VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Michal Novák Historie České barmanské asociace a její vliv na současnou barovou scénu
Bakalářská práce
2014
Historie České barmanské asociace a její vliv na současnou barovou scénu
Bakalářská práce
Michal Novák
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Dana Johnová Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail:
[email protected] Praha 2014
Bachelor’s Dissertation
History of the Czech Bartenders Association and its effects on Contemporary Bar Scene Michal Novák
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management
Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Dana Johnová Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail:
[email protected]
Prague 2014
Prohlašuji,
že jsem bakalářskou práci na téma Historie České Barmanské asociace a její vliv na současnou barovou scénu zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
Michal Novák V Praze dne
Děkuji paní Ing. Daně Johnové za pomoc a cenné rady během konzultací. Dále bych rád poděkoval Danielu Prokešovi, za odborné vedení mé práce a odborný dohled, díky kterému jsem byl schopen svou práci zkompletovat.
Abstrakt NOVÁK, Michal. Historie České barmanské asociace a její vliv na českou barovou scénu. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran: 80 Cílem této bakalářské práce je zjištění vlivu České barmanské asociace na současnou barovou scénu. V úvodu nastiňuji otázku, zdali Česká barmanská asociace vůbec českou barovou scénu ovlivňuje, a pokud ano, tak jakou formou. Následuje historický vývoj České barmanské asociace, včetně vývoje Mezinárodní barmanské asociace, se kterou se nyní ztotožňuje. Dále je rozepsán kompletní statut asociace a její organizační struktura včetně etického kodexu a podmínek pro členství. Další část se zabývá dotazníkovou analýzou rozličných skupin respondentů, ke zjištění významu asociace na gastronomické scéně. Návrhová část práce řeší otázku, jak více ovlivnit barovou scénu na českém území. Klíčová slova: Česká barmanská asociace, barmanství, bar, scéna, historie, vliv
Abstract NOVÁK, Michal. History of the Czech Bartenders Association and its effects on Contemporary Bar Scene. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague: 2014. Total number of pages: 80 The thesis of my bachelor paper is to determine the effect of the Czech Bartender association on Contemporary Bar Scene. In the Introduction I propose a question: Does Czech Bartender association have any effect on Czech bar scene; and if does, in what form? In the next chapter, I describe the development of the Czech Bartender Association, including the development of the International Bartender Association, now posing as a role model. I proceed with describing the organizational structure of the association as well as with its Code of Ethics, and membership conditions. The next section deals with questionnaire analysis of different groups of responders, and tries to determine the importance of the association on Czech gastronomic scene. In the closing part of my paper, I try to determine various way of influencing Czech bartender scene. Key words: Czech Bartenders Association, bartending, bar, scene, history, effect
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................................10 1 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST ...................................................................................................13 1.1 INTERNATIONAL BARTENDERS ASOCIATION ................................................................................................ 13 1.1.1 Historie IBA............................................................................................................................. 14 1.2 SOUČASNOST IBA ............................................................................................................................... 15 1.2 HISTORIE BARMANSKÝCH SDRUŽENÍ V ČR .................................................................................................. 17 1.2.1 1921 – 70. Léta 20. století ....................................................................................................... 17 1.2.2 Šejkr klub ................................................................................................................................ 19 1.2.3 Vliv Sametové revoluce (1989) na českou barovou scénu ......................................................... 21 1.2.4 Období před vznikem CBA ....................................................................................................... 21 1.3 ČESKÁ BARMANSKÁ ASOCIACE (CBA) ....................................................................................................... 22 1.3.1 Od vzniku do současnosti – Rozhovor se Zdeňkem Javorským .................................................. 23 1.3.2 Struktura a orgány organizace ................................................................................................ 24 1.3.3 Aktivita CBA v rámci gastronomie ........................................................................................... 27 1.3.4 Členství v CBA ......................................................................................................................... 29 1.3.5 Členství v IBA .......................................................................................................................... 29 1.3.6 Šejkr klub ................................................................................................................................ 29 1.3.7 Druhy členství ......................................................................................................................... 29 1.3.8 Etický kodex............................................................................................................................ 30 2. ANALYTICKÁ ČÁST................................................................................................................................32 2.1 METODIKA PRŮZKUMU ......................................................................................................................... 32 2.1.1 Metody průzkumu................................................................................................................... 32 2.2.2 Způsob dotazování.................................................................................................................. 32 2.1.3 Anketní místa ......................................................................................................................... 33 2.1.4 Způsob hodnocení................................................................................................................... 34 2.2 DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM – PROFESIONÁLNÍ BARMANI A ODBORNÍCI Z GASTRONOMIE ........................................... 34 2.3 DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM – LAICKÁ VEŘEJNOST ............................................................................................ 47 2.4 DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM – PARTNER’S BARY CBA ....................................................................................... 62 3 NÁVRHOVÁ ČÁST ..................................................................................................................................66 ZÁVĚR........................................................................................................................................................70 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................................................................73 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................................76
SEZNAM ILUSTRACÍ, TABULEK A GRAFŮ Graf č. 1:
Povědomí barmanů o CBA
Graf č. 2:
Členství v CBA
Graf č. 3:
Doba členství v CBA
Graf č. 4:
Důvody členství v CBA
Graf č. 5:
Očekávání vůči CBA
Graf č. 6:
Spokojenost s fungováním CBA
Graf č. 7:
Spokojenost s komunikací mezi CBA a členy
Graf č. 8:
Zájem o členství
Graf č. 9:
Možné důvody členství
Graf č. 10:
Nezájem o členství v CBA
Graf č. 11:
Zájem o členství v CBA
Graf č. 12:
Očekávání od členství v CBA
Graf č. 13:
Hlavní zaměření
Graf č. 14:
Pracovní pozice
Graf č. 15:
Věk respondentů
Graf č. 16:
Pohlaví respondentů
Graf č. 17:
Povědomí veřejnosti o CBA
Graf č. 18:
Znalost činnosti CBA
Graf č. 19:
Konkrétní znalost činnosti CBA
Graf č. 20:
Odhad činnosti CBA
Graf č. 21:
Znalost členské základny CBA
Graf č. 22:
Výhody CBA
Graf č. 23:
Velikost členské základny CBA
Graf č. 24:
Kontakt s reklamou o CBA
Graf č. 25:
Vliv na kvalitu služeb v ČR
Graf č. 26:
Konkrétní kontakt s reklamou o CBA
Graf č. 27:
Kontrolování kvality míšených nápojů
Graf č. 28:
Věk respondentů
Graf č. 29:
Pohlaví respondentů
Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek CBA
Czech Bartenders Association (Česká barmanská asociace)
ČR
Česká republika
IBA
International Bartenders Asociation (Mezinárodní barmanská asociace)
JSC
Junior šejk club
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
WCC
World Cocktail Championship
WFC
World Flair Chamipionship
UKBG
United Kingdom Bartenders Guild (Barmanské sdružení Velká Británie)
DBL
Danish Bartenders Guild (Dánské barmanské sdružení)
GABF
Amicale des Barmen de France (Barmanská organizace Francie)
NBC
Nederlandse Bartenders Club (Holandský barmanský klub)
AIBES
Associazione Italiana Barmen e Sostenitori (Asociace italských barmanů a příznivců)
SBG
Swedish Bartenders Guild (Švédské barmanské sdružení)
SBU
Swiss Bartenders Union (Švýcarská barmanská unie)
ACEBACH
Asociacióna centrální de Barmani de Chile (Barmanská asociace Chile)
BARŠA
Moldavsko Bartender Association (Moldavská barmanská asociace)
LBF
Lotyšský barmanské federace (Lotyšská barmanská federace)
HK ČR
Hospodářská komora České Republiky
AK ČR
Agrární komora České republiky
ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma zaměřené na Českou barmanskou asociaci a to z mnoha důvodů. Tím největším byla skutečnost, že jsem členem této organizace již od roku 2011 a aktivně se zúčastňuji nejen barmanských soutěží, ale i dalších akcí, které Česká barmanská asociace pořádá. Dalším důvodem bylo mé studijní a profesní zaměření. Jelikož jsem studentem vysoké školy se zaměřením na gastronomii a profesionální barman, tak mě téma týkající se nápojové gastronomie dosti zaujalo.
Bakalářská práce na téma ,,Historie České barmanské asociace a její vliv na současnou barovou scénu“ je zaměřena, jak vyplývá z názvu práce, na současnou barovou scénu a na aktuální vztahy mezi Českou barmanskou asociací a dalšími skupinami obyvatelstva.
Cílem práce je zjistit, zdali Česká barmanská asociace nějakým způsobem ovlivňuje českou barovou scénu, a pokud ano, tak v jaké míře. Také bych chtěl zjistit, na jaké úrovni jsou vztahy mezi Českou barmanskou asociací a profesionálními barmany, laickou veřejností a podnikateli v gastronomii.
Při psaní práce bude využito hlavně barmanských publikací a příruček, které i přes dlouhou dobu od svého vydání mají pořád velkou hodnotu. Oporou mojí práce byly také časopisy pro členy Šejkr Klubu a Asociace československých nápojářů.
Práce je celkem rozdělena na 3 části. První teoretická část je rozdělena dále na 3 kapitoly. Teoretická část je věnována historii a přestavení asociace. V první kapitole se zaměřuji na Mezinárodní barmanskou asociaci, z jejíchž stanov Česká barmanská asociace čerpá. Ve druhé je popsán historický vývoj organizace od prvních zmínek o barmanských uskupeních na českém území. Třetí kapitola je věnována stanovám asociace, právní formě a popsání procesu fungování v současné době. Součástí třetí kapitoly je také osobní rozhovor s bývalým prezidentem a členem České barmanské asociace, Zdeňkem Javorským.
10
Analytickou část mé práce představují 4 kapitoly. První popisuje metodu, kterou jsem si zvolil pro zpracování své práce. Touto metodou je dotazníkové šetření. Zaměřil jsem se na různé 3 skupiny respondentů. Pro přehlednost jsem každou skupinu zařadil do samostatné kapitoly. Na každou skupinu respondentů se váže konkrétní hypotéza, která zkoumá vliv asociace.
Prvním aspektem vlivu jakékoli organizace, je vliv podle počtu členů. S čím početnější členskou základnou daná organizace disponuje, tím spíše může naplnit své cíle. Členství je nabízeno pouze profesionálním barmanům a na ty byl také zaměřen můj první výzkum. V prvním dotazníku jsem oslovoval profesionální barmany a odborníky z gastronomie, a zjišťoval jejich vztah k České barmanské asociaci. Prostřednictvím členů jsem zjišťoval prostředí přímo v asociaci a nečleni byli dotazováni na možnost členství.
Druhým faktorem pro měření vlivu České barmanské asociace na českou barovou scénu je její vliv na konečného spotřebitele. Tato problematika byla rozebrána v další kapitole. V dotazníku jsem se zaměřil na všeobecné povědomí laické veřejnosti o CBA. Pomocí otázek jsem zjišťoval, zdali veřejnost vůbec zná CBA a pokud ano, tak jestli ví, čím se zabývá. Dále jsem zjišťoval, jestli respondenti umí určit, kdo spadá mezi členy CBA nebo jestli dokážou alespoň odhadnout, s jak objemnou členskou základnou CBA disponuje. Do dotazníku jsem zařadil také otázku týkající se angažovanosti CBA v rámci gastronomie.
Poslední kapitola je zaměřena na program Parner’s bar. Tento program je speciální ocenění, které se uděluje pouze jednou ročně a jen jednomu baru. CBA takto oceňuje kvalitu a profesionalitu. Prostřednictvím několika otázek budu zjišťovat pocity jednotlivých Partner’s barů z tohoto projektu.
Pro analytickou část své práce jsem si stanovil celkem tři hypotézy. Tyto hypotézy se budu snažit potvrdit nebo vyvrátit v průběhu své práce.
Z databáze České barmanské asociace vyplývá, že Česká barmanská asociace má k datu 2. 4. 2014 celkem 258 členů. Při založení předchůdce České barmanské asociace, Asociace československých nápojářů, bylo toto číslo větší. 11
Při registraci Asociace československých nápojářů roku 1990 bylo zaregistrováno více než 300 členů1. Nejenže tedy současná asociace nezískává na vlivu, ale naopak se počtem členů propadá níže.
První hypotézou je očekávání, že se podle průzkumu ukáže, že malá členská základna České barmanské asociace plyne z nedostatečné motivace potenciálních členů ke vstupu.
V druhé hypotéze předpokládám, že Česká barmanská asociace nedokáže ovlivnit barovou scénu natolik, aby to pocítil konečný spotřebitel. Její vliv budu zkoumat z hlediska povědomí právě laické veřejnosti o České barmanské asociaci.
Poslední hypotézu jsem zacílil na program Parner’s bar. Domnívám se, že Česká barmanská asociace není schopna členům programu Parner’s bar nabídnout ze své strany dostatečnou podporu. (Tou se rozumí vytváření lepších podmínek pro rozvoj jednotlivých barů.)
1
Barman: Časopis československých nápojářů. 1990, roč.3, č.1.
12
1 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 1.1 International Bartenders Asociation2 Základní informace o IBA jsou čerpány z jejich oficiálních stránek3. IBA je v dnešní době největším sdružením barmanů z celého světa a čítá celkem 59 členských států včetně České republiky. Tato mezinárodní organizace má za cíl udávat směr ostatním organizacím v jednotlivých státech a také sjednotit standardy míchaných nápojů a dalších barmanských služeb po celém světě. Každý členský stát se při vstupu zaváže k dodržování etického kodexu IBA a zároveň se ztotožní s jejími oficiálními cíli.
Zde je přepis a překlad oficiálních cílů IBA:
1/ Podporovat a udržovat mezinárodní vztahy mezi členy asociace 2/ Umožnit výměnu novinek, pohledů, návrhů a nápadů mezi členy asociace, podporovat zvyšování úrovně odborné způsobilosti a rozvoje ve prospěch profesionálního barmanství. 3/ Podporovat vztahy mezi členy a partnery po celém světě. 4/ Podporovat servis pro zákazníka, a podporovat znalost „mezinárodního přístupu“, zvyků a obyčejů v nápojové gastronomii. 5/ Podporovat standardizaci míchaných nápojů a receptur. 6/ Organizovat a podporovat mezinárodní barmanské soutěže. 7/ Podporovat vzdělávání barmanů IBA. 4
2
International bartenders asociation (dále jen IBA) = Mezinárodní barmanská asociace (překlad autora) International bartenders asociation [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.iba-world.com 4 International bartenders asociation: IBA constitution [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.ibaworld.com index.php?option=com_content&view=article&id=169&Itemid=518 3
13
1.1.1 Historie IBA K založení IBA došlo na mezinárodní konferenci 24. února 1951 ve městě Torquay v Anglii. (Foto – Příloha č. 1) Konference se zúčastnili zástupci všech významných barmanských uskupení v Evropě. Tato delegace čítala celkem 20 členů, z toho 7 delegátů jednotlivých organizací a tajemníka konference.
Delegáti, kteří se zúčastnili konference byli: prezident U.K.B.G. Billy Tarling (United Kingdom Bartenders Guild – Velká Británie), prezident D.B.L. pan Londahl (Danish Bartenders Guild – Dánsko), pan A. Combettes z G.A.B.F. (Amicale des Barmen de France – Francie), pan T. Rijken z N.B.C. (Nederlandse Bartenders Club – Nizozemí), pan A. Zola z A.I.B.E.S. (Associazione Italiana Barmen e Sostenitori – Itálie), pan P. Melin z S.B.G. (Swedish Bartenders Guild – Švédsko) a pokladník G. Sievi z S.B.U. (Swiss Bartenders Union – Švýcarsko). Prvním prezidentem asociace byl zvolen Billy Tarling , tehdejší prezident UKBG. Na první schůzi byly také schváleny oficiální stanovy IBA, které zahrnují organizační strukturu, etický kodex nebo také oficiální cíle. 5
Oficiální koktejly IBA
Nejvýznamnějším celosvětovým přínosem IBA byla tvorba a standardizace míšených nápojů. IBA zadala v roce 1961 italským barmanům z AIBES vypracovat standardní receptury nejznámějších míchaných nápojů. Výsledkem jejich práce byl seznam 50ti koktejlů. Tento soubor míchaných nápojů přetrval až do 1. ledna 2007, kdy IBA představila nový koncept oficiálních koktejlů. Vlivem vývoje barmanství bylo přidáno několik nových míšených nápojů a zároveň bylo několik starších vyřazeno (například Sidecar nebo White Lady). V dnešní době je 77 oficiálních koktejlů IBA, které jsou nově rozděleny do tří kategorií: Unforgettables (nezapomenutelné), Contemporary Classics (dnešní klasika) a New Era Drinks (koktejly nové éry). Oficiální receptury byly konzultovány řadou odborníků a byly vzaty v úvahu i lokální odchylky. Receptury jsou uvedeny v mezinárodních měrných jednotkách (centilitry), a poměry jednotlivých 5
International bartenders asociation: How It Started [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.ibaworld.com/index.php?option=com_content&view=article&id=156&Itemid=517
14
ingrediencí jsou závazné, pro dodržení stejné chuti po celém světě. Součástí koktejlu je ozdoba, a proto v některých recepturách je také závazná.6 U koktejlů, u kterých není uvedená ozdoba, má barman možnost dát prostor svojí kreativitě a fantazii. 7 Příklad oficiálních koktejlů přejaté z oficiálních webových stránek IBA8: Manhattan (Foto – Příloha č. 2) 7/10 (5 cl) rye whiskey9 3/10 (2 cl) červený vermut 1 střik Angostura Aromatic Bitters Ozdoba: koktejlová třešeň Příprava: míchací sklenice Sklo: Koktejlová sklenka Negroni (Foto – příloha č. 3) 1/3 (2 cl) gin 1/3 (2 cl) červený vermut 1/3 (2 cl) Campari Bitter Příprava: straight way Sklo: Old fashioned
1.2 Současnost IBA V dalších letech členů hojně přibývalo a organizace se poměrně rychle rozrůstala až do dnešní velikosti. Československá federativní republika se stala členem organizace v roce 1990 na kongresu IBA v Mexiku. Po rozpadu Československa v roce 1993 a rozdělení Asociace Československých nápojářů na Českou barmanskou asociaci a Slovenskou barmanskou asociaci, se stala členem pouze Česká republika. Naproti tomu Slovenská republika čekala ještě 4 roky, než byla přijata jako samostatný celek. Oficiálně byla přijata za člena IBA v rámci jejího kongresu v Karlových Varech v roce 1997. Zájem o členství neupadá ani dnes, neustále se hlásí další barmanské organizace z celého světa, které IBA postupně přidává na seznam možných budoucích členů (konkrétně ACEBACH - Asociación 6
Například koktejlová třešeň jako ozdoba u koktejlu Manhattan International bartenders asociation: IBA Official Cocktails [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.ibaworld.com/index.php?option=com_content&view=article&id=88&Itemid=532 8 International bartenders asociation: IBA Official Cocktails [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.ibaworld.com/index.php?option=com_content&view=article&id=88&Itemid=532 9 Žitná whisky 7
15
centrální de Barmani de Chile – Chile, BARŠA - Moldavsko Bartender Association – Moldávie a LBF - Lotyšský barmanské federace - Lotyško). 10
V roce 2011 oslavila IBA 60 ti leté výročí na mezinárodním kongresu ve Varšavě. Při této příležitosti také vydala speciální časopis IBA Sixty Years On, který je shrnutím uplynulých let a popisuje cestu od sedmi zakládajících států k počtu v roce 201111. Za svou dlouhou působnost si může IBA připsat mnoho úspěchů v gastronomickém průmyslu. Hlavní poslání IBA jsou popsána v její ústavě pod názvem: ,,Oficiální cíle IBA“. Dodržováním těchto cílů se zabývají zřízené výbory IBA. Tyto výbory již úspěšně standardizovaly seznam míchaných nápojů a receptur, jak již bylo zmíněno v kapitole 1.1. Další činností výborů IBA je zaznamenávání historie IBA, což obnáší také správu zápisů ze všech členských schůzí. 12
World Cocktail Championship Dále se výbory IBA zabývají vytvářením a upravováním pravidel pro World Cocktail Championship13.
Pravidla WCC se neustále vyvíjejí. Jako konkrétní příklad mohu uvést například úpravu postupu při míchání koktejlu, který bude striktně dodržován při nadcházejícím kongresu IBA 2014 v Kapském městě. Soutěžící je povinen nově postupovat při přípravě koktejlu od nejméně alkoholické složky po tu nejvíce alkoholickou. Tento postup byl zaveden kvůli možnosti chyb barmana. Při jakékoli chybě, kterou barman zjistí při přípravě koktejlu, nejdříve znehodnocuje méně nákladné suroviny a až potom ty nákladnější. V případě špatného postupu přípravy je soutěžící penalizován. Pro každou soutěžící zemi je vylosován konkrétní sponzor neboli partner IBA. Soutěžící dostane portfolio svého přiřazeného sponzora a je povinen použít některý z jeho produktů. Co se týče ostatních ingrediencí v jeho soutěžní receptuře, tak může využívat portfolií všech partnerů IBA.
10
International Bartenders Association: IBA 60 Years On. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.ibaworld.com/index.php?option=com_content&view=article&id=258&Itemid=565 11 59 členských států 12 RON, BUSMAN. IBA Sixty Years On. International Bartenders Asociation, 2011. Dostupné z: http://www.ibaworld.com/images/pdf/IBA_Sixty_Years.pdf 13
World Cocktail Championship (dále jen WCC) – Světové koktejlové mistrovství (překlad autora) – oficiální mistrovství světa
16
Druhou důležitou změnou byla úprava systému soutěžení. Do roku 2011 soutěžili všichni zástupci jednotlivých členských států dohromady v kvalifikačním kole, ze kterého dále postupovali do finále, kde soutěžící s nejvyšším počtem bodů získal titul mistra světa. Pro obě kola byla zvolena kategorie nápoje, kterou připravovali všichni soutěžící. Tento způsob přetrval v WFC14, ale od roku 2011 byl upraven systém soutěže WCC. Nyní jsou soutěžící WCC rozlosováni do 5ti kategorií podle typů nápojů: Before-dinner cocktail, After-dinner cocktail, longdrink, fancy cocktail a sparkling cocktail. Soutěž je nově jednokolová a vítěz každé kategorie je zároveň mistrem světa. Po ukončení WCC a WFC vychází 5 mistrů světa v kategorii classic a jeden v kategorii flair. Cocktaily těchto šesti vítězů automaticky postupují do velikého tzv. superfinále a vítězný koktejl je nazván koktejlem roku IBA. 15
Tréninková centra IBA Posledním významným počinem v pořadí, nikoli v důležitosti, který bych rád zmínil, bylo vytvoření tréninkových center a systému tréninku pro rozvoj mladých barmanů po celém světě. Tato centra se v dnešní době nacházejí v Singapuru, Bari (Itálie) a v Limě (Peru). 16
1.2 Historie barmanských sdružení v ČR 1.2.1 1921 – 70. Léta 20. století Za první zmínku o barmanské asociaci na českém území můžeme označit písemnou žádost o souhlas se stanovami Mezinárodní unie barmistrů v republice Československé. Tato žádost byla předložena Politické zemské správě 25. října 1921. Stanovy byly schváleny 15. listopadu 1921. Díky dochovanému originálnímu přepisu žádosti v archivu hl. m. Prahy také víme, že spolek byl později připojen k GENEVOISE, Mezinárodní odborný spolek v hotelích, restauracích a kavárnách. 17
14
WFC – World Flair Championship (dále jen WFC) – Světová Flairové mistrovství - oficiální mistrovství světa v Freestyle (Show) barmanství 15 VOGELTANZ, Martin. Osobní rozhovor, Plzeň, 10. 4. 2014 - Účastník WCC 2013 v Praze 16 International Bartenders Association: Training Center . [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.ibaworld.com 17 Archiv hlavního města Prahy, Fond Policejní ředitelství, signatura SK III/614 .[online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=ECB6CB8D2D3411E0823D00166F1163D4
17
Následující vývoj českého barmanství můžeme sledovat spíše pomocí vydávaných publikací. První takovou významnou publikací byla kniha American drinks, vydaná v roce 1921 v českém jazyce, jež vydal Hugon Himmlereich. American drinks byla vlastně příručka včetně receptur a fotografií barů.
Další publikací, která by se dala označit za učebnici, byla kniha s názvem Americké míchané nápoje vydaná Hospodářskou skupinou hostitelských živností v roce 1947. Autoři B.H. Reiman a J. Ryba velmi detailně popsali všechny aspekty práce barmana od receptur, metod příprav až po systematický nákres barové stanice. 18
Zvláštní dílem je kniha s názvem Ani kapka alkoholu, vydaná Státním zdravotnickým nakladatelstvím v Praze roku 1961. Tato publikace je kompletně věnována přípravě pouze nealkoholických nápojů. Pomocí této publikace se autor snaží bojovat proti alkoholismu a toto přání zmiňuje i na přebalu publikace: ,,Přáli bychom si, aby se tyto nápoje staly součástí boje proti alkoholismu a aby přispěly ke zdraví obyvatelstva“19. Poslední publikací, kterou bych rád zmínil, je kniha s názvem Dědeček na scestí a 300 dalších míchaných nápojů. Kniha popisuje různé modelové situace, které můžou čtenáře v domácím prostředí potkat a zároveň doporučuje recepty na pokrmy a receptury koktejlů, které jsou vhodné právě pro tyto příležitosti. Kniha je tedy věnována spíše neodborné veřejnosti, nežli profesionálním barmanům. Každá kapitola uvádí konkrétní společenskou událost, jak můžeme vidět v následujícím příkladu: ,,V televizi je přenos fotbalového utkání Sparta-Slavia a vy jste pozval několik přátel, neboť prožitek ze zápasu je v kolektivu daleko silnější a nemusíte na sudího nadávat sám“
20
. Dále kapitola pokračuje doporučeným receptem pokrmu či nápoje
s kompletním návodem: ,,Grapefruit koktajl. Do šejkru dejte led, půl sklenky grapefruitové šťávy, půl sklenky džinu a lžičku cukru. Krátce protřepejte a podávejte v koktajlovém poháru.“21 Ač autor nebyl barmanem, tak se časem kniha stala základní literaturou pro mnoho profesionálů. 18
REIMAN, B. H.; RYBA, J. Americké míchané nápoje. Praha: Hospodářská skupina hostinských živností, 1947. 153 s. REIMAN, B. H. Ani kapka alkoholu. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1961. 20 CRHA, Ivan. Dědeček na scestí a 300 dalších míchaných nápojů. Praha: Merkur, 1968. s. 36 21 CRHA, Ivan. Dědeček na scestí a 300 dalších míchaných nápojů. Praha: Merkur, 1968. s. 38 19
18
Po delší odmlce se významným milníkem stal až projekt s názvem GASTROPRAG, přesněji řečeno mezinárodní přehlídka oborů kuchař, číšník, cukrář a barman. V prvních dvou ročnících (1972,1974) však obor barman nebyl na přehlídce vůbec zastoupen. Po čtyřech letech, v roce 1978 bylo rozhodnuto o jeho zařazení a tím byla konečně dána šance i barmanům ČSR prezentovat svoji práci. Zařazením do koncepce Gastroprag se barmanům naskytla příležitost k dalšímu rozvoji svého oboru a jeho zviditelnění mezi laickou veřejnost. Jako první zástupce československého barmanského světa byl nominován na divokou kartu Petr Veselý22.
Účast na Gastropragu vyvolalo v barmanském světě poměrně velký poprask. Přípravě na další ročníky nyní byla věnována mnohem větší pozornost. K účasti byl vždy nominován jen jeden zástupce, který prošel přes náročnou kvalifikaci. Tato kvalifikace měla několik kol (okresní, krajské a národní) a měla za úkol vybrat barmana nebo barmanku, kteří budou co nejlépe reprezentovat barmanskou komunitu před širokou veřejností.
Příprava barmanů na Gastroprag byla spojena s pořádáním barmanských kurzů, barmanských soutěží a s vydáváním nových publikací. Když uvážíme podmínky v této době, tak nejlepší možnost rozvoje byla v Interhotelech.23
1.2.2 Šejkr klub Po úspěchu na veletrhu Gastroprag se barmanství těšilo doposud nevídanému rozvoji. Barmanské kurzy a semináře získávali na popularitě, barmani se stále více setkávali a vyměňovali si nabyté zkušenosti a znalosti. Mezi jednu z nejdůležitějších událostí můžeme označit akci „Pozdrav létu“ v hotelu Na Rozkoši u České Skalice v r. 1987. Součástí této akce byl i seminář propagující míchané nápoje24, kterého se zúčastnilo 17 barmanů. Zde vznikla myšlenka založit nějaké sdružení, které bude spojovat všechny tzv. nápojáře (barmany) do jedné zájmové skupiny (Příloha č. 4). 25
22
Bývalý prezident CBA KOSTLÁN, Martin. GastroProfesor - mobilní bary, gastronomické časopisy, restaurace, gastronomie: Každý den soutěžně. In: Gastroprofesor [online]. 2007 - 2009 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.gastroprofesor.cz/clanek/soutez-bar-koktejl-profit-den 24 Slovní spojení „seminář propagující míchané nápoje“ bychom dnes spíše nahradili frekventovanějším výrazem „barmanský kurz“ 25 Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Šejkr klub, 1988, roč. 1, č. 1. 23
19
Dne 10. ledna 1988 byl založen jako pobočka Československé vědecko-technické společnosti Východočeského kraje Šejkr klub. Téhož dne se konala ustavující schůze, kde byl zvolen výbor Šejkr klubu a další pozice. Proces rozdělování jednotlivých funkcí popisuje následující výňatek:
„Ustavující schůze se konala 10. Ledna 1988. Zúčastnili se jí m. j. s. Runštuk ze Střediska pro rozvoj veř. Stravování Východočes. KNV a ing. Hylmar za ČSVTS. Tajným hlasováním byl zvolen výbor ve složení: Machač, Smolný, Novák, Skipala, Čermáková, Šimek a Štrof, Předsedou byl zvolen V. Macháč. Čestným předsedou Bohumil Pavlíček. V den ustanovení měl Š.K. 47 členů. Byly schváleny Zásady činnosti, emblém, vlajka. Za znělku zvolena „Moje píseň“ z filmu „Světla ramp“. Byli zvoleni delegátina výroční konferenci VTS. Vyslechnuty referáty ss.ing. Hylmara a B.Pavlíčka. Schválen plán na r.88.“26
Aktivity Šejkr Klubu Šejkr klub se zabýval pořádáním nejrůznějších seminářů, ale také především pořádáním barmanských soutěží. První takovou soutěží pořádanou touto nově vzniklou organizací byla Grand Prix Havana Club 88 Praha. Soutěž se odehrávala 22. června 1988 v pražském Interhotelu Forum. Soutěžilo se ve třech kategoriích: long drink, short drink a soft drink. Od tohoto roku se stala soutěž Grand Prix Havana Club pro velký úspěch tradicí.27
Dne 26. listopadu 1988 v Mariánských Lázních se v zotavovně Polonia uskutečnila další historický významná barmanská soutěž, a to Velká cena Becherovky 1988. Tato soutěž měla spoustu historických prvenství. Historicky poprvé byla v Československu uspořádána soutěž za spolupráce výrobce nápojů a barmanů, která mohla být označována za regulérní soutěž podle pravidel IBA. Dalším prvenstvím bylo například rozdělení soutěže do dvou věkových kategorií: junior a senior.
26 27
Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Šejkr klub, 1988, roč. 1, č. 1. s. 2 Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Šejkr klub, 1988, roč. 1, č. 1.
20
Jako hlavní surovinu měli povinnost soutěžící použít jakýkoli produkt z portfolia společnosti Jan Becher. Jak bylo zmíněno, soutěž probíhala podle oficiálních pravidel IBA a na regulérnost soutěže dohlíželo mnoho odborníků, kteří byli vybráni z řad členů Šejkr klubu, společnosti Jan Becher a zotavovny Polonia. Ceny pro soutěžící darovali: společnost Jan Becher, Střední hotelová škola, pobočka ČSVTS Správy rekreačních zařízení v Mariánských Lázních, Střední odborné učiliště a další organizace.
Je potřeba jmenovat dvě osobnosti československé barové scény, které se staly průkopníky této soutěže. Prvním byl tehdejší předseda Šejkr klubu B. Pavlíček, který se hlavně angažoval při dojednávání spolupráce mezi Šejkr klubem a likérkou Jan Becher. Další významnou osobností byl Zdeněk Javorský, pracovník zotavovny ROH Polonia. Zdeněk Javorský měl při organizaci soutěže mnohé funkce, byl organizátorem, průvodcem nebo například komentátorem. 28
1.2.3 Vliv Sametové revoluce (1989) na českou barovou scénu Následující rok 1989 byl rokem převratným a to nejen v gastronomii. Zpravodaj Šejkr klubu, vydaný po Sametové revoluci, začíná titulkem „Dočkali jsme se“, což samo o sobě mnohé naznačuje. Sametová revoluce v tehdejším Československu odstartovala velké množství změn, a to umožnilo Šejkr klubu další rozvoj. 14. prosince 1989 byla například založena pražská sekce, která je v dnešní době největší sekcí v České republice. Vedoucím sekce byl jmenován Jaroslav Vašek a na schůzi byl také zvolen výbor pražské sekce.
Další významnou událostí bylo obdržení dopisu od viceprezidenta IBA J. v. Hagena, který sloužil jako pozvánka Šejkr klubu do významné celosvětové organizace IBA. Přestože rok 1989 přinesl mnoho změn, tak Šejkr klub dokázal opět zorganizovat již druhou Velkou Cenu Becherovky. 29
1.2.4 Období před vznikem CBA Po rozpadu totalitního režimu, který svazoval nejen celé Československo, ale také všechny zájmové organizace, se rozhodl Šejkr klub pro odtrhnutí od Československé
28 29
Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Šejkr klub, 1988, roč. 1, č. 5. s.4 Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Šejkr klub, 1989, roč.2, č.6.
21
Vědecko-technické společnosti. V době totality byla společnost jakýmsi oficiálním zaštítěním pro aktivity Šejkr klubu, což naštěstí po Sametové revoluci již nebylo nutné. Nově vzniklý útvar byl přejmenován na Asociaci Československých nápojářů a oficiálně zaregistrován jako zájmová organizace s více než 300 členy.
Nejvyšší důležitost byla přikládána snaze o přijetí do mezinárodní barmanské asociace IBA. Tato snaha vyvrcholila oficiálním přijmutím asociace na 38. kongresu IBA, který se konal 3. listopadu 1990 v Mexiku. B. Pavlíček, tehdejší předseda Asociace, se kongresu osobně zúčastnil. Přijetí do International Bartenders Association byla největší událost od založení Šejkr klubu a nynější CBA na tomto kroku může již jen těžit. Se změnou názvu klubu přišel i nový oficiální časopis asociace. Původní „Zpravodaj členů“ nahradil nový časopis, již nezávislé organizace, „Barman“. 30
Po rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku, byla rozdělena i tehdejší asociace na dvě samostatné jednotky, jak je známe dnes, Czech Bartenders Asociation a Slovak Bartenders Asociation.
1.3 Česká barmanská asociace (CBA) Česká barmanská asociace v dnešní podobě je státem registrovaná, dobrovolná a otevřená zájmová organizace, jež je nezávislá, nepolitická a odborná. Sdružují se v ní fyzické osoby, které se pohybují v oboru gastronomie a cestovním ruchu.
Česká barmanská asociace, zkratkou CBA, je občanským sdružením působícím na území České Republiky. CBA je právnickou osobou registrovanou Ministerstvem vnitra České republiky pod sp. zn.: MV ČR/VSP/1 – 3108/90 – R dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů v platném znění. CBA je zastupována před soudy a před jinými orgány představenstvem. 31
Česká barmanská asociace sdružuje odborníky pracující v nápojové gastronomii. Hlavní členskou základnu tvoří klasičtí barmani, dále také odborné sekce, do kterých spadají 30 31
Barman: Časopis československých nápojářů. 1990, roč.3, č.1. Česká Barmanská Asociace. [online]. 24. 3. 2012 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/stanovy.php
22
zbývající členi. Do těchto sekcí patří baristé (odborníci zabývající se přípravou kávy), flairtenders (odborníci specializující se na barmanský freestyle a barmanskou show) a nově teatenders (odborníci specializovaní na čajovou gastronomii).
1.3.1 Od vzniku do současnosti – Rozhovor se Zdeňkem Javorským32 Zdeněk Javorský je dlouholetým členem a bývalým prezidentem CBA. Byl členem nejen Asociace Československých nápojářů, ale také Šejkr klubu. Proto jsem se na pana Javorského obrátil a zeptal se ho na několik málo otázek týkající se jak historie CBA, tak i současnosti.
1) Jako bývalý prezident CBA, jak byste zhodnotil celkový vývoj CBA od jeho založení až po současnost?
CBA se vyvíjí podobně jako naše společnost. Dominantními prvky jsou rozvoj techniky obecně, rozvoj komunikačních sítí, ustrnutí osobních kontaktů, recese. To vše se odráží i v rozvoji a činnosti CBA. Největší změnou je práce rozvoj techniky. Dnes se ke komunikaci používají spíše komunikační technologie, nežli osobní kontakt. Na začátku byla komunikace srdečnější.
2) Další otázku bych chtěl nasměrovat na další významný milník v naší historii a to Kongres IBA v Karlových Varech v roce 1997. Měl jste možnost být součástí této velkolepé akce, jak byste zhodnotil kongres zpětně?
Kongres v KV 1997 připravovala širší členská základna. Byl o bližších kontaktech mezi pořadateli a účastníky, byl srdečnější. Technické zabezpečení odpovídalo možnostem roku 1997.
32
JAVORSKÝ, Zdeněk. Osobní rozhovor, Plzeň, 10. 4. 2014
23
3) Viděl jste nějaký významný rozdíl jak v organizaci, tak v způsobu probíhání kongresu v Praze, v porovnání s kongresem o 16 let zpět?
Kongres 2013 v Praze byl zorganizován ve velmi nevhodném termínu, v době prázdnin. Sezónní pracovníci museli pracovat, řadoví pracovníci zastupovali nepřítomné kolegy, jiní byli na předem naplánovaných dovolených se svými dětmi. Účast na kongresu byla minimální. Recese poznamenala účast zahraničních firem a jejich prezentací, velmi skromné. Mimořádnou doprovodnou událostí byla výstava 42 obrazů atributů jednotlivých členských zemí shromážděna a vystavena panem Zdeňkem Javorským. Taková sbírka je jen v ČR. Díky participaci profesionálních firem byla vizualizace kongresu velmi dobrá. Odpovídala technice a požadavkům současnosti.
4) V jakém stavu byl Šejk klub před Sametovou revolucí?
Šejkr klub byl založen v roce 1987. Bylo to období nadšení a zápalu pro rozvoj barmanství. Sametová revoluce umožnila rozvinutí činnosti a možnost spolupráce s ostatními asociacemi Evropy.
Historie prezidentů CBA od jejího založení:
Jaroslav Vašek (1993 – 1995) Petr Veselý (1995 – 2003) Zdeněk Javorský (2003 – 2004) Miroslav Novák (2004 – 2008) Aleš Svojanovský (2008 – současnost)
1.3.2 Struktura a orgány organizace Česká barmanská asociace si pro své fungování vytvořila celkem 5 orgánů, které se starají o chod asociace a 2 skupiny sekcí, jež mají poměrně velký význam pro celou asociaci. V této kapitole popíši strukturu a působnost orgánů sdružení.
24
Základní jednotkou asociace je člen, který je pro fungování celé asociace samozřejmě nezbytný a proto bych chtěl popsat fungování asociace horizontálně právě od člena až po její vedení.
Členové se sdružují do dvou skupin sekcí: Územní a odborné sekce.
Územní sekce Územní sekce jsou skupiny, které jsou vytvářeny podle územní působnosti jednotlivých členů. Vznikají, jsou slučovány a zanikají na základě rozhodnutí CBA. Každá územní sekce má svého předsedu a jeho zástupce, místopředsedu. CBA je rozdělena celkem na 6 územních sekcí: Jihomoravská, Jihočeská, Moravsko-slezská, Pražská, Východočeská a Západočeská sekce. Největší sekcí je Pražská s 63mi členy33. Zato nejméně početnou členskou základu má sekce Jihočeská s pouhými 1834 ti členy, což je již pod minimální hranicí pro udržení územní sekce. Dle stanov CBA by měla mít územní sekce nejméně 20 členů a při poklesu pod tuto hranici má prezidium pravomoc rozhodnout o jejím sloučení s jinou, geograficky nejbližší. Schůze územní sekce by se měla konat nejméně dvakrát ročně a zápis z každé schůze musí být zaslán poštou či v elektronické formě CBA pro archivaci.
Odborné sekce Do odborných sekcí se přidružují členové CBA se stejným zájmem nebo zaměřením. V tuto chvíli35 je v asociaci celkem 5 odborných sekcí: Flairová sekce (Czech Flair Team), Skupina certifikovaných lektorů CBA, Partner’s Bar CBA, Kávová sekce (Mistr Kávy CBA) a Čajová sekce (Czech Teatenders). Každá sekce má svého vedoucího, který se stará o chod útvaru, pracuje s rozpočtem a přijímá nové členy. Odborné sekce se většinou setkávají při tzv. workshopech, kde řeší případný chod útvaru.
33
Počet členů k datu 2. 4. 2014 Počet členů k datu 2. 4. 2014 35 Počet sekcí k datu 2. 4. 2014 34
25
Při procesu prosazování nápadů a myšlenek jednotlivých členů jsou právě sekce prvním stupněm. Jakýkoli požadavek či návrh je nejdříve projednán na této úrovni a při schválení je postoupen dále k projednání.
Odborná rada Orgán, který je jmenován a odvoláván představenstvem. Jedná se o odbornou skupinu, jejímž hlavní náplní je poradenská činnost. Do působnosti odborné rady patří předkládání odborných návrhů představenstvu a prezidiu a také mají poradní hlas při jednání prezidia.
Představenstvo Představenstvo je statutárním orgánem CBA, který je složen z prezidenta CBA, prvního a druhého viceprezidenta. Každý člen jedná za CBA samostatně, dle stanov CBA , ale pro uzavření závazku je potřeba podpis prezidenta CBA, nebo obou viceprezidentů CBA. Prezident může podepsat bez souhlasu prezidia závazky v hodnotě do 50 ti tisíc Kč, to samé platí i pro viceprezidenty, ale jen do 25 ti tisíc Kč hodnoty závazků. Při uzavírání závazků s občanským sdružením CBA je potřeba razítko o.s. a podpis osoby způsobilé k uzavření tohoto vztahu.
Prezidium Prezidium je druhým nejvyšším orgánem CBA. Skládá se z prezidenta CBA, prvního a druhého viceprezidenta, generálního sekretáře, předsedů všech územních sekcí, prvního a druhého generálního komisaře. Prezidium rozhoduje o chodu CBA mezi členskými schůzemi.
Členská schůze Členská schůze je nejvyšším orgánem sdružení. Toto shromáždění se dle stanov CBA musí konat alespoň jednou ročně a svolává jej představenstvo CBA. Členská schůze je avizována pomocí webové pozvánky, kterou člen CBA nalezne na webových stránkách CBA nebo také ve své e-mailové schránce.
26
Členská schůze může být také mimořádně svolána, pokud o ni požádá minimálně jedna třetina členů. Písemná žádost musí být doručena představenstvu CBA minimálně měsíc před požadovaným konáním. Pro rozhodování a schvalování bodů členské schůze je využíváno veřejného hlasování, přičemž se k návrhu musí vyjádřit minimálně polovina přítomných členů. Všechna rozhodnutí členské schůze jsou závazná a platná dnem odhlasování. V případě rovnosti se stává směrodatným hlas prezidenta CBA. Řádný člen může být zastupován, ale pouze oprávněnou osobou s notářsky ověřenou plnou mocí.
Kontrolní a revizní komise Posledním orgánem CBA je kontrolní a revizní komise. Členové komise jsou voleni členskou schůzí a to v celkovém počtu tří členů, kteří nesmějí zastávat funkce prezidenta či viceprezidentů. Předseda je volen členy komise. Tento orgán má hlavně za úkol dohlížet na činnost všech ostatních orgánů CBA a také kontrolovat hospodaření jednotlivých orgánů.
1.3.3 Aktivita CBA v rámci gastronomie Co se týče aktivního zapojení do dění v gastronomickém průmyslu, tak můžeme říci, že CBA má 3 hlavní činnosti, kterými se snaží rozvíjet a podporovat obor gastronomie a udržovat a podporovat vztahy mezi členy CBA.
Organizování společenských akcí a soutěží
Společenské akce pořádané CBA jsou většinou odborného charakteru. Jednou z tradičních akcí je konference CBA. Tato významná společenská událost je každoročně pořádána pro členy CBA a další odborníky z gastronomie. Na konferenci jsou vždy zastoupeny členové programu Partner’s bar, sponzoři CBA a další klíčoví partneři CBA. Součástí konference je soutěž Grand Prix CBA, do které jsou nominováni soutěžící představenstvem CBA a už jen nominace je oceněním vysokých kvalit soutěžících barmanů. Konference je také místem, kde se předávají ocenění za celý předcházející rok (Barman roku, Barista roku).
27
Součástí činnosti CBA je také pořádání série soutěží s názvem barman roku. Barman roku je vyhlašován pro členy CBA i JSC36 CBA v kategoriích profi classic, profi flair, junior classic a junior flair. Vítězem v každé kategorii se stává barman, který nasbírá v soutěžích CBA během celého roku nejvyšší počet bodů. Vítězové z kategorií profi flair a profi classic se stávají automaticky součástí delegace CBA na soutěži WCC pořádané IBA na jejím kongresu. Všechny náklady spojené s účastí soutěžících na WCC jsou hrazeny CBA. Poslední součástí soutěžních aktivit CBA je soutěž Mistr kávy nebo také Barista roku, která je pořádaná také ve dvou kategoriích a to junior a profi. Bodování je stejné jako v případě Barmana roku.
Poskytování poradenské činnosti pro členy CBA
Poskytováním poradenské činnosti se v tomto případě rozumí hlavně publikování užitečných odborných a obchodních informací, které mají za cíl pomoci členům při rozvoji oboru.
Pořádání kurzů, školení a odborných seminářů ,,CBA je v současné době nositelem znaku odbornosti a kvality barmanské práce v nejširším slova smyslu“.37 Myšlenkou CBA je vědomí, že nejcennější věc, kterou může svým členům nabídnout je vzdělání.
Právě systematické získávání informací pomáhá barmanům a barmankám v kariérním a profesním růstu. Díky spolupráci CBA se svými partnery je schopna držet kvalitu svých barmanských kurzů a dalších vzdělávacích aktivit. CBA se snaží o předání informací o novinkách a moderních trendech svým členům, právě pro zvyšování kvality nabízených služeb. Součástí tohoto programu je kromě kurzů také pořádání odborných workshopů, které jsou pořádány několikrát v roce, většinou během konference CBA.
36
JSC - Junior šejk klub Česká Barmanská Asociace. [online]. 24. 3. 2012 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/vzdelavanicba.php 37
28
Mezi tyto aktivity také patří školení komisařů barmanských soutěží, které má za cíl zajistit regulérnost, spravedlivost a nestrannost při hodnocení barmanských soutěží pořádaných CBA.
1.3.4 Členství v CBA Členem CBA se může stát jakákoli osoba starší osmnácti let. K přijetí do CBA stačí pouze vyplněná přihláška, souhlas se stanovami CBA a zaplacení členského příspěvku. Přihláškou do CBA se člen zavazuje dodržovat etický kodex CBA a bere na vědomí, že nedodržení tohoto kodexu může znamenat pozastavení členství nebo dokonce jeho zrušení.
Žadatel o členství v CBA na něj nemá právní nárok a může být prezidiem odmítnut. Členství může být pozastaveno prezidentem CBA a zrušit jej může jen prezidium. Členství se obnovuje každý rok zaplacením členského příspěvku v aktuální výši 2000,- Kč.
1.3.5 Členství v IBA Jelikož je CBA součástí IBA, tak každý člen České barmanské asociace se zároveň stává členem Mezinárodní barmanské asociace (IBA). Zástupcem CBA je na mezinárodní scéně prezident CBA a delegát CBA. Při příležitosti mezinárodního kongresu IBA reprezentuje CBA krom prezidenta a jeho partnerky, delegáta CBA i soutěžící barmani (klasika, flair). Pokud má někdo z ostatních členů zájem se stát součástí výpravy má možnost pokud uhradí náklady spojené s jeho účastí.
1.3.6 Šejkr klub Specifickou skupinou CBA jsou junior Šejkr kluby, které vznikají v územních sekcích a sdružují se zde barmani, kteří ještě nedosáhli plnoletosti. Podmínky pro vstup jsou stejné až na členský příspěvek, který aktuálně činí 500,- Kč, a také na podpis na přihlášce, který nepatří žadateli o členství, ale zákonnému zástupci nezletilého. O pozastavení, případně zrušení členství, rozhoduje předseda sekce, pod kterou člen spadá.
1.3.7 Druhy členství Při vyplňování přihlášky si budoucí člen CBA zaškrtává druh členství. V tomto případě má na výběr ze 4 možností: řádné, sympatizující, odborné a čestné. 29
Většina členů CBA jsou členové řádní. Pro splnění podmínek řádného členství musí být člen při vstupu aktivním barmanem, baristou, provozovatelem koktejlového baru nebo kavárny, nebo vedoucím pracovníkem takového gastronomického provozu. Řádným členem se taky může stát pedagog, který vyučuje gastronomický obor. Řádní členové mohou být voleni do orgánů CBA a mohou sami volit, mohou ovlivňovat chod sdružení a využívat všechny výhody člena CBA.
Sympatizující členové nemusí splňovat podmínky jako členové řádní. Nemohou volit a nemohou být voleni do orgánů CBA, ale krom tohoto mají stejné povinnosti a práva jako členové řádní.
Odborným členem se stává jakákoli osoba, která je odborníkem v jakékoli oblasti související s gastronomií. Mohou být voleni, volit a mají stejná práva a povinnosti jako řádní členové. Z členů s odborným členstvím je vytvořena odborná rada, se kterou se radí představenstvo CBA.
Poslední a nejváženější je čestné členství, které uděluje prezident CBA osobnostem, které jsou významné pro obor gastronomie. Čestné členství je oproštěno od platby členského příspěvku a je doživotní. Krom nemožnosti volit a být voleni mají stejná práva a povinnosti jako ostatní členové CBA. 38
1.3.8 Etický kodex Kodex CBA je dokumentem shrnujícím pravidla chování členů, kteří jej přijímají vstupem do asociace. Etický kodex CBA má deset bodů, které jsou rozděleny do tří částí podle přísnosti dodržování.
Člen by se měl dle etického kodexu snažit rozvíjet a propagovat svou aktivitou barmanství a CBA, a tím zvyšovat úroveň vzdělání široké i odborné veřejnosti oboru gastronomie. Člen se také chová na veřejnosti vždy tak, aby si zasloužil a zajistil důvěru lidí, kteří s ním přicházejí do styku. Jeho chování musí odrážet jeho povědomí o úzkém vztahu jeho podnikání s odbornou i širokou veřejností, proto jeho vystupování může mít dopad 38
Česká Barmanská Asociace. [online]. 24. 3. 2012 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/stanovy.php
30
na pověst a vnímání CBA i jednotlivých členů, proto je povinen chovat se eticky a stejné chování podporovat u ostatních.
Dále se člen CBA zavazuje respektovat obecně uznávané zásady morálky, pravidla a řídit se stanovami CBA a příslušnou národní (popřípadě mezinárodní) legislativou. Člen se zavazuje respektovat základní lidská práva, práva ostatních členů a podnikatelských subjektů uvnitř i mimo CBA. Je povinen dodržovat povinnosti a závazky vůči státu, hlavně v oblasti daňové povinnosti, vedení účetnictví a řídit se zákony České republiky.
Mezi zavazující prvky etického kodexu patří i vztah zaměstnance a zaměstnavatele, vztah se zákazníkem, obchodním partnerem či s konkurencí. Většina bodů v etickém kodexu CBA vychází ze zákonů České republiky. Členovi CBA je zakázáno účastnit se všech aktivit v podnikání, které jsou neetické, nečestné a aktivit, které by v určitých případech mohli poškodit jak členy tak i samotnou CBA. 39
39
Etický kodex. Česká barmanská asociace [online]. 17. 1. 2008 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: www.cbanet.cz/kodex.php
31
2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Metodika průzkumu Při přípravě jakéhokoli výzkumu je nutné objasnit si základní metody výzkumu, nástroje, kterými budeme oslovovat respondenty a také si ujasnit způsoby analýzy.
2.1.1 Metody průzkumu Hlavní částí mé práce je analýza vlivu CBA na českou barovou scénu. Pro tuto část jsem si zvolil tři hlavní kritéria, podle kterých jsem analýzu rozdělil na tři části. Každá část je navázaná na konkrétní hypotézu. Průzkum jsem prováděl pomocí dotazníkového šetření.
2.2.2 Způsob dotazování Při mém výzkumu jsem použil dvou způsobů dotazování zacílených respondentů: elektronického dotazování a osobního dotazování.
Elektronické dotazování Elektronický způsob dotazování pro mě byl hlavním zdrojem výsledných dat. Dotazník jsem vytvořil v elektronické formě, v nástroji k tomu určenému http://vyplnto.cz/, přičemž ve verzi free jsem si mohl zvolit různé typy odpovědí, jak otevřené, tak uzavřené. Tento nástroj mi dokonce umožnil vytvoření tzv. větvení dotazníků v klíčových otázkách, čehož jsem mnohokrát využil. Elektronickou formu jsem zvolil také kvůli dalším výhodám, které nabízí. Mezi hlavní výhody patří časová nenáročnost, anonymita respondentů, objektivita hodnocení, možnost oslovení velkého počtu respondentů a jednoduchost vyhodnocení. Elektronická verze dotazníku sebou také nese určité negativní dopady, které jsem musel vzít v úvahu. K vyplnění dotazníku je nutný přístup k informačním technologiím, umožňující pohodlné vyplnění, což nemusí být každému respondentovi umožněno. Dále musíme ze zkoumaného vzorku vyloučit část populace, která nemá dostatečné znalosti a schopnosti k používání informačních technologií40.
40
Tzv. počítačová gramotnost
32
Osobně jsem hlavně získával respondenty pomocí sociálních sítí, ale zároveň jsem také využil možnosti zveřejnění mého dotazníku ve veřejné databázi vyplnto.cz. V tomto případě je dotazník veřejný a může jej vyplnit jakýkoli návštěvník webových stránek. Této možnosti jsem hlavně využil pro sběr dat od neodborné veřejnosti a ve výsledku mi přinesla asi 2 % respondentů z celkového počtu.
Osobní dotazování
Druhým způsobem dotazování, který jsem si zvolil je osobní dotazování. Tento způsob umožňuje přímou komunikaci respondenta a tazatele formou rozhovoru. Osobně jsem využil tohoto typu dotazování díky aplikaci pro mobilní telefony, kterou jsem si nainstaloval právě ze stránek vyplnto.cz. Hlavní výhodou vysoká je návratnost vyplněných dotazníků a také možnost podání vysvětlení u nejasných otázek. Jako každý způsob dotazování i osobní kontakt sebou nese určitá negativa. Největším rizikem je v tomto případě ovlivňování respondenta tazatelem, což se projevuje hlavně u otevřených otázek. Přes všechna úskalí osobního dotazování, jsem nenarazil na větší problém a naopak jsem byl schopen shromáždit odpovědi i od respondentů vyšších věkových kategorií, a tak zajistit reprezentativnější vzorek a alespoň částečnou různorodost respondentů.
2.1.3 Anketní místa Osobní dotazování probíhalo hlavně v budově Vysoké školy Hotelové. Nejčastější anketní místo byla velká přednášková aula, ve které je nejvyšší kumulace studentů. Jelikož mnoho studentů má zkušenost s psaním bakalářské nebo diplomové práce, tak nebyl problém získat větší počet respondentů.
Dalším místem byli zastávky MHD, hromadné dopravní prostředky a nákupní centra v Praze41 a v Kralupech nad Vltavou.42 Při porovnání ochoty respondentů jsem zjistil rozdílný vzorec chování při porovnání menšího města a ve velkoměsta. Více respondentů jsem získal v Kralupech nad Vltavou43, naproti tomu v Praze jsem získal respondentů v ulicích mnohem méně. Tento vzorec chování si vysvětluji častými veřejnými průzkumy 41
Počet obyvatel 1 268 796 – údaj k poslednímu sčítání v roce 2011 Mé aktuální trvalé bydliště 43 Počet obyvatel 18 453 – údaj k poslednímu sčítání v roce 2011 42
33
na území hlavního města Prahy. Nejvíce ochotní byli respondenti čekající na dopravní prostředek nebo respondenti cestující v něm. Při osobním dotazování jsem se zaměřil hlavně na vyšší věkové kategorie, jelikož právě tyto respondenty je složitější oslovit pomocí elektronického dotazování.
Při dotazování profesionálních barmanů jsem využil hlavně svých kontaktů v gastronomii, které jako člen CBA mám. Dalším zdrojem při sbírání dotazníků od profesionálních barmanů byly barmanské soutěže. Díky těmto soutěžím jsem si mohl ověřit, že na tento dotazník odpovídají opravdu profesionálové, což v elektronické formě není vždy možné.
2.1.4 Způsob hodnocení Vyhodnocování uzavřených a uzavřených otázek s možností vlastní odpovědi bylo poměrně jednoduché. Pro znázornění těchto otázek jsem zvolil zobrazení v koláčových grafech. Naproti tomu u otevřených odpovědí bylo vyhodnocování složitější a časově náročnější. Jednotlivé odpovědi jsem musel všechny manuálně projít a rozřadit do jednotlivých tříd. Poté jsem výsledky seřadil podle četnosti a zobrazil v sloupcových grafech.
2.2 Dotazníkový průzkum – profesionální barmani a odborníci z gastronomie První skupinou dotazovaných byly profesionální barmani a další odborníci z gastronomie. Snažil jsem se dotazovat jak členů České barmanské asociace, tak respondentů, kteří členy nejsou. Sbírání dat od této skupiny respondentů bylo náročnější a mělo vyšší časové nároky. Zároveň jsem získal méně responzí, ale i přes tyto obtíže je počet respondentů (73) poměrně vysoký a výsledná data tedy určitou vypovídající hodnotu mají.
34
DOTAZNÍK Č. 1 Dobrý den, jmenuji se Michal Novák, jsem studentem Vysoké školy hotelové v Praze a rád bych Vás požádal o spolupráci při mém výzkumu pro bakalářskou práci na téma: Historie České barmanské asociace a její vliv na současnou barovou scénu. 1. Znáte Českou barmanskou asociaci?
Ano Ne 2. Jste členem České barmanské asociace?
Ano Ne 3. Jak dlouho jste členem České barmanské asociace?
1 rok 2-3 roky 4-6 let 7 let a více 4. Proč jste se stal/a členem/kou České barmanské asociace?
Růst kvalifikace pomocí workshopů a odborných školení Soutěže Nové pracovní příležitosti Navázání kontaktů s odborníky v gastronomii Vlastní odpověď: 5. Byla Vaše očekávání vůči České barmanské asociaci naplněna?
Ano Ne Částečně
35
6. Jak spokojen/a s dosavadním fungováním CBA v rámci české nápojové gastronomie?
jsem spokojen/a jsem spokojen/a, ale mám výhrady nejsem spokojen/a nemám vyhraněný názor 7. Jste spokojen/a s komunikací mezi Českou barmanskou asociací a jejími členy?
Ano Ne 8. Máte o členství zájem?
Ano Ne 9. Co by Vás přimělo stát se členem/kou České barmanské asociace?
Růst kvalifikace pomocí workshopů a odborných školení Soutěže Nové pracovní příležitosti Navázání kontaktů s odborníky v gastronomii Nic z výše uvedeného Vlastní odpověď:
10. Proč nemáte zájem o členství v České barmanské asociaci?
To co CBA nabízí pro mě není dostatečnou motivací Mám negativní zkušenosti s CBA Nechci platit členské příspěvky Nevím, proč nechci být členem/kou Vlastní odpověď: 11. Měl/a byste zájem o členství v organizaci, která sdružuje barmany po celé ČR?
Ano Ne Nevím
36
12. Co byste očekával/a od členství v České barmanské asociaci?
Růst kvalifikace pomocí workshopů, barmanských soutěží a odborných školení Nové pracovní příležitosti Navázání kontaktů s odborníky v gastronomii Nic co by mě přimělo stát se členem Vlastní odpověď: 13. Jaké je Vaše hlavní zaměření?
Mixologie (Bartender) Flair (Flairtender) Čaj (Teatender) Káva (Barista) Vlastní odpověď: 14. Na jaké pozici pracujete nebo jste pracoval/a?
Barman/Barmanka Servírka/číšník Barback Manažer OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) Vlastní odpověď: 15. Kolik je Vám let?
15-19 20-25 26-30 31-40 41-50 51-60 61 a více 16. Jaké je Vaše pohlaví?
Muž Žena Děkuji Vám za vyplnění mého dotazníku. Získané údaje budou použity jako podklad pro moji bakalářskou práci. S přáním hezkého dne, Michal Novák, Vysoká škola hotelová.
37
Otázka č. 1 – Znáte Českou barmanskou asociaci? [Ano → otázka č. 2; Ne → otázka č. 11] Graf č. 1 – Povědomí barmanů o CBA
Zdroj: Vlastní
Otázka č. 1 byla základním kamenem pro mou analýzu. Podle povědomí barmanů a odborníků v gastronomických kruzích bych chtěl stanovit míru vlivu CBA na českou barovou scénu. Na tuto otázku odpovědělo celkem 73 respondentů. 97,26 % respondentů CBA zná a na základě této otázky můžeme usuzovat, že v odborných kruzích je CBA známou organizací. Ze všech dotazovaných pouze 2 CBA neznali. V tomto bodě se dotazník větvil. Při odpovědi ano se respondentovi zobrazila otázka č. 2 a při odpovědi ne byl dotazovaný přesměrován až na otázku č. 11. Otázka č. 2 – Jste členem České barmanské asociace? [Ano → otázka č. 3; Ne → otázka č. 8] Graf č. 2 – Členství v CBA
Zdroj: Vlastní 38
Otázkou č. 2 jsem vyselektoval respondenty, kteří mi nemohou odpovědět na otázky týkající se chodu CBA. V tomto místě se totiž dotazník opět větvil. Při odpovědi ano byl dotazovaný přesměrován na otázku č. 3 a při odpovědi ne na otázku č. 8. Dohromady odpovědělo 71 respondentů. 40 (55,56 %) dotazovaných mezi členy CBA nepatří, proto neodpovídají na otázky týkající se vnitřních záležitostí CBA. Naproti tomu 32 (44,44 %) barmanů jsou členy a na tuto skupinu byly směrovány konkrétnější otázky. Otázka č. 3 – Jak dlouho jste členem České barmanské asociace? Graf č. 3 – Doba členství v CBA
Zdroj: Vlastní Z grafu č. 3 jasně vyplývá, že nejvíce barmanů jsou členy CBA 2 - 3 roky (15 – 48,39 %). Druhou nejpočetnější skupinou jsou barmani patřící do CBA 4 – 6 let (11 – 35,48 %). Naproti tomu pouze 2 barmani jsou v CBA jen 1 rok a jen 3 respondenti jsou opravdu dlouholetými členy a to 7 let a více. Otázka č. 4 – Proč jste se stal/a členem/kou České barmanské asociace? Graf č. 4 – Důvody členství v CBA
Zdroj: Vlastní 39
V otázce č. 4 jsou v možnostech nastíněny konkrétní důvody členství jednotlivých členů, kteří se zúčastnili mého výzkumu. Pro 20 respondentů z celkového počtu 65 ti odpovědí bylo jedním z důvodů pro členství v CBA růst kvalifikace pomocí workshopů a odborných školení. Další nejčastější odpovědí, kterou označilo 61,29 % respondentů (19), byla odpověď týkající se soutěží. Členové CBA mají určité výhody v systému soutěžení, a proto je lepší pro každého soutěžícího barmana členem být. Průzkum ukázal, že kvůli kontaktům s odborníky v gastronomii se stalo členy 12 respondentů (38,71 %) a dalších 11 (35,48 %) barmanů očekávalo od členství v CBA před vstupem nabídku nových pracovních příležitostí. Celkem 3 respondenti vybrali odpověď vlastními slovy, které vidíme v grafu č. 4. Otázka č. 5 – Byla Vaše očekávání vůči České barmanské asociaci naplněna? Graf č. 5 – Očekávání vůči CBA
Zdroj: Vlastní
Na jednotlivá očekávání jsem se respondentů ptal v otázce č. 4. Pomocí otázky č. 5 jsem chtěl zjistit, zdali tato očekávání byla ze strany CBA naplněna či nikoliv. 13 (41,94 %) členů je spokojeno a považují svá očekávání od CBA za splněná. Dále 18 respondentů je nespokojeno (9 – 29,03 %) nebo jen částečně spokojeno (9 – 29,03 %).
40
Otázka č. 6 – Jak jste spokojen/a s dosavadním fungováním CBA v rámci české nápojové gastronomie? Graf č. 6 – Spokojenost s fungováním CBA
Zdroj: Vlastní Spokojenost s dosavadním fungováním CBA v rámci české nápojové gastronomie vyjádřilo pouze 8 z 31 respondentů (25,81 %). Možnost jsem spokojen/a, ale mám výhrady, zvolilo 12 (38,71 %) dotázaných. Naproti tomu s fungováním CBA není spokojeno 10 (32,26 %) respondentů. Jeden respondent nemá na situaci vyhraněný názor. Hodnoty jsou zobrazeny v grafu č. 6 výše. Otázka č. 7 – Jste spokojen/a s komunikací mezi Českou barmanskou asociací a jejími členy? Graf č. 7 – Spokojenost s komunikací mezi CBA a členy
Zdroj: Vlastní Z grafu č. 7 je zřejmé, že většina barmanů (19 – 61,29 %) je s komunikací mezi členy a CBA spokojeno. Zároveň z něj ale také jasně vyplývá, že mezi členy je i poměrně velká skupina, která spokojená není (12 – 38,71 %). 41
Otázka č. 8 – Máte o členství zájem? [Ano → otázka č. 12; Ne → otázka č. 9] Na otázku č. 8 odpovídalo 40 respondentů. Na tuto otázku odpovídali pouze barmani, kteří znají CBA a nejsou členy. Graf č. 8 – Zájem o členství
Zdroj: Vlastní Z mého výzkumu vyplynulo, že 70 % barmanů, kteří členy nejsou, po členství ani netouží. Zbývajících 30 % by o členství eventuálně měli zájem. Část dotázaných, která odpověděla, že o členství nemá zájem, byla přesměrována na otázku č. 9. Ti, kteří by zájem měli, dále odpovídali na otázku č. 12. Otázka č. 9 – Co by Vás přimělo stát se členem/kou České barmanské asociace? Graf č. 9 – Možné důvody pro členství v CBA
Zdroj: Vlastní
42
Na otázku odpovídalo dohromady 28 respondentů. Více než polovinu dotazovaných by dokázala přimět k členství možnost nových pracovních příležitostí. Takto odpovědělo 16 (57,14 %) respondentů. Druhou nejpočetnější zvolenou možností je růst kvalifikace pomocí workshopů a odborných školení, kterou zvolilo 13 respondentů (46,43 %). Pro 11 (39,29 %) dotazovaných jsou důležité kontakty s odborníky v gastronomii. Možnost soutěžení je dostatečně atraktivní pro 7 (25 %) barmanů a pro 3 není motivací nic z nabízených možností. Jeden respondent by rád prostřednictvím asociace změnil něco tam, kde je to třeba. Poslední a pro mě nejzajímavější odpovědí byla vlastní odpověď jednoho respondenta: „kdyby se posunuli s dobou a nedělali vše podle starých norem. Asi víme na co narážím. Třeba soutěže. Ozdoby, hodnocení.. a to je jen začátek“. Otázka č. 10 – Proč nemáte zájem o členství v České barmanské asociaci? Graf č. 10 – Nezájem o členství v CBA
Zdroj: Vlastní
Tato otázka měla za cíl zjistit, proč barmani, kteří nejsou členy, o členství nemají zájem. Odpovědi na tuto otázku by mohly být pro CBA dobrou zpětnou vazbou. Pro 13 z 28 respondentů není nic z toho, co CBA nabízí dostatečnou motivací. 39,29 % (11) dotázaných mají s CBA nějakou negativní zkušenost, která jim brání stát se členem. 6 (21,43 %) dotázaných praktický neví, proč členem nechce být, a dalších 6 (21,43 %) nechce platit roční členské příspěvky44. 2 respondenti nevěří ve své znalosti a schopnosti natolik, aby usilovali o členství v CBA. Jednotlivé vlastní odpovědi dotázaných můžeme vidět v grafu č. 10. 44
Roční členský příspěvek činí 2000 Kč
43
Otázka č. 11 – Měl/a byste zájem o členství v organizaci, která sdružuje barmany po celé ČR?
Graf č. 11 – Zájem o členství v CBA
Zdroj: Vlastní
Na otázku č. 11 odpovídali pouze respondenti, kteří CBA neznají. Těchto respondentů bylo minimum (celkem 2), přičemž 1 o členství zájem nemá a druhý by zájem měl.
Otázka č. 12 – Co byste očekával/a od členství v České barmanské asociaci? Graf č. 12 – Očekávání od členství v CBA
Zdroj: Vlastní
Na otázku č. 12 odpovídalo celkem 12 respondentů. Všichni odpovídající barmani nejsou členy CBA, ale mají o členství zájem. Naprostá většina (12 – 85,71 %) barmanů by očekávala od členství růst kvalifikace pomocí workshopů, barmanských soutěží a odborných školení. Dalším důležitým aspektem by bylo navázání kontaktů s odborníky v gastronomii (9 respondentů – 64,29 %). Z grafu č. 12 také můžeme vyčíst, že pro 64,29 % potenciálních členů jsou důležité nové pracovní příležitosti.
44
Otázka č. 13 – Jaké je Vaše hlavní zaměření? Graf č. 13 – Hlavní zaměření
Zdroj: Vlastní Na otázku č. 13 odpovídalo všech 73 respondentů. Hlavní zaměření poloviny z nich (37 – 50,68 %) je zaměření na klasickou mixologii. Další nejpočetnější skupinou byli barmani zaměřeni na flair (23 – 31,51 %), dále pak baristé (5 - 6,85 %). Ostatní odpovědi byli buď kombinací výše uvedených, nebo vlastní odpovědi, což můžeme vidět v grafu č. 13. Otázka č. 14 – Na jaké pozici pracujete nebo jste pracoval/a? Graf č. 14 – Pracovní pozice
Zdroj: Vlastní 45
Další otázka zjišťovala pracovní pozici, na které respondenti pracují nebo pracovali v minulosti. Největší skupinou respondentů byly barmani (42 – 57.53 %), na které byl především dotazník zaměřen. Druhou nejpočetnější skupinou byli dle výzkumu servírky a číšníci (11 – 15,07 %). Dotazovaných, kteří pracují na manažerské pozici, bylo dohromady 7 (9,59 %). Možnost OSVČ45 zvolilo 6 (8,22 %) dotazovaných a možnost barback46 zvolil jen jeden respondent. Ostatní odpovědi, které jsou vypsané v grafu č. 14, byly převážně kombinací odpovědí mnou zformulovaných. Otázka č. 15 – Kolik je Vám let? Graf č. 15 – Věk respondentů
Zdroj: Vlastní
Pro přiblížení vzorku respondentů byla položena otázka týkající se věku. Přesněji dotazovaní konkrétně vybírali věkovou kategorii, do které se řadí. Výzkumu se celkem zúčastnilo 73 respondentů. Na dotazník odpovídali spíše mladší skupiny, což je patrné z grafu č. 15. Více než polovina respondentů (41 – 56,16 %) se pohybuje ve věkové kategorii od 20 do 25 let. Druhou nejpočetnější skupinou byla skupina mezi 26 ti a 30 ti lety (14 – 19,18 %). Ve věku 15 – 19 let vyplnilo dotazník 9 lidí (12,33 %). Barmanů od 31 do 40 ti let bylo celkem 8 (10,96). Naproti tomu nejméně respondentů bylo ve věku 41 – 50 let (1 – 1,37 %) a vyšší věkové skupiny nejsou zastoupeny vůbec.
45
Osoba samostatně výdělečně činná Asistent barmana, doplňuje zboží, připravuje ozdoby a další suroviny, ale také například myje skleničky a další inventář za barem 46
46
Otázka č. 16 – Jaké je Vaše pohlaví? Graf č. 16 – Pohlaví respondentů
Zdroj: Vlastní
Ze 73 respondentů, kteří byli ochotni odpovědět na dotazník, bylo 51 (69,86 %) mužů a 22 (30,14 %) žen. Tento stav je zachycen v grafu č. 16.
2.3 Dotazníkový průzkum – laická veřejnost Zacílení druhého dotazníku bylo poměrně jednoduché, jelikož jsem se orientoval na laickou veřejnost. Sbírání dat bylo v tomto případě mnohem jednoduší, než u profesionálních barmanů a odborníků z gastronomie, neboť zde nebylo žádné zásadní omezení. Absence zásadních požadavků na respondenty se projevila i na jejich počtu. Celkem 541 sebraných dotazníků beru jako velmi pozitivní výsledek.
47
DOTAZNÍK Č. 2 Dobrý den,
jmenuji se Michal Novák, jsem studentem Vysoké školy hotelové v Praze a rád bych Vás požádal o spolupráci při mém výzkumu pro bakalářskou práci na téma: Historie České barmanské asociace a její vliv na současnou barovou scénu.
1. Znáte Českou barmanskou asociaci? Ano Ne
2. Víte, čím se Česká barmanská asociace zabývá? Ano Ne 3. Čím se podle Vás Česká barmanská asociace zabývá?
4. Čím by se mohla podle Vás Česká barmanská asociace zabývat?
5. Mezi členy České barmanské asociace patří: Barman Barman (zaměření Freestyle) Barista (zaměření Káva) Barman (zaměření čaj) Bar (gastronomický podnik) Restaurace Školy s gastronomickým zaměřením Lektoři barmanských kurzů Podnikatelé v gastronomii (cateringové agentury) Pedagogičtí pracovníci s gastronomickým zaměřením
48
6. Jaké výhody byste očekávali od členství v České barmanské asociaci?
7. Jak velkou má podle Vás Česká barmanská asociace členskou základnu?
0 - 200 členů 201 - 400 členů 401 - 800 členů 801 - 1200 členů 1200 členů a více
8. Má podle Vás Česká barmanská asociace vliv na kvalitu služeb v nápojové gastronomii v ČR?
Ano Ne Částečně 9. Setkali jste se v poslední době s reklamou související s Českou barmanskou asociací?
Ano Ne 10. Kde jste se setkal/a s reklamou o České barmanské asociaci?
Veletrh Soutěž Tisková publikace (časopis, noviny, apod.) Internet Osobní kontakt Vlastní odpověď:
49
11. Myslíte si, že by měla Česká barmanská asociace kontrolovat kvalitu míšených nápojů v barech? Ano Ne
12. Kolik Vám je let?
15 - 19 let 20 - 25 let 26 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více
13. Jaké je Vaše pohlaví?
Muž Žena
Děkuji Vám za vyplnění mého dotazníku. Získané údaje budou použity jako podklad pro moji bakalářskou práci. S přáním hezkého dne, Michal Novák, Vysoká škola hotelová.
50
Otázka č. 1 – Znáte Českou barmanskou asociaci? Graf č. 17 – Povědomí o CBA
Zdroj: Vlastní
Odpovědi na tuto otázku byly pro můj výzkum velmi důležité. Právě podle povědomí veřejnosti bych chtěl stanovit míru vlivu CBA na konečného spotřebitele. Mělo by být v zájmu CBA, aby veřejnost CBA znala a brala ji jako součást české nápojové gastronomie. Na tuto otázku odpovědělo celkem 541 respondentů. 78 % respondentů o CBA nikdy před vyplňováním dotazníku neslyšelo a zbylých 22 % o CBA už slyšela. Na základě této otázky můžeme usuzovat, že CBA je vlastně poměrně neznámou organizací a povědomí laické veřejnosti je malé.
Otázka č. 2 – Víte, čím se barmanská asociace zabývá? [Ano → otázka č. 3; Ne → otázka č. 4] Graf č. 18 – Znalost činnosti CBA
Zdroj: Vlastní 51
Otázka č. 2 rozvíjí otázku č. 1, a proto na ní odpovídal stejný počet respondentů. Na základě dat můžeme usuzovat, že část respondentů (34 - 6,29 %) sice zná CBA, ale v podstatě neví, čím se zabývá. Jelikož CBA má za cíl zvyšovat kvalitu služeb v baru, tak jejich snaha právě na těchto služeb není vnímána konečným spotřebitelem.
Na tuto otázku byly pouze odpovědi ANO a NE. Zároveň se dotazník v tomto bodě větvil. Odpověď Ano nasměrovala respondenta na otázku č. 3 a odpověď ne na otázku č. 4. Otázka č. 3 – Čím se podle Vás Česká barmanská asociace zabývá? Graf č. 19 – Konkrétní znalost činnosti CBA
Čím se podle Vás Česká barmanská asociace zabývá? 35
Vzděláváním 25
Pořádáním soutěží 15
Sdružováním barmanů Udržením a rozvojem barmanství
9
Poskytuje podporu a ochranu členům
8
Podporou a kontrolou barů
5
Reklamou
5
Poradenstvím
4
Kvalitou koktejlů a dalších produktů
4
Oceňováním barmanů
Počet Respondentů
2
Nabídkou práce 1 Vulgární a nevhodná odpověď 1 Nevím 1 0
5
10 15
20
25 30
35
Zdroj: Vlastní
Na další otázku č. 3 odpovídalo 53 respondentů. Podmínkou u této otázky bylo zvolení možnosti ano u otázky předchozí (č. 2). Otázkou jsem ověřoval, zdali dotázaní opravdu vědí, co je mezi hlavními cíli CBA. Tato otázka byla otevřená a zároveň nepovinná. Část respondentů odpověděla na otázku tak, že nebylo možné zařadit jejich odpovědi pouze do jedné škály odpovědí, a proto konečná čísla neodpovídají počtu dotázaných.
52
Z grafu č. 19 je patrné, že respondenti přikládají největší význam vzdělání. Do pojmu vzdělání jsou zahrnuty barmanské kurzy, školení a další workshopy. Možnost vzdělání ve své odpovědi popsalo 41,2 % (35 osob) dotázaných. 29,4 % (25 osob) respondentů pokládá jako hlavní činnost pořádání barmanských soutěží. Místa barmanských soutěží bývají často veřejná47, a proto je pochopitelné, že část respondentů si CBA spojuje právě s touto činností 17,6 % (15 osob) respondentů uvedlo jako hlavní funkci CBA sdružování barmanů a odborníků z oboru do jednoho celku. Podle 10,6 % (9) odpovědí se CBA zabývá celkově barmanstvím a jeho rozvojem. Na páté pozici se s 9,41 % (8) umístila odpověď týkající se podpory a ochrany jednotlivých členů.
Zbývající odpovědi mají zastoupení méně než 6 %, ale přesto stojí za zmínění v mé práci. Pouze 5,9 % (5) dotázaných si myslí, že se CBA zabývá buď podporou a kontrolou jednotlivých barů, nebo reklamní činností v gastronomii. 4,7 % (4) dotázaných vidí v CBA hlavně organizaci poskytující poradenskou činnost nebo organizaci zabývající se kvalitou koktejlů a dalších produktů. Jen 2,4 % (2) veřejnosti počítá s možností, že CBA oceňuje barmany různými cenami a vyznamenáním. Jeden respondent nemá absolutně tušení, čím by se CBA mohlo zabývat, i přestože prošel přes otázku č. 2. Pro jednoho dotázaného je CBA něco jako pracovní trh a během hodnocení dotazníků jsem narazil také na jednu nevhodnou odpověď, která se mého výzkumu absolutně netýká, a proto bych ji nerad uveřejňoval.
47
Např. barmanské soutěže na veletrhu TOP GASTRO & HOTEL 2014
53
Otázka č. 4 – Čím by se podle Vás mohla Česká barmanská asociace zabývat? Graf č. 20 – Odhad činnosti CBA Čím by se podle Vás mohla Česká barmanská asociace zabývat? 70
Udržením a rozvojem barmanství
67
Sdružováním barmanů 55
Vzděláváním 36
Pořádáním soutěží 23
Podporou a kontrolou barů
20
Kvalitou produktů (alkohol, káva,…
16
Poskytuje podporu a ochranu členům
Počet respondentů
10
Profesní komora Nevím
6
Reklamou
4
Vulgární a nevhodná odpověď
4
Nabídkou práce
4
Odbory
3
Oceňováním barmanů 2 0
10
20
30
40
50
60
70
Zdroj: Vlastní
Na otázku č. 3 odpovídalo 233 respondentů. Podmínkou u této otázky bylo zvolení možnosti ne u otázky č. 2. Otázkou jsem zjišťoval, zdali dotazovaní dokáží odhadnout činnosti CBA. Otázka č. 4 byla také otevřená a zároveň nepovinná jako otázka č. 3, a proto stejně jako u předchozí otázky nemusí konečná čísla odpovídat počtu respondentů.
Z grafu č. 20 můžeme vyčíst, že nejvíce respondentů (67 – 30 %) uvedlo ve své odpovědi, že podle jejich názoru se CBA zabývá hlavně udržením a rozvojem barmanství. Hned na druhém místě se umístila odpověď sdružování barmanů, ke které se přiklonilo 67 (28,8 %) dotázaných. Vzdělávání, které v otázce č. 3 bylo nejčastější odpovědí, se teď umístilo na 3. pozici s 55 responzemi, což činí 23,6 %. 36 (15,5 %) respondentů se domnívá, že CBA se zabývá pořádáním soutěží. Dohromady 43 odpovídajících si myslí, že jednou z činností CBA je kontrola produktů (20 odpovědí – 8,6 %) nebo podpora a kontrola barů (23 – 9,9 %). 16 (6,87 %) dotázaných vidí v CBA orgán, který poskytuje podporu a ochranu svým členům. Část veřejnosti (10 dotázaných – 4,29 %) nastínilo myšlenku, že by CBA mohla 54
fungovat na bázi profesní komory (Obdoba právnické komory či komory daňových poradců). Podle tohoto názoru by CBA měla být právním udržitelem kvality služeb a také udávat směr barmanství, což nyní částečně splňuje. 6 (2,58 %) respondentů nevědělo, ani nedokázalo odhadnout, čím by se CBA mohla zabývat. Zbývajících pár odpovědí se týkalo reklamy v gastronomii (4 – 1,7 %), nabídkou práce pro své členy (4 – 1,7 %), možnosti funkce CBA jako odborů (3 – 1,3 %) a 2 respondenti odhadli možnost oceňování členů CBA. 4 odpovědi jsem byl nucen vyřadit, z důvodu vulgárnosti a nevhodnosti.
Otázka č. 5 – Mezi členy České barmanské asociace patří: Graf č. 21 – Znalost členské základny CBA
Zdroj: Vlastní
Zařazení členů s různým zaměřením je důležité pro ujasnění struktury fungování CBA.
Pomocí této otázky jsem se snažil zjistit, zdali veřejnost zná, nebo alespoň dokáže odhadnout, kdo do CBA patří. Do členské základny CBA spadají barmani, jak s klasickým zaměřením, tak i se specializacemi jako flair a čaj nebo baristé. Dále CBA zahrnuje pedagogické pracovníky s gastronomickým zaměřením a lektory barmanských kurzů.
Otázka č. 5 byla povinná, a respondent mohl zvolit více odpovědí, přičemž minimálně musela být zvolena alespoň jedna z nabízených odpovědí. Záměrně jsem zařadil i nesprávné odpovědi, abych otestoval znalost veřejnosti o členské základně CBA. 85,77 % dotázaných zvolilo odpověď barman. Pouze 65 (celkem 399 – 73,75 % dotázaných) respondentů by do členské základny zařadilo barmany, ale nezařadilo by členy 55
specializující se na flair. Ty by zařadilo celkem 399 respondentů. 69,87 % dotázaných myslí, že do CBA patří i lektoři barmanských kurzů. Baristy48 by zařadilo celkem 43,99 % dotázaných. Tento výsledek si vysvětluji fungováním Kávové asociace na území České republiky. Další dvě skupiny, patřící do CBA, jsou teatenders (231 – 42,7 % respondentů) a pedagogičtí pracovníci s gastronomickým zaměřením (142 – 26,25 % respondentů). Zbývající odpovědi byly subjekty nepatřící do členské základny CBA. Tyto subjekty byly dohromady zaškrtnuty 619 krát.
Otázka č. 6 – Jaké výhody byste očekávali od členství v České barmanské asociaci? Graf č. 22 – Výhody CBA
Jaké výhody byste očekávali od České barmanské asociace? 60
Vzdělávání 50
Informace z oboru
47
Členské slevy 28
Pozvánky na soutěže a akce CBA
24
Nevím Certifikace barmanů a barů
18
Pracovní příležitosti
16
Dotace
15
Zviditělnění a prestige
15
Kontakty v gastronomii
14
Počet respondentů
11
Cestování
8
Žádné 0
10
20
30
40
50
60 Zdroj: vlastní zpracování
Zdroj: Vlastní
Otázku č. 6 jsem zařadil do dotazníku hlavně kvůli získání inspirace pro návrhovou část mé bakalářské práce. Tato otázka byla otevřená a zároveň nepovinná. Počet odpovědí bylo celkem 222.
48
Barista – člověk zaměřující se na výrobu a přípravu kávy
56
Největší výhodou poskytovanou CBA, by podle veřejnosti bylo vzdělání, tedy možnost různých kurzů a školení pro členy CBA. Takto se vyjádřilo 60 (27 %) dotázaných. K této odpovědi můžeme přiřadit také související certifikaci barů a barmanů, což uvedlo 18 (8,1 %) odpovídajících. Druhá nejčastější odpověď na otázku č. 6 byla poskytování informací z oboru. Přísun informací si veřejnost představuje formou poskytování informací o nejnovějších trendech a o nejdůležitějších gastronomických akcích. K informovanosti se pojí další možnost a to pozvánky na soutěže a další gastronomické akce, které jsou pro 28 (12,6 %) dotázaných výhodou, která by měla být členu CBA poskytnuta. Poměrně velká část respondentů (47 – 21,2 %) zmínila výhodu ve formě členských slev. Tyto slevy si většinou respondenti představovali formou levnějších koktejlů v barech, slev na barmanské kurzy nebo na barmanské vybavení. 24 (10,8 %) respondentů neví, jaké výhody by měl člen CBA vyžadovat. Další návrhy se týkali hlavně prezentace samotných barmanů. Celkem 71 (32 %) odpovědí se týkalo kariérního růstu a prohloubení zkušeností jednotlivých členů. Těchto cílů mohou členové dosáhnout pomocí pracovních příležitostí, možnosti cestování, shromáždění kontaktů v gastronomii, dotací ze strany CBA a pomoci při zviditelnění. Počty hlasů k těmto jednotlivým možnostem jsou zřejmé z grafu č. 22. Naopak 7 tázaných si myslí, že by člen žádné výhody mít neměl, což si vysvětluji spíše neochotou respondentů odpovídat.
Otázka č. 7 – Jak velkou má podle Vás Česká barmanská asociace členskou základnu? Graf č. 23 – Velikost členské základny CBA
Zdroj: Vlastní
57
Více než 50 % respondentů se domnívá, že CBA má mnohem větší členskou základnu, než tomu doopravdy je. 22 % respondentů se pohybuje ve škále, která je správná. Jen necelých 10 % si myslí, že CBA je jen malou skupinou. Přesné počty jednotlivých odpovídajících jsou zobrazeny v grafu č. 23 a jasně vyplývá, že veřejnost považuje CBA za silnější organizaci, než jakou ve skutečnosti je.
Otázka č. 8 – Má podle Vás Česká barmanská asociace vliv na kvalitu služeb v nápojové gastronomii v ČR? Graf č. 24 – Vliv na kvalitu služeb v ČR
Zdroj: Vlastní 217 (40,11 %) dotázaných usuzuje, že CBA má vliv na kvalitu služeb v nápojové gastronomii. Přičemž dalších 255 (47,13 %) respondentů vidí vliv CBA jen částečný. Tento výsledek je pro CBA poměrně pozitivní, jelikož z dat vyplývá, že koneční spotřebitelé vidí CBA jako prospěšnou organizaci, která má význam. Pouze 12,75 % respondentů má opačné stanovisko.
58
Otázka č. 9 – Setkali jste se v poslední době s reklamou související s Českou barmanskou asociací? [Ano → otázka č. 10; Ne → otázka č. 11] Graf č. 25 – Kontakt s reklamou o CBA
Zdroj: Vlastní Na základně předchozí otázky č. 9 jsem se pokusil vyzkoumat, zdali CBA využívá dostatečně marketingu k propagaci vlastních aktivit. 508 (94 %) dotázaných se i přes poměrně široké aktivity CBA v poslední době nesetkalo s reklamou související s CBA. Jen 33 (6,1 %) odpovědí na tuto otázku bylo kladných. Z dat plyne, že marketingové aktivity CBA jsou buď neefektivní, nebo se marketingu CBA vůbec nevěnuje. Otázka č. 10 – Kde jste se setkal/a s reklamou o České barmanské asociaci? Graf č. 26 – Konkrétní kontakt s reklamou o CBA
Zdroj: Vlastní 59
Pro ty respondenty, kteří uvedli, že se setkali s reklamou týkající se CBA, jsem připravil otázku č. 10. V této otázce konkrétně zjišťuji, kde se respondenti s reklamou setkali. Z grafu č. 26 je zřejmé, že nejčastější místa výskytu reklamy o CBA jsou barmanské soutěže a internet. Na těchto místech se s reklamou setkalo dohromady 28 (44,84 %) dotázaných. Dalších 12 (36,36 %) respondentů narazilo na reklamu o CBA na veletrhu, naproti tomu v tiskové publikaci ji zaregistrovalo pouze 9 (27,27 %) odpovídajících a osobním kontaktem od člena CBA se dozvědělo o asociaci 6 lidí (18,18 %). Jeden respondent si všiml loga CBA na produktu Kinley tonic (CBA doporučuje) a jeden uvedl konkrétní soutěž, na které si CBA všiml.
Otázka č. 11 – Myslíte si, že by měla Česká barmanská asociace kontrolovat kvalitu míšených nápojů v barech? Graf č. 27 – Kontrolování kvality míšených nápojů
Zdroj: Vlastní
V době nekvalitních surovin a výrobků je z mnou sebraných dat zřejmé, že mnou oslovení spotřebitelé upřednostňují kvalitní míchané nápoje. 494 (91,31 %) respondentů se vyjádřili kladně k myšlence kontroly kvality míšených nápojů v barech. Domnívám se, že k tomuto výsledku přispěla také nedávná metanolová aféra49. Pouze 47 (8,69 %) dotázaných by si kontrolu kvality koktejlů v barech nepřáli.
49
Série otrav metanolem na přelomu let 2012 a 2013, při které zemřelo více než 40 osob a další desítky byly hospitalizovány
60
Otázka č. 12 – Kolik Vám je let? Graf č. 28 – Věk respondentů
Zdroj: Vlastní Výzkumu se celkem zúčastnilo 541 respondentů. Z grafu č. 28 je patrné, že na můj dotazník odpovídali spíše mladší skupiny. Nejvíce respondentů bylo ve věku 20 – 25 let (415 - 76,71 %) a 15 – 19 let (60 – 11,09 %). Naproti tomu nejméně respondentů bylo ve věku 51 – 60 let (2 – 0,37 %) a 61 a více (3 – 0,55 %). Zbývající skupiny vidíme v grafu č. 28. Otázka č. 13 – Jaké je Vaše pohlaví? Graf č. 29 – Pohlaví respondentů
Zdroj: Vlastní V grafu č. 26 se ukázalo, že většina mnou dotázaných respondentů byly ženy (363 – 67,1 %) a zastoupení mužů v mém výzkumu byla pouze jedna třetina (178 – 32,9 %).
61
2.4 Dotazníkový průzkum – Partner’s bary CBA Poslední dotazník byl připraven speciálně pro členy programu Partner’s bar. Nejdříve bych rád tento program představil blíže a poté se věnoval samotné analýze dotazníků. V tuto chvíli je členem programu celkem 9 barů po celé České republice. Poslední Partner’s bar byl přijat 12. 4. 2014 na výroční konferenci CBA. Jelikož otázky směřované k členům se týkají hlavně změn po přijetí mezi Partner’s bary, tak jsem tento bar pro tuto chvíli vynechal. Dotazník byl tedy rozeslán všem ostatním 8 mi členům. Bohužel v první fázi byla zpětná vazba nulová. Proto jsem se tedy rozhodl pro osobní kontakt, který jsem uskutečnil dne 12. 4. 2014 právě na konferenci CBA. I přes mé snažení jsem byl schopen získat pouze 2 dotazníky, ale přesto bych rád i tyto dotazníky rozebral.
Představení Programu Partner’s bar Než se pustím do samotné analýzy, tak rád bych představil celý program Partner’s bar, tak jak je představen oficiálně CBA jejím aktuálním prezidentem Bc. Alešem Svojanovským na stránkách CBA.
Co označuje logo "PARTNER’S BAR CBA": ,,Toto označení deklaruje kvalitu, čistotu a profesionalitu barmanské práce, jež je v těchto koktejlových barech realizována. Informuje o tom, že za prací zaměstnanců stojí odborník z řad České barmanské asociace, o.s. Co přináší označení "PARTNER’S BAR CBA" členům CBA:
Mimo jistoty kvalitního drinku z vysoce kvalitních surovin také výhodu slevy při konzumaci, případně drinku zdarma pro členy CBA a JSC po předložení karty člena CBA.
Co od projektu "PARTNER’S BAR CBA" očekávám:
Očekávám, že členové CBA a JSC CBA, budou tyto podniky vyhledávat za účelem setkávání se se svými kolegy, ale také za účelem obohacení svých znalostí a dovedností. Ptáte se jak?
62
Jednoduše - pozorováním těch schopných, jenž mají tu čest v "PARTNER’S BAR CBA" pracovat. Pro laickou veřejnost jistě tento symbol spojení baru s barmanskou asociací bude také jistou garancí při volbě správného koktejlového baru!!! Jaké jsou podmínky pro uzavření smlouvy "PARTNER’S BAR CBA": Podmínek je několik. Hlavní a nezbytnou je, aby majitelem, nebo shef barmanem byl bezpodmínečně člen CBA, o.s., další podmínkou je že se musí jednat o koktejlový bar!!! S volbou každého dalšího baru musí souhlasit presidium CBA, o.s. Pro odsouhlasení přijetí dalšího partnerského baru budou dotazováni také všechny ostatní "PARTNER’S BAR CBA". Věřím, že stát se členem takové skupiny koktejlových barů bude velkou výzvou!!!“50
DOTAZNÍK Č. 3 Dobrý den, jmenuji se Michal Novák, jsem studentem Vysoké školy hotelové v Praze a rád bych Vás požádal o spolupráci při mém výzkumu pro bakalářskou práci na téma: Historie České barmanské asociace a její vliv na současnou barovou scénu. Partner’s bar: ____________________
1) Co se změnilo ve Vašem baru po přijetí mezi Partner’s bary?
2) Co pro Vás znamená být Partner’s barem?
3) Co Vám přináší členství mezi Partner’s bary?
4) Jaké výhody má pro Vás toto členství?
5) Jaké nevýhody vidíte v členství?
Děkuji Vám za vyplnění mého dotazníku. Získané údaje budou použity jako podklad pro moji bakalářskou práci. S přáním hezkého dne, Michal Novák, Vysoká škola hotelová. 50
Partner’s bar. Česká barmanská asociace [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: www.cbanet.cz/parnerbary.php
63
Aktuální Partner’s bary Bugsy’s bar – Praha Tretter’s bar – Praha Cocktail bar Žlutá ponorka – České Budějovice Martini’s bar – Pardubice Zapa bar – Plzeň, Český Krumlov Cloud 9 sky bar & lounge – Praha Black Angel’s bar – Praha Oblaca bar - Praha Apotheka – Český Krumlov (přijat nově 12. 4. 2014 na Konferenci CBA)
Respondenti Zapa bar – Plzeň, Český Krumlov (Zdeněk Hejtmánek) Cocktail bar Žlutá ponorka – České Budějovice (Miroslav Řehoř)
Odpovědi Otázka č. 1 – Co se změnilo ve Vašem baru po přijetí mezi Partner’s bary? Zapa bar Moc velká změna v našem baru nenastala, členství je spíš jakési ocenění pro nás samotné.
Cocktail bar Žlutá ponorka V našem baru se nezměnilo vůbec nic, žádná radikální změna nenastala. Otázka č. 2 – Co pro Vás znamená být Partner’s barem? Zapa bar Je to pro nás známka kvality, ocenění úsilí a vědomí, že patříme mezi top bary v celé ČR.
Cocktail bar Žlutá ponorka Je to hlavně prestige v odborných kruzích.
64
Otázka č. 3 – Co Vám přináší členství mezi Partner’s bary? Zapa bar Motivaci do další práce a vidinu konkurence v ostatních barech. Nutí nás to držet kvalitu a také sledujeme ostatní Partner’s bary.
Cocktail bar Žlutá ponorka Hlavně je to dobrá IMAGE. Není to pro nás nijak velká masová záležitost, ale hosté tuto skutečnost samozřejmě vnímají. V baru visí plaketa s potvrzením toho, že jsme Partner’s barem a hosté si toho všímají. Otázka č. 4 – Jaké výhody má pro Vás toto členství? Zapa bar Prakticky to co jsem jmenoval v otázce č. 3.
Cocktail bar Žlutá ponorka Žádné zásadní výhody v členství nevidím. Je to spíše čestný titul. Otázka č. 5 – Jaké nevýhody vidíte v členství? Zapa bar Členství sebou nenese žádné zásadní omezení ani povinnosti. Pouze bychom měli dodržovat kvalitu a servis, což stejně děláme.
Cocktail bar Žlutá ponorka Žádné.
Shrnutí: Z odpovědí od zástupců dotazovaných Partner’s barů vyplynulo, že členství v programu Partner’s bar je spíše čestným titulem. Co se týče změn po zařazení mezi členy, tak v obou případech prakticky žádné nenastaly. Pro tyto bary je členství spíše dobrá image nebo prestige v odborných kruzích. CBA barům nenabízí prakticky žádné výhody, ale zároveň je nesvazuje ani žádnými omezeními.
65
3 NÁVRHOVÁ ČÁST Během psaní své bakalářské práce jsem narazil na několik problémů. V této části bych se chtěl zamyslet nad návrhem jejich řešení.
V první řadě bych rád rozebral vztah profesionálních barmanů, odborníků z oboru a CBA. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že CBA je sice známou organizací, ale více než polovina respondentů nejsou členy. Většina z nich však o členství ani nejeví zájem. Pro tyto respondenty nejsou výhody nabízené ze strany CBA natolik lákavé, aby se členy stali. Na základě výzkumu bych rád navrhl několik řešení, které by CBA mohla použít k získání dalších členů a zároveň k uspokojení potřeb těch stávajících.
Nejdříve bych se zamyslel nad tím, jaké výhody člen po zaplacení členského příspěvku dostane. V tuto chvíli je hlavními výhodami zlevnění registračního poplatku na konferenci CBA, možnost zúčastnění se workshopů na konferenci CBA a možnost ovlivnit fungování CBA zvolením do jejích orgánů. Dále členové CBA neplatí startovné na soutěžích CBA a mají možnost se zúčastnit soutěže barman roku. Bohužel tyto výhody nejsou dostatečnou motivací pro potenciální členy.
Výhody, které by přiměly respondenty ke členství, jsou hlavně nové pracovní příležitosti, růst kvalifikace pomocí workshopů a odborných školení a navázání kontaktů s odborníky v gastronomii. CBA by se mělo zaměřit právě na pracovní příležitosti a tak umožnit svým členům kariérního růstu. CBA by mohla zařadit do svých aktivit něco na způsob burzy práce. Burza práce by vyřešila prakticky všechny hlavní požadavky potenciálních členů. Díky praxi, brigádě nebo práci na plný úvazek v některém gastronomickém středisku by nabídla začínajícímu barmanovi jak ekonomickou základnu, tak růst kvalifikace a získání kontaktů. Takto by také zaručili kvalitu služeb tím, že by členové CBA nastartovali svou kariéru ve společnosti profesionálů. Z výzkumu vyplývá, že tuto možnost by ocenilo i mnoho barmanů, kteří již členy jsou. Jak jsem již zmiňoval, workshopy CBA pořádá a většinou jsou součástí konference CBA, což je jednou ročně a kapacita jednoho workshopu je dosti omezená. Dle mého názoru by se mohly tyto workshopy pořádat častěji v roce a ideálně pro více osob. Chápu, že organizačně je lepší, když je workshop
66
pro méně členů, ale v tomto případě by se mohly pořádat častěji, podle počtu zájemců.
Další výhodou, kterou by CBA mohlo poskytovat pro své členy, jsou hromadné slevy na určité výrobky nebo služby. Barmani často manipulují se zbožím vysoké hodnoty, a proto by CBA mohla docílit pomocí hromadné kolektivní smlouvy slev na pojištění odpovědnosti za školy způsobené při výkonu povolání zaměstnavateli. Další možností pro uplatnění slevy by mohla být snížená cena barmanských kurzů, které CBA nabízí. Mnoho barmanů by podle výzkumu možnost zvýšení kvalifikace uvítalo. Jelikož barmanství je hlavně oborem všestrannosti, tak by mnoho barmanů určitě uvítalo možnost rozšíření svých obzorů i v jiném odvětví barmanství (molekulární mixologie, flair, káva, čaj). V tuto chvíli pro člena CBA jsou kurzy stejně nákladné, jako kurzy pro barmany, kteří členy nejsou. Výhoda, kterou by potenciální členové určitě uvítali, by byly také slevy na barmanské pomůcky a vybavení. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pořizování nebo obměna vybavení je poměrně drahá záležitost.
CBA by se mohla zaměřit také na studenty středních a vysokých škol, kteří každoročně absolvují základní barmanské kurzy vedené lektory CBA. Při kurzu mají dostatečný prostor, aby své studenty ovlivnily ke vstupu do CBA. Takto se částečně děje pomocí sníženého členského příspěvku pro JSC, ale bohužel tomu není ve velké míře51.
Další problematika, kterou bych se rád v návrhové části zabýval, je problematická prezentace aktivit CBA a také organizace samotné. Z výzkumu, prováděném mezi laickou veřejností, jsem vypozoroval několik problémů týkajících se aktivit CBA.
Naprostá většina dotázaných CBA nezná a prakticky neví, jaké jsou její aktivity. Základním problémem, podle dat získaných dotazníkovým šetřením, je absence reklamy. Více než 90 % respondentů se nesetkal s jakoukoli reklamou týkající se CBA. Z tohoto výzkumu vyplývá, že CBA prakticky nevyužívá marketingu, a pokud ano, tak tento marketing není natolik efektivní, aby ho běžný spotřebitel zaregistroval. Jelikož veřejnost nezná CBA, tak se během výzkumu ukázalo, že ani neví, jaké subjekty tvoří členskou základnu. Respondenti si většinou všimli reklamy na veletrhu, soutěži a na internetu. Jelikož dle 51
Celkem 26 členů JSC k datu 5. 4. 2014
67
mého názoru a osobních zkušeností marketing na soutěžích a veletrzích podceňován není, tak bych se zaměřil na další nejčastější odpověď, a to je internet.
V době sociálních sítí, kdy má k internetu většina populace snadný přístup si myslím, že pomocí internetu může CBA dobře prezentovat svoji aktivitu. CBA sice disponuje skupinou na sociální síti facebook.com, ale tato skupina je uzavřená a každý nový člen skupiny musí být nejdříve schválen správcem skupiny. Tento postup je podle mě v tuto chvíli již nedostačující. Mým návrhem je vytvořit stránku na facebook.com věnovanou CBA a tu potom marketingově propagovat široké veřejnosti, a tak prezentovat nejen asociaci samotnou, ale i jednotlivé členy. Reklama pomocí sociální sítě facebook.com nemá ani vysoké finanční nároky, minimální denní rozpočet se pohybuje v řádech desetikorun.
Jen několik málo členů přišlo do styku s reklamou díky osobnímu kontaktu se členem CBA. Tento výsledek dle mého názoru přímo souvisí s počtem členů CBA. Čím více členů bude CBA mít, tím je větší šance ovlivnit spotřebitele díky osobnímu kontaktu. Tento problém tedy úzce souvisí s problematikou v první části této kapitoly.
Dále bych se rád také věnoval programu Partner’s bar. Jak vyplývá z analytické části, tak z členství v programu neplynou barům krom prestige v odborných kruzích žádné viditelné výhody. Největší výhodou, kterou by určitě majitelé barů ocenili, by byla právě pomoc s reklamou ze strany CBA. Pokud by tedy CBA vytvořila nějakou reklamní kampaň, tak by určitě měla počítat i s prezentací Partner’s barů.
Nyní bych se rád zamyslel nad právní formou CBA. CBA je v tuto chvíli občanským sdružením. Prvním faktem je, že s příchodem nového občanského zákoníku pojem občanské
sdružení
zaniká.
Fungující
občanská
sdružení
budou
automaticky
transformována na spolky, což popisuje následující výňatek z nového občanského zákoníku: ,,Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky podle tohoto zákona. Sdružení má právo změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo podle jiného zákona.“52
52
Občanský zákoník: § 3045 odst. 1. In: 89/2012 Sb.
68
Nový občanský zákoník přináší další ustanovení, která by rozhodně CBA neměla uniknout. Mezi ustanovení nového občanského zákoníku patří například to, které se týká minimálního počtu členů53, dobrovolnosti účasti na spolku54 a účelu spolku55.
V analytické části část respondentů nastínila možnost, aby se CBA stala profesní komorou. Tuto možnost bych nyní rád rozebral.
Profesní komory se rozdělují na komory s povinným členstvím a s členstvím nepovinným. Komory s povinným členstvím jsou regulované zvláštním právním předpisem a osoby vykonávající činnosti obsažené v těchto zákonech se musí pro výkon své profese povinně stát členy (např. právnická komora či komora daňových poradců). Druhou kategorií jsou komory s nepovinným členstvím. Tato forma komory je pro CBA v tuto chvíli určitě vhodnější. Na území ČR již v tuto chvíli fungují komory s nepovinným členstvím, které jsou zřízeny zákonem. Jednou z těchto komor je Hospodářská komora České Republiky. 56
Představení komory: ,,Hospodářská komora České republiky zastupuje podnikatelskou veřejnost na základě zákona č. 301/1992 Sb. o HK ČR a AK ČR. HK ČR podporuje všechny podnikatelské oblasti mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví (tuto činnost vykonává Agrární komora ČR). Naším posláním je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR, a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu.“57 HK ČR v tuto chvíli sdružuje 14 000 členů jak z řad fyzických osob, tak i z právnických osob. Členství v této komoře by České barmanské asociaci určitě přineslo mnoho výhod. Myšlenka sdružení barmanů a odborníků v gastronomii určitě smysl a svou podstatu má, ale být představitelem CBA, tak bych se určitě zamyslel nad její realizací. 53
Občanský zákoník: § 214. In: 89/2012 Sb. Občanský zákoník: § 215 odst. 1. In: 89/2012 Sb. 55 Občanský zákoník: § 217. In: 89/2012 Sb. 56 ŠEFL, VLADIMÍR. PRÁVNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKTY POVINNÉHO ČLENSTVÍ V PROFESNÍCH KOMORÁCH. Brno: Katedra finančního práva a národního hospodářství, Masarykova univerzita, Česká republika, 2010. Dostupné z:http://aspi.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2010/files/prispevky/03_ekonomicke_aspekty/Sefl_Vladimir_ 54
(4212).pdf 57
Hospodářská komora České republiky. Hospodářská komora České republiky [online]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/hospodarska-komora-ceske-republiky-hkcr/hospodarska-komora-ceske-republiky.aspx
69
ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo zjištění vlivu České barmanské asociace na současnou barovou scénu. Prvotním cílem bylo zjištění, zdali vůbec nějaký vliv existuje a pokud ano, tak v jaké míře. Dalším cílem bylo navržení určitých řešení, k zlepšení situace a vyřešení problémových oblastí, které byly zjištěny na základě mého vlastního výzkumu. V první fázi byly určeny skupiny respondentů, které byly dotazovány pomocí dotazníkového šetření. Celkem jsem vytvořil tři dotazníky, pro každou skupinu zvlášť, abych mohl výzkum uskutečnit ze všech možných úhlů pohledu. Každá skupina respondentů měla za úkol potvrdit nebo vyvrátit mnou stanovené hypotézy.
V teoretické části jsem nejdříve shrnul historický vývoj nejen České barmanské asociace, ale také jejího vzoru, Mezinárodní barmanské asociace. Následovalo rozebrání organizační struktury a fungování České barmanské asociace v současné době. V praktické části jsem analyzoval data od všech skupin respondentů, což byla nejdůležitější část mé práce. Získaná data jsem uspořádal a znázornil pomocí grafů. Vytvořil jsem tedy celkem 29 grafů, ve kterých jsou obsaženy všechny formy otázek. V poslední části jsem na základě dat navrhoval řešení, která by mohla pomoci ke zvýšení vlivu a k zefektivnění úsilí České barmanské asociace.
Jak jsem již zmiňoval, tak v úvodu své práce jsem si stanovil tři hypotézy. Česká barmanská asociace má k datu 2.4 2014 pouze 258 členů. Tento počet členů je menší než při založení Asociace československých nápojářů po Sametové revoluci.
První hypotézou bylo očekávání, že se podle průzkumu ukáže, že malá členská základna České barmanské asociace plyne z nedostatečné motivace potenciálních členů ke vstupu. Tato hypotéza byla potvrzena v části mé práce zabývající se profesionálními barmany a odborníky z oboru. Celkem jsem sebral 73 responzí. Z výzkumu vyplynulo, že stávající členové jsou jen částečně spokojeni s výhodami, které jim CBA nabízí. Naproti tomu většina profesionálů nemá o členství zájem z důvodu právě nedostatečné motivace. Pro většinu dotázaných by bylo dostatečnou motivací hlavně nabídka nových pracovních příležitostí, růst kvalifikace pomocí workshopů a odborných školení a navázání kontaktů
70
s odborníky v gastronomii. Pro tento problém jsem navrhl řešení v předcházející kapitole. Jako řešení vidím ve vytvoření burzy práce pro členy CBA, rozšíření aktivit týkajících se vzdělávání a rozšíření členských výhod pomocí slev a akčních nabídek.
V druhé hypotéze jsem předpokládal, že Česká barmanská asociace nedokáže ovlivnit barmanskou scénu natolik, aby to pocítil konečný spotřebitel. V této hypotéze jsem se zaměřil na laickou veřejnost a její povědomí o CBA. Z celkového počtu 541 odpovědí na mnou vytvořený dotazník vyplynulo, že CBA je v očích veřejnosti poměrně neznámou organizací. Naprostá většina dotázaných neví, čím se CBA zabývá, kdo patří do její členské základny ani jaké výhody nabízí CBA svým členům. Druhá hypotéza tedy byla také potvrzena. Tento problém je zapříčiněn absencí reklamy a prezentace jak CBA, tak jejích členů. Návrhem řešení je větší marketingová aktivita ze strany CBA. Dalším východiskem je úprava právní formy CBA na odbory nebo profesní komoru.
V poslední hypotéze jsem se domníval, že Česká barmanská asociace není schopna členům programu Parner’s bar nabídnout ze své strany dostatečnou podporu pro vlastní rozvoj. Podle samotných členů, je členství spíše čestným titulem a jeho význam je hlavně vnímán v odborných kruzích, a proto CBA prakticky členy neovlivňuje. Vlastní rozvoj je tedy stále jen v rukou samotných barů. Na základě sebraných dat je tedy poslední hypotéza rovněž potvrzena.
Při psaní práce jsem se bohužel setkal s několika překážkami, které jsem musel v průběhu řešit. Hlavním problémem byla neochota klíčových členů CBA spolupracovat. Celkem jsem oslovil čtyři klíčové osobnosti z řad CBA. Odpovědi na rozeslané e-maily jsem dostal celkem dvě, přičemž odpovědi na otázky jsem dostal pouze od pana Zdeňka Javorského. Ve druhém e-mailu mi dotyčná osoba napsala, že na mě v tuto chvíli nemá čas, ale k mému překvapení mi ani nenabídla jakoukoli alternativu, kdy by si na mě čas udělala. Jelikož jsem členem asociace a s některými představiteli CBA se znám osobně, tak mě toto jednání dosti překvapilo. Dalším problémem byla návratnost dotazníků zaměřených na program Partner’s bar. Tento problém jsem tedy vyřešil osobním dotazováním.
71
Cíle, které jsem si v práci zadal, byly dle mého názoru splněny. Zjistil jsem vliv na profesionály, na veřejnost i na podnikatele v gastronomii. Také jsem zjistil, na jaké úrovni jsou vztahy mezi profesionálními barmany, laickou veřejností a podnikateli v gastronomii.
Jak jsem již říkal v úvodu, v tomto tématu jsem byl osobně zainteresován, jelikož jsem členem asociace již 4 roky. Díky této práci jsem si mohl v praxi ověřit, kde jsou krizové body CBA a na jejich základě navrhnout řešení. Jelikož navštěvuji školu s gastronomickým zaměřením, a česká gastronomická scéna mi není lhostejná, tak doufám, že závěry z mé práce budou CBA inspirovat a použije je pro svůj budoucí rozvoj.
72
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ATTL, Pavel a kol. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o., Praha 2012, ISBN 978-80-87411-33-9 [2] Barman: časopis československých nápojářů. Praha: Asociace Československých nápojářů, 1. 1. 1990, roč. 1, č. 1. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [3] Barman: časopis československých nápojářů. Praha: Asociace Československých nápojářů, 1. 2. 1990, roč. 1, č. 2. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [4] Barman: časopis československých nápojářů. Praha: Asociace Československých nápojářů, 1. 3. 1990, roč. 1, č. 3. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [5] Barman: časopis československých nápojářů. Praha: Asociace Československých nápojářů, 1. 4. 1990, roč. 1, č. 4. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [6] Barman: časopis československých nápojářů. Praha: Asociace Československých nápojářů, 1. 5. 1990, roč. 1, č. 5/6. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [7] Barman: časopis československých nápojářů. Praha: Asociace Československých nápojářů, 1. 1. 1991, roč. 2, č. 1. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [8] Barman: časopis československých nápojářů. Praha: Asociace Československých nápojářů, 1. 3. 1991, roč. 2, č. 2. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [9] Barman: časopis československých nápojářů. Praha: Asociace Československých nápojářů, 1. 6. 1991, roč. 2, č. 3. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [10] Barman: časopis československých nápojářů. Praha: Asociace Československých nápojářů, 1. 10. 1991, roč. 2, č. 4. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [11] Barman: časopis československých nápojářů. Praha: Asociace Československých nápojářů, 1. 1. 1992, roč. 3, č. 1. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [12] CRHA, I. Dědeček na scestí a 300 dalších míchaných nápojů. Praha: Merkur, 1968.137 s. [13] ČSN ISO 609 Dokumentace – Bibliografické citace – Obsah, forma a struktura. Praha: Český normalizační institut, 1996. 32 s. [14] Česká barmanská asociace. [online]. 2014 Dostupné z: http://www.cbanet.cz [15] HIMMELREICH, V. H. American drinks. Praha: 1921. 79 s. [16] Hospodářská komora České republiky. [online]. 2013 Dostupné z: http://www.komora.cz [17] International Bartenders Asociation. [online]. 2013 Dostupné z: http://www.ibaworld.com
73
[18] JAVORSKÝ, Zdeněk. Osobní rozhovor, Mariánské lázně, 31. 3. 2014 [19] KOSTLÁN, Martin. GastroProfesor - mobilní bary, gastronomické časopisy, restaurace, gastronomie: Každý den soutěžně. In: Gastroprofesor [online]. 2007 2009. Dostupné z: http://www.gastroprofesor.cz/clanek/soutez-bar-koktejl-profit-den [20] Mezinárodní unie barmistrů v republice Československé. In: Signatura III/0614. Archiv hlavního města Prahy, Fond Policejní Ředitelství, 1921. Dostupné z: http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=ECB6CB8D2D3411E0823D00166F1163D4
[21] MOZR, Tomáš. Tři tváře trinkkultur. Barlife: Na německé vlně. Na Šťáhlavce 16, Praha 6: Linkman media s.r.o., 15. 10. 2013, roč. 10, č. 59, s. 12-14. ISSN 1802-2316. Dostupné z: http://issuu.com/linkman/docs/barlife_59 [22] Občanský zákoník: § 214. In: 89/2012 Sb. [23] Občanský zákoník: § 215 odst. 1. In: 89/2012 Sb. [24] Občanský zákoník: § 217. In: 89/2012 Sb. [25] Občanský zákoník: § 3045 odst. 1. In: 89/2012 Sb. [26] Podnikatel.cz - průvodce vaším podnikáním. [online]. 2007 - 2014 Dostupné z: http://www.podnikatel.cz [27] Pravidla českého pravopisu: Studentské vydání. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Praha: Academia, 2005, 391 s. ISBN 80-200-1327-9. [28] REIMAN, B. H. Ani kapka alkoholu. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1961. 152 s. [29] REIMAN, B. H.; RYBA, J. Americké míchané nápoje. Praha: Hospodářská skupina hostinských živností, 1947. 153 s. [30] RON, BUSMAN. IBA Sixty Years On. International Bartenders Asociation, 2011. Dostupné z: http://www.iba-world.com/images/pdf/IBA_Sixty_Years.pdf [31] Sčítání lidu, domů a bytů. [online]. 2014 Dostupné z: http://www.scitani.cz [32] ŠEFL, VLADIMÍR. PRÁVNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKTY POVINNÉHO ČLENSTVÍ V PROFESNÍCH KOMORÁCH. Brno: Katedra finančního práva a národního hospodářství, Masarykova univerzita, Česká republika, 2010. Dostupné z: http://aspi.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2010/files/prispevky/03_ekonomicke_aspekty/ Sefl_Vladimir_(4212).pdf
[33] VOGELTANZ, Martin. Osobní rozhovor, Plzeň, 10. 4. 2014 [34] Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Praha: Šejkr klub, 21. 2. 1988, roč. 1, č. 1. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php
74
[35] Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Praha: Šejkr klub, 21. 7. 1988, roč. 1, č. 2. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [36] Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Praha: Šejkr klub, 25. 5. 1988, roč. 1, č. 3. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [37] Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Praha: Šejkr klub, 22. 10. 1988, roč. 1, č. 4. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [38] Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Praha: Šejkr klub, 1. 12. 1988, roč. 1, č. 5. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [39] Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Praha: Šejkr klub, 30. 1. 1989, roč. 2, č. 1. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [40] Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Praha: Šejkr klub, 8. 8. 1989, roč. 2, č. 2. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [41] Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Praha: Šejkr klub, 8. 3. 1988, roč. 2, č. 3. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [42] Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Praha: Šejkr klub, 1. 8. 1988, roč. 2, č. 4. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [43] Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Praha: Šejkr klub, 1. 10. 1988, roč. 2, č. 5. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php [44] Zpravodaj členů: Sekce nápojář - barman. Praha: Šejkr klub, 1. 12. 1988, roč. 2, č. 6. Dostupné z: http://www.cbanet.cz/archiv.php
75
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1
Fotografie ze zakládající schůze IBA
Příloha 2
Manhattan – oficiální koktejl IBA
Příloha 3
Negroni – oficiální koktejl IBA
Příloha 4
Skupinová fotografie iniciátorů Šejkr Klubu
76
Příloha 1 – Fotografie ze zakládající schůze IBA
Zdroj: http://www.iba-world.com/images/how-it-started/group.jpg
77
Příloha 2 – Manhattan – oficiální koktejl IBA
Zdroj: http://www.deliciousmagazine.co.uk/images/Articles/1404/1404_1_380.jpg
78
Příloha 3 – Negroni – oficiální koktejl IBA
Zdroj: http://www.colourbox.com/preview/2524818-993124-alcohol-cocktail-collectionnegroni-isolated-on-white-background.jpg
79
Příloha 4 – Skupinová fotografie iniciátorů Šejkr Klubu
Zdroj: http://www.cbanet.cz/funkce/obrazek_velky.php?id=204&ofga=33&zdr=CBANET.CZ&he= 632&wi=875
80
