VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Mgr. Eva Kostecká Kvalifikace a další vzd lávání u itel odborných p edm na st edních odborných školách se zam ením na gastronomii, hotelnictví a turismus v Olomouckém kraji

Bakalá ská práce

2014

Kvalifikace a další vzd lávání u itel odborných p edm na st edních odborných školách se zam ením na gastronomii, hotelnictví a turismus v Olomouckém kraji

Bakalá ská práce

Mgr. Eva Kostecká

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jan Žufan, Ph.D., MBA Datum odevzdání diplomové práce: 23. dubna 2014 Datum obhajoby diplomové práce: erven 2014 E-mail: [email protected]

Praha 2014

Batchelor’s Dissertation

Qualification and further training of teachers from secondary professional schools focused on Gastronomy, Hotel management and Tourism in Olomouc region Mgr. Eva Kostecká The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: RNDr. Jan Žufan, Ph.D., MBA Date of Submission: 04-23-2014 Date of Thesis Defense: June 2014 E-mail: [email protected]

Prague 2014

estné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma Kvalifikace a další vzd lávání u itel odborných edm na st edních odborných školách se zam ením na gastronomii, hotelnictví a turismus v Olomouckém kraji zpracovala samostatn a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdroj a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona . 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném zn ní souhlasím se zve ejn ním své bakalá ské práce, a to v nezkrácené form , v elektronické podob ve ve ejn p ístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

V Šumperku dne: 23. 4. 2014

………………………………… Mgr. Eva Kostecká

Pod kování Na tomto míst bych ráda pod kovala RNDr. Janu Žufanovi, Ph.D., MBA. za odborné vedení, podn ty a cenné rady p i konzultování bakalá ské práce. Dále d kuji všem respondent m, kte í s velkou ochotou vyplnili dotazník.

ABSTRAKT MGR. KOSTECKÁ Eva. Kvalifikace a další vzd lávání u itel odborných p edm na st edních odborných školách se zam ením na gastronomii, hotelnictví a turismus v Olomouckém kraji. [Bakalá ská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 64 stran.

Cílem práce je provedení analýzy kvalifikace u itel odborných p edm

na st edních

odborných školách se zam ením na gastronomii, hotelnictví a turismus v Olomouckém kraji, v etn analýzy nabídky a možností dalšího vzd lávání t chto u itel v Olomouckém kraji.

Pro analýzu interních dokument škol za ú elem zjišt ní kvalifikovanosti u itel odborných škol z oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu je použita metoda dotazníková. Pro analýzu dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , v etn rekvalifikací a analýzy nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník

jsem zvolila a použila metodu

obsahové analýzy pedagogických dokument .

V první ásti této práce uvádím hlavní priority rozvoje oblasti krajského školství, které vycházejí ze strategických dokument , p edevším pak z Dlouhodobého zám ru rozvoje vzd lávání a vzd lávací soustavy Olomouckého kraje. Uvádím zde i do problematiky dalšího vzd lávání, v etn rekvalifikací a dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , vysv tluji pojem kvalifikovanost u itel

odborných p edm

na st edních odborných

školách. P ehledn seznamuji s možnými výzkumnými metodami kvalifikace a dalšího vzd lávání u itel . Provádím i analýzu n kterých doposud provád ných výzkum v souvislosti s odbornou kvalifikací u itel .

Ve druhé ásti mé práce je provedena analýza interních dokument škol. Je zde sestaven dotazník a zpracovány vypln né dotazníky z jednotlivých škol do p ehledných tabulek, ze kterých jsou sestaveny grafy. U každého grafu uvádím konkrétní díl í záv ry výzkumu.

V další kapitole podrobuji analýze vzd lávací instituce a za ízení, která poskytují v Olomouckém kraji další vzd lávání pedagogických pracovník , v etn rekvalifikací v oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu. Výsledkem je zjišt ní, že žádná vzd lávací instituce a za ízení neposkytuje další vzd lávání u itel m odborných p edm

na

st edních odborných školách se zam ením na gastronomii, hotelnictví a turismus. Proto navrhuji zadat další vzd lávání vybranému za ízení DV, pro n jž dle jeho formálních administrativních požadavk navrhuji vzd lávací program Chicken or Kitchen?.

V oblasti dalšího vzd lávání pedagogických pracovník navrhuji obrátit se na zkoumané vzd lávací instituce a za ízení s návrhy na konkrétní pot eby vzd lávání, p ípadn využít vzd lávacích institucí v jiných krajích.

Klí ová slova: další vzd lávání, kvalifikace u itel , odborné p edm ty gastronomie, hotelnictví a turismu, Olomoucký kraj, st ední odborné školy zam ené na gastronomii, hotelnictví a turismus.

ABSTRAKT MGR. KOSTECKÁ Eva. Qualification and further training of teachers from secondary professional schools focused on Gastronomy, Hotel management and Tourism in Olomouc region. [Batchelor´s Theses] The Institute of Hospitality Management in Prague: 2014. 64 pages. The aim of this theses is to analyse qualification of secondary professional schools specialized in gastronomy, hotel management and tourism in Olomouc region, including analysis of further education of these teachers in Olomouc region.

Data analysis method have been used to analyse schools´ internal documetation for reasearching qualification of secondary professional schools specialized in gastronomy, hotel management and tourism . I have used content analysis method for analysis of further teacher eduaction including requalification.

In the first part of this theses, main priorities of developing regional education which proceed from startegy documentation, mainly from long-term educational goals in Olomouc region have been presented.

The topic of further education, including

requalification and further teacher education is introduced together with the qualification of secondary professional school teachers and their different research methods. I also present analysis of researches which have been carried out in connection with professional teacher qualification.

In the second part of the theses, analysis of internal documentation has been carried out. A questionnaire was formed and as an outcome tables and graphs have been elaborated. Every graph is accompanied by its conclusion.

Next chapter is devoted to analysis of educational institutions which provide further education including requalification in the field of gastronomy, hotel management and tourism in Olomouc region.

The survey found out that there is no institution which would provide further education for teachers in the field of gastronomy, hotel management and tourism in Olomouc region. A

proposition for further education institution has been made to present an educational program Chicken or kitchen?.

In the field of further education there is need to address educational institutions with concrete requirements or to address the ones in other regions.

Klí ová slova: further education, teacher qualification, special subjects of Gastronomy, Hotel Management and Tourism, Olomouc region, secondary professional schools of Gastronomy, Hotel Management and Tourism.

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................. 14 1 Odborné školství se zam ením na gastronomii, hotelnictví a turismus v Olomouckém kraji................................................................................................................................. 16 1.1 Dlouhodobý zám r rozvoje vzd lávání a vzd lávací soustavy Olomouckého kraje. 16 1.2 Problematika dalšího vzd lávání, v etn rekvalifikací a dalšího vzd lávání pedagogických pracovník .......................................................................................... 18 1.3 Kvalifikovanost u itel odborných p edm na st edních odborných školách ....... 20 2 P ehled možných výzkumných metod kvalifikace a dalšího vzd lávání u itel ............. 23 2.1 Pedagogické pozorování ........................................................................................ 23 2. 2 Metoda experimentální ......................................................................................... 24 2.3 Metoda rozhovoru.................................................................................................. 25 2.4 Vybrané techniky m ení ....................................................................................... 26 3 Volba výzkumných metod kvalifikace a dalšího vzd lávání u itel .............................. 28 3.1 Dotazníková metoda .............................................................................................. 28 3.2 Obsahová analýza pedagogických dokument ....................................................... 29 4 Analýza n kterých doposud provád ných výzkum v souvislosti s odbornou kvalifikací itel ............................................................................................................................. 31 4.1 Projekt: Analýza kvalifikovanosti u itel a návrhy doporu ení pro podp rné projekty ESF ............................................................................................................... 31 4.2 Projekt: Analýza p edpoklad a vzd lávacích pot eb pedagogických pracovník pro zkvalit ování jejich práce ............................................................................................ 32 5 Analýza interních dokument škol................................................................................ 34 5.1 Sestavení dotazníku pro provedení analýzy interních dokument škol.................... 34 5.2 Zpracování dotazník pro provedení analýzy interních dokument škol ................. 34 6 Analýza nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , v etn rekvalifikací .. 48 6.1 Centrum celoživotního vzd lávání Pedagogické fakulty Univerzity Palackého ...... 49 v Olomouci.................................................................................................................. 49 6.2 Centrum uznávání a celoživotního u ení Olomouckého kraje................................. 50 6.3 Ú ad práce R, krajská pobo ka Olomouc, v etn pobo ek Jeseník, Olomouc, ..... 50 Prost jov, P erov, Šumperk ......................................................................................... 50 6.4 Internetová nabídka poskytovatel dalšího vzd lávání pedagogických pracovník etn rekvalifikací ..................................................................................................... 51 7 Analýza nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník .................................. 52 7.1 Národní institut pro další vzd lávání, krajské pracovišt Olomouc ......................... 52 7.2 Scholaservis, v etn pobo ek Prost jov, Olomouc, P erov, Šumperk a Jeseník ...... 53 7.3 Akademie Jana Amose Komenského, vzd lávací centrum, jazyková škola, Šumperk .................................................................................................................................... 54 7.4 Internetová nabídka poskytovatel dalšího vzd lávání pedagogických pracovník . 54 8 Shrnutí a vyhodnocení zkoumané problematiky v etn návrh na ešení ...................... 56 8.1 Vyhodnocení analýzy interních dokument škol .................................................... 56 8.2 Vyhodnocení analýzy nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník v etn rekvalifikací ................................................................................................................ 57 8.3 Návrh vzd lávacího programu pro DVPP .............................................................. 58 ZÁV R ........................................................................................................................... 61 LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE............................................................................ 62 ÍLOHY ....................................................................................................................... 64

SEZNAM TABULEK A GRAF Tabulka 1

Seznam zkoumaného vzorku st edních odborných škol

Tabulka 2

Základní údaje i velikosti škol

Tabulka 3

Celkový po et a podíly nekvalifikovaných u itel

Tabulka 4

Nekvalifikovanost u itel z hlediska typu z izovatele škol

Tabulka 5

Vztah mezi po tem žák gastronomie, hotelnictví a turismu a podílem nekvalifikovaných u itel

Tabulka 6

ková struktura nekvalifikovaných u itel

Tabulka 7

Nekvalifikovaní u itelé podle dosaženého vzd lání

Tabulka 8

Nekvalifikovaní u itelé dopl ující si studiem chyb jící kvalifikaci

Tabulka 9

Nekvalifikovaní u itelé dopl ující si studiem chyb jící kvalifikaci podle v ku

Tabulka 10

Po et zájemc o dopln ní kvalifikace z hlediska druhu vzd lání

Tabulka 11

Struktura p edpokládaného studia k dopln ní pedagogické zp sobilosti

Tabulka 12

Nekvalifikovaní u itelé, p ekážky v zahájení studia

Tabulka 13

Po et nekvalifikovaných u itel a vyu ovaných hodin z hlediska organiza ních p ekážek

Tabulka 14

Po et u itel , kterým byl v posledních 5 letech rozvázán pracovní pom r z d vodu nedostate né kvalifikace

Graf 1

Celkový po et žák a po et žák na oborech gastronomie, hotelnictví a turismu

Graf 2

Po et u itel odborných p edm

gastronomie, hotelnictví a turismu

a z toho po et nekvalifikovaných u itel Graf 3

Vztah mezi typem z izovatele a podílem nekvalifikovaných u itel

Graf 4

Vztah mezi po tem žák gastronomie, hotelnictví a turismu a podílem nekvalifikovaných u itel

Graf 5

Vztah mezi v kem a nekvalifikovaností u itel

Graf 6

Vzd lanostní struktura nekvalifikovaných u itel

Graf 7

Po et u itel dopl ující si studiem chyb jící kvalifikaci

Graf 8

kové rozložení nekvalifikovaných u itel , kte í si dopl ují studium

Graf 9

Struktura p edpokládaného studia k dopln ní pedagogické zp sobilosti

Graf 10

ekážky v zahájení studia nekvalifikovaných u itel

Graf 11

Podíl vyu ovaných hodin nekvalifikovan

Graf 12

Vztah mezi typem školy a po tem u itel , kterým byl v posledních 5 letech rozvázán pracovní pom r z d vodu nedostate né kvalifikace

SEZNAM ZKRATEK .

íslo

R

eská republika

ŠI

eská školní inspekce

DVPP

Další vzd lávání pedagogických pracovník

ESP

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

ICT

Informa ní a komunika ní technologie

G

Gastronomie

H

Hotelnictví

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

PDF

Pedagogická fakulta

Sb.

sborník

SOŠ

St ední odborná škola

s.r.o.

spole nost s ru ením omezeným

SŠ

st ední škola

UNIV

Uznávání výsledk neformálního vzd lávání a informálního u ení

UP

Univerzita Palackého

VOŠ

Vyšší odborná škola

VŠ

Vysoká škola

VÚOŠ

Výzkumný ústav odborného školství

ÚVOD Z p ehledu nabídky zadání bakalá ských prací na kated e Hotelnictví jsem si vybrala toto téma proto, že jako dlouholetá pln kvalifikovaná u itelka anglického jazyka na st ední odborné škole mám k problematice kvalifikovanosti u itel

odborných p edm

zam ených na výuku gastronomie, hotelnictví a turismu i k problematice dalšího vzd lávání u itel st edních odborných škol velmi blízko.

Do mého výzkumu v této práci jsem se musela za adit jako jedna z t ch, která už nekvalifikovan odborné p edm ty na své škole vyu uje a sou asn si kvalifikaci dopl uje bakalá ským studiem na této Vysoké škole hotelové.

Cílem práce je provedení analýzy kvalifikace u itel odborných p edm

na st edních

odborných školách se zam ením na gastronomii, hotelnictví a turismus v Olomouckém kraji, v etn analýzy nabídky a možností dalšího vzd lávání t chto u itel v Olomouckém kraji.

V první, teoreticko-metodologické ásti uvádím v první kapitole hlavní priority rozvoje oblasti krajského školství, které vycházejí ze strategických dokument , p edevším pak z Dlouhodobého zám ru rozvoje vzd lávání a vzd lávací soustavy Olomouckého kraje.

ibližuji i problematiku dalšího vzd lávání, v etn rekvalifikací a dalšího vzd lávání pedagogických pracovník .

Z hlediska platných zákon rozebírám pojem kvalifikovanosti u itel odborných p edm na st edních odborných školách. V další kapitole uvádím p ehled možných výzkumných metod kvalifikace a dalšího vzd lávání u itel a zabývám se volbou možných výzkumných metod kvalifikace a dalšího vzd lávání u itel . Provádím analýzu n kterých doposud provád ných výzkum v souvislosti s odbornou kvalifikací u itel .

V druhé, analytické (praktické) ásti mé práce provádím analýzu interních dokument škol. Prakticky jsem sestavila dotazník pro provedení analýzy interních dokument škol na

14

všech devíti ur ených školách a zpracovala vypln né dotazníky z jednotlivých škol do ehledných tabulek, které jsem transformovala do graf .

V další kapitole podrobuji analýze vzd lávací instituce a za ízení, která poskytují v Olomouckém kraji další vzd lávání pedagogických pracovník , v etn rekvalifikací, v oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu. V poslední kapitole této ásti práce podrobuji analýze nabídku vzd lávacích institucí a za ízení, která poskytují v Olomouckém kraji vzd lání formou dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , se zam ením na oblast gastronomie, hotelnictví a turismu.

V t etí návrhové ásti jsem provedla shrnutí a vyhodnocení zkoumané problematiky v etn návrh na ešení. Je zde vyhodnocení analýzy interních dokument

škol, vyhodnocení

analýzy nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , v etn rekvalifikací a dalšího vzd lávání pedagogických pracovník . V záv ru každé kapitoly jsou konkrétní návrhy na

ešení záv

provedené analýzy, v etn

p ipravených pedagogických

dokument .

V záv re né ásti práce provádím stru nou rekapitulaci své práce a konstatuji, že se mi poda ilo dosáhnout cíle práce.

Pro analýzu interních dokument

škol za ú elem zjišt ní kvalifikovanosti u itel

odborných škol z oblasti cestovního ruchu a hotelnictví jsem zvolila a použila metodu dotazníkovou. Pro analýzu dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , v etn rekvalifikací a analýzy nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , jsem zvolila a použila metodu obsahové analýzy pedagogických dokument .

Mezi nejd ležit jší informa ní zdroje, které jsou v práci použity pat í: Dlouhodobý zám r vzd lávání a rozvoje vzd lávací soustavy Olomouckého kraje, Zákon a vyhláška . 317/2005 Sb., o dalším vzd lávání pedagogických pracovník , akredita ní komisi a kariérním systému pedagogických pracovník , Sborník obor vzd lání st edních škol a vyšších škol Olomouckého kraje pro školní rok 2012/2013, Metodologie pedagogiky, Metody pedagogického výzkumu.

15

TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ÁST 1 Odborné školství se zam ením na gastronomii, hotelnictví a turismus v Olomouckém kraji V této kapitole p ibližuji hlavní priority rozvoje oblasti krajského školství, které vycházejí ze strategických dokument , p edevším pak z Dlouhodobého zám ru rozvoje vzd lávání a vzd lávací soustavy Olomouckého kraje. P ibližuji i problematiku dalšího vzd lávání, etn rekvalifikací a dalšího vzd lávání pedagogických pracovník a z hlediska platných zákon pak rozebírám pojem kvalifikovanosti u itel odborných p edm

na st edních

odborných školách. 1.1 Dlouhodobý zám r rozvoje vzd lávání a vzd lávací soustavy Olomouckého kraje Cílem Olomouckého kraje v oblasti školství je všestrann p ispívat k rozvoji vzd lání ob an kraje. Hlavní priority této oblasti vycházejí ze strategických dokument , p edevším z Dlouhodobého zám ru rozvoje vzd lávání a vzd lávací soustavy Olomouckého kraje a z Koncepce rozvoje t lovýchovy a sportu v Olomouckém kraji, vzd lávací nabídka st edních škol, jejichž majoritním z izovatelem je Olomoucký kraj, reaguje nejen na požadavky žák a rodi ovské ve ejnosti, ale i trhu práce. I s ohledem na tuto skute nost vykazují absolventi vysokou uplatnitelnost na trhu práce.

Na základ vyhodnocení napl ování priorit dlouhodobých zám

je možno konstatovat,

že v Olomouckém kraji se poda ilo díky úzké spolupráci s poradními orgány kraje, edevším pak Výborem pro výchovu, vzd lávání a zam stnanost Zastupitelstva Olomouckého kraje a sociálními partnery vybudovat sí škol, která reflektuje požadavky žák , rodi , pedagogické ve ejnosti a trhu práce.

V úzké spolupráci všech zainteresovaných orgán byla racionalizována sí škol a školských za ízení, byly odstran ny neopodstatn né duplicity ve vzd lávací nabídce a došlo ke zlepšení úrovn materiáln technického zabezpe ení výuky. Jednotlivé priority se da ilo napl ovat také díky skute nosti, že Olomoucký kraj nahlížel na školství v kraji jako na celek a jednotlivé strategické dokumenty na sebe vzájemn navazovaly.

16

Za posledních p t let v jednotlivých kategoriích vzd lávání, dochází p edevším k mírnému poklesu po tu žák p ijímaných do st edního vzd lávání s výu ním listem, je zachován podíl žák p ijímaných do st edního vzd lávání s maturitní zkouškou, mírn narostl podíl žák gymnaziálního vzd lávání a p ibývá žák nastupujících do st edního vzd lávání s odborným výcvikem.

Do sít odborných škol Olomouckého kraje se adí obchodní akademie, zdravotnické školy, hotelové školy, pr myslové školy, zem

lské školy, pedagogické školy, um lecké

školy a lesnické školy.

Pro adu absolvent

je toto vzd lání p ípravou ke studiu na vysokých nebo vyšších

odborných školách. Dle informací ze škol je ve zkoumaném vzorku škol cca 79% absolvent , kte í pokra ují ve studiu na vysokých školách. Menší ást absolvent odchází ímo do zam stnání.

které st ední školy mají svým zam ením nebo vyu ovaným oborem výrazn nadregionální charakter. V Olomouckém kraji to jsou obory pedagogické, lesnické, od vní, technologie potravin, polygrafie, poštovní, sociální pé e, požární ochrany, n které zdravotnické obory (nap . sociální pé e, polygrafie, poštovnictví a další).

Vzhledem k demografické situaci, stabilizované síti st edních odborných škol a pestré nabídce obor nebude Olomoucký kraj navyšovat po et subjekt odborného školství ani nijak výrazn navyšovat po ty otevíraných t íd. Podle Dlouhodobého zám ru vzd lávání a rozvoje vzd lávací soustavy Olomouckého kraje (2012): „St edn dobé návrhy a zám ry krajského vzd lávání na léta 2012-2016: a. podporovat prezentaci nabídky vzd lávacích program solitérních škol z Olomouckého kraje i nad rámec kraje; b. podporovat rozvoj technických obor na školách poskytujících vzd lávání v oborech ukon ených maturitní zkouškou; c. sledovat a vyhodnocovat výsledky žák st edních odborných škol u maturitních zkoušek a p ijmout opat ení zajiš ující kvalitu st edního odborného vzd lávání; d. podporovat otevírání pouze oborov zam eného nástavbového studia; 17

e. nerozši ovat sí st edních odborných škol. “ 1

V první ásti zadání této práce pracuji s devíti st edními odbornými školami, na kterých jsou nabízeny obory vzd lání zam ené na cestovní ruch a hotelnictví: St ední odborná škola, Šumperk, Zem lská 3 Hotelová škola Vincenze Priessnitze, Jeseník, Dukelská 680 St ední odborná škola gastronomie a potraviná ství, Jeseník, U Jatek 8 St ední odborná škola obchodu a služeb, Olomouc, Štursova 14 St ední škola gastronomie a služeb, P erov, Ší ava 7 St ední škola obchodu, gastronomie a designu PRAKTIK s.r.o., Olomouc St ední odborná škola, Stromo adí 420, Uni ov, s.r.o. Soukromá st ední odborná škola Hranice, s.r.o. St ední odborná škola služeb s.r.o., Olomouc 1.2 Problematika dalšího vzd lávání, v etn pedagogických pracovník Z hlediska zadání druhé

rekvalifikací a dalšího vzd lávání

ásti této práce je pot eba zmínit i problematiku dalšího

vzd lávání, v etn rekvalifikací a dalšího vzd lávání pedagogických pracovník . Význam dalšího vzd lávání v rámci celoživotního u ení je v Olomouckém kraji vnímán jako významná priorita rozvoje.

Vzd lávání je dle Palána „proces uv dom lého a cílev domého zprost edkování a aktivního utvá ení a osvojování soustavy v deckých a technických v domostí, intelektuálních a praktických dovedností a lidských zkušeností, utvá ení morálních rys a osobitých zájm a postoj . Je procesem utvá ení osobnosti, individualizací spole enského domí, tedy sou ástí civilizace.“2

Dosp lý je podle Palána ten, „kdo je vysp lý a „zralý“ sociáln , citov , biologicky, sociologicky a mentáln a absolvoval minimáln základní vzd lání.“ 3

K ešení této problematiky p ispívá velkou m rou snaha transformovat st ední školy na centra celoživotního u ení a zmírnit tím dopady poklesu žák na st edních školách. K této transformaci škol pomáhají prost edky ze strukturálních fond Evropské Unie. 1

Dlouhodobý zám r vzd lávání a rozvoje vzd lávací soustavy Olomouckého kraje. Olomouc: Krajský ú ad Olomouckého kraje, 2012. 39 s. 2 PALÁN, Z. 2002. Základy andragogiky. Praha: Vysoká škola J.A. Komenského, 2002. s. 11 3 PALÁN, Z. 2002. Základy andragogiky. Praha: Vysoká škola J.A. Komenského, 2002. s. 9

18

Jak uvádí Mužík „celoživotní vzd lávání p edstavuje zásadní zm nu pojetí celého vzd lávání. Tradi ní formalizovaný školský systém tvo í pouze ást vzd lávání; jen jeho základnu. lov ku by v sou asné spole nosti m la byt poskytována možnost dále se vzd lávat, v r zných stádiích jeho vývoje, realizovat rozmanité p echody mezi vzd láváním, u ením a zam stnáním. Jde o zajišt ní p ístupu ke vzd lávaní po celý život, možnosti u ení se, až do úrovn osobnostních mezí.“ 4

Školy Olomouckého kraje se také aktivn zapojily do celonárodních projekt UNIV a UNIV 2 KRAJE. Cílem t chto projekt

je prom na st edních škol (p edevším

odborných) v centra celoživotního u ení, tzn. otev ených institucí, které vedle po áte ního vzd lávání budou nabízet i realizovat nejr zn jší formy dalšího vzd lávání pro široké spektrum zájemc .

Sí škol v kraji má vlastní webový systém, do kterého jsou vkládány vytvo ené programy dalšího vzd lávání; tyto systémy budou propojeny navzájem i s celostátním webem nabídky dalšího vzd lávání a budou pak poskytnuty k využití zájemc m o další vzd lávání z ad zam stnavatel i široké ve ejnosti.

Nositelem a koordinátorem innosti této sít škol je Centrum uznávání a celoživotního ení Olomouckého kraje, které poskytuje nabídku vzd lávacích služeb dosp lým, zejména v souvislosti se zákonem . 179/2006 Sb., o ov ování a uznávání výsledk dalšího vzd lávání vedoucích k získání díl ích kvalifikací dle Národní soustavy kvalifikací.

Dlouhodobý zám r vzd lávání a rozvoje vzd lávací soustavy Olomouckého kraje íká, že: „st edn dobé návrhy a zám ry krajského vzd lávání na léta 2012-2016 jsou: a) podporovat zapojení škol a školských za ízení z izovaných Olomouckým krajem do oblasti dalšího vzd lávání prost ednictvím realizace vzd lávacích akcí pro ve ejnost, zam stnavatele a ve ejnou správu (nap . realizace rekvalifika ních kurz ) atd.; b) podporovat školy a školská za ízení v dobudování infrastruktury využívané pro ú ely dalšího vzd lávání;

4

MUŽÍK, J. 2012. Profesní vzd lávání dosp lých. Praha: Wolters – Kluwer, 2012. s. 14

19

c) podporovat zapojení škol a školských za ízení do národních projekt a aktivit Centra uznávání a celoživotního u ení Olomouckého kraje; d) podporovat innost Centra uznávání a celoživotního u ení Olomouckého kraje; e) podporovat projekty a aktivity stimulující poptávku po dalším vzd lávání; f) podporovat zapojení st edních škol do systému ov ování a uznávání výsledk dalšího vzd lání v rámci Národní soustavy kvalifikací a tím umožnit rozvoj nabídky dalšího vzd lávání a systému uznávání výsledk vzd lávání na tomto typu odborných škol.“ 5 1.3 Kvalifikovanost u itel odborných p edm

na st edních odborných školách

Podle zákona . 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o zm

n kterých zákon ,

v platném zn ní je „nekvalifikovaný u itel ten, který nemá požadovanou odbornou kvalifikaci pro konkrétní pedagogickou pozici ve smyslu zákona.“6

Ur itým metodologickým problémem, který m že zasahovat do výsledk statistických šet ení, je skute nost, že i kvalifikovaný u itel m že na základ aktuální pot eby školy vyu ovat n které p edm ty bez pot ebné kvalifikace. Proto je pot eba p istoupit k definici nekvalifikovaného u itele z hlediska jeho celkového úvazku na škole. Opa ný p ístup vede ve svém d sledku spíše ke sb ru informací o kvalifikovanosti výuky, než o kvalifikovanosti samotných u itel .

Je také pot eba odd lovat odbornou kvalifikaci podle zákona od tzv. aprobovanosti. Za aprobovaného lze ozna it u itele, jehož vysokoškolské magisterské vzd lání, p ípadn rozší ené v rámci programu celoživotního vzd lávání, odpovídá svým charakterem vyu ovaným p edm

m. Na rozdíl od kvalifikovanosti však není aprobovanost

terminologicky zakotvena v žádné z platných legislativních norem. svých tematických zprávách (by terminologicky odlišn ) pracuje

asto s ní však ve

eská školní inspekce

ŠI), nebo z hlediska kvality výuky jde o významn relevantn jší faktor než pouhá kvalifikovanost.

Je také t eba vzít v úvahu skute nost, že vykazovaná kvalifikovanost u itel se m že 5

6

Dlouhodobý zám r vzd lávání a rozvoje vzd lávací soustavy Olomouckého kraje. Olomouc: Krajský ú ad Olomouckého kraje, 2012. 43 s. Zákon . 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o zm MŠMT, 2004.

20

n kterých zákon . Praha: Parlament R,

i významn ji lišit od skute né kvalifikovanosti výuky. N kte í u itelé, kte í jsou statisticky vykazováni jako kvalifikovaní, vyu ují totiž ást svého úvazku z tzv. organiza ních vod nekvalifikovan , ímž se kvalifikovanost výuky snižuje. Nekvalifikované u itele je možno dle zákona . 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o zm

n kterých

zákon , v platném zn ní rozd lit do n kolika základních kategorií: „a)

itelé, kte í nemají dosažený pot ebný stupe a typ vzd lání;

b) u itelé, kte í mají dosažený pot ebný stupe v oblasti odborného vzd lání, ale chybí jim vzd lání v oblasti pedagogických v d, pedagogiky, nebo speciální pedagogiky (tzv. pedagogická zp sobilost); c) u itelé, kte í mají dosažený pot ebný stupe a typ vzd lání pro ur itý druh a stupe školy, ale chybí jim požadovaná kvalifikace pro jiný stupe školy, nebo nemají odbornou kvalifikaci k výuce n kterých p edm

(všeobecn vzd lávací a odborné p edm ty na

st ední škole). “ 7

Zákon a vyhláška

. 317/2005 Sb., o dalším vzd lávání pedagogických pracovník ,

akredita ní komisi a kariérním systému pedagogických pracovník

uvádí, že „u itelé

spadající do kategorií ozna ených výše písmeny b) a c) si mohou chyb jící kvalifikaci doplnit v rámci DVPP, u itelé v kategorii a) nikoliv, nebo pot ebné magisterské studium vedoucí ke zvýšení stupn vzd lání nepat í mezi DVPP.“8 Je t eba poznamenat, že nejjednodušším zp sobem zjiš ování formálního spln ní kvalifikace by bylo prostudování kvalifika ních doklad (diplom , vysv atd.). U itelé odborných p edm

ení, certifikát

na st edních odborných školách si mohou svou

kvalifikaci dopl ovat nebo zvyšovat dle požadavk zákona i pomocí dalšího profesního vzd lávání.

Další profesní vzd lávání jak uvádí Mužík „ je zpravidla vázáno na profesi, resp. pracovní pozici, a role dosp lého a tím i na jeho ekonomickou aktivitu. Jeho podstatou je vytvá ení a udržování pokud možno optimálního souladu mezi kvalifikací subjektivní (reálná zp sobilost jednotlivce) a kvalifikací objektivní (nároky na výkon konkrétní profese i

7

8

Zákon . 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o zm MŠMT, 2004.

n kterých zákon . Praha: Parlament R,

Zákon a vyhláška . 317/2005 Sb., o dalším vzd lávání pedagogických pracovník , akredita ní komisi a kariérním systému pedagogických pracovník . Praha: Parlament R, MŠMT, 2005.

21

pozice). Do této oblasti spadá i vzd lávání rekvalifika ní, tj. pokud lov k musí v pr

hu

svého pracovního života zm nit svoji p vodní kvalifikaci.“ 9

Pro srovnání uvádím, jak se na kvalifikovanost u itele nahlíží ve Spojených státech amerických, kde jsem rok u ila na Higland High School v Salt Lake City: „ High school teachers must have a bachelor’s degree. In addition, public school teachers must have a state-issued certification or license. Some states require high school teachers to earn a master’s degree after earning their teaching certification. All states require teachers in public schools to be licensed or certified. States also require completing a teacher preparation program and supervised experience in teaching, typically gained through student teaching. „10 Což znamená, že st edoškolský u itel musí mít bakalá ský titul. Navíc na ve ejných školách musí mít u itel státem vydaný certifikát nebo licenci. N které státy vyžadují, aby si st edoškolský u itel doplnil magisterský titul nebo certifikát u itele. Všechny státy vyžadují, aby u itel na ve ejné škole m l licenci nebo byl certifikovaný. V USA se také vyžaduje, aby u itel prošel p ípravným programem a m l praxi pod vedením zkušeného itele, získané již b hem studia.

9

MUŽÍK, J. 2012. Profesní vzd lávání dosp lých. Praha: Wolters – Kluwer, 2012. s. 14

10

BUREAU OF LABOR STATISTICS, U.S. DEPARTMENT OF LABOR: Occupational Outlook Handbook, 2014-15. Edition, High School Teachers.

22

2 P ehled možných výzkumných metod kvalifikace a dalšího vzd lávání itel V této prakticko – analytické ásti mé práce provádím analýzu interních dokument škol. Sestavila jsem dotazník pro provedení analýzy interních dokument škol na všech devíti ur ených školách a zpracovala vypln né dotazníky z jednotlivých škol do p ehledných tabulek, které jsem transformovala do graf . 2.1 Pedagogické pozorování edm tem této kapitoly je objasn ní základních postup , jimiž se realizuje získávání dat v pedagogických výzkumech. Tyto metody ozna ujeme také jako metody sb ru dat.

Podle Chrásky „pedagogické pozorování je nejstarší a nejrozší en jší metodou získávání dat. Pedagogické pozorování bývá definováno jako „sledování smyslov vnímatelných jev , zejména chování osob, pr

hu d

apod.“ 11

Krátkodobá pozorování se používají v každodenní praxi a jejich délka nep esahuje jednu vyu ovací jednotku. Dlouhodobá pozorování mohou trvat i n kolik let. P i vlastním pozorování se pozorovatel p ímo setkává s p edm tem pozorování. P i nevlastním pozorování pracuje s r znými výpov

mi o p edm tu zkoumání, a již v podob

i

psané nebo mluvené. Pro standardizovaná pozorování je typické používání technik, které umož ují snížit podíl intuice a subjektivity na únosnou míru. P i používání metody pozorování je nutné ur it p edm t pozorování a stanovit, jak se budou získávat data pozorování.

Po izování vzorku událostí

edpokládá vybírat a zachycovat ur itou etapu procesu (nap .

ve t íd interakce mezi u itelem a žáky, ešení problémových situací apod.). Po izování asových vzork je výb rem pro pozorování v ur itých asových intervalech (nap . v ur itých dnech v týdnu, v ur enou hodinu apod.).

Na dobré pedagogické pozorování jsou v literatu e kladeny obvykle tyto požadavky: Specifikace objektu pozorování (Co se má pozorovat?) 11

CHRÁSKA, M. 2008. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2008. s. 151

23

Zam enost pozorování na cíl (Co je t eba zjistit?) Organizovanost pozorování (Jak toho dosáhnout?) esný záznam pozorování (Jak to zachytit?)

Vždy se požaduje, aby m ení m lo dobrou validitu a dobrou reliabilitu. Pozorování má dobrou validitu tehdy, jestliže se skute

pozoruje to, co se má. Dobrou reliabilitu má

pozorování tehdy, jestliže spolehliv a p esn zachycuje pozorované jevy a není ve v tší mí e zatíženo chybami m ení. P i pozorování mohou nep ízniv

p sobit i n které

subjektivní faktory jako haló efekt, logická chyba, p edsudky, tradice, figura a pozadí apod.

Záznamy ve form

protokol

pozorování tvo í nutnou sou ást metody objektivního

pozorování. Umož ují vracet se znovu k pozorovaným skute nostem, jsou základním východiskem dalších analýz. Forma vedení protokol

závisí na p edm tu, úkolech a

hypotéze pozorování, z nichž vyplývají základní hlediska pro pozorování.

Pozorování jako v decká metoda sleduje jevy a procesy takové, jaké jsou a jak ve skute nosti probíhají. 2. 2 Metoda experimentální Naproti tomu metoda experimentální spo ívá podle Skalkové v tom, že se „cílev dom vnášejí zm ny do pr

hu b žných proces v souhlasu s úkoly výzkumu a jeho

hypotézou.“ 12

Z hlediska logické struktury lze v pedagogice rozlišit dva základní typy experimentování. První typ za azujeme do klasických experimentálních proces . Tento experiment sleduje zm ny ur itých faktor

v d sledku m nících se podmínek. Tyto nové podmínky se

nazývají nezávisle prom nné, zm

né faktory se nazývají závisle prom nné. To znamená,

že v experimentálních výzkumech je faktor, který experimentátor ovliv uje a m ní (metoda, prost edek, as, nácvik apod.) nezávisle prom nnou. Sleduje se ú inek t chto zm n, výsledek, a to jsou závisle prom nné.

12

SKALKOVÁ, J. 1985. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha: SPN, 1985. s. 71

24

Druhým typem je poznávání složitých výchovných jev , které vyžaduje systémový p ístup. Cestu k n mu otevírá rozši ující se pojetí experimentu, které je spjato s rozvíjením matematické teorie experimentu a jeho plánováním. Obtíže klasického experimentu v pedagogice jsou dány tím, že v oblasti složitých sociálních jev , kam náleží jevy výchovné, je velice nesnadné vytvo it odpovídající experimentální podmínky.

2.3 Metoda rozhovoru Metoda rozhovoru (interview) pat í k t m metodám, kdy podle Horáka „shromaž ování dat je založeno na p ímém dotazování, tj. verbální komunikaci výzkumného pracovníka a respondenta.“13

Podle po tu osob, které se rozhovoru ú astní, rozlišujeme rozhovory individuální a rozhovory skupinové.

Podle struktury otázek se rozlišuje rozhovor standardizovaný (strukturovaný), který probíhá podle otázek, jejichž zn ní i po adí jsou p esn ur eny a dop edu p ipraveny. Nestandardizovaný rozhovor (nestrukturovaný) probíhá pružn ji. Výzkumný pracovník si sice p ipraví základní otázky, které bude klást, ale jejich obsah, po adí a formulace závisí na tazateli, který se p itom nemusí p idržovat žádného schématu. Nedostatkem tohoto postupu je v tší obtížnost zpracování získaného materiálu.

I p i metod rozhovoru lze formulovat otázky tak, aby respondent mohl odpovídat jednou ze ty základních forem. Ty lze charakterizovat jako: zcela otev ená odpov áste

,

otev ená odpov

strukturovaná odpov

,

s otev eným koncem ( áste

strukturovaná),

zcela strukturovaná.

Metoda rozhovoru se používá asto v souvislostech s dalšími metodami, jako je dotazník, metoda pozorování i pedagogický experiment.

13

HORÁK, F. a kol. 1989. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha: SPN, 1989. s. 28

25

2.4 Vybrané techniky m ení V pedagogických výzkumech se asto používají vybrané techniky m ení,

emž podle

Skalkové „pod pojmem m ení chápeme srovnávání m ené veli iny s podobnou veli inou, která byla p ijata jako jednotka.“ 14

Obvykle se m ení d lí na p ímé m ení, které spo ívá v bezprost edním srovnávání eného objektu s m idlem, nebo stupnicí m ícího p ístroje. V pedagogických výzkumech však obvykle jde o nep ímé m ení. Úrove v domostí i dovedností žák jsou itelné jen nep ímo v podob odpov dí na otázky, v podob výtvor žák apod.

Existují r zné zp soby p azování íselných charakteristik ke zkoumaným p edm

m

a jev m. V tomto smyslu hovo íme o r zných úrovních m ení.

Nejjednodušším zp sobem m ení je zjiš ování množství prvk n jakého souboru, které mají n jakou vlastnost spole nou. Jejich registrace umož uje ur it kvantitativní charakteristiku, která se nazývá etností. Na tomto typu m ení jsou založeny nominální škály, které spo ívají v p azování ísel empirickým jev m.

Druhým zp sobem kvantitativní charakteristiky je uspo ádání. Spo ívá v tom, že zkoumané jevy se

adí podle stoupající nebo klesající hodnoty ur ité vlastnosti

zkoumaných objekt . Po adové íslo objektu v rostoucí nebo klesající ad vyjad uje po adí. Jde o tzv. po adové m ení (ordinální).

Kvantitativní charakteristika studovaných jev je p esn jší, ur í-li se jednotka míry. V tomto p ípad se jedná o intervalové m ení.

íslo ukazuje, kolikrát je ur itá jednotka

míry obsažena v daném jevu. Na n m jsou založeny intervalové škály.

Nejdokonalejší úrovní m ení je pom rové m ení. Má p irozenou nulovou hodnotu a ísla ozna ují skute né množství m ené vlastnosti. Na n m jsou pak založeny pom rové škály. Toto m ení je v pedagogických výzkumech velmi složit proveditelné. V pedagogických výzkumech se používá r zných technik m ení. Jsou to nap íklad ústní a písemné zkoušky, testy, škálování, techniky získávání sociometrických dat apod. 14


26

Objekt m ení v pedagogice je velmi složitý. Charakteristickým rysem pedagogických jev a proces je spolu s touto složitostí a mnohostranností i jejich dynamická struktura a prom nlivost. Pat í k jev m, na jejichž utvá ení má vliv mnoho rozmanitých faktor , z nichž n které jsou jen málo kontrolovatelné, a proto složit m itelné.

27

3 Volba výzkumných metod kvalifikace a dalšího vzd lávání u itel Z metod používaných p i pedagogickém výzkumu jsem se rozhodla použít v kapitole 5 pro analýzu interních dokument škol za ú elem zjišt ní kvalifikovanosti u itel odborných škol s nabídkou vzd lávacích program z oblasti cestovního ruchu a hotelnictví metodu dotazníkovou.

Pro zpracování kapitoly 6. a 7., které obsahují analýzu negraduálního vzd lávání, v etn rekvalifikací a analýzu nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník

použiji

metodu obsahové analýzy pedagogických dokument . 3.1 Dotazníková metoda Dotazníková metoda podle Chrásky „je m rný prost edek, pomocí kterého se zkoumají mín ní lidí o jednotlivých jevech“. Je to metoda, která shromaž ování dat zakládá na dotazování osob. Charakterizuje se tím, že je ur ena pro hromadné získávání údaj .“15

Základní úlohu v dotazníku hraje zd vodn ná volba a formulace otázek – položek dotazníku. Autor dotazníku p i koncipování položek p edevším sleduje vztah otázky k výzkumnému cíli a k základním problém m výzkumu. Otázky musí být jasn a konkrétn formulovány. Tím navozují jasné a konkrétní odpov di. Otázky je t eba formulovat tak, aby respondent otázku skute

chápal a aby ji všichni respondenti chápali ve stejném

významu. To znamená, že slovník, termíny, stupe respondent m. Je t eba dbát zárove

obecnosti pojm

jsou p im ené

na to, aby otázky nep sobily sugestivn , aby

nenavád ly k ur itým odpov dím. Je nutné vylou it i takové otázky, které vyžadují domosti i informace, které dotazovaní nemají. Otázky musí být stylisticky promyšlené a gramaticky správné. Z hlediska zp sobu kladení otázek rozlišujeme dva základní typy otázek – položek v dotazníku.

Položky otev ené – nestrukturované, které dávají respondent m vztahový rámec, ale neur ují podrobn ji ani obsah, ani formu jeho odpov di. Položky uzav ené – strukturované, které nabízejí respondentovi volbu mezi dv ma nebo více alternativami. Mohou to být položky zcela uzav ené – dichotomní, vyžadující nap . odpov 15

ano/ne, nebo položky s více volbami, nap . ano/ne/nevím.

CHRÁSKA, M. 1998. Základy výzkumu v pedagogice. Olomouc: VUP, 1998. s. 89

28

V dotazníku lze používat i škálové položky, které mají pevn stanovené alternativy. Ur itou variantou v této skupin jsou položky uzav ené, které nabízejí seznam hotových odpov dí k volb , avšak jsou dopln ny v záv ru otev enou možností volné odpov di (kategorie „Jiné“).

Dotazování je vždy založeno na sociálním vztahu mezi tazatelem a respondentem. D ležité je proto navodit takovou atmosféru, aby respondent pochopil d ležitost výzkumu.

Významným aspektem dotazníku je výb r vzorku. Interakce mezi dotazovatelem a dotazovaným je v dotazníkové metod neosobní. Problémem neosobních kontakt bývá návratnost dotazníku.

Snaha vylou it nedostatky neosobních vztah vedla k vypracování postup , které se snaží spojit neosobní i osobní vztahy dotazovatele a dotazovaného. Vzhledem k charakteristickým typ m odpov dí se rozlišují dva základní typy dotazník : - strukturovaný (dotazník uzav ené formy, t.j. s uzav enými otázkami), - nestrukturovaný (otev ené formy, t.j. s otev enými otázkami).

Sou ástí techniky sestavování dotazníku je postup, kdy se rozli nými položkami dotazujeme na tutéž informaci. Tím se zvyšuje vnit ní spolehlivost – reliabilita dotazníku. Zvláštní technikou kladení otázek je tzv. trychtý , což je soubor otázek sm ující k jednomu nám tu.

Z hlediska objektivizace dat, získaných dotazníkem, je d ležité spojovat jeho užití s dalšími metodami, které doplní, zp esní, prohloubí výsledky dotazníkové metody. 3.2 Obsahová analýza pedagogických dokument Obsahové analýzy pedagogických dokument podle Skalkové „lze jako výzkumné metody použít pro analýzu dostupných materiál , které mohou poskytnout významné informace a jichž lze použít k v deckým ú el m.“16

Jde nap íklad o plán rozvoje školy v p íštím období, ro ní plán práce školy, hodnotící zprávu, vlastní hodnocení školy, protokoly a záznamy z pedagogických rad 16


29

a p edm tových komisí, inspek ní záznamy, záznamy v t ídních knihách, školní statistiky a p ehledy apod. Ve všech p ípadech jde o využívání již hotových dokument .

Výše uvedené dokumenty lze za adit do skupiny neoficiálních dokument .

i práci

s nimi si je vždy pot eba položit otázku o jejich spolehlivosti a pe liv ji posoudit. Je totiž ležité v

t, s jakými zám ry byly dokumenty sestavovány, v jaké situaci vznikaly

a jakých metod p itom autor použil.

Zvláštní skupinu pak tvo í oficiální dokumenty, kam pat í vládní usnesení o školství i zákony a vyhlášky, výnosy ministerstva školství mládeže a t lovýchovy, údaje statistického ú adu, finan ní evidence škol, jejich korespondence apod.

Podle pramene informace d líme pedagogické dokumenty na primární, které se sestavují na základ

bezprost ední registrace probíhajících jev

a proces , s použitím p ímého

pozorování, rozhovoru apod. Sekundární dokumenty jsou již zobecn ním, zpracováním na základ primárních pramen .

Základním p edpokladem úsp šné analýzy dokument je jasn formulovaný cíl výzkumu a zd vodn ná teoretická východiska. Základní otázkou je najít takové postupy, které umožní p istoupit analyticky k materiálu. Je nutno provést systematický popis, t íd ní obsahu, které je obsaženo ve sd lení, klasifikaci sledovaných informací a jejich interpretaci. Základní problém analýzy obsahu dokumentu spo ívá v ur ení hlavních hledisek analýzy. Je pot ebné ú eln sestavit systém kategorií, podle kterých se budou ídit údaje.

Pojmem obsahová analýza se v sociálních výzkumech ozna uje kvantitativní vyjád ení výsledk analýzy dokument . Jde vlastn o vyjád ení procedury kvantifikace textového materiálu. Obsahové analýzy lze použít i k validizaci jiných výzkumných metod.

30

4 Analýza n kterých doposud provád ných výzkum v souvislosti s odbornou kvalifikací u itel Úkolem této bakalá ské práce je provedení analýzy kvalifikace a aprobovanosti u itel na st edních odborných školách se zam ením na cestovní ruch a hotelnictví v Olomouckém kraji, v etn analýzy nabídky dalšího vzd lávání, v etn rekvalifikací a dalšího vzd lávání pedagogických pracovník .

V této oblasti se mi poda ilo najít n které práce, které se zabývají zjiš ováním odborné kvalifikace u itel na r zných typech škol, obvykle v rámci celé republiky. P edkládám jejich p ehled a pokusím se o jejich zevrubnou analýzu. V hlavních zjišt ních u jednotlivých výzkumných prací se snažím vybrat vždy jen záv ry týkající se st edních odborných škol.

4.1 Projekt: Analýza kvalifikovanosti u itel a návrhy doporu ení pro podp rné projekty ESF Projekt vypracovaný s podporou ESF a státního rozpo tu R, pod záštitou MŠMT, v rámci Opera ního programu Vzd lávání pro konkurenceschopnost, VÚOŠ Praha, zá í 2009.

Hlavní zjišt ní: Obecn platí, že vyšší míra nekvalifikovanosti je u škol s neve ejným z izovatelem, ale zárove

je v této skupin škol tém

dvojnásobek u itel , kte í si dopl ují chyb jící

kvalifikaci. Významn vyšší podíl nekvalifikovaných u itel byl zjišt n u speciálních škol. Kvalifikovanost u itel souvisí s velikostí školy. S jistým zjednodušením lze konstatovat, že zejména u mate ských a základních škol p ímo úm rn roste v závislosti na velikosti školy. Z hlediska v kové struktury byl zjišt n nejv tší podíl nekvalifikovaných u itel ve v kové skupin do 35 let. V podílu u itel , kte í zahájili studium k dopln ní chyb jící kvalifikace, existují významné rozdíly mezi jednotlivými kraji.

31

Vyšší zájem o dopln ní kvalifikace projevují spíše u itelé s vysokoškolským (magisterským) vzd láním než u itelé se st edoškolským vzd láním, což pravd podobn souvisí s náro ností magisterského studia a s nedostatkem vhodných program v kombinované i distan ní form studia.

Ze strany nekvalifikovaných u itel

je nej ast ji uvád nou p ekážkou v zahájení

kvalifika ního studia nedostate ná nabídka (kvalita) vzd lávacích program v p íslušných regionech, zejména v takových formách, které jsou vhodné pro studium p i zam stnání. Na druhém míst

je uvád n nedostatek finan ních prost edk , dále nedostatek

asu.

Významnou roli v zahájení studia k dopl ování kvalifikace sehrává rovn ž nedostate ná motivace pedagog související zejména s nízkým platem a málo motivujícím kariérním systémem.

Nejmén 2 300 u itel by m lo k získání chyb jící kvalifikace do konce roku 2014 zahájit magisterské studium v oborech u itelství pro 2. stupe ZŠ. Nejvyšší poptávku po nabídce kvalifika ního studia lze o ekávat v regionu (NUTS) St ední echy a Severozápad. V oblasti DVPP (programy celoživotního vzd lávání vysokých škol, studium pedagogiky v za ízeních DVPP) lze o ekávat, že do konce roku 2014 by m lo zahájit studium nejvýše 5 000 uchaze . Více než 50 % z tohoto po tu by m li tvo it u itelé st edních škol. i interpretaci výše uvedených údaj je t eba zohlednit skute nost, že ást z nekvalifikovaných u itel , kterých se týká povinnost zahájit studium, pracuje ve školách pouze na áste ný úvazek, a jejich motivovanost k dopln ní kvalifikace bude tedy nižší. 4.2 Projekt: Analýza p edpoklad a vzd lávacích pot eb pedagogických pracovník pro zkvalit ování jejich práce Projekt vypracoval Factum Invenio s podporou ESF a státního rozpo tu R, pod záštitou MŠMT, v rámci Opera ního programu Vzd lávání pro konkurenceschopnost, Praha, 7. kv tna 2009.

Hlavní zjišt ní: Dv t etiny (66 %) u itel uvád jí, že navšt vují kurzy dalšího vzd lávání pot ebné pro svou práci. Kurzy nenavšt vuje zbývající t etina u itel (33 %). Mezi t mi, kte í tyto kurzy nenavšt vují, jsou nej ast ji velmi nespokojení (64 %), starší šedesáti let (46 %) a u itelé, pro které je jejich povolání pouhým zdrojem p íjmu (45 %). 32

Ti, co kurzy navšt vují, to iní ze dvou d vod : Pro zlepšení odborných v domostí v p edm tu, který u í (36 % u itel ). Jsou to zejména ti, kte í se pro povolání u itele rozhodli po ukon ení vysoké školy (51 %), dále u itelé z gymnázií a st edních škol v maturitních oborech (shodn 44 %). Pro zkvalitn ní výuky a práce s d tmi (30 % u itel ), zejména ti, kte í u í na 1. stupni ZŠ (42 %).

itel m, kte í uvedli, že navšt vují kurzy dalšího vzd lávání, byly nabídnuty varianty odpov dí týkající se d vodu zjišt ných ve skupinových rozhovorech, které p edcházely dotazníkovému šet ení. Jednotlivé d vody byly se azeny sestupn podle etnosti jejich uvedení.

Zvyšování kvality mé práce – tento d vod ur ila nejv tší ást u itel (36 %) navšt vujících kurzy. Nej ast ji to byli u itelé 1. stupn ZŠ (45 %) a lidé z Jiho eského kraje (52 %). ast ji tento d vod uvedly ženy než muži (39 resp. 30 %). Obecný zájem o obor – pro tento d vod se vyslovilo o n co mén u itel než pro d vod p edcházející – tedy 35 % z ch, kte í se ú astní kurzu. Pat í sem zejména u itelé gymnázií (44 %) a pedagogové z Plze ského a Královéhradeckého kraje (68% resp. 62 %). Zvyšování své kvalifikace – uvádí jako d vod návšt vy kurzu dalšího vzd lávání 17 % u itel . Jsou to zejména ti, kte í í 5 -10 let (26 %), je jim 30 až 44 let (24 %) a mají st ední vzd lání s maturitou (31 %). Další vzd lávání je pro m povinné – tento d vod uvedlo 8 % pedagog . Nej ast ji jsou to ti, kte í u í mén než 5 let, a ti, co nestudovali na pedagogické fakult (shodn 16 %). Setkání s kolegy, vzájemná podpora – je nejmén

asto uvád ným

vodem, pro u itelé navšt vují kurzy dalšího vzd lávání, uvedla ho pouze 4 % z nich.

33

ANALYTICKÁ ÁST 5 Analýza interních dokument škol Pro analýzu interních dokument

škol za ú elem zjišt ní kvalifikovanosti u itel

odborných škol z oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu jsem zvolila a použila metodu dotazníkovou. 5.1 Sestavení dotazníku pro provedení analýzy interních dokument škol Pro provedení analýzy v konkrétních školách jsem sestavila dotazník, který jsem se snažila koncipovat jako uzav ený a strukturovaný. Dotazník viz. p íloha 1. 5.2 Zpracování dotazník pro provedení analýzy interních dokument škol Tabulka 1 - Seznam zkoumaného vzorku st edních odborných škol

íslo

izovatel

Název školy

Adresa

1

Olomoucký kraj

St ední odborná škola, Šumperk, Zem lská 3

Zem lská 3, 78701 Šumperk

2

Olomoucký kraj

Hotelová škola Vincenze Priessnitze, Jeseník, Dukelská 680

Dukelská 680, 790 01Jeseník

3

Olomoucký kraj

St ední odborná škola gastronomie a potraviná ství, Jeseník, U Jatek 8

U Jatek 916/8, 790 01Jeseník

4

Olomoucký kraj

St ední odborná škola obchodu a služeb, Olomouc, Štursova 14

Štursova 14, 772 00 Olomouc

5

Olomoucký kraj

St ední škola gastronomie a služeb, P erov, Ší ava 7, Ší ava 7 750 02 P erov

6

Soukromý

St ední škola obchodu, gastronomie a designu PRAKTIK s.r.o.

Pasteurova 935/8a, 772 00 Olomouc

7

Soukromý

St ední odborná škola, Stromo adí 420, Uni ov, s.r.o.

Stromo adí 420, 783 91 Uni ov

8

Soukromý

Soukromá st ední odborná škola Hranice, s.r.o.

9

Soukromý

St ední odborná škola služeb s.r.o.

Jaselská 832, 753 01 Hranice Pavlovická 16/51, 772 00 Olomouc Pavlovi ky

Zdroj: vlastní zpracování

34

Tabulka 2 - Základní údaje o velikosti škol

Škola Celkový po et žák Po et žák na oborech gastronomie, hotelnictví a turismu

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Celkem

390

248

323

572

501

380

151

235

113

2913

231

248

98

75

92

113

74

70

113

1114


Graf 1 - Celkový po et žák a po et žák na oborech CR/ H - G

600 Celkový po et žák

Po et žák

500 400 300

Po et žák na oborech CR/H-G

200 100 0 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Škola


Záv r: Ze všech st edních odborných škol Olomouckého kraje, které jsou zam eny na výuku obor CR/H - G, jsou pouze dv koncipovány jako jednooborové. Jde o školu . 2, kterou je Hotelová škola Vincenze Priessnitze, Jeseník a školu . 9, kterou je St ední odborná škola služeb s.r.o., Olomouc, Pavlovi ky. Ostatní školy jsou koncipovány jako školy víceoborové. U p ti škol je z izovatel ve ejný a u ty škol je z izovatel neve ejný.

35

Tabulka 3 - Celkový po et a podíly nekvalifikovaných u itel

Škola Po et u itel odborných edm gastronomie, hotelnictví a turismu Z toho po et nekvalifikovaných itel Z toho podíl nekvalifikovaných itel v % Z toho: -vyu ující teoretické odborné p edm ty - vedou praktické vyu ování

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Celkem

5

10

7

5

8

8

9

4

3

59

3

4

1

1

0

3

1

0

1

14

60

40

14,28

20

0

37,50

11,11

0

33,33

24%

5

4

3

2

6

3

8

4

2

37

2

6

4

3

4

5

1

0

1

26


Graf 2 - Po et u itel odborných p edm nekvalifikovaných u itel

gastronomie, hotelnictví a turismu a z toho po et

10

Po et u itel odborných edm gastronomie, hotelnictví a turismu

8 6 4

Z toho po et nekvalifikovaných u itel

2 0 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Škola


Záv r: Nelze ud lat obecný záv r, že ím více je na škole u itel odborných p edm

, tím je

vyšší nekvalifikovanost. I jednooborové školy mají nekvalifikované u itele. Podle poznatk jednotlivých vedení škol, záleží na personální práci p i obsazování míst u itel odborných p edm

.

36

Tabulka 4 - Nekvalifikovanost u itel z hlediska typu z izovatele školy

Škola Po et u itel odborných edm CR/ H-G Z toho po et nekvalifikovaných itel Z toho podíl nekvalifikovaných v % itel

Ve ejný z izovatel

Neve ejný z izovatel

Celkem

35

24

59

9

5

14

25,71%

20,83%

23,72%


Podíl nekvalifikovaných u itel

Graf 3 - Vztah mezi typem z izovatele a podílem nekvalifikovaných u itel

30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ve ejný Neve ejný Typ z izovatele


Záv r: Podle typu z izovatele mají zhruba 5 % náskok školy s neve ejným z izovatelem. Tento výsledek nelze generalizovat a je nutné ho brát pouze jako vyjád ení sou asného stavu.

37

Tabulka 5 - Vztah mezi po tem žák gastronomie, hotelnictví a turismu a podílem nekvalifikovaných itel

Škola Po et žák na oborech gastronomie, hotelnictví a turismu Z toho po et nekvalifikovaných itel Z toho podíl nekvalifikovaných itel v %

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Celkem

231

248

98

75

92

113

74

70

113

1114

3

4

1

1

0

3

1

0

1

14

1,29

1,61

1,02

1,33

0

2,65

1,35

0

0,88

1,25%


Graf 4 - Vztah mezi po tem žák gastronomie, hotelnictví a turismu a podílem nekvalifikovaných itel

Podíl nekvalifikovaných u itel

3,00% 2,50% 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00% 231 248 98 75 92 113 74 70 113 Po et žák na oborech gastronomie, hotelnictví a turismu Zdroj: vlastní zpracování

Záv r: Stav v dob výzkumu ukazuje, že školy s vyšším po tem žák , . 1, 2 a 6 mají pom rn vysoký podíl nekvalifikovaných u itel . Naopak školy s nižšími po ty žák nekvalifikovaných u itel mén , školy . 5 a 8 dokonce žádné.

38

mají

Tabulka 6 - V ková struktura nekvalifikovaných u itel

Škola Ve v ku do 35 let. Ve v ku 35 – 44 let Ve v ku 45 – 54 let Ve v ku 55 let a více

1. 2 1 -

2. 1 1 2

3. 1

4. 1 -

5. -

6. 2 1 -

7. 1 -

8. -

9. 1 -

Celkem 5 2 4 3


Graf 5 - Vztah mezi v kem a nekvalifikovaností u itel

Po et nakvalifikovaných u itel

5 4 3 2 1 0

Do 35 let 35-44 let 45-54 let

55 let a více

ková kategorie Zdroj: vlastní zpracování

Záv r: Nejvyšší po et nekvalifikovaných u itel je ve v ku do 35 let a pak nad 45 let a nad 55 let v ku u itele. Záv r odpovídá výsledk m podobných výzkum provád ným plošn na území celé R.

39

Tabulka 7 - Nekvalifikovaní u itelé podle dosaženého vzd lání

Škola Po et SŠ s maturitou VOŠ VŠ Bakalá ské VŠ Magisterské Podíl % SŠ s maturitou VOŠ VŠ Bakalá ské VŠ Magisterské

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Celkem

3

2 2 -

1 -

1 -

-

1 1 1 -

1 -

-

1

4 1 5 4

100

50 50 -

100 -

100 -

-

33,3 33,3 33,3 -

100 -

-

100

28,57 7,14 35,71 28,57


Graf 6 - Vzd laností struktura nekvalifikovaných u itel

SŠ s maturitou

28,57%

28,57%

VOŠ VŠ Bc.

35,71%

VŠ Mgr. /Ing. 7,14%


Záv r: Nejvíce, p esn 35,71 % nekvalifikovaných u itel , je ve skupin u itel Bc., tedy t ch, kte í si musí doplnit magisterské nebo inženýrské vzd lání. Za nimi následuje s 28,57 % skupina st edoškolsky vzd laných u itel s maturitou. Zajímavou skupinou s 28,57 % jsou pln vzd laní u itelé v jiném oboru vzd lání, kte í musí studovat odbornost gastronomie, hotelnictví a turismu.

40

Tabulka 8 - Nekvalifikovaní u itelé dopl ující si studiem chyb jící kvalifikaci

Škola Po et VOŠ VŠ Bakalá ské VŠ Ing. /Mgr. Pedagogické minimum Podíl % VOŠ VŠ Bakalá ské VŠ Ing. /Mgr. Pedagogické minimum

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Celkem

1 -

1 2

-

1 -

-

2 -

1 -

-

1

4 2 3

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0 44,44 22,22 33,33

33,33

-

25,00 50,00

100

-

66,66

-

-

100


Graf 7 - Po et u itel dopl ující si studiem chyb jící kvalifikaci

0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0

VOŠ

VŠ Bc.

VŠ Ing./Mgr.

PM


Záv r: Nejvíce, 44,44 % nekvalifikovaných u itel , si dopl uje vysokoškolské bakalá ské vzd lání. Následuje studium pedagogického minima s 33,33 % a 22,22 % u itel dopl uje vysokoškolské magisterské nebo inženýrské vzd lání.

41

si

Tabulka 9 - Nekvalifikovaní u itelé dopl ující si studiem chyb jící kvalifikaci podle v ku

Škola Po et Pod 35 let 35 – 45 let 45 – 55 let 55 let a více Podíl % Pod 35 let 35 – 45 let 45 – 55 let 55 let a více

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Celkem

1 -

1 2

-

1 -

-

2 -

1 -

-

-

5 1 2

-

100

-

66,66

100

-

-

-

-

-

-

62,50 12,50 25,00

-

25,00

33,33

-

-

-

-

50,00


Graf 8 – V kové rozložení nekvalifikovaných u itel , kte í si dopl ují studium

Pod 35 let 25,00%

35 - 45 let 45 - 55 let

0% 12,50%

62,50%

55 let a více


Záv r: Nejvíce si dopl ují vzd lání u itelé ve v kové skupin pod 35 let v ku, a to v objemu 62,50 %. Druhou silnou skupinou s 25,00 %. jsou u itelé nad 55 let v ku. Oba výsledky jsou v souladu s obdobnými výzkumy, jejichž analýza je v této práci provedena.

42

Tabulka 10 - Po et zájemc o dopln ní kvalifikace z hlediska druhu vzd lání

Škola Po et VOŠ VŠ Bakalá ské VŠ Ing./Mgr. Podíl % VOŠ VŠ Bakalá ské VŠ Ing./Mgr.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Celkem

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-


Záv r: V sou asné dob , jak je vid t z tabulky 10, není žádný zájemce o dopln ní kvalifikace. vody nezájmu jsou uvedeny v tabulce 12.

43

Tabulka 11 - Struktura p edpokládaného studia k dopln ní pedagogické zp sobilosti

Škola Po et Bc. studium Mgr. studium DVPP Podíl % Bc. studium Mgr. studium DVPP

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Celkem

-

1 -

-

-

-

1

-

-

1

1 2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

25,00

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

33,33

-

-

100

33,33% 66,66%


Podíl studia k dopln ní pedagogické zp sobilosti

Graf 9 - Struktura p edpokládaného studia k dopln ní pedagogické zp sobilosti

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Bc.

Mgr./Ing.

DVPP

Typ studia


Záv r: Dopln ní pedagogické zp sobilosti magisterským studiem probíhá v jednom p ípad , což iní 33,33 %. Dva u itelé, tedy 66,66 %, si dopl ují tuto pedagogickou zp sobilost v systému DVPP. Vzhledem k nízkému po tu u itel , kte í si dopl ují toto vzd lání, lze výsledek chápat jako zachycení sou asného stavu.

44

Tabulka 12 - Nekvalifikovaní u itelé, p ekážky v zahájení studia

Škola

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Celkem

Nedostate ná nabídka Kvalita studia íliš náro né p ijímací ízení Nedostatek financí Nedostatek asu Jiné d vody

1

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1 -

2

1 -

-

-

-

-

-

-

2 2


Graf 10 - P ekážky v zahájení studia nekvalifikovaných u itel

14 Po et u itel

12

Po et nekvalifikovaných itel

10 8 6

Po et bez kvalifikace

4 2 0 Nedostate ná nabídka

Nedostatek asu ekážky k zahájení studia


Záv r: Nejvíce p ekážek v zahájení studia se vyskytuje v podob nedostatku asu a v jiných, blíže nespecifikovaných d vodech. Pouze jednomu u iteli nevyhovuje kvalita nabízeného studia.

45

Tabulka 13 - Po et nekvalifikovaných u itel a vyu ovaných hodin z hlediska organiza ních p ekážek

Škola Po et u itel Po et hodin úvazku Z toho po et hodin vyu ovaných nekvalifikovan Z toho podíl vyu ovaných hodin nekvalifikovan v%

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Celkem

5

4

1

1

2

2

1

1

1

18

96

66

21

21

42

42

21

21

21

351

14

12

8

6

12

16

6

8

12

94

14,58

13

9

28,57

28,57

38,09

28,57

38,09

57,14

26,78


Graf 11 - Podíl vyu ovaných hodin nekvalifikovan

Po et hodin

100 Po et hodin úvazku

80 60 40

Po et hodin vyu ovaných nekvalifikovan

20 0 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Škola


Záv r: Celkový po et 19 nekvalifikovaných u itel , odu í v úvazcích celkem 351 hodinu. Z hlediska organiza ních, tj. s ohledem na problémy p i tvorb rozvrhu a tvorb úvazku jednotlivým u itel m, je nasazeno celkem 94 hodin nekvalifikovan , což iní vcelku 26,78 %.

46

Tabulka 14 - Po et u itel , kterým byl v posledních 5 letech rozvázán pracovní pom r z d vodu nedostate né kvalifikace

Škola Po et u itel Typ školy Po et žák na oborech gastronomie, hotelnictví a turismu

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Celkem

0

3

2

2

2

5

2

2

6

24

V

V

V

V

V

N

N

N

N

9V/15N

231

248

98

75

92

113

74

70

113

1114


Graf 12 - Vztah mezi typem školy a po tem u itel , kterým byl v posledních 5 letech rozvázán pracovní pom r z d vodu nedostate né kvalifikace

Typ z izovatele

Neve ejný

15

Ve ejný

9

0

5

10

15

20

Po et propušt ných u itel


Záv r: V posledních p ti letech byl pracovní pom r z d vodu nedostate né kvalifikace rozvázán 15 u itel m odborných p edm edm

na neve ejných SOŠ a pouze 9 u itel m odborných

na ve ejných SOŠ.

47

6 Analýza nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , v etn rekvalifikací V této kapitole podrobuji analýze vzd lávací instituce a za ízení, která poskytují v Olomouckém kraji další vzd lávání pedagogických pracovník , v etn rekvalifikací, v oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu.

Zákon o zam stnanosti íká, že rekvalifikací – „se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozší ení stávající kvalifikace uchaze e o zam stnání nebo zájemce o zam stnání. P i ur ování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzd lávání.“ 17

Jakákoliv zm na kvalifikace se považuje za rekvalifikaci, pokud umožní pracovník m nové uplatn ní. Vychází se z dosavadní kvalifikace pracovníka a mezi vhodné formy teoretické

i praktické p ípravy pat í u ební nebo studijní obor, specializa ní kurzy,

krátkodobé formy st edoškolského nebo vysokoškolského studia. Dle zákona se za rekvalifikaci nepovažuje pomaturitní studium.

Vzhledem k tomu, že v kraji neexistuje dostupná centrální databáze této nabídky, podrobuji analýze nejprve nejv tší poskytovatele univerzitního charakteru, pak velká vzd lávací za ízení spolupracující s krajským ú adem, pak teprve ostatní poskytovatele dostupné na internetu.

Hlavní hledisko analýzy: Ur it, zda vzd lávací nabídka za ízení i instituce obsahuje nabídku vzd lávání z oblasti kvalifikace a dalšího vzd lávání u itel

odborných p edm


školách se zam ením na cestovní ruch a hotelnictví v Olomouckém kraji, na jaké úrovni vzd lání a v jaké form .

17

Zákon o zam stnanosti . 435/2004 Sb., §108 Rekvalifikace. Praha: Parlament R, MŠMT, 2004.

48

6.1 Centrum celoživotního vzd lávání Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Centrum je akreditovanou a certifikovanou vzd lávací institucí, která poskytuje další vzd lávání pedagogickým i nepedagogickým pracovník m všech typ škol, školských i výchovných za ízení a ostatním zájemc m i institucím. Nabízí programy celoživotního vzd lávání podle vyhlášky . 317/2005 Sb. podle §2, §6, §7-9 a §10 i studium k zabezpe ení logopedické pé e ve školství.

Kurzy celoživotního vzd lávání se týkají pedagogiky, speciální pedagogiky, po íta a ICT technologií, rizikového chování na internetu, tv

ích inností, šikany, týrání

a konflikt , cizích jazyk , komunikace a dalších.

Dále nabízí vzd lávání zdarma, což jsou dotované programy z ESF pro akademický rok 2013/2014.Tyto dotované programy se týkají získání zp sobilosti vyu ovat další p edm ty, ípadn získání zp sobilosti vykonávat p ímou, speciáln pedagogickou innost u zdravotn postižených d tí, žák a student s jiným druhem postižení.

Centrum nabízí vzd lávání formou paralelního studia, které se uskute uje jako placené prezen ní nebo kombinované studium (studium realizované kombinací prezen ní a distan ní formy) v souladu s ustanovením § 60 zákona . 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách, ve zn ní pozd jších p edpis . Paralelní studium je sou ástí akreditovaných bakalá ských i magisterských studijních obor (studia vedoucího k získání vysokoškolské odborné kvalifikace – diplomu). Je ur eno a nabízeno osobám, které splní podmínky p ijímací zkoušky, ale nejsou p ijati ke studiu, protože byla dána p ednost jiným uchaze m. Podmínkou p ijetí k paralelnímu studiu je doru ení dokladu o úhrad poplatku za studium.

Kurzy celoživotního vzd lávání jsou zakon eny díl í zkouškou nebo záv re nou zkouškou. Každý absolvent získá osv

ení o absolvování kurzu.

Z hlediska mnou provád né analýzy Centrum celoživotního vzd lávání PF UP v Olomouci neposkytuje další vzd lávání u itel m odborných p edm


školách se zam ením na gastronomii, hotelnictví a turismus.

49

6.2 Centrum uznávání a celoživotního u ení Olomouckého kraje Je to sdružení st edních odborných škol Olomouckého kraje, poskytující celoživotní odborné vzd lávání a poradenství v hledání nového pracovního umíst ní jako personální agentura v regionech Jeseník, Šumperk, Olomouc, Prost jov, Hranice a P erov. Centrum poradí a pom že získat odbornou kvalifikaci, umožní získat osv

ení o nové

kvalifikaci v oboru, který si zvolíte.

Centrum nabízí možnost zvýšení nebo získání nové odborné kvalifikace vyu ením v u ebním oboru, díl í kvalifikace v oboru nebo získání maturity v rámci dalšího vzd lávání. Vzd lávací nabídka umož uje získání kvalifikace v oblastech ekonomiky, strojnictví, elektrických stroj

a p ístroj , automatizace, plynárenství, základech

stavitelství, regulace a m ení, instalace vody, informatiky a v mnoha dalších oborech vzd lávání. Centrum organizuje poskytování ucelené nebo díl í

ásti odborného

vzd lávání prost ednictvím kurz nebo vzd lávacích program a modul . Poskytuje i uznávání kvalifikace podle zákona

. 179/2006 Sb. o uznávání výsledk

dalšího

vzd lávání.

Z hlediska mnou provád né analýzy Centrum uznávání a celoživotního u ení Olomouckého kraje neposkytuje další vzd lávání u itel m odborných p edm



6.3 Ú ad práce R, krajská pobo ka Olomouc, v etn pobo ek Jeseník, Olomouc, Prost jov, P erov, Šumperk ad práce eské republiky plní úkoly v oblastech zam stnanosti, ochrany zam stnanc p i platební neschopnosti zam stnavatele, státní sociální podpory a další úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených jinými p edpisy v etn rekvalifikací a poradenství. ad práce R, krajská pobo ka Olomouc, nabízí pro léta 2012 – 2015 rekvalifikace

50

v oblastech ú etnictví, mzdové ú etnictví, da ový specialista, základy obsluhy PC, základy podnikání, administrativní pracovník, pe ovatel, pe ovatelka, svá

ský kurz, tvorba

webových stránek, správa po íta ové sít a mnoho dalších. U každého rekvalifika ního kurzu je p ehledn

uveden dodavatel, místo realizace,

hodinový rozsah, vstupní požadavky, kapacita kurzu a obsah kurzu, takže každý zájemce si že vybrat kurz, který pot ebuje. Po absolvování a spln ní podmínek ukon ení rekvalifika ního kurzu absolvent obdrží dle vyhlášky .176/2009 Sb. osv

ení o rekvalifikaci.

Z hlediska mnou provád né analýzy Ú ad práce

R, krajská pobo ka Olomouc, v etn

pobo ek Jeseník, Olomouc, Prost jov, P erov, Šumperk neposkytuje další vzd lávání u itel m odborných p edm


školách se zam ením na gastronomii, hotelnictví a turismus. 6.4 Internetová nabídka poskytovatel dalšího vzd lávání pedagogických pracovník etn rekvalifikací Z dalších poskytovatel negraduálního vzd lání, v etn rekvalifikací, jejichž nabídku jsem analyzovala a prošla na internetu, zde už uvádím jen jejich p ehled: Další vzd lávání pracovník škol: www.kurzy-spp.upol.cz Slovanské gymnázium Olomouc: www.sgo.cz St ední zdravotnická škola Olomouc: www.epol.cz Metropolitas s.r.o., Praha: www.metropolitas.cz St ední škola polytechnická Olomouc: www.ssprool.cz Vyšší odborná škola a St ední pr myslová škola Šumperk: www.vsps-su.cz Centrum ekologických aktivit m sta Olomouce: www.slunakov.cz Rozcestník webových aplikací resortu školství: www.edu.cz Vzd lávání dosp lých: www.poc-sluzba.cz St edisko volného asu Šumperk: www.doris.cz Dotace z Evropské unie: www.dotacni.info Okresní hospodá ská komora Olomouc: www.hkol.cz

U všech nabídek vzd lávání jsem však shodn

zjistila, že žádný z uvedených

poskytovatel vzd lávání neposkytuje další vzd lávání u itel m odborných p edm



51

7 Analýza nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník V této kapitole podrobuji analýze nabídku vzd lávacích institucí a za ízení, která poskytují v Olomouckém kraji vzd lání formou dalšího vzd lávání pedagogických pracovník se zam ením na oblast cestovního ruchu a hotelnictví. Další vzd lávání pedagogických pracovník musí být uskute ováno v souladu se zákonem . 561/2004 Sb., Hlava IV., Další vzd lávání a kariérní systém pedagogických pracovník

škol z izovaných

ministerstvem, krajem obcí a svazkem obcí a za ízení sociální pé e.

Vzhledem k tomu, že i v tomto segmentu vzd lávání v kraji neexistuje dostupná centrální databáze této

nabídky, podrobuji analýze logicky nejprve vzd lávací za ízení

spolupracující s krajským ú adem, pak teprve ostatní poskytovatele dostupné na internetu. Centrální databázi akreditovaných poskytovatel

DVPP v Olomouckém kraji se mi

nepoda ilo sehnat ani po osobním jednání na p íslušném odd lení MŠMT R.

Hlavní hledisko analýzy z stává stejné jako v p edchozí kapitole: ur it, zda vzd lávací nabídka za ízení i instituce obsahuje nabídku vzd lávání z oblasti kvalifikace a dalšího vzd lávání u itel odborných p edm

na st edních odborných školách se zam ením na

gastronomii, hotelnictví a turismus v Olomouckém kraji, zjistit úrove

nabídky a její

formu. 7.1 Národní institut pro další vzd lávání, krajské pracovišt Olomouc Kmenovou inností NIDV jsou v oblasti metodické a vzd lávací: a) studia ke spln ní kvalifika ních p edpoklad pedagogických pracovník b) studia ke spln ní dalších kvalifika ních p edpoklad , resp. k výkonu specializovaných, inností, c) DVPP ve vzd lávacích oblastech ov ování a uznávání výsledk dalšího vzd lávání pedagogických pracovník a o zm

n kterých zákon (zákon o uznávání výsledk

dalšího vzd lávání), ve zn ní pozd jších p edpis , d) odborná p íprava pracovník MŠMT a jím z ízených organizací.

Dále innost koncep ní a analytická, publicita, propaga ní, informa ní a také innost expertní, konzulta ní a poradenská. Zabývá se i inností v oblasti mezinárodní spolupráce a projekt

ESF. Konkrétní krajské pracovišt v Olomouci má v programové nabídce 52

konzulta ní centrum pro matematiky, studium koordinátora pro anglický jazyk, e-learning, studium pedagogiky,

tená skou gramotnost, cizí jazyky, etickou výchovu, finan ní

gramotnost, asistenta pedagoga, projektové ízení a další.

Kurzy dalšího vzd lávání pedagogických pracovník jsou zakon eny díl í zkouškou nebo záv re nou zkouškou, p

emž absolventi získají osv

ení o absolvování kurzu DVPP.

V p ípad ukon ení dle zákona . 179/2006 Sb. pak lze získat osv

ení o získání díl í

kvalifikace.

Z hlediska mnou provád né analýzy Národní institut pro další vzd lávání, krajské pracovišt Olomouc neposkytuje další vzd lávání u itel m odborných p edm



7.2 Scholaservis, v etn pobo ek Prost jov, Olomouc, P erov, Šumperk a Jeseník Je to za ízení pro další vzd lávání pedagogických pracovník a st edisko služeb školám, Prost jov, p ísp vková organizace, je to akreditovaná vzd lávací organizace. Scholaservis zabezpe uje další vzd lávání pedagogických pracovník , innosti související s organizací sout ží a p ehlídek st edních škol "Scholaris". Poskytuje služby v oblasti informa ních technologií, poradenský servis a metodickou pomoc v oblasti zpracování projekt Evropské unie. Vykonává innost ú etních poradc , vedení ú etnictví, vedení da ové evidence a zpracování mezd Konkrétn poskytuje vzd lávání v kategoriích cizí jazyk a literatura,

eský jazyk a

literatura, informatika, matematika, pedagogika, speciální pedagogika, studium ke spln ní kvalifika ních p edpoklad , školský management a ekonomika a dalších.

V kategorii odborné vzd lávání pro st ední školy, kterou v této práci podrobuji analýze, nebyla ani v Prost jov , ani na žádné pobo ce v tomto jakéhokoliv kurzu.

53

ase zve ejn na nabídka

I v této vzd lávací instituci jsou kurzy dalšího vzd lávání pedagogických pracovník zakon eny díl í zkouškou nebo záv re nou zkouškou, p osv

emž absolventi získají

ení o absolvování kurzu DVPP.

Z hlediska mnou provád né analýzy Scholaservis Prost jov, v etn pobo ek Olomouc, erov, Šumperk a Jeseník neposkytuje další vzd lávání u itel m odborných p edm



7.3 Akademie Jana Amose Komenského, vzd lávací centrum, jazyková škola, Šumperk innost je zam ena p edevším na výuku všech sv tových jazyk a pro všechny úrovn znalostí. Pomaturitní jazykové studium, jazykové audity a jazykové zkoušky s mezinárodním certifikátem, jazykové kurzy pro firmy a ve ejnost, p eklady a tlumo ení, jsou prioritami

v oblasti jazykového vzd lávání. Rekvalifika ní a kvalifika ní kurzy

i seminá e po ádané pro ve ejnost a zejména pro uchaze e o zam stnání jsou uznávanou formou dosažení další kvalifikace a zejména získávání

praktických dovedností, které

frekventanti kurzu získávají formou praxe p ímo na pracovištích.

Akademie nabízí v rámci dalšího vzd lávání pedagogických pracovník programy pro jazykové vzd lávání pedagogických pracovník , nebo kurz zdravotní první pomoci pro pedagogy. Kurzy dalšího vzd lávání pedagogických pracovník zkouškou nebo záv re nou zkouškou a absolventi získají osv

jsou zakon eny díl í

ení o absolvování kurzu

DVPP.

Z hlediska mnou provád né analýzy Akademie Jana Amose Komenského, vzd lávací centrum, jazyková škola, Šumperk neposkytuje další vzd lávání u itel m odborných p edm



7.4 Internetová nabídka poskytovatel dalšího vzd lávání pedagogických pracovník Z dalších poskytovatel dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , jejichž nabídku jsem analyzovala a prošla na internetu, zde už uvádím op t jen jejich p ehled:

54

Strategic Consulting: www.consultants.cz Vzd lávací projekt: www.dvpp.webnode.cz Pedagogicko-psychologická poradna Olomouckého kraje: www.ppp-olomouc.cz Centrum celoživotního vzd lávání Olomouckého kraje: www.ccv.upol.cz Další vzd lávání pedagogických pracovník : www.dvpp.info.cz Vzd lávací a poradenské sdružení s.r.o.: www.edukol.cz St ední škola Kope ek Olomouc: www.sskopecek.cz Gymnázium Olomouc: www.gcajkol.cz Národní informa ní centrum pro mládež: www.nicm.cz Gymnázium Hej ín, Olomouc: www.clil.gytool.cz I u t chto firem a institucí jsem taktéž zjistila, že žádný z uvedených poskytovatel vzd lávání neposkytuje další vzd lávání u itel m odborných p edm



55

NÁVRHOVÁ ÁST 8 Shrnutí a vyhodnocení zkoumané problematiky v etn návrh na ešení V této ásti jsem provedla shrnutí a vyhodnocení zkoumané problematiky v etn návrh na ešení. Jsou zde záv ry analýzy interních dokument škol, záv ry analýzy nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , v etn

rekvalifikací a dalšího vzd lávání

pedagogických pracovník . V záv ru každé kapitoly jsou konkrétní návrhy na ešení provedené analýzy, v etn p ipravených pedagogických dokument . 8.1 Vyhodnocení analýzy interních dokument škol Ze všech st edních odborných škol Olomouckého kraje, které jsou zam eny na výuku obor CR/H - G, jsou pouze dv koncipovány jako jednooborové. Jde o školu . 2, kterou je Hotelová škola Vincenze Priessnitze, Jeseník a školu . 9, kterou je St ední odborná škola služeb s.r.o., Olomouc, Pavlovi ky. Ostatní školy jsou koncipovány jako školy víceoborové. U p ti škol je z izovatel ve ejný a u ty škol je z izovatel neve ejný.

I jednooborové školy mají nekvalifikované u itele. Podle poznatk jednotlivých vedení škol, záleží na personální práci p i obsazování míst u itel odborných p edm

. Podle

typu z izovatele mají náskok školy s neve ejným z izovatelem.

Stav v dob výzkumu ukazuje, že školy s vyšším po tem žák mají pom rn vysoký podíl nekvalifikovaných u itel . Naopak školy s nižšími po ty žák mají nekvalifikovaných itel mén , n které školy dokonce žádné. Nejvyšší po et nekvalifikovaných u itel je v nejnižší v kové kategorii a pak nad 45 let a nad 55 let v ku u itele.

Nejvíce nekvalifikovaných u itel je ve skupin u itel Bc., tedy t ch, kte í musí získat magisterské nebo inženýrské vzd lání. Následují st edoškolsky vzd laní u itelé s maturitou. Zajímavou skupinou jsou pln vzd laní u itelé v jiném oboru vzd lání, kte í musí studovat odbornost gastronomie, hotelnictví a turismu.

Nejvíce nekvalifikovaných u itel

si dopl uje vysokoškolské bakalá ské vzd lání.

Následuje studium pedagogického minima a nejmén u itel si dopl uje vysokoškolské 56

magisterské nebo inženýrské vzd lání. Nejvíce si dopl ují vzd lání u itelé v nejmladší kové skupin . Druhou silnou skupinou jsou u itelé v dob p ed odchodem do d chodu. V sou asné dob není žádný zájemce o dopln ní kvalifikace. D vody nezájmu jsou v analýze podrobn

rozpracovány. Dopln ní pedagogické zp sobilosti magisterským

studiem probíhá v jednom p ípad . Dva u itelé si dopl ují tuto pedagogickou zp sobilost v systému DVPP.

Nejvíce p ekážek v zahájení studia se vyskytuje v podob nedostatku asu a v jiných, blíže nespecifikovaných d vodech. Pouze jednomu u iteli nevyhovuje kvalita nabízeného studia.

Z celkového po tu 19 nekvalifikovaných u itel

odu í v úvazcích z hlediska

organiza ních, tj. s ohledem na problémy p i tvorb rozvrhu a tvorb úvazku jednotlivým itel m, celkem 94 hodin nekvalifikovan .

V posledních p ti letech byl pracovní pom r z d vodu nedostate né kvalifikace rozvázán 15 u itel m odborných p edm edm

na neve ejných SOŠ a pouze 9 u itel m odborných

na ve ejných SOŠ.

Aby se náležitosti zjišt né v tomto výzkumu mohly ešit v praktické rovin , v zájmu co nejvyššího využití kvalifikace u itel odborných p edm

na st edních odborných školách

se zam ením na CR/H-G, bylo by pot eba usilovat o získání politického zájmu a dosažení sou innosti státních orgán na úrovni celé R i orgán Olomouckého kraje.

8.2 Vyhodnocení analýzy nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník etn rekvalifikací Z analýzy nabídky rekvalifika ních kurz v Olomouckém kraji jsem zjistila, že žádný dostupný poskytovatel vzd lávání neposkytuje další vzd lávání u itel m odborných edm

na st edních odborných školách se zam ením na cestovní ruch, hotelnictví

a gastronomii.

Z analýzy nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník v Olomouckém kraji jsem zjistila, že žádný dostupný poskytovatel vzd lávání neposkytuje další vzd lávání

57

itel m odborných p edm

na st edních odborných školách se zam ením na cestovní

ruch, hotelnictví a gastronomii.

Proto všem devíti školám Olomouckého kraje, které vyu ují Cestovní ruch a Hotelnictví: navrhuji uplatnit své požadavky u n kterého z analyzovaných poskytovatel vzd lávání. 8.3 Návrh vzd lávacího programu pro DVPP Pro vzd lávací za ízení SCHOLA SERVIS, Prost jov jsem navrhla vzd lávací program, který byl schválen k výuce MŠMT

R . Celé zn ní je v p íloze .2. ve form , kterou

vyžadovalo pro schválení ministerstvo. V p íloze .3 je p iloženo Rozhodnutí MŠMT R o ud lení akreditace pro tento program dalšího vzd lávání pedagogických pracovník .

Anotace projektu dalšího vzd lávání pedagogických pracovník :

Název vzd lávacího programu : Chicken or kitchen?

Cíle výuky Cílem je dosažení rozší ení odborných jazykových kompetencí u u itel edm

odborných

na st edních odborných školách se zam ením na Gastronomii a Hotelnictví

v Olomouckém kraji. Kurz je ur en pro u itele s jinou odbornou kvalifikací než je anglický jazyk, je motivací k využití anglického jazyka k profesnímu r stu. itel po absolvování teoretické ásti získá odbornou slovní zásobu z oblasti gastronomie a hotelnictví, nap . inventá , skladba jídelního lístku, etiketa v restauraci, hotelové rezervace, zam stnanci hotelových úsek atd. Po teoretické ásti následuje procvi ování adou r zných typ

cvi ení, které upevní získané

domosti. V tšina prezentovaných materiál je p ipravena tak, aby se daly využít v odborných hodinách jako vhodné dopln ní výuky.

58

Obsah výuky Teoretická ást: 1. blok (2 vyu ovací hodiny) Gastronomy equipment 2. blok (2 vyu ovací hodiny) World Cuisine 3. blok (2 vyu ovací hodiny) Food and meals 4. blok (2 vyu ovací hodiny) Phrases 5. blok (2 vyu ovací hodiny) Clasiffication of accommodation establishments Hotel facilities 6. blok (2 vyu ovací hodiny) Hotel staff Hotel reservation Praktická ást: V praktické ásti se budou rozvíjet kompetence získané p i teoretické výuce formou poslechových cvi ení, tením s porozum ním a cvi eními na interaktivní tabuli. Získané domosti budou procvi ovány b hem kurzu p i práci ve dvojicích a skupinové práci.

1. blok (2 vyu ovací hodiny) Gastronomy equipment 2. blok (2 vyu ovací hodiny) World Cuisine Health, food and table manners 3. blok (2 vyu ovací hodiny) Food and meals 4. blok (2 vyu ovací hodiny) Phrases at the restaurant Menu 5. blok (2 vyu ovací hodiny) Clasiffication of accommodation establishments Hotel facilities

59

6. blok (2 vyu ovací hodiny) Hotel staff Hotel reservation Forma: P ednáška, cvi ení - praktická dílna. Hodinová dotace: Výuka po ítá s šesti kurzy po ty ech vyu ovacích hodinách v celkové dotaci 24 vyu ovacích hodin. Po et ú astník a up esn ní cílové skupiny pedagog : Vzd lávání je navrženo pro 15 itel odborných p edm SOŠ v oboru gastronomie a hotelnictví. Materiální zajišt ní: U ebna na SOŠ v Šumperku, pop ípad odborná u ebna SCHOLA SERVIS, Prost jov. Flipchart, data projektor, interaktivní tabule, texty pro ú astníky – zajistí lektor a metodik DVPP. Odborný garant a lektor: Mgr. Eva Kostecká, kvalifikovaná u itelka anglického jazyka a itelka odborných p edm cestovního ruchu. Zp sob vyhodnocení akce: innost lektor bude kontrolována vedením SCHOLA SERVIS. Evidence ú astník je vedena formou prezen ní listiny, která je archivována a slouží jako podklad pro vydání osv ení a fakturaci. Každý ú astník získá osv ení o absolvování vzd lávací akce – nutná 100% ú ast a aktivita na seminá i. Následn bude astník m vyfakturována úhrada ú astnického poplatku. Dokumentace projektu: evidence provedených lekcí, evidence ú asti.

60

ZÁV R Cílem mé bakalá ské práce bylo provedení analýzy kvalifikace u itel edm

odborných

na st edních odborných školách se zam ením na gastronomii, hotelnictví a

turismus v Olomouckém kraji, v etn analýzy nabídky a možností dalšího vzd lávání chto u itel v Olomouckém kraji.

V hlavní, praktické ásti mé práce jsem provedla analýzu interních dokument Prakticky jsem sestavila dotazník pro provedení analýzy interních dokument

škol.

škol na

všech devíti ur ených školách, dotazníky zpracovala a zpracovala výsledky do názorné podoby.

Výsledky jsem vyhodnotila a navrhla ešení, které však p edpokládá ochotu politické reprezentace a státní správy tyto záležitosti ešit.

V další ásti jsem podrobila analýze vzd lávací instituce a za ízení, která poskytují v Olomouckém kraji další vzd lávání u itel m odborných p edm

SOŠ, v etn

rekvalifikací v oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu.

V poslední ásti mé práce jsem podrobila analýze nabídku vzd lávacích institucí a za ízení, která poskytují v Olomouckém kraji obdobné vzd lání formou dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , se zam ením na oblast gastronomie, hotelnictví a turismu. Zde jsem navrhla i konkrétní vzd lávací program, který byl MŠMT akreditován, a tím kvalifikován pro výuku v navrženém vzd lávacím za ízení.

V obou ástech jsem se pak dopracovala relevantních výsledk a uvedla jsem i návrhy na praktická ešení, jak si školy mohou pomoci.

S istým sv domím zde konstatuji, že jsem zadaných cíl ve své bakalá ské práci dosáhla a s vynaložením všech sil obsah zadání naplnila.

61

R

LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE [1] Bureau of Labor Statistics, U.S. Department of Labor, Occupational Outlook Handbook, 2014-15 Edition, High School Teachers, on the Internet at http://www.bls.gov/ooh/education-training-and-library/high-school-teachers.htm (visited March 01, 2014). [2]

HORÁK, F. a kol. 1986. Metodologie pedagogiky. Olomouc: Rektorát Univerzity

Palackého v Olomouci, 1986. [3] HORÁK, F. a kol. 1989. Úvod do metodologie pedagogického výzkumu. Praha: SPN, 1989. 28 s. ISBN 17-304-89 [4] CHRÁSKA, M. 2008. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 151 s. ISBN 978-80-247-1369-4. [5] CHRÁSKA, M. 1998. Základy výzkumu v pedagogice. Olomouc: VUP, 1998. 89 s. ISBN 80-7067-798-8. [6] KLEMENTA, J. a kol. 1984. Statistické metody v pedagogickém výzkumu. Olomouc: Rektorát Univerzity Palackého v Olomouci, 1984. [7] Metodický pokyn k odm ování pedagogických pracovník a ostatních zam stnanc škol a školských za ízení a jejich za azování do platových t íd podle katalogu prací. [8] MUŽÍK, J. 2012. Profesní vzd lávání dosp lých. Praha, Wolters – Kluwer, 2012. 260 s. ISBN 978-7357-738-4 [9]

OLOMOUCKÝ KRAJ. http://www.kr-olomoucky.cz/ [online].

[cit. 16. 7. 2013]. Dostupný na www: http://www.kr-olomoucky.cz/clanky/dokumenty/1180/ol-kraj-vzdelani-web.pdf [10] SKALKOVÁ, J. a kol. 1985. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha: SPN, 1985 s. 71 – 98. ISBN 14-275-85. [11] Sborník obor vzd lání st edních škol a vyšších škol Olomouckého kraje pro školní rok 2012/2013. Olomouc: Ú ad práce R – krajská pobo ka v Olomouci, 2011. [12] VYHLÁŠKA, kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzd lávacího programu, organizace vzd lávání v rekvalifika ním za ízení a zp sob jeho ukon ení. Praha: Parlament R, MŠMT, 2009. [13] Zákon o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání („školský zákon“) . 561/2004 Sb. Praha: Parlament R, MŠMT, 2005.

62

[14] Zákon a vyhláška . 317/2005 Sb., o dalším vzd lávání pedagogických pracovník , akredita ní komisi a kariérním systému pedagogických pracovník . Praha: Parlament R, MŠMT, 2005. [15] Zákon o zam stnanosti . 435/2004 Sb., § 108 Rekvalifikace. Praha: Parlament R, MŠMT, 2004. [16] Zákon . 179/2006 Sb., o ov ování a uznávání výsledk dalšího vzd lávání a o zm n kterých zákon (zákon o uznávání výsledk dalšího vzd lávání. Praha: Parlament R, MŠMT, 2007. [17]

Zákon o vysokých školách . 111/1998 Sb. Praha: Parlament R, MŠMT, 1998.

63

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

Recommend Documents