VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Kristýna Cirkovská. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Kristýna Cirkovská Analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve vybrané lokalitě Bakalářská práce

2015

Analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve vybrané lokalitě

Bakalářská práce

Kristýna Cirkovská

Vysoká škola hotelová v Praze 8 , spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl,Ph.D Datum odevzdání bakalářské práce: 23.4.2015 Email:[email protected]

Praha 2015

Analysis of the requirements for the development of tourism in a selected area

Bachelor´s dissertation

Kristýna Cirkovská

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Pavel Attle, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense: 23.4.2015 E-mail:[email protected]

Praha 2015

Abstrakt CIRKOVSKA, K.; Analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve vybrané lokalitě, Bakalářská práce, Vysoká škola Hotelová v Praze 8 spol. s r.o. , Praha 2015, 64 stran. Bakalářská práce s tématem analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň. V teoretické části jsou vymezeny lokalizační, realizační a selektivní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V analytické části jsou analyzovány vybrané předpoklady, přičemž je pozornost věnována kulturně municipálním atraktivitám, kde se dále hodnotí návštěvnost turistických cílů a vývoj návštěvnosti v posledních pěti letech. Z realizačních předpokladů práce hodnotí návštěvnost ubytovacích zařízení také v posledních pěti letech. Cílem práce je zanalyzovat předpoklady cestovního ruchu v Plzni a navrhnout vhodný nástroj pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Cíl byl naplněn navržením VIPilsen Card. Klíčová slova: Analýza, funkčně-chronologická metoda, kulturně-municipální předpoklady, turistická karta Abstract Bachelor thesis topic analysis prerequisites for the development of tourism in Pilsen. In the theoretical part are defined localization, implementation and selective conditions for tourism development. In the analytical part are analyzed selected conditions, while attention is paid to municipal cultural attractions, where it is further evaluated traffic tourist destinations and development of attendance in the last five years. The realization of assumptions thesis evaluates traffic accommodation facilities in the last five years. The aim is to analyze the assumptions of tourism in Pilsen and propose a suitable tool for sustainable tourism development. Objective was filled proposing VIPilsen Card. Keywords:Tourist card, Analysis, functionally-chronological method, municipal cultural assumptions , tourist card

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Ing. Pavlovi Attlovi, Ph.D za cenné rady, připomínky a odbornou pomoc i inspiraci při vedení mé bakalářské práce.

Seznam použitých zkratek TIC-Turistické informační centrum CR – Cestovní ruch PMHD-Plzeňská městská hromadná doprava MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj EHMK – Evropské hlavní město kultury NPÚ – Národní památkový ústav CHKO – Chráněná krajinná oblasti HUZ- Hromadná ubytovací zařízení KRCRVP-Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Plzni CK-Cestovní kancelář

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s paragrafem 47b zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8,spol.s r.o.

……………………………………….. Jméno a příjmení autora V……………………………dne

Obsah Obsah ..................................................................................................................................... 8 1

Teoretická část.............................................................................................................. 12 1.1

1.1.1

Vybrané formy cestovního ruchu .................................................................. 13

1.1.2

Vybrané druhy cestovního ruchu................................................................... 14

1.2

2

Cestovní ruch......................................................................................................... 12

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ................................................................. 16

1.2.1

Lokalizační předpoklady................................................................................. 17

1.2.2

Selektivní předpoklady................................................................................... 17

1.2.3

Realizační předpoklady .................................................................................. 18

1.3

Destinace cestovního ruchu .................................................................................. 19

1.4

Město Plzeň ........................................................................................................... 20

1.4.1

Hlavní strategické cíle města Plzeň ................................................................ 22

1.4.2

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020 ........ 23

Analytická část .............................................................................................................. 24 2.1

Lokalizační předpoklady pro rozvoj CR ve městě Plzeň ........................................ 25

2.1.1

Kulturně-municipální předpoklady ................................................................ 25

2.1.2 Žebříček nejnavštěvovanějších turistických cílů dle počtu návštěvníků v letech 2010-2014 ..................................................................................................................... 35 2.1.3

Nejnavštěvovanější turistické cíle v grafech .................................................. 36

2.1.4

Centrální instituce města Plzně ..................................................................... 37

2.1.5

Systém řízení cestovního ruchu v Plzeňském kraji ........................................ 40

2.1.6

Vybrané přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Plzni .................. 40

2.2

Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Plzni ..................................... 41

2.2.1 2.3

Realizační předpoklady ......................................................................................... 44

2.3.1

Ubytovací zařízení .......................................................................................... 44

2.3.2

Návštěvnost ubytovacích zařízení.................................................................. 45

2.3.3

Stravovací zařízení ......................................................................................... 46

2.3.4

Volnočasové aktivity ...................................................................................... 47

2.4

Dopravní Infrastruktura ........................................................................................ 49

2.4.1 3

Personální předpoklady rozvoje cestovního ruchu ....................................... 43

Vzdálenost města od zahraničních měst ....................................................... 50

Návrhová část ............................................................................................................... 52 8

3.1

4

Turistická karta, uživatel, provozovatel, výhody TK .............................................. 52

3.1.1

Subjekty zařazené do turistické karty ............................................................ 53

3.1.2

Jádro produktu turistické karty ..................................................................... 54

3.1.3

Možné financování turistické karty ............................................................... 55

3.1.4

Kalkulace ceny turistické karty ...................................................................... 56

3.1.5

Návrh designu ................................................................................................ 57

Závěr ............................................................................................................................. 58

9

Úvod Téma této práce jsem si vybrala na základě udělení titulu Evropské hlavní město kultury městu Plzeň pro rok 2015. Dalším podnětem byl zvyšující se zájem o toto město i rozsáhlá marketingová kampaň na podporu cestovního ruchu v Plzni. Zajímalo mě především ,estli město Plzeň má předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem této práce je analyzovat vybrané předpoklady rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň a na základě toho navrhnout vhodný nástroj pro udržení rozvoje cestovního ruchu v Plzni. Stanovená hypotéza pro tuto práci H1: V Plzni existuje kvalitní infrastruktura cestovního ruchu. H2:Cestovní ruch v Plzni má stoupající tendenci. Metodika: Primární a sekundární zdroje sběru dat a funkčně-chronologická metoda. Na potvrzení, či vyvrácení této hypotézy jsem si stanovila hlavní otázku a podotázky: Má Plzeň předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu? Které atraktivity jsou nejnavštěvovanější v posledních pěti letech? Jak se vyvíjí návštěvnost těchto atraktivit? V teoretické části práce nejdříve vymezíme pojmy jako cestovní ruch, jeho druhy a formy, definujeme Mariotovu funkčně chronologickou metodu analyzování předpokladů rozvoje cestovního ruchu, se kterou budeme pracovat v analytické části práce. Vymezíme zde realizační, lokalizační a selektivní předpoklady. Jedna kapitola teoretické části je věnována historii města Plzeň, která je důležitá pro pochopení významu některých kulturně historických atraktivit, které jsou dále zkoumány v analytické části. Následuje přehled vizí města Plzeň a strategické cíle města z koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň pro rok 2014-2018. Z důvodu rozsahu práce a stanoveného cíle práce nejsou v analytické části analyzovány všechny předpoklady cestovního ruchu, ale jen ty nejdůležitější pro naplnění cíle práce. Detailně analyzovány budou kulturně-municipální předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Plzni, materiálně-technická základna cestovního ruchu, personální předpoklady a systém řízení cestovního ruchu v Plzni. V kapitole kulturně municipálních předpokladů je hodnocena návštěvnost turistických cílů a vývoj návštěvnosti podobně jako u ubytovacích 10

zařízení a to za období pěti let. Tato část práce je doplněna grafy a analyzuje vybrané předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Plzni na základě získaných statistických dat. V předposlední části práci jsme dospěli k výsledku, že Plzeň má předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ale neexistuje žádná komplexní produktová nabídka a proto jsme v návrhové části jako distribuční nástroj, který podpoří udržitelnost rozvoje cestovního ruchu v Plzni navrhly turistickou kartu, stručně ji charakterizovali, zmínili výhody turistické karty pro všechny jí využívající, tedy nabízející i poptávající subjekty a navrhli, jak by Plzeňská karta mohla vypadat, kdo by jí financoval a kdo provozoval, za kolik by se dala vytvořit a za kolik koupit.

11

1 Teoretická část 1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je socioekonomický jev, který má v dnešním světě stále větší význam. Obecně se podílí na tvorbě HDP, zaměstnanosti atd.

Oficiální definici tohoto sociálně

ekonomického jevu zavedla Světová organizace cestovního ruchu UNWTO , která definovala cestovní ruch jako ,,činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její obvyklé prostředí a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě´´. Přechodná doba pobytu v mezinárodním CR je stanovena na jeden rok, v domácím CR je tato přechodná doba pobytu stanovena na 6 měsíců. Místo mimo obvyklé prostředí mimo trvalé bydliště a také mimo místo trvalého bydliště, kde se však osoba zdržuje pravidelně to je například místo trvalého pracovního poměru. Je důležité si uvědomit, že výše uvedená definice nevyčleňuje z CR služební, obchodní a podobné cesty s pracovní motivací, které mají zdroj úhrady v pracovním poměru u zaměstnavatele v místě firmy či bydliště. Tímto je do definice zahrnut i obchodní a kongresový CR a další cesty s pracovní motivací.(Nejdl, 2012 str. 15) Charakteristickými rysy cestovního ruchu jsou: změna místa pobytu, dočasný pobyt v místě, které není místem běžného životního prostředí účastníka, hlavní účel není výdělečná činnost v navštívené zemi, realizuje se ve volném čase účastníka Systém cestovního ruchu se skládá ze dvou subsystémů: 

Subjekt-účastník cestovního ruchu



Objekt-vše co se může stát cílem, i důvodem změny místa pobytu a vše co umožňuje pobývat v místě přechodného pobytu

Cestovní ruch se v literatuře rozděluje podle druhů a forem. Formy se klasifikují dle motivů k účasti na cestovním ruchu. Formou cestovního ruchu je rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací cestovní ruch, zdravotně, dobrodružně, sportovně, lovecky a specificky orientovaný cestovní ruch aj. Pod každou formou cestovního ruchu si lze představit celý výčet konkrétních forem cestovního ruchu, které se neustále vytvářejí.

12

1.1.1 Vybrané formy cestovního ruchu Rekreační cestovní ruch Z pohledu vývoje cestovního ruchu se jedná o nejstarší a nejvíce rozšířenou formu cestovního ruchu. Fyzická a psychická regenerace je hlavním rysem této formy cestovního ruchu. V této formě jsou zahrnuty pobyty u moře, lázeňské pobyty a příměstské rekreace. Zde bych specifikovala příměstskou rekreaci jako formu cestovního ruchu, která probíhá v zázemí měst (rekreační zařízení, vodní parky, lesy, příměstské parky), které jsou využívány především pro svou dobrou dostupnost území městskou hromadnou dopravou, nebo jsou velmi dobře přístupné na kole či pěšky.(Indrová,2009,s.18) Kulturní cestovní ruch Charakteristickým pro kulturní cestovní ruch je poznávání jiných kultur, jiných způsobů života, odlišností zvyků, tradic, náboženství atd. Formami kulturního cestovního ruchu jsou vzdělávací, náboženský a alternativní cestovní ruch (např. ekoagroturistika, agroturistika) Společensky orientovaný cestovní ruch V těchto formách cestovního ruchu jsou účastníci motivováni společenskými setkáními. Nerozšířenější formou je návštěva příbuzných a známých, při které se účastníci zajdou podívat např. na kulturní památku či výstavu atd. Sportovní cestovní ruch Dělí se na formy cestovního ruchu s aktivní účastí na sportovní činnosti a na pasivní účast na sportu. Aktivně orientovaný sportovní cestovní ruch je zaměřen na rekreace se sportovní náplní, které udržují a posilují zdraví. Jedná se o cykloturistiku, vysokohorskou turistiku, vodní turistiku, pěší turistiku atd. Pasivně orientovaný sportovní cestovní ruch je pasivní účast na sportovních akcích, které se konají mimo bydliště účastníka. Příkladem jsou cesty na olympijské hry, mistrovství světa atd. Ekonomicky orientovaný cestovní ruch V této kategorii jsou klíčové profesní aspekty motivace účastníka. Probíhá převážně v pracovním čase, přesto v sobě obsahuje i prvky cestovního ruchu realizovaného ve

13

volném čase. Jedná se o obchodní cestovní ruch, cestovní ruch veletrhů a výstav, kongresový cestovní ruch a v neposlední řadě incentivní cestovní ruch. Specificky orientovaný cestoví ruch Tato kategorie je vymezena na základě specifických motivů účastníka na cestovním ruchu. Formy se neustále rozšiřují, protože přibývá nových motivů k účasti na cestovního ruchu. Může se jednat o jakýkoliv specifický motiv např. touha po nákupech v určité zemi a nákupní cestovní ruch, nebo vojenský cestovní ruch atd. (Vystoupil,2006,s.23) Industriální cestovní ruch Novodobým fenoménem cestovního ruchu je industriální cestovní ruch. Jedná se o populární formu CR, jejímž jádrem jsou návštěvy průmyslových objektů, továrních hal, pivovarů atd. Tyto cíle nemusí být vždy historického charakteru, může se jednat i o moderní průmysl, tedy objekty, které jsou stále v provozu. Při této formě CR jsou využívány nejen historické dědictví, ale v souvislosti s novými trendy se stávají stále atraktivnější prohlídky fungujících továren, průmyslových závodů apod. tzv. Campany Visits. Většina společností si uvědomuje, jaký přínos pro image značky může být skutečnost, že se stanou součástí cestovního ruchu. Odvětví této industriální turistiky lze rozdělit na: ,,Heritage´´- Dědictví jako je například Pivovarské muzeum v Plzni ,,Company Visits´´-současná výrobní sféra jako je například Bohemia Sekt

1.1.2 Vybrané druhy cestovního ruchu Cestovní ruch dle původu účastníků Domácí cestovní ruch je definován jako pobyty a cestování občanů mimo místo jejich trvalého pobytu za účelem využití volného času, realizace obchodu nebo profesních povinností, nebo jiným účelem trvající maximálně jeden rok a realizovaném kompletně ve vlastním státě. Zahraniční cestovní ruch je charakteristický překročením státních hranic. Z pohledu státu se jedná o souhrn příjezdového a výjezdového cestovního ruchu. Příjezdový cestovní ruch je cestovní ruch do dané země, realizovaný obyvateli jiné země. Výjezdový cestovní ruch je

14

cestovní ruch obyvatel dané země cestujících do jiných zemí. Zde také musí platit doba kratší než jeden rok. Cestovní ruch dle počtu účastníků Dle počtu účastníků se dělí cestovní ruch na tři skupiny a to na individuální, kolektivní a masový cestovní ruch. Individuální cestovní ruch představuje cestování jednotlivců, malých skupin nebo rodin, kteří cestují samostatně. Nejedná se o organizované skupiny. Typické je chataření a chalupaření v objektech individuální rekreace. Kolektivní cestovní ruch je cestování a pobyt většího kolektivu, který je organizován. Masový cestovní ruch je opakem individuálního cestovního ruchu. Je typický masovou účastí účastníků cestovního ruchu. V tomto měřítku můžeme sledovat i negativní dopady na cílové prostředí masového cestovního ruchu. (Indrová,2004 s.22) Cestovní ruch dle věku účastníků Na základě věku účastníků se hovořilo o rozdělení na mládežnický a seniorský cestovní ruch. Toto dělení vzhledem k aktuální účasti na cestovním ruchu není rozhodující a vymezují se zde mnohem přesnější segmentace trhu účastníků. Cestovní ruch dle délky trvání Na základě délky pobytu účastníků dělíme na krátkodobý a dlouhodobý cestovní ruch. Délka trvání se určuje počtem přenocování v jednom místě a to konkrétně do 4 přenocování se jedná o krátkodobý cestovní ruch. Z čehož vyplývá, že do krátkodobého cestovního ruchu lze začlenit výletní cestovní ruch, víkendový cestovní ruch, tranzitní atd. Do dlouhodobého cestovního ruchu spadá lázeňský cestovní ruch a dovolené s více než 4 přenocováními.(Vystoupil,2006 str.23) Cestovní ruch dle místa pobytu Protože každé středisko (destinace) cestovního ruchu se vyznačuje jiným zaměřením a nabízí jiný sortiment služeb, dělí se cestovní ruch dle místa pobytu na městský, venkovský a jiné. Zde si vymezíme pojem městský cestovní ruch. Městský cestovní ruch je jedním z nejrozšířenějších druhů cestovního ruchu. Hlavním motivem tohoto druhu cestovního ruchu je návštěva měst a jejich atraktivit. K tomuto motivu patří i využívání služeb v daném městě, které v některých případech mohou 15

samozřejmě tvořit i onen motiv k účasti. Má většinou krátkodobý charakter. Je koncentrován okolo známých památek, kterými je i motivován. Cestovní ruch dle způsobu ubytování Na základě výběru ubytovacích zařízení můžeme rozdělit na hotelový cestovní ruch a parahotelový cestovní ruch. Hotelový cestovní ruch je druhem cestovního ruchu kdy jsou účastníci ubytováni v hromadných ubytovacích zařízeních typu hotel (poskytuje ubytovací, stravovací a další služby a dle velikosti, kvality, rozsahu služeb a vybavenosti pokojů je klasifikován do pěti tříd – hvězdiček).Parahotelový cestovní ruch je například ubytování v kempu, chatce, apartmánu atd. Cestovní ruch dle způsobu organizace Organizovaný cestovní ruch je druhem cestovního ruchu, který pro účastníky zajišťuje cestovní kancelář či jiný podnikatelský subjekt. Neorganizovaný cestovní ruch je druhem cestovního ruchu, při kterém si účastník cestovního ruchu zajišťuje veškeré služby sám.

1.2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Cestovní ruch ,,Základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat. K dalším předpokladům patří volný čas a dostatek volných finančních prostředků´´(Jakubíková 2009, s 16) Mimo obecné předpoklady cestovního ruchu známe i specifické předpoklady cestovního ruchu, kterým se dále budeme věnovat. Definice předpokladů CR dle slovníku cestovního ruchu se jedná o ,, Souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu´´ (Zelenka ,2012 , s 454) Mariotova funkčně chronologická metoda klasifikuje předpoklady cestovního ruchu na lokalizační, selektivní a realizační. Každý z těchto 3 základních skupin předpokladů rozvoje cestovního ruchu má jinou orientaci vazeb na své okolí, jiné prostorové umístění a jinou

16

funkci. Lokalizační, selektivní a realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu se podle Mariota dále rozdělují na:

1.2.1 Lokalizační předpoklady Přírodní – např. povrch, podnebí, krajina, přírodní atraktivity, vodstvo, fauna, flora, klima, osamělé skalní útvary, pohoří i roviny, národní parky, přírodní památky, sopky, erozní solitéry, vodní toky, jezera, vodopády, moře, oceány, řeky atd. Zelenka ve výkladovém slovníku cestovního ruchu definuje přírodní předpoklady cestovního ruchu jako : ,,Krajinu s jejím reliéfem, přírodními zdroji, přírodními útvary a vodstvem´´.Mariot v geografii cestovného ruchu uvádí detailní postup pro hodnocení potenciálu přírodních předpokladů cestovního ruchu. Například se zabývá rozlohou zelených ploch, počtem slunečných dní v roce, průměrnou teplotou, možnostmi využití přírodních atraktivit v závislosti na jednotlivých zmíněných faktorech, výskyt zvířat, rostlin atd. Při vytváření funkčně chronologické metody použil skutečně soubor všeho vyskytujícího se v destinaci a na základě detailně propracovaných kritérií a pečlivě promyšlené bodové škály hodnocení jednotlivých předpokladů vytvořil způsob hodnocení potenciálu cestovního ruchu v destinaci. Kulturně-municipální (antropogenní) – atraktivity vytvořené činností člověka související s historickým vývojem území. Tyto mohou být vytvořeny organizovanou, nebo neorganizovanou činností lidí zaměřenou na motivaci poptávky v cestovním ruchu, také atraktivity související a s běžnými činnostmi rezidentů, které plní, nebo v minulosti plnily různé funkce pro místní obyvatele. Také kulturní dědictví:,,Stavby a skupiny staveb všeobecné hodnoty z historického, estetického, etnologického a antropologického pohledu (Zelenka, 2012, s 293)Jsou to např. architektonické památky, muzea, městské památkové rezervace, architektury, artefakty, stálé akce jako jarmarky, poutě, karnevaly, zámky, hrady zříceniny, galerie, archeologické oblasti, technické památky, lidová architektura, významné parky - struktura státních, regionálních a místních společností, systém řízení cestovního ruchu v kraji či městě

1.2.2 Selektivní předpoklady Politické- předpokládaná vnitropolitická stabilita, politicky stabilní země je taková země kde není riziko vypuknutí války v době pobytu, země kde jsou otevřené státní hranice pro 17

cestu zpět, bezpečnostní situace a výskyt demonstrací, revolucí a dalších převratům, války, terorismus, rasismus, únosy a jiné Demografické-Věková struktura obyvatelstva, průměrný věk obyvatel destinace, hustota zalidnění, počet obyvatel, etnická struktura, dělení podle pohlaví a věku Personální – Odborná kvalifikace vedení a zaměstnanců subjektů cestovního ruchu, profesionalita ve službách managementu, řízenost subjektů v destinaci, Tourism learning area a jiné Administrativní – Vízová politika, vízové styky a vstupní i výstupní poodmínky , schengenský prostor, clo, vymezená území pro možnost pohybu Ekologické - situace životního prostředí, vývoj životního prostředí, příčiny situace životního prostředí, dlouhodobá situace a očekávaný vývoj Socio-ekonomické- např. vzdělanost, sociální příslušnost, průměrný příjem na člena rodiny, počet a struktura členů domácností, ekonomické aktivity, počet dopravních prostředků, počet objektů individuální rekreace a obecná mentalita, vzdělání, náboženství Urbanizační – rozloha, hustota a velikost sídel, fond bytové výstavby, zástavba sídel, zhodnocení destinace na základě údajů o koncentraci rodinných domů, panelových domů a jiných staveb na kilometru čtverečním

1.2.3 Realizační předpoklady Komunikační sítˇ – dostupnost-možnost poskytovat určitou službu nebo možnost využít službu- dopravní dostupnost v kombinaci s časovou dostupností v otevírací době. Dále např. hustota a kvalita dopravní sítě, dostupná a bezpečná doprava, pravidelné lety, integrovaná městská doprava, mezinárodní železniční tratě, vodní cesty, cyklistické stezky Materiálně – technické- Vybavenost území souhrnem hmotných prostředků sloužícím k realizaci účasti na cestovním ruchu a k vytváření a vykonávání služeb cestovního ruchu pro účastníky cestovního ruchu např. směnárny, letiště, letištní terminály, terminály, nádraží, dopravní cesty a infrastruktura, stravovací, ubytovací, kulturní, sportovní a další zařízení, jako nemocnice atd. A také všechna zařízení, která uspokojují potřeby a přání 18

účastníků cestovního ruchu. Kvalita infrastruktury cestovního ruchu má zásadní vliv na prožitek účastníka, který je sice primárně motivován atraktivitami cestovního ruchu, ale po dobu svého pobytu potřebuje čerpat služby provázané s kultivovaným pobytem v okolí těchto atraktivit (Zelenka s. 477)

1.3 Destinace cestovního ruchu V literatuře existuje mnoho definic destinace, lze ji definovat mnoha způsoby. Obecně známá a často používaná definice od Thomase Biegra: ,,Destinace je geografický prostor, který si konkrétní návštěvník vybírá jako cíl své cesty. Obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, stravování, zábavu a další aktivity. Tím se stává jednotkou soutěže v příjezdovém cestovním ruchu, která musí být řízena jako strategická obchodní jednotka´´ Pro návštěvníka může být destinací hotelový resort, určité místo, město, země, region anebo světadíl. Zdrojová země a její vzdálenost určuje velikost rozlohy destinace, do které osoba cestuje. Destinace je vždy místo s výskytem určitých atraktivit, ohraničené přírodními tedy geologickými nebo politickými hranicemi. Může být rovněž chápána jako přirozený celek s unikátními vlastnostmi, kterými se odlišuje od jiných destinací.(Nejdl,2011 str.48) D.Buhalis charakterizuje destinaci v jeho teorii ,,šest a“ 

Attractions (atraktivity) primární nabídka destinace



Amenties(vybavenost) infrastruktura cestovního ruchu



Available packals (dostupné balíčky) existence produktových balíčků



Accessibility (dostupnost) všeobecná infrastruktura



Ancillary services(doplňkové služby)služby , které vyžívají místní obyvatelé.Jedná se o zdravotnická zařízení , poštovní služby atd.



Activities(aktivity)všechny možné aktivity 19

Atraktivita cestovního ruchu je zajímavá součást přírody a přírodní podmínky (krajinná scenérie, klima, moře, jeskyně, vodopády, gejzíry)sportovní, kulturní nebo společenský objekt, kulturní, společenská nebo jiná událost, přitahující účastníky cestovního ruchu. Lze je dělit na přírodní a kulturní atraktivity (často vytvářejí celek kulturní krajiny, nebo technické atraktivity) na hmotné (přírodní úkazy, historické objekty) a nehmotné (genius loci, společenské události, životní styl, lidové tance)na atraktivity mezinárodního, národního a místního významu´´.(Zelenka str. 48)

1.4 Město Plzeň Město Plzeň má velmi dlouhou a obsahově bohatou historii, která velmi zajímavá pro návštěvníky a proto jí bude věnována jedna podkapitola. Český král Václav II. založil toto město na soutoku řek Úhlavy, Mže, Radbuzy a Úslavy v roce 1295. V té době byla velmi významná obchodní stezka spojující Prahu, Řezno a Norimberk a proto v tomto místě vyrostla Plzeň. Důležitost Plzně v té době dokazuje to, že Plzeň na základě práva Norimberského využívala Práva Starého města Pražského. V roce 1320 označil Jan Lucemburský město jako nezcizitelné město. V druhé polovině 14. století se Plzeň stává velmi dobře chráněnou i zásobovanou pro případ války. Vzniká obrana města a to zděné opevnění rozšířené o další obranné prvky a opevněné předbrání spolu s vodním příkopem. Počátkem 15. století byla v Plzni výrazně zastoupena nadnárodní skupina Němců a Židů. V průběhu husitských válek byla čtyřikrát dobývána husity a to i Janem Žižkou z Trocnova. Plzeň se vždy hrdě ubránila a ani jednomu z útoků nepodlehla. Dalším významným rokem, byl rok 1498, kdy byla v Plzni vytištěna Kronika Trojánka(2) Kronika Trojanská je první vytištěná česká kniha v první a jediné české tiskárně té doby, která sídlila v domě na rohu dnešní Bezručovy a Smetanovy ulice v Plzni. V té době bylo majetkem města 18 rybníků, což znamenalo vznik plzeňského rybníkářství. V roce 1600 přesídlil Rudolf II. svůj dvůr z Prahy do Plzně a tak se Plzeň stala hlavním královským městem. V císařském domě, tedy, v domě kde císař žil se dnes nachází turistické informační 20

centrum. V roce 1618 na počátku třicetileté války během stavovského povstání byla Plzeň dobyta stavovským vojskem. Vojsko vedl generál hrabě Arnošt z Mansfeldu. Vojáci se ve městě zdrželi dva až tři roky, čímž Mensfeld zabránil plenění města, ale absolutně finančně i hospodářsky vyčerpal město. Aktivně nechával modernizovat hradby města včetně strategických plánů výstavby podzemí atd., aby ubránil město před těmi, kteří ho chtěli dobýt zpět. Obecně Arnošt z Mensfeldu a jeho opravy města jsou vděčným a často publikovaným tématem v odborné literatuře. Další historicky zajímavý rok 1683 založení císařskokrálovského pěšího pluku číslo 35, známým názvem Leopolda I. jako pětatřicátníci. Známé a historicky významné osoby té doby, které navštívili Plzeň, jsou Albrecht z Valdštejna a o sto let později Alexandr Vasiljevič Surunov. V Plzni byl také v roce 1695 popraven Jan Sladký Kozina, a to za vedení chodské rebelie. Albrecht z Valdštejna těsně před svou smrtí během třicetileté války cestoval do Chebu a přenocoval v Scriboniovském domě. Alexandr Vasiljevic Suvorov proslulý ruský generál se v Plzni zdržel při návratu z tažení proti Napoleonovi. Tím se dostáváme do nové doby, nové Éry města Plzně kdy hradby ustupují a intenzivně sílí obrozenecké vlivy, v jejichž důsledku bylo založení prvního kamenného divadla a jeho pojmenování po Josefu Kajetánu Tylovi konkrétně v roce 1836. Už od samého počátku města byl kompletní rozvoj města pozitivně ovlivněn jeho geografickou polohou mezi zemskými hranicemi a Prahou a proto byl i ekonomický rozvoj velmi rychlý. Dlouhou dobu patřila Plzeň k nejvýznamnějším a nejbohatším městům království.(2) V roce 1860 byla vybudována železniční trať PrahaPlzeň, která později vedla do Domažlic a Norimberku. Na přelomu 18. a 19. století můžeme sledovat výrazný rozvoj průmyslu. Klíčová byla keramická výroba a koželužství, populární Měšťanský pivovar, potravinářská výroba. Dále se rozvíjel strojírenský průmysl např. Plzeňské Škodové závody. Velký rozvoj papírenského, chemického, železářského, hutního i spotřebního průmyslu. V době protektorátu vyráběly v Plzeňské Škodovce zbraně pro Německou armádu, a proto se se tento tovární komplex stal cílem strategického bombardování Spojenecké armády celkem dvanáctkrát a nenávratně bylo zničeno mnoho kulturního dědictví v tomto městě. V noci 16. 4. 1945, kdy už bylo o vítězství války rozhodnut, byla Plzeň rozbombardovaná nejhůře. Následky tohoto posledního bombardování pro místní obyvatele a pro město byly ze všech nejničivější. Zároveň to bylo paradoxem, protože Plzeň byla osvobozena Američany stejně jako celé Západní Čechy a 21

také ničivě rozbombardována Američany. V roce 1953 se konalo plzeňské povstání jako protest a nesouhlas s měnovou reformou. Po 12 letech od skončení války se začaly stavět masivní sídlištní výstavby Doubravka, Slovany, Bory a Vinice.(3) Jako zbytek České Republiky se i západočeská metropole po roce 1989 začala vyvíjet ve velmi zajímavou cílovou destinaci cestovního ruchu. Pivovarnictví v Plzni se stává klíčovým produktem cestovního ruchu města Plzeň a má pozitivní vliv na vznik a vývoj všech vedlejších produktů cestovního ruchu v Plzni. Atraktivnost historických monumentů provázaná řadou kulturních akcí a mimořádným programem se stávají bezesporu pozitivním přínosem pro návštěvníky i domácí publikum.

1.4.1 Hlavní strategické cíle města Plzeň Dle koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň jsou hlavní strategické cíle tyto: 

Zajištění funkčního řízení cestovního ruchu, které bude založeno na systematické spolupráci subjektů cestovního ruchu spolu s koordinací a marketingem aktivit cestovního ruchu



Posílení marketingu destinace a nabídky produktů a služeb cestovního ruchu, což bude mít pozitivní dopad na zvýšení celkové návštěvnosti, posílení image města jakožto turistické destinace, potlačení vlivu sezónnosti a zvýšení průměrného počtu přenocování.

Vize rozvoje cestovního ruchu v Plzni V koncepci rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň jsou definovány tyto: Plzeň je v období 2014 – 2018 moderní turistickou destinací městského typu: 

S rozvinutou infrastrukturou podporující klíčová marketingová témata: Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 a pivovarnictví



S efektivní a jasnou strukturou řízení cestovního ruchu a systematickou a všestranně výhodnou funkční spoluprací všech subjektů a integrací aktivit v cestovním ruchu



S pestrou a dynamicky se vyvíjející nabídkou akcí a produktů cestovního ruchu využívající moderní a osvědčené marketingové nástroje 22

1.4.2 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020 Dne 27. března 2013 usnesením č. 220 vláda schválila novou Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014-2020. Tato koncepce představuje základní strategický střednědobý dokument v segmentu cestovního ruchu pro období 2014-2020. Hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na regionální i národní úrovni, udržení jeho ekonomické výkonnosti i pozitivních dopadů na socio-kulturní a environmentální rozvoj České republiky. Podle koncepce má být výsledkem aplikace nové strategie vytvoření chybějícího systému řízení cestovního ruchu spolu s jeho dlouhodobě udržitelným financováním. Důležité návrhy v koncepci jsou například příprava zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu, protože tímto zákonem chce MMR podpořit a stabilizovat regionální spolupráci mezi veřejným a privátním neziskovým sektorem na principech destinačního managementu. Fungující organizace destinačního managementu by podle koncepce měly být informačním a marketingovým základem kvalitní prezentace ČR v zahraničí a podporou marketingu českých destinací v rámci domácího cestovního ruchu.

Priority koncepce První priorita – Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu Druhá priorita – Management destinace cestovního ruchu Třetí priorita – Destinační Marketing Čtvrtá priorita- Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj O tuto koncepci se důsledně opírá Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň 20142020 se kterou pracujeme v analytické části. Je východiskem pro strategický dokument Strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň 2014-2018.

23

2 Analytická část Nastavení kritérií pro použití funkčně-chronologické metody. Aby byla tato metoda přehledná nejdříve si rozdělujeme respektive vytváříme obsah kulturně municipálních předpokladů pomocí jmenného seznamu. Následuje charakteristika každého z uvedených bodů a příslušná data, která jsou dále zpracována do grafů. Na základě získaných dat o počtu návštěvníků v jednotlivých atraktivitách v posledních pěti letech, je vytvořena tabulka s pořadím těchto cílů dle návštěvnosti v časové řadě a graficky znázorněn vývoj návštěvnosti i změny v pořadí na žebříčku nejnavštěvovanějších turistických cílů města Plzně. V realizačních předpokladech je analyzována celková materiálně-technická základna pro cestovní ruch a graficky znázorněn vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních za posledních pět let. Rozdělení návštěvníků těchto ubytovacích zařízení a průměrná délka jejich pobytu je uvedena v tabulkách a grafech. V dopravní infrastruktuře jsou popsány možnosti dopravy do města Plzeň a v tabulce vzdálenost města od Evropských i Českých měst v kilometrech. Z personálních předpokladů je charakterizována organizační struktura Plzeň-TURISMUS. V této části práce vycházíme mimo jiné z koncepce rozvoje cestovního ruchu v Plzni na rok 2014 – 2018, která byla zpracována na základě oborové studie z roku 2007,,potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu na období 2008-2012´´ v průběhu tohoto období došlo ke klíčovým změnám vybavenosti města pro cestovní ruch – získáním titulu Evropské hlavním město kultury 2015, nároky na integrované pojetí cestovního ruchu a nezbytnost připravit se na rostoucí zájem návštěvníků v roce 2015 to byly hlavní důvody k vytvoření nové strategie cestovního ruchu v Plzni. V této strategii se uvádí, že je Plzeň vybavena rozmanitým spektrem turistických cílů, které jsou využívány jak českými tak zahraničními návštěvníky.

Mezinárodní význam podle této koncepce mají tyto atraktivity:

24

Velké průmyslové podniky: Pivovar Pilsner Urquell a strojírenský závod Škoda Adolf Loos a židovská tradice (dva související fenomény poč. 20. století) Slavnosti svobody (jako součást mezinárodního projektu D-day to V – day) Projekt EHMK 2015

2.1 Lokalizační předpoklady pro rozvoj CR ve městě Plzeň 2.1.1 Kulturně-municipální předpoklady Město Plzeň je podle národního památkového ústavu městskou památkovou rezervací. V Plzni se nachází 5 národních kulturních památek, 3 vesnické památkové rezervace, 2 městské památkové zóny a 10 vesnických památkových zón. Seznam kulturně historických památek a atraktivit, které budou v další části jednotlivě popsány a analyzovány. 

Gotický chrám svatého Bartoloměje



Věž chrámu sv. Bartoloměje



Františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie



Kostel sv. Anny s barokní budovou kláštera dominikánek



Velká Synagoga



Loosovy interiéry



Plzeňské historické podzemí



Památník obětem zla



Rotunda sv. Petra a Pavla



Městský sadový okruh – Křižíkovy sady s nástěnnou malbou historických plzeňských osobnostech a Kopeckého sady se sochami



Kamenné divadlo J. K. Tyla



Patton memorial Pilsen 25



Muzea (Muzeum strašidel, Muzeum loutek, Muzeum Škoda, Muzeum církevního umění, Národopisné muzeum Plzeňska, Západočeské muzeum, Pivovarské muzeum, Diecezní muzeum, Západočeská galerie)



Pivovar Plzeňský prazdroj



Techmania Science centre



Zoologická zahrada a Dinopark

Katedrála sv. Bartoloměje s věží Tento chrám z 16. století je dominantou města Plzeň a má velký význam pro cestovní ruch. Jedná se národní kulturní památku, a další národní kulturní památkou je socha Plzeňské madony na jeho hlavním oltáři. Plzeňská madona představuje tzv.,,krásný styl´´ období gotiky. Dalším neopomenutelným unikem je výška kostelní věže-102,6 metru. Jedná se o nejvyšší kostelní věž v České Republice. Z jejích ochozů je možné pozorovat celé město a jeho okolí z výšky 60 metrů. Roku 1993 zřídil papež Jan Pavel II. v Plzni biskupství a tím se z chrámu sv. Bartoloměje stala katedrála sv. Bartoloměje. Sousoší na vnější východní straně chrámu představuje Krista na Olivetské hoře, který je chráněn řadou malých andělíčků. Podle legendy by měl jeden z nich splnit každému návštěvníkovi jakékoliv jeho přání. V termínu od 1. 10. 2014 do 31. 3. 2015 byla věž katedrály z důvodu stavebních úprav pro zavěšení nových zvonů uzavřená. Vstupné: Plné vstupné 35 Kč a snížené vstupné 25 Kč Návštěvnost v roce 2010 bylo celkem 3385 návštěvníků, v následujícím roce již 5241 a v roce 2014 to bylo přesně 5642 návštěvníků. V tomto časovém úseku došlo k velmi výraznému růstu návštěvnosti. Návštěvnost věže chrámu sv. Bartoloměje: V roce 2010 navštívilo věž 54 546 návštěvníků, v následujícím roce 53 335 a v roce to 2013 celkem 47 973 v roce 2014 jsou údaje o návštěvnosti prozatím nedostupné.

26

2.1.1.1 Pivovar Plzeňský Prazdroj Hlavní turistická atrakce města je spojena s pivem. Velmi dobrá nabídka v Plzni spojuje gastroturismus

s

industriálním

turismem,

neboť

pivovary

jsou

atraktivními

architektonickými objekty, které vyhovují moderním potřebám zážitků. Pivovar Plzeňský Prazdroj je hlavním cílem zahraničních turistů v Plzni. Pivovarskou tradici mapuje Pivovarské muzeum s unikátní expozicí podzemí. Komplexní nabídka služeb poznávací turistiky, gastronomie atd. Historie ležáku Pilsner Urqell začala v roce 1842. Celosvětový věhlas inspiroval na dvě třetiny světových pivovarů k označení svých produktů pils, pisener, pilsner. Prohlídka pivovaru PP provádí návštěvníky unikátní expozicí surovin, síní slávy a panoramatickým kinem. Seznamuje s historií a tajemstvím výroby ležáku při prohlídce autentických míst pivovaru kde se již od roku 1842 vaří. Srdcem pivovaru je historická i současná varna a stáčírna, kde je možné stočit 120 000 lahví za hodinu, která je samozřejmě součástí prohlídky. V historických pivovarských sklepech návštěvníci ochutnávají nefiltrované a nepasterizované pivo čepované z dubových ležáckých sudů. Je možné posezení v restauraci na Spilce v areálu, která s kapacitou 550 míst je největší pivnicí v ČR. Nabízí pivo Pilsner Urquell v kombinaci s tradiční českou kuchyní. V areálu je možné zakoupit tématické suvenýry. Pivovarské muzeum Co bohužel není součástí standardní prohlídky Pivovaru Plzeňského Prazdroje je Pivovarské muzeum , které je umístěno v původním středověkém právovárečném domě a vypráví příběh piva od středověku až do vzniku velkých průmyslových pivovarů. V muzeu je pozdně gotická sladovna, hvozd, původní valečka a dvouúrovňové ležácké sklepy. Součástí této prohlídky je také ochutnávka piva Pilsner Urquell. Plzeňské historické podzemí Z pivovarského muzea se vstupuje rovnou do Plzeňského historického podzemí, které se pod městem budovalo již od 14. století. Toto podzemí patří k nejrozsáhlejším v České Republice a pro svou historii také k nejzajímavějším. Labyrint chodeb, sklepů a studní v podzemí. 27

Prohlídka Pivovaru Cena vstupného (v českém jazyce): Plné vstupné 140 Kč a snížené vstupné 80Kč Cena vstupného (v cizích jazycích): Plné vstupné 190 Kč a snížené vstupné 100Kč Pivovarské muzeum Cena vstupného (v českém jazyce): Plné vstupné 100 Kč a snížené vstupné 80Kč Cena vstupného (v cizích jazycích): Plné vstupné 120 Kč a snížené vstupné 90Kč Plzeňské historické podzemí Cena vstupného (v českém jazyce): Plné vstupné 80 Kč a snížené vstupné 60Kč Cena vstupného (v cizích jazycích): Plné vstupné 100Kč a snížené vstupné 70Kč Návštěvnost: V roce 2010 navštívilo soubor výše uvedených cílů celkem 226 000 návštěvníků, následující rok 252 210 návštěvníků a v roce 2014 bylo návštěvníků dokonce 608 000 což je velmi výrazný nárůst návštěvnosti tohoto turistického cíle.

2.1.1.2 Velká Synagoga Původně bylo v Plzni pět synagog, z nichž se do dnešní doby zachovaly bohužel jen dvě. Velká synagoga byla postavena v maursko-románském stylu v roce 1893. Tato velká synagoga je druhou největší synagogou v Evropě a třetí největší synagogou na světě. Židé žijí v Plzni od 14.století , avšak v průběhu nacistické okupace byla tato židovská obec téměř zdecimována. Židovství v Plzni je známé jako soubor Loosových interiéru a Velké i Staré Synagogy. Ve 20. století byla provedena rozsáhlá rekonstrukce celé historické budovy a díky špičkové akustice a jedinečné atmosféře se dnes využívá jako koncertní i výstavní sál. Návštěvnost: V roce 2010 navštívilo synagogu 18 345 návštěvníků o rok později 14 620 a v roce 2014 se návštěvnost nedá změřit z důvodu rekonstrukce.

28

Františkánský klášter nanebevzetí panny Marie Tato stavba patří mezi nejstarší v Plzni. Nachází se ve Františkánské ulici. Františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie se dochoval v původním raně gotickém stylu, přestože byl v době husitských válek několikrát poničen. Freskami z roku 1460 je vyzdobena kaple svaté Barbory. Tento klášter byl na přelomu 17. – 18. století částečně přestaven do barokní podoby. V klášteře mimo jiné můžeme najít stálou expozici Muzea církevního umění plzeňské diecéze. Tento soubor reálií seznamuje s křesťanským životem. Kostel sv. Jiří V údolí na soutoku řek Úslavy a Berounky ve čtvrti Doubravka se nachází původně románský kostel sv. Jiří. Tento kostel patří mezi nejstarší stavby v České Republice. Byl postaven v roce 992 pro benediktinské mnichy a to po návratu pražského biskupa sv. Vojtěcha po návratu z Říma. Kostel sv. Anny při bývalém klášteru dominikánek Tento klášter dominikánek byl v letech 1711-1714 postaven J. Augustinem a poté byl přistavěn podle návrhů stejného autora kostel sv. Anny.

2.1.1.3 Loosovy interiéry Jak je obecně známé, Adolf Loos byl světově známý architekt, spoluzakladatel světové moderní puristické architektury, který se v Plzni oženil. Dokonce je považován za nejvýznamnějšího středoevropského architekta první třetiny 20. století. V Plzni spolupracoval s kultivovanou klientelou, převážně Židovskou. Realizoval několik projektů v Plzni. Přestavba jednoho celého domu, tzv. Brummelova domu a dalších 13 bytových interiérů. Tento soubor je nesmírně cenný i v celoevropském kontextu architektury 20. století. Maximální nadčasovost, elegance i účelnost v moderním pojetí to jsou Loosovy interiéry. Například Bendova 10 to je bývalý byt Viléma a Gerty Krauzových z roku 1930 je movitá kulturní památka. Byt byl skutečně využíván jako byt a to až donedávna, proto je fascinující v jakém stavu se dochovala ložnice s vestavěným nábytkem, mramorově obložená jídelna se zrcadlovými stěnami a hudební salon. Loose měl v oblibě funkčnost a vyřezávaný prostorný nábytek nahradil vestavěnými šuplíky a skříněmi z drahého dřeva. V bytě na Klatovské třídě 12 se Loos činil dokonce dvakrát. Poprvé v roce 1908 pro doktora J. Vogela a o dvacet let později byt přestavěl pro dalšího majitele. O sedm domů dál v ulici 29

Klatovská 19 se nachází další Loosův interiér bývalý byt Huga Semlera , který dříve vlastnila armáda a nyní již město Plzeň. Konkrétně v roce 2003 se v Plzni uskutečnilo k výročí 70.let od úmrtí Adolfa Loose mezinárodní sympozium , které inspirovalo k aktivitám města na záchranu tohoto jedinečného kulturního dědictví. Přes všechny komplikace Plzeň postupně získala několik interiérů do svého vlastnictví od soukromníků. V programu rozvoje kultury ve městě Plzeň na rok 2009-2019 se plánuje zavedení prohlídkové trasy po těchto interiérech, dosud bylo totiž možné si tyto skvostné interiéry prohlédnout jen při dni otevřených dveří a to 2x ročně (plzen.eu) a to po předchozím telefonickém objednání a prohlídky byly dokonce pouze v českém jazyce. Od dubna 2015 je nová turistická trasa Loosovými interiéry skutečností. Speciální prohlídkové okruhy s průvodcem začínají 1. dubna a budou se konat pravidelně 3x týdně. Otevřené veřejnosti budou 3 interiéry konkrétně byt Krausových v Bendově 10, dvougenerační byt Brummelova domu v Husově 58 a byt doktora Vogla na Klatovské 12. Vstupné do Brummelova domu: 240 Kč snížené vstupné 150 Kč Vstupné okruh Klatovská Bendová: 180 Kč snížené vstupné 120 Kč Návštěvnost není možné sledovat , protože jak je uvedeno výše prohlídky se konaly pouze 2x do roka na den otevřených dveří. .Zoologická a botanická zahrada Zoologická zahrada a botanická zahrada jsou podle oficiální statistiky CzechTourismu 9. nejnavštěvovanějším turistickým cílem v ČR. Do této kategorie spadá také Dinopark. I přes vysokou návštěvnost mají tyto cíle pouze regionální význam a často se zde opakují domácí návštěvy. Výjimečná je Plzeňská Zoo především v tom, že chová nejvíce druhů zvířat ze všech českých ZOO. Součástí ZOO je vesnický statek Lufnerka, Japonská zahrada, DinoPark a stálá akvarijní výstava Akvatera, která je mimo areál v centru města. Do ZOO jezdí v měsících červen, červenec a srpen vláček z náměstí Republiky. Cena vstupného v době duben-říjen: Plné vstupné 140 Kč a snížené 100 Kč Cena vstupného v období listopad-březen: Plné vstupné 90 Kč a snížené 60Kč

30

Návštěvnost: Zoologickou a botanickou zahradu v roce 2010 navštívilo 460 841 návštěvníků, následující rok 460 969 návštěvníků a v roce 2014 zoologickou a botanickou zahradu navštívilo 427 435 návštěvníků. Návštěvnost tohoto cíle se tedy nepatrně snížila, přesto se jedná o druhý nejnavštěvovanější turistický cíl v Plzni. Pro představu Pražskou Zoo v roce 2014 navštívilo

Dinopark Dinopark je unikátní zábavní park určený pro nejširší veřejnost. Rozkládá se na ploše 3 ha a nabízí 30 modelů prehistorických zvířat v životních velikostech disponující ozvučením a některé modely mají i pohybovou funkci pro vytváření realističtějšího dojmu. Modely jsou postaveny v životních velikostech. V DinoParku je možné si projít naučnou stezku a v ceně vstupenky je i vstup do tematického 3D kina. Dále se v DinoParku nachází paleontologické hřiště, obchod se suvenýry a restaurace. Unikátní expozicí je exemplář rostliny Willemit nobilis, která byla teprve nedávno objevena v Austrálii a je stará 100 milionů let. Cena vstupného do DinoParku: Plné vstupné 90 Kč a snížené vstupné 60 Kč Cena vstupného DinoPark a Zoo: Plné vstupné 210 Kč a snížené vstupné 140 Kč Návštěvnost: V roce 2010 navštívilo Dinopark 211 000 návštěvníků, následující rok 204 179 návštěvníků a v roce 2014 to bylo 166 000 návštěvníků. Návštěvnost tohoto cíle se tedy v tomto období snížila.

2.1.1.4 Techmania science centre Jedná se o výjimečné centrum edukativního charakteru, které budováním rozsáhlých expozic získává nadregionální význam. Techmania Science center nabízí zábavu na celý den pro celou rodinu. Laboratoře, dílny, show, expozice a 3D planetárium – to je kompletní nabídka Techmanie. Pro výstavy expozic a pro aktivity science centra se využívá bývalá tovární hala v areálu Škodovky. Součástí Techmanie je i expozice Škoda, což je pozůstatek po zrušeném Muzeu Škoda. Nabídka Techmanie Science centra: 3D Planetárium-V roce 2013 byla Techmania rozšířena o hypermoderní planetárium, které je první svého druhu v České Republice. Nabízí jak 2D tak 3D projekce na kulovou plochu což je velmi interaktivní způsob poznávání vesmíru Tento cíl je využíván především školními kolektivy, tábory, rodinami s dětmi. 31

Expozice vesmír-V této expozici vysvětluje 27 interaktivních exponátů vztahy vesmírných těles, fyzikální a astronomické zákony a zábavnou formou vypráví příběh o dobývání vesmíru. Součástí expozice je aktivní zapojení návštěvníka, a tudíž možnost vyzkoušet si tornádo, sopku nebo poznat pocity astronauta při startu v simulátorech. Science on sphere-Je soubor sedmi set krátkých snímků a vizualizací, které v komplexu zachycují proměny Země v čase. Interaktivní zapojení návštěvníků pomocí dotykové technologie. Malá věda - Jedná se o expozici určenou dětem od 3 let, která je skvělým zábavným způsobem seznámení se s přírodními zákony a porozumění jim. MáToHáček -To je část, kde se nachází hlavolamy a vědecké hračky , které procvičují paměť a postřeh, kombinační schopnosti a koordinaci návštěvníků všech věkových skupin. Například si zde mohou návštěvníci zahrát akustické pexeso. Edutorium - Expozice fyzika je zábava se skládá z 60-ti exponátů dokazujících, že přírodní zákony tvoří celý svět. Pracuje se zde s optikou, demonstrují se zde principy elektřiny a testují se zákony mechaniky. Člověk a zvíře -V této expozici si příjemnou formou návštěvník vyzkouší jak velký stisk čelisti má aligátor, nebo kolik vody je v těle medúzy apod. 150 let průmyslu v Plzeňském kraji -Nejstarší dochovaná elektrická lokomotiva ze Škodovky. Jediný trolejbus ŠKODA 3 Tr3 , který se využívá dodnes, modely tramvají i trolejbusů a demonstrace parního stroje to vše doprovázené krátkými filmy. Obnovitelné zdroje energie-V této expozici se návštěvník zabývá otázkou :,,Jaké jsou obnovitelné zdroje energie a v čem spočívají jejich nevýhody? ´´ Vodní svět -Návštěvníci v této expozici vyzkouší, co vše dokáže vodní živel a jak lidé využívají jeho sílu. Zkoumání principů vodního mlýnu, zdymadel atd. Entropa-Dílo Davida Černého. Symbol českého předsednictví Radě EU, jímž se honosil Brusel a následně Praha, je nyní trvale umístěn v Techmanii. Vstupné: Plné vstupné 180 Kč snížené vstupné 110 Kč

32

Skupina 2 dospělí a 2 děti 300 Kč Návštěvnost: V roce 2010 navštívilo Techmanii 72 168 návštěvníků v následujícím roce 72 488 a v roce 2014 to bylo již 200 335 návštěvníků. Návštěvnost tohoto cíle vzrostla téměř o 200% což je velmi výrazný nárůst návštěvnosti.

2.1.1.5 Muzea a galerie Patton memorial Pilsen – Památník Americké armády Muzeum věnované americké armádě je jediným svého druhu v České Republice. Bylo slavnostně otevřeno 5. května 2005 a to u příležitosti 60. výročí osvobození města Plzně a jihozápadních Čech americkou armádou. Expozice zachycují postup a pobyt armády spojených států na území bývalého Československého státu v roce 1945. Dále expozice mapuje poválečnou hospodářskou pomoc UNRRA Československu a demonstruje období totalitního režimu v roce 1948 – 1989. Je zde k vidění dobová výstroj a výzbroj vojáků a nespočet předmětů denní potřeby vojáků. Celkem je zde více než 1000 exponátů ze sbírek soukromých sběratelů. Autentické fotografie zachycující atmosféru konce války jsou samozřejmě také součástí expozice spolu s tiskem z té doby a mnoho dalšího. Cena vstupného: Plné vstupné 60 Kč a snížené vstupné 40 Kč Návštěvnost: Pro rok 2010 jsou bohužel data doposud nedostupná. V roce 2011 navštívilo 2 112 návštěvníků o rok později 2 827 návštěvníků a v roce 2014 to bylo 3 492 návštěvníků Západočeské muzeum Západočeské muzeum v Plzni bylo založeno roku 1878. Díky širokému rozsahu historických, přírodovědných a uměleckoprůmyslových sbírek patří k nevětším muzejním ústavům v ČR. Muzeum spravuje 4 objekty na území Plzně a to: NMP Národopisné muzeum Plzeňska, ML muzeum loutek, MCU muzeum církevního umění plzeňské diecéze a hlavní budovu muzea v Kopeckého sadech. Muzeum je příspěvkovou organizací Plzeňského kraje, od začátku 90. let se díky grantům muzeum rozvíjí a vede vědecko-výzkumné práce, vydává odborné publikace a sborníky přírodovědného a společensko-vědního zaměření. Kromě výstavní činnosti se v muzeu konají komentované prohlídky, přednášky, výukové programy, jarmarky, tvůrčí dílny, odborné konference a semináře a dokonce i příměstské tábory. Reprezentativní prostory muzea jsou populárním místem k pořádání svatebních 33

obřadů nebo kulturně společenských akcí a koncertů. V letech 1984 – 1998 bylo muzeum z důvodu havarijního stavu uzavřeno. V roce 1998 bylo znovu slavnostně otevřeno. Cena vstupného: Plné vstupné 60 Kč a snížené vstupné 30 Kč Návštěvnost: V roce 2010 bylo 71 377 návštěvníků, v následujícím roce bylo Západočeské muzeum v částečné rekonstrukci a v roce 2014 navštívilo 26 909 návštěvníků toto muzeum. Návštěvnost tohoto cíle se v uvedeném období snížila. Muzeum Loutek Protože je loutkářství jedním ze základních pilířů kulturního života v Plzni bylo v roce 2007 vybudováno toto muzeum za výraznou investici města Plzeň a divadla Alfa, která činila 60 000 000 korun. Muzeum se nachází ve významném patricijském domě, který je zapsaný jako kulturní nemovitá památka renesanční podoby. Expozice v muzeu představují počátky loutkářství od kočovných loutkoherců, přes Skupovo divadlo, produkce loutkových souborů z druhé poloviny 20. století až do současnosti. Oživeným a unikátním modelem je Škodovo divadlo zhotovené podle dochovaného negativu dokumentujícího ono divadlo. Zrekonstruované a zmechanizované divadlo Karla Nováka z let 1913-1935 (poprvé v tomto divadle vystoupili loutky Spejbla a Hurvínka) má návštěvníkům navodit atmosféru divadla z dob jeho existence. Nejznámější loutky jako Kašpárek, Spejbl a Hurvínek v muzeu nechybí a nechybí zde ani místnost, kde si s loutkami návštěvníci mohou vyzkoušet různé techniky vodění apod. Cena vstupného: Plné vstupné 60 Kč snížené vstupné 30 Kč Návštěvnost: V roce 2010 bylo 29 463 návštěvníků, následující rok 23 091 návštěvníků a v roce 2014 bylo návštěvníků 21 875. Návštěvnost tohoto cíle se mírně snížila. Muzeum strašidel Veselé nahlédnutí do historie města Plzně s pohádkovými strašidly. Expozice pohádek a pověstí je doplněna autentickými duchy, tajemnými bytostmi a strašidly jako jsou vodníci, čarodějnice, draci apod. Cena vstupného: Plné vstupné 80 Kč a snížené vstupné 50 Kč Návštěvnost: V roce 2010 bylo toto muzeum navštíveno 32 133 návštěvník

34

2.1.2 Žebříček nejnavštěvovanějších turistických cílů dle počtu návštěvníků v letech 2010-2014 Pořadí návštěvnosti vybraných turistických cílů v letech 2010 – 2014 2010 2011 2012 2013 2014 Turistické 5. informační centrum Prohlídky historického 10. jádra pro skupiny Bazén 1. 1. 1. 1. 2. Slovany Pivovar Plzeňský Prazdroj 3. 3. 3. 3. 1. (včetně Piv. Muzea a podzemí) 5. 5. 5. 6. Věž katedrály 6. Zoo + 2. 2. 2. 2. 3. botanická zahrada Techmania + 4. 4. 4. 4. 4. Planetarium Západočeská 7. 6. 7. 7. galerie Západočeské muzeum 5. 6. 8. 6. 8. Hlavní budova Muzeum 7. 8. 7. 8. 9. loutek Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Plzeň-TURISMUS Nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Plzni byl 4 roky bazén Slovany, který je především využíván rezidenty podobně jako zoologická zahrada, která byla ve stejných letech 2. nejnavštěvovanějším cílem. Proto je velmi zajímavé sledovat vývoj těchto cílů, které se v loňském roce propadly o jednu příčku z důvodu zvýšení návštěvnosti města nerezidenty. V tomto roce se pivovar z třetí příčky vyzvedl na 1. příčku a to je zapříčiněno mimo jiné i zvýšením celkové návštěvnosti Plzně a celkového podílu nerezidentů na návštěvnosti Plzně. 35

2.1.3 Nejnavštěvovanější turistické cíle v grafech 700 000 600 000 500 000

400 000 300 000 200 000 100 000 0 2010

Bazén Slovany

2011

2012

Zoo

2013

Pivovar

2014

Tech.+Planet.

U všech zde demonstrovaných cílů, kromě ZOO můžeme sledovat výrazný růst návštěvnosti. Nejvíce rostoucím je pivovar, kde se návštěvnost zvýšila téměř o dvojnásobek. Návštěvnost Techmanie se zvedla také celkem výrazně, pravděpodobně z důvodu otevření 3D Planetaria. U Bazénu Slovany si můžeme všimnout vysoké návštěvnosti, ale jedná se o turistický cíl využívaný převážně rezidenty.

36

Graf návštěvnosti vybraných turistických cílů

80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2010 TIC Galerie

2011

2012

2013

Historické jádro Muzeum HB

2014

Věž katedrály Muzeum loutek

Vývoj TIC je zapříčiněn novou správou TIC (viz.níže). Co se týče historického jádra a prohlídek onoho, lze je smysluplně sledovat až od roku 2013, z důvodu dříve neexistujících pravidelných prohlídek podobně jako u Loosových interiérů.

2.1.4 Centrální instituce města Plzně Za rozvoj infrastruktury a služeb vhodných pro turisty je zodpovědná městská správa prostřednictvím svých složek a organizací. Organizace řídící cestovní ruch v Plzni jsou:

Plzeň-Turismus p.o. Jedná se o městskou příspěvkovou organizaci a zároveň o samostatný subjekt řídící management Plzně jako destinace cestovního ruchu. Hlavním úkolem je marketing a management destinace Plzeň. Provozuje Turistické informační centrum města Plzně a také Patton memorial Pilsen.Za svou roční existenci má na svědomí tato organizace mnoho neopomenutelných úspěchů. Jedním z nejvýznamnějších je zařazení Plzně 37

prestižním průvodcem Lonely Planet mezi 10 nejlepších turistických destinací Evropy pro rok 2014 a vítězný propagační spot ,,Vítejte v Plzni´´ ceny Grand PRIX z festivalu TOUR FILM. Mimo činnosti sběru dat, monitoringu návštěvnosti města Plzeň zajišťuje PlzeňTurismus i služby pro turistické skupiny. Ve spolupráci s průvodci zajišťuje komentované prohlídky v několika jazycích, vytvářejí programy na přání, zprostředkovávají ubytování a je možné si objednat skupinové prohlídky

Informační centrum města Plzně Plzeň bylo jediné krajské město v ČR, které informační služby turistům outsourcovalo tedy nemělo přímý vliv na jejich zajištění, efektivitu či další rozvoj. Provozování IC bylo od roku 2007 řešeno smlouvou o provozování informačních služeb se společností Dominik centrum s.r.o., přičemž roční příspěvek města na provozování informačních služeb činil 2.643.000 Kč. Od dubna 2014 provozuje toto TIC Plzeň–TURISMUS. V předchozí kapitole je graficky znázorněna návštěvnost tohoto TIC. Odbor prezentace a marketingu (OPM) Jedná se o útvar magistrátu. Je hlavním garantem rozvoje CR a je zodpovědný za celý marketing města s výjimkou specializovaných úseků, jako je PR v oddělení komunikace Kanceláře primátora. Z důvodu velkého a různorodého balíku aktivit odboru je zajišťování CR a speciální marketing CR prací dvou pracovníků z celkových 8.OPM spolupracuje s národními, krajskými, regionálními a lokálními institucemi a subjekty cestovního ruchu tedy konkrétně spolupracuje s: vládní agenturou na podporu CR v ČR CzechTourism, s Českými centry a pobočkami CzechTourismu v zahraničí (prezentace města v zahraničí vybraným cílovým skupinám jako jsou cestovní kanceláře a novináři), s Krajským úřadem Plzeňského kraje (odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu) Komise pro prezentaci a cestovní ruchu (KPM) Tato komise se vyjadřuje k podstatným otázkám CR a také vypisuje dotační a grantové programy. Granty určené pro rozvoj CR se týkají podpory a iniciace turistických služeb jako je například vytváření programových balíčků a programů pro vybrané cílové skupiny nebo mohou být určeny na podporu služeb CR.

Plzeň 2015, o.p.s Jedná se o nositele aktuálně nejvýznamnějšího projektu města, jenž se klíčovým 38

způsobem podílí na cestovním ruchu a jeho rozvoji ve městě Plzeň. Pracovní skupina CR (PS CR) Tato skupina je neformální a skládá se ze zástupců komerční, neziskové a veřejné sféry. Tato skupina byla v roce 2011 vytvořena a je svolávána pouze jednou do roka s cílem informovat zainteresované subjekty o vývoji projektu Evropské hlavní město kultury 2015. Členství města v organizaci RDA Mezinárodní organizace cestovního ruchu, která sdružuje zejména autobusové dopravce spolu s hotely, cestovními kancelářemi a dalšími subjekty CR z evropských turisticky významných destinací Odbor kultury-Koordinuje kulturní činnosti a projekty na území města Plzně. Monitoruje nabídku a poptávku kulturních služeb a zajišťuje dohled nad činností kulturních organizací založených městem Plzní.

Útvar koncepce a rozvoje města Plzeň Tato příspěvková organizace, zřízená městem Plzeň, spolupracující s Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje a s Plzeňským krajem zajišťuje především analytické dokumenty, územně plánovací dokumenty, urbanistické a rozvojové studie, programové dokumenty potřebné pro koncepční řešení rozvoje města. Vše o organizaci a výsledky její činnosti lze sledovat na stránkách www.ukr.plzen.eu.

39

2.1.5 Systém řízení cestovního ruchu v Plzeňském kraji Turistický region Plzeňsko a Český les

Plzeňský kraj

Turistický region Šumava Rada Plzeňského kraje

Plzeň-TURISMUS

Zastupitelstvo Plzeňského kraje Náměstek hejtmana pro oblast školství, kultury a cestovního ruchu

Obecně prospěšné společnosti

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu

Místní akční skupiny

Oddělení cestovního ruchu (PLZÁKOVÁ,STUDNIČKA,2014,str.138)

2.1.6 Vybrané přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Plzni Parky, rezervace a aleje v Plzni 

Přírodní chráněné rezervace: Zábělá a Petrovka



Přírodní chráněné parky: Doubí, Čertova kazatelna, Malesická skála, Kopeckého pramen



Přírodní chráněná alej: Je dochován doklad o krajinářských úpravách z předminulého stolení v aleji Kilometrovka



Parky: Borský park, Lochotínský park, park na Homolce



Zelené aleje: Kilometrovka, Lochotínská ulice, silnice do Radčic, Francouzská třída, Klatovská třída 40

Řeky, nádrže a rybníky 

Řeky: V České Republice je město se soutokem 4 řek unikát– Jak je známo město Plzeň se rozkládá v kotlině na soutoku čtyř řek, jejichž soutokem vzniká řeka Berounka. Konkrétně jde o Mži, Radbuzu, Úhlavu a Úslava. Pozitivní dopad pro cestovní ruch má tato skutečnost především proto, že přináší do samotného města zeleň a přírodní prvky. Velký význam pro volnočasové aktivity mají údolní nivy s uchovaným přírodním charakterem. Řeka mže zasahuje k těsné hranici centra Plzně a to je bezpochyby charakteristický prvek struktury města. Na severním okraji této řeky se nacházejí od Radčic až k Pecihrádku pískovcové sklání stěny. Tyto svahy kolem mže byly strategicky využity při tvorbě Lochotínské parku a výborně zapojeny do realizace zoologické a botanické zahrady.



Rybníky: Velmi specifickou pro Plzeň je ojedinělá soustava Boleveckých rybníků situovaná v komplexu rekreačních lesů. Jedná se o tyto rybníky



Vodní nádrže: České údolí vybudované na řece Radbuze v jižní části města by mohlo plnit rekreační funkci pro návštěvníky. Bohužel voda v nádrži byla zatím každoročně nevhodná pro koupání.

2.2 Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Plzni Ze selektivních předpokladů cestovního ruchu budou hodnoceny demografické předpoklady a sociologické předpoklady, přičemž hlavní pozornost bude věnována personálním předpokladům

Demografické předpoklady Počet obyvatel k 31.12 2013 dle cszo.cz V Plzni žije celkem 186 077 obyvatel. Hustota obyvatelstva Na kilometru čtverečním žije v Plzni 719,3 osob. 41

Struktura obyvatelstva dle pohlaví V Plzni žije 95 575 žen v průměrném věku 44 let a 90 502 mužů v průměrném věku 41,2 let.

Struktura obyvatelstva podle věku Věk

Počet obyvatel

0-9

18 942

10-18

14 270

18-26

16 715

27-36

29 600

37-45

25 885

46-54

20 921

55-63

23 032

64-72

20 796

73-83

13 498

83-93

3951

94-100

145

Zdroj: vlastní zpracování dle czso.cz Průměrný věk obyvatel Plzně je 42, 7 let. Pro srovnání průměrný věk v Praze je 42 let. Podle koncepce rozvoje CR v Plzni současná populace stárne a podle demografických prognóz bude tento trend i nadále pokračovat. Senioři budou zdravější a budou disponovat vyššími příjmy, než tomu bylo v minulosti. Z tohoto vyplývá, že subjekty cestovního ruchu budou muset reagovat na tyto změny poptávky, při kterých vzroste poptávka: 

Po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti



Po jednoduchých způsobech dopravy



Po relaxačních aktivitách jako např. golf



V obdobích mimo sezónu 42

Sociologické předpoklady Dle czso.cz bylo k 1.3. 2001 ve městě Plzeň ekonomicky aktivních obyvatel 87 065, z toho 46 737 mužů a 40 328 žen.

2.2.1 Personální předpoklady rozvoje cestovního ruchu Odbornost a kvalifikovanost všech subjektů pracujících v cestovním ruchu ve městě Plzeň nelze v této práci vzhledem k rozsahu měřit. Nejdůležitější je personální složení organizace, která cestovní ruch v Plzni řídí a to Plzeň-TURISMUS. Tato příspěvková organizace zřízená statutárním městem Plzeň se skládá z 8 odborníků. Ředitelkou organizace je Ing. Mgr. Zuzana Koubíková, která řídí tuto organizaci z koncepčního, ekonomického, personálního a provozního hlediska. Organizaci zastupuje v jednáních s ostatními subjekty a institucemi a také zodpovídá za rozpočet a naplnění cílů organizace. Zástupkyní ředitelky je Mgr. Kristina Štěpánová, která je zároveň marketingovou pracovnicí. Paní Štěpánová zpracovává výzkumy, sbírá data a vytváří statistiky cestovního ruchu. Při tvorbě této práce jsem s paní Štěpánovou několikrát komunikovala a ochotně zodpovídala mé dotazy ohledně vývoje návštěvnosti turistických cílů v Plzni. Mimo jiné se zabývá přípravou koncepčních dokumentů, jako je Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Plzni 2014-2020. Je zodpovědná za PR a inzerce v médiích a odborných periodicích a je šéfredaktorkou novin Plzeň přímo od zdroje. Další marketingovou pracovnicí je Martina Chomátová, která organizuje presstripy a fam tripy a prezentuje město Plzeň na veletrzích cestovního ruchu v zahraničí, ale i v České Republice. Specialistkou na online marketing je potom Mgr. Helena Prokopová, která spravuje a vytváří turistický portál www.visitplzen.eu se vším co tvoří jeho obsah. Podílí se na tvorbě Plzeň přímo od zdroje, věnuje se inzerci na sociálních sítích, rozhlasu a televizi. Ekonomem a personalistkou této společnosti je Dis. Marie Lišková, která zajišťuje ekonomický chod organizace. Náplní její práce je účetnictví, mzdové účetnictví, správa rozpočtu a majetku. Administrativní chod organizace zajišťuje asistentka ředitelky Mgr. Klára Šnebergerová. Produkty cestovního ruchu má na starosti Mgr. Magdalena Soukupová, která zodpovídá za veškerou komunikaci s obchodními partnery a také zajišťuje provoz prohlídkové trasy Loosovými interiéry. Poslední pracovnicí je Mgr. Jana Ježková, která koordinuje spolupráci se společností Plzeň 2015 v rámci projektu Plzeň-Evropské hlavní město kultury 2015. Také připravuje turistické materiály 43

2.3 Realizační předpoklady V této části budou hodnoceny materiálně-technické předpoklady pro cestovní ruch. Nejdříve ubytovací zařízení, vývoj návštěvnosti v časovém úseku pěti let a segmentace návštěvníků včetně počtu přenocování

2.3.1 Ubytovací zařízení 87 ubytovacích zařízení celkem z toho     

14 hotelů**** 15 hotelů*** 43 penzionů 12 ubytoven 1 Pivní lázně

Speciální pivní lázně nabízí všechny své procedury s využitím piva. Jedná se o lázně, které nabízejí i ubytování a jsou vhodné pro víkendový pobyt.

V Plzni není ani jeden pětihvězdičkový hotel, ale Plzeň díky své poloze 90km od Prahy výstavbu takového projektu ani nevyžaduje. Ubytovací kapacity dle KRCRVP v Plzni prošly od roku 2005 jedinečnou proměnou, která ve stejném měřítku nemá obdoby v celé ČR. Během krátké doby cca 5 let vyrostlo v Plzni více než 10 nových hotelů, z nichž některé jsou součástí mezinárodních řetězců. Konkrétně Angelo Vienna International, Primavera Top City line, Best Western hotel Panorama, Courtyard by Marriott a IBIS. Zároveň z hlediska kongresové turistiky je Plzeň střediskem nadregionálního významu. Kapacity pro kongresový cestovní ruch jsou dostatečné v ubytovací části i vybavenosti pro konference. Výborná je také druhová skladba ubytovacích zařízení s převahou kvalitních a finančně náročnějších ubytovacích zařízeních nad levnějšími(ubytovny atd.)

44

2.3.2 Návštěvnost ubytovacích zařízení Počet hostů

Nerezident i

Rezident i

Počet přenocován í

Nerezident i

2010

163 823

98 441

65 382

301 070

193 297

2011 2012 2013 2014 Index 2014/201 3

183 251

112 296 126 251 120 281 134 875

70 955 87 273 84 104 88 908

321 256 389 939 369 436 432 552

210 838 234 205 217 653 255 257

213 524

204 385 223 783

Rezident i 107 773

110 418 155 734 151 783 177 295

109,50 112,10% 150,70% 117,10% 117,30% 116,80% % Zdroj: Vlastní zpracování podle Plzeň-TURISMUS, event. ČSÚ Z tabulky je zřejmé že návštěvnost města Plzně má stoupající tendenci a zvyšuje se i počet přenocování každý rok o více jak 10%

Graf křivek návštěvnosti ubytovacích zařízení v letech 2010-2014 500000 400000 300000 200000 100000 0 2010

2011

2012

Počet hostů Rezidenti

2013

2014

Nerezidenti Počet přenocování

Zdroj: vlastní zpracování dle Plzeň-TURISMUS Závěr: Návštěvnost ubytovacích zařízení od roku 2010 podléhá stále stoupajícímu trendu. 45

2.3.3 Stravovací zařízení Seznam těchto zařízení sestaven dle Plzeň-TURISMUS 101 stravovacích zařízení - 17 orientace na pivo a českou kuchyni - 20 dobré tipy (restaurace) - 15 mezinárodní kuchyně, pizzerie - 5 vinárny - 28 kavárny, čajovny, cukrárny - 16 bary, hudební kluby Infrastruktura stravovacích zařízení je pestrá a nabízí pro každého něco. Početné zastoupení zde mají restaurace s orientací na české pivo i kuchyni. Tento druh stravovacích zařízení je pro návštěvníky asi nejatraktivnější. Unikátem je tradiční české jídlo a pivo, které se jinde na světě nevyskytuje. Mimo národní kuchyni se v Plzni vyskytují v početném zastoupení mezinárodní typy restaurací. Na výběr mají návštěvníci z restaurací orientovaných na Italskou kuchyni, Mexickou, Japonskou, Čínskou, Řeckou a jiné. Vinárny nabízejí kvalitní domácí i zahraniční vína. Nechybí ani moderní čajovny s vodními dýmkami pro oddych u šálku čaje. Sladké potěšení nabízí několik cukráren ve městě. Cukrárny nabízejí běžný sortiment jako dorty a zákusky, které si zákazník může zakoupit i kdekoliv jinde v ČR, ale co je zajímavé a svého druhu unikátní je Chodský koláč. Ten sice není původním produktem města Plzně, pochází z Domažlic, ale může být považován za regionální produkt. Zahraniční turisté často volí právě Chodský koláč jako pozornost z cesty pro své blízké (podobně jako kolonáda oplatky, štramberské uši atd.) Nočními kluby neboli bary a hudebními kluby je Plzeň také celkem kvalitně vybavena a to s pestrým programem po celý rok. Nechybí undergroundové kluby, luxusní bary, diskotéky, jazzový klub a jiné. Důležitou součástí gastronomické nabídky v Plzni jsou minipivovary: minipivovar Groll v centru města a Purkmistr ve vesnické památkové rezervaci Plzeň – Černice. Tento minipivovar j e pojat jako komplex služeb (základních i doplňkových, např. bowling s pivními lázněmi atd. možnost realizace kongresového turismu). Pivovar Purkmistr organizuje festival minipivovarů Slunce ve skle. Celkově velmi kvalitní nabídku Plzně v oblasti pivní turistiky ještě doplňují m i n i p i v o v a r y v okolí – např. Modrá hvězda Dobřany situována na cyklistické trase v blízkosti destinace a mnoho dalších. 46

2.3.4 Volnočasové aktivity Důležitým faktorem realizačních předpokladů cestovního ruchu, tedy materiálně-technické základny je možnost využití volnočasových aktivit ve městě Plzeň. Objekty sloužící k volnočasovým aktivitám s možností využití v cestovním ruchu jsou: Pro golf 1. Darovanský dvůr 2. Golf Park Plzeň

Pro minigolf 1. Sportovní areál Bory – TJ Slavia 2. Areál Pohoda 3. Adventure Golf Plzeň 4. Škodaland

Pro ZORBING 1. SK Plzeň 3eCity – Zorbing

Pro SUPERKARTING 1. KartArena – Motokáry Plzeň 2. Motokáry Papírna Plzeň 3. Pro horolezectví 4. Sportcentrum Koloseum Pro horolezectví 1. Horolezecké centrum K2 2. Škoda sport park Pro Fitness 1. SportPalace Doubravka 2. Firness centrum Bolevec 3. Fitness studio KWK FIT 4. Sportcentrum Koloseum 47

5. Fitness Husovka Pro bowling a kulečník 1. Klub Alga 2. Klub Éčko 3. Profibowling 4. Fantasy park 5. Kalikovský mlýn 6. Billiard club Pro sportovní létání 1. Aero klub Plzeň – Letkov 2. Aero klub Plasy 3. Letiště Líně 4. Aeroklub Plzeň Bory Pro plavání 1. Plavecký areál Slovany 2. Plavecký bazén Radbuza 3. Bazén Lochotín Pro bruslení 1. Zimní stadion 2. Ice park Lochotín 3. Sport aréna Třemošná Pro squash 1. U Rytíře Lochoty 2. Kalikovský mlýn 3. SportPalace Doubravka Pro vodáctví a rybolov řeky Berounka Mže Radbuza Střela Úhlava Úslava

48

2.4 Dopravní Infrastruktura Veřejná mezinárodní doprava Železniční doprava ve městě Plzeň využívá železničních tratí, které procházejí Plzní. EuroCity a InterCity jsou mezinárodní vlaky vyšší kvality, které spojují Plzeň s Evropskými městy. Z Plzně je tedy možné se vlakem pohodlně dopravit do těchto měst: Bern, Dortmund, Kolín nad Rýnem, Norimberk, Frankfurt nad Mohanem, Košice, Mnichov, Žilina a Zürich. V Plzni je také možné využití autobusové mezinárodní dopravy. Autobusové linky směřují do těchto Evropských měst: Barcelona, Bern, Amsterdam, Mnichov, Paříž, Rotterdam, Luxemburg, Frankfurt nad Mohanem, Bonn a Zürich. Ohledně letecké dopravy Plzeň nemá vlastní letiště, ale svou polohou 90 km od hlavního města Prahy je od mezinárodního letiště Václava Havla vzdálená zhruba hodinu a čtvrt jízdy po dálnici a hodinu a půl jízdy vlakem.

Veřejná regionální a hromadná doprava Veřejná osobní doprava je zajišťována veřejnou linkovou dopravou a regionální železniční dopravou. Vybrané linky autobusů i trolejbusů obsluhují obce v okolí Plzně i Plzeň. Městská hromadná doprava v Plzni je integrovaná a zahrnuje autobusy, tramvaje i trolejbusy. Tato městská hromadná doprava vede ke všem turistickým cílům v Plzni. Zastávka Techmania, Pivovar atd. Cena celodenní jízdenky je 70 Kč. Silniční doprava Plzeň je výhodně situována na dálnici D 5, která spojuje hlavní město Prahu s Německem. Tato dálnice za hraničním přechodem Rozvadov/Waidhaus navazuje na Německou dálnici A 6, která vede od Českých hranic přes celé Německo až do Francie. Plzeň je křižovatkou tří hlavních dopravních tepen evropské dopravní sítě a to: E 53 Německo-Německo-Železná Ruda-Plzeň-Praha-Cínovec E 50 Německo-Německo-Rozvadov-Plzeň-Praha-Slovensko E 49 Německo-Rakousko-České Budějovice-Plzeň-Karlovy Vary-Vojtanov

49

Parkování ve městě Plzeň Pro rezidenty existuje residenční parkovací karta v parkovací zóně A 3 500 korun za rok, v zóně B 2 000 korun ročně a v ostatních zónách 700 korun. Pro nerezidenty je situace následující: V parkovací zóně A v historickém centru Plzně se nyní platí 30 korun za hodinu parkování, k dispozici je 370 placených stání. V ulicích v zóně B je 615 stání za 20 korun za hodinové parkovné, vzdálenější místa poblíž centra města v zóně C mají hodinovou sazbu 10 korun a je jich zhruba 590. V zóně F, která čítá tři ulice, se platí také deset korun za hodinu. Cyklistická doprava Plzeň je velmi známá kvalitní infrastrukturou cyklistické dopravy. Nejvýznamnější je cyklotrasa č. 3. tato mezinárodní cyklotrasa propojuje Regensburg, Plzeň a Prahu. Dalšími významnými trasami jsou 3 nadregionální cyklotrasy: cyklotrasa Přátelství číslo 37 vedoucí z Plzně do Neustadtu, a dále pokračující do Norimberku a Paříže, cyklotrasa číslo 35 z Plzně do Manětína a Žlutic a cyklotrasa číslo 31 vedoucí z Plzně do Nepomuku a Blatné. Od roku 2007 je možné si plánovat přesné trasy pomocí portálu www.plzenskonakole.cz, který nabízí tipy na cyklistické výlety, cyklistické mapy a užitečné rady, odkazy i aktuality.

2.4.1 Vzdálenost města od zahraničních měst Město

Vzdálenost v km

Město

Vzdálenost v km

Amsterdam

850

Londýn

1150

Barcelona

1650

Madrid

2270

Berlín

368

Milano

778

Bratislava

400

Mnichov

270

Brusel

810

Moskva

1850

Budapešť

620

Norimberk

192

Drážďany

171

Paříž

920

Regensburg

152

Vídeň

332

Frankfurt nad 423 Mohanem Ženeva

856

Vlastní zpracování dle: http://www.plzen.eu/obcan/zivot-v-plzni/doprava/

50

Vzdálenost měst v ČR Město

Vzdálenost v km

Město

Vzdálenost v km

Brno

273

Liberec

197

České

137

Mariánské Lázně

74

Domažlice

57

Olomouc

342

Hradec

189

Ostrava

431

Cheb

98

Praha

88

Jihlava

190

Pardubice

190

Karlovy Vary

79

Zlín

374

Budějovice

Králové

Zdroj: Vlastní zpracování dle http://www.plzen.eu/obcan/zivot-v-plzni/doprava/

51

3 Návrhová část Z analýzy atraktivit vyplynulo, že po skončení projektu EHMK 2015 se očekává pokles návštěvnosti a proto, aby se současné tempo udrželo, navrhuji vytvořit turistickou kartu. V současnosti existuje Plzeňská vstupenka, což je rezervační systém s možností online plateb a nákupu vstupů do turistických cílů a karta dopravních podniků Plzeňská karta, která je obdobou Pražské OpenCard. Z předchozí analýzy je zřejmé, že je Plzeň dostatečně turisticky atraktivní a má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnější turistické atraktivity navštíví v Plzni ročně i 700 000 návštěvníků. Převažuje zde individuální cestovní ruch a ročně se v HUZ ubytuje přes 130 000 nerezidentů. Cestovní ruch v Plzni vytváří cca 3000 pracovních míst. Velká mediální podpora věnovaná Plzni jako EHMK 2015 v zahraničních médiích zvýšila image města jako atraktivní turistické destinace, konkurenceschopné i v evropském měřítku což je dalším důvodem pro vytvoření turistické karty. Karta by zároveň řešila problém s dostupností lístků na MHD, který je pro zahraniční návštěvníky dosud nevyřešen.

3.1 Turistická karta, uživatel, provozovatel, výhody TK Uživatel turistické karty Karta bude využitelná pro všechny účastníky individuálního cestovního ruchu. Účastníci kulturního cestovního ruchu, kteří vyhledávají vhodnou kombinaci kultury, zábavy a relaxace a často cestují na delší dobu a využívají zejména hotely. Karta bude výhodná především pro nerezidenty. Bude pro domácí i zahraniční návštěvníky, ne však pro obyvatele Plzně. Provozovatel turistické karty v Plzni Turistickou kartu ve městě Plzeň bude provozovat Plzeň-Turismus. Stejná organizace provozuje turistické informační centrum, a organizuje celý výčet skupinových prohlídek. Distributory této karty budou TIC Plzeň a webový portál www.plzen.eu. Výhody turistické karty pro destinaci Hlavní výhodou turistické karty pro destinaci je zvýšení povědomí o Plzni a jejích významných atraktivitách. Prodloužení doby pobytu v destinaci a zmírnění vlivu 52

sezónnosti je dalším možným přínosem turistické karty pro destinaci. Výhodou je i rozvoj spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu, ale i spolupráce destinace s destinací. V případě začlenění méně atraktivních subjektů s atraktivními dochází logicky ke zvýšení jejich návštěvnosti, tedy prodeje. Možnost stát se členy CityCards a čerpat výhody ze společného marketingu těchto Evropských karet. Výhody turistické karty pro návštěvníky Hlavní výhodou pro návštěvníky je úspora času. Čas zákazník ušetří už při samotném plánování pobytu v Plzni. Karta zahrnuje nejzajímavější atraktivity v destinaci a spolu s aplikací a doprovodnými tištěnými materiály získá kompletní přehled o destinaci ve svém jazyce. Další výhodou je finanční výhodnost a úspora peněz, kterou karta představuje pro zákazníka. Za součet vstupů do jednotlivých subjektů by návštěvník zaplatil mnohem více peněz, než za turistickou kartu, ve které jsou vstupy již zahrnuty.

Výhody turistické karty pro poskytovatele Hlavní výhodou je zvýšení počtu návštěvníků a s ním spojený růst zisků, přičemž se počítá i s oslovením klientely, která by za jiných okolností o využití služby neuvažovala, či o ni nevěděla. Návštěvníci také v souvislosti s uspořenými penězi z koupě karty čerpají další služby v místě za plné ceny. Marketingová propagace v brožuře, mobilní aplikaci a internetových stránkách. Konkurenční výhoda oproti nezapojeným subjektům. V případě začlenění karty do asociace CityCards se pak jedná především o nedocenitelnou výhodu marketingové propagace na Evropské možná i celosvětové úrovni.

3.1.1 Subjekty zařazené do turistické karty Turistické cíle, které jsou vlastnictvím města Plzeň budou začleněny bez problémů. S ostatními subjekty je nutná domluva a přesvědčení je o výhodách začlenění se do tohoto projektu. Nejsilnějším motivem je marketingová propagace všech členů karty a tedy i konkurenční výhoda před subjekty, které se do projektu nezapojily. Pro začlenění podnikatelských subjektů je nezbytné vytvoření smlouvy, která přesně upravuje právní vztahy mezi začleněnými subjekty.

53

Oslovené subjekty: PMDP, Pivovar Plzeňský Prazdroj, Pivovarské muzeum, Plzeňské podzemí, Zoologická zahrada a Dinopark, Techmania science center, Západočeská galerie, muzeum loutek. Původně jsme zamýšleli velkou turistickou čipovou kartou, kterou jsme původně chtěli zajistit ve spolupráci s Plzeňskými městskými dopravními podniky, neboť podstatnou součástí karty mělo být umožnění celodenního nebo víkendového jízdného. Bohužel Dopravní podniky doposud nepotvrdily spolupráci a

my jsme zjistili, že ochota

potencionálních partnerů poskytovat slevy v tak exponovaném roce, jako je rok EHMK 2015, je poměrně nízká, avšak pro rok 2016 se karta jeví jako ideální produkt. Zahrnovat bude vstup do Pivovaru Plzeňského Prazdroje, historického podzemí, pivovarského muzea, západočeského muzea, muzea loutek, věže chrámu svatého Bartoloměje, audio prohlídku historického jádra, Loosovi interiéry a Techmanii science center.

3.1.2 Jádro produktu turistické karty Jak bylo zmiňováno v analytické části, Plzeň-TURISMUS organizuje prohlídky města a disponuje vlastními průvodci. Pokud by jedna taková prohlídka byla nahraná do digitální podoby v 8 jazycích, byla by součástí této turistické karty. Jednalo by se o aplikaci pro chytré telefony, respektive její zakódovanou část. Aplikace pro město Plzeň jako EHMK 2015 je k dispozici zdarma pro android i ios a tato komentovaná prohlídka historického jádra bude k dispozici po zadání 6-ti místního kódu, který zákazník obdrží při její koupi. Aplikace samozřejmě bude zachována i po skončení projektu a mohla by být výhodně využita pro tento účel. V aplikaci je možné hledat detailní informace o ubytovacích zařízeních, stravovacích zařízení a turistických cílech včetně kontaktů, polohy objektů, map a mnoho dalšího. Dotazovaných subjektů je více než polovina nezávazně ochotna začlenit se do projektu, avšak až po skončení projektu EHMK 2015 původně jsme počítali s velkou turistickou čipovou kartou, kterou jsme původně chtěli zajistit ve spolupráci s Plzeňskými městskými dopravními podniky, neboť podstatnou součástí karty mělo být umožnění 54

celodenního nebo víkendového jízdného. Bohužel Dopravní podniky nepotvrdili spolupráci a my jsme zjistili, že zatím ochota potencionálních partnerů poskytovat slevy v tak exponovaném roce, jako je rok EHMK 2015, je poměrně nízká, avšak pro rok 2016 se karta jeví jako ideální produkt. Zahrnovat bude bezplatný vstup do Pivovaru Plzeňského Prazdroje, historického podzemí, pivovarského muzea, komentovanou prohlídku historického jádra, vstup do Věže chrámu sv. Bartoloměje a interiéry Adolfa Loose. V ceně karty bude i doprava po městě vedoucí k zahrnutým atraktivitám. Karta s 3 denní platností bude zahrnovat i lístek s platností 72 hodin, na který bohužel nebude poskytována sleva od PMHD. Jízdenka v turistické kartě vyřeší pro turisty velmi nepříjemné komplikace spojené s nákupem jízdenek ve městě a vůbec celkové orientaci v místním systému prodeje a hodnoty dopravních jízdenek.

3.1.3 Možné financování turistické karty Například financování turistické karty Olomouc region Card je zajištěno Statutárním městem

Olomouc

a

Olomouckým

krajem.

Provozovatelem

produktu

je

m-

ARK(marketingová a reklamní agentura), která provozuje tento projekt Statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje. V této kartě je zahrnuto MHD zdarma a vstupy do objektů s až 40% slevou. Jiným příkladem je Prague Card. Podle projektového manažera pana Horského je Prague Card s.r.o. soukromá firma a žádné prostředky z veřejných zdrojů nedostává, ani neprovádí žádnou jinou činnost, takže veškerý provoz je financován z prodeje karet. Pro Plzeňskou turistickou kartu navrhuji financování z poplatků z ubytovacích kapacit (systém kdy peníze z cestovního ruchu zůstávají v cestovním ruchu jako ve městě Košice 2013). Záleží na změně stávajícího systému, kde jsou poplatky příjmem městského obvodu a jsou využívány na základě rozhodnutí městského obvodu. Pokud se tyto konkrétní poplatky využijí pro financování turistické karty, zůstanou peníze z cestovního ruchu v cestovním ruchu a tím může být dále rozvíjen. Příkladem takového využití poplatků z ubytovacích kapacit je lázeňská karta Bad Schandau, která byla financována z lázeňských poplatků. Ze stejných poplatků je zároveň realizována údržba a výstavba lázeňské infrastruktury v destinaci.

55

Financování turistické karty s bezplatnými vstupy bude založeno na systému refundací subjektů zapojených do projektu a tím se výrazně sníží počáteční náklady na vznik karty. Z každé prodané turistické karty přísluší danému subjektu stanovená částka, která mu bude vyplácena jednou měsíčně.

3.1.4 Kalkulace ceny turistické karty Subjekt

Plná cena

Zvýhodněná cena

PMHD

3x70=210Kč

210 Kč

Techmania

180 Kč

110 Kč

Loosovy interiéry

240+180=420Kč

150+120=270Kč

Muzeum loutek

60 Kč

30 Kč

Věž chrámu sv.Bartoloměje

35 Kč

25 Kč

Západočeské muzeum

60Kč

30 Kč

Muzeum strašidel

80 Kč

50 Kč

Pivovar Prazdroj

140 Kč

80 Kč

a 100 Kč

90 Kč

Pivovarské

muzeum

podzemí Celkem

1385Kč

1095 Kč

Karta bude zákazníkům prodávána za 1 200 Kč a poskytne úsporu cca 200 Kč

Kalkulace celkových nákladů Při nákupu materiálů na vyrobení 100 kusů papírových karet s potiskem a jednostrannou fólií garantující nezaměnitelnost identifikačního čísla je možno koupit za 500 Kč, tiskárnu pro výrobu karet je možné koupit za 8 900Kč (barvu do ní pak za 1 200 Kč a zatím nevíme v jakých intervalech bude potřeba dokupovat novou) Tisk barevných průvodců 100 kusů po 25 stranách za 3000 Kč. Vytvoření audio průvodce do mobilní aplikace 1000x8=8000 Kč, nákup vstupů předem by byl největší investicí 100x1095=109 500 Kč 500+8900+3000+8000+109 500=129 900Kč

56

Celkové náklady pro zavedení turistické karty v počátečním rozsahu 100ks budou 129 900 KČ a v budoucnu by se na základě návratnosti této investice zakoupilo dalších 1000 karet, nebo by se od projektu upustilo. V tom případě, že bude o karty zájem, a projekt bude pokračovat nebude nutné znovu investovat do nákupu vstupů s předstihem, ale rovnou se zavede systém refundací, jednotlivé subjekty by byly zajištěny smlouvami o podmínkách této spolupráce a podmínkami finančního vyrovnání stanovém ve smlouvě. Právní úprava vztahu mezi poskytovateli a zřizovateli. Po prodání prvního tisíce karet by samozřejmě poskytovatelé měly důvěru v tento projekt a bylo by pravděpodobně možné dohodnutí výhodnějších cen jednotlivých vstupů

3.1.5 Návrh designu ID Number

ID Number Full name Expired

VIPilsen Card 57

4 Závěr Na začátku práce byly stanoveny dvě hypotézy:H1 Má Plzeň kvalitní infrastrukturu cestovního ruchu. Hypotéza byla v průběhu práce potvrzena. Plzeň má momentálně vynikající infrastrukturu cestovního ruchu. Je řízena destinačním managementem jako plnohodnotná destinace nadnárodního významu. Na konci této práce mohu potvrdit, že kvalita infrastruktury cestovního ruchu je na vysoké úrovni a město má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Další H2:Cestovní ruch v Plzni má stoupající tendenci. Tato hypotéza byla také potvrzena, analyzováním návštěvnosti turistických cílů a analyzováním návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v posledních pěti letech bylo potvrzeno, že cestovní ruch v Plzni má stoupající tendenci. Cílem této práce bylo zanalyzovat předpoklady rozvoje cestovního ruchu a na základě toho navrhnout jakýsi nástroj pro udržení rozvoje cestovního ruchu v Plzni. Po důkladném zanalyzování vybraných předpokladů rozvoje cestovního ruchu bylo zřejmé, že v Plzni funguje kvalitní a schopný management destinace, který se úspěšně snaží o maximální rozvoj cestovního ruchu v Plzni a o vytváření konkurenceschopné destinace. Náš návrh nástroje pro udržení rozvoje cestovního ruchu je VIPilsen Card. Pro začátek se bude testovat se 100 kusy VIPilsen Card a k dostání bude za 1 200 Kč. Toto je podrobně rozepsáno v návrhové části. Také otázky zmíněné v úvodu jsou v analytické části zodpovězeny. Závěrem jen doporučujeme návštěvu tohoto města každému.

58

Literatura

1 2015 Plzeň Evropské hlavní město kultury. PECOUCH, Martin. Plzeň EHMK [online]. 2015,

23.9.2014

[cit.

2015-03-23].

Dostupné

z:https://www.plzen.eu/obcan/o-

meste/informace-o-meste/geografie/geografie.aspx 2

2015

PLZEŇ.

Plzen.eu

[online].

2014

[cit.

2015-03-14].

Dostupné

z:

http://www.plzen.eu/turista/ubytovani-a-gastronomie/gastronomie/ 3 ATTL, P.; NEJDL, K.;. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-86578-37-2. 4 CzechTourism [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/promedia/tiskove-zpravy/czechtourism-a-plzen-%E2%80%93-turismus-podepsaly-dohodu-o/ 5 Český statistický úřad: Cestovní ruch. ČSÚ [online]. 2014, 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z:http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?filtr_uzemi=40,on&filtr_obdobi=&q_text=&kapitol a_id=39&vo=null&q_rezim=1 6 Český statistický úřad: Databáze demografických údajů za obce ČR. ČSÚ [online]. 2013, 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/24336427/4116130523.pdf/40c920f0-d7994578-bf38-6d5ca4abaa5b?version=1.0 7 Český statistický úřad: Města a obce. ČSÚ [online]. 2014, 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xp/mesta_a_obce 8 Český statistický úřad: Sčítání lidu,domů a bytů. ČSÚ [online]. 2013, 2015 [cit. 2015-0322]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xp/sldb-xp 9

ČT24:

ČTK.

2014,

roč.

2014,

s.

3.

Dostupné

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/283703-parkovani-v-centru-plzne-podrazikarty-naopak-zlevni/ 59

z:

10 Geografie města plzeň [online]. 2015, 31.4.2014 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z:http://ukr.plzen.eu/informace-pro-investory/profil-plzne/prirodni-podminky/prirodnipodminky.aspx 11 HOLEŠINSKÁ, A.; Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 151 s. ISBN 978-802-1058-477. 12 INDROVÁ, J.; MALÁ, V.; MLEJNKOVÁ, L.;NETKOVÁ,J.;VAŠKO. M.; Cestovní ruch I. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2004, 113 s., [1] s. obr. příl. ISBN 80-245-0799-4. 13 JAKUBÍKOVÁ, D.;. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0 14 KESNER a kol. 2008 Evropský sociální fond v České republice – ESF, Management kulturního cestovního ruchu. In Project Odborná školení a vzdělávání pracovníků území veřejné správy pro oblast cestovního ruchu-Vydalo MMR Tiskárny HB a. s. v ČR 2008 OPRLZ 15 KRÁLOVSKÁ MĚSTA. Královské město Plzeň [online]. 2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.kralovske-mesto-plzen.cz/ 16 MARIOT, P.;. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983, 248 s., barev. fot. na příl. 17 Ministerstvo pro místní rozvoj: Podpora regionů a cestovní ruch. [online]. [cit. 201501-21]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovniruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-(1) 18 NEJDL, K.; Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. 19 Oficiální informační server města Plzeň: Plzeň 2015. Plzen.eu [online]. 2015, 2015 [cit. 2015-03-22].

Dostupné

z:

http://www.plzen.eu/turista/poznej-plzen/to-nejlepsi-z-

plzne/katedrala-sv-bartolomeje/katedrala-sv-bartolomeje-2.asp 20 Oficiální informační server města Plzeň: Plzeň 2015. Plzen.eu [online]. 2015, 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.plzen.eu/turista/b2b/plzen-turismus/nas-tym/nastym.aspx

60

21Oficiální informační server města Plzeň: Plzeň 2015. Plzen.eu [online]. 2015, 2015 [cit. 2015-04-22].

Dostupné

z:

https://www.plzen.eu/obcan/o-meste/historie-mesta/po-

stopach-historie-mesta/

22 Oficiální informační server města Plzeň: Plzeň 2015. Plzen.eu [online]. 2015, 2015 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: https://www.plzen.eu/obcan/urad/verejnedokumenty/koncepcni-dokumenty/ 23 Oficiální informační server města Plzeň: Plzeň 2015. Plzen.eu [online]. 2015, 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.plzen.cz/turista/ubytovaní-a-gastronomie 24 Oficiální informační server města Plzeň: Plzeň 2015. Plzen.eu [online]. 2015, 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.plzen.eu/turista/poznej-plzen/to-nejlepsi-zplzne/to-nejlepsi-z-plzne.aspx 25 PLZÁKOVÁ,L.; STUDNIČKA.P.; Řízení cestovního ruchu v České republice - minulost, současnost, budoucnost. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 204 s. ISBN 978-80-7478593-1. (s.138) schéma řízení cestovního ruchu v Plzni) 26

Plzeň. Plzen.cz: Novinky [online]. 2014, 2015 [cit. 2015-02-22]. Dostupné z:

http://plzen.cz/agentura-czechtourism-bude-spolupracovat-s-plzenskou-plzen-turismus29256/ 27 PLZEN.EU. 2015 Plzeň Evropské hlavní město kultury [online]. 2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: https://www.plzen.eu/obcan/o-meste/historie-mesta/po-stopach-historiemesta/ 28 PLZEN.EU. 2015 Plzeň Evropské hlavní město kultury [online]. 2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné

z:

http://www.plzen.eu/turista/poznej-plzen/to-nejlepsi-z-plzne/muzea-a-

galerie/muzea-a-galerie-1.aspx 29 PLZEN.EU. 2015 Plzeň Evropské hlavní město kultury [online]. 2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http Plzeň hlavní město kultury: Loosovy interiéry [online]. 2014, 28.3.2014 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.plzen.eu/turista/poznej-plzen/dalsi-zajimavamista/loosovy-interiery/loosovy-interiery-2.aspx://www.plzen.eu/turista/ubytovani-agastronomie/katalog-ubytovani/

61

30

Plzeňský

Prazdroj.[online]2014.

[cit.

2015-04-15].

Dostupné

z: http://www.prazdroj.cz/cz/o-nas 32 ŠTĚPÁNOVÁ, K.; SMOTLACHOVÁ, Z. Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Plzni na období 2014-2018; 2013. 33 ŠTĚPÁNOVÁ, K.; SMOTLACHOVÁ, Z. Strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň 2013-2018, 2013th ed.; 2013. 34 TOMEK G., VÁVROVÁ V.: Řízení výroby a nákupu. Praha. Grada Publishing, a.s., 2007,48 s. ISNB 978-80-247-1479-0 35 VAŠKO, M.; Cestovní ruch a regionální rozvoj. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002, 95 s. ISBN 80-245-0445-6. 36 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. A SPOL. MAC CONSULTING, S.R.O. Záměr rozvoje cestovního ruchu v Plzni na období 2013–2017. Zadavatel Statutární město Plzeň. Plzeň 2013. 37 VYSTOUPIL, J.; HOLEŠINSKÁ , A.; KUNC, J.; ŠAUER, M.; Návrh nové rajonizace cestovního ruchu

ČR.

Brno,

2007.

ISBN

978-80–2010-

4263-6.

Dostupné

z

http://www.econ.muni.cz/katedra-regionalni-ekonomie-a-spravy/vedecko-vyzkumnacinnost/navrh-nove- rajonizace-cestovniho-ruchu-cr/ 38 ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M.; Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.

62