VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Romana Lencová Vývoj lázeňství po roce 1989 v Karlových Varech

Bakalářská práce

2014

Vývoj lázeňství po roce 1989 v Karlových Varech Bakalářská práce

Romana Lencová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Věra Fišerová Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-06-12 Datum obhajoby bakalářské práce: 2014 E-mail: [email protected]

Praha 2014

2

Bachelor´s Dissertation

Development at a spa after year 1989 in Karlovy Vary

Romana Lencová

The Institute of Hospitality Management in Pratur 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Mgr. Věra Fišerová Date of Submission: 2014-06-12 Date of Thesis Defense: 2014 E-mail: [email protected]

Prague 2014

3

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Vývoj lázeňství po roce 1989 v Karlových Varech zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

………………… Romana Lencová V Praze dne 5. 6. 2014

4

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Věře Fišerové, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

5

Abstrakt Lencová, Romana. Vývoj lázeňství po roce 1989 v Karlových Varech. Bakalářská práce Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 55 stran. Tato bakalářská práce se zabývá vývojem lázeňství v Karlových Varech a jeho moţným rozvojem. Cílem práce bylo zjistit, jakým směrem se lázeňství v tomto městě vyvíjí a co by bylo dobré a moţné v dané oblasti změnit a na jaké ukazatele se případně zaměřit, aby tato lokalita byla i nadále přitaţlivá pro návštěvníky jak tuzemské, tak zahraniční. Při zpracování jsem pouţila metody: sběr dat, jejich třídění, hodnocení a analýzu. Vyhodnocením těchto metod jsem došla k závěru, ţe Karlovy Vary díky lokalitě a specifickému sloţení přírodních termálních vod jsou velmi významnou destinací lázeňského cestovního ruchu. Z podrobné analýzy vyplývá, ţe je vhodné se zaměřit především na rozvoj lázeňských a doplňkových sluţeb, a zatraktivnit danou lokalitu pro mladší populaci. Klíčová slova: cestovní ruch, Karlovy Vary, lázeňství, přírodní léčivé zdroje, termální prameny Abstract This thesis deals with the development of spas in Karlovy Vary and its potential development. The aim of the study was to determine which direction the spas in this city develops and what would be good and be in the field of change and what indicators shall be focused to this site continued to be attractive to visitors both domestic and foreign. In the process I used methods: data collection, classification, evaluation and analysis. Evaluation of these methods, I concluded that Karlovy Vary due to the location and the specific composition of natural thermal waters are very important destination for spa tourism. A detailed analysis shows that it is appropriate to focus primarily on the development of spa and ancillary services, and more attractive location for the younger population. Keywords: Karlovy Vary, natural healing resources, the spa, thermal springs, Tourism

6

Obsah Úvod……………………………………………………………………………………….10 1.1 Vymezení pojmu cestovní ruch……………………………………………….…….11 1.1.1 Význam cestovního ruchu……………………………………………….…….11 1.1.2 Předpoklady cestovního ruchu…………………………………………….….12 1.2 Vymezení pojmu lázeňství………………………………………………….…….…13 1.2.1 Význam lázeňství……………………………………………...…...………13-14 1.3 Historie lázeňství v Čechách…………………………………………………...……15 1.3.1 Lázně do roku 1914………………………………………………...………15-17 1.3.2 Lázně od roku 1914 do roku 1945……………………………………...….17-18 1.3.3 Lázně od roku 1945 do roku 1989…………………………………………18-20 1.3.4 Lázně po roce 1989……………………………………………...………….…20 1.4 Vznik karlovarského lázeňství……………………………………………......…21-23 2.1 Lokalizační předpoklady lázeňského cestovního ruchu………………………..…24 2.1.1. Přírodní předpoklady…………………………………………………........…24 2.1.2 Termální prameny…………….…...………………………………………24-25 2.1.3 Charakteristika vody…………….…...………………………………………..25 2.1.4 Minerální prameny…………….……...……………………….…..………25-29 2.1.5 Metodika karlovarské léčby………...………………….……………….…29-30 2.1.6 Kulturně historické předpoklady…………………………………….….…30-34 2.2 Realizační předpoklady lázeňského cestovního ruchu……………………………35 2.2.1 Dopravní infrastruktura……………………………………………………….35 2.2.2 Silniční doprava………………………….…………………………...…….…35 2.2.3 Ţelezniční doprava……………….…...…………………………………...….35 2.2.4 Letecká doprava……………….………………………………….....………..35 2.2.5 Infrastrukturální předpoklady…………………………………………..……..36 2.2.6 Ubytovací a stravovací sluţby………………………………………….…36-37 2.3 Selektivní předpoklady lázeňského cestovního ruchu…………………………….38 2.3.1 Politické předpoklady……………………………………………...………….38 2.3.2 Administrativní předpoklady……………………………………...………38-39 2.3.3 Personální předpoklady…………………………………………….…………40 2.3.4 Demografické předpoklady…………………………………………..……….40

7

2.3.5 Ekologické předpoklady…………………………………………………..…..41 2.3.6 Negativní vliv cestovního ruchu na ţivotní prostředí………………………...41 2.3.7 Pozitivní vliv cestovního ruchu na ţivotní prostředí…...…………….……….41 2.3.8 Vliv ţivotního prostředí na cestovní ruch…………………………………41-42 2.4 Analýza SWOT moţností celkového vývoje lázeňství…………………….………..43 2.4.1 Silné stránky…………………………………………………………………..43 2.4.2 Slabé stránky………………………………………………………………….43 2.4.3 Příleţitosti……………………………………………………………...….43-44 2.4.4 Hrozby……………………………………………………………………..….44 3.1 Návrhy a moţná opatření rozvoje lázeňství v Karlových Varech…………..…45-46 Závěr…………………………………………………………………………………..47-48 Literatura…………………………………………………………………...…………49-50 Přílohy…………………………………………………………………………………51-55

8

Seznam zkratek Be

Berylium

Li

Lithium

Br

Brom

Mg

Hořčík

Ca

Calcium

mg

miligram

Cl

Chlor

Mgr.

magistr

CO2

oxid uhličitý

ml

mililitr

CSc.

kandidát věd

MM

Magistrát města

Cu

měď

Mn

Mangan

č.

číslo

MUDr.

doktor medicíny

ČR

Česká republika

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

ČSÚ

Český statistický úřad

Na

Sodík

doc.

docent

NO2

oxid dusnatý

F

Fluor

NO3

oxid dusičitý

Fe

Ţelezo

PH

potenciál vodíku

HasO2

Arsonite

ROH

revoluční odborové hnutí

HBO2

kyselina boritá

s.

strana

HCO3

hydrogenuhličitan

Sb.

sbírka

HDP

hrubý domácí produkt

SO4

síran

HPO4

kyselina fosforečná

Sr

Stroncium

HS

Hassium

SSSR

Svaz sovětských socialistických republik

H2SiO3 kyselina křemičitá I

Jód

uranyl

UO2

UNWTO United Nations World Tourism

K

Draslík

kol.

kolektiv

KV

Karlovy Vary

l

litr

Zinek

Zn

9

Úvod Lázeňství má v Karlových Varech díky specifickému sloţení přírodních léčivých zdrojů dlouholetou tradici a získalo si věhlas po celém světě. Pro návštěvníky jde celkově o lákavou destinaci. Bohuţel i přesto se lázně dostaly v posledních letech do váţných ekonomických problémů. Cílem této práce je především popis a analýza předpokladů vývoje lázeňského cestovního ruchu v Karlových Varech. Na základě analýzy se určí moţnosti dalšího rozvoje a navrhnou se opatření pro jeho realizaci a zlepšení současné situace. V zájmu naplnění cíle bakalářské práce je práce rozdělena do tří částí. První část je zaměřena na vymezení pojmů cestovního ruchu a lázeňství, jejich význam a předpoklady cestovního ruchu. Následuje historie lázeňství v Čechách a v samotných Karlových Varech. Druhá část je rozdělena do několika (sub)kapitol, které blíţe analyzují lokalizační předpoklady, realizační předpoklady a selektivní předpoklady vývoje lázeňského cestovního ruchu. Při práci byly pouţity metody sběr dat, jejich třídění, hodnocení a následná analýza, kterou se zjistili silné a slabé stránky dané lokality. Ve třetí části se shrnují získané poznatky a uvádí se moţnosti a opatření vedoucí k eliminaci slabých stránek.

Nejdůleţitější informační zdroje HANYKOVÁ, E. 2011. Karlovarští lázeňští lékaři. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdruţení ve spolupráci s kolegiem karlovarských lázeňských lékařů, 2011. 252 s. PÁSKOVÁ, M.;ZELENKA, J. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 432 s. ŠOLC, P. 2001. Karlovarská lázeňská léčba a medicína na přelomu 20. a 21. století. Praha: Galén, 2001. 95 s. ISBN 80-72620-46-0. VYLITA, B. a kol. 1991. Nové poznatky o karlovarské zřídelní struktuře. Praha: Ústřední ústav geologický, 1991. 107 s. ISBN 80-7075-021-9.

10

1.1 Vymezení pojmu cestovní ruch Výkladů tohoto pojmu existuje mnoho. Uvedu zde proto definici dle Výkladového slovníku cestovního ruchu který uvádí, ţe cestovní ruch je: „komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se sluţbami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto sluţby zajišťují, aktivit spojených s vyuţíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně-správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity. Toto pojetí cestovního ruchu rozšiřuje statisticky zaměřené vymezení UNWTO, vycházející z definice účastníka cestovního ruchu. Aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle neţ jeden rok za účelem trávení volného času či jiným účelem.“1 Cestovní ruch a jeho charakter pozitivně zasahuje do řady dalších odvětví ekonomiky.

1.1 .1 Význam cestovního ruchu Ekonomický -

vytváří turistickou rentu

-

podílí se na hrubém domácím produktu

-

přispívá k zajištění pracovních příleţitostí

-

podílí se na platební bilanci

Sociální -

přispívá k vzájemnému poznání a souţití mezi národy (akulturace, transkulturace)

-

přispívá k cestování určité skupině obyvatel za něčím příjemným

-

slouţí jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka

Vliv na ţivotní prostředí a místní komunitu -

tvrdý cestovní ruch (není citlivý k místní komunitě – masový, charterový, organizovaný cestovní ruch)

-

měkký cestovní ruch ( snaţí se vnímat místní komunitu – neorganizovaný cestovní ruch)2

1

PÁSKOVÁ, M.;ZELENKA, J. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 432 s. [s. 45] 2 ATTL, P. 2012. Cestovní ruch – přednášky.

11

1.1.2 Předpoklady cestovního ruchu Jedná se o souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu3. Předpokladům, které se hodí pro danou lokalitu, se budu podrobněji věnovat v analytické části bakalářské práce. Tabulka 1 - Funkčně-chronologické členění (P.Mariot) Předpoklady cestovního ruchu selektivní předpoklady

lokalizační předpoklady

realizační předpoklady

politické

kulturně-historické

komunikační

administrativní

přírodní

infrastrukturální

demografické urbanizační sociologické ekologické personální Zdroj: Výkladový slovník cestovního ruchu,s.232

3

PÁSKOVÁ, M.;ZELENKA, J. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 432 s. [s. 231-2]

12

1.2 Vymezení pojmu lázeňství Pojmem lázeňství vnímáme souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů, realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s vyuţíváním síly přírodních léčivých zdrojů, přírodních krás i kulturního prostředí.4 V České republice je součástí zdravotního systému, který je řízen ministerstvem zdravotnictví.

1.2.1 Význam lázeňství Za primární význam lázeňství lze povaţovat zdravotní význam. Jedná se o léčení, prevenci nebo edukaci (kouření, obezita). Účastníci lázeňského cestovního ruchu jsou motivováni zlepšováním vlastního zdravotního stavu, tělesné i psychické kondice a jedná se tedy o podstupování léčebných kúr, procedur a terapií s vyuţitím přírodních léčivých zdrojů v místě příslušného přírodního léčivého zdroje pod lékařským vedením (balneoterapie). Moderním trendem současné doby jsou kondiční a preventivně-zdravotní pobyty v lázních, kdy nejde pouze o léčebný charakter pobytu, ale o zdravý ţivotní styl jako například wellness. Wellness je slovo pocházející z anglického spojení well-being, coţ znamená celkově vyváţený tělesný i mentální stav člověka. Wellness pobyty jsou připraveny tak, aby člověka navedly ke zdravějšímu stylu ţivota, a to ve všech sférách. Jedná se jak o procedury, tak optimální výţivu a aktivní pobyt. Dalším důleţitým významem lázeňství, který svým způsobem navazuje na zdravotní význam, je význam společenský. Ten se podílí na celkovém rozvoji osobnosti a vytváří specifický ţivotní styl. Environmentální význam lázeňství spočívá na ochraně ţivotního prostředí, přírodních léčivých zdrojů a lázeňských zón. Přírodními léčivými zdroji jsou přirozeně se vyskytující minerální vody, plyny, peloidy a klimatické podmínky, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné vyuţití, a o této skutečnosti bylo Ministerstvem zdravotnictví na základě odborných posudků vydáno osvědčení. Podle vyhlášky MZ ČR č. 423/2001 Sb., se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

4

PÁSKOVÁ, M.;ZELENKA, J. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 432 s. [s. 158]

13

a další podrobnosti jejich vyuţívání, poţadavky na ţivotní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náleţitosti odborného posudku o vyuţitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům a o stavu ţivotního prostředí přírodních léčebných lázní.5 Ekonomický význam lázeňství je prospěšný v celorepublikovém měřítku, jelikoţ se jedná o daňové odvody do státního rozpočtu, podílí se na tvorbě HDP a na zvyšování zaměstnanosti. Lázeňskou péčí se rozumí soubor zdravotnických činností a postupů, včetně léčebné rehabilitace a výchovy ke zdravému způsobu ţivota, vedoucích k prevenci onemocnění, navrácení a upevnění zdraví nebo stabilizaci nemoci s cílem maximálního zmírnění jejích důsledků, prodlouţení a zlepšení kvality ţivota. Tím se sniţují léčebné výkony v nemocnicích a klesá spotřeba léků. Regionální význam lázeňství se nejvíce dotýká obyvatel ţijících v dané oblasti. Vytvářejí se pracovní místa, zvyšují se podnikatelské příleţitosti,dochází ke zlepšení primární infrastruktury a také kulturní infrastruktury a kulturního prostředí.

5

JANDOVÁ, D. 2009. Balneologie. Praha: Grada, 2009. 404 s. ISBN 978-80-247-2820-9. [s. 8]

14

1.3 Historie lázeňství v Čechách 1.3.1 Lázně do roku 1914 V dobách, kdy byl člověk úzce spjat s přírodou a zcela na ní závisel, si pro ţivot vybíral místa, která mu poskytovala obţivu, vodu a úkryt. V krajině narazil na vody odlišné od běţně známých teplotou, chutí, zbarvením, sílou vývěru i zvuky. Zvláště pak teplé prameny projevující se stoupajícími parami nebo tryskáním do výše ho musely přitahovat. Za delšího setrvání na jednom místě člověk rozpoznal, které prameny pomáhají při hojení ran nebo zmírňují bolesti. V českých zemích bylo ve středověku mnoho pramenů, které se vyuţívaly při zdravotních potíţích. Písemně doloţená existence lázní je v Čechách pouze v Teplicích a Karlových Varech. Ze 16. století pocházejí první práce zaměřené na prameny a lázně v Čechách a na Moravě. Podle popisu a dalších písemných zpráv je zřejmé, ţe koupele probíhaly ve velmi prostých podmínkách. Například v jeskyni, ve vykopaných jámách vyloţených větvemi nebo rohoţemi a nebo ve zděných nádrţích. Prostřednictvím vědeckých spisů psaných v latině se šířily informace o lázních daleko více neţ dříve a napomáhaly lékařům vybrat pro nemocného lázně na základě nových poznatků, nejen podle ústních referencí. Za třicetileté války mnoho míst ukončilo nebo přerušilo provoz. Po zklidnění poměrů byly lázně obnovovány, ale chodily do nich jen niţší vrstvy obyvatelstva. Ve druhé polovině 17.století se zájem o léčebné lázně obnovil a leckde byly ke zvládnutí provozu vydány lázeňské řády usměrňující chování návštěvníků. Určovaly nejen způsob zamluvení koupelí, dobu pobytu, ale také vhodné oblečení. V souvislosti se snahami rakouského státu o racionální zuţitkování domácího přírodního bohatství pověřila císařovna Marie Terezie v roce 1772 profesora chemie na vídeňské univerzitě Johanna Nepomuka Crantze soupisem a rozborem léčivých pramenů. Práce měla přispět k tomu, aby cizí minerálky byly nahrazeny domácími vodami s podobnými vlastnostmi. Crantz se svými spolupracovníky prozkoumal 656 zdrojů minerálních vod a výsledky zveřejnil ve svém díle, poprvé v takovém územním rozsahu evidujícím minerální a termální prameny a hodnotícím jejich účinnost. Četným pramenům se zde dostalo poprvé zveřejnění, případně odborného uznání léčivých vlastností. Kniha

15

představovala oficiální katalog léčivých pramenů a jejich balneologického vyuţití a lékaři ji dlouho pouţívali.6 Druhou polovinu 18.století zasáhl ţivotní styl odbiv ke klasickému antickému ideálu a jako reakce na něj přišlo romantické hnutí s objevováním středověku a národních tradic, vyzdvihujících lidskou volnost, emoce, kult přírody a její estetické hodnoty. Vyznavači těchto myšlenek našli v lázeňském prostředí zalíbení, odpovídající jejich smyslu pro estetično a zároveň mohli pobyt zdůvodňovat oprávněnou péčí o zdraví. Skoro na kaţdém panství se nacházely alespoň jedny malé lázně, většinou časem zanikly nebo se naopak rozrostly na skutečné lázeňské podniky. Především však získaly na významu místa tvořící s Karlovými Vary proslulý trojúhelník západočeských lázní. K roku 1793 se datuje oficiální zaloţení Františkových Lázní a v roce 1808 byla zahájena první lázeňská sezóna v Mariánských Lázních. Obě místa rostla podle předem vypracované urbanistické koncepce a velkorysé parkové a terénní úpravy z nich činily zahradní města. Dobře udrţovaná lázeňská místa s klasicistní architekturou obytných a lázeňských domů, s kolonádami a s pavilóny nad prameny stavěnými v gotickém, orientálním nebo antickém stylu, se zelení parků prostupujících do kultivované krajiny, s udrţovanými cestičkami lákajícími ke krátkým či delším procházkám vyhovovaly těm, kteří byli prodchnuti city k přírodě, ale nechtěli se vzdát jistého pohodlí. Zvýšenou návštěvnost umoţnily lepší silnice a pravidelná dopravní spojení. Svá oblíbená místa měly panovnické rodiny, pro šlechtu a pro zámoţné měšťanstvo se stal pobyt v lázních neodmyslitelnou součástí ţivotního stylu. V tomto období také dosáhla vodoléčba veliké obliby. Nesmírně ji zpopularizoval sedlák ze Slezského Gräffenbergu (Jeseník) Vinzenz Priessnitz (1799-1851), který léčil úrazy, chronické zaţívací potíţe, nervová onemocnění a další nemoci razantními koupelemi v chladné vodě, střiky, potními zábaly, tvrdou dietou a vyuţíval téţ pohybovou léčbu a léčbu prací. Druhým slavným léčitelem byl bavorský farář Sebastian Kneipp (1821-1897), který proslul svými vodoléčebnými kúrami a doporučovaným pobytem na čerstvém vzduchu s pověstným broděním v rose a ve sněhu. Priessnitz a Kneipp získali mnoho stoupenců a zájem o tento druh léčby vedl k zakládání vodoléčebných ústavů v mnoha zemích. V Čechách vznikly v roce 1839 Lázně

6

BUDINSKÁ, J.;ZERJATKE, P. 2006. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006. 164 s. ISBN 80-85321-43-2. [s. 37]

16

Jeleč u Levína jako druhý nejstarší vodoléčebný ústav v rakouské monarchii a v roce 1842 Lázně Sedmihorky u Trutnova. V 19. století došlo k velikému rozvoji medicíny a přírodních věd. Vzniká nový vědní obor – balneologie, který se zabývá výzkumem přírodních léčivých zdrojů a jejich účinků na lidský organismus. Léčba v lázních stále častěji probíhala pod lékařským dohledem a ke koupelím a pitným kúrám se připojovaly další procedury jako mechanoterapie, masáţe, elektroléčba a nápravný tělocvik. Úspěšnost balneologických výzkumů se odráţela ve vzniku nových lázeňských míst jako například v roce 1878 v Bílině nebo v Luhačovicích a v roce 1883 v Třeboni. Roku 1902 se zakládají radonové lázně v Jáchymově.Vyvíjely se nové metody při léčení cévních a srdečních chorob a to tzv. uhličité koupele v přírodních kyselkách, které si získaly obrovský ohlas v lázních Poděbrady, které vznikly roku 1908. Nejvyššího vrcholu dosáhlo lázeňství na přelomu 19. a 20. století. Velká lázeňská města budovala hotely palácového typu, rozšiřovala parky, stavěla kolonády, honosné společenské budovy a divadla. Pobyt v lázních byl záleţitostí prestiţe a reprezentace. Lidé přijíţděli do lázní předvést své bohatství a léčebná stránka ustupovala do pozadí.

1.3.2 Lázně od roku 1914 do roku 1945 Vypuknutím první světové války zanikla „zlatá éra“ lázeňství. Mnohé lázně slouţily k léčení raněných a nemocných vojáků a některé zaváděly rekvalifikační kurzy pro válečné invalidy, aby jim pomohly najít nové pracovní uplatnění. Lázeňským městům tato doba přinesla sníţení příjmů a výstavba a modernizace zcela stagnovaly. V prvních poválečných letech se mnoho lázní potýkalo s nedostatkem financí. Jelikoţ se v lékařství uplatňovaly přesnější diagnostické metody a přístroje, lázně ztrácely ty pacienty, pro které byly koupele nebo pitná léčba jedinou nadějí, jak zlepšit svůj zdravotní stav. Přesto se nacházelo v Československé republice okolo 60 lázeňských míst. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století pokračovala výstavba nových lázeňských objektů a hotelů například v Luhačovicích, v Bohdanči, v Karlově Studánce. Dokonce v roce 1929 byly zaloţeny nové Lázně Bludov zaměřené na léčení revmatismu a pohybový aparát. V Poděbradech byl v roce 1926 zřízen první ústav pro léčení vad srdce a cév. Velký úspěch zaznamenaly Janské Lázně, kde v roce 1935 vznikla první léčebna dětské obrny podle vzoru lázní Warm Springs ve Spojených státech amerických. Hospodářská krize, která zasáhla v letech 1929-1933, dopadla i na lázně. Klesal počet návštěvníků, a tím se sniţovaly příjmy majitelů lázní, kteří se snaţili najít řešení v nabídce

17

cenově výhodných léčebných pobytů, v pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí. Mnohé plány a představy o rozvoji lázní zhatil koncem 30. let politický vývoj v Evropě. Pohraniční území Čech a Moravy podle Mnichovské dohody ze září 1938 připadlo Německé říši. V tomto území se nacházely významné lázně Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Teplice, Janské Lázně, Lázně Jeseník a jiné. Podle zákonů Německé říše byly budovy a lázeňská zařízení ţidovských majitelů zabavena a stejná opatření vstoupila v platnost po 15. březnu 1939 na celém území Protektorátu Čechy a Morava. Po vypuknutí druhé světové války v září 1939 se lázně dostaly do obdobné situace jako za války předchozí. Budovy slouţily jako lazarety pro vojáky z fronty. Do lázeňských míst byly přemístěny nemocnice z Berlína a Dráţďan, byly sem evakuovány děti z německých měst ohroţených bombardováním a v posledních dvou letech před koncem války je zaplnili váleční uprchlíci.

1.3.3 Lázně od roku 1945 do roku 1989 V květnu roku 1945 probíhá odsun německého obyvatelstva z pohraničí. V roce 1947 zůstává v Československu 185 000 němců antifašistů, osob ze smíšených manţelství nebo osoby, které byly v průmyslu nenahraditelné. Nastává osidlování pohraničí a zároveň se vydává dekret č. 106 o konfiskaci nepřátelského majetku. V roce 1948 přichází změna v podobě zákona č. 125/1948 o znárodnění přírodních léčivých zdrojů, kdy stát získal výhradní právo na jejich vyuţití. Správu lázní a majetku souvisejícího s přírodními léčivými zdroji převzaly Československé státní lázně a zřídla. Část lázeňských budov byla převedena do vlastnictví Ústřední národní pojišťovny (později Ústřední správa lázní, sanatorií a zotavoven ROH). Další významnou změnu přinesl zákon č. 103/1951 o jednotné preventivní a léčebné péči pracujících, kterým byly lázně začleněny do zdravotnických zařízení. Z lázeňského hosta se stal pacient, který podle výkladů zákona byl do lázní vyslán proto, ţe léčení nezbytně potřeboval. Lázeňská péče se hradila z prostředků nemocenského pojištění a státní zdravotní správy, z podpůrných fondů podniků, nebo si ji platili nemocní sami. Doporučení k léčbě vydával ošetřující lékař, ale pokud se jednalo o samoplátce, vyjadřovaly se k němu orgány Revolučního odborového hnutí a přidělení či odmítnutí poukazu nespočívalo jen v míře nemoci, ale také v pracovní a politické angaţovanosti.

18

Nejvýznamnějším lázeňským místům vláda vydala lázeňské statuty, v nichţ se vymezoval rozsah chráněného lázeňského území a určovaly základní povinnosti místních či městských národních výborů vzhledem k udrţení a rozvoji lázní. Přes zákonná ustanovení o ochraně přírodních léčivých zdrojů a lázeňského prostředí dopadaly na lázně negativní následky industrializace a zvláště v místech leţících nedaleko uhelných pánví byla ohroţena kvalita léčivých zdrojů. Od ledna 1957 byla veškerá lázeňská zařízení podřízena jedinému provozovateli, Československým státním lázním. Jednotlivé lázeňské léčebny v krajích byly spravovány ředitelstvím lázeňské organizace, sídlícím obvykle v největším lázeňském místě územního celku. Důraz na medicínskou sloţku činil z léčeben zařízení, v nichţ mělo být vše podřízeno léčení a odpočinku nemocných. Komplexní lázeňská léčba zahrnovala pouţití přírodních léčivých zdrojů a dalších procedur, léčebnou výţivu, vytváření vhodných návyků ţivotosprávy a její důleţitou součástí bylo příznivé působení celého prostředí a kulturní péče. Československé lázně měly dobrou úroveň, lékaři a balneologové sledovali nejnovější vědecké poznatky o lázeňské léčbě a podle svých sil a příznivých okolností je zaváděli do praxe. Na přednáškách lékaři vysvětlovali pacientům příčiny a průběh nemocí a seznamovali je s tím, jak sami mohou přispět ke zlepšení nebo udrţení zdraví. V léčebnách se pořádaly komorní literární, hudební a zábavné pořady, kulturní referenti organizovali výlety, návštěvy divadel, koncertů a památek. Zaměstnanci se snaţili vytvořit příjemné prostředí, tak důleţité pro psychické naladění pacienta, nebylo ale v jejich silách odstranit z lázeňského prostředí všechny rušivé prvky, ať uţ to byl hluk, prašnost nebo znečištěné ovzduší. Lázeňství jako součást centralisticky řízené zdravotní péče bylo závislé na prostředcích uvolněných státem a ty nedosahovaly výše, kterou by jednotlivé lázně naléhavě potřebovaly. Budovy a technika byly zastaralé a neodpovídaly potřebám moderního provozu. Sluţby ubytovací a stravovací se v jednotlivých léčebnách příliš nelišily. Byly provozovány podle daných norem a nevycházely vstříc individuálním potřebám. Od 60. let se začaly rekonstruovat lázeňské objekty a stavět nové. Vzniklo například revmatologické sanatorium v Třeboni a Jáchymově. Vybudovala se dětská léčebna v Janských Lázních nebo léčebný dům v Jeseníku.7

7

BUDINSKÁ, J.;ZERJATKE, P. 2006. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006. 164 s. ISBN 80-85321-43-2. [s. 58-59]

19

V roce 1950 se při rekonvalescenci dětí postiţených epidemií černého kašle v Lázních Kynţvart potvrdil nápadný léčebný efekt místních klimatických podmínek a lázně se od té doby specializují, jako jediné lázně v ČR, pouze na léčbu dětí.

1.3.4 Lázně po roce 1989 Po změně politického systému v Československu a v souvislosti s restrukturalizací ekonomiky se lázeňství muselo vyrovnat s mnohými problémy. Od roku 1990 začala privatizace většiny lázeňských léčeben a jejich další existence byla závislá na ekonomické soběstačnosti a na tvorbě zisku. Na nové podmínky nebyly lázně připraveny. Chyběly zkušenosti, jak sladit rozvíjení léčebné stránky s finanční efektivitou. Pod tlakem ekonomických poţadavků se soukromé lázeňské podniky zaměřily na komerční aktivity a na získání co největšího počtu klientů. Jelikoţ byly lázně v předchozích desetiletích odtrţeny od vývoje v západní Evropě, jejich rekonstrukce či modernizace se málokdy vyrovnala úrovni obdobných míst ve vyspělých zemích. Po rozdělení Československé federativní republiky v roce 1993 ztrácejí české lázně velkou část pacientů ze Slovenska. V tomto období začínají lázně usilovat o nové klienty, z pacienta se opět stává lázeňský host. Lázně investují značné prostředky do rekonstrukcí historických objektů, (lázeňským účelům začaly slouţit i budovy, které měly dlouhý čas jiné vyuţití), staví se nové lázeňské ústavy. Zrušením státního monopolu lázní a pluralita forem vlastnictví vedla ke konkurenci a vyhledávání nových forem podnikání. Lázně kromě léčby dané indikačním seznamem pro lázeňskou péči začínají nabízet relaxační krátkodobé pobyty, speciální pobyty pro manaţery, pro rodiny, mladé lidi, seniory, programy pro ţeny, odtučňovací kúry a sportovní pobyty. Obce si uvědomují moţnosti, které jim poskytuje existence lázní a vyuţívají jejich dobrého zvuku i ve svůj prospěch. Zdůrazňují tradice, opravují historické budovy, snaţí se vytvářet příjemnou atmosféru místa a posilují rozvoj lázeňského turismu. Lázeňská léčba se v České republice dostává na úroveň vyspělých států Evropy. Můţe se s nimi poměřovat kvalitou vybavení v léčebnách, balneoterapií i vstřícností lázeňského personálu vůči klientům. V únoru roku 2007 dokonce vznikají na území České republiky nové lázně Lednice.

20

1.4 Vznik karlovarského lázeňství Ve 13. století se na území dnešních Karlových Varů rozkládala královská obora, patřící k hradu Loket, ohraničena řekami Ohře a Teplá. Počáteční doba objevení Vřídla je zahalena do mlh, písemně se nedochovala. Podle pověsti prameny objevil (kolem roku 1350) Karel IV., kdyţ na lovu jelena jeden ze psů spadl do tůně, z níţ tryskala horká voda. Usoudil, ţe tato voda můţe zahnat mnohé nemoci a sám si v ní léčil bolavé nohy. Roku 1370 udělil císař a král Karel IV. jiţ stávajícímu městu Karlovy Vary „svobody, práva a zvyklosti, které město Loket donedávna spravedlivě mělo a dodrţovalo.“8 O výsadním postavení tohoto města jako lázní svědčí privilegium z roku 1401, kterým Václav IV. udělil vzácné právo azylu. Oba panovníci tak zaručili jeho nerušený vývoj. Známost Karlových Varů jako lázní se šířila převáţně jen ústním podáním a zprávami návštěvníků, kteří zde byli. Z roku 1522 pochází nejstarší monografie o Karlových Varech, kterou sepsal lékař Wenzl Payer (1487-1537). Autor zkoumal, co karlovarské vody obsahují, pro které choroby jsou vhodné, radil jak se mají nemocní připravit na koupel a pitnou kúru a jak má probíhat léčba a ţivotospráva v lázních. Lázeňskou léčbu pojal zcela komplexně a řada doporučení a postřehů platí dosud. Na popud tohoto lékaře se začala prosazovat pitná kúra. Původní léčba sestávala výhradně z přemíry koupelí, kdy se pacienti koupali 10 i více hodin. V 16. a 17. stolelí začala koupelová léčba ztrácet na přitaţlivosti. Naopak účinky pitné léčby se staly ţádoucí. Bohuţel se pilo opět veliké mnoţství. Aţ doktor David Becher začal omezovat pitné kúry na cca 2 litry denně. V roce 1711 se léčil v Karlových Varech car Petr Veliký a opětovně je navštívil v roce 1712. První lázeňská místa v Rusku byla zakládána z jeho popudu podle tohoto města. Po této návštěvě začaly do lázní jezdit i hosté z vyšších kruhů a Karlovy Vary získávají pověst šlechtických lázní a dochází k jejich postupnému rozkvětu. S rostoucí návštěvností bohatlo měšťanstvo a mohlo tak stále nákladnějšími stavebními úpravami zlepšovat tvářnost města. Financování těchto úprav zajišťoval i výnos z lázeňské taxy, jeţ byla zavedena v roce 1759. Zásadní význam pro modernizaci karlovarské balneologie mělo celoţivotní působení doktora Davida Bechera (1725-1792). Provedl vědecký chemický rozbor karlovarské 8

BOŘÍK, O. 2008. Fabian Summer: O lázních císaře Karla IV. Sokolov: Fornica Publishing, 2008. 107 s. ISBN 978-80-903918-9-5. [s. 94]

21

vody a jeho přičiněním se v roce 1764 začala vyrábět vřídelní sůl. Prosadil realizaci pokrokových léčebných metod, které si zachovaly platnost aţ do současnosti. Propagoval pití vody přímo u pramenů a časté procházky v průběhu léčby. Tyto zásady vedly v praxi k budování kolonád, promenádních cest, specializovaných zařízení a ke změně celého způsobu lázeňského ţivota. Dne 24. listopadu 1890 postihla lázně největší povodeň v historii Karlových Varů, která způsobila městu obrovské škody. Zničeno bylo na 400 obchodů a přes 200 domů bylo váţně poškozeno, řada z nich musela být následně strţena. Druhá polovina 19. století byla obdobím rozsáhlých stavebních prací a budováním moderních lázeňských kapacit. Vznikly dominantní lázeňské stavby například: Mlýnská kolonáda, Vřídelní kolonáda nebo honosný objekt císařských lázní. Rozsáhlá stavební činnost byla před první světovou válkou završena zbudováním mezinárodního hotelu Imperiál. Duchovní klima před rokem 1900 bylo ovlivňováno pobyty předních představitelů evropské kultury, vědy a politiky. Těsně před vypuknutím války dosáhly Vary největšího počtu návštěvníků ve své historii (70 935 osob). Válka narušila příliv lázeňských hostů a tím ochromila celý ţivot města. Po 1. světové válce byl sice lázeňský ţivot rychle obnoven, město však jiţ nikdy nedosáhlo předválečné návštěvnosti. Lázeňské kapacity byly roku 1926 rozšířeny moderním objektem Lázní VI. Mezi dvěma válkami patřily Karlovy Vary mezi města, v nichţ převaţovalo německé obyvatelstvo. Podle výpovědi paní Hany Sládkové-Koţeluhové ze Švýcarska víme: „Vary, to byl mondénní svět. Klidný, neuspěchaný. Kdyţ jsem se procházela po Staré Louce, tak to tam neskutečně vonělo. Korzovalo tam plno lidí, dámy v elegantních róbách, pánové v obleku s motýlkem a s nezbytným kloboukem a hůlčičkou. Butiky byly plné luxusního zboţí. Karlovy Vary to byl krásný ţivot, plný přátelství a pohody, hosté v lázních byli úplně jiní lidé neţ dnes…“ Dále se dovídáme, ţe ke společenskému ţivotu patřily pravidelné návštěvy dostihů, hraní golfu nebo tenisu.9 V říjnu roku 1938 byly Karlovy Vary obsazeny německým vojskem a připojeny k Německu. Druhá světová válka uvrhla město do neutěšených hospodářských poměrů. Během této doby se Vary změnily na jednu velkou nemocnici. Všechna lázeňská a hotelová lůţka obsadili ranění němečtí vojáci. Prohraná válka vedla mnohé nacisty 9

HANYKOVÁ, E. 2011. Karlovarští lázeňští lékaři. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdruţení ve spolupráci s kolegiem karlovarských lázeňských lékařů, 2011. 252 s. [s. 73]

22

k sebevraţdě, jiné k útěku za hranice, další byli odsunuti. Na výzvu vlády přicházeli do pohraničí první čeští osídlenci. Město se zvolna měnilo opět v lázně. V prvním poválečném roce měla značnou část domů v drţení Rudá armáda. V roce 1946 se omezila na sanatoria Imperiál, Richmond, Švýcarský dvůr a balneoprovozy Lázně I a Lázně VI. Lázeňské domy byly přidělovány národním správcům. V letech 1945-48 řídila lázeňství místní správní komise v čele s MUDr. Milanem Mixou, předválečným erudovaným a váţeným lázeňským lékařem. Později běh města řídil jednotný národní výbor, jemuţ pomáhala lázeňská komise. Po vytvoření národního podniku Československých státních lázní a zřídel došlo k zásadní změně. Na popud prof. MUDr. Josefa Švejcara, přednosty I. dětské kliniky v Praze, byla 1. ledna 1950 otevřena v Karlových Varech lázeňská pobočka této praţské kliniky. Úlohu lázeňské léčby také významně podpořil první poválečný mezinárodní gastroenterologický sjezd, na který se dostavilo velké mnoţství lékařských odborníků a vědců z celého světa. Všichni se kladně vyjádřili k zásadám lázeňské léčby chorob zaţívacího traktu, tím velmi stoupl zájem o lázeňskou léčbu přírodními zdroji. Dne 1. listopadu 1951 se slavnostně otvíralo nové sanatorium Thomayer. Jeho primářem byl jmenován MUDr. Karel Bureš, který přišel z Českých Budějovic. Přednesl jasnou, promyšlenou představu o fungování a vedení lázeňského ústavu, včetně stanovení domácího řádu, postupů léčby a rozdělení pacientů do kategorií podle jejich zdravotního stavu. Připomněl, ţe v lázních nejde jen o léčení, ale i o prevenci, čili je třeba naučit pacienty, kterak nemocem předcházet. Závaţným mezníkem se stal rok 1957. Z města zmizela rekreace ROH a její domy dostávají do správy Československé státní lázně. Ministerstvo zdravotnictví SSSR vrátilo tohoto roku českému státu sanatorium Imperial. Vznikají proto v Karlových Varech dvě samostatné organizace: České státní lázně a Lázeňská sanatoria Imperial. Bohuţel peníze, které lázně vydělávaly, nebyly investovány zpět do jejich rozvoje, nýbrţ se vyuţívaly pro rozkvět jiných lázeňských míst, zejména na Slovensku. V 60. letech byla vypsána architektonická soutěţ na výstavbu hotelu Thermal. V roce 1968 se slavnostně kladl základní kámen a téměř po 8 letech došlo k jeho dokončení. Po roce 1989 nastala atomizace lázní. Bylo zrušeno lázeňské ředitelství a byly zprivatizovány lázeňské léčebny a sanatoria. Vytvořily se menší lázeňské celky, jejichţ majitelé z valné části dávají přednost marketingu před klasickou lázeňskou léčbou.

23

V předchozí kapitole jsem rozdělila předpoklady cestovního ruchu podle funkčněchronologického členění a v této kapitole je budu podrobněji zkoumat a analyzovat.

2.1 Lokalizační předpoklady lázeňského cestovního ruchu 2.1.1 Přírodní předpoklady Rozvoj lázeňství v Karlových Varech od skromných začátků ve 14. století aţ po dnešní světové lázně závisel na vyuţití zdejších termálních vod. 2.1.2

Termální prameny

Za svůj vznik a existenci vděčí karlovarské prameny souhrnu příznivých geologických podmínek. Jde především o vhodné tektonické poměry, tedy existenci otevřených zlomů a celých zlomových pásem. Karlovy Vary leţí na rozhraní dvou základních stavebních jednotek Českého masívu, a to krušnohorské a tepelsko-barrandienské. Krušnohoří bylo kdysi spojené v jeden celek s plochými oblastmi. Ve třetihorách se do této krajiny začalo přenášet napětí alpínského vrásnění. Stlačovaný horský masiv se začal mírně vydouvat, praskat a střed jeho klenby zajel jako klín do hlubiny. Trhliny, po kterých kry posouvaly dolů, nahoru nebo do stran, slouţily jako přírodní dráhy pro čedičové magma. Zároveň jsou tyto praskliny komunikačními drahami, kudy vystupují z hlubin země plyny. „ Zdejší termální voda má svůj prapůvod v obyčejném dešti. Určitá část vody z atmosférických sráţek se vsakuje do země a stává se z ní voda podzemní. Na Karlovarsku část podzemní vody sestupuje po nesčetných puklinách, trhlinách a zlomech v ţule aţ do velkých hloubek, kde se setkává s plyny, ohřívá se a plyny ji spolu se zemským teplem vynášejí k povrchu. Jelikoţ je teplá, rozpouští horniny a louhuje z nich minerály.“10 Obavy, ţe dojde odnosem minerálních látek ke vzniku velkých dutin, jsou zbytečné. I kdyţ prameny vynesou za den na povrch spolu s vodou okolo 20 tun rozpuštěných minerálních solí, tyto látky voda získává z milionu drobných puklin. Úbytek hmoty je proto rozloţen na ohromnou plochu, takţe je vlastně zanedbatelný. Je to vlastně dokonalá továrna na horkou minerální vodu. Vše funguje zcela rovnoměrně, pravidelně. Díky stejné 10

MIKŠÍČEK, P. 2009. Tváře Krušnohoří. Sokolov: Fornica Graphics, 2009. 654 s. ISBN 978-80-87194-072. [s. 109-110 Petr Rojík]

24

teplotě a rychlosti proudění se voda obohacuje o stejné mnoţství minerálních solí. Pochopitelně dochází k výkyvům ve vydatnosti termy a to jak u jednotlivých karlovarských pramenů, tak i u celkové vydatnosti celé zřídelní struktury. Odpovídá to měnícím se hodnotám atmosférických sráţek. Moderní izotopové analýzy dokázaly, ţe doba mezi vsakem dešťové vody do země a jejím opětným vývěrem činí tisíce let. Z toho je vidět, ţe obavy ze zániku karlovarských pramenů jsou zbytečné. Prameny v Karlových Varech se vyznačují jednotným chemismem a jeden od druhého se liší jen minimálně. V podstatě jde o jedno a totéţ zřídlo s několika „vývody“ ochlazenými na různou teplotu (od 73°C do 30°C). Charakteristickým znakem karlovarských vod je velmi nízký obsah ţeleza a zvýšená přítomnost kyseliny křemičité a fluoru. Výstup karlovarské termy doprovází plynný oxid uhličitý, jehoţ objem několikanásobně převyšuje mnoţství minerální vody. Jeho vysoká teplota však neumoţňuje kompletní rozpuštění ve vodě, ale nadlehčuje ji a tím usnadňuje její rychlejší výstup. 2.1.3 Charakteristika vody Jedná se o velmi silně mineralizovanou, uhličitou, termální vodu obsahující: Léčivé sloţky: H2SiO3 (70mg/l) F (2-3mg/l) Plyny: CO2 (600-1500mg/l) Minerály (5900-6500mg/l) Chemického typu: Na-HCO3-SO4-Cl-Na 2.1.4 Minerální prameny Většina lidí zná dvanáct pramenů. Ve skutečnosti jsou jich celé desítky. Kdyţ se v roce 1960 dělala jejich evidence, napočítalo se jich přesně 132. Tento počet je v dnešní době pouze orientační, jelikoţ některé jiţ zanikly, jiné se objevily. Pro lázeňské vyuţití mají praktický význam jen soustředěné vývěry, které je moţno jímat. Oficiálně Karlovy Vary uvádějí těchto patnáct pramenů: 1. Vřídlo (72°C) Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. V prostoru kolonády je umístěno celkem pět nádob s vřídelní vodou o teplotách 72, 57 a 41°C. Sloupec vřídelní

25

vody je díky tlaku schopen vytrysknout aţ do výšky 14 metrů. Jedná se o nejteplejší minerální vodu v České republice. Tabulka 2 - Chemické sloţení Vřídla Kationy Mg/l Anionty Mg/l

Li

Na

K

Cu

Be

Mg

Ca

Sr

Zn

2,91

1699

93,24

0,012

0,065

45,20

124,4

0,48

0,059

F 6,45

Cl 598,5

Br 1,398

I 0,025

HS 0

SO4 1629

Nedisociované složky

NO2 0

NO3 0

UO2 0,011 HPO4

0,359

Mn

Fe

0,098

1,271

HasO2 0,203

HBO2

mg/l

HCO3 2150

H2SiO3 2,33

Celková mineralizace

94,81

6 450 mg/l

Obsah CO2

813,2l

PH

6,90

Zdroj: www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

2. Pramen Karla IV. (64°C) Pověst říká, ţe to bylo právě v tomto prameni, kde si císař Karel IV. léčil své choré končetiny. Jisté však jenom je, ţe v těchto místech stávaly první karlovarské lázně. Od nepaměti zde bývaly drobné i větší výrony termální vody, které často mizely a znovu se objevovaly. Aţ do roku 1809, kdy nastal velký průval na Vřídle, vyvěral pramen ve výklenku staré radnice. Jímací zařízení muselo být často obnovováno, prohlubováno i doplňováno zachycením dalších vývěrů, protoţe pramen se často ztrácel. 3. Pramen Zámecký Dolní (55°C) Tento pramen byl objeven aţ roku 1769. Lázeňští lékaři tehdejší doby mu nevěnovali dlouho pozornost. Aţ doktor David Becher provedl jeho první chemickou analýzu. Bohuţel došlo v roce 1809, po velkém průvalu Vřídla, k jeho zmizení a trvalo čtrnáct let, neţ se znovu objevil. 4. Pramen Zámecký Horní (50°C) V podstatě tu jde o technickou hříčku, zaloţenou na niţší specifické hmotnosti proplyněné vody. Malá část vody z Dolního Zámeckého pramene je vyvedena úzkou trubičkou s pomocí plynného CO2 aţ do pramenní vázy Horního Zámeckého pramene. Přitom klesne teplota vody, takţe výsledné hodnoty tohoto zdroje jsou odlišné.

26

5. Pramen Trţní (62°C) Objevil se v roce 1838 na Trţišti, odkud obdrţel své jméno. Několikrát potrápil lázeňské lékaře tím, ţe se z ničeho nic ztratil a znovu objevil. Díky několika vrtům slouţí pacientům dodnes. 6. Pramen Mlýnský (56°C) Své jméno obdrţel od mlýna, který zde stával aţ do konce 18. století. Po Vřídle je to určitě nejznámější karlovarský pramen. Tento pramen znali uţ v 16. století a byl uţíván se zvláštní oblibou ke koupelím. V roce 1705 jej doporučil známý karlovarský lékař F. Hofmann k pitné kúře. Dějiny tohoto zdroje jsou spojeny se jménem císařovny Marie Terezie, která na místě původních dřevěných lázní dala postavit tzv. Mlýnské lázně. Dnes zde stojí Mlýnská kolonáda. 7. Pramen Rusalka (60°C) Pramen se nazýval původně Nový, přestoţe byl znám uţ v 16. století. V roce 1792 zde byl postaven dřevěný pavilon a brzy byl nahrazen první karlovarskou krytou kolonádou. Svého času to byl nejslavnější pramen. Dnes je zachycen na úpatí skalního svahu a je vyveden do pramenní vázy na Mlýnské kolonádě. 8. Pramen Kníţe Václav I (65°C) Původní vývěr tohoto pramene byl koncem 18. století tak mohutný, ţe jej přirovnávali k Vřídlu. Voda byla shromaţďována do kotlů a odpařováním se z ní vyráběla karlovarská léčivá sůl. Výstavba Mlýnské kolonády však značně narušila původní pramenní vývěry v těchto místech. Dnes je pramen zachycen pod základy kolonády pramenním zvonkem přímo na puklině v podloţní ţule a vyveden paţnicí do pramenní vázy na Mlýnské kolonádě. 8. Pramen Kníţe Václav II (58°C) Jedná se o druhý vývěr pramene Kníţe Václav. Jedná se o samostatný pramen, zachycený obdobně jako jeho jmenovec, ale o kousek dál a z jiné ţulové pukliny. Je vyuţit od roku 1964 a vyveden do pramenní vázy na prostranství před Mlýnskou kolonádou.

27

9. Pramen Libuše (52°C) Původně nazývaný pramen Alţbětiných růţí. Vznikl spojením čtyř menších pramenů. Vzdálenost mezi vývěry a pramenní vázou způsobuje, ţe voda se v přívodním potrubí v závislosti na venkovní teplotě dosti ochlazuje. Pramen byl zachycen teprve při stavbě Mlýnské kolonády. 10. Skalní pramen (53°C) Aţ do roku 1845 stávala v těchto místech mohutná skála, sahající aţ do řeky. Tady končila lázeňská promenáda a dál se mohlo projít pouze na protější straně, Vřídelní ulicí. Na úpatí skály, v řece, pramenily drobné vývěry termy, které ohřívaly vodu. Odedávna se zde plavili koně, a proto se dříve toto místo nazývalo téţ Koňské lázně. Aţ kdyţ byla skála odlámána, byl objeven nový, soustředěný vývěr a nazván Skalní pramen. 11. Pramen Svobody (60°C) I tento pramen byl objeven aţ v době, kdy po odlámání skály, se lázně šířily aţ do těchto končin. Bylo to v souvislosti s výstavbou Lázní III. Termální voda, vyvěrající přímo ze ţuly, byla zachycena pramenním zvonem a vyvedena do dřevěného pavilonu, dnes jiţ památkově chráněného. Své nynější jméno má od konce 2. světové války. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I. 12. Sadový pramen (47,4°C) Tento pramen byl objeven při stavbě budovy Vojenského lázeňského ústavu. Voda vyvěrá ze zlomu v ţule, který je vyplněn téměř 2 metry mocnou rohovcovou ţílou. Vytéká v prostorách Vojenského lázeňského ústavu vedle Sadové kolonády. Odtud jeho název, původně se jmenoval Císařský pramen. 13. Pramen Dorotka Tento pramen nelze řadit ke klasickým karlovarským minerálním pramenům. Jedná se o silný výron suchého oxidu uhličitého doprovázený velmi malým mnoţstvím slabě mineralizované vody. Pramen vyvěrá do kamenného pavilonu Dorotka za bývalými Plynnými a slunečními lázněmi (Lázně VI) nedaleko Parkhotelu Richmond. Pramen vyvěrá v suterénu pavilonu a vyuţívá se dnes pouze k měření jako součást sítě monitorovacích stanic plynu v západočeském regionu. Pavilon je veřejnosti nepřístupný.

28

14. Pramen Štěpánka (13°C) Jde o nejjiţnější výskyt termální minerální vody v Karlových Varech. V roce 1884 byl zde zachycen pramen, jenţ byl nazván na počest rakouské arcivévodkyně Štěpánky. Chemický rozbor této ţeleznaté kyselky prokázal, ţe má typickou karlovarskou mineralizaci, avšak značně niţší neţ Vřídlo. Na počátku 20. století však vývěr pramene zanikl. Teprve v roce 1993 byl po několika neúspěšných pokusech realizován nový vrt. V roce 1997 byl nad znovu obnoveným vývěrem postaven osmiboký dřevěný altán Aloise Kleina ve švýcarském stylu. Pramen Štěpánka patří mezi prameny doposud nevyhlášené jako přírodní léčivé zdroje. 15. Hadí pramen (30°C) Jedná se zatím o poslední zpřístupněný pramen. Do prostoru jihozápadního pavilonu Sadové kolonády byl vyveden během rekonstrukce promenádního objektu v roce 2001. Vývěr pramene ve tvaru hada je na vrcholu sloupu zdoben vázou s uchy tvořenými hady. Název pramene je odvozen od uţovek, které kdysi ţily v hojném počtu za kolonádami. Hadí pramen obsahuje méně minerálů neţ ostatní prameny, zato však větší mnoţství oxidu uhličitého. Jiţ od svého zpřístupnění se stal pramen hojně vyhledávaným lázeňskými hosty. 2.1.5 Metodika karlovarské léčby Základem léčby je pitná kůra a vhodná dieta, která pomáhá napravovat poruchy trávicího systému. Pije se předepsané mnoţství vody u pramenů v celkové denní dávce 600-1500 ml, a to denně po dobu 3-4 týdnů. Voda se pije pomalu ze speciálně upravených pohárků a při pití se má nemocný procházet a nikoli sedět. Teplota pramene se podle zkušenosti volí tak, ţe chladnější se předepisují při zácpě a teplejší naopak staví. Doplňující balneologické a fyzioterapeutické léčebné procedury spočívají v koupelích v minerální vodě a v ostatních vodoléčebných procedurách. Aplikace tepla se provádí podáváním slatiny a bahna ve formě obkladů a zábalů, parafinových zábalů anebo téţ elektroterapie. Léčbu doplňují tělocvičné a rehabilitační procedury (téţ v bazénu) a specializované masáţe. V Karlových Varech se léčí: Choroby jícnu, ţaludku a dvanáctníku Střevní choroby Choroby jater 29

Choroby ţlučníku a ţlučových cest Choroby slinivky břišní (pankreatu) Cukrovka – diabetes mellitus Poruchy látkové přeměny tuků Choroby dásní Nemoci ledvin a močových cest I kdyţ karlovarská léčba řadu vleklých chorob nevyléčí, přináší úlevu na měsíce i léta, a tím zlepšuje kvalitu ţivota nemocných. Pozitivně zasahuje do základních procesů látkové výměny. Uplatňuje se proto i při léčbě otylosti, dny a zvýšené hladiny cholesterolu v krvi.

2.1.6 Kulturně historické předpoklady V tomto předpokladu se jedná se o vztah kultury a cestovního ruchu, který je nezbytný pro uspokojování duševních potřeb účastníků. Lázeňské město v srdci Evropy je charakteristické nejen svou léčivou pramenitou vodou, ale i ojedinělou architekturou. Návštěvníci mohou na sebe nechat působit umění mistrů stavitelů, malířů i sochařů, kteří nechali svůj podpis na mnoţství památek a významných míst. Nejcennějším historickým hmotným majetkem lázeňského města jsou spolu s kolonádami a památkami balneoprovozy. Z původních sedmi zbyly do současnosti pouze tři. K léčbě slouţí jen Lázně III a Alţbětiny lázně. V posledních letech však ve městě přibylo 22 nových hotelových balneoprovozů. Snad celý svět zná toto město díky Mezinárodnímu filmovému festivalu, který je jednou z nejvýznamnějších společenských událostí roku, která přitáhne početnou mezinárodní účast známých osobností hlavně milovníků kinematografie. Dlouholetou tradici zde mají i další společenské, kulturní a sportovní události: zahájení lázeňské sezóny s historickým průvodem Karla IV., karlovarský karneval, Mattoni ½ Maraton Karlovy Vary, folklórní festival, Dvořákův karlovarský podzim (festival váţné hudby), Tourfilm nebo Jazzfest. S Karlovými Vary je také spojena řada dostihových závodů a golfových turnajů, které tu mají více neţ 100 letou tradici. K mezinárodní proslulosti lázeňského města přispěly i některé karlovarské produkty: Becherovka, lázeňské oplatky nebo porcelán značky Moser. Méně známé jsou zkamenělé suvenýry. Usazovací činnost pramenů umoţňuje jejich výrobu. Předměty určené ke zkameňování jsou poloţeny nebo zavěšeny pod sprchu vřídelní vody. Během 10 – 20 dnů se na nich vytvoří povlak sintru (uhličitan vápenatý,

30

zbarvený oxidem ţeleza). Typicky českým výrobkem je lázeňský pohárek. Jedná se o porcelánovou nádobu, která je určená k pití vody z pramenů. Má ouško a násosku, prostřednictvím které je moţno usrkávat teplou vodu. Císařské lázně Reprezentativní lázeňská budova v soudobém architektonickém slohu s nejmodernějším provozem v tehdejší rakousko-uherské monarchii byla slavnostně otevřena 5. května 1895. V suterénu v předním traktu byly situovány místnosti pro hydroterapii, z jedné strany pro pány, z druhé pro dámy, vţdy se 16 odkládacími kabinami, dále v obou bočních traktech po osmi jednotlivých parních a horkovzdušných lázní. Ve zvýšeném přízemí se nacházelo 25 slatinných kabin, vesměs provedených ve vkusném architektonickém provedení. Jedno luxusně zařízené koupelnové apartmá, určené speciálně pro rakouského císaře Františka Josefa I. V prvním patře bylo situováno dalších 29 slatinných lóţí, která měla oddělené převlékací a koupelové kabinky. Byla vybavena nejmodernějším komfortem, měla elektrické osvětlení a hodiny, parní vytápění a větrací zařízení, dále vlastní klozet, umyvadlo s tekoucí vodou a pocínovaný ohřívač lázeňského prádla z mědi. Vedle sebe stojící vany na rašelinu a minerální vodu byly zapuštěny do podlahy a vybaveny potřebnými sprchami. Nacházel se zde i Zanderův sál, honosně zdobená ve dřevě vyvedená hala v klasickém antickém provedení, kde se cvičila s mechanickým nářadím švédská léčebná gymnastika.Ve druhém patře se nacházelo osm vodních nádrţí na studenou a horkou minerální vodu a na sladkou vodu pro napájení sprch. Dále zde bylo situováno 28 kabin minerálních lázní s jednodušším zařízením. Poprvé na světě se zde realizoval systém zaváţení van rašelinou bez vstupu do lázeňské kabinky, pod podlahou. Aby nedocházelo k nepříjemnému rušení lázeňského provozu hlukem a zápachem, byla příprava rašelinové směsi umístěna do zahradního pavilónu mimo lázeňský dům. Koncem 80. let 20. století se objekt přestal vyuţívat ke svému účelu a od té doby chátrá. Jelikoţ se jedná o národní kulturní památku, město se snaţí spolu s krajem získat finanční prostředky na celkovou rekonstrukci, které jsou odhadovány na 800 milionů korun.11

Lázně III Jednopatrová budova ve stylu anglické zámecké neogotiky je druhou nejstarší stavbou v lázních a jako jediné veřejné lázně slouţí svému účelu nepřetrţitě 143 let. Pod jednou 11

Jedná se o údaj z roku 2012.

31

střechou nabízejí balneoprovoz s vlastním bazénem, saunou a horkým bazénkem s minerální vodou. V budově je také lázeňská poliklinika, která zajišťuje lékařská a laboratorní vyšetření, fonograf, lékárna a gastrocentrum. Mezi poskytované lázeňské procedury patří koupele, vodoléčba, vířivka, různé druhy masáţí, slatinné obklady, peloidní, parafinové a suché uhličité zábaly, různé druhy elektroléčby, léčba magnetem a laserem, léčebný tělocvik nebo plavání. Alţbětiny lázně Budova připomínající zámek je umístěna do parku ve francouzském stylu s fontánou a čtyřřadou alejí. Lázně, které byly pojmenovány po manţelce císaře Franze Josefa I. císařovně Alţbětě (zvané Sisi), byly ještě v 70. letech 20. století uváděny v průvodcích jako největší český balneoprovoz s kapacitou 2500 procedur denně. Toto postavení posílilo vybudování 25 metrového rehabilitačního plaveckého bazénu s finským přepadem, napomáhající cirkulaci termové vody a její filtraci, který prošel v roce 2004 kompletní rekonstrukcí. Bazén je doplněn saunami, párou, whirpoolem a soláriem. Jelikoţ vlastníkem tohoto zařízení je město Karlovy Vary, prezentují se tyto lázně nabídkou 60 druhů procedur jako „Lázně pro veřejnost“. Zámecká kolonáda V letech 1910 – 1912 byla vystavěna kolonáda podle návrhu proslulého vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna. Kolonáda tvořená souborem tří samostatných celků, kolonády Zámeckého Dolního pramene, slunečních lázní a kolonády Zámeckého Horního pramene, měla spojit prostor s Trţní kolonádou a vytvořit jednolitý promenádní celek. V letech 2000 – 2001 byl zchátralý objekt kolonády přebudován na komplexní léčebné zařízení nazvané Zámecké lázně. Objekt je dnes přístupný pouze klientům lázní. Volně přístupný zůstal pouze altán s vývěrem Zámeckého Horního pramene. Trţní kolonáda Tato otevřená sloupová kolonáda dřevěné konstrukce švýcarského stylu byla postavena roku 1882 – 1883 jako provizorium na osm aţ deset let. Stavbu provedl vídeňský tesař Franz Oesterreicher. Na původní projekt, kdy všechny prameny měly spojit terasy s galeriemi, doplněné v dominantních polohách pavilony s věţemi, nemělo město peníze, a tak k postavení nikdy nedošlo. V letech 1991 – 1993 byla v rámci rekonstrukce vystavěna

32

věrná kopie původní Trţní kolonády, v jejímţ interiéru vyvěrají tři prameny: Karla IV., Zámecký Dolní a Trţní. Mlýnská kolonáda Dnešní Mlýnská kolonáda byla postavena v letech 1871 – 1881 podle plánů Josefa Zítka. Jde o krytou trojlodní, 132 metrů dlouhou a 13 metrů širokou stavbu se dvěma trojúhelníkovitými zdobenými štíty. V otevřené hale je 124 granitových sloupů s korintskými hlavicemi na ţulových podstavcích. Na střešní terase se nachází 12 soch, znázorňujících alegorie měsíců. V interiéru největší karlovarské kolonády vyvěrá celkem pět pramenů: Mlýnský, Rusalka, kníţe Václav I, Libuše a Skalní. Vřídelní kolonáda První skutečná kolonáda byla postavena roku 1826 a byla celá prosklená. V roce 1879 jí nahradila litinová ze 3000 tun litiny a oceli. Stavěla se podle projektu Ferdinanda Kellnera a Hermanna Helmera. Byla 15 metrů široká, délka konstrukce byla 86 metrů, promenádní hala měřila 50 metrů, další dvě haly 15 metrů. Během ledna aţ března roku 1939 byla demontována a věnována německé říši. Teprve v letech 1969-75 byla postavena původně Gagarinova dnes opět Vřídelní kolonáda. Sadová kolonáda Sadová kolonáda byla postavena v roce 1881 jako krytá promenáda sousedního Blanenského pavilonu. Měla litinové zábradlí a sloupy bohatě zdobené hvězdicovými ornamenty. Celý Blanenský pavilon byl však v roce 1966 zbourán kvůli rozšíření Dvořákových sadů. Z této kolonády zbylo jen dnešní litinové torzo. Chrám svaté Máří Magdalény Stávající barokní chrám byl postaven na místě bývalého gotického kostela. Denně se zde konají bohosluţby a varhanní koncerty. Městské divadlo Karlovarské divadlo vzniklo na Divadelním náměstí v letech 1884 – 1886. Za povšimnutí stojí bohatá vnější i vnitřní sochařská výzdoba. Krásu vnitřních prostor podtrhují nástěnné a stropní malby. Celou výzdobu korunuje malovaná opona s alegorií umění od autorů Gustava a Ernesta Klimtových a Franze Matschema. V roce 1998 33

proběhla rozsáhlá rekonstrukce tohoto objektu za 270 milionů korun. Bohuţel chvíli na to začalo do budovy zatékat, opadávat omítka, rozklíţily se dveře a pod diváky praskaly sedačky. Dva nezávislé audity ukázaly, ţe firmy předraţily práce a vybavení divadla aţ o 20 milionů korun. Všechny firmy, které divadlo rekonstruovaly, odmítly jakoukoliv reklamaci. Vedení města podalo proto osm ţalob, které však prohrálo. I přes tyto nesnáze pravidelně přináší Městské divadlo zajímavý kulturní program. Pravoslavný kostel svatého Petra a Pavla Vzorem pro stavbu tohoto chrámu byl kostel nedaleko Moskvy. Bohatá výzdoba byla částečně sponzorována zámoţnými karlovarskými pacienty ruského původu, která zde tvoří významnou část návštěvníků. Lázeňští návštěvníci se mohou procházet po nedalekých lesích, kde je veliké mnoţství rozhleden a vyhlídek (Goethova vyhlídka, rozhledna Diana, Jelení skok, Tři kříţe, Vyhlídka Karla IV.), mohou relaxovat a odpočívat v parcích (Dvořákovy sady, Smetanovy sady, Japonská zahrada, Malé Versailles, Sady Karla IV.), mohou navštívit Galerii umění, Muzeum, Interaktivní galerii Becherovy Vily nebo Jan Becher Muzeum. Mezinárodní filmový festival Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech se koná s menšími přestávkami od roku 1946, kdy se uskutečnila první nesoutěţní přehlídka. Od poloviny padesátých let 20. století se v programu objevovaly filmy i z tzv. třetího světa. Díky celosvětovému zájmu o tyto snímky přivítal festival mnoho významných tvůrců ze Západní Evropy, kteří přijíţděli nejen jako hosté, ale i jako členové poroty. Konání festivalu je velikým přínosem nejen pro samotné město, ale i pro jeho obyvatele. Kaţdoročně navštíví tuto událost kolem 120 tisíc diváků, pro které je přichystán rozmanitý doprovodný program koncertů, akcí a výstav. Výlety do okolí Karlových Varů - Hrad Loket - Národní kulturní památka hrad a zámek Bečov - Lázně Jáchymov - Mariánské Lázně - Františkovy Lázně - město Cheb 34

2.2 Realizační předpoklady lázeňského cestovního ruchu Realizační předpoklady představují síť dopravní infrastruktury a její dostupnost. Dále se jedná o ubytovací a stravovací sluţby (suprastruktura) a o stavby občanské vybavenosti (ostatní infrastruktura). Pod pojmem občanská vybavenost bychom si měli představit budovy primárně slouţící ku prospěchu společnosti, jako jsou vzdělávací zařízení, sportovní haly, správní a administrativní objekty, nákupní a obchodní centra nebo zdravotní střediska.

2.2.1 Dopravní infrastruktura 2.2.2 Silniční doprava: Hlavní silniční tepnou Karlovarského kraje je rychlostní komunikace R6 spojující Karlovarský kraj od hranic s Německem (Schirnding) přes Cheb, Sokolov a Karlovy Vary s Prahou. Bohuţel není dostavěná ve všech úsecích. Všechna důleţitá a větší města kraje spojuje rovněţ hustá síť silnic I., II. a III. třídy, přičemţ ty nejdůleţitější z nich v posledních letech prošly nebo v současnosti procházejí výraznou rekonstrukcí a modernizací. 2.2.3 Ţelezniční doprava: Karlovarský kraj disponuje dostatečnou hustou sítí ţeleznic. Hlavními tratěmi jsou elektrifikované tratě č. 179/170 vedoucí z německého Bayreuth do Chebu a dále do Mariánských Lázní, odkud se po trati č. 149 dostaneme do Karlových Varů nebo z Chebu po trati č. 140. 2.2.4

Letecká doprava:

Karlovarský kraj disponuje jediným veřejným civilním mezinárodním letištěm v České republice na západ od Prahy. Letiště se nachází 4,5 kilometru od Karlových Varů a v posledních letech prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Cílem této modernizace bylo zvýšení technické úrovně na standardy obvyklé u letišť této kategorie a zvýšení kapacity letiště, včetně přípravy na provoz a odbavování cestujících v rámci tzv. schengenského prostoru, neboť na letišti je prováděno celní a pasové odbavení cestujících. Létá se na pravidelných linkách Karlovy Vary – Saint Petersburg, Moscow, Yekaterinburg a během letní sezóny charterové lety do turecké Antalye a německého Düsseldorfu. 35

2.2.5 Infrastrukturální předpoklady 2.2.6 Ubytovací a stravovací sluţby Vzhledem k charakteru města, se zde nachází mnoho ubytovacích a stravovacích zařízení. Největší boom restaurací a hotelů nastal především po zřízení ţeleznice do Prahy a Chebu, neboť tím došlo ke zvýšení návštěvnosti Karlových Varů. Tehdy byla postavena i většina hotelů a restaurací ve městě, včetně lesních kaváren, z nichţ některé existují dodnes. Mezi nejznámější patří Grand hotel Pupp, jehoţ zakladatelem byl cukrář Jan Jiří Pop, který v roce 1775 zakoupil se svou manţelkou Český sál a učinil z něho největší a nejvyhledávanější hotelové, restaurační a společenské zařízení, jehoţ sláva přetrvává do dnešních dní. Jeho vyhlášená restaurace se můţe chlubit standardem široké nabídky kvalitních, vyváţených a čerstvých pokrmů. Na popud bankéře Alfreda Schwalbeho a anglického lorda Richarda Westburyho vyrostla pod taktovkou architekta Ernesta Hébrarda v roce 1912 nad městem impozantní stavba hotelu Imperial, která byla určena výhradně bohaté mezinárodní klientele. Bohuţel chod hotelu narušila nejdříve první, poté druhá světová válka. I přes nepřízeň osudu je od roku 1992 jednou z nejvýznamnějších českých lázeňských společností. V roce 2006 se stala prvním drţitelem Lázeňské ceny České republiky za špičkovou kvalitu svého stěţejního produktu, a to medicínsky pojatou komplexní lázeňskou péči s vyuţitím přírodních léčivých zdrojů. Imperiál Karlovy Vary podporuje také kulturní a umělecké projekty, které kultivují a modernizují lázeňské prostředí. Moderní šestnáctipodlaţní výšková budova ţelezobetonové konstrukce ve funkcionalistickém stylu hotelu Thermal byla vystavěna v letech 1967-1976 podle projektu českých architektů manţelů Machoninových. Výstavbě musela ustoupit celá ulice s původní zástavbou z 19. století. V dnešní době se kaţdoročně stává ústředním bodem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, jelikoţ se zde nachází několik sálů a kongresové centrum s celkovou kapacitou 2000 míst.

36

Tabulka 3 - Přehled hromadných ubytovacích zařízení v Karlových Varech Stav Hromadná k ubytovací 31.12. zařízení celkem

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

103 102 104 106 107 105 103 95 98 99 117

v tom

Hotel *****

Hotel, Hotel, Hotel, motel, motel, motel, botel **** botel *** botel **

1 1 3 3 3 3 3 3 3 4 4

26 30 32 32 31 38 43 42 44 44 47

27 28 21 21 21 19 18 16 20 21 27

Hotel, motel, botel *

6 1 2 1 3 2 2 1 1 1 1

1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Hotel garni

5 7 11 10 10 7 7 5 5 5 6

Penzion

22 20 22 25 25 25 22 20 18 18 21

Kemp

Turistická ubytovna

Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená

3 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1

11 12 11 12 11 9 7 7 6 6 10

1

1 1 0 0 0 0 0

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování

Počet stravovacích zařízení není moţné určit s takovou přesností, jako je tomu u ubytovacích zařízení. Tento počet se neustále mění a mnoţství provozoven, které poskytují tyto sluţby, tedy kolísá. Občanská vybavenost je velice dobrá a slouţí i lázeňským hostům. Jelikoţ v tomto lázeňském městě bydlím, jsem obeznámena se současným stavem absence bohatého kulturního ţivota. V celkovém rázu zde chybí vyţití pro mladé lidi, především ve večerních hodinách, kdy se chtějí bavit. Vzhledem k historickému charakteru balneoprovozů, zmiňuji je jiţ v předchozí (sub)kapitole kulturně-historického předpokladu. Tabulka 4. – Počet registrovaných subjektů Počet registrovaných subjektů se zjištěnou aktivitou Rok

v odvětví stravování a pohostinství v Karlových Varech

2010

475

2011

485

2012

511

2013

465

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování Stav O

37

2.3 Selektivní předpoklady lázeňského cestovního ruchu 2.3.1 Politické předpoklady Otázka politických předpokladů a jejich vlivů na cestovní ruch se klade především v národním měřítku. Česká republika je dle globálního indexu míru třináctou nejbezpečnější zemí světa. Faktory, které se zkoumají jsou násilí a kriminalita v zemi, armádní výdaje nebo války. Tento index slouţí nejen k veřejné debatě o míru, ale můţe být i prospěšný při rozhodování pro zahraniční investory.

2.3.2 Administrativní předpoklady Dne 21. prosince 2007 se Česká republika stala součástí tzv. schengenského prostoru a zrušila kontroly osob na hranicích, které ji dělí od sousedních států. Schengen otevřel nové moţnosti pro cestovní ruch zaměřený na klientelu ze zemí s vízovou povinností vůči EU. Seznam zemí uvádí na svých webových stránkách Ministerstvo zahraničních věcí (www.mzv.cz). Zatímco dříve se Česká republika neobjevovala na seznamu cílových destinací v rámci evropských návštěv občanů především některých asijských států z důvodu potřeby dalšího víza, po vstupu do Schengenu je návštěva moţná také na základě jednotného schengenského víza. Bohuţel pro občany České republiky se na základě vyhlášky č. 267/2012, kterou vydal doc.MUDr. Leoš Heger, CSc. návštěva lázeňských zařízení zkomplikovala. Existují v podstatě dva způsoby, jak se do lázní dostat. Buď prostřednictvím zdravotní pojišťovny, nebo jako samoplátce. Přes zdravotní pojišťovnu můţe mít pacient péči buď plně hrazenou, nebo tzv. příspěvkovou, kdy si část nákladů hradí sám. Rozdíl je i v čerpání volna během pobytu. V případě plného hrazení má pacient pracovní neschopnost, u příspěvkové varianty absolvuje pobyt v rámci své dovolené. Vţdy je však nutné mít návrh od praktického lékaře, který jej vystaví na základě doporučení odborného lékaře. Návrh pak musí schválit zdravotní pojišťovna. Klient však můţe absolvovat pobyt v lázních i jako samoplátce. Vyhláška ministerstva zdravotnictví zkrátila délku pobytu z původních čtyř na tři týdny. Omezila i počty diagnóz, se kterými pacienti mohli jet do lázní na účet zdravotního pojištění. Ústavní soud naštěstí tuto vyhlášku v dubnu letošního roku zrušil. Její platnost trvá bohuţel jen do konce roku 2014. Podle prezidenta Svazu léčebných lázní České republiky Eduarda Bláhy není však dosud vyřešen opakovaný pobyt pacientů, kteří

38

dnes mohou do lázní zpravidla jednou za dva roky, zatímco dříve měli chroničtí pacienti nárok na kaţdoroční léčebnou kůru. Tabulka 5 - Celkový počet návštěvníků v jednotlivých letech Rok

Počet všech návštěvníků

Rok

Počet všech návštěvníků

1860

6388

1990

77897

1900

49471

1996

46016

1917

70935

1998

53033

1961

50226

2000

54913

1965

46622

2005

73829

1971

63322

2008

111469

1975

53585

2009

75352

1980

83235

2010

79387

1985

83635

2011

90628

1989

81390

2012

90020

Zdroj dat: Magistrát města Karlovy Vary, vlastní zpracování

Tabulka 6 - Celkový počet zahraničních a tuzemských hostů v jednotlivých letech Rok

Zahraniční hosté

Tuzemští hosté

2008

99524

11945

2009

65786

9566

2010

73272

6115

2011

83067

7561

2012

86455

3565

Zdroj dat: Magistrát města Karlovy Vary, vlastní zpracování

Tabulka 7 - Počet lázeňských hostů z nejnavštěvovanějších zemí v jednotlivých letech 2008

2009

2010

2011

2012

Rusko

51792

33144

40353

48880

53289

Německo

25496

13541

13519

13295

12602

Ukrajina

6675

4361

4151

5179

5477

Kazachstán

2163

2192

2114

2805

3468

Azerbajdţán

590

874

1108

1296

1520

Zdroj dat: Magistrát města Karlovy Vary, vlastní zpracování

39

Tabulka 8 - Počet lázeňských hostů ze sousedních zemí v jednotlivých letech 2008

2009

2010

2011

2012

Slovensko

185

204

199

252

115

Polsko

61

72

46

55

62

Německo

25496

13541

13519

13295

12602

Rakousko

308

274

289

179

222

Zdroj dat: Magistrát města Karlovy Vary, vlastní zpracování

2.3.3 Personální předpoklady Vzhledem k charakteru města zde roste počet pracovních příleţitostí hlavně v oblasti sluţeb. Vysoká poptávka je zde po všech zdravotnických oborech, uplatnění zde najdou lidé v gastronomii a pohostinství, jak kuchaři, tak i pomocný personál, pekaři, cukráři, servírky a v neposlední řadě také uklízeči a lidé na různé pomocné práce.

2.3.4 Demografické předpoklady K 1. lednu 2014 je počet obyvatel města Karlovy Vary 50 172. Z toho muţů je 24 035 a ţen 26 137. Průměrný věk obyvatel je 43,9. Stárnutí populace má v Karlových Varech rychlejší průběh, klesá počet dětí a naopak roste počet obyvatel v postproduktivním věku. Následující období bude poznamenáno odchodem silných poválečných ročníků do důchodového věku, které nenahradí současné slabé ročníky. Tabulka 9 - Struktura počtu obyvatel podle pohlaví a věku v roce 2013 ţivě narození

zemřelí

ve věku 0-14 let

ve věku 15-64

ve věku 65 let a

let

více

muţi

208

264

3189

16755

3929

ţeny

186

260

3158

16995

6008

celkem

394

524

6319

33750

10103

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování

40

2.3.5 Ekologické předpoklady 2.3.6 Negativní vliv cestovního ruchu na ţivotní prostředí Účastníci cestovního ruchu přispívají ke znečišťování povrchových i podzemních vod, a to nejen díky provozu zařízení cestovního ruchu, ale také samotnými aktivitami návštěvníků. Dalším negativním vlivem produkujícím zplodiny je přímo silniční a letecká doprava, dále výstavba a provoz turistických zařízení. V neposlední řadě jde také o nedalekou těţbu hnědého uhlí, která mění původní krajinný ráz. Dalším negativním důsledkem je změna struktury sluţeb v lázeňském území. Původně slouţily kolonády a celé historické centrum jak návštěvníkům, tak stálým obyvatelům města. V dnešní době jsou domácí obyvatelé vytlačeni z lázeňské zóny, z obytných domů i obchodů a veškeré sluţby a nabídky se zaměřují pouze na zahraniční klientelu. 2.3.7

Pozitivní vliv cestovního ruchu na ţivotní prostředí12

Jelikoţ jsou Karlovy Vary lázeňským městem, vytváří tím specifické kulturní ţivotní prostředí. Funkce karlovarských lesů je dána lázeňským statutem vyhlášeným zákona o československých lázních a zřídlech. Odtud vyplývají následující hlavní funkce těchto lesů: ochrana pásem léčivých zdrojů ochrana pásem minerálních vod funkce lesů lázeňských funkce rekreační 2.3.8

Vliv ţivotního prostředí na cestovní ruch

Vzhledem k poloze Karlových Varů, bylo toto město od samého počátku svého zaloţení ohroţováno povodněmi. První dochované zprávy se zmiňují o strašné povodni jiţ roku 1582, další následují v letech 1636, 1655. Povodeň v roce 1735 způsobila tak rozsáhlé škody ve vřídelním městě, ţe v roce 1756 byla vybudována nákladná regulace toku řeky Teplé. Bohuţel k nejničivější povodni, která nemá v historii lázeňského města obdoby, došlo 24. listopadu 1890. V tu dobu vydatně pršelo, ale váţnější nebezpečí se nepředpokládalo, jelikoţ bylo koryto říčky regulováno. Jak se později ukázalo, voda vystupovala z koryta stále výš a hnala se s divokým hukotem kolem Vřídelní kolonády. Krámky a přízemní byty byly zatopeny, některé domy byly podemlety a částečně se 12



41

sesunuly. Voda v ulicích dosáhla bezmála pěti metrů a ničila vše, co jí stálo v cestě. Dalším povodním bylo odzvoněno výstavbou přehrady nad obcí Březová, vyrostla zde betonová hráz 22 metrů vysoká, která tak zadrţuje vysoké vody říčky Teplé. Bohuţel se záplavy tomuto městu úplně nevyhnuly. V polovině ledna roku 2011 způsobil tající sníh v kombinaci s deštěm městu obrovské problémy. Řeka Ohře kulminovala na 334 cm, přičemţ normální stav je 70 cm. Obrázek 1 - Fotografie z povodní roku 1890

Zdroj: www.scheufel.cz

42

2.4 Analýza SWOT moţností celkového vývoje lázeňství 2.4.1 Silné stránky (STRENGTHS) A) Samotné jméno Karlových Varů jako lázní, které má světový věhlas B) Specifické sloţení termálních pramenů a jejich vyuţití C) Veliké mnoţství ubytovacích a stravovacích zařízení Č) Více luxusních hotelů pro náročnou klientelu D) Široká nabídka sluţeb pro lázeňské hosty E) Široká nabídka tradičních lázeňských výrobků F) Dobrá občanská vybavenost G) Lázeňské lesy s velkým mnoţstvím vyhlídek H) Ojedinělé architektonické skvosty I) Veliké mnoţství parků pro relaxaci J) Bohatý kulturní program pro lázeňské hosty K) Konání Mezinárodního filmového festivalu L) Česká republika se řadí mezi velmi bezpečné státy M) Česká republika patří do schengenského prostoru

2.4.2 Slabé stránky (WEAKNESSES) N) Dopravní infrastruktura – není dostavěna dálnice v celém svém úseku Praha – Karlovy Vary O) V oblasti západočeských lázní nevede hlavní ţelezniční koridor, který by zlepšil dostupnost P) Lázeňské centrum slouţí výhradně mezinárodní klientele Q) Nedostatek financí na údrţbu a rekonstrukci některých památek R) Nedostatečná propagace lázeňského města v tuzemsku Ř) Málo bohatý společenský ţivot pro mladé

2.4.3 Příleţitosti (OPPORTUNITIES) S) Nedaleká další lázeňská města Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov Š) Silná platební bilance zahraničních hostů T) Pracovní příleţitosti v oblasti sluţeb 43

Ť) Nabízet více sluţeb mladým lidem U) Zatraktivnit město mladým lidem V) Wellness

2.4.4 Hrozby (THREATS) W) Právní normy, které se týkají léčby českých pacientů X) Rychlé stárnutí obyvatel Y) Odliv mladých lidí do perspektivnějších krajů Z) Slabá platební bilance tuzemských hostů Ţ) Jakákoliv přírodní katastrofa sniţuje počet návštěvníků

Tabulka 10 – Analýza SWOT moţností celkového vývoje lázeňství

Vnitřní Vnější

prostředí

prostředí

Analýza SWOT Silné stránky

Slabé stránky

A, B, C, Č, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M

N, O, P, Q, R, Ř

Příleţitosti

Hrozby

S, Š, T, Ť, U, V

W, X, Y, Z, Ţ

Zdroj: vlastní zpracování

44

3.1 Návrhy a moţná opatření rozvoje lázeňství v Karlových Varech Karlovy Vary nacházející se v západních Čechách patří v celkovém pojetí mezi významné destinace cestovního ruchu v ČR. Nalézá se zde několik pozitivních faktorů , které by mohly přispět k dalšímu rozvoji lázeňství v této lokalitě. Aby mohl být co nejvíce vyuţit potenciál přírodních léčivých zdrojů a prostředí, musí být výše zmiňované faktory podporovány a na druhou stranu ty negativní odstraňovány. Infrastruktura je jedním ze základních faktorů ovlivňujících objem, intenzitu a rychlost migrace. Obecně platí, ţe dostatečná kvalita dopravní infrastruktury má pozitivní multiplikační efekt. V karlovarském kraji je dopravní infrastruktura na dobré úrovni, chybí však některé trasy pro kvalitnější a kapacitnější mezinárodní dopravu. Takovým úsekem je například rychlostní silnice R6, která spojuje Karlovy Vary a Prahu a bohuţel není dostavěna v celém svém úseku. Nyní se začalo stavět v úseku Bochov – Lubenec a stavba by měla být zprovozněna do října roku 2015. Snad se v blízké budoucnosti dočkáme dostavby celého úseku. Klíčové pro karlovarský kraj bylo také odstranění bariér v propustnosti hranic na lokální úrovni se sousední Spolkovou republikou Německo, které mělo významné pozitivní dopady na přeshraniční mobilitu a slouţí také účelům cestovního ruchu a ekonomickému rozvoji území. Kvalitní ţivotní prostředí zvyšuje atraktivitu území pro cestovní ruch a také má pozitivní efekt na návštěvníky, kteří mají zájem o lázeňskou léčbu. Karlovarskou lázeňskou léčbu v klasické podobě vyhledává stále vysoký počet hostů, zejména z Ruska, Ukrajiny nebo Kazachstánu. Naopak počet německých návštěvníků se sniţuje. Tato klasická podoba lázeňství, která je zaloţena na vyuţívání přírodních léčivých zdrojů, se nicméně ocitá v silném konkurenčním tlaku moderní podoby lázeňství, které je více orientováno na řadu doprovodných sluţeb, zábavy, relaxace, aktivního odpočinku. Je zřejmá orientace lázeňských hostů na nové, netradiční formy trávení volného času. Tato oblast tedy patří mezi nejvýznamnější faktory dalšího rozvoje lázní. Mezi velice oblíbenou lázeňskou infrastrukturu patří například lanová dráha, plavecké bazény nebo vyhlídkové věţe. Konkurence je i v lázeňství veliká a kromě rozsahu a kvality poskytovaných sluţeb rozhoduje, tak jako v jiných oblastech cestovního ruchu, především kvalitní dlouhodobě 45

prosazovaný marketing. Jedním ze stěţejních problémů se jeví skutečnost, ţe je nedostatečná propagace lázeňských sluţeb. Současně je zapotřebí si uvědomit, ţe tradiční charakter terapie a soustředění se na nemoci zaţívacího ústrojí, ledvin, jater, močového ústrojí a také poruchy metabolismu nedává Karlovým Varům příliš moderní image a nečiní se tak atraktivní pro novou, zvláště mladou klientelu. Je tedy velmi důleţité zatraktivnit tuto lokalitu mladým lidem a vytvořit pro ně takové lázeňské pobyty, které by jim vyhovovaly a chtěli se proto do tohoto prostředí vracet. Na základě vydání vyhlášky v roce 2012 Ministerstva zdravotnictví se lázeňská léčba pro českého občana značně zkomplikovala. Většina českých pacientů jezdila do lázní na účet zdravotního pojištění. V době, kdy tato vyhláška vyšla v platnost se rapidně sníţil počet českých hostů o celou polovinu. Vzhledem k slabé platební bilanci tuzemských hostů nepředpokládám, ţe by lázeňských sluţeb vyuţívali jako samoplátci. Ústavní soud sice tuto vyhlášku v dubnu letošního roku zrušil, bohuţel jen do konce roku 2014. Je proto velice ţádoucí přijmout taková opatření, která by umoţnila českým občanům i nadále vyuţívat lázeňských léčebných procedur na účet zdravotního pojištění. Velice mě také překvapil výsledek šetření, který ukázal, velmi slabou lázeňskou návštěvnost ze sousedních zemí. Jedinou výjimku tvoří obyvatelé sousedního Německa, kteří i přes menší pokles návštěvnosti, stále tvoří nejvýznamnější část lázeňských hostů v Karlových Varech.

46

Závěr Lázeňství je hospodářsky významné odvětví cestovního ruchu a výrazně přispívá k celkovému rozvoji kraje. Tato práce měla ozřejmit, prostřednictvím analýzy předpokladů rozvoje lázeňského cestovního ruchu, jakým směrem se lázeňství vyvíjí a co je moţné udělat pro jeho další rozvoj. Lázeňství v Karlových Varech jsem v této práci aplikovala v předpokladech vývoje lázeňského cestovního ruchu, které jsem na konci převedla do analýzy SWOT. Nejdříve jsem zkoumala lokalizační předpoklady pro vývoj a rozvoj lázeňství, abych zjistila, zda existují nějaké další moţnosti, které by bylo moţné i nadále rozvíjet. V celkovém pojetí jsou právě tyto předpoklady nejdůleţitějšími faktory, které lákají lázeňské hosty z celého světa. Zde vidím veliký potenciál v rozvoji lázeňských sluţeb, které by se více věnovali zdravému ţivotnímu stylu jako například wellness. Karlovarské prostředí, příroda i charakter krajiny k tomu vybízí. Podle mého názoru by právě tyto sluţby mohly přilákat mladší generaci. Dalšími zkoumanými faktory byly realizační předpoklady vývoje lázeňského cestovního ruchu, které představují síť dopravní infrastruktury a její dostupnost, dále jsem zkoumala suprastrukturu a ostatní infrastrukturu dané lokality. Podle tabulky přehledu hromadných ubytovacích zařízení je zřejmé, ţe jejich počet roste, zvláště pak se zvětšuje počet luxusních hotelů, které dokáţí nabízet sluţby velmi náročné klientele. Celková občanská vybavenost je velmi dobrá, bohuţel pro mladé lidi je nedostačující. Posledním sledovaným předpokladem jsou selektivní předpoklady lázeňského cestovního ruchu, kde jsem podrobněji zkoumala politické předpoklady, administrativní předpoklady, personální předpoklady, demografické předpoklady a ekologické předpoklady. Z tohoto šetření vyplývá, ţe velikou hrozbou českého lázeňství jsou právní normy, které komplikují občanům České republiky návštěvu lázeňských zařízení. Vzhledem ke slabé platební bilanci českých občanů, bych pro zlepšení situace viděla vydání takových vyhlášek a norem, které by tuto situaci napravily. V celkovém hledisku však opět lázeňských hostů přibývá. Zřetelně je to vidět v tabulce č. 6, kde je znázorněn celkový počet hostů za posledních pět let. Nejvíce lákají karlovarské lázně obyvatele Ruska, následují občané Německa a Ukrajiny. Po zadu nezůstává ani Kazachstán a Ázerbájdţán. Bohuţel pro sousední státy nejsme příliš lákavou destinací.

47

Velmi alarmující je také fakt, který ukazuje na rychlé stárnutí populace. V tomto regionu roste počet obyvatel v postproduktivním věku a klesá počet dětí. Následující období bude poznamenáno odchodem silných poválečných ročníků do důchodového věku. Je proto více neţ ţádoucí poskytnout mladým, perspektivním lidem takové ţivotní a pracovní podmínky, aby nemuseli tento kraj opouštět a hledat své uplatnění buď ve větších městech nebo v zahraničí. Z výše vypsaných výsledků šetření vyplývá, ţe rozvoj lázeňství v Karlových Varech od skromných začátků aţ po dnešní světové lázně závisel především na vyuţití zdejších termálních vod. Karlovarské balneoprovozy nabízejí ke klasické lázeňské léčbě mnoho doplňkových sluţeb, ve kterých vidím veliký potenciál, zvláště pak ve wellnes, které mohou ovlivnit následný rozvoj lázeňství a přilákat tak i mladší generace hostů. A mohou celkově omladit region.

48

Literatura ATTL, P. 2012. Cestovní ruch – přednášky. BERÁNEK, J.; KOTEK P. 2007. Řízení hotelového provozu. Praha: Grada, 2007. 240 s. ISBN 978-80-86724-30-0. BOŘÍK, O. 2008. Fabian Summer: O lázních císaře Karla IV. Sokolov: Fornica Publishing, 2008. 107 s. ISBN 978-80-903918-9-5. BöHM, J. 1994. Povodeň v Karlových Varech. Karlovy Vary: Varus, 1994. 96 s. BUDINSKÁ, J.;ZERJATKE, P. 2006. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006. 164 s. ISBN 80-85321-43-2. ČERNÝ, J. 1989. Lázně v ČSSR. Praha: Práce, 1989. 184 s. ISBN 80-208-0504-4. HANYKOVÁ, E. 2011. Karlovarští lázeňští lékaři. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdruţení ve spolupráci s kolegiem karlovarských lázeňských lékařů, 2011. 252 s. CHROMÝ, J. 2010. Marketing a média v hotelnictví a cestovním ruchu. Praha: Verbum, 2010. 128 s. ISBN 978-80-904415-3-8. JANOŠKA, M. 2011. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 496 s. ISBN 978-80-200-1615-7. JANDOVÁ, D. 2009. Balneologie. Praha: Grada, 2009. 404 s. ISBN 978-80-2472820-9. JANOŠTÍKOVÁ, B. 2014. Za tajemstvím Karlových Varů. Praha: ŠEL, 2014. 128 s. ISBN 978-80-260-5410-8. KŘÍŢEK, V. 2002. Obrazy z dějin lázeňství. Praha: Libri, 2002. 254 s. ISBN 807277-092-6. Lázeňství a cestovní ruch v západočeském kraji. Plzeň: Krajská správa Českého statistického úřadu v Plzni, 1977. 123 s. MIKŠÍČEK, P. 2009. Tváře Krušnohoří. Sokolov: Fornica Graphics, 2009. 654 s. ISBN 978-80-87-194-07-2. PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. POPÍLEK, Z.; ŠTĚPÁNKOVÁ, Z. 2005. Karlovy Vary před 100 lety a dnes. Plzeň: vydáno vlastním nákladem, 2005. 50 s. ROJÍK, P.; LINKERT, K. H. 2011. Nerostné bohatství Krušnohoří a jeho využití v průběhu věků. Karlovy Vary: Regionální sdruţení Dialog, 2011. 51 s. ISBN 97880-260-1023-4. 49

ROJÍK, P. 2007. Za geologickými zajímavostmi Karlových Varů, Sokolovské pánve a západních Krušných hor. Praha: Česká geologická společnost, 2007. 28 s. ISBN 978-80-254-0790-5. ŠOLC, P. 2001. Karlovarská lázeňská léčba a medicína na přelomu 20. a 21. století. Praha: Galén, 2001. 95 s. ISBN 80-72620-46-0. ŠREK, R. 2011. Karlovy Vary: Architektura v letech 1780 – 1850. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 212 s. ISBN 978-80-244-3259-5. Tvůrce moderního lázeňství. Karlovy Vary: Imperial Karlovy Vary a. s., 2010. 32 s. VYLITA, B. 1984. Karlovarské prameny včera a dnes. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1984. 131 s. VYLITA, B. a kol. 1991. Nové poznatky o karlovarské zřídelní struktuře. Praha: Ústřední ústav geologický, 1991. 107 s. ISBN 80-7075-021-9. VYLITA, B. 1990. S geologem po Karlových Varech. Praha: Ústřední ústav geologický, 1990. 176 s. ISBN 80-7075-019-7.

www.stránky

50

Příloha 1

Zdroj: www.karlovyvary-region.eu

51

Příloha 2A Lázeňská města

Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Karlových Varech

Turistický region karlovarského kraje Nejzápadnější region České republiky je po staletí známý po celém světě díky svým lázeňským městům. Tzv. západočeský trojúhelník tvoří lázeňská města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně a jako celek kandidují na zápis mezi památky UNESCO. Zařazení do prestiţního seznamu si zaslouţí jak originální lázeňská architektura, tak jedinečné přírodní zdroje. Dlouho se zdálo, ţe uţ v polovině příštího roku by se mohla listina rozrůst o tyto lázeňská města, bohuţel plánovaný termín zápisu se posunul o půl roku. Dnes je uţ jasné, ţe nejdříve se tak stane v lednu 2016. Zapsání památek na seznam UNESCO má svá pozitiva, do tohoto regionu by přilákalo více turistů. Na druhou stranu přináší i přísnější legislativu a určitá omezení při opravě památek.

52

Příloha 2B Františkovy Lázně

Toto lázeňské město je velmi vyhledávanou a oblíbenou destinací. Díky mnoha historickým památkám si město vyslouţilo statut městské památkové rezervace. Krásné okolí a parky se přímo nabízejí výlety na kole a procházky po lázeňských lesích. Návštěvníci mají moţnost si zahrát minigolf, tenis či další tradiční lázeňské sporty. Město nabízí nespočetné mnoţství kulturních akcí, koncertů a programů pro volný čas. Místní lázně jsou proslulé léčbou gynekologických onemocnění včetně neplodnosti. Zdroj: www.nemotour.cz

Mariánské Lázně Mariánské Lázně, to jsou nádherné lázeňské parky, romantické kolonády, půvabné pavilony, příjemné kavárny a útulné hotely. Město obdařené léčivými minerálními prameny a jedinečnou atmosférou, kterou si kaţdý rok přijíţdějí vychutnat tisíce návštěvníků. Místo, ve kterém se potkává historie s moderními způsoby láká hosty lázeňským odpočinkem, ale také sportem, vycházkami nebo kulturním programem.

Zdroj: www.marianskelazne.cz

53

Příloha 2C Národní kulturní památka hrad a zámek Bečov Nedaleko světoznámých lázní Karlovy Vary se na pravém břehu řeky Teplá uprostřed romantické krajiny Slavkovského lesa nachází malebné městečko Bečov nad Teplou. Ačkoliv toto místo oplývá bohatými dějinami a kulturními či přírodními památkami, hlavním turistickým lákadlem je bezesporu soubor výjimečných historických a uměleckých architektur, z nichţ nejcennější je gotický hrad, renesanční palác a barokní zámek. Od roku 2002 je zde veřejnosti trvale prezentována unikátní románská ostatková schránka tzv. Relikviář svatého Maura. Druhá nejcennější zlatnická památka v České republice.

Zdroj: www.krusnohorci.net

Hrad Loket Středověký hrad na významném skalním ostrohu, ze tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 metrů vysoké hradní věţi si můţe návštěvník všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Zdroj: www.karlovyvary-region.eu

54

Příloha 2D Lázně Jáchymov Lázně Jáchymov jsou známy svou tradicí a léčebným účinkem radonové vody, která působí velmi dobře na lidský organismus. Jáchymovské lázně nabízejí unikátní léčbu pohybového aparátu pomocí radonové vody. Nezpochybnitelným uznáním kvality je prestiţní certifikát jakosti, který lázně získaly v roce 2001. Lázně Jáchymov nabízí péči na vysoké úrovni.

Zdroj: www.karlovyvary-region.eu

Město Cheb Symbolem tohoto města je Špalíček, komplex 11 domů na středověkých základech, rozdělených Kramářskou uličkou. Chebský hrad střeţený mohutnou čtverhrannou Černou věţí je jednou z nejzachovalejších dochovaných románských falcí na území České republiky.

Zdroj:www.kralovske-město-cheb.cz

55

56