VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Ksenia Kazachenko Analýza nabídky kongresových sálů v hotelech Plzně

Bakalářská práce

2014

2

Analýza nabídky kongresových sálů v hotelech Plzně Bakalářská práce

Ksenia Kazachenko

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Liubov Ryashko, PhD Datum odevzdání bakalářské práce: 30.04.2014 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Dissertation

Analysis of Convention Hall Offer in Plzeň hotels Ksenia Kazachenko

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Mgr. Liubov Ryashko, PhD Date of Submission: 30.04.2014 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza nabídky kongresových sálů v hotelech Plzně zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…..…………………………………. jméno a příjmení autora V ….................................... dne

Abstrakt KAZACHENKO, Ksenia. Analýza nabídky kongresových sálů v hotelech Plzně. Bakalářská práce, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., Mgr. Liubov Ryashko, PhD, Praha 2014. Počet stran: 52

Hlavním cílem mé bakalářské práce je Analýza nabídky kongresových sálů v

hotelech

Plzně

pomocí

identifikace

tendence

v rozvoji

kongresových

hotelů

a prozkoumání sálů v těchto hotelech ve městě Plzeň. Objektem mého průzkumu jsou kongresové hotely s konferenčními místnostmi s poskytováním kongresových služeb. Práce je rozdělená na tři části: teoretickou, praktickou (vlastní výsledky) a návrhovou. Teoretická část se zabývá službami kongresového cestovního ruchu všeobecně, jeho rozvojem a také technickým vybavením kongresových sálů. Praktická část se zabývá analýzou, charakteristikou a srovnáním konferenčních místností. Návrhová část obsahuje zkoumání a řešení problémů vzniklých při analýze kongresových hotelů. Klíčová slova: business turistika, incentiva, kongresový sál, MICE, hotel

Abstrakt

The main aim of my baccalaureate work is Analysis of convention hall offer in Plzen hotels by identifying trends in the development of congressional hotels and exploring conference halls in these hotels in Plzen. The objects of my research are congress hotels with meeting rooms with the provision of conference services. The work is divided into three parts: theoretical, practical (own results) and proposal. The theoretical part deals with the services of conference tourism in general, its development and technical equipment of congress halls. The practical part deals with the analysis, characterization and comparison of conference rooms. The proposal part includes research and solving problems formed during the analyzing of congress hotels.

Key words: business tourism, incentive, congress hall, MICE, hotel

Obsah Úvod ....................................................................................................................................... 8 1

Teoretická část................................................................................................................ 9 1.1

1.1.1

Kongresová turistika a její zvláštnosti.............................................................. 9

1.1.2

Typy schůzek .................................................................................................. 12

1.1.3

Geografie kongresového cestovního ruchu ................................................... 13

1.2

2

Kongresový cestovní ruch v České republice ........................................................ 16

1.2.1

Nabídka kongresových sálů ........................................................................... 17

1.2.2

Databáze kongresů a konferencí v ČR ........................................................... 18

1.2.3

Teorie organizace kongresové turistiky v hotelu ........................................... 18

1.2.4

Příprava obsluhování kongresových akcí. ...................................................... 21

1.2.5

Shrnutí............................................................................................................ 25

Praktická část ................................................................................................................ 27 2.1

3

Kongresová turistika jako specializovaný segment trhu cestovního ruchu ............ 9

Plzeňský kraj .......................................................................................................... 27

2.1.1

Hromadné ubytovací zařízení Plzně............................................................... 27

2.1.2

Analýza kongresových hotelů a jejich sálů .................................................... 30

Návrhová část ............................................................................................................... 34 3.1

Dotazníkový výzkum.............................................................................................. 34

3.1.1

Hodnocení průzkumu..................................................................................... 44

3.1.2

Vlastní návrh .................................................................................................. 44

Závěr .................................................................................................................................... 46 Seznam použité literatury .................................................................................................... 48 Seznam grafů a tabulek ....................................................................................................... 52

7

Úvod V současné době hotely vysoce oceňují MICE průmysl jako zdroj vysokého, a co je nejdůležitější, stabilního, na sezóně prakticky nezávislého příjmu. Proto nešetří peníze na zlepšení služeb, vybudování nových prostor pro akce a modernizaci již existujících. Čím dál více hotelů si uvědomuje, jakou ekonomickou výhodu může přinášet provádění různých tematických akcí - od vědeckých konferencí a obchodních fór s velkým počtem účastníků až po obchodní jednání a vzdělávací semináře malého rozsahu. Při přilákání zákazníků těchto akcí každý hotel vychází ze svých možností - počtu pokojů, počtu a kapacity zasedacích místností, existence potřebných pomocných místností, výkonu restauračního komplexu. A zde je třeba střízlivě zhodnotit své schopnosti uspokojit požadavky pořadatelů různých akcí, aby se optimálně naplnily dostupné prostory a zároveň bylo poskytnuto příjemné pracovní prostředí pro všechny účastníky. Téma kongresové turistiky v současné době je dost aktuální. Po prozkoumání historie a unikátního geografického rozložení Plzně jsem si vybrala za téma bakalářské práce Analýzu nabídky kongresových sálů v hotelech Plzně, v níž jsem chtěla podrobněji prostudovat kongresovou turistiku a všechny její složky konkrétně v daném městě. Hlavní důvod, proč jsem si zvolila právě kongresové sály v hotelech Plzně, souvisí s mou budoucí prací. Chtěla bych vlastnit hotel a pohybovat se v tomto odvětví. A proto bych chtěla získat co nejvíce užitečných informací z této sféry.

8

1 Teoretická část 1.1 Kongresová turistika jako specializovaný segment trhu cestovního ruchu

1.1.1 Kongresová turistika a její zvláštnosti Poprvé se začalo o kongresové turistice jako o novém druhu podnikání cestovního ruchu mluvit počátkem 80. let 20. století, kdy business cesty začaly být považovány za samostatný druh cestování, kromě toho se rychle rozvíjející. Během 80. let a první poloviny 90. let kongresový cestovní ruch jako druh podnikání cestovního ruchu nabral obrátky a začal přitahovat soustředěnou pozornost odborníků. V roce 1992 Světová organizace cestovního ruchu1 ve spolupráci s OSN (Organizací spojených národů) zpracovala doporučení o statistice cestovního ruchu, kde se služební nebo business turistika projevovala jako „Výlet s obchodními a profesními cíli se záměrem bez úmyslu se zapojit do činnosti, placené ze zdrojů v navštěvovaném místě ". Tato definice poskytuje příležitost ohraničit sféru činnosti, obsazenou obchodní turistikou obecně, a určit její jednotlivé části, které zahrnují:  Business turistika - obchodní cesta (přibližně 75 - 78% z celkového počtu);  Kongresově - výstavní turistika nebo činnost související s pořádáním kongresů, výstav, veletrhů, konferencí a dalších akcí (asi 12% podíl na trhu obchodních cest);  Incentivní turistika – povzbuzující cesty pro zaměstnance firem (10-15% z celkového počtu služebních cest). Často je pro tyto činnosti místo pojmu "business turistika" používán anglický termín - zkratka – MICE (Event marketing). Jak uvádějí různé informační zdroje, MICE akce – to jsou obchodní jednání, cestování, konference pořádané v rámci společnosti pro své zaměstnance. Zahrnují také firemní akce a oslavy. Tyto aktivity mají motivační charakter, podílejí se na vytváření a podpoře korporativního ducha, napomáhají sjednotit pracovníky a spolu s tím ukazují klientům a partnerům stav organizace. 1

Zdroj: World Tourism Organization UNWTO. Dostupné na internetu: < http://www2.unwto.org/>.

9

Existuje několik typů MICE organizací, jejichž separace dochází k cílovému účelu: 

Meetings – obchodní jednání;



Incentives – povzbuzující zájezdy pro zaměstnance, partnery a zákazníky;



Conferences – organizace konferencí, účast na výstavách;



Events – Organizace firemních akcí.

MICE akce poskytují vynikající příležitost jak spojit práci a volný čas, což přispívá ke kolektivní jednotě, zvyšování úrovně úřední spolupráce, rozšíření perspektiv a silné motivaci spolupracovníků. Jedním z rysů tohoto trhu je, že je úzce integrován s ostatními odvětvími ekonomiky, jako jsou hotelnictví, trh pronájmu prostorů, trh pro vízové podpory cestování, zajištění bezpečnosti a poskytování zábav pro účastníky akcí a všechny druhy překladů. Poslední servis má zvláštní význam na akcích s účastí cizinců. Někdy je obtížné rozlišit mezi různými typy obchodního cestovního ruchu, protože účast na konferenci může být souběžně oceňována jako povzbuzení (incentivní turistika), jako práce (kongresová turistika) i jako konání schůzí a jednání během výstavy nebo konference – je charakteristickým rysem business turistiky. Obvykle organizace, které se účastní na kongresech a používají je za účelem povzbuzení a motivování svých zaměstnanců, financují za tímto účelem doplňující akci pro své zaměstnance. To jsou obvykle bankety, rauty a výlety. Organizace dalšího programu sleduje jak vnitřní cíle (stimulace zaměstnanců), tak i vnější (vliv na specifické zákazníky, dodavatele, distributory). Obyčejně země, které se úspěšně rozvíjejí v kongresově-výstavním cestovním ruchu, mají reputaci lídrů ve vědeckých a technických oblastech, jsou na dobré úrovni v oblasti medicíny, módy, designu, vzdělávání atd. To vše jim umožňuje přilákat především profesionály a tím pak postupně zvyšovat počet návštěvníků. Důležitou podmínkou pro přilákání členů kongresově-výstavních akcí je míra ekonomického rozvoje země, která organizuje výstavu, a zejména úroveň rozvoje nových technologií, dopravní infrastruktury, telekomunikací, hotelů atd.

10

Kongresová turistika je speciálním druhem podnikání a druhem veletržního cestovního ruchu. Organizace kongresů má mnoho společného s organizací výstavní činnosti a má také á řadu požadavků na infrastrukturu a organizátory. Kongresové akce jsou v menším rozsahu než výstavní činnosti, ale mají více kvalifikovaný a náročný tým. Podle výnosnosti kongresové akce ustupují výstavním, poněvadž jsou určeny pro menší počet účastníků. Nicméně na rozdíl od výstav, konferencí, a to zejména mezinárodních, se zaměřují na exkluzivní služby, a tím poskytují nejlepší vytíženost luxusním hotelům ve městě. Kromě organizování a vedení konferencí a seminářů zahrnuje kongresová turistika přijímání delegací, pracovních skupin, profesionálních a dalších návštěvníků, jakož i poskytování dalších služeb, jako je stravování, ubytování a kulturní program. Aby hotel fungoval na kongresovém trhu, musí mít k dispozici odpovídající zařízení a vybavení pro uskutečňování pracovních akcí, jednání a schůzek. To však ještě není kompletní seznam požadavků pro tyto hotely. Musí dále poskytovat různé druhy stravování, nabízet hostům výběr z bufetových restaurací, kaváren a luxusních restaurací. Kongresové hotely jsou postaveny především pro uspokojení potřeb business klientely. Mají tendenci nabízet celou řadu souvisejících služeb: telekonference, sekretářské služby, všechny druhy překladu, faxy, e-maily a další komunikační služby. Kromě toho nezapomínají zde i na kvalitu služeb a vybavení pokojů. Stejně jako ostatní druhy business hotelů, penzionů, které se specializují na organizaci kongresů, mají klasifikaci ne nižší než čtyři hvězdičky. Ve stejné době ne všechny hotely, které obsluhují kongresové trhy, mají potřebné prostory nebo zařízení, které je nutné pro organizování a provádění rozsáhlých akcí. V tomto případě vzniká symbióza hotelu a kongresově-výstavního centra. To má obvykle k dispozici nejen prostory pro kongresy a konference, ale také dostatečné množství výstavní plochy a výstavního zařízení. Tak se

kongresově - výstavní centrum stává

generátorem podnikatelské činnosti v hotelech v okolí.

11

1.1.2 Typy schůzek Existuje několik typů kongresových akcí: Semináře a tréninky jsou organizovány pro odborníky z nejrůznějších průmyslových odvětví. Mohou mít formu přednášek, kulatých stolů atd. Je možná návštěva profilových podniků. Například seminář na téma "Výroba šumivých vín" zahrnuje seznámení s výrobou šumivého vína ve Francii, návštěvu továren a také ochutnávku vína. Po ukončení semináře se obvykle vydávají diplomy, certifikáty. Obchodní setkání – je to opatření k přilákání potenciálních partnerů, investorů, dodavatele a odborníků v různých oblastech podnikání a vědy. Cíle schůzek mohou být různé: shánění partnera, výzkum pracovní zkušenosti, jednání atd. Požadavek na obchodní a výstavní cesty nebo veletrhy v posledních letech neustále roste. Velcí business-provozovatelé zajišťují návštěvy více než 100 výstav ročně. Mezi nejoblíbenější témata veletrhů patří

stavební, nábytkové, potravinové, počítačové, průmyslové

a vojenské. V poslední době výrazně vzrostl zájem o vysoce specializované výstavy. Zejména odborníci mají zájem nejenom o stavební výstavy, ale i o ty, které se zaměřují na určité druhy stavebních materiálů, zpracování kamene atd. Kongres – je to rozsáhlé pravidelné oficiální setkání zástupců nekomerčních organizací, institucí, společností spotřebitelů, společenských organizací, výzkumných asociací a podnikatelských sdružení. Sjezd – je to oficiální setkání delegátů, kteří mají určité pravomoci tvořit politiku a volby do řídících orgánů veřejných a politických sdružení, prováděné na pravidelných základech nebo podle speciální příležitosti. Fórum – je rozsáhlé setkání pro nezávislé jednání o problémech veřejného zájmu a je obvykle doprovázeno výstavní expozicí nebo programem soutěží, seminářů a festivalů. Summit – je to setkání hlav států nebo jejich zástupců, jejichž program jednání obsahuje řadu významných mezinárodních otázek, které jsou

předem dohodnuty

a zveřejněny. Shromáždění – je oficiálním setkáním členů mezinárodní organizace pro řešení

12

aktuálních problémů, politické, legislativní a finanční činnosti organizace a voleb výkonných orgánů. Konference – je setkání zástupců různých odvětví, profesí či organizací s předem schváleným

programem

jednání,

organizované

pro

výměnu

názorů

a hledání řešení problémů, týkajících se účastníků konferenci. Symposium – je to setkání odborníků z jednoho nebo více souvisejících vědních oborů, organizované pro prezentaci a následnou diskusi o vědeckých zprávách. Schůze - setkání zaměstnanců jedné organizace k projednání nebo řešení praktických otázek fungování dané organizace. Seminář - prezentace – je setkáním organizovaným pro prezentování jakýchkoliv výrobků nebo služeb a následné diskuse s pozvanými odborníky. Kolokvium – je setkání, ve kterém jsou diskutovány vědecké otázky s konkrétní problematikou s cílem systematizace znalostí. Kulatý stůl – je setkání, které se koná s cílem projednat nějaké problémy podle různých hledisek s komentáři a udělat společné závěry z diskuse účastníků Burza obchodních kontaktů – je to setkání zástupců zákazníků, poskytovatelů služeb a výrobců produktů, která je organizována ve formátu jednání podle předem sestaveného jednacího řádu pro zajištění maximálního počtu obchodních kontaktů. Business snídaně – je to neformální setkání během speciálně organizované snídaně nebo oběda, které je pořádáno pro seznámení členů kongresových akcí mezi sebou. Je tedy zřejmé, že se kongresová turistika vyznačuje bohatou mnohotvárností typů setkání a jejich vlastností. 1.1.3 Geografie kongresového cestovního ruchu Nejdynamičtějším segmentem trhu obchodních cest je kongresová turistika. Ve světě roste zájem o sympozia, konference, setkání, semináře a také o výstavy a veletrhy. Podnikatelé a vědci se účastní fór, aby získali nejnovější informace, setkali se

13

s kolegy a vyměnili si s nimi názory, prováděli jednání či se připojili k předpokládanému kulturnímu programu. Systematickým sběrem informaci o kongresovém cestovním ruchu se již více než padesát let zabývá Unie mezinárodních sdružení (UIA – Union of International Associations)2. Na jejich základě je možno analyzovat vývoj a následně zpracovat prognózy rozvoje trhu kongresového cestovniho ruchu v mezinárodním a světovém měřítku. Ve statistických přehledech UIA jsou zahrnuty:

a) setkání na národní úrovni s mezinárodní účastí organizovaná národními pobočkami mezinárodních organizací, která splňují další kritéria: - akce trvá nejméně 3 dny, - setkání se účastní nejméně 5 účastnických států, - počet účastníků je minimálně 300, - zahraničních účastníků je minimálně 40; b) akce financované a organizované mezinárodními organizacemi publikované v mezinárodním kalendáři kongresových akcí (International Congress Calendar) a v ročence mezinárodních organizátorů (Yearbook of International Organizators). Jde o výroční shromáždění, zasedání vedoucích orgánů mezinárodních organizaci, sympozia, kongresy a regionální zasedání organizací sdružujících několik zemí.

Pokud se v 30. letech 20. století každoročně konalo kolem 200 mezinárodních konferencí, tak v 90. letech počet kongresových akcí přesáhl 9400 kongresů ročně. Většina

z

nich,

asi

80%,

připadá

na

země

západní

Evropy

a Severní Ameriky. První tři pozice si podle počtu mezinárodních sympozií a jednání pevně udržují USA, Francie a Velká Británie. Německo zaujímá čtvrtou pozici, je známé svými výstavami a veletrhy. Jejich popularita si lze vysvětlit příznivým stavem v mnoha

2

Pramen: Union of International Associations. Dostupne na internetu:< http://www.uia.org/>.

14

průmyslových odvětvích v této zemi, zvýšenou poptávkou po investičních produktech a vyspělou infrastrukturou.3 UIA registruje vice než 180 zemí, v nichž se uskutečňují významné kongresové akce. Tabulka 1 dokumentuje, že se v posledních letech více než 50 % všech akcí uskutečnilo v prvních deseti zemích. Pro úplnost vyznačíme, že na prvních 20 zemí připadá zhruba 70 % všech akcí. Hovoříme o těch zemích, které si na světovém trhu kongresového cestovního ruchu udržují stabilní pozici. Pro porovnání uvádíme údaje i za Českou republiku. Tabulka č. 1 - Podíly prvních 10 zemí na kongresovém cestovním ruchu (v % z celosvětového trhu) Země

1996

1997

1998

1999

2000

1. USA

11,79

11,46

12,53

12,81

13,81

2. Francie

7,22

7,03

6,88

6,75

6,70

3. V. Británie

6,61

6,45

6,78

6,48

6,50

4. Německo

5,35

5,64

5,87

6,41

6,26

5. Itálie

4,22

4,12

4,00

4,09

4,56

-

-

3,55

3,30

3,82

7. Holandsko

3,47

3,71

3,60

3,90

3,69

8. Španělsko

3,29

3,20

3,17

3,26

3,51

9. Belgie

2,97

3,21

3,23

3,13

3,31

10. Švýcarsko

2,96

2,83

2,35

2,50

2,59

Česká republika

1,08

0,99

0,81

0,99

0,97

6. Austrálie

Pramen: C. O. T. business, 2000; C. O. T. business, 2001. Největšími centry kongresově-výstavní činnosti v Evropě a Americe jsou Paříž, Brusel, Londýn, Vídeň, Amsterdam, Ženeva, Kodaň, Washington, Madrid, Berlín a Štrasburk. Dalšími vyhledávanými kongresovými městy v celosvětovém meřítku jsou Barcelona, Hamburg, z mimoevropských měst Singapur, Sydney a další. Každoročně se státní a podnikatelské osoby shromažďují v Davosu (Švýcarsko), kde se konají fóra o aktuálních problémech rozvoje světového hospodářství. Tato města mají odpovídající materiálně-technické

zázemí

a

disponují

volnočasových aktivit zahraničních návštěvníků. 3

Zdroj: ORIEŠKA, J. Kongresový cestovní ruch, 2004.

15

širokými

možnostmi

pro

organizaci

Konference se konaly v kongresových centrech, hotelech, divadlech a koncertních sálech, univerzitách a jiných vzdělávacích institucích. V 80. letech, kdy si naplánovala tendence konvergence kongresových a výstavních aktivit, vznikl a rozšířil se americký model centra sjezdů. Tyto speciálně postavené budovy se skládají z velkých místností, které mohou být použity pro výstavy a zároveň zaměřeny na příjem účastníků konference. V posledních letech jsou mezinárodní akce častěji organizovány v budovách historického významu, na hradech a v netradičních budovách (Tabulka 2). Také jsou populární kongresy na palubách lodí. Tabulka č. 2 - Využití jednotlivých míst konání kongresu (v %) Místo

%

Kongresová centra

63

Hotely a hotelové komplexy

35

Vysoké školy a univerzity

18

Netradiční místa

10

Pramen: vlastní zpracování dle ICCA4 - 2000 Výstavní hnutí nabírá sílu po celém světě. Zvyšuje se počet výstav a veletrhů, rozšiřuje se jejich geografie a počet účastníků, stává se rozmanitější orientace. V současné době se konají specializované výstavy hotelového a restauračního hospodaření, životního prostředí a sportovního vybavení atd. Za krátkou dobu se tento segment trhu cestovního ruchu stal jedním z největších a nejstabilnějších.

1.2 Kongresový cestovní ruch v České republice

Česká republika se podílí na světovém cestovním ruchu méně než 1% a nachází se průměrně na 30. místě světového zebřičku, který je publikován UIA. Tím je Česka republika ve stejné řadě se zeměmi s „významným postavením“ v tomto žebříčku, jako jsou Maďarsko, Brazílie, Irsko, Polsko, a Mexiko5. Česká republika představuje destinaci s pozitivní image, neboť je považována za bezpečnou a politicky, ekonomicky a kulturně vyspělou zemi, která nabízí vhodné 4

ICCA (International Congress and Convention Association) – Mezinárodní asociace kongresů a konferencí; Dostupné na internetu: 5 Zdroj: ORIEŠKA, J. Kongresový cestovní ruch, 2004.

16

podmínky

pro

cestovní

ruch.

Těmi

jsou

různorodost

a

kvalita

kulturních

a historických památek, vhodné přírodní podmínky, jako i technické vybavení mnohých velkých hotelových zařízení pro organizování mezinárodních setkání nejenom v Praze, ale také i v jiných městech. V jednacích místnostech je možné nejenom účastníky usadit, ale i v konferenčních sálech větších prostorů promítat na promítací plochu detaily tváře přednášejících a diskutujících.6 K pozitivní image České republiky jako kongresové destinace přispívá také úspěšná organizace významných akcí kongresového cestovního ruchu. Proto má Česká republika však všechny předpoklady stát se špičkovou destinací kongresového cestovního ruchu. V České republice se již konaly významné světové akce, mezi něž patří zejména Summit NATO, který probíhal v Kongresovém centru Praha na podzim v roce 2002 a Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky, konané v roce 2000 na témže místě.7 Díky úspěšné realizaci prestižních mezinárodních kongresů a konferencí získává Česká republika v posledních letech výborné reference. 1.2.1 Nabídka kongresových sálů V České republice se nachází velké množství objektů vhodných pro konání akcí kongresového cestovního ruchu. Jejich úplný seznam lze najít v oficiální databázi kongresových kapacit, která se nachází na turistickém serveru České republiky www.CZeCOT.com.V České republice jsou k dispozici i objekty s kapacitou pro více než 5000 osob, ale převládají spíše objekty s kapacitou menší. Největšími kongresovými prostory v Praze disponují Veletržní palác, Kongresové centrum Praha, O2 Aréna, Pražský hrad a Palác Žofín. Co se týče regionů, tak lze zmínit například Congress Centre Parkhotel Pilsen (Plzeň), Kongresové, společenské a výstavní centrum ALDIS (Hradec Králové), Veletrhy Brno, Dům kultury v Teplicích, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Dům kultury Akord Ostrava a Kongresové centrum Brno.8 6

Zpracovano dle: ORIEŠKA, J. Kongresový cestovní ruch, 2004. Zdroj: Kongresy – CZeCOT – dovolená a ubytování v ČR. Dostupne na internetu < czecot.cz> 8 Pramen: CzechTourism a Český statistický úřad: Cestovní ruch - časové řady. Dostupné na internetu: 7



17

1.2.2 Databáze kongresů a konferencí v ČR Na internetových stránkách agentury CzechTourism9 je poskytnuta databáze kongresů a konferencí v celé České republice. Zde lze vyhledávat konference a kongresy podle různých kritérií – roku, měsíce, města, počtu účastníků, oboru akce, poměru zahraničních turistů, nebo lze získat kompletní výpis řazený chronologicky.10 1.2.3 Teorie organizace kongresové turistiky v hotelu 1.2.3.1 Zvláštnosti organizace kongresových akci Konference, seminář nebo sympozium jsou vážné pracovní akce, proto taková jednání vyžadují rozsáhlé práce, perfektní maximální efektivitu pro všechny její účastníky, zejména pro organizátory konferencí. Obrovský podíl odpovědnosti padá na ramena organizátorů konferencí, seminářů, sjezdů, kongresů a sympozií, protože jednání na tak vysoké úrovni, jako jsou tyto události (konference – později v latině conferentia, z lat. confero - sbíraní) vyžadují důkladnou a do detailu promyšlenou přípravu. Za hlavní úkol je pro pořadatele obchodního jednání považován správný pronájem konferenční místnosti. Na tom záleží úspěch celé akce jako celku. Segmentace trhu kongresové turistiky může být prováděna podle cíle svolání, charakteru práce, počtu účastníků a jejich kvalitativního složení, úrovně kompetence svolaných setkání, periodicitou svolání. Nicméně hlavním kritériem, podle kterého je možné provádět segmentaci trhu kongresového cestovního ruchu, je povaha iniciátora svolání veškerých jednání. Právě povaha iniciátora určuje druh organizované konference a také seznam důležitých služeb. Mohou být přiděleny dva segmenty: korporativní trh konferencí a nekorporativní trh konferencí - oblast působnosti vládních agentur a průmyslových asociací. Hlavním cílem při organizování konferencí je vybrat vhodné konferenční prostory. V závislosti na účelu a formátu akce je nutné zajistit i polohu pronajatého prostoru. Významnou roli hraje i okolí místa konání konference, protože čistota životního prostředí je vizitkou pořádajícího města, hotelu, organizace. Vybraná místnost by měla odpovídat 9

Zdroj: Oficiální databáze kongresových kapacit. Dostupné na internetu: <www.czecot.com> Pramen: CzechTourism, QCM.

10

18

požadovanému počtu pozvaných účastníků. Při té příležitosti speciálně technicky vybavená konferenční místnost poskytuje konferenci potřebné zázemí určené právě pro dané setkání.. Je třeba zvážit, nakolik jsou nutné během události zasedací místnosti, výstavní prostory, mikrofony a laserová ukazovátka, televizory, rekordéry, audio a video zařízení, včetně simultánního překladu do několika jazyků. Možná bude zapotřebí i několika konferenčních místností s moderním vybavením. Přitom ovšem nelze opominout rozpočet, který je pro realizaci konference k dispozici. Cílem konferencí – získat výsledek z obchodní komunikace. To do značné míry závisí na organizaci konference. 1.2.3.2 Pojem kongresový sál Kongresový sál jako pojem definující komplex moderních multimediálních systémů instalovaných v sále má poměrně neurčité hranice. Pod tímto pojmem se rozumí celá řada různých technických systémů, které plní určité úkoly v rámci celého komplexu konferenčních sálů. Proto kongresový sál může být buďto jeden jediný s mikrofonem na tribuně , nebo úplně automatizovaný multifunkční komplex " intelektuální konferenční místnost", která obsahuje velké množství různých technických zařízení. 1.2.3.3 Příprava a konání konferenčních akcí v hotelu Přípravou a organizaci těchto akcí v hotelech se zabývá speciální služba nebo osoba – manažer konference. Vyčlením základní etapy přípravy a konání konferenčních akcí v hotelu: 1. Pokud je ubytování pro skupiny účastníků zarezervováno, manažer konference má prozkoumat veškerou korespondenci týkající se této činnosti proto, aby bylo možné zjistit, co je známo o povaze požadovaných služeb a jaké otázky stále zůstaly nevyřešené. Příchozí informace musí být v oblasti neustálé pozornosti manažera konference, který je analyzuje až do zahájení akce; 2. Manažer konference informuje zákazníka o svém jmenování a poté realizuje přímý kontakt s ním; 3. Pomocí dopisů, telefonů a osobních kontaktů manažer konference začíná

19

připravovat odpovědi na tři hlavní otázky: rezervace, program akce a náklady na obsluhu; 4. Podrobnosti programu jsou probrány během bezprostředního projednání s organizátory setkání. V ideálním případě, se takové setkání a projednání koná nejpozději do čtyř měsíců před zahájením akce. Během diskuse manažer konference postupně, bod za bodem definuje každý prvek programu; 5. Přibližně měsíc před zahájením akce se koná porada se všemi vedoucími služeb, která se zabývá otázkou, kdy, jak a jaké skupiny budou přijíždět do hotelu, a také se upřesňuje podrobný plán (specifikace poskytovaných služeb) konání události. Takový plán (specifikace)

je

nejdůležitějším

dokumentem

procesu

obsluhy

konference

a dává zaměstnancům hotelu příležitost všestranného výzkumu programu akce; 6. 2-3 dny před zahájením konference se koná předkongresové setkání, kde jsou přítomni vedoucí všech služeb hotelu. V přítomnosti organizátorů akce se diskutuje o všech detailech programu obsluhy. Taková společná porada umožňuje stranám pozorně prohlédnout celý program obsluhy a zajistit tak,, že vedoucí chápou svůj úkol. Kromě toho to umožňuje upřesnit podrobnosti. Setkání vede manažer konference. Proces provádění porady dovoluje všem stranám klást navzájem otázky, které se týkají toho, kdo hraje jakou roli v té či jiné době podle specifikací; 7. V průběhu zasedání nebo konference má být manažer konference podle možnosti blízko. On musí předem prohlédnout místa konání porady, restaurace a další místa spojen s prováděním akcí, aby se osobně přesvědčil, že vše je připraveno pro příjem a obsluhu; 8. Po ukončení akcí se provádí post-kongresové jednání, na kterém se v přítomnosti všech osob, které se účastnily na před-kongresním jednání, dělají závěry. Tady se kontroluje správnost vystavení faktur, a pokud se všechno uskutečnilo úspěšně, může být udělaná nová objednávka na provádění následující akce. Organizátoři akcí mají z hlediska konkurenčního boje na relevantním trhu zájem získat výhodné nabídky a kvalitní služby. Proto hotely, kterým se podařilo zorganizovat takové služby podle pravidel režimu ekonomiky, budou mít zisk. Zkušenost ukazuje, že žádná reklama není schopna zvýšit popularitu hotelu jako jeho kvalitní práce. Hotely mohou investovat hodně peněz do reklamy pro přilákání 20

skupinových objednávek, zatímco pro stejný efekt může stačit provádění jednoho nebo dvou kongresů, neboť uspokojený delegát se stává nejlepším a nejvíce ekonomickým reklamním prostředkem, nepředpojatým, nezávislým a proto tím, který je přijímán bez jakýchkoliv pochyb. Na druhou stranu opomenutí v obsluze jsou zpravidla drahá, protože organizátoři oceňují úspěch provádění akcí z hlediska stupně splnění závazků hotelu. Proto hotelový podnik, který se nemůže vypořádat s převzatými závazky, již nemůže víc počítat s opakovanou návštěvou. Všechny výše uvedené fáze přípravy a provádění kongresové akce v hotelu – to je vzorek ideálního plánu, který je třeba dodržovat. Kromě toho konference předpokládají také zajímavý kulturní program, obědy a přestávky na kávu, menu, která je potřebí pečlivě promyslet tak, aby bylo po chuti všem účastníkům. To znamená, že bude nutné vytvořit potřebný brainstorming používaný v podobných případech, který obyčejně vede k optimálnímu výsledku. Pro účastníky konference je setkání na takovém úrovni skutečným svátkem, během něhož je možné si vyměnit zkušenosti, dozvědět se něco důležitého a nezbytného, v práci nastínit cestu vpřed. 1.2.4 Příprava obsluhování kongresových akcí. Kongresové obsluhování je jedním ze specifických typů služeb cestovního obsluhování. Proto aby se konference nebo jednání konaly na nejvyšší úrovni, organizátor dané akce, zejména hotelový podnik, má zjistit řadu otázek u zákazníka před konáním akce. 

Za prvé je nezbytné zjistit formát akce: seminář, školení, konference, sympozium atd.



Za druhé je nutné mít na mysli, že čím je nadcházející událost rozsáhlejší, tím více času je zapotřebí na její přípravu. Např. školení obvykle trvá nejméně tři až čtyři týdny.



Za třetí je nezbytné zjistit rozpočet konference a určit její délku.



Za čtvrté je třeba jasně pochopit preference a počet účastníků na místě konání. Ve velkých hotelech existuje široký výběr konferenčních místností s různou

21

kapacitou. 

Za páté nelze zapomenout na technickou stránku akce. Je nutné napsat, jaké vybavení bude zapotřebí v zasedací místnosti: projektor, notebook, plátno, flip chart a další. Kromě toho je předem nezbytně nutné určit konfiguraci místnosti.

1.2.4.1 Uspořádaní interiéru jednacích místností Takovým uspořádáním interiéru jednacích místností se rozumí hlavně rozmístění sedacího a stolového nábytku. Kapacita jednací místnosti se vyjadřuje počtem míst k sezení při školním (včetně stolů), divadelním nebo jiném uspořádání. Počet míst závisí také

na

uspořádání

sedacího

a

stolového

nábytku

s ohledem

na

půdorys

a plošnou výměru místnosti, druh a případně program kongresové akce. Kapacita by se měla dát zmenšit nebo zvětšit pomocí skládacích dělicích stěn, aby bylo možné vytvořit optimálně velký prostor pro danou akci. 1.2.4.2 Styly rozmístění Pro provádění jednání mohou být nabízeny různé možnosti (styly) rozmístění židlí v místnosti. Nejvíce rozšířené jsou tyto možnosti usazování: Divadelní tvar. Židle jsou umístěny v řadách jako v divadle. Přístup k místům se uskutečňuje přes dva boční průchody, přičemž se audio-vizuální zařízení umisťuje na speciální plošině nebo scéně. Někdy využití předmětu multimediální projekce názorného materiálu nutí ke snížení počtu míst. Učebna. Jak už název napovídá, účastníkům jsou během jednání, nabízeny lehké standardní stoly. Takové uspořádání vyžaduje třikrát více prostoru než divadelní verze a mnohem více času pro rozmístění a uklízení nábytku. Tvar podkovy. Takové schéma uspořádání se používá, pokud se mezi účastníky předpokládá větší interakce, jako například školení nebo výměna zkušeností. Stůl pro mluvčí, na kterém může být namontován projektor, video monitor je umístěn proti vnitřnímu zakulacení podkovy. Tam se také umístí mluvčí nebo vedoucí, který má k dispozici tabule (černá nebo bílá) a soubor velkoformátových listů pro demonstraci potřebné informace. Polední tvar. Při obědě jsou hosté obvykle usazeni v počtu osm až deset lidí 22

u kulatých stolů a čtyři lidé u čtvercových stolů. Počet lidí může být samozřejmě různý. Dále je nutné vypočítat množství potřebných přestávek na kávu, raut a večeři. Obvykle se v den konference plánují dvě přestávky na kávu a obchodní oběd. 1.2.4.3 Požadavky

pro

vybavení

konferenčních

místností

v mezinárodních

kongresových hotelech Rychlý rozvoj průmyslu obchodního cestovního ruchu a podílu na trhu kongresových hotelů vedl k výraznému růstu požadavků na technické vybavení moderního mezinárodního hotelu včetně jeho konferenčních místností. I když organizace obchodních schůzek a konferencí nejsou zahrnuty do seznamu hlavních poskytovaných služeb hotelu, stejně musí být konferenční místnost vybavena podle nejmodernějších technologií. 1.2.4.4 Vybavení konferenčních místností technikou Konferenční prostory mají být zvukotěsné, mají mít výborné ozvučení, akustiku, klimatizaci a osvětlení. 1.2.4.5 Akustická a ozvučovací technika Jestli prozkoumávat konferenční místnosti, které klasifikovat podle funkčních úkolů, tak se v první řadě je třeba zastavit na provádění jednání. Pro konání jednání s počtem účastníků vyšším než 10 osob nemá mluvčí dost silný hlas pro normální sluchové vnímání, i když jsou všichni účastníci

umístěni u kulatého stolu v malé místnosti.

Aby během konání jednání mluvčí nemusel zvyšovat hlas a aby publikum nemuselo namáhat sluch, používají se konferenční systémy pro zesílení hlasu mluvčího. Místo každého účastníka je vybaveno mikrofonem pro vystoupení a reproduktorem pro poslouchání ostatních účastníků. Přitom je důležité, aby konferenční systém poskytoval vysokou srozumitelnost řeči. V opačném případě řeč, i když je dost hlasitá, přinutí zaposlouchávat se a snažit se pochopit všechna slova, což vede k odvedení pozornosti od diskutovaného tématu a ke vzniku rychlé únavy účastníků jednání. V současné době se používají také klopové mikrofony. To jsou malé mikrofony, které se připínají na klopu saka, halenky, košile apod. Ty jsou spojeny kablíkem

23

s vysílačem, který může byt ukryt například v kapse saka nebo připevněný na opasku. Výhodou pro řečníka jsou volné ruce, a proto může používat počítač, zpětný projektor nebo jiné zařízení. Nevýhodou těchto mikrofonů je vysoká citlivost na jakékoliv zvuky (například počítač, ventilátor zpětného projektoru atd.) a nelze je používat v místnostech s nízkým stropem. Také vyžadují neustálou přítomnost zvukaře, protože jsou náchylné na zpětnou vazbu. Součástí ozvučovací techniky je i ekvalizér – zařízení, které umožňuje nastavení jednotlivých frekvencí (pásem) samostatně. Používá se v sálech se špatnou akustikou nebo pro zvlášť náročné zákazníky. Dalším úkolem konferenčního systému je uspořádání procesu diskuse, když se mikrofony zapínají v pořadí a nebo když počet mluvčích ve stejnou dobu je omezen. Proto je místo účastníka jednání vybaveno vypínačem mikrofonu a vyžádaní na vystoupení a také indikace okamžiku, kdy je možné mluvit. 1.2.4.6 Přijetí řešení Aby konferenční místnost mohla být použita pro průběh jednání, na kterých se dochází k řešení podle diskutovaných otázek, majitelé hotelů by měli přemýšlet o instalaci konferenčního systému s možností jiného hlasování. Tento systém poskytuje automatické počítání hlasů a protokolování výsledků hlasování pro vytváření výkazů. 1.2.4.7 Osvětlení Osvětlení zasedacích místností musí být plynule regulovatelné podle požadavků mluvčího nebo podle charakteru akce, eventuálně umožňovat rozdílnou intenzitu osvětlení jednotlivých částí jednací místnosti. Zároveň musí být možno zatemnit místnost během dne, nejlépe elektricky ovládanými žaluziemi11. 1.2.4.8 Překladatelské zařízení Pokud

chce

hotel

odpovídat

hrdému

názvu

"kongresový

hotel"

a chce zajišťovat konání mezinárodních konferencí, neobejde se bez systému simultánního překladu v konferenční místnosti. Účastníci konference poslouchají překlad 11

Zdroj: ORIEŠKA, J. Kongresový cestovní ruch, 2004

24

vystoupení pomocí sluchátek připojených do voliče kanálů překladu. Systémy simultánního tlumočení se dělí na kabelové a bezdrátové. V kabelových systémech jsou voliče kanálů oddělené elektronickými panely s tlačítky výběru kanálů, nastavení hlasitosti a indikací zvoleného kanálu nebo vestavěné do mikrofonního ovladače. Proto je při vybavení konferenční místnosti žádoucí okamžitě "založit" ovladače s vestavěnými voliči kanálů. Je-li je v konferenční místnosti již nainstalován diskusní systém a chce-li ji hotel vybavit systémem simultánního tlumočení nebo plánuje postupné investice do místnosti, je možné vybrat bezdrátový systém simultánního tlumočení. Zde účastník vybírá kanál překladu na kapesním přijímači infračerveného signálu. Hlavní výhodou bezdrátového systému je svoboda pohybu účastníků konferenční místnosti. Použití bezdrátového systému simultánního tlumočení je také ideálním řešením v případě, že hotel nedisponuje oddělenými konferenčními místnostmi

a plánuje

organizovat konferenci v multifunkčních místnostech, např. v kině nebo v restauraci. V tomto případě se v průběhu konference vydávají účastníkům kapesní infračervené přijímače se sluchátky a instalují se infračervené zářiče na podlahové stojany. Po ukončení konference může být veškeré vybavení lehce uklizeno do kufříku pro skladování. 1.2.4.9 Prezentační technika Ani konferenční místnost se nemůže obejit bez videozobrazení. Pro prezentaci slajdů, zobrazení výsledků hlasování, textovou a videoinformaci je třeba nainstalovat videoprojektor nebo plazmový panel, aby se na obrazovce v místnosti ukazovala přednášející osoba – je to videokamerový systém. Pokud se v průběhu konference předpokládá organizace "telekonference" s účastníky nacházejícími se v jiných místnostech hotelu, městech či zemích, konferenční systém by měl být doplněn systémem audio a videokonference. 1.2.5 Shrnutí Během posledních let se Česká republika stále výrazněji profiluje jako místo, které je z řady praktických důvodů jakoby stvořeno pro pořádání nejrůznějších mezinárodních setkání, tedy pro kongresovou turistiku. Účastníky kongresů do České republiky lákají především historické památky.

25

V Česku, jak jsme již zjistili z výše uvedené informace12, je řada měst, v nichž se mohou konference pořádat. Česká republika velmi vyspěla, pokud jde o úroveň a kvalitu veškerých služeb souvisejících s organizací a realizací kongresových akcí a dnes se řadí mezi vyhledávanou evropskou a světovou špičku. Hoteliéři, restauratéři, agentury organizující kongresové akce na klíč, destinační management a další dodavatelé služeb uspokojí nejnáročnější klientelu a poskytnou servis na vysoké profesionální úrovni a přitom za rozumné a konkurenceschopné ceny.

12

Zdroj: www.CZeCOT.com

26

2 Praktická část Praktická část se bude zabývat analýzou, charakteristikou a srovnáním konferenčních místností v kongresových hotelech Plzně.

2.1 Plzeňský kraj

Plzeňský kraj má v nabídce řadu možností, jako jsou poznávací turistika, pěší turistika, zimní a letní sporty, rekreace, cykloturistiky, hipoturistiky, adrenalinové aktivity, venkovské turistiky, agroturistiky, kongresové a incentivní turistiky a industriální turistiky. Základními předpoklady pro rozvoj kongresové a incentivní turistiky (KIT) jsou příznivé ceny, dobrá dopravní dostupnost a vysoký stupeň kultury ubytovacích a kongresových zařízení. Kvalitativní předpoklady již v dnešní době splňuje velké množství zařízení v Plzeňském kraji, zejména v jeho hlavním centru Plzni. Silnou stránkou kraje je výhodná poloha a dobrá dopravní dostupnost díky dálnici D5 spojující Prahu s Plzní. Výhodou je také blízkost letiště Václava Havla Praha. Atraktivitě regionu pro organizaci kongresů kromě základních předpokladů dále napomáhá potenciál kraje pro doplňkové aktivity účastníků KIT, který je podobně jako v celé ČR zajištěn zejména místním kulturním dědictvím a nepoškozenou přírodou. 13 2.1.1 Hromadné ubytovací zařízení Plzně V dnešní době počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) v okresu Plzně činí celkem 81.14 Z údajů ČSÚ počet hromadných ubytovacích zařízení v Plzeňském kraji činil v roce 2007 517 (2008 – 501), přičemž z toho bylo 12 hotelů****, 57 hotelů***. V současnosti se počet ubytovacích zařízení podle ČSÚ15 následovně změnil: 

15 hotelů****



14 hotelů***



1 hotel garni

13

Pramen: Portál Plzeňského kraje: Národní kulturní památky v Plzeňském kraji. Dostupné na internetu: 14 Pramen: Český statistický úřad - Hromadná ubytovací zařízení České republiky, okres Plzeň 15 Pramen: Český statistický úřad,

27



20 penzionů



3 kempy



7 turistických ubytoven



14 ostatních zařízení, která nejsou jinde specifikovaná.

V roce 2008 se v Plzeňském kraji dle ČSÚ v HUZ konalo 154 akcí s celkovým počtem 40 645 účastníků (264 účastníků na 1 akci). Tyto akce se konaly v 8 HUZ. Mezi roky 2006 a 2008 došlo ke zvýšení všech hodnot, přičemž počet akcí se v roce 2007 zvýšil a v roce 2008 trochu snížil. Z oficiální databanky kongresové a incentivní turistiky16 je očividné, že Plzeňský kraj má k dispozici 43 zařízení vhodných ke konání akcí kongresového cestovního ruchu. Jasně zde dominuje krajské město Plzeň, ve kterém se nachází 18 z těchto zařízení. V Plzni se nalézá Kongres Center Plzeň, který má maximální kapacitu spojených sálů 10 až 2000 míst. Dalšími zařízeními v Plzeňském kraji jsou Courtyard by Marriott Pilsen (Plzeň, 250 míst), Darovanský dvůr Resort Kongres Golf Hotel (Břasy, 400 míst), Městské kulturní středisko v Sušici (max. kapacita: 400 míst), Hotel Šumava (Kašperské Hory, 250), OREA Wellness Hotel Horizont, atd. Centrem kongresového cestovního ruchu Plzeňského kraje je krajské město Plzeň. Kongresový cestovní ruch se prolíná celou 2. částí Programu rozvoje České republiky Plzeňského kraje nazvanou Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu. Kongresový cestovní ruch by měl patřit mezi základní pilíře cestovního ruchu v Plzni v roce 2012. Cílem je, aby se Plzeň zařadila mezi pět nejvyhledávanějších destinací kongresového cestovního ruchu v České republice. Prozkoumala jsem všechny hotely Plzně, které mají v nabídce kongresové služby, zejména kongresové sály, a udělala jsem seznam těchto 18 hotelů: 1. Kongresové centrum Parkhotel Plzeň**** (maximální kapacita 2000 osob)17 2. Darovanský dvůr Resort Hotel***/**** (maximální kapacita 400 osob)18

16

Zdroj: <www.cot.cz> Zdroj: Kongresové centrum Parkhotel Plzeň - konferenční prostory. Dostupné na internetu: <www.parkhotel-czech.eu/kongresove-centrum> 17

28

3. Angelo Hotel Plzeň**** (maximální kapacita 350 osob)19 4. PRIMAVERA Hotel & Congress centre**** (maximální kapacita 300 osob)20 5. Hotel PURKMISTR Pivovarský dvůr Plzeň**** (maximální kapacita 300 osob)21 6. Pilsen Hotel Courtyard by Marriott**** (maximální kapacita 250 osob)22 7. GOLDEN FISH Hotel Apartments**** (maximální kapacita 150 osob)23 8. Hotel Central*** (maximální kapacita 100 osob)24 9. Hotel Gondola**** (maximální kapacita 100 osob)25 10. Hotel Hazuka*** (maximální kapacita 70 osob)26 11. Hotel ASTORY**** (maximální kapacita 35 osob)27 12. Hotel Palace**** (maximální kapacita 40 osob)28 13. Hotel Rous**** (maximální kapacita 18 osob)29 14. Hotel Bayer*** (maximální kapacita 60 osob)30 15. Hotel Ibis*** (maximální kapacita 70 osob)31 16. Hotel Plzeň*** (žádná informace o kapacitě)32

18

Zdroj: Kongresové centrum Darovanský dvůr. Dostupné na internetu: <www.darovanskydvur.cz/kongresy/kongresove-centrum> 19 Zdroj: Angelo Hotel - Konference a zasedání. Dostupné na internetu: <www.vi-hotels.com/cz/angelopilsen/konference-a-zasedani> 20 Zdroj: PRIMAVERA Hotel & Congress centre – Kapacita a plánky. Dostupné na internetu: <www.primaverahotel.cz/kapacity-a-planky> 21 Zdroj: Hotel PURKMISTR Pivovarský dvůr Plzeň - Kongresy – nabídka prostor. Dostupné na internetu: <www.purkmistr.cz/kongresy-nabidka-prostor-plzen.php> 22 Zdroj: Pilsen Hotel Courtyard by Marriott – Meetings & Events. Dostupné na internetu: <www.marriott.com/meeting-event-hotels/meeting-planning.mi> 23 Zdroj: GOLDEN FISH Hotel Apartments - Pořádání konferencí. Dostupné na internetu:<www.gfhotel.cz/poradani-konferenci> 24 Zdroj: Hotel Central - Firemní akce. Dostupné na internetu: < www.central-hotel.cz/cz/firemni-akce> 25 Zdroj: Hotel Gondola – Kongress. Dostupné na internetu:<www.restauracegondola.cz/cze/kongress.php> 26 Zdroj: Hotel Hazuka - Konferenční sál. Dostupné na internetu:<www.hotelhazuka.cz/s25-konferencnisal.html> 27 Zdroj: Hotel ASTORY. Dostupné na internetu: <www.astory.cz> 28 Zdroj: Hotel Palace – Konference. Dostupné na internetu:<www.hotelpp.cz/cz/konference-c31.htm> 29 Zdroj: Hotel Rous – Konferenční místnost. Dostupné na internetu: <www.hotelrous.cz/pages.php?language=cz&page=konference> 30 Zdroj: Hotel Bayer. Dostupné na internetu: <www.hotelbayer.cz> 31 Zdroj: Hotel Ibis – Konferenční prostory. Dostupné na internetu: <www.hotelibisplzen.cz/post/detail?postId=4>

29

17. BEST WESTERN HOTEL TREND Plzeň*** (maximální kapacita 60 osob)33 18. Hotel Victoria*** (maximální kapacita 90 osob)34 Ostatní cca 55 HÚZ (ubytovny, apartmány, penziony, hostely) nemají kongresové sály. Z tohoto seznamu názorně vidíme, že kongresové služby poskytují jenom čtyřa tříhvězdičkové hotely. Můžeme proto dospět k závěru, že se zejména takové hotely zaměřují na poskytování daných služeb. Dále podrobněji zanalyzujeme služby, které poskytují výše uvedené kongresové hotely. 2.1.2 Analýza kongresových hotelů a jejich sálů Po důkladném průzkumu oficiálních webových stránek daných hotelů lze vyčlenit několik hlavních kritérií, podle kterých se dá ocenit úroveň hotelů s kongresovými sály: 

Celkové množství sálů v hotelu



Doplňkové služby pro klienty kongresových hotelů



Technické vybavení včetně Wi-Fi



Situování hotelu

32

Zdroj: Hotel Plzeň – Konferenční místnost. Dostupné na internetu: <www.hotelplzen.cz/sluzby/konferencni-mistnost.htm> 33 Zdroj: BEST WESTERN HOTEL TREND Plzen - Školící místnost. Dostupné na internetu: <www.trendhotel.cz/cs/hotelove-sluzby/skolici-mistnost.html> 34 Zdroj: Hotel Victoria – Semináře a školení. Dostupné na internetu: <www.hotel-victoria.cz/cs/seminare-askoleni>

30

2.1.2.1 Celkové množství sálů v hotelu Graf č. 1 - Celkový počet kongresových sálů v hotelu

26%

43% 1-2 sálů 3-5 sálů 6-9 sálů

31%

Zdroj: Vlastní zpracování Z daného grafu vidíme, že většina plzeňských hotelů má jednu nebo dvě konferenční místnosti – 43% (cca 8 hotelů). Dále graf ukazuje, že o 12% méně hotelů (31% - cca 6 hotelů) má 3-5 sálů. Ostatních 26% má maximálně 9 místností. 2.1.2.2 Doplňkové služby pro klienty kongresových hotelů Graf č. 2 - Doplňkové služby pro klienty kongresových hotelů (ubytování, stravování, přestávky na kávu atd.) 34% 66% poskytují neposkytují

Zdroj: Vlastní zpracování

31

Tady vidíme, jaké procento hotelů (66%) poskytuje doplňkové služby. Z průzkumu webových stránek hotelů vyplývá, že průměrná cenová hladina základního balíčku služeb pro jednu osobu na den (pronájem konferenční místnosti, konferenční set (flipchart, popisovače, blok a tužka), základní coffeebreak (káva, čaj, voda), nocleh ve dvoulůžkovém pokoji) činí kolem 1800 Kč. Ostatních 34% nemá v nabídce kongresové balíčky nebo to neuvádí na svých webových stránkách. 2.1.2.3 Technické vybavení včetně Wi-Fi Graf č. 3 - Poskytovaní Free Wi-Fi

46% 54% Ano Ne

Zdroj: Vlastní zpracování Přibližně 11 hotelů (54%) poskytuje bezplatná Wi-Fi síť. Vidíme ale, že skoro polovina (46%) nemá internet nebo ho nemá v ceně. Co se týče technického vybavení – každý hotel má základní technické vybaveni (ozvučení, digitální projektor, plátno, televizní techniku, videotechniku apod.), ale většina z nich nemá v konferenčních místnostech klimatizaci.

32

2.1.2.4 Situování hotelu Jednou z hlavních kritérií hotelu je jeho geografické situování. Je dobře, že většina z daných osmnácti hotelů se nachází v centru města Plzně nebo v jeho přímé blízkosti. Skoro každý z hotelů má výbornou dopravní dosažitelnost (vedle se nachází tramvajové nebo autobusové zastávky) a také se lze dostat autem od centra na Mezinárodní letiště Václava Havla za pouhých 40 minut.

33

3

Návrhová část

Na základě celkových dat o poskytování kongresových služeb výše uvedených hotelů s konferenčními sály jsem zpracovala dotazník. Po hodnocení průzkumu budou následovat moje vlastní návrhy.

3.1 Dotazníkový výzkum

Můj dotazník má 10 otázek a oslovila jsem 30 respondentů, mezi kterými byli obchodní společnosti, živnostníci, státní podniky, kteří aspoň jednou uskutečnili kongresy a jednání v Plzni. Většina respondentů samozřejmě byla z České republiky, ale cca 15% lidí také bylo z mého rodného Ruska, které aspoň jednou využilo kongresové služby daných hotelů. Po sestavení dotazníku jsem přemýšlela nad tím, jakým způsobem ho budu interpretovat respondentům. Z důvodu geografické vzdálenosti mezi Českou republikou a Ruskem jsem musela posílat tento dotazník elektronicky s poznámkou, že zpracovávám bakalářskou práci. Ostatních 85% jsem oslovila pomocí internetového portálu www.vyplnto.cz, který se přímo zabývá různými průzkumy a tvorbou dotazníků. Zde mi na mé otázky mohli odpovědět respondenti z různých koutů republiky. Navíc je to rychlé a efektivní. Během přímého dotazování jsem oslovovala větší firmy a podnikatele v mém blízkém okolí a dále je pak požádala, aby i oni tento dotazník předali svým klientům. Kontakty na respondenty jsem hledala například na internetu, také s pomocí mých rodičů, kteří bydlí v Rusku, požádala jsem o pomoc internetové portály, které se zabývají databází obchodních společností v České republice. Snažila jsem se oslovovat firmy, které jsou známé, úspěšné na trhu a u kterých se dá předpokládat, že kongresové služby využívají. Nyní přejdeme k samotnému vyhodnocení jednotlivých otázek a jejich vysvětlovaní. Použila jsem grafické znázornění pro lepší a pochopitelnější interpretace výsledků.

34

1. Využíváte pro svá jednání (meetingy) služby kongresových hotelů? a) Ano b) Ne Graf č. 4 - Využití služeb kongresových hotelů

43%

Ano Ne 57%

Zdroj: vlastní zpracování Jak vidíme z Grafu č. 4, na otázku ohledně využití služeb kongresových hotelů většina respondentů odpověděla, že ano (57%). V opačném případě to bylo o trochu méně – 43% dotazovaných. 2. Jak často využíváte kongresové hotely či centra? a) 1 -2 x ročně b) 3 – 5x ročně c) 5x a více Graf č. 5 - Využívání kongresových hotelů za rok

28%

41%

3 – 5x ročně 1 -2 x ročně 5x a více 31%

Zdroj: vlastní zpracování 35

Z Grafu č. 5 můžeme názorně vidět, jak často respondenti využívají služby kongresových hotelů nebo center. Nejčastější odpověď udávala využitelnost 3 – 5x ročně (41%). O 10% méně dotazovaných odpovědělo, že využívají kongresové služby 1 -2 x ročně (31%). Nejmenší množství odpovědí bylo 5x a více (28%). Z těchto výsledků by se dalo usoudit, že v dnešní době firmy pro svá jednání hodně využívají své prostory a šetří tím své finanční prostředky. K těmto prvním dvěma otázkám bych ráda připojila ten fakt, který zveřejnil v dubnu roku 2011 časopis COT Business a z něhož relativně vyplývají i výsledky mého průzkumu. „V projektu TLT Benchmark jsme se zaměřili také na hotely s konferenčními kapacitami. Z jejich analýzy vyplynulo, že mírný růst ekonomiky měl vliv i na tuto oblast a konferenční turistika je snad již konečně na cestě z krize. Ačkoli se firmy stále snaží šetřit, ukázalo se, že počet akcí i účastníků meziročně stoupá, stejně jako další ukazatele. Firmy však nadále šetří zejména na doprovodných službách, jako je pronájem techniky či cateringové a další služby.“35 3. Jak jste byl(a) spokojen (a) s místem konání akce (lokalitou hotelu)? a) velmi spokojen (a) b) dostatečně spokojen (a) c) nespokojen (a)

35

Pramen: COT Business, 2011

36

Graf č. 6 - Spokojenost s místem konání akce 11% 25%

velmi spokojen(a) dostatečně spokojen(a) nespokojen(a) 64%

Zdroj: Vlastní zpracování Podle grafických výsledků můžeme vidět, že vice než polovina respondentů (64%) byla velmi spokojena se službami kongresových hotelů v Plzni. Nejmenší počet lidí (11%) byl nespokojený. Z toho můžeme shrnout, že se Plzeň nachází na dostatečně vysoké úrovni poskytování kongresových služeb. 4. Co je pro Vás nejdůležitější při výběru místa pořádání Vašeho meetingu (kongresu, konference…)? a) Lokalita hotelu (nejbližší hotel s konferenčním sálem) b) Cena pronájmu sálu c) Vybavení konferenčního sálu d) Reference a postavení kongresového hotelu na trhu e) Jiné, uveďte příklad:………………………

37

Graf č. 7 - Největší priority při výběru místa pro firemní meeting 29%

20%

23%

14% 14% Lokalita hotelu (nejbližší hotel s konferenčním sálem) Cena pronájmu sálu Vybavení konferenčního sálu Reference a postavení kongresového hotelu na trhu Jiná odpověd´

Zdroj: Vlastní zpracování Výsledky této otázky jsou zajímavé, neboť rozhodujícím faktorem při výběru místa, kde si firma uspořádá své jednání, je lokalita hotelu, myšlen nejbližší hotel s konferenčním sálem (29%). Dalším důležitým aspektem je také cena pronájmu sálu, neboť tuto možnost volilo 23% respondentů. Jinou odpověď v dotazníku vyplnilo 20% oslovených. V této možnosti se objevily odpovědi například: kombinace ceny, prostředí, personálu a dalších poskytovaných služeb kongresového hotelu; kvalita poskytovaných služeb; kapacita konferenčního sálu. Se stejným počtem procent (14 %) si konkurují odpovědi označující reference a postavení kongresového hotelu na trhu a vybavení konferenčního sálu. Po podrobnějším vyhodnocení otázky bylo zřejmé, že respondenti by nejraději volili všechny odpovědi, protože všechny tyto možnosti jsou pro výběr místa jednání důležité a podstatné. Proto volili nejčastěji v libovolné odpovědi slova jako kombinace nebo mix všech odpovědí, které byly na výběr.

38

5. K jakým typům akcí (centů) nejčastěji využíváte konferenční sál? a) Školení b) Přednáška c) Kongres d) Konference e) Seminář f) Sympozium

Graf č. 8 - Typy akcí, pro které je nejčastěji využíván konferenční sál 5%

15%

32%

Školení Přednáška Kongres Konference

22%

Seminář 17% 9%

Sympozium

Zdroj: Vlastní zpracování V případě otázky „K jakým typům akcí nejčastěji využívá váš podnik konferenční sál?“ firmy nejvíce odpovídaly variantou a) školení (32 %). S dvaceti dvěma procenty se na druhém místě umístila akce typu konference. Dále jsou konferenční sály využívány pro přednášky (17 %) a potom pro semináře (15 %). Kongresy z oslovených respondentů uskutečňuje pouze 9 %. Jenom 5 % dotazovaných odpovědělo za f) sympozium, které z důvodu vědeckého zaměření není pro obyčejné firmy produktivního charakteru typické. 6. Jak jste byl(a) spokojen (a) s chováním a přístupem pracovníků v kongresových hotelech? a) velmi spokojen (a) b) dostatečně spokojen (a) c) nespokojen (a)

39

Graf č. 9 - Spokojenost klientů s chováním a přístupem pracovníků v kongresových hotelech 14% 48%

velmi spokojen(a) dostatečně spokojen(a) nespokojen(a)

38%

Zdroj: Vlastní zpracování Dobrým ukazatelem je, že většina dotazovaných (48%) byla velmi spokojena s chováním a přístupem pracovníků v kongresových hotelech Plzně a skoro stejné procento respondentů (38%) bylo také dostatečně spokojené. Jenom 14% odpovědělo, že příčinou jejich nespokojenosti většinou byly: příprava konferenčních prostor po příjezdu hostů; pomalá práce recepční (ho) apod. 7. Jak jste byl(a) spokojen (a) s technickým vybavením kongresových sálů? a) velmi spokojen (a) b) dostatečně spokojen (a) c) nespokojen (a) Graf 10: Spokojenost s technickým vybavením kongresových sálů

40

Graf č. 10 - Spokojenost s technickým vybavením kongresových sálů 8% 49% velmi spokojen(a) dostatečně spokojen(a) nespokojen(a) 43%

Zdroj: Vlastní zpracování Jak vidíme z Grafu č. 10, technické vybavení velmi uspokojilo 49% respondentů a dostatečně uspokojilo 43%. Pouhých 8% odpovědělo, že jim chybělo některé vybavení (projektor, flipchart, vysokorychlostní Internet), a proto byli nuceni si s sebou některé přivézt. 8. Jakou velikost konferenčních místností preferujete? a) malou (do 80 osob) b) střední (80-300 osob) c) velkou (300 a víc osob)

41

Graf 11 - Preference velikosti konferenčních místností 20%

40% malou (do 80 osob) střední osob)

(80-300

velkou (300 a víc osob) 40%

Zdroj: Vlastní zpracování Tento Graf nám znázorňuje stejný počet procent (40%) odpovědí ohledně malých a středních místností. Ostatních20% preferuje velké místností. 9. Jak je pro Vás snadné vyhledávání informace o poskytování kongresových sálů na webových stránkách hotelů? a) dost rychle b) trvá to několik minut c) často je obtížně vyhledat Graf č. 12 - snadné vyhledávání informace o poskytování kongresových sálů na webových stránkách hotelů 19% 46%

dost rychle

trvá to několik minut často je obtížně vyhledat 35%

Zdroj: Vlastní zpracování

42

Nejčastěji

zazněly

odpovědi,

že

vyhledávání

informace

o

poskytování

kongresových sálů na webových stránkách hotelů je dost snadné (46%). Pro další skupinu lidí (35%) to trvalo několik minut. Pro ostatních 19% bylo obtížné je vyhledat a navíc zmínili, že některé webové stránky hotelů absolutně nemají rozšířenou informaci o kongresových službách. 10. Navštívil (a) byste ještě jednou hotel, ve kterém jste naposledy měl (a) obchodní setkání (přednášku, kongres, konferenci, seminář apod.)? a) Ano. B) Ne. c) Nevím. Graf č. 13 - Opakovaný příjezd do kongresového hotelu 11% 25%

Ano Nevim Ne

64%

Zdroj: Vlastní zpracovaní Z daného Grafu můžeme dospět k závěru, že většina respondentů (64%) by ráda přijela znovu do kongresového hotelu, aby znovu uskutečnila své kongresy, školení atd. Jiná procentní část (25%) se pohybovala mezi odpovědí „Ano“ a „Ne“, a proto zvolila odpověď „Nevím“. Ostatních 11% řeklo, že by nechtěli přijíždět znovu do hotelu, ve kterém naposledy měli obchodní setkání, ale většinou z důvodu zkoušení nových míst.

43

3.1.1 Hodnocení průzkumu Po vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku dojdeme k těmto výsledkům. Firmy v Plzni ve velké míře využívají nabízené služby kongresových hotelů. Svoje meetingy v kongresových hotelích uspořádávají tři až pětkrát do roka. V případě výběru místa, kde své jednání uspořádají, ve velké míře rozhoduje lokalita hotelu, konání akce se tedy zaměří na nejbližší hotel s konferenčním sálem. Dále pak pronajaté hotelové konferenční sály používají ke školení svých zaměstnanců. Co se týče spokojenosti klientů s chováním a přístupem pracovníků v kongresových hotelech a technickým vybavením kongresových sálů, z dotazníku vidíme, že velký počet lidí byl zcela spokojený, což hovoří o vysoké profesionalitě zaměstnanců hotelů Plzně a o vysoké úrovni hotelů vůbec. Dále přejdeme k velikosti konferenčních místností. Z dat dotazníků vyplývá, že většina firem preferuje malé a střední kongresové sály s kapacitou od osmdesáti do tří set osob. Proto můžeme předpokládat, že firmy mají dostatečně velký počet zaměstnanců. Ohledně webových stránek můžeme zmínit další informaci – většina respondentů zvládla rychle vyhledat informaci na stránkách daných deseti hotelů Plzně, ale byli i takoví lidé, kterým se nepodařilo najít potřebnou informaci dost rychle, nebo ji vůbec nenašli. Naposledy bych chtěla zmínit opakovanou návštěvu. Četla jsem hodně kladných ohlasů od dotazovaných podnikatelů o plzeňských kongresových hotelech a z toho lze usoudit, že více než polovina by s radostí navštívila tyto hotely znovu. 3.1.2 Vlastní návrh Pro utvoření závěrů analýzy nabídky kongresových sálů v hotelech Plzně bych chtěla zdůraznit následující. Jak jsem zjistila z vlastního průzkumu webových stránek hotelů a s pomocí dotazníku, kongresové sály v Plzni celkově odpovídají požadavkům klientů, ale také existuji některé nuance a nedostatky. Co se týče webových stránek, chtěla bych zmínit ten problém, že některé hotely, které se zaměřují především na kongresové služby, poskytují o tom málo informací (žádná informace o počtu konferenčních prostorů, o jejich kapacitě,

44

o kongresových balíčkách, o cenách služeb). Podle mě je řešení tohoto problému velmi jednoduché a spočívá jenom v doplnění chybějících informací,, pomocí nichž se hotelu podaří přilákat více klientů.. Také bych chtěla upozornit na nutnost rozšířit informovanost klientů ve více světových jazycích. Co se týče techniky – některé hotely by se měly zaměřit na rozšíření nabídky technického vybavení a na výměnu starého technického vybavení za nové.

45

Závěr

Závěrem bych chtěla shrnout poznatky ze všech předchozích částí se zaměřením zejména na postavení města Plzně v kongresovém cestovním ruchu v dnešní době. V naší současné dobu, kdy se vyskytuje nekonečný tok informací absolutně ve všech oblastech (ve vědě, v medicíně, v módě, v umění, v turismu, v pohostinství apod.) oblast kongresového cestovního ruchu má nesmírný význam, protože v mnohém napomáhá výměně informací. Výměnu informací zároveň zjednodušuje technické vybavení. Z toho plyne, že čím dostupněji, vhodněji a lépe bude vybaven kongresový hotel a konferenční místnost, čím lepší bude celý servis, tím větší a častější bude poptávka zákazníků. Na základě mých průzkumů, které jsou vypracované výše, mohu s jistotou říct, že město Plzeň je jedním z důstojných evropských měst, které disponuje dostatečným počtem hotelů s kongresovými sály vysoké úrovně a oprávněně má právo aspirovat na místo mezi městy na světové úrovni. Dle návrhu kategorizace kongresových měst patří Plzeň mezi kongresová města první volby. Na druhou stranu ale v Plzeňském kraji zatím neexistuje organizace, která by se zabývala rozvojem a propagací kongresového cestovního ruchu. Z toho vyplývá zásadní myšlenka, jež by mohla zlepšit postavení Plzeňského kraje a zejména města Plzně a tou je vznik tzv. Czech convention bureau, která by měla vzniknout transformací současného oddělení KIT CzechTourismu. Cílem je snaha o propagaci Plzeňského kraje jako kongresové destinace. To by mělo pomoci v prosazení Plzně, jejíž propagace je zatím nedokonalá.

K docílení tohoto stavu by měly vzniknout regionální kanceláře Czech

convention bureau, jež by měly být schopny nabídnout komplexní nabídku služeb v daném regionu. V případě úspěšné realizace této myšlenky by mohlo dojít k nárůstu počtu akcí kongresového cestovního ruchu v Plzni. Úplným závěrem bych chtěla říct, že aby bylo plně využito potenciálu, který má Plzeňský kraj, tedy zejména jeho město Plzeň, je nutné, aby se kraj zaměřil na zlepšení vlastních nedostatků. Těmi jsou především mezery v ubytovacích kapacitách a souvisejících službách, v první řadě v kongresových hotelech a jejich sálech

46

a v neposlední řadě v ucelené propagaci. Přesto má Plzeň perspektivu stát se významným kongresovým městem. Má tedy oč usilovat. usilovat.

47

Seznam použité literatury

[1] BERÁNEK, Jaromír. Provozujeme pohostinství a ubytování. 1. vyd. Praha: MAG Consulting 2004. 180s. ISBN 80-86724-02-6. [2] COT Business: Časopis pro profesionály v cestovním ruchu. Praha: C.O.T. media, s.r.o., 2011, roč. 2011, Listopad 2011. ISSN 1212-4281. [3] COT Business: Časopis pro profesionály v cestovním ruchu. Praha: C.O.T. media, s.r.o., 2011, roč. 2011, Listopad 2011. ISSN 1212-4281. [4] KIRÁLOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, s.r.o., 2003. ISBN 80-86119-56-4 [5] KIRÁLOVÁ, A.: Marketing hotelových služeb. Ekopress, Praha 2002, ISBN 80-86119-44-0

[6] Kongresový a incentivní cestovní ruch. Praha: Mag Consulting, 2006. 79 str. ISBN 8086724-20-4. [7] ORIEŠKA, Ján. Kongresový cestovní ruch. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2004, 139 s. ISBN 80-85970-45-7. [8] Vysekalova, J., Hrubalová, M., Girgašová, J. Veletrhy a výstavy. Efektivní prezentace pro úspěšný prodej. Praha: Grada Publishing, 2004. 157 str. ISBN 80-247-0894-9. [9] HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2006. ISBN 807168-948-3.

Zahraniční zdroje [1] Kongressnyi turizm: tendencii k rasshireniju. Business Travel, Vypusk 3. М.: 2005. - S. 45-47 [2] Rynok kongressnogo turizma. Konjunktura tovarnych rynkov. Vypusk 1. М.: Institut ITKOR, 2007. – S. 77-81

Internetové zdroje [1] Czech Tourism, QCM. CzechTourism - podporujeme incomingový cestovní ruch: CzechTourism a kongresová turistika v r. 2004 [online]. 2003 [cit. 2014-02-15]. Dostupný na internetu: . 48

[2] Czech Tourism, QCM. CzechTourism - podporujeme incomingový cestovní ruch: Kongresy

[online].

2003

[cit.

2014-02-20].

Dostupný

na

internetu:

. [3] CzechTourism, QCM. CzechTourism - podporujeme incomingový cestovní ruch: Oddělení KIT agentury CzechTourism bylo oceněno britským časopisem [online]. 2003, červenec

2008

[cit.

2014-02-15].

Dostupný

na

intrnetu:

. [4] CzechTourism. Vítejte v České republice : Kongresové prostory [online]. 2005-2009 [cit.

2014-02-20].

Dostupný

na

internetu:

. [5] CzechTourism. Vítejte v České republice : Počet kongresů v České republice roste [online].

2005-2009

[cit.

2014-02-21].

Dostupný

na

inrenetu:

. [6] Český statistický úřad. Český statistický úřad : Cestovní ruch - časové řady [online]. 2014

[cit.2014-03-20].

Dostupný

na

internetu:

. [7] Český statistický úřad. Český statistický úřad: Hromadná ubytovací zařízení České republiky – Plzeň-město [online]. 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupný na internetu: [8]

World

Tourism

Organization

UNWTO

[online].

Dostupné

na

internetu:



[9] Union of International Associations [online].2014. Dostupne na internetu: [10] ICCA (International Congress and Convention Association).Mezinárodní asociace kongresů a konferencí [online]. Dostupne na internetu:

49

[11] Kongresy – CZeCOT – dovolená a ubytování v ČR [online]. 2014.Dostupne na internetu < czecot.cz> [12] Portál Plzeňského kraje: Národní kulturní památky v Plzeňském kraji [online]. Dostupné na internetu: [13] Kongresové centrum Parkhotel Plzeň - konferenční prostory [online]. 2010 © [cit. 2014-03-11]. Dostupné na internetu:


centrum/> [14] Kongresové centrum Darovanský dvůr [online]. © 2010 – 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné

na

internetu:


centrum.html> [15] Angelo Hotel - Konference a zasedání [online]. © 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné na internetu:

[16] PRIMAVERA Hotel & Congress centre – Kapacita a plánky [online]. © 2014 [cit. 201403-11]. Dostupné na internetu: < http://www.primaverahotel.cz/kapacity-a-planky> [17] Hotel PURKMISTR Pivovarský dvůr Plzeň - Kongresy – nabídka prostor [online]. © 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné na internetu: [18] Pilsen Hotel Courtyard by Marriott – Meetings & Events [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-03-12].

Dostupné na internetu:
hotels/meeting-planning.mi>

[19] GOLDEN FISH Hotel Apartments - Pořádání konferencí [online]. © 2009 - 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné na internetu: [20] Hotel Central - Firemní akce [online]. © 2008 [cit. 2014-03-12]. Dostupné na internetu: [21] Hotel Gondola – Kongress [online]. © 2008 [cit. 2014-03-12]. Dostupné na internetu:

50

[22] Hotel Hazuka - Konferenční sál [online]. © 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné na internetu: [23] Hotel ASTORY. Pronájem konferenční místnosti [online]. 2012-2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné na internetu: < http://www.astory.cz/index.php/ru/kontakt> [24] Hotel Palace – Konference [online]. © 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné na internetu: [25] Hotel Rous – Konferenční místnost [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné na internetu: [26] Hotel Bayer [online]. 2014 © [cit. 2014-03-12]. Dostupné na internetu: [27] Hotel Ibis – Konferenční prostory [online]. © 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné na internetu: [28] Hotel Plzeň – Konferenční místnost [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné na internetu:

[29] BEST WESTERN HOTEL TREND Plzen - Školící místnost [online]. © 2014 [cit. 2014-0312].

Dostupné na internetu:
mistnost.html>

[30] Zdroj: Hotel Victoria – Semináře a školení [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné na internetu:

51

Seznam grafů a tabulek

Seznam grafů Graf č. 1 - Celkový počet kongresových sálů v hotelu ......................................................... 31 Graf č. 2 - Doplňkové služby pro klienty kongresových hotelů (ubytování, stravování, přestávky na kávu atd.) ........................................................................................................ 31 Graf č. 3 - Poskytovaní Free Wi-Fi ........................................................................................ 32 Graf č. 4 - Využití služeb kongresových hotelů .................................................................... 35 Graf č. 5 - Využívání kongresových hotelů za rok ................................................................ 35 Graf č. 6 - Spokojenost s místem konání akce ..................................................................... 37 Graf č. 7 - Největší priority při výběru místa pro firemní meeting ...................................... 38 Graf č. 8 - Typy akcí, pro které je nejčastěji využíván konferenční sál ................................ 39 Graf č. 9 - Spokojenost klientů s chováním a přístupem pracovníků v kongresových hotelech ............................................................................................................................... 40 Graf č. 10 - Spokojenost s technickým vybavením kongresových sálů ............................... 41 Graf 11 - Preference velikosti konferenčních místností ...................................................... 42 Graf č. 12 - snadné vyhledávání informace o poskytování kongresových sálů na webových stránkách hotelů .................................................................................................................. 42 Graf č. 13 - Opakovaný příjezd do kongresového hotelu .................................................... 43

Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Podíly prvních 10 zemí na kongresovém cestovním ruchu (v % z celosvětového trhu) .......................................................................................................... 15 Tabulka č. 2 - Využití jednotlivých míst konání kongresu (v %) .......................................... 16

52