VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Kristýna Blažejovská

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Kristýna Blažejovská Vývoj lázeňství v Karlových Varech v letech 1989 - 2014

Bakalářská práce

2016

Vývoj lázeňství v Karlových Varech v období 1989 - 2014

Bakalářská práce

Kristýna Blažejovská

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D., Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-10-21 Datum obhajoby bakalářské práce: 2016 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor´s Dissertation

Developement of the Spa industry in Carlsbad between 1989-2014

Kristýna Blažejovská

The Institute of Hospitality Management in Pratur 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D., Date of Submission: 2016-06-13 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj lázeňství v Karlových Varech v období 1989 - 2014 zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. ……………………… Kristýna Blažejovská

V Praze dne 21. 10. 2016

Tímto bych ráda poděkovala za cenné rady, připomínky a inspiraci Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D. dále také Ing. Jiřímu Milskému za poskytnutí podkladů pro práci a ochotu při spolupráci.

Abstrakt BLAŽEJOVSKÁ, Kristýna. Vývoj lázeňství v Karlových Varech v období 1989 - 2014. Bakalářská práce Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 55 stran.

Tato práce se zabývá lázeňstvím v Karlových Varech. Lázeňství je pro region Karlovarska stěžejním hospodářským odvětvím, které se prolíná jak cestovním ruchem, zdravotní péčí tak kulturním životem daného města. Karlovy Vary jsou destinací, jejíž hospodářský vývoj je úzce spjat právě s lázeňstvím. Tržby a zisk jednotlivých lázeňských domů, dále finanční prostředky, které utratí lázeňští hosté při svém pobytu, zisk firem, jejichž činnost je odvislá od tržeb lázeňských hotelů, mají přímý vliv jednak na zaměstnanost ve městě a taktéž na ziskovost všech navazujících odvětví. Historicky se lázeňský ruch v Karlových Varech vyvíjel různě a s ním se měnila i životní úroveň obyvatel. Z bakalářské práce je zřejmé, jak důležitý je cestovní ruch a lázeňství pro obyvatele a život v daném městě a jak je nezbytné inovovat a rozvíjet aktivity a služby pro blahodárnost Karlových Varů. Získávala jsem a zpracovala informace mimo jiné ze statistického úřadu, abych potvrdila či vyvrátila hypotézu, že ve sledovaném období došlo k růstu počtu lázeňských hostů. Cílem této práce bylo zmapovat historický vývoj lázeňství v Karlových

Varech,

vyhodnotit

jakou

měrou

se

lázeňství

podílelo

na

hospodářském růstu Karlových Varů a určit jakými dalšími kroky do budoucna posílit rozvoj tohoto odvětví. V práci jsem použila metody: sběr dat, jejich třídění a hodnocení. Výsledky hodnocení jsem interpretovala v grafech, ze kterých je možné identifikovat návštěvnost lázeňského města.

Klíčová slova: historie, Karlov Vary, lázeňství, lázeňská péče, přírodní léčivé zdroje, termální minerální voda

Abstract

This work discusses the spa industry in Karlovy Vary. Spa industry is crucial economic branch for the Karlovy Vary region. It covers not only travel industry but also healthcare and the cultural life of the city. Karlovy Vary as a destination has its economic development closely linked to spa and wellness. The level of employment as well as profitability of all related branches of economy are directly influenced by revenues and profits of individual spa establishments, money spent by their guests during stay, and revenues of companies whose business is directly depending on the spa hotels. Historically the standards of living in Karlovy Vary were developing alongside the spa industry and its fluctuations. This thesis makes it clear that travel and spa industry are significant for inhabitants of the city and that it is necessary to innovate, develop and invest into the services offered for the sake of the city itself. Apart from other sources, I acquired data from the Czech Statistic Bureau to prove or disprove my hypothesis, saying the number of spa guests grew in the observed period. The thesis intends to study the historical development of spa care in Karlovy Vary. It evaluates the degree to which the spa industry participates in the city's economic growth and aspires to identify steps that should be taken in favour of its future development. This work is based on collection of data, their classification and evaluation. The results of data evaluation are interpreted in graphs that apart from other indicate the numbers of city visitors.

Keywords: history, Karlovy Vary, spas, spa treatment, natural healing, thermal mineral water

OBSAH Úvod...................................................................................................................... 10 1

2

Pojem lázeňství.............................................................................................. 12 1.1

Lázeňství a město Karlovy Vary............................................................... 13

1.2

Historie Karlových Varů a jejich lázeňství ................................................ 13

1.2.1

Období do roku 1900 ......................................................................... 14

1.2.2

Období první poloviny 20. Století....................................................... 15

1.2.3

Období do roku 1989 ......................................................................... 16

1.2.4

Privatizace v Karlových Varech ......................................................... 16

1.2.5

Přelom tisíciletí .................................................................................. 20

Současná situace v lázeňství v Karlových Varech ......................................... 21 2.1

Přírodní léčivé zdroje ............................................................................... 21

2.1.1

Termální minerální voda .................................................................... 21

2.1.2

Léčivé prameny ................................................................................. 22

2.1.3

Karlovarské kolonády ........................................................................ 25

2.2

Lázeňská péče ......................................................................................... 27

2.2.1

Léčebné procedury poskytované v Karlových Varech ....................... 28

2.2.2

Indikační seznam............................................................................... 29

2.2.3

MEDISPA .......................................................................................... 30

2.3

Propagace Karlových Varů ...................................................................... 31

2.3.1

Mezinárodní filmový festival .............................................................. 32

2.3.2

Zahájení lázeňské sezony ................................................................. 33

2.3.3

Food Festival Karlovy Vary................................................................ 34

2.3.4

Živý kraj ............................................................................................. 34

2.3.5

Světová organizace UNESCO ........................................................... 35

2.4

Sportovní vyžití v Karlových Varech ......................................................... 35

2.4.1

Lázeňské lesy a vyhlídky ................................................................... 36

2.4.2 2.5

Sportovní haly a komplexy ................................................................ 37

Dopravní infrastruktura v Karlových Varech ............................................. 38

2.5.1

Silniční doprava ................................................................................. 39

2.5.2

Železniční doprava ............................................................................ 40

2.5.3

Letecká doprava ................................................................................ 40

2.6

Statistická data o lázeňství v období 1989 – 1999 ................................... 41

2.7

Statistická data o lázeňství a analýza těchto dat...................................... 42

od roku 2000...................................................................................................... 42 3

Návrhová část ................................................................................................ 54

Závěr ..................................................................................................................... 56 Literatura ............................................................................................................... 58 Seznam obrázků ................................................................................................... 61 Seznam tabulek .................................................................................................... 61 Seznam grafů ........................................................................................................ 61

ÚVOD Karlovarský region je známý tím, že je bohatý na výskyt přírodních minerálních pramenů. Toto bohatství je na našem území od pradávna. Již naši předci vnímali tento přírodní zdroj a na památku těchto bohem daných darů, vystavovali jako poděkování u nalezených míst chrámy a oltáře. Tato místa jsou opředena legendami a pověstmi. Jedna legenda vypráví o lovu císaře Karla IV., který nedaleko města Lokte objevil léčivé prameny a dal založit město Karlovy Vary (Knop, 1999). Karlovy Vary jsou dodnes významným lázeňským městem s bohatou historií. Lázeňství v tomto městě se po celou tu dobu rozvíjelo a inovovalo. Téma své bakalářské práce „Vývoj lázeňství v Karlových Varech v letech 1989 2014“ jsem si zvolila proto, že jsem se v tomto městě narodila, žiji zde, vnímám historii i vývoj lázeňství a v lázeňství nyní profesně působím. S životní úrovní v Karlových Varech souvisí ekonomické zdroje a ty jsou v tomto městě přímo závislé na lázeňství. Existují v tomto městě i další možné zdroje ekonomických příjmů, nicméně z hlediska zaměstnanosti, výdělku a kupní síle obyvatelstva Karlových Varů hrají méně významnou roli. Alfaomega zdrojů obyvatel Karlových Varů je lázeňství. Čím větší počet hostů a čím delší pobyt, tím více finančních prostředků zde utratí. Za služby, ubytování, stravu, lékařskou péči atd. Od toho se odvíjí nejen zisky lázeňských hotelů, ale i dodavatelů (stravování, potraviny, lůžkoviny, služby). To vše generuje finance, které podniky i zaměstnanci těchto subjektů spotřebovávají a v návaznosti tak mohou prosperovat další subjekty (obchody, restaurace, kina, divadla atd.). Ne vždy byla situace takto ideální, Karlovy Vary si prožily i několik ekonomických krizí.

Z výše uvedeného je zřejmé, jak velký význam má pro rozvoj trhu v Karlových Varech počet hostů a délka jejich pobytu v lázeňských zařízeních, a proto jsem si jako předmět výzkumu, který provedu v rámci zpracování této bakalářské práce, vybrala, lázeňské hosty v Karlových Varech. Budu sledovat vývoj počtu hostů v určitém časovém období a analyzovat vývoj počtu a analyzovat příčiny, které tento vývoj ovlivňovaly. V této bakalářské práci použiji dostupnou literaturu, z které

10

budu čerpat v teoretické části bakalářské práce. Poukáži na léčivé zdroje, které jsou v této části dostupné a jaké mají blahodárné účinky na zdraví klientů. Budu získávat a zpracovávat informace ze statistického úřadu, abych potvrdila či vyvrátila hypotézu, že ve sledovaném období došlo k růstu počtu lázeňských hostů. Budu zjišťovat význam privatizace pro lázeňská zařízení a jejich vývoj. Cílem této práce je zmapovat historický vývoj lázeňství v Karlových Varech, vyhodnotit jakou měrou se lázeňství podílelo na hospodářském růstu Karlových Varů a určit jakými dalšími kroky do budoucna posílit rozvoj tohoto odvětví. V závěru práce je pak celkové shrnutí práce a zhodnocení splnění stanoveného cíle.

11

1

POJEM LÁZEŇSTVÍ

Lázeňství získalo svůj název od slova lázeň neboli koupel, které se v lázeňství používaly již od nepaměti. Obecně můžeme říci, že lázně jsou zařízení, kde dochází k uzdravení fyzických i duševních sil člověka za použití přírodních léčivých zdrojů. Pojem lázeňství může být vnímán ze tří různých pohledů. Lázeňstvím tedy rozumíme vědní obor, kde se za pomoci přírodních léčivých zdrojů zajišťuje prevence a léčba přesně definovaných onemocnění a také ochrana veřejného zdraví. Lázeňství je zároveň souhrn činností a jednání ekonomického charakteru, jejichž funkcí je dosažení co nejlepších ekonomických výsledků za použití co nejnižších provozních nákladů. Poslední pohled tvoří sociálně-politický systém, jehož podstatou je poskytování lázeňské péče občanům na základě doporučení ošetřujícího lékaře (Dědina, 2004).

Jak jsem již zmínila, obor lázeňství je založen především na využívání přírodních léčivých zdrojů (počítaje v to i léčebné klima) s významným podílem přímé lékařské péče a s komplexním přístupem k léčebným pobytům (komplex léčení, ubytování i stravování), to jsou základní rysy tohoto lázeňského systému. V České republice je lázeňství nedílnou součástí zdravotnictví. V dnešní době se však rozmáhá jak v zahraničí tak i u nás pojem wellness. Ze zdravotnického hlediska se však nejedná o lázeňskou léčebnou péči, ale pouze o relaxační volnou časovou aktivitu. Stále více hotelů si zařizují wellness prostory, kde nabízejí procedury v podobě masáží a různých odpočinkových koupelí, ale v tomto případě se nejedná o lázeňské domy či hotely se zaměřením na lázeňskou péči. Proto, aby subjekt mohl užívat označení lázeňského objektu, musí splňovat zákonné podmínky od vybavení objektu až po odborný personál a specializaci nabízených léčebných procedur.

Hlavní charakteristika lázeňství jako takového je posun ve smýšlení lidí o svém zdravotním stavu. Dynamický rozvoj zdravotnictví a farmakologie vede k celkovému prodlužování lidského života a to má za následek, že velká část populace buď z vlastní iniciativy, nebo prostřednictvím svého lékaře, vyhledává lázeňství a lázeňskou péči. 12

Z pohledu potenciálu lázeňských produktů nabízí Evropa ve svých nejméně tisíci lázeňských místech skoro všech zemí nepřeberné množství kapacit a programů pro nejrůznější formy, délky i motivace pobytů. Specifika lázeňství v kontextu cestovního ruchu je komplexem faktorů a jejich promítání do života společnosti té které země, přičemž míra tohoto promítání je dána jak rozsahem nabízených služeb v daném sektoru (tedy na straně nabídky), tak přístupem obyvatelů země k této oblasti (na straně poptávky).

1.1 Lázeňství a město Karlovy Vary „Nekonečně a nevyčerpatelně vyvěrají minerální prameny, jejichž zurčení zní nemocným jako hudba života“ (Bucharovič, Wiesner, 1998, s. 15). První doložené zmínky o lázeňství zaznamenal pan Václav Hájek z Libočan z roku 762 v západních Čechách, kde dnes nalezneme město Teplice. Horký pramen zde byl prý náhodně vyhrabán vepři (Knop, 1999). Nejdůležitějším faktorem pro vznik a rozvoj lázeňství v Karlových Varech jsou termální vody, které se využívají k pitné kúře a pro vanové koupele. Dalším předpokladem rozvoje lázeňství v tomto městě jsou vhodné klimatické podmínky, čistota ovzduší a další faktory životního prostředí. Tyto faktory se každým rokem nepatrně mění, ale je velice důležité, aby se tvořitelé lázeňství a společnosti, které se o přírodní památky Karlových Varů starají, nezanedbávali důvody odchylek. Předpokladem lázeňské péče jsou rovněž legislativní podmínky upravující zdravotnickou náplň léčebného lázeňství a vytvářející prostor pro podnikání v této oblasti. V této kapitole vás seznámím s historickým vývojem lázeňství v Karlových Varech, abych mohla poukázat na jeho vývoj a změny v počtu klientů.

1.2 Historie Karlových Varů a jejich lázeňství Karlovarské prameny byly známy již Keltům a Římanům, kterým neunikla souvislost s roztátým sněhem v okolí řeky Teplé a vývěry teplých pramenů. Soudí se tak podle lokálních archeologických nálezů (Křížek, 2002). Karlovy Vary jsou krásným statutárním městem v západních Čechách, které má dalekou historii, která sahá do roku 1350 a pojí se s ní zajímavá legenda o výpravě císaře Karla IV. Ten objevil se svou družinou na lovu pramen a na tom

13

místě nechal založit tzv. Horké lázně u Lokte, které se později přejmenovaly na Karlovy Vary. „Město bylo vybudováno jako první významné lázeňské středisko v českých zemích a jedno z nejstarších v Evropě. Karlovarští občané měli za tato poskytnutá privilegia povinnost péče o návštěvníky lázní. Město se vyvíjelo jako otevřené lázeňské město bez uzavření hradbami. Václav IV. poskytl lázeňskému městu v roce 1401 právo azylu a statut otevřeného města bez opevnění. Zvláštní postavení léčebného střediska zdůraznilo i privilegium o klidu a zákazu nošení zbraní ve městě“ (Zeman, 2008, s. 7). V Karlových Varech byl poprvé zaveden v roce 1531 lázeňský poplatek neboli Kurtaxe (karlovy-vary.unas.cz, 2016).

1.2.1 Období do roku 1900 Konec 18. století byl pro lázeňství obdobím velkého rozvoje. Lidé pohlíželi na přírodní zdroje i z vědecké stránky a začali dělat rozbory vřídelní vody. V lázních pracovali lékaři, kteří zodpovědně střežili své pacienty. Toto období bylo významné pro lázeňská místa hlavně kvůli budování nových ubytovacích zařízení, zřídel a kolonád. Poprvé se v lázeňském období objevila konkurenceschopnost a podnikatelé se předháněli ve výstavbách nových zařízení. O lázeňství začal být velký zájem hlavně z řad bohatých aristokratů, obchodníků, bankéřů a umělců. Na lázeňskou péči se již nepohlíželo pouze jako na životadárnou službu, ale také jako na nový životní styl. V polovině 16. století se začalo stavět s velkou vervou a město čítalo na 40 lázeňských domů a 200 soukromých koupelen. Vřídelní voda se rozváděla pomocí důmyslných žlabů podél řeky Teplé přímo do lázeňských domů či soukromých koupelen. Koupele ve vřídelní vodě se prováděli původně v malých dřevěných vanách. Po druhém ničivém požáru, který vypukl v roce 1759, byly lázně zcela přebudovány. Jejich středověké vzezření se rázem proměnilo na velkoměstské prostředí. V druhé polovině 19. století zažívalo město Karlovy Vary již zmiňovaný zlatý věk a největší slávu. (Knop, 1999) „Město navštěvovalo 11 000 návštěvníků za rok a po roce 1865 stoupla jeho popularita ještě výše, kdy se zde začala léčit cukrovka, proti níž v té době nebyly žádné speciální léky“ (Budinská, 2006, s. 46).

14

1.2.2 Období první poloviny 20. Století 19. – 20. století je označováno jako „zlatá éra“ lázeňství. Již dodnes jsou zachované fotografie, na nichž je patrné, že v tomto období byly lázně velice populární a na kolonádách je v porovnání s dnešní dobou spousty návštěvníků. V období zlaté éry se v lázeňských místech objevily i doplňkové aktivity a stávala se centrem všeho dění. Budovala se zde divadla, kasina, galerie. Pro podnikatele i s jiným zaměřením než na lázeňskou péči, byla tato místa velice přínosná. Celkově bylo toto období velmi dynamické a zvučná jména lázeňských měst se šířila do celého světa (Knop, 1999). Dosud byly využívány lázeňské služby pouze vyšší třídou, ale to se změnilo po zřízení významných pojišťovacích společností, které byly založeny po první světové válce. Vyskytla se možnost poskytování lázeňské péče i pro chudší vrstvy obyvatel. Za druhé světové války byla lázeňská místa využívána hlavně pro vojenské účely. Do té doby oblíbené kratochvíle a kulturní život se z lázní vytrácel. Celkově bylo toto období označováno, jako tragické. Veškerý rozvoj a budování se pozastavilo, naopak spousta krásných budov byla rozebrána a využita na munici pro německá vojska. Například právě v Karlových Varech byla stejným způsobem zničena a rozebrána krásná výstavba - Vřídelní kolonáda. Po válce byla snaha hlavně o napravení škod, které s sebou válka přinesla. Hospodářská krize, která zasáhla v letech 1929 – 1933 státy celé Evropy, dopadla i na lázně. Klesal počet hostů a tím se snižovaly příjmy všech podnikatelů a majitelů. Druhá světová válka se na lázeňském městu podepsala ještě více a snížila se návštěvnost na zlomek té předválečné. Po druhé světové válce se město Karlovy Vary rozdělilo na dvě části a to na zónu americkou a sovětskou viz v další kapitole. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Lázně se zaměřily převážně na klientelu ze zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci roku 1989 začaly změny k lepšímu. Pro lázeňství bylo toto období obdobím temna a nebylo jiného zbytí, než zprivatizovat státní lázně a sanatoria. (Knop, 1999)

15

1.2.3 Období do roku 1989 „V roce 1947 byl obnoven předválečný podnik „Státní lázně“. Následně vydán zákon č. 125/1948 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a správě konfiskovaného majetku. Tímto aktem byla majetková podstata lázní (včetně všech přírodních léčivých zdrojů) převedena do výhradního vlastnictví státu“ (Knop, 1999, s. 14). To mělo za následek, že veškeré lázně byly považovány za zdravotnická zařízení neboli nemocnice a tak se i jejich pracovníci chovali ke klientům jako k pacientům. Oblíbenost lázeňské péče převažovala hlavně u tuzemských hostů. Nápor na lázeňské služby byl tak velký, že převládala poptávka nad nabídkou a výsledkem byl nedostatek ubytovacích kapacit a snížení úrovně poskytovaných služeb. Stát jako výhradní vlastník zdravotnických zařízení neinvestoval do obnovy budov ani modernizaci lázeňské péče. Nedělaly se nutné opravy a investovalo se nelogicky a někdy zbytečně. To vše byla předzvěst velké krize, která zanedlouho nastala. Jak jsem výše již zmiňovala, v období „zlaté éry“ byl kulturní život v lázeňských městech velice bohatý. Stavěla se kasina, restaurace, divadla, galerie atd. Bohužel však v období krize nebylo prostředků na obnovu dalších zařízení, jako jsou restaurační zařízení, ubytovací zařízení a spousty souvisejících odvětví, která jsou úzce spjata s kulturním životem v lázeňských městech a tím pádem i vysokou úrovní daného města či regionu. To samozřejmě pociťoval stát jako vlastník. Náklady na obnovu renomé lázní byly tak vysoké, že musel nastat zlom v oboru lázeňství (Archiv společnosti Imperial, a.s. 11. 3. 2016). To vše dopomohlo vyústit situaci k nutné privatizaci lázeňských zařízení a podniků.

1.2.4 Privatizace v Karlových Varech Do roku 1989 byla veškerá lázeňská zařízení státní s vysokým stupněm centralizovaného řízení, tak jak to odpovídalo celkovému systému řízení socialistického národního hospodářství. Do roku 1990 bylo národnostní složení klientely v KV zhruba následující: 80% českoslovenští pacienti, 10% němečtí pacienti (SRN, NDR, Rakousko), 8% pacienti ze SSSR a 2% ostatní (Archiv společnosti Imperial, a.s. 11. 3. 2016). Rok 1990 byl rokem velkých změn ve společnosti, které se v rámci národního 16

hospodářství vyznačovaly prvními pokusy o silnou decentralizaci řízení a atomizaci velkých firemních celků. Tyto vlivy se v Karlových Varech projevily tím, že došlo k nabourání celoměstského monopolu Státních léčebných lázní Karlových Varů a docházelo k prvním žádostem o ustanovení samostatných státních podniků, které byly koncipovány na bázi stávajících hospodářských středisek.

Celospolečenská atmosféra společně s právním rámcem byla tomuto mimořádně nakloněna. Přesuny majetku byly vlastně pouze administrativním úkonem v rámci jediného vlastníka a to státu. Nebylo velkým problémem přerozdělit stávající hospodářská střediska a pro ty, kterým nechyběl elementární rozhled, schopnosti a také trochu odvaha a vize, byly ideální podmínky pro vytváření nových funkčních celků. Tuto příležitost nejeden ze subjektů v Karlových Varech využil pro svůj budoucí možný rozvoj a do majetku nově koncipovaných státních podniků začlenil i pozemky a objekty, které do té doby byly spravované jinými hospodářskými středisky. To vše bylo završeno žádostmi o vyčlenění a vznik nových státních podniků od 1. 1. 1991.

Samostatnou kapitolou však byly vnitřní podmínky jednotlivých nově se tvořících subjektů. Především organizační struktura a systém řízení byly plně vycházející z minulosti a v nově vznikajících podnicích nebyla zkušenost s jakoukoliv formou právní a ekonomické subjektivity. Bylo třeba urychleně tyto struktury a procesy nastavovat. S ohledem na skladbu klientely a v zásadě nezměněném systému vysílání do lázní, resp. také ostatních forem poptávky byla tato otázka zajištění nově vzniklých podniků v této chvíli vlastně sekundární. Primárně byla řešena problematika ekonomicko – organizačního zajištění fungování nově vzniklých společností. Klienti byli nadále vysíláni a získáváni starými odbytovými cestami, což bylo prostřednictvím zdravotního pojištění a několika specializovaných agentur. Stejně jako u odbytových cest, tak i u skladby produktu (komplexní lázeňské péče) nedocházelo v této fázi prakticky k žádným změnám. Až na výjimky zůstala nedotčena také personálně – organizační struktura. Nadále byly v čele jednotlivých společností prakticky bez výjimky primáři. Z dnešního

17

pohledu se vlastně nezměnilo v této fázi mnoho. Došlo pouze k rozdělení organizačních struktur, ovšem stále s jedním vlastníkem a to státem.

Pro přesnější vysvětlení jsem zvolila subjekt hotel Imperial, v té době Lázeňské sanatorium Imperial Karlovy Vary, protože byl velkou výjimkou v rámci Karlových Varů. Tento subjekt, stejně jako další v rámci Karlových Varů, byl iniciátorem snahy o vyčlenění ze svazku Státních léčebných lázní Karlovy Vary. Jeho specifikem, historicky daným, byla skladba klientely a z toho vycházejících startovních podmínek. Pro upřesnění, se musíme vrátit do historie Karlových Varů a to kolem roku 1957, respektive do roku 1945. V průběhu jednání vítězných mocností během druhé světové války byla stanovena demarkační linie vedoucí středem Karlových Varů tak, že hranici tvořila řeka Ohře. Na jejím levém břehu byla zóna americká a na břehu pravém zóna sovětská, což jednoznačně definovalo stav v květnu 1945. Sanatorium Imperial se nachází na břehu pravém a svou pozicí na kopci tvoří přirozenou dominantu města Karlovy Vary. Vzhledem k historii a také aktuálnímu využití sanatoria Imperial během 2. světové války (doléčovací a rehabilitační středisko wehrmachtu) nebylo divu, že objekt byl v centru zájmu vojsk Rudé armády a vlastně po obsazení tohoto území vojsky SSSR bylo plynule navázáno na jeho činnost, logicky však už ve prospěch vojsk Svazu sovětských socialistických republik. Imperial nebyl jediným objektem v Karlových Varech, který byl takto využíván, po květnu roku 1945 to byl také např. hotel Richmond. S ohledem na specifičnost tehdejší doby došlo k tomu, že zřejmě jako projev vděčnosti vlády Československa bylo sanatorium Imperial spolu s dalšími objekty v Karlových Varech převedeno do vlastnictví SSSR. Tento právní stav trval až do roku 1957, kdy byly mezivládní dohodou mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik veškeré lázeňské objekty v majetku SSSR v Karlových Varech vráceny do rukou československého státu. Současně s tím však byla podepsána mezivládní dohoda mezi ČSR a SSSR o využívání sanatoria Imperial ve prospěch léčení občanů SSSR s tím, že její jednotlivé články včetně cenových ujednání byly každoročně precizovány na jednání v Moskvě. Tato dohoda určovala osud Imperialu až do roku 1990 s tím, že postupně docházelo ke stále se zvyšujícím počtům klientů ze Svazu sovětských socialistických republik tak, až se tato klientela stala v 80. letech klientelou výhradní. Součástí ujednání bylo stanovení jednotkových cen, což mělo ve spojení 18

s enormním vytížením objektu a socialistickým plánováním ve finále absurdní efekt. Kapacita sanatoria Imperial byla vytížena na 100% a výsledkem hospodaření po roce 1989 byla ztráta 11,0 milionu korun československých. Investiční zanedbání snad není nutné znovu zmiňovat, tento průvodní jev socialistického hospodaření byl v té době více nežli patrný. Na této startovní pozici se ocitl Imperial v roce 1990, ve snaze změnit toto zadání a nadále se rozvíjet jako samostatný podnik. Zhruba v polovině roku 1990 v rámci rozpadu ekonomického uskupení východního bloku RVHP došlo k následnému vývoji, a to ke snaze obchodovat s bývalými zeměmi východního bloku a se SSSR zejména na bázi volného obchodu ve volně směnitelných měnách (Archiv společnosti Imperial, a.s. 11. 3. 2016). V této kapitole jsem stručně popsala situaci v Karlových Varech v době privatizace. Pro přesnější popis situace jsem uvedla danou problematiku této doby na hotelu Imperial, protože mi byly poskytnuty informace přímo z archivu hotelu. Nelehkou situaci v období privatizace demonstruji na klesajícím počtu lůžek a počtu hostů, kterým se v Karlových Varech poskytovala v daném období lázeňská péče. Pro lepší přehled tyto údaje předkládám v tabulce, viz níže. Tab. 1 – Lázeňská péče v období privatizace Rok

Počet lůžek

1989

5 786

1990

Počet klientů

Domácí

Zahraniční

81 390

64 553

16 837

5 739

77 877

63 784

14 113

1991

4 999

53 854

45 359

8 495

1992

4 051

50 052

40 441

9 611

1993

3 936

36 446

21 989

14 457

1994

3 936

40 519

21 962

18 596

celkem

Zdroj: Statistický úřad, zpracování vlastní

Jak jsem již zmínila, pokles lůžek na počátku 90. let je spojen s privatizací a restitucemi

majetku.

K nejvýraznějšímu

výkyvu

v počtu

klientů

došlo

u

Společenství nezávislých států (dříve SSSR), kde po prudkém poklesu v letech 1990 a 1991 dochází opět k nárůstu, který v posledním sledovaném roce předčil

19

všechna očekávání (z 3 059 v roce 1993 na 8 343 klientů v roce 1994) a také zajímavý vývoj je návštěvnost lázní klientelou ze Spolkové republiky Německo (F. Mikeš, 1994). Po bouřlivých letech privatizace a přerozdělování majetku se na území Karlových Varů nacházely v roce 1994 více než dvacet samostatných lázeňských subjektů. V této kapitole jsem se zabývala změnami v Karlových Varech v období privatizace. Je zajímavé, že Karlovy Vary se postupem privatizace a diverzifikace struktur v lázních velice lišily od většiny lázeňských měst. Zatímco například v Mariánských lázních a Lázních Poděbrady se jeden relativně kompaktní celek přetransformoval opět do relativně kompaktního lázeňského podniku, v Karlových Varech prodělal státní podnik změnu v podobě rozdělení do malých subjektů.

1.2.5 Přelom tisíciletí „Po rozdělení Československé federativní republiky na dva samostatné státy v r. 1993 české lázně ztratily velkou část pacientů ze Slovenska. Legislativní změny v systému zdravotního a sociálního zabezpečení a v poskytování lázeňské péče probíhající od začátku 90. let a růst cen se projevily v poklesu tuzemských zájemců o lázně. Úsilí o získávání klientů probíhalo souběžně se zkvalitňováním služeb“ (Budinská, 2006, s. 60). V daném období se lázeňská léčba v České republice dostávala na úroveň vyspělých států Evropy. Vyrovnat se ostatním státům mohla zejména ve vybavení, léčbách, balneologií a také přístupem personálu lázeňských zařízení ke klientům. Opomenout nesmíme také stravovací služby, na které se před revolucí nebral takový zřetel. Kvalita pokrmů a servis velice vzrostl. Lázně se zaměřovaly kromě léčby nemocí dané indikačním seznamem také na krátkodobé relaxační pobyty, speciální odpočinkové pobyty pro manažery, rodiny mladé lidi, seniory a také na různé relaxační balíčky pro ženy. Zejména Karlovy Vary se staly největším lázeňským střediskem, které stále mají výjimečné množství a složení pramenů, které v celém světě nemá obdoby. Roční návštěvnost v roce 2004 překročila 74 000 hostů (Budinská, 2006).

20

2 SOUČASNÁ SITUACE V LÁZEŇSTVÍ V KARLOVÝCH VARECH „Karlovy Vary leží v západním cípu České republiky v úzkém údolí na soutoku řek Teplé a Ohře. Město je obklopováno třemi pohořími – Krušnými horami, Doupovskými horami a Slavkovským lesem“ (Burachovič, Wiesner, 1998, s. 137). Počet obyvatel k 1. 1. 2015 činí 49 781. „V lázních se léčí široké spektrum chorob zažívacího ústrojí, pohybového ústrojí a poruchy výměny látkové. Ročně přijíždí do Karlových Varů kolem 70 000 lázeňských hostů, 250 000 turistů a 2 miliony pasantů (přechodných, krátkodobých návštěvníků) ze 70 zemí světa“ (Burachovič, Wiesner, 1998, s. 137). V této kapitole stručně popíši, co lázeňství v Karlových Varech nabízí, jaké jsou přírodní zdroje, zmapuji současnou situaci lázeňství v Karlových Varech.

2.1 Přírodní léčivé zdroje Přírodní léčivé prostředky jsou vody, plyny, peloidy (bahna, slatiny, rašeliny), klima (jeho dráždivost, čistý vzduch a jeho teplota a vlhkost, výpary lesů, luk a moře: jod, aerosol z příboje), (Šolc, 2001, s. 12).

2.1.1 Termální minerální voda Karlovy Vary jsou ročním počtem pacientů a poskytnutých procedur největšími lázněmi v České republice a velice významnými v celé Evropě. Během celé jejich existence se tu léčilo více než 6 milionů nemocných z celého světa. Vyvěrá zde více než 60 termálních pramenů, pro lázeňské účely je využíváno 13 tzv. velkých terem (Bucharovič, Wiesner, 1998). „Zdejší termální voda má svůj prapůvod v obyčejném dešti. Určitá část vody z atmosférických srážek se vsakuje do země a stává se z ní voda podzemní. Na Karlovarsku část podzemní vody sestupuje po nesčetných puklinách, trhlinách a zlomech v žule až do velkých hloubek, kde se setkává s plyny, ohřívá se a plyny ji spolu se zemským teplem vynášejí k povrchu. Jelikož je teplá, rozpouští horniny a louhuje z nich minerály“ (MIKŠÍČEK, 2009, s. 109). Prameny jsou vedeny do pramenných váz a převážně je jejich výskyt soustředěn v kolonádách, kterých mají Karlovy Vary několik. Jejich teplota se pohybuje v 21

rozmezí 42 – 73°C. Mezi nejznámější vyvěrající prameny patří pramen Vřídlo, jehož teplota vody se může pohybovat až okolo 73 °C. Minerální voda obsahuje sodík, hydrogenkarbonáty, sírany, chloridy a stopové prvky. Spolu s minerální vodou odchází CO2, který je veden samostatně. Tento přírodní plyn se dále využívá při různých léčebných procedurách (Fischer, 2008).

2.1.2 Léčivé prameny Tab. 2 – Seznam léčivých pramenů Název pramene

Vývěr

Teplota

pramene

Kde se nachází

I. Pramen Vřídlo

73,4°C

2000 l/min

Vřídelní kolonáda

II. Pramen Karla IV.

61,7°C

2,4 l/min

Tržní kolonáda

III. Dolní Zámecký pramen

52,9°C

2,0 l/min

Tržní kolonáda

IV. Horní Zámecký pramen

53,6°C

1,1 l/min

Zámecké lázně

V. Tržní pramen

64,7°C

5,1 l/min

Tržní kolonáda

VI. Mlýnský pramen

58,6°C

3,7 l/min

Mlýnská kolonáda

VII. Rusalčin pramen

60,4°C

3,7 l/min

Mlýnská kolonáda

VIII. Pramen knížete Václava I

66,1°C

4,8 l/min

Mlýnská kolonáda

VIII. Pramen knížete Václava II

64,5°C

3,8 l/min

Mlýnská kolonáda

IX. Libušin pramen

63,4°C

3,1 l/min

Mlýnská kolonáda

X. Skalní pramen

47,1°C

1,2 l/min

Mlýnská kolonáda

XI. Pramen Svobody

63,2°C

4,8 l/min

Vlastní altán pramene

XII. Sadový pramen

42,8°C

2,2 l/min

Hala Sadového pramene

XIV. Pramen Štěpánka

14,4°C

0,4 l/min

Vlastní altán pramene

XV. Pramen Hadí

28,9°C

1,0 l/min

Sadová kolonáda

XIII. Pramen Dorotka

Zdroj: SPLZaK, zpracování vlastní

O tyto přírodní zdroje se v Karlových Varech stará společnost SPLZaK, která vznikla roku 1992 po rozpadu Státních lázní Karlovy Vary z její části, starající se o prameny a kolonády. Název firmy je zkratkou, která v celém znění znamená:

22

Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád. Tato společnost byla zřízena Statutárním městem Karlovy Vary. (splzak.cz, 2016) Za zmínku stojí, že společnost SPLZaK je jediná společnost v České republice, která rozvádí minerální vodu i pro jiné subjekty. Poskytuje ji ostatním subjektům neboli odběratelům, kteří splní zákonné požadavky, například musejí mít souhlas od Ministerstva zdravotnictví. Ostatní společnosti, které jsou správci lázeňských míst, odvádí minerální vodu pouze do vlastních lázeňských zařízení. I. Pramen Vřídlo Je jediným pramenem využívaným ke koupelím. Používá se ale i při pitné kúře. Ve Vřídelní kolonádě je umístěno celkem 5 vývodů vřídelní vody o teplotách 73.5, 72, 57 a 41°C. Nejvydatnější karlovarský pramen vychrlí za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody a sloupec vřídelní vody je díky tlaku schopen vytrysknout až do výšky 12 metrů. Jedná se o nejteplejší termální pramen v České republice. II. Pramen Karla IV. Možná právě díky léčivým schopnostem tohoto zřídla byly založeny Karlovy Vary Karlem IV. Objevení Karlových Varů připomíná reliéf umístěný nad pramenem. III. Dolní Zámecký pramen, IV. Horní Zámecký pramen Je to jeden pramen, rozdělený do dvou pramenních váz. Ale díky vyšší nadmořské výšce horního pramene a fyzikálním zákonům, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO2 než jeho dolní vývěr. Pro vodu z horního pramene musíte vyběhnout několik schodů. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na tržní kolonádu.

V. Tržní pramen Tento pramen několikrát potrápil lázeňské lékaře tím, že se z ničeho nic ztratil a znovu objevil. Díky několika „záchranným“ vrtům slouží lázeňským pacientům dodnes.

VI. Mlýnský pramen K lázeňskému léčení se užívá už od 16. stol. Původně se ale užíval ke koupelím.

23

Vodu z Mlýnského pramene bylo dříve možné koupit téměř ve všech českých lékárnách. VII. Rusalčin pramen Od 16. století do roku 1945 nesl jméno Nový pramen. Svého času nejoblíbenější pramen měl i svou kolonádu Nového pramene. Ta byla později přestavena a pojmenována jako Mlýnská. VIII. Pramen knížete Václava I Tento pramen se využíval při výrobě karlovarské léčivé soli. Pramen Kníže Václav je rozdělen do 2 pramenů. Kníže Václav I. se nachází přímo mezi sloupy Mlýnské kolonády. Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.

VIII. Pramen knížete Václava II Tento pramen se využíval při výrobě karlovarské léčivé soli. Pramen Kníže Václav je rozdělen do 2 pramenů. Kníže Václav I. se nachází přímo mezi sloupy Mlýnské kolonády. Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti. Pramen je o skoro dva stupně chladnější, než výše zmiňovaný pramen knížete Václava I. IX. Libušin pramen Pramen Libuše se původně nazýval pramenem Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů. X. Skalní pramen Do poloviny 19. století vyvěral přímo v říčce Teplé. Díky terénním úpravám dnes naleznete jeho pramenní vázu na Mlýnské kolonádě.

XI. Pramen Svobody Byl objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Jeho první název byl Lázeňský pramen, poté nesl jméno Františka Josefa I. Pramen se nachází v altánu mezi Lázněmi III a Mlýnskou kolonádou.

24

XII. Sadový pramen Byl objeven v polovině 19. stol. při kopání základů pro Vojenský lázeňský ústav. Jeho původní jméno bylo Císařský pramen. XIII. Pramen Dorotka Je to pramen slabě mineralizovaný. Jedná se o silný vývěr oxidu uhličitého spojený se slabě mineralizovanou vodou. XIV. Pramen Štěpánka Tento pramen patří mezi prameny dosud nevyhlášené jako přírodní léčivé zdroje. XV. Hadí pramen Z pramenní vázy ve tvaru hada vytéká přímo v Sadové kolonádě od roku 2001. Obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, ale větší množství CO2.

2.1.3 Karlovarské kolonády Zmíněné termální léčivé prameny se nacházejí v turisticky oblíbených kolonádách, které mají historickou minulost. Tyto kolonády se postupem času vyvíjely, měnily a bohužel některé z původních staveb z důvodu historických událostí zanikly.

I. Vřídelní kolonáda Tato nejvýznamnější kolonáda v průběhu let měla několik podob. Vyvěrá v ní pro Karlovy Vary nejdůležitější minerální pramen Vřídlo. Tento gejzír krylo v minulosti již mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Další a prozatím poslední stavba obklopující vřídlo pochází z konce 60. let 20. století. Pod podlahou této kolonády nalezneme místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jako zajímavost se v podzemí této kolonády vyrábějí suvenýry pro turisty a návštěvníky v podobě různých předmětů, které obrůstají vřídlovcem. Od roku 2008 je tato stará část podzemních chodeb zpřístupněna turistům. Tato kolonáda situovaná v centru zřídelní struktury neslouží pouze jen jako krytý a temperovaný prostor pro podávání pitných kúr či odpočinek pacientů, ale z hlediska balneotechnického představuje především uzlový bod rozvodů vřídelní

25

vody a provozní středisko Správy pramenů a kolonád. Výstavba objektu se neobešla bez potíží, neboť tlakové injektáže dna řečiště ovlivnily režim Vřídelních pramenů ( splzak.cz, 2016). V současné době probíhá rekonstrukce kopule, kde vyvěrá pramen Vřídlo, která již byla v havarijním stavu.

II. Mlýnská kolonáda Vyvěrají zde tyto prameny: Mlýnský pramen, Rusalčin pramen, Pramen knížete Václava I, Pramen knížete Václava II, Libušin pramen, Skalní pramen. Tato kolonáda představuje jednu z nejkrásnějších budov v Karlových Varech. Je postavena v novorenesančním lázeňském stylu. Její prostory zdobí alegorické plastiky a sochy, které představují jednotlivé měsíce roku. Od roku 1893, kdy byla prodloužena ke Skalnímu prameni, měří na délku132 metrů a na šířku 13 metrů.

III. Tržní kolonáda Původně řešení této dřevěné budovy postavené ve švýcarském stylu mělo být pouze prozatímní. Poté však stála nad prameny Tržním a Karla IV. více než sto let a tak město přistoupilo k jejímu zachování a kompletní rekonstrukci. Dřevěná kolonáda kryje výtoky pramene Tržního a Karla IV., je prostředím řady koncertů a kulturních akcí. Do budoucna město počítá s jejím propojením se Zámeckou kolonádou, resp. s kolonádou Mlýnskou.

IV. Sadová kolonáda Dříve sloužila jako promenáda Blanenského pavilonu, který byl v šedesátých letech 20. století zbourán. Kolonáda však byla zachována a v nedávné době zcela zrekonstruována. Na kolonádě a kolem ní se nachází dva prameny: Sadový pramen a od roku 2001 zde vyvěrá Hadí pramen. V. Zámecká kolonáda Nachází se nad kolonádou Tržní. Je sestavena ze dvou částí a to kolonádu Horního pramene a kolonádu Dolního pramene. V prostorách té dolní kolonády je umístěn reliéf Ducha pramenů. Kolonáda byla po dlouhou dobu uzavřena. Pro veřejnost je zpřístupněna od roku 2001, kdy prodělala celkovou rekonstrukci.

26

VI. Altán pramene Svobody Tento altán sousedí s Mlýnskou kolonádou. Nedá se považovat za kolonádu v pravém slova smyslu, ale má zajímavou historii a je častou zastávkou turistů. Má podobu osmibokého dřevěného sloupového altánu. Byl postaven v 90. letech 19. století. Vyvěrá zde pramen, který je na počest ukončení druhé světové války nazýván pramen Svobody. VII. Altán Aloise Kleina neboli Altán pramene Štěpánka V 18. století byly na pozemku dnešního parku před Parkhotelem Richmond zaznamenány vývěry vřídelní vody. V roce 1884 zde byl objeven pramen, který nese jméno na počest rakouské arcivévodkyně Štěpánky. V historii se stal významnou součástí pitné kúry, bohužel však na počátku 20. století zanikl. Poté byl nalezen nový vrt, ale dodnes nebyl tento pramen uznán jako přírodní léčivý zdroj.

2.2 Lázeňská péče Lázeňská péče je soubor zdravotnických postupů a činností, včetně léčebné rehabilitace, výchovy ke zdraví, která vede k prevenci onemocnění, navrácení a upevnění zdraví nebo stabilizaci nemoci s cílem zmírnění jejích důsledků, prodloužení a zlepšení kvality života. Je poskytována formou lůžkové nebo ambulantní péče (Jandová, 2009). V Karlových Varech je v současné době nejčastější klientela ze zahraniční a to zejména ze zemí bývalého Sovětského svazu. Lázeňská péče není odepřena českému člověku, ale je bohužel odkázána na spolupráci navrhovatelů lázeňské péče, kterými jsou většinou praktičtí lékaři po doporučení lékařem odborným a schválení návrhu, jež je v benevolenci revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Komplexní lázeňská péče za účasti zdravotní pojišťovny Pokud je schválen návrh na lázeňskou péči revizním lékařem pojišťovny, odesílá jej pojišťovna lázeňskému zařízení, které odpovídá příslušné indikační skupině, pro kterou je pacient léčen. Toto zařízení vyzve pacienta k nástupu na léčbu. Léčba je kompletně hrazena ze zdravotního pojištění a čerpá se v rámci pracovní neschopnosti, pokud o ni klient zažádá. Základní délka pobytu bývá 28 dní, ale

27

vedoucí lékař léčebného zařízení ji může prodloužit až o týden. V ostatních případech musí prodloužení pobytu schválit revizní lékař zdravotní pojišťovny. Příspěvková lázeňská péče Předchází ji podobný proces jako komplexní péči, ale z prostředků zdravotní pojišťovny je hrazena pouze léčba. Ubytování a stravování si klient hradí sám. Léčbu absolvuje v rámci své řádné dovolené. Samoplátce Pokud zdravotní pojišťovna návrh na léčbu neschválí, nebo na ni nárok nevzniká, může klient pobyt v lázních absolvovat jako samoplátce. K dispozici je mimo komplexní lázeňské péče celá řada relaxačních a welnes programů, které mohou být pro klienta velice atraktivní. (ebscohost.com, 2013)

2.2.1 Léčebné procedury poskytované v Karlových Varech ·

Vodoléčba – plavání, cvičení v bazénu, aqua aerobic, skotské střiky, sauna

·

Koupele – termální – vřídelní, uhličitá minerální, suchá, slatinná, přísadová (peloidní, jodová, bylinná, Calmonal), perličková, vířivá (celková, částečná, končetinová), střídavá končetinová koupel a sprcha „Kneippova vodoléčba“, hydroxeur, relaxační koupel

·

Masáže – klasická, podvodní, reflexní segmentální, přístrojová (masážní křeslo a lehátko, Hydro – Jet, Sigoroll), lymfatická manuální a přístrojová

·

Fyzikální terapie – galvanizace čtyřkomorová, dyadynamik, interference, krátkovlnná diatermie, magnetoterapie, ultrazvuk, vakuokompresní terapie, myostimulátor

·

Světloléčba – horské slunce, biolampa, solárium (vertikální, horizontální) laser

·

Termoterapie

–

slatinné

zábaly,

parafango,

lavatherm,

pelotherm,

kryoterapie (lokální, celková) ·

Kineziterapie – skupinová, pilates, individuální, na přístrojích

·

Reflexní léčba – inhalace, insuflace CO2, pneumopunktura, akupunktura, mobilizace a manipulace, reflexní masáž plosky nohou, podvodní akupresura plosky nohou, techniky měkkých tkání (MMR ČR, 2007, s. 35) 28

Mimo výše uvedené příklady lázeňské péče v Karlových Varech je nejdůležitější procedurou pitná kúra. V karlovarských pramenech je přítomno 47 prvků potřebných pro organismus. Jsou prokázány jejich příznivé účinky na celý zažívací trakt, látkovou výměnu, celkové zlepšení zdravotní kondice a na zvýšení imunity vůči vlivu genetické a civilizační zátěže. Vedle pozitivního vlivu na trávicí trakt a pohybové ústrojí podporuje pitná kúra čištění organismu. Další nedílnou součástí lázeňské léčby v Karlových Varech je správné stravování a dietoterapie. Dietoterapií se léčí choroby trávicího ústrojí a poruchy látkové výměny, jako je diabetes mellitus, zvýšená hladina tuků v krvi, dna a obezita (Imperial Karlovy Vary, a.s., s. 24).

2.2.2 Indikační seznam Indikační seznam určuje nemoci, u nichž je možné lázeňskou péči poskytnout. Zadává indikační předpoklady a kritéria pro poskytnutí péče u jednotlivých nemocí, délku pobytu a indikační zaměření lázeňských oblastí (MZČR, cit. 2010-01-1). Byl vytvořen pro potřebu českých zdravotních pojišťoven. Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost je stanoven Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České Republiky (dále jen MZČR) č.58/1997 Sb. Pro karlovarskou léčbu byly vymezeny tyto indikační skupiny: ·

Onkologické nemoci po ukončení léčby bez známek recidivy

·

Vleklé funkční žaludeční dyspepsie, reflexní poruchy duodena, vředová choroba, bulbitis včetně vleklých dyspepsií doprovodných a přetrvávajících v remisi obtíží, stavy po operacích žaludku a duodena, stavy po těžkých střevních

infekcích

gastrointestinálního

a traktu,

vyléčených dráždivý

parazitárních tračník,

onemocněních

habituální

či

druhotně

indukovaná obstipace ·

Funkční a jiná chronická onemocnění žlučníku a žlučových cest s litiázou či bez ní, pokud není vhodné chirurgické řešení, parazitózy biliárního ústrojí, stavy po operaci žlučníku a žlučových cest, po endoskopických a jiných instrumentálních výkonech pro stenózu a litiázu žlučových cest

·

Stavy po disoluci konkrementů a litotrypsi

29

·

Stavy po akutní hepatitidě a toxickém poškození jater, chronická aktivní hepatitida i s přetrváváním infekčních markerů, stavy po mononukleóze a jiných infekčních chorobách s jaterním poškozením, vrozené poruchy jaterní funkce a další chronické jaterní poruchy

·

Stavy po akutní pankreatitidě, chronická pankreatitida, stavy po operacích a transplantacích pankreatu

·

Diabetes

mellitus

převážně

II.typu,

ke

stabilizaci

stavu

u

I.typu,

hyperlipoproteinémie II. – v. typu, dna ·

Urolitiáza převážně urátová a oxalátová

(lecebne-lazne.cz, 2014)

2.2.3 MEDISPA Nezanedbatelnou složkou pro lázeňství v tomto městě je ochrana kvality a standard lázeňské péče o klienty. Touto problematikou se v karlovarském kraji zabývá od roku 2005 zájmové sdružení právnických osob MEDISPA, která ochraňuje kvalitu a pověst léčebné péče. Záměrem Sdružení je ochrana kvality a pověsti lázeňské léčebné péče na území Karlovarského kraje a její další rozvoj. Účelem

sdružení

je

spolupráce

akreditovaných

lázeňských

organizací

poskytujících příspěvkovou i komplexní lázeňskou péči. Cílem sdružení je kontrola kvality služeb v oblasti lázeňství na území Karlovarského kraje, propagace kvalitních služeb a marketingové využití členství ve Sdružení individuálně i společně členy Sdružení (medispa.cz, 2016). Tento certifikát obdržela v Karlových Varech pouze dvě lázeňská zařízení a to Lázeňský hotel Thermal Karlovy Vary a Imperial Karlovy Vary a.s. Pro získání certifikace je nutno splnit certifikační kritéria MEDISPA.

Pro přesnější představu uvedu požadavky k certifikátu: (přiložit přílohu požadavků) Certifikační kritéria povinná pro všechny žadatele ·

Předložení platné registrace nestátního/státního zdravotnického zařízení

·

Předložení akreditační karty

·

Předložení Ročního výkazu o činnosti lázeňských zařízení

·

Doložení využití přírodního léčivého zdroje 30

·

Doložení výkazu odpracovaných hodin, nebo dokladu o proplacení za práci/ přítomnost garanta na pracovišti v rozsahu 0,3 úvazku

·

Doložení o zabezpečení nepřetržité sesterské péče

·

Doložení kvalifikace středního zdravotnického personálu

·

Doložení revizní zprávy o stavu zdravotnické techniky

·

Předložení dokladu o zajištění lékařské služby první pomoci

·

Předložení dokladu o využití atestované laboratoře

·

Předložení dokladu o zaplacení členského poplatku Medispa

·

Předložení dokladu o fungujícím systému jazykového vzdělávání zdravotnického personálu

·

Předložení hygienického řádu a předložení protokolů z kontrol OHS

Certifikační kritéria povinná pro žadatele s ubytovací a stravovací kapacitou ·

Předložení dokladu o existenci kvalifikovaného lékaře dietologa nebo nutričního terapeuta

·

Předložení dokladu o certifikaci HACCP

·

Doložení plnění kritérií pro kategorizaci AHR

·

Předložení smlouvy o likvidaci spalitelného biologického odpadu

·

Předložení dokladu o fungujícím systému jazykového vzdělávání personálu, kteří jsou v přímém kontaktu s hostem (medispa.cz, 2016)

2.3 Propagace Karlových Varů Být v podvědomí co nejvíce organizacím, lidem a potencionálním klientům je velice důležité pro budoucí možný zisk z návštěvnosti města. Akce, které se v Karlových Varech pořádají, jsou důležitou součástí propagace města. To, že jejich konání se stalo tradicí, je známka znalosti o lázeňském městě. V době jejich konání se počet návštěvníků navýší a to má návaznost na zisk subjektů. V této kapitole poukáži na významné každoroční události v Karlových Varech, na mezinárodní filmový festival a jeho historii, který neodmyslitelně již řadu let patří ke Karlovým Varům. Dále stručně popíši záměr organizace, která se zabývá propagací města Karlovy Vary.

31

2.3.1 Mezinárodní filmový festival Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary je největší filmový festival v České republice. Tento celosvětově uznávaný filmový festival je prestižní událostí. Může se srovnávat s ostatními filmovými festivaly, jako jsou festivaly v Cannes, Tokiu, Berlíně a Benátkách. Pro filmový festival v Karlových Varech je typické, že každoročně probíhá na začátku července a do Karlových Varů přiláká tisíce turistů. Jeho historie sahá až do roku 1946, kdy byl poprvé uskutečněn V Mariánských lázních, ale hned následující rok se přesunul do města Karlovy Vary. V roce 1948 byla poprvé v rámci soutěžní přehlídky udělena cena Křišťálový glóbus. V roce 1956 byl festival zařazen organizací FIAPF do kategorie A (nespecializovaný

festival

se

soutěží

celovečerních

hraných

filmů).

„Po 40 letech fungování festivalu pod politickým tlakem v socialistickém Československu, se v roce 1994 organizace festivalu ujal nový tým v čele se známým českým hercem Jiřím Bartoškou a významnou filmovou publicistkou Evou Zaoralovou. Ti se rozhodli přetvořit stagnující přehlídku v mezinárodně významné filmové fórum. Svou novou programovou i organizační koncepcí dokázal tým Jiřího Bartošky a Evy Zaoralové během několika málo let vrátit festivalu prestiž a zájem odborné i laické veřejnosti“ (kviff.com, 2016).

Festival každoročně vyznamenává nejvýznamnější osobnosti cenou Křišťálový glóbus, kterou uděluje za umělecký přínos světové kinematografii. Na tento festival jsou pozváni významní slavní herci a producenti z celého světa. V minulosti navštívili město díky festivalu herci jako Robert Redford, Robert de Niro, Michael Douglas, Danny DeVito, John Malkovich, Harvey Keitel, Morgan Freeman, Liv Ullmann, Judi Dench, Susan Sarandon, John Travolta, Mel Gibson, režiséři William Friedkin, Miloš Forman, Stephen Frears, Nikita Michalkov, Roman Polanski, Ivan Passer, Oliver Stone, Carlos Saura, Franco Zeffirelli.

Mezinárodní filmový festival je pro Karlovy Vary velkým přínosem. Je to akce, která propaguje toto město a návštěvníci festivalu se často do města vracejí i během celého roku. Z vlastního pohledu místního obyvatele Karlových Varů jsem přesvědčena, že filmový festival je přínosem i pro místní obyvatele a podnikatele.

32

Poklidné lázeňské město v době festivalu ožije a v ulicích je spousta místních obyvatel i turistů jako v době „Zlaté éry“. Hotely v centru Karlových Varů mají ve většině případů rezervace již půl roku předem. Kavárny, restaurace, obchody díky návštěvníkům mají větší tržby. Jak jsem již zmiňovala v úvodu své práce, veškeré části cestovního ruchu jsou propojené a tak zdroj financí, který se v období filmového festivalu zvýší, je kladný pro všechny zmiňované subjekty a jejich zaměstnance Pro lepší interpretaci významnosti Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary uvedu fakta v číselné tabulce. Tab. 3 – Mezinárodní filmový festival v číslech 300

mezinárodních režisérů, filmařů a herců osobně uvádí své nejnovější snímky

150

vybraných celovečerních filmů zhlédnou každý rok diváci

14

festivalových kinosálů

70

filmů uváděných ve světové, mezinárodní nebo evropské premiéře

800

700

na festivalu přítomných distributorů, sales agentů, producentů a festivalových programmerů na festivalu přítomných novinářů především ze střední a východní Evropy

11 000

diváků

120 000

prodaných lístků

Zdroj: KVIFF, zpracování vlastní

2.3.2 Zahájení lázeňské sezony „Zahájení lázeňské sezony je oblíbenou akcí, která každoročně v květnu oficiálně startuje lázeňskou sezonu v Karlových Varech. Součástí oslav je průvod městem v čele se zakladatelem města, králem Karlem IV. na koni, svěcení minerálních pramenů, řemeslný jarmark, různé koncerty a další kulturní vystoupení i společenské akce“ (zivykraj.cz, 2014).

33

2.3.3 Food Festival Karlovy Vary Tato gastronomická akce přivádí do Karlových Varů každoročně spousty návštěvníků a milovníků kulinářství a gastronomie. Již od roku 2009 Food Festival Karlovy Vary neodmyslitelně patří k Zahájení lázeňské sezony v měsíci květnu. Je to přímá forma propagace nejlepších restauračních provozoven v Karlovarském kraji. Kromě Města Karlovy Vary je dalším významným partnerem agentura CzechTourism a její projekt Czech Specials a společnost MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. Pro soutěžící provozovny je akce každoroční motivací pro zkvalitnění svých služeb a neustálé inovace v nabídce svých služeb a produktů. Z hlediska potencionálního hosta je to možnost zjištění kvality nabízených produktů.

2.3.4 Živý kraj Jedná se o novou formu propagace Karlovarského kraje prostřednictvím portálu, který má co nejefektivněji seznámit potencionální návštěvníky s turistickými zajímavostmi města a kraje. Prezentuje nejen tradiční turistické cíle, ale umožňuje návštěvníkům naplánovat si během jejich cesty i akce s turistickým místem spojené. Autorem tohoto portálu se stala firma 2 M STUDIO se sídlem v Ostrově, která se touto propagací a tvorbou digitálních médii zabývá již od roku 1999. Smyslem celého projektu je upozornit na významný lázeňský kraj a jeho zajímavosti prostřednictvím internetu. Firma se pro vytvoření portálu inspirovala v zahraničí, aby portál byl zajímavý, ale zároveň přehledný a všeříkající. Z mého pohledu je tato forma propagace v současné době nejefektivnější. Nyní je vytvořena i aplikace, kterou je možné užívat i na mobilním telefonu a turisty informuje o aktualitách téměř okamžitě. Je velice nutné, aby se podobné projekty vytvářeli a představovali potencionálním turistům místo jejich návštěvy. Aplikace je dostupná v českém, anglickém a německém jazyce. Za nedostatek tohoto propagačního projektu považuji, že aplikace není v ruskojazyčné mutaci. Ruská klientela je v Karlových Varech nejrozsáhlejší a z toho důvodu by se tvůrci tohoto portálu na ni měli zaměřit.

34

2.3.5 Světová organizace UNESCO UNESCO neboli organizace OSN pro vědu a kulturu je jedna z 15 mezistátních odborných organizací. V současné době má 195 členských zemí. Mezi zatím poslední se o členství jedná se zemí Palestinou. Československá republika byla jednou ze zakládajících zemí této organizace. Po rozpadu Československa se samostatná země Česká republika přidala k organizaci UNESCO roku 1994. Důvod vzniku této organizace bylo ukončení 2. Světové války a obrovské škody, které po sobě válka zanechala. Cílem této rozsáhlé a prestižní organizace je zabývat se pěti hlavními obory: vzdělání, přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, kultura, komunikace a informace. Organizace UNESCO mimo jiné aktivity vybírá unikátní kulturní a přírodní památky, které se zapisují na tzv. „seznam světového dědictví“. Úkolem daného státu, který má na svém území kulturní či přírodní památku zapsanou na seznamu UNESCO, je chránit toto území a zachovat mu autentičnost. Mimo jiné je toto zapsání reklamou pro návštěvníky z celého světa a zárukou, že dané místo je unikátní. ČR má na seznamu světového dědictví celkem 12 památek, další 4 má v kategorii nehmotného kulturního dědictví. V této práci nemohu nezmínit, že Karlovy Vary byly nominovány na seznam památek UNESCA v kategorii: Významná evropská lázeňská města. Pokud komise organizace UNESCO vybere toto lázeňské město, bude to pro Karlovy Vary jistě přínosem. Jednak se zajistí větší propagace ve světě, ale také přibydou finanční prostředky pro ochranu a rekultivaci některých lázeňských míst. Z pohledu obyvatelů to má pro Karlovy Vary také pozitivní význam, protože je pravděpodobné, že se začnou více zabývat ekologií a ochranou životního prostředí.

2.4 Sportovní vyžití v Karlových Varech Karlovy Vary jsou oblíbeným místem nejen z hlediska léčebných procedur, ale také pro svou historickou atmosféru, krásné památky a vyhlídky na město, které jsou lázeňským hostům prezentovány při pohybové kúře, ta je pro zdraví životní styl a účinnost lázeňského pobytu velice důležitá. V této kapitole stručně popíši, jaké aktivity mohou lázeňští hosté v Karlových Varech využívat při svém pobytu a jaké sportovní projekty město podpořilo a uskutečnilo. 35

2.4.1 Lázeňské lesy a vyhlídky Největší chloubou Karlových Varů jsou okolní lesy, které jsou propleteny nespočtem lesních stezek. Lesy ve vlastnictví města spravuje od roku 2001 příspěvková organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary zřízená statutárním městem Karlovy Vary. Společnost se stará mimo jiné o vyznačení turistických tras, které jsou hojně využívány lázeňskými hosty. V této části své bakalářské práce uvedu nejnavštěvovanější turistické objekty v prostorách karlovarských lesů. „Svůj dnešní vzhled získaly karlovarské lesy v průběhu posledních dvou století. Význační návštěvníci města přivezli do lázní na počátku 19. století rousseauovský pohled na přírodu. Okolí Karlových Varů bylo ostatně vždy, samo o sobě velmi romantické, a když bohatí mecenáši tu ještě navíc začali stavět vyhlídky, odpočívadla a promenádní cesty, staly se častým a oblíbeným cílem výletů většiny návštěvníků města. Velká část staveb z tehdejší doby se zachovala dodnes a mnohé jsou opět v dobrém stavu díky péči města a pomoci novodobých sponzorů. Organizace Lázeňské lesy pak zabezpečuje, vedle běžných úkolů vyplývajících z lesního zákona a lesního hospodářského plánu, také údržbu všech staveb a zařízení pro lázeňské hosty v areálu lesů“ (llkv.cz, 2016) Rozhledna Diana Nejnavštěvovanější turistická vyhlídka se tyčí nad Grandhotelem Pupp od roku 1912 – 1914 zde byla firmou karlovarského stavitele Františka Fouska vystavěna lovecká chata s přilehlou rozhlednou, která dnes nese jméno Diana. Přístup na tuto turisticky oblíbenou vyhlídku je lanovou dráhou, ta byla vybudována roku 1909. Vyhlídka je přístupná i vycházkovými cestami, které vedou lesem až na vrcholu, kde je vybudována tato rozhledna. Vyhlídka Jelení skok Na vyhlídku je možné vystoupat po lesních cestách a kamenných schodech kolem sošky kamzíka přímo z centra Karlových Varů od pramene Vřídla. Tato nejstarší vyhlídková stavba v lázeňském městě je dřevěný altánek na skalním suku u Jeleního skoku. Tento altán je přímo nad centrem Karlových Varů. Altán je zde

36

vybudován od roku 1804 místním rodákem, obchodníkem Mayerem. To je důvod, proč se altán nazývá Mayerův gloriet. Vyhlídka Tři kříže Kolem roku 1640 byly na této vyhlídce jako výraz úspěšné rekatolizace města vztyčeny tři jednoduché dřevěné kříže jako symbol biblické Golgoty. Tento vrch je opředen řadou pověstí o tajuplných bludičkách a násilné smrti tří bratrů, kteří hodlali na tomto místě postavit hotel, či o jejich společné sebevraždě. Původní záměr byl vystavět na tuto vyhlídku lanovou dráhu, ale díky první světové válce tyto plány zanikly. V roce 2000 byl přistavěn před dřevěné kříže altán, který byl zničen vandaly. Nový pevnější altán byl vystaven v roce 2006. Z této vyhlídky je krásný pohled na místní lázeňské kolonády.

Obora svatý Linhart Tato obora nabízí návštěvníkům turistické trasy na téměř 70 hektarů zalesněné plochy. Mimo jiné se turisté mohou aktivně vyžít v lanovém centru, které je přístupné návštěvníkům od roku 2012. Přírodní lanové centrum nabízí nadšencům adrenalinových sportů několik lezeckých okruhů, kdy lanové překážky jsou zavěšeny v korunách stromů ve výšce 14 metrů. V areálu jsou vybudovány stezky, kde mohou hosté pozorovat zvěř z výšky. Lázeňské lesy se starají o čistotu a provoz areálu. Tento objekt je velice oblíbený a hojně navštěvovaný místními obyvateli i lázeňskými hosty, kteří zde často vykonávají sportovní proceduru Nording Walking. Nording Walking je procedura, která se vykonává v terénu s pomocí speciálních holí a specifické chůze. Karlovarské lesy jsou pro tuto činnost ideálním místem díky velkému množství turistických tras a stezek.

2.4.2 Sportovní haly a komplexy Pro větší efektivitu léčení v lázeňském městě Karlovy Vary je důležité dbát na sportovní vyžití lázeňských hostů. Z toho důvodu uvedu v této části své bakalářské práce možnosti sportovního vyžití na sportovištích, které město v posledních letech vybudovalo a tím i zvelebilo kulturní část Karlových Varů.

37

Komplex KV Aréna Tento multifunkční a sportovní komplex byl v Karlových Varech slavnostně otevřen roku 2009. Slouží pro sportovní i pasivní využití volného času nejen místním obyvatelům, ale také turistům, kterých do Karlových Varů ročně zavítá více než 10 tisíc. Tato hala poskytuje prostory pro sportovní utkání, vystoupení hudebníků i jako volnočasový komplex. Mimo jiné je také domovem karlovarského hokejového týmu. Díky výstavbě v Karlových Varech typově ojedinělé haly se v tomto městě například uskutečnilo Mistrovství Evropy ve volejbalu mužů a mnoho dalších mezinárodních akcí, které přilákali řadu diváků a hostů.

Sportovní areál Rolava Tento volnočasový areál je určen pro sportovní využití a relaxaci široké veřejnosti. Sportovní areál Rolava byl zrekonstruován v roce 2010, majitelem je Statutární město Karlovy Vary. Svým návštěvníkům nabízí in-line dráhu o délce 1 300 metrů, přírodní koupaliště se dvěma ostrůvky skluzavkou pro děti a několik dětských hřišť, volejbalové hřiště a mnoho dalších sportovních možností. V areálu se návštěvníci mohou občerstvit a relaxovat na travnatých plochách. V říjnu 2014 bylo v areálu Rolava nainstalováno osm nových cvičebních prvků pro dospělé, zejména seniory. Speciální hřiště zahrnuje cvičebně-rehabilitační prvky, které jsou navržené tak, aby podporovali aktivitu a zájem o tělesná cvičení a díky kombinaci prvků dechových, protahovacích a nenáročných posilovacích cviků udrželi stálou tělesnou vitalitu. Areál Rolava je využíván místními obyvateli, školami i návštěvníky z širšího okolí. V letních měsících se zde pořádají kulturní akce, jako jsou hudební koncerty a promítání celovečerních filmů na plátno.

2.5 Dopravní infrastruktura v Karlových Varech Dopravní infrastruktura je jedním z nejdůležitějších faktorů regionálního rozvoje, protože zajišťuje spojení mezi lidmi a hospodářskými subjekty. Tím umožňuje územní dělbu práce, a tudíž přispívá k socioekonomickému rozvoji.

38

2.5.1 Silniční doprava Silniční doprava se v Karlovarském kraji stále více rozvíjí. Hlavní silniční tepnou v tomto kraji je rychlostní komunikace R6, která spojuje Karlovarský kraj od hranic se sousední zemí Německem přes Cheb, Sokolov, Karlovy Vary směrem do Prahy. Další významné silniční komunikace v kraji jsou silnice I/13 (Karlovy Vary – Most – Teplice – Děčín – Liberec – Frýdlant – Polsko), I/20 (Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice), I/21 (SRN/Plavno – Cheb – Mariánské Lázně – dálnice D5), I/25 (Karlovy Vary – Ostrov –SRN/Chemnitz) a I/64 (Cheb – Aš – SRN/Selb). Všechna větší města kraje spojuje rovněž hustá síť silnic II. a III. třídy. Tyto komunikace neustále procházejí rekonstrukcemi a modernizací. Dle stálých obyvatel Karlových Varů je nutné v budoucnu vybudovat dálnici, která by spojovala města Karlovy Vary – Praha. Tato rychlostní komunikace se podle Ředitelství silnic a dálnic dostaví roku 2030. V současné době zbývá dostavět 12 úseků rychlostní komunikace o celkové délce zhruba 80 kilometrů, která by vedla do hlavního města Prahy.

Obrázek 1- Schéma silniční sítě Karlovarského kraje

Zdroj: www.karlovyvary-region.eu

39

2.5.2 Železniční doprava Karlovarský kraj disponuje dostatečně hustou sítí železnic. Hlavními tratěmi jsou elektrifikované tratě č. 179/170, které vedou z německého Bayreuthu směrem přes Cheb – Mariánské Lázně – Plzeň do Prahy. A dále železniční trať číslo 140, ta vede z města Cheb – Sokolov – Karlovy Vary – Chomutov, která jako trať č. 130 pokračuje do Ústí nad Labem a odtud dále do Prahy případně na sever do Drážďan. Za zmínku stojí rozsáhlá rekonstrukce Horního nádraží v Karlových Varech, která v současné době probíhá a nahradí tak stavbu z roku 1945, která byla původně vybudovaná jako provizorium po bombardování Karlových Varů. Obrázek 2: Schéma železniční sítě Karlovarského kraje

Zdroj: www.karlovyvary-region.eu

2.5.3 Letecká doprava Karlovy Vary disponují jediným veřejným civilním mezinárodním letištěm v České republice na západ od Prahy. Bylo otevřeno během první republiky roku 1929, umožňovalo pohodlné cestování pro majetné turisty. Nejprve se létalo na trati Praha – Mariánské lázně – Karlovy Vary. V současné době je letiště zrekonstruované a modernizované. Cílem této modernizace bylo zvýšení technické úrovně na standardy obvyklé u letišť této kategorie a zvýšení kapacity letiště. Z letiště Karlovy Vary se létá na pravidelných linkách Karlovy Vary do 40

Petrohradu, Moskvy a během letní sezóny charterové lety do turecké Antalye a německého Düsseldorfu. Vlastníkem veřejného mezinárodního civilního letiště je od roku 2004 Karlovarský kraj. V plánu má Karlovarský kraj dvě změny v roce 2017 a to prodloužit celoroční spojení mezi letištěm Karlovy Vary a Düsseldorfem. V plánu je také vytvořit spojnici s Tel Avivem. V dnešní moderní době patří letecká doprava neodmyslitelně k nezanedbatelným složkám cestovního ruchu. Pro město je letiště velkou výhodou a častějšími lety umožní pohodlnější cestování pro klienty a návštěvníky města, což je další vývoj v získávání potencionálních zisků pro lázeňství v Karlových Varech.

2.6 Statistická data o lázeňství v období 1989 – 1999 V této kapitole poukáži na vývoj v počtu ubytovaných hostů v Karlových Varech od roku 1989. Pro přehlednější ukázku jsem vytvořila tabulku číslo 4. Tab. 4 – Vývoj počtu ubytovaných hostů po privatizaci Počet lázeňských hostů s léčením

Podíl v %

Rok

Celkem

Nerezidenti

Rezidenti

Nerezidenti

Rezidenti

1989

81 390

16 837

64 553

21%

79%

1990

77 877

14 113

63 784

18%

82%

1991

53 854

8 495

45 359

16%

84%

1992

50 052

9 611

40 441

19%

81%

1993

36 446

14 457

21 989

40%

60%

1994

40 558

18 596

21 962

46%

54%

1995

40 288

20 875

19 413

52%

48%

1996

46 227

30 819

15 408

67%

33%

1997

49 493

32 424

17 069

66%

34%

1998

53 035

37 178

15 857

70%

30%

1999

46 532

33 054

13 478

71%

29%

Zdroj: KUR-INFO, zpracování vlastní

Tyto statistické údaje byly zpracovány na základě podkladů lázeňských domů v Karlových Varech. K roku 1999 jejich počet činil 27 subjektů. V tabulce je uveden celkový počet hostů, jak z České republiky tzv. rezidentů, tak počet zahraničních 41

klientů tzv. nerezidentů, dále je celkový počet rozdělen do dvou skupin, pro lepší přehled a porovnání růstu a poklesu zahraniční či tuzemské klientely. Z údajů v tabulce je patrné, že rok 1989 byl vrcholný v počtu lázeňských hostů v Karlových Varech. Jak jsem již uvedla v historii Karlových Varů, v tomto období byla markantně převyšující poptávka nad kapacitou lázeňských domů. Kvalita lázeňských domů a vlastně žádná iniciativa k inovaci lázeňských služeb vedla k nutné privatizaci a převodu lázeňských domů soukromým vlastníkům. V tomto období vidíme značný pokles lázeňských hostů. Rok 1989, kdy přijelo do Karlových Varů 81 390 lázeňských hostů v porovnání s rokem 1993, kdy město navštívilo pouze 36 446 hostů, je rozdíl 55%. Jedním z důvodu tohoto poklesu byla nutná obnova legislativy a stanovení nových podmínek pro získávání klientely. Z dané tabulky vyplývá, že oproti rokům minulým, se zvyšuje návštěvnost nerezidentů. Narůstající počet zahraničních klientů jsem znázornila v tabulce v procentech.

2.7 Statistická data o lázeňství a analýza těchto dat od roku 2000 V následující kapitole se budu zabývat statistickými údaji, respektive daty, která zachycují vývoj lázeňství v Karlových Varech v poslední dekádě. Na těchto datech lze demonstrovat, jak se do celkového počtu lázeňských hostů, jejich skladby (z hlediska státní příslušnosti), délky lázeňského pobytu a v důsledku toho i zisku, promítá celá řada faktorů, od těch mezinárodního významu (hospodářská krize) po faktory národního významu (hrazení lázeňského pobytu zdravotními pojišťovnami) či faktory lokálního významu (uzavření a rekonstrukce vozovky, zrušení nebo zřízení přímé letecké linky). Z uvedené analýzy se budu poté snažit vyvodit doporučující závěry, které budou reflektovat na tyto faktory ovlivňující vývoj lázeňství v Karlových Varech, dále navrhnu přijmout taková opatření, která by posílila rozvoj cestovního ruchu v celém mikroregionu. Zdrojem dat, která jsou uvedena v první přehledové tabulce této kapitoli, je Karlovarský kraj. Údaje, které jsou zde uvedeny, lze nalézt na webových stránkách kraje a jsou v nich uvedeny statistiky týkající se celkového počtu ubytování za kalendářní rok. Dále je tento počet rozdělen podle toho, zda se jedná

42

o hosta z České republiky či zda se jedná o cizokrajného lázeňského hosta (tzv. nerezidenta). Z níže uvedených údajů je patrné, celkový počet tzv. „ubytovacích nocí“ se v čase měnil a to z necelého milionu v roce 2000 až na 1.5 milionu v roce 2015. Přičemž v letech 2011 až 2013 se tento celkový počet blížil k dvěma milionům. Sám o sobě nám tento údaj moc neříká, nicméně v případě celkových počtů ubytovacích nocí jde o důležitý ekonomický ukazatel, který nám pomáhá při výpočtu celkových příjmů z ubytovacích kapacit v Karlových Varech za kalendářní rok. Vysvětlím-li to blíže, pak v kontextu s údaji s počtem hostů, kteří se v Karlových Varech ubytovali, získáme přehled o průměrné době (počet nocí) která připadá na jednoho hosta, což bylo např. v roce 2003 cca 5,3 ubytovacích nocí na jednoho hosta, kdežto v roce 2014 to bylo již 6,7. Statisticky se tedy délka pobytu hosta v čase prodloužila. Údaje, které jsou v předmětné tabulce č. 1 uvedeny dále, jsou však pro nás již přínosnější z hlediska provedení samotné analýzy. Tak třeba při pohledu na celkové počty ubytovaných hostů za kalendářní rok vidíme, že počet hostů kontinuálně vzrůstá. Tento růst sice není nijak markantní, v roce 2000 se v Karlových Varech ubytovalo celkem 194 635 hostů a v roce 2015 to bylo již 269 264. To je o více než 70 tisíc. Tento růstový trend sice v některých letech zakolísal, nicméně za celé sledované období je konstantní.

43

Tab. 5 – Přehled počtu ubytovaných hostů ROK

Počet ubytovacích nocí

Hosté

ČR

Nerezidenti

2000

964 818

194 635

48 902

145 733

2001

1 042 120

191 247

45 549

145 698

2002

1 036 303

195 795

58 035

137 760

2003

1 030 110

196 845

52 253

144 592

2004

1 045 154

207 881

51 924

155 957

2005

1 053 582

215 588

52 134

163 454

2006

1 198 371

236 366

54 967

181 399

2007

1 331 268

247 342

60 293

187 049

2008

1 447 886

244 614

59 833

184 781

2009

1 517 234

228 167

59 890

168 277

2010

1 605 495

243 164

60 660

182 504

2011

1 764 033

270 781

63 189

207 592

2012

1 854 368

265 700

61 366

204 334

2013

1 806 917

259 665

56 544

203 121

2014

1 670 431

246 321

54 074

192 247

2015

1 538 919

269 264

73 809

195 455

Zdroj: Karlovarský Úřad, zpracování vlastní

Pokud bych chtěla analyzovat příčiny toho „zakolísání“ v letech 2008 až 2010 a dále v roce 2014 je třeba si uvědomit několik základních ekonomických souvislostí. V roce 2009 proběhla světová hospodářská krize a to v důsledku americké hypoteční krize. Tato krize, která vypukla v roce 2008, vznikla kombinací několika příčin. Prvotní příčinou byla výše zmíněná americká hypoteční krize 2007, která postupně přerostla ve světovou finanční krizi, významnou roli sehrála rovněž vysoká cena ropy v první polovině roku 2008, která vedla k poklesu reálného HDP a zvedla spotřebitelské ceny. Cenu ropy hnaly vzhůru spekulativní obchody (penzijní a hedgingové fondy nakupovaly komodity, aby snížily riziko portfolia pramenící z akciových trhů), slabý dolar a rostoucí poptávka Číny před olympiádou. Když na podzim 2008 naplno udeřila finanční krize, smetla nejen přední světové banky a akciové trhy, ale i cenu ropy. Ta se z červencového 44

maxima (147 USD za barel) propadla během dvou měsíců o třetinu, její pád pokračoval, až na konci roku 2008 prolomila hranici 40 USD za barel. Graf 1 – Křivka vývoje počtu ubytovaných hostů Celkový počet hostů 300 000

270 781 236 366

250 000 194 635 200 000

195 795

191 247

207 881

196 845

244 614

243 164

247 342

259 665

265 700

269 264

246 321

228 167

215 588

150 000 100 000 50 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Zdroj: Statistika Úřadu Karlovarského kraje, vlastní zpracování

Tato světová finanční krize měla dopad na celé spektrum hospodářských odvětví, cestovní ruch nevyjímaje. Rok 2009 byl z hlediska příjezdu zahraničních turistů do České republiky obecně velmi špatný. Na firmy podnikající v cestovním ruchu dopadla finanční krize, což se projevilo v nižších tržbách. Negativní důsledky už pocítili mnozí podnikatelé v celé ČR a důsledky krize jsou velmi výrazné. Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří ČR tehdy řekl, že „To znamená cca propad 15 - 17 % ve výjezdové turistice a 17 - 20 % příjezdové turistice, ten dopad je velmi výrazný. Zkrachovala jedna z deseti největších cestovních kanceláří, to samozřejmě mělo velký vliv na trh. Na druhou stranu její krach paradoxně pomohl některým jiným cestovním kancelářím a díky tomu se ten trh poněkud ozdravil." Český statistický úřad 17. 2. 2010 uvedl, že v roce 2009 přijelo do České republiky 6 081 24411 zahraničních turistů, což představovalo meziroční pokles 8,5 %. K poklesu došlo také ve všech krajích, přičemž pořadí krajů se dlouhodobě nemění, první je Praha, druhý Karlovarský kraj a třetí místo patří kraji Jihomoravskému. Největší odliv zahraničních turistů v roce 2009 zaznamenal kraj Královéhradecký (- 19,3 %) a Jihomoravský (- 22 %), nejmenší naopak Plzeňský kraj (- 4,2 %). Podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem se v hromadných ubytovacích zařízeních od začátku roku do srpna 2009 ubytovalo 5 606 175 turistů 45

(českých i zahraničních). To oproti stejnému období roku 2008 představuje pokles o 316 tis. hostů (-5,3 %). Nejvýraznější pokles byl v jarních měsících (březen minus 12 %).

V letních měsících se počet hostů v hromadných ubytovacích

zařízeních ustálil na obdobných hodnotách jako v minulém roce. Je třeba si uvědomit další skutečnost a to, že celosvětová hospodářská krize se v letech 2008 a dalších nesla v určité „vlně“, kdy nejdříve dopadla na hospodářství Spojených států amerických, následně v západní Evropě (Británie a další země) až pak se šířila do zemí bývalého východního bloku a v Rusko dopad celosvětové krize se projevil se zpožděním v letech 2009 a 2010. Stejně tak se s hospodářskou krizí v jednotlivých zemích měnila i spotřebitelská nálada jejich občanů, kdy upozaďovali utrácení finančních prostředků za věci, které nepovažovali v té době za nezbytné. Cestovní a lázeňský ruch nevyjímaje. Celkem zajímavá data hodné zřetele jsou celkové počty hostů (nerezidentů), kteří navštívili Karlovy Vary v konkrétním období a jejich skladba z hlediska státní příslušnosti. Svědčí to jednak o měnící se oblíbenosti lázní v Karlových Varech, ale také orientace managementu jednotlivých lázeňských domů na určitou klientelu.

46

Graf 2 – Složení ubytovaných hostů podle státní příslušnosti v roce 2000 složení hostů v roce 2000 18 104 41 989

13 073 72 567

Rusko

Německo

asijské zěmě

ostatní

Zdroj: Statistika Úřadu Karlovarského kraje, vlastní zpracování

V devadesátých letech minulého století se nejen Karlovarský region orientoval na turisty ze Spolkové republiky Německo, včetně lázeňských hostů. Karlovarské lázně byly mezi těmito turisty velmi oblíbené a z hlediska finančních nákladů i celkem levné. Do Karlových Varů tak přijížděli hosté nejen z „bohatších a středních vrstev“ německého obyvatelstva, ale i němečtí hosté z vrstev s nižšími příjmy. Tato oblíbenost a návštěvnost z nízkopříjmových vrstev německého obyvatelstva vrcholila na přelomu tisíciletí, poté již stagnovala. Zajímavé je porovnání složení lázeňských hostů v roce 2000 a v roce 2014. Zatímco v roce 2000 navštívilo Karlovy Vary celkem 72 567 hostů z Německa, tak v roce 2014 to bylo již jen 38 781. Naopak hostů z Ruské federace bylo v roce 2000 jen 18 104, tak v roce 2014 jich bylo již 77 215. (viz grafy 2 a 3).

47

Graf 3 – Složení ubytovaných hostů podle státní příslušnosti v roce 2014 složení hostů v roce 2014

50 426 77 215

25 825

38 781

Rusko

Německo

asijské zěmě

ostatní

Zdroj: Statistika Úřadu Karlovarského kraje, vlastní zpracování

Tato změna poměru německých a ruských návštěvníků Karlových Varů svědčí jednak o měnící se oblibě této destinace, ale též o orientaci jednak vedení jednotlivých lázeňských domů, městské samosprávy jako takové (Magistrát města Karlovy Vary) a též finanční náročnosti lázeňského pobytu v Karlových Varech. Jak jsem již uvedla výše, v devadesátých letech se Karlovy Vary těšily oblibě i u méně majetných hostů ze Spolkové republiky Německo, neboť to pro ně (vzhledem k cenám lázeňských pobytů v lázních na území Německa) to bylo cenově velmi zajímavé. Avšak se zvyšováním prestiže Karlových Varů v mezinárodním kontextu, zvyšováním úrovně jednotlivých ubytovacích kapacit, rostla i cena za ubytování a též lázeňskou péči a ve srovnání s jinými zahraničními destinacemi Karlovy vary začaly být cenově méně zajímavé pro zmiňovanou Německou klientelu. Ne však již pro klientelu ze zemí Ruské federace. Tito klienti, často velice velmi movití, v důsledku „divoké privatizace“ v 90. letech, začali hojně navštěvovat Karlovy Vary. Důvodem bylo jednak to, že jim Karlovy Vary byly dobře známé z dob budování socializmu, kdy se v Karlových Varech léčilo mnoho klientů ze zemí RVHP (rada vzájemné hospodářské pomoci – země sdružené v tomto uskupení byly země tzv. východního bloku, jednalo se především o tehdejší Sovětský Svaz a jeho „satelity“ jako Československo, Polsko, Německá demokratická republika, ale i Kuba atd.) a ti byli na Karlovy Vary zvyklí a dále noví ruští klienti vzhledem ke 48

svému rychle nabytému velkému majetku často nehleděli na výdaje, vyžadovali pouze náročný servis. Na to pochopitelně tuzemští podnikatelé v lázeňském odvětví slyšeli a rychle se přeorientovali na klientelu z Ruska. To, že to bylo poněkud krátkozraké, nám dokazuje současný stav, kdy Ruská ekonomika v důsledku mnoha faktorů stagnuje a to se logicky promítlo i do návštěvnosti klientů z Ruska. Důvodů proč stagnuje ruská ekonomika je hned několik, jednak sankce od Evropské unie, které jsou v proměnlivé míře uvalovány na Rusko jako důsledek intervence na Krym a vměšováni se na Ukrajinu, dále prudký pokles ceny ropy, který poškozuje nejen ekonomiku v Rusku a paradoxně expanze ruských milionářů a miliardářů dále do západní Evropy vede k tomu, že ruští klienti již nejsou ochotni v Karlových Varech utrácet tolik co v dobách nejhojnějších. Nyní se bohužel projevuje ona „krátkozrakost“ orientace pouze jedním směrem ze strany podnikatelů v karlovarském lázeňství. Výpadkem ruského kapitálu došlo pochopitelně i k poklesu tržeb nejen za přímé platby v lázeňském sektoru, ale v důsledku toho i v návazných službách. Pochopitelně s poklesem tržeb a zisků došlo i k propouštění zaměstnanců a tudíž i ke zvýšení nezaměstnanosti v Karlovarském regionu. Řešením této špatné situace podle mého názoru spočívá především v tom, že se politika lázeňských domů potažmo magistrátu města nebude orientovat jedním směrem, ale budou se snažit propagovat Karlovy Vary jako město lázeňství mnoha směry, nejen směrem k Rusku. O tomto trendu, zvyšování obliby karlovarského regionu a lázeňství, svědčí mimo jiné i již zmíněná statistika. V roce 2000 navštívilo Karlovy Vary celkem 13 073 hostů z Asijských zemí a v roce 2014 to bylo již 25 825. Je třeba poznamenat, že mezi tzv. „asijské“ země je v této statistice míněn vyjma zemí dálného východu (Čína, Korea, Japonsko) též země jako Kazachstán, Uzbekistán atd. Nicméně orientace na země právě ze zmíněného dálného východu může být dobrým řešením pro příliv nových lázeňských turistů a s tím spojeným zvýšením tržeb, respektive zajištění zisku, zaměstnanosti v regionu atd. Příliv klientů z Číny či Koreje se přímo nabízí. Byly zřízeny nové přímé letecké linky do Soulu, Šanghaje a Pekingu do ČR, konkrétně do Prahy. Karlovy Vary, jak jsem již zmínila v kapitole číslo 2., disponují též mezinárodním letištěm a tak letecké spojení může být bez větších problému zajištěno. 49

Ponaučením budiž předešlá situace s Ruskou klientelou. I když východoasijské země mají slibný potenciál co se lázeňských hostů a turistů týče a množství finančních prostředků, které jejich turisté mohou utratit, pak jednosměrná orientace pouze na tuto klientelu by v případě ekonomického propadu těchto zemí opět negativně ovlivnila situaci v karlovarském lázeňství. Dalším ukazatelem, který by nás mohl zajímat v souvislosti s množstvím lázeňských hostů, kteří se v průběhu roku v Karlových Varech ubytují, je, kolik nocí zde v průměru stráví. Samotný celkový počet lázeňských hostů totiž z hlediska tržeb je nevypovídající. Čím déle zůstanou lázeňští hosté v destinaci, tím více finančních prostředků zde poskytnou. Ať již přímo za ubytování, jídlo v restauraci, suvenýry a pod, tak nepřímo – služby navázané na lázeňství a s ním spojené. Graf 4 – Počet ubytovacích nocí počet ubytovacích nocí 2 000 000

1 854 368

1 800 000 1 600 000

1 447 886

1 400 000

1 198 371

1 200 000 1 000 000 800 000

964 818

1 036 303

1 042 120

1 045 154

1 030 110

1 670 431 1 605 495 1 806 917 1 764 033

1 517 234

1 538 919

1 331 268

1 053 582

600 000 400 000 200 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Zdroj: Statistika Úřadu Karlovarského kraje, vlastní zpracování

Pochopitelně z hlediska celkových tržeb, respektive zisku jednotlivých lázeňských domů je žádoucí, aby se hosté zdržovali v Karlových Varech co nejdéle. Obecně platí, že nejdelší pobyty si v lázeňských zařízeních objednávají klienti z Ruska, poté z Německa a dalších států Evropy, hosté z východoasijských zemí se zdržují v destinaci poměrně krátkou dobu.

50

Je třeba zaměřit propagaci lázeňství směrem k východoasijským zemím v tom směru, aby klienti z těchto zemí měli zájem přijet do České republiky, potažmo do Karlových Varů nejen jako do destinace s atraktivními turistickými cíli (Praha, pražský Karlův most, Karlštejn, karlovarské Vřídlo atd.), ale hlavně aby měli zájem zde zůstat a využít možností lázeňské kůry a jejich pobyt zde byl co nejdelší. K tomu by měla být aktivizována cílená propagace lázeňství v Karlových Varech. Karlovarský region by dále mohl být prezentován nejenom jako lázeňský region, ale i jako region se sportovním vyžitím, např. možnosti sjezdového lyžování v okolí Karlových Varů v areálech Klínovec nebo Plešivec, pochopitelně historické památky hodné návštěvy (hrady loket, Bečov nad Teplou, klášter premonstrátů v teplé atd.) a samozřejmě kulturní akce nevyjímaje (karlovarský filmový festival, zahájení lázeňské sezony, akce pořádané v Loketském amfiteátru atp.)

Samostatnou kapitolou v návštěvnosti lázní v Karlovarském regionu jsou rezidenti, občané České republiky chcete-li. Oblíbenost lázeňského pobytu českých občanů je přímo úměrná hrazení lázeňské péče ze strany zdravotních pojišťoven. Nebývá zvykem, že by si český občan hradil lázeňský pobyt ze svých prostředků. V drtivé většině navštíví lázně až poté, co jsou mu lázně doporučeny ošetřujícím lékařem a uhrazeny zdravotní pojišťovnou. O tom, jak moc se do návštěvnosti tuzemských hostů do lázní v Karlových varech promítá platební politika zdravotních pojišťoven, svědčí i celkový počet tuzemských hostů za kalendářní rok. Léčbu a péči hrazenou ze zdravotního pojištění doporučuje odborný lékař (v souladu s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, Předpis č. 267/2012 Sb.). Dle indikace to může být rehabilitační lékař, ortoped, traumatolog, revmatolog, neurolog atd., popřípadě vícero specialistů. Na základě jeho doporučení potom praktický lékař sepíše návrh na poskytnutí lázeňské péče, kterou dále schvaluje revizní lékař zdravotní pojišťovny. Jak jsem již zmiňovala v kapitole č. 1. V současné době jsou tři možnosti lázeňského pobytu pro občany České republiky: -

V prvním případě (komplexní péče) je délka pobytu 29 dní/28 nocí. Péče

plně hrazená pojišťovnou. Klient hradí pouze příplatek za ubytování nad standardem pojišťovny a lázeňský poplatek. Klient je po dobu léčby v pracovní neschopnosti.

51

-

V druhém případě (příspěvková péče) je délka pobytu 21 dní/20 nocí nebo

14 dní/13 nocí dle dohody s lékařem. Pojišťovna hradí pouze léčení, klient hradí ubytování, stravu a lázeňský poplatek. Klient není po dobu pobytu v pracovní neschopnosti. -

Ve třetím případě (ambulantní péče) jde pouze o ambulantní vyšetření nebo

ošetření, bez pobytu v lázních. Rehabilitační lékař vystaví poukaz na konkrétní procedury a jejich počet. Klient neplatí nic navíc. Procedury hradí pojišťovna smluvně vázaná s lázněmi. Klient není v pracovní neschopnosti. Graf 5 – Vývoj počtu hostů z České republiky Hosté z ČR 80 000

73 809

70 000 58 035

60 000 48 902 50 000 40 000

52 253 45 549

54 967 51 924

63 189

59 890

60 293

59 833

56 544 60 660

61 366 54 074

52 134

30 000 20 000 10 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Zdroj: Statistika Úřadu Karlovarského kraje, vlastní zpracování

Propad v roce 2013 a 2014 byl způsoben krácením lázeňského pobytu hrazeného pojišťovnami na 21 dnů. Lázně jsou však opět u některých diagnóz o týden delší. Po prodlevě, kterou způsobilo rozhodnutí Ústavního soudu, totiž konečně začíná platit nový indikační seznam pro lázeňskou péči. Nyní je stanoveno jedenáct indikačních skupin jak v kategorii dospělých, tak dětských a dorosteneckých pacientů. Nejvíce změn bylo provedeno v kategorii dospělých pacientů, a to v případě nemocí nervových a nemocí oběhového a pohybového ústrojí. Nejčastější změnou je přitom prodloužení základního pobytu komplexní lázeňské péče o jeden týden, tedy z 21 na 28 dnů. V případě nemocí pohybového ústrojí se toto prodloužení týká poloviny indikací. U většiny 52

opakovaných základních pobytů následuje prodloužení opakovaného pobytu nebo změna opakovaného pobytu příspěvkového na komplexní. Z celkem 66 indikací, které jsou v seznamu uvedeny, se pobyt prodlouží ze tří na čtyři týdny u 28 indikací, tedy v necelé polovině případů (v případech nemocí oběhového ústrojí se pobyty prodlouží u čtyř indikací z devíti, u chorob dýchacího ústrojí u čtyř indikací ze sedmi, u nervových nemocí u osmi indikací z jedenácti, u chorob pohybového ústrojí u šesti ze dvanácti, u duševních poruch u jedné indikace ze dvou, u kožních chorob u čtyř z pěti a u gynekologických nemocí u jedné indikace ze tří). Při opakovaném pobytu nebo v rámci příspěvkové péče pak bude možná návštěva lázní na dva nebo tři týdny. U všech dětských a některých dospělých indikací je doplněna možnost prodloužení délky pobytů na návrh ošetřujícího lékaře. Z výše uvedeného je více než zřejmé, že na návštěvnost tuzemských lázeňských hostů má přímý vliv platební politika zdravotních pojišťoven, respektive zákonem daný nárok na lázeňskou péči v délce 4 týdnů u vybraných onemocnění. Zdravotnickou politiku státu podnikatelé v lázeňství moc ovlivňovat nemohou, co však z jejich strany ovlivnit lze, je propagaci léčebných pobytů a vytvářením zajímavých cenových nabídek i pro tuzemské občany, aby byli ochotni přicestovat do lázní a pobýt zde co nejdelší dobu a hradit si tento pobyt ze svých zdrojů.

53

3 NÁVRHOVÁ ČÁST Tato bakalářská práce na téma „Vývoj lázeňství v období 1989 – 2014“ má z mého pohledu ukázat, jak se změnila situace v Karlových Varech za dané období. Toto téma jsem si vybrala z důvodu svého zaměstnání v lázeňském hotelu Imperial, a proto mám k lázeňství jako takovému blízký vztah. Jsem obyvatelkou lázeňského města Karlovy Vary. I když jsem se narodila až po revoluci, tak rodiče, sourozenci a lidé v mém okolí mají bohaté zkušenosti, jaká byla situace v Karlových Varech i za dob minulého režimu. Na prosperitě tohoto města mi záleží hlavně z hlediska žití, proto jsem ve své bakalářské práci poukázala také na aktivity a k tomu určená místa, která byla vystavěna až po roce 2000. Jako velký nedostatek města Karlovy Vary vidím malou snahu o školství a péči o mladou populaci města. Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že budoucí potencionální zaměstnanci a uživatelé lázeňství se povětšinou stěhují po ukončení středních škol a učilišť do větších měst, kde dále studují a žijí. Mladá populace se z tohoto města postupně vytrácí a je velká škoda, aby se postupem času z města stala pouze lázeňská část pro převážně cizí klientelu. Proto navrhuji, aby se zde vybudovaly vysoké školy, které jsou momentálně v tomto městě pouze dvě. Jak jsem již zmiňovala v analytické části bakalářské práce, zaměření na jediný směr cizojazyčné klientely není dlouhodobé řešení nastalých krizí, které ať s nimi počítáme či ne, nastávají a je dost možné, že vlivem světových ekonomik opět nastanou. Proto navrhuji se zaměřit na širší spektrum klientů ať už ze zemí dálného východu nebo klientelu českou. Spoustu lázeňských subjektů řeší poslední krizi v karlovarském lázeňství tak, že ceny svých služeb sníží o rapidní část a klientela ačkoli jiná, než na kterou byli zvyklí, narůstá. Dle mého názoru tato cenová politika není z dlouhodobého hlediska řešením. Je jednoduché snížit cenu za pokoj či služby a získat tím klientelu, která na lákavou cenu kývne. Nicméně si musíme uvědomit, že sníženou cenu nelze navýšit tak jednoduše jako snížit, v době kdy se situace v lázeňském městě opět stabilizuje. I při nízké ceně musí subjekt vynakládat stejné úsilí, kvalitu služeb a de facto i opotřebení majetku, které nastává užíváním. Proto si myslím, že nejprve by se měly lázeňské hotely snažit získávat jinou klientelu, zaměřit se na jiný trh a zkoušet jiné způsoby získávání přínosů pro subjekty a město jako takové. 54

Zaměřit se nejen na lázeňství, ale s městem spojené atraktivity. Toto město je situované v krásné přírodě, nedaleko se nacházejí lyžařská střediska, jsou zde možnosti pro kulturní vyžití, proto je lepší zajistit větší propagaci a nabídnout maximum, které město jistě má. Popřípadě nabídnout doplňkové služby i v lázeňských hotelech jako jsou kongresy, sportovní vyžití atd… Rapidní snížení ceny a tím i začlenění sebe jako subjekt do jiné cenové kategorie, je dle mého názoru posledním řešením problému.

Další problém, který v tomto městě nastal, je úbytek odborných zaměstnanců. Z širšího okruhu se jedná prakticky o všechny druhy profesních odborníků, ať už truhláři, pekaři, lékaři, bohužel pomalu začínají být nedostatkovými i kvalifikovaní zaměstnanci v oboru hotelnictví a služeb. Jsem přesvědčena o tom, že v určité míře je důvodem momentální situace v karlovarském lázeňství a již zmiňovaná krize, a tím pádem následný úbytek klientely. Na druhé straně je to také nejspíše platovými podmínkami v celém kraji. Vzhledem k tomu, že město Karlovy Vary je jen několik málo kilometrů od německých hranic, je pro mnohé zaměstnance výhodnější dojíždět do svého zaměstnání mimo republiku, kde jsou (bohužel pro karlovarské hoteliéry) lepší platové podmínky, než zaměstnancům nabízejí ve zmiňovaném městě (popřípadě v celém kraji). Další možností z mého pohledu je generační problematika. Starší generace specializovaných zaměstnanců se, dle mého názoru, více angažuje do dané práce než mladá generace, která do profese nastupuje hned po vyučení. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že z celého ročníku studentů odborného učiliště stravování a služeb, kteří docházejí do hotelu, ve kterém pracuji, na praxi, se tomuto oboru plánuje do budoucna věnovat pouze malá část z celku. Proto jsem přesvědčená, že je dobré si uvědomit, že toto odvětví je přímo závislé na lidském faktoru a je nutné, tuto problematiku řešit. Řešením je větší motivace mladých lidí, pracovat ve službách a cestovním ruchu. Dále si své budoucí zaměstnance vychovávat a poskytnout jim takové podmínky, aby neměli potřebu odcházet do zahraničí. Zavést benefiční program, který zaměstnance bude motivovat k lepším pracovním výsledkům. Poskytnout jim možnost zdokonalování se prostřednictvím kurzů a školení. Odměnit je i jinou formou než finančními prostředky.

55

V této kapitole jsem se zaměřila na problematiku nedostatků v Karlových Varech z mého pohledu a vnímání okolí jako stálý obyvatel a zaměstnanec v cestovním ruchu. Navrhla jsem svá doporučení a možnosti k řešení.

ZÁVĚR Lázeňství a lázeňská péče patří k lidské populaci již dlouhou řadu let. Péče o své zdraví je nedílnou součástí každého zodpovědného jedince. Z toho důvodu je zřejmé, že cestovní ruch a lázeňství v Karlových Varech bude prosperovat i v budoucnu. Toto město je bohaté na výskyt léčivých minerálních vod a za celou dobu své existence se vrylo do paměti spousty obyvatelům z celého světa. Ve své bakalářské práci na téma „Vývoj lázeňství v Karlových Varech v období 1989 – 2014“ jsem se zabývala vývojem Karlových Varů, lázeňstvím v něm a návštěvností města. V teoretické části jsem stručně popsala historii, a co lázeňské město nabízí, jaké nemoci se zde léčí, jaké jsou zde prameny. Také jsem se zaměřila na propagační akce, které jsou ve městě každoročně pořádány, a tím je také město Karlovy Vary atraktivnější pro návštěvníky. V praktické části jsem zkoumala návštěvnost města v rozmezí různých let, kdy jsem zjistila, že pro danou práci nejsou zpřístupněné statistiky a náležitá data o návštěvnosti za období 1989 – 1999. Důvodem je období privatizace, kdy subjekty neposkytovaly informace Statistickému úřadu. Proto omezená data získaná od Statistického úřadu jsem nepoužila ve své analytické části práce, ale zpracovala jsem tabulku č. 1, která poukazuje na období kolem privatizace a je zahrnuta v popisu historie Karlových Varů. Jediným zdrojem pro poskytnutí dat z tohoto období je městský archiv, který tyto informace mladších 30. let ze zákona neposkytuje. Tuto informaci mi s lítostí poskytl Mgr. Milan Augustin vedoucího okresního archivu, který souhlasil s tím, že ve své bakalářské práci uvedu důvod neposkytnutí informací. Dalším z důvodů je, že materiál, který není duplicitní, není zachycen v systému a hrozí jeho ztráta, která je nepřípustná. Jako opatření je zákaz vstupu veřejných osob, tudíž jsem nemohla zpracovat v analytické části data, která by byla mladší než rok 2000. Data uvedená v tabulce číslo 4, jsem čerpala ze spisů Ing. Mikeše, který jako tajemník Sdružení léčebných lázní Karlovy Vary zpracovával Zprávy o lázeňství a tyto informace mi poskytl. V analytické části, jsem proto provedla sběr 56

dat od roku 2000, dále jsem tyto poznatky třídila a poté demonstrovala pomocí grafů, kde je přehledně vidět návštěvnost Karlových Varů. Zkoumala jsem příčiny poklesu v určitých letech a naopak nárůst návštěvnosti v letech jiných. Vyhodnotila jsem počty klientely popřípadě návštěvníků z různých zemí a zjistila příčiny jejich zájmu vůči lázeňství v daném městě. Mým úkolem v této práci bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu, že ve sledovaném období došlo k růstu počtu lázeňských hostů. Z mého zjištění jsem došla k závěru, že hypotéza je v daném případě pravdivá a z grafů v analytické části jde vyčíst, že Karlovy Vary v posledních letech zaznamenaly nárůst návštěvníků. Tato skutečnost však není pravdivá, kdybychom na návštěvnost Karlových Varů hleděli z širšího hlediska a než je zkoumané období. V mém zkoumání jsem z odborné literatury zjistila, že například v období tzv. „zlaté éry“ Karlových Varů byla návštěvnost tohoto města nesrovnatelná s tou současnou. Tento poznatek je však pouze doplňkový a není součástí zkoumaného období. Dále jsem navrhovala možné řešení vyvarovat se poklesu návštěvnosti Karlových Varů a to zaměřením se na širokou klientelu z různých zemí a tím se vyvarovat situaci, která nastala během ekonomické krize, kdy se klientela v Karlových Varech snížila. Cílem této práce bylo zmapovat historický vývoj lázeňství v Karlových Varech, vyhodnotit jakou měrou se lázeňství podílelo na hospodářském růstu Karlových Varů a určit jakými dalšími kroky do budoucna posílit rozvoj tohoto odvětví. Jak jsem již zmiňovala, má zjištění z vyhodnocení poskytnutých dat jsou, co se týče návštěvnosti ve zkoumaném období, kladná. Návštěvnost má, až na dané ekonomické krize a v té souvislosti šetření finančních prostředků, podobu růstu. Během zkoumaného období se Karlovy Vary dostaly mezi nejprestižnější lázeňská místa v Evropě i ve světě a to hlavně díky růstu kvality služeb a větší propagaci města. Jsou srovnatelná s jinými evropskými lázeňskými centry. Takto známé lázeňské město bude jistě nadále v budoucnu prosperovat, i když nemůžeme vyloučit, že nastane ještě několik krizí. Z mého pohledu by se však mělo vybudovat studijní zázemí pro populaci v mladém věku, která v současné době opouští své rodné město a studuje v jiných městech. Je potřeba se tomuto odvětví věnovat, protože se tím vyvíjí i možnosti pro mladou populaci z okolních měst. Je nezbytné, aby se dbalo na mladou populaci obyvatelů, protože ti v budoucnu mohou tvořit důležitou roli ať už jako potencionální zákazníci nebo zaměstnanci. 57

LITERATURA [1] Archiv společnosti Imperial Karlovy Vary, a.s. [2] BOŘÍK, O lázních císaře Karla IV. Sokolov: Fornica Publishing, 2008. 107 s. ISBN 978-80-903918-9-5. [3] BUDINSKÁ, J., ZERJATKE, P. Kapitoly z dějin lázeňství. vydání neuvedeno. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006, 164 s. ISBN 80-85321-43-2 [4] BURACHOVIČ, S., WIESER, S., Karlovy Vary nejslavnější české lázně. Praha 1998, 93 s. ISBN 80-86054-32-2. [5] ČERNÝ, J. 1989. Lázně v ČSSR. Praha: Práce, 1989. 184 s. ISBN 80-2080504-4. [6] DĚDINA, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství - vybrané kapitoly. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, 2004, 170 s. ISBN 80-86592-01-4 [7] FISCHER, B., Das Kurwesen Karlovy Vary (Karlsbad), 2008, 91 s., ISBN 9788025424582. [8] IMPERIAL Karlovy Vary a.s., Průvodce lázeňského hosta, 51 s. [9] JANDOVÁ, D., Balneologie. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 424 s. ISBN 978-80-247-2820-9 [10] JANOŠTÍKOVÁ, B., Za tajemstvím Karlových Varů. Praha: ŠEL, 2014. 128 s. ISBN 978-80-260-5410-8. [11] KAJLÍK, V. České lázně a lázeňství. vyd. neuvedeno. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007, 218 s. ISBN 978-80-239-9330-1. [12] Knop, K. a kolektiv. Lázeňství ekonomika a management. 1. vydání Grada Publishing,1999. 232 s. ISBN 80-7169-717-6. [13] KOLEKTIV AUTORŮ. Карловы Вары – город курортов и источников. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007, 264 s. ISBN 978-80-254-0808-7. [14] KŘÍŽEK, V. Obrazy z dějin lázeňství. 1.vyd. Praha: Libri, 2002, 263 s. ISBN 80-7277-092-6. [15] MIKEŠ, M. Zprávy o léčebném lázeňství v Karlových Varech, 1994 - 2007 [16] MIKŠÍČEK, P. Tváře Krušnohoří. Sokolov: Fornica Graphics, 2009. 654 s. ISBN 978-80-87194-07-2.

58

[17] MMR ČR, Evropský sociální fond v ČR, České lázně a lázeňství. Praha, 2007. 218 s. ISBN: 978-80-239-9330-1. [18] ŠOLC, P., Karlsbader Kurorttherapie und Medizin an der Schwelle des 21. Jahrhuderts. 2005, 98 s. ISBN: 80-86092-46-1 [19] ŠOLC, P. Karlovarská lázeňská léčba. 1.vyd. Praha: Galén, 2001, 66 s. ISBN 80-7262-107-6 [20] ВОЗНЯКОВА.

Ф.

Карловарские

источники.

Praha:

IGS

–

intergeoservice, vydání neuvedeno. 2008, 122 s. ISBN neuvedeno [21] VYLITA, B., a kol., 1991. Nové poznatky o karlovarské zřídelní struktuře. Praha: Ústřední ústav geologický, 1991. 107 s. ISBN 80-7075-021-9 [22] ZEMAN, L., Západočeský Lázeňský trojúhelník II., Národní památkový ústav Praha, 2008. 139 s. ISBN 978-80-87104-41-5 [23] Indikační seznam vyhláška č. 267/2012 Sb. platný 31. 12. 2014. [Online]. [Citace: 25. 3. 2016] Dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/storage/get/1136-is-final.pdf [24] Informace o společnosti SPLZaK. [Online]. [Citace: 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.splzak.cz/o-nasi-spole-nosti.html [25] Informace o přírodních léčivých zdrojích. [Online]. [Citace: 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.splzak.cz/seznam-pramen-.html [26] Investice v Karlových Varech. [Online]. [Citace: 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.karlovyvary-region.eu/cz/o-karlovarskem-kraji/procinvestovat-v-karlovarskem-kraji-7213 [27] Lázeňský poplatek. [Online]. [Citace: 25. 3. 2016]. Dostupné z: http://karlovy-vary.unas.cz/lazne-karlovy-vary [28] Lázeňské lesy a vyhlídky. [Online]. [Citace: 30. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.llkv.cz/lesy/ [29] MEDISPA. [Online]. [Citace: 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.medispa.cz/cz/stanovy [30] Mezinárodní filmový festival. [Online]. [Citace: 29. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.kviff.com/cs/o-festivalu/profil-festivalu [31] Termální prameny. [Online]. [Citace: 20. 4. 2016]. Dostupné

z:

http://www.spa-resort-sanssouci.cz/cz/karlovarske-termalni-

prameny/

59

[32] Vřídelní kolonáda. [Online]. [Citace: 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.splzak.cz/v-idelni-kolonada.html [33] Zahájení lázeňské sezony. [Online]. [Citace: 29. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.zivykraj.cz/cz/objevujte/zahajeni-lazenske-sezonyv-karlovych-varech

60

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Schéma silniční sítě Karlovarského kraje………………………………39 Obrázek 2: Schéma železniční sítě Karlovarského kraje…………………………...40

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Lázeňská péče v období privatizace.………………………………… 19 Tabulka č. 2: Seznam léčivých pramenů……... ……………………………………..22 Tabulka č. 3: Mezinárodní filmový festival v číslech…………………………………33 Tabulka č. 4: Vývoj počtu ubytovaných hostů po privatizaci. ………………………41 Tabulka č. 5: Přehled počtu ubytovaných hostů……………..………………………43

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Křivka vývoje počtu ubytovaných hostů……………………………………...44 Graf 2: Složení ubytovaných hostů podle státní příslušnosti v roce 2000………...46 Graf 3: Složení ubytovaných hostů podle státní příslušnosti v roce 2014………...47 Graf 4: Počet ubytovacích nocí………………………………………………………..49 Graf 5: Vývoj počtu hostů z České republiky…………………………………………51

61