VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Valeriia Yarynich

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

Valeriia Yarynich Ekonomika regionu vybrané země a její růstový potenciál

Bakalářská práce

2014

Ekonomika regionu vybrané země a její růstový potenciál

Bakalářská práce

Valeriia Yarynich

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra ekonomie a ekonomiky

Studijní obor: Gastronomie, hotelnictví a turismus Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing.Josef Vlcek, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 29.10.2014 Datum obhajoby bakalářské práce: _.01.2015 E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor dissertation

The region economy of a selected country and the growth potential

Valeriia Yarynich The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of economics and economy

Major: Gastronomy, hotel Industry and tourism Thesis Advisor: doc. Ing.Josef Vlcek, CSc Date of Submission: 29.10.2014 Date of Thesis Defense: _.01.2015 E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Ekonomika regionu vybrané země a její růstový potenciál“ zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové

materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souhlasu s § 47 b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. ……………………………….. Valeriia Yarynich

V Praze dne

Děkuji doc. Ing.Josefu Vlčkovi, CSc., vedoucímu mé bakalářské práce za vedení, trpělivost, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování poskytl.

Abstrakt

YARYNICH, Valeriia. Ekonomika regionu vybrané země a její růstový potenciál. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 60 stran.

Tématem této bakalářské práce je regionální rozvoj. Vzhledem k rozsáhlosti daného tématu byl vybrán jeden český region – Jihomoravský kraj. Východiskem případové studie je zhodnocení teoretických základů problematiky regionalismu včetně teoretických přístupů k rozvoji regionu. Práce je rozdělena na teoretickou, praktickou a návrhovou část. V teoretické části jsou definovány teoretické základy související s rozvojem regionu, teorií regionálního rozvoje a destinačního managementu a marketingu. V praktické části je uvedena analýza současného stavu kraje se zaměřením na zhodnocení cestovního ruchu a předpokladů jeho dalšího rozvoje. Návrhová část je zaměřena na tvorbu doporučení a zhodnocení pouţitelnosti teorií rozvoje regionů pro daný kraj. Hlavní cíl této práce je vytvoření návrhů na rozvoj regionu pomocí cestovního ruchu. Hypotézou je následující tvrzení: cestovní ruch nehraje klíčovou roli v rozvoji regionu, ačkoliv má velmi značný potenciál pro rozvoj. Výsledky doporučení jsou aplikovatelné v praxi.

Klíčová slova:

cestovní

ruch,

regionalismus,

Morava,

destinační

management, rozvojový potenciál, ekonomie regionu, Jihomoravský kraj.

Abstract

The topic of the thesis is the regional development. Due to the vastness of the topic, there was chosen one Czech region - the Jihomoravský region. The main point of the case study is to evaluate the theoretical foundations of regionalism issues, including theoretical approaches to the development of the region. The work is divided into theoretical, practical nd proposal parts. Theoretical part obtains definition of theoretical foundations related to the development of the region, the theories of regional development and destination management and marketing. The practical part is an analysis of the current state of the region, with a focus on tourism evaluation assumptions and its further development. Proposal part is focused on the creation of recommendations and evaluation of the applicability of theories of regional development in the chosen region. The main objective of this work is to develop proposals for the development of the region through tourism. The hypothesis is the following statement: tourism does not play a key role in the development of the region, although it has a very large potential for it. The results of the recommendations are applicable in practice.

Keywords:

tourism,

regionalism,

Moravia,

destination

management,

development potential, economics of the region, Jihomoravský Region.

Obsah Úvod ....................................................................................................................... 9 1

Teoretická část ............................................................................................. 11 1.1

2

1.1.1

Teorie regionálního rozvoje ............................................................ 11

1.1.2

Rozvojový potenciál ........................................................................ 15

1.1.3

Potenciál a předpoklady rozvoje .................................................... 16

Cestovní ruch ................................................................................................ 18 2.1

Destinace ......................................................................................... 18

2.1.2

Životní cyklus destinace ................................................................. 19

2.1.3

Management destinace ................................................................... 21

2.1.4

Model budování destinačního managementu ............................... 22

Vliv cestovního ruchu na ekonomiku regionu ..................................... 23

2.2.1

Pozitivní vlivy ................................................................................... 23

2.2.2

Negativní vlivy ................................................................................. 24

Praktická část ............................................................................................... 25 3.1

4

Destinační management ........................................................................ 18

2.1.1

2.2

3

Region ..................................................................................................... 11

Jižní Morava ........................................................................................... 25

3.1.1

Geografický popis regionu ............................................................. 25

3.1.2

Jihomoravský kraj a jeho charakteristika ..................................... 26

3.1.3

Možnosti rozvoje Jihomoravského kraje ....................................... 31

3.1.4

Pasohlávky ....................................................................................... 38

Návrh možných řešení ................................................................................. 41 4.1

Teorie rozvoje regionů a Jihomoravský kraj ....................................... 41

4.2

Propagace kraje ..................................................................................... 42

4.3

Nabídka produktu a řízení cestovního ruchu ...................................... 44

Závěr .................................................................................................................... 47 Seznam použité literatury ................................................................................... 49 Přílohy .................................................................................................................. 52

Úvod Bakalářská práce

je věnována

problematice

regionalismu. Jde

o

směr

v ekonomické teorii, který zkoumá důvody, příčiny a doporučení vztahující se k rozvoji regionů. Význam tohoto ekonomického směru tkví v tom, ţe lidé si uvědomili nutnost rozvoje svých regionů a významu sníţení disproporcí mezi jednotlivými oblastmi jednoho státu. Ţivot ve velkých městech nabízí daleko více příleţitostí neţ na venkově, a to jak pracovních, tak i studijních nebo podnikatelských. To všechno vede k tomu, ţe z nerozvinutých regionů odcházejí lidé, coţ vede k prohloubení rozdílů mezi hlavním městem (popřípadě většími městy) a provinčními oblastmi a k poţadavkům na infrastrukturu větších měst. Ve výsledku můţe hrozit opuštění malých zanedbaných měst, zmizení regionální kultury a její nahrazení jinou kulturou. I větší města s tím mají problémy z důvodu obrovského růstu poţadavků na infrastrukturu (počet případů dopravní zácpy, fronty na zápis do mateřských škol apod.). Regionalismus je velmi široký pojem, a proto se zaměříme na jeden region – bude se jednat o Jihomoravský kraj. Tento region byl zvolen kvůli tomu, ţe se jedná o velmi významnou historickou oblast České republiky, která má dosud nevyuţitý potenciál rozvoje. Kraj má velmi zajímavou a svébytnou historii - bylo v něm centrum prvního státu Slovanů, proběhla tam světově známá bitva u Slavkova, která je známá ve světě spíše pod německým názvem Austerlitz apod. Hlavním cílem této práce, jak jiţ vyplývá z metodiky zpracování, je vytvoření návrhů na rozvoj regionu pomocí cestovního ruchu. Jinými slovy hlavním cílem výzkumu je na základě analýzy současného stavu vytvořit vhodná doporučení pro rozvoj regionu. V práci je verifikována hypotéza: cestovní ruch nehraje v rozvoji regionu klíčovou roli, ačkoliv Jihomoravský kraj má velký potenciál pro jeho rozvoj. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí: teoretické, praktické a návrhové. První část bakalářské práce je prezentována teoretickým základem pro zkoumanou problematiku. Pozornost je tam zaměřena do dvou oblastí: regionální politiky a cestovního ruchu. Tyto dvě oblasti nebyly vybrány náhodně – jedná se o teorie, které tvoří východiska pro praktickou část práce. Účelem teoretické části je

9

vypracování literární rešerše z knih předních českých a zahraničních autorů, píšících o dané problematice. Ve druhé části práce je provedena analýza regionu se zaměřením na sociálněekonomické ukazatele a cestovní ruch. Účelem této části je zhodnocení současného stavu daného regionu a vytvoření důkladné analýzy pro tvorbu návrhů na zlepšení této situace do budoucnosti. Vycházíme z aktuálních a oficiálních údajů. Středem pozornosti jsou dostupná data Českého statistického úřadu a jejich zobrazení v grafické nebo tabulkové podobě. V další části práce je provedena tvorba návrhů směřovaných na zlepšení aktuální situace. Jedná se o část, která má zásadní význam z hlediska cíle práce, protoţe obsahuje průnik teoretických základů regionalismu a cestovního ruchu s výzkumem současného stavu v regionu, jehoţ výsledkem jsou návrhy na rozvoj jiţní Moravy. Podle našeho názoru jsou reálně realizovatelné v praxi. V ţádném případě se nejedná o teoretické zhodnocení rozvoje regionů. V bakalářské práci jsou pouţity tyto metody: literární rešerše, komparativní analýza a matematicko-statistické metody. První metoda je uplatněna v teoretické části práce, kde na základě excerpce knih předních českých a zahraničních autorů jsou identifikována metodologická východiska výzkumu sekundárních zdrojů dat, jsou vyuţity statistické metody, především indexy růstu. Z literatury, která je vyuţita ve výzkumu, je zcela nutné zdůraznit následující díla: Marketing tourism places od G. Ashwortha, Cestovní ruch v regionálním rozvoji od M. Foreta a Regionální politika a její nástroje od J. Kovárníka.

10

1 Teoretická část 1.1 Region Regionální politika v poslední době získává stále větší popularitu ve společnosti, a to jak na akademické půdě, tak i u veřejnosti. Pozornost proto budeme věnovat vysvětlení teorií regionálního rozvoje, rozvojovému potenciálu a předpokladům rozvoje regionů.

1.1.1 Teorie regionálního rozvoje Samozřejmě v současném světě existuje celá řada teorií vysvětlující regionální rozvoj. Mezi nejdůleţitější z nich patří: neoklasická a neoliberální teorie regionálního rozvoje, keynesiánská teorie, strukturalistické přístupy, kritickorealistické přístupy a institucionální směry. Vzhledem k tomu, ţe tato bakalářská práce není primárně zaměřena na výzkum jednotlivých teorií, ale na rozvoj regionů pomocí cestovního ruchu, budeme věnovat pozornost institucionálním směrům, na kterých je zaloţena současná regionální politika. Tyto teorie vznikly v 70. – 80. letech minulého století a dál se dynamicky rozvíjejí. Teoretický základ našeho výkladu tvoří čtyři teorie: teorie výrobních okrsků a teorie flexibilní specializace, sociokulturní prostředí a konkurenceschopnost regionů, teorie učících se regionů a regionální inovační systémy.

Teorie výrobních okrsků a teorie flexibilní specializace Teorie byla poprvé zmíněna v 19. století Alfredem Marshallem. Teorie vycházela z toho, ţe „aglomerační úspory souvisejí s lokalizací průmyslové aktivity a projevují se zejména lepší dostupností specializovaných informací, dostupností pracovní síly kvalifikované v daném oboru a úsporami, které plynou z používání specializovaného strojního vybavení“.1 Na tuto myšlenku navázali italští ekonomové v 80. letech minulého století - Bagnasco, Becattini a Brusko. Tito

1

BLÁŢEK, J., ÚHLIŘ, J. 2011. Teorie regionálního rozvoje. Praha: Karolinum, 2011. s. 175 11

vědci zkoumali ekonomický vývoj tzv. „Třetí Itálie“, coţ jsou regiony, které ve druhé polovině 20. století zaţily obrovský ekonomický boom, ačkoli nebyly průmyslově vyvinuté – jako třeba sever země, který má úzké vztahy s Německem. Později se tato teorie rozšířila po celé Evropě. Hlavním faktorem pro rozvoj těchto regionů se stala „atmosféra vzájemné důvěry a spolupráce, jakož i sdílení přesvědčení, že tento flexibilní systém nabízí každému šanci podle jeho schopností, a každý je tak strůjcem svého osudu“. 2 Jinými slovy základem pro tuto teorii je svobodný trh, kde kaţdý je schopen se prosadit, pokud si to přeje. Tato teorie jde proti zaměstnanecké teorii, ve které existuje silná kultura zaměstnanecká – neboli důraz na stabilní zaměstnání. Dalším důleţitým faktorem, jak je vidět z definice, jsou velmi pevné vazby mezi podnikateli, a to na základě vzájemné důvěry. Kromě toho teorie dává velmi velký důraz na malé a střední podniky, které jsou zdrojem ekonomického rozvoje regionu. Bohuţel teorie se postupně rozpadá, a to v souvislosti se strukturálními změnami v ekonomice – lidé tak preferují levnější zboţí vyráběné třeba v Číně, v samotné Itálii jsou ve firmách zaměstnáváni migranti, kteří pracují za zlomek toho, co poţaduje Ital, mládeţ v Itálii jiţ nemá zájem o pokračování podnikání rodinného podniku, ale spíše hledá práci v nadnárodních společnostech sídlících především ve větších městech apod. Teorie flexibilní specializace vychází z tempa růstu změn a inovací v současné době. Tato teorie upozorňuje, ţe „nový režim je konkurence založená na inovacích, že flexibilní produkce vyžaduje vyšší kvalifikaci, větší využití flexibilních strojních celků řízených mikroelektronikou“.3 Právě proto podle zastánců této teorie si regiony mají zvolit cestu specializace na určité oblasti, nikoliv působit plošně. Právě tím navazují na teorii výrobních okrsků. Kvůli tomu bývají tyto dvě teorie sjednoceny do jedné.

Sociokulturní prostředí a konkurenceschopnost regionů Tato teorie se poprvé objevila v 80. letech minulého století a je spojena se jmény Marka Granovettera a Harrisona Whiteho. Tento přístup uvádí, ţe není moţné 2 3

BLÁŢEK, J., ÚHLIŘ, J. 2011. Teorie regionálního rozvoje. Praha: Karolinum, 2011. s. 177 BLÁŢEK, J., ÚHLIŘ, J. 2011. Teorie regionálního rozvoje. Praha: Karolinum, 2011. s. 156 12

plošně posouvat znalosti a zkušenosti z jednoho regionu na jiný. Tento příklad je podmíněn především kulturními odlišnostmi mezi jednotlivými regiony. Klasickým příkladem je sever Čech a jihozápad Čech: to jsou dva zcela odlišné světy, kde v jednom je důraz kladen na práci ve velkých podnicích a ve druhém na podnikavost a malé a střední podniky. Tato teorie má velmi hluboké kořeny v sociologii a zdůrazňuje, ţe veškeré vztahy v ekonomice jsou podmíněny především vztahy mezi lidmi. Kromě toho tato teorie klade velký důraz na důvěru mezi lidmi, která je základem všech vztahů. Dále tato teorie uvádí, ţe existují sítě a ţe „každý aktér je přitom určitým způsobem zapojen do těchto sítí, je zakořeněn v sítích svých kontaktů, které do značné míry předurčují jeho možnosti“.4 Právě na kvalitě těchto vztahů závisí kvalita ekonomických vztahů v ekonomice. Jinými slovy tato teorie má i velmi silné demokratické přístupy, neboli vztahy rovnoměrnosti a nepodřízenosti jeden druhému. Z toho jasně vyplývají doporučení pro regiony a regionální politiku – jedná se o posílení vazeb mezi podniky ve směru k větší důvěře. Ve výsledku z takto vzniklého přístupu bude mít prospěch celý region – díky spolehlivosti a existencí sítí vazeb v regionu se zlepší i jeho postavení, coţ povede k růstu ţivotní úrovně obyvatel v daném regionu. Na druhou stranu tato teorie má dost velký háček – tím je to, ţe důleţité mít nejen samotné vztahy, ale zaměřit se i na charakter vztahů. Velice dobré vztahy v regionu ještě nejsou zárukou jeho rozvoje. Na druhou stranu existují regiony, kde jsou vztahy zaloţeny nikoliv na vzájemné důvěře a rovnoprávnosti, ale na podřízenosti a nadřízenosti. Tyto regiony ale dokáţí velice dobře prosperovat.

Teorie učících se regionů Tato teorie uvádí, ţe tradiční weberovské rozdělení výrobních faktorů není vůbec platné. V současné době jiţ není moţné striktně oddělit místní (přítomné jenom v daném regionu) a všudypřítomné výrobní faktory. V současné době, kdy ztrácejí význam dopravní náklady, je v podstatě moţné kdykoliv a kamkoliv posunout výrobu. Kromě toho kromě práce, půdy a kapitálu klíčovou roli začíná hrát znalost a učení. Tento přístup k regionální politice správně poukazuje na to, ţe podstatou úspěchu na trhu není vybavenost půdou, kapitálem nebo prací, nýbrţ existencí 4

BLÁŢEK, J., ÚHLIŘ, J. 2011. Teorie regionálního rozvoje. Praha: Karolinum, 2011. s. 187 13

znalostí. Přitom se to týká jak inovačních, tak i tradičních oborů ekonomiky. Dnes jiţ není moţné si představit organizaci, která se řídí vyloţeně tradičními metodami a nemá zájem o novinky. Inovace jsou neodmyslitelnou součástí jakékoliv podniku. Právě proto podle této teorie je zcela klíčová orientace regionu na učení a na inovace, které se velmi brzy stanou zcela klíčovými pro firmy. Kromě toho zastánci uvedené teorie správně poukazují na to, ţe samotná firma nemůţe být zdrojem inovací, ale stane se jím jen za předpokladu velmi úzké spolupráce se svým okolím. Kromě toho teoretici této teorie správně poukazují na to, ţe znalosti je nutné rozlišovat do dvou druhů: kodifikované a tacitní. Kodifikované znalosti se týkají znalostí, které je moţné snadno interpretovat a setřídit. Na rozdíl od toho Tacitní znalosti je moţné získat jenom učením a vlastní praxí. Právě tvorbě tacitních znalostí je nutné věnovat pozornost při regionální politice. V tom je hlavní přínos této teorie pro regionální politiku a politiky. Samozřejmě i tato teorie má své minusy. Za prvé tato teorie nepočítá s tím, ţe potenciál pro růst inovací můţe být jenom v určitém regionu: asi jen těţko všechny regiony poskytnou to, co je zapotřebí pro rozvoj podniku.

Regionální inovační systémy Tato teorie je relativně nová a zrodila se před deseti lety. Regionální informační systémy (dále jen RIS) jsou zaloţeny na myšlence, ţe „cílená podpora konkurenceschopnosti a upgrading firem (tj. zlepšování jejich pozice na trhu) prostřednictvím RIS je podstatným doplňkem existujících spontánních, resp. i náhodných synergických efektů vyplývajících z aglomeračních výhod“.5 Tento přístup do popředí zájmu zdůrazňuje, ţe efektivní rozvoj regionu je podmíněn především velice úzkou spoluprací mezi organizacemi působícími v daném regionu. Dále teorie klade velice silný důraz na stát jako na institut, který reguluje a šiří prostředí pro vznik inovací. Toto tvrzení se opírá o světově známou úlohu Spojených států a Japonska ve sféře výroby – vţdyť jejich průmysl je postaven na inovacích. Prosperita těchto států je zaloţena na odvětvích, která jsou zaloţena na nových přístupech a na 5

BLÁŢEK, J., ÚHLIŘ, J. 2011. Teorie regionálního rozvoje. Praha: Karolinum, 2011. s. 198 14

velmi specifické technologii. Některé jejich inovační regiony získaly pověst v celém světě. Příkladem je třeba Silicon Valley v USA. Tento příklad podle zastánců dané teorie je moţné aplikovat i v regionech v ostatních zemích. RIS zdůrazňuje, ţe smyslem rozvoje regionu jsou inovace, bez kterých není vůbec moţné se obejít. Toto tvrzení je bezesporu potvrzeno empiricky – posledních dvacet let jenom potvrzuje, ţe pokud podnik nedává důraz na inovace, pak brzy přijde o své postavení na trhu, ačkoliv má v současnosti oligopolní postavení. Příkladů je celá řada: prohlíţeč Internet Explorer, výrobce fotoaparátů Kodak, výrobce telefonů NOKIA apod. Ve výsledku tato teorie poskytuje jednoznačné doporučení pro stát – zaměřovat se na tvorbu a posílení informačních toků. Z jednotlivých regionů se mají stát regiony, které hrají velkou roli v přesunu informací. Samozřejmě i tento přístup má své minusy. Zajisté je velice dobře rozvíjet inovace a know-how, ale co kdyţ region nemá potenciál pro jejich rozvoj? Kromě toho problém se vyskytuje i v politické rovině – zejména pokud představitelé upadajících odvětví (kteří nemají zájem o šíření inovací) mají silnou vazbu na politiky. Někdy můţe být problémem i vzdělání místních politiků, kteří se nedokáţí vyznat v inovačním potenciálu svého regionu. Samozřejmě je problémem zjistit, v jaké oblasti má region rozvíjet inovace: je zřejmé, ţe ne všechny regiony se mohou stát Silicon Valley.

1.1.2 Rozvojový potenciál Samozřejmě musí existovat určitý potenciál u regionu, který je nutné vyuţít pro jeho rozvoj. Neexistuje nějaká všeobecně platná definice potenciálu regionu, kaţdý kraj má svůj potenciál, který lze vyuţít. Prvním příkladem je vhodné zeměpisné umístění. Díky tomu se můţe region stát významným dopravním uzlem spojujícím ekonomiky různých států. V tomto případě je zcela klíčové mít rozvinutou infrastrukturu: síť letišť, silnic, dálnic apod. Se zeměpisným umístěním úzce souvisí kulturně-historický potenciál. V tomto případě je zcela vzorný a ukázkový příklad České republiky, zejména Prahy, která se dokázala proměnit ve významné evropské středisko turismu jen během pár let. Dalším příkladem potenciálu je vhodné podnebí, na které je moţné navázat vypracováním produktu určeného pro cestovní ruch. Klasickým příkladem je 15

v tomto případě Itálie nebo Španělsko. Potenciálem pro rozvoj regionu můţe být i objevení přírodních zdrojů, které mohou být významným motorem pro rozvoj regionu. Klasickým příkladem jsou třeba Sjednocené arabské emiráty, které se z původní „zapadlé země“ proměnily ve významný stát v Perském zálivu. Rozvojový potenciál regionu můţe spočívat i v potenciálu rozvoje vzdělání. Tento způsob rozvoje potenciálu je velmi pravděpodobný třeba v Brně, které se díky strukturálním fondům EU můţe proměnit ve významné české středisko výzkumu a vývoje.

1.1.3 Potenciál a předpoklady rozvoje Samozřejmě je velice dobré, pokud region má potenciál k růstu popsaný v předchozí kapitole. Bez toho není moţné se obejít při regionální politice. Na druhou stranu je nutné počítat s tím, ţe i velice potenciální regiony se nedokázaly rozvinout kvůli chybějícím předpokladům rozvoje. Těmi jsou:  Dokument strategického rozvoje,  Infrastruktura,  Místní partnerství,  Spolupráce s ostatními regiony.6

Za prvé kaţdý region musí mít zpracovaný dokument svého rozvoje na delší období. Součástí tohoto plánu by měla být inovační a výzkumná strategie. Tento dokument je však podmíněn spoluprací na nejniţší úrovni se všemi zúčastněnými aktéry. Infrastruktura je další oblastí, která je nutná pro zajištění rozvoje. Není moţné si představit region, který by se dokázal rozvíjet bez ţeleznic, silnic apod. Kromě toho velice důleţitou součástí jsou vzdělávací instituce, které jsou jak zdrojem potenciálních pracovníků, tak i zdrojem inovací. Samozřejmostí pro rozvoj regionu je velmi silný vztah místního partnerství. Jinými slovy to je vzájemná důvěra a spolupráce mezi organizacemi, které tak či onak působí v daném regionu. Tato spolupráce by měla být zajištěna jak mezi podnikatelskými subjekty, tak i mezi státní (veřejnou) správou a podnikatelskými 6

KOVÁRNÍK, J., STEJSKAL, J. 2009. Regionální politika a její nástroje. Praha. Portál. s. 28, 29 16

subjekty. Je nutné rovněţ počítat i se spoluprací s ostatními regiony, a to jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. Region by měl být schopen a ochoten sdílet své znalosti s jinými organizacemi. Bez existence všech výše uvedených podmínek není moţné předpokládat vhodnou aplikaci regionální politiky.

17

2 Cestovní ruch Cestovní ruch je nejčastěji vnímán jako dočasný pobyt mimo místo svého trvalého pobytu; přitom se ale nemá jednat o pobyt, který je primárně spojen s prací nebo podnikáním, ale o pobyt, který je spojen s odpočinkem.7 V rámci cestovního ruchu existuje pojem destinační management, který hraje zcela klíčovou roli, a právě proto tato oblast bude primárním zájmem v této kapitole. Bez vhodně nastaveného destinačního managementu není moţné si představit rozvoj destinace. Kromě toho v dané kapitole bude zaměřena pozornost na dopad cestovního ruchu na rozvoj regionu.

2.1 Destinační management Destinační management vychází z toho, ţe je nutné nějakým způsobem řídit destinaci. Samozřejmě je moţné destinaci nechat ve volném průběhu, avšak daleko vhodnější je určitým způsobem řídit její rozvoj, marketing apod.

2.1.1 Destinace První, co je nutné uvést v destinačním managementu, je samotná destinace. Podle Nejedla je určena specifickými znaky, které jsou tyto:  Je formulována z pohledu návštěvníka, jenţ si dané území zvolil.  Jedná se o geograficky ohraničený prostor, jako např. stát, region, místo, rezort,  Její vybavení musí tvořit atraktivity, souhrn zařízení nabízejících takové sluţby, aby mohly být vyuţity, a sluţby určené k pobytu, jeţ mohou uspokojit všechny potřeby návštěvníků a nabídnout ucelený záţitek.8

7

SYNEK, M. 2010. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. s. 365 8 NEJDL, K. 2011. Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. s. 51 18

Je zřejmé, ţe se destinace „netvoří sama“ nebo z pohledu člověka, který v ní trvale bydlí, ale určuje se především z pohledu návštěvníka, který dorazil do dané destinace. Jinými slovy Egypt je spojen především s pyramidami, Morava s vínem, Rakousko s lyţováním apod., ačkoliv místní lidé si to nemusí myslet, neboť ţijí spoustou svých vlastních jiných starostí. Jinými slovy destinace je určena především poptávkou: lidé si volí danou destinaci na základě své obliby, předpokladů a poţadavků. Právě proto v managementu destinace naprosto ústřední roli hraje vhodně nastavený marketing, který zastává zcela klíčovou roli. Za druhé destinace má jasně vymezený prostor; přitom se můţe jednat jak o celý stát, tak i o určité místo. Kromě toho je nutné počítat s tím, ţe destinace je určitým způsobem vybavena a má nějaké atraktivity, které lákají návštěvníky. Samotná destinace je definována jako: „místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu zvolil pro návštěvu.“9 Někdy se uvádí, ţe destinaci je moţné vnímat jako produkt, a to z toho důvodu, ţe destinace je souborem aktivit, které jsou navzájem propojeny. 10 V současné době cestovní ruch zaţívá obrovský rozvoj, který je spojen především s rostoucí ţivotní úrovní lidí po celém světě.11

2.1.2 Životní cyklus destinace V souvislosti s destinací a jejím managementem je zcela nutné zmínit ţivotní cyklus destinace. V anglické literatuře se danému pojmu říká Tourist Area Life Cycle – TALC. Ţivotní cyklus destinace díky tomuto přístupu má velmi mnoho společných bodů s ţivotním cyklem produktu.12 Ţivotní cyklus destinace a z toho vyplývající management destinace cestovního ruchu je moţné zobrazit pomocí obrázku dole (bohuţel není moţné nalézt tento obrázek v češtině, a proto se uvádí s anglickým popisem):

9

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. 2011. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 42 10 ASHWORTH, G., GOODALL, B. Marketing tourism places. London: Routledge, 1990. s. 6 11 JAKUBÍKOVÁ, D. 2009. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 16 12 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012. s. 336 19

Obrázek 1. Vývoj destinace

Zdroj: Applications and modifications. Clevedon: Channel View Publications, 2006. The tourism area life cycle; 1. Aspects of tourism; 28. [online]. [cit. 05-09-2014]. Dostupné z: .

První fází ţivotního cyklu je prozkoumávání (exploration); jedná se o etapu, ve které do destinace jezdí relativně málo návštěvníků, vybavení destinace není vhodné pro rozvoj incomingového cestovního ruchu a destinace je určena spíše pro obyvatele daného státu. V tomto případě příjezdy a odjezdy nemají téměř ţádný vliv na ekonomiku daného regionu. Jedná se o fázi, ve které je zcela klíčové zapojit destinační management a vyuţít jeho nástroje. Druhou fází je zapojení (involvement), coţ je fáze, při které postupně dochází k růstu návštěvníků a místní ekonomika se začíná orientovat na cestovní ruch. Tato fáze je poznamenána velkým zájmem o danou destinaci. Rozvoj (development) je fáze, při které cestovní ruch začíná hrát velice důleţitou roli v daném regionu – počet návštěvníků uţ například přesahuje počet místních obyvatel. V této fázi atraktivity se dané oblasti stávají velice uznávanými a těší se velké popularitě. Upevnění (consolidation) je fáze, v níţ úkolem managementu destinace je pouze péče o stávající infrastrukturu. V tomto případě ekonomika regionu je silně závislá na cestovním ruchu. Management regionu je zaměřen na prodlouţení turistické sezony. Stagnace (stagnation) je bohuţel fáze, kdy se destinace z různých důvodů dostává do problémů a kdy dochází k poklesu počtu návštěvníků. Destinace přestává být módní, dochází k poklesu ubytovacích kapacit apod. 20

Tato fáze vede k úpadku (decline) – v tomto případě destinace zcela ztratila svou konkurenceschopnost. Někdy dané destinaci zcela hrozí kolaps. Příkladem je město Sarajevo po válce v bývalé Jugoslávii. Na druhou stranu za předpokladu vhodně aplikovaného managementu destinace se můţe stát, ţe se destinace dostane do fáze nového vzestupu (rejuvenation), jinými slovy se změní situace a do destinace znovu začnou proudit turisté. Příkladem je třeba destinace města Soči v Rusku ve druhé polovině 90. let.

2.1.3 Management destinace Co je ale management destinace? Jedná se o systém slouţící k propojení poskytovatelů sluţeb cestovního ruchu, veřejnou správou a neziskovými organizacemi. Účelem tohoto systému je řízení destinace.13 Díky tomu dochází k efektivnímu řízení destinace a přírodních či jiných atraktivit regionu. Konečným cílem managementu destinace je podpora cestovního ruchu v dané zemi. Díky tomu dochází k rozvoji regionu, zvyšuje se zaměstnanost, dochází k přílivu investic apod.14 Právě díky tomu středem zájmu managementu destinace je image regionu. Management destinace je zaloţen na vybudování dlouhodobých vztahů: není moţné se domnívat, ţe ze dne na den se tato destinace přemění na velice úspěšnou. Právě proto se důraz v managementu destinace dává na dlouhodobé vztahy.15 Klasickými prvky managementu destinace je Public Relations, sponzoring nebo tvorba eventů. Management destinace vyţaduje vytvoření strategického marketingového řízení destinace. Jeho účelem je především provedení segmentace, zacílení marketingových aktivit a podpora místních podnikatelů. Důvod zaměření je snadný: za prvé ţádná destinace nemůţe být vhodná pro všechny typy návštěvníků (někdo preferuje přírodu, jiný kulturní památky apod.), za druhé je zcela nutné podpořit místní podnikatele, a to větší propagaci, přímou

13

PALATKOVÁ, M. 2011. Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 208 14 JAKUBÍKOVÁ, D. 2009. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 288 15 RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. 2011. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 15, 22 21

peněţní podporou anebo něčím jiným. Jinými slovy podpora musí být velice zacílena. Zacílení vyţaduje přesnou specifikaci produktu destinace. Tím můţe být prohlídka, pobyt, informační leták apod. Dále musí být jasně specifikovány předpoklady pro rozvoj destinace, a to jak subjektivní, tak i objektivní. Samozřejmě cena destinace se bude odvíjet od produktu a od místních podnikatelů: není vhodné, aby stát zasahoval do cenotvorby. Relativně velký důraz je nutné dát na distribuční kanály, coţ jsou „všechny přípustné prodejní kanály, jimiž se produkt dostává ke klientovi, ať už se jedná o koncového klienta nebo zprostředkovatele.“16 Samozřejmě středem pozornosti managementu destinace je pojednání o propagaci. Propagace destinace zahrnuje všechny prvky propagace vztahující se k produktu s tím, ţe některé prvky nejsou téměř vyuţívány – jedná se například o osobní prodej, u jiných naopak je dán větší důraz (například jiţ zmíněný Public Relations).

2.1.4 Model budování destinačního managementu Destinace musí být bezesporu řízena ze strategického úhlu pohledu. K tomu slouţí model pro budování destinačního managementu, který zahrnuje šest bodů:  Společnost pro management destinací,  Systém klíčových produktů,  Sítě pro vyuţití trhu,  Brand management,  Management kvality,  Management znalostí.17

Za prvé musí být určena společnost, která by se zabývala managementem dané destinace. Hlavním cílem dané společnosti by bylo propojení podniků a jiných organizací působících v daném regionu. Dále musí být určen produkt (produkty), které by měly být propagovány jako lákadlo do daného regionu. Jinými slovy se jedná o určitou činnost incomingového operátora. Samozřejmě všechny 16

PALATKOVÁ, M. 2011. Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 58 17 FORET, M. 2002. Cestovní ruch v regionálním rozvoji. Praha: Oeconomica, 2002. s. 75-77 22

organizace tak či onak zasahující do cestovního ruchu musí být určitým způsobem propojeny, čehoţ se dosahuje za předpokladu vytvoření sítě. V současné době nedokáţe úspěšně a dlouhodobě působit podnik, který ve své marketingové kampani nesází na vytvoření značky. Je to zcela klíčové i pro management destinace. Značka podporuje a vytváří samotnou image destinace. V současné době zcela klíčovou oblastí je kvalita a odlišení se od konkurence, a právě proto v managementu destinace klíčovou roli hraje kvalita poskytovaných sluţeb. K tomu je pochopitelně zcela nezbytný monitoring. Management znalostí rovněţ vychází z poţadavek moderní doby. Důvod je snadný – v současné době bez znalostí a know-how není moţné působit na trhu. A nositelem znalostí jsou právě lidé. Z toho důvodu je zcela klíčové vzdělání lidí pracujících v cestovním ruchu.

2.2 Vliv cestovního ruchu na ekonomiku regionu Samozřejmě cestovní ruch má jak pozitivní, tak i negativní dopady na daný region. Právě proto je nutné na něj pohlíţet ze dvou úhlů pohledů.

2.2.1 Pozitivní vlivy Cestovní ruch velice pozitivně působí na ekonomiku daného regionu, a to díky několika oblastem. Za prvé díky rozvoji cestovního ruchu dochází k růstu HDP v daném kraji. Důvod je snadný: větší počet turistů láká investice, dále turisté pochopitelně utrácejí peníze, čímţ se zvyšují celkové výdaje v ekonomice a potaţmo i HDP. Díky tomu nedochází k opouštění regionů a přesídlování do větších měst. Jedná se o obrovskou výhodu pro ekonomický rozvoj regionu. Kromě toho cestovní ruch velice pozitivně působí na nezaměstnanost v daném kraji. Státní výdaje v podobě ať jiţ aktivní, nebo pasivní politiky zaměstnanosti klesají a naopak dochází k tvorbě nových pracovních míst. Z hlediska inflace není moţné určit jednoznačný dopad: na jednu stranu díky zvýšené poptávce můţe dojít k inflaci v daném regionu, avšak na straně druhé, jak upozorňuje Palátková, „v 70. letech docházelo v evropských středomořských oblastech, zejména v Řecku, k vysokému tlaku zahraničních tour operátorů na 23

místní poskytovatele a zprostředkovatele služeb, jehož výsledkem bylo stlačování prodejních cen ubytovacích zařízení v organizovaném turismu“.18 Dále si musíme uvědomit, ţe dochází k tomu, ţe místní obyvatelé si zvyšují své jazykové znalosti, kdyţ se jedná o rozvoj mezinárodního turismu do jejich regionu. Kromě toho se zlepšuje image daného regionu jak v očích celého státu, tak i na mezinárodní úrovni. Dochází k tomu, ţe se zlepšuje revitalizace tradičních umění, charakteristických pro daný region, a to díky zájmu zahraničních návštěvníků o daný region.

2.2.2 Negativní vlivy Na druhou stranu není moţné se domnívat, ţe cestovní ruch má jen pozitivní dopady na daný region. Bohuţel někdy dochází k tomu, ţe restaurační a jiná zařízení, která jsou zacílená na turisty, stále zvyšují své ceny, a tím se stávají neúnosná a nedostupná pro místní obyvatele. Zvýšený počet lidí, zejména v sezoně, vede k větší kriminalitě a k dopravním kolapsům v regionu. Toto tvrzení platí dvojnásobně zejména v regionech, kde nebyl proveden důrazný management destinace a kde se nepočítalo s přetíţením místní infrastruktury. Někdy se uvádí, ţe cestovní ruch můţe dokonce přispět k „znehodnocení a ,inflaci´ místních hodnot, degeneraci místního jazyka a ke změně tradičních aktivit a řemesel v zájmu vyhovět konzumní poptávce návštěvníků“.19

18

PALATKOVÁ, M. 2011. Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 19 19 PALATKOVÁ, M. 2011. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 24 24

3 Praktická část 3.1 Jižní Morava 3.1.1 Geografický popis regionu První, u čeho je nutné začít, je představení regionu ze zeměpisného hlediska. Jak je vidět z mapy dole, kraj leţí v jiţní části České republiky a hraničí se sousedními kraji, jimţ jsou Vysočina, Pardubický, Olomoucký a Zlínský kraj. Kromě toho kraj hraničí se dvěma cizími zeměmi: Rakouskem (spolková země Niederösterreich) a Slovenskem. Z hlediska rozlohy region má 7 195 km2 a tím zaujímá 9 % území České republiky; jedná se o 4. místo v ČR.

Obrázek 2. Jihomoravský kraj na mapě ČR

Zdroj: Prabos.cz. Jihomoravský kraj. [online]. [19-09-2014]. Dostupné .

z:

Západ a sever kraje se nachází na Českomoravské vrchovině, kde nejznámějšími místy je Drahanská vrchovina a Moravský kras. Východní část území je jiţ zcela jiná a tam se nachází horský masiv Karpaty, který dále pokračuje na Slovensko. Mezi těmito masivy leţí Dolnomoravský úval. Nejvyšší hory v kraji se nazývají Bílé Karpaty, které zasahují do sousedního Zlínského kraje. Nejvyšší horou kraje je Čupec, který je vysoký přibliţně 800 metrů. V kraji je celá řada chráněných míst, nejznámější z nich jsou Bílé Karpaty a Moravský kras, propast Macocha, oblast Pálava a Národní park Podyjí. Celkově se jedná o 305 území s celkovou rozlohou 47 720 ha. Říční systém kraje směřuje na rozdíl od českých řek na jih Evropy – 25

moravské řeky spadají do povodí Dunaje a Černého moře. Řeka Morava je nejdůleţitější řekou kraje. Dalšími významnými toky jsou Dyje, Svratka a Svitava. Polovinu území kraje tvoří orná půda, čímţ se vytvářejí naprosto ideální podmínky pro rozvoj zemědělství v kraji. Nejlepší půda leţí kolem Znojma. Průměrná roční teplota v kraji dosahuje 9,2 stupňů celsia, čímţ patří kraj do nejteplejších regionů ČR.

3.1.2 Jihomoravský kraj a jeho charakteristika Kraj je součástí České republiky a de iure vznikl v roce 2001, předtím nesl název Brněnský kraj. Samotný kraj se tvoří sedm okresů a jeho samotná rozloha a umístění je velmi výhodné. Má 673 obcí a dokonce jeden vojenský újezd – Březina. Centrem politického, ekonomického a kulturního ţivota je pochopitelně město

Brno,

které

bylo

dokonce

kdysi

moravským

zemským

městem.

Mimochodem se jedná o druhé největší město České republiky a sídlo Ústavního soudu ČR. Je nutné dodat, ţe kraj má velmi bohaté historické dědictví, protoţe se rozkládá na území historické Velké Moravy. Toto území hrálo po mnoho staletí zcela klíčovou roli v politickém a ekonomickém ţivotě na území nynější České republiky. Kromě toho z vykopávek je zřejmé, ţe území bylo osídleno jiţ v době ledové. V raném středověku kraj hrál velmi důleţitou roli na politické mapě střední Evropy. Rozkládal se tam středověký stát – Velkomoravská říše, coţ byl mimochodem první stát u slovanských kmenů. Stát zasahoval do všech sousedních zemí. Právě díky tomuto státu se na české území dostalo křesťanství, coţ předurčilo jeho další historický rozvoj. Jednalo se o velmi významný krok, který bezesporu pomohl zdolat expanzi Německa; například Prusové (baltské kmeny obývající území současného severního Polska), nepřijali křesťanství, a i kvůli tomu se nedokázali se sjednotit a ubránit agresi Němců. Bohuţel od pozdního středověku kraj jiţ nehraje takovou roli v české zahraniční politice a plní spíše regionální úlohu. Jedná se o klasickou periferní část země, neboť pozdější ţivot v tehdejší habsburské monarchii se přesunul z českých a moravských zemí do Rakouska. V rámci českých zemí zase hlavní význam získala Praha. V pozdější době se kraj dostal do dějin především díky tzv. bitvě tří 26

císařů u Slavkova, kdy Napoleon porazil ruského cara Alexandra a německého císaře Františka. Ve světě je tato bitva známa spíše pod německým názvem Austerlitz. Kdyţ Napoleon porazil tři císaře, jednalo se o jedno z jeho největších vítězství za celý jeho ţivot. Je nutné uvést, ţe aţ do konce druhé světové války v tehdejší ČSR existovalo striktní dělení na Čechy a Moravu, avšak po této válce rozdělení zůstalo jen v kulturní rovině. V době psaní této práce se častěji ozývají hlasy místních stran volajících po větší federalizaci Moravy. Ekonomická síla kraje spočívá v průmyslu se zaměřením na strojírenský průmysl. Hlavními podniky v daném kraji jsou První brněnská strojírna, Siemens, Zetor, ČKD Blansko, Metra a OTIS Escalators. Samozřejmě většina nejdůleţitějších podniků kraje, které přispívají k tvorbě HDP, sídlí v Brně. Prvním nejdůleţitějším ukazatelem je počet obyvatel. Jak je vidět z tabulky dole, počet obyvatel za posledních deset let zůstal přibliţně stejný na úrovni 1,1 milionu obyvatel, z toho přibliţně jedna třetina ţije v Brně. Tempa růstu počtu obyvatel jsou zcela zanedbatelná a nepřekračují 1 %. V demografické charakteristice České republiky stále větší roli hrají cizinci (zejména z východní Evropy), a proto je nutné je zohlednit i v celkové charakteristice kraje. Pokud se jedná o počet cizinců, je třeba si všimnout toho, ţe během

posledních

deseti let

se

počet

cizinců

v podstatě zdvojnásobil.

Samozřejmě většina cizinců směřuje do Brna, které je schopné nabídnout zajímavé výdělky. Procentuálně se jedná o růst počtu cizinců přibliţně deset procent ročně. Je však zřejmé i to, ţe krize způsobila výrazný pokles tempa růstu cizinců a v roce 2010 tempo růstu bylo dokonce záporné. Svědčí to o tom, ţe ekonomická situace kraje a počet přistěhovalců ze zahraničí jsou ve velmi silném vzájemném vztahu.

27

Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel

Střední stav obyvatelstva celkem Změna vůči předchozímu roku Cizinci (bez osob s platným azylem) Změna vůči předchozímu roku

Měrná jednotka

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

V tis.

1 123

1 122

1 122

1 130

1 131

1 135

1 144

1 150

1 153

1 165

1 167

V%

-0,37

-0,10

0,06

0,70

0,06

0,39

0,72

0,56

0,24

1,03

0,22

V tis.

20,0

22,7

23,9

24,2

28,0

32,6

35,6

36,9

36,0

36,4

36,7

V%

12,86

13,12

5,49

1,34

15,47

16,52

9,24

3,62

-2,5

1,20

0,84

Zdroj: Český statistický úřad. Makroekonomické ukazatele – životní prostředí a obyvatelstvo. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: .

Struktura obyvatel v kraji odpovídá celostátnímu průměru – většinu činí osoby v produktivním věku. Na druhou stranu je třeba všimnout negativní tendence: dětí je velmi málo a brzy kraj bude čelit velkému problému, ţe lidé v produktivním věku budou postupně odcházet do důchodu a pracujících bude daleko méně. Ve výsledku to povede nejen k tomu, ţe budou chybět peníze na výplatu starobních důchodů, ale také výrazně vzrostou výdaje na sociální a medicínskou oblast. Jedná se o obrovský demografický problém nejen České republiky, ale i Evropy – obyvatelé v ekonomicky nejsilnějším regionu světa stárnou a nemají příliš v plánu plodit děti a pečovat o ně. Tento problém musí být co nejdříve vyřešen.

28

Obrázek 3. Struktura obyvatel

Zdroj: Český statistický úřad. Makroekonomické ukazatele – životní prostředí a obyvatelstvo. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: .

Pokud se jedná o vývoj hrubého domácího produktu, ten neustále roste a roční tempa růstu aţ do krize byla velice slušná a pohybovala se na úrovni 5-10 %. Během deseti let se HDP zdvojnásobilo. Všechno se ale změnilo kvůli krizi. V roce 2009 se tempo růstu dokonce dostalo do záporných čísel. V posledních letech je ale vidět určité oţivení, coţ platí pro celý svět: krize skončila a světová ekonomika začala pomalu růst. Pokud se jedná o vývoj HDP na osobu, ten v podstatě kopíruje vývoj celokrajského HDP.

29

Tabulka 2. Vývoj HDP Měrná jednotka

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Hrubý domácí 260 274 294 311 336 369 397 390 392 397 404 Mld. Kč produkt (běţné ceny) Změna vůči 4,35 5,24 7,33 5,62 8,19 9,88 7,60 -2,1% 0,67 1,22 1,63 předchozímu V % roku Na 1 232 244 262 275 297 325 347 339 340 341 346 V tis Kč obyvatele Změna vůči 4,74 5,35 7,26 4,88 8,12 9,45 6,82 -2,4 0,43 0,18 1,41 předchozímu V % roku Zdroj: Český statistický úřad. Makroekonomické ukazatele – životní prostředí a obyvatelstvo. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: .

K ekonomickému vývoji je třeba přidat i to, ţe kraj se postupně stává centrem české vědy a výzkumu, a to i díky financování české vědy z evropských fondů. Jedná se bezesporu o velice dobrý způsob rozvoje regionu: inovace jsou hybnou silou kaţdé ekonomiky. Jak uvádí Český statistický úřad, „Jihomoravský kraj se stává významným centrem výzkumu. V roce 2012 mělo v Jihomoravském kraji sídlo 466 pracovišť výzkumu a vývoje (VaV). Jejich počet se meziročně zvýšil o 21 subjektů, ovšem proti roku 2007 byl vyšší téměř o polovinu (nárůst o 145 pracovišť, tj. o 45,2 %). Jestliže v roce 2007 se Jihomoravský kraj na republikovém celku podílel přibližně desetinou (11,4 %), v roce 2012 byla v Jihomoravském kraji spotřebována již pětina celkových výdajů směřujících do VaV v ČR (20,3%)“20. Nezaměstnanost v kraji ale dlouhodobě překračuje celorepublikový průměr, ačkoliv poslední léta před krizí nasvědčovala tomu, ţe ekonomická veličina se zmenší. Bohuţel kvůli hospodářské krizi nezaměstnanost v kraji ještě více vzrostla a v současné době překračuje 10 %.

20

Český statistický úřad. Ekonomický vývoj Jihomoravského kraje. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: . 30

Tabulka 3. Nezaměstnanost Měřicí jednotka

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Míra 11,20 11,45 11,56 10,21 8,82 6,92 6,83 10,59 10,87 9,81 registrované V% nezaměstnanosti Zdroj: Český statistický úřad. Makroekonomické ukazatele – životní prostředí a obyvatelstvo. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: .

3.1.3 Možnosti rozvoje Jihomoravského kraje Zhodnocení cestovního ruchu Z hlediska cestovního ruchu je zřejmé, ţe počet hostů v ubytovacích zařízeních neustále roste. Přitom krize z roku 2009 byla jiţ překonána a všechno nasvědčuje tomu, ţe tendence růstu bude zachována. Opravdu je pozitivní, ţe do kraje jezdí daleko více nerezidentů. Zcela klíčoví pro cestovní ruch kraje jsou ale rezidenti. Z hlediska zahraničních návštěvníků jsou klíčoví turisté z Polska (98,7 tis.), Slovenska (71,4 tis.) a Německa (56,5 tis.). Zajímavé je, ţe do kraje hodně jezdí Litevci – například z celkového počtu Litevců, kteří navštívili zemi, jich třetina přijela do Jihomoravského kraje. Problémem je, ţe host v průměru stráví v kraji jen jednu noc, coţ je třikrát méně neţ ve zbytku ČR. 21

21

Český statistický úřad. Základní tendence v Jihomoravském kraji – 2013. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: . 31

2012 10,42

Obrázek 4. Cestovní ruch

Zdroj: Český statistický úřad. Průmysl, stavebnictví, cestovní ruch, doprava, vzdělání a kultura. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: .

Počet ubytovacích zařízení v kraji se pohyboval aţ do roku 2011 kolem čísla 500. Od tohoto roku v souvislosti s růstem ţivotní úrovně a částečným překonáním krize se situace změnila a během pouze jednoho roku počet zařízení vzrostl o polovinu. Je to zřejmá pozitivní tendence svědčící o růstu významu cestovního ruchu v kraji.

32

Obrázek 5. Ubytovací zařízení

Zdroj: Český statistický úřad. Průmysl, stavebnictví, cestovní ruch, doprava, vzdělání a kultura. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: .

Z hlediska zaměstnanosti v cestovním ruchu, tak jak je uvedeno v Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020, bylo „přímo v oblasti služeb, které jsou zaměřeny na cestovní ruch (dle dvou kategorií CZ-NACE „Ubytování, stravování a pohostinství“ a „Kulturní, zábavní a rekreační činnost“) v letech 2009–2011 zaměstnáno v průměru 26–29 tis. lidí, což tvoří 5 až 5,5 % všech zaměstnanců Jihomoravského kraje. Průměrné mzdy v těchto kategoriích CZ-NACE ale patří dlouhodobě mezi nejnižší ze všech dalších sledovaných kategorií“.22 Jinými slovy je zřejmé, ţe cestovní ruch hraje v kraji zcela druhořadou roli – celkový počet zaměstnaných v daném oboru ani nedosahuje 10 %. Pro kraj je důleţitější průmysl, který je historicky nejdůleţitější součástí místní ekonomiky. V posledních několika letech v kraji výrazně roste počet konferencí a seminářů. Region se stává významnou destinací pro kongresový cestovní ruch, o čemţ je moţné se přesvědčit z tabulky dole. Samozřejmě krize z roku 2008 se podepsala i na vývoji tohoto významného ukazatele, avšak jiţ v roce 2012 byl zaznamenán významný růst, a to jak z hlediska počtu účastníků, tak i z hlediska počtu akcí. 22

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020 33

Hlavní výhodou pro vedení konferencí v Brně je přijatelná cenová úroveň ve městě a dobře rozvinutá infrastruktura.

Tabulka 4. Konference v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji a jejich vývoj Rok Počet akcí

Jihomoravský kraj Index Q1/Q0 Počet účastníků

Index Q1/Q0

593 1,098 131 630 0,997 2007 649 1,094 167 696 1,274 2008 1 608 2,478 227 786 1,358 2009 1 692 1,052 222 603 0,977 2010 1 659 0,980 214 021 0,961 2011 1 947 1,174 237 044 1,108 2012 1 563 0,803 191 375 0,807 2013 Zdroj: Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava. Vybrané statistiky cestovního ruchu Jižní Moravy do roku 2013. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: .

Je zcela nutné prozkoumat i názory návštěvníků na region jiţní Moravy, právě proto je moţné uvést nejdůleţitější závěry z Monitoringu návštěvníků v současnosti pro Jiţní Moravu (nejaktuálnější je z roku 2013). Z výsledků výzkumu jasně vyplynul závěr, ţe většinou návštěvníci přijedou z větší vzdálenosti – nad 100 km. Hlavním dopravním prostředkem je auto. Bohuţel ale více neţ polovina turistů přijede jen na jednu noc. 80 % turistů se stravuje v restauracích a průměrná denní útrata je maximálně 500 Kč na osobu. Důvodem návštěvy regionu je poznání a relaxace. Pozitivní je, ţe polovina respondentů navštívila kraj jiţ potřetí a téměř všichni plánují dříve či později přijet znovu. Největší spokojenost u návštěvníků je zaznamenána s místním orientačním značením a s přístupem místních lidí. Turisté naopak kritizují dopravní infrastrukturu a příliš vysoké ceny. Z hlediska zdrojů informací jednoznačně převládá internet. Na druhém místě je doporučení známých.23 Samozřejmě většina návštěvníků jede do Brna. Bohuţel výše uvedený dokument se týká jen českých návštěvníků a nejsou prováděny ţádné podobné výzkumy mezi zahraničními turisty.

23

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020 34

Propagace kraje Klasické způsoby propagace cestovního ruchu Propagace

kraje

je

v odpovědnosti

jak

samotného

krajského

úřadu

Jihomoravského kraje, tak i k tomu speciálně zaloţené Centrály cestovního ruchu – Jiţní Morava. Právě činnost poslední je zcela klíčová pro kraj. Daná organizace vydává a následně distribuuje informační letáky o kraji, Magazín jiţní Moravy, cyklomapy regionu, tiskové zprávy. Dále se účastní veletrhů spojených s cestovním ruchem a pomáhá s obdrţením dotací směřovaných na podporu cestovního ruchu v kraji. Samozřejmostí je i provoz turistických informačních center v regionu, jejichţ přehled je uveden v příloze k této práci.

Webová propagace cestovního ruchu kraje Webová propagace cestovního ruchu kraje je zajištěna pomocí webových stránek http://www.jizni-morava.cz/. Stránky jsou dostupné v několika jazycích – němčině, španělštině, italštině, polštině, ruštině, angličtině a samozřejmě češtině. Na první pohled se jedna o stránky, které jsou velmi vhodné a jeţ mají strukturu, která je velmi dobrá. Problém je, pokud změníme jazyk stránek. Ze všech výše uvedených jazyků ovládám ruštinu a angličtinu, a proto jsem schopna rozpoznat chyby jen v těchto jazycích. Stránky v těchto jazycích mají velmi nízkou úroveň a jsou příkladem přesně toho, jak se tyto věci nemají dělat. Stránky v ruštině jsou podle mě nejčastěji jen přeloţeny pomocí google translate bez jakéhokoliv zamýšlení nad významem textu. Zde je třeba úryvek z článku o léčbě v ruštině dostupný dne 4. 10. 2014: „Лечит что, возможно, старый, что они не могут зажить. Вода была изобретена более трех миллионов лет. Здесь, в центре Европы, можно купаться в морской воде соленый. Южная Моравия курорт один интерес“. 24 Je vidět, ţe se jedná o jednoduchý překlad pomocí webu, text vůbec nedává smysl. Dokonce samotný nápis v ruštině – prvotní pozdrav na hlavní uvítací

24

Portál cestovního ruchu Jiţní Moravy. Kurort Godonin - tradicionnoe lechenie i professional'nyj uhod v zhivopisnoj strane vina. (Курорт Годонин - традиционное лечение и профессиональный уход в живописной стране вина. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: . 35

stránce

obsahuje dvě

naprosto hrubé gramatické

chyby místo

„Добро

пожаловать в Южную Моравию“ je uvedeno „Добро пожаловать в южной Моравии“ (česky vítáme na jiţní Moravě). Pro změnu anglická verze stránek vypadá takto – viz obrázek dole. Je zřejmé, ţe návštěvník, který umí jenom anglicky, vůbec nebude schopen přečíst eventy, které se konají v kraji, z jednoduchého důvodu: tvůrce webu nepřeloţil popis poloviny eventů v kraje do angličtiny. Kdyţ z pěti cizích jazyků je takový přístup k tvorbě a úrovni webu vidět ve dvou jazycích, lze předpokládat, ţe stejná situace je i v jiných jazycích. Je vidět, ţe v kraji se v podstatě nikdo nezabývá propagací cestovního ruchu pomocí webových stránek, které jsou přitom bezesporu základem pro práci se zahraničními návštěvníky.

Obrázek 6. Print screen anglické verze stránek

Zdroj: Portál cestovního ruchu Jižní Moravy. Events. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: .

Pouze pro zajímavost jsem dohledala portál sousedního rakouského kraje Niederösterreich (http://www.dolni-rakousko.info). Zde je situace zcela odlišná: portál je naprosto výborně propracovaný a nemá ţádné jazykové chyby. Přitom názvy rakouského portálu jsou přizpůsobeny jazykům, ve kterých je psán daný portál – jak je vidět z českého názvu, jedná se o český přepis názvu regionu, v angličtině se jedná o http://www.lower-austria.info atd. Je vidět, ţe vedení

36

sousedního kraje zcela jasně chápe význam internetu jako nástroje propagace kraje.

Objektivní podmínky rozvoje cestovního ruchu Je zcela evidentní, ţe kraj má zcela výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v zemi. Za prvé se jedná o naprosto skvělé geografické umístění – kraj hraničí s Rakouskem, coţ je země, kde je velmi vysoká ţivotní úroveň, tudíţ je velmi velký potenciál v přilákání německy mluvících turistů do kraje. Vzdálenost Brna od klíčových středoevropských hlavních měst (Bratislava, Budapešť, Praha a Vídeň) je přijatelná – jedná se o 300 kilometrů nebo méně, coţ je v podstatě jen několik hodin autem. Doprava v kraji je na velmi vysoké úrovni, najdeme zde v podstatě všechny moţné způsoby dopravy: leteckou, silniční, ţelezniční a říční. Brno je klíčovým dopravním uzlem nejen na Moravě, ale i v celé České republice: brněnské letiště je druhým letištěm v České republice podle počtu odbavených osob (přibliţně 500 tisíc ročně). Jihomoravský kraj leţí na relativně frekventovaném koridoru: Berlín – Praha - Vídeň. Kromě toho v kraji je velmi specifický druh dopravy – cyklobus a cyklovlak. V kraji je velmi pěkná příroda, která zůstala nedotčena i přes velký rozvoj průmyslové výroby. Jak bylo uvedeno v představení kraje, podnebí regionu je velmi teplé, v místě nejsou velké rozdíly v teplotách a celkově lze uvést, ţe počasí přeje rozvoji turismu. To samé platí i pro přírodní podmínky kraje, které jsou velmi pestré. To všechno bezesporu prospívá zemědělství – v kraji je přibliţně 90 % vinic z celé České republiky, coţ můţe být velmi dobrým lákadlem pro lidi, kterým chutná víno. Vzhledem k tomu, ţe Česká republika patří do schengenského prostoru, není nutné vyřizovat zvláštní povolení pro vstup do České republiky. Takţe pokud občan ze zemí mimo schengenský prostor zavítá do Rakouska, klidně a bez sebemenších problémů můţe přijet na jiţní Moravu. Tuto situaci ocení zejména cestovní kanceláře zaměřující se na Rusko, kde jsou zaznamenána naprosto obrovská tempa růstu počtu turistů.

37

Subjektivní podmínky rozvoje cestovního ruchu Základním produktem cestovního ruchu kraje a hlavní subjektivní podmínkou jeho rozvoje je kulturně - historický cestovní ruch. Z hlediska kulturních památek je nutné zmínit, ţe na území Jihomoravského kraje se nacházejí dvě památky zapsané

na

seznamu

památek

UNESCO:

Lednicko-valtický

areál

a

funkcionalistická vila Tugendhat. Je nutné rovněţ uvést, ţe celá řada menších městeček nebo dokonce vesnic má své památky – jedná se zejména o hrady a zámky. Pokud se bavíme o kulturně - historických památkách, je nutné zmínit i Brno, které je bezesporu srdcem a duší Moravy. Najdeme tam celou řadu historických památek ze všech dob. Další nabídku cestovního ruchu v Brně tvoří kulturní akce, které probíhají v divadlech, kinech apod. Kromě toho v Brně se koná Masarykův okruh a Grand Prix České republiky, coţ jsou světově známé závody motocyklů. Brno je známé i konáním výstav. V Brně si opravdu kaţdý přijde na své. Dále je třeba uvést, ţe v regionu probíhají četné kulturní festivaly a akce, zejména ve větších městech. Jedná se zejména o akce zaměřené na tradiční výrobky a tradiční venkovská řemesla. V kraji se relativně rychle rozvíjí lázeňství. Samozřejmě kraj není schopen konkurovat západním Čechám v tomto oboru, avšak je schopen nabídnout pobyt v lázeňských zařízeních za velice výhodných podmínek a kvalitní lékařskou péči. V příloze k této práci je k dispozici přehled minerálních pramenů v kraji.

3.1.4 Pasohlávky Velice zajímavým příkladem rozvoje Jihomoravského kraje jsou bezesporu Pasohlávky, které mají rovněţ německý název - Weißstätten. Jedná se o klasický příklad rozvojového projektu. Je to obec leţící v okrese Brno-venkov. Oblast je známa především svým vinařstvím. Zajímavé je, ţe nedaleko dané obce byly nalezeny pozůstatky po římské pevnosti z dob 2. století, ačkoliv první písemná zmínka o obci se datuje 13. stoletím. Po skončení druhé světové války téměř všechno německy mluvící obyvatelstvo bylo přesídleno a v současné době v obci ţije přibliţně 700 obyvatel. Z turistických destinací si pozornost zaslouţí především kostel svaté Anny, kaple svatého Ducha, římský vojenský tábor u 38

Mušova a Aqualand Moravia a Laguna. Ekonomický potenciál rozvoje města Pasohlávek je uveden v příloze k této bakalářské práci.

Laguna Město je známé především svými rekreačními zařízeními – Laguna a Moravia Thermal. Laguna je určena pro česky mluvící turisty. Najdeme tam ubytování v pokojích, stravování a moţnost posezení ve společné místností s televizí. Dále si návštěvníci mohou zahrát ping-pong a samozřejmě nechat děti v dětském koutku. Projekt je zcela vyhovující pro potřeby rozvoje regionu, a to z několika hledisek. Prvním je to, ţe zde zcela jasně definována cílová skupina: „rodiny s dětmi, skupiny i páry, rybáři, milovníci pěších túr i cyklovýletů, pořadatelé školních akcí a výletů“.25 Středem pozornosti zařízení je pláţ nacházející se jen 50 metrů od ubytování. Dalšími rekreačními moţnostmi jsou půjčovna windsurfingu, šlapadel a minigolf. Dospělí a děti mají moţnost se naučit tanec nebo si poslechnout ţivou hudbu. Dále je zřejmé, ţe zařízení nabízí celou řadu aktivit, které se týkají jak aktivního, tak i pasivního odpočinku. Z obce je to velmi blízko do druhého největšího města v České republice – Brna. Pokud se jedná o propagaci projektu, ta je velmi dobře nastavena - stránky nemají ţádnou chybu, obsahují odkaz na profil na facebooku, o projektu je velmi mnoho dostupných informací na internetu apod. Jediným minusem je, ţe stránky nejsou přeloţeny do angličtiny a němčiny, ačkoli se jedná o velmi frekventované jazyky z hlediska cestovního ruchu. Důvodem je zřejmě to, ţe klíčovými klienty podniku jsou Češi.

Moravia Thermal Projekt Moravia Thermal je dalším významným lákadlem pro turisty, tentokrát ale na rozdíl od Laguny je částečně financován z dotací. Celkově se jednalo o projekt, který stál přibliţně 1,2 miliardy korun, z toho ¼ byla uhrazena z dotací evropských fondů a zbývající část uhradil investor. Daný komplex je jedním z nejmodernějších 25

Rekreace Laguna. Home page. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: . 39

v České republice. Webové stránky tohoto projektu jsou na vyšší úrovni, neţli u Laguny, neboť obsahují i cizojazyčnou verzi. Cílovou skupinou projektu jsou rodiny s dětmi. Projektovým záměrem bylo „využít jedinečný potenciál cestovního ruchu na jižní Moravě ve vazbě na existenci geotermální vody, přírodní atraktivitu a dopravní dostupnost Pasohlávek, posílit dopad na mezinárodní cestovní ruch vybudováním atraktivního a mezinárodně konkurenceschopného aquaparku, využít synergického efektu v rámci společně budované lázeňské a rekreační zóny Pasohlávky“.26 Je zřejmé, ţe tento projekt je výborný, protoţe je zcela zacílený na velmi úzkou skupinu zákazníků, tudíţ uplatňuje cílový marketing, nikoliv masový. Další silnou stránkou projektu je, ţe se vůbec nejedná o všeobecný aquapark, ale o aquapark, který je postaven v římském stylu, čímţ se výrazně odlišuje od jiných aquaparků. Dále je nutné uvést, ţe stejně jako i předchozí vodní park je i tento napojen na Brno. Na závěr k projektu je nutné ještě jednou podotknout, ţe internetové stránky podniku doslova nemají chybu. Vedení organizace správně chápe význam propagace prostřednictvím internetu a nešetří na svých stránkách; je to z nich ihned poznat.

26

Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. Výstavba komplexu Moravia THERMAL. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: . 40

4 Návrh možných řešení Návrhy moţných řešení vycházejí ze dvou oblastí: propagace kraje a řízení cestovního ruchu v kraji v souvislosti s tvorbou nových produktů pro návštěvníky. Nejdříve je třeba zváţit, která z teorií rozvoje regionu můţe být aplikována v Jihomoravském kraji. Z teoretické části práce vyplývá, ţe největší pozornost budeme věnovat institucionálním směrům.

4.1 Teorie rozvoje regionů a Jihomoravský kraj Teorie výrobních okrsků a teorie flexibilní specializace se naprosto výborně hodí do tohoto kraje. Je zcela zřejmé, ţe kraj se výrazně liší od zbytku ČR a má veškeré předpoklady, aby přilákal turisty, kteří oceňují pohodlí, vstřícný přístup místních lidí a hlavně klid. Cílovou skupinou kraje by se měly stát rodiny s dětmi, kteří touţí po aktivní dovolené. Je zřejmé, ţe vztahy mezi podnikateli v kraji jsou velmi těsné, stejně jako mezi nimi panuje i vzájemná atmosféra důvěry. O tom je moţné se ujistit při osobní návštěvě Moravy – obyvatelé kraje jsou velmi pohostinní. Vzhledem k nedostatku dat, teorie týkající se sociokulturního prostředí a konkurenceschopnosti regionů je moţné jen obtíţně aplikovat – podle mého názoru středem pozornosti rozvoje daného regionu má být Brno jako hlavní dopravní uzel a také místo s velmi vysokou ţivotní úrovní, coţ je potenciální zdroj návštěvníků. Určitě je levnější posilovat moţnosti brněnského letiště, neţ třeba budovat nové mezinárodní letiště v některém z moravských měst - třeba v sousedním Znojmě. Samozřejmě se nejedná o demokratické vztahy, avšak jsem si zcela jistá, ţe tento přístup je opravdu velmi vhodný pro Jihomoravský kraj. Je nutné vycházet z jedné velice rozvinuté oblasti, neţ budovat vztahy zaloţené na rovnosti. Teorie učících se regionů je samozřejmě středem rozvoje regionu, zejména pokud vezmeme v potaz objem investic do vědy a vzdělání. Jinými slovy motivem je vybudovat z Brna významné středisko vědy, a to nejen z českého, ale i středoevropského hlediska. K tomu má město veškeré předpoklady: počet 41

výzkumných parků, dvě významné vysoké školy, najdeme zde zástupce celé řady světově známých firem apod. Jsou zde vybudovány veškeré předpoklady pro vznik klastrů. Na druhou stranu rozvoj regionu pomocí vědy a vybudování Silicon Valley je mimo zaměření této bakalářské práce. Poslední teorie je velmi důleţitá pro rozvoj regionu, protoţe regionální informační systémy hovoří o posílení informačních toků a větší kooperaci mezi organizacemi působícími v regionu. Bez toho není moţné si představit ţádný rozvoj regionu pomocí cestovního ruchu, vţdyť management i marketing destinace se odvíjejí jak od aktivit podniků, tak i od aktivit místní vlády s důrazem na jejich kooperaci.

4.2 Propagace kraje Je zcela zřejmé, ţe první věc, kterou potřebuje udělat kraj, je dát do pořádku své webové stránky. V současné době je situace zcela alarmující: není moţné si představit, ţe ve 21. století v centru Evropy je webová propagace cestovního ruchu v regionu zaloţena na stránce v jednom jazyce a ostatní světové jazyky nejsou obsaţeny v nabídce. Čeština není na rozdíl třeba od angličtiny nebo němčiny dostupná a srozumitelná příliš velkému počtu lidí ve světě, a z toho důvodu je nutné se výrazně zamyslet nad touto situací a hlavně ji změnit. Kromě toho na jih od regionu leţí německy mluvící stát, který je významným zdrojem bohatých turistů. Určitě je lepší se zaměřovat na přilákání bohatších turistů schopných denně utratit významnou sumu peněz, neţ počítat s turisty, kteří utratí sotva několik stovek. Je moţné namítnout, ţe v tomto případě dojde k nárůstu cen v zařízeních obsluhujících turisty, a tím bude místní obyvatelstvo zbaveno moţnosti navštěvovat daná zařízení, jenţe tento argument je zcela v rozporu s realitou: například v Praze sice centrum není cenově příliš dostupné pro běţného domácího uţivatele, ale jen pár kroků od centra jsou jiţ zařízení určená spíše pro místní. Prvním krokem ve vylepšení webových stránek je překlad textů do cizích jazyků. V Jihomoravském kraji je podle údajů z veřejně dostupné databáze tlumočníků hned několik desítek překladatelů. Takţe není určitě problém zajistit překlad textu.

42

Dalším krokem je propojení webové stránky se sociálními sítěmi. Podle mého názoru prozatím postačí vedení sociální sítě ve dvou jazycích: angličtině a češtině. Angličtina bude slouţit pro komunikaci s turisty, zatímco čeština pro vnitřní trh. Z hlediska sociálních sítí se má jednat o twitter a facebook; jde o sociální sítě, které jsou hojně vyuţívány ve světě a které se nejlépe hodí pro propagaci kraje. Na stránkách v sociálních sítích je nutné zveřejňovat fotky, odpovídat na dotazy uţivatelů, neustále upozorňovat na nějaké novinky apod. Samozřejmostí je přidání co největšího počtu přátel. Je moţné se zamyslet nad SEO optimalizací stránek, avšak tuto činnost má dělat jenom člověk nebo podnik, který se v tom vyzná. Je moţné si koupit názvy domén v jiných jazycích – stejně jako to má sousední rakouský region, o kterém jsem se uţ zmínila v textu výše. Pro jiţní Moravu by to mohly být třeba southmoravia.cz a sudmahren.cz. Určitě to prospěje propagaci v zahraničí. Vzhledem k počtu vysokých škol v kraji je zcela na místě se zamyslet nad propagací kraje jako významné destinace pro studium zahraničních studentů. Brno na rozdíl od Prahy můţe poskytnout zahraničním studentům daleko levnější sluţby, přitom úroveň VUT nebo Masarykovy univerzity je srovnatelná s významnými praţskými vysokými školami. K dosaţení tohoto cíle je zcela nutné vytvářet vztahy s firmami, které působí na trhu vzdělání se zaměřením na zahraniční studenty, zejména z rozvíjejících se zemí východní Evropy. Dalším krokem je účast na veletrzích vzdělání v těchto zemích. Prozatím se ale vedení kraje neangaţuje v těchto oborech. V oblasti propagace destinace je zcela na místě ze strany vedení kraje se domluvit s televizními pořady v jiných zemích o cestování a nabídnout jim jakoukoliv pomoc při vypracování pořadu o návštěvě Moravy. Přitom zkušenosti s těmito projekty jsou v České republice vesměs pozitivní, bohuţel ale doposud jsou organizovány jen na centrální (anebo praţské) úrovni; příkladem je společný projekt CzechTourismu a jednoho z ruských pořadů týkajících se cestování: „Dovolená v Česku: být „in“ bez velkých investic – těmito slovy začíná své pořady „Něputěvyje zametki“ populární moderátor Prvního kanálu ORT Dmitrij Krylov. Ten navštívil ČR

43

na pozvání státní agentury CzechTourism již několikrát a pokaždé natočil sérii programů“.27

4.3 Nabídka produktu a řízení cestovního ruchu Vedení kraje nemá jasně definované segmenty zákazníků, coţ je obrovská chyba: ţádná organizace působící v oboru sluţeb nemůţe působit na trhu, pokud neprovede segmentaci svých klientů. O tom je moţné se ujistit ze všech oficiálních dokumentů týkajících se rozvoje kraje – třeba v Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020 není uvedena jasná a zřejmá segmentace zákazníků. Jsou tam jenom k dispozici číselné údaje o návštěvnosti, coţ je pouze jedno segmentační kritérium. Není vůbec jasné, jaké je rozloţení návštěvníků podle objemu útrat, podle vyuţitých sluţeb, věku, rodinného statutu apod. Obecné konstatování o počtu příjezdů a přenocování podle zemí, to je jen velmi málo pro řízení destinace. Na základě takových informací není vůbec moţné vybrat vhodný segment pro působení a pro zacílení. Přitom je zcela zřejmé, ţe zahraniční turisté z důvodu geografické blízkosti se mohou stát naprosto klíčovým segmentem na trhu. Je zřejmé, ţe vedení města v oblasti propagace své destinace vyuţívá masový marketing, coţ je ale zcela chybný přístup ve 21. století. Dalším zjištěním je, ţe monitoring návštěvnosti je prováděn mezi českými obyvateli a nebere v potaz zahraniční návštěvníky. Časy masového marketingu jsou jiţ dávno pryč a je nutné vybrat svůj cílový segment a zaměřit se na něj. Pro tento kraj by se mohlo jednat o rodiny s nadprůměrným příjmem, které bydlí ve větších městech a touţí poznat místní kulturu a tradice. To samé se týká i monitoringu návštěvnosti – ten je sice prováděn, ale nikoliv pravidelně a výstupy z něj nenacházejí uplatnění ve strategii rozvoje cestovního ruchu kraje. Po nastudování materiálů spojených a propagací cestovního ruchu v kraji je moţné jednoznačně uvést, ţe v kraji sice probíhá celá řada kulturních událostí, avšak tyto události nejsou v ţádném případě koordinovány. Někdy dochází 27

Stránky krajského úřadu Jihomoravského kraje. Profil návštěvníka z Ruské federace. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: . 44

k situacím, ve kterých různá města kraje si v podstatě konkurují mezi sebou, místo toho aby zapracovaly na společném programu k přilákání turistů – například ve stejný den je uspořádána událost v několika sousedních městech, čímţ města doslova nutí návštěvníky si vybírat jen jednu akci a nikdy jich nemohou navštívit víc najednou v rozmezí třeba pár dní, coţ by bylo vhodnější a ţádoucí. Vedení regionu by se mělo zamyslet nad uţší spoluprací se sousedními regiony a na tvorbě produktu, který by spojoval i návštěvy sousedních zahraničních států. Kraj má velké předpoklady pro rozvoj kongresového cestovního ruchu, avšak rozvoj tohoto slibného druhu cestovního ruchu brzdí celá řada faktorů. Je zcela nutné se zamyslet nad rozvojem letecké dopravy v kraji, protoţe jak je uvedeno v Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020, „účastníci kongresů jsou v současnosti často odkázáni na využití letiště ve Vídni nebo v Praze s případnou navazující dopravou do Brna“.28 Samozřejmě vzdálenost mezi Brnem a Prahou (popřípadě Vídní) je relativně malá, avšak je nutné počítat s tím, ţe pokud kraj chce přilákat více turistů na kongresový cestovní ruch, musí zavést sluţby, které zvýší pohodlí cestujících. Důvodem je, ţe se jedná o lidi, kteří si velmi váţí svého času a ocení spíše komfort, neţ nízké ceny a minimální servis. Dalším doporučením je vytvořit produkt, který by zahrnoval aktivní zapojení do lidových řemesel. Klasickým příkladem by byla nejen návštěva regionu s moţností zakoupení výrobku, ale i aktivní účast na jeho výrobě. Určitě by se to líbilo většině návštěvníků, neţ jenom naslouchání průvodce, jak je tomu v dnešní době. Produkt by mohl být pojmenován třeba jako cesta do středověkých řemesel. Dalším produktem, který by se mohl těšit popularitě, je venkovský turismus. V současné Evropě roste zájem lidí o pobyt na farmách a obyvatelé větších měst se snaţí pokud moţno co nejvíce přiblíţit k přírodě. Jihomoravský kraj dokáţe nabídnout splnění tohoto přání: podnebí kraje je naprosto vhodné pro celoroční působení v daném oboru a v regionu je velký počet zemědělců. Je zcela zřejmé, ţe se zvyšují nároky cestovatelů na kvalitu nabízených sluţeb. Samozřejmě kraj můţe i nadále sázet na turisty, kterým vyhovuje low cost service (tzv. batůţkáře), avšak jsem si zcela jistá, ţe takoví turisté nejsou schopni přispět 28

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020 45

rozvoji kraje a jsou zcela pro něj zbyteční. Je nutné se zaměřit na lidi, kteří jsou schopni utrácet větší sumy; daný cílový segment ale poţaduje zcela jinou kvalitu sluţeb. Z toho důvodu by vedení kraje mohlo vytvořit program řízení kvality ubytovacích a stravovacích zařízení a po splnění kritérií daného programu třeba dávat nálepku na dveře, ţe kvalita daného podniku je ověřena vedením kraje. Dalším příkladem je vytvoření webových stránek s uvedením podniků, které splňují poţadavky kvality, anebo přidání webových stránek daných podniků na jiţ existující webový portál propagující cestovní ruch do kraje jako záruka kvality. Zcela klíčoví by se pro Jihomoravský kraj mohli stát ruští turisté. V tom je naprosto obrovský potenciál. Většina Rusů jiţ má povědomí o Praze a Karlových Varech, avšak potenciál jiţní Moravy je stále nevyuţit. V tom můţe vedení jiţní Moravy vyuţít dvě historické události z minulosti – bitvu u Slavkova (v Rusku je známa pod německým názvem Austerlitz) a první stát Slovanů – Sámova říše, později Velká Morava. Z vlastních zkušeností mohu tvrdit, ţe v Rusku je velice dobře známo toto město (avšak pod uvedeným německým názvem), a to především díky světoznámé trilogii Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír. Ta se týká především války s Napoleonem, ale přitom málokdo v Rusku tuší, ţe toto město se nachází v současné České republice. Na střední škole se mnozí Rusové dokonce museli učit nazpaměť úryvky z této knihy vztahující se k bitvě u Slavkova. Další produkt pro rusky mluvící klientelu není tak dobře znám, avšak má velký potenciál – v Rusku je v současnosti velký zájem o dějiny Slovanů, a právě proto cesta za prvním státem Slovanů (Sámově říši) můţe být velice zajímavá. Kromě toho tento produkt se můţe setkat s velkým zájmem i v sousedních slovanských zemích – Slovensku a Polsku. Sousední státy mají velmi mnoho společného s tímto státním útvarem a dějiny prvního státu Slovanů jsou součástí i dějin sousedních zemí.

46

Závěr Tématem bakalářské práce je regionální rozvoj. Rozvoj regionů a regionální politika je jedním z cílů Evropské unie a zaujímá velmi důleţité postavení i v rámci strategie české vlády. Vzhledem k rozsáhlosti daného tématu byl vybrán jeden český region – jde o Jihomoravský kraj. Ve své bakalářské práci jsem prozkoumala rozvoj regionu včetně doporučení pro jeho další rozvoj se zaměřením na cestovní ruch. Tento obor ekonomiky má bezesporu velmi velký potenciál v regionu. Východiskem případové studie je zhodnocení teoretických základů problematiky regionalismu včetně teoretických přístupů k rozvoji regionu. Na tento základ bylo navázáno v praktické části práce, kde se zkoumaly podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a jeho aktuální stav. Zcela jednoznačným závěrem praktické části je, ţe region má jak objektivní, tak i subjektivní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu: je zde velmi rozvinutý dopravní systém, celá řada přírodních a kulturních atraktivit apod. Na druhou stranu je zřejmé, ţe propagace regionu je v alarmujícím stavu: například není jasné, kdo je cílovým segmentem pro region, webové stránky propagující cestovní ruch v regionu nejsou přeloţeny do cizích jazyků, ačkoliv obsahují odkaz na cizojazyčnou verzi apod. Právě kvůli tomu v poslední části práce jsou definována konkrétní doporučení pro rozvoj regionu v oblasti cestovního ruchu. První oblastí je teoretické zamyšlení nad problematikou rozvoje – jaká teoretická východiska se nejlépe hodí pro daný region. Ve druhé části jsou definované způsoby změny propagace a ve třetí části jsou uvedeny nové produkty, které mohou být zajímavé především pro zahraniční návštěvníky. Na základě výše uvedených tvrzení je moţné konstatovat, ţe hlavní cíl této práce, vytvoření návrhů na rozvoj regionu pomocí cestovního ruchu, je moţné povaţovat za splněný. Cíle bylo dosaţeno provedením analýzy s pozdější tvorbou doporučení. Z hlediska doporučení je nutné zmínit, ţe cílovou skupinou pro kraj by se měly stát rodiny s dětmi touţící po aktivní dovolené. Nejdůleţitějším 47

doporučením je celková změna propagace kraje. Je zřejmé, ţe propagace je velmi slabým místem v koncepci rozvoje regionu pomocí cestovního ruchu. Větší orientaci je nutné dát na nové druhy cestovního ruchu jako třeba kongresový cestovní ruch a studijní účely. Je zcela nutné vytvořit segmentaci návštěvníků s následným zacílením na určitou skupinu. Dále je vhodné se zaměřit na koordinaci všech kulturních aktivit v regionu. Samozřejmě je zcela na místě vytvořit produkt týkající se tradičních lidových řemesel a venkovský turismus. Vedení kraje zcela zapomíná na propagaci velmi významného státního útvaru – Sámovy říše. Kromě toho podle mého názoru nezohledňuje propagaci bitvy u Slavkova v Rusku, se kterou je seznámen díky programu školní výuky kaţdý člověk obývající země SNS. Hypotéza byla jednoznačně potvrzena: cestovní ruch nehraje klíčovou roli v rozvoji regionu, ačkoliv má velký potenciál pro rozvoj. V regionu prozatím větší roli hraje průmysl. Cestovní ruch zaměstnává velmi malé procento místních obyvatel, region nedostatečně provádí svou propagaci v zahraničí, příjmy z cestovního ruchu jsou minimální. Na druhou stranu z výsledků výzkumu jednoznačně vyplynulo, ţe region má velmi značný potenciál v cestovním ruchu a splňuje jak objektivní, tak i subjektivní předpoklady pro jeho rozvoj. Pokud se jedná o objektivní předpoklady, mezi ně jednoznačně patří geografické umístění, velmi dobrý dopravní systém s napojením na jeden z klíčových dopravních uzlů České republiky – Brno, velmi příznivé podnebí a samozřejmě blízkost Rakouska, coţ můţe být velmi dobrým zdrojem zahraničních turistů. Ze subjektivních podmínek stojí za zmínku především kulturně - historické památky v regionu, kulturní atrakce a lázeňství.

48

Seznam použité literatury Literatura 1. ASHWORTH, G., GOODALL, B. 1990. Marketing tourism places. London: Routledge. 284 s. ISBN 0-415-03810-3. 2. BLÁŢEK, J., ÚHLIŘ, J. 2011. Teorie regionálního rozvoje. Praha: Karolinum, 2011. 344 s. ISBN 978-80-246-1974-3. 3. FORET, M. 2002. Cestovní ruch v regionálním rozvoji. Praha: Oeconomica, 2002. 96 s. ISBN 80-245-0445-6. 4. JAKUBÍKOVÁ, D. 2009. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. 5. KOVÁRNÍK, J., STEJSKAL, J. 2009. Regionální politika a její nástroje. Praha. Portál, 2009. 216 s. ISBN 978-80-7367-588-2. 6. NEJDL, K. 2011. Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. 7. PALATKOVÁ, M. 2011. Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. 8. PALATKOVÁ, M. 2011. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, 2011. 221 s. ISBN 978-80-247-3750-8. 9. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. 10. RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. 2011. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2011. 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. 11. SYNEK, M. 2010. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3. 12. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020

49

Internetové zdroje 1. Applications and modifications. Clevedon: Channel View Publications, 2006. The tourism area life cycle; 1. Aspects of tourism; 28. [online]. [cit. 05-09-2014]. Dostupné z: . 2. Centrála cestovního ruchu – Jiţní Morava. Vybrané statistiky cestovního ruchu Jižní Moravy

do

roku

2013.

[online].

[19-09-2014].

Dostupné

z:

. 3. Český statistický úřad. Ekonomický vývoj Jihomoravského kraje. [online]. [19-092014].

Dostupné

z:

. 4. Český statistický úřad. Makroekonomické ukazatele – životní prostředí a obyvatelstvo. [online].

[19-09-2014].

Dostupné

z:

. 5. Český statistický úřad. Průmysl, stavebnictví, cestovní ruch, doprava, vzdělání a kultura.

[online].

[19-09-2014].

Dostupné

z:

. 6. Český statistický úřad. Základní tendence v Jihomoravském kraji – 2013. [online]. [1909-2014].

Dostupné

z:

. 7. Portál cestovního ruchu Jiţní Moravy. Events. [online]. [19-09-2014]. Dostupné z: . 8. Portál cestovního ruchu Jiţní Moravy. Kurort Godonin - tradicionnoe lechenie i professional'nyj uhod v zhivopisnoj strane vina. (Курорт Годонин - традиционное лечение и профессиональный уход в живописной стране вина). [online]. [19-092014]. Dostupné z: . 9. Prabos.cz.

Jihomoravský

kraj.

[online].

[19-09-2014].

Dostupné

.

50

z:

10. Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. Výstavba komplexu Moravia THERMAL.

[online].

[19-09-2014].

Dostupné

z:

. 11. Rekreace

Laguna.

Home

page.

[online].

[19-09-2014].

Dostupné

z:

. 12. Stránky krajského úřadu Jihomoravského kraje. Profil návštěvníka z Ruské federace. [online].

[19-09-2014].

Dostupné

jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=150047&TypeID=2>.

51

z:


Přílohy Cestovní ruch v kraji

52

53

54

55

Údaje o projektu Pasohlávky Ukazatel počet bydlících obyvatel sezóna (počet dní) počet jednodenních návštěvníků za den počet jednodenních návštěvníků celkem počet vícedenních turistů za den počet vícedenních turistů celkem počet všech návštěvníků celkem počet turistů na 1 obyv. kapacita pro ubytování (počet lůţkonocí) obsazenost lůţek v sezóně Defertova funkce (počet lůţek/100 obyvatel) průměrná cena noclehu trţby za ubytování celkem výdaj za stravování na osobu a den trţby za stravování ubytovaných (víceden.) turistů další útrata vícedenních turistů za osobu a den celková další útrata turistů celkové trţby od vícedenních turistů průměr. trţba od jednoho vícedenního turisty

Údaj / Jednotka den osoby 712 dny x Turisté a návštěvníci osoba/den x osobodny x osoba/den x osobodny x osobodny x os./ obyv. x Vícedenní turisté lůţkonoc koef. lůţka/obyv. Kč/os./noc tis.Kč Kč/os./den

700 x 98,315 350 x 250

Hlavní sezóna 712 100

Vedl.sezóna 712 265

Údaj / rok 712 365

1667 166700 500 50000 216700 304,35

1667 441755 500 132500 574255 806,54

x 608455 x 182500 790955 1110,89

70000 0,71

185500 0,71

255500 0,71

x

x

x 350 17500 250

350 46375 250

350 63875,0 250

12500,0

33125,0

45625,0

600 30000 60000,0

600 79500 159000,0

600 109500,0 219000

1200

1200

1200

296

296

296

49343,2

130759,48

180102,68

500

500

500

x

83350

220877,5

304227,5

tis.Kč x Stravování

132693,2

351637,0

484330,2

250

12500,0

33125,0

45625,0

Kč-tis.Kč 296 tis.Kč x Další útrata Kč-tis.Kč 600 Kč-tis.Kč 500

49343,2 61843,2

130759,48 163884,5

180102,7 225727,7

další útrata vícedenních turistů*) 30000 79500,0 další útrata jednodenních návštěvníků*) 83350,0 220877,5 další útrata návštěvníků a turistů celkem*) Kč x 113350 300377,5 Ekonomický potenciál plného (100%) využití kapacit ubytovacích služeb ubytování (100% vyuţití kapacit) tis.Kč trţeb x x x vykázané (vypočtené) trţby tis.Kč trţeb x x x rozdíl oproti skutečnému vyuţití tis.Kč trţeb x x x

109500,0 304227,5

útrata za stravování za osobu a den celková trţba za stravování jednoden. Návštěvníků další útrata jednodenních návštěvníků za os. a den celková další útrata jednodenních návštěvníků celkové trţby od jednodenních návštěvníků *) trţby za stravování ubytovaných (víceden.) turistů trţby za stravování jednodenních návštěvníků trţby za stravování celkem

tis.Kč

x

Kč/os./den tis.Kč tis.Kč

x x

600

Kč 1200 Jednodenní návštěvníci Kč/os./den 296 tis.Kč

x

Kč/os./den tis.Kč

500

Kč-tis.Kč

56

413727,5 89425,0 63875,0 25550,0

CELK. TRŢBY ZA UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A DALŠÍ ÚTRATU TURISTŮ A NÁVŠTĚVNÍKŮ

tis.Kč

x

57

192693,2

510637,0

703330,2

Vybrané údaje o zdrojích přírodních minerálních vod Jihomoravského kraje (tabelární přehled)

Lokalita

Název objektu

Typ objektu

Souřadnice X

Y

Z [m n.m.]

Vydatnost

Teplota vody

[l/s]

°C

Chemický typ vody

Celková mineralizac e (rok) [mg/l]

Josefov u Hodonína

BVJ-1 "pramen Podluţí"

vrt

12037 04,99

573758, 03

177,40

25 m3/den

> 25

Na-Cl

cca 13 00014 000

Josefov u Hodonína

BVJ-2 "Prušánka"

vrt

12041 60,48

573614, 36

181,70

0,26

30

Na-Cl

13 780

Josefov u Hodonína

BVJ-3 "pramen Josefka"

vrt

29

Na-Cl

13 500-14 000

Šaratice Šaratice Šaratice

těţební pole Kaluţiny těţební pole Újezd těţební pole Nesvačilka

studny

nezjištěna

Na-Mg-SO4

studny

nezjištěna

Na-Mg-SO4

studny

nezjištěna

Na-Mg-SO4

58

Klasifikace vody dle Vyhlášky 423/2001, příloha č.1

25 000 (1964)

velmi silně mineralizovaná, jódová, termální, hypertonická velmi silně mineralizovaná, jódová, termální, hypertonická velmi silně mineralizovaná, jódová, termální, hypertonická velmi silně mineralizovaná, studená velmi silně mineralizovaná, studená velmi silně mineralizovaná,

studená

Šaratice

těţební pole Těšany

studny

nezjištěna

Na-Mg-SO4

Šaratice

těţební pole Luţe

studny

nezjištěna

Na-Mg-SO4

Petrov

St (lázeňská)

studna

neuvedena

12

Ca-HCO3SO4

760

Sedlec u Mikulova

S-1

studna

0,08

10,5

Na-Cl

3 450 (1971)

Šitbořice

Štengár

studna

<0,1

11

Na-SO4HCO3

3189-3544 (2000)

Pasohlávky

Pasohlávky2(G)

vrt

186,08

40 (přetok)

43,6 (hl.1195)

Na-Cl

1 765 (1995)

Pasohlávky

Mušov3(G)

vrt

184,11

74 (přetok)

46 (na ústí)

Na-Cl

2 228

Lednice

Le-6

vrt

12094 02,00

587767, 00

175,37

do 0,3

40-50

Na-Cl

12 876

587482, 00

177,00

do 0,2

40-50

Na-Cl

21 583

587133, 00

168,40

do 0,3

40-50

Na-Cl

11 661

11922 43,65

Lednice

Le-5

vrt

12096 84,00

Lednice

Le-7

vrt

12098 80,00

606511, 06

59

velmi silně mineralizovaná, studená velmi silně mineralizovaná, studená středně mineralizovaná, sirná, studená silně mineralizovaná, sirná, studená silně mineralizovaná, sirná, studená silně mineralizovaná, sirná, termální silně mineralizovaná, sirná, termální velmi silně mineralizovaná, jódová, termální velmi silně mineralizovaná, jódová, termální velmi silně mineralizovaná, jódová, termální

Lanţhot

vrt

nezjištěna

60

Na-Cl

10 000

Čejč

pramenní jímka

0,1

10,5

Mg-HCO3SO4

1 360

Ţeletice

vrt

0,025

11

Mg-Na-ClSO4

2 780

silně mineralizovaná, termální středně mineralizovaná, termální silně mineralizovaná, sirná, termální velmi silně mineralizovaná, jódová, termální silně mineralizovaná, termální silně mineralizovaná, sirná, termální velmi silně mineralizovaná, jódová, termální silně mineralizovaná velmi silně mineralizovaná, sirná, termální středně mineralizovaná, sirná, studená silně mineralizovaná, sirná, studená

Milotice u

studna

nezjištěna

10

Ca-Mg-

730

středně

Švábenice

ŠVÁ-1

vrt

11560 30,04

560618, 45

295,17

0,46 (1,2)

Lysovice (Draţovice)

DRA-2

vrt

11610 58,29

570848, 28

285,90

0,5

31

Na-HCO3-Cl

1 251

Nový Přerov

NPŘ-3

vrt

12033 30,00

610151, 27

189,36

0,4 (přetok)

50,5

Na-Cl

3 600

Nový Přerov

NPŘ-1

vrt

12029 50,07

609836, 00

194,32

0,25

44

Na-Cl

15 519

609119, 33

196,72

0,58

41,5

Na-Cl

3 950

182,69

0,17 (přetok)

40-50

Na-Cl

4 507

192,54

2,4 (krátkodobě)

49,5

Na-Cl

> 20 000

194,47

přetok (nezměřen)

Na-Cl

2 497

Nový Přerov

NPŘ-4

vrt

12024 78,48

Březí

BŘ-1

vrt

12008 90,96

607411, 14

Březí

BŘ-2

vrt

Novosedly

NOV-1

vrt

12033 62,08 11987 06,15

606092, 46 609661, 48

60

44

Na-Cl(HCO3)

3 606

Kyjova

HCO3-SO4

Otnice

studna

13

Ca-Mg-NaSO4

Krumvíř

studna

14

Ca-Mg-SO4

3 780

Zaječí–1

studna

nezjištěna

12

Ca-Mg-SO4

3 730

Zaječí–2

drenáţ

1

16,5

Mg-SO4

6 660

mineralizovaná, sirná, studená středně mineralizovaná, sirná, studená středně mineralizovaná, sirná, studená silně mineralizovaná, sirná, studená silně mineralizovaná, ţelezitá, studená středně mineralizovaná, ţelezitá, studená velmi silně mineralizovaná, studená silně mineralizovaná, studená silně mineralizovaná, studená silně mineralizovaná, studená velmi silně mineralizovaná, studená

Brod nad

struţka

nezjištěna

12

Na-HCO3-Cl

1 130

středně

Moravský Písek

vrt

Podivín

studna

Slavkov

vrt

Obora

4-6

11,5

Ca-HCO3

840

15

Ca-Na-MgHCO3

810

<1 l/min

17

Na-Cl-HCO3

2 980

štola

0,6

8,5

Ca-Fe-SO4

1 940

Valchov

štola

nezjištěna

9,5

Ca-Fe-SO4

530

Měnín – Jalovisko

studna

13,5

Mg-Ca-SO4

5 260

4 800

61

Dyjí

Dolní Dunajovice

studna

nezjištěna

Čeloţnice Javorník nad Veličkou

pramen pramen (studánka )

Vacenovice

pramen

62

14,5

Ca-Mg-SO4HCO3

1 200

0,5

10

Na-HCO3

800

0,07

16

Ca-HCO3

640

0,02

13,5

Ca-MgHCO3

680

mineralizovaná, sirná, studená středně mineralizovaná, studená středně mineralizovaná, sirná, studená středně mineralizovaná, sirná, studená středně mineralizovaná, sirná, studená