VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Bc. Dana Mračková
Analýza veřejné podpory cestovního ruchu z ROP Severozápad v letech 2007 – 2013 v České republice
Diplomová práce
2014
Analýza veřejné podpory cestovního ruchu z ROP Severozápad v letech 2007 – 2013 v České republice
Diplomová práce
Bc. Dana Mračková
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání diplomové práce: 2014-05-14 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2014
Master’s Dissertation
Analysis of a public Support for Tourism from the regional operational Program Northwest in the years 2007 – 2013 in the Czech Republic
Bc. Dana Mračková
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies
Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2014-05-14 Date of Thesis Defense: E-mail:
[email protected]
Prague 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji,
že jsem diplomovou práci na téma Analýza veřejné podpory cestovního ruchu z ROP Severozápad v letech 2007 – 2013 v České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1988 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
…………………………………….
Bc. Dana Mračková
V Praze dne 14. 05. 2014
Velmi ráda bych tímto poděkovala vedoucímu své diplomové práce panu Ing. Petrovi Studničkovi za jeho cenné rady a vzácné připomínky při zpracovávání daného tématu.
Abstrakt MRAČKOVÁ, Dana.
Analýza veřejné podpory cestovního
ruchu z ROP
Severozápad v letech 2007 – 2013 v České republice. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 77 stran. Diplomová práce na téma Analýza veřejné podpory cestovního ruchu z ROP Severozápad v letech 2007 – 2013 v České republice. Cílem této práce je zhodnotit efektivitu veřejné podpory cestovního ruchu z regionálního operačního programu Severozápad v období 2007 - 2013 v České republice. V první části teoretické se práce zabývá popisem veřejné podpory, jejími druhy a typy. Důležitým popisem je vysvětlení pojmu cestovní ruch, příjmy do státního rozpočtu nebo zaměstnanost v cestovním ruchu. Poslední částí je uvedení do regionálního operačního programu Severozápad. V části analytické se práce orientuje na regionální operační program jako celek. Popisuje, kde se nachází a z čeho se skládá. Dále se zabývá jeho infrastrukturou, cestovním ruchem v regionu nebo jeho propagací a marketingem. Výsledkem této práce je zjištění, jaké finanční částky byly použity do nejdražších projektů v regionu a zda tyto peníze byly efektivně využity. Na základě těchto informací potvrdím či vyvrátím navržené hypotézy. V závěru zhodnotím financování regionu Severozápad. Klíčová slova: Cestovní ruch, Programovací období 2007 - 2013, Veřejná podpora, Region soudržnosti Severozápad, Regionální operační program
Abstract MRAČKOVÁ, Dana. Analysis of a public Support for Tourism from the regional operational Program Nortwest in the years 2007 – 2013 in the Czech Republic [Master’s Dissertation], The Institute of Hospitality Management in Prague 8,: 2014. 77 pages.
The thesis on the analysis of public support for tourism from ROP Northwest in the years 2007 - 2013 in the Czech Republic. The aim of this study is to evaluate the effectiveness of public support tourism from the Northwest Regional Operational Programme for the period 2007 - 2013 in the Czech Republic. In the first part of the thesis deals with the theoretical description of public Support, its kinds and types . An important explanation is the description of the concept of tourism , government revenue or employment in tourism. The last part is putting in the Regional Operational Programme of the Northwest.
In the analytical work is oriented to the regional operational program as a whole . Describes where it is located and what it is composed . It also deals with its infrastructure, tourism in the region and what is its promotion and marketing. The result of this work is to determine what sums were used in the most expensive projects in the region and that this money was used effectively. Based on this information, I confirm or refute hypotheses proposed. Finally I will evaluate funding Northwest region.
Key words: Tourism, Programming period 2007 - 2013, Public Support, Region of Northwest, Regional operational Program
Obsah Úvod................................................................................................................................ 13 1. Teoretická část ............................................................................................................ 16 1.1. Veřejná podpora ....................................................................................................... 16 1.1.1. Veřejná podpora cestovního ruchu v České republice ............................. 17 1.1.2. Definice veřejné podpory dle Ministerstva pro místní rozvoj .................. 18 1.1.3. Vymezení existující veřejné podpory ....................................................... 19 1.1.4. Znaky veřejné podpory ............................................................................. 20 1.1.5. Veřejné prostředky ................................................................................... 20 1.1.6. Typy veřejné podpory............................................................................... 21 1.2. Cestovní ruch ............................................................................................................ 23 1.2.1. Řízení cestovního ruchu ........................................................................... 26 1.2.2. Ekonomické a finanční ukazatele v cestovním ruchu .............................. 27 1.2.3. Zaměstnanost v cestovním ruchu ............................................................. 28 1.2.4. Význam CR v národním hospodářství z hlediska zaměstnanosti ............. 28 1.2.5. Struktura zaměstnanosti v cestovním ruchu podle odvětví ...................... 30 1.3. Cestovní ruch a hrubý domácí produkt a hrubý národní produkt ..................... 31 1.3.1. Úvod do problematiky TSA ..................................................................... 33 1.3.2. Vymezení cestovního ruchu ..................................................................... 33 1.3.3. Definice ukazatelů .................................................................................... 34 1.3.4. Reforma veřejné správy a její dopady na rezort turismu .......................... 35 1.3.5 Jednání o veřejné podpoře .................................................................................... 35 1.4. Fondy Evropské unie a regionální struktura v České Republice ....................... 36 1.4.1. Cíle regionální politiky Evropské unie ..................................................... 37 1.4.2. Strategické a programové dokumenty pro čerpání fondů EU .................. 38 1.4.3. Cíl Konvergence ....................................................................................... 40 2. Analytická část ............................................................................................................ 43 2.1 Základní charakteristika regionu Severozápad ..................................................... 43 2.2 Regionální operační program Severozápad ........................................................... 45 2.2.1. Veřejná podpora v rámci ROP Severozápad ............................................ 47 2.2.2. Veřejné zakázky ....................................................................................... 49 2.2.3. Propagace a publicita ................................................................................ 49 2.3 Cestovní ruch a lázeňství ......................................................................................... 50
2.3.1 Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu ..................................................... 51 2.3.2. Infrastruktura cestovního ruchu ................................................................ 53 2.3.3. Služby cestovního ruchu........................................................................... 55 2.3.4. Marketing, propagace a koordinace ......................................................... 56 2.3.5. Hlavní překážky rozvoje cestovního ruchu .............................................. 56 2.4. ROP Severozápad ................................................................................................... 58 2.5. Financování nejdražších projektů .......................................................................... 59 2.5.1. Hotel Imperial - Spa Resort Sanssouci Karlovy Vary .............................. 59 2.5.2. Atletický stadion v Chomutově ................................................................ 61 2.5.3. Chrám chmele a piva v Žatci .................................................................... 62 2.6. Pozastavení certifikace výdajů ROP Severozápad .............................................. 65 2.7. Špatné hospodaření ROP Severozápad ................................................................. 66 2.7.1. Výsledek špatného hospodaření ............................................................... 69 3. Návrhová část ............................................................................................................. 70 3.1. Internetové stránky .................................................................................................. 70 3.2. Osobní kontakt ......................................................................................................... 70 3.3. Multifunkční areál ................................................................................................... 71 3.4 Soutěž o nejlepší projekt .......................................................................................... 71 3.5 Malí versus velcí podnikatelé .................................................................................. 72 Závěr ............................................................................................................................... 73 Literatura ......................................................................................................................... 75
Seznam ilustrací, tabulek a grafů Obrázek č. 1 – Postup při posuzování opatření z hlediska veřejných podpor Obrázek č. 2 – Cestovní ruch jako meziodvětvová kategorie Obrázek č. 3 – Kraje a okresy v České republice Tabulka č. 1 – Typy a formy veřejné podpory Tabulka č. 2 – Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v národním hospodářství a cestovním ruchu v ČR v letech 2003-2012 (uvedeno v tis.) Tabulka č. 3 – Strukturální fondy Tabulka č. 4 – Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007-2013 Tabulka č. 5 – Indikativní alokace prostředků z fondů EU v České republice pro ROP v cíli Konvergence Tabulka č. 6 – Prioritní osy ROP Severozápad Tabulka č. 7 – Překážky rozvoje potenciálu cestovního ruchu Tabulka č. 8 – Výše financovaných projektů z ROP Severozápad
Seznam zkratek CR – cestovní ruch ČR – Česká republika DMO – Organizace destinačního managementu EARDF – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EK – Evropská komise ERDF – Evropský regionální rozvojový fond ES – Evropský fond ESF – Evropský strukturální fond EU – Evropská Unie EÚS – Evropská územní spolupráce FS – Fond soudržnosti HDP – Hrubý domácí produkt HNP – Hrubý národní produkt HSS – Hospodářská sociální soudržnost HTP – Hrubý turistický produkt CHKO – Chráněná krajinná oblast IOP – Integrovaný operační program IT – Informační technologie MF Ministerstvo financi ČR MHD – Městská hromadná doprava MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj NACE - Klasifikace ekonomických činností NRP – Národní regionální produkt NSRR – Národní strategický regionální rámec NUTS II - Regiony soudržnosti OP – Operační program PRV – Program rozvoje venkova ROP – Regionální operační program SF – Strukturální fondy SOZP – Strategické obecné zásady Společenství TIC – Turistické informační centrum TSA – Satelitní účet cestovního ruchu
UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNWTO – United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu WTC – World Tourism Council – Světová rada cestovního ruchu WTO – World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu ZOO – Zoologická zahrada
Úvod Mým vybraným tématem diplomové práce je Analýza veřejné podpory cestovního ruchu v regionálním operačním programu Severozápad v letech 2007 – 2013 v České republice. Toto téma jsem si vybrala z důvodu zájmu především o Karlovarský kraj, neboť pocházím z vesnice nedaleko Karlových Varů a také jsem v Karlových Varech chodila na základní školu. Střední školu jsem navštěvovala v Mariánských Lázních, což je také nedaleko Karlových Varů. Až vysoká škola mě přinutila opustit tento kraj a odcestovat do Prahy, kde jsem začala studovat Vysokou školu hotelovou a kde jsem dostala možnost dozvědět se vše o cestovním ruchu. Právě mnou vybrané téma jsem si vybrala na konci ukončení Vysoké školy hotelové po pěti letech. Již v mé bakalářské práci jsem se zabývala rozvojem a řízením cestovního ruchu v euroregionu Egrensis, kde jsem se zabývala přeshraniční spoluprací mezi Českou republikou a Německem. Jelikož mě mnou vybraná bakalářská práce v tomto regionu zaujala, nyní bych chtěla při zpracovávání diplomové práce na téma Analýza veřejné podpory cestovního ruchu v regionálním operačním programu Severozápad v letech 2007 – 2013 v České republice přispět a objasnit určitým způsobem fungování veřejné podpory cestovního ruchu v regionálním operačním programu Severozápad. Situace, obzvláště finanční, není v tomto regionu soudržnosti nijak obstojná. Region se potýká se závažnými finančními problémy. Ovšem nejedná se jen o finance, ale také o přístup pracovníků, kteří jsou v tomto oboru zaměstnáni. Ti by se měli plně věnovat tomu, co dělají a zodpovídat za své případné odchylky, zejména v přerozdělování financí v určitých projektech. Taková to nechvalná situace nastala právě v regionu soudržnosti Severozápad, kde v regionu takovém bylo pozastaveno na určitou dobu financování, jelikož se odhalilo nesprávné financování. Touto situací se zabývalo samo ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo financí i úřad na ochranu hospodářské soutěže. Tuto záležitost ve své práci samozřejmě také zmíním, ačkoliv nerada. V teoretické části se budu zabývat především třemi základními oblastmi. Jako první se bude jednat o veřejnou podporu. Veřejnosti takové v celku známé téma, ovšem ne v tomto směru, kterým se zabývám ve své diplomové práci. Popíši, co to znamená veřejná podpora dle ministerstva pro místní rozvoj, jaké je její členění, druhy a typy veřejné podpory. Také způsob, kdy nám může být veřejná podpora uznána a kdy nám 13
bude striktně zamítnuta. Její dělení, což znázorním v přehledné tabulce. Pro mě bude ale nejdůležitější analýza veřejné podpory a to konkrétně v oboru cestovního ruchu, což je uvedeno v druhé oblasti části teoretické mé diplomové práce. Cestovním ruchem se zabývám již pět let a uvedu jeho popis od nejznámějších představitelů v oboru cestovního ruchu i ve své práci. Jedná se o definice nejen českých, ale i světových autorů či organizací. Numericky zobrazím příjmy z hrubého domácího produktu do státního rozpočtu, počet zaměstnanců do posledního zveřejněného roku podle českého statistického úřadu v různých oborech cestovního ruchu nebo úvod do problematiky satelitního účtu, který kvantifikuje ekonomický význam cestovního ruchu pro národní hospodářství a zjistí řadu dalších podrobných informací, jako např. vztah cestovního ruchu k ostatním odvětvím, význam jednotlivých druhů cestovního ruchu, členění výdajů podle typu návštěvníka či zaměstnanost. Podle satelitního účtu lze sledovat i vývoj cestovního ruchu v čase, a jelikož se jedná o mezinárodně uznávaný metodický koncept, lze přistoupit i k porovnávání výsledků mezi různými státy. Na konec se jedná o třetí a poslední rozbor regionů soudržnosti (NUTS II), kde se nachází zmiňovaný region Severozápad. Region Severozápad patří mezi osm vyčleněných a uznaných regionů soudržnosti. Severozápad se nachází na území dvou známých krajů, a to Karlovarském a Ústeckém kraji. Patří k nejzaostalejšímu regionu soudržnosti, což je značně viditelné podle výše finančních dotací do tohoto regionu soudržnosti. Nacházejí se zde lokality jako například Chomutovsko, Mostecko nebo Sokolovsko. Tyto oblasti jsou známé zejména pro těžbu nerostných surovin a také jako industriální lokality. Je zde velice vysoká nezaměstnanost, nepřizpůsobivé vztahy místních obyvatel nebo vysoce škodlivá koncentrace ovzduší. Situace v tomto regionu je jedna z nejhorších v celé České republice. Regionální operační program se snaží o zmírňování regionálních disparit v tomto kraji s ostatními regiony soudržnosti, avšak tento cíl je stále v nedohlednu. Severozápad je financován z fondů a je zahrnut v prvním cíli plánovacího období Konvergence, který má za úkol podporovat růst a tvorbu pracovních míst v méně rozvinutých evropských regionech. Cílem mé diplomové práce je zhodnotit přínos veřejné podpory cestovního ruchu v regionálním operačním programu Severozápad v programovacím období 2007 – 2013 v České republice. V diplomové práci využiji především metodu deskripce, kterou použiji hlavně v teoretické části diplomové práci. Metodu komparace a 14
metodu analýzy dokumentů budu využívat v části analytické. Analýza dokumentů a kvalitativní analýza se uplatní především v analytické části ve financovaných projektech z regionálního operačního programu Severozápad. Pro úspěšné dosažení cíle práce jsem si stanovila následující dvě hypotézy, z jejichž pohledu budeme hodnotit dosažení cíle. První stanovená hypotéza zní takto; předpokládám, že vliv veřejné podpory má pozitivní efekty pro rozvoj a zkvalitnění cestovního ruchu z regionálního operačního programu Severozápad. V druhé hypotéze se domnívám, že regionální operační program Severozápad bude vykonávat svoji pracovní náplň dle stanovených zákonů a ne v rozporu se zákony, jakož to bylo odhaleno v letech minulých. Stanovené hypotézy se podle zjištěných informací z mé diplomové práce budu snažit potvrdit či vyvrátit.
15
1. Teoretická část V první části mé diplomové práce popíši teoretický úvod mého tématu. V cestovním ruchu se stále více prosazuje veřejný zájem, který souvisí se zvyšující se společenskou hodnotou cestovního ruchu. Veřejný zájem je typický při podpoře lázeňské péče a sociálního cestovního ruchu. Obě tyto formy jsou podporovány i v České republice prostřednictvím operačních programů financovaných z fondů Evropské unie a z dalších veřejných rozpočtů (státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí, rozpočty zdravotních pojišťoven). Cestovní ruch je považován za tzv. profylaktický faktor. Například podporou lázeňství se snižuje celková nemocnost obyvatelstva atp. Dále vysvětlím pojmy, co je především veřejná podpora a její formy, cestovní ruch a jeho definice, ekonomický význam satelitního účtu TSA, hrubý domácí produkt, zaměstnanost a cestovní ruch v národním hospodářství.
1.1. Veřejná podpora Jako první popis veřejné podpory uvedu od autorky Holešinské, která ji popisuje podle zákona č.59/2000 Sb. a to jako „jakoukoliv formu podpory, včetně programů veřejné podpory nebo výhod zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby poskytovanou Českou republikou, ministerstvem, jiným správním úřadem, orgánem samosprávy nebo poskytovanou z veřejných prostředků, tj. z prostředků státního rozpočtu“. (Holešinská, 2012, s. 72) Z ekonomického hlediska je zřejmé, že jakákoliv intervence ze strany státu narušuje hospodářskou soutěž, což je považováno za nežádoucí. Ekonomická teorie totiž rozlišuje situace, kdy dochází k tržnímu selhání, které si vyžadují státní zásahy do hospodářského odvětví, resp. do cestovního ruchu. Mezi klasické příklady tržního selhání v cestovním ruchu patří externality, existence veřejných statků, nedostatečná informovanost a existence přirozených monopolů. Přestože je narušování hospodářské soutěže nežádoucí, jsou veřejné podpory jedním z nejúčinnějších nástrojů podpory národního hospodářství. Tato skutečnost vede k tomu, že jsou legislativně ustanovena pravidla pro hospodářskou soutěž, a potažmo pro uplatňování podpory ze strany státu. Vzhledem k členství v EU je naše legislativa podřízena právní úpravě Evropského společenství, kde je poskytování státní podpory zakotveno v primární legislativě, resp. ve Smlouvě o založení Evropského společenství a to v článku 87 - 89, přičemž 16
článek 87 vymezuje státní podpory, které jsou slučitelné se společným trhem, tj. nenarušují hospodářskou soutěž. Za ty se považují:
podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že jsou poskytovány bez diskriminace podle původu výrobků;
podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;
podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností
podpory, které mají napomáhat uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v ekonomice některého členského státu;
podpory, které mají usnadňovat rozvoj určitých hospodářských činností nebo oblastí, pokud nezhoršují podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem;
podpory, které mají napomáhat kultuře a zachování kulturního dědictví, pokud nezhoršují podmínky obchodu a soutěže ve Společenství v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem;
či jiné druhy podpor, které mohou být určeny rozhodnutím Rady přijatým kvalifikovanou většinou na návrh Komise. “(Holešinská A., 2012, s. 38 - 39, z Bieger T., 2000, Perspektiven der
Tourismuspolitik in traditionellen
alpinen Tourismuländer - Welche Aufgaben hat der Staat noch? In ITBBerlin 2000 "Wissenschaftsforum-Vortrag von Sonntag". St. Gallen: IDT HSG. 24 S.) 1.1.1. Veřejná podpora cestovního ruchu v České republice O veřejné podpoře v ČR můžeme říct podle Studničky následující tvrzení, která přetrvávají doposud „Systémová veřejná podpora cestovního ruchu nemá v ČR dlouhou tradici. Její počátky lze datovat až po roce 1995. V současné době je definována v Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2007 - 2013, nejnovější na národní úrovni v Integrovaném operačním programu (dále IOP) na období 2007 - 2013 a na regionální úrovni v Regionálním operačním programu (dále ROP) regionů soudržnosti NUTS II na období 2007 - 2013. V IOP jsou na cestovní ruch alokovány 2.mld Kč, v regionálním operačním programu cca 25 mld. Kč. 17
Z IOP jsou podporovány projekty celostátního charakteru. Jedná se například o sběr informací o domácím cestovním ruchu, marketingové aktivity ke zvýšení povědomí o domácím cestovním ruchu, monitoring zahraničních návštěvníků v krajích, upevnění postavení ČR a její konkurenceschopnosti v cestovním ruchu či zavádění standardů kvality služeb ve vybraných segmentech. V regionálním operačním programu jsou podporovány projekty regionálního charakteru na úrovni regionů soudržnosti NUTS II, které jsou příjemcem finanční podpory ze strukturálních fondů EU a skládající se z krajů ČR (NUTS III). Podporovány jsou se zaměřením na marketing a tvorbu produktů cestovního ruchu, ubytovací zařízení, sportovně-rekreační infrastrukturu, muzea a galerie, kulturněhistorické památky, cyklostezky, lázeňskou infrastrukturu, ZOO či TIC. Ve finančním vyjádření je veřejná podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů EU neporovnatelná s národními zdroji. V letech 2001 - 2007 byl cestovní ruch podporován za Státního programu podpory cestovního ruchu ve výši 1,4 mld. Kč. V roce 2010 byl schválen Národní program podpory cestovního ruchu, který byl zaměřen na sociální cestovní ruch (100 mil. Kč). Tento druh cestovního ruchu je podporován i EK v rámci projektu CALYPSO.“ (Studnička P., 2011, s. 68 - 69) 1.1.2. Definice veřejné podpory dle Ministerstva pro místní rozvoj Vymezení tohoto pojmu znamená podle MMR znamená, že „Veřejná podpora je podpora poskytovaná zejména státem či územními samosprávnými celky, a to zejména za účelem podpory regionálního rozvoje, prosazování politik veřejného zajmu (ochrana životního prostředí, výzkum a vývoj), podpory rozvoje určitých aktivit nebo ochrany kulturního dědictví. Dle čl. 87 odst. 1 Smlouvy je za veřejnou podporu považována taková podpora, která je poskytována ze státních prostředků, narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže, zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětvi výroby a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Poskytnutí takové podpory je zakázáno. EK však může svým rozhodnutím prohlásit podporu, splňující všechna výše uvedená kriteria, za slučitelnou se společným trhem. Veřejnou podporu lze z hlediska evropské legislativy považovat za přijatelnou, pokud přispívá:
k rozvoji silně zaostávajících regionů 18
ke zlepšení vážné ekonomické situace v některém z členských států
pokud napomáhá činnostem a praxi ve společném zájmu všech členských zemi.
Cílem podpory zaostávajícím regionům je vyrovnat se ostatním regionům a stát se tak konkurenceschopnými. Jakmile je rozdíl mezi regiony vyrovnán, podpora by měla být ukončena. Podpora může být poskytnuta rovněž na restrukturalizaci firem formou jednorázových opatření spojených se záměrem schopným poskytnout či navrátit firmě zdraví a životaschopnost.“ (Veřejná podpora pro cestovní ruch v podmínkách EU, MMR, [online], [cit. 2014-04-19], dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/c616e52d39874938ab2eeb332b620b22/GetFile_1.pdf) 1.1.3. Vymezení existující veřejné podpory Definice existující veřejné podpory je „obsažena v čl. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 659/1999, stanovící detailní pravidla pro aplikaci čl. 93 (nyní jde o čl. 88) Smlouvy. Existující veřejnou podporou se tak rozumí jakákoliv veřejná podpora, tj. veřejná podpora poskytovaná na základě programu či veřejná podpora individuální, s jejímž poskytováním bylo započato před vstupem příslušného státu do EU a pokračuje i po něm, veřejná podpora schválená EK či Radou, veřejná podpora, která se považuje za schválenou podle čl. 4 odst. 6 nařízení, veřejná podpora, která se považuje za existující podle čl. 15 nařízení a opatření, která v době, kdy bylo započato s jejich realizaci nezakládala veřejnou podporu, tou se však stala v důsledku vývoje společného trhu bez změny ze strany členského státu. Problematikou existující veřejné podpory se rovněž zabývá příloha IV. Smlouvy o přistoupení ČR a dalších zemi k EU. Vzhledem k výše uvedenému je tedy zřejmé, že pod pojem „existující veřejná podpora“ spadají jednak opatření naplňující znaky veřejné podpory, s jejichž poskytováním bylo započato před vstupem 10 příslušného členského státu do EU, jednak veřejná podpora, které byly schváleny samotnou EK, tj. byly shledány slučitelnými se společným trhem.
19
Za poněkud specifickou lze označit skutečnost, že pod pojem „existující veřejnou podporou“ spadají i VP, v jejichž případě EK nekonala, tedy nevydala rozhodnutí ve stanovené lhůtě či ve stanovené lhůtě neuložila povinnost navrácení protiprávní a zároveň neslučitelné veřejná podpora.“ (MMR, 2013, Veřejná podpora pro cestovní ruch v podmínkách EU, [online], [cit. 2014-04-19], Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/c616e52d39874938ab2eeb332b620b22/GetFile_1.pdf)
Rozdělujeme následující tři typy podpor:
Veřejná podpora povolená
Veřejná podpora podmíněně povolená
Veřejná podpora zakázaná
1.1.4. Znaky veřejné podpory O veřejnou podporu se jedna pouze v případě, když „Dojde ke splnění všech předpokladů stanovených v čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Při nesplnění kteréhokoliv předpokladu – znaku veřejné podpory – se o veřejnou podporu nejedná. Tyto znaky jsou následující:
opatření je hrazeno z veřejných prostředků,
opatření zvýhodňuje určité podniky (podnikatele) nebo odvětvi výroby,
opatření je selektivní,
opatření narušuje nebo hrozí narušením soutěže,
opatření má vliv na obchod mezi členskými státy.“ (MMR, 2013, Veřejná podpora pro cestovní ruch v podmínkách EU, [online], [cit. 2014-04-20], dostupné na:
http://www.mmr.cz/getmedia/c616e52d39874938ab2eeb332b620b22/GetFile_1.pdf) 1.1.5. Veřejné prostředky Pojem veřejné prostředky zahrnuje „Všechny peněžité prostředky, o kterých mohou orgány veřejné moci rozhodovat. To znamená, že nad nimi skutečně vykonávají kontrolu a mohou jimi disponovat. Jedná se tedy o:
prostředky ze státního rozpočtu;
prostředky poskytnuté samosprávnými celky (obce, kraje); 20
prostředky poskytnuté subjektem založeným státem, nebo subjektem, který stát může kontrolovat a ve kterém má stát rozhodující vliv;
na základě podílu na základním kapitálu;
na základě personálního obsazeni správních, výkonných nebo dozorčích orgánů společnosti.“ (MMR, 2013, Veřejná podpora pro cestovní ruch v podmínkách
EU,
[online],
[cit.
2014-04-19],
dostupné
na:
http://www.mmr.cz/getmedia/c616e52d-3987-4938ab2eeb332b620b22/GetFile_1.pdf) Tabulka č.1 - Typy a formy veřejné podpory Konkrétní typy veřejné podpory - Regionální veřejné podpory - Horizontální veřejné podpory - Blokové výjimky - Sektorální podpory
Nejčastější formy veřejné podpory - Daňové úlevy - Prodej pozemků za zvýhodněnou cenu - Navyšování základního kapitálu orgány veřejné moci - Kapitalizace pohledávek - Dotace - Odkupy nebonitních pohledávek - Úvěr - Státní záruky - Prominutí plateb sociálního a zdravotního pojištění - Privatizace - Prodej privatizovaného majetku na základě výběrového řízení - Prodej na základě znaleckého ocenění Zdroj: Vlastní zpracování z www.mmr.cz
1.1.6. Typy veřejné podpory „EK se při procesu posuzování určitého typu veřejné podpory řídí svými dokumenty (nařízeni, sděleni, pokyny, rámec). Jestliže úprava jednotlivé podpory nebo režimu podpory odpovídá požadavkům stanoveným v dokumentech EK, je vysoka pravděpodobnost, že EK záměr veřejné podpory schválí. Pokyny a rámce pro poskytnutí veřejné podpory jsou pro poskytovatele veřejné podpory vodítkem, jakým způsobem koncipovat úpravu veřejné podpory po obsahové stránce tak, aby pravděpodobnost jejího schválení byla co nejvyšší. Navrhovaná úprava veřejné podpory se na druhé straně může odchylovat od konkrétních požadavků ve výše uvedených dokumentech. Rovněž může byt 21
poskytnut typ podpory, který v žádném takovémto dokumentu upraven není. V tomto případě postupuje EK při posuzování záměru veřejné podpory obecně dle čl. 87 a 88 Smlouvy, což s sebou přináší jak vyšší míru nejistoty, tak v neposlední řadě vyšší nároky na podrobné zdůvodněni nutnosti a slučitelnosti podpory se společným trhem. Existuji však i právně závazné dokumenty vydané EK – zejména nařízení EK, vydávané na základě nařízení Rady (ES) č. 994/98, o použití článků 92 a 93 Smlouvy na určité kategorie horizontální státní podpory. Těmito nařízeními EK stanoví, že určité typy podpory jsou slučitelné se společným trhem a jejich poskytnutí nepodléhá předběžné notifikační povinnosti (jsou-li splněny podmínky nařízeni) – jde o tzv. blokové výjimky.“ (MMR, 2013, Veřejná podpora pro cestovní ruch v podmínkách EU, [online], [cit. 2014-04-20], dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/c616e52d39874938ab2eeb332b620b22/GetFile_1.pdf)
22
Obrázek č. 1 - Postup při posuzování opatření z hlediska veřejných podpor Jedná se o veřejnou podporu? %
Na zamýšlené opatření se nepoužije úprava veřejné podpory
ANO NE Jedná se o povolenou nebo podmíněně povolenou veřejnou podporu?
Veřejnou podporu nelze poskytnout
Je třeba provádět předběžnou notifikaci Evropskou komisí?
Veřejnou podporu lze poskytnout za stanovených podmínek Evropskou komisí
Je třeba vyplnit standardní notifikační formuláře?
Zpracování zjednodušeného notifikačního formuláře včetně příloh
Zpracování zjednodušeného notifikačního formuláře včetně příloh
Zdroj: Vlastní zpracování z www.mmr.cz
1.2. Cestovní ruch „Cestovní ruch má své kořeny hluboko v historii, ale v žádném případě si tento cestovní ruch nemůžeme představovat tak, jak ho známe v dnešní podobě. Byl především uskutečňován za jinými účely, než účel rekreace či zábavy. Tyto cesty měli jako hlavní motivaci obchod, válečné výpravy, náboženské poutě či objevitelské plavby. Účastníci tehdejšího cestovního ruchu byli zejména lidé z vyšších společenských vrstev jako panovníci, šlechticové, rytíři, kněží, obchodníci. 23
Modernější formu na sebe cestovní ruch vzal ve druhé polovině 19. století, kdy nastal vrchol průmyslové revoluce a rozvoj kapitalistického systému. Lidé měli více volného času, zvyšovala se jejich životní úroveň a měli chuť cestovat a rekreovat se. Obzvláště lázeňství zažilo velké boom a to i v českých zemích jako například lázeňský trojúhelník, ale i další. Jako opravdové odvětví národního hospodářství byl cestovní ruch chápán na začátku 20. století. Jeho rozvoj byl zbrzděn nebo zcela zastaven první a druhou světovou válkou. Dynamickým rozvojem socioekonomické sféry po druhé světové válce, bylo příčinou největšího rozmachu cestovního ruchu. Této skutečnosti také napomohl vědecko – technologický rozvoj v oblasti IT a komunikačních technologií, rozvoj dopravy, inovací, managementu a marketingu.“ (Nejdl K., 2010, s. 12) Jako další definici cestovního ruchu uvedu od organizace UNWTO, která byla dříve "WTO (Světová organizace turismu) vznikla v roce 1975 a od roku 2003 působí jako specializovaná organizace OSN pod názvem UNWTO (United National World Tourism Organization). UNWTO sídlí v Madridu a má regionální pobočky po celém světě. Cílem UNWTO je podpora rozvoje turismu a jeho pozitivních ekonomických, sociálních a kulturních efektů v nejširším kontextu ve všech světových regionech, kde má organizace svá zastoupení.“ (Palatková M., 2011, s. 116) „Definice Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) cestovní ruch charakterizuje jako činnost lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobyto do doby kratší jednoho uceleného roku a za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely.“ (Pourová, 2002, s. 8) „Stanovenou dobou se v mezinárodním cestovním ruchu rozumí jeden rok, v domácím cestovním ruchu šest měsíců. Definice UNWTO vylučuje z cestovního ruchu cestování v rámci místa trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí, dočasné přestěhování se za prací a dlouhodobou migraci.“ (Hesková a kol., 2006, s. 11) „Dalšími charakteristickými rysy cestovního ruchu jsou:
změna místa obvyklého (běžného) prostředí, tzn. pohyb, cestování z místa obvyklého prostředí (kterým je trvalé bydliště nebo místo, kde účastník cestovního ruchu vykonává pracovní aktivity, nebo kde je oficiální sídlo firmy, u níž je zaměstnán) do 24
místa mimo běžné prostředí; tím se doprava stává základní a nezastupitelnou součástí cestovního ruchu,
dočasný pobyt v místě, které není místem obvyklého prostředí účastníka cestovního ruchu; dočasný pobyt může být velmi krátkodobý (bez přenocování) nebo s přenocováním,
hlavní účel cesty není výdělečná činnost v navštíveném místě, jsou tedy vyloučeny cesty za prací v pracovním poměru v místě pobytu, ale zahrnují se služební, pracovní cesty, včetně účasti na kongresových akcích,
účast na cestovním ruchu se uskutečňuje převážně ve volném čase účastníka cestovního ruchu,
vytváření vztahů mezi lidmi v místě dočasného pobytu, mezi účastníky cestovního ruchu a místními obyvateli, mezi účastníky cestovního ruchu navzájem a mezi účastníky cestovního ruchu a poskytovateli služeb a prodejci zboží přímo či nepřímo zainteresovaných na cestovním ruchu,
bezprostřední, existenčně nevyhnutelné spojení účastníka cestovního ruchu (subjektu cestovního ruchu) s místem dočasného pobytu (objektu cestovního ruchu), ke kterému dochází při vlastní realizaci cestovního ruchu; v některých případech dochází k určitým aktivitám souvisejícím s účastí na cestovním ruchu ještě před vlastní realizací cestovního ruchu, např. nákup zboží před nastoupením cesty. Pak se jedná o předrealizační, přípravnou fázi procesu realizace cestovního ruchu.“ (Nejdl K., 2010, s. 10)
25
Obrázek č. 2 - Cestovní ruch jako meziodvětvová kategorie
Zdravotnictví
Stravování
Kultura
Doprava
Cestovní ruch Informatika
Bankovnictví
Obchod Vlastní aktivity cestovního ruchu-průmysl CR
Další živnosti
Rybolov
Služby veřejné Průmysl
Zdroj: Vlastní zpracování z Nejdl K., 2011, s. 14 1.2.1. Řízení cestovního ruchu K řízení cestovního ruchu bych se chtěla uvést, co vlastně řízení cestovní ruch znamená a jaké je jeho využití. Je to „systém teoretických a praktických řídících znalostí, dovedností a činností, resp. soustavný kontinuální proces, který zahrnuje vzájemně propojené funkce: plánování, organizování, rozhodování, motivování, komunikování a kontrolu.“ (Pásková, Zelenka, 2002, s. 168) Využití managementu vyjadřuje Nejdl takto „Pro praktické využití je důležitý význam managementu jako specifické aktivity, která se stává činitelem ovlivňujícím prosperitu organizace, v tomto pojetí je management řídící činností, jež se zabývá řízením lidí, což napomáhá k optimálnímu využití jak lidských zdrojů tak jejich prostřednictvím i zdrojů věcných. Pro výkon této specifické aktivity je nezbytný soubor teoretických a praktických znalostí, dovedností a činností, technik, nástrojů a opatření využívaných při řídících aktivitách. Jedná se o v teorii obecně zmiňovaný soustavný, kontinuální proces zahrnující návazně propojené dílčí aktivity, etapy
26
souboru, a to – plánování, organizování, rozhodování, motivování, komunikování a kontrolu.“ (Nejdl K., 2010, s. 108) Širší pojetí řízení cestovního ruchu zmiňují ve své publikaci Ryglová, Burian a Vajčnerová, kteří tvrdí, že „destinační management je forma řízení určité oblasti (destinace) za účelem zvýšení efektivnosti aktivit spojených s cestovním ruchem a jeho udržitelným rozvojem. Cílem destinačního managementu je koordinovat činnost jednotlivých zájmových skupin podílejících se na rozvoji cestovního ruchu destinace (poskytovatelé
služeb,
investoři,
místní
obyvatelstvo,
ochránci
životního
prostředí…), vytvářet strategické plány pro její rozvoj, využívat podpůrné fondy, organizovat a podporovat spolupráci mezi komerčním a neziskovým sektorem, realizovat marketingové aktivity a celou destinaci řídit za účelem zdržení konkurenceschopnosti na trhu.“ (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 163) Ryglová se vyjadřuje o stavu a vývoji cestovní ruch takto „Po politických a ekonomických změnách v roce 1989 zaznamenal cestovní ruch v České republice progresivní změny a stal se významnou součástí české ekonomiky. Uvolnění hranic, svoboda podnikání a zpřístupnění devizového trhu se staly multiplikátorem rychlých změn na dosud přísně regulovaném trhu cestovního ruchu. Česká republika se stala vyhledávaným cílem turistů z celého světa – bylo to cosi nového, neokoukaného a přitom nepříliš drahého. Tento trend se však dnes již pozastavil a Česká republika se stala běžnou turistickou destinací, která nemůže více čerpat z této specifické konkurenční výhody.“ (Ryglová, 2009, s. 152) 1.2.2. Ekonomické a finanční ukazatele v cestovním ruchu Podle Beránka jsou finanční a ekonomické ukazatele v cestovním ruchu tyto „Cestovní ruch je diverzifikovaný meziodvětvový komplex sociální infrastruktury, který plní výrobní a nevýrobní funkce, přičemž vyrábí jak spotřební předměty, tak i služby. Hospodářský proces probíhající v cestovním ruchu je tedy plně-obsluhovací činností. Efektivní fungování diverzifikovaných meziodvětvových komplexů je pro tržní hospodářství velmi důležité, a proto je pro cestovní ruch prioritou je hledání co nejefektivnějšího využívání relativně omezeného množství zdrojů, což je - jak již bylo řečeno- základní úlohou ekonomické vědy. Jestliže ekonomiku cestovního ruchu chápeme jako sytém vztahů vznikajících v procesu výroby, rozdělování, směny a spotřeby výsledků turistické činnosti, 27
ekonomikou cestovního ruchu potom máme na mysli souhrn výrobních faktorů, oběžných a nehmotných aktiv a příjmů získaných z prodeje produktu cestovního ruchu a poskytování různých služeb. Hodnotové ocenění aktiv a příjmů podniku cestovního ruchu charakterizuje úroveň a míru jeho rozvoje. Realizované příjmy závisí na schopnosti najít optimálně poměr jednak mezi využívanými zdroji, množstvím a kvalitou prodávaného produktu cestovního ruchu, jednak mezi objemem prodeje tohoto produktu a ziskem z prodeje. Objem prodeje zboží a služeb cestovního ruchu stejně jako jejich kvalitní stránku je možné posuzovat na základě různých ekonomických a finančních ukazatelů. K ukazatelům finančně - ekonomické činnosti podniků v cestovním ruchu patří - kromě objemu prodeje turistického zboží a služeb a tržeb jejich prodeje - také ukazatele využití pracovní síly, ukazatele využití výrobních fondů, nákladovost zboží a služeb, výrobní cena zboží a služeb, zisk, rentabilita, finanční ukazatele. Některé ukazatele spíše slouží celé ekonomice a zkoumají cestovní ruch jako národohospodářský komplex. Systém ukazatelů, jež charakterizují rozvoj cestovního ruchu v dané zemi, zahrnuje zejména:
objem turistického toku
ukazatel průměrných denních výdajů účastníků cestovního ruchu
stav a rozvoj materiálně - technické základny
Samostatnou skupinou jsou ukazatele, které charakterizují stav a rozvoj mezinárodního cestovního ruchu.“ (Beránek J. a spol., 2013, s. 62 - 63) 1.2.3. Zaměstnanost v cestovním ruchu Zaměstnanost v cestovním ruchu tvoří nedílnou součást české ekonomiky. Je v něm zaměstnáno přes 200.000 lidí a mnoho z nich je na něm po finanční stránce odkázáno. 1.2.4. Význam CR v národním hospodářství z hlediska zaměstnanosti Uvedu příklad ze satelitního účtu cestovního ruchu od roku 2001 do roku 2010 „V roce 2009 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 239,5 tisíce osob. Přitom 78,6 % z tohoto počtu připadalo na zaměstnance a zbylá necelá 1/5 jsou osoby tzv. sebezaměstnané. Jedna se o pracující majitelé firem a zároveň spolupracující členy domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním. V roce 2009 se tak osoby pracující v sektoru cestovního ruchu podílely na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství 4,6%, přitom byl patrný rozdíl v podílech statutu v 28
zaměstnání. V případě zaměstnanců činil podíl 4,4% a v případě sebezaměstnaných osob 5,2 %. Ve srovnání s rokem 2003 se podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti z pohledu zaměstnaných osob snížil o 0,2 p.b. Rychleji přitom klesal podíl podnikatelů než podíl zaměstnanců.“ (Franke A. a kol., 2012, s. 71 - 72) „Analyticky neméně zajímavá je informace o počtu pracovních míst v cestovním ruchu. Tento údaj zahrnuje i druhá a další zaměstnání a zároveň je přepočítán na ekvivalent plné pracovní doby. V roce 2009 disponoval cestovní ruch 236.6 tisíci pracovních míst. Z tohoto počtu bylo 184,2 tisíc pracovních míst zaměstnanců a 52,4 tisíc sebezaměstnaných osob. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti z hlediska pracovních míst činil ve stejném roce 4.6 %, což bylo o 0,2 p.b. méně než v roce 2003. V absolutním vyjádření se nicméně počet pracovních míst v průběhu sledovaného referenčního období zvýšil o 3 tisíce. Tento protiklad byl způsoben ještě rychlejším růstem celkového počtu pracovních míst v národním hospodářství, než tomu bylo v cestovním ruchu, jehož význam tak v relativním vyjádření o něco poklesl. Cestovní ruch patří k odvětvím s nižší produktivitou práce, neboť jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty v ekonomice činil dle výše uvedených výsledků ve stejném období 2,7 % (podíl na tvorbě HDP 2,9 %). Na jednoho pracovníka připadalo v roce 2009 v cestovním ruchu pouze 369 tisíc Kč hrubé přidané hodnoty, zatímco průměrný pracovník v rámci celé ekonomiky vyprodukoval přidanou hodnotu ve výši 623 tisíc Kč. Zaměstnanci v cestovním ruchu na druhou stranu odpracovali v roce 2009 o 41 pracovních hodin více, než činil průměr v celé tuzemské ekonomice. Majitelé firem a jejich rodinní příslušníci překročili průměr o 43 hodin. Zjištěné skutečnosti podporují fakt, že většina služeb a činností spojených s cestovním ruchem je náročnější na množství pracovní síly, ale nevyžaduje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. To je důvodem nižší produktivity práce, než je průměr ČR.“ (Franke A. a kol., 2012, s. 72 - 73)
29
1.2.5. Struktura zaměstnanosti v cestovním ruchu podle odvětví Popíšeme si zaměstnanost podle Franka, který míní, že „Z hlediska odvětvové struktury pracovalo v roce 2009 nejvíce lidí (74 %) v oborech charakteristických pro cestovní ruch. Jednalo se především o služby ubytovacích zařízení, pohostinství, odvětví osobní dopravy, cestovní kanceláře, kulturní, sportovní a jiné rekreační služby. Ve stravovacích a pohostinských zařízeních našlo díky cestovnímu ruchu uplatnění 68 tisíc osob a v ubytovacích službách 42 tisíc; v cestovních kancelářích a cestovních agenturách zaměstnanost dosáhla téměř 14 tisíc osob. Ve srovnání s rokem 2003 nejvíce lidí ubylo v osobní železniční dopravě (o 34 % osob méně) a lodní dopravě (o 28 % osob méně), v ostatních odvětvích naopak pracovníků přibylo - nejvíce v doplňkových službách osobní dopravy (o 38 % osob více) nebo v letecké dopravě (o 28 % více). Kromě charakteristických odvětví byli lidé zaměstnáni také v odvětvích souvisejících s cestovním ruchem, případně v odvětvích nespecifických pro cestovní ruch. Během referenčního období se podíl souvisejících odvětví s cestovním ruchem na celkové zaměstnanosti v odvětví snížil z 25,6 % na 25,0 %, naopak se zvyšoval podíl v činnostech charakteristických pro cestovní ruch. Hodnocení dopadů ekonomické krize na změny ve struktuře zaměstnanosti je v současné chvíli sice ještě předčasné, ale dosavadní výsledky potvrdily pokles počtu pracujících osob v ubytovacích službách (mezi rokem 2008 a 2009 se snížila zaměstnanost v tomto oboru o 4,2 %) nebo v činnostech cestovních kanceláří a cestovních agentur. Naopak se v roce 2009 zvýšil počet zaměstnaných osob v restauracích a podobných zařízení nebo kulturních, sportovních a dalších rekreačních službách (o 3,5 %). V cestovním ruchu jako celku pracovalo v roce 2009 o 0,7 % méně lidí, než tomu bylo v roce předchozím.“ (Franke A. a kol., 2012, s. 74 - 75) Data o struktuře zaměstnanosti a zaměstnanosti v národním hospodářství po roce 2009 nebyla doposud knižně zpracována. Proto pro doplnění o přehledu zaměstnanosti v cestovním ruchu uvedu souhrnné ukazatele zaměstnanosti v národním hospodářství do roku 2012 v České republice podle Českého statistického úřadu.
30
Tabulka č. 2 - Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v národním hospodářství a cestovním ruchu v ČR v letech 2003 - 2012 (uvedeno v tis.) Ukazatel Počet zaměstnaných osob v národním hospodářství Počet pracovních míst v národním hospodářství Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu Podíl CR na celkové zaměstnanosti Zaměstnané osoby (v %) Počet pracovních míst v cestovním ruchu Podíl CR na celkové zaměstnanosti Pracovní místa (v %)
2003
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
4965
4940 4991 5088 5223 5288 5231 5054 5057 5077
4928
4906 4959 5050 5186 5275 5185 5021 5028 5051
237
236
236
235
236
241
239
235
232
231
4,79
4,79
4,74
4,64
4,52
4,56
4,58
4,66
4,60
4,55
233
232
233
231
233
236
236
232
229
227
4,74
4,75
4,71
4,58
4,50
4,48
4,56
4,62
4,56
4,51
Zdroj: Vlastní zpracování z www.czso.cz
1.3. Cestovní ruch a hrubý domácí produkt a hrubý národní produkt Základním ukazatelem ke stanovení ekonomiky slouží hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product), který vyjadřuje peněžní vyjádření celkové hodnoty všech finálních statků vytvořené většinou během období jednoho roku na určitém území státu bez ohledu na to, kdo je vlastník faktorů. Jiný ukazatel, který definuje celkovou peněžní hodnotu finální produkce vyrobené za určité období výrobními faktory ve vlastnictví rezidentů dané země se nazývá hrubý národní produkt (Gros National 31
product). Ovšem v cestovním ruchu označujeme tento produkt jako turistický a chápeme ho jako podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu, který oceňuje sumární množství služeb a zboží vyprodukovaných a spotřebovaných v oblasti cestovního ruchu, také za určité období. „Může být určen dvěma způsoby:
jako suma veškerých nákladů vynaložených na výrobu zboží a služeb cestovního ruchu za určité období
jako suma veškerých výdajů účastníků cestovního ruchu, tj. příjmů z realizace zboží a služeb cestovního ruchu za určité období
Jak v prvním, tak ve druhém případě se měří v hodnotovém vyjádření HTP - celkový objem produktů a služeb vyrobených ve sféře cestovního ruchu. V prvním případě zkoumáme HTP ze strany nabídky, v druhém případě ze strany poptávky. HTP z hlediska příjmů zahrnuje:
veškeré mzdové náklady, které jsou součástí příjmů z výroby turistického zboží a služeb, zahrnují se sem rovněž poskytované úvěry;
příjmy z pronájmu pokojů, apartmánů a dalších ubytovacích jednotek;
provize, které dostávají podnikatelé podnikající v oblasti cestovního ruchu a půjčují peníze;
zisk - představuje to, co zůstává z příjmů po úhradě výrobních nákladů. Náklady jsou odečítány od výnosů z prodeje zboží a služeb cestovního ruchu. Převyšují-li náklady dané příjmy, znamená to, že výsledný zisk bude záporný - dochází ke ztrátě. Pro upřesnění je třeba uvést, že za příjem je považována pouze ta část příjmů, která se nevrací vlastníkovi, ale zůstává v ekonomice za účelem dalšího pokračování v činnosti
HTP z hlediska vynaložených nákladů zahrnuje:
spotřebitelské výdaje vynaložené účastníky cestovního ruchu;
soukromé investice do kapitálu a výdaje soukromého sektoru za účelem zlepšení struktury cestovního ruchu;
státní výdaje za nákup zboží a služeb v oblasti cestovního ruchu;
rozdíl celkového objemu exportu a importu v oblasti cestovního ruchu;
32
Příjem z cestovního ruchu se rovná v hodnotovém vyjádření nákladům na výrobu turistického produktu: turistický příjem = turistický produkt - vedlejší náklady + státní dotace. Při definování HTP je třeba brát v potaz následující okolnosti:
splácením úvěru se snižuje výše turistického kapitálu. Umořování dluhu je chápáno jako část nákladů na formování turistického kapitálu. Jinými slovy, přestože jsou tyto náklady částí přidané hodnoty, nejsou zahrnuty do příjmů, protože tento objem finančních prostředků není znovu využíván pro rozvoj cestovního ruchu. V důsledku toho je třeba brát tyto náklady jako úrok z poskytnutého úvěru.
k turistickému zboží a službám se vztahují nepřímé daně. Aby se náklady rovnaly příjmům, je nutné při sumarizaci nákladů, které vznikly při výrobě produktu cestovního ruchu, přičíst k nepřímým daním část příjmů.
za účelem stimulace ekonomiky cestovního ruchu je nutné kapitál, který byl využit na výrobu produktu cestovního ruchu, směřovat do tvorby nového produktu a zajistit tak diverzifikaci turistické aktivity.“ (Beránek J. a spol., 2013, s. 103 - 104) 1.3.1. Úvod do problematiky TSA
Pojem satelitní účet znamená „metedologický rámec, pomocí kterého lze kvantifikovat ekonomický význam cestovního ruchu pro národní hospodářství a zjistit řadu dalších podrobných informací, jako např. vztah cestovního ruchu k ostatním odvětvím, význam jednotlivých druhů cestovního ruchu, členění výdajů podle typu návštěvníka či zaměstnanost. Pomocí TSA lze sledovat i vývoj cestovního ruchu v čase, a jelikož se jedná o mezinárodně uznávaný metodický koncept, lze přistoupit i k porovnávání výsledků mezi různými státy.“ (Franke A. a kol., 2010, s. 160 - 161) 1.3.2. Vymezení cestovního ruchu V této části je cestovní ruch uveden jako „Cestovní ruch je poptávkově definované odvětví, což znamená, že rozhodující jsou produkty a služby poptávané a spotřebované návštěvníky. Na základě poptávky a její porovnání s nabídkou se dá pak vymezit cestovní ruch v rámci systému národních účtů národního hospodářství. 33
TSA tedy hraje zároveň významnou roli při vymezení odvětví cestovního ruchu, které není na úrovni národních účtů sestavovaných Českým statistickým úřadem samotně ukotveno v běžně používaných klasifikacích, jako je klasifikace NACE.
Podle významu cestovního ruchu pro jednotlivá odvětví se rozlišují tyto skupiny činností:
Charakteristické činnosti cestovního ruchu jsou tyto výrobní činnosti, jejichž hlavní produkce je charakteristická pro cestovní ruch a jež by ve většině zemí přestaly při nepřítomnosti návštěvníků existovat ve významném množství nebo by se jejich spotřeba výrazně snížila. Tyto činnosti jsou tedy na cestovním ruchu velmi závislé;
Činnosti související s cestovním ruchem jsou takové, u kterých by při nepřítomnosti návštěvníků byl zaznamenán pokles produkce, přičemž mohou být odlišné pro jednotlivé státy;
Nespecifické činnosti jsou zbytkovou kategorií, kde nehraje z hlediska produkce cestovního ruchu větší roli.“ (Franke A. a kol., 2010, s. 161)
1.3.3. Definice ukazatelů Mezi specifickou definici ukazatelů pro TSA vychází z manuálu samotného TSA a patří mezi ně:
návštěvník/turista
příjezdový cestovní ruch
domácí cestovní ruch
výjezdový cestovní ruch
interní cestovní ruch
výdaje na cestovní ruch
spotřeba v cestovním ruchu
hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu
tvorba hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu
kolektivní spotřeba cestovního ruchu
34
1.3.4. Reforma veřejné správy a její dopady na rezort turismu Ohledně kompetence v oblasti turismu „Stát je nositelem politiky turismu, která je ovlivněna jeho společenským systémem. Výkon politiky se projevuje při vytváření státních orgánů turismu, tvorbě strategií a koncepcí rozvoje turismu, ale i v jeho případné stagnaci nebo poklesu, podpoře aktivit souvisejících s rozvojem regionů včetně turismu. po roce 1990 v oblasti státní správy na národní úrovni připadla problematika turismu dle kompetenčního zákona č.2/1969 Sb. v platném znění kompetence Ministerstva obchodu, které zodpovídalo za turismus i před rokem 1989. Ministerstvo v roce 1990 zpracovalo na základě vládního usnesení č. 318 „Soubor opatření k dalšímu rozvoji cestovního ruchu“. V roce 1992 bylo zákonem č. 474/1992 Sb., zákon České národní rady o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky, Ministerstvo obchodu a pravomoci ve věcech turismu přešly nově zřízené Ministerstvo hospodářství. V roce 1992 byla na základě usnesení vlády ČR č. 257 podle zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice ve znění pozdějších předpisů k plnění úkolů v oblasti turismu zřízena k 01. 04. 1993 příspěvková organizace Ministerstva hospodářství Česká centrála cestovního ruchu. V roce 1996 bylo zákonem č. 272/1996 Sb. zrušeno Ministerstvo hospodářství a zřízeno Ministerstvo pro místní rozvoj jako ústřední orgán státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky a turismu. Kraje a obce vykonávají přímé působnosti v oblasti turismu v rámci samosprávy.“ (Tittelbachová Š., 2011, s. 53)
1.3.5 Jednání o veřejné podpoře V březnu 2014 jednalo ministerstvo pro místní rozvoj a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v jednání zástupců vybraných ministerstev a představitelů generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise. Tématem jednání 35
byl proces modernizace pravidel veřejné podpory, jejich cílů a nastavení budoucí spolupráce mezi Českou republikou a Evropskou unií. Dále pak také problematika předběžných podmínek, jejichž splnění je nezbytné pro úspěšné čerpání všech prostředků z evropských fondů v nadcházejícím období. Toto setkání navázalo na předchozí zcela odborný seminář, který se uskutečnil dne 27. března 2014, jehož obsah byl zaměřen zejména na působnost nového obecného nařízení o blokových výjimkách a nový dokument Evropské komise věnovaný pojmu veřejné podpory. „Evropská komise považuje pro nové programovací období 2014 až 2020 aplikaci pravidel veřejné podpory za jednu ze svých priorit a toto jednání se všemi významnými poskytovateli veřejné podpory v České republice, kteří jsou odpovědní nejen za poskytování národních prostředků, ale i prostředků poskytnutých z Evropské unie, za významný milník v rámci rozvoje další spolupráce mezi Evropskou komisí a Českou republikou v této oblasti.“ (Pikešová Z., 2014, ředitelka sekce řízení úřadu)
1.4. Fondy Evropské unie a regionální struktura v České Republice EU usiluje o vyvážený hospodářský a společenský rozvoj všech států a jejich regionů. Cílem je zmírnit disparity v životní a ekonomické úrovni mezi zeměmi EU a zvyšovat schopnost EU jako celku a odolávat výzvám 21. století. Toto úsilí označujeme jako kohezní politiku. Hlavními nástroji realizace evropské kohezní politiky jsou fondy EU „Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), a Fond soudržnosti. Značné množství prostředků je vynakládáno také na společnou zemědělskou politiku pomocí Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EARDF). Sem patří i nepodpora nezemědělských funkcí venkova, nepochybně i jeho funkce rekreační - tedy cestovní ruch. Pro některé země a specifické segmenty
hospodářství jsou určeny ještě další fondy (Evropský
rybářský fond, Fond předvstupní pomoci atd. Finanční prostředky fondů EU jsou distribuovány prostřednictvím tzv. operačních programů, resp. prostřednictvím společné zemědělské politiky (EAFRD).“ (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 176)
36
Politika HSS je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Strukturální fondy (dále SF) jsou určeny pro chudší anebo jinak znevýhodněné regiony. Peníze ze SF jsou čerpány v rámci několikaletých programových období (současné na roky 2007-2013) a na základě definování jasných cílů a jasných priorit. Tabulka č. 3 - Strukturální fondy Alokace v období 2007–2013 byla celkem 748,8 mld. Kč. Evropský fond pro regionální rozvoj 395,5 mld. (52,8 %) (ERDF) Evropský sociální fond (ESF)
247,4 mld. (33,1 %)
Fond soudržnosti (FS)
105,9 mld. (14,1 %)
Zdroj: Vlastní zpracování z http://www.nuts2severozapad.cz/ Rozvoje cestovního ruchu se týkají v programovacím období 2007 - 2013 zejména těchto programů:
Regionální operační program (ROP)
Integrovaný operační program (IOP)
Evropský sociální fond (ESF)
Program rozvoje venkova (PRV)
Evropská územní spolupráce (EÚS) 1.4.1. Cíle regionální politiky Evropské unie
V knižním zpracování Palatkové a Zichové se dozvíme, že "Politika turismu sice existuje, avšak plnění jejích cílů a priorit je realizováno přes finanční nástroje politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Financování turismu v ČR je zejména otázkou financování plnění základních cílů regionální a strukturální politiky, resp. politiky ekonomické, sociální a teritoriální soudržnosti EU. Hlavními cíli politiky soudržnosti pro plánovací období 2007 - 2013 jsou následující:
Cíl 1 - Konvergence. Podpora růstu a tvorby pracovních míst v méně rozvinutých evropských regionech ( NUTS II), tedy podpora regionů s HDP na obyvatele nižším než 75% průměru EU a podpora ESF. 37
Cíl 2 - Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Podpora programů pro orgány regionální správy zaměřená na ekonomické změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech, a to v regionech s vyšším než 75% průměrem HDP/obyvatele.
Cíl 3 - Evropská územní spolupráce. Podpora vyváženého regionálního rozvoje v EU při soustředění aktivit do "okrajových" regionů ležících na hranicích jednotlivých států.
V období 2007–2013 bylo v ČR využíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Tabulka č. 4 - Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007 - 2013 Cíl Konvergence
Fondy pro ČR 81,54 25,88 mld. € (cca 96,98 % 730,00 mld. Kč) % 15,95% 419,09 mil. € 1,56% (cca 11,73 mld. Kč) 2,52% 389,05 mil. € (cca 1,46% 10,97 mld. Kč) 100,00 26,69 mld. € (cca 100,00 % 752,70 mld. Kč) % Zdroj: http:// www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU Fondy pro EU27 283 mld. € (cca 782,80 mld. Kč) Regionální 54,96 mld. € konkurenceschopnos (cca 1 385,40 mld. t a zaměstnanost Kč) Evropská územní 8,72 mld. € (cca spolupráce 218,55 mld. Kč) Celkem 347 mld. €
Hlavními finančními nástroji jsou strukturální fondy (ERDF, ESF), jejichž čerpání do členských států je zajištěno přes národní operační programy. Vedle strukturálních fondů mohou členské země čerpat z Kohezního fondu, jehož prostředky jsou určeny státům s nižším HDP n obyvatele než 90% průměru EU." (Palatková, Zichová, 2011, s. 193) 1.4.2. Strategické a programové dokumenty pro čerpání fondů EU V této části se dozvíme, z jakých dokumentů jsou čerpány prostředky do rozvoje turismu „K základním strategickým programovým dokumentům, na jejichž základě jsou čerpány i prostředky do rozvoje turismu, patří: Strategické obecné zásady Společenství jako zásadní strategický dokument politiky soudržnosti EU. Národní rozvojový plán jako základní strategický dokument na 38
národní úrovni, který hodnotí situaci v členském státě a cíle (globální cíle, specifické cíle a návrhy operačních programů) v dalším období, kdy chce ze strukturálních fondů a Kohezního fondu čerpat Národní strategický referenční rámec sloužící jako podklad o čerpání prostředků mezi členským státem a Evropskou komisí. Operační programy (26 operačních programů v období 2007-2013), které pokrývají tři cíle regionální politiky a k nimž patří následující skupiny:
8 tematických operačních programů (OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace, Integrovaný operační program, OP Podnikání a inovace, OP Zaměstnanost, OP Technická pomoc);
7 regionálních operačních programů (ROP NUTS II Severozápad, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Střední Morava, ROP NUTS II Jihozápad, ROP NUTS II Střední Čechy);
2 operační programy pro Prahu (OP Praha Konkurenceschopnost, OP Praha Adaptabilita);
9 operačních programů evropské územní spolupráce.“ (Jakubíková D., 2009, s. 194)
Nás ovšem budou nejvíce zajímat ROP (NUTS II), které se nachází v programovacím období 2007 - 2013 a představují hlavní problém v řešení Cíle 1 Konvergence a jsou "v gesci jednotlivých krajů, resp. regionů soudržnosti NUTS II. Řízením jsou pověřeny tzv. regionální rady, jimž předsedají nevyšší představitelé krajů (hejtmani), výkonným orgánem jsou úřady regionálních rad. Podle priorit jednotlivých krajů je prostřednictvím ROP podporován především rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a marketing cestovního ruchu. Rozsah, časování a finanční rámec jednotlivých výzev určují jednotlivé regionální rady." (Palatková, Zichová, 2011, s. 193)
39
Obrázek č. 3 - Kraje a okresy v České republice
Zdroj: https://akela.mendelu.cz/~xtravn18/politicky-system.html
1.4.3. Cíl Konvergence V centru cíle Konvergence "Stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 miliard eur. Sedm regionálních operačních programů pro regiony soudržnosti s celkovou přidělenou částkou 4,66 miliard eur. Osm tematických operačních programů s celkovou přidělenou částkou 21,23 miliard eur. Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost podporuje regiony, které nečerpají z Konvergence. V České republice pod něj spadá Hl. m. Praha se dvěma operačními programy. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 miliardy eur." (MMR, Strukturální fondy, [online], [cit. 2014-03-20], dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013
40
Tabulka č. 5 - Indikativní alokace prostředků z fondů EU v České republice pro ROP v cíli Konvergence Z následujících údajů si můžeme všimnout, že naprosto největší příjem finančních prostředků je alokováno právě do ROP Severozápad, jelikož patří k nejzaostalejšímu regionu soudržnosti. ROP NUTS II Střední Čechy
571,72 mil. €
ROP NUTS II Jihozápad
633,65 mil. €
ROP NUTS II Severovýchod
671,29 mil. €
ROP NUTS II Střední Morava
672,24 mil. €
ROP NUTS II Jihovýchod
720,36 mil. €
ROP NUTS II Moravskoslezsko
734,27 mil. €
ROP NUTS II Severozápad
762,77 mil. €
ROP NUTS II Hl. město Praha
343,03 mil. €
Zdroj: Vlastní zpracování z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy
41
Tabulka č. 3 – Institucionální zabezpečení systému řízení cestovního ruchu v České republice z hlediska veřejné správy na jednotlivých teritoriálních úrovních Teritoriální úroveň (počet)
Území
Nositelé politiky cestovního ruchu (politická linie)
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism NUTS 1 (1) Země --NUTS 2 (8) Regiony Úřad regionální rady soudržnosti regionu soudržnosti (ÚRRRS) NUTS 3 Kraj Krajský úřad (14) (VÚSC) Organizace destinačního managementu NUTS 0 (1)
LAU 1 (77) LAU 2 (6.250 a 5 vojenských újezdů)
Stát
Okres Obec (ZÚSC)
--Obecní úřad, úřad městyse, městský úřad, magistrát (úřad městské části, úřad městského obvodu) Turistické informační centrum
Zdroj: Studnička P., Plzáková L., 2013, s. 206
42
Organizace destinačního managementu (manažerská linie) Národní centrála cestovního ruchu (NTO) ----Krajská organizace destinačního managementu (RDMO) --Lokální organizace destinačního managementu (LDMO)
2. Analytická část V úvodu se zaměřím na popis kraje jako takového, kde se nachází, jaká je jeho demografie a přírodní bohatství. Dále popíši jeho infrastrukturu, dopady lázeňství, marketing a propagaci kraje. Ke konci se zaměřím na výběr tří projektů, které jsou z regionálního operačního programu financovány a jaká výše dotací jim byla přidělena.
2.1 Základní charakteristika regionu Severozápad Podrobná charakteristika regionu ho označuje jako „Region soudržnosti Severozápad je situován ve střední Evropě na hranici České republiky a Spolkové republiky Německo. V rámci České republiky sousedí s regiony Jihozápad, Střední Čechy a Severovýchod, na severu a západě potom se Svobodným státem Sasko a Svobodným státem Bavorsko. Následující souhrnná tabulka uvádí základní charakteristiky regionu soudržnosti Severozápad, České republiky a rovněž také srovnání uvedených ukazatelů se zeměmi EU. Pro srovnání byly využity především hlavní makroekonomické ukazatele, které dokládají současný stav v regionu soudržnosti Severozápad. Území regionu soudržnosti Severozápad se po správní stránce člení na 2 kraje: Karlovarský a Ústecký. Region soudržnosti se dále dělí na 10 okresů a 486 obcí. Polohu regionu lze také v kontextu střední Evropy hodnotit jako výhodnou. Region leží svojí severovýchodní částí na spojnici významné transevropské rozvojové osy spojující Berlín, Prahu a Vídeň. Výhody plynoucí z polohy regionu soudržnosti jsou ale značně limitovány špatnou dopravní dostupností jak z vnitrozemí, tak vzhledem k nízké propustnosti hranic i ze zahraničí. Pouze malá část regionu soudržnosti podél labské rozvojové osy je propojena s hl. m. Prahou a vnitrozemím odpovídajícím způsobem dálnicí D 8 a I. národním tranzitním železničním koridorem. V regionu soudržnosti Severozápad žije asi 1,13 milionu obyvatel, což představuje přibližně 1/10 populace České republiky. Severozápad je co do počtu obyvatel nejmenším regionem v ČR. Průměrná hustota zalidnění 130 osob/km2 se rovná celostátnímu průměru, výrazně vyšší hustota osídlení je zejména v severovýchodní části regionu soudržnosti, jak je patrné z následujícího kartogramu. Území regionu se vyznačuje značnými vnitřními rozdíly v koncentraci obyvatel, kdy hustota 43
obyvatelstva severovýchodní části (průmyslové) je téměř dvojnásobná oproti jihozápadu (lázeňské oblasti) regionu. V meziokresním srovnání je nejhustěji osídlen okres Ústí nad Labem s 293 obyvateli na km2, naproti tomu okres Karlovy Vary dosahuje hodnoty pouhých 74 obyvatel na km2. Hustotu zalidnění v krásné jihozápadní části regionu výrazně ovlivňuje existence neobydleného a ekonomicky nevyužitého vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách, který zaujímá přibližně třetinu okresu Karlovy Vary. Nejhustěji je osídlena podkrušnohorská hnědouhelná pánev s konurbací měst Děčín – Ústí nad Labem – Teplice – Most – Chomutov, kde se hustota zalidnění pohybuje mezi 250 – 300 obyvateli na km2. Stejně je vysoká hustota zalidnění je rovněž na území Sokolovské pánve (s povrchovou těžbou hnědého uhlí a kaolinu) s městy Ostrov – Karlovy Vary – Chodov – Sokolov. Vedle vojenského újezdu Hradiště a velkoplošných chráněných území (Národní park České Švýcarsko, Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, České středohoří, Labské pískovce) patří k oblastem s nízkou mírou urbanizace a velmi nízkou hustotou zalidnění pohraničních pohoří Smrčiny a Krušné hory. Málo zalidněna je rovněž oblast mezi Mariánskými Lázněmi, Bochovem a Podbořanami, která je součástí největší české vnitřní periferie. V rámci regionu mají nejexponovanější polohu urbanizovaná území, která leží na dvou hlavních rozvojových osách – „pánevní“, s vysokou koncentrací obyvatelstva a průmyslu a „labské“, která je součástí transevropského dopravního koridoru. Severozápad je regionem s vysokou mírou urbanizace. Ve městech žije okolo 80 % celkové populace (oproti 70 % na celorepublikové úrovni). Karlovarský kraj vykazuje po Praze největší podíl městského obyvatelstva. Struktura osídlení je polycentrická, tzn., že na rozdíl od jiných regionů nemá Severozápad dominující centrum. Funkci pólů rozvoje tak plní šest velkých měst s 50 000 – 100 000 obyvateli. Severozápad tvoří celkem 486 obcí, přičemž průměrný počet obyvatel, připadajících na jednu obec, dosahuje vysoce nadprůměrné hodnoty − 2 320 obyvatel (průměr v celé ČR je 1 641 obyvatel). Nejvyšší podíl obyvatel v jižní části regionu žije v obcích s 10 000 až 50 000 obyvateli, zatímco na severu je to v obcích nad 50 000 obyvatel.“ (Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007 - 2013, 2011, [online], [cit. 2014-04-19], Dostupné na:, Dostupné na: http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/6737deaa-7bdb-461d-8e1f-a58c592a3f63/Programovy-dokumentROP-Severozapad-na-programove-obdobi-2007%E2%80%932013.pdf 44
2.2 Regionální operační program Severozápad V první části popíši, co vlastně ROP Severozápad představuje a k čemu slouží „Regionální operační program NUTS II Severozápad (dále jen ROP Severozápad) představuje hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních
fondů v programovém období 2007 − 2013 pro uvedený region
soudržnosti Severozápad, tvořený Karlovarským a Ústeckým krajem. Zpracovaný program vychází z platných strategických a programových materiálů obou krajů, jako jsou Program rozvoje Ústeckého kraje a Program rozvoje Karlovarského kraje a dalších sektorových či průřezových strategických či koncepčních materiálů, ať již z oblasti dopravy či například z oblasti rozvoje cestovního ruchu, včetně územně plánovací dokumentace. Jedinečným a specifickým aspektem, zohledněným v rámci zpracovaného dokumentu, je problematika revitalizace těžebních oblastí v regionu a s ní související dokumenty (Územní prognóza těžebních oblastí Karlovarského kraje a Státní program rozvoje regionu Severozápad). Při zpracování ROP Severozápad by nemohla být tato problematika kvůli závažným dopadům na rozvoj regionu opomenuta, přestože program samotný vzhledem ke svému rámci
vymezenému
ostatními operačními tituly přispívá k řešení revitalizace
těžebních oblastí pouze doplňkově. Revitalizace opotřebovaných těžebních oblastí je
řešena
především
národními
dotačními
tituly,
případně
tematickými
operačními programy. ROP Severozápad kromě uvedených podkladových materiálů regionální úrovně zohledňuje také hlavní strategické a programové dokumenty, určující obecné priority rozvoje České republiky a Evropské unie jako celku. Mezi takto využité podklady patří zejména Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), Národní rozvojový plán České republiky (NRP) a na něj navazující Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013 (NSRR), které kromě definice hlavních priorit ČR a EU pro to následující
programové období specifikují
„dělbu“
prioritních oblastí mezi
jednotlivé tematické (sektorové) operační programy, regionální operační programy a další metodické či pracovní podklady. Uvedené dokumenty tvoří základní rámec pro přípravu a realizaci ROP Severozápad a jako takové jsou i hlavními podklady, na něž zpracovaný program navazuje. Zpracování NRP bylo zahájeno v roce 2005 na základě usnesení vlády č. 245/2005 o zpracování aktualizace NRP. Nově zpracovaný NRP plně odráží změny, vyplývající z odlišného přístupu k evropské politice 45
hospodářské a sociální soudržnosti 2007 – 2013 a obsahuje přesné vymezení komplementarity mezi jednotlivými operačními programy, které jsou v ROP Severozápad plně respektovány. Přímo navazujícím dokumentem, vycházejícím ze zpracovaného NRP, je NSRR, specifikující požadavky a předpoklady pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti (FS) v letech 2007 – 2013. NSRR podléhá schválení Evropské komise a je určitou spojnicí mezi evropskými prioritami, uvedenými v SOZS a národními prioritami politiky soudržnosti, rozpracovanými v operačních programech. Regionální operační program NUTS II Severozápad ROP Severozápad
v návaznosti
na
uvedené
dokumenty
rozpracovává
hlavní
regionální i sektorová témata do úrovně vybraných prioritních os a navrhuje v jejich rámci hlavní intervence, vhodné a doporučené pro financování s využitím prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Hlavním aspektem, který ROP Severozápad s ohledem na uvedené podklady reflektuje, je zejména větší důraz na strategický přístup k realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti, což se na ROP Severozápad odrazilo jeho užším, strategickým zaměřením na řešení hlavních problémů regionu, byť pouze v oblasti kompetencí, které ROP Severozápad přísluší vzhledem k zaměření ostatních operačních programů a případně národních dotačních titulů.“ (Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007 - 2013, 2011, [online], [cit. 2014-04-19], Dostupné na:, Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/6737deaa-7bdb-461d-8e1fa58c592a3f63/Programovy-dokument-ROP-Severozapad-na-programove-obdobi2007%E2%80%932013.pdf )
46
Tabulka č. 6 - Prioritní osy ROP Severozápad Prioritní osa č. 1
Regenerace a rozvoj měst (39,86 %) Integrovaná podpora místního rozvoje
Prioritní osa č. 2 Prioritní osa č. 3
(4,36 %) Dostupnost a dopravní obslužnost (33,96 %) Udržitelný rozvoj cestovního ruchu
Prioritní osa č. 4
(19,12 %)
Prioritní osa č. 5
Technická asistence (2,7 %)
Zdroj: Vlastní zpracování z www.regionservis.cz 2.2.1. Veřejná podpora v rámci ROP Severozápad Alokace peněžních prostředků poskytovaných ze strukturálních fondů bude považována za státní prostředky. Jejich poskytování bude pro podporu z veřejných prostředků, a proto se řídí všemi příslušnými pravidly a předpisy ES pro veřejnou podporu. Podpora z veřejných prostředků znamená zejména takovou podporu, která má veškeré znaky stanovené v článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie. Řídící orgán zařídí, aby byly operace financované ze strukturálních fondů splňovaly pravidla pro poskytnutí veřejné podpory, jak jsou stanovena v článku 107 o fungování Evropské unie. Řídící orgán ujistí, že jakákoliv státní podpora poskytnutá v rámci tohoto programu bude v souladu s procedurálními a materiálními pravidly státní pomoci uplatnitelnými v časovém období udělení takové dotace z veřejných prostředků. Řídící orgán v případě podpory velkým podnikům zařídí od daného příjemce podpory prohlášení, že daná podpora nebude
použita
k
investicím
spojeným s přemístěním výrobních zařízení a zařízení pro poskytování služeb mezi členskými státy EU. Veškeré plánované podpory z veřejných prostředků, na které se nevztahuje žádná z níže uvedených výjimek, musí být oznámeny předem Komisi. Takové určené podpory z veřejných prostředků nelze poskytovat před tím, než Komise přijme konečná rozhodnutí. V případě poskytnutí podpory de minimis oznámí řídící orgán příjemci, že se jedná o podporu uvedeného typu a zároveň požaduje od příjemce čestné prohlášení, ve kterém příjemce uvede, zda-li obdržel jakoukoliv jinou podporu de minimis průběhu posledních tří let. Pokud ano, tak v jaké to bude výši. Od 1. ledna roku 2012, kdy dojde k naplnění Centrálního registru podpor de minimis, by měla být čestná prohlášení nahrazena výpisem z uváděného 47
registru. V případě, že během posledních tří let příjemce obdržel podporu de minimis a součet jeho získaných podpor bude přesahovat limit podpory de minimis stanovený nařízením EK, nebude v tomto případě příjemci dotace uznána a poskytnuta. Ovšem zvláštní pozornost bude věnována veřejné podpoře operací financovaných z několika zdrojů (např. státní rozpočet nebo rozpočty krajů a obcí). Celkově je uváděná výše veřejné podpory ze zdrojů ČR a EU nesmí překročit limity stanovené v mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát na období 2007 – 2013. V rámci regionálního operačního programu Severozápad připadají, s výjimkou podpor slučitelných na základě rozhodnutí Komise, v úvahu podpory de minimis, bloková výjimka pro regionální a investiční podporu, resp. další blokové výjimky upravené Nařízením Komise, kterým se v souladu podle Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem. Rozdělení podpory dle minimis a bloková výjimka znamenají:
"podpora de minimis - část podpor bude poskytována pouze v malých finančních objemech, tedy v rozsahu tzv. podpory de minimis, která se řídí nařízením Komise č. 1998/2006 ze dne 15. 12. 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Celková výše podpory de minimis poskytnutá jednomu subjektu nepřesáhne v tříletém období částku 200 000 EUR (nebo 100 000 EUR v případě podniku činného v odvětví silniční dopravy), a to bez ohledu na formu podpory nebo jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je poskytnutá podpora financována ze zdrojů EU zcela nebo částečně.
blokové výjimky - části programu může být poskytována povolená veřejná podpora, která je definována ve speciálních nařízeních Komise, vydaných na základě čl. 107 odst. 3 Smlouvy o ES. Jedná se o tzv. blokové výjimky, tedy výjimky ze zákazu veřejné podpory dle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Na tyto vymezené kategorie podpor se nevztahuje oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.
48
V případě ROP Severozápad se jedná o podpory poskytované v rámci blokové výjimky podle nařízení Komise č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu a podpory poskytované dle nařízení Komise č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem" (Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007 - 2013, 2011, [online], [cit. 2014-04-19], Dostupné na:, Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/6737deaa-7bdb-461d-8e1fa58c592a3f63/Programovy-dokument-ROP-Severozapad-na-programove-obdobi2007%E2%80%932013.pdf ) Pro úplné doplnění přehlednosti je dále uveden seznam prioritních os s identifikací předpokládané formy veřejné podpory. V případě, že by mělo dojít k poskytování veřejné podpory nad rámec výjimek de minimis a blokových výjimek, bude postupováno v souladu podle Smlouvy o fungování Evropské unie a to znamená, že EK bude informována o záměrech poskytnout nebo upravit systém veřejné podpory v rámci regionálního operačního programu Severozápad. I v takovém případě nebudou příslušná schémata podpory v rámci ROP Severozápad realizována, dokud nebude přijato konečné rozhodnutí ze strany EK ohledně slučitelnosti příslušné podpory ROP Severozápad s vnitřním trhem podle Smlouvy o fungování EK. 2.2.2. Veřejné zakázky Zakázky ohledně zboží, služeb a práce, které budou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU v rámci ROP Severozápad, budou prováděny v souladu s platnou legislativou ČR a ES pro zadávání veřejných zakázek. Současně bude zajišťován soulad s požadavky Společenství, stanovenými ve Smlouvě a v příslušných směrnicích Komise pro zadávání veřejných zakázek bude Řídící orgán bude monitorovat a kontrolovat pokud příjemci zadávají veřejné zakázky v souladu s právními předpisy ČR a EU a pravidly řídícího orgánu.
2.2.3. Propagace a publicita Řídící orgán regionálního operačního programu Severozápad dle ustanovení článku č. 69 obecného nařízení odpovídá ohledně: „zajištění publicity operačního programu, a to v souladu s prováděcími pravidly tohoto nařízení přijatými EK, která se týkají 49
propagace a publicity. Řídící
orgán
ROP Severozápad
je
odpovědný
za
informování zejména potenciálních příjemců/uživatelů podpory, obchodní a profesní komory,
hospodářských
a sociálních partnerů, nevládní nezisková
organizace a široké veřejnosti při zachování transparentnosti a rovnosti příležitostí při přístupu k informacím. Informační a propagační opatření programu jsou realizována na základě nového Komunikačního plánu ROP Severozápad, který řídící orgán ROP Severozápad dává na vědomí Monitorovacímu výboru ROP Severozápad a předkládá ke schválení EK. Řídící orgán ROP Severozápad zodpovídá za realizaci komunikačního plánu a informuje EK o jeho realizaci prostřednictvím Výročních zpráv a Závěrečné zprávy o provádění ROP Severozápad. Komunikační plán je rámcovou komunikační strategií programu pro období 20072013,
která
je rozpracována
a
upřesněna
prostřednictvím
ročních
plánů
komunikačních aktivit. Komunikační plán respektuje legislativu ČR a EU, Národní rozvojový plán a NSRR a je v souladu s cíli ROP Severozápad. Realizace komunikačního plánu je financovaná z prostředků alokovaných v rámci Prioritní osy 5 Technická asistence. Realizaci komunikační plán monitoruje Monitorovací výbor ROP Severozápad. Řídící orgán ROP Severozápad informuje Monitorovací výbor ROP Severozápad o realizaci komunikační plán prostřednictvím Zpráv o realizaci programu pro Monitorovací výbor, Výročních zpráv a Závěrečné zprávy o provádění programu." (Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007 - 2013, 2011, [online], [cit. 2014-04-19], Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/6737deaa-7bdb-461d-8e1fa58c592a3f63/Programovy-dokument-ROP-Severozapad-na-programove-obdobi2007%E2%80%932013.pdf )
2.3 Cestovní ruch a lázeňství Cestovní ruch patří jednoznačně k nejvíce se rozvíjejícím odvětvím hospodářství se stále vyšším podílem na tvorbě devizových příjmů, hrubému domácímu produktu i zaměstnanosti. Tento růstový trend je všeobecný, v ČR se ovšem vývoj po roce 1990 výrazným způsobem zvýšil a urychlil svoji produktivitu. Ve statistice za rok 2004 Česká centrála cestovního ruchu (Czech Tourism) uvádí, že odvětví cestovního ruchu se v ČR podílelo cca 3,7 % na celkové zaměstnanosti a 3,9 % na HDP. I přes nesporný význam cestovního ruchu pro rozvoj obcí a regionů se ovšem v obecné
50
rovině ekonomické přínosy často nadhodnocují a naopak negativní dopady na fyzické i sociální prostředí opomíjejí. 2.3.1 Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Obecně je potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu určen „přírodními podmínkami a mírou koncentrace kulturních, případně společenských hodnot, jež mohou být nabídnuty účastníkům cestovního ruchu. Z hlediska obou faktorů má region Severozápad územně velmi diferencované podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, což je patrné i z následujících kartogramů znázornění potenciálu regionu pro rozvoj cestovního ruchu vyhodnocené MMR v roce 2002. Na území regionu soudržnosti se na straně jedné nacházejí rekreační oblasti nadregionálního významu, na straně druhé však i území, jejichž využití je z hlediska cestovního ruchu omezené. V důsledku těžby a průmyslové výroby došlo na rozsáhlých plochách v pánevních oblastech a v Krušnohoří k devastaci přírodních a částečně i kulturních hodnot, jež přispěla k snížení rekreačního potenciálu pánevních okresů. Podrobněji lze region Severozápad rozdělit na následující oblasti s potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. 1. České Švýcarsko 2. Krušnohoří a Podkrušnohoří 3. České středohoří a Žatecko 4. Západočeský lázeňský trojúhelník 5. Slavkovský les Kromě toho na území regionu zasahují okrajově ještě dva významné krajinné celky – východní část CHKO Lužické hory a východní okraj CHKO Kokořínsko. Potenciál cestovního ruchu v regionu soudržnosti Severozápad tak zahrnuje přírodní i kulturněhistorické atraktivity. Přírodní a kulturně-historický potenciál území do jisté míry determinuje i využitelnost konkrétních oblastí z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu. Region soudržnosti Severozápad disponuje velkým počtem kulturně-historických památek všech forem, na území regionu se nacházejí zámky, zámecké parky, hrady a hradní zříceniny, sakrální památky, skanseny, rozhledny a zoologické zahrady. Do jisté míry je region soudržnosti unikátní svými památkami technického charakteru, zejména památkami upomínajícími na bohatou a slavnou hornickou historii regionu. Mezi nejznámější lokality patří nemovitá kulturní 51
památka Důl Jeroným v Čisté, hornické muzeum v Krásně, důlní skanzen Barbora v Jáchymově a další. Region oplývá lokalitami celoevropsky známými jako historická centra těžby nerostných surovin, v nichž byly položeny základy světového moderního hornictví, metalurgie, geologie a mineralogie. Tyto lokality vytvářejí potenciál pro turistický, vzdělávací a propagační produkt cestovního ruchu, který by propojil nejvýznamnější přírodní lokality a technické památky po důlní činnosti. Velmi specifické a významné postavení v regionu má lázeňství. Území regionu, zejména v jeho jihozápadní části, je v evropském měřítku ojedinělé počtem vývěrů minerálních vod a plynů a také pestrostí jejich chemického složení. Počet vývěrů dosahuje několika set. Nejvýznamnějšími lokalitami s vyhlášenými ochrannými pásmy jsou Karlovy Vary s termálními uhličitými vodami, Jáchymov s termálními radioaktivními vodami, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, Kyselka, Korunní, Nová Ves se studenými uhličitými vodami a dále lázně Teplice. Značný potenciál cestovního ruchu představuje řeka Ohře, jež prochází celým regionem. Ohře je pro vodní sporty využívána na celém území regionu. Ohře je dobře přístupná po celé délce toku železnicí i silnicí. Řeka protéká turistickými centry. Pro svou dobrou sjízdnost je řeka vyhledávána i začínajícími vodáky a rodinami s dětmi. Faktorem negativně ovlivňujícím využití potenciálu řeky Ohře je nedostatek vhodných ubytovacích a stravovacích zařízení v blízkosti řeky. Podél řeky se nachází jen několik ploch určených pro přenocování vodáků. Jedná se však o zařízení, která nesplňují běžné standardy. Často v nich chybí nejen možnost stravování, ale i sociální zařízení včetně odpovídajících služeb. Region soudržnosti Severozápad turistům nenabízí pouze historické památky a přírodní krásy, ale i světově známé kulturní akce. Jednou ze specialit regionu je každoroční konání mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Tento festival se koná pravidelně už od roku 1945. Od roku 1997 je zařazen do kategorie A. V regionu představuje kulturní událost klíčového významu nejen pro kulturní život regionu, ale i pro podnikatelskou sféru. Mezi další významné kulturní akce patří např. Dvořákův karlovarský podzim, Fresh Film Fest, Mezinárodní jazz&blues festival. Výše zmíněné kulturní akce přivádějí do regionu ročně tisíce návštěvníků z celého světa. 52
Na základě průzkumů realizovaných pro agenturu CzechTourism byly jako hlavní důvody pro návštěvu regionu Severozápad identifikovány zejména pěší turistika (především severovýchodní oblast) a sport poznávací turistika, v letním období také péče o zdraví a relaxace.“ (Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007 - 2013, 2011, [online], [cit. 2014-04-22], dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/6737deaa-7bdb-461d-8e1fa58c592a3f63/Programovy-dokument-ROP-Severozapad-na-programove-obdobi2007%E2%80%932013.pdf) 2.3.2. Infrastruktura cestovního ruchu I když byly do regionu Severozápad vynaloženy značně vysoké finanční investice, přesto úroveň v této lokalitě nedosahuje úrovně ani jako v některých ostatních turistických destinacích. „Obecně je v regionu
Severozápad možno evidovat stále přetrvávající značné
nedostatky v základní infrastruktuře cestovního ruchu, jako jsou ubytovací a stravovací zařízení či sítě cyklo a pěších stezek, charakteristické zejména pro venkovské a okrajové části regionu, ve kterých do současné doby není celkový potenciál pro rozvoj cestovního ruchu dostatečně využit (viz výše uvedená analýza potenciálu cestovního ruchu). Hlavním problémem těchto oblastí je zejména kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení, ale i další doplňkové infrastruktury, jako jsou služby v podobě návštěvnických center, sportovních či dalších kulturních zařízení. Celá tato situace je navíc umocněna naprostou neexistencí tzv. infrastruktury pro špatné počasí, případně pro období mimo období hlavní sezóny. Region soudržnosti přesto vykazuje menší počet hromadných ubytovacích zařízení v porovnání s ostatními regiony, přičemž v rámci vnitroregionálního srovnání existují výrazné disparity v rámci obou krajů, specifické vysokou koncentrací ubytovacích zařízení do vybraných lokalit (např. lázeňská centra) a naopak naprostou absencí těchto zařízení v lokalitách s dosud nevyužitým potenciálem. Lůžková kapacita hromadných ubytovacích zařízení je pod republikovým průměrem. Větší ubytovací zařízení jsou zastoupena zejména v městských centrech. Region Severozápad disponuje poměrně vysokým podílem ubytovacích zařízení kategorie hotel či penzion na celkovém počtu hromadných ubytovacích zařízení, přičemž 53
jednoznačně vůdčí roli zaujímá v meziokresním srovnání karlovarský lázeňský region (okresy Karlovy Vary a Cheb). Podíl hotelů a penzionů na celkovém počtu hromadných ubytovacích zařízení je v případě Karlovarského kraje výrazně vyšší (68,6 %) než průměrné hodnoty za Českou republiku (56,2 %). Ubytovací kapacity nadstandardní kvality jsou však soustředěny takřka výhradně ve vybraných lázeňských centrech, zatímco zbytek regionu soudržnosti disponuje ubytovacími kapacitami nižších kategorií, avšak ani jejich nabídka není dostatečná. Velmi důležitým ukazatelem v souvislosti s ubytovacími zařízeními je využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení (např. penzionů). Čisté celoroční využití lůžek1 činilo v Karlovarském kraji v roce 2006 45,3 %, což představuje hodnotu cca o 9,5 % vyšší než průměr za ČR. Tyto hodnoty jsou ale do značné míry ovlivněny dlouhodobými lázeňskými pobyty. Naopak zcela nevyhovující je tento ukazatel v případě kraje Ústeckého, kdy jeho hodnota je v mezikrajském srovnání absolutně nejnižší a dosahuje pouhých 21,8 %. Čisté využití lůžek - ukazatel, vycházející z počtu lůžek, která byla hostům v daném období skutečně k dispozici. Celkově lze hodnotit nabídku ubytovacích zařízení kvantitativně jako dostačující, vyjma zařízení nižších kategorií. Za nedostačující je možno označit kvalitu této infrastruktury, která v zařízeních mimo lázeňská města neodpovídá požadovaným standardům. Problematické je rovněž „rozložení“ těchto kapacit v rámci regionu. Jednotlivá zařízení jsou koncentrována především do oblastí s již rozvinutým potenciálem cestovního ruchu, naopak území s dosud nevyužitým potenciálem se potýkají s nedostatkem zařízení všech úrovní, jejichž absence zde brání celkovému využití potenciálu. Ve stávajících ubytovacích zařízeních lze navíc jako častý nedostatek pozorovat nepoměr mezi kvalitou služeb a jejich cenou i s ohledem na standardy a v porovnání s jinými regiony, což z dlouhodobého hlediska může znamenat úbytek návštěvníků a celkové zhoršení turistického image regionu. Z hlediska doplňkové infrastruktury je situace velmi podobná. Region disponuje relativně dobrou nabídkou doplňkové infrastruktury zejména v lázeňských centrech a územích s již rozvinutou nabídkou cestovního ruchu, v územích s identifikovaným potenciálem zvláště ve venkovských a pohraničních částech regionu je naopak nabídka značně nedostačující. Specifickým problémem je rovněž nedostatečné využití stávající infrastruktury, která mnohdy díky své izolovanosti nenabízí 54
dostatečně atraktivní spektrum služeb pro přilákání nezbytného množství návštěvníků. Příkladem v tomto ohledu může být síť golfových hřišť v jihozápadní části regionu, která na straně jedné tvoří tradiční doplněk nabídky lázeňských měst, na druhé straně podíl návštěvníků přijíždějících za tímto sportem je prozatím nízký. Výrazné možnosti v tomto ohledu lze spatřovat zejména ve vyšším využití potenciálu pro sportovní a rekreační turistiku zejména v oblasti Krušných hor, kde se nachází řada zimních středisek, většinou spíše regionálního významu (s výjimkou Klínovce – Božího Daru) s množstvím horských chat. Oblast Krušných hor má ale značný potenciál i pro rozvoj letního cestovního ruchu. Chybí však kvalitní turistická infrastruktura, neboť v minulosti kvůli znečištěnému ovzduší a narušenému životnímu prostředí byla tato oblast považována za vhodnou spíše jen pro krátkodobou rekreaci a byla tak z pohledu turistické infrastruktury spíše podvybavena. I dnes má tato oblast image hor s narušeným přírodním prostředím, což ve skutečnosti tomuto území ubírá na atraktivitě. Specifickým, avšak rovněž velmi důležitým prvkem základní infrastruktury cestovního ruchu, je infrastruktura lázeňská, kde především základní vybavenost léčebných lázní v současné době představuje konkurenční výhodu oproti „novodobým“ lázním typu wellness. Tato infrastruktura však historickému vývoji kvalitou odpovídá spíše „léčebnému zařízení“ než zařízení cestovního ruchu a příjmy plynoucí z poskytovaných služeb neumožňují výraznější rekonstrukce.“ (Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007 - 2013, 2011, [online], [cit. 2014-04-19], dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/6737deaa-7bdb-461d-8e1fa58c592a3f63/Programovy-dokument-ROP-Severozapad-na-programove-obdobi2007%E2%80%932013.pdf ) 2.3.3. Služby cestovního ruchu Na rozvoj cestovního ruchu má zcela zásadní dopad kromě kvality a skladby infrastruktury kvalita a struktura poskytovaných služeb. Při srovnání úrovně poskytovaných služeb v regionu soudržnosti s průměrnou úrovní služeb poskytovaných v hromadných
ubytovacích
zařízeních na celém území České
republiky, vyjádřenou procentuálním zastoupením
sledovaných
druhů
služeb,
můžeme v mnoha případech pozorovat výrazné disparity. V lázeňských oblastech jsou nadprůměrně zastoupeny služby v oblasti léčebných procedur či péče o tělo, vyšší procentuální podíl mají také finanční a směnárenské služby. Stejně jako u 55
infrastruktury tak i v oblasti služeb je problémem jejich koncentrace do lázeňských či jinak rozvinutých center cestovního ruchu a naprostá absence v ostatních částech regionu. Převládají zde dostačující služby ubytovací a stravovací. Hlavním handicapem regionu je zatím nerozvinutá infrastruktura služeb doplňujících jako služby sportovní, rekreační, kulturně poznávací, turistické, zábavní apod., které jsou doplňkové pouze nominálně – ve skutečnosti právě jejich rozvoj může být tím faktorem, který zvýší zájem o region jako destinaci cestovního ruchu. Problematiku kvality služeb do jisté značné míry komplikuje neexistence zákonem
stanoveného systému certifikace jednotlivých zařízení poskytujících
služby cestovního ruchu, která by tvořila prostředek pro motivaci určitých typů podnikatelů. Značným limitujícím faktorem v tomto ohledu je i kvalita lidských zdrojů, která v regionu dosahuje podprůměrné úrovně a vidíme ji v tomto ohledu i v oblasti cestovního ruchu.
2.3.4. Marketing, propagace a koordinace V regionu lze z pohledu služeb cestovního ruchu vidět rovněž naprostou absenci jednotného marketingu či tzv. destinačního managementu. Stále se drží na velmi nízké úrovni tvorba ucelených produktů, které by byly schopny nabízet nejen tradiční nabídku v podobě lázeňských měst, ale též další atraktivity v celém území. 2.3.5. Hlavní překážky rozvoje cestovního ruchu Jako nejvýznamnější problémy respektive překážky rozvoje potenciálu cestovního ruchu jsou ve strategických dokumentech obou krajů uváděny:
56
Tabulka č. 7 - Překážky rozvoje potenciálu cestovního ruchu - špatná dopravní dostupnost atraktivních
- značně zanedbaný stav dopravní
oblastí
infrastruktury
- nedostatek ubytovacích kapacit v
- celkový nedostatek ubytovacích kapacit
některých, v současné době méně
nižší kategorie
využívaných částech regionu, - nízká kvalita ubytovacích kapacit střední a
- nízká kvalita základních a doplňkových
vyšší kategorie a restauračních zařízení
služeb cestovního ruchu
- nedostatečná péče o kulturní památky
- nedostatečná dostupnost informací o regionu
Zdroj: Vlastní zpracování z http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/6737deaa7bdb-461d-8e1f-a58c592a3f63/Programovy-dokument-ROP-Severozapad-naprogramove-obdobi-2007%E2%80%932013.pdf)
Jako základ rozvoje cestovního ruchu v regionu jsou ve strategických dokumentech obou krajů nejčastěji uváděny jako prioritní následující oblasti:
kvantitativní i kvalitativní rozvoj základní a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu: zlepšení dopravní dostupnosti, služeb cestovního ruchu a ubytovacích kapacit;
doplňková infrastruktura obecně, spojená hlavně s rozšířením možností zábavy a sportovního vyžití;
cíleně orientovaný marketing a jeho koordinace;
tvorba nových produktů a produktových balíčků využívajících potenciálu regionu.
místní orientační značení (jihozápadní část regionu)
nekvalitní dopravní infrastruktura, nedostatek parkovacích míst (jihozápad), špatná dostupnost MHD (severovýchodní část regionu)
nedostatečné kulturní a společenské vyžití (jihozápadní část regionu)
nedostatečné nákupní možnosti (severovýchodní část regionu)
drahé služby (jihozápadní část regionu)
málo obchodů a jejich špatná úroveň (jihozápadní část regionu)
57
špatná dostupnost zajímavých míst linkovými autobusy (jihozápadní část regionu)
nedostatečné či nevyhovující informace o regionu
špatný stav památek (severovýchodní část regionu)
nedostatek restaurací (severovýchodní část regionu)
Uvedené oblasti by tedy z pohledu ROP Severozápad měly představovat hlavní problémové oblasti, na jejichž odstranění disparit by se region v budoucnosti měl zaměřit. 2.4. ROP Severozápad Hlavním cílem regionálního operačního programu Severozápad je starost o zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život místních obyvatel a tím bude docházet ke zvýšení atraktivity regionu v konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje ČR/EU. Mezi konkrétní cíle ROP Severozápad patří:
Moderní a atraktivní města, představující hlavní hybnou sílu ekonomického rozvoje regionu
Venkovské oblasti, využívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného života obyvatel
Dostupný region umožňující efektivní mobilitu svých obyvatel
Mezi prioritní osy ROP Severozápad řadíme: 1. Regenerace a rozvoj měst
Oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu
Oblast podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst
Oblast podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti lidských zdrojů
2. Integrovaná podpora místního rozvoje
Oblast podpory 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti 58
Oblast podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury
3. Dostupnost a dopravní obslužnost
Oblast
podpory
3.1
Rozvoj
dopravní
infrastruktury
regionálního
a nadregionálního významu
Oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu
4. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu
Oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu
Oblast podpory 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení
Oblast podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu
5. Technická asistence
Oblast podpory 5.1 Podpora implementace ROP Severozápad
Oblast podpory 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity
2.5. Financování nejdražších projektů 2.5.1. Hotel Imperial - Spa Resort Sanssouci Karlovy Vary Jako první představím projekt financovaný ROP Severozápad v lokaci Karlových Varů a to hotel Imperial. Výše dotace je nejmenší z mých třech uváděných projektů a stál 57 milionů korun. Termín zahájení začal 30. 01. 2009 a skončil 30. 06. 2009. Jedná se o projekt s názvem Modernizace, rekonstrukce a zvýšení standardu služeb Spa Resortu Sanssouci. „Předmětem daného projektu je rekonstrukce a modernizace stávající budovy Švýcarského dvora, jakožto poslední etapy budování Spa Resortu Sanssouci. Po dokončení překládaného projektu bude budova Švýcarského dvoru tvořit součást Spa Resortu Sanssouci, přičemž bude ve svých prostorách nabízet ubytování, stravování a některé lázeňské procedury a navazující služby v kvalitě hotelu****. Obchodní značka“Švýcarský dvůr”přestane být užívána a služby budou nadále nabízeny pod obchodní značkou Spa Resort Sanssouci. V rámci realizace 59
projektu dojde k rozšíření vstupní haly hotelu, vybudování odpočinkové zóny, dětského koutku (s baby-sittingem), modernizaci a vybudování nových restaurací. Podstatnou částí projektu je rekonstrukce a modernizace pokojů, včetně jejich vnitřního vybavení (změna struktury a počtu jednotlivých kategorií pokojů). Současná knihovna bude stavebně připravena pro budoucí kongresovou místnost, pro semináře a přednášky. Projekt Modernizace, rekonstrukce a zvýšení standardu služeb Celosvětově známý Spa Resortu Sanssouci navázal na komplex investičních akcí žadatele, jejichž cílem bylo vytvoření logicky fungujícího lázeňského resortu. Tento proces byl započat v roce 2001, kdy se začalo uvažovat o propojení samostatného lázeňského objektu Švýcarský dvůr (předmět projektu) a lázeňského hotelu Sanssouci. Jako provozně i ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena varianta, která spočívala ve vytvoření komplexního lázeňského resortu – Spa Resort Sanssouci, který by vznikl propojením budov lázeňského hotelu Sanssouci, lázeňského hotelu Švýcarský dvůr a vily Mercedes. Výsledkem úvah byl návrh, jehož poslední částí byla rekonstrukce a modernizace objektů Švýcarského dvora, kdy po jejím úspěšném dokončení vznikl resort – Spa Resort Sanssouci – v němž jsou do jednotlivých budov, podle provozních a logických návazností, rozděleny jednotlivé služby a procedury. V budovách Sanssouci (Blue house) a Švýcarský dvůr (Green house) je poskytováno ubytování, stravování, doplňkové a navazující služby, a centrální balneo-provoz se skoro všemi procedurami, včetně ordinací lékařů, byl umístěn do Balneo-centra Mercedes. Společnost Imperial Karlovy Vary a.s. se rozhodla využít zdrojů z dotace ROP, protože právě tyto objekty Spa Resortu slouží mimo jiné i klientům z členských států Evropské unie, jsou neoddělitelnou součástí Regionu Severozápad a v konečném důsledku slouží rozvoji a podpoře cestovního ruchu nejen v rámci regionu, ale i České republiky.“ (Ing. Alexander Rebjonok, Ph.D., generální ředitel Imperial Karlovy Vary a.s. [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/ropsz/zrealizovane-projekty/uzitecny-rozvoj-cestruchu/oblast-podpory-4-2/sanssouci_spa)
60
2.5.2. Atletický stadion v Chomutově Jako druhým nejvýše financovaným projektem je atletický stadion v Chomutově. Olympioničky Bára Špotáková Zuzana Hejnová přijely do Chomutova podpořit atletické naděje. Moderní atletický stadion bude sloužit nejen atletům, ale i dětem chomutovských základních škol. Výstavba atletického stadionu byla součástí Integrovaného plánu rozvoje města a tím se stal také součástí ojedinělého projektu v republice, kde na jednom místě lidé mohou najít kino, zimní stadion, letní stadion, teď i atletický stadion a v říjnu plavecký areál. V areálu naleznete:
Centrum sportu a volného času - zimní stadion a tréninková hala se šatnovacím blokem
Letní stadion pro fotbal a atletiku
Oddychové a relaxační centrum s plaveckým bazénem
Kulturně společenské centrum s kinosály a společenskými místnostmi
O stavbě areálu na Zadních Vinohradech bylo rozhodnuto roku 2008. Město řešilo problém nevyužitých bývalých kasáren na okraji, tzv. brownfield, a v rámci Integrovaného plánu rozvoje města zde bylo možné naplánovat a vybudovat nové a moderně vybavené centrum kultury a sportu i s potřebnou infrastrukturou. Plavecký areál byl postaven za 393 milionů korun, z čehož dotace činí 252 milionů. Na celý areál, kde je kromě Aqua-světa i zimní stadion s tréninkovou halou, letní fotbalový a atletický stadion, kulturně společenské centrum se dvěma kinosály, inline dráha, dvě dětská hřiště a potřebná infrastruktura, jako je parkování pro 650 aut, veřejné osvětlení, oplocení zeleň, pak město získalo dotaci ve výši 1 mld. 35 mil. korun. S vlastním financováním tak jde o projekt v celkové výši za 1,6 mld. korun. Šesti dráhový atletický ovál má osmi dráhovou rovinku a splňuje předpisy ČAS. Umělý povrch dráhy střídá zatravněná plocha uprostřed a drenážním systémem opatřené doskočiště pro skok tak daleký a trojskok. Stadion také umožňuje všechny atletické disciplíny, tedy skok do výšky, o tyči, vrh koulí nebo hod oštěpem, diskem či kladivem. Atletický stadion byl stavebně součástí projektu letní stadion s tréninkovým zázemím a společně i s fotbalovým, in-line dráhou a parkovištěm stál
61
257,5 mil. korun. Dotace z Regionálního operačního programu Severozápad činí 208,9 mil.. 2.5.3. Chrám chmele a piva v Žatci Třetím a nejvýše financovaným projektem z ROP Severozápad je chrám chmele a piva v Žatci, který se dostal i do soutěže projektu EDEN. Tématem letošního pátého ročníku byla obnova hmotného dědictví. Z 26 přihlášených zvolila odborná porota tuto pětici postupující do finále – Králický Sněžník, Mikroregion Kahan, Slovácko a Žatecko, destinace Orlické hory a Podorlicko. Porota tvořena zástupci CzechTourism, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí, Asociace turistických regionů ČR, Národního památkového ústavu, Českého vysokého učení technického a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR hodnotila finalisty na základě těchto kritérií: dostupné služby v destinaci, partnerství mezi tamějšími subjekty, udržitelnost rozvoje cestovního ruchu a budoucnost destinace po omezení přílivu peněz z Evropské unie. Do soutěže se mohly přihlásit všechny destinace, které na svém vlastním území obnovily lokalitu či objekt, který nyní slouží jako turistická atraktivita. V dubnu vyrazí osmičlenná porota do terénu, aby destinaci zhodnotila a poznala přímo na konkrétním místě. První květnový týden se uskuteční vyhlášení z vybraných vítězů. Chrám chmele a piva získal dotaci z ROP SZ ve výši 211 miliónů korun, turista zde objeví například čtyřiceti metrový chmelový maják. Na jeho vrchol ho doveze jedinečně řešený multimediální výtah. Může si zde projít chmelařské muzeum a labyrint s pokladem. Prohlídku může zakončit cestou do minipivovaru „U Orloje“, kde jsou vystaveny ingredience potřebné pro chutné a zejména zdravé pivo. Velkolepý projekt Chrámu chmele a piva se proto pokouší obnovit povědomí o slávě žateckého chmele, jeho pěstování a zpracování, zachránit několik technicky a architektonicky významných staveb v Žatci a také výrazně zvýšit zájem turistů o tento v současné době velice špatně ekonomicky strukturovaný kraj. Samotný projekt vznikl původně před 10 lety jen jako sdružení několika málo občanů Žatce. Co původně bylo jen velkou recesí, se však postupem doby dokvetlo do plnohodnotného a po všech stránkách velmi unikátní projektu, kterému se dostalo po dlouholetém 62
snažení všech zúčastněných stran podpory Evropské unie převyšující částku 200 milionů korun. Tento projekt se svým vysokým záběrem a rozsahem stal druhým největším projektem podpořeným EU v rámci oblasti Severozápad. Samotný projekt Chrámu chmele a piva svým architektonicky a technologicky unikátním řešením je sám o sobě raritou a velkou atrakcí pro turisty a návštěvníky města Žatce. V současné době je již Chrám chmele a piva ve zkušebním provozu. Startovní pozice celého projektu Chrámu chmele a piva dostala do vínku nejen úžasnou krajinu s neopakovatelnými scenériemi, krásnou přírodou (přírodní parky Džbán, navazující CHKO Křivoklátsko, biosferická rezervace UNESCO, CHKO České středohoří, přírodní parky Horní Střela atd.), ale vyskytuje se v oblasti s mnoha stoletou historií osídlení a chmelařské tradice. Také architektura chmelařských staveb a hojnost dalších historických památek činí tuto oblast naprosto unikátní a neopakovatelnou. Blízkost Krušných hor, blízkost Nechranické přehrady, která je unikátní a vyhledávanou vodní plochou pro určité vodní sporty typu windsurfing, kiting, jachting apod.) činí z tohoto regionu oblast s vyžitím pro všechny segmenty klientů. Z uvedeného je tedy jasné, že Chrám chmele a piva má ideální startovní podmínky, které je třeba jen efektivním způsobem využít pro rozvoj celého tohoto regionu, pozvednutí cestovního ruchu v oblasti v návaznosti na zlepšení ekonomické situace a snížení nezaměstnanosti místního obyvatelstva. Chrám chmele a piva sám o sobě přinese nové pracovní příležitosti nejen pro přímé zaměstnance této organizační složky, ale v návaznosti na její provoz i další příležitosti pro drobné i větší podnikatele. Ti pak přispějí nejen ke snížení nezaměstnanosti v regionu, ale i k vyšším příjmům oblasti plynoucích z výběru daní a poplatků. Nezanedbatelný bude i následný celkový přínos v podobě údržby dnešní poměrně zanedbané hospodářské kulturní krajiny (pomoc při zpracování žádostí o dotace, orientace v systému finančních pomocí, vytváření podmínek pro vstup kapitálu v oblasti cestovního ruchu na celém území Chrámu chmele a piva atd.): • př. dalších činností, pro které by mohl Chrám chmele a piva fungovat:
prodej a výroba suvenýrů;
výroba a prodej produktů z chmele;
prodej a výroba suvenýrů vázaných na expozici; 63
turistické služby a prodej;
provozování vlastního turistického produktu;
2-3 restaurace v sousedství rozhledny;
mini-pekárna;
muzeum pivních etiket, tácků lahví s vlastní burzou a prodejem potřeb a suvenýrů;
zprovoznění Chmelařského muzea po celou sezónu;
ubytovací kapacita, hotel penzion-nám. Prokopa Velkého;
vyhlídkové jízdy chmelnicemi;
pouliční prodej chmelových artefaktů;
výroba chmelařských produktů pro sezónní prodej;
rozvoj agroturismu v obcích;
výroba reklamních předmětů;
tiskárenské služby, výroba informačních materiálů;
služby pro cykloturistiku;
další ubytovací a stravovací kapacity, turistické služby;
výroba kosmetických produktů z chmele;
návazná výstavba extraktárny z chmele;
rozšíření pěstebních ploch chmele;
unikátním místem propagace chmelařství a pivovarnictví program záchrany chmelařské architektury a podpory dochovaných kulturních a chmelařských radic území;
tradičním místem setkávání odborníků z oblasti chmelařství a pivovarnictví;
vzdělávací a odpočinkovou zónou a kulturním centrem města Žatce;
2.5.3.1. Segmenty na trhu Chrám chmele a piva by měl pokrývat široké spektrum klientely. Nelze přesně stanovit např. věkovou hranici segmentu trhu. Lze jen příkladem uvést některé skupiny, pro které bude celý projekt Chrámu chmele a piva unikátní. Z koncepce nelze vyloučit žádný segment a to ani konferenční, který je typický spíše pro velká města. V případě Chrámu chmele a piva bych ale ráda oslovila i tento specializovaný segment, kterému po dokončení celého projektu bude možno nabídnout velmi netradiční zázemí pro pořádání menších konferencí. 64
Chrám chmele a piva by měl fungovat principem tzv. „sněhové koule“. Postupně přebírat a uvádět v život jednotlivě dokončované etapy celého projektu, vést a zajišťovat jejich provoz, zpracovávat marketingové strategie a zajišťovat jednotlivé marketingové akce, navazovat spolupráci s partnery (vyhledání a navázání spolupráce se strategickým partnerem, zajištění dalších sponzorů a donátorů atd.), vymýšlení a realizace akcí pořádaných v Chrámu chmele a piva, zajišťování pronájmu reklamních ploch, aktivní vyhledávání příležitostí pro rozvoj činnosti a obohacení nabídky Chrámu chmele a piva, aktivní vyhledávání příležitostí pro spolupráci v rámci projektu Chrámu chmele a piva při rozvoji cestovního ruchu v celém chmelařském regionu (agroturismus, sportovní vyžití, zážitková gastronomie, poznávací a vzdělávací cesty a projekty apod.) a to zejména ve spolupráci se všemi obcemi v oblasti, kterou Chrám chmele a piva pokrývá.
Chrám chmele a piva, jehož součástí je několik gastronomických provozů a celkové kapacitě 200 lidí, minipivovar, druhý největší orloj v ČR, muzeum chmelařství, unikátní výtah pro 20 osob s promítáním 3D filmu a dalšími efekty a mnoho dalších expozic a zajímavostí je, jak sami jistě uznáte, velmi rozsáhlý a vyžaduje obrovskou kreativitu a nasazení všech, kdož se na jeho uskutečňování a propagaci podílejí. Tabulka č. 8 - Výše financovaných projektů z ROP Severozápad Chrám chmele a piva Žatec
211 mil.
Atletický stadion Chomutov
208,9 mil.
Hotel Imperial Karlovy Vary
57 mil.
Zdroj: Vlastní zpracování z http://www.nuts2severozapad.cz/
2.6. Pozastavení certifikace výdajů ROP Severozápad V červnu roku 2012 byl vypraven společný dopis náměstků ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj, který shrnuje problémy v implementaci fondů EU v rámci ROP SZ. Dopis rozšiřuje pozastavení certifikace výdajů ROP Severozápad ze strany ministerstva financí o pozastavení národního předfinancování ze strany ministerstva pro místní rozvoj. Dále žádá výbor regionální rady ROP Severozápad, aby s okamžitou platností dočasně pozastavil vyhlašování nových výzev, schvalování projektů Výborem Regionální rady a podepisování Smluv o poskytnutí dotace. 65
Problematické oblasti v řešení ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj jsou následující: policejní vyšetřování bývalého ředitele ROP Severozápad Ing. Petra Kušnierze, korekce požadovaná ze strany ministerstva financí ohledně příjemce Krajská zdravotní, a.s., zjištění mimořádného auditu operací 35 vybraných projektů ROP Severozápad provedeného společností Deloitte Advisory s.r.o. pro Auditní orgán a podezření na netransparentnost hodnocení projektových žádostí, obvinění vznesená vedoucím odboru řízení programu ROP Severozápad na Monitorovacím výboru
ROP
Severozápad.
V souladu
s výše
uvedenými závěry
tohoto
Monitorovacího výboru žádá ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj o zaslání stanoviska a informace od řídícího orgánu. Další kroky a opatření ze strany ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj budou následovat.
2.7. Špatné hospodaření ROP Severozápad Reakce Ministerstva pro místní rozvoj České republice k vyjádření hejtmana Ústeckého kraje a předsedy Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad k navrženým realokacím peněz do jiných operačních programů. V reakci je v základních faktech uloženo, že rozhodnutí o realokaci peněz nedošlo bez vědomí představitelů krajů a Regionální operační program Severozápad, a dále je vyvráceno tvrzení, že Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky již nepředpokládá obnovení činnosti Regionálního operačního programu Severozápad. Je třeba opětovně zdůraznit, že za chod programu je zodpovědný Řídící orgán Regionální operační program Severozápad, což vyplývá přímo z evropských právních předpisů. V tomto případě jde o Regionální radu regionu soudržnosti Severozápad, která Regionální operační program Severozápad řídí. Základní fakta o Regionálním operačním programu Severozápad: Regionální operační program Severozápad byl zařazen mezi rizikové programy už v roce 2011. (Od března 2011 byla pozastavena certifikace ze strany Ministerstva financí – platebního a certifikačního orgánu a v červnu 2011 řídící orgán obdržel ze strany Evropské komise varovný dopis, čímž došlo i k pozastavení proplácení plateb ze strany Evropské komise.) Evropská komise na základě provedeného re-auditu navrhla aplikaci finanční korekce za pochybení, která byla v Regionálním operačním programu. Severozápad 66
odhalena. (Mimo jiné šlo o pochybení v procesu hodnocení projektů. Je třeba zdůraznit, že projekty vybírá a schvaluje pouze Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad a Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, jehož
složení
tvoří výhradně zástupci
Ústeckého a Karlovarského kraje.)
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky pozastavilo předfinancování Regionálnímu
operačnímu
programu
Severozápad
(od
června
2012).
V červenci 2012 byl Řídící orgán Regionálního operačního programu Severozápad poprvé informován na jednání o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
bude
vyhodnocovat
rizika
Regionálního
operačního
programu
Severozápad a zvažuje realokaci z Regionálního operačního programu Severozápad do jiných programů. O dva měsíce později Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky informovalo vládu ČR o rizicích v ROP Severozápad. Z celkového hodnocení Ministerstva pro místní rozvoj České republiky vyplynulo, že rizika jsou natolik závažná, že část prostředků ROP Severozápad by měla být realokována do jiných programů (což je závěr materiálu). Tento materiál má Řídící orgán Regionálního operačního programu Severozápad rovněž k dispozici. (Od podzimu 2012 byla otázka realokací z Regionálního operačního programu SZ řešena na množství jednání s představiteli Regionálního operačního programu SZ, vč. jednání zastupitelstev obou krajů, která se konala za přítomnosti Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a Ministerstva financí dne 26.03.2013). Za chod programu je zodpovědný pouze Řídící orgán Regionálního operačního programu Severozápad, což vyplývá přímo z evropských právních předpisů. V tomto případě jde o Regionální radu regionu soudržnosti Severozápad, která ROP Severozápad řídí. Do této doby se Řídícímu orgánu Regionálního operačního programu Severozápad nepodařilo problémy s úhradou finanční opravy vyřešit, což významně ovlivňuje zejména příjemce, kteří čekají na proplacení svých žádostí o platbu, které zaslali Úřadu Regionální rady. Vláda České republiky na jednání dne 22. 05. 2013 schválila návrh Ministerstva pro místní rozvoj České republiky na realokaci části prostředků z Regionálního operačního programu Severozápad do zbývajících regionálních operačních programů. Tímto opatřením Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky usiluje o to, aby ČR nepřišla o prostředky ze strukturálních fondů, neboť situace v ROP 67
Severozápad ukazuje, že tento region by o prostředky nenávratně přišel v důsledku nesplnění pravidel. Hlavním problémem je, že disponibilní prostředky Řídící orgán Regionálního operačního programu Severozápad za stávající situace není schopen včas využít, problematická je i absorpční kapacita jednotlivých krajů, které jsou nejvýznamnějšími příjemci v ROP Severozápad, a jejich schopnost zajistit spolufinancování pro projekty podpořené v rámci Regionálního operačního programu SZ (jak ostatně potvrdil i zástupce Krajského úřadu Ústeckého kraje na jednání zastupitelstva 25. 03. 2013 v Ústí n. Labem). V ROP Severozápad i nadále zůstávají prostředky, které by mohly být v rámci nových výzev rozděleny mezi žadatele v regionu soudržnosti Severozápad, pokud by Řídící orgán Regionálního operačního programu Severozápad vyřešil včas problémy s úhradou finanční korekce. V současné době by mohlo jít zhruba o 3,6 mld. Kč, což je částka, která by regionu soudržnosti Severozápad jistě pomohla při řešení stávajících regionálních problémů. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky má stále zájem o to, aby činnost Regionálního operačního programu Severozápad byla obnovena, neboť region soudržnosti Severozápad prostředky ze strukturálních fondů nepochybně potřebuje. Podle názoru Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, nevyřešením stávající situace ze strany Řídícího orgánu Regionálního operačního programu Severozápad může region soudržnosti přijít o mnohem více prostředků, což pro oba kraje tvořící region soudržnosti Severozápad nebude přínosné (i ve vztahu k jejich rozpočtům). Proto apelujeme na řídící orgán, aby co nejrychleji vyřešil situaci v regionálním operačním programu Severozápad. Pokud řídící orgán vyřeší situaci s úhradou finanční korekce, je Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky připraveno v relativně krátkém čase obnovit předfinancování programu a Regionální rada může proplácet městům, obcím, neziskovým organizacím, podnikatelským subjektům a dalším příjemcům vynaložené výdaje. (MMR, 2013, Vláda není zodpovědná za chod ROP Severozápad. [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné na: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Promedia/Medialni-reakce/Vlada-neni-zodpovedna-za-chod-ROP-Severozapad)
68
2.7.1. Výsledek špatného hospodaření Bývalý ředitel dotačního úřadu Severozápad Petr Kušnierz si za přijímání úplatků a zneužití pravomoci veřejného činitele odsedí pět let ve vězení. Jeho odvolání odmítl Nejvyšší soud. S dovoláními neuspěli ani jeho komplici Roman Švec a Ukrajinec Vladislav Hleba. Justice podle Nejvyššího soudu provedla řádné dokazování a patřičně zohlednila všechny námitky obžalovaných. Proto soud dovolání podle mluvčího Petra Knötiga odmítl jako neopodstatněné. Kušnierz má ještě možnost podat ústavní stížnost, musel by však argumentovat porušením svých základních osobních práv. Krajský soud v Ústí Kušnierzovi původně vyměřil 7,5 roku ve vězení. Odvolací senát však verdikt zmírnil, potvrdil však pokutu 750 tisíc korun i zákaz pracovat s evropskými dotacemi na 5,5 roku. Kušnierz chtěl prostřednictvím svých tří kamarádů po uchazečích o dotace provize z přidělených peněz. Celkem požadovali minimální částku 1,7 miliónu korun a velkou část skutečně převzali. Kušnierz od počátku svoji vinu popíral. Ostatní aktéři případu vyvázli pouze s podmíněnými tresty. Policie se konkrétně zabývala třemi projekty:
rodinný hotel pod Třeboňským kopcem na Karlovarsku s dotací asi 12 miliónů korun
chomutovský Penzión Villa Mannesman s nepřidělenou dotací 15 miliónů
rekonstrukce fotbalového hřiště v Jirkově-Ervěnicích.
Podle soudů se podařilo zaručeně prokázat, že ve všech třech případech Kušnierz a jeho tři komplici skutečně zinkasovali peníze. Ovšem zmírnění trestu pro Kušnierze odvolací soud zdůvodnil nepřiměřenou přísností původního verdiktu. Kušnierz spolu s dalšími lidmi figuruje také v kauze machinací s vysokými dotacemi v regionálním operačním programu Severozápad. Úřad údajně místo oprávněného losování přímo dosazoval konkrétní externí hodnotitele projektů. Skupina obžalovaných prý takto ovlivnila dotace za více než 1,4 miliardy korun, regionální operační program Severozápad nakonec proplatil 922 miliónů.
69
3. Návrhová část Regionální operační program jako celek si moc po finanční stránce nevede. Nekalé přerozdělování financí, špatná popularita i jméno. Ovšem region si za své vychýlené problémy zodpovídá sám svým špatným hospodařením.
3.1. Internetové stránky Jako první úpravu, kterou bych navrhla, by bylo širší rozpětí jejich webových stránek. Člověk, který se snaží nalézt jejich internetové stránky nemá menší problém. Dají se najít snadno a rychle. Na stránkách naleznete v podstatě vše, co potřebujete. Ovšem já bych byla pro rozšíření a doplnění u dokumentů o větší počet informací. Popis projektů, které jsem hledala, tak jsem konkrétně u těchto projektů nacházela nedostačující informovanost, zejména co se týče finančních údajů. Popis u těchto informací se mi zdá strohý a určitě stojím za tím, aby tyto informace byly rozšířeny. Kde přece jinde vyhledávat informace o těchto uskutečněných projektech než na oficiálních stránkách daného regionálního operačního programu.
3.2. Osobní kontakt Jako další příklad bych uvedla ohledně přerozdělování peněz z Evropské unie do konkrétních projektů v regionálním operačním programu Severozápad. Nehledě na to, kdo na konkrétním úřadě pracuje a kdo zodpovídá a schvaluje tyto dotace do vybraných projektů. Než by se vůbec dospělo k rozdělení a zaslání peněz na určitý projekt, vytyčila bych jednu fixní povinnost, a to přístup osobní návštěvy vybraného místa, který má být obohacen o vyměřené finance. Zaměstnanec úřadu peníze obdrží, rozhodne se, zda tyto peníze přepošle dál, ale už se nezajímá, jak vysoká bude efektivita těchto peněz a zda se určité peníze jednou vrátí zpět v podobě příjmů. Samozřejmě chápu, že tento způsob by byl určitým zdržováním při plnění jejich pracovní náplně, ale myslím si, že v celku užitečným. Byla by to menší prevence před nevýznamnou alokací financí z fondů.
70
3.3. Multifunkční areál Pro spokojenost zákazníků i regionu bych navrhla způsob, kdy se k penězům dostat z více stran. Jako výborný nápad se mi zdá atletický areál v Chomutově, který slouží jako multifunkční areál, kde se dá využít spousta atrakcí najednou, jako je:
Centrum sportu a volného času - zimní stadion a tréninková hala
Letní stadion pro fotbal a atletiku
Oddychové a relaxační centrum s plaveckým bazénem
Kulturně společenské centrum s kinosály a společenskými místnostmi
O stavbě areálu na Zadních Vinohradech bylo rozhodnuto roku 2008. Město řešilo problém nevyužitých bývalých kasáren na okraji, tzv. brownfield, a v rámci Integrovaného plánu rozvoje města zde bylo možné naplánovat a vybudovat nové a moderně vybavené centrum kultury a sportu i s potřebnou infrastrukturou. Výstavba areálu na ploše, kde byl bývalý brownfield, je toto nejlepší řešení, jelikož se využije staré a nevyužité místo a nahradí se novou a veřejnosti dostupnou atrakcí. Tímto způsobem by bylo dobré v budoucnu vystavět další projekty z regionálního operačního programu Severozápad, aby nedocházelo k zástavbě v přírodních a obytných částí.
3.4 Soutěž o nejlepší projekt Mezi další návrh, který bych viděla jako přínosný pro regionální operační program Severozápad by bylo hodnocení vybraných projektů v Severozápadě a to veřejností takovou. Jednalo se by o předběžný monitoring vybraných projektů a jejich následnou evaluaci veřejností. Seznam projektů zúčastněných v této soutěži by byl sepsán a vyvěšen na vývěsce v daném městě popřípadě obci. Dále by byl uveřejněn na internetových stránkách, kde by občané měli jasně daný popis tohoto projektu. Byla by možnost si pročíst vše o jeho zaměstnancích, jeho návštěvnosti, kulturních akcích pro veřejnost či jeho celkovém využití. Toto zpracování o projektech by bylo vyjádřeno v textu, číselně nebo procentuálně. K dispozici by byl samozřejmě archiv fotek a to od počátků celé výstavby až po její konečnou fázi výstavby. K poskytnutí by byla uveřejněna i recenzovaná část, kde by se občané mohli vyjádřit po návštěvě daného projektu, popřípadě si další recenzované příspěvky přečíst. Po celkové evaluaci daných projektů by nastala forma hlasování o nejlepší projekt. Forma 71
hlasování by se provedla internetovým způsobem a to na fixní škále od jedné do pěti bodů uvedené na stránkách města. Dalším možným způsobem by bylo osobní hlasování na úřadu měst anebo obce. Po celkovém hlasování veřejnosti v době trvání dvou měsíců by se došlo k závěrečné evaluaci, která by byla zhotovena zaměstnanci v oboru cestovního ruchu, kteří by se o soutěž takovou starali. Po celkových výsledcích by byla informována veřejnost na internetových stránkách. Odměnou v této soutěži by byla finanční dotace z fondů Evropské unie, kterou by město či obec využít ve svůj prospěch v jakémkoliv směru. Podmínkou by byla vypracovaná strategie nebo plán, podle toho o jak rozsáhlý a jak dlouhý návrh by se jednalo a také by muselo být předkládáno celkové zhodnocení těchto peněz a jejich využitelnost.
3.5 Malí versus velcí podnikatelé V tomto případě bych navrhla řešení, které by pomohlo malým podnikatelům, kteří se snaží získat dotace z regionálního operačního programu Severozápad. Dle zjištěných informací, které jsem vyčetla na stránkách regionálního operačního programu Severozápad, se ziskovost z fondů Evropské unie týká především velkých a známých podnikatelů. Jedná se zejména o obor gastronomie, hotelnictví a pohostinství. Ti s obdržením dotací z fondů Evropské unie přes regionální operační program nemají problém, ovšem menší firmy a podnikatelé podnikající také na živnostenské oprávnění, ti už se s problémem setkají. Jako jasný návrh pro předcházení těchto situací bych dotace dělila rovným dílem. Velké firmy jsou známé, mají své finanční obraty a nepotřebují, v mnoha případech, nezákonnou pomoc z regionu. Malé firmy tímto jednáním přichází o své dotace a nastává pro ně období recese. Každá firma by musela mít svůj zpracovaný plán nebo strategii a také důvod, proč právě ona by měla dotace obdržet. Tento návrh by byl poslán na krajský úřad. Zde by byla dotace schválena či nikoliv.
72
Závěr Hlavním cílem této práce bylo zhodnocení přínosu veřejné podpory cestovního ruchu v regionálním operačním programu Severozápad v letech 2007 – 2013. V první části práce jsem se zabývala pouze částí teoretickou, z čehož jsem žádného výsledku v podstatě nedosáhla. Ve druhé části a to analytické jsem se zabývala regionálním operačním programem jako takovým. V této části jsem popsala regionální operační program jako celek, čím se zabývá, kde se nachází a kam byly přerozdělovány finanční dotace. Uvedla jsem tři největší a nejdražší projekty, které regionální operační program Severozápad financoval. Jako první jsem představila Hotel Imperial v Karlových Varech, kde byla provedena rekonstrukce. Jedná se o projekt s názvem Modernizace, rekonstrukce a zvýšení standardu služeb Spa Resortu Sanssouci. Výše dotace byla 57 milionů a patří k nejnižší částce z mých projektů. Alokace těchto peněz byla využita pozitivně a efektivnost Spa Resortu vzrostla. Jako druhý jsem popisovala atletický stadion v Chomutově. Je druhým nejvýše financovaným projektem. Moderní atletický stadion bude sloužit nejen atletům, ale i dětem chomutovských základních škol. Výstavba atletického stadionu byla součástí Integrovaného plánu rozvoje města a tím se stal také součástí ojedinělého projektu v republice, kde na jednom místě lidé mohou najít kino, zimní stadion, letní stadion, teď i atletický stadion a v říjnu plavecký areál. Finanční dotace tohoto projektu činily 208,9 milionů. Efekt je na místě. Využití je dostačující jak pro místní obyvatele, tak pro zájem veřejnosti z okolí. Jako poslední jsem uvedla projekt Chrám chmele a piva v Žatci, který byl alokován největší finanční částkou, která činila 211 milionů. Ovšem efektivita a výše částky u tohoto projektu nebyla obstojná. Chrám chmele a piva v Žatci neprosperuje takovou návštěvností a efektivitou jako předchozí dva projekty. Vložené peníze do tohoto projektu sice byly v dobrém slova smyslu, ale jejich návratnost je prozatím v nedohlednu. Bude trvat zhruba patnáct let, než se peníze objeví zpět v podobě zpětné vazby.
73
Hypotéza č. 1 – Předpokládám, že vliv veřejné podpory má pozitivní efekty pro rozvoj a zkvalitnění cestovního ruchu z regionálního operačního programu Severozápad. Tato hypotéza nebyla potvrzena ani vyvrácena, jelikož regionální operační program Severozápad se zajímá o financování projektů po předložení jejich návrhu, za jakým účelem bude daný projekt prosperovat a pro koho by měl sloužit, ovšem ziskovost a využitelnost projektu už v jejich kompetenci nevidím. Největší podíl financí se zainvestoval do právě mnou uvedeného projektu Chrám chmele a piva v Žatci, ale zde právě můžeme vidět naprosto zbytečnou alokaci peněz. Návštěvnost nevzrostla a počet zaměstnanců se také nezvýšil, neboť by tyto zaměstnance nebylo z čeho proplatit. Hypotéza č. 2 – Domnívám se, že regionální operační program Severozápad bude vykonávat svoji pracovní náplň dle stanovených zákonů a ne v rozporu se zákony, jakož to bylo odhaleno v letech minulých. Tato hypotéza byla vyvrácena, jelikož ve své práci uvádím, jak regionální operační program nekale přerozděloval dotace z fondů Evropské unie. Zjistily se velké finanční úniky peněz mimo uváděná konkrétní místa, kam měly být finance alokovány. Ve své práci uvádím i nejnovější aktualitu o výsledku rozhodnutí soudu ohledně bývalého ředitele dotačního úřadu pana Kušnierze, který se největším podílem zúčastnil právě zmiňovaného špatného přerozdělování peněz spolu se svými komplici, kteří si také přišli na slušné úplatky. Na úplný závěr bych chtěla uvést, že téma vybrané diplomové práce se mi zpracovávalo v celku obstojně. Informace a data jsem získala snadno a rychle. Internetové stránky regionálního operačního programu jsou upraveny moderně a vyznačují se svojí přehledností a jednoduchostí. Ovšem z pohledu praxe a zaměstnanců vykonávajících svou činnost v regionálním operačním programu se mi diplomová práce zpracovávala s určitým odstupem. Vybrala jsem si tento region pouze z důvodu, že je mi ze všech nejbližší, jelikož jsem v tomto kraji vyrůstala. Ale nedokážu si sama osobně působnost v tomto regionu představit, jelikož se v tomto oboru pohybuji již pátým rokem a takové nezodpovědnosti a špatnými machinacemi s penězi jsem si doposud ještě nevšimla v porovnání s ostatními kraji.
74
Literatura [1]
ATTL, P., NEJDL. K. Turismus I: (vybrané dokumenty). Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-865-7837-2
[2]
ATTL, P., KIRÁLOVÁ, A., POLÍVKOVÁ, A. Jak psát bakalářské, diplomové a jiné práce. vyd. 2., upr. 85 s. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009. ISBN 978-80-86578-90-3
[3]
CzechTourism. 2005-2013. Mapa turistických regionů a oblastí. Turistické regiony České republiky. Dostupné na: http://www.czechtourism.cz/marketingove-aktivity/spoluprace-sregiony/mapa-tur-regionu-a-oblasti
[4]
Český statistický úřad 2014. Statistiky: Cestovní ruch: Satelitní účet cestovního ruchu – Modul zaměstnanosti cestovního ruchu. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/mz_t10/$File/mz_t10.xls
[5]
GÚČIK, M. Manažment cestovního ruchu. 2. vyd. Bánská Bystrica: Dali-BB, 2010. Knižnica cestovního ruchu, 13. ISBN 978-808-9090-679
[6]
HOUŠKA, P., PETRŮ, Z. Cestovní ruch v působnosti orgánů EU: (vybrané dokumenty). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1645-5
[7]
JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3
[8]
KOTLER, P., KELLER, K. Marketing management. [4. vyd.]. Překlad Tomáš Juppa, Martin Machek. Praha: Grada, 2013, 814 s. ISBN 978-80-247-4150-5
[9]
METELKOVÁ, P. Destinační management v České republice. Masarykova univerzita v Brně. 2005. 27 s. Dostupné na: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/katedry/kres/3910085/MSMT_MCR.pdf
[10]
Ministerstvo pro místní rozvoj 2014. Ministerstvo: Pro média - Mediální reakce. Dostupné na: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Promedia/Medialni-reakce/Vlada-neni-zodpovedna-za-chod-ROP-Severozapad
[11]
Ministerstvo pro místní rozvoj 2014. Ministerstvo: Pro média - Mediální reakce. Dostupné na: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Promedia/Tiskovezpravy/2012/Spolecne-kroky-MF-a-MMR-vuci-ridicimu-organu-ROP-S
[12]
NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010, 152 s. ISBN 978-808-7411-087
[13]
NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 207 s. ISBN 978-80-7357-673-8
75
[14]
Odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu 2007. Veřejná podpora pro cestovní ruchu v podmínkách EU. Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/c616e52d-3987-4938-ab2eeb332b620b22/GetFile_1.pdf
[15]
PAGE, S., BURIAN, M a VAJČNEROVÁ,I. Tourism management: managing for change. 3rd ed. Amsterdam: Elsevier/Butterworth-Heinemann, 2011, 213 s. ISBN 978-185-6176-026
[16]
PALATKOVÁ, M, Ekonomika turismu. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3748-5
[17]
PALATKOVÁ, M, Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2
[18]
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002
[19]
PENDER, L., SHARPLEY, R. The management of tourism. Thousand Oaks, Calif.: SAGE Publications, xxiii, 347 p. ISBN 07-619-4021-9
[20]
PETŘÍČKOVÁ, L., STUDNIČKA, P a VRCHOTOVÁ, M. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, xxiii, 347 p. ISBN 978-8087560-013
[21]
PLZÁKOVÁ, L., STUDNIČKA, P. Inovační přístup k systému řízení cestovního ruchu na národní a regionální úrovni v České republice. Závěrečná zpráva projektu ČCCR-CzechTourism. Praha : VŠH, 2014. 66 s. Bez ISBN
[22]
PLZÁKOVÁ, L., STUDNIČKA, P. Ekonomická revue cestovního ruchu. 46. ročník. č. 4/2013. Fakulta Univerzity Mateja Bola v Banskej Bystrici, 2013, 214 s. ISSN 0139-8660
[23]
REECE, W. The economics of tourism. 1. vyd. Upper Saddle River, N.J.: Prentice Hall, c2010, x, 230 p. Marketing (Grada). ISBN 01-317-1540-2
[24]
Regionální operační program nuts II Severozápad pro období 2007 – 2013, 2012. Prováděcí dokumet. Dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/wpcontent/uploads/2012/02/Provadeci_dokument.pdf
[25]
Regionální operační program nuts II Severozápad pro období 2007 – 2013, 2007. Prováděcí dokumet. Dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/wpcontent/uploads/2011/01/pd.pdf
76
[26]
Regionální operační program nuts II Severozápad pro období 2007 – 2013, 2012. Programový dokumet. Dostupné na: http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/6737deaa-7bdb-461d-8e1f-a58c592a3f63/Programovydokument-ROP-Severozapad-na-programove-obdobi 2007%E2%80%932013.pdf
[27]
ROP Severozápad 2014. Zrealizované projekty - Udržitelný rozvoj CR. Dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/ropsz/zrealizovaneprojekty/uzitecny-rozvoj-cest-ruchu/oblast-podpory-4-2/sanssouci_spa
[28]
ROP Severozápad 2014. Zrealizované projekty - Udržitelný rozvoj CR. Dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/velky-uspech-pro-chramchmele-a-piva-v-zatci
[29]
ROP Severozápad 2014. Zrealizované projekty - Udržitelný rozvoj CR. Dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/olympijske-medailistkyotevrely-novy-atleticky-stadion-v-chomutove
[30]
ROP Severozápad 2014. Zrealizované projekty - Udržitelný rozvoj CR. Dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/pro-zadatele/verejna-podpora
[31]
RYGLOVÁ, K., BURIAN, M a VAJČNEROVÁ I. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 448 s. ISBN 978-80-247-4039-3
[32]
STUDNIČKA, P. Základy cestovního ruchu: Studijní opora pro kombinovanou formu studia. 2. vyd. upr. 91 s. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. ISBN 978-80-87411-30-8
[33]
STUDNIČKA, P. Současný stav řízení cestovního ruchu v České republice. 2012. Dostupné na: http://www.vsh.cz/pool/clanek_priloha_187.pdf
[34]
TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 196 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3842-0
[35]
VYSTOUPIL, J.; BAUER, M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7
[36]
WEBS.
Obce,
okresy
a
kraje
http://obce.sweb.cz/
77
České
republiky.
Dostupné
na:
