VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Kateřina Schediwá

Čaj v nápojové gastronomii

Bakalářská práce

2014

Čaj v nápojové gastronomii Bakalářská práce

Kateřina Schediwá

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Burešová Datum odevzdání bakalářské práce: 24-04-2014 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Dissertation

Tea in beverage gastronomy

Kateřina Schediwá

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hospitality Management Thesis Advisor: Ing. Pavla Burešová Date of Submission: 24-04-2014 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci na téma Čaj v nápojové gastronomii zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. ………………………………………... jméno a příjmení autora V Praze dne 24. 4. 2014

Ráda bych poděkovala paní Ing. Pavle Burešové za pomoc při tvorbě mé bakalářské práce, za její vedení a poskytnuté rady během psaní. Též bych ráda poděkovala své rodině za podporu, které se mi dostalo z jejich strany, když tato práce vznikala.

Abstrakt SCHEDIWÁ, Kateřina. Čaj v nápojové gastronomii, [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 78 s. V teoretické části se zaobírám historií čaje, legendami, které jsou s čajem spojeny a také místy, kde se čaj pěstoval a nyní pěstuje. Jako zajímavost jsem do teoretické části vložila i rituály, které k tomuto nápoji patří. Dále se věnuji jeho pěstování, zpracování, vzniklým druhům čaje a samozřejmě nemůže chybět informace o jeho léčivých účincích a vlivech na lidský organismus. Část práce je též věnována vzniku čajoven a rozhodně zde nechybí spojení čaje s gastronomií. V analytické části se zaměřuji na svůj výzkum, který byl proveden metodou mystery guest. Zde se čtenář setká hned s několika podniky, konkrétně s 8 čajovnami a 4 kavárnami. U každého podniku je uvedena stručná charakteristika konkrétního místa a dále následuje samotný výzkum, který je zaměřen na prostředí a atmosféru, čajový – nápojový lístek, obsluhu a její informovanost a ochotu poradit s výběrem, dále pak následuje vybraný čaj a jeho cena, barva čaje, vůně čaje, chuť čaje a nabídka doplňujících pokrmů. U některých podniků je i uvedena zajímavost, na kterou jsem během své návštěvy narazila. Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit kvalitu nabízených služeb. Na cíli jsou postaveny dvě hypotézy, které jsem si stanovila. V návrhové části jsou uvedena doporučení, která navazují na zjištěné nedostatky v analytické části. Uvádím zde také jednu čajovnu, která slouží jako vzor pro ostatní čajovny, jelikož z mého výzkumu vychází jako nejlepší podnik. Budu ráda, když má práce poslouží čtenáři jako prvotní informace o čaji a zavede ho k zamyšlení nad nedostatky čajoven a kaváren, které by bylo potřeba v budoucnu odstranit, aby byly nabízeny klientům lepší služby v těchto podnicích. Klíčová slova: Assam, čaj a gastronomie, Darjeeling, rituály, tradice čajoven, zpracování čaje

Abstract Theoretical part aims at history of tea, legends subjecting tea as well as places where tea was grown and is still grown. To add interest I included rituals belonging to such a beverage. I also look into tea growing, processing, kinds of tea and last but not least I did not omit health effects and influence on human body. Moreover, I give a brief insight into tearooms origin and a connection between tea and gastronomy. The main focus of analytical part is my research which was conducted by mystery guest method. A reader is acquainted with several places, concretely eight tearooms and four coffee bars. Each place is briefly described followed by an account of the research focused on environment and atmosphere, teabeverage list, service and its knowledge and willingness to give advice on choice. Then it is tea and its price, colour, aroma, taste and an offer of additional dishes. An interesting thing I came aross is mentioned in some coffee bars and tearooms descriptions.The object of this thesis is to assess quality of the services offered. The research supports two hypothesis I proposed. Some recommendation based on discovered weaknesses in the analytical part is made in the proposal part. I also mention one tearoom to serve as an example for other places as it came out the best in the research. I would be pleased if readers take this thesis as initial information about tea and to give them time for reflection on tearooms and coffee bars weaknesses to overcome in future in order to serve a customer better. Key words: Assam, tea and gastronomy, Darjeeling, rituals, tearooms tradition, tea processing.

Obsah Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek ......................................................................................9 Úvod ........................................................................................................................................ 10 1

TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................................. 12 1.1

Čaj v pojetí legend .................................................................................................... 12

1.2

Vývoj v Číně .............................................................................................................. 13

1.2.1

První čajový mistr .............................................................................................. 14

1.2.2

První doba rozkvětu .......................................................................................... 14

1.2.3

Čaj lidovým nápojem ......................................................................................... 15

1.2.4

Vývoj keramiky .................................................................................................. 15

1.3

Čaj a Japonsko .......................................................................................................... 16

1.4

Čaj a Indie ................................................................................................................. 17

1.5

Čaj a další země ........................................................................................................ 17

1.6

Místa, kde se čaji daří dodnes ................................................................................... 19

1.7

Pěstování a sklizeň .................................................................................................... 21

1.7.1

Čajovník ............................................................................................................ 22

1.7.2

Sklizeň............................................................................................................... 23

1.8

Zpracování čaje ......................................................................................................... 24

1.9

Výroba zeleného čaje ................................................................................................ 24

1.10

Výroba černého čaje ................................................................................................. 25

1.11

Výroba bílého čaje .................................................................................................... 27

1.12

Výroba čaje oolong ................................................................................................... 27

1.13

Výroba čaje Pchu-er .................................................................................................. 28

1.14

Hlavní zásady přípravy černého, zeleného a bílého čaje, oolongu .............................. 28

1.15

Tradice čajoven ......................................................................................................... 30

1.15.1

Japonské čajové domky ..................................................................................... 31

1.15.2

Anglické čajovny................................................................................................ 31

1.16

Historie čajových rituálů v denním životě .................................................................. 31

1.17

Účinky pití čaje na lidský organismus ........................................................................ 33

1.17.1 1.18 2

Zelený čaj jako ideální dietní nápoj a odbourávač každodenního stresu ............. 35

Čaj v gastronomii ...................................................................................................... 36

ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 38 2.1

Čaj Darjeeling............................................................................................................ 38

2.2

Čaj Assam ................................................................................................................. 41

Čajovny .................................................................................................................................... 43 2.3

Amana ...................................................................................................................... 43

2.3.1 2.4

Andělská čajovna ...................................................................................................... 45

2.4.1 2.5

Mystery guest ................................................................................................... 56

U Džoudyho .............................................................................................................. 57

2.9.1 2.10

Mystery guest ................................................................................................... 54

Restaurant Malý buddha ........................................................................................... 55

2.8.1 2.9

Mystery guest ................................................................................................... 50

Krulovo doupě .......................................................................................................... 52

2.7.1 2.8

Mystery guest ................................................................................................... 48

Dobrá čajovna ........................................................................................................... 49

2.6.1 2.7

Mystery guest ................................................................................................... 46

Daruma..................................................................................................................... 47

2.5.1 2.6

Mystery guest ................................................................................................... 43

Mystery guest ................................................................................................... 58

U zeleného čaje ........................................................................................................ 59

2.10.1

Mystery guest ................................................................................................... 60

Kavárny .................................................................................................................................... 61 2.11

Alchymista ................................................................................................................ 61

2.11.1 2.12

Friends Coffee House ................................................................................................ 64

2.12.1 2.13

3

Mystery guest ................................................................................................... 66

Můj šálek kávy .......................................................................................................... 67

2.14.1 2.15

Mystery guest ................................................................................................... 64

Kaaba ....................................................................................................................... 65

2.13.1 2.14

Mystery guest ................................................................................................... 62

Mystery guest ................................................................................................... 68

Shrnutí analytické části ............................................................................................. 69

NÁVRHOVÁ ČÁST.............................................................................................................. 70

Závěr........................................................................................................................................ 73 Literatura ................................................................................................................................. 75

Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek aj.

a jiný, a jiní, a jinak

atd.

a tak dále

cca

cirka

CTC

metoda strojového zpracování čaje, složeno z počátečních slov crush, tear, curl

FF

First Flush

LTP

metoda zpracování čaje, zkratka názvu Lawrie Tea Processor

např.

například

SF

Second Flush

tzv.

takzvaný

9

Úvod Čaj, jako téma své bakalářské práce, jsem si vybrala hned z několika důvodů. Čaj provází lidstvo neskutečně dlouho a jeho pojetí a konzumace se během té doby značně změnila. Ze začátku byl čaj brán jako součást různých obřadů a slavnostních událostí. Později pronikal mnohem více do běžných lidských okamžiků a situací a v dnešní době je jeho konzumace běžnou denní záležitostí. Ačkoliv v poslední době, ve které je všude hodně spěchu, je vidět, že lidé si nechtějí jen v rychlosti vypít šálek čaje, ale chtějí konzumovat kvalitní sypané čaje a přidat k tomu i kousek čajové tradice. Čaj se stále více dostává do povědomí společnosti a začíná se vyrovnávat svojí oblíbeností kávě. A nejen vývoj čaje mě k danému tématu přivedl. Jelikož jsem sama velkým konzumentem daného nápoje a zajímá mě problematika čajů a jejich kvality, mám k tomuto tématu poměrně blízko. Cílem práce je na základě vybrané metody zjistit kvalitu nabízených služeb v čajovnách a kavárnách. Zvolenou metodou je mystery guest. Důraz je kladen na nabídku čaje Darjeeling a zaměřuji se celkově na prostředí čajoven a pro srovnání i kaváren. Cílem je tedy potvrdit či vyvrátit vytvořené hypotézy. V rámci své bakalářské práce jsem si stanovila celkem dvě hypotézy: 1. Předpokládám, že nabídka kvalitních čajů je širší v čajovnách než kavárnách. 2. Předpokládám, že informovanost o nabízeném sortimentu čajů je velmi malá. Studovaná problematika je poměrně jednoduchá. V rámci své práce se věnuji problematice nabídky kvalitních sypaných čajů v čajovnách a kavárnách a také informovanosti obsluhy o nabízeném sortimentu. Kromě těchto dvou zásadních bodů hodnotím čajovny a kavárny i z ostatních hledisek, jako je prostředí, čajový lístek, čajové nádobí, obsluha, vybraný čaj a s ním související cena, jeho barva, vůně, chuť a také nabídku doplňujících pokrmů. Ke svému výzkumu jsem si zvolila metodu mystery guest, tudíž hodnotitelem jsem se stala přímo já, všechny informace jsou tedy z terénu přenášeny přímo do této práce.

10

V teoretické části se věnuji historii čaje, která je spojená s legendami o jeho vzniku. Zmiňuji zde i rituály, které byly s čajem v dřívějších dobách spojeny. Dále pak přecházím k pěstování čajovníků, ke zpracování čajových lístků a dostávám se k druhům čajů. Na konci se věnuji čaji jako léku a jeho prospěšným účinkům pro lidský organismus. V analytické části probíhá samotná metoda mystery guest. Součástí analytické části je představení hodnocených čajů a uvádím i stručný popis čajoven a kaváren. Po stručné charakteristice začíná mystery guest, pro který jsem zvolila slovní hodnocení. V návrhové části pak uvádím jednu vzorovou čajovnu, která z mého výzkumu vyšla jako nejlepší podnik, podle kterého by se ostatní podniky stejného zaměření mohly řídit. Rozvádím zde i problémy, na které jsem narazila, jako je problematika webových stránek, obsluhy, informovanosti personálu, nabídky čajů a dále též poškozeného nádobí. Rozvádím zde i problém, který vznikl v průběhu psaní teoretické části, a tím je nejednotnost v názvosloví, což se týká čaje Darjeeling a Assam. Všechny zdroje, ze kterých bylo v této práci čerpáno, jsou uvedeny na konci dokumentu.

11

1 TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části se ze začátku věnuji legendám, které jsou spojené se vznikem čaje. Dále se přes historii dostávám k zemím, které se v minulosti či v současnosti věnují pěstování čajovníku. Nechybí zmínka o samotném pěstování čajovníku, následné sklizni a také zpracování. Stručně jsou zde popsány druhy čajů a jejich charakteristické znaky. Do teoretické části jsem vložila též tradice, které jsou spojeny s čajem, dále pak vliv čaje na lidský organismus a v poslední části také spojení čaje s gastronomií.

1.1

Čaj v pojetí legend Historie čaje, oproti kávě, je o mnoho starší a její kořeny jsou v Číně. V zemi,

která se považuje za kolébku čajové kultury. Není známo, od jaké doby se začal čaj používat jako nápoj, kdy lidem bylo odkryto tajemství různého zpracování čajových listů a následné používání k přípravě lahodného moku. (Žáček, 1977) Čajová historie je od jejího počátku velmi málo podložena písemnými podklady. K dispozici nám jsou jen různé legendy a pověsti, ve kterých si můžeme představit vznik čaje. (Žáček, 1977) Nejstarší zmínka se nachází v čínském slovníku, který se datuje do roku 350 n. l. Rozšíření čaje do Číny a Indie bylo pravděpodobně podle nejnovějších objevů z Barmy, která je považována za jeho pravlast. (Žáček, 1977) „Číňané připisují objevení čaje legendárnímu císaři Šen-nungovi, zvanému „Božský vladař“, který panoval v době 2737 až 2697 př. n. l. Údajně ve své knize Pen cchao nebo „Lékařské knize“ popisuje pod označením hořký tchu a čcha rostliny odpovídající čaji.“ (Žáček, 1977, s. 107), Šen-nung byl znám svým pitím převařené vody. Podle legendy mu vítr jednoho dne zanesl do misky s vodou tři lístky čajovníku. Díky lístkům voda změnila barvu na zlatohnědou a po ochutnání císař zjistil, že vzniklý nápoj oplývá několika vlastnostmi. Byl osvěžující a zároveň povzbuzující. Od tohoto dne prý císař pil tento chutný nápoj každý den. (Wachendorfová, 2007)

12

Další legenda, která nám je k dispozici, pochází z Japonska. Zde se objevení čaje přisuzuje Bódhidharmovi (495 n. l.). Je považován za prvního člověka, který začal hlásat buddhismus v Číně. (Wachendorfová, 2007), (Dřímal, 2013) „Když se mu při meditaci únavou zavřely oči a usnul, byl prý po probuzení tak rozhněvaný vlastní slabostí, že si odřízl obě oční víčka a zahodil je na zem. Víčka zapustila kořeny a vyrostly z nich dva keře se zelenými lístky. Když tento buddhistický mnich lístky pak okusil, únava okamžitě zmizela a on se cítil zázračně posílený. V japonském písmu mají dodnes stejný znak „ča“ pro „čaj“ i pro „oční víčko“.“ (Wachendorfová, 2007, s. 9) Podle Indů byl zase čaj objeven poutníkem Darmou. Ten se vydal na sedmiletou pouť do Číny a složil slib, že během ní nebude svůj čas trávit spánkem, nýbrž meditací. Jeho cesta měla být záslužnou

misionářskou prací

a věřil, že díky tomuto slibu, který dal, si vyslouží úctu a podporu nebes. Po pěti letech svého putování a zabývání se meditací, ho zastihla únava. Aby přicházející spánek zahnal a mohl dostát svému slibu, šel se projít mezi čajovníky. Při svém putování mezi keři čajovníků ochutnal jejich listy, a když je rozžvýkal, opadla z něho celá únava a on tak strávil další dva roky bez spánku. (Wachendorfová, 2007) Tyto zmíněné legendy, které hovoří o možném vzniku čajovníků a následně také čaje, jsou velmi zajímavé a tajuplné. Ať jim věříme, či ne, Čína se považuje za zemi, kde původ čaje vznikl. Byl zde totiž poprvé pěstován čajovník, a proto jí můžeme vděčit za tento blahodárný nápoj.

1.2

Vývoj v Číně V letech 206 př. n. l. – 220 n. l., kdy byla u moci dynastie Chan, se čaj

využíval nejdříve jako lék, potravina a obětina. Pro Číňany byl čaj lékem, který pomáhal od bolesti hlavy, únavě, poruchách soustředění, zrakové slabosti, revmatismu nebo též při problémech s močovým měchýřem. (Wachendorfová, 2007)

13

1.2.1

První čajový mistr V dobách dynastie Tchang (618 – 907) byl čaj nápojem s povzbuzujícími

účinky. Velké obliby, díky svému léčivému a energii dodávajícímu efektu, se dočkal mezi mnichy, literáty, básníky a malíři. Ti o něm vytvořili různé písně, básně a příběhy, díky kterým se můžeme v dnešní době dozvídat zajímavosti o čaji. V této době žil velmi významný čajový mistr, který ve své době byl mistrem největším. Jmenoval se Lu Jü, byl sirotkem a vyrůstal v buddhistickém klášteře. Mezi jeho velkou lásku se řadilo i bádání o čaji. V 8. století svůj čas věnoval psaní a vzniklo několikasvazkové dílo o čaji a jeho původu. Ve své rozpravě nazvané Kniha o čaji (Čcha t´ing) je zmíněno 24 různých kusů čajového náčiní. Díky svému chvalozpěvu na tento nápoj byl po mnoha generace uctíván a považován za ochránce čaje a dokonce i jeho patrona. Jeho dílo vedlo k novému objevu, jak je možné připravovat čaj. Do této doby se čaj připravoval následovně: nejdříve byl opékán ve woku, dále následovalo rozmělňování v hmoždíři, a pak docházelo ke smíchání s vodou, popřípadě s mlékem, rýží, nebo také se skořicí, zázvorem, jasmínem či pomerančovou kůrou. Lu Jü neupřednostňoval tyto úpravy a dával přednost nápoji bez mléka a koření. Ale kladl důraz na jakost čajových lístků. Čaj byl do této doby označován mnoha jmény, ale v době Lu Jü dostál jednotného označení „čcha“. (Wachendorfová, 2007)

1.2.2

První doba rozkvětu Rozkvětem čajového umění je označována doba, kdy byla u moci dynastie

Sung, což bylo v letech 960 – 1270. Čaj svým významem zde dosahoval vrcholu. Stará tradice se zmiňuje o obzvláště jemném čaji, jenž byl dovážen k samotnému císaři, aby dané provincie projevily svou úctu k němu. Čaj, který se dostal na císařský dvůr, měl odlišné zpracování a lišil se též svým názvem. Jeho pojmenování nebylo nijak symbolicky významné, spíše určovalo kvalitu, které byl hoden jen císař a jeho dvůr. (Wachendorfová, 2007) Za doby dynastie Sung byly listy napařovány, poté zpracovávány na prášek a ke konci lisovány do různých tvarů, například tvary kulaté a oválné s různými provedeními, či zdobené drakem a fénixem. Drak a fénix znázorňovaly císařský pár. (Wachendorfová, 2007) 14

1.2.3

Čaj lidovým nápojem Čaj a jeho konzumace přestala být postupem času dostupná jen zámožným

lidem nebo příslušníkům císařské rodiny a dvoru. Stala se přístupnou i obyčejným lidem a čaj mezi nimi dostál velké obliby. Vznikla hra, nazývaná „čajovou válkou“, později čajovou soutěží, která se dochovala do dnešní doby. (Wachendorfová, 2007) „Při této čajové válce se kousek čajové cihličky zabalil do bílého papíru a klepáním rozvolnil, nakrájel nožem na čaj najemno a roztloukl v hmoždíři na prášek. Prášek se prosel jemným sítem. Čím byl jemnější, tím lépe se „vznášel“ na vodě a vytvářel „květy“. Prášek se pak dal do nahřáté misky a s trochou vody rozmíchal na pastu. Potom následoval postup nazývaný „zapracování vody“. Voda se přidávala po kapkách a šlehala metličkou na čaj. Vybraná porota sledovala barevný tón a stejnoměrnost „květu“. Květ měl mít bílou barvu. Kromě toho se také hodnotilo, jak dlouho zůstával čajový prášek přichycený na okraji misky. Čím déle se na misce udržoval, tím příznivější byl posudek poroty.“ (Wachendorfová, 2007, s. 11) V období dynastie Jüan (1271 – 1368) byla Čína ovládnuta Mongoly. Větší obliby dosáhly přírodní, neupravované druhy čajů, které vytěsnily čaje rozdrcené na prášek. V této době vznikla, do dnešní doby známá, metoda napařování čaje. (Wachendorfová, 2007)

Nový postup přípravy čaje Do dob dynastie Ming je nám známa příprava nápoje ze zeleného čaje. Černý čaj byl nalezen čínskými pěstiteli a obchodníky, kteří se živili prodejem čaje. Černý čaj byl lepší pro dopravu na delší vzdálenosti, protože vydržel déle. Inovaci také zažily postupy přípravy čaje, a novinkou bylo sušení čajových listů na slunci nebo docházelo k jejich pražení na pánvi. (Wachendorfová, 2007)

1.2.4

Vývoj keramiky Postupem času nebyla ovlivněna jen příprava čaje, ale také čajové náčiní.

Hlavním náčiním do této doby byly hrnce a konvice, ve kterých docházelo k vaření čaje, ale nyní vznikla změna v podobě hrnků s pokličkou nebo konvičky, 15

do kterých se čaj dával a přeléval se horkou vodou. Od této chvíle se čajová konvička stala nepostradatelnou součástí čajového obřadu. První konvičky, které byly, co se týče materiálu, z hlíny, se po vytvoření dále vypalovaly. Pocházely z okolí města zvaného I -sing. (Wachendorfová, 2007) Kláštery byly, až do této doby, hlavním místem, kde se čajový obřad konal. Došlo ale k rozšíření i do dalších vrstev společnosti. Čajové oltáře se začaly vyskytovat i v běžných domácnostech. U oltářů se zapalovaly vonné tyčinky, jelikož

před

konzumací

čaje

bylo

nutné

vyčistit

vzduch

v místnosti.

(Wachendorfová, 2007) Dynastie Čching se stala velmi významnou, jelikož za její doby se stal čaj zbožím, které si našlo cestu do světa. Vznikly zde i nové metody výroby černého čaje. (Wachendorfová, 2007)

1.3

Čaj a Japonsko Japonská čajová historie je datována do 6. století, kdy z Číny a Koreje přišli

buddhističtí mniši do Japonska. Nebylo možné, aby s sebou přinesli rostlinu čajovníku kvůli vzdálenosti. Proto do Japonska donesli jemný prášek, který byl vyroben ze suchých čajových lístků. Do nich zamíchali vodu a z této směsi vznikl temně zelený nápoj, který byl zpěněný, a pod svým názvem „Matcha“ je používán dodnes v rámci čajových obřadů. V Japonsku tedy nezdomácněl jen buddhismus, ale také konzumace čaje. Do Japonska byl čajovník převezen z Číny až ve 12. století a jeho pěstování začíná jižně od svaté hory Fudžijama. Japonsko je pro pěstování čajovníku ideální především díky své sopečné půdě. Čajovník rodu Camellia sinensis se v Japonsku do těchto podmínek velmi dobře adaptoval, a proto dostal název Camellia japonica. Ale tento název se do naší doby téměř nedochoval, jelikož se používá už jen zřídka. (Oppliger, 2000) V roce 1211 byla sepsána kniha mnichem Eisai, která nese název „Zelený čaj pro zachování zdraví“. Píše se v ní o čaji jako o zázračném léku, který udržuje zdraví a který má zároveň schopnost prodlužovat délku života. Podle Eisaia je čaj elixírem, kterým lze dosáhnout lidské nesmrtelnosti. (Oppliger, 2000)

16

Japonsko bylo na několik století odtrhnuto od ostatního světa, ale ačkoliv to bylo pro něj nevýhodou, v souvislosti s čajem a jeho kulturou je to v Japonsku považováno za velmi přínosné. Vznikla zde svébytná kultura a k ní je řazena velmi rozvinutá kultura čaje, která dostala možnost se vyvíjet v zenových obřadech. Díky tradici, která v Japonsku zastává velmi silné postavení, vznikala a vzniká výroba zeleného čaje nejrůznějších kvalit. Japonsko je proto zárukou kvalitního zeleného čaje. (Oppliger, 2000)

1.4

Čaj a Indie V Indii se začalo s pěstováním čaje až v třicátých letech 19. století.

Čajovníkové keře a semena byly ze začátku dovezeny z Číny. Až jeden britský důstojník, který měl ve své oblibě čaj, nalezl v Indii na severovýchodě země v Ásámu divoce rostoucí čajovník, který měřil okolo třiceti metrů. Díky tomuto objevu byly v následujících letech pralesy v již zmíněném Ásámu cíleně přeměňovány v čajovníkové plantáže. První čaj z těchto plantáží byl odvezen do Londýna, kde slavil velký úspěch a brzy si zde získal velkou oblibu. (Dufek, 2001) Indie si velmi rychle vydobyla místo na trhu dodavatele čajů, a to nemalého významu. Začala působit na evropských a dalších světových trzích. Ve výšce 2000 – 3000 m, v části severní Indie na úpatí Himálají, se nachází zahrady Darjeeling, jimž vděčíme za vynikající čaj, který vyniká svojí velmi dobrou kvalitou. (Dufek, 2001) Mezi další významná místa pěstování čajovníků jsou plantáže v Ásámu, na levém břehu řeky Brahmaputry. (Dufek, 2001)

1.5

Čaj a další země Mezi další země, které jsou známé díky pěstování čaje, patří bývalý

Sovětský svaz, Srí Lanka, Afrika, Vietnam, Indonésie, Turecko, Bangladéš a Írán. Na americkém kontinentně zase Argentina a Brazílie, které zde patří mezi ty významnější. (Dufek, 2001)

17

Cesta do Evropy Díky křesťanským misionářům a námořníkům se od 16. století

šíří

informace o pěstování a účincích čaje do Evropy. Obchodování s čajem bylo započato roku 1610 prostřednictvím nizozemských kupců, kteří jej dovezli do Amsterodamu. Ze začátku byl k dostání z dovozu jen čaj zelený. Z Nizozemska došlo k rozšíření obchodu s čajem do Itálie, Německa a i Portugalska. V těchto zemích, do kterých se čaj dostával po moři, ho nazývali tche či ťe. Tyto názvy byly převzaty z jihočínského dialektu čínštiny. Do Ruska byl čaj dopravován skrze hedvábnou stezku pomocí karavanů. Bylo mu přezdíváno „ča“ nebo „čaj“. Na evropský trh také začíná pronikat cenný čínský porcelán. (Wachendorfová, 2007)

Velká Británie Velká Británie vděčí za svůj čaj Holanďanům, kteří jim jej dovezli. Čaj se zde stal národním nápojem a neodmyslitelně patří k jejich kultuře. U královského dvora

byla

čajová

kultura

zavedena

portugalskou

princeznou

Kateřinou

z Braganzy. Ta se roku 1662 provdala za krále Karla II. Za věno dostala bednu nejlepšího čínského čaje. (Wachendorfová, 2007) Angličané započali svůj obchod s čajem v roce 1669, a to ve velkém. Vznikla Východoindická společnost, která měla za úkol zajišťování dovozu čaje do Velké Británie. Monopol si v této oblasti udržela až do roku 1833. Obchodování s Čínou mělo svá pravidla. Jednání s kupci byla realizována jen v zahraničních přístavech. Jako platidlo fungovaly stříbrné mince a až později byl čaj směňován za opium, což vedlo k opiovým válkám. Británie si uvědomila, že kolonie, které v té době vlastnila, by mohly být místem, kde by se dal pěstovat čaj. Bylo k tomu ale zapotřebí osvojit si potřebné vědomosti, které se povedly jednomu botanikovi získat v Číně. Ten získal informace nejen o pěstování a zpracování, ale také o fermentaci, při které ze zeleného čaje vzniká černý čaj, který byl v Evropě upřednostňován. V 18. a 19. století tak Velká Británie začala pěstovat čaj na svých rozlehlých čajových plantážích. (Wachendorfová, 2007) Čaj, který byl brzy dovezen do Británie, se pyšnil lepším aroma. Tím také rostla jeho cena na aukcích. Čajová aukce, která proběhla roku 1834 v tehdejší 18

době téměř neznámé londýnské ulici Mincing Lang, byla první konanou čajovou aukcí v dobách Velké Británie. Kapitáni, kteří řídili lodě dovážející čaj, byli ohodnocováni dle doby, po kterou jim trvalo čaj dovézt. Ti, kteří to zvládli nejrychleji, byli bohatě odměněni. Po zprovoznění Suezského průplavu se cesty do Indie a na Dálný východ velmi významně zkrátily. Stalo se tak roku 1868. Čaj se tedy dostával na čajovou burzu za dobu kratší než 100 dní. Londýnská burza se dodnes nachází na totožném místě. Postupem času už nebyl čaj považován za výsadu movitějších lidí a stal se tak obyčejnou záležitostí. Z čaje se stalo atraktivní zboží pro výběr daní. (Wachendorfová, 2007)

1.6

Místa, kde se čaji daří dodnes Vracíme se zpátky do oblasti Číny, kde v letech 1626 až 1644 probíhala

rolnická válka a následně od roku 1644 se k moci dostala mandžuská dynastie Čching, kvůli níž byli Číňané staženi do podřízenosti. Sice v této době došlo k velkému, dá se říci až největšímu, rozmachu co se týče území. Ale na druhé straně dochází k omezení kontaktu s okolním světem. Bohužel to vedlo k ustrnutí zahraničního obchodu. (Martin, 1999) Roku 1702 Číňané zpřísnili kontrolu nad vývozem čaje, a to hlavně směrem do Evropy. Konec výhradního obchodního práva Východoindické společnosti a také evropský monopol byl nastal roku 1834. Touto událostí byl ovlivněn samozřejmě i obchod s čajem. Dále docházelo k opiovým válkám. První se uskutečnila v letech 1840 - 1842. Anglická vojska se zmocnila Hongkongu a následně také Kantonu. Kanton se řadil mezi velmi významná obchodní centra. Již řečený konflikt byl vyvolán dovozem opia do Číny. (Martin, 1999) Od roku 1790 se centrem světového obchodu s čajem stal Londýn. A v tomto období se na trhu s čajem objevuje také čaj indický a cejlonský. Cejlonský čaj v dnešní době vede nad čínským čajem, a to především svými moderními postupy při zpracování. (Martin, 1999) Pěstování čajovníku bylo rozšířeno do Indie a Cejlonu, a to z důvodu problémů s obchodováním s Čínou. Anglie se všemožnými způsoby snažila Čínu v rámci obchodování s čajem obejít. V této době vlastnila kolonii v Indii a už kolem roku 1780 byly v Kalkatě, kde byla botanická zahrada, vysazeny první keře 19

čajovníku. O dovezení čajovníků se postaral plukovník Robert Kyd a dovezl ho z čínského Kantonu. Jejich pokus byl nakonec úspěšný. (Martin, 1999) Od roku 1870 je zaznamenávána v pěstování čaje a v jeho prodeji vzestupná tendence. Ta přišla po sporech, které byly vedeny mezi indickými úředníky a Angličany, ale také kvůli používání zastaralých výrobních zařízení a nekvalitní pracovní síle. (Martin, 1999) Mezi světoznámé indické plantáže se řadí oblasti nížin v okolí řeky Brahmaputry. Zde je čajovník pěstován v písčité půdě, která sem byla naplavena. V oblasti Téráí a Dvár se vyskytují plantáže význačné svou jílovitostí a písčitostí. (Martin, 1999) Za nejkvalitnější považujeme čaj, který pochází z oblasti Darjeeling v západním Bengálsku. Čajovník zde roste na červené písčité půdě a jeho nálev je znám svou tmavočernou barvou, plnou chutí a těžkou aromatickou vůní. V tomto čaji je obsaženo velké množství taninu a kofeinu. Pro své vlastnosti je oblíben u evropských konzumentů. (Martin, 1999) Dalším místem, na které Angličané sázeli, že by jim mohlo zajistit dostatečné množství vypěstovaného čaje, byl Cejlon ležící v Indickém oceánu. Zde se s pěstováním začalo až roku 1850, kdy se Indie už pyšnila poměrně rozvinutým čajovým průmyslem. Na Cejlonu převažovala spíše káva a kakao. Ty měly vedoucí postavení, a proto se Angličanům moc nedařilo prosadit čaj. Až v 60. letech 19. století přišla veliká náhoda, které Angličané vděčí za rozvoj čaje na Cejlonu. Kávové plantáže byly napadeny plísňovou chorobou a majitelé těchto plantáží, kteří díky této nešťastné náhodě málem zkrachovali, se snažili co nejrychleji přesídlit na pěstování jiného možného vývozního artiklu, začali pěstovat čaj. Časem se zahájilo kvůli čajovým plantážím kácení místních pralesů, jen aby se zvětšila plocha, která umožňovala pěstovaní čaje. Dnes řadíme cejlonský čaj k nejkvalitnějším. (Martin, 1999) Dnešní území Vietnamu je velmi dobrým místem pro čaj a jeho rostliny. Jsou zde zprávy o keřích, které jsou prý staré až tři sta let. Bohužel se nemůže říci, že by stáří rostliny mělo pozitivní vliv na chuť nápoje. S nárůstem stáří rostliny

20

totiž dochází k poklesu kvality listů. Ale rozhodně se tento věk dá u čajovníku považovat za velikou raritu. (Martin, 1999) Plantáže v Indonésii byly založeny roku 1698 a vděčíme za ně Holanďanům, kteří uskutečnili převoz čajové kultury z Číny do Japonska. Významné jsou ostrovy Sumatra, Jáva a Sulawesi (neboli Celebes). Ale to je jen jedna z možností, jak to mohlo být. Druhá hovoří o německém přírodovědci a lékaři dr. Andreasovi Cleyerovi, který prý položil základní kámen pro pěstování čajovníku v Indonésii. Ať podporujeme jednu, či druhou možnost, pravdou je, že počátky pěstování nebyly nijak velké a po dlouhou dobu byly velmi skromné. A z tohoto důvodu se větší zásluhy, kromě těchto dvou zmíněných teorií, přisuzují dr. Sieboldovi. Tento doktor přijel do Japonska počátkem 19. století a s sebou dovezl do Jakarty asi pět set čajových keříků. Tímto činem došlo k jakémusi vyprovokování evropských kolonistů, aby se pustili do oživování čajového podnikání. (Martin, 1999) Dalším, neméně důležitým místem, je Nepál. Ačkoliv je méně známý, se svojí 60 procentní produkcí se řadí mezi ostatní vývozce čaje do zahraničí. Jeho největším odběratelem je Indie, která skoro celou tuto produkci zvládne odebrat jen sama, a proto jen malá část se dostává do dalších částí zeměkoule. Čaj je zde opracováván tradiční metodou. (Martin, 1999) Mezi producenty čaje se řadí i černý kontinent, Afrika. Přibližně v polovině 19. století se první keře dostaly do Durbanu. Jejich výsadek byl uskutečněn v botanické zahradě, kde slavil úspěch. Do dnešní doby přichází na trh čaj, který pochází především z plantáží ve východní Africe. (Martin, 1999) Čaj si své místo našel také v Jihoafrické republice, Tanzanii i na západním pobřeží oblasti Guinejského zálivu, v Kamerunu. Pěstování bylo pod záštitou a podporou Angličanů. Například Keňa má své místo mezi největšími africkými vývozci a je i jejím největším čajovým producentem na světě. (Martin, 1999)

1.7

Pěstování a sklizeň Podmínky pěstování čajovníku a následné zpracování lístků hrají velkou

roli, když mluvíme o kvalitě a chuti jakéhokoliv čaje. Charakter rostlin je ovlivňován 21

ze strany oblasti, nadmořské výšky a podnebí. Ideálními podmínkami, které mohou čajovníky dostat, jsou teploty pohybující se v rozmezí mezi 18 a 28 °C a dostačující množství slunečního svitu. (Wachendorfová, 2007), (Krejčí, 2000)

1.7.1

Čajovník Charakteristika čajovníků může znít takto: Jsou to stálezelené rostliny

pocházející z rodu Camellia čeledi čajovníkovité. Ze začátku se vysazovaly dva druhy. Camellia sinensis se vyznačuje malým vzrůstem s drobnými listy, je odolná vůči chladu ve vysokých nadmořských výškách. I při péči v oblasti zastříhávání nedosahuje větší výšky jak tři až čtyři metry. Za to Camellia assamice je tropickou rostlinou, jejíž charakteristickým prvkem je stromovitý vzrůst. Tato rostlina byla objevena roku 1830 v indickém Ásámu. Ke svému růstu potřebuje, na rozdíl od předešlé rostliny, teplé podnebí. Když se jí nebude věnovat péče, nebude se ořezávat, může dorůst 15 až 20 metrů. Během let vzniklo mnoho kříženců těchto dvou původních čajovníkových druhů. (Wachendorfová, 2007), (Krejčí, 2000)

Vzhled čajovníkového listu Po celou dobu zelený, krásně lesklý a v mládí porostlý drobnými a jemnými chloupky, to jest charakteristika všem dobře známého čajovníkového lístku. Květy mají bílou nebo růžovou barvu a při přípravě lahodného nálevu nehrají žádnou roli. Obvykle nedochází ani ke zpracování plodů těchto rostlin, ač jsou bohaté na obsah oleje, který se někdy lisuje a je použit například do marinád či dresinků. Čajovníky můžeme nalézt v tropických a také subtropických oblastech, pro které je charakteristická nadmořská výška pohybující se mezi 600 – 2 800 metry. (Wachendorfová, 2007), (Krejčí, 2000)

Rozmnožování a péče Existuje zde více možností rozmnožování. Buď se zpočátku jen vysévala semena čajovníku či vysazovaly jeho odnože. V dnešní době se upřednostňuje vysazování sazenic, které se získávají díky řízkování předem vybraných matečných rostlin. Je důležité, aby keř měl možnost růst do šířky. Toho se docílí prvním řezem, který se uskutečňuje po jednom roce. Opakovaně se čajovníky ořezávají a to po dobu následujících tří let. Po těchto neopomenutelných úkonech 22

můžeme vidět už konečný tvar čajovníků a poprvé je možné z nich sklízet již zmiňované čajové lístky. (Wachendorfová, 2007), (Krejčí, 2000)

1.7.2

Sklizeň Sklizeň velmi často představuje precizní a ručně velmi náročnou práci.

V dřívějších dobách se u Číňanů zrodil nápad vycvičit opice, aby byly schopné sbírat lístky čaje. Bylo to z důvodu, že se čajovníky vyskytovaly na horských svazích a bylo velmi náročné se dostat k lístkům, které se nacházely na vysokých čajovnících, pomocí žebříku. Oblasti, které se pyšní svojí tradicí v pěstitelství čaje, jsou známé svým sbíráním čaje ještě klasickým, nebo můžeme říci tradičním stylem. Ženy, sběračky, otrhávají čajové lístky, a to v jejich různém stádiu vývoje. Dochází k tomu tak převážně ručně. Díky této tradiční metodě je umožněno odlišení starších lístků od těch mladších a také od výhonků. U zkušených sběraček tímto způsobem dochází k denní sklizni až 35 kilogramů čerstvého čaje. Doba sklizně se může lišit. Když se zaměříme na indické čaje, tak v oblasti Darjeeling se čaje sklízejí jen čtyřikrát ročně. (Wachendorfová, 2007) Jsou zde čtyři stádia sklizně, která se liší svým obdobím: First Flush: Čaj je sklízen v období od března do poloviny dubna. In between: Doba v rozmezí od dubna do poloviny května. Jedná se o čaj, který je typický svou aromatičností. Second Flush: Doba sklizně je v létě, od května do června. Charakteristickým znakem je silné, kořenité aroma. Autumnal (podzimní): V tomto období sklizně nemluvíme zrovna o čaji, který by se vyznačoval špičkovou kvalitou, ale přece jen má báječnou chuť, která se nám jeví svou zakulaceností. Typická doba jeho sklízení je v říjnu a listopadu. (Wachendorfová, 2007)

Dohled a čistění „Čajovník si potřebuje brát vláhu z půdy. Nejlépe roste částečně ve stínu. Na plantážích tedy bývají vysázeny stromy poskytující stín, které však nesmí s čajovníkem soupeřit o výživu. Neoddělitelnou součástí pěstování čaje je péče 23

o půdu. Půdy by mělo být dostatečné množství, nesmí jí chybět žádné minerální látky a živiny, takže je třeba ji obdělávat, aby keři poskytovala zdraví a vitalitu.“ (Soon, 2011, s. 36)

1.8

Zpracování čaje „Při zpracování jsou na 1 kilogram hotového čaje třeba 4 kilogramy

čerstvých lístků. Přeměna dvou lístků a pupene na čaj je náročný proces zahrnující přesnost v zavadání, svinování, fermentaci a přesné měření při odstraňování 96 - 97 % vody obsažené v listech.“ (Soon, 2011, s. 38) Pokud v tomto složitém procesu zpracování někde nastane jakákoliv, ač sebemenší chyba, může to mít až zničující dopad na konečnou produkci čaje. Čaj se třídí celkově do 3 kategorií, a to na zelený, oolong a černý čaj. Dané třídění je dle metod, které jsou při zpracování používané, a díky nim se čaje liší ve vzhledu, chuti a výsledném aroma. (Soon, 2011)

1.9

Výroba zeleného čaje U zeleného čaje se provozuje ruční sklizeň a následně také ruční

zpracování. Metoda výroby zeleného čaje se zde řídí dle tradiční čínské medicíny, a proto se lístky, které jsou čerstvě otrhané, nechávají na speciální železné pánvi zavadnout. Zavadnutí probíhá nad ohněm. Při tomto procesu dochází v buňkách k umrtvení enzymů a díky tomuto umrtvení se předchází možné fermentaci. Listy jsou následně rozloženy v podobě tenkých vrstev na bambusová plátna za účelem jejich dobrého uschnutí. Během jejich schnutí je nutné je neustále obracet a čechrat a také se několikrát svinují, opět ručně. Listy během tohoto celého postupu získávají svou tmavě zelenou barvu, která už je jejich konečnou barvou. Následně se třídí, a to podle velikosti na sítech. (Wachendorfová, 2007) Existuje zde ještě jeden způsob, a to mechanické zpracování, kdy jsou otrhané listy zahřáty, ale jen po krátkou dobu. Jsou zde k dispozici celkem dva postupy, které zabraňují již zmíněné fermentaci, metoda napařování a metoda pražení. (Wachendorfová, 2007)

24

Napařování Výše zmíněnou metodou se vyrábí čaj Steaming Tea, nejčastěji konzumovaný hlavně v Japonsku a v čínských provinciích Če-ťiang a An-chuej. Proti vzniku fermentace se zde na listy krátkou dobu působí horkou vodní parou nebo

dochází

k ponoření

listů,

opět

na

krátký

čas,

do

vroucí

vody.

(Wachendorfová, 2007)

Pražení Čaj, pojmenovaný Panroasting Tea, podléhá výrobě zvané pražení, při níž dochází ke krátkému ohřátí na velkých kulatých pánvích. Listy čaje musí být opět čerstvě otrhané. Po ohřátí se rozkládají na předem připravené plechy a zde dochází k jejich svinutí. Nakonec této výroby čaje se listy praží ve velkém bubnu. Zde se suší, jelikož v bubnu teplota dosahuje asi 90 °C. Jejich hmotnost je sušením snižována. Dle druhu čaje je proces svinování a pražení několikrát opakován. (Wachendorfová, 2007)

1.10 Výroba černého čaje Černý čaj je, na rozdíl od zeleného čaje, zcela fermentovaný. Lístky se pomocí opražení nechávají úplně zavadnout a zcela zfermentovat. Vzhled lístků a vzniklého nálevu je tmavší než u čaje zvaného oolong. (Sonn, 2011) U černého čaje existuje klasické, neboli ortodoxní zpracování u natrhaných listů a skrývá v sobě celkem čtyři kroky: zavadání, svinování, fermentaci, sušení. (Wachendorfová, 2007)

Zavadání „Čerstvé čajové listy se rozloží na drátěná plata, aby uschly. Proces urychlují ventilátory vhánějící pod plata teplý vzduch. Listy ztratí asi 30 procent vlhkosti a získají potřebnou poddajnost.“ (Wachendorfová, 2007, s. 25)

25

Svinování „Po zavadnutí se ještě zelené listy svinují. Dříve se svinovaly výhradně ručně, dnes se používají jednoduché stroje s dvěma kovovými deskami, ve kterých se čajové listy rovnoměrně válejí a svinují. Naruší se při tom buněčné membrány

a

šťávy

v listu

mohou

reagovat

s kyslíkem

ze

vzduchu.“

(Wachendorfová, 2007, s. 25)

Fermentace „Svinuté čajové listy se nasypou na stoly a udržují vlhké. Tento krok trvá asi dvě až tři hodiny. Kyslík ze vzduchu působí na buněčné šťávy v listech. Zelená barva listu se mění na měděnou nebo tmavě hnědou. Listy získávají typické aroma.“ (Wachendorfová, 2007, s. 25)

Sušení „Po fermentaci se čajové listy asi 20 minut suší vzduchem ohřátým na 85 °C. Oxidace se tím zastaví.“ (Wachendorfová, 2007, s. 26) Po dosažení čtvrté fáze, sušení, nastupuje mechanické (vibrační) síto. Pomocí síta se čaj třídí a následně od sebe oddělí i listy dle jejich velikosti. U čajů, oplývajících vysokou kvalitou, nastupuje ještě lidský faktor, jelikož jsou ještě tříděny, aby náhodou neobsahovaly řapíky a zlomky. (Wachendorfová, 2007) Pro černý listový čaj se do dnešních dob zachovala tato klasická „ortodoxní“ metoda, která vznikla počátkem 19. století. (Wachendorfová, 2007)

Metoda CTC Zkratka CTC v sobě skrývá počáteční písmena slov crush, tear, curl. V překladu znamenají drcení, lámání, svinování. Jedná se zde o strojové zpracování, kdy listy, v rámci této metody, procházejí řadou cylindrických válců, které mají ostré zuby. Jejich úkolem je drtit, trhat a dále svinovat všechny čajové lístky najednou. Čaj, který je výsledným produktem této metody, je charakteristický svou rychlostí pouštění barvy a jeho výluh nabízí více šálků čaje na 1 kg. U této

26

metody byla bohužel vyměněna delikátnost čaje za pohodlnost přípravy. (Soon, 2011)

Metoda LTP „Zkratka LTP znamená „Lawrie Tea Processor“, což je stroj pojmenovaný podle svého vynálezce. Rotující nůž krájí čajové listy na velmi malé kousky a zároveň se do stroje vhání studený vzduch, aby se listy krájením příliš nezahřály a fermentace nezačala příliš brzy. Nařezaný čaj nakonec padá do fermentačního žlabu. Touto metodou se podobně jako metodou CTC připravuje čaj k výrobě sáčkového čaje.“ (Wachendorfová, 2007, s. 26)

1.11 Výroba bílého čaje U bílého čaje po sběru listů dochází k jejich zavadnutí. Následovně se dávají na plata, kde se přetřásají a tím dochází k jejich jemnému pomačkání. Během tohoto procesu jsou narušeny buněčné membrány. Díky tomuto narušení dojde jen ke slabé oxidaci, která je velmi brzy přerušena buď propařením nebo už několikrát zmíněným sušením. Bílý čaj není nijak svinován či tvarován. Například čaje typu Jin čen svým tvarem připomínají jehličky, neboť v nich jsou obsaženy někdy až tři centimetry dlouhé stříbřité ochmýřené pupeny. Čaj má pak světle zelenou či až bledou barvu, někdy může mít barvu až dožluta. Vyznačuje se nasládlou chutí. Někdy se tyto jehličky svazují do tzv. čajového květu a tím po zalití tohoto květu v konvičce vznikají krásné útvary, které mohou připomínat pampelišku. (Thomovi, 2002)

1.12 Výroba čaje oolong U oolongu se jedná o čaj, který je jen částečně oxidovaný. Listy, které poputují k výrobě, musí být plně zralé. Díky této plné zralosti dochází k vyváženosti tohoto čaje. Odlišnost je zde v tom, že se lístky nechají na přímém slunečním svitu zavadnout. Dále putují do otočných válců, kde jsou tak dlouho, dokud se na povrchu listů neponičí buněčné membrány a nezačne docházet k oxidaci. Oxidace ale nezasáhne celý list, ale jen jeho okraje. Oxidace je přerušena sušením v okamžiku, kdy se okraje listů začnou zabarvovat do červena.

27

Sušení se provádí za vyšších teplot. Díky těmto teplotám se částečně oxidované čaje projevují až připečenou příchutí. (Thomovi, 2002)

1.13 Výroba čaje Pchu-er Pchu-er byl převážně znám v Číně, ale v poslední době se dostal do povědomí i v Evropě. V Číně byl využíván v tradiční medicíně, a to k léčbě různých zdravotních potíží. Je nám znám zelený čaj Pchu-er, který vzniká z jemné jarní sklizně. Nejdříve dochází k parní úpravě, poté k ošetření pomocí houbových kultur. Potom je volně plněn nebo také lisován do malých forem. Dále pak existuje červený čaj Pchu-er, který se získává stejným postupem, ale odlišnost je zde ve sklizni, která probíhá v létě. Oba tyto zmíněné čaje se musí uchovávat v chladu, a to po dobu několika měsíců, let nebo i desetiletí. Při dlouhém skladování dochází totiž ke zrání a tyto čaje dostávají své specifické, zatuchlé a zemité aroma. (Wachendorfová, 2007)

1.14 Hlavní zásady přípravy černého, zeleného a bílého čaje, oolongu Černý čaj U černého čaje je důležité, že ho nevaříme, ale dochází zde k jeho spařování, protože jinak by došlo k poškození a znehodnocení. Ale přesto je hlavní, aby byla použita voda vroucí, jelikož chladnější voda by nedokázala čaj pořádně vylouhovat a následně by nedošlo k důležitému spaření. Dalším aspektem je tvrdost vody. Voda nemá být příliš tvrdá a chlorovaná, proto je lepší využívat kvalitní pitnou vodu. Nejlepší vodou, kterou můžeme pro naši přípravu použít, je voda pramenitá. Při vaření používáme nerezovou či smaltovanou konvici, ve které dochází jen k vaření, nikoliv ke spařování. Nejlepší je používat na vaření čaje stále stejnou nádobu, kterou však nemyjeme různými saponáty, jen ji vypláchneme vařící vodou a neutíráme ji. Necháváme ji jen okapat či vysušit. Na spařování je ideální použít tenkostěnnou popřípadě porcelánovou nádobu, kterou opět necháváme jen pro tento účel. Když se čaj bude připravovat podle anglického zvyku, tak se nejdříve nahřeje konvice před spařením. Má to totiž vliv na účinné a aromatické látky, které čaj obsahuje. Dávkování závisí zcela 28

na konzumentovi a jeho chutích. Ale například v Anglii, kde je velmi oblíben čaj typu „breakfast“, se dávkuje půl lžičky či jedna zarovnaná lžička na jeden šálek a nakonec je přidána ještě jedna lžička čaje navíc. Vznikne tak docela silný nálev černého čaje, na který jsou však obyvatelé Anglie velmi dobře zvyklí. V okamžiku přiblížení se k bodu varu dochází k zalití čaje, zakryjeme konvici a následně začne docházet ke spařování. U černého čaje se spařuje asi 3 – 5 minut. Když bude spařování v rozmezí 1 – 2,5 minut, tak bude nálev oplývat povzbuzujícími účinky. Po delším spařování, a to v rozmezí 2,5 – 5 minut, dochází k uvolňování látky nazývané tanin, a ta způsobuje, že je snižováno působení kofeinu. Než se začne s podáváním čaje, je důležité ho promíchat a po usazení lístků se hned může začít s jeho servírováním do předem připravených šálků. (Martin, 1999)

Zelený čaj U zeleného čaje dochází k několika odlišnostem při porovnání s černým čajem. Je důležité jim věnovat pozornost a neplést si přípravu těchto dvou čajů. U zeleného čaje dochází opět k nahřátí čajové konvice, do níž je vsypáno určité množství zeleného čaje (poměr je asi 4 až 5 g na 2,5 dcl vody). Vařící voda se musí nechat odstát kvůli snížení její teploty. U tohoto druhu čaje nedochází totiž k jeho spařovaní, proto je nutná chvíle na vychladnutí vařící vody, aby se nezničila jeho chuť a vůně. Dochází k odlišení teplot vody, a to dle stupně fermentace. U polofermentovaných čajů je ideální teplota na přípravu mezi 80 až 90 stupni Celsia, u zeleného čaje mezi 60 až 95 stupni. Pro rozeznání stupně vody je dobré si pořídit teploměr pro tento účel určený, avšak například u zeleného čínského čaje zde platí takové pravidlo, že od bodu varu se počká 1 minutu a po této době teplota vody klesne na 90 °C. Posléze se spařuje v konvičce či šálku opatřeném pokličkou. Opět nastává doba louhování, ale o přesně dané době zde nemůžeme mluvit. Avšak u zeleného čaje je tato doba o něco delší než u černého čaje. U zeleného čaje dochází k jedné výhodě oproti černému čaji. Je zde možné opakovaně přelívat čajové lístky horkou vodou a vytvářet tak několik nálevů, které se liší svojí intenzitou chutě. U kvalitních čajů k tomuto zalití může dojít až třikrát. (Martin, 1999)

29

Bílý čaj U bílého čaje nacházíme podobnost s přípravou zeleného čaje. K přípravě je použito od tří do čtyř lžiček daného čaje a lístky jsou zality čtvrtlitrem vody. Teplota vody by měla být nejlépe kolem 70 °C. Doba louhování se pohybuje od dvou do šesti minut. Bílý čaj je ukázkou toho, že je možné a dokonce vhodné udělat více jak čtyři nálevy. (Thomovi, 2002)

Oolong Oolong patří do skupiny částečně oxidovaných čajů a ty se v podstatě připravují stejně jako čaje černé. Je zde jen malá odlišnost, a to v zalévání. Tyto čaje jsou zalévány vodou zchladlou na 95 °C. Louhování se pohybuje mezi čtyřmi až osmi minutami. (Thomovi, 2002)

1.15 Tradice čajoven Během vlády dynastie Sung se začaly objevovat první čínské čajovny a následně za vlády dynastie Ming se staly místy, kde se lidé začali setkávat a vznikala tak stále větší obliba k čajovnám. Avšak během kulturní revoluce, která byla ve 20. století, se čajovny ztratily. Díky některým zachovalým čajovnám, které se v provinciích S´čchuan a Jün-nan dochovaly, je můžeme v dnešní době obdivovat, jelikož se začalo s jejich opravováním a nyní slouží jako turistické atrakce. Dochází také k nové výstavbě čajových domků v parcích a zahradách. Původní čajovny vynikaly svou skromností. V této moderní době se již setkáváme s čajovnami, které jsou moderně zařízené a skromnost jde tím pádem stranou. Do jejich sortimentu přibyla nabídka různých jednoduchých pokrmů a rozličných pamlsků, které se ke konzumaci čaje hodí. (Wachendorfová, 2007) Dnes čajovny sloučí jako místo pro setkání se s přáteli, konají se zde i různé obchodní schůzky. Je to místo, kde dochází k výměně informací, relaxaci a poklidné konzumaci čaje. V čajovnách jsou nyní velmi populární různorodé semináře týkající se čaje a dále také degustační akce, kde mají klienti možnost ochutnat mnoho kvalitních čajů, ke kterým dostanou potřebné informace. (Wachendorfová, 2007)

30

1.15.1 Japonské čajové domky V dřívějších dobách byla čajová místnost umístěna v rámci obytného domu, kde měla vyhrazený svůj prostor v přijímacím pokoji. Důležitost se v této místnosti kladla především na přepychové vybavení a celkový vzhled pokoje, jelikož se zde konaly

čajové

obřady.

Tato

velkolepost

konání

velkých

čajových

akcí

a shromáždění trvala až do dob Muraty Šukóa. Od tohoto období se začínají vytvářet menší, samostatné čajové místnosti. Vymezil se prostor čajových místností, a to do tvaru čtverce, ve kterém bylo čtyři a půl rohože. Byla předepsána ideální velikost čajové místnosti, a to do rozměrů asi 2,85 x 2,85 metru. Tento tvar nebyl určen náhodou. Je v sepjetí s taoismem a symbolizuje čtyři světové strany, čtyři roční období a základní prvky. Těmito prvky jsou: voda, oheň, země a kov. Velmi důležité bylo, aby zde vládla harmonie a nebyla ničím narušena. Platila zde jednoduchost a prostota. (Wachendorfová, 2007)

1.15.2 Anglické čajovny Počátek 18. století má za následek přeměnu anglických kaváren v čajovny. Privilegium vstupu do čajoven měli zpočátku jen muži, a proto byly ženy odkázány pít čaj v prostředí domova. Až v roce 1717 byla otevřena zcela první čajovna, která otevřela své dveře veřejnosti bez rozdílu pohlaví. Založil ji Thomas Twining. Po této inovaci se začaly objevovat další čajovny a také čajové zahrady, ve kterých zněla hudba

a byla zde dodržována nejvyšší čajová kultura.

(Wachendorfová, 2007) Anglie je známá svou tradicí čajoven a čajových zahrad a tento zvyk se udržuje dodnes. Avšak přece jen k nějakým změnám došlo, a to v oblasti již zmíněného hudebního doprovodu, a dále už nejsou kladeny až tak vysoké nároky na kvalitu podávaného čaje. Odpolední čaj, neboli čaj o páté, se však v Anglii dodržuje a rozhodně dodržovat bude. (Wachendorfová, 2007)

1.16 Historie čajových rituálů v denním životě Čína je neodmyslitelnou součástí čaje. Točí se kolem něho každodenní běh života a proto na jeho podání je kladen velký důraz. Má vyjádřit patřičnou úctu

31

hostitele k jeho hostu. Servírování čaje a jeho postupná konzumace se však v různých regionech liší. (Ling, 2005) Bohaté rodiny na severu své hosty poctili čajem, a to nabídkou čaje hned 3 krát. Při vstupu byli hosté přivedeni do obývacího pokoje, kde následovala výměna pozdravů a byl servírován první čaj. Jednalo se však jen o formalitu a projev zdvořilosti. Čaj neoplýval nijak vysokou kvalitou. Šlo zde jen o symbolické napití, a pak se většinou čaj vylil, jelikož první zalití nebylo význačné svou chutí a kvalitou. Až při druhém zalití následovalo vychutnávání čaje a součástí byla už konverzace mezi zúčastněnými. Třetí zalití už bylo slabé, chuťově nevýrazné a hosté naznačovali odchod. Tento ceremoniál byl charakteristický především pro běžné či zdvořilostní návštěvy. U dobrých či rodinných přátel docházelo k dlouhým konverzacím a k zalévání nového čaje. (Ling, 2005) Důležitost čaje byla také uvnitř rodiny. Ukazovala se jím vzájemná úcta, náklonnost a důstojnost v prostředí rodiny. Ve staré Číně, v zámožnějších rodinách, bylo součástí povinností nejstaršího syna či dcery jménem svým a všech sourozenců podat rodičům šálek čaje. (Ling, 2005) Čerstvě vdaná snacha hned den po svatbě si musela přivstat a sama nabídnout tchyni a tchánovi čaj. Brzké vstávání symbolizovalo její pilnost a že bude dobrou hospodyní. Avšak žena, která nezvládla připravit dobrý čaj a nedokázala projevit svou úctu vůči rodičům, byla považována hned za velmi neochotnou a ne moc chytrou. (Ling, 2005) I v oblasti svateb má čaj nepostradatelné místo. Čaj je pro Číňany symbolem, který vyjadřuje čistý charakter. A jelikož láska má být také tak čistá, stává se čaj metaforou pro lásku. Symbolizuje také věrnost, a to z důvodu toho, že se dříve věřilo, že čajovník se nedá přesadit. V dnešní době je už známo, že tomu tak není. Čajové keře jsou známy tím, že nesou mnoho semen. Když se tento fakt aplikuje na lidský život a rodinu, značí to velké množství dětí a zároveň rodinné štěstí. Historie čaje jako součást svateb se datuje do období dynastie Song. Před žádostí o ruku dívky muselo nejdříve následovat darovaní čaje té konkrétní rodině, do které šel muž později žádat o ruku. (Ling, 2005)

32

Čaj je opravdu zvláštním nápojem, který byl a je zapojen do různých oblastí lidského života. Nebylo na něj zapomenuto ani při porodech. Dítě jím bylo umýváno hned po narození, což mu mělo zaručit dlouhý život, bohatství a inteligenci. (Ling, 2005) Čaj byl přítomen u vzniku života, u vzniku nové rodiny a už jen chybí zmínka o jeho roli během pohřebních rituálů. Díky archeologickým nálezům je známo, že čaj byl používán i jako dar zemřelým do hrobu. Výjevy z přípravy a pití čase jsou načrtnuty na zdi jednoho hrobu z doby Liao, 907 – 1125, v Xuanhua, v provincii Hebei. Číňané věřili v posmrtný život a z toho plynulo, že kdo měl rád za života pití čaje, zůstal mu věrný i po smrti a chtěl mít s sebou čaj i v hrobě. (Ling, 2005)

1.17 Účinky pití čaje na lidský organismus Čajové působení na lidský organismus se projevuje v mnoha částech lidského zdraví. V Číně, v níž je čaj tradičním nápojem a má zde proto už tisíciletou tradici, byl odjakživa považován za nápoj, který má léčivé účinky. Byl používán například na kožní problémy. Vliv má také na snižování únavy či na růst tělesné a duševní činnosti. Používá se i při střevních a žaludečních nemocech. Tyto zmíněné blahodárné vlastnosti jsou především připisovány zelenému čaji. Zelený čaj má dle odborníků asi desetinásobný obsah vitamínů, než má čaj černý. (Dufek, 2001) V čaji

je

obsaženo

na

130

chemických

látek,

ze

kterých

jsou

za nejdůležitější považovány třísloviny. Třísloviny mají velmi významný vliv na propustnost kapilár a také působí blahodárně na trávicí trakt. Zároveň působí i na chuť čaje, a to svou trpkou příchutí. Každý čaj se však množstvím zmíněných tříslovin liší, a proto je každý druh čaje jedinečný. U zeleného čaje se uvádí, že jich je zde kolem 10 – 27 %, v černém čaji jich je poměrně méně, a to 5 – 12 %. Množství tříslovin však můžeme ovlivnit i my, a to samotnou přípravou tohoto moku. Pokud necháme vroucí vodu v konvici po jejím zalití působit na čaj po kratší dobu, asi kolem 2 – 3 minut, vyluhují se hlavně aromatické látky. Když tuto dobu prodloužíme, dochází k vyluhování i tříslovin. Dojde tak k ovlivnění i čajové chutě. Chuť je pak typická svou ostrostí a svíravostí. (Dufek, 2001) 33

Zelený čaj je důležitý, a mohli bychom říci, že i oproti černému čaji zdravější, díky většímu množství obsažených polyfenolů. Nejen že ovlivňují vůni a chuť, ale oplývají svými antioxidačními schopnostmi, tzn. že brání tělo před volnými radikály. Volné radikály jsou nebezpečné kvůli svým reaktivním molekulám, které škodí buňkám, dále vytváří příznivé podmínky pro rakovinu či třeba také pro degenerativní nemoci. Antioxidantům vděčíme za narušení aktivace volných radikálů. Dále chrání lidské tělo před ostatními onemocněními a snaží se snížit množství již vzniklých škod v našem organismu, které byly způsobeny působením výše zmíněných volných radikálů. Za povšimnutí také stojí jeho vliv při revmatických onemocněních, jelikož pomáhá při zánětlivých onemocněních. (Dolby, 2002), (Adrian; Temming; Vollers, 1983) Zelený čaj je též pomocníkem při snižování rizika rakoviny prsu, rakoviny prostaty. Jeho pravidelným pitím je možné snížit riziko možné mrtvice. Takže jeho příznivé působení na náš organismus je opravdu velké. (Dřímal, 2014), (Slomková, 2013) Čaj obsahuje mnoho živin, ale jsou v něm zastoupeny jen v malém množství. V největším množství je zde vitamin C, jehož větší množství je v čaji zeleném, a to až desetkrát více než v černém čaji. Nalezneme zde také vitamin B2 (riboflavin), vitamin D, K a karotenoidy (beta-karoten a další jemu příbuzné sloučeniny). Za zmínění stojí také minerály, především mangan a selen. Zelený čaj je bohatý na fluorid, jež je minerálem, který je důležitý svým působením proti zubnímu kazu. Například při denní konzumaci pěti šálků čaje je dosaženo kolem 10% nutného denního příjmu vitamínů B1 a B2. ( Dolby, 2002), (Adrian; Temming; Vollers, 1983) Čaj je také znám pro svou velmi významnou termoregulační funkci, v zimě nás zahřeje, v období horka působí zase jako skvělý osvěžující nápoj a zároveň také pomáhá při podpoře dýchání. (Dufek, 2001) Čaj je také spojen s léčbou různých nachlazení či chřipek, neboť jeho požitím je vyvoláváno pocení, které je důležité při léčbě těchto onemocnění. (Dufek, 2001) Na celém světě je čaj velmi populární díky svým povzbuzujícím účinkům, a to především na centrální nervový systém – mozek. Elixír života, i takto je 34

v mnoha zemích nazýván. Působí v mnoha oblastech lidského zdraví. Konzumenti se po jeho požití cítí svěže a dokonce se popisují i takové účinky, že si lidé lépe vybavují své myšlenky či vzpomínky na již prožité věci a situace. Avšak množství konzumovaného čaje může také neblaze ovlivnit náš organismus, a to hlavně při požití většího množství, které na nás následně působí v podobě nespavosti. Za tento následek může látka nazývající se kofein, který je nám velmi dobře znám z kávy, kde ho je obsaženo poměrně hodně. Nalézáme ho také v čaji, ale v porovnání s kávou v mnohem menším množství. Pro ilustraci, v jednom šálku, který je připraven jen z jedné lžičky čaje, je kofeinu celkem cca 0,02 g. „Čajový kofein“ se oproti kofeinu v kávě uvolňuje a vstřebává pomaleji. Nemusíme se ale bát, že bychom si pitím čaje nějak ublížili či se předávkovali kofeinem. K tomuto stavu bychom však mohli dospět konzumací asi 30 šálků během jednoho dne. (Dufek, 2001) Je ovšem prokázáno, že čaj udržuje naši výkonnost déle, a to i na poměrně vyšší úrovni, než je tak u kávy. Člověk má určité fáze během dne, kdy je doba jeho největšího výkonu, a to je dopoledne v rozmezí 9.30 – 11.30 a následně pak kolem 13. hodiny. Potom lidská výkonnost velmi rychle upadá. Je prokázáno, že u lidí, kteří zkonzumovali čaj o půl dvanácté dopoledne a pak kolem třetí hodiny odpolední, zůstává jejich výkonnost v rovnováze a je vždy ve vyšších hodnotách než u nepijáků. Potom lidská výkonnost velmi rychle upadá. Velkou roli zde hraje vazba kofeinu na třísloviny, a to především u černého čaje. Tato vazba je během výrobního procesu rozložena a zde vzniká skutečnost, že ačkoliv je černý čaj ochuzen o množství kofeinu oproti zelenému čaji, tak na náš organismus působí více dráždivým účinkem. Jelikož u zeleného čaje dochází k jeho vstřebávání až ve střevním traktu, tak je jeho konzumace příznivější a šetrnější pro žaludek, než je tomu u kávy či černého čaje. (HU; Zerbstová, 2001)

1.17.1 Zelený čaj jako ideální dietní

nápoj a odbourávač

každodenního stresu V dnešním uspěchaném světě je každý člověk pod vlivem určitého stresu, ať malého či velkého, který je velmi škodlivý pro lidský organismus. Stejně tak jako problematika stresu, tak i obezita patří do dnešní doby a je velmi důležité se touto

35

problematikou zabývat. I zde může být nápomocen čaj, konkrétně zelený čaj. (HU; Zerbstová, 2001) Zelený čaj je ideálním nápojem pro lidi držící dietu hned z několika důvodů. Oplývá svými uklidňujícími účinky, jelikož dokáže aspoň v začátcích redukční diety stimulovat pocity hladu a uklidnit protestující žaludek při novém stravovacím režimu. Velmi známým příznakem jakékoliv diety je také únava, která se díky povzbuzujícím účinkům zeleného čaje odbourává. Další výhodou je obsah mnoha důležitých vitamínů, které jsou pro lidské tělo nezbytné a v období diet mu bohužel chybí. Zelený čaj je do organismu dodává a dále díky svému diuretickému (močopudnému) účinku pomáhá tělu se pročistit od škodlivých látek, které lidské tělo zanášejí a mohou také způsobovat různé zdravotní problémy. Diuretický účinek také pomáhá ledvinám, jelikož se zde nemají možnost tvořit tolik známé močové kameny. (HU; Zerbstová, 2001) Lidé v každodenním spěchu a stresu obvykle nemívají čas si v klidu vypít kávu, čaj či jiný nápoj. Vše probíhá v určité hektice a tím zanikají jakékoliv rituály. Ale u zeleného čaje to nelze jinak, než se k jeho pití posadit a pomalými doušky jej usrkávat. Když je tak učiněno, dostaví se jemné aroma, které dokáže organismus zklidnit a správně si zelený čaj vychutnat. Dochází také k určitému vnitřnímu klidu, který se stává rozhodujícím v oblasti zdraví, aby projevili již zmíněné prospěšné účinky. (HU, Zerbstová, 2001)

1.18 Čaj v gastronomii Čaj a kuchyně Podávání čaje souvisí nejen s jeho vynikající chutí, ale také jako očištění chuti mezi jednotlivými chody. Na chuťové buňky působí jako osvěžení a připraví je na další konzumaci pokrmů. Určité čaje jsou dokonce součástí některých jídel, jelikož doplňují koncový požitek z jídla. Gastronomie se vyznačuje několika aspekty, které k sobě neodmyslitelně patří a dochází k jejich skládání. Tyto aspekty stolování jsou společnost, prostředí, jídlo a pití. (Soon, 2011) Ani jídlo ani čaj by neměly své chutě narušit či dokonce přebít. Jen pro ilustraci: čaje oolong jsou ideální k výraznějším pokrmům z mořských živočichů, k jídlům 36

s lehčími omáčkami, ke smaženým pokrmům či jídlům se zázvorem. Černé čaje se zase doporučují k těžším, tučnějším pokrmům, ke smetanovým omáčkám, masům a sýrům. A nakonec čaje s vysokým obsahem polyfenolů, které se pěstují v nižších výškách. Ty jsou dobrým doplňkem ke sladkým jídlům, například k tvarohovému koláči, k čokoládě. Čaje ze středních výšek zase k ovocným dezertům, jídlům doplněných o vanilku, k oříškovým dortům či ke kořeněnějším pokrmům. (Soon, 2011)

Čaj a sýry K sýrům je vždy doporučováno nějaké dobré víno a asi nikoho by moc nenapadlo, že by víno mohlo být nahrazeno čajem. Ale je tomu tak. Čaje jsou dobrým doplňkem sýrů díky tomu, že obsahují taniny a ty na sebe dokáží navázat proteiny a tolik obávané tuky. Ke každému čaji se hodí určitý typ sýru a dochází tak ke spojení obou chutí. Když bude řeč o čaji Darjeeling, určitě se nesmí zapomenout na sýr Camembert. Dle znalců je to velmi zajímavé chuťové spojení. (Soon, 2011)

Čaj, čokoláda a dezerty Spojení čaje se sladkými pokrmy je už trochu více pochopitelnější. U čokolády je hlavní její kvalita a na ní stojí mnoho variant využití čajů. K tmavé čokoládě se nabízí spojení s čajem Earl Grey. K mléčné či bílé zase stojí za zkoušku Darjeeling, oolong nebo Sencha Green. Dále se zde nabízejí kombinace baklavy s Darjeelingem, oolongem a různými zelenými čaji. Tvarohový koláč jde skvěle do kombinace se Senčou, oolongem, Assamem a černými čaji. A kávové nebo moka dezerty s Assamem a čajem Pchu-er of Kandy. (Soon, 2011)

Vaření s čajem Už po nějakou dobu je kuchaři využíván čaj při přípravě jídel. Slouží k tomu jeho aromatický čajový nálev. Čaje je využíváno jako marinády, k potření, jako přísada při uzení nebo jako přísady přímo do pokrmů. U čajů zde hrají velkou roli taniny, které pomáhají změkčit maso, stejně tak dobře jako víno. Moderní vaření se zaměřuje spíše na zelený čaj, který masu dodává specifickou chuť a posouvá tak kuchařské umění do jiné dimenze. (Soon, 2011) 37

ANALYTICKÁ ČÁST V analytické části se věnuji svému výzkumu, který jsem prováděla metodou mystery guest. Mystery guest je metoda, která je kvalitativní. V rámci mystery guest se získávají informace o kvalitě nabízených služeb, o produktech, službách buď vlastní firmy nebo konkurence. Člověk, který ji provádí, vystupuje jako obyčejný zákazník, ale za úkol má do dotazníku zaznamenávat informace, které v rámci mystery guest zaregistruje. Pří tomto výzkumu je hodnoceno opravdu vše, co se během pobytu v určitém podniku naskytne. Celkem jsem navštívila 12 podniků, konkrétně 8 čajoven a 4 kavárny. Na základě získaných informací z mystery guest jsem ke každé čajovně či kavárně udělala několik odrážek, které jsem dále popsala. Zabývala jsem se hned několika body, a to: prostředím a atmosférou čajovny; čajovým – nápojovým lístkem; obsluhou, její informovaností a ochotou poradit s výběrem; vybraným čajem;, čajovým nádobím; barvou, vůní a chutí čaje; nabídkou doplňujících pokrmů; a pokud se naskytla i nějaká zajímavost, která mě v čajovně zaujala, tak jsem uvedla i ji. Všechny tyto body jsem v rámci každé čajovny a kavárny rozvedla. Kromě mystery guest jsem u všech podniků uvedla i informace, které jsem získala na jejích webových stránkách. K hodnocení jsem si vybrala formu slovní, jelikož se mi nezdálo adekvátní využití jakéhokoliv číselné ohodnocení. Svůj výzkum jsem prováděla zhruba měsíc a půl s menšími přestávkami, jelikož konzumace stále stejného čaje byla někdy trochu náročná. Na základě svých stanovených hypotéz jsem sledovala u všech subjektů nabídku kvalitních čajů – Darjeeling, Assam. Důraz byl samozřejmě kladen na nabídku v čajovnách ve srovnání s vybranými kavárnami. A dalším sledovaným bodem byla informovanost obsluhy o nabízeném sortimentu.

1.19 Čaj Darjeeling Čaj Darjeeling se pěstuje na stejnojmenném místě, které se nachází v podhůří Himálají na severovýchodě Indie. Darjeeling je horské středisko, které se rozkládá ve výšce 1830 m. n. m. V této oblasti se nalézá rozloha s velikostí 49 421 akrů, na které rostou jen čajovníky. (cs.wikipedia.org) 38

Darjeeling je považován za „šampaňské“ mezi čaji. Pyšní se svojí chutí po muškátovém oříšku, ale zároveň jeho chuť není nijak vtíravá. Vůně je ovlivněna místem výskytu čajovníku. Je to díky chladnému, mlhavému podnebí, nadmořské výšce, množství srážek a rozhodně zde má vliv i kvalita půdy a zdejší ovzduší. (http://cs.wikipedia.org) Zde pěstované čajovníky pocházejí z čínských semen či z čínských hybridů. Dále se zde nacházejí kříženci dámských keřů. Čínské čajovníky mají velkou výhodu v tom, že odolávají velmi dobře chladnějším teplotám, a proto se jim daří ve vyšších polohách na plantážích v severní části oblasti

Darjeeling. Čajovník assamský se zase spíše vyskytuje v nižších polohách na jihu a vyskytující se množství srážek je pro něj ideální, jelikož je náročnější na množství vláhy. V Darjeelingu je celkem 61 zahrad, ve kterých dochází k pěstování čaje. Je zde ročně vyprodukováno celkem asi 16 500 tun čaje. Se sběrem čajových listů se začíná časně ráno a sběračky musí často pracovat na velmi strmých terasách. (www.oxalis.cz) U čajovníku dochází k jeho dělení, a proto dělíme Darjeeling hned do čtyř tříd. Tyto třídy vznikají na základě podílu jednotlivých typů čajovníků. Třída 1: V této třídě se jedná o původní keře čajovníku, které byly zasazeny kolem roku 1840. Z těchto keřů vzniká čaj, který je nejžádanějším a také nejoceňovanějším čajem. Třída 2: U této třídy jde o již zmíněný hybrid a to dvou či více čajovníků z třídy 1. Třída 3: Opět vzniká hybrid, tentokrát assamského čajovníku s hybridem třídy 2. Třída 4: Zde jde o keře, které nepocházejí přímo z indické oblasti Darjeelingu. Pěstují se v nížině na úpatí Himálají, a to přesně v okolí měst Siliguri, která nejsou daleko od Darjeelingu. Čajovník pochází tedy z oblasti Doars nebo také ze sikimského, nepálského či bhútánského příhraničí. 39

Avšak i přes tyto odlišnosti musí být jeho původ dohledatelný k předešlé třídě číslo 2. (www.darjeeling.cz) Darjeeling je označován zkratkami, a to například zkratkou SFTGFOP 1 (Special Fine Tippy Golden Orange Pekoe 1). Tyto zkratky mají za úkol označit poměr obsažených tipsů v čaji. (www.darjeeling.cz)

Darjeeling z první sklizně („First Flush“) Tato první sklizeň je označována jako First Flush nebo je také velmi častá zkratka těchto dvou anglických slov, a to FF. Sklizeň probíhá od konce února do konce dubna a je velmi závislá na daném počasí. Když se podaří sklidit tento čaj, vzniká z toho velmi oblíbený, až by se dalo říci velmi populární čaj. Jedná se totiž převážně o první čerstvé čaje, které se dostávají na čajový trh po období zimy. Darjeeling z první sklizně je charakteristický svojí svěží květinovou, možná se dá říci až ovocnou vůní. Chuť je jemně nasládlá, se znaky svíravosti. Tyto čaje oplývají poměrně velkými povzbuzujícími účinky. Jejich nálev je velmi světlý, zlatavý či někdy zlatozelený. Čaje jsou žádané jak na evropském, tak i na americkém a japonském trhu, na které jsou dopraveny co nejrychleji po sklizni. (www.darjeeling.cz)

Darjeeling z „mezidobí“ Darjeeling se v této době sklizně označuje jako „In-Between“, česky „z mezidobí“. Tato sklizeň se uskutečňuje v dubnu a květnu a dochází zde ke splynutí chuti z první sklizně (svěžest, svíravost mladých lístků) a druhé sklizně na počátku léta (což je zakulacenost vyzrálosti lístků). Bohužel nejsou k mání ve všech prodejnách či čajovnách. Ale jejich chuť je jedinečná, takže stojí rozhodně za ochutnání. (cs.wikipedia.org)

Darjeeling z druhé sklizně („Second Flush“) Druhá sklizeň, která probíhá v době od konce dubna a následně v průběhu května až do začátku monzunových dešťů, se také označuje jako Second Flush nebo zkratkou SF. Není tak význačná jako první sklizeň, a proto po ní není taková poptávka či kvůli ní nevzniká rozruch, ale často se její ceny pohybují výše než 40

u First Flush. Chuť tohoto čaje je však mnohem více vyzrálejší a vyznačuje se svojí chuťovou plností a aromatičností. V chuti mají převahu ovocné, oříškové a sladce kořeněné vůně a někdy se může i stát, že je cítit velmi významné a vzácné muskatelové aroma, které není nikde jinde na světě k naleznutí. Nálev je charakteristický zlatooranžovou barvou. (www.darjeeling.cz), (cs.wikipedia.org)

Monzunová sklizeň Monzunová sklizeň není nijak zvlášť význačná svou chutí. Koná se od července do září a tyto čaje se dávají spíše do čajových směsí. Jedná se o čaje silnější a hrubší. (www.darjeeling.cz), (cs.wikipedia.org)

Darjeeling z podzimní sklizně Dalším označením, které se používá pro tento čaj, je Autumnal Flush. Sklizeň se uskutečňuje od začátku října až do konce listopadu, což je doba po období dešťů. Čaje jsou tmavší a mají výraznější ovocné a oříškové aroma. Barva nálevu se jeví jako jasně měděná. Tyto čaje bývají poměrně drahé, jelikož tvoří jen 5 – 10 % z celoroční produkce. (www.darjeeling.cz), (cs.wikipedia.org) Celkově platí pravidlo, že čaje, které jsou z prvních sklizní, mají nálev poměrně světlý v porovnání s čaji ze sklizní pozdějších. V pozdních sklizních se již setkáváme s nálevy tmavě zlatavými až tmavě hnědými. (www.darjeeling.cz), (cs.wikipedia.org)

1.20 Čaj Assam Tento velmi známý černý čaj se pěstuje v indické oblasti Ásám, a to již na obou březích řeky Brahmaputry. Tato oblast se pyšní označením jako nejrozlehlejší oblast na světě, která produkuje černý čaj. Tato oblast je značně rozsáhlá, údolí řeky Brahmaputry se vleče 193 km směrem na východ od Darjeelingu a svoji hranici sdílí s Čínou, Barmou a také Bangladéšem. Tato část je velmi vydatná na srážky, které se pohybují od 2000 do 3000 mm za rok. Srážky nejsou nijak trvalé, spíše jsou dosti nerovnoměrné a v době monzunových dešťů není žádnou zvláštností, že se denní úhrn srážek pohybuje i kolem 255 – 300 mm. Ačkoliv se může zdát, že toto množství srážek neblaze ovlivní růst 41

čajovníků a následnou chuť čaje, není tomu tak. Díky všem těmto srážkám a kombinaci vlhkosti s teplem vzniká čaj, který je unikátní. (www.obchodcajem.net)

První sklizeň („First Flush“) První sběr je započat v únoru, a to po vegetační době. První sklizeň obvykle trvá osm až deset týdnů. Čaj z tohoto období má kořeněnou chuť, a to větší než čaj Darjeeling z první sklizně. Jeho vůně připomíná čerstvou vůni květin a barvu má světlou, zlatožlutou. Tyto čaje, na rozdíl od čaje Darjeeling, se velmi málo prodávají do Evropy či USA.

Druhá sklizeň („Second Flush“) V druhé sklizni už je řeč o čajích té nejvyšší možné kvality. Ke sklízení dochází od konce května do konce června. Chuť mají opět kořeněnou, vyznačují se červenou barvou, která připomíná barvu mědi. Někdy je barva až tmavě hnědá. K dalšímu sklízení, které nemá nějaké speciální označení, dochází od července do října v období monzunových dešťů, které přicházejí od Indického oceánu. Ovšem o vysoké kvalitě těchto čajů nelze mluvit. Neoplývají nijak velkou kvalitou, jejich síla se ztrácí a kořeněné aroma je také snížené. Čaj můžeme osladit, a to nejlépe bílým cukrem. Ideální jsou větší kusy, tzv. „kluntje“ (slovo pochází z holandštiny a znamená „hrudka“). Odborníci k čaji z druhé sklizně doporučují ochutit ho lžičkou čerstvé smetany. Čaj z druhé sklizně tvoří také základ pro mnoho čajových směsí. (www.teagswendner.com)

42

Čajovny 1.21 Amana Obecné informace Čajovna Amana se nachází na Praze 2 v Záhořanského ulici číslo 6. Obývá prostory, které na zákazníky dýchají čajovou kulturou, kterou si mohou vychutnat v příjemných prostorách této čajovny. Po vstupu do prostor se před zákazníkem rozprostře čajový bar, který je zaplněn opravdu širokých čajovým výběrem, čajovým nádobím a různým doplňujícím sortimentem. Výběr posezení je tu různý, ať už klasické, které je na dřevených či proutěných židlích u stolu s nebo bez lampiček, nebo také posezení ve stylu vagónovém. Interiér je doplněn různým obrazy, které podtrhují zdejší atmosféru. Čajovna je obohacena o krb, který zútulní čajovnu v měsících chladu. Zajímavostí je zde rozhodně prostor, kde se čaj připravuje, jelikož se jedná o místnost v místnosti. Malý prostor, který je oddělen od druhé místnosti dvěma dřevěnými stěnami, ve které je čaj se všemi čajovými zvyky připravován. Takový menší čajový domek v čajovně, který se rozhodně jen tak nevidí. (www.amana.estranky.cz)

1.21.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Prostředí čajovny na mě působilo velmi dobrým dojmem. Po vstupu do čajovny na mě dýchla atmosféra klasické čajovny, která díky svému dřevěnému interiéru a hezkým uspořádáním dokázala hned navodit dobrou náladu a chuť k posezení. Výběr sezení byl rozmanitý, takže bylo možné si zvolit, jestli chce člověk sedět na rušnějším místě hned u čajového baru, či spíš nebýt přímo na očích obsluhy. Místnostmi se linula jemná muzika, která podtrhovala vzniklou příjemnou atmosféru. Čajový – nápojový lístek Čajový lístek byl upravený, dobře uspořádaný, takže hledání čaje nebylo nijak obtížné, i díky správnému seřazení. Jelikož se ve svém výzkumu zabývám čajem 43

Darjeeling, tak musím podotknout, že výběr tohoto druhu čaje v této kavárně byl opravdu báječný. Rozdělení čaje bylo na Darjeeling z First Flush, Second Flush, na podzimní čaje a směsi. V každé této „kategorii“ byl ještě nespočet čajů, které zde byly v nabídce. Další čaje byly například čaje čínské, čínské žluté, indické, originální balené tchajwanské čaje, čaje z ostrova Srí Lanka atd. Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem Obsluhu hodnotím velmi kladně, jelikož jsem si nechala od pána poradit. Byly mi kladeny dotazy, jaké mám požadavky na čaj, zda bych chtěla čaj silnější chuti, či třeba v jaké cenové kategorii by se měl pohybovat. Po donesení následoval výklad k vybranému čaji, informace ke správné přípravě a také informace o tom, jakou chuť bych měla v čaji pozorovat. Vybraný čaj a cena Na doporučení jsem si vybrala čaj z první sklizně. Název čaje byl Darjeeling FTGFOP 1 NAMRING UPPER EX 07/2013, jednonálevový. Za čaj jsem zaplatila 110 Kč. Čajové nádobí Čaj mi byl donesen na dřeveném tácu, na němž byla klasická bílá konvička už s připraveným nálevem, jelikož jsem si čaj nechala připravit. Miska na čaj byla průsvitná a skleněná, položená na černém podtácku. Vše bylo krásně připravené a především čisté. Barva čaje Barva čaje byla světlejšího charakteru, medové barvy. Vůně čaje Vůně byla jemná, nijak vtíravá. Chuť čaje Chuť čaje se vyznačovala kořeněností, která byla zároveň velmi svěží. V jeho chuti byly patrné i květinové tóny, avšak opravdu jen mírně. Co se týče účinků, tak čaj měl větší povzbudivý účinek. 44

Nabídka doplňujících pokrmů V nabídce byl špenátový závin se šunkou a sýrem, domácí sýrové tyčinky, mrkvový salát s ananasem a jablečný závin s ořechy. Zajímavost Jednoznačně mě na této čajovně upoutala místnost, která byla věnována přípravě čaje. Po nakouknutí tam bylo opravdu vše potřebné k přípravě a rozhodně nechyběly ani stopky, které měřily čas louhování. Opravdu zajímavě vyřešené a zatím jsem se s takovouto speciální „přípravnou“ v jiné čajovně nesetkala.

1.22 Andělská čajovna Obecné informace Andělská čajovna vznikla v prostorách bývalých činžovních sklepů v roce 2012, které byly opraveny a daly tak vznik krásnému prostředí této čajovny. Čajovna se nachází v ulici Ječná, číslo 26, v centru Prahy. Posezení svým hostům nabízí ve dvojí variantě. Je zde možnost volby sezení v teakovém dřevu u malých stolečků a také klasické posezení na polštářcích v části, které se říká „Lesní“. Oba prostory jsou propojené, nedochází zde k oddělení. Dominantou celého prostoru je malba lesa, která upoutá příchozího hned na první pohled. Kromě velkého výběru čajů je zde možnost posezení i u vodní dýmky či zakoupení již zmíněných čajů nebo keramiky v krámku. Téměř všechny čaje, které jsou nabízeny, je možné zakoupit i domů. Kromě čajů a dýmek je čajovna vybavena menšími pochoutkami, které ještě více zpříjemní pobyt v této čajovně. Čajovna má otevřené dveře, díky své široké nabídce čajů, všem lidem, ať čajovým neznalcům či fajnšmekrům. V nabídce jsou jak čerstvé čaje, tak i jednonálevové speciality. Všechny moky jsou podávány do čajové keramiky od českých výrobců, které jsou do prodejny dodávány přímo majitelem čajovny. (www.andelskacajovna.cz)

45

1.22.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Tato čajovna patří mezi jednu z mých oblíbených, jelikož už jsem ji znala dávno předtím, než jsem začala dělat svůj výzkum. Útulné prostředí čajovny, které má velmi příjemné posezení na polštářích, kde je návštěvník obklopen řadou obrazů a velkou nástěnnou malbou. Čajovna nabádá k delšímu posezení a hlavně ke konzumaci nějakého skvělého čaje. Ale pokud člověk není vyznavačem sezení na zemi, tak je tu možnost posezení klasicky u stolu. Hodně oblíbené zde jsou vodnice, které lákají především mladší lidi k návštěvě. Čajový – nápojový lístek Čajový lístek je zde vsazen do dřeveného rámu, připomínající rám, do kterého se dávají v kavárnách noviny. U každého čaje je uvedena stručná informace o původu čaje, o jeho chuti a ještě různé doplňující informace. Čajový lístek tu je rozdělen do částí: nápoje na zahřátí, životodárné nápoje, nápoje bylinné a bez kofeinu,

podzimní

nabídka

prvních

čerstvých

čajů,

špičkové

čaje

rozmanitých chutí. Mezi nabízenými nápoji jsou zařazeny i skotská whisky, sherry, včelčina, ovocná vína a šťávy z ovoce. Též milovníci vodnic si tu přijdou na své, jelikož je zde velký výběr různých příchutí. Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem Jelikož jsem tuto čajovnu navštívila již vícekrát, tak mohu říci, že pokaždé tu je obsluha velmi nápomocna s výběrem čaje. Poradí dle momentální chuti s výběrem a přípravou čajů, laikům podá informaci o konkrétním čaji. Vybraný čaj a cena Konzumovaný čaj byl Darjeeling Thurbo, Second Flush 2013. Čaj pocházející z indické zahrady Thurbo, který je ručně zpracovaný a poměrně nepravidelně oxidovaný, vícenálevový. Jeho cena byla 150 Kč. Čajové nádobí Vícenálevové čaje se ke konzumentovi dostávají ve speciální nádobě zvané zhong, což je čajová miska v pokličkou. V ní jsou připraveny čajové lístky a do této 46

nádoby se nalévá horká voda. Voda se ve skleněné konvičce udržuje teplá díky podstavci se svíčkou. Takto si konzument připravuje čaj sám a má z toho ten pravý požitek. Čajové nádobí je vyrobeno z keramiky, které tu je možné i zakoupit. Barva čaje Barva čaje byla zlatooranžová. Dalšími nálevy však postupně zesvětlovala. Vůně čaje Vůně byla spíše dřevitější. Po poradě s obsluhou mi bylo řečeno, že vůní připomíná dřevitou orchidey. Chuť čaje Chuť bych charakterizovala jako jemnou, která jemně ulpívala na jazyku a způsobovala jemné drhnutí kvůli hořkosti. Nabídka doplňujících pokrmů K zakousnutí jsou nabízeny plněné a zapečené bagety, a to ve variantě se třemi druhy sýrů či zeleninové, uzené mandle a ze sladkého ořechový dort Louskáček.

1.23 Daruma Obecné informace Čajovna Daruma je k nalezení na Praze 2, Na Moráni číslo 11. Svým návštěvníkům nabízí ve svých prostorách příjemné posezení strávené nad šálkem nějakého dobrého čaje, s jehož výběrem je obsluha této čajovny vždy ochotna poradit. Posezení v sobě nese prvky buddhismu, ať už se jedná o sochu Buddhy či motivy slona. Posezení je opět ve dvojím provedení, klasické sezení u stolu či na zemi. Každého návštěvníka osloví velký výběr čajů, který se před nimi zobrazí v celé své kráse v čajovém lístku. V nabídce jsou nejen čaje, ale také různá drobná jídla, jako je například kuskus či pita chleba plněný balkánským sýrem a rajčaty. Jako doplňkový sortiment jsou nabízeny vodní dýmky, které posezení ještě více zpříjemní a je možné, že díky nim klient v čajovně stráví více času.

47

Na tomto místě je možné si zakoupit čaje domů, jako i různé čajové náčiní, které je k přípravě potřeba. (www.prague-central.cz)

1.23.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Atmosféra čajovny byla doplněna o tlumenou muziku s jemnými tóny, která nerušila klid čajovny. V čajovně byly viditelné prvky buddhismu, které krásně dotvářely její interiér. V zadní části byla schovaná menší stěna, která byla vyplněna knihami, které zpříjemní pobyt, když nemá člověk zrovna žádnou svoji knihu po ruce. Převažovalo posezení u stolů, které bylo doplněno o kout, jenž byl věnován vyznavačům sezení na zemi. Od některých stolů byl výhled do dvora, který byl velmi uklidňující, jelikož zelená barva má tyto účinky. A rozhodně se jedná o velkou změnu, když vezmete v potaz, že se nacházíte ve velkoměstě. Čajový – nápojový lístek Čajový lístek byl opět velmi obsáhlý a ještě k němu byla dodána kartička s nabídkou tabáků do vodnic. K naleznutí tu byly čaje čínské bílé, čínské jasmínové, čínské žluté a červené, vietnamské zelené, čaje Pchu-er, čínské a tchaiwanské wulongy (oolongy), japonské, indické čaje aj. Opravdu rozmanitý výběr čajů a nejen jich. V nabídce se objevily i sladké a slané dobrůtky. Na konci čajového lístku bylo uvedeno jméno zhotovitele a datum posledních vykonaných úprav. Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem I zde musím jen a jen pochválit obsluhu, jelikož byla velmi ochotná mi poradit a zorientovat se v nabídce. Jelikož můj výběr byl jasný, nechala jsem si aspoň poradit, jestli se zaměřit na čaje z první či druhé sklizně. Vše mi bylo vysvětleno, dostala jsem podrobné informace o čaji, jakou barvu mám očekávat a jestli bude spíše silnější, či jak bude aromatický. Takže zde je pochvala opět na místě. Vybraný čaj a cena Vybraný čaj byl z druhé sklizně z roku 2013 s přesným názvem Darjeeling Thurbo, jednonálevový, s cenou 82 Kč. 48

Čajové nádobí Čaj byl podáván v klasickém keramickém setu. Barva čaje Barva čaje byla poměrně tmavá, hnědavě zlatá, jelikož se jednalo o Second Flush. Vůně čaje Vůně byla charakteristická svými kořeněnými tóny připomínající dubovou kůru. Chuť čaje Chuť byla výrazná, s určitou silou v chuti, avšak i přes tuto výraznost byla jemná. Nabídka doplňujících pokrmů V nabídce byly koláče dle denní nabídky, dále medovník, bakhlawa, chalva, směs plodů a ořechu Daruma, kokosky atd. Z těch větších pokrmů například zeleninový kuskus, pita s rajčaty a sýrem a s fazolemi a kukuřici. Pita chleba se sýrem a rajčaty jsem sama ochutnala a mohu vřele doporučit. Zde si člověk vždy přijde chuťově na své.

1.24 Dobrá čajovna Obecné informace Velmi zajímavá čajovna, která se určitými detaily odlišuje od ostatních podniků

stejného

zaměření.

Čajovna

se nachází v centru

Prahy přímo

na Václavském náměstí s číslem 14. Na pražském čajovém trhu se objevila již roku 1993 a řadí se tak mezi první Dobrou čajovnu u nás. Založena byla dvěma pány, Alešem Juřinou a Jiřím Šimsou. Charakteristika tohoto podniku by mohla znít jako orientální oáza, která nabízí klidné posezení v centru města. Celé její prostory jsou zcela nekuřácké. Klienti svůj volný čas mohou trávit posezením v ratanových křesílcích, na kobercích s pohodlnými polštářky či v letních měsících se v klidu zastavit nad šálkem čaje venku na zahrádce, kde díky bambusům panuje krásný chládek a stín. Někdy je výběr dobrého čaje přímo oříškem pro klienty. Proto je zde k jejich dispozici vyučený personál, který dokáže v každé 49

situaci poradit a připravit tak čaj, který uspokojí chuťové buňky

každého

zákazníka a zpříjemní mu posezení. Obsluha je složena hlavně z mužů, kterým se přezdívá „čajoví tovaryši“ a kteří prochází školením od „čajových mistrů“, jež jsou též vzděláváni a proškolováni ve svých čajových znalostech a v přípravových dovednostech. Opět tu není v nabídce jen velké množství čajů, též je zde možné ochutnat indickou-pákistánskou kuchyni, japonské i vegetariánské pokrmy. (www.facebook.com), (cs.wikipedia.org) Tento koncept čajovny patří do mezinárodní franchisingové sítě, která má pod sebou celkem 22 čajoven, jež jsou rozmístěny po celé České republice. Tato franchisingová síť zasahuje i na Slovensko, do Maďarska, Polska a též USA. Její obchodní značku, tedy značku Dobrá čajovna, má ve vlastnictví Spolek milců čaje. (www.facebook.com), (cs.wikipedia.org)

1.24.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Členité prostory této čajovny nabízejí klidné posezení u šálku čaje, kde si místečko najde každý návštěvník. U malých stolečků nebo na zemi na tlustých polštářích s malými dřevěnými deskami místo stolku, to je nabídka posezení ve výše zmíněném podniku. Opravdu kouzelné prostředí, ve kterém se odehrávají romantické schůzky, pracovní setkání či jen tak klidné posezení u dobrého čaje s knížkou v ruce. Při pozorování ruchu v čajovně jsem se setkala se všemi těmito kategoriemi návštěvníků a velmi mě potěšilo, že se čajovna stala místem, kde lidé rádi stráví svůj čas. Prostředí zpříjemňovala muzika, která byla na můj vkus trochu hlasitější, ale nebyla natolik obtěžující, aby narušila intimitu probíhající konverzace. Čajový – nápojový lístek Ihned po vybrání ideálního místa mi byl donesen čajový lístek, kterému se zde přezdívá „čajový lupen“. Velmi originální označení, které poukázalo na odlišnost a originalitu lidí, kteří tuto čajovnu vedou. Ve svém čajovém repertoáru měli velký výběr čajů všech možných druhů a i různých místních specialit. Informace k daným čajům a také různé citáty byly součástí lístku. 50

Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem Obsluha, nazývající se „čajoví tovaryši“, byla oblečena do stejnokrojů, které ladily se stylem čajovny. Ochotná obsluha, která bez toho, aniž bych se ptala na čaj, mi sama od sebe řekla veškeré informace o něm. Vybraný čaj a cena Vybraný čaj byl Darjeeling SF za cenu 98 Kč. Čaj jsem si nechala připravit jako jednonálevový. Čajové nádobí Čajová konvička společně s čajovou miskou, které byly zhotoveny z keramiky, byly přineseny na zeleném kovovém podtácku. Barva čaje Barva byla světlejší. Po nalití od obsluhy se na něm vytvořila jemná světlá pěna. Vůně čaje Vůně čaje byla velmi jemná s lehkou vůni dřeva. Chuť čaje Zde jsem asi poprvé v chuti cítila příchuť medu, ale opravdu jen jemně. Nabídka doplňujících pokrmů Ze slaných pokrmů jsem měla na výběr humus, pita chléb na různé způsoby, ať na sladko či na slano. Ze sladkých dobrot se k ochutnání nabízely například tousty s marmeládou, toasty matcha, mrkový koláč. Specialitou tu byla japonská čajová rýže s názvem Furikake a také matcha zmrzlina. Zajímavost Jako zajímavost bych ráda uvedla způsob objednávání a přivolání obsluhy. Na stůl mi byl postaven malý zvoneček, který sloužil k přivolání obsluhy, když už jsem měla prostudovaný čajový lístek a byla jsem připravena si objednat. Tento způsob hodnotím jako kladnou vymoženost, jelikož obsluha je přivolána vždy, když je jí 51

konkrétně potřeba. Další zajímavostí bylo ohlášení posledních třiceti minut do zavírací doby. Ohlášení bylo provedeno originálně, a to pomocí gongu samotnou obsluhou, a bylo ohlášeno, že návštěvníci mají poslední příležitost si cokoliv z nabídky čajovny objednat.

1.25 Krulovo doupě Obecné informace Krulovo doupě je velmi zajímavé místo s opravdu zajímavým konceptem čajovny. Má i svou legendu, která vysvětluje vznik tohoto místa. „…Je to již nějaký ten čas, uplynulo již tolik ročních období, že nikdo nedokáže přesně říci, kolik. Přesně v té době přišel do tohoto domu poutník, zahalen v černé kápi, žádajíc o přístřeší, jež mu bylo poskytnuto. Majitelé domu byli přívětiví a rádi se podělili s Pocestným, kterýžto k nim zavítal. Byla zrovna měsíčná noc, měsíc plul ve své plné kráse po obloze, osvětlujíc tiché ulice Prahy. Však co přihodilo se pak, idylické příliš nebylo. Víte, někteří lidé poctivosti příliš za život nezískali a vydělávají si na své živobytí okrádáním druhých. Muž, jenž se chtěl nabažit cizího majetku, vkradl se potají do domu. Při hledání, čím by ukojil svůj nenasytný, hamižný chtíč, byl nachytán Pocestným, jenž v tu dobu do domu přijat byl. Zloděj, náhle přepaden strachem z odhalení, vytáhl nůž a dobrého Pocestného zabil. Rychle pak unikl skrze ulice pražské. Hostitelé, snažíc zraněnému život zachránit, již pozdě přišli… Když pak pohřeb strojili, stalo se něco, čemu těžko uvěřit mohli. Tělo nebožtíkovo, jež před okamžikem v rakvi leželo, zmizelo znenadání. Nevěděli kam, nevěděli proč... Zanedlouho po této události tělo jednoho lupiče v nedalekém obchodě nalezeno bylo, když ukrást tamní cennosti chtěl. Příčina smrti byla neznámá, jen jeho oči o neobyčejném strachu hovořily. Co asi viděl? Co jeho skon způsobit mohlo? Nikdo neměl ponětí, než se však u jeho těla brož nalezla, patřící majitelce tohoto domu, ve kterém zemřel Pocestný. Tehdy najevo vyšlo, že se jedná o toho samého darebáka… Od této události již spousta lidí tvrdila, že po domě, vždy po setmění, chodí postava v černé kápi. Prý tu má kdesi své sídlo, své Doupě, ze kterého sleduje vše v okolí a trestá ty, již chtějí obohatit se na majetku cizím… Bylo mu dáno jméno Krul. Ten se stal ochráncem a zároveň

52

strašidlem. Je to duch, živá bytost, a nebo pouhý mýtus?“ (krulovodoupe.cz/onas/, cit. 2014-04-06) Již z této legendy, která se nám snaží vysvětlit původ vzniku této čajovny, je jasné, že se nejedná jen tak o běžnou čajovnu. Čajovna se nachází na Praze 1, v Soukenické ulici číslo 6. Při vstupu se návštěvníka ujímá pracovník čajovny, který dá na výběr možnost posezení. Buď můžeme posedět v pološeru na velkých polštářích, na úplném světle doplněném proutěným nábytkem či o jedno patro níže, kde se rozprostírá téměř úplná tma. Zde je posezení odděleno, dalo by se říci, do kupé. Jediným osvětlením jsou zde solné lampy. Každý tento prostor má vlastní závěs, čímž se dosahuje téměř absolutního soukromí. Posezení je na zemi na polštářích, k dispozici jsou malé stolky. K dispozici je i další posezení na vyvýšeném pódiu. Čajovna tedy disponuje velkou kapacitou míst. V čajovně mají velmi zajímavý princip objednávání. U každého posezení je červené tlačítko, které po jeho stisknutí přivolá obsluhu, ať už za účelem objednání či jen optání. Je tím zajištěno, že obsluha přijde vždy jen v pravý čas, kdy je jí opravdu potřeba. V čajovně platí hned několik pravidel. Krulovo doupě je čajovnou nekuřáckou, takže cigarety tu nejsou povoleny. Své chuťové buňky tu kuřáci mohou potěšit uspokojivým výběrem tabáků do vodních dýmek. Druhým pravidlem je dodržování minimálního hluku v prostorách čajovny. Čajovna slouží jako prostor pro relaxaci a odpočinek. Dalším pravidlem je korkovné. Korkovné znamená, že je zde povoleno konzumovat pouze jídla a nápoje, které pocházejí z nabídky podniku. Při nedodržení je účtována částka 300 Kč. Čajovna má velmi zkušené zaměstnance, kteří jsou ochotni poradit s výběrem čaje a podat k němu i určité informace. Rozhodně se jedná o podnik neobvyklého rázu, který se vymyká běžným stylům čajoven. Lidé mohou navštívit i mnoho akcí, které se v prostorách konají, například mexický večer, speciální nabídka shishy, večer v tónech fresh vodních dýmek. (krulovodoupe.cz)

53

1.25.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Prostředí a atmosféru bych charakterizovala jako velmi tajemné, jelikož posezení tu je z velké části jen v pološeru, kde světlo zajišťuje jen malá solná lampa. V této temnější části jsou oddělené prostory na menší segmenty, ideálně tak pro dvě až tři osoby, kde se sedí opět na zemi na polštářích. Soukromí je zajištěno díky velkým závěsům. Pokud někomu vadí sedět skoro ve tmě, tak další možností je klasické posezení na světle. Čajový – nápojový lístek Jako u předešlých čajoven i zde byl velký výběr všech možných čajů, například černé čaje, zelené, japonské, polozelené a bílé čaje, rooibosy, maté, dále pak aromatizované a ochucené čaje, ovocné čaje a nečaje. Ke každému čaji byla uvedena stručná charakteristika. Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem Rychlost obsluhy díky knoflíku, který zde fungoval pro její přivolání, byla opravdu zaručena. Myslím, že tento způsob je velmi efektivní, jelikož obsluha je přivolána vždy v pravý čas, když je jí opravdu potřeba. Bohužel informovanost v této čajovně nebyla nijak velká, jelikož při objednání čaje Darjeeling se mi nedostalo informace, z jaké sklizně tento čaj pochází. Vybraný čaj a cena Konzumovaný čaj byl Darjeeling PHOOBSERING, jednonálevový, cena 72 Kč. Informace, z jaké sklizně pochází, bohužel chyběla. Čajové nádobí Čaj byl donesen v kovové konvičce s keramickou čajovou miskou. Vše bylo k sobě barevně sladěno. Barva čaje Vzniklá barva nálevu byla medově zlatá.

54

Vůně čaje Vůně byla silná s prvky dřevitosti. Chuť čaje Chuť bych charakterizovala jako poměrně silnou, jemně hořkou až svíravou. Byly znatelné jemné tóny muškátové chuti. Nabídka doplňujících pokrmů Součástí nabídky byly i menší pokrmy, jako například kuskus sladký i slaný, toasty, hermelín s brusinkami, pita chléb, ze sladkých mandle ve skořici, chalva či medovník.

1.26 Restaurant Malý buddha Obecné informace Malý buddha je restaurace a čajovna dohromady, která se nalézá na Praze 1, Hradčany, Úvoz 46. Krásné prostředí, které zaujme hned při vstupu, a to konkrétně tichou hudbou, která se jejími prostory line. Ale nejen hudba, ale též vůně orientálního dřeva a koření, vytvářejí dokonalou atmosféru v této stylově zařízené restauraci. V tomto podniku, který je asi spíše více restaurací než čajovnou, jsou nabízeny vegetariánské i masité pokrmy, zelenina, exotické saláty a samozřejmě v hlavní roli, co se týká pití, také čaj. Velmi častými hosty jsou Američané, kteří jsou dle slov majitele na tento koncept více zvyklí než obyvatelé České republiky. Zde je nejdříve potřeba, aby si lidé zvykli na pojetí restaurace, na dané náboženství a také na pokrmy. Zdejší prostory neslouží jen jako restaurace a popřípadě i čajovna, ale také jako místo pro bojová umění, která jsou zde vyučována každé pondělí pod vedením samotného majitele restaurace. Kromě

bojových

umění

se

zde

konají

(www.malybuddha.cz)

55

i

kurzy

vaření

a

meditace.

1.26.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Orientální prostředí provoněné kořením a doplněné tichou hudbou utváří tuto restauraci, která ve svém konceptu má i velkou nabídku čajů. Proto jsem ji zahrnula do svého výzkumu. Zaujala mě velmi klidná atmosféra, která na mě působila svojí vyrovnaností a harmonickým souzněním. Pološero, které v celé restauraci převládalo, vytvářelo intimní prostředí. Čajový – nápojový lístek Nabídka čajů byla v rámci jídelního lístku. Našli byste v něm čaje zelené, černé, ovocné, tak i léčebné. Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem Obsluhu bohužel nemohu moc posoudit, jelikož můj výběr čaje byl opět jednoznačný, a také byla restaurace poměrně plně obsazena, takže objednání proběhlo poměrně v rychlosti. Jelikož v lístku nebylo uvedeno, z jaké sklizně čaj pochází, a obsluha se mnou jednala dost stručně jako se zákazníkem, tak jsem tuto informaci postrádala. Vybraný čaj a cena Zvolený čaj byl opět Darjeeling, jednonálevový, s cenou 50 Kč. Čajové nádobí Nádobí bylo z keramiky. Hnědá konvička společně s čajovou miskou byla barevně sladěná. Barva čaje Barva, kterou čaj vykazoval, byla zlatavá, jantarová. Vůně čaje Čaj měl jemné aroma, které oplývalo svojí dřevitou vůní.

56

Chuť čaje Čaj nejevil známky svíravosti, ačkoliv jeho nálev byl silnější. Chuť mi připomínala malinko příchuť medu. Nabídka doplňujících pokrmů Jelikož je tento podnik převážně restaurací, tak nabídka jak hlavních jídel, tak i menších pokrmů tu je široká.

1.27 U Džoudyho Obecné informace Čajovna U Džoudyho je otevřena už poměrně dlouhou dobu, konkrétně od dubna roku 2006. Sídlí v Jugoslávské ulici číslo 7/670 na Praze 2. Otevření čajovny předcházelo nejprve otevření stejnojmenného knihkupectví v roce 2004. Originálnímu vzhledu vděčí čajovna architektce Tereze Podlešákové, která v rámci svých návrhů zařazuje prvky čínského feng šuej. Feng šuej se zabývá správným harmonickým rozložením a uspořádáním místnosti. Prostředí čajovny je plné světla, doplněné květinami a tím dotváří ideální posezení pro svoji klientelu. Nabízí se zde posezení jak u stolku se židlí, tak i na zemi na pohodlných polštářích. Výhodou této čajovny je i posezení na venkovní zahrádce, které je velmi příjemným zpestřením během teplých dní. Ačkoliv se čajovna nachází v centru Prahy, na zahrádce je tiché posezení, které nenaruší pohodu při pití čaje. V čajovně se koná mnoho akcí. Jelikož své prostory propůjčuje i v rámci výstav, tak se její interiér poměrně často mění. Čajovna má hned několik místností, kde se různé akce mohou konat. Ať již v rámci místa prodejny, přímo v čajovně, či v přednáškové místnosti. Konají se zde již zmíněné výstavy, různé besedy, prezentace či ochutnávky čajů, které jsou specialitou této čajovny. V rámci čajovny je otevřen i obchod, který se stal součásti již zmíněného knihkupectví, a díky přízni lidí se sortiment velmi rozšířil. Jsou zde k zakoupení například: různé minerály, šperky, tarotové karty, obrazy, přírodní kosmetika a také potravinové doplňky. Všechno nabízené zboří pochází buď z různých koutů

57

světa či i z domácí produkce. Za zmínění rozhodně stojí i fakt, že čajovna má vlastní pekárnu, která je velkou výhodou a rozšiřuje tím už i tak širokou nabídku. Tato čajovna je místem, kde si každý její návštěvních má možnost uvědomit si důležitost zastavení se a porozhlédnutí se kolem sebe. Nabádá k zaměření na vlastní osobní rozvoj, poukazuje na důležitost relaxace a hlavně na důležitost přirozeného života a jeho plnohodnotné prožívání. (www.udzoudyho.cz/)

1.27.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Čajovna, její prostředí i celkový koncept mi velmi přirostl k srdci. Opravdu úžasné prostředí, posezení u menších stolků či na polštářích hezky na zemi. Interiér je zařízen převážně ze dřeva a prostor nabízí velké množství míst. Jemná muzika podtrhující klidné prostředí čajovny dotváří celý koncept čajovny. V teplých měsících zde funguje i zahrádka. Čajový – nápojový lístek I tady byl výběr čajů doopravdy velký a rozmanitý. Co se týká čaje Darjeeling, tak jsem v nabídce našla jak čaje z první, druhé, tak i podzimní sklizně. Ke každému čaji byla informace o dané sklizni. Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem Obsluhu bych zde ráda vyzvedla, jelikož byla opravdu báječná. Velká ochota poradit s výběrem čaje, informace o jeho lokalitě, vůni, chuti atd. Dostalo se mi značné množství informací, což mě příjemně překvapilo. Bylo vidět, že jsem narazila na člověka, který se čajům věnuje s láskou už nějakou dobu. Vybraný čaj a cena Vybraný čaj byl Darjeeling FTGFOP Jungpana Himalayan Beauty, First Flush. Nechala jsem si ho připravit již do konvičky a cena byla 130 Kč.

58

Čajové nádobí Čaj mi byl servírován na tácu, konvička byla zhotovena z kovu a čajová miska byla z hnědé keramiky. Vše k sobě náležitě ladilo a vytvářelo dobré podmínky pro vychutnání čaje. Barva čaje Nálev byl světlé barvy. Vůně čaje Vůně mě překvapila svými květinovými prvky. Chuť čaje Chuť byla svěží a měla v sobě skrytou jemnou hořkost. Nabídka doplňujících pokrmů V nabídce byly domácí pity z vlastní pekárny, polévka dle denní nabídky společně s denním menu, kuskus, arabské pasty, různé druhy pity a dále také různé sladké maličkosti.

1.28 U zeleného čaje Obecné informace Čajovna U Zeleného čaje je historickou čajovnou v České republice. Funguje již od roku 1992 a pyšní se označením

první porevoluční čajovna

v Praze. Další originalitou je skutečnost, že své prostory rozkládá v jednom z nejstarších domů v Praze, a to na Malé Straně. Dům pochází z roku 1269 a nachází se na místě Hansturkovské věže. Historie domu je datována až do let 1253 – 1257. Dům byl vybudován za vlády panovníka Přemysla Otakara II. Za jeho panování zde byly postaveny hradby a na místě nynější čajovny byla postavena jedna ze čtyř bran. Jmenovala se Strahovská, označovala se také názvy Černá či Hansturkovská. Byla vybudována velmi kvalitně, jelikož do dnešní doby se dochovala mohutná kvádrová zeď, kterou je možné vidět ve sklepě tohoto domu. Již tato historie dává čajovně své kouzlo, které návštěvníky jistě upoutá. 59

Čajovna není nijak rozlehlá či členitá. Nachází se v jedné místnosti, které dominuje čajový bar s možností zakoupení čajů, čajového nádobí a doplňkového sortimentu. Posezení je zde klasické, u dřevěných stolů s židlemi. Hosté zde mají možnost si prohlédnout knihy, které je možné si zakoupit. Příjemné posezení na Malé Straně s kvalitní nabídkou čajů a možností si posedět v tomto historickém domě láká nejen místní obyvatele, ale také i mnoho turistů, kteří do Prahy zavítají. (www.uzelenehocaje.cz)

1.28.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Opět klasické prostředí čajovny, jejíž kouzlo se skrývá v budově, ve které čajovna sídlí, jelikož tento dům má velmi starou historii. Jako mínus bych ale vytkla, že v čajovně klidné posezení rušili právě zaměstnanci čajovny, kteří byli až příliš hluční. Čajový – nápojový lístek Jako ve všech ostatních čajovnách se i zde setkáváme s velkým výběrem čajů. Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem Obsluha nebyla nijak zvlášť ochotná. Vybraný čaj a cena Konzumovaný čaj byl Darjeeling First Flush, jednonálevový. Cena byla 110 Kč za konvičku. Čajové nádobí Čaj byl servírován v keramické konvici s květinovým motivem a čajová miska byla s konvičkou sladěná. Barva čaje Barva čaje byla typická, tedy světle hnědá až do zlatava.

60

Vůně čaje Silná vůně, která jevila známky jemného oříškového aroma. Chuť čaje Chuť čaje byla velmi silná, jevila známky hořkosti. Nabídka doplňujících pokrmů Z nabídky pokrmů doplňujících sortiment byly k dostání toasty, kuskus a dále pak různé druhy koláčů.

Kavárny 1.29 Alchymista Obecné informace Retro cukrárna, kavárna a čajovna, toto jsou všechna možná označení opravdu kouzelného prostředí tohoto podniku. Její sídlo je na Letné v ulici Jana Zajíce 7/975. Historie této kavárny se datuje od roku 1998, kdy své dveře poprvé otevřela veřejnosti. Zde se jedná opět o jiný koncept kavárny, popřípadě můžeme tento podnik nazvat též čajovnou a cukrárnou, jelikož je vytvořena v retro stylu, jímž dává návaznost na prvorepublikové kavárny. Prostory kavárny jsou velmi příjemné. Kavárna Je obložena dřevem, zabydlena dřevěným nábytkem, vyzdobena malbou na stropě, která má symbolizovat alegorii alchymie. Prostředí získává na dokonalosti díky tlumené hudbě, krásné čerstvé květinové dekoraci a též díky nabídce denního tisku. Též se tato kavárna nazývá Letenský Montmartre, jelikož je propojena s prostory galerie Skarabeus, ve které bývají časté autorské výstavy jak českých, tak i zahraničních umělců. Na kavárnu navazuje i s muzeum kávy, které ukazuje hostům vše, co se týká kávy. Začíná historií kávy, věnuje se jejímu pěstování a také nabízí například sbírku dóz na kávu, mlýnků atd. Dokonalé spojení je však i s venkovní zahradou, která návštěvníky zavádí téměř do jiného světa. Je oázou

61

snad pro každého, který ji navštíví, jelikož dokáže úžasně izolovat od ruchu velkoměsta a člověk si v ní připadá báječně. Pražírna, jež byla v rámci Alchymisty založena, má své kouzlo i v tom, že zde byla projevena snaha navázat na prvorepublikovou tradici. V této době existovaly hlavně rodinné podniky, které v sobě odrážely kvalitu a styl. Proto je zde kladen velký důraz na pražení kávy, které probíhá pod neustálým dohledem pražiče. Proto je Alchymista výjimečný svojí nabídkou i vlastních káv, jejíž zrna byla připravena v prostorách kavárny. Kávu je možné si samozřejmě zakoupit s sebou domů a v kruhu rodinném si vychutnávat její jedinečnost. Kavárna se specializuje také na čaje, především na čaje čínské. Ale v její nabídce jsou různé druhy sypaných čajů: čaje zelené, černé, ovocné i tzv. nečaje (nečaje jsou nápoje, které jsou připraveny z bylin různých druhů). Široké nabídky je docíleno díky spolupráci hned s několika dodavateli. Stejně jako káva, tak i čaj je zde k zakoupení. Novinkou je nabídka balených čajů, a to značky Harney and Sons. Čaje od této značky jsou baleny do hedvábných sáčků kavárna nabízí opravdu široký sortiment. Jako doplněk k čaji či kávě tu jsou k zakoupení dorty, jejichž nabídka je opravdu široká. Jedinečnost je zaručena dodavateli, kterými jsou hlavně menší cukrárny, jež se zabývají malovýrobou dortů. Kvalita dortů, koláčů je zaopatřena díky použití kvalitních surovin a též precizností výrobců. (www.alchymista.cz)

1.29.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Zavítala jsem do této kavárny – čajovny proto, že nabízí krásné prostředí retro stylu, pohodovou atmosféru a velmi jedinečné posezení na zahrádce. Po každé návštěvě, kterou jsem vykonala, jsem si tu připadala jako v jiném světě. Ve světě, který je mimo ruch města, mimo každodenní stres a spěch. Tato kavárna je místem, kde si každý návštěvník na chvíli oddychne od každodenních starostí.

62

Čajový – nápojový lístek Nápojový lístek je opravdu bohatý na nabídku káv, ať klasických, které jsou v nabídce snad všude, což je espresso, cappuccino, až po různé druhy filtrovaných káv a kávových náhražek. Z čajové nabídky tu byly černé čaje (Assam, Pchu-er, Earl Grey, Lady Grey), bylinné, ovocné čaje a zelené čaje. Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem Obsluha nebyla, co se týče čajů, moc informovaná. Nebyla mi schopná říci, z jaké sklizně čaj pochází či jakékoliv doplňující informace. Vybraný čaj a cena V této čajovně jsem se bohužel setkala s tím, že v nabídce nebyl čaj Darjeeling. Musela jsem se tedy spokojit s jiným černým čajem, a to s Assamem. Čaj byl jednonálevový a cena za konvičku byla 62 Kč. Čajové nádobí Čajový nálev mi byl podán v bílé keramické konvičce společně se šálkem. Spíše mi to připomínalo anglické servírování čaje. Barva čaje Barva čaje byla zlatohnědá. Vůně čaje Vůně mi připomínala čaj typu Earl Grey, silnější vůně s žádnými charakteristickými prvky. Chuť čaje Chuť čaje byla velmi neutrální. Dle mého názoru nebyl čaj dostatečně vylouhován. Nabídka doplňujících pokrmů Tato kavárna se pyšní opravdu úžasnou nabídkou všemožných dortů, koláčů a makronek. Do svého nabídkového repertoáru mají zahrnutu zmrzlinu a jsou zde i různé zmrzlinovo – dortové variace.

63

1.30 Friends Coffee House Obecné informace Výše

zmíněná

kavárna

se

vyskytuje

v samotném

centru

Prahy,

v MacNevenově paláci v Palackého ulici na Praze 1, kousek od Václavského náměstí. Svým návštěvníkům nabízí opravdu velké prostory, kde si každý nalezne své ideální místečko a stráví zde svůj volný čas. Každá část kavárny má svoji atmosféru, kterou se odlišuje od dalších prostor. V jedné části, která se nachází v prosklené zimní zahradě, je fontána, která svými zvuky dotváří náladu této části. Konají se zde též různé výstavy, během nichž se mění tento prostor v uměleckou pastvu pro oči. Další místnost, která stojí za zmínění, je vybavena krbem, proto se jí přezdívá „krbový“ pokoj. Hosté se tu mohou usadit v pohodlných křeslech, půjčit si tu knihy, které jsou v nabídce zdejší knihovny, a nasát zde domácí atmosféru. Mezi nabídku káv tu jsou zařazeny též čaje, k zakousnutí jsou připraveny lahodné dorty či čerstvě připravené sendviče. Svojí nabídkou velkých prostor je Friends coffee house ideální pro konání různých pracovních meetingů a pro různé výstavy. Takže tato kavárna je ideální pro kohokoliv, ať pro turisty, kteří si chtějí jen tak posedět u šálku kávy, pro studenty, kteří svůj čas tráví nad knihou či počítačem, tak i pro různé pracovní schůzky. (milujikavu.cz)

1.30.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Klasické prostředí větší kavárny, které je ideálním místem pro studium, pracovní schůzky či jen pohodové posezení u kávy. Čajový – nápojový lístek Klasický čajový lístek se v této kavárně nenajde. Hned při vstupu se člověk ocitne u baru, kde je na stěně napsána na tabulích nabídka. Výběr čajů nebyl tak tristní, byl tu čaj z čerstvé máty, čaj z čerstvého zázvoru, English Breakfast Tea, Darjeeling a pár ovocných čajů.

64

Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem Obsluhu bych tak trochu přirovnala k fast foodovému stylu. Rychle objednat, rychle připravit a vyexpedovat. Vybraný čaj a cena Vybraný čaj byl opět Darjeeling. Ale velmi mě zklamalo, že mi byl připraven čaj, tedy spíše jen horká voda a k ní v sáčku obyčejný černý čaj. Cena sáčku byla 49 Kč. Čajové nádobí Čajové nádobí, do kterého mi byla nalita horká voda, bylo příšerné. Konvička měla uražený kus, byla naštípnutá, a místo pokličky zde sloužil malý talířek, který s konvičkou vůbec ani barevně neladil. Barva čaje Barva čaje byla tmavě hnědá. Vůně čaje Vůně čaje velmi neutrální. Žádný charakteristický prvek jsem nezaregistrovala. Chuť čaje Chuť čaje byla klasická sáčková. Obyčejný černý čaj, poměrně silný, ale to bylo tak jediné, co se dalo v chuti nalézt. Nabídka doplňujících pokrmů Kavárna nabízí snídaně, různé druhy toastů, paniny, saláty, a dále pak různé druhy dortů.

1.31 Kaaba Obecné informace Kavárna Kaaba své prostory rozkládá na Vinohradech, konkrétně v ulici Mánesova číslo 20, Praha 2. Příjemná kavárna, která nabízí svým návštěvníkům 65

hezké posezení ideální jak k pracovním schůzkám, tak i k posezení jen tak s přáteli. Kavárna nabízí příjemný personál, široký výběr jak z nápojů, tak i z menších dobrot k zakousnutí. Z nápojů zde samozřejmě dominují kávy, ale též je tu, sice skromnější, výběr čajů. Návštěvníci mohou zaujmout své místo u stolků, které nabízejí místa buď pro dvě či čtyři osoby. Kavárna nabízí též posezení venku, sice nevelké a jednoduché, ale připomínající styl francouzských kaváren, kde stálí hosté s cigaretkou v jedné ruce a kávou v druhé sedí před podnikem na lavičce a pozorují ruch kolem. Přesně toto má ve své nabídce i pražská kavárna Kaaba. Součástí kavárny je též trafika, což je poměrně ideální spojení. Něco ke čtení se vždy hodí a prodlouží to pobyt návštěvníka v kavárně. (www.kaaba.cz)

1.31.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Prostředí bych přirovnala k francouzským kavárničkám, kde lidé posedávají na lavičkách před kavárnou, popíjejí kávu, kouří a čtou denní tisk. Přesně takovýto scénář se mi nabídl před vstupem do kavárny. Poměrně malý prostor, avšak velmi dobře rozčleněný, takže každý příchozí má u svého místa dostatek prostoru. V rámci kavárny se nachází i trafika, a spojení kávy s novinami je velmi ideální. Čajový – nápojový lístek Velká nabídka káv je doplněna o nabídku čajů. Nalezla jsem čaje černé, zelené i rooibosy. Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem Obsluha byla příjemná, nenechala mě dlouho čekat, a ačkoliv byla kavárna po ránu plná, příprava čaje netrvala nijak dlouho. Vybraný čaj a cena Konzumovaný čaj byl Darjeeling First Flush, jednonálevový. Cena za konvičku byla 49 Kč.

66

Čajové nádobí U čajového nádobí bych byla tentokrát kritická. Čaj mi byl donesen v konvičce, která je určena k přípravě kávy. Takže po stlačení sítka, které v konvičce slouží ke stlačení kávy, mi čajové lístky samozřejmě v konvici zůstaly a tím pádem velmi neblaze ovlivnily chuť čaje. Čajová miska byla skleněná. Barva čaje Barva připraveného čaje měla hezkou jantarovou barvu. Vůně čaje Ze začátku příjemná, opravdu jen jemná kořeněná vůně. Avšak po delším nepříznivém a nuceném louhování čajových lístků vůně přešla ve velmi silnou až nepříjemnou. Chuť čaje První šálek byl příjemné svěží chuti, trochu znát byly dřevitější tóny. Avšak další šálky se nedaly už moc pít, jelikož trpkost v chuti byla nesnesitelná. Nabídka doplňujících pokrmů V nabídce byl mrkvový dort, bábovka, různé sušenky. Ze slaných pokrmů rozmanité saláty, plněné bagety, toasty,…

1.32 Můj šálek kávy Obecné informace Kavárna se nachází na stanici metra Křižíkova, přesně v ulici Křižíkova 105 na Praze 8. Opět se zde dá mluvit o velmi jedinečném prostředí s nezaměnitelnou atmosférou. Káva, která pochází

z vlastní pražírny, dorty a domácí kuchyně,

to vše je v této kavárně k dostání. A ještě něco navíc. Pohoda a vlídnost personálu provází hosta po celou dobu jeho pobytu. Nejen posezení u kávy, ale také polední menu přiláká zákazníky do prostor kavárny. Jelikož je zde řeč o kavárně, tak nabídka čajů je opět omezenější. Jsou zde nabízeny čaje sypané, žádné sáčkové. Vyškolený personál je připraven poskytnout návštěvníkům potřebné 67

informace, aby káva byla na míru připravena svému konzumentovi. Nekuřácké prostředí je zaručeno, takže nikdo nebude rušen při své konzumaci nepříjemným cigaretovým kouřem. (www.mujsalekkavy.cz)

1.32.1 Mystery guest Prostředí a atmosféra Prostředí na mě působilo, jako kdybych se nacházela ve Francii v nějaké malinké kavárničce. Před kavárnou byla totiž umístěna lavička a přímo u dveří barový stolek, u kterého postávali lidé se sklenkou bílého vína v ruce. Taková typická francouzská idylka. Posezení lze považovat za velmi stísněné, jelikož bylo využito veškerého místa, a právě proto nebyl kolem stolů dostatek prostoru. Velká malba, která zaujímala v místnosti místo na největší cihlové zdi, byla dominantou celého prostrou. Čajový – nápojový lístek V čajovém lístku jsem bohužel mezi nabídkou velmi zajímavých káv čaj Darjeeling nenašla, ačkoliv je na webových stránkách nabízen. V nabídce jsem nalezla čaje z Nepálu, Japonska, Číny a Gruzie. Obsluha, její informovanost a ochota poradit s výběrem Obsluhu hodnotím kladně. Po mém dotazu, zda nabízené čaje jsou sypané, mi byla podána velmi ochotně odpověď. Všechny nabízené čaje jsou samozřejmě sypané a vybírané s velkým důrazem na jejich kvalitu. Škoda jen, že Darjeeling se zde nevyskytoval. Nabídka doplňujících pokrmů Do kavárny mohou hosté přicházet každý den na snídani, následně je v nabídce polévka, jejíž nabídka je každý den jiná. Z hlavních jídel tu jsou různé saláty či toasty. Nabídka je též denně obměňována. Ze sladkých pokrmů tvoří nabídku různé druhy dortů, koláčů, muffinů a makronek.

68

1.33 Shrnutí analytické části Při putování mezi vybranými čajovnami a kavárnami jsem nenašla ani jeden podnik, který bych tu mohla označit za nevyhovující. Avšak ne v každém podniku bylo vše tak, jak má. Ovšem některým čajovnám bych udělila ze svého pohledu medaili, jelikož se jednalo opravdu o velmi příjemné podniky. Za čajovny, které plně vyhovují standardům, bych označila čajovnu Amanu, Andělskou čajovnu, čajovnu Darumu, Dobrou čajovnu a čajovnu U Džoudyho. Za velmi originální považuji koncept čajovny Krulovo doupě. Pokud někdo touží navštívit opravdu tajemné místo a vypít si zde šálek čajem, tak mohu vřele doporučit.

69

2 NÁVRHOVÁ ČÁST Při vedení i těch nejlepších podniků je vždy co zlepšovat a pracovat na jejich vyšší a lepší úrovni. V oblasti gastronomie je velmi důležité podávat co nejlepší servis a prodat svoji službu zákazníkovi tak, aby byl konzument spokojen. Je důležité nemyslet jen na výdělek a kolik zákazníků zavítá do podniku, ale též na to, zda služba, kterou nabízíme, odpovídá své ceně a zda splní svůj účel. Cílem je jednoznačně spokojený zákazník, který nám zachová přízeň a bude se vracet. A jistě se nevrátí sám. Svou dobrou zkušenost předá dál a přiláká i své okolí. Ne nadarmo se říká, že nejlepší a zároveň neplacenou reklamou je spokojená klientela. Ve svém šetření jsem se nesetkala s čajovnou či kavárnou, která by byla nevyhovující a dalo by se na ní nalézt jen to špatné. Avšak skoro v každém podniku jsem nalezla něco, co by se mělo upravit a vylepšit. Ať se to týkalo přístupu obsluhy, její informovanosti o nabízeném sortimentu, o schopnosti podat stručnou charakteristiku nápoje, tak například i webových stránek. V dnešní době všemožných

vymožeností,

internetu,

chytrých

telefonů

se

lidé

dostávají

k informacím přes tuto techniku. A je veliká škoda, že některé podniky tuto formu prezentace svého podnikání nevyužívají. Ráda bych zde uvedla jednu bezchybnou čajovnu, která by mohla jít vzorem ostatním čajovnám. Dle mého názoru to je čajovna U Džoudyho. V dnešní době se lidé v rámci prvního kroku při výběru podniku dívají na internet. Tato čajovna má velmi hezky udělané webové stránky, na nichž má uvedeno vše o své činnosti a své nabídce. Jako velmi dobré shledávám možnost stáhnutí čajového lístku, jelikož si možný klient může prohlédnout nabízený sortiment již předem. Prostory, ve kterých se čajovna nachází, jsou krásně upravené, čisté a vyzdobené v jejím duchu. Obsluha sama od sebe nabídla pomoc s výběrem čaje, dokázala poradit a ještě dodat zajímavé informace. Já jsem se na tomto místě setkala s obsluhujícím, u kterého byla vidět láska ke své práci, láska k čaji. Dokonce mi byla nabídnuta i pomoc při tvorbě této práce, v podobě podání různých informací o čajích. Myslím, že zrovna tento člověk dělá dobré jméno této čajovně. Příprava čaje a jídla byla velmi rychlá, i když čajovna byla plně obsazena. Počet zákazníků rozhodně vypovídal o oblíbenosti této čajovny. Při objednání čaje mi bylo 70

nabídnuto, zda si budu chtít čaj připravovat sama, či budu mít zájem o jeho připravení. S tímto jsem se na mnoha místech při svém výzkumu nesetkala. Tuto čajovnu bych ráda vyzvedla nad ostatní, i když, jak už jsem zmínila, mými favority je více podniků. Ale čajovna U Džoudyho ukazuje na fakt, že když se chce, tak může jakýkoliv podnik dobře fungovat.

Oblasti navrhovaných změn pro zkoumané provozovny Webové stránky U několika podniků jsem narazila na problematiku webových stránek. Na portálu, díky kterému jsem se dozvěděla o čajovnách v Praze, o stručných informacích o nich, jsem též narazila na čajovnu, která na svých stránkách má všechny potřebné informace, ale asi pozapomněli zmínit, že tato čajovna je již nefunkční. Buď jen dočasně, nebo už navždy. Často narazíte na podniky, které jsou opravdu skvěle prezentovány na svých stránkách, nechybí informace o jejich historii, otevírací době, nabízeném sortimentu, ale pak je zde opačná strana mince. Jedná se o podniky, které buď své webové stránky vůbec nemají, či je mají ve velmi špatném stavu. Není tam uvedeno téměř nic. Jelikož z různých výzkumů vyplývá, že čím dál více lidí získává informace o restauracích a různých podnicích právě na internetu, tak bych ráda doporučila vytvoření webových stránek, a když už stránky fungují, tak hlavně aby byly aktuální a bylo o ně s pravidelností staráno. Informovanost personálu Informovanost personálu o nabízeném sortimentu se podnik od podniku liší. V podnicích, kde nemají dobře proškolený personál, bych doporučila, aby bylo zainvestováno na jejich doškolování. Jelikož ve správné čajovně – kavárně, by měli být zaměstnanci schopni podat aspoň základní informace o čaji, z jaké sklizně pochází, poradit i s jeho charakteristickými vlastnostmi a s jeho správnou přípravou.

71

Nabídka čajů v kavárnách Nabídka čajů v kavárnách potvrzuje moji hypotézu, že se se svým sortimentem, jak lze předpokládat, nemohou vyrovnat čajovnám. Ale ač jsem si vybrala dosti známý druh čaje, tak i tak jsem v několika podnicích narazila na to, že tento druh v nabídce nebyl. Rozhodně bych doporučila rozšířit nabídku čajů v kavárnách, a to o čaje kvalitní a sypané, nikoliv sáčkové. Jelikož není ojedinělé, že do kavárny dorazí člověk, který kávě zrovna neholduje, ale i tak by si v jejích prostorách rád poseděl a vypil si kvalitní čaj. Problematika poškozeného nádobí Je velikou škodou, že personál podniků neklade větší zřetel na to, do jakého nádobí čaj připravuje. Je vidět, že nad svojí prací vůbec nepřemýšlí, jinak by se nemohlo stát, že mi byla naservírována nevhodná konvička s talířkem místo pokličky. Na konvičce bylo zřetelné dlouhodobé používání, měla velmi narušený povrch. Být zaměstnavatelem, tak své zaměstnance jednou za čas zkontroluji a hlavně zkontroluji nádobí, které je v mém podniku zákazníkům servírováno. Problémy s rozdílnými názvy V rámci psaní své práce jsem se setkala s úskalími, které bych u téma čaje příliš nečekala. Jelikož existuje nespočet knih o čaji, tak se jich i hodně liší v názvech, co se týká čaje Darjeeling a Assam. V mnoha publikacích byla oblast Darjeeling psána počeštěle jako Dárdžiling, v jiných zase jako Darjeeling. Další problémy byly s čajem Assam a jeho oblastí. Jednalo se o stejný problém. Rozhodně bych doporučila lidem, které tyto publikace píší a věnují se tomuto tématu, že by bylo na místě sjednotit názvy, aby v názvosloví čajů a jejich oblastech nebyl takový zmatek a nepořádek, se kterým jsem se setkala při svém psaní já.

72

Závěr Ve své práci jsem se věnovala tématu Čaje v nápojové gastronomii. Vzhledem ke stanovenému cíli byla práce strukturovaná do tří částí. V teoretické části byl čaj rozebrán hned z několika hledisek. Je v ní historie, pěstování, sklizeň, zpracování i blahodárné účinky na lidský organismus. Na konci teoretické části je uvedeno spojení čaje s dnešní gastronomií. Analytická část je věnována průzkumu čaje v nápojové gastronomii metodou mystery guest, kde jsou podrobně analyzovány čajovny (8 podniků) a kavárny (4 podniky), které byly v průběhu výzkumu navštíveny. Ke každému podniku je uvedena jeho stručná charakteristika a dále už jsou rozvíjeny výsledky mystery guest. Analytická část také obsahuje shrnutí, ve kterém jsou vyzdviženy ty nejlepší podniky. V analytické části byly stanovené hypotézy potvrzeny. Ukázal se předpoklad, že nabídka kvalitních čajů je širší v čajovnách než v kavárnách. Druhá hypotéza se taktéž potvrdila, jelikož informovanost obsluhy, ať se jedná o čajovny či kavárny, je opravdu malá. Bylo by vhodné, aby oba tyto body byly anulovány pro zlepšení nabídky služeb v těchto podnicích. Rozhodně by čajovny a kavárny měly zapracovat také na svých webových stránkách, na kvalitě čajového nádobí a na informovanosti

personálu.

Všechna

tato

doporučení

jsou

uvedena

a rozvedena v návrhové části. V návrhové části jsou uvedena doporučení, která by se na základě zjištěných problémů měla v podnicích aplikovat. Cílem mé práce bylo tedy potvrzení čí vyvrácení již zmíněných hypotéz pomocí metody mystery guest. Cíl byl zaměřen na kvalitu nabízených služeb v čajovnách a kavárnách. V průběhu své práce jsem se nesetkala s nijak velkými problémy, které by mi bránily ve zpracování práce. Možná bych jen zmínila jednu menší komplikaci, a tou byla v některých podnicích neochota personálu poskytnout informace o nabídce čajů či již o vybraném čaji.

73

Čaj, jako téma bakalářské práce, jsem si vybrala z hlediska svého vlastního zájmu, jelikož mě toto téma velice zajímá. Má práce je koncipována tak, že každý, kdo si ji přečte, získá základní informace o řešeném tématu. Zároveň se čtenáři na základě analytické části nabídne otázka, jak by bylo ještě potřeba zapracovat na kvalitě nabízených služeb v čajovnách a kavárnách. Je též důležité si uvědomit, že když už je služba nabízena, tak musí její cena odpovídat kvalitě. Čaj je tématem aktuálním, jelikož jeho obliba u společnosti neustále vzrůstá a především také roste poptávka po kvalitních sypaných čajích. Předkládaná práce může být využita pro základní orientaci v tuzemské čajové kultuře.

74

Literatura Monografické publikace [1] ADRIAN, Hans G.;TEMMING, Rolf L.;VOLLERS, Arend: Das Teebuch: Geschichte u. Geschichten, Anbau, Herstellung u. Rezepte, München: C. J. Bucher GmbH., München und Luzern, 1983. 176 s. ISBN 37-658-0421-5. [2] BARKER-REVELL, Lindel: Jak číst z čajových lístků, Praha: Pragma, 2011. 144 s. ISBN 978-80-7349-251-9. [3] DOLBY TOEWS, Victoria: O zeleném čaji: otázky a odpovědi,Praha: Pragma, 2002. 95 s. ISBN 80-720-5892-4. [4] DUFEK, Oldřich: Čaj mnoha chutí, 1. vydání, Praha: Vyšehrad, 2001, 71 s. ISBN 80-7021-421-X. [5] HU, Hsiang-Fan; ZERBST, Marion: Zelený čaj - přírodní lék, 1. vydání, Praha: Ivo Železný, 2001. 97 s. ISBN 80-240-1953-1. [6] KOCMAN, Jiří H.: Čajové minimum, 4. vydání, Tišnov: Sursum, 1996. 45 s. ISBN 80-857-9921-9. [7] KREJČÍ, Ivan: O kávě a čaji, aneb, Víme proč je pijeme?, 1.vydání. Praha: Grada, 2000, 100 s. ISBN 80-716-9535-1. [8] LING, Wang: Die chinesische Teekultur, 1. vydání, Rödermark: CBT China Book Trading GmbH, 2005. 145 s. ISBN 7-119-02146-X. [9] MARTIN, Pavel: Čaj, čaj, čaj, aneb, Recepty na čaj, s čajem i k čaji, 1. vydání, Praha: Ivo Železný, 1999. 153 s. ISBN 80-240-1069-0. [10] NORMAN, Jill a Gwen EDMONDS: Čaje a byliny, 1. vydání, Bratislava: Champagne Avantgarde, 1992. 39 s. ISBN 80-715-0049-6. [11] OPPLIGER, Peter: Nová kniha o zeleném čaji, Praha: Pragma, 2000. 80 s. ISBN 80-7205-758-8. [12] XV, Sóšicu Sen: Cesta čaje, mysl čaje, 1. vydání, Praha: Pragma, 1991. 110 s. ISBN 80-852-1306-0. 75

[13] SEDLÁČEK, Ivo; KOČÍ Lubomír: Nápoje: příprava a podávání, 1. vydání, Brno: Computer Press, 2003, 162 s. ISBN 80-251-0002-2. [14] SOON, Edwin: Cesta čaje Dilmah, 1. vydání, Praha: Ikar, 2011. 151 s. ISBN 978-80-249-1757-3. [15] THOMOVÁ, Soňa; THOMA, Zdeněk; THOMA, Michal: Příběh čaje, 1. vydání, Praha: Argo, 2002. 398 s. ISBN 80-720-3447-2. [16] WACHENDORF, Viola von: Čaj, Praha: Slovart, 2007. 96 s. ISBN 978-807209-922-1. [17] WU, Runjin; HAASE Erika Alice: Léčíme se čínskými čaji, 1. vydání, Praha: Ivo Železný, 2003. 117 s. ISBN 80-237-3802-X. [18] ŽÁČEK, Zdeněk: Nad šálkem plným vůně, 1. vydání, Praha: Merkur, 1977. 257 s.

Elektronické zdroje [19] Alchymista: Cukrárna Alchymista [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: . [20]

Amana

eStránky:

Amana

[online]. [cit.

2014-04-05]. Dostupné

z:

. [21] Andelskacajovna: Andělská čajovna [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: . [22]

Darjeeling:

Darjeeling

[online].

[cit.

Dostupné

2014-04-05].

z:

. [23] Facebook Dobra cajovna: Dobrá čajovna [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: . [24]

Kaaba:

Kaaba

[online].

[cit.

2014-04-06].

Dostupné

z:

. [25] Krulovodoupe: Legenda Krulova doupěte [online]. [cit. 2014-04-06].

76

Dostupné z: . [26] Malybuddha: Malý buddha [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: . [27] MÁDROVÁ, Marcela. Nebýt mrtvý zaživa [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: . [28] Milujikavu: Vítejte v kavárně Friends Coffee House [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: . [29] Mujsalekkavy: Direct Trade kavárna v srdci Karlína [online]. [cit. 2014-0407]. Dostupné z: . [30] Obchodcajem.net: Černé čaje - Assam [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: . [31] Oxalis: Darjeeling - čajové království v předhůří Himaláje [online]. [cit. 201404-08]. Dostupné z: . [32]

Prague-central:

Amana

[online].

[cit.

2014-04-02].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

. [33]

TeeGschwendner:

Assam

[online].

[cit.

2014-04-06].

. [34] Udzoudyho: U Džoudyho, místo k zastavení [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: . [35] U zeleného čaje: U zeleného čaje, první čajovna v Praze Vás vítá [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: . [36]

Wikipedia:

Darjeeling.

[online].

[cit.

2014-04-03].

Dostupné

z:

. [37] Wikipedia: Dobrá čajovna [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:

77

. Periodikum [38] DŘÍMAL, Milan: Degustace čaje. Wine & Degustation. září 2013, č. 9, s. 98 – 104. ISSN 1804-1035. [39] DŘÍMAL, Milan: Historie čaje. Wine & Degustation. duben 2013, č. 4, s. 90 – 97. ISSN 1804-1035. [40] DŘÍMAL, Milan: Zelený čaj. Wine & Degustation. duben 2014, č. 4, s. 86 – 93. ISSN 1804-1035 [41] SLOMKOVÁ, Kristýna: Jak snížit riziko mrtvice?. 21. století. srpen 2013, č. 8, s. 75.

78