VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Martin Štěpánek
Hotelnictví a jeho vliv na ţivotní prostředí
Bakalářská práce
2015
Hotelnictví a jeho vliv na ţivotní prostředí
Bakalářská práce
Martin Štěpánek
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan Jiran Datum odevzdání bakalářské práce: 17. 4. 2015 Datum obhajoby bakalářské práce: červen 2015 E-mail:
[email protected] Praha 2015
Bachelor’s Dissertation
Hotel Industry and Its Influence on Environment
Martin Štěpánek
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality
Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Jan Jiran Date of Submission: 17. 4. 2015 Date of Thesis Defense: June 2015 E-mail:
[email protected] Prague 2015
Čestné prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Hotelnictví a jeho vliv na ţivotní prostředí zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
……………………………………… Martin Štěpánek V Praze, dne 17. 4. 2015
Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Janu Jiranovi za cenné rady, velmi ochotný přístup a celkové vedení bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat řediteli hotelu Adria panu Karlu Doubkovi za velmi vřelou komunikaci, ochotné poskytnutí zajímavých dat z praxe i za důleţité názory a poznatky. Velké díky patří mé rodině, která mi po celou dobu studia poskytovala všestrannou podporu.
Abstrakt ŠTĚPÁNEK, Martin. Hotelnictví a jeho vliv na ţivotní prostředí.[Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha 2015. Celkový počet stran: 62. Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv hotelnictví na ţivotní prostředí. Turismus je stále se rozvíjející odvětví a pro mnohé státy jednou z mála cest rozvoje ekonomiky. Cílem práce je popsání nejvýznamnějších vlivů hotelnictví na ţivotní prostředí a navrhnout cesty, jak dosáhnout trvale udrţitelného rozvoje tohoto odvětví. Ve své práci vyuţívám čtyři vědecké metody. V první části pouţívám deskriptivní a analytickou vědeckou metodu. V části druhé jsem pouţil dotazníkové šetření, komparativní analýzu a syntézu dat. V první části práce se věnuji české a mezinárodní legislativě, která je spojená s ochranou ţivotního prostředí. Jsou popsány základní principy a nejdůleţitější atributy trvale udrţitelného rozvoje. V druhé analytické časti je nahlíţeno na praktické aplikování green managementu a zavádění ekologických prvků do hotelových provozů. Dále představuji současnou ekologickou politiku IHRA, která je směrodatná pro všechny hotely patřící do této mezinárodní asociace. Jsou popsány nové manaţerské postupy a technologie, které propojují ekonomické i ekologické výhody. Dále se práce věnuje certifikacím a značkám, které je moţné v České republice získat. Je představena agentura CENIA, která uděluje Ekoznačku EU a české ekoznačení Ekologicky šetrná sluţba. Jsou popsáný všechny České hotely, které se ekologicky chovají a dosahují i na ekoznačku EU „The Flower“. Na základě dotazníkového šetření popisuji přínosy a úskalí ekologizace hotelových provozů. Byly představeny ekologicky šetrné formy cestovního ruchu na českém trhu. Je charakterizována
nabídka
ekoturismu,
agroturismu,
ekoagroturismu,
chataření
a
chalupaření. V poslední, třetí části, se věnuji návrhům a opatřením, které eliminují nebo zmírňují negativní vliv hotelnictví na ţivotní prostředí. V této části navrhuji opatření, která mohou být pouţita u kaţdého hotelu. Dále upozorňuji na nedostatky ve státní správě a navrhuji moţnosti, jak tyto problémy řešit. Klíčová slova: Ekologie, Green management, Hotel, Trvale udrţitelný rozvoj, Ţivotní prostředí
Abstract ŠTĚPÁNEK, Martin. Hotel Industry and Its Influence on Environment. [Bachelor’s Dissertation]. The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. Total number of pages: 62. This bachelor thesis is focused on the impact of the hotel industry on the environment. Tourism is still a growing industry, and for many states, the only way of economic development. The aim of this work is to describe the most important influences of hospitality on environment and suggest ways to achieve sustainable development of this economic sector. I am using four scientific methods in my work. I used descriptive and analytic scientific method in the first part. In the second part, I used questionnaire, comparative analysis and data synthesis. The first part is devoted to Czech and international legislation, which is connected to protection of the environment. Then, the basic principles and the most important attributes of sustainable development are described. The second analytical part is focused on practical application of green management and implementation of ecological elements into the hotel premises. Furthermore, I have introduced the current environmental policy of IHRA, which is determinant for all hotels which belong to this international association. I also describe new managerial practices and technologies that combine economic and ecological benefits. The work continues with explanation of certifications and brands that hotels can obtain in the Czech Republic. Another aspect of the work is the introduction of CENIA agency that grants the EU Ecolabel and Czech ecolabelling “Eco-friendly service”. I continue with description of all Czech hotels, which are behaving eco-friendly and also own EU Ecolabel “The Flower“. Based on information from questionnaire investigation, I describe benefits and pitfalls connected with greening of hotels premises. Then, the ecologically friendly forms of tourism in the Czech market were introduced. In this part, I emphasize the offers of ecotourism, agrotourism, ekoagrotourism, and opportunities of accommodation in cabins and cottages. In the third section, I am focusing on drafts and measures, which eliminate or mitigate the negative impact of hospitality on the environment and I am making an attempt to propose measures that can be used in every hotel. Finally, I pointed out the shortcomings in the state administration and I also suggested the possibilities of solving these problems. Key words: Ecology, Environment, Green Management, Hotel, Sustainable Development
Obsah 1
Úvod ............................................................................................................................. 11
2
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 13 2.1
Životní prostředí a hotelnictví .......................................................................................... 13
2.2
Česká legislativa ............................................................................................................... 14
2.2.1 2.3
Mezinárodní smlouvy a dohody týkající se životního prostředí....................................... 17
2.4
Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky ................................................ 19
2.5
Trvale udržitelný rozvoj .................................................................................................... 21
2.5.1
3
Sankční postihy......................................................................................................... 17
Pilíře udržitelného rozvoje ....................................................................................... 22
2.5.1.1
Ekonomický pilíř ................................................................................................... 22
2.5.1.2
Sociální pilíř .......................................................................................................... 23
2.5.1.3
Environmentální pilíř ............................................................................................ 23
ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 24 3.1
Green management ......................................................................................................... 24
3.1.1
Motivace................................................................................................................... 24
3.1.2
Plánování akcí ........................................................................................................... 25
3.1.3
Realizace................................................................................................................... 25
3.1.4
Sledování výsledků ................................................................................................... 25
3.2
IHRA .................................................................................................................................. 26
3.2.1
IHRA 2020 ................................................................................................................. 26
3.2.2
Energetická řešení pro hotely .................................................................................. 27
3.2.3
Biodiversita............................................................................................................... 28
3.2.3.1 3.2.4 3.3
Vliv hotelnictví na biodiversitu ............................................................................. 30 IHRA a IUCN průvodce: „Biodiversita: Můj hotel v akci“.......................................... 31
Ekohotely.......................................................................................................................... 32
3.3.1
Technická směrnice 43-2010.................................................................................... 33
3.3.1.1
Energie ................................................................................................................. 33
3.3.1.2
Voda ..................................................................................................................... 34
3.3.1.3
Odpad ................................................................................................................... 34
3.3.1.4
Jiné služby ............................................................................................................ 34
3.3.1.5 3.3.2 3.3.2.1 3.3.3
ISO 14001 a EMAS .................................................................................................... 35 Uplatnění ekoznačení v praxi ............................................................................... 39 Analýza českých hotelů držících Ekoznačku EU ........................................................ 40
3.3.3.1
Hotel Adria Praha ................................................................................................. 41
3.3.3.2
Hotel Adalbert ...................................................................................................... 42
3.3.3.3
Hotel Plaza Alta Praha .......................................................................................... 43
3.3.3.4
Chateau Mcely...................................................................................................... 44
3.3.3.5
Jurys Inn Prague ................................................................................................... 45
3.3.4 3.4
Obecný systém řízení ........................................................................................... 34
Vyhodnocení dotazníkového šetření ....................................................................... 45
Ekologicky šetrné formy cestovního ruchu ...................................................................... 46
3.4.1
Venkovský cestovní ruch .......................................................................................... 46
3.4.1.1
Ekoturismus .......................................................................................................... 47
3.4.1.2
Agroturismus ........................................................................................................ 47
3.4.1.3
Chataření a chalupaření ....................................................................................... 48
4
Návrhová část.............................................................................................................. 50
5
Závěr ............................................................................................................................ 54
6
Literatura .................................................................................................................... 56
7
Přílohy ......................................................................................................................... 60
Seznam zkratek IHRA- International Hotel and Restaurant Association CHKO- Chráněná krajinná oblast NP- Národní park ČNR- Česká národní rada MŢP- Ministerstvo ţivotního prostředí OSN- Organizace spojených národů UNCED- United Nations Conference on Environment and Development WSSD- World Summit on Sustainable Development OECD- Organisation for Economic Co-Operation and Development SRUR- Strategický rámec udrţitelného rozvoje ČSÚ- Český statistický úřad HES- Hotel Energy Solutions UNWTO- United Nations World Tourism Organisation UNEP- United Nations Environment Programme EREC-European Renewable Energy Council IUCN- International Union for Conservation of Nature CENIA- Česká informační agentura ţivotního prostředí ISO- Internationl Organization for Standardization EMAS- Eco Management and Audit Scheme
1 Úvod Ţivot v kvalitním ţivotním prostředí je nezbytnou lidskou potřebou. Právě do zdravého, přirozeného a klidného přírodního prostředí míří stále více lidí trávit svůj volný čas. Odpočinek v přívětivém ţivotním prostředí od spěchu, hluku, pachu a přelidněnosti velkoměst bereme jako jistotu, která je nám vţdy lehce na dosah. Samotná destinace se stává produktem. Ač je rozvoj cestovního ruchu prospěšný ze sociálního a hlavně ekonomického hlediska, je zároveň i nebezpečný právě pro destinace, kde se rozvíjí. Často jen nárazová sezónní turistika neúměrně zatěţuje ţivotní prostředí a bez vhodných legislativních a správních předpisů a nařízení se turismem poškozuje právě ta hodnota, za kterou turisté míří. Základem je ovšem společenská odpovědnost a vlastní svědomitost kaţdého návštěvníka. Bez dobrého vzdělání a informovanosti širokých společenských vrstev, jak se k ţivotnímu prostředí chovat, jsou ostatní snahy neúčinné. Ve své práci nahlíţím na problematiku vlivu hotelnictví na ţivotní prostředí z mnoha úhlů. Moji práci lze rozdělit do tří tematických okruhů, které jsou následující: První, teoretická část, je zaměřena na deskripci související legislativy české i mezinárodní. V souhrnu jsou představeny nejzásadnější úmluvy a dohody týkající se ochrany ţivotního prostředí, které byly zformovány na celosvětových summitech. Také představuji strategický rámec udrţitelného rozvoje České republiky. Jsou vymezeny zásadní pojmy a vyzdvihnuty nejpodstatnější směry vývoje v oblasti tvoření strategií k trvale udrţitelnému rozvoji celé společnosti se zaměřením na hotelnictví. Druhá část se týká praktického šetření. Představuji green management a popisuji, jak jej co nejlépe aplikovat v hotelnictví. Dále se věnuji politice IHRA a jejím postojům k vlivům hotelnictví na ţivotní prostředí. Důleţitou částí jsou organizace, které se věnují ekologickým certifikacím a to především CENIA a EMAS, které společně tvoří nejdůleţitější tvůrce reálné aplikace ekologických prvků a pro hotely dobrou veřejnou publicitu. Detailně se věnuji pěti hotelům, které získaly ekoznačku EU. Pomocí dotazníkového šetření analyzuji výhody a úskalí při získávání certifikace a přináším přehled o celkovém působení ekologizace na hotelové podnikání. V závěru druhé části jsou definovány nejvýznamnější formy ekologicky šetrného cestovního ruchu. Mezi ekologicky šetrné
formy
cestovního
ruchu
patří
ekoagroturismus, chataření a chalupaření. 11
především:
ekoturismus,
agroturismus,
V poslední části se soustředím na konkrétní návrhy a doporučení související s vlivem hotelnictví na ţivotní prostředí. Navrhuji řadu opatření, která mohou eliminovat, nebo alespoň sníţit negativní vliv hotelnictví na ţivotní prostředí. Jsou navrţena opatření, která můţe učinit kaţdý hotel. Také se věnuji návrhu zlepšení dotačního systému, který má za úkol podporovat rozvoj venkova a tím i ekologicky šetrné formy cestovního ruchu. Velkou důleţitost přikládám i návrhům, které se týkají nedostatků ve státní správě. Cílem mé bakalářské práce je přinést komplexní náhled na vlivy hotelnictví na ţivotní prostředí a navrhnout cesty, jak by bylo moţné dosáhnout trvale udrţitelného rozvoje tohoto ekonomického odvětví. Byly stanoveny tyto hypotézy: H1:Podnikatelské subjekty v hotelnictví nemají zájem o získání ekologických certifikátů. H2:Pro rozvoj venkova jsou ekologicky šetrné formy cestovního ruchu: ekoturismu, agroturismu, ekoagroturismu, chataření a chalupaření klíčové. H3:K dosaţení trvale udrţitelného rozvoje hotelnictví je nezbytná propracovaná státní politika ve věcech ochrany přírody a dostatek legislativních předpisů, stejně jako zainteresovanost a vzdělanost široké veřejnosti. V bakalářské práci vyuţívám celkem čtyři vědecké metody. V první části jsem pouţil deskriptivní a analytickou vědeckou metodu. V druhé části jsem zvolil dotazníkové šetření, komparativní analýzu a syntézu dat. Ve své práci vycházím z odborné literatury, relevantních a ověřených internetových zdrojů a vlastních zkušeností. Hotelnictví je ekonomické odvětví, pro které obecné předpoklady počítají se stálým rozvojem. Je důleţité uţ u samotného plánování ubytovacích zařízení brát v potaz otázky související s působením na ţivotní prostředí. A to z důvodu vznikání nových staveb hlavně v dobře zachovalých krajinách, často CHKO či NP, kde je ochrana krajiny zvláště důleţitá a důsledky lidských činností nejdefektivnější. Ekologicky šetrný cestovní ruch je základem k trvalé udrţitelnosti rozvoje celého ekonomického odvětví cestovního ruchu.
12
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Ţivotní prostředí a hotelnictví Stále větší pozornost je věnována kvalitnímu ţivotu v blahobytu, který je podmíněn zvyšující se spotřebou. V moderním rozvinutém světě se do popředí dostává zodpovědný ţivotní styl v přirozeném ţivotním prostředí, které by mělo i pod vlivem lidské činnosti zůstávat co nejstálejší a neměnné pro další generace. Díky mezinárodním organizacím a úmluvám je environmentální prostředí stavěno do střetu zájmů. Nadnárodní tlak na vlády jednotlivých zemí, aby se snaţily kontrolovat a motivovat své občany k zodpovědnému chování vůči přírodním zdrojům a monitorování důsledků svých činností, je vázáno větším legislativním dohledem neţ kdy dříve. Pro pojem ţivotní prostředí existuje několik definic. Nejznámější z nich jsou: 1. definice dynamická od norského profesora Wika, přijatá na konferenci UNESCO v Paříţi v roce 1967: "ţivotní prostředí je ta část světa, se kterou je ţivý organismus ve stálé interakci, to znamená, kterou pouţívá, mění a které se musí přizpůsobovat".1 2. definice tbiliská přijatá na konferenci v Tbilisi v roce 1979: "ţivotní prostředí je systém sloţený z přírodních, umělých a sociálních sloţek materiálního světa, jeţ jsou, anebo mohou být s uvaţovaným organismem ve stálé interakci".1 3. definice uvedená v našem zákoně č.17/1992 Sb., o ţivotním prostředí: "vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho sloţkami jsou zejména: ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie."1 4. definice uvedená v normě ČSN EN ISO 14001:"prostředí, ve kterém organizace provozuje svou činnost a zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny a ţivočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy.1
1
Výkladový slovník. [online].[cit. 2015-3-2] Dostupné na internetu: http://slovnik.ekopolitika.cz/z.shtml
13
2.2 Česká legislativa Celosvětově se o významu ochrany ţivotního prostředí začíná hlouběji debatovat aţ v polovině 20. století, kdy jsou zaváděny mezinárodní úmluvy a dohody, které mají zajistit trvale udrţitelný rozvoj společnosti a zachovávat biodiverzitu pro další generace. Česká republika byla mezi průkopníky ohledně ochrany přírody a jiţ roku 1955 je zřízena CHKO Český ráj. S nejdůslednější a nejvyšší moţnou legislativní ochranou je roku 1963 vyhlášen Krkonošský národní park. Status národního parku přiděluje parlament. Správa národního parku musí: uchovat či zlepšit jeho přírodní prostředí, zajistit ochranu či obnovu funkcí samo řídícího přírodního systému, přísně chránit volně ţijící ţivočichy a plané rostliny, zachovat typický vzhled krajiny, napomáhat vědeckým a výchovným cílům, a pro hotelnictví nejdůleţitější část povinností, zajistit vyuţívání území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci bez vlivu na prostředí.2 Ač se několik zásluţných akcí ohledně ochrany přírody událo, komunistický reţim měl silně negativní vliv na ţivotní prostředí. Nejhorší dopady nezodpovědného chování pocítili lidé v průmyslových a těţebních oblastech, kde se důsledky po dlouhá léta závadného ovzduší na zdraví občanů projevují dodnes. Silně byla poškozena území, kde se bezohledně těţilo uhlí a rudy. Na takových místech se kvůli ekonomickým ziskům nebral ohled na nic. Byly zničeny či přesunuty celé vesnice a na ţivotní prostředí se nebraly sebemenší ohledy. To vše pro získání neobnovitelných zdrojů. Dnes se tato území stávají opět zajímavá především díky odborné revitalizaci, která je přetváří na atraktivní sportoviště a hlavně koupaliště, která nabízejí řadu zajímavých sluţeb především pro domácí cestovní ruch. Sametová revoluce přinesla pro ţivotní prostředí nezbytnou úlevu. Společenské mínění a bezútěšný stav některých lokalit dali vzniknout Ministerstvu ţivotního prostředí krátce po revoluci. Bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech ţivotního prostředí. MŢP je ústředním orgánem státní správy pro:
ochranu přirozené akumulace vod
ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod
ochranu ovzduší
2
Kategorie chráněných území v Čr. Natura Bohemica. [online].[cit. 2. 3. 2015] Dostupné na internetu: http://www.naturabohemica.cz/kategorie-chranenych-uzemi-v-cr/
14
ochranu přírody a krajiny
ochranu zemědělského půdního fondu
výkon státní geologické sluţby
ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod
geologické práce a ekologický dohled nad těţbou
odpadové hospodářství
posuzování vlivů činností a jejich důsledků na ţivotní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu
myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích
státní ekologickou politiku
K zabezpečení a kontrolní činnosti vlády České republiky Ministerstvo ţivotního prostředí koordinuje ve věcech ţivotního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky. 3 Pro kaţdého podnikatele je spolupráce s MŢP nezbytná. Uţ od samotného plánování staveb či povahové podstatě zamýšleného podnikání je MŢP povinno chránit zájmy občanů a minimalizovat moţná rizika pro ţivotní prostředí, která mohou lidské činnosti doprovázet. Skrze tvorbu odborné literatury, poradenskou činností i představováním výzkumu se snaţí podnikatele motivovat k ekologickému smýšlení a hlavně k praktickému ekologickému konání. Kaţdý podnikatel v České republice je ovlivněn zejména Zákonem o ţivotním prostředí č. 17/1992 Sb. a Zákonem o posuzování vlivu na ţivotní prostředí č. 100/2001 Sb. Zákon o ţivotním prostředí vyzvedává skutečnost, ţe člověk je společně s ostatními organizmy neoddělitelnou součástí přírody. Jako jedno ze základních lidských práv zdůrazňuje právo na ţivot v příznivém ţivotním prostředí, které lidé mohou přetvářet v souladu s trvale udrţitelným rozvojem. Důleţitá je odpovědnost za zachování příznivého ţivotního prostředí budoucím generacím. Dále definuje pojmy úzce spojené s problematikou jako: ekologická stabilita, únosné
3
Historie a poslání MŽP. [online].[cit. 25. 2. 2015]. Dostupné na internetu: http://www.mzp.cz/cz/ministerstvo
15
zatíţení území, znečišťování a poškozování ţivotního prostředí, ekologická újma a další. 4 Oba zákony společně vymezují povinnosti kaţdého podnikatele. Tyto povinnosti shrnuji do několika okruhů. Základní povinnosti jsou: provádět svou činnost tak, aby nevznikalo ohroţení pro ţivotní prostředí předběţně odhadovat a objektivně hodnotit moţné dopady činnosti na ţivotní prostředí sledovat vliv svých činností na ţivotní prostředí na vlastní náklady poskytovat informace státu o vlivu svých činností na ţivotní prostředí, informovat veřejnost není povinné Stát můţe poskytnout informace o podniku v oblasti ţivotního prostředí pouze do takové míry, aby nebylo ohroţeno obchodní tajemství podnikatele. Pokud můţe dojít k veřejnému ohroţení, je podnikatel povinen okamţitě informovat příslušné orgány státní správy. Pří ohroţení musí na své náklady učinit veškerá moţná opatření k odvrácení a sníţení negativních dopadů na ţivotní prostředí. Povinnost zasáhnout odpadá, pokud by tím byl ohroţen ţivot nebo zdraví. Mimo tyto obecné závazky je zde celá řada speciálních povinností, které jsou členěny na následující okruhy: ţivotní prostředí – všeobecně vodní hospodářství odpadové hospodářství ochrana ovzduší ochrana přírody ochrana půdního fondu a lesní hospodářství geologie a hornictví územní plánování a stavební řád posuzování vlivů na ţivotní prostředí nakládání s chemickými látkami prevence závaţných havárií 4
Zákon o životním prostředí. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí. [cit. 25. 2. 2015]. Dostupné na internetu: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5b17dd4572 74213ec12572f3002827de?OpenDocument
16
geneticky modifikované organismy integrovaná prevence znečišťování energetika hluk ochrana klimatu Kaţdý okruh je dále rozvíjen řadou vyhlášek, nařízení a zákonů, které upravují náleţitosti spadající do dané problematiky. Celkem se jedná o 50 zákonů, 80 nařízení vlády a přes 120 vyhlášek Ministerstva ţivotního prostředí.5 2.2.1 Sankční postihy Orgány pro ţivotní prostředí mohou uloţit pokuty: a) aţ do výše 1 000 000 Kč právnické nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která při své činnosti porušením právních předpisů způsobí ekologickou újmu, b) aţ do výše 500 000 Kč právnické nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která neučiní opatření k nápravě nebo neupozorní orgán státní správy.6 Při porušení zákonů ohledně ochrany ţivotního prostředí, resp. za ohroţení ţivotního prostředí je podle trestního zákona moţné odnětí svobody na jeden aţ osm let. 2.3
Mezinárodní smlouvy a dohody týkající se ţivotního prostředí
Teprve v 19. st. a v první polovině 20. st. se začíná na poli mezinárodní politiky konat ve věcech ochrany ţivotního prostředí. První dohody měly především ekonomický podtext, například smlouvy o rybách a ptactvu, jejichţ cílem bylo hlavně stanovit lovné zóny pro jednotlivé státy. Tyto smlouvy se nezajímaly o ochranu jednotlivých druhů či území, ale regulovaly jejich vyuţívání a nahlíţelo se na ně jen jako na ekonomický zdroj, přičemţ kaţdý stát prosazoval své benefity z jejich vyuţívání. Teprve roku 1902 vznikla první smlouva, která se věnovala ochraně části fauny. Tzv. úmluva o ochraně ptáků uţitečných pro zemědělství se vztahovala na ptáky, kteří se ţiví hmyzem škodlivým pro zemědělství. Zároveň ale označila skupinu dravých ptáků např. orly a sokoly za neuţitečné a škodlivé a 5
Kolektiv autorů. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 [cit. 28. 2. 2015], s. 63-64. Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/getmedia/cc80193b-e4e8-4694-8a65-728df70a5fd8/GetFile14_2.pdf 6 Zákon o životním prostředí. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí. [cit. 25. 2. 2015]. Dostupné na internetu: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5b17dd4572 74213ec12572f3002827de?OpenDocument
17
nebrala tak vůbec v potaz jejich nezbytnou úlohu v ekosystému při přirozené regulaci malých hlodavců. Roku 1954 se v Londýně podepisuje úmluva o ochraně moře před znečištěním ropou, konečně se tak projevují snahy o zamezení znečišťování mořského ţivotního prostředí. Dalším impulsem k ochraně ţivotního prostředí byl technologický vývoj a především vyuţívání jaderné energie. V roce 1959 zakazuje smlouva o Antarktidě jakékoliv jaderné pokusy na tomto kontinentu. Diskuze se přitom vyvíjí i k nastínění dalších závazků ohledně ochrany ţivočichů a rostlin. Roku 1963 je Moskevskou smlouvou zakázáno testovat jaderné zbraně v atmosféře, pod vodou a v kosmu. Vědecké výzkumy, které přinášely alarmující zprávy ohledně vzrůstajícího nebezpečí pro ekosystémy spolu s ekologickými hnutími, které na základě pozorovaných změn ve světě tvořily nový filozofický pohled na kulturní, sociální a hlavně ekologické hodnoty světa popisovaly celkové zhoršování ţivotního prostředí a negativní vliv těchto změn na zdravotní stav populace. Konečně se tak přistupuje ke koordinovanému a téměř celosvětovému summitu, který má stanovit mezinárodní opatření na ochranu ţivotního prostředí. Ve Stockholmu se ve dnech 5.-16. června 1972 uspořádala světová konference OSN nesoucí název: „Lidské ţivotní prostředí“ jako vůbec první velká mezinárodní konference spojená s ochranou ţivotního prostředí. Na této konferenci se usneslo, ţe ochrana a zlepšování ţivotního prostředí jsou klíčové pro blahobyt a hospodářský rozvoj celé planety. Bylo zde zformulováno 26 principů, podle kterých se po další dvě desetiletí řídily mezinárodní aktivity. Podle prvního principu je člověk sám zodpovědný za ochranu a zlepšení ţivotního prostředí pro současné a budoucí generace. Potvrzuje základní lidské právo na svobodu, rovnost a ţivot v kvalitním ţivotním prostředí. Zmíněny jsou nástroje pro plánování mezinárodní environmentální politiky a návody pro řízení ze strany státních institucí. Vyzvednuta je důleţitost vědy a technologií, vzájemné komunikace a výměny informací, vzdělávání a informování široké veřejnosti o environmentálních záleţitostech. Ve druhém principu je odsouzena existence jaderných zbraní a všech prostředků hromadného ničení. V brazilském Rio de Janeiru se 3.-14. června 1992 konala konference OSN o ţivotním prostředí a rozvoji (UNCED), která určila jako cíl mezinárodního společenství dosaţení udrţitelného rozvoje. V deklaraci o ţivotním prostředí, která zde byla přijata, je 18
definováno 27 zásad k dosaţení trvale udrţitelného rozvoje. Pří procesu rozvoje je ochrana ţivotního prostředí nezbytná a tyto dva procesy nemohou být chápány odděleně. UNCED také přijala Agendu 21, která analyzuje stávající situaci a vytváří návrhy řešení pro naléhavé problémy ohledně udrţitelného rozvoje. Jako nezbytné se jeví dostatečné institucionální a finanční zajištění na celosvětové, národní, regionální a místní úrovni ve třech pilířích udrţitelného rozvoje- ekonomickém, sociálním a environmentálním. Další významné mezinárodní smlouvy, které byly uzavřeny v návaznosti na UNCED, mají významný dopad na sociální a ekonomický rozvoj lidstva. Nejdůleţitější jsou: Rámcová úmluva OSN o změně klimatu či Úmluva o biologické rozmanitosti. Nezbytností při prosazování udrţitelného rozvoje je demokratický systém a průhledná správa věcích veřejných, které umoţnují účast širokých kruhů občanské společnosti při tvorbě konceptů v oblastech
politického,
sociálního,
ekonomického
a
environmentálního
vývoje.
Vyhodnocení výsledků implementace UNCED bylo vyhodnoceno po 10 letech na Světovém summitu o udrţitelném rozvoji (WSSD). Na tomto summitu pokračovalo jednání ohledně spolupráce všech tří pilířů udrţitelného rozvoje v rovnoprávném postavení. Vývoj v nadnárodní politické situaci ukázal, ţe strategické závěry jsou přijímány pozitivně. Např. v roce 2001 byla přijata Strategie udrţitelného rozvoje Evropských společenství. I ekonomická sféra se zodpovědně zapojovala do sjednaných usnesení např. Rada organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 2001 prohlásila udrţitelný rozvoj za „zastřešující cíl pro vlády členských zemí i samotné organizace“. Hlavním přínosem WSSD je přijetí Johannesburské deklarace o udrţitelném rozvoji a Implementačního plánu, který má uvádět dohodnuté principy a postupy do praxe. Tento Implementační plán je podporován více neţ 300 iniciativami, které zde byly taktéţ vyhlášeny. Závěry z WSSD jsou nejmladším globálním vodítkem, které bude určovat a ladit vývoj udrţitelného rozvoje a ochrany ţivotního prostředí naskrz mezinárodním společenstvím minimálně do konce druhého desetiletí 21. století.7 2.4
Strategický rámec udrţitelného rozvoje České republiky
V tomto dokumentu usiluje vláda České republiky o vytvoření podmínek, které povedou ke zlepšení kvality ţivota a zlepší podnikatelské prostředí. Prostřednictvím strategického rámce udrţitelného rozvoje chce vláda nasměrovat zemi k prosperitě a zvýšit kvalitu ţivota současných i budoucích generací. Cílem dokumentu je upozornit na současná rizika a 7
Kolektiv autorů. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 [cit. 28. 2. 2015], s. 64-67. Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/getmedia/cc80193b-e4e8-4694-8a65-728df70a5fd8/GetFile14_2.pdf
19
výzvy, před kterými stojíme a nalézt opatření k jejich řešení v dlouhodobé perspektivě. Dokument slouţí jako rámec pro politická rozhodnutí vzhledem k mezinárodním závazkům, které bude ČR přijímat nebo je jiţ přijala v rámci členství v OECD, OSN a EU s přihlédnutím ke specifickým podmínkám a potřebám ČR. Jsou zde formulovány strategii k dosaţení vize, jak by měla Česká země vypadat v roce 2030. Základem je rovnováha environmentální, sociální a ekonomické oblasti, která je cestou k prosperující společnosti.8 Pomocí 5 prioritních os by se této představy mělo dosáhnout. Osy jsou následující viz. obr. č. 1. Obrázek č. 1- 5 prioritních os SRUR
Zdroj: Strategický rámec udržitelného rozvoje české republiky. Praha: MZP, 2010. ISBN: 978-80-7212-536-4,
s.
15.
Dostupné
na
internetu:
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FILE/KMSRUR_CZ-20100602.pdf
8
Strategický rámec udržitelného rozvoje české republiky. Praha: MZP, 2010. ISBN: 978-80-7212536-4, s. 8. Dostupné na internetu: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FILE/KMSRUR_CZ-20100602.pdf
20
Hlavním aktérem při implementaci SRUR je vláda České republiky, nicméně odpovědnost leţí na všech občanech. Hlavní reálnou výkonnou silou při implementaci jsou jednotlivé rezorty a samospráva na krajské a obecní úrovní. Principy udrţitelného rozvoje by měly být brány v potaz při všech plánovacích a rozhodovacích procesech.9 Pro dosaţení udrţitelného rozvoje České republiky je klíčové, aby se dodrţovaly níţe uvedené principy. Princip rovnováhy tří pilířů udrţitelného rozvoje Princip soudrţnosti a integrace politiky a řízení Princip předběţné opatrnosti Princip generační a mezigenerační odpovědnosti Princip rovných příleţitostí a spolupráce Princip mezinárodní odpovědnosti Princip rozmanitosti Pro sledování plnění SRUR je kaţdoročně vypracované hlášení, které monitoruje implementaci a podle kterého se mohou měnit priority, reformulovat cíle, doplnit či odstranit některé poloţky. Hodnocení je statisticky zaznamenáváno, aby bylo moţné sledovat vývojové trendy. Je ţádoucí vyuţívat co nejširší zdroje dat, indikátory a jíţ existující informační systémy (ČSÚ, Eurostat, OECD, komise OSN pro udrţitelný rozvoj) k tvorbě komplexních a reálných závěrů.10 2.5
Trvale udrţitelný rozvoj
Je třeba si uvědomit omezené moţnosti všestranného růstu lidské společnosti a přistupovat k čerpání přírodních zdrojů a moţnostem znečištění vody, ovzduší a půdy v rámci únosných limitů. Prvním impulsem ke snaze nastavení podmínek směřujících k trvale udrţitelnému rozvoji se roku 1987 stala zpráva norské ministerské předsedkyně G. H. Bruntlandové nesoucí název „Naše společná budoucnost“. V této zprávě navrhla řadu nových ekologických opatření, které řeší hospodářské zatíţení ţivotního prostředí. Jako první také přináší definici trvale udrţitelného rozvoje. Jde o takový rozvoj, který zachovává fungování 9
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7497-1. s 88. 10 Strategický rámec udržitelného rozvoje české republiky. Praha: MZP, 2010. ISBN: 978-80-7212536-4, s. 75-81. Dostupné na internetu: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FILE/KMSRUR_CZ-20100602.pdf
21
přírody a nezmenší biodiverzitu, neohrozí zájmy jiného národa ani příštích generací. Je mnoho definic, které utvářejí chápání tohoto pojmu. V českém zákoníku můţeme najít rozsáhlejší charakterizování. V paragrafu 6 zákona č. 17/1992 Sb. o ţivotním prostředí se uvádí: „Trvale udrţitelný rozvoj je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ Všechny definice přinášejí hlavně pohled na časovou a prostorovou odpovědnost. Hlavními cíli trvale udrţitelného rozvoje jsou především: sociální rovnost (respektování potřeb všech), kroky k efektivní ochraně prostředí, uváţlivé vyuţívání přírodního bohatství (obzvláště vyčerpatelných zdrojů), a především vysoká a stabilní úroveň hospodářského růstu a s tím spojená zaměstnanost. Současným trendem je uţívání pojmu ve zkráceném tvaru, tedy „udrţitelný rozvoj“, jelikoţ udrţitelnost vyjadřuje schopnost zachovávání určitého stavu v časové kontinuitě. Přesto nikdo nemůţe říci, zda se takového stavu vůbec dosáhnout dá a jestli by mohl trvat na věky. 2.5.1
Pilíře udrţitelného rozvoje
Rozvoj cestovního ruchu představuje pro kaţdou lokalitu příleţitost, ale zároveň i menší či větší ohroţení ve všech aspektech místních společenství. Pro lepší chápání hlavních aktivit k dosaţení udrţitelného rozvoje se vytvořily tři hlavní pilíře trvale udrţitelného rozvoje: ekonomický, sociální a environmentální. Tyto pilíře jsou ve sloţitých vzájemných vztazích s hlubokou závislostí. Mohou se navzájem negovat, posilovat či soutěţit. K zajištění trvale udrţitelného rozvoje je důleţité, aby byly jeho pilíře v rovnováze, vzájemně spolupracovaly, respektovaly vzájemné změny a efektivně na tyto změny reagovaly. 2.5.1.1 Ekonomický pilíř Tomuto pilíři je vţdy věnována největší pozornost. Jako první se většinou hodnotí moţná ziskovost či ztrátovost zamýšlených investic. Mezi hlavní přínosy patří vytváření pracovních příleţitostí, moţný příliv zahraničního kapitálu a vytváření místního bohatství. Má pozitivní vliv na daňové výnosy a přispívá ke zlepšení místní infrastruktury. V neposlední řadě diverzifikuje ekonomické zázemí. Nejreálnějším přínosem je produkce místních výrobků a sluţeb. Naopak ohroţení a rizika můţe představovat nestabilní či sezónní poptávka. Častými problémy jsou: získávání finančních zdrojů zejména v rozvojových a okrajových oblastech, nekompatibilita s jinými místními ekonomickými aktivitami spolu s postojem veřejnosti k cestovnímu ruchu jako k nepříliš efektivnímu 22
ekonomickému odvětví a strach z rizika. Často se stává, ţe jsou podnikatelé při snaze dosáhnout zisku nuceni k pohybu v zónách šedé a černé ekonomiky. 2.5.1.2 Sociální pilíř V této oblasti jsou dopady těţko měřitelné a často závisí jen na osobním pohledu místního obyvatelstva. Bezesporu však přínos je ve vyšší kvalitě ţivota hlavně díky rozšíření dodávek a výběru sluţeb. Moţná podpora od přijíţdějících rekreantů pro místní podnikatele můţe vést k celkovému rozvoji. Z pohledu návštěvníků je důleţité rozšíření kontaktů a poznávání místních kultur. Odpočinek a regenerace jsou většinou klíčové. Nejcennější pro většinu cestujících bývají zkušenosti z nového prostředí. Rizikový vliv však mohou mít v podobě sociokulturních změn, hlavně při skokových změnách u masového turismu v podobě „útlaku“ zaběhlého ţivotního stereotypu. Negativně mohou změny být vnímány z důvodu zvýšení nákladů na sluţby. Častým doprovodným jevem rozvoje je poškozování podpůrné infrastruktury a zvyšování kriminality. 2.5.1.3 Environmentální pilíř Obecně se tomuto pilíři věnuje nejmenší pozornost, přestoţe je klíčový a tvoří nezbytnou základnu k fungování celého společenství. Navíc často bývá právě prostředí samotným produktem, za kterým turisté míří. Přítomnost zdrojů jako voda, půda a kvalitní ovzduší často lidé vnímají jako samozřejmost a hlouběji se o ně začínají zajímat, aţ kdyţ je pozdě a došlo k poškození, které je nějakým způsobem zasahuje. Pozitivní přinos můţe turismus mít v podobě podpory investic do kvality vody. Většinou aţ nadměrné zatíţení konkrétní destinace vyvolá akci k legislativní či soukromé ochraně přírodního a kulturního dědictví. Snaha být atraktivní lokalitou tlačí podnikatele k investicím do tvorby takového umělého prostředí, které působí esteticky a přirozeně zapadá do okolní krajiny. Přítomnost návštěvníků vyvolává větší uvědomění si vlastního okolí a podporuje environmentální gramotnost. Hrozby, které s sebou turismus můţe přinést, by se měly dopředu odhadovat a měly by se činit opatření, která by je eliminovala, nebo alespoň zmírnila jejich dopad. Často dochází k nárazovitě nadměrnému čerpání zdrojů jako energie, potraviny a především vody na vrcholu sezóny. Nejviditelnějším a nejzásadnějším problémem je produkce odpadů. Citelné také můţe být znečišťování ovzduší a hluk z dopravní zátěţe. Nepříjemné dopady na místní komunity má samozřejmě nedostatečná odpovědnost turistů k destinaci, v které tráví omezený čas a tak se chovají nezodpovědně a někdy aţ lhostejně k místnímu prostředí. Důleţité se tak stává optimální rozloţení návštěvnosti a respektování takových limitů i za cenu niţšího zisku. 23
3 ANALYTICKÁ ČÁST 3.1
Green management
„Zlepšování vlivu firmy na ţivotní prostředí, zkvalitňování jejího environmentálně šetrného chování, musí být nutně trvalý a průběţný (kontinuální) proces“11 Takovým procesem se stává stále diskutovanější a do širší praxe pronikající green management, který se do českého jazyka překládá jako zelený management. Při tvorbě nového produktu či sluţby, nebo jejich inovací je k úspěšnému proniknutí na trh nutné vytvořit dobrou image v podvědomí potencionálních zákazníků o nabízeném produktu.12 Ekologie v očích zákazníků získává na významu, proto se pomocí green managementu můţe hotel pozitivně zapsat do paměti svých hostů a jistě se i v souvislosti s ekologicky zodpovědným chováním rádi zmíní svým známým o navštíveném místě. Nelze si přát lepší reklamu. Účinná aplikace green managementu vytváří filozofii fungování podniku, která sniţuje nebo úplně eliminuje negativní dopady hotelového provozu na ţivotní prostředí. Spočívá především v symbióze ekonomiky a ekologie, které se ve vzájemném propojení promítají do způsobu řízení podniku a v šetrném zacházení s energií a přírodními zdroji.13 Pro efektivní integraci green managementu do manaţerských postupů podniku a jeho správné fungování se ilustračně rozděluje na čtyři klíčové fáze: 3.1.1
Motivace
Při rozhodnutí o zavedení green managementu je klíčové jmenovat osobu, která ponese odpovědnost za koordinaci zavádění programu. Mělo by se jednat o osobu s velkou autoritou mezi ostatními zaměstnanci a nezbytné je, aby jmenovaná osoba měla dobré znalosti ohledně provozu hotelu. Je důleţité, aby se kaţdý zaměstnanec identifikoval s ekologickou strategií a přijal ji za svou. Dobrý příklad musejí dávat vedoucí pracovníci a pro motivaci zaměstnanců je dobré vyuţívat jejich postřehy a nápady k moţnému zlepšení.14 Je vhodné se zajímat o dění kolem, navštěvovat konference, zapojovat se do ekologických iniciativ, odebírat odbornou literaturu se související tématikou a podobně.
11
HADRABOVÁ, A. Environmentální aspekty podnikání. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010. 119 s. ISBN 978-80-245-1709-4. s. 85 12 World Tourism Organization. Practical Guide fot the Development of Biodiversity-based Tourism Products. Madrid: UNWTO, 2011. 2. vydání. 58 s. ISBN 978-92-844-1340-9. s. 42-43. 13 Green management. Praha: Ministerstvo místního rozvoje. [cit. 23. 3. 2015] Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/getmedia/40090ab2-4f67-4a85-bce4-c1e78310772f/GetFile36.pdf 14 Jakubíková, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0. s 133.
24
Do takových aktiv je třeba zapojovat co nejširší vrstvy zaměstnanců a nejlépe na poradách či hromadných setkáních nové záţitky a poznatky vhodně reflektovat. 3.1.2
Plánování akcí
Základním východiskem je objektivní zhodnocení současného stavu. Dále je nutné identifikovat moţnosti, jak a co efektivně zlepšit. Budování postupů ke zlepšení se musejí účastnit hlavně pracovníci v dané oblasti, ti vědí nejlépe, jaké moţnosti zlepšování jsou. S tím souvisí určování odpovědnosti za kaţdý krok a dodrţování vytyčených termínů. V akčních plánech by měly být upřednostňovány jednoduché řídící praktiky a investiční výdaje, které mají rychlou návratnost. Do začátku je dobré volit jednodušší cíle, po jejichţ splnění přichází příjemný pocit uspokojení, spíše neţ náročné úkoly, které mohou skončit neúspěchem a způsobit tak ztrátu morálky personálu.15 3.1.3
Realizace
Kaţdý zaměstnanec musí vědět co je jeho náplní práce a sám musí být schopen posoudit, zda úspěšně plní, nebo neplní svou odpovědnost. Kaţdý nápad se před realizací musí zhodnotit a se zodpovědnými osobami dohodnout, jestli je moţné dosáhnout ţádaného cíle. Je moudré odhadnout a propočítat efektivitu zamýšlené akce, ještě před realizací. Pro udrţení kroku s vývojem je vhodné průběţně zaměstnance proškolovat, informovat je o změnách a přijímat jejich nápady. Kaţdý zaměstnanec musí vědět, ţe dělá něco pro dobrou věc a musí mít zpětnou vazbu ze svých výkonů.16 Proto je dobré poskytovat zaměstnancům konečné výsledky spotřeby vody, energií, produkce odpadů a dalších směrodatných ukazatelů v porovnání s předchozím obdobím. Mezi personálem je o takové informace velký zájem a pociťovaná pýcha nad dosaţenými výsledky je nejlepší motivací do budoucna. 3.1.4
Sledování výsledků
Není moţné řídit něco, co není moţné změřit. Abychom mohli sledovat plnění cílů, účinnost našich plánů a reportovat, jak vše funguje, je nutné mít sledovací metody. Podle toho co sledujeme, musíme určit vhodné monitorovací intervaly, abychom byli schopni včas odhalit zásadní odchýlení od zamýšleného cíle, nebo výskyt chyb, a učinit kroky,
15
DONELLLY, J. H.; jr. GIBSON, J. L.; IVANCEVICH,J. M. Management. Praha: Grada Publishing, a.s., 1997. 824 s. ISBN 978-80-7169-422-9. s. 195-200. 16 ŢUFAN, J. Moderní personalistika ve službách. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 164. s. 124126.
25
které neţádoucí jevy odstraní.17 Obzvláště v začátcích je dobré organizovat porady v krátkých časových intervalech a s odpovědnými pracovníky kontrolovat dosahování pokroků a analyzovat problémy, aby nedocházelo k jejich narůstání. Na konci roku se doporučuje vydat vyhodnocení celkových výsledků, kde by měly být popsány dosaţené pokroky a jejich porovnání se stanovenými cíli. 18
3.2 IHRA Díky celosvětovému zdroji dat, zainteresovanosti největších kapacit v oboru hotelnictví a dostatku finanční podpory tvoří IHRA směry evoluce celého hotelnictví. Ţivotnímu prostředí, biodiversitě a environmentálnímu managementu přikládá velkou váhu. Nahlíţí na spojení hotelových provozů s okolím a vlivy, které stavby, provoz i potencionální likvidace hotelů na prostředí mají především z ekonomické stránky. Představuje „zelené“ manaţerské postupy a nejnovější technologie a zdůrazňuje především moţnosti finančních úspor, které po zavedení mohou přinést. Celková politika, kterou IHRA volí, je závazná pro všechny členy a slouţí jako vodítko, jak zlepšovat provoz a minimalizovat negativní dopady v celosvětovém měřítku. Pod pojmem „udrţitelnost“ představuje základní přístupy, vize a konkrétní příklady z praxe, jak by se vývoj hotelnictví měl ubírat. 3.2.1
IHRA 2020
Formou prezentace jsou představeny vize, kterých je nutno dosáhnout a jsou nastíněny postupy, jak těchto vizí dosáhnout. Základním cílem je zvyšování standardů a reportování o dosaţených výsledcích. Hlavním faktorem jak měřit zlepšování je monitorování emisí CO2 a dalších plynů. Aby se vůbec k problematice začalo přistupovat zodpovědně, je nezbytné zvyšovat informovanost klientů, kteří díky svým vědomostem budou zvyšovat své poţadavky a samy se do ekologických programů budou zapojovat. Hlavní směry evoluce shrnuje do čtyř bodů: Měření vyuţívání zdrojů Řízení a redukce nákladů na energie Zveřejňování dat a informování klientů Sniţování plýtvání a zvyšování profitů
17
VEBER, J. a kol. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualizované vyd. Praha: Management Press,s.r.o., 2011. 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0. s. 134-151. 18 Národní federace hotelů a restaurací České Republiky. Green management. 1996. s. 61. s. 29-33.
26
Pro unifikaci postupů a k získávání stejnorodých dat byl vytvořen systém, díky kterému je jasné, jaká data, jakým způsobem a v jaké podobě sledovat, sbírat a zveřejňovat. Tento systém je jednoduše uţivatelný, není nákladný na pořízení a přitom přináší velké hodnoty. Především jsou to pouze hotely, kdo má přístup a kontrolu nad veškerými daty a ne externí agentury. Hlavní přínosy systému spočívají v usnadnění řízení nákladů na energie a vodu, umoţňuje i řídit mnoţství emisí. Obsahuje návod, jak provádět audity. Je flexibilní v generování reportů podle individuálních potřeb kaţdého hoteliéra. Je dobrý pro udrţení a získání obchodní klientely. Angaţuje a zainteresovává zaměstnance. Skrze systém udrţitelnosti se představuje nad tisíc hoteliérů, kteří jsou průkopníci evoluce. Podle získávaných dat systém umoţňuje spořit obrovské finanční prostředky. Dále se skrze něj sleduje uţitek, který můţe přinášet nové vybavení a postupy. Díky této evoluci se členové IHRA a jednotlivé hotely mohou stát globálními vůdci v dosahování udrţitelného a profitujícího hotelnictví.19 3.2.2
Energetická řešení pro hotely
Iniciátorem k vytvoření HES (Hotel Energy Solutions) se stala UNWTO. Díky podpoře Intelligent Energy Europe a úzké spolupráci s UNEP, IHRA a EREC se HES implementuje do široké praxe v celosvětovém měřítku. HES představuje inovace, jak bojovat s klimatickými změnami skrze ekonomické odvětví hotelnictví. Ve světě hledajícím nové způsoby ekonomického růstu a rozvoje, bojujícím s klimatickými změnami a přisvojujícím si manaţerské postupy pro udrţitelný rozvoj se HES nestává jen moţností, ale podmínkou k přeţití a k úspěšnému fungování celého odvětví cestovního ruchu. V dnešním světě je turismus jedním z největších zaměstnavatelů a nejrapidněji se rozvíjejícím odvětvím. V hotelnictví jsou zaměstnány miliony lidí v širokém spektru pracovních pozicí. Cestovní ruch prokazatelně přispívá k budování místních ekonomik a obecnému blahobytu. Ale zároveň je turismus zodpovědný za produkci 5% celosvětových CO2 emisí, z toho 2% vyprodukují hotely a ostatní zařízení poskytující ubytování. Jako odpověď na výzvu klimatických změn si HES určilo za cíl dosáhnout zvýšení energetické účinnosti malých a středních evropských hotelů o 20% a dosáhnout na 10% hranici vyuţívání obnovitelných energetických zdrojů v těchto zařízeních. Takto je moţné dobře demonstrovat, ţe udrţitelný rozvoj a ekonomický růst mohou jít ruku v ruce. HES vytvořilo software, inovativní online nástroj, který pomáhá hoteliérům lépe porozumět 19
Sustainable hospitality 2020. The Sustainability Management Platform. IHRA [cit. 2. 4. 2015] dostupné na internetu: http://ih-ra.com/wp-content/uploads/2013/08/presentation_ihra2020.pdf
27
jejich spotřebě energie a ukazuje jim, jak sníţit náklady. Takto se jde kupředu za „zelenější“ ekonomikou. Projekt zprostředkovává informace, technologickou podporu i moţnosti školení malým a středním společnostem napříč evropskou „sedmadvacítkou“. Je moţné získat jiţ zmiňovaný software- HES E-toolkit, stejně jako řadu výzkumných prací k prohloubení znalostí, jak zlepšit management energetických zdrojů. Prvním krokem je odhodlání ke změně. Musíme změnit způsob, jakým kaţdodenně vyuţíváme energii. Moţnosti úspor v provozních nákladech na energii jsou obrovské. Okolo 40% vyuţívané energie v hotelech je elektřina a 60% energie pochází ze zemního plynu a palivových olejů. 75% této energie se pouţívá na vytápění prostorů, ohřev vody, provoz vzduchotechniky a ventilace a ke svícení. Ve všech těchto oblastech je moţné dramaticky zvýšit energetickou účinnost vyuţíváním obnovitelných zdrojů energie pomocí jednoduchých a osvědčených technologií. HES pomáhá dosáhnout takového stavu a zároveň zvyšuje konkurenceschopnost sniţováním nákladů. Celý systém byl navrhnut v souladu a se závislostí na energetických předpisech EU, ale HES předpokládá, ţe se v nadcházejících letech rozvine celosvětově. Jakmile se HES začne přijímat v hotelech po celém světě, pak bude přispívat k zmírňování klimatických změn a zároveň bude pomáhat hotelům zvyšovat zisk. Hotely i celé destinace jsou zvány, aby co nejvíce vyuţívaly tento inovativní nástroj a tak sníţili svou uhlíkovou stopu. Je to cesta k udrţitelnému rozvoji celého sektoru.20 3.2.3
Biodiversita
Biodiversita sehrává důleţitou roli v kaţdodenním chodu hotelů. Počínaje jídlem v restauraci, přes dřevo, ze kterého je nábytek, po kosmetické výrobky v koupelnách jsou produkty biodiversity všude uvnitř hotelu. Ve vnějším prostředí sehrává biodiversita roli ještě důleţitější. Rostliny a zvířata činí veřejné venkovní prostory hotelů pro návštěvníky zajímavé. Navíc turisté velmi často vyhledávají přírodní zajímavosti za branami hotelů. Národní parky, pobřeţní scenérie, stanoviště vysoké přírodní hodnoty a obecně veškeré zelené plochy poskytují cestovatelům ţádanou moţnost k rekreaci a obdivováni. Biodiversita je celkový fond ţivota na zemi. Je základem k fungování ekosystémů, ze kterých získáváme výroky a které nám poskytují sluţbu relaxace. Mezi nejzákladnější patří kyslík, potraviny, pitná voda a medikamenty. Zdravá a v co nejširší míře zachovalá přirozená biodiversita je za základem pro obecný blahobyt, udrţitelný rozvoj a můţe 20
HOTEL ENERGY SOLUTIONS. [cit. 2. 4. 2015] Dostupné na internetu: http://hotelenergysolutions.net/content/communication-tools-sensitizing-your-guests#Anchor%202
28
napomáhat sniţování chudoby. Bohuţel dnešní lidé, ţijící v moderním rozvinutém světě, jsou od přírody tak vzdálení, ţe zapomínají, jak moc jsme na přírodě závislí. Biodiversitu je moţně definovat mnoha různými způsoby. Například celkovým počtem ţijících druhů na určitém místě, nebo mnoţstvím variací biotopů a ekosystémů, které diferenciuje různý způsob souţití těchto druhů v téměř neomezených kombinacích. Ekosystém je kombinace ţivých organizmů a fyzického prostředí, ve kterém ţijí. Všechny hlavní ekosystémy-prales, horský ekosystém, pouště, savany, sladkovodní, pobřeţní a mořský- mohou být dále děleny na podrobnější kategorie v závislosti na fyzikálních rysech krajiny a podle typů organizmů, které je obývají. IHRA ve spolupráci s IUCN (International Union for Conservation of Nature) vytvořila návod, jaké politiky by hotely vzhledem k biodiverzitě měly přijmout. Tento průvodce nese název: „Biodiversity: My hotel in action“. Na 127 stránkách je podrobně popsáno, jaké jsou profity pro podnikání po přijetí zodpovědných přístupů k biodiverzitě. Jsou vymezeny hlavní vlivy hotelnictví na biodiverzitu. Jsou vyzdviţeny uţitky, které nám biodiverzita přináší. A hlavně přináší podrobný a široký náhled na hrozby, které v současné době biodiverzitu pod vlivem hotelnictví ohroţují. Podle IUCN můţe zavadění zodpovědného přístupu k biodiverzitě přinést řadu výhod pro podnikání: Poptávka spotřebitelů je stále více motivována i ekologickými faktory a zájem o udrţitelný rozvoj a ochranu přírody roste. Zdravé ţivotní prostředí s bohatou biodiversitou je často největším motivem k navštívení destinace. Taková místa jsou přímo stvořena k rekreaci. Produkty v BIO kvalitě jsou jednoduše atraktivní. Při správném přístupu k biodiverzitě je moţné sníţit provozní náklady. Výdaje lze ušetřit při výstavbě, provozu i při zavíraní a odstraňování hotelových budov. Zlepšení produktivity zaměstnanců a zvýšení jejich pocitu zodpovědnosti vůči ţivotnímu prostředí. Celkové zlepšení image hotelu. Demonstrováním toho, ţe svůj podnik vedeme zodpovědně, nám můţe být usnadněn přístup k podpoře ze strany vlády, zaměstnanců i místních komunit. Stáváme se atraktivnější pro potencionální investory.
29
3.2.3.1 Vliv hotelnictví na biodiversitu Kaţdý jedinec, stejně jako celý hotel, má vliv na ţivotní prostředí. Úroveň, jak moc budeme ovlivňovat naše okolní prostředí, je pouze otázkou volby. Některé důsledky našich činností mohou být rozptýleny do okolního světa. Jídlo importujeme ze zahraničí, vodu přivádíme v podtrubí ze vzdálených řek a nádrţí a odpad bývá uloţen co nejdál a za co nejmenší cenu od místa vzniku. V následujících bodech jsou přiblíţeny dopady hotelnictví na biodiversitu ve všech fázích ţivotního cyklu hotelu od plánování po zánik: Pří plánování je nejdůleţitějším bodem důkladně promyslet umístění a design hotelové budovy. Mezi základní atributy paří: nasměrování největší plochy s nejvíce okny na jih či jihozápad, především pak zimní zahrady, budova by neměla být příliš členitá, aby nedocházelo k efektu chladících ţeber, na severní stranu by mělo být pokud moţno méně oken. Při projektování je dobré pamatovat na dokonalé izolace a na vybudování zázemí pro doporučované technologie slunečních kolektorů, větrných zdrojů energie a vyuţívání zemního plynu.21 Samozřejmostí je volení vhodných materiálů s ohledem na to, odkud materiály budou pocházet. Volba materiálu konstrukce bude mít největší vliv na úroveň dopadů na ţivotní prostředí při provozu. I ten nejlépe vedený hotel bude mít obrovský vliv na okolní prostředí, pokud je postaven na místě, kde je citlivost biodiverzity vysoká. Při samotné výstavbě je vhodné minimalizovat poškozování širšího okolí stavby. Dnešní moderní technologie umoţňují spousty postupů šetrných stavebních prací a správným naplánováním nemusí docházet ke zbytečnému planýrovaní okolní krajiny pro dočasná skladiště materiálů, nebo dočasné ubytovací kapacity pro dělníky. Sledovat se také musí hospodaření s vodou a energiemi. Lze také zredukovat mnoţství stavebního odpadu, který musí být zneškodněn. Půdní erozi a znečišťování povrchových vod je moţné zabránit vhodným rozloţením drenáţních trubek a mechanickým stlačením prázdných hliněných ploch. Největší vliv na ţivotní prostředí pří provozu má samozřejmě spotřeba energií, vody a potravin. Při chodu hotelu se také produkuje nejvyšší mnoţství tekutých i pevných odpadů. Velkým zatíţením bývají modernizace a s tím spojené vyměňování nábytku, kuchyňského vybavení, elektro instalací a vzduchotechniky. 21
ČERNÝ, J. KRUPIČKA, J. Moderní hotel. 2. vyd. Úvaly: Ratio, 1996. 220 s. ISBN 80-8635107-6. s. 178.
30
Ve shrnutí se v různých časových intervalech v hotelech mění vše. Na druhou stranu se v této fázi většinou věnuje nejvyšší pozornost péči o zelené plochy v okolí a to především díky přímému zájmu hostů. Současné technologie umoţňují rapidně zredukovat plýtvaní vodou a energií. Trendem je pouţívání BIO potravin s důrazem na podporu místní produkce. Velmi důleţité je nahlíţet na hotel jako součást místní komunity. Nelze budovat systémy udrţitelného rozvoje pouze v hotelu. Podpora vztahů s místními komunitami a nalézání společné řeči v oblastech šetrného vyuţívání přírodních zdrojů je klíčová pro dlouhodobý, nejlépe stálý, blahobyt všech zainteresovaných stran. Při zavírání hotelu jsou pro ţivotní prostředí nejvíce zatěţující pracovní činnosti a tvorba odpadů, které souvisejí s rekonstrukcí, přestavbou budovy k jinému účelu, nebo demolicí. Dnes se často stavební hmoty přetvářejí k sekundárnímu vyuţití, ale u starších budov se často vyskytují toxické materiály, se kterými je nutné zacházet velice obezřetně. Zodpovědný hoteliér by také měl zařídit konečnou revitalizaci a podpořit aktivity, kterými by se mohlo dosáhnout shodného stavu lokality se stavem před stavbou. 22 3.2.4
IHRA a IUCN průvodce: „Biodiversita: Můj hotel v akci“
Navzdory všem hrozbám jsou cesty k řešení. Základem je, aby k problémům biodiversity přistupovala společnost jako celek a zároveň se kaţdý jednotlivec snaţil sehrát svou roli při čelení této výzvě. Ačkoliv uţ se v uplynulé dekádě mnohé k ochraně ţivotního prostředí událo, stále je co zlepšovat. Klíčové je aby se vyuţívání biodiversity a ekosystémů dělo v souladu s principy trvale udrţitelného rozvoje. Dobrým vodítkem, jak takového stavu dosáhnout je právě tento průvodce: „Biodiversity: My Hotel in Action“. Tento návod se soustředí na hlavní hotelové úseky: restaurace, ubytovací sektor, společenské prostory, lázně, obchody se suvenýry, hotelové zahrady a sportovní plochy. Velká pozornost je věnována způsobům, jak navázat dobré vztahy s okolními komunitami. Pro kaţdý sektor navrhuje řadu manaţerských tipů k internímu zlepšení. Hlavní oblasti spolupráce dělí na tři skupiny: dodavatelské, zákaznická a s místními komunitami. Dále jsou zde manaţerské tipy rozšířeny o problematiku dopravy. Je popsán způsob monitorování okolní přírody. Jsou vyjmenovány problémy v oblasti ochrany přírody a zároveň popsány způsoby, jak k ochraně přispět a jakým praktikám se vyhnout.
22
Biodiversity. IHRA [cit. 6. 4. 2015]Dostupné na internetu: http://ih-ra.com/biodiversity/
31
3.3 Ekohotely Cestovní ruch a s tím spojené hotelnictví se stává jedním z hlavních odvětví světového hospodářství. Obecné předpoklady počítají s rozvojem tohoto odvětví v celosvětovém měřítku.23 Tento fenomén vytváří stále větší konkurenci. Diferenciace nabízených sluţeb je nutná k úspěšnému fungování na trhu a nezbytná k získávání specifických segmentů zákazníků.24 Do popředí zájmů zákazníků se stále více dostává společenská odpovědnost a tak je důleţité brát ohledy na dopady činností podniku na ţivotní prostředí jiţ při výstavbě, modernizaci, provozu i při zavíraní a likvidaci podniku. Tyto atributy dostávají stále vetší váhu v očích zákazníka při výběru poskytovatele ubytovacích sluţeb. „Díky vysoké úrovni poskytovaných sluţeb a pozitivnímu image můţe hotel získat u současných, ale i budoucích hostů dobré jméno a goodwill. Čím lépe se nám podaří vyuţít konkurenční výhodu a odlišit se od konkurence, tím více hostů získáme“25 Se zvyšujícím zájmem společnosti o ţivotní prostředí se ekologické chování můţe stát výjimečnou konkurenční výhodou. Rostoucí zájem o takový druh podnikání bude v budoucnu narůstat a lákat stále více zákazníků. Jako reakce na takovou poptávku začínají vznikat ekohotely, které se označují českým synonymem zelené hotely. Aby se hotel mohl oficiálně označit za ekologický, musí vlastnit evropskou certifikační značku: ,,The Flower“, nebo český ekvivalent této značky „Ekologicky šetrná sluţba“. Garancí Ministerstva ţivotního prostředí jsou si obě loga rovna. Kritéria k uţívání obou značek jsou shodná, liší se pouze v ţádostech o jejich udělení. Mají slouţit především jako marketingový nástroj k další propagaci.26 Základní filozofií ekologických hotelů je minimalizace vlivu na ţivotní prostředí. Většinou reálná aplikace takových principů spočívá v manaţerských programech, které šetří vodu, energie, minimalizují tvorbu odpadů a zároveň jsou schopny šetřit finanční prostředky. Základní podstatou je jednoduše šetrný přístup k přírodě.
23
HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 2002. 173 s. ISBN 80-85970-36-8. s 7. 24 VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika 4. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 516 s. s. 83-84. 25 BERÁNEK, J.; KOTEK, P. Řízení hotelového provozu. Praha: MAG Consulting s.r.o., 2007. 240 s. ISBN 978-80-86724-30-0. s. 145. 26 Green management. Praha: Ministerstvo místního rozvoje. [cit. 23.3.2015] Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/getmedia/40090ab2-4f67-4a85-bce4-c1e78310772f/GetFile36.pdf
32
3.3.1
Technická směrnice 43-2010
Pro získání značky „Ekologicky šetrná sluţba“ je zásadní splnit poţadavky stanovené technickou směrnicí č. 43-2010. Po splnění těchto podmínek je moţné od organizace CENIA získat i ekoznačku EU, neboť jsou kritéria, jak jiţ bylo zmíněno, shodná s českou směrnicí. V plném znění je směrnice dostupná online na stránkách organizace CENIA. Směrnice je rozčleněna na dva oddíly A a B. Oddíl A, který je nutné splnit v plném rozsahu a oddíl B, ze kterého si kaţdý zájemce individuálně volí podmínky, které splní. Z oddílu B je nutné splnit dostatečný počet kritérií, aby ţadatel dosáhl na poţadovaných 20 bodů. Většinou rozšiřují a do větších detailů specifikují poţadavky z oddílu A. Pro flexibilní pohyb a moţnou individualizaci v profilech jednotlivých zájemců o ekoznačku je výběr moţných volitelných kritérií velmi široký. Povinná kritéria, která jsou klíčová a nezbytná ke splnění, se dělí do několika částí týkajících se provozu ubytovacích zařízení a jsou následující. 3.3.1.1 Energie Této oblasti je vţdy věnována největší pozornost. Nároky na energie jsou u hotelových provozů nejsledovanější a jejich regulace má na ţivotní prostředí nejprospěšnější dopady. Zároveň jsou pro provozovatele ekologická opatření i moţnou cestou k úsporám financí. Směrnicí je poţadován alespoň 50% odběr elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Toto kritérium není povinné pro zařízení, která na trh s energií z obnovitelných zdrojů nemají přístup. Nesmí se pouţívat uhlí a oleje (s vyšším obsahem síry neţ 0,1%) jako zdroj energie. Je nutné pouţívat kotle a tepelná čerpadla úsporných a efektivních energetických tříd. Kaţdá klimatizační jednotka musí mít účinnost alespoň třídy A. Budova ubytovacího zařízení musí splňovat vnitrostátní právní předpisy a místní stavební předpisy týkající se energetické účinnosti a energetické náročnosti budov. Okna musejí mít dostatečné tepelné a zvukové izolační hodnoty. Pokud není instalováno automatické vypínání klimatizace nebo topení pří otevření oken, je nutné na viditelné místo umístit upozornění pro hosty, aby okna zavírali, pokud je topení nebo klimatizace zapnutá. Stejný princip platí pro osvětlení. Pokud nejsou v místnostech instalovány automatické zhasínače světel, pak musí být umístěno snadně dostupné upozornění, aby hosté při odchodu z místnosti zhasínali světla. Minimálně 80% ţárovek musí být energetické třídy A. takové ţárovky musejí být umístěny všude, kde se předpokládá, ţe budou svítit více neţ pět hodin denně. Venkovní prostory, jako například kuřácké koutky nebo venkovní stravovací prostory, musejí být vytápěny pouze energií z obnovitelných zdrojů. 33
3.3.1.2 Voda Průtoková hodnota z kohoutků sprch, kromě kuchyňských a vanových kohoutků, nemůţe překročit hodnotu devět litrů za minutu. Všechny toalety a pisoáry musejí být vybaveny automatickým splachováním, aby nedocházelo k nepřetrţitému splachování. Výměna loţního prádla a ručníků probíhá v intervalech, které jsou v souladu se zásadami ochrany ţivotního prostředí. Do kanalizace se nesmějí vypouštět látky, které by mohli bránit čištění odpadních vod. Dezinfekční prostředky se vyuţívají pouze k dosaţení nezbytných, zákonem stanovených hygienických poţadavků. 3.3.1.3 Odpad Na pokojích musejí být dostupné nádoby určené k třídění odpadu. Pokud nejsou na pokojích, pak musejí být ve snadno dostupné vzdálenosti. Nebezpečný odpad musí být shromaţďován a likvidován odpovídajícím způsobem. Je nutné odstranit jednorázová balení toaletních potřeb. Jednorázové balení lze pouţívat pouze tehdy, je-li kompostovatelné a vyrobené z biologicky rozloţitelných surovin. 3.3.1.4 Jiné sluţby K dispozici musí být nekuřácké prostory ve všech společně dostupných vnitřních prostorech. Vhodnou formou je nutné informovat o moţnostech veřejné dopravy a z hlediska ekologie vhodných dopravních prostředcích. 3.3.1.5 Obecný systém řízení Podle norem IEC a s přihlédnutím k vnitrostátním normám, nebo podle pokynů výrobce se nejméně jednou do roka provádí údrţba kotlů a klimatizačních systémů kvalifikovanými odborníky. Vrcholový management musí sestavit prohlášení a přesný akční program, kterým se bude uplatňovat environmentální politika. Tento dokument musí být volně přístupný veřejnosti, aby se s ním mohla seznámit. Aktivní formou na recepci musejí hosté být informování o environmentální politice a o ekoznačce ubytovacího zařízení. Zároveň je vhodné je vyzvat k přispívání a provádění této environmentální politiky. Je dobré formou dotazníků či rozhovorů získávat od hostů zpětnou vazbu a získané informace zohlednit v tomto prohlášení. Nezbytné je školení personálu, kterému se poskytne školení v písemné formě příručky, aby bylo zajištěno provádění environmentálních opatření a aby se zaměstnanci identifikovali s šetrným způsobem chování k ţivotnímu prostředí. Je nutné sbírat informace o spotřebě energie, vody a chemikálií za dobu, kdy je ubytovací zařízení v provozu. Na viditelném místě ubytovacího zařízení se ve spojení s ekoznačkou uvede 34
tento text: „Toto ubytovací zařízení pro turisty aktivně přijímá opatření k vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, úsporám energie a vody, omezení vzniku odpadů a zlepšení místního ţivotního prostředí.“
27
Pokud je ţadatel zaregistrován v nařízení EMAS nebo
certifikovaný podle normy ČSN ISO 14001, pak automaticky splňuje podmínky obecného systému řízení. 3.3.2
ISO 14001 a EMAS
Jedná se o manaţerské environmentální systémy, které se soustředí na posuzování stavu ţivotního prostředí. Usměrňují vliv činností podniků, poskytovaných sluţeb a výrobků na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí (půdu, faunu a floru, vodu a ovzduší). Stanovují cíle a priority ochrany ţivotního prostředí, navrhují moţné způsoby, jak těchto cílů dosáhnout, usnadňují plánování, nabádají k řízení a sledování rizik nebezpečí poškozování ţivotního prostředí, stanovují nápravná opatření a ukládají povinnost prověřovat vhodnost a reálný účinek těchto opatření. Při zavedení vnáší pořádek a důslednost ve snahách podniků o environmentální management. Pro podnikatelské subjekty mohou mít přínos v podobě úspory nákladů, díky efektnímu vyuţívání zdrojů. Zároveň minimalizují, nebo dokonce úplně nulují poplatky a pokuty za znečišťování ţivotního prostředí. Pří zavádění environmentálního managementu se vyuţívají dva základní přístupy:28 EMAS (Eco Management and Audit Scheme) je dobrovolný nástroj ochrany ţivotního prostředí, který organizace motivuje k odpovědnosti vůči ţivotnímu prostředí nad rámec legislativních poţadavků. Byl zřízen Evropskou unií a je aplikovatelný ve všech členských státech. ISO 14001 je norma, která byla vydaná roku 1996 Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO- International Organization for Standardization). Stejně jako EMAS slouţí k certifikaci ekologickými značkami. Mohou ji vyuţívat soukromé i veřejné organizace a jejich části. Oba tyto systémy si jsou v mnoha ohledech velice podobné. Doplňují environmentální management tak, aby bylo v co největší míře respektováno ţivotní prostředí. Dbají na vztah k okolí podniku nebo výrobního místa, k zaměstnancům i zákazníkům, respektují
27
Technická směrnice č. 43 – 2010. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí. [cit. 23. 3. 2015] Dostupné na internetu: http://www.ekoznacka.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV/$FILE/432010.pdf 28 Green management. Praha: Ministerstvo místního rozvoje. [cit. 23. 3. 2015] s. 11. Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/getmedia/40090ab2-4f67-4a85-bce4-c1e78310772f/GetFile36.pdf
35
environmentální zájmy veřejnosti i majitelů podniků. Jejich cílem je neustálé zlepšování environmentální politiky, dosaţení stanovených cílů organizace, zavedení ekologicky šetrných systémů v provozu a monitorování a přezkoumávání dosaţených výsledků. V podstatě je EMAS nadstavbou systému ISO 14001. Zvláště pak v oblasti transparentnosti, neboť organizace se systémem EMAS má povinnost zveřejňovat environmentální
prohlášení
a
musí
umoţnit
diskuzi
zainteresovanými stranami.29 Obrázek č. 2- vztah a provázanost systémů EMAS a ISO 14001
Zdroj: O EMAS. Praha: CENIA. Dostupné na internetu: http://www1.cenia.cz/www/databaze-emas/databaze-emas
29
O EMAS. Praha: CENIA. [cit. 24. 3. 2015] Dostupné na internetu: http://www1.cenia.cz/www/databaze-emas/databaze-emas
36
s veřejností
i
ostatními
Obrázek č. 3- rozdíly mezi EMAS a ISO 14001
Zdroj: CENIA. Praha: Česká informační agentura ţivotního prostředí. Dostupné na internetu: http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/rozdily_ISO_EMAS_v3_1.pdf V České republice momentálně silně převaţuje zavádění norem ISO 14001. Je to i z důvodu, ţe pro EMAS se většinou rozhodují hlavně velké průmyslové podniky. Historický vývoj certifikovaných podniků ukazuje, ţe se v průběhu času některé podniky dokonce těchto certifikací i celkového filozofického přístupu vzdali. Moţný důvod kolísaní certifikovaných subjektů na trhu můţe spočívat v zpřísňování kritérií a neschopnosti projít dalšími auditorskými kontrolami, nebo v neochotě dále setrvávat v náročných opatřeních, která v krátkém časovém horizontu nepřináší finanční úspory. Lze říci, ţe zájem o certifikace a zavádění obou druhů environmentálního managementu v Evropské unii ze strany podnikatelských subjektů má rostoucí tendenci o různé intenzitě. Doba zavádění systému EMAS se liší v závislosti na typu činnosti, které se podnik věnuje. Registrační lhůta je mezi 1-2 měsíci, poté je firmě vystaveno stanovisko o zaregistrování do programu, je jí poskytnut certifikát EMAS v české i anglické jazykové mutaci 37
podepsaný ministrem ţivotního prostředí. Tímto okamţikem je organizaci propůjčeno logo EMAS na 3 roky. Během této doby je nezbytné plnit EMAS podmínky, které můţe kontrolovat nezávislý audit z ministerstva ţivotního prostředí. Po uplynutí tří let je moţné registraci prodlouţit. EMAS certifikaci se přisuzuje větší prestiţ v porovnání s normou ISO 14001, protoţe tu vystavují pouze certifikační společnosti.30 Je moţné vyuţít sluţby poradenských
organizací,
které
mohou
efektivně
pomoci
při
vypracovávání
environmentálního prohlášení a zároveň vhodně pomohou aplikovat poţadavky dané nařízením tak, aby co nejlépe splynuly s individuálními potřebami organizace.31 Obrázek č. 4- Logo EMAS
Zdroj: Logo EMAS. Praha: CENIA. Dostupné na internetu: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFZT3R4N/$FILE/prilohaV_1221_2009.pdf CENIA zaštituje agenturu pro ekologicky šetrné výrobky a sluţby. Tento orgán zodpovídá za posuzování ţádostí o ekoznačku, tvoří kritéria, poskytuje odbornou informační podporu a zajištuje propagaci. Má pravomoc uzavírat licenční smlouvy a udělovat loga ekologicky šetrná sluţba a ekologicky šetrný výrobek. Má oprávnění kontrolovat dodrţování kritérií k jejich uţívání.32 Obrázek č. 5- loga ekologicky šetrná sluţba a ekologicky šetrný výrobek
Zdroj: O EKOZNAČENÍ. Praha: CENIA. Dostupné na internetu: http://www1.cenia.cz/www/node/611 30
VEBER, J. Environmentální management. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002.96 s. ISBN 80-245-0336-0. 31 O EMAS. Praha: CENIA. [cit. 24. 3. 2015] Dostupné na internetu: http://www1.cenia.cz/www/databaze-emas/databaze-emas 32 O EKOZNAČENÍ. Praha: CENIA. [cit. 24. 3. 2015] Dostupné na internetu: http://www1.cenia.cz/www/node/611
38
Od roku 1992 jsou produkty prokazatelně šetrné k ţivotnímu prostředí značené Ekoznačkou EU prostřednictvím internacionálního programu Evropské unie ekoznačení. Tato značka můţe být udělena na území celé Evropské unie včetně Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Poskytuje tak mnohem lepší propagaci, neţ značky ekologicky šetrný výrobek/sluţba, které mají působnost pouze na území ČR. Udělování značky zprostředkovává CENIA. Přijímá ţádosti od uchazečů z tuzemska i ze zahraničí. CENIA se na základě zpětné vazby od drţitelů této značky a dalších zainteresovaných stran včetně veřejnosti podílí na aktualizacích kritérií pro získání Ekoznačky EU. Ze své role má moţnost ovlivňovat mezinárodní podobu těchto kritérií.33 Obrázek č. 6- logo Ekoznačky EU
Zdroj: O EKOZNAČENÍ. Praha: http://www1.cenia.cz/www/node/611
CENIA.
Dostupné
na
internetu:
3.3.2.1 Uplatnění ekoznačení v praxi V celé Evropské unii se jiţ na počátku 80. let minulého století začíná profilovat nabídka hotelů, které nesou prvky ekologických zásad. S různou intenzitou vznikají ve všech zemích. Tahouny toho trendu jsou především země s tradičně vysokou úrovní sluţeb a náročnými spotřebiteli, především Německo, Itálie a skandinávské státy. Směrodatným ukazatelem vývoje v jednotlivých zemích se stala Ekoznačka EU. Bohuţel ale není úplně objektivní, neboť ne všechny země Evropy se do tohoto systému certifikace zapojují. Podle údajů z European Commission za rok 2014 je v současné době na vůdčí pozici s největším počtem ekozařízení Itálie (124) druhé místo získala Francie (104) a třetí Švýcarsko (37). V České republice je aktuálně pouze 5 ubytovacích zařízení, která drţí Ekoznačku EU, pouze jediné má i českou ekoznačku Ekologicky šetrná sluţba. Překvapivé je, ţe Německo má pouze 1 certifikované zařízení. Stejně tak se do výsledků nepromítly informace ze Skandinávie. Je moţné, ţe tyto státy mají svou formu ekoznačení. Navíc se dá předpokládat, ţe ekologická opatření berou jako samozřejmost a cestu k vlastnímu profitu skrze šetření nákladů. Často jsou také ekologická opatření zaváděna ve shodě s celkovou 33
O EKOZNAČENÍ. Praha: CENIA. [cit. 24. 3. 2015] Dostupné na internetu: http://www1.cenia.cz/www/node/611
39
firemní filozofií a etickým přístupem, a tak není nutné podmiňovat zavádění ekoprvků získáním ekoznaček. V České republice se zájem o ekoznačení a obecně o zavádění ekologických prvků do provozů blíţí k téměř nulovým hodnotám. Můţe to být způsobeno malou poptávkou v rámci místního cestovního ruchu, neboť čeští zákazníci neprojevují zájem o certifikované ekologické ubytování dostatečně velký na to, aby vyslali impulz ke vzniku nových. Zahraniční poptávka je uspokojena v dostatečné míře. V posledních letech se o moţnost certifikace u agentury CENIA nehlásili ţádní zájemci. Poslední certifikace byla udělena v roce 2011. Dokonce ze statistických dat můţeme vyčíst, ţe po zpřísnění kritérií v roce 2009 byla ekoznačka Ekologicky šetrná sluţba dokonce odebrána šesti ubytovacím zařízením. Hlavním důvodem bylo zpřísnění kritéria na odběr elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Další úskalí, která odrazují hoteliéry od zavádění ekoznačení, mohou být následující: Příliš vysoké náklady na ekologizaci provozů a delší doba návratnosti investic=strach z rizika Malý trh potencionálních zákazníků Neschopnost splnit některá kritéria certifikace Příliš vysoké nároky k dosaţení na evropské dotace Nedostatečná státní politika a propagace ve směru ochrany ţivotního prostředí 3.3.3
Analýza českých hotelů drţících Ekoznačku EU
V následující částí budou představeny hotely drţící Ekoznačku EU v České republice. Bohuţel některá z pěti zařízení na svých portálech uvádějí pouze strohé, nebo ţádné informace spojené s touto problematikou. Skrze dotazníkové šetření se mi podařilo získat cenné informace z praxe, nicméně tento způsob ţádosti o informace byl v některých případech nevyslyšen. Je v rozporu se zásadami efektivního green managementu neinformovat veřejnost. Doufám, ţe v budoucnu bude ekoznačení získávat na váze a pro hoteliéry bude chloubou a ne pouze nálepkou kdesi ve veřejných prostorách budovy.
40
3.3.3.1 Hotel Adria Praha Hotel Adria je čtyřhvězdičkový hotel s přívlastkem superior v centu Prahy na Václavském náměstí. Kvalitou svých sluţeb, elegantním luxusním interiérem a přátelskou atmosférou oslovuje své hosty více neţ 100 let. Velkou výhodou je těsná blízkost Starého Města a většiny nejatraktivnějších praţských památek. Svou podnikatelskou filozofií ale i díky nedaleké Františkánské zahradě se pro hosty stal oázou klidného odpočinku po dni v rušném velkoměstě. V hotelu je moţně si vybrat z 89 pokojů, z nichţ většina má výhled na Václavské náměstí, nebo do Františkánské zahrady. Velice vytíţené jsou prostory „snídárny“, kde si hosté mohou pochutnat na řadě domácích produktů. Restaurace Triton je chloubou hotelu a svým secesním designem a krápníkovou výzdobou s původním interiérem z roku 1912 je velice atraktivním místem pro vychutnání výborného jídla a strávení příjemných chvil. Všestranná péče o hosty, stejně jako o ţivotní prostředí přináší všem zaměstnancům radost a jako první čtyřhvězdičkový hotel v Praze tuto snahu zastřešil získáním Ekoznačky EU v roce 2008. Hotel Adria dosahuje nadprůměrných úspěchů v oblastech ekologických opatření: minimalizace odpadu a jeho třídění, skokové sníţení spotřeby elektrické energie o 16% za rok, omezení spotřeby zemního plynu a tím sníţení produkce CO2 o 330 tun, vylepšení izolace oken, optimalizace klimatizace a vyuţívání vzduchotechniky, produkce vlastních bylinek ve Františkánské zahradě a úplné nahrazení jednorázových kosmetických balení za dávkovače. Prospěšným přínosem je také prodej malovaných hrníčků, které vznikly ve spolupráci s organizací Duha. Takto podporují fyzicky a mentálně postiţené. Konají se pravidelná školení pro zaměstnance a podporuje se proaktivní přístup k inovativním opatřením. Hlubokou zainteresovanost celého pracovního týmu hotelu Adria do problematiky ţivotního prostředí lze demonstrovat na řadě skutečností. Adria je patronem studánky Petřiny. Kaţdý rok se ke studánce zaměstnanci dopravují vlastním pohonem - na koloběţce, kole, nebo pěšky - prostě tak, aby nepoškozovali ovzduší. Studánku kaţdoročně otevřou, vyčistí a zkrášlí pro nadcházející sezónu. Aby svým hostů mohli nabízet vysoce kvalitní potraviny, tak sami jezdí sbírat jahody na marmeládu, kterou také zavařují v hotelové kuchyni bez přidávání zbytečných přísad. Na pozitivním obrázku ve společnosti o ekologickém přístupu a společenské odpovědnosti hotelu si zdejší management zakládá. Nad rámec kritérií pro udělení Ekoznačky EU jsou činnosti jako: natíraní laviček a instalace ptačích budek ve Františkánské zahradě, péče o zeleň na Václavském náměstí, podporování českých dodavatelů z okolí a další dobrou cestou k tvorbě skvělé image. Za všechny své zásluhy obdrţel hotel Adria mnohá ocenění. Vedle Ekoznačky EU to jsou: Green Manager roku 41
2008 (uděleno panu řediteli Karlu Doubkovi za dlouhodobou snahu o ochranu ţivotního prostředí), 2. místo v soutěţi EU Ecolabel Communication Award (za příkladnou propagaci ekoznačky), TOP odpovědná malá firma 2011 a E. ON energy Globe Award ČR 2012 (v kategorii vzduch)34 3.3.3.2 Hotel Adalbert Tento hotel vznikl v Břevnovském klášteře. Jedná se o nejdéle funkční klášter u nás. Jeho zaloţení za vlády kníţete Boleslava II. proběhlo roku 993. Během více neţ tisícileté existence prošel řadou rekonstrukcí a přestaveb. Jako tříhvězdičkový hotel se návštěvníkům otevřel v roce 2003 a o tři roky později se stal prvním ekologickým hotelem v ČR, který získal vedle Ekoznačky EU i český certifikát Ekologicky šetrná sluţba. Pro hotel je vyčleněna jen malá část celého klášterního komplexu a nabízí 23 pokojů. Mezi zajímavé doplňkové sluţby patří: nonstop recepce, concierge sluţby, hosté mají k dispozici kávu a čaj po celý den zdarma, hotelové taxi a masérské sluţby. Je moţné domluvit si vyzvednutí na letišti či nádraţí. V příjemné a klidném prostředí rozlehlé klášterní zahrady se nachází i rybník. Mezi další přírodní zajímavosti v blízkosti patří povodí divoké Šárky a obora Hvězda. Oblíbenou formou relaxace je vyuţívání nejnovějšího in-line parku v Praze 5, který je vzdálen pět minut od hotelu. Ve vyhlášené staročeské restauraci Klášterní šenk je moţné si vychutnat i pivo, které se v klášteře vaří. Zajímavou nabídkou je moţnost pořádání firemních večírků, svateb, nebo konferencí se zajištěným cateringem i v ostatních prostorech kláštera. Dopravní dostupnost je skvělá, pouhých 15 minut na letiště, tramvají se hosté mohou dostat za 15 minut na Hrad a do 20 minut do centra. Vedení hotelu je přesvědčeno, ţe kaţdá organizace stejně jako kaţdý jedinec, můţe kaţdodenně přispívat k ochraně a zlepšení ţivotního prostředí, ve kterém ţije. Opatření, která byla provedená v souladu s podmínkami pro udělení ekoznačky, jsou v mnohých směrech nadstandardní. Průtok kohoutků a sprch nepřesahuje devět litrů za minutu. Všude jsou pouţívány pouze dávkovače. Na pokojích jsou oddělené koše na papír a plasty, rovněţ je tříděno sklo. Pokud si host nevyţádá jinak, jsou ručníky a loţní prádlo měněny kaţdý třetí den. Veškerý odpad vzniklý při provozu je zpracováván a recyklován v maximální moţné míře. Nebezpečné odpady, jako baterie, nebo náplň do tiskáren jsou náleţitě likvidovány. Kuchyňské digestoře jsou vybaveny odlučovači tuků. Hotel nepouţívá ţádnou vzduchotechniku a okna mají tepelnou izolaci. Většina světel je spouštěna pohybovým čidlem. Úsporné ţárovky jsou instalovány ve všech prostorách budovy. Individuální 34
Hotel Adria. [cit. 5. 4. 2015] Dostupné na internetu: http://www.adria.cz/cs/o-hotelu-adria
42
regulace topení je v kaţdém pokoji. Ekologicky šetrné čisticí prostředky jsou pouţívané všude tam, kde to umoţňuje jejich nabídka na trhu. Charitě jsou věnovány veškeré vyřazené textilie a nepotřebný nábytek. Kaţdý nově příchozí host je při registraci upozorněn na zelenou politiku hotelu a při pobytu jsou hosté formou rozhovorů dále informováni o environmentálních přístupech. Hosté se také mohou dočíst většiny důleţitých informací z letáčků a prospektů. Zpětnou vazbu a názory hostů hotel získává prostřednictvím dotazníků.35 3.3.3.3 Hotel Plaza Alta Praha Tento hotel se nachází v Praze v Holešovicích na Ortenově náměstí. V moderní a kompletně zrekonstruované budově se hostům dostává sluţeb čtyřhvězdičkové kvality. Je velmi dobře dostupný. Z letiště do 20 minut a do pěti minut od vlakového nádraţí a stanice metra C Holešovice. V 87 pokojích se hosté mohou cítit velice komfortně hlavně díky modernímu a novotou dýchajícímu designu. Příjemnou zprávou pro hosty jistě je, ţe Wi-Fi síť je bezplatná. Hotel svůj pečlivý přístup k zákazníkům také demonstruje tak, ţe celá budova je dimenzovaná na bezbariérový přístup. Velkým lákadlem i pro místní obyvatele je mexická restaurace Tacos Steak and Grill, kde si hosté mohou vychutnat široký vývěr tradičních mexických ale i českých specialit. Je moţné zde ochutnat sedm nejlepších světových značek tequily a atmosféra rozpáleného Mexika je podtrţena ţivou mexickou hudbou. Ochrana ţivotního prostředí je v tomto hotelu povaţována za samozřejmost a v zelených hotelech vidí volbu budoucnosti. Po renovaci v roce 2007 se hotel přizpůsobil všem kritériím k získání Ekoznačky EU, kterou získal v roce 2009. Pro nejefektivnější ochranu přírody byla v budově instalována tepelně izolovaná okna a i celý plášť budovy je tepelně izolován. Zajímavým nadstandartním opatřením je, ţe se v hotelu prodávají nápoje pouze ve vratných lahvích. Díky rekonstrukci je kaţdý pokoj vybaven snímačem pohybu, který vypne klimatizaci po 20 minutách bez pohybu. Po domluvě s hosty jsou prány pouze ručníky, které jsou odhozeny na zem. Na hotelové střeše je také instalována nádrţ na odchyt dešťové vody, která je vyuţívána v parku. Nepotřebné povlečení a ostatní textilie jsou věnovány charitě. Hosté mohou vyuţít půjčovnu kol a tak se pohybovat nejekologičtějším způsobem- vlastním pohonem. Účinným propagačním prostředkem ekologického myšlení je balíčkování sluţeb a záţitků, které jsou sestaveny s velkou pečlivostí, aby přinesli hostům co nejlepší pocit z dobře stráveného volného času a zároveň 35
Hotel Adalbert. [cit. 5. 4. 2015] Dostupné na internetu: http://www.hoteladalbert.cz/CS/zelenyhotel
43
byli v nejvyšší moţné míře ekologické. Pro podtrţení zelené politiky jsou v okolí hotelu vysazovány květiny a keře.36 3.3.3.4 Chateau Mcely Tento luxusní pětihvězdičkový zámek nabízí lázeňské sluţby a téměř boţský odpočinek v lesním prostředí. Nachází se ve středních Čechách přibliţně hodinu jízdy autem od Prahy. Jako nejluxusnější butik hotel v Čechách byl vyhodnocen časopisem Dolce Vita. Velmi oblíbený je jako místo pro pořádání svateb. Je stvořený pro víkendové romantické pobyty a hojně se na něm pořádají rodinné oslavy. Hosté si mohou vybrat z 23 pokojů a apartmá, které jsou tématicky laděny a luxusně vybaveny. Pýchou hotelu je restaurace Piano Nobile, která se dle Maurerova průvodce stala nejlepší restaurací v Česku za rok 2014. Velice zajímavá je produkce vlastní kosmetiky Mcely Bouquet, která je vyráběna z bylinek, které tady rostou, v laboratoři v prostorách zámku paní majitelkou. V letních měsících je příjemným osvěţením koupání v přírodním koupacím jezírku. Vedle tohoto jezírka je i saunový domeček a venkovní vířivka. Rozsáhlý zámecky park s obrovským mnoţstvím zajímavých i planě rostoucích rostlin podtrhuje spjatost tohoto místa s přírodou. Hosté se mohou odreagovat na multifunkčním sportovním hřišti, zatímco jejich ratolesti si mohou hrát na hřišti dětském. K projíţďkám po okolí si hosté mohou zapůjčit kola nebo skútry. Potěchou pro oko, ale i jazyk je rozsáhlá bylinková a zeleninová zahrádka, ze které jdou suroviny do zámecké kuchyně v nejčerstvějším stavu „z pole na stůl“. Novinkou je šnečí farma, která zde byla zřízena za účelem produkce zaručeně čerstvých šneků, kteří jsou i díky bliţšímu seznámení hostů s jejich chovem oblíbenou specialitou. Aby nedošlo k narušení přirozeného ekosystému, tak se ze starého dřeva při obnově parku vytvořil hotel pro brouky. V tomto „hotelu“ se přírodní nadšenci mohou podívat hmyzím obyvatelům z očí do očí pomocí lupy, kterou si mohou zapůjčit na recepci. Příjemné chvíle je také moţné strávit u ohniště, kde je hezké zázemí uzpůsobené pro opékání buřtů a jiných pochutin. Hotel získal Ekoznačku EU jako jediný pětihvězdičkový hotel v ČR v roce 2007, mimo to má i další ocenění. Mezi nejzajímavější patří: World´s Leading Green Hotel (2008 World Travel Awards- „Oskar“ v kategorii zelených hotelů), Green Manager roku 2009 (výkonnému řediteli Ing. Vlastimilovi Plchovi od AHR), Europe´s Leading Green Resort (další prestiţní ocenění od World Travel Awards v kategorii zelených hotelů) a Svatební místo roku 2012 (v rámci stejnojmenné 36
Plaza Alta hotel. [cit. 8. 4. 2015] Dostupné na internetu: http://www.plazahotelalta.com/cz/hotel/sluzby/
44
soutěţe).37 Bohuţel se mi nepodařilo od vedení hotelu získat odpověď na můj dotazník a na svém webu hotel neprezentuje ekologická opatření spojená s Ekoznačkou EU. I přes to mohu říct, ţe Chateau Mcely je v současné době průkopníkem ekologických přístupů v hotelnictví a komplexnost a svědomitost s jakou se snaţí své sluţby zprostředkovávat a uskutečňovat nemá v Česku konkurenci. Je nejlepším příkladem zelených hotelů na českém trhu a svou všestrannou kvalitou si buduje uznání a úspěch u zákazníků v celosvětovém měřítku. 3.3.3.5 Jurys Inn Prague Tento hotel se nachází hned naproti stanici metra Florenc v Praze. Je perfektně situován pro business klientelu, ale i pro turisty, kteří chtějí poznávat památky. 214 moderně a pohodlně vybavených pokojů nabízí ubytování za vynikající cenu. Na svých českých stránkách neuvádí kromě moţnosti samostatně nastavitelné klimatizace ţádná ekologická opatření. Neprezentuje dokonce ani drţení Ekoznačky EU. Pouze zmínkou se upozorňuje na snahu sniţování dopadů provozu hotelu na ţivotní prostředí. Avšak praţský Jurys Inn je součástí stejnojmenného britského řetězce. Na oficiálních stránkách pro celý řetězec můţeme najít detailně propracovanou environmentální politiku, která v podstatě kopíruje postoje IHRA. Všechny hotely tohoto řetězce se kromě praţského nacházejí na území Velké Británie.38 Bohuţel jsem na mou prosbu o vyplnění dotazníku nedostal ţádnou odpověď. 3.3.4
Vyhodnocení dotazníkového šetření
Některé získané informace jsem jiţ promítl do charakteristiky jednotlivých hotelů. Vzhledem k povaze získaných dat nebylo moţné vytvořit přehledné tabulkové nebo grafové vyhodnocení dotazníkového šetření a proto v této části písemně shrnu ostatní výzkumné otázky. Agentura CENIA všem hotelům, které zaţádali o certifikaci, po celou dobu pomáhala k dosaţení povinných kritérií a tak ji všechny hotely, které o certifikaci zaţádali, dříve nebo později získali. Ţádný z hotelů není zapsán v systému EMAS. Většinu ostatních s problematikou spojených certifikací a ocenění jsem uvedl u konkrétních hotelů. Nejnáročnější kritérium je pro hotely poţadavek na získávání energie z obnovitelných zdrojů. Ač se někteří snaţí vyuţívat technologie k výrobě takové energie, většinou jsou nuceni toto kritérium splnit pomocí smlouvy s dodavateli elektrické energie. Vzniká jim takto dodatečný a kaţdoroční náklad, neboť musí platit poplatky navíc, které jdou na 37 38
Chateau Mcely. [cit. 8. 4. 2015] Dostupné na internetu: http://www.chateaumcely.cz/hotel?1 Jurys Inn Prague. [cit. 8. 4. 2015]Dostupné na internetu: https://www.jurysinns.com/hotels/praha
45
podporu energie z obnovitelných zdrojů. V reálu je energie v elektrické síti stálá a není moţné ji rozdělit na tu ekologickou a obyčejnou. Tento poţadavek se tak úplně míjí účinkem a podnikatelům v hotelnictví takto způsobuje zbytečné výdaje. Náklady na školení zaměstnanců jsou většinou zanedbatelné. Všechny hotely vnímají certifikaci jako velkou někdy i klíčovou konkurenční výhodu. S negativním ohlasem zákazníků se setkávají jen zřídka kdy. Mezi zahraniční hosty, kteří oceňují ekologický přístup nejvíce a sami se do ekologických aktivit snaţí zapojit, patří především: Němci, Dánové, Belgičani, Italové a občané skandinávských zemí. Majitelům hotelů se investice spojené s ekologizací hotelů buď jiţ vrátily a dokonce jim šetří nezanedbatelné částky, nebo jejich návratnost očekávají v dohledné době.39
3.4 Ekologicky šetrné formy cestovního ruchu Stále větší mnoţství lidí preferuje k trávení volného času a odpočinku čisté venkovské prostředí. Pro označení takového cestovního ruchu se pouţívají termíny ekoturismus a agroturismus. Většinou je motivací k vyuţívání venkovských oblastí k trávení volného času touha po nových zkušenostech, vyhledávání dobrodruţství, návrat k obyčejnému ţivotnímu stylu, nebo poznávání fauny a flory. Tento druh turistiky je pro venkovské oblasti přínosem v mnoha směrech. Vytváří a stabilizuje pracovní příleţitosti, můţe přilákat investory a hlavně poskytuje regeneraci a odpočinek turistům. Svou podstatou je v harmonii se zásadami udrţitelného rozvoje a často dobrou cestou jak turisty vzdělat a prohloubit jejich zájem o vlivy lidské společnosti na ţivotní prostředí. 3.4.1
Venkovský cestovní ruch
Venkovská turistika patří mezi „měkké“ formy cestovního ruchu. Samozřejmě je také orientována na tvorbu zisku, ale díky malým ubytovacím kapacitám a vyuţívání jiţ existující
infrastruktury
je
v souladu
s odpovědnými
ekologickými
principy.
Charakteristické pro venkovský cestovní ruch je, ţe se se provozuje na venkově, mimo hlavní turistická centra a rekreační oblasti. Jedná se o produkty cestovního ruchu, které zdůrazňují ekologické a sociální přístupy. Lze definovat několik forem venkovského cestovního ruchu, mezi ně patří: vesnický turismus, agroturismus, ekoagroturismus, chataření a chalupaření. Pro venkovský cestovní ruch je typické: tradiční ubytování většinou v rodinném zázemí, decentralizované a nízkokapacitní ubytování, originální nabídka sluţeb v symbióze se zemědělstvím, pochopení individuálních zájmů turistů, 39
BROTHERTON, B. Researching Hospitality and Tourism A Student Guide. Londýn: SAGE Publications, 2008. 229 s. ISBN 978-1-4129-0392-9.
46
šetrný přístup k destinaci a jejímu ţivotnímu prostředí.40 Trvale udrţitelný rozvoj se promítá ve všech jeho aspektech. Ekonomická udrţitelnost je zde hlavně díky dostupnosti jiţ existujících pracovních sil. Finančně je podporována místní produkce sluţeb i zboţí. Díky turistům na venkov plynou finanční prostředky i ze zahraničí. Sociální udrţitelnost je takto podporovaná hlavně díky soudrţnosti, kterou mezi sebou turisté a místní obyvatelé při pobytech budují. Venkovský turismus přispívá k rozvoji humanity a etického chování turistů. Zlepšuje kvalitu ţivota turistů i místních obyvatel. Environmentální udrţitelnost spočívá v poznávání a učení turistů odpovědnému chování vůči ţivotnímu prostředí. Napomáhá k ochraně a uchování přírodních i kulturních hodnot. 3.4.1.1 Ekoturismus Dynamický rozvoj zájmu o tento způsob cestovního ruchu zaznamenávají hlavně velice vyspělé země, kde jsou lidé vytrţeni z přirozeného ţivotního prostředí. Ekoturismus lze definovat jako turismus zaloţený na přírodě. Hlavní motivací pro turisty je pobyt v přírodě, její pozorování a obdivování. Můţe také nést prvky vzdělávání, například školy v přírodě. Většinou je organizován malými, vysoce specializovanými touroperátory ve spolupráci s podnikatelskými subjekty dané destinace. Mezinárodní společností pro ekoturismus je definována jako: „odpovědné cestování do přírodních oblastí, které zachovává ţivotní prostředí a zlepšuje ţivotní úroveň místních obyvatel“.
Nabídka aktivit, které jsou
s ekoturismem spojené, je velice rozmanitá. Dobrodruţné výpravy do těţko dostupných divokých oblastí, pozorování fauny a flory, návštěvy a poznávání domorodých kmenů, lovecké výpravy, team buildingové a skupinové výpravy typu přeţij v divočině a mnohé další je moţné do ekoturismu zahrnout. 3.4.1.2 Agroturismus Agroturismus je nabízen a provozován farmáři a majiteli zemědělských usedlostí. Pomáhá jim dosáhnout dodatečného příjmu bez narušení jejich podnikatelských činností při výrobě ţivočišných i rostlinných produktů. Nejoblíbenější je tento turismus, jako forma trávení rodinné dovolené. Turistům je umoţněn volný pohyb po celé farmě. Je moţné se detailně seznámit s chovem zvířat i výrobou produktů. Pokud turisté chtějí, mohou se sami do prací spojených s provozem farmy zapojit. Především pro děti bývá blízké setkání se zvířaty velkým záţitkem. Často je moţné zakoupit nebo alespoň ochutnat čerstvé produkty z farmy. Doplňkové sluţby závisí na konkrétní destinaci, ale většinou se turisté seznámí 40
Stříbrná, M. Venkovská turistika a agroturistika. Praha: Profi Press, s.r.o., 2005. 65 s. ISBN 8086726-14-2. s 7-17.
47
s širším okolím farmy. Často se turisté vydávají na výlety do okolí, poznávají přírodní a kulturní památky, chodí se koupat, nebo sbírají lesní plody a houby.41 Pojem ekoagroturismus je rozdílný pouze v typu farmy. Některé farmy totiţ splňují podmínky ekologického hospodářství, a tak je jim ministerstvem zemědělství umoţněno se označovat jako ekologická farma. Největší přínosy agroturismu pro podnikatele jsou: zemědělcům přináší dodatečné příjmy, napomáhá k finalizaci místní produkce na spotřební výrobky, umoţňuje vyuţívat i nepříliš výnosné plochy a v neposlední řadě zvyšuje standard zemědělských domácností. Pro obec a stát hlavní přínosy jsou: zvýšení vybavenosti obce a větší vyuţití budov, odbyt zemědělských výrobků, zvýšení počtu pracovních příleţitostí, zvyšování přijmu obyvatel obce, oţivování řemeslné výroby, podpora a oţivení místního folkloru a jiných tradic, propagace místních gastronomických specialit, vyuţívání přírodního, kulturního a historického potenciálu obce, zachování původního rázu krajiny, stabilizace osídlení krajiny, rozptýlení cestovního ruch na větší území a zvýšení počtu příjezdů ze zahraničí. 3.4.1.3 Chataření a chalupaření Dnes, stejně jako v minulosti, je chataření a chalupaření koníčkem mnohých Čechů. Většinou jsou chaty a chalupy místem druhého bydlení a jejich majitelé zde tráví velkou část svého volného času kutilstvím, zahrádkářstvím, pěstěním plodin, nebo chovem různých zvířat. Největší stavební boom chat a chalup proběhl za minulého reţimu, kdy byli moţnosti cestování velice omezené. Lidé uspokojovali svou potřebu změny prostředí na odlehlých místech, kde si své chaty a chalupy budovali a pečovali o ně po celé generace. První chatové oblasti vznikaly v povodí řek poblíţ Prahy. Především v údolích kolem Vltavy, Berounky a Sázavy.42 Do českého slovníku se pojmy „chataření“ a „chalupaření“ dostávají koncem 60. let 20. století. K rozvoji počtu chat a chalup silně přispělo zavedení volných sobot. Automobily se staly dostupnější a vlastnictví rekreačního objektu bylo rozumným způsobem, jak uloţit finance. V 70. letech přibývalo aţ osm tisíc rekreačních staveb ročně. Mnozí lidé se na chatě či chalupě cítili lépe neţ ve městských bytech a stavba nebo udrţování jejich objektů se stala formou seberealizace ve vlastním soukromém prostředí. I po otevření hranic v roce 1989 a moţnosti neomezeně cestovat se chataření a chalupaření stále těší velké oblibě. Dnes se chaty a chalupy stále staví a díky moderním 41
DUDÁK, V.; PAVELKA, Z. Agroturistika v České republice. Praha: Novela bohemica, 2012. 280 s. ISBN 978-80-87683-03-3. s 8-9. 42 TOUŠEK, V. a kol. Czech Republic- Portraits of Regions. Praha: Ministry for Regional Development of the Czech Republic, 2005. 133 s. ISBN 80-239-6346-5. s 61.
48
technologiím a náročným zákazníkům, často svým luxusem překonávají běţné rodinné domy. Lze předpokládat, ţe velká část staveb kategorie „druhého bydlení“ bude přestavena na trvale obydlené. Současným trendem je pronajímání chat a chalup turistům hlavně v horských oblastech, kde poskytují příjemný pocit soukromí a přitom bývají nedaleko lyţařských center. Pro majitele tak mohou generovat nemalý vedlejší příjem. V budoucnu jistě bude chataření a chalupaření součástí ţivota obyvatel ČR.43
43
Kolektiv autorů. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 [cit. 12. 4. 2015], s. 55-60. Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/getmedia/cc80193b-e4e8-4694-8a65-728df70a5fd8/GetFile14_2.pdf
49
4 Návrhová část Následující část bude věnována návrhům na zlepšení vlivů hotelnictví na ţivotní prostředí. Navrhovaná opatření jsou vhodná pro kaţdý hotel a je moţné je vyuţít ke komplexnímu zlepšení ubytovacích zařízení. Hlavním kritériem při řízení změn v dnešním trţním systému je finanční (investiční) návratnost, a proto se budu věnovat především návrhům, které přinášejí eliminaci, nebo alespoň zmírnění negativních vlivů na ţivotní prostředí a zároveň přinášejí úspory financí. Pokud se má společnost rozvíjet v souladu s principy trvale udrţitelného rozvoje, je nutné měnit a modernizovat řadu věcí. Hotely, jakoţto místa společenského dění s vysokou cirkulací návštěvníků a snahou být pro zákazníky zajímavé místo, kam se budou chtít znovu vrátit, jsou vhodným místem, kde by se měla propagovat společenská odpovědnost spolu s ekologickým chováním v co největší míře. Globálním trendem se stává ekologizace a transparentní průhlednost tvorby sluţeb. Nejen, ţe je pro ekologické hotely jejich chování dobrou vizitkou a zároveň reklamou, ale navíc mohou probudit zájem u svých návštěvníků o tuto problematiku a skrze rostoucí poptávku tak nastartovat tvorbu dalších takových sluţeb i zájem o jejich opakované a intenzivnější vyuţívání. Nejzásadnější změna by podle mého názoru měla proběhnout v legislativním řešení certifikace ekologicky šetrných sluţeb. Česká ekoznačka „Ekologicky šetrná sluţba“ v podstatě kopíruje kritéria, která jsou nastavená pro Ekoznačku EU. Některá kritéria, především ta spojená se získáváním, nebo procentuální spotřebou energie z obnovitelných zdrojů jsou pro hotely velmi nákladnou záleţitostí. Vzhledem k celkově nízké poptávce ze strany českých spotřebitelů o ekologicky šetrné sluţby by se agentura CENIA měla zaměřit na přebudování celé podstaty své značky „Ekologicky šetrná sluţba“. Pro zahraniční turisty je tato značka špatně identifikovatelná a bez velkého zájmu a osobního hledání ani nemusí porozumět, co vlastně logo a popis „Ekologicky šetrná sluţba“ znamená. Z dotazníkového šetření a ze statistických dat CENIA jasně vyplynulo, ţe zájem o českou ekoznačku je téměř nulový. Není divu, všechny hotely, které mají ekologickou certifikaci, se soustředí především na zahraniční klientelu. Je pro ně mnohem výhodnější vlastnit Ekoznačku EU, která má v očích zahraničních zákazníků jasný význam a díky zastřešení autoritou evropské unie je jí přikládána mnohem větší váha. V současné době jsou v České republice pouze čtyři certifikovaná zařízení ekoznačkou „Ekologicky šetrná sluţba“. Dvě zařízení, která poskytují ubytovací sluţby pro turisty a to Hotel Adalbert a Centrum 50
Veronica Hostětín, další dvě tyto certifikace vlastní advokátní kancelář Jasanská & Co. a Vodafone centrum Praha. Navíc se v minulosti mnohá zařízení rozhodla vzdát ekologického značení a to hlavně kvůli zpřísňování norem Evropskou Unií. Aby se toto zpřísnění promítlo do českých kritérií, bylo jen na rozhodnutí agentury CENIA, a způsobilo ještě větší pokles zájmu o české ekoznačení, neboť pro podnikatele znamenalo pouze stálé zvyšování výdajů, které jsou s ekologizací spojeny a nepřinášelo jim téměř ţádné výhody, kromě dobrého pocitu zmírňování svého vlivů na ţivotní prostředí. Například hotel Mosaic House, který vlastnil ekoznačku „Ekologicky šetrná sluţba“ (od roku 2008) ještě dříve neţ Ekoznačku EU (od roku 2011) dnes nevlastní ani jednu z těchto certifikací i přes to, ţe jeho ekologická opatření jsou na neobvykle vysoké úrovni dokonce i v celosvětovém porovnání. Svou technologií zpětného získávání tepelné energie ze systému šedé (odpadní) vody a klimatizačního systému se stal druhým zařízením na celém světě, které tuto rekuperaci tepla vyuţívá. Navíc je v hotelu celá řada dalších nadstandartních ekologických opatření a technologií. Bohuţel není moţné se momentálně o tomto zajímavém hotelu a jeho ekologickém chování dovědět jinak, neţ z jejich vlastních webových stránek. Pro tento hotel je ekoznačení jednoduše nevýhodné a nepřinášelo mu ani reklamu a s tím spojený větší zájem o ubytovací sluţby. Nicméně svou ekologickou filozofii prezentuje s hrdostí a pří pobytu jsou ekologické prvky vidět na kaţdém kroku. Navíc svými opatřeními šetří velké finanční prostředky, i kdyţ návratnost investic byla delší, neţ by byla u běţného provozu. Proto se domnívám, ţe agentura CENIA by měla své dlouholeté zkušenosti spolu s informacemi od hoteliérů promítnout do vytvoření nového konceptu ekoznačky „Ekologicky šetrná sluţba“. Hotelový management má ve všech případech velmi podrobně zpracovaný přehled toho, jaká opatření spoří finance, a jaká jsou naopak prodělečná. Přetvoření kritérií do takové podoby, aby obsahovala skutečně prospěšná opatření, by bylo výhodné pro všechny strany. Hotely i jiná zařízení poskytující sluţby by měli ověřené informace o ekologických a finance spořících opatřeních. Popularita české ekoznačky by rostla a konečně začala působit jako garance nadstandartní kvality a zodpovědnosti. Po vstupu do širšího povědomí českých spotřebitelů by začala působit jako dobrá reklama. Při předpokladu, ţe by se zájem o tuto certifikaci zvětšoval, by se mělo dosáhnout vytyčeného cíle a konečně by ekoznačka začala reálně plnit své poslání v podobě zmírňování vlivů sluţeb na ţivotní prostředí.
51
Vzhledem k rozvíjejícímu se trendu venkovské turistiky a z důvodu jejího všestranně pozitivního působení na místní komunity v ekonomické, sociální i environmentální rovině bych doporučil navýšení a rozšíření dotačních programů pro její rozvoj. Díky evropské unii na rozvoj venkovských oblastí plynou obrovské finanční prostředky, ale Česká republika je řadu let neschopná efektivně tyto dotace čerpat a tak se tyto finance musí vracet. Je to způsobeno hlavně nedostatečnou informovaností o moţnostech takové dotace čerpat a neschopností úřadů připravit podmínky a předpisy na vyčerpání těchto fondů v krátkém časovém horizontu, aby se v plánovacím období fakticky celý proces mohl uskutečnit a projekty vyčerpaly tyto evropské finance. Častým problémem také bývá neúplnost všech náleţitostí projektů, na které se o dotace ţádá, spolu se záměrným nadhodnocováním reálných výdajů mohou i po proplacení finance být vyţadovány nazpět a takové projekty navíc pokutovány. Je třeba celý systém zjednodušit, urychlit a zprůhlednit. Nejlepší cestou ke změně je dle mého názoru okopírování pravidel a způsobu administrativního řešení čerpaní těchto dotací z členských zemí EU, nejlépe z Německa. Další opatření, které by mohl zavést kaţdý hotel s minimálními náklady je implementace programů pro tvorbu reportů o provozních a spotřebních nákladech, které vytvořila IHRA ve spolupráci s mezinárodními organizacemi působícími v hotelnictví. Tento softwareHES E-toolkit je uţivatelsky velmi přátelský a při zaznamenávání dat napříč delším časovým horizontem intuitivně vytváří návrhy, na co by se hoteliéři měli zaměřit a kde uniká zbytečně mnoho prostředků v důsledku neefektivního hospodaření s přírodními zdroji. Navíc je software schopný vygenerovat velice logické a přehledné reporty, které neomylně identifikují problémy, které konkrétní hotel má. V podstatě je to průvodce pro manaţery k zelenějšímu provozování svých hotelů. Vzhledem k mezinárodnímu sdílení informací v tomto softwaru je garantováno, ţe se z minulých zkušeností a poznatků najde vhodná cesta pro vyřešení problémů se kterými se hotel, který si HES E-toolkit naistaluje, potýká. Často se můţe stát, ţe i na první pohled dobře řízený hotel s únosnými náklady, které jsou po dlouhá léta na podobné úrovní, díky tomuto softwaru dokáţe sníţit své výdaje i o desítky procent napříč všemi aktivitami v hotelu. Zároveň bych doporučil všem hoteliérům, aby se detailně seznámili s dokumenty, které IHRA vytváří ve spojitostech s vlivem hotelnictví na ţivotní prostředí, neboť je to na mezinárodní hoteliérské scéně, dle mého názoru, nejpropracovanější a nejobjektivnější zelená politika, která se navíc ke spokojenosti a moţné zainteresovanosti všech soustředí hlavně na ekonomické výhody, které vyplívají z aplikace ekologických prvků v hotelovém průmyslu. 52
Zcela zásadní pro rozvoj hotelnictví, ale i celé společnosti, v souladu s principy udrţitelného rozvoje je státní politika a legislativní předpisy. Ač se na ministerstvu ţivotního prostředí i ministerstvu místního rozvoje tvoří velká spousta dokumentů, které se problematice vlivů současné společnosti na ţivotní prostředí věnují, reálná aplikace a hlavně kontrola dodrţování zákonů, vyhlášek, nařízení i doporučení je minimální. Doporučil bych, aby se ţivotnímu prostředí a hlavně jeho ochraně začala věnovat dostatečná pozornost a aby se zajistilo dostatečné mnoţství odborného personálu, které bude provádět namátkové kontroly, alespoň těch nejdůleţitějších a nejčastěji porušovaných zákonů a předpisů. Navíc je velmi nevhodně nastaven systém pokutování prohřešků vůči ţivotnímu prostředí. Na ţivotní prostředí se po dlouhá desetiletí nebral téměř ţádný ohled a to je dodnes v lidech zakořeněno. Aby se poškození ţivotního prostředí řešilo jako trestný čin, je nutné, aby došlo k obecnému ohroţení. Jenţe často není nikdo schopen reálně změřit a zhodnotit poškození, ke kterému došlo. Navíc ani nejsou určeny metody, jak poškození hodnotit. Úřednická moc je v takových případech aţ příliš subjektivní a navíc postrádá dostatečnou autoritu. Pokuty jsou udělovány jen v těch nejzávaţnějších případech, často aţ po upozornění ze strany médií a nesení odpovědnosti za způsobené škody je velice těţko vymahatelné. Jelikoţ je tvorba zákonů, předpisů a hlavně sestavení a provoz dozorčích orgánů velice náročné a nákladné, tak bych doporučil převzít modely těchto opatření z vyspělých států Evropské Unie. Stále je v České republice oproti západnímu světu co dohánět a pro blahobyt a stejné ţivotní podmínky budoucích generací je třeba jednat rychle a efektivně. Se statním aparátem také úzce souvisí vzdělávání. Aby široká veřejnost byla schopná se orientovat v pojmech s ekologií spojených a aby jim správě rozuměla, tak je nutné zavést nebo
zintenzivnit
moţnosti
vzdělání
v této
problematice.
Základní
podmínkou
k úspěšnému fungování principů trvale udrţitelného rozvoje je nutná dostatečná informovanost a hlavně aktivní zájem veřejnosti o okolní prostředí a o důsledky svých činností. Pokud kaţdý jednotlivec nebude ochoten a schopen své působení na okolí brát zodpovědně a s ohledem na potřeby ostatních, pak mohou být snahy bezpočtu okolních „zeleně“ ţijících lidí zmařeny.
53
5 Závěr V dnešním rychle se rozvíjejícím světě, kde jsou lidé pod vlivem urbanizace stále více vytrháváni z přirozeného ţivotního prostředí, jsou poţadavky na trávení volného času ve zdravém a zachovalém přírodním prostředí stále větší. Turismus je jedním z nejrychleji se rozvíjejících světových ekonomických odvětví a pro některé země dokonce klíčovým k dalšímu ekonomickému rozvoji. Tato expanze na stále větší plochy a na zatím nedotčené destinace s sebou můţe přinášet mnohá nebezpečí právě pro přírodní hodnoty, které mohou být vlivem hotelnictví ohroţovány. Při nedostatečné odpovědnosti podnikatelů a bez dostatečné státní kontroly se můţe stát, ţe právě ta hodnota, za kterou turisté míří, je pod vlivem nadměrného počtu turistů, neochoty dodrţovat zásady trvale udrţitelného rozvoje, nebo kvůli nedokonalému technickému zabezpečení poškozována. Samozřejmě s sebou rozvoj hotelnictví můţe přinášet řadu velmi prospěšných důsledků, které působí napříč společností. Je třeba se řídit zásadami trvale udrţitelného rozvoje skrze představené nástroje, především green management, a dosáhnout eliminace, nebo alespoň zmírnění negativních vlivů hotelnictví na ţivotní prostředí. V celosvětovém měřítku patří ekonomické odvětví hotelnictví mezi menší znečišťovatele, ale jak ukazují průzkumy IHRA a ostatních mezinárodních organizací působících v hotelnictví, ale i ve věcech ochrany přírody, je stále co zlepšovat. Změny, které je díky rozvoji technologií i myšlení moţné aplikovat mohou reálně přispět k trvale udrţitelnému rozvoji celého odvětví. Má práce je rozdělena do tří částí. V první- teoretické se věnuji především legislativním předpisům spojených s ochranou přírody a představuji dění spojené s problematikou na světové politické scéně. Také čtenáře seznamuji se strategickým rámcem udrţitelného rozvoje České republiky a v závěru této části jsou popsány zásady trvale udrţitelného rozvoje. V druhé- analytické části se věnuji aplikaci green managementu v hotelových provozech. Dále představuji organizaci IHRA a její nástroje, kterými se snaţí zmírňovat negativní vliv hotelnictví na ţivotní prostředí v celosvětovém měřítku. Následně se zaměřuji na ekohotely a moţnosti certifikací, které mohou získat. Detailně se věnuji analýze všech hotelů v České republice, které v současné době vlastní Ekoznačku EU. V závěru této časti představuji ekologicky šetrné formy cestovního ruchu a to: ekoturismus, agroturismus, ekoagroturismus, chataření a chalupaření. V poslední návrhové části se soustředím na návrhy moţných změn a opatření, které by mohly vést k celkovému zlepšení vlivů hotelnictví na ţivotní prostředí, ale i takovým, která jsou nutná pro trvale udrţitelný rozvoj celé společnosti. Největší prioritou by dle mého zkoumání 54
mělo být upravení kritérií pro získání české ekoznačky „Ekologicky šetrná sluţba“. Jako velký přínos své práce vidím v představení softwaru HES E-toolkit od IHRA, který můţe přinášet úspory financí skrze ekologická opatření. Domnívám se, ţe o něm čeští hoteliéři nevědí a je vyuţíván minimálně, nebo vůbec, coţ je samozřejmě velká škoda. Další návrhy se týkají hlavně oblasti státní správy a obecné politice ve věcech ochrany ţivotního prostředí v České republice. Pří získávání informací jsem se musel potýkat s několika problémy. Nejzásadnější problém pro mě byl nedostatek odborné literatury, která by propojovala hotelnictví a ţivotní prostředí. Dalším problémem se stala neochota hotelových manaţerů z hotelů, které vlastní Ekoznačku EU k jakékoliv spolupráci a poskytování informací skrze dotazníkové šetření. Musel jsem si tak vystačit s informacemi z webových stránek. Menší problém také představoval překlad anglických zdrojů, které
vévodí
výzkumu a
představují
nejefektivnější evoluci v řešení dané problematiky. Z důvodů vysoké odbornosti a specializované vědecké slovní zásoby jsou tyto zdroje náročné na správné přeloţení a je důleţité je správně interpretovat. Cíl mé bakalářské práce se podařilo splnit. Z mnoha úhlů pohledu byly popsány vlivy hotelnictví na ţivotní prostředí a skrze nejaktuálnější manaţerské nástroje v propojení s moţnostmi, které poskytuje nová technologie, byla navrţena celá řada moţností, jak dosáhnout eliminace, nebo minimalizace negativních vlivů hotelnictví na ţivotní prostředí. Hypotéza H1 byla potvrzena, v České republice je skutečně minimální počet ubytovacích zařízení, která ekoznačení mají. Navíc za poslední léta ani nebyly přijaty ţádné nové ţádosti o takovou certifikaci. V návrhové části se věnuji moţnostem, jak by tuto situaci šlo zlepšit. Hypotéza H2 byla také potvrzena, pro rozvoj venkova jsou ekologicky šetrné formy cestovního ruchu jednou z mála moţností rozvoje a působí komplexně na zlepšování ţivotní úrovně venkovského obyvatelstva a obecného blahobytu na venkovských oblastech. V návrhové části upozorňuji na problémy, které rozvoj ekoturismu, agroturismu, ekoagroturismu, chataření a chalupaření brzdí a navrhuji, jak současnou situaci zlepšit. I hypotéza H3 se potvrdila, bez dostatečné státní politiky ve věcech ochrany ţivotního prostředí a bez zainteresovanosti širokých vrstev veřejnosti jednoduše nejde v hotelnictví, ale i napříč celou společností, dosáhnout trvale udrţitelného rozvoje. I pro tento problém jsou navrţena moţná řešení v návrhové části.
55
6 Literatura [1] BERÁNEK, J.; KOTEK, P. Řízení hotelového provozu. Praha: MAG Consulting s.r.o., 2007. 240 s. ISBN 978-80-86724-30-0. s. 145. [2] Biodiversity. IHRA [cit. 6. 4. 2015]Dostupné na internetu: http://ih-ra.com/biodiversity/ [3] Biodiversity: My hotel in action. IUCN [cit. 6. 4. 2015] Dostupné na internetu: http://cmsdata.iucn.org/downloads/iucn_hotel_guide_final.pdf [4] BROTHERTON, B. Researching Hospitality and Tourism A Student Guide. Londýn: SAGE Publications, 2008. 229 s. ISBN 978-1-4129-0392-9. [5] ČERNÝ, J. KRUPIČKA, J. Moderní hotel. 2. vyd. Úvaly: Ratio, 1996. 220 s. ISBN 8086351-07-6. s. 178. [6] DONELLLY, J. H.; jr. GIBSON, J. L.; IVANCEVICH,J. M. Management. Praha: Grada Publishing, a.s., 1997. 824 s. ISBN 978-80-7169-422-9. s. 195-200. [7] DUDÁK, V.; PAVELKA, Z. Agroturistika v České republice. Praha: Novela bohemica, 2012. 280 s. ISBN 978-80-87683-03-3. s 8-9. [8] Green management. Praha: Ministerstvo místního rozvoje. [cit. 23.3.2015] Dostupné na internetu:
http://www.mmr.cz/getmedia/40090ab2-4f67-4a85-bce4-
c1e78310772f/GetFile36.pdf [9] HADRABOVÁ, A. Environmentální aspekty podnikání. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010. 119 s. ISBN 978-80-245-1709-4. s. 85 [10] Historie a poslání MŽP. [online].[cit. 2015-2-25]. Dostupné na internetu: http://www.mzp.cz/cz/ministerstvo [11]
Hotel
Adalbert.
[cit.
5.
4.
2015]
Dostupné
na
internetu:
http://www.hoteladalbert.cz/CS/zeleny-hotel [12] Hotel Adria. [cit. 5. 4. 2015] Dostupné na internetu: http://www.adria.cz/cs/o-hoteluadria 56
[13] HOTEL ENERGY SOLUTIONS. [cit. 2. 4. 2015] Dostupné na internetu: http://hotelenergysolutions.net/content/communication-tools-sensitizing-yourguests#Anchor%202 [14] HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 2002. 173 s. ISBN 8085970-36-8. s 7. [15]
Chateau
Mcely.
[cit.
8.
4.
2015]
Dostupné
na
internetu:
http://www.chateaumcely.cz/hotel?1 [16] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0. s 133. [17]
Jurys
Inn
Prague.
[cit.
8.
4.
2015]Dostupné
na
internetu:
https://www.jurysinns.com/hotels/praha [18] Kategorie chráněných území v Čr. Natura Bohemica. [online].[cit. 2. 3. 2015] Dostupné
na
internetu:
http://www.naturabohemica.cz/kategorie-chranenych-
uzemi-v-cr/ [19] Kolektiv autorů. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 [cit. 28. 2. 2015] Dostupné na internetu:
http://www.mmr.cz/getmedia/cc80193b-e4e8-4694-8a65-
728df70a5fd8/GetFile14_2.pdf [20] Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-2397497-1. s 88. [21] Národní federace hotelů a restaurací České Republiky. Green management. 1996. s. 61. s. 29-33. [22] O EKOZNAČENÍ. Praha: CENIA. [cit. 24. 3. 2015] Dostupné na internetu: http://www1.cenia.cz/www/node/611 [23] O
EMAS.
Praha:
CENIA.
[cit.
24. 3.
2015]
Dostupné
http://www1.cenia.cz/www/databaze-emas/databaze-emas 57
na
internetu:
[24]
Plaza
Alta
hotel.
[cit.
8.
4.
2015]
Dostupné
na
internetu:
http://www.plazahotelalta.com/cz/hotel/sluzby/ [25] Strategický rámec udržitelného rozvoje české republiky. Praha: MZP, 2010. ISBN: 978-80-7212-536-4.
Dostupné
na
internetu:
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FILE/ KM-SRUR_CZ-20100602.pdf [26] STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. Praha: Profi Press, s.r.o., 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2. s 7-17. [27] Sustainable hospitality 2020. The Sustainability Management Platform. IHRA [cit. 2. 4.
2015]
Dostupné
na
internetu:
http://ih-ra.com/wp-
content/uploads/2013/08/presentation_ihra2020.pdf [28] Technická směrnice č. 43 – 2010. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí. [cit. 23. 3. 2015]
Dostupné
na
internetu:
http://www.ekoznacka.cz/web/www/web-
pub2.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV/$FILE/432010.pdf [29] TOUŠEK, V. a kol. Czech Republic- Portraits of Regions. Praha: Ministry for Regional Development of the Czech Republic, 2005. 133 s. ISBN 80-239-6346-5. s 61. [30] VEBER, J. a kol. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualizované vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2011. 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0. s. 134-151. [31] VEBER, J. Environmentální management. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002.96 s. ISBN 80-245-0336-0. [32] VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika 4. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 516 s. s. 83-84. [33]
Výkladový
slovník.
[online].[cit.
http://slovnik.ekopolitika.cz/z.shtml
58
2015-3-2]
Dostupné
na
internetu:
[34] World Tourism Organization. Practical Guide fot the Development of Biodiversitybased Tourism Products. Madrid: UNWTO, 2011. 2. vydání. 58 s. ISBN 978-92844-1340-9. s. 42-43. [35] Zákon o životním prostředí. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí. [cit. 25. 2. 2015]. Dostupné
na
internetu:
http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e 32/5b17dd457274213ec12572f3002827de?OpenDocument [36] ŢUFAN, J. Moderní personalistika ve službách. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 164. s. 124-126.
59
7 Přílohy Příloha 1 Dotazník pro hotely drţící ekoznačku EU
Příloha 1- Dotazník pro hotely drţící ekoznačku EU Dobrý den, jsem student Vysoké školy hotelové a obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku. Velmi si váţím Vašeho ekologického přístupu k podnikání, a jelikoţ patříte do elity pouhých 5 hotelů v ČR, které se mohou pochlubit drţením Ekoznačky EU, pevně věřím, ţe mi budete ochotni pomoci při bádání a poskytnete mi informace, které budou pouţity pouze pro psaní mé bakalářské práce. Výzkum společně s informacemi od úspěšných průkopníků jsou cestou k trvale udrţitelnému rozvoji celé společnosti. Děkuji Vám za čas a námahu spojené s odpovědí na mé dotazy. Za informace týkající se tématu nad rámec dotazníku budu vděčný. S přáním pěkného dne, Martin Štěpánek 1. V kterém roce jste získali ekologickou značku? 2. Jaká byla ochota a reálná pomoc agentury CENIA při plnění kritérií pro dosaţení certifikace? 3. Jste zapsání v systému EMAS? 4. Má Váš hotel i jiná ocenění či certifikace? 5. Měli jste nějaké ekologické prvky v hotelu zavedené jiţ před snahou dosáhnout certifikace? 6. Jaká kritéria agentury CENIA pro Vás byla nejnáročnější na splnění? 7. Jaké zdroje obnovitelné energie vyuţíváte? 8. Jakým způsobem řešíte osvětlení v pokojích? (automatické zhasínání, na kartu, fotobuňky…) 9. Kde vyuţíváte osvětlení úspornými ţárovkami? 10. Je klimatizace a vzduchotechnika individuálně nastavitelná v kaţdém pokoji? 11. Vyuţíváte technologii automatického vypínání topení a klimatizace při otevření oken? 12. Na jakou hodnotu jste omezili průtok vody v toaletách, kohoutcích a sprchách? 13. Vyuţíváte dešťovou či recyklovanou vodu? 14. Pouţíváte systém rekuperace tepla? Pokud ano, jakým způsobem? 15. Pouţíváte spotřebiče úsporných tříd? Jaké a kde všude?
16. Jaké šetrné dezinfekční prostředky či technologie vyuţíváte? 17. Jak často dochází k výměně loţního prádla a ručníků? Májí Vaši hosté moţnost na přání tuto dobu změnit? 18. Došlo k odstranění jednorázových balení? V jakých oblastech? Myslíte si, ţe to můţe mít vliv na pocit pohodlí či hodnocení úrovně sluţeb v očích hosta? 19. Mají hosté moţnost třídit odpady i na pokojích? 20. Jak nakládáte se zbytky jídel a odpadem z kuchyně? 21. Vyuţíváte technologii odlučovačů tuků? 22. Nabízíte jídla v kvalitě BIO? 23. Vyuţíváte regionální dodavatele surovin? Jsou Vaši dodavatelé schopni nabídnout suroviny v BIO kvalitě? 24. Vznikají Vám náklady spojené se školením zaměstnanců ohledně ekologické politiky hotelu? 25. Vnímáte vlastnictví ekoznačky jako konkurenční výhodu? Máte pocit, ţe díky této značce si hosté vybrali právě Vaše sluţby? 26. Dokáţete identifikovat skupiny hostů, pro které můţe ekologie být klíčovým faktorem při výběru hotelu? 27. Jak informujete hosty o své ekologické politice? 28. Setkali jste se s nespokojeností ohledně omezení, která ekologický chod hotelu vyţaduje? 29. Vnímáte náklady vynaloţené na ekologickou úroveň zařízení jako příliš vysoké? Je pro vás doba návratnosti delší, neţ by byla při „obyčejných“ nákladech? 30. Dokáţí vám některé ekologické technologie a zařízení v delším časovém horizontu šetřit finanční prostředky? 31. Jakou zastáváte v hotelu pracovní pozici?
