VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Martina Zdichyncová
Košer turismus v Praze
Bakalářská práce
2016
Košer turismus v Praze Bakalářská práce
Martina Zdichyncová
Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r. o. Katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-06-13 Email:
[email protected]
Praha 2016
Bachelor´s Dissertation
Kosher tourismus in Prague Martina Zdichyncová
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management
Major: Hospitality Management Thesis advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2016-06-13 Email:
[email protected]
Prague 2016
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Košer turismus v Praze, zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.
V Praze 13. 6. 2016
………..………………… Martina Zdichyncová
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, Mgr. Monice Klímové, za poskytnutí užitečných rad. Rovněž děkuji paní Michaele Efrati a Jitce Davidové za ochotu a poskytnutí cenných informací, a všem, kteří se podíleli na vyplnění dotazníku, který byl součástí mého výzkumu. Poděkování patří i mé rodině, za podporu a trpělivost.
Abstrakt Zdichyncová Martina, Košer turismus v Praze, [Bakalářská práce], Vysoká škola hotelová v Praze spol. s r.o. Vydáno v Praze dne 10. 6. 2016, Počet stran: 59.
V této bakalářské práci se zabývám specifickým přístupem k jedné z forem cestovního ruchu, kterým je košer turismus. Košer turismus vychází z principů judaismu, který je jedním ze světových náboženských směrů. Náboženství se promítá do různých oblastí každodenního života a jeho vliv můžeme zaznamenat i ve sféře cestovního ruchu. Zejména v dnešní době globalizace dochází k významnému prolínání světa a kultur. Je proto důležité seznamovat se alespoň okrajově s historií a rozlišnostmi kulturních zvyklostí zejména v oblasti cestovného ruchu. Košer turismus přináší celou řadu specifických přístupů v oblasti ubytovacích i stravovacích služeb. V této práci jsem se pokusila zachytit, v čem tyto odlišné přístupy spočívají, z jakých náboženských paradigmat vycházejí. Cílem práce bylo vyhodnotit, jaké nároky košer klientela klade na poskytovatele služeb a zda je obtížné židovskou klientelu a jejich požadavky uspokojit. Především mě zajímalo, jak rozsáhla je nabídka služeb v souvislosti s košer turismem v Praze, zda je v současnosti dostačující. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení pojmů jako je judaismus, jeho historický vývoj a dále vysvětlení základních pojmů židovského náboženství, židovských svátků, hlavních směrů judaismu a v neposlední řadě zmiňuji význam Pražského židovského města pro rozvoj košer turismu. K získávání informací jsem použila formu dotazníkového šetření a řízených rozhovorů s pracovníky cestovního ruchu, kteří se specializují na židovské zákazníky. Docházím k závěru, že služby pro tuto klientelu jsou velmi specifické a není snadné náročným zákazníkům vyhovět. Dostupnost služeb v Praze je dostačující, ale najde se i prostor pro nový typ služeb. V návrhové části doporučuji možnosti ke zlepšení informovanosti pro poskytovatele služeb.
Klíčové pojmy: náboženství, judaismus, košer, židé, kašrut, turismus, služby.
Abstract Zdichyncová Martina. Kosher tourism in Prague.Bachelor´s Dissertation. The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague 2016. Total number of pages: 59.
In this thesis I deal with a specific approach to one of the forms of tourism, which is kosher tourism. Kosher tourism based on the principles of Judaism, which is one of the world's religions. Religion is reflected in various areas of everyday life, and its influence can be observed
in the sphere
of tourism.
Especially
in this age
of globalization,
there
is significant blending of cultures and the world. It is therefore important to be at least become acquainted with the history and diversity of cultural practices in particular in the field of tourism. Kosher tourism brings a wide range of specific approaches in the areas of accommodation and catering services. In this work, I tried to find out what these different approaches are, of what religious paradigms are based. The aim of the work was to assess what kosher clientele demands placed on the service provider and whether it is difficult to clients and satisfy their requirements. Above all, I wonder how extensive the offer of kosher services in Prague that is currently sufficient. In the theoretical part, I focused
on the definition
of terms
such
as Judaism,
its historical
development
and explanation of basic concepts of Judaism, Jewish holidays, Judaism rules and last but not least I mention the importance of the Prague Jewish kosher for the development of tourism. To gather the information I used form of questionnaires and structured interviews with employees of the tourism industry who specialize in Jewish customers. I conclude that the services for this clientele are very specific and it is not easy to satisfy demanding customers. Availability of services in Prague is sufficient, but there are also space for a new type of service and I recommended options to improve information for service providers.
Keywords: religion, kosher, kashrut, Judaism, Jews, tourism, services.
OBSAH SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ....................................................................................... 10 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................... 11 ÚVOD .................................................................................................................................. 12 1
CHARAKTERISTIKA ŽIDOVSKÉHO NÁBOŽENSTVÍ ......................................... 16 1.1.1
Historický vývoj judaismu ............................................................................. 17
1.1.2
Větve judaismu .............................................................................................. 19
1.1.3
Židovské symboly .......................................................................................... 20
1.1.4
Židovské svátky ............................................................................................. 21
1.1.5
Židovská Praha .............................................................................................. 25
1.2 2
SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU PRO KOŠER KLIENTELU ............................... 31 2.1
3
Hlavní principy židovského náboženství v cestovním ruchu ................................ 27 Ubytovací služby................................................................................................... 33
2.1.1
Hotelové služby ............................................................................................. 33
2.1.2
Ubytování v soukromých apartmánech ......................................................... 42
2.2
Stravovací služby .................................................................................................. 43
2.3
Služby cestovních kanceláří .................................................................................. 47
NÁVRHOVÁ ČÁST .................................................................................................... 51
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 55 LITERATURA .................................................................................................................... 57 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 57
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Tab. 1: Počet návštěvníků z Izraele v ČR: ........................................................................... 32 Tab. 2: Srovnání podle typu hromadného ubytovacího zařízení: ........................................ 32 Tab. 3: Počet přenocování: .................................................................................................. 32
Seznam grafů Graf 1: Setkáváte se pravidelně s košer klientelou? ............................................................ 34 Graf 2: Jaký typ klientely převažuje? .................................................................................. 35 Graf 3: Znáte zvyklosti židovských klientů vycházejících z náboženských předpisů? ....... 36 Graf 4: Jakým způsobem zajišťujete stravovací služby v hotelu pro košer klientelu? ........ 37 Graf 5: V jakém rozsahu poskytujete stravovací služby pro košer hosty? .......................... 38 Graf 6: Jakým způsobem zabezpečujete personál pro poskytování košer služeb? .............. 38 Graf 7: Spolupracujete s osobou pověřenou pro certifikací pro košer stravování? ............. 39 Graf 8: S jakými dodavateli košer produktů spolupracujete? .............................................. 40 Graf 9: Poskytujete služby v souvislosti s židovským svátkem šabat? ............................... 40 Graf 10: Jaký je zájem o služby v souvislosti s košer turismem?........................................ 41
SEZNAM ZKRATEK CR
cestovní ruch
HUZ
hromadné ubytovací zařízení
UNESCO
United
Nations
Educational,
Scientific
and Cultural
Organization –
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu WTO
World Travel Organisation – Světová organizace cestovního ruchu
ÚVOD Ve své práci se zabývám problematikou košer turismu z hlediska nabídky služeb. Zaměřila jsem se na hlavní město Prahu, neboť je nejvyhledávanější destinací židovskými turisty v rámci České republiky. Praha je s židovskou kulturou velmi úzce spjata již historicky. Tento fakt se projevuje i v současnosti a o Prahu a její Židovské město sledujeme ze strany židovských turistů stálý zájem. Košer turismus je velmi specifický typ cestovního ruchu, můžeme jej označit jako náboženský cestovní ruch, protože vychází z náboženských principů judaismu. K výběru tématu mě vedly osobní zkušenosti s židovskými hosty během mé hotelové praxe, zájem o principy judaismu a získání nových poznatků v této oblasti. Nebylo vždy snadné v prostředí běžného hotelu uspokojit všechny požadavky židovských zákazníků. Myslím, že z větší části byla mnohá nedorozumění zapříčiněná nedostatečnou znalostí
židovské kultury a nepochopením
pravidel
vycházejících
z judaismu. Zpracování tématu košer problematiky mi umožnilo hlubší poznání židovské kultury. Cílem mé práce je analyzovat a zhodnotit služby, které hlavní město Praha poskytuje pro židovskou klientelu. Provedla jsem průzkum napříč celým spektrem možností, které hlavní město pro košer turisty nabízí. Stanovila jsem si dvě hypotézy: 1) Hypotéza: Rozsah nabídky služeb pro košer zákazníky je v Praze dostačující a kvalita poskytovaných služeb je uspokojivá, jak v oblasti stravování, tak ubytování; 2) Hypotéza: Košer produkty na českém trhu pocházejí převážně od tuzemských výrobců. V souladu se stanovenou hypotézou zjišťuji, jaký je rozsah a kvalita ubytovacích a stravovacích služeb pro židovské turisty jaké jsou v této oblasti nedostatky, zda je na trhu prostor pro zlepšení případně rozšíření stávající nabídky. Práce je rozdělena do tří hlavních částí: teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části nejprve obecně charakterizuji judaismus, jeho historický základ a vývoj, principy a dogmata židovského náboženství. Zachycuji vývoj židovství a vysvětluji původ jednotlivých pravidel, která jsou všeobecně známá. Mnohé z nich vznikaly jako důsledek událostí, které židovský národ provázely od jeho počátku a mají svůj nezpochybnitelný význam. Pro kvalitní poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu přispěje hlubší seznámení se s židovskou kulturou a hlavními paradigmaty. V další kapitole se zaměřuji
12
na svátky, jako součást židovské kultury a jejich projev v oblasti cestovního ruchu. Židovské svátky tvoří jeden z pilířů judaismu. Jejich průběh má svá pevně daná pravidla a můžeme se s nimi setkat nejen v běžném životě židů, ale promítají se i do oblasti cestovního ruchu. Především zvyky spojené se svátkem šabat, který popisuji podrobněji v jedné z kapitol, se hotelnictví projevují velmi často. Židé slaví tento svátek každý týden od pátečního západu slunce do sobotního západu slunce a tudíž jej ctí i na svých cestách. K židovství patří také celá řada symbolů, které zaujímají významné místo v celém židovském náboženství. Mezi tyto hlavní symboly patří Tóra, Talmud, Chrám, synagoga a Smlouva. Vysvětlením významu jednotlivých pojmů v judaismu se věnuji v další kapitole. Protože téma košer turismu v rámci České republiky by bylo velmi obsáhlé, v práci jsem se zaměřila z pohledu cestovního ruchu na Prahu. V návaznosti na vybranou destinaci uvádím historický vývoj židovské Prahy a význam židovského města a jeho atraktivity pro současné turisty. Památky židovského města patří mezi nejnavštěvovanější objekty v Praze, ale krátce zmiňuji i další oblíbené cíle košer turistů v České republice mimo hlavní město. V České republice se nachází celá řada významných míst a měst, které jsou spojeny s židovskou historií. V další kapitole se věnuji pojmu cestovní ruch a jeho členění z hlediska motivace k cestování a objasnění pojmu košer turismus v rámci celého oboru cestovního ruchu. Nejprve vymezuji, čím je košer turismus odlišný od ostatních forem cestovního ruchu a jaké jsou hlavní podmínky při poskytování služeb pro uspokojení požadavků židovských klientů. Charakterizuji hlavní principy kašrutu a košer stravování. Zaměřuji na specifické požadavky hostů v souvislosti se svátkem šabat a nároky na poskytování hotelových služeb během tohoto svátku. V analytické části se zabývám především zkoumáním rozsahu služeb v rámci této problematiky. Cílem je zjistit, jaké Praha nabízí možnosti v oblasti stravovacích, ubytovacích a dalších služeb. Analyzuji rozšířenost a kvalitu služeb. Pro zjišťování potřebných informací a primárních dat uplatňuji metody kvalitativního výzkumu prostřednictvím dotazníkového šetření a dále používám metodu deskriptivní. Dotazník je sestavený z různých typů otázek, otevřených i uzavřených. Jako vzorek pro šetření jsem zvolila jen úzký okruh hotelů a restaurací, které přicházejí pravidelně do styku s židovskou klientelou. Hlavním kritériem pro výběr byla poloha hotelů. Zvolila jsem hotely situované převážně v historickém centru města, v blízkosti Pražského židovského města. Dále jsem oslovila hotely uvedené na stránkách cestovních kanceláří se zaměřením na židovské zákazníky a v neposlední řadě jsem využila referencí z řad průvodců a kvalifikovaného
13
personálu z oboru cestovního ruchu. Šetřením jsem zjišťovala, zda jsou služby, které tyto podniky poskytují, dostatečné, jak moc se židovským hostům přizpůsobují a je-li vývoj turismu v tomto směru pozitivní. Na základě odpovědí analyzuji nabídku služeb vyžadovaných košer turisty. Do ubytovacích služeb jsem zahrnula i nyní celosvětově velmi vyhledávaný způsob ubytování v soukromých apartmánech. Zkontaktovala jsem majitele těchto ubytovacích zařízení, která jsou speciálně vybavena pro židovskou košer klientelu, a metodou řízeného rozhovoru zachycuji výhody i nevýhody tohoto typu služeb pro hosty i provozovatele. Ve třetí kapitole se soustřeďuji na specifika v oblasti stravovacích služeb. Porovnávám možnosti v oblasti stravovacích služeb se zaměřením na košer stravování. Oslovila jsem vybrané košer restaurace a Pražskou židovskou obec, která provoz těchto restaurací zaštiťuje a jednu z nich provozuje. Zjišťovala jsem, jaká je úroveň těchto služeb, podmínky pro udělení certifikace a kontrolní činnost pro dodržování těchto podmínek. Také jsem posuzovala jaká je dostupnost surovin na českém trhu, zda se v České republice můžeme setkat s tuzemskými výrobci a dodavateli košer produktů. Jaký je poměr surovin a košer výrobků tuzemských a dovážených ze zahraničí. Další oblastí, kterou jsem v rámci košer turismu posuzovala, byla činnost cestovních kanceláří se zaměřením na židovské zákazníky a rozsah jejich služeb, zkušenosti a porovnání v časovém horizontu. Tentokrát jsem použila formu strukturovaného rozhovoru a oslovila jsem zástupce cestovní kanceláře Wittmann tours, která na českém trhu působí již téměř dvacet let. Provozní ředitelka jmenované kanceláře mi zodpověděla několik otázek, kterými jsem charakterizovala košer turisty a jejich nejčastější požadavky. V poslední návrhové části shrnuji získané poznatky a informace. Hodnotím nedostatky a navrhuji možná řešení, která by přispěla ke zlepšení současného stavu, jak v oblasti rozšíření služeb, tak v oblasti informovanosti pro zákazníky i pracovníky cestovního ruchu. V závěru definuji výsledky vyplývající z celkové analýzy, které odrážejí rozsah a kvalitu poskytovaných služeb a zjišťuji, zda došlo k naplnění cíle a potvrzení stanovených hypotéz. Ve své práci jsem čerpala ze zdrojů odborné literatury, především z publikace „Lexikon světových náboženství“ autora Christophera Partige. Cenným zdrojem byl také titul Pavla Sládka „Malá encyklopedie rabínského judaismu“ a „Svátky v životě židů“ od Marca Sterna. V teoretické i praktické části jsem vycházela také z internetových odkazů
14
vztahující se k židovské problematice, zejména internetových stránek „kosherprague.com“ nebo „omkosher.com“. Kromě domácích jsem použila i zahraniční zdroje, především odborné zahraniční časopisy. V analytické části jsem jako zdroj primárních dat využila především výstupy z vlastního šetření a informace, které jsem získala od přímých poskytovatelů služeb prostřednictvím řízených rozhovorů.
15
1 CHARAKTERISTIKA ŽIDOVSKÉHO NÁBOŽENSTVÍ Náboženství lze velmi obtížně definovat. Můžeme jej chápat jako sociální a kulturní jev, který vzniká v lidských společenstvích. Víra je přesvědčení člověka, které se veřejně projevuje v sociálním jednání a vyznávání hodnot. Je přirozenou součástí lidského života a má celou řadu podob. „Náboženství je hybnou silou světa a v dějinách sehrálo velmi pozitivní roli“ (Hugh P. Kemp, 2013, str. 7). Od polyteistických (vyznávání několika bohů) až po monoteistická (víra v jednoho boha), kam vedle křesťanství a islámu řadíme i judaismus. Další charakteristikou pro význam slova náboženství, uvádí zdroj wikipedie jako popis soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní zkušenosti (přesahující smyslové vnímání). „Každé náboženství je definováno společnými rituály nebo bohoslužbami, společnými představami o světě a místě člověka v něm a mnoho z nich vyžaduje i určitou morálku. Většinu náboženství chápeme jako vztah k osobnímu Bohu nebo božstvům, na nichž člověk závisí a k nimž se obrací s díkem a s prosbou o ochranu. V židovsko-křesťanském prostředí
se náboženství
do budoucnosti“.
často
(Náboženství
ztotožňuje
s vírou
[online].Wikipedie,
tj. s očekáváním otevřená
a nadějí
encyklopedie
(cit. 2016-05-31). V dnešním moderním světě, který je do značné míry ovlivňován globalizací a moderními technologiemi, dochází k prolínání světů, kultur i náboženství. Proto si myslím, že je důležité, seznámit se se základními principy a tradicemi, alespoň těch, se kterými se v běžném životě a cestovním ruchu lze setkat nejčastěji. Náboženství se během věků nepřetržitě vyvíjí a vždy je spjato s historickými událostmi. „Judaismus byl od svého vzniku, a do určité míry stále je, spojen s Izraelem, původně izraelskými kmeny, posléze izraelským národem. Výraz Židé proto označuje příslušníky vyvoleného národa, kteří jsou vyznavači židovského náboženství, judaismu. Toto sepětí národa a náboženství přetrvalo i téměř dvě tisíciletí židovské diaspory, kdy židé žili v uzavřených komunitách jako menšina v zemích, kde většinovým náboženstvím
bylo
nejčastěji křesťanství nebo islám,
tedy náboženství
z judaismu
vycházející“. (Židé [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie [cit. 2016-03-25]). Ne všichni etničtí židé jsou aktivními vyznavači judaismu. V současnosti se hlásí k judaismu
16
asi 14 milionů lidí (0, 22% z celkového počtu všech věřících) a tímto počtem se řadí k menšinovým skupinám v poměru s dalšími monoteistickými náboženstvími křesťanstvím (33%) nebo islámem (21%). (Major Religious of the world [online]. adherents.com [ cit. 2016-04-03]). Na území Izraele žije asi 8 milionů obyvatel a k židovskému náboženství se hlásí asi polovina. Shodný údaj uvádí i Federace židovských obcí, podle které se počet židů na celém světě se dnes odhaduje na 14 milionů, z toho 5 milionů žije v USA, 4 miliony v Izraeli, 3 miliony ve státech bývalého Sovětského svazu, 1,5 milionu v západní Evropě a zbytek po celém světě. Jsou to potomci původních židů, kteří byli díky diaspoře rozmístěni do různých zemí.
1.1.1 Historický vývoj judaismu Pro pochopení židovského náboženství a praktik, které se projevují v životě židů a se kterými se můžeme setkat i v oblasti cestovního ruchu, je nutné, seznámit se s významnými událostmi tohoto národa. Je jistě důležité poznat kulturu, ideje a vlivy dalších kultur, se kterými židé během v historického vývoje přišli do styku. Těmito jevy se podrobněji zabývám v dalších kapitolách. Je třeba uvést rozdíly mezi výrazy judaismus a židovství. Judaismus je chápan jako náboženský směr, kdežto židovství je soubor stávající se z mnoha prvků: kultury, národní příslušnosti, spojení s historií a jazykem (kterým je hebrejština), dále pak zahrnuje umění, soubor etických zásad a filozofií. Judaismus řadíme mezi monoteistická náboženství. Pro tato náboženství je charakteristická víra v jednoho Boha a tato víra se projevuje v každém lidském jednání i zákonitostech přírody a vesmíru. Jeho počátky sahají do období přibližně ve 2. stol. př. n. l. jako náboženství hebrejských kmenů. Za první věřící v jednoho Boha byli považování praotcové izraelského národa Abrahám, Izák a Jákob. Abrahám odvedl svůj kmen z Mezopotámie do země zaslíbené na území dnešní Palestiny, Jákobovo jméno se změnilo na Izrael (Bůh bojuje) a z jeho dvanácti synů povstalo 12 kmenů, které se jednotně nazývaly Izraelem. Jakob a jeho synové našli svůj domov v Egyptě. „Klíčovou historickou postavou je prorok Mojžíš, kterého vidí židé jako prvního a největšího proroka. Kniha Genesis (první kniha křesťanské a židovské Bible) uvádí, že Egypťané si početné židovské obyvatelstvo zotročili a zotročení lidé volali o pomoc k Bohu. Ten jim seslal vůdce v podobě Mojžíše, který je z otroctví vysvobodí. Určující událostí, která formovala židovskou identitu, byl exodus – cesta z otroctví v Egyptě
17
do zaslíbené země, během níž obdržel Mojžíš pro svůj lid Boží zákon.“ (Kemp, P. H., str. 66). Mojžíšovi byla Bohem dána přikázání ve formě Desatera (také Dekalog – Deset slov). Tento seznam pravidel je dodnes považován za morální kodex, jimiž se řídí nejen judaismus, ale která se prolínají i do křesťanství. Pět knih Mojžíšových (tzv. Pentatecuch) představuje základ židovského učení, které se nazývá Tóra. Je tvořena těmito knihami: Genesis (kniha pojednává o stvoření světa), Exodus (kniha o Mojžíšovi a vyhnání židovského lidu z Egypta), Leviticus (obsahuje převážně obřadní zákony, návody pro bohoslužbu), Numeri (soupisy zákonů a svátků), Deuteronomium (promluvy Mojžíše k lidu před vstupem do zaslíbené země). V čele posvátné země byl zvolený král Šalomoun, který založil v Jeruzalémě první chrám. Po jeho smrti se stát rozdělil na severní Izrael (zanikl roku 722. př. n. l.) a jižní Judsko do roku 586 př. n.
l.
V tomto roce se začal
formovat judaismus, jak ho známe. Židé
si v Babylonském exilu, kde byli odříznuti od svých svatých míst, vytvořili náboženství, které nebylo závislé na konkrétním území. Šíření myšlenek a provádění náboženských úkonů již nevykonávali kněží v Jeruzalemském chrámu, ale bylo zpřístupněno lidem. Bohoslužba přijala nové formy, což zapříčinilo vznik synagog. „Po zániku Babylonské říše umožnil nový perský panovník Kýros, který se vůči národům v okruhu své vlády vyznačoval vstřícností, návrat židů do Jeruzaléma, kde s velkým úsilím začali obnovovat Chrám. Posvěcen byl roku 515 př. n. l.“ (Baumann, 2000, str. 16). V období Alexandra Velikého r. 333 př. n. l. byla židovská kultura značně ovlivněna helénistickým vlivem, původní hebrejské spisy byly přeloženy do řečtiny. Odlišným vývojem prošla komunita žijící v Babylonii, která nadále používala aramejštinu. Pro oba tyto směry nadále zůstala Bible jako hlavní pojítko, spolu s Jeruzalemským chrámem. Roku 164 př. n. l. dobyl Jeruzalém Juda Makabejský a je znovu obnoveno judské království. Tato nezávislost končí dobytím Jeruzaléma Pompeiem r. 63 př. n. l. a židé i Jeruzalém se stávají součástí římského impéria. Ve 2. a 3. stol. n. l. přichází nový vliv křesťanství a vzniká celá řada protižidovských zákonů. Kolem 7. stol. se projevuje i další náboženství islám, který se přiblížil z Blízkého východu. Toto náboženství však bylo k židovství vstřícnější a židé se podíleli i na kulturním a vědeckém rozvoji arabského světa. Židé žili nerušeně především ve Španělsku a Francii. Ve východní Evropě prošli židé celou řadou pogromů. V 19. stol. se židé díky nově projevujícímu sionismu a stále rostoucímu antisemitismu navrací do Izraele. Mnoho židů se také v této době stěhuje do Ameriky. Bohužel
18
se již v 30. letech začíná šířit v Německu vliv nacionálního socialismu a židé začínají prchat z Evropy do celého světa. Během druhé světové války zahynulo v koncentračních táborech v rámci holokaustu 6 milionu židů. Tato událost má v hebrejštině své vlastní označení šoa, které doslova znamená zlo, nebo velké neštěstí. Oficiálně byl stát Izrael vyhlášen 14. května 1948 a území Palestiny bylo rozděleno na židovské a arabské území. Hranici mezi nimi tvoří proslulá „Zeď nářků“, pozůstatek obvodového zdiva chrámu. Dnešním oficiálním náboženstvím Izraele je ortodoxní judaismus a židé tvoří 75 procent obyvatelstva Izraele. Na tuto kapitolu navazuji dalšími směry, které v rámci judaismu existují.
1.1.2 Větve judaismu Důsledkem odlišného vývoje na různých územích, se lze dnes nejčastěji setkat se dvěma hlavními směry, kterými jsou Aškenazové a Sefardové. „Aškenazové pocházejí ze střední Evropy, zejména Německa (Aškenáz = Německo) a Francie a později se přesunuli do Polska a Ruska. Tato větev používá jazyk jidiš (germánský jazyk se hebrejskými a slovanskými prvky). Sefardští Židé (Sefard = Španělsko) vytvořili jazyk ladino (směs španělštiny a hebrejštiny)“. (Partige, 2006, str. 273). Tento směr byl historicky spojen s muslimskou kulturou. Kulturní rozdíly mezi oběma směry potvrzuje i dnešní vývoj, kdy v Izraeli má každá větev svého rabína. Rozdíly v židovské kultuře jsou značné. V dnešním judaismu rozlišujeme základní náboženské směry moderního judaismu, které mají původ v rabínském (talmudském) a biblickém judaismu. Partrige ve své publikaci rozděluje směry judaismu následovně: Judaismus ortodoxní: označuje se jako jediný a pravý judaismus, jehož posláním je zachovat tradiční judaismus proti novým reformám z východní Evropy. Pro představitele ortodoxního judaismu je prvotní Tóra a její učení. Tento přístup se projevuje ve všech směrech života, přísným dodržováním tradic, rituálů a svátků. Velký důraz je kladen na vzdělání a největší autoritou je rabín, jako vykladač a učitel Tóry. Snaha přizpůsobit se modernímu světu je pouze v souladu se zachováním učení Tóry a tradic. Představitelé ortodoxního směru jsou sionisté a podporují Izrael. Reformní judaismus: tento judaismus pochází z Německa z 19. stol. a jeho hlavním rysem je určitá změna v příjmu Tóry jako zavazujícího učení. Dochází ke změně pravidel a bohoslužeb (kratší doba bohoslužby, použití hudby apod.), doporučení měnit rituální 19
pravidla, překlady náboženských textů z hebrejštiny do dalších jazyků. Tento směr se neustále vyvíjí a klade důraz na etické nauky a neautoritativní přístup k náboženství, které musí dávat smysl, ne být pouze striktně dodržováno. Konzervativní judaismus: vznikl jako ohlas na radikální změny reformního judaismu v Evropě. Je spojením reformního i ortodoxního směru. Jeho snahou je vyzdvihnout pozitivní prvky původních židovských tradic a interpretovat je do moderního způsobu života. Chasidé: tento směr vznikl v 18. stol. v Polsku. Tuto větev tvoří ultraortodoxní židé, kteří žijí odděleně od nežidovského světa, striktně dodržují všechna pravidla a rituály ve všech ohledech života. Mají specifický styl oblékání (černé kaftany a pejzy). Po celém světě mají mnoho sekt a každá z nich má svého vlastního rabína. Základní myšlenkou je naprostá oddanost a víra v Boha ve všech směrech života. V oblasti cestovního ruchu se můžeme setkat s různými formami praktikování židovské víry. Jak se zmiňuji v analytické části, je nutné přistupovat ke každé ze skupin odlišně a individuálně posoudit jejich nároky na zajištění služeb.
1.1.3 Židovské symboly V kapitole 1.1.1 popisuji historický vývoj židovského náboženství, který se váže k symbolům židovství. Tyto symboly jsou důležitou součástí v praktikách židovského náboženství a kultury, a proto je nemohu ani v této práci opomenout. Mezi hlavní symboly judaismu patří Tóra, synagoga, Chrám, Smlouva, Talmud. „Tóra (z hebrej. jara = ukazovat prstem, učit, vyučovat) je pět knih Mojžíšových a představuje nejposvátnější text rabínského judaismu“. (Sládek, 2008, str. 232). Znamená také „Učení“ nebo „Zákon“ z něhož vychází celé židovské náboženství. Tóra bývá zapsána v podobě svitku. Svitek představuje pergamen vyrobený z pečlivě vybrané kůže zvířete, je ručně psaná a při bohoslužbách se předčítá z Tóry. Čtení z Tóry má svá přísná pravidla, při určitých příležitostech se mohou číst pouze určené oddíly. Předčítání provádí školený předčitatel za asistence vyvolené osoby. Synagoga je dalším ze symbolů židovského náboženství. Název pochází z řeckého slova synagógé, což znamená místo pro shromáždění. První synagogy vznikaly v období Babylonie, kdy uctívání židovských tradic nebylo možné v Jeruzalemském chrámu, proto byly vytvořeny synagogy jako komunitní centra. Stavitelsky se jedná o samostatně stojící
20
budovu, orientovanou západo-východně, která měla být nejvyšší budovou města. Modlící židé se obracejí směrem k zemi Izrael. Má oddělené vstupy pro ženy a pro muže a potlačuje všechny prvky křesťanství. Kromě místa určeného ke shromážděním a pro místo konání bohoslužeb, je v synagoze také uložena Tóra. Chrám je dalším ze symbolů. Byl postaven králem Šalomounem v Jeruzalémě na hoře Sión (též Chrámová hora), poté zničen Babyloňany v r. 586 př. n. l. Druhý Chrám zničili Římané v r. 70. Na místě původního Chrámu dnes stojí mešita a jediným pozůstatkem je západní zeď z doby přestavby za krále Heroda, zvaná „Zeď nářků“, jedno z nejposvátnějších míst judaismu. Stala se symbolem nadějí a snů mnoha židů. Chrám je významným prvkem v židovském náboženství, neboť je jako symbol svobody židovského národa spojován s nově vzniklým náboženským směrem. Židé se přes mnohá úskalí snažili několikrát zbořený chrám vybudovat znovu, jako místo, které symbolizuje jejich víru v Boha. Smlouva představuje další symbol. Judaismus je založen na smlouvě mezi Bohem a Izraelským lidem, kterou na hoře Sinaj uzavřel Mojžíš. Bůh slíbil svou lásku a péči a židovský lid se zavázal poslušností a dodržováním symbolů, které jsou ve smlouvě obsaženy. Mojžíš také obdržel Desatero přikázání (Dekalog). Tento symbol je dodnes považován za zákon, který židé dodržují za každých okolností. Vycházejí z něj i pravidla pro košer a kašrut, která podrobněji rozebírám v kapitole 1.2. Talmud je vedle Tóry základním textem judaismu. Talmud znamená výuku založenou na učení rabína, formou diskuze mezi rabíny o židovském zákoně. Obsahuje základní paradigmata rabínské teologie. Má dvě části Mišnu (názory a debaty ohledně zákona) a Gemaru (další komentáře k Mišně). Obsahuje názory tisíců rabínů v průběhu několika generací a představuje učení, ze kterého vycházejí židovské tradice a zákony.
1.1.4 Židovské svátky V židovství, tak jako ostatně i v ostatních náboženstvích, lze nalézt celou řadu svátků, které vycházejí z historie i z judaismu a jeho podstaty. Rozlišují se svátky biblické (zmíněné v Tóře), které se dále rozdělují na svátky poutní: Pesah, Šavuot, Sukot, a na tzv. vysoké svátky: Roh hašana, Jom kipur. Dále pak svátky historické, které jsou spjaty s konkrétními událostmi jako např. Chanuka nebo Purim a svátky moderní, které se vztahují ke vzniku státu Izrael, na postní dny a ostatní svátky.
21
Některé židovské svátky se do sféry cestovního ruchu promítají významnou měrou, především v nárocích na rozsah služeb. Z časového hlediska můžeme říci, že některé svátky se projevují zvýšeným zájmem o cestování, jiné naopak jsou zcela záležitostí rodiny, provázeny pouze bohoslužbami, a cestování v tomto období není časté. V judaismu mají rituály a náboženské úkony ústřední roli. Svátky židé slaví jak v synagoze, tak i v prostředí domova, kde probíhá výchova k tradicím. Ke každodenním rituálům patří modlitba, kterou vykonávají zbožní židé třikrát denně, ráno v poledne a večer. Modlitbu provádějí v synagogách nebo v domácnostech. Svátek Pesah spadá na období 15. – 22. měsíce nisan (v křesťanském kalendáři odpovídá měsíci březnu – dubnu). Je tvořen několika aspekty: svátek překročení, souvisí s poslední z deseti egyptských ran, svátek nekvašeného chleba (macesů) jako symbol rychlého odchodu z Egypta, svátek osvobození z egyptského otroctví a v poslední řadě je i svátkem jara podobně jako Velikonoce v křesťanství. První den je uspořádána slavnostní večeře seder (hebrejsky řád). Tato večeře má svůj po staletí ustálený průběh a během večeře je vyprávěn příběh, který má dětem připomenout odchod z Egypta. Tato připomenutí by měla nejen vzpomenout na historické události, ale také přinést poučení pro současnost a pro další generace. Zapalují se svíčky stejně jako při šabatu. Na stole nesmí chybět nekvašený chléb z nekynutého těsta, symbolizující chléb, který židé narychlo pojedli při úniku z Egypta. Dále pak hořké byliny jako připomenutí těžkého údělu v otroctví, sladkost charoset z mandlí, jablek a vína jako symbol malty a krve a sladkost nabyté svobody, miska se zeleninou namáčenou ve slané vodě (připomínka slz), kost s masem připomínající velikonočního beránka a vařená vejce jako symbol oběti. Svátek Šavuot se slaví 6. – 7. měsíce sivan (květen – červen). Je uctíván jako oslava darování Tóry do rukou Mojžíše a jako svátek žní a prvních plodů. S oslavami je spjata zelená
výzdoba
synagog
a podávání
mléčných
pokrmů
a medových
koláčků.
Na tento svátek je povinností připravovat kynuté chleby. Během svátku probíhá v synagoze celonoční studium Tóry. Sukot neboli svátek stánků připadá na 15. tišri (září-říjen) a trvá sedm dní. Podobně jako ostatní svátky připomíná odchod židů z Egypta, kteří se utábořili v místě jménem Sukot. „Na počest této události se staví chýše, které připomínají odhodlání zotročeného národa opustit jistoty otroctví v bohaté zemi a vydat se do nejistoty pouště za svobodou“. (Divecký J., 2005, str. 43). Na sedm dní tedy opouštějí jistoty domova a přesunují se do chýši. Každý den tohoto svátku se slaví odlišně. Kromě historické symboliky
22
je také oslavou úrody a žní. Během svátku se v synagogách polévá oltář vodou jako oslava vzácné tekutiny a probíhá velká slavnost. Roš-ha-šana je dalším ze svátků a je jedním z nevýznamnější v celém židovském kalendáři a je spojen s oslavou nového roku. Na rozdíl od křesťanského kalendáře připadá na měsíc září 1. – 2. tišri (měsíc září). Je obdobím modliteb, kterému předcházelo čtyřicetidenní období pokání. Posledních deset dní je vymezeno svátem Roš-ha-šana. V tomto svátku se projevuje mnoho tradic např. troubení na beraní roh (šofar), shromažďování u vody (tašlich) jako symbol korunovace králů a odhazování hříchů. Lidé se soustřeďují v synagogách a předčítají ze svitků Tóry a věnují se modlitbám. Na Nový rok se podávají sladká jídla, jablka máčená v medu, rybí hlava a hojnost dalších pokrmů. Jom Kipur (den Smíření) se slaví se 10. tišri a je to desátý den, vyvrcholení dnů pokání. Je to nejposvátnější
den
židovského
roku
a je provázen
modlitbami,
pokáním
a rozjímáním. Během dne je dodržován celodenní půst a stejně jako je pět knih Mojžíšových, tak je dodržováno i pět zákazů: zákaz jídla a pití, zákaz koupele, používání kosmetiky, zdržení se sexu a nošení kožených bot. Je věnována vzpomínka zesnulým a dochází k odpouštění hříchů, prohřešků proti učení Tóry. Chanuka je nazývána svátkem světel a slaví se osm dní, od 25. kislevu do 3. tevetu (listopad- prosinec). Je jedním z mála svátků, které mají historický základ. Je jím vítězné povstání Makabejců r. 165 př. n. l. a znovu vysvěcení Chrámu. Olej do sedmiramenného svícnu, který měl být na znovuvysvěcení použit, měl postačit pouze na jeden den, avšak zázrakem hořel celých osm dní, které byly potřeba k přípravě nového oleje. „ Na památku těchto událostí se slaví svátek vysvěcení Chanuka, trvá osm dní a připomíná nám Izrael, jeho boj proti helénismu a slavné vítězství Makabejců, kteří zajistili trvalou duchovní nezávislost judaismu pokračující až do dnešních dní, nezlomenou žádným odporem.“ (De Vries, 2008, str. 101). Chanuka se slaví v rodinném kruhu, všichni členové rodiny jsou přítomni zapalování chanukového svícnu. Chanukový svícen má devět světel a bývá umístěn na dobře viditelné místo. Symbolem Chanuky se stal olej, proto i jídla typická pro tento svátek jsou většinou smažená a připravovaná v oleji. Šabat je nejznámějším židovským svátkem. Tímto svátkem se zabývám podrobněji, protože se nejvíce projevuje v běžném životě a ve službách cestovního ruchu se s ním setkáme nejčastěji. Šabat je posvátný den, který symbolizuje dovršení procesu Stvoření. „V knize Exodus se uvádí: V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi (…) a sedmého dne
23
si odpočinul“. (Stern, 2002, str. 35). Tento svátek je součástí života neboť se slaví každý týden. Začíná v pátek po západu slunce a končí v sobotu, po východu prvních tří hvězd. Šabat je kromě připomenutí stvoření světa a odpočinku také čas, kdy lidé věnují své myšlenky Bohu a modlitbám. Jako ostatní svátky, má i šabat svá přísná pravidla a rituály, kterých se pravověrní židé drží. V knize Exodu je uvedeno 39 prací, kterých se má věřící zdržet v období šabatu, aby tak uctil den klidu. Mezi tyto činnosti patří např. rozdělávání ohně, úklid, praní prádla, vaření, pečení, smažení, sklízení obilí, setí, mletí, hnětení těsta, šití, zabíjení zvířat, stahování z kůže a v dnešní době je považováno za přestupek proti šabatu také jakákoliv manipulace s elektrickými spotřebiči, řízení auta, telefonování aj. V běžném životě je možné použít různých automatických spínačů, které se dají časově nastavit. Je zde důležité, aby doba, na kterou se spínače nastavují, byla před nebo po skončení šabatu. Ohně, které už byly zapáleny, není potřeba uhasínat. Také není možné platit a to, ani penězi, ani pomocí kreditní karty. Přípravy na šabat začínají již během pátečního dopoledne, přípravou pokrmů, úklidem domácnosti, koupelí. Během šabatu se nosí slavnostní oděv, který připomíná sváteční atmosféru, stejně tak slavnostně prostřená tabule. Šabat samotný začíná zapálením svíček, které zapaluje s pronášením požehnání paní domu. Tento zvyk pochází opět z biblického příběhu o Evě a za její pochybení jsou zapalovány svíčky ženami. Šabat je doprovázen bohoslužbami, které se odehrávají v synagoze nebo doma. Bohoslužby se konají v páteční večer, sobotní ráno a při konci šabatu. Během obřadu se předčítá z Tóry a zpívají se písně a modlitby, které k tomu dni dle určených zvyklostí patří. K oslavě šabatu se připravují nejrůznější pokrmy, vybrané lahůdky jako např. různé saláty, ryba, maso a také typický židovský pokrm šoulet. K slavnostní tabuli neodmyslitelně patří chaly a víno. Chala (chléb spletený z několika copů), připomíná manu, jenž nacházeli židé po odchodu z Egypta, aby se mohli nakrmit každý den, kromě sedmého dne, dne odpočinku. Víno nesmí chybět na žádném stole, protože jedině tak je šabat uvítán. Na konci šabatu se lidé shromažďují v synagoze, aby ukončili slavnostní den bohoslužbou. V domácnostech na rozloučení se šabatem se zapaluje svíčka a koná se malý obřad havdala, který odděluje nadcházející všední dny od šabatu. Atmosféru šabatu dokresluje příjemná vůně koření, která, jak židé věří, přejde do nového týdne. S oslavami šabatu se můžeme v cestovním ruchu setkávat poměrně často. Turisté, kteří cestují a vyhledávají služby v cílových destinacích, vyžadují některé úkony spojené s tímto
24
svátkem. O této problematice se zmiňuji podrobněji v kapitole 2.1, kde specifikuji pojem košer turismus.
1.1.5 Židovská Praha Praha je významným historickým a turistickým centrem a každoročně je vyhledávána turisty z celého světa. Židovská čtvrť a Židovské muzeum patří mezi pražské nejnavštěvovanější památky. Židovské osídlení má v Čechách, zejména v Praze, velmi starou tradici. Židé přicházeli do Prahy především jako obchodníci a historické prameny uvádějí první zmínky o židech již v 10. stol. Původní osídlení proběhlo na Malé straně, teprve později jej nahradilo židovské ghetto. „Praha
zaujímá
v židovské
kultuře
naprosto
mimořádné
místo,
co se týče,
jak historického vývoje, tak i rozsahu staveb a památek. Židé navzdory požárům, válkám, pogromům a nakonec plošnému vypovězení ze země, dokázali v Praze vybudovat vlastní čtvrť, které dali z vděčnosti za císařské patenty na konci 18. století jméno Josefov, podle potomka Marie Terezie, císaře Josefa, kdy dosáhlo židovské obyvatelstvo politickou rovnoprávnost.” (Pražské památky [online]. Praguecityline [cit.2016-04-10]). Ghetto mělo vlastní samosprávu a centrem vzdělávání a bohoslužeb se staly synagogy. Židé patřili mezi nejbohatší občany města. Žili z obchodu a půjček. Ve 13. stol. začala výstavba dnešního židovského města, kde nalezneme celou řadu památek. Některé zde krátce zmiňuji, protože patří mezi nejnavštěvovanější památky Pražského židovského města. Staronová synagoga je nestarší synagogou v Evropě. Je to gotická stavba ze 13. stol. Průčelí je tvořeno cihlovými štíty a synagoga je obklopena třemi nižšími stavbami, které slouží jako galerie pro ženy a předsíň. V synagoze nalezneme mimo jiné hebrejské nápisy jako připomínku masakru obyvatel ghetta ve 14. stol., dále pak reliéf vinných listů a hroznů jako symbol dvanácti izraelských kmenů. Synagoga byla rekonstruovaná ve 20. stol., její název pochází z doby jejího vzniku, kdy byla postavena jako nová, což ji mělo odlišit od původní synagogy v Dušní ulici. Poté, co byly postaveny nové synagogy,
byla
označena
jako
staronová.
Synagoga
slouží
k bohoslužbám
a je zde uchovaná Tóra. Klausova synagoga je barokní stavba, kterou nechal na své náklady postavit primus židovské obce Mordechai Maisl. Typické pro tuto stavbu jsou tři menší budovy, zvané klausy. Každá z těchto budov měla svou funkci: jedna jako synagoga, další jako nemocnice 25
a třetí jako talmudistická škola Rabiho Löwa. Dnes zde nalezneme expozici spisů, které pojednávají o životě židů ve střední Evropě. Pinkasova synagoga pochází z 15. století., jako součást rodinného domu zvaného u Erbů. Synagoga slouží jako památník obětí holokaustu a na stěnách synagogy jsou napsána jména židovských obyvatel Čech a Moravy, kteří byli během druhé světové války popraveni. Maislova synagoga pochází z 16. stol. Byla postavena v období renesance židovským primasem
Mordechaiem
Maislem.
Dnešní
podoba
je z přelomu
19. a 20. stol.,
kdy proběhla rekonstrukce v novogotickém stylu. Jsou zde uchovány liturgické předměty, které patří Židovskému muzeu. Španělská synagoga byla založena v 19. stol., a patří mezi nejmladší pražské synagogy. Název je odvozen od motivů starého maurského paláce Alhambry. Mezi nejnavštěvovanější památky Pražského židovského města patří Starý židovský hřbitov. Na hřbitově je pohřbena řada významných židovských osobností, nejznámější je Jehuda Lewi ben Becalle (Rabi Löw), primas židovského města Mordechaj Maisel. Nachází se zde dvanáct tisíc náhrobků a 80 tisíc hrobů ve 12 vrstvách nad sebou. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1439. Dnes je židovský hřbitov národní kulturní památkou. Kromě židovského města v Praze se vyskytují pozůstatky židovských ghett i na dalších místech v Čechách a na Moravě, např. V Kolíně, v Třebíči. Židovská čtvrť v Třebíči patří mezi 12 hmotných památek zapsaných na seznamu UNESCO v České republice. V současnosti se na území ČR nachází celkem 10 židovských obcí, 3 na Moravě, 7 v Čechách. Bohoslužby se v Praze konají ve třech synagogách: Staronové, Španělské a Jeruzalémské. Vrchní pražský rabín je od roku 2014 David Peter. (Židovská obec [online]. Kehilaprag.cz[cit. 2016-04-23]). V 10 židovských obcích v České republice je registrováno cca 3 000 členů, v ostatních židovských spolcích cca 2 000 dalších. Odhaduje se, že v ČR dnes žije 15 – 20 000 židů, avšak většina z nich není registrována. (Statistika [online]. Federace židovských obcí [cit. 2016-05-30]).
26
1.2 Hlavní principy židovského náboženství v cestovním ruchu Pro vysvětlení tohoto pojmu je potřeba nejprve charakterizovat, co oba výrazy (košer i turismus vlastně znamenají). Turismus je cizojazyčný ekvivalent pro pojem cestovní ruch. Abych mohla popsat podrobněji principy košer turismu, je nutné nejprve vymezit pojem cestovní ruch obecně. Cestovní ruch pochází od slova cestovat. Cestování bylo lidem vlastní již v dávné historii, ale cestovní ruch se objevuje v 17. a 18. stol. Jednalo se však pouze o individuální CR. Větší rozvoj zaznamenal až v 19. stol. a největší nárůst se projevuje po skončení 2. světové války, od r. 1945. Existuje několik definic CR. V publikaci Turismus I. od autorů Attla a Nejdla je uvedena definice CR, který přijala Světová organizace cestovního ruchu WTO na Mezinárodní konferenci v Ottawě r. 1991, cituji: „Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (Attl, Nejdl, 2004, str. 12). Na cestovní ruch můžeme podle těchto autorů, pohlížet jako na sociální a ekonomický jev. Sociální aspekt vytváří uspokojování potřeb a zájmů, které člověka směřují k určitému chování a jednání a je tvořen v rámci společnosti nebo skupiny lidí. Ekonomicky se CR projevuje jako podíl na ekonomice států, zajištěním suprastruktury a infrastruktury pro možnost rozvoje CR. Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj, kam toto ekonomické odvětví spadá, je současný podíl CR na HDP České republiky necelá 3%. Na jedné straně je tvořena poptávka po službách a na druhé straně je poskytována nabídka služeb CR. Podle Mariotovy funkčně chronologické metody rozdělujeme předpoklady cestovního lokalizační
a realizační.
Mezi
realizační
ruchu
předpoklady cestovního
na selektivní, ruchu
řadíme
infrastrukturu (dopravní sítě a komunikace) a suprastukturu, kam spadají ubytovací a stravovací služby. Cestovní ruch můžeme rozdělit podle několika hledisek. Jedním z ukazatelů, podle kterých CR dělíme, je motivace k cestování. Podle motivace k účasti na cestování je rozdělení (podle Attla, Nejdla, str. 16) následující: 1) rekreační, který slouží zejména k odpočinku a k regeneraci; 2) kulturně poznávací, jehož cílem je seznámení se s určitou lokalitou v oblasti kultury, historie, tradic apod.; a. cestovní ruch zaměřený na vzdělání; b. náboženský cestovní ruch; 27
3) cestovní ruch zaměřený na přírodní zajímavosti; 4) zdravotně orientovaný cestovní ruch (lázeňský a zdravotní turismus); 5) cestovní ruch se společenskými motivy; 6) sportovně orientovaný cestovní ruch; 7) dobrodružný turismus; 8) lovecký a rybolovný turismus; 9) cestovní ruch s profesní motivací; 10) specificky orientovaný cestovní ruch (nákupní turismus, politický turismus). Předpokladem pro rozvoj kulturně poznávacího typu CR je splnění některého z primárních předpokladů – kulturní, historický, přírodní zajímavost apod. Košer turismus je zařazen do kategorie náboženský cestovní ruch, protože s cestováním jsou spojeny náboženské motivy. Podle Kotíkové (2014, str. 183) patří kromě košer turismu do skupiny náboženského CR také halal turismus, který je definován jako cestování podle islámského práva. V časopise International Journal of Tourism se uvádí, že cestovní ruch a náboženství může velmi
ovlivnit
chování
zákazníka,
ve smyslu
náboženských
vlivů
ve výběru
destinace, způsobu výběru a preferencí produktů v cestovním ruchu. Náboženský cestovní ruch můžeme chápat v celém konkurenčním prostředí cestovního ruchu jako nový zákaznický segment. (Weidenfeld, A; Ron, A. S. Anatolia Religion needs in the Tourism industry: An International Journal of Tourism & Hospitality Research. [online] 2008, Vol. 19 Issue 2, p357-361. 5p.[cit. 2016-05-30]). S tímto výrokem souhlasím. Podle mého názoru, patří náboženství mezi faktory, které se velmi silně podepisují na chování zákazníků a v současnosti se služby cestovního ruchu stále častěji orientují na menší skupiny zákazníků, kterým přizpůsobují své produkty. Zde bych zařadila i náboženský CR. Již v historii bylo cestování spojeno s poutními místy, které předurčovaly cíl cesty. V dnešní době se náboženské důvody a víra projevují v turistickém ruchu také, ale poněkud odlišnými způsoby. Lidé se vydávají za poznáním historie svých předků, ke kořenům svého původu. Zejména ve spojitosti s košer turismem se lidé vydávají do míst, která jsou spojená s dávnou historií jako např. Židovské město v Praze nebo po stopách holocaustu, aby si připomněli oběti svého národa nebo navštívili místa trvalého odpočinku svých blízkých.
28
„Košer turismus je cestovní ruch, v rámci něhož jsou poskytovány účastníkům služby odpovídající judaismu. Košer turismus zahrnuje služby, které respektují pravidla kašrutu a jsou cíleny na židovskou populaci.“ (Kotíková, 2014, str. 185). Je kladen důraz na splnění dvou základních požadavků: blízkost synagogy a košer jídlo. Košer je v širším smyslu označení pro vše, co je rituálně způsobilé, správné, v souladu s předpisy. Co je nebo není košer, stanoví Tóra. Kašrut spadá do skupiny pravidel, pro která platí: „je nutné poslouchat Boha a jeho svátost“. K dodržování kašrutu existují dva důvody. Jedním je dodržování hygienických a dietních předpisů (vyvarování se konzumace rychle se kazících potravin), dalším důvodem je výchova k židovským tradicím. Dodržováním principů kašrutu je pověřen mašgiach. Osoba mašgiacha je nedílnou součástí pražského rabinátu. Jeho hlavním úkolem je rituální dohled při zpracování a podávání košer potravin. Každá židovská kuchyně musí mít svého mašgiacha, který je přítomen během přípravy jídla. Provádí kontroly v košer restauracích a uděluje certifikaci pro označení košer potravin. K tomu, aby mohl vykonávat tento dohled, je důležité, aby se pravidelně účastnil bohoslužeb a znal podrobně židovské zákony a předpisy. Funkce mašgiacha spočívá jednak v rituálním dozoru při výrobě a zpracování košer potravin, a dále pak ve vývoji a zabezpečení košer potravin. „První činnost představuje jeho přítomnost při rituální porážce, dále vyhledává vhodné výrobce, volí vhodnou technologii výroby, prověřuje a schvaluje jednotlivé složky produktů. Dozoruje výrobní šarže, které speciálně označí číslovaným logem pražského rabinátu. Jedná se o širokou škálu potravin, které vyžadují speciální opatření při výrobě masitých, mléčných nebo pekárenských výrobků.“ (Židovská obec v Praze [online]. Kehilaprag.cz [ cit. 2016-04-23]). V současné době zájem o košer certifikaci stále stoupá, a pokud se někdo obrátí na židovskou obec s požadavkem o udělení certifikátu, vyšle rabín mašgiacha, aby nejprve zkontroloval výrobu a teprve poté, co jsou splněny všechny podmínky, může být certifikát, zvaný také hechšer, udělen. Mašgiach se účastní i samotné přípravy pokrmů. Jeho přítomnost je nezbytná pro každou židovskou kuchyň. V restauracích, které spravuje Pražská židovská obec, musí zajistit stálý dohled mašgiachů. Dozor pověřené osoby je nutné zabezpečit i ve všech ostatních provozech, které nesou označení košer. Mašgiach není nikdy zaměstnán v restauraci, aby nemohl být přímo ovlivněn zájmy majitele. Kašrut je označován soubor pravidel pro stravování v judaismu, který vychází z Tóry. K jídlu se vztahuje nejméně 50 z celkem 613 božských příkazů. Tato pravidla mají původ
29
v božských zákonech, nejde jen o přístup ke stravování. Kašrut můžeme rozdělit do čtyřech rovin: 1) určení vhodných a nevhodných potravin – nesmí se konzumovat jiné živočišné druhy než ryby, ptáci a savci, ryby musí mít ploutve a šupiny, savci musejí mít kopyta a současně přežvykovat potravu, povolené je jehněčí maso, hovězí a kuřecí maso, není povoleno vepřové maso, maso z měkkýšů, korýšů apod; 2) zvíře musí pocházet z rituální porážky (šchita), která probíhá proříznutím hrdla zvířeti rituálním řezníkem, zvíře musí být po porážce důkladně odkrveno, nesmějí se konzumovat některé části zvířat, přísný zákaz požití krve; 3) Podle české legislativy je nutné zvíře před porážkou omráčit, ale v případě rituální porážky bylo uznáno po diskusích ministerstva zemědělství ČR se židovskou a muslimskou obcí, že tento způsob zabití není v rozporu s evropskými zákony. (Musálková
Z.,
Novinky.cz
[2016-01-13]).
Existují
povolené a zakázané
kombinace jídel, všeobecně známé je pravidla „nesmíš vařit kůzle v mléce jeho matky“, z čehož plyne rozdělení pokrmů na masité, mléčné a neutrální. Masité pokrmy není možné připravovat ani konzumovat spolu s mléčnými výrobky, pro přípravu jídel jsou v židovských domácnostech a v institucích veřejného stravování s dodržováním zásad podle kašrut principu dvě sady nádobí, oddělené na maso a mléčné výrobky nebo oddělené prostory pro přípravu jídel, stejně tak není možné nádobí společně umývat; 4) neutrální potraviny jsou ovoce, zelenina, ryba, jsou označovány jako parve a tyto se mohou kombinovat s oběma skupinami; 5) dalším vlivem je pak liturgický kalendář, kdy se ke konkrétnímu svátku vztahují typická jídla (např. macesy v období Pesahu). Rabinát židovské obce v Praze zveřejňuje průvodce košer potravinami, v němž je uveden seznam obchodů, výrobků a potravin, které splňují podmínky košer certifikátu. Košer produkty jsou označeny certifikátem, nazývaným hechšer. „Tento certifikát garantuje, že byl výrobek vyroben pod rabínským dohledem a splňuje požadavky kašrutu. V České republice je jediným oprávněným vydavatelem rabinát židovské obce v Praze. V USA patří mezi největší autority pro vydávání certifikátu Orthodox Union, OK Kosher Cerification, Kof-K. (Co je košer [online]. Omkosher.com [cit. 2016-04-17].
30
2 SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU PRO KOŠER KLIENTELU Židovská klientela vyžaduje při poskytování ubytovacích a stravovacích služeb specifický přístup. Ve službách cestovního ruchu je důležité především dodržování principů stravování podle pravidel kašrutu a zvyků spojených s oslavami šabatu. Zatímco zásady košer stravování je nutné naplnit po celou dobu pobytu hosta, oslavy šabatu probíhají pouze jednou týdně. Zjišťovala jsem, jak se v jednotlivých zařízeních CR potýkají s dodržováním těchto zásad a pravidel v obou těchto oblastech. Porovnávala jsem rozsah nabízených služeb a kvalitu ubytovacích a stravovacích možností pro židovskou klientelu. „ Kvalita služeb cestovního ruchu vyjadřuje souhrn jejich užitkových vlastností, tj. znaků, které jim dávají schopnost uspokojovat potřeby a naplňovat očekávání účastníků cestovního ruchu.(..).Účastník cestovního ruchu obvykle kvalitou služeb rozumí soulad mezi svými představami o službách a skutečností.“ (Orieška, 2010, str. 21). Posouzení kvality služeb jsem hodnotila pouze ze strany provozovatelů. Informace ze strany zákazníků by v tomto případě bylo obtížné získat. Kromě poskytovatelů ubytovacích a stravovacích služeb jsem oslovila několik dalších institucí a pracovníků CR, kteří se pravidelně s židovskými turisty setkávají a jsou na ni do jisté míry specializováni. Navázala jsem kontakt se zástupci CK Wittmann tour a Imperial kosher tour. Podle statistik Czechtourismu, za rok 2015 vzrostl příjezdový cestovní ruch u Izraelských turistů o 12%. (Czechtourism.cz [online]. Zahraničních turistů přijelo do ČR o 14 procent více [2016-05-20]). Ačkoliv se mi nepodařilo zjistit přímou souvislost, odvozuji tento nárůst od příznivé ceny letenek u nízkonákladových společností a navýšením počtu leteckých linek mezi Prahou a Izraelem. Společnost Travel servis provozuje na trase Praha – Izrael 3 lety týdně, kromě této společnosti jsou to ještě El Al a Wizz air. (Údaje jsem ověřila telefonicky u společnosti Letiště Praha). V následujících tabulkách jsem porovnávala počty Izraelských turistů v časovém období 5 let. Zajímalo mě, jak se tyto údaje v časovém sledu liší, zda dochází k výraznějším změnám v návštěvnosti České republiky. Izraelce jsem zvolila z toho důvodu, že mají k židovskému náboženství nejblíže, především z hlediska historického a lokalizačního. Je třeba uvést, že se jedná o nevypovídající vzorek, jelikož nejen turisté z Izraele vyznávají
31
judaismus a vyhledávají košer služby. Turisté hlásící se k židovství pocházejí i z jiných zemí jak již bylo uvedeno v kapitole 1.1 (USA, Rusko, jiné země Evropy). Český statistický úřad nemá k dispozici statistiku turistů podle náboženského vyznání, protože tato informace podléhá ochraně osobních údajů. Tab. 1: Počet návštěvníků z Izraele v ČR
Rok
2012
2013
2014
2015
Počet hostů
75 628
82 908
97 368
119 635 zdroj ČSÚ
Jak je z uvedených údajů možno vysledovat, počet turistů z Izraele vzrostl za poslední 3 roky téměř o třetinu a má rostoucí tendenci. Tab. 2: Srovnání podle typu hromadného ubytovacího zařízení
Kategorie UZ 1*
2*
3*
4*
5*
Nespecifikovaná zařízení
2015
122
542
28 755
75 124
27 842
3 159
2014
166
1 026
25 464
61 053
22 404
2 687
2013
182
1 701
21 317
54 266
20 781
2 636
2012
157
789
10 350
48 391
17 699
2 352 zdroj ČSÚ
Je patrné, že tito turisté vyhledávají hromadná ubytovací zařízení, především hotely, z čehož nejvíce preferují ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Vzrůstající je také trend ubytování v nespecifikovaných zařízeních, kam lze zařadit ubytování v soukromých apartmánech. Tab. 3: Počet přenocování
Rok
2012
2013
2014
2015
Počet přenocování
233 569
255 836
191 311
193 643 zdroj ČSÚ
32
Počet přenocování má v uvedeném období klesající tendenci. Tento údaj nekopíruje celkový vývoj, podle údajů ČSÚ se počet přenocování během tohoto období stále navyšuje. Podle mého názoru, je tato skutečnost odrazem způsobu organizací cest, kdy turisté během jedné cesty navštíví několik měst nejen v České republice, ale i v Evropě. Počet dnů strávených v jednotlivých zemích se tímto zkracuje.
2.1 Ubytovací služby Praha je u židovských turistů oblíbená, především díky památkám a bohaté historii, jak jsem již zmiňovala v předchozí teoretické části, v kapitole 1.4. Provozovatelé ubytovacích služeb mohou být hromadná ubytovací zařízení (hotel, penzion, botel, motel) nebo individuální ubytovací zařízení, kam řadíme krátkodobé ubytování v zařízeních apartmánového typu. V posuzování kvality služeb jsem se zaměřila na hotelové služby, které jsou podle výše uvedených statistik, touto klientelou vyhledávány nejčastěji. Dá se usuzovat
i z toho,
že židovská klientela patří
mezi
náročnější
zákazníky,
vyhledávající vyšší úroveň služeb a tudíž bude upřednostňovat hotely vyšší kategorie, 4* a 5*. Kromě hotelových služeb, vyhledávají tito turisté také další možnosti, např. ubytování v soukromých apartmánech, které splňují požadované nároky a umožňují větší komfort.
2.1.1 Hotelové služby V ubytovacích službách se v souvislosti s košer turismem vyskytuje celá řada specifických požadavků, které v určitém ohledu kladou na pracovníky hotelu jisté nároky. Jedná se především o každotýdenní svátek šabat, kdy židé nesmějí používat celou řadu elektronických zařízení. Nelze například ovládat spínače výtahu, světel, otevírat dveře pokoje magnetickou kartou, platit penězi,
kreditní kartou apod. V následujícím
dotazníkovém šetření zjišťuji, jak je personál hotelů na poskytování těchto služeb připraven a jaké konkrétní služby je schopen zajistit. Kritériem výběru byla poloha hotelu. Dotazované hotely se nacházejí v blízkosti Pražského židovského města. Podle internetového zdroje kosherprague.cz jsem vyhledala hotely, které jsou židovským turistům doporučovány. Dále jsem oslovila hotely uvedené na stránkách cestovních kanceláří se zaměřením na židovské zákazníky, použila jsem především odkazy na webových stránkách kosherprague.com a v neposlední řadě jsem využila referencí z řad průvodců a kvalifikovaného personálu z oboru cestovního ruchu.
33
Hotely, které jsem zvolila do mého průzkumu, většinou nejsou primárně zaměřeny na košer zákazníky. Výjimku tvoří hotel King David, který je takto specializován a je schopen uspokojit i náročnou ortodoxní klientelu. V ostatních případech se jedná o zařízení, která s židovskou klientelou přichází pravidelně do styku, ale není jejich cílovou skupinou. Z hlediska vztahu k judaismu se jedná zejména o příznivce méně radikálních směrů (viz kapitola 1.1.2). Rozdíly jsou patrné v nárocích na rozsah služeb, zejména stravovacích. Z tohoto pohledu budou velmi specifický přístup vyžadovat především ortodoxní židé. Dotazníky
jsem
poslala
ve většině
případů
emailem,
adresované
konkrétním
osobám, převážně na pozicích sales managerů nebo vedoucím recepce. Využila jsem databáze kontaktů hotelu Art Nouveau Palace v Praze, kde jsem pracovala. Celkem jsem oslovila osobně nebo prostřednictvím emailové korespondence 20 hotelů. Zpět se mi vrátilo 15 dotazníků. Dotazníkovým šetřením a cílenými otázkami, jsem zjišťovala, jestli se s klientelou vyhledávající košer služby setkávají pravidelně a jak jsou schopni zajistit jejich požadavky, na specifický přístup ve stravování a dále jaký je rozsah poskytovaných služeb. Ověřovala jsem, zda běžný hotel z hlediska košer turismu je schopen určité služby zajistit vlastními zdroji, a jak je o zvycích židovských zákazníků informován. Dotazník jsem sestavila z otázek uzavřených a otevřených. Odpovědi jsem vyhodnotila následovně: Graf 1: Setkáváte se pravidelně s košer klientelou?
7%
93% Ano
Ne
zdroj: vlastní šetření
34
Je zřejmé, že hotely, které byly osloveny, jsou židovskou klientelou vyhledávány. Je to především důsledek polohy. Většina z nich se nachází v centru města, v blízkosti Židovského města. Tato lokalita je cílem většiny turistů hlásícím se k židovskému náboženství. Kromě památek je také rozhodující blízkost synagog. Graf 2: Jaký typ klientely převažuje?
27%
73%
skupinová
individuální
zdroj: vlastní šetření
Převážná většina oslovených hotelů spolupracuje především se skupinovou židovskou klientelou. Tento fakt zřejmě zobrazuje trend způsobu cestovaní ve smyslu zajištění a organizace pobytu. Židovští turisté přijíždějí ze vzdálenějších destinací např. USA, Izraele a cestují nejen do Prahy, ale na své cestě Evropou navštíví i další místa, která jsou spjata s židovskou historií, převážně holocaustem. Tento typ poznávacích cest je potom většinou organizovaný, s pevně daným časovým harmonogramem a zajištěnými službami. Podle mého názoru většina zákazníků v současné době preferuje individuální cesty. K rozvoji tohoto druhu cestování přispěly stále lepší možnosti v zajištění pobytu, především využití internetu a rychlá online komunikace. Prostřednictvím internetových vyhledávačů lze dnes během několika minut koupit letenky, uskutečnit rezervaci ubytování ve vybraném městě a současně si prostřednictvím webových stránek najít i další důležité informace o dané lokalitě. V případě košer klientů bych výsledek ve prospěch skupinové klientely, přisuzovala především nárokům na organizaci, zajištění služeb a vytvoření časového harmonogramu.
35
Graf 3: Znáte zvyklosti židovských klientů vycházejících z náboženských předpisů?
33% 47%
20% Ano
Ne
pouze povrchně
zdroj: vlastní šetření
Odpovědi dotazovaných ukazují, že pracovníci hotelů z větší části povědomí o základních principech judaismu mají, i když ve většině případů pouze zběžné. V ubytovacích zařízeních, kde s židovskou klientelou pravidelně pracují, zaměstnanci znají nejčastější požadavky ze strany klientů. Jedná se především o poskytování stravovacích služeb, kde jsou zásady košer vyžadovány nejvíce. Provozní hotelových restaurací většinou vědí, že pokud je v hotelu ubytována skupina židovských turistů, bude pravděpodobně vyžadovat pokud možno oddělený prostor. Také pracovníci recepce jsou připraveni na požadavky v souvislosti se svátkem šabat.
36
Graf 4: Jakým způsobem zajišťujete stravovací služby v hotelu pro košer klientelu?
27%
0%
73%
vlastní zdroje
nezajišťujeme
pouze formou cateringu
zdroj: vlastní šetření
Zajištění stravovacích služeb je poměrně komplikované. Především je náročné zabezpečit vybavenost kuchyně, surovin a personálu. Většina ubytovacích zařízení tyto služby poskytuje prostřednictvím cateringových služeb, využijí služeb některé z restaurací vlastnících certifikát. Toto zjištění odráží i fakt, že většina dotázaných hotelů se nachází v blízkosti židovského města, kde je situována většina košer restaurací a není tedy pro hosty problém, zajistit si stravování, individuálně nebo prostřednictvím hotelového personálu, v těchto veřejně přístupných restauracích. Tato zařízení lze bez problémů využít i pro stravování skupin, což jistě organizátoři pobytů uvítají.
37
Graf 5: V jakém rozsahu poskytujete stravovací služby pro košer hosty? 0% 25%
75%
pouze snídaně
polopenze nebo plná penze
neposkytujeme
zdroj: vlastní šetření
Podle odpovědí respondentů je zřejmé, že je v jejich možnostech poskytnout stravovací služby v ubytovacím zařízení v plném rozsahu. Avšak v návaznosti na předešlou otázku, lze předpokládat, že je opět poskytují pouze formou dodavatelských služeb. Pro většinu hotelů není problém zajistit snídaně pro košer klientelu z vlastních zdrojů. Pro kompletní nabídku stravovacích služeb využívají catering. Graf 6: Jakým způsobem zabezpečujete personál pro poskytování košer služeb?
20%
20%
60% z řad vlastních zaměstnanců odborným personálem formou outsoursingu bez odpovědi
zdroj: vlastní šetření
38
Personál na košer akce lze zajistit z vlastních zdrojů pouze omezeně. Předpokládá se, že personál obsluhující košer klientelu bude vyškolen a mít pověření k provádění této služby. Jedná se zejména o personál kuchyně, který přichází do styku s přípravou jídel. Tehdy musí být přítomen mašgiach. Hotely v tomto případě volí raději dodavatelské služby, zajišťující odborný personál. Někteří dotazovaní se se k této otázce nevyjádřili. Graf 7: Spolupracujete s osobou pověřenou certifikací pro košer stravování?
40%
40%
20% Ano pravidelně
Ne
Pouze příležitostně
zdroj: vlastní šetření
Oslovené hotely s osobou, která zaštiťuje košer služby certifikací, spolupracují, ať už pravidelně nebo jednorázově. Osobou pověřenou certifikací je myšlen mašgiach, který je zaměstnancem židovské obce nebo spolupracuje s košer restauracemi. Zápornou odpověď uvedly hotely, které tyto služby neposkytují vůbec.
39
Graf 8: S jakými dodavateli košer produktů spolupracujete?
20%
13% 67%
tuzemskými
zahraničními
obě možnosti
zdroj: vlastní šetření
Převážná většina dodavatelů košer potravin ve vybraném vzorku hotelů je z tuzemska. V České republice lze najít celou řadu lokálních výrobků v košer kvalitě. Graf 9: Poskytujete služby v souvislosti s židovským svátkem šabat?
33%
67%
Ano
Ne
zdroj: vlastní šetření
Většina dotázaných odpověděla, že zvláštní služby, které se vztahují k židovskému svátku šabat neposkytuje. Tento výsledek byl pro mě překvapivý, protože bych předpokládala, že alespoň některé z těchto požadovaných služeb bude personál hotelu zajišťovat. Většina dotázaných byla informována, které služby nebo úkony v souvislosti s tímto svátkem mohou být ze strany hostů vyžadovány, ale překvapivě jen málo klientů tyto služby přímo 40
vyžaduje. Jedná se většinou o ortodoxní skupiny, ale běžní klienti jsou schopni se během šábesu obsloužit bez asistence personálu hotelu. Graf 10: Jaký je zájem o služby v souvislosti s košer turismem? 0% 20%
80%
rostoucí
stále stejný
klesající
zdroj: vlastní šetření
Podle uvedených odpovědí, je zájem o košer služby z časového hlediska spíše setrvalý, rostoucí zájem uvedla jen malá část dotazovaných. Otevřené otázky se vztahovaly ke specifikaci požadavků a poskytování služeb během šabatu. Zajímalo mě, jaké další služby hosté vyžadují. Většina z dotazovaných na tuto otázku neodpověděla. Z výše uvedených odpovědí je zřejmé, že služby během tohoto svátku standardně poskytovány nejsou, pouze na vyžádání hostů. Podrobněji odpověděl pouze hotel King David, který kromě běžných služeb nabízí ještě řadu dalších, jako např. rituální mikve nebo vlastní synagogu. K zajištění hotelových služeb pro židovské hosty dochází různými způsoby. Pokud hosté nesmějí používat během šábesu výtah, je několik možností jak tomuto požadavku vyhovět. Předně lze tyto hosty přednostně ubytovat v nižších podlažích. Někde bývá k dispozici po dobu trvání šábesu tzv. šábesový výtah, který automaticky zastavuje v každém patře a otevírá dveře pro nástup a výstup. Pokud se mi podařilo zjistit, tuto službu poskytuje pouze hotel King David, který je jako jediný hotel v Praze orientován na židovskou klientelu.
Ostatní
hotely,
například
hotel
Intercontinental
nebo Prezident,
řeší
tento problém vyčleněním pomocného personálu, nebo hosté používají schodiště. Dalším požadavkem, se kterým se můžeme setkat, je použití klíčů, respektive zákaz používání
41
magnetických čipových karet. Hotel King David má pro tyto účely klasické klíče, kterými se odemykají dveře, v ostatních hotelech opět vypomáhá pomocný personál, který pokoj pro hosty otevře. Součástí hotelových služeb jsou kromě ubytovacích i stravovací služby. Pro košer klientelu jsou tyto služby zajišťovány pouze omezeně. Jedná se většinou o snídaně, které bývají zabezpečovány formou některých košer výrobků. Ovoce musí být servírováno v celku a to z toho důvodu, že není jisté, zda nůž použitý na krájení je košer čistý. Někde je možné oddělit prostor pro židovskou skupinu od ostatních hostů, hotel poskytne teplé nápoje (čaj a kávu) a ovoce, ostatní si hosté přinášejí sami z vlastních zásob. V hotelu Intercontinental je možné zajistit košer snídani za příplatek, ve většině zařízení se nenabízí žádná z možností, hosté mají k dispozici pouze standardní snídaně. Z dotazníkového šetření vyplývá, že provozovatelé hotelových služeb židovskou klientelu a její požadavky znají, nicméně servis požadovaný v souladu s židovskými náboženskými principy poskytují pouze na přímé vyžádaní. Zcela určitě je schopen tyto služby zajistit na profesionální úrovni hotel King David. Tento hotel je velice úzce zaměřen právě na košer klientelu a splňuje ve všech ohledech kromě běžných služeb i specifické požadavky, jako jsou bohoslužby nebo mikve. Samozřejmostí v uvedeném hotelu je kuchyně, zcela přizpůsobená požadavkům na košer stravování a dodržování pravidel kašrutu. V ostatních ubytovacích zařízeních je personál ochoten splnit jakékoliv přání pro dosažení maximální spokojenosti hostů. Pokud zákazníci požadavek vznesou, není problém jej zajistit, ať už z vlastních zdrojů nebo formou dodavatelských služeb.
2.1.2 Ubytování v soukromých apartmánech Tento způsob přenocování v cílových destinacích je návštěvníky v současné době stále více vyhledáván. Tento současný trend je v odvětví cestovního ruchu stále více populární, jak pro poskytovatele služeb, tak i pro zákazníky. Jeho výhodou je především komfort, dostatek soukromí a upokojení individuálních potřeb. Z hlediska košer klientely je velmi oblíbený zejména u početnějších rodin. Oslovila jsem majitele cestovní kanceláře Imperial košer tour, pana Jakuba Schwaba, která disponuje třemi apartmány uzpůsobenými pro košer zákazníky. Díky jeho časové vytíženosti na mé otázky telefonicky odpověděla spolumajitelka paní Natalia Figush. Objasnila mi, jakým způsobem lze apartmán přizpůsobit nárokům košer klientely. V první 42
řadě je to lokalita, ve které se ubytování nachází. Je důležité, aby byl nejlépe přímo v centru, v blízkosti historického židovského města a v dostupnosti synagogy. Byty jsou situovány v nižších patrech nebo v přízemích, aby po dobu trvání šábesu nemuseli hosté používat výtah. Dále jsou to zvýšené nároky na zařízení apartmánů s možnosti přípravy jídel během šabatu. K dispozici jsou hostům dvě sady nádobí na přípravu masitých a mléčných pokrmů, oddělené včetně nádob na pití, příborů apod. Po použití je vždy nutné provést důkladné „vykošerování“, tj. speciálním způsobem nádobí očistit. Samozřejmostí jsou ohřevy na vodu, indukční plotýnky, které udržují pokrmy stále teplé. Hosté často preferují oddělená lůžka. V bytě ani ve veřejných prostorách domu nesmí být fotobuňka. Současně s ubytováním jsou poskytovány další služby, jako je zajištění košer snídaně. Dostali jsme se k problematice dostupnosti košer potravin. Jak majitelka CK uvedla, jsou dostupné v omezeném množství a většinu z nich obstarávají v zahraniční. Klientela, která vyhledává tyto služby je značně různorodá. Od rodin s malými dětmi, po mnohačlenné rodiny několika generací, kde prarodiče chtějí ukázat svým vnoučatům místa, kde pobývali jejich předkové. Nejčastěji jsou to ortodoxní vyznavači judaismu, pocházející z USA, Izraele, Belgie. Výhodou je, pokud osoby poskytující služby židům, mluví kromě jiných jazyků hebrejsky nebo rusky.
2.2 Stravovací služby Zajišťování stravovacích služeb pro košer zákazníky je poměrně složité. Jídla musí být připravována v souladu se stravovacími pravidly kašrutu, avšak někdy je obtížné stanovit, co je ještě košer a co již ne. Košer potraviny podléhají přísnému dozoru, který zaručí dodržení všech výrobních postupů. Podle webového serveru omkosher.com je trend v konzumaci a vyhledávání košer potravin v Evropě i ve světě stále rostoucí. Celá řada výrobků dostupných v běžné síti supermarketů je označena značkou košer. Certifikát košer mají např. značky Pilsner Urquell, Mattoni nebo Jelínek Vizovice. Celkově ve světě je takto označeno zhruba 500 výrobků. Zjišťovala jsem, jací dodavatelé na českém trhu z hlediska košer výrobků převládají. Tyto informace jsem čerpala především od provozovatelů košer restaurací, od pracovníků rabinátu Pražské židovské obce a vlastním šetřením v terénu. Dospěla jsem ke zjištění, že košer suroviny a výrobky, které jsou k dostání
43
v České republice,
pocházejí
od tuzemských i zahraničních dodavatelů. V České republice je několik výrobců košer potravin. Například mlékárna a sýrárna Polná, která vyrábí košer sýry. Tyto sýry jsou vyráběny na objednávku židovské obce v Praze, vždy za dozoru mašgiacha. Rozdíl proti standardní výrobě sýrů spočívá v použití syřidla, které může být pouze mikrobiální, na rozdíl od klasické výroby, kdy je použito syřidlo přírodní. Sýry se také vyrábějí v různých stupních kvality. Standardní kvalita je označena jako chalav aku. Na svátek Pesah musí být sýry vyrobeny v extra košer kvalitě pouze přirozeným zkysnutím mléka bez použití jakýchkoliv přísad. Tento stupeň kvality se označuje jako chalav jisrael. Všechny tyto uvedené informace o výrobních postupech jsem získala po telefonickém dotazu od technologa v mlékárně Polná. Košer potraviny z dovozu pocházejí z Rakouska, Francie nebo Německa. Seznam produktů, které je možné zakoupit v košer kvalitě je dostupný na stránkách Pražské židovské obce. Všichni návštěvníci České republiky tak mohou získat potřebné informace při jejich pobytu. Košer certifikát byl založen v roce 1991 a je uznáván na celém světě. V Praze se nachází celkem pět restaurací, které nesou označení košer a jejichž provoz podléhá kontrole v souladu s pravidly pro vystavení hechšeru. Certifikát má roční platnost, po roce se musí obnovit a vystavuje jej rabín. V Praze jsou tři restaurace pod dohledem vrchního pražského rabinátu a dvě pod dohledem rabína Chabadu. Všechny košer restaurace v Praze se nacházejí v okolí Starého města a v blízkosti bývalého židovského města. Z toho plyne, že se orientují především na turisty. Restaurace označeny jako košer, jsou v současné době v Praze tyto: Dinitz a King Solomon, Šalom, Shelanu Pizza a Chabad Grill. Informace o provozu jednotlivých restaurací jsem získala od personálu telefonickým dotazováním. Restaurace Dinitz se nachází v Bílkově ulici v Praze 1. Restaurace má certifikaci uznávanou izraelským rabinátem, kterou vydává Pražská židovská obec. Tato restaurace je označená jako glatt (což je vyšší standard košer jídla), je zaměřená na přípravu masitých pokrmů. Nabízí hostům jídla v souladu s kašrut principy, dále možnosti slavnostní šábesové večeře a oběda, a cateringové služby. Restaurace působí na trhu již několik let. Jídelníček vychází především z izraelské kuchyně. Celková kapacita je asi 80 míst. Klientelu tvoří převážně turisté, 60% původem z Izraele, další pak z Velké Británie, USA.
44
Suroviny jsou původem většinou z České republiky, pouze maso je dováženo z Rakouska, Francie nebo Německa. Kontrola mašgiacha probíhá každý den. Další restaurací je King Solomon. Tuto provozovnu v Široké ulici zaštiťuje pražský rabinát. Patří mezi nejstarší košer restaurace v České republice, která čerpá z tradičních jídel z oblasti střední a východní Evropy. Restaurace dbá na kvalitu a původ potravin, všechna jatečná zvířata pocházejí ze speciálně šlechtěných chovů a způsob porážky i příprava masa podléhají přísným rituálním pravidlům. Od českých chovatelů pochází maso telecí, jehněčí a zvěřina. Drůbež pochází od vybraných dodavatelů z Rakouska a Francie. Většina potravin pochází z bio produkce nebo mají certifikát o kvalitě a původu. Potraviny
jsou bez chemických
přísad,
nepoužívají
se polotovary.
Tato restaurace
je také označená jako glatt košer. Základ kuchyně tvoří pokrmy z masa nebo parve, nesetkáme se zde s mléčnými produkty. Restaurace je navštěvována převážně turisty, ale také místní komunita ji využívá pro rodinné oslavy. Samozřejmostí je slavnostní menu po dobu šábesu. Šábesová menu je potřebné zaplatit předem při rezervaci, protože po čas tohoto svátku je zakázáno manipulovat s penězi nebo kreditní kartou. O restauraci se zmiňuje i časopis Great kosher restaurant: „Tisíciletá tradice a historie židovského lidu je přítomna i v atmosféře restaurace a to díky originálnímu interiéru ve stylu Krále Šalomouna a unikátnímu atriu, které je citlivě zasazeno mezi domy Starého židovského města“. (Great Kosher Restaurants Magazine [online]. 2009, Vol. 5, p232-232). Reastaurace Šalom se nachází ve velkém sále přízemí Židovské radnice a její provoz spadá pod židovskou
obec.
Je otevřena
od 11.30 do 14.00 a je využívána
převážně
členy
a zaměstnanci Pražské židovské obce, ale je možné ji doporučit i turistům. Podávají se zde obědy formou tříchodového menu. Pravidla kašrutu jsou kontrolována mašgiachy. Jídelna je zaměřena na masité pokrmy. Při vstupu do budovy je nutné projít bezpečnostní kontrolou. Kromě obědů, zajišťuje také šabatovou večeři a sobotní oběd, cateringovou službu, stravování skupin a zajištění individuálních košer balíčků. Židovskými návštěvníky bývá vyhledávána pro možnost setkání se s místní židovskou komunitou. Košer
restaurace
Shelanu
Pizza
a Chabad
Grill
spravuje
organizace
Chabad.
Je to mezinárodní organizace, která má zastoupení v celém světě, např. v New Yorku nebo v Londýně. „Jedná se chasidské hnutí, řídící se židovským nábožensko-filosofickým systémem, podle kterého lze dosáhnout poznání a pochopení Stvořitelových záměrů, účelu a smyslu Stvoření pomocí tří součástí lidského intelektu- Chochma (moudrostí), Bina (pochopením) a Daat (poznáním). Počáteční písmena těchto tří hebrejských slov tvoří
45
název Chabad.” (Chabad [online]. O nás [cit.2016- 05-10]). V Praze působí tato organizace od r. 1975 a hlavním cílem pražské pobočky Chabad Lubavič (pojmenována podle běloruského města Lubavič, které bylo centrem tohoto hnutí) je upevňovat židovské povědomí bez ohledu na vztah k židovskému náboženství nebo židovské obci. Chabad má svého rabína, v současné době je jím Manis Barash. S organizací jsem se pokoušela navázat kontakt, abych zjistila, jaký je její přínos k rozvoji cestovního ruch v Praze, bohužel neúspěšně. Organizace Chabad provozuje v Praze dvě restaurace. Restaurace Shelanu Pizza se nachází v ulici Břehová. Tato restaurace je koncipovaná jako mléčná a její kapacita je cca 70 míst. Má styl provozovny rychlého občerstvení. Restaurace Chabad Grill se nachází v ulici Milosrdných 6. Je to moderně zařízený prostor s příjemným prostředím.
Je často
vyhledávaná
turisty,
především
skupinami
a poskytuje
také cateringové služby. V letošním roce například pořádala organizace Chabad slavnostní večeři Seder, u příležitosti oslav svátku Pesah, která se konala v hotelu Intercontinental 22. 4. 2016. Tato akce se účastnilo 400 osob, a to jak turistů, tak členů místní židovské komunity. Dodržování tradic je, jak jsem již zmínila v souvislosti se svátkem šabat, pro židy důležité. Bývá proto obvyklé, že pokud se židé zdržují mimo domov, vyhledají si na stránkách místní židovské obce nebo Chabadu informace o akcích, které se v daném místě konají. Proto se této slavnostní večeře mohli zúčastnit i turisté, kteří se právě nacházeli v Praze. Protože se akce konala v zařízení, které není označeno jako košer, bylo nutné kuchyň upravit v souladu s košer pravidly. Tento proces (tzv. „vykošérování“) je poměrně náročný, jak na čas, tak i na přípravu. Složitým postupem a vypalováním nádob na vaření se odděluje nádobí na přípravu mléčných pokrmů od nádobí na maso. V hotelu Intercontinental na přípravu Sederu, trvalo košerování dva dny. Kromě této akce uspořádal Chabad v loňském roce oslavu svátku světel Chanuky, před budovou Rudolfina. Pro zákazníky, kteří vyhledávají košer způsob stravování, lze kromě těchto cíleně zaměřených podniků, doporučit také veganské restaurace nebo v současné době stále oblíbenější raw restaurace. Kuchyně veganských restaurací jsou složeny pouze z produktů rostlinného původu, jsou tak dodržena pravidla kašrutu. Raw pokrmy neprochází tepelnou úpravou a jsou také pouze rostlinného původu. Oblíbená je síť kaváren Mama coffee, kde je k dostání košer pečivo a výrobky. V Praze existuje pekárna, která se specializuje na výrobu košer pečiva se sídlem v ulici Krásova na Praze 3. Tato pekárna vyrábí pekařský sortiment pod dozorem mašgiacha židovské obce, používá schválené suroviny, mouku
46
od tuzemských dodavatelů v bio kvalitě a z tuků pouze košer máslo, kvalitní ovoce a ostatní košer suroviny.
2.3 Služby cestovních kanceláří Při cestách v rámci cestovního ruchu mnoho účastníků využívá služeb cestovních kanceláří. Cestovní kanceláře zaujímají úlohu zprostředkovatele služeb, vytvářejí pocit jakéhosi zázemí pro různé nenadálé situace a pomáhají návštěvníkům orientovat se v neznámém prostředí. Turistům poskytují celou řadu cenných informací o místním prostředí a to i takové, které nejsou dostupné v komerčních průvodcích nebo na internetu. Orieška v publikaci Služby v cestovním ruchu uvádí: „ Hlavní funkcí cestovní kanceláře je funkce služeb. Jedná se o služby určené k uspokojování potřeb účastníků CR.(..). Jako mezičlánek mezi producenty těchto služeb a jejich konečnými spotřebiteli plní zprostředkovatelskou funkci“. (Orieška, 2010, str. 178). Další funkce, které CK plní ve vztahu k zákazníkům, jsou organizační, překlenování prostoru a času, kontaktní, informační, realizační, výchovná aj. Nástrojem pro turisty, který umožňuje vyhledávání informací o košer službách v různých světových městech, je webová stránka Jewishtraveladvisor.com, která funguje na podobné bázi jako známý Tripadvisor. Zde jsou dostupné informace o všech typech služeb a posouzení jejich kvality. Pro židovské turisty směřující do Prahy, je také k dispozici webová
stránka
kosherprague.com,
která
je komerční
a další
zdroj
informací
je na stránkách Pražské židovské obce v sekci určené turistům. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, kdo stránky kosherprague.com spravuje. V Praze působí několik cestovních kanceláří zaměřených na židovskou klientelu. Osobně jsem se setkala s místní průvodkyní Michaelou Efrati, která nabízí své služby židovské klientele privátně. Toto setkání pro mě bylo velmi přínosné a posloužilo mi jako zdroj mnoha kontaktů a především mi pomohlo zorientovat se v problematice košer turismu. Cestovní kanceláře se zaměřením na židy jsou v Praze tyto: Wittmann tour, Imperial kosher tour a Precious Legancy tour. Cestovní kancelář Wittmann tour se nachází na Novotného Lávce na Praze 1. Zakladatelka Sylvie Wittmann působí na českém trhu již od roku 1986. Po roce 1989 založila vlastní cestovní kancelář Wittmann tour. Sylvia Wittmann začala jako vůbec první organizovat prohlídky do Terezínského ghetta. Záměr její činnosti a hlavní myšlenka její práce je rozšiřovat a upevňovat židovské povědomí ve střední Evropě. Hlavní snahou je mimo 47
jiné přivést do České republiky a do pražských synagog zpět české židy. Kromě prvotních průvodcovských služeb pořádá také rodinné oslavy, svatby a setkávání příslušníků židovské obce se zahraničními hosty. Prostřednictvím emailu jsem se dotázala, zda by mi k mé práci mohla poskytnout krátký rozhovor. Kontaktovala mě spolumajitelka Jitka Davidová, která je zároveň ředitelkou kanceláře. Nedošlo k osobnímu setkání, ale na mé otázky odpověděla písemně.
Jaká klientela vyhledává služby vaší cestovní kanceláře? Můžete specifikovat národnost, věkové skupiny a vztah k judaismu? Je klientela spíše individuální nebo skupinová? Většina našich klientů pochází z USA, téměř 95%, následuje Velká Británie asi 4% a setkáváme se také s hosty z JAR (asi 1%). Převážně se jedná o individuální klientelu, všech věkových kategorií. Co se týče vztahu k judaismu, nelze jednoznačně určit, avšak zřídka je to klientela ortodoxní. Jedná se o směry převážně sekulárních, reformních, liberálních a konzervativních návštěvníků Prahy.
Zprostředkováváte pro klienty ubytovací a stravovací služby? Pokud ano, jaké? Žádají klienti košer restaurace, preferují hotely, které jsou schopny zajistit služby se speciálním servisem např. v době šabatu, stravovací služby apod.? Služby nezajišťujeme, pouze doporučujeme. Naši klienti preferují 5* hotely v centru Prahy, není podmínkou poskytování speciálních služeb. Stejně tak i restaurace, také nezaznamenáváme větší poptávku po košer restauracích, naši zákazníci upřednostňují běžné restaurace. Šábesové večeře zajišťujeme v rodinách, nikoliv jako prodejní artikl, ale jako podporu setkávání lidí různých národnostní v rámci židovského společenství.
Jakému typu ubytování dávají hosté přednost? Jedná se spíše o hotely nebo dnes tolik aktuální celosvětový trend ubytování v soukromých apartmánech? Naši hosté jednoznačně preferují hotely a to především vyšší kategorie. Dá se říci, že v tomto směru je naše klientela spíše náročnější na kvalitu poskytovaných služeb, na dostupnost centra města a na příjemné prostředí. Apartmány pro košer návštěvníky je také možné zprostředkovat.
48
Kolik ubytovacích zařízení máte ve vaší databázi? Máme zde asi 10 – 15 hotelů.
Dokážete určit jaká je průměrná délka pobytu v Praze u vašich zákazníků? Odhaduji, že se pohybuje v celonárodním průměru, který činí 3 – 5 dní, které stráví v Praze. Praha je většinou zastávkou na cestách po Evropě. Turisté, kteří podnikají cestu ze zámoří, zřídka navštíví pouze jednu destinaci. Praha je obvykle jako součást cest do Polska,
kde je vyhledávaným
městem
Krakov
a dále pak návštěvy
bývalých
koncentračních táborů. Kromě Polska je to také Německo, Rakousko, především Vídeň.
Jaká další města jsou kromě Prahy oblíbeným cílem pro židovské klienty v České republice? Kromě Prahy jsou to tradičně turisty vyhledávaná města jako např. Český Krumlov. Naše CK se zaměřuje na místa spojená s židovskou historií, takže určitě to je Terezín, Třebíč, Kolín.
Máte zkušenosti s kvalitou poskytovaných ubytovacích a stravovacích služeb pro košer hosty? Máte zpětnou vazbu od klientů, srovnání s jinými městy apod.? Zkušenost máme nevelkou, protože srovnání v rámci České republiky není možné, jelikož restaurace na komerční bázi zde nefunguje a srovnávání restaurací, které provozuje Chabad, King Solomon nebo Dinitz, si netroufám říci, protože každá vaří jinou kuchyni. Shodná je pouze vyšší cena, ale to vyplývá z vyšších cen košer potravin.
Můžete posoudit z časového hlediska, jaká je poptávka po vašich službách z řad židovské klientely? Lze říci, zda můžeme zaznamenat vývoj kvality a rozsahu poskytovaných služeb pro tyto hosty, zda se zlepšuje a zda je o ni zájem? Ubytovací zařízení přizpůsobené košer turistům zde až na výjimky prakticky neexistují. Hotely, které jsou touto klientelou vyhledávány pravidelně, dokáží na vyžádání zajistit určitý servis, obsloužit i košer turisty. Jinak existuje ubytování v apartmánech, které jsou pro tyto hosty přizpůsobeny. Zájem židovských klientů je a bude, neboť naše země byla s židovskou kulturou úzce spjata, tedy bude vždy atraktivní destinací. Ovšem významnou roli hraje i současná
49
geopolitická situace. Speciálně naše klientela velice intenzivně reaguje na případné hrozby jakéhokoliv typu spojené s cestováním. Z rozhovoru vyplývá, že požadavky židovské klientely mohou být velmi odlišné, což je zapříčiněno především celkovým postojem konkrétního hosta k judaismu. Záleží na způsobech praktikování a náboženském směru, který daný zákazník vyznává. Může se spokojit i se zcela běžnými službami, které nemusejí být uzpůsobeny košer pravidlům. Průměrná doba pobytu, kterou ředitelka odhadla, téměř odpovídá průměrnému počtu přenocování, který činí 2,4 noci. (ČSÚ, [online] Výsledky 1. čtvrtletí [cit. 2016-05-31]). Situaci v oblasti služeb hodnotí jako dostačující, především ubytovacími službami disponuje Praha v dostatečném rozsahu, co do počtu HUZ, tak i zajištění požadovaného servisu. Stravovací sektor je velice obtížné hodnotit, podniků s košer stravováním není mnoho a kvalita se liší. Vývoj košer turismu v oblasti poskytování služeb je z časového hlediska podle vyjádření paní Davidové spíše příznivý, i když v poslední době, nedošlo v této oblasti k větším změnám.
50
3 NÁVRHOVÁ ČÁST Na základě provedeného průzkumu můžu konstatovat, že služby zaměřující se na košer klientelu jsou velmi specifické a uspokojit židovskou klientelu může být velmi složitý úkol. Tento zákaznický segment vyžaduje profesionální přístup a zejména dostatečnou informovanost ze strany poskytovatelů služeb, tak aby mohl zajistit požadavky, vyplývající z náboženských principů. Informace o možnostech, které jsou v Praze pro košer zákazníky nabízeny, jsem získala od provozovatelů hotelových služeb, pracovníků košer restaurací, židovské obce, židovského muzea, zástupců cestovních kanceláří a průvodců. Podnětů ke zlepšení a zkvalitnění služeb v oblasti košer turismu v Praze, zde uvádím několik. Pro jejich zavedení do praxe by bylo potřeba provést důkladnou marketingovou studii a zjistit ekonomickou návratnost jednotlivých projektů. Podle získaných informací od pracovníků služeb, i podle mé vlastní zkušenosti, jsem dospěla ke zjištění, že v Praze je problém zejména s obstaráváním košer potravin a s možnostmi stravování. Většina restaurací, které jsou zde k dispozici, je podobného zaměření a ceny jídel jsou poměrně vysoké. Tato skutečnost je důsledkem vyšších vstupních cen pro košer suroviny a promítá se zde tržní cena nájmů prostor v historické části města, kde se většina provozoven nachází. Nicméně pražské košer restaurace, jsou střediska s tradičním způsobem nabídky formou à la carte nebo sestavených menu. Chybí zde koncept levnějšího košer podniku typu fast food, rychlého občerstvení nebo bistra. Tento typ provozovny by jistě našel své zákazníky, pokud by byl situován v dosahu židovského města nebo v historickém centru. V nabídce by mohla být jídla typu falafel, humus, saláty, bagety, pečivo apod., která by splňovala nároky na košer potraviny v souladu s pravidly kašrutu. Ve světě je takto koncipovaných podniků celá řada a v Praze by jistě také našly své využití. Předpokladem pro úspěšný provoz je důkladná znalost kašrutu, získání certifikace a navázaní spolupráce s židovskou obcí. Dalším krokem je pak zajištění spolehlivých dodavatelů surovin, aby bylo možné uvádět, že produkty odpovídají
zásadám
košer.
Překážkou
jistě
bude
nalézt
vhodné
umístění,
protože v historickém centru je velmi obtížné zajistit tímto typem restaurace dostatečné příjmy na pokrytí nákladů nájemného. Také se jedná o částečně sezónní záležitost, kdy turisté přijíždějí do Prahy především v sezoně jaro až podzim a zimní měsíce (zejména
51
leden, únor a březen) jsou z hlediska návštěvnosti slabší. Velké nároky by také byly kladeny na přístup personálu a zajištění odborné kontroly mašgiacha. Další z problémů, na který jsem narazila, je možnost zakoupení košer potravin v blízkosti židovského města. Turisté vyhledávají ubytovací i stravovací služby v blízkosti synagog a Židovského města. Centrum Prahy je oblast, kde se pohybují nejčastěji. Prodejen s možnosti zakoupení košer potravin v této lokalitě není mnoho. Je to především prodejna na Pražské židovské obci v Maislově ulici. V Praze je prostor pro rozšíření nabídky v této oblasti a zřízení prodejny, kde by byly k dostání produkty v košer kvalitě. Rabinát židovské obce je tomuto záměru velmi příznivě nakloněn. Pro zřízení košer provozovny je důležité splnit následující kritéria. V první řadě je to výběr lokality. Je třeba vzít v potaz, že většina turistů se zdržuje v centru města, tudíž by bylo vhodné umístit prodejnu v této oblasti. Dalším, a řekla bych nejdůležitějším faktorem, je pečlivý výběr prodejního artiklu a dodavatelů. Zboží musí splňovat podmínky pro košer certifikaci, být opatřeno příslušným označením, případně být v bio kvalitě. Výběr dodavatelů je možné zkonzultovat s rabinátem židovské obce, kde jsou ochotni doporučit konkrétní výrobce, případně označit certifikátem vlastní prověřené zdroje. Rabinát židovské obce je také nakloněn další spolupráci v zajištění propagace podniku apod. Následný provoz by podléhal kontrole mašgiacha, aby byly zachovány standardy pro označení podniku jako košer. Prodejnu by mohli využívat jak turisté, tak členové židovské obce. Prodejna na židovské obci má omezenou otevírací dobu, o víkendech je zavřeno. Tudíž možnost rozšíření otevírací doby i o víkendech, kdy je frekvence turistů největší, by byla jistě vítána. V oblasti ubytovacích služeb lze vyhovět požadavkům židovské klientely lepší nabídkou služeb v souvislosti se svátkem šabat. Zvláště v zařízeních, kde s židovskou klientelou přicházejí do kontaktu pravidelně, bych doporučila zaměřit se na poskytování vybraných služeb jako je používání klíčů místo magnetických karet, přidělovat pokoje v nižších patrech nebo naprogramovat výtah se zastavením v každém podlaží, případně na dobu šábesu zajistit personál na jeho obsluhu. Také by bylo přínosné, zajistit alespoň v omezeném množství základní nabídku snídaní, jako je pečivo, mléčné výrobky, ovoce a zelenina, případně informovat hosty o možnostech zajištění košer stravování při jejich příjezdu. Pečivo v košer kvalitě lze zajistit z košer pekárny v Praze 3, mléčné výrobky a sýry v prodejně Pražské židovské obce, cereálie jsou k dostání v košer kvalitě v běžné síti supermarketů. Ovoce a zelenina by měly být zajištěny optimálně v bio kvalitě. Orientačně lze použít seznam židovské obce, který je průběžně aktualizován. Pro variantu zabezpečit
52
stravování v hotelu zprostředkovaně, bych jako dodavatele košer pokrmů doporučila oslovit specializované košer restaurace, které cateringové služby běžně nabízejí. Prostor pro zlepšení kvality služeb poskytovaných židovským zákazníkům lze najít i v informovanosti pracovníků hotelů a stravovacích zařízení, které s nimi přicházejí do styku. Jak se ukázalo, povědomí o této problematice je velmi povrchní a během svého výzkumu jsem narážela na to, že není vždy jasné, co pojem košer turismus vlastně zahrnuje. Většina nedorozumění při kontaktu s židy pramení z nepochopení jejich chování. Chování židů do značné míry odráží omezení nebo pravidla vycházející z principů judaismu. Teprve, když se s nimi podrobněji seznámíme, můžeme lépe porozumět požadavkům a nárokům těchto zákazníků. K naplnění tohoto záměru bych navrhovala rozšířit znalosti o židovské problematice pro zaměstnance hotelů a další pracovníky cestovního ruchu a to formou vzdělávacích kurzů. Kurzy pro veřejnost nebo pro školy již v současné době pravidelně pořádá odbor pro vzdělávání u Pražského židovského muzea. Přednášky koncipovány přímo pro pracovníky cestovního ruchu zatím v nabídce nejsou. Nicméně pokud by vyvstal zájem, byli by ochotni program sestavený na míru pracovníkům cestovního ruchu poskytnout. Mělo by se jednat o zlepšení povědomí o židovské historii, tradicích, svátcích, zásadách kašrutu apod. Lepší informovanost v této oblasti by přispěla ke zlepšení vztahů mezi zákazníky a personálem. Důležitá je dobrá znalost chování židovských klientů. Je dobré se připravit na to, že komunikace bude časově náročnější a jednání s nimi vyžaduje více času a trpělivosti. Je dobré vědět, že židé jsou pověstní svou spořivostí, tudíž i na problémy v této sféře komunikace je dobré se připravit. Velkou výhodou je znalost hebrejštiny,
případně
ruštiny,
lze ji považovat
pro pracovníky v průvodcovských službách.
za konkurenční
výhodu
zejména
Tento typ služeb vyžaduje naprosto
dokonalou připravenost. Pracovníci cestovních kanceláří nebo průvodci by měli mít dobré povědomí o židovské historii a kultuře. Pro akreditované pražské průvodce, pořádá Pražská informační služba doplňující kurzy zaměřené na Židovské město a židovskou kulturu. Další oblastí, kde je možné dosáhnout zlepšení kvality služeb, je informovanost hostů o možnostech, které Praha pro košer turisty nabízí. Potřebné informace lze získat na některých webových stránkách jako např. kosherprague.com nebo na stránkách Pražské židovské obce, kehilaprag.cz. První z uvedených stránek jsou na komerční bázi s nabídkou zprostředkovatelských
služeb,
služeb
spojených
s
organizací
pobytu
a dalšími
informacemi, které se týkají historie židovské Prahy. Na stránkách židovské obce lze nalézt informace o košer potravinách, o restauraci Šalom a k dispozici je seznam košer výrobků.
53
Navrhovala bych zpracovat tyto jednotlivé zdroje komplexně v podobě webových stránek, které
by poskytly
ucelené
informace
o židovské
problematice
nejen
turistům,
ale také pracovníkům služeb. Stránky by byly rozděleny na dvě sekce. První by byla určená odborné veřejnosti, především pracovníkům cestovního ruchu (pracovníci v hotelnictví, pohostinství, průvodci…), dále potom pedagogům, studentům a dalším zájemcům o tuto problematiku. Zde bych uvedla historický vývoj judaismu, židovské zvyky, tradice a svátky a zásady košer a kašrutu. Návody, jak s židovskými hosty jednat, jak jim vyhovět v požadavcích v souvislosti se šabatem apod. V sekci určené turistům by stránky mohly být koncipovány podobně jako kosherprague.com. Turisté by se seznámili s historií židovské Prahy, zajímavými památkami. Dále by zde byly uvedeny vybrané hotely, které dokáží splnit požadavky židovských zákazníků, možnosti ubytování v soukromých apartmánech s detailním popisem a službami, které jsou k dispozici. Také by se samozřejmě nabízely možnosti košer stravování v restauracích, doporučení na vybrané kavárny, možnosti zakoupení košer potravin, aktualizovaný seznam košer potravin židovské obce. Také by zde byly zveřejněny zajímavé kulturní akce a bohoslužby, které by byly pravidelně aktualizovány, a které by turistům umožnily, zapojit se do kulturního života v Praze. Součástí stránek by byly také doporučené průvodcovské služby akreditovaných průvodců, kteří by měli zkušenosti s židovskou klientelou a ovládali hebrejštinu nebo ruštinu. Turisté by měli k dispozici seznam vybraných měst, zajímavých cílů v České republice, významných památek spjatých s židovskou kulturou. Doporučovala bych uvést kontakty na vybrané ambasády. Provozovatelem portálu by byla např. Pražská informační služba, odkaz by mohl být uveden na stránkách Pražské židovské obce nebo Židovského
muzea
v Praze,
propojen
by
mohl
být
se
stránkami
jewishtraveladviser.com. Košer turismus není jistě masovou záležitostí, je to pouze určitý segment. Přesto si myslím, že je žádoucí, z hlediska pozitivního vývoje a vzrůstajícího zájmu ze strany židovských turistů, přispívat ke zkvalitnění nabídky služeb.
54
ZÁVĚR Cílem mé práce bylo pomocí metod dotazníkového šetření a rozhovorů zjistit, jaká je úroveň a rozsah služeb poskytovaných židovské klientele v Praze. Po seznámení se s problematikou judaismu a hlavními principy židovského náboženství, jsem zjišťovala, jak jsou podmínky pro zajištění specifických požadavků v provozu běžného hotelu, který se pravidelně setkává s židovskými hosty. Zjišťovala jsem také, jaké možnosti nabízí Praha v oblasti stravovacích služeb. Dotazníkovým šetřením jsem oslovila pracovníky několika vybraných hotelů, kteří je v převážné části zodpověděli. Další použitou metodou byly řízené rozhovory s pracovníky cestovního ruchu. Metodou deskriptivní jsem zjišťovala možnosti v oblasti stravovacích služeb a podrobnější znalosti jsem získávala oslovením konkrétních podniků. Velmi přínosné pro mě byly řízené rozhovory. V práci mi pomohla především paní Michaela Efrati, která mi podala ucelené informace o židovské problematice v Praze, možnostech, které ve městě jsou a jak jsou využívány, ale také na jaké problémy nejčastěji naráží při styku s židovskou klientelou. Cenným zdrojem pro orientaci v turismu pro židovské návštěvníky pro mne bylo zodpovězení mnou připravených otázek paní Davidovou, ředitelkou cestovní kanceláře, která se specializuje na židovské zákazníky a dlouhodobě působí na českém trhu. V neposlední řadě mi pomohla osvětlit problematiku apartmánového typu ubytování paní Natalia Figush. Rozhovorem s ní jsem získala informace o tom, jaká specifika musí splňovat ubytování pro košer turisty. Setkala jsem se se vstřícným přístupem pracovníků židovského muzea, kteří ochotně zodpověděli všechny mé dotazy. Naopak velmi uzavřeně se projevovali pracovníci Pražské židovské obce, komunikace s nimi byla obtížná a potřebných informací jsem získala velmi málo. V úvodu mé práce jsem si stanovila dvě hypotézy a uvedenými metodami jsem dospěla k následujícím poznatkům: První hypotéza, zda je rozsah a kvalita služeb v Praze dostatečná byla potvrzena pouze částečně. Myslím si, že v oblasti ubytovacích služeb je celkem dostatek hotelů, které poskytují služby košer turistům a jsou schopni jejich požadavky uspokojit. Personál je připraven poskytnout služby v průběhu šabatu, stejně tak zajistit košer stravování, převážně zprostředkovatelskou formou. Na židovskou klientelu je výhradně orientován hotel King David. V současné situaci zde podle mého názoru není prostor pro další
55
podobný typ hromadného ubytovacího zařízení. Jednak je jeho provoz velmi náročný na materiální
zabezpečení
a jednak
vyžaduje
profesionální
přístup
a dokonalou
připravenost personálu. Židovská klientela je natolik specifický segment, že zařízení podobného typu by v Praze již pravděpodobně neobstálo. Příjezdový cestovní ruch s tímto zaměřením je víceméně stabilní a nedá se v blízké budoucnosti očekávat výraznější změna. V oblasti košer turismu je využívána i další možnost ubytování, a to v soukromých apartmánech, která je do budoucna perspektivní. Na problém s rozsahem služeb jsem narazila v souvislosti s možnostmi v oblasti stravování. Podniků, které jsou schopny poskytnout košer stravování, je omezený počet a jejich nabídka není moc pestrá. Jedná se o restaurace, které jsou sice schopny zajistit i další služby, např. cateringové, ale celkově jsou dražší. Chybí zde levnější typ provozovny, ve smyslu rychlého občerstvení nebo bistra. Druhá hypotéza, zda většina košer výrobků má tuzemský původ, nebyla potvrzena. Jak jsem během rozhovorů a osobních návštěv prodejen s košer produkty zjistila, nelze pokrýt současný trh košer surovinami pouze z tuzemské provenience. Existuje zde celá řada tuzemských dodavatelů, kteří jsou schopni košer produkty vyrobit a splnit tak přísná kritéria pro dosažení certifikátu, ale je to pouze část z celkové nabídky. Stále je potřeba většinu věcí dovážet ze zahraničí. Výroba těchto produktů je nákladná a také jejich ceny jsou proti běžnému sortimentu vyšší. Dostupnost košer výrobků je také omezená, i když se dají obstarat v běžné síti obchodů, specializovaných prodejen je zde velmi málo. Na závěr bych shrnula, že jsem se ujistila v tom, že židé jsou velmi nároční zákazníci a vyžadují specifický profesionální přístup a dostatečnou připravenost pracovníků. Praha skýtá velmi dobré podmínky pro rozvoj košer turismu vycházející z historické tradice. Je tudíž stále oblíbeným a turisticky vyhledávaným cílem. Tato klientela má v Praze své místo a zájem o Prahu, jako součást židovské kultury, se dá předpokládat i do budoucna. K podpoře košer cestovního ruchu přispívá i velmi dobrá dostupnost služeb, a to ubytovacích stravovacích i průvodcovských. Jak je všeobecně známo, tito zákazníci budou vždy citlivě reagovat na cenu. Další faktor, který může košer turismus ovlivnit, je geopolitická situace a možné hrozby, se kterými se v dnešním světě bohužel můžeme setkat stále častěji. Je však žádoucí, se otázkami košer turismu zabývat a pokusit se v oblasti služeb udělat maximum pro spokojenost židovských hostů.
56
LITERATURA [1]
ATTL, P.; NEJDL K. Turismus I. Praha VŠH, 2004. 174 s. ISBN 80-86578-37-2.
[2]
ATTL P.; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Praha, Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2014.85 s. ISBN 978-80-87411-63-6. 54 s.
[3]
Adherents.com [online]. 2000, Last modified 9 August 2007 [cit. 2016- 04-03]. Major Religions of the World Ranked by Number of Adherents. Dostupné na internetu:
.
[4]
BAUMANN, A. Co by měl každý vědět o židovství. Překlad Lydie Cejplová z německého originálu Was jeder vom Judentum wissen muβ. Praha, Kalich, 2000, 201 s., ISBN 80-7017-205-3.
[5]
Czechtourism.cz [online]. CzechTourism, Zahraničních turistů přijelo do ČR o 14 procent více [2016-05-20]. Dostupné na internetu:
[6]
Czechtourism.cz [online]. Marketingový výzkum [2016-03-07]. Dostupné na internetu:
[7]
ČSÚ [online]. časové řady [2016-04-01].Dostupné na internetu:
[8]
DIVECKÝ, J. Židovské svátky (kalendářem od Pesahu k Purimu). Praha, P3K, 2005, 80 s. ISBN 80-903584-3-8.
[9]
Federace židovských obcí [online]. Statistika [cit. 2016-05-30]. Dostupné na internetu:
[10] FISHBANE, M. Judaismus (Zjevení a tradice). Praha, Prostor 1999. 200 s. ISBN 80-85190-95-8.
57
[11] Great Kosher Restaurants Magazine [online]. Where to dine from Europe to Asie, 2009, Vol. 5, p232-232. Dostupné na internetu: https://web.b.ebscohost.com/ehost/ pdfviewer/pdfviewer?vid=5&sid=0f4d8f7a-1bb2-4dd1-b077-a60ddc4c8bf0%40sessio nmgr120&hid=107 [12] CHABAD [online]. Chabadprague.cz [cit.2016-05-10].Dostupné na internetu: [13] Jewishtraveladvisor.com [online]. [cit.2016-05-30].Dostupné na internetu: [14] KEMP, P.H. ABC světových náboženství, Praha, Česká biblická společnost, 2014. 128 s. ISBN 978-80-87287-65-1. [15] KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha, Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4603-6. [16] MMR. CZ [online]. Tiskové zprávy [2015-03-09]. Dostupné na internetu: [17] MUSÁLKOVÁ, Z. Jak se v Česku jí košer [online]. Novinky.cz, [2016-01-13]. Dostupné na internetu: [18] Náboženství [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2016, Datum poslední revize 21. 05. 2016, 14:59 UTC, [cit. 2016-05-30]. Dostupné na internetu: [19] Omkosher.com [online]. Co je kosher? [cit. 2016-04-17]. Co je to košer?. Dostupné na internetu: < http://www.omkosher.com/cz/zaklady-koser/co-je-to-koser/> [20] ORIEŠKA, J. Služby v cestovním ruchu. Praha, Idea Servis, 2010.405 s. ISBN 978-8085970-68-5.
58
[21] PARTRIGE, CH. Lexikon světových náboženství. Praha, Slovart, 2006. 495 s. ISBN 80-7209-796-2. [22] Praguecityline.cz [online]. Pražské památky [cit. 2016-04-10]. Dostupné na internetu: [23] SALAJKA, M. Slovník náboženských a teologických výrazů a pojmů. Praha, Církev československá husitská, 2000. 96 s. ISBN 80-7000-504-1. [24] SLÁDEK, P. Malá encyklopedie rabínského judaismu. Praha, Libri, 2008. 256 s. ISBN 978-80-7277-379-4. [25] STERN, M. Svátky v životě židů. Praha, Vyšehrad, 2002. 248 s. ISBN 80-70-21-551-8. [26] RYBÁK, C. Židovská Praha průvodce památkami. Praha, Akropolis, 1991. s. 337. ISBN 80-85334-04-6. [27] VRIES, S.P. Židovské obřady a symboly. Praha, Vyšehrad, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7021-963-8. [28] WEINDENFELD, A; RON, A. S. Anatolia An International Journal of Tourism & Hospitality Research. 2008, Vol. 19 Issue 2, p357-361. 5p.. ISSN 1303-2917. [cit. 2016-05-30]. Dostupné na internetu: [29] Židé [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2016, Datum poslední revize 26. 05. 2016, 10:25 UTC, ] cit. 2016-03-25], Dostupné z internetu: [30] Židovská obec v Praze [online]. 2016 [cit. 2016-04-25]. Kehilaprag.cz. Dostupné na internetu:
59
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník POSKYTOVÁNÍ HOTELOVÝCH SLUŽEB V KOŠER TURISMU 1. Setkáváte se pravidelně ve vašem hotelu s košer klientelou?
ANO
NE
2. Jaký typ klientely převažuje?
individuální
skupinová
3. Znáte zvyklosti židovských klientů vycházejících z náboženských předpisů?
ANO
NE
pouze povrchně
4. Jakým způsobem zajišťujete stravovací služby pro košer klienty?
z vlastních zdrojů
nezajišťujeme
pouze formou cateringu
5. V jakém rozsahu poskytujete košer stravovací služby?
pouze snídaně
polopenze, případně plná penze
neposkytujeme
6. Jakým způsobem zabezpečujete personál pro poskytování košer služeb?
z řad vlastních zaměstnanců
odborným personálem formou outsoursingu
7. Spolupracujete s osobou pověřenou pro certifikací pro košer stravování?
ANO, pravidelně
ANO, ale pouze příležitostně
NE
60
8. S jakými dodavateli košer produktů spolupracujete?
tuzemskými
zahraničními
obě možnosti
9. Poskytujete služby v souvislosti s židovským svátkem šabat?
ANO
NE
10. Pokud jste odpověděli ANO, jaké služby to konkrétně jsou?
11. Jaký je zájem o služby v souvislosti s košer turismem z časového hlediska?
rostoucí
stále stejný
klesající
12. Máte nějaké další zkušenosti s požadavky židovských hostů?
zdroj vlastní
61
Příloha č. 2: Seznam hotelů ART NOUVEAU PALACE 5* ASTORIA 4* BOLOGNA 3* CASA MARCELO 4* CLARION OLD TOWN 4* FOUR SEASON 5* GRAND MAJESTIC 4* HASTAL 3* HILTON 5* INTERCONTINENTAL 5 IBIS ACCOR 4* JAN HOTELS 4* KING DAVID 5* MELANTRICH 3* PAŘÍŽ 5* PREZIDENT 5* ROKOKO 4* ROYAL ESPRIT 4 SHERATON 5* VENTANA 5*
62
