VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Elena Kotova Diagnóza finančního zdraví vybrané cestovní kanceláře

Diplomová práce

2013

Diagnóza finančního zdraví vybrané cestovní kanceláře

Diplomová práce

Bc. Elena Kotova

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra ekonomie a ekonomiky

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Věra Košteková, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: 28. 11. 2013 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master's Dissertation

The Diagnosis of the Financial Health of Travel Agency

Bc. Elena Kotova

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Economy and Economics

Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: doc. Ing. Věra Košteková, CSc. Date of Submission: 28. 11. 2013 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2013

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Diagnóza finančního zdraví vybrané cestovní kanceláře zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…….…………………………….. jméno a příjmení autora V Praze dne 28. 11. 2013

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce paní doc. Ing. Věře Koštekové, CSc., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

Abstrakt KOTOVA, Elena. Diagnóza finančního zdraví vybrané cestovní kanceláře. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2013. Celkový počet stran 86.

Hlavním tématem této diplomové práce je Diagnóza finančního zdraví vybrané cestovní kanceláře, kde jsem si zvolila nejstarší cestovní kancelář ČEDOK a.s. Cílem této diplomové práce je primárně zjistit na základě provedené finanční analýzy, finanční stabilitu cestovní kanceláře ČEDOK a.s.. Zároveň je práce zaměřena na hodnocení finanční situace analyzovaného podniku od roku 2008 do roku 2011. Diplomová práce se skládá celkem ze třech částí, které celkem tvoří osm kapitol. První teoretická část obsahuje celkem tři kapitoly, ve kterých je uvedena základní podstata a pojmy finanční analýzy. Součástí druhé a třetí kapitoly jsou

poměrové ukazatele finanční analýzy, bonitní

a bankrotní ukazatele, které jsem v následující analytické části aplikovala na mnou vybraný podnik. Analytická část diplomové práce se zaobírá přímo finanční analýzou podniku Ck ČEDOK a.s.. První část analytické části práce zahrnuje stručný popis a seznámení se se společnosti a v následující části jsou zhodnoceny jednotlivé účetní výkazy podniku jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a to jak z horizontálního hlediska, tak i vertikálního hlediska. Šestá kapitola diplomové práce obsahuje jednotlivé poměrové ukazatele finanční analýzy, praktikované v praxi na mnou zvolený podnik. Sedmá kapitola seznamuje s bankrotnímí a bonitními modely, díky nímž lze zjistit finanční situaci podniku. Třetí část diplomové práce zahrnuje návrhovou část, kde jsou na základě získaných teoretických poznatků a zhotovení finanční analýzy podniku mnou stanovená jednotlivá opatření a návrhy vedoucí k lepšímu postavení společnosti. Na bázi zjištěných výsledků jsem přispěla k závěru, že společnost Ck ČEDOK a.s je finančně stabilní a je možné zkonstatovat, že se nachází na průměrné úrovni, což je velmi pozitivní pro její budoucí vývoj.

Klíčová slova: analýza poměrových ukazatelů, bankrotní modely, bonitní modely, cash flow, finanční analýza, rozvaha, výkaz zisků a ztrát

Abstract

KOTOVA, Elena. The Diagnosis of the Financial Health of Travel Agency. [Master's Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2013. 86 pages.

The main topic of this thesis is the Diagnosis of the financial health of the chosen travel agency, where I chose the oldest travel agency as ČEDOK a.s. The aim of this thesis is primarily identified on the basis of the financial analysis, financial stability Travel Agents ČEDOK a.s.. This work is focused on the assessment of the financial situation of the analyzed company from 2008 to 2011. The thesis comprises a total of three parts, which consists of eight chapters in total. The first theoretical part contains three chapters, which provide a basic principle and concepts of financial analysis. Part of the second and third chapters are ratios of financial analysis, value and bankruptcy indicators that I applied the following analysis of the selected company to me. The analytical part of the thesis deals with the right financial analysis Ck ČEDOK as. The first part of the analysis includes a brief description and introduction to the company and in the following sections are evaluated individual financial statements of the enterprise as a balance sheet, profit and loss, both in terms of the horizontal and the vertical point of view. The sixth chapter of the thesis contains various financial ratios analysis, practiced on me in practice the selected business. The seventh chapter introduces bankrotnímí and credible models that allow you to determine the financial situation of the company. The third part of the thesis covers the design area, where they are on the basis of theoretical knowledge and making financial analysis provided me the measures and proposals leading to better position the company. Based on those results, I contributed to the conclusion that Ck ČEDOK as is financially stable and can admission of being located at an average level, which is very positive for its future development.

Key words: analysis of ratio indexes, balance sheet, bankrupcy models, cash flow, credible models, financial analysis, profit and loss account

Obsah Úvod.....................................................................................................................................12 1 Úvod do problematiky finanční analýzy...........................................................................15 1.1 Finanční analýza............................................................................................................15 1.2 Uživatelé finanční analýzy............................................................................................16 1.3 Zdroje informací pro finanční analýzu..........................................................................17 1.3.1 Rozvaha.....................................................................................................................17 1.3.2 Výkaz zisků a ztrát....................................................................................................20 1.3.3 Výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků (výkaz cash flow)...........................21 1.3.4 Příloha k účetní závěrce............................................................................................22 2 Ukazatele finanční analýzy...............................................................................................23 2.1 Poměrové ukazatele finanční analýzy...........................................................................24 2.1.1 Ukazatele rentability..................................................................................................24 2.1.2 Ukazatele likvidity....................................................................................................25 2.1.3 Ukazatele zadluženosti..............................................................................................26 2.1.4 Ukazatele aktivity......................................................................................................27 2.1.5 Ukazatele tržní hodnoty.............................................................................................28 3 Bonitní a bankrotní modely finanční analýzy...................................................................29 3.1 Bonitní modely..............................................................................................................29 3.2 Bankrotní modely..........................................................................................................31 3.2.1 INDEX IN05.............................................................................................................31 3.2.2 Tafflerův model.........................................................................................................32 4 Profil analyzovaného podniku ČEDOK a.s.......................................................................34 4.1 Základní údaje o společnosti.........................................................................................34 4.2 Historický vývoj společnosti ČEDOK, a.s....................................................................36 4.3 Specializace Cestovní kanceláře ČEDOK a. s..............................................................37 5 Finanční analýza společnosti ČEDOK a.s.........................................................................40 5.1 Rozvaha ČEDOK a.s. 2008 – 2011 ve zkrácené podobě..............................................40 5.2 Horizontální analýza rozvahy ve zkrácené formě.........................................................42 5.3 Vertikální analýza rozvahy ve zkrácené formě..............................................................48 5.4 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty...................................................................54 6 Analýza poměrových ukazatelů.........................................................................................59 6.1 Ukazatel rentability.......................................................................................................59

6.2 Ukazatel likvidity..........................................................................................................61 6.3 Ukazatel zadluženosti....................................................................................................62 6.4 Ukazatel aktivity............................................................................................................63 7 Analýza bonitních a bankrotních modelů..........................................................................65 7.1 Bonitní model - Kralickův Quick test...........................................................................65 7.2 Bankrotní model – INDEX IN05..................................................................................67 7.3 Bankrotní model – Tafflerův model..............................................................................68 8 Výsledky finanční analýzy Ck ČEDOK a.s......................................................................70 8.1 Návrh.............................................................................................................................71 8.2 Likvidita hotovostní......................................................................................................72 8.3 Likvidita běžná..............................................................................................................72 8.4 Likvidita pohotová........................................................................................................73 8.5 Rentabilita.....................................................................................................................73 8.5.1 Rentabilita celkového kapitálu (ROA)......................................................................73 8.5.2 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)........................................................................75 8.5.3 Rentabilita tržeb (ROS).............................................................................................75 8.6 Snižování celkové zadluženosti......................................................................................76 Závěr.....................................................................................................................................77 Literatura..............................................................................................................................80

Seznam tabulek Tab. 1 Stupnice hodnocení ukazatelů Kralickova Quick testu.............................................29 Tab. 2 Hodnoty modelu INDEX IN05.................................................................................31 Tab. 3 Hodnocení dle Tafflerova modelu.............................................................................32 Tab. 4 Zkrácená verze rozvahy ČEDOK a.s., aktiva..........................................................35 Tab. 5 Zkrácená verze rozvahy ČEDOK a.s., pasiva..........................................................39 Tab. 6 Horizontální analýza rozvahy, aktiva........................................................................40 Tab. 7 Horizontální analýza rozvahy, pasiva.......................................................................41 Tab. 8 Vertikální analýza rozvahy, aktiva............................................................................44 Tab. 9 Vertikální analýza rozvahy, pasiva...........................................................................47 Tab. 10 Výkaz zisků a ztráty ve zkrácené formě..................................................................50 Tab. 11 Horizontální rozbor výkazu zisku a ztráty ve zkrácené verzi.................................53 Tab. 12 Vertikální rozbor výkazu zisku a ztráty ve zkrácené verzi......................................55 Tab. 13 Ukazatele rentability................................................................................................57 Tab. 14 Ukazatele likvidity..................................................................................................59 Tab. 15 Ukazatele zadluženosti............................................................................................60 Tab. 16 Ukazatele aktivity....................................................................................................61 Tab. 17 Kralickův Quick test...............................................................................................63 Tab. 18 Interpretace celkového hodnocení podniku ČEDOK a.s.........................................65 Tab. 19 Výpočet INDEXU IN05..........................................................................................66 Tab. 20 Vyhodnocení INDEXU IN05..................................................................................67 Tab. 21 Výpočet Tafflerova modelu.....................................................................................67 Tab. 22 Interpretace výsledků dle Tafflerova hodnocení.....................................................68

Seznam grafů Graf. 1 Vývoj růstu dlouhodobého majetku 2008 – 2011...................................................43 Graf. 2 Vývoj růstu oběžných aktiv 2008 – 2011................................................................44 Graf 3 Horizontální analýza vlastního kapitálu 2008 – 2011 (v tis. Kč)..............................46 Graf 4 Horizontální analýza cizích zdrojů 2008 – 2011 (v tis. Kč).....................................47 Graf 5 Vertikální analýza aktiv 2008 – 2011.......................................................................48 Graf 6 Vertikální analýza dlouhodobého majetku 2008 – 2011...........................................49 Graf 7 Vertikální analýza oběžného majetku 2008 – 2011...................................................50 Graf 8 Vertikální analýza pasiv 2008 – 2011......................................................................52 Graf 9 Vertikální analýza vlastního kapitálu 2008 – 2011..................................................53 Graf 10 Vertikální analýza cizích zdrojů 2008 – 2011.........................................................53 Graf 11 INDEX IN05 ..........................................................................................................68 Graf 12 Výsledky hodnocení podniku dle Tafflerova modelu.............................................69

Úvod V dnešní době dochází k neustálým změnám, které se týkají ekonomického prostředí. Proto, aby byl podnik v dnešním vyspělém tržním hospodářství, silné konkurenci a při velmi rychle měnících se podmínkách na trhu úspěšný a mohl dosahovat svého cíle, tedy zisku, musí neustále zvažovat své podniknuté kroky a svá strategická rozhodnutí, která by mohla jeho pozici na trhu negativně ovlivnit. Dle M. Režňákové lze podnikání chápat ve dvou významech. Prvním z významu je ten, že podnikání lze pojmout jako ,,činnost, jejímž smyslem je tvorba přidané hodnoty k stávajícím statkům a tvorba zisku.“

1

Z druhého

hlediska lze podnikání pojmout jako způsob člověka, který má zájem vytvářet nové hodnoty a hledat způsoby pomocí nichž bude dosahovat zisku. Proto, aby mohl podnik realizovat svá strategická a operativní rozhodnutí musí mít management podniku k dispozici řadu důležitých informací. Důležité informace o hospodaření podniku poskytuje finanční analýza, která je nedílnou součástí finančního řízení. Pojem finanční řízení podniku definuje ve své publikaci Slávik, J. Jako ,,činnost zabývající se získáváním potřebných finančních prostředků z různých zdrojů (financování), vkládáním získaných peněz do různých forem nepeněžitého majetku (investování) a rozdělováním zisku mezi vlastníky (dividendová politika) s cílem maximalizovat hodnotu podniku pro jeho vlastníka“.2 Finanční analýza má dlouholetou tradici a v Českých zemích se zrodila na počátku 20. století, kdy se poprvé objevila tzv. bilanční analýza. Teprve za posledních 20 let se finanční analýza stala oblíbeným nástrojem pro hodnocení finanční situace podniku. Za podstatné považuji uvést, že finanční analýzu by měl provádět každý podnik, jelikož zkoumá jak minulý, tak i současný stav podniku, čímž pomáhá predikovat budoucí směřování podniku. Primárním cílem této diplomové práce je zjistit finanční stabilitu Cestovní kanceláře ČEDOK a.s.. Práce je zaměřena na hodnocení finanční situace analyzovaného podniku za léta 2008 - 2011. V diplomové práci jsem si zároveň stanovila dvě hypotézy. 1 REŽŇÁKOVÁ, M.. Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha: Grada, 2012. s.7 2 SLAVÍK, J. Finanční průvodce nefinančního manažera: jak se rychle zorientovat v podnikových a projektových financích. Praha: Grada, 2013. s. 16

11

Hypotézy V první stanovené hypotéze H0 je zakotveno tvrzení, že za léta 2008 – 2011 byla finanční situace podniku blízká bankrotu.

Druhá mnou stanovená hypotéza H1 je, že Ck ČEDOK a.s. má poměrně vysokou míru pohledávek z obchodních vztahů i poskytovaných záloh dodavatelům. Na straně pasiv se jedná o krátkodobé závazky z obchodních vztahů a přijaté zálohy od klientů, které představují část cizích zdrojů financování.

V zájmu naplnění cílů diplomové práce jsem diplomovou práci rozdělila na teoretickou, analytickou a návrhovou část. Pro lepší přehlednost jsem každou část diplomové práce rozdělila do několika kapitol a subkapitol, které na sebe vzájemně navazují. Součástí diplomové práce je celkem 8 kapitol. V teoretické části jsem se nejprve zabývala podstatou finančního řízení podniku. První kapitola uvádí do problematiky spojované s finanční analýzou, kde jsem se nejprve zabývala základní podstatou finanční analýzy. Kapitola informuje o uživatelích finanční analýzy a zdrojích informací, které slouží jako podklad pro zhotovení finanční analýzy. Druhá kapitola diplomové práce obsahuje deskripci finančních ukazatelů, které budou potřebné pro zpracování praktické části. Třetí a zároveň poslední kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá tzv. bankrotními a bonitními modely. V analytické části diplomové práce budu aplikovat výše zmíněné metody na konkrétní mnou vybraný podnik. Za zkoumaný subjekt jsem si zvolila největší cestovní kancelář na českém trhu, kterou je CK ČEDOK a.s., kde budu zkoumat a hodnotit finanční zdraví podniku za čtyři po sobě jdoucí účetní období (2008-2011). V úvodu praktické části diplomové práce se nejdříve budu věnovat základnímu profilu analyzovaného podniku, kde se zaměřím na jeho stručnou charakteristiku. Ve druhé kapitole analytické části diplomové práce budu analyzovat podnik na základě získaných účetních dokladů společnosti (rozvaha, výkaz zisků a ztráty, výroční zprávy) za období 2008 – 2011. Součástí analytické části bude zpracování jednotlivých analýz, kterými jsou horizontální a vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů. V neposlední řadě se budu také zabývat bonitními 12

a bankrotními modely, na základě nichž zjistím a stanovím diagnózu finančního zdraví společnosti ČEDOK a.s.. Pro zjištění finančního zdraví využiji Kralickův Quick test, INDEX IN05 a Tafflerův model.

Informace a závěry plynoucí z praktické části budou stěžejní pro tvorbu návrhové částí diplomové práce. Právě zde budou interpretovány zjištěné slabé strany podniku a analyzovány možnosti pro zaplnění slabých mezer CK ČEDOK a.s. Proto, abych mohla diplomovou práci důkladně a náležitě vypracovat, budu používat metodu, která představuje analýzy vypočítaných dat z dostupných finančních výkazů a následná syntéza v souhrnných modelech pro zhodnocení podniku. K vypracování diplomové práce budu používat potřebné údaje z dostupných literárních a odborných publikací jak českých, tak i zahraničních autorů zabývající se zkoumanou problematikou. Současně budu také využívat dostupné internetové zdroje a informace dostupné z elektrické databáze. Pro vypracování praktické části budu vycházet z dostupných podkladů od cestovní kanceláře ČEDOK a.s., jimiž jsou výroční zprávy za jednotlivé analyzované roky. Potřebná data a informace budu čerpat především z rozvahy,výkazu zisku a ztráty firmy a cash flow.

Na základě vypracování praktické částí a důsledného zanalyzování mnou vybraného podniku ČEDOK a.s, vypracuji poslední návrhovou část diplomové práce, kde budu interpretovat zjištěné skutečnosti, na základě, kterých stanovím následné návrhy a opatření, která by dle mého názoru vedla a zároveň přispěla k budoucímu vývoji a zlepšení finanční situace a výkonnosti zkoumaného podniku.

13

TEORETICKÁ ČÁST 1 Úvod do problematiky finanční analýzy 1.1 Finanční analýza Pro porozumění výše zmíněné problematiky považuji za podstatné uvést význam pojmu finanční analýza. V odborné literatuře existuje velká řada způsobů, jak lze finanční analýzu definovat. Knápková A. a spol. definují finanční analýzu jako metodu, která "slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku". 3 Další odborná literatura představuje finanční analýzu jako ,,systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech".4 Je nezbytné říci, že finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení jak firemní minulosti, tak její současnosti a zároveň se také zabývají budoucím vývojem podniku a předpovídají jeho budoucí kroky. Smyslem finanční analýzy je tedy zhodnocení, zda je podnik dostatečné ziskový, zda využívá vhodnou kapitálovou strukturu, zda vhodně využívá svá aktiva a zda je podnik schopen včas dostát svým závazkům. Hlavní přínos finanční analýzy spočívá v porovnání jednotlivých ukazatelů v čase a prostoru. Mezi rozhodováním podniku a účetnictvím existuje velmi úzká propojenost. Finanční analýza se provádí zejména před investičním nebo finančním rozhodováním v podniku. Je podstatné zmínit se, že pouze na základě zůstatků či obratů jednotlivých účtů se nelze zcela správně rozhodnout. Údaje získané z účetních výkazů mají smysl až při porovnání s ostatními číselnými údaji. Účetnictví předkládá z pohledu finanční analýzy určité hodnoty peněžních údajů, které se vztahují jen k jednomu časovému okamžiku. Proto aby, mohla být tato data využita pro zhodnocení finančního zdraví podniku, musí být podrobena finanční analýze. Výsledky finanční analýzy jsou důležité nejen pro samotný podnik, ale také pro uživatele, kteří nejsou součástí podniku, ale jsou s ním jistým způsobem spjati ať už například hospodářsky či finančně.

3 KNÁPKOVÁ, A. a kol. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. Praha : Grada, 2013. s. 17 4 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha : Grada, 2010. s. 9

14

1.2 Uživatelé finanční analýzy Uživatele finanční analýzy lze rozdělit na dvě skupiny. První skupinou jsou tzv. externí uživatelé a druhou skupinou jsou tzv. interní uživatelé. Mezi externí uživatele bych zmínila především: •

Stát a jeho orgány, jejichž hlavními úkoly jsou kontroly vykazovaných daní. Dalšími kompetencemi státu a jeho orgánů v oblasti finanční analýzy jsou kontrola podniku se státní účastí a sledování finančního zdraví podniků, kterým byly v rámci veřejné soutěže přiděleny státní zakázky. Dále pak využívají informace o podnicích pro nejrůznější statistické průzkumy a pro rozdělování výpomoci (subvence nebo dotace).

•

Investoři jsou poskytovatelé kapitálu a jejich hlavním zájmem je sledování návratnosti jejich vložených investic tzn. hodnocení rentability neboli ziskovosti vloženého kapitálu. Investoři neboli také vlastníci si pomocí finanční analýzy ověřují, zda jsou jimi investované prostředky náležitě zhodnocovány a řádně využívány. Lze tedy říci, že jejich hlavním cílem je maximalizace tržní hodnoty vlastního kapitálu společnosti.

•

Banky a jiní věřitelé využívají finanční analýzu pro získání představy o finančním zdraví existujícího nebo budoucího dlužníka. Na základě posouzení finančního zdraví se při poskytování úvěru věřitelé rozhodují, zda úvěr poskytnout a také v jaké výší a za jakých podmínek úvěr poskytnout.

•

Obchodní partneři mají za cíl zaměřit se zejména na schopnost podniku dostát svým závazkům z daných obchodních vztahů. Mezi jejich cíl sledování bych uvedla zejména sledování zadluženosti, solventnosti a likvidity podniku.

•

Konkurence je taktéž důležitou částí, jelikož konkurenti mají snahu získat jednotlivé výsledky především těch podniků, kterým se na trhu daří. Jejich účelem je inspirace od lepšího podniku a následná aplikace dobré praktiky.

Mezi interní uživatele lze zařadit: •

Manažeři potřebují finanční analýzu jednak, jak pro potřeby operativního, tak 15

i strategického finančního řízení podniku. Lze konstatovat, že manažeři jsou jistými zpracovateli finanční analýzy, jelikož mají dostatečný přístup k důležitým informacím. Výstupy z finanční analýzy jsou podkladem pro každodenní práci manažerů, díky níž se snaží naplánovat základní cíle podniku. •

Zaměstnanci jsou dalšími subjekty zajímající se o finanční analýzu podniku. Zaměstnanci podniku mají zájem na prosperitě a stabilitě podniku. Jako příklad bych uvedla zejména prosperitu a jistotu zaměstnání, stabilitu v mzdové a sociální oblasti.

1.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Proto, aby mohla být finanční analýza podniku zpracována jsou nezbytná vstupní data. Aby finanční analýza byla maximálně účinná musí být informace pro její využití komplexní a kvalitní. Je nesmírně důležité a podstatné podchytit všechna data, která by mohla jakkoliv zkreslit výsledky hodnocení finančního zdraví podniku. K významným zdrojům informací patří tzv. účetní závěrka. Jak uvádí Kislingerová (2007) ve své publikaci ,,v České republice upravuje zmíněnou oblast zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, a dále od 1.1. 2003 soubor opatření, kterými se stanoví účetní osnova a postup účtování".5 Účetní závěrka je tvořena následujícími účetními výkazy: 6 rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků (výkaz cash flow), příloha k účetní závěrce

1.3.1 Rozvaha Pro pochopení dané problematiky si výše zmíněné účetní výkazy následně přiblížíme podrobněji. V první řadě bych definovala a popsala první účetní výkaz, kterým je rozvaha. Rozvaha nebo-li bilance je jistým účetním výkazem, který poskytuje přehled o majetku podniku a jeho zdrojů k určitému datu. Jak uvádí Růčková ,,rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) vždy k určitému datu". 7 Všeobecně lze říci, že rozvaha je rozdělena na dvě části a to na stranu aktiv a stranu pasiv. Rozvaha bývá 5 VOCHOZKA, M. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha : Grada, 2011. s. 14 6 VOCHOZKA, M. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha : Grada, 2011. s. 14 7 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha : Grada, 2010. s. 22

16

zpravidla sestavována k počátku a konci účetního období a platí zde tzv. pravidlo bilanční rovnosti, kdy se strana aktiv musí rovnat straně pasiv. AKTIVA CELKEM = PASIVA CELKEM

Aktiva - majetková struktura podniku Jak bylo uvedeno výše, aktiva představují majetkovou strukturu podniku. Jak je patrné na výše zobrazeném obrázku dělí se majetek podniku do několika skupin a to na: •

Pohledávky za upsaný základní kapitál - ,,zachycují stav nesplacených akcií nebo podílů jako jednu z protipoložek základního kapitálu".8 Jedná se o pohledávky za jednotlivými upisovateli například společníky, akcionáři nebo členy družstva. Položka bývá mnohdy nulová.

•

Dlouhodobý majetek - slouží podniku na dobu delší než jeden rok, postupně se opotřebovává, oceňuje se v pořizovacích cenách a představuje podstatu majetkové struktury.

Dlouhodobý majetek lze rozdělit do následujících skupin: 1. Dlouhodobý nehmotný majetek - (patenty, licence, ochranné známky či software), cena pořízení je vyšší než 60 000,- Kč. 2. Dlouhodobý hmotný majetek – (movitý – dopravní prostředky, stroje, nemovitý – domy, pozemky, stavby), Vstupní cena majetku je vyšší než 40 000,- Kč. 3. Dlouhodobý finanční majetek - (zakoupené dluhopisy, vkladové listy, akcie)

Za důležité považuji také zmínit, že dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek se s postupem času opotřebovává a dochází k jeho postupnému znehodnocování, což se vyjadřuje pomocí odpisů. Opotřebení může být buď fyzického (důsledek používání např. únava, snížení výkonnosti) nebo morálního charakteru (zaostávání po technické stránce).

8 KNÁPKOVÁ, A. a kol. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. Praha : Grada, 2013. s. 25

17

Odpisy, jak již bylo zmíněno vyjadřují tedy opotřebení majetku za určité období. Zároveň jsou i významným interním zdrojem financování podniku. ,,Stáří majetku je možné rozpoznat z rozvahy, kde jsou na straně aktiv zobrazeny sloupce obsahující nápis brutto, korekce a netto. První sloupec brutto zobrazuje hodnotu aktiv v pořizovací ceně, druhý sloupec korekce zobrazuje výši oprávek k dlouhodobému majetku a poslední třetí sloupec s nápisem netto odpovídá zůstatkové hodnotě dlouhodobého majetku". 9 Podnik si také může zvolit jakým způsobem bude majetek odepisovat. Podnik může zvolit lineární, degresivní nebo progresivní způsob odepisování. Za nezbytné považuji zdůraznit, že zvolený způsob odepisování nelze měnit po celou dobu odpisování majetku. •

Oběžná aktiva bych charakterizovala jako majetek, který během své existence v podniku mění neustále svoji podobu a je v neustálém pohybu. Strukturu oběžných aktiv je tvořena ve dvou podobách a to:

1. ve věcné formě, což představují například zásoby, přičemž zásoby lze dále rozdělit na zásoby vlastní výroby (nedokončená výroba, polotovary, výrobky, zvířata) a na zásoby nakupované (suroviny, obaly, movité věci s dobou použitelnosti kratší než jeden rok). 2. v peněžní podobě což představují například pohledávky, peníze nebo krátkodobý finanční majetek •

Časové rozlišení - poslední položkou zobrazenou v rozvaze na straně aktiv je tzv. časové rozlišení, jehož použití se mnohdy liší. Jedná se například o náklady příštích období (nájem placený dopředu) nebo příjmy příštích období (výnosy běžného období, které prozatím nebyly přijaty).

Pasiva - zdroje financování podniku Nyní bych se ráda zaměřila a postupně rozebrala položky v rozvaze nacházející se na straně pasiv. Nejprve bych uvedla co vlastně pasiva představují. Pod pojmem pasiva si můžeme představit tzv. finanční strukturu podniku, která obsahuje zdroje, ze kterých je financován podnikový majetek. Současně na zmíněné straně hodnotíme finanční strukturu 9 KNÁPKOVÁ, A. a kol. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. Praha : Grada, 2013. s. 26

18

analyzované firmy. Pasiva rozlišujeme na: •

vlastní kapitál - je položka, která je tvořena základním kapitálem, kapitálovými fondy, rezervními fondy a rezervními fondy tvořenými ze zisku a HV minulých let a běžného účetního období.

•

cizí kapitál - představuje zdroje, které si podnik zapůjčil od jiných právnických či fyzických osob na určitou dobu a musí být v různě časovém horizontu uhrazeny. Je podstatné uvést, že podnik za zapůjčení platí cenu a to tzv. úrok. Lze říci, že úrok je tedy z pohledu podniku chápán jako náklad, který musí vynaložit v souvislosti s užíváním cizího kapitálu. Struktura cizího kapitálu zahrnuje rezervy, dlouhodobé (emitované dluhopisy, závazky jiným společnostem) a krátkodobé závazky (dlužné částky dodavatelům za výrobky dodané na obchodní úvěr, půjčky) a v neposlední řadě sem patří bankovní úvěry a výpomoci (tzn. závazky k finančním institucím).

•

časové rozlišení - zahrnující výdaje příštích období například nájemné placené pozadu, provize, výnosy příštích období - nájemné přijaté dopředu nebo služby hrazené předem

1.3.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát lze definovat jako písemný přehled informující o dosaženém hospodářském výsledku. Zachycuje tedy vztah mezi výnosy dosaženými za určité období a náklady, které souvisejí s jejich vytvořením. Výkaz zisků a ztrát bývá sestavován pravidelně v ročních, ale i v kratších intervalech.

Výnosy můžeme definovat jako peněžní částky, který podnik získal za všechny své činnosti za dané účetní období. Náklady pak můžeme definovat jako peněžní částky, které podnik v daném období vynaložil na získání výnosů. Výsledek hospodaření podniku lze vyjádřit jako rozdíl mezi celkovými výnosy a celkovými náklady podniku. Výnosy (tržby) - Náklady = Zisk

19

Výkaz zisků a ztrát se v České republice rozlišuje na část provozní, finanční a mimořádnou. Všechny uvedené části tak spoluvytváří výsledný výsledek hospodaření. •

Výsledek hospodaření z provozní činnosti lze vyjádřit jako rozdíl provozních výnosů a provozních nákladů.

•

Na výsledek hospodaření z provozní činnosti navazuje výsledek hospodaření z finanční činnosti, která je tvořena finančními výnosy a náklady.

•

Třetí částí je výsledek hospodaření z mimořádně činnosti a lze ho vyjádřit jako rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady.

Výsledek hospodaření za účetní období získáme součtem všech výše uvedených dílčích výsledků. Výsledek hospodaření za účetní období se následně očistí o nákladové položky, které se podle zákona o dani z příjmu neuznávají. Tímto způsobem upravený výsledek hospodaření považujeme za konečný výsledek hospodaření před zdaněním.

1.3.3 Výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků (výkaz cash flow) Cash flow je nutné považovat za základní a důležitý element finančního řízení a finanční analýzy podniku a v překladu znamená ,,tok peněz" zachycující skutečný pohyb peněžních prostředků podniku a bezprostředně slouží jako nástroj po posouzení jeho likvidity. Obecně lze konstatovat, že hlavní podstatou cash flow je sledování změn stavu peněžních prostředků.

Dle ŽIŽKY, M. a MARŠÍKOVÉ, K., je cash flow ,,pohyb (změna stavu) peněžních prostředků (jejich přírůstek a úbytek) podniku za určité období v souvislosti s jeho ekonomickou činností".10 Cílem je udržování takové výše peněžních prostředků, aby bylo zajištěno normální fungování podniku a nebyla tak ohrožena jeho platební schopnost. Peněžní toky můžeme rozdělit do tří oblastí činnosti a to: 10 ŽIŽKA, M., MARŠÍKOVÁ, K. Ekonomika a řízení podniku: (pro kombinovanou formu studia). Liberec : Technická univerzita v Liberci , 2010. s. 112

20

•

provozní činnosti

•

investiční činnosti

•

finanční činnosti

Proto, aby mohly být peněžní toky vypočítány jsou nejdůležitější položkou peněžní toky z provozní činnosti. Dá se říci, že pro vypočtení výše zmíněného peněžního toku je možno používat dvě metody – přímá a nepřímá metoda. První přímá metoda se používá pro výpočet cash flow za finanční a investiční činnost a ve druhé nepřímé metodě se výsledek hospodaření upravuje o položky jako například odpisy či změna stavu zásob, pohledávek nebo závazků.

1.3.4 Příloha k účetní závěrce Posledním výkazem účetní závěrky je tzv. Příloha, který poskytuje cenné informace pro zpracovávanou finanční analýzu. To jakou má mít příloha účetní závěrky podobu určuje Vyhláška 500/2002 Sb., která vymezuje její obsah a uspořádání. Jako příklad informací nacházejících se v příloze bych uvedla např.: •

používané účetní metody, obecné účetní zásady a způsoby oceňování

•

způsob stanovení reprodukční pořizovací ceny

•

změny oceňování, odpisování a postupů účtování

•

opravné položky k majetku

•

odpisování

•

přepočet cizích měn na českou měnu

•

stanovení reálné hodnoty majetku a závazků oceňovaných reálnou hodnotou

•

doplňující údaje k rozvaze a k výkazu zisku a ztrát

21

2 Ukazatele finanční analýzy Základ jednotlivých metod finanční analýzy tvoří finanční ukazatele. ,,Ukazatele přímo převzaté z účetních výkazů jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách, ale aritmetickými operacemi můžeme získat výsledek i v jiných jednotkách například: v jednotkách času nebo v procentech“.11 Existuje velká řada metod, které se ve finanční analýze používají. Jako základní metody finanční analýzy bych uvedla12: •

Analýza absolutních (stavových) ukazatelů představuje analýzu majetkové a finanční struktury

Nástrojem je analýza trendů neboli horizontální analýza, která zjišťuje, o kolik jednotek nebo procent se změnil vývoj daného ukazatele meziročně, přičemž se používají následující vzorce: Absolutní změna = Hodnota t – Hodnota t – 1

Zdroj:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/techniky-a-metody-financni-analyzy-3384.html

Výstup u horizontální analýzy je možné k předchozímu období vyjádřit pomocí tzv. Řetězových indexů nebo také ke zvolenému základnímu období pomocí tzv. Bazických indexů. Použijí- li se bazické indexy je možné, jak absolutní tak i procentní změny porovnávat mezi sebou. Dalším nástrojem je procentní rozbor jednotlivých dílčích položek rozvahy neboli vertikální analýza, která posuzuje jednotlivé položky účetních výkazů podniku zjišťováním procentního podílu na zvoleném základu. Jedná – li se o vertikální analýzu jsou ,,položky výkazu vyjádřeny jako procento z celkových aktiv nebo pasiv, tedy z bilanční sumy a ve výkazu zisku a ztráty se jako základ procentního vyjádření používá velikost celkových výnosů nebo tržeb.“13 11 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha : Grada, 2010. s. 40 12 KNÁPKOVÁ, A. a kol. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. Praha : Grada, 2013. s. 61 13 VANKOVÁ, A. Ekonomická analýza podniku. [Diplomová práce.] Brno : MU, 2012. s. 18

22

•

Analýza tokových ukazatelů se týká především analýzy výnosů, nákladů, zisku a cash flow

•

Analýza rozdílových ukazatelů zahrnuje nejvýraznější ukazatel, kterým je čistý pracovní kapitál, který lze definovat jako rozdíl mezi oběžným majetkem a krátkodobými cizími zdroji

•

Analýza poměrových ukazatelů obsahuje analýzu likvidity, rentability, aktivity, zadluženosti, produktivity, ukazatele kapitálového trhu nebo například ukazatele cash flow

•

Analýza soustav ukazatelů

•

Souhrnné ukazatele hospodaření

2.1 Poměrové ukazatele finanční analýzy Analýza poměrovými ukazateli se v odborné literatuře uvádí jako základní nástroj finanční analýzy a zároveň jako nejoblíbenější a nejpoužívanější metoda, díky níž je možné získat rychlou představu o finanční situaci vybraného podniku. Podstatu poměrových ukazatelů tvoří různé položky rozvahy, výkazu zisku a ztrát, cash flow, které se dávají do vzájemného poměru. Proto si pro snadnější pochopení si v následující kapitole podrobněji přiblížíme jednotlivé pojmy ukazatelů likvidity, rentability, zadluženosti, aktivity a tržní hodnoty.

2.1.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability představují tzv. výnosnost vloženého kapitálu. Rentabilita vypovídá o tom, jak je podnik schopen vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Mezi nejčastější používané ukazatele rentability patří: •

Ukazatel rentability aktiv ROA ROA= EBIT/ Celková aktiva

23

kde: EBIT (Earning before interests and taxes) - zisk před zdaněním a úroky •

Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE ROE= Čistý zisk / Vlastní kapitál

•

Rentabilita celkového investovaného kapitálu ROI ROI = Zisk / Dlouhodobý kapitál

•

Rentabilita tržeb ROS = Zisk / Tržby

•

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE =

EBIT

Vlastní kapitál + Dlouhodobé závazky

2.1.2 Ukazatele likvidity Pojem likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit své závazky. Dle mého názoru považují za nutné uvést, že likvidita je velmi důležitá z hlediska rovnováhy podniku, poněvadž je zřejmé, že pouze dostatečně likvidní podnik je schopen dostát svým závazkům. Obecně lze tedy říci, že likvidita je podstatným faktorem pro dlouhodobé fungování podniku, kde podnik dává do poměru to, čím je možno platit, s tím co je nutno zaplatit. Ukazatele likvidity je možné rozčlenit na tří základní ukazatele jimiž jsou: •

běžná likvidita -

se v odborné literatuře vyznačuje jako likvidita 3. stupně

(Current ratio) a udává, kolikrát pokrývají běžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Obecně řečeno sděluje, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby všechna svá aktiva proměnil v daném okamžiku na hotovost. Čím vyšší hodnota, tím je větší pravděpodobnost, že si podnik zachová platební schopnost. Je dáno, že hodnota běžné likvidity by se měla pohybovat v intervalu 1,5 – 2,5 a nikdy by neměla klesnout pod hodnotu 1. Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé dluhy

24

•

pohotová likvidita – nebo-li likvidita 2. stupně (Acid test) vyjadřuje, jaká část krátkodobých závazků je krytá pouze finančním majetkem. Doporučená hodnota se nachází v intervalu od 0,7 – 1,2. Pokud se ukazatel rovná 1 znamená to, že podnik je schopen dostát svým závazkům aniž by musel prodat své zásoby. Jestliže je hodnota nadměrně vysoká „váže podnik příliš mnoho aktiv ve formě pohotových prostředků, které přinášejí minimální úrok,,14 Pohotová likvidita = Oběžná aktiva – Zásoby / Krátkodobé závazky

•

hotovostní likvidita – likvidita 1. stupně (Cash ratio) hodnotí schopnost podniku hradit krátkodobé závazky podniku v daném okamžiku. Ideální hodnota ukazatele by se měla pohybovat okolo 0,2 – 0,5 Hotovostní likvidita = Peněžní prostředky / Krátkodobé závazky

2.1.3 Ukazatele zadluženosti Pomocí ukazatelů zadluženosti lze zjistit, v jakém rozsahu jsou aktiva podniku financována cizími zdroji. Lze tvrdit, že čím vyšší zadluženost podnik má, tím vyšší riziko na sebe bere, jelikož podnik musí své závazky splácet i bez ohledu na to zda je prosperující či ne. •

Celková zadluženost (Debt ratio) říká, že čím vyšší hodnota, tím vyšší riziko je pro věřitele. Debt ratio = Cizí kapitál / Celková aktiva

•

Koeficient samofinancování (Equity ratio), který ,,vyjadřuje proporci, v níž jsou aktiva společnosti financována penězi akcionářů“.15 Equity ratio = Vlastní kapitál / Celková aktiva

•

Ukazatel úrokového krytí nám říká, kolikrát může klesnout hodnota zisku, aby byl podnik schopen udržet zdroje na stávající úrovní. V podstatě říká, kolikrát je zisk podniku větší než úroky.

14 VOCHOZKA, M. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. s. 27 15 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha : Grada, 2010. s. 58

25

Úrokové krytí = EBIT / Nákladové úroky

2.1.4 Ukazatele aktivity Další neméně významnou položkou je ukazatel aktivity, který informuje o tom, jak podnik nakládá a využívá jednotlivé části majetku. Existují zde dvě formy ukazatelů a to ukazatel doby obratu (vyjadřuje počet dní) a ukazatel počtů obratů (znamená počet obratů za rok).

•

Obrat aktiv vyjadřuje celkové využívání aktiv. Říká nám, kolikrát se celková aktiva podniku obrátí za rok. Podstatné je uvést, že hodnota ukazatele by měla být co nejvyšší a minimálně rovna hodnotě 1 Obrat aktiv = Tržby / Aktiva celkem

•

Obrat dlouhodobého majetku vyjadřuje, kolikrát se dlouhodobý majetek obrátí v tržby za rok Obrat dlouhodobého majetku = Tržby / Dlouhodobý majetek

•

Obrat zásob poskytuje přehled o tom, kolikrát je každá položka zásob v průběhu běžného období prodána a znovu v podniku naskladněna Obrat zásob = Tržby / Zásoby

•

Doba obratu zásob vyjadřuje průměrný počet dnů, ,,po které jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby či do doby jejich prodeje“16 Doba obratu zásob =

Zásoby Tržby / 360

16 VOCHOZKA, M. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. s. 25

26

•

doba splatnosti pohledávek určující počet dnů, které uplynou mezi vystavením faktury za prodej zboží nebo hotových výrobků a okamžikem, kdy podnik dostane na účet peněžní prostředky za poskytnuté zboží či výrobky Doba splatnosti pohledávek = Pohledávky Tržby / 360

•

Doba obratu závazků udává platební schopnost podniku vůči svým dodavatelům Dobra obratu závazků = Závazky Tržby/ 360

2.1.5 Ukazatele tržní hodnoty Ukazatele tržní hodnoty jsou důležité především pro investory, kteří jej využívají pro posouzení finanční situace podniku. •

Zisk na akcii udává v absolutní hodnotě zisk připadající na jednu akcii. Je dáno, že čím vyšší hodnotu ukazuje, tím lépe Zisk na akcii = Výsledek hospodaření / Počet vydaných akcií

•

Cash flow na akcii posuzuje schopnost platit dividendy Cash flow = CF / Počet kmenových akcií

•

ukazatel P/E Ratio je součástí burzovních zpráv a zobrazuje budoucí očekávání investorů týkající se tempa růstu, míry zisku nebo podílu dividend na zisku. P/E Ratio = Tržní cena akcie / Zisk na akcii

27

3 Bonitní a bankrotní modely finanční analýzy Bonitní a bankrotní modely můžeme zařadit mezi souhrnné indexy hodnocení podniku. Za hlavní cíle uvedených modelů lze tedy považovat vyjádření celkové finanční i ekonomické situace podniku a to prostřednictvím jediného výsledného hodnocení.

3.1 Bonitní modely Bonitní modely jsou založeny na diagnostice finančního zdraví podniku a hledají odpověď na otázku, zda se firma řadí mezi dobré či špatné firmy. Za podstatné bych uvedla, že pomáhá hodnotit pozici podniku na základě porovnání podobných podniků daného trhu. Nesmíme opomenout, že za velmi podstatné se považuje vytvoření dostatečné dlouhé časové řady, tak aby signály, které z této metody vyplývají měly relevantní podobu.

Kralickův Quick test Kralickův Quick test patří mezi jeden z nejznámějších bonitních modelů a sestaven byl v roce 1991 profesorem Kralickem, který vybral čtyři ukazatele jejichž výsledným hodnotám přiděluje body. Prvním takovým ukazatelem je kvóta vlastního kapitálu, který udává kapitálovou sílu podniku a v podstatě nám říká, jak je podnik schopen pokrýt své potřeby vlastními zdroji a zároveň charakterizuje dlouhodobou finanční situaci podniku. Kvóta vlastního kapitálu = Vlastní kapitál / Celková aktiva

Mezi druhý ukazatel patří doba splácení dluhu z cash flow. Zmíněný ukazatel udává, za jak dlouhou dobu by byl podnik schopen splatit všechny dluhy z cash flow.

Doba splácení dluhu z CF = Krátkodobé a dlouhodobé závazky - Finanční majetek Bilanční CF

28

Následujícími ukazateli jsou: Ukazatel rentability tržeb měřené cash flow Cash flow v % tržeb = Cash flow / Tržby Rentabilita celkového kapitálu (ROA), které analyzují výnosovou situaci zkoumaného podniku.

Rentabilita celkového kapitálu = EBIT / Celková aktiva

Tab. 1 Stupnice hodnocení ukazatelů Kralickova Quick testu Ukazatel Konstrukce ukazatele Hodnocení Počet bodů 0,3 a více 4 R1 Kvóta vlastního Vlastní kapitál / Celková Aktiva 0,2 – 0,3 3 kapitálu

R2 Doba splácení dluhu z CF

Kr. a Dlouh. závazky - Fin. Majetek / Bilanč. Cash Flow

R3 Cash flow v tržbách v%

Cash flow / Tržby

R4 ROA rentabilita celkového kapitálu

EBIT / Celková aktiva

Celkové hodnocení

Velmi dobrý podnik

Dobrý podnik Střední podnik Špatný podnik

0,1 – 0,2 2 0,0 – 0,1 1 0,0 a méně 0 3 a méně 4 3-5 3 5 – 12 2 12 - 30 1 30 a více 0 0,15 a více 4 0,12 – 0,15 3 0,08 – 0,12 2 0,00 – 0,08 1 0,00 a méně 0 0,1 a více 4 0,08 – 1 3 0,05 – 0,08 2 0,00 – 0,05 1 0,00 a méně 0 3 body a více Výpočet: 2 – 3 body 1 – 2 body R1+R2+R3+R4 1 bod a méně 4

Zdroj: vlastně upraveno dle publikace Grünwald & Korbová, 2009, str. 29

Vyšší hodnoty než je číslo 3 představují bonitní podnik, hodnoty v intervalu 1 – 3 představují šedou zónu a hodnoty pohybující se pod úrovní 1 vyjadřují potíže ve finančním hospodaření podniku. •

Mezi další používané bonitní modely bych zařadila - Soustavu bilančních analýz, Modifikovaný Kralickův Quick test nebo například Tamariho model 29

3.2 Bankrotní modely Bankrotní modely předpovídají, zda je podnik v nejbližší době ohrožen bankrotem a vychází z podstaty, že každý podnik může být bankrotem ohrožen. Výše zmíněné modely se skládají z několika poměrových ukazatelů jenž jsou oceněny váhami a dle jejich součtu, určujeme v jaké fázi se podnik nachází.

3.2.1 INDEX IN05 Dle mého názoru patří Altmanův model nebo-li také v mnoha odborných publikacích nazývaný Altmanův index finančního zdraví podniku mezi jeden z nejznámějších bankrotních modelů, který vychází z indexů celkového hodnocení. Výše zmíněný model byl však vytvořen a přizpůsoben pro různé podniky ve světě, ale pro podniky v České republice není příliš spolehlivým ukazatelem a proto pro výpočet použiji tzv. bankrotní model Index IN 05.

INDEX IN05 vznikl v roce 1995 a jeho autorem je Inka a Ivan Neumaierovi. Dá se říci, že model byl vytvořen za účelem hodnocení finančního zdraví společnosti, který lépe odpovídá podmínkám na trhu v České republice. Obecně lze říci, že výše zmíněný model informuje o tom, zda podnik v blízké době zkrachuje či nikoliv. Dále lze tvrdit, že INDEX IN05 posuzuje to, zda společnost vytváří pro své vlastníky nějakou hodnotu. Za podstatné považuji také zmínit, že model je neustále zdokonalován pro potřeby českého trhu. První model, který byl vytvořen se nazýval model IN 95, o několik let později byl přepracován na model IN 99, následoval model IN01 a poslední model je IN05, který budu aplikovat v praktické části diplomové práce. Rovnice pro výpočet modelu: IN05 = 0,13 x AKT + 0,04 x ZUD + 3,97 x ZUD + 0,21 x T + 0,09 x OAKT CK

kde:

N

AKT

AKT – aktiva celkem CK – cizí kapitál 30

AKT

KD

ZUD – zisk před úroky a zdaněním (EBIT) N – nákladové úroky T - tržby OAKT – oběžná aktiva KD – krátkodobé dluhy

Tab. 2 Hodnoty modelu INDEX IN05 Stabilita Podniku

Hodnota dle INDEXU IN05

Prosperující

nad 1,6

Šedá zóna

mezi 1,6 a 0,9

Bankrotující

pod 0,9

Zdroj: vlastní zpracování

3.2.2 Tafflerův model Tafflerův model vznikl v roce 1977 a předpovídá, jak velká je pravděpodobnost bankrotu podniku. V odborných publikacích se vyskytují dvě verze modelu. První, původní variantu a modifikovanou variantu. V modifikované verzi byl poslední ukazatel x4 kompenzován jiným ukazatelem a odlišují se i hodnotící intervaly pro obě dvě varianty. Tafflerův model definují 4 poměrové ukazatele, které jsou spojeny do tzv.:

Diskriminační funkce:

R1 = zisk před zdaněním / krátkodobé závazky R2 = oběžná aktiva / cizí kapitál R3 = krátkodobé závazky / celková aktiva R4 = tržby celkem / celková aktiva

Rovnice Tafflerova modelu:

Z = 53,0 * R1 + 13,0 * R2 + 18,0 * R3 + 16,0 * R4

31

Tab. 3 Hodnocení dle Tafflerova modelu Situace

Hodnocení

Z > 0,3

Malá pravděpodobnost bankrotu

Z < 0,2

S vyšší pravděpodobností lze očekávat bankrot


Další modely řadící se do skupiny bankrotních modelů: •

Baeverův model,

•

Model ,,IN“ - Indexy důvěryhodnosti,

•

Ekonomická přidaná hodnota (EVA – Economic Value Added),

•

Tržní přidaná hodnota (MVA – Mareket Value Added)

32

PRAKTICKÁ ČÁST

4 Profil analyzovaného podniku ČEDOK a.s. 4.1 Základní údaje o společnosti

Název:

ČEDOK a.s.

Logo:

Logo společnosti ČEDOK se poprvé objevilo v roce 1926 a jeho symbolem je čáp zasazený v heraldické pavéze. Symbolika čápa spočívá v tom, že čáp představuje tuzemského stěhovavého ptáka cestovatele a pavéza představuje stylizací vzpomínky na slavnou cestovatelskou minulost českých rytířů Obr. 1 Logo firmy ČEDOK a.s. Zdroj:http://sdeleni.idnes.cz/klienti-cestovnikancelare-cedok-usetri-za-vcasny-nakup-dovolene-az20-1k0-/ig_sdeleni.aspx? c=A101217_112726_ig_sdeleni_ahr

Sídlo:

Společnost ČEDOK, a.s. se má své hlavní sídlo v Praze na adrese: Praha, Nové Město, Na příkopě 857/18, PSČ 110 00

Právní forma:

ČEDOK, a.s. je akciovou společností, která byla zapsána do obchodního rejstříku u Krajského obchodního soudu v Praze dne 30. listopadu 1993.

IČO:

60192755

33

Předmět podnikání17:

Provozování cestovní kanceláře Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence Hostinnská činnost Opravy silničních vozidel Klempířství a oprava karosérií Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Směnárenská činnost Silniční motorová doprava - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče

Statutární orgány a vedení společnosti (ke dni 10. 10. 2013): Členové představenstva:

Dozorčí rada:

předseda:

Michael Saran

místopředseda:

Ömer Müftüler

člen:

Ing. Petr Kudela

předseda dozorčí rady:

Tomáš Tatyrek

člen:

Ing. Jan Buček Tomáš Kosař

Prokura:

Ing. Miroslav Res

Základní kapitál:

298 872 725 Kč, Splaceno: 100 %

17 Čedok a.s., IČO 60192755 - data ze statistického úřadu. AliaWeb, 2013 [cit. 2013-09-23], Dostupné na internetu:

34

Akcie:

Akcie na majitele, jmenovitá hodnota: 815 Kč, počet akcií: 366 715 ks

Založení společnosti:

společnost byla založena Zakladatelskou listinou ve formě notářského zápisu ve dne 24.11.1993, jejíž přílohou jsou stanovy z 24. 11. 1993 Jediným zakladatelem společnosti je Fond národního majetku České republiky sídlící na adrese: Rašínovo nábřeží 42, Praha 2

Počet zaměstnanců:

250 - 499 zaměstnanců

4.2 Historický vývoj společnosti ČEDOK, a.s. Cestovní kancelář Čedok byla založena v roce 1920 a její název, který byl zaregistrován v roce 1926 sebou nese zkratku představující ,,Československá cestovní a dopravní kancelář“, která byla založena československou bankou zvanou Bohemia a zemskými cestovními svazy jehož základní kapitál činil 2,5 mil Kč. Zpočátku byl pro cestovní kancelář významným zdrojem výnosů prodej lodních lístků a železničních jízdenek. Je podstatné uvést, že ČEDOK byl první cestovní kanceláří, která vydávala ve střední Evropě vlastní cestovní šeky. Velmi významným se stal pro společnost rok 1925, kdy došlo k ovládnutí trhu tuzemských zájezdů.

Dominantní byly zvláštní vlaky, které ČEDOK směřoval především do míst jako byly Krkonoše, Štrbské Pleso nebo Podkarpatská Rus. ČEDOK byl také společností, která poprvé ve své historii založila první autopark, který byl vybaven nejmodernějšími turistickými autokary značky Praga. V témže roce lze taktéž za významný počin ČEDOKU považovat vydání prvního uceleného katalogu, který zahrnoval jak tuzemské, tak i zahraniční zájezdy a vyšel pod názvem ,,Naše cesty“.

35

V roce 1936 se Čedok stal akciovou společností s majoritním vlastnictvím státu. Po druhé světové válce v roce 1945 začal ČEDOK organizovat cestovní ruch do Prahy a začala se obnovovat i letecká doprava. Po roce 1948 se ČEDOK začal orientovat zejména na lázeňské pobyty a pobyty na horách. Zároveň také začal vydávat turistické publikace, prodávat poštovní známky a vánoční dárkové poukazy. V roce 1954 došlo k rozšíření zahraničních pobytů, kdy se začalo cestovat do zemí jako Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, NDR nebo například Albánie.

Velmi významnou událostí byla pro ČEDOK výstava EXPO 1958 konající se v Bruselu, po které se začal rozvíjet příjezdový cestovní ruch. O deset let později v roce 1968 se začal ČEDOK orientovat na východ a kromě Bulharska a Rumunska se cestovalo do Vietnamu, Kuby a severní Koreje. Na konci 80. let vrcholí monopolní postavení ČEDOKU a v roce 1988 došlo k největší expanzi společnosti. Po privatizaci došlo k přejmenování společnosti na ČEDOK a.s. a po pádu ,,železné opony“ v roce 1990 skončilo monopolní postavení ČEDOKU v Čechách. V roce 1993 se stal ČEDOK, a.s. majetkem českého majetkového fondu a byl připraven k privatizaci. V roce 1995 nastal zásadní obrat v historii společnosti, kdy se většinovým vlastníkem stala společnost Unimex Group. V roce 2007 získal ČEDOK, a.s nový majoritní vlastník se Spojených států, společnost ODIEN, která získala

98% podíl

ČEDOKU, a.s. od společnosti Unimex Group.

4.3 Specializace Cestovní kanceláře ČEDOK a. s. Cestovní kancelář ČEDOK a. s., která je považována za největší cestovní kancelář na českém trhu nabízí zájezdové cíle do 50 zemí na 5 kontinentech a soustřeďuje svou nabídku zejména do následujících oblastí, kterými jsou:

•

Příjezdová turistika nebo-li ,,incoming“, kde Ck nabízí svým klientům služby jak pro jednotlivce, tak i pro skupiny, kteří přijedou navštívit Českou republiku. Cestovní kancelář také zajišťuje návštěvníkům služby cestovního ruchu kterými 36

jsou: ubytování, stravování, zajištění transferů a pronájem vozidel, okružní jízdy a výlety, vstupenky na kulturní, společenské a sportovní akce

•

Kongresová a incentivní turistika je další službou poskytovanou cestovní kanceláří a to jak pro tuzemskou tak i pro zahraniční klientelu. Cestovní kancelář dále zajišťuje různá sympozia, konference, výjezdní jednání, školen, zajišťuje pracovní pobyty a incentivní zájezdy

•

Business travel – cestovní kancelář ČEDOK a.s zajišťuje také agendu služebních cest zahrnující obstarávání letenek, autobusových, železničních, lodních nebo trajektových jízdenek, další služby spojené s dopravou v rámci služebních cest například aerotaxi, helikoptéry a charterové lety, zajišťuje pronájem salonků a parkování na letišti v Praze Ruzyni, pronájem automobilů, zajištění podkladů potřebných pro cestování jako je například cestovní pojištění nebo víza, dále poskytuje devizové služby a 24hodinovou asistenční službu

•

Zahraniční zájezdy nebo-li ,,outgoing“ jsou další nabídkou cestovní kanceláře ČEDOK a. s.. CK zajišťuje jak pobytové, tak i poznávací zájezdy a je schopna sestavit a zajistit taktéž individuální zájezdy podle přání zákazníků, rekreační pobyty u moře, u jezer nebo v

horách, lázeňské léčebné a relaxační pobyty,

poznávací okruhy v Evropě i v zámoří, plavby po světových mořích, cesty za kulturními a sportovními akcemi. Zároveň zajišťuje i jazykové kurzy, lov, rybolov, golfové programy a potápění a v neposlední řadě pronájem luxusních vil či jachet

•

Tuzemské zájezdy – v oblasti tuzemských zájezdů bych uvedla, že CK ČEDOK a.s. uskutečňuje rekreační, léčebné a rehabilitační pobyty, pobyty se sportovním zaměřením, pobyty se zaměřením na seniory a v neposlední řadě školy v přírodě

•

v rámci dovolené šité na míru ,,Exclusive Travel Čedok“ poskytuje CK cestovní 37

poradenství, zajišťuje Incentivní a zážitkové akce pro firmy a kolektivy, motivační programy a tzv. Teambuildingové akce, dále bych zmínila například tématické zájezdy a zájezdy na výstavy, veletrhy a kongresy, golfové zájezdy nebo zájezdy za sportem - EURO nebo například Wimbledon

Dle mého názoru považuji také za důležité zmínit se o tom, že CK ČEDOK a. s. získala během svého působení na trhu mnoho významných ocenění. Mezi nejdůležitější ocenění bych zmínila to, že se cestovní kancelář Čedok pravidelně umísťuje mezi nejrenomovanějšími společnostmi v České republice (Českých 100 nejlepších). Dále bych uvedla, že se CK ČEDOK a.s ,,již podruhé v řadě získala prestižní cenu za image ,,Rhodos“ v kategorii cestovní kanceláře (cena za image „Rhodos“).“18

V letech 2004 – 2012 se stala vítězem TTG Travel Award, nejlepší cestovní kanceláří v České republice. V roce 2002 - 2007 a v letech 2009 – 2012 byla vyhlášena jako jedna z nejlepších incomingových agentur v České republice. Za neméně podstatné považuji zmínit, že v roce 2012 získala cestovní kancelář druhé místo v kategorii Nejlepší cestovní kancelář v domácím cestovním ruchu a také se umístila na třetím místě v kategorii Nejlepší touroperátor pro Evropu IATA agentura s nejlepším zákaznickým přístupem.

18ČEDOK a.s. Ocenění. Praha : ČEDOK

a.s., 2013 [cit. 2013-08-19], Dostupné na internetu: 38

5 Finanční analýza společnosti ČEDOK a.s. V následující části diplomové práce zpracuji finanční analýzu, která bude zaměřena na podnik cestovního ruchu ČEDOK a.s.. Proto, abych mohla finanční analýzu podniku důkladně zpracovat, budu vycházet z podkladů od CK ČEDOK a.s, kterými jsou výroční zprávy za jednotlivá analyzovaná období 2008 - 2011. V rámci vypracování analýzy podniku byl vynechán rok 2012, z důvodů, že firma nebyla ochotna poskytnout potřebné informace o příslušném roce. Dá se předpokládat, že vedení firmy nechce zveřejňovat podklady o záporném zisku za rok 2012, jelikož poslední rok byl pro ČEDOK prvním ztrátovým za posledních deset let. V důsledku snížení poptávky po zájezdech do Egypta a Řecka byl ekonomický zisk firmy pro rok 2012 se záporným ukazatelem.

5.1 Rozvaha ČEDOK a.s. 2008 – 2011 ve zkrácené podobě Prvním účetním výkazem, kterým se finanční analýza zabývá, je rozvaha, kterou se budu v následující subkapitole diplomové práce podrobněji zabývat. Tab. 4 Zkrácená verze rozvahy ČEDOK a.s., aktiva Rozvaha

2011

2010

2009

2008

Netto

Netto

Netto

Netto

684 051

695 002

699 096

808 563

Dlouhodobý majetek

179 325

189 387

221 996

237 679

Dl. nehmotný majetek

51 627

59 949

75 740

81 436

Dl. hmotný majetek

91 184

112 614

130 051

139 884

Dl. finanční majetek

36 514

16 824

16 205

16 359

Oběžná aktiva

426 074

406 282

423 717

528 405

Zásoby

7 198

6 805

6 242

6 138

Dlouhodobé pohledávky

77 753

96 598

90 956

87 445

Krátkodobé pohledávky

293 290

260 209

274 215

316 602

Krátkodobý fin. majetek

47 833

42 670

52 305

118 220

Ostat. Akt. – přechod. účty ak.

78 652

99 333

53 383

42 479

99 333

53 383

42 479

Aktiva k 31. 12. (údaje v tis. Kč) AKTIVA CELKEM Pohl. za upsaný vlast. Kapit.

Časové rozlišení 78 652 Zdroj: vlastní zpracování dle interních podkladů podniku

Z uvedené rozvahy lze vyčíst, že celková aktiva pro rok 2011 činí 684 051 tis. Kč. V návaznosti na předešlá léta, je patrný pokles celkových aktiv podniku. Za pokles celkové sumy aktiv, je odpovědné hlavně snížení hodnoty dlouhodobého majetku z hlavní části 39

nehmotného majetku, který se za sledované období pouze odepisoval. Zásoby firmy mají rostoucí tendenci, jelikož firma neustále zvyšuje technickou základnu, propagačních materiálů a obchodního zboží. Oproti roku 2010, snížila firma v roce 2011 výši obchodních pohledávek vůči dceřiné společnosti CK ČEDOK Slovakia s.r.o., což lze vypozorovat v rozvaze. V řádku ostatních aktiv lze pozorovat mírný pokles oproti rokům předešlým. Tato situace je způsobena zejména tím, že firma snížila své náklady (například náklady na katalogy) na příští období (rok 2012). Příjmy pro rok 2011 byly se záporným znaménkem nehledě na to, že se tržby firmy zvýšily, což bylo důsledkem nestabilní situace v destinacích, kam byla převážně směřována nabídka firmy. Tab. 5 Zkrácená verze rozvahy ČEDOK a.s., pasiva Pasiva k 31. 12. (údaje v tis. Kč)

2011

2010

2009

2008

PASIVA CELKEM

684 051

695 002

699 096

808 563

Vlastní kapitál

316 073

325 075

352 800

373 675

Základní kapitál

298 873

298 873

298 873

298 873

Kapitálové fondy

1 347

736

-2 057

5 561

Rez. fondy a ostatní fondy ze zisku

11 842

11 301

9 601

7 385

Výsledek hospodaření minulých let

7

156

9 308

18 366

Výsl. Hospod. Běž. úč. období (+ / -)

4 004

14 009

37 075

43 490

Cizí zdroje

367 756

368 017

343 000

432 557

Rezervy

0

0

0

0

Dlouhodobé závazky

13 009

13 008

14 109

16 133

Krátkodobé závazky

320 370

318 316

328 891

416 424

Bankovní úvěry a výpomoci

34 377

36 693

0

0

Ostat. Pasiva – přechod. účty pasiv

222

1 910

3 296

2 331

Časové rozlišení

222

1 910

3 296

2 331

Zdroj: vlastní zpracování dle interních podkladů podniku

Za pokles celkové sumy pasiv je hlavním způsobem odpovědné využívání cizích zdrojů financování, a to zejména krátkodobé závazky z obchodních vztahů. Celková výše bilanční sumy se za poslední období změnila o 124 512 tis. Kč. Ve finančním vyjádření se nejedná o žádné významnější pohyby. Na straně pasiv je pokles bilanční sumy vyvolán přechodem na financování cizích zdrojů, kde největší snížení v letech 2009 a 2010 zaznamenaly krátkodobé závazky z obchodních vztahů.

40

5.2 Horizontální analýza rozvahy ve zkrácené formě Jak bylo uvedeno v teoretické části diplomové práce, úkolem horizontální analýzy je sledování vývoje jednotlivých položek výkazů v čase. Pro lepší přehlednost, si proto v následujících tabulkách podrobněji rozebereme horizontální a vertikální strukturu rozvahy společnosti ČEDOK a.s. za období od roku 2008 až do roku 2011. Tab. 6 Horizontální analýza rozvahy, aktiva Rozvaha

Aktiva AKTIVA CELKEM

Relativní změna v%

Absolutní změna v tis. Kč

2011

2010

2009

2011

2010

2009

- 1,58%

-0,59%

- 13,54%

-10951

-4094

- 109 467

0

0

0

Pohl. za upsaný vlast. Kapit. Dlouhodobý majetek

-5,31%

-14,69%

-6,60%

-10062

-32609

-15683


-13,88%

-20,85%

-6,99%

-8322

-15791

-5696

Dl. hmotný majetek

19,03%

-13,41%

-7,03%

-21430

-17437

-9833


117,04%

3,82%

- 0,94%

19690

619

-154

Oběžná aktiva

4,87%

-4,11%

-19,81%

19792

-17435

-104688

Zásoby

5,78%

9,02%

1,69%

393

563

104


-19,51%

6,20%

4,02%

-18845

5642

3511


12,71%

-5,11%

-13,39%

33081

-14006

-42387


12,10%

-18,42%

-55,67%

5163

-9635

-65915

Ostat. Akt. – přechod. úč. aktiv

-20,82%

86,08%

25,67%

-20681

45950

10904

Časové rozlišení -20,82% 86,08% Zdroj: vlastní zpracování dle interních podkladů podniku

25,67%

-20681

45950

10904

Z horizontálního rozboru rozvahy je jasně čitelné, že celková bilanční suma se v průměru za tři účetní období příliš nemění, pouze s výjimkou v roce 2009. Nehledě na to, lze meziročně sledovat mírné změny v jednotlivých letech. Jedná se především o patrný pokles aktiv v roce 2009 což je v relativním vyjádření 13,54% a v absolutním vyjádření je to -109 467 tis. Kč. oproti roku předcházejícímu. Ve vývoji aktiv je v následujících létech 2010 zaznamenán mírný pokles v relativní hodnotě o - 0,59% tj. v absolutní hodnotě - 4094 tis. Kč a opětovný pokles v roce 2011 v relativním vyjádření o -1,58% na 684 051 tis. Kč.

41

Graf. 1 Vývoj růstu dlouhodobého majetku 2008 – 2011 300000

Vývoj růstu dlouhodobého maje tku ČEDOK a.s

250000

Dlouhodobý majetek celkem Tis. Kč

200000

Dlouhodobý nehmotný majetek

150000

Dlouhodobý hmotný majetek

100000

Dlouhodobý finanční majetek

50000 0 2008

2009

2010

2011

Čas


Následující graf demonstruje vývoj růstu dlouhodobého majetku ČEDOK a.s.. Z grafu je patrné, že struktura celkového dlouhodobého majetku během analyzovaných let postupně klesala. Největší část tvořil celkový dlouhodobý majetek v roce 2008 a naopak nejnižší tvořil v roce 2011. Z grafu je také čitelné, že se během analyzovaných let snižoval dlouhodobý nehmotný majetek. V roce 2008 měl hodnotu 81436 tis. Kč a v roce 2011 se jeho hodnota snížila o 29 809 tis. Kč na hodnotu 51 627 tis. Kč. Z výše interpretovaných údajů, lze také říci, že dlouhodobý hmotný majetek měl během let klesající tendenci. V roce 2008 tvořil dlouhodobý majetek 232 679 tis. Kč a v roce 2009 se oproti předcházejícímu roku snížil na 221 996 tis. Kč. V roce 2010 tvořil dlouhodobý majetek 189 387 tis. Kč a v posledním analyzovaném roce 2011 klesla jeho hodnota o 10 062 tis. Kč na částku 179 325 tis. Kč. Naopak rostoucí tendenci vykazuje dlouhodobý finanční majetek, který se od roku 2008, kdy činil 16 359 tis. Kč zvýšil v roce 2011 na částku 36 513 tis. Kč.

42

Graf. 2 Vývoj růstu oběžných aktiv 2008 – 2011

Tis. Kč

Vývoj růstu oběžných aktiv ČEDOK a.s 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0

Dlouhodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky Zásoby 2008

2009

2010

2011

Čas


Oběžný majetek má během sledovaného období pohyblivou tendenci s citelným poklesem v roce 2009 a s mírným nárůstem v roce 2011. V roce 2008 činila hodnota oběžných aktiv 528 405 tis. Kč. Pro změnu v roce 2011 již činila oběžná aktiva 426 074 tis. Kč. Zásoby zaznamenávají od roku 2008 mírný růst a v roce 2011 dosahovaly hodnoty 7 198 tis. Kč. Zásoby firmy ČEDOK a.s. zaznamenávají rostoucí trend, který se dá očekávat i v roce 2012. K největšímu nárůstu oběžných aktiv, ke kterému došlo byl zaznamenán v roce 2008 a to 528 405 tis. Kč , v relativním vyjádření se jedná o 65%. Na tomto zvýšení mělo hlavní podíl převážně nárůst dlouhodobých pohledávek. Krátkodobé pohledávky mají v posledních čtyřech analyzovaných letech od roku 2008 klesající tendenci, která byla přerušena v roce 2011, kde krátkodobé pohledávky vykazovaly v absolutní vyjádření nárůst o 33081 tis. Kč a v relativním vyjádření nárůst o 12,7%. Krátkodobý finanční majetek zaznamenal největší pokles v roce 2009 ve srovnání s rokem předešlým a to v absolutní hodnotě o -65915 tis. Kč a v relativním vyjádření se jedná o hodnotu -55,8%. Prudký pokles krátkodobého majetku byl v roce 2009 způsoben tím, že si firma stahovala ceniny a peníze na bankovních účtech u banky ČSOB, a.s. a Citibank Europe plc.

43

Tab. 7 Horizontální analýza rozvahy, pasiva PASIVA Pasiva

Relativní změna v%

Absolutní změna v tis. Kč

2011

2010

2009

2011

2010

2009

PASIVA CELKEM

-1,58%

0,59%

-13,54%

-10951

-4094

-109467

Vlastní kapitál

-2,77%

-7,86%

-5,59%

-9002

-27725

-20875

Základní kapitál

0,00%

0,00%

0,00%

0

0

0

Kapitálové fondy

83,02%

135.78%

-136.99%

611

2793

-7618

Rez. fondy a ostat. fondy ze zisku

4,79%

17,71%

-30,01%

541

1700

-2216

Výsledek hospodaření min. let

-95,51%

-98,32

-49,32%

-149

-9152

-9058


-71,42%

-62,21%

-14,75%

-10005

-23066

-6415

Cizí zdroje

-0,07%

7,29%

-20,70%

-261

25017

-89557

Rezervy

0,00%

0,00%

0,00%

0

0

0


0,07%

-7,80%

-12,55%

1

-1101

-2024


-21,02%

-3,23%

0,65%

2054

-10575

-87533


- 6,31%

0%

0%

-2316

36693

0

Ostat. Pas.– přechod. účty pasiv

-88,38%

-42,05%

41,40%

-1688

-1386

965


-88,38%

-42,05%

41,40%

-1688

-1386

965


Celková pasiva v letech 2009 – 2011, stejně jako se odvíjela situace u aktiv podniku nenabírala pasiva určitý trend. Výjimkou tomu je rok 2008, kde celková pasiva činila 808 563 tis. Kč. Z horizontální analýzy pasiv je jasně patrný mírný pokles pasiv pro jednotlivá účetní období. Za poklesem pasiv v roce 2009 stojí pokles cizích zdrojů o 89 557 tis. Kč. (hlavní podíl na této hodnotě mají dlouhodobé závazky). Pokles pasiv v roce 2011 byl způsoben snížením výsledku hospodaření minulých let a taktéž poklesem výsledku hospodaření běžného účetního období. Tyto dvě složky se výrazným způsobem podepsaly na celkovém snížení pasiv v daném účtovacím období. Kapitálové fondy v roce 2009 klesly v absolutní hodnotě o -7618 tis. Kč. Avšak v následujících letech dosahovaly kladných hodnot, ale zaznamenávaly jen významného růstu.

44

Graf 3 Horizontální analýza vlastního kapitálu 2008 – 2011 (v tis. Kč) Vývoj vlastního kapitálu ČEDOK a.s. Výsledek Hospod. Běž. úč. období Výsledek hospodaření minulých let

Tis. Kč

45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 -5000

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 2008

2009

2010

2011

Kapitálové fondy

Čas


Vývoj vlastního kapitálu má za rok 2008 – 2011 klesající tendenci a to pro jednotlivá účtovací období. Pro rok 2009 se firma rozhodla snížit celkovou část vlastního kapitálu ve výši 373 675 tis. Kč na částku 298 873 tis. Kč formou snížení jmenovité hodnoty akcií z 1000 Kč na 815 Kč. Část vlastního kapitálu byla použita na úhradu ztrát z minulých let. Ve čtyřech sledovaných období je zaznamenán významný pokles v položce výsledku hospodaření běžného účetního období. Největší pokles byl zaznamenán v roce 2011, kdy výsledek hospodaření běžného účetního období dosáhl propadnutí v relativní hodnotě o – 71,41% ve srovnání s předchozím rokem. Obdobnou situaci lze zaznamenat taktéž u položky výsledku hospodaření minulých let, kde hodnoty jsou také klesající. Kapitálové fondy ve třech účtovacích obdobích mají kladné hodnoty s výjimkou roku 2009, kdy dosahují záporných ukazatelů a to prostřednictvím položky oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku se ve sledovaných účetních obdobích vyvíjí rostoucí tendencí. V absolutním vyjádření pro rok 2011 činí 541 tis. Kč. a v relativním vyjádření tj. 4,78%.

45

Graf 4 Horizontální analýza cizích zdrojů 2008 – 2011 (v tis. Kč)

Tis. Kč

Vývoj cizích zdrojů ČEDOK a.s. 450000 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0

Rezervy Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci 2008

2009

2010

2011

Čas

Zdroj: vlastní zpracování dle interních podkladů firmy

Hlavni položku cizích zdrojů a to ve výši 367 756 tis. Kč., tvoří přijaté zálohy od klientů ve výši 219 mil Kč. V roce 2011 došlo k nepatrnému poklesu cizích zdrojů podniku v relativním vyjádření o – 0,07% tj. v absolutním vyjádření o -261 tis. Kč. Největší relativní, ale i absolutní změny na straně pasiv proběhly v krátkodobých závazcích, jedná se hlavně o závazky z obchodních vztahů firmy, které mívají kolísavou tendenci. Nejprve klesají a v roce 2011 rostou. V roce 2009 krátkodobé závazky poklesly v absolutní hodnotě o -87 533 tis. Kč a v roce 2010 v absolutní hodnotě o -10 575 tis. Kč. V roce 2011 vzrostly v absolutním vyjádření o 2054 tis. Kč. ČEDOK a.s má uzavřenou ,,Smlouvu o kontokorentním úvěru“ s ČSOB, který ji umožňuje čerpat úvěr do výše stanovené smlouvou. V roce 2010 zahájila firma čerpání bankovního úvěru ve výši 36 693 tis. Kč.

46

5.3 Vertikální analýza rozvahy ve zkrácené formě Pomocí vertikální analýzy posuzujeme strukturu majetku a finančních zdrojů podniku, přičemž jako základnu vnímáme celková aktiva. Tab. 8 Vertikální analýza rozvahy, aktiva Rozvaha

Podíl na bilanční sumě Aktiva

2011

2010

2009

2008

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

Pohledávky za upsaný vlastní kapitál

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Dlouhodobý majetek

26,22%

27,25%

31,75%

29,39%


7,55%

8,63%

10,83%

10,07%

Dl. hmotný majetek

13,33%

16,20%

18,60%

17,30%


5,34%

2,42%

2,32%

2,02%

Oběžná aktiva

62,29%

58,46%

60,61%

65,35%

Zásoby

1,05%

0,98%

0,89%

0,76%


11,37%

13,90%

13,01%

10,81%


42,88%

37,44%

39,22%

39,16%


6,99%

6,14%

7,48%

14,62%

Ostatní aktiva – přechodné účty aktiv

11,50%

14,29%

7,64%

5,25%


11,50%

14,29%

7,64%

5,25%

AKTIVA CELKEM


Graf 5 Vertikální analýza aktiv 2008 – 2011 Struktura aktiv ČEDOK a.s

%

100

Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Ostatní aktiva

50 0 2008

2009

2010

2011

čas


Z výše uvedené vertikální analýzy aktiv v rozvaze za období let 2008 – 2011 je patrné, že se podíl dlouhodobého majetku neustále měnil. Zatímco v roce 2008 tvořil 29,39% a rok později v roce 2009 se mírně zvýšil na 31,75%. V dalších analyzovaných letech se od roku 47

2009 jeho podíl na bilanční sumě neustále snižoval. V roce 2010 tvořil podíl na bilanční sumě 27,25% a v roce 2011 tvořil 26,22%.

Z tabulky je také patrné, že oběžná aktiva měla od roku 2008 do roku 2010 klesající tendenci a od roku 2010 se oběžná aktiva zvýšila na 62,29%. Jak můžeme vidět, největší změna byla v krátkodobém finančním majetku, kdy klesl podíl na bilanční sumě v roce 2008 z 14,62% na v roce 2011 na 6,99%. Z vertikálního rozboru rozvahy aktiv lze také vyčíst, že oběžná aktiva tvořila v analyzovaných letech více než polovinu hodnoty bilanční sumy. Ostatní aktiva měla od roku 2008 do roku 2010 rostoucí podíl na bilanční sumě. Nejnižší byl v roce 2008, kdy podíl činil 5,25% a v roce 2010 činil 14,29%. V posledním analyzovaném roce se podíl snížil a činil 11,50%.

Graf 6 Vertikální analýza dlouhodobého majetku 2008 – 2011 Struktura dluhodobého majetku ČEDOK a.s 20

%

15 10

Dlouhodobý nehmotný majetek

5

Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek

0 2008

2009

2010

2011

čas


Z vertikální analýzy rozvahy aktiv je patrné, že dlouhodobý nehmotný majetek měl zpočátku rostoucí tendenci. Jeho podíl na bilanční sumě se v roce 2008 zvýšil z 10,07% na 10,83% v roce 2009. Lze říci, že od roku 2010 měl opět klesající tendenci. V roce 2010 činil podíl dlouhodobého nehmotného majetku na bilanční sumě 8,63%. Poslední rok 2011 zaznamenal podíl dlouhodobého nehmotného majetku na bilanční sumě 7,55%. Dlouhodobý hmotný majetek podniku ČEDOK a.s zaznamenal během let taktéž 48

proměnlivou tendenci. Nejprve v roce 2008 a 2009 vzrostl z 17,30% na 18,60% a v roce 2010 opět dlouhodobý hmotný majetek poklesl na 16,20% a v roce 2011 tvořil 13,33% podíl na bilanční sumě. Dlouhodobý finanční majetek se během sledovaných let 2008 – 2010 pohyboval okolo 2%, ale v posledním analyzovaném roce se podíl dlouhodobého finančního majetku na bilanční sumě zvýšil z 2,42% na 5,34%.

Graf 7 Vertikální analýza oběžného majetku 2008 – 2011 Struktura oběžného majetku ČEDOK a.s. 50 40

Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

%

30 20 10 0 2008

2009

2010

2011

čas


Dá se říci, že oběžná aktiva tvořila ve všech analyzovaných obdobích více jak poloviční podíl na bilanční sumě. Největší podíl na bilanční sumě činil v roce 2008 a naopak nejmenší podíl na bilanční sumě činil v roce 2010. Z tabulky je zřejmé, že zásoby se ve všech obdobích pohybovaly okolo 1%. V roce 2008 tvořil jejich podíl 0,76% a ve všech následujících obdobích měl rostoucí tendenci. Dlouhodobé pohledávky měli během let proměnlivou tendenci. Zatímco z roku 2008 do roku 2010 dlouhodobé pohledávky vzrostly z 10,81% na 13,90%, tak v roce 2011 snížily svůj podíl na bilanční sumě a tvořily 11,37%. Krátkodobé pohledávky tvořily během zkoumaných let podíl na bilanční sumě okolo 40%. V prvním roce 2008 tvořily 39,16%, v dalším roce se nepatrně zvýšily na 39,22%, v roce 2010 klesly na 37,44% a poslední rok 2011 zaznamenal zvýšení na 42,88%. Krátkodobý finanční majetek klesl téměř o polovinu. Zatímco v roce 2008 se pohyboval okolo 14,6%, 49

tak o rok později v v roce 2009 klesl o polovinu a to zhruba na 7, 5%. v následujícím roce 2010 činil podíl krátkodobého finančního majetku podíl na bilanční sumě 6,14% a v roce 2011 se jeho podíl nepatrně zvýšil na 6,99%. Tab. 9 Vertikální analýza rozvahy, pasiva Pasiva

2011

2010

2009

2008

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

46,20%

46,77%

50,46%

46,21%

Základní kapitál

43,69%

43,00%

42,75%

36,96%

Kapitálové fondy

0,19%

0,10%

-0,29%

0,68%

Rez. fondy a ostatní fondy ze zisku

1,73%

1,62%

1,37%

0,91%

Výsledek hospodaření minulých let

0,00%

0,02%

1,33%

2,27%


0,58%

2,01%

5,30%

5,37%

49,06%

52,95%

49,06%

53,49%

Rezervy

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%


1,90%

1,87%

2,01%

1,99%


46,83%

45,80%

47,04%

51,5%


5,02%

5,27%

0,00%

0,00%

0,03%

0,27%

0,47%

0,28%

0,03%

0,27%

0,47%

0,28

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál

Cizí zdroje

Ostatní Pasiva – přechodné účty pasiv Časové rozlišení


Graf 8 Vertikální analýza pasiv 2008 – 2011 Vertikální analýza pasiv Čedok a.s 60

Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva

%

40 20 0 2008

2009

2010 čas


50

2011

Z vertikálního rozboru rozvahy pasiv je patrné, že vlastní kapitál tvořil pouze v jednom období více jak polovinu 50,46% podílu na bilanční sumě a to v roce 2009. V následujících obdobích měl nejprve klesající tendenci a to v roce 2010 činil jeho podíl 46,77% a o rok později jeho podíl nepatrně klesl o nevelkou část procent a, kdy jeho podíl na bilanční sumě činil v roce 2011 46,20%. Cizí zdroje měly ve všech obdobích s výjimkou roku 2009 (49,06%) více jak nadpoloviční podíl na bilanční sumě. Největší podíl činily cizí zdroje v roce 2011 a to 49,06%. Ostatní pasiva měla během let proměnlivou tendenci. Nejprve vzrostla z 0,28% na 0,47% a od roku 2010 klesala z 0,27% (2010) na 0,03% (2011).

Graf 9 Vertikální analýza vlastního kapitálu 2008 – 2011

%

Vlastní kapitál ČEDOK a.s 50 40 30 20 10 0 -10

2008

2009

2010

2011

čas

Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy Výsledek hospod. z min. let Výsledek hospod. běž. úč. období


Při pohledu na výše uvedený graf lze konstatovat, že podíl základního kapitálu na bilanční sumě měl ve sledovaných obdobích rostoucí tendenci. V roce 2008 měl procentní podíl na bilanční sumě nejmenší 36,96%. V témže roce došlo ke snížení jmenovité hodnoty akcií a to z částky 1000 Kč na akcii na částku 815 Kč na akcii. V následujícím roce se základní kapitál zvýšil na 42,75%. V dalších dvou sledovaných obdobích se podíl základního kapitálu na bilanční sumě pohyboval okolo 43%. Kapitálové fondy měly ve sledovaných obdobích proměnlivou tendenci. Nejprve v roce 2008 tvořili 0,68% podílu na bilanční sumě a v roce 2009 klesly na zápornou hodnoty -0,29%. O rok později se jejich podíl na bilanční sumě opět zvýšil na procentní hodnotu 0,10% a v následujícím roce se opět zvýšil od 0,9%. Dalším sledovaným ukazatelem jsou rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku, které ve všech sledovaných letech měly rostoucí tendenci. Nejmenšího podílu na bilanční sumě dosahovaly v roce 2008 a to 0,91% a naopak největší hodnoty dosahovaly v roce 51

2011 (1,73%). Výsledek hospodaření minulých let měl klesající tendenci. V prvním analyzovaném roce tvořil 2,27% podíl na bilanční sumě. S každým sledovaným rokem však jeho podíl klesal. V roce 2009 byl jeho podíl 1,33%, o rok později 2010 tvořil podíl na bilanční sumě 0,02% a poslední sledovaný rok 2011 dosáhl nula procentního podílu na bilanční sumě. Poslední sledovaná položka je Výsledek hospodaření běž. účetního období, který během sledovaných let klesl o necelých 5%. První sledované období rok 2008 zaznamenal podíl na bilanční sumě 5,37% a poslední analyzovaný rok zaznamenal 0,58% podíl na bilanční sumě. Graf 10 Vertikální analýza cizích zdrojů 2008 – 2011 Cizí zdroje ČEDOK a.s 60

Rezervy

%

40


20


0 2008

2009

2010

2011


čas


Z vertikální tabulky rozboru pasiv podniku ČEDOK a.s. je patrné že ve všech analyzovaných obdobích si podnik nevytvářel žádné rezervy. Dlouhodobé závazky měly ve všech sledovaných obdobích podíl na bilanční sumě okolo 2%. Nejmenší podíl měly v roce 2010 a to 1,87% a největší podíl na bilanční sumě měly v roce 2009 (2,01%). Dalším analyzovaným řádkem jsou krátkodobé závazky, které v roce 2008 tvořily 51,5% podíl na bilanční sumě. V nadcházejícím roce 2009 tvořily 47,04%. O rok později klesly na 45,80% a v posledním roce se opět nepatrně zvýšily na 46,83%. v prvních dvou sledovaných období v roce 2008 a 2009 tvořily bankovní úvěry a výpomoci společnosti ČEDOK a.s. 0% podíl na bilanční sumě. V dalších dvou sledovaných letech se jejich podíl pohyboval circa okolo 5%. Rok 2010 zaznamenal 5,27% a rok 2011 zaznamenal 5,02% podíl na bilanční sumě.

52

5.4 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty V následující subkapitole se budu věnovat rozboru účetního podkladu, kterým je výkaz zisku a ztráty, kde jsem uvedla nejdůležitější položky a na, kterém budu následně aplikovat jak horizontální analýzu, tak i vertikální analýzu. Tab. 10 Výkaz zisků a ztráty ve zkrácené formě I. 1 +

B. + C. * * * ***

Položka Tržby za prodej zboží

2011 10

2010

Obchodní marže Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření

1 2819806

3 2 16 3129770 3192762 3565671

2641330 178477 157862 17341 -34915 0

2896880 232893 164966 49198 -34915 0

2952356 240408 172030 66 421 -23 822 0

3306187 259500 178934 89 381 -32 913 0

Výsledek hospodaření za úč. období Výsl. Hospod. před zdaněním

4004 4045

14009 14283

37 075 42 599

43 490 56 469

5

2009 5

2008 63


Lze tvrdit, že hlavním cílem každého podniku je ve většině případů tvorba zisku, jelikož zisk je důležitý pro dlouhodobý a stabilní rozvoj podniku. Ve výše interpretované tabulce výkazu zisku a ztráty společnosti ČEDOK a.s je zobrazen vývoj nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za jednotlivá analyzovaná období. Z tabulky je patrné, že nejvyšší položkou výnosů jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, kde se jedná o služby cestovního ruchu. Z podnikového výkazu zisku a ztráty je zřejmé, že tržby z prodeje vlastních služeb dosáhly v roce 2008 (356 5671 tis. Kč), v roce 2009 činila částka 319 2762 tis. Kč. V posledních dvou letech dosáhly tržby 3 129 770 tis. Kč (2010) a posledním sledovaném roce 2011 činily 2 819 806 tis. Kč. Výkonová spotřeba činila v roce 2008 částku 3 306 187 tis. Kč, v následujícím roce 2009 dosahovala výše 2 952 356 tis. Kč. Rok 2010 vykazuje výši výkonové spotřeby 2 896 880 tis. Kč a v roce 2011 se snížila na 2 641 330 tis. Kč.

53

Přidaná hodnota tvoří taktéž jednu z nejdůležitějších položek výkazu zisku a ztráty a ukazuje kolik byl podnik schopen vydělat (jen ve vztahu tržby a související náklady jako spotřeba materiálu a energie) bez vlivu jiných nákladových položek. Přidaná hodnota ve sledovaných obdobích měla klesající tendenci. Například v roce 2008 tvořila 259 500 tis. Kč a v roce 2011 klesla na 178 477 tis. Kč, tedy o rovných 81 023 tis. Kč. Osobní náklady dosáhly v roce 2008 částky 178 934 tis. Kč a o rok později v roce 2009 dosáhly výše 172 030 tis. Kč. V roce 2010 dosáhl osobní náklady výše 164966 tis. Kč a v roce 2011 činila výše osobních nákladů 157 862 tis. Kč.

Provozní hospodářský výsledek činil v prvním sledovaném roce 89 381 tis. Kč a v následujícím roce klesl na hodnotu 66 421 tis. Kč. V dalším roce 2010 dosahoval provozní hospodářský výsledek částky 49 198 tis. Kč a v roce 2011 tvořil 17 341 tis. Kč

Ze získaných podkladů od analyzované společnosti Ck ČEDOK a.s. lze vyčíst, že finanční hospodářský výsledek dosahoval ve všech sledovaných obdobích záporných hodnot. První rok 2008 zobrazuje částku -32 913 tis. Kč. Následující rok 2009 činil -23 822 tis. Kč a v roce 2010 částka dosahovala -34 915 tis. Kč. Poslední analyzovaný rok 2011udává hodnotu -34 915 tis. Kč.

Z výkazu zisku a ztráty společnosti ČEDOK a.s je patrné, že mimořádný hospodářský výsledek nebyl ve všech analyzovaných období vykázán. Za velmi důležitou a podstatnou položku výkazu zisku a ztráty považuji výsledek hospodaření za běžné účetní období. Z tabulky je zřejmé, že podnik dosahoval ve všech analyzovaných období zisk. Avšak jeho hodnota měla během let klesající tendenci. V roce 2008 se jeho hodnota pohybovala okolo 43 490 tis. Kč. O rok později v roce 2009 opět jeho hodnota klesla na částku 37 075 tis. Kč. V následujícím roce hodnota výsledku hospodaření za běžné účetní období dosahovala částky 14 009 tis. Kč a poslední analyzovaný rok 2011 tvořil dokonce 4 004 tis. Kč.

54

Tab. 11 Horizontální rozbor výkazu zisku a ztráty ve zkrácené verzi Výkaz zisku a ztráty Čedok, a. s.

I. 1 + II. 1 B. + C. * *

* *** ***

Relativní změna %

Absolutní změna tis. Kč

Položka 2011 2010 2009 2011 2010 2009 Tržby za prodej zboží 100,00 0 -92,06 5 0 -58 Obchodní marže -66,67 50,00 -87,50 -2 1 -14 Tržby za prodej vlastních -9,90 -1,97 -10,46 -309964 -62992 -372909 výrobků a služeb Výkonová spotřeba -8,82 -1,88 -10,70 -255550 -55476 -353831 Přidaná hodnota -23,37 -3,13 -7,36 -54416 -7515 -19092 Osobní náklady -4,31 -4,11 -3,86 -7104 -7064 -6904 Provozní výsl. Hospod. -64,75 -25,93 -25,67 -31857 -17223 -22960 Finanční výsl. Hospod. -138,08 -46,57 27,62 -48212 -11093 9091 Mimořádný výsl. Hospod. 0 0 0 0 0 0 Výsl. Hospod. za úč. Obd. -71,42 -62,21 -14,75 -10005 -23066 -6415 Výsl. Hospod.před zd. -71,68 -66,47 -24,56 -10238 -28316 -13870


Z horizontálního rozboru výkazu zisku a ztráty společnosti ČEDOK a.s. lze vyčíst , že tržby z prodeje vlastních služeb dosáhly v roce 2009 částky 3 192 762 tis. Kč, což je v porovnání s rokem 2008 pokles v relativním vyjádření o 10,46% a v absolutním se jedná o částku 3 72 909 tis. Kč. O rok později v roce 2010 dosáhly tržby z prodeje vlastních služeb částky 3 129 770 tis. Kč, což je v porovnání s rokem 2009 v relativní změně pokles o 1,97% a v absolutní změně o -62 992 tis. Kč, poslední sledovaný rok 2011 dosáhl v absolutním vyjádření změny o 3 09 964 tis. Kč a z hlediska relativní změny došlo k poklesu o 9,90%. Další významnou sledovanou položkou ve výkazu zisku a ztráty je provozní hospodářský výsledek, který se v roce 2009 v absolutní vyjádření změnil oproti roku 2008 o 22 960 tis. Kč a v relativní změně činí pokles o 25,67%. Následující sledovaný rok udává změnu v absolutním porovnání o 17 223 tis. Kč, tedy o 25,93%. Rok 2011 zaznamenal oproti předcházejícímu roku 2010 absolutní změnu o 31 857 tis. Kč, což se projevilo v relativní změně jako pokles o 64,75%. Za důležitou položku lze také považovat finanční výsledek hospodaření, který v roce 2009 dosáhla hodnoty v absolutním vyjádření oproti roku 2008 částky 9 091 tis. Kč, které se v relativním vyjádření projevilo v procentním vyjádření nárůst o 27,62%. Rok 2010 se 55

oproti roku 2009 dostal do poklesu o 11 093 tis. Kč, tedy o 46,57%. Poslední analyzovaný rok se změnil o 48 212 tis. Kč a v relativním vyjádření poklesl o 138,08%. Výsledek hospodaření za účetní období v prvním sledovaném roce dosáhl poklesu v porovnání s rokem 2008 o 6 415 tis. Kč a v relativní změně poklesl o 14,75%. Z dalšího roku 2010 lze vypozorovat, že došlo k poklesu 23 066 tis. Kč (62,21%). Další rok 2011 zaznamenal změnu v relativním vyjádření o 71,42% a 10 005 tis. Kč. Výsledek hospodaření dosáhl v roce 2009 změny o 13870 tis. Kč (24,56%), v roce 2010 činila absolutní změna pokles o 28 316 tis. Kč a v relativním vyjádření tedy pokles o 66,47%. Za rok 2011 činila relativní změna v porovnání s rokem 2010 pokles o 71,68% (absolutní změna o 10 238 tis. Kč).

5.5 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Nyní se budu zabývat vertikálním rozborem účetního výkazu společnosti ČEDOK a.s, kde pomocí vertikální analýzy vyjádřím podíl jednotlivých položek výkazu na celkových výnosech, kde je dáno, že celkové výnosy představují 100%.

Tab. 12 Vertikální rozbor výkazu zisku a ztráty ve zkrácené verzi Položka II. Výkony II. 1 Tržby za prodej vlast. výrobků a služeb B. Výkonová spotřeba + Přidaná hodnota C. Osobní náklady * Provozní výsledek hospodaření * Finanční výsledek hospodaření * Mimořádný výsledek hospodaření *** Výsledek hospodaření za úč. obd. *** Výsledek hospodaření před zdaněním

2011 2010 100.00 % 100.00 % 100.00 % 100.00 % 93,67 % 92,56 % 6,33 % 7,44 % 5,60 % 5,27 % 0,61 % 1,57 % -1,24 % -1,12 % 0,00 % 0,00 % 0,14 % 0,45 % 0,13 % 0,46 %

* Zdroj: vlastní zpracování dle interních podkladů podniku

2009 2008 100.00 % 100.00 % 100.00 % 100.00 % 92,47 % 92,72 % 7,53 % 7,28 % 5,39 % 5,02 % 2,08 % 2,51 % -0,75 % -0,92 % 0,00 % 0,00 % 1,16 % 1,22 % 1,33 % 1,58 %

Z vertikální rozboru výkazu zisku a ztráty analyzovaného podniku Ck ČEDOK a.s., lze 56

vypozorovat, že výkonová spotřeba ve všech sledovaných letech měla proměnlivou tendenci v roce 2008 činila 92,72% a o rok později v roce 2009 nepatrně klesl na 92,47%. Další sledovaný rok 2010 vzrostly na 92,56% a následující rok 2011 se opět zvedly na 93,67%. Lze vypozorovat, že přidaná hodnota tvořila v roce 2008 podíl na celkových výnosech 7,28% a v roce 2009 se nepatrně zvýšila na 7,53%. V roce 2010 měla podíl na celkových výnosech 7,44% a v posledním roce klesl její podíl na 6,33%. Provozní hospodářský výsledek měl za sledovaná období klesající tendenci. V prvním roce 2008 tvořil podíl 2,51% a v posledním roce 2011 pouze 0,61%. Finanční výsledek hospodaření byl ve všech letech záporný. Nejprve tvořil podíl na celkových výnosech -0,92%, v roce 2009 (-0,75%). Následující roky dosahovaly podílu, nejprve rok 2010 (-1,12%) a rok 2011 (-1,24%). Výsledek hospodaření za účetní období měl klesající trend. Počáteční podíl v prvním roce byl 1,22 %, o rok později 2009 se nepatrně snížil na 1,16% a v roce 2010 činil jeho podíl na celkových výnosech 0,45% . Poslední rok 2011 zaznamenal podíl 0,45%. Výsledek hospodaření před zdaněním činil první rok 1,58% podílu na celkových výnosech, v roce 2009 činil 1,33% a v posledních dvou letech byl nejprve 0,46 % (2010) a 0,13% (2011).

57

6 Analýza poměrových ukazatelů V následující kapitole se budu věnovat poměrovým ukazatelům, kde budu uvádět hodnoty pro společnost CK ČEDOK a.s. a to za období od roku 2008 do roku 2011. Analýza bude začínat ukazateli rentability a následně ukazateli likvidity, zadluženosti, a v neposlední řadě ukazatele aktivity. V teoretické části diplomové práce jsem uvedla i ukazatele tržní hodnoty, jelikož je součástí taktéž poměrových ukazatelů, ale v praktické části diplomové práce nelze zmíněný ukazatel spočítat neboť akcie cestovní kanceláře ČEDOK a.s. jsou v listinné podobě na majitele a proto jsou veřejně neobchodovatelné. Zmíněné ukazatele budou počítány ve stejném pořadí, které jsem uvedla v teoretické části diplomové práce. Zjištěné výsledky ukazatelů budou interpretovány v tabulkovém vyjádření.

6.1 Ukazatel rentability Jak bylo uvedeno v teoretické části diplomové práce hodnotí ukazatel rentability výnosnost podniku a jeho složek. Pro zpracování potřebných informací jsem vybrala následující ukazatele jimiž jsou rentabilita aktiv (ROA), vlastního kapitálu (ROE), celkového investovaného kapitálu (ROI) a rentabilita tržeb (ROS). Tab. 13 Ukazatele rentability Ukazatele rentability (výnosnosti)

2008

2009

2010

2011

Rentabilita celkového kapitálu (ROA) 6,98%

6,09%

2,05%

0,59%

Vlastní kapitál (ROE)

11,63%

10,50%

4,30%

1,26%

Celkový investovaný kapitál (ROI)

10,06%

12,49%

3,96%

1,30%

Rentabilita tržeb (ROS)

1,58%

1,33%

0,45%

0,14%


Výše znázorněná tabulka odráží hodnoty jednotlivých ukazatelů v rozmezí čtyř sledovaných let. Výnosnost (rentabilita) Ck ČEDOK a.s. je z jednou z nejvýznamnějších položek celé finanční analýzy. Lze konstatovat, že všechny výsledné hodnoty jsou kladné po celou dobu sledovaného období což, je velmi pozitivní, protože to svědčí o ziskovosti firmy. Výnosnost celkového kapitálu a tržeb vykazují podobný vývoj – v podobě klesajících hodnot.

58

Z tabulky je patrné, že v roce 2008 a 2009 rentabilita celkového kapitálu dosahovala poměrně vysokých hodnot. Od roku 2009 lze sledovat sníženi celkového výsledku hospodaření tržeb a celkového kapitálu společnosti. Tento pokles byl výrazně ovlivněn prohlubující se hospodářskou recesí, která vyvolala nepokoje v některých zemích EU, zejména v Řecku a na Blízkém Východu. To mělo za následek pokles poptávky v odvětví, což se výrazným způsobem podepsalo na finanční situaci řady cestovních kanceláří, které směřují svoji nabídku právě do těchto destinací. Hodnoty rentability celkového kapitálu vykazují mírně rostoucí tendenci a od roku 2009 vyjadřují klesající trend. To je především způsobeno tím, že Ck ČEDOK a.s. snižuje provozní ziskové marže a obrat celkových aktiv.

Rentabilita vlastního kapitálu během čtyř sledovaných let vykazuje klesající trend a to zejména kvůli významnému růstu hodnot vlastního kapitálu, který je ve jmenovateli tohoto poměrového ukazatele. Za jeden z dalších důvodů poklesu rentability vlastního kapitálu můžeme uvést mírný pokles využívání cizích zdrojů zejména v roce 2011. Vzhledem k tomu, že společnost vykazuje kladné hodnoty výnosnosti a s ohledem na rozvoj, především rentability celkových aktiv a tržeb můžeme konstatovat, že vývoj se ubíral až do roku 2010 správným směrem a však od roku 2011, je patrný pokles u obou hodnot výnosnosti právě z

důvodu nepříznivých efektů hospodářské krize. V posledním

sledovaném roce 2011 si Ck nedokázala udržet slušnou výši výnosnosti.

Rentabilita tržeb Ck ČEDOK a.s má za jednotlivá sledovaná období klesající vývoj. To je především zapříčiněno následky hospodářské recese, která výrazně ovlivnila odvětví cestovního ruchu. Propad rentability tržeb není o tolik významný a to z toho důvodu, že v roce 2011 firma prodávala především své zájezdy last – minute, což se kladně odráželo v tržbách, ale nijak významně na zisku podniku. Obecně výsledek rentability tržeb (ROS) můžeme označit a považovat za průměrný.

59

6.2 Ukazatel likvidity Ukazatel likvidity podniku vyjadřuje to, jak je podnik schopný uhradit včas všechny svoje závazky. Součástí likvidity jsou ukazatele běžné likvidity, pohotové likvidity a okamžité likvidity. Tab. 14 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity

2008

2009

2010

2011

Běžná likvidita Current Ratio

1,27

1,29

1,28

1,33

Pohotová likvidita Acid Test

1,25

1,26

1,25

1,30

Hotovostní likvidita Cash Ratio

0,28

0,15

0,13

0,14


Běžná likvidita během analyzovaného období vzrostla z hodnoty 1,27 v roce 2008 na hodnotu v roce 2011, kdy dosahovala 1,33. Minimální hodnota byla dosažena v roce 2008, kdy hodnota činila 1,27. Uvedená nízká hodnota udává, že dlouhodobé zdroje kryjí pouze malou část oběžného majetku a podnik v podstatě nevyužívá pro financování svého majetku zdroje, které by mu poskytla banka za jistou úrokovou sazbu. V následujícím roce 2009 hodnota vzrostla oproti předcházejícímu roku z 1,27 na 1,29 a v roce 2010 se mírně snížila na 1,28. Z uvedené tabulky je zřejmé, že má hodnota v posledním roce vzrostla na 1,33. Je také zřejmé, že uvedené hodnoty nedosahují optimálního rozmezí, což je dáno tím, že se společnost snaží zrealizovat vyšší výnos za cenu vyššího rizika. Následkem takového jednání může být to, že se podnik v budoucnosti může dostat do platební neschopnosti.

Pohotová likvidita je podobná s likviditou běžnou, jelikož obě likvidity dosahují podobných hodnot, což znamená, že zásoby společnosti jsou minimální. Pohotová likvidita ve sledovaném období měla v roce 2008 hodnotu 1,25. V nadcházejícím roce 2009 se hodnota pohotové likvidity zvýšila 1,26 a v dalším roce 2010 opět klesla na hodnotu 1,25. Poslední sledovaný rok 2011 dosahoval nejvyšší hodnoty 1,30.

60

Hotovostní likvidita měla v analyzovaném období největší hodnotu v roce 2008 a to 0,28. V následujícím roce 2009 hodnota klesla oproti předcházejícímu roku na 0,15 a v roce 2010 na hodnotu 0,13. Poslední analyzovaný rok 2011 udává hodnotu 0,14.

6.3 Ukazatel zadluženosti Ukazatel zadluženosti pomáhá společnosti naleznout optimální kapitálovou strukturu. Pro výpočet zadluženosti použiji ukazatele celkové zadluženosti, samofinancování a úrokového krytí. Tab. 15 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti

2008

2009

2010

2011

Celková zadluženost (Debt Ratio) 53,49% 49,06% 52,95% 53,76% Koeficient samofinancování (Equity Ratio) 46,21 % 50,47 % 46,77 % 46,21 % Úrokové krytí 973,6

167,71

22,81

16,31


Ukazatel celkové zadluženosti nebo-li věřitelského rizika dosahoval nejnižší hodnoty v roce 2009 a to 49,06%. V následujících letech měl ukazatel rostoucí tendenci, kdy se podíl cizího kapitálu na aktivech zvýšil. V roce 2010 dosahovala hodnota celkové zadluženosti 52,95% a v roce 2011 se hodnota zadlužení zvýšila na 53,76%. Celkové lze říci, že se podíl cizího kapitálu na aktivech od roku 2009 zvyšuje.

Koeficient zadluženosti, který vyjadřuje finanční stabilitu a samostatnosti firmy nám ve výše uvedené tabulce udává, že podíl vlastního kapitálu v roce 2008 činil 46.21 %. V roce 2009 se podíl vlastního kapitálu oproti předcházejícímu roku zvýšil a dosáhl hodnoty 50.47 %. V následujících sledovaných obdobích byl poměr vlastního jmění a cizího kapitálu skoro stejný. V roce 2011 došlo k nepatrnému snížení oproti roku 2010.

Údaje uvedené a vypočítané v řádku úrokového krytí nám jasně říkají, že v roce 2008 je

61

hodnota úrokového kryti nejvyšší a to 973,6. Zmíněný ukazatel lze vyjádřit, tak že jsou nákladové úroky 973,6 X kryté ziskem. Tento ukazatel lze také vyjádřit tím způsobem, že 1 Kč zisku připadá na 1/ 975 Kč nákladového úroku. Oproti roku 2008 je zřejmé, že se ukazatel úrokového krytí v roce 2009 výrazně snížil a to na hodnotu 167,71. Tak výrazný pokles byl způsoben vysokým nárůstem nákladových úroků o 338%. V následujících sledovaných období měl ukazatel úrokového krytí klesající tendenci. V roce 2010 činila hodnota 22,81 a v roce 2011 činila 16,31.

6.4 Ukazatel aktivity Pomocí ukazatelů aktivity můžeme vyjádřit a kontrolovat počet obrátek nebo dobu obratu aktiv a pasiv analyzovaného podniku. Mezi vybrané ukazatele, pomocí nichž budu hodnoty zkoumat patří obrat celkových aktiv, obrat dlouhodobého majetku, obrat zásob, doba obratu zásob, doba obratu pohledávek a v neposlední řadě doba obratu závazků. Tab. 16 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity

2008

2009

2010

2011

Obrat celkových aktiv

4,4

4,56

4,5

4,12

Obrat dlouhodobého majetku

15

14,38

16,52

15,72

Obrat zásob

580,87

511,49

459,92

391,74

Doba obratu zásob (dny)

0,61

0,7

0,78

0,91

Doba obratu pohledávek (dny)

32,0

30,9

29,9

37,4

Doba obratu závazků (dny)

42,0

37,1

36,6

40,9


V analyzovaném období měl obrat celkových aktiv v roce 2008 hodnotu 4,4 a o rok později v roce 2009 se hodnota celkových aktiv zvýšila na 4,56. O rok později v roce 2010 došlo k nepatrnému poklesu na hodnotu 4,50. V posledním analyzovaném roce lze vyčíst, že hodnota celkových aktiv klesla na 4,12. Z uvedené tabulky je patrné, že všechny analyzované roky dosahovaly hodnoty větší než je minimální doporučená hodnota 1, což je považováno pro podnik jako pozitivum, jelikož odborné literatury uvádějí, že hodnota by neměla klesnout pod číslo 1. 62

Obrat dlouhodobého majetku nám říká, zda podnik efektivně využívá svá stálá aktiva. Ze zjištěných údajů vyplývá, že hodnoty ve sledovaných obdobích měly proměnlivou tendenci. V roce 2008 byla hodnota 15 a v následujícím roce 2009 klesla hodnota využívání stálých aktiv na 14,38. V následujícím roce se hodnota využívání stálých aktiv zvýšila na 16,52 a v poslední roce klesla na 15,72. Z uvedené rozvahy je lze vyčíst, že společnost ČEDOK a.s nedisponuje příliš velkým množstvím zásob a lze říci, že zásoby jsou pro hospodaření cestovní kanceláře nepodstatné. Proto můžeme uvést, že ,,tento ukazatel nemá větší vypovídací schopnost pro posouzení hospodaření a aktivity ČEDOKU a.s“.19

Obrat zásob během sledovaného období měl neustále klesající tendenci. V roce 2008 dosahoval hodnoty 580,87 a v posledním sledovaném období činila hodnota 391,74. Co se týče doby obratu zásob, je z tabulky patrné, že ve sledovaných letech docházelo k nárůstu doby obratu zásob.

Doba obratu pohledávek nám říká, za jak dlouhou dobu splácí odběratelé své závazky, které mají vůči společnosti. V uvedeném řádku doby obratu nám tabulka jasně ukazuje, že se od roku 2008 do roku 2010 doba obratu snižovala. Zatímco v roce 2008 činila 32 dnů v roce 2010 klesla na 29,9 dnů. Nejvyšší hodnoty dosahovala v roce 2011, kdy se počet dnů vyšplhal na 37,4.

Dalším a zároveň posledním ukazatelem aktivity je doba splatnosti závazků, určující jaká je naše platební morálka ve vztahu vůči našim věřitelům. Z výše uvedené tabulku je patrné, že se doba od roku 2008 do roku 2010 snižovala a následně v roce 2011 opět vzrostla na 40,9 dnů.

19 ŠRÁMEK, P. Finanční analýza podniku cestovního ruchu. [Diplomová práce.] Praha : VŠE, 2007. s. 58

63

7 Analýza bonitních a bankrotních modelů Pro to, abych mohla kompletně zanalyzovat finanční situaci společnosti ČEDOK a. s., budu se v následující kapitole věnovat především bonitním a bankrotním modelům, pomocí nichž bude finanční analýza kompletní. Nejprve se v této kapitole diplomové práce zaměřím na bonitní model, kde jsem si zvolila Kralickův Quick test, který budu aplikovat na analyzovaný podnik ČEDOK a.s.. V další řadě se budu dále zabývat bankrotními modely, kde jsem si zvolila dva bankrotní modely, jimiž jsou tzv. INDEX IN 05 a Tafflerův model, pomocí nichž zjistím, jak si podnik vede.

7.1 Bonitní model - Kralickův Quick test Jak jsem uvedla již v teoretické části této diplomové práce, lze považovat Kralickův Quick test za jeden z nejznámějších a nejpoužívanějších bonitních modelů, který ohodnocuje finanční stabilitu a výnosovou situaci podniku a to prostřednictvím jistého bodového ohodnocení daných ukazatelů tvořených ze čtyř základních oblastí analýzy, mezi něž patří jednak ukazatel stability, likvidity, rentability a v neposlední řadě ukazatel výsledku hospodaření. V následující níže mnou interpretované tabulce jsem uvedla přehlednou tabulku tzv. Kralickova Quick testu (Kralikův rychlý test), do které jsem zanesla všechny potřebné a zjíštěné údaje i informace a podle, které jsem zachytila bodové hodnocení daných ukazatelů a zároveň zobrazila jejich výsledné hodnocení, díky němuž jsem zjistila, jak si analyzovaný podnik ČEDOK a.s ve sledovaných obdobích 2008 - 2011 vede. Tab. 17 Kralickův Quick test Ukazatel R1 Kvóta vlastního kapitálu

R2 Doba splácení dluhu z CF v letech

R3 Cash flow v

Konstrukce ukazatele Hodnocen Body í Vlastní kapitál / Celková 0,3 a více Aktiva 0,2 – 0,3 0,1 – 0,2 0,0 – 0,1 0,0 a méně Cizí zdroje – Kr. Fin. majetek) / Bilanč. Cash Flow

Cash flow/ tržby

64

Hodnocení

Body

4 3 2 1 0

2008

0,462

4

2009

0,504

4

2010

0,467

4

2011

0,462

4

3 a méně 3-5 5 – 12 12 - 30 30 a více

4 3 2 1 0

2008

2,81

4

2009

3,78

3

2010

5,22

2

2011

20,33

1

0,15 a více

4

2008

0,06

1

tržbách v%

R4 ROA rentabilita celkového kapitálu

Celkové hodnocení

EBIT/Celková aktiva

Velmi dobrý podnik Dobrý podnik Střední podnik Špatný podnik

0,12 – 0,15 0,08 – 0,12 0,00 – 0,08 0,00 a méně

3 2 1 0

2009

0,02

1

2010

0,01

1

2011

0,005

1

0,1 a více 0,08 – 1 0,05 – 0,08 0,00 – 0,05 0,00 a méně

4 3 2 1

2008

0,06

2

2009

0,06

2

2010

0,02

1

2011

0,005

0

3 body a více 2 – 3 body 1 – 2 body 1 bod a méně

0

Výpočet: R1+R2+R3+R 4 4


Tab. 18 Interpretace celkového hodnocení podniku ČEDOK a.s . Položka

2008

2009

2010

2011

R1

4

4

4

4

R2

4

3

2

1

R3

1

1

1

1

R4

2

2

1

0

2,75

2,25

2

1,5

CELKEM

Zdroj: vlastní výpočty

Dle výše uvedených hodnot, které podnik získal za jednotlivá sledovaná období lze říci, že v prvních dvou letech 2008 – 2009 dosahoval podnik hodnot větších než 2, což lze definovat jako dobře vedoucí si podnik. V roce 2010 dosáhl podnik hodnoty 2, což je možné pořád definovat jako podnik na dobré úrovni. Změna však nastala v posledním analyzovaném roce 2011, kdy hodnota dle Kralickova Quick testu klesla na 1,5, což je možné zařadit dle Kralickova hodnocení na středně vedoucí si podnik.

7.2 Bankrotní model – INDEX IN05 Z mnou interpretovaných informací v teoretické části diplomové práce v kapitole 3, je zřejmé, že nejvhodnější model pro podniky působící na českém trhu je bankrotní model INDEX IN05. Proto se budu v následující subkapitole věnovat právě jemu a v níže 65

uvedené tabulce budu interpretovat zjištěné výsledky. Proto, abych mohla vypočítat hodnoty INDEXU IN05, budu vycházet z rovnice výpočtu INDEXU IN05, která se skládá z několika jednotlivých koeficientů, zabývající se oblastmi finančního řízení podniku. Rovnice potřebná pro výpočet: IN05 = 0,13 x AKT + 0,04 x ZUD + 3,97 x ZUD + 0,21 x T + 0,09 x OAKT CK

N

AKT

AKT

KD

Tab. 19 Výpočet INDEXU IN05 Hodnota Ukazatel

Součin

2008 2009 2010 2011 Váha 2008 2009 2010 2011

Aktiva celkem/cizí kapitál

1,86

2,03 1,88 1,86

EBIT/nákladové úroky 973,6 167,7 22,8 5,35

0,13

0,24 0,26 0,24 0,24

0,04 38,94 6,70 0,91 0,21

EBIT/aktiva celkem

0,069 0,060 0,02 0,005 3,97

0,27 0,24 0,08 0,02

Tržby/aktiva celkem

4,40

4,56 4,50 4,12

0,21

0,92 0,95 0,94 0,86

Oběžná aktiva/kr. dluhy

1,26

1,28 1,27 1,32

0,09

0,11 0,11 0,11 0,11

CELKEM

40,48 8,26 2,28 1,44


Z vypočítaných a uvedených hodnot je patrné, že hodnota INDEXU IN05 velmi kolísá. V prvním analyzovaném roce dosahuje hodnota INDEXU IN05 40,48, ale od roku 2009 je to podstatně méně. Hlavní příčinou jsou nákladové úroky v jednotlivých analyzovaných obdobích. V roce 2008 činily nákladové úroky 58 tis. Kč. a v roce 2009 se jejich hodnota zvýšila na 254 tis. Kč., čímž se v procentech zvýšila o 338%, díky čemuž INDEX IN05, klesl na 8,26. V dalších analyzovaných obdobích měly hodnoty neustále klesající tendenci. V roce 2010 byla hodnota INDEXU IN05 2,28 a v roce 2011 klesla dokonce na 1,44. Tab. 20 Vyhodnocení INDEXU IN05 Podnik

Hodnota INDEXU IN05

2008

2009

2010

Prosperující

nad 1,6

40,48

8,26

2,28

Šedá zóna

mezi 1,6 a 0,9

Bankrotující

pod 0,9

2011 1,44


66

Graf 11 INDEX IN05

Hodnota

INDEX IN05 50 40 30 20 10 0 2008

Spodní hranice podniku tvořící hodnotu Horní hranice podniku směřující k banrotu INDEX IN05 2009

2010

2011

Čas


Ze zjištěných výsledků je zřejmé, že první tři analyzované roky měl podnik ČEDOK a.s vyšší hodnotu než 1,60 a tudíž lze říci, že podnik s 92% nezkrachuje a s 95% vytvářel hodnotu a byl prosperující. V roce 2011 se však společnost dostala to tzv. Šedé zóny, kde můžeme říci, že podnik má 50% pravděpodobnost, že zkrachuje, ale zároveň má 70% pravděpodobnost že bude tvořit hodnotu. Je však možné tvrdit, že ani v jednom analyzovaném období se podnik nedostal pod hodnotu 0,9 a nespěl k bankrotu.

7.3 Bankrotní model – Tafflerův model Posledním bankrotním modelem, který budu aplikovat na analyzovaný podnik ČEDOK a.s., je tzv. Tafflerův model. Při výpočtu bankrotního modelu budu vycházet z Tafflerovy rovnice, která zahrnuje oproti předešlým modelům pouze čtyři ukazatele. Z = 0, 53 * R1 + 0,13 * R2 + 0,18 * R3 + 0,16 * R4 Tab. 21 Výpočet Tafflerova modelu Váha Ukazatel R1 zisk před

Hodnota 2008

2009

2010

2011

0, 53 0,135 0,071 0,129 0,068 0,04 0,021 0,01 0,005

zdaněním / kr. závazky R2 oběžná aktiva / cizí

0,13

1,22

0,15

1,23

0,15 1,10 0,14 1,15 0,14

0,18

0,51

0,09

0,47

0,08 0,45 0,08 0,46 0,08

kapitál R3 krátkodobé

67

závazky / celková aktiva R4 tržby celkem /

0,16

4,40

0,7

4,56

0,72 4,50 0,72 4,12 0,65

celková aktiva CELKEM

1,01

1,01

0,96

0,87


Tab. 22 Interpretace výsledků dle Tafflerova hodnocení Situace

2008

2009

2010

Z > 0,3

1,01

1,01

0,96

Z < 0,2

-

-

-

2011 Hodnocení 0,87 Malá pravděpodobnost bankrotu -

S vyšší pravděpodobností lze očekávat bankrot


Graf 12 Výsledky hodnocení podniku dle Tafflerova modelu

Výhodnocení dle Tafflerova modelu

1,2 1

Malá pravděpodobnosti bankrotu

0,8

Vyšší pravděpodobnost bankrotu

0,6

Vyhodnocení podniku ČEDOK a.s.

0,4 0,2 0 2008

2009

2010

2011


Z výše uvedené a vypočítané tabulky dle Tafflerova modelu je zřejmé, že všechny analyzované roky společnosti ČEDOK a. s. můžeme považovat za uspokojivé, jelikož všechny získané hodnoty za jednotlivá období ukazují hodnoty vyšší než 0,3, což dle Tafflerova hodnocení vypovídá o malé pravděpodobnosti bankrotu podniku. Z tabulky je zřejmé, že hodnoty byly pro rok 2008 a 2009 na stejné úrovní a v dalších letech došlo k jejich nepatrnému poklesu. V roce 2010 činila hodnota 0,96 a o rok později nepatrně klesla o 0,09 na hodnotu 0,87.

68

Návrhová část

8 Výsledky finanční analýzy Ck ČEDOK a.s. Na základě zpracování finanční analýzy společnosti Ck ČEDOK a.s., bylo zjištěno, že se podniku v roce 2011 začaly zhoršovat finanční ukazatele, oproti předchozím letům, proto by společnost neměla v tomto klesajícím trendu pokračovat a v příštích letech by měla alespoň dosáhnout podobných výsledků finančních ukazatelů, které společnost vykázala v roce 2008. Cestovní kancelář za celé období dosahuje nízkých hodnot ukazatelů likvidity, jejíž dobré výsledky jsou předpokladem solventnosti. Společnost musí snížit své krátkodobé závazky při zachování stavu oběžných aktiv a zlepšit tak dosahovaných hodnot likvidity. Z hlediska okamžité likvidity by měla společnost navýšit finanční prostředky, zejména peníze na bankovních účtech, v případě dobře vypracovaného plánu cash flow. Z hlediska rentability by společnost měla zvýšit svůj hospodářský výsledek. Toho dosáhne růstem objemu tržeb a minimalizací nákladů. Společnosti se sice dařilo postupně snižovat náklady, ale přitom klesaly i tržby. Proto by se měla zaměřit nejvíce na snížení například provozních nákladů a zvýšení tržeb z prodeje vlastních výrobků, které představují dominantní část výkazu zisku a ztráty společnosti. Z hlediska aktivity se společnost v roce 2011 vedla velmi dobře, v tomto ohledu by měla společnost zachovat tuto strategii a snažit se ji udržet. Ukazatele aktivity může neustále zvyšovat, zachováním stavu zásob pohledávek i závazků při současném zvýšení celkových tržeb. Doba inkasa pohledávek je kratší, než doba obratu závazků, což pomáhá společnosti získat dříve peněžní prostředky od dlužníků a použít je tak na splacení svých závazků. Z hlediska zadluženosti by společnost měla snížit krátkodobé závazky, které představují největší část cizích zdrojů a zvýšit hospodářský výsledek, který je součástí vlastního kapitálu a zvyšuje tak i ukazatel úrokového krytí. Společnost by se měla soustředit na hledání úspor uvnitř podniku, zvýšit produktivitu a odhalit plýtvání zdroji. Obrat celkových aktiv sledovaného podniku vyšel ve všech pěti letech vyšší než jedna, z čehož vyplývá, že má dostatečnou majetkovou vybavenost. Pro shrnutí k zásobám je možno říci, že firma využívala své zásoby nejintenzivněji v roce 2009, neboť obratovost byla nejvyšší a doba obratu nejkratší . Dle vypočítaného Kralickova Quick testu bylo zjištěno, že v prvních třech letech 2008 – 2010

69

byl podnik na dobře vedoucí si úrovni. Poslední sledovaný rok však nastala změna a podnik se zařadil na tzv. středně vedoucí si podnik. INDEX IN05 ukázal, že po dobu třech let podnik dosahoval uspokojivé situace, čímž se zařadil do prosperující zóny. Ke změně došlo pouze v roce 2011, kdy se podnik dostal do tzv. šedé zóny. Pro ověření finanční stability podniku jsme využila také výpočtu Tafflerova modelu, který odhalil stabilní situaci podniku.

8.1 Návrh Základním cílem této subkapitoly je na základě předchozích výsledků provést zhodnocení celkové finanční situace Ck ČEDOK a.s. v jednotlivých letech (2008 – 2011) a navrhnout doporučení, která by mohla být pro tuto společnost přínosem. Obecně, lze říci, že finanční situace analyzované Ck ČEDOK a.s je v pořádku. Hodnoty poměrových ukazatelů vycházely v rámci možností dle doporučených hodnot, ale samozřejmě docházelo i k odchylkám. Výsledky zjištěné pomocí těchto ukazatelů jsou popsány v následujících odstavcích.

Zjištěné odchylky: 1. nízká běžná a hotovostní likvidita 2. nízká rentabilita 3. vysoká zadluženost

Doporučená opatření: 1. zvyšování hotovostní likvidity a běžné likvidity podniku 2. zvyšování rentability, jelikož v tomto kontextu platí jednoduché pravidlo, čim vyšší rentabilita, tím je to pro podnik lepší 3. snižování celkové zadluženosti podniku

70

8.2 Likvidita hotovostní Tento ukazatel vyjadřuje okamžitou platební schopnost podniku, tj. likviditu 1. stupně. Jde v podstatě o solventnost. Okamžitou likviditu, lze považovat za přiměřenou, když se hodnota ukazatele pohybuje mezi 0,2 až 0,8, tj. na l Kč běžných závazků by mělo připadat asi 80 haléřů finančního majetku. Ukazatel charakterizuje schopnost podniku krýt svými peněžními prostředky své běžné potřeby. Jde o tzv. placení Cash (hotovými penězi). Likvidita l. stupně je zajištěna, představují-li likvidní prostředky ke krátkodobým závazkům poměr 1 : 5 (0,2). Za optimální vývoj lze považovat rozpětí 0,2 – 0,5. Problém s likviditou signalizuje ukazatel likvidity prvního stupně, jehož hodnota se v průběhu let 2008 - 2011 pohybovala výrazně pod doporučeným minimem (s výjimkou roku 2009, kdy hodnota dosahovala 0,8). Nejhůř na tom byl podnik z tohoto hlediska v roce 2010, kdy hodnoty ostatních ukazatelů likvidity také klesly o několik procent. Likvidita prvního stupně totiž znamená, že je podnik schopen okamžitě splatit veškeré krátkodobé závazky. To Ck ČEDOK a.s. splňovala pouze v roce 2010. Pro zlepšení této situace lze doporučit zvýšení krátkodobého finančního majetku, který by zajistil tuto likviditu.

8.3 Likvidita běžná Tento ukazatel, tj. likvidita 2. stupně by měl dosahovat hodnoty 1 až 1,5, tj. na l Kč běžných závazků by měla připadat l až 1,50 Kč pohotového oběžného majetku. Za přijatelný výsledek lze považovat vývoj ukazatele, pokud je větší než 1,5. Na základě údajů, které jsou uvedené v tabulce 14, lze vyčíst, že hodnoty běžné likvidity za sledovaná období jsou nižší, než je doporučovaný průměr. V letech 2010 a 2011 se však hodnota tohoto ukazatele dostala pod hranici 0,2, což znamená, že společnost nemá dost pohotových peněžních prostředků na splacení svých krátkodobých závazků. V tomto kontextu doporučují zlepšit hodnotu běžné likvidity. Toho lze dosáhnout snížením krátkodobých závazků, které v roce 2011 činily 46,83% na celkové výši cizích zdrojů. Hodnota krátkodobých závazků je ve firmě značná a její snížení dokáže zvýšit běžnou likviditu na uspokojující stav.

71

8.4 Likvidita pohotová V Ck ČEDOK a.s. dosahovala pohotová likvidita relativně vysokých hodnot, takže z pohledu těchto ukazatelů nebyl za sledované období problém s platební neschopností. Nejvyšších hodnot dosahovaly ukazatele v roce 2011, což bylo způsobeno výrazným nárůstem krátkodobých pohledávek.

8.5 Rentabilita Obecně ukazatele rentability za sledované roky 2008 - 2011 vykazují klesající tendenci. Obecně lze jako hlavní důvod poklesu uvést, snížení zisku i ostatních sledovaných hodnot (tržby, vlastní i cizí zdroje).

8.5.1 Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Rentabilita celkového kapitálu za sledovaná období dosahovala nejvyšších hodnot v letech 2008 a 2009, v roce 2011 ROA dosáhla kritické hranice – 0,59 %. Tuto situaci lze objasnit tím, že od roku 2008 se neustále snižuje zisk cestovní kanceláře. Hlavním cílem jakéhokoliv podniku je zvyšování jeho tržní hodnoty a to prostřednictvím dosažení zisku. Problém hodnoty zisků a současně i rentability je hlavním problémem, s nímž se Ck ČEDOK a.s v dnešní době potýká. Zvyšovat zisk je možné dvěma způsoby – snížit náklady i zvýšit výnosy, resp. kombinace obojího. Jelikož náklady podniku v roce 2011 nerostou, ba naopak došlo k jejich snížení, lze předpokládat, že v podniku se na jejich postupném snižování již pracuje.

a) Snižování nákladů Zvýšení zisku je zakotveno v návrhu co největšího snížení nákladů podniku. Zde vidím možnost zejména ve snížení nákladů na provoz některých poboček Ck ČEDOK a.s, dále například v omezení nárůstu mezd a jiných zaměstnaneckých benefitů, například ve formě luxusních služebních automobilů a možností jejich soukromého užití. Zvýšení výnosů pak spatřuji v tvorbě nových produktů cestovního ruchu. Přínosem daného návrhu je především 72

využití tržních příležitostí přispívajících k rozvoji firmy a s nárůstem tržeb předpokládané zvýšení zisku, nevýhodou je nelehké dosažení nárůstu tržeb. Tato strategie by tak měla být spojena s méně výrazným průběhem současné recese. Za předpokladu, že nedojde vlivem prohlubující se nebo dlouhotrvající hospodářské recese k výraznému zhoršení podmínek, odhaduji aktuální možnosti zvýšení tržeb na 15 i více procent. Jiným způsobem, jak ušetřit, je také vyjednání si dobrých obchodních podmínek se svými dodavateli (cestovními agenturami). Nejprve si tedy vedení podniku musí vyhledat, kdo z možných dodavatelů je schopen dodávat potřebné služby nejlevněji, ale zároveň za předpokladu vysoké kvality a posléze se s těmito dodavateli domluvit o dlouhodobé spolupráci.

b) Zvyšování tržeb K vyšším tržbám lze přispět například prodejem za nižší ceny, což přispěje k vyššímu podílu prodejů v režimu last – minute. V odvětví cestovního ruchu je výše tržeb velice závislá na sezonních výkyvech. Proti sezonním výkyvům je možné se částečně bránit tím, že podnik může prodávat své baličky v nižší cenové relaci. Současně je však, co se týče sezónních výkyvů (resp. výkyvů tržeb obecně – v průběhu měsíce, týdne) nutné si uvědomit, že jim nelze úplně podcházet. Situace, kdy zákazník nenavštívil náš podnik, nemusí vždy znamenat, že navštívil konkurenci. Možnost volby mezi několika alternativami má totiž zákazník pouze za předpokladu, že disponuje peněžní částkou určité výše. A v určitých obdobích roku s ní opravdu disponovat nemusí.

c) Udržování ceny balíčků Dosáhnout vyšších tržeb lze pomocí zvýšení cen na služby/balíčky služeb. Nicméně, je nutné si uvědomit, že vyšší cena musí odpovídat i nabízenému objemu služeb. V dané situaci však existuje hrozba, že zákazníci na tyto změny nebudou připraveni (neochota zaplatit vyšší cenu). Návrhové řešení v tomto kontextu spočívá v tom, že podnik si může zajistit vyšší zisky za předpokladu vyšší ceny, avšak v rámci rozšíření objemu služeb. V případě, že podnik zvýší cenu při stejné soustavě služby, existuje hrozba v poklesu stávající a potenciální klientely.

73

d) Zvýšení tržeb prostřednictvím snížení hodnoty aktiv Odstraněním problému s klesající výkonností a vysokou vázaností aktiv je možné snížením příliš vysoké hodnoty aktiv. V první řadě by mělo být omezení málo produktivních investic, jako jsou další investice do školicího střediska a ostatních nemovitostí a případné rozšiřování provozních kapacit pro potřeby dceřiné cestovní kanceláře se sídlem na Slovensku. Tyto aktivity jsou velmi málo rentabilní. Samotné snížení hodnoty aktiv je vhodné spojit s výplatou nerozděleného zisku společníkovi. Výhodou tohoto návrhu je, že v případě potřeby, existuje možnost získat odčerpané prostředky zpět přímo od společníka nebo z cizích zdrojů. Dále by společnost nebyla zatížena odpisy a udržovacími náklady tohoto majetku. Určitým úskalím by mohla být neochota společníka (jednatele), který těmito méně rentabilními aktivitami sleduje zmíněné nefinanční cíle. Tato strategie je vhodná zejména v případě méně příznivého vývoje celkové ekonomické situace nebo v případě velmi výrazné krize, kde by převod, respektive prodej nevyužitého majetku byl vhodným řešením.

8.5.2 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Relativně jednoduchým řešením nízké rentability vlastního kapitálu by bylo její zvýšení prostřednictvím převodu části nerozděleného zisku na závazek (například ke společníkovi). Tím by se přetransformoval vlastní kapitál na cizí a rentabilita vlastního kapitálu by se zvýšila. Tento závazek by mohl být dlouhodobého charakteru, čímž by nenarušil krátkodobou stabilitu společnosti ani vázanost aktiv. Rentabilita vlastního kapitálu byla za sledované období výrazněji v podprůměru. Splňuje však kritérium o převýšení výnosu z bezrizikové investice.

8.5.3 Rentabilita tržeb (ROS) Nižších hodnot než oborový průměr dosahovala i rentabilita tržeb. U tohoto ukazatele byl rozdíl o něco výraznější a CK Čedok s.r.o. by se měla na tuto oblast zaměřit podrobněji, zjistit příčiny a pokusit se je odstranit. To potvrzuje také ukazatel ziskové marže, který také výrazněji zaostává za oborovým průměrem.

74

8.6 Snižování celkové zadluženosti Je nutné poznamenat, že věřitelé a vlastníci mají rozdílný zájem na míře zadluženosti. Věřitelé mají zájem na nižší míře zadluženosti, protože ta poskytuje větší jistotu, že v případě likvidity podniku budou jejich pohledávky uspokojeny. Vlastníci mají taktéž zájem na vyšší zadluženosti, protože ta zvyšuje výnosnost jejich kapitálu. Velká míra zadluženosti vychází z přílišného užívání cizích zdrojů. Zadluženost Ck ČEDOK a.s. se pohybuje v rozmezí 53%., kdy nejnižší hodnoty byly zaznamenány v roce 2009 – 49,06%. Firma by měla snížit využívání cizích zdrojů (krátkodobých) nebo zvýšit využívání vlastních zdrojů. Zvýšení používání vlastních zdrojů povede i ke zvýšení koeficientu samofinancování. Zadluženost Ck ČEDOK a.s je relativně vysoká, jelikož přesahuje doporučenou hodnotu 35%, doporučovala bych proto vedení společnosti, alespoň trochu zredukovat podíl cizího kapitálu. Na druhou stranu podle ukazatelů úrokového krytí, lze, ale soudit, že finanční páka v podniku nefunguje a cizí kapitál tak nepřináší dodatečný zisk, který bude schopen pokrýt všechny nákladové úroky.

75

Závěr Tato diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení a diagnózu finančního zdraví vybrané cestovní kanceláře. Za zkoumaný objekt jsem zvolila Ck ČEDOK. a.s.. Hlavním cílem této diplomové práce bylo primárně zjistit finanční stabilitu Cestovní kanceláře Ck ČEDOK a.s. a to na základě provedení finanční analýzy. Při zpracování analytické části jsem vycházela ze čtyř po sobě jdoucích účetních obdobích 2008 – 2011. V rámci dosažení naplnění cíle diplomové práce byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza, která vycházela z toho, že CK Čedok je blízká bankrotu nebyla potvrzena, jelikož provedení finanční analýzy poskytuje v dnešní době údaje o stabilní situaci podniku. Co se týče druhé hypotézy, tak ta byla potvrzena, navíc v návrhové části diplomové práce, jsou uvedeny doporučení vztahující se k dané hypotéze.

Pro pochopení dané problematiky, v teoretické části jsem se věnovala nejdůležitějším pojmům pocházející z oblasti finanční analýzy. A tak lze konstatovat, že finanční analýza pomáhá v mnohém vysvětlit pozici a chování určitého podniku a proto ji lže považovat za hlavní nástroj finančního řízení podniku. Je také zřejmé, že všechna uvedená data podniku musí být správná a prokazatelná, poněvadž případné nedostatky a omyly by mohly mít pro podnik negativní dopad. Jako první jsem se zabývala základní problematikou finanční analýzy, která zahrnovala jednotlivé pojmy a jednotlivé poměrové ukazatele finanční analýzy. V poslední části teoretické práce jsem definovala bonitní a bankrotní modely.

V analytické části diplomové práce jsem zpočátku představila samotnou společnost a dále jsem aplikovala mnou vybrané metody, které byly aplikovány v analytické části této diplomové práce na mnou vybraný podnik Ck ČEDOK a.s. Abych mohla zjistit vývoj a současný stav finanční situace podniku zvolila jsem nejrůznější vybrané metody finanční analýzy, které zahrnovaly analýzu poměrových ukazatelů a následně jsem na podnik aplikovala i analýzu bonitních a bankrotních ukazatelů zahrnující Kralickův Quick test, INDEX IN05 a Tafflerův model. Finanční analýza mnou zvoleného podniku byla zpracována za roky 2008 – 2011. K tomu, aby bylo možné sestavit analytickou část, vycházela jsem především z poskytnutých informací od vedení společnosti Ck ČEDOK 76

a.s., jimiž byly především účetní závěrky a výroční zprávy podniku za jednotlivá sledovaná období. Na základě zpracování analytické části této diplomové práce bylo zjištěno, že společnost ČEDOK. a.s. patří mezi jednu z nejstarších cestovních cestovní kanceláří u nás a během své existence na trhu si stačila vybudovat velmi dobré renomé a postavení na trhu cestovních kanceláři. Za podstatné považuji také uvést, že cestovní kancelář patří mezi jeden z nejstarších organizátorů ve svém oboru ve střední Evropě a během několika desítek let své existence stihla získat mnoho významných ocenění nejen jako nejrenomovanější společnost, ale i jako nejzkušenější pořadatel zájezdů nejen po celé České republice.

Po zpracování analytické částí finanční analýzy podniku Ck ČEDOK a.s. jsem přispěla k závěrečným výrokům ohledně finančního zdraví podniku. Musím konstatovat, že podnik, lze nehledě na několik svých slabých stránek považovat z hlediska finanční situace podniku za uspokojující. Na základě provedené primární analýzy lze říci, že by podnik, dle výsledků finanční analýzy neměl mít do budoucnosti potíže a měl by i nadále pokračovat ve své podnikatelské činnosti. Pomocí těchto rozborů bylo mnou rovněž zjištěno, že Ck ČEDOK a.s. disponuje převážně silnými stránkami, které jí zajišťují přední postavení mezi nejvýznamnějšími podniky tohoto typu v České republice. Za silné stránky analyzované společnosti lze také považovat nadprůměrné hodnoty aktivity. Avšak je společnost ohrožena některými odchylkami, které lze považovat za slabé stránky. Za slabou stránku podniku lze označit nízké hodnoty likvidity, rentability a poměrně vysokou zadluženost.

Poslední návrhová část, která zahrnuje jednotlivá doporučení a opatření, která by byla dle mého názoru jistým přínosem pro podnik v následujících létech. Na základě mnou provedené analýzy poměrových ukazatelů lze konstatovat, že běžná a hotovostní likvidita společnosti je na nízké úrovní. Z analýzy jsem vyvodila závěr, že likvidita se po celé analyzované období pohybovala pod doporučeným standardem, kdy nejhůře na tom byl podnik v roce 2010, kdy hodnoty ukazatelů likvidity klesly o mnoho procent. Ukazatel běžné likvidity během let 2008 -2011 prokazoval nižší hodnoty než je doporučený průměr. Z výsledků také vyplynulo, že v letech 2010 a 2011 klesla hodnota ukazatele pod hranici 0,2, což bylo způsobeno nedostatkem pohotových peněžních prostředků, které podnik

77

neměl na splácení svých krátkodobých závazků. Obecně, lze říci, že se likvidita postupně lepší a dá se předpokládat, že v příštích obdobích bude dosahovat vyšších výsledků. Ukazatele rentability se obecně projevily během analyzovaného období jako klesající, kde za hlavní příčinu poklesu bylo uvedeno snížení zisku i ostatní sledovaných hodnot zahrnujících tržby a vlastní i cizí zdroje. Z výsledků ukazatelů zadluženosti vyplynulo, že analyzovaný podnik Ck ČEDOK a.s. je nadměrně zadlužen, proto bylo jako opatření navrhnuto snížení využívání cizích zdrojů nebo zvýšení využívání zdrojů vlastních. Obecně lze tvrdit, že má společnost poměrně vysoké zadlužení, kdy by pro její snížení měla alespoň trochu zredukovat podíl cizího kapitálu. Na bázi výsledků zjištěných z bonitních a bankrotních modelů, jsem přispěla z závěru, že společnost, se dle Kralickova Quick testu v prvních třech letech 2008 – 2010 pohybovala na dobré úrovni avšak menší zlom nastal v roce 201, kde se podnik dostal na středně vedoucí si podnik. Bankrotní modely jako INDEX IN05 a Tafflerův model vypověděly o dobrém finanční stavu společnosti Ck ČEDOK a.s. a na základě toho, jsem přispěla k závěru, že je Ck ČEDOK a.s. za sledovaná období finančně stabilní a je vyloučen bankrotní úpadek podniku.

Na bázi celkového zhodnocení finanční diagnózy cestovní kanceláře ČEDOK a.s., lze podle mého názoru vyvodit závěr, že je mnou analyzovaná společnost finančně stabilní a dá se říci, že se nachází na průměrné úrovni. Tento závěr je pro budoucnost podniku velmi důležitý a podstatný a to z toho důvodu, že odvětví, ve kterém se podnik angažuje je velmi citlivý na ekonomické výkyvy (hospodářská krize).

78

Literatura [1] BALUNOVÁ, E. Ekonomická analýza podniku. [Bakalářská práce.] Brno : MU, 2010. [2] BREALEY, R. A.; MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. Praha: Computer Press, 2000. 1064 s. ISBN 80-7226-189-4. [3] ČIŽINSKÁ, R. a MARINIČ, P.. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. Praha: Grada, 2010. 204 s. ISBN 978-80-247-3158-2. [4] GRÜNWALD, R. Analýza finanční důvěryhodnosti podniku: uživatelská příručka s příklady: testujeme finanční důvěryhodnost svého obchodního partnera či klienta podle jeho účetních výkazů. Praha: Ekopress, 2001. 76 s. ISBN 80-86119-47-5. [5] HIGGINS, R. C. Analýza pro finanční management. Praha: Grada, 1997. 399 s. ISBN 80-7169-404-5. [6] HNILICA, J. a FOTR, J. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. Praha: Grada, 2009. 262 s. ISBN 978-80-247-2560-4. [7] HORÁČEK, J. Finanční analýza firmy Čedok a.s.. [Bakalařská práce.] Praha : VŠE, 2009. [8] HORCHER, Karen A. Essentials of financial risk management [online]. Hoboken, N.J.: Wiley, 2005. Essentials series [cit. 2013-10-01]. Dostupné na internetu: [9] KISLINGEROVÁ, E. a HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. Praha: C.H. Beck, 2008. 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5. [10] KISLINGEROVÁ, E. a NEUMAIEROVÁ, I. Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996. 242 s. ISBN 80-7079-641-3. [11] KOVÁŘOVÁ, P. Vypovídací schopnost ukazatelů finančního zdraví. [Diplomová práce.] České Budějovice : JČU, 2013. [12] KRALICEK, P. Základy finančního hospodaření: Bilance: Účet zisků a ztrát: Cashflow: Základy kalkulace: Finanční plánování: Systémy včasného varování. Praha: Linde, 1993. 110 s. ISBN 80-85647-11-7. [13] KRÁLOVÁ, I. Finanční analýza: pro střední a vyšší hotelové školy. Praha: Fortuna, 2009. 128 s. ISBN 978-80-7373-060-4. [14] KŘÍŽOVÁ, L. Analýza vybrané firmy. [Bakalářská práce.] Brno : VUT, 2010. [15] LANDA, M., POLÁK, M. Ekonomické řízení podniku. Brno: Computer Press, 2008. 79

198 s. ISBN 978-80-251-1996-9. [16] MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. V Praze: Oeconomica, 2008. 191 s. ISBN 978-80-245-1397-3. [17] MOYER, R. Charles, MCGUIGAN, James R. a RAO, Ramesh P. Fundamentals of contemporary financial management.: Thomson South-Western, 2007. 624 s. ISBN 978-0-324-40635-1. [18] MYNÁŘ, M. Economics of health institutions: standardization of evaluation of economic and financial indexes in the Czech Republic health institutions. Ostrava: VSB - Technical University of Ostrava, [2010]. 43 s. ISBN 978-80-248-1919-8. [19] NOVÁKOVÁ, K. Vývojové trendy na trhu cestovního ruchu. [Bakalářská práce.] Znojmo : SVŠE, 2013. [20] PALEPU, K.G., BERNARD, V. L., HEALY, P. M. Business analysis & valuation: using financial statements: text & cases. Cincinnati: South-Western, 1996. 31 s. ISBN 0-538-84332-2. [21] PASEKOVÁ, Marie. Financial accounting I: study tool for the distance learning. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 171 s. ISBN 978-80-7318-573-2. [22] PEŠKOVÁ, R., JINDŘICHOVSKÁ, I. Finanční analýza. Vyd. 1. [Praha]: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011. 205 s. ISBN 978-80-86730-80-6. [23] PUDIL, J. Souhrnné míry finanční pozice podniků a jejich využití. [Diplomová práce.] České Budějovice : JČU, 2010. [24] REŽŇÁKOVÁ, M. Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha: Grada, 2012. 142 s. ISBN 978-80-247-1835-4. [25] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. [26] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. Praha: Grada, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. [27] SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 80

2012. 268 s. ISBN 978-80-247-4004-1. [28]

SIṂHA,

Vāī.

Pī. Accounting

and

financial

management

for

I.T.

professionals [online]. New Delhi: New Age International (P) Ltd., Publishers, 2007 [cit. 2013-08-07]. Dostupné na internetu: [29] SLAVÍK, J. Finanční průvodce nefinančního manažera: jak se rychle zorientovat v podnikových a projektových financích. Praha: Grada, 2013. 175 s. ISBN 978-80247-4593-0. [30] SLAVÍKOVÁ, M. Finanční zdraví podniku. [Bakalářská práce.] Brno : MU, 2007. [31] SUCHÁNEK, P. Finanční management v hotelnictví a cestovním ruchu: distanční studijní opora. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, 2010. 122 s., ISBN 97880-87300-05-3. [32] ŠRÁMEK, P. Finanční analýza podniku cestovního ruchu. [Diplomová práce.] Praha : VŠE, 2007. [33] Účetní výkazy za roky 2008 - 2011 a interní dokumenty společnosti ČEDOK a.s., [34] VANIŠ, T. Finanční analýza podniku ČEDOK a.s. [Bakalařská práce.] Praha : VŠE, 2011. [35] VOGEL, H. L. Entertainment industry economics: a guide for financial analysis. Cambridge: Cambridge University Press, 2004. 611 s. ISBN 0-521-83612-3. [36] VOCHOZKA, M. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. [37] AJE. Klienti cestovní kanceláře Čedok ušetří za včasný nákup dovolené až 20 %. Idnes.cz

[cit.2013-09-11],

2010

Dostupné

na

internetu:

[38] CESTOVNÍ KANCELÁŘ Čedok a.s. Historie. Praha : ČEDOK a.s., 2013 [cit. 20137-10], Dostupné na internetu 81

[39] CESTOVNÍ KANCELÁŘ Čedok a.s. Kontakt. Praha : ČEDOK a.s., 2013 [cit. 20135-8],

Dostupné na internetu

[40] CESTOVNÍ KANCELÁŘ Čedok a.s. O nás. Praha : ČEDOK a.s., 2013 [cit. 2013-58], Dostupné na internetu [41] ČEDOK a.s., IČO 60192755 - data ze statistického úřadu. AliaWeb, 2013 [cit. 201309-23], Dostupné na internetu: [42] ČEDOK a.s. Ocenění. Praha : ČEDOK a.s., 2013 [cit. 2013-08-19], Dostupné na internetu: [43] DĚRGEL, M. Účetní závěrka roku 2007 v praxi. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013

[cit. 2013-10-19], Dostupné na internetu:

[44] GOPAL, Ca. C. Rama. Financial management: [text cum suggested answers] [online].

New Delhi: New Age International (P) Ltd., Publishers,

2008 [cit.2013-11-05]. Dostupné na internetu: [45] HALEK.INFO, Finanční řízení podniku. 2013

[cit. 2013-09-11], Dostupné na

internetu: [46] HITCHNER, James R. Financial valuation workbook: step-by-step exercises and tests to help you master financial valuation [online]. 3rd ed. with website. Hoboken, N.J.:

Wiley,

2011

[cit.

2013-10-05].

Dostupné

na

internetu:

[47] JADVIŠČÁK, D. Altmanova analýza. 2011 [cit. 2013-10-1], Dostupné na internetu:

82

[48] Měření podnikové výkonnosti a oceňování podniku. CzechTrade, 2013 [cit. 2013-1015],

Dostupné na internetu:
podnik-vykonnost-ocenovani-podnik-2826.html#> [49] OBCHODNÍ REJSTŘÍK. Čedok a.s. OR, 2013 [cit. 2013-10-19], Dostupné na internetu: [50] OBCHODNÍ REJSTŘÍK, Praha : Čedok a.s., IČO 60192755 - data ze statistického úřadu,

2013

[cit.

2013-04-13],

Dostupné

na

internetu:

firem.kurzy.cz/60192755/cedok-as/statisticky-urad/> [51] OBCHODNÍ REJSTŘÍK A SBÍRKA LISTIN. Úplný výpis z obchodního rejstříku. Ministerstvo spravedlnosti, 2013

[cit. 2013-10-9], Dostupné na internetu:

[52] SIHLER, William W. Smart financial management: the essential reference for the successful small business [online]. New York: American Association,

2004

[cit.

2013-11-05].

Dostupné

na

Management internetu:

<

http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10075573> [53] Techniky a metody finanční analýzy. CzechTrade, 2009 [cit. 2013-06-22], Dostupné na internetu: [54] VAŇKOVÁ, A. Ekonomická analýza podniku. [Diplomová práce.] Brno : MU, 2012. Dostupné na internetu:

83

Seznam příloh Příloha 1 Výkaz zisku a ztráty Ck ČEDOK a.s. 2011 - 2010 Příloha 2 Příloha 1 Výkaz zisku a ztráty Ck ČEDOK a.s. 2009 - 2008

Příloha 1 Výkaz zisku a ztráty Ck ČEDOK a.s. 2011 - 2010

Zdroj:Interní podklady podniku ČEDOK a.s. 2011

Příloha 2 Výkaz zisku a ztráty Ck ČEDOK a.s. 2009 – 2008

Zdroj: interni podklady podniku

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

Recommend Documents