VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Yuldash Nabiev

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Yuldash Nabiev Možnosti rozvoje cestovního ruchu v Uzbekistánu Bakalářská práce

2015

Možnosti rozvoje cestovního ruchu v Uzbekistánu

Bakalářská práce Yuldash Nabiev Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-06-16 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Possibilities of Tourism Development in Uzbekistan

Bachelor’s Dissertation Yuldash Nabiev The Institute of Hospitality Management In Prague 8, Ltd. Tourism destination management

Major: Department of Travel and Tourism Studies Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2015-06-16 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti rozvoje cestovního ruchu v Uzbekistánu zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1988 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………………………. Yuldash Nabiev V Praze dne: 16. 06. 2015

PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych především poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Ing. Petru Studničkovi za ochotu, trpělivost, pomoc a za cenné konzultace při zpracování bakalářské práce. Poděkovaní také patří rodičům a kamarádům za pomoc při zpracování a za morální podporu. „Svou práci bych chtěl věnovat své mamince a sestře za jejich trpělivost a pomoc v mém vzdělávání.“

ABSTRAKT NABIEV, Yuldash. Možnosti rozvoje cestovního ruchu v Uzbekistánu. [Bakalářská práce] Vysoká Škola Hotelová. Praha: 2015. ... stran. Cestovní ruch v Uzbekistánu má značný rozvojový potenciál. To je spojeno s přítomností velkého počtu unikátních přírodních prvků (jezer, hor, řek a lužních lesů) a bohatým kulturním a historickým dědictvím. V zemi je více než sedm tisíc památek a umění různých epoch a civilizací, z nichž mnohé jsou zahrnuty do seznamu kulturního světového dědictví UNESCO. Jenže tento potenciál není efektivně vynakládán, zahrnuje spoustu chyb a nedostatků. Na základě doporučení výzkumných pracovníků v oblasti cestovního ruchu by měly být provedeny tři hlavní změny: Lidé, kteří určují politiku a rozvoj cestovního ruchu musejí vzít v úvahu, že přináší užitek nejen cestovnímu ruchu, ale i tomu, co funguje pro cestovní ruch. Musí se provádět podrobná plánovaní, protože strategie růstu cestovního ruchu nebyla dosud stanovena. Věnovat pozornost marketingu a propagaci v oblasti CR.

Klíčová slova: Uzbekistán, problém, rozvoj, WTO, UNESCO.

ABSTRACT NABIEV, Yuldash. Possibilities of tourism development in Uzbekistan. [Bachelor’sDissertation] The Institute of Hospitality management. Prague: 2015. ... pages. Tourism in Uzbekistan has considerable development potential. It is associated with the presence of large numbers of unique natural features (lakes, mountains, rivers and floodplain forests) and a rich cultural and historical heritage. The country has more than seven thousand monuments and art of different epochs and civilizations, many of which are included in the list of World Heritage Sites. But this potential is not being used effectively, involves a lot of mistakes and shortcomings. Based on the recommendations of researchers in the field of tourism should be conducted three major works. • People who determine policy and tourism development got to take into account that brings benefits not only tourism, but also what works for tourism. • You need to perform detailed planning because tourism growth strategy has not yet been established. • Pay attention to the marketing and promotion of tourism.

Keywords: Uzbekistan, problem, development, WTO, UNESCO.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 12 1. TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 14 1.1 Základní charakteristika cestovního ruchu. ........................................... 14 1.2 Definice cestovního ruchu ..................................................................... 16 1.3 Podniky cestovního ruchu ...................................................................... 17 1.4 Systémová teorie cestovního ruchu ....................................................... 18 1.5 Význam CR pro ekonomiku .................................................................. 18 1.6 Politika turismu ...................................................................................... 19 1.7 Světová organizace cestovního ruchu .................................................... 20 1.8 Předpoklady rozvoje CR ........................................................................ 21 1.8.1 Selektivní předpoklady .................................................................... 21 1.8.2 Lokalizační předpoklady ................................................................. 22 1.8.3 Realizační předpoklady ................................................................... 22 1.9 Kulturní dědictví .................................................................................... 23 2. UZBEKISTÁN ....................................................................................................... 25 2.1 Historie Uzbekistánu.............................................................................. 25 2.2 Rozloha .................................................................................................. 25 2.3 Kulturní a přírodní perla střední Asie .................................................... 27 2.4 Počet a podíl ekonomicky činného obyvatelstva ................................... 32 2.5 Náboženské složení................................................................................ 33 2.6 Národnostní složení ............................................................................... 33 2.7 Podnebí Uzbekistánu ............................................................................. 33 2.8 Zákon Republiky Uzbekistán................................................................. 34 2.8.1 Legislativa ....................................................................................... 34 2.8.2 Hlavními směry státní politiky v oblasti CR ................................... 35 2.8.3 Pravomoc vlády Republiky Uzbekistán v oblasti cestovního ruchu 35 2.8.4 Kompetence oprávněného státního orgánu v oblasti CR................. 35 2.8.5 Kompetence státních orgánů v oblasti cestovního ruchu ................ 36 2.8.6 Licence turistických aktivit ............................................................. 36 2.8.7 Zdroje financování cestovního ruchu .............................................. 36 2.8.8 Certifikace turistických služeb ........................................................ 36 2.8.9 Komplexní turistické služby ............................................................ 36 2.8.10 Smlouva o poskytování služeb v CR ............................................... 36 2.8.11 Cestovní poukaz (voucher) .............................................................. 37 2.8.12 Turistické práva ............................................................................... 37 2.8.13 Turistické povinnosti ....................................................................... 37 2.8.14 Povinnosti cestovního ruchu ............................................................ 37 2.8.15 Bezpečnost turistů............................................................................ 38 2.8.16 Opatření k zajištění bezpečnosti turistů ........................................... 38 2.8.17 Cestovní pojištění ............................................................................ 38 2.8.18 Řešení sporů .................................................................................... 38 2.9 Celní předpisy Uzbekistánu ................................................................... 38

2.10 Národní společnost "Uzbektourism" ..................................................... 39 2.11 Členství Uzbekistanu v UNWTO .......................................................... 40 2.12 Problém národního cestovního ruchu v Uzbekistánu ............................ 40 2.13 Celková kapacita hotelů v Uzbekistánu ................................................. 42 2.14 Náklady na stravování v Uzbekistánu ................................................... 43 2.15 Předpoklady pro turismus ...................................................................... 45 2.16 Dostupnost Uzbekistánu ........................................................................ 45 2.17 99. zasedání UNWTO ............................................................................ 46 2.18 Vakantiebeurs 2014 ............................................................................... 48 3. NÁVRHOVÁ ČÁST .............................................................................................. 50 3.1 Zlepšení právních předpisů .................................................................... 50 3.2 Posílit podporu cestovního ruchu .......................................................... 50 3.3 Konkurenceschopnost ............................................................................ 50 3.4 Reklama ................................................................................................. 51 3.5 Počet letů................................................................................................ 51 3.6 Exkluzivní nabídka ................................................................................ 52 4. ZÁVĚR................................................................................................................... 53 Literatura ......................................................................................................................... 56

SEZNAM ILUSTRACÍ Tabulka 1: Postavení politiky turismu v politickém systému. ........................................ 20 Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel v posledních 5 letech ................................................. 32 Tabulka 3: Národnostní složení v Uzbekistánu k datu 01. 11. 2011(Zajezdy.cz). ......... 33 Tabulka 4: Průměrné teploty v Uzbekistánu................................................................... 34 Tabulka 5: Počet osob přijíždějící do Republiky Uzbekistán za rok 2009 ..................... 42 Tabulka 6: Hromadná ubytovací zařízení pro turisty v roce 2009 ................................. 42 Tabulka 7: Výsledky finanční a hospodářské činnosti v odvětví cestovního ruchu v roce 2009 ................................................................................................................................ 43 Tabulka 8: Orientační ceny na jidlo a piti....................................................................... 44 Tabulka 9: Cena za vízum .............................................................................................. 46 Obrázek 1: Národní vlajka (geography-exam.com) ....................................................... 25 Obrázek 2: Mapa státu Uzbekistán (geography-exam.com) ........................................... 26 Obrázek 3: Taškent (tourblogger.ru) .............................................................................. 27 Obrázek 4: Jezero Ajdarkul (uzbecky Aydar Ko‘l) (wikipedia.org) .............................. 27 Obrázek 5: Červená poušť Kyzylkum (touroid.ru) ......................................................... 28 Obrázek 6: Město Chiva - Ičan Kala (wikipedia.org) ..................................................... 29 Obrázek 7: Buchara (Wandelgek.nl) .............................................................................. 29 Obrázek 8: Samarkand (Esotravel.cz) ............................................................................ 30 Obrázek 9: Sachrizabz (wikipedia.org) .......................................................................... 31 Obrázek 10: VW Red Bull Factory Team (www.redbull.com) ...................................... 52

SEZNAM ZKRATEK UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) CR - Cestovní ruch UNWTO - Světová organizace cestovního ruchu WTTC - The World Travel & Tourism Council OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development OSN - Organizace spojených národů

ÚVOD Bakalářská práce je zpracována na téma ,,Možnosti rozvoje cestovního ruchu v Uzbekistánu“. Budu se zabývat především hodnocením možností rozvoje cestovního ruchu v této zemi. Uzbekistán se rozkládá uprostřed Střední Asie, o rozloze 447 400 km2, mezi řekami Amudarja a Syrdarja a je vskutku zlatým hřebem Střední Asie. Podivuhodná země s pouští a horami, tisíce let starými památkami, ale i moderní architekturou. Jedna z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa, k čemuž přispívá také zvyšující se turismus. Pojďte se podívat na zemi, která má jako národního hrdinu Amira Timura, jednoho z největších tyranů lidské historie. Na zemi, přes kterou proudilo nejen zboží po Hedvábné stezce, ale také všechny vědomosti a znalosti mezi Východem a Západem. Cestovní ruch je v současné době jedním z odvětví, které se neustále rozvíjí a dochází v něm k inovacím. Pro mnoho lidí je cestování hlavní náplní trávení volného času a zároveň součástí jejich životního stylu. Turismus se stále rozvíjí a s tím souvisí i rozvoj služeb. Tyto služby mohou přinést novou nabídku investic nebo pracovních míst. Cestovní ruch je především sociálně-ekonomický jev. Sociální znamená, že subjektem je člověk, skupina lidí nebo větší či menší společnost. Součastně je cestovní ruch jevem ekonomickým, je součástí hospodářství. Přispívá k uspokojení lidských potřeb, jako je relaxace, zábava či poznání. Téma své bakalářské práce jsem si vybral proto, že Uzbekistán je země, ve které jsem se narodil a bydlel více než půlku svého života a jsou zde pro mě důležité problémy v rozvoji této země. Svou prací bych rád přispěl jako propagaci Uzbekistánu v oblasti Celosvětového cestovního ruchu. Chci říct, proč si Uzbekistán zaslouží pozornost. Chci mluvit o znevýhodnění, které braní návštěvníkům navštívit naši Zemi. Cílem je celkově zhodnotit možnosti cestovního ruchu na území Uzbekistánu, seznámit s nejvýznamnějšími přírodními, historickými a kulturními krásami, popsat kvalitu nabízených služeb v ubytování, cestování a stravování, ale především bych chtěl věnovat pozornost tomu, co lidem chybí a navrhnout změny pro vylepšení. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. Na první část teoretickou, druhou analytickou a třetí část návrhovou.

12

První, teoretická část, je většinou zaměřena na cestovní ruch. Tato kapitola krásně popisuje základní charakteristika cestovního ruchu, definice a podniky cestovního ruchu. Taky jsme se seznámíme se systémovou teorii cestovního ruch a významem, který má CR pro ekonomiku. Trochu pohovoříme o politice turismu

a

jaké světové organizaci se zabývá cestovním ruchem. Popišme předpoklady rozvoje CR a kulturního dědictví a další pojmy týkající se cestovního ruchu. Ve druhé části se věnuji Uzbekistánu, jeho rozloze a historii. Nyní následuje charakteristika Uzbekistánu jako turistické destinace, která pojednává o přírodních atraktivitách, ke kterým patří historické památky a přírodní rezervace. Tato část dopodrobna popisuje, co v této době představuje cestovní ruch v Uzbekistánu a jak je důležitý pro země s bohatou historií, ne jenom pro obohacení statní pokladny, a proto, abychom mohli sdílet svou kulturu a tradici. Udávám statistické údaje týkající se návštěvnosti Uzbekistánu. U ubytovacích zařízení se jedná o návštěvnost, kapacity ubytovacích zařízení, včetně pokojů a lůžek. Na konci své práce se zabývám návrhy, které by mohly zvětšit množství turisty a možný zisk, a doporučením, které by mohli pozitivně ovlivnit rozvoj cestovního ruchu na území Uzbekistánu. K vypracování práce byla použita dostupná literatura a ověřené internetové zdroje.

13

1. TEORETICKÁ ČÁST Nejprve zde vysvětlím pojem cestovní ruch a další specifické pojmy týkající se této oblasti. Tyto pojmy jsou používány v celé této práci a je proto nezbytné je jasně definovat.

1.1 Základní charakteristika cestovního ruchu. Cestovní ruch se projevuje v mnoha formách a aspektech, proto je velmi obtížné ho přesně a jasně definovat. Pod pojmem cestovní ruch lze označit pohyb osob, odvětví národního hospodářství, ale také služby poskytované účastníkům cestovního ruchu. Z této skutečnosti vyplývá, že cestovní ruch jakožto složitý sociálně-ekonomický fenomén je v současnosti vzhledem ke své mnohostrannosti předmětem zkoumání několika vědních disciplín (ekonomie, geografie, ekologie, sociologie, psychologie a dalších), při němž každá z těchto věd nahlíží na cestovní ruch ze svého pohledu a zkoumá ho s vlastním okruhem zájmů. Turismus, tak jak ho vidíme dnes, je výsledkem dlouhého historického vývoje lidstva. Jisté formy cestovního ruchu byly známy již ve starověkém Římě. Ve středověku šlo většinou o cestovní ruch spojený s náboženstvím, například poutě na svatá místa, lovem, případně zábavou: turnaje, plesy. Za první formu „klasického“ cestovního ruchu považujeme návštěvy lázní, které se staly módními v 16. – 18. století. První organizovaný výlet se odehrál v Anglii roku 1841. Šlo o železniční výlet z Leicesteru do Loughborough organizovaný Thomasem Cookem, který poté v roce 1845 založil v Leicesteru první cestovní kancelář na světě (Attl P., Nejdl K., 2004). V roce 1895 vzniká v Rakousku-Uhersku Spolek přátel přírody, který se zabýval realizací cestovního ruchu. Hlavní rozvoj nastává po druhé světové válce a jeho hlavními příčinami jsou urbanizace, dostatek volného času a znečištění životního prostředí. Přelom 19. a 20. století se označuje jako začátek rozvoje moderního cestovního ruchu, kdy se cestovní ruch začal formovat ve vyspělých krajinách jako odvětví společenské činnosti. Mimo primární nabídky, tj. přírodních a kulturněhistorických podmínek, cestovní ruch totiž vyžaduje i možnost svobodného pohybu populace, přiměřený disponibilní fond volného času, volnou kupní sílu na uspokojování méně zbytných potřeb. Do této skupiny patří i potřeby spojené s uspokojováním účasti

14

na cestovním ruchu. Nezbytná je výstavba a provoz dopravních, ubytovacích, stravovacích, sportovně-rekreačních, zábavních a dalších zařízení cestovního ruchu (Hesková M. a kol., 2011). Motivem tohoto pobytu je záměrná změna prostředí, která umožňuje uspokojit potřeby člověka. Takovým příkladem může být potřeba klidu, odpočinku, poznání, změna místa a další potřeby, které v místě trvalého bydliště nejsou nebo jsou v nedostatečné kvalitě jejich uspokojení. Účast na cestovním ruchu je tedy výrazem jednání člověka, kde se odrážejí jeho potřeby, cíle, zájmy a podmínky pro jejich realizaci (Indrová J. a kol., 2009). Cestovní ruch se stal od druhé poloviny dvacátého století postupně samozřejmou součástí existence hospodářsky vyspělého světa. Každoročně se miliony lidí vydávají na cesty za účelem poznání v nejširším smyslu slova, odpočinku, nejrůznějších aktivit tělesných i duševních, navázání nových kontaktů, určité seberealizaci, alespoň krátkodobé změny životního prostředí a stylu života; každoročně se cestovní ruch stává zdrojem obživy milionu lidí a jedním ze zdrojů ekonomické prosperity stále většího počtu zemí a regionů. Toto je však jen jeho vnější podoba. Cestovní ruch je především sociálně-ekonomicky jev (kategorie), jev velmi složitý, košatý, vnitřně bohatě strukturovaný. Sociální znamená, že subjektem je člověk, skupina lidí nebo větší či menší společnost. Je výrazem jednaní člověka, jeho určitých potřeb, zájmů, úmyslů a jejich uspokojování. Je součástí životního stylu obyvatelstva ekonomicky vyspělých zemí. Zároveň je cestovní ruch jevem ekonomickým, je součástí obecné kategorie ekonomika (hospodářství), a to jak na úrovní makroekonomické, tak mikroekonomické. Stal se neodmyslitelnou součástí tvorby ekonomických zdrojů státních, komunálních a individuálních. Je součástí makroekonomické kategorie trh, a to jak na straně nabídky, tak poptávky. Je nezastupitelným segmentem spotřeb, jak individuální – spotřeba statku účastníky cestovního ruchu realizovaná jejich poptávkou, tak společenské – činnost dodavatelů služeb cestovního ruchu a dalších produktů. Jako mezník v definování cestovního ruchu je Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu pořádaná v červnu roku 1991 Světovou organizací cestovního ruchu v kanadské Ottavě. Konference v Ottavě tak oficiálně přijala roku 1993 definici cestovního ruchu. „Cestovní ruch představuje činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely“ (Kotíková, 2013).

15

1.2 Definice cestovního ruchu Světová organizace cestovního ruchu definovala v roce 1991 pojem cestovního ruchu jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Jde o definici, která je částí teoretiků odmítána a kritizována, ale která jako jediná reflektuje specifika cestovního ruchu v jiných definicích nevyjádřená (Nejdl K., 2010). Dle Jakubíkové (Jakubíková D., 2009) cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Podle Vitákové tvoří turismus nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Tak jako v památkové péči vlastník památky, je v cestovním ruchu hlavním subjektem cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních, na legitimní zisk orientovaných podnikatelských subjektů. Jde především o cestovní kanceláře a cestovní agentury, informační kanceláře a střediska, různá ubytovací zařízení (hotely, motely, horské chaty, kempy, veřejná tábořiště, ubytování v soukromí apod.), různá stravovací zařízení, zábavní zařízení, síť letecké, železniční i autobusové dopravy, služby individuální automobilové dopravy, sportovně rekreační zařízení apod., tedy vše, co tvoří tzv. infrastrukturu cestovního ruchu. Existence zachovalých a udržovaných kulturních památek je jedním z předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Zároveň však platí, že udržitelný rozvoj cestovního ruchu je významným ekonomicky podpůrným faktorem uchování a obnovy kulturních památek. Tato logická koexistence je zřetelná a nezbytná, je však zapotřebí nalézt její optimální míru (Vitáková, M., 2007). Složitost, dynamika, bohatá a trvale se rozvíjející vnitřní struktura cestovního ruchu předurčuje obtíže při hledání a příjímání jednotné, trvalé a obsahově zcela vyčerpávající definice. Stejně tak, jak se vyvíjí cestovní ruch, se vyvíjí i jeho definice, protože musí reflektovat jeho realitu. Přes tyto těžkosti je užitečná nejen pro teoretické bádání, ale i praktickou efektivní mnohostrannou komunikaci všech zainteresovaných a tím i efektivní průběh cestovního ruchu, přijmout jeho obecně uznávanou definici (Attl P., Nejdl K., 2004).

16

Máme-li klasifikovat cestovní ruch, setkáme se s pojmem forma cestovního ruchu. Formy cestovního ruchu rozdělujeme na (Čerba O., 2004): rekreační (včetně pobytů na chatě či na zahrádce) poznávací kulturní (cílem je nejen poznávání, ale i kulturní prožitky) sportovně-turistický (upevňování fyzické kondice a zdraví) léčebný (odstraňování chorob nebo jejich následků, prevence) specifické formy cestovního ruchu (např. mototuristika, sociální turistika, kongresová turistika, návštěvy sportovních akcí, pobyty s vytvářením specifické atmosféry, zážitková turistika, dark turismus).

1.3 Podniky cestovního ruchu Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastruktury či další služby cestovního ruchu (Beránek, 2013). Jako součásti podniků cestovního ruchu můžeme nahlásit hotelnictví (hotely, pensiony, ubytování v soukromí), stravovací zařízení (restaurace a hostince, střediska rychlého občerstvení), dopravní podniky, cestovní kanceláře a agentury, podniky zajišťující další služby (rekreační), podniky vyrábějící upomínkové předměty, vzdělávací zařízení v oblasti cestovního ruchu, informační a reklamní agentury, vědecké organizace v oblasti cestovního ruchu. Podle Beránka (2013) jsou podniky segmenty dopravy, ubytovaní a stravování prvotními „výrobci“ (poskytovateli) služeb cestovního ruchu. Tyto podniky mají k dispozici nezbytné ekonomické zdroje, včetně zdrojů cestovního ruchu, poskytují služby a dodávají je na trh, přičemž každý „výrobce“ těchto služeb si sám určuje nejefektivnější způsoby jejich realizace. Dále v podstatě uvádí, že jako efektivní se na první pohled jeví přímý prodej služeb samotnými výrobci, kdy tento prodej zajišťuje přímý styk výrobce se spotřebitelem a z toho plynou doplňkové možnosti prodeje, vlastní ekonomické výhody a možnosti podniku provádět osobní dohled nad prodejem služeb. Ale v praxe však setkáme, že přímý prodej služeb velmi často nezajišťuje výrobci potřebnou úroveň rentability a proto v komplexu CR důležité místo mají

17

zprostředkovatelé, kteří zmenšují objem činnosti výrobců v realizaci služeb a tím i celkové náklady.

1.4 Systémová teorie cestovního ruchu Co je to systém? Systémem se rozumí jednota různých prvků, mezi kterými jsou určité vztahy nebo mezi kterými je možné takové vztahy vytvořit. Cestovní ruch jako systém zahrnuje v sobě dva podsystémy: subjekt cestovního ruchu a objekt cestovního ruchu včetně vzájemných vazeb. Také existují vazby i mezi cestovním ruchem jako systémem i jinými systémy, této vazby tvoří jeho okolí – vnější prostředí: ekonomické, politické, technicko-technologické, sociální a ekologické prostředí. Cestovní ruch můžeme popsat jako dynamický a otevřený systém (Hesková M. a kol., 2011). Subjektem cestovního ruchu je účastník cestovního ruchu. Subjekt je nositel poptávky a spotřebitelem produkt cestovního ruchu. Objektem cestovního ruchu může být všechno, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka CR. Hovoříme o kultuře, přírodě, hospodářství nebo jiné oblasti. Objekt cestovního ruchu je tak nositelem nabídky.

1.5

Význam CR pro ekonomiku Význam cestovní ruchu pro státní ekonomiky je značný a v konečném výsledku

vypovídá o životní úrovni obyvatelstva. Viturka (2010) ve své práci píše, že cestovní ruch a s ním spojená rekreace je nepochybně jedno z nejvýznamnějších a nejrychleji rostoucích odvětví světové ekonomiky. S tím jsou velmi spojené společenské funkce, které mají sekundární dopad na ekonomiku. To popisuje na svých webových stránkách Institut Czech Tourism (Ritířová, 2010) a dále uvádí, že společenské funkce můžeme vyjmenovat jako: všestranný rozvoj osobnosti; obnova duševních a fyzických sil; nástroj preventivního léčebného působení; účelné využití volného času; tvorba nového životního stylu; nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka. Všechny tyto aspekty napomáhají a zvyšují význam cestovního ruchu. Z toho pramení jeho ekonomické výhody a funkce. V prvé řadě je to dále podle Czech Tourism: vytváření pracovních příležitostí; vliv zahraničního cestovního ruchu na

18

platební bilanci státu; zdroj kapitálu; obnova stávajícího bytového fondu; podnět pro rozvoj řemesel. Všechny

tyto

jednotlivé

aspekty

lze

shrnout

tak,

že

podněcují

konkurenceschopnost daného státu a posilují hospodářsky slabší a postižená území či ještě více rozvíjejí vyspělé ekonomiky. Důkazem toho, že význam cestovního ruchu není pro ekonomiku zanedbatelný, je i fakt, že roste význam mezinárodních organizací, které zaměřují své činnosti na jeho podporu. Za dvě klíčové organizace lze podle Palatkové (2011) označit UNWTO a WTTC. Za další mezinárodní organizace, které řeší cestovní ruch v rámci svého portfolia lze označit OECD a OSN.

1.6 Politika turismu „Politiku a politické vztahy jsou určující vztahy ekonomické, které tvoří jádro sociálních vztahu. Politika muže ekonomické vztahy stabilizovat a vytvářet podmínky pro jejich rozvoj, nebo naopak destabilizovat a být brzdou jejich rozvoje. Politiku turismu definuje Freyer jako „cílené, organizované plánovaní, ovlivňovaní reality a budoucnosti turismu prostřednictvím různých nositelů (státních, soukromých a nadnárodních)“. Je součástí politického procesu, který na základě formulace hlavních priorit a cílů vytváří systém pro dosahování plánovaných výsledků, přičemž je nutné najít konsenzus mezi zájmy všech nositelů politiky turismu ze sféry veřejnoprávní, privátní a neziskové. Podle Kellera je politika turismu závislá především na celkovém stavu rozvoje země, přičemž v zemích se stejným stupněm rozvoje je politika turismu velmi podobná. Dále Keller uvádí, že hlavním cílem veřejnoprávních subjektu „je jen zřídka dosahovaní zisku, ale spíše pokrytí nakladu a potřeb“. Jde také o to, že cíle lokální jsou často odlišné od cílů neregionálních, národních a nadnárodních a v praxi je obtížně sladit způsoby pro dosahovaní cílu na jednotlivých úrovních. Přitom turismus se odehrává na území, tzn., že zásadní rolí v jeho rozvoji, hrají turistické regiony, resp. destinace, jejíchž hraníce jsou ovšem jen zřídka totožné s hranicemi administrativně-správními. Systém politiky turismu je v různých zemích rozdílný a závisí na politickém uspořádaní země. Turismus je prakticky nemožný, pokud není garance práva volného

19

pobytu osob, která je základním právem občanu liberálních státu a odpovídá hospodářské úrovni. Rozvoj turismu silně ovlivňuje i stabilita podmínek pro podnikání, úroveň veřejné infrastruktury a funkční systém sociálního zabezpečení“ (Tittelbachová Š., 2011). Tabulka 1: Postavení politiky turismu v politickém systému.

Zdroj: vlastní zpracování z dat „Turismus a veřejná správa“

1.7 Světová organizace cestovního ruchu Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) - specializovaná agentura Spojených národů je přední mezinárodní organizace v oblasti cestovního ruchu. Slouží jako globální fórum pro otázky politiky cestovního ruchu a praktické zdroje cestovního ruchu know-how.

20

UNWTO hraje ústřední a rozhodující úlohu v podpoře rozvoje odpovědného a udržitelného univerzálně dostupného cestovního ruchu. UNWTO uznává důležitost spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem za účelem zajištění rozvoje cestovního ruchu. Proto, kromě 161 členských států, UNWTO má více než 400 přidružených členů ze soukromého sektoru a má oddělení, která podporuje spolupráci mezi nimi.

1.8 Předpoklady rozvoje CR Největší vliv na rozvoj turismu mají tzv. podmínky, které se podílejí na existenci a dalším rozkvětu cestovního ruchu na území (státu, regionu, světadílu, apod.). Podmínky pro cestovní ruch se nejčastěji člení na předpoklady selektivní, lokalizační a realizační. Daná destinace ,,země Uzbekistán“, která je předmětem této bakalářské práce má mnoho předpokladů rozvoje cestovního ruchu.

1.8.1

Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady cestovního ruchu vyjadřují způsobilost společnosti dané

oblasti nebo země účastnit se na cestovním ruchu aktivně či pasivně, tzv. přijímat účastníky cestovního ruchu i stávat se jimi samotnými. Poskytují nám možnost vybrat ty obyvatele nebo oblasti, které mají ideální podmínky pro účast na CR. Dělí se obvykle na předpoklady objektivní a subjektivní. Mezi objektivní předpoklady patří celý soubor faktorů, působící na cestování v území. Zde mezi ně můžeme zahrnout zejména politická (politická a bezpečnostní situace), ekonomická (ekonomická a životní úroveň), demografická (hustota zalidnění, věková struktura). Subjektivní předpoklady mají vliv na rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu. Jejich účast je podmíněna příslušností k sociální a profesionální skupině, na rodinných poměrech, ale též na četných psychologických faktorech. Významnou roli v rozhodování hraje módnost návštěvy konkrétního střediska nebo oblasti, působení reklamy a propagace cestovních kanceláří nebo středisek cestovního ruchu, ale též i znalost jazyků, atd. (Holeček M. a kolektiv, 2005).

21

1.8.2

Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady mají vůdčí postavení při konkrétním umístění jeho

realizace, nezáleží na tom, zda jsou přírodního nebo společenského charakteru. Umožňují lokalizaci aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality. Rozhodující úlohu pro existenci těchto předpokladů má geografická poloha konkrétní oblasti či střediska a jejich předešlý historický vývoj, jež je odvozen kvalitou geografické polohy. Příznivé hodnoty lokalizačních podmínek určují místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet. Člení se na předpoklady přírodní a kulturní. Přírodní předpoklady cestovního ruchu se týkají rozmanitosti přírodního prostředí na Zemi. Vznikly dlouhodobým vzájemným působením různých přírodních činitelů. Spadá sem především reliéf, klima, poloha v rámci světadílů, kvalita ovzduší, vodstvo, zastoupení fauny a flóry. Nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu se nacházejí v místech, kde se zároveň vyskytují příznivé hodnoty více než jednoho z přírodních činitelů. Rozmanitost přírodních atraktivit, jejichž ojedinělost a exotika činí konkrétní oblast pro cestovní ruch přitažlivější. Kulturní předpoklady cestovního ruchu vyplývají z výsledků tvořivé činnosti lidí vztahující se k historickému vývoji území. Pozornost turistů vyvolávají architektonické významné parky i památky lidové architektury. Pro návštěvníky jsou cílovými oblastmi kromě přírodně zajímavých území města soustřeďující větší množství kulturních památek jednotlivé kulturně historické lokality.

1.8.3

Realizační předpoklady Realizační předpoklady mají převládající postavení pro konečnou etapu

realizování různých forem cestovního ruchu: umožňují oblasti (střediska) cestovního ruchu docílit (prostřednictvím dopravy) a využít je (pomocí ubytovacích, stravovacích i jiných zařízení). „S kapacitou tvoří nabídkový strop“ pro využití možností lokalizačních podmínek a atraktivit. Služby, které poskytují přímo cestovnímu ruchu, tvoří mnohdy jen část z jejich souhrnné kapacity“. Dělí se na předpoklady dopravní a materiálnětechnické. Dopravní předpoklady náleží dopravě, prvotní podmínky realizace. Jejím prostřednictvím je zajištěno spojení mezi výchozím místem účastníka a cílovou oblastí. Díky stálému rozrůstání cestovního ruchu se zvyšuje poptávka a tím i význam dopravy pro jeho realizaci i rozmístění roste. V dnešní době se zvyšuje kapacita, rychlost, kvalita a bezpečnost dopravních prostředků. Doprava zvyšuje dostupnost do rozsáhlejších 22

oblastí a středisek do vnitrostátního i mezinárodního cestovního ruchu, což vede ke zvyšování průměrných přepravních vzdáleností na tomto úseku. Moderní doprava umožňuje rozšíření cestovního ruchu ve stále větších prostorových dimenzích. Atraktivita území rozhoduje nejen o možnosti dopravního spojení, ale i převážně hustota a kvalita dopravní sítě, čímž je síť silnic, železnic, leteckých spojů, atd. Čím je hustší, tím je její kvalita lepší. Daná oblast má vyšší předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Materiálně-technické předpoklady cestovního ruchu, pod tímto pojmem si můžeme představit vybavení oblasti infrastrukturou – ubytovacími, stravovacími, zábavními, sportovními a dalšími zařízeními, která vyhovují požadavkům účastníků cestovního ruchu. Můžeme sem zařadit informační systémy poskytující potřebné a kvalitní informace potenciálním a reálným návštěvníkům. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry ukazatelem pro množství turistů, kteří mohou území využít. Další podstatnou záležitostí je i kvalita poskytovaných služeb v návaznosti na nové technologie v rezervaci, propagaci a organizaci (Hrala V., 2001).

1.9 Kulturní dědictví Pokud hovoříme o Uzbekistánu, můžeme uvést, že legendární město Samarkand, je proslulé díky: Hedvábné stezce, azurové kupole mešit, chladivě smaragdové bystřiny z horských ledovců, žár pouště nebo příjemný chlad úzkých středověkých uliček ve starobylých městech. To vše jsou lákadla, která potvrzují nadšení cestovatelé po návštěvě Uzbekistánu. Kulturní dědictví můžeme chápat jako něco, co vytvořilo lidstvo během svého vývoje a to jak v oblasti materiální (hmotné), tak duchovní (nehmotné). Všechny lidské výtvory patří do hmotného kulturního dědictví, kam patří stavby, umělecká díla tak i architektura. Nehmotné kulturní dědictví tak tvoří souhrn výsledků lidské činnosti v umění, ve vědě, v jazyce, písmu, náboženství, tanečních projevech, lidových zvyků a tradic (Heřmanová, Chromý, 2009). Můžeme definovat pojem kulturní dědictví jako souhrn hmotných a nehmotných hodnot, děl a kulturních vztahů, které vznikly v minulosti, ale svým vznikem a významem přispívají k vytváření soudobých kulturních a společenských hodnot.

23

Kulturní dědictví je tak nedílnou součástí lidové kultury každé země, která je založena na tradici. Víme, že Uzbekistán je jednou z takových zemi. To bude podrobně popsáno v kapitole č. 2.2. S tradiční kulturou úzce souvisí příslušné území, kde se vědomosti a zvyky předávají z generace na generaci. Tradiční kultura je na každém území jedinečná a originální, která vytváří podstatu různých místních, regionálních a národních náboženských identit. Slovo tradice pochází z latinského slova trādō, tradere, které můžeme přeložit do významu nosit, přenášet, předávat k určitému poznání, schopnosti a dovednosti. Vyjadřuje tak předávání ustálených zvyklostí, rituálů, obřadů a mravů zachované generacemi a přenášené písemným, ústním nebo přímým podáním (Heřmanová, Chromý, 2009). Pojem tradice je definován ve výkladovém slovníku cestovního ruchu jako „souhrn myšlenkových, duchovních, uměleckých i praktických vědomostí, dovedností a postojů, které se předávají z generace na generaci, čímž se udržují, prohlubují a šíří.“ (Zelenka, Pásková, 2012).

24

2. UZBEKISTÁN Oficiální název státu je Republika Uzbekistán (O´zbekiston Respublikasi).

Obrázek 1: Národní vlajka (geography-exam.com)

2.1 Historie Uzbekistánu Uzbekistán byl součástí oblasti, kterou v 19. století pod svůj vliv získalo svou expanzivní politikou carské Rusko a která byla následně součástí jak nejprve carského Ruska, tak po té i porevolučního Sovětského svazu. V meziválečném období Sovětský svaz provedl reformu státoprávního uspořádání a revizi hranic státních celků na území centrální Asie, částečně podle národnostního klíče, částečně podle interních sovětských zájmů. V té době získal Uzbekistán hranice, tak jak je známe dnes. Uzbekistán se rozkládá v jedné z nejbohatších částí centrální Asie, položený mezi řekami Amudarja a Syrdarja, s většinovým uzbeckým a menšinovým tadžickým obyvatelstvem. 31. srpna 1991 Uzbekistán nadšeně vyhlásil svou nezávislost a 1. září vyhlásil svým národním svátkem. V důsledku nepokojů, které po osamostatnění propukly, z Uzbekistánu uprchly 2 miliony etnických Rusů (esotravel.cz).

2.2 Rozloha Uzbekistán se rozkládá uprostřed Střední Asie na rozloze 447 400 km2 mezi řekami Amudarja a Syrdarja. Sousedí s Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, 25

Turkmenistánem a Afghánistánem a přes jeho území procházejí důležité silniční a železniční dopravní tahy (Zajezdy.cz).

Obrázek 2: Mapa státu Uzbekistán (geography-exam.com) Politická struktura. Uzbekistán je od roku 1991 suverénní právní demokratickou republikou. Je součástí SNS. Systém vlády Republiky Uzbekistán je založen na principu dělby moci mezi moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Administrativní územní členění: 12 oblastí a suverénní republika Karakalpakstan. Úřední jazyk je Uzbečtina. Asi 80% populace ovládá v různé míře ruštinu. Měnou je sum. V republice jsou směnárny, ve kterých lze směnit měnu podle momentálního kursu. Hlavní město Uzbekistánu je Taškent, bývalá důležitá karavanní zastávka na Hedvábné stezce, dnes významné politické, ekonomické a kulturní centrum země, se nachází v údolí řeky Čirčik, na západ od nedalekého pohoří Ťan Šan. Současný počet obyvatel této kosmopolitní metropole je něco více než 2,5 miliony obyvatelů. Historie osídlení sahá až do období před naším letopočtem. V 8. století začínají do oblasti pronikat Arabové a s nimi i nové náboženství, islám. V 10. století město dostává svůj současný název - Taškent (taš = kámen, kent = město). Přes svou bohatou historii v něm výrazně převládá moderní výstavba. V dějinách bylo totiž několikrát zničeno a znovu postaveno. Co nestihly zdevastovat výpady Čingischána nebo Ruské říše, dokázalo zemětřesení z roku 1966. Zachované památky tu jsou proto ještě větší vzácností než jinde a vláda jim věnuje speciální péči. Taškent má jako jediné město z celé střední Asie a Kazachstánu metro. 26

Obrázek 3: Taškent (tourblogger.ru)

2.3 Kulturní a přírodní perla střední Asie Na první pohled vypadá Uzbekistán jen jako země plná písku a kamene, kde nehostinnou krajinu obývají chudí zemědělci. Na druhý pohled vám ale odhalí své bohaté přírodní památky a na třetí ukáže dechberoucí pamětihodnosti, které dokazují jeho bohatou historii. Po léta utlačovaná kultura sovětským příkořím se postupně vrací do původní podoby a láká na starodávné dějiny orientu a strhující přírodní podívanou (Novinky.cz).

Obrázek 4: Jezero Ajdarkul (uzbecky Aydar Ko‘l) (wikipedia.org)

27

Přestože v Uzbekistánu tvoří většinu plochy poušť, překvapí vás množství přírodních památek, které vám dokáže nabídnout. Za všechny můžeme jmenovat například jezero Aydar-kul (viz obrázek č.4) - největší v Uzbekistánu. Prvenství vyfouklo Aralskému jezeru, které se na rozdíl od Aydar-kulu zmenšuje. Turistům hledajícím odpočinek v horkém počasí nabízí koupel, nadšencům do přírody zase několik druhů rostlin a zvířat, které potkáte jen tady. Dalším přírodním úkazem je největší poušť Uzbekistánu Kyzylkum, které se také říká červená poušť. Za navštívení stojí také město Nurata, kde ze země vytéká pramen Češma a tvoří stejnojmenné průzračné jezírko. Legenda říká, že vytryskl, když tu Mohammedův zeď Hazrat Ali udeřil holí do země.

Obrázek 5: Červená poušť Kyzylkum (touroid.ru) Jedním z nespočetných přírodních úkazů Uzbekistánu jsou nikam nevedoucí řeky, konkrétně Amudarja a Syrdarja. Jejich tok jednoduše končí uprostřed pouště. Může za to vypařování, vsakování do půdy ale i odvádění vody na zavlažování polí. Pokud vás kromě přírody zajímá i lidmi vytvořené kulturní dědictví, nemusíte se bát, že by vás Uzbekistán zklamal. Za své bohatství vděčí hedvábné stezce, která vedla z Číny, přes jeho jižní část až do Říma. Vládnoucí emíři si tak mohli dovolit postavit, co je napadlo, od paláců po studny. Nejstarší památky jsou dochované právě z dob jejich

28

vlády a střetů říše s Alexandrem Makedonským. Hedvábná stezka je proto Uzbeky uctívána jako tradiční místo jejich historie. Z obchodu s hedvábím bohatla hlavně tři města, historická centra Uzbekistánu Chiva, Buchara a Samarkand. První jmenované je z trojice nejvíc na severu i na západě. Leží ve středu slané pouště, kde se mezi pískem a kameny bělají hromádky soli.

Obrázek 6: Město Chiva - Ičan Kala (wikipedia.org) Ičan Kala je malé opevněné vnitřní město v uzbeckém městě Chiva. Zahrnuje více než 250 starých domů a dalších asi 50 památek. Jejichž výstavba spadá převážně do 18. - 19. století. K dominantám města patří vysoké kamenné vstupní brány. V roce 2001 bylo Ičan Kala zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Obrázek 7: Buchara (Wandelgek.nl)

29

Za dalšími památkami se vydejte do Buchary (viz obrázek č. 7), která leží na rozhraní pouští Karakum a Kyzylkum v jihozápadní části Uzbekistánu a od roku 1993 je součástí světového dědictví UNESCO. Mezi její monumenty patří hrad v centru města s mešitami. V jedné z nich je do stěn vytesána část koránu, která se dochovala i přes snahu Sovětského svazu přemalovat ji azbukou. Dalšími pamětihodnostmi hodnými navštívení je mešita Bolo Hauz nebo mauzoleum Češme Ajúba. Výzdobu některých islámských svatostánků budete smět obdivovat jen z venku. Nevěřícím je totiž v několika případech vstup zakázán. V Buchaře také navštivte další památku světového kulturního dědictví - komplex budov Poj Kalon. Pokud budete v Buchaře ve večerních hodinách, navštivte mešitu Nadir Divan Begi – povečeřet tu můžete při folklórním představení.

Obrázek 8: Samarkand (Esotravel.cz) Trojici měst doplňuje Samarkand (viz obrázek č. 8), bývalé hlavní město Uzbekistánu. Na mapě ho najdete ve střední části. Patronem města je emír Timur, vládce, který sem nechal přemístit centrum své říše z Buchary. Jeho další zásluhou, za kterou ho obyvatelé Samarkandu uctívají, je stavba obrovského vědeckého centra. Jeho

30

potomek Ulugbek tu pak nechal přistavit slavnou hvězdárnu. V roce 2001 byl Samarkand zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. Na hrobce emíra Timura je vytesána kletba, která postihne smrtí všechny, kteří by se ji pokusili otevřít. Další legenda se váže na komplex hrobek Šachizinda. Kdo prý napočítá stejný počet schodů po cestě nahoru i dolů, bude mít obrovské štěstí. Slavným místem Samarkandu je náměstí Registan, volně přeloženo jako město písku. Údajně existovalo již před vpádem Mongolů. Sloužívalo jako tržiště a křižovatka obchodních cest.

Obrázek 9: Sachrizabz (wikipedia.org) Šachrizabz je střední město, jehož populace v roce 1991 překročila 50 000 obyvatel. Je známé jako rodné město Tamerlána, jednoho z velkých středověkých vojevůdců. Ve městě se nachází množství starobylých památek, načež bylo zdejší historické centrum v roce 2000 přiřazeno ke světovému dědictví UNESCO. V této části jsem krásně prokázal, že Uzbekistán je oáze klidu a míru, v zemi, kde se snoubí dávná minulost s moderní současností a kde se nachází hustě koncentrované a časem nedotčené architektonické a kulturní dědictví mnoha národů Střední Asie a z hlediska CR je stát perfektní pro návštěvu. Každý člověk, který navštíví tuto zemi, najde pro sebe něco, co mu bude nejvíc líbit a kam by chtěl ještě jednou

31

vrátit. Protože není to možně uvidět takovou krásu, ponořit se do její příběhu a zůstat lhostejným.

2.4 Počet a podíl ekonomicky činného obyvatelstva Stálá populace Uzbekistánu ke dni 1. ledna 2014 je odhadována na zhruba 30.488.600 obyvatel, což představuje nárůst za rok 2013 celkem o 495 100 osob, neboli 1,7 % (Utro.uz). Poslední plné sčítání lidu Uzbekistánu bylo provedeno v roce 1989. Je třeba konstatovat, že jsou k dispozici i jiné odhady obyvatelstva Uzbekistánu, a to zejména z CIA World Factbook. Odhaduje se, že k červenci 2014 by měl Uzbekistán mít 28.929.716 obyvatel - jedná se o výrazně nižší číslo než činí oficiální vládní odhad (Cia.gov). Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel v posledních 5 letech Rok

Počet obyvatelů

2014

30,604

2013

30,241

2012

29,746

2011

29,1

2010

28,5

Zdroj: businessinfo.cz Průměrná hustota osídlení je 63,1 osob na 1 km2. Přičemž osídlení je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel žije ve Ferganské dolině, v hlavním městě Taškentu a v Taškentské oblasti, zatímco rozsáhlá území ve středu a na západě země jsou osídlena jen řídce. Demografické složení obyvatelstva (odhad dat pro rok 2015) (businessinfo.cz): 0–14 let: 24,9 % (muži 3 693 838, ženy 3 514 734) 15–24 let: 20,5 % ( muži 3 008 779, ženy 2 934 534) 25–54 let: 43 % (muži 6 178 921, ženy 6 255 715) 55–64 let: 4,8 % (muži 926 129, ženy 1 036 576) 65 let a více: 4,7 % (muži 588 881, ženy 791 609) 32

Městské obyvatelstvo 36,0 %, venkovské 64,0 %. Muži 49,8 %, ženy 52,2 % (odhad k roku 2010 – novější data nejsou k dispozici).

2.5 Náboženské složení Uzbekistán je nábožensky v zásadě velmi tolerantní zemí, přičemž v náboženské orientaci obyvatel převažuje umírněný sunnitský islám s cca 88 %, dále cca 9 % pravoslaví a existují zde též ostatní náboženství jako katolíci, židé, buddhisté, šíité, aj. Celkem je v zemi oficiálně registrováno 16 náboženských vyznání (Zajezdy.cz).

2.6 Národnostní složení „Uzbekistán je multinacionální země s více než 100 národy a národnostmi. Tabulka 3: Národnostní složení v Uzbekistánu k datu 01. 11. 2011(Zajezdy.cz).

2.7

Uzbeci 84,0 %

Karakalpakové 1,9 %

Tádžici 4,7 %

Korejci 0,8 %

Rusové 2,8 %

Kyrgyzové 0,8 %

Kazaši 2,0 %

Tataři 0,5 %

Turkmeni 0,5 %

ostatní národnosti 1,9 %

Podnebí Uzbekistánu Podnebí Uzbekistánu je příznivé pro cestování po zemi v průběhu celého roku.

Má se však za to, že nejlepší období k návštěvě Uzbekistánu je: - od března do začátku července; - od září do listopadu. Uzbekistán má výrazně kontinentální podnebí. Průměrné zimní teploty se pohybují od +10 do -8°C. Jaro je krásné a prchavé, v době okolo orientálního Nového roku - svátku jara a znovuzrození Navruz - teplota rychle roste, a koncem dubna už můžete směle obléknout letní oblečení (teplota v dubnu dosahuje +20 až +25°C). Léto je v Uzbekistánu dlouhé, horké a suché, s teplotami v rozmezí +35 až +45°C. Nejvyšší

33

teploty připadají na období od 25. června do 5. srpna - tzv. „čilla“, kdy fouká horký suchý vítr, srážky zcela chybí a teplota ve stínu dosahuje +40 až +45°C, v některých regionech i více. Po odeznění čilli teplota klesá a přichází nejpříznivější období, kdy je během dne ještě horko, ale v podvečer a večer nastupuje dlouho očekávaný chlad. Podzim je v Uzbekistánu sametový, teplý a štědrý: pulty tržišť překypují hojností zralého ovoce, zeleniny a melounů. Až do konce listopadu se mohou teploty držet nad +10°C (Violatravel.cz). Tabulka 4: Průměrné teploty v Uzbekistánu Teplota

leden

únor

březen

duben

květen

červen

Max.

8°

12°

18°

25°

32°

37°

Min.

-1°

1°

5°

11°

16°

18°

Teplota

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Max.

40°

38°

32°

25°

18°

11°

Min.

21°

18°

12°

7°

3°

0°

Zdroj: Violatravel.cz

2.8 Zákon Republiky Uzbekistán Zákon Republiky Uzbekistán 20.08.1999 № 830 - I "v oblasti cestovního ruchu". Vyhláška OM RU od 20.08.1999 № 831 – I Účelem tohoto zákona je právní úprava vztahů v oblasti cestovního ruchu , rozvoj trhu cestovního ruchu, jakož i ochrana práv a oprávněných zájmů turistů a subjektů cestovního ruchu .

2.8.1

Legislativa Legislativa Republiky Uzbekistán v oblasti cestovního ruchu se skládá z tohoto

zákona a jiných právních aktů . Vztahy v oblasti cestovního ruchu v republice Karakalpakstán se řídí zákony republiky Karakalpakstán.

34

Je-li mezinárodní smlouva Republiky Uzbekistán stanovena dalšími pravidly, než jsou pravidla stanovená právními předpisy Republiky Uzbekistán v oblasti cestovního ruchu, tehdy zde platí pravidla mezinárodní smlouvy.

2.8.2

Hlavními směry státní politiky v oblasti CR Hlavními směry státní politiky v oblasti cestovního ruchu jsou: rozvoj

cestovního ruchu; práva občanů na odpočinek, svobodu pohybu a dalších práva při cestování; udržitelné využívání a zachování zdrojů cestovního ruchu; zlepšení regulačního rámce v oblasti cestovního ruchu; vytváření podmínek pro cestovní ruch (výlety) pro děti, mládež, zdravotně postižené a znevýhodněné osoby; přilákání investic do rozvoje cestovního ruchu; zajištění bezpečnosti turistů; organizace a rozvoj vědecké podpory cestovního ruchu; vzdělávání, rekvalifikace a rozvoj dovedností; spolupráce se zahraničními zeměmi a mezinárodními organizacemi.

2.8.3

Pravomoc vlády Republiky Uzbekistán v oblasti cestovního ruchu Kabinet ministrů Republiky Uzbekistán v oblasti cestovního ruchu: schvaluje

státní program pro rozvoj cestovního ruchu; stanoví postup pro udělování licencí CR; definuje objekty a území zakázané pro turisty; uzavření mezivládní dohody; řešit další problémy v souladu se zákonem.

2.8.4

Kompetence oprávněného státního orgánu v oblasti CR Autorizovaný státní orgán v oblasti cestovního ruchu: zajišťuje realizaci

vládních programů pro rozvoj cestovního ruchu; tvoří infrastrukturu služeb cestovního ruchu; organizuje rozsáhlé propagandy historického a kulturního dědictví, zachování a rozvoj turistického potenciálu; zastupuje zájmy Uzbecké republiky v mezinárodních organizací cestovního ruchu; subjekty cestovního ruchu má metodickou a jinou pomoc v záležitostech týkajících se organizace jejich činnosti; řešit další problémy v souladu se zákonem.

35

2.8.5

Kompetence státních orgánů v oblasti cestovního ruchu Veřejné orgány v oblasti cestovního ruchu, rozvíjet a realizovat regionální

program pro rozvoj cestovního ruchu a řešit další problémy v souladu se zákonem .

2.8.6

Licence turistických aktivit Turistická činnost je v souladu s licencí. Postupy pro udělování licencí určen

vládou Republiky Uzbekistán.

2.8.7

Zdroje financování cestovního ruchu Turistická činnost je prováděna: Kapitál cestovního ruchu; vklady peněžních prostředků podniků a jednotlivců; výpůjčky (dluhopisy a jiné úvěry, bankovní a jiné úvěry); zahraniční investice; jiné zdroje není zákonem zakázané.

2.8.8

Certifikace turistických služeb Turistické služby podléhající povinné certifikaci. Certifikace turistických služeb

a vydávání osvědčení musí být, jak je předepsáno zákonem. Selhání předmětem cestovního ruchu na povinné certifikace služeb cestovního ruchu, negativní certifikace služeb cestovního ruchu, stejně jako zrušení osvědčení za následek pozastavení nebo ukončení platnosti licence k provozování jako takový.

2.8.9

Komplexní turistické služby Komplex služeb v cestovním ruchu zahrnují dopravu, ubytování, stravování,

výlety , pořádání kulturních , sportovních a dalších služeb.

2.8.10 Smlouva o poskytování služeb v CR Turistické služby jsou poskytovány na smluvním základě.

36

Dohoda definuje rozsah a kvalitu služeb, práva a povinnosti smluvních stran, úhrady a vypořádání, trvání a odpovědnost za poruchy nebo nesprávného plnění smlouvy, jakož i dalších podmínek dohodnutých mezi stranami.

2.8.11 Cestovní poukaz (voucher) Cestovní poukaz - dokument, kterým se zavádí práva, turista nebo skupinu turistů na poskytování turistických služeb zahrnutých v cestě, a potvrzení jejich doručení. Forma voucheru byla schválena autorizovaným státním orgánem pro CR.

2.8.12 Turistické práva Turista má právo na přípravu komplexu služeb cestovního ruchu poskytovaných na základě smlouvy. Obdrží úplné a přesné informace týkající se pobytu; osobní bezpečnosti, ochrana práv jakož i bezpečnosti jejich majetku; pohotovostní lékařská péče; finanční škody, jakož i náhradu za morální škody; odstoupení od smlouvy bez náhrady CR, je-li zvýšení převyšuje celkovou cenu zájezdu z důvodu nákladů, stejně jako v případě vyšší moci. Turisti mají další práva podle zákona.

2.8.13 Turistické povinnosti Turista je povinen dodržovat: podmínky smlouvy; pravidla pro cla a ochranu hranic; požadavky právních předpisů hostitelské země.

2.8.14 Povinnosti cestovního ruchu Předmětem turistické činnosti jsou: poskytnutí turistických služeb uvedených ve smlouvě; kompenzovat škody způsobené cestujícím v případě selhání nebo podání neúplné nebo nedostatečné kvality služeb cestovního ruchu; poskytuje turistovi úplné informace o organizaci turné, jejich práva a povinnosti; sledování a dodržování právních předpisů v turistickém místě. Předmětem cestovního ruchu jsou i další povinnosti v souladu s právními předpisy .

37

2.8.15 Bezpečnost turistů Bezpečnost turistů v území Republiky Uzbekistán je garantováno státem . Státní úřad cestovního ruchu spolu s příslušnými ministerstvy a útvary rozvíjí a organizují provádění programů pro ochranu a bezpečnost turistů.

2.8.16 Opatření k zajištění bezpečnosti turistů Z bezpečnostních důvodů subjekty cestovního ruchu jsou povinni: zajistit bezpečný pobyt turistů uspořádání značených turistických tras, exkurze, sportoviště; vysvětlit metody prevence a ochrany před úrazy a nehody, poučit o první pomoci; poskytuje operativní pomoc turistům v nouzi.

2.8.17 Cestovní pojištění Cestovní pojištění je povinné a jenom od osvědčených prodejců.

2.8.18 Řešení sporů Spory vzniklé v oblasti cestovního ruchu, se usadí způsobem stanoveným podle zákona.

2.9

Celní předpisy Uzbekistánu Při vstupu do Uzbekistánu je nutné mít s sebou pas a na celnici vyplnit dvě celní

prohlášení, z nichž jedno si musíte uschovat až do konce Vaší cesty. Celní kontrola znamená především vyplnění celního prohlášení, ve kterém musíte uvést kolik peněz a v jaké měně si přivážíte do země, máte-li s sebou zbraně, psychotropní látky nebo jiné předměty, které musí být předem hlášeny. Vyplňte toto prohlášení dvojmo, jedno vyhotovení celního prohlášení po kontrole zůstává vždy na celnici, a kopii musíte uschovat až do konce cesty - budete ji potřebovat, až budete zemi opouštět. Skutečnost je taková, že při opouštění Uzbekistánu budete muset opět vyplnit celní prohlášení. Celník od Vás může při zpáteční cestě požadovat první cení prohlášení. Pokud je

38

nebudete mít, těžko například dokážete, že nevyvážíte víc peněz, než kolik jste si jich dovezli. Dovoz zahraniční měny do Uzbekistánu není omezen. Při dovozu více než 5 000 amerických dolarů (nebo ekvivalentu v jiné cizí měně) vydávají celní orgány osvědčení vzoru TS-28. Při dovozu hotovosti v cizí měně převyšující 10 000 amerických dolarů se platí poplatek ve výši 1 procenta. Vývoz cizí měny je povolen až do výše částky dovezené do Uzbekistánu, v souladu s celním prohlášením.

2.10 Národní společnost "Uzbektourism" „Po nezávislosti Uzbekistánu byly vyvinuty zcela nové zásady státní politiky v oblasti cestovního ruchu. Národní společnost "Uzbektourism" byla založena na základě prezidentského dekretu dne 27 července 1992, která byla pověřena prováděním státní politiky v této oblasti, formováním národního modelu rozvoje cestovního ruchu. Národní společnost koordinuje organizace cestovního ruchu v zemi, podporuje rozvoj všech druhů turistiky, příliv investic do logistiky a infrastruktury sektoru, koordinuje odbornou přípravu v oblasti cestovního ruchu. Usnesení kabinetu ministrů № 360 ze dne 28. 07. 2004 "O další zlepšení národního podniku "Uzbektourism". Mezi hlavní cíle organizace: poskytuje jednotnou státní politiku v oblasti cestovního ruchu provádění státních programů pro rozvoj cestovního ruchu mezioborové a meziregionální koordinace aktivit v cestovním ruchu Podpora cestovního ruchu služeb infrastruktury přilákání investic do cestovního ruchu provádění reklamy a informační politiky v oblasti cestovního ruchu Balíček opatření pro školení, rekvalifikace a rozvoj dovedností v oblasti cestovního ruchu, podpora vědy průmyslu cestovního ruchu. V souladu s úkoly "Uzbektourism" plní následující funkce: zlepšení právního rámce; příprava a realizace vládních programů pro rozvoj cestovního ruchu; zlepšení infrastruktury cestovního ruchu; motivace malé podniky a podnikání; provádění veřejného a soukromého sektoru; přilákání investic do cestovního ruchu; provádění

39

mezinárodních aktivit; propagace produktů cestovního ruchu; zlepšení odborné přípravy v oblasti cestovního ruchu; podporovat rozvoj průmyslové vědy; licencí, standardizace cestovního ruchu; zlepšení statistických výkazů“ (Uzbektourism.uz).

2.11 Členství Uzbekistanu v UNWTO Uzbekistán od roku 1993, je členem Světové organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO). Dnes mezi Uzbekistánem a UNWTO je navázána úzká spolupráce, která podporuje turistický potenciál naší země, rozšíření jeho vztahů s ostatními zeměmi v této oblasti, tok kulturního dědictví Hedvábné stezky. Uzbekistán, spolu s 24 zeměmi, je členem programu UNWTO "Cestovní ruch na Silk Road", který byl zahájen v roce 1993 Valným shromážděním Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) v Indonésii. V roce 1994, se sešlo 19 zemí na slavném Registanském náměstí, Samarkand, a bylo zde prohlášení o rozvoji CR v této historické transkontinentální dálnici. Pak v roce 1995, z iniciativy Uzbekistánu a podpory UNWTO v Taškentu, byl projekt založen na ročník Mezinárodního veletrhu cestovního ruchu. A v roce 2004 v Samarkandu byla zahájena kancelářská podpora Světové organizace cestovního ruchu pro koordinaci úsilí mnoha zemí v tomto směru. V říjnu 2010, mezinárodní setkání UNWTO na rozvoj cestovního ruchu v Silk Road, na základě které, vznikly nové "akční plány" na Hedvábné stezce, 2010-2011. Přijatý dokument, podle vedení UNWTO a mnoha zahraničních účastníků a návštěvníků, je praktická platforma pro realizaci konkrétních iniciativ a projektů pro rozvoj cestovního ruchu v této historické dálnici, spojující tisíce zemí národů, a kontinentů“ (Uzbektourism.uz).

2.12 Problém národního cestovního ruchu v Uzbekistánu Organizace cestovního ruchu v zemi je velmi slabá. Pro cestování do země jsou také nutná víza. Při obchodní cestě nebo individuální turistice je nutno předložit i pozvání firmy či obyvatele Uzbekistánu schválené patřičnými úřady. Existuje zde i přihlašovací povinnost (OVIR). Velké hotely přihlásí většinou cizince samy. Rozvoji vzájemných obchodních vztahů a rozvoji cestovního ruchu by mohlo pomoci i

40

zvažované zavedení přímé letecké linky Praha – Taškent. Hotel stojí kolem 100 USD, taxík z letiště do centra asi 10 USD (businessinfo.cz). Jedním z hlavních problémů národního cestovního ruchu v Uzbekistánu je statistické výkaznictví, které neposkytuje realistický odhad potenciálu cestovního ruchu v zemi, stejně jako tvorbu flexibilní politiky v odvětví. To je způsobeno nejen nedostatkem vyškolených specialistů a techniky pro výpočet, ale nedostatkem transparentnosti oddělení informací, které nějakým způsobem mohou odhalit stávající postupy. Přesně na tyto problémy ukazoval generální tajemník UNWTO Taleb Rifai, který byl v Taškentu na podzim roku 2010: "Když už mluvíme o technické spolupráci Uzbekistánu s UNWTO, v rámci cestovního ruchu podél Hedvábné stezky, prodiskutujeme a určíme několik oblastí spolupráce. Hlavní, kterou jsme již začali zlepšení statistiky cestovního ruchu zavedením v Uzbekistánu tzv. "satelitních účtů" v oblasti cestovního ruchu. Jsem si jistý, že si nemůže vybudovat efektivní strategii cestovního ruchu při absenci přesných údajů a ukazatelů objemu a poptávky. Je důležité zajistit nejen sběr a analýzu těchto informací“. Počet turistů navštěvujících Uzbeckou Republiku za roky 2007 - 2008 je 9 % z celkového počtu účastníků. V roce 2007 do Uzbekistánu vstoupilo jako turisté o 27.264 více lidí než v roce 2006 (o 66 % více). 80 % účastníků jsou občané SNS (726 669 lidí), a 20 % - občané jiných zemí. Podíl účastníků pro účely cestovního ruchu v rámci jiné – 72 % turistů jsou občané cizích zemí, a 28 % - občané SNS. Podle internetového statistického průzkumu, který byl proveden od 7 květena 7. srpna 2008, většina respondentů – 39 % navštívilo zemi kvůli zájmu v jeho historických a architektonických památek. Další skupina – 24 % navštěvují Uzbekistán kvůli seznámení s kulturou, tradicemi a způsobem života. Tyto údaj prezentoval ve svém interview ministr cestovního ruchu Uzbekistánu Rustam Dzhavdatovich: „Většina návštěvníků – 65 % z Německa, Francie, Itálie, Japonsko, USA, Anglie. Slibní "dodavatelé turistu" jsou země jihovýchodní Asie (Malajsie, Indonésie, Singapur), Číny, Ruska, Španělska“. Uzbekistán se aktivně rozvíjí z odvětví cestovního ruchu. V první polovině roku 2012 objem služeb CR zvýšil o 59,8 %, celkový počet turistů se zvýšil o 12,8 % proti stejnému období roku 2011. Tyto údaje vyjádřila národní společnost "Uzbektourism". V prvních šesti měsících roku 2012, Uzbeckou Republiku navštívilo o 4 % více zahraničních návštěvníků, místní turisté začali jezdit o 20 % více, hlásí Anons.uz.

41

K dnešnímu dni, země má 851 organizaci s licencí pro turistické aktivity. V tomto počtu 348 hotelu a dalších ubytovacích zařízení“ (orexca.com). Tabulka 5: Počet osob přijíždějící do Republiky Uzbekistán za rok 2009 3 009 733

Celkem Business (služba)

95 412

Studium

8 510

Turistická

166 517

Návštěva rodiny

1 994 581

Léčba

49 354

Turisté z CIS

75 603

Turisté z jiných cizích zemí

90 914

z nich

zadáno

Zdroj: vlastní zpracování z dat zhurnal.lib.ru

2.13 Celková kapacita hotelů v Uzbekistánu Počet pokojů v Republice Uzbekistán je 9 537, nebo 17.545 lidí. Tabulka 6: Hromadná ubytovací zařízení pro turisty v roce 2009

Počet míst u jednotek

Počet

Spec

ubytovacích

ubytovací

jednotek

zařízení

309

Zdravotní

Organizace

Turistické

střediska

odpočinku

centrum

273

150

114

9

17 268

35 594

18 099

16 850

645

840 987

373 260

234 652

124 299

14 309

Uživatelé sloužili, osoba Hotely a ubytovací jednotky Zdroj: vlastní zpracování z dat zhurnal.lib.ru

42

Ve městě Taškent - 6.763 (počet míst). Celkem v hotelu v Republice Uzbekistán 234 a 27 podobných ubytovacích zařízení (penziony, ubytovny pro turisty a další). 28 % hotelů má kategorii (Star) - z jedné hvězdy na pět, většina z těchto hotelů se nachází v Taškentu (58 %). Jedno a dvou-hvězdičkových hotelů se nacházejí v celé zemi, a pětihvězdičkové - pouze v Taškentu. Více než polovina hotelů je v Taškentu soukromá (54 %). S průměry na 1 hotel hodnotím: počet pokojů - 30,7; místa - 55,8; sloužil uživatelů - 2721. Jeden bod za zmínku specifika: do roku 2010, země měla 710 cestovních kanceláří, 261 z nich mělo licenci na poskytování hotelových služeb, zatím, poskytuje zprávu o statistikách 309 hotelů. Jinými slovy, bylo pouze 84,4 % má licenci z NC "Uzbektourism", jiní měli Fakultní nebo regionální podřízenost, a servis cizinců není jejich hlavním zájmem. Tabulka 7: Výsledky finanční a hospodářské činnosti v odvětví cestovního ruchu v roce 2009 Export služeb cestovního ruchu, tisíc

Výnosy ze služeb, UZS

dolarů USA

120 202 300,5

39 347,6

Zdroj: vlastní zpracování z dat zhurnal.lib.ru Totéž platí i pro jiné ubytování. Další zvláštností je, že zákon o cestovním ruchu z roku 1999 není rozdělen společností podle typu služeb: hotel, cestování, tour a činnost cestovní kanceláře. Často se některé firmy spojí. Například, hotely mají flotilu vozidel nebo realizují své vlastní rozvojové balíčky, stejně jako rezervy a prodávají železniční a letecké lístky. Taková podmínka neumožňuje analyzovat efektivněji odvětví cestovního ruchu (Zhurnal.lib.ru).

2.14 Náklady na stravování v Uzbekistánu Uzbecká národní kuchyně je bohatá a pestrá: deset druhů pilafu, manty, samsa, šašlyky, lagman, chanum, mampar, čučvara, orientální cukrovinky a jiné uzbecké pokrmy lze ochutnat téměř v každé restauraci a kavárně po celé zemi. Mezi nejčastější jídla uzbecké kuchyně patří:

43

pilaf – pokrm z rýže, másla, masa a mrkve; v každém uzbeckém městě mají svůj vlastní jedinečný recept na výrobu tohoto lahodného asijského národního pokrmu; šašlyk – masitý pokrm připravovaný na otevřeném ohni; vyznačuje se množstvím variant a způsobů přípravy; samsa - trojúhelníkové pirožky z listového těsta plněné masem, bramborami nebo dýní, pečené ve speciální peci - tandyru; šurpa - polévka z čerstvého skopového masa a zeleniny; nachud – středoasijský velký hrách dušený se skopovým; manty – na páře dušený pokrm z nesoleného těsta, plněného sekaným masem nebo dýní, ovčím tukem, cibulí a tradičním uzbeckým kořením - zirou a černým pepřem. Komu by připadala uzbecká kuchyně příliš kalorická, na toho čekají restaurace nabízející evropskou, vegetariánskou, ruskou, čínskou, japonskou a další světové kuchyně. Když už budete v Uzbekistánu, nezapomeňte navštívit tržiště, kde si můžete koupit chutné, ekologicky čisté ovoce a zeleninu, prosycenou paprsky štědrého asijského slunce, stejně jako unikátní orientální sladkosti a sušené ovoce. Pokud budete ze zdravotních důvodů potřebovat speciální stravu, dejte nám prosím vědět předem. Součástí tradičního zájezdu je ubytování v hotelu se snídaní. Doporučuji Vám orientovat se podle následujících ceníků. Zároveň chceme upozornit, že tyto ceny jsou orientační, a mohou se v různých regionech lišit (Violatravel.cz): Tabulka 8: Orientační ceny na jidlo a piti Cena (dolary) Káva/čaj

1-3

Osvěžující nápoje

1-3

Minerální voda

0,5

Pivo

2-3

Oběd (dva chody: polévka + hlavní chod)

10 až 25

Večeře (dva chody + dezert)

15 až 30

Zdroj: Violatravel.cz

44

2.15 Předpoklady pro turismus Většina turistů Uzbekistán navštíví z historických důvodů, protože se zde nachází spousta historických monumentů a také protože přes Uzbekistán vedla v minulosti Hedvábná stezka a právě ta je hlavním lákadlem. S tímto také souvisí mnoha jedinečných artefaktů, které se dochovaly zde v mnoha muzeích. Ale také s historickými důvody souvisí archeologické důvody, ale spousta turistů uvádí jako důvod své návštěvy specifickou architekturu staveb. Jako další důvody turisté uvádí místní kultura a zvyky a přírodní bohatství, které je právě spojeno s hornatou jihovýchodní oblastí. Spousta turistů zde také zamíří proto, že uzbečtí obyvatelé jsou velice pohostinní a ubytování u nich si velice užijí. V roce 2005 navštívilo Uzbekistán 240 000 turistů, kteří zde utratili přibližně 30 milionů amerických dolarů. V turismu pracovalo k roku 2005 621 700 obyvatel, což je poměrně slušné číslo, ale v porovnání se zaměstnaností v uzbeckém průmyslu, je to zanedbatelné číslo. Ale v současnosti začíná v cestovním ruchu pracovat stále více obyvatel a to díky rozvoji ekoturismu a také díky schválení rozvoje turismu v Karakalpakstánu, který počítá s výstavbou nových ubytovacích zařízení. Uzbekistán se stává čím dál častější destinací, protože je zde bezpečno, což možná mnohé překvapí, ale je zde velice nízká drobná kriminalita. Lidé zde cestují také, protože jsou zde velice nízké ceny, což je velice příznivé pro zahraniční turisty zejména v hlavním městě, kde je ve večerních hodinách bohatý noční život. Zajímavostí je, že do Uzbekistánu cestuje mnoho lidí ze západních zemí, protože jsou zde levné zubařské služby a na mnohých klinikách si turisté nechávají ošetřovat chrup a vyrobit nové zuby, protože ceny v porovnání s jejich rodnou zemí jsou velice nízké.

2.16 Dostupnost Uzbekistánu Pokud se chcete dostat do Uzbekistánu, tak budete potřebovat vízum, jehož vyřízení stojí v závislosti na počtu vstupů a délce trvání pobytu. Cena za vízum taky zahrnuje konzulární poplatek a vyřízení víza na zastupitelském úřadu Uzbekistánu ve Vídni. Pokud máte vyřízené vízum, tak si musíte sehnat dopravní spojení, mezi nejčastější patří letecká doprava, která létá do hlavního města Taškent a odtud se můžete dopravit na vámi vybrané místo.

45

České turisty potěší, že 8. listopadu byla podepsána smlouva o zpravidelnění letecké linky mezi Prahou a Navoi. Toto spojení do Navoi bylo zpravidelněno mezi Uzbekistánem a více zeměmi. V zemi jsou další tři letiště Samarkand, Bukhara a Urgench, ale ty nemají tak velký mezinárodní význam. Jiný způsob, jak se můžete dostat do Uzbekistánu je železniční dopravou, ale tento způsob dopravy není moc vyhledávaný, kvůli jeho časové náročnosti, ale pokud jej někdo zvolí, tak pravděpodobně jeho cílová stanice bude v Taškentu, kde se nachází dvě nádraží. Tabulka 9: Cena za vízum VÍZUM

Doby vyřízení 5-10 dnů

1 vstup, max. 7 dni

65 EUR + 2000,- CZK

1 vstup, max. 15 dnů

75 EUR + 2000,- CZK

1 vstup, max. 1 měsíc

90 EUR + 2000,- CZK

1 vstup, max. 3 měsíce

120 EUR + 2000,- CZK

Dle pozvání max. 6 měsíců

180 EUR + 2000,- CZK

Dle pozvání max. 1 rok

240 EUR + 2000,- CZK

Mnoho vstupů dle pozvání max. 6 měsíců

225 EUR + 2000,- CZK

Mnoho vstupů dle pozvání max. 1 rok

375 EUR + 2000,- CZK

Zdroj: Maximatour.cz

2.17 99. zasedání UNWTO Na schůze byli projednané otázky spolupráce pro rozvoj turismu v Uzbekistánu v oblasti životního prostředí, přírodních a kulturních, lékařských a jiných moderních forem. UNWTO jako přední světová instituce v oblasti cestovního ruchu aktivně podporovala mezikulturní výměnu a duchovní obohacení národů. Organizace sdružuje více než 150 zemí, financování a realizaci projektů v této oblasti v mnoha státech. Dnes Cestovní ruch představuje 9 procent hrubého světového produktu, 29 procent světového exportu služeb v odvětví cestovního ruchu zaměstnává více než 235 milionů lidí. Příjmy ze světových služeb cestovního ruchu jsou 1400000000 dolarů.

46

V současné době, UNWTO realizuje 5 program pro hlavní regiony světa, včetně transkontinentální projekt "Silk Road". Od roku 1994 v Taškentu se prochází Mezinárodní veletrh cestovního ruchu (TITF) je jedním z důležitých směrů tohoto rozsáhlého projektu. Během této doby veletrh TITF stal největším profesionálním fórumem ve Střední Asie v oblasti cestovního ruchu. Program 20. Mezinárodního veletrhu cestovního ruchu v Taškentu poskytuje řadu důležitých opatření. Na setkání, které se zúčastnily delegace z více než 30 zemí, kvůli diskuze dalšího rozvoje mezinárodního cestovního ruchu. Relace je načasována na 20. výročí přijetí Samarkandské Deklaraci o cestovním ruchu na Hedvábné stezce. Rozhodnutí o provedení 99. zasedání Výkonné rady UNWTO v Samarkandu bylo dalším jasným potvrzením stále rostoucí mezinárodní prestiže Uzbekistánu a uznání obrovského potenciálu cestovního ruchu naší země. Tento fórum bude podporovat další posilování a rozšiřování spolupráce se zahraničními turistickými společnostmi. Zasedání umožnilo předním světovým odborníky podělit o své zkušenosti a názory na současném stavu a perspektivách rozvoje mezinárodního trhu cestovního ruchu, diskutovat o nové trendy, aktuální problémy v oblasti, demonstrovat své nové schopnosti. Není náhodou, že ústředním tématem zasedání bylo Great Silk Road, které je nyní proměnilo v globální značku, která vybízí k dalšímu rozvoji cestovního ruchu nejen v asijském regionu a Uzbekistánu, ale i po celém světě. Například, odborníci poukázali na to, že vzhledem k obtížné geopolitické situace v některých zemích, turisté z evropských zemí a Spojených státy dávají více přednost asijským zemí, včetně naší země. To není náhoda. Uzbekistán je jedním z hlavních iniciátorů obnovy Velké hedvábné stezky. A to turistická značka pokračuje k pohybu vpřed, přiláká více a více zemí z regionu. I když před 20. lety prohlášení o rozvoji cestovního ruchu v této historické routě podepsalo 19 zemí, dnes už sjednotila 31 zemí. Taky bylo řečeno, že některé práce již bylo dosaženo. Stavba hotelů, restaurace a dalšího turistického zařízení. V budoucnu, Taškent očekává dvě hlavní premiéry v hotelovém průmyslu. Již v prvním čtvrtletí roku Hyatt Regency Hotel se otevře v celkové hodnotě 113 milionů dolarů na 294 pokojů. V polovině roku 2015 mezinárodní hotelové řetězec Hilton plánuje převzít kontrolu hotelu International Hotel Taškentu. Jednání o převodu hotelu novému majiteli pokračuje.

47

Na zasedání bylo uvedeno, že pokračují práce ve směruusnadnení postupu schvalování viz pro turisty. Například v Urgench, Samarkand a Bukhara je naplánováno otevřít

vízové

kanceláře

pro

zahraniční

turisty.

Podle

cestovní

kanceláře,

pravděpodobně to nejen zjednodušit postup pro získávání víz, ale také poskytne příležitost výrazně snížit náklady na povolenu. Tak, zahraniční turisty budou moci začít svůj výlet do Uzbekistánu ne od Taškentu, a z jakéhokoliv ze tří měst, a získat vízum přímo na letišti. Uzbekistán a Světová organizace cestovního ruchu podepsali dohodu o posílení vzájemných vztahů, spolupráce v oblasti dalšího rozvoje cestovního ruchu v naší zemi, školení a rozvoje dovedností sféry, propagace cestovního ruchu na Silk Road. Shrneme-li všechne výše uvedené informaci, mohu říci, že Uzbekistán pustil na rozvoj cestovního ruchu, a nyní můžeme s jistotou říci, že to bylo správné řešení, které přinese velký přínos pro lidi, ekonomiku a zemi jako celek.

2.18 Vakantiebeurs 2014 Uzbekistán úspěšně prosazuji svůj potenciál v oblasti cestovního ruchu. V holandském městě Utrecht se konal prestižní mezinárodní veletrh cestovního ruchu Vakantiebeurs 2014, na kterém byl prezentován brand Uzbekistánu. Uzbecký produkt cestovního ruchu pro evropské milovníky cestovaní prezentovali holandské agentury VNC Asia Travel, Djoser, Baobab Reizen, Eurocult Lito Reisen, Koningaap, Tiara Tours, Sunita Travel и BCD Travel. V rozhovoru s korespondentem IA "Jahon" manažery a zaměstnanci těchto společností řekl, že bohaté architektonické a kulturní hodnoty a národní tradice Uzbekistánu zanechávají nesmazatelné dojmy mezi cestujícími. Kees Van Galen, ředitel VNC - Asia Travel: - Opakovaně jsem navštívil Uzbekistán a vidím, že každý rok roste zájem ze strany představitelů zemí Beneluxu, zejména v Nizozemsku. Již v první den veletrhu jsme přijali mnoho žádostí o návštěvu Uzbekistánu letos. Naše společnost letos nabízí svým zákazníkům novou cestu v pohodlném vlaku, který je organizován ve spolupráci s partnery VNC - Asia Travel z Německa. Popularizace železniční dopravy je dalším potvrzením úspěšného rozvoje cestovního ruchu v zemi . Kerens de Vaan, obchodní ředitel Tiara Tours: - v kontextu globalizace a zvyšující se konkurence v oblasti cestovního ruchu Uzbekistánu úspěšně propagovat 48

obrovský potenciál v této oblasti. V současné době se země stala jedním nejnavštěvovanějších v regionu. Tiara Tours vyvinula exkluzivní turistický produkt - unikátní architektonické památky, z nichž většina je součástí světového kulturního dědictví UNESCO, stejně jako pohodlné a atraktivní destinace pro ekoturistiku. Prezentace potenciálu republiky na veletrhu zvýší počet turistů ze zemí Beneluxu. Harney Dicken, manažer turistické společností Djoser: Historická města a památky z Uzbekistánu nepochybně upoutají pozornost milovníků cestování, a to jak z Nizozemí tak i z dalších evropských zemí. Cestovní kanceláře naší společnosti, k návštěvě země, uvítaly pokrok dosažený v této oblasti v posledních letech - rostoucí úroveň služeb, zlepšení infrastruktury, stejně jako profesionální průvodce a pracovníky, což je velmi důležité pro další turistickou atrakci.

49

3. NÁVRHOVÁ ČÁST V této časti své práce se zabývám návrhy, které by mohly zvětšit množství turistiky a možný zisk, a doporučením, které by mohlo pozitivně ovlivnit rozvoj cestovního ruchu na území Uzbekistánu.

3.1 Zlepšení právních předpisů Je to v první řadě, rozvíjet a připravit balíček návrhů na zlepšení právních předpisů pro rozvoj cestovního ruchu v Uzbekistánu. Koncept nového návrhu zákona by měl být založen na vytvoření „produktu cestovního ruchu“, který je ústředním. Vymezení pojmu infrastruktury cestovního ruchu, včetně vytvoření balíku turistických služeb nejen základních, ale i dalších a souvisejících služeb cestovního ruchu. Vyžaduje se odrážení z národní legislativy a s mezinárodními normami stanovenými Světovou organizací cestovního ruchu. Legislativa by měla rozšířit pojmový aparát a vstoupit do UNWTO, přijmout předpisy a normy pro mezinárodní cestovní ruch.

3.2 Posílit podporu cestovního ruchu Posílit podporu cestovního ruchu, zejména prostřednictvím World Wide Web, podporující rozšířené značky "Silk Road", vyvinout novou značku cestovního ruchu Uzbekistánu. Protože když človek slyší, že existuje nejaký brend a v média se stalé propaganduje, to vzbuzuje zájem lidi a zvyšuje šanci na návštěvu naší země.

3.3 Konkurenceschopnost Je nutné zlepšit konkurenceschopnost služeb cestovního ruchu v zemi. V současné době stávající infrastruktury v zemi nesplňují moderní požadavky, ale může to sloužit jako základ pro vytvoření lepší infrastruktury, který bude splňovat mezinárodní standardy a zohlední environmentální požadavky. Úroveň hotelů, dopravy a potravin je nedostatečná. Na vrcholu turistické sezóny je často nedostatek pokojů v hotelech, nedostatek odborníků činí nekonkurenceschopnost na mezinárodním trhu cestovního ruchu. Proto je nutné zvýšit počet hotelů v Uzbekistánu. A to mohou být nejen pětihvězdové hotely, ale i obyčejné hostely. 50

Školení pro odvětví cestovního ruchu provádí jen dvě vysoké školy Samarkandský Institut Ekonomiky a Servisu a Vysoká škola ekonomická v Taškentu a také střední speciální školy v Taškentu, Samarkandu, Bucharu a Urgenchu (noviyvek.uz). Podle mého názoru, to je velice malé procento kvalifikovaného personálů pro celý stát a proto navrhuji zvětšit počet VŠ, které budou připravovat odborníky.

3.4 Reklama Druhým krokem je reklama. Uzbekistán leží ve střední Asii a v porovnání s okolními státy nabízí teplejší klima, což je způsobeno tím, že většinu území tvoří nížiny. Pouze na jihovýchodě se vyskytuje hornatá oblast, kde se nachází např. lyžařské sjezdovky, ale ty nejsou mezi zahraničními turisty příliš vyhledávané, ale místní obyvatelé je využívají hojně např. v okolí hlavního města Taškent. Zahraniční turisté vyhledávají tyto hory spíše pro horolezectví, také pro pěší túry a také v poslední době pro hang-gliding. Uzbecké nížiny jsou poměrně dobře zásobeny vodou, což je jeden z hlavních faktorů existence zemědělství na tomto území. Právě, že zemědělská tradice přitahuje spoustu turistů, ale o tom se zmíním později. V Uzbekistánu nenaleznete pouze hory a nížiny, ale také pouště, respektive pouště Kyzylkum, Karakum a v současnosti nově vzniklou pouští Aralkum, která vzniká vysycháním Aralského jezera. Čili můžeme usoudit, že Uzbekistán je z hlediska přírodních podmínek vysoce rozmanitá země. Většina zástupců CR si myslí, že pomůže přilákat zahraniční turisty dobrou reklamou, protože v 21. století hraje reklama hlavní roli pro rozvoj CR a vidíme, že Uzbekistán má, co ukázat světu. To čemu lze udělat dobrou reklamu a co bude přinášet nové turisty, je důsledek i peněz. Mnoho cizinců ani neví, že mohou, například, získat více aktivní a dobrodružnou turistiku. Kromě toho, Uzbekistán má všechny šance uspět v ekoturistice. Například, stavět domy v malebné oblasti někde v horách nebo na řece - snadné a levné, ale existuje spousta lidí, kteří si chtějí odpočinout v přírodě s minimálními zařízením, s jízdou na koni nebo rybařením.

3.5 Počet letů Třetí krok je potřeba zvýšit počet letů mezi Uzbekistánem a ostatními státy. Jak ukazuje statistika, počet letů v roce 2014 zůstává velmi nízký a to je výsledek nízkého počtu turistů.

51

3.6 Exkluzivní nabídka Naše země má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Můžete použít nejen historické dědictví, ale také, jak se zdá na první pohled, slabé nebo dokonce nezbytné zdroje, jako jsou pouště, stepi a hory. Tyto prostředky jsou považovány za nevhodné pro život, a proto je nebere v úvahu. A mimochodem, je stagnující většinu území Uzbekistánu. Můj

nápad

je

podpora

extrémního

cestovního

ruchu

v

těchto

oblastech Uzbekistánu. Mohli bychom provádět Rally. Můžeme uzavřít partnerství s Red Bull, který vede v celosvětové konkurenci v různých odvětvích extrémních sportů. Mladí sportovci z týmu Red Bull, vždy hledají nové hory, pouště a stepi. Klimatické podmínky umožňují provádět tyto akci po celý rok. Všichni znají, že přes Samarkand prochází Velká Hedvábná stezka. Můžeme využít tuto historickou skutečnost, a trávit alespoň jednou za 4 roky ralli na Velké hedvábné stezce. Trasa Silk Road je asi 8000 km. Když budeme provádět tak velké akce, vždycky budeme mít přebytek turistů. V horách

taky

můžeme provádět soutěže

v

extrémních

sportech,

například jízda na kole. Naše hory jsou ideální pro tento sport. Tyto aktivity přispívají nejen k rozvoji mezinárodních vztahů v Uzbekistánu, ale také by mohly pomoci světové společnosti se podívat na nový Uzbekistán.

Obrázek 10: VW Red Bull Factory Team (www.redbull.com)

52

4. ZÁVĚR Uzbekistán je kraj živený sluncem, kraj tepla a světla. Více než 300 dní v roce se zde můžete kochat jasnou slunečnou oblohu ve dne a sametovým, hvězdami posetým nebem v noci. V Uzbekistánu se sluneční teplo prolíná s vřelostí a pohostinností lidských duší, kdy každá buňka těla vnímá mohutnou synergii laskavosti a pohody. O pohostinnosti místních lidí již toho bylo řečeno hodně, ale co pro uzbecký dům znamená Host pochopíte teprve až budete sedět u dastarchanu, který hostitelé prostřeli na Vaši počest. Příroda štědře obdarovala Uzbekistán úžasnou rozmanitostí krajiny: horké písky Kyzyl-Kumu vedle jezer ohromujících svěžestí a čistotou; neživé stepi, střídající se se zelenými oázami, kde je tak příjemné ve stínu vinic pochutnávat si na sladké medové dýni; jen tady je z rušné městské ulice vidět ve vzdáleném oparu šedavý hřbet Ťan-Šanu a horský vánek přináší do Taškentu nedotčenou horskou svěžest a chlad. Úrodná údolí s kvetoucími sady, nedozírná pole bílého zlata - bavlny, tisíce horských sajů, stékajících se do mohutných řečišť Amudarji a Syrdarji, starobylá města, z jejichž vysokých minaretů můžete uvidět jak zasněžené vrcholky hor, tak neživé písky – to vše je Uzbekistán. Během své dlouhé historie země Uzbeků viděla ledacos: vzestup a pád mocných říší Alexandra Velikého, Čingischána i Amira Temura, ničivé války, vzestup vědeckého myšlení i budování mistrovských architektonických děl. Uzbekistán se často stával křižovatkou světů, kde se setkávaly různé kultury a civilizace: procházely tudy tisíce bohatých karavan, putujících po velké Hedvábné stezce, která spojovala Středomoří a Střední východ s Indií a Čínou. Podél životodárných tepen karavanových stezek rozkvétala stále další nová města, národní kuchyně vstřebávala ty nejlepší recepty zámořských pokrmů, o jejichž tajemství se ochotně dělili s místními projíždějící obchodníci. Dnes je Uzbekistán moderní republikou s rozvinutou turistickou infrastrukturou. Každý si zde může dovolit rekreaci podle své kapsy - ať už v pětihvězdičkovém komfortním prvotřídním hotelu, nebo ve skromném národním domě, prožít vzrušující dobrodružství na džípech nebo při turistice v horách, dopřát si odpočinkovou dovolenou na pláži nebo aktivní túru po starobylých městech s nesčetnými památkami. Zveme Vás na návštěvu této pohostinné asijské země!Většina turistů Uzbekistán navštíví z

53

historických důvodů, protože se zde nachází spousta historických monumentů a také protože přes Uzbekistán vedla v minulosti Hedvábná stezka a právě ta je hlavním lákadlem. S tím také souvisí mnoho jedinečných artefaktů, které se dochovaly v mnoha zdejších muzeích. Ale také s historickými důvody souvisí archeologické důvody, ale spousta turistů uvádí jako důvod své návštěvy specifickou architekturu staveb. Jako další důvody turisté uvádí místní kulturu a zvyky a přírodní bohatství, které je právě spojeno s hornatou jihovýchodní oblastí. Spousta turistů zde také zamíří proto, že uzbečtí obyvatelé jsou velice pohostinní a ubytování u nich si velice užijí. V roce 2005 navštívilo Uzbekistán 240 000 turistů, kteří zde utratili přibližně 30 milionů amerických dolarů. V turismu pracovalo k roku 2005, 621 700 obyvatel, což je poměrně slušné číslo, ale v porovnání se zaměstnaností v uzbeckém průmyslu, je to zanedbatelné číslo. Ale v současnosti začíná v cestovním ruchu pracovat stále více obyvatel a to díky rozvoji ekoturismu a také díky schválení rozvoje turismu v Karakalpakstánu, který počítá s výstavbou nových ubytovacích zařízení. Uzbekistán se stává čím dál častější destinací, protože je zde bezpečno, což možná mnohé překvapí, ale je zde velice nízká kriminalita. Lidé zde cestují také, protože jsou zde velice nízké ceny, což je velice příznivé pro zahraniční turisty zejména v hlavním městě, kde je ve večerních hodinách bohatý noční život. Zajímavostí je, že do Uzbekistánu cestuje mnoho lidí ze západních zemí, protože jsou zde levné zubařské služby. Na mnoha klinikách si turisté nechávají ošetřovat chrup a vyrobit nové zuby, protože ceny v porovnání s jejich rodnou zemí jsou velice nízké. Během posledních let samostatného rozvoje Uzbekistánu byla udělána hlavní věc: naše historická města Samarkand, Buchara, Chiva, Termezu byly uznány jako střediska starověké civilizace, které přínosem světové kultuře, vědě a politice, je místem turistickou atrakcí. Je položen právní základ pro rozvoj cestovního ruchu a turistické infrastruktury. To vše dává důvod se domnívat, že v Uzbekistánu existuje dobrý potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu. Nicméně, studie a analýzy problematiky zvedli vrstvu problémů spojených s rozvojem cestovního ruchu. Faktem je, že moderní turistický průmysl - více rozmanitá činnost, která kombinuje historický a vzdělávací, kulturní a obchodní. Proto úroveň cestovního ruchu a jeho návrat závisí na několika kombinovaných faktorech. Přestože potenciální příjem z cestovního ruchu v Uzbekistánu nepřesahuje 2 % HDP, zatímco v jiných zemích (Španělsko, USA, Francie, Egypt, Malajsie, Spojené arabské 54

emiráty) turistické příjmy kolem 10 až 45 % HDP. Tento kontrast v číslech ukazuje, že můžeme zlepšit svůj přístup pro rozvoj CR. Rozvoj cestovního ruchu v Uzbekistánu by se mohl zvýšit s tokem investic, devizových příjmů a v důsledku zvýšení vývozu služeb, vytváření pracovních míst a také ke zlepšení úrovně kvality služeb. Parlamentní kontrola ukázala, že zákon "o cestovním ruchu", který byl přijat v roce 1998, není, vyřizují v plné výši, většina pravidel je zastaralá a proto potřeba prověst upravu podle skutečné situáci. To vše nás má nechat přemýšlet o radikální reformě v odvětví cestovního ruchu v naší zemi. Zkusil jsem se popsat všechny problemy se kteréme se setka turist na územi Uzbekistánu, bud to vizum, ubytovaní, doprava nebo stravování. Protože jsem jako každý rozumní čelověk chápu, že jedne historii (různé pamatniký UNESCO) pro rozvoj cestovního ruchu nedostatečně a potřeba provest hromadní upravy ve všech souvisicích s cestovaním oblastech. Zkusil jsem se pokrýt všechny možné témata. Dal jsem se nabidnul možnosti uprav a změn, ktery s sebou přenese posyleni cestovního ruchu. Chtěl bych se veřit, že ma prace přinése alespoň nějaké výhody a v budoucu cestovní ruch v Uzbekistánu přijde na správnou úroveň, protože moje Země má co ukázat světu.

55

LITERATURA 1. Hesková, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2. vyd. Praha: Fortuna, 2011,s. 7, 10, . ISBN 9788073731076. 2. Indrová, Jarmila. a kol. Cestovní ruch: základy. Praha: Oeconomica, 2009, 7 s. ISBN 978-80-245-1569-4. 3. Attl, Pavel, Nejdl, Karel. Turismus I. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2. 4. Nejdl, K. Management destinace cestovního ruchu. Praha: VŠH. 2010. ISBN 978-80-87411-08-7 5. Vitáková, M. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. [online] 2007. [cit. 2013-05-08] Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/473a8dbe-5c92-4eef-818e0252a54c8200/GetFile2.pdf 6. Jakubíková, D. Marketing cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. 2009. ISBN 978-80-247-3247-3 7. Beranek, J. Ekonomika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013. 293 s. ISBN 978-808-6724-461. 8. Tittelbachová, Šárka. Turismus a veřejná správa. Grada Publishing. Praha: Grada, 2011, s. 200. ISBN 978-80-247-3842-0. 9. Viturka, Milan. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 100 s. ISBN 978-80-247-3638-9. 10. Čerba, O. 16.Geografie cestovního ruchu [online]. 2004. [cit. 2014-05-16]. Dostupné na: http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch16.html 11. Heřmanová, Eva, Chromý, Pavel. Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní reálie a kultura v regionech Česka. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 348 s. ISBN 978-80-7357-339-3. 12. Holeček, M. a kolektiv: Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Česká geografická společnost, s.r.o., 2005. ISBN 80-86034-64-X. 13. Hrala, V. Geografie cestovního ruchu. Praha 7: IDEA SERVIS, konsorcium, 2001, upravené vydání. ISBN 80-85970-36-8.

56

14. Zelenka, Josef, Pasková, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 97880-7201-880-2. 15. Historie Uzbekístánu. [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://www.esotravel.cz/dovolena/uzbekistan/ 16. Zajezdy.cz: Uzbekistán - informace o zemi. Zajezdy.cz [online]. [cit. 2012-1020]. Dostupné z: http://dovolena.zajezdy.cz/uzbekistan 17. Utro.cz. [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://utro.uz/uzbekistan-news/93naselenie-uzbekistana-uvelichilos-pochti-na-polmilliona.html 18. Cia.gov. [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/uz.html 19. Vývoj počtu obyvatel v posledních 5 letech. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/uzbekistan-zakladni-charakteristikateritoria-19462.html 20. Ritířová, Jitka. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku: didaktické podklady, 2010 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didaktickepodklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ 21. Taškent. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.tourblogger.ru/articles/fototashkenta-%E2%80%93-zhemchuzhiny-uzbekistana.html 22. Uzbekistán [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.geographyexam.com/cz/atlas/asie/uzb/uzbekistan.php 23. Novinky.cz [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/exotika-amerika/198370-nechte-se-prekvapituzbekistanem-kulturni-a-prirodni-perlou-stredni-asie.html 24. Jezero Ajdarkul (uzbecky Aydar Ko‘l). [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Aydar_Lake 25. Červená poušť Kyzylkum [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://touroid.ru/blog/uzbekistan/2824.html) 26. Město Chiva. [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A5%D0%B8%D0%B2%D0%B0#/media/Fi le:Itchan_Kala_Khiva_2012.jpg 27. Buchara. [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://www.wandelgek.nl/?p=9521 28. Samarkand. [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: 57

http://www.esotravel.cz/poznavaci/uzbekistan/hedvabna-stezka-uzbekistanu/ 29. Sachrizabz. [cit. 2015-06-11]. Dostupné z: https://ca.wikipedia.org/wiki/Xahrisabz#/media/File:Kok-Gumbaz.JPG 30. Uzbektourism.uz [online]. Uzbektourism. 2004 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://uzbektourism.uz/about_uzbektourism/structure_company.html 31. http://www.orexca.com. [online]. 2012 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.orexca.com/news/archives/4616 32. http: //businessinfo.cz [online]. Hospodářská komora ČR, 2014 [cit. 2015-0502]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/mekka-a-raj-uzbeku58440.html 33. Zhurnal.lib.ru [online]. 2011 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://zhurnal.lib.ru/t/taksanow_a_a/512.shtml 34. Noviyvek.uz , 2014 [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://noviyvek.uz/kultura/turizm-problemyi-i-perspektivyi.html 35. MAXIMATOUR, Víza do Uzbekistánu, online 7.5.2011. Dostupné z: http://www.maximatour.cz/uzbekistan/viza 36. Violatravel.cz [cit. 2015-06-12]. Dostupné z: http://www.violatravel.cz/cestovni-servisy/89-destinations/stredni-asie-akavkaz/240-informace-o-uzbekistanu.html#Podnebí Uzbekistánu 37. Vakantiebeurs 2014, [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://news.mail.ru/inworld/uzbekistan/economics/16576188/

58