VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Roman Gažák

Návrh internetových stránek s rezervačním systémem

Diplomová práce

2013

Návrh internetových stránek s rezervačním systémem

Diplomová práce

Bc. Roman Gažák

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra marketingu a mediálních komunikací

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Miloš Sobek Datum odevzdání diplomové práce: 2013-11-14 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master´s Dissertation

Project plan of web site with reservation system

Bc. Roman Gažák

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and Media Communication

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Miloš Sobek Date of Submisson: 2013-11-14 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2013

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma „Návrh internetových stránek s rezervačním systémem“ zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobně ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

....................................... Bc. Roman Gažák V Praze dne 14. 11. 2013

Děkuji vedení podniku Lázeňský dům Erika s.r.o. za součinnost při poskytování statistických informací a doporučení při realizaci návrhu internetových stránek. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Miloši Sobkovi za metodickou pomoc a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Abstrakt

GAŽÁK, Roman. Návrh internetových stránek s rezervačním systémem. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. 78 stran. Diplomová práce se zabývá návrhem internetových stránek s rezervačním systémem. V práci jsou porovnávány metodou rozhovoru zjištěné názory hotelových hostů na stav internetových stránek se současnými požadavky na internetové prezentace. Díky tomu jsou určeny nedostatky stávajících internetových stránek. Vybraný okruh technologií a systémových komponent je potom porovnáván metodou komparace. Ze srovnání je vybrána konkrétní technologie jako například systém správy obsahu Drupal a pro něj vytvořený rezervační systém AGreservations. Pomocí metody grafické editace a programování jsou navrženy nové internetové stránky. Nové internetové stránky zjednodušují administraci pro oprávněné uživatele. Návrh nových internetových stránek vycházejí částečně z předchozích internetových stránek, které v původní podobě nesplňovaly nároky kvality na současné internetové prezentace. Obsah současných internetových stránek je získáván z databáze MySQL, která funguje na serveru Apache. Návrh je založen na použití jazyků HTML, CSS, PHP, Java a JavaScript. Návrh internetové prezentace je optimalizován pro serverové vyhledávače dle zásad optimalizace pro vyhledávací stroje. Internetové stránky jsou navrženy také dle zásad přístupnosti. Metodou komparace jsou srovnány výsledky výstupů ze softwarových nástrojů určujících kvalitu původních a současných internetových stránek. Srovnávány jsou také statistické údaje o návštěvnosti původních stránek a současných internetových stránek za stejně dlouhý časový úsek. Praktickou část práce tvoří samotné nové internetové stránky na online serveru na adrese: www.kurhaus-erika.cz Klíčová slova: CSS, CMS, Internetové stránky, MySQL, PHP, rezervační systém, SEO.

Abstract GAŽÁK, Roman. Project plan of web site with reservation system. [Master s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2013. 78 pages.

The thesis deals with the project plan of a website with booking system. The paper compares, through interviews, the opinions of hotel guests concerning the state of the website with the current requirements of internet presentation. Thus, the drawbacks of the current website are ascertained. The selected area of technology and system components is then compared using the method of comparison. From the results, a specific technology, such as the Drupal content management system and booking system AGreservations created for the system are selected. Using the method of graphic editing and programming, new website is designed. New website makes the administration for authorized users simpler. The design of the new website is partially based on the former website that failed to meet the quality requirements of current internet presentation. The content of the current website is acquired from MySQL database operating on the Apache server. The design is based on the use of HTML, CSS, PHP, Java and JavaScript languages. The internet presentation design is optimized for server search engines according to the rules of optimization for search engines. The website is also designed in compliance with accessibility. By comparison, the outputs from software tools determining the quality of the original and the new website are compared. Statistic data concerning the number of visits of the original and new website for the same time period are also compared. The practical part of the thesis consists of the new website at online server at: www.kurhaus-erika.cz

Keywords: CSS, CMS, Internet sites, MySQL, PHP, reservation system, SEO.

Obsah Úvod……………………………………………………………………..……………….......13 1 Teoreticko - metodologická část…………………………………….………………….......13 1.1 Vývojové prostředí …………………………………………………………………....16 1.2 Grafické formáty………………………………………………………………………18 1.2.1 Programové vybavení pro úpravu grafických souborů…..………………………19 1.3 Internet………………………………………………………………………………...20 1.4 Systém správy obsahu…………………………………………………………………21 1.4.1 Efektivní editace obsahu ………………………………………………………...22 1.4.2 Rozšiřitelnost systému……………………………………………………………22 1.4.3 Drupal…………………………………………………………………………….23 1.4.4 Joomla…………………………………………………………………………….23 1.4.5 Wordpress………………………………………………………………………...23 1.4.6 Vzhled stránek – grafika………………………………………..………………...24 1.4.7 Jazykové verze……………………………………………………………………25 1.4.8 Zabezpečení internetové prezentace......................................................................25 1.4.9 Rezervační systém…………………………………………………………….….26 1.5 Metody………………………………………………………………………….…..…27 1.5.1 Metoda rozhovoru..................................................................................................27 1.5.2 Metoda komparace…………………………………………………..…………...28 1.5.3 Metoda grafické počítačové editace…………………..………………………….28 1.5.4 Metoda počítačového programování……………………………………………...28 1.5.5 Metoda SEO…………………….………………………………………..……….29 2 Analytická část…………………………………………………………………………….…31 2.1 Analýza odpovědí ubytovaných klientů……………………………………………..…31 2.1.1 Srovnání internetových stránek s konkurencí……………………………………..34 2.1.2 Analýza databázových systémů……………………………………………….…..36 2.1.3 Analýza serverových řešení………………………………………………….……40 2.1.4 Značkovací a programovací jazyky……………………………………………….42 2.1.5 Úprava fotografií před publikováním…………………………………………..…49 2.2 Systém správy obsahu – Drupal……………………………………………..…………50 2.2.1 Přenos Drupalu a jeho nastavení na lokálním počítači…………………………....54 2.2.3 Rozvržení (Layout) veřejně přístupné části webové stránky…………………..…58 2.2.4 Rezervační systém………………………………………………………………...60

2.2.5 Rezervační systém – AGreservations…………………………………………….61 2.2.6 Typy obsahu v rámci AGreservations………………………………………..…..63 2.2.7 Procesní úpravy rezervačního procesu………………………………………..….64 2.2.8 Import a vytváření cizojazyčných překladů………………………………………65 2.3 SEO - Optimalizace pro vyhledávače……………………………………………..…..66 2.3.1 Funkce internetového vyhledávače………………………………………………68 2.3.2 Optimalizace a její metody.………………………………………………………70 2.3.4 Přístupnost webové prezentace………………………………………………..…75 2.4 Bezpečnost…………………………………………………………………………….76 3 Návrhová část………………………………………………………………………………77 3.1 Kontrola parametrů hostingu, přesměrování a přenos Drupalu……………….………77 3.2 Úpravy grafického výstupu……………………………………………………………79 3.3 SEO úpravy.……………………………………………………………………………82 3.4 Zjednodušení správy obsahu…………………………………………………………..87 3.5 Bezpečnost a řízení přístupové politiky správy obsahu……………………………….88 Závěr………………………………………………………………………………………….89 Literatura…………………………………………………………………………………..…90 Seznam příloh...........................................................................................................................99 Závěrečná část - DVD s vytvořeným softwarovým kódem

Seznam tabulek Tabulka 1 - Jak jste se dozvěděli o našem podniku?..................................................................31 Tabulka 2 - Jakou formu jste zvolili pro rezervaci pobytu?.......................................................32 Tabulka 3 - Viděli jste naše internetové stránky na www.kurhaus-erika.cz...............................32 Tabulka 4 - Co Vám chybí na stránkách www.kurhaus-erika.cz?..............................................33 Tabulka 5 - Srovnání webových stránek www.kurhaus-erika.cz s konkurenčními....................34 Tabulka 6 - Srovnání databázových systémů MySQL a PostreSQL..........................................36 Tabulka 7 - Srovnání možností serverových systémů Apache a Nginx.....................................37 Tabulka 8 - Povinné moduly v rámci systému CMS Drupal verze 6.26....................................52 Tabulka 9 - Nepovinné moduly v rámci systému CMS Drupal verze 6.26................................52 Tabulka 10 - Výsledek testu domény www.kurhaus-erika.cz na www.seo-servis.cz................83

Seznam obrázků Obrázek 1 - Stávající grafický výstup, chybné rozvržení grafických a textových prvků...........35 Obrázek 2 - Ukázka a pojmenování částí tabulky z databáze MySQL......................................37 Obrázek 3 - Administrace programem phpMyAdmin v rámci databáze MySQL.….................38 Obrázek 4 - Řádek tabulky databáze MySQL s popisem ikon a jejich funkcí..........................39 Obrázek 5 - Nabídka phpMyAdmin menu v rámci MySQL, funkce import souboru................39 Obrázek 6 - Průběh komunikace mezi prohlížečem a WWW serverem....................................44 Obrázek 7 - Model vztahů hlavních komponent jádra Drupalu.................................................51 Obrázek 8 - Typy modulů v Drupalu řady 6...............................................................................53 Obrázek 9 - Práva různých typů uživatelů v rámci CMS Drupal.……………………………..55 Obrázek 10 - Datový tok v rámci CMS a tématu vzhledu (šablony vzhledu)............................56 Obrázek 11 - Upravovaný kód souboru „style.css“, řádek 766 až 775......................................57 Obrázek 12 - Návrh rozvržení grafické šablony veřejně přístupné části webové stránky.........58 Obrázek 13 - Schéma rezervačního procesu u rezervační systému AGreservations.................60 Obrázek 14 - Submodul Booking Calendar jako přehledný grafický výstup informací............62 Obrázek 15 - Pole typu obsahu Unit Type Category modulu AGreservations..........................63 Obrázek 16 - AGreservations, schéma typů obsahu a jejich souvztažnosti...............................63 Obrázek 17 - Úprava kódu šablony na řádku 266, 267, 274 v programu Notepad++...............64 Obrázek 18 - Správné zobrazení webové stránky při vypnutí zobrazení obrázků.....................70 Obrázek 19 - Statistika pro www.kurhaus-erika.cz z analytického nástroje AWFFull..............74 Obrázek 20 - Přesměrování pomocí HTML funkcí REFRESH, zpráva o přesměrování...........77 Obrázek 21 - Původní, chybné rozvržení grafických a textových prvků, 2013. 03. 22….........80 Obrázek 22 - Nové rozvržení grafických a textových prvků je správné, 2013. 04. 31..............80 Obrázek 23 - Statistika z AWFFull pro www.kurhaus-erika.cz, rok 2012.................................85 Obrázek 24 - Statistika z AWFFull pro www.kurhaus-erika.cz, rok 2013.................................86

Slovník zkratek a pojmů: SEO (Search Engine Optimalization) - optimalizace pro vyhledávače je metodologie vytváření a upravování webových stránek takovým způsobem, aby jejich forma a obsah byly vhodné pro automatizované zpracování v internetových vyhledávačích. Hosting je výkonný počítač, který je neustále připojen k síti internet a o jeho provoz pečuje tým specialistů, který provozuje servery. Na tomto počítači jsou uloženy internetové stránky, dostupné všem návštěvníkům kdekoliv a v kteroukoli dobu. Doména je adresa, která po jejím napsání do příkazového řádku internetového prohlížeče, zobrazí soubory uložené na hostingovém počítači. Pokud nebyla adresa přidělena, nelze internetové stránky na síti internet zobrazit. Skriptovací jazyk je plnohodnotný programovací jazyk upravený tak, aby prohlížeč stíhal překládat a provádět skript v reálném čase. MySQL je označení pro relační databázový systém. MySQL je databázový systém, který je často uplatňován především ve webových aplikacích. Jedná se o otevřený a volně šiřitelný systém. PHP je původně skriptovací programovací jazyk, určený především pro programování dynamických internetových stránek. CMS je akronymem anglického „Content Management Systém“ a do češtiny může být přeložen jako systém správy obsahu. Jedná se o software zajišťující správu dokumentů, nejčastěji webového obsahu bez znalosti programovacího jazyka. WYSIWYG je akronymem anglického slovního spojení „What You See Is What You Get“, česky tedy „co vidíš, to dostaneš“. Umožňuje rychlejší tvorbu webových stránek, aniž by vyžadoval hlubší znalost jazyka HTML. Webmaster je osoba, která vytváří webové stránky, stará se o jejich správnou funkčnost a aktuálnost.

Úvod Zadáním diplomové práce bylo navrhnout internetové stránky s rezervačním systémem a docílit tím vyšší návštěvnosti stránek a současně zvýšit počet objednávek realizovaných přes internet na předchozí doménové adrese. Důvodem výběru tématu diplomové práce byla snaha zlepšit již naprosto nevyhovující internetové stránky zaměstnavatele. Znalost požadavků na internetovou prezentaci byla dána každodenní konfrontací s potřebami zákazníků v rámci konkrétního lázeňského zařízení. Z potřeb klientů logicky vyplynuly možné návrhy řešení, které byly aplikovány v rámci znalostí a dovedností zpracovatele práce. Zpracovatel získával znalosti pro tvorbu internetových stránek v průběhu let zejména samostudiem odborných publikací a přímo na internetu. Dílčí znalosti problematiky získal také studiem na VŠH. Samotné dovednosti byly získány přímo realizací několika internetových stránek již v minulosti. Stanoveno bylo několik následujících hypotéz: 1) Vhodnou úpravou designu lze zajistit korektní zobrazení webových stránek ve všech pěti nejpoužívanějších webových prohlížečích. 1) 2) Rozšířením textových informací o další dvě jazykové verze a uplatněním zásad optimalizace pro internetové vyhledávače, lze zvýšit návštěvnost stránek až o 100 procent. 2) 3) Navrhované úpravy internetových stránek povedou také ke zvýšení rezervací o 10 procent. 4) Aplikací systému správy obsahu lze výrazně zefektivnit obsluhu webových stránek. V zájmu naplnění cíle diplomové práce byla práce rozdělena do tří kapitol. V první části jsou uvedeny informace o celosvětové síti internet. Popsán je vznik a historie, význam a přínos tohoto fenoménu konce 20 století. Stručně je pojednáno o softwaru jako pojmu, jeho podkategorii OS, tedy otevřeném softwarovém zdroji, internetových stránkách, softwarových nástrojích určených pro tvorbu internetových stránek, standardech při tvorbě internetových stránek, pojmu internetového prohlížeče a jeho zastoupení jak v ČR, tak ve světě a názorech uznávaných odborníků na danou problematiku. Diplomant zde vyjadřuje také vlastní zkušenosti s problematikou. 1) StatCounter Global Stats, 5 Top Browsers (Worldwide) from Jan 2013 to Nov 2013. Dublin: StatCounter, 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné na internetu: StatCounter Global Stats, 5 Top Browsers in Germany from Jan 2013 to Nov 2013. Dublin: StatCounter, 2013, [cit. 2013-01-11]. Dostupné na internetu: StatCounter Global Stats, 5 Top Browsers in Czech republic from Jan 2013 to Nov 2013. Dublin: StatCounter , 2013, [cit. 2013-01-11]. Dostupné na internetu: 2) Poznámka diplomanta, základní jazyková verze je v němčině, rozšířením se rozumí vytvoření anglické a německé jazykové verze.

13

Druhá část je zaměřena na zdůvodnění výběru zvolených metod a hlavních softwarových komponent při vytváření samotných internetových stránek. Analyticky je přistupováno ke konkrétním potřebám podniku a k využití současných možností, které nabízí svět informatiky. Postupně jsou uvedeny jednotlivé důležité komponenty, které byly analyzovány při tvorbě internetových stránek a jejich rezervačního systému. Popsán je význam výstavby stránek na lokalním disku, databáze MySQL, značkovacího jazyk CSS a jeho uplatnění při vytváření responzibilní grafické šablony, tak aby se stránky zobrazovaly přesně dle specifických požadavků a vzhled stránek byl shodný ve všech zásadních internetových prohlížečích. S jazykem CSS souvisí také použití jednotlivých grafických prvků jako například loga podniku, tématického pozadí, ceníků či doprovodných fotografií. V rámci zásad tvorby internetových stránek jsou uvedeny základní pravidla pro vytváření či úpravu grafických elementů, včetně použití příslušných formátů, jako formátu .JPG, .GIF a .PNG. Pro manipulaci s grafickými prvky byl použit OS software GIMP. Značkovací jazyk HTML byl použit v rámci nasazení systému správy obsahu v již modulech jádra. Dále je přiblížena problematika tzv. „optimalizace pro vyhledávače“ pro nejpoužívanější internetové vyhledávače jako např. „Google.de“ nebo „Seznam.cz“. Search engine optimalization (dále jen SEO), je důležitá disciplína. Bez dodržení pravidel SEO, by stránky v dnešní době drtivou většinou uživatelů využívané vyhledávače, nemuseli vůbec najít. Nebo by se stránky nezobrazovali na předních stranách vyhledávačů. Uživatelé internetu dnes vyžadují webové stránky, které poskytují interaktivní přístup k informacím všeho druhu. Pro zákazníky hotelového průmyslu je výhodné rezervovat hotelový pokoj či místo v restauraci pomocí sítě internet. Šetří tak svůj čas, peníze i úsilí, oproti starším způsobům provádění objednávek. Současně také podnikatelské subjekty v hotelnictví, mohou pomocí informačních technologií, omezit své finanční výdaje a navíc díky síti internet inzerovat své služby prakticky celému světu. V současnosti lze pomocí dostupných softwarových nástrojů v rámci platformy otevřeného zdrojového kódu softwaru tzv. „open source software“ vytvořit funkční internetové stránky s rezervačním systémem. Potenciální klient na svém monitoru může zhodnotit polohu hotelu na mapě, fotografie, audio a video prezentaci, textové informace, aktuální cenovou nabídku, zaslat svůj dotaz či provést přímo rezervaci. Konečně výraznou výhodou je aktuálnost dat a možnost okamžitého provedení rezervace spolu s doručením potvrzení o objednávce. Možnost pro provedení rezervace může být podmíněna zasláním či převodem finančních prostředků na účet hotelu nebo zadáním údajů o platební kartě.

14

V našem případě internetová prezentace zatím není napojena na rozhraní platebního systému pro přijímání finančních převodů a on-line provedená před-rezervace je také proto vždy až následně potvrzena recepcí. K výše uvedeným důvodům pro vytvoření rezervačního systému v rámci internetových stránek lázeňského zařízení lze přidat také důvody obchodně-prodejní. V rámci své prodejní politiky se podnik v minulosti orientoval jen na spolupráci se třemi zahraničními cestovními kancelářemi a zbývající kapacitu nabízel přímo na recepci. V případě nečekaného výpadku nasmlouvané kapacity ze strany třeba jen jedné cestovní kanceláře tak došlo k výraznému snížení obsazenosti a tím k finančním ztrátám z neposkytnutých lázeňských služeb. Webové stránky s rezervačním systémem společně s cíleným marketingem můžou negativní vliv výše zmíněného výpadku snížit. S pomocí rezervačního systému mohou klienti provést svou předrezervaci, na kterou jim bude do maximálně několika hodin odpovězeno. Společně s výhodnou cenovou nabídkou tzv. „na poslední chvíli“ (last minute) a současného využití databáze hostů tak může dojít k úspěšnému oslovení klientů. Je vhodné zmínit, že v případě prodeje přes vlastní rezervační systém podnik nemusí odvádět finanční provizi zprostředkovateli. Náklady na zřízení vlastního internetového rezervačního systému jsou díky použití technologie open source software (dále jen OSS), česky otevřeného zdrojového kódu prakticky nulové. Výstavba nových webových stránek s rezervačním systémem by měla zvýšit jejich efektivitu. Konkrétně je žádoucí navýšit návštěvnost včetně navýšení celkového finančního objemu uskutečněných objednávek díky internetu.

15

1 Teoreticko - metodologická část 1.1 Vývojové prostředí Pro vývoj systémů a jejich plnění daty je nejvhodnější začít na tzv. lokálním počítači. Na něm lze systém detailně nastavit a na online server přenést až odladěný funkční projekt. Také před výstavbou systému na lokálním počítači je zásadní na základě dostupných možností vybrat vhodné technologie. Mezi rozšířenou technologii patří platforma LAMP. Akronym zkratky LAMP, tvoří jméno operačního systému Linux, webového serveru Apache, databázového systému MySQL a programovacího jazyka PHP. Posloupnost zkratky LAMP určuje klasický přístup pro vývoj a údržbu webových aplikací. Současně je alternativou také pro technologie, které nemají shodné komponenty.

3)

Nespornou výhodou zůstává, že

většina poskytovatelů služeb webového hostingu poskytuje výše jmenované služby, proto v budoucnu nemusí být překážkou změnit poskytovatele a použít znovu celý systém na jiném serveru. Linux či správně GNU/Linux je volně šiřitelný operační systém vyvinutý na principech unixových systémů. Jádro je víceuživatelské (přístup pro více uživatelů) a také proto je často používán zejména pro operace na serverech. 4) Apache HTTP Server je volně šiřitelný webový server s otevřeným kódem, dostupný na mnoha platformách. V případě Apache HTTP serveru se jedná o kód napsaný původně pro operační systém UNIX. Dnes ovšem funguje i pod ostatními operačními systémy jako například Windows 2000, Netware 5.x a OS/2. 5) MySQL je spolehlivý, rozšířený a volně dostupný databázový systém, který funguje na více než dvaceti platformách včetně operačního systému Linux, Windows, Mac OS nebo Solaris. 6) PHP je zkratkou anglického slovního spojení „Hypertext Preprocesor“. To lze do češtiny přeložit jako „hypertextový preprocesor“. Jedná se o volně šiřitelný skriptovací programovací jazyk, určený zejména pro dynamické internetové stránky. Samotné soubory s PHP kódem jsou uloženy na straně serveru, kde také PHP procesy probíhají. 7) 3) BROŽA, P.; BURANSKÝ, I. Programování www stránek pro úplné začátečníky. Brno: Computer Press, 2003. 202 s. ISBN 80-7226-818-X 4) The Linux Foundation, What is Linux? San Francisco: The Linux Foundation, 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné na internetu: 5)The Apache Software Foundation, The Number One HTTP Server On The Internet. Los Angeles: The Apache Software Foundation, 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné na internetu: 6) Oracle Corporation and/or its affiliates. Redwood Shores : Oracle Corporation, 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné na internetu: 7) The PHP Group, General Information. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné na internetu:

16

HTML je akronym pro Hypertext Markup Language, což lze do češtiny přeložit jako „hypertextový značkovací jazyk“. Jazyk je určen k vytvoření kódu pro zobrazení dat v internetovém prohlížeči. Kód slouží jako návod, který zobrazuje data na monitoru. HTML kód slouží k popisu webové stránky a prakticky je přesným a stručným vyjádření toho, co má být v prohlížeči zobrazeno. Prakticky umožnuje propojit oddělené informace jako například text či obrázky a umístit je na jednom místě. Jako každý značkovací jazyk má i HTML svou přesnou syntaxi, která se musí dodržovat. 8) CSS je značkovací jazyk, který slouží k formátování vzhledu internetových stránek. Uveřejněn byl v roce 1994 organizací W3C, která se zabývá prosazováním standardů na internetu. CSS je akronym pro anglickou složeninu „Cascading Style Sheets“, která může být do češtiny přeložena jako „tabulky kaskádových stylů“. Častější je ovšem použití slovního spojení „kaskádové styly“. Účelem CSS je oddělení samotného vzhledu od obsahu a struktury stránek. Jedná se vlastně o určení způsobu jak zobrazit stránky vytvořené v jazyce HTML, XHTML či XML. 9) Java je objektově orientovaný programovací jazyk, který vyvinula firma Sun Microsystems v roce 1995. Pro upřesnění třeba napsat, že se nejedná o skripty, ale spíše o programové objekty vložené do webových stránek. Na základě jazyka Java fungují také programy mimo internet, například v mobilních telefonech a čipových kartách. Od roku 2007 je program volně šiřitelný jako OS. 10) JavaScript je programovací jazyk se syntaxí určený primárně pro internet a používaný zejména pro efektní grafické oživení internetových stránek. Vyvinul ho Brendan Eich pro firmu Netscape 2, která ho v roce 1995 zahrnula do verze prohlížeče Netscape2. Kód s JavaScriptem je nahrán a vykonáván na straně klienta, prakticky tedy v internetovém prohlížeči na kterém je závislý. Skripty se nemusí načítat vždy znovu což je žádoucí například pro efektivní dynamické stránky. Nedochází tedy ke kompilaci, ale k interpretaci jazyka. V praxi je možné integrovat JavaScript přímo do HTML kódu stránek nebo iniciovat externí soubor. 11) SQL je standardizovaný dotazovací jazyk, který se používá při manipulaci s daty v relačních databázích, tedy i v databázi MySQL. 8) BROŽA, P.; BURANNSKÝ, I. Programování www stránek pro úplné začátečníky. Brno: Computer Press, 2003. 202 s. ISBN 80-7226-818-X 9) BOS, B., a kol. What is CSS?. W3.org, 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu: 10) Oracle Corporation. What is Java technology and why do I need it? 2013 [cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu: 11) YOUNG, A. History of JavaScript: Part 1. DailyJS.com, 2010 [cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu:

17

1.2 Grafické formáty Pro výběr nejpoužívanějších grafických formátů je možné využít data získaná použitím metody kvantitativního výzkumu. Na základě zjištěných informací byly vybrány tři nejvíce rozšířené grafické formáty. JPEG (Joint Photographics Experts Group), GIF (Graphics Interchange Format) a PNG (Portable Network Graphics) patří mezi nejvíce používané formáty grafických souborů. V manipulaci s nimi lze dosáhnout nejvyšší komprese, to znamená úspory datového obsahu. GIF je nejstarší grafický formát vyvinutý firmou CompuServe v roce 1987. Jedná se o formát bezztrátový, může zobrazit v jednom rámci pouze 256 barev, ale umožňuje použití zcela průhledné barvy. Bezztrátovost komprese znamená, možnost ukládat soubor opakovaně pod označením koncovky .gif, kdy nedojde ke ztrátě kvality. Soubory formátu GIF jsou používány většinou na ikony, loga, tlačítka akcí a jiné grafické prvky. Navíc soubory GIF umožňují vytvářet animace. 12) JPEG formát je ztrátový, ale disponuje až 16,7 miliony barev. Pokud je potřeba použití celé barevné palety, například u fotografií, použije se většinou JPEG. Lidské oko po úpravách u fotografií přírody, živočichů, krajiny a podobně, nepozná snížení kvality. Označení JPG, či JPEG pro formát ovšem není přesné. Obrázky s příponou .jpeg nebo .jpg jsou ve skutečnosti ve formátu JFIF a ten využívá kompresní metodu JPEG. 13) PNG formát je bezztrátový, malý a nezávislý na platformě. Umožňuje zobrazit první náhled obrázku rychleji než GIF. Obrázky mohou mít bitovou hloubku až 48 bitů, to znamená vyšší kvalitu. Průhlednost obrázku (alfa kanál) může být regulována od úplné až k nulové. Obrázky se zobrazují ve správném kontrastu a jasu, nezávisle na zařízení, díky tzv. gama korekci. 14) Z výše uvedených informací vyplývá, že soubory ve formátu GIF je nejvhodnější použít například na grafické ovládací prvky nebo grafické prvky, které vytvářejí pozadí. Současně je nezbytné akceptovat ztrátu kvality při jejich zvětšování. Soubory ve formátu JPEG je vhodné použít na grafický výstup, který je detailně barevně vykreslen a má působit věrohodně. Jedná se například o fotografie objektů nebo osob v interiérech či krajině. Soubory ve formátu PNG je vhodné použít na grafické prvky, u kterých je nutné zachovat kvalitu i při jejich zvětšování.

12) POWELL, T.A. Web Design – The Complete reference. Osborne/MCgraf, 2000. ISBN 0-07-212297-8 DUBOST, K. Draft - GIF or PNG. W3C, 2006 [cit. 2013-11-05]. Dostupné na internetu: 13) LILLEY, CH., JPEG JFIF. W3C, 2003 [cit. 2013-11-05]. Dostupné na internetu: 14) LILLEY, CH., PNG (Portable Network Graphics). 2006 [cit. 2013-11-05]. Dostupné na internetu:

18

1.2.1 Programové vybavení pro úpravu grafických souborů Vybrané grafické soubory v rámci internetových stránek bude nutné upravovat, proto je žádoucí krátce představit nezbytné programové vybavení. GIMP (GNU Manipulation Program) je freewarová alternativa k drahým profesionálním programům pro zpracování grafiky a fotografií. GIMP je dostupný zdarma včetně zdrojových kódů pod licencí GPL. Grafický editor původně vznikl v prostředí Linuxu, ale dnes existuje i pro

verze

Windows

a

Mac

OS

X.

Program

je

přeložen

také

do

češtiny.

Nabízí množství funkcí pro zpracování obrázků či vytváření vlastních grafických prací. Mezi standardní nástroje patří možnost práce s vrstvami, cestami, grafické filtry, použití štětce, pera, tužky, razítka. Program akceptuje většinu ostatních grafických formátů, disponuje nápovědou a na internetu existuje komunita, která se tvorbou v programu zabývá. Lze pracovat i se soubory například z programu Adobe Photoshop. Program lze stáhnout na domovské adrese: http://www.gimp.org/.

15)

Při výstavbě webových stránek může být použit k úpravě

grafických prvků jako je logo firmy, vytváření letáků nebo ruční úpravě fotografií. JPEG Resampler je software českého autora Ing. Davida Macka. Slouží k úpravě souborů v JPEG či JPG formátu resamplováním. Resamplováním se rozumí změnu velikosti fotografií ve formátu JPG. Cílovou velikost souborů lze nastavit jako rozlišení maximálních rozměrů, procentuelně z velikosti předlohy, velikost souboru. Aplikace rovněž umožňuje nastavit kvalitu výsledných fotografií. Pro jednotlivé soubory lze nastavit parametry individuálně. Tzn. individuálně zaostřit, rozmazat, vyřezat, vynechat obrázek. K použití resamplování se nabízí několik filtrů. Do obrázků lze přidat text a logo. Jedná se o jeden ze způsobů, jak ochránit svá autorská práva a posílit míru povědomí o webových stránkách. Program je freeware, lze ho stáhnout na http://software.macek.cc/resamplercz.php.

16)

Ovládání aplikace je intuitivní a

uživatel má na výběr ze tří jazykových verzí.

15) PROKOUDINE, A. a kol. GNU Image Manipulation Program. Gimp.org, 2012 [cit. 2013-08-06]. Dostupné na internetu: 16) MACEK, D. JPEG Resampler 2010. Macek.cc, 2010 [cit. 2013-08-06]. Dostupné na internetu:

19

1.3 Internet Internetové stránky budou prezentovány celosvětově. Takovou možnost poskytuje technické řešení s názvem internet. Internet lze definovat jako celosvětový systém navzájem propojených sítí počítačů. Počítače mezi sebou komunikují pomocí TCP/IP protokolů. TCP znamená v angličtině „Transmission Control Protocol“ což může být do češtiny volně přeloženo jako „primární přenosový protokol“. Úlohou protokolu TCP je spolehlivé doručení dat na bázi spojově orientovaného protokolu na transportní vrstvě. Zkratka IP znamená „Internet Protocol“ což v češtině znamená „protokol síťové vrstvy“ a umožnuje zejména síťovou adresaci, směrování a předávání datagramů. Součástí internet protokolu je také „IP adress“, tedy „IP adresa“. IP adresa jasně určuje síťové rozhraní, které je připojeno k internetu. Má číselný tvar v podobě čtyř řad čísel s tečkami mezi nimi, například: 192.157.0.1. K jednoduššímu zapamatování IP adresy jsou používána tzv. doménová jména, příkladem může být např. „www.mujweb.cz“. Samotné slovo „internet“ je složeninou latinského slova „inter“, které v češtině znamená „mezi“ a anglického slova „net“, které česky označuje síť. 17) Velmi známou službou internetu je „world wide web“ zkratkou „WWW“, což je systém informací tzv. webových stránek, které se zobrazují pomocí webového prohlížeče na monitorech počítačů a mobilních přístrojů. Jedná se o kombinaci textu, grafických elementů a multimediálních prvků, které jsou propojeny hypertextovými odkazy. Technologie je založena na webovém prohlížeči, specifikaci pro URL (v době vzniku UDI), HTTP, HTML a vytvořil ji Brit Timothy John Berners-Lee v roce 1990. Služba byla spuštěna na tehdy největším evropském internetovém uzlu ve výzkumné instituci CERN v Ženevě. 18) Webové stránky byly v minulosti pouze statické tedy, každou stránku musel autor vytvořit a obsah zůstal bez zásahu autora do kódu nezměněn. Postupem času se zvyšovaly nároky na funkce stránek a vznikly dynamické stránky.

19)

Dynamické stránky mohou měnit svůj obsah na základě akce, kterou

spustí program na webovém serveru nebo prohlížeči návštěvníka stránek. Využívají k činnosti databázi a fungují na vyšším stupni interaktivity. V rámci dynamických webových stránek může být vytvořen také systém správy obsahu. 20) 17) LEINER, B. M. a kol. Brief History of the Internet, Ženeva: Internet Society, 2013 [cit. 2013-29-10]. Dostupné na internetu: 18) BERNERS-LEE T., Biography, Cambridge: World Wide Web Foundation , 2013 [cit. 2013-29-10]. Dostupné na internetu: 19) BERNERS-LEE T., Answers for Young People, Cambridge: World Wide Web Foundation , 2013 [cit. 201329-10]. Dostupné na internetu: 20) SEDLÁČEK, J. Internet II. - Komerční využití. Praha: VŠE, 1999. 350 s. ISBN 80-7079-839-4.

20

1.4 Systém správy obsahu Systém správy obsahu je softwarový nástroj, který umožnuje upravovat obsah internetových stránek bez znalosti značkovacích nebo programovacích jazyků. Pod správou obsahu oprávněným uživatelem si lze představit úpravu vlastního či cizího obsahu textů, fotografií, audio-vizuálních souborů či jednotlivých polí. Současně se může jednat také o pokročilejší správu, například o ovlivňování určitých funkcí webu v rámci správy podmínek akcí. Výše uvedené úpravy by měl oprávněný uživatel zvládnout v rámci obsluhy přehledného a intuitivního ovládaní systému. Takovou podmínku splňují některé CMS (Content Management Systems - Systémy Správy Obsahu), nazývané často také jako systémy redakční či publikační. Instalace a použití CMS obnáší další řadu výhod. 20) 1) Zásadní výhoda je možnost aktualizovat obsah nebo dokonce ovlivňovat v jednoduchém rozhraní některé funkce webu bez nutnosti přímo programovat. 2) Lze ušetřit finanční prostředky a neplatit tvůrci stránek či jinému programátoru pokud je třeba aktualizovat jen obsah. 3) Zkracuje se také reakční doba, správce šetří kromě financí také čas. 21) 4) Možnost aktualizovat nezávisle na aplikaci, díky použití webových prohlížečů, které jsou na většině zařízení s připojením k internetu. Aktualizovat je tedy možné i bez použití vlastního zařízení, tedy například na cestách. 22) 5) V budoucnu lze CMS rozšířit o další funkce, většinou jen jednoduchou instalací modulů. Pokud by vlastník prezentace žádal náročnější úpravu, existuje komunita uživatelů, samotných tvůrců a vývojářů komunity. Přesto, že se jedná o neplacené služby, jsou členové OS komunity vstřícní a v duchu její filosofie se snaží pomáhat druhým uživatelům. Pravidelně jsou vydávány tzv. „patche“ česky „záplaty“ kódu, poskytovány instrukce nezkušeným uživatelům a dle kritických připomínek vylepšován kód. 23) 6) V široké míře lze použít kvalitní CMS na většině serverů v rámci nabídky jejich služeb. To znamená, že uživatelé nemusí kvůli nasazení nového systému hledat také nového poskytovatele služeb webhostingu a navazujících služeb 20) LUKÁŠ, J. Co je Redakční systém? Supersvět.cz, 2005 [cit. 2013-27-10]. Dostupné na internetu: 21) PROCHÁZKY, T. Jaký zvolit CMS, aby se snadno spravoval? Včeliště.cz, 2013 [cit. 2013-27-10]. Dostupné na internetu: 22) LAJČIN, T. Open source software v podniku: Výhody a rizika. ICT manažér.cz, 2013 [cit. 2013-27-10]. Dostupné na internetu: 23) HEIJDEN, H. Designing Management Information Systems. Norfolk: Oxford, 2009. 144 s. ISBN 978-0-19-954632-9.

21

Pokud zadavatel akceptuje obecné výhody použití CMS, je vhodné stanovit konkrétní penzum požadavků na jeho funkčnost. Použitím metody individuálního a standardizovaného rozhovoru lze konkretizovat požadavky na CMS. 1.4.1 Efektivní editace obsahu Efektivní editaci obsahu zajištuje tzv. WYSIWYG editor. Slovo WYSIWYG je zkratkou pro anglickou větu: „What You See Is What You Get“ česky tedy „Co vidíš, to dostáváš“. Pomocí editoru lze vytvořit a upravovat obsah v přesně takové podobě v jaké bude na stránkách zobrazen. Editor umožnuje formátovat text, tabulky, přidat, upravit multimediální obsah (obrázky, audio-video soubory) a odkazy.

23)

V rámci editace systémy nabízejí také

samotnou správu struktury stránek. Konkrétně se jedná o možnost vytvořit, přejmenovat a smazat odkazy navigačních lišt. Řadit obsah se soubory dle různých kritérií (například typu obsahu, času vytvoření, názvu souboru, velikosti apod.) by mělo být možné také v přehledu s obsahem v samotném administračním rozhraní. 1.4.2 Rozšiřitelnost systému Architektura jádra CMS musí nabídnout možnosti pro rozšiřitelnost o nové funkce. V budoucnu, tak bude možné provést úpravy dle aktuálních požadavků, ať už formou instalace přídavných modulů nebo provedením dílčích úprav. Mezi žádané přídavné funkce patří: a) Galerie či fotogalerie, která se člení dle kritérií do podkategorií, poskytuje ovládací menu a zmenšeniny jsou efektně zvětšovány v náhledech s případným vodoznakem. b) Novinky jsou tématické aktuality zasílané v pravidelných intervalech návštěvníkům po jejich registraci k odběru. Aktuality se týkají také individuálně nastavitelných výstupů stránek v rámci funkce RSS výstupu. c) Ankety umožnují provést průzkum názorů na zásadní otázky, pomocí dotazů. Průzkum podává hodnotný výstup pro zpětnou vazbu na potenciální a stávající zákazníky. d) Sociální sítě. Provázání se sociálními sítěmi (např. Facebook či Twitter) je žádoucí díky jejich značnému rozšíření mezi uživateli. Prakticky se může jednat například o malý náhled na domovských stránkách na poslední komentáře sdílejících členů nebo ikony jejich profilů. e) Elektronický obchod a rezervační systém je vhodný pro provedení dílčí či úplné objednávky zboží nebo služeb zákazníkem. Po využití služeb elektronického obchodu či rezervačního systému není potřeba kontaktovat prodejce buď vůbec, nebo prodejce kontaktuje zákazníka jen omezeně. 24) 23) Moxiecode Systems AB. Home, Download. TinyMCE.com, 2013 [cit. 2013-20-10]. Dostupné na internetu: 24) VRÁNA, I.; RICHTA, K. Zásady a postupy zavádění podnikových informačních systémů. Praha: Grada, 2005. 188 s. ISBN 80-247-1103-6.

22

V současné době existují prakticky jen tři systémy správy obsahu, které splňují výše uvedené požadavky. U všech tří CMS lze snadno editovat obsah pomocí WYSIWYG editoru a spravovat tak multimediální soubory. Umožnují pomocí internetového prohlížeče obsah také virtualizovat, to znamená, že správu může provádět více oprávněných uživatelů. Správcům systému je umožněno delegovat pravomoci, tedy různí uživatelé disponují různými právy a mohou jim být zpřístupněny různé části internetových stránek. Disponují také svými elektronickými obchody s rezervačním systémem. Všechny uvedené systémy mají otevřený zdrojový kód a proto je možné speciální funkce na míru vytvořit. 1.4.3 Drupal CMS Drupal vznikl v roce 2001 jako studentský projekt a jeho původním tvůrcem je holandský student Dries Buytaert. Drupal se vyznačuje flexibilním a bezpečným jádrem systému. Důkazem může být jeho použití například vládní organizací USA, Bílým Domem na adrese www.whitehouse.gov nebo vládní organizací zabývající se vesmírným výzkumem NASA na adrese www.nasa.gov 24) 1.4.4 Joomla Systém správy obsahu Joomla byl uveřejněn v roce 2005 a vychází ze staršího redakčního systému Mambo. Slovo Joomla pochází z přepisu svahilského slova „jumla“, které je výrazem pro jeden celek a práci v jednom celku. Joomla zaujímá druhou pozici mezi nejvíce stahovanými a používanými systémy. Systém byl použit například pro výstavbu internetových stránek americké prestižní university Harvard. 25) 1.4.5 Wordpress Vývoj CMS Wordpress sahá do roku 2001, kdy jej pod názvem b2, uveřejnil Michel Valdrighi. Programátoři Matt Mullenweg a Mike Little vylepšili concept a pod názvem Wordpress byl systém oficiálně uveřejněn v roce 2003. Původní myšlenka intuitivního blogového systemů se vyvinula až do plnohodnotného CMS. Wordpress zaujímá první pozici mezi nejvíce stahovanými a používanými CMS systémy. Mezi známé subjekty používající Wordpress pro své prezentace patří světoznámá obuvnická firma Baťa nebo americká medialní korporace The New York Times. 26)

24) BUYTAERT, D. a kol. History. Drupal.org, 2013 [cit. 2013-08-06]. Dostupné na internetu: 25) HURLEY, D. a kol. .About Joomla. Joomla.org , 2013 [cit. 2013-08-06]. Dostupné na internetu: 26) RILEY, M. a kol. History.Wordpress.org, 2013. 2013 [cit. 2013-08-06]. Dostupné na internetu:

23

Dle účelu konkrétního zaměření webových stránek se odvíjí řada zásadních rozhodnutí, které musí jejich tvůrce učinit. Proto je vhodné věnovat zjištění požadavků zadavatele dostatečné množství času. Lze využít například metodu rozhovoru mezi zadavatelem a zhotovitelem. První zásadní otázkou zhotovitele by mělo být, jakého cíle chce realizací internetové prezentace zadavatel dosáhnout. Tvůrce by měl následně informovat o konkrétních funkcích, které by měly být obsaženy v technických možnostech i limitech. V obecné rovině lze napsat, že i malý projekt může být později rozšířen o další obsah, funkce, či přizpůsoben vyšší návštěvnosti. Softwarová jádra kvalitních systémů jsou na uvedená rozšíření koncipována. Obsah ve smyslu informační hodnoty by měl mít vazbu na zaměření projektu, být přehledný a čtivý. Trend uplatnění stručných, výstižných informací, doplněných o fotografie a audio-video soubory je evidentní. Žádoucí je informace přehledně strukturovat, aby se v nich uživatelé intuitivně orientovali a mohli jimi pohodlně procházet. Principiálně se tedy jedná o zobrazení správného obsahu na správném místě. 27) 1.4.6 Vzhled stránek - grafika Trendem posledních let a současně doporučením při navrhování vzhledu internetových prezentací je oddělit výkonovou část od grafické. Výhoda striktního oddělení vzhledu od programové části spočívá v možnosti použít vlastně vytvořená či zakoupená témata. Témata vzhledu se jen umístí do příslušné složky a aktivují. Současně koncept oddělené vzhledu umožnuje zásadně měnit vzhled stránek jen pouhým přepnutím na jinou grafickou šablonu. Výše uvedené doporučení funguje i v případech kdy je požadováno zachovat stávající rozvržení podoby stránek. Konkrétně se může jednat o zachování původních grafických prvků pozadí, barvy, velikosti a fontu písma. Dalším kritériem kvality je shodné zobrazení stránek ve všech internetových prohlížečích. Výše uvedené je často označováno termínem „responzibilní design“. Vizuelní dojem je prvním aspektem, který návštěvník stránek vnímá. Proto by měli být pokud možno representativní, příjemné na pohled a přehledné. 28) Vizuelně je žádoucí koncipovat prezentaci ve tvarech, barvách a symbolech dané organizace (korporátní identita) či jednotlivce. Současně by, ale oči návštěvníků neměli být unavovány grafikou, která nectí zásady vizualizace na internetu. Typickou ukázkou mohou být stránky, které obsahují zejména textový obsah a po hodinách čtení světlých písmen na tmavém pozadí dochází k větší únavě očí. 29) 27) TVRDÍKOVÁ, M. Aplikace moderních informačních technologií v řízení firmy. Praha: Grada, 2008. 176 s. ISBN 978-80-247-2728-8. 28) GILLENWATER, Z. M., Examples of flexible layouts with CSS3 media queries,Zomigi.com, 2010 [cit. 201329-10]. Dostupné na internetu: 29) ŽÁRA, J. a kol. Moderní počítačová grafika. 2.vyd. Brno: Computer Press, 2004. 608 s. ISBN 80-251-0454-0.

24

1.4.7 Jazykové verze Většina návštěvníků internetových stránek upřednostňuje webové prezentace ve svém mateřském jazyce, případně v dalším jazyce, kterému rozumí. Mezi deset nejpoužívanějších jazyků na internetu patří také angličtina a němčina. 28) Zásadní je proto empiricky zjistit kdo jsou naši současní návštěvníci internetových stránek a určit jaká jazyková skupina se novými návštěvníky ještě může stát, kde se ukrývá další potenciál pro nové zákazníky. Dle výsledků zjištění je žádoucí vytvořit případnou další jazykovou verzi. Vícejazyčné mutace se používají také v rámci administrativního rozhraní při správě obsahu oprávněnými administrátory. I správu obsahu tak můžou provádět různě jazykově vybavení správci. 1.4.8 Zabezpečení internetové prezentace a) zabezpečení lidského elementu Snaha by měla směřovat k uplatnění samotných technologií a pravidel obsluhy tak, aby bylo maximálně eliminováno rizikové chování uživatelů. Za uživatele lze považovat jak návštěvníky v rámci sítě internet, tak samotné uživatele s oprávněním ke správě obsahu. Vhodné je srozumitelné seznámení s pravidly bezpečného chování na internetu i mimo něj a obeznámení s riziky, která mohou nastat při nedodržení těchto zásad. Jedná se o zásady při volbě, uchovávání, zadávání či změně přístupových údajů. Dále o elementární pravidla ochrany před škodlivým softwarem (viry, spamy apod.) 29) b) technologické zabezpečení Technologickým zabezpečením se rozumí využití veškerého softwarového potenciálu k zamezení neoprávněného přístupu. Konkrétně se jedná o dodržení pravidel při psaní kódu jádra systému, přídavných modulů a souvisejících souborů. O bezpečně nastavenou samotnou databázi a přístup k ní, aktivovaných PHP direktiv. Cílem takového neoprávněného přístupů může být pokus získat citlivé informace o uživatelích. Např. detaily platebních karet nebo jména a kontaktní údaje. Takové informace mohou být později využity ke kriminální činnosti. Mohou sloužit jako prostředek vydírání majitelů databáze s osobními údaji. Mohou být postiženy přímo osoby, které osobní údaje poskytly, například vykradením bytu v době na kterou provedli rezervaci pobytu. 30) 28) Internet World Stats. Top Ten Languages Used in the Web. 2011 [cit. 2013-05-09]. Dostupné na internetu: 29) BERÁNEK, J. Moderní řízení hotelového provozu. 5.vyd., Praha: MAG Consulting, 2013. 335 s. ISBN 97880-86724-45-4. 30) BASTL, J.; BLAŽÍČEK, R. Podnikové informační systémy. Praha: Grada, 2008. 288 s. ISBN 978-80-2472279-5.

25

1.4.9 Rezervační systém Vzhledem k zadání diplomové práce je u elektronického rezervačního systému žádoucí vysvětlit jeho význam a přiblížit základní požadavky. Již dle samotného názvu je zřejmé, že se jedná o systém, který pomáhá při uskutečnění prodeje služeb či zboží elektronickou cestou. V praxi se nejčastěji setkáme s jeho funkcí na internetových stránkách. Uživatel svou rezervaci uskutečňuje výběrem kalendářního období, typu položek, počtu položek či dalších kritérií, které konkrétní systém nabízí. Položky se tak dostávají do virtuálního nákupního košíku, který o nich většinou obsahuje také další upřesňující informace. Ty se mohou týkat například měny a ceny za jednotku, kategorie (včetně obrazového doprovodného materiálu), kapacity nebo časového vymezení. Dle zaměření a možností prodejce může být žádoucí nastavit systém pro zadávání informací o platebních kartách, včetně možnosti systém připravit na plnohodnotnou platební bránu. Po dokončení výběru všech povinných kritérií lze přejít k rekapitulaci rezervace. Třeba podotknout, že rezervační systém by měl umožnit návrat k předchozímu kroku či krokům, tak aby zákazník nemusel kvůli jedné chybě opakovat celý proces rezervace znovu od začátku. U rekapitulačního kroku, lze uvést další upřesňují informace, dle zaměření projektu subjektu. Nejčastěji se jedná o reklamační podmínky, platební podmínky nebo podmínky ve věci termínů pro rušení rezervace. 31) Po samotném odeslání kompletně vyplněné objednávky by mělo dojít k přeposlání kopie rezervačního formuláře na zákazníkem zadaný emailový kontakt a současně prodejci. Kvalitní systémy nabízejí také možnost přeposlat výstupy objednávek na další email adresy, například adresy vedoucích pracovníků. Sofistikovanější rezervační systémy mohou být přímo propojeny s manažerským, účetním, recepčním nebo skladovým systémem. Návazné systémy jsou po provedení objednávky iniciovány k reakci. V rámci recepčního systému může být automaticky vyznačena doba pobytu a počet objednaných typů pokojů. Skladový systému může zajistit automatickou expedici zboží a účetní systém po obdržení finančních prostředků na bankovní účet vystavit fakturu. Mezi přínosné funkce patří možnost editovat položky včetně kritérií jejich výběru (například minimální počet nocí, karty zákazníků včetně jejich objednávek, nastavovat různé slevy a sezónní ceny. 32)

31) GILL, A. What is AGreservations and what can it do for you?, Lübeck: AGreservations, 2013 [cit. 2013-2010]. Dostupné na internetu: 32) GILL, A. Brief introduction into setting up an Online Booking and Reservation System with Drupal and AGreservations, Lübeck: AGreservations, 2013 [cit. 2013-20-10]. Dostupné na internetu:

26

1.5 Metody 1.5.1 Metoda rozhovoru Při analýze stávajícího stavu internetových stránek bude jako první použita metoda rozhovoru. Metoda rozhovoru spočívá v kladení dotazů v rámci verbální komunikace tazatele a respondenta nebo skupiny respondentů. Metoda se skládá z několika typů rozhovorů, ale pro účely zkoumané problematiky se nejvíce osvědčil tzv. nestandardizovaný rozhovor. Na rozdíl od ostatních typů rozhovoru probíhá pružněji. Tazatel má předem připraven elementární okruh otázek, které bude klást. Obsah zůstává prakticky shodný, ale pozadí a způsob jejich pokládání se může mírně lišit dle momentálních okolností. Otázky je nezbytné připravit tak, aby přispěli k zodpovězení hypotézy výzkumu. Příprava otázek musí obsahovat tyto náležitosti: vymezení problematiky určení vzorku respondentů stanovení plánu rozhovoru formulaci okruhu otázek Nejdříve by měli být kladeny otázky obecného charakteru, kterými tazatel uvede respondenty do okruhu problematiky. Následně je možné položit otázky speciální a uprostřed rozhovoru otázky hlavní, které jsou předmětem zkoumání. Otázky osobní povahy, lze položit až na konci rozhovoru, protože jejich zodpovězení vyžaduje oboustrannou důvěru. 33) Metoda nestandardizovaného rozhovoru bude aplikována při zjišťování názorů na stávající webové stránky bez rezervačního systému. V prvním případě bude tazatelem zhotovitel nových internetových stránek a respondentem zadavatel. V druhém případě je sám zadavatel již tazatelem a respondenty jsou klienti podniku. Tazatel má relativně dostatek času a příležitostí pro vytvoření atmosféry vzájemné důvěry, protože průměrná doba pobytu respondentů v podniku je 14 nocí. Daří se mu proto získat rychle zpětnou vazbu a zajistit případné zlepšení. Otázky jsou pokládány v rámci pravidelného dotazování, na spokojenost se službami, které tazatel provádí v průběhu celého pobytu. V rámci dotazování jsou pokládány také čtyři následující otázky: a) Jak jste se dozvěděli o našem podniku? b) Jakou formu jste zvolili pro rezervaci pobytu? c) Viděli jste naše internetové stránky? d) Co Vám na našich webových stránkách chybí? 33) Švarcová, I. Základy pedagogiky pro učitelské studium. 1 vydání. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Praha: VŠCHT, 2005. ISBN 80-7080-573-0

27

1.5.2 Metoda komparace Další metodou, která bude v práci použita, je metoda komparace. Jedná se o srovnávací metodu, kdy se jednotlivé a různé pozorované jevy analyzují a porovnávají. Prvním krokem v rámci srovnávání je definice objektů a druhým určení cílů komparace. Cílem komparace je vymezení okruhu vybraných prvků, které musí být racionálně zdůvodněny. Nesmí tedy docházet k situaci, kdy je záměrně nevhodným výběrem podporována nepravdivá teze. Komparace tedy musí být prováděna v podobném kontextu, tak aby bylo srovnáváno srovnatelné. Ideální variantou je v našem případě podřízení výběru prvků, jasně definovanému cíli, tzn. například vybrat podobné internetové prezentace, rezervační systémy a podobné systémy správy obsahu ke srovnání. Podobou je myšlena shoda ve většině znaků, ale současně existence rozdílu ve sledovaném znaku. 34) Jak již bylo výše v příkladu uvedeno, srovnávány budou internetové stránky konkurence a nejpoužívanější systémy správy obsahu. Výsledky srovnání budou nejdříve konfrontovány s požadavky zadavatele. Na základě výsledků srovnání budou doporučena opatření, na která bude zadavatel moci vyjádřit svůj názor. Při nalezení vzájemné shody může dojít k aplikaci konečných opatření. 1.5.3 Metoda grafické počítačové editace Metoda počítačové grafické editace je forma úpravy grafického vstupního formátu, pomocí výpočetní techniky. Úpravou se rozumí vytvoření, změna nebo vymazání souboru. Výpočetní technikou je myšleno jakékoli zařízení schopné pracovat s digitalizovanými soubory. Grafickými soubory mohou být například oskenované kreslené obrázky, digitální fotografie či programově vytvořené grafické prvky. Metoda bude v práci použita pro úpravu digitálně vytvořených fotografií a grafických prvků. 35) 1.5.4 Metoda počítačového programování Programováním se rozumí proces navržení algoritmu a psaní samotného kódu počítačového programu. Většinou je kód bezprostředně doprovázen také testováním zdrojového kódu programu. V rámci zpracování tématu práce bude nezbytné používat značkovací i programovací jazyky pro úpravu grafického výstupu a dynamického. 36)

34) Cabada, L. a kol. Úvod do studia politické vědy. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2002. 445 s. ISBN 80-8643241-6 35) Žára, J. a kol. Moderní počítačová grafika. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 608 s. ISBN 80-251-0454-0 36) Vacek, V.: Učebnice programování ATMEL s jádrem 8051.1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2002. 141 s. ISBN 80-7300-043-1

28

1.5.5 Metoda SEO SEO je akronym pro anglickou slovní složeninu „Search Engine Optimalization“, kterou lze do češtiny přeložit jako „optimalizace pro vyhledávací stroje“. Metoda SEO bude proto v průběhu zpracování práce využita k analýze současného stavu internetové prezentace. Její použití by mělo odhalit také případné nedovolené optimalizační techniky. Dodržení zásad SEO je totiž zásadní pro zpracování a řazení webových stránek internetovými vyhledávači. 37) V rámci SEO bude analyzováno zastoupení a rozsah následujících parametrů: a) Zastoupení vyhledávacích serverů u cílových návštěvníků stránek. Bude zjišťována země, ze které návštěvníci přicházejí a určovány nejvíce používané internetové vyhledávače v oblasti. b) Přístupnost. Ověřována bude dostupnost stránek pro vyhledávací roboty a handicapované návštěvníky. c) Pozice na klíčová slova. Analyzována musí být existence a zastoupení klíčových slov a zjištěna jejich pozice ve vyhledávačích. d) Adresa URL. Musí být zodpovězena otázka vhodnosti názvu v URL adresách a správnost jejich tvaru. e) Vnitřní a zpětné odkazy. Bude zjištěna existence a kvalita odkazů směrujících ze stránek a na stránky. f) Robots.txt, meta tagy, nadpisy. Metodou SEO musí být ověřen výskyt a obsah uvedených souborů. ch) PageRank a S-rank. Bude ověřena hodnota popularity stránek u nejpoužívanějších internetových vyhledávačů. Odstranění případných chyb a implementace SEO pravidel přinese lepší dostupnost a možnost zpracovat informace vyhledávacím robotům. Současně se stránky začnou řadit na vyšší pozice v internetových vyhledávačích a přístupné budou i uživatelům s nějakou formou omezení. 38) Zodpovězení výše uvedených otázek by mělo poskytnout odpověď také na otázku, jestli je vhodné využít placenou část marketingu.

37) Bell, J. a kol. Academic Search Engine Optimization (ASEO): Optimizing Scholarly Literature for Google Scholar & Co. Toronto: University of Toronto Press, 2010 [cit. 2013-13-07], s. 1-4. Dostupné na internetu: 38) Smička, R. Optimalizace pro vyhledávače – SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu, Dubany: Knihkupectví Jasmínka, 2004 [cit. 2013-05-03], s. 56-57. Dostupné na internetu:

29

V úvodní teoreticko metodologické části práce jsou krátce popsány jednotlivé technologické komponenty systému a uvedeny vybrané metody zkoumání. Definovány jsou zásadní pojmy týkající se technologie LAMP, které budou v celé práci skloňovány. Popsány jsou také typy nejrozšířenějších použitých grafických formátů. Úprava grafických souborů se provádí pomocí programového vybavení, které bylo vybráno v duchu filosofie otevřeného zdrojového kódu. Na další straně je vysvětlen pojem internet, krátce přiblíženy principy jeho fungování a široké možnosti, které uživatelům nabízí. Systému správy obsahu je pro jeho důležitost v návrhu internetových stránek určeno několik stran textu. CMS je softwarový nástroj, který umožnuje upravovat obsah internetových stránek bez znalosti značkovacích nebo programovacích jazyků. Umožnuje tak oprávněným uživatelům například z řad zaměstnanců nebo vedení podniku měnit obsah internetových stránek. Jedna stránka je věnována také charakteristice nejrozšířenějších systémů správy obsahu Wordpress, Joomla a Drupal. Vzhledem k zadání diplomové práce bylo u elektronického rezervačního systému nezbytné vysvětlit jeho význam, přiblížit základní požadavky a popsat principy fungování. Jak sám název napovídá, jedná o systém, který pomáhá při uskutečnění prodeje služeb či zboží elektronickou cestou v rámci CMS. Charakter a význam použití metody rozhovoru je popsán na další straně. Text vysvětluje proč a v jakých případech metodu použít, jak určit obsah otázek včetně jejich pořadí a za jakých okolností se dotazovat. Konkrétně jsou také uvedeny čtyři základní otázky, které budou pokládány. Na další straně je definována metoda komparace, která je založena na vymezení objektů a jejich srovnávání. Doporučeny jsou postupy pro správné vymezení objektů, tak aby bylo srovnáváno srovnatelné. Text také informuje o následujících krocích, které by měli zajistit přijetí úspěšných opatření. Metodě grafické počítačové editace a programování je věnováno několik odstavců. Definovány jsou samotné pojmy a vysvětlen důvod použití metod. Dále je vysvětlena úloha SEO metody. Bez použití SEO by stránky nemuseli návštěvníci v případě použití vyhledávacích serverů vůbec najít.

30

2 Analytická část 2.1 Analýza odpovědí ubytovaných klientů Při

analýze

stávajícího

stavu

internetových

stránek

byla

použita

metoda

nestandardizovaného rozhovoru. Rozhovory s ubytovanými hosty provádělo vedení podniku od 20. 3. 2012 do 10. 4. 2013. Celkem bylo v období dotázáno 546 klientů. Tazatel měl relativně dostatek příležitostí pro vytvoření atmosféry vzájemné důvěry, protože průměrná doba pobytu respondentů v podniku je 14 nocí. Otázky byly pokládány v rámci pravidelného dotazování, na spokojenost se službami, které vedení u ubytovaných provádí v průběhu jejich celého pobytu. Cílem dotazování bylo zjistit procentuální zastoupení ubytovaných, kteří stávající webové stránky navštívili a využili jich k rezervaci. Objednat pobyt mohli pomocí emailové adresy nebo telefonního čísla. Poslední otázka pak směřovala na nedostatky stránek a klienti většinou současně podávali návrhy na zlepšení. 39) Tabulka 1 - Jak jste se dozvěděli o našem podniku? Otázka č. 1: Jak jste se dozvěděli o našem podniku? Název zdroje, který informoval

č.

o existenci podniku

Procentuální zastoupení (%)

1

CK nebo CA

56,0 %

2

Doporučení od přátel/známých

30,0 %

3

Internet

11,0 %

4

Při návštěvě Františkových Lázní

3,0 %

Zdroj: vlastní zpracování Na první otázku 56 % dotázaných odpovědělo, že se o podniku dozvěděli v cestovní kanceláři nebo cestovní agentuře. Význam cestovních kanceláří (dále jen CK) a cestovních agentur (dále jen CA) se v průběhu let snižuje ve prospěch osobních doporučení. Doporučení od přátel nebo známých dostalo 30 % ubytovaných a přímo při návštěvě města se o podniku dozvědělo 3 % dotázaných. Internetové zdroje tvoří druhou nejmenší část, konkrétně 11 %, přestože, oproti minulosti zaznamenali mírné navýšení. 39) Přílohu tvoří potvrzená statistická tabulka vedení podniku Lázeňského domu Erika s.r.o.

31

Tabulka 2 - Jakou formu jste zvolili pro rezervaci pobytu? Otázka č. 2: Jakou formu jste zvolili pro rezervaci pobytu? č. Název zdroje rezervace/jak bylo rezervováno Procentuální zastoupení (%) 1

CK nebo CA

54,0 %

2

Telefon

26,5 %

3

Email

6,5 %

4

Telefon (tel. číslo z internetu)

7,5 %

5

Email (email adresa z internetu)

3,5 %

6

Osobní

2,0 %

Zdroj: vlastní zpracování Druhá otázka se týkala formy, jakou ubytovaní zvolili při rezervaci podniku. Většina dotázaných, tedy 54 % rezervovalo v cestovní kanceláři nebo cestovní agentuře. Telefonicky objednalo pobyt 23,5 % a pomocí emailu 6,5 % respondentů. V této skupině jsou klienti, kteří se o podniku dozvěděli na doporučení přátel a známých, při návštěvě města nebo při návštěvě CK a CA a jejich služeb potom nevyužili. Další skupinu tvoří hosté, kteří objednali pobyt telefonicky 7,5 % nebo emailem 3,5 %, ale o podniku se dozvěděli z internetu. Nejmenší část s 2 % zaujímají hosté, kteří pobyt rezervovali osobně přímo na recepci. Tabulka 3 - Viděli jste naše internetové stránky na www.kurhaus-erika.cz? Otázka č. 3: Viděli jste naše internetové stránky na www.kurhaus-erika.cz? 1

Ne, neviděl jsem internetové stránky

93 %

2

Ano, viděl jsem internetové stránky

7%

Zdroj: vlastní zpracování Třetí otázkou se vedení respondentů tázalo na to, jestli vůbec viděli současné internetové stránky. Stránky neviděla většina respondentů, konkrétně 93 % a viděla je pouze menšina, tzn. 7 % dotázaných. Z hodnoty 7 % jasně vyplývá, že 4 % klientů (11 % minus 7 % je rovno 4 %) se dozvědělo o podniku také z jiných internetových zdrojů než z jeho vlastních internetových stránek. Mezi takové zdroje mohou patřit například informace na portálech, prezentacích CK a CA.

32

Tabulka 4 - Co Vám chybí na stránkách www.kurhaus-erika.cz? Otázka č. 4: Co Vám chybí na stránkách www.kurhaus-erika.cz? 1

Nic

55 %

2

Kontaktní formulář

29 %

3

Rezervační formulář

9%

4

Více fotografií

4,5 %

5

Jazyková mutace

2,5 %

Zdroj: vlastní zpracování Čtvrtá otázka se týkala doplňujících návrhů k současným internetovým stránkám pro klienty, kteří stránky navštívili. 55 % respondentů odpovědělo, že jim na stránkách nic nechybí. Část z respondentů ovšem internetový prohlížeč přímo neovládala. Vzhledem k jejich pokročilému věku jim internetovou prezentaci podniku na počítači ukazoval známý nebo rodinný příslušník. 29 % odpovědí navrhovalo implementovat do internetových stránek kontaktní formulář a 9 % rezervační systém. Použití kontaktního formuláře je rozšířenou formou komunikace zejména mezi klienty, kteří nemají vlastní emailovou schránku nebo ji nemohou momentálně použít. Sofistikované kontaktní formuláře navíc dokážou odeslat potvrzující kopii zprávy současně zpracovateli i odesílateli. Uvedení více fotografií z prostředí lázeňského domu a jeho bezprostředního okolí žádalo 4,5 % respondentů. Někteří poukázali na příliš malé obrázky nebo absenci funkce pro jejich zvětšení. Rozšířit internetové stránky o další jazykovou verzi pak požadovalo 2,5 % respondentů. Většinou se jednalo o hosty žijící trvale ve Spolkové republice Německo, původem z bývalých zemí Sovětského svazu. Další část tvořili ubytovaní hosté z ostatních evropských států, kteří požadovali alespoň anglickou jazykovou mutaci. Několik ubytovaných z České republiky a Slovenska požadovalo také českou jazykovou verzi.

33

2.1.1 Srovnání internetových stránek s konkurencí Tabulka 5 - Srovnání webových stránek www.kurhaus-erika.cz s konkurenčními stránkami www.kurhaus-

www.sanatoriumklima.cz

www.bajkal.cz

erika.cz

Parametr (funkce) 0 (min.) až 5

0 (min.) až 5

(max.)

0 (min.) až 5 (max.)

(max.)

2

4

3

0

3

4

3

4

3

1

2

3

5 Sociální sítě

0

0

0

6 Kontaktní formulář

0

3

2

7 Přístupnost

1

2

2

8 Síla webu 40)

1

1

3

8

19

20

1 Grafika – vzhled – dojem 2 Grafika – responzibilní design 3 Informační hodnota (kvalita a počet slov) 4 Jazykové mutace (jedna mutace=1 bod)

Celkem bodů Zdroj: vlastní zpracování

Výše uvedená tabulka porovnává jednotlivé parametry internetových stránek konkurenčních lázeňských domů s webovou prezentací www.kurhaus-erika.cz. Na základě mnoha vlastních průzkumů a dlouholetého sledování byly vybrány právě uvedené a nejvíce podobné podniky. První hodnocený parametr se týká vzhledu prezentace, tedy prvního dojmu, který získává návštěvník při zobrazení stránky. Současný stav není uspokojivý a svědčí o tom také pouze dva získané body. 40) Webový servis Company s.r.o., Síla webu. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné na internetu:

34

Druhý hodnocený parametr porovnává responzibilní grafický výstup. Na níže uvedeném obrázku je zřejmý výsledek stávající chybně nakódované grafické šablony. Hlavička s tématickými obrázky je zarovnána do leva současně s hlavním navigačním menu. Text článku se ovšem zobrazuje uprostřed a vytváří tak disproporční rozdíl a neestetický výsledek. Grafický výstup se zobrazuje chybně u tří z pěti nejvíce používaných internetových prohlížečů, konkrétně u prohlížeče Google Chrome, Safari a Opera. Jen prohlížeč Internet Explorer a Mozilla Firefox, zobrazují internetové stránky korektně a obsah je tedy zarovnán do středu stránek. Konkurenční webové prezentace se zobrazují správně ve všech výše uvedených internetových prohlížečích. Obrázek 1 - Stávající grafický výstup, chybné rozvržení grafických a textových prvků

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka domény www.kurhaus-erika.cz Třetím parametrem je počet a kvalita slov, respektive použitých slovních spojení. O jeden bod více dostala jen jedna konkurenční prezentace a druhá obdržela shodný počet bodů. Současná prezentace má pouze jednu jazykovou mutaci. Konkurence nabízí dvě a tři jazykové verze. Sílu odkazů na sociální sítě nebo dokonce informačních výstupů z nich podcenily všechny tři webové prezentace. Žádná z prezentací neobsahuje odkaz na vlastní profil umístěný na sociální síti. Prezentace na doménové adrese www.sanatoriumklima.cz dosáhla na tři body za kvalitně provedený kontaktní formulář, který se v sekci rezervací váže ke konkrétnímu balíčku služeb. Prezentace na doménové adrese www.bajkal.cz má jen jednoduše zpracovaný formulář, který dostal dva body. Stávající prezentace na adrese www.kurhaus-erika.cz neobsahuje žádný kontaktní formulář a proto obdržela nula bodů. Přístupnost pro roboty vyhledávacích serverů a handicapované návštěvníky není na dobré úrovni u žádné z prezentací. Parametr s názvem síla webu, je výstupem hodnocení několika faktorů z analytického nástroje firmy Webový servis Company s.r.o. Nutno doplnit, že žádná z hodnocených stránek nedosáhla v žádném parametru maximálních hodnot. Prostor pro zlepšení je tedy značný. 35

2.1.2 Analýza databázových systémů V rámci požadavků na výstavbu internetových stránek s rezervačním systémem je jisté, že budeme potřebovat CMS. Všechny tři nejpoužívanější a pro účely návrhu přípustné CMS vyžadují ve své specifikaci nároků nasazení databáze. Databáze má klíčovou úlohu při spojení dat v rámci CMS a internetovou aplikací, musí být vždy jedna a společná. DB systémy umožňují přistupovat k uloženým datům a manipulovat s nimi. Pro všechny systémy lze využít databázový systém MySQL a pro dva systémy také PostgreSQL. Zjištění nejvhodnějšího řešení pro použití je zásadní, protože reimport dat do jiného databázového systému by v budoucnu mohl přinést mnohem větší ztrátu času a úsilí než jen porovnání testů. 41) Tabulka 6 - Srovnání databázových systémů MySQL a PostreSQL č.

požadavek na DB systém

MySQL /počet bodů 3

PostreSQL /počet bodů 2

1

Použitelnost ve všech vybraných CMS

2

Serverová podpora OS Linux a Windows

1

1

3

Serverová podpora Apache

1

1

4

Rychlost při běžných operacích

1

1

5

Rychlost při náročných operacích

1

1

6

Import a export DB v komprimované formě

1

1

7

Oblíbenost - počet instalovaných DB

3

2

8

Uživatelský manuál

1

1

9

Open source software

1

1

10

Grafický klient – externí

1

1

Celkem bodů

14

12

Zdroj: vlastní zpracování Obecně lze napsat, že oba srovnávané databázové systémy patří mezi kvalitní produkty, ale DB MySQL za daných okolností více vyhovuje momentálním požadavkům a získal vyšší počet bodů. Pokud by v budoucnu bylo nezbytné přejít na DB systém PostreSQL, lze tak učinit v případě CMS Drupal a novější verze CMS Joomla. 42) 41) Schumacher, R.; Lentz, A. Dispelling the Myths, Oracle Corporation. 2006 [cit. 2013-25-10]. Dostupné na internetu: <web.archive.org/web/20110606013619/http://dev.mysql.com/tech-resources/articles/dispelling-themyths.html> 42) Schumacher, R.; Carter, G. Comparing MySQL and Postgres 9.0 Replication. TheServerSide.com 2010 [cit. 2013-25-10]. Dostupné na internetu:

36

Databáze MySQL Základem informačních systémů je vždy virtuální prostor, do kterého se ukládají všechny potřebné informace. Odborně se tento prostor nazývá databáze. Databáze je definována jako datová základna, určitá uspořádaná množina dat (informací), uložených na paměťovém médiu. Součást databáze tvoří i softwarový prostředek, který umožňuje přistupovat k uloženým datům a manipulovat s nimi. Odborný název pro takový software v češtině je: „systém řízení báze dat“ (SŘBD). Obecně je proto jako databáze vnímám software (SŘBD) a samotná data současně.

43)

Vizuelně jsou data uspořádána do tabulek v rámci tzv. „relačního modelu dat“.

Tabulky obsahují údaje o určeném druhu objektů. Každá tabulka má jméno, které je v rámci celé databáze jednoznačným identifikátorem. Příkladem může být tabulka s osobními údaji zákazníků, kteří provedli rezervaci. Sloupce tabulky se odborně nazývají „atributy“ či „položky". Řádky se nazývají „záznamy“. Obrázek 2 - Ukázka a pojmenování částí tabulky z databáze MySQL

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka výstupu z databáze MySQL Pro jednoduchou orientaci jsou části tabulek pojmenovány. Každý sloupec má proto jménonázev. Jeho jméno je použito, pokud je volán obsah nějakého atributu a není volán celý záznam. Názvy atributů jsou uvedeny v tabulce konkrétně jako „order_id“ nebo „primary_email“. Atributem přímo je například celé číslo „5“ v prvním sloupci a řádku nebo email adresa „[email protected]“ v prvním řádku a šestém sloupci. 44) 43) SCHUMACHER, R.; LENTZ, A. Dispelling the Myths, Oracle Corporation. 2006 [cit. 2013-25-10]. Dostupné na internetu: <web.archive.org/web/20110606013619/http://dev.mysql.com/tech-resources/articles/dispelling-themyths.html> 44) KOSEK, J. Php-tvorba interaktivních internetových aplikací. Praha: Grada Publishing, 1999. 492 s. ISBN 80-7169-373-1

37

Softwarový produkt MySQL vznikl v roce 1996 a vytvořila jej švédská firma TcX. Jedná se o multiplatformní software, což znamená, že je spustitelný pod více než jednou platformou. Platformou se rozumí softwarová a hardwarová kombinace, nezbytná pro chod softwarového produktu. V současnosti technologii MySQL využívají známé a úspěšné organizace jako Google, Facebook či Adobe pro jejich webové stánky, manažerské systémy či přímo jako součást jejich produktů. 45) Pro uživatelsky přívětivou správu obsahu databáze MySQL je vhodný program phpMyAdmin napsaný v jazyce PHP a distribuovaný v rámci licence GNU jako OSS (open source software). PhpMyAdmin umožnuje vytvořit, importovat a odstranit databázi, vytvořit, importovat, upravit a odstranit tabulky, zadávat SQL příkazy, řídit vztahy, indexy, spravovat práva uživatele, přístupy a klíče. Dokáže data exportovat v celé řadě formátů včetně provedení jejich komprese do formátu ZIP, GZip a BZip2 . Export dat ve formátu SQL, který slouží například pro zálohování celé databáze nebo jen vybraných tabulek a případné kopírování do jiné databáze. Software se k databázi připojuje pomocí uživatelského rozhraní přes internet, ale uživatel má přesto možnost vykonat SQL požadavky přímo. Disponuje funkcí vyhledávání v celé databázi nebo její definované části. Pro vytváření přehledů, statistik nebo manažerské řízení slouží export dat v rozšířených formátech jako je .DOC (program Word), .XLS (program Excel), XML, .PDF (program Adobe Reader), .ODT (aplikace OpenOffice), LaTeX a dalších. Přínosnou funkcí je také transformace uložených dat do jiného formátu pomocí nastavení předdefinovaných funkcí. Lze tak zobrazit BLOB-data jako obrázek nebo hyperlinkový odkaz. Komunita programátorů a uživatelů poskytuje také neplacenou podporu v případě dotazů spojených s užíváním softwaru. 46) Obrázek 3 - Administrace programem phpMyAdmin v rámci databáze MySQL

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka výstupu z databáze MySQL 45) Oracle Corporation and/or its affiliates. Why MySQL? Redwood Shores: Oracle Corporation, 2013 [cit. 201323-09]. Dostupné na internetu: 46) DELISLE, M. a kol. Bringing MySQL to the web.PhpMyAdmin.net. 2013 [cit. 2013-23-09]. Dostupné na internetu:

38

Vzhledem k zaměření stránek budeme potřebovat vzájemně propojit údaje a dynamicky sestavovat výpisy položek. Elementární znalost fungování databáze je užitečná například pokud chceme vědět proč, jaká data, v jakém objemu, kam a kdy jednotlivý modul či jeho část zapisuje. Informace mohou pomoci pro detailnější pochopení funkce modulu, celého systému správy obsahu a při řešení případných problémů. Konkrétním případem může být chyba, která způsobí přeplnění databáze MySQL nad povolený kapacitní limit. Při pokusu o přihlášení do administrativní části systému správy obsahu Drupal se zobrazí chybová hláška a do administrace systému se správce nedostane. K nežádoucímu přeplňování tabulky může dojít chybou vývojáře některého s modulů nebo chybným nastavením v rámci CMS přímo uživatelem – administrátorem. Řešením je vymazat nepotřebná data přímo v administraci phpMyAdmin u databáze MySQL v konkrétním řádku a sloupci tabulky. Viz. obrázek níže, kdy po kliknutí na ikonu odpadkového koše dojde k vyprázdnění dat z tabulky „cache_metatag“ Obrázek 4 - Řádek tabulky databáze MySQL s popisem ikon a jejich funkcí

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka výstupu z databáze MySQL V samotné administraci Drupalu je zbytečné opakovaně a zdlouhavě nastavovat parametry jednotlivých i modulů, pokud chceme data použít ve shodné podobě, jen u jiné databáze. Například pokud je na dalším projektu (jiné doméně) žádoucí použít stejné funkce u stejného modulu, je cílený export a import přímo z databáze jednoduší a rychlejší. Obrázek 5 - Nabídka phpMyAdmin menu v rámci MySQL, funkce import souboru

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka výstupu z databáze MySQL 39

2.1.3 Analýza serverových řešení Pro fungování internetových stránek na celosvětové síti je nezbytné nastavit server. Server je počítač, který poskytuje návštěvníkům stránek služby. Služby mohou fungovat lokálně nebo v rámci sítě. K již vybranému databázovému systému MySQL je možné zvolit serverové řešení Apache nebo Nginx. 47) Oba serverové systémy také podporují funkci všech tří systémů správy obsahu, které jsou zařazeny do výběru. Pro určení správného serverového zařízení je nezbytné znát zaměření internetové prezentace a všechny požadavky na její funkce. Tabulka 7 - Srovnání možností serverových systémů Apache a Nginx č.

Požadavky na serverový systém

1

Použitelnost ve všech vybraných CMS

2 3

Serverová podpora OS UNIX/Linux, OS X, Windows Funkce – spektrum

4

Apache /počet bodů (5 bodů max.) 5

Nginx /počet bodů (5 bodů max.) 5

5

5

5

3

Rychlost při běžné zátěži

3

4

5

Rychlost při náročných operacích

3

5

6

.htaccess (zápis do souboru)

5

0

7

Rewrite – pravidla přepisu

5

0

8

Oblíbenost – zastoupení

5

3

9

Uživatelský manuál

1

1

10

Open source software

1

1

Celkem bodů

38

27

Zdroj: vlastní zpracování Nginx je vyvinut zejména pro dosažení vysokého výkonu při relativně nízkých nárocích na využití paměti. Uplatnění nachází například při spouštění streamovaného (kontinuálního vysílání) videa. Oba serverové systémy jsou použitelné pro účely nasazení společně s databází MySQL. Pro vybranou prezentaci internetových stránek s rezervačním softwarem více vyhovuje serverové řešení Apache. Nabízí totiž větší spektrum nastavitelných funkcí například v rámci zápisu do souboru „.htaccess“. Na většině serverů funguje Apache ve spojení s operačním systémem Linux. 48) 47) TANNENBAUM, M. Web server. Drupal.org, 2012 [cit. 2013-08-08] Dostupné na internetu: 48) WILLIAMS, J. Apache vs Nginx: Web Server Performance Deathmatch. 2008 [cit. 2013-08-08] Dostupné na internetu:

40

XAMPP Vybrané databázové, serverové a programové komponenty jsou označovány jako technologie LAMP. Akronym je označením pro operační systém Linux, server Apache, databázový systém MySQL a programovací jazyk PHP. V případě nasazení již předem konfigurovaného balíčku XAMPP lze ušetřit úsilí i čas spojené s nastavováním komponent jednotlivě. Balíček XAMPP je akronymem pro symbol X, Apache HTTP server, MySQL, PHP a Perl. Písmenem X je v angličtině myšleno slovo "cross", česky „napříč“ a lze jej chápat jako označení technologie, která funguje napříč platformami. Slovo Perl je jméno programovacího jazyka a ostatní pojmy již byly vysvětleny výše v rámci popisu LAMP platformy. Kromě LAMP produktů obsahuje také program pro pohodlnou administrativu databáze phpMyAdmin, program FileZilla FTP Server pro přenos souborů v rámci protokolu přenosu FTP (File Transfer Protocol), kontrolní panel pro aktivaci funkcí serveru na lokálním počítači XAMPP Control Panel, interprety pro jazyky PHP a Perl. Celý komprimovaný soubor s podsložkami lze stáhnout na www adrese: http://www.apachefriends.org. 51) Pro svůj chod využívá Apache HTTP server port 80. Tento port je někdy využíván také jinými programy jako např. službou Skype. V takovém případě bude server Apache hlásit port 80 jako obsazený a pro úspěšné spuštění serveru je proto nutné další programy na portu 80 vypnout. Samotné zobrazení výsledků při práci na lokálním počítači lze realizovat na webovém prohlížeči stejně jako v případě připojení k online serveru.

52)

Při práci v rámci lokálního

serveru lze doporučit provádět kontrolu správného zobrazení a funkcí webových stránek v několika nejrozšířenějších prohlížečích a chybu pro daný prohlížeč identifikovat. Prohlížeče totiž některé části stránky ve značkovacích jazycích mohou zobrazit jinak. Jedná se zejména o problém podpory zobrazení jazyka HTML a CSS prohlížeči. Zastoupení nejrozšířenějších webových prohlížečů v Německu a celosvětově od 10.2012 do 10.2013 je následující. Firefox má největší podíl na trhu v Německu ve výši 43,31% a celosvětově ho používá 20,43% uživatelů. Druhou pozici zaujímá prohlížeč Google Chrome s 21,74 % a celosvětově první příčku s 39,14%. Internet Explorer je na třetím místě v Německu s 21,27% a druhé příčce 28,83% celosvětově. Safari používá 7,16 % a celosvětově 8,27% uživatelů. První pětku uzavírá Opera, která dosáhla na 2,24% a celosvětově na 1,2% tržního podílu. 53) 51) Ridruejo, D.L. XAMPP, Alameda: Apache Friends. 2013 [cit. 2013-29-10]. Dostupné na internetu: 52) Grimmer, L. Interview with Kai 'Oswald' Seidler from the XAMPP project. Oracle Corporation, 2006 [cit. 2013-29-10]. Dostupné na internetu: 53) StatCounter. 5 Top Browsers in Germany from October 2012 to October 2013. Dublin: StatCounter, 2013, [cit. 2013-01-11]. Dostupné na internetu:

41

2.1.4 Značkovací a programovací jazyky PHP - hypertextový preprocesor Pro tvorbu interaktivních internetových stránek v rámci CMS je optimální použití jazyka PHP. Zkratka PHP je původně rekurzivní zkratkou pro „Personal Home Page“, v češtině tedy „osobní domácí stránky“. Později se pod rekurzivní zkratkou PHP začalo používat slovního spojení „Hypertext Preprocesor“. Anglické slovní spojení je do češtiny možné přeložit jako „Hypertextový preprocesor“. PHP je původně skriptovací programovací jazyk, určený především pro programování dynamických internetových stránek. Nejčastěji se začleňuje přímo do struktury jazyka HTML, XHTML či WML, mezi značky . PHP skripty jsou prováděny na straně serveru a k uživateli je přenášen až výsledek jejich činnosti. Uživatel webových stránek nemá k dispozici zdrojové kódy skriptů, jako např. u JavaScriptu. Výhodou je obrana proti nelegálnímu kopírování cizího autorského díla. Webové stránky budou na PHP z velké části založeny. Jedná se například o navigaci při vyplňování formuláře a jeho odesílání. PHP je nezávislý na platformě, skripty fungují bez úprav na mnoha různých operačních systémech. Výsledkem fungování PHP skriptu je HTML dokument, který umí zobrazit každý internetový prohlížeč. PHP je nezávislé i na platformě serveru, může fungovat pod libovolným internetovým serverem pracujícím v operačním systému Windows nebo Unix. Programovací jazyk PHP byl vytvořen přesně pro psaní skriptů aplikovatelných do HTML stránek, jeho použití je jasné a intuitivní. Obsahuje rozsáhlé knihovny funkcí pro zpracování textu, grafiky, práci se soubory a přístup k většině databázových systémů. Například k vybranému MySQL, dále PostgreSQL, ODBC, Oracle a MSSQL. PHP podporuje celou řadu internetových protokolů jako HTTP, SMTP, SNMP, FTP, IMAP, POP3 a LDAP. Skriptovací jazyk PHP umožňuje vývoj různorodého druhu aplikací, počínaje jednoduchým počítadlem přístupů a konče tvorbou podnikového informačního systému v prostředí Intranetu či Extranetu. Široké možnosti použití PHP ještě umocňuje důsledná integrace s mnoha serverovými systémy včetně Apache nebo Nginx. Bez systému jako PHP by dnes nemohly pracovat virtuální obchodní domy nebo např. obchodní rejstřík na internetu. PHP je volně dostupné v rámci OSS licence a soubor lze stáhnout na adrese www.php.net

49)

Vhodným serverem pro skriptovací jazyk PHP

je Apache, ale PHP funguje i na jiných serverech. Apache je ovšem pro PHP přímo uzpůsoben a vznikl na stejné bázi. 50) 49) KOSEK, J. Php-tvorba interaktivních internetových aplikací. Praha: Grada Publishing, 1999. 492 s. ISBN 80-7169-373-1 50) The PHP Group. Database issues. 2013 [cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu:

42

CSS Značkovací jazyk CSS slouží k formátování vzhledu internetových stránek. Uveřejněn byl v roce 1994 organizací W3C, která se zabývá prosazováním standardů na internetu. 54) CSS je akronym pro anglickou složeninu „Cascading Style Sheets“, která může být do češtiny přeložena jako „tabulky kaskádových stylů“. Častější je ovšem použití slovního spojení „kaskádové styly“. Účelem CSS je oddělení samotného vzhledu od obsahu a struktury stránek. Jedná se o určení způsobu jak zobrazit stránky vytvořené v jazyce HTML, XHTML či XML. Výsledkem aplikace CSS je snadnější přístup a udržovatelnost webových stránek. V praxi pro drobnou změnu není nutné měnit přímo část souboru s daty, ale stačí změnit vlastnost jen v jedné grafické šabloně s koncovkou .css. Grafická šablona je připojena k souborům ve formátu HTML a proto, se každá změna v šabloně, projeví také ve všech souborech v HTML. 55) Vývoj v rámci jazyka je relativně jednoduchý a současně má jazyk řadu výhod, které šetří vývojáři čas a úsilí. Lze použít například funkci dědičnosti vlastnosti elementů. Což znamená, že lze vytvořit hlavní kód pro celou část stránek a k němu další předpis, ve kterém definovat jen rozdílně vykreslené vlastnosti. Odlišně zobrazené vlastnosti lze poté určit jen konkrétnímu prohlížeči. Vlastnost může být měněna v rámci CSS také pomocí objektově orientovaného jazyka Javascriptu.

56)

Ve vazbě na výstupním zařízení lze nastavit několik kaskádových stylů

pro jeden soubor, což lze využít například pro tisk souboru nebo pro zobrazení na mobilním zařízení. Současně je možné navrhnout rozdílné rozvržení veřejně přístupné části a administrační (neveřejné) části internetových stránek. Mezi další výhody nasazení jazyka CSS patří kratší doba pro načítání samotné stránky. Soubor v CSS se totiž ukládá do mezipaměti (tzv. cache paměti) internetového prohlížeče jen jednou.

57)

Snížení velikosti

souborů je výhodné pro vyhledávací roboty. Ti prochází menší objem textu a kód je také bez zbytečných atributů. V neposlední řadě se bude grafická šablona vytvořená v CSS zobrazovat ve všech rozšířených internetových prohlížečích korektně.

54) BOS, B., a kol. What is CSS?. W3.org, 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu: 55) KUČERA, J. Jak CSS ovlivnilo web - výhody a nevýhody CSS. Brno: Fakulta informatiky MU, 2003 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu: 56) Tvorba-webu.cz. CSS Spojení s JavaScriptem. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu: 57) BOS, B., a kol. Syntax and basic data types. W3.org, 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu:

43

CGI a CGI skripty Předtím než bude započato přímo s popisem programovacího jazyka „Java“ a skriptovacího jazyka JavaScript je vhodné uvést informace k základním technologiím služby WWW, aby bylo jasně vysvětleno, proč jazyky vznikly. Internetová služba WWW (World Wide Web) původně fungovala jen na třech základních technologiích. První z nich je značkovací jazyk HTML (HyperText Markup Language), který slouží k zápisu webových stránek a umožňuje propojit oddělené informace (text, obrázky, audio-video). Výsledkem je umístění informací z oddělených zdrojů na jednom místě. HTML je dodnes aktuální technologií webu. Druhou nezbytnou technologií je přenosový protokol HTTP (HyperText Transfer Protocol), který zajišťuje přenos HTML-stránek z WWW-serveru do prohlížeče. HTTP 1.1 je dnes standardem, který podporují všechny nejvýznamnější WWW-servery a prohlížeče. Třetí technologií nezbytnou pro implementování služby WWW jsou URL (Uniform Resource Locator). 58) Objekty přístupné na Webu mají svou unikátní URL-adresu, která odkazuje na dané objekty. Dokumenty umístěné na počítačových serverech jsou adresovány pomocí URL, jehož součástí je i doména a jméno počítače. Název naprosté většiny těchto serverů začíná zkratkou www. Je však možné použít jiné jméno vyhovující pravidlům URL. Například použít URL jen v podobě „mujweb.cz“, tzn. bez zkratky „www“. 59) Spojení tří výše uvedených technologií nenabízí příliš možností. Umožňuje pouze prohlížení elektronických dokumentů, provázaných systémem odkazů. K dnešní podobě interaktivního webu, který reaguje na požadavky uživatele, bylo nezbytné vytvořit rozhraní CGI (Common Gateway Interface).

Obrázek 6 - Průběh komunikace mezi prohlížečem a WWW serverem

Zdroj: vlastní zpracování 58) KOSEK, J. Php-tvorba interaktivních internetových aplikací. Praha: Grada Publishing, 1999. 492 s. ISBN 80-7169-373-1 59) BERNERS-LEE, T.; CAILLIAU. R. WorldWideWeb: Proposal for a HyperText Project. Ženeva: CERN, 1990 [cit. 2013-11-07]. Dostupné na internetu:

44

CGI-skripty jsou programy, které generují stránky v HTML. Aby uživatel mohl ovlivnit chování CGI-skriptu, začali se do jazyka HTML včleňovat elementy umožňující definovat formulář. Uživatelem vyplněné údaje formuláře prohlížeč odeslal serveru. Na straně serveru došlo díky rozhraní CGI k předání CGI-skriptu k dalšímu zpracování. Údaje vyplněné uživatelem do formuláře odeslal prohlížeč serveru a ten je pomocí rozhraní CGI předal CGI-skriptu k dalšímu zpracování. Takovým způsobem funguje na Internetu velká část služeb i dnes. Různé vyhledávací servery jsou typickým příkladem. Do vstupního pole jsou zadána hledaná klíčová slova. Slova jsou odeslána vyhledávacímu serveru, kde CGI-skript prohledá indexy. Výsledkem procesu skriptu CGI je stránka v HTML, obsahující odkazy na vyhovující stránky. CGI-skripty generují svůj výstup v jazyce HTML. Jazyk HTML však nejde přímo kombinovat s jinými jazyky, a proto bylo generování HTML-kódu v CGI--skriptu zdlouhavá záležitost, kde se každá řádka HTML-kódu zadávala jako parametr příkazu print či echo podle použitého jazyka. Správa větších aplikací je rovněž náročná, protože aplikace je roztroušena v mnoha samostatných souborech s HTML-stránkami a CGI-skripty. 60) Protože jsou CGI-skripty prováděny přímo na WWW – serveru je odezva pomalá. Nejdříve je stažena stránka, po vyplnění je odeslán formulář zpět serveru. Následně dojde ke spuštění CGI – skriptu a získané výstupní informace jsou zaslány zpět, prohlížeči uživatele. K zrychlení odezvy CGI-skriptů došlo přesunutím provádění výpočtů programů na stranu klienta, přímo do jeho internetového prohlížeče. Řešením bylo uvedení dvou technologií. Programového jazyka Java a jednoduchého jazyka se syntaxí JavaScriptu. Programovací jazyk Java umožňuje psaní tzv. Java apletů, které jsou včleněny přímo do HTML-stránky. Výsledkem jsou například animace a užitečné aplikace. Jazyk Java je nezávislý na hardwaru a platformě. Program je interpretován a prováděn zároveň. Prakticky je program přenášen formou bajtového kódu (Java Byte Code) a ten je funkční v každém operačním systému. Podmínkou je jen existence interpreta Javy-JVM (Java Virtual Machina). Do většiny prohlížečů je JVM už implementován. Programovací jazyk se syntaxí JavaScript je skriptovací jazyk, upravený tak, tak aby prohlížeč stíhal překládat a provádět skript v reálném čase. Skript je prováděn přímo ze svého zdrojového kódu. Do zdrojového textu webové stránky tedy není vkládán odkaz na nějaký binární soubor, ale kód skriptu přímo. Také se píše přímo do HTMLstránky a nejčastěji se používá pro kontrolu správnosti údajů v polích formulářů před odesláním na server. Odezva je rychlejší než v případě používání CGI-skriptů. 61) 60) KOSEK, J. Php-tvorba interaktivních internetových aplikací. Praha: Grada Publishing, 1999. 492 s. ISBN 80-7169-373-1 61) BROŽA, P.; BURANSKÝ, I. Programování www stránek pro úplné začátečníky. Brno: Computer Press, 2003. 202 s. ISBN 80-7226-818-X

45

Java Objektově orientovaný programovací jazyk Java vyvinula firma Sun Microsystems v roce 1995. Pro upřesnění třeba napsat, že se nejedná o skripty, ale spíše o programové objekty vložené do webových stránek. Na základě jazyka Java fungují také programy mimo internet, například v mobilních telefonech a čipových kartách. Od roku 2007 je program volně šiřitelný jako OS. Samotný název „Java“ pochází z americké angličtiny (respektive amerického slangu) a je jím označována káva či šálek kávy. Odtud tedy ikona programu šálku kávy se stoupajícím kouřem. Často používané slovní spojení „applet“ či „Javaapplet“, je označením pro malý program vkládaný přímo do obsahu stránek. Výhodou jazyka Java je funkce aplikací na prakticky na všech operačních systémech a architekturách. Nutná je jen instalace správného virtuálního stroje na dané platformě. 62) JavaScript Programovací jazyk se syntaxí JavaScript, je určen primárně pro internet a používá se zejména pro efektní grafické oživení internetových stránek. Vyvinul ho Brendan Eich pro firmu Netscape 2, která ho v roce 1995 zahrnula do verze prohlížeče Netscape2. Kód s JavaScriptem je nahrán a vykonáván na straně klienta, prakticky tedy v internetovém prohlížeči na kterém je závislý. Skripty se nemusí načítat vždy znovu což je žádoucí například pro efektivní dynamické stránky. Nedochází tedy ke kompilaci, ale k interpretaci jazyka. V praxi je možné integrovat JavaScript přímo do HTML kódu stránek nebo iniciovat externí soubor. Díky nasazení JavaScriptu lze měnit části webu, včetně jejich obsahu, formátu nebo pozice. Na všech místech kde je JavaScript nasazen, by neměl omezovat funkčnost v textových prohlížečích a mobilních zařízeních. Konkrétně musí mít návštěvník stále možnost využít všechny funkce, přestože nemá možnost využít služby JavaScriptu. Programovací jazyk Java (Java applety) a skriptovací jazyk JavaScript mají společné slovo „Java“ v názvu a podobnou syntaxi. Ale to neznamená, že Java je JavaScript. JavaScript nepracuje s instancemi tříd, ale Java ano. JavaScript je primárně určen pro prostředí internetu, ale jazyk Java má mnohem širší uplatnění. 63)

62) Oracle Corporation. What is Java technology and why do I need it? 2013 [cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu: Novotný, L. Historie a vývoj jazyka Java. Brno: Fakulta informatiky MU, 2003 [cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu: 63) YOUNG, A. History of JavaScript: Part 1. DailyJS.com, 2010 [cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu:

46

HTML - princip fungování jazyka HTML na webových stránkách HTML je akronym pro Hypertext Markup Language, což lze do češtiny přeložit jako „hypertextový značkovací jazyk“, je určen k vytvoření kódu pro zobrazení dat v internetovém prohlížeči. Kód slouží jako návod, který zobrazuje data na monitoru. HTML kód slouží k popisu webové stránky a prakticky je přesným a stručným vyjádření toho, co má být v prohlížeči zobrazeno. Jako každý značkovací jazyk má i HTML svou přesnou syntaxi, která se musí dodržovat. Zároveň je ovšem velmi přizpůsobivý. Rychlý vývoj HTML vede k flexibilitě internetových prohlížečů. V případě, že se prohlížeč setká s chybnou syntaxí, jako například vynecháním značky, špatným formátováním, chybějící uvozovkou u hodnot parametrů, dokáže stránku správně zobrazit. Webová stránka je zobrazena chybně pokud prohlížeč narazí na zásadní chybu a není schopen se s ní vypořádat. HTML se relativně dobře ladí. Jediným výsledkem je totiž zobrazení. U programovacích jazyků jde o složité výpočty a operace, které lze odhalit jen při podrobném zkoumání programu. 64) S vývojem Internetu se vyvíjí také jazyk HTML. HTML se stále dynamicky mění s ohledem na technologický vývoj a požadavky producentů softwaru a jeho uživatelů. Na vývoji jazyka HTML se podílejí zejména vývojáři internetových prohlížečů. Každá firma do svých programů implementovala v minulosti vlastní značky. V konečné podobě stránky vypadaly v každém prohlížeči rozdílně. Aby se takové situaci předešlo, vznikla v roce 1994 organizace W3C – World Wide Web Consortium, která konečnou podobu HTML schvaluje. Cílem konsorcia je „Rozvíjet World Wide Web do jeho plného potenciálu vývojem protokolů a směrnic, které zajistí dlouhodobý růst Webu“. Organizace W3C také vzdělává, zabývá se přístupností, vývojem softwaru a otevřeně diskutuje o internetu na svém fóru. V praxi W3C sjednocuje různé verze jazyka HTML od různých firem a spolupracuje na elementárních principech a komponentách nových standardů. 65) V případě verzí jazyka HTML neplatí, že by nejdřív vstoupil v platnost a následně byl užíván. Naopak dochází nejdříve k využívání a následně k případnému oficiálnímu schválení ze strany W3C. Poslední schválenou verzi v podobě dokumentovaného výpisu lze vyhledat na adrese: http://www.w3c.org/TR. V současné době se jedná o verzi HTML5. 66) 64) BROŽA, P.; BURANSKÝ, I. Programování www stránek pro úplné začátečníky. Brno: Computer Press, 2003. 202 s. ISBN 80-7226-818-X 65) BERNERS-LEE, T. a kol. About W3C, World Wide Web Consortium, 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné na internetu: 66) BERJON, R. a kol. HTML5. World Wide Web Consortium, 2013 [cit. 2013-19-06]. Dostupné na internetu:

47

Zdrojový text HTML je vždy pouze čistý text. Soubor ve kterém je text uložen, má příponu HTM nebo HTML. Textová podoba je tedy finální a není dále kompilována do žádného binárního souboru jako EXE nebo COM. To je základní rozdíl oproti klasickým programovacím jazykům, kdy se program musí před použitím zkompilovat. Všechny ostatní součásti stránky jako obrázky, zvuky, videoklipy nebo jakékoli jiné binární soubory nejsou umístěny ve zdrojovém kódu HTML, ale v externích souborech, na něž se zdrojový text odkazuje. Odkaz na obrázek vypadá v HTML: V tomto případě se jedná o obrázek se jménem logo.gif, který je umístěn ve stejném adresáři jako kód HTML stránky. Při zobrazení stránky v prohlížeči je obrázek načten do paměti počítače a zobrazen na obrazovce. Veškeré příkazy, v HTML nazývané značky či tagy, jsou uzavřeny ve špičatých závorkách <> včetně všech svých parametrů, které značku ovlivňují. Vše ostatní, co se nachází mimo tyto značky, je text, který prohlížeč zobrazí. 67) HTML používá párové a nepárové značky, kdy párové mají vliv na určitou část dokumentu, například na text (kurziva, tučnost, zarovnání apod.) jeho první část se nachází před danými prvky a druhá za nimi, což přesně vymezuje část, na niž má mít tato párová značka vliv. Nepárová značka naopak má vliv sama na sebe, definuje v HTML nějaký prvek, například obrázek, nebo má vztah k celému dokumentu. Prvek definovaný párovou značkou obecně vypadá takto: Kód HTML, na nějž má značka vliv Nepárová značka takto: Pokud tyto znalosti adaptujeme na uvedený příklad, znění kódu je:

Lázeňský dům nabízí.< /I> 68) 67) LAPÁČEK, J. Tvorba www stránek jednoduše. Praha: Computer Press, 2003. 81 s. ISBN 80-7226-871-6 68) ZELENKA, J. a kol. Využití počítačů v cestovním ruchu. Praha: Grada, 1998. 214 s. ISBN 80-7169-414-2.

48

2.1.5 Úprava fotografií před publikováním Při přípravě fotografie k publikování na webových stránkách je žádoucí dodržení určitých postupů a pravidel. Pro účely publikování na zadaném projektu je vyžadována zmenšená fotografie ve vysoké kvalitě. Taková fotografie bude následně publikována v internetové galerii. Softwarovým vybavením pro úpravu fotografií bude již zmíněný program JPEG Resampler ve verzi 5.0. Níže uvedený postup zpracování fotografií ve formátu JPEG je ovšem provést i v ostatních podobně zaměřených kvalitních aplikacích. Výchozí rozměr fotografie je 3008 pixelů x 2000 pixelů, velikost dosahuje až 3 MB. Výchozí fotografii bude žádoucí zmenšit na maximální rozměr pixelů 1024px x 768px a maximální velikost zhruba do 200 kB. Postup úpravy se skládá v zásadě ze tří základních kroků. Zmenšení fotografie Doostření fotografie Komprese fotografie Komprese formátu JPEG je ztrátová komprese. Opětovným uložením se snižuje kvalita fotografie. Ve výsledku se po kompresi ztrácejí detaily a zejména na hraně objektu mohou vzniknout rozmazané fleky a velké kostičky. Fotografii se proto doporučuje před úpravou převést do formátu jako TIFF nebo PNG, které nejsou ztrátové. Zpětnou kompresi do formátu JPEG potom provést až na konci. Prvním krokem je zmenšení fotografie. V současné době jsou nejvíc rozšířeny monitory obrazu s rozlišením 1366x768 obrazových bodů a to jak celosvětově, tak i v Česku. 69) Rozlišení dodaných fotografií je 3008 x 2000 pixelů a jejich velikost se pohybuje od 850 kB do 2700 kB. Jedná se o tedy značně veliký datový objem, nevyhovující publikování na internetu. Uživatelům s pomalým připojením by se fotografie s původními rozměry načítali až několik desítek sekund. Požadavkem zadavatele úpravy webových stránek je umístit do lišty navigačního menu, odkaz na galerii se zmenšeninami obrázků o rozměrech 240 x 175 pixelů. Fotografie v plném náhledu galerie můžou dosahovat maximálních rozměrů o velikosti až 800 x 600 pixelů. U zmenšenin fotografií, které se budou automaticky střídat v tzv. slideru (automatickém obrázkovém prohlížeči), nad patičkou stránek musí být velikost nastavena na 470 x 170 pixelů a jejich originály v náhledu by neměly překročit hranici 1200 x 800 pixelů.

69) StatCounter Global Stats. Resolution-CZ-monthly-201211-201310. Dublin: StatCounter, 2013 [cit. 2013-0111]. Dostupné na internetu:

49

2.2 Systém správy obsahu - Drupal Pokud chtěl správce původní webové prezentace provést aktualizaci obsahu, musel učinit několik mezikroků. Ty zahrnovaly zvládnout ovládání placeného WYSIWYG editoru Dreamweaver a dále použití FTP (File Transfer Protocol) programu Total Commander pro přenos souborů na server. Jmenované úkony rozhodně nezvládne běžný uživatel výpočetní techniky. Požadavek na nové webové stránky zahrnoval také možnost stránky rámcově aktualizovat a výstupy z nich přijímat v jednoduché formě a co nejjednodušší cestou. Logicky bylo nezbytné použít rozhraní pro uživatelsky přívětivou obsluhu. Takovou možnost nabízejí systémy správy obsahu. Jedním z nejrozšířenějších a nejvíce variabilních je Drupal. Původně se jednalo o systém pro sdílení informací v rámci studentské koleje, který vytvořil holandský student Dries Buytaert v roce 2001.

70)

Vzhledem k faktu, že je napsán ve volně šiřitelném

jazyce PHP a funguje napříč počítačovými platformami, které podporují běh PHP, docházelo postupně k vytváření open source modulů komunitou nadšených programátorů. Lze napsat, že systém může splnit prakticky jakékoli požadavky již s volně dostupnými moduly. V případě opravdu speciálních požadavků je možné moduly na míru upravit se stávajících nebo vytvořit zcela nový. Drupal se vyznačuje bezpečným jádrem systému, důkazem může být jeho použití například vládní organizací USA, Bílým Domem na adrese www.whitehouse.gov nebo vládní organizací zabývající se vesmírným výzkumem NASA na adrese www.nasa.gov V současnosti je možné díky velkému množství modulů, systém Drupal použít i k vytvoření internetových stránek s rezervačním systémem ubytování. Jak již bylo výše krátce zmíněno nasazení Drupalu umožnuje uživatelsky intuitivní obsluhu například v rámci aktualizace obsahu a zpracování výstupů. Vybraným uživatelům lze nastavovat práva přístupu dle přidělených funkcí. Základní rozdělení určuje administrátor Drupalu většinou po dohodě s objednavatelem projektu či vrcholovým vedením podniku. K určitému obsahu či výstupu tak může přistupovat např. jen recepční, pracovník rezervačního či obchodního oddělení, vrcholový manažer či majitel. Systém současně umožnuje nastavit různým uživatelům odlišné role. V praxi tak může nadřízený pracovník kontrolovat činnost v systému pracovníka podřízeného, ale nemusí to platit naopak. Přístupová pravidla s přidělenými právy mohou vytvářet určení správci. V praxi se jedná například o zakázání odeslání poptávkového formuláře spamujícími roboty.

70) BUYTAERT D. a kol. History. Drupal.org, 2013 [cit. 2013-08-06]. Dostupné na internetu:

50

Obrázek 7 - Model vztahů hlavních komponent jádra Drupalu Téma

Téma

Téma

Téma

Téma

vzhledu 1

vzhledu 2

vzhledu 3

vzhledu 4

vzhledu 5

červené

modré

oranžové

zelená

žluté

(šablona

(šablona

(šablona

(šablona

(šablona

vzhledu)

vzhledu)

vzhledu)

vzhledu)

vzhledu)

Databáze MySQL

Engine témat vzhledu (šablon vzhledu) VSTUPY A VÝSTUPY via (API) MODUL 1

MODUL 2

MODUL 3

MODUL 4

MODUL 5

Povinný

Povinný

Povinný

Povinný

Povinný

modul

modul

modul

modul

modul

jádra

jádra

jádra

jádra

jádra

Zásuvný vstup via (API)

Zdroj: vlastní zpracování Jak zobrazuje výše uvedené schéma stažený instalační balíček CMS Drupal obsahuje čtyři elementární segmenty. V širším významu se jedná o ústřední vstupní a výstupní engine, moduly jádra a defaultní témata vzhledu. Jádro tvoří a spojuje prakticky všechny složky a jejich soubory mimo složku „sites“. Do složky „sites“ jsou kopírovány všechny přídavné moduly a témata vzhledu o které chce tvůrce webovou prezentaci obohatit. Jádro je také často definováno jako stabilní a modulární systém zásuvných vstupů a výstupů, které jsou interně přístupné přes aplikační programové rozhraní. 71) Takový koncept umožnuje vývojářům vyvíjet nové moduly a témata vzhledu bez nutnosti zasahovat přímo do jádra CMS. Přístup zvyšuje také bezpečnost a flexibilitu například pokud chce tvůrce webu přejít na vyšší verzi jádra. Potom lze upgradovat bez ztráty provedených úprav v tématech či přidaných modulech.

72)

Proto by se nikdy nemělo jádra svévolně upravovat, což je i oficiální stanovisko členů vývojářského týmu Drupalu.

73)

Do jádra se proto dostávají jen ověřené vylepšení kódu, které

schvaluje komunita vývojářů jádra. Moduly jádra lze dále rozdělit na povinné a nepovinné. 71) BUYTAERT D. a kol. API reference. Drupal.org, 2013 [cit. 2013-07-06]. Dostupné na internetu: 72) HUNTER L. a kol. File and directory management, Drupal.org, 2009 [cit. 2013-07-06]. Dostupné na internetu: 73) NOCEDA, J. a kol. Never hack core. Drupal.org, 2007 [cit. 2013-07-06]. Dostupné na internetu:

51

Povinné moduly jsou automaticky aktivované po instalaci v seznamu modulů a jsou nezbytné pro základní funkce systému. Konkrétně to znamená, že například již po instalaci systému zajištují základní nastavení pro práci administrátora nebo následně nastavení práv uživatelům. Nacházejí se ve složce „modules“, je jich celkem pět a nelze je deaktivovat. 74) Tabulka 8 - Povinné moduly v rámci systému CMS Drupal verze 6.26 Povinné moduly jádra Drupalu pro verzi 6.26 Jméno

Funkce modulu

modulu Block

Umožňuje nastavení bloků, které se zobrazují kolem hlavního obsahu.

Filter

Stará se o filtrování obsahu při přípravě na jeho zobrazení.

Node

Umožňuje vytváření a zasílání obsahu. (Node = uzel)

Systém

Stará se o základní nastavení webu pro administrátory.

User

Stará se o registraci uživatelů a jejich přihlašování.

Zdroj: vlastní zpracování Jak již bylo výše uvedeno, moduly jádra Drupalu tvoří také moduly nepovinné, kterých je celkem dvacet sedm. Nacházejí se také ve složce „modules“ („kořenovýadresář/modules“), ale nejsou automaticky aktivovány. Aktivovat některé z nepovinných modulů jádra je ovšem zásadní pro funkci určitých přídavných modulů. 75) Tabulka 9 - Nepovinné moduly v rámci systému CMS Drupal verze 6.26 Nepovinné moduly jádra Drupalu pro verzi 6.26 (uvedení 3 z 27 modulů celkem) Jméno modulu Locale

Taxonomy Upload

Funkce modulu Přidává funkce pro nastavení jazyka a umožňuje překlad uživatelského rozhraní do jiných jazyků. Poskytuje možnosti kategorizace obsahu. (Aktivace modulu je vyžadována také moduly rezervačního systému.)

Umožňuje uživatelům nahrávat soubory a připojovat je k obsahu.

Zdroj: vlastní zpracování 74) BUYTAERT, D. a kol. Core Modules.Drupal.org, 2008 [cit. 2013-07-05]. Dostupné na internetu: <web.archive.org/web/20080728103300/http://drupal.org/handbook/modules> 75) POLZER, J. Drupal: Podrobný průvodce tvorbou a správou webů. 2. vyd. Computer Press: Praha, 2010. 280 s. ISBN 978-80-251-1946-4.

52

Moduly přídavné (připojitelné) tvůrci webových prezentací vybírají dle jejich funkcí obsažených navíc oproti modulům jádra. Všechny přídavné moduly jsou ke stažení na adrese: https://drupal.org/project/project_module a musí se ukládat do složky „modules“ v cestě „sites/all/modules“.

76)

Na výše uvedené adrese pro stažení přídavných modulů umožnuje

systém hledat a třídit jednotlivé moduly dle kritérií. Mezi kritéria výběru mezi moduly patří hledisko údržby-modulů, aktuálnosti vývoje, kategorie, kompatibility s verzí jádra a oblíbenosti (množství instalovaných modulů). Uvedená kritéria ulehčují orientaci mezi moduly, ovšem lze doporučit ještě důkladnější postup při výběru modulu. - Vyzkoušet existují funkční – živé instalace modulu (i mimo demo) verzi přímo na internetu. - Ověřit existenci funkčních kontaktů (fóra) na tvůrce či skupinu tvůrců modulu. - Prostudovat dokumentaci k modulu pokud to charakter modulu svou náročností vyžaduje. - Ověřit funkci modulu spolu se všemi ostatními aktivovanými moduly v rámci systému. Mezi vyzkoušené přídavné moduly patří například WYSIWYG moduly, které umožnují přidávat a upravovat obsah pomocí jednoduchých editorů (TinyMCE). Dále lze uvést moduly zajištující překlad dalších modulů a interní části administrativního rozhraní (i18 Internalization). Slidery, tzn. moduly umožňující automatické výstupy dat dle různých kritérií, například střídaní obrázků s možností obrázky zvětšovat v náhledech (Views, Lightbox2). 77) V neposlední řadě potom rezervační moduly (AGreservations). Obrázek 8 - Typy modulů v Drupalu řady 6 i18

TinyMCE

Views

přídavn ý

přídavný

přídavn ý

Locale

Taxonomy

nepovinný

nepovinný

AGreserv ations

VLASTNÍ MODUL

přídavný

přídavný

Upload

Patch

Search

nepovinn ý

nepovinný

nepovinný

Block

Filter

Node

Systém

User

povinný

povinný

povinný

povinný

povinný

Přídavné moduly Vytvořený moduly Nepovinné moduly

Jádro Drupalu Povinné moduly

Zdroj: vlastní zdroj 76) BUYTAERT, D. a kol. Downl.oad & Extend. Drupal.org, 2003 [cit. 2013-07-04]. Dostupné na internetu: 77) POLZER, J. 333 tipů a triků pro Drupal. Computer Press: Brno, 2010. 264 s. ISBN-978-80-2512-942-5.

53

2.2.1 Přenos Drupalu a jeho nastavení na lokálním počítači Před stažením komprimované složky se soubory systému správy obsahu je třeba ověřit podporu funkce Drupalu v rámci staženého balíčku XAMPP, respektive jeho komponent. Lze potvrdit, že funguje v kombinaci s programovacím jazykem PHP 5. x, databázovým systémem MySQL a serverem Apache. Kapacita diskového prostoru je v řádech několika gigabajtů, tedy naprosto dostatečná. Současně funguje podpora souboru „.htaccess“, který dovoluje nastavovat různá omezení přístupu.

78)

Tedy všechny potřebné atributy k bezproblémovému fungování

Drupalu jsou k dispozici. Z URL adresy domovské stránky http://drupal.org/ se po dvou proklicích uživatel dostane, až na stránku http://drupal.org/project/drupal, kde lze stáhnout aktuální i starší verzi CMS systému. Vybrána byla verze „Drupal 6.26“ ve formátu ZIP o velikosti 1,22 MB z horní tabulky, tzv. „Recommended releases“ což česky znamená doporučená verze.

79)

Přesto, že v době výstavby projektu se ke stažení nabízela novější verze

Drupalu 7.16, volba padla na verzi 6.26. Důvodem byla pozitivní zkušenost s touto verzí CMS v kombinaci s baterií vyzkoušených modulů. Protože Drupal budou obsluhovat česky mluvící uživatelé, byly staženy soubory s českými překlady pro jádro administrace systému z adresy: http://localize.drupal.org/translate/languages/cs. Stažené soubory v ZIP formátu byly po jejich rozbalení aplikací 7Zip, překopírovány FTP programem Total Commander 7.56a na lokální server. V rámci služeb poskytovaného balíčku programů v XAMPP, bylo prostředí lokálního serveru automaticky nastaveno pro použití systémy správy obsahu. Prvním krokem je nastavení práva zápisu vybraným složkám a souborům na hodnotu 777. Níže popsaný postup musí být proveden nejprve u složky „sites“ a poté v její podsložce „default“. Lze ho provést pomocí programu Total Commander funkcí „Změna atributů“. V nastavení existují skupiny „Vlastník“ „Skupina“ „Svět(jiné)“ a přímo v jejich atributech „Čtení“, „Zápis“, „Vykonání“. V rámci všech výše jmenovaných skupin musí být zatržena všechna levá políčka vedle jmen atributů (práv přístupů). Po jejich zatržení se ve spodním referenčním řádku zobrazí číselná hodnota 777. Druhý krok zahrnuje otevření složky „default“ a přejmenování souboru default.settings.php na soubor settings.php. Z původní složky Drupalu je třeba opět překopírovat do původního umístění soubor default.settings.php. Dále ve složce default musí být vytvořen soubor files a nastaveny atributy (práva přístupu) zatržením všech levých políček na hodnotu 777. 80) 78) KENNEDY, G. a kol. System requirements. Drupal.org, 2003 [cit. 2013-08-03]. Dostupné na internetu: 79) BUYTAERT, D. a kol. Download & Extend. Drupal.org, 2003 [cit. 2013-08-03]. Dostupné na internetu: 80) GELLER, T. a kol. Step 3: The settings.php file. Drupal.org, 2009 [cit. 2013-08-03]. Dostupné na internetu:

54

Po bezchybném určení práv přístupu a stisknutí tlačítka „refresh“ vpravo od příkazového řádku internetového prohlížeče se zobrazí úvodní instalační stránka Drupalu. V případě, že by nedošlo ke zkopírování souborů s českým překladem do kořenového adresáře, zobrazila by se graficky stejná stránka, ale v anglickém jazyce. Třetí krok představuje zadání přístupových údajů do druhého instalačního okna Drupalu s názvem „Nastavení databáze“. V rámci systémového nastavení databáze, popisované rozhraní vyžaduje zadání jména databáze, uživatele a hesla pro vytvoření a pozdější přístup do databázového systému MySQL. Údaje se jménem databáze a uživatele, byly automaticky zaslány na emailovou adresu již při zakládání webhostingového účtu. Po kliknutí na tlačítko „vytvořit databázi“, vygeneruje server oznámení o úspěšném vytvoření databáze a přihlašovací údaje mohou být zadány do instalačního okna Drupalu. Čtvrtý krok s názvem „Nastavení webu“ na třetí instalační stránce zahrnuje zadání přístupových údajů a email adresy pro Administrátorský účet. Administrátor je prakticky první vytvořený a nejvyšší správce systému s názvem jedinečné role „admin“, má kompletní přístup k webu, automaticky dostane veškerá oprávnění a může provádět veškeré administrátorské úlohy. Prakticky může například všem nebo jen oprávněným uživatelům zpřístupnit nové funkce. Tak má možnost rozdělit správu webu jen mezi důvěryhodné uživatele. Reálně lze využít takového nastavení až na online (internetovém) serveru, kdy se k webovým stránkám mohou uživatelé skutečně přihlásit. Obrázek 9 - Práva různých typů uživatelů v rámci CMS Drupal

Zdroj: vlastní zpracování 55

2.2.2 Šablonovací systém Obrázek 10 - Datový tok v rámci CMS a tématu vzhledu (šablony vzhledu)

TYP OBSAHU UŽIVATEL vytváří uzel (obsah)

Článek Rezervace Obrázek

UZEL Text, obrázek, audio-video

TÉMA VZHLEDU (šablona vzhledu) style.css page.tpl.php backround.gif

Zdroj: vlastní zpracování Systém, který ovlivňuje vzhled stránek, tedy jejich grafickou a textovou část, se nazývá šablonovací systém vzhledu. V CMS Drupal je založen na použití značkovacího jazyka CSS (Cascading Style Sheets) a také lze využít objektově orientovaného jazyka JavaScript. Filosofie Drupalu přísně odděluje části, které jsou nutné pro fungování šablony jako celku. Konkrétně

oddělení

souborů

ve

značkovacích

jazycích

HTML/CSS

v programovacím jazyce PHP i přesto, že se můžou nacházet ve stejné složce.

od 81)

souborů

Do modulů

jádra CMS je zakázáno zasahovat s ohledem na bezpečnost celého systému. Základní balíček CMS Drupal, verze 6.26 již obsahuje 5 standartních šablon, které jsou napsané, tak aby splňovali základní požadavky návštěvníků a oprávněných uživatelů webových stánek. Šablony jsou umístěny ve složce „themes“ a je možné upravovat je dle aktuálních požadavků. Úpravou se rozumí změna souborů jen v rámci složky dané šablony. Úprava probíhá překopírováním

složky šablony k úpravě

do

podsložky „themes“ v cestě

„sites/all/themes/jmenosablony“. Obecně je složka „sites“ a její podsložky vyhrazeny pro úpravy systému administrátorem. 81) Aldridge, L. a kol. PHP Template theme engine. Drupal.org, 2004 [cit. 2013-06-08]. Dostupné na internetu:

56

V každé šabloně je obsaženo několik souborů s koncovkou „.tpl“ uložených ve formátu „.php“. Soubor „page.tpl“ determinuje parametry zobrazení stránky jako celku. Například hlavičky, hlavní části s obsahem a patičky. Dále obsahu instrukce pro tisk, včetně kódu pro správnou funkci v prohlížeči Internet Explorer. Kódem souboru „node.tpl“ se určuje zobrazení článků. Konkrétně, jak bude zobrazen sám článek, jeho patička a autor. Soubor „block.tpl“ určuje, jak budou zobrazeny jednotlivé bloky. Každý blok je determinován právě kódem tohoto souboru. Zadavatel fakticky požaduje nakódovat předchozí vzhled na plně funkční šablonu v CSS pro CMS Drupal. Drtivou většinu úprav je proto možné provést editací souboru „style.css“, který se nachází ve složce šablony „Garland“. Složka šablony „Garland“ je již v CMS standardně obsažena spolu s dalšími dodávanými šablonami. V rámci celkových úprav je žádoucí změnit rozměry některých bloků, fonty, barvu a velikost písma na několika místech šablony. Několik prvků stylu původní šablony musí být upraveno nebo zcela odstraněno, například posuvníky. V rámci úprav budou přidány také úplně nové prvky stylu, například vnitřní a vnější okraje. Aplikováno bude odlišné pozadí u všech bloků a přidána fotografie objektu, která tak vlastně vytvoří další pozadí. Při procesu úpravy bude použit editor Notepad++. Obrázek 11 - Upravovaný kód souboru „style.css“, řádek 766 až 775

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka souboru style.css v programu Notepad++ Vlastnosti jazyka CSS umožnují vytvořit několik grafických šablon, které je možno aktivovat automaticky dle splnění nejrůznějších podmínek. Takovou podmínkou pro změnu může být například změna časová, jako začátek či konec prodejní sezóny (či ročního období). Nebo změna související se spuštění určitého procesu, například rezervačního procesu. Šablona může být přepnuta zcela automaticky nebo je možné, aby změnu inicioval administrátor osobně. Vždy záleží na potřebách konkrétního projektu. Systém také umožnuje používat odlišnou šablonu pro veřejnou a administrativní část webových stránek současně, stačí pouze vybrat téma a uložit úpravu. 57

2.2.3 Rozvržení (Layout) veřejně přístupné části webové stránky Obrázek 12 - Návrh rozvržení grafické šablony veřejně přístupné části webové stránky ZÁHLAVÍ PŘEPÍNÁNÍ JAZYKOVÝCH VERZÍ FOTOGRAFIE PODNIKU HLAVNÍ NAVIGAČNÍ MENU PRAMEN

OBSAH

Fotografie,popis

HLEDAT

Funkce vyhledávání

SLIDER (automatická obměna tematických obrázků) RSS kanál (odebírání obsahu) ZÁPATÍ (kontaktní údaje, odkaz na hlavní doménu) Zdroj: vlastní zpracování Rozvržení jednotlivých segmentů stránky je znázorněno na výše uvedeném obrázku. Při navrhování veřejně přístupné části bude kladen důraz na přívětivost a intuitivnost ovládání. Stránka je rozdělena do několika bloků. Nejvýše umístěný blok tvoří záhlaví stránky nazývaný v terminologii webového designu hlavička. 82) Hlavička musí být koncipována jako informační element, je v ní přímo uvedeno jméno podniku a v pravém rohu jeho adresa. Pod nejvýše umístěným grafickým prvkem, se uprostřed bude nacházet panel s vlajkami a jmény jednotlivých jazykových mutací, které slouží také jako odkazy. Právě aktivní jazyková verze, na které se návštěvník nachází, bude označena odlišnou barvou. Odkaz se po přetažení kurzorem aktivuje podtržítkem, přesně dle standardu organizace W3C. 83) Po kliknutí na vlajku či název jazyka, dojde k přesměrování na příslušnou jazykovou verzi. 82) BUCHANAN, B. Bringing it all together-a simple navigation menu. W3C.org, 2011[cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu: 83) SHELTREN, J. a kol. High Performance Drupal.O'Reilly Media: Cambridge, 2013. 264 s. ISBN 978-1-44939261-1.

58

Pod panelem s jazykovými mutacemi se bude nacházet fotografie s průčelím lázeňského domu. Po přetažení fotografie kurzorem se zobrazí její popis a po kliknutí na fotografii dojde k jejímu zvětšení do maximálního rozměru. Následuje zobrazení hlavní části, která je rozdělena do tří sloupců. Horní sloupec k zobrazení hlavního navigačního menu mírně přesahuje do bočních sloupců. Opět i zde platí, že aktivní odkaz bude zobrazen v odlišné barvě, po přetažení kurzorem u odkazu dojde k aktivaci podtržítka a po kliknutí na odkaz dojde k přesměrování. Levý blok je vyhrazen pro fotografii pramene Erika s textovým popisem fotografie níže. Po přejetí fotografie kurzorem, se zobrazí textový popis fotografie a po kliknutí kurzorem se fotografie ukáže v plném náhledu. Prostřední sloupec je vyhrazen pro samotný textový, obrazový či audio-video obsah. Pravý sloupec nabídne funkci hledání s iniciačním tlačítkem. Hledání probíhá v rámci obsahu všech jazykových verzí webových stránek. Funkce značně urychlí vyhledání slova či slovního spojení návštěvníkům, kteří nechtějí procházet celý obsah. Po úspěšném vyhledání slovního výrazu se objeví krátká ukázka daného výrazu a okolního textu s odkazem na umístění výrazu. Po neúspěšném vyhledání je automaticky aktivována funkce, která zobrazí doporučení pro nové hledání. Patičku stránky vytvoří galerie obrázků, s jejich automatickým střídáním v intervalu 5 sekund. I v tomto případě se zobrazí popis fotografie po jejím přetažení kurzorem. V případě kliknutí se aktuální fotografie zvětší do maximálních rozměrů. Taková forma zobrazení fotografií upoutá pozornost návštěvníků. Pod náhledy bude umístěn RSS kanál, který umožnuje odebírání novinek, respektive upozorňuje na aktualizace provedené v rámci stránek. Zkratka RSS je anglická slovní složenina „Really Simple Syndication“ a do češtiny ji lze přeložit jako „velmi snadná syndikace“. Funkci bude možné aktivovat kliknutím na ikonu RSS kanálu a přihlášením k odběru přímo v prohlížeči např. u Internet Explorer nebo přihlášením na účet (například Seznam.cz, Google atd.) v rámci prohlížeče Mozilla Firefox a jiných. Spodní část patičky vytvoří adresa podniku včetně kontaktních údajů v textové podobě. Uvádět kontaktní údaje v textové podobě je vhodné pro vyhledávací roboty a současně lze informace v textové podobě jednoduše kopírovat. Odkaz na URL domény webových stránek bude uveden pro snadný vstup na stránky v případě, že si soubor návštěvník uloží a v budoucnu bude chtít stránky rychle vyhledat. Všechny uvedené veřejné bloky grafické šablony je možno vyplnit textem, obrázky či dokonce audio-video soubory. Záleží jen na samotném oprávněném uživateli, jaký obsah do bloků nahraje. Pozadí všech výše uvedených bloků bude tvořit barevný přechod z tmavě červené do oranžové barvy. Pod pozadím bloků ukotvena fotografie objektu, která tak vlastně vytvoří další pozadí. 59

2.2.4 Rezervační systém Obrázek 13 - Schéma rezervačního procesu u rezervační systému AGreservations

Žádná dostupná jednotka

Požadavek

Ověření dostupnosti

(Uživatel vybere období, typ jednotky)

systém hledá volné jednotky v období

Volná jednotka

Rezervování

Potvrdit rezervaci

(systém vyčlení jednotku)

(uživatel zadá údaje, odešle obsah)

Zdroj: vlastní zpracování Rezervačním systémem se rozumí informační systém, který informuje o stavu kapacit a současně umožnuje provádět případnou objednávku jednotky v rámci dostupné kapacity. Rezervační jednotkou může být služba nebo výrobek. Informace o stavu kapacity jsou poskytovány do budoucnosti s ohledem na možnosti daného subjektu. U subjektů nabízejících ubytovací služby často maximálně 1-2 kalendářní roky dopředu. Vznik rezervačních systémů v elektronické podobě se váže na leteckou dopravu, rok 1964 a systém PARS.

84)

Až následně

došlo také k uplatnění v dalších oborech včetně nasazení v hotelovém průmyslu. Mezi přínosy nasazení rezervačního systému na vlastních internetových stránkách patří celosvětová dosažitelnost nových trhů, rychlost s jakou je možné rezervaci provést a nízké náklady provozu. S ohledem na zadání diplomové je zásadní popsat také nároky na moduly, který zajištují možnost provádět rezervace pobytu. Při výběru modulů pro CMS Drupal existuje několik alternativ, ale prakticky jen dva projekty splnili podmínky výběru. Vybrán byl nakonec reservační systém „AGreservations“ díky větším možnostem při importu překladů jazykových verzí. 84) WARDELL, D.J. Airline Reservation Systems. Academia.edu, 2011 [cit. 2013-08-29], s. 7. Dostupné na internetu:

60

2.2.5 Rezervační systém - AGreservations Systém AGreservations tvoří skupina modulů pro CMS Drupal, které jako celek umožnují provádět rezervace různých jednotek v rámci časové osy. Jednotkami se rozumí například pokoje, domy, lodě nebo automobily. Časovou osou je kalendářní období, základním časovým rámcem pro provedení rezervace je rozpětí 24 hodin, tedy jednoho dne respektive jednoho přenocování. Na základě výstupních dat a možnostech jejich správy systém umožnuje také manažersky rozhodovat. Tvůrcem systému je Andreas Gill. 85) Základní moduly systému tvoří: Date (Online Booking) zobrazuje pole s možností výběru dne začátku a konce pobytu. Submodul tvoří „Date Pop up Authored“ což je kalendář, který se automaticky otevře při iniciaci pole. Datum se tedy nemusí ručně zadávat, ale stačí ho jen vybrat, což je rychlejší a eliminují se tím chyby. Timeframe, název modulu je do češtiny možné přeložit jako „časový rámec“. Jak překlad napovídá lze nastavit různá časová období během kalendářního roku pro cenové hladiny. Například období pro hlavní sezónu od 1.5 do 30.09 a mezi sezónní období od 1.10 do 20.12. AGreservations Price Rate dovoluje určit rozdílnou cenu pro každý typ jednotky. Například rozdílnou cenu pro jednolůžkový nebo dvoulůžkový pokoj. Availability Calendar. Anglický název lze do češtiny přeložit jako „kalendář dostupnosti“ a jedná se o grafický výstup volných a obsazených dnů v kalendářním roce. Návštěvník webových stránek tak přímo vidí obsazené termíny a neztrácí čas hledáním v takovém období. Booking Calendar může být do češtiny přeložit jako „rezervační kalendář“. Zobrazuje jednotky v horizontálním řádku a časový rámec ve vertikálním řádku. Zobrazuje dostupnost, obsazenost či jiný status jednotky v čase. Časové zobrazení lze nastavit v rámci dnů, týdnů, měsíců a roků. Intuitivní ovládaní, dovoluje vybrat k zobrazení různé typy jednotek a kategorií, případně lze zobrazit i všechny. Obecně se v hotelnictví pro takovou tabulku používá názvu „štafle“. Tabulku lze použít i jako nástroj zprávy pokojů v digitalizované formě a využít systém kalendáře jako atribut recepčního systému pro oprávněné uživatele. Kliknutím a otevřením okna rezervace se o ní zobrazí důležité informace. Po vytvoření rezervace návštěvníkem webových stránek dojde k jejímu automatickému zápisu a zobrazení v kalendáři. Rezervaci může přímo v kalendáři vytvořit také oprávněný uživatel, jednoduše tahem kurzoru nebo zápisem hodnot do polí.

85) Gill, A. What is AGreservations and what can it do for you?Luebeck: AGreservations.com, 2012 [cit. 201308-10]. Dostupné na internetu:

61

Obrázek 14 - Submodul Booking Calendar jako přehledný grafický výstup informací

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka s výstupem submodulu Booking Calender Ubercart je elektronický obchod (e-shop), který poskytuje také rozsáhlou administraci s možností vytvořit, zobrazit a upravovat objednávky. Objednávky lze zobrazovat dle různých kritérií, například dle statusu ve zpracování, aktivní, v odhlášení, zrušené nebo všechny objednávky. Status pro objednávku lze navíc vytvořit dle vlastních potřeb. Informace obsažené v objednávkách lze kopírovat, přeposílat na email adresy, tisknout a vytvářet z nich faktury. Zákazníkům se automaticky vytváří profilové karty, které je možno upravovat dle aktuálních informací. Do pole s poznámkami lze v rámci karty zapsat například speciální přání zákazníků nebo upozornění pro kolegy. Výchozí adresu zákazníka, kterou zadává při procesu objednávání, je tak možné automaticky přenášet do sekce fakturační či dodávací. 86) U nákupního košíku lze nastavit dobu, po kterou produkty zůstávají v košíku pro nepřihlášené a přihlášené uživatele. Nastavení uchování dat po delší doby ocení uživatelé, kteří se k dokončení objednávky vrátí například po několika hodinách až dnech. Sekce obchod umožnuje určit adresu kontaktního formuláře, výchozí měnu a její formát zobrazení. V sekci produktů lze přidat obrázek, kód zboží. Pole produktů umožnují vložit hodnotu pro katalogovou cenu (doporučenou cenu), nákladovou cenu, cenu prodejní (zákaznickou) a kapacitu jednotky. Při automatizovaném odečítání dochází k vypočítání rozdílové hodnoty, což ulehčuje práci při určování zisku. Moduly internetového obchodu Ubercart v kombinaci s rezervačními moduly tvoří kompletní balíček služeb modulu AGreservations. 86) LOWE, A. Ubercart. Drupal.org, 2007 [cit. 2013-06-06]. Dostupné na internetu:

62

2.2.6 Typy obsahu v rámci AGreservations Po umístění modulů reservačního systému AGreservations do složky „modules“ a jejich postupné aktivaci dojde k automatickému vytvoření osmi nových typů obsahu. Jedná se o „Unit Type Category“, „Unit Type“, „Unit“, „Unit info per reservation“, „Timeframe“, „AGreservations Price Rate“, „Reservation“ a „Product“. Jednotlivé typy obsahu jsou tvořeny poli s názvem pole (Show number of units?), popiskem (nad, souběžně, skrytý), úvodníkem (výchozí, prostý text, oříznuté, skrytý), zatrhávacím políčkem (zatrženo, nezatrženo) a celým uzlem (výchozí, prostý text, oříznuté, skrytý, číselná hodnota). Samotná pole jsou tedy tvořena prvky, relativně jednoduchými hodnotami. Jednotlivá pole lze vytvářet, upravovat a přidávat až po instalaci přídavného modulu CCK - Content Construction Kit, jehož název lze do češtiny přeložit jako „souprava na konstruování obsahu“. Obrázek 15 - Pole typu obsahu Unit Type Category modulu AGreservations

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka CMS Drupal, pole pro AGreservations Jednotlivá pole typů obsahu je nezbytné postupně vyplnit daty, tak aby mohl systém začít fungovat. Nejdříve je třeba zadat název a další informace „Unit Type Category“ (kategorii typu jednotky), následně potom u „Unit Type“ (typu jednotky) a konečně u „Unit“ (jednotky). Obrázek 16 - AGreservations, schéma typů obsahu a jejich souvztažnosti Unit Type Category (Rezervace)

AGreservations Price Rate ( 64,- €)

Unit Type (Jednolůžkový pokoj)

Timeframe (hlavní sezóna-1.5.-30.9.2013)

Unit

Unit info per reservation

(Pokoj č.23)

Zdroj: vlastní zpracování 63

2.2.7 Procesní úpravy rezervačního procesu V administračním menu systému CMS a konkrétně v posledním odkazu menu lze nastavit znění zpráv pro každý jazyk. Nastavení probíhá jednoduše napsáním podoby textu do volného pole. Každé pole má nadpis, který určuje, kdy a kde se zpráva v procesu rezervace objeví. Konkrétně se jedná o instrukce pro pokladnu, kontrolu před zaplacením, po průchodu pokladnou a po odeslání objednávky. Text uvnitř polí informuje o stavu objednávky a jejím statusu. To znamená, jestli se jedná o rezervaci bez potvrzení, tzv. před-rezervaci nebo o rezervaci potvrzenou už jejím odesláním. V rámci textu, který se přidává do pole po dokončení průchodu pokladnou, je nezbytné přidat také část kódu v podobě: [order-id]. Kód potom automaticky odkazuje na identifikační číslo objednávky, které se vytváří v procesu rezervace. Identifikační číslo má vždy jedinečný číselný tvar. Další kód v podobě: [store-name] je vhodné přidat do děkovného textu v posledním poli. Kód [store-name] totiž odkazuje na název obchodu, jehož jméno se objeví na rezervačním formuláři, který návštěvníkovi přijde na emailovou adresu. Další úpravy, které se promítnou do konečné podoby odeslaného, rezervačního formuláře je třeba provádět přímo v procesních šablonách. Dle specifických požadavků oprávněného uživatele je tak možné upravit výstup šablony, přímo změnou kódu procesního souboru. Procesní soubory jsou napsány v programovacím jazyce PHP a mají koncovku ve tvaru „.tpl.php“. Jedná se například o soubor „uc_order-customer.tpl.php“, který je součástí složky modulu Ubercart. Dle požadavků je možné kód změnit například z původního „order“ na „PreReservation“, na řádku 274 níže. Doručené před-rezervace bude potvrzovat až pracovník recepce. Vymazány mohou být také nežádoucí kódy, které generují zprávy nesouvisející se zaměřením prezentace, řádek 266 a 267. Obrázek 17 - Úprava kódu šablony na řádku 266, 267, 274 v programu Notepad++

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka z programu Notepad++ 64

2.2.8 Import a vytváření cizojazyčných překladů V případě vytváření webové prezentace v cizojazyčných mutacích hrají důležitou roli moduly, které přímo provádějí překlad nebo zajištují zobrazení stažených souborů s překlady. Některé moduly jsou obsaženy již v nepovinném jádře systému a další je nezbytné nahrát. Systém modulů překladu po jejich aktivaci, umožnuje importovat a upravovat soubory s překlady jak pro jádro administrativního systému, tak i pro jednotlivé přídavné moduly a zefektivnit celý proces překladu stránek. Soubory lze importovat ručně přímo z domovských stránek systému Drupal na adrese: https://localize.drupal.org/ nebo automaticky modulem „Localization update“. Soubory s překlady se ukládají přímo do složky translations příslušného modulu.

87)

V rozhraní administrace, je možné nastavit zobrazení výchozího jazyka, tedy

jazyka zobrazujícího se po vstupu na domovskou adresu stránek. Ve výchozím jazyce se také stránky zobrazují pro návštěvníky a oprávněné uživatele, kteří si nevybrali preferovaný jazyk. Uživatelské rozhraní systému dovoluje nastavit název jazyka, cestu, doménu použitou pro rozlišování jazyka (tzv. prefix cesty), nebo zda se jazyk čte zleva doprava či obráceně. Aktivované jazyky jsou následně zobrazeny ve výběru jazyka při tvoření příspěvku typu obsahu s vícejazyčnou podporou. V administrativním rozhraní je doporučeno při importu nových řetězců, nemazat staré soubory, ale jen přidávat nové. Lze se tak vyhnout ztrátě původních překladů. Po importu souborů, systém vždy ohlásí, kolik nových řetězců bylo vytvořeno a aktualizováno. Pro efektivní nasazení vícejazyčné webové prezentace je někdy nezbytné upravit soubory s překlady formátu „Gettext“ s koncovkou „.po“. Ne, všechny moduly nebo jejich části jsou totiž přeloženy a potom nezbývá než je přeložit svépomocí. Uživatelské rozhraní pro překlad umožnuje najít hledanou frázi v původním jazyce, přidat překlady a překlad uložit. Překlady tak lze přidat pro několik jazyků najednou. Vlastní překlady lze exportovat a přeložené řetězce uložit ve formátu Gettext. Druhou možností je editovat přímo soubory ve formátu „.po“ textovým editorem. Používá se zejména při úpravě rozsáhlejších překladů. Název souboru začíná jménem modulu nebo jeho submodulu, do kterého má být soubor importován. Například překlad

pro modul

AGreservations

v němčině

je v následujícím

tvaru:

„agreservations-6.x-4.0-beta3.de.po“. Lze jej otevřít i běžným textovým editorem a do řádku pod originální frázi se vkládá do uvozovek samotný překlad. Po uložení překladu se soubor nahraje zpět do původního umístění. 88) 87) BUYTAERT, D. a kol. Drupal translations. Drupal.org, 2005 [cit. 2013-07-06]. Dostupné na internetu: 88) HODGDON, J. A Programmer's Guide to Drupal. O'Reilly Media: Sebastopol, 2012. 114 s. ISBN 978-1-44934331-6.

65

2.3 SEO - Optimalizace pro vyhledávače Hlavním záměrem při vytváření komerční webové prezentace, zaměřené na ubytovací a navazující služby, je oslovení potenciálních zákazníků a rozšíření možností komunikace s klienty stávajícími. V roce 2007 byla pro lázeňský dům vytvořena jednoduchá webová prezentace. Jednalo se o statické internetové stránky bez rezervačního systému či jen webového kontaktního formuláře. Přesto, že kód na vytvořených webových stránkách obsahoval dílčí chyby, získala prezentace za uplynulé roky relativně dobré umístění ve vyhledávačích. Obsah byl totiž pravidelně aktualizován a nedocházelo k používání podvodným praktik v rámci optimalizace pro vyhledávače. Při rozšiřování možností prezentace bylo proto žádoucí zachovat samotné doménové jméno a vzhledem k pozitivním zkušenostem také poskytované webhostingové služby u stejného poskytovatele. Vzhledem k faktu, že drtivá většina potenciálních zákazníků byla očekávána ze Spolkové republiky Německo, byl lázeňský dům Erika již při zahájení podnikatelské činnosti oficiálně pojmenován v německém jazyce jako „Kurhaus Erika“. Oficiální název firmy tedy „Kurhaus Erika“ byl také použit při vytváření doménového jména 2 řádu, tedy konkrétní znění je „kurhaus-erika“. Jako doména 1 řádu byla však zvolena doména „.cz“ tedy česká národní doména. Vzhledem k relativně vysokému umístění dosaženému ve vyhledávačích pod výše uvedeným německým jménem a českou národní doménou již nemělo význam českou národní doménu „.cz“ měnit na německou národní doménu „.de“. Druhým zásadním důvodem pro zachování české národní domény byla zkušenost se spolehlivým poskytovatelem webhostingu na území Česka. Třetím důvodem bylo použití české národní domény v rámci marketingu lázeňského domu, tzn. její již v minulosti realizované uvedení například na propagačních materiálech a razítkách firmy. Při rozhodování o vytváření různých jazykových verzí internetových stránek padlo rozhodnutí vytvářet jazykové mutace na doméně „.cz“ v jejím podadresáři. Tzn. cesta k jazykové mutaci je například www.kurhaus-erika.cz/en pro anglickou jazykovou verzi. K vytvoření každé jazykové mutace na odlišné národní doméně tzn. například v podobě „kurhaus-erika.de“ se díky vlivu v minulosti vybudovaným zpětným odkazům a již vyhotoveným marketingovým materiálům nepřistoupilo.

66

Termín SEO (Search Engine Optimalization) lze do češtiny přeložit jako „optimalizace pro vyhledávací stroje“. Dle zásad SEO by měly být webové stránky vytvářeny a upravovány. Jejich obsah a forma bude lépe zpracována a webová stránka získá vyšší pozici v internetových vyhledávačích. Současně s tím, více uživatelů, přicházejících na stránky cíleně. Techniky SEO následují pravidla a doporučení pro vývoj přístupných webových stránek. Implementace takových pravidel přináší lepší dostupnost, možnost zpracovat informace vyhledávacím robotům a uživatelům s nějakou formou omezení. Kritické hlasy ovšem poukazují na možnosti zneužití pravidel SEO. Vyhledávací servery a potažmo jejich roboti mohou totiž hodnotit kvalitu obsahu webových stránek jen nepřímo. 89) Zásadním rozhodnutím před provedením kroků k optimalizaci webových stránek je analýza zastoupení používaných vyhledávacích serverů u potenciálních zákazníků. Zákazníky lze rozdělit do segmentů dle různých kritérií a výstupy v rámci segmentace poskytuje podnikům marketingový průzkum trhu. Jedno z klíčových rozdělení je určení zdrojové země zákazníků. StatCounter-GlobalStats je softwarový nástroj pro analýzu různých služeb internetu a umožnuje také zjistit zastoupení vyhledávacích serverů na základě geografického kritéria. Vzhledem k orientaci podniku, bylo žádoucí analyzovat nejpoužívanější vyhledávací servery v Německé Spolkové republice, Česku a celosvětově v období od října 2012 do října 2013. Nejčastěji zastoupeným vyhledávačem v Německu je Google s 94,51 %, na druhém místě Bing s 1,95 %, třetí je Yahoo s 1,05 % a ostatní servery zastupují jen 2,5 % uživatelů. 90) V Česku obsadil první pozici také vyhledávač Google se 72,9 %, druhou pozici zaujímá Seznam.cz s 25,08 %, třetí pozici Bing s pouhými 0,94 % a další servery tvoří 1,08 %. Česká republika je v rámci evropských zemí specifická relativně širokým použitím českého vyhledávače Seznam.cz a na tento fakt je třeba při optimalizaci brát ohled. 91) Celosvětový trend použití vyhledávacích serverů se blíží spíše německému než českému modelu. Google celosvětově zaujímá první místo s 90,2 %, Bing příčku druhou s 3,6 % a Yahoo třetí příčku s 2,97 %, ostatní servery dosáhli na hodnotu 3,4 %. 92)

89) BELL, J. a kol. Academic Search Engine Optimization (ASEO): Optimizing Scholarly Literature for Google Scholar & Co. Toronto: University of Toronto Press, 2010 [cit. 2013-13-07], s. 1-4. Dostupné na internetu: 90) StatCounter. Search engine-DE-monthly-201210-201310. Dublin: StatCounter 2013 [cit. 2013-11-01], Dostupné na internetu: 91) StatCounter. Search engine-CZ-monthly-201210-201310. Dublin: StatCounter 2013 [cit. 2013-11-01], Dostupné na internetu: <StatCounter http://gs.statcounter.com/#search_engine-CZ-monthly-201210-201310-bar> 92) StatCounter. Search engine-WW-monthly-201210-201310. Dublin: StatCounter 2013 [cit. 2013-11-01], Dostupné na internetu:

67

Internetové vyhledávače se v poslední době staly jedním z nejčastějších způsobů, jak na webu vyhledávat informace. Práce s internetovým vyhledávačem je relativně jednoduchá činnost. Uživatel chce vyhledat informace o lázeňských službách v určitém regionu. Zadá tedy klíčová slova do příkazového řádku vyhledávače a následně mu internetový vyhledávač ukáže nejvýše umístěné odkazy. Je tedy v zájmu vývojáře webové prezentace i objednavatele, aby se webové stránky zobrazovaly na co nejvyšší pozici. Způsoby jak dosáhnout vysokého umístění v seznamu internetových vyhledávačů se zabývá SEM, což je akronym pro anglické slovní spojení „Search Engine Marketing“, který lze přeložit jako „marketing vyhledávacích serverů“. SEM může být rozdělen na dvě základní části. Jedná se placený a neplacený SEM. Placené část znamená v praxi zaslat finanční prostředky společnosti vlastnící internetový vyhledávač. Webová prezentace bude po zadání konkrétních frází zobrazena na předních místech a tím získá větší návštěvnost. Takový způsob zviditelnění na internetu je většinou časově omezen na jeden rok. Nevýhoda spočívá v nutnosti po uplynutí jednoho roku opět zaplatit poplatek. Neplacená část SEM je v podstatě přímé použití zásad SEO (Search Engine Optimalization) již v okamžiku vývoje webové prezentace vývojářem. V praxi se jedná o podřízení vývoje internetové prezentace vývojářem tak, aby se odkaz na webové stránky zobrazil na co nejvyšší pozici u internetových vyhledávačů. I v případě nevyužití služeb placeného SEM se webové stránky vytvořené dle zásad SEO, zobrazí na první stránce internetového vyhledávače. Samozřejmě po zadání odpovídajících klíčových slov do příkazového řádku. 2.3.1 Funkce internetového vyhledávače Vyhledávač je služba, která pracuje z větší části automaticky. Její náročnost závisí na cílové skupině stránek, které lze pomocí tohoto nástroje najít. Vyhledávače ke svému účelu používají velký počet počítačů, které provádějí proces vyhledávání klíčových slov. Kvalitní vyhledávač je takový, který dokáže najít a na prvních místech výsledku zobrazit takovou stránku, kterou uživatel skutečně hledal. 93) Znění zadaného dotazu do příkazového řádku je samozřejmě určující. Zavádějící či dokonce chybná slova tak mohou výsledek hledání internetového vyhledávače logicky změnit.

93) KUČERA, M. Způsoby propagace webových stránek - vyhledávací servery. Interval.cz, 1999 [cit. 2013-0807]. Dostupné na internetu:

68

Většina vyhledávačů pracuje v těchto krocích: -procházení internetových stránek -vytvoření databáze výskytu slov a dalších prvků -indexování -poskytování odpovědí na dotaz Při procházení stránek využívá vyhledávač program, tzv. vyhledávacího robota. Vstupem tohoto programu je několik stránek, např. nějaký katalog, který tvoří rozcestník na další weby. Následuje stažení vstupních stran a uložení hypertextových odkazů. Tyto odkazy navštíví, znovu opakuje vyhledávání odkazů a tímto způsobem prohledává celý internet. Každou stránku, kterou vyhledávač stáhne je potřeba zpracovat. Záleží na okolnostech, jakým způsobem ji zpracuje. Většinou vyhledává prvky webové prezentace a přiřazuje adresu umístění. Protože dojde k vysokému nárůstu údajů do databáze, přichází na řadu indexování údajů. Výsledkem indexování je řazení informací dle důležitosti (kvality). Parametry relevance (důležitosti) má každý vyhledávač nastaveny trochu jinak. Systém kontroluje indexování průběžně, aby zajistil aktuálnost informací. Úprava je však provedena s určitým zpožděním, což vyplývá z koncepce vyhledávače. V praxi trvá až několik dnů, než je nová stránka či úprava jejího obsahu vyhledatelná. Internetové vyhledávače, tak nejsou schopny najít například novinky zpravodajských serverů. Dle svých možností internetové vyhledávače často aktualizují databáze s obsahem internetových stránek a datum poslední existující změny zobrazují. 94) Pro úspěšnou optimalizaci webových prezentací pro vyhledávací servery je třeba nezapomenout na základní zásady SEO. Internetové vyhledávače vidí webovou stránku jako textový prohlížeč. V případě přidání kódu například v jazyce JavaScript roboti serverů nemusí obsah prezentace projít a zaznamenat. Klíčovým faktorem je proto přístupnost prezentace jak v rozšířených prohlížečích (IE, Firefox Mozilla, Opera atd.) tak jen podobě textové, bez technologie jako JavaScript. Webová stránky by měli být vytvořeny s ohledem na možnost je prohlížet bez aktivované technologie pro funkci JavaScriptu. Navíc přesto, že v nich bude JavaScript a CSS implementováno zůstat přístupné také pro vyhledávací servery. Vyhledávací server je nastaven tak, že nejpodstatnější informace roboti očekávají na začátku stránek a nejméně důležitou na jejich konci. Označení stránek, navigace, obecné informace, hlavní informační část musí být uvedena v záhlaví a například kontaktní informace v zápatí. 95) 94) KUČERA, M. Způsoby propagace webových stránek - vyhledávací servery. Interval.cz, 1999 [cit. 2013-0807]. Dostupné na internetu: 95) ŠPINAR, D. a kol. Přístupnost webových stránek orgánů státní správy. [Výzkumná zpráva] Brno: OFF. 2007. 106 s. ISBN 978-80-903786-4-3.

69

Obrázek 18 - Správné zobrazení webové stránky při vypnutí zobrazení obrázků

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka domény www.kurhaus-erika.cz 2.3.2 Optimalizace a její metody Pravidelné sledování pozice prezentace v internetových vyhledávačích a unikátnost je jedním ze základních předpokladů úspěšných stránek. Akceptování provedených změn optimalizace internetovými vyhledávači může trvat i několik týdnů. V případě neoriginality stránek ve smyslu jejich zkopírování z jiného zdroje, jsou takové stránky penalizovány vyhledávači. 96) Výběr klíčových slov je zásadní částí optimalizace pro vyhledávací roboty. Zásadní slova je třeba začlenit do každé stránky prezentace a pravidelně je přidávat v rámci aktualizace. Klíčová musí být začleněna do hlavičky každé webové stránky. Současně musí být obsažena do v informačním textu stránek. Při umisťování klíčových slov je zásadní blízkost slova začátku značky (tagu) a četnost výskytu slova. Četnost výskytu slova by se měla pohybovat mezi 2 až 7 % oproti celkovému počtu slov. V případě vyššího procentuálního zastoupení (číslo je různé dle vyhledávačů) může dojít k opačnému efektu. Jedná se o přeoptimalizaci OOP (Over Optimized Penalty) a může dojít k následné penalizaci. 97) počet výskytu klíčového slova ----------------------------------- = Hustota slova (optimální mezi 2 až 7 %) celkový počet slov Dodržování výše uvedené zásady povede k přidání zásadních slov do databáze vyhledávače. Pro analýzu klíčových slov lze použít například služby testu společnosti RANKS.nl na adrese: http://www.ranks.nl/tools/spider.html 98) 96) WEIDA, P. SEO - Search Engine Optimization. Interval.cz, 2003 [cit. 2013-05-03]. Dostupné na internetu: 97) SMIČKA, R. Optimalizace pro vyhledávače – SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu, Dubany: Knihkupectví Jasmínka, 2004 [cit. 2013-05-03], s. 52-53. Dostupné na internetu: 98) 1ste Keuze B.V. Page Analyzer 3.14. Amsterdam: 1ste Keuze BV, 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné na internetu:

70

Meta tagy - značky hlavičky stránek Bezchybný kód HTML, navíc validní, je důležitou součástí kvalitního webu. Na vytvářeném webu musí všechny stránky obsahovat hlavičku se základními informacemi. Uveden musí být doménový název webu, název konkrétní stránky, klíčová slova, základní popis subjektu, informace o povolení indexování stránky a podobně. Každá stránka by měla mít v titulku „Title“ mírně odlišnou informaci, která nejlépe vystihuje její obsah. Použit může být, například název firmy a zaměření činnosti. Je vhodné upozornit na značku, proto je vhodné ji umístit do atributu Title. Doporučená délka je do 70 znaků, což je zhruba počet zobrazující se ve vyhledávačích. Meta description – základní popis zaměření Opět se vyplatí vyplnit originální popis u každé stránky. Doporučená délka znaků je v tomto případě 250 znaků. Keywords - klíčová slova Opět se vyplatí vyplnit originální popis u každé stránky, ale jen v případě, že stejná slova jsou i v informačním textu stránky. Pokud jsou uvedena včetně diakritických znamének je třeba je přesně uvést i do značky keywords, v češtině klíčových slov. Použít se doporučuje maximálně 15 slov. Abstract – výtah obsahu Abstract lze popsat jako krátký výtah či spíše reklamní slogan, který se zobrazuje vedle názvu stránek v liště prohlížeče.

Nadpisy K pořádku v hierarchii textu lze využít kaskádových nadpisů. Popis jednotlivých částí stránky se doporučuje realizovat pomocí kaskádových nadpisů H1 až H6. Přímo v nich jsou popsány jednotlivé části stránky. Značky jsou uvedeny pouze na nadpisy. Pravidlem je, že čím je značka H1 delší, tím se snižuje význam klíčového slova v něm. Největší význam má značka H1, směrem dolů se význam snižuje. Značka H1 může být na webových stránkách zopakována pouze jednou. Ostatní značky nadpisů vícekrát. 100) 100) SMIČKA, R. Optimalizace pro vyhledávače – SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu, Dubany: Knihkupectví Jasmínka, 2004 [cit. 2013-05-03], s. 48-50. Dostupné na internetu:

71

Tučné písmo a kurzíva Některé internetové vyhledávače sledují také výskyt tučného textu a kurzívy. Minimálně jedno slovo by mělo být na stránkách tučně a jedno uvedeno kurzivou. Dodržena musí zůstat zásada přehlednosti textu. 101) Netextové prvky a jejich alternativní text Obrázky jsou pro vyhledávací roboty neviditelné a nejsou jimi indexovány. Informace o webové prezentaci jsou jim zobrazovány jako v textovém prohlížeči. Všechny obrázky v prezentaci musí být proto doplněny o důležité údaje. Jedná se o takzvaný alternativní text, který výstižně popisuje obsah obrázku. Alternativní text musí být na vytvořeném webu uveden u všech netextových prvků, včetně všech prvků ovládacích. V praxi dodržení takového pravidla umožnuje, aby byl alternativní text handicapovaným návštěvníkům přečten čtecím zařízením nebo vyhledávacími roboty zaznamenán jako prostý text.

Adresa URL URL adresu je vhodné zvolit dle zaměření webové prezentace. Uživateli by mělo být na první pohled zřejmé co je na webových stránkách možné najít. V URL adrese je výhodné použít klíčové slovo, protože vyhledávací servery na název URL adresy berou ohled a umísťují internetové prezentace na vyšších pozicích. Nedoporučuje se použití nepřehledných URL typu „http://www.mujweb.cz/index.php?strankaID=323&zobrazit=yes“, ale tzv. čistých URL ve tvaru: „http://www.mujweb.cz/lazenské-pobyty-sezona-2010-2011“. Takový tvar je efektivní pro vyhledávací roboty a lépe zapamatovatelný pro samotné návštěvníky. Pro použití efektivnější a čitelnější formy adresy je třeba přepsat zobrazovanou adresu na skutečnou. Přepsání lze dosáhnout správnou konfigurací souboru „.htaccess“ nebo modulem, který lze v rámci CMS Drupal uplatnit. Na serveru může být původní název stránky uveden s označením programovacího jazyka, ID a dalšími informacemi v adrese URL. Uživateli se však v příkazovém řádku zobrazuje jasnější, tzv. čistá varianta. 102) 101) SMIČKA, R. Optimalizace pro vyhledávače – SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu, Dubany: Knihkupectví Jasmínka, 2004 [cit. 2013-05-03], s. 51-54. Dostupné na internetu: 102) ŠPINAR, D. a kol. Přístupnost webových stránek orgánů státní správy, Brno: Pravidla-pristupnosti.cz, 2007 [cit. 2013-08-07]. ISBN 978-80-903786-4-3. s. 67-71. Dostupné na internetu:

72

Odkazy Na webových stránkách mohou být uvedeny odkazy směřující na cizí prezentace. Je však žádoucí odkazovat jen na kvalitní internetové stránky. Současně musí být v titulku atributu výstižná informace o zaměření prezentace, na kterou je odkazováno. Pokud totiž stránky odkazují na externí nekvalitní webové prezentace, mohou být vyhledávacími servery penalizovány. Přínosem pro webovou prezentaci jsou také zpětné odkazy z kvalitních externích webových stránek. Internetové vyhledávače tak webovou prezentaci vyhodnocují jako hodnotnější a umísťují výše ve výsledcích vyhledávání. Zpětné externí odkazy umísťují na své stránky správci cizích webů většinou v rámci vzájemné výměny odkazů nebo za úplatu. Zpětné externí odkazy jsou také součástí registrace do katalogů, výsledkem účasti v diskuzích (např. v rámci komentářů) nebo dalších podpůrných projektů. Textový soubor robots.txt V adresáři prezentace mohou být navoleny pomocí souboru "robots.txt" a zvyšují možnosti indexování pro internetové servery. Pro prezentaci se většinou volí indexování všech stránek webu. Přínosem je uvedení odkazu na mapu prezentace, tedy mapu v .XML formátu, která je roboty dále odkazuje na ostatní stránky. Internetový vyhledávač tak projde a indexuje webové stránky jen z jednoho místa, což je efektivnější. 103) 2.3.3 SEO a kvalitativní měření Pro kvalitativní měření SEO se vyplatí použít analytické nástroje internetových vyhledávačů, které jsou nejvíce používány současnými návštěvníky.

104)

Přehled o chování

návštěvníků mohou poskytnout také statistické nástroje poskytovatele webhostingu pokud účet u vyhledávacího serveru v minulosti nebyl založen.

105)

Analytické nástroje monitorují

návštěvnost, hledaná klíčová slova, dobu strávenou na navštívené stránky, jednotlivé prokliky a další podstatné údaje. Mohou přímo poukázat na chyby obsažené na webových stránkách a navrhovat řešení pro jejich odstranění. 106) 103) Janovský, D. Zakázání přístupu vyhledávačům. Jak psát web, 2010 [cit. 2013-06-07]. Dostupné na internetu: 104) Google. Začínáme se službou Analytics. Analytics, 2013[cit. 2013-06-07]. Dostupné na internetu: 105) SEO-united.de. Suchmaschinen im August, Oktober, September 2013. 2010 [cit. 2013-06-07]. Dostupné na internetu: 106) MCDONALD, J. SEO Fitness Workbook: Your Step-by-Step Guide to Dominating Google with the Top Ten Free SEO Tools. San Francisco: CreateSpace Independent Publishing Platform, 2010. 38 s. ISBN 978-1-45153181-7

73

Obrázek 19 - Statistika pro www.kurhaus-erika.cz z analytického nástroje AWFFull

Zdroj: vlastní zdroj, generováno programem AWFFull v rámci webhostingu u Domeny s.r.o. PageRank Měřenou kvalitu webových stránek je možné následně uvádět v "PageRank". Například server Google využívá stupnice 0 až 10 k určení tzv. PageRanku. Čím vyšší je naměřené číslo, tím kvalitnější je prezentace. Kritéria pro určení kvality jsou v zásadě podobné u většiny vyhledávacích serverů. Níže je uveden algoritmus pro měření PageRanku u serveru Google, který má licenční práva patentu Stanfordské univerzity. Označení "Page" u PageRank vychází z příjmení Page (Larry Page), který se na vývoji algoritmu na Stanfordské univerzitě významně podílel. 107)

PR(A)=(1-d) +d(PR(T1)/C(T1)+...+PR(Tn)/C(Tn)) -PR(A) je PageRank stránky A -PR(Ti) je PageRank stránek Ti, které odkazují na A, -C(Ti) je počet odchozích odkazů na stránce Ti a -d je faktor útlumu (damping factor), který je mezi 0 a 1 Aktuální přesné znění algoritmů si jednotlivé servery přísně střeží, ale v podstatě vycházejí z výše uvedené rovnice.

108)

Jak je zřejmé z algoritmu, svou roli při hodnocení webové stránky

serverem hrají také odkazy z cizích stránek. Čím více kvalitních cizích stránek bude odkazovat na danou prezentaci, tím vyšší bude její PageRank a tedy následně udělená pozice. 109) 107) SULLIVAN, D. What Is Google PageRank?A Guide For Searchers & Webmasters. Searchengineland.com, 2007 [cit. 2013-05-01]. Dostupné na internetu: 108) SMIČKA, R. Optimalizace pro vyhledávače – SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu, Dubany: Knihkupectví Jasmínka, 2004 [cit. 2013-05-03], s. 56-57. Dostupné na internetu: 109) KENT, P. Search Engine Optimization For Dummies. 5. vyd. New Jersey: John Wiley & Sons, Inc. 2012. 456 s. ISBN-978-1-118-33685-4.

74

2.3.4 Přístupnost webové prezentace Přístupnost webové prezentace v současnosti znamená, že webové stránky jsou přístupné všem návštěvníkům a internetovým vyhledávačům. Při vývoji prezentace je nezbytné myslet na možná omezení uživatelů a vyjít jim vstříc. Handicapovaní nemusí být jen uživatelé s vážným zdravotním postižením, ale každý s nějakým omezením při vnímání webových stránek. Zdravotní omezení - zrak - poškození zraku či slepota. sluch - nedoslýchavost či hluchota motorika - omezení pohybu končetin koncentrace - poruchy soustředění Technické omezení - nedisponují všemi technickými možnostmi. (neovládají PC např. myší, používají jen černobílý monitor, používají hlasovou čtečku, používají jen počítače s malými displeji (např. telefony) používají rozdílné operační softwary, internetové prohlížeče a rozdílné podpůrné programy. Jazyková omezení - neovládají jazyk, ve kterém je prezentace napsána jen z části nebo vůbec (uvést vícejazyčné verze stránek). 110) Ministerstvo informatiky České republiky vydalo v roce 2000 novelu zákona 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy. V novele je vymezeny požadavky, které musí splňovat webové prezentace veřejné správy.

111)

Internet je podstatou založen na grafickém

výstupu. Největší problém s vnímáním mají proto zrakově postižení uživatelé. Vad zraku existuje více druhů. Některé vady způsobují zamlžení či rozmazání obrazu nebo výpadky v zorném poli. Tzn., že uživatel vidí některá místa začerněná. Jindy může díky oční vadě vidět trubicově nebo mít pohledový střed neviditelný. Vstupním zařízením pro návštěvníky s vadou zraku je klávesnice. Webová prezentace musí být tedy dostupná pouze pomocí klávesnice. Výstupem je namísto obrazovky hlasový výstup či braillský řádek. Hlasovým výstupem může být hlasová čtečka, která načítá webové stránky a jejich obsah předčítá. Čte texty a současně popisuje celou stránku, tzn. formuláře a obrázky. 112) 110) ŠPINAR, D. Hendikepovaní uživatelé Internetu, Pristupnost.nawebu.cz, 2013 [cit. 2013-07-02]. Dostupné na internetu: 111) ŠPINAR, D. a kol. Přístupnost webových stránek orgánů státní správy. Brno: 2007 [cit. 2013-07-02]. s. 3-4, ISBN 978-80-903786-4-3. Dostupné na internetu: 112) PAVLÍČEK, R. Metodika Blind Friendly Web, verze 2.3. Brno: SONS ČR, 2005 [cit. 2013-07-02]. s. 2-3, Dostupné na internetu:

75

2.4 Bezpečnost Zabezpečení je zásadní podmínka pro vytvoření kvalitní webové prezentace. CMS Drupal respektive jeho samotné jádro nabízí dostatečnou ochranu proti nevyžádaným přístupům díky rozhraní API, přes které je možné systém využívat a nezasahovat přitom do jeho jádra. Výše uvedené platí v případě, že administrátor a další oprávnění uživatelů dodržují základní bezpečnostní doporučení. 113) Nikdy není možné upravovat jádro Drupalu. Každý takový zásah lze považovat za kritický v rámci zabezpečení systému správy obsahu a navíc tím systém ztrácí možnost být v budoucnu aktualizován na vyšší verzi. Za jádro Drupalu lze považovat všechny složky s jejich soubory, kromě složky sites. Ve složce sites se jedná o její podsložky „all“ a „default“, které je možné se soubory v nich obsaženými v rámci pravidel upravovat. 114) Všechny moduly je nezbytné udržovat v aktualizované verzi. V rámci aktualizací je u modulů často vylepšená jejich funkčnost ve smyslu rychlosti nebo komfortnějšího ovládání. Aktualizována je někdy také jejich bezpečnostní stránka o takzvané „patche“, které v češtině znamenají „záplaty“. Aktualizace lze provádět ručně nebo je možné použít modul, který všechny moduly průběžně kontroluje, upozorňuje na typ přístupné aktualizace a doporučuje správcům stažení nových verzí. 115) V rámci práce s databází je třeba dodržovat bezpečnostní zásady také při psaní dotazů v jazyce SQL. V praxi se konkrétně může jednat například o absenci znaků závorky „{}“. Drupal není schopen doplnit případný prefix a modul potom není univerzální. 116) I pokud jsou dodržovány výše uvedené bezpečnostní zásady, je možné, že se chyba objeví v přídavném modulu. V případě, že je bezpečnostní chyba objevena, kontaktuje se nejdříve bezpečnostní tým Drupalu na email adrese [email protected]. Po analýze problému bezpečnostní tým případnou chybu opraví a až následně opravu oznámí veřejně. 117)

113) Noceda, J. a kol. Never hack core. Drupal.org, 2007 [cit. 2013-07-06]. Dostupné na internetu: 114) Hunter L. a kol. File and directory management, Drupal.org, 2009 [cit. 2013-07-06]. Dostupné na internetu: 115) Suchý, J. Programujeme pro Drupal: bezpečně. Drupal.cz, 2009 [cit. 2013-04-07]. Dostupné na internetu: 116) Vojáček, P.; Lehocký, Z. SQL Injection a zabezpečení. Programujeme.com, 2007 [cit. 2013-08-01]. Dostupné na internetu: 117) Suchý, J. Bezpečnostní politika Drupalu. Drupal.cz, 2006 [cit. 2013-05-09]. Dostupné na internetu:

76

3 Návrhová část 3.1 Kontrola parametrů hostingu, přesměrování a přenos Drupalu Před přenosem složky se samotnými soubory systému správy obsahu a souboru s databází MySQL je třeba ověřit podporu funkce Drupalu ze strany serverhostingu. Současný poskytovatel internetových služeb v rámci stejnojmenného balíčku služeb „Webhosting“ již podporu programu poskytuje. Tento program funguje v kombinaci s programovacím jazykem PHP, databázovým systémem MySQL 5. 1. 72 a současně byla poskytovatelem potvrzena bezproblémová funkčnost CMS Drupal 6.26 na serverech. Kapacita webového prostoru byla navýšena na hodnotu 10 000 MB a funguje podpora souboru „.htaccess“ (mod_rewrite).

118)

Tedy všechny potřebné atributy k bezproblémovému fungování Drupalu jsou k dispozici. Vzhledem k faktu, že v době přenosu jsou na serveru již nahrány soubory a URL adresa je funkční, bylo rozhodnuto o přesměrování URL adresy „www.kurahaus-erika.cz“ na záložní doménu „www.kurhauserika.eu“. Doména www.kurhauserika.eu obsahuje všechny důležité informace pro návštěvníky webových stránek a ti se tak vyhnou zobrazení nepříjemné zprávy o nefunkční doméně. V rámci informovanosti návštěvníků původní domény byl přidán také text o přesměrování a jeho důvodu ve znění: „Okamžik prosím, budete přesměrováni na www.kurhauserika.eu. Stránky www.kurhaus-erika.cz jsou ve výstavbě...“ K samotnému přesměrování byla použita „Varianta B - přesměrování pomocí HTML funkce REFRESH“ v rámci postupů doporučených pro tvůrce webů přímo poskytovatelem služeb. 119) Po vložení příslušného kódu do souboru index.html a jeho nahrání na online server došlo k zobrazení přesměrovací stránky s výše uvedeným textem. Následně byl návštěvník automaticky přesměrován na cílovou adresu. Obrázek 20 - Přesměrování pomocí HTML funkcí REFRESH, zpráva o přesměrování

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka, přesměrování na www.kurhaus-erika.eu 118) Podpora.domenu.cz. Instalace redakčního systému (CMS)Drupal. Praha: Domeny s.r.o., 1999 [cit. 2013-1007]. Dostupné na internetu: 119) Podpora.domenu.cz. Pro webmastery-Přesměrování webu. Praha: Domeny s.r.o., 1999 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu:

77

Po překopírování souborů na server došlo ještě ke kontrole souborů na lokálním počítači a souborů na živém serveru. Kopírování i kontrola byly provedeny FTP programem Total Commander 7.56a.

120)

V rámci poskytovaného webhostigového programu bylo prostředí

serveru automaticky nastaveno pro použití systémy správy obsahu, což nebývá u každého poskytovatele služby samozřejmé. Prvním krokem je nastavení práva zápisu vybraným složkám a souborům na hodnotu 777. Níže popsaný postup musí být proveden nejprve u složky „sites“ a poté v její podsložce „default“. Lze ho provést pomocí programu Total Commander funkcí „Změna atributů“. V nastavení existují skupiny „Vlastník“ „Skupina“ „Svět(jiné)“ a přímo v jejich atributech „Čtení“, „Zápis“, „Vykonání“. V rámci všech výše jmenovaných skupin musí být zatržena všechna levá políčka vedle jmen atributů (práv přístupů). Po jejich zatržení se ve spodním referenčním řádku zobrazí číselná hodnota 777. Druhý krok zahrnuje otevření složky „default“ a přejmenování souboru default.settings.php na soubor settings.php. Z původní složky Drupalu je třeba opět překopírovat do původního umístění soubor default.settings.php. Dále ve složce default musí být vytvořen soubor files a nastaveny atributy (práva přístupu) zatržením všech levých políček na hodnotu 777. 121) Po bezchybném zadání výše uvedených údajů a jejich uložení, dojde k automatickému odeslání zprávy na zadanou emailovou adresu. Zpráva obsahuje odkaz pro jednorázové přihlášení s platností jednoho dne. Po přihlášení dojde k přesměrování a lze si změnit heslo. Systém také oznámí v posledním instalačním okně zprávu o kompletní instalaci Drupalu. Po kliknutí na odkaz zprávy se uživatel dostane na uvítací stránku webového projektu.

120) GHISLER, CH. Total Commander Tutorials - Advanced topics. Ghisler.com, 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu: 121) Podpora.domenu.cz. Instalace redakčního systému (CMS)Drupal. Praha: Domeny s.r.o., 1999 [cit. 2013-1007]. Dostupné na internetu:

78

3.2 Úpravy grafického výstupu Po vytvoření nové šablony pro zobrazení grafických a textových prvků stránky na lokálním počítači přišlo na řadu testování na online serveru. K vyzkoušení zobrazení obsahu byly použity nejrozšířenější internetové prohlížeče dle jejich procentuálního zastoupení u uživatelů. Testovány byly verze prohlížečů Firefox 14.0.1, Google Chrome 22.0.1229.94 m, Internet Explorer 9.0.10, Safari 5.1 a Opera 11.62. 122) V Německu je od ledna 2013 do listopadu 2013 s 44% nejpoužívanějším prohlížečem Firefox firmy Mozilla. Vzhledem k použití prohlížeče Firefox včetně jeho vývojářské aplikace Firebug již při výstavbě projektu, nebyly ani při ukončení shledány žádné chyby při zobrazení. Google Chrome se svými 22,4% byl v Německu druhým nejpoužívanějším prohlížečem. Jen o jedno procento méně byl zastoupen prohlížeč Internet Explorer. Samotné jádro Drupalu v souborech témat kaskádových stylů a také některé další přídavné moduly mají v kódu uvedeny funkce pro kompatibilní funkci s tímto relativně problematickým prohlížečem. Díky přidaným kódům tedy funguje i Internet Explorer korektně. Také prohlížeč Safari od výrobce Apple se 7,4% a poslední Opera s 2,1% fungují korektně. Obsah se tedy zobrazuje ve všech testovaných prohlížečích bezchybně a shodně. 123) Díky použití kaskádových stylů je obsahová část webové prezentace oddělena od grafického výstupu. Takový přístup umožnuje v budoucnu přepracovat vzhled prezentace, jen změnou CSS stylu, v jednom souboru. Ušetří se tak spousta úsilí a času oproti přepisování zdrojového kódu u každé stránky samostatně. Současně lze však každou stránku plně zobrazit i při vypnutí CSS v prohlížeči. Formát písma je definován v souboru style.css, uvedeno je vždy několik druhů písma pro případ, že by uživatel základním typem v nastavení nedisponoval. Když nelze použít první typ, použije se automaticky druhý a další v pořadí. Pro písmo byl použit klasický formát Times New Roman o velikosti 12 až 16 bodů. V případě nadpisů nebo navigačního menu byl použit tučný řez písma o velikostech 14 či 16 bodů. Kurzíva byla použita pro případ zvýraznění obsahu textu. Kódování písma je nastaveno na hodnotu UTF-8. Vzhledem k červenohnědému barevnému pozadí vybranému zadavatelem, byla znovu zvolena bílá barva písma. V tomto případě má význam, protože je nejvíce kontrastní vůči pozadí. Tisk stránek funguje bezchybně.

122) StatCounter Global Stats, 5 Top Browsers (Worldwide) from Jan 2013 to Nov 2013. Dublin: StatCounter, 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné na internetu: 123) StatCounter Global Stats, 5 Top Browsers in Germany from Jan 2013 to Nov 2013. Dublin: StatCounter, 2013, [cit. 2013-01-11]. Dostupné na internetu:

79

Na níže uvedeném obrázku je vidět výsledek původní chybně nakódované grafické šablony. Hlavička s tématickými obrázky se zobrazuje vlevo současně s hlavním navigačním menu. Text článku se ovšem zobrazuje uprostřed a vytváří tak disproporční rozdíl a neestetický výsledek. Chybné zobrazení bylo zaznamenáno u tří z pěti nejvíce používaných internetových prohlížečů, konkrétně u prohlížeče Google Chrome, Safari a Opera v roce 2012. Prohlížeč Internet Explorer a Mozilla Firefox, zobrazovaly webové stránky korektně a obsah byl orientován správně do středu stránek. Chybné zobrazení bylo zapříčiněno nevalidním HTML kódem. Pro odstranění problému byla navržena nová úprava ve značkovacím jazyce CSS, která nově definuje zobrazení internetových stránek. Obrázek 21 - Původní, chybné rozvržení grafických a textových prvků, 2013. 03. 22.

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka domény www.kurhaus-erika.cz Po úpravách kódu souboru „style.css“ v rámci CMS Drupal, bylo zobrazení nových webových stránek vyzkoušeno na pěti nejrozšířenějších internetových prohlížečích. U prohlížečů Google Chrome, Safari a Opera se již neopakovala chyba s posunutím hlavního navigačního menu a horních grafických prvků mimo střed stránky. Také prohlížeče Internet Explorer a Mozilla Firefox zobrazovaly webové stránky korektně a obsah byl orientován správně do středu stránek. Obrázek 22 - Nové rozvržení grafických a textových prvků je správné, 2013. 04. 31.

Zdroj: vlastní zpracování, okopírovaná obrazovka domény www.kurhaus-erika.cz 80

V rámci úprav grafického a textového výstupu internetových stránek nebylo zapomenuto na dodržení zásad tvorby stránek pro handicapované uživatele, zejména na uživatele s poškozením zraku. Mezi hlavní zásadu patří vkládání důležitých textových informací ke všem grafickým prvkům. V případě, že se grafický prvek nezobrazí, např. díky nastavení zákazu stahování obrázků, zapojení hlasové čtečky, braillského řádku je u všech obrázkových prvků stránky nastaven a vyplněn atribut alt. V atributu alt je grafický prvek detailně popsán v každém jazyce obsaženém v rámci prezentace. 124) Díky správně napsanému kódu HTML se webové stránky zobrazují také při vypnutí jazyků CSS, Java a JavaScriptu při zpracování prvků v internetovém prohlížeči. Funkce JavaScriptu je na webové prezentaci použita například pro funkci zobrazení mapy, kontaktního formuláře a zvětšování obrázků. V případě vypnutí funkce zobrazení JavaScriptu se na jejich místě objeví textové popisky a tak je stále zajištěna jejich funkčnost. Kontrastní poměr barvy a jasu u použitého písma a pozadí stránek splňuje normu pro přístupnost webových stránek orgánů státní správy. Hlavní navigační menu je umístěno v horizontálním středu, spodní části stránek. Uživatelům je také umožněno použít různých nastavení rozlišení obrazovky. Například i při aktivaci mezních hodnot jasu obrazovky zůstávají stránky stále čitelné. Také při změnách velikosti oken prohlížeče až do krajních hodnot, nastavení neobvyklých barevných kombinací a velikostí písma se prezentace zobrazuje správně. Tabulky na stránkách obsahují popis s názvem tabulky a jejím obsahem. Každý horní řádek obsahuje název s popisem níže uvedených souvztažných sloupců. Buňky dat a záhlaví jsou odděleny. HTML značky definují tabulku, sloupce, řádky a v nich obsažená data. Umístění menu a jeho navigačních tlačítek vychází z racionálních a ustálených zásad na internetu. Hypertextové odkazy v rámci prezentace obsahují informace o odkazu a jasně vystihují danou stránku. Odkazy jsou podtrženy a barevně odlišeny od ostatního, neaktivního textu. Pozadí textových polí prezentace je v bílé barvě a zápis dat je tedy logicky nastaven na barvu černou. V případě sluchově postiženým uživatelů je často omezena jejich slovní zásoba. Obsah textů stránek je proto srozumitelný a jednoznačný. 125) 124) ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky. Brno: Zoner Press, 2004, s 13, ISBN 80-86815-11-0. 125) ŠPINAR, D. a kol. Přístupnost webových stránek orgánů státní správy, Brno: Pravidla-pristupnosti.cz, 2007 [cit. 2013-08-07]. ISBN 978-80-903786-4-3. s. 19-27,71. Dostupné na internetu:

81

3.3 SEO úpravy Původní internetová prezentace obsahovala pouze německou jazykovou verzi a grafickým prvkům stránek nebyl přidán detailní textový popis. V současnosti používá většina uživatelů sítě internet v Německu i Česku při hledání žádaného obsahu internetového vyhledávače.

126)

Pokud stránky neobsahují dostatečný počet správných klíčových slov, nejsou internetovým vyhledávačem zobrazeny na předních pozicích. Zásadní je proto určit správná klíčová slova a přidat jich optimální počet do obsahu stránek. Správná klíčová slova jsou ta, která vyhledávají návštěvníci stránek, na které se internetová prezentace chce orientovat. Logicky se některá slova dají odvodit, ale účinnější je použít softwarových nástrojů, které analyzují chování návštěvníků internetu. Jedním z takových nástrojů je například služba české společnosti Webový servis Company s.r.o., která na základě vložených informací o zaměření prezentace uvádí četnost nejvíce hledaných slov ve vyhledávačích jako Google a Seznam.cz. Dále navrhuje nová klíčová slova pro daný segment a monitoruje zastoupení klíčových slov na aktuální webové stránce. Dalším nástrojem je služba Google AdWords od společnosti Google. Služba AdWords nabízí pro klíčová slova ještě podrobnější a rozsáhlejší analytické výstupy. Při vytváření nového obsahu v české a anglické jazykové verzi byl kladen důraz jak na přidání často hledaných klíčových slov, tak na srozumitelnost a čtivost textu. Roboti vyhledávacích serverů musí stránky najít, číst je ale budou lidé. Byl přidán také velký objem méně hledaných slovních spojení, která jsou většinou méně konkurenční. Ale tím, že jich bylo přidáno velké množství, přivedou více návštěvníků. Uvedené společnosti nabízejí také další softwarové nástroje pro vyhodnocení stavu webových stránek včetně návrhů na odstranění případných chyb. Výstupy informují o existenci nebo absenci popisných informací v hlavičce stránek, které mají vliv na umístění stránek v seznamu při použití internetových vyhledávačů. Mezi popisné informace patří například titulek stránek, který se zobrazuje v liště prohlížeče. Dále popis prezentace, který informuje o jejím zaměření. Klíčová slova v hlavičce jsou důležitá pro vyhledávací roboty včetně informace o tom, jaký obsah můžou na stránkách následovat a indexovat. Mapa stránek je soubor, který zjednodušuje vyhledávacím serverům orientaci a vhodné je vyplnit také autora stránek. Všechny popisné informace byly proto detailně a pravdivě uvedeny do hlavičky zdrojového kódu stránek. Do obsahové části stránek byl přidán zvýrazněný text a také nadpisy, které jsou důležitým místem pro klíčová slova. Informace o nových URL aktualizovaných webových stránek byly předány vyhledávačům přímo zadáním nových adres do přidávacích formulářů vyhledávacích serverů. 126) TOPlist-audit návštěvnosti webových stránek. TOPlist - globální statistika.Toplist.cz: 2013 [cit. 2013-1110]. Dostupné na internetu:

82

Pro získání nových návštěvníků byly vytvořeny externí odkazy, tedy odkazy směřující na doménovou

adresu

vytvářených

stránek.

Provedena

byla

registrace

do

katalogů

shromažďujících informace o ubytovacích a lázeňských provozech jak v Německu, tak v České republice. Také na několika spřátelených internetových stránkách byly přidány odkazy na hlavní doménovou adresu webových stránek. V procesu ověřování navržených změn byly prakticky okamžitě po provedení úprav stránky analyzovány. Nejdříve byl použit analytický nástroj společnosti Webový servis Company s.r.o. a provedeny stejné testy jako před realizací úprav. Výsledky všech hodnocených parametrů stránek se zlepšily, což se projevilo také na celkovém procentuálním a bodovém hodnocení. Tabulka 10 - Výsledek testu domény www.kurhaus-erika.cz na www.seo-servis.cz www.kurhaus-erika.cz (testovaná doména)

2012 (rok)

2013 (rok)

PageRank (Google)

1/10

2/10

S-rank (Seznam.cz)

10/100

10/100

Analýza zdrojového kódu – celkové hodnocení

50%

81%

Celkem slov na stránce

237

388

Počet HTML chyb

53

1

Celková síla webu

31%

34%

Zdroj: vlastní zpracování, dle výstupů pro www.kurhaus-erika.cz na www.seo-servis.cz Novým důležitým prvkem prezentace, který umožňuje interaktivní komunikaci je kontaktní formulář. Navržen byl kontaktní formulář o pěti polích. První a druhé pole vyžadující vyplnění jména a příjmení jsou povinná. Obligatorní je také třetí pole vyžadující vyplnění email adresy, pole čtvrté pro telefonní číslo a poslední pole pro samotnou zprávu. Před odesláním obsahu kontaktního formuláře je nezbytné opsat kontrolní znaky v jeho spodní části. Kontrolní mechanismus tak testuje, jestli je odesílatel člověk nebo spamovací robot. Příjemci pošty se tak vyhnou nevyžádaným zprávám od spamovacích automatů. Po úspěšném zadání kontrolních znaků je obsah kontaktního formuláře odeslán současně na email adresu pracovníků recepce a vedoucího provozu. Vedoucí provozu tak může kontrolovat rychlost, s jakou pracovníci recepce vyřizují dotazy či rezervace pobytů. Jedním z definovaných cílů bylo zvolení konverzní stránky „děkujeme za odeslání vaší poptávky…“, která se objeví vždy po odeslání kontaktního formuláře. Konverzní proto, že se zde návštěvník stránek stává již poptávajícím uživatelem. 83

Pro zrychlení a zjednodušení rezervačního procesu byl navržen také postup implementace rezervačního systému do CMS. Modulární rezervační systém AGreservations byl nainstalován do sekce přídavných modulů. Pro oprávněné uživatele byl aktivován rezervační kalendář a vytvořena přehledná tabulka s jednotlivými pokoji a časovou osou. Po vytvoření rezervace návštěvníkem webových stránek dojde k automatickému zápisu a zobrazení rezervace v kalendáři. Rezervaci může přímo do kalendáře vytvořit také oprávněný uživatel, jednoduše tahem kurzoru nebo zápisem hodnot do polí. V sekci submodulu Ubercart byla vytvořena pole, která umožnují vložit hodnotu pro doporučenou, nákladovou a prodejní cenu. Automaticky tak dochází k odečítání a vypočítání rozdílové hodnoty, což vedení ulehčuje práci při určování zisku. Systém umožnuje importovat také překlady jazykových verzí. Překlady jazykových verzí jsou volně dostupné ke stažení a jejich import je prakticky automatizovaný. Pro efektivní nasazení vícejazyčné webové prezentace bylo ovšem nezbytné přidat obsah také do souborů formátu Gettext s koncovkou „.po“ ručně. Ne, všechny moduly nebo jejich části jsou totiž přeloženy. Uživatelské rozhraní pro překlad umožnilo najít hledanou frázi v původním jazyce, přidat překlady a úpravu uložit. Nový obsah tak byl přidán pro českou i německou jazykovou mutaci najednou. Následně byly přeložené řetězce uloženy zpět ve formátu Gettext. V případě rozsáhlejších překladů byly soubory editovány přímo pomocí textového editoru. Po otevření souboru byl nový překlad vložen do uvozovek vždy pod původní frázi. Po uložení nového překladu byl soubor nahrán zpět do původní složky. Dle specifických požadavků zadavatele bylo třeba upravit výstup šablony, přímo změnou kódu procesního souboru. Procesní soubory jsou napsány v programovacím jazyce PHP a mají koncovku ve tvaru „.tpl.php“. Jedná se například o soubor „uc_order-customer.tpl.php“, který je součástí rezervačního systému AGreservations, konkrétně složky modulu Ubercart. Dle požadavků byl kód přepsán například z původního tvaru „order“ na tvar „reservation“. Vymazány byly také nežádoucí kódy, které generovaly zprávy nesouvisející se zaměřením prezentace. Díky uvedeným úpravám tak bude v budoucnu návštěvník stránek schopen provést celou rezervaci jen odesláním rezervačního formuláře. Pracovníci recepce tak již nebudou muset reagovat na zprávy z kontaktního formuláře.

84

Dne 7. 11. 2012 byla na doméně www.kurhaus-erika.cz archivována statistika návštěvnosti, kterou generuje v rámci webhostingových služeb analytický program AWFFull verze 3.8.2. Jak ukazuje níže uvedená tabulka, měsíční návštěvnost v období duben až listopad 2012 se pohybovala mezi 316 až 519 unikátními návštěvami měsíčně. Tuto informaci poskytuje devátý sloupec zleva s názvem „Visits“. Nebyl však monitorován celý měsíc listopad a proto je vhodné analyzovat například půlroční období. Průměrná měsíční návštěvnost v období květen až říjen 2012, tedy v rozmezí 6 měsíců dosáhla průměrné hodnoty 407 unikátních návštěv měsíčně. Jako unikátní návštěvník webových stránek je programem zaznamenán každý návštěvník s odlišnou IP adresou. Obrázek 23 - Statistika z AWFFull pro www.kurhaus-erika.cz, rok 2012

Zdroj: vlastní zpracování, Domeny s.r.o. - poskytovatel webhostingu, AWFFull pro www.kurhaus-erika.cz

85

Po sedmi měsících od nahrání upravených webových stránek na shodnou doménovou adresu, byl opět pořízen záznam statistiky návštěvnosti. Analytický program AWFFull naměřil měsíční návštěvnost v období duben až listopad 2013 v rozpětí mezi 409 až 1911 unikátními návštěvami měsíčně. Informace o unikátních návštěvách poskytuje devátý sloupec zleva s názvem „Visits“. Upravené webové stránky byly nahrány dne 24. 04. 2013 a grafický výstup statistiky byl pořízena k 10. 11. 2013. Měsíc duben a listopad, byly tedy měřeny jen částečně. Při srovnání shodného časového úseku, tzn. května až října mezi rokem 2012 a 2013, tedy vždy rozmezí 6 měsíců jsou hodnoty následující. V roce 2012 navštívilo v období od 1. 5. 2012 do 31. 10. 2012 webové stránky celkem 2444 návštěvníků. Ve shodném časovém období v roce 2013 potom 9513 návštěvníků, což je nárůst o 289 % oproti roku 2012. Obrázek 24 - Statistika z AWFFull pro www.kurhaus-erika.cz, rok 2013

Zdroj: vlastní zpracování, Domeny s.r.o. - poskytovatel webhostingu, AWFFull pro www.kurhaus-erika.cz

86

3.4 Zjednodušení správy obsahu Filosofie systému správy obsahu Drupal je založená na zjednodušení obsluhy internetových stránek pro jejich oprávněné uživatele. Zjednodušením se rozumí úplná absence použití přídavného programu pro přenos dat a absence znalosti kódů při samotné obsluze stránek. Již sám CMS Drupal po jeho instalaci, poskytne přehledné rozhraní, které umožnuje správu základních funkcí. V případě navrhované internetové prezentace ovšem bylo nezbytné systém rozšířit o další přídavné moduly, které umožnily využít dalších funkcí. Prvním přídavným modulem se stal WYSIWYG editor TinyMCE. Editor umožnuje provádět efektivní editaci obsahu. Konkrétně lze vytvořit a upravovat obsah v přesně takové podobě v jaké bude na stránkách zobrazen. Editor umožnuje formátovat text, tabulky, přidat, upravit multimediální obsah (obrázky, audio-video soubory) a odkazy. Další požadavek směřoval na možnost vytvářet obrázkovou galerii pouhým nahráním obrázků. Nastaven byl proto shodný rozměr zmenšeniny pro každý obrázek v galerii. U nahraných obrázků bylo vytvořeno také pole, která umožnuje přidat jejich název. Název obrázku je současně automaticky použit jako alternativní popis. Pořadí jednotlivých obrázků je možné měnit jednoduše tahem kurzoru ikony s křížkem. Pro vytvoření uvedených funkcí bylo nezbytné využít kombinace modulů Inline, IMCE, Upload, Image a Image Cache Úkolem internetových stránek bylo poskytovat informace také v několika světových jazycích a k dosažení tohoto cíle byl použít modulu Internationalization. Modul umožnuje import dostupných překladů z internetu a také import překladů vlastních. Uložené soubory ve formátu Gettext umožnují zobrazení přeložených slov nejen v případě vlastního textového obsahu ale automaticky jsou překládány také proměnné. Jako domovská byla nastavena německá jazyková verze, jejíž aktivace se zobrazuje odlišnou barvou písma odkazu u příslušné vlajky jazyka. Kliknutím na další vlajku či název jazyka dojde k přesměrování na odlišnou jazykovou mutaci. U každé aktivované jazykové verze dochází také k automatickému zobrazení překladu uživatelského rozhraní správy obsahu. Správu obsahu webových stránek tak můžou provádět i různě jazykově vybavení uživatelé. Důležitou funkci ukládání a přeposílání obsahu databáze provádí modul Back up and Migrate. Modul byl nastaven tak, aby automaticky ve dvanáctihodinovém intervalu uložil a přeposlal obsah databáze na určený email. V případě výpadku na straně serveru je možné zálohu použít a aktivovat webovou prezentaci na jiném serveru.

87

3.5 Bezpečnost a řízení přístupové politiky správy obsahu Na následující stránce budou přiblíženy návrhy zásad přístupové politiky pro oprávněné uživatele. Oprávnění uživatelé jsou osoby, které mohou v rámci systému správy obsahu přistupovat k administrativnímu rozhraní. Administrativní rozhraní CMS dovoluje uživatelům provádět nejrůznější úkony v rámci přístupových oprávnění, které jim byly uděleny. Nastavení přístupových oprávnění provádí většinou administrátor Drupalu, často po dohodě s objednavatelem projektu či vrcholovým vedením podniku. V praxi přístupové oprávnění znamená, že k určitému obsahu, výstupu nebo funkci může přistupovat např. jen recepční, pracovník rezervačního či obchodního oddělení, vrcholový manažer či majitel. Po nastavení parametrů přístupových pravidel je třeba vytvořit jméno a heslo, kterým se bude oprávněný uživatel přihlašovat do systému. Při navrhování přihlašovacích údajů je nezbytné dodržet několik bezpečnostních zásad. Přístupové údaje by měli být pro uživatele zapamatovatelné, ale ne tak jednoduché, aby je mohli odhalit případní útočníci. Zbytečně složitá hesla si jejich majitelé často píšou na lístečky, což může ohrozit jejich utajení. Naproti tomu příliš jednoduchá hesla jsou snadným terčem pro tzv. slovníkové útoky. Slovníkový útok je metoda, kdy útočník použije program, který zkouší všechna slova z vybraných online slovníků. 127) Vhodnou obranou je stanovit požadavky na minimální počet šesti znaků hesla, zvolit velká i malá písmena a čísla. Dalším opatřením je periodická změna přístupových údajů a tím snížení pravděpodobnosti jejich odhalení. Systémy mohou také uplatňovat mechanismus zabránění dalšího vkládání přístupových údajů po několika neúspěšných pokusech. Následovat může různě dlouhá časová prodleva pro další pokusy o přihlášení nebo je dokonce nutné kontaktovat administrátora pro opětnou aktivaci uživatelského účtu. 128) Při samotném procesu vytváření přístupových údajů, dochází k jejich ukládání do databázového systému. Systém správy obsahu umožňuje ukládání přístupových údajů v šifrované podobě, tak aby neoprávněná osoba nemohla při vstupu do databáze informace získat. Mechanismus jednosměrného šifrování umožnuje tzv. „hash funkce“, česky často označovaná jako „haš“. Při procesu přihlašování se porovnávají místo hesla v původní podobě, data šifrovaná. 129) 127) Štrauch, A. Aircrack-ng: slovníkový útok na WPA-PSK. Root.cz, 2008 [cit. 2013-05-07]. Dostupné na internetu: 128) Yan J. et al. The memorability and security of passwords - some empirical results. Cambridge: University of Cambridge, 2000 [cit. 2013-06-11]. ISSN 1476-2986, s. 4-5. Dostupné na internetu: 129) Fiala, M. a kol. Hash. ABCLinuxu.cz, 2004 [cit. 2013-06-11]. Dostupné na internetu:

88

Závěr Při vytváření internetových stránek s rezervačním systémem byl kladen důraz na naplnění cílů zadání a ověření několika hypotéz. První výchozí předpoklad se týkal zajištění správného zobrazení internetových stránek ve všech pěti nejpoužívanějších internetových prohlížečích. Díky správně napsanému kódu se korektně zobrazuje celý grafický výstup stránek ve všech nejvíce používaných internetových prohlížečích. První hypotéza byla tedy úspěšně ověřena. Druhá hypotéza předpokládala, že po rozšíření textových informací o dvě nové jazykové mutace a po uplatnění zásad optimalizace pro internetové vyhledávače, dojde ke zvýšení návštěvnosti stránek až o 100 procent. Použitím metody pozorovacího výzkumu, konkrétně výstupu z analytického softwarového nástrojů AWStats se potvrdila vyšší návštěvnost nově upravených internetových stránek. Prokazatelně došlo k navýšení návštěvnosti o 289 % v období května až října roku 2013, oproti shodnému časovému úseku v roce 2012. V případě druhé hypotézy byl optimistický předpoklad výrazně překonán. Třetí hypotéza se týkala zvýšení finančního příjmu z rezervací o 10 % v období od 1. 5. 2013 do 1. 10. 2013 oproti shodnému období v roce 2012. Předpoklad se týkal rezervací, které budou provedeny díky nově vytvořeným stránkám, bez ohledu na to, jestli bude následně rezervace vytvořena přímo pomocí před-rezervačních funkcí na webových stránkách nebo jiným způsobem. Zásadní je existence nových internetových stránek jako zdroje, ze kterého se klient o podniku dozvěděl. Rezervaci potom mohl objednat také například telefonicky nebo osobně. Také třetí hypotézu se podařilo prokázat. Díky aktivní komunikaci vedení s návštěvníky podniku bylo zjištěno, že 53 % objednalo rezervaci telefonicky, 20 % použilo emailovou adresu a kontaktního formuláře k rezervaci pobytu využilo 27 % návštěvníků. Došlo tak k celkovému navýšení finančního příjmu o 11,2% v období od 1. 5. 2013 do 1. 10. 2013 oproti období 1. 5. 2012 do 1. 10. 2012. Navýšení se týká klientů, kteří se o podniku dozvěděli díky novým internetovým stránkám. Čtvrtá a poslední hypotéza proklamovala výrazné zefektivnění obsluhy webových stránek díky nasazení systému správy obsahu. Díky aplikaci systému správy obsahu Drupal administrátor či oprávnění uživatelé již nemusí používat FTP (File Transfer Protocol) program pro přenos dat. Nemusí znát ani žádný značkovací či programovací jazyk. K provedení většiny běžných úprav slouží přehledné rozhraní s intuitivním ovládáním. Aktualizace informací na webových stránkách tak probíhá rychleji, snáze a zvládají ji i laici. 89

Současně byly přidány nové tématické fotografie a také textový popis ke všem grafickým prvkům. Nově jsou tak informováni i zrakově postižené návštěvníci a roboti vyhledávacích serverů. Samotná aplikace návrhu internetových stránek s rezervačním systémem prokázala široké možnosti použitého systému správy obsahu s názvem Drupal. Jedním z hlavních důvodů výběru CMS Drupal byla nezávislost systému na jedné osobě či firmě. Filosofie otevřeného zdrojového kódu přitahuje velké množství programátorů a uživatelů. V budoucnu tak nebude problém, aby přidání funkcí či převzetí správy systému prováděl někdo jiný než v současnosti. Dalším důvodem byly pořizovací a provozní náklady samotného systému, které jsou nulové. CMS Drupal je totiž zcela zdarma včetně přídavných modulů. Platí se jen v případě přidávání speciálních funkcí, které musí programátor vytvořit přímo na zakázku. I v tomto případě platí, že možnosti výběru programátora jsou značné, protože kód přídavných modulů je volně přístupný. Díky nasazení volně šiřitelného systému správy obsahu nehrozí, že vývoj nebo dokonce samotná funkčnost zanikne s osobou jeho tvůrce nebo ukončením spolupráce se správcem systému. Samozřejmě se neplatí žádný provizní poplatek ani z použití rezervačního systému respektive realizovaného pobytu. Výsledkem je potvrzení dalšího předpokladu o možnosti vystavění celého internetového projektu na základě volně dostupného systému a jeho přídavných modulech. Důvodem výběru zmíněného systému Drupal byla jeho nulová pořizovací cena a možnost použit ho v rámci licence OS (open source), tedy otevřeného zdrojového kódu. Dalším důvodem pro nasazení Drupalu je jeho rozšiřitelnost v rámci možnosti přidání dalších funkcí. Díky nasazení přídavných modulů lze v budoucnu propojit současné internetové stránky s recepčním, účetním nebo skladovým systémem. Potvrdila se také jeho vysoká míra zabezpečení. Za celou dobu existence nově vytvořených internetových stránek nedošlo k napadení nebo kolapsu systému. Funkčnost a ochrana osobních údajů klientů je klíčová. V průběhu vytváření nové prezentace byly přijímány podněty z různých směrů. Jednalo se o klasické informační kanály jako internet, odborné publikace, ale také o bezprostřední styk se zaměstnanci či klienty. Vždy byly vysloveny nové otázky, hledány nové odpovědi a konkrétní technická řešení. Vzájemná interakce tak přispívala ke vzniku nových podnětů a konečně vytvoření lepší prezentace. Proces vzájemného obohacování však vytvořením nových stránek neskončil. Bude stále pokračovat a budoucnost přinese nové výzvy, které bude nezbytné opět přijmout a překážky překonat.

90

Literatura [1] 1ste Keuze B.V. Page Analyzer 3.14. Amsterdam: 1ste Keuze BV, 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné na internetu: [2] ALDRIDGE, L. a kol. PHP Template theme engine. Drupal.org, 2004 [cit. 2013-06-08]. Dostupné na internetu: [3] ATTL, P.; POLÍVKOVÁ, A.; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: VŠH, 2012. 54 s. ISBN 978-80-87411-33-9. [4] BASTL, J.; BLAŽÍČEK, R. Podnikové informační systémy. Praha: Grada, 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2279-5. [5] BELL, J. a kol. Academic Search Engine Optimization (ASEO): Optimizing Scholarly Literature for Google Scholar & Co. Toronto: University of Toronto Press, 2010 [cit. 2013-1307], s. 1-4. Dostupné na internetu: [6] BERÁNEK, JAROMÍR. Moderní řízení hotelového provozu. 5.vyd., Praha: MAG Consulting, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86724-45-4. [7] BERJON, R. a kol. HTML5. World Wide Web Consortium, 2013 [cit. 2013-19-06]. Dostupné na internetu: [8] BERNERS-LEE, T. a kol. About W3C, World Wide Web Consortium, 2012 [cit. 2013-1006]. Dostupné na internetu: [9] BERNERS-LEE, T. Answers for Young People, Cambridge: World Wide Web Foundation.2013 [cit. 2013-29-10]. Dostupné na internetu: [10] BERNERS-LEE, T. Biography, Cambridge: World Wide Web Foundation. 2013 [cit. 2013-29-10]. Dostupné na internetu: [11] BERNERS-LEE, T.; CAILLIAU. R. WorldWideWeb: Proposal for a HyperText Project. Ženeva: CERN, 1990 [cit. 2013-11-07]. Dostupné na internetu: [12] BOS, B. a kol. What is CSS? W3.org, 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu: [13] BOS, B., a kol. Syntax and basic data types. W3.org, 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu: [14] BROŽA, P.; BURANSKÝ, I. Programování www stránek pro úplné začátečníky. Brno: Computer Press, 2003. 202 s. ISBN 80-7226-818-X 91

[15] BUCHANAN, B. Bringing it all together-a simple navigation menu. W3C.org, 2011 [cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu: [16] BUYTAERT, D. a kol. API reference. Drupal.org, 2013 [cit. 2013-07-06]. Dostupné na internetu: [17] BUYTAERT, D. a kol. Core Modules.Drupal.org, 2008 [cit. 2013-07-05]. Dostupné na internetu: <web.archive.org/web/20080728103300/http://drupal.org/handbook/modules> [18] BUYTAERT, D. a kol. Download & Extend. Drupal.org, 2003 [cit. 2013-08-03]. Dostupné na internetu: [19] BUYTAERT, D. a kol. Drupal translations. Drupal.org, 2005 [cit. 2013-07-06]. Dostupné na internetu: [20] BUYTAERT, D. a kol. History. Drupal.org, 2013 [cit. 2013-08-06]. Dostupné na internetu: [21] CABADA, L. a kol. Úvod do studia politické vědy. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2002. 445 s. ISBN 80-86432-41-6 [22] DELISLE, M. a kol. Bringing MySQL to the web.PhpMyAdmin.net. 2013 [cit. 2013-2309]. Dostupné na internetu: [23] DUBOST, K. Draft - GIF or PNG. W3C, 2006 [cit. 2013-11-05]. Dostupné na internetu: [24] FIALA, M. a kol. Hash. ABCLinuxu.cz, 2004 [cit. 2013-06-11]. Dostupné na internetu: [25] GELLER, T. a kol. Step 3: The settings.php file. Drupal.org, 2009 [cit. 2013-08-03]. Dostupné na internetu: [26] GHISLER, Ch. Total Commander Tutorials - Advanced topics. Ghisler.com, 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu: [27] GILL, A. Brief introduction into setting up an Online Booking and Reservation System with Drupal and AGreservations, Lübeck: AGreservations, 2013 [cit. 2013-20-10]. Dostupné na internetu: [28] GILL, A. What is AGreservations and what can it do for you?, Lübeck: AGreservations, 2013 [cit. 2013-20-10]. Dostupné na internetu: [29] GILLENWATER, Z. M., Examples of flexible layouts with CSS3 media queries,Zomigi.com, 2010 [cit. 2013-29-10]. Dostupné na internetu: 92

[30] Google. Začínáme se službou Analytics. Analytics, 2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné na internetu: [31] GRIMMER, L. Interview with Kai 'Oswald' Seidler from the XAMPP project. Oracle Corporation, 2006 [cit. 2013-29-10]. Dostupné na internetu: [32] HEIJDEN, H. Designing Management Information Systems. Norfolk: Oxford, 2009. 144 s. ISBN 978-0-19-954632-9. [33] HODGDON, J. A Programmer's Guide to Drupal. O'Reilly Media: Sebastopol, 2012. 114 s. ISBN 978-1-449-34331-6. [34] HUNTER L. a kol. File and directory management, Drupal.org, 2009 [cit. 2013-07-06]. Dostupné na internetu: [35] HURLEY, D. a kol. About Joomla. Joomla.org. 2013 [cit. 2013-08-06]. Dostupné na internetu: [36] Internet World Stats. Top Ten Languages Used in the Web. 2011 [cit. 2013-05-09]. Dostupné na internetu: [37] JANOVSKY, D. Zakázání přístupu vyhledávačům. Jak psát web, 2010 [cit. 2013-06-07]. Dostupné na internetu: [38] KENNEDY, G. a kol. System requirements. Drupal.org, 2003 [cit. 2013-08-03]. Dostupné na internetu: [39] KENT, P. Search Engine Optimization For Dummies. 5. vyd. New Jersey: John Wiley & Sons, Inc. 2012. 456 s. ISBN-978-1-118-33685-4. [40] KOSEK, J. Php-tvorba interaktivních internetových aplikací. Praha: Grada Publishing, 1999. 492 s. ISBN 80-7169-373-1 [41] KUČERA, J. Jak CSS ovlivnilo web - výhody a nevýhody CSS. Brno: Fakulta informatiky MU, 2003 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu: [42] KUČERA, M. Způsoby propagace webových stránek - vyhledávací servery. Interval.cz, 1999 [cit. 2013-08-07]. Dostupné na internetu: [43] LAJČIN, T. Open source software v podniku: Výhody a rizika. ICT manažér.cz, 2013 [cit. 2013-27-10]. Dostupné na internetu: 93

[44] LEINER, B. M. a kol. Brief History of the Internet. Ženeva: Internet Society, 2013 [cit. 2013-29-10]. Dostupné na internetu: [45] LILLEY, CH. JPEG JFIF. W3C, 2003 [cit. 2013-11-05]. Dostupné na internetu: [46] LILLEY, CH. PNG (Portable Network Graphics). 2006 [cit. 2013-11-05]. Dostupné na internetu: [47] LILLEY, CH., PNG (Portable Network Graphics). 2006 [cit. 2013-11-05]. Dostupné na internetu: [48] LOWE, A. Ubercart. Drupal.org, 2007 [cit. 2013-06-06]. Dostupné na internetu: [49] LUKÁŠ, J. Co je Redakční systém? Supersvět.cz, 2005 [cit. 2013-27-10]. Dostupné na internetu: [50] MACEK, D. JPEG Resampler 2010. Macek.cc, 2010 [cit. 2013-08-06]. Dostupné na internetu: [51] MCDONALD, J. SEO Fitness Workbook: Your Step-by-Step Guide to Dominating Google with the Top Ten Free SEO Tools. San Francisco: CreateSpace Independent Publishing Platform. 2010. 38 s. ISBN 978-1-451-53181-7 [52] Moxiecode Systems AB. Home, Download. TinyMCE.com, 2013 [cit. 2013-20-10]. Dostupné na internetu: [53] NOCEDA, J. a kol. Never hack core. Drupal.org, 2007 [cit. 2013-07-06]. Dostupné na internetu: [54] NOVOTNÝ, L. Historie a vývoj jazyka Java. Brno: Fakulta informatiky MU, 2003 [cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu: [55] Oracle Corporation and/or its affiliates. What is Java technology and why do I need it? 2013 [cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu: [56] Oracle Corporation and/or its affiliates. Why MySQL? Redwood Shores: Oracle Corporation, 2013 [cit. 2013-23-09]. Dostupné na internetu: [57] PAVLÍČEK, R. Metodika Blind Friendly Web, verze 2.3. Brno: SONS ČR, 2005 [cit. 2013-07-02]. s. 2-3, Dostupné na internetu:

94

[58] Podpora.domenu.cz. Instalace redakčního systému (CMS)Drupal. Praha: Domeny s.r.o., 1999 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu: [59] Podpora.domenu.cz. Pro webmastery-Přesměrování webu. Praha: Domeny s.r.o., 1999 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu: [60] POLZER, J. 333 tipů a triků pro Drupal. Computer Press: Brno, 2010. 264 s. ISBN-97880-2512-942-5. [61] POLZER, J. Drupal: Podrobný průvodce tvorbou a správou webů. 2. vyd. Computer Press: Praha, 2010. 280 s. ISBN 978-80-251-1946-4. [62] POWELL, T.A. Web Design – The Complete reference. Osborne/MCgraf, 2000. ISBN 007-212297-8 [63] Pravidla českého pravopisu. Studentské vydání. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Praha: Academia, 2013. 392 s. 978-80-200-1327-9. [64] Pravidla českého pravopisu. Školní vydání včetně Dodatku.Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Praha: Fortuna, 2004. ISBN 80-7168-913-0. [65] PROCHÁZKA, T. Jaký zvolit CMS, aby se snadno spravoval? Včeliště.cz, 2013 [cit. 2013-27-10]. Dostupné na internetu: [66] PROKOUDINE, A. a kol. GNU Image Manipulation Program. Gimp.org, 2012 [cit. 2013-08-06]. Dostupné na internetu: [67] RIDRUEJO, D.L. XAMPP. Alameda: Apache Friends. 2013 [cit. 2013-29-10]. Dostupné na internetu: [68] RILEY, M. a kol. History.Wordpress.org, 2013. 2013 [cit. 2013-08-06]. Dostupné na internetu: [69] SEDLÁČEK, J. Internet II. - Komerční využití. Praha: VŠE, 1999. 350 s. ISBN 80-7079839-4. [70] SEO-united.de. Suchmaschinen im August, Oktober, September 2013. 2010 [cit. 2013-0607]. Dostupné na internetu: [71] SHELTREN, J. a kol. High Performance Drupal.O'Reilly Media: Cambridge, 2013. 264 s. ISBN 978-1-449-39261-1. [72] SCHUMACHER, R.; CARTER, G. Comparing MySQL and Postgres 9.0 Replication. TheServerSide.com 2010 [cit. 2013-25-10]. Dostupné na internetu:

95

[73] SCHUMACHER, R.; LENTZ, A. Dispelling the Myths, Oracle Corporation. 2006 [cit. 2013-25-10]. Dostupné na internetu: <web.archive.org/web/20110606013619/http://dev.mysql.com/techresources/articles/dispelling-the-myths.html> [74] SMIČKA, R. Optimalizace pro vyhledávače – SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu, Dubany: Knihkupectví Jasmínka, 2004 [cit. 2013-05-03], s. 51-57. Dostupné na internetu: [75] StatCounter Global Stats, 5 Top Browsers (Worldwide) from Jan 2013 to Nov 2013. Dublin: StatCounter, 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné na internetu: [76] StatCounter Global Stats, 5 Top Browsers in Czech republic from Jan 2013 to Nov 2013. Dublin: StatCounter , 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné na internetu: [77] StatCounter Global Stats, 5 Top Browsers in Germany from Jan 2013 to Nov 2013. Dublin: StatCounter, 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné na internetu: [78] StatCounter Global Stats. Resolution-CZ-monthly-201211-201310. Dublin: StatCounter, 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné na internetu: [79] StatCounter. 5 Top Browsers in Germany from October 2012 to October 2013. Dublin: StatCounter, 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné na internetu: [80] StatCounter. Search engine-CZ-monthly-201210-201310. Dublin: StatCounter 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné na internetu: <StatCounter http://gs.statcounter.com/#search_engine-CZ-monthly-201210-201310-bar> [81] StatCounter. Search engine-DE-monthly-201210-201310. Dublin: StatCounter 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné na internetu: [82] StatCounter. Search engine-WW-monthly-201210-201310. Dublin: StatCounter 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné na internetu: [83] SUCHÝ, J. Bezpečnostní politika Drupalu. Drupal.cz, 2006 [cit. 2013-05-09]. Dostupné na internetu: 96

[84] SUCHÝ, J. Programujeme pro Drupal: bezpečně. Drupal.cz, 2009 [cit. 2013-04-07]. Dostupné na internetu: [85] SULLIVAN, D. What Is Google PageRank?A Guide For Searchers & Webmasters. Searchengineland.com, 2007 [cit. 2013-05-01]. Dostupné na internetu: [86] ŠPINAR, D. a kol. Přístupnost webových stránek orgánů státní správy.[Výzkumná zpráva]. Brno: OFF, 2007. 106 s. ISBN 978-80-903786-4-3. [87] ŠPINAR, D. Hendikepovaní uživatelé Internetu. Pristupnost.nawebu.cz, 2013 [cit. 201307-02]. Dostupné na internetu: [88] ŠPINAR, D. Tvoříme přístupné webové stránky. Brno: Zoner Press, 2004, strana 13, ISBN 80-86815-11-0. [89] ŠTRAUCH, A. Aircrack-ng: slovníkový útok na WPA-PSK. Root.cz, 2008 [cit. 2013-0507]. Dostupné na internetu: [90] ŠVARCOVÁ, I. Základy pedagogiky pro učitelské studium. 1 vydání. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Praha: VŠCHT, 2005. ISBN 80-7080-573-0 [91] TANNENBAUM, M. Web server. Drupal.org, 2012 [cit. 2013-08-08] Dostupné na internetu: https://drupal.org/requirements/webserver> [92] The Apache Software Foundation, The Number One HTTP Server On The Internet. Los Angeles: The Apache Software Foundation, 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné na internetu: [93] The Linux Foundation, What is Linux? San Francisco: The Linux Foundation, 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné na internetu: [94] The PHP Group, General Information. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné na internetu: [95] The PHP Group. Database issues. 2013 [cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu: [96] TOPlist-audit návštěvnosti webových stránek. TOPlist - globální statistika.Toplist.cz: 2013 [cit. 2013-11-10]. Dostupné na internetu: [97] Tvorba-webu.cz. CSS Spojení s JavaScriptem. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na internetu:

97

[98] TVRDÍKOVÁ, M. Aplikace moderních informačních technologií v řízení firmy. Praha: Grada, 2008. 176 s. ISBN 978-80-247-2728-8. [99] VACEK, V. Učebnice programování ATMEL s jádrem 8051.1. vyd. Praha: BEN technická literatura, 2002. 141 s. ISBN 80-7300-043-1 [100] VOJÁČEK, P.; Lehocký, Z. SQL Injection a zabezpečení. Programujeme.com, 2007 [cit. 2013-08-01]. Dostupné na internetu: [101] VRÁNA, I.; RICHTA, K. Zásady a postupy zavádění podnikových informačních systémů. Praha: Grada, 2005. 188 s. ISBN 80-247-1103-6. [102] WARDELL, D.J. Airline Reservation Systems. Academia.edu, 2011 [cit. 2013-08-29], s. 7. Dostupné na internetu: [103] Webový servis Company s.r.o., Síla webu. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné na internetu: [104] WEIDA, P. SEO - Search Engine Optimization. Interval.cz, 2003 [cit. 2013-05-03]. Dostupné na internetu: [105] WILLIAMS, J. Apache vs Nginx: Web Server Performance Deathmatch. 2008 [cit. 2013-08-08] Dostupné na internetu: [106] YAN J. et al. The memorability and security of passwords - some empirical results. Cambridge: University of Cambridge, 2000 [cit. 2013-06-11]. ISSN 1476-2986, s. 4-5. Dostupné na internetu: [107] YOUNG, A. History of JavaScript: Part 1. DailyJS.com, 2010 [cit. 2013-13-07]. Dostupné na internetu: [108] ZELENKA, J., JONÁŠ, R. Využití počítačů v cestovním ruchu. Praha: Grada, 1998. 214 s. ISBN 80-7169-414-2. [109] ŽÁRA, J. a kol. Moderní počítačová grafika. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 608 s. ISBN 80-251-0454-0.

98

Seznam příloh Příloha 1

Statistická tabulka ředitele podniku Lázeňský dům Erika s.r.o.

Příloha 2

Potvrzení o zvýšení finančního příjmu díky internetovým rezervacím za období 1. 5. 2013 - 1. 10. 2013

Příloha 3

CMS Drupal a vytvořený software pro www.kurhaus-erika.cz na DVD nosiči dat

99

Příloha 1 - Statistická tabulka ředitele podniku Lázeňský dům Erika s.r.o.

Zdroj: poskytl ředitel Martin Vynáhlovský – Lázeňský dům Erika s.r.o.

100

Příloha 2 - Potvrzení o zvýšení finančního příjmu

Zdroj: poskytl ředitel Martin Vynáhlovský – Lázeňský dům Erika s.r.o.

101

Příloha 3 - CMS Drupal a vytvořený software pro www.kurhaus-erika.cz na DVD nosiči dat DVD nosič obsahuje data z CMS Drupal, který umožnuje správu obsahu na online serveru pro internetové stránky www.kurhaus-erika.cz. DVD nosič obsahuje také doprovodný text, který specifikuje vytvořený software a ostatní soubory.

102