VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S. R. O.
Anastasia Novokhatskaya
Organizační struktura motelu s certifikací třídy tři hvězdy s kapacitou do 100 lůžek a poskytováním služeb pro motoristy
Bakalářská práce
2014
Organizační struktura motelu s certifikací třídy *** s kapacitou do 100 lůžek a poskytováním služeb pro motoristy Bakalářská práce
Anastasia Novokhatskaya
Vysoká škola hotelová v Praze 8,spol.s.r.o. katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan Jiran Datum odevzdání bakalářské práce: 2014 Datum obhajoby bakalářské práce: leden E-mail:
[email protected]
Praha 2014
Bachelor's Dissertation
Organizational structure and providing services for motorists of motel with a three-star-classcertification and limited capacity up to 100 beds.
Anastasia Novokhatskaya
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel management
Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Jan Jiran Date of Submission: 2014 Date of Thesis Defense: January E-mail:
[email protected]
Prague 2014
Čestné prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: ,,Organizační struktura motelu s certifikací třídy ***s kapacitou do 100 lůţek a poskytováním sluţeb pro motoristy“ zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databází Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.
Anastasia Novokhatskaya V Praze dne
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Janu Jiranovi za pomoc při vedení mé bakalářské práce, za jeho cenné rady a připomínky. Dále bych ráda poděkovala za poskytnuté materiály a čas strávený konzultacemi.
Abstrakt Novokhatskaya Anastasia. Organizační struktura motelu s certifikací třídy *** s kapacitou do 100 lůţek a poskytováním sluţeb pro motoristy. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., Praha: 2014. 77 stran. Tématem bakalářské práce je organizační struktura motelu s certifikací třídy *** s kapacitou do 100 lůţek a poskytováním sluţeb pro motoristy. Cílem práce je komparace organizačních struktur a nabídky sluţeb několika motelů. Pro naplnění cílů jsou zanalyzovány tři tříhvězdičkové motely v České republice (Jetel Králův Dvůr, Dačice, Kobero) a čtyři v Ruské federaci (Nika, Karina, Maximum, Alexander). Výsledkem práce je analýza silných a slabých stránek, organizačních struktur a celkové hodnocení kvality sluţeb ve vybraných motelech. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První kapitola je teoretická a obsahuje informace o typech organizačních struktur, o ubytovacích zařízeních, jejich kategorizaci, o třídách ubytovacích zařízení. V druhé analytické části je uvedena charakteristika vybraných motelů, provedena jejich SWOT analýza, porovnání jejich organizačních struktur a poskytovaných sluţeb, analýza hodnocení sluţeb motelů hosty. Třetí kapitola práce je návrhová, která se zabývá krátkými a stručnými návrhy v oblasti organizačních struktur a zlepšení sluţeb motelů.
Klíčová slova: motel, motoristi, sluţby, ubytovací, stravovací, doplňkové, organizační struktura, typy.
Abstract Novokhatskaya, Anastasia. Organizational structure and providing services for motorists of motel with a three-star-class certification and limited capacity up to 100 beds. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2014.77 pages. The topic of the thesis is the organizational structure of the motel certified *** class with a capacity up to 100 beds and services for motorists. The aim of the work is the comparation of organizational structures and services offers several motels. To fulfill the objectives is analyzed in three three-star motels in the Czech Republic (Jetel Kraluv Dvur, Dačice, Kobero) and four in the Russian Federation (Nika, Karina, Maximum, Alexander). The result is an analysis of strengths and weaknesses, organizational structures and the overall evaluation of service quality in selected motels. The thesis is divided into three parts. The first chapter is theoretical and provides information about the types of organizational structures on accommodation establishments, their categorization of classes of accommodation. In the second analytical part, there are characteristics of selected motels, made their SWOT analysis, comparing their organizational structures and services, analysis of assessment services motels guests. The third part is the design part which deals with short and concise proposals of organizational structures and improve motel services.
Keywords: motel, motorists, services, accommodation, catering, additional, organizational structure, types.
Obsah Úvod..................................................................................................................................... 12 1
Teoretická část ............................................................................................................. 15 1.1
Cestovní ruch ........................................................................................................ 15
1.2
Předpoklady cestovního ruchu. Doprava .............................................................. 16
1.3
Ubytovací zařízení ................................................................................................ 20
1.4
Krátká historie motelů ve světě ............................................................................. 23
1.5
Organizovaní v managementu............................................................................... 25
1.5.1
Liniové (lineární) organizační struktury ........................................................ 26
1.5.2
Štábní organizační struktury .......................................................................... 27
1.5.3
Liniově štábní organizační struktury ............................................................. 28
1.5.4
Funkcionální organizační struktura ............................................................... 29
1.5.5
Maticová organizační struktura ..................................................................... 30
1.6 2
Analytická část ............................................................................................................. 34 2.1
Stručná analýza motelů v České Republice .......................................................... 36
2.2
Stručná charakteristika vybraných motelů ............................................................ 39
2.2.1
Motely v České republice .............................................................................. 39
2.2.2
Motely v Rusku .............................................................................................. 41
2.3
3
Analýza SWOT ..................................................................................................... 32
Porovnání sluţeb motelů ....................................................................................... 45
2.3.1
Ubytovací sluţby ........................................................................................... 45
2.3.2
Stravovací sluţby ........................................................................................... 48
2.3.3
Doplňkové sluţby .......................................................................................... 48
2.4
Analýza organizačních struktur motelů ................................................................ 51
2.5
Porovnání organizačních struktur motelů ............................................................. 62
2.6
SWOT analýza motelů .......................................................................................... 64
Návrhová část .............................................................................................................. 68 3.1
Návrhy organizačních struktur motelů .................................................................. 68
3.2
Návrhy pro zlepšení sluţeb motelů ....................................................................... 72
Závěr .................................................................................................................................... 74 Pouţita literatura .................................................................................................................. 78 Přílohy.................................................................................................................................. 82
Seznam příloh Příloha č. 1 Seznam rychlostních silnic a dálnic České republiky ...................................... 82 Příloha č. 2 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie (tříhvězdičkové hotely, motely, botely) ......................................................................................................... 83 Příloha č. 3 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení (hotely, motely, botely *** hvězdy)................................................................................................................................. 84 Příloha č. 4. První motel, Motel Inn. ................................................................................... 85 Příloha 4 B Motel Inn. ......................................................................................................... 85 Příloha č. 5 Motel Jetel Králův Dvůr .................................................................................. 86 Příloha č. 5 B MotelJetel Králův Dvůr ............................................................................... 86 Příloha č. 6 Motel Nika ........................................................................................................ 87 Příloha číslo 6B. Motel Nika. .............................................................................................. 87 Příloha č. 7 Motel Dačice .................................................................................................... 88 Příloha č. 7B Motel Dačice. ................................................................................................ 88 Příloha č. 8 Motel Karina ..................................................................................................... 89 Příloha č. 8B Motel Karina .................................................................................................. 89 Příloha č. 9 Motel Maximum ............................................................................................... 90 Příloha číslo 9B. Motel Maximum. ..................................................................................... 90 Příloha č. 10 Motel Kobero.................................................................................................. 91 Příloha č. 10B Motel Kobero ............................................................................................... 91
Seznam obrázků Obrázek č. 1 Dálnice a rychlostní silnice na území České republiky – stav z roku 2012 ... 18 Obrázek č. 2 Liniová organizační struktura ......................................................................... 27 Obrázek č. 3 Liniově-štábní organizační struktura .............................................................. 28 Obrázek č. 4 Více liniová štábní organizační struktura ....................................................... 29 Obrázek č. 5 Funkcionální organizační struktura ................................................................ 30 Obrázek č. 6 Maticová organizační struktura ...................................................................... 31 Obrázek č. 7 Plán organizační struktury motelu Jetel Králův Dvůr .................................... 51 Obrázek č. 8 Plán organizační struktury motelu Dačice ...................................................... 52 Obrázek č. 9 Organizační struktura motelu Kobero ............................................................ 53 Obrázek č. 10 Organizační struktura motelu Nika .............................................................. 55 Obrázek č. 11 Organizační struktura motelu Karina ........................................................... 57 Obrázek č. 12 rganizační struktura motelu Maximum ....................................................... 58 Obrázek č. 13 Organizační struktura motelu Alexandr ....................................................... 59 Obrázek č. 14 1. návrh: liniová organizační struktura ......................................................... 69 Obrázek č. 15 2. návrh: funkční organizační struktura ........................................................ 70 Obrázek č. 16 3. návrh: liniově-štábní organizační struktura .............................................. 71
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Porovnání ubytování ve vybraných motelech ................................................ 45 Tabulka č. 2 Porovnání hodnocení ubytovacích sluţeb hosty ............................................ 47 Tabulka č. 3 Porovnání doplňkových sluţeb motelů .......................................................... 49 Tabulka č. 4 Porovnání organizačních struktur motelů ...................................................... 62 Tabulka č. 5 SWOT analýza motelů ................................................................................... 64
Úvod Rozsah a intenzita cestovního ruchu ve vyspělých zemích, a to včetně České republiky, neustále stoupá. Tento trend souvisí především s růstem ţivotní úrovně a také s rozšiřováním moţností trávení volného času. Turisté se soustřeďují do významných středisek, oblastí a zemí, kde tráví svůj volný čas a unikají od kaţdodenního stereotypu nebo stresu do míst rekreace a odpočinku. Pro cestovní ruch jsou důleţité dostupnost sluţeb a dopravní infrastruktura. Turisté mohou rozhodnout, jaký druh dopravy vyuţijí pro své cestování. Česká republika má hustou a poměrně kvalitní silniční síť, proto je ve většině případů pouţití automobilové dopravy výhodné. Cestující mohou vyuţít sluţeb motelů během cesty, přenocovat a odpočinout si. Hotely a motely, které podnikají v trţním prostředí 21. století, jsou vystaveny podmínkám, jeţ se důsledkem rychlé globalizace a vysoce turbulentnímu prostředí mění v podstatě ze dne na den. Navíc konkurence nabývá také zcela nových rozměrů a nutí hotely a motely k rychlým reakcím na právě vznikající hrozby. Pro kaţdý podnik, jehoţ cílem je dlouhodobě se udrţet na trhu a být na něm také úspěšný, je tedy nezbytné, aby při svém podnikání vyuţíval strategické řízení a rovněţ aby si ujasnil, čeho chce vlastně dosáhnout. V oboru hotelnictví, zejména u menších hotelů, je bohuţel strategické řízení velmi podceňováno, byť je zde moţné vysledovat určité náznaky zlepšení. Motely také věnují těmto činnostem málo času, přitom by mělo být strategické řízení důleţitou součástí jejich podnikání. U malých a středních motelů je situace nelichotivá a je zde moţné pozorovat značné nedostatky. Podnikatelé se zaměřují spíše na přítomnost a strategickým činnostem věnují minimum času, neboť je povaţují za něco druhotného a zbytečného. To je také důvodem, proč jde některým malým motelům v podstatě o přeţití. Ale i motel s menším počtem zaměstnanců by měl umět plánovat a řídit. Podnikatelé by si měli uvědomit, ţe strategické řízení můţe jejich motelu zvýšit zisk a obrat a pomoci udrţet své zákazníky ve stále sílícím konkurenčním prostředí. Ke strategickým činnostem patří také uvědomění si organizační struktury organizace a efektivního řízení v rámci ní. Tématem této práce je ,,Organizační struktura motelu s certifikací třídy 3 hvězdy s kapacitou do 100 lůţek a poskytováním sluţeb pro motoristy“. Vybrala jsem si toto téma,
12
protoţe mě zajímalo, jak vypadá organizační struktura v motelech, a protoţe je to málo prozkoumaná část ubytovacích zařízení v České republice. Cílem práce je komparace organizačních struktur a nabídky sluţeb několika motelů. Pro naplnění cílů jsou zanalyzovány tři tříhvězdičkové motely v České republice (Jetel Králův Dvůr, Dačice, Kobero) a čtyři v Ruské federaci (Nika, Karina, Maximum, Alexander). Výsledkem práce je analýza silných a slabých stránek, organizačních struktur a celkové hodnocení kvality sluţeb ve vybraných motelech. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První kapitola je teoretická a obsahuje informace o cestovním ruchu, o jeho typech, o organizování, o typech organizačních struktur, o dopravních sluţbách a druzích dopravy, o dálnicích a silnicích v České republice. Popisuje také ubytovací zařízení, kategorie ubytovacích zařízení podle oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení v České republice na léta 2013-2015, třídy ubytovacích zařízení, přiřazování hvězdiček u ubytovacích zařízení a analýze SWOT. V druhé analytické části je uvedena charakteristika vybraných motelů, provedená jejich SWOT analýza, porovnání jejich organizačních struktur a poskytovaných sluţeb. Třetí kapitola práce je návrhová, bude se tedy zabývat krátkými a stručnými návrhy v oblasti organizačních struktur a budou tam také návrhy na zlepšení sluţeb motelů. Jako analytické metody práce jsem zvolila osobní rozhovor se zaměstnanci motelů Jetel Králův Dvůr, Motel Nika, Motel Alexandr; komunikace přes internet s ostáními motely. Dále jsem vyuţívala tyto metody: studium sekundárních zdrojů, pozorování, analýza, syntéza, komparace. Pro tuto práci jsem zvolila několik hypotéz: 1. České a ruské motely mají podobné organizační struktury, jejich typ je vyhovující vzhledem k jejich velikosti, ale vyţadují důkladnější rozpracování a kvalitnější personální řízení. 2. Kvalita a počet sluţeb českých motelů se neliší od kvality a počtu sluţeb motelů v Rusku.
13
Nejdůleţitějším informačním zdrojem k napsání této bakalářské práce je dostupná odborná literatura, která se zabývá problematikou personálního řízení, hotelových sluţeb, motelů. Obrátila jsem se také na vedoucí pracovníky a zaměstnance motelů se ţádostí o poskytnutí bliţších informací (statistik, plánů, strategií, finančních výkazů apod.). Bohuţel, mě bylo poskytnuto velmi málo informací s odkazem na jejich důvěrnost. Je také velmi málo statistických dat, tykajících se sféry sluţeb motelů, jejich návštěvnosti apod. Pouţila jsem data z Českého statistického úřadu, informace z CzechTourismu, odborná periodika a literaturu, uvedenou ve zdrojích této práce.
14
1 Teoretická část V rámci této kapitoly práce je pojednáno o cestovním ruchu, o jeho typech, organizování, typech organizačních struktur, dopravních sluţbách a druzích dopravy, o dálnicích a silnicích v České republice. Informuje rovněţ o ubytovacích zařízeních, o kategoriích ubytovacích zařízení podle oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení v České republice na léta 2013-2015, o motelech, o třídách ubytovacích zařízení, o přiřazování hvězdiček u ubytovacích zařízení a o analýze SWOT.
1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je definován podle autora Vystoupila jako „souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemţ místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání“1. H. Poser hovoří o tom, ţe cestovním ruchem se rozumí „lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a domácím obyvatelstvem, městem a jeho územím na straně druhé“.2 Mariot vymezuje jinou definici, která pojímá cestovní ruch jako „společenskou aktivitu,
která
podmiňuje
přemísťování
obyvatelstva
do
částí
krajinné
sféry,
charakterizovaných interakcemi krajinných prvků, schopnými vyvolat dočasnou změnu místa pobytu“.3
1
VYSTOUPIL, J. a kol.: Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 0 7506 6637 4. s. 16 2 POSER H In VYSTOUPIL, J. Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 0 7506 6637 4. s. 18 3 MARIOT P In VYSTOUPIL, J. Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006.ISBN 0 7506 6637 4. s. 18
15
Z ekonomického hlediska cestovní ruch představuje „formu uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka, a to mimo kaţdodenní ţivotní prostředí a obvykle ve volném čase, jako i potřeb společnosti mimo kaţdodenní ţivotní prostředí“.4 UNWTO5 definuje CR jako: „činnost lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu do doby kratší jednoho uceleného roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a za jinými účely“.6 Klasifikace cestovního ruchu Rozlišujícím aspektem, podle nějţ lze dělit cestovní ruch, je především motiv účasti na cestovním ruchu. Základní druhy cestovního ruchu představují:7 profesionálně orientovaný, rekreační, sportovní, nákupní, turistický, kulturní, společensky zaměřený atd. Je ovšem třeba říci, ţe s jednotlivými druhy se málokdy lze setkat v tzv. čisté podobě, většinou se v praxi prolínají. Umoţňují tak účastníkům proţít záţitky z různých sfér a oţivit si tak svou dovolenou.8
1.2 Předpoklady cestovního ruchu. Doprava Cestovní ruch je moţně realizovat pouze za určitých předpokladů. Realizační předpoklady totiţ vytvářejí určité spojení mezi místy zájmu o rekreaci (např. velká města) a místy, kde se lidé chtějí rekreovat (horské, historické, kulturní, lázeňské či jiné oblasti). Tyto předpoklady umoţňují uskutečnit nároky jednotlivých rekreantů v místech, kde se nacházejí příznivé lokalizační podmínky. Účastníci cestovního ruchu se tak mohou do těchto míst dopravit a vyuţívat je pro účely svého pobytu a trávení volného času. Tyto předpoklady jsou dvojí – materiálně-technické předpoklady a dopravní předpoklady.9
4
KOPŠO, E. GÚČIK, M. In VYSTOUPIL, J. Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 0 7506 6637 4. s. 17 5 Světová organizace cestovního ruchu 6 POUROVÁ, M. Marketing a management venkovského cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a terciárních studií, 2010. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 6 7 POUROVÁ, M. Marketing a management venkovského cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a terciárních studií, 2010. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 6. s. 11 8 HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Oeconomica, 2005.ISBN 80-245-0858-3 9 DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E.: Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost, 1.vyd., Fortuna, Praha, 2004.ISBN807168-901-7
16
Materiálně-technickými předpoklady jsou především zařízení, díky kterým je umoţněn a podporován rozvoj cestovního ruchu v konkrétní lokalitě. K těmto zařízením se řadí ubytovací a stravovací zařízení, sportovní, kulturní, zábavná, sportovně-rekreační a rovněţ dopravní zařízení (lanovky, vleky) slouţící pro účely rekreace. Dopravní předpoklady lze chápat jako dopravní síť a dopravní prostředky, jeţ se na dopravní síti pohybují. Tyto předpoklady patří k základním podmínkám pro rozvoj cestovního ruchu. Zde je důleţitá především kvalita a hustota dopravní sítě v konkrétní oblasti. Čím je dopravní dostupnost turistického cíle lepší, tím se pochopitelně zvyšuje jeho moţnost turistické prosperity. Dopravu lze povaţovat za základní realizační předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu. Dopravní sluţby zajišťují nejen dopravu turistů a jejich zavazadel z místa bydliště do cílové turistické destinace, ale poskytují také informace o dopravních spojeních, jejich rezervace či případné vyřizování reklamací. Lze říci, ţe v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu roste také význam dopravy pro jeho rozmístění a realizaci. 10 Modernizace dopravy totiţ umoţňuje sníţit přepravní náklady a zvýšit také rychlost, kapacitu a bezpečnost. Právě díky tomu pak můţe doprava zapojit do vnitrostátního i mezinárodního cestovního ruchu rozsáhlejší oblasti a tímto tak můţe napomoci jejich dalšímu rozvoji. Dopravu lze dle Francové klasifikovat dle následujících několika hledisek: Z hlediska druhu dopravy: -
ţelezniční doprava
-
silniční – automobilová, autobusová doprava
-
letecká doprava
-
vodní
-
ostatní druhy dopravy – vertikální, městská
Z teritoriálního hlediska se doprava člení na : -
vnitrostátní,
-
mezinárodní
10
HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Oeconomica, 2005.ISBN 80-245-0858-3
17
Z hlediska periodicity se doprava člení na: -
pravidelnou dopravu
-
nepravidelnou dopravu.11
Dále je třeba říci, ţe s rozvojem turismu je velmi blízce spojena dopravní dostupnost. Čím je totiţ v daném regionu lepší dopravní infrastruktura, tím je lepší také dopravní dostupnost jednotlivých míst, jeţ se v tomto regionu nacházejí. Značný význam při výběru turistické destinace, kterou lidé navštíví, má právě stupeň dopravní dostupnosti. Významnou roli hraje také to, jaké je pokrytí silniční sítí na území České republiky. Ředitelství silnic a dálnic České republiky uvádí, ţe v České republice zprovozněno 653 km dálnic a 365 km rychlostních silnic, tzn. celkem 1009 km dálnic a rychlostních komunikací. Na obrázku číslo 1 jsou uvedeny dálnice a rychlostní silnice na území České republiky. Obrázek č. 1 Dálnice a rychlostní silnice na území České republiky – stav z roku 2012
Zdroj: Silnice a dálnice v České republice 2013. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2012 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/silnice-a-dalnice-v-ceskerepublice-2013
11
FRANCOVÁ, E. Cestovní ruch, 1. vyd., Univerzita Palackého, Olomouc, 2003.ISBN 80-244-0719-1.
18
V České republice je nejdelší a také nejvytíţenější komunikací dálnice D1 vedoucí z Prahy na jiţní Moravu a do Ostravy. Druhou nejdelší je dálnice D5 z Prahy do Německa. Seznam dálnic a rychlostních komunikací České republiky přináší příloha číslo 1.
19
1.3 Ubytovací zařízení V mnoha zemích je zavedena tzv. kategorizace ubytovacích zařízení, jeţ stanovuje zásady pro označování a zařazování jednotlivých ubytovacích zařízení dle jejich druhu do kategorií a pak dle jejich vybavení, úrovně a druhu poskytovaných sluţeb dále do tříd.12 Klasifikace ubytovacích zařízení v České republice má svou tradici a v průběhu své historie prošla celkem sloţitým vývojem. Cílem jakékoliv klasifikace je zachování určitého standardu pro výstavbu a zřizování jednotlivých ubytovacích zařízení a dodrţování příslušné kvality poskytovaných ubytovacích a dalších sluţeb.13
Kategorie ubytovacích zařízení
Hotel – jedná se o ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, které jsou vybavené pro poskytování přechodného ubytování a sluţeb s tímto spojených (především stravovacích sluţeb). Hotely se člení se do pěti tříd. Hotel garni má vybavení pouze pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se dále do čtyř tříd. Motel – jedná se o ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, které poskytují přechodné ubytování a sluţby s tím spojené pro motoristy. Také motely se člení do čtyř tříd. Zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s moţností parkování. Recepce a restaurace můţe být mimo ubytovací část. Ubytovací zařízení jinak splňuje veškeré poţadavky pro kategorii Hotel 1*–4*. Penzion – je to ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových sluţeb. Penziony se člení do čtyř tříd. Omezené sluţby stravování spočívají v absenci restaurace. Penzion však musí disponovat minimálně místností pro stravování, která zároveň můţe slouţit k dennímu odpočinku hostů. Botel – je ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Botel se zařazuje nejvýše do čtyř hvězdiček.
12
ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80-85970-27-9. MALÁ, V. a kol. Cestovní ruch a Evropská unie. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. ISBN 807079-443-7. 13
20
Depandance - je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně související s hlavním ubytovacím zařízením, které pro depandance zajišťuje plný rozsah sluţeb odpovídající příslušné kategorii a třídě a není vzdáleno více neţ 500 m. Do ostatních ubytovacích zařízení spadají tyto:
chatová osada,
kemp (tábořiště),
turistická ubytovna
turistická ubytovna.14
Třídy ubytovacích zařízení * TOURIST ** ECONOMY *** STANDARD **** FIRST CLASS ***** LUXURY.15 Ubytovacím zařízením kategorie typu hotel garni, penzion, motel, botel a depandance mohou být přiděleny maximálně čtyři hvězdičky. Ta ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace více neţ jen povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií, mohou získat kromě označení „hvězdičkami“ navíc ještě označení „Superior“.16 Poskytované sluţby ubytovacích zařízení můţeme rozdělit na: -
„Ubytovací sluţby – recepce, pokoj,
-
Stravovací sluţby – restaurace, bar,
-
Doplňkové sluţby – bazén, fitness, tenis, sauna,
-
Osobní sluţby – etáţový servis, donáška zavazadel, čištění obuvi, praní prádla.
14
Asociace hotelů a restaurací České republiky: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení v České republice GALVASOVÁ, I. a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 16 Asociace hotelů a restaurací České republiky: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení v České republice 15
21
Tyto sluţby jsou všeobecně známé, ale uspokojují pouze část potřeb hotelového hosta. Host poţaduje nejenom teplou postel, dobré jídlo a pití, mezi jeho poţadavky patří také odpočinek, zotavení se ze stresu, přírodní a kulturní záţitky, navazování nových kontaktů, sportovní vyuţití a zábava.“17
17
BERÁNEK, J., KOTEK, P. Řízení hotelového provozu. 4. vyd. Praha: MAG Consulting s.r.o., 2007. 240 s. ISBN 978-80-86724-30-0. S.171
22
1.4 Krátká historie motelů ve světě Poprvé bylo slovo "motel" pouţilo v roce 1925 ve výkladových slovnících, a to jako spojení slov "motor" a "hotel". Byl to hotel pro motoristy. První motel byl zaloţen v roce 1925 v San Luis Obispo, Kalifornie. Jmenoval se Motel Inn a byl postaven architektem Arthurem Heinemanem. Cena za noc byla 1,25 dollaru. Heineman však neměl peníze na registraci obchodní značky, a proto název „motel“ pouţívá od té doby konkurence bez jakýchkoliv problémů.18 V příloze číslo 4 je vidět, jak vypadal první motel, který se jmenoval Motel Inn. Rozdíl motelů od hotelů je v tom, ţe motely jsou umístěny v blízkosti pozemních komunikací, a to především dálnic a silnic s moţností parkování. Dveře jejich pokojů zpravidla vedou na vnitřní chodby a motely dosahují třídy maximálně 4 hvězdy. V minulosti neměly motely parkoviště. Byly nízké ve srovnání s výškovými městskými hotely, které vyrostly kolem ţelezničních stanic. Motely jsou obvykle jednopodlaţní s pokoji, jejichţ dveře se otevírají přímo na parkoviště, takţe je snadné vyloţit kufry z vozidla. V některých motelech byl větší počet velkých pokojů a kaţdý pokoj obsahoval kuchyňský kout. Tyto pokoje byly pronajímány za vyšší cenu, protoţe jejich obyvatelé si mohli připravit jídlo sami, nemuseli jíst v restauracích a utrácet za to své vlastní peníze. Pokoje byly postaveny se spojovacími dveřmi, aby dva standardní pokoje mohly být kombinovány do jedné větší místnosti. Motely jsou často v soukromém vlastnictví, i kdyţ existují motelové řetězce. Největší motelové řetězce se vyskytují v krajinách, kde musí motoristé překonávat velké vzdálenosti, jako například v USA a Austrálii.19V těchto krajinách bývají vedle motelu, benzínového čerpadla i opravny aut. Nemusí být pokaţdé velké, ale jsou dostatečné na to, aby se porouchané auto mohlo opět vydat na cestu. Obzvlášť byly v USA motely populární v 60. a 70. letech, kdy se staly jakousi součástí tehdejší kultury.20Lidé více cestovali a bylo ţádoucí poskytnout všem pohodlí za rozumnou cenu. Část přilehlou k budovám tvoří parkoviště aut a první místností vedle parkoviště bývá recepce, kde lidé
18
JACKSON, Kristin. TheWorld'sFirst Motel RestsUponItsMemories. The Seattle Times [online]. 1993, č. 4 [cit. 201410-17]. Dostupné z: http://community.seattletimes.nwsource.com/archive/?date=19930425&slug=1697701 19 MARGOLIES, John.HomeAwayFromHome: Motels in America. BulfinchPress, Little Brown and Co.: 1995. 127 s. ISBN978-0821221624 20 JAKLE, John. The Motel in America. JHU Press. 156 s. TheJohnsHopkins University Press : 2002. ISBN 0801869188
23
platí a obdrţí klíče od pokojů. I v České republice se tento méně často vyskytující druh ubytovacích zařízení nevymyká obecné představě o tom, jak motel vypadá a co poskytuje.
24
1.5 Organizovaní v managementu Organizování lze zařadit mezi základní manaţerské činnosti. První stopy organizování můţeme zaznamenat jiţ v nejstarších historických pramenech, a to dokonce také v bibli. Organizování lze charakterizovat jako „shromáţdění a koordinaci lidských, finančních, fyzických, informačních a dalších zdrojů potřebných k dosaţení cílů organizace.“21 Organizování
má
určitou
přímou
návaznost
na
manaţerské
plánování.
Organizování by také mělo být optimálně vţdy v souladu se stanovenými vizemi, strategiemi a cíli dané firmy organizace. Toto se pak nejčastěji děje pomoci procesů dělby práce a specializace. Konečná podoba organizační struktury firmy či organizace pak ovlivňuje to, jakými komunikačními kanály budou řízeny jednotlivé činnosti organizace a naopak. Toto se týká všech fází manaţerského řídícího kruhu, tzn. plánování, rozhodování, realizace a kontrolování.22 Kaţdá organizační struktura musí být vytvořena tak, aby bylo vţdy jasné, kdo má plnit jaké úkoly a kdo pak odpovídá za výsledky (kdo má jakou pravomoc a kolik odpovědnosti). Veber hovoří o tom, ţe „výsledkem organizování je organizace, tedy vnitřní formalizované, zpravidla hierarchické uspořádání celku.“23 Vytvoření kaţdé organizační struktury vychází z těchto tří zásad: -
určení činnosti a jejich souborů, které organizace potřebuje vykonat za účelem splnění svého cíle,
-
rozčlenění těchto činností do menších skupin tak, aby ke kaţdé činnosti mohl být přidělen jednotlivec nebo více osob,
21
URBAN, J. Tvorba a rozvoj organizačních systémů. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-247-1046-3 . s.13 22 KOONTZ, H., WEIHRICH, H. Management. Praha : VictoriaPublishing, 1993. ISBN 80-7219-014-8. s. 659 23 VEBER, J., at al. Management. Praha : Management Press, 2003. ISBN 978-80-7261-029-7.s.118
25
-
rozhodnutí o tom, jakým způsobem budou činnosti a jejich celé soubory začleněny do organizace a kdo je bude řídit. Organizační struktury je moţné dělit z různých hledisek. Na základě jednoho z
těchto hledisek se dělí organizační struktury na mechanickou a organickou strukturu. Z hlediska zobrazení činností se setkáváme s útvarovou strukturou a procesní strukturou. Z hlediska činností se rozlišuje jednoduchá struktura, funkční struktura, divizní struktura a hybridní struktura. Z hlediska dělby pravomocí se pak organizační struktura dělí na liniovou strukturu, funkcionální strukturu a liniově-štábní strukturu.24
1.5.1
Liniové (lineární) organizační struktury
„Vznikly jako první vývojový typ útvarové struktury v malých organizacích, kde existoval jediný řídící stupeň nad provozem. Ve většině případů řídící stupeň nově vznikajícího podniku reprezentoval zpravidla vlastník podniku (řemeslník, obchodník, bankéř). S dalším vývojem organizací se vytvářelo i více stupňů řízení, avšak současně s tím začaly vznikat obtíţe. Pramenily zejména z nároků na odbornost vedení a na výkon určitých pomocných prací, například obsluţných, evidenčních i jiných. Tyto změny byly příčinou snah o strukturální úpravy a vedly k dalším typům organizačních struktur (například k liniově štábnímu nebo funkčnímu). Liniové struktury mají přímou (přikazovací) pravomoc. Vedoucí liniové skupiny vykonávají vertikální liniové řízení. Tvoří řídící osu struktury (např. ředitel závodu, vedoucí provozu). Linioví vedoucí mají nejvyšší pravomoci a odpovědnost. Jsou vţdy hlavními vazbami struktury ztělesňujícími základní mocenskou organizovanost systému“.25 Liniová organizační struktura je nejstarší podobou organizační struktury. Řídí se zcela principem jediného odpovědného vedoucího, jedná se tedy o absolutní hierarchickou strukturu, ve které existují pouze vertikální vztahy. Vzhledem k tendenci stále větších
24
URBAN, J. Tvorba a rozvoj organizačních systémů. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-247-1046-3. CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7. 25
26
organizací a vyšší náročnosti, můţeme liniovou strukturu nalézt uţ jen ve velmi malých a jednoduchých organizacích, pro jiné je nevyhovující.26 Liniová struktura je typická pro stadium vývoje malého podniku asi do padesáti zaměstnanců.27 Obrázek č. 2 Liniová organizační struktura
Zdroj: VEBER, J., at al. Management. Praha: Management Press, 2003. ISBN 978-80-7261-029-7. S. 126
1.5.2
Štábní organizační struktury
Štábní útvary, jak jiţ bylo předesláno, plní především poradní funkci k zabezpečení kvalifikovaného rozhodování liniových vedoucích a jejich útvarových jednotek. Štábní vazby se vyskytují mezi osobním štábem liniových vedoucích (to je jejich hlavní náplní) a liniovými vedoucími, popř. i mezi odbornými vedoucími či útvary a liniovými vedoucími. Štábní skupina je tvořena specialisty nejrůznějších oborů: například ekonomy, techniky, personalisty, účetními apod. Štábní skupinu lze rozčlenit na osobní štáb liniových vedoucích (například sekretářky, asistenti, poradci a osobní specialisté liniových vedoucích) a odborný či funkční štáb vykonávající nepřímé (odborné, funkční) řízení. Znalosti pracovníků těchto skupin jsou v příslušných odbornostech hluboké. Mají však zpravidla menší přehled o celku.
26
BLAŢEK, L.; LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 96 s. ISBN 80210-3960-4. s. 84-85 27 CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7.
27
V této klasifikaci je myšleno, ţe štábní organizační struktura nemůţe existovat samostatně, ale vţdy v kombinaci s liniovou, funkční nebo jinou organizační strukturou. Štábní struktura slouţí pouze jako podpůrný stavební kámen při organizačním vývoji podniku.28 1.5.3
Liniově štábní organizační struktury
Tato struktura vznikla kombinací předchozích dvou. Z liniové struktury převzala jasné vymezení kompetencí, princip jediného odpovědného vedoucího a přehlednost, z funkcionální pak specializaci funkčních manaţerů. Struktura tedy obsahuje sloţku liniovou a štábní. V kompetenci liniové sloţky je komplexní management organizace a jejích útvarů. Vedoucí je tedy nadřízený všem útvarům včetně pracovníků štábu. Úkolem štábní sloţky je specializovat se na různé oblasti řízení, a tím managementu organizace odlehčit práci, při zachování principu jediného odpovědného vedoucího. Štáb se tedy podílí na vedení organizace pouze zprostředkovaně. S růstem organizace a zvyšující se dynamikou a sloţitostí okolního prostředí naráţí organizace na slabiny liniově-štábní struktury, těmi jsou především: nepruţnost a vůbec malá adaptabilita, limitovanou kapacitu při práci s informacemi a rostoucí nedorozumění se mezi liniovými vedoucími a štábními specialisty. Tyto slabiny lze částečně řešit zavedením moderních informačních systémů, přesto však roste potřeba pruţnějších struktur.29 Obrázek č. 3 Liniově-štábní organizační struktura
28
CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7. 29 VÁGNER, Ivan. Systém managementu. 2. přepracované vydání. Brno: VMU, 2007. 432 s. Edice učebnic č. 393. ISBN 978 -80 -210 -4264 -3. Str. 200-203
28
Zdroj: VEBER, J., at al. Management. Praha: Management Press, 2003. ISBN 978-80-7261-029-7. S. 127
Na obrázku č. 4 je znázorněná víceliniová štábní organizační struktura. Obrázek č. 4 Více liniová štábní organizační struktura
Zdroj: CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7.
1.5.4
Funkcionální organizační struktura
Je tvořena mnohostrannými funkčně-specializovanými vazbami. Princip jediného odpovědného vedoucího není respektován, kaţdý pracovník má více přímých nadřízených,
29
kteří jsou specializováni na konkrétní funkce. Problém nastává při stanovení odpovědností.30 Obrázek č. 5 Funkcionální organizační struktura
Zdroj: VEBER, J., at al. Management. Praha: Management Press, 2003. ISBN 978-80-7261-029-7. S. 127
1.5.5
Maticová organizační struktura
Maticová organizační struktura je pokusem o kombinaci funkčního a předmětného principu dělby a koncentrace práce v organizaci. Efekty se očekávají z průniku kladů liniově štábní struktury a cílově programových principů řízení. Při maticovém uspořádání vznikají dvě skupiny útvarů. Skupina funkčních útvarů (specialistů), jako například výzkum, výroba, nákup, marketing. Druhou skupinu tvoří cílově (úkolově) orientované útvary, kterých můţe být teoreticky tolik, kolik je cílových programů v organizaci, například výzkumných a vývojových úkolů, výrobních programů apod. Jejich trvání je podmíněno dobou vyřízení daného úkolu. I funkce vedoucích projektů je přechodná. Členové týmu jsou v maticovém uspořádání podřízeni jak vedoucímu projektu, tak i svému funkčnímu vedoucímu. Není mezi nimi ţádný vztah nadřízenosti či podřízenosti. Schéma maticového uspořádání je na obrázku Maticová struktura. 31
30
VÁGNER, Ivan. Systém managementu. 2. přepracované vydání. Brno: VMU, 2007. 432 s. Edice učebnic č. 393. ISBN 978 -80 -210 -4264 -3.S.199-200 31 CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7.
30
Obrázek č. 6 Maticová organizační struktura
Zdroj: CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7.
31
1.6 Analýza SWOT Základním úkolem stojícím před marketingovým managementem je analýza trţních příleţitostí a hrozeb a analýza silných a slabých stránek podniku. Tato analýza je v literatuře nazývána jako SWOT, název je odvozen od počátečních písmen anglických slov: Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats. Strengths (silné stránky) Silné stránky jsou v podstatě konkurenční výhodou, která existuje uvnitř firmy. Můţe mít podobu personálních nebo manaţerských schopnosti, unikátních zdrojů, mocná image značky (jméno hotelu), výhodných dodavatelskoodběratelských vztahů nebo trţní dominance. Weakness (slabé stránky) Slabé stránky jsou konkurenční nevýhodou, která je identifikovaná uvnitř firmy. Můţe to být nedostatek personálních a manaţerských schopnosti, zdrojů, image, postavení na trhu nebo dodavatelskoodběratelských vztahů. Opportunities (příležitosti) Příleţitost je příznivá situace ve firemním okolí. Příleţitostí mohou být vyuţity k zajištění větších prodejů a vyšší výnosnosti. Jedná se např. o růst firemního potenciálu nebo o naskytnutí se nového trţního segmentu, o změny v právní regulaci podnikání (daňové zákony, poskytování odvětvových podpor atd.), tj. v hospodářské politice státu v sektoru, technologickém pokroku apod. Threats (hrozby) Hrozba je nepříznivý aspekt ve firemním okolí. Hrozby mohou potenciálně působit na schopnost firmy operovat v dané trţní situaci. Hrozby mohou mít formu např. nebezpečí konkurence, klesajícího trţního potenciálu nebo změny v právních předpisech. „Na základě analýzy hotelu jsou určený silné a slabé stránky a na základě analýze spotřebitelské poptávky a konkurence jsou určeny příleţitosti a hrozby. Je třeba si odpovědět na otázky: -
Kde a jaké jsou silné stránky hotelu, které lze ještě dále rozvíjet?
-
Které slabé stránky byly zjištěny a je třeba je eliminovat?
-
Nabízejí se zvláštní příleţitosti, které lze vyuţít? 32
-
Jaké hrozby byly rozpoznány, a lze se jim vyhnout?”32
32
BERÁNEK, J., KOTEK, P. Řízení hotelového provozu. 4. vyd. Praha: MAG Consulting s.r.o., 2007. 240 s. ISBN 978-80-86724-30-0.
33
2 Analytická část První, co jsem zjistila při psaní této práce, byla dostupnost informací o motelech. Hodně mi pomohlo to, ţe jsem často cestovala autem po různých státech a přenocovávala jsem v motelech. Bylo pro mě zajímavé pozorovat, jak fungují motely a jak v nich probíhá proces řízení. Kdyţ jsem začala hledat informaci ohledně organizačních struktur v motelech, zjistila jsem, ţe těchto informací je příliš málo. Pokusila jsem zjistit informace o motelech nejen v České republice, ale i ve světě. V literatuře a dostupných statistických zdrojích se téma motelů v Evropě a Česku vyskytuje velice zřídka. Díky údajům v ruském statistickém úřadu, který se nazývá ,,Goskomstat“jsem zjistila, ţe v Rusku je přibliţně 53 motelů. Statističtí zaměstnanci ale říkají, ţe tento počet není úplný, protoţe většina motelů v Rusku není registrována. Reálný počet motelů dosahuje 500 ubytovacích zařízení. Motelový business v Rusku je v etapě rozvoje. Seriozní investoři nechtějí vkládat své peníze do tohoto businessu. Obyčejné motely v Rusku jsou především ve vlastnictví takzvaných ,,dálnicových králů“, soukromých majitelů benzinových čerpadel, opraven aut a restaurací. Ředitel ruské hotelové asociace Genadiji Lamšin říká, ţe ,,s kaţdým rokem počet motelů a poptávka po motelových sluţbách stále roste“33.
Kritéria pro výběr motelů K hodnocení organizační struktury motelů jsem si vybrala motel, který se nachází v České republice, a porovnala jsem jeho sluţby a organizační strukturu s jinými motely stejné třídy v České republice a v zahraničí. Prvním kritériem byl typ ubytovacího zařízení. Těţké bylo najít právě motely, protoţe často majitelé motelů vůbec nevidí rozdíl mezi motelem a hotelem. Druhým kritérium byla třída motelů, kterou jsem stanovila, a jednalo se o třídu 3 hvězdy. Motely splňující toto kritérium můţeme označit jako standard, který se snaţí plnit přání svých cílových skupin na co moţná nejlepší úrovni.
33
LAMŠIN, Genadij. V Rusku se objevuje více motelů. In: ROŢKOVA, Marija. VEDOMOSTI [online]. 2013 [cit. 201410-22]. Dostupné z: http://www.realprice.ru/SYSTEM/ART_PAGE/bege.htm
34
Třetím kritériem pro výběr motelu byla velikost kapacity motelu. Hledala jsem motely s kapacitou do 100 lůţek. Čtvrtým kritérium bylo umístění motelů. Snaţila jsem se vybrat takové motely, které se nacházejí především vedle nejpouţívanějších dálnic a silnic. Vybrané motely jsou: 4. Motel Karina, Rusko
1. Jetel Králův Dvůr, Česká
5. Motel Maximum, Ruko
republika 2. Motel Nika, Rusko
6. Motel Alexandr, Rusko
3. Motel Dačice, Česká republika
7. Motel Kobero, Česká republika
35
2.1 Stručná analýza motelů v České Republice V minulosti, kdy se předchůdci motelů - zájezdní hostince - vyskytovaly ve velké hustotě podél všech hlavních i vedlejších tahů napříč krajinou, byla tato hustota výskytu poplatná způsobu cestování. Koně potřebovali na zdolání vzdálenosti od jedné hranice státu ke druhé i několik dní a bylo nutné, aby se pocestní měli kde vyspat, dobře najíst a postarat se o koně. V neposlední řadě šlo i o bezpečnost, proto měly tyto zájezdní hostince často budovy s jedinou velkou bránou a tvořily uzavřený celek.34 S postupem doby a motorizace cestování se vzdálenosti zkracovaly a dnes jiţ je moţné projet Českou republiku za jediný den a místní obyvatele nic nenutí, aby si hledali místo k odpočinku například uprostřed krajiny, pokud k tomu nemají jiný důvod, například návštěvu turistické zajímavosti v daném místě. Ve zkratce se dá říct, ţe pokud takové zařízení hodné a poplatné označení "motel" v České republice existuje, slouţí lidem, kteří Českou republikou pouze projíţdějí. Mohou to být cizinci, kteří se rozhodli poznávat krásy Evropy na kolech svého auta nebo nejčastěji jsou to řidiči velkých nákladních kamionů, převáţející po Evropě zboţí v bezcelních zónách. Dnešní moderní motely se vyznačují tím, ţe se vyskytují v blízkosti čerpacích stanic, mají dostatečně širokou nabídku jídel a odpočinkové prostory pro motoristy. V případě ubytování v Česku nikdy nejsou motely, které by dosahovaly kvality 4 hvězdiček, ale bývají střízlivěji zařízené a málokdy poskytnuté ubytování přesáhne jednu noc. Zajímal mě také rozvoj a návštěvnost motelů v České republice, a proto jsem o tom začala hledat informace. Komunikovala jsem s Českým statistickým úřadem a pan Ondřej Košata, který pracuje v oddělení informačních sluţeb, mi nabídnul informace o kapacitě ubytovacích zařízení, členěných podle kategorií. Zjistila jsem, ţe v České republice nejsou statistické informace o motelech uvedeny samostatně, motely jsou vţdy spojeny podle počtu hvězdiček s hotely a botely. Pan Ondřej Košata potvrdil, ţe v České republice není zvlášť oddělená síť 3 hvězdičkových motelů od
34
KVĚT, Radan. Duše krajiny. Academia: Praha,196 s. 2003. ISBN 80-200-1012-2
36
botelů a motelů. Také mi vysvětlil, ţe jestli ubytovací zařízení vykazují data, sama se zaškrtnou, do které kategorie patří. Lze najít některé informace o počtu motelů ve statistických ročenkách ČSSR. Například, ročenka pro r. 1986 uvádí, ţe celkem existovalo 1158 hotelů (100 305 lůţek), 40 motelů (3 164 lůţek) a další ubytovací zařízení, nespadající pod klasifikaci hotelů35. Dnes je pouze 15 motelů v nabídce známého portálu Booking.com36 v České republice, z nichţ 9 mají uvedenou třídu ***hvězdy. Hodně jsem pouţívala tento web pro získání informace o sluţbách motelů a hodnocení motelů zákazníky. Pak jsem přešla k širší analýze – pouţila jsem statistické údaje pro třídu, zahrnující tříhvězdičkové hotely, motely a botely. Právě tato třída se zpravidla vyskytuje ve veřejných statistikách a literatuře. Podle veřejné databáze ČSÚ jsem vytvořila tabulku (uvedená v příloze č. 2) a porovnala jsem počet a kapacity ubytovacích zařízení podle kategorie. Jsou tam tříhvězdičkové motely, botely a hotely se stavem od roku 2000 do roku 2012. Pro znázornění uvádím následující graf. Graf č. 1 Změna počtu ubytovacích zařízení*** (hotely, motely, botely) v ČR pro období 2000-2012 1250 1200 1150 1100 1050 1000 950 900 850 800 750
1218 1125 1110 1095
1156
1056 963 913
919
955
984
863 813
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických tabulek ČSÚ37
35
HUSZEROVÁ, Zuzana. Vývoj hotelnictví v ČR po roce 1993 [online]. Zlín, 2009 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: https://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/8512/huszerov%C3%A1_2009_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Helena Kadidlová 36 Booking.com [online]. 1996-2014 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.booking.com/ 37 ČSÚ. Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie [online]. 2012 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z:
37
Lze říct, ţe počet ubytovacích zařízení celkem, jejích pokojů a lůţek roste. Jenom v období mezi roky 2009 a 2010 lze pozorovat pokles, coţ je pravděpodobně vyvoláno následky hospodářské krize v roce 2008-2009. Návštěvnost ubytovacích zařízení kategorie hotely***, motely*** a botely*** (viz. Příloha č. 3) roste. Od roku 2000 do roku 2012 se počet hostů celkem zvětšil o 1.877.620 osob (z nich se zvětšil počet rezidentů o 891.245 osob, nerezidentů – o 986.375 osob). Počet přenocování má také mírné tempo růstu. Stejně jako u analýzy celkového počtu ubytovacích zařízení je zjištěn pokles návštěvnosti mezi 2009 a 2010 roky. Na základě těchto statistik a jejích analýzy jsem došla k závěru, ţe návštěvnost a kapacita ubytovacích zařízení (hotel, motel, botel ***) roste s kaţdým rokem a lze předpokládat, ţe se bude i nadále zvětšovat. Vymezení motelů jako samostatné skupiny ubytovacích zařízení ve všech statistikách a literatuře by velice pomohlo sledování změn a rozvoji motelů. Zatím je třeba pamatovat, ţe podíl motelů na celkovém počtu ubytovacích zařízení v kategorii Hotely, motely, botely*** je velmi malý. Je výrazně více tříhvězdičkových hotelů, neţ motelů a botelů, proto změny a informace ve statistikách se více tykají hotelů.
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=CRU9030CU&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Akt ualizovat&childsel0=1
38
2.2 Stručná charakteristika vybraných motelů Zaprvé bych chtěla seznámit čtenáře s vybranými motely pro tuto bakalářskou práci. Je jich celkem sedm: tři motely v České republice a čtyři v Ruské federaci. Jak bylo uvedeno v teoretické části této práce, motel je „ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a sluţby s tím spojené zejména pro motoristy, člení se do čtyř tříd, zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s moţností parkování, recepce a restaurace můţe být mimo ubytovací část“38. Tyto charakteristiky splňují všechny vybrané motely.
2.2.1
Motely v České republice
1. Motel Jetel Králův Dvůr Adresa motelu: Motel Jetel Králův Dvůr, Pod Dálnicí 357, Počaply, 267 01 Králův Dvůr. Motel Jetel Králův Dvůr se nachází nedaleko města Beroun a dostat se k němu je moţné po dálnici D5, která pak přechází v německou dálnici A6. „Dálnice D5 spojuje Prahu s Německem, konkrétně s Bavorskem, kde je na hranicích (Rozvadov/Waidhaus) návaznost na německou dálnici A6. Tato dálnice vede od českých hranic přes celé Německo aţ do Francie“.39 Motel Jetel leţí 3 km od centra Králova Dvora. Praţské letiště je odtud vzdáleno 30 km a stanice praţského metra Zličín 25 km. Hosté si zde mohou zahrát golf na 8 km vzdáleném golfovém hřišti v Berouně nebo navštívit hrad Karlštejn, který se od motelu Jetel nachází se vzdálenosti 17 km. Projet na kole se zájemci mohou po značených cyklistických stezkách podél řeky Litavky. Motel Jetel Králův Dvůr se nachází přímé blízkosti dálnice, má tvar polokruhu a kolem motelu rostou stromy. Tento motel se mi líbil na první pohled. Bez ohledu na to, ţe stojí u dálnice, cítila jsem se v něm jako doma. Obrázky motelu se nachází v příloze číslo 5 a 5B.
38
Oficiální klasifikace v ČR. ASOCIACE HOTELŮ A RESTAURACÍ ČR. HotelStars: Oficiální jednotná kvalifikace ubytovacích zařízení ČR [online]. 1999 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z:http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikace-v-cr 39 Dálnice D5. Českedalnice.cz [online]. 2002-2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z:http://www.ceskedalnice.cz/dalnice/d5
39
Tento motel byl zaloţen v roce 2008 fyzickou osobou. V motelu je celkem 14 pokojů po sobě jdoucích. Světlé moderní pokoje jsou v přírodních barvách s béţovým, hnědým a temně červeným loţním prádlem. Mají prostornou koupelnu s obklady, sprchovým koutem a WC.
2. Motel Dačice Adresa motelu: Touţimská 141/II, 380 01 Dačice, Česká republika. Motel se nachází vedle silnice číslo 151. Silnice II/151 je česká silnice II. třídy na trase Nová Bystřice – Kunţak – Dačice – Budeč – Litohoř. Motel je situován na jihozápadním konci jihočeských Dačic v bezprostředním sousedství zámeckého parku jen několik desítek metrů od řeky Dyje. Celý motel je postaven jako moderní nízkoenergetický dům výhradně z přírodních materiálů, coţ tu spolu s nejlepší izolací a ekologickým vytápěcím systémem zajišťuje po celý rok příjemný pobyt. Nabízí moţnost parkování auta přímo před pokojem a je moţné zamknout kola v kůlně. Obrázky motelu se nachází v příloze číslo 7 a 7B. Výstavba tohoto motelu byla realizována za pomoci Evropské unie a Jihočeského kraje.40 Všechny pokoje jsou pohodlně zařízené a mají balkon nad vodním příkopem. Díky poloze motelu na kraji města, kudy nevedou ţádné větší silnice, je moţné uţít příjemný a klidný spánek.
3. Motel Kobero Adresa motelu: Brněnská 311, Ostrovačice, 66482, Česká republika Rodinný motel Kobero se nachází 10 km západně od Brna, kousek od výjezdu z dálnice D1 směrem na Ostrovačice (exit 178). Poskytuje bezplatné hlídané parkování a Wi-Fi zdarma.
40
Motel Dačice ***: Moderní ubytování na jihu Čech [online]. 2014 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.moteldacice.cz/
40
Kobero svým hostům nabízí snídani v ceně pokoje, která se podává v hotelové restauraci. Ve večerních hodinách restaurace podává lehká jídla a chlazené nápoje. Motel Kobero leţí pouhé 2 km od brněnského závodního okruhu, na kterém se jezdí závody Moto GP. Motel nabízí takové aktivity jako tenisový kurt, golfové hřiště (do 3 km), rybaření, stolní tenis, pěší turistika, cyklistika, fitness centrum, vířivka, pronájem kol, směnárna, sluţba praní, sluţba ţehlení, společenské prostory, business centrum, fax/kopírku, svatební apartmá, sluţba buzení. Všechny pokoje v motelu jsou nekuřácké, ale v areálu je prostor pro kuřáky. Domácí zvířata jsou povolena za poplatek. Moţnost parkování je přímo před pokojem. Exteriér motelu představuje zahrada. Obrázky motelu se nachází v příloze číslo 10 a 10B. Celkový počet pokojů v motelu je 29. Všechny pokoje mají koupelnu, kabelovou TV s plochou obrazovkou, příslušenství pro přípravu kávy a čaje a ledničku. Motel nabízí například jednolůţkové pokoje, dvoulůţkové pokoje, třílůţkové pokoje a dokonce i čtyřlůţkové pokoje. Ceny pokojů začínají od 906 korun do 2224 korun za noc.
2.2.2
Motely v Rusku
1. Motel Nika Adresa motelu: Nikolskaya 12, Yessentuki, Rusko, 357600 Motel Nika se nachází na dálnici M-29 ,,Kavkaz“. Tato dálnice začíná u osady Pavlovskaja, prochází přes město Minerální Vody a končí na státní hranice s Ázerbájdţánem. Délka dálnice je 1118 kilometrů. Je to federální dálnice. Motel se nachází 3 km od města Yessentuki a nabízí 24-hodinovou recepci a bezplatné Wi-Fi připojení na internet. Mycí linka a technické obsluhy pro motorová vozidla jsou v motelu rovněţ k dispozici. Obrázky motelu se nachází v příloze číslo 6 a 6B. Motel Nika leţí 6 kilometrů od centrálního parku města Yessentuki, kde si hosté mohou odpočinout a ochutnat minerální vodu z pramenů.
41
Ve vzdálenosti 39 kilometrů od motelu se nachází letiště města Minerální Vody. Parkování je moţné v areálu motelu zdarma. Bezdrátové internetové připojení je dostupné v celém hotelu zdarma. Motel má pokojovou sluţbu, recepce 24 hodin denně, sluţbu ţehlení, fax/kopírku, restauraci, automat (nápoje). Příjezd do motelu je od 14:00 hodin, odjezd je do 12:00 hodin druhého dne. Za pouţití stávajících postelí děti do 5 let neplatí. Za přistýlku pro 1 starší dítě nebo dospělého se platí 300 korun na osobu za noc. Maximální počet přistýlek na pokoji je 1. Domácí zvířata jsou povolena na poţádání za poplatek. Hosté mohou platit hotově nebo kartou. Celkový počet pokojů je 11. Kaţdý pokoj zahrnuje vlastní klimatizaci a koupelnu. Koupelny jsou buď s vanou, nebo se sprchovým koutem.
2. Motel Karina Adresa motelu: ArmyanskiyPereulok 11, 188640 Vsevolozhsk, Rusko Motel se nachází 20 km od Petrohradu a nabízí krytý bazén, saunu a bowling. K dispozici je dětské hřiště a 24-hodinová recepce. Motelové pokoje mají teplé barvy a interiéry v klasickém stylu. Kaţdý pohodlný pokoj je vybaven TV s plochou obrazovkou a vlastní koupelnou. Motel má restauraci, která nabízí arménskou a evropskou kuchyni a také jídlo na grilu. Hosté si mohou zahrát kulečník nebo relaxovat v lázeňském centru a dopřát si masáţ. Parní lázeň a turecký hammam jsou také k dispozici. Obrázky motelu se nachází v příloze číslo 8 a 8B. Jezero Ladoţskoe je 40 km od Motelu Karina. Vlakové nádraţí Moskovskoe je 25 km daleko. Vzdálenost od mezinárodního letiště Pulkovo je 47 km. Celkový počet pokojů v motelu je 37. Motel nabízí větší počet pokojů v porovnání s motely, o kterých jsem psala. V motelu jsou:
Apartmá typu superior junior
Apartmá junior 42
Dvoulůţkové pokoje s oddělenými postelemi
Jednolůţkové pokoje
Vícelůţkové pokoje
Spojené pokoje
Ceny jsou přibliţně v rozsahu od 1000 do 2000 korun.
3. Maximum Motel Adresa motelu: 518th kilometr M4 "Don", 394072 Voroneţ, Rusko Motel Maximum se nachází 10 minut chůze od centra města Voroněţ. Nabízí individuálně zařízené pokoje s klimatizací a s LDS televizory. Hotelová recepce je otevřená 24 hodiny denně a 7 dnů v týdnu. Kaţdý pokoj motelu má hezký dekor a samostatnou koupelnu. V kaţdém pokoji je lednička a telefon. Parkování v motelu je zdarma. Motel nabízí svým hostům prádelní a ţehlicí sluţby přímo v motelu. Dálnice M4 je vzdálena od motelu jen 100 metrů. Obrázky motelu se nachází v příloze číslo 9 a 9B. Celkem motel nabízí 7 pokojů, například:
Apartmá
Dvoulůţkový pokoj Standard s manţelskou postelí
Ceny jsou v rozmezí od 1100 korun do 2509 korun.
4. Motel Alexandr Adresa motelu: Stavropolský kraj, Lermontov, Volkova 9, Rusko
43
Motel Alexander se nachází vedle města, kde jsem se narodila. Toto město se jmenuje Lermontov. Vedle města se nachází dálnice A26, která spojuje Lermontov a město Čerkessk. Je to poměrně důleţitá dálnice má délku 75 kilometru. Motel Aleksandr poskytuje prostorné pokoje s dřevěnou podlahou, koupelnou a satelitní TV. Motel je vybaven v ruském stylu, je velmi hezký. Motel se nachází vedle hezkého rybníka a obklopuje ho pole. Hosté mohou přijet a odpočinout si v tomto motelu. V motelu se nachází malá restaurace, kde připravují dobré grilované maso. Motel má celkem 16 pokojů. Motel Alexandr nabízí pokoje jako:
Jednolůţkový pokoj
Dvoulůţkový pokoj
Třílůţkový pokoj
Ceny jsou v rozpětí od 550 do 1500 korun. V porovnání s jinými motely, o kterých jsem psala, je vidět, ţe ceny za pokoje jsou mnohem niţší neţ v jiných motelech. Můţe to být i kvůli umístění motelu.
44
2.3 Porovnání služeb motelů Tuto podkapitolu věnuji popisu, analýze a porovnání jednotlivých sluţeb vybraných motelů. Člením je podle typů sluţeb, které nabízejí motely (ubytovací, stravovací, doplňkové). V neposlední řádě věnuji pozornost analýze hodnocení zákazníků. Všechny vybrané motely patří do třídy ***hvězdy a splňují poţadavky, stanovené pro tuto třídu. Otázkou je jakým způsobem, v jakém mnoţství nabízí sluţby a jak jsou zákazníky spokojené s jejich vyuţitím.
2.3.1
Ubytovací služby
Ubytovací sluţby jsou nejdůleţitější vzhledem k účelu existenci hotelů, motelů, botelů atd. V následující tabulce jsem stručně uvedla nejdůleţitější body ubytování v motelech, vydělila jsem případné odlišnosti. Tabulka č. 1 Porovnání ubytování ve vybraných motelech Jetel, ČR
Dačice, ČR
Kobero, ČR
Nika, Rusko
Karina, Rusko
Maximu m, Rusko
Alexander, Rusko
Počet pokojů Typy pokojů
14
19
29
11
37
10
16
2-, 4lůţkové pokoje
+balkony +kuchyň 2-, 3lůţkové: standart, bezbarierový
1-, 2-, 3-, 4lůţkové pokoje
1-2 lůţkové: Standart, komfort, superior. Apartmá Junior (do 4 osob)
2lůţkový Standart, Apartm á
1-, 2-, 3pokoje
Cena za pokoj, Kč
1200 – 604 – 934 1600 11. Noc zdarma
906 – 836 2224 1170
Apartmá superior junior/juni or, 1-, 2-, vícelůţkové, spojené pokoje – 1000 – 2000
1100 2509
– 550 1500
Zdroj: vlastní zpracování Vybrané motely mají od 10 pokojů (Maximum, Rusko) aţ do 37 pokojů (Karina, Rusko). Lze říci, ţe počet pokojů v motelech je obvykle menší, neţ v některých 45
–
tříhvězdičkových hotelech. Je těţko předpokládat, ţe se třeba v motelu ubytuje velká skupina účastníků konference nebo turistů stejně jako v hotelu. Obvykle jsou to jednotlivé osoby nebo malé skupiny, cestující autem a potřebující odpočinek. Z toho důvodu motely mají menší kapacitu, neţ hotely. Podle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR musí motel mít minimálně 10 pokojů. Motely nabízejí 1-, 2- a vícelůţkové pokoje. Tři z čtyř vybraných motelů v Rusku mají apartmány, vybavené kuchyňkou. Myslím, ţe tato skutečnost odpovídá potřebám klientům motelů v Rusku, kde jsou řádově větší vzdálenosti, neţ v ČR, proto někdy zůstávají v motelech i na několik dnů. Druhým faktorem podle mého názoru je to, ţe Rusové rádi vaří, zejména ţeny, nebo šetří peníze. Přibliţná cena za pokoj ve všech motelech vybrané třídy (i v ČR, i v RF) je víc neţ tisíc korun, avšak nabízejí motely i levné (500-600 korun), i dost drahé pokoje (2200 – 2500 korun). Třída ubytovacích zařízení *** hvězdy je velmi rozsáhlá, lze v ni najít velký rozdíl v kvalitě pokojů a sluţeb, proto je cena velmi různá. V Rusku je cena motelů velmi ovlivněna jejich umístěním a stavem budovy (nová, stará). V tabulce jsem nezmínila zařízení pokojů v jednotlivých motelech. Základní vybavení je podobné (postele, vlastní sociální zařízení, sprcha nebo koupelna, skřínky atd.). Televizí je také v kaţdém pokoji vybraných motelů. Myslím, ţe se můţe lišit kvalita a velikost obrazovek. Ledničky nejsou v pokojích Motelu Jetel Králův dvůr a Motelu Karina, nemají také klimatizaci. Motel Kobero má v kaţdém pokoji mini-kávovar. Podle mého názoru hodně ovlivňuje návštěvníka hotelu interiér, styl a celkový vzhled budovy. Vybrané motely mají odlišný design. Například, motel Jetel je v moderním americkém stylu, má zahradu; motel Dačice byl vystaven za podpory EU a Jihočeského kraje, proto jeho design je velmi promyšlený. Dům je vystaven z přírodních materiálů a je nízkoenergetický. Kaţdý pokoj v Dačicích má balkon s výhledem do přírody, nabízí příjemný a tichý odpočinek od dálnic a hluku. Motel Karina v Rusku má interiér v klasickém stylu a teplých barvách. Motel Maximum má pouze 7 pokojů a kaţdý z nich má svůj odlišný dekor. Motel Alexander je vybudován v typickém ruském stylu, má dřevěné podlahy, tradiční vybavení atd. Řekla bych, ţe ubytovací sluţby v motelech*** v Rusku a ČR nemají skoro ţádný rozdíl. Stejně tak jsou podobné tříhvězdičkovým hotelům. Motely jsou přizpůsobeny pro 46
jejich zákazníky: motoristy, cestující: nachází se v blízkosti silnic, kaţdý jejich pokoj má často svůj vlastní vstup, v areálu je parkování, často je zde také servis a technické sluţby pro auta atd. Podle mého názoru, důleţitým zdrojem informace pro analýzu a porovnání kvality sluţeb motelů je hodnocení hostů. Ze sekundárních zdrojů lze pouţit například veřejné hodnocení a komentáře zákazníků na portálech Booking.com. Tabulka č. 2 Porovnání hodnocení ubytovacích služeb hosty Jetel Králův Dvůr
Dačice
Kobero
Nika
Karina
Maximum
Alexander
Celkem
9,4
8,3
8,7
8,7
6,9
7,2
7,4
Čistota
8,3
8,3
8,9
9,1
7,3
7,2
7,8
Pohodlí
7,5
8,4
8,3
8,7
6,9
7,1
7
Umístění
7,5
8,2
8,9
7,7
7,3
8
6,7
Zařízení
6,5
8,2
8,5
8,7
6,1
6,6
7,5
6
27
133
26
12
44
85
Počet respondentů
Zdroj: vlastní zpracování, portál Booking.com
Z tabulky je vidět, ţe nejvyšší hodnocení dostal Motel Jetel Králův Dvůr v ČR (9,4 bodů z 10), nejniţší – motel Karina v Rusku, avšak v těchto případech bylo nejmíň respondentů (6 a 12 osob), coţ pravděpodobně můţe zkreslit výsledky. Hodnocení čistoty pokojů je ve všech motelech cca 8 bodů. Niţší hodnocení mají ruské motely (7,2 – 7,8 bodů), kromě motelu Nika, který má nejvyšší bod (9,1). Nejhorší umístění má motel Alexander v Rusku (6,7 bodů), avšak i jeho cena je niţší. Nejvíc stíţností od zákazníků má motel Karina, který nemá ledničky, klimatizaci, sociální zařízení je zastaralé.
47
2.3.2
Stravovací služby
Restaurace v motelech v ČR (Jetel, Kačice, Kobero) nabízejí typickou česku a mezinárodní kuchyni. Motel Kobero nabízí i polední menu. Ceny jsou ve třech motelech přibliţně stejné, v porovnání s Prahou jsou niţší. Vybrané ruské motely nabízejí různé kuchyně a sluţby. V motelu Nika lze objednat jídlo do pokoje. V recenzích hostů se často vyskytuje pochvala snídaně. Motel Karina nabízí arménskou a evropskou kuchyň a dva sály (velký do 80 míst a malý do 30 míst), letní zahrádku. Restaurace je ve světlých barvách, velmi příjemná a prostorná. Motel Karina zdůrazňuje roli své restaurace, pořádá v ní různé akce a večírky. Motel Maximum donáší snídaně na pokoje, nabízí obědy a večeře v restauraci. V motelech můţe být umístěna restaurace, stejně jako i recepce, mimo ubytovací část. Nejsou velké rozdíly ve stravovacích sluţbách motelů v Rusku, v ČR a výrazně se neodliší od hotelů***. Nicméně nabídka teplých jídel a komfort je důleţitou věci, kterou očekávají motoristi po dlouhé cestě autem.
2.3.3
Doplňkové služby
Motely, stejně jako i hotely, se snaţí odlišit od konkurentů a vytvářet lákavější nabídku pro zákazníky pomocí doplňkových sluţeb. Například, pro motoristy jsou velmi důleţité sluţby komunikace (internet, telefon). V moderní době je těţko si představit ţivot bez internetu, zejména cestujícím lidem, proto nabízejí vybrané motely připojení na wi-fi internet v celém areálu. Pouze Motel Jetel v ČR má přípojky na internet „plug& play“, coţ je více zastaralá technologie a nelze ji pouţit chytrým telefonem, novějším notebookem. Někdy se stávalo, ţe wi-fi nefunguje, bez ohledu na to, ţe v popisu motelu je napsáno, ţe je na kaţdém pokoji. Často to píšou hosté motelů ve svých recenzích. Všech sedm motelů jsou nekuřácké, jako i většina hotelů. Pouze motel Dačice má vyhrazený prostor pro kuřáky. Domácí zvířata nejsou povolená pouze v motelu Karina. Ostatním motelům je třeba oznámit, ţe cestujete se zvířátkem. Někdy je ubytování se psem
48
zpoplatněno. Vydělila bych to, ţe v Evropě je běţnou cesta s domácím zvířátkem, v Rusku málo lidí cestují se svými psy nebo kočkami, je to zejména z důvodu velkých vzdálenosti. Některé motely mají i konferenční místnosti, určené k provádění různých akcí, večírků, oslav, školení apod. Většinou jejich kapacita není tak velká, jako v některých hotelích, specializujících se na pořádání konferencí. Místnosti jsou vybaveny audiovizualní technikou, mohou mít zázemí pro přípravu občerstvení, šatnu, sociální zařízení. Tabulka č. 3 Porovnání doplňkových služeb motelů Doplňková služba
Motel
Popis Ano
Konference Jetel
Konference – aţ 48 osob, Tabule – aţ 46 osob, koktejl – aţ 70 osob
Dačice Kobero Nika Karina
Další služby
Ano Ano 25 míst, 3D obrazovka Ne Ano 2 sály (do 80 a do 30 míst k posezení), letní zahrádka
Maximum
Ne
Alexander
Ne
Jetel
----
Dačice
---tenisový kurt, golfové hřiště (do 3 km), rybaření, stolní tenis, pěší turistika, cyklistika, fitness centrum, vířivka, pronájem
Kobero
kol, směnárna, sluţba praní, sluţba ţehlení, společenské prostory, business centrum, fax/kopírku, svatební apartmá, sluţba buzení
Nika
Mytí auta, technické sluţby pro auta
Karina
Bowling, SPA (bazén, dětský bazén, 3 sauny), ruská sauna
Maximum
Prádelna, ţehlení, fax, kopírování
Alexander
Sauna
49
Motel Jetel – Přípojka na internet „plug& play“
Internet
Wifi
Kouření
Nekuřácké Motel Dačice – vyhrazený prostor pro kuřáky
Zvířata
ano
Parkování
ano
Motel Nika – ne
Zdroj: vlastní zpracování Je vidět, ţe ruské motely mají sauny a některé SPA-sluţby, coţ je velmi populární v Rusku, avšak i jejich cena je vysoká. Myslím, ţe některým motelům (například Jetel, Dačice, Alexander) chybí popis veškerých sluţeb, které nabízejí, na svých webových stránkách, na rezervačních portálech. Lze předpokládat, ţe mají nějaké doplňkové sluţby v nabídce (například, ţehlení, praní prádla, servis aut nebo kol, kopírování a fax apod.), ale nelze to zjistit před bezprostředním příjezdem do motelu. Nicméně bych řekla, ţe rozdíly mezi doplňkovými sluţbami motelů a hotelů*** jsou malé. Zpravidla kaţdý motel má parkování, coţ nemusí mít kaţdý hotel. Uţitečnými mohou být sluţby technického servisu a mytí aut a kol. Méně aktuální v motelech jsou sluţby taxi a transferu, protoţe jejich hosté mají zpravidla vlastní transport.
50
2.4 Analýza organizačních struktur motelů Organizační struktura hotelů a motelů je stejná, jak jsem zjistila během vytváření této práce. Někdy je vyţadována existence určitého technického úseku, který zajistí servis a mytí aut, hlídané parkoviště a jiné sluţby, spojené s motorovými vozidly, protoţe hosty motelů jsou zpravidla motoristi. Dále popisuji jednotlivé organizační struktury vybraných motelů.
Organizační struktura motelu Jetel Motel Jetel Králův Dvůr má jednoduchou liniovou organizační strukturu. Obrázek č. 7 Plán organizační struktury motelu Jetel Králův Dvůr
Majitel, ředitel motelu, finanční ředitel, personální ředitel
Recepční, uklízečky
Techničtí pracovníci
Zdroj: vlastní zpracování Organizační struktura motelu je liniového typu. Majitel řídí celý motel, stará se i o finanční stránku a plní funkci personalisty. Školí zaměstnance, kteří nastupují do práce. Strategické řízení motelu je na velmi nízké úrovni. Ani majitel nestanoví alespoň hlavní cíl podnikání. Paní Jungová, majitelka motelu, mi odpověděla, ţe hlavním cílem podniku je vydělávat peníze. Na základě dalšího rozhovoru s ní, jsem deinovala některé cíle organizace. Krátkodobým cílem podniku je postavit nástavbu alespoň 100 m2. Dlouhodobý cíl podniku je postavení společenské místností vedle motelu. Tato místnost
51
bude slouţit především pro svatby, školení a pořádání konferencí. Motelu ohroţuje zejména malá klientela. Pracovní náplní recepční je vítání a ohlašování návštěv, vedení knihy návštěv a vydávání návštěvnické propustky. Dále přepojuje a vyřizuje telefonáty a poskytuje všeobecné informace o společnosti. Zodpovídá za chod recepce. Provádí dílčí administrativní práce. Recepční v tomto motelu jsou současně uklízečkami a připravuji snídaně. Myslím, ţe majitel motelu takovým způsobem šetří náklady především na zaměstnance. V motelu jsou techničtí pracovníci, kteří zabezpečují opravy a vyřizují poţadavky na likvidaci nepotřebných, nadbytečných či poškozených hospodářských prostředků. Podnik má prádelnu mimo hotel a outsourcuje bezpečnostní sluţbu. Návštěvnost motelu je velmi nízká, proto není velká potřeba zaměstnávat více pracovníků. Nicméně reorganizace struktury podniku, obnovení procesu, vytváření odpovědné strategie zlepší celkovou situaci motelu.
Organizační struktura motelu Dačice Organizační struktura motelu je liniová. Motel nespadá pod ţádný motelový řetězec, majitel hotelu je současně jeho ředitelem. Obrázek č. 8 Plán organizační struktury motelu Dačice
Majitel, ředitel, finanční ředitel
Kuchaři
Recepční a personalista
Uklízečky a pokojské
Techničtí pracovníci
Zdroj: vlastní zpracování Ředitel řídí celý motel, zadává úkoly zaměstnancům, pracuje jako finanční ředitel, stará se o nákupy zásob pro gastronomický provoz. 52
Recepční v motelu má funkci personalisty, protoţe není jasné, kdo má tuto funkci Kuchaři mají za úkol spravovat restaurační provoz. Tento motel má uklízečky a pokojské. Pokojské mají za úkol uklidit společenský prostor a motelové pokoje, uklízečky pracují ve stravovacím úseku a pomáhají kuchařům.
V motelu pracují techničtí pracovníci, kteří se
starají o technický stav motelu.
Organizační struktura motelu Kobero První, co jsem zjistila o organizační struktuře motelu, bylo to, ţe tento motel má dobrý personál a většině klientů se moc líbil. Z pohledu řízení je zde zavedená funkční organizační struktura s typem vedení shora dolů. Hotel má na pozici majitele a ředitele stejnou osobu, coţ zjednodušuje otázku nákladů, které se tak nemusí vynakládat na pozici ředitele motelu. Na obrázku číslo 13 jsou znázorněny pouze hlavní pozice v motelu. Obrázek č. 9 Organizační struktura motelu Kobero Majitel a ředitel motelu
Front office a housekeeping
F and B manaţer a motel manaţer
Vedoucí technického úseku
Zdroj – vlastní zpracování Front office manaţer má za úkol spravovat housekeeping. Front office manaţer má za úkol školit nové zaměstnance z jeho oblasti, tzn. například nové recepční. Front office manaţer kontroluje dveřníka a technické zaměstnance. Food and beverage-manaţer zde zabezpečuje správné fungování všech sluţeb ve svém oddělení zaměřeném na jídlo a nápoje. Má excelentní povědomí o nabízených sluţbách, dohlíţí na správný výběr dodavatelů surovin, jejich správné zpracování a dodrţování hygieny na pracovišti, a to včetně zpracování odpadu. Kontroluje své 53
podřízené, například šéfkuchaře, barmana, uklízečky, pomocnou sílu do kuchyně a také snídaňové servírky a číšnice. Provádí školení zaměstnanců v oblasti stravování, školí nové snídaňové servírek, které pak pracují i při večeři v motelu jako číšnice. Barman má za úkol přípravu a podávání sortimentu alkoholických a nealkoholických nápojů míchaných i nemíchaných. Má za úkol zúčtovat zákazníky. Kalkuluje výši cen. Číšníci při výkonu svého povolání obsluhují hosty v gastronomických zařízeních. Dále zajišťují jídelní stoly a tabule, případně dokončují některé pokrmy. Také obsluhují hosty, odnášejí pouţité nádobí, přijímají objednávky. Vedoucí technického úseku kontroluje chod fitness centra a kontroluje všechny zaměstnance, kteří pracují například ve sluţbě praní, sluţbě ţehlení, wellness sluţbách, dohlíţí na parkování. Tento motel outsorcuje účetního, který vede účetnictví motelu. Personál motelu hovoří třemi jazyky a to anglicky, česky a německy.
Organizační struktura motelu Nika Typ organizační struktura v motelu Nika je funkcionální.
54
Obrázek č. 10 Organizační struktura motelu Nika
Majitel, ředitel, finanční ředitel
Asistent ředitele
Vedoucí úseku ubytovaní a front office
F&B manager
Šéfkuchař
Recepční
Asistent šéfkuchaře
Kuchyňská hospodyně
Číšníci
Uklízečky
Vedoucí technického úseku
Pokojský
Automechanici
Přijímací technici
Techničtí pracovníci
Zdroj: vlastní zpracování
Ředitel motelu pouze dohlíţí na chod motelu a také zastává funkci finančního ředitele motelu. U ředitele je asistentka, která pomáhá řediteli motelu, vede evidenci úkolů uloţených ředitelem, připravuje písemné materiály pro ředitele a školí nové zaměstnance. Pozice vedoucího úseku ubytování je spolu s front office. Ubytovací úsek řídí vedoucí úseku ubytování a ten také řídí recepci. Především tento vedoucí odpovídá za provoz ubytovacího střediska, kontroluje práci pokojských. Školí nové zaměstnance na pozice recepčních a pokojských. Svou činností se vedoucí snaţí zajistit maximální spokojenost hostů, dosaţení co nejlepších ekonomických výsledků při zachování co nejvyšší úrovně poskytovaných sluţeb. 55
Pokojské v motelu uklízí pokoje, připravují loţní prádlo v prádelně pro pokoje. Hlavní ve stravovacím úseku je F&B manaţer. Jeho úkolem je organizování nákupu a sestavování jídelního lístku a menu spolu se šéfkuchařem. F&B manaţer školí nové zaměstnance jenom pro stravovací úsek. Školení zaměstnanců v této oblasti je velice důleţité, protoţe hlavní cíl tohoto motelu je poskytnout co moţné nejlepší sluţby spojené se stravovacím úsekem. Šéfkuchař odpovídá v oblasti výroby za chod výroby, sestavování výrobních programů, kontrolu práce podřízených pracovníků a dodrţování zásad poctivosti prodeje (velikost porcí, dodrţování receptur) a kvality výrobků. Šéfkuchař přímo řídí asistenta šéfkuchaře a kuchyňskou hospodyni. Asistent šéfkuchaře zastupuje šéfkuchaře v rozsahu jeho práv a povinností na svěřeném úseku a v tomto motelu přímo řídí číšníky. Kuchyňská hospodyně řídí pracovníky, kteří vykonávají práce v umývárnách nádobí, skla a porcelánu a zodpovídá za výsledky jejich práce, zejména za udrţování hygieny a čistoty ve výrobním a odbytovém středisku, dodrţování bezpečnosti při práci a za ochranu majetku. Vedoucí technického úseku kontroluje všechny zaměstnance technického úseku. Motel poskytuje sluţbu oprav aut. Proto tam pracují také automechanici a přijímací technici. Vedoucí technického úseku také školí nové zaměstnance pro tento úsek. Přijímací technik je odpovědný za přijímání a vyřizování všech zakázek od klientů. Identifikuje klíčové body zakázky, najde případnou závadu a nabídne cenovou kalkulaci. Po celou dobu vyřizování zakázky je zodpovědný za bezproblémovou komunikaci s klientem, zodpovídá za včasné plnění jednotlivých zakázek a ovládá administrativní práce, včetně práce na počítači. Automechanik provádí údrţbářské, opravárenské i seřizovací práce na silničních motorových vozidlech. Diagnostikuje poruchu za pomoci měřicích přístrojů a stanovuje způsob opravy. Je plně kvalifikovaný k posouzení stupně opotřebení a funkční způsobilosti jednotlivých částí vozidla. V případě potřeby umí opravit nebo vyměnit jednotlivé součástky nebo části.
56
Techničtí pracovníci jsou přímo podřízeni vedoucímu technického úseku. Zabezpečují úkoly dle jeho pokynů.
Organizační struktura motelu Karina
Obrázek č. 11 Organizační struktura motelu Karina Majitel
Ředitel, finanční manaţer
F&B manaţer
Dveřníci
Číšníci a barmani
Uklízečky
Front office a housekeeping
Recepční
Kuchaři
Masérky
Spamanaţer
Uklízečky a pokojské
Uklízečky
Pracovníci bazénu
Technický manaţer Technické pracovníky Hlídače parkoviště
Pracovníci pro parní lázeň
Zdroj: vlastní zpracování Organizační struktura v tomto motelu je funkční. Je vidět na obrázku, ţe pro různé oblasti fungování organizace je určen vlastní vedoucí. Majitel v tomto motelu neřídí motel, ale jenom kontroluje ředitele motelu. Podařilo se mi zjistit, ţe mezi majitelem a ředitelem motelu je špatná komunikace. Ředitel zastává v motelu funkci finančního manaţera. F&B manaţer zabezpečuje správné fungování všech sluţeb ve svém oddělení zaměřeném na jídlo a nápoje. Má excelentní povědomí o nabízených sluţbách, dohlíţí na 57
správný výběr dodavatelů surovin, jejich správné zpracování a dodrţování hygieny na pracovišti, a to včetně zpracování odpadu. F&B manaţer také zodpovídá za nákupy, které s tímto střediskem souvisí, potom tyto informace ohlašuje finančnímu řediteli, který musí všechno zkontrolovat a dát do účetnictví. Přímo řídí barmany, kuchaře, uklízečky, číšníky. Front office a housekeeping jsou spojeny. Front office manaţer se stará o recepci, řídí recepční, stará se o ubytovací úsek a kontroluje společné prostory uklízeček a pokojských. Technický manaţer zodpovídá za technický chod motelu, zpracovává statistické údaje z oblasti své působnosti, zabezpečuje kontrolu provozuschopnosti, správné pouţívání, udrţování a modernizaci technického zařízení. Kontroluje práce technických pracovníků a hlídačů na parkovišti. Spa manaţer odpovídá za chod lázeňského centra, řídí zaměstnance v spa centru a kontroluje jejich práci. Přímo řídí pracovníky parních lázní, pracovníky bazénu, masérky spa centra a uklízečky. Organizační struktura motelu Maximum Obrázek č. 12 Organizační struktura motelu Maximum
Majitel, ředitel motelu
Recepční
Uklízečky
Techničtí pracovníci
Zdroj: vlastní zpracování V motelu je liniová organizační struktura. Z obrázku je vidět, ţe majitel je současně ředitelem motelu. Ředitel kaţdý den kontroluje své podřízené a řeší všechny problémy spojené s motelem. Na recepci pracují dva zaměstnanci. Kaţdá recepční má svou pracovní směnu. Recepční vítá a odhlašuje hosty, objednává ve vedlejší restauraci pro klienty jídlo do pokojů, přijímá poţadavky od klientů na praní prádla a ţehlicí sluţby. 58
Uklízečky mají za úkol uklízet pokoje, společenské místnosti, prát a ţehlit prádlo. Technický pracovník je odpovědný za stav zařízení motelu, za opravy s ním spojené, zajišťuje provoz parkoviště a hospodářského dvora. Zabezpečuje práce spojené s úpravou venkovních zahradních ploch. Podnik outsorcuje jídlo v nejbliţší restaurace na poţádání hosta. Dále motel outsorcuje prádelní, ţehlicí sluţby, sluţby účetního a zahradnic.
Organizační struktura motelu Alexander Obrázek č. 13 Organizační struktura motelu Alexandr Majitel, ředitel Asistent ředitele, účetní
Uklizečky, pokojské
Recepční
Techničtí pracovníci
Dveřníci
Zdroj: vlastní zpracování V tomto motelu je liniová organizační struktura. Ředitel v motelu kontroluje všechny podřízené a odpovídá za chod motelu. V motelu také pracuje účetní, kterou je, jak jsem zjistila, dcera majitele motelu. Účetní zajišťuje evidenci účetních činností, odvod daní a pojištění, vedení mzdové evidence a výpočet mezd. Také provádí v motelu pravidelné kontroly, zpracovává účetní doklady, sestavuje účetní doklady, oceňuje majetek, komunikuje s úřady nebo jinými institucemi, vypočítá sráţky a odvody, kontroluje správnost faktur. Myslím, ţe účetní motelu by měla mít dobré matematické myšlení, být samostatná, spolehlivá, přesná a pečlivá. V motelu pracují techničtí pracovníci, odpovídají za chod motelu, ale starají se i o vzhled motelu, uklízí všechno kolem motelu a mají na starosti zjišťovat veškeré nehody. Zajímavou pozicí v motelu jsou dveřníci. Kdyţ host přijede do motelu, musí mu dveřník doporučit vhodné parkovací místo nebo sám zaparkovat vozidlo, dveřník musí 59
osobně uvítat kaţdého hosta, pomoci hostům vystoupit z vozu, otevřít jim dveře, musí na poţádání pomoci hostu s odnesením zavazadla do pokoje. V motelu Alexandr je úschovna zavazadel. Dveřník je zodpovědný za tuto úschovnu. Takţe dveřník zodpovídá za správnou evidenci a manipulaci se zavazadly při jejich úschově, v případě ţe přijde nějaká pošta, musí doručit baliček do pokoje, kde bydlí host nebo to hostu oznámit. Dveřník také zastupuje recepčního, pokud ten odejde z pracovního místa. Dveřník se stará o parkoviště, hlídá auta. Toto parkoviště je hlídané a nachází se přímo před motelem. Uklízečky a pokojské se starají o čistotu pokojů a pohodlí klientů, provádějí pravidelný úklid místností a objektů, p čistí okna a toaletní zařízení, zajišťují pořádek a čistotu ubytovacího zařízení. Podnik outsorcuje takové sluţby, jako jsou prádelna a bezpečnostní ochrana. Zjistila jsem, ţe tato prádelna se nachází dost daleko od motelu a je to docela velký problém, jak říkají zaměstnanci motelu, protoţe byly takové situace, kdy věci, které hosté chtěli vyprat, nebyly vyprány včas. Proto chce ředitel motelu zřídit prádelnu uvnitř motelu. O motelu Alexandr mohu říct, ţe jde o soukromý rodinný podnik, kde se ředitel motelu stará o svůj motel a chce pro hosty udělat všechno, co můţe, protoţe má rád svou práci. S účetnictvím mu pomáhá jeho dcera. Asistent ředitele je jeho manţelka. Pomáhá mu s vedením ubytovacího zařízení, přijímá telefonické hovory, vede organizační diáře, provádí školení nových zaměstnanců. Pokud hosté potřebují jídlo do pokoje, recepční zavolá do restaurace a řekne, ţe host potřebuje jídlo. Restaurace připraví, co si host objedná, a číšník odnese připravené jídlo do pokoje. Pracovnici mají rádi svou restauraci a motel, starají se o všechno, co je s tím spojené. Pracovala jsem v restauraci motelu jako barmanka. Tato restaurace je celá v květinách a zařízená ve staroruském stylu. Jsou tam letní zahrádky pro hosty. Ţidle jsou v ovčích koţešinách. Hosté mohou večer na sebe obléknout červené přikrývky večer, kdyţ jim bude zima. Kaţdý stůl je dekorovaný květinami. Připravovala jsem nápoje (pivo, víno, koktejly, různé druhy kávy, čerstvé čaje), uklízela jsem, myla jsem sklo, zalévala jsem květiny, utírala jsem květináče, doplňovala jsem ledničku různými nápoji, chodila jsem do 60
skladu, počítala jsem mnoţství nápojů a pak jsem informovala ředitele, co je potřeba objednat. Kdyţ jsme občas měli stravovací objednávky na pokoj, sama jsem nosila připravené jídlo, protoţe všichni číšníci byli obsazení a měli dost klientů. Moje kamarádka pracovala v motelu Alexandr jako recepční a hodně mi povídala o motelu. Také jsem viděla, jak probíhá provoz motelu a tak jsem postupně získala osobní zkušenost s celým provozem podniku. Mohu říci, ţe se mi líbí organizační struktura motelu Alexander, protoţe je tam přátelský kolektiv, velmi dobré vztahy mezí podřízenými a nadřízenými.
61
2.5 Porovnání organizačních struktur motelů Tuto podkapitolu bych chtěla začít vytvořením tabulky pro strukturaci a shrnutí informací o organizačních strukturách vybraných motelů. Tabulka č. 4 Porovnání organizačních struktur motelů Jetel Králův
Dačice
Kobero
Nika
Karina
Maximum
Alexander
liniová
funkční
funkč ní
funkční
liniová
liniová
ne
Stravování , prádelna, Prádelna, ţehlení, bezpečnos účetní, tní sluţby zahradnice
Dvůr
Typ
liniová
Outsourcing
Bezpečnos tní sluţby, prádelna
ne
Účetní
ne
Majitel
Recepční
Majitel, manaţe ry jednotli vých úseků
Majite l, Ředitel asiste ntka
Majitel
Majitel
7,5 bodů
7,5 bodů
8,8 bodů
8,5 bodů
7,7 bodů
6,9 bodů
Kdo má na starosti personální řízení? Hodnocení personálu hosty
6,6 bodů
Zdroj: vlastní zpracování Organizační struktury ve vybraných motelech jsou liniové nebo funkční. Za personální řízení, stejně jako i za všechny typy strategického řízení, jsou ve většině případů zodpovědní majitelé motelů. Lze říci, ţe management je dost slabé vyvinut v těchto podnicích, jsou řízeny intuitivně aţ amatérsky. Jsou to typické příklady malých podniků, kde si majitel neuvědomuje roli managementu, kvalitního personálního řízení a strategie v podniku. Z toho důvodu, ţe vybrané motely jsou malé podniky, zaměstnávají malý počet pracovníků. Často vykonává jedna osoba několik funkcí: například, recepční má na starosti
62
navíc přípravu snídaně či úklid. Myslím, ţe majitelé motelů by měli vţdy pozorovat práci svých zaměstnanců, v případě potřeby zajistit práci pomocníků. Protoţe jsou hosty motelů motoristi, je velmi důleţitá existence parkování, jeho hlídání, a technický servis aut. Polovina motelů zaměstnává technické pracovníky, polovina je outsourcuje. Je to zejména aktuální v případě bezpečnostních sluţeb nebo náročných oprav aut. Samozřejmě, ţe v případě existence dalších sluţeb v motelu (SPA, fitness, bazén, sportovní hřiště, zahrady atd.), jsou tam i zaměstnanci těchto úseků (manaţeři, masérky, údrţbář saun, zahradník atd.). Kromě výše uvedených příkladů podle mého názoru nejsou další odlišnosti organizačních struktur motelů od malých tříhvězdičkových hotelů. Organizační struktury v motelech, stejně jako i v hotelech, musí zajistit realizaci postupu vytváření a nabízení sluţeb zákazníkům. Celý postup zahrnuje uvítání a registraci hostů, pokojskou sluţbu, nabízení stravovacích sluţeb, zajištění a uspokojení kulturních, zábavních, sportovních či jiných potřeb, check-out, sluţby při odjezdu hostů. Proces výroby a spotřeby sluţeb motelů probíhají současně. Během celého pobytu si host všímá sluţby jako výsledek činnosti personálu. Host kontaktuje personál na recepci, v restauraci, na pokoji. Proto musí vedení motelu zajistit kvalitní komunikaci mezi zaměstnanci a zákazníky, vytvořit pro tuto komunikaci určitá pravidla a dodrţovat je. Organizační struktura a sluţby podniku jsou vţdy propojené. Špatné organizovaní a nekvalifikovaní zaměstnanci motelu nezpůsobí vytvoření bohaté nabídky sluţeb, kterou hosté rádi vyuţijí.
63
2.6 SWOT analýza motelů Tuto podkapitolu věnuji SWOT analýze vybraných motelů se zaměřením na jejich sluţby a organizační struktury. Tabulka č. 5 SWOT analýza motelů
Motel
Silné stránky
Slabé stránky
Jetel
Dostupnost, interiér, nová budova
Kabelové připojení na internet na
v americkém stylu, střeţení
pokojích, webové stránky (málo
kamerovým systémem, parkování
informací), chybí klimatizace a
vedle vstupu na pokoj.
ledničky, není sluţba ţehlení, není fax ani kopírka, přistýlky na pokoj nepovolené. Strategické řízení je na nízké úrovni, nedostatek personálu (recepční jsou současně uklízečky, číšnice).
Dačice
Pohodlí, výhled to přírody,
Funkce personalisty plní recepční,
bezbariérové pokoje. Budova
jeho funkce nejsou přesně určeny.
z ekologických materiálů, novostavba. Rozdělení práce pokojských a uklízeček. V motelu jsou zaměstnány techničtí pracovníky. Kobero
Čistota pokojů, umístění, široká
Nábytek v některých pokojích je starší
nabídka sluţeb, konferenční
v porovnání s motely Dačice a Jetel.
místnost, svatební apartmá.
Cena je dost vysoká v porovnání s
Pozitivní hodnocení personálu,
motely***.
rozdělení motelu na úseky, kaţdý má
64
manaţera, komunikační schopnosti personálu Nika
Čistota pokojů, mytí a servis aut. Rozdělení motelu na úseky, kaţdý
Zvířata nejsou povolená, hluk v pokojích v blízkosti servisu aut.
má manaţera. Existence automechaniků Karina
Konferenční místnost, SPA-areál
Špatná komunikace mezi majitelem a
(sauny, masáţe, bazén), bowling.
ředitelem motelu.
Rozdělení motelu na úseky, kaţdý má manaţera. SPA manaţery. Maximum
Široká nabídka sluţeb, nedostatek
Outsourcing velkého počtu sluţeb.
personálu. Alexander
Sauny, staroruský styl.
Outsourcing sluţeb prádelny (nachází se velmi daleko, proto některé věci
Donášení jídla na pokoj.
nejsou vyprány včas).
„Rodinný“ motel, pracuje v něm celá rodina majitele (dcera – účetní, manţelka – asistentka), dobrá a spolehlivá komunikace.
Motel
Příležitosti
Hrozby
Jetel
Solární panely (šetření energie),
Konkurence – penzion Ludmila (2 km
slevy pro stálé klienty, novostavba,
od motelu, niţší ceny, úschova kol a
umístění, konferenční místnost
motocyklu v garáţi. Nedostatečné vyuţití kapacity motelu.
65
Krátké vzdálenosti v ČR – motoristi málo potřebují odpočinek. Dačice
Umístění
Krátké vzdálenosti v ČR – motoristi málo potřebují odpočinek.
Kobero
Velký počet wellness sluţeb,
Krátké vzdálenosti v ČR – motoristi
umístění
málo potřebují odpočinek.
Umístění, velký
Nika
počet klientů Velká kapacita
Karina
motelu Maximum
Umístění (10 minut chůze od centra Voroněţa), unikátní design kaţdého pokoje.
Velké vzdálenosti v Rusku – motoristi
Vnější vlivy – absence stability v
vyuţívají
Rusku
moţnost odpočinku v motelech
Alexander
Rybník v okolí, příroda, saunový komplex
Zdroj: vlastní zpracování Z mého pohledu, motely mají větší perspektivu rozvoje v Rusku, neţ v Čechách, protoţe jsou tam větší vzdálenosti a motoristi zpravidla potřebují odpočinek. Nicméně existuje hrozba ekonomické nestability a obtíţnějších podmínek zakládání malého a středního businessu v Rusku. Na druhou stranu v Čechách roste počet zahraničních návštěvníků, kteří často řídí osobní auta. Pokud cestují ze zahraničí, mohou mít dost dlouhou cestu, proto si rádi odpočinou v motelu.
66
Lze vyuţit příleţitosti nabízení doplňkových sluţeb pro motoristy, jsou to mytí a servis aut, stravovací sluţby (nabídka teplých jídel a nápojů), komunikační sluţby (internet, telefon), wellness sluţby (masáţe, sauny, vířivky apod. jsou aktuální pro unavené motoristy). Vydělila bych hlavní slabou stránku v organizování motelového businessu, zejména v Rusku. Zejména jde o málo rozvinutý strategický management a personální práci. Většina malých podniků v Rusku mají podobu rodinných podniků, jejich majitelé se nikdy nesetkalli s pravidly řízení a moderním managementem, proto často motely zůstávají ve stejném stavu jako při jejich zaloţení a nerozvíjejí se. Personální práce nemá dostatečnou úroveň, organizační struktura není rozdělená na jednotlivé úseky, někteří pracovníci plní několik funkcí najednou apod. Majitelé motelů by měli pamatovat, ţe musí své zaměstnance nejen kontrolovat, ale i motivovat k lepší práci, vytvářet příznivou atmosféru, firemní styl a kulturu chování.
67
3 Návrhová část V této části bakalářské práce bych chtěla navrhnout vhodné organizační struktury pro tříhvězdičkové motely. Rovněţ bych chtěla navrhnout různé doplňkové sluţby pro motoristy, kteří jezdí do motelů. Chtěla bych také říct, ţe v praxi neexistuje ţádný ideální model organizační struktury pro podniky. Kaţdý podnik si stanovuje model organizační struktury sám. V literatuře najdeme mnoho různých názorů na to, jak můţe organizační struktura vypadat. Jednotný názor na tento problém neexistuje. Všechno záleţí na podniku a jeho výběru vhodné organizační struktury. Výběr vhodné organizační struktury se projevuje na chodu podniku. Smyslem organizace je zkoordinovat úsilí pracovníků tak, aby bylo dosaţeno cílů podniku co nejlépe. V kaţdém případě pouţití konkrétní organizační struktury závisí na konkrétním řediteli. Rozhodující však je, aby řízení bylo motivační, aby motivovalo zaměstnance finančně i nefinančně. Úkolem kaţdého vedoucího je vytvořit pozitivní atmosféru Při analýze tříhvězdičkových ubytovacích zařízení jsem zjistila, ţe počet ubytovacích zařízení v České republice stále roste. To samé mohu říct i o návštěvnosti tříhvězdičkových ubytovacích zařízení. S kaţdým rokem roste počet návštěvnosti nerezidentů i rezidentů, kteří přijíţdějí do České republiky a zůstávají v motelech. To znamená, ţe poptávka po ubytovacích zařízeních stále roste. Proto myslím, ţe je poměrně důleţité navrhnout vhodný typ organizační struktury pro tuto málo prozkoumanou část ubytovacích zařízení.
3.1 Návrhy organizačních struktur motelů Při analýze organizačních struktur vybraných tříhvězdičkových motelů jsem došla k závěru, ţe všechny mají liniovou nebo funkční organizační strukturu. Analyzovala jsem celkem sedm motelů, tři motely jsem vybrala z České republiky a čtyři z Ruska. Dále nabízím tři zpracované varianty organizačních struktur pro motely.
68
Obrázek č. 14 1. návrh: liniová organizační struktura
Vedení (majitel, personalista)
Ubytovací úsek (recepční, uklízečky)
Stravovací úsek (kuchař, číšníky)
Údrţba (technický pracovník)
Zdroj: vlastní zpracování Na obrázku je liniová struktura. Z mého pohledu liniová struktura je dobrá pro malé motely, které nabízejí malý počet sluţeb pro hosty, mají malý počet pokojů. Takový motel nepotřebuje mít sloţitou organizační strukturu. Ve struktuře motelu musí být všechno jasné a přehledné. Je to nejlepší moţnost pro motely, ve kterých je například 10 pokojů. Majitel v takové struktuře je současně na pozici ředitele motelu. Majitel má i funkci personalisty motelu. Myslím, ţe je to nejlepší moţnost pro malý motel. Pokud bych byla majitelkou malého motelu, chtěla bych mít stálé klienty a dobré povědomí, sama bych vybírala a školila nové zaměstnance. Počet všech pracovníků záleţí v tomto případě pouze na majiteli motelu. Pak jsou v motelu uklízečky a pokojské. Pokojské uklízejí pokoje, čistí zařízení, které se nachází v pokojích, mění loţní prádlo. Uklízečky uklízejí společenské prostory, venkovní plochy v areálu motelu a parkoviště. Myslím, ţe v motelu musí být technický pracovník, který by kontroloval stav zařízení v motelu, zabezpečoval provozuschopnost. Náplň jeho práce zahrnuje zajištění bezchybného chodu technických zařízení motelu, jako je například rozvody vody, kotelna na teplou vodu nebo na vytápění, poţární systém a elektrický systém. Pokud se ale zvýší počet pokojů v motelu a rozsah sluţeb, majiteli se bude motel těţko řídit a kontrolovat, obtíţně bude zvládat přehled o všech podřízených. Z toho vyplývá, ţe podnik bude potřebovat jiný systém řízení. Takovému podniku bych nabídla
69
funkční organizační strukturu. Organizační struktura 3 hvězdičkového motelu můţe vypadat takto: Obrázek č. 15 2. návrh: funkční organizační struktura Majitel
Ředitel motelu, hotel manaţer (+spravuje veškerý outsourcing v motelu)
(sjednává veškerý outsourcing v motelu)
Vedoucí stravovacího úseku
Front office a housekeeping
Vedoucí technického úseku
Zdroj: vlastní zpracování V tomto systému budou motel řídit majitel spolu s ředitelem. Majitel bude sledovat vývoj a situaci na trhu, vést cenovou a úvěrovou politiku. Ředitel motelu bude spojen s hotelovým manaţerem. Obsahem jeho práce bude řízení motelu, kontrolování vedoucího stravovacího úseku, vedoucího technického úseku, front officu a housekeepingu, spravování veškerých outsourcingových sluţeb, jako jsou například prádelna (externí firma zajistí minimalizaci nákladů na praní loţního prádla) nebo účetní. Při outsourcingu motel vyčlení různé činnosti, které svěří externím firmám na základě smlouvy o dlouhodobé spolupráci uzavřené majitelem. Výhodou je minimalizování hotelových nákladů zejména v mimosezóně, kdy motel nemusí platit fixní plat stálým zaměstnancům. V motelu bude vedoucí stravovacího úseku, který bude řídit stravovací úsek. Jeho podřízenými budou šéfkuchař, asistent šéfkuchaře, kuchyňská hospodyně, číšníci a barmani. Front officemanager bude spolu s housekeepingem. Vedoucí technického úseku bude kontrolovat podřízené technického úseku. Motel můţe rozšiřovat své sluţby investicemi v oblasti technického úseku, a to například zřízením myčky aut, opravny aut, garáţe, parkoviště.
70
Třetí organizační strukturu bych chtěla navrhnout pro majitele motelu, kteří chtějí vlastnit několik motelů nebo chtějí mít motelové sítě. Jestli majitel motelu chce mít několik motelů, bude potřebovat jinou, sloţitější a rozšířenější organizační strukturu. Myslím, ţe pro tuto situaci by bylo dobré mít liniověštábní organizační strukturu. Obrázek č. 16 3. návrh: liniově-štábní organizační struktura
Majitel Ředitelé jednotlivých motelů
Vedoucí úseků stravování
Vedoucí front office a housekeeping
Vedoucí technických úseků
Zdroj: vlastní zpracování V této struktuře bude pro majitele obtíţné řídit všechny motely sám, proto potřebuje mít pro kaţdý motel svého ředitele. Ředitel v kaţdém motelu bude mít svou organizační strukturu, kterou bude kontrolovat. Řediteli budou přímo podřízeni vedoucí technického úseku, vedoucí úseku stravování, vedoucí front officu a housekeepingu. Technický úsek bude zahrnovat vlastní zaměstnance nebo nájem firem podle potřeby s profesemi jako jsou instalatéři, malíři, elektrikáři, truhláři, topenáři, odborníci na klimatizaci, zahradníci, floristé, přijímací technici, automechanici apod. Myslím, ţe tato struktura je nejlepší moţnost pro majitele sítě motelů.
71
3.2 Návrhy pro zlepšení služeb motelů V dnešní době je důleţitě, aby sluţby nebyly hodnoceny pouze jako dobré nebo dokonce i jen průměrné. Motel musí vţdy prosazovat to, aby sluţby, které poskytuje, měly větší nabízenou hodnotu neţ konkurence. Jestli motel bude splňovat tato kritéria, zvětší se návštěvnost podniku a to znamená, ţe motel bude mít větší zisk. Bylo by dobré, aby návštěvníky před motelem vítali dveřníci. Dveřníci by poskytovali své sluţby a zvyšovali komfort příchozích motelových hostů a návštěvníků. Náplň práce dveřníků by obsahovala přivítání hostů, otvíraní dveří hostům, zodpovědnost za čistotu v okolí vstupu do motelu, doporučení vhodného parkovacího místa nebo samotné zaparkování vozidla, dodrţování bezpečnosti a zabraňování vstupu neţádoucím osobám, doručování motoristům balíčků a vzkazů, zástup za recepční. Podle mého názoru je pro motoristy, kteří jezdí do motelů, důleţité mít rychlý check-in. Většinou motoristé nemají dost času na dlouhé registrace, protoţe jedou do motelu ne na dovolenou, ale pro rychlý odpočinek. Potřebují mít tedy všechno rychle. Dost důleţité je to, aby celý personál v motelu byl vynikající, vţdycky měl úsměv na tváři a byl ochoten pomoci hostu v jakékoli situaci. Personál by měl hostům pomoci i zodpovědět různé dotazy. Jakmile host udělá check-in a odloţí své věci do vybraného pokoje, rád by si dal teplé jídlo a teplé nápoje. Proto myslím, ţe je dost důleţité pro kaţdý motel mít alespoň malé automaty s jídlem a nápoji a vlastní restauraci. V restauraci by si hosté mohli odpočinout, dát si dobré teplé jídlo a horké nápoje. Okolo motelu jezdí hodně cizinců, a proto je důleţité, aby motelová restaurace nabízela nejenom českou kuchyň, ale také i mezinárodní kuchyň, protoţe většina cizinců není zvyklá na české jídlo. Samozřejmosti jsou i jazykové schopnosti zaměstnanců pro komunikaci s hosty. Ráda bych v motelu také nabídla trezor. Je to velmi důleţitá věc pro motoristy. Například nechat vlastní doklady v autě je velmi nebezpečné. Myslím, ţe dobré by bylo umístění masáţních křesel nebo jiných rehabilitačních zařízení v motelu. Motoristé mohou mít třeba problémy s páteří znásobené dlouhým
72
pobytem za volantem. Masáţní křesla umoţňují intenzivní masáţ celého těla a nabízejí nejrůznější typy masáţí, mezi které patří relaxační, regenerační nebo 3D masáţ. Během cesty s motorovým vozidlem se motoristovi můţe stát leccos. Pro motel by bylo dobré mít zajištěnou moţnost provedení drobných oprav pro motorová vozidla, případně by bylo vhodné postavit v areálu motelu auto myčku. Obdobně ve vztahu ke klientům by bylo vhodné, aby byl personál motelů proškolen i v problematice první pomoci cestujícím a motel byl v tom směru i vybaven.
73
Závěr Tématem mé bakalářské práce je organizační struktura motelu s certifikací třídy tři hvězdy s kapacitou do 100 lůţek a poskytováním sluţeb pro motoristy. Nejdříve jsem prostudovala dostupnou literaturu, která se zabývá danou problematikou. V obsahu teoretické části této práce jsou definovány pojmy organizování, typy organizačních struktur, poskytnutá informace o cestovním ruchu, o jeho typech, o dopravě, o dálnicích a silnicích v České republice. Nechybí informace o ubytovacích zařízeních, o kategoriích ubytovacích zařízení podle oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení v České republice na léta 2013 - 2015, o třídách ubytovacích zařízení, o přiřazování hvězdiček u ubytovacích zařízení a o analýze SWOT. Bylo pro mě poměrně těţké najít informace o motelech z dostupných zdrojů v České republice, proto jsem čerpala informace ze zahraničních zdrojů, i kdyţ ani těch nebylo moc. Při analýze mnou prozkoumaných motelů jsem se setkala s problémem, ţe většina motelů především v České republice nechtěla podávat ţádné informace. V některých motelech tvrdili, ţe jejich vedoucí má mnoho práce, v jiném se vymlouvali, ţe nemají volný čas odpovídat na mé otázky nebo ţe vůbec neposkytují ţádné interní informace ohledně svých motelů. Proto jsem začala kontaktovat motely, které se nacházejí v Rusku, ale i tam jsem se setkala se stejným problémem. Jenom malý počet motelů byl ochoten mi poskytnout informace a odpovědět na mnou kladené otázky. Druhá část této práce obsahuje informace o motelech v České republice a ve světě, statistické údaje týkající se návštěvnosti a růstu 3 hvězdičkových ubytovacích zařízení v České republice, analýzu organizačních struktur a sluţeb vybraných motelů v České republice a v Rusku. Díky zjištěným informacím mohu říct, ţe se potřeba motelů v České republice stále zvětšuje, protoţe kaţdým rokem počet návštěvníků ze zahraničí stoupá. Při analýze organizačních struktur motelů v České republice a v Rusku jsem zjistila, ţe dva prozkoumané tříhvězdičkové motely s kapacitou do 100 lůţek v České republice mají liniovou organizační strukturu, a to jsou motel Jetel Králův Dvůr a motel Dačice. Motel Kobero, který se nachází v České republice, má funkcionální organizační strukturu. Při porovnání organizačních struktur se zahraničím, a v tomto případě s Ruskem, jsem zjistila, ţe v Rusku mají dva tříhvězdičkové motely funkční organizační strukturu, a 74
to jsou motely Nika a Karina, ale dva motely mají liniovou organizační strukturu, to jsou motely Maximum a Alexandr. Jiné typy organizačních struktur jsem ve vybraných motelech nezjistila. Velká část analytické kapitoly je také věnovaná popisu, analýze a porovnání nabídek sluţeb ve vybraných motelech. Rozdělila jsem je na ubytovací, stravovací a doplňkové sluţby. Myslím, ţe velký potenciál mají doplňkové sluţby: rozšíření a modernizace jejich nabídky v motelech můţe udělat ho konkurenceschopnějším. Dobrým příkladem jsou motely Kobero v ČR a Karina v Rusku, mající velký výběr wellness sluţeb. Není to nic nového v hotelovém businessu, ale můţe to přivést víc klientů-motoristů, kteří potřebují odpočinek. Cíl této práce je splněn: byla provedená komparace organizačních struktur a nabídky sluţeb několika motelů. Byly zanalyzovány tří tříhvězdičkové motely v České republice a čtyři v Ruské federaci. Výsledkem práce je analýza silných a slabých stránek, organizačních struktur a celkové hodnocení kvality sluţeb ve vybraných motelech. Pro tuto práci jsem zvolila dvě hypotézy, potvrdila jsem je obě: 1. hypotéza: české a ruské motely mají podobné organizační struktury, jejich typ je vyhovující vzhledem k jejich velikosti, ale vyţadují důkladnější rozpracování a kvalitnější personální řízení. Důkaz Uvádím znovu část tabulky, porovnávající organizační struktury vybraných motelů:
Motel
Jetel Králův Dvůr
Dačice
Kobero
Nika
Karina
Maximum
Alexander
liniová
funkční
funkč ní
funkční
liniová
liniová
Typ organizační liniová struktury České motely
Ruské motely
75
Jak je vidět, i české, i ruské motely mají 2 typy organizačních struktur (liniové a funkční). Tyto typy struktur jsou vyhovující pro menší podniky41, jako jsou i vybrané motely*** s kapacitou do 100 lůţek. „Podle Graicunasovy teorie je totiţ jeden vedoucí schopen řídit maximálně pět svých podřízených“42, proto motely, zaměstnávající více osob vyuţívají funkční typy organizačních struktur. Jak jsem jiţ uvedla, některé menší podniky mají špatné strategické řízení, jejich majitelé nemají skoro ţádnou představu o moderním managementu a výhodách efektivního personálního řízení. Z mého pohledu, mnoha motelů potřebují obnovení řídících procesů, včetně sledování efektivnosti organizačních struktur. Týká se to zejména vybraných ruských motelů Maximum a Alexander a českého motelu Jetel Králův Dvůr.
2.
hypotéza: Kvalita a počet sluţeb českých motelů se neliší od kvality a počtu sluţeb motelů v Rusku. Důkaz
Porovnání bodových hodnocení sluţeb motelů pomocí portálů Booking.com a Tripadvisor ukázalo, ţe vybrané motely jsou ohodnoceny v přibliţně stejném bodovém rozmezí (6,5 – 9,4 bodů). Samozřejmě, ţe kaţdý z motelů má své plusy a minusy. Tento fakt lze vyuţívat jako důkaz toho, ţe kvalita ruských a českých motelů je stejná, v případě, ţe počet respondentů je vyhovující. Z mého pohledu se nelze opírat jen na tato hodnocení. Proto jsem vyuţila ještě vlastní názor těchto motelů: navštívila jsem je osobně a komunikovala jsem s jejich personálem. Chtěla bych také zmínit to, ţe třída tříhvězdičkových ubytovacích zařízení je velmi rozsáhlá, lze v ní najít i velmi špatné, i velmi dobré motely, přibliţující se k třídě****. Liší se ale i jejich cena.
DĚDINA, Jiří, MALÝ, Milan. Moderní organizační architektura. Praha: Alfa Publishing, 2005. 176 s. ISBN 80-86851-11-7. 41
42
NICKOLS, Fred. The Span of Control and the Formulas of V. A. Graicunas. [s.l.], 2003. 5 s. Dostupný z: http://home.att.net/~OPSINC/graicunas.pdf.
76
Na závěr bych řekla, ţe „kolik je lidí, tolik je názorů“. Proto porovnání českých a ruských motelů záleţí na osobě, která je navštívila a porovnává. Ve třetí části bakalářské práce jsem navrhla tři varianty organizačních struktur pro tříhvězdičkové motely. První návrh organizační struktury motelu, tj liniová organizační struktura, je určena malým tříhvězdičkovým motelům s kapacitou do 100 lůţek a s malým rozsahem sluţeb pro motoristy, zejména se sluţbami spojenými jenom s ubytováním. Druhý návrh organizační struktury, a to je funkční organizační struktura, je zaměřena na tříhvězdičkové motely s kapacitou do 100 lůţek a větším rozsahem sluţeb pro motoristy, například motelům, které mají velké stravovací úseky, auto myčky, drobné opravny aut atd. Třetí návrh, a to je liniově-štábní organizační struktura, je věnován majitelům několika tříhvězdičkových motelů nebo pro majitele sítě tříhvězdičkových motelů s kapacitou do 100 lůţek. Chtěla bych, aby mnou provedená analýza organizační struktury tříhvězdičkového motelu s kapacitou do 100 lůţek a následně nabízené návrhy i ke zlepšení obsahu nabízených sluţeb pro motoristy pomohly majitelům motelů při stanovení vhodné organizační struktury pro svůj nebo své motely, která jim přivede co nejvíce spokojených a opět se vracejících klientů.
77
Použita literatura [1] ATTL, P.; POLÍVKOVÁ, A.; STUDNIČKA, Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: VŠH, 2012. 72 s. ISBN 978-80-87411-13-9 [2] BERÁNEK, J.; KOTEK, P. Řízení hotelového provozu, Praha: MAG Consulting s.r.o., GradaPublishing, a.s., ISBN 978-80-86724-30-0 [3] BLAŢEK, L.; LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 96 s. ISBN 80-210-3960-4. s. 84-85 [4] CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7. [5] DĚDINA, Jiří, MALÝ, Milan. Moderní organizační architektura. Praha: Alfa Publishing, 2005. 176 s. ISBN 80-86851-11-7. [6] DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E.: Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost, 1.vyd., Fortuna, Praha, 2004.ISBN80-7168-901-7 [7] FRANCOVÁ, E. Cestovní ruch, 1. vyd., Univerzita Palackého, Olomouc, 2003.ISBN 80-244-0719-1. [8] GALVASOVÁ, I. a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, ISBN 978-80-87147-20-7 [9] HESKOVÁ M a kol. Cestovní ruch,Praha: Fortuna, ISBN: 80-7168-948-3 [10] HOYLE, B. S., KNOWLES, R. Modern transport geography, 2.vyd., John Wiley&Sons, 2001, 374 s. [11] HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Oeconomica, 2005, ISBN 8085970-36-8. [12] JACKSON,
KRISTIN
(April
25,
1993). "TheWorld'sFirst
Motel
RestsUponItsMemories". Seattle Times. RetrievedApril 2, 2008 [13] JAKLE, John. The Motel in America. JHU Press. 156 s. TheJohnsHopkins University Press : 2002. ISBN 0801869188 78
[14] KOONTZ, H., WEIHRICH, H. Management. Praha : VictoriaPublishing, 1993. ISBN 80-7219-014-8. s. 659 [15] KVĚT, Radan. Duše krajiny. Academia: Praha, 196 s. 2003. ISBN 80-200-1012-2 [16] MALÁ, V. a kol. Cestovní ruch a Evropská unie. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. ISBN 80-7079-443-7. [17] MARGOLIES, John. Home Away From Home: Motels in America. BulfinchPress, Little Brown and Co.: 1995. 127 s. ISBN978-0821221624 [18] MARIOT P In VYSTOUPIL, J. Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 0 7506 6637 4. s. 18 [19] ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80-85970-27-9. [20] POUROVÁ, M. Marketing a management cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2010. 8 s. 6, ISBN 978-80-254-7787-8 [21] URBAN, J. Tvorba a rozvoj organizačních systémů. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-247-1046-3. [22] VÁGNER, I. Systém managementu. 2. vyd. Brno: Vydavatelství Masarykova univerzita, 2007. Str. 200-203, ISBN 978-80-210-4264-3 [23] VEBER, J. Management: základy, prosperita, globalizace. 1. vyd. (dotisk) Praha: Management Press, 2005. s. 118, ISBN 80-7261-029-5 [24] VYSTOUPIL, J. a kol.: Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 0 7506 6637 4. s. 16 [25] WEIHLRICH, H. KONTZ, H. Management. 1993. s. 659
79
Internetové zdroje [1] Booking.com [online]. 1996-2014 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.booking.com/ [2] ČSÚ. Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie [online]. 2012 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=CRU9030CU&voa =tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&childsel0=1 [3] Dálnice D5. Českedalnice.cz [online]. 2002-2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z:http://www.ceskedalnice.cz/dalnice/d5 [4] HUSZEROVÁ, Zuzana. Vývoj hotelnictví v ČR po roce 1993 [online]. Zlín, 2009 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: https://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/8512/huszerov%C3%A1_2009_bp. pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Helena Kadidlová [5] JACKSON, Kristin. TheWorld'sFirst Motel RestsUponItsMemories. The Seattle Times [online]. 1993, č. 4 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://community.seattletimes.nwsource.com/archive/?date=19930425&slug=16 97701 [6] LAMŠIN, Genadij. V Rusku se objevuje více motelů. In: ROŢKOVA, Marija. VEDOMOSTI [online]. 2013 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: http://www.realprice.ru/SYSTEM/ART_PAGE/bege.htm [7] Motel Dačice ***: Moderní ubytování na jihu Čech [online]. 2014 [cit. 2014-1023]. Dostupné z: http://www.moteldacice.cz/ [8] Motel Dačice, 2014. Dostupné na internetu:
[ cit. 2014-03-11]. [9] Motel Jetel, 2014. Dostupné na internetu:
. [cit. 2014-03-22]. [10]
Motel Karina, 2014. Dostupné na internetu:
, [cit. 2014- 03-18]. 80
[11]
Motel Kobero, 2014. Dostupné na internetu: , [cit.
2014-04-15]. [12]
Motel Maximum, 2014. Dostupné na internetu:
[cit. 2014-01-22]. [13]
Motel Nika, 2014. Dostupné na internetu:
[cit. 2014-02-03]. [14]
NICKOLS, Fred. The Span of Control and the Formulas of V. A. Graicunas.
[s.l.], 2003. 5 s. Dostupný z: http://home.att.net/~OPSINC/graicunas.pdf. [15]
Oficiální klasifikace v ČR. ASOCIACE HOTELŮ A RESTAURACÍ
ČR. HotelStars: Oficiální jednotná kvalifikace ubytovacích zařízení ČR [online]. 1999 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z:http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikacev-cr
81
Přílohy Příloha č. 1 Seznam rychlostních silnic a dálnic České republiky Praha – Brno – Vyškov – Vrchoslavice a Ostrava – Bohumín
346,5 km
D2
Brno – Břeclav – Slovensko
61 km
D3
Mezno – Tábor
35 km
D5
Praha – Plzeň – Německo
151 km
D8
Praha – Lovosice a Řehlovice – Německo
78 km
D11
Praha – Hradec Králové
113 km
R1
Praţský okruh, východní a západní části
40,4 km
R4
Praha – Příbram a křiţovatka Nová Hospoda I/20
32 km
D1
R6 Pavlov – Nové Strašecí, Karlovy Vary průtah a Kamenný Dvůr –
57 km
Cheb R7
Praha – Slaný
56 km
R10
Praha – Mladá Boleslav – Turnov
73 km
R35
Liberec – Turnov a Mohelnice – Olomouc – Lipník n. B.
95 km
R46
Vyškov – Olomouc
40 km
R48
Obchvat Bělotína a Frýdek-Místek – Český Těšín
30 km
R52
Brno – Pohořelice
19 km
R55
Úsek u Olomouce a u Otrokovic
17 km
R56
Ostrava – Frýdek-Místek
12,2 km
R63
Bystřany (Teplice) – Řehlvice (D8)
6,4 km
Zdroj: vlastní zpracování, internetové zdroje
82
Příloha
č.
2
Kapacity hromadných
ubytovacích
zařízení
podle kategorie
(tříhvězdičkové hotely, motely, botely) Počet Stav k
ubytovacích
Počet pokojů
Počet lůţek
zařízení *** 31. 12. 2000
813
31.872
66.828
31. 12. 2001
863
33.179
69.631
31. 12. 2002
913
34.132
74.747
31. 12. 2003
919
34.653
74.223
31. 12. 2004
963
36.286
78.860
31. 12. 2005
955
36.122
78.807
31. 12. 2006
984
36.627
80.874
31. 12. 2007
1056
38.572
85.328
31. 12. 2008
1095
41.112
91.589
31. 12. 2009
1125
41.655
91.795
31. 12. 2010
1110
41.504
90.740
31. 12. 2011
1156
41.786
90.922
31. 12. 2012
1218
43.622
96.425
Zdroj: vlastní zpracování na základě veřejné databáze Českého Statistického Úřadu43.
43
ČSÚ. Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie [online]. 2012 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU4040PU_OK1.1&vo=tabulka http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=CRU9030CU&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Akt ualizovat&childsel0=1
83
Příloha č. 3 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení (hotely, motely, botely *** hvězdy)
Hosté
Stav k Celkem
Rezidenti
Přenocovaní Nerezidenti Celkem
Rezidenti
Nerezidenti
2012
3.955.676 1.905.004 2.050.672
10.471.202 4.540.142 5.931.060
2011
3.725.232 1.749.681 1.975.551
9.907.347
4.202.516 5.704.831
2010
3.557.451 1.654.521 1.902.930
9.476.178
4.008.607 5.467.571
2009
3.574.052 1.649.171 1.924.881
9.458.077
3.973.420 5.484.657
2008
4.079.254 1.737.324 2.341.930
10.683.625 3.972.432 6.711.193
2007
3.735.908 1.576.684 2.159.224
10.141.500 3.618.318 6.523.182
2006
3.473.566 1.453.962 2.019.604
9.604.086
3.356.650 6.247.436
2005
3.545.384 1.396.914 2.148.470
9.768.812
3.180.092 6.588.720
2004
3.304.757 1.244.805 2.059.952
9.486.020
3.120.000 6.366.020
2003
2.995.361 1.247.377 1.747.984
8.756.929
3.271.965 5.484.964
2002
2.702.816 1.135.009 1.567.807
8.312.978
3.256.231 5.047.747
2001
2.780.067 1.065.187 1.714.880
8.395.101
2.954.984 5.440.117
2000
2.078.056 1.013.759 1.064.297
7.908.238
4.203.334 3.704.904
Zdroj: vlastní zpracování podle veřejné databáze Českého Statistického Úřadu.
84
Příloha č. 4. První motel, Motel Inn.
Zdroj:http://forum.xcitefun.net/motel-inn-san-luis-obispo-california-worlds-firstt15330.html Příloha 4 B Motel Inn.
Zdroj:http://www.sjsu.edu/faculty/wooda/motelcalifornia.html 85
Příloha č. 5 Motel Jetel Králův Dvůr
Zdroj: http://www.moteljetel.cz/ Příloha č. 5 B MotelJetel Králův Dvůr
Zdroj:http://www.moteljetel.cz/
86
Příloha č. 6 Motel Nika
Zdroj: http://www.booking.com/hotel/ru/motel-nika.ru.html Příloha číslo 6B. Motel Nika.
Zdroj: http://www.destinationrussia.com/places/russia/yessentuki/motel-nika
87
Příloha č. 7 Motel Dačice
Zdroj: http://www.moteldacice.cz/accomodation_cz.asp Příloha č. 7B Motel Dačice.
Zdroj: http://www.moteldacice.cz/accomodation_cz.asp 88
Příloha č. 8 Motel Karina
Zdroj: http://www.motelkarina.ru/ Příloha č. 8B Motel Karina
Zdroj: http://www.motelkarina.ru/
89
Příloha č. 9 Motel Maximum
Zdroj:http://motel-maximum.ru/
Příloha číslo 9B. Motel Maximum.
Zdroj: http://motel-maximum.ru/
90
Příloha č. 10 Motel Kobero
Zdroj: http://www.kobero.cz/
Příloha č. 10B Motel Kobero
Zdroj: http://www.kobero.cz/
91
