Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Tomáš Schulz

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.

Tomáš Schulz Polarizace profilu hostů žena versus muž

Bakalářská práce

2015

Polarizace profilu hostů žena versus muž Bakalářská práce

Tomáš Schulz

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zbyněk Vinš Datum odevzdání bakalářské práce: 18.11.2015 E-mail: [email protected] Praha 2015

Guest profile polarization woman versus man Bachelor’s Dissertation

Tomáš Schulz

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Zbyněk Vinš Date of Submission: 18.11.2015 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci na téma Polarizace profilu hostů žena versus muž zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

____________________ Tomáš Schulz V Praze dne _____________

Poděkování Děkuji panu Ing. Zbyňkovi Vinšovi za pomoc a cenné rady během konzultací. Dále bych rád poděkoval, za odborné vedení mé práce a odborný dohled, díky kterému jsem byl schopen svou práci zkompletovat.

Abstrakt SCHULZ, Tomáš. Polarizace profilu hostů žena versus muž. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran: 75 Snad od dob, kdy vznikly první restaurace, si majitelé těchto podniků kladli stejnou otázku „Jak právě k sobě nalákat co nejvíce zákazníků a jakou vytvořit nabídku? Kdo budou jejich zákazníci?“ Lidé složení z mužů a žen. Jelikož má každý z nich jiné nároky, jiné potřeby a jiné priority co se stravování týče, je hlavním cílem mé bakalářské práce zjistit rozdíly mezi nimi a jejich preference v oblasti gastronomie. K dosažení cíle jsem použil dotazníkovou formu sběru primárních dat, metodu sběru dat při pozorování výběru snídaňového sortimentu hotelových hostů a řízený rozhovor s párem budoucích manželů. Zjištěná data jsem zapracoval do grafu a tabulek a s jejich pomocí jsem provedl procentuální vyhodnocení, které může být využito v praxi ke zkvalitnění nebo rozšíření průběžné nabídky hostům. Výsledkem práce je zjištění priorit žen a mužů v gastronomickém zařízení. Klíčová slova: etika a etiketa, gastronomie, host, muž, preference, respondent, rozdíl, stravování, žena

Abstract SCHULZ, Tomáš. Guest profile polarization woman versus man. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague: 2015. Total number of pages: 75 Perhaps since the days of the first restaurants, the owners of these businesses asked the same question, "How to lure as many customers as possible and how to create a product? Who are their customers? "People are composed of men and women. Since each of them has different requirements, different needs and different priorities in eating, main objective of my thesis is to determine the differences between them and their preferences in gastronomy. To achieve the goal, I used a questionnaire form for primary data collection, method of data collection thorough observation during selection of breakfast assortment of hotel guests and the interview with the future couple. The observed data were incorporated into charts and tables through them, I made a percentage evaluation, which can be used in practice to improve or extend ongoing supply guests. The result of this work determination of the priorities of women and men in gastronomic establishments. Keywords: ethics and etiquette, gastronomy, host, male, preferences, respondent, difference, eating, female

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................................10 1

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................................12

1.1

Gastronomie a hostinská zařízení ......................................................................... 13

1.1.1

Definice .......................................................................................................... 13

1.1.2

Pojem gastronomie ........................................................................................ 14

1.2

Etika a etiketa v restauraci .................................................................................... 16

1.2.1

2

Ženy versus muži............................................................................................ 18

1.3

Rozdíly v komunikaci mezi mužem a ženou .......................................................... 20

1.4

Myšlení a schopnosti ženy versus muži ................................................................ 21

1.5

Stravování.............................................................................................................. 22

1.6

Stravovací scénáře ................................................................................................ 24

1.7

Stolování s dalšími lidmi ........................................................................................ 25

ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................................................27

2.1

Rozhodování žen a mužů v gastronomickém zařízení .......................................... 29

2.2

Způsob rozhodování ženy a muže při významné společenské události ............... 56

2.2.1 2.3

Zjištěné informace o představě svatebního menu ........................................ 57

Snídaně v Iris hotelu Eden ..................................................................................... 59

3

NÁVRHOVÁ ČÁST .............................................................................................................................62

4

ZÁVĚR...............................................................................................................................................64

5

LITERATURA .....................................................................................................................................65

Seznam grafů Graf 1: Jaké je Vaše pohlaví? ............................................................................................... 29 Graf 2: Kolik je Vám let? ...................................................................................................... 30 Graf 3: Sociální stav respondenta ........................................................................................ 32 Graf 4: Jste nyní v partnerském či v manželském vztahu? .................................................. 34 Graf 5: Pokud se stravujete mimo svůj domov, kde jíte nejraději?...................................... 36 Graf 6: Volíte restauraci raději............................................................................................. 38 Graf 7: Na co nejvíce dbáte v restauraci? ............................................................................ 40 Graf 8: V restauraci si místo k sezení ................................................................................... 42 Graf 9: Pokud zvete svého partnera / partnerku do restaurace, hledíte na utracenou částku? ................................................................................................................................. 44 Graf 10: Jaký nápoj si nejčastěji objednáváte k jídlu? ......................................................... 46 Graf 11: Jaké jídlo raději zvolíte dle technologické úpravy? ................................................ 48 Graf 12: Vrátíte pokrm nebo nápoj nesplňuje-li vaše kvalitativní požadavky? ................... 50 Graf 13: Kolik v restauraci utratíte za jednu osobu? ........................................................... 52 Graf 14: Objednáte si po jídle dezert? ................................................................................. 54

Seznam tabulek Tabulka 1: Detail grafu 2 ..................................................................................................... 30 Tabulka 2: Chí kvadrát test k tabulce 1................................................................................ 31 Tabulka 3: Detail grafu 3 ..................................................................................................... 32 Tabulka 4: Chí kvadrát test k tabulce 3 ................................................................................ 33 Tabulka 5: Detail grafu 4 ..................................................................................................... 34 Tabulka 6: Chí kvadrát test k tabulce 5 ................................................................................ 35 Tabulka 7: Detail grafu 5 ..................................................................................................... 36 Tabulka 8: Chí kvadrát test k tabulce 7 ................................................................................ 37 Tabulka 9: Detail grafu 6 ..................................................................................................... 38 Tabulka 10: Chí kvadrát test k tabulce 9 .............................................................................. 39 Tabulka 11: Detail grafu 7 ................................................................................................... 40 Tabulka 12: Chí kvadrát test k tabulce 11............................................................................ 41 Tabulka 13: Detail grafu 8 ................................................................................................... 42 Tabulka 14: Chí kvadrát test k tabulce 13............................................................................ 43 Tabulka 15: Detail grafu 9 ................................................................................................... 44 Tabulka 16: Chí kvadrát test k tabulce 15............................................................................ 45 Tabulka 17: Detail grafu 10 ................................................................................................. 46 Tabulka 18: Chí kvadrát test k tabulce 17............................................................................ 47 Tabulka 19: Detail grafu 11 ................................................................................................. 48 Tabulka 20: Chí kvadrát test k tabulce 19............................................................................ 49 Tabulka 21: Detail grafu 12 ................................................................................................. 50 Tabulka 22: Chí kvadrát test k tabulce 21............................................................................ 51 Tabulka 23: Detail grafu 13 ................................................................................................. 52 Tabulka 24: Chí kvadrát test k tabulce 23............................................................................ 53 Tabulka 25: Detail grafu 14 ................................................................................................. 54 Tabulka 26: Chí kvadrát test k tabulce 25............................................................................ 55

Úvod Žijeme v době, kdy skončila doba státních podniků a pohostinských zařízení a většina těchto provozoven přešla do osobního vlastnictví podnikatelů. Tato zařízení nezískali vždy lidé znalí oboru, a proto některá zkrachovala a ukončila svou činnost nebo vznikla nová nebo některá trápí nízký počet hostů. S rostoucím počtem gastronomických zařízení roste i vzájemná konkurence mezi nimi a potřeba mít konkurenční výhodu. Protože prosperita hostinských zařízení stojí a padá na hostech, potřebují provozovatelé těchto provozoven spoustu informací, které ovlivňují jejich dobrý chod a prosperitu. Základem dobrého chodu gastronomického zařízení je schopnost co největšího přiblížení se poptávce, nárokům a přáním uživatelům těchto služeb. Chce se mi věřit, že jejich hlavním zájmem je radost z činnosti, které se věnují, ale podstatná je pro ně jistě i odměna za jejich úsilí a námahu. Aby se jim dařilo v podnikání, potřebují spoustu informací, které tyto výsledky podnikání ovlivňují. Mezi přáními, požadavky a nároky jsou rozdíly a ty jsou ovlivňovány pohlavím, věkem, zvyklostmi z rodiny apod. Rozdíl v pohlaví lidí je rozdílem základním, probíraným v různých souvislostech a situacích a spoustu informací k tomuto tématu najdeme v oblasti psychologie, biologie a fyziologie. Na toto téma se zaměřuje mnoho autorů tuzemských i zahraničních, kteří se této otázce věnují seriózně a odborně anebo i humorně. Veřejnost má možnost v případě zájmu seznámit se s jejich pracemi, výsledky průzkumu nebo názory prostřednictvím odborných knih, časopisů, internetových stránek či televize. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma zaměřené na tyto rozdíly v rolích hostů a konzumentů v gastronomických zařízeních a to z mnoha důvodů. Tím hlavním byla skutečnost, že jsem donedávna pracoval jako profesionální kuchař, nyní jsem zaměstnán jako Food and Beverage manager. Svou práci chci odvádět, jak nejlépe umím a také se v ní zdokonalovat jak po stránce praktické tak i teoretické. Orientace v preferencích, respektování rozdílu v potřebách a přáních žen a mužů může ovlivnit sortiment nabídky v našem zařízení a to nejen v restauraci, ale i v hotelové části a vést ke zlepšení kvality služeb, zvýšení prosperity a u mě osobně k radosti z činnosti, kterou vykonávám. Dalším důvodem je mé studijní zaměření. Jsem studentem vysoké školy hotelové se zaměřením na gastronomii a práce na tématu, které se týká rozdílů mezi mužem a ženou v této 10

oblasti, bude jistě praktickým přínosem v mém zaměstnání. Bakalářská práce na téma „Polarizace profilu hostů žena versus muž“ je zaměřena na rozdíly ve způsobu rozhodování ženy a muže v gastronomickém zařízení a jejich preference v oblasti gastronomie. Cílem práce je zjistit, nakolik jsou muži a ženy rozdílní ve stravování a jak rozdílné je jejich rozhodování v roli hosta. Dále je k tomuto tématu provedena procentuální a srovnávací analýza k otázkám výběru prostředí, druhu jídla, nápoje apod. Při psaní práce jsou použity odborné publikace. Stěžejní literatura je z oblasti psychologie, biologie, etiky a etikety a to hlavně proto, abych zjistil, jak muž či žena přemýšlí, proč se určitým způsobem rozhodují a co významně ovlivňuje jejich volbu a výběr. Práce je rozdělena na 3 části. První část je teoretická a je rozdělena na 2 kapitoly. V teoretické části se věnuji gastronomii, hostinským zařízením, etice a etiketě v restauraci. Gastronomii popisuji jako celek se základními informacemi o jejím vzniku. Vzpomenu primární rozdělení gastronomických zařízení, etiku a etiketu při vstupu do restaurace, při stolování, stravování a odchodu z restaurace. Ve druhé půlce teoretické části je popis muže a ženy, jejich stravování a rozdílů z pohledu psychologie a biologie. Druhá část je analytická, která byla vytvořena formou pozorování v hotelu ve Vršovicích a vyhodnocením nasbíraných dat. Stěžejní pro mou práci bylo vytvoření, zpracování a vyhodnocení dotazníkového šetření. Pozorováni byli hosté v Iris hotelu Eden při snídaních. Pro dotazníkové šetření bylo vytvořeno několik jednoduchých otázek a tři z nich přímo odkazují na stanovené hypotézy. Jsou to: H1 – více než 80% mužů si dá vždy k jídlu pivo ať už alkoholické či nealkoholické H2 – více než 60% si dá vždy po jídle dezert H3 – více než 50% respondentů dá vždy přednost nekuřácké restauraci Třetí a poslední je část návrhová, která je rozdělena dále na dvě části. Vytvořena je pro lidi pracující v oboru gastronomie, ale i pro návštěvníky gastronomických zařízení. Nyní se budu věnovat teoretické části k ujasnění některých pojmů a definicí z oblasti gastronomie, hostinských zařízení, etiky a etikety v restauraci.

11

1 Teoretická část Teoretická část mé bakalářské práce se zaměřuje na gastronomii jako celek, hostinská zařízení, na jejich rozdělení a vhodné chování hostů z pohledu etiky a etikety.

Abych

si

přiblížil prostředí, ve kterém budou muži a ženy zkoumáni, potřebuji se seznámit s rozdíly mezi nimi, abych mohl pochopit, proč se chovají tak jak se chovají a čím je ovlivňováno jejich rozhodování v oblasti gastronomie. Proto je další část rozdělena na základní rozdíly mezi mužem a ženou z psychologického a biologického hlediska a na jejich odlišnost v myšlení a schopnostech. V následující části budou použity odborné pojmy, ke kterým jsou zde vysvětlivky: Potřeba – „subjektivně pociťovaný nedostatek něčeho nezbytného. Základní potřeba je něco bez čeho člověk nedokáže přežít, jako je jídlo či spánek. Patří sem fyziologické potřeby, ale také i ty, které vyplývají z člověka jako z jedince a součásti společnosti (sounáležitost s ostatními lidmi)“. (Wikipedie) Gastronomie - je v širším pojetí nauka o vztahu kultury a potravy, v užším pojetí jde o kuchařské nebo kulinářské umění neboli gastronomii (vědu o žaludku). V širším smyslu nikoli navíc - nejde jen o umění přípravy jídel (vaření), nýbrž i o jejich konzumaci (https://cs.wikipedia.org/wiki/Gastronomie). Polarizace - proces odlišování, rozrůzňování do vzájemně odlišných skupin. Food and Beverage manager - F&B manager zabezpečuje správné fungování všech služeb ve svém oddělení zaměřeném na jídlo a nápoje. Má excelentní povědomí o nabízených službách, dohlíží na správný výběr dodavatelů surovin, jejich správné zpracování a dodržování

hygieny

na

pracovišti,

a

to

včetně

zpracování

odpadu

(http://www.prace.cz/poradna/encyklopedie-profesi/f/f-b-manager). Ala-carte – (francouzsky: podle jídelního lístku) označuje svobodnou volbu jídel v restauračních zařízeních (pořadí a složení jídel není vázáno konkrétním menu). Biopsychologie - teoretická oblast psychologie vysvětlující biogenní základy psychické činnosti, její biologické determinanty a biologické smysly. Jádrem biopsychologie je neurofyziologická problematika, studium reflexů, instinktů a etologie (vědní obor zabývající se studiem chování a životními projevy živočichů převážně v jejich přirozeném prostředí). 12

Feedback - v češtině překládáno jako “zpětná vazba”. Pro každý feedback je důležitá situace, za které je poskytnut. Osoba, která feedback přijímá, by na něj měla být připravena, neměla by tedy být ještě ve stresu (např. po důležité prezentaci). Naopak není vhodné feedback velmi dlouho oddalovat. Feedback by měl být účinný, ale přiměřený, vždy s ohledem na možnosti jeho příjemce. Feedback by neměl být poskytnut, pokud si to daná osoba nepřeje. Měl by tedy být vyžádaný.

1.1 Gastronomie a hostinská zařízení Pohostinství a s tím spojené služby prošly v posledních 25 letech velkými změnami. Majiteli a provozovateli nebyli jen lidé z oboru, ale i laici s vidinou zisku, bez ochoty své služby vylepšovat a zkvalitňovat s ohledem na přání a potřeby zákazníků. Mnoho jich zkrachovalo, ale také vzniklo mnoho nových. Ať jsou to restaurace, hotely, penziony, motoresty, botely a mnoho dalších. Většina z nich nabízí kromě ubytovacích služeb i služby gastronomické. Každý z nás určitě tato zařízení několikrát navštívil ať už za jídlem, ubytováním či zážitkem. Velké množství těchto podniků nám také nabízí velké množství rozdílů mezi nimi ať je to v oblasti stravování, kvality a estetiky nabízených pokrmů, celkové atmosféry, vybavení atd. Některá zařízení se zaměřují na mezinárodní kuchyni, některá mají v nabídce typická česká nebo krajová jídla, některá jejich kombinace. Ke své prezentaci využívají webové stránky nebo reklamní akce na internetu nebo v tisku a nám spotřebitelům tím pomáhají v orientaci mezi nimi, pokud máme zájem využívat jejich služeb. 1.1.1 Definice Definice řady autorů jsou si podobné. Podle mého názoru je však nejvýstižnější definice podle P. Burešové a kolektivu (2014, s. 39). Ta uvádí, že „Gastronomie je věda, která se zaobírá souvislostmi, jež ovlivňují stravování lidstva, a to od výběru surovin na přípravu pokrmů až po jejich konzumaci“. Gastronomie se zaměřuje: -> na vhodnost výběru surovin a jejich kombinace s ohledem na zásady zdravé výživy; -> estetiku, která se promítá do aranžmá pokrmu a servisu; -> kulturu a tradice; 13

-> vytvoření vhodného sociálního prostředí k podávání a konzumaci.

1.1.2 Pojem gastronomie Gastronomie se rozvíjela spolu s lidmi od dob dávno minulých. P. Burešová a B. Zimáková ve své publikaci uvádějí, že „Lidstvo se vyvíjelo a s ním i strava od člověka lovce, zemědělce až po člověka vyrábějícího nádoby na přípravu rafinované potravy. Kulinářství a kuchyně se začaly vyskytovat s rozvojem civilizace a již nešlo o pouhé uspokojení potřeby hladu, ale potrava získává další rozměr a požitek z potravy.“ (P. Burešová a B. Zimáková, 2010, s. 7). Člověk v dnešní době se liší od ostatních živočichů právě svým přístupem ke stravě, která již neslouží pouze k nasycení, ale i jako společenský a kulinářský zážitek. Každému člověku chutná něco jiného a jinak ochuceného. Ať se to týká druhů použitého koření nebo množství použité soli. Někdo má rád slanější, jiný ostřejší, někdo nejí cibuli a někdo miluje spoustu česneku. Díky tomu, že jsou lidé tak rozdílní, máme možnost ochutnat nespočet různých jídel, jejich chutí a díky kombinaci surovin také jejich vůní. Co jeden považuje za lahůdku, jiný odmítá pozřít. „Gastronomie hledá souvislosti mezi kulinářstvím (přípravou pokrmů) a konzumací, s ohledem na požitky, které vnímá člověk díky vytříbenosti základních pěti smyslů. Zjednodušeně lze říci, že gastronomie je vědou, jež se zaobírá propojením kuchařského umění s výživovými aspekty, stravovacími potřebami a labužnictvím“ (P. Burešová, 2014, s. 38). Lidé mají až deset tisíc chuťových receptorů, díky nimž rozeznávají nejméně čtyři hlavní chutě: sladké a slané pomocí receptorů na špičce jazyka, kyselé po stranách a hořké vzadu na jazyku. Schopnost vnímat čichem a chutí mají ženy rozvinutější než muži. Ti lépe rozeznávají sladkou a hořkou chuť – proto rádi pijí pivo. Ženy zase častěji sahají po čokoládě, protože mnohem lépe rozeznávají chuť sladkou a cukrovou. Značně vytříbená chuť na sladké byla pro ženy výhodou v pradávných dobách, kdy ženy „sběračky“ musely ochutnávat plody a zjišťovat, zda jsou dostatečně zralé a sladké, aby je mohly předložit svým potomkům. Zde máme vysvětlení, proč ženy milují sladké a proč ochutnávači jídla jsou většinou ženy. Je opravdu zajímavé to, že ženy sice mají rozvinutější chutě než muži, ale co se týká vaření, tak většina zaměstnanců profesionálních kuchyní jsou muži. Podle mého názoru by to mohlo být právě tím, že muži dokáži dělat v jednu chvíli pouze jednu věc a tu dělají 14

naplno. Ženy, jak víme, zvládají dělat více věci najednou a tak si s činností kolem přípravy jídla tolik „nepohrají“ jako muži. „Je zcela obvyklé, že se lidé vzájemně navštěvují. Logicky to vyplývá z faktu, že prostě nemohou žít se všemi, které znají, stále po hromadě. Mezi jednotlivci jsou přitom značné rozdíly. Zatímco někteří lidé chodí jiné navštěvovat jen minimálně, tráví jiní na různých návštěvách spoustu času “ (E. Bedrnová, D. Pauknerová, 1998, s. 21). A právě podobné to je i v oblasti pohostinství, i když to není tak osobní. Každý zákazník se stává vítaným hostem. Někdo si zajde „na jedno“, jiný si rád posedí u kávy. Host do podniku přináší své peníze a přichází zde proto, aby uspokojil některou ze svých potřeb nabízených pohostinským zařízením. Pracovníci pohostinství by proto měli chtít, aby se host co nejčastěji vracel. Máme různá hostinská zařízení, která se dělí podle druhů do kategorií, do kterých jsou zařazena podle převažujícího charakteru jejich činnosti. Dělí se dle statistické metodiky Evropské unie do následujících kategorií: Restaurace: pro restaurace je dominantní prodej pokrmů s možností zakoupení nápojů a možností různých forem společenské zábavy. Jedná se o: * restaurace – restaurace, pohostinství, motoresty * samoobslužné restaurace (jídelny) * rychlé občerstvení * železniční jídelní vozy a jiná zařízení pro přepravu cestujících Bary: dominantní je prodej nápojů s možností různých forem společenské zábavy. Některá tato zařízení poskytují specifické občerstvovací služby. Jedná se o: * bary – gril bar, snack bar, aperitiv bar, lobby bar * noční kluby – noční bar, noční klub, varieté, dancing * pivnice – pivnice, hostinec, výčep piva * vinárny * kavárny, espressa

15

1.2 Etika a etiketa v restauraci Etika a etiketa obsahuje vše podstatné ze zásad a pravidel běžných v našem evropském prostoru. Tato pravidla se po staletí formovala a vybrušovala do dnešní podoby. Využívání těchto pravidel může být pro nás účinnou a mocnou zbraní při jakémkoliv druhu jednání. Naopak prohřešky nám mohou uškodit. Při různých společenských kontaktech mohou nastat situace, u kterých si nejsme jistí jak se zachovat a tato základní pravidla nám mohou pomoci tyto situace bezproblémově zvládnout. Může se to týkat formy komunikace, pozdravu a představování, oslovování nebo titulování při společenských akcích, včetně vhodné volby oblečení pro ženy a muže nebo stolování u jídel s více chody. K získání potřebného přehledu o zásadách společenského chování máme možnost využít množství nabídek seminářů, školení, odborných článků a nespoléhat se jen na zásady, které nám byly vštěpeny při povinném a dalším vzdělávání nebo vzory z rodiny, které nemusí být vždy ideální a v souladu s obecnými normami. Slovník cizích slov (Lumír Klimeš, 1998, s. 164) nám praví, že kromě toho, že je etika jednou z filozofických disciplín, je to i „nauka o mravnosti, o pravidlech mravního chování, o mravních zásadách; mravouka“. V internetovém slovníku (ABZ.cz : Slovník cizích slov) se dočteme, že etika je „teorie mravnosti; soustava názorů na mravnost, systém mravních norem; morálka, mravnost“. Nejobsáhleji nám pojem etika podává Wikipedie. Dozvíme se, že „Etika (z řeckého ethos – mrav), nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou praktické filozofie. Etika se zabývá filozofickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popřípadě usiluje morálku zdůvodnit“. Pravidla etikety jsou původně nepsaná a někdy není jasné, proč se některý způsob chování předepisuje nebo zakazuje. I oblast etikety prošla a stále prochází vývojem a změnami. Dnešní etiketa je jiná, než byla gotická nebo renesanční a dokonce je jiná, než etiketa našich rodičů. Její dodržování je odlišné od prostředí, ve kterém se pohybujeme a role,

16

kterou v daném prostředí zastáváme. V oblasti gastronomie se jedná o roli hosta nebo zaměstnance. Když jde muž se ženou do restaurace na jídlo, očekává se od nich určité společenské chování, ať už jde o vstup do restaurace, usazení ke stolu, stolování nebo i případné reklamace. „U stolu použijeme všechny dovednosti společenského chování: představování se, podávání ruky, konverzace, budeme vhodně oblečeni a přitom budeme manipulovat s příbory a projevovat takt a empatii vůči svým spolustolovníkům“(Ladislav Špaček, 2010, s. 7). Je jenom ku prospěchu znát vhodné společenské chování, abychom nekazili svou nevědomostí příjemnou atmosféru druhým lidem a aby nám na druhou stranu nebyla kažena lidmi ostatními. Jaké je tedy dle etikety správné chování v restauraci. Řekněme si něco o vstupu do restaurace, etiketě u stolu, ochutnávání a reklamaci. „Přicházíme-li společně, do restaurace vstupuje jako první muž podle pravidla, že do míst nebezpečných, pro ženu neobvyklých a méně známých ji muž uvádí. Jakkoli je dnes dobrá restaurace bezpečnější než ulice, tradice velí muži vstoupit, podržet ženě dveře a uvést ji dovnitř. Dříve muž vytvářel jakýsi štít, kdyby náhodou v hospodě bylo neklidno…“ (L. Špaček, 2010, s. 84). Myslím si, že toto pravidlo je stále dobré dodržovat i přesto, že restaurace je pro ženu již běžné prostředí, ale jeden nikdy neví, co se může dít. Po vstupu do restaurace následuje usazení ke stolu. Nemáme-li rezervaci, tak se buď usadíme sami, nebo se nás při vstupu do restaurace ujme obsluha a usadí nás. Způsob chování u stolu závisí na prostředí a není vždy stejný. Jinak jíme doma, jinak v hospodě na rohu a jinak v luxusní restauraci v centru Prahy. Umíme-li stolovat na vyšší úrovni, snadno se přizpůsobíme nižší, ovšem naopak je to obtížnější. U stolu sedíme zpříma, nehrbíme se a ani neskláníme hlavu k talíři. Při hovoru gestikulujeme přiměřeně a nikdy ne s příborem v ruce. Jak je to s ochutnáváním, sedí-li pár u večeře a každý si dá něco jiného a navzájem by chtěli ochutnat jídlo svého partnera? „Ve vyšších společenských kruzích je nevhodné dávat partnerce či partnerovi ochutnat, v tomto případě nesmíme překročit své území, tedy nesahat přes stůl. Jako host ve velice oficiálních kruzích se toto omezení respektuje. Ale jinak je pěkné, když si v restauraci pár objedná každý něco jiného, aby zažil rozmanitost chutí. Nejjednodušší řešení je požádat obsluhu, aby se kousek každé porce 17

dal na talíř toho druhého. Anebo je také možnost si ponechat k hlavnímu chodu talířek od pečiva a připravit na něj ochutnávku pro partnerku. Ona udělá totéž“ (E. Bonneauová, 2010, s. 143). Myslím si ale, že se v restauracích toto omezení běžně neřeší a páry si navzájem dávají ochutnat po soustech, kdy se natahují přes stůl či si rovnou podávají celé talíře. Určitě se alespoň jednou každému z nás stalo, že jídlo, které jsme dostali, nebylo úplně to, co bychom si chtěli dát. Ať už bylo studené, špatně ochucené nebo jsme v něm našli vlas. Jak se v tomto případě zachovat? Pokud se jedná o nedochucené či studené jídlo, není problém poprosit obsluhu o nápravu. Za sebe mohu říci, že tuto restauraci příště nenavštívím. Vlas v jídle není nic příjemného. Jsou lidé, kteří si z toho nic nedělají, dají vlas pryč a pokračují v jídle. Jsou ale i tací, kteří přes celou restauraci pokřikují na obsluhu a chovají se opravdu netaktně a přitom ruší ostatní hosty. Myslím si, že nejvhodnější řešení je to, které ve své publikaci uvádí E. Bonneauová (2010, s. 145) „Zavolejte číšníka a poukažte na problém. Ale umožněte mu zachovat si tvář. Stačí říci: „vidíte to?“. Nedokáže-li okamžitě zjednat nápravu, pak ani při placení není o čem diskutovat: Tohle jídlo prostě nezaplatíte.“ V následujícím oddíle nastíním základní rozdíly mezi pohlavími a rozdíly v jejich schopnostech, způsobu myšlení a způsobu jejich stravování. 1.2.1

Ženy versus muži

Nepochybuji o tom, že jsme všichni schopni identifikovat ženu či muže, ať je to z pohledu biologie podle pohlavních orgánů nebo druhotných znaků. Základem rozdílů mezi pohlavími je především různá anatomie a fyziologie. Rozdíly jsou nejen v anatomii a genitáliích, nejen ve vnímání sexuality a nejen biologické. Jsou i rozdíly v oblasti psychologie, genetiky a také rozdíly ve způsobu myšlení muže či ženy. Genetické rozdíly mezi muži a ženami se projevují působením odlišných hormonů. Jejich výsledkem jsou rozdíly ve fyziologii a chování ženy a muže. „Mnoho výzkumů v biopsychologii poukázalo na přímý a významný dopad hormonů na chování evolučně nižších druhů zvířat a mnoho výzkumů se snaží získat potvrzení vlivu hormonů na chování lidí“ (Výrost Jozef, Ivan Sláměník, 2008, s. 162). „Na začátku zkoumání žen a mužů v psychologii bylo hlavním cílem korelací biologického 18

pohlaví a intelektových schopností empiricky potvrdit nebo vyvrátit, zda se ženy a muži odlišují v mentálních schopnostech. Východiskem tohoto zkoumání bylo, že muži mají odlišnou anatomii mozku, která determinuje inteligenci, intelektuální a politické úspěchy mužů a tím i uspořádání společnosti (větší moc a prestiž mužů). Závěr zkoumání zněl, že neexistují žádné rozdíly mezi ženami a muži v obecné inteligenci“ (Výrost Jozef, Ivan Sláměník, 2008, s. 163). Již od pravěku měly ženy, podobně jako muži rozdílnou roli ve společnosti. Ať to byla společnost sběračská, kdy ženy měly na starost sbírání rostlinné potravy a muži lovili pro maso, nebo období starověku a středověku, kdy se ženy staly ve vztahu k mužům podřízenými a vykonávaly hlavně práce spojené s udržováním domu a výchovou dětí. Volební právo žen a změněné ekonomické podmínky umožňují a podporují nezávislost žen a tím se jejich role ve společnosti změnila. Muži jsou se svými ženskými protějšky neradi srovnávání. „Velmi populární (zvláště mezi muži) je zdůrazňování rozumu, logiky a věcnosti na úkor jejich ženských protějšků. Spíše bychom mohli říci, že muži tyto vlastnosti v sobě pěstují, aby se snadněji ubránili úzkosti ze zženštění a zároveň získali převahu nad ženami“ (Jan Poněšický, 2012, str. 88). Ženy na druhou stranu oproti logickému myšlení dávají přednost citům. Z vlastní zkušenosti z rodiny nebo z partnerského vztahu vím, že jsou značné rozdíly ve způsobu myšlení ženy a muže. Bc. Pavla Vohradská ve své bakalářské práci uvádí. „Ženy myslí složitěji než muži. Mnohem více se řídí společenskými konvencemi a morálními předsudky. Muži když něco chtějí, tolik o věci nepřemýšlejí a jednoduše si jdou za svým. Když něco řeknou, obvykle to tak také myslí“ (Bc. Pavla Vohradská, 2009, str. 24). „Muž a žena jsou rozdílní, každý z nich má v životě jiný úkol. Rozdíly jsou patrné v komunikaci, myšlení apod. Muži a ženy mají i odlišný vývoj mozku. Žena je od přírody zaměřená na mateřskost, druhé osoby a celkově na sociální vztahy. Muž je více zaměřen na práci a technické věci obecně. Žena má odolnější organismus díky mateřství“ (Bc. Pavla Vohradská, 2009, str. 20). Žena je označení pohlaví člověka nebo role ve společnosti. Je to dospělý člověk samičího pohlaví a symbol, kterým je toto pohlaví označováno, reprezentuje „ženskost“. Ženy mají oblejší obličej, kratší čelisti, oblejší a místy i výraznější obrysy těla. Pánev širší, než je pánev mužská a menší bázi lebky a i menší mozek než muž, což ovšem neznamená, že by ženy měly být méně inteligentní. Ženy byly již od pradávna „ochránkyní hnízda“ a 19

potřebovaly mít přehled o více věcech najednou: sledovat okolí před hrozbami ze strany predátorů, pečovat o děti a připravovat potravu. Mozek žen je připraven k současnému zvládání několika rozdílných úkolů. Žena dokáže dělat ve stejnou chvíli několik různých věcí. Její mozek je stále vytížený, stále aktivní. Může telefonovat, vařit jídlo podle úplně nového receptu a sledovat při tom televizi. Užívá obě hemisféry svého mozku najednou, proto je pro ni obtížné okamžitě odlišit pravou a levou ruku. Muži naopak používají buď pravou, nebo levou hemisféru mozku a není pro ně problémem okamžitě říci, která jejich ruka je pravá a která levá. Člověk opačného, tzn. samčího pohlaví je muž. V biologii se pro označení samčího a tedy i mužského pohlaví používá také symbol, který mimo jiné reprezentuje „mužnost“. Muži jsou v průměru značně vyšší, robustnější a silnější než ženy, mají širší ramena i vyvinutější svaly. „Muži mívají zarostlejší tělo, a zejména obličej, a jejich hlas má odlišné a zvučnější zabarvení“ (Charles Darwin, 2006, s. 237). Jsou statečnější, bojovnější a energičtější než ženy a bývají také vynalézavější. Tento fakt je pravděpodobně způsoben vývojem, kdy muži, jakožto lovci a ochránci, museli takoví být, aby se dokázali postarat o rodinu. Muži zvládají dělat jen jednu věc a jejich smysly byly vyvinuty tak, aby se při lovu kořisti mohli soustředit jen na tuto činnost. Jejich mozek je tedy specializovaný „rozškatulkovaný a naprogramovaný“ tak, aby dělal jen jednu věc. Mimo jiné to ovlivňuje i fakt, že jeho pravou a levou hemisféru spojuje méně nervových vláken, než je tomu u ženy.

1.3 Rozdíly v komunikaci mezi mužem a ženou Člověk je tvor společenský a většinou komunikativní. Ochota ke vzájemné komunikaci je ovlivňována pohlavím, věkem, společenským postavením a dalšími faktory. Každá má svá specifika. Mě zajímá komunikace mezi ženou a mužem. Podle Bc. Pavly Vohradské je „Komunikace mezi mužem a ženou velmi složité téma a dá se říci, že i často rozebírané nejen odborně. Je známé, že si muži se ženami často nerozumějí. Muži jsou více materiálně založení a ženy zase citově. Muži a ženy se navzájem odlišují nejen fyzickým vzhledem, ale především způsobem, jakým jsou schopni řešit problémy. Mohou rozdíly mezi mužem a ženou zapříčinit odlišné hormony, které jsou přítomny v těle? Pravděpodobně ano. Pohlavní hormony mají vliv na funkci mozku. Muži a ženy jsou odlišní 20

v mnoha různých oblastech, co se inteligence týká, jsou všeobecně známé rozdíly v dovednostech vypořádávání se s matematikou či fyzikou – tyto obory bývají ženám vzdálenější. Známé je také to, že muži se lépe vyznají v mapách, lépe se orientují v prostoru a mají odhad na vzdálenosti. Ženy bývají méně originální v různých směrech, zatímco muži originalitou až překvapují. Víme také, že rozdíly mezi mužem a ženou jsou rozpoznatelné již velice brzy, už u malých dětí v období batolete“ (Bc Pavla Vohradská, 2009, str. 22).

1.4 Myšlení a schopnosti ženy versus muži V časopise FOOD z roku 2007(č. 3), je uveden článek ve kterém jsou názorně uvedeny rozdíly v myšlení a schopnostech ženy versus muži. Pro lepší orientaci v textu tyto odlišnosti dále uvedu v bodech. Považuji to za velmi výstižné a pravdivé a každý z nás se v tomto jistě pozná. Muži jsou oproti ženám v průměru lepší v: * mají lepší matematické myšlení, ačkoli nejsou tak dobří v běžných výpočtech * mají obecně lepší prostorovou orientaci * dokáží lépe identifikovat tvary v prostoru, které nejsou na první pohled zřejmé * dokáží bez menších problémů imaginárně otáčet objektem v prostoru * dokáží přesněji házet předměty a střílet na terč * dokáží lépe rozlišovat vložené tvary do složitých modelů * dokáží rychleji analyzovat komplexní data * jsou obecně více materialisticky založeni Ženy jsou oproti mužům v průměru lepší v: * dokáží lépe odhadnout druhé lidi, jsou empatičtější a lépe vzájemně spolupracují * jsou lepší v pravopise a v jazykovém nadání, kdy lépe vnímají význam slov * dokáží lépe srovnávat detaily * dokáží lépe vyjádřit svoji představu prostřednictvím slov * jsou bystřejší v testech, které vyžadují srovnání podobných věcí * jsou lepší ve schopnostech všimnout si chybějícího předmětu * jsou lepší v matematických výpočtech 21

* jsou schopnější v jemných ručních pracích * jsou více nakloněny nemateriálním představám světa a života Z předchozího textu vyplývá, že „Dispozice mužů vychází s historie lidského rodu, kdy muž musel opouštět domov, aby opatřil potravu, zajistil nové území apod. Dokázal uvažovat o nejlepší strategii své cesty. Při opuštění domova procházel nová neprobádaná místa, což vyžadovalo dobrou orientaci. Při hledání zvěře či nepřítele musel dobře rozlišovat skryté tvary v prostoru. Při plánování útoku na zvěř si dokázal imaginárně vybavit dopad lovu a nejlepší způsob zásahu. Díky starosti o zajištění materiální existence má raději

jasně

definované

reálné

aspekty

života.“

(http://www.zbynekmlcoch.cz/

informace/texty/ruzne/rozdil-mezi-muzem-a-zenou-v-mysleni-a-schopnostech-v-cem-jekdo-lepsi) Co se týká ženy, ta „musela zajišťovat chod domácnosti a v zájmu udržení dobrých vztahů v komunitě odhadnout, co může čekat od ostatních lidí. Byla schopná vytvářet rodinné teplo s citem pro celkovou pohodu, zvládat děti, předvídat nebezpečí a umět zacházet se zásobou potravin. Většinu času musela komunikovat s okolím a tak být schopna přesně definovat své představy. Vlastnost analyzovat chybějící předměty není překvapující a snad i zde lze hledat větší smysl pro pořádek. Ženy dokáží lépe přijímat i nehmotnou realitu světa.“ (http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/ruzne/rozdil-mezi-muzem-azenou-v-mysleni-a-schopnostech-v-cem-je-kdo-lepsi)

1.5 Stravování Proč se správně stravovat? Není jedno, čím zaženeme hlad a čím se zasytíme? Není. „Tělesná a duševní zdatnost lidského organismu je silně ovlivňována skladbou přijímané potravy. Potrava poskytuje organismu látky nezbytné pro stavbu nových tkání, pro náhradu tkání opotřebovaných, látky zajišťující správnou funkci organismu. Je zdrojem energie pro tvorbu tepla a pro veškeré životní pochody“ (E. Marádová, 2010, s. 7). Předpokládám, že mnoho lidí, stejně jako já, si tento fakt mnohdy neuvědomuje nebo se zdravou životosprávou příliš nezabývá. Je všeobecně známo, že by se správná životospráva dodržovat měla. Je podobná pro muže i ženy, ale přesto se liší. Dostatek pohybu, minimum stresu, dodržování pitného režimu, vyváženost a pestrost stravy je pro 22

obě pohlaví stejně důležité. Rozdíly se týkají příjmu množství potravy. Muži většinou konzumují větší množství potravy než ženy. Souvisí to zřejmě s jejich vyšším výdejem energie v průběhu dne. Role dnešní ženy ve společnosti a její uplatnění je srovnatelné s muži, ale fyziologicky je to stále žena. Má tedy jiné potřeby než muž a měla by se respektovat její křehkost a individualita. Prací na vyšších postech a manažerských funkcích si přivozuje větší stres, některé ženy pracují při mateřské dovolené a při svém pracovním vytížení spojeným s péčí o děti a rodinu často důležitost vlastní výživy podceňují. Žena není muž a měla by dbát na svá výživová specifika. Podobně je na tom muž - stres, spěch, často mnohahodinové pracovní vytížení až do večera, budování kariéry nebo vlastní firmy jsou obvykle spojeny se špatnými stravovacími návyky. Muži a ženy nemají pouze odlišnou tělesnou konstrukci a metabolismus, ale i citovou výbavu a úplně jinou mozkovou činnost a tyto odlišnosti ovlivňují i skladbu jídelníčku. Ženy spíše preferují jídlo, které se jim líbí s hlediska nutričních hodnot, muži se soustředí spíše na požitek z něj. Preferují vydatné velké porce, potěšení s chutí a vůní. Naopak ženy kontrolují množství tuků, cukrů, bílkovin a celkové kalorie. Najdou se i ženy, které jsou posedlé stravou vhodnější pro muže. Ovšem většina spíše tíhne k rostlinné stravě, kdežto muži dávají přednost červenému masu. Iva Veselá ve svém článku píše, že „Britské „Timesy“ tvrdí, že ve třech případech ze čtyř rozpoznáme ženu od muže podle toho, co si objednají v restauraci k jídlu. Muž preferuje bifteky, pečená masa, hamburgery a uzeniny. Ženy dávají přednost sýrům, polévkám, salátům, těstovinám, zelenině, ovoci a bílému masu. Pokrm, který neznají, nejspíš odmítnou. Ženy jsou mnohem více ovlivňovány reklamou a jsou ochotny ochutnat novinky.“(http://www.bio-life.cz/clanky/zdravavyziva/muzi-a-zeny-se-stravuji-jinak.html) Vyvážená strava je pro nás nezbytná kvůli příjmu potřebných živin a vitamínů. Ne všechny potraviny obsahují všechny potřebné živiny a vitamíny, které naše tělo potřebuje. Při příjmu potravy je velmi důležitá biologická využitelnost živin obsažených v potravině. Biologickou využitelností se myslí „… lehkost, s jakou ji náš organismus přijímá a zpracovává. Nejrůznější živiny naše tělo využívá různým způsobem. A přitom navíc dochází k interakci, takže jednotlivé složky mohou být lépe vstřebávány, nebo naopak může být jejich přijímání ztíženo. Při dobré či zvýšené biologické využitelnosti poslouží 23

organismu odpovídající živiny v maximální míře“. Dále ve svém díle uvádí, že „Inteligentně používané potraviny působí přirozeně a léčivě, mohou lidem dokonce změnit život. Kdo svoji stravu podřizuje potřebám svého těla, ten se cítí mladší, vitálnější, lehčí a má dobrou náladu – a také podle toho vypadá“ (B. Hamannová, 2013, s. 12). V knize J. Černého (2002, s. 145) se dozvíme, že je třeba „si zapamatovat, že nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili. Máme-li možnost si z nabídky výživy vybrat, měli bychom vždy dát přednost takové stravě, která poslouží našemu zdraví a tím i našemu lepšímu životu“. Z vlastní zkušenosti vím, že není vždy úplně snadné vybírat si to, co je nejzdravější a to proto, že ta „nezdravá jídla“ bývají mnohdy ta nejchutnější. Ale nevidím důvod, proč by po vhodné úpravě nemohl být i zdravý pokrm velmi chutný.

1.6 Stravovací scénáře Každý z nás má nějaký rituál pro různé denní činnosti a výjimkou není ani jídlo. Ritualizace jídla je hlavně doprovodem svátků, které mají svůj původ většinou v náboženství. Některé zvyky a rituály se dodržují i v dnešní době. Příkladem používání těchto rituálů mohou být například Vánoce, Velikonoce, posvícení, masopust a jiné. Když jíme, často se držíme stravovacího scénáře. Setkáváme se s některými stravovacími situacemi v takové míře, že si vytvoříme automatické vzorce a návyky chování, které je řídí. Existují některé stravovací scénáře, které si zřetelně uvědomujeme, ale mnoho jich číhá pod povrchem našich každodenních činností. „Všichni máme scénář pro snídani, pro svačinu, scénář pro stravování v restauraci, scénář pro pití, pro vaření, pro vyjídání talíře a tak dále. Také máme scénáře, které nám řeknou, kdy je na čase přestat jíst. Vlastně, kdybyste se zeptali spousty lidí, co je přimělo, aby přestali jíst, jen někteří by odpověděli: „Jsem sytý“. Jiní by řekli, že přestali, když jim došel čas nebo když dojedli jejich spolustolovníci. Avšak ostatní by řekli, že přestali, když zmizelo jídlo, skončil pořad v televizi, nebo když něco dočetli. Jednou z největších radostí života je jíst spolu s rodinou a přáteli. Co si vždycky neuvědomíme, je to, jak silně rodina a přátele ovlivňují, co jíme. Když jsme s lidmi, jejichž přítomnost nám činí potěšení, ztrácíme často přehled o tom, kolik toho sníme. Jíme déle než obvykle a necháváme druhé, aby určovali tempo toho, jak rychle a kolik jíme“ (Brian Wansink, 2009, s. 94). 24

1.7 Stolování s dalšími lidmi Jak jsem se již zmínil, člověk je tvor společenský a to se týká i situací kolem příjmu potravy. Oběd nebo večeře v kruhu přátel nebo rodiny je vždy příjemná věc. Nyní se naskytuje otázka, jak moc společnost dalších lidí ovlivňuje např. způsob konzumace jídla. Jíte vždycky víc, když jíte spolu s dalšími lidmi? Pokaždé ne. „Lidé, kteří se nacházejí na pracovním obědě nebo kteří jedí s neznámým klientem či šéfem, mají tendenci jíst málo, protože jsou sebevědomí a chtějí udělat dojem. Zvláštní případ je také rande. Čím větší pozornost žena na schůzce věnuje tomu, kolik toho sní, tím jí méně. U mužů je tomu jinak. Vlastně to je zcela obráceně. Čím víc muž sleduje, kolik toho sní, tím víc jí. Zdá se, že to nedává žádný smysl, pokud ovšem nevezmete v úvahu vliv role pohlaví a očekávání. Muži a ženy tedy mají protichůdné stravovací scénáře. Ženy se domnívají, že je atraktivnější a ženštější jíst méně. Kdežto muži se domnívají, že je samčí a mužné ukázat, že mají nenasytný a zdravý apetit, jaký by měli mít opravdoví muži. Někteří muži dokonce jí více než by jedli normálně, protože se domnívají, že mužným chováním u stolu budou imponovat své dívce“ (Brian Wansink, 2009, s. 98). To, jak jíme, ovlivňuje také atmosféra prostředí, ve kterém zrovna jsme. Restaurace, kterou si vybereme nebo hudba kterou právě posloucháme. Představte si například restauraci, ve které budou tlumená světla a na stolech svíčky, v pozadí bude hrát tichá, nevtíravá a příjemně intimní hudba a číšník či servírka se vám budou pravidelně věnovat. V takovéto restauraci nebudete s jídlem pospíchat a raději se zdržíte, více sníte a vypijete. Právě v takovéto restauraci s tlumenými světly a klidnou hudbou se cítíte klidněji, šťastněji a odpočatěji. Mnoho lidí si myslí, že ve špičkových restauracích se lidé zdržují déle a více toho sní jen proto, že je jídlo tak dobré, což je určitě také důvod, ale celková atmosféra dotváří konečný požitek z jídla. Na druhé straně, restaurace s rychlejší, hlasitější či dráždivější hudbou, jasným světlem, plná křiklavých barev a pevných stěn, které odrážejí zvuky, nás nutí jídlo rychle spolykat a jít pryč tak rychle, jak jen to půjde. Kvůli tomu se cítíme přejedeni ještě předtím, než se začneme cítit sytí. Není divu, že právě fastfoodové restaurace jsou takto zařízené. Ty totiž chtějí, abychom přišli a zase odešli, aby mohli naše místo zaujmout noví lidé.

25

V následujících kapitolách budete seznámení s mým výzkumem a jeho výsledky, které vám přiblíží rozdílné rozhodování žen a mužů v restauraci, což je stěžejní pro mou práci. Mimo jiné se dozvíte o přípravě svatební hostiny českého ženicha a ukrajinské nevěsty. Seznámím vás také s preferovaným snídaňovým sortimentem v Iris hotelu Eden, který je v současné době mým pracovištěm.

26

2 Analytická část Analytická část výzkumu navazuje na teoretickou část této práce a jsou zde zobrazeny výsledky mého průzkumu veřejnosti ve stravování žen a mužů v restauracích obecně a v hotelu Iris Eden ve Vršovicích, kde jsem byl do nedávna zaměstnán jako šéfkuchař a nyní zde pracuji jako F&B manager. Průzkumy jsou rozděleny do tří částí. V první části jsou popsány

prozkoumané

preference

české

veřejnosti

v oblasti

rozhodování

se

v gastronomickém zařízení, jaké podněty ovlivňují jejich rozhodování a jak sestavit efektivní nabídku vhodnou pro muže a ženy. Ve druhé části je popsán průběh řízeného rozhovoru s tehdy budoucími manželi, týkající se jejich svatební hostiny, kterou jsem jim osobně připravoval. Třetí a poslední část je zaměřena na snídaně v Iris hotelu Eden, na to, která jídla hosté volili nejčastěji, která nejméně a hlavně čemu dávali přednost ženy a čemu muži. Druhá a třetí část je doplňující metodou průzkumu k dotazníkovému šetření a slouží k porovnání výsledků. V první části je stěžejní průzkum mé bakalářské práce. Průzkum byl vytvořen dotazníkovou metodou, která je vyhodnocena v grafech a tabulkách. Tento průzkum je stěžejní hlavně proto, že v něm odpovědi respondentů potvrzují nebo vyvracejí stanovené hypotézy. Druhá část je zaměřena na rozdíl mezi ženou a mužem v rozhodování se o svatební hostině, kterou jsem připravoval. Tuto část věnuji řízenému rozhovoru, který se konal v červenci roku 2014. Ve třetí části je sběr dat prováděn formou pozorování hostů v hotelové restauraci v období od 1. 7. 2015 do 31. 8. 2015. V této době jsme se snažili vytvořit co nejlepší snídaňovou nabídku v Iris hotelu Eden, která by vyhovovala naším hostům a kterou bychom následně využívali.

27

Cíle práce Hlavním cílem mé bakalářské práce je zjistit rozdíly v rozhodování ženy a muže v gastronomickém zařízení a jejich preference v oblasti gastronomie. Dalším cílem bylo zjistit, jaký snídaňový sortiment preferují muži a ženy v Iris hotelu Eden. Cílem práce je i zjištění nejvhodnější nabídky vyhovující oběma pohlavím. V první části byl hlavní cíl splněn metodou sběru primárních dat a to dotazníkovým výzkumem, který probíhal od 14. 2. 2015 do 16. 3. 2015. Za tuto dobu odpovědělo 145 respondentů. Dotazník byl zasílán pomocí sociální sítě facebook, prostřednictvím osobních zpráv a cílené reklamy. Dále byl šířen zasíláním na e-mailové adresy. Vytvořen byl pomocí aplikace na stránkách www.vyplnto.cz a obsahuje 14 jednoduchých otázek. Byly stanoveny následující hypotézy: H1 – více než 80% mužů si dá vždy k jídlu pivo ať už alkoholické či nealkoholické. H2 – více než 60% si dá vždy po jídle dezert. H3 – více než 50% respondentů dá vždy přednost nekuřácké restauraci. Tyto hypotézy jsou analyzovány a vyhodnoceny pomocí vytvořených dotazníků. Ve třetí části jsou výsledky výzkumů znázorněny pomocí grafů. V závěru této kapitoly jsou vyhodnoceny odpovědi respondentů a vyvrácení či potvrzení hypotéz.

28

2.1 Rozhodování žen a mužů v gastronomickém zařízení V následující části se budu věnovat sesbíraným datům a výsledkům průzkumu stěžejnímu pro mou práci. Výsledky jsou uvedeny v grafech a pro lepší orientaci jsou odpovědi žen a mužů s procentuálním vyčíslením uvedeny v tabulce.

Graf 1: Jaké je Vaše pohlaví?

S žádosti o účast na mém průzkumu jsem oslovil asi 200 lidí, některé osobně a většinu elektronicky. Fakticky reagovalo 145 respondentů. Snažil jsem se o to, aby byl přibližně stejný počet žen a mužů. Jak se ukázalo, ochotnější věnovat tomuto dotazníku svůj čas byly ženy. Těch bylo 94, to je 64,83% a mužů 51, to je 35,17% z celkového počtu dotazovaných.

29

Graf 2: Kolik je Vám let?

Tabulka 1: Detail grafu 2

30

Tabulka 2: Chí kvadrát test k tabulce 1

Zdroj: Vlastní zpracování U této otázky jsem nevybíral určitou věkovou kategorii. Výběr byl nahodilý a opět souvisel s ochotou věnovat se předloženému dotazníku. Jak vyplývá z výsledku, nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorii do 30 let a to 72 žen a 43 mužů (celkem 79,31%). Mnohem méně respondentů bylo ve věku od 30 do 60 let. Srovnání: Žen do 30 let bylo 76,6% a mužů 84,3%. Od 30 do 60 let bylo žen 22,3% a 15,7% mužů Nad 60 let byla pouze 1 žena což je 0,7%.

31

Graf 3: Sociální stav respondenta


32


Zdroj: Vlastní zpracování

U této otázky mě zajímalo kolik respondentů je zaměstnaných a kolik jich mělo jiné příjmy, než z pracovní činnosti. Nejvíce zaměstnaných bylo 38 mužů a 62 žen z celkového počtu odpovídajících. Studentů bylo celkem 38, z toho 25 žen a 13 mužů. Žen na mateřské dovolené 5 a 2 důchodkyně. Srovnání: Pravidelný příjem z pracovní nebo jiné činnosti má 73,4% žen a 74,5% mužů. Bez vlastních pravidelných příjmů je 26,6% žen a 25,5% mužů.

33

Graf 4: Jste nyní v partnerském či v manželském vztahu?


34



U této otázky mě zajímalo, zda jsou respondenti volní, nebo mají vztahové závazky. Předpokládal jsem, že nejpočetnější bude skupina s manželskými nebo partnerskými vztahy, což se potvrdilo. Se závazky bylo 77 žen a 31 mužů (74,48%), volných žen 17 a mužů 20 (25,52%) jak je uvedeno v tabulce. Myslím si, že je dobré tuto informaci vědět proto, že partnerský vztah je podle mého stěžejní při jakémkoliv rozhodování. Podle mého názoru se partneři navzájem ovlivňují, ať už si to uvědomují či nikoliv a to nejenom v oblasti stravování, ale i v běžném životě. Ať se jedná o pohybové aktivity, oblékání a dokonce i názory, tímto vším se partneři navzájem ovlivňují. I v tomto případě ale platí známé pořekadlo, že „výjimka potvrzuje pravidlo“. Srovnání: V partnerském či manželském vztahu bylo 81,9% žen a 60,8% mužů. Bez závazků bylo 18,1% žen a 39,2% mužů.

35

Graf 5: Pokud se stravujete mimo svůj domov, kde jíte nejraději?


36



Z tohoto grafu jsem se dozvěděl, že jen málo lidí bylo ochotno (nebo nemělo čas) vařit si pravidelně doma. Stravování se v restauracích je velmi rozšířené. Ty vycházejí vstříc zájemcům o stravování se mimo dům nabídkami denních menu v přijatelných cenových relacích. Odpovídá tomu také převažující počet lidí, kteří této služby využívají (83,45%). Z toho bylo 81 žen a 40 mužů. Je zajímavé, že pro stravování se doma a ve fast foodu vyšla stejná procenta (5,52%), ale doma se stravuje raději 6 žen a 2 muži, kdežto fast foody zvolilo raději 5 mužů a 3 ženy. Jinde, což mohou být například studentské menzy nebo stravování se u rodinných příslušníků preferují 4 ženy a 1 muž (3,45%). Hospodu volí 3 muži (2,1%). Srovnání: Mimo dům se nejčastěji stravuje 93,6% žen a 96,1% mužů. Pouze doma se stravuje 6,4% žen a 3,9% mužů.

37

Graf 6: Volíte restauraci raději


38


Zdroj: Vlastní zpracování Většina restaurací dodržuje takzvaný „tabákový zákon“ (zák. 379/2005 Sb.) a v době podávání jídla je v těchto prostorách zákaz kouření, což se týká hlavně doby podávání poledního menu. Připravovaný zákon o úplném zákazu kouření v restauracích určitě mnoho lidí uvítá. 38 ženám a 28 mužům nekuřácké prostředí vyhovuje (66,67%). 12 ženám a 10 mužům je to jedno (23,66%). A pouze (9,68%) 6 žen a 3 muži raději zvolí kuřácké prostředí. Tato otázka je stěžejní pro mou práci, jelikož vychází přímo ze zadané hypotézy, která se potvrdila. Srovnání: Nekuřáckou restauraci si vybralo 40,4% žen a 47,1% mužů. Jedno to bylo 12,8% ženám a 19,6% mužů. Kuřácké prostředí zvolilo 6,4% žen a 5,9% mužů.

39

Graf 7: Na co nejvíce dbáte v restauraci?


40


Zdroj: Vlastní zpracování Pokud bych soudil podle sebe a svých blízkých, měl by být aspekt příjemné obsluhy, pohodlí a designu hostinského zařízení v souladu. Z grafu ale vyplývá, že 47 žen a 27 mužů nejvíce oceňují příjemnou obsluhu (51,03%). Pocit pohodlí je pro 36 žen a 21 mužů na druhém místě (39,31%). Design hostinského prostředí preferují pouze 3 muži a 11 žen (9,66%). Srovnání: Příjemnou obsluhu zvolilo 50% žen a 52,9% mužů. Pocit pohodlí preferovalo 38,3% žen a 41,2% mužů. Design restaurace byl důležitý pro 11,7% žen a 5,9% mužů.

41

Graf 8: V restauraci si místo k sezení


42


Zdroj: Vlastní zpracování Zvyklost rezervovat si místo v restauraci předem není u nás nijak výrazně rozšířená. Z dotázaných by této možnosti využilo 5 žen a pouze 1 muž (4,14%). 56 žen a 35 mužů (62,76%) si nejraději vybírá místo k sezení sama. Pokud jde o páry, nechá výběr na partnerovi 33 žen a 15 mužů (33,1%). Tento výsledek je určitě ovlivněn individuálními pocity, zvyklostmi a potřebami respondentů. Někdo nerad sedí v koutě, někdo chce mít při stolování přehled o celé místnosti a někdo má rád při stolování výhled z okna. Srovnání: Místo k sezení si vybírá vždy samo 59,6% žen a 68,9% mužů. Výběr na partnerce/partnerovi nechává 35,1% žen a 29,4% mužů. Předem si místo vybere a rezervuje 5,3% žen a 2% mužů.

43

Graf 9: Pokud zvete svého partnera / partnerku do restaurace, hledíte na utracenou částku?


44



Je všeobecně známo, že zvete-li svého partnera do restaurace, že na něj/ní chcete udělat dojem. Proto jej/jí pozvete do pěkné restaurace nebo možná i do restaurace vyšší cenové relace. U této otázky jsem chtěl zjistit, jestli tomu tak opravdu je. Jak je vidět v grafu, je tomu opravdu tak. 59 žen a 28 mužů (60%) nekouká na utracenou částku, na druhou stranu 30 žen a 22 mužů (35,86%) si hlídá částku utracenou v restauraci, ale z toho 26 žen a 19 mužů (31,03%) nedává před partnerem nic najevo. Srovnání: Na utracenou částku nekouká 62,8% žen a 54,9% mužů. Útratu řeší, ale nedává to najevo 27,7% žen a 37,3% mužů. Na útratu hledí nebo má stanovený limit 4,3% žen a 5,9% mužů. Jinak se k tomu staví 5,3% žen a 2% mužů.

45

Graf 10: Jaký nápoj si nejčastěji objednáváte k jídlu?


46


Zdroj: Vlastní zpracování Ve všech restauracích jsou kromě jídelních lístků i lístky nápojové, ze kterých máme možnost pestrého výběru nápojů alkoholických i nealkoholických. Tato otázka je stěžejní a vychází přímo z hypotézy. Z celkového počtu respondentů si pivo ať alkoholické či nealkoholické dá 23 mužů a 19 žen (28,97%). Nealkoholické nápoje se 40,69% vedou a přestože jsou někdy dražší než pivo, zvolí je 40 žen a 19 mužů. Dále pak voda, kterou preferuje 22 žen a pouze 3 muži (17,24%). Víno si zvolilo pouze 13 žen a 6 mužů (13,1%). Je velmi zajímavé, že i přesto, že podle výzkumu, který zveřejnil britský list The independent a je popsán na stránkách zprávy.aktualne.cz, je Česká republika na první příčce v pití piva na hlavu, tak že i přes tyto údaje si pivo ať už alkoholické či nealkoholické zvolila menšina respondentů. Srovnání: Nealkoholický nápoj zvolilo 42,6% žen a 37,3% mužů. Pivo včetně nealkoholického si zvolilo 20,2% žen a 45,1% mužů. Vodu preferuje 23,4% žen a 5,9% mužů. Vínu dalo přednost 13,8% žen a 11,8% mužů.

47

Graf 11: Jaké jídlo raději zvolíte dle technologické úpravy?


48


Zdroj: Vlastní zpracování V tomto grafu mě zajímalo, jakou technologickou úpravu jídel dotazovaní lidé preferují. Nejdříve jsem si myslel, že největší procento respondentů zvolí smažená masa a masa upravená vařením či dušením. Ve většině případů jde o jídla předem připravená, tzv. „hotovky“. Z vlastní zkušenosti vím, že se v době obědů nejvíce žádaly „hotovky“ a jídla smažená. Nejvíce respondentů zvolilo grilovanou úpravu (46,21%) z toho bylo 48 žen a 19 mužů. Dále pak byla úprava smažením oblíbena u 19 mužů a 14 žen (22,76%), maso upravené dušením či vařením preferuje 11 žen a 10 mužů (14,48%), 14 žen a pouze 1 muž zvolilo salát (10,34%). Nejmenší procento respondentů, 7 žen a 2 muži, zvolilo pouze ryby (6,21%). Srovnání: Grilovaná masa a ryby si zvolilo 51,1% žen a 37,3% mužů. Smažené maso preferovalo 14,9% žen a 37,3% mužů. Dušené či vařené maso volilo 11,7% žen a 19,6% mužů. Salát by si dalo 14,9% žen a 2% mužů. Pouze grilované ryby by si dalo 7,4% žen a 3,9% mužů.

49

Graf 12: Vrátíte pokrm nebo nápoj nesplňuje-li vaše kvalitativní požadavky?


50


Zdroj: Vlastní zpracování Problém reagovat na nekvalitní služby nemá 46 žen a 25 mužů (49%). Je s podivem, že 37 žen a 22 mužů ze 145 respondentů je ochotno přijmout a zkonzumovat nekvalitní potraviny nebo nápoje (40,69%) a vůbec nereagovat nebo až po konzumaci. Srovnání: Při nespokojenosti s jídlem či nápojem ho vrátí bez ohledu na osobní pocity 49% žen a 49% mužů. Až po konzumaci reaguje 13,8% žen a 15,7% mužů. Zaplatit za nekvalitní jídlo nebo nápoje je ochotno 25,5% žen a 27,5% mužů. Jiným způsobem reaguje 11,7% žen a 7,8% mužů.

51

Graf 13: Kolik v restauraci utratíte za jednu osobu?


52


Zdroj: Vlastní zpracování Větší polovina (62,7%) je ochotna utratit v restauraci maximálně 500kč za osobu, což je určitě ovlivněno i individuální ekonomickou situací respondenta. Srovnám li tento ukazatel se zjištěním, kolik dotázaných je zaměstnáno, tak spolu tyto dva aspekty určitě souvisí. Žen ochotných utratit maximálně 500kč za osobu je 63 (67%) a mužů 27 (52,9%). Maximálně 200kč je ochotno utratit 24 žen (25,5%) a 10 mužů (19,6%). Nad 500kč je tuto částku v restauraci ochotno vydat pouze 7 žen (7,4%) a 14 mužů (27,5%). Srovnání: Maximálně 200Kč za jednu osobu je ochotno utratit 25,5% žen a 19,6% mužů. Do 500Kč na osobu utratí 67% žen a 52,9% mužů. Nad 500Kč za jednu osobu utratí 7,4% žen a 27,5% mužů.

53

Graf 14: Objednáte si po jídle dezert?


54



Pojem dezert v gastronomii má Francouzský původ. Znamená vlastně „uklidit stůl“ tedy perfektním způsobem dokončit jídlo. Nejčastěji se jedná o malou porci sladkého pokrmu, případně ovoce nebo sýra. Je to podmíněno krajovými a národnostními zvyklostmi. Jak vyplývá z dotazníku, jídlo zakončí dezertem pouze 37,24% dotázaných, žen 32 (34%) a mužů 22 (43,1%). Jak se ukazuje, u nás to není rozšířeným zvykem, protože většina respondentů si dezert nedá. Žen 62 (66%) a 29 mužů (56,9%). Srovnání: Dezert si po jídle dá 34% žen a 43,1% mužů. Bez dezertu se obejde 66% žen a 56,9%mužů. Vyhodnocení dotazníkového šetření Výzkum, který probíhal na základě dotazníkového šetření, dvě z hypotéz vyvrátil a jednu potvrdil. Došlo tedy k naplnění hlavního i dílčího cíle práce. Pro připomenutí, hlavní cíl práce spočíval ve zjištění rozdílů v rozhodování v gastronomickém zařízení mezi ženou a mužem a jejich preferencí v oblasti gastronomie. Dozvěděli jsme se, že většina respondentů zvolila restauraci a překvapivé pro mě bylo, jak málo respondentů zvolilo fast food i přesto, že fluktuace zákazníků v těchto podnicích je obrovská. Osobně jsem za toto zjištění rád, jelikož nejsem zastáncem fast foodu. Dalším pozitivním zjištěním bylo, že většina lidí upřednostňovala nekuřáckou restauraci před kuřáckou. Nejvíce šokujícím zjištěním však bylo vysoké množství respondentů, kteří za jídlo se kterým nejsou spokojeni, zaplatili a nijak dál to neřešili.

55

2.2 Způsob rozhodování ženy a muže při významné společenské události Tato část mé práce slouží jako doplňkový výzkum pro zjištění, zda je rozdíl ve způsobu rozhodování ženy a muže ve veřejných gastronomických zařízeních a při významných společenských akcích plánovaných s dostatečným předstihem. Svatba je významná společenská událost a to nejen pro nevěstu a ženicha, ale také pro jejich rodinu a přátele, kteří s nimi sdílejí tento velký den. Pro snoubence je svatba výjimečným dnem spojeným s velkým množstvím starostí. Nejoblíbenější části svatebního dne je svatební hostina, a proto je její příprava důležitá a patří k nejnáročnějším. Budoucí manželé, mí přátele Tomáš a Oksy plánovali svou svatbu na 22. října roku 2014 v hospůdce jménem „hospůdka u George“, která patří našemu kamarádovi. Pro přípravu hostiny si vybrali mou osobu a to proto, že jsme s Tomášem vařili ve stejné restauraci a vyhovoval mu můj přístup k vaření. Jelikož je Tomáš Čech a Oksy původem z Ukrajiny, byla tato hostina pro mě skvělou příležitostí, jak vymyslet jídlo, které by vyhovovalo nejen tomuto páru, ale i rodičům a příbuzenstvu. Plánovat jsme začali v červenci 2014. K získání pro mě důležitých informací jsem s manželi vedl řízený rozhovor a připravil jsem si několik otázek, které by mi přiblížily představy a preference ženicha i nevěsty. Otázky byly tyto: 1. Kolika chodové menu si představujete? Touto otázkou jsem potřeboval zjistit, kolik chodů bude servírováno, jaké si představují pauzy mezi chody a jak moc jídel budu připravovat. V mnoha případech svatebních hostin se připravují pouze jeden až dva chody a poté je pro hosty připraven raut, ze kterého si mohou vybírat pokrmy dle vlastního uvážení a momentální chuti. 2. Jaký směr gastronomie preferujete? Je všeobecně známo, že každý člověk preferuje jiná jídla z jiných krajů. Ať je to kuchyně Italská, Francouzská, Indická, Čínská, Japonská, Ukrajinská či Česká. V tomto případě jsem potřeboval zjistit, z jaké kuchyně budu vycházet a podle toho se i zařídit. Touto otázkou jsem si upřesňoval představu nevěsty. Zajímalo mě hlavně to, zda její Ukrajinský původ bude mít vliv na volbu menu. Zda zvolí Českou kuchyni, převážně Ukrajinskou, nebo kombinaci kuchyně České a Ukrajinské anebo jestli bude preferovat úplně jinou kuchyni.

56

3. Kolik bude hostů, kolik bude cizinců a kolik Čechů z celkového počtu? Tato otázka mi sloužila k orientaci o národnostním složení svatebčanů, počtu dětí (eventuálně poloviční porce) o počtu hostů, kteří mají stravovací zvláštnosti (diabetici, vegetariáni, alergici) a zda bude přibližně vyrovnaný počet žen a mužů. 4. Jaká další přání máte kromě přípravy hostiny? Při této otázce jsem kromě přípravy jídla zjišťoval, zdali budou snoubenci chtít některé doplňkové služby, které se svatbou souvisí. Jako je obstarání svatebního dortu, zorganizování některých svatebních zvyků, dekorace podle přání, obstarání hudby nebo zda budou chtít připravit výslužky pro svatebčany. 5. Jaká je vaše představa o časovém harmonogramu? Tato otázka byla pro mě důležitá pro plánování jednotlivých chodů, aby nedocházelo k prostojům a dlouhým čekacím dobám hostů mezi jednotlivými chody. Šlo mi také o zkoordinování přání snoubenců a času potřebného na přípravu vybraného jídla. 2.2.1 Zjištěné informace o představě svatebního menu Při průběhu řízeného rozhovoru docházelo k odklonění od připravené struktury otázek rozhovoru. Nebylo nutné dodržovat přesné pořadí otázek, naopak bylo lepší nechat rozhovor přirozeně vyvíjet. Musel jsem však dávat pozor, aby všechny mé otázky byly zodpovězeny, kvůli následnému vyhodnocení informací. Sběr informací probíhal na konci července roku 2014. Téměř tři měsíce před svatebním dnem, takže bylo dostatek času na promyšlení všech detailů a dalších podrobností nebo změn. Zjištěné informace, představy o průběhu svatební hostiny a odpovědi každého z novomanželů popisuji v následujících řádcích. U první otázky „Kolika chodové menu si představujete?“ nejdříve Tomáš preferoval tří chodové menu. Zdůvodňoval to tím, že Ukrajinští chlapi mají na talíři rádi pořádnou „flákotu“. Chtěl by, aby svatební hosté „v klidu poseděli, popili a pořádně si svatební hostinu užili“. Oksy žije v Česku asi pět let a ochutnala už mnoho typických českých i krajových jídel a velmi si oblíbila svíčkovou na smetaně. Navrhovala tedy čtyř chodové menu, kde svíčková bude hlavním chodem a celé menu bude završeno svatebním dortem. Šlo ji také o to, aby se hosté při hostině nepřejedli a dali si také něco ze studené a teplé kuchyně připravené na večer. Na otázku, zda nechtějí i něco z Ukrajinské kuchyně řekla, že převažovat budou čeští hosté a asi deset blízkých příbuzných z Ukrajiny její volbu určitě 57

schválí a rádo ochutná to, co vybere. Ukrajinská jídla mají většinou doma a ochutnat zahraniční kuchyni je pro ně drahé a na této svatbě k tomu budou mít příležitost. Po několika minutovém přesvědčování sebe navzájem, která varianta je lepší, Tomáš ustoupil od návrhu „flákoty“, ale navrhl moderní kuchyni zaměřenou na francouzskou gastronomii. Oksy se nenechala přesvědčit a stále trvala na variantě české kuchyně a ta ať je tedy moderní. Výsledkem byla varianta čtyř chodového menu moderní české kuchyně završené svatebním dortem. Dozvěděl jsem se, že počet svatebčanů se bude pohybovat mezi dvaceti až dvaceti pěti a snoubenci odhadli, že v této skupině bude počet žen a mužů téměř v rovnováze. Zároveň jsem byl upozorněn na potravinovou alergii matky ženicha na mléko a výrobky z něho. Byla pro ni naplánovaná i připravena individuální strava bez mléčných alergenů. Pro večerní teplé pohoštění si snoubenci vybrali hovězí guláš a proto, že „chlapi budou celý den popíjet a potřebují pořádně zakusovat“ prosadil si Tomáš ke studenému pohoštění několik druhů masových výrobků (vepřovou pečeni, sekanou, uzené a uzeniny). Oksy si k tomu přála alespoň tři druhy salátu a výrobky z kuřecího masa (kuřecí řízečky, závitky s houbami a kuřecí šunku). Byl jsem také požádán, abych se postaral o dezert, kterým bude svatební dort, a hned jsem věděl, která cukrářka jej bude dělat, protože jsem znal chuť i vzhled jejích výrobků. Další naší doplňkovou službou by měla být starost o dekoraci. Protože jsem měl představu, že by dekorace měla ladit s oblečením nevěsty i ženicha a také se svatebním dortem zajímalo mě, jaký jejich svatební oděv bude. Vybrali kombinaci bílé, červené a žluté. Domluvili jsme také, s ohledem na účast Ukrajinských hostů, kteří budou v Česku poprvé, využít pauzy mezi jednotlivými chody k tomu, abych je krátce seznámil s jídlem, které jim bude servírováno, jeho přípravou a použitými surovinami. Dohodli jsme tedy, že k menu bude šunkový měšec svázaný pažitkou s mrkvovou redukcí. Jako druhý chod bude silný hovězí vývar s krupicovým nokem. Hlavní jídlo svíčková na smetaně s jablkovobrusinkovým chutney a domácím karlovarským knedlíkem a jako dezert svatební dort. Vařil jsem svému kamarádovi a kromě kuchaře jsem byl i jeho hostem a po skončení svatební hostiny jsem byl i účastníkem svatební oslavy. Při volné zábavě a komunikaci s přáteli i ostatními svatebčany jsem se zaměřil na „feedback“. Z neformálních rozhovorů 58

a upřímného vyjádření mého kamaráda ženicha jsem se dozvěděl, že všichni svatebčané ať Češi či Ukrajinci, ženy nebo muži byli spokojeni s výběrem svatebního menu, jeho složením i úpravou. Z tohoto výzkumu vyplývá, že možnost vybrat si a naplánovat pokrm s předstihem dává větší pravděpodobnost toho, že se naše očekávání splní. Umožňuje nám výběr jídel ověřené úpravy a chuti, máme taky možnost zvolit čas a prostředí pro konzumaci a může být vyhověno i našemu speciálnímu přání co se týká druhu jídla nebo jeho úpravy. U volby jídla, na jehož výběr máme krátkou dobu, riskujeme možnost nesprávného výběru a nespokojenosti s volbou. Vybírat můžeme pouze z předložené nabídky či nabízených variant. Často jsme také omezeni osobně vymezeným časem pro výběr i konzumaci. V další části popíši sestavu snídaní v Iris hotelu Eden, změny sortimentu, preferované položky a výsledek zkoumání.

2.3 Snídaně v Iris hotelu Eden Na Praze 10 ve Vršovicích, ve východní části komplexu Eden Aréna, fotbalového stadionu Slavie Praha se nachází čtyřhvězdičkový hotel, který nese název Iris hotel Eden. Hotel byl postaven začátkem roku 2009 a je začleněn do samotné struktury komplexu Eden Aréna, největšího a nejmodernějšího stadionu v České republice. Nedaleko od něj je jedno z největších shopping center v Praze (Obchodní centrum Eden). Hotel nabízí 150 prostorných klimatizovaných pokojů, celodenně otevřenou restauraci s terasou nabízející moderní světovou a českou kuchyni, lobby bar a konferenční prostory až pro 400 osob. Vybrané pokoje mají výhled přímo na fotbalové hřiště. Od května roku 2015 hotel začal procházet mnoha změnami. Hlavní změnou byl přechod pod novou společnost Czech Inn Hotels, který klade důraz na zákazníka a to přineslo mnoho zlepšení v oblasti gastronomie. V červenci tohoto roku se změnilo vedení kuchyně mým přijetím na místo šéfkuchaře. Snídaně jsou servírovány formou rautu v místech lobby baru a restaurace, v rozlehlé místnosti, jejíž jedna stěna je kompletně prosklená. V nedávné době prošla rekonstrukcí a obnovou nábytku. Místnost působí příjemným a útulným dojmem i vlivem použitých sezónních dekorací. Restaurace jsou nekuřácké a za příznivého počasí je možné využívat venkovní terasu s přístupem z restaurace. Nabídku svých služeb hotel prezentuje na 59

stránkách

www.irishoteleden.cz,

na

facebooku

a

na

stránkách

portálu

www.tripadvisor.cz. Poslední doplňující metodou použitou v mé práci bylo zkoumání rozhodovacích procesů žen a mužů na snídaních v Iris hotelu Eden, které jsem porovnával v průběhu měsíců srpna a září. Data byla sbíraná metodou pozorování se záznamem. Byl sledován výběr snídaňového sortimentu s ohledem na pohlaví hostů, dále podle nejčastěji doplňovaných potravin a podle potravin, které se jedly nejméně. Další fázi výzkumu bylo porovnání snědených jídel s počtem ubytovaných žen a mužů. Ze všeho nejdříve bylo potřeba se zaměřit na snídaňovou nabídku jako takovou, na kvalitu podávaných jídel a rozšíření sortimentu. Dříve než začal výzkum, byl téměř celý snídaňový sortiment pozměněn a rozšířen o několik položek. Po zavedení nového snídaňového sortimentu jsem se rozhodl zjistit, která jídla jsou nejžádanější a která naopak u zákazníků neuspěla a při té příležitosti udělat průzkum, která jídla preferují ženy a která muži. V nabízeném sortimentu v srpnu byly následující položky: Formou studeného bufetu byly každý den hostům nabízeny tři druhy zeleninových salátů (čočkový, těstovinový a rajčatový) a čerstvá zelenina (rajčata, okurky, papriky). Ze sýrů eidam, gouda, hermelín a niva, čtyři druhy trvanlivých salámu, tři druhy šunky, máslo a margarín. Pro milovníky sladších pokrmů byly k dispozici tři druhy koláčů, čtyři druhy džemů, bílý i ochucený jogurt a pět druhů müsli. Vše bylo doplněno o čerstvé i sušené exotické i domácí ovoce, slunečnicová a dýňová semínka. Součásti snídaňové nabídky byl i teplý bufet, kde bylo na výběr z šesti obměňujících se položek (párky, klobásy, slanina, míchaná vejce, sázená vejce, máslová zelenina, fazolky se slaninou, pečené grenaille brambory, bretaňské fazole a bulgur se zeleninou). Z této nabídky šla na odbyt nejvíce sázená a míchaná vajíčka, dále pak slanina, párky, bretaňské fazolky, všechny tři druhy šunky, jogurty a sýry. Minimální zájem byl o bulgur se zeleninou a pečené grenaille, které byly z nabídky vyřazeny. Nejčastějšími hosty hotelu jsou zahraniční turisté z Anglie, Ruska, Německa či z Asijských zemí s osobními a národnostními stravovacími zvyklostmi. Angličan sáhne po vejcích a slanině doplněné toastem, Nor by asi nejraději sáhl po tom, co má něco společného s rybou a po sýru s marmeládou a v některých zemích Asie je zvykem snídat nudlovou polévku nebo rýži se zeleninou. 60

Domácí i převažující zahraniční hosté v hotelu se ke všem službám, nabídkám a přáním vyjadřují na internetových stránkách www.booking.com, www.tripadvisor.cz nebo osobně na hotelové recepci. Na uvedených stránkách jsem se dočetl, že snídaňová nabídka nebyla dostatečně rozmanitá a nesplňovala představy hostů. Většinou nebyla připomínka specifikovaná na určitý druh jídla. Konkrétně se zde objevilo pouze přání přidat do nabídky celozrnný chléb, croissanty a nutelu. V záři byla provedena úprava snídaňové nabídky rozšířením o některé položky (piškoty, ovesné vločky, sušené švestky, nutelu, rozinky, sušený banán, zelný salát, salát coleslaw, nakládané sýry, vařená vejce, celozrnnou banketku, slunečnicový a žitný chléb a croissanty). A znovu byl sledován a zaznamenáván výběr jídel, preference ve výběru a oblíbenosti volených potravin. Opakovalo se totéž, co v měsíci srpnu. Hosté si dávali nejčastěji vajíčka, slaninu, šunku a jogurt. Zájem byl také o máslovou zeleninu, ovesnou kaši a fazolky. Zřejmě volili to, co znají a co je nemůže svou chutí překvapit. Vyhodnocením pozorování a záznamu se ukázalo, že ve volbě stravy nebyl mezi ženami a muži prakticky žádný rozdíl. Jejich volba byla určitě ovlivněna i možnostmi nabídky, ze které vybírali to, co bylo pro ně nejvíc přijatelné. Možná by jejich volba byla jiná, pokud by si mohli říct o konkrétní druh potraviny, na kterou jsou zvyklí ze země, ve které žijí nebo jak mají nastavený snídaňový rituál ze své rodiny. Dalším ovlivňujícím faktorem při jejich rozhodování mohla být i celková krátkodobá změna způsobená pobytem mimo dům kde se s tím, že bude všechno jinak, počítá. Poslední verzi snídaňové nabídky je sestava čtyřkombinací snídaňového menu, které se pravidelně střídá. V každé této snídaňové sestavě je stejný a hosty nejčastěji volený základ s obměnami v doplňujícím sortimentu. Různorodost hostů, týkající se národnostních rozdílů ve stravovacích zvyklostech a výjimečnost situace, ve které se momentálně nacházeli (turisté) mi neumožnila vyhodnotit rozdíly v preferencích, týkajících se rozhodování žen a mužů v oblasti stravování. V těchto podmínkách jsem pouze zjistil, že v rozhodování a v preferencích mužů a žen při výběru potravin k snídani není prakticky žádný rozdíl. Ke zjištění těchto rozdílů by musela být zvolena jiná rozšířená metoda zaměřena i na to, jakou roli při jejich preferencích hrají vlivy sociální, ekonomické, kulturní, náboženské, osobní zvyklosti nebo i zdravotní stav. 61

3 Návrhová část V této části mé práce se budu věnovat doporučením a návrhům vhodným pro majitele a provozovatele gastronomických zařízení a taktéž pro lidi, kteří plánují svatební hostinu. Tyto návrhy a doporučení jsou vytvořeny na základě vypracování dotazníkového šetření, řízeného rozhovoru, pozorování a vlastních zkušeností. Pro majitele a provozovatelé gastronomického zařízení Dle dotazníků si nejvíce respondentů zvolilo restauraci pro stravování mimo domov. Proto tato doporučení a návrhy mohou být využitelné pro majitele a provozovatelé těchto podniků. V bodech uvedu kritéria, která mohou vést k udržení stávajících nebo k získání nových zákazníků. Doporučení: * nekuřácké prostředí * pečlivě vybírat zaměstnance s nároky na jejich profesionální přístup k hostům * tvořit nabídky v několika cenových kategoriích * nabízet pestrý sortiment nealkoholických nápojů * nabízet dostatek grilovaných mas a ryb * zajistit kvalitu pokrmů a surovin, ze kterých jsou vyrobeny * sledovat a pohotově reagovat na preferovaný výběr pokrmů a nápojů Pro organizátory svatební hostiny Na základě poznatků získaných z řízeného rozhovoru a vlastních zkušeností z přípravy svatební hostiny uvedu v bodech návrhy a doporučení pro její organizaci. Vytvořena je pro organizátory této hostiny. Doporučení: * zjistit styl (netradiční, romantická, adrenalinová) * určit prostředí (doma, v restauraci, na zahradě) * ověřit složení hostů (počet, národnostní složení) 62

* zvolit styl kuchyně (domácí, mezinárodní či jejich kombinace) * upřesnit specifická přání v oblasti stravování (potravinová alergie, dieta, vegetariánství) * vytvořit časový harmonogram * specifikovat zájem o doplňkové služby (dekorace, tradice, svatební rituály) * určit hranice finančních možností

63

4 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit rozdíly mezi ženami a muži a jejich preference v rozhodování v gastronomické oblasti. Ke zjištění těchto preferencí provést výzkum dotazníkovým šetřením, řízeným rozhovorem a pozorováním se záznamem a ověřit si zda by orientace v tomto směru mohla být využita v praxi. Zda tedy může ovlivnit získávání nových zákazníků, udržení stávajících a jejich spokojenost s poskytovanými službami v hostinských zařízeních. Východiskem pro tuto práci byla teoretická část, která vychází ze zpracování informací z odborných knih z oblastí psychologie, gastronomie, výživy, stravování, etiky a etikety. Využity byly také články z internetových portálů. V analytické části jsou zobrazeny výsledky průzkumu k danému tématu, získané metodou dotazníkového šetření, metodou pozorování se záznamem a metodou rozhovoru. Těmito metodami bylo zjištěno, že obecně známý rozdíl mezi muži a ženami je málo významný v jejich preferencích v oblasti gastronomie. Podstatnější pro vylepšování vlastních služeb je vnímat muže a ženu jako zákazníka obecně a zaměřit se na pestrost, kvalitu, atraktivnost a výjimečnost nabídky.

64

5 Literatura [1] ATTL, Pavel a Petr STUDNIČKA. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. 1. vyd. Ústí nad Labem: Česká digitální tiskárna, 2014. 85 s. ISBN 978-80-87411-63-6. [2] PONĚŠICKÝ, Jan. Fenomén ženství a mužství: psychologie ženy a muže, rozdíly a vztahy. 4. vyd. Praha: Triton, 2012, 217 s., [4] l. obr. příl. Psychologická setkávání. ISBN 978-807387-546-6. [3] WIRTH, Bernhard P. Poznej sám sebe i druhé: povahopis a řeč těla: umění správně jednat s lidmi. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2002, 295 s. ISBN 80-249-0112-9. [4] BUREŠOVÁ, Pavla a Blanka ZIMÁKOVÁ. Gastronomické služby – servis. 2. vyd. Tribun, 2010 155 s., ISBN 978-80-87411-06-3 [5] BUREŠOVÁ, Pavla. Vybrané kapitoly z hotelnictví a gastronomie. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 153 s. ISBN 978-80-7478-498-9. Marádová, Eva. 2010. Výživa a hygiena ve stravovacích službách. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010. ISBN 978-80-87411-02-5 [6] SALAČ, Gustav. Stolničení. Vyd. 2. - dotisk. Praha: Fortuna, 2001, 217 s. ISBN 80-7168752-9. [7] ČERNÝ, Jiří. Moderní kuchyně ve společném stravování. 1. vyd. Úvaly: Ratio, [2002], 249 s. ISBN 80-86351-06-8. [8] ŠPAČEK, Ladislav. Malá kniha etikety u stolu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010, 137 s., s. barev. obr. příl. Malá kniha etikety. ISBN 978-80-204-2250-7. [9] VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 404 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1428-8. [10] VOHRADSKÁ, Pavla. Role muže ve společnosti pohledem současných mladých žen. Časopis FOOD, 2007/č. 3 [11] BUREŠOVÁ, Pavla. Vybrané kapitoly z hotelnictví a gastronomie. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 153 s. ISBN 978-80-7478-498-9. [12] KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1998. 862 s. ISBN 80- 04-26710-6 [13] WANSINK, Brian. Mindless Eating: Why We Eat More Than We Think, New York: Bantam Dell, 2006. 276 p. ISBN 0-553-80434-0 [14] HAMANN, Brigitte. Die 50 besten Superfoods:Gesundheit kann man essen. Kopp 65

Verlag; Auflage: 3., Auflage 2012, 192 Seiten. ISBN 978-3864450471 [15] PEASE, Allan a Barbara PEASE. Why men don’t listen and women can’t read maps. Harmony 2001, 272 p. ISBN 978-0767907637 [16] BONNEAU, Elisabeth. 300 Fragen zum guten Benehmen. GRÄFE UND UNZER Verlag GmbH; Auflage: 7, 2005, 256 Seiten. ISBN 978-3774287785 [17] DARWIN, Charles. The Descent of Man and Selection in Relation to Sex. Penguin, 2004, 791 p. ISBN 978-0140436310 [18]

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=Etika&typ_hledani=

prefix [19]

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nejvice-piva-na-osobu-vypiji-v-evrope-

zebricku-vevodi-cesi/r~ba0e68ca6ff411e4b0c4002590604f2e/ [20] http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/ruzne/rozdil-mezi-muzem-a-zenou-vmysleni-a-schopnostech-v-cem-je-kdo-lepsi

66

Přílohy Příloha 1: Snídaně v Iris hotelu Eden Příloha 2: Nápoje při snídani v Iris hotelu Eden Příloha 3: Nabídka cereálií a ovoce v Iris hotelu Eden Příloha 4: Nabídka salátů v Iris hotelu Eden Příloha 5: Svatba Příloha 6: Nabídka svatebního dortu Příloha 7: Příklad svatebního menu

Příloha 1: Snídaně v Iris hotelu Eden

Zdroj: http://www.iris-edenhotel.com/gallery.html

Příloha 2: Nápoje při snídani v Iris hotelu Eden


Příloha 3: Nabídka cereálií a ovoce v Iris hotelu Eden


Příloha 4: Nabídka salátů v Iris hotelu Eden


Příloha 5: Svatba

Zdroj: svatební album manželů Fořtových

Příloha 6: Nabídka svatebního dortu


Příloha 7: Příklad svatebního menu


Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Tomáš Schulz

Recommend Documents