Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.

Anastasiya Rynkova

Náboženský turismus v Ruské federaci

Bakalářská práce

2014

Náboženský turismus v Ruské federaci

Bakalářská práce

Anastasiya Rynkova

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání diplomové práce: 2014-04-24 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Religious tourism in the Russian Federation

Bachelor‘s Dissertation

Anastasiya Rynkova

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism

Major: Hospitality Management Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Náboženský turismus v Ruské federaci zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. ……….….……………………….. Anastasiya Rynkova V Praze dne 24. dubna 2014

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala Mgr. Moniku Klímovou za odborné vedení práce.

Abstrakt RYNKOVA, Anastasiya. Náboženský turismus v Ruské federaci. [Bakalářská práce] Vysoka škola hotelová. Praha: 2014. s. 59. Cílem předkládané bakalářské práce je nalezení nástrojů pro rozvoj a posílení náboženského turismu v Ruské federaci. V práci byli použité následující metody: dedukční metoda, sekundární analýza, dotazníkové šetření a SWOT analýza. Hlavním úkolem teoretické části je seznámení s pojmy náboženský cestovní ruch a poutní turismus, včetně jejich charakteristik. V analytické části je prostřednictvím rozboru poskytovaných služeb, dotazníkového šetření a SWOT analýzy, prozkoumán potenciál země pro rozvoj tohoto segmentu turismu. Náplní návrhové části diplomové práce jsou konkrétní doporučení pro cestovní kanceláře a cestovní agentury, pracující s tímto druhem turismu. Klíčová slova: náboženský cestovní ruch, poutní turismus, pouť, poutní místo, SWOT analýza, dotazníkové šetření, analýza.

Abstract The aim of this thesis is to extinguish the tools for the development and strengthening of the religious tourism in the Russian Federation. For reaching this goal the following study methods were used: the deductive method, secondary analysis, questionnaire survey and SWOT analysis. The main task of the theoretical part is to introduce the basic concepts of the religious tourism and of the pilgrimage tourism, including their characteristics. The analytical part through analysis of the provided services, questionnaire survey and SWOT analysis, examined the country's potential for development of this segment of tourism. The aim of the proposal part of the thesis is to provide specific recommendations for travel agencies and travel offices, for working with this kind of tourism. Keywords: religious tourism, pilgrimage tourism, pilgrimage, pilgrimage site, SWOT analysis, survey, analysis

Obsah 1

Úvod............................................................................................................... 12

2

Teoretická část............................................................................................... 15 2.1

Náboženský cestovní ruch jako předmět studia. Pojmy a historie

náboženského turismu. ..................................................................................... 15 2.1.1

Definice náboženského cestovního ruchu, jeho místo v turistickém

systému.......................................................................................................... 15 2.1.2

Druhy náboženského turismu ............................................................ 16

2.1.3

Poutní cestovní ruch .......................................................................... 17

2.1.4

Historie putování ve světě ................................................................. 18

2.1.5

Typy a odlišnosti pouti ....................................................................... 19

2.1.6

Duchovní - poutní turismus ................................................................ 20

2.1.7

Makro-regiony pouti ........................................................................... 21

2.1.8

Náboženský turismus s informativním zaměřením ............................ 21

2.1.9

Průmysl náboženského turismu......................................................... 22

2.1.10 2.2

3

Pokyny pro použití kulturních památek architektury ....................... 23

Organizační prvky náboženských a potních zájezdů ............................... 25

2.2.1

Turistické produkty a služby .............................................................. 25

2.2.2

Rozvoj a propagace turistických produktů ......................................... 26

2.2.3

Potenciál náboženského turismu ....................................................... 28

Analytická část ............................................................................................... 31 3.1

Rusko, centrum náboženského turismu ................................................... 31

3.1.1

Historie putování v Rusku .................................................................. 31

3.1.2

Náboženství ve 20. století ................................................................. 32

3.1.3

Role náboženství ve společností ....................................................... 35

3.1.4

Náboženství v současností ................................................................ 36

3.1.5

Populární náboženské objekty .......................................................... 39

4

5

3.2

SWOT analýza ......................................................................................... 42

3.3

SWOT analýza náboženského a poutního turismu v Ruské Federaci ..... 43

3.4

Dotazníkové setřeni ................................................................................. 45

Návrhová část ................................................................................................ 51 4.1

Doporučení pro organizování náboženských a poutních zájezdů ............ 51

4.2

Doporučení pro posílení a vývoj náboženského a poutního turismu v RF54

Závěr .............................................................................................................. 56

Literatura ............................................................................................................... 58

Seznam grafů

Graf 1: Počet věřících v Rusku v současně době .................................................. 37 Graf 2: Vliv církve na ruskou společnost ............................................................... 38 Graf 3: Dotazníkové výsledky otázky „Co představujete pod pojmem náboženský a poutní turismus?“ ............................................................................................... 47 Graf 4: Dotazníkové výsledky otázky „Tento druh turismu je pro Vás atraktivní?” 48 Graf 5: Dotazníkové výsledky otázky „Zúčastnili jste se někdy náboženského turismu?“ ............................................................................................................... 48 Graf 6: Dotazníkové výsledky otázky „Jaký způsob realizace zájezdů jste využili?“49 Graf 7: Dotazníkové výsledky otázky „S čím jste nebyli spokojení, při návštěvě náboženských míst?” ............................................................................................ 49 Graf 8 Dotazníkové výsledky otázky „S jakými formami propagace náboženského cestovního ruchu, jste se setkali?” ........................................................................ 50 Schéma 1: Rozdělení práce pro oddělení zabývající se náboženským turismem . 52

Seznam tabulek Tabulka 1: SWOT analýza náboženského turismu v Ruské federaci .................... 43 Tabulka 2: Výsledky dotazníku .............................................................................. 46

Seznam zkratek

RF – Ruská federace CK – cestovní kancelář CA – cestovní agentura

1 Úvod Cestovní ruch jako volnočasová aktivita existuje už mnoho století. Od dávných dob, obyčejná lidská zvědavost přitahuje lidi, aby cestovali a uspokojili svou zvědavost. V současné době se cestovní ruch aktivně rozvíjí. Lidé začali cestovat vědomě - za vzděláním, náboženstvím a rekreací. Cestovní ruch začal hrát velkou roli ve společnosti a časem se přeměnil v unikátní rozsáhlý globální průmysl. Turistické zdroje teď jsou nejdůležitější součástí národního bohatství v mnoha zemích. V naší době, stejně jako v minulosti, v mnoha částech světa existují silné náboženské rozdíly a jejich konfrontace. Někdy dokonce to vede k válkám mezi lidmi, kteří považují jejich víru jako jedinou správnou. Náboženský turismus hraje důležitou roli v mezinárodním a domácím cestovním ruchu. Lidé jedou na výlety do svatých míst a do náboženských center. Snaží se zúčastnit náboženských obřadů a modlit se. Náboženství ovlivňuje tvorbu identity a chování společnosti. Je součástí sociálního systému, a v mnoha případech je jedno z nejdůležitějších. Náboženský turismus má velký emocionální dopad na lidi. Spousta lidí po návratu se cítí mnohem lépe, jsou uvolnění a v dobrém stavu, mysli i náladě. K dnešnímu dne více než 90 % objektů turistického zájmu ve světě je spojeno s kultem nebo náboženstvím. To se týká především Ruska, kde je mnoho pravoslavných kostelů a klášterů, anebo míst uctívání jiných náboženství. Počet turistů, kteří cestují po světě s účelem návštěvy náboženských míst, každoročně roste. Jestliže v roce 2005 počet cest pro tyto účely byl přibližně roven počtu cest za účelem studia či léčby, v roce 2010 je zájem čtyřikrát vyšší než u jiných destinací a stal se srovnatelný s cestováním za účelem zábavy. Ve 20. století se rychle rozvíjelo odvětví cestovního ruchu, zlepšila se doprava a komunikace. Lidé mají více příležitostí k návštěvě míst jejich náboženství. Zároveň došlo ke spojení duchovních úspěchů jiných zemí a následně pochopení podstaty jiných náboženství. Dálo by se předpokládat, že je to částečně kvůli krizi 12

náboženství, proč v posledních několika desetiletích se objevily rychlé změny ve všech aspektech lidského života. Náboženský trh cestovního ruchu v Rusku je stále velmi mladý. Tento trend se začal rychle rozvíjet až v posledním desetiletí. To je částečně z důvodu, že v sovětské době o tento typ cestovního ruchu byl moc malý zájem. V současnosti náboženská turistika je nedílnou součástí moderního cestovního ruchu. Kostely, mešity, muzea a náboženská duchovní centra jsou více populární v současnosti. Teprve v posledních třech nebo čtyř letech v Rusku výrazně vzrostl počet turistů, kteří se zajímají o svatá místa, stejně jak se začali zajímat o cestování do zahraničí s náboženskými účely. Nejrozsáhlejšími náboženství na území jsou: křesťanství (pravoslaví a katolicismus), islám a judaismus. Cílem práce je analýza náboženského cestovního ruchu a jejich druhů v Ruské federaci. Následně budou hledané nástroje pro posílení a rozvíjení tohoto typu cestovního ruchu. Na základě těchto úkolů byly vymezeny další sekundární cíle: 

Vytvořit analýzu stavu náboženského a poutního cestovního ruchu v Rusku,



Prozkoumat zdroje náboženského cestovního ruchu,



Udělat SWOT analýzu současného stavu náboženského turismu.

Diplomová práce má celkem tři části – teoretickou, analytickou a návrhovou. Teoretická část nás seznámí s pojmy a historií náboženského cestovního ruchu, také odhalí analytické metody, které byly použity v práci. V analytické části dojde k zhodnocení potenciálu pro vývoj poutní turistiky a tato důležitá informace bude sloužit jako základ pro zpracování části návrhové. V bakalářské práci byly použité následující metody: dedukční metoda, sekundární analýza, dotazníkové šetření a SWOT analýza. Pomocí dedukční metody odvodíme návrhy, které budou uvedeny v návrhové části práce. Sekundární analýza, která bude použita v prací, slouží ke zhodnocení současného stavu náboženského turismu na území RF. Primární data, vztahující se k náboženství, jsou pak získána prostřednictvím dotazníkového šetření. Poslední metoda odhalí silné a slabé stránky a také upozorní na hrozby a příležitosti tohoto druhu 13

cestovního ruchu. V průběhu zpracování, s ohledem na velký potenciál náboženského turismu, budou vyhledány prostředky pro jeho posílení a další rozvoj.

14

2 Teoretická část

2.1 Náboženský cestovní ruch jako předmět studia. Pojmy a historie náboženského turismu.

2.1.1 Definice

náboženského

cestovního

ruchu,

jeho

místo

v

turistickém systému. Cestovní ruch je forma migrace, nikoliv z důsledku změny místa pobytu či práce. Podle definice je cestovní ruch cestování lidí do jiné země nebo místa mimo trvalého bydliště po dobu 24 hodin do 6 měsíců v kalendářním roce, nebo přenocování alespoň na jednu noc kvůli zábavním, vědeckým, sportovním, náboženským a jiným účelům bez výkonu činnosti odměňované z místního zdroje. (Izotova M.A., 2006 str. 4) Světová organizace cestovního ruchu (WTO) přichází s následující definicí. Turista je osoba, která cestuje a pobývá v místech mimo svého obvyklého prostředí po dobu nepřesahující 12 měsíců. S odvoláním Mezinárodní konference o cestovním ruchu a doporučení WTO, se určují tři hlavní kritéria, která umožňují turisty a cestovatele zahrnout do kategorie návštěvníků a odlišit je od jiných cestujících osob. Zaprvé je to cestování mimo obvyklé prostředí, dále je to délka pobytu a účel návštěvy. Statistika cestovního ruchu zahrnuje lidi, u kterých délka pobytu v novém místě nepřesáhne 12 měsíců. Pokud osoba žije kdekoliv více než rok, patří do kategorie trvalých návštěvníků. Například: poutníci, kteří jedou do slavného kláštera a zůstanou tam týden, jsou považováni za turisty. Pokud jde o účel cesty, na rozdíl od jiných cestovatelů (sezonní pracovníci, migranti, vojenské síly, diplomaté atd.), poutníci jsou řízeni podobnými turistickými motivy. Díky doporučení WTO turistické cíle byly sloučeny do několika bloků. Mezi bloky patří: dovolená, návštěvy přátel a příbuzných, služební a profesní cíle, léčení v penzionech atd. Nás hlavně zajímají návštěvy svatých míst a uctívání náboženských svatyní.

15

Takže můžeme říci, že náboženští turisté jsou osoby, které cestují mimo obvyklé prostředí ne déle než jeden rok za účelem návštěvy svatých míst a středisek náboženství. Podle toho by náboženský cestovní ruch měl mít činnosti, které souvisí s poskytováním služeb a potřeb turistů, kteří cestují do svatých míst a do náboženských center nacházejících se mimo jejich obvyklé prostředí. Náboženský cestovní ruch je samostatný druh cestovního ruchu. Stejně jako ostatní druhy turismu, má dva druhy: poutní turistika a náboženské výlety s poznávacím cílem.

2.1.2 Druhy náboženského turismu Náboženský cestovní ruch, jak již bylo řečeno, je rozdělen do dvou hlavních typů: 

Náboženský turismus s účelem výletů a poznávání



Poutní cestovní ruch

Sakrální turismus je pro turisty, kteří se zajímají o návštěvy a exkurze do klášterů, chrámů nebo muzeí. Výletníci mohou nebo nemusí být zavázáni k náboženství a k objektům, které navštěvují, dokonce mohou být i ateisty. Je třeba poznamenat, že náboženská témata jsou často součástí kombinovaných kulturních zájezdů s poznávacím záměrem. Poutníci se přímo podílejí na náboženských aktivitách. Sociálně-psychologický rámec poutní turistiky je užší než náboženský rámec. Poutníci většinou vyznávají náboženství, v tom místě, kam oni přijedou k uctívání. Exkurze, návštěvy muzeí a výstavy jsou pro ně sekundární a mají velmi malý zájem. Náboženští turisté a poutníci cestují, když mají potřebu dělat něco víc, než uctívání v běžném prostředí, kde žijí. Lidé navštěvují svatyně s různými motivy: aby se modlili za rodinu, aby si léčili duševní a tělesné onemocnění, našli milost, odmodlili hříchy, aby prokázali oddanost k víře, našli smysl života, aby se seznámili s kulturním dědictvím země a mnohem více. Turisté cestují: 

jako jednotlivci nebo skupina;

16



s různými způsoby ubytování – hotel nebo jiné, v dané zemi nebo v zahraničí;



krátkodobě nebo dlouhodobě atd.

Výletníci využívají služby v oblasti cestovního ruchu, v odvětvích dopravy, ubytování a stravování. Poutníci často využívají další služby jako: bydlení a stravování v klášterech, Ašramech, někdy využívají dopravní prostředky poskytované přímo těmito organizacemi. Poutníci mohou také provádět nějakou práci ve formě poslušnosti, služba v některých případech je pro ně povinná. Náboženské turisty především přilákají svatá místa a náboženská centra. Výlet může být kvůli uctívání, dovolené a festivalech v určitých obdobích roku. Při cestování by měli turisté projít formalitami, které jsou spojeny s pořízením víza a dalšími formálními záležitostmi. Na mezinárodním trhu cestovního ruchu již založené společnosti organizují výlety poutníků a turistů, a hlavně se specializují na poskytování služeb v oblasti náboženské turistiky.

2.1.3 Poutní cestovní ruch Tento druh náboženského cestovního ruchu představuje souhrn návštěv s představiteli různých náboženství. Slovo "pouť" je odvozen od slova "palmy": křesťanští poutníci, kteří si udělali výlet do Svaté země ve středověku. Putování můžeme pochopit jako cestování lidí do svatých míst pro uctívání. To může být z důvodu, aby si vyléčili své tělesné nebo duševní slabosti, aby se modlili za rodinu, našli milost, aby získali sílu, udělali nějakou práci (stavba, čištění klášterů, kostelů atd.). Putování může být také způsobeno tím, že lidé chtějí vyjádřit vděčnost, ukázat oddanost k víře, zažít své vlastní úmysly a schopnost k askezi, která mu pomůže najít smysl života. Putování znamená trochu jiný vztah člověka k současnosti. Psychologické rysy poutníků jsou velmi různorodé. Poutník ve většině případů představuje hluboce věřícího člověka, který už má zavedený systém hodnot. On je připraven k tomu, aby na nějakou dobu změnil obvyklý způsob života: sociální kruh, zábavu, jídlo. To mu pomůže dosáhnout své vlastní duchovní a morální cíle a zároveň symbolizuje ochotu člověka darovat svůj čas a materiál kvůli víře. V hinduismu, 17

buddhismu, křesťanství a jiných náboženstvích se vyvinula pouť pěšky, a to zejména na stávajících trasách. Lidé jdou na pouť, když nejsou spokojeni v místě, kde žijí. Oni cestují nebo jdou do svatých míst k poznávání nových lokalit a regionů, které jsou pro ně mnohem smysluplnější. (Christov, 2005)

2.1.4 Historie putování ve světě Historický vyklad vychází z publikace Bobrinskja (1999). Putování pochází z touhy navštívit místa, posvěcená nohou Spasitele, Matky Boží a svatých a následně připojit se k svatým místům. Tato touha navštívit svatá místa nutila mnoha křesťanů, zejména ty, kteří chtěli odčinit svůj hřích, zúčastnit se vzdálené pouti. Hřích je odčiněn, když člověk dokončí nějaké hrdinství. Hrdinství bylo ve skutečnosti v tom, že člověk na nějakou dobu nechal své bohatství a připojil se k chudobě. On se dobrovolně stával chudákem a plně se odevzdával Boží vůli. Tak člověk šel k místu, kam ho přitahovala jeho víra. Návštěva svatých míst k uctívání je známa už od starověku. K nejvýznamnějším poutním centrům z dávných dob patří chrámy Amun v městu Thebes, Egypt, Osiris v městu Abydos, Apolla v Delfách apod. Křesťanská pouť začala ve 4. století v Palestině, přes všechna svatá místa v tomto regionu. Během cesty každý poutník dostával hodně dojmů ze zázračných znamení a neobvyklých náhod, ke kterým docházelo během pouti. Ve středověku, spolu s Palestinou, pout‘ byla provedena: 

u ortodoxů - v Konstantinopoli, na horu Athos (Řecko),



u katolíků v Římě a Loretě (Itálie), i v Lourdes (Francie).

Západní církev rozlišuje: 

Velikou pouť (peregrinationes Primaria) – návštěva Palestiny, Říma a dalších.



Malou pouť (peregrinationes secundariae) - návštěvy místních domácích svatyní.

18

Na konci 15. století pro to, aby se získalo předem povolení církevních autorit na provedení pouti, bylo podmínkou zaplacení cla ve prospěch papeže. Jako výchozí bod byly Benátky (později - i Marseille), kde se poutníci připravovali k cestě tím, že hledali průvodce a následně si nechali odrůstat vousy a kupovali pro sebe poutní oblečení jako: kaligy (sandále se zavazováním), hnědý nebo šedý plášť, velký řecký klobouk (obvykle zdobený mušlemi), tašku, a láhev (z vyřezávané dýně), z těchto věcí se skládalo poutní oblečení. Plášť a klobouk poutníci zdobili pomocí červeného kříže. V Benátkách poutník uzavíral smlouvu s ochráncem, který ho musel nejen dopravit do Svaté země a zpět, ale také ho doprovázet na cestách do svatých míst a poskytovat mu jídlo, ochranu atd. Od roku 1881 Francie začala organizovat každoroční pouť do Svaté země, proto, aby si odpustili hříchy a zločiny republikánské vlády namířené proti církvi. Tohoto karavanu se zúčastnilo 300 až 400 lidí. Nejvíc bylo osob světského duchovenstva a bohatých lidí. Na konci roku 1870 stejné karavany vznikají ve Vídni a v Mnichově. Ve 20. století vzhledem k rozvoji cestovního ruchu a vzniku moderních komunikačních, dopravních a informačních prostředků, se zvyšuje intenzita a zájem o návštěvu svatých míst. Podle zpráv, více než 200 milionů lidí ročně, se zúčastňuje těchto akcí. (Alexandrova, 2010) V současné době se ve světě obnovuje zájem o náboženství a církve. V sovětských dobách náboženství neovlivňovalo cestovní ruch. Svatyně byla považována pouze za objekt s historickým významem a zároveň zajímavá a atraktivní z estetického hlediska.

2.1.5 Typy a odlišnosti pouti Existují různé typy pouti. Podle rodinného stavu a počtu účastníků se rozlišují individuální, rodinné a skupinové pouti. Podle doby trvání pouti je můžeme rozdělit na dlouhé putování a krátké putování. Dříve, podle pravoslavných, cesta trvající déle než 10 dnů, byla považována za poutní. V souvislosti s tím, kde se nacházejí objekty, které navštěvují poutníci, rozdělujeme tyto cesty na domácí a zahraniční. 19

Poutníci obvykle mají menší nároky na úroveň a kvalitu služeb, potravin a ubytování. Přes noc lidé zůstanou v klášterech nebo stanových táborech. Někdy mohou také strávit noc v chrámu na podlaze nebo na ulici. Výběr potravin je obvykle malý, a je mnohem skromnější. Putování je spojené s návštěvou svatých míst. To mohou být například kláštery, chrámy, přírodní objekty - hory, řeky, jezera, lesy, jeskyně. Často je pouť spojena s určitými svátky. Například v křesťanství je pouť časově přizpůsobena ke dni narození nějakého svatého.

2.1.6 Duchovní - poutní turismus Duchovní a poutní cestovní ruch má stále poměrně úzké sociální a psychologické zázemí. Přesto můžeme mluvit o tom, jako o jednom z druhů poutního cestovního ruchu. Turisté ze Severní a Jižní Ameriky, západní Evropy, Ruska a zemích SNS jedou za různými duchovními praktikami na východ, zejména do Indie, také do Číny, Tibetu, Nepálu, Japonska. V Indii jsou systémem přilákání a získání těchto turistů ašramy. Ašramy jsou střediska meditace, jógy, filozofií a jsou řízeny duchovními učiteli, z nichž mnozí jsou známi i mimo Indii, včetně Ruska. Praxe a instrukce, které poskytují ašramy, jsou často mimo náboženství nebo nejsou s ním hluboce spojeny. Ašramy zdůrazňují jejich univerzální charakter pro lidi z různých vyznání, národností, pohlaví, věku a povolání. Účelem těchto praktik je: pomáhat lidem řešit jejich problémy, zlepšit jejich tělesnou rovnováhu a hlavně poznat jejich vnitřní duchovní povahu. Je třeba poznamenat blízkost duchovního a náboženského cestovního ruchu k ostatním typům cestovního ruchu. Vezměme dva příklady spojené s východem. V Indii existují Ájurvédské lázně, tam se léčí nejen Indové, ale i cizinci. Ájurvéda je komplexní věda léčby, omlazení a prevence patologických stavů, která tvrdí o tom, že nemoci jsou důsledkem porušení lidské energie a harmonie vesmíru. Ájurvéda používá k léčbě mantru, která na filozofické úrovni hlásí nutnost spojení člověka s Bohem. Proto tyto cesty s cílem léčby po Ajurvedě, obsahují prvky náboženského, sportovního a zdravotnického cestovního ruchu. 20

2.1.7 Makro-regiony pouti Na základě publikace mnoha vědců, zejména o náboženství, existují následující makro-regiony (Alexandrova, 2010): 

Ortodoxní země: Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Gruzie, Řecko, Bulharsko, Rumunsko a další;



Větší část Evropy, kde dominuje katolicismus a protestantismus, s mnoha dalšími proudy;



Severní Amerika s převahou křesťanství;



Latinská Amerika s převahou křesťanství a tradiční lidové víry domorodého obyvatelstva;



Severní Afrika, kde dominuje islám;



Východní a západní Afrika, kde částečně dominuje islám a jsou tam i centra křesťanství a tradiční lidové víry;



Západní Asie s převahou islámu a centry křesťanství, judaismus;



Jižní Asie s šířením hinduismu, buddhismu a islámu, jsou tam i centra křesťanství, Sikhismu a Jainismu;



Jihovýchodní Asie s převahou buddhismu, islámu, křesťanství a existence hinduismu;



Východní Asie, kde dominuje buddhismus, konfucianismus, šintoismus, s oblastí křesťanství a islámu;



Střední Asie s nadvládou islámu, střední Asie (Tibet) s převahou buddhismu.

2.1.8 Náboženský turismus s informativním zaměřením Náboženský turismus s poznávacím cílem zahrnuje návštěvy náboženských center, kde turisté mohou vidět náboženská místa, stávající církevní památky, muzea, navštěvovat bohoslužby, účastnit se náboženských procesí, meditace atd. Tento druh cestovního ruchu je úzce spojen s vědeckým cestovním ruchem náboženských orientací. Vědci, kteří se zabývají náboženstvím, navštěvují místa existujících náboženství, zemí a regionů s bohatými tradicemi. Tyto návštěvy nejsou příliš velké, ale oni se 21

podílí na rozšiřování geografických zkušeností pomocí těchto turistických výletů. Vědci se nejvíc zajímají o náboženské dědictví, rukopisy, různé rituální předměty, architekturu, a to jak o moderní subjekty, tak i o náboženství starých dob. Především vědci zkoumají centra současných náboženství, zemí a regionů, které mají své náboženské tradice. Na západ a v Rusku je velký zájem o východní země, jako např. Čína, Indie a Japonsko. Vědci se nejenom zajímají o současné náboženské kultury, ale i o předchozí už neexistující náboženské směry, jako je Egypt, Mezopotámie, Řecko, Itálie a Střední Amerika.

2.1.9 Průmysl náboženského turismu Náboženský cestovní ruch je nedílnou součástí celého odvětví cestovního ruchu. Lze rozlišovat následující čtyři segmenty: 1. ubytovací zařízení – souhrn specializovaných ubytovacích zařízení (hotely, kempy, ubytovny, klášterní buňky); 2. stravovací zařízení – souhrn společností, které zabezpečují specializované stravování; 3. dopravní společnosti; 4. náboženská místa: 

církevní stavby (kláštery, svatyně, chrámy, kaple, kapličky atd.);



přírodní objekty uctívání (posvátné prameny, lesy, řeky, jezera, rybníky atd.);



malé předměty uctívání (boží muka, kříže, oltáře, chrámy atd.).

V náboženském cestovním ruchu se rozlišují kultovní centra a náboženská centra. Kultovní centrum je místo velkého významu pro zástupce dané víry, ve kterém probíhají náboženské a jiné události, sbírající velké množství poutníků. V těchto místech se obvykle nachází kostel se zázračnou ikonou, nebo tam žil dříve známý svatý duchovní učitel, anebo se staly významné historické náboženské události.

22

Náboženské centrum je na druhou stranu mnohem širším pojmem, než kultovní centrum. K náboženskému centru, kromě předmětu uctívání, patří vzdělávací instituce a správní orgány náboženských organizací. Například nejstarší klášter v Moskvě, Svatý Danilov, je významným centrem pro náboženství a poutnictví. (Christov, 2005)

2.1.10

Pokyny pro použití kulturních památek architektury

Fungování cestovního ruchu v tržních podmínkách může být jen pomocí čtyř hlavních částí: 

kapitálu



technologie



personálu



zdrojů

To znamená, že práce v oblasti cestovního ruchu vyžaduje více než jen dostatek kapitálu, technologii a tým zaměstnanců. Úspěch v tomto odvětví záleží na výběru místa s turistickými a rekreačními zdroji. To je jeden ze specifických rysů cestovního ruchu v tržních podmínkách. Turistické zdroje v Rusku jsou levné z důvodu, že neexistuje žádná federální daň pro tyto zdroje. To obecně určuje vysokou ziskovost podnikání v cestovním ruchu. V případě, kdy cestovní ruch je spojen s vytvořením turistických zdrojů (pokud nejsou žádné k dispozici), náklady na turistický produkt se zvyšují dramaticky. Pojem turistické zdroje znamená souhrn přírodních a umělých objektů, které jsou vhodné pro vytvoření turistického produktu. Zpravidla turistické zdroje určují vývoj cestovního ruchu v konkrétním regionu. Z hlediska materiálních zdrojů a zejména počtu ubytovacích zařízení, je lze rozdělit do tří kategorií: relativně vysoká, střední a nízká úroveň rozvoje infrastruktury cestovního ruchu ve srovnání s obecnou úrovní vývoje v Ruské federaci (Dracheva, a další, 2013). K první úrovni patří část severozápadní oblasti, Moskva, Moskevská oblast a pobřeží Azovského moře. Druhá úroveň zahrnuje část severozápadní oblasti, pobřeží Baltského moře, zlatý prsten starých ruských měst a Povolží. Třetí úroveň tvoří sever, Horní Altaj, Bajkal, město Jakutsk, ostrov Sachalin a Kurily. Toto 23

územní přidělení a prognózování kapacity turistických zdrojů Ruska bylo základem pro vývoj cílového programu "Rozvoj cestovního ruchu v Ruské federaci". (Pravitelstvo Rossijskoj Federacii, 2011) Památky církevních architektur patří mez turistické a rekreační zdroje. Nejlepší destinace pro putování je sever Ruska. Některé z nich již navštěvují poutníci. Tato oblast má špatnou infrastrukturu cestovního ruchu, ale vysoký potenciál pro rozvoj. Proto je třeba vytvořit program pro rozvoj infrastruktury, s přihlédnutím k rekreačními zatížení v regionu. Dále je třeba zavést integrovaný počítačový informační systém k vytváření seznamů církevních památek určité oblasti. Pro turisty je třeba použít dřevěné domy a chaty. Tím zdůraznit prvky ruské lidové architektury. Hlavní podmínkou pro provádění těchto kroků je aktivní role státu v podpoře domácího cestovního ruchu. Památky církevní architektury centrálního Ruska jsou populární jak v kulturním a historickém turismu, tak i v dalších druzích cestovního ruchu. Například v obchodním a vzdělávacím cestovním ruchu. Mapa turistických zdrojů uvádí detailní informace perspektivních oblastí pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem územního plánování a jeho certifikace je stanovení maximálního přípustného zatížení cestovního ruchu v dané oblasti, s přihlédnutím na zatížení životního prostředí. Doporučení či předpisy federálních nebo místních orgánů stanovují základ pro plánování turistických tras. V důsledku toho je nutné vzít v úvahu všechno výše uvedené pro vývoj produktů cestovního ruchu s využitím křesťanských památek v Rusku. Náboženský turismus je nedílnou součástí moderního cestovního ruchu. V současné době poutníci široce používají cestovní ruch. Dnes pravoslavná pouť zahrnuje řadu vlastních specifik. Zaprvé stanovuje nejnižší stupeň komfortu při ubytování poutníků v klášterech. Vyhlídky a relevance tématu v Rusku mají velký význam. Roky 1999 a 2000 byly vyvrcholením vývoje poutního turismu. V tomto období se prováděly některé změny týkající se poutního turismu, proto bývalý starosta Moskvy vydal vyhlášku № 34 - RM "O rozvoji náboženského turismu", kde byl navržen nový koncept vývoje cestovního ruchu. Podle tohoto zákona byly přiděleny značné finanční prostředky, určené na obnovu památek, rozvoj hotelnictví a turistických komplexů, 24

pro přilákání nových nebo stálých turistů do nových či restaurovaných objektů náboženství. Předpokládá se, že do pěti let o tento typ cestovního ruchu bude velký zájem a popularita v Ruské federaci. Proto se lze domnívat, že základ pro rozvoj náboženského turismu zůstává ve vývoji a implementaci nových technologií. (Pravitelstvo Moskvy, 1997)

2.2 Organizační prvky náboženských a potních zájezdů 2.2.1 Turistické produkty a služby Výklad vychází z publikace Drachevoj a dalších (2013) Produkt cestovního ruchu je kombinací služeb a lidské práce, které doprovázejí proces spotřeby turistických služeb a zboží spotřebovaných zákazníkem na cestě. Turistické služby náboženského cestovního ruchu jsou výsledkem práce turistických organizací nebo jednotlivých podnikatelů, které dbají na uspokojení potřeb turistů při organizaci následujících zájezdů: 

výletních,



poutních,



nebo kombinovaných.

Zájezd je soubor služeb, kam patří ubytování, doprava, stravování turistů, vyhlídkové služby, průvodcovské služby, překladatelské služby a další. Program zájezdu je výletní plán, který obsahuje přesné daty návštěvy náboženských míst. Hlavní formou výletního turismu za účelem náboženství je exkurze. Mezi cestovními službami určené k uspokojení poznávacích zájmů turistů patří: rozvoj, realizace programů a organizování, uskutečnění výletů. Transfer je dopravní služba pro turisty (autobusem, autem atd.) z místa příjezdu k jinému určitému místu (letiště, nádraží), nebo k místu ubytování (hotelu, klášteru, ášramu - duchovnímu centru, táboru) a zpět. Transfer se uskutečňuje v den příjezdu a odjezdu.

25

Služby poskytované pro turisty se rozdělují na základní a doplňkové. Základní služby jsou zahrnuté v zájezdu a zaplaceny předem. Zájezd musí obsahovat alespoň dvě základní služby: ubytování a dopravu. Doplňkové služby jsou většinou kupovány turistou během cesty za příplatek. Tyto služby nejsou zahrnuty v ceně zájezdu. K doplňkovým službám mohou patřit umístění v hotelových pokojích vyšší třídy, exkurze atd. Během cestování používají turisté určité trasy. Trasa se definuje jako předem jasně stanovený plán, poskytující bezproblémovou návštěvu posvátných míst náboženství a různých náboženských památek v souladu s účelem cesty. Trasa obsahuje označení všech položek, které navštěvují turisté. Pod pojmem trasa lze představit také dopravní spojení mezi zastávkami.

2.2.2 Rozvoj a propagace turistických produktů Vývoj produktu cestovního ruchu, tj. tvorba a organizace zájezdů, je velmi složitý proces. To vyžaduje profesionály, kteří dlouho pracují v oblasti cestovního ruchu a kteří mají hluboké znalosti v oblasti turistických zdrojů, organizačních a právních charakteristik výletů, také psychologií a motivací spotřebitelů. Tvorba turistického produktu obvykle začíná myšlenkou a rozhodnutím o jeho vývoji a končí procesem propagace na trhu s následným prodejem. Fáze rozvoje produktů cestovního ruchu jsou následující: 1. zkoumání poptávky na trhu cestovního ruchu a definování základních prvků 2. kalkulace nákladů a stanovení ceny zájezdu 3. prodej pomocí propagace na trhu K první fázi patří vytvoření koncepce turistického zájezdu a studium hlavních trendů a zájmů o náboženství v oblasti cestovního ruchu a poutního turismu. Mezi zkoumané kvalitativní a kvantitativní charakteristiky zájezdů patří: druh dopravy, nabízená ubytovací zařízení, stravovací místa, cílové objekty, jako např. náboženské budovy a památky. Kromě poptávky je třeba analyzovat i nabídku, za cílem vyhledávání a výběru základních služeb cestovního ruchu.

26

Dalším zásadním krokem je zkoumání náboženských center, do kterých jezdí hodně turistů. Důležité je zkoumat stav dopravní dostupnosti těchto center, stupeň rozvoje infrastruktury a stav kvality služeb. V praktické organizaci putování je potřeba prostudovat zvláštnosti náboženských aktivit v chrámech, klášterech a jiných objektech. Při vytváření zájezdu je důležité vzít v úvahu všechny nuance. Například některé ortodoxní kláštery přijímají pouze poutníky mužského pohlaví. Po dokončení studia nabídky a poptávky na trhu je třeba vytvořit pracovní návrh (verbální model) budoucího zájezdu. Cestovní kancelář vybere dodavatele turistických služeb a zboží a následně naváže s nimi kontakt a začne jednání. Proto fáze stanovení konkrétních parametrů zájezdu je základem pro výpočet jeho ceny. Prodejní cena se vypočítá s ohledem na výši výdajů a daní z příjmů. Celkové náklady se skládají z přímých (doprava, ubytování, strava turistů, jejich cestovní služby) a nepřímých nákladů CK (nájemné, platy zaměstnanců, náklady na organizační problémy firmy a další). Je třeba zdůraznit, že většina CA a CK, které nabízejí poutní zájezdy, nemají za cíl vytváření zisku. Proto zisk pro tyto organizace není prioritou a slouží jen k poskytování služeb poutníkům.

Však také existuje spousta neziskových

náboženských organizací, které sami organizují a nabízejí tyto služby. Propagace produktů cestovního ruchu na turistickém trhu je systém opatření se zaměřením na vytváření poptávky a podporu služeb cestovního ruchu, který slouží ke zvýšení prodeje. Existují přímé a nepřímé distribuční kanály. Přímý prodejní kanál prodává zájezdy nebo jednotlivé služby přímo spotřebiteli. Tato metoda má několik výhod, a to jak pro výrobce, tak i spotřebitele. Kam patří relativní jednoduchost procesu prodeje (nejsou vyžadovaní zprostředkovatelé) a vyšší zisk výrobce v přepočtu na jednoho zákazníka (není potřeba sdílet výhody se zprostředkovateli). Dále to je také příležitost turistů k získání potřebných průvodcovských nebo jiných služeb v průběhu jejich cestování, s možností kontroly kvality služby (např. ubytování), před její koupí. Nepřímé prodejní kanály vyžadují přítomnost prostředníků mezi výrobcem a spotřebitelem. Turisté

dostávají jednotlivé

služby nebo

celé

zájezdy u 27

prostředníka. Zprostředkovatelé mají informaci, kterou dlouhou dobu sbírali a sestavovali. Takovým způsobem poskytovatel získává možnost rozšířit své obchodní příležitosti. (Christov, 2005)

2.2.3 Potenciál náboženského turismu Posouzení potenciálu cestovního ruchu (turistického potenciálu) vyžaduje hodně práce. Zkoumání turistického potenciálu v RF je teprve v začátcích, proto vědci navrhují zcela novou koncepci s určitou perspektivou. Nejvíce jasný a konzistentní popis toho, co je potenciálem cestovního ruchu, poskytuje Sapozhnikova (2004). Potenciál cestovního ruchu se skládá ze dvou hlavních částí, z podmínek a zdrojů. S ohledem na náboženský cestovní ruch lze říci, že podmínky jsou možnostmi a předpoklady pro příznivý rozvoj tohoto druhu turismu. K podmínkám patří následující seznam: příroda, historie, populace, kultura, ekonomika a politika. Podmínky lze chápat jako nástroj pro rozvoj cestovního ruchu, nebo jako souhrn všech zvláštností pobytu turistů v určitém místě. Nicméně podmínky nejsou přímo zapojeny do různých druhů turistických aktivit (Dracheva, a další, 2013). Podmínky mohou jak podporovat, tak i bránit rozvoji cestovního ruchu. Dále lze uvést příklad spojení s přírodními podmínkami. Většina ortodoxních křesťanských svatých míst v Evropě se nachází v podmínkách poměrně příznivého klimatu, což umožňuje navštěvovat tato místa bez problémů a ve velkém počtu lidí. Nicméně podmínky životního prostředí můžou nastavit svá určitá omezení, například v klášteře v severní časti Ruska. Důvodem pro to je špatné počasí a specifické rysy terénu. Také lze pamatovat, že poutníci jsou více připraveni k potížím během zájezdů, tím, že méně berou v úvahu komfort při cestování. Stejně jako ostatní jsou ovlivněni přírodními podmínkami, což omezuje jejich možnosti. Ekonomika jako podmínka zahrnuje: 

obecný stav ekonomiky;



infrastrukturu cestovního ruchu;



pobočky výrobních a nevýrobních odvětví souvisejících s cestovním ruchem; 28



umění a řemesla atd. Celkový stav ekonomiky má vliv na dobré životní podmínky lidí, a to znamená i na oblast cestovního ruchu.

Politická situace ovlivňuje domácí i mezinárodní turismus. Při politické stabilitě cestovní ruch, včetně náboženského, přijímá podněty pro rozvoj. Politická nestabilita a různorodé konflikty mají vždy negativní dopad na cestovní ruch. Typickým příkladem je Jeruzalém v rámci izraelsko-arabského konfliktu. Podmínky v některých případech můžou být zároveň cestou k rozvoji cestovního ruchu. Zákon "O základě turistických aktivit v Ruské federaci", prohlašuje, že turistické zdroje, jsou to přírodní, historické, sociální a kulturní zařízení, včetně turistických zařízení, mohou splnit duchovní potřeby turistů nebo přispět k obnově a rozvoji fyzické síly. (ROSTURIZM, 1996) Existuje pět základních typů turistických zdrojů: přírodně-relaxační, vyhlídkové, ekonomické, infrastrukturní a informační. Každý z těchto zdrojů se dělí do dalších skupin. Lze se podívat například na vyhlídkové, informační a infrastrukturní zdroje. Vyhlídkové zdroje se skládají z následujících skupin: kulturně-historického dědictví, sociálních a etnografických zdrojů. Velký význam pro rozvoj náboženského cestovního ruchu mají zdroje. Ke skupině kulturního dědictví patří památky církevní architektury a sochařství, skupina sociálních zdrojů zahrnuje náboženské svátky, tradice, zvyky a rituály. Většina turistů má především zájem o kulturní zdroje náboženských objektů, které mají významnou sbírku exponátů náboženského významu. To můžou být výstavy, muzea v klášterech. Po celém světě existují muzea o náboženství a putování. Infrastruktura jako zdroj zahrnuje následující skupiny: dopravní služby, systém ubytování, systém stravování a systém výroby suvenýrů. Samozřejmě, že fungování náboženského cestovního ruchu závisí na stavu infrastruktury cestovního ruchu. Nicméně poutní turismus je méně ovlivněn tím, než náboženský cestovní ruch s poznávací orientací. Turistický terminologický slovník mluví také o informačních zdrojích. Patří mezi ně internetové údaje, literární a umělecká díla, vědecké informace z různých oblastí poznání. Kromě toho, proces vytváření informačního potenciálu trval staletí a je zobrazen v lidovém eposu, legendách a příbězích obyvatelstva. Významná část 29

tohoto materiálu obsahuje údaje o náboženském životě lidí a národů. (Zorin, a další, 1999) Držitelem informací mohou být: 

hmotné předměty - lidé a věci;



nehmotné předměty - různé zdroje informací.

V náboženském cestovním ruchu ke hmotným objektům patří průvodčí a mniši, kteří provádějí prohlídky. Patří tam také všechny fotografie, mapy, svatá místa a města, kostely, kláštery, ašramy, chrámy, mešity, synagogy, které navštěvují s cílem putování nebo výletů. Dlouhodobé nehmotné objekty jsou individuální a kolektivní databáze, webové stránky a interaktivní sítě, ze kterých lze čerpat potřebnou informaci o svatých místech, poutních centrech náboženství a o stávajících zájezdech (Dracheva, a další, 2013).

30

3 Analytická část 3.1 Rusko, centrum náboženského turismu

3.1.1 Historie putování v Rusku Historický vyklad vychází z (Paramanov S.) Historie putování začíná v Rusku v XII. století, přibližně v roce 1167, od doby, když Euphrosyne Polotska, známá svatá v Rusku, vyrazila do Jeruzaléma s modlitbou: "Ať dojdu do Božího hrobu a uvidím všechna svatá místa, a políbám svatou zemi, a svůj život tam dokončím". Její přání se uskutečnil, svatá Euphrosyne byla pohřbena v Jeruzalémě. Z toho důvodu v této době se začali objevovat lidé, kteří účelem svého života viděli putování ke svatým místům. Do XV. století se počet poutníků zvyšuje, mnozí z nich dokonce nechali spoustu poznámek a popisů ze svých cest. Ale obsazení Konstantinopole Turky se stalo přelomovým momentem v historii putování. V Rusku se vybudoval názor, že čistota pravoslavné víry přežila jen tady, a že Svaté Rusko je jediné ortodoxní království. Během XVI. – XVII. století je Rusko široce uznávaným centrem pravoslavného světa. Moskva se stává hlavním náboženským místem pro zástupce místních pravoslavných církví. Ve svých poznámkách lidé zdůrazňují svůj zájem a lásku ke svatyni, které jsou základem pro putování. Jak víme, protestanté, na rozdíl od křesťanských a především pravoslavných věřících, neuznávají svatyně. Také ruští poutníci často šli do Kyjeva, především ti, kteří chtěli navštívit "matku ruských měst". Dalším významným poutním centrem XV. století byla svatá Sergievská Lavra, kam tradičně chodívali i ruští císaři. V XIX. – XX. Století se centrem putování stala poušť Sarova a Optiny, které nejsou známé jako svatyně, ale především jako místa ke komunikaci se staršími a k modlitbě.

31

Lidé se zúčastnili putování během teplejších měsíců. Opravdoví poutníci museli jít ke svatyni pěšky, jen velmi známí a bohatí lidé mohli porušit toto pravidlo. Dokonce i císařovna Kateřina, během putování do Svaté Lavry, část cesty vykonala pěšky. Ortodoxní poutníci nenosili zvláštní oblečení (na rozdíl od západních poutníků, kteří oblékali plášť a široký klobouk), ale vždy měli s sebou hůlku a košíček s chlebem. Bohatší lidé měli sebou čisté oblečení a nádobu s vodou. Většina účastníků během putování držela půst. S sebou vždy měli drobné, které rozdávali chudým a nemocným lidem. Po příchodu k cíli, první věc byla uctívání památky, poté následovala prohlídka svatých míst atd.

3.1.2 Náboženství ve 20. století Výklad vychází z publikace Sokolovoj (2004) Volný náboženský vývoj, který začal po únorové revoluci, byl přerušen s příchodem sovětské moci. Od konce roku 1920 ani jedna náboženská organizace neměla prostor pro volné působení. V roce 1918 sovětská vláda přijala dekret „O oddělení církve ze státu a školám z církve„. Normy a vyhlášky byly zcela v souladu s ústavními základy sovětských států té doby. Nicméně poslední odstavec se zásadně lišil a zanechával církev v bezmocném postavení. Tato část zbavila náboženské organizace zástupného práva a zakázala jim vlastnit majetek. Nemovitost náboženských organizací byla prohlášena národním majetkem. Od roku 1920 ruská vláda začala opravdový nátlak proti pravoslavné církvi (jiné náboženské organizace represe zasáhly později). Miliony lidí z řad pravoslavného duchovenstva a věřících byli zastřeleni, uvězněni nebo deportovány. Tisíce dalších byli brutálně zneužíváni. Mnoho kostelů a dalších církevních objektů bylo zničeno nebo zavřeno. V té době také bylo spáleno velké množství ikon a náboženských knih. V prvním desetiletí sovětské moci, kdy stát byl zaměřen na boj proti pravoslaví, další náboženská vyznání byla relativně volná ve své činnosti a podařilo se jim přilákat poměrně hodně nových následovníků. Na počátku roku 1920 byl 32

pozorován nárůst počtu stoupenců Pentecostalismu. Sovětská moc v tomto období nebyla v rozporu s jejich propagandou. Nicméně na konci roku 1920 se situace změnila. Represe se rozšířila a dotkla se i ostatních náboženských organizací. Přísné zacházení se všemi náboženskými organizacemi bylo zakotveno v další přijaté vyhlášce, s názvem: "O náboženských společnostech". Podle této vyhlášky všechna náboženství budou muset podléhat tvrdé státní kontrole a dokonce ani nebudou mít své místo v sovětské společnosti. Činnost náboženských organizací byla omezena jen liturgickou praxí. Od roku 1920 až do roku 1930 byly uzavřené téměř všechny katolické farnosti. Do roku 1940 Ruská federace provozovala pouze dva katolické kostely (v Moskvě a v Leningradě), které byly oficiálně registrované jako instituce Francouzského velvyslanectví. Po válce tyto kostely ztratily jejich status. Většina ruských muslimů čekala s nadšením zřízení sovětské moci, v naději, že to zlepší jejich postavení v rámci nového režimu. Ve skutečnosti v roce 1920 postavení muslimů bylo velmi silné. Muslimské základní školy byly v provozu, mešity měly právo vlastnit majetek. Zástupci muslimského duchovenstva mohli volně vstoupit do bolševické strany. To trvalo až do poloviny roku 1920, kdy sovětská vláda změnila svůj postoj k islámu a následně začala kontrolovat muslimský náboženský život. Od roku 1920 až do roku 1930 bylo mnoho mešit uzavřeno. Během druhé světové války, situace s náboženstvím se změnila, stejně jako názor státu ohledně ruské pravoslavné církve. Církev již od prvních dnů války držela patriotický postoj. Mnoho lidí, kteří byli uvězněni před válkou v táborech, šli do armády a bojovali za svůj stát. Sovětská vláda si všimnula zvýšení religiozity mezi obyvateli a začala používat církev jako nástroj pro podporu patriotického myšlení v lidech. Církev byla oficiálně uznána sovětským státem. Za vlády Chruščova se postavení náboženských organizací opět zhoršilo. Bylo zaznamenáno zhoršení vztahů mezi státem a církví, které se přeměnily v nový útok na náboženství. Na začátku roku 1960, během antináboženské kampaně opět bylo uzavřeno mnoho kostelů, mešit a synagog.

33

V roce 1970 věřící Židové Sovětského svazu požádali vládu o povolení emigrovat do Izraele. Prvotní reakcí na tento požadavek byla represe Judaistů. Nicméně pod tlakem mezinárodních organizací a západních vlád, Židové začali emigrovat ze Sovětského svazu. Na konci roku 1970 roční odliv Židů byl kolem 600 tisíc lidí. V důsledku této emigrace byl oslaben židovský, náboženský život v Sovětském svazu, protože většina židovských věřících opustila zemi. Tito lidé, kteří chtěli emigrovat ze státu, nechali své sovětské občanství a v tom případě neměli už možnost se vrátit. Na konci roku 1980 ruská pravoslavná církev opět převzala zanechané, zničené chrámy a další náboženské objekty pod svojí kontrolu. Církevní aktivity se začaly šířit do různých odvětví. Byly udělány první kroky v oblasti charity. Dále se otevíraly první nedělní školy. V roce 1991 stát oficiálně prohlásil Vánoce za státní svátek. V době, kdy vládl Michail Gorbačov, a to zejména po jeho setkání na Maltě, v roce 1989 s papežem Janem Pavlem II., začala velká obnova katolických farností. Od roku 1980 až do roku 1990 také došlo k silnému posílení katolické církve v Rusku. Byly znovu navázány diplomatické vztahy mezi SSSR a Vatikánem. Během stejného období bylo znovu zaznamenáno zvýšení emigraci Židů. Nicméně rysem tohoto období byla zpětná migrace, která umožnila židovským komunitám Sovětského svazu cestovat do Izraele, za účelem návštěvy bohoslužebných center a náboženských památek. To vše přispělo k posílení tradiční židovské populace. V roce 1990 byl založen „Svaz židovských náboženských obcí“, do té doby žádná organizační struktura, spojující synagogy, neexistovala. Je třeba poznamenat, že během sovětského období, vláda se snažila vytlačit náboženství nejen z veřejné sféry, ale také ze soukromé. Náboženství nemělo místo v socialistické společnosti a bylo chápáno jako cizí ideologie se škodlivou podstatou, proto se stát snažil držet náboženství pod svojí kontrolou. Stíhání a přísné zacházení vlády nepovolilo náboženským organizacím, mít aktivní postoj v sociálním a politickém životě. Jejich úkolem bylo pokračovat existovat jako formální instituce.

34

Sovětský stát se snažil odstranit ze života náboženské tradice a rituály, s cílem vymazat náboženskou identitu. Nicméně tento úkol se nezdařil, protože náboženské praktiky zůstaly součástí kultury společnosti. I když některým náboženstvím se podařilo zůstat během sovětského období, v důsledku antináboženské politiky, jejich charakter se změnil. Do konce sovětské doby, většina lidí měla zkušenosti s antináboženskou socializací. Zbožnost byla často hluboce skrývaná. Nebylo to na základě náboženských znalostí a rituálů, ale pocházelo z tradiční kultury a historické paměti. Tato skrytá, vnitřní víra lidí, velice pomohla a přispěla k oživení náboženského života v Rusku. Začátek vzestupu náboženství přišel na konce roku 1980 a trvalo to postupně až do poloviny roku 1990.

3.1.3 Role náboženství ve společností V současné době v Rusku existují tři největší náboženské konfese: 

Křesťanství, které je rozdělené na pravoslaví a katolicismus. Zde je třeba říci, že obě tyto oblasti mají společné kořeny, hlavní svatou knihu, Bibli. Křesťanství a katolicismus sdílí stejné svátky. Rozdíl je jen v datech jejich oslav (starý a nový kalendář). Další rozdíly se vyskytují ve vnějších ozdobách, rituálech a v malé míře v architektuře církevních staveb.



Judaismus je nejvíce tolerantní, učí lidi žít v harmonii s jakýmkoliv živým organismem. Je to nejstarší náboženství.



Islám nejmladší, nejbrutálnější víra současnosti. Zástupci tohoto náboženství chtějí, aby jejich víra se stála celosvětovou a tímto podporují boj proti nevěřícím.

Všechna tato náboženství jsou součástí obrovské země, ale přesto autorka se zaměří na křesťanství, a to z důvodu, že pravoslaví je nejvíc rozšířeno ve středním Rusku. Náboženství hraje důležitou roli v životě každého člověka. Mnoho lidí bylo pokřtěno v dětství. Jiné to dělají v dospělosti, když chápou účel této akce. Někteří z těchto lidí dodržují všechny půsty a náboženské svátky a snaží se žít podle božích zákonů. 35

V současné, progresivní době, kde převládá výpočetní technika a nové technologie, náboženství nemá už tak důležitou roli, a to zejména v Rusku. Stalo se to především kvůli zničení velkého množství církevních objektů a zakázání náboženských obřadů. Ve 20. století se vláda snažila nahradit náboženství komunistickým režimem. Přesto je třeba poznamenat, že v posledních letech je církev znovu pomocníkem mnoha lidem. Církevní společenstva se stala centry duchovního znovuzrození národa. Není divu, že dnešní dobu současníci nazývají "druhé pokřtění Rusi". To vyjadřuje únavou lidí z nevěry a agresivity. Cílem každého náboženství je naučit lidi, jak žít v harmonii s přírodou, samým se sebou a okolím. Dalším cílem je pomoci člověku prožít realitu světa pomocí světa dobra a krásy náboženských klášterů. Z toho důvodu značnou roli ve vytvoření náboženských hodnot hraje životní prostředí a historické krajiny. Především oni vytvářejí auru pravoslavného kláštera. Proto mnohé svatyně jsou často umístěny na vrcholech vysokých hor nebo na kopcích, kde je krásný výhled na okolní krajinu. Zvonění v takových případech je slyšet velmi daleko. Pod vlivem urbanizace mnoho kostelů ztratilo své původní přirozené prostředí a často jsou tlačeni městem. Samozřejmě, pokud je to možné, mělo by se tomu vyhnout a církevní stavby by měly být chráněny před "vizuálním znečištěním" města. Návštěva klášterů má téměř hypnotický dopad.

Na člověka nejvíc působí

architektura, malby, ikonografie, dokonce i lidé ponoření v modlitbě. To vše vytváří iluzi přechodu do jiného světa, který je čistší a krásnější než realita. Církevní atmosféra pomáhá věřícím získat pocit důvěry a solidarity. Zde jsou lidé připojeni k novému způsobu života. Proto historicky jsou kláštery v Rusku, od dávných dob, středem přitažlivosti velkého množství lidí.

3.1.4 Náboženství v současností V moderním životě a ve vědomí ruských lidí, existuje náboženství v několika aspektech. Zaprvé jsou to osobní náboženské zkušenosti, určované především strukturou náboženského vědomí. Dále náboženství slouží jako podklad pro kulturní a civilizační identifikaci tradic, které se neshodují s jinými náboženskými vyznáními. 36

Důvěryhodnost a legitimita náboženských organizací a specifika státně-církevních vztahů, ovlivňují vnímání náboženství ve společnosti. Podle The Transnational Institute (2007), zhruba pětina respondentů (18,9 %) jsou bez vyznání. Většina věřících (71,8 %), se považuje za pravoslavné. Výsledky toho dotazníkového šetření jsou uvedené v grafu Graf 1: Počet věřících v Rusku v současně době: Graf 1: Počet věřících v Rusku v současně době

Náboženské vyznání v Rusku (v %) Náboženské vyznání v Rusku

bez vyznání

18.9

jiné

0.9

židovské

0.3

buddhistické

0.6

protestantské

0.7

katolické muslimské

1.8 5.5

ruské pravoslavné

71.8

Zdroj: (The Transnational Institute, 2007)

Navíc většina věřících nedodržuje náboženské obřady a nemají pravidelnou účast v aktivitách církve. Při zvažování náboženské struktury zaráží její paradoxní a rozporuplné výsledky. Na jedné straně lze zaznamenat růst v průběhu posledních 10 let - 58 % respondentů prohlašují svoji víru v Boha. Na druhou stranu příslušnost k určité konfesi nemá žádný následek na každodenní život ruských věřících, v podobě přísného dodržování principů víry. Tak 20 % věří ve znamení, 11 % v nějaké nadpřirozené síly, 6 % v čarodějnictví a magie, 2 % věří v osud. Mezi stoupenci islámu jsou tato čísla ještě vyšší. Pokud jde o počet praktikujících věřících, v této oblastí neexistují státní statistiky, zde jsou pouze údaje a hodnocení expertů. Podle sociologa náboženství R. S. Filatova, praktikujících věřících a ortodoxních zástupců nových náboženských 37

hnutí 12 až 24 mil. lidí. Jako jinde, vede pravoslaví, 3 až 15 mil. lidí, následují je muslimové (kolem 3 milionů), protestanti (kolem 1,5 milionu). Věřících Židů, buddhistů a dalších, je méně než 1 milion lidí. (Filatov, 2005) Kromě světového náboženství, v regionech Ruské federace existují další náboženská vyznání, patřící malým skupinám domorodých obyvatel, které však jsou velmi důležité z kulturního a sociálního hlediska. Patří mezi ně místní staré kulty, rituály a šamanismus. Celkem v Rusku existuje velký počet zaznamenaných vyznání. V náboženských organizacích velkou roli ve výchově lidí hraje náboženská morálka. Mnoho sekulárních zástupců společnosti v současné době se domnívá, že morální potenciál náboženství muže být použit k ovlivnění společnosti. Nyní pomocí dalšího dotazníkového šetření se zkoumá důvěra veřejnosti k církvi. Podle výzkumu Sociologického ústavu RAN v roce 2009, církvi důvěřuje 68 % obyvatel. Celkově si dotazovaní myslí, že církev příliš hodně ovlivňuje ruskou společnost. 37 % věří, že pravoslavná církev má vliv pouze na jejich příslušníky, zatímco 31 % se domnívá, že vliv církve je nevýznamný. Nicméně 24 % respondentů myslí, že církev má velký vliv na ruské obyvatele. (Leksin, 2009) Výsledky jsou znázorněné v grafu 2: Graf 2: Vliv církve na ruskou společnost

Jak cirkev ovlivnuje spolecnost 1% 4%

3%

Ovlivnuje jenom věřici 37% 24%

Malo ovlivnuje Ma velky vliv Nevim Zadny vliv Negativně ovlivnuje

31%

Zdroj: (Centrum zkoumaní vědy a politiky, 2008)

38

Celosvětová zkušenost ukazuje, že největší vliv mají ty náboženské organizace, které jsou nezávislé vůči vládě. Tak se zdá, že pravoslavná církev odmítá spolupráci s vládou v sociálně důležitých oblastech, čím vynásobí svou autoritu a udržení nezávislého postavení ve vztahu ke státu. "Zestátňování" církve vždy snižuje respekt a důvěryhodnost k ní ve společnosti. Podle veřejného průzkumu provedeného později v roce 2010, 47 % Rusů jsou věřící. Avšak pouze 10 % z nich uvedlo, že pravidelně chodí do kostelů, většina je navštěvuje pouze o svátcích. Nicméně náboženský cestovní ruch v Rusku každý rok se stává více a více populárnější. Vzhledem k tomu, že nejrozsáhlejší náboženství v Rusku je pravoslaví, hlavními objekty náboženského cestovního ruchu jsou ortodoxní kostely, chrámy a kláštery. K rychlému rozvoji poutního turismu v Rusku přispívá velký počet ortodoxních památek, nízké ceny těchto zájezdů a potřeba duchovní podpory moderního člověka. Tradiční poutní turismus má docela malý vztah s cestovním ruchem. Proto právě vzniká poptávka poutního turismu, která vytvářela příslušnou nabídku. Většina cestovních kanceláří se nezabývá organizováním zájezdů spojených s poutním turismem, z důvodu, že kostely a další církevní objekty samy poskytují levné služby spojené s dopravou a ubytováním. Během zájezdů skupiny poutníků vždy dobrovolně poskytují místní pomoc při návštěvě chrámů nebo klášterů. Návštěvníci darují pravoslavné knihy, pomáhají při rekonstrukci chrámů a při terénních úpravách. Většina poutníků jsou staří lidé a lidé středního věku.

3.1.5 Populární náboženské objekty Výklad vychází z publikace Holiday (2012) Rusko je jednou ze zemí na světě, která je velice atraktivní z hlediska náboženského cestovního ruchu. Zajímavé církevní objekty, které si zaslouží pozornost, jsou umístěny téměř v každém ruském městě. Nicméně stejně jako u jakékoliv jiné formy cestovního ruchu v náboženském cestovním ruchu existují populární a nepopulární trasy. 39

Poutě v Rusku, z hlediska časového trvání, lze rozdělit na následující typy:   

Jednodenní Dvou až čtyřdenní Dlouhé

Dnes nejslavnější poutní místo je klášter Troice - Sergiová Lávra, která se nachází ve městě Sergiev Posad u Moskvy. Historie tohoto kláštera začala před 700 lety, když muž Sergey Radonezhský odešel do hustého lesa a postavil tam malou církev. Brzy se tam začali usazovat i ostatní muži, kteří se rozhodli věnovat svůj život mnišství. Postupně se tam vybudoval klášter, a v roce 1744 dekretem císařovny Alžběty toto místo získalo titul Lávry. Dnes Lávra je nejen funkční klášter, ale také zajímavým místem pro turisty a poutníky. Zde se například nachází nejvyšší zvonice v Rusku s výškou přes 80 metrů. Navíc zde byl pohřben legendární král Boris Godunov s jeho rodinou. Dalším populárním objektem pro věřící je klášter poblíž Moskvy s názvem Nový Jeruzalém. Jmenuje se tak, protože: před mnoha lety patriarch Nikon rozhodl vytvořit zde „ruskou Palestinu“. Klášterní komplex byl přesnou kopií všech budov v Jeruzalémě. Voskresenská katedrála, která se nachází v tom klášteru, napodobuje styl kostelu Božího hrobu v Jeruzalémě. Klášter Nový Jeruzalém je stále k dispozici. V současné době se tam provádí aktivní restaurování. Turisté, kteří sem přicházejí z celého Ruska, můžou se nejen modlit a dotýkat se posvátných křesťanských míst, ale také procházet kolem kláštera, který je krásný v každém ročním období. Jedním z dalších svatých míst, kam jezdí hodně poutníků a turistů, je Valaamský klášter, který se nachází na ostrově Valaam. Podle historiků klášter vznikl již v XIV. století. Zajímavé je, že v období 1918-1940 území kláštera patřilo Finsku, potom pomocí smlouvy ho předali zpět Rusku, ale někteří mniši nebyli ochotni s tím souhlasit. Mniši, kteří nechali klášter a odjeli do Finska, založili pak další klášter s názvem Novovalaamsky. V roce 1979, byl klášter předělán v historické, architektonické a přírodní muzeum, a po dalších deseti letech se opět vrátil do stavu pravoslavného kláštera, kterým je až do současné doby. Hosté slavné Republiky Tatarstánu rozhodně musejí navštívit Raifský klášter, který se nachází v malém městě Raifa. Zakladatelem tohoto klášteru byl mnich 40

Filaret, který v roce 1653 postavil malou kapli v místě, které mu bylo ukázané Boží rukou. V sovětských dobách Raifský klášter zažil těžké časy. Jeho obnova začala až v roce 1990 a pokračuje až do dneška. Klášter se nachází na území unikátního Raifského parku, který může být zajímavým objektem i pro ostatní turisty z celého Ruska. Mezi další významná náboženská místa lze zařadit klášter s názvem „poušť Optiny“, který patří do seznamu největších a nejvýznamnějších klášterů v Rusku. Klášter se nachází v centru evropské části Ruska, v regionu Kalugy, nedaleko města Kozel'sk. Na konci 19. století se stal klášter známým na celém území Ruska. Poutníci přicházeli sem ze všech částí Ruské federace, k nalezení klidu mysli, útěku ze svých problémů a k fyzickému uzdravení. Na počátku 20. století začala revoluce. Nová vláda v roce 1923 uzavřela všechny chrámy. Jen v roce 1987 začala obnova kláštera a za rok se znovu otevřely dveře ruským věřícím. Dnes Optinský klášter navštěvuje mnoho poutníků a turistů. Nakonec lze zmínit klášter Cyrilo – Belozerský, který se nachází v oblasti Vologda. Klášter byl postaven na křižovatce vodních cest, takže od nepaměti sloužil nejen jako náboženský objekt, ale i jako skutečný ochránce ruské země. V různých dobách území tohoto kláštera, který je tak vzdálen od hlavního města, používali jako místo vyhnanství i jako místo pro bezpečné útočiště. Zkušení cestovatelé doporučují navštěvovat klášter svatého Cyrila v zimě, protože sníh dělá ještě krásnější okolní krajiny. Historie putování ruských lidí po svatých místech má mnoho světlých stránek. Toto je příběh pátrání po svatosti a historii askeze. Na konci devatenáctého století jeden francouzský novinář, který pozoroval život ruských poutníků, napsal: «Lidé, kteří vědí, jak se modlit, mají velkou budoucnost". Bohužel, tradice putování v Rusku je ve velké míře oslabena. Rusko má značný potenciál pro rozvoj poutní turistiky. Nicméně říkají, že tento potenciál je málo využit. Mezi důvody toho lze zařadit následující: 

špatná infrastruktura;



chybějící

informace

o

současných

náboženských

památkách

a

zajímavostech; 

slabá spolupráce cestovních kanceláři s náboženskými organizacemi; 41



malý počet kvalifikovaných pracovníků.

Nalezení nových cest do svatých míst, vylepšení infrastruktury a informovanost by měly přilákat větší počet poutníků (turistů), kteří budou mít zájem o „ruskou živou historii". Vývoj náboženského cestovního ruchu v Rusku vyřeší řadu problémů, mezi které patří: vylepšení duchovního a kulturního potenciálu, povýšení mezinárodního kulturního statutu, podpora vývoje domácího a mezinárodního náboženského turismu a zachování i údržba památek křesťanství, historie a kultury země. Pouze vzájemná spolupráce mezi organizacemi cestovního ruchu a zdokonalení služeb může přispět k oživení, udržování kulturních předmětů, poutních míst.

3.2 SWOT analýza SWOT analýza je analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, je jednou z nejdůležitějších etap marketingového plánu. Analýza se provádí pro firmu jako celek, a pro určité produkty, tržní segmenty a geografické oblasti. V prvním případě je analýza poměrně obecná a neobsahuje mnoho užitečných informací. (Jakubíková, 2008) „V rámci turismu je tato analýza používána nejčastěji pro zhodnocení určité destinace, produktu nebo formy cestovního ruchu.“ (Ryglová, a další, 2011 str. 211) Název analýzy vznikl spojením počátečních písmen následujících anglických výrazů (Vaštíková, 2008): 

Strenghts - silné stránky;



Weaknesses - slabé stránky;



Opportunities - příležitosti;



Threats - hrozby.

Metodika provádění SWOT analýzy je velmi jednoduchá, protože manažer se může zaměřit přímo na fakta, bez ztráty času na vyřizování některých funkčních problémů. Analýza se skládá ze dvou částí. Příležitosti a hrozby patří do externí analýzy prostředí: všech faktorů, které mohou mít vliv na společnost. Silné a slabé 42

stránky, to je interní analýza společnosti nebo produktu. Obvykle SWOT analýza začíná identifikováním silných a slabých stránek. Je důležité vzít v úvahu, že při jejím zpracování by se mělo řídit názory spotřebitelů, nikoliv zaměstnanců společnosti. Zákazníci znají silné a slabé stránky firmy lépe, než kdokoli jiný. SWOT analýza tedy propojuje a kombinuje výsledky několika dílčích analýz týkajících se jak interního, tak externího prostředí a poskytuje nám tak ucelený pohled na současnou situaci firmy včetně skutečností, které by v budoucnu mohly tuto situaci ovlivnit, ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. (Jakubíková, 2008)

3.3 SWOT analýza náboženského a poutního turismu v Ruské Federaci Při detailnějším zkoumání náboženského cestovního ruchu byly identifikovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, ve formování strategie rozvoje tohoto segmentu turismu v Rusku. Tabulka 1: SWOT analýza náboženského turismu v Ruské federaci

Silné stránky

1. Velký

Slabé stránky

potenciál

náboženského

pro a

rozvoj poutního

2. Možnost

pořádání

seminářů

a

výstav,

konferencí

náboženská

témata

na

s účelem

přilákání většího počtu turistů. počet

kulturních

historických

a

památek

4. Přítomnost

organizací,

přispět

k

a které rozvoji

náboženského cestovního ruchu. 5. Možnost

ubytovacích

ruchu zařízení,

s tím spojených) 2. Nedostatečně na

rozvinuté vnitřních

dopravní

linkách

pro

dopravu turistů. 3. Nepřipravenost obyvatel pracovat s turisty.

veřejných

komerčních

cestovního

dopravy, stravování a dalších služeb

spojení

náboženského významu.

mohou

náboženského (včetně

turismu.

3. Velký

1. Nedostatečně vyvinutá infrastruktura

organizování

4. Špatný stav některých náboženských objektů. 5. Nedostatečná náboženského

reklama,

segmentu

cestovního

ruchu

v RF. 43

hromadných akci náboženského

6. Většina obyvatel Ruské federace má zájem o jiné druhy turismu.

charakteru. 6. Možnost propojení autonomních regionů

v Ruské

federaci,

7. Malý počet cestovních organizací,

za

které

účelem uskutečnění společných projektů,

s

náboženský

cílem

rozvinout

turismus

v těchto

zájezdy

spojené

s náboženstvím. 8. Nedostatek

odborně

vyškolených

pracovníků v této oblasti cestovního

regionech.

ruchu.

7. Podpora náboženského turismu ze

nabízí

strany

9. Většina

církevních

památek

není

připravena k návštěvě turistů.

náboženských

organizací a státu. 8. Vysoká

popularita

některých

náboženských destinaci. Příležitosti

Hrozby

1. Dobrá geografická poloha pro

1. Rostoucí konkurence se sousedními státy.

přilákání turistů. 2. Dostupnost peněžních prostředků pro

provádění

cílené

finanční

podpory, odvětví náboženského cestovního

ruchu

a

sociální

podpory pro jednotlivé skupiny. 3. Vysoká

poptávka

a

stabilní

sociálně - ekonomická situace v RF přispívají k tvorbě poptávky po službách cestovního ruchu. 4. Hodně náboženských vyznání na území RF. 5. Větší zájem zahraničních turistů o návštěvu ruských poutních míst. 6. Nejbližší státy RF jsou hodně nábožensky

2. Pokles koupěschopné poptávky v důsledku nižší ziskovosti obyvatelů RF. 3. Špatné financování tohoto segmentu. 4.

Posílení

výjezdového

cestovního

ruchu do zahraničí vzhledem k nízké úrovni služeb a vysokých cen na ně. 5. Velmi malé odvětví s potřebou velkých výdajů na propagaci. 6. Nedostatek kvalifikovaných průvodců. 7. Klesající zájem CA a CK o tento druh turismu, kvůli malé ziskovosti.

orientovány

(Ukrajina, Bělorusko). 7. Prezentace

ruských

44

náboženských

památek

zahraničních

a

na

domácích

veletrzích. 8. Rostoucí historické

zájem a

občanů

kulturní

o

dědictví

země. (Zdroj: vlastní zpracovaní)

3.4 Dotazníkové setřeni Cíl: Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo zjištění celkového stavu náboženského turismu a toho, co si představují pod tímto druhem turismu občané RF. Pomocí šetření lze získat informaci o tom, jak je populární tento segment cestovního ruchu v současnosti. Také dotazník byl zaměřen i na to, aby zjistil, zda je tato forma turismu dostatečně propagována. Dotazníkové šetření by měly ověřit následující hypotézy:  Tento druh turismu je zajímavý pro všechny obyvatele RF  Náboženský cestovní ruch je v RF nedostatečně propagován Cílová skupina: Cílová skupina tohoto šetření byla velmi rozsáhlá. Zkoumanou skupinou byli občané Ruské federace, bez ohledu na věk a pohlaví. Dotazováni byli jak věřící, tak i nevěřící osoby. Metoda šetření: Zvolena byla metoda dotazníkového šetření. Sběr dat byl uskutečněn pomocí online dotazníku, který obsahuje 11 otázek. Dotazník je umístěn v příloze. On-line dotazník  Byl vytvořen pomocí formuláře Google Docs, dále byl rozšiřován prostřednictvím sociální sítě Vkontaktu  sběr dat byl uskutečněn během února 2014 45

 počet respondentů 112 Vyhodnocení šetření: V rámci šetření se podařilo získat názory celkem 112 respondentů. V prvních otázkách jsem se zaměřila na osobní charakteristiky dotazovaných. Z nich vychází, že 72 % procent jsou ženy, ostatních 28 % tvořili muži. Nejvíc respondentů spadalo do věkové kategorie od 20-30 let (58 %), do kategorie pod 20 let jenom 12 %, ostatních 30 % účastníků, patřilo ke skupině nad 30 let. Necelá polovina dotazovaných z hlediska pracovního stavu spadla do skupiny pracující (46 %), ostatních 54 % je bez zaměstnání. Další otázka zjišťovala, k jakému náboženskému vyznání respondent patří. 57 % účastníků šetření se označilo za pravoslavné, 30 % za muslimské a ostatních 13 % zvolilo jiné náboženství. Výsledky podrobně znázorňuje následující tabulka: Tabulka 2: Výsledky dotazníku

Vaše pohlaví

Váš pracovní stav

Váš věk

Vaše náboženství

Muž

72 %

Žena

28 %

Pracující

46 %

Nezaměstnaný

54 %

Do 20

12 %

Od 20-30

58 %

Od 30

30 %

Pravoslaví

57 %

Muslimské

30 %

Jiné náboženství

13 %

(Zdroj: vlastní zpracovaní)

Další řada otázek byla zaměřena přímo na náboženský a poutní cestovní ruch. Následujícím dotazem jsem chtěla vyhledat, co přesně si dotazovaní pod pojmem náboženský a poutní turismus představují. Dotazování ukázalo, že 47 % účastníků si myslí, že náboženský turismus je přímo spojen s návštěvou náboženských památek, tedy ne jen poutních míst. 20 % respondentů zastává 46

názor, že jde o návštěvu náboženských míst pouze turisty. Dalších 23 % vnímají tento segment turismu jako záležitost určenou pouze pro věřící, ostatních 10 % nemají žádnou představu, o čem se jedná. Zmíněné údaje jsou odvozeny od stupně pochopení definice náboženského cestovního ruchu, a to nezahrnuje pouze názory věřících, ale také osob bez náboženského vyznání. Graf 3: Dotazníkové výsledky otázky „Co představujete pod pojmem náboženský a poutní turismus?“

Co představujete pod pojmem náboženský a poutní turismus? Nevím 10% Návštěva náboženských míst, jen věřícími 23%

Návštěva náboženských míst, turisty 20%

Návštěva náboženských památek 47%

Návštěva náboženských památek Návštěva náboženských míst, turisty Návštěva náboženských míst, jen věřícími Nevím

(Zdroj: vlastni zpracování)

Nyní se dostáváme k důležité otázce, zda je pro dotazování tento druh turismu zajímavý a atraktivní. Z grafu lze vidět, že většina respondentů označila náboženský turismus za velice přitažlivý segment cestovního ruchu. Pro 26 % respondentů tato forma turismu není lákavá. Výsledky šetření potvrdily hypotézu číslo jedna.

47

Graf 4: Dotazníkové výsledky otázky „Tento druh turismu je pro Vás atraktivní?”

Tento druh turismu je pro Vás atraktivní? 26% 74%

Ano

Ne (Zdroj: vlastni zpracování)

Následující otázkou jsem chtěla zjistit, zda se respondenti již zúčastnili náboženského turismu. Otázka sloužila ke zjištění popularity této formy turismu a také měla poskytnout informace o tom, zda se jej tyto osoby zúčastnili v Rusku, v zahraničí nebo se jednalo o kombinaci. Šetření ukázalo, že 42 % respondentů se nikdy nezúčastnilo této formy cestovního ruchu, dalších 27 % navštívilo pouze ruská poutní místa, 18 % cestovalo do ruských i zahraničních náboženských míst a ostatních 13 % dotázaných zavítalo jen na poutní místa v zahraničí. Graf 5: Dotazníkové výsledky otázky „Zúčastnili jste se někdy náboženského turismu?“

Zúčastnili jste se někdy náboženského turismu? Kombinace 13% V zahraničí 18%

Nikdy 42%

Nikdy Na území RF V zahraničí

Na území RF 27%

Kombinace

(Zdroj: vlastni zpracování)

Dále šetření bylo zaměřeno na dotazování o způsobu realizace těchto návštěv. 47 % respondentů by upřednostnilo individuální návštěvu, 53 % zvolilo hromadný zájezd organizovaný CA nebo CK.

48

Graf 6: Dotazníkové výsledky otázky „Jaký způsob realizace zájezdů jste využili?“

Jaký způsob realizace zájezdů jste využili?

47%

53%

Individuální návštěva

Hromadný zájezd přes CA a CK (Zdroj: vlastni zpracování)

Dále jsem chtěla zjistit, s čím nejvíc nebyli spokojeni respondenti při návštěvě náboženských a poutních míst. Otázka obsahovala 5 variant odpovědi. Ukázalo se, že 46 % dotázaných nejvíc neuspokojila doprava, 27 % uvedlo, že nebyli spokojeni se stavem náboženských objektů. S ubytováním nebylo spokojeno dalších 14 %. Také respondenti měli možnost zvolit i odpověď „nevím“, kterou využilo 13 % z nich. Graf 7: Dotazníkové výsledky otázky „S čím jste nebyli spokojení, při návštěvě náboženských míst?”

S čím jste nebyli spokojení, při návštěvě náboženských míst? Nevím 13% Stavem náboženských objektů 27%

Dopravou 46%

Ubytováním 14%

Dopravou Ubytováním Stavem náboženských objektů (Zdroj: vlastni zpracování)

Poté jsem se všech 112 respondentů šetření dotázala na to, zda je možné se v nabídce ruských CK a CA setkat se zájezdy na domácí a zahraniční poutní místa. Ukázalo se, že 62 % dotázaných na takovou nabídku nikdy nenarazilo, ostatní účastnici uvedli, že takovou nabídku zaregistrovali. 49

V dalším kroku měli respondenti vybrat, s jakou formou propagace poutního a náboženského cestovního ruchu se setkali. Z grafu vyplývá, že 58 % účastníků nezaregistrovalo žádnou formu propagace náboženského turismu, což je více než polovina z celkového počtu dotázaných. V případě, že respondenti nějaký druh propagace zaznamenali, pak to nejčastěji bylo v propagačních materiálech nebo na internetu. Výsledky získané zodpovězením této otázky potvrdily hypotézu 2. Graf 8 Dotazníkové výsledky otázky „S jakými formami propagace náboženského cestovního ruchu, jste se setkali?”

S JAKÝMI FORMAMI PROPAGACE NÁBOŽENSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU, JSTE SE SETKALI? Televizi Noviny a časopisy 5% 7% Propagační materiály 11% Rozhlasové vysílaní 3% Žádná propagace 58% Internet 16%

(Zdroj: vlastni zpracování)

50

4 Návrhová část

4.1 Doporučení pro organizování náboženských a poutních zájezdů Příslušnost k náboženskému vyznání není překážkou pro cestování. Turista by si měl uvědomit a respektovat místní zákony a zvyky. Tato náboženská pravidla však nenutí lidi k provádění rituálů nebo uznání určitého náboženství či kultury. Pokud turista není schopný respektovat určité náboženské vyznání a jeho pravidla, potom by se měl vyhnout návštěvě církevního objektu. Podle mezinárodních standardů cestovního ruchu turista má právo svobodně uctívat a modlit se, a to jen pokud to není v rozporu s ostatními cestujícími a neporušuje místní zvyklosti, a pravidla pobytu v hotelu či jiných veřejných místech. Například na velkých mezinárodních letištích jsou speciální místnosti pro bohoslužby, ve kterých je možné najít alespoň tři zástupce různých náboženství. Každá návštěva svatých míst, chrámů a jiných náboženských památek či staveb, které patří nějaké náboženské organizaci nebo sektě, musí být sjednána a dohodnuta s vedením náboženské obce, takovým způsobem, aby návštěvy turistů nebránily obřadům nebo přítomnosti na nich. Obyčejně kláštery, chrámy a další církevní stavby jsou vždy k dispozici pro turisty, protože církevní organizace a sekty, které je vlastní, ochotně povolují návštěvy z ekonomických důvodů, odebíráním poplatků za vstupy. Kláštery uplatňují svá určitá pravidla pro návštěvníky, zejména pokud jde o oblečení, fotografování. Proto se poutník musí nejprve seznámit se zvyky všech obcí a klášterů, přes které cesta prochází. Existuje představa, že náboženským cestovním ruchem by se měly zabývat pouze

specializované

náboženské

organizace.

Náboženský

turismus

je

samostatný druh cestovního ruchu, který je odlišný od ostatních. Dnes poutníci často spadají do činností světských cestovních kanceláří a agentur, které neberou v úvahu specifiku tohoto odvětví. Proto programy, které firmy často nabízejí, nejsou určené pro tento typ turismu. V souvislosti s výše uvedeným, doporučuji pro turistické firmy vytvořit specializované oddělení jen pro práci s náboženským turismem. Navržené 51

rozdělení prací, určeno pro toto oddělení, je dále znázorněno v níže uvedeném schématu: Schéma 1: Rozdělení práce pro oddělení zabývající se náboženským turismem

Oddělení pro práce s náboženským turismem

Vedoucí oddělení

Manažer

Manažer 2

Manažer 3

1 (Zdroj: vlastní zpracovaní)

Hlavní funkcí tohoto oddělení je především práce s klienty, kteří se chtějí zúčastnit jak poutních výletů, tak i zájezdů za náboženskými památkami. Kvalifikovaný personál tohoto oddělení musí správně pochopit přání zákazníků a odpovědně vytvořit příslušný program. V čele oddělení stojí vedoucí, který má dvě odborné vzdělání a to pokud možno turistické a náboženské. Nadřízeným vedoucího oddělení je generální ředitel agentury a podřízenými vedoucího jsou tři manažeři. Všichni manažeři jsou vyškoleni v oblasti cestovního ruchu a náboženských aktivit. Jeden z manažerů je zodpovědný za zájezdy za účelem putování. Úkolem manažera je navrhnout speciální program zájezdu, který je určen pro putování. Další manažer pracuje s klienty, kteří mají zájem o výlety za účelem poznávání náboženských míst. Úkolem tohoto manažera je správně a kvalifikovaně vytvořit specifický program pro náboženské výlety. V první řadě se manažer musí podrobně seznámit s vybraným objektem a poté provést navržení zájezdového plánu. Třetí manažer kombinuje funkce dvou předchozích manažerů a vykonává kontrolu nad jejich činností, sestavením týdenních zpráv o vykonané práci a poté o tom poskytuje informace vedoucímu oddělení. 52

Při sestavování zájezdů manažerský tým musí vzít v úvahu účel turistů či poutníků, a pokud je to možné vytvářit skupiny podle jejích zájmů. Průvodčí musí mít speciální školení se záměrem na náboženský cestovní ruch. Musí znát modlitby, život svatých, datum církevních svátků a hlavně historii vývoje náboženství. Provedení prohlídky pravoslavných církví má svá specifika. Zaprvé je třeba stanovit předmět a účel cesty. Hlavním cílem těchto výletů je náboženské vzdělávání. Pravoslavné církve jsou ukazatelem spojení mezi tisíciletou historií a vlastní kulturou. Příprava prohlídky začíná s výběrem objektů návštěvy. Postup při návštěvě objektu nemusí být vždy spojen s architekturou budovy. Měl by se dodržet biblický sled událostí, při prohlídce ikon s biblickými výjevy. Například prohlídka ikony Narození Ježíše Krista by měla následovat po přečtení ikony Zvěstování Panny Marie, poté se lze přesunout na ikony, které odráží pozemský život Ježíše Krista. Taková posloupnost objektů ukazuje viditelný vztah historie země a historie kostela a jeho rituálů. Při výletech by se měl vyjadřovat vztah historických osob k historii kostela. Určité potíže při provádění prohlídky se vyskytují kvůli velkému množství církevních slov a teologických pojmů. Není vždy jednoduchý překlad některých slov ze staroslověnštiny do moderního jazyka. Často jejich význam byl ztracen během let ateismu. Stane se, že přímý překlad neodhalí úplný význam těchto slov. Jen správně zvolený postup vysvětlení církevních a teologických pojmů umožňuje vnímání a užívání metafor patřících pravoslaví. S ohledem na věkovou kategorii a úroveň vzdělání návštěvníků musí průvodčí přizpůsobit nejen lexikální úroveň, ale i vybrané objekty návštěvy. K provádění prohlídky chrámů je klíčovým rozhodnutím výběr a příprava průvodce. Během komunistického režimu v Rusku lidé žili v nevíře. To přivedlo ke ztrátě znalosti o svátosti a o obřadech pravoslavné církve, stejně jako ke špatnému porozumění jazyka modlitby. Boží zákon a historie náboženství byly vyloučeny z programů vzdělávacích institucí. Proto dostatečné znalosti tohoto tématu má zpravidla pouze průvodce, který má určité duchovní vzdělání (kurzy, diecézní školy, seminární kurzy).

53

Časování prohlídky by mělo být koordinováno podle ročního a denního liturgického kruhu, tj. postupem služeb po celý rok a každý den. Velké církevní svátky, které se konají v kostelech, vždy mají hodně návštěvníků. To zcela eliminuje možnost prohlídky ve stejný den. V ostatních dnech exkurze by se neměly shodovat s večerní bohoslužbou. Pro lidi, kteří přišli do chrámu, existují určité požadavky, tykající se jejich chování a oblečení, ale ještě přísnější požadavky musí dodržovat průvodce. Jeho dobré chování, slušný vzhled a oblečení jsou nutné pro práci v chrámech. Další povinností průvodce je ujistit se, že chování skupiny v chrámu neuráží náboženské základy věřících. Korigování chování skupiny musí proběhnout hladce. Prohloubení tématu během exkurze není vždy možné a závisí na vnímání skupiny. V případě, že skupina neukazuje velký zájem o skrytý význam památek, průvodce musí přejít na jiné téma. V některých případech je vhodné omezit prezentaci a upozornit jen na pár důležitých ikon a historii místa. V tom případě je důležité zdůraznit rozdíl mezi duchovními hodnotami ikony a kulturním, historickým významem. Za konečný cíl poznávacích zájezdů lze považovat seznámení a vnímání duchovních hodnot ruské pravoslavné církve, a pochopení její role v historii země, a v životě každého člověka.

4.2 Doporučení pro posílení a vývoj náboženského a poutního turismu v RF V procesu porovnání slabých stránek a příležitostí na trhu náboženského cestovního ruchu lze vyvodit následující závěry: Stávající systém řízení, legislativy, infrastruktury a investičního potenciálu cestovního ruchu neumožňuje plně využít příležitosti k rozvoji a vylepšení služeb v náboženském turismu. S ohledem na současný stav cestovního ruchu v RF je obtížné počítat s aktivním vývojem v teto oblasti. Proto pro realizaci příslušného potenciálu v Rusku vláda musí vytvořit nezbytné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. A hlavně: 54



posílit zájem o RF jako o atraktivní zemi z hlediska náboženství;



vytvořit vztahy mezi regiony RF pro rychlejší a lepší rozvoj vnitřního náboženského turismu.



poskytovat cílené financování a státní podporu nejvíce prioritním náboženským objektům.



podporovat ochranu sakrálních staveb a jiných náboženských objektů.



dbát o rozvoj kvalitní dopravní infrastruktury.



podporovat

vývoj

vzdělávacího

systému

a

odborné

přípravy

pro

náboženský cestovní ruch. 

vytvořit společné provozní opatření pro organizaci náboženského turismu na domácím trhu prostřednictvím certifikace základních činností.

Porovnáním silných stránek a hrozeb lze odhadnout potenciál a strategické výhody náboženského cestovního ruchu v RF a jeho schopnost odolávat vnějším hrozbám. I

s ohledem

na

posílení

výjezdového

náboženského

cestovního

ruchu

v posledních letech, z důvodu nízké úrovně služeb, tento druh turismu v Rusku má obrovský potenciál, zejména kvůli velkému počtu významných historických památek, spojených s náboženstvím a velkému zájmu o provedení výstav, seminářů a konferencí na tato téma. Pro posílení tohoto segmentu turismu je potřeba: 

realisticky zhodnotit potenciální trh služeb náboženského cestovního ruchu,



začít

provádět

program

propagace

regionálních

produktů

náboženského cestovního ruchu, 

uskutečnit cílenou rekvalifikaci pracovníků,



vypracovat zásady a mechanismy státní podpory.

Analýza současných problémů a hrozeb přivedla k pochopení toho, že používání stávajících zdrojů a příležitostí pro rozvoj náboženského turismu, zjištěných pomocí výše uvedené analýzy, i přes nesporný pozitivní efekt nezmění situaci radikálně. Zapotřebí je vytvoření komplexního programu postupných řešení problémů v tomto segmentu cestovního ruchu. 55

5 Závěr Rusko má velké kulturní a přírodní dědictví, které je součástí jak domácího, tak i zahraničního náboženského cestovního ruchu. Před revolucí do roku 1917 návštěva svatých míst byla povinným rituálem pro ortodoxní křesťany. V sovětské době se počet poutníků dramaticky snížil, stejně jako i počet svatých míst. Velké množství církevních objektů bylo předěláno pro různé potřeby státu či úplně zničeno. Vláda dbala na to, aby udělala církev nepřístupnou pro věřící lidi. Velkou část církevních staveb se podařilo udržet ve slušné formě, tím, že se přeměnily v muzea a nakonec se zapojily do procesu rozvoje cestovního ruchu. Proto lidské vědomí ruských lidí až do dneška vnímá církevní stavby a svatyně jako muzejní objekty. Teprve jenom v poslední době stát začal vracet náboženské objekty patřící církvím. Církev samozřejmě vrátí těmto památkám nejen příslušný vzhled, ale i duchovní obsah. Velké množství památek ruské pravoslavné kultury, jako jsou například Lávra, Volokolamský klášter a další, už mnoho let aktivně používají v oblasti cestovního ruchu a jsou velmi žádanými destinacemi jak pro domácí tak i mezinárodní turismus. Proto v dnešní době existuje mnoho CA a CK, které rozvíjejí a nabízí zájezdy spojené s náboženskými památkami. V poslední době je zaznamenán stabilní nárůst turistického zájmu o návštěvu náboženských památek v RF. Zvýšil se počet návštěv poutníků a turistů ze zahraničí, cílem kterých je cestování a seznámení s ruskou pravoslavnou kulturou a historií. Na závěr lze říci, že náboženský cestovní ruch je rozdělen do několika druhů, které mají mezi sebou zásadní rozdíly. V náboženském cestovním ruchu s informativním zaměřením se turisté zajímají především o návštěvy klášterů, chrámů, muzeí a výstav. Poutníci mají zájem jenom o přímou účast v náboženské kultuře. Sociálně - psychologický základ poutního turismu je vždy užší než náboženský. Poutníci vždy vyberou objekt návštěvy podle jejich náboženského vyznání. Výlety, návštěvy muzeí a výstav pro ně nejsou prioritou. To znamená, že rozdíly mezi těmito typy turismu jsou velké, proto lze předpokládat, že organizování putování se zařadí mezi činnosti patřící ruské pravoslavné církvi. Otázkou je, jaký potenciál má v dnešní době ruská pravoslavná církev k zajištění základních služeb a do jaké míry jsou ruské kostely a kláštery připraveny k 56

přijímání poutníků. V tomto případě řešení těchto organizačních problémů může být nalezeno ve spolupráci mezi ruskou pravoslavnou církví a cestovním ruchem. V teoretické části práce jsem se věnovala vymezení náboženského cestovního ruchu, a především pak poutního turismu. Kromě přístupů k porozumění těchto pojmů jsem zde popsala také jejich specifické rysy, které lidi vedou k návštěvě náboženských míst. Analytická část práce je složena ze dvou zásadních kroků. V prvním kroku jsem uskutečnila analýzu nabídky, ze které vyplynulo, že na území RF se nachází velký počet církevních památek. Ve druhém kroku jsem pomocí dotazníkového šetření zjistila, že věřící i nevěřící část ruských občanů považuje náboženský a poutní cestovního ruchu za velmi atraktivní formu turismu a ráda by v budoucnu některá náboženská místa navštívila. Dále z analytické části vyplynulo i to, že tomuto segmentu cestovního ruchu v Ruské federaci není věnována dostatečná propagace. Výstupem návrhové části a hlavním bodem celé diplomové práce bylo vytvoření obsahového a organizačního návrhu na vylepšení služeb CK a CA, také na posílení a stálý rozvoj náboženského cestovního ruchu.

57

Literatura Alexandrova, A. U. 2010. Mezinarodní cestovní ruch. Moskva : KnoRus, 2010. str. 464. 978-5-406-00463-0. Bobrinskja, V. S. 1999. Zapisky svashennika Sergeja Sidorova. Moskva : Pravoslav. Svato-Tichinov. Bogoslov, 1999. str. 296. Centrum zkoumaní vědy a politiky. 2008. Tradiční vyznání v Rusku. Centrum zkoumaní

vědy

a

politiky.

[Online]

2008.

[Citace:

2.

2

2014.]

http://rusrand.ru/analytics/traditsionnye-konfessii-v-rossii. Dracheva, E L, a další. 2013. Ekonomika i organizacia turizma:mezhdunarodny turizm. Moskva : Knorus, 2013. 978-5-406-00364-0. Filatov, R. S. 2005. Sociologia religii. [Online] Statistika rossijskoj religioznosti, 2005.

[Citace:

16.

1

2014.]

http://ecsocman.hse.ru/data/967/921/1216/35-

Filatovx2c_Lunkin.pdf. Holiday. 2012. Rus' cerkovnaja. Prostranstvo na vrema. [Online] 2012. [Citace: 10. 2 2014.] http://holidaykey.livejournal.com/36974.html. Christov, T. T. 2005. Religioznyj turism. Moskva : Akademia, 2005. str. 288. Izotova M.A., Matuchina U.A. 2006. Innovacii v sociokulturnom servise i turisme. místo neznámé : Nuchnaja kniga, 2006. str. 139. 132200. Jakubíková, D. 2008. Strategický marketing. Praha : Grada Publishing,a,s,, 2008. 978-80-247-2690-8. Leksin, V. N. 2009. Rossia, kak svetskoe gosudarstvo:religioznye objedinenija v sekularnom obshestve. Duchovnaja zhizn Rossii. [Online] RAN, 2009. [Citace: 2. 3 2014.] http://ecsocman.hse.ru/data/750/548/1223/141-171_Leksin.pdf. Paramanov S. Istorija palomnichestva i strannichestva. Azbyka. [Online] [Citace: 20.

1

2014.]

http://azbyka.ru/dictionary/15/paramonov_o_palomnichestve_i_strannichestveall.shtml.

58

Pravitelstvo Moskvy. 1997. № 34-RM "O razvitii religioznogo turizma". Pravitelstvo

Moskvy.

[Online]

1997.

[Citace:

10.

1

2014.]

https://www.mos.ru/documents/?id_4=124158. Pravitelstvo Rossijskoj Federacii. 2011. Federalnaja celevaja programma "Razvitie vnutrennego i vyezdnogo turizma v RF". Federalnaja palata kultury. [Online] 2011. [Citace: 5. 2 2014.] http://www.culturerussia.ru/turizm-russia/166fedprogramma. ROSTURIZM. 1996. Federalnyj zakon № 132-FZ "Ob osnovach turisticheskoj dejatelnosti v RF". Federalnoe agentvo po turizmu(Rosturizm). [Online] 1996. [Citace: 23. 1 2014.] http://www.russiatourism.ru/rubriki/-1124140405/. Ryglová, Kateřina, Burian, Michal a Ida, Vajčnerová. 2011. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. místo neznámé : Grada, 2011. str. 216. 978-80-247-4039-3. Sapozhnikova, E. N. 2004. Stranovedenie: Teoria a metodika turistskogo izuchenija stran. Moskva : Akademia, 2004. str. 154. Sokolova, M. V. 2004. Istorija turizma. Moskva : Akademia, 2004. 5769517077. The Transnational Institute. 2007. Russia - Religion. Russia on the Web. [Online] 2007. [Citace: 15. 2 2014.] http://www.valley.net/~transnat/russrel.html. Vaštíková, Miroslava. 2008. Marketing služeb - efektivně a moderně. místo neznámé : GRADA, 2008. str. 232. 978-80-247-2721-9. Zorin, I. V. a Kvartalnov, V. A. 1999. Turistichesky terminologichesky slovar. Moskva : Sovetsky sport, 1999. ISBN: 9785850095888. Zorkaja, N. A. 2013. Rossijane o religii. Levada-Centr. [Online] 2013. [Citace: 14. 03 2014.] (Zdroj: ).

59