VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Pavlína Kobrová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Pavlína Kobrová Systém dietního stravování a jeho uplatnění v českém lázeňství

Bakalářská práce

2014

Systém dietního stravování a jeho uplatnění v českém lázeňství

Bakalářská práce

Pavlína Kobrová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management volného času Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Dissertation

Dietary system and its application in the Czech spa

Pavlína Kobrová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Leisure Time Management Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma Systém dietního stravování a jeho uplatnění v českém lázeňství zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

................................ Pavlína Kobrová

V Praze dne 24. 4. 2014

Na

tomto

místě

bych

chtěla

poděkovat

Ing.

Pavlu

Attlovi,

Ph.D.,

za podporu a vstřícnost při vedení mé bakalářské práce, dále za jeho připomínky a hlavně odborné rady, které pro mě byly v průběhu zpracování celé práce velmi užitečné. Rovněž bych chtěla poděkovat Bc. Zuzaně Hillebrantové, vedoucí gastronomického provozu a nutričním terapeutkám, za poskytnutí informací týkajících se akciové společnosti Lázně Poděbrady.

Abstrakt KOBROVÁ, Pavlína. Systém dietního stravování a jeho uplatnění v českém lázeňství. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. 64 str.

Bakalářská práce pojednává o současném stavu a využití dietního systému a dietního stravování v Lázních Poděbrady a. s. V práci byla zhodnocena hypotéza, zda je edukace v oblasti dietního stravování na dostatečně rozvinuté úrovni. Cílem práce bylo zjištění stavu využitelnosti dietního systému v lázeňství dnešní doby, kdy je častěji než léčba dietou využívána léčba pomocí medikamentů. Z dotazníkových šetření mezi klienty a zaměstnanci, a dále z interních

zdrojů lázní

vyplynulo, že

dietní systém má v Poděbradech

nezastupitelnou roli z důvodu léčení nemocí, pro které je dietní stravování klíčové. V lázních Poděbrady je dietní systém uplatňován velmi dobře nejen z hlediska norem, ale i spokojenosti mezi klienty. Edukace v oblasti dietního stavování je prováděna spoluprácí nutriční terapeutky s klientem, kdy jsou během pobytu stanovena pravidelná sezení o správném stravování a osobní konzultace s terapeutkou během dne. V případě léčení diabetu jsou dokonce nabízeny celé pobyty zaměřené převážně na edukaci. Hypotéza tedy byla potvrzena, alespoň, co se týče lázní Poděbrady. V návrhové části byl navržen program pravidelných přednášek o zdravém stravování s nutriční terapeutkou. Tento návrh vyplynul z dotazníkového šetření mezi klienty, kdy byl o takovouto službu projeven zájem i mezi klienty samoplátci. Dále bylo doporučeno rozšíření speciálních edukačních pobytů i v rámci dalších onemocnění, což by napomohlo ke zlepšení celkového zdravotního stavu klientů a po návratu do běžného života by zabránilo opětovnému zhoršení zdravotního stavu.

Klíčová slova: dieta, dietní systém, lázeňství, lázně, stravování, výživa

Abstract

KOBROVÁ, Pavlína. Dietary system and its application in the Czech spa. [Bachelorʼs Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague : 2014. 64 pages. This Bachelor´s thesis deals with current state and utilisation of dietetic system and dietetic feeding in Lázně Poděbrady a. s. Hypothesis that level of education regarding dietetic feeding is sufficient has been evaluated in this paper. The goal of this thesis was to determine usability of dietetic feeding system in modern spa industry, where use of medicaments is much more common than diets. The result, based on questionnaires filled out by clients and workforce, and internal spa resources is, that dietetic system in Poděbrady is irreplaceable in curing diseases that require some sort of diet. The dietetic system in Lázně Poděbrady is successfully used according to standards as well as for customer satisfaction. The education in dietetic feeding is based on cooperation between nutrition therapist and client. A number of sessions and daily one on one consultations are planned during customer´s stay. Patients with diabetes are offered whole stays, focused predominantly on education. The hypothesis has been confirmed, at least for Lázně Poděbrady. Program consisting of regular lectures about healthy diet, led by nutrition therapist has been proposed in a draft section. This draft was based on popular demand among self-paying customers as well as result of polls conducted among clients. Another recommendation was to expand special educational programs within the framework of other diseases, which in turn would help to improve health of the clients and would prevent illness from coming back after their return to normal lives.

Key words: balneology, diet, dietary system, eating, nutrition, spa

OBSAH ÚVOD................................................................................................................................ 9 1

LÁZEŇSTVÍ A BALNEOLOGIE ................................................................................ 11 1.1

Definice lázeňství .............................................................................................. 11

1.2

Definice balneologie .......................................................................................... 12

1.3

Vývoj lázeňství v České republice po roce 1945 ............................................... 13

1.4

Funkce lázeňství ............................................................................................... 14

1.5

Lázeňská péče .................................................................................................. 15

1.5.1 2

3

Indikační seznam ....................................................................................... 16

VYBRANÉ SLUŽBY V LÁZEŇSKÉM CESTOVNÍM RUCHU .................................... 18 2.1

Léčebné služby ................................................................................................. 19

2.2

Ubytovací služby ............................................................................................... 19

2.3

Stravovací služby .............................................................................................. 20

DIETNÍ SYSTÉM...................................................................................................... 22 3.1

Dieta a druhy diet .............................................................................................. 23

3.2

Dietoterapie....................................................................................................... 26

3.3

Výživa ............................................................................................................... 27

3.3.1

Výživová pyramida ..................................................................................... 28

4 ANALÝZA LÁZNÍ PODĚBRADY Z HLEDISKA VYUŽÍVÁNÍ DIETNÍHO SYSTÉMU V PRAXI .......................................................................................................................... 30

5

4.1

Charakteristika regionu Střední Čechy a lázní Poděbrady................................. 30

4.2

Historie lázní ..................................................................................................... 33

4.3

Lázeňská zařízení ............................................................................................. 34

4.4

Organizační struktura lázní ............................................................................... 38

4.5

Využití dietního systému a dietního plánu v lázních .......................................... 40

4.6

Dotazníkové šetření mezi klienty lázní .............................................................. 42

4.7

Dotazníky pro zaměstnance lázní ..................................................................... 50

4.7.1

Vedoucí gastronomického provozu ............................................................ 51

4.7.2

Nutriční terapeutka ..................................................................................... 53

NÁVRHY .................................................................................................................. 55 5.1

Pravidelné přednášky s nutriční terapeutkou ..................................................... 55

5.2

Edukační program „ZDRAVÉ SRDCE“ .............................................................. 56

ZÁVĚR ............................................................................................................................ 59 ZDROJE.......................................................................................................................... 61 PŘÍLOHY ........................................................................................................................ 64

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ

Obrázek 1

Výživová doporučení ve formě potravinové pyramidy

Obrázek 2

Organizační struktura Lázní Poděbrady a. s.

Graf 1

Věk respondentů

Graf 2

Povolání respondentů

Graf 3

Počet pobytů v lázních

Graf 4

Typ pobytu

Graf 5

Důvod pobytu

Graf 6

Dietní stravování

Graf 7

Kvalita a chuť pokrmů

Graf 8

Složení jídelníčku

Graf 9

Předepsaná dieta

Graf 10

Péče nutriční terapeutky

Graf 11

Sezení s nutriční terapeutkou

Graf 12

Zdravá strava

Graf 13

Přednáška o stravování

Graf 14

Dietologie

ÚVOD Toto téma pro bakalářskou práci jsem zvolila konkrétně z toho důvodu, že mě problematika zabývající se lázeňstvím zajímá již delší dobu a ráda bych se jí věnovala i v budoucnu.

Samotné lázeňství a všechny služby s ním spojené jsou v dnešní době vysoce aktuálním tématem, jak pro odbornou tak i pro laickou veřejnost, protože se v tomto oboru odehrávají velké změny. V tuto chvíli bohužel můžeme jen předvídat, jakým směrem se bude lázeňství v České republice reálně vyvíjet a to hlavně po ekonomické stránce, ale můžeme alespoň doufat, že to bude vývoj k dobrému. Tradiční lázeňství v České republice začíná v posledních letech zastiňovat daleko modernější trend, a sice wellness, i přesto je však lázeňství nadále nedílnou součástí zdravotního systému České republiky a má zde svou významnou a opodstatněnou roli. Lázeňství je s Českou republikou v historickém kontextu pevně spjato, má dlouholetou tradici a podle mého názoru i vcelku věhlasné světové renomé. A to je také další důvod, proč jsem si toto téma vybrala, protože si myslím, že tato oblast cestovního ruchu, tedy lázeňství, stojí za to, aby se o něm stále nejen diskutovalo, ale hlavně psalo.

Předmětem této práce je poukázat na zdravotní význam lázeňství pro současnou společnost, která je stále uspěchanější. Mnoho lidí v dnešní době zanedbává správné stravovací návyky a stravuje se v rychlosti, což má katastrofální účinky na lidský organizmus a stále více lidí se tak dnes potýká s nejrozšířenějšími civilizačními chorobami, jako jsou infarkt myokardu, apod. Na druhou stranu se však naštěstí začíná šířit jistá osvěta mezi lidmi. Stále více si jich tak konečně začíná uvědomovat, že zdravý životní styl jim může zajistit delší a kvalitnější život. Využívají proto již zmiňované wellness – pro očistu těla i ducha, ale i tradiční lázeňské pobyty, kdy je v návaznosti na prodělané onemocnění naordinována patřičná dieta a úprava stravy tak, aby to mělo v souladu s léčebnými procedurami co nejpříznivější účinky pro lidský organizmus.

9

V bakalářské práci je stanovena hypotéza, a sice – je edukace v oblasti dietního stravování v lázeňství na dostatečně rozvinuté úrovni v rámci všech nemocí, u kterých je dietní stravování součástí léčby?

Cílem práce je analýza současného stavu stravování ve vybraném lázeňském místě, a sice v lázních Poděbrady a. s., se zaměřením na využití dietního systému, dietního plánu a jednotlivých druhů diet, které jsou pro pacienty a klienty absolvující komplexní nebo příspěvkovou lázeňskou péči ve většině případů nedílnou součástí pobytu, a jsou plošně využívány v celém lázeňském systému České republiky.

V zájmu naplnění a zachování struktury bakalářské práce je tato rozčleněna na tři části. V první teoretické části jsou vymezeny a patřičně vysvětleny důležité pojmy týkající se tématu práce, jako například lázeňství, balneologie, funkce lázeňství, indikační seznam, služby v lázeňském cestovním ruchu, výživa, dietní systém, dieta nebo rozdíl mezi komplexní a příspěvkovou lázeňskou péčí. Druhá, tedy analytická část, má za úkol představit a zanalyzovat situaci ve vybraném lázeňském zařízení - jaká je zde organizační struktura, jaká zařízení jsou v lázních klientům k dispozici, jak je v lázních uplatňován dietní systém, které diety jsou v souladu s indikačním seznamem uplatňovány, atd. Po představení těchto informací bude zanalyzováno dotazníkové šetření mezi klienty lázní na téma dietního stravování a stravování vůbec. Následně bude zanalyzován dotazník pro vedoucí stravovacího úseku a nutriční terapeutku. Ve třetí, návrhové části, budou představeny možnosti zlepšení týkající se prevence a edukace stravování u klientů již během pobytu v lázních. Jedná se o pravidelné přednášky o zdravém stravování s nutriční terapeutkou, a o návrh další možnosti rozvoje edukačních pobytů.

Během psaní bakalářské práce byla využita nejen tištěná odborná literatura, ale i internetové stránky a publikace. Tyto zdroje se zabývaly převážně lázeňstvím, službami v lázeňském cestovním ruchu, výživou a dietologií, ale také organizací a řízením podniku. Dále byla využita sekundární data lázní Poděbrady a v analytické části převážně primární data, a sice dotazníky mezi klienty a zaměstnanci lázní. 10

1

LÁZEŇSTVÍ A BALNEOLOGIE

V úvodu již bylo řečeno, že lázeňství je v České republice nedílnou součástí zdravotního systému, ale i cestovního ruchu. V dnešní době již není pobyt v lázních chápán jen jako povinná součást léčby. Stále více lidí je dnes ochotno podstoupit pobyt v lázních i z vlastního rozhodnutí jako samoplátci, aby zde absolvovali klasický lázeňský pobyt nebo wellness, odpočinuli si a zregenerovali své tělo i mysl.

1.1

Definice lázeňství

Lázeňství pochází již z dob dávno minulých, již v období antického Řecka a Říma bylo na vysoké úrovni a svou kvalitu si drží stále téměř stejnou napříč staletími. Sám název je odvozen od slova lázeň, v původním významu se jednalo o koupel. Jelikož se však jedná o obor, který je velmi obsáhlý a má svůj význam také pro další obory, má proto celou řadu definic, které se sice liší slovy, ale základ je vždy zachován. Jako nejpřesnější se jeví tato definice „Lázeňství (anglicky balneology) je

souhrn

aktivit,

specifické

infrastruktury

a

lidských

zdrojů

v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů (balneologie) a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů (balneoterapie). Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí.” (Zelenka, Pásková, 2012, s. 304)

Další autor ve své knize vymezuje lázeňství jako „zdravotnický obor a jako komplex produktů cestovního ruchu a jako specifickou ekonomickou kategorii.“ (Knop, 1999, s. 58)

Georgiev G., a Vasileva M. uvádějí ve svém příspěvku ve sborníku Czech Hospitality nad Tourism Papers jako jednu z možných variant definice lázeňství, že lázeňství a léčebný turismus jsou druhem cestovního ruchu zaměřeným

11

na léčebné působení na lidský organizmus, čehož je dosaženo léčebnými postupy a terapiemi převážně na vodní bázi jako jsou minerální vody, termální bazény, parní lázně nebo sauny.

Poslední vybraná definice ukazuje v jakých rovinách je možné lázeňství chápat. „lázeňství není možné chápat jen jako medicínský pojem, ale z kontextu společenského rozvoje je nutné na něj nahlížet i z hlediska ekonomického a sociálně-politického. Pojem lázeňství tak vystupuje ve třech rovinách.“ (Dědina, 2004, s. 10)

Jedná se tedy o to, že je zde spojen nejen vědní lékařský obor, kdy jde především o využívání přírodních léčivých zdrojů a poskytování péče nemocným, ale také souhrn činností a jednání ekonomického charakteru, kdy jde o dosahování co nejlepších ekonomických výsledků při co nejnižších provozních nákladech. V neposlední řadě jde o rovinu sociálně-politického systému, kdy je lázeňská péče poskytována občanům na základě doporučení lékaře specialisty a návrhu ošetřujícího lékaře.

1.2

Definice balneologie

Jedná se o vědní disciplínu, která se zabývá lázeňstvím, i zde existuje množství definic, které se pojmem balneologie zabývají, jako například „Vědní obor zabývající se lázeňstvím se nazývá balneologie. Ta zahrnuje v první řadě balneoterapii jako léčebnou a preventivní lékařskou disciplínu. Balneologie je snad jednou z nejstarších terapeutických metod lidské civilizace.“ (Kajlík, 2007, s. 7)

Balneologie využívá k léčbě řadu různých metod, které napomáhají léčení, mezi nejznámější zajisté patří vodoléčba, různé pitné kúry, rehabilitace nebo dietoterapie a mnohé další léčebné procedury, které napomáhají k tomu, aby se zdravotní stav pacientů neustále zlepšoval.

Podle Jandové, je balneologie „nauka o léčení přírodními léčivými zdroji, jejich účincích na lidský organismus a o lázeňských léčebných metodách.” (Jandová, 2009, s. 45) 12

Další definicí, kterou uvádí Výkladový slovník cestovního ruchu je, že „Balneologie (anglicky balneology) „lázeňské lékařství“ je lékařský obor prohlubující znalosti o přírodních léčivých zdrojích (minerální prameny – pitné kúry, bahenní lázně, koupele aj.) a vytvářející tak předpoklady pro jejich využití jako lázeňských léčebných metod.“ (Zelenka, Pásková, 2012, s. 55)

1.3

Vývoj lázeňství v České republice po roce 1945

Zlatý věk lázeňství, jak je označována doba začátku 20. století nejen ve světě, ale i v Československu, utrpěl v období druhé světové války značnou ránu, co do svého rozvoje kulturního, společenského, ale i ekonomického. Po skončení války došlo opět ke zvýšení úrovně lázeňství. Služby však, především ubytování a stravování, začaly postupně ztrácet na úrovni, v Československu se tak stalo následkem politického vývoje. Nejprve se lázeňská zařízení stala součástí státního zdravotnického systému, následně byla po roce 1948 všechna zestátněna a stát se stal výhradním vlastníkem přírodních léčivých zdrojů. Po znárodnění se začaly objevovat tendence k přebudování lázní na ryze zdravotnická zařízení, došlo ke zřizování ordinací a laboratoří a postupně docházelo ke specializacím léčeben na konkrétní choroby a nemoci. „Lázeňská léčba se stala nedílnou součástí preventivní a léčebné péče, což je rozhodující pro celý poválečný vývoj lázeňství v Československu. Do té doby převládající komerční a pojistný systém financování lázeňské péče byl tak zatlačován do pozadí optimistickou představou postupně zcela bezplatné lázeňské péče financované státním rozpočtem.“ (2004, s. 44). Tento úryvek z knihy J. Dědiny tak jasně ukazuje, jakým směrem se lázeňství

v Československu

mělo

dále

ubírat,

nepodařilo

se

ho

však

uplatnit a prosadit do důsledku.

Posun lázeňství do oblasti zdravotnictví byl stanoven v prvním jednotném lázeňském zákoně této doby, a sice v zákoně č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech. Byl zde hlavně zdůrazněn význam přírodních léčivých zdrojů

a

definování

lázní

jako

zařízení

preventivní

a

léčebné

péče.

V Československu tak v té době dle J. Dědiny „vznikal jeden z nejmoderněji koncipovaných zdravotnických systémů v Evropě“. (2004, s. 44)

13

V roce 1956 byl vydán zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, byla zde upravena lázeňská péče, která byla definována jako věcná dávka nemocenského pojištění a lázně byly vymezeny jako sociálně-ekonomický systém. V lednu 1957 došlo ke sjednocení lázeňství, kdy byly léčebné lázně začleněny v plném rozsahu do jednotné soustavy ostatních zdravotnických zařízení. Jejich řízení bylo svěřeno

organizaci

Československé

státní

lázně

a

zřídla.

V této

době

„péče přestala mít pro naprostou většinu obyvatelstva charakter dávky nemocenského pojištění a stala se přímo státem poskytovanou službou“. (2004, s. 45). V následujících letech vystupoval stále více do popředí zdravotnický charakter lázeňství, bohužel však ekonomický charakter a s ním spojené problémy se odsouvaly do pozadí. V čele lázní totiž stáli výhradně lékaři a ti, ve většině případů, ekonomické podmínky neřešili. Tento vývoj bohužel pokračoval i v dalších letech a vyhlídky na zlepšení byly takřka nulové.

V roce 1979 byla zpracována Koncepce rozvoje lázeňství do roku 2000, tento návrh však nepřinesl očekávané nové směry, ale omezil se pouze na návrh odstranění

špatného

současného

stavu

materiálně-technické

základny

s požadavkem na státní dotace.

Zlom v lázeňství nastal po roce 1989, kdy začala postupná privatizace lázní, ale i restituce původním majitelům apod. Opět se zde objevila snaha vrátit lázním jejich zašlou slávu z dob minulých a úroveň zařízení i poskytovaných služeb se začala zlepšovat. V dnešní době tak opět Česká republika dokazuje, že zde lázeňství vždy bylo na kvalitní úrovni, což dokládá i věhlas lázeňských míst po celém světě.

1.4

Funkce lázeňství

Hlavní podstatou a funkcí lázeňství je péče o zdraví člověka a obnovu jeho fyzických a psychických sil, s využitím přírodních léčivých zdrojů. Základní funkce lázeňství je možné shrnout do tzv. „6 R“, kdy je jasně patrné, že lázeňství může současně působit nejen na naše tělo, ale i mysl a ducha. Jedná se konkrétně o tyto funkce: 14

Remedy (léčení) – jedná se o nejdůležitější funkci, léčení zahrnuje procesy a postupy, které by měly bezprostředně navazovat na předchozí nemocniční nebo ambulantní péči

Rehabilitace – rehabilitace je druhou nejvýznamnější funkcí, prostřednictvím různých rehabilitačních metod se odborní pracovníci snaží odstranit nejen následky zranění a nemocí, ale i dalších zdravotních komplikací

Revitalizace – pacient by měl v lázních obnovovat nejen fyzické, ale i duševní síly a to díky působení lázeňského prostředí a klidovému režimu

Relax – bezprostředně souvisí s předchozí funkcí, pacient by měl v lázních odpočívat a zotavovat se z prodělaného onemocnění nebo úrazu

Rejoice (potěšení) – pacient by měl v lázních najít ztracené síly, uzdravit se a získat nový optimismus i elán do dalšího života

Reflect (uvolnění) – tato funkce má za úkol to, aby se pacient odpoutal od negativních problémů, které ovlivňují jeho životní styl a zbavil se jich i do budoucna

1.5

Lázeňská péče

Lázeňská péče se dělí podle toho, jakým způsobem je hrazena. Délka základního léčebného pobytu dospělých je dnes po změnách, které vyvolaly rozporuplné reakce jak u odborné, tak u laické společnosti, na rozdíl od starého Indikačního seznamu stanovena na 21 dní, u dětí a dorostu se jedná o 28 dní. Je-li lázeňská léčebná péče poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař zdravotnického zařízení v lázeňské léčebně u vyznačených indikací podle konkrétního stavu pojištěnce výjimečně navrhnout její prodloužení. Prodloužení i jeho délka však podléhají souhlasu revizního lékaře pojišťovny. V České republice rozlišujeme celkem tři druhy péče:

15

Komplexní lázeňská péče – J. Dědina ve své publikaci uvádí, že komplexní lázeňská péče „navazuje na ústavní péči nebo péči v odborných ambulancích a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo minimalizaci rozsahu invalidity.“ (2004, s. 14). Jedná se o případ, kdy celkové náklady na léčení, ubytování a stravování ve standardní předepsané úrovni platí za klienta pojišťovna. Tato léčba je povinná pouze u dětí a dorostu, kde je příspěvková péče možná, pouze na základě žádosti rodičů. Tato péče je čerpána v rámci pracovní neschopnosti.

Příspěvková lázeňská péče – v této publikaci se uvádí, že je příspěvková péče „poskytována u nemocí uvedených v indikačním seznamu, kde nejsou splněny podmínky pro poskytnutí komplexní lázeňské péče. Může být poskytnuta nanejvýš 1krát za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak.“ (2004, s. 15). V tomto typu lázeňské péče hradí pojišťovna pouze standardní léčení a ostatní výdaje spojené s pobytem

v lázních

si

platí

klient

sám.

Finanční

výdaje

bývají

z pravidla u příspěvkové péče různé, a to podle délky léčebného pobytu, dále podle kvality ubytování nebo podle ročního období, které si pro lázeňské léčení klient vybere. Péče je čerpána v rámci dovolené.

Samoplátci – v knize je uvedeno, že „v tomto případě není nutný návrh na lázeňskou péči a klient může být léčen bez jakéhokoliv doporučení.“ (2004, s. 15). Tento typ péče se ze zdravotního pojištění nehradí, jde tedy o samoplátce, kteří si hradí veškeré náklady, včetně zdravotní péče. Tento pobyt nemusí být jako jediný schválen revizním lékařem.

1.5.1 Indikační seznam Nový indikační seznam, který platí od 1. října 2012 a je upraven vyhláškou č. 267/2012 Sb. je značně odlišný od toho, který byl zažitý a platil do té doby. Nová platnost této vyhlášky způsobila značnou změnu ve struktuře návštěvníků lázní a v typech lázeňských pobytů, kdy byl převážně snížen objem pobytů v rámci komplexní lázeňské péče.

16

Indikační seznam stanovuje indikační zaměření lázeňské léčebny. Je vydáván ministerstvem zdravotnictví České republiky. Jsou zde definovány diagnózy schválené ministerstvem zdravotnictví, pro léčení v příslušném lázeňském místě a zařízení.

Tento seznam je rozdělen na 11 indikačních skupin podle druhu nemoci, viz příloha 3. A to zvlášť na péči o dospělé a na péči o děti a dorost. Vždy je zde kromě onemocnění uvedeno číselné označení indikace, délka pobytu, typ lázeňské péče, komentář, kontraindikace a lázeňské místo, ve kterém léčba probíhá.

17

2 VYBRANÉ SLUŽBY V LÁZEŇSKÉM CESTOVNÍM RUCHU Služby poskytované v lázeňském cestovním ruchu tvoří ucelený obraz kvality lázeňského místa a zařízení. Jedná se o tyto služby: zdravotně léčebné služby, ubytovací služby, stravovací služby, společensko-kulturní služby, sportovně rekreační služby, komunální služby, služby cestovního ruchu. Veškeré tyto služby mají nezanedbatelnou roli v rámci lázeňského pobytu, tato práce je však zaměřena hlavně na služby léčebné, ubytovací a stravovací. Proto zde bude nejprve napsáno něco málo ke zbývajícím službám.

Společensko-kulturní služby – dělí se na služby aktivní a pasivní. Mezi aktivní služby patří například čítárny nebo také různé společenské hry, k pasivním službám se řadí návštěva divadla nebo filmu, různé výstavy nebo přehlídky.

Sportovní a rekreační služby – tyto služby se opět dělí na aktivní a pasivní. Za aktivní služby lze považovat pohybové terapie, chůzi, léčebné plavání nebo třeba Nordic walking1. Mezi pasivní služby se řadí například golf, cyklistika, jezdectví – tedy sporty, u kterých nedochází k přehnané fyzické aktivitě a jsou tak vhodným doplňkem lázeňské léčby.

Komunální služby – jedná se o služby, které jsou poskytovány lázeňskými městy nebo najatými firmami. Tyto služby zpravidla využívají nejen návštěvníci lázeňského místa, ale i lidé v místě žijící. Tyto služby zahrnují například úpravu parků, lesoparků a městské zeleně, odvoz odpadu, činnost prádelen a čistíren, úpravu a údržbu komunikací a mnohé další služby.

Služby cestovního ruchu – dělí se na služby informační, jako jsou služby turistických informačních center nebo orientační systém města a místa, a dále na služby cestovních kanceláří a cestovních agentur, kam patří například směnárenské služby, zprostředkování ubytování, tvorba zájezdů a výletů do blízkého, ale i širšího okolí lázeňského místa. 1

dynamická chůze se speciálními sportovními holemi, která má velmi pozitivní vliv na zdraví

18

2.1

Léčebné služby

Jsou hlavní podstatou lázeňství a odlišují ho tak od jiných forem cestovního ruchu. Léčebné služby se dělí dle využívaných metod na klasické metody založené na přírodních léčivých zdrojích, dále na klasické metody založené na jiných principech

(jako

jsou

například

fyzioterapie,

dietoterapie

nebo

magnetoterapie) a nakonec na netradiční léčebné metody a pohybové aktivity (jako akupunktura nebo sauna).

Léčebné služby zahrnují vstupní, kontrolní a výstupní prohlídku ošetřujícího lázeňského

lékaře,

který

stanoví

potřebné

léčebné

procedury,

jejich

rozsah a systém aplikace. Samotná lázeňská léčba spočívá v aplikaci léčebných výkonů - procedur, doporučeného denního režimu pacienta a edukační složky, která má pacientovi napomoci osvojit si vhodné návyky i pro další běžný denní život.

2.2

Ubytovací služby

Lázeňská ubytovací zařízení podléhají klasifikaci, což znamená, že se člení podle tříd (počet hvězdiček) a podle kategorií (druh ubytování). Mezi zvláštnosti lázeňských ubytovacích zařízení, které se nevyskytují na jiných místech, patří, že takovéto zařízení musí mít balneologické oddělení, dále je zde striktně vyžadován klidový režim a v neposlední řadě zde musí být přítomen zdravotní personál. Všechna lázeňská zařízení musí zcela dodržovat hygienické normy a personál musí mít potřebnou kvalifikaci. Ubytovací zařízení se podle J. Dědiny v jeho publikaci (2004, s. 18) dělí takto:

Lázeňský penzion – jedná se o ubytovací zařízení pro klienty lázní, na pokoji je vždy vlastní sociální zařízení, většinou se zde podávají pouze snídaně, ostatní stravování a služby probíhají mimo penzion.

19

Lázeňský hotel – zpravidla se jedná o zařízení vyšší třídy, na pokojích je vlastní sociální zařízení, v hotelu se vyskytuje stravovací provoz pro všechny druhy stravování. Zdravotnický personál je přítomen buď přímo v hotelu, nebo v dalších balneoprovozech2.

Lázeňské sanatorium – jedná se o ubytování, kde jsou nabízeny komplexní programy léčebně-preventivní lázeňské medicíny, tedy nejen ubytování, ale i různé diety, vlastní balneoprovozy nebo zdravotní personál s nepřetržitou službou. Jde tedy o poskytování komplexní péče na nejvyšší úrovni.

Mezi další typy ubytování se řadí lázeňské domy a ubytování v soukromí, hlavně ubytování v soukromí nebo v penzionech nabývá v poslední době na intenzitě, jde totiž o často vyhledávaný typ ubytování pro klienty samoplátce, jejichž počet v poslední době stoupá. Tato ubytování sice nenabízejí velký rozsah služeb, ale jsou výhodná zejména cenově.

2.3

Stravovací služby

Stravovací služby musí zajistit celodenní stravování klientů. Podle stavu klienta a podle rozhodnutí lékaře může být uplatňován dietní systém. Stravování bývá často součástí léčebných výkonů, a to například v případech, kdy se pacient léčí s nemocí zažívacího ústrojí, s diabetem, apod. Stravovací služby v lázeňském místě a zařízení se dělí podle toho, jaký typ stravování nabízejí.

Režimové

stravování

–

tento

styl

stravování

je

využíván

ve

většině

případů u pacientů, kteří jsou v lázních na komplexním lázeňském pobytu. Základem tohoto druhu stravování je to, že má svůj pevně stanovený řád a to po celý

den.

Stravování

pacientů

se

skládá

vždy

ze

snídaně,

svačiny,

oběda a večeře. Tyto pokrmy jsou pacientovi podávány zásadně v souladu s jemu stanovenou dietou, viz podkapitola 3.1, a jelikož je stravování řízeno řádem, má dokonce každý pacient přidělené místo u stolu, které je označeno jmenovkou.

2

zařízení pro využití přírodních léčivých zdrojů včetně celého komplexu podávání lázeňských výkonů

20

Tento druh stravování je většinou v restauraci s obsluhou, jen málokdy se vyskytuje podávání formou bufetu, na kterém pacient nalezne například ovoce nebo pečivo. Toto režimové stravování je prakticky totožné se stravováním v nemocničních zařízeních.

Nerežimové stravování – nerežimové stravování je stejné jako klasický provoz restaurace. Více než v normálním provozu se zde dbá na hygienické předpisy a na to, aby lázeňští hosté měli při konzumaci pokrmů a nápojů větší klid a celkově by zde mělo být příjemné prostředí. Tento druh stravování se využívá nejčastěji u pacientů s příspěvkovou lázeňskou péčí a hlavně u samoplátců.

Doplňkové stravování – zařízení, která nabízejí doplňkové stravování v lázních je nepřeberné množství, počínaje lázeňskými cukrárnami, kde je nabízena široká škála různých lázeňských oplatek, místních specialit, bylinných likérů, ale i dobrá káva a klasický cukrárenský sortiment. Mezi další takováto zařízení se řadí kiosky, bary, bufety nebo různá občerstvení.

21

3

DIETNÍ SYSTÉM

Tato slova na serveru zdravi.e15.cz nejlépe vystihují, jaký je současný stav obrazu o dietním systému a stravování mezi lidmi v České republice, Bučka M. říká „Vysloví-li lékař nebo nutriční terapeut před pacientem slovo dieta, dochází povětšinou k tomu, že se někteří zaleknou, jiní mají vlivem dezinformovanosti různé,

většinou

mylné

představy.

Málokteří

vědí

a

jsou

dostatečně

informováni o tom, že v nemocnicích, lázních, léčebnách, ale i v dalších ústavech, kde se dietní systém používá, je každá strava, dokonce i racionální strava (normální), označována právě slovem dieta.“ (zdravi.e15.cz, 2013)

Jistá forma dietního systému byla dodržována již v dřívějších dobách, jak se například uvádí v knize Obrazy z dějin lázeňství, kde se píše „V středověkých regimentech zdraví nacházíme vedle sebe pravidla pro životosprávu, dietní pokyny, rady ke koupání, pouštění žilou a sázení baněk…Řada lázní si postupně vytvořila svůj vlastní dietní systém, který byl v místě samém tradičně důsledně dodržován…Lázně postavené na podnikatelském principu musily především za

všech

okolností

vyhovět

strávníkům

v jejich

požadavcích

dietních a někdy i rituálně náboženských…“ (Křížek, 2002, s. 210). V této knize je tak jasně uvedeno, že tradice diet, dietního systému a dietoterapie spadá jak do dob středověku, tak i do dob dávno před tím, protože například již Hippokrates považoval dietu za zvláštní druh výživy a stravování, kdy konzumujeme potraviny podle předem daného výběru.

Dietní systém v Československu byl vytvořen v letech 1952 – 1954 a to celým kolektivem odborníků z řad lékařů se specializací na dietologii, dále pak za účasti dietních sester a dietních kuchařů. V roce 1968 byl systém přepracován a vyšlo jeho rozšířené vydání. Od roku 1980 byl systém upravován a inovován v rámci nových poznatků v oboru té doby. K posledním úpravám však došlo v roce 1985, což činí problém v inovacích do dnešních dnů, kdy některé druhy diet vznikají až v současnosti.

22

Dietní systém, který je určený pro lázeňská zařízení, je nedílnou součástí dietního systému, jakožto úředně schválené normy. Podle této stanovené normy se plánuje,

připravuje

a

podává

léčebná

výživa

ve

všech

zařízeních

lázeňského i nemocničního typu. Celý systém je složen ze základních druhů diet s daným označením čísly, dále z diet speciálních a ze standardizovaných dietních postupů.

3.1

Dieta a druhy diet

Dieta je podle Výkladového slovníku cestovního ruchu definována jako „způsob stravování, při němž jsou s ohledem na onemocnění dané osoby, náboženství či filozofii omezeny některé složky potravy (sůl, cukr, tuky, aj.).“ (Zelenka, Pásková, 2012, s. 109)

Nejpřesnější definice pro pojem dieta by měla být ta z Velkého lékařského slovníku, a sice „dieta – způsob výživy, složení potravy tvořící základ stravování, zejména se zřetelem na její působení na lidské zdraví. Zvláštní způsob výživy u nemocných osob. Vyvážená dieta musí zajišťovat kromě dostatečného energetického

obsahu

přiměřené

složení

živin

bílkovin,

tuků,

cukrů a mít i dostatečné množství vitaminů, stopových prvků a vlákniny. Obsah jednotlivých

látek

je

možné

měnit

se

zřetelem

k

příslušné

chorobě.“

(lekarske.slovniky.cz, 2008).

Každá dieta má své číselné označení, svůj název a také je charakteristická svým složením. Dieta je vlastně v širším smyslu slova výživa doporučená lékařem jako prevence chorob. O dietní systém a hlavně o jeho správné dodržování se v lázních stará v první řadě nutriční terapeut nebo terapeutka, kteří samozřejmě spolupracují nejen s lékařem, ale také hlavně s kuchaři nebo s vedením stravovacího úseku lázeňského zařízení.

23

Druhy diet – jelikož je téma diet velmi obsáhlé, bude zde v textu uvedeno pouze stručné vysvětlení a indikace. Další poznámky k jednotlivým dietám – energetický obsah a základ stravy, jsou uvedeny v přílohách, viz příloha 1. Dietní systém jak je uveden zde, je volně převzat z knihy Dietní stravování od Jaromíra Beránka a z Velkého lékařského slovníku.

Jednotný dietní systém 0 tekutá dieta – většinou se předepisuje na krátkou dobu a to nejčastěji po operacích souvisejících s dutinou ústní, hltanem a jícnem

1 kašovitá dieta – nejčastěji se předepisuje po operaci trávícího ústrojí a při akutních bolestech a vředech

2 šetřící dieta – je stanovena při poruchách trávícího ústrojí, které nevyžadují razantní změnu v jídelníčku, ale např. i po infarktu myokardu

3 racionální dieta – je aplikována při onemocněních, které nevyžadují zvláštní změny v jídelníčku, jedná se prakticky o normální stravu

4 dieta s omezením tuku – tato dieta se využívá po odeznění akutního stavu týkajícího se žlučníku, při žloutence nebo při chronických onemocněních

5 bílkovinná bezezbytková dieta – využívá se po akutních nebo při chronických průjmových onemocněních

6 nízkobílkovinná dieta – předepisuje se při akutním i chronickém onemocnění ledvin

7 nízkocholesterolová dieta – dieta se podává např. pacientům po infarktu myokardu, mozkové cévní příhodě nebo při poruchách tukového metabolismu

8 redukční dieta – zpravidla je aplikována pacientům trpícím nadváhou nebo případně i cukrovkou

24

9 diabetická dieta – tato dieta je vhodná pro hospitalizované diabetiky

10 neslaná šetřící dieta – je vhodná u pacientů, kteří mají problém s tím, že se jim v těle zadržuje voda, dále při onemocnění srdce a cév

11 výživná dieta – je podávána při nemocích, kdy je nutné, aby pacient co nejrychleji nabral síly

12 strava batolat – pouze pro děti ve věku od 1,5 do 3 let

13 strava větších dětí – je vhodná pro děti od 4 do 15 let

Speciální diety 0S čajová dieta – nemocnému se podává pouze čaj a to jen po lžičkách

1S tekutá výživná dieta – je aplikována není-li pacient schopen přijímat jinou než tekutou stravu a to buď sondou, nebo žilně

2S mixovaná šetřící – v případě, kdy není pacient schopen kousat

4S dieta s přísným omezením tuků – podává se v případě, kdy je pacient postižen akutním stavem infekční žloutenky nebo při zánětu žlučníku

9S diabetická šetřící dieta – je podávána diabetikům, které soustavně sužuje i další choroba, nejčastěji spojená se zažívacím ústrojím

9SK diabetická šetřící mixovaná – pro diabetiky, kteří jsou např. postiženi infarktem myokardu

9SN diabetická šetřící neslaná – v případě, že je cukrovka provázena onemocněním srdce a cév

25

Standardizované dietní postupy bezlepková dieta – tato dieta je podávána pacientům trpícím celiakií3 dieta při pankreatitidách – je předepisována při chronické pankreatitidě4

diety při chronickém selhání ledvin – je podávána v případě, kdy ještě pacient není zařazen do dialyzačního programu nebo nečeká na transplantaci

dieta při intoleranci laktózy (bezlaktózová dieta) – tato dieta je předepsána v případě, je-li u pacienta zjištěn nedostatek laktózy

dieta při zjišťování okultního krvácení (dieta OK) – tento druh diety se aplikuje v případě, kdy pacient čeká na vyšetření kvůli možnosti zjištění vnitřního krvácení

Schmidtova diagnostická dieta – podává se má-li být provedeno vyšetření trávícího ústrojí, tzv. zatěžkávací dieta

NPO – pacient nesmí nic pít ani nic jíst

realimentační postupy – jedná se o tekuté výživné směsi podávané např. pacientům v bezvědomí

3.2

Dietoterapie

Hlavním cílem dietoterapie je naučit pacienta, jak by se měl správně stravovat, většinou má tuto odpovědnost na starosti nutriční terapeut nebo terapeutka, kteří mají potřebné vzdělání a jsou v této tematice dostatečně proškoleni. Celý tento princip dietoterapie je postaven na spolupráci pacienta s terapeutem, bez vzájemného porozumění a důvěry však není tato terapie možná.

3 4

nesnášenlivost lepku zánět slinivky břišní

26

Náplní práce terapeuta v této oblasti je vysvětlit pacientovi výhody a hlavně principy stravovacího režimu, který bude muset nově dodržovat, dále musí pacienta naučit novému výživovému chování a novým výživovým návykům.

Správný nutriční terapeut by měl být také dobrý psycholog, protože mezi jeho hlavní úkoly patří vybudovat si vzájemnou důvěru s pacientem. Ne všichni jsou totiž hned ochotni spolupracovat – mají například určité předsudky vůči zdravé stravě nebo mají dokonce zkreslené představy o tom, co mají od diety očekávat.

V oblasti dietoterapie jsou bohužel stále i v dnešní moderní době nedostatky, hlavně co se do propagace této možnosti pomoci pacientům týče. Osvěta mezi lidmi není v tomto směru nijak velká a často dělá chybu i samo zařízení, které by mělo možnost terapie pacientovi nabídnout, ovšem ne vždy se tak děje. Ostatně dokládají to i slova z článku na odborném serveru Nutritip.cz, kde se uvádí „V českém zdravotnictví se bohužel nutričních terapeutů pro léčbu příliš nevyužívá, neboť není dořešeno financování této zdravotnické služby. Pacienti, jejichž stav vyžaduje dietní opatření, se tedy často nemají se svým problémem na koho obrátit… Je třeba zdůraznit, že slovo dieta se v západním světě nepoužívá ve smyslu nějakého omezení, ale ve smyslu jídelního režimu či stylu stravování. Tento termín, který se velice zkresleně používá, by se měl pacientům osvětlit, a pak by ani slovo dietoterapie neznělo tak nepříjemně. Pacienti by měli vědět, že pomocí dietoterapie se naopak naučí vhodně se stravovat. Nutriční terapeut není člověk, který se vyžívá v omezování pacientů…“ (nutritip.cz, 2008)

3.3

Výživa

To, jak se člověk stravuje, významně ovlivňuje jeho vývoj a zdraví. Každá složka ve výživě má svůj zvláštní vliv na správný chod životních funkcí. Vhodné potraviny pak dodávají tělu nezbytnou energii pro jeho fungování a také dodávají nezbytné živiny. Definice v lékařském slovníku uvádí výživu pod názvem nutrice, píše se zde, že „nutrice – výživa. Dodává organismu energii a látky důležité pro jeho

27

stavbu a funkce. Základní součástí nutrice jsou živiny, bílkoviny, lipidy, sacharidy, vitamíny, minerální látky a stopové prvky, vláknina a nestravitelné zbytky, voda a některé další látky ochucující apod.“ (lekarske.slovniky.cz, 2008)

Jak je výživa a hlavně zdravá výživa důležitá nejen u nás, ale i po celém světě, dokládá i to, jak se k tomuto tématu staví Světová zdravotnická organizace (WHO), která zdravému stravování věnuje celou kampaň pod názvem Global Strategy on Diet, Physical Activity and Health, která byla spuštěna již v roce 2004 a má za úkol snížit úmrtnost, onemocnění a zdravotní zátěž v důsledku nezdravého životního stylu. V článku zveřejněném na serveru who.int jsou představeny 4 nejdůležitější cíle celé kampaně, které by měly být aplikovány v celosvětovém měřítku, a sice: •

Snížení rizikových faktorů chronických onemocnění, které vyplývají z nezdravé stravy a fyzické nečinnosti prostřednictvím akcí v oblasti veřejného zdraví

•

Zvýšit povědomí o vlivu stravy a fyzických aktivit na zdraví

•

Rozvíjet,

posilovat

a

zavádět

globální,

národní,

ale

i

regionální

politiku a plány na zlepšení stravy a zvýšení fyzické aktivity se zapojením všech sektorů •

Monitorovat vědu a podporovat výzkum v oblasti výživy a fyzické aktivity

3.3.1 Výživová pyramida Výživová pyramida je jindy nazývána také jako potravinová pyramida, jak uvádí obr. 1, pojednává tato pyramida o tom, jaké je optimální složení a rozložení stravy během celého dne. Jedná se tedy vlastně o jakýsi návod, jak by se měl člověk správně stravovat. Je však důležité, aby tyto informace poskytl člověku pouze odborník, který dané tematice rozumí, aby se předešlo pozdějším nedorozuměním nebo špatnému pochopení celého systému. Výživová pyramida by měla dát srozumitelný návod široké veřejnosti, jak zdravě jíst. Složitá doporučení odborníků by zde měla být názorně zakreslena tak, že budou na první pohled pochopitelná pro každého.

28

Obr. 1 – Výživová doporučení ve formě potravinové pyramidy

Zdroj: www.cba.muni.cz - Prevence nemocí a podpora zdraví

29

4 ANALÝZA LÁZNÍ PODĚBRADY Z VYUŽÍVÁNÍ DIETNÍHO SYSTÉMU V PRAXI Lázně

Poděbrady

mají

svou

neopomenutelnou

roli

HLEDISKA

v celém

lázeňském

a zdravotním systému České republiky. Význam těchto lázní je srovnatelný jak s lázněmi v Západočeském lázeňském trojúhelníku, tak např. i s lázeňskými místy na Moravě. Poděbrady mají strategickou polohu uprostřed republiky v blízkosti hlavního města Prahy, což samozřejmě přispívá k tomu, že je celé město vyhledáváno nejen pacienty a klienty lázní, ale i turisty.

4.1

Charakteristika regionu Střední Čechy a lázní Poděbrady

Tato podkapitola je rozdělena do dvou částí. První pojednává o samotném regionu Střední Čechy (Poděbradsko). Jsou zde uvedeny veškeré důležité informace, aby tak čtenář lépe pochopil, v jakém prostředí se lázně Poděbrady nachází, jaké je jejich bezprostřední okolí apod. Druhá část je zaměřena přímo na lázně Poděbrady - jaké jsou zde přírodní léčivé zdroje, jaká je léčebná indikace, co zahrnuje léčebný pobyt nebo co je zde nabídnuto hostům a pacientům ve volném čase.

Region Střední Čechy V rámci destinačního managementu je tento region označen jako Region soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy5. V současnosti se jedná o plošně nejrozsáhlejší kraj České republiky. Tento kraj plní funkci širšího zázemí hlavního města Prahy. „Svým centrálním charakterem představují střední Čechy rovněž největší turistickou oblast České republiky s největším potenciálem dalšího rozvoje cestovního ruchu.“ (Kajlík, 2007, s. 73). V celém regionu se nachází nespočet historických, ale i technických a přírodních památek, které jsou rovnoměrně rozmístěny po celém kraji.

5

„Regiony soudržnosti jsou v oblasti regionální politiky základními statistickými jednotkami pro výpočet ukazatele HDP/obyvatele, na základně kterého je přidělena podpora ze strukturálních fondů. Jsou jimi regiony na úrovni NUTS II (NUTS - klasifikace územních statistických jednotek)“ (strukturalni-fondy.cz, 2013)

30

Mezi největší atraktivity zajisté patří Kutná Hora, která je zapsána na seznamu kulturního dědictví UNESCO, dále pak hrad Karlštejn a rozhodně také lázně Poděbrady. Celá oblast regionu je dobře dopravně přístupná, a co se týče ubytovacích kapacit, je zde široký výběr zařízení všeho druhu.

Samo město Poděbrady se nachází na břehu řeky Labe v polabské nížině v nadmořské výšce pouze okolo 190 m n. m. Prvotní osídlení území spadá až do období paleolitu. Počátky Poděbrad však spadají do roku 1224. Největšího rozkvětu dosáhlo celé panství za pánů z Kunštátu, z nichž nejvýznamnějším byl Jiří

z Poděbrad.

V roce

1472

byly

Poděbrady

povýšeny

na

královské

město a obdržely svůj městský znak. Od 17. století se již začalo město rozvíjet jako lázeňské místo, viz podkapitola 4. 2 Historie lázní.

lázně Poděbrady lázně Poděbrady jsou přední lázeňské místo specializující se hlavně na nemoci oběhového ústrojí a mohou se také pochlubit známým sloganem „Na srdce jsou Poděbrady“. V dnešní době se však již lázně specializují i na další onemocnění. Práce dále pojednává o společnosti Lázně Poděbrady a. s. jako o hlavním poskytovateli lázeňských služeb ve městě.

Přírodní léčivé zdroje Silný pramen alkalicko-zemité kyselky s velkým obsahem magnezia a vápníku. Jedná se o přírodní minerální vodu s názvem Poděbradka, která je bohatá na oxid uhličitý. Zdejší kyselka má teplotu okolo 14 °C. Dále se k léčbě používá také slatinná zemina.

Indikace Léčebné indikace pro dospělé, děti a dorost převzaté z vyhlášky č. 267/2012 Sb. a z webových stránek Lázní Poděbrady a. s. Onemocnění oběhového systému – léčba po operacích srdce, infarktu myokardu či chronické formy ischemické choroby srdeční. Dále cévní choroby, vysoký krevní tlak, onemocnění žilního systému dolních končetin, atd.

31

Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí – Diabetes mellitus, metabolické choroby, včetně obezity

Nemoci pohybového aparátu – zejména bolestivých stavů páteře a velkých kloubů

Léčebný pobyt Léčebný pobyt komplexní lázeňské péče zahrnuje vstupní a závěrečné vyšetření odborným lékařem a další kontrolní vyšetření dle případné potřeby. Dále je vždy provedeno EKG, spirometrie, laboratorní vyšetření a další potřebná vyšetření. Součástí pobytu je individuální léčebný plán sestavený lékařem, nachází se v něm vždy 2 - 3 léčebné procedury denně, mimo neděle. V lázních je k dispozici 24 hodinová lékařská a sesterská služba. Ubytování je při pobytu zajištěno v hotelech kategorie *** nebo **** a také v penzionech. Součástí pobytu je plná penze včetně případné speciální diety doporučené lékařem a sestavené nutriční terapeutkou. Volný čas I hosté a pacienti v lázních mají vždy svůj volný čas a měli by se snažit trávit ho tím nejlepším možným způsobem. V lázních Poděbrady se nabízí nejen sportovní, ale i společenské a kulturní vyžití, každý klient si zde najde své. K větší informovanosti slouží pravidelný měsíční Poděbradský kulturně společenský a sportovní přehled, který je k dostání zdarma v každém ubytovacím zařízení. Mezi nejvyužívanější kulturní, společenské a sportovní aktivity patří:

Skupinové autobusové zájezdy – vždy bývají uvedeny v Lázeňském zpravodaji, uskuteční se při účasti min. 20 osob. Jedná se o výlety do blízkého i širšího okolí

Výstavy v Galerii Ludvíka Kuby – tato galerie připravuje každý měsíc novou výstavu výtvarného a sochařského umění. Prohlídky je možné spojit s nákupem originálních dárků jako např. obrazů, grafiky, keramiky, skla nebo porcelánu

Knihovna – lázeňská knihovna pro hosty, nabízí široký výběr knih různé tematiky. Je zde také možnost informovat se o blížících se akcích 32

Kulturní pořady - koncerty vážné, populární, dechové hudby; promenádní koncerty, hudební pořady, taneční večery, plesy, taneční soutěže, divadelní představení, přednášky

Sportovní vyžití - tenisové kurty, hřiště na golf i minigolf, bazén, volejbalová hřiště, střelnice, kuželky, jezdecký klub nabízející možnosti projížděk na koni u břehu Labe, squash, turistické i cyklistické stezky

4.2

Historie lázní

První zmínka o lázních v Poděbradech pochází již ze 17. století, kdy zde vznikly malé, ale v okolí v brzké době známé lázně, které se nazývaly „železité lázničky“, „pověsti o silném železitém prameni vody zbarvené do červena s léčivými účinky se rychle šířily krajem a přilákaly nemocné trpící různými chorobami“. (laznepodebrady.cz, 2010).

Nejvýznamnějším rokem pro pozdější založení novodobých lázní byl zajisté rok 1905, kdy zde pruský proutkař Karel Bűlow pozvaný knížetem Hohenlohe na jeho zámek, označil místo na nádvoří zámku, kde po hloubení 1. srpna 1905 vytryskl první pramen minerální vody. Na doporučení městského lékaře dr. Boučka zde nechal kníže Hohenlohe 5. června 1908 vysvětit Knížecí lázně.

První lázeňská sezóna přinesla nevídaný úspěch u návštěvníků i místního obyvatelstva a v této době začal i další rozvoj a zlatý věk města Poděbrady. V pozdějších letech přešly lázně do správy města a v roce 1919 byla zřízena za účasti České banky „Akciová společnost Uhličité lázně a zřídla v Poděbradech“. V roce 1926 zakoupila společnost hotel U krále Jiřího a přetvořila ho na „První vyšetřovací a léčebný ústav“ specializovaný na nemoci srdce. V tomto období

zde

působil

i

věhlasný

lékař

prof.

dr.

František

Libenský

–

zakladatel a prezident První České kardiologické společnosti, jehož zásluhou získal zdejší ústav významné postavení po celé Evropě. Další rozvoj lázní Poděbrady zastavila, stejně jako u všech ostatních lázeňských míst, druhá světová válka.

33

Z kraje roku 1941 se lázně Poděbrady i celé město staly místem pobytu německých vojsk. Na jaře roku 1945 pak lazaretem pro vojáky vracející se z fronty a vězně z koncentračních táborů. V roce 1948 došlo k zestátnění lázní a jejich provozovatelem se stala „Státní zdravotní správa“.

Po roce 1989 nastala pro lázně Poděbrady nová éra jejich působení. V rámci rozsáhlých změn v politickém režimu byla 1. května 1992 založena akciová společnost „Lázně Poděbrady“, která dostala po dlouhých letech možnost důstojně navázat na slávu lázní z dob první republiky.

4.3

Lázeňská zařízení

V současné době je kapacita lázeňských zařízení lázní Poděbrady a. s. přes 800 lůžek určených nejen pro léčbu, ale i rekreaci klientů. Lázně Poděbrady a. s. mají ve svém vlastnictví několik ubytovacích zařízení – ceník se nachází v příloze 5, dále pak léčebná a zdravotnická zařízení, stravovací zařízení nebo také kongresové centrum. Následný popis těchto zařízení je volně převzat z webových stránek akciové společnosti Lázně Poděbrady.

Ubytovací zařízení Hotel Zámeček **** Tento hotel slouží převážně k wellness pobytům. Jedná se o unikátní architektonický skvost z 20. let minulého století, který prošel rekonstrukcí. Hotel se nachází v lesoparku a skládá se z hlavní budovy (49 pokojů) a depandance (13

pokojů).

Hotel

nabízí

kromě

jednolůžkových

a

dvoulůžkových

pokojů i apartmány. Pokoje jsou vybaveny moderním, komfortním nábytkem. K dispozici je zde na všech pokojích televize, telefon, připojení na internet, minibar, koupelna se sprchou nebo vanou a WC.

Hotel Zimní lázně *** Jedná se o nově zrekonstruovaný hotel, který je vhodný i pro náročnější klientelu. Hotel je umístěn poblíž lázeňské kolonády a je propojen spojovací chodbou s hotelem Libenský. Ubytovací kapacita tohoto hotelu je 90 lůžek, z toho je 9 jednolůžkových, 39 dvoulůžkových a 2 apartmá. Pokoje jsou vybaveny 34

ve standardu ***, což znamená sprcha s WC, lednička, telefon s přímou volbou a televizor se satelitním příjmem. Hotel disponuje parkovištěm a také nabízí půjčovnu jízdních kol nebo pronájem relaxačního bazénu. Hotel nemá vlastní jídelnu, hosté se stravují v hotelu Libenský, kde je jídelna s kapacitou 100 míst.

Hotel Libuše *** Hotel Libuše je lázeňský hotel ve středu města a na okraji lázeňského parku. V hotelu

je

k dispozici

64

lůžek.

2

pokoje

jsou

jednolůžkové,

28

je

dvoulůžkových a dále jsou zde 3 apartmá. Všechny pokoje jsou vybaveny sprchou a WC, dále telefonem, ledničkou a televizorem se satelitním příjmem. Recepce hotelu zajišťuje směnárenskou činnost. Hostům slouží ke stravování restaurace v přízemí hotelu.

Hotel Libenský *** Hotel Libenský je hlavní lázeňské zařízení a hotel v lázních Poděbrady. Hotel se nachází ve středu lázeňské kolonády a patří proto k nejvyhledávanějším hotelům v Poděbradech. V hotelu je k dispozici 202 lůžek, 54 pokojů je jednolůžkových, 70 dvoulůžkových a 4 pokoje jsou apartmány. Všechny pokoje jsou vybaveny sprchovým

koutem,

nebo

vanou,

WC,

ledničkou,

telefonem

s

přímou

volbou a televizorem. Recepce hotelu je v provozu 24 hodin denně. Recepce hotelu provádí směnárenskou činnost a prodej drobných předmětů. Hotel má dále vlastní parkoviště. Ke stravování hostů slouží dvě jídelny s celkovou kapacitou 300 míst. Probíhá zde jak klasické léčebné stravování, ale i výběr formou klasického jídelního lístku. V hotelu se dále nachází stylová kavárna s terasou.

Hotel G-REX *** Hotel se nachází v blízkosti hlavního náměstí. Díky své poloze je velmi oblíben u návštěvníků, kteří mají rádi společnost. Hotel disponuje celkem 116 lůžky ve 14 jednolůžkových, 44 dvoulůžkových, 2 třílůžkových pokojích a 4 apartmá. Pokoje jsou vybaveny koupelnou s WC, televizí, ledničkou a telefonem. Stravování hostů je zajištěno v hotelové restauraci, která se nachází v prvním patře. Ve většině případů se zde stravují hosté po operaci srdce a hosté s klasickou léčebnou péčí. 35

Zdravotnická zařízení Rehabilitační centrum Máj Toto centrum bylo slavnostně otevřeno 29. 4. 2013 jako nové ortopedické rehabilitační

centrum.

Byl

zde

zahájen

Program

časných

rehabilitací

po ortopedických operacích. Centrum se nachází v jednom ze zrekonstruovaných lázeňských domů a zajišťuje ve spolupráci s Ortopedicko-traumatologickou klinikou

Fakultní

nemocnice

Královské

Vinohrady

odpovídající

personální a technické vybavení k poskytnutí kvalitní léčebně-rehabilitační péče. Jsou

zde

využívány

zkušenosti

z

Programu

časných

rehabilitací

po kardiochirurgických operacích a příjem pacientů probíhá přímým převozem z ortopedických pracovišť a je provozován v režimu komplexní lázeňské léčby. Součástí tohoto rehabilitačního centra je také pension Máj. Centrum časné rehabilitace Toto centrum je naprostým unikátem poděbradských lázní. Jsou sem totiž překládáni klienti přímo z kardiochirurgické kliniky. Jedná se zde vlastně o obdobu jednotky intenzivní péče, která je vybavená všemi potřebnými přístroji jako např. monitory pro sledování srdečního rytmu, krevního tlaku, teploty, saturace kyslíku, kardiostimulátory, ale i přístrojem pro umělou plicní ventilaci. Je zde umožněno bezpečné sledování stavu klientů v začátku kardiorehabilitačního pobytu. Podle aktuálního zdravotního stavu jsou pak klienti co nejdříve přemisťováni na klasické hotelové pokoje. Samozřejmostí je zde trvalý dohled lékařů a sester.

Lázeňská lékárna Lázně Poděbrady, a.s. otevřely tuto lékárnu dne 20. 9. 2006. Lékárna nabízí své služby nejen lázeňským pacientům, ale i obyvatelům a návštěvníkům Poděbrad. Lázně zřídily lékárnu na vlastní náklady a sami ji také provozují, proto také mohli pojmenovat lékárnu jako lékárnu Lázeňskou.

Centrální a letní lázně (Lázeňská poliklinika) V tomto objektu je umístěn rozpis procedur. Dále se zde také podávají procedury, které nejsou dostupné v jednotlivých léčebnách. Toto léčebné lázeňské zdravotnické zařízení je umístěno přímo v centru Poděbrad na lázeňské kolonádě. 36

Nachází se zde ordinace odborných lékařů a další odborné vyšetřovny. Je zde rozsáhlý provoz věnující se pacientům s diabetem mellitem (cukrovkou) – působí zde diabetologická edukační sestra, je zde podiatrická ambulance, kde je věnována péče diabetickým nohám. Součástí je i nově zrekonstruovaná edukační místnost, kde jsou pořádány pravidelné přednášky a besedy pro nemocné s diabetem. Dále se zde nachází komplex balneoprovozu, moderní elektroléčby, masáže a další.

Léčebna dr. L. Filipa Léčebna Dr. Filipa je dětské lázeňské zařízení pro poskytování komplexní lázeňské péče dětem od 3 do 18 let. Tato léčebna poskytuje své služby již od první poloviny minulého století. Původně zde byli léčeni převážně pacienti s onemocněním srdce, současně i revmatická onemocnění kloubní se zaměřením na dětský věk. Postupně však došlo k zaměření na dětské pacienty s diagnózou obezity, kteří v současnosti převažují.

Stravovací zařízení nepodléhající režimovému stravování Kavárna Viola Jedná se o nově zrekonstruovanou lázeňskou kavárnu, která byla otevřena po rekonstrukci v dubnu 2009. Je zde tradiční lázeňská atmosféra a příjemné prostředí. Je zde možnost výběru z mnoha druhů zákusků, zmrzliny a nápojů. Otevírací doba kavárny je od 9 hodin do 18 hodin. Kavárna Viola je přístupná nejen pro lázeňské hosty, ale i pro širokou veřejnost, konají se zde totiž různé společenské a odpočinkové akce.

Kongresové centrum Lázeňská kolonáda a restaurace Swiss Restaurace Swiss je součástí kongresového centra Lázeňská kolonáda. Celý objekt byl vystavěn v roce 1908 a nachází se přímo v lázeňském parku. V kongresovém areálu se nachází dva velké sály, restaurace, foyer a dva konferenční salonky v prvním poschodí. Lázně Poděbrady, a.s. nabízí v oblasti kongresové turistiky komplexní zajištění stravovacích, ubytovacích, ale i zprostředkovatelských služeb. Restaurace nabízí denní i týdenní menu, v letních měsících je možné využít i venkovní terasu. Otevírací doba restaurace je denně od 11 hodin. 37

Restaurace hotelu Zámeček a Modrý salonek Hotelová restaurace nabízí mezinárodní i českou kuchyni, dále se zde nachází kavárna a bar. Snídaně jsou zde nabízeny formou výběru z bohatého bufetu. Restaurace je otevřena každý den od 11 hodin do 22 hodin.

Modrý salonek má kapacitu 28 míst a nejčastěji je využíván pro pořádání rodinných oslav, společenských setkání a svateb.

4.4

Organizační struktura lázní

Organizační struktura Lázní Poděbrady a. s. je aktualizována a kontrolována pravidelně v návaznosti na efektivnost řízení celé organizace. Tato organizační struktura je vydávána ve výroční zprávě akciové společnosti. V tomto případě se jedná o liniovou organizační strukturu, kdy platí, že v čele linie stojí vždy jeden vedoucí, zde označen jako ředitel, kterému podléhají další jednotlivá oddělení. Organizační struktura na obr. 2 je převzata z poslední zveřejněné výroční zprávy Lázní Poděbrady a. s. z roku 2012.

V čele celé organizace stojí generální ředitel, jemuž podléhají úseky, které jsou členěny takto: •

úsek generálního ředitele

•

úsek lékařského ředitele

•

úsek obchodního ředitele

•

úsek ekonomického ředitele

•

úsek provozně technického ředitel

Úseky, ale i oddělení v lázních mají svou výsadní pozici a plní důležité funkce v rámci plynulého fungování celé organizace. Jelikož však tato práce pojednává o dietním systému v lázeňství, budou zde dále popsány pouze úsek lékařského ředitele a úsek obchodního ředitele, které s tématem práce souvisí.

38

Obr. 2 Organizační struktura Lázní Poděbrady a. s.

Generální ředitel

Úsek generálního ředitele

Úsek lékařského ředitele

Úsek obchodního ředitele

sekretariát, podatelna

oddělení lékařů

oddělení ubytování

organizačně správní referát

oddělení zdravotních sester

oddělení obchodu a marketingu

referát pro jakost

Úsek ekonomického ředitele

Úsek provozně technického ředitele

oddělení informační soustavy

oddělení oprava a údržby

referát hospodářské strategie

oddělení energetiky a vodohospodář - ství

oddělení FBLR

referát výpočetní techniky

oddělení personální

referát BOZP, PO, CO a doprava

středisko MTZ

Zdroj: výroční zpráva Lázně Poděbrady a. s., rok 2012, vlastní zpracování

Úsek obchodního ředitele Úsek je rozdělen na následující oddělení: •

oddělení ubytování

•

oddělení obchodu a marketingu

Tento úsek bývá ve spoustě případů, převážně v hotelových zařízeních označován zvlášť jako úsek stravovací a úsek ubytovací, kterým podléhají další oddělení. V této organizační struktuře není oddělení stravování zcela jasně odčleněno od ostatních. 39

Úsek lékařského ředitele Tento úsek může být uváděn také jako Zdravotní úsek, pod který spadají tato oddělení: •

oddělení lékařů

•

oddělení zdravotních sester

•

oddělení FBLR (rehabilitační oddělení)

Úsek lékařského ředitele se nenachází v žádném jiném zařízení v oblasti cestovního ruchu než v lázních. Jedná se o specifický úsek, který poskytuje a zajišťuje klientům léčebné služby během pobytu.

4.5

Využití dietního systému a dietního plánu v lázních

Lázně Poděbrady a. s. postupují při využití dietního systému v souladu s předepsaným

jednotným

dietním

systémem

České

republiky.

V lázních

Poděbrady je dietní systém nedílnou součástí léčby, protože jsou zde nejčastěji léčeny např. nemoci oběhového ústrojí nebo diabetes, kdy je pro tyto nemoci dieta důležitá nejen ke zdárné léčbě, ale i k dalšímu plnohodnotnému životu po návratu z lázní.

Dietní systém a dodržení dietního stravování má v lázních na starosti převážně nutriční terapeutka. V Lázních Poděbrady a. s. jsou k dispozici celkem 3 terapeutky, které se o klienty starají během celého pobytu a jsou jim k dispozici každý den během své pracovní doby. V tuto dobu mohou klienti kdykoliv přijít za nutriční terapeutkou do kanceláře a mohou se s ní poradit o daném problému nebo požádat o konkrétní radu co se stravování týče. Nutriční terapeutka je dále klientům k dispozici každý den během oběda, kdy za klienty dochází do jídelny a řeší s nimi jejich konkrétní dotazy přímo na místě. Další informace zde popsané vycházejí z dotazníku určeného pro nutriční terapeutku, viz podkapitola 4.7.2, kde budou doplněny zbývající informace, které se v této kapitole nenachází.

40

Lázně Poděbrady a. s. využívají v návaznosti na indikovaná onemocnění tyto diety: •

nízkocholesterolová (vždy v několika variantách)

•

šetřící

•

žlučníková (dieta s omezením tuku)

•

redukční

•

diabetická (dělená dle denního množství příjmu sacharidů)

•

warfarinová (denní úměrnost potravin s vitaminem K)

Všechny tyto diety jsou přehledně zpracovány do dietního plánu, kterým se řídí stravování klientů s komplexní lázeňskou péčí nebo s příspěvkovou lázeňskou péčí, je-li dieta předepsána. Dietní plán je sestavován nutriční terapeutkou na období celého pobytu klientů v lázních, tj. zpravidla na 3 týdny. Tento plán je využíván vždy po dobu jednoho roku a poté bývá zpravidla obměněn. Pacienti nemají k dispozici během pobytu celý dietní plán, ale je zveřejňován vždy po týdnu, kdy si pacient vybere pokrm minimálně vždy jeden den předem a to kvůli množství porcí, které mají být na daný den připraveny, aby nedošlo k přebytku nebo naopak nedostatku konkrétního pokrmu.

Dietní plán je dále rozepsán podle konkrétních diet a nachází se v něm vždy snídaně, polévka, hlavní jídlo, večeře a v některých případech ještě druhá večeře, a to konkrétně v případě diabetiků, kdy je např. důležitá kvůli aplikaci inzulinu.

K snídani bývá nejčastěji podávána šunka, pomazánka, pěna, sýr, tvarohové žervé, džem, med, ovoce nebo přesnídávka a k tomu příslušné pečivo. Pacient si vždy přečte, co je v rámci diety pro něho z jídelníčku nejlepší varianta. Polévka bývá zpravidla jedna pro všechny typy diet, v některých dnech je však nabídka ze dvou polévek, a to v případě, kdy tato není vhodná pro všechny druhy diet. V denním jídelníčku je dále standardně uvedeno 6 pokrmů k obědu a 6 pokrmů k večeři, kdy je u každého jasně označeno, pro jakou dietu je vhodný. Největší výběr zde mají pacienti, kteří mají předepsánu warfarinovou dietu mají možnost vybrat si jak z pokrmů určených pro jejich dietu, tak i z ostatních standardně označených písmenem W, kdy je u složení pokrmů jasné, že jsou 41

zcela vhodné i pro tuto dietu, která je prakticky ovlivněna pouze předepsanou mírou vitamínu K ve stravě během dne. Jako druhá večeře zejména pro diabetiky bývá nejčastěji podáván určitý druh šunky nebo sýr a odpovídající pečivo. Tuto druhou večeři si pacienti odnesou sebou již po večeři normální a nemusí se v určitou dobu vracet zpět do jídelny neboť konzumace této druhé večeře je zcela individuální.

I když tato práce pojednává o dietním stravování, bude zde zmíněno i stravování pacientů, kteří nepodléhají stravování režimovému, protože jde také o nedílnou součást určitých lázeňských pobytů a i tato oblast by se měla alespoň řídit zásadami zdravého stravování a měla by tak poskytovat nejen standardní nabídku pokrmů, jako jsou české nebo místní speciality nebo i typické smažené pokrmy, které jsou bohužel často vyhledávány, ale také zdravé a lehké pokrmy jako např. saláty, těstoviny, apod., ale i pokrmy, které jsou připravovány na základě nových moderních technologií zajišťujících přípravu pokrmů za co nejlepších podmínek.

V zařízeních, která nabízejí nerežimové stravování, je vždy k dispozici kromě standardního jídelního lístku vždy denní menu, kde je na výběr 1 polévka 3 hlavní pokrmy, salát a moučník. A dále vždy 3 pokrmy k večeři. I v případě nerežimového stravování si musí klienti vybrat daný pokrm nejméně den předem, aby bylo zajištěno dostatečné množství. Vzorový jídelní lístek Hotelu Libenský *** je uveden v příloze 9A a 9B.

4.6

Dotazníkové šetření mezi klienty lázní

Dotazníkové

šetření

mezi

klienty

lázní

Poděbrady

probíhalo

výhradně

v ubytovacích zařízeních společnosti Lázně Poděbrady a. s., v lázeňské kavárně Viola a na lázeňské kolonádě. Šetření probíhalo osobní i písemnou formou dotazování. Celkem bylo osloveno 100 respondentů. Počet respondentů byl ovlivněn tím, že v době dotazování ještě nezačala hlavní lázeňská sezóna.

42

Dotazník se skládal z 15 uzavřených otázek týkajících se e dietního stravování v lázních a celé jeho znění zně je uvedeno v přílohách 6A a 6B.. V rámci zachování správné struktury byly identifikační id otázky řazeny až na konec ec dotazníku, zde však budou uvedeny hned zkraje, aby bylo jasné, jaké bylo složení respondentů. respondent Z dotazníků pak tedy vyplynuly tyto informace: Otázka č. 13 - Pohlaví Tato otázka je zcela jednoduchá a pouze orientační, orienta ní, proto zde není nutné uvádět uvád grafické znázornění. Z otázky vyplynulo, že z celkového počtu počt 100 respondentů bylo 42 žen a 58 mužů. mužů p věk? Otázka č. 14 – Jaký je Váš přibližný Graf 1 – věkk respondentů respondent

Věk 0% 7% 20-30 let

40%

30-40 let

23%

40-50 let 50-60 let

30%

60 let a více

Zdroj: vlastní zpracování

Z otázky bylo zjištěno ěno, že nejvíce klientů bylo ve věku ku 60 let a více, celkem 40. Dále je zde hojně ě zastoupena i skupina klientů klient ve věku ěku od 40 do 60 let. Většina V těchto klientů je zde v důsledku sledku nemoci nebo úrazu, naproti tomu např. nap klienti ve věku 30 – 40 let jsou zde většinou v tšinou jako samoplátci na speciálně vybraném pobytu typu wellness nebo na preventivních programech. programech

43

Otázka č. 15 – Jaké je Vaše povolání? Graf 2 – Povolání respondentů respondent

Povolání 0% Student Zaměstnanec

42%

45%

OSVČ Nezaměstnaný

13%

Důchodce

0% Zdroj: vlastní zpracování

Nejvíce klientů ů patří ří již do kategorie důchodce, d , další rozšířenou rozšíř kategorií je zaměstnanec stnanec a nejméně je zastoupena OSVČ, přičemž emž kategorie student nebo nezaměstnaný stnaný nebyla využita. Otázka č. 1 – Jste v lázních Poděbrady Pod poprvé? Graf 3 – Počet et pobytů v lázních

Počet pobytů v lázních

46%

Poprvé Vícekrát

54%

Zdroj: vlastní zpracování

věděli respondenti následovně 54 klientů, klientů zde bylo poprvé Na tuto otázku odpově a 46 klientů zde nějaký ějaký pobyt již dříve absolvovalo. Z počtu čtu respondentů, respondent kteří odpověděli, že již v lázních byli, zde bylo 28 klientů klient po druhé, 16 klientů klient po třetí a 2 klienti dokonce po čtvrté. č

44

Otázka č. 2 – Jaký máte typ pobytu v lázních? Graf 4 – Typ pobytu

Typ pobytu 12%

KLP PLP

29%

59%

Samoplátce

Zdroj: vlastní zpracování

Nejvíce klientů ů podle tohoto dotazníku využívá komplexní lázeňskou láze péči a to i přes změny v indikačním indika seznamu. V poslední době přibývají řibývají zejména klienti s příspěvkovou péčí čí a v současnosti také klienti samoplátci. Otázka č. 3 – Jaký je důvod dů Vašeho pobytu v lázních? Graf 5 – důvod vod pobytu

Důvod pobytu 8%

Stav po nemoci nebo úrazu

24%

Prevence

68%

Jiný

Zdroj: vlastní zpracování

Většina klientů je v lázních zpravidla následkem nemoci nebo úrazu, tito klienti nejčastějiji využívají komplexní lázeňskou láze péči, z dotazníků ů dále vyplynulo, že přibývá klientů, ů kteří ří jsou v lázních z vlastního rozhodnutí, tedy z preventivních důvodů a to převážně ř ě samoplátci, ale i klienti s příspěvkovou vkovou péčí. péč

45

Otázka č. 4 – Máte v rámci pobytu dietní stavování předepsáno edepsáno lékařem? léka Graf 6 – Dietní stravování

Dietní stravování 22% ANO NE

78%

Zdroj: vlastní zpracování

Z této otázky je viditelné, že dietní stravování má v lázních Poděbrady nezastupitelnou roli v léčbě různých onemocnění. Z celkového počtu po respondentů má dietu předepsánu edepsánu 78 a z počtu klientů, kteří dietu předepsánu ředepsánu nemají je 12 samoplátců, ů, kdy se dieta nestanovuje vůbec. Otázka č. 5 – Jste spokojeni s kvalitou a chutí pokrmů? Graf 7 – kvalita a chuť pokrmů pokrm

Kvalita a chuť pokrmů

47%

ANO

49%

NE Někdy

4% Zdroj: vlastní zpracování

Z otázky vyplývá, že většina vě respondentů je spokojena s kvalitou a chutí pokrmů, pokrm poměr klientů, kteří ří jsou spokojeni vždy nebo někdy, n kdy, je prakticky totožný. Naopak nespokojeni byli pouze 4 respondenti, u nichž se celý dotazník nesl ve zcela negativním pojetí pro všechny otázky. otázky 46

Otázka č. 6 – Jaké je podle Vás složení jídelníčku? jídelní Graf 8 – Složení jídelníčku jídelníč

Složení jídelníčku 7% Pestré

43%

Občas se opakující

50%

Stále se opakující

Zdroj: vlastní zpracování

50 respondentů ů odpovědělo, odpově že složení jídelníčku ku se občas opakuje, to ale neznamená, že by byla la snížena kvalita a chuť. chu Velká část respondentů respondent uvedla, že složení jídelníčku čku ku je pestré, celkem 43, což znamená, že většina v vě klientů je se stravováním v lázních spokojena. Otázka č. 7 – Víte, jaká dieta Vám byla naordinována lékařem lékařem? Graf 9 – Předepsaná edepsaná dieta

Předepsaná dieta

2%

0%

ANO

20%

NE Nevím

78%

Nebyla mi předepsána

Zdroj: vlastní zpracování

Z otázky je jasně ě viditelné, že všichni klienti, kteří kte í mají dietu předepsánu, př přesně vědí jakou, dozvědí ědí se to jak od lékaře, léka tak především edevším od nutriční nutrič terapeutky, která s klienty dále pracuje. U odpovědi, odpov kdy nebyla dieta předepsána ředepsána, se jedná hlavně o samoplátce a několik ěkolik klientů klient s příspěvkovou péčí, í, kde nebyla dieta nutná. 47

Otázka č. 8 – Věnuje ěnuje se Vám během b pobytu nutriční ní terapeut / terapeutka? Graf 10 – Péče če nutriční terapeutky

Péče nutriční terapeutky 20% ANO NE

80%

Zdroj: vlastní zpracování

Nutriční ní terapeutka se zásadně zásadn věnuje všem klientům, ům, kteří kte mají dietu předepsánu, edepsánu, ale také těm tě ostatním, pokud jí požádají o radu nebo mají nějaký n dotaz. Klienti, kteří ří zde odpověděli, odpov li, že se jim terapeutka nevěnuje, nev jsou buď samoplátci, nebo jim nebyla dieta di v rámci léčby předepsána. Otázka č. 9 – Byla Vám možnost sezení s nutričním ním terapeutem nabídnuta? Graf 11 – Sezení s nutriční nutrič terapeutkou

Sezení s nutriční terapeutkou 20% ANO NE

80%

Zdroj: vlastní zpracování

Odpověď na tuto otázku je v rozložení odpovědí totožná s otázkou předcházející, p neboť všem, kterým byla možnost sezení s nutriční ní terapeutkou nabídnuta, se tato zcela věnuje.

48

Otázka č. 10 – Dbáte v běžném životě na zdravé stravování? Graf 12 – Zdravá strava

Zdravá strava ANO

32%

48%

NE Ne vždy, ale snažím se

20%

Zdroj: vlastní zpracování

Nejčastější odpovědí ědí u této otázky bylo – ne vždy, ale snažím se, která byla následována odpovědí ědí dí ANO, je tedy viditelné, že respondenti dbají o své zdraví. Tyto kladné odpovědi ědi převažovaly p především edevším u žen všeho věku vě a u mladších mužů do 50 let. Naopak ve věku v nad 60 let zněla odpověď ěď NE převážně př u mužů. Otázka č. 11 – Zaujala by Vás možnost pravidelných přednášek přednášek o stravování s nutričním ním terapeutem? Graf 13 – Přednáška ednáška o stravování

Přednáška o stravování

43%

ANO

49%

NE Nevím

8%

Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka byla klíčová pro návrhovou část týkající se přednášek řednášek o zdravém stravování. Z otázky vyplynulo, že 49 respondentů, respondent by takovouto náplň nápl svého volného času v lázních velmi uvítalo a tato možnost by je zaujala, 43 respondentů respondent odpovědělo, lo, že nevědí, a to převážně p z důvodu, vodu, že by potřebovali potř znát více 49

informací o takovéto možnosti, dále by by záleželo na náplni přednášek, př na čase, který by se nesměl ěl krýt s procedurami a v neposlední řřadě ě také na tom, zda by byly takovéto přednášky řednášky ednášky placené nebo ne. Pouze 8 respondentů respondent odpovědělo jasné NE, jednalo se převážn řevážně o muže nad 60 let. Z této otázky je tedy patrné, že možnost týkající se přednášek př o zdravém stravování byla přijata řijata kladně kladn a je tedy dále rozpracována v návrhové části. Otázka č. 12 – Víte, čím č se zabývá dietologie? Graf 14 – Dietologie

Dietologie

ANO

40%

NE

55%

Nevím jistě

5% Zdroj: vlastní zpracování

Z této otázky je vidět, ět, že většina v respondentů má povědomí ědomí o tomto termínu, 40 respondentů ů vědě ědělo přesně,, co termín znamená a to buď bu proto, že se zdravému stravování věnují v anebo se již s tímto termínem setkali dříve, d např. v nemocnici, 55 klientů klient vědělo zhruba, co tento termín znamená, což je dobrá ukázka toho, že dieta a dietologie již v dnešní době ě nejsou tabu. Pouze 5 klientů odpovědělo, ě ělo, že nevědí. nev 4.7

Dotazníky pro zaměstnance zam lázní

Dotazníky pro zaměstnance ěstnance lázní jsou nedílnou součástí sou tohoto dotazníkového šetření. V rámci této práce byly o vyplnění vypln ní dotazníku požádány vedoucí gastronomického provozu a nutriční nutri terapeutka Lázní Poděbrady ěbrady a. s., následně následn po vyplnění ní byla ještě provedena doplňující ující rozprava o dalších informacích týkajících se tématu. u. Tyto dotazníky měly m ly za úkol zjistit a přiblížit, p jak vidí problematiku dietního stravování poskytující strana služeb. služeb 50

4.7.1 Vedoucí gastronomického provozu Pro vedoucí gastronomického provozu byl sestaven dotazník, ve kterém bylo 11 otázek. Všechny otázky byly otevřené, aby tak daly prostor na vyslovení názoru a náležitého rozsahu odpovědi. Otázky se týkaly převážně toho, jak probíhá stravování u jednotlivých typů pobytu, jak probíhá spolupráce se zdravotním úsekem, jak byl ovlivněn počet klientů, po změně v indikačním seznamu, ale třeba i dotazníkových šetření, která provádí přímo Lázně Poděbrady a. s. Celý dotazník je k dispozici v příloze 7A. Z uvedených odpovědí vyplynuly tyto informace:

Změna v indikačním seznamu se dotkla všech lázeňských míst na území České republiky, v loňském roce tak např. zde v lázních Poděbrady došlo k poklesu objemu komplexní lázeňské péče až o 30 %. Naproti tomu pomalu přibývá počet klientů samoplátců a to nejen domácích, ale i zahraničních, což svědčí o dobrém jméně lázní Poděbrady i ve světě.

Co se týče označení hostů lázní a jejich rozdělení na pacienta a klienta je následovné: •

pacient – jedná se o člověka, který má předepsánu komplexní nebo příspěvkovou péči a zpravidla také předepsánu dietu.

•

klient – je člověk, který je v lázních jako samoplátce

Toto členění se dále liší podle interního rozdělení pro potřeby pracovníků lázní, jelikož je podle tohoto označení většinou pracovníkům jasné o jakého hosta se jedná.

Ve vlastnictví Lázní Poděbrady a. s., je celkem 5 hotelů a 1 penzion (rehabilitační centrum Máj). Všechna tato zařízení, kromě hotelu Zámeček **** nabízejí dietní stravování v rámci komplexní a příspěvkové péče.

Dietní stravování probíhá podle předem daného dietního plánu ve stanoveném čase. Pouze svačiny nebo druhá večeře bývají pacientům dávány během oběda a večeře sebou, formou balíčku. Samoplátci si pokrmy vybírají z klasického jídelního lístku, kde jsou zdravé a dietní pokrmy nabízeny pouze v rámci různých salátů, těstovin, apod. a nejsou zde nabízeny ani žádné speciální dny zaměřené na zdravou kuchyni, kdy by bylo např. sestaveno speciální zdravé menu. To jestli 51

se všichni klienti stravují na stejném místě, určuje velikost a možnosti daného ubytovacího zařízení. V hotelu Libenský *** se např. nachází zvlášť jídelna pro samoplátce a zvlášť velká jídelna pro komplexní a příspěvkovou péči, naproti tomu hotel G-REX *** nabízí výhradně dietní stravování a to proto, že jsou zde převážně klienti po operaci srdce, apod.

V zdejších lázeňských zařízeních nejsou zpravidla nastavena zvláštní zvýšená hygienická opatření ani předpisy, alespoň co se gastronomického provozu týče. Zvýšené hygienické podmínky platí pouze v hotelu G-REX ***, kde se nachází oddělení jednotky intenzivní péče (JIP) a platí zde stejné normy a předpisy, jako v nemocničním zařízení.

Na tvorbě dietního plánu se gastronomické provozy z velké části nepodílí, jde spíše o konzultaci až hotového plánu, který vytvoří nutriční terapeutka a na gastronomickém provozu je většinou až následné schválení využitých surovin, jejich dostupnost, apod.

Aby celý gastronomický provoz fungoval bez problémů, a aby byla dodržována veškerá pravidla, je nutná pravidelná a důsledná kontrola všech zařízení. Tato kontrola se provádí většinou jednou měsíčně jako celková a v dílčích částech jedenkrát týdně. Kontrolu provádí nejen vedoucí gastronomického provozu, ale i určená osoba z úseku generálního ředitele, aby byla kontrola ověřena. Kontrola se netýká pouze provozu zařízení, ale také spokojenosti klientů a to nejen se stravováním, ale i s dalšími službami.

Jelikož se lázně starají o to, aby byli všichni klienti spokojeni během svého pobytu, je každému při příjezdu na recepci předán dotazník spokojenosti, který klient vyplní a během pobytu nebo při odjezdu odevzdá opět na recepci. Tento dotazník slouží k tomu, aby se lázně dozvěděly, jak jsou klienti se službami spokojeni, a jsou zde i otázky otevřené, aby klient mohl vyjádřit svůj individuální názor. V dotazníku jsou identifikační otázky typu věk, pohlaví, odkud klient přijel, apod., dále v jakém zařízení je ubytován, jak se o lázních Poděbrady doslechl, jak provedl rezervaci, hodnoceno je poté ubytování, stravování, služby recepce, ostatní služby, atd. Celý dotazník se skládá ze 4 stran, kdy na první straně je 52

pouze úvodní slovo, poděkování a přání pěkného pobytu. Dotazník je k dispozici v příloze 8A a 8B. Dotazníky jsou zcela anonymní a není z nich následně vytvořena žádná oficiální zpráva, slouží tedy pouze k interním potřebám akciové společnosti Lázně Poděbrady. Na tyto dotazníky tak nemůže být uvedena konkrétní odpověď, každý klient však může napsat e-mail nebo dopis na adresu Lázní Poděbrady a. s., kdy na něj bude následně odpovězeno a to nejen v případě pozitivních, ale i negativních zpráv a připomínek.

4.7.2 Nutriční terapeutka Pro nutriční terapeutku byl připraven dotazník čítající 10 otázek. Všechny otázky byly otevřené a týkaly se výhradně problematiky diet, dietního stravování, ale např. i náplně práce nutriční terapeutky v lázních. Znění otázek je vloženo v příloze 7B. Některé odpovědi na otázky byly již zpracovány v podkapitole 4.5 a zde tedy budou uvedeny pouze doplňující informace.

V Lázních Poděbrady a. s. se léčí klienti všeho věku a nelze tak specifikovat přesné věkové rozhraní nebo poměr žen a mužů. Dále se v lázních léčí také děti a to v léčebně dr. L. Filipa, která je v dnešní době zaměřena převážně na léčbu obezity.

Edukace v oblasti onemocnění a stravování je na nejrozvinutější úrovni hlavně u léčby diabetu, kdy jsou nabízeny ucelené programy nejen v rámci komplexní lázeňské péče, ale i preventivní edukační programy. Pacientům je zde během léčby k dispozici diabetologická nebo pediatrická ambulance, kde je klientům a pacientům nabízena odpovídající pomoc s jejich potížemi.

V rámci pobytu jsou také klientům nabízeny dvě různé formy edukace jak individuální, tak skupinová a sice: •

edukace lékařem

•

edukace sestrou

Skupinové edukace jsou tedy jedinou formou možnosti společného vzdělávání pro pacienty a klienty, které se týkají stravování, stravovacích návyků, apod. 53

Nutriční terapeutka musí mít odpovídající vzdělání v medicínském oboru. Pro vzdělávání terapeutů a terapeutek je vytvořen speciální studijní obor nazvaný přímo Nutriční terapeut. Jedná se o vysokoškolské studium trvající 3 roky, kdy je po úspěšném složení závěrečných zkoušek udělen titul Bc. Anebo také obor Diplomovaný nutriční terapeut, který je vyučován na Vyšších odborných školách, kdy absolvent obdrží titul Dis. Obor nutriční terapeut je možné absolvovat jak v prezenční, tak v kombinované formě studia.

54

5

NÁVRHY

Návrhová část obsahuje celkem dva návrhy na zlepšení v oblasti nejen dietního a zdravého stravování, ale i edukace v této oblasti. První návrh vyplývá z dotazníkového šetření mezi klienty lázní. Druhý návrh navazuje na stanovenou hypotézu, kdy jsou v rámci lázeňských pobytů nabízeny edukační pobyty pro diabetiky, ale pro další onemocnění tyto pobyty chybí nebo nejsou dostatečně připraveny. 5.1

Pravidelné přednášky s nutriční terapeutkou

V dotazníkovém šetření mezi klienty byly stanoveny dvě otázky, ze kterých tento návrh vyplývá. První otázkou bylo, zda klienti dbají v běžném životě na zdravé stravování a druhou, zda by je zaujala možnost pravidelných přednášek s nutriční terapeutkou o stravování. Lázně v současnosti tuto možnost edukace během pobytu ve volném čase klientům nenabízí. Pravidelné přednášky s nutriční terapeutkou by se konaly dle zájmu ze strany klientů nejprve vždy buď 1x týdně nebo 2x týdně ve stanovený den, což by záleželo na velikosti skupiny. Během tří týdenního pobytu by tak každý pacient měl možnost absolvovat minimálně 3 přednášky. Tyto přednášky by probíhaly ve společenské místnosti daného ubytovacího zařízení a probíhaly by výhradně v době volna, kdy klienti nemají předepsány žádné procedury. Rozsah těchto přednášek by měl být 2 x 45 minut s 15 minutovou přestávkou. Náplní přednášek by bylo výhradně téma stravování, a to jak zcela dietní, tak zdravé stravování, dále správné stravovací návyky, ale třeba i přednášky o konkrétních potravinách a jejich využití v přípravě pokrmů. Tyto přednášky by byly prezentovány nejen v každém ubytovacím zařízení na informační tabuli, ale také v lázeňském zpravodaji a tuto informaci by také každý klient obdržel ve složce propagačních materiálů, kterou dostává při příjezdu do lázní. Možná témata vhodná pro přednášky: •

Bio potraviny

•

Zdravý životní styl 55

•

Edukace v oblasti stravování u dětí

•

Výživová pyramida

•

Tvorba správného a vhodného jídelníčku

•

Vhodná tepelná příprava a úprava pokrmů

•

Čaj a káva

•

Vliv éček na zdraví člověka

•

Cukry

•

Potravinové alergie

Problémovou částí tohoto návrhu by bylo zejména financování takovéto aktivity, díky vlastním možnostem prostor není nutné uvažovat o žádné formě nájmu, jde však o to finančně zajistit přednášející, v tomto případě nutriční terapeutku, protože by nikdo neměl po plně zaměstnaném člověku chtít, aby ve svém volném čase po pracovní době pracoval nebo přednášel dále zdarma. V tomto případě existují dvě možnosti financování, a sice Lázně Poděbrady a. s. může v rámci rozvoje nabídky služeb klientům zvýšit plat nutriční terapeutce o tuto práci navíc, anebo mohou být tyto přednášky zpoplatněny pro klienty, ovšem tato cena by musela být úměrná kvalitě a také by bylo potřeba počítat s tím, že ne každý je ochoten zaplatit, protože v dnešní době člověk rád využívá služby „zdarma“, a také je mezi klienty mnoho seniorů, jejichž finanční možnosti bývají z jisté části omezené. Podle mého názoru je lepší zvolit formu, kdy za přednášky platí lázně, protože je v jejich zájmu zkvalitňovat služby pro lázeňské hosty a zvláště pak ty, které mají vzdělávací charakter a cena za takovouto službu, kdy se jedná pouze o plat za tyto přednášky, není vysoká. 5.2

Edukační program „ZDRAVÉ SRDCE“

Lázně Poděbrady a. s. nabízejí v rámci léčebných pobytů speciálně připravené pobyty pro diabetiky v rozsahu 5 dní a 8 dní, tyto pobyty jsou nastaveny jako intenzivní edukační pobyty, kdy se klient naučí praktické rady ohledně nemoci, kdy zvláště u této nemoci je edukace jedna z nejdůležitějších věcí. Tyto pobyty zahrnují

odborné

konzultace

jak

s lékařem,

tak

nutriční

terapeutkou

i diabetologickou sestrou, a dále také příslušné procedury, které mají příznivý vliv na tělo postihnuté touto nemocí, jako např. koupele na prokrvení končetin. Dále jsou nabízeny preventivní programy zaměřené na cévní systém a vysoký tlak, kdy 56

jsou naordinovány patřičné procedury a konzultace s lékařem, který poskytne klientovi dietní a režimová doporučení. Tyto programy mají sice velmi dobrý význam, ale i u těchto pobytů by měla probíhat spolupráce s nutriční terapeutkou a také konzultací by mělo být více. V rámci těchto poznatků je zde navržen program, který by spojoval tyto procedury a konzultace dohromady, a sice Edukační program „ZDRAVÉ SRDCE“, tento program by měl za úkol nejen preventivně informovat o vzniku vysokého tlaku a následných nemocích srdce a cévního systému v rámci nezdravého životního stylu, ale měl by hlavně vzdělávat v oblasti zdravého stravování, zdravého životního stylu, ale i správných stravovacích návyků a také fyzické i psychické kondici.

Program by měl mít rozsah 8 dní a měl by zahrnovat 12 léčebných a rehabilitačních procedur, dále 4 lékařská vyšetření a konzultace, 2 přednášky, plnou penzi a ubytování.

Program pobytu: •

1x vstupní lékařské vyšetření, včetně EKG

•

1x výstupní vyšetření

•

1x vyšetření krevního tlaku na dolních končetinách

•

1x hematologické vyšetření

•

2x přednáška o zdravém životním stylu

•

2x léčebný tělocvik v rehabilitačním bazénu s teplou vodou

•

2x uhličitá koupel (zvyšuje prokrvení, příznivý vliv na činnost ledvin)

•

1x vířivá koupel dolních končetin (prokrvení kůže)

•

2x lymfodrenáž

•

1x solná jeskyně

•

2x ergometrický trénink

•

1x podvodní masáž svalových skupin proudem vody (uvolnění kloubů)

•

1x aroma masáž celotělová

Cena léčebné péče na 1 den / noc, je stanovena pro samoplátce na 1265,- Kč.

57

Kdy je v ceně pobytu zahrnuto ubytování, stravování a minimálně 2 procedury předepsané lékařem ve všední den a 1 v sobotu. A to dle platného ceníku ubytování a lázeňských procedur. 1 265,- Kč x 7 nocí = 8 855,- Kč

Cena za volně prodejné procedury podle platného ceníku je: 600,- Kč

(aromaterapeutická masáž celotělová)

390,- Kč

(podvodní masáž)

140,- Kč

(solná jeskyně)

330,- Kč x 2

(uhličitá koupel)

1 850,- Kč

Celková cena pobytu je tedy: 10 705,- Kč

V ceně není zahrnut lázeňský poplatek 15,- Kč osoba / den a případné parkování. Tato cena zajisté není nejnižší, ale v rozsahu procedur a poskytnutých služeb je zcela srovnatelná s ostatními nabízenými pobyty. Tento pobyt slouží i jako ostatní nabízené edukační a preventivní pobyty převážně pro samoplátce nebo příspěvkovou péči, kdy je předpoklad, že klient je ochoten ta poskytnuté služby zaplatit, protože projevil zájem sám od sebe pečovat o své zdraví.

58

ZÁVĚR Cílem práce bylo zanalyzovat současný stav stravování ve vybraném lázeňském místě, konkrétně v lázních Poděbrady a. s. Tento cíl byl převážně zaměřen na stravování dietní a uplatnění dietního systému. V rámci celé práce bylo zjištěno, že dietní stravování je v Poděbradech nedílnou součástí léčby, neboť jsou zde léčeny převážně nemoci, pro které je dietní stravování klíčové. Dietní systém je zde uplatňován zcela podle pravidel, která jsou dodržována v rámci celého dietního systému jak v lázeňských, tak i v nemocničních zařízeních. V práci byla dále zhodnocena hypotéza, zda je edukace v oblasti dietního stravování v lázeňství na dostatečně rozvinuté úrovni u všech typů onemocnění. Z dotazníkového šetření mezi zaměstnanci lázní a z interních zdrojů lázní Poděbrady a. s. vyplynulo, že edukace v oblasti dietního stravování je velmi dobře zaopatřena zejména ze strany nutričních terapeutek, které se svědomitě věnují všem klientům, a to nejen těm, kteří mají dietní stravování předepsáno, ale i samoplátcům, kterým jsou po dohodě k dispozici. Edukace je zde nejvíce rozšířena při léčbě diabetu, kdy jsou nabízeny dokonce speciální edukační pobyty a v rámci pobytu zde funguje jak diabetologická, tak podiatrická ambulance. Pro většinu klientů diabetiků je tak pobyt v lázních Poděbrady výraznou pomocí pro další běžný a hlavně plnohodnotný život. Edukace u dalších onemocnění jako jsou např. nemoci srdce nebo cévního systému je sice rozvinuta, ale není propracována do konkrétních pobytů a má spíš obecně nastavený rámec procedur a edukace pro každé onemocnění. Možnost takovýchto edukačních pobytů i pro další onemocnění byla navržena v návrhové části, a sice jako edukační program „Zdravé srdce“, který by byl zaměřen nejen na zdravé srdce, ale i cévní systém. Z dotazníkového šetření mezi klienty lázní vyplynulo, že spolupráce mezi klientem a nutriční terapeutkou probíhá bez problémů a každý klient má možnost požádat nutriční terapeutku o konzultaci. Co se týče dietního stravování, bylo prokázáno, že dieta může chutnat a nejedná se pokrmy bez chuti, klienti byli ve většině případů spokojeni jak s kvalitou a chutí pokrmů, tak s pestrostí jídelníčku. Většina klientů také dbá na zdravé stravování i mimo lázeňské zařízení v běžném životě, nebo pokud ne vždy, alespoň občas ano, což znamená, že lidé začínají

59

přemýšlet o zdravém stravování a životním stylu, aby tak zlepšili a zkvalitnili svůj život. V dotazníku byla dále stanovena klíčová otázka pro návrhovou část, kdy se většina klientů vyslovila pro zavedení přednášek o zdravém stravování nebo by je tato možnost minimálně zaujala. Toto zjištění pak bylo následně zpracováno v návrhové části, protože i forma takovýchto přednášek je jednou z možných forem edukace, která tak může být následně rozvíjena dále. Při psaní této práce bylo využito množství nejen tištěných, ale i elektronických zdrojů a to jak z oblasti lázeňství a služeb, tak dietního systému a stravování. Co se týče zdrojů odborných, které se zabývaly převážně dietologií, bylo nejtěžší nejprve informace správně pochopit a poté interpretovat v souladu s původním textem, neboť tyto knihy jsou přece jen primárně sepsány pro odborníky a odbornou veřejnost pohybující se v oblasti zdravotnictví. Další nelehkou součástí práce bylo dotazníkové šetření, i když jeho rozsah mohl být širší, tak i takovéto získání potřebných informací trvalo poměrně dlouhou dobu a ne vždy se tazatel setkal s příjemnými lidmi a reakcemi. Naopak dotazníky pro zaměstnance lázní se vyplňovaly mnohem lépe a byly velmi přínosné, protože bylo zjištěno velké množství zajímavých informací, i když i zde se vyskytl problém a to skloubit časové možnosti obou stran. Téma této práce je velmi obsáhlé a bylo by možné zpracovat ho i další formou, např. z hlediska využívání nových technologií při přípravě dietních pokrmů, konveniencí, apod. Práci by bylo možné dále do hloubky propracovat např. v Diplomové práci. Nejprve by však bylo zapotřebí zpracovat toto téma v odpovídající literatuře, kdy se k této problematice nevyskytuje žádné ucelené dílo, které by spojovalo všechny aspekty týkající se dietního stravování. Během psaní této bakalářské práce se tedy prokázalo tvrzení, že lázeňství je stále nedílnou součástí zdravotního systému České republiky, a že i přes těžkosti spojené např. s legislativou stále plní svou roli dostatečně na úrovni, a dále tak pomáhá

klientům

lázní

zlepšit

jejich

zdraví

a

tím

i

jejich

život.

Lázně Poděbrady a. s. mají důležitou roli v lázeňském systému České republiky a jde jim především o spokojenost klientů a hlavně o to, aby nabízely kvalitní služby a neustále zlepšovaly jejich úroveň, která by přesvědčila klienty, aby se o své zdraví starali i ve volném čase a nejen v rámci předepsaných procedur. 60

ZDROJE [1] ATTL, Pavel. České lázeňství na rozcestí. COT Business. 2003, roč. 5, č. 11, 40-44 s. ISSN 1212-4281. [2] BERÁNEK, Jaromír. Dietní stravování: jednotný dietní systém. 1. vyd. Praha: MAG Consulting, 2007, 48 s. ISBN 978-808-6724-324. [3] BERÁNEK, Jaromír a Pavel KOTEK. Řízení hotelového provozu. 4., přeprac. vyd., V Mag Consulting 2. Praha: MAG Consulting, 2007, 240 s. ISBN 978808-6724-300. [4] BUČKO, Marián. Dietní systém neboli léčebná výživa. ZdravíE15 [online]. ©

2013 [cit.

2014-02-14].

Dostupné

z:

http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/dietni- system-neboli-lecebna-vyziva471143 [5] BURACHOVIČ, Stanislav a Stanislav WIESER. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001, 464 s. ISBN 80-727-7049-7. [6] Celiakální prue. Velký lékařský slovník [online]. © 2008 [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/celiakalni-prue [7] DĚDINA, Jiří. Management, organizování a ekonomika lázeňství - vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, 2004, 170 s. ISBN 80-865-9201-4. [8] Dieta. Velký lékařský slovník [online]. © 2008 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/dieta [9]

v českém

Dietoterapie o

zdravé

Dostupné

i léčebné z:

zdravotnickém výživě

[online].

systému. ©

Nutritip,

magazín

2008 [cit. 2014-02-25].

http://www.nutritip.cz/view.php?nazevclanku=dietoterapie-v-

ceskem zdravotnickem-systemu&cisloclanku=2008080010 [10] GEORGIEV, Georgi a Maria VASILEVA. Conceptualization in the Realm of Spa Tourism and Wellness Industry. Czech Hospitality and Tourism Papers. 2010, roč. 6, č. 12, s. 149-159. ISSN 1801-1535.

61

[11] Global Strategy on Diet, Physical Activity and Health. World Health Organization

[online].

©

2014

[cit.

2014-03-19].

Dostupné

z:

http://www.who.int/dietphysicalactivity/goals/en/ [12]

Historie

a

současnost

lázeňství.

Lázně

Poděbrady a.

s.

[online].

© 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.lazne-podebrady.cz/o-

spolecnosti/hisotrie-a-soucasnost-lazenstvi/ [13] Indikace. Výzkumný ústav balneologický [online]. 2013 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://www.balneologie.eu/indikace.html [14] JANDOVÁ, Dobroslava. Balneologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 404 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-2820-9. [15] KAJLÍK, Vladimír. České lázně a lázeňství. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007, 218 s. ISBN 978-802-3993-301. [16] KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management. Praha: Grada, 1999, 231 s. ISBN 80-716-9717-6. [17] KŘÍŽEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 2. vyd., v Libri 1. Praha: Libri, 2002, 263 s. ISBN 80-727-7092-6. [18] Lázeňské objekty. Lázně Poděbrady a. s. [online]. © 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.lazne-podebrady.cz/lazenske-objekty / [19] Léčení a procedury. Lázně Poděbrady a. s. [online]. © 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.lazne-podebrady.cz/leceni-a-procedury/ [20] Pankreatitida. Velký lékařský slovník [online]. © 2008 [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/pankreatitida [21] Poděbrady. Svaz léčebných lázní České republiky [online]. © 2014 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehledlazni/podebrady [22] Prevence nemocí a podpora zdraví. Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta MU v Brně [online]. © 2004 [cit. 2014-02-14]. Dostupné z http://www.cba.muni.cz/prevencenemoci/modules.php?name=Content&pa= showpage&pid=5 [23] Strukturální fondy. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. © 2013 [cit.

2014-03-18].

fondy.cz/cs/Informace-a

Dostoupné

z:

http://www.strukturalni-

dokumenty/Glosar/R-%281%29/Region-

soudrznosti

62

[24] SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 381 s. ISBN 978-80-247-2256-6. [25] Volný čas. Lázně Poděbrady a. s. [online]. © 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:

http://www.lazne-podebrady.cz/volny-cas/

[26] Vyhláška č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Svaz léčebných lázní České

republiky

[online].

2014

[cit.

2014-01-10].

Dostupné

z:

http://www.lecebne-lazne.cz/storage/get/1136-is-final.pdf [27]

Výroční

zpráva

2012.

Lázně

Poděbrady

a.

s.

[online].

© 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.lazne-podebrady.cz/wp-

content/uploads/2010/08/2012-vyrocni_zprava.pdf [28] Výživa. Velký lékařský slovník [online]. © 2008 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/vyziva [29] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978807-2018-802.

63

PŘÍLOHY Příloha 1

Mapka lázní Poděbrady

Příloha 2

Základní dietní systém - tabulka

Příloha 3

Indikační skupiny

Příloha 4A

Vzor dietního plánu Lázní Poděbrady a. s.

Příloha 4B

Vzor dietního plánu Lázní Poděbrady a. s.

Příloha 5

Ceník ubytování

Příloha 6A

Dotazník o dietním stravování v lázních

Příloha 6B

Dotazník o dietním stravování v lázních

Příloha 7A

Dotazník pro vedoucí gastronomického provozu

Příloha 7B

Dotazník pro nutriční terapeutku

Příloha 8A

Dotazník klientské spokojenosti vydaný Lázněmi Poděbrady a. s.

Příloha 8B

Dotazník klientské spokojenosti vydaný Lázněmi Poděbrady a. s.

Příloha 9A

Vzorový jídelní lístek Hotel Libenský ***

Příloha 9B

Vzorový jídelní lístek Hotel Libenský ***

64

PŘÍLOHA 1 - MAPKA LÁZNÍ PODĚBRADY POD

PŘÍLOHA 2 – ZÁKLADNÍ DIETNÍ SYSTÉM - TABULKA

Číslo

Energetický obsah

Základ stravy

0

6 000 kJ

neplnohodnotná - krátkodobost

1

11 000 kJ

nenadýmavá, dušená, měkká

2

12 000 kJ

nenadýmavá – dlouhodobost

3

12 000 kJ

správný a vyvážený poměr živin

4

11 000 kJ

sacharidy, bílkoviny, omezení tuku

5

12 000 kJ

více bílkovin, žádné vlákniny a tuk

6

10 000 kJ

málo bílkovin, bez soli, vitamin C

7

9 000 kJ

optimální množství živin, málo tuku

8

6 000 kJ

potraviny bez volných cukrů a tuků

9

8 000 kJ

omezení volných i složených cukrů

10

10 000 kJ

bez soli, dostatek draslíku, lehkost

11

14 000 kJ

vysoká energetická hodnota

12

8 000 kJ

13

11 000 kJ

lehká, měkká, hodnotná dostatek energie, vitaminů, živin

PŘÍLOHA 3 - INDIKAČNÍ SKUPINY

A.

Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé

I.

Nemoci onkologické

II.

Nemoci oběhového ústrojí

III.

Nemoci trávícího ústrojí

IV.

Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí

V.

Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

VI.

Nemoci nervové

VII.

Nemoci pohybového ústrojí

VIII.

Nemoci močového ústrojí

IX.

Duševní poruchy

X.

Nemoci kožní

XI.

Ženské nemoci

B.

Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a dorost

XXI.

Nemoci onkologické

XXII.

Nemoci oběhového ústrojí

XXIII.

Nemoci trávícího ústrojí

XXIV.

Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí

XXV.

Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

XXVI.

Nemoci nervové

XXVII.

Nemoci pohybového ústrojí

XXVIII.

Nemoci ledvin a cest močových

XXIX.

Duševní poruchy

XXX.

Nemoci kožní

XXXI.

Nemoci gynekologické

PŘÍLOHA 4A – VZOR DIETNÍHO PLÁNU LÁZNÍ PODĚBRADY A. S.

PŘÍLOHA 4B – VZOR DIETNÍHO PLÁNU LÁZNÍ PODĚBRADY A. S.

PŘÍLOHA 5 - CENÍK UBYTOVÁNÍ

PŘÍLOHA 6A - DOTAZNÍK O DIETNÍM STRAVOVÁNÍ V LÁZNÍCH

Dotazník o dietním stravování v lázních Dobrý den, jmenuji se Pavlína Kobrová a jsem studentkou Vysoké školy hotelové v Praze 8. Tento dotazník bude součástí bakalářské práce na téma dietního stravování a jeho využití v současném lázeňství. Prosím Vás proto, abyste mi byli nápomocni při mé práci a vyplnili dotazník pravdivě. Dotazník je zcela anonymní a výsledky budou využity výhradně ke zpracování bakalářské práce. Dotazník se skládá z 15ti otázek. Správné odpovědi kroužkujte. 1. Jste v lázních Poděbrady poprvé? a) ANO b) NE Pokud NE, tak po kolikáté:

2. Jaký máte typ pobytu v lázních? a) Komplexní lázeňská péče b) Příspěvková lázeňská péče c) Samoplátce

3. Jaký je důvod Vašeho pobytu v lázních? a) Stav po nemoci nebo úrazu b) Prevence c) Jiný

4. Máte v rámci pobytu předepsáno dietní stravování lékařem? a) ANO b) NE

5. Jste spokojeni s kvalitou a chutí pokrmů? a) ANO b) NE c) Někdy

6. Jaké je podle Vás složení jídelníčku? a) Pestré b) Stále se opakující c) Občas se opakující

7. Víte, jaká dieta Vám byla naordinována lékařem? a) ANO b) NE c) Nevím d) Dieta mi nebyla předepsána

PŘÍLOHA 6B – DOTAZNÍK O DIETNÍM STRAVOVÁNÍ V LÁZNÍCH

8. Věnuje se Vám během pobytu nutriční terapeut / terapeutka? a) ANO b) NE

9. Byla Vám možnost sezení s nutričním terapeutem nabídnuta? a) ANO b) NE

10. Dbáte v běžném životě na zdravé stravování? a) ANO b) NE c) Ne vždy, ale snažím se

11. Zaujala by Vás možnost pravidelných přednášek o stravování s nutričním terapeutem? a) ANO b) NE c) Nevím

12. Víte, čím se zabývá dietologie? a) ANO b) NE c)Nevím jistě

13. Pohlaví a) Muž b) Žena

14. Jaký je Váš přibližný věk? a) 20 – 30 let b) 30 – 40 let c) 40 – 50 let d) 50 – 60 let e) 60 let a více

15. Jaké je Vaše povolání? a) Student b) Zaměstnanec c) OSVČ d) Nezaměstnaný e) Důchodce

Děkuji Vám za vyplnění dotazníku a za poskytnuté informace, které mi jistě pomohou ke zdárnému dokončení bakalářské práce a k dalšímu studiu na vysoké škole.

PŘÍLOHA 7A – DOTAZNÍK PRO VEDOUCÍ GASTRONOMICKÉHO PROVOZU

1) Je dietní stravování nabízeno ve všech ubytovacích zařízeních? 2) Jaký je počet ubytovacích zařízení? 3) Stravují se klienti s komplexní lázeňskou péčí, příspěvkovou lázeňskou péčí a samoplátci dohromady a ve stejný čas? 4) Jak probíhá dietní stravování? 5) Jaké označení pro lázeňské hosty je využíváno, jedná se o klienta nebo pacienta? 6) Ovlivnila lázně změna v indikačním seznamu z roku 2012? 7) Využíváte ke zjištění kvality stravování dotazníky nebo ankety? 8) Pokud ano, tak kdo má tyto dotazníky na starosti? 9) Provádíte kontrolu v jednotlivých zařízeních (spokojenost klientů, stravovací provoz, hygiena,…)? 10) Platí v lázeňských ubytovacích a stravovacích zařízeních zpřísněné hygienické podmínky? 11) Podílí se gastronomický provoz nějak na tvorbě dietního plánu?

PŘÍLOHA 7B – DOTAZNÍK PRO NUTRIČNÍ TERAPEUTKU

1) Jaký je průměrný věk a poměr klientů v lázních? 2) Podle jakých pravidel je sestavován dietní plán? 3) Kdo dietní plán sestavuje? 4) Jaké diety jsou v lázních využívány? 5) Jaký je počet nutričních terapeutek v lázních? 6) Přibývá počet klientů, kterým je dieta ordinována? 7) Jak probíhá spolupráce mezi pacientem a nutriční terapeutkou? 8) Jak často, kdy a kde je nutriční terapeutka pacientům k dispozici? 9) Jsou pro pacienty praktikovány nějaké společné aktivity, které se týkají stravování? Např. skupiny s přednáškami o zdravém stravování? 10) Jaké vzdělání musí mít nutriční terapeutka?

PŘÍLOHA 8A – DOTAZNÍK KLIENTSKÉ SPOKOJENOSTI VYDANÝ LÁZNĚMI PODĚBRADY A. S.

PŘÍLOHA 8B – DOTAZNÍK KLIENTSKÉ SPOKOJENOSTI VYDANÝ LÁZNĚMI PODĚBRADY A. S.

PŘÍLOHA 9A – VZOROVÝ JÍDELNÍ LÍSTEK HOTEL LIBENSKÝ ***

PŘÍLOHA 9B – VZOROVÝ JÍDELNÍ LÍSTEK HOTEL LIBENSKÝ ***