VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Kristýna Deylová
Sociální podniky v cestovním ruchu ve vybraném regionu
Bakalářská práce
2016
Sociální podniky v cestovním ruchu ve vybraném regionu Bakalářská práce
Kristýna Deylová
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra marketingu
Studijní obor: Marketingové komunikace ve službách Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail:
[email protected]
PRAHA 2016
Bachelor´s Dissertation
Social tourism businesses in the selected region
Kristýna Deylová
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing
Major: Marketing Communication in the Service Industry Thesis Advisor: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail:
[email protected]
Prague 2016
P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Sociální podniky v cestovním ruchu ve vybraném regionu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 11/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. ……………………………… jméno a příjmení autora V Praze dne
Abstrakt DEYLOVÁ, Kristýna. Sociální podniky v cestovním ruchu ve vybraném regionu. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 72 stran. Tato bakalářská práce je věnována analýze sociálních podniků a sociálního podnikání v ČR a v Praze v oblasti cestovního ruchu. Tato práce se zaměřuje na definování sociálních podniků, zkoumáním jejich specificit v porovnání s klasickým podnikem, jejich přínosů a dále pak na analýzu sociálních podniků, sociální ekonomiky, sociálního cestovního ruchu a problematice tohoto odvětví v České republice a v Praze. Bakalářská práce je rozdělená na tři části. První částí je část teoreticko-metodologická. Ta pojednává o sociálním podnikání jako o pojmu, vymezuje a definuje sociální podnik, představuje sociální ekonomiku, pojednává o historii a vývoji, poukazuje na situaci této ekonomiky jak v ČR, tak v Praze. V druhé části je analytické zpracování sociálních podniků v ČR s hlavním zaměřením na jejich pomoc bývalým drogově závislým za použití dvou interview představitelů Pracovní a sociální agentury a sociálního podniku Café Therapy, dále pak i za použití online dotazníkové šetření. V návrhové části je pak představen konkrétní návrh na založení sociálního podniku v Praze.
Klíčová slova: sociální ekonomika, sociální podnikání, sociální marketing, sociální cestovní ruch, přínosy sociálního podniku
Abstract DEYLOVÁ, Kristýna. Social tourism businesses in the selected region. [Bachelor´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. 72 pages. This bachelor thesis is devoted to the analysis of social enterprise and social entrepreneurship in the Czech Republic and Prague in the field of tourism. This work focuses on defining social enterprises, examining their specificities compared to the traditional enterprise, their benefits and subsequently to the analysis of social enterprises, social economy, social tourism and the issues of this sector in the Czech Republic and Prague. The bachelor thesis is divided into three parts. The first part is theoretical-methodological. It deals with social entrepreneurship as a concept, it defines a social enterprise is the social economy, discusses the history and development, refers to the situation of the economy in both the Czech Republic and Prague. The second part is the analytical processing of social enterprises in the Czech Republic with a primary focus on their help to former drug addicts using two interview representatives of the Labour and Social agency and the social enterprise Café Therapy followed by an online survey. The design part then introduces a specific proposal to establish a social enterprise in Prague.
Keywords: social economy, social business, social marketing, tourist industry, benefits of social enterprise.
Obsah Úvod ................................................................................................ 11 1
Teoreticko-metodologická část............................................... 13 1.1
Sociální ekonomika ............................................................................................... 13
1.1.1
Pojem sociální ekonomiky ............................................................................. 13
1.1.2
Historie sociální ekonomiky .......................................................................... 14
1.1.3
Sociální ekonomika v ČR .............................................................................. 16
1.2
Subjekty sociální ekonomiky ................................................................................ 18
1.2.1
Definice sociálního podniku .......................................................................... 18
1.2.2
Druhy sociálních podniků .............................................................................. 19
1.2.3
Cíl sociálních podniků ................................................................................... 20
1.3
Sociální podnikání v ČR ....................................................................................... 22
1.3.1
Analýza sociálních podniků v ČR – současnost ............................................ 22
1.3.2
Právní úprava sociálních podniků v ČR ........................................................ 24
1.3.3
Organizace a programy podporující sociální podnikání v ČR ....................... 26
1.3.4
Sociální podniky v Praze ............................................................................... 28
1.4
Cestovní ruch ........................................................................................................ 31
1.4.1 1.5
2
Pojem cestovní ruch ....................................................................................... 31
Sociální cestovní ruch ........................................................................................... 33
1.5.1
Pojem sociální cestovní ruch ......................................................................... 33
1.5.2
Vývoj sociálního cestovního ruchu................................................................ 34
1.5.3
Sociální cestovní ruch a ČR ........................................................................... 35
1.5.4
Sociální cestovní ruch v ČR – prostředí pro sociální podniky ...................... 35
1.5.5
Sociální cestovní ruch v Praze ....................................................................... 37
Analytická část ......................................................................... 39 2.1
Popis analytické části ............................................................................................ 39
2.1.1
Úvod............................................................................................................... 39
2.1.2
Cíl a metodologie analytické části ................................................................. 40
2.2
Úvod k případové studii sociálních společností Café Therapy a SANANIM a
k dotazníkovému šetření .................................................................................................. 41 2.3
2.3.1
Popis sociální organizace SANANIM ........................................................... 43
2.3.2
Popis sociální firmy PSA ............................................................................... 44
2.3.3
Popis sociální firmy Café Therapy ................................................................ 46
2.3.4
Financování společnosti Sananim .................................................................. 47
2.4
Prezentace primárních dat ..................................................................................... 49
2.4.1
Interview představitele společnosti SANANIM ............................................ 49
2.4.2
Interview představitele společnosti Café Therapy ......................................... 50
2.4.3
Dotazníkové šetření ....................................................................................... 52
2.5
3
Prezentace sekundárních dat ................................................................................. 43
Výsledky analytické části ve vztahu k výzkumným hypotézám ........................... 55
2.5.1
Hypotéza (1) .................................................................................................. 55
2.5.2
Hypotéza (2) .................................................................................................. 56
2.5.3
Hypotéza (3) .................................................................................................. 58
Návrhová část........................................................................... 60 3.1
Analýza situace na trhu v Praze a analýza podmínek pro založení sociálního
podniku ............................................................................................................................. 60 3.2
Návrh sociálního podniku ..................................................................................... 62
Závěr ............................................................................................... 66 Seznam použité literatury: ........................................................... 68
Seznam zkratek a.s. – akciová společnost aj. – a jiné apod. – a podobně atd. – a tak dále cca – přibližně CR – Cestovní ruch ČR – Česká republika EU – Evropská unie MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj o. s. – občanské sdružení PSA – Pracovní a sociální agentura PZ – Podporované zaměstnání SP – sociální podnik spol. s.r.o. – společnost s ručením omezeným tzn. - takzvaný
Seznam grafů Graf č. 1 Tripple botom line………………………………………………………..13 Graf č. 2 Deklarovaná prospěšnost SP……………………………………………..24 Graf č. 3 Oblasti podnikání sociálních podniků …………………………………...25 Graf č. 4 Počet sociálních podniků v krajích……………………………………….30 Graf č. 5 Přehled příjmů společnosti Sananim podle zdrojů……………………….49
Úvod Sociální podniky se v poslední době stávají čím dál tím více populárním fenoménem, ve světě jejich popularita stoupá takřka ze dne na den. „V médiích se výraz sociální podnikání od roku 2004 téměř ztrojnásobil.“(Bornstein, 2007, str. 17). Přesto však definice sociálních podniků zůstává nejednoznačná. Navzdory rozdílnému chápání sociálních podniků mezi zeměmi by se dal sociální podnik obecně chápat jako soukromá činnost provozována ve veřejném zájmu, organizovaná s podnikatelskou strategií a jejíž hlavním účelem není maximalizace zisku, ale dosažení určitých hospodářských a sociálních cílů, a která prostřednictvím výroby zboží a služeb přináší inovativní řešení problémů, jako například sociální vyloučení a nezaměstnanost. (Noya a Clarence, 2007) Hlavní rozdílem mezi sociálním a pro-ziskovým podnikem je celkový cíl jejich činnosti, který má v případě sociálních podniků explicitní sociální rozměr, nikoli pouze snahu o zisk a jeho následném rozdělení vlastníkům. (Borzaga and Tortia, 2007) V České legislativě však pojem sociálních podniků není právně ukotven. (Strzelcová, 2012) Sociální podniky v cestovním ruchu v Praze jsou pak přesněji výše definované firmy podnikající v pražském cestovním ruchu, který představuje „činnost lidí spočívající v cestování a pobytu mimo jejich obvyklé místo pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely.“ (WTO (1995) in Kotíková, 2013, s. 16)
Tato bakalářská práce je přínosná pro ty, kteří se o sociální podnikání zajímají, ale hlavně pro ty, kteří chtějí nový sociální podnik, eventuálně jinou veřejně prospěšnou organizaci, založit. Moje práce prosazuje myšlenku, že sociální podnik řeší nejen problémy lokálních komunit, ale řeší úlohy celé společnosti. Díky zaměstnávání jakkoli znevýhodněných osob se zabraňuje jejich společenskému vyloučení a tím se přispívá a velmi pozitivně ovlivňuje politika nezaměstnanosti, stejně tak jako se rozvíjí princip rovných příležitostí a celkově roste místní rozvoj.
11
Hypotézy: Hypotéza (1): Sociální podniky představují efektivní způsob pomoci bývalým uživatelům návykových látek k navrácení do běžného života a k jejich úspěšnému prosazení na trhu práce. Hypotéza (2): Zaměstnávání bývalých drogově závislých osob přináší sociálním podnikům určité nevýhody, kvůli kterým je i jejich uplatnění na trhu práce problematické. Hypotéza (3): Zájem a informovanost společnosti o pomoc drogově závislým formou podpory sociálního podniku je v Praze relativně nízká. Mým hlavním cílem tak je pomocí analýzy sekundárních dat a realizací dvou interview s představiteli společností PSA (Pracovní a sociální agentura spadající pod SANANIM) a Café Therapy potvrdit či vyvrátit hypotézy (1) a (2) a to vypracováním analýzy aktivit, přínosů a úspěšnosti sociální společností SANANIM a to vzhledem k charakteristikám sociálního podniku, se zaměřením na efektivitu pomoci bývalým uživatelům návykových látek vybraného sociálního podniku zejména skrze sociální podnik Café Therapy. Sociální podnik Café Therapy je restaurace a kavárna, spadající do odvětví cestovního ruchu a gastronomie, provozované výše uvedenou společností SANANIM. Mým dalším cílem je potvrdit či vyvrátit hypotézu (3) pomocí dotazníkové šetření provedené formou online dotazníku a zaměřené výhradně na pražské obyvatele, z jehož výsledků bude možno vyčíst povědomí, názory a přístup obyvatel ke znevýhodněným osobám a sociálním podnikům v cestovním ruchu v Praze
12
1 Teoreticko-metodologická část 1.1 Sociální ekonomika 1.1.1 Pojem sociální ekonomiky Pojem sociální ekonomika je složený ze dvou slov, jejichž původ dohledáváme v řečtině a latině. Latinsky sociālis, neboli sociální znamená společenský, družný, ale také spojenecký. Z řečtiny potom oikos překládáme jako domácnost či obydlí a nomiá tlumočíme jako hospodaření. K prvnímu definování a vymezení pojmu sociální ekonomiky došlo v osmdesátých letech dvacátého století ve Francii. „Byl vydán dokument Social Economy Charter (Charta sociální ekonomiky), který definuje sociální ekonomiku jako skupinu organizací, které nepatří k veřejnému sektoru, jsou demokratické a mají zvláštní režim přerozdělování zisků pro účely svého dalšího rozvoje a zlepšování služeb pro své členy a pro společnost.“ (Dohnalová, 2008) Jinak řečeno „jedná se o souhrn aktivit uskutečňovaných subjekty sociální ekonomiky, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další potřeby a cíle komunity v oblasti ekonomického, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje.“ (Tessea, 2011) Tento koncept trojího prospěchu se nazývá Triple bottom line neboli “Tři P“: Profit, People, Planet. (Dohnalová, 2008)
lidé
únosné
spravedlivé trvalá udržitelnost
Planeta země
životaschopné
zisk
Zdroj: Vlastní zpracování na základě Dohnalové, 2008 13
Sociální ekonomika je důležitou součástí ekonomiky a vytvářejí ji na státu nezávislé subjekty. Pod nezávislými subjekty rozumíme nejrůznější organizace a společnosti, jež jsou demokraticky řízeny svými členy a zaměstnanci. Tyto subjekty pak vytvářejí statky a služby jak obchodního, tak i neobchodního charakteru. Zisk, který je velmi žádoucí, avšak rozhodně není primárním cílem, je ale na rozdíl od běžných společností vždy investován zpět do firmy a využit k dalšímu rozvoji, popřípadě se využívá k pokrytí potřeb zdejší komunity s úmyslem dosáhnout svých sociálních cílů. Sociální ekonomika se orientuje na řešení otázek zaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje. Z pohledu vnitrostátního účetnictví ji pak rozdělujeme do dvou odvětví neboli subsektorů. (Dohnalová, 2008) Tržní odvětví - tedy podnikové je tvořeno družstvy, vzájemně prospěšnými společnostmi, podnikatelskými skupinami řízenými družstvy, vzájemnými společnostmi, určitými neziskovými institucemi dalšími odlišnými subjekty, jejž však provozují činnost v jiné formě než družstva a vzájemné prospěšné společnosti, přesto však splňují principy sociální ekonomiky. Takové podniky potom nazýváme podniky sociálními. Netržní odvětví je z většiny tvořeno asociacemi a nadacemi. Je však možné nalézt zde i organizace jiných právních forem. Do toho odvětví spadají tací, kteří jsou považování za netržní výrobce, tedy takoví, kteří většinu svého produktu dodávají bezplatně, nebo za ekonomicky nevýznamné ceny. Do netržního odvětví řadíme neziskové organizace, jejichž principem je zákaz přerozdělování zisku. (Dohnalová, 2009)
1.1.2 Historie sociální ekonomiky Zrod ekonomického a sociálního myšlení sahá velmi hluboko do lidských dějin. K prvním myslitelům, jež se zabývali sociálními otázkami a to ve vrcholném období řecké filozofie, patřil Platón a jeho slavný žák Aristoteles. Další významný myslitel starověku byl také vychovatel císaře Nerona – Seneca. V průběhu středověku byl nesmírný počet lidí, tedy žebráků, chudých, nemocných, vdov a sirotků, jenž byli odkázaní na pomoc druhých. Charita se tak začala vyvíjet a jejím nejmohutnějším vykonavatelem byla církev. Ta spolu s bratrstvy spravovala nejrůznější kláštery a špitály. Pomoc bližnímu svému mohla být realizována díky výnosům církve z majetku, milodarům, odkazům ze závěti a povinným dávkám, tzn. desátkům. „Tímto způsobem byl do financování dobročinnosti zapojen prakticky každý.“ (Hanzelová, 2008, s. 26)
14
Největší rozmach vize sociální solidarity pak můžeme sledovat v novověku, konkrétně v průběhu 18. století ve spojení s myšlenkových hnutím osvícenství, kdy se vůbec poprvé setkáváme s novým pojmem „občanská společnost“. Transformace myšlení započala v evropské společnosti rozsáhlé společenské nepokoje a odpor vůči absolutní monarchii. Šlechta začala ztrácet vlastní politickou moc a byla postupně nahrazována státní byrokracií. Závěrem století se pak objevují náznaky sdružování do družstev ve Velké Británii, kdy průmysloví dělníci spontánně reagovali na drsné životní podmínky s cílem emancipace dělnické třídy. Na začátku devatenáctého století proběhlo v Británii dokonce osm Družstevních kongresů, která družstva a odborové hnutí kontrolovaly. Termín sociální ekonomika se pak poprvé objevuje ve století devatenáctém a to ve Francii, která je v Evropě považována za kolébku tohoto fenoménu. Konkrétně se s termínem setkáváme roku 1830 a to ve spojení se jménem Charlese Dunoyera, významným liberálním ekonomem, který se značně zasazoval o morální pojetí ekonomie. (Holman, 2005) V té době je však pojem chápan v širším slova smyslu, než v nynější době. Koncem 19. století se začínají formovat klíčové principy moderního konceptu sociální ekonomiky, které se v Evropě významně rozvíjí až do první poloviny 20. století. Vlivem rozvoje soukromého sektoru však na dvacet let nastává výrazný útlum. Pro současný pojem sociální ekonomiky a jeho identifikaci je považován rok 1991, kdy italský parlament vydává zákon o speciálním statutu sociálního družstva28. Konec dvacátého století se v západní Evropě začíná projevovat krize sociálního státu. Problémy, jako je dlouhodobá nezaměstnanost, sociální vyloučení, udržení životní úrovně lidí v důchodovém věku a další začínají rychle narůstat. Stát však není schopný takovým problémům čelit sám. Čelit jim dokáže sociální ekonomika, která problémy umí řešit díky své schopnosti posilovat sociální soudržnost, zvyšovat zaměstnanost, posilovat místní rozvoj a vytvářet a pěstovat sociální a ekonomické struktury. Tato ekonomika získává během posledních dvaceti let stále silnější pozici a byla Evropskou komisí oficiálně uznána v roce 1989, kdy byla zpracována její definice. V roce 2001 schválila EU statut evropských firem, ale zpracovala také status evropských družstev, který byl schválen v roce 2003. O rok později EU vydala Sdělení o evropské podpoře kooperačních společností zaměřených na sociální ekonomiku. V roce 2007 EU vydává Memorandum k sociální ekonomice, ve kterém jsou potvrzeny družstva, vzájemné společnosti, nadace a sdružení. Název je však roku 2008 změněn stálým poradním výborem CEP-CMAF na název Social Economy Europe. (Dohnalová, 2009) 15
1.1.3 Sociální ekonomika v ČR „V České republice není sociální ekonomika legislativně definovaná ani formálně ustavená. I v dalších postkomunistických zemích je situace obdobná.“ (Dohnalová, Průša, 2011, s. 54) Proto se zde využívá zahraničních definic i přístupů. Sociální ekonomika má však na našem území dlouholetou tradici vycházející ze solidarity občanů. Snaha solidaritu propojit s hospodářstvím neodmyslitelně patří ke slavnému ekonomovi Karlu Englišovi, který se snažil sociální ekonomiku propagovat ve 20. století. Věřil, že podstatou hospodářství je udržení a zlepšení života lidu. Porozumět konceptu sociální ekonomiky na našem území můžeme díky historii, kdy kořeny této ekonomiky hledáme ve svépomocných, dobrovolnických a veřejnosti prospěšných činnostech, které se časem staly neodmyslitelnou součástí české kultury. Bohaté spolkové i družstevní tradice vedly v 19. století k dalšímu vývoji sociální ekonomiky díky propojení teorii solidarity s realizací. Velmi aktuální se tak v té době staly spořitelní a úvěrní družstva, či všeobecné pojišťovny, jejich propagátorem byl Cyril Kampelík. I družstva zažívala v té době velký rozkvět, přičemž největším se stalo období mezi dvěma světovými válkami. Po roce 1948 je veškerá spolková i družstevní činnost řízena vládou, zestátněním prakticky upadá. Po pádu komunismu roku 1989 se činnost spolků, družstev i nadací opět probouzí a rychle roste. „V současné době sociální ekonomika reaguje na podmínky trhu a nové vznikající potřeby lidí tím, že vytváří potřebné typy produktů a služeb, většinou přispívající k místnímu rozvoji a znevýhodněným vrstvám obyvatelstva. Sociální ekonomiku v České republice lze rozdělit na občanské a družstevní sektory.“ (Kuzbekova, 2013, s. 22)
V podmínkách ČR pak definici sociální ekonomiky nejvíce odpovídají následující organizace:
• „sociální družstva, • charity a diakonie, • ostatní firmy zaměstnávající pracovníky s horším uplatněním na trhu práce, • nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby“ (CVNS, 2005)
16
„Většina stávajících sociálních podniků v ČR zaměstnává osoby se zdravotním postižením, což je ovlivněno tradicí a poměrně jasně vymezenými nástroji i statutem tohoto typu znevýhodnění oproti jiným typům. Můžeme se však stále častěji setkat také s podniky, které zaměstnávají Romy, mladé lidi, kteří opustili dětské domovy, lidi bez domova, lidi s drogovou minulostí atd.“ (Bednáriková, Francová, 2011, s. 18) Nalézáme u nás více jak 50 aktivních sociálních podniků a to prakticky ve všech oblastech hospodářství, výroby a služeb všeho druhu. „Jedná se o úklidové služby, kavárny, cukrárny, restaurace, výrobní i zpracovatelské podniky, grafická studia, digitalizační dílny, call centra, údržbu zahrad a parků atd.“ (Bednáriková, Francová, 2011, s. 10) Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR považuje sociální ekonomiku za velmi důležitou a vypisuje tak pravidelně výzvy, zaměřené na vznik nových sociálních firem a podporu začínajících sociálních podnikatelů. Kromě orgánů statní správy však sociální ekonomiku u nás podporují i nejrůznější organizace, ze kterých jmenujme např. Svaz českých a moravských výrobních družstev, či nadaci VIA, Platformy sociálních firem v ČR, TESSEA. Tyto společnosti jednají za účelem šířit osvětu a některé z nich se snaží získat podporu i od velkých firem, např. bank s cílem pomoci sociálním podnikatelům a podnikům. Bohužel však stále není možné určit přesný počet sociálních podniků na našem území a to i kvůli nejasné definici a nedostatku dat úřadů. (Bednáriková, Francová, 2011) Není proto nyní reálné určit dopad sociálních podniků na ekonomiku ČR a ovlivnění HDP.
17
1.2 Subjekty sociální ekonomiky 1.2.1 Definice sociálního podniku „Sociálním podnikem se „rozumí „subjekt sociálního podnikání“, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo její součást nebo fyzická osoba, které splňují principy sociálního podniku. Sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech.“ (Bednáriková, Francová, 2011, s. 15) Takový podnik vzniká a je rozvíjen na konceptu (zde již zmíněného) Triple bottom line. Sociálnímu podnik tedy sleduje tři oblasti a má tak trojí prospěch. Takový podnik nemá za hlavní cíl výdělečnou činnost, chce se přiblížit hlavně svým sociálním a ekologickým úkolům, přičemž finanční – tedy ekonomický, může, ale nemusí být dosáhnut. Takové podniky reprezentují novou dynamiku vývoje v rámci třetího sektoru. Tato dynamika směřuje k poskytování služeb či výrobě zboží a statků a má jasný sociální cíl – být prospěšná komunitě nebo celé společnosti a to při demokratických principech řízení a spravování podniku. Takové podnikatelské aktivity jsou společnosti a životnímu prostředí prospěšné, v místním rozvoji hrají velmi důležitou roli, vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním či společenským znevýhodněním, kterým vytváří příležitosti na trhu práce a zabraňují tak jejich dlouhodobé nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení. Nabízí navíc příjemnou atmosféru a přívětivější kolektiv zajišťující podporu činnosti těchto lidí. Tak vlídné prostředí může mít dokonce zdravější a více motivující klima, nežli obyčejná firma. Hlasovací právo je ve firmě nezávislé na výši vloženého kapitálu, jedná se princip „jeden člen, jeden hlas“. Zdroje sociálních podniků tvoří zisk, významnou roli hraje podpora subvence - a dary státu a dále nepeněžní podpora z dobrovolnictví. Působnost těchto firem pak pokrývá veškerá odvětví hospodářství. Identifikace sociálního podniku je však poměrně komplikovaná záležitost. Právě pramálo informací a neumístění v české legislativě způsobuje velký zmatek při odlišování firmy „klasické“ od firmy sociální. Správně by měl sociální podnik stát na principech trojí zodpovědnosti (již zmíněné Triple bottom line). Často je však podnik vnímám jako sociální, i když je aktivní pouze v jediném ze třech prospěšných pilířů. Nálepku sociálního podniku tak můžou získat i nejrůznější ekologické projekty s cílem ekologické ochrany. Projekt by 18
však správně měl splňovat i další dvě podmínky. Nejasnosti pak často bývají u chráněných dílen, kdy si lidé myslí, že sociální podnik je automaticky sociální podnik a naopak, pojmy se zde chybně zaměňují. Pojem chráněná dílna ale od roku 2012 není aktuální, nyní je taková dílna nazývána „chráněné pracovní místo“ a jedná se o prostor, ve kterém pracují osoby se zdravotním postižením.
1.2.2 Druhy sociálních podniků
Jakou formu bude takovýto podnik mít, pak ovlivňuje mnoho faktorů. Hlavním je charakter podnikatelského záměru, potřeba spoluzodpovědnosti, struktura zainteresovaných skupin, očekávaný rozvoj, jak bude podnik financován a jaká bude finanční a investiční náročnost daného podnikání, jaká bude výše základního vkladu a další faktory, které jsou pak pro každý podnik individuální a to včetně vývoje podnikatelského záměru. Jakou právní formu bude takový podnik mít, není důležité, musí se však vždy jednat o subjekty soukromého práva. Právní forma podniku může mít mnoho podob:
Jednotlivec, tedy fyzická osoba (živnostník)
společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
družstvo, nově i sociální družstvo
obecně prospěšná společnost (o.p.s.)
církevní právnické osoby
akciové společnosti (a.s.)
občanské sdružení (o. s).
jiné typy obchodních společností
ústav - založen se záměrem provozování společensky či hospodářsky užitečné činnosti (Vyskočil, 2014)
19
Sociálním podnikem však nesmí být příspěvkové organizace ani obce, poněvadž jsou součástí veřejné správy, čili nejsou autonomní. Sociální přínos pak nemají pouze sociální podniky, ale také společensky odpovědné podniky (CSR) či neziskové organizace (NNO). „Významný je průzkum, který ukázal právní formy, v nichž se SP nacházely a to s převahou ziskové právní formy společnosti s ručením omezeným. Družstevní právní forma se ukázala v České republice nepříliš využívanou, na rozdíl od zbytku Evropy, což může souviset nevhodně nastaveným právním prostředím pro družstva nebo i s historickou zkušeností.“ (Vyskočil, 2014, s. 17)
1.2.3 Cíl sociálních podniků Sociální podnik akcentuje sociální rozměr podnikání a naplňuje tak veřejně prospěšný cíl. Generální ředitel slavné společnosti Ashoka, jež podporuje sociální inovátory po celém světě, shrnul cíl sociálních podnikatelů do jediné věty: „Sociální podnikatele neuspokojí rozdávat lidem ryby ani je naučit rybařit. Ve svém úsilí nepřestanou, dokud nezmění celý rybářský průmysl.“ (Vyskočil, 2014, s. 27) Z hlediska pozitivního společenského přínosu lze sociální podniky rozdělit na dva základní druhy:
Společensky zaměřené sociální podnikání: sociální podniky zaměřující se na zaměstnávání lidí zdravotně nebo sociálně znevýhodněných na trhu práce
Environmentálně zaměřené sociální podnikání: sociální podniky zaměřené na poskytování služeb a produktů prospěšných životní prostředí (či společnosti)
Nepochybně existují i takové podniky, které oba tyto druhy benefitů kombinují.
1.2.3.1 Společensky zaměřené sociální podnikání Slovo „sociální“ mívá v češtině často souvislost s podporou ekonomicky slabých občanů, vhodnějším názvem by mohlo být „společensky prospěšné podnikání“.
20
Pokud je sociální podnikání zaměřené společensky, tedy na společnost, provozuje činnost, která prospívá společnosti či specifické skupině osob, při dodržování principů demokratického řízení s cílem uspokojit sociální potřeby obyvatel. Cílem je:
zvýšení kvality života obyvatel problematických lokalit, zajištění bezpečnosti, vzdělávání, volného času, zdraví atd.
poskytnutí dostupných a přesto kvalitních služeb klientům, mezi které patří senioři, zdravotně postižení a jinak ohrožené skupiny obyvatelstva
zajištění sociální inkluze skrze zaměstnávání obyvatel znevýhodněných na trhu práce
„posilování kompetencí zaměstnávaných lidí znevýhodněných na trhu práce
posilování principů soudržnosti a solidarity ve společnosti (prevence sociálně negativních jevů)“ (Mareš, 2011, s. 25)
1.2.3.2 Environmentálně zaměřené sociální podnikání Podnikání, s takzvaně místním prospěchem, má za cíl uspokojení potřeb regionů a jejich obyvatel při využití místních zdrojů, a to s pozitivním dopadem na životní prostředí. Takto zaměřené sociální podniky se nejčastěji „zaměřují na ekologickou likvidaci odpadů, oblast alternativních zdrojů energie a energetických úspor, recyklaci nábytku nebo kol, efektivní využívání zdrojů (sdílení aut a kanceláři, vzájemné půjčování techniky), vzdělávání týkající se vztahu k životnímu prostředí atd.“ (Mareš, 2011, s. 25) Důraz je zde kladen na výběr etických dodavatelů, dodržování veškerých norem v oblasti znečišťování a na co nejšetrnější využití zdrojů.
21
1.3 Sociální podnikání v ČR 1.3.1 Analýza sociálních podniků v ČR – současnost Stále vzrůstající zájem médií napomáhá sociálnímu podnikání v ČR šířit povědomí o tomto prospěšnému a pro ekonomiku nezanedbatelném druhu podnikání. Lákadlem se pak pro budoucí sociální podnikatele stává i poměrně velká podpora, kdy mohou čerpat z evropských peněz formou mikropůjček a grantů. I pro státní rozpočet je podpora sociálních podniků velmi výhodnou záležitostí. „Z výsledků studie vyplývá, že z pohledu veřejných rozpočtů se státu vyplatí podporovat tvorbu pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a osoby se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním, a to prostřednictvím podpory rozvoje integračních sociálních podniků.“ (Bednáriková, Francová, 2011, s. 31) V momentě, kdy se takové osoby pohybují mimo trh práce, nedochází k tvorbě hodnot a tyto osoby vyvolávají náklady nezaměstnanosti, které jsou pro veřejný rozpočet velmi zatěžující. Takové náklady totiž značně převyšují výdaje spojené s podporou vzniku nových pracovních míst. Nutno uvést, že zaměstnání takto postižených osob sebou nese i další výhody, jakožto nárůst jejich sebevědomí, zlepšení celkového zdravotního stavu a tím úsporu ve spotřebě léků a lékařské péče, dále vznik nových sociálních vazeb s kolegy a většinovou společností a nespočet dalších kladných efektů. V knize Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR, vydané názorovou platformou T však autoři uvádí, že z jejich zjištění „současná podoba podpory poskytovaná sociálním podnikům ze strany příslušných ministerstev neodpovídá jejich reálným potřebám“. (Bednáriková, Francová, 2011, s. 31) Podpora je zaměřena na start nových sociálních podniků, avšak ne na další vývoj již zaběhlých sociálních firem. Stát by měl vyvinout větší úsilí v podpoře sociálních společností, jejich podnikatelské aktivity mají nezanedbatelný dopad na místní rozvoj. Téma sociálního podnikání mělo být rozšířeno zpracováním do většího počtu strategických a programových dokumentů ČR. Velmi důležitý je pak vznik sociálních firem z iniciativy obcí. Takové podnikání je pro obce a kraje optimální, ale hlavně velmi perspektivní nástroj k řešení sociálních, místních a regionálních problémů. Sociální podnikatel je totiž většinou jedinec, který má hlubokou znalost svého prostředí, disponuje lokálními a regionálními vazbami, které dokáže využít a má k dispozici sociální kapitál. Místní a regionální rozměr hrají jednu z klíčových rolí ve využívání místních zdrojů, uspokojování místní poptávky a zacílení na potřeby lokální komunity. Takové podnikání má inovativní a kreativní přístup k řešení problémů a díky všem jeho 22
kladným stránkám by tak mělo být dostatečným vábidlem pro představitele místních samospráv. V budoucnu by mělo být prioritou získávání podpory pro sociální ekonomiku a to jak na místní, tak i krajské úrovni. Je třeba si taktéž uvědomit, že sociální podnikání může být v několika ohledech o mnoho náročnější, než podnikání „klasické“. Sociální podnikatel totiž musí zvládat nejenom všechny podnikatelské a manažerské dovednosti, ale také dovednost pracovat se znevýhodněnou skupinou zaměstnanců. Duální klasifikace alespoň části managementu je nepostradatelná. Vzdělávání sociálních podnikatelů musí být přizpůsobeno obtížné realitě a mělo by leadery na praxi co nejlépe připravit. Obor „sociální podnikání“ není jako obor bakalářského, či magisterského studijního programu v naší zemi k dispozici. Vyhledávání a následná podpora talentů ve vzdělávání se jeví jako účinnější způsob nežli rozvíjení plošných oborů na vysokých školách. Předmětem studia by se mělo v tomto případě stát vysvětlení odlišného chápání a pořadí hodnot, poznání specifických nástrojů a získání dovedností. V ČR je k dispozici celkem 11 programů, či aktivit, které jsou přímo, nebo alespoň z části využitelné pro budoucí, nebo již stávají sociální podnikatele a manažery. V rámci analýzy sociálních podniků v České republice by se daly podniky rozdělit dle jejich prospěšnosti a oblasti podnikání. „Adresář vznikl na základě telefonického šetření, které probíhalo na podzim roku 2012. Jako základ pro kontaktování podniků byl využit seznam sociálních podniků, který vznikal při předešlém projektu TESSEA. Dále jsme využili seznamy podpořených podniků z obou výzev sociální ekonomiky.“ (Vyskočil, 2012, s. 11)
23
(Vyskočil, 2012, s. 14)
(Vyskočil, 2012, s. 13)
1.3.2 Právní úprava sociálních podniků v ČR Při zakládání nového sociálního podniku je třeba učinit zásadní rozhodnutí, a to, jaká právní forma je ta nejpříhodnější. Přesto, že je v České republice nejoblíbenější formou společnost s.r.o., nemůže nikdo s určitostí říci, která právní forma je tou nejlepší. Zakladatelé by si toho měli být vědomi, zvolit si mohou z těchto (Vyskočil, 2014):
24
společnost s ručením omezeným výhody: snadný způsob řízení, právní forma je důvěryhodná pro banky i pro účetní a daňové poradce nevýhody: počáteční vklad 200.000 Kč
akciová společnost výhody: k dispozici má velký kapitál a má důvěryhodnou právní formu pro banky nevýhody: základní kapitál je velmi vysoký - min. 2.000.000 Kč
OSVČ výhody: snadné založení, snadné rozhodování nevýhody: v případě bankrotu ručí OSVČ svým veškerým majetkem
družstvo výhody: forma rozhodování je demokratická a kolektivní – jeden člen jeden hlas (zákon umožňuje i jiné roztřídění či kombinaci členství právnických i fyzických osob), velmi nízký počáteční vklad - 5.000 Kč nevýhody: banky a většina právníků má s družstvy velmi málo zkušeností, státní správa však družstva podporuje
sociální družstvo výhody: vychází vstříc principům sociálního podnikání, jedná se o družstvo s jasnou formou sociálního podniku nevýhody: nedostatek zkušeností, transparentní akceptování principů sociálního podniku nemá žádné výhody na trhu ani v podpoře státu, rozporuplné názory a postoje právních expertů
obecně prospěšná společnost výhody: transparentní právní forma obsahuje pojistky proti zneužití, případný zisk se navrací zpět do hlavní činnosti organizace nevýhody: komplikovaný způsob založení a správy, pro banky nedůvěryhodná právní forma ve spojení s podnikáním
ústav výhody: založen se záměrem provozu společensky nebo hospodářsky prospěšné činnosti, nekomplikovaná správa nevýhody: žádné zkušenosti 25
církevní právnická osoba výhody: zázemí nevýhody: banky považují právní formu ve spojení s podnikáním za nedůvěryhodnou, struktura řízení nevhodná pro podnikání
spolky výhody: možnost vlastním jménem podnikat nevýhody: podnikání nesmí být hlavní činností spolku
nadace od ledna 2014 může nadace dle zákoníku podnikat, ovšem pouze v případě, že podnikání je vedlejší činnost a výtěžky poputují k podpoře účelu nadace výhody: založena k trvalé službě společensky či hospodářsky prospěšnému účelu nevýhody: nadační jistina musí mít vysokou minimální hodnotu: 500.000 Kč, v případě trvalejšího snížení dochází k zániku nadace (Vyskočil, 2014)
1.3.3 Organizace a programy podporující sociální podnikání v ČR „Tématem sociálního podnikání se ve svých operačních programech zabývají tři ministerstva.“ (Peňázová, 2012, s. 41) Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Ve skutečnosti ovšem není zatím žádný resort garantem rozvoje tohoto druhu ekonomické aktivity. Sociální podnik je financován z více zdrojů, velmi významné jsou potom dotace, granty a operační programy strukturálních fondů EU. Ty dokonce nabízejí i speciální podporu začínajícím podnikům. Financovat se dá i z úvěrů, podmínkou je však poskytnutí záruky, jako např. nemovitosti, kterou ovšem nemá každý začínající podnikatel možnost splnit. Podnik dále financuje z vlastního zisku, z prostředků z vlastní výdělečné činnosti organizace, z vlastních akcí (benefiční akce a kampaně, koncerty, dražby), z přímé podpory (jednotlivci, finanční dary, převody majetků), z peněžní i nepeněžní formy sponzorství poskytnuté od firem.
26
TESSEA – Jedná se o názorovou platformu pro podporu sociální ekonomiky a podnikání, založenou roku 2009 v rámci projektu Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky, navazující na expertní skupinu NESEA a činnost Národní tematické sítě pro sociální ekonomiku, která fungovala v rámci programu Equal. Je to „názorová platforma sdružující jednotlivce, podnikatele, nestátní neziskové organizace, vysoké školy a další instituce, které spojuje společný zájem – prosazovat sociální ekonomiku a sociální podnikání do povědomí laické i odborné veřejnosti.“ (socialnipodnikani.cz, 2015) Tessea koordinuje P3 o.p.s. Organizuje semináře pro zakladatele sociálních podniků, poskytuje poradenství a konzultace, pomáhá s přípravou projektů na založení sociálních firem, školí ženy a to i migrantky, jak začít podnikat, realizuje projekty na podporu a propagaci sociálního podnikání. (Bednáriková, Francová, 2011)
Platforma sociálních firem v ČR – „Volné sdružení právnických a fyzických osob se sídlem v ČR, které uznává model sociální firmy, tj. definici, základní charakteristiky a Standardy sociální firmy.“ (socialnifirmy.cz, 2015) Cílem je stát se reprezentativním partnerem pro zástupce státního a veřejného sektoru, akademické sféry, bankovních institucí a široké veřejnosti. Úkolem je rozvíjet síť sociálních firem v České republice, propagovat model sociální firmy, prezentovat příklady dobré praxe, pořádat nejrůznější vzdělávací akce (semináře, konference, exkurze), komunikovat s veřejností a šířit tak myšlenku sociálního podnikání mezi společnost. Mezi zakládajícími členy platformy je 7 sociálních společností a 2 fyzické osoby: Jan Mácha, ředitel Regionu Jih Fokusu Praha, o. s, v současné době ředitel Fokusu Tábor a Markéta Würtherlová, ředitelka rozvojových projektů Fokusu Praha, o.s. Ze zakládajících podniků jmenujme např. známou kavárnu Vesmírna o.p.s., či Café Therapy, obě kavárny se sídlem v Praze, které denně získávají na oblibě. Fokus Praha – Sociální podnik založen roku 1990, která sdružuje psychoterapeuty, socioterapeuty, pracovní terapeuty, psychology, sociální pracovníky a další pracovníky včetně dobrovolníků. Nabízí komplexní komunitní péči o lidi s dlouhodobým duševním onemocněním v neústavních podmínkách, hájí práva zájmy těchto lidí. Na svých webových stránkách uvádí: „Snažíme se, aby od nás každý klient odcházel vyrovnanější, silnější ve svých vlastních schopnostech a lépe vybavený pro praktický život. Svoji práci děláme 27
profesionálně a s úctou a respektem ke každému.“ (Fokus Praha, 2015) Společnost je velmi aktivní a je proto součástí mnoha významných projektů. Jmenujme velkolepý destigmatizační projekt Fokusu Praha - Studio 27, jež je dotován z Norských fondů. Jde o projekt, kdy tým filmařů a žurnalistů bude složen z lidí, kteří měli zkušenost s duševní nemocí a budou oslovovat a natáčet známé osobnosti, které promluví o své činnosti, ale i o duševním zdraví v různých vhodných prostorách (kavárna Liberál a další pražské kavárny, divadla). Záznam z besed je pak možné sledovat na internetu. Mezi další aktuální „díla“ organizace patří projekty: EXPERT, PHILIPPE, REPRINT, PINEL a další. Impact Hub – Inspirativní prostor určený pro setkávání, coworking, akce, rozvoj podnikání a inovace, propagující společensky prospěšné podnikání. Na světě je těchto prostorů již 70 a zaměstnává více jak 350 lidí. V České republice existují už dva Impact Huby: jeden v Praze, druhý v Ostravě. „Propojujeme, inspirujeme, podporujeme všechny, kteří chtějí ve svém životě něco změnit. Věříme, že na základě vzájemné spolupráce, důvěry a odvahy máme společně šanci rozšířit nový způsob podnikání. Takové podnikání, jehož primárním cílem není zisk, ale společenský či environmentální prospěch.“ (Impact Hub, 2015)
1.3.4 Sociální podniky v Praze Koncentrace sociálních podniků v Praze je oproti všem ostatním městům a krajům nejvyšší. České hlavní město se může chlubit dokonce i velmi zajímavým makroekonomickým primátem. Na konci roku 2014 zde totiž statistici naměřili pouze 2,5% míry nezaměstnanosti, což je spolu s německým regionem Horní Bavorsko nejnižší úroveň nezaměstnanosti v celé Evropské unii. (Černý, 2015) Na udržení takto nízké hranice nezaměstnanosti se však dozajista podílí i právě již zmíněný vysoký počet sociálních podniků. Proč je však v Praze sociálních podniků nejvíce? „Pravděpodobně podmínky, které směřují značnou část běžných podnikatelských aktivit do Prahy, platí i u sociálních podniků. Může to být silnější podpora, přístup ke zdrojům, větší poptávka po produkci či službách.“ (Vyskočil, 2012) Vyskočil ve své studii dále uvádí, že dle šetření z roku 2012 je v adresáři celkem 202 sociálních podniků. Zde je však nutno podotknout, že vzorek není na 100% reálný vzhledem k neustálenému pojetí Sociálního podniku v ČR. V tomto telefonickém šetření se však ukázalo, že Praha má
28
sociálních podniků nejvíce (celkem 41). Mezi dalšími kraji s významným počtem sociálních společností pak jmenujme: Ústecký, Středočeský a Jihomoravský kraj.
(Zdroj: Vyskočil, 2012) Významné sociální podniky v Praze:
Pragulic
Velmi známý, populární a úspěšný sociální podnik, jež založila skupina studentů v čele s oceněnou Terezou Jurečkovou. „Pragulic je sociální podnik, který umožňuje zájemcům z řad veřejnosti poznat a zažít svět lidí bez domova, a tím mění zažité stereotypy týkající se oblasti bezdomovectví.“ (pragulic.cz, 2016)
Impact Hub
Impact hub je prostor inspirace. Prostor pro setkávání, coworking, nejrůznější akce a eventy, rozvoj podnikání a inovace všeho druhu. Toto místo je přímo zrozené pro rozvoj nejen 29
člověka jako osobnosti, ale i rozvoj společností, firem, či rozvoj sociálního vnímání při vytváření nových kontaktů. (hubpraha.cz, 2016)
Café Therapy
Jedná se sociální podnik, restauraci, kavárnu, obchod, ale také místo, ve kterém může klient využít i služeb psychoterapeutů. Zaměstnanci podniku jsou pak lidé, kteří si prošli drogovou minulostí. Tato restaurace sídlí v samotném centru Prahy a je nejspíše i pro svou pozici vyhledávaným místem pro zastavení. (cafe-therapy.cz, 2016)
30
1.4 Cestovní ruch 1.4.1 Pojem cestovní ruch Existuje nespočet definic cestovního ruchu, ovšem žádná z těchto definic se nejeví jako všeobjímající. Autoři popisující fenomén cestovní ruchu ve svých definicích zdůrazňují odlišné aspekty tohoto komplexního jevu v závislosti na různých akademických oborech (ekonomický, sociální ad.), kterým přisuzují větší váhu. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011) Dle Horner a Swarbrooke (2003) se cestovní ruch obecně definuje jako „krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností.“ (s.53). Jako nespočet dalších definic cestovního ruchu však ani tato není zcela výstižná, protože opomíjí cestovní služby, jejímž cílem není zábava. „Co možná nejpřesnější definice je důležitá proto, aby bylo možno cestovní ruch sledovat, vyhodnocovat, plánovat a řídit“ (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 17). Za tímto účelem přijala organizace WTO (1995) jako oficiální definici „Cestovní ruch představuje činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu mimo jejich obvyklé místo pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely.“ (in Kotíková, 2013, s. 16) Kotíková (2013) však zdůrazňuje, že ačkoliv tato definice oproti mnohým jiným nevymezuje cestovní ruch jen jako volnočasovou aktivitu, je pro potřeby přesnějšího chápání cestovního ruchu pro zpřehlednění statistik cestovního ruchu ve světě vázána pouze na „činnost lidí“ a opomíjí jeho další vazby. AIEST (mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu) pak definuje cestovní ruch jako „souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání“ (in Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011) Někteří autoři neberou cestovní ruch jako odvětví, ale jako činnost, „která je výsledkem služeb jiných odvětví, jako jsou ubytování, stravování a doprava.“ (Horner a Swarbrooke, 2003, s. 54). Mezi přínosy cestovního ruchu by se pak daly přiřadit jeho pozitivní působení na růst HDP, počtu pracovních míst, příjmů lokálních obyvatel a jeho návazné multiplikační efekty. Na
31
druhou stranu se cestovní ruch podílí například na zátěži pro životní prostředí, kulturní homogenizaci a značí se svým sezónním charakterem. (Jakubíková, 2009) Cestovní ruch skýtá několik následující odvětví (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011)
Odvětví ubytovacích služeb, tedy jejich poskytovatelů, od hotelů až po malé penziony ad. Odvětví atrakcí, kam patří mimo jiné národní parky, kulturní či historická místa, botanické zahrady apod. Odvětví dopravy, například železniční, automobilová, letecká ad. Odvětví zprostředkovatelů, tedy cestovní agentury, organizátoři konferencí, touroperátoři ad. Odvětví organizace, do kterého spadají například turistické asociace, regionální centra, turistické centrály ad.
Z pohledu České republiky je cestovní ruch nejen z ekonomického hlediska velmi důležitým jevem. Podílí se například 2,7 % na celkovém HDP, 4,51 % na zaměstnanosti v ČR, 3,5 % na výběru daní či 6,5 % na celkových příjmech do státního rozpočtu. (MMR, 2013)
32
1.5 Sociální cestovní ruch 1.5.1 Pojem sociální cestovní ruch Navzdory tomu, že se pojem sociální cestovní ruch používá již desítky let, nemá tento pojem přesnou definici. Neexistence jednotného a všeobjímajícího vymezení sociálního cestovního ruchu je dána značnou různorodostí aktivit, které pod tento pojem mohou spadat, dále rozdílným vývojem tohoto pojmu ve světě vztahující se buď k oboru sociální politiky či k sociální ekonomiky, následně sémantické nejednotě pojmu, který existuje po boku konceptů jako cestovní ruch pro všechny a odpovědný cestovní ruch, a v neposlední řadě i různým perspektivám studia sociálního cestovního ruchu z pohledu hostitele či z pohledu návštěvníka. (Minnaert et al., 2011) Jedna z prvních definic pochází od Hunzikera, který ho definoval jako vztahy a fenomén v oblasti turismu vyplývající z účasti na turismu ekonomicky slabých a jinak znevýhodněných součástí společnosti. (in Minnaert et al., 2011) Podobnou definici nabízí ISTO (Organisation Internationale du Tourism Sociale), která ho definuje jako efekty a jevy vyplývající z účasti v cestovním ruchu, konkrétněji účasti nízkopříjmových skupin. Tato účast je umožněna nebo usnadněno iniciativami jasně definované sociální povahy (ISTO, 2015) Evropská Unie dle Stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu sociální turismus v Evropě (2006) odlišuje sociální cestovní ruch od cestovního ruchu na základě tří principů. Zaprvé existence skutečného stavu úplné nebo částečné neschopnosti plně realizovat právo na cestovní ruch, zadruhé je potřeba někoho, ať už je to veřejná nebo soukromá instituce, společnost, nebo jednoduše určitá organizovaná skupina lidí, která jedná ve jménu překonání nebo snížení překážky, která brání osobě výkonu jejich práva na cestovní ruch a zatřetí je toto jednání efektivní a pomáhá skupině lidí účastnit se cestovního v souladu s podmínkami a respektování hodnot udržitelnosti, dostupnosti a solidarity. Tyto principy naráží na dvě další charakteristiky, které literatura k sociálnímu cestovnímu ruchu přiřazuje. Zaprvé se jedná o skutečnost, že cestování spadá pod principy lidských práv a mělo by tedy být přístupné všem. Toto právo uznává od roku 2001 i Organizace spojených národů (Calypso.eu, 2015). Zadruhé tyto principy naráží na morální povahu cestovního 33
ruchu nacházející se například v definici Mineart et. Al. (2011), která považuje sociální cestovní ruch jako cestovního ruch s přidanou morální hodnotou, jehož primárním cílem je prospěch buď hostitele, nebo návštěvníka při výměně cestovního ruchu. Tato definice také odráží odlišnosti zaměření sociálního cestovního ruchu mezi aktivity podporující zvýšenou účast znevýhodněných na cestovním ruchu a aktivity podporující zejména ekonomický přínos cestovního ruchu pro znevýhodněné skupiny (ISTO, 2015). V neposlední řadě se sociální cestovní ruch nejeví jako druh cestovního ruchu, nýbrž jako jeho forma (Pásková a Zelenka, 2002).
1.5.2 Vývoj sociálního cestovního ruchu Dle Mezinárodní organizace pro sociální cestovní ruch ISTO (2015) má sociální cestovní ruch kořeny v roce 1936, kdy se členové Mezinárodní organizace práce (ILO) úmluvou dohodli na placené dovolené. Podstata této úmluvy byla také zmíněna ve Všeobecné deklaraci lidských práv v roce 1948. Dá se tedy říct, že se sociální cestovní ruch zrodil z etické poptávky (ISTO, 2015). Tato poptávka by utvrzena aktivisty, kteří odůvodnili jeho legitimitu specifickým právem, tj. právem na cestování, jako přirozené rozšíření práva na práci, na odpočinek a na placenou dovolenou. Teprve po konci druhé světové války se v některých zemích objevila sociální politika se zaměřením na cestovní ruch, zejména díky podpoře budov (dotace na budování, renovace a aktualizace zařízení a infrastruktury) a pomoc lidem (opatření přijatá na pomoc lidem vzít si dovolenou). Také byly vytvořeny četné asociace pod záštitou odborů, rodinných hnutí aj., kteří měli společný cíl: rozvíjet a rozšiřovat sociální cestovní ruch (ISTO, 2015). Nad těmito asociacemi, které často působili na národní úrovni, byly na konci druhé světové války také založeny federace na národní nebo mezinárodní úrovni, které sdružoval společný cíl, a to mimo jiné ISTO (do roku 2010 BITS), který začínal na evropské úrovni a rozšířil se i na americkou a africkou úroveň (ISTO, 2015). Minnaart, McCabe a Diekmann (2011) dále charakterizují vývoj sociálního cestovního ruchu jako dynamický, nikoliv jako statický. Organizace v oboru sociálního cestovního 34
ruchu proto musí čelit výzvám, které přináší nové sociálněekonomické faktory, kterým se za účelem přežití musí tyto organizace přizpůsobit. (Idem) V novém miléniu se dále zájem o sociální cestovní ruch stále zvyšuje. Dle Mignon (2002) se společnost dostala v průběhu pouhých několika let z období, kdy byl sociální cestovní ruch vnímán jako zastaralý, negativní nebo redukční, do situace, v níž jsou pojmy jako sociální politika, solidarita a odpovědný rozvoj naopak vnímány velmi pozitivně. (in Minnaert et al., 2011)
1.5.3 Sociální cestovní ruch a ČR 1.5.4 Sociální cestovní ruch v ČR – prostředí pro sociální podniky Navzdory výše uvedené vzrůstající podpoře a popularitě sociálního cestovního ruchu ve světě není tento obor dle Gombitové (2010) v České republice příliš známou oblastí. Projekty sociálního cestovního ruchu a jeho podpory jsou relativně nové. Hlavní aktéry sociálního cestovního ruchu v ČR představují Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a některé neziskové organizace. Ministerstvo pro místní rozvoj je hlavním státním aktérem v cestovním ruchu a jeho nejpodstatnějším úkolem je vytvoření právního rámce s cílem vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Sociální cestovní ruch je Ministerstvem pro místní rozvoj podporován zejména Národním programem podpory cestovního ruchu a jeho podprogramem Cestování dostupné všem. Mezi hlavní cíle tohoto programu patří vytvoření ekonomických podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v ČR, podpora zaměstnanosti vytvářená cestovním ruchem, podpora vhodných podmínek účastníkům cestovního ruchu, pro které je jejich účast obtížná, dále zlepšení infrastruktury zpřístupňující cestovní ruch všem a v neposlední řadě i podpora ekologických řešení fungování aktérů v cestovním ruchu. Mezi upřednostňované cílové skupiny podpory patří projekty zaměřené na děti a mládež, rodiny s dětmi s nízkými příjmy, zdravotné handicapovaní a senioři (MMR, 2014a). Mezi lety 2010 a 2013 pak MMR prostřednictvím zmiňovaného programu podpořilo již 144
35
projektů napříč Českou republikou celkovou částkou 231 milionů Kč, nejvíce v Jihočeském (38 miliony) a v Moravskoslezském (35 miliony) kraji. (MMR, 2014b) Neziskové agentury podporující sociální cestovní ruch v České republice jsou podle Gombitové (2010) nepočetné a sociální cestovní ruch nebývá jejich hlavní prioritou. Mezi hlavní patří občanské sdružení Rady seniorů, která zastřešuje 18 seniorských organizací s půl milionem členů a Národní rada osob se zdravotním postižením ČR zastřešující 118 organizací se zmiňovaným zaměřením a v neposlední řadě Klub českých turistů se zaměřením zejména na pěší turistiku, který si dal mimo jiné za cíl vybudování bezbariérových pěších turistických, kterých prozatím zpřístupnil jedenáct (kct.cz, 2015). Dle Gombitové (2010) v ČR neexistují neziskové organizace se zaměřením na podporu cestovního ruchu mládeže a sociálně slabých rodin. Za podpory MMR v roce 2010 však vznikl například projekt „Praha pro všechny“, který má za cíl nabídnout širokou škálu služeb cestovního ruchu pro znevýhodněné skupiny obyvatel. (prahaprovsechny.eu, 2015) Jak již bylo zmíněno, MMR považuje zá cílové skupiny sociálního cestovního ruchu děti a mládež, rodiny s dětmi s nízkými příjmy, zdravotné handicapovaní a senioři. Děti a mládež Tato cílová skupina představuje 14% (1,5 milionů) obyvatel. Asi polovina z této věkové skupiny jsou studenti s žádným oficiálním příjmem. Mezi nejoblíbenější destinace této cílové skupiny v České republice jsou regiony s přírodními atraktivitami (řeky, jezera, hory). V zahraničí jsou pak cíle této skupiny zejména studia jazyků, „Work and Travel“ nebo studijní programy (Gombitová, 2010). Podporu účasti dětí a mládeže na cestovním ruchu představují v ČR například slevy podnikatelských subjektů či státní podpory školních, sportovních a naučných výletů (Syrovátková, 2013). Mezi „best practice“ příklady lze uvést slevy poskytované Českými drahami. (MMR, 2008) Rodiny s dětmi s nízkými příjmy Tato cílová skupina se skládá z rodin s nízkými příjmy, samoživitelů, velkých rodin nebo nezaměstnaných rodičů. Přesné údaje o počtu nejsou k dispozici, ale VŠE odhaduje, že představuje 9% všech rodin. Nejvíce oblíbená destinace jsou do okolí patřící regiony s přírodními atraktivitami, (řeky, jezera, hory), cestu do zahraničí si ovšem většinou nemohou 36
dovolit. (Gombitová, 2010). Tato cílová skupina může v ČR najít podporu na cestování u podnikatelských subjektů ve formě slev pro rodiny s dětmi, zaměstnavatelů či některých pojišťoven (Syrovátková, 2013). Mezi „best practice“ se řadí například belgické Centrum pro dovolené (MMR, 2008). Zdravotně handicapovaní V České republice žije více než 1 milion osob se zdravotním postižením (9,87% populace). Nejvýznamnější podíl z nich je mezi seniory, z nichž 26% je zdravotné postižených. Nejčastější jsou postižení způsobeny civilizačními chorobami (37%), následují tělesné, duševní, vizuální a sluchové postižení. Téměř 63% osob se zdravotním postižením má omezenou pohyblivost. Pouze méně než 13% z nich pracuje a 71% je nezaměstnaných (Gombitová, 2010). Podpora zdravotně handicapovaných osob v cestovním ruchu pak spočívá zejména v zajištění přístupnosti a dostupnosti informací ohledně přístupností turistických atraktivit a prostředků. (Syrátková, 2013). Jako „best practice“ by se v této oblasti mohl zmínit zejména projekt Beskydy pro všechny (MMR, 2008). Senioři Senioři nad 65 let tvoří přibližně 10% z celkového počtu obyvatel v České republice a jejich počet stále roste. V příštích 10-20 letech se očekává, že tento podíl poroste ještě rychleji. Většina českých seniorů (zejména z měst) často navštěvuje své venkovské domy či chaty s jejich rodinami, což představuje neobvyklost českého domácího cestovního ruchu. Na základě informací založených na datech cestovních kanceláří představují senioři přibližně 10-15% z prodaných balíčků zájezdů do zahraničí (Gombitová, 2010). „Podpora cestovního ruchu seniorů se zaměřuje na slevy ze strany podnikatelů v cestovním ruchu (od dopravců, kulturních a společenských organizací, cestovních kanceláří), příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči ze strany zdravotních pojišťoven, ale i dávek státní sociální podpory.“ (Syrátková, 2013, 4). Mezi „best practice“ zmiňovaných MMR (2008) patří například slevy pro seniory dopravce ČSA.
1.5.5 Sociální cestovní ruch v Praze V roce 2013 navštívilo Českou republiku 24,7 milionů zahraničních návštěvníků, z toho 32% (7,9 milionů) navštívilo Prahu. V tomtéž roce pak bylo vykázáno 7,1 milionů delších 37
tuzemských cest za účelem trávení volného času a rekreace českých rezidentů, z toho 132 tisíc do Hl. m. Prahy (MMR, 2014b). Mimoto je v Praze jako v nelidnatějším městě ČR početná skupina rezidentů, kteří mohou využívat kapacity a prostředky pražského sociálního cestovního ruchu. Dle Českého statistického úřadu v Praze roku 2013 žilo 175 tisíc lidí mladších 15 let a 225 tisíc seniorů (ČSÚ, 2013a), dle výběrového šetření osob se zdravotním postižením (ČSÚ, 2013b) pak v České republice žije 1 077 673 osob se zdravotním postižením a z toho přibližně 128 tisíc v Praze.1 Ve stejném roce pak mimo jiné do Prahy dojíždělo 168 tisíc lidí za prací (Kyselová, 2014), mezi kterými je určité procento lidí potenciálně využívající prostředky sociálního cestovního ruchu. Je tedy nadmíru patrné, že v Praze existuje velmi početná skupina lidí, kteří představují cílové skupiny sociálního cestovního ruchu, ať už tvořeny zahraničními, domácími či místními obyvateli. Nabídka sociálního cestovního ruchu v Praze je ovšem hůře kvantifikovatelná z důvodu výše popsané nejasné definici subjektů spadající pod tuto formu CR. Mezi lety 2010 a 2013 bylo v Praze Národním programem podpory cestovního ruchu MMR a jeho podprogramem Cestování dostupné všem podpořeno celkem 16 projektů za celkovou částku 31,34 milionů Kč (MMR, 2014b). Za zmínku podpořeného projektu stojí mimo jiné „Praha pro všechny“ v hodnotě přes 2,4 milionu Kč, který má za cíl nabídnout širokou škálu služeb cestovního ruchu i pro znevýhodněné skupiny obyvatel se zaměřením na rodiny s dětmi, školní výpravy, seniory a handicapované (prahaprovsechny.eu) Nabídka sociálního cestovního ruchu v Praze je velmi pestrá a všeobjímající a představuje široké spektrum podskupin, od vzrůstajícího počtu bezbariérových stanic metra (Praha.eu, 2015), bezbariérové turistické trasy (Klub českých turistů, 2015) přes slevy či bezplatnost na jízdném hromadné městské dopravy pro mladistvé, studenty a seniory (dpp.cz, 2015) po množství sociálních podniků operujících v cestovním ruchu, které byly popsané v dřívější kapitole.
1
Na základě vlastního výpočtu založeném na poměru celkového počtu obyvatel v Praze a v ČR.
38
2 Analytická část 2.1 Popis analytické části 2.1.1 Úvod Pro analytickou část první části mé bakalářské práce jsem vybrala metodu případové studie konkrétního sociálního podniku, jehož činnost se řadí do služeb cestovního ruchu. Případová studie je metoda kvalitativního výzkumu, jež zkoumá daný jev či skutečnost do hloubky a to v reálném kontextu. V návazné části se soustředím na potvrzení či vyvrácení třetí hypotézy mé bakalářské práce za použití dotazníkového šetření, které umožňuje získat informace od početné skupiny lidí ve vybraném geografickém území. (Kohoutek, 2010) Předmětem zkoumání případové studie je společnost SANANIM z.ú. Tento ústav zaměřený na uživatele návykových látek má momentálně jedenáct zařízení. Důležitým projektem je Pracovní a sociální agentura PSA. Jednou z významných aktivit je dále činnost realizovaná v rámci samostatného právního subjektu s názvem SANANIM Charity Services, s. r. o. Tato společnost je zřízená a stoprocentně vlastněného ústavem a provozuje chráněnou keramickou dílnu Charity Shop a sociální firmu Café Therapy. (sananim.cz) Právě podnik Café Therapy je restaurací a kavárnou a proto činnost této společnosti patří do odvětví cestovního ruchu a gastronomie. Na konkrétním příkladu z oblasti sociální ekonomiky je pomocí analýzy možné propojit teorii s praktickými zkušenostmi a představit výsledky a přínos tohoto druhu podnikání. S využitím případové studie analýzy vybraného podniku a dotazníkového šetření potvrdím či vyvrátím hypotézy, které jsem stanovila v teoretické části bakalářské práce.
39
2.1.2 Cíl a metodologie analytické části Hypotéza (1): Sociální podniky představují efektivní způsob pomoci bývalým uživatelům návykových látek k navrácení do běžného života a k jejich úspěšnému prosazení na trhu práce. Hypotéza (2): Zaměstnávání bývalých drogově závislých osob přináší sociálním podnikům určité nevýhody, kvůli kterým je i jejich uplatnění na trhu práce problematické. Hypotéza (3): Zájem a informovanost společnosti o pomoc drogově závislým formou podpory sociálního podniku je v Praze relativně nízká. Mým prvním a hlavním cílem tak je pomocí analýzy sekundárních dat a realizací dvou interview potvrdit či vyvrátit hypotézy (1) a (2) a to vypracováním analýzy organizace, aktivit, přínosů a úspěšnosti společností SANANIM a PSA (Sociální pracovní agentura) a to vzhledem k charakteristikám sociálního podniku, se zaměřením na efektivitu pomoci bývalým uživatelům návykových látek vybraného sociálního podniku, a to zejména skrze sociální podnik Café Therapy, restauraci a kavárnu, spadající do odvětví cestovního ruchu a gastronomie, provozované výše uvedenou společností SANANIM V první část studie poukážu na již existující informace o zmíněných společností formou analýzy sekundárních dat. Případová studie obsahuje dva rozhovory, první s vedoucím Pracovní a sociální agentury PSA a druhý s manažerem podniku Café Therapy Analytická část dále zahrnuje dotazníkové šetření provedené formou online dotazníku a zaměřené výhradně na pražské obyvatele, z jehož výsledků bude možno vyčíst povědomí, názory a přístup obyvatel ke znevýhodněným osobám a sociálním podnikům v cestovním ruchu v Praze. Dotazníkové šetření je strukturováno za použití uzavřených otázek, které umožňují sběr dat v jednotné formě pro přesnější statistické účely (Kohoutek, 2010) potřebné pro potvrzení či vyvrácení hypotézy (3) mé bakalářské práce.
40
2.2 Úvod k případové studii sociálních společností Café Therapy a SANANIM a k dotazníkovému šetření Důvodů, proč navštívit podnik Café Therapy, existuje celá řada. Hlavní činností podniku je činnost gastronomická, kdy podnik působí jako kavárna a restaurace, která se však často využívá také k výstavám. To ale není vše, neboť nabídka této společnosti je velmi široká. Kromě výborné kávy a kvalitních jídel, které si můžete užít jak ve vnitřním prostoru, tak na venkovní terase za hezkého počasí, je taktéž možnost pronajmout si konferenční místnost a uspořádat velkou oslavu, divadelní představení, školení či tiskovou konferenci. Společnost je připravená i na společnost dětského věku, proto je restaurace vybavena dětským koutkem a dále v zadních prostorách poradnou pro rodiče, ve které sídlí terapeut ochoten pomoci při jakýchkoli rodinných potížích. Prostor podniku je plně bezbariérový. (cafe-therapy.cz) Pro podporu charity je taktéž možné zakoupit v restauraci dárkové předměty, jako keramiku a svíčky, které jsou vyráběny v chráněné dílně lidmi, jež prošli závislostí na návykových látkách a jsou v programu doléčování v doléčovacím centru. Všechno keramické nádobí, jež se v kavárně nachází, pochází právě z této chráněné dílny – SANANIM´s charity shop, který stejně jako projekt Café Therapy spadá pod společnost SANANIM Charity services, s.r.o. Jak je možno vidět, Café Therapy má širší koncept než běžné kavárny a restaurace, je to doslova multifunkční prostor, který je využíván pro nejrůznější aktivity a setkávání. (sananim.cz) O provoz podniku Café Therapy se stará dohromady 10 lidí, z nich jsou celkem čtyři znevýhodnění. Manažerem podniku je Jan Karel, se kterým byl proveden rozhovor, díky kterému zde představím případovou studii. Podnik Café Therapy byl založen v listopadu roku 2005 a na trhu tak působí již 11 let. Společnost nabízí plný komplex služeb a jako sociální firma zaměstnává klienty po léčbě závislosti na návykových látkách. Tito lidé jsou klienty PSA - Pracovní a sociální agentury SANANIM. Právě oni bývají většinou velmi významně znevýhodněni na běžném trhu práci. Díky agentuře PSA a získanému dočasnému zaměstnání v Café Therapy však často získávají své první pracovní zkušenosti a zvyšují nejen svou vlastní motivaci, ale také schopnost posléze najít a udržet zaměstnání v normálních podmínkách volného trhu práce, čímž je posíleno jejich začlenění do nového života bez závislosti a drog. Podnik Café Therapy tak 41
poskytuje výborné pracovní příležitosti a služby lidem, jejž by jinak jen s velkými potížemi mohli obstát na běžném trhu pracovních příležitostí. Společnost je proto významnou zastávkou bývalých uživatelů návykových látek na cestě za plnohodnotným životem. (sananim.cz) Součástí cíle mé bakalářské práce je aplikace případové studie. Jak jsem již uvedla, zkoumám vybrané projekty společnosti SANANIM. A to Pracovní a sociální agenturu PSA a dále podnik Café Therapy. Provádím jejich analýzu jako analýzu ekonomických subjektů, proces řízení a organizace a dále aktivitu a výsledky práce podniků. Chtěla bych v praktické části taktéž poukázat na rozdíly mezi těmito sociálními podniky a klasickými ekonomickými subjekty. Představím skutečné přínosy těchto podniků. Pro případovou studii jsem zvolila kvalitativní metodu výzkumu, tedy rozhovor. Další metodou využitou v praktické části mé bakalářské práce bude metoda kvantitativní, tedy dotazníkové šetření formou online dotazníku, který je zaměřen na obyvatele Prah, a z jehož výsledků bude možno vyčíst povědomí, názor a přístup obyvatel, ke znevýhodněným osobám a sociálním podnikům v cestovním ruchu v Praze. Dále taktéž využiji analýzy sekundárních dat, která již existují a dají se dohledat například v publikacích společnosti SANANIM.
42
2.3 Prezentace sekundárních dat V teoretické části této bakalářské práce byla již většinou data o sociálním podnikání uvedena. Další poznatky a informace, které se vztahují konkrétně k sociální společnosti SANANIM jsem analyzovala a uvádím je v následujících kapitolách. V teoretické části již bylo řečeno, že sociální podnik se vyznačuje dle určitých kritérií, podle kterých se dá odlišit od klasických subjektů. Česká republika však v legislativě nemá pojem a definici sociální firmy.
2.3.1 Popis sociální organizace SANANIM SANANIM z.ú je nestátní neziskovou organizací, která vznikla v roce 1990 a to v reakci na otevření hranic České republiky a náhlého přísunu ilegálních drog a s tím nastávajících problémů a komplikací. Díky efektivní připravenosti zvládla nakonec Česká republika drogový problém daleko lépe, než ostatní země procházející stejnou situací. I díky rozsáhlé organizaci SANANIM tak u nás existuje jedna z nejefektivnějších sítí drogových služeb v Evropě. (sananim.cz) Společnost poskytuje pomoc lidem ohroženým drogami a jejich blízkým a to v síti programů a služeb, které tvoří komplexní systém prevence, péče, celkové léčby a resocializace. Svou činností tak tento podnik důkazy vyvrací stigma, že závislosti na drogách se zbavit nelze. Taktéž se aktivně účastní na vytváření protidrogové politiky ve státní správě s důrazem na ochranu veřejného zdraví. (sananim.cz) SANANIM má celkem 11 zařízení, přičemž každé má své vlastní konkrétní cíle, přesto však následují cíle hlavní, které mají všechna zařízení společné:
,,Poskytování efektivní, profesionální pomoci osobám ohroženým drogovou závislostí v síti programů a služeb, které tvoří komplexní systém prevence, péče, léčby
a resocializace
Zapojit klienty do normálního života tak, aby prožívali spokojenost se svým životem a žili v souladu se společenskými normami
43
Provést klienty jednotlivými fázemi rozvoje závislosti (pokud nepřistupují na změnu životního stylu a abstinenci) tak, aby se chovali co nejméně rizikově k sobě, k okolí i k celé společnosti
Rozvoj systému v oblasti poskytování specifických služeb
Spolupráce na místní i centrální úrovni při plánování a realizaci protidrogové politiky, včetně zahraniční spolupráce a změny pohledu veřejnosti na problematiku drogových závislostí
Vzdělávání laiků, profesionálů a paraprofesionálů v oblasti drogových závislost“ (sananim.cz, 2015)
Úspěšnost SANANIMU lze vyjádřit v číslech. „Každoročně využije jeho služeb přes 7 000 klientů, převážně uživatelů drog; za 20 let jde o téměř 60 tisíc klientů a 60 % z těch, kteří prošli ambulantní nebo pobytovou léčbou, dnes vede normální život bez drog.“(sananim.cz, 2015) Dále společnost na svých stránkách uvádí další kladná čísla: ,,Na 250 klientů ročně léčbu úspěšně dokončí, daří se nám pomoci jim nalézt zaměstnání a pomáháme i rodičům našich klientů.“ (sananim.cz, 2015) Projekty jsou pak zajišťovány více než 95 zaměstnanci a dalšími 40 externími spolupracovníky. (Richterová, 2014) „SANANIM tak pomáhá jednotlivcům i rodinám překonat těžké období závislosti, protože jak lze zkratkou vyjádřit, "drogy jsou problémem celé rodiny". Některým pomohl přežít a velké části pomohl k integraci do normálního života.“ (sananim.cz, 2015) Jedním z projektů je pak Pracovní a sociální agentura PSA.
2.3.2 Popis sociální firmy PSA „Pracovní a sociální agentura SANANIM (PSA) poskytuje služby pracovního a sociálního poradenství vedoucí k nalezení zaměstnání a sociální stabilizaci od roku 2005. Doposud jsme poskytli služby téměř 800 osobám (2005 – 2011), z nichž přibližně 70 – 80 % každoročně nalezne pracovní místo nebo zahájí řešení, případně vyřeší sociální problémy, se kterými se na PSA obrátí, nicméně v řadě případů se ukazuje jako velmi obtížné pro část klientů si práci dlouhodobě udržet.“ (Dobrá praxe podporovaného zaměstnání klientů PSA, s. 3, 2012) 44
Důvod proč je pro bývalé drogově závislé neměnný, velmi obtížnou se jeví integrace nejen do pracovního prostředí, ale také do kolektivu. Jedinci bývají často znevýhodněni také zdravotními komplikacemi, zaviněnými užíváním návykových látek. Nejčastějšími nemocemi jsou pak hepatitis B a C a duální diagnózy. Tyto jedince taktéž pronásledují sociální a existenční problémy, když častokrát nemají dostupné bydlení a často je na ně uvalena i exekuce, více jak 80% klientů PSA má dluhy a to ve výši 10.000 – 500.000 korun. Častou obtíží je také trestní rejstřík, který až 80% inzercí na pracovních serverech vyžaduje čistý, a to i u běžných „normálních“ prací. Nutno dodat, že až 50% klientů PSA má v trestním rejstříku zápis a 50% zákazníků má pouze základní vzdělání. (Dobrá praxe podporovaného zaměstnání klientů PSA, 2012) Sečtení doprovodných komplikací je velmi limitujícím faktorem úspěšného návratu - reintegrací do pracovního života. Cílová skupina zákazníků PSA:
„Bývalí uživatelé nealkoholových drog
Klienti po léčbě, v poslední fázi léčby (krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé)
Klienti po VTOS, kteří hledají pracovní uplatnění v Praze (podmínkou je stabilizace – neužívání drog)
Klientky matky – obvykle po léčbě závislosti v Terapeutické komunitě Karlov
Klienti v substitučních programech (s doloženou abstinencí od primární drogy)
Cílovou skupinou jsou obecně všechny osoby, které jsou připraveny na kontinuální spolupráci s PSA, jsou stabilizovaní v oblasti neužívání drog, přechodně či trvale bydlící na území hl. m. Prahy.“ (Dobrá praxe podporovaného zaměstnání klientů PSA, s. 8, 2012)
,,Pracovní a sociální agentura SANANIM se zaměřuje na zlepšení životní situace bývalých uživatelů návykových látek prostřednictvím úspěšného uplatnění na trhu práce.“ (sananim.cz, 2015) Tato pracovní a sociální agentura je významným krokem mezi léčbou klientů a jejich zdařilým přechodem do normálního života. Pracuje na principu Podporovaného zaměstnání (PZ), jež je jednou z forem podpory sociálního začlenění pro jedince znevýhodněné na trhu práce. Cílem PZ je dlouhodobé začlenění nezaměstnaných a lidí obtížně umístitelných na volný trh práce, do pracovního prostředí, kolektivu a společnosti. PZ je časově omezený komplex služeb, s účelem podpory zájemce o práci tak, 45
aby si jedinec našel a následně udržel místo a to na to otevřeném trhu práce za rovných platových podmínek. PZ je určeno těm, kteří jsou znevýhodnění a pro získání a udržení pracovního místa potřebují dlouhodobou a pro každého individuálně přizpůsobenou podporu přímo na místě výkonu práce.
2.3.3 Popis sociální firmy Café Therapy Realizace projektu Café Therapy trvala náročné čtyři roky a podnik se nakonec otevřel v říjnu 2005. Café Therapy působí jako společnost s ručením omezeným, je provozována sociální firmou SANANIM Charity Services, s. r. o., jež je samostatným právním subjektem zřízeným a stoprocentně vlastněným společností SANANIM z.ú - nestátní neziskovou organizací, která od svého založení v r. 1990 působí v oblasti drogových závislostí. (cafetherapy.cz)
Café Therapy navazuje na britské standardy sociálních firem, inspirován je taktéž rakouským modelem sozialökonomische betrieb – transitarbeit. (sananim.cz) a nabízí tyto služby:
„snídaně, polední menu, minutková kuchyně, rauty, oslavy
kuřácká a nekuřácké část
v letních měsících zahrádka
dětský koutek
prodej keramických výrobků z chráněné dílny o.s. Sananim
výstavy
volný přístup k internetu – wi-fi
konferenční místnost až pro 40 osob
vybavení: dataprojektor, internet, flipchart, repro.
poradenská činnost pro rodiče a blízké drogových uživatelů“ (cafe-therapy.cz, 2015)
Restaurace zaměstnává klienty po léčbě drogové závislosti, kteří jsou na běžném trhu práce ohroženou skupinou. 30% zaměstnanců této firmy jsou stabilizovaní klienti po léčbě závislosti. Většinou jich tak v podniku bývá kolem šesti až osmi. (cafe-therapy.cz, 2015) 46
Poloha podniku je velmi výhodná. Podnik se totiž nachází přímo v centru Prahy, a to ve Školské ulici. Café Therapy je tak opravdovou oázou klidu v rušné pražské čtvrti. S ohledem na popis cestovního ruchu v analytické části mé bakalářské práce můžeme konstatovat, že sociální podnik Café Therapy spadá pod součást anebo podpůrné odvětví cestovního ruchu zvané „gastronomie či „stravování“. Café Therapy má pak i zcela bezbariérové prostory (sananim.cz), které zpřístupňují jeho služby i daným sociálně znevýhodněným skupinám obyvatel, díky čemuž je pak podnik i součástí sociálního cestovního ruchu
2.3.4 Financování společnosti Sananim Sociální podnik Sananim, z.ú. a jeho činnosti a zařízení jsou přibližně z poloviny financovány ze státního rozpočtu, z třetiny pak dotacemi ze strany obcí a krajů a zbylých 15% pochází od soukromých dárců, z výnosů činnosti podniku, a dále od tuzemských a zahraničních nadací, fondů a programů. (výroční zpráva Sananim, 2014). Navzdory potížím s finanční stabilitou firmy se v roce 2014 podařilo udržet plné fungování většiny činností podniku kontinuálně po dobu celého roku i přes pozdní proplacení státních dotací, a to ve výši pouze 73,2% z požadované sumy. Pro některé projekty se podařilo v roce 2014 zajistit dodatečné prostředky použité na investice do zkvalitnění nabízených služeb, nedostatečné prostředky se však promítly do nedostatečných finančních příjmů zaměstnanců. (Idem) Celkové příjmy společnosti činily v roce 2014 65,5 milionů kč s následujících zdrojů.
47
Přehled příjmů podle zdrojů (kč) 35,000,000
32,554,258
30,000,000 25,000,000 20,000,000
19,038,000
15,000,000 8,576,841
10,000,000
5,265,265
5,000,000
168,062
Státní instituce Městské úřady Finanční dary a ministerstva a kraje
Příjmy z vlastních zdrojů
Zahraniční projekty
Zdroj: vlastní zpracování dat z výroční zprávy Sananim (2014) Mezi největší zdroje příjmů společnosti Sananim se řadí magistrát Hl. m. Prahy (18 mil. Kč), Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (16 mil. Kč.) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (11 mil. Kč.). Café therapy při svém vzniku obdrželo podporu od několika institucí. Pronájem byl poskytnut MČ Praha 1 v kooperaci s magistrátem hl. m. Prahy a rekonstrukci celého prostoru pomohla M. Č: Praha 1. Společnost obdržela sponzorské dary od firem Metrostav a. s., a od Nadace České spořitelny, dále obdržela finanční podporu od drobných dárců. Taktéž byla součástí grantových projektů: MATRA/KAP (Ambasáda Nizozemského království) a projektu Equal, díky kterému získala prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF). Ten však skončil již v roce 2006 a od té doby se společnost ocitla bez finanční podpory. (sananim.cz)
48
2.4 Prezentace primárních dat 2.4.1 Interview představitele společnosti SANANIM Za společnost SANANIM odpovídal manažer Pracovní a sociální agentury PSA – Marcel Ambrož. 1. Jak dlouho průměrně trvá proces návratu uživatele návykových látek do běžného života, od prvního rozhodnutí se léčit až po návrat? Odpověď: Co je návrat? Obecně se léčba pohybuje mezi 6 – 12 měsíci, poté optimálně doléčování zhruba také 6-12 měsíců. Takže 1 – 2 roky. 2. Jak se zaměstnavatelé staví k přijímání těchto osob? Jaké následky má jejich časová „díra“ v životopise? Odpověď: Na trhu práce v ČR je výskyt požadavku čistého RT obrovský, až 90 % inzerátů vyžaduje toto. CV – nesmí být časová díra, pokud je CV posíláno standardní cestou po webu, takto nikoho nezaměstnají. CV musí být upraven. Drogová minulost není až takovou překážkou pokud je klient po léčbě, abstinuje, nicméně pokud to zaměstnavatel ví, má obavy. PSA je v tomto procesu garantem. 3. Mají bývalí uživatelé návykových látek potíže s prosazením se na trhu práce? Odpověď: Viz výše, + cílová skupina má často kumulaci handicapů: základní vzdělání, exekuce, zdravotní komplikace (např. duální diagnóza, hepatitida C+léčba interferonem, apod), nedostatečnou praxi, záznam v RT. 4. Jaký podíl bývalých uživatelů návykových látek se podaří úspěšně navrátit do běžného života? Odpověď: Složité, např. klienti, kteří pracovali od roku 2005 v Cafe Therapy (cca 110 osob dosud) jsou z 90% naprosto fungující v normálním životě. 5. Považujete počet sociálních podniků v Praze za dostačující?
49
Odpověď: Ne, naprosto nedostatečný, pro různé cílové skupiny zde neexistuje téměř žádný soc.podnik typu WISE . 6. O jaké pracovní pozice mají tito lidé největší zájem? Odpověď: Opět se jedná o jejich východiscích, možnostech, viz výše, zájem mají o mnohé, realita je ovšem jiná, takže pracují nejčastěji na pomocných, manuálních pozicích, sklady, markety, ve službách, apod. 7. V jakých pracovních oborech se bývalí uživatelé návykových látek nejčastěji prosazují? Odpověď: Viz výše + gastronomie 8. Jak může běžný člověk těmto lidem nejlépe pomoci? Odpověď: Nabídnout jim důstojnou práci s jistotou a získají tím loajálního zaměstnance, běžný člověk? Přístupem, destigmatizací, otevřeností.
2.4.2 Interview představitele společnosti Café Therapy Za společnost Café Therapy odpovídal vedoucí podniku Jan Karel. 1. Co vás vedlo k založení Café Therapy? Odpověď: Vytvořit pracovní místa pro klienty o.s. Sananim a případným ziskem financovat některý z projektu o.s. 2. Jak si stojí Café Therapy oproti konkurenci? Odpověď: Tržní prostředí není lehké, ale podařilo se nám obstát 3. Jak obtížné je v ČR založit sociální podnik? Odpověď: Therapy restaurant, café & shop je standardní s.r.o. – není složité založit s.r.o. 4. Je obtížné ustát v komerční konkurenci, která nemá překážky vzniklé zaměstnáváním sociálně vyloučených skupin? 50
Odpověď: Ano – je opravdu složité propojit zaměstnávání klientu a zároveň obstát na standardním trhu 5. Jaké jsou výhody vyvěrající ze zaměstnávání sociálně znevýhodněných? Odpověď: Žádné. 6. Jaké jsou nevýhody vyvěrající ze zaměstnávání sociálně znevýhodněných? Odpověď: Nespolehlivost zaměstnanců, neprofesionalita, vyšší mzdové náklady i náklady na provoz, vyšší časová náročnost pro ostatní personál a mnoho dalších. 7. Jaké jsou dle Vás z pohledu zákazníka důvody navštívit tento podnik oproti komerčnímu subjektu? Odpověď: Nesnažíme se zákazníka přilákat na sociální firmu – snažíme se jej přilákat na servis a naší nabídku. 8. Pocítí neznalý zákazník, který vstoupí do Vašeho podniku, že se jedná o podnik zaměstnávající bývalé drogově závislé? Odpověď: Snažíme se, aby tomu tak nebylo. 9. Kolik máte dohromady zaměstnanců a kolik z nich je sociálně znevýhodněných? Odpověď: 10 celkem. Znevýhodněných – 4 10. Jak nabíráte nové zaměstnance? Odpověď: Naše zaměstnance doporučuje Pracovní a sociální agentura Sananim. 11. Funguje podnik pro zaměstnance jako „přestupní stanice“, nebo u Vás zaměstnanci zůstávají dlouhodobě? Odpověď: Zaměstnanci mají smlouvu na 6 měsíců s moznosti prodlouženi. Většinou ale po šesti měsících odcházejí na volny trh práce.
51
2.4.3 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo provedeno za použití online aplikace Survio. K datu psaní této práce odpovědělo téměř 100 obyvatel Prahy, kterým bylo z 1,8 % méně než 18 let, 66,1 % mezi 18 a 24, 17,9 % mezi 25 a 30, 10,7 % mezi 30 a 40 a 3,6 % respondentům bylo více než 40 let. Odpovědi u otázek 2,3 a 4 jsou z důvodu značné odlišnosti rozděleny do dvou kategorií – odpovědí všech respondentů a odpovědí respondentů, kteří mají ve svém blízkém okolí osobu či osoby, které jsou aktivními uživateli tvrdých drog. Tyto respondenti jsou v koláčových grafech označeni jako „vybraná skupina“.
2.4.3.1 Otázky a odpovědi 1. Znáte ve svém blízkém okolí osobu či osoby, které jsou aktivními uživateli nealkoholických tvrdých drog?
Odpovědi na otázku č. 1
48.2% 51.8%
Ano
Ne
2. Máte zájem o tématiku okolo pomoci drogově závislým?
52
Odpovědi na otázku č. 2 celkem
Odpovědi na otázku č. 2 vybraná skupina
41%
41.1% 58.9%
59%
Ano
Ne
Ano
Ne
3. Znáte nějaký sociální podnik, který se zabývá pomocí drogově či bývalými drogově závislými? (Například podnik zaměstnávající bývalé drogově závislé)
Odpovědi na otázku č. 3 celkem
Odpovědi na otázku č. 3 vybraná skupina
44.6%
40.7%
55.4%
59.3%
Ano
Ne
Ano
Ne
4. Kdybyste měl/a možnost finančně či nefinančně pomoci některé z neziskových organizací, uvažovali byste o pomoci uživatelům návykových látek v procesu léčení a začleňování do běžného života?
53
Odpovědi na otázku č. 4 celkem
Odpovědi na otázku č. 4 vybraná skupina
29.6% 50.0%
50.0% 70.4%
Ano
Ne
Ano
Ne
5. Jakým způsobem byste byli ochotni pomoci? (Vyberte, prosím, 2 nejreálnější možnosti)
Odpovědi na otázku č. 5 8%
14%
19%
17%
42%
Přímou finanční podporou
Koupí dárkového předmětu
Návštěvou sociálního podniku
Dobrovolnickou činností
Jiné (prosím, upřesněte)
Upřesněné odpovědi při výběru odpovědí „Jiné“: Ujistil bych se, že mají zastavený přísun drog (kontrola). Dokázal bych jim, že žít dokáží i bez nich. Pozváním bývale drogově závislého na přednášku na mou universitu. Nechci jim pomáhat. Nijak. Ničím. Nebyl. Ne
54
2.5 Výsledky analytické části ve vztahu k výzkumným hypotézám 2.5.1 Hypotéza (1) Hypotéza (1): Sociální podniky představují efektivní způsob pomoci bývalým uživatelům návykových látek k navrácení do běžného života a k jejich úspěšnému prosazení na trhu práce. Z výše uvedených sekundárních a primárních dat vyplývá, že osoby, které byly závislé na nealkoholických návykových látkách, mají oproti „běžným“ občanům na trhu práce značná znevýhodnění vyplývající z několika faktorů. Nejprve jsou to jejich sociální problémy, které komplikují jejich integraci do kolektivu. Velká část takových jedinců nemá k dispozici bydlení a pronásledují je i finanční potíže, na některé je pak i uvalena exekuce a například klienti hledající pomoc u PSA mají z 80% dluhy ve výši několika statisíc korun. Mezi další důvody znevýhodnění bývalých drogově závislých osob se pak řadí i jejich zdravotní komplikace způsobené konzumací návykových látek, mezi které se řadí zejména hepatitis B a C a duální diagnózy, které jim často zamezí přístup k některým částím pracovního trhu. Další problémy vyplývají například ze zápisů v trestním rejstříku, který má přibližně 50% z bývalých závislých osob na návykových látkách, které se obrátily na agenturu PSA, přičemž až čtyři pětiny zaměstnání vyžaduje čistý trestní rejstřík. Mezi faktory ovlivňující znevýhodnění těchto osob na trhu práce se pak řadí i nedostatečné vzdělání. Přibližné polovina osob hledajících pomoc u PSA má pouze základní vzdělání. Jak je tedy z výše uvedených informací patrné, bývalé drogově závislé osoby mají při začleňování do pracovního trhu nemalé překážky. Představují tedy sociální podniky efektivní způsob pomoci bývalým uživatelům návykových látek k navrácení do běžného života a k jejich úspěšnému prosazení na trhu práce? Na tuto otázku můžeme odpovědět na základě informací ze sekundárních a primárních zdrojů v mé bakalářské práci a zejména skrze informace získané od společností Sananim a Café Therapy. Navzdory všem výše jmenovaných znevýhodnění je počet lidí s minulostí zahrnující závislost na tvrdých omamných látkách, kteří využili služeb sociálních podniků, a kteří se dokázali úspěšně vrátit do běžného života a prosadit se na trhu práce relativně 55
vysoký. 70-80 % těchto lidí si za pomoci sociální společnosti Sananim dokázalo vyřešit sociální problémy a najít si zaměstnání. Dokonce ještě větší poměr osob předešle závislých na omamných látkách se vrátil do běžného života a našli uplatnění v dalším zaměstnání, když našli pomoc v sociálním podniku Café Therapy, jejíž činnost spadá do odvětví cestovního ruchu a gastronomie. Na základě informací z mých dvou interview osoby, které pracovaly od roku 2005 v Café Therapy (cca 110 osob) jsou z 90% zcela fungující v normálním životě a naprostá většina z nich se po 6 měsíčním uplatnění v Café Therapy vrátilo na volný trh práce. Obecně lze říci, že léčba těchto lidí v sociálním podniku trvá přibližně 1 – 2 roky. Poté se většinou uplatní na pomocných, manuálních pozicích, ve skladech, v obchodech, ve službách, v gastronomii a v dalších zejména manuálních pozicích. Na základě těchto informací lze tedy říci, že sociální podniky představují efektivní způsob pomoci bývalým uživatelům návykových látek k navrácení do běžného života a k jejich úspěšnému prosazení na trhu práce a potvrzují tedy hypotézu (1). Na druhou stranu je třeba upřesnit, že na základě získaných informací si část těchto osob, které sociální podnik pomohl získat pracovní místo, má problém si tuto práci dlouhodobě udržet. Dále dle slov manažera Pracovní a sociální agentury PSA Marcela Ambrože je počet sociálních podniků v Praze značně nedostačující. To znamená, že jsou sociální podniky v Praze efektivním způsobem pomoci bývalým uživatelům návykových látek k navrácení do běžného života a k jejich úspěšnému prosazení na trhu práce na individuální úrovni, ale nejsou schopny pomoci všem potřebným.
2.5.2 Hypotéza (2) Hypotéza (2): Zaměstnávání bývalých drogově závislých osob přináší sociálním podnikům určité nevýhody, kvůli kterým je i jejich uplatnění na trhu práce problematické. Osoby, které byly závislé na nealkoholických návykových látkách, mají tedy oproti „běžným“ občanům na trhu práce značná znevýhodnění. Dle manažera Pracovní a sociální agentury PSA Marcela Ambrože jsou zaměstnavatelé velmi opatrní k nabírání osob, kteří mají například časovou „díru“ ve svém životopise a jiné příznaky osob, kteří se léčili ze závislosti na návykových látkách. Životopisy tedy často musí být patřičně upraveny a PSA pak často hraje roli garanta, aby firmy takového člověka vůbec zvážili k zaměstnání. 56
Podstata a účel druhé hypotézy a jejího potvrzení či vyvrácení je tedy najít odpověď na otázku, zda jsou obavy zaměstnavatelů z nabídnutí práce osobám, které byly závislé na nealkoholických návykových látkách, oprávněné, a zda tedy vskutku jejich pracovní nasazení skýtá určité nevýhody. Sekundární data jsou v tomto smyslu značně skoupá, pro zodpovězení na tuto otázku je tedy třeba se opřít o primární data získaná díky dvěma výše uvedeným interview. Dle manažera Pracovní a sociální agentury PSA Marcela Ambrože zaměstnavatelé přijmutím osoby, která byla závislá na tvrdých drogách, získají loajálního zaměstnance, když takové osobě nabídnou důstojnou práci s jistotou. Nabádá tedy k destigmatizaci přístupu vůči těmto osobám, z čehož by se dalo vyvodit, že zaměstnavatelé jsou opatrní k nabírání těchto osob spíše kvůli předsudkům, a že tedy nepředstavují pro firmu žádné výrazné nevýhody oproti jiným kandidátům. Vedoucí sociálního podniku Café Therapy, tedy jako člověk, který s osobami mající minulost se závislostí na tvrdých drogách pracuje, však má k těmto osobám spíše opačný pohled. Mezi nevýhody vyvěrající ze zaměstnávání takto sociálně znevýhodněných lidí přímo vyjmenoval nespolehlivost zaměstnanců, neprofesionalitu, vyšší mzdové náklady i náklady na provoz, vyšší časovou náročnost pro ostatní personál „a mnoho dalších.“. Z této odpovědi pana Jana Karla lze tedy usoudit, že zaměstnávání osob s takovou minulostí vskutku skýtá jisté nevýhody oproti zaměstnání jiných osob. I proto pan Karel dále uvádí, že je obtížné obstát na standartním trhu s propojením zaměstnávání klientů Sananim. Na otázku, zda existují nějaké výhody vyvěrající ze zaměstnávání těchto osob, navíc odpověděl záporně. Na základě těchto informací ze sociálního podniku Café Therapy, spadající do odvětví cestovního ruchu a gastronomie, lze tedy potvrdit hypotézu (2), a tedy, že zaměstnávání bývalých drogově závislých osob přináší sociálním podnikům určité nevýhody, kvůli kterým je také jejich uplatnění na trhu práce problematické. Je však potřeba přihlédnout k tomu, že zaměstnání osob s minulostí obsahující závislost na tvrdých drogách v Café Therapy je spíše v rámci jejich léčivého procesu, po kterém tyto nevýhody mohou opadnout.
57
2.5.3 Hypotéza (3) Hypotéza (3): Zájem a informovanost společnosti o pomoc drogově závislým formou podpory sociálního podniku je v Praze relativně nízká. Vyvrácení či potvrzení třetí a poslední hypotézy se z důvodu nedostupnosti sekundárních dat zakládá výhradně za použité dotazníkového šetření, které jsem vypracovala. Jak již bylo zmíněno, dotazníkové šetření bylo strukturováno za použití uzavřených otázek, které umožňují sběr dat v jednotné formě pro přesnější statistické účely (Kohoutek, 2010). Již při letmém pohledu na výsledky mého dotazníkového šetření lze usoudit, že celkový zájem a informovanost obyvatel Prahy o pomoc předešle drogově závislých je víceméně rovnoměrně rozdělen do dvou stejně početných názorových táborů. Polovina obyvatel Prahy též zná osobu či osoby, které jsou aktivními uživateli tvrdých nealkoholických drog. Co se týče preferovaných metod pomoci uživatelům návykových látek v procesu léčení a začleňování do běžného života, nejvíce byla zmíněna návštěva sociálního podniku, a to relativně velkou převahou nad ostatními možnostmi (42 %). Následovné tři možnosti pak zvolilo přibližně stejně respondentů. Zajímavý výsledek mého dotazníkového šetření je pak i relativně zásadní rozdílnost názorů a informovanosti mezi respondenty, které buď znali či neznali ve svém blízkém okolí osobu či osoby, které jsou aktivními uživateli nealkoholických tvrdých drog. Zájem o tématiku okolo pomoci drogově závislým neskrývalo 59 % respondentů, kteří takovou osobu či osoby znali v kontrastu s pouze 41 procenty z celkového počtu odpovědí, ačkoliv obě skupiny respondentů, znající či neznající osobě závislou na tvrdých drogách, představují přibližně stejný počet odpovídajících. Velký rozdíl mezi odpověďmi těchto dvou skupin je pak i ve znalosti sociálních podniků, které se zabývají pomocí drogově či bývalými drogově závislým. Téměř 60% procent respondentů mající ve svém blízkém okolí osobu závislou na tvrdých drogách takový podnik zná, oproti pouze 44 % z celkového počtu respondentů. Markantní rozdíl je pak i v uvážení pomoci uživatelům návykových látek v procesu léčení a začleňování do běžného života v případě možnosti finančně či nefinančně pomoci některé z neziskových organizací. V tomto případě by dokonce více jak dvě třetiny respondentů mající v blízkém okolí osobu drogově závislou zvažovalo pomoc mířenou na tyto osoby v porovnání s 50 % z celkového počtu odpovídajících. Pouze 31 % procent respondentů, 58
kteří ve svém blízkém okolí nemají osobu drogově závislou, by pak uvažovali nad touto možností pomoci. Korelace mezi zájmem a informovaností o pomoci finančně či nefinančně pomoci drogově závislým v Praze je tedy nadmíru patrná. Na základě tohoto výzkumu lze tedy konstatovat, že méně jak polovina obyvatel Prahy má zájem má zájem o tématiku okolo pomoci drogově závislým, stejně tak i méně jako polovina zná nějaký sociální podnik s tímto zaměřením a pouze polovina pražských obyvatel by v případě možnosti finančně či nefinančně pomohla některé z neziskových organizací zaměřené na pomoc uživatelům návykových látek v procesu léčení a začleňování do běžného života. Zároveň však byla možnost pomoci těmto osobám návštěvou sociálního podniku zaměstnávající bývalé drogově závislé nejvíce zmiňovaná. Z těchto důvodů není možné hypotézu (3) jednoznačně potvrdit či vyvrátit.
59
3 Návrhová část V návrhové části věnuji snahu vytvořit model nové sociální společnosti. Sociální podnikání v dnešní době přitahuje stále více lidí, ale informací, jak takový podnik založit a vést, stále není dost. Věřím, že můj model sociální firmy by eventuálním zájemcům o vytvoření nové sociální firmy, mohl pomoci. V praktické části se budu věnovat možných hrozbám a rizikům při zakládání nové - úspěšné firmy. Vzhledem k zaměření na sociální podnikání je třeba rozlišovat podnik klasický a sociální. Sociální podnik se od klasického liší daným cílem podnikání, rozdílnou strukturou a charakterem vztahů a jiným vnímáním klienty, kteří s hodnotou určité služby či statku získávají i hodnotu přidanou, a to sociální. Nejprve se budu zabývat možnostmi vzniku nové sociální společnosti v podmínkách daného regionu, aby bylo možné určit, zdali novou firmu vůbec založit lze a zdali bude mít úspěch. Jak je již v názvu této bakalářské práce zmíněno, jedná se o region Praha. Praha je místo, ve kterém navrhuji založit novou sociální firmu. Nejpodstatnějším cílem analýzy prostředí v Praze je na místním trhu objevit prostor pro sociální podnik, v němž je možnost zaměstnat znevýhodněné jedince. Pro analýzu trhu v Praze jsem využila dostupných informací, statistik a hotových výzkumů. Vzhledem k situaci na trhu, jež byla posouzena díky analýze sekundárních informací, určuji typ sociální firmy, který se je vhodný a u kterého lze předpokládat kladný vývoj a potenciální úspěch. V tomto kontextu pak úspěch znamená udržení firmy na trhu a po uplynutí určité doby i možnost samofinancování tak, aby se podnik držel v kladných číslech a prosperoval.
3.1 Analýza situace na trhu v Praze a analýza podmínek pro založení sociálního podniku Praha je hlavním a současně i největším městem České republiky, ležící na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je i správním centrem. Je sídlem mnoha státních institucí a rozsáhlého množství organizací a firem a je tak nejdůležitějším hospodářským centrem Česka. Nejdůležitějším odvětvím je zde turistika, filmový průmysl a zpracovatelský průmysl. Praha je ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s nadprůměrnou životní
60
úrovní, vynikající nejen nad české standardy. Praha je dle statistik Eurostatu (2015) devátým nejbohatším regionem v Evropě. (ČTK, 2015) SWOT analýza ekonomického prostředí Prahy Silné stránky -
poloha města
-
zahraniční investice
-
kontinuita materiálního i duchovního vývoje
-
silná sociální stabilita
-
nadprůměrná životní úroveň
-
významné zastoupení střední vrstvy obyvatel, nejvíce středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných občanů v republice
-
sociální struktura územních společenství je vyvážená
Slabé stránky -
nárůst kriminality (organizovaný zločin, patologické jevy)
-
pomalá integrace zdravotně znevýhodněných do společnosti, výrazné bariéry
-
nedostatečná integrace skupin ohrožených sociálním vyloučením ze společnosti
-
malá identifikace s místním společenstvím a Prahou jako celkem
-
značně nízká úroveň občanského uvědomění a odpovědnosti
Příležitosti -
sociální mix ve většině obytných čtvrtí města
Hrozby -
zvyšující se ztráta zájmu občanů o věci veřejné
-
negativní demografický vývoj (monet.cz)
Sociální podnikání v Praze dnes I přes skutečnost, že v Praze je koncentrace sociálních podniků nejvyšší, není dle rozhovoru s manažerem PSA – Marcelem Ambrožem, zdaleka dostačující. Přesto je však v hlavním městě sociálních společností nemalé množství. Mezi mediálně nejznámější pak patří společnosti jako Pragulic, Impact Hub, Ethnocatering, či známá Mama Coffee. Zaměření je široké, ale povědomí o sociálních podnicích mezi obyvateli nízké, stejně tak jako informovanost o možnosti získání dotací sociálních firem.
61
3.2 Návrh sociálního podniku Vzhledem ke zpracované krátké analýze trhu a podmínek v hlavním městě jsem vypracovala konkrétní návrh sociálního podniku – květinářství na Strossmayerově náměstí (Praha 7), zaměstnávající bývalé drogově závislé, z pracovní agentury PSA, následující program již existující společnosti Café Therapy. Jak jsem již zmínila v předchozí kapitole v analýze SWOT, situace s drogově závislými se v České republice bohužel nelepší, ba naopak. Z analytické části mé bakalářské práce taktéž vyplývá, že počet pracovních míst pro znevýhodněné jedince v Praze je velmi nedostačující. Více podobných projektů, následujících úspěšný program reintegrace těchto sociálně znevýhodněných jedinců společností Café therapy, by mohl celkovou situaci kladně ovlivnit. Pro navržené téma nového sociálního podniku využiji opět metody SWOT.
Silné stránky - Komplexnost služeb společnosti - Originální rozmanitá nabídka květin - Prodej originálních předmětů, vyrobených v chráněných dílnách - Velmi výhodná pozice, rušná část Prahy - Vzrůstající obliba čtvrti - Možnost spolupráce s úřadem městské části Praha 7 Slabé stránky - Osobní prodej, přímý marketing - Nevýhody spojené se zaměstnáváním bývalé drogově závislé Příležitosti - Možnost získání stálých klientů - Přilákání zákazníků konkurence - Možnost snížení daňového zatížení - Nenasycenost trhu Hrozby - Negativní vnímání zaměstnanců zákazníky - Možná ztráta zákazníka v případě neuspokojivé obsluhy
62
Z informací získaných pomocí analýzy SWOT vyplývá, že v tomto oboru a na tomto místě lze založit úspěšnou novou sociální firmu, neboť slabé stránky a hrozby lze překonat a silných stránek a příležitostí je převažují.
Analýza konkurence Největším konkurentem by se pro nové květinářství stala společnost Květinový svět s. r. o., vzhledem k nejširšímu sortimentu květin, věrných klientů a rozmístění hned několika obchodů na různých, rušných místech hlavního města Prahy. Nové Květinářství by však mohlo konkurovat navíc nabídkou originálních dárkových předmětů, vyráběných Charity Services s. r. o., nižšími cenami a domácí atmosférou prodejny. (bellesfleurs.cz)
Cílová skupina -
Obyvatelé Prahy 7
-
Obyvatelé Prahy, jež květinářství míjejí na cestě MHD
-
Všechny věkové kategorie
-
Všechny sociální skupiny
Nabídka -
Základní nabídka řezaných květin a pugetů
-
Základní nabídka zahradních rostlin a substrátů
-
Dekorativní i keramické předměty vytvořené v chráněné dílně Charity Services s. r. o.
-
Originální keramické květináče vyrobené taktéž v chráněné dílně
Popis služeb Výše uvedené služby budou nabízené sociální firmou na zastávce Strossmayerovo náměstí, na rohu ulice Dukelských hrdinů a Strossmayerova náměstí a to na velmi viditelném a frekventovaném místě. Provoz bude zajištěn každý den od 9 – 21 hodin. Organizační struktura V čele podniku bude ředitel, který bude taktéž zakladatelem této společnosti a bude schopen firmu úspěšně vést, a to s ohledem na cíle sociálního podnikání. Ředitel bude nejvýše postavenou osobou ve firmě, s největšími pravomocemi a největší zodpovědností. Externě bude najatý člověk zodpovědný za propagaci společnosti – marketing a PR. 63
Dále bude podnik mít šest zaměstnanců, z toho tři znevýhodněné. Pět pozic bude pro floristy a jedno pro úklidovou službu. Dva znevýhodnění zaměstnanci projdou před nástupem do květinářství kurzem floristiky. Program bude stejný, jako v Café Therapy. Znevýhodnění zaměstnanci získají v květinářství smlouvu na šest měsíců, s možností prodloužení na jeden rok. Po té však již budou schopni odejít na volný trh práce. Po celou dobu bude tato sociální firma maximálně podporovat psychickou pohodu svých zaměstnanců a společně s agenturou PSA vytvářet ty nejlepší podmínky pro jejich úspěšný návrat do pracovního života.
Marketing U marketingu této sociální společnosti je nezbytné oslovit co nejširší skupinu lidí. Zde uvádím vhodné nástroje: Reklama a inzerce -
Inzerce ve specifických periodikách, místním tisku, venkovní billboard, letáky
-
On-line reklama umístěná na webových stránkách, lákavý design vlastních webových stránek,
-
Aktivní na co nejvíce sociálních sítích – Facebook, Twitter, Vkontakte, Instagram, Pinterest - aktivní sdílení atraktivních článků věnovaných floristice a zahrádkářství, akcí, nabídek, i šťastných příběhů zaměstnanců
PR -
Vytvoření image podniku zaměřeného jak sociálně, tak environmentálně
-
Aktivní účast na charitativních akcích
-
Vytvoření vnitropodnikového časopisu
-
Příspěvky do místních novin a magazínů
Financování Díky sociálnímu zaměření společnosti může firma využívat nejen svých zdrojů, ale také podpory grantů, dotací, i sponzorských darů. „Je možné žádat o finanční pomoc v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (3. prioritní osa „Sociální integrace a rovné příležitosti“, oblast podpory „Podpora sociální integrace a sociálních služeb“) a Integrovaného operačního programu (3 prioritní osa „Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb“, oblast intervence „Služby v oblasti sociální integrace“).“ (Kuzbekova, 2013, s. 79) Dále je možnost využití úvěrů od soukromých bank, které jsou poskytovány nejen sociálním podnikatelům. Mezi takové banky patří například Česká spořitelna či ČSOB. 64
Další finanční podporu lze získat dle zákona o zaměstnanosti – příspěvek na zaměstnávání znevýhodněných osob. Nutno dodat, že při kvalitní propagaci, marketingu a PR je vysoká pravděpodobnost získání sponzorských darů, i menší finanční podpory od drobných dárců.
65
Závěr Tato bakalářská práce se věnuje problematice sociálních podniků a sociálnímu podnikání se zaměřením na Prahu a na cestovní ruch. V první části jsem definovala sociálních podniky, jejich specificity v porovnání s klasickým podnikem, jejich přínosy a dále pak na analýzu sociálních podniků, sociální ekonomiky, sociálního cestovního ruchu a problematice tohoto odvětví v České republice a v Praze. V druhé části jsem provedla analytický výzkum sociálních podniků v ČR s hlavním zaměřením na jejich pomoc bývalým drogově závislým za použití dvou interview představitelů Pracovní a sociální agentury a sociálního podniku Café Therapy, dále pak i za použití online dotazníkové šetření. V návrhové části je pak představen konkrétní návrh na založení sociálního podniku v Praze v podobě květinářství zaměstnávající bývalé drogově závislé osoby. Sociální podnik se od klasické firmy odlišuje zejména ve své podstatě existence, která má v případě sociálních podniků explicitní sociální rozměr, nikoli pouze snahu o zisk a jeho následném rozdělení vlastníkům. Hlavním účelem sociálního podniku tedy není maximalizace zisku, ale dosažení určitých hospodářských a sociálních cílů prostřednictvím výroby zboží a služeb přinášející inovativní řešení problémů, jako například sociální vyloučení a nezaměstnanost. Vypracováním uvedené analýzy jsem dokázala následující skutečnosti. -
Sociální podniky představují efektivní způsob pomoci bývalým uživatelům návykových látek k navrácení do běžného života a k jejich úspěšnému prosazení na trhu práce.
-
Zaměstnávání bývalých drogově závislých osob přináší sociálním podnikům určité nevýhody, kvůli kterým je i jejich uplatnění na trhu práce problematické.
Třetí hypotézu týkající se zájmu a informovanosti společnosti o pomoc drogově závislým formou podpory sociálního podniku v Praze se však nepodařilo potvrdit ani vyvrátit z důvodu nejednoznačnosti výsledků průzkumu uskutečněného dotazníkovým zkoumáním mapující povědomí, názory a přístup obyvatel k osobám, které byly závislé na nealkoholických tvrdých omamných látkách. 66
Ve třetí návrhové části jsem pak přesněji vypracovala konkrétní návrh sociálního podniku – květinářství na Strossmayerově náměstí (Praha 7), zaměstnávající bývalé drogově závislé, z pracovní agentury PSA, následující program již existujícího sociálního podniku Café Therapy. Dokončením této práce bych ráda doporučila dalším autorům návazné výzkumy v oblasti sociálních podniků v oblasti cestovního ruchu v následujících problematikách. -
Výzkum ohledně efektivity sociálních podniků pomáhající jiným skupinám sociálně vyloučených skupin obyvatel
-
V návaznosti na nepříliš vysokém povědomí o sociálních podnicích pražských obyvatel doporučuji navrhnutí projektu, který by tuto skutečnost zvrátil
-
Výzkum ohledně důvodů nepříliš vysoké ochotě pražských obyvatel pomáhat drogově závislým
-
Z důvodu nedostatečného počtu sociálních podniků v Praze doporučuji vypracovat další návrhy nových sociálních podniků za účelem jejich realizace
-
Výzkum ohledně důvodů problémů pro část osob bývalých drogově závislých dlouhodobě si udržet práci dlouhodobě a navržení pomoci tento problém zredukovat
Tato bakalářská práce může být užitečná pro lidi, co se o sociální podnikání zajímají, ale také pro ty, kteří chtějí nový sociální podnik, eventuálně jinou veřejně prospěšnou organizaci, založit. Moje práce prosazuje myšlenku, že sociální podnik řeší nejen problémy lokálních komunit, ale řeší úlohy celé společnosti. Sociální podniky jsou tedy efektivním nástrojem na pomoc sociálně znevýhodněných skupin obyvatel. Na každém životě záleží a kdo ví, jakým způsobem může jakýkoliv ze zachráněných jedinců ovlivnit i naše osudy.
67
Seznam použité literatury: [1]
BELLESFLEURS.CZ (2016) [online] [cit. 2016-04-15] Dostupné z:
http://www.bellesfleurs.cz/ [2]
BORNSTEIN, D. (2007) How to change the world. Updated ed. New York: Oxford
University Press, 2007, xxi, 358 p. ISBN 0195334760 [3]
BORZAGA, C. AND E. TORTIA IN NOYA, A., CLARENCE, E. (2007) The
Social Economy: Building Inclusive Economies [online] [cit. 2016-20-01] dostupné z: http://www.oecd.org/ [4]
CAFE-THERAPY.CZ (2016) Editorial. [online] [cit. 2016-15-02] Dostupné z:
http://www.cafe-therapy.cz/ [5]
CALYPSO.EU (2015) The Right to Tourism and Travel. [online] [cit. 2015-17-12].
Dostupné z: http://www.ecalypso.eu/steep/public/section.jsf?id=26 [6]
CVNS (2005) Sociální ekonomika a NNO v ČR. [online] [cit. 2015-11-12], s. 19
Dostupné z: http://cvns.econ.muni.cz/prenos_souboru/is/soubory/web/147-scan77-socialniekonomika-a-nno.pdf [7]
CZECH TOURISM (2015) Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku.
[online] [cit. 2015-15-12]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [8]
ČERNÝ, A. (2015) V Praze je nejnižší nezaměstnanost z celé Evropské unie -
ekonomika.idnes.cz. [online] [cit. 2016-15-02] Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/nejnizsi-nezamestnanost-v-evropske-unii-je-v-praze-fxs/ekonomika.aspx?c=A150427_115914_ekonomika_rny [9]
ČSÚ (2013a): Počet a věkové složení obyvatel k 31. 12. podle obcí. [online] [cit.
2015-17-12]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf [10]
ČSÚ (2013b) Výběrové šetření osob se zdravotním postižením VŠPO 13. [online]
[cit. 2015-17-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20543019/k3_260006-14_1.pdf/4384f318-fcae4a20-941c-33f10d5a6324?version=1.0 [11]
ČTK (2015) [online] Nejbohatší regiony EU: Praha je devátá, za Bratislavou –
Aktuálně.cz [cit. 2016-04-16] Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/prehlednejbohatsich-regionu-eu-praha-je-devata/r~a84ecf6affb111e4ba38002590604f2e/
68
[12]
DOHNALOVÁ, M. (2008) Sociální ekonomika v České republice. [online] [cit.
2015-10-12], s. 1. Dostupné z: http://kvf.vse.cz/storage/1218125128_sb_dohnalovmarie.pdf [13]
DOHNALOVÁ, M. A KOLEKTIV (2009) Sociální ekonomika - vybrané otázky.
VÚPSV, v.v.i. Praha, [online] [cit. 2016-15-01] s. 11. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_305.pdf [14]
DPP.CZ (2015) Dopravní podnik hlavního města Prahy: Jízdné na území Prahy.
[online] [cit. 2015-17-12]. Dostupné z: http://www.dpp.cz/jizdne-na-uzemi-prahy/ [15]
GOMBITOVÁ D. (2010) Calypso study on Social Tourism the Czech Republic.
[online] [cit. 2015-17-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/6934/attachments/1/translations/en/renditions/pd f [16]
HOLMAN, R. A KOLEKTIV (2005) Dějiny ekonomického myšlení – Robert
Holman a kolektiv. [online] [cit. 2016-20-01] dostupné z: http://www.beck.cz/dejinyekonomickeho-mysleni-3-vyd-d [17]
HORNER, S., SWARBROOKE, J. (2013) Cestovní ruch, ubytování a stravování,
využití volného času. Grada Publishing a.s. [online] [cit. 2015-15-12] Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=zyP5GMJZXX4C&hl=cs&source=gbs_navlinks_s [18]
HUBPRAHA.CZ (2016) Úvod. [online] [cit. 2016-15-02] Dostupné z:
http://www.hubpraha.cz/ [19]
ISTO (2015): Definitions [online] [cit. 2015-16-12]. Dostupné z: http://www.oits-
isto.org/oits/public/section.jsf?id=39 [20]
JAKUBÍKOVÁ D. (2009) Marketing v cestovním ruchu. Grada Publishing a.s.
[online] [cit. 2015-14-12]. Dostupné z https://books.google.cz/books?id=WFnLVBmKElcC&hl=cs&source=gbs_navlinks_s [21]
KCT.CZ (2015) Klub českých turistu: Turistika pro všechny. [online] [cit. 2015-17-
12] Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/turistika-pro-vsechny [22]
KOHOUTEK, R. (2010) Dotazník jako průzkumná metoda[online] [cit. 2016-04-
15] Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/dotaznik-jako-pruzkumna-metoda [23]
KOTÍKOVÁ, H. (2013) Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Grada Publishing
a.s. [online] [cit. 2015-14-12]. Dostupné z https://books.google.cz/books?id=xVqPAQAAQBAJ&hl=cs&source=gbs_navlinks_s
69
[24]
KYSELOVÁ, K (2014) Do Prahy do práce. S rodinami pak ale mladí jdou jinam. –
idnes.cz [online] [cit. 2015-17-12]. Dostupné z: http://praha.idnes.cz/dojizdeni-do-prahyza-praci-ddb-/praha-zpravy.aspx?c=A140819_2092004_praha-zpravy_kol [25]
MINNAERT, L., MCCABE, S., DIEKMANN, A. (2011) Social Tourism in
Europe: Theory and Practice. [online] [cit. 2015-16-12]: Dostupné z: https://books.google.lv/books?id=9m3YLBm8WI8C&redir_esc=y [26]
MMR (2008) Odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro
oblast cestovního ruchu: Cestovní ruch pro všechny. [online] [cit. 2015-17-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2e-a43007314a2e/GetFile14_1.pdf [27]
MMR (2010) Cestovní ruch: Dotace a programy. [online] [cit. 2015-17-12].
Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovniruch/Programy-Dotace [28]
MMR (2014a) Prezentace Národního programu podpory cestovního ruchu. [online]
[cit. 2015-17-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/53d818b3-64b6-4e81-9d56c0284bfd19dd/Prezentace-seminar-8-1-2014_NPPCR-2014-Cestovani-dostupne-vsem.pdf [29]
MMR (2014b) Cestovní ruch v České republice 2013. [online] [cit. 2015-17-12].
Dostupné z: http://mmr.cz/getmedia/d1a17123-a642-40c8-af39-1aad80813725/Cestovniruch-v-Ceske-republice-2013.pdf?ext=.pdf [30]
MONET.CZ (2016) SWOT Analýza. [online] [cit. 2016-04-16] Dostupné z:
http://www.monet.cz/strategplan/PDF/cesky/cz_3.pdf [31]
MPSV ČR (2009) Sociální ekonomika: studie. [online] [cit. 2015-10-12]. Dostupné
z: http://www.reparto.cz/firma/dokumenty/socialni-firma/7-socialni-ekonomika-studiempsv/file [32]
NOYA, A., CLARENCE, E. (2007) The Social Economy: Building Inclusive
Economies [online] [cit. 2016-20-01] dostupné z: http://www.oecd.org/ [33]
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu.
Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [34]
PRAGULIC.CZ (2015) O projektu. [online] [cit. 2016-15-02] Dostupné z:
http://pragulic.cz/o-projektu/ [35]
PRAHA.EU (2015) Život v Praze: Praha bezbariérová. [online] [cit. 2015-17-12].
Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/zivot_v_praze/praha_bezbarierova/
70
[36]
PRAHAPROVSECHNY.EU (2015) O projektu. [online] [cit. 2015-17-12].
Dostupné z: http://prahaprovsechny.eu/o-projektu [37]
RICHTEROVÁ, M. (2014) Statut Sananim z.ú. [online] [cit. 2016-04-16] Dostupné
z: http://www.sananim.cz/pages/serve.php?file=1411647520_0_statut-2014.pdf. [38]
RYGLOVÁ K., BURIAN M., VAJČNEROVÁ I. (2011) Cestovní ruch –
podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Grada Publishing a.s. [online] [cit. 2015-1412]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=_5A0vQPSAD8C&hl=cs&source=gbs_navlinks_s [39]
SANANIM.CZ (2014) Výroční zprávy [online] [cit. 2016-04-16] Dostupné z
http://www.sananim.cz/ke-stazeni/vyrocni-zpravy.html [40]
SANANIM.CZ (2016) Dobrá praxe podporovaného zaměstnání klientů psa.
[online] [cit. 2016-04-16] Dostupné z: http://www.sananim.cz/pages/serve.php?file=1348678200_8_dobrA-praxepodporovanEho-zamEstnAnI.pdf. [41]
SANANIM.CZ (2016) O Nás [online] [cit. 2016-04-16] Dostupné z
http://www.sananim.cz/o-nas.html [42]
SANANIM.CZ (2016) Projekty – SANANIM Charity Services Nás [online] [cit.
2016-04-16] Dostupné z http://www.sananim.cz/projekty/sananim-charity-services.html [43]
STANOVISKO Evropského Hospodářského A Sociálního Výboru K Tématu
Sociální Turismus V Evropě (2006). [online] [cit. 2015-17-12]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriserv.do?uri=OJ:C:2006:318:0067:0077:EN:PDF [44]
STRZELCOVÁ, K. (2012) Sociální podnikání po česku. Dotace EU [online] [cit.
2015-10-12]. Dostupné z: http://www.dotacni.info/socialnipodnikani-po-cesku/ [45]
SYROVÁTKOVÁ, J. (2013) Vztah sociálního podnikání a sociálního cestovního
ruchu jako fenoménu evropského občanství. [online] [cit. 2015-17-12]. Dostupné z: http://www.ef.umb.sk/dsr_2013/pdf/Syrov%C3%A1tkov%C3%A1.pdf [46]
TESSEA (2011) Principy a definice. – České-socialni-podnikani.cz [online] [cit.
2015-10-12] Dostupné z: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/socialnipodnikani/principy-a-definice [47]
TESSEA (2011) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. [online] [cit. 2015-
11-12], s. 10, 18. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1423/jaro2014/HEN624/um/Studie_infrastruktury_TESSEA_plna_verz e_podzim2011.pdf 71
