indikatoru.html [4] Bus und Bike im Landkreis Tirschenreuth. Turismus - Arbeitsgemeinschaft Oberpfälzer Wald [5] Cíl 3 – program Přeshraniční spolupráce ČR – Svobodný stát Bavorsko 2007 – 2013. In Databáze strategií,

MMR, 2014, 94 s. Dostupné z internetu:

http://dataplan.info/img_upload/7bdb1584e3b8a53d337518d988763f8d/op.crbavorsko.pd.pdf [6]

Cyklistické

stezky. Státní

fond

dopravní

infrastruktury [online].

[cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/poskytovani-prispevku/cyklistickestezky/ [7] Cyklobus do Českého lesa 2014. ČSAD autobusy Plzeň a. s. [online]. [cit. 2014-10-12].

Dostupné

z:

http://www.csadplzen.cz/?ob=ceskyles&ls1=menu_cyklobusy [8] Cyklobus MŽE 2014 aneb do Českého lesa přes Tachov. ČSAD autobusy Plzeň

a.

[online].

s.

[cit.

2014-10-12].

Dostupné

z:

http://www.csadplzen.cz/?ob=mze&ls1=menu_cyklobusy Projekt Česko jede [9] Cyklotrasa 2171 (26km). MAS Zlatá cesta [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://www.zlatacesta.cz/cyklotrasa-2171-26-km.html [10]

Cyklotrasa:

[cit.

2014-10-10].

Naučná

cyklistický

Dostupné

z:

stezka

Branka.

Výletník

[online].

http://www.vyletnik.cz/cyklotrasy/zapadni-

cechy/cesky-les-tachovsko/646-naucna-cykloturisticka-stezka-branka-/ [11] Dotace a programy. MMR. 2014 [cit. 2014-07-22]. Dostupné z internetu: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalnipolitika/Programy-Dotace

84

[12] EDEN themes and destinations. In EDEN - Destinations of Excellence. 2013 [cit.

2014-07-17].

Dostupné

z

internetu:

http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/themesdestinations/index_en. htm [13]

ESUS.

[cit.

MMR.

2014-07-21].

Dostupné

z

internetu:

http://www.mmr.cz/cs/Evropska-unie/Kohezni-politika-EU/ESUS [14]

European

[cit.

Territorial

2014-07-22].

Co-operation.

European

Dostupné

z

Commission. internetu:

2014 http://

ec.europa.eu/regional_policy/cooperate/cooperation/crossborder/index_en.cfm [15] Evropský systém ukazatelů v cestovním ruchu. MMR, 2013. 72 s.Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/ed4ea4de-1cf2-4323-a2a2-e96113b96691/Evropskysystem-ukazatelu-v-oblasti-cestovniho-ruchu.pdf [16] E-Bike und Radkarte 2014. Turismus - Arbeitsgemeinschaft Oberpfälzer Wald. [17] FRANKE, A. a kol. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. 301 s. 978-80-7357718-6. [18] Global Code of Ethics for Tourism. In Ethics and Social Responsibility. [cit. 2014-07-09]. Dostupné z internetu: http://ethics.unwto.org/en/content/global-codeethics-tourism [19] Grantový program MAS Zlatá cesta, o. p. s. MAS Zlatá cesta [online]. [cit. 2014-08-12]. Dostupné z: http://www.zlatacesta.cz/grantovy-program.html [20] Historie Zlaté cesty. MAS Zlatá cesta [online]. [cit. 2014-08-12]. Dostupné z: http://www.zlatacesta.cz/historie-zlate-cesty.html [21] Historie. REVIS [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.revistachov.cz/historie-o-nas.html [22] Informace o fondech EU. Strukturální fondy. [cit. 2014-07-22]. Dostupné z internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU [23] Informační databáze turistické informace Tachovsko. Městské kulturní středisko

Tachov

[online].

[cit.

http://mks.tachov.cz/www/infocentrum.html

85

2014-10-20].

Dostupné

z:

[24] IROP. Strukturální fondy [online]. 217 s. [cit. 2014-11-04]. Dostupné z:

[25] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada, 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0. [26] JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Praha : Grada, 2008. 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8. [27] JETMAR, M. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2007. 122 s. ISBN 978-80-86578-65-1. [28] JIROUŠEK, J. Euroregiony. In: BusinessInfo.cz. 2003 [cit. 2014-07-21]. Dostupné z internetu: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/euroregiony-1836.html [29] KČT - Tábor [online]. [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: http://www.kcttabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/CeskyLes/ [30] Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Praha : MMR,

2007

[cit.

2014-07-08],

140

s.

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/b973337b-cccc-42a3-9d19 2b23356dcff2/GetFile15_1.pdf [31] Koncepce rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji. Plzeňský kraj, 2012. 111 s. [32] Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 2020

[online].

MMR.

2013.

88

s.

[cit.

2014-09-25].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/dac4627c-c5d4-4344-8d38-f8de43cec24d/Koncepcestatni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-2014-2020.pdf [33] KOTLER, P. BOWEN, J. T. MAKENS, J. C. Marketing for Hospitality and Tourism. New Jersey : Pearson Education Ltd., 2006. 932 s. ISBN 0132017733. [34] LEDNICKÝ, V. Úloha malých a středních podniků v příhraničí České republiky. In Sborník referátů z mezinárodního kolokvia Strategie rozvoje MSP v marginálních příhraničních oblastech. Karviná : Slezská univerzita v Opavě, 2006. 168 s. ISBN 978-80-724-8332-7. [35]

LIFE+.

Ironcurtaintrail

[online].

[cit.

2014-10-08].

http://www.ironcurtaintrail.eu/en/ict_realisieren/life/index.html

86

Dostupné

z:

[36] Manuál produktů v cestovním ruchu. Praha : Czech Tourism [cit. 2014-07-15], 98 s. Dostupné z internetu: http://www.czechtourism.cz/getmedia/d6ea98cc-d1da49b9-b8d9-e8c28b4776ad/manual_produktu.pdf.aspx [37]

MAS

Zlatá

cesta

[online].

[cit.

2014-08-11].

Dostupné

z:

http://www.zlatacesta.cz [38] Marketingová strategie cestovního ruchu 2013 - 2020 [online]. Czech Tourism.

174

s.

[cit.

2014-09-25].

Dostupné

z:

http://www.czechtourism.cz/getmedia/fa20d069-2d8b-4d19-8591b19083531b33/11_12_13_marketingova_strategie.pdf.aspx [39] Meet our Geoparks. In: European Geoparks Network. [cit. 2014-07-10]. Dostupné z internetu: http://www.europeangeoparks.org/?page_id=168 [40] MTB trasy budou mít v ČR své značení. Plzeňsko na kole [online]. [cit. 201410-20]. Dostupné z: http://www.plzenskonakole.cz/cz/mtb-trasy-budou-mit-v-crsve-znaceni-954.htm [41] Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 2013 2020

[online].

80

s.

[cit.

2014-09-26].

Dostupné

z:

http://www.cyklodoprava.cz/file/cyklostrategie-2013-final/ [42] Naučná stezka Branka. Turistů ráj [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://www.turisturaj.cz/clanek/naucna-stezka-branka-(branka-u-halze) [43] Naučné stezky Tachovsko. Turistů ráj [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://www.turisturaj.cz/clanek/naucne-stezky-tachovsko [44] NOVACKÁ, L. Cestovní ruch a Evropská unie. Praha : Univerzita Jana Amose Komenského, 2011. 128 s. ISBN 978-80-745-2016-7. [45] Oberpfälzer Wald ihre gastgeber 2014. Turismus - Arbeitsgemeinschaft Oberpfälzer Wald [46] Oberpfälzer Wald Radmagazin. Turismus - Arbeitsgemeinschaft Oberpfälzer Wald [47] Okres Tachov. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_ tachov_k_1_1_2008_/$File/Tachov.giv [48] Operační programy 2007 - 2013. Strukturální fondy. [cit. 2014-07-22]. Dostupné z internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy2007-2013

87

[49] ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha : IDEA SERVIS, 1999. 244 s. ISBN 978-80-8597-027-2. [50] PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada, 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3750-8. [51] Parkhotel Tachov. Cyklisté vítáni [online]. [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/Objekty/Parkhotel-Tachov.aspx [52] PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. 298 s. ISBN 978-80-7435-006-1. [53] Plán péče o NCHKO Český les: Turistika a rekreace, Plzeň : Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, 2003. 51 s. [54]

Plzeňsko

na

[online].

kole

[cit.

2014-09-20].

Dostupné

z:

http://www.plzenskonakole.cz [55] Plzeňský kraj [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné z: http://www.plzenskykraj.cz/_application/pub/file_show.asp?name=100 4102120102164358.jpg [56] Practical Guide for the Development of Biodiversity-based Tourism Products. UNWTO : Madrid, 2011. 61 s. ISBN 978-92-844-1340-9. [57] PRoMT - Program rozvoje města Tachova, Tachov : Město Tachov, 2003. 72 s. [58] PRoMT II - Program rozvoje města Tachova 2014 - 2020. Město Tachov [online]. 2013. 149 s. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.tachovmesto.cz/file_get.php?id=13078&type=db [59] REVIS [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.revis-tachov.cz [60] Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2012. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-08-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/8E001797D6/$File/4032130101.pdf [61]

Rozpočet

obcí

[online].

[cit.

2014-09-22].

Dostupné

z:

http://www.rozpocetobce.cz [62] Rozvoj cestovního ruchu v turistické oblasti Český les. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. 65 s. [63]

Rychta.

Cyklisté

vítáni

[online].

[cit.

2014-10-18].

Dostupné

z:

http://www.cyklistevitani.cz/Objekty/Rychta.aspx [64] SCHMIEDTOVÁ, V. Příhraničí. In: Český rozhlas. 2006 [cit. 2014-07-21]. Dostupné z internetu: http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/prihranici

88

[65] Správa CHKO Český les a KS Plzeň. Agentura ochrany přírody a krajiny České

republiky

[online].

[cit.

2014-10-21].

Dostupné

z:

http://ceskyles.ochranaprirody.cz [66] Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020. Praha : MMR, 2013. 149 s. Dostupné z internetu: http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18-4e15-a7e20fa481336016/SRR-2014-2020.pdf [67] STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. Praha : Profi Press, 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2. [68] STUDNIČKA, P., KALABISOVÁ, J., PLZÁKOVÁ, L., TINKOVÁ, V. Efekty cestovního ruchu na lokální úrovni – případová studie Lipno nad Vltavou. Praha : Press21 s. r. o., 2013. 125 s. ISBN 978-80-905181-4-8. [69] Sustainable Tourism for Development. Madrid : UNWTO, 2013 [cit. 2014-0708], 222 s. Dostupné z internetu: http://www.unwto.org/ebook/sustainable-tourismfor-development/files/inc/b171eb94c1.pdf [70] ŠILHÁNKOVÁ,V. a kol. Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce. Hradec Králové : Civitas per Populi o. s., 2011. 216 s. ISBN 978-80-9046-714-9. [71] ŠIMKOVÁ, E. Manažerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. 95 s. ISBN 978-80-7041-586-3. [72] Tachovsko - Stříbrsko - Turistická oblast. RIS [online]. [cit. 2014-08-04]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/plzensky-kraj/regionalni-informace/okraji/zapadoceske-lazne/tachovsko-stribrsko/ [73]

Tachov.

Rozpočet

obcí

[online].

[cit.

2014-09-20].

Dostupné

z:

http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov [74] The Guide to Sustainable Tourism [online]. 2013 [cit. 2014-07-08], s. 41. Dostupné z: http://blueandgreentomorrow.com/wp-content/uploads/2013/02/BGTGuide-to-Sustainable-Tourism-10MB1.pdf [75] Tourism and Biodiversity – Achieving Common Goals Towards Sustainability. Madrid : UNWTO, 2010. 65 s. ISBN 978-92-844-1371-3. [76]

Turismus

Datenverarbeitung

in

Bayern. [online].

Bayerisches [cit.

Landesamt 2014-10-01].

für

Statistik Dostupné

und z:

https://www.statistik.bayern.de/statistik/tourismus/index.php [77] Venkovský cestovní ruch – jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Praha : VŠE, 2007, [cit. 2014-07-09], 122 s. ISBN 80-245-1159-2. Dostupné z internetu:

89

http://www.mmr.cz/getmedia/e117ea61-1783-4982-a4fa bf6e1220f318/GetFile4.pdf [78] Výzva č. 7 - aktuální. MAS Zlatá cesta [online]. [cit. 2014-08-12]. Dostupné z: http://www.zlatacesta.cz/vyzva-c-7-aktualni.html

[79] Základní informace o kraji. Plzeňský kraj [online]. [cit. 2014-08-30]. Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/kategorie/plzensky-kraj, Plzeňský kraj. Český statistický

úřad

[online].

[cit.

2014-08-10].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/krajenejnovejsi/xp [80] Základní údaje. Euroregion Nisa. 2012 [cit. 2014-07-21]. Dostupné z internetu: http://www.ern.cz/index.php?D=245 [81] Základy udržitelného rozvoje. 2005 [cit. 2014-07-09]. Dostupné z internetu: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/regulace/udrzitelny-rozvoj [82] ZÁVODNÁ, L. Hodnocení udržitelnosti v podnicích cestovního ruchu. Disertační práce. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2012. 146 s. [83] ZELENKA, J. a kol. Aplikace umělé inteligence a kognitivní vědy v udržitelnosti cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2014. 219 s. ISBN 978-80-7435-354-3. [84] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. [85]

Železnice.

Česko

jede

[online].

[cit.

2014-10-16].

Dostupné

http://www.ceskojede.cz/rubriky/verejna-doprava-a-cyklistika/zeleznice/

90

z:

Seznam příloh Příloha č. 1 – Okresy Plzeňského kraje Příloha č. 2 – Mapa MAS Plzeňského kraje Příloha č. 3 – Finanční plán projektu regionálního destinačního managementu venkovského cestovního ruchu Zlatá cesta Příloha č. 4 - Mapa interního členění regionu Příloha č. 5 – Návrh finančního rámce Koncepce Příloha č. 6 – Informace o vyznačených cyklotrasách v krajích ČR, Plzeňském kraji, okresu Tachov Příloha č. 7 – Linie EuroVelo 13 Příloha č. 8 - Ubytovací zařízení v Tachovském regionu Příloha č. 9 – Mapa linek cyklobusů v Plzeňském kraji Příloha č. 10 – Mapa CHKO Český les Příloha č. 11 – Vzorový dotazník Příloha č. 12 – Cyklostezky Hornofalckého lesa

91

Příloha č. 1 – Okresy Plzeňského kraje

Zdroj:

Plzeňský

kraj

[online].

[cit.

2014-09-01].

Dostupné

z:

kraj.cz/_application/pub/file_show.asp?name=100 4102120102164358.jpg

http://www.plzensky-

Příloha č. 2 – Mapa MAS Plzeňského kraje

Příloha č. 3 – Finanční plán projektu regionálního destinačního managementu venkovského cestovního ruchu Zlatá cesta Zdroj

Bavorská část

Česká část

Celkem

financování

projektu

projektu

Prostředky Cíle

50 750,00 EUR

69 062,50 EUR

119 812,50 EUR

21 750,00 EUR

12 187,50 EUR

33 937,50 EUR

0,00 EUR

4 062,50 EUR

4 062,50 EUR

21 750,00 EUR

8 125,00 EUR

29 875,00 EUR

72 500,00 EUR

81 250,00 EUR

153 750,00 EUR

3 Národní prostředky Veřejné prostředky Soukromé zdroje Celkem

Zdroj: Žádost Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2003 – 2007, zpracování vlastní

Příloha č. 4 - Mapa interního členění regionu

Zdroj: Program rozvoje města Tachova : Tachov, 2003. Příloha G, s. 2.

Příloha č. 5 – Návrh finančního rámce koncepce Priorita,

Název

opatření

Orientační

Výše

významová

podpory na

váha v %

národní / regionální úrovni (mil. Kč)

1 1.1

Zkvalitnění nabídky CR Zkvalitnění

63

1880

podnikatelského

4

120

23

100/600

2

60

30

250/640

prostředí 1.2

Výstavba

a

modernizace

základní

a

doprovodné

infrastruktury CR 1.3

Zkvalitnění nabídky služeb CR

1.4

Zkvalitnění nabídky primárního potenciálu CR

2

Management CR

14

420

3

Destinační marketing

17

510

4

Politika

6

190

100

3000

cestovního

ruchu

a

ekonomický rozvoj Celkem - národní úroveň

1385

- regionální úroveň

1615

Zdroj: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 - 2020 [online]. MMR. 2013. s. 34 – 88. [cit. 2014-09-25]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/dac4627cc5d4-4344-8d38-f8de43cec24d/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-20142020.pdf, zpracování vlastní

Příloha č. 6 – Informace o vyznačených cyklotrasách v krajích ČR, Plzeňském kraji, okresu Tachov Vyznačené cyklotrasy v ČR (stav k 1. 1. 2014) Kraj

Počet km

Středočeský a Praha

3 767,5

Jihočeský

4 570,0

Plzeňský

3 607,5

Karlovarský

1 647,0

Ústecký

1 506,5

Liberecký

1 147,5

Královehradecký

2 093,5

Pardubický

2 876,0

Vysočina

2 445,5

Jihomoravský

2 386,5

Olomoucký

1 930,0

Moravskoslezský

2 244,5

Zlínský

1 262,0 31 484,0

ČR celkem Zdroj: KČT, zpracování vlastní

Vyznačené cyklotrasy v Plzeňském kraji k 1. 1. 2014 Okres Domažlice Klatovy

Km 580,0 1 076,0

Plzeň

827,5

Rokycany

225,0

Tachov

899,0

Zdroj: KČT, zpracování vlastní

Značené cyklotrasy v okresu Tachov96 Číslo

Km

Trasa

36

48

Železná - Žebráky - Tachov - Broumov

36A

6

Žďár - Žďár (CZ/D)

37

45

Vranov - Svinná - Žďár - Kladruby - Staré Sedlo - Bernartice Dubec - Pavlíkov

306

62

Klášter Teplá - Konstantinovy Lázně - Stříbro - Hradišťany

2138

37

Planá - Tachov - Přední Zahájí (CZ/D)

2167

21

Staré Sedliště - Kočov - Brod nad Tichou - Planá

2168

3

Nad Klíčovem - Oldřichov

2169

30

Pomezná (CZ/D) - Branka - Halže - Nahý Újezdec - Brod n.T.

2170

23

Branka - Hraničná (CZ/D) - Zlatý Potok - Pod Červeným vrchem

2171

26

Tachov - Randesvous - Křížový Kámen (CZ/D)

2172

21

Staré Sedliště - Pastviny - U Sv. Anny

2173

4

Pavlova Huť - Pod Dlouhým vrchem

2200

8

Městský okruh Tachov

2201

10

Žďár - Chodský Újezd - Zadní Chodov

2202

9

Josefův Dvůr - Chodský Újezd - Jalový Dvůr

2203

18

Damnov - Benešovice - Vrbice u Stříbra

2204

18

Stříbro - Vranov - Sulislav - Rochlov

2205

23

Michalovy Hory - Kořen - Německý Mlýn

2206

29

Planá - Kořen - Konstantinovy Lázně - Šipín

2207

38

Výrov - Borovany - Bor - Hošťka - Randesvous

2208

21

Hanov - Pěkovice - Staré Sedlo - Bezdružice

2209

13

Prostiboř - Zhoř - Skapce - Nedrařice

2210

6

Žďár (rozc.) - Nový Dvůr - Sulislav

2211

18

Svojšín - Benešovice - Výrov - Prostiboř

2212

33

Klášter Teplá - Hanov - Lestkov - Olbramov - Černošín Svojšín

96

2213

23

Bezdružice - Kokašice - Otročín - Svojšín

2214

25

Mydlovary - Šipín - Trpísty - Malovice - Stříbro

2215

18

Černošín - Horní Kozolupy - Trpísty

k 11. 2. 2010

2216

17

Hanov - Zádub - Spáleniště

2217

7

Kostelec - Úhlavka (rozc.)

2218

12

Bezdružice - Dolní Polžice - Krasíkov - Kokašice

2219

8

Zhořec (rozc.) - Kamýk - Křivce (rozc.)

2220

12

Konstantinovy Lázně - Břetislav - Lomy - Černošín

2222

40

Výrov (rozc.) - Nýnkov - Svojšín - Záchlumí - Únehle - Butov

2223

11

Kladruby - Milevo - Zhoř - Jivjany

2224

10

Hanov - Hostičkov - Vysoké Jamné - Kořen

2225

4

Strahov - Okrouhlé Hradiště

2235

17

Dubec - Třemošné - Nová Ves - Diana + odb. Třemošné - Orlov

2236

5

Přimda - Labuť

2237

7

Přimda - Nová Ves

2238

45

Staré Sedlo - Stráž - Přimda - Rozvadov - Přední Zahájí + odb. Hošťka

2239

9

Přimda - Diana

2240

9

Bor - Borek

Zdroj: KČT, zpracování vlastní

Příloha č. 7 – Linie EuroVelo 13

Zdroj: Ironcurtaintrail [online]. [cit. 2014-10-08]. Dostupné z: http://www2.ironcurtaintrail.eu /uploads/eu_engl_2012_01.jpg

Příloha č. 8 - Ubytovací zařízení v Tachovském regionu

Zdroj: Český statistický úřad, zpracování vlastní

Příloha č. 9 – Mapa linek cyklobusů v Plzeňském kraji

Zdroj: Informační leták cyklobusů Plzeňského kraje

Příloha č. 10 – Mapa CHKO Český les

Zdroj:

KČT

-

Tábor

[online].

[cit.

tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/CeskyLes/

2014-10-22].

Dostupné

z:

http://www.kct-

Příloha č. 11 – Vzorový dotazník Dobrý den, jmenuji se Michaela Kelemenová a jsem studentkou Vysoké školy hotelové v Praze, s. r. o. Pro účely zpracování diplomové práce s názvem „Návrh produktů cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko“, bych Vás chtěla poprosit o vyplnění dotazníku, jehož otázky se týkají cykloturistiky na Tachovsku. Děkuji. 1)

Jaká je charakteristika značených cyklotras na Tachovsku?

2)

Celkové hodnocení náročnosti a vhodnosti terénu? Je možné stávající trasy z hlediska náročnosti rozčlenit?

3)

V jakém stavu jsou značené trasy a jejich značení?

4)

Pro jaký typ kola (a koho) jsou trasy na Tachovsku vhodné?

5) Jsou na značených trasách nějaké překážky (neprůjezdná místa, silný provoz, nebezpečí úrazu z důvodu špatného stavu povrchu cest, hrozba sjetí z cest (snadné zabloudění), špatné značení, špatné pokrytí tel. signálem apod.)?

6)

Existují

některé

pěkné

trasy,

které

jsou

oblíbené,

využívané

a pro cyklisty vhodné, aniž by byly dosud vyznačeny?

7) Je Vám známa nějaká trasa, která se významně odlišuje od ostatních? (náročnost,

zajímavost

–

členitost,

infrastruktura

–

zázemí

pro cyklisty = parkoviště, existující servisy, občerstvení,...)

8) Odkud je nejlépe na cyklovýlety vyrážet?

9) Jaké jsou existující občerstvení, parkoviště, cykloservisy, případně možnosti ubytovaní podél cyklotras?

10) Co podle Vás chybí v rámci cyklistiky na Tachovsku a v čem vidíte možnost zlepšení?

Příloha č. 12 – Cyklostezky Hornofalckého lesa Název

Délka

Překonané

km

převýšení

Část území

Návaznost na ČR

(ve výškových metrech) Vizinalbahn - Radweg

25

410

severo-západ

ano

Steinwald – Radweg

44

97

sever

ne

Fichtelnaab – Radweg

43

499

sever

ne

Wondreb – Radweg

22

263

sever

ne

43

684

sever

ne

52

794

Creussen - Radweg

45

482

severo - západní

ne

Zottbachtal – Radweg

27

355

východ

ne

Luhe-Lerau – Radweg

34

361

centrální

ne

Pfreimdtal – Radweg

56

674

východ

ano

77

665

88

806

52

381

Wallenstein – Radweg / Südroute Krönungsweg

Waldnaabtal – Radweg

Haidenaab – Radweg Bockl – Radweg

137

Paneuropa – Radweg

Schwarzachtal

-

Radweg

Radweg Aschatal – Radweg

–

centrální severo-západní východo centrální

ne ne ne ano

87

422

jiho - západní

ne

125

1631

jiho-východní

ano

97

900

24

150

jih

ne

32

144

východ

ne

Freundschaftsweg Regen-Schwarzach

severo –

ne

centrální

SchwarzachtalBöhmischer

centrální

281

(1537) Naabtal – Radweg

severo -

východocentrální

ano

Naab-Regen – Radweg

32

95

jih

ne

Regental - Radweg

165

2173

jih

ano

Iron Curtain – Trail /

151

998

severo - jižní

ano

EUROVELO 13

(7650)

Zdroj: Oberpfälzer Wald Radmagazin, zpracování vlastní