VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S. R. O. Kateřina Milerová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S. R. O.

Kateřina Milerová

Vliv změny zřizovací listiny Pražské informační služby - Prague City Tourism na její činnost

Bakalářská práce

2015

Vliv změny zřizovací listiny Pražské informační služby - Prague City Tourism na její činnost

Bakalářská práce

Kateřina Milerová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-23 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor’s Dissertation Impact of Changes in The Provisioning of the Prague Information Service-Prague City Tourism on its Activities Kateřina Milerová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism Industry

Major: Destinantion Management in the Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission : 2015-04-23 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv změny zřizovací listiny Pražské informační služby-Prague City Tourism na její činnost zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba je shodná. V souladu s §47 zákona 111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

Kateřina Milerová

V …………………. Dne:

Za zpracování této práce bych chtěla poděkovat všem zaměstnancům Pražské informační služby a hlavně panu Slepičkovi, paní PhDr. Novákové, paní Mgr. Kubecové, paní Němečkové a dalším, kteří mi poskytli informace týkající se jak Pražské informační služby, tak Prague City Tourism. Dále chci pak poděkovat vedoucímu práce panu Ing. Studničkovi za jeho drobné poznámky během našich konzultací. Nesmím také zapomenout na paní Ing. Tittelbachové za její zajímavou poznámku k tomuto tématu.

Abstrakt MILEROVÁ, Kateřina. Vliv změny zřizovací listiny Pražské informační služby na Prague City tourism na její činnost [Bakalářská práce], Vysoká škola hotelová. Praha 2015. 55 s. Bakalářská práce se skládá ze tří částí analytické, teoretické a návrhové. V teoretické části jsou citovány zákony číslo 250/200 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákon číslo 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Dále je zde uvedena definice DMO Destinantion Management Organization a její financování. Třetím bodem analytické části je marketing a teritoriální marketing. V části analytické jsou podrobně rozepsány a porovnány zřizovací listiny z roku 2009 (Pražská informační služba) a z roku 2014 (Prague City Tourism). Je zde historie Pražské informační služby a soupis organizací, se kterými nyní spolupracuje. Pro srovnání jsou zde dvě organizační struktury před a po změně těchto zřizovacích listin, vývoj zaměstnanců v období 1997-2014, bazický index a tempo růstu udávající procentuální vývoj zaměstnanců. Následuje rozpis hospodaření, a to v hlavní i doplňkové části. Tempo růstu výnosů a nákladů a bazický index u obou těchto činností jsou směrodatné pro porovnání hospodaření v období let 2009-2014. Další částí jsou pak marketingové kampaně uskutečněné jak za Pražské informační služby, tak i za Prague City Tourism. Součástí práce je také vývoj cestovního ruchu v Praze, charakteristika jednotlivých informačních center, funkce vlastivědných vycházek, pořádaných od samého vzniku organizace. Poslední důležitou částí bakalářské práce je část návrhová. Udává, jakým směrem se má organizace vydat a nabízí řešení na otázky v této práci i srovnání s podobnou destinací. Závěr a literatura tuto práci zakončují.

Klíčová slova Marketing, organizační struktura, Prague City Tourism, Pražská informační služba, Příspěvková organizace, zákony, zřizovací listina.

Abstract MILEROVÁ, Kateřina, Impact of Changes in The Provisioning of the Prague InformationService-Prague City Tourism on its Activities [Bachelor’s Dissertation], The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. 55 p.

The bachelor’s dissertation titled Impact of Changes in The Provisioning of the Prague InformationService-Prague City Tourism on its Activities. The Bachelor’s Dissertation consists of three parts of the analytical, theoretical, and design. In the theoretical part are cited laws number 250/200 Coll. on budgetary rules of territorial budgets and law No. 131/2000 Coll. on the capital city of Prague. Then there is the definition for the Organization and Management of a DMO Destinantion its funding. The third point is the analytical part is marketing and territorial marketing. Following is part analytical, where they are set out in detail and compared to the incorporation of the Charter of the year 2009 (Prague information service) and 2014 (Prague City Tourism). There is also a description of the organisation, list other organizations with which now works. For comparison, there are two organizational structure before and after the changes of these founding documents. Development of employees in the period 1997-2014. Basic index indicating the percentage of the employees ' development. Followed by the breakdown of farming and in the main and supplementary part. The growth rate of revenues and expenses and basic index for both of these activities is the standard for comparing results in the period 2009-2014. Other parts of the marketing campaign are effected for the Prague information service, as well as for the Prague City Tourism. It is also a necessary part of the development of tourism in Prague. Characteristics of individual information centres. The locals organized walks feature about the very establishment of the organization. Followed by the last part of the thesis, and that is part of the design. Indicates what direction the Organization should take. Offers solutions to the questions in this work. Conclusion and literature this work ends.

Key words Establishment document, laws, marketing, Prague City Tourism, Prague information service, state-funded institution,

OBSAH Obsah .................................................................................................................................... 8 Úvod.................................................................................................................................... 10 1. Teoretická část .............................................................................................................. 12 1.1 Příspěvková organizace ................................................................................................ 12 1.1.1

Právní

úprava

příspěvkové

organizace-Zákon

o

rozpočtových

pravidlech

územníchrozpočtů ................................................................................................................. 12 1.1.2

Právní úprava příspěvkové organizace v rámci hlavního města Prahy......................... 16

1.2 DMO – Destinantion Management Organization ................................................................. 22 1.2.1. Financování .................................................................................................................. 22 1.2.2 Marketing ....................................................................................................................... 23 1.2.3 Marketing neziskových organizací ................................................................................. 23 1.2.4 Teritoriální marketing..................................................................................................... 23 2. Analytická část .............................................................................................................. 24 2.1. Pražská informační služba- Prague City Tourism................................................................ 24 2.3 Změny v zřizovací listině ...................................................................................................... 26 2.2 Organizační struktura a personální útvar .............................................................................. 33 2.4 Činnosti Prague City Tourism ............................................................................................... 38 2.4.1 Marketing ........................................................................................................................... 38 2.4.2 Marketingové kampaně ...................................................................................................... 38 2.4.2.1 Marketingové kampaně Pražské informační služby .................................................... 38 2.4.2.2 Marketingové kampaně Prague City Tourism ............................................................. 40 2.4.3 Statistiky a analýzy ............................................................................................................ 43 2.4.5 Vývoj cestovního ruchu v Praze ........................................................................................ 48 2.4.6 Turistická informační centra .............................................................................................. 53 2.2.2. Vlastivědné vycházky ....................................................................................................... 55 3. Návrhová část................................................................................................................ 56

3.1 Srovnání s destinací............................................................................................................... 56 Závěr ................................................................................................................................... 59 Použitá literatura ................................................................................................................. 60

ÚVOD

Téma příspěvkových organizací zřízených za účelem činnosti spojené s cestovním ruchem je aktuálnější, pokud nastane nějaká změna v řízení, či ve změně zřizovacích listin. V době, kdy jsem si téma vybírala, jsem byla v Pražské informační službě na dohodu o provedení práce již druhým rokem a prošla jsem i dobou, kdy se změnila zřizovací listina, a tak i přerod v celé organizaci. Pro mou pozici cizojazyčné hostesky v turistických informačních centrech byly změny minimální, avšak změna designu, nové představování se v telefonu, změny v nabídce upomínkových předmětů se dotklo i těch nejnižších článků v příspěvkové organizaci hlavního města Prahy. Zajímaly mě další změny v organizační struktuře, či právním postavení firmy. Zajímalo mě hospodaření této organizace, to jak nakládala či nakládá s penězi. Chtěla jsem znát veškeré náklady a jejich zátěž na organizaci. Dalším bodem v teoretické části je řízení tzv. DMO Destinantion Management Organization, kterou Pražská informační služba byla, a kterou Prague City Tourism je. Je zde uvedeno, co je to za organizaci a jak je financována. Důležitým bodem je také marketing, který se stal s novou zřizovací listinou prioritou číslo jedna a v novém fungování obdržel také ocenění. Cílem teoretické části bylo hlavně přiblížit, co je obsaženo v názvu práce, jak se zřizuje příspěvková organizace, jak je řízena a kdo za ni zodpovídá v rámci hlavního města Prahy. To vše je také obsahem na několika následujících stránkách. V části druhé analytické uvádím, jaké bylo tempo růstu tržeb a nákladů v jednotlivých letech pomocí horizontální analýzy, přesněji v období 2009-2014. Rok 2014 nedokáži přesně určit z důvodů neuzavření účtů v tomto roce (2015). Tempo růstu uvádím ve skutečných číslech za daný rok. Dalšími přínosy jsou výpočty bazického indexu, jak v hlavní, tak doplňkové činnosti organizace. Kladu si také otázky z oblasti personálního útvaru. Kolik měla zaměstnanců? A kolik pracovníků na dohodu o provedení práce? V této práci se snažím dokázat hlavně to, zdali přerod v organizaci měl pozitivní nebo negativní vliv na její fungování. Snažím se dokázat, zda činnosti, které organizace vykonávala, jsou zachovány nebo se s nimi v nové zřizovací listině již nepočítá. Cílem této práce je zhodnotit, přezkoumat změny v zřizovací listině. Obsahem je hlavně hospodaření této organizace s příspěvkem z rozpočtu od magistrátu hlavního města Prahy, 10

celkové náklady organizace, ale také její tržby, a to i přesto, že se nejedná o organizaci zřízenou za účelem vytváření zisku. Ráda bych Vás seznámila s tím co je přesně obsahem mojí práce. Hned na úvod teoretické části cituji dva zákony, které jsou stěžejní v určování směru organizace, a to zákon o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákon o hlavním městě Praze. Tento zákon přímo neupravuje fungování příspěvkových organizací, ale spíše je zde uvedeno, jaké služby jsou poskytovány rezidentům, mezi které mimo jiné patří i služby spojené s cestovním ruchem. V části analytické rozebírám celkové fungování organizace, počty zaměstnanců, organizační struktury, zřizovací listiny a hospodaření organizace. V třetí části se věnuji návrhů na hypotézy, které jsou stanoveny v úvodu práce. Pro stanovení cíle byly stanoveny tyto hypotézy: 

Domnívám se, že v obsahu zřizovacích listin jsou patrné a porovnatelné rozdíly

v činnosti příspěvkové organizace. 

Domnívám se, že přerod v marketingovou organizaci je pozitivním činem v jejím

dosavadním působení. 

Myslím si, že změna zřizovacích listin neměla vliv na vývoj cestovního ruchu

v Praze.

Práce je určena k zhodnocení vlivů změn v Prague City Torismu na její činnost. V návrhové části je nabídnut možný koncept pro tuto organizaci. Její srovnání s podobnou destinací je krokem k nalezení návrhů, popřípadě doporučení, které by byly v české metropoli uskutečnitelné jak z hlediska finančního, tak i destinačního. Nezbytným faktorem bude určení porovnatelné destinace. V bakalářské práci budu uplatňovat pro určení primárních dat metodu komparace. Hlavním důvodem vybrání této metody je porovnávání dvou zřizovacích listin. Pro určení sekundárních dat pro mě budou výchozí zákony, statistická data a šetření a odborné knižní publikace.

11

1.

TEORETICKÁ ČÁST

V teoretické části bakalářské práce se zabývám marketingem příspěvkových organizací a marketingem obecně, protože jde o hlavní činnost Prague City Tourism. Dalším obsahem teoretické práce je zřizování příspěvkových organizací podle zákona pro Českou republiku o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a českou metropoli Prahu zákon o hlavním městě Praze, který upravuje zřizování a fungování příspěvkových organizací na území hlavního města. Detailním fungováním příspěvkových organizací se zabývá zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Definuji Destinantion Management Organization dále jen DMO, její fungování jak v soukromém, tak veřejném sektoru a financování DMO ve veřejném sektoru.

1.1 PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Na území České republiky se příspěvkovými organizacemi zabýval zákon 576/1990. Pro rozpočty obcí byly schváleny tři zákony, které upravují fungování příspěvkových organizací, zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Dalšími a v této práci důležitými a často zmiňovanými zákony je zákon číslo 250/2000 Sb. a zákon číslo 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Důležitý zákon v mé bakalářské práci je zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákon o hlavním městě Praze 131/2000 Sb. V tomto zákoně je v této práci stěžejní paragraf číslo osmnáct, který svým obsahem říká, že hlavní město Praha popřípadě orgány hlavního města Praha mají zajišťovat uspokojování potřeb rezidentů veškerými formami volného času.

1.1.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE-ZÁKON O ROZPOČTOVÝCH PRAVIDLECH ÚZEMNÍCH ROZPOČTŮ

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů upravuje tvorbu, obsah a funkci rozpočtů v územně samosprávných celcích jako jsou kraje a obce. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků, jejich hospodaření a financování. Tento zákon také upravuje řízení hospodaření dobrovolných svazků obcí a 12

také zřizování příspěvkových organizací, a to v oblasti školství či jiných oblastech. Příspěvkovými organizacemi či přesněji organizacemi územních samosprávných celků se zabývá čtvrtá část zákona. Paragraf dvacet sedm v zákoně 250/2000 Sb. je zde uveden, a to hlavně z důvodu odstavce číslo dva, kde je nařízení o obsahu zřizovací listiny příspěvkové organizace. V dalších odstavcích tohoto paragrafu je pak sděleno, jak příspěvková organizace nakládá s nabytým majetkem uveřejněným v zřizovací listině zřizovatelem. Zmíněný paragraf cituji takto.: „(1) Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. (§ 27, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 27). Zřizovatelem v tomto případě je zpravidla obec nebo kraj. Zřizovatel také určuje, jakou činnost bude organizace vykonávat. Druhý odstavec zákona se podrobně věnuje zřizovací listině, především jejímu obsahu. (2) Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat (§ 27, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 27) „a) úplný název zřizovatele, je-li jím obec či kraj, případně jím může být stát. „b) název, sídlo příspěvkové organizace,“ (§ 27, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 27).“ Pokud se zaměříme na mnou zkoumanou organizaci, bylo by zde uvedeno Pražská informační služba, ve znění staršího typu, nebo v aktuální podobě Prague City Tourism. „Identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací.“ (§ 27, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 27). Dalším bodem zřizovací listiny musí být „vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,“ (§ 27, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 27), ten je zpravidla obsáhlejší než definice hlavního účelu. Předmět činnosti může mít několik bodů, které přesně v několika větách vystihují danou činnost, označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace. (§ 27, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 27). Z hlediska Prague City Tourism nebo Pražské informační služby je za statutární orgán označena Rada hlavního města Prahy, při potvrzování smluv nebo při jiných akcích zastupuje radu nebo jiný statutární orgán ředitel organizace. Vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření, soupis movitého a nemovitého majetku předloží organizaci zřizovatel. (§ 27, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 27). Soupis nemovitého majetku musí být součástí každé zřizovací 13

listiny. Vymezení majetkových práv provádí zřizovatel, ten určí, jak bude organizace jako vlastník nakládat s majetkem zřizovatele tak, aby byl majetek využit pro ty účely, pro které byl naplánován a také musí být vymezena péče o majetek zřizovatele. Ve zřizovací listině by také měly být uvedeny druhy příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele, které budou v budoucnu ve fungování organizace vykazovat, zda organizace je či není úspěšnou. Jako v soukromé sféře, tak i ve veřejné je povinnost vést si účetnictví podle zákona 563/1914 Sb. Příspěvková organizace se zřizovací listině zavazuje o vedení účetnictví a veškerých záznamů s ním spojených včetně bankovního účtu. „V neposlední řadě je také v zřizovací listině uvedeno, na jakou dobu je organizace zřízena, přesněji je zde tato doba vymezena. Prague City Tourism - ve zřizovací listině k roku 2014 Pražská informační služba - je zřízena na dobu neurčitou. Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.“ (§ 27, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 27). Taktéž nabývá majetek pro svého zřizovatele, ten může stanovit, kdy je k tomuto nabývání majetku potřeba jeho písemný souhlas. Organizace nabývá pouze ten majetek, který je potřebný k výkonu její činnosti, především je to nějaký bezúplatný převod od zřizovatele, nabytí darem se souhlasem svého zřizovatele. Může zde nastat i situace dědického práva, pokud však nepodá zřizovatel písemný souhlas, je organizace povinna dědictví odmítnout. Dalším způsobem odmítnutí může být pouze rozhodnutí v dané věci zřizovatelem. „Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace.“ (§ 27, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 28) Je oprávněn provádět všechny typy kontrol. „Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na návrh podává zřizovatel.” (§ 27, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 28) Finanční hospodaření příspěvkových organizací upravuje paragraf 28 zákona číslo 250/2000 Sb. usneseného parlamentem České republiky. Hospodaření a především jeho úspěšná forma a jeho bezchybné provádění je hlavní věcí, kterou se musí organizace zabývat. Jeho správné vedení je pro fungování organizací klíčové. Za správnost zodpovídá řídící orgán příspěvkové organizace. Tento zákon stanoví, „že příspěvková organizace pracuje s finančními prostředky nabytými vlastní činností, ale i finančními prostředky získanými z rozpočtu od zřizovatele. Dále příspěvková organizace hospodaří se svými fondy, dary přijatými od fyzických nebo právnických osob.“ (§ 28, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 28) „Finanční prostředky taktéž nabývá příspěvková organizace z národních 14

nebo evropských fondů, podporující příspěvkové organizace a ostatní uzemní samosprávné celky. Dále příspěvková organizace hospodaří s dotacemi na provozní výdaje, tyto výdaje mají být kryty z rozpočtu Evropské Unie, včetně podílu státního rozpočtu na financování, těchto výdajů. Dle mezinárodních smluv jsou České republice svěřeny finance na financování výdajů příspěvkových organizací, a to z Evropského hospodářského prostoru, z finančního programu Norska, dále pak na základě programu švýcarsko-české spolupráce.“ (§ 28, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 29). Pokud nastane situace, že se finanční prostředky nespotřebují do konce kalendářního roku, jsou převedeny do rezervního fondu dané organizace, ta je pak může využívat jako zdroj financí na další období, ale s použitím na předem stanovený účel. „Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.” (§28, zákon č. 250/2000 Sb., 2000, s. 29 (3)) „Zřizovatel příspěvkové organizace zpravidla poskytne příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci, a to v závislosti na její potřeby a v zřizovací listině stanovené činnosti jak na hlavní, tak na doplňkové. Pokud organizace svým působením doplňkových aktivit vytváří zisk, muže ve své hlavní činnosti zisk použít. Zřizovatel může organizaci povolit, aby tento zisk použila i na jinou činnost. Zřizovatel má právo uložit odvod příspěvkové organizace do svého rozpočtu, a to v případě, že nastane situace, že „její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele.“ (§28, zákon č. 250/2000 Sb., 2000, s. 29,6- a, b) Příspěvková organizace se může dopustit nedodržování rozpočtové kázně šesti možnými způsoby, které znějí v zákoně následovně.: a)

Použije finanční prostředky od zřizovatele na jiný než předem stanovený účel

b)

Převede do svého peněžního fondu vetší množství peněz, a to více jak stanoví

zákon nebo převede jinak, než stanovil zřizovatel. c)

Použije peněžní prostředky na jiný účel nebo v jiné hodnotě a to v rozporu

s předepsanými pravidly, které stanovuje zákon nebo jiný právní předpis. d)

Použije peněžní prostředky na jiný účel, než pro který byly určeny z peněžního

fondu, který měl sloužit jiným stanoveným účelům. e)

Neprovede odvod ve lhůtě stanovené zřizovatelem.

f)

Překročí stanovený nebo povolený limit na platy, pokud toto překročení nekryla ze

svého fondu odměn. (§ 28, zákon číslo 250/2000 Sb. 2000, s. 29) 15

„Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo. Zřizovatel může prominout porušení rozpočtové kázně, a to na základě písemné žádosti ze strany příspěvkové organizace. Žádost musí být podána do jednoho roku od odvodu z rozpočtu. Příspěvková organizace tvoří čtyři fondy - rezervní, reprodukce majetku, odměn a fond kulturních a sociálních potřeb. Pokud se na některém z těchto fondů vytvoří finanční zůstatky, převádějí se do dalšího roku.“ (§28, zákon č. 250/2000 Sb., 2000, s. 30)

1.1.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA MĚSTA PRAHY

PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE V RÁMCI HLAVNÍHO

Příspěvkovou organizaci na území Hl. města prahy upravuje speciální zákon 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. Tento zákon je určen pouze pro správu Prahy. Cestovní ruch je zde zmíněn pouze jednou, a to v paragrafu osmnáct (§18) odstavec B. V tomto paragrafu je obsažena podstatná část o organizování či řízení organizací za účelem uspokojování potřeb obyvatel, což je důležitou součástí řízení české metropole. Paragraf číslo (§1) jedna upravuje postavení hlavního města Prahy a městských částí. „Praha je veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek, vlastní příjmy, se kterými může podle svého uvážení nakládat. Hospodaří podle úpravy v tomto zákoně. V právních vztazích Praha vystupuje a nese odpovědnost svým vlastním jménem. Hlavní město Praha je spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy, Magistrátem hlavního města Prahy a zvláštními orgány jako je městská policie“ (§1, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 1). Úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahy plní hlavní město Praha v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahy. Úkoly patřící do samosprávy městských částí plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a Statutem hlavního města Prahy a v rozsahu odpovídajícím potřebám městských částí. Hlavní město Praha a městské části pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též

16

veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. (§2, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 1) Paragraf číslo tři (§3) o členění Prahy na městské části. „Praha se dělí na městské části, ty v rozsahu stanoveném zákonem vystupují v právních vztazích svým jménem a také si nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplívající. Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví tento zákon, zvláštní zákony a Statut. Městskými částmi je zajišťována finanční kontrola. (§3, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 2) Tyto kontroly provádí zpravidla Kontrolní výbor dané městské části. V paragrafu čtyři (§4) v části tři je uvedeno, že každá z městských částí má svůj vlastní rozpočet a hospodaří s ním podle zákona a statutu. (§4, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 2, odstavec 3) Hlava pátá, paragraf číslo šestnáct je v zákoně číslo 131/2000 Sb. věnována samostatné působnosti hlavního města Prahy a městských částí. „Do této působnosti patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů. Pokud však nejde o výkon přenesené působnosti nebo úkony, které jsou svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy. Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří záležitosti, které do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které jsou zvláštními zákony svěřeny obcím nebo krajům. Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří zejména záležitosti (§16, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 12) jako například „zastupitelstvo překládá návrhy zákonů Poslanecké sněmovně. Zastupitelstvo také vydává územně plánovací dokumentaci pro celé území hlavního města Prahy. Zastupitelstvem musí být projednány změny, které předkládají jednotlivé městské části.“ (§59, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 34). „Zastupitelstvo musí schvalovat po projednání s městskými částmi rozpočet, závěrečný účet a účetní závěrku hlavního města Prahy. Musí vydávat vyhlášky ve věcech patřících do samostatné působnosti. Zastupitelstvo taktéž rozhoduje o účasti na mezinárodních sdruženích s územními samosprávnými celky. Rozhoduje také o spolupráci s jinými kraji či obcemi o zakládání, zřizování, kontrolování či rušení právnických osob či organizačních složek, schvalování zakladatelských listin, společenských smluv, zakládacích listin či smluv, stanov a zřizovacích listin. Zastupitelstvo také rozhoduje o zřizování či rušení již existujícího peněžních fondů. (§59, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 35). 17

„Hlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Hlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.“ (§16, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 12). Paragraf sedmnáct upravuje věcné poměry ve věcech správy města Statutem. „V tomto paragrafu je důležitý odstavec písmeno c, který stanovuje způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a městských částí a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich hospodaření.“(§17, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 12). Paragraf osmnáct uvádí, co je zahrnuto do samostatné působnosti města či městské části. „Do samostatné působnosti městské části náleží schvalování programu rozvoje městské části. Důležitým aspektem v tomto paragrafu i zákoně je oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, sociální služby, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele. Městská část rozhoduje o veřejných zakázkách, schvaluje rozpočet městské části a hospodaří podle něj.“ (§18, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 13). Paragraf dvacet-čtyři uvádí, že hlavní město Praha může mít uzavřenou smlouvu s obcemi o vytvoření dobrovolného svazku obcí. „Hlavní město Praha též může vstupovat do již vytvořených svazků. Mezi předměty činnosti svazků patří úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata. Důležitým bodem je také zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systému osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území. Ve správě majetku hlavního města Prahy jsou zejména místní komunikace, lesy, domovní a bytový fond, sportovní, kulturní zařízení a další. Správou hlavního města Prahy jsou také datové 18

fondy a poskytování informací o území.“ (§24, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 16, odstavec 2) Hlava šestá se zabývá hospodařením hlavního města Prahy a městských částí. Je zde uvedeno, že „Hlavní město Praha nakládá s vlastním majetkem a hospodaří s ním za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu. Za podmínek stanovených tímto zákonem mají městské části vlastní rozpočet a podle zákona nebo Statutu s ním hospodaří.“ (§34, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 21). „Městské části nakládají se svěřeným majetkem hlavního města Prahy v souladu s právem a povinnostmi vlastníka majetku. Nově vzniklé městské části se svěří správa věcí z majetku hlavního města Prahy, ke kterým byla tato správa svěřena městským částem a nacházející se na území této nové městské části. Na tuto městskou část přejdou práva a závazky s těmito věcmi spojené. Městské části mohou nabývat věci do vlastnictví hlavního města Prahy. Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do vlastnictví hlavního města Prahy.“ (§34, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 22). Paragraf třicet pět ve vybraných odstavcích zní takto.: „Majetek hlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. To jest vymezené i v zřizovací listině. Hlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek, kontrolovat hospodaření s tímto majetkem a vést účetnictví podle zákona o účetnictví. Majetek hlavního města Prahy musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy. Povinností hlavního města Prahy a jeho městských částí je chránit majetek před neoprávněnými zásahy, mezi které může například patřit neoprávněné zadržování majetku daňového subjektu, nedovolené manipulace s územím či stavebním povolením v městských částech hlavního města Prahy. Městské části musí včas uplatnit právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. Hlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících. Doklady o poskytnutí finančních prostředku státem na pořízení majetku, (§35, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 22) na které má stát právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na hlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku hlavním městem Prahou vyhradit si stanovení podmínky pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem. (§37, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 24). 19

Hlavní město Praha a městské části nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu státních fondů nebo Národního fondu (§35, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 22). Dále pak závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do nemovitosti vlastněné hlavním městem Prahou. Hlavní město neručí ani za závazky, jejichž zřizovatelem je hlavní město Praha nebo městská část nebo stát. Může ručit za závazky, v nichž míra účasti jí samé, nebo spolu s jinou obcí, krajem nebo státem přesahuje padesát procent. Hlavní město Praha také může ručit závazky bytových družstev nebo honebních společenstev nebo jinak mysliveckých sdružení.“ (§35, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 23). Paragraf čtyřicet (§40) má pouze jeden bod zabývající se hospodařením hlavního města Prahy, a to hospodařením s dotacemi nebo granty. „Hospodaření hlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu republiky, ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.“ (§40, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 25). V druhém díle paragrafu šedesát osm je obsažena funkce Rady hlavního města Prahy. V tomto paragrafu je uvedeno to, co je Radě hlavního města vyhrazeno. Úkolem Rady hlavního města je zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahy podle schváleného rozpočtu a kontrolovat hospodaření města podle něj. Je povinna provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem hlavního města Prahy. Rada taktéž ukládá úkoly Magistrátu hlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahy a kontroluje plnění zadaných úkolů. Úkolem Rady města je také projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené členy zastupitelstva, komisemi rady nebo městskými částmi. Rada také stanovuje pravidla v oblasti přijímání a vyřizování petic a stížností. Na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy může rada zřizovat a rušit odbory Magistrátu hlavního města Prahy a vydávat organizační řád Magistrátu hlavního města Prahy. Radě hlavního města Prahy je vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám a zařízeným či založeným zastupitelstvem hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy, a schvalovat účetní závěrku příspěvkové organizace zřízené hlavním městem 20

Prahou, sestavenou k rozvahovému dni. (§68, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 40). Jedním z dalších úkolů je rozhodovat o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nepřesahujících 200 000 Kč v jednotlivých případech spolkům, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí a uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí. Rada také rozhoduje o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, do zařízení hlavního města Prahy bez právní subjektivity, do organizačních složek a do městské policie a dále rozhoduje o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců. Rada města také rozhoduje o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy.“ (§68, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 41). „Rada však ředitele nemůže odvolat bez návrhu Magistrátu hlavního města Prahy. Odvolání bez tohoto kroku by se stalo neplatným. Rada hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy, nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města Prahy nevyhradí. Rada hlavního města Prahy vydává v přenesené působnosti hlavního města Prahy nařízení. O ostatních otázkách přenesené působnosti hlavního města Prahy může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon." (§68, zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 42). „Rada hlavního města Prahy pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje primátor hlavního města Prahy spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady hlavního města Prahy, pořad schůze rady hlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahy musí být pořízen do sedmi dnů od jejího konání.“ (§70 odstavec 3., zákon č. 131/2000 Sb., 2000, s. 43).

21

1.2 DMO – DESTINANTION MANAGEMENT ORGANIZATION Prague City Tourism je nová a moderní DMO (Destinantion Management Organization) cestovního ruchu v hlavním městě Praze, tento koncept řízení destinace je uváděn v literatuře následovně: „DMO jako taková, která svojí organizační strukturou odpovídá jednak zvolené právní formě (nutná přítomnost dozorčí rady, správní rady, ředitele organizace atd.) a dále pak rozsahu aktivit, s čímž souvisí i velikost organizace z pohledu počtu zaměstnanců. Zvolená právní forma je určujícím determinantem nejen organizační struktury, ale i její převažující aktivity. Nejčastěji se vyskytuje forma společnosti s ručením omezeným a jedna z forem neziskových organizací. První z nich je více zaměřená na zisk a většinou se jedná o organizaci vytvořenou zdola nahoru, jde tedy o iniciaci ze strany zájmových skupin a zainteresovaných subjektů v cestovním ruchu ze soukromého sektoru. Pokud se jedná o organizaci neziskovou, pak je většinou mezi hlavními zakladateli administrativně-správní celek, město, sdružení měst a obcí nebo jiná veřejná instituce, které zákon neumožňuje vytvářet zisk. (Plzáková, Studnička, 2014, s. 64). Role organizace destinačního managementu je mnohostranná a spočívá především v tvorbě politiky, plánování, marketingu, tvorbě a rozvoji produktů, hájení zájmů oboru, řízení, nastavování partnerské sítě a růstu profesionality v cestovním ruchu prostřednictvím poskytování vzdělání a odborného školení. (Plzáková, Studnička, 2014, s. 64) 1.2.1. FINANCOVÁNÍ Finanční prostředky pro svoji činnost získává DMO z několika zdrojů, kterými jsou především: 

„Přidělené veřejné finanční prostředky



Příspěvky od obcí (nemusí mít jen finanční podobu, může jít i bezplatný pronájem

místností nebo budov „pro informační kancelář apod.). 

Členské příspěvky.



Výnosy z vlastní podnikatelské činnosti (např. vydávání propagačních materiálů

nebo map za finanční spoluúčasti jednotlivých podnikatelských subjektů v regionu. 

Z veřejných zdrojů (rozvojové fondy).“ (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s.

165)

22

„Řízení destinace vyžaduje existenci organizačních struktur definujících roli jednotlivých subjektů a koordinující jejich činnost. V České republice se moderní organizační struktura teprve vytváří. Organizace cestovního ruchu, nebo-li destinační agentury, vznikají na různých úrovních a v rozličných právních formách. Může se jednat o dobrovolná sdružení subjektů financována nejsilnějšími partnery, DMO zřizované a financované orgány veřejné správy, což je spojení nejefektivnější.“ (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 165) 1.2.2 MARKETING Marketing je společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot. Marketing je jednou z činností vykonávaných organizacemi a sadou procesů pro vytváření, sdělení a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky takovým způsobem, z něhož má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené. Zájmové skupiny (stakeholders) představují spotřebitelé, kupci, investoři, rezidenti i občané státu, kde jsou zboží a služby vyráběny či prodávány. Marketing znamená uspokojování všech, kdo se marketingového procesu účastní (Jakubíková, 2012, s. 44). Lze zde tedy vypozorovat to, jak by se měla chovat organizace, jejíž hlavní činností jsou marketing a marketingové kampaně. 1.2.3 MARKETING NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Marketing neziskových organizací musí být zaměřen na vytvoření, udržení nebo změnu postojů a vztahů cílového publika k organizaci. V cestovním ruchu působí mnoho neziskových organizací. Marketing neziskových organizací vykazuje některé odlišnosti od marketingu uplatňovaného v ziskové sféře. Marketing neziskových organizací (non-profit marketing) je součástí non-business marketingu. (Jakubíková, 2012, s. 77). Tento marketing můžeme členit na dva způsoby. První je okruh marketingu neziskových organizací a druhým okruhem je sociální marketing. 1.2.4 TERITORIÁLNÍ MARKETING Tento typ marketingu se zaměřuje na dosahování cílů obcí a regionů v určitých teritoriích, prostřednictvím uspokojování potřeb obyvatelstva, podnikatelů, investorů a návštěvníků. Je založen na dobrovolných kooperacích různých aktérů zdola. Klade důraz na vytváření kooperačních sítí mezi veřejným a soukromým sektorem i sítí uvnitř těchto sektorů. (Jakubíková, 2012, s. 79).

23

2.

ANALYTICKÁ ČÁST

V druhé části bakalářské práce uvádím informace o tom, jak a kdy vznikla Pražská informační služba a jaké novinky jsou obsahem nové zřizovací listiny této organizace cestovního ruchu. V dalších řádkách pak nastiňuji to, jak vypadala organizační struktura za Pražské informační služby a jak vypadá nyní za Prague City Tourism. Dále píši o tom, jaké marketingové kampaně Prague City Tourism uvedla a u některých je zmíněna i jejich úspěšnost, protože data nejsou v těchto případech dostupná. Nejdůležitější kapitolou je ta, která rozebírá změny v zřizovacích listinách. Nezbytnou částí je ta, která se věnuje statistikám a analýzám, kde v tabulkách uvádím jak výsledky hospodaření, tak celkové náklady a tržby této organizace. K určení rozdílů mezi jednotlivými roky využívám výpočtů. V části doplňkových činností Prague City Tourism jsou pak uvedeny další statistiky o příjezdu turistů a vývoji cestovního ruchu v Praze, počty návštěvníků či účastníků akcí pořádaných jak Pražskou infomační službou, tak Prague City Tourism.

2.1.

PRAŽSKÁ INFORMAČNÍ SLUŽBA - PRAGUE CITY TOURISM

Pražská informační služba byla založena jako jedna z nejstarších organizací svého druhu v Evropě 1. 1. 1958 jako samostatné kulturně-informační a vzdělávací zařízení, které vzniklo za účelem podpory cestovního ruchu v Praze. Organizace slouží občanům Prahy a turistům. Ve své historii Pražská informační služba spravovala řadu historických objektů, mezi které patřily: Prašná brána, Malostranská mostecká věž, Staroměstská mostecká věž, Novomlýnská vodárenská věz, Petřínská rozhledna, zrcadlové bludiště na Petříně, zvonici chrámu Sv. Mikuláše na Malé Straně, Staroměstskou radnici a zámecký areál Ctěnice. K roku 2014 spravuje budovu Staroměstské radnice. V minulosti Pražská informační služba získala řadu ocenění, v roce 2009 i 2010 se stala nejlepším informačním centrem a držitelem za nejlepší turistický portál ve Středočeském kraji. Stěžejní činností organizace v roce 2011 byla propagace a marketing Prahy pro rozvoj domácího i zahraničního cestovního ruchu, a tak je tomu i dnes. Po změně zřizovací listiny se stala Prague City tourism moderní marketingovou organizací hlavního města Prahy zajišťující její propagaci na evropských ale i světových veletrzích. Prioritní prací za Pražské informační služby i za Prague City Tourism je a byla péče o 24

domácí i zahraniční cestovní ruch v české metropoli. Tradičním úkolem je zprostředkování informací o destinaci cestovního ruchu potencionálním nebo stálým zahraničním nebo domácím turistům. Funkce informování se spíše vztahovala na Pražskou informační službu, dnes jako nová marketingová příspěvková organizace Prague City Tourism informuje, ale snaží se taktéž se zákazníky komunikovat. Dalšími službami Prague City Tourism je zprostředkování vzdělávacích programů pro již aktivní průvodce nebo pro ty budoucí. Profesionální průvodce Pražská informační službaPrague City Tourism doškoluje. PIS se také snaží o uvedení průvodcovské činnosti z živnosti volné na živnost vázanou, aby se omezil počet nekvalifikovaných průvodců, kteří zajišťují levné, avšak nekvalitní služby. Rozhodnutí o jejich omezení je však na zastupitelstvu hlavního města Prahy, které vydává vyhlášky. Ty upravují, jaké služby se mají na území hlavního města provozovat. V uplynulých dvou letech organizace prošla značným přerodem, inovací, kterou doposud v takovém rozměru nezažila. Se změnou názvu organizace jsou spojené další a další změny ve všech rovinách této příspěvkové organizace. Omezila encyklopedickou znalost metropole a na místo toho se stala aktivním manažerem v rozvoji cestovního ruchu a moderní servisní organizací. Organizace také změnila svůj dosavadní vizuální styl. Novým symbolem organizace se stal rozcestník, který pomáhá turistům a obyvatelům Prahy zorientovat se v aktuálním kulturním dění. Prahu také znázorňuje jako křižovatku měst. Rozcestník dále symbolizuje čtyři světové strany a roční období. Má představovat čtyři typy návštěvníka mladé lidi, rodiny s dětmi, seniory a speciální zájmové skupiny. K propojení všech smyslů slouží pak variabilní koncept Prahy v podobě citoslovcí, které se přímo zaměřují na cílové skupiny turistů. Pro příklad uvádím tato.: Yum, Cheersgastronomie, Yippee- děti, Shhh- hudba. Další citoslovce, které mají v turistovi probudit emoce a které jsou symbolem nějakého úžasu jako Wow, Oooh, Yeah, Ohlala, Mmm. Prague City Tourism je členem mezinárodní organizace ECM ( European Cities Marketing. Tato organizace zlepšuje konkurenceschopnost evropských měst. Poskytuje platformu pro konvenci volného času města a marketingoví odborníci si zde vyměňují znalosti a zkušenosti a osvědčené postupy ke zlepšení výkonu. PCT v rámci České republiky působí v organizaci A. T. I. C. ČR (Asociace Turistických informačních center České republiky), je profesní organizací informačních center v cestovním ruchu. PCT spolupracuje s těmito organizacemi.: AHR - Asociace hotelů a restaurací, AČCKA – 25

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, ACK ČR Asociace cestovních kanceláří ČR a Asociace průvodců ČR. Dále pak s Booking.com, Czech film Commision, Czech Tourism, Česká centra, Prague Convention Bureau, Czech Airlines, Království železnic, Letiště Praha, Městská knihovna v Praze, Muzeum gastronomie, Obálka, Praha město literatury, Prague Food Festival, Pražská muzejní noc, Ticketpro, Ticketportál, Prague i, Asociace českých filmových klubů, Votvírák a další. 2.3 ZMĚNY V ZŘIZOVACÍ LISTINĚ Pro porovnání změn zřizovacích listin jsem vyhledala zastupitelstvem hlavního města Prahy schválenou zřizovací listinu z roku 2009 a 2014. Pro jejich detailní porovnání jsem použila nadpisy v zřizovacích listinách, které jsou neměnné. Rok 2009 je ideální, protože to je nejen výchozí rok v mé práci, ale také rok působení Pražské informační služby. Naopak rok 2014 je již rokem po působení zcela nové zřizovací listiny a nového moderního přerodu Pražské informační služby na Prague City Tourism i přesto, že působnost PCT je k datu 1. 1. 2015. Právě v roce 2014 je nejvíce patrný celkový přerod v organizaci, která je nezbytnou pro hlavní město Prahu a její propagaci na celosvětových trzích. Vymezení hlavního účelu a činnosti organizace V tomto případě je změna již v názvu oddílu zřizovací listiny. Listiny se podobají v činnosti poskytování informací o městě. Význam informací je, však více specifikován v listině z roku 2014, kde je uvedeno, že informace se nejen poskytují, ale také se shromažďují, archivují a zpracovávají se jejich statistiky. Tento fakt ve starším znění uveden není. Tento přínos je však velice kladný a vypovídá o budoucí připravenosti jak pracovníků na turistických informačních centrech, tak v evidenci a následné práci se získanými dotazy. Podle nich je možné zpracovat nejen nové marketingové kampaně, ale i produkty. Podle četnosti dotazů nebo jejich struktury jde přesně vygenerovat produkt určený pro škálu segmentů. Ve starším znění je také uvedeno, že Pražská informační služba zajišťuje služby spojené s cestovním ruchem pouze pro hlavní město Prahu. V novém znění je však tato služba rozšířena a to na celou Českou republiku a zahraničí což mění veškerý rozměr propagace, ale také rozsahu poskytování služeb v cestovním ruchu. K rozšíření této činnosti slouží mobilní turistické informační centrum, které se účastnilo dvaadvaceti akcí v České

26

republice v uplynulém roce (2013). Tento vynikající počin seznamuje tuzemské, ale i zahraniční turisty s Prahou. Dalším bodem zřizovacích listin je Předmět činnosti organizace. Už jen rozdíl rozsahu činnosti organizace nám dá značně za pravdu, že organizace soustředila svou specializaci jiným směrem. Ve starším znění z roku 2009 je rozsah činnosti uveden v šesti bodech, naopak v nové zřizovací listině je bodů o polovinu více. Hned u prvního bodu nejsou patrné rozdíly. Ve starším znění je jednou z prvních činností „Seznamování všemi dostupnými informacemi domácích i zahraničních zájemců s kulturně historickým vývojem, reáliemi a památkami Prahy.“ (Zřizovací listina, 2009, s. 1). Tato věta je obsažena i v nové listině. Jde tedy stále o prioritní činnost organizace. Seznamovat turisty či rezidenty o reáliích Prahy se v novém způsobu organizace mění spíše v komunikaci, která je v tomto ohledu velice důležitou. Komunikovat je nám dáno od pradávna, a tak je to naše přirozená vlastnost. Komunikací si organizace zajistí nejen kladné ohlasy na ní, ale také kladné ohlasy pro celou destinaci. Příkladem může být například počin pracovníků na turistických informačních centrech, kteří v určitém období měli vydávat brožurky propagující určitou akci, protože brožury však v ten daný termín nebyly na informačních centrech, pracovníci si vzali od turistů emailové adresy. V době, kdy byly na informační centra brožurky dovezeny, pracovníci kontaktovali zájemce o ně prostřednictvím emailu. Tento krok je mnohem méně reálný u zahraničních turistů. Pokud však při komunikaci pracovník turistického informačního centra zjistí, že se turista vrátí po případně, že již má zaplacený pobyt, je možné mu nabídnout kulturní akce, které během tohoto období budou probíhat. Ve starší zřizovací listině je uvedena jako jedna z činností shromažďování všeobecných faktografických informací, tedy jde hlavně o popisování faktů, a to bez dalšího hodnocení. A to v českých i cizích jazycích. Shromažďování informací v době internetu se zdá trošku zbytečné, protože veškeré informace je možné najít právě na jeho sítích. Zavádějící je také jejich následné nehodnocení nebo statistické šetření, předpokladem vedení si nějakých informací je pak nějaký výstup nebo zhodnocení. Proč v tomto případě k takovému kroku nedocházelo? Statistické šetření je zveřejněno v každé z výročních zpráv. Důležitost je však pokaždé směřována jinam. Obsahem statistického šetření byla hlavně návštěvnost turistických informačních center a webu, do roku 2011 i návštěvnost objektů ve správě Pražské informační služby.

27

Nová zřizovací listina uvádí jako svůj druhý bod vytváření každoročního marketingového plánu k zajišťování propagace hlavního města Prahy a jeho následné realizace po schválení příslušných orgánů hlavního města Prahy. O pozici a důležitosti tohoto bodu svědčí hlavně nové marketingové kampaně Prague City Tourism, jejichž koncept je oproti marketingovým propagacím za Pražské informační služby značně pokročilý a kvalitní. V minulosti se ve většině případů jednalo o soutěže, do kterých byla zapojena široká veřejnost, nezahrnovala však zahraniční turisty, nýbrž jen rezidenty nebo tuzemské turisty. Zaměření na domácí cestovní ruch není z pohledu cestovního ruchu špatně, ba naopak je to správný směr v rozvoji domácího turismu. Soutěživost člověka je známa od nepaměti. Zapojit velké meřítko lidí do takto vypracované kampaně je však značně obtížné a zajistit tímto způsobem zájem o hlavní město Prahu na delší časové období také. V třetím bodě se listiny opět rozcházejí. Ta novější, platící nyní, je soustředěná na provádění statistik a analýz a dalších odborných dat o hlavním městě Praze, následuje jejich vyhodnocování, které bude sloužit jako základ strategie rozvoje destinačního managementu destinace Prahy, též jako podpora městského marketingu. Třetím bodem ve staré zřizovací listině je pořádat doprovodné činnosti jako jsou přednášky, doškolování průvodců či organizování vycházek či výletů pro tuzemské nebo zahraniční turisty nebo rezidenty. Vlastivědné vycházky a vzdělávání průvodců patří k činnosti Pražské informační služby už od jejího založení v roce 1958. K v minulosti vlastněným památkovým objektům se vztahuje i bod čtyři ve starší podobě zřizovací listiny a to tak, že Pražská informační služba byla povinna spravovat a poskytovat služby spojené s danými objekty a zajistit jejich bezproblémový provoz. Tato činnost je stále součástí Prague City Tourism, ve správě má však z původních deseti objektů pouze jeden, a to budovu Staroměstské radnice. Čtvrtým bodem v nové listině je správa webových stránek, která je nezbytná, protože jak je hezky řečeno „internet hýbe světem“, proto řízení a systematické zadávání a neustálé aktualizování dat na internetu je v dnešní době samozřejmostí. Tento fakt je však možné starší verzi zřizovací listiny prominout, protože význam internetu v roce 2009 byl o dost nižší než v roce 2014. I když výroční zprávy z těchto let mluví o opaku, v roce 2009 byla návštěvnost webových stránek 5 417 000, naopak v roce 2014 byla návštěvnost o 3 325 709 nižší, což je dost zavádějící číslo. Důvodem může být to, že si internet postupně získával na oblibě, a tak návštěvnost značně rostla. Naopak vznik nových webových 28

stránek mohl znamenat lehčí dezorientaci, a tak se vyhledávání zaměřilo na jiné servery. Po statistikách roku 2015, bude jistě patrný značný nárůst. Dalším bodem v nové zřizovací listině je zajišťování provozu nejméně čtyř infocenter v centru Prahy, a to s ohledem na sledovanou poptávku v hlavním městě Praze. Ve starší verzi je činnost spravující průvodcovskou činnost v objektech ve vlastnictví hlavního města Prahy, pokud tedy tato činnost nebyla v minulosti svěřena někomu jinému. Pražská informační služba se tu také zavazuje, či lépe zavazovala k doškolování průvodců uplatňujících činnost průvodcovskou v objektech svěřených do správy PIS. Obtížnost původcovských zkoušek a jejich nízká úspěšnost tak vzdělávala i vzdělává profesionální průvodce Prahou. Jak už bylo zmíněno v minulosti, Pražská informační služba se podílela na připravování a organizování výletů a vlastivědných vycházek zaměřených na památky a historii. Tato činnost se nezměnila a je také obsažena v šestém bodě nové zřizovací listiny. Unikátní činnost vlastivědných vycházek určených především pro tuzemské turisty je tzv. USP ( Unique Selling Product) této organizace. Důvodem je i vysoká kvalita původců, které si Pražská informační služba vzdělávala, ale i doškolovala, a je tomu tak i nyní. Ve staré zřizovací listině je v šestém bodě uvedeno, že Pražská informační služba zajišťuje tlumočnické a překladatelské služby. Tento bod můžeme nalézt v nové zřizovací listině, jsou zde navíc zahrnuty novinářské cesty podle schváleného marketingového plánu. Následující body jsou obsahem jen nové zřizovací listiny z roku 2014. Bod sedmý je ten, který je již obsažen ve starší verzi. Jde o průvodcovskou činnost v objektech vlastněných hlavním městem Prahou a provozovaní doškolování pro průvodce. Vzhledem k marketingu organizace je v nové listině uvedena také činnost s uskladněním a údržbou výstavních stánků sloužících k zajištění propagace hlavního města Prahy na veletrzích a jiných akcích v zahraničí nebo v tuzemsku. Tuto položku činnosti stará verze postrádá, i když se veletrhů a jiných společenských akcí určených k propagaci města aktivně účastnila. V dalším bodě je uvedeno vydávání a distribuce propagačních materiálů v různých jazykových mutacích v jednotném

designu

vydávaných

na

základě

komplexního

edičního

plánu

a

harmonogramu vydávání, který schvaluje příslušný orgán. Další bod si dovolím citovat z důvodu spousty důležitých informací, plně obsažených v této části: „Komplexní realizace aktivní podpory a propagace hlavního města Prahy k získávání akcí v oblasti kongresového turismu (MICE), včetně kandidatur na kongresy, pořádání tiskových konferencí a dalších aktivit, pozitivní publicity hlavního města Prahy, vydávání potřebných materiálů, tvorby databáze v oblasti kongresového turismu, přímá podpora kongresových akcí po projednání 29

s příslušnými orgány HMP.“ (Zřizovací listina, 2014, s. 2). Posledním bodem činnosti, kterou má Prague City Tourism na starost je Prague Film Office, která slouží jako koordinační a informační pracoviště pro filmové a audiovizuální produkce, které se natáčí v hlavním městě Praze. Statutární orgán organizace Tato část zřizovací listiny se neměnila a už jen proto, že je zákonem nařízena a nelze ji pozměnit, pokud zákon nestanoví jinak. V obou zřizovacích listinách je tedy tato položka neměnná. Změna by nastala v tom případě, pokud by byl pozměněn zákon. Popřípadě by byly příspěvky zajišťovány jiným zdrojem. Vymezení majetku Tato část je detailně popsaná v nové zřizovací listině, je zde uvedeno, jak má organizace s majetkem nabytým dlouhodobým hmotným či nehmotným nakládat pokud je ve vlastnictví zřizovatele. Nezbytný je také inventarizací zajištěný soupis veškerého tohoto majetku. O rozsáhlosti zákonem stanovených informací ve starším znění zřizovací listiny se nedá moc hovořit. Soupis majetku nemovitého není přiložen, ale je obsahem následujících stránek. Ve starší verzi zřizovací listiny o rozsahu tří normostran o velikosti A4 je rozepsáno, jaký nemovitý majetek měla Pražská informační služba ve své správě. To se liší od formy nové zřizovací listiny, kde je soupis jak movitého, tak nemovitého majetku v příloze, nenarušuje tak formu zřizovací listiny. Pravdou však je, že, kdo se chce se zřizovací smlouvou obeznámit, musí zalistovat až na konec. Ve staré zřizovací listině je nehmotný majetek rozdělen do jedenácti bodů, kde se střídají podkapitoly budovy a pozemky a jejich specifikace podle částí Prahy. U každé z podkapitol jsou uvedeny položky, jejich název nebo evidenční číslo pozemku, jejich rozsah a jejich odhadovaná cena. Pokud se jedná o budovu nebo objekt, je zde také uvedeno číslo popisné a ulice. V obou zřizovacích listinách je stanoveno vymezení majetkových práv. Opět je zde větší rozsah této části v nové zřizovací listině, patrně z důvodů změn některých zákonů nebo jejich korekci. V obou listinách jsou shodné jednotlivé části ve vymezení majetkových práv, které jsem odcitovala z důvodu přesnosti těchto informací a také z důvodu formulace těchto vět. Jsou jimi tato sdělení.: „Majetek držet a užívat k zajištění předmětu činnosti, pro který byla organizace zřízena a dalších úkolů vymezených v této zřizovací listině. Nakládat s movitým majetkem v rámci předmětu činnosti vymezeného v této zřizovací listině. Při likvidaci neupotřebitelného majetku a odprodeji přebytečného movitého 30

majetku postupovat podle Zásad pro nakládání s přebytečným a neupotřebitelným movitým majetkem ve vlastnictví hlavního města Prahy, který je svěřen příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou, které jsou uvedeny v příloze č. 2 této zřizovací listiny. Uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčce svěřeného majetku, a to na dobu určitou do jednoho roku nebo na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou do jednoho roku, bez omezení výpovědních důvodů.“(Zřizovací listina, 2014, s. 3). V nové zřizovací listině jsou dále uvedeny tyto práva nakládání s majetkem. Organizace zastupuje hlavní město Prahu při investiční činnosti, prováděné na nemovitém majetku svěřeného podle zřizovací listiny. V případě nové zřizovací listiny se tak může jednat o sídlo Prague City Tourism na Arbesově náměstí a objektu Staroměstské radnice a turistických informačních center, jejichž prostory bývají zpravidla ve vlastnictví hlavního města Prahy a to na žádost PIS, nebo nyní na žádost PCT za poplatek pronajímány právě této organizaci. Organizace je oprávněna nabývat nemovitý majetek pro svého zřizovatele, ale tomuto kroku musí předcházet písemný souhlas zřizovatele. Movitý majetek, který je nabývaný organizací pro svého zřizovatele. Majetek se má za svěřený organizaci okamžikem účinnosti právního úkonu. Tímto úkonem byl organizací majetek nabyt do vlastnictví zřizovatele. Podrobněji je tato problematika uvedena v teoretické části v zákoně 250/2000 Sb. v paragrafu 27 v této práci na straně třináct. V nové zřizovací listině jsou stanovené povinnosti, jak má organizace hospodařit se svěřeným majetkem. Povinností je majetek využívat účelně a hospodárně, vést majetek v předepsané evidenci a v účetnictví. U svěřeného majetku provádět opravy, udržovat ho a pečovat o něj a zajišťovat periodické revize. Majetek je potřeba také chránit před poškozením nebo odcizením. Dále je zde uvedeno, podle jakých pravidel má organizace řídit veřejné zakázky v podmínkách hlavního města Prahy. Jednou z dalších povinností organizace v nové listině je provádění pravidelné roční inventarizace a veškerý soupis majetku, jak jeho přírůstků, tak i úbytků. Organizace je povinna používat svoje logo společně s logem hlavního města Prahy, a to na veškerých propagačních materiálech, mezi které patří webové stránky, plakáty, letáky, prezentace, vstupenky, inzeráty, produkty a jejich doplňující materiály apod. Ve starším znění zřizovací listiny stojí, že organizace musí dodržovat práva daná vlastníkem. Organizace má právo majetek držet a užívat, což je oproti nové zřizovací listině dosti zjednodušená verze. Dalším a hodně podobným bodem s novou zřizovací listinou je nakládat s majetkem v rámci předmětu činnosti. Rozdílem, a to z pohledu majetkových 31

práv, je nakládání s movitým majetkem mimo rámec předmětu činnosti, a to pro hlavní i doplňkovou činnost. Vzhledem k tomu, že v roce 2009 byl ve vlastnictví Pražské informační služby i zámecký areál Ctěnice a mnoho dalších památek či pozemků, je zde také uvedena povinnost (ve starším znění zřizovací listiny) o podávání příslušnému orgánu ochrany přírody, a to jménem hlavního města Prahy jako právoplatného vlastníka pozemku, žádost o povolení kácení rostoucích dřevin mimo les. Zpravidla tato povinnost zahrnovala objekty, které byly v nějakém přírodním prostředí a dřeviny mohly narušovat jak bezpečný pohyb turistů, tak i vzhled a úpravu prostředí. Centralizované zadávání veřejných zakázek se stalo v nové zřizovací listině samostatným bodem. Je v ní řečeno, že organizace musí dodržovat pokyny zřizovatele ve věcech centralizovaného zadávání veřejných zakázek. Doplňková činnost organizace Jakkoliv předešlých bodů byla nová zřizovací listina rozsáhlejší než její zastaralejší verze v této si „role“ obrátily. Ve starší verzi je celkem dvanáct typů doplňkové činnosti administrativní práce, propagační činnost, organizační zajištění tlumočníků a překladatelů, zprostředkování hostesek pro jiné osoby, profesionální průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu, vydavatelství, nakladatelství, provozování cestovní agentury, prodej nahraných zvukových a zvukově obrazových záznamů, prodej zboží, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb a poslední je pak činnost realitní, která zahrnuje pronájem nebytových prostor a nemovitostí. Nyní můžete pozorovat změny v doplňkové činnosti po jejich uvedení z nové zřizovací listiny. Doplňková činnost Prague City Tourism zahrnuje služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, překladatelská, tlumočnická činnost, zprostředkování obchodu a služeb, provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu, vydavatelská činnost, nakladatelství, výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově obrazových záznamů, maloobchod. Velkou změnou ve výčtu těchto činností je hlavně marketing, mediální zastoupení a maloobchod. Naopak v novém znění chybí realitní činnost, která však ve smyslu této organizace lehce postrádala smysl, jediným zde byly výnosy z těchto pronájmů. U pozice marketingu na druhé příčce tohoto výčtu je zřejmé, že se organizace vydává cestou propagace a zviditelnění Prahy. Z tohoto důvodu je reklamní činnost jako první v tomto seznamu činností. Reklamní činnost je rozšířenou verzí propagační činnosti, která je uvedená ve starší verzi zřizovací listiny. 32

Opět se setkáváme s částí navíc v nové zřizovací listině zabývající se kontrolou. Strpění kontroly hospodaření a dodržování pokynů zřizovatele pro organizaci v oblasti kontroly. Nezbytné je uvedení, na jakou dobu je organizace zřizována. Zpravidla je to na dobu neurčitou. V obou případech byla organizace zřízena na dobu neurčitou. V závěru zřizovacích listin je uvedeno, kdy byla organizace zřízena a kdy došlo k nabytí činnosti zřizovací listiny. V zřizovací listině musí být také uvedeno, že tato organizace byla zřízena usnesením rady bývalého Ústředního národního výboru hlavního města Prahy ze dne 20. 8. 1957 s účinností ke dni 1. 1. 1958.

2.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A PERSONÁLNÍ ÚTVAR Změny v organizačních strukturách u Pražské informační služby, nyní již Prague City Tourism, jsou dána hlavně změnou v zřizovací listině. Liniově - lineární organizační struktura v roce 2009 je tvořena třemi sektory, které mají na starost další útvary podle specializace daného sektoru. Dalšími vedlejšími útvary jsou Public Relations, sekretariát a zámecký areál Ctěnice. Mnohem členitější organizační struktura vznikla v roce 2014. Obsaženo je zde sedm různých sektorů a na prvním místě je již několikrát zmiňovaný marketing. Opět zvolená liniově-lineární struktura napovídá, že je zde úzká komunikace v jednotlivých sektorech. Nastává zde horší komunikace mezi těmito jednotlivými sektory. Organizační struktury naleznete na dalších stránkách práce. V grafu uvedeném níže se můžete seznámit s vývojem týkajícím se počtu zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Vývoj zaměstnanců na hlavní pracovní poměr je zaznamenáván už od roku 1997 a vyobrazen v grafu. Graf 1. Vývoj počtu zaměstnanců v PIS-PCT v letech 1997-2014 150 100 50

136 137 137 136 131 131 120 129 124

118 113

94 83 71 64

45 51 55

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

0

HPP-Hlavní pracovní poměr Zdroj: Výroční zprávy PIS, PCT

33

V grafu je jasně patrné, že od roku 1997 docházelo pouze ke snižování zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, což také vedlo ke snižování nákladů na zaměstnance. V roce 2012 byl počet zaměstnanců nejnižší, jejich počet se začal zvyšovat až se změnou zřizovací listiny, ale jejich nárůst nebyl velký. Nejvíce přibylo pracovníků na Dohodu o provedení práce. Růst či pokles zaměstnanců je dobře vidět na tempu růstu měřeného v procentech. Zřetelný je snížený počet zaměstnanců z roku 2004 na 2005 celkem o šest procent. Čísla v tabulce č. 1 jsou v kladných hodnotách, protože snižování počtu zaměstnanců bylo v nízkých číslech. Značně markantní pokles však nastal v období let 2006-2014, kdy je zaznamenán spíše procentuální pokles, nejnižší pokles zaměstnanců je patrný i v grafu, a to v období let 2011 a 2012. Tabulka 1 Bazický index a tempo růstu zaměstnanců v letech 1997 až 2005 Vývoj zaměstnanců ROK HPP BI Tempo růstu (%) 1997 136 100 37,00 1998 137 100,74 37,00 1999 137 100,74 36,00 2000 136 100 31,00 2001 131 96,32 31,00 2002 131 96,32 30,00 2003 130 95,59 29,00 2004 129 94,85 24,00 2005 124 91,18 18,00 Zdroj: Vlastní zdroj V druhé tabulce se celkový vývoj zaměstnanců dostává do záporných čísel. Tempo růstu nám udává, že jediná hodnota v kladných číslech je hodnota z roku 2006, kdy počet zaměstnanců na hlavní pracovní poměr dosahoval 118 osob. Po odebrání památkových objektů ze správy Pražské informační služby nastalo i snižování počtu zaměstnanců, kteří zastávali pozice v těchto objektech. Největší počet zaměstnanců byl potřeba v zámeckém areálu Ctěnice. Po dobu otevření tohoto areálu zde bylo zaměstnáno více jak čtrnáct zaměstnanců. Vysoká kvalita zaměstnanců vždy zaručovala výborně obslouženého zákazníka jak v turistických informačních centrech, tak v památkových objektech. Zaměstnanci jsou vyškoleni v systému Helios, přes který se prodávají jak vlastivědné vycházky, tak i produkt Prague Card, jízdenky na městskou hromadnou dopravu a upomínkové předměty, které 34

jsou v prodeji od roku 2014. Dále jsou zaškoleni na prodej přes systémy TicketPro, TicketPortal a Colosseum. Přes tyto systémy je zákazníkům na TIC prodávány lístky na všechny kulturní akce, konající se po celé České republice včetně Prahy. Dále pak jsou zaškoleni na servis spojený s možností ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních prostřednictvím zadávání rezervací přes systém Booking. Je také nezbytné, aby zaměstnanci a brigádníci na turistických informačních centrech byli schopni zvládat stresové situace, se kterými se setkávají každý den. Jedná se o turisty nebo rezidenty, kterým se stala nějaká nehoda jakéhokoliv obsahu a prvním místem, kde se jí snaží řešit, je právě turistické informační centrum. Jako zprostředkovatelé služeb však zaměstnanci nedokáží některé situace vyřešit, a tak jsou turisté odkázaní na příslušné místo nebo úřad. Tabulka 2 Bazický index personálního útvaru v letech 2006 až 2014

ROK 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Vývoj zaměstnanců HPP BI Tempo růstu 118 86,76 6,00 106 77,94 -7,00 93 68,38 -17,00 83 61,03 -29,00 71 52,21 -36,00 64 47,06 -55,00 45 -49,00 33,09 51 -48,00 37,50 52 -100,00 40,44

Zdroj: Vlastní zdroj

35

Schéma 1. Organizační struktura Pražské informační služby z roku 2009

Ředitelka

Sekretariát

Zámecký areál Ctěnice

Útvar PR

Ekomomický ředitel

Ředitelka pro turistický ruch a odborné činnosti

ICT Ředitel

Útvar ekonomický

Útvar cestovního ruchu

Útvar informací a dokumentace

Útvar provozní

Útvar turistických služeb

Útvar IT

Útvar personální a administrativy

Útvar vlastivědný

Schéma 1. Zdroj: (Výroční zpráva PIS, 2009, s. 5) V prvním schématu je patrné že útvar Public Relations je nadřízen dalším sektorům, v nové organizační struktuře je na stejné pozici jako ostatní sektory nejspíše z důvodu přesného definování úloh tohoho sektoru. Tento útvar zpravidla zajišťuje komunikaci organizace s veřejností. Obsahuje v sobě tři základní činnosti, a to korporátní činnosti, komunikace a specifikace. Veřejností je zpravidla míněna nějaká cílová skupina, se kterou chce být organizace ve styku. Dříve veškeré činnosti spojené s kulturou a s činností turistických informačních center byly pod útvarem turistického ruchu a odborné činnosti. V nové organizační struktuře je tento útvar rozdělen na dva a některé jeho části patří právě do PR. Postavení Public Relation, které v minulosti mělo větší váhu a rozhled a kontrolu nad ostatními útvary organizace, se v nové organizační struktuře omezilo na kontrolu či řízení turistických informačních center, dále odpovídá za telefonické a písemné informace, organizuje účast na výstavách či speciálních akcích, sjednává partnerství a komerční spolupráce a poslední činností je zajistit chod recepce v budově organizace. 36

Schéma 2 Organizační struktura Prague City Tourism z roku 2014

Ředitelka

Marketing

Public Relations

Ekonomický sektor

Kancelář ředitelky a sekretariát Sektor odborných činností

Sektor edice a webu

Reklama, inzerce, propagace

Turistická informační centra

Účetní oddělení

Oddělení vzdělání

Oddělení webu

Fam Trips, Press Trips

Písemné a telefonicé informace

Mzdové a personální oddělení

Dispečink průvodců

Ediční oddělení

Podpora kongresového turismu

Výstavy a speciální akce

Hospodářská správa

Staroměstská radnice

Film office

Partnerství a komerční spolupráce

IT oddělení

Tiskové oddělení

Oddělení statistik a analýz

Recepce

Schéma 2. Zdroj: (Výroční zpráva PIS, 2014, s. 5) Vývoj zaměstnanců závisí nejen na zvolené organizační struktuře, ale i na rozhodnutí zřizovatele, protože náklady na zaměstnance jsou zahrnuty v rozpočtu organizace. Menšími náklady pro organizaci jsou pracovníci, kteří podepsali dohodu o provedení práce, jejíž přesné znění je uvedeno v zákoníku práce v zákonu 262/2006 Sb. Počet pracovníků na dohodu o provedení práce (dále DPP) tak v organizaci vykonává zpravidla více osob. V tabulce můžeme vidět nárůst o 44 procent z roku 2007 na 2008, pak už jen procentuální pokles, který je nejvyšší mezi rokem 2008 a 2009, a to přesně 52,3%, téměř o polovinu. Důvodem byla nejspíše krize, kvůli které Pražská informační služba musela omezit počet svých zaměstnanců. Tabulka 3 Vývoj zaměstnanců na Dohodu o pracovní činnosti Rok 2007 2008 2009 2010 2014 DPP 339 489 311 291 150 Bazický index 100 144 91,7 85,8 44,2 Zdroj: Vlastní zdroj 37

2.4 ČINNOSTI PRAGUE CITY TOURISM Činnosti Prague City Tourism jsem se rozhodla uvést v samotné kapitole, a to z důvodů jejich důležitosti v mé práci. Právě jejich změna totiž provází změnu v zřizovacích listinách. Většina činností zůstává neměnná z původní zřizovací listiny z let minulých, mění se však v modernější, ucelenější a pro turistu atraktivnější. Zviditelnění organizace a její celkové „omlazení“ tak nabízí více zájemců o její služby.

2.4.1 MARKETING Pro Prague City Tourism je marketing prioritou číslo jedna. Dlouhodobým zájmem organizace je tak zvýšit povědomí o Praze. Prague City Tourism naplňováním svého strategického marketingového plánu sleduje následující cíle: 

Zvýšení návštěvnických výdajů.



Zvýšení počtu přenocování.



Zvýšení nebo zastavení poklesu příjezdů u vybraných trhů.



Motivace cílových skupin k opakované návštěvě.



Zlepšení návštěvnosti Prahy v nízké sezóně.



Vyšší zájem turistů o čtvrti mimo bezprostřední historické centrum.



Zlepšení image Prahy u domácích návštěvníků odstraněním negativních stereotypů.



Posilovat zájem o Prahu coby kongresovou destinaci prostřednictvím partnerství

s Prague Convention Bureau. (www.PragueCityTourim.cz, 2013)

2.4.2 MARKETINGOVÉ KAMPANĚ Nejen po změně zřizovací listiny, ale i před, za fungování Pražské informační služby, se tato organizace zasloužila o některé marketingové kampaně či ve výroční zprávě z roku 2011 o mediální aktivity. 2.4.2.1 MARKETINGOVÉ KAMPANĚ PRAŽSKÉ INFORMAČNÍ SLUŽBY O marketingové kampaně nebo jejich zastaralejší verzi se zasloužila již Pražská informační služba. Chtěla Prahu nabídnout tak, jak to ještě nikdo před ní neudělal, a to mimosezóně či soutěžně, a tak ji přiblížit nejen tuzemským turistům, ale i těm zahraničním a poukázat na to, že krása Prahy netkví jen v historickém jádru, ale i na jejích okrajích. 38

Zapomenutá místa Prahy V rámci této kampaně se jednalo o podporu cestovního ruchu nejen v historickém jádru města, ale hlavně do městských částí a okolí Prahy. PIS nasbíralo několik typů, jaká zajímavá místa navštívit v pražských městských částech během celého roku. Speciálně pro tuto akci také spustilo webové stránky, které měly seznamovat návštěvníky s místy, které doposud neobjevili. Zasloužila se tak o rozvoj turismu i v částech, kam by dříve turisté jen zabloudili, teď je však vyhledávanou. Kulturní léto s PIS Pod názvem této kampaně je ukryto spoustu akcí pořádaných v létě 2011 Pražkou informační službou. Akce jako Praha a Hudba, Středověk v Praze a další našly své místo přímo v historickém centru jak na Staroměstském náměstí, tak třeba na Kampě. Tyto eventy byly vždy spojené s podáváním informací o městě nebo o jeho kulturním děním. Jak chutná Praha Soutěž, která měla znovu obnovit věhlas české gastronomie, který byl hlavně v letech 1925-1928, za pomocí široké veřejnosti. Měla znovuobjevit zapomenutá nebo málo známá gastronomická díla českých kuchařů. Díky této soutěži Pražská informační služba získala nejen řadu velice zajímavých receptů, ale společně s nimi i neobyčejné příběhy. Ke spolupráci do hodnotící komise si organizace pozvala ředitele Pražského kulinářského institutu Romana Vaňka a viceprezidenta Asociace cestovních kanceláří Tomia Okamuru. Odborná porota vybrala dvacet nejlepších pokrmů z dvaceti kategorií, z nichž následně vytvořili česko-anglickou kuchařku Jak chutná Praha/Taste of old Prague. Soutěž se konala pod záštitou primátora hlavního města Prahy. Jak peče Praha Jedná se o podobný koncept jako u kampaně Jak chutná Praha. Opět zde proběhla soutěž o nejlepší cukroví. Jediná a pozitivní změna spočívala v zapojení pražských cukráren do projektu, Jak peče Praha. Cílem bylo zapojit cukroví do kavárenské nabídky, a tak zvýšit povědomí o tomto jedinečném českém výrobku. V rámci tohoto projektu PIS navázala kontakt s českou přední cukrářkou Mirkou van Gils Slavíkovou. Z této soutěže vyšla kuchařka, Jak peče Praha/Christmas Baking in Prague.

39

Pražské vinařství Opět se jedná o soutěž pořádanou Pražskou informační službou společně s Asociací sommelierů a Českým archivem vín. Smyslem bylo přiblížit Prahu jako vinařskou destinaci a poukázat tak na množství kvalitního a chutného vína, které nepochází jen z Moravy, přední vinařské destinace České republiky. Záměrem také bylo přiblížit staletou historii ve výrobě a pěstování vína na území Prahy, která sahá až do vlády Karla IV., velkého milovníka dobrého vína. V rámci unikátní prezentace PIS přestavila vinice Salabku, Grébovku, Machálku, Sv. Kláru a vinice Modřanskou i Svatováclavskou. Jak vládli Lucemburkové českému království V tomto případě se jednalo opět o soutěž konanou pro základní školy. Tato kampaň byla zorganizovaná v rámci 700 letého výročí nástupu Lucemburků na trůn. Soutěž měla u žáků základních škol velký ohlas. 2.4.2.2 MARKETINGOVÉ KAMPANĚ PRAGUE CITY TOURISM Nová organizace si žádá také nové marketingové kampaně, které díky jejímu vedení jsou velice propracované a kvalitně provedené. Inspirace pochází z Vídně a z jiných koutů Evropy. Kampaním se také dostává ocenění a jejich tvůrkyni osobnosti v cestovním ruchu pro rok 2014 PhDr. Noře Dolanské MBA také. Do Prahy za pivem (Beer in Prague) Marketingová kampaň do Prahy za pivem vznikla nejprve pro tuzemské návštěvníky Prahy. Domácí turisté mohli v období od dvacátého sedmého října do třicátého listopadu využít speciálních nabídek do pražských pivovarů, minipivovarů nebo pivnic. Jako orientační materiál vznikl pivní průvodce v českém a později i v anglickém jazyce. Cílem kampaně bylo hlavně zvýšit popularizaci Prahy jako centra pivní gastronomie, její pestrost i vysoká kvalita srovnatelná s cenou. Cílem bylo Prahu srovnat s mnoha západoevropskými metropolemi. Do kampaně bylo zahrnuto dvacet devět minipivovarů, šedesát čtyři pivnic, dvacet pivoték a barů a čtyřicet pět restaurací. I přes upozorňování pořadatele této kampaně (PIS – PCT) si ne všechny podniky vedli evidenci slevových voucherů, které byly součástí této kampaně. Evidovaných voucherů bylo 410. V návaznosti na tuto kampaň pak Prague City Tourism vydalo dalšího průvodce také v anglickém jazyce, původně byla tato kampaň určena pouze pro tuzemské turisty mířící do Prahy.

40

Nenechte Prahu jen Pražákům Historicky první kampaň české metropole Prahy s cílenou podporou domácího cestovního ruchu v mimosezóně. Smyslem kampaně bylo pozvat do Prahy mimopražské návštěvníky. Balíček zahrnoval nadstandardní ubytování v 54 pražských hotelech v nízké cenové relaci a návštěvu památek jako například Staroměstské radnice nebo vstupné na vybrané výstavy „CM 863. Svatí Cyril a Metoděj. Dějiny, tradice, úcta“. Nabídky zájemci vybírali na webových stránkách www.zimavpraze.cz Kampaň byla také oceněna odborníky, na brněnském veletrhu GO & Regiontour 2014 získala druhé místo za Nejlepší turistický produkt. Praha romantická Nová aktuální marketingová kampaň PCT je zaměřená na manželské nebo novomanželské páry nebo pro dvojce toužící po romantice. Praha už samotná svými úzkými uličkami na Starém městě nebo na Malé straně a jejími červenými střechami je zrozená pro zamilované. Projížďky na loďce po Vltavě během teplých letních večerů jsou ideálním nezapomenutelným zážitkem. Přesně tohle vyhledávají zamilované páry. PCT k tématice Prahy jako svatební destinace vydala Prague Wedding Guide, která představuje Prahu jako ideální destinaci k cestám souvisejícími se svatebním průmyslem, a to ať už se jedná o romantické víkendy, zásnuby, svatební obřady či photo-trips, které jsou oblíbené hlavně u asijských národů. Photo-tripy nabízejí nepřeberné množství zákoutí a panoramat či uměleckých prostor ve všech uměleckých stylech od gotiky po Art Nouveau či Kubismus. Průvodce je ve čtyřech jazykových mutacích anglicky, rusky, čínsky a korejsky. Secese v Praze Tato marketingová kampaň vznikla v prvním pololetí po změně ve zřizovací listině. Propagovala Prahu jako město secese, a to v důsledku konání několika významných výstav inspirovaných secesí najednou. Prague City Tourism pak upozornila na výjimečnost pražské secesní výstavby. Tato kampaň měla i svou webovou stránku, kde byly publikovány jak seznamy historických památek a secesní architektury v Praze, tak aktuální kulturní program inspirovaný secesí. Tato kampaň měla veliký ohlas u zahraničních novinářů, čímž se prokázala popularita tohoto stylu. Nejen mnoho staveb v tomto stylu ale i umělecká díla jako Muchova slavná Slovanská epopej, Lendlova sbírka plakátů Alfonse Muchy nebo Klimtova Judith našly místo právě v Praze. Rok 2013 se tak stal symbolem Secese a česká metropole centrem tohoto umění.

41

Online marketingová kampaň Prahy na sociálních sítích a internetu na období 36 měsíců agentury Havas Worldwide Prague Podle zadávací dokumentace, která je přístupná na webových stránkách PCT, je uvedeno.: „Předmětem Veřejné zakázky je realizace Online marketingové kampaně, s užitím definovaného kreativního obsahu, za účelem zlepšení image Prahy jako exkluzivní turistické destinace.“(Dolanská, 2014, s. 3) Tato marketingová kampaň je zaměřená na digitální propagaci prostřednictvím sociálních sítí. Jde o nejvíce ucelenou on-line marketingovou kampaň pro Prahu. Dnes již nezbytnou součást propagace. Propagace se bude zaměřovat na pět hlavních témat, mezi které patří gastronomie, romantika, kultura a nakupování. Cílem této kampaně je ukázat Prahu jako ideální městskou destinaci a ukázat skutečný život lidí. K dosáhnutí tohoto cíle by měly sloužit fotografie, kde je zobrazen kontrast. K propagaci budou sloužit také videa. Mezi sítě, na které se bude muset agentura Havas Worldwide Prague zaměřit patří YouTubeTrueView, in-stream a další jako Facebook nebo Twitter. Hodnota této zakázky vyjde zhruba na 42 milionu korun českých. Kampaň bude zaměřena na cílové trhy, jako je Německo, USA, ale i na země s turistickým potencionálem, mezi které patří Čína nebo Jižní Korea a potrvá tři roky. Propagace bude prováděna hlavně na sítích s nejvyšším počtem registrovaných např. Weibo v Číně a Wrontakte.ru v Rusku.

42

2.4.3 STATISTIKY A ANALÝZY Důležitou součástí, bez které by Pražská informační služba, dnes Prague City Tourism, nemohla existovat, je Městským úřadem hlavního města Prahy schválený a opravený rozpočet na roční období. V tabulce jsou data z jednotlivých výročních zpráv, které zaznamenávají jednotlivé informace o hospodaření příspěvkové organizace. Statistiky a analýzy se však nezabývají jen hospodařením organizace, ale také vedou data o počtu ubytovaných v ubytovacích zařízeních nebo počet přenocování či průměrné strávené dny v destinaci Praze. Všechna tato data a mnoho dalších mohou přispět jak k vytváření produktů destinace, tak i dalších. Důležitá je například návštěvnost památek, které nejsou v historickém centru, ale například na okrajích Prahy, nebo v městských částech. Tab. 4 Rozbor hospodaření příspěvkové organizace v letech 2009 – 2014 Hlavní činnost (upravený rozpočet) v tisících Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 celkem

HV -29 196 -20 426 -19 329 48 629 -32 436 -66 771 -119 529

Tržby celkem 70 200 60 645 66 705 59 972 30 306 48 000 335 828

Náklady Neinvestiční celkem pří. 99 396 29 196 81 071 20 426 86 034 19 329 108 601 50 500 62 742 32 436 114 771 66 771 552 615 218 658

Celkem 198 792 141 716 152 739 267 702 93 048 162 771 987 572

Zdroj.: Výroční zprávy PIS a PCT Upravený rozpočet příspěvkové organizace, nebo-li konečný rozpočet, se kterým bude organizace pracovat, je číslo neinvestičního příspěvku. Díky bazickému indexu můžu zjistit, jak se procentuálně od sebe odlišují jednotlivé rozpočty na období let 2009-2014 v hlavní činnosti. Dalším krokem je porovnávání jednotlivých let, a to pomocí Řetězového indexu daného období. V určení bazického indexu bude základním rokem sloužit rok 2009. V tabulce s výpočtem bazického indexu neinvestičního příspěvku můžeme vidět, že index v letech 2009 a 2011 je značně nižší než v letech následujících. Procentuálně nejvyšší je index v roce 2014, ten byl způsoben hlavně vyšším rozpočtem organizace z důvodu působení nové zřizovací listiny. Vyššími osobními náklady, kde jsou zahrnuty i náklady na zaměstnance, jejich počet se z roku 2013 navýšil o 2,94 procent a oproti roku 2009 o 43

20,59 procent. Pokud se zaměřím na index bilance příspěvku, znatelně nejvyšší je v roce 2012. Nejnižší byl v roce 2013. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším je 87,9 procent. Tabulka 5 Bazický index neinvestičního příspěvku

Tabulka 6 Bazický index bilance

Rok 2009 2010 2011 2012 2013

Bazický index 100 70,0 66,2 173,0 111,1

Rok 2009 2010 2011 2012 2013

Bazický index 100 71,3 76,8 134,7 46,8

2014

228,7

2014

81,9

Zdroj: Vlastní zdroj

Zdroj: Vlastní zdroj

Pro důkladné přepočítání veškerých položek přidávám tempo růstu nákladů a výnosů. Tato horizontální analýza nám ukáže rozdíly mezi jednotlivými roky a jejich vývojem v oblasti nákladů a výnosů. Disproporce mezi nimi pak vybízí k dalšímu zkoumání, procentuální hodnoty mohou být kladné i záporné. Tabulky měřící tempo růstu jsou počítány ze skutečných nákladů a výnosů daného roku Tabulka 7 Tempo růstu výnosů Rok Tempo růstu 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Tabulka 8 Tempo růstu nákladů Rok Tempo růstu 2009 2010 2011 2012 2013 2014

-6,58 1,2 -35,9 39,7 16,7 100,0

Zdroj: Vlastní zdroj

7,01 11,8 -22,4 -83,8 130,0 100,0

Zdroj: Vlastní zdroj

K úplnému zobrazení hospodaření je potřeba uvést doplňkovou činnost organizace a její nakládaní s penězi v této oblasti. V tabulce, ve které je výčet hospodaření z doplňkové činnosti, lze vypozorovat, že náklady a výnosy se drží v podobné hladině. Chybným se může stát jen rok 2007, z důvodu špatného vedení účetnictví v tomto roce a jeho následná nekorektnost. 44

Tab. 9. Rozbor hospodaření příspěvkové organizace v letech 2007 – 2014, Doplňková činnost Rok Tržby celkem Náklady celkem HV 2007 3473000,00 35512000,00 782000,00 2008 19802000,00 15753000,00 -11003000,00 2009 13706000,00 12364000,00 1300000,00 2010 10250000,00 9861000,00 389000,00 2011 11998000,00 11367000,00 631000,00 2012 9981000,00 9937000,00 44000,00 2013 12767000,00 10480000,00 2287000,00 2014 9235000,00 8775000,00 460000,00 celkem 91212000,00 114049000,00 -5110000,00

Celkem 39767000,00 24552000,00 27370000,00 20500000,00 23996000,00 19962000,00 25534000,00 18470000,00 200151000,00

Zdroj.: Výroční zprávy PIS a PCT Tabulka 10 BI tržeb Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Tabulka 11 BI bilance příspěvku

Bazický index 100 56,0 38,8 29,0 33,9 28,2 36,1 26,1

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Zdroj: Vlastní zdroj

Bazický index 100 34,7 38,7 29,0 33,9 28,2 36,1 26,1

Zdroj: Vlastní zdroj

Z tabulek je patrné, že vývoj nákladů a výnosů organizace byl dost podobný. Nejvyšší tempo růstu můžeme zaznamenat v roce 2011. Co se týče bazického indexu u bilance příspěvku a tržeb, můžete si všimnout podobnosti čísel. Rozcházejí se pouze v roce 2008, tento rozdíl je však způsobený špatným vedením účetnictví v roce předchozím. Naopak tempo růstu je značně kolísavé oproti bazickému indexu. Nejvíce se čísla rozcházejí v roce 2011, kdy nám tabulka evokuje, že skutečné tempo růstů činilo u tržeb 305,3 procent a u nákladů 574,2. Vysoké náklady byly způsobeny hlavně rekonstrukcí památkových objektů, do které bylo potřeba vložit více financí na jejich obnovu nebo rekonstrukci. Tempo růstu bohužel nelze počítat u roku 2014 z důvodů neukončení roku 45

2015, který by s sebou nesl informace potřebné k tomuto výpočtu, na který jsem použila čísla skutečná z daného období. Tabulka 12 Tempo růstu tržeb

Tabulka 13 Tempo růstu nákladů

Rok

Rok

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Tempo růstu-T -16,47 -9,8 305,3 -69,5 -27,0

2009 2010 2011 2012 2013 2014

100,0

Zdroj: Vlastní zdroj

Tempo růstu-N -12,25 -8,0 574,2 -88,4 -16,3 100,0

Zdroj: Vlastní zdroj

Díky statistickým údajům vedeným od roku 2007 a obsaženým ve výročních zprávách Pražské informační služby jsem získala řadu důležitých informací o hospodaření příspěvkové organizace. Je zajímavé, že do roku 2007 nejsou vedeny žádné výroční zprávy ani dokumentace alespoň ve skenované podobě. Žádná ze zpráv neobsahuje přesně ty samé informace, prakticky mají společné jen názvy jednotlivých útvarů, které si vedou statistiky samy po dobu jednoho roku a následně jsou zadávány do výroční zprávy. Odlišnost zpráv hlavně v letech 2013 je dána celkovou změnou fungování PIS, a to především změnou její zřizovací listiny. Z údajů jde zaznamenat také měnění se hlavních činností organizace či organizační struktury. Hospodaření příspěvkové organizace za rok 2007 vyvrací až výroční zpráva za rok 2008. V předchozím období, čímž je myšlen rok 2007 se PIS dopustila dvou zásadních chyb v účetnictví, které z výroční zprávy z roku 2008 cituji následovně: „Do účetnictví, ani do fakturace nebyla promítnuta změna, DPH – PIS odváděla do srpna 2008 právně 9% DPH, které se přitom odvádět nemělo. Docházelo k chybnému účtování inkasovaných pronájmů ve výši cca 2,3 mil. Kč. Tyto položky byly účtovány na místo do hlavní do vedlejší činnosti. Tím se zlepšoval výsledek vedlejších činností, který měl být ziskový, ve skutečnosti však byl hluboce ztrátový. Docházelo tím ke zkreslování celého hospodářského výsledku PIS.“(Ramenbornová,2008, s. 15)

46

Vzhledem k nedostatku informací o tom, jsou-li data ve výroční zprávě 2007 opravena, nebo jsou zachována i s chybami uvedenými ve zprávě z roku 2008, rozhodla jsem se pracovat se záznamy v rozmezí pětiletém z období 2009-2014. V roce 2009, i přes trvání krize, se Pražské informační službě podařilo dosáhnout na 98 procentní hranici výnosů. Negativním vlivem byly hlavně náklady spojené s provozem zámeckého areálu Ctěnice, i přes několik výběrových řízení se nepodařilo vybrat vhodného nájemce tohoto objektu. Pražská informační služba tak musela v rámci zachování dotace Evropské Unie v objektu zahájit provoz k 1. 4. 2010 sama. PIS byl tedy schválen odvod finančních prostředků z investičního fondu na nákup vybavení nábytkem za 4,434 mil Kč a zařízení IT v hodnotě 415,5 mil Kč, čímž došlo k navýšení neinvestičního příspěvku organizace. Počet zaměstnanců se sice oproti roku 2008 značně snížil, ale zámecký areál ve Ctěnicích vyžadoval potřebu dalších čtrnácti zaměstnanců. Část potřeby těchto zaměstnanců tvořili brigádníci. Podmínkou dotace bylo fungování zámeckého areálu Ctěnice v pětiletém období. Areál byl v provozu do června 2012, a to nepřetržitě celý rok. Objekt sloužil k pořádání svateb včetně obřadů a hostin. Důvodem uzavření zámeckého areálu Ctěnice byly hlavně nízké výnosy z provozované činnosti. Rok 2010 byl z hlediska výnosů značně pozitivní, protože z upraveného rozpočtu se je podařilo překročit o 6%, což z tabulek jasně vyplývá. Na základě zřizovací listiny bylo svěřeno Pražské informační služby do správy několik objektů ve vlastnictví HMP, mezi tyto památky patřily mimo jiné i národní kulturní památky. V roce 2012 na základě usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy byly památky ve správě Pražské informační služby do správy Muzea hlavního města Prahy. O některé z těchto objektů se Pražská informační služba starala od svého založení 1. 1. 1958.

47

2.4.5 VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V PRAZE Statistická data týkající se incomingu turistů a vývoji cestovního ruchu v Praze, které si PIS-PCT vedla, jsou poprvé zaznamenána ve výroční zprávě z roku 2010. Historie turismu v Praze však sahá do dávné historie, už díky její poloze obchodní křižovatky. Cestovní ruch a jeho dnešní podoba v ČR je možné datovat od roku 1888, který byl i rokem vzniku Klubu českých turistů. Pokud se přesuneme do novodobé historie, můžeme zkoumat vývoj turismu v jednadvacátém století, a tak zjistit, jestli nastaly i roky, kdy se mu nevedlo a kdy naopak dosahoval velice kladných čísel jak v útratě turistů, tak ve frekvenci jejich návštěvy i počtu přenocovaných nocí. Díky doloženému grafu tak je možné zjistit vývoj cestovního ruchu v Praze od roku 2010. Z uvedených dat lze vyčíst, že v roce 2010 přijelo do české metropole 4 733 701 návštěvníků, což je ve srovnání s rokem předchozím o 8,6 procent více, průměrná délka pobytu byla 3,5 dne, průměrná délka přenocování nepřesáhla tři dny. Nejvíce návštěvníků v roce 2010 bylo z Německa, celkem 12,7 procent, jejich pozice se během pětiletého období nezměnila, stále jsou na první příčce. Nejméně přijelo japonských turistů. Nejmenší počet podle nerevidovaných dat přijelo turistů z Lichtenštejnska. Graf 2. Vývoj cestovního ruchu v roce 2010

GER 3,8

FR ESP

4,3 13,2

12,7

GBR IT

USA RUS 6,8 5,9

34

5,7 5,6 0 0 2,6

POL

JAP SVK NLD

3,2

CHN

2,2

Ostatní Rezidenti

Zdroj: Výroční zprávy PIS a PCT

48

Graf 2. Vývoj cestovního ruchu v roce 2011

GER FR ESP GBR IT

12,8

13,6

USA

4,6

31,1

4

RUS

5,5

POL

5,5

JAP

5,3

NLD

3,1

CHN

3 0

2,1 1,8

SVK

7,5

Ostatní Rezidenti Zdroj: Výroční zprávy PIS a PCT V roce 2011 nejsou patrné žádné velké výkyvy v příjezdu turistů do Prahy. Dvou procentní pokles můžeme zaznamenat u ruských turistů. Ostatní národnosti přijížděly do Prahy v hodně podobném počtu jako v roce 2010. Více přijelo Britů i turistů ze Slovenska. V roce 2011 byl průměrný výdaj turisty 1570 korun českých. Výdaj jednodenního návštěvníka se o pět set korun zvýšil a to na 2000 korun. Nejvíce turisté utráceli za služby ve stravování, a to okolo 29 procent. Služby ubytování v ubytovacích zařízeních byly v těsném závěsu s 23 procenty. V roce 2011 dávali návštěvníci přednost organizovaným zájezdům, rostly však také příjezdy turistů, kteří cestovali individuálně. Taktéž v návštěvnosti převazoval turista nad jednodenním návštěvníkem. Turista v Praze držel v tomto roce 93 procentní převahu nad jednodenním návštěvníkem metropole. Hlavními důvody návštěvy Prahy, byla ve většině případů dovolená. Na druhém místě se držely pracovní povinnosti. Naopak u jednodenních návštěvníků se převážně jednalo o práci či nákupy. Frekvence návštěvnosti Prahy však byla v tomto roce nízká, převažovala pouze ta, kdy návštěvník přijel pouze jednou a zpravidla poprvé. Rok 2011 sebou také přinášel značná omezení a přísnější kontroly způsobené teroristickým útokem na mrakodrapy „Dvojčata“ v New Yorku. Někteří dostali strach cestovat, jiní naopak podporovali Dark 49

Tourism a do míst neštěstí se vraceli. Počet příjezdů z USA se však snížil pouze o 4 setiny procenta. V roce 2012 bylo zaznamenáno meziroční zvýšení o 6,5 procenta. Celkem do Prahy přijelo 5 397 531 turistů, z toho 86 procent bylo zahraničních. U ubytovacích zařízení bylo zaznamenáno 13,5 milionu přenocování. Délka jednoho pobytu turisty byla v průměru 2,6 noci. Celková spotřeba turistů v České republice v roce 2012 byla podle satelitního účtu 119 mld. Kč. V roce 2012 nejvíce utráceli Rusové. Na osobu za den utratili v přepočtu skoro 2000 Kč. Hned za nimi byli Indové a Izraelité. Nejméně utráceli Slováci a Rakušané. Nejvíce z toho utratili za oděvy a obuv, poslední položkou jsou pak upomínkové předměty z porcelánu nebo skla. Nejméně turisté utratili za služby cestovních kanceláří a cestovních agentur. Ve spotřebním koši turistů bylo nejvíce zastoupeno ubytování, stravování a nákup zboží. Doprava u turistů byla až na čtvrtém místě. Graf 4. Vývoj cestovního ruchu v roce 2012 v Praze

GER FR

ESP GBR

12,5

13,6

4,3

3,4 5,6

IT USA RUS POL

29,9

5,6 6,1 8,9 02

2 3

JAP SVK NLD CHN Ostatní

3,3

Rezidenti

Zdroj: Výroční zprávy PIS-PCT

50

Graf 5. Vývoj cestovního ruchu v roce 2013 v Praze

GER FR ESP 13,6

GBR

11,5 2,9

4

IT USA

33,5

5,5

RUS

4,9

POL

6,2

JAP SVK

9,4

NLD CHN

1,3 0 1,3 2,7 3,2

Ostatní Rezidenti

Zdroj: Výroční zprávy PIS-PCT V prvním čtvrtletí tohoto roku byl zaznamenán růst počtu návštěvníků o 3,3 procenta, což je přesně nárůst o 31 429 hostů oproti roku 2012. V tomto roce bylo čisté využití lůžek 53,8 procent. Do Prahy přijelo necelých šest milionu hostů, kteří zde uskutečnili 14,5 milionu přenocování. Nejvíce návštěvníků přijelo do Prahy v srpnu, nevyhýbali se však ani zimním měsícům, které na tom s návštěvností nebyly také špatně. Co se týká kongresového turismu Convention Bueau v hlavním městě se konalo 3427 kongresů a jiných podobně laděných eventů. Těchto konferencí se zúčastnilo 549 225 účastníků. Nejoblíbenějším měsícem pro konání kongresů se stalo září a duben. Statistiky napovídají, že klesl celkový počet pořádaných kongresových eventů v Praze i počet strávených dní v české metropoli ze 2,06 dnů na rovné dva dny. Podle původů organizátora měla největší zastoupení Česká republika s 68.2 procent, druhá byla Velká Británie s 8,1 procenty a na třetím místě skončilo USA s 4,8 procenty. Nejčastějším tématem byla farmacie se sedmi procenty a telekomunikace s 6,5 procenty pozadu nezůstal ani obchod s 5,8 procenty.

51

Graf 6. Vývoj cestovního ruchu v roce 2014 v Praze

GER FR ESP

12

12,9

3,6 2,8

5,5

GBR IT USA RUS

5 34,9

6,4 7,8

POL JAP SVK NLD

2,4 0

0 3,1

3,5

CHN Ostatní Rezidenti

Zdroj: Výroční zprávy PIS a PCT Z grafů z let 2013 a 2014 je procentuálně nepatrný, ale v cestovním ruchu zaznamenaný incoming turistů z Číny. I v těchto letech většinu ze sta procent zaujímají ostatní státy nebo osoby, u kterých nebyla definována národnost. V roce 2014 můžeme zaznamenat růst příjezdu německých turistů, a to o půl procenta. Hranice mezi rezidenty a německými turisty tak v roce 2014 byla minimální. Pokud se opět zaměřím na útraty, tak v roce 2013 byla průměrná útrata ruského turisty okolo 6800 korun českých. Turista z Číny utratil v průměru 15 000 korun českých. Do Prahy v roce 2013 přijelo 5 502 591 milionů turistů. Pokud si tento rok srovnáme s rokem předcházejícím, uvidíme zde dvou procentní nárůst incomingu. Na tomto nárůstu se podíleli zahraniční turisté číslem 4 753 824 milionů a tuzemští turisté 748 767 tisíci.

52

2.4.6 TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA Prague City Tourism provozuje aktuálně šest turistických informačních center. Čtyři z nich se nacházejí v centru Prahy, poslední dvě pak na terminálu 1 i 2 ruzyňského Letiště Václava Havla v příletových halách, aby mohli turisté obdržet informace o Praze v té nejbližší možné chvíli a hned po příletu tak zjistit, jak se do centra Prahy dostat a co nejzajímavějšího navštívit. Původně bylo informační centrum pouze jedno v tranzitní části letiště na terminálu dva, pro zkvalitnění služeb se informační centrum přemístilo do části veřejné. Rok na to pak bylo otevřeno druhé turistické informační centrum na terminálu jedna opět ve veřejné části. V roce 2014 se v informačním centru na terminálu jedna a později i na terminálu dva začaly prodávat jízdenky Českých drah. Ve většině evropských měst jsou letiště přímo napojené na železniční trať, protože v české metropoli Praze toto propojení zajištěno není, tento spoj zajišťuje linka autobusu Airport Express, který letiště Václava Havla a Hlavní nádraží v centru Prahy spojí v letní turistické sezóně za dvacet minut. PIS-PCT ve svých informačních centrech na ruzyňském letišti tak nabízí veškeré vnitrostátní železniční spoje. Turista si tak může zakoupit jízdenku na vlak do města v České republice a s touto jízdenkou využít spoj Airport Express. Turistická informační centra na letišti taktéž zajišťují pro České dráhy potvrzování jízdenek VLAK+letiště. Jedná se o zvláštní zpáteční jízdenku s prodlouženou platností třicet dní a se slevou 25 procent. Mezi další významná turistická infomační centra patří to, které je na Staroměstské radnici. Toto středisko je v hlavní sezóně obsazeno čtyřmi pracovníky a z hlediska polohy je také jedno z nejnavštěvovanějších. Sídlí v historické budově ze 14. století. PIS-PCT zde nezajišťuje pouze služby infomačního centra, ale sídlí zde také dispečink průvodců, který zprostředkovává služby profesionálních průvodců, které si školí sama PIS-PCT. Pokud se budeme zmiňovat o průvodcích, nesmíme zapomenout na to, že PIS-PCT se snaží, aby z Prahy a z celé ČR postupně vymizeli takzvané free tour, neboli průvodcovské služby zdarma, které provozují nekvalifikované osoby, které většinou mají o historii Prahy po případně České republiky a jejich památkách mizivé znalosti, tato služba pak snižuje celkovou kvalitu Prahy, ale také České republiky jako destinace. Osoby provozující průvodcovské služby bez kvalifikace a vzdělání často podávají smyšlený výklad o Praze nebo o České Republice. Pokud by se průvodcovství stalo ze živnosti volné živností vázanou, u které je zapotřebí při zakládání doložit informace o odborné způsobilosti nebo praxi v oboru, bylo by to určité osvobození. Pro spojení kvalifikovaných průvodců PIS53

PCT v roce 2014 iniciovala vznik tzv. Klubu VIP průvodců, který má za úkol eliminovat již zmiňované nekvalifikované průvodce. Doposud má něco okolo osmdesáti členů. Jejich databáze je pak umístěna na webových stránkách určených pro turisty

Prague City

Tourism. Je zde uvedeno v jakém jazyce provádějí a od jakého roku jsou zařazeni mezi profesionální průvodce. U každého z průvodců je pak položka objednat. Turista přijíždějící do Prahy má tak jedinečnou možnost si několik měsíců nebo dnů dopředu objednat profesionálního průvodce Prahou z pohodlí svého domova. Po příjezdu do Prahy pak dostat profesionální výklad s příjemným a kultivovaným přístupem. V budově Staroměstské radnice PIS-PCT zajišťuje průvodcovské služby, a to historických prostor budovy, které zahrnují tři síně radní, Jiříkova a Brožíkova síň a gotická kaple, kde je možnost v bezprostřední blízkosti vidět jednotlivé apoštoly pražského orloje. Tento okruh mohou návštěvníci zvládnout sami, pokud nepožadují služby průvodce. Pokud však turista chce navštívit románské podzemí, je nezbytný doprovod průvodce, který podává výklad jak o síních a gotické kapli, tak i následně v románském podzemí, jehož nejstarší část spadá do 2. poloviny dvanáctého století. Čtvrté turistické informační centrum, o kterém se chci zmínit, je nedaleko Staroměstského náměstí, a sice v ulici Rytířské. Toto zcela nové moderní informační centrum v těsné blízkosti Stavovského divadla a Karolina, je navštěvované především rezidenty, ale turisté si k němu cestu nacházejí také, a to především z důvodů vydávání Prague Card (Pražských karet). Těmito kartami se budu ještě hlouběji zabývat v jiné části práce. Výdej se uskutečňuje poté, co si budoucí návštěvník na webových stránkách zakoupí dle svého uvážení pražské karty a po příjezdu do metropole si je vyzvedne na předem uvedených místech. Karty se dají vyzvednout v informačním centru na letišti na terminálu dva. Pokud však turisté přiletí nočním letem, není možné si karty na letišti vyzvednout, z důvodů zavření informačního stánku. Mohou tak učinit v centru metropole v turistickém informačním centru v ulici Rytířské nebo během mimosezóny, kdy je toto informační centrum v neděli zavřené, si mohou karty vyzvednout na turistickém informačním centru na Staroměstské radnici. Tato služba turistům poskytne předem se připravit a naplánovat si cestu do české metropole a tak bezstarostně prožít čas v ní strávený. Zcela nové turistické informační centrum je na Václavském náměstí na rohu Štěpánské ulice otevřené od listopadu 2014 a nabízí turistům své služby na jednom z našich

54

největších náměstí, i když zpravidla Američané ho mají spíše za ulici. Toto informační centrum je již šesté v pořadí. A také první v přemístitelném stánku. Poslední turistické informační centrum, které nesmím opomenout už z hlediska jeho polohy, je přímo na Karlově mostě v Malostranské mostecké věži. Toto turistické informační centrum je otevřeno pouze v hlavní sezóně, která spadá pod jarní a letní měsíce, tedy absolutního turistického vytížení metropole. Turistům se zavře v říjnu a opět se otevře v dubnu. Během této doby zaměstnanci a brigádnici obsluhují jiná střediska.

2.2.2. VLASTIVĚDNÉ VYCHÁZKY O vlastivědných vycházka jsem se již zmiňovala v několika částech této bakalářské práce. Ke konci jsem se rozhodla jim věnovat vlastní podkapitolu nejspíše z důvodu jejich jedinečnosti a dlouholeté tradice, která trvá již od založení této organizace. Již od vzniku Pražské informační služby a Prague City Tourism fungují dva typy vlastivědných vycházek. Prvním jsou programované vycházky, druhým pak vycházky objednané. Programované vycházky jsou určeny pro osoby, které znají českou historii a zajímají se o ni a chtějí Prahu poznávat hlouběji a podrobněji. Občas je v nabídce programovaných vycházek možné zakoupit také komentovanou prohlídku Staroměstské radnice, Národního divadla nebo Lorety, a to v němčině či angličtině. Objednané vycházky se dělají zpravidla cizojazyčně. Jejich obsah záleží na průvodci. Pouze objednavatel vybírá trasu procházky a zaměření. Jedinečnost těchto vycházek spočívá hlavně v kvalitních průvodcích, kteří prochází rekvalifikačními kurzy, aby zdokonalovali své znalosti v oblasti historie či znalosti topografické. Jejich vysoká kvalita však neodpovídá ceně, která by mohla být i vyšší. Prague City Tourism tak ale historii a topografii prostřednictvím těchto průvodců nabízí za cenu dostupnou všem příjmovým třídám i segmentům.

55

3.

NÁVRHOVÁ ČÁST

V poslední části se budu snažit zjistit, zda se mi stanovené hypotézy podařilo potvrdit či vyvrátit. V hypotéze číslo jedna jsem uvedla, že se domnívám, že zřizovací listiny obsahují rozdílná tvrzení. Tato hypotéza byla potvrzena. V obou zřizovacích listinách jsou patrné rozdíly, které způsobily nový způsob zřízení a změnu ve fungování celé příspěvkové organizace. Změny jsou hlavně patrné v činnosti této organizace, nevyhnuly se ani změně nemovitého majetku v její správě. Druhou mojí hypotézou se stala domněnka, o přerodu v organizaci. Podstatou roli v této hypotéze sehrál marketing. Tato hypotéza byla potvrzena, a to především důsledkem úspěchů marketingových kampaní, za které příspěvková organizace získala i řadu ocenění odborníků v cestovním ruchu. Nejen nové logo a účast na veletrzích je krok vpřed v této organizaci. Mnoho dalších změn je popsáno v kapitole 2.3. Poslední mou hypotézou bylo zjistit, zda-li měly změny v zřizovacích listinách a změny v propagaci Prahy vliv na příjezdový cestovní ruch či nikoliv. Tato hypotéza se potvrdila u tuzemských turistů, jichž díky kampani Nenechte Prahu jen Pražákům, přijelo do české metropole o něco více, než je v mimosezóně běžné. Zda-li však tato změna měla vliv na příjezdový cestovní ruch, nelze říci. Z pohledu zahraničního cestovního ruchu tuto hypotézu vyvracím, a to z důvodů nedostatku statistik a analýz a dalších dat potřebných k tomuto zhodnocení. Měřitelným by se mohl stát produkt Prague Card, který si turisté předem mohou zakoupit, než do destinace dorazí, tak by šlo zjistit jen z části kdo a jaké národnosti do Prahy zavítá. Jednalo by se však o malé procento, které by nezaručovalo přesnost těchto dat.

3.1 SROVNÁNÍ S DESTINACÍ Možností, jak destinaci Prahu a její fungování, propagaci, marketing uvést jako novou a schopnou, je porovnat ji s jinou destinací. Pro toto srovnání jsem si vybrala rakouskou metropoli Vídeň, která má s Českem společnou historii a v minulosti měla i stejného panovníka, který mnohdy určoval, jak se tato města budou vyvíjet. Umělci a architekti doslova pendlovali mezi těmito městy jen pár

56

hodin od sebe vzdálených. Stejnorodost kultur, architektura či rozloha a počet obyvatel tak vystavuje tyto města k neustálému porovnávání. Už jen když si otevřete webovou stránku Vídně, jste překvapeni, kolik možností Vám tato destinace může nabídnout. Slogan destinace Teď nebo nikdy vzbuzuje pocity aktuálnosti a nenávratnosti a také vyplouvají na povrch otázky. Podívám se tam ještě někdy? Musím se rozhodnout hned? Co když je to moje poslední šance? Nebo věty plného rozhodnutí. Ano, to je přesně pro mě. Prague City Tourism se stejně jako v případě Vídeňského marketingu zaměřuje na pocity, naopak zde jsou přímo vysloveny a my si je jen chceme vychutnat reálně. Jediným rozdílem je ten, že si v případě Prahy vyvoláme i emoce, které se v nás probouzejí při výběru destinace. Obě tyto složky se snaží pocity u potencionálního návštěvníka vyvolat také fotografiemi, které se v opakovaných frekvencích ukazují na titulní webové stránce. V případě Vídně jsou to dva obrázky milenců, kteří mají nejspíše demonstrovat romantiku tohoto města. Pohledy, které nabízí webové stránky Prahy, jsou mnohem četnější a demonstrují Prahu jako křižovatku architektury, setkávání, kultury, dobrého jídla a pití. Jednotlivé oddíly jsou zpravidla stejné, ukazují zajímavá místa, poukazují na to, kde se dobře najíst, jaké se konají akce v destinaci. Zajímavou položkou u vídeňského portálu je Lifestyle a Sociální scéna, ve které se dají najít veškeré zajímavosti o nočním životě, ale i o LGBT friendly. Na tento Lifestyle nezapomněla ani Prague City Tourism a uvádí ho v části Jídlo a pití a podniky, které se specializují na tento segment. Víceúčelové je provedení seznamů restaurací nebo podniků ve Vídni. Návštěvník nebo potencionální návštěvník zde najde snadno celou adresu i webovou stránku daného místa, aniž by se musel v textu vyhledávat názvy restaurací nebo nekonečně klikat nebo znovu hesla přepisovat do vyhledávače, aby následně našel webové stránky, místa nebo další informace o něm. Praktičnost tedy z pohledu Prague City Tourism je značně za hranicí té, kterou nabízí Vídeň. Po shrnutí hodnocení webového podání těchto dvou destinací můžeme říci, že každá má své nedostatky. Pokud web těchto obou destinací srovnám, designově vítězí ten Pražský, v praktičnosti podávaných informací ten Vídeňský. Prodejným produktem Prague City Tourism je Prague Card, která umožňuje vstup do více jak padesáti památek zdarma a více jak třiceti se sníženým vstupným. S touto kartou je 57

možné také využít bezplatnou hromadnou dopravu, která je v ní zahrnuta. U Vídně tomu není jinak, jediný rozdíl je, že nabízí karty dvě, naopak Praha nabízí karty tři na dva, tři a čtyři dny. Karty, které prodává destinace Vídeň, jsou na dva nebo tři dny. I v tomto případě je doprava ve městě s touto kartou zdarma. Negativním rozdílem pro Vídeň je, že nemá karty pro studenty a dospělé, ale má jeden typ karet určených pro všechny věkové kategorie. Co však destinaci Vídeň posouvá dál je myVienna, kde si návštěvník webových stránek může sestavit plán cesty, který by chtěl po příjezdu do rakouské metropole prožít. Takovou možnost zatím Prague City Tourism nemá, a tak se setkává se spoustu turistů, kteří vlastně po příjezdu nevědí, co zde navštívit. Množství informačních center jim však umožňuje již na letišti zjistit, co může být cílem jeho návštěvy. Co může být sjednocující záležitostí pro tyto dvě destinace, jsou například materiály pro turisty z USA nebo z kanady či z jiných amerických států. Tito turisté míří do Evropy za účelem poznání většiny evropských měst, Praha a Vídeň patří právě mezi hlavní navštěvovaná místa a zpravidla je pojí i literatura, které je pro tyto dvě města společná, to dává zapravdu podobnost těchto měst. .

58

ZÁVĚR Nezbývá než uvést celkové zhodnocení vyplývající z této práce. Došla jsem k závěru, že změny ve zřizovací listině měli kladný dopad na fungování této organizace. Doslova vyžadující změny z ní udělaly moderní dynamicky se vyvíjecí subjekt příspěvkové organizace a troufám si říct že nejen v Praze. Díky skvěle odvedené práci několika skupin osob se tak Praha řadí mezi přední DMO v Evropě. Vyhodnotit zdali měli změny již popsané vliv na příjezdový cestovní ruchu se nedá zcela určit a tak jsem v návrhové části tuto hypotézu vyloučila. Modernizace a změny v zřizovacích listinách u příspěvkových organizací jsou zcela jistě vítaným zájmem jejich zřizovatele. Ještě vetší radostí je pak jejich úspěšnost jak v národním, tak i mezinárodním meřítku, které má jednoznačně vyšší váhu, ale ceněny jsou oba úspěchy. Z pohledu Prague City Tourism tomu opravdu tak je. Nejen, že získává ocenění, ale také se snaží dělat maximum pro destinaci Prahu, která patří mezi nejnavštěvovanější města Evropy a světa. Změny v zřizovací listině tak tuto příspěvkovou organizaci posunuly dál a učinily z ní Management Destinantion Organization pro Prahu. Využily koncept, který jiné destinace praktikují už dlouhou dobu a převedly ho na fungování Prahy. Nejen logo, ale také i činy v prvopočátcích fungování a zavádění nových standardů do této organizace s pětapadesátiletou tradicí (k roku 2013) byl spíše skokem, než-li krokem ku předu. Tato organizace potřebovala restrukturalizaci, aby se vyrovnala destinacím jako je například Vídeň, která sice nabízí památky srovnatelné s Prahou, ale její nabídka a způsob jejího prezentování ji převyšuje. Praha potřebovala, aby ji někdo nabídl s takovým gustem, jako to umožnila nová zřizovací listina a zprostředkovala nové řízení. Nejen, že se Prague City Tourism snaží o propagaci Prahy, ale také ji nová zřizovací listina umožňuje propagaci České republiky, která se mylně ve většině případů s Prahou vůbec nespojuje, a tak dává informacím o této destinaci nový rozměr. Zpracovávání této bakalářské práce nebylo obtížné a velice mě bavilo, doufám že i čtenář, který si ji přečte, bude mít kladný názor na její zpracování.

59

POUŽITÁ LITERATURA

[1.]

Česká republika. Zákon o hlavním městě Praze. In: 131/2000. Praha, 2000.

[2.]

DOLANSKÁ, Nora. Zadávací dokument: Online marketingová kampaň Prahy na

sociálních sítích a internetu na období 36 měsíců. In: Zadávací dokument [Dostupné z internetu]. 11. 7. 2014. Praha, 2014, 11. 7. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z internetu: < http://www.praguecitytourism.cz/cs/pis-pct/vyberova-rizeni/online-marketingovakampan-prahy-na-socialnich-sitich-a-internetu-na-obdobi-36-mesicu-10413>

[3.] EUR- Lex: Access to European Union law [online]. 1990, 13.7.1990[cit. 2015-0417]. Dostupné internetu z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN-CSES/TXT/?uri=CELEX:31990L0314&from=EN [4.]

Europen Cities Marketing: About European Cities Marketing. European Cities

Marketing: Meet European Cities [Dostupné z internetu]. 2014 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.europeancitiesmarketing.com/about/

[5.]

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i

světové konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-2474209-0.

[6.]

KOPECKÝ, Ladislav. Public relations: dějiny, teorie, praxe. Vyd. 1. Praha: Grada,

2013, 238 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-802-4742-298.

[7.]

KRUPKA, Jaroslav. Praha cílí na zahraniční trhy. Spustí velkou kampaň na

světovém internetu. Marketing a média [online]. 2014, 28. 7. 2014 13:45 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z internetu:

60

[8.]

LEJSEK, Zdeněk. Statistika a my: Za co u nás cizinci utrácení?. Statistika a

my [online]. 2014. vyd. 05/2014, 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z internetu:

[9.]

LOVĚTÍNSKÝ, Vojtěch a Mgr. Petra MYLKOVÁ. Fungování příspěvkových

organizací v České republice a ve vybraných zemích Evropy. In: Asociace veřejných prospěšných organizací ČR [online]. Praha, duben 2011, 2011 [cit. 2015-03-02]. Dostupné zinternetu:

[10.]

MORRISON, Alastair M. Marketing and managing tourism destinations. New

York: Routledge, 2013, xxxiii, 596 p. ISBN 978-041-5672-504.

[11.]

PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a

taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2.

[12.]

PLZÁKOVÁ, Lucie a Petr STUDNIČKA. Řízení cestovního ruchu v České

republice - minulost, současnost, budoucnost. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 204 s. ISBN 978-80-7478-593-1.

[13.]

Prague City Tourism: PCT. Prague City Tourism: PCT [online]. 2014. vyd. 2014,

2014 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z internetu:

[14.]

Prague Convention Bureau: Praha kongresová v aktuálních číslech. Prague

Convention Bureau: Praha kongresová v aktuálních číslech [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z internetu:

[15.]

Praha ve statistikách. In: Praha ve statistikách [online]. Praha: PIS-PCT, 2014 [cit.

2015-04-14]. Dostupné z internetu: 61

[16.]

Příloha č. 4 k usnesení Rady HMP č. ze dne: Kapitola: 06 - Kultura a cestovní ruch,

Finanční vypořádání vztahu příspěvkových organizací za rok 2013 k rozpočtu hl. m. Prahy. In: Extranet Hl. m. Prahy: Rozpočet a účetnictví hl. m. Prahy [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z internetu:

[17.]

RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch -

podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 97880-247-4039-3.

[18.]

SLINTÁKOVÁ, Barbora. Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace.

Státní fondy. In: Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace. Státní

[19.]

SVOBODOVÁ, Hana. Socioekonomické geografie České Republiky: Cestovní

ruch. Socioekonomické geografie České Republiky: Cestovní ruch [online]. 2013, 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z internetu:

[20.]

TUČEK, Jan, Markéta HÁJKOVÁ a Zuzana ŠVALBOVÁ. Strukturalizace

výsledku šetření do jednotlivých krajů ČR: Příjezdový cestovní ruch 2009 až 2015. In: Strukturalizace výsledku šetření do jednotlivých krajů ČR [online]. Červenec 2012. Praha

8,

2012,

[cit.

2015

-

04

-

12].

Dostupné

z internetu:
//www.mmr.cz/getmedia/ec10b8d4-ba83-4b14-abde 0a71d6e5272b/01_Praha.pdf?ext=.pdf>

[21.]

Výroční zpráva 2007. In: NOVOTNÝ, Václav. Výroční zpráva 2007 [online]. 2008.

vyd. Praha, 2008, 2008 [cit. 2015 – 04-17]. Dostupné internetu z internetu:

62

[22.]

Výroční zpráva 2008. In: RAMNEBORNOVÁ, Lucie. Výroční zpráva

2008 [online]. 2009. vyd. Praha, 2009, 2009 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z internetu: [23.] Výroční zpráva 2009. In: RAMNEBORNOVÁ. Výroční zpráva 2009 [online]. Praha, 2010, 2010 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z internetu:

[24.] Výroční zpráva 2010. In: RAMNEBORNOVÁ. Výroční zpráva 2010 [online]. 2011. vyd. Praha, 2011, 2011 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z internetu : [25.]

Výroční zpráva 2011. In: RAMNEBORNOVÁ. Výroční zpráva2011 [online]. 2012.

vyd., 2012, 2012 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z internetu :

[26.]

Výroční zpráva 2012. In: RAMNEBORNOVÁ, Lucie. Výroční zpráva

2012 [online]. 2013. vyd., 2013, 2013 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z internetu:

[27.]

Výroční zpráva 2013. In: DOLANSKÁ, Nora. Výroční zpráva 2013 [online]. Praha,

2014, 2014 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z internetu:

[28.]

Výroční zpráva 2014. In: DOLANSKÁ, Nora. Výroční zpráva 2014 [online]. Praha,

2015, 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z internetu: http:

[29.]

Wien: Now or Never. WIENTOURISMUS. Wien: Now or never [online]. 2015 [cit.

2015-04-14]. Dostupné z internetu: <www.wien.info/en>

63

[30.]

Zákon 218/2000 Sb.: o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících

zákonů. In: Portál veřejné správy: Zákony [online]. 27. 6. 2000. Praha, 2000, 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z internetu:

[31.]

Zákony pro lidi.cz. Zákon pro lidi.cz [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-02-26].

Dostupné z internetu:

64