VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Karin Koublová Cestovní ruch v rámci EU
Bakalářská práce
2016
Cestovní ruch v rámci EU
Bakalá ská práce
Karin Koublová
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra ekonomie a ekonomiky
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalá ské práce: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Datum odevzdání bakalá ské práce: 2016-04-19 E-mail:
[email protected]
Praha 2016
Bachelor’s Dissertation
Tourism Policy in the European Union
Karin Koublová
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Economy and Economics
Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Date of Submission: 2016-04-19 E-mail:
[email protected]
Prague 2016
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma Cestovní ruch v rámci EU zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.
V souladu s § 47b zákona č. 111/1řřŘ Sb., O vysokých školách v platném znění souhlasím se zve ejněním své bakalá ské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve ve ejně p ístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.
……………………………………. Karin Koublová V Praze dne 19. 4. 2016
Abstrakt
KOUBLOVÁ, Karin. Cestovní ruch v rámci EU. [Bakalá ská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 66 stran. Bakalá ská práce na téma Cestovní ruch v rámci EU je zamě ena zejména na ecký cestovní ruch. Teoretická část práce se zamě uje na cestovní ruch, Evropskou unii a na její vztah k cestovnímu ruchu. Analytická část práce se zabývá analýzou výjezdového cestovního ruchu rezidentů do vybraných destinací včetně ecka, poskytuje základní p ehled o ecku a ekonomické situaci ecka, analyzuje ecký cestovní ruch z hlediska návštěvnosti a jeho podílu na HDP a zaměstnanosti země. Dále se tato část práce zabývá konkurenceschopností ecka v oblasti cestovního ruchu a jeho účastí v evropských programech cestovního ruchu. Práce obsahuje návrhy na zlepšení konkurenceschopnosti eckého cestovního ruchu. Metodou použitou p i zpracování teoretické části práce je p edevším deskripce, v části analytické je to analýza primárních a sekundárních dat, dedukce, indukce a syntéza.
Klíčová slova: cestovní ruch, Evropská unie, finanční krize, HDP, konkurenceschopnost, návštěvnost, zaměstnanost
Abstract
KOUBLOVÁ, Karin. Tourism Policy in the European Union. [Bachelor’s Dissertation] Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. 66 pages.
This Bachelor’s thesis on the topic of Tourism Policy in the EU focuses particularly on Greek tourism. The theoretical part of the thesis focuses on tourism, the European Union and its relation to tourism. The analytical part of the thesis deals with the analysis of outbound tourism of residents to selected destinations including Greece, it provides an elementary overview of Greece and the Greek economic situation, it analyses Greek tourism from the point of view of the visiting rate, its GDP share and the employment rate of the country. Further, this part of the thesis deals with competitiveness of Greece in the field of tourism and with its participation in European programmes for tourism. The thesis also contains suggestions for improvements of competitiveness of Greek tourism. The method used in the processing of the theoretical part of this work is mainly description, in the analytical part it is the primary and secondary data analysis, deduction, induction and synthesis.
Key words: competitiveness, employment rate, European Union, financial crisis, GDP, tourism, visiting rate
Obsah Seznam ilustrací, grafů a tabulek Seznam použitých zkratek Úvod ................................................................................................................................... 1 Teoretická část .................................................................................................................. 3 1 Cestovní ruch............................................................................................................... 3 1.1 Pojem cestovní ruch ...................................................................................................... 3 1.2 Typologie cestovního ruchu.......................................................................................... 4 1.3 Vznik a vývoj cestovního ruchu .................................................................................. 7 2 Evropská unie .............................................................................................................. 10 2.1 Evropská unie a její vývoj ............................................................................................ 10 2.2 Evropská unie a cestovní ruch ...................................................................................... 14 Analytická část .................................................................................................................. 17 3 Cestovní ruch rezidentů ............................................................................................. 17 3.1 Domácí a výjezdový cestovní ruch rezidentů ............................................................... 17 3.2 Analýza nabídky cestovních kancelá í specializujících se na pobytové zájezdy v ecku ............................................................................................................ 22 4
ecko ............................................................................................................................ 25
4.1 Základní informace o ecku ......................................................................................... 25 4.2 ecko a finanční krize .................................................................................................. 27 5
ecko a cestovní ruch ................................................................................................. 35
5.1 Návštěvnost ecka a podíl cestovního ruchu na HDP a zaměstnanosti státu .............. 35 5.2 Konkurenceschopnost eckého cestovního ruchu ......................................................... 39 5.3 ecký cestovní ruch a migrační krize ........................................................................... 42 5.4 ecké ostrovy ............................................................................................................... 43 5.5 Účast ecka v programu Evropské hlavní město kultury a v programu EDEN........... 48 Návrhová část .................................................................................................................... 53 Závěr .................................................................................................................................. 57 Seznam použité literatury ................................................................................................ 59
Seznam ilustrací, grafů a tabulek Ilustrace č. 1: Mapa ecka .................................................................................................. 27 Graf č. 1: Celkový počet delších cest rezidentů.................................................................. 18 Graf č. 2: Delší cesty rezidentů v tuzemsku a do zahraničí dle jejich délky ...................... 18 Graf č. 3: Poměr delších cest rezidentů - domácí a výjezdový CR .................................... 19 Graf č. 4: Delší cesty rezidentů do ecka ........................................................................... 21 Graf č. 5: Meziroční růst objemu úvěrů ecka v období leden 2004 – prosinec 2009 ...... 28 Graf č. 6: Celkový ecký vládní dluh v procentech HDP ................................................... 30 Graf č. 7: Vývoj nominálního HDP ecka ......................................................................... 31 Graf č. Ř: Vývoj nezaměstnanosti v ecku......................................................................... 32 Graf č. ř: Míra růstu reálného HDP ecka ......................................................................... 33 Graf č. 10: Počet turistů v ecku v letech 2002 - 2014 ...................................................... 36 Graf č. 11: P ímý podíl turismu na HDP ecka ................................................................. 37 Graf č. 12: P ímý podíl eckého turismu na zaměstnanosti ................................................ 38 Tabulka č. 1: Formy cestovního ruchu ............................................................................... 4 Tabulka č. 2: Druhy cestovního ruchu ............................................................................... 5 Tabulka č. 3: Výjezdový CR rezidentů do vybraných destinací – delší cesty .................... 21 Tabulka č. 4: CK a počet nabízených ubytovacích za ízení v ecku v % ........................ 23 Tabulka č. 5: Vývoj celkového eckého vládního dluhu .................................................... 29 Tabulka č. 6: Nezaměstnanost členských států EU v roce 2014 ........................................ 32 Tabulka č. 7: P ímý p ínos eckého turismu v oblasti zaměstnanosti ................................ 38 Tabulka č. Ř: Vybrané destinace a jejich umístění v žeb íčku konkurenceschopnosti CR 39 Tabulka č. ř: Konkurenceschopnost cestovního ruchu ecka v celosvětovém žeb íčku ... 41
Seznam použitých zkratek apod.
a podobně
ACK ČR
Asociace cestovních kancelá í České republiky
AČCKA
Asociace českých cestovních kancelá í a agentur
CK
cestovní kancelá
CR
cestovní ruch
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický ú ad
DPH
Daň z p idané hodnoty
ECB
Evropská centrální banka
EDEN
European Destination of Excellence (Excelentní evropská destinace)
EHMK
Evropské hlavní město kultury
EHS
Evropské hospodá ské společenství
ESAE
Evropské společenství pro atomovou energii
ESUO
Evropské společenství uhlí a oceli
EU
Evropská unie
GDP
Gross Domestic Product (Hrubý domácí produkt)
HDP
Hrubý domácí produkt
HN
Hospodá ské noviny
HOTREC
Hotels, restaurants and cafés in Europe (Hotely, restaurace a kavárny v Evropě)
MMF
Mezinárodní měnový fond
MMR ČR
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
MZV ČR
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
NATO
North Atlantic Treaty Organization (Severoatlantická aliance)
ob.
obyvatel
OSN
Organizace spojených národů
SETE
The Greek Tourism Confederation (Konfederace eckého cestovního ruchu)
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu)
UNWTO
United Nations World Tourism Organization (Světová organizace cestovního ruchu)
VTT
Venus trade and tours (cestovní kancelá )
WEF
World Economic Forum (Světové ekonomické fórum)
Úvod
Téma bakalá ské práce je Cestovní ruch v rámci EU. Práce se zamě uje zejména na jednu zemi EU, na ecko. Toto téma bakalá ské práce mne zaujalo z více důvodů: Za svých více jak dvacet pobytů v ecku jsem se s touto zemí nejen seznámila, ale od roku 1995, kdy jsem ecko navštívila poprvé, jsem měla možnost pozorovat změny a zaznamenat je z pohledu rekreanta – účastníka cestovního ruchu i z pohledu člověka, pro kterého již ecko není jen znakem letní dovolené v p ímo ském letovisku. ecko je pro mne místem, kam se nejen ráda každý rok vracím, ale také zemí, která je zajímavá i z hlediska ekonomického vývoje, a to jak se promítá i do změn politického prost edí s důrazem na privatizaci některých odvětví. Navíc jde v posledních letech s migračním problémem i o změny ve vnějším prost edí. ecko, které mnoho historiků pokládá za kolébku současné moderní západní civilizace, je díky své geografické poloze, p íznivému klimatu a mnoha historickým a p írodním památkám oblíbenou turistickou destinací. Hlavním cílem bakalá ské práce je analyzovat cestovní ruch ecka. Dílčí cíle této bakalá ské práce jsou:
analyzovat výjezdový cestovní ruch obyvatel ČR do vybraných destinací
analyzovat statistické údaje z oblasti eckého cestovního ruchu
zhodnotit možnosti ecka v oblasti cestovního ruchu do budoucna
Metody použité p i zpracování práce: analýza primárních a sekundárních dat, dedukce, deskripce, indukce, komparace, syntéza. Pro tuto práci jsou pak stanoveny následující hypotézy: 1. Zájem rezidentů o ecko jako cílovou destinaci má klesající trend. 2. Prolínání finanční a migrační krize bude mít ve svém důsledku negativní vliv na ecký cestovní ruch a jeho konkurenceschopnost. Vlastní bakalá ská práce je rozdělena na t i části. Teoretická část se zamě uje na cestovní ruch z hlediska jeho definic, typologie a vývoje. V této další části práce je popsán vývoj
1
Evropské unie. Poslední podkapitola teoretické části se zabývá Evropskou unií ve vztahu k cestovnímu ruchu. Analytická část práce se zabývá domácím a hlavně výjezdovým cestovním ruchem rezidentů do oblíbených prázdninových destinací Evropské unie a analyzuje nabídku v České republice působících cestovních kancelá í specializujících se na ecko. V dalších kapitolách se pak práce zabývá p ímo
eckem, eckou finanční krizí, eckým
turismem a jeho vývojem, zejména v posledních pěti letech. Pozornost je věnována také negativním dopadům aktuální migrační krize na ecký cestovní ruch. Práce se dále zamě uje na turisty oblíbené ostrovy ecka i na účast země v evropských programech zamě ených na cestovní ruch. Statistická data jsou v práci vyhodnocena pomocí grafů a tabulek. Návrhová část práce poskytuje doporučení, která by mohla zvýšit konkurenceschopnost ecka v oblasti cestovního ruchu. Závěr bakalá ské práce je vyhodnocením stanovených hypotéz. V teoretické části práce je použita zejména domácí literatura, v analytické části je p evážně využito ve ejně dostupných internetových zdrojů.
2
TEORETICKÁ ČÁST
1 Cestovní ruch
Kapitola Cestovní ruch se zabývá definicemi cestovního ruchu, popisuje jednotlivé segmenty cestovního ruchu a zamě uje se na vývoj turismu.
1.1 Pojem cestovní ruch Cestovní ruch je chápán jako cestování mimo aktuální bydliště osob, a to na dobu omezenou, což potvrzují i svými výroky níže uvedení auto i. Profesor Claude Kaspar definoval cestovní ruch jako: „…souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování anebo pobytu osob, p ičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení nebo zaměstnání.“ (Hesková a kol., 2011, s. 8). Dle autorů Josefa Zelenky a Martiny Páskové (2012, s. 83) lze cestovní ruch definovat jako: „…komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prost edí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám…“ Paní docentka Dagmar Jakubíková (2012, s. 18) vysvětluje cestovní ruch ve své publikaci takto: „Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prost edí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ Dle paní docentky Moniky Palatkové (2014, s. 11) je cestovní ruch definován jako: „…činnost osoby cestující na p echodnou dobu do místa mimo její běžné životní prost edí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, p ičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém či p echodném pracovním poměru). Doba pobytu mimo běžné životní prost edí je v domácím turismu do šesti měsíců, v mezinárodním turismu do jednoho roku.“
3
1.2 Typologie cestovního ruchu Následující podkapitola se zabývá konkrétními podobami cestovního ruchu. „Odborná literatura rozlišuje nejčastěji formy a druhy. Pro rozlišování
forem se uplatňuje hledisko motivační, hledání motivů k účasti na cestovním ruchu
druhů se uplatňuje hledisko způsobu realizace v závislosti na konkrétních podmínkách, tedy jevová stránka.“ (Attl a Nejdl, 2004, s. 15).
Stejný postoj k typologii CR zaujímá ve své publikaci i Petrů (2007, s. 30). Hesková a kol. (2011, s. 1ř) hovo í o druzích CR z hlediska motivace jeho účastníků, o formách CR z hlediska způsobu jeho realizace. Tabulka č. 1: Formy cestovního ruchu Základní formy CR Rekreační cestovní ruch Kulturně-poznávací cestovní ruch Sportovně-turistický cestovní ruch Lázeňsko-léčebný cestovní ruch
Specifické formy CR Cestovní ruch mládeže Cestovní ruch t etí generace Cestovní ruch rodin s dětmi Kongresový cestovní ruch Lovecký cestovní ruch Incentivní cestovní ruch (motivace zaměstnanců, zájezd = odměna) Mototuristický cestovní ruch Zdroj: Vlastní zpracování dle publikace Zdenky Petrů (2007, s. 30).
Formy cestovního ruchu se zabývají motivací jeho účastníků. První v odborné literatu e uváděnou formou cestovního ruchu dle počtu jeho účastníků je rekreační cestovní ruch, který zahrnuje pasivní i aktivní odpočinek. Jedná se o pobyt v p íjemném prost edí, který může být kombinovaný s rekreačními aktivitami (sport, zájmy). Cílem rekreačního cestovního ruchu je načerpání fyzických a psychických sil. Za rekreační cestovní ruch považujeme nap íklad individuální chata ení či chalupa ení, pobyt v p írodě či organizovaný pobyt ve ve ejně p ístupných za ízeních. Další formou je cestovní ruch kulturně - poznávací, který jak jeho název napovídá, je zamě en na uspokojování duchovních pot eb účastníků, jejichž motivací je poznávání 4
historie, kultury a tradic rezidentů v cílové destinaci (návštěvy hradů, zámků, galerií, muzeí, festivalů). Kulturně poznávací cestovní ruch zahrnuje i náboženský turismus (poutní a památná místa) a turismus zamě ený na p írodní poznání dané destinace (chráněné p írodní rezervace). V posledních letech jsou oblíbené také organizované výlety, jejichž cílem je kromě poznání i další vzdělávání, kdy se návštěvníci mohou účastnit i p ednášek na téma ekonomické a sociální situace dané destinace. Sportovně turistický cestovní ruch je zamě en na uspokojování pot eb formou aktivního odpočinku, kdy jsou součástí těchto pobytů organizované aktivity dle druhu sportu a jeho náročnosti. Může se jednat o turistiku pěší či horskou, cykloturistiku, plavání, tenis či golf apod. Motivací k účasti na zdravotním a lázeňském cestovním ruchu je uvědomění si pot eby starat se o své zdraví. Kromě tradičního lázeňského cestovního ruchu, který je založený na existenci p írodních léčivých zdrojů, jsou mezi nabízenými produkty zdravotního cestovního ruchu i hotely v rekreačních st ediscích. Jedná se o pobyty zamě ené na celkové uvolnění organismu jednotlivce (wellness, beauty), které mohou být spojeny i se sportovněrekreačními a dalšími rekondičními aktivitami. Formy specifického cestovního ruchu ve výše uvedené tabulce č. 1 jsou p íkladem. Specifický cestovní ruch se orientuje na individuální pot eby účastníků dle jejich věku, společenské t ídy a zájmů o dané aktivity. Nabídka specifických forem cestovního ruchu se neustále rozši uje v reakci na poptávku účastníků po nových aktivitách. Tabulka č. 2: Druhy cestovního ruchu dělíme na: viz. formy CR domácí CR zahraniční CR způsobu účasti a úhrady komerční CR nákladů sociální CR způsobu organizace neorganizovaný CR organizovaný CR délky účasti krátkodobý CR dlouhodobý CR ostatní roční období místa pobytu Zdroj: Vlastní zpracování dle publikace Zdenky Petrů (2007, s. 30). Dle motivace účasti na CR místa realizace
5
Domácí cestovní ruch vyjad uje pohyb osob trvale žijících v dané zemi, nep ekračujících její hranice. U zahraničního cestovního ruchu dochází k p ekročení státních hranic. Dále: P íjezdový (inbound tourism), p íjezdy osob (žijících v zahraničí) do cílové země, výjezdový (outbound tourism), výjezdy rezidentů do zahraničí, tranzitní cestovní ruch (transit tourism), spojen s průjezdem států ve snaze dostat se do cílové destinace, mezinárodní cestovní ruch (international tourism), p íjezdový CR všech zemí světa, cestování účastníků CR mezi všemi zeměmi světa, vnit ní cestovní ruch (internal tourism) p edstavující domácí a p íjezdový CR dané destinace, národní cestovní ruch (national tourism), domácí a výjezdový CR obyvatel dané země, cestovní ruch světa (global tourism), veškerý CR světa (Zelenka a Pásková, 2012, s. 458, 622, 574, 340, 611, 365, 84). Dle způsobu účasti a úhrady nákladů dělíme dále cestovní ruch na komerční (v minulosti nazýván „volný“), kdy si účastníci hradí své náklady sami, a sociální (v minulosti nazýván „vázaný“), kdy je účast hrazena zčásti či plně ze strany zaměstnavatele (podniková rekreace, lázně, dětská rekreace). Úhrada rekreace závisí na postoji podniku k dané problematice. Neorganizovaný cestovní ruch je druhem individuálním, kdy si každý účastník či skupina zajišťuje dopravu, pobyt a stravování v rámci svého cestování sám dle jeho p edstav. Služby cestovních kancelá í účastníci CR využívají minimálně, a to v rámci nákupu jednotlivých služeb (rezervace letenek, nákup fakultativního výletu v cílové destinaci). Oproti tomu organizovaný cestovní ruch zahrnuje komplexní služby cestovních kancelá í a agentur od zajištění dopravy, ubytování spolu se stravováním a zajištěním kulturního a sportovního vyžití. Cílem krátkodobého cestovního ruchu je odpočinek spolu s poznáním a nep esahuje čty i p enocování. Dlouhodobý cestovní ruch je pobyt v destinaci p esahující čty i noci, ale kratší šesti měsíců v domácím cestovním ruchu a jeden rok v cestovním ruchu mezinárodním. V otázce účasti na cestovním ruchu dle ročních období hovo íme o cestovním ruchu sezonním, mimosezonním a celoročním. Dle p evažujícího místa pobytu dělíme cestovní 6
ruch na městský, jehož cílem je poznání historie a kulturní vyžití, venkovský, který je spojen s návratem k p írodě a umožňuje návštěvníkům zapojit se do procesu venkovského života (vyzkoušení si emesel, rybá ství, jízda na koni). Dále horský cestovní ruch spojený s turistikou, horolezectvím, lyžováním či snowboardingem a p ímo ský cestovní ruch nabízející jeho účastníkům sportovně-rekreační a společensko-zábavní aktivity. Zpracováno s využitím (Attl a Nejdl, 2004, s. 15-25; Petrů, 2007, s. 2ř-33; Hesková a kol., 2011, s. 1934).
1.3 Vznik a vývoj cestovního ruchu Vznik a vývoj cestovního ruchu je úzce spojován s pot ebou poznání. První zmínky o pot ebách obyvatelstva poznat své okolí a cestovat se objevují již ve starověku, kdy Sumerové a Egypťané kreslili první mapy a zaznamenávali své poznatky o různorodosti světa ve formě itinerá ů, cestopisů a literárních esejů. Cestování a mapování okolí bylo důležitým mezníkem ve vývoji starověkých civilizací, ve vývoji obchodu. Asi nejzdatnějšími starověkými mo eplavci byli Féničané, jejichž civilizace byla založena právě na obchodu. Nemalé množství písemných dokumentů popisujících cesty po souši i po mo i lze nalézt také ve Starověkém který jako první
ecku, kup íkladu Anaximandros z Milétu, ecký filozof,
ek vytvo il mapu tehdy známého světa. V oblasti cestovního ruchu
nezaostávali ani sta í ímané, kte í se účastnili výprav za poznáním světa a p ipravovali se tak na svá budoucí povolání obchodníků a politiků. V období st edověku, kdy cestování bylo výsadou šlechticů a obchodníků, vznikala významná cestopisná díla, z nichž asi nejznámější je cestopis Milión benátského kupce Marca Pola. Marco Polo na své cestě do Číny procestoval svět a zápisky z jeho cest později využilo mnoho dalších cestovatelů jako cenného zdroje informací. Rok 14ř2, kdy se Kryštof Kolumbus stal prvním oficiálním objevitelem Ameriky, je považován za počátek novověku. Krokem vp ed pro cestování po mo i bylo v té době používání kompasu. Dále nelze v období novověku opomenout ani vynález knihtisku v 16. století a jeho následné využití pro výrobu tištěných průvodců. První zmínky o průvodcovských službách se objevují v 17. století, které je považováno za počátek novodobého cestovního ruchu. V tomto období se právo volného pohybu po cizím území vztahovalo jen na šlechtice a obchodníky. Primárním úkolem průvodců byla jejich 7
ochrana p ed p epadením, dále poskytování informací týkajících se možností ubytování a stravování v cizích zemích a v neposlední adě seznamovali průvodci cestující kupce s kulturou a zvyklostmi jednotlivých regionů. Cestovní ruch, v podobě, v jaké ho známe dnes, vznikl až v polovině 1ř. století. Za průkopníka moderního cestovního ruchu je považován Angličan Thomas Cook. Počátkem úspěšného podnikání Thomase Cooka v oblasti cestovního ruchu byl rok 1Ř41, kdy Cook organizoval první železniční výlet z Leicesteru do Loughborough. Organizace zájezdu se Cookovi velmi vyda ila, jeho služby tehdy ocenilo mnoho cestujících. Cook se proto rozhodl pokračovat v organizování dalších a často stále vzdálenějších cest a neopomněl ani rozši ování nabídky poskytovaných služeb. Roku 1Ř54 založil svou vlastní cestovní kancelá , která o rok později uspo ádala první cestu po Evropě. P ínosem Thomase Cooka cestovnímu ruchu byl nap íklad blanketní úvěrový list, dnes známý jako hotelový voucher. Blanketní úvěrový list opravňoval klienty Cookovi cestovní kancelá e k čerpání zakoupených ubytovacích a stravovacích služeb. Na počátku 20. století, v období p ed 1. světovou válkou, díky rozvoji infrastruktury, zakládání institucí cestovního ruchu a odstraňování administrativních bariér cestovní ruch vzkvétal. K rozvoji cestovního ruchu neodmyslitelně pat í jak rozvíjení výrobních procesů a faktorů, tak mírové podmínky života. V oblastech zasažených válečnými konflikty je ale na prvním místě obrana a zachování národního hospodá ství. Proto je v práci vývoj cestovního ruchu rozdělen na období p ed válkou a období po válce. Spolu s koncem 1. světové války p istoupilo mnoho států z důvodu své ochrany k vytvo ení administrativních bariér (celní, pasová a vízová politika), které spolu s následnou světovou hospodá skou krizí ve 30. letech měly za následek stagnaci vývoje cestovního ruchu. Určité zlepšení p inesl vstup velkých kapitálových společností na trh a jejich investice orientované kromě letní sezóny nově i na sezónu zimní. V období těsně po 2. světové válce nabídka poskytovaných služeb v oblasti cestování dosahovala pouze p edválečné úrovně, válkou zasažené země nebyly schopné ostatním konkurovat. Tento nep íznivý trend trval až do roku 1ř50, kdy se opět začala zvyšovat úroveň služeb, byla započata výstavba nových st edisek a návštěvnost poválečných zemí se začala zvyšovat.
8
Zlomový byl však pro některé země už rok 1ř4Ř, kdy se cestovní ruch uvnit politických bloků začal vyvíjet rozdílně. V kapitalistických zemích se jednalo p evážně o volný cestovní ruch, oproti tomu země socialistické se soust edily na rozvoj vázaného cestovního ruchu, primárně v podobě závodních rekreací. Největšího globálního rozmachu se vlivem demokratických změn dočkal cestovní ruch až v poslední čtvrtině 20. století. Napětí mezi bloky mělo tendenci klesat a administrativní bariéry byly postupně rušeny. Zpracováno s využitím (Attl a Nejdl, 2004, s. 77-81; Cestovní ruch, Vývojové etapy po roce 1ř45; Hesková a kol., 2011, s. 37 -43; Petrů, 2007, s. 4-5, 812, 20). K rozší ení cestování na mezinárodní úrovni p ispěla letecká doprava. Významným dílem se na rozvoji cestovního ruchu podílela letecká společnost Pan American Airlines, která ve snaze zprost edkovat komplexní služby na vysoké úrovni založila již v roce 1946 etězec Inter - Continental Hotels Corporation. Tyto americké aerolinky následovaly v zakládání hotelových etězců i další letecké společnosti, nap íklad Japan Airlines s projektem Nikko hotels. K dalšímu rozvoji mezinárodního cestovního ruchu p ispěly i nízkonákladové letecké společnosti, které umožnily využívání letecké dopravy širší ve ejnosti. Jejich vliv na rozvoj cestovního ruchu se dodnes neustále zvyšuje (Houška, 2013, s. 1ř). Počátkem devadesátých let byl zaznamenán rekordní počet účastníků mezinárodního cestovního ruchu, dle UNWTO až 300 miliónů (Petrů, 2007, s. 20). Tento rostoucí trend pokračoval až do období p ed světovou finanční krizí, kdy t eba v roce 2004 byl dle UNWTO zaznamenán počet 760 miliónů (Petrů, 2007, s. 20) účastníků mezinárodního CR. V důsledku světové finanční krize se mezinárodní cestovní ruch propadl v první čtvrtině roku 200ř až o Ř,4% oproti období minulému (MMR ČR, 2009, s. 1). Mezi roky 2008 - 2009 tento propad činil 4,2% tj. pokles z ř1ř miliónů na ŘŘ0 miliónů turistů dle UNWTO (Beránek - Mag Consulting, s. 3). Růst zaznamenal mezinárodní cestovní ruch v prvním pololetí roku 2010, kdy meziroční p írůstek činil cca 6,ř% (Beránek - Mag Consulting, s. 5). V době doznívající finanční krize bylo p ínosné soust edit se na velké mezinárodní události a využít je jako p íležitost, nap íklad Zimní olympijské hry v Kanadě 2010 a Světová výstava Expo v Šanghaji v roce 2010 (Novacká, 2011, s. 2ř) Dle vyjád ení pana Mojmíra Mikuly z agentury CzechTourism (Chuda, 2011): „Cestovní ruch je odvětví ekonomiky, které se velmi snadno nechá ovlivnit krizí, jako jedno z prvních se z ní ale dokáže zotavit.“ 9
2 Evropská unie
Kapitola Evropská unie se zabývá vývojem Evropské unie a jejím vztahem k cestovnímu ruchu.
2.1 Evropská unie a její vývoj „Evropská unie je definována jako nástroj, který si členské státy vytvá ejí k prosazování společných cílů.“ (Macek, Definice EU). Myšlenka sjednocené Evropy se začala rodit ke konci druhé světové války, kdy úst edním cílem bylo nastolit mír mezi jednotlivými státy a vytvo it fungující systém, který by zaručoval rovnost všech států, podporoval jejich společné zájmy a zamezil válkám. Propagátorem tohoto systému byl nap íklad britský premiér Winston Churchill (Evropská komise, W. Churchill), který ve svém projevu ke studentům curyšské univerzity v roce 1946 nabádal ke vzniku „Spojených států evropských“ a francouzský ministr zahraničí Robert Shuman, který ř. května 1ř50 p edložil návrh Jeana Monneta, p edsedy francouzského Vysokého plánovacího ú adu, na vytvo ení společného trhu uhlí a oceli (Fontaine, 2010, s. 5). ř. květen 1ř50, den, kdy Robert Shuman vyslovil myšlenku společné Evropy, je považován za Den Evropy (EU, Symboly EU). Společný trh uhlí a oceli vznikl mezi Belgií, Francií, Itálií, Lucemburskem, Německem a Nizozemskem na základě Pa ížské smlouvy z roku 1951, vstoupila v platnost 23. července 1952, a byl pojmenován Evropské společenství uhlí a oceli (Fontaine, 2010, s. 11). Hlavním cílem ESUO byl hospodá ský růst členských zemí spolu s růstem zaměstnanosti a životní úrovně uvnit společenství (Ondrová, 2004). Roku 1ř57 došlo mezi výše zmíněnými šesti zeměmi k rozší ení společného trhu pro další zboží a služby. Nová společenství byla založena na základě ímských smluv a získala název Evropské hospodá ské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii. ímské smlouvy nabyly účinnosti 1. ledna 1ř5Ř. Cílem EHS byl ekonomický růst členských zemí, volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, sjednocení norem a p edpisů a společná obranná a zahraniční politika. Cílem ESAE byl společný výzkum pro využívání atomové energie a 10
vytvo ení společného trhu v oblasti zásobování a investic (Fiala a Fialová, 200ř, s. Ř5-86; Ondrová, 2004). Roku 1ř67 byly sloučeny vrcholné orgány společenství a vznikla Evropská komise, Rada ministrů, dnes známá pod názvem Rada EU, Evropský parlament, Evropský soudní dvůr a Hospodá ský a sociální výbor (Fiala, Fialová, 200ř, s. Ř4). V roce 1968 byla zrušena cla na dovoz výrobků v rámci EHS a pro dovoz mimo EHS byl p ijat společný celní sazebník (Ondrová, 2004). Země se soust edily na společnou obchodní a zemědělskou politiku (Fontaine, 2010, s. 11)). Od roku 1ř67 bylo pro společenství EHS, ESUO a ESAE užíván výraz Evropské společenství (Fiala, Fialová, 200ř, s. Ř5). Evropské společenství se poprvé rozrostlo o další země v roce 1ř73 na základě Smlouvy o p istoupení. Jednalo se o Dánsko, Irsko a Spojené království. (EU, Historie EU). O dva roky později zavedlo Evropské společenství nové politiky, kup íkladu spot ebitelskou politiku s cílem zajištění vysokého stupně ochrany zdraví spot ebitelů společenství. (EU, Politiky EU). Roku 1ř77 vznikl Evropský účetní dvůr (Fiala, Fialová, 200ř, s. Ř4). V roce 1979 vzrostl význam Evropského parlamentu, konaly se první p ímé volby a parlament získal vyšší legitimitu, již nebyl jen poradním shromážděním (EU, Historie EU). Roku 1řŘ1 p istoupilo ecko jako desátý člen společenství a v roce 1řŘ6 jej následovalo Španělsko spolu s Portugalskem (EU, Historie EU). Právní úprava volného pohybu osob, zboží a kapitálu byla p edmětem Jednotného právního aktu z roku 1řŘ6, jehož součástí se stala i Bílá kniha vydaná Evropskou komisí v roce 1985. (Ondrová 2004). Bílá kniha obsahovala návrhy legislativních změn pro úspěšné sjednocení evropského trhu. (Evropská komise, Bílé knihy). Rok 1řŘř byl počátkem dalšího rozvoje jednotného trhu. Pád Berlínské zdi s následným sjednocením Německa byl cestou k demokracii, cestou ke svobodnému pohybu osob, zboží a kapitálu (Fontaine, 2010, s. 12). 1. listopadu 1993 vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva, podepsána v roce 1992 v Maastrichtu, která p ejmenovala Evropské společenství na Evropskou unii (Fiala, Fialová, 2009, s. 150). Cílem Maastrichtské smlouvy bylo založení EU a vytvo ení společné hospodá ské a měnové unie. Maastrichtská smlouva stanovila konvergenční kritéria, tj. podmínky pro vstup dalších zemí do Evropské unie: kritérium cenové stability, kritérium
11
dlouhodobých úrokových sazeb, kritérium kurzové stability, kritérium udržitelnosti ve ejných financí (Dědek, 2013). Roku 1řř5 p istoupily do Evropské unie další t i státy: Finsko, Rakousko a Švédsko a téhož roku bylo na zasedání EU v Madridu rozhodnuto o jménu nové společné měny, o euru (Fontaine, 2010, s. 13). Dle Maastrichtské smlouvy měl p echod na euro probíhat ve t ech etapách. První dvě etapy se soust edily na slaďování p ístupů hospodá ské politiky, na institucionální a právní stránky měnové unie. T etí etapa, zavedení měny, probíhala následovně: Pro roky 1999-2001 bylo stanoveno využívání eura pro bezhotovostní platební styk a od roku 2002 v hotovostní formě. V roce 1řřŘ byla zahájena činnost Evropské centrální banky (Euroskop, Eurozóna). V íjnu 1997 byla ministry zahraničí unijních států podepsána Amsterodamská smlouva, v platnosti od 1. května 1řřř, která rozší ila a upravila Maastrichtskou smlouvu. Cílem Amsterodamské smlouvy byla p íprava na rozši ování EU zejména o státy st ední a východní Evropy, posílení evropské identity, společná zahraniční a bezpečnostní politika (Fiala, Fialová, 200ř, s. Ř4). Dle Amsterodamské smlouvy spadá od roku 1řřř projekt Schengenský prostor pod hlavičku EU.
Členové EU i Schengenu: Belgie, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, ecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko.
Členové EU a částečně Schengenu - provádí kontroly na hranicích: Irsko, VB.
Jen členy Schengenu: Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko.
Členové pouze EU: Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Rumunsko (Euroskop, Justice a vnitro).
Další smlouvou, která upravovala legislativu EU, byla Niceská smlouva z roku 2001, v platnosti od 1. února 2003. Niceská smlouva upravovala nejasnosti v reformách smlouvy Amsterodamské, a dále změnila hlasování na způsob kvalifikované většiny hlasů (Fiala a Fialová, 200ř, s. Ř4). 1. května 2004 p istoupilo k Evropské unii další deset zemí včetně České republiky, dále Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Roku 2007, po p ijetí Bulharska a Rumunska, tvo ilo EU 27. členských států (Fontaine, 2010, s. 13).
12
Roku 2002 proběhlo již zmíněné zavedení eura v hotovostní formě. Tato změna se týkala dvanácti členských států: Belgie, Finska, Francie, Itálie, Irska, Lucemburska, Nizozemska, Německa, Portugalska, Rakouska, Španělska a ecka. V roce 2007 se euro stalo platidlem Slovinska, 2008 Kypru a Malty, 2009 Slovenska, 2011 Estonska a 2014 Lotyšska (Euroskop, Eurozóna). Roku 2005 byla zahájena jednání o p istoupení Chorvatska a Turecka do EU. Chorvatsko se stalo 2Ř. členskou zemí EU v roce 2013. P ijetí Turecka do EU je stále p edmětem jednání. Kandidátem na členství v EU je od roku 2005 také Republika Makedonie (Fontaine, 2010, s. 15). Zásadním dokumentem o fungování EU je Lisabonská smlouva z roku 2007, vstoupila v platnost 1. prosince 200ř. Lisabonská smlouva je novelou Maastrichtské smlouvy. Na základě Lisabonské smlouvy získala EU právní subjektivitu. Cílem Lisabonské smlouvy je „…reforma institucionálního systému po rozší ení EU o 12. států.“ (Houška, 2013, s. 10). „Lisabonská smlouva si klade za cíl učinit z Evropské unie demokratičtější a transparentnější organizaci, která bude současně působit efektivněji, podporovat práva a hodnoty zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost a posilovat svou roli ve světové politice.“ (Odbor informování o evropských záležitostech Ú adu vlády ČR, s. 7). „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv p íslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nep ípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“ (Lisabonská smlouva - článek 1a, s. 12). „Mottem Evropské unie je „Jednotná v rozmanitosti.“ Vyjad uje společné odhodlání Evropanů, kte í prost ednictvím EU usilují o mír a prosperitu a zároveň jsou obohacováni různými kulturami, tradicemi a jazyky tohoto kontinentu.“ (Europa, Motto EU).
13
2.2 Evropská unie a cestovní ruch „Turismus lze nalézt, byť zprost edkovaně, již v preambuli ímských smluv (1ř57), kde se zdůrazňuje vzájemné porozumění různorodých kultur a rozvoj jejich společné historie.“ (Palatková, 2014, s. 214). Intenzivněji se podporou cestovního ruchu začalo Evropské společenství zabývat v devadesátých letech minulého století. V roce 1řř2 byl vytvo en t íletý Akční program na podporu cestovního ruchu, jehož cílem bylo upevnit spolupráci mezi členskými státy společenství a p edstavit Evropu ve světě jako homogenní celek. Téhož roku byla vydána Zelená kniha turismu, která se zabývala otázkou aktivit společenství s ohledem na vývoj turismu do budoucna. V roce 1řř6 vytvo ila Evropská komise víceletý program na pomoc turismu Philoxenia, jehož cílem bylo stimulovat růst kvality a konkurenceschopnosti evropského cestovního ruchu. Program byl však v roce 2000 Evropskou komisí stažen, a to z důvodu nesouhlasných postojů na Radě ministrů (Novacká, 2011, s. 56; Palatková, 2014, s. 214-215). Roku 1řř7 byl započat dlouhodobý proces Turismus a zaměstnanost, jehož cílem je: „Vytvo ení podmínek a základny pro udržitelný, vysoce kvalitní turismus a konkurenceschopné evropské podniky v oblasti turismu.“ (Tittelbachová, 2007). Do tohoto procesu byly začleněny i zásady projektu Philoxenia. V roce 1řřŘ byla založena Skupina pro turismus a zaměstnanost, složená z odborníků jednotlivých členských států, jejímž úkolem byla praktická stránka realizace projektu. V roce 1999 vypracovala tato skupina souhrn doporučení ve Sdělení o Zlepšení potenciálu turismu pro zaměstnanost. Reakcí na vypracovaná doporučení bylo p ijetí dokumentu Rostoucí potencionál turismu jako zdroje zaměstnanosti. Tento dokument se stal podkladem pro usnesení Rady ze dne 21. června 1řřř, ve kterém byly členské státy vyzvány k posílení účinků turismu na zaměstnanost a celkový rozvoj (Palatková, 2014, s. 215; Tittelbachová, 2007). V roce 2001 byl schválen dokument Turismus pro všechny, díky kterému se členské země EU zavázaly podporovat sociální turismus a umožnit tak cestování i lidem mladým, nezaměstnaným či handicapovaným. V roce 2002 se v Bruselu poprvé uskutečnilo Evropské fórum turismu, které se koná každoročně a zabývá se zejména globálními ekonomickými problémy a jejich vlivem na turismus (Palatková, 2014, s. 216). 14
Roku 2003 byla v Evropě započata p íprava Agendy pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch nebo-li evropské Agendy 21 pro cestovní ruch. Koncepce programu byla p ijata v roce 2007 (Honců, 200Ř, s. 2Ř; Houška, 2013, s. 34). Agenda definuje trvalou udržitelnost jako: „vytvo ení správné rovnováhy mezi dobrými podmínkami pro turisty, pot ebami p írodního a kulturního prost edí a rozvojem destinací a podniků a jejich konkurenceschopnosti v podmínkách integrovaného a holistického p ístupu.“ (Novacká, 2011, s. 31). „Cílem agendy je p inést ekonomickou prosperitu, sociální spravedlnost a soudržnost a zároveň ochranu p írody a kultury.“ (Honců, 200Ř, s. 2Ř). Cestovnímu ruchu je věnována pozornost i v Lisabonské smlouvě. Dle Lisabonské smlouvy spadá cestovní ruch mezi oblasti (dále nap íklad ochrana spot ebitele, kultura, průmysl), kde má EU pravomoc podporovat, koordinovat a doplňovat činnosti členských států prost ednictvím speciálních opat ení. Cílem těchto aktivit v oblasti turismu je pozitivní vývoj cestovního ruchu. Evropská unie v oblasti turismu podporuje podnikatele vytvá ením p íznivého prost edí pro rozvoj cestovního ruchu a podporuje spolupráci mezi členskými zeměmi EU, a to zejména výměnou praxe, postupů a zkušeností (Palatková, 2014, s. 217). V režii Evropské komise funguje program Evropské hlavní město kultury a program EDEN – Excelentní evropská destinace. V rámci programu Evropské hlavní město kultury získává každý rok vítězný titul jedno či více kandidátských evropských měst. Titul je udělován pravidelně již od roku 1řŘ5, kdy se prvním vítězem projektu staly Athény. V minulosti byl titul udělován hlavně na základě kulturní historie a naplánovaných akcí, ale v posledních letech se program zamě uje zejména na kulturní vývoj a strukturální změny menších měst (Kreativní Evropa- EHMK). Cílem tohoto programu je poznání měst s odlišnou kulturou a vzájemné porozumění Evropanů. Autorkou myšlenky tohoto programu je bývalá ecká ministryně Melina Mercoury, jejíž vyjád ení zní: „Kultura, umění a kreativita jsou neméně důležité jako technologie, obchod a ekonomie.“ (Novacká, 2011, s. ŘŘ).
15
Program EDEN vznikl v roce 2006 a zamě uje se na propagaci turistických destinací s cílem zvýšit jejich návštěvnost a podporovat udržitelný cestovní ruch v evropských státech. Programu EDEN se účastní i kandidátské země na vstup do EU, nap íklad Turecko. Evropská komise stanovuje téma, které je základním motivem pro výběr destinace. Jednotlivé země pak destinace na svém území navrhují, vítězí v každé zemi ta, která nejlépe reprezentuje stanovené téma (Novacká, 2011, s. Ř5). Evropská komise stanovila téma pro rok: 2007-Nejlepší nově objevená destinace venkovské turistiky, 2008-Cestovní ruch a místní nedotknutelné dědictví, 2009-Cestovní ruch a chráněná území, 2010-Vodní cestovní ruch, 2011-Obnova sídel a hmotného dědictví, 2013-Cestování bez bariér a 2015-Podpora marketingových aktivit finalistů a vítězů p edchozích ročníků. Ročník 2015 byl tedy pouze propagací, nikoliv soutěží. Pro rok 2016 je stanoveno téma: Cestovní ruch a lokální gastronomie (CzechTourism, EDEN). Nelze však opomenout ani program Calypso – cestovní ruch pro všechny, který je původně t íletou akcí Evropské komise a byl zahájen v roce 200ř. Cílem projektu Calypso je zvýšení povědomí o sociálním cestovním ruchu a zp ístupnění cestování znevýhodněným skupinám obyvatel. Calypso se zamě uje na: seniory nad 65 let, mládež ve věku 1Ř – 30 let, osoby zdravotně postižené a rodiny s nízkým p íjmem. Již během prvních let fungování programu se do něj zapojilo více jak dvacet členských zemí EU. Mnoho zkušeností v rámci programu má Francie a Španělsko. Nap íklad Francie se do programu zapojila v podobě poskytování poukázek na dovolenou znevýhodněným občanům v hodnotě až Ř5 EUR/den/osobu. Španělsko se zamě ilo na organizační podporu cestovního ruchu seniorů ve formě zájezdů ve španělských rekreačních st ediscích mimo sezónu. Program Calypso má pozitivní vliv na podporu zaměstnanosti, prodloužení sezónnosti a zlepšení regionálních ekonomik (Makhynia, 2014, s. 43; Novacká, 2011, s. 91; Petrů, CR pro všechny, 2009).
16
ANALYTICKÁ ČÁST
3 Cestovní ruch rezidentů
Tato kapitola se zabývá analýzou domácího a výjezdového cestovního ruchu obyvatel České republiky a dále analýzou nabídky v ČR působících cestovních kancelá í specializujících se na ecko.
3.1 Domácí a výjezdový cestovních ruch rezidentů Na cestovní ruch obyvatel má vždy vliv aktuální ekonomická situace. V době finanční krize lidé odkládají cesty do vzdálenějších destinací, p esto se však ve většině p ípadů nechtějí své dovolené zcela vzdát. Cestovní ruch pociťuje dopady finanční krize v podobě volby levnějšího ubytování, uskutečňování kratších cest oproti obdobím p edešlým či nárůstu zájmu rezidentů o dovolenou v tuzemsku a naopak možného poklesu zájmu o cestování do zahraničí. V celkovém počtu delších cest rezidentů v tuzemsku a do zahraničí mezi lety 2007 – 2014 byl zaznamenán jejich meziroční pokles v roce 2010, a to o 2,5%. Další meziroční pokles byl evidován v roce 2013, a to o 3,8%, který může být p ičítán zvýšení cen zájezdů organizovaných CK. Dle AČCKA se p íjmy CK meziročně zvýšily o 7%, ale primárně z důvodu vyšších průměrných cen prodaných zájezdů. Dále se dle AČCKA dokonce ceny zájezdů zvyšovaly s blížícím se termínem odjezdu. (TTG Czech – Cestování Čechů v roce 2013 podle údajů ČSÚ, 2014) Nejvyšší meziroční nárůst v počtu uskutečněných cest byl zaznamenán v roce 2011, a to o 11,2%, což lze p ičítat doznívající ekonomické krizi a snížení obav rezidentů z negativní finanční situace. Nejvyšší počet uskutečněných cest byl evidován v roce 2014 - graf č. 1.
17
Graf č. 1: Celkový počet delších cest rezidentů
Národ í CR 15 000 10 000
9 433
9 906
2007
2008
10 453
11 475
11 727
11 282
11 733
2011
2012
2013
2014
10 189
5 000 0 2009 Celke
2010
est v tisí í h
Zdroj: Vlastní zpracování dle dat ČSÚ – Domácí a výjezdový CR rezidentů.
Z hlediska počtu strávených nocí v cílových destinacích v tuzemsku i v zahraničí byl zaznamenán nárůst v cestách na 4-7 nocí. V roce 2007 se z celkového počtu cest rezidentů uskutečnilo 61,1% těchto cest, v roce 2014 to bylo už 70,2%. Z dlouhodobého hlediska lze hovo it o rostoucím trendu v počtu uskutečněných cest na 4-7 nocí. V p ípadě cest na Ř-14 nocí se nejméně těchto cest uskutečnilo v roce 2011, 23,4% a 2014, 22,5%. Od roku 2007, kdy se z celkového počtu cest uskutečnilo na Ř-14 nocí až 30,ř%, se jedná o významný propad. Z hlediska meziročního poklesu se v roce 2014 jedná o 4,7%. U cest na 15 a více nocí nelze z dlouhodobého hlediska hovo it o výraznějším růstu či propadu. Viz. graf č. 2. Graf č. 2: Delší cesty rezidentů v tuzemsku a do zahraničí dle jejich délky
Národ í CR - delší esty 80,00% 61,10%
69,20% 64,80% 66,40%
65%
68%
65,60%
70,20%
60,00% 40,00% 20,00%
30,90% 26,60% 8%
27,40% 25,30%
8,40%
7,80%
25,10% 27,20%
23,40%
8,30% 7,40%
6,90%
22,50% 7,30%
7,20%
0,00% 2007 Cesty a -
2008 o í
2009
2010
Cesty a - 1
2011 o í
2012
2013
2014
Cesty a 1 a ví e o í
Zdroj: Vlastní zpracování dle dat ČSÚ – P enocování na delších cestách rezidentů v tuzemsku a v zahraničí. 18
V posledních letech je u rezidentů zaznamenán spíše klesající trend v počtu dní strávených na dovolené. Krom obav ze ztráty zaměstnání, které vedou ke zkracování dovolené, mají na její délku vliv i další faktory. Hlavním kritériem dnes není cena ve vztahu k co nejdelší dovolené, ale cena ve vztahu k úrovni poskytovaných služeb v místě pobytu a čím dál tím více i bezpečnost zahraničních destinací. Z průzkumu agentury NMS vypracovaného pro CK Blue Style vyplývá, že v důsledku v poslední době čím dál častějších událostí spojených s terorismem, je hlavním kritériem Čechů p i výběru dovolené právě bezpečnost (Novinky, Obavy Čechů z cestování.., 2016). Strach Čechů o bezpečnost vede k růstu zájmu o destinace, kterých se nep íznivá bezpečnostní situace zatím netýká. V důsledku to znamená p etlak poptávky po těchto destinacích a následný růst cen dovolených, což opět vede ke snižování počtu strávených dní na dovolené. Tento trend může mít p íznivý dopad na zvýšení počtu účastníků domácího cestovního ruchu, což potvrzuje i graf č. 3, ze kterého dále vyplývá, že změna v preferencích obyvatel nastala v roce 2009, kdy se z celkového počtu delších cest uskutečnilo 56,6% v tuzemsku a tento trend pokračuje bez výraznějších výkyvů až do roku 2014, kdy počet uskutečněných tuzemských delších cest činil 65,4%. Naopak počet delších cest v oblasti výjezdového cestovního ruchu klesá. Od roku 2007, kdy jeho podíl na celkových cestách rezidentů činil 4Ř%, se do roku 2014 propadl na 34,6%. Výjezdový cestovní ruch rezidentů tedy dosáhl svého maxima v roce 2008, v roce 200ř už zaznamenal negativní dopady finanční krize. Mezi roky 2008-2014 se jedná o významný propad výjezdového CR. Graf č. 3: Poměr delších cest rezidentů – domácí a výjezdový CR
Do á í a výjezdový CR 65,40% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
52%
49,70% 48% 50,30%
2007
2008
62,90% 62,70% 62,80%
56,60% 57,60%
43,40% 42,40%
2009
2010 ČR
37,10% 37,30%
2011
2012
37,20%
2013
34,60%
2014
)ahra ičí
Zdroj: Vlastní zpracování dle dat ČSÚ – Delší cesty rezidentů v tuzemsku a do zahraničí. 19
Z průzkumu ACK ČR, který probíhal v období leden - b ezen 200ř však vyplývá, že se Češi i p es ekonomickou krizi, kterou mnohdy sami pociťovali, nechtěli dovolené v roce 2009 vzdát. Z celkového počtu dotazovaných respondentů pouze Ř% procent odpovědělo, že dovolená je pro ně v době ekonomické recese finančním rizikem. Jednalo se p evážně o rodiny s dětmi a seniory. Zbylých ř2% respondentů dovolenou v roce 200ř plánovalo, p edevším z důvodu pot eby odpočinku, a to i na dobu delší osmi dnů. Pouze 17% dotazovaných respondentů v roce 200ř plánovalo vynaložit na dovolenou méně finančních prost edků než v p edešlém roce, 10% z těchto respondentů se rozhodlo strávit dovolenou v tuzemsku. Dle průzkumu bylo p i výběru dovolené s vlastní dopravou nejčastějším evropským cílem Chorvatsko a severní Itálie, p i výběru leteckého zájezdu ecko, Kypr, jižní Itálie a Španělsko (ACK ČR, 2009). Nepochybně nejoblíbenější prázdninovou destinací Čechů je Chorvatsko a poté Itálie. Chorvatsko je pro Čechy p ijatelnou volbou z hlediska finančních nákladů i způsobu dopravy a status oblíbené destinace českých turistů si drží již z dob republiky Jugoslávie. Itálie je pro Čechy stále o trochu méně tradiční destinací pro strávení dovolené, p esto je pro rodiny s dětmi a početnější skupiny osob preferující dopravu automobilem či autobusem atraktivní. Oproti Chorvatsku je zde samoz ejmě negativum v podobě jazykové bariéry, kdy není samoz ejmé vystačit si v této zemi s češtinou, tak jak tomu bývá v Chorvatsku. Na t etím a čtvrtém místě v návštěvnosti se nachází ecko a Španělsko. Tyto destinace jsou českými turisty navštěvovány zejména formou organizovaných zájezdů, kdy cestovní kancelá e zajišťují jak dopravu, povětšinou leteckou, tak ubytování a další p idružené služby. ecko je stále pro Čechy atraktivnější destinací, což je způsobeno p evážně délkou p epravy do destinace, dále finančními, kulturními a bezpečnostními faktory. Pro ecký národ jako celek je charakteristické, že si svých turistů váží. Právě krádeže znep íjemňující dovolenou jsou zde oproti Španělsku opravdu raritou, a pokud k nim dojde, bývají na vině spíše ostatní turisté. Podíl rezidentů navštěvujících jednotlivé zmíněné destinace je zobrazen v tabulce č. 3.
20
Tabulka č. 3: Výjezdový CR rezidentů do vybraných destinací – delší cesty Evropa Evropská unie
2007 85,8%
2008 87%
72,5%
71,8%
2009 89,7%
2010 87,2% Z toho: 70% 73%
2011 90%
2012 88,6%
2013 90,4%
2014 90,7%
69,9%
69,2%
88,1%
89,9%
Z celkového počtu cest do Evropy: Chorvatsko 20,6% 16,9% 20% 18,2% 20,7% 20,9% 21% 21,5% Itálie 13,1% 14,5% 13,6% 15,7% 14,7% 14,3% 13,9% 15,2% ecko 8% 7% 9,7% 9,7% 8,3% 8,2% 8,9% 8% Španělsko 5,2% 3,8% 2,9% 3,3% 6% 5,2% 4,9% 4,8% Z celkového počtu cest do EU Chorvatsko 23,7% Itálie 18,1% 20,2% 19,4% 21,5% 21% 20,6% 15,7% 16,7% ecko 11% 9,9% 13,8% 13,3% 11,9% 11,8% 10,1% 8,8% Španělsko 7,2% 5,2% 4,1% 4,6% 8,6% 7,4% 5,5% 5,3% Zdroj: Vlastní zpracování dle dat ČSÚ – Delší cesty rezidentů do zahraničí podle cílové destinace. Ačkoliv bylo dle výsledků české ankety TTG Travel Awards (TTG CZECH, Awards, 2013) ecko v roce 2012 dle hlasů odborníků (1 hlas odborníka = 15 hlasů ve ejnosti) na cestovní ruch i ve ejnosti zvoleno nejoblíbenější destinací, tak co do počtu uskutečněných delších cest rezidentů se až na meziroční zlepšení v roce 2013 o 7,3%, zájem rezidentů o tuto destinaci snižuje – graf č. 4. ecko je tedy možné považovat za zemi rezidenty oblíbenou, ale ne nejnavštěvovanější. Na druhém místě se v anketě umístilo Chorvatsko a na čtvrtém místě Španělsko. T etí a pátou pozici obsadilo Thajsko a Egypt. Graf č. 4: Delší cesty rezidentů do ecka
Počet uskuteč ě ý h delší h est rezide tů do Ře ka 600 400
309
308
2007
2008
393
367
318
314
339
291
2011
2012
2013
2014
200 0 2009
2010 v tis.
Zdroj: Vlastní zpracování dle dat ČSÚ – Delší cesty rezidentů do zahraničí podle cílové destinace. 21
3.2 Analýza nabídky cestovních kancelá í specializujících se na pobytové zájezdy v ecku Na počátku devadesátých let, v době po sametové revoluci, kdy se uvolnilo cestování, vznikalo mnoho nových cestovních kancelá í. Češi a Slováci se neohlíželi na kvalitu ubytování a ší i nabídky p idružených služeb cestovního ruchu v takové mí e jako dnes. Zásadní byla možnost cestovat dle svobodné volby a cena vybrané dovolené. Hotely s plnou penzí nebyly prioritou, naopak, apartmány a studia s vlastním kuchyňským koutem byly zejména pro rodiny s dětmi tou nejp ijatelnější volbou. S rozvojem cestovního ruchu p ibývalo klientů dožadujících se kvalitnějších služeb, na což cestovní kancelá e reagovaly pozitivně. Zejména zavedené cestovní kancelá e jako Čedok nabízely ve vybraných destinacích jen hotelové pokoje s plnou penzí a nabídka studií a apartmánů byla tak ka p enechána menším podnikům. Za posledních patnáct let se rozdíly mezi velkými a menšími cestovními kancelá emi stírají. Zásadní je nabídka hotelů se službami all inclusive, občas doplněná zájezdem s ubytováním v za ízení bez stravování. Ubytování v hotelích se stravováním, zejména all inclusive, se stalo témě standardem a dnes se ečtí hotelié i p edhánějí v nabídce dalších služeb, sportovních a relaxačních aktivitách, wellness apod. Pro menší cestovní kancelá e orientované na ecko znamenala změna preferencí zákazníků a celkový vývoj cestovního ruchu nutnost rozší ení nabídky hotelů s plnou penzí či službami all inclusive, a to na úkor studií a apartmánů s vlastním kuchyňským koutem. Dále některé malé cestovní kancelá e, nap íklad CK Greece tours, specializující se výhradně na ecko, byly z důvodu konkurenceschopnosti nuceny rozší it svou nabídku zájezdů i o další evropské a mimoevropské destinace. Spolu s vývojem internetového prodeje část účastníků cestovního ruchu již nespoléhá jen na služby v České republice známých cestovních kancelá í a využívá prost ednictvím internetových portálů i služeb zahraničních CK či možností individuálního cestování. Pro adu Čechů však zavedené cestovní kancelá e působící na území České republiky p edstavují určitou jistotu, záruku plnění zakoupených služeb a bezproblémovou komunikaci. Dle šet ení společnosti MAG Consulting měly v roce 2012 na českém trhu největší podíly dle tržeb následující touroperáto i: Exim tours, Čedok, Fischer group, Blue style, Firo tour a Alexandria (MAG Consulting, 2014).
22
Dle ankety TTG Travel Awards z roku 2014 se nejlepší cestovní kancelá í pro dovolenou u mo e staly CK: 1.Exim tours, 2.Fisher, 3.Čedok (TTG CZECH, Awards, 2015). V roce 2015 se staly vítězi ankety nejlepší cestovní kancelá pro letní zahraniční dovolenou s dětmi CK: 1.Exim tours, 2.Alexandria, 3.Čedok (TTG CZECH, Awards, 2016). Z menších cestovních kancelá í specializujících se na ecko lze jmenovat již výše zmíněnou CK Greece tours, dále Viamare a Venus trade and tours. Vyjma Venus Trade and tours, která se zamě uje výhradně na ecko, se všechny zmíněné CK specializují i na další evropské a mimoevropské destinace. U zmíněných cestovních kancelá í jsou v počtu nabízených ubytovacích za ízení nejčastěji zastoupeny ecké destinace: Kréta, Rhodos, Kos, Zakynthos, Korfu a poté Samos, Lefkáda a Santorini. Viz tabulka č. 4. Tabulka č. 4: CK a počet nabízených ubytovacích za ízení v ecku v %
Kréta Rhodos Kos Zakyntho s Korfu
Exim tours 26,5 % 16,9 % 14,7 % 11% 16,2 %
Samos
Čedo k 23,9 % 17,4 % 13,8 % 13,8 % 9,2%
Fische r 23,2%
6,4%
4,4%
Firo tour 14%
Alexandri a 23,3%
Greec e tours 24%
Viamar e 22,4%
11,2 % 6,3%
18,1%
10%
4,5%
16,2%
Blue style 25,6 % 21,7 % 14%
13,8%
10%
6%
21,3 % 10,6 % 8,1%
8,9%
14%
9,8%
8,6%
4%
9,7%
6,9%
9,2%
12,4 % 12,3 %
4,9%
8,6%
8%
4,5%
2,8%
5,2%
4%
6,7%
10,6 % 6,9%
5,6% 11,2 % 34,2 %
5,2% 5,2%
2% 6%
10,4%
12%
32%
35,8%
19%
Lefkada Santorini
6,6%
7,3%
4,4% 5,4%
Ostatní
8,1%
8,2%
9,3%
VTT
35,6 %
Zdroj: Vlastní zpracování dle nabídky jednotlivých CK, Katalogy pro rok 20161
Cestovní kancelá e dále nabízejí tyto ecké destinace:
1
Exim tours – Attika a Leros
Čedok – Peloponés a Thassos
Fischer- Chalkidiki, Karpathos a Olympská riviéra
Nabídka ubytovacích za ízení se může v průběhu kalendá ního roku měnit.
23
Firo tour- Folegandros, Ithaka, Kalymnos, Kefalonia, Limnos, Milos, Mykonos, Naxos, Paros, Patmos, Sifnos a Thassos
Alexandria- Ios, Kalymnos, Mykonos, Naxos a Thassos
Greece tours- Chalkidiki, Chios, Karpathos, Kefalonia, Mykonos, Naxos, Olympská riviéra, Paros, Peloponés, Skiathos a Skopelos
Viamare- Karpathos, Kefalonia, Lesbos, Meganissi, Parga a Skiathos
Venus trade and tours- Chalkidiki, Karpathos, Lesbos, Limnos, Olympská riviéra, Peloponés a Thassos
Cestovní kancelá e Exim tours, Čedok, Fisher, Blue style a Alexandria disponují nejširší nabídkou ubytovacích za ízení právě na ostrovech Kréta, Rhodos, Kos, Korfu a Zakynthos. CK Firo tour nabízí na těchto ostrovech méně ubytovacích možností, oproti výše zmíněným CK se ale soust eďuje i na ecké destinace v povědomí ve ejnosti méně známé. Menší CK Greece tours, Viamare a Venus trade and tours se snaží zaujmout potencionální klienty zájezdy na menší ostrovy, zejména pak CK Viamare se soust eďuje na zákazníky, jejichž p ání je strávení dovolené v méně turisticky rušných oblastech. Nejvíce studií a apartmánů s možností p ípravy vlastních pokrmů nabízí CK Viamare, a to až 62% z celkové nabídky ubytovacích za ízení, dále CK Firo tour 20,3%, CK VTT 15%, CK Alexandria 13%, CK Blue Style 7%, CK Greece tours 7%, CK Fischer 6%, Exim tours 4% a Čedok 2%. (Vlastní šet ení dle nabídky jednotlivých CK pro letní sezónu 2016). Uvedené cestovní kancelá e nabízejí svým potencionálním klientům i pobytové zájezdy na Kypru. Cestovní kancelá e po ádají také poznávací či kombinované zájezdy do
ecka. V p ípadě
Eximu se jedná o poznávací zájezdy ecké pevniny, u VTT je možné zakoupit tento typ zájezdu zamě ený na Krétu a Peloponés. Greece tours organizuje poznávací zájezdy do ecka spojené i s návštěvou Turecka. CK Ficher nabízí eurovíkendy do Athén a CK Firo tour prodloužené víkendy na ostrově Santorini. (Vlastní šet ení dle nabídky jednotlivých CK pro letní sezónu 2016).
24
ecko
4
Kapitola ecko se zamě uje na základní informace o ecku a na problematiku ecké finanční krize.
4.1 Základní informace o ecku ecko, oficiálním názvem Helénská republika, je stát nacházející se v nejjižnějším cípu Balkánského poloostrova. ecko sousedí s Albánií, Makedonií, Bulharskem a Tureckem. Ze západu omývá
ecko Jónské mo e, z východu mo e Egejské. Pod
ecko spadají ostrovy
v Egejském, St edozemním, Jónském a dále Krétském a Thráckém mo i. Celková rozloha ecka je 131 990 km², z toho 106 777 km² tvo í pevnina a 25 213 km² p ipadá na ostrovy (CK Mundo, Základní informace.; Viča ová, 2009, s. 6). Z hlediska správního členění je
ecko rozděleno do 13 periferií: Východní Makedonie a
Thrákie, St ední Makedonie, Západní Makedonie, Épeiros, Thessalie, Jónské ostrovy, Západní
ecko, Pevninské
ecko, Attika, Peloponés, Severní Egeis, Jižní Egeis a Kréta.
Zvláštní postavení zaujímá autonomní mnišský stát Agios Oros, který se nachází na ho e Athos, na Chalkidiki. Politicky však tento stát spadá pod
ecko (Desparado,
ecko;
Viča ová, 2009, s. 6). Dále se ecko dělí na 51 okresů, 147 okrsků, 265 měst a 5 672 vesnic. Stanovení celkového počtu eckých ostrovů je problematické, dle dostupných zdrojů se jedná o více jak 1 000 ostrovů, z toho je méně jak 200 obydlených. Největší ecké ostrovy jsou: Kréta, Evvia, Lesbos, Rhodos, Chios, Keffalonia, Korfu, Zakynthos a Lefkáda. Na eckých ostrovech žije asi 15% obyvatelstva, z toho je v počtu obyvatel na prvním místě Kréta, poté Evvia a Korfu (Viča ová, 200ř, s. 6-7) Dle údajů Ministerstva zahraničních věcí ČR bylo p i sčítání lidu v roce 2011 v ecku evidováno 10,Ř miliónu obyvatel, z toho 91,6% osob s eckou státní p íslušností, 1,Ř% osob z ostatních členských zemí EU, 6,5% legalizovaných občanů 3. zemí (další osoby z těchto zemí ilegálně) a 0,04% osob bez udání státní p íslušnosti. V roce 2011 bylo v ecku 42,4% ekonomicky aktivních obyvatel.
25
Největší zastoupení má v ecku pravoslavná církev, až ř4,5% obyvatel. Jedinou oficiálně uznávanou národnostní menšinou je v ecku menšina muslimská, která tvo í cca 1% obyvatel, jedná se p edevším o Turky, bulharské muslimy – Pomáky a Romy (MZV ČR, ecko). Hlavním městem ecka jsou Athény, 3,7 mil. obyvatel. Další velká pevninská města jsou: Soluň, správní st edisko St ední Makedonie 1 mil ob., Patras, hlavní město Západního ecka 165 tis. ob., Volos v Thessalii 127 tis. ob. a Larissa, hlavní město Thessalie 111 tis. ob. (Desperado, ecko). Ú edním jazykem ecka je ečtina a píše se alfabetou. Od roku 1ř52 je
ecko členem NATO, na území
ecka se nachází námo ní a letecká
základna Souda Bay. V roce 1ř61 byla podepsána asociační dohoda mezi eckem a EHS (Euroskop, ecko). ecko se stalo první nečlenskou zemí, která s EHS smlouvu uzav ela. Smluvní ujednání se týkalo liberalizace obchodů mezi eckem a EHS ve prospěch ecka, a to v podobě zrušení cel během dvanácti let oproti původním dvaadvaceti rokům. Ačkoliv byla tato dohoda oficiálně pozastavena za „vlády plukovníků“ v letech 1967-1974, z ekonomického hlediska byla dohoda plněna (H ích, s. 114). Od lidového referenda v roce 1974 je ecko parlamentní republikou. Geografická poloha ecka vyvolávala v minulosti st ety se sousedními státy. Zásadní vliv měly na vývoj ecka spory s Turky, s Osmanskou íší (CK Mundo, Historie). ekové ztratili v bojích s Turky několikrát části svého území, byli nuceni popírat svou pravoslavnou víru a hledat azyl v horách, v nadvládou nedotčených klášterech.
ekové nebyli v bojích proti
Turkům schopni sjednotit své názory a strategie a díky tomu došlo dvakrát i k občanské válce. Jednou ze zásadních válek byla ale ta Balkánská, kdy se
ecko spolu se Srbskem,
Bulharskem a Černou Horou Turecku postavilo. Ačkoliv bylo tažení proti Turecku úspěšné, neschopnost rozdělit si dobyté území vedla k druhé, pro
ecko opět vítězné, balkánské
válce, tentokrát vedené i proti Bulharsku. To pro eky znamenalo získání mnoha v minulosti ztracených částí eckého území. Rozep e s Turky ale ani poté neskončily. Dodnes je sporem Kypr, jehož severní část je turecká, jižní ecká. Rozep e mezi eky a Turky byly částečně potlačeny zásahy OSN, zelenou linií oddělující eckou Kyperskou republiku a tureckou Severokyperskou republiku. Ačkoliv je Kypr rozdělen na dvě části, kyperští Turci jsou občany EU, jsou státními p íslušníky členského státu Kyperská republika, a to i když žijí v části ostrova, kde kyperská vláda nevykonává kontrolu (Evropská unie, Kypr). 26
P ed rozvojem cestovního ruchu bylo ecko p evážně zemědělskou zemí, ekonomika země závisela právě na zemědělství, ryba ení a lodní p epravě. Typickou plodinou pro ecko jsou olivy. Ostrov Korfu je dominantou v počtu olivových hájů, roste zde více než t i milióny olivovníků (Gerrard, 2012, s. 1ř). Z dalších plodin pěstovaných v ecku lze zmínit bavlnu a tabák. ekové se zabývají i výrobou vína, témě každá rodina na venkově pěstuje vinnou révu a vyrábí domácí víno, v ecku nabízené pod tradičním pro turisty známým anglickým názvem ,,house wine“. Ač se většinou jedná o víno vynikající kvality, jeho výroba je bohužel vždy omezená na konkrétní oblast.
ekové vyrábějí krom domácích vín i vína v Evropě
velmi dob e známá, z hlediska p íjmů se ale jedná o ne p íliš podstatnou položku. Ilustrace č. 1: Mapa ecka
Zdroj: 100+1 Zahraniční zajímavost – ecko: Země probuzená ze sna. 2014.
4.2 ecko a finanční krize Za p íčinu ecké finanční krize, jejíž počátek je datován k p elomu roku 200ř/2010, bývá zejména považován chaos ve ve ejných financích. Prvním problémem byly nep imě ené sociální výdaje, které p ed počátkem krize tvo ily až 20% HDP (Němec, 2015, s. 11) a ani po jejím vypuknutí se tento stav nelepšil. K ecké krizi dále p ispěly nep imě ené výdaje na důchody, zejména u bývalých státních zaměstnanců nebylo výjimkou pobírání vyššího důchodu, než byl jejich plat p ed nástupem do penze. Pro eky zaměstnané ve ve ejné správě znamenala doba p ed krizí čas nadstandardních výhod z hlediska platu, pracovního času i sociálního zajištění. A to podle eckého ekonoma Johna Sfakianakise se za posledních bezmála čty icet let p ed vypuknutím krize počet státních zaměstnanců v ecku zvýšil pětinásobně, soukromý sektor se za stejné období rozrostl jen o čtvrtinu. Platy ve státním 27
sektoru byly p ed rokem 2010 1,5 až 2,5krát vyšší oproti sektoru soukromému. (Němec, 2015, s. 11-12) Z hlediska výběru daní bylo zejména v minulosti pro adu eků zcela běžné daně neplatit. Ač ecká vláda několikrát slibovala zamě ení se na neplatiče daní, ve výsledku problém chybějících financí z nevybraných daní ešila zavedením daní nových či jejich zvýšením. Byly zvýšeny kup íkladu majetkové daně, daně z luxusu, spot ební daně z alkoholu, tabákových výrobků a pohonných hmot (Němec, 2015, s. 13). Dalším neopomenutelným eckým výdajem je armáda.
ecko si z důvodu zejména
v minulosti vyost ených vztahů s Tureckem udržuje jednu z největších evropských armád. V období p ed vypuknutím krize tvo ily výdaje na armádu až 3,5% HDP, v roce 2014 2,5% HDP, což ale stále znamenalo více jak 4,5 miliardy eur (Němec, 2015, s. 12). A k ecké krizi p ispělo i neuvážené poskytování komerčních úvěrů, které nastalo po vstupu ecka do Eurozóny, po p ijetí eura. Graf č. 5 zobrazuje meziroční růst objemu úvěrů poskytovaných domácnostem a nefinančním podnikům. Od počátku roku 2004 do t etího čtvrtletí roku 2006 se vývoj meziročního růstu pohyboval bez výraznějších výkyvů v rozmezí 15 – 20%, mírný pokles pod hranici 15% nastal v roce 2007, počátkem roku 2008 však dosáhl růst úvěrů svého maxima, až 1Ř% p írůstku. Ke konci roku 2009 byl stav pod hranicí -5%, logický důsledek krizového vývoje. Graf č. 5: Meziroční růst objemu úvěrů ecka v období leden 2004 - prosinec 2009
Zdroj: FINMAG, 2009, Pavel Kohout: ecká finanční tragédie.
28
V letech 2010 – 2014 získalo ecko zatím dva záchranné balíčky, v celkové výši p esahující 254 mld. eur. Z toho bylo použito Ř1,3 mld. na splácení státních dluhopisů, 40,6 mld. na úrokové platby z dluhu, 48,2 mld. na rekapitalizace eckých bank, 45,ř mld. na snížení dluhu, 9,1 mld. na platby MMF, 2,3 mld. tvo ily p íspěvky do záchranných fondů, 27 mld. byly peníze použité na chod státu. (Němec, 2015, s. 15) Celkový vládní dluh ecka činil v roce 2014 317,1 mld. eur, 178,6% HDP. Viz. tabulka č. 5 a graf č. 6. Dle vyjád ení Vassilise Korkidise, prezidenta ecké konfederace a podnikání, ecko omezuje i privátní dluh, který činí více jak 230 mld. eur, z toho asi 120 mld. eur závazky komerčním bankám a okolo 110 mld. eur dlužné daně a sociální pojištění. (Housková, 2015, s. 4)
Tabulka č. 5: Vývoj celkového eckého vládního dluhu Rok Výše dluhu Změna 2004 1řř mld. € 2005 213,Ř mld. € ↑ 2006 225,6 ml. € ↑ 2007 23ř,ř mld. € ↑ 2008 264,7 mld. € ↑ 2009 300,ř mld. € ↑ 2010 330,4 mld. € ↑ 2011 356 mld. € ↑ 2012 304,Ř mld. € ↓ 2013 31ř,2 mld. € ↑ 2014 317,1 mld. € ↓ Zdroj: Vlastní zpracování dle dat European Commission, Economic and financial affairs – Gross public debt.
29
Graf č. 6: Celkový ecký vládní dluh v procentech HDP
Dluh ře ka 177% 178,60%
200,00%
172% 146,20%
150,00% 102,70%
103,10%
107,30% 103,50%
159,40%
126,70% 109,40%
100,00% 50,00% 0,00% 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
%HDP
Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Eurostatu – General government gross debt.
Nástrojem k získání části chybějících finančních prost edků by mohla být privatizace státních podniků. Privatizace majetku by navíc mohla díky soukromým vlastníkům p inést jednotlivým odvětvím pot ebné inovace. Celková úroveň a výkonnost jednotlivých odvětví by se mohla zvýšit. Podle posledních dostupných informací z jara 2016 ecká vláda stále není ochotná privatizovat svůj majetek v takové mí e, v jaké několikrát slibovala. Jak uvedl ecký ministr hospodá ství Jorgos Statchakis (HN, 2016, s. 16),
ecko z ejmě získá z privatizačního
majetku 6-7 mld. eur místo plánovaných 50 mld. eur zmiňovaných p i vyjednávání o záchranných programech pro ecko od roku 2010. Dosavadní p íjmy z privatizace jsou ve výši 2,5 mld. eur. P itom ještě v íjnu 2015 mělo
ecko dle vyjád ení ecké privatizační
agentury získat jen v roce 2016 až 3,5 mld. eur z privatizace na splácení dluhu země. (Radačičová, 2015, s. 7) Samotný státní dluh však není jediným problémem ecké ekonomiky. Ač jsou v ecku ideální podmínky pro zemědělství a jeho následný export, ekové jsou závislí na importu potravin z ostatních zemí. Jejich vlastní produkce tvo í okolo 3,5 - 4% HDP, což se na první pohled může zdát jako dostačující, p esto
ekové v minulosti dováželi nap íklad až 70%
spot eby rajčat (Němec, 2015, s. 14). ecko není konkurenceschopné ani v oblasti průmyslu, který se pohybuje okolo 14 - 16% HDP. Značný podíl na HDP v ecku mají služby, Ř0,5 – 82,5% HDP (Indexmundi- Greece GDP - composition by sector).
30
Dle grafu č. 7, který zobrazuje vývoj nominálního HDP ecka za posledních jedenáct let, svého vrcholu dosáhl stát v roce 200Ř, poté se již výše HDP neustále snižovala až do roku 2014, tento klesající trend je p edpokládán i pro rok 2015. Od roku 200ř, od počátku projevů finanční krize, do současnosti, brzdí eckou ekonomiku zejména nedostatek likvidity, neúplné a pomalé plnění strukturálních reforem a obtížný p ístup ke komerčním úvěrům pro malé a st ední nefinanční podniky.
Graf č. 7: Vývoj nominálního HDP ecka
HDP na obyvatele 25 000 21 800 21 400 20 000 15 000
17 700
18 100
19 800
21 100
20 300
18 700 17 500
16 500 16 300
10 000 5 000 V€
0 2004
2005
2006
2007
2008
ěž é e y 2009
2010
2011
2012
2013
2014
Zdroj: Vlastní zpracování dle dat MZV ČR – ecko, české databáze Eurostatu – HDP v tržních cenách.
V důsledku kombinace úsporných opat ení a hluboké recese se v ecku v letech 2009 - 2013 neustále zvyšovala nezaměstnanost. V roce 2014 byl zaznamenán mírný pokles, p esto má ecko nejvyšší nezaměstnanost ze všech členských států EU. Nezaměstnanost ecka v roce 2014 činila 26,5%, pro rok 2015 24,9%2. Za eckem se umístilo Španělsko s 24,5% v roce 2014 a s 22,1%3 v roce 2015. Viz. graf č. 8 a tabulka č. 6.
2 3
P edpokládaný vývoj dle Eurostatu. P edpokládaný vývoj dle Eurostatu.
31
Graf č. 8: Vývoj nezaměstnanosti v ecku
Míra eza ěst a osti 30,00%
27,50%
25,00% 24,50%
20,00% 15,00% 10,00%
26,50%
17,90% 10,60% 10% 9%
12,70%
8,40% 9,60%
5,00%
7,80%
0,00% 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Neza ěst a ost v %
Zdroj: Vlastní zpracování dle dat MZV ČR - ecko a databáze Eurostatu – Unemployment rate, annual data. Tabulka č. 6: Nezaměstnanost členských států EU v roce 2014 Země Míra nezaměstnanosti v roce 2014 Belgie 8,5% Bulharsko 11,4% Česká republika 6,1% Chorvatsko 17,3% Dánsko 6,6% Estonsko 7,4% Finsko 8,7% Francie 10,3% Irsko 11,3% Itálie 12,7% Kypr 16,1% Litva 10,7% Lotyšsko 10,8% Lucembursko 6% Maďarsko 7,7% Malta 5,8% Německo 5% Nizozemsko 7,4% Polsko 9% Portugalsko 14,1% Rakousko 5,6% ecko 26,5% Rumunsko 6,8% Slovensko 13,2% Slovinsko 9,7% Španělsko 24,5% Spojené království 6,1% Švédsko 7,9% Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Eurostatu – Unemployment rate, annaul data. 32
Dle grafu č. 9 ecká ekonomika zaznamenala menší úspěch v roce 2014, kdy míra růstu reálného HDP činila 0,7%. Zlepšení bylo evidováno v oblasti cestovního ruchu a jemu p idruženým oborům, poté v oblasti exportu a zemědělské výroby (MZV ČR - ecko). Graf č. 9: Míra růstu reálného HDP ecka
Míra růstu reál ého HDP 10,00%
5,70% 5,10%
-7,30%
3,30%
5,00%
-0,30%
-3,20%
-5,50%
0,00% 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
-5,00% 0,60%
2011
2012
2013
2014
-9,10%
-4,30%
0,70%
-10,00% % růst HDP
Zdroj: Vlastní zpracování dle The World Bank data, GDP growth, annual % a dle dat české databáze Eurostatu – Míra růstu reálného HDP.
Rok 2014 se zdál být pro ecko poprvé od počátku ecké finanční krize z ekonomického hlediska pozitivní. Došlo k p ijetí dalších úsporných opat ení i zlepšení výběru daní. Zdánlivé úspěchy roku 2014 v ecku byly p erušeny v prosinci téhož roku, kdy byly vyhlášeny p edčasné parlamentní volby a ani sestavení nové vlády v lednu 2015 nevedlo ke stabilizaci eckého státu. Po nutnosti poskytnutí finanční injekce dvěma eckým bankám z mechanismu nouzového financování postihla
ecko další negativní událost v podobě
rozhodnutí Evropské centrální banky. ECB odmítla další p ijímání eckých dluhopisů jako zástavy za úvěry komerčních bank. Ačkoliv se ecké vládě poda ilo dohodnout s ECB poskytování úvěrů v následujících čty ech měsících, důvěra v ecké banky se snížila, což ve výsledku znamenalo odliv kapitálu. Došlo ke snížení důvěryhodnosti
ecka, Evropská
komise snížila v květnu 2015 odhad hospodá ského růstu ecka ze 2,5% na 0,5%. Nastalé finanční situaci nepomohlo ani snižování úvěrového ratingu (Kozelský a Macháče, 2015, s. 2). V červnu 2015 proběhlo neúspěšné jednání ministrů financí Eurozóny o prodloužení záchranného programu, což vedlo k tentokrát již masivnímu výběru hotovostí z bank. Země proto byla nucena reagovat a omezit pohyb kapitálu. Byly uzav eny banky i Athénská burza a denní limit pro výběr z bankomatů činil 60 eur (Urbánek, 2015). ekové se nemohli dostat 33
ke svým penězům, ada obchodníků nep ijímala platební karty a podnikatelé se dostávali do platební neschopnosti vůči svým dodavatelům. Ani v této situaci však ekové nechtěli p istoupit na podmínky mezinárodních vě itelů, díky kterým mohly být banky znovu otev eny. V lidovém referendu vyjád ily nesouhlas s p ijetím úsporných opat ení, která byla podmínkou pro poskytnutí další finanční pomoci ecku. V důsledku neudržitelné situace uvnit země vytvo ilo ecko v polovině července 2015 plán úsporných opat ení, nutných pro získání t etího záchranného balíčku. Plán byl po dlouhých vyjednáváních o úpravách nakonec Evropskou komisí, ECB i MMF p ijat (Kozelský a Macháče, 2015, s. 3). O měsíc později byl Evropským parlamentem schválen t íletý záchranný program pro ecko v celkové výši Ř6 mld. eur (JT Bank, 2015). Základní čty i cíle tohoto programu jsou: obnovení fiskální udržitelnosti, modernizace státní správy, zabezpečení finanční stability a posílení konkurenceschopnosti a růstu (Dědek, 2015). ecko se zavázalo k zvyšování vybraných daní a jejich důslednému výběru, k důchodovým reformám a mzdovým reformám ve ve ejném sektoru. Dle vyjád ení šéfa ministrů financí eurozóny, Joroena Dijsselbloema,
ecko plnilo
k listopadu 2015 dohodnuté reformy a získalo tak další část finančních prost edků z t etího záchranného balíčku (Euroskop, 2015).
34
5
ecko a cestovní ruch
Kapitola ecko a cestovní ruch se zabývá vývojem eckého cestovního ruchu v posledních letech, jeho podílem na HDP a na zaměstnanosti v ecku, konkurenceschopností eckého cestovního ruchu a vlivem migrace na cestovní ruch zamě uje na nejznámější
ecka. Dále se práce v této kapitole
ecké ostrovy. Závěr kapitoly je věnován účasti
ecka
v programech Evropské hlavní město kultury a EDEN.
5.1 Návštěvnost ecka a podíl cestovního ruchu na HDP a zaměstnanosti státu ecko pociťovalo v oblasti p íjezdového cestovního ruchu propad již v důsledku světové finanční krize, hlavním problémem však byla a může být finanční krize ecká, posléze krize migrační. ecké hlasité projevy nespokojenosti s úspornými opat eními byly vyost ené zejména p ed počátkem letní sezóny 2010 a týkaly se hlavně Athén, které již v b eznu 2010 zaznamenaly pokles obsazenosti hotelů o 1,4%. (Mediafax, 5/2010). Turisté v letních letoviscích eckých ostrovů nepokoje nepocítili. Cestovní kancelá e v důsledku
eckých nepokojů však
snižovaly ceny zájezdů a celkový p íjezdový CR se nakonec oproti roku p edchozímu nepatrně zvýšil. Samotné
ecko se snažilo podpo it cestovní ruch nap íklad zrušením letištních poplatků
letadlům pro rok 2011 (týkalo se všech eckých letišť vyjma Athén), vzhledem k jejich výši však tento krok na konečnou cenu zájezdů pro klienty jednotlivých cestovních kancelá í neměl témě žádný vliv. Na zvýšení zájmu turistů o ecko se spíše podílela neklidná situace v destinacích Egypt a Tunisko (Topzine, 2011). V letní sezóně 2010 i 2011 účastníkům eckého CR asi nejvíce znep íjemňovaly pobyt v destinacích ecké generální stávky, které pro turisty v důsledku znamenaly „pouze“ zdržení na letištích, výpadky spojů hromadné dopravy či nedostupnost služeb taxi. V roce 2012, v důsledku vyost ených eckých nepokojů vyvolaných odporem k plánu rozpočtových škrtů nutných pro čerpání záchranného programu, panovaly v ecku obavy z propadu p íjezdového turismu. Klienti, kte í na konci p edešlého roku nevyužili First 35
minute nabídek zájezdů, s nákupem letní dovolené do ecka otáleli, p ípadně zvolili jinou destinaci. Kromě nep íjemností spojených s p ípadnými eckými nepokoji panoval mezi potencionálními turisty i strach ze změny měny (E15 Zprávy, 2012). V letní sezóně 2012 si ecko nakonec získalo turisty p edevším díky snižování cen dopravy a ubytování. P esto však p íjezdový CR zaznamenal pokles. V letech 2013 a 2014 p ijelo do ecka nejvíce turistů od vstupu ecka do Eurozóny - graf č. 10. Podle p edběžných odhadů pokračoval tento rostoucí trend i v roce 2015. Dle portálu Poznejte ecko, p ijelo do ecka v roce 2015 až 23,6 mil. turistů. (Poznejterecko.cz, 2/2016) Graf č. 10: Počet turistů v ecku v letech 2002 - 2014
Počet turistů 25 000 000
22 033 000 15 939 000
20 000 000 16 039 000 14 180 000 13 313 000 16 165 000 14 765 000 13 969 000 15 000 000
16 427 000
14 915 000 15 007 000
17 920 000 15 518 000
10 000 000 5 000 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Počet turistů
Zdroj: Vlastní zpracování dle World Data Atlas, Greece – International tourism, number of arrivals a dle dat UNWTO – Greece: Arrival of non-resident tourists at national borders, by country of residence 2010 -2014.
I p es neustálé finanční problémy
ecka se turisté do destinace vracejí. Na špatnou
ekonomickou situaci v zemi si již zvykli a v rámci účasti na cestovním ruchu se jich p íliš netýká. Nep íznivou finanční situaci
ecka v letní sezóně 2015 ešila velká část turistů
volbou ubytování v hotelech se službami all inclusive, p ípadně dostatkem finanční hotovosti. Triumfem
ecka je různorodost jeho ostrovů, což nabízí turistům možnost navštěvovat
stejnou zemi a zároveň poznávat stále nové kulturní a p írodní památky ecka. V posledních letech hraje svou roli i již několikrát zmiňovaná nep íznivá bezpečnostní situace v zemích afrického kontinentu a v současné době nelze za zcela bezpečné považovat ani Turecko.
36
Cestovní ruch je pro ecko stěžejním odvětvím mající značný vliv na výkonnost ecké ekonomiky a na zaměstnanost v ecku. P ímý podíl turismu na HDP v roce 2014 tvo il 7,1%, viz graf č. 11. Je p edpokládán jeho růst i pro období 2015 na 7,3%. Graf č. 11: P ímý podíl turismu na HDP ecka
% podíl
Název osy
8,00% 6,00%
5,50% 6,20%
6,30%
6,10% 5,90% 5,50% 5,80%
6%
7,10% 6,40% 6,80%
4,00% 2,00% 0,00% 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
% podíl
Zdroj: Vlastní zpracování dle World Data Atlas, Greece – Travel and tourism direct contribution to GDP - % share. V p ípadě p ímého podílu turismu na HDP ecka se jedná o ekonomickou činnost v sektoru hotelnictví, cestovních kancelá í, zábavního turistického průmyslu apod. Celkový podíl turismu na HDP ecka tvo il v roce 2014 17,3% HDP, v roce 2015 to mohlo být až 18% HDP. V celkovém podílu turismu na HDP ecka jsou i investice a p idružené služby cestovního ruchu. Z hlediska p ímého podílu turismu na zaměstnanosti se v roce 2014 jednalo až o 34Ř tisíc zaměstnaných lidí v turismu, ř,7% podílu tamního CR na zaměstnanosti. Podrobněji tabulka č. 7 a graf č. 12. V 2015 to mohlo být dle p edběžných odhadů o 1,5% více. Z hlediska celkového podílu turismu na zaměstnanosti se jedná o 750 tis. až Ř00 tis. osob. Jednotlivé agentury se ve svých propočtech liší (World Data Atlas – Total Contribution to GDP, % share, thousands, Total Contribution to Employment, % share, thousand; Kozelský, Macháček, 2015, s. Ř).
37
Tabulka č.7: P ímý p ínos eckého turismu v oblasti zaměstnanosti Počet zaměstnanců v CR Změna v tisících 2004 325,8 2005 360,9 ↑ 2006 371 ↑ 2007 365,4 ↓ 2008 361,5 ↓ 2009 331,9 ↓ 2010 345,3 ↑ 2011 329 ↓ 2012 330,6 ↑ 2013 332,7 ↑ 2014 344,7 ↑ Zdroj: Vlastní zpracování dle World Data Atlas – Greece – Travel and Tourism Direct Contribution to Employment – thousands. Rok
Graf č. 12: P ímý podíl eckého turismu na zaměstnanosti
% podíl CR a za ěst a osti 12,00%
Název osy
10,00% 8,00%
8,20% 8,30% 8,10% 7,90% 7,50% 7,30% 7,80%
8%
8,70%
9,30% 9,70%
6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
v%
Zdroj: Vlastní zpracování dle World data atlas, Greece – Travel and tourism direct contribution to employment - % share4.
Celkový p ínos turismu v oblasti zaměstnanosti činil v roce 2015 až 20%. (World data atlas, Greece – Travel and tourism total contribution to employment - % share) 4
38
5.2 Konkurenceschopnost eckého cestovního ruchu Dle Světového ekonomického fóra, které každé dva roky hodnotí jednotlivé země z pohledu jejich atraktivity pro návštěvníky i potencionální investory, se ecko umístilo v roce 2015 v evropském žeb íčku konkurenceschopnosti v cestovním ruchu na 1Ř. místě. Dostalo se tedy zpět na svou pozici z roku 200ř. P ed
eckem se s velkým náskokem nachází
Španělsko, 1. místo, a Itálie, 6. místo. Za eckem stále zaostává Chorvatsko, 1ř. místo. V celosvětovém žeb íčku se pozice ecka z dlouhodobého hlediska zhoršila. V roce 2009 zaujímalo 24. místo ve světě, v roce 2013 32. a v roce 2015 31. místo. Žeb íčku jasně dominuje Španělsko, které bylo v roce 2015 na prvním místě. Viz. tabulka č.Ř. Tabulka č. Ř: Vybrané destinace a jejich umístění v žeb íčku konkurenceschopnosti CR 2009 2011 2013 2015 Evropa Svět Evropa Svět Evropa Svět Evropa Svět Chorvatsko 23. 34. 24. 34. 23. 35. 19. 33. Itálie 21. 28. 20. 27. 18. 26. 6. 8. 18. 24. 21. 29. 22. 32. 18. 31. ecko Španělsko 5. 6. 7. 8. 4. 4. 1. 1. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat WEF - The Travel and Tourism Competitiveness Report, 2009-2015. Následující tabulka č. ř, na straně 41, zobrazuje celosvětové postavení ecka v jednotlivých oblastech podílejících se na turismu. Zejména v důsledku ecké finanční krize se výrazně zhoršilo hodnocení
ecka v oblasti
regulačního rámce turismu a ani postavení země v dalších částech žeb íčku není p íliš povzbudivé, což je pro zemi závislou na cestovním ruchu velkým negativem. Vyjma zdraví a hygieny, která zaznamenala od roku 200ř do roku 2015 celkové zlepšení pozice, z 1ř. na ř. místo, došlo v oblasti regulačního rámce eckého turismu za posledních šest let k celkovému zhoršení. Mírné zlepšení celosvětové pozice bylo evidováno mezi roky 2013 a 2015 u udržitelného rozvoje životního prost edí (2013 72. místo, 2015 61. místo), bezpečnosti a ochrany (2013 6ř. místo, 2015 57. místo) a podpory turismu státem (2013 28. místo, 2015 24. místo). Nejhorší výsledek byl zaznamenán u politiky, kdy se ecko v roce 200ř nacházelo na 57. a v roce 2015 na 104. místě žeb íčku.
39
V oblasti obchodního prost edí a infrastruktury turismu si
ecko nejhů e stojí v cenové
konkurenceschopnosti turismu (113. místo), na kterou by se mělo do budoucna soust edit. V posledních šesti letech se ecko zhoršuje v infrastruktu e letecké dopravy a infrastruktu e turismu. Mírné zlepšení bylo zaznamenáno mezi roky 2013 a 2015 u infrastruktury pozemní dopravy, posun z 5Ř. na 51. místo. Zlepšení bylo v roce 2013 zaznamenáno také v oblasti infrastruktury IT, v roce 2015 se však jednalo o propad o více jak deset míst. Infrastruktura letecké dopravy by se ale v nadcházejících letech mohla zlepšovat, a to v důsledku privatizačního plánu, který zahrnuje mimo jiné prodej koncesí na provoz 14 eckých letišť německou společností v následujících 40 letech (HN,
ecko udělalo první
krok k privatizaci, 2015). Pozitivní oblastí jsou pro
ecko kromě úspěchu výše zmíněné oblasti zdraví a hygieny
p írodní zdroje: ecko se od roku 200ř posunulo ze 74. na 46. pozici v roce 2015. ecko disponuje mnoha p írodními a kulturními zdroji, které by mohly zvýšit jeho atraktivitu a tím i dále zlepšovat postavení ve světovém žeb íčku.
ecko je v oblasti
p írodních zdrojů bohaté na faunu i flóru, za zmínku jistě stojí unikátní chov želv Kareta, p es 400 druhů ptáků, až 200 druhů orchidejí a nelze opomenout ani 13 národních parků a mnoho p írodních rezervací (Žurmanová, 2015, s. 46, 48). ecko má bohatou kulturní minulost. Díky různorodosti národů, které obývaly dnešní ecko, se zde dochovalo mnoho specifických památek. Antická architektura, minojská architektura či památky z dob působení mykénské kultury a mnoho dalších jsou eckým kulturním bohatstvím. P esto byl v oblasti kulturních zdrojů zaznamenán mezi roky 2013 a 2015 propad ecka v žeb íčku, a to z 25. na 32. místo.
40
Tabulka č. ř: Konkurenceschopnost cestovního ruchu ecka v celosvětovém žeb íčku 2009 2011 2013 2015 133 139 140 141 Regulační rámec turismu Politika - pravidla a 57. 82. 98. 104. p edpisy Udržitelný rozvoj 47. 68. 72. 61. životního prost edí Bezpečnost a 47. 73. 69. 57. ochrana Zdraví a hygiena 19. 20. 13. 9. Podpora turismu 3. 17. 28. 24. státem Obchodní prost edí a infrastruktura turismu Infrastruktura letecké 19. 19. 20. 27. dopravy Infrastruktura 43. 61. 58. 51. pozemní dopravy Infrastruktura 5. 5. 3. 12. turismu Infrastruktura IT 40. 39. 33. 49. Cenová 114. 123. 127. 113. konkurenceschopnost v turismu Lidské, kulturní a p írodní zdroje v turismu Lidské zdroje 44. 59. 50. 45. P írodní zdroje 74. 61. 40. 46. Kulturní zdroje 23. 25. 25. 32. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat WEF - The Travel and Tourism Competitiveness Report, 2009-2015. Zemí celkem
41
5.3 ecký cestovní ruch a migrační krize V létě 2015, v době kdy Evropská unie byla zaměstnána ešením ecké finanční krize, Evropu plně zasáhla krize migrační, jejíchž důsledkem jsou negativní dopady na ecké ostrovy, které svou geografickou polohou vybízejí p evaděče ilegálních migrantů k využití b ehů
ecka. Migranti se snaží dostat do EU také p es
ecko – makedonský hraniční
p echod Idomeni, ten však dělí velké vzdálenosti od eckých prázdninových letovisek a od Athén. Athén se však migrační krize i tak týká. Běženci jsou z eckých ostrovů p eváženi do Athén (Echo 24, 2016), kde vzhledem k nedostačujícím kapacitám athénských uprchlických táborů p espávají v okolí athénského p ístavu Pireus, v parcích a na ve ejných prostranstvích, což jistě turismu neprospívá. Kritičtější je však dle médií situace na ostrovech Chios, Kos, Leros, Lesbos a Samos. Ostrovy jsou závislé na cestovním ruchu, který by migrační krize v aktuální letní sezóně 2016 mohla zcela ochromit. Ačkoliv se ecké ú ady snaží běžence p evážet z ostrovů na pevninu, tak vzhledem k dalšímu velkému počtu migrantů, kte í do ecka teprve p icházejí, jich mnoho p ebývá na ostrovech v opuštěných domech a hotelech. Je velmi pravděpodobné, že pokud EU opravdu účinně nezasáhne, situace se s p íchodem letních měsíců zhorší. Dá se p edpokládat, že důsledky migrační krize na cestovní ruch ecka by byly o poznání horší, než v letní sezóně 2015, kdy pro adu turistů negativní dopady migrace na ecko ještě mohly být p ekvapením. V souvislosti s migrační krizí nejsou médii doporučovány v letní sezóně 2016 cesty turistů na výše zmíněné ostrovy, zejména pak Lesbos, jako nevhodný pro cestování v nadcházející sezóně bývá zmiňován i Kos. Nedoporučuje se ale ani návštěva pevninského
ecka
v blízkosti Athén. U turistů velmi populární ostrov Kos by mohl čelit problémům v oblasti p íjezdového cestovního ruchu zejména díky událostem z léta 2015 (Eurodeník, 2015). Ač se místní hotelié i i další podnikatelé poskytující služby v oblasti cestovního ruchu snažili eliminovat možná setkání se turistů s běženci, nebylo to vždy možné. Protesty migrantů nespokojených s délkou vy izování dokumentů nutných pro jejich další cestování v rámci EU, které v letní sezóně 2015 vyústily až v zablokování hlavní pob ežní komunikace či chaos způsobený pokusem p emístit migranty z centra města Kos na území místního stadiónu, to vše může mít v důsledku negativní vliv na cestovní ruch ostrova, který za normálních okolností obývá 42
pouze 25 tis. obyvatel. (V turistické sezóně se tento počet díky turistům mohl až zčty násobit.) Dle eckého deníku Kathimerini (Kousonis, 2016) již ecké ostrovy zasažené migrační krizí zaznamenaly pro sezónu 2016 rušení rezervací ubytování, u ostrova Lesbos se jedná až o 90% pokles. Tamní hotelié i ve snaze posílit poptávku podnikli první kroky v podobě snížení cen a vytvo ení nabídky speciálních balíčků, je však otázkou, do jaké míry budou tato opat ení úspěšná. Krize se projevila i u leteckých společností, které ruší charterové lety na migrací zasažené ostrovy, zejména tedy Lesbos. Podnikatelé nabízející okružní plavby se ostrovům obývanými migranty také vyhýbají. Rušení rezervací ubytování na ostrově Lesbos bylo zaznamenáno i u v ČR působících cestovních kancelá i. Nabídka zájezdů pro léto 2016 původně obsahovala u CK Viamare a CK Venus trade and tours ubytování i na tomto ostrově, v b eznu 2016 však již ani jedna z těchto CK pobytové zájezdy na Lesbosu nenabízela. Poskytnutí statistických dat týkajících se počtu migrantů v oblastech ecka není v současné době možné. Jednotlivé agentury a média se ve svých propočtech značně liší. To je způsobeno stále nově p íchozími běženci a nep ehlednou situací na hranicích ecka.
5.4 ecké ostrovy Dle analýzy CK působících na českém území byly v počtu nabízených ubytovacích za ízení na eckých ostrovech nejčastěji zastoupeny tyto ostrovy: Kréta, Rhodos, Kos, Zakynthos a Korfu. Za p edpokladu, že lze srovnávat návštěvnost těchto ostrovů mě ítkem p íletů na mezinárodní letiště ostrovů v celkovém počtu turistů, v po adí od nejvyšší návštěvnosti po nejnižší si ostrovy stojí takto: Kréta, Rhodos, Korfu, Kos a Zakynthos. Komparace byla uskutečněna dle ecké konfederace cestovního ruchu (SETE, 2013), dle statistik o p íletech na jednotlivá mezinárodní letiště v roce 2013. Jednotlivá data jsou uváděna u konkrétních ostrovů. Pro srovnání je možné uvést p ílety v počtu turistů na Mezinárodní letiště v Athénách v roce 2013 - p es 2,6 mil. turistů. U Mezinárodního letiště v Soluni mohou být data zavádějící, nejsou k dispozici data počtu turistů, ale pouze všech osob (p es 1,3 mil.).
43
Kréta Největší a zároveň nejjižnější ostrov ecka se nachází asi 100 km od jižní části Peloponésu, oddělující Krétské mo e od Libyjského. Rozloha Kréty činí 8 332 km² a žije zde asi 600 tisíc obyvatel. Hlavním městem Kréty je Heraklion. Mezinárodní krétská letiště jsou Heraklion a Chania. Heraklion zaznamenal v roce 2013 skoro 2,5 mil. p íletů v počtu turistů, Chania témě Ř60 tis. Za zmínku jistě stojí i menší ve ejné vnitrostátní letiště Sitia. Ostrov dále disponuje velmi dobrým spojením s pevninou díky hlavním p ístavům v Heraklionu a v Sitii. Na ostrově se samoz ejmě nachází mnoho dalších p ístavů. Západ a východ Kréty je propojen hlavní krétskou silnicí. Jednotlivé linky ve ejné autobusové dopravy pokrývají na svých trasách témě celý ostrov. Na Krétě se nacházejí t i vysokoškolské instituce, University of Crete se svými školami v Heraklionu a v Rethymnu, The Technological University of Crete se sídlem v Chanii a The Technologila Education Institute of Crete, který má na Krétě školy ve městech Chania, Agios Nikolaos, Ierapetra a Sitia. Hlavní město Heraklion je také základnou Nadace pro výzkum a technologii v ecku. Poskytované služby v oblasti zdravotnictví jsou na Krétě na velmi dobré úrovni. V každém velkém městě se nachází alespoň jedna nemocnice, témě v každém malém městě léka ské st edisko. Kréta je díky své rozmanitosti oblíbená jak u turistů vyhledávají typický turistický ruch, tak u těch, kte í mají zájem strávit dovolenou v místech skoro civilizací nedotčených. Na Krétě mohou turisté navštívit kulturní památky zejména z dob minojské kultury, kterou proslavily paláce postavené v Knóssu, Malii, Faistu a Chanii. V hlavní městě lze navštívit i archeologické muzeum p edstavující minojskou kulturu. Ve městě Heraklion se dále nachází i impozantní kašna guvernéra Morosiniho, která bývá p ezdívána také „lví“, podle soch lvů, které ji drží. Další kulturní památkou Heraklionu je i byzantský kostel Agios Titos. Populární je i historické muzeum s výstavou lidových krojů. Zpracováno s využitím (Benson a kol, 2007, s. 676-677; Čedok, Destinace ecko; Gerrard, 2012, 276-281; Interkriti, Introduction to Crete).
44
Rhodos Rhodos je největším ostrovem Dodekaneského5 souostroví v Egejském mo i. Rozloha ostrova je 1 400 km² a žije zde asi 120 tisíc obyvatel. Hlavním městem je Rhodos. Mezinárodní letiště Rhodos zaznamenalo v roce 2013 témě 1,Ř mil. p íletů v počtu turistů. Rhodos je spojen s pevninou také p ístavy. V hlavní městě Rhodos se nacházejí t i p ístavy: Hlavní p ístav, p ístav Kolona a p ístav Akandia. Dalším větším p ístavem je Kamiros, nacházející se asi 30 km od hlavního města a Lardos nacházející se na východním pob eží Rhodosu. Ostrov spojují čty i hlavní silnice. Autobusová doprava je zajištěna v rámci dvou sítí, jedna pokrývá hlavní město a jeho p edměstí, druhá většinu menších měst a vesnic. V hlavní městě se nachází pobočka ecké univerzity, jejíž oficiální název je University of the Aegean. Rhodos bývá mezinárodním centrem veletrhů, konferencí a kongresů. Konala se zde nap íklad Konference „Dialog civilizací“ v roce 2014 a Konference Rhodos Forum 2015 na téma „Budoucnost mezinárodních rozvojových institucí“. V roce 2016 je naplánována nap íklad Konference o informačních a komunikačních technologiích ve vzdělávání. Na Rhodosu se nachází dvě velké nemocnice v blízkosti hlavního města, v turistických letoviscích se nachází menší zdravotnická st ediska v dosahu hlavních t íd jednotlivých oblastí. Turisty oblíbenou atrakcí na Rhodosu je údolí motýlů Petaloudes, která se nachází asi 20 km od hlavního města. Hlavní město je oblíbené pro své bohaté kulturní vyžití. Je rozděleno st edověkou zdí na staré a nové město, p ičemž staré město je na seznamu památek UNESCO. Nachází se zde mnoho památek z dob minojské, mykénské, byzantské, arabské kultury a dalších. Za zmínku jistě stojí Palác velmistrů ze 14. století a k němu vedoucí Rytí ská cesta. Ve městě Rhodos je dále možné navštívit archeologické muzeum, byzantské muzeum či Muzeum užitého umění. Mnoho turistů navštěvuje p ístav, kde d íve stával Kolos rhódský, bronzová socha eckého boha Hélia. Dnes se na místě, kde bůh stával, nachází pouze dva sloupy, avšak právě sloup s laní a sloup s jelenem jsou pro ostrovany symbolem Rhodosu. Zpracováno s využitím (Benson a kol, 2007, s. 765-76ř ; Čedok, Destinace ecko; Gerrard, 2012, 256-263; Klaus, 2015; Panenka, 2014; University of the Aegean, Schools).
5
Souostroví tvo í celkem 12 ostrovů.
45
Korfu Ostrov Korfu se nachází v západní části Jónského mo e, má rozlohu 5ř2 km² a žije zde asi 110 tisíc obyvatel. Hlavním městem je Korfu, v ecku častěji používán název Kerkyra. Mezinárodní letiště Korfu zaznamenalo v roce 2013 témě ř44 tis. p íletů v počtu turistů. V hlavním městě se nachází i hlavní p ístav ostrova. Silniční síť na Korfu nedosahuje takových kvalit jako nap íklad ta krétská, ale na ecké poměry jsou silnice na dobré úrovni. Autobusové linky zde v průběhu letní sezóny jezdí v pravidelných intervalech témě do všech letovisek. V hlavní městě se nachází Všeobecná státní nemocnice a soukromá klinika. Zdravotní péče v letních letoviscích je zajišťována prost ednictvím praktických léka ů. Korfu bývá nazýván smaragdovým či zeleným ostrovem, a to díky své bohatosti na flóru, roste zde více než sto druhů květin. V letovisku Glyfada se nachází jedna z nejkrásnější pláží ecka, které byla oceněna i Nadací pro environmentální vzdělávání fungující p i Radě Evropy. Ocenění se uděluje na základě kvality pláže a čistoty vody, jeho symbolem je udělení takzvané „modré vlajky“. Ač se nejedná o jedinou eckou takto oceněnou pláž6, od ostatních eckých pláží se odlišuje p edevším jejím bezprost edním okolím bohatým na flóru, což je pro pláže ostrova Korfu typické. V hlavním městě je k vidění byzantská pevnost Paleo Frourio a benátská pevnost Neo Frourio. Dále je v Kerky e možné navštívit Maitlandovu rotundu, která je pozůstatkem britské nadvlády, asijské muzeum, galerii moderního umění či muzum věnované Dionysovi. Dominantou hlavního města i ostrova je kostel Agios Spyridon s ostatky svatého Spyridona, patrona ostrova. Agios Spyridon nese i název obce nacházející se na severním pob eží ostrova: Agios Spyridon je bývalou rybá skou vesnicí, jedná se o velmi klidnou oblast pouze s několika ubytovacími za ízeními. Okolí obce je bohaté na piniové a cyp išové háje. Zpracováno s využitím (Benson a kol, 2007, s. 968-968; Blue flag; Čedok, Destinace ecko; Gerrard, 2012, 310-313; Korfu, Korfu; Modrá vlajka). Kos Ostrov Kos, další z Dodekanéského souostroví v Egejské mo i, má rozlohu 291 km² a žije zde asi 25 tisíc obyvatel. Hlavním městem je Kos. Mezinárodní letiště Kos zaznamenalo v roce 2013 p es ř26 tis. p íletů v počtu turistů. P ístav ostrova Kos se nachází nedaleko 6
V ecku je „modrou vlajkou“ oceněno 3ř2 pláží (Blue flag, Our members).
46
centra hlavního města. Silnice na ostrově Kos odpovídají kvalitě ostrova „fungujícího“ p evážně jen v letní sezóně. Pro mnoho turistů to však není p ítěží. Vzhledem k velikosti ostrova je zde za nejpohodlnější p epravu považována cyklistika. Samoz ejmě je zajišťováno i autobusové spojení hlavního města s jednotlivými letovisky Kosu. Nemocnice se nachází v hlavní městě, léka ská péče v jednotlivých oblastech Kosu je zajišťována praktickými léka i, kdy se st edisko nachází p ímo v daném letovisku nebo kdy léka i do letovisek pravidelně dojíždí. Ostrov Kos je považován za domov Hippokrata, který má na ostrově svůj strom, park, sochu i léka ský ústav. Nejznámější památkou je ale archeologické naleziště Asklepion nacházející se v blízkosti hlavního města. Asklepion sloužil jako nemocnice. Je pojmenovaný podle boha Asklepia, patrona zdraví a léčitelství. V Asklepionu aplikovali Hippokratovi žáci jeho metody. V blízkosti Asklepionu se nachází vesnice Platani, které je po hlavním městě ostrova jediným místem, kde žije komunita etnických Turků. Dominantou hlavního města je Rytí ský hrad. Mnoho
eckých a
ímských vykopávek lze shlédnout v místním
archeologickém muzeu. Zpracováno s využitím (Benson a kol, 2007, s. 803-809; Čedok, Destinace ecko; Gerrard, 2012, 266-267). Zakynthos Zakynthos se nachází v blízkosti Peloponésu, je t etím největším ostrovem Jónského mo e. Zakynthos má rozlohu 406 km² a žije zde asi 40 tisíc obyvatel. Hlavním městem je Zakynthos. Mezinárodní letiště Zakynthos zaznamenalo v roce 2013 p es 4Ř8 tis. p íletů v počtu turistů. Silniční síť je na Zakynthosu na dostačující úrovni, autobusové spojení s hlavní městem však bývá problémové, a to z hlediska nedodržování stanoveného jízdního ádu. Nemocnici v hlavní městě se nedostává p íliš dobré pověsti, turistům je pro drobné ošet ení doporučováno využití služeb léka ského ošet ení praktických léka ů v jednotlivých letoviscích. Zakynthos je oblíbenou destinací mladých lidí, zejména Britů. Ostrov je proslulý množstvím restaurací a barů s nabídkou večerních programů. Jedná se zejména o oblast Laganas. Na ostrově se nachází mnoho piniových lesů a mo ských jeskyní. Ostrov je proslulý želvami Kareta, které zde hnízdí od června do srpna. Místo výskytu želv, oblast Laganas a Kalamaki, spadají pod národní p írodní rezervaci. Z tohoto důvodu je v oblastech zakázáno 47
provozování vodních sportů. Patronem Zakynthosu je Dionýsos, jehož kostel Agios Dionysos je možné navštívit v hlavním městě. Další cílem turistů bývá z ícená benátská pevnost nacházející se nad hlavním městem. Z muzeí je co do expozic za nejzajímavější považováno byzantské muzeum, v 17. a 1Ř. století byl ostrov st ediskem Iónské malí ské školy. Zpracováno s využitím (Benson a kol, 2007, s. 1010-1013; Čedok, Destinace ecko; Gerrard, 2012, 330-331).
5.5 Účast ecka v programu Evropské hlavní město kultury a v programu EDEN ecko celkem t ikrát získalo ocenění Evropské hlavní město kultury (European Commission, European Capitals of Culture). Athény – 1985 Prvním vítězem programu Evropské hlavní město kultury se v roce 1řŘ5 staly Athény. Hlavní město ecka leží na poloostrově Attika, v blízkosti Sarónského zálivu. V Athénách se nachází hlavní p ístav Pireus. Nejvyhledávanější památkou Athén je Akropole a chrám Parthenon na jejím vrcholku. Na opevněném návrší Akropole se nachází také Chrám bohyně Niké, p istavěný na oslavu Athéňanů p i p íležitosti vítězství nad Peršany. Pod akropolí stojí divadlo Herodes Attikos a divadlo Dionýsovo. Témě každý turista v Athénách dále navštíví Národní archeologické muzeum, které svým návštěvníkům nabízí ke shlédnutí impozantní sbírku antického umění. Mnoho turistů zavítá i do starobylé čtvrti Plaka, které dominuje velké množství tradičních eckých taveren. Pro návštěvníky preferující večerní zábavu je zde čtvrť Psyrri. Velmi populární jsou také Národní zahrady a výstavní čtvrť Kolonaki. Zpracováno s využitím (Benson a kol, 2007, s. 71; Gerrard, 2012, s. 53-55, 58-59; Tripzone, Athény). Soluň - 1997 V roce 1řř7 se stala vítězem programu Soluň. Soluň je administrativním sídlem Makedonie a Thrákie, leží u b ehu Egejského mo e. Soluň se odlišuje od ostatních eckých měst, zejména díky složení obyvatelstva, které se skládá z mnoha národností. Je zde velký počet migrantů z Turecka, kte í do Soluně p išli na počátku 20. století.
48
Soluň je spíše městem obchodníků než turistů. Ve městě jsou často po ádány mezinárodní veletrhy i Makedonská Univerzita jistě p idává Soluni na prestiži. Kulturní vyžití je zde zastoupeno p edevším muzei. Byzantské muzeum, Archeologické muzeum, Muzeum lidových tradic, Etnologické muzeum, Muzeum makedonských bojů. V Soluni se nachází mnoho staveb z dob Osmanské íše. Soluňské restaurace jsou považované za vůbec nejlepší v ecku, a to nejen v p ípadě typických eckých pokrmů, ale i v p ípravě mezinárodní kuchyně. Zpracováno s využitím (Benson a kol., 2007, s. 448-451; Gerrard, 2012, s. 180-183). Patras - 2006 Město Patras se stalo vítězem programu v roce 2006. Patras je největším městem na Peloponésu. V Patras se nachází druhý hlavní p ístav
ecka, nazýván též Patras ( ecky
„Pátra“). Za nejlepší náměstí města je považováno Platia Psilá Alónia, které láká turisty p edevším mnoha venkovními kavárnami. Kulturní památkou Patras je byzantský kostel Agios Andreas. Zajímavý místem Patras je takzvané „horní město“, kde se nachází trosky hradu v byzantském stylu. V blízkosti hradu je možné navštívit zrekonstruované divadlo, ímský Ódeion. V centru města se nachází archeologické muzeum s výstavou exponátů z mykénského a ímského období.
P íznivci večerního života navštěvují promenádu
v blízkosti pěší zóny Agiou Nikolaou. Návštěva pláží se v Patras doporučuje jen ve formě procházek, mo e je zde znečištěné. Zpracováno s využitím (Benson a kol., 2007, s. 284; Gerrard, 2012, s. 134). ecko se již šestkrát zúčastnilo programu EDEN – Excelentní evropská destinace. Pro rok 2007 bylo Evropskou komisí stanoveno téma: „Nejlepší nové evropské destinace venkovské turistiky“ (Best emerging European rural destination of excellence) V tomto ročníku zvítězila Florina. Florina je region, který leží v severním ecku, v západní Makedonii. Florina se skládá z hornatých a polohornatých oblastí a nížin. Ve Florině se nachází stejnojmenné město, kulturní vyžití zde poskytuje archeologické muzeum. V posledních deseti letech se Florina začala intenzivněji zabývat podporou místního cestovního ruchu. Jedná se zejména o zachování venkovského prost edí a kulturního dědictví. Cílem aktivit managementu Floriny je vytvo it rovnováhu mezi společností, 49
kulturou a životním prost edím. Florina je rozvíjející se turistickou destinací, orientovanou na venkovský cestovní ruch. Díky účasti v programu EDEN začala Florina vydávat propagační materiály v různých evropských jazycích, tamní hotely a restaurace se zavázaly používat místní produkty pro p ípravu pokrmů, tradiční hody jsou po ádány v pravidelných intervalech, organizují se venkovské a sportovní aktivity pro turisty. Florina je napojena na stránky venkovské turistiky. Zpracováno s využitím (CzechTourism, EDEN; European Commission, EDEN). Pro rok 200Ř bylo Evropskou komisí stanoveno téma: „Cestovní ruch a místní nedotknutelné dědictví“ (Tourism and local intangible heritage) V tomto ročníku zvítězila Grevena. Grevena je region nacházející se v severozápadní části Západní Makedonie. Jedná se o hornatou oblast s bohatou a rozmanitou p írodou (lesy, eky). Grevena podporuje geoturismus, disponuje mnoha turistickými trasami. Pěší turistika, trekking, jízda na koni, horolezectví a íční sporty jsou pro Grevenu typické. Dále se zde nachází jeden z nejlepších lyža ských areálů, který je navíc v oblasti jediný, kolem kterého rostou černé borovice. Dalším místem, která lze v Greveně navštívit, je chráněný park Pindos, nacházející se na poho í Pindos, na jehož východní části je možné se seznámit i s místními vinicemi. V Greveně se nachází nejpozoruhodnější historické kamenné mosty, kostely a kláštery, které byly postaveny zejména v době vlády Osmanské íše. V regionu se konají tradiční karnevalové slavnosti. Místní kuchyně zahrnuje vynikající produkty z masa, hub, sýrů a bioprodukty. Zpracováno s využitím (CzechTourism, EDEN; European Commission, EDEN). Pro rok 200ř bylo Evropskou komisí stanoveno téma: „Cestovní ruch a chráněné území“ (Tourism and protected areas) V tomto ročníku zvítězil ecký ostrov Lesbos. Lesbos se nachází v severovýchodní části egejského mo e. Lesbos je ostrov s vulkanickou krajinou s mnoha skalisky, ale i početnými dubovými a borovými lesy. Tento ostrov je u turistů oblíbený díky velkému množství zachovalých p írodních pláží. Lesbos je známý i svými až pět set let starými olivovými háji. Zajímavostí Lesbosu je zkamenělý les nacházející se v západní části ostrova. Na ja e je možné si na Lesbosu užít jízdu na koních v horách, v létě relaxovat na nedotčených plážích, na podzim navštívit pro Lesbos typické pozorovatelny ptáků a v zimě se účastnit 50
náboženských slavností, které v pojetí eků znamenají mimo jiné dny plné tance a typických eckých pokrmů a nápojů. Na Lesbosu byly zachovány pozůstatky dávných civilizací, jako t eba odpočívadla. Lesbos je oblíbený zejména u p íznivců turecké architektury. Mnoho Turků se v minulosti usadilo na tamním venkově a tak není neobvyklé se zde setkat s tureckým mostem, mešitou či minaretem témě v každé vesnici. Zpracování s využitím (Benson a kol., 2007, s. 885-887; CzechTourism, EDEN; European Commission, EDEN). Pro rok 2010 bylo Evropskou komisí stanoveno téma: „Voda – turistický cíl“ (Aquatic tourism) V tomto ročníku zvítězilo ecké Serres. Serres je kraj ve St ední Makedonii táhnoucí se od zálivu Strymonikos až po bulharské hranice. Jeho centrum se nachází asi Ř0 km od letiště v Soluni. Serres bylo osídleno od dávných dob a údajně bylo oblíbeným místem thráckého boha Dionýsa, původně boha úrody a plodnosti, později uznávaného jako boha vína. Dominantou Serres jsou zejména vnitrozemské vodní plochy eky Strymon. Pozoruhodné je umělé jezero Kerkini, která bylo postaveno jako p ehrada eky Strymon. V Serres lze dále nalézt pozůstatky antických měst, působivé kaňony a jeskyně, zejména Alistrati, která je považována za nejkrásnější jeskyni v Evropě. Dalším cílem turistů je akvárium Vironia, kde je možné vidět více jako t icet druhů ryb z jezera Kerkini. Za návštěvu jistě stojí i pevnost Metaxa nacházející se u ecko - bulharské hranice, poho í Belasica. Zpracováno s využitím (European Commission, EDEN; CzechTourism, EDEN). Pro rok 2011 bylo Evropskou komisí stanoveno téma: „Obnova hmotného dědictví“ (Tourism and regeneration of physical sites) V tomto ročníku zvítězily ecké Delfy. Region Delfy se nachází asi 150 km od Athén, v jihozápadním výběžku hory Parnas. Samospráva Delfy spojuje tyto oblasti: Amfissa, Delfy, Desfina, Galaxidi, Itea, Gravia, Parnassos a Kallieon. Sta í ekové považovali Delfy za st ed světa. Poutníci navštěvovali Delfy již ve 12. st. p . n. l., aby požádali o radu nejstarší starověkou věštkyni Pýthii. Nalézá se zde mnoho kontrastů, od zasněžených hor až po pláže s k išťálově čistou vodou. V delfské oblasti Amfissa, která prodělala od počátku devadesátých let mnoho rekonstrukcí, se nachází olivový háj s více než 1,5 milióny olivovníky.
51
Delfy jsou se svým významným archeologickým nalezištěm na seznamu světového dědictví UNESCO. Do Delf turisty láká právě Apollonův chrám, stadion a divadlo. Nelze opomenout ani Námo ní historické muzeum Galaxidi, kde je k vidění galerie autentických obrazů plachetních lodí a slavná námo ní sbírka známek. Zpracováno s využitím (Attika v detailech, Delphy; Benson a kol. 2007, s. 311; CzechTourism, EDEN; European Commission, EDEN). Pro rok 2013 bylo Evropskou komisí stanoveno téma: „Cestování bez bariér“ (Accessible tourism) V tomto ročníku zvítězilo ecké město Marathon. Marathon je město na východním pob eží poloostrova Attika. Marathon nabízím turistům mnoho kulturních památek a dlouhé a neporušené pláže. Turistům je známá p edevším pláž Schinias Karavi, nacházející se v blízkosti historického centra Marathonu. Většina míst v Marathonu je p ístupná osobám vyžadujícím speciální bezbariérový p ístup. Jedná se o archeologické památky, muzea, p ehrady i pláže. P izpůsobena je i většina hotelů, které disponují rampami, výtahy a speciálně vybavenými prostory včetně sociálního za ízení hotelových pokojů. Osoby s omezenou pohyblivostí nebo se zrakovým postižením mohou navštívit i Národní park Schinias, který disponuje speciálním multi - jazykovým audio vodícím systémem. Turisté si oblíbili zejména údolí Miltiades, jehož historie je spojena s maratónskými běžci. Zpracováno s využitím (CzechTourism, EDEN; European Commission, EDEN).
52
NÁVRHOVÁ ČÁST
Cestovní ruch se v ecku významným dílem podílí na HDP a na zaměstnanosti státu. Země by se měla soust edit na zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti cestovního ruchu, na zvýšení kvality poskytovaných služeb cestovního ruchu a s ním služeb spojených. Návrhová část práce se zabývá možnými návrhy na zvýšení úrovně turismu v ecku. 1. Stabilizace ekonomické situace ecka V minulosti byl zaznamenán pokles p íjezdů turistů do
ecka zejména v souvislosti
s finanční krizí a událostmi znep íjemňujícími pobyt turistů v ecku, ale v současné době se jeho návštěvnost zvyšuje. Země by se měla soust edit na zlepšení spolupráce s Evropskou unií jako celkem, na stabilizaci situace uvnit státu. Odmítání úsporných opat ení a časté nepokoje v ulicích
eckých měst ke zvýšení konkurenceschopnosti země v oblasti
cestovního ruchu jistě nep ispívají. Problémem týkajícím se úsporných opat ení ovšem může být v letní sezóně 2016 zvýšení daní, které bylo v létě 2015 jednou z podmínek pro získání t etího záchranného balíčku. Ubytování se ze sazby 6,5% dostalo na 13% DPH a restaurace a bary se ze sazby 13% posunuly na 23% DPH (HN, Kvůli reformám…,2015).
ečtí hotelié i a provozovatelé
restaurací a barů musí brát v potaz konkurenci v podobě ostatních evropských st edomo ských států, dramatické zvyšování cen není vhodné. Naopak, pobídkou by byla zvýhodněná nabídka balíčků služeb v oblasti ubytování, u restaurací a barů možnost společenského vyžití. Tradiční ecké večery, orientace na dětské zákazníky či večerní programy pro seniory by neměly být výsadou jen hotelů, ale měla by jim věnovat svou pozornost i restaurační za ízení, a to ve větší mí e než v minulosti. 2. Omezení důsledků migrační krize Migrační krize zasahující
ecko a ecké ostrovy má nesporně negativní vliv na tamní
cestovní ruch. Ačkoliv se hotelié i v nejpostiženějších oblastech snaží udržet si turisty prost ednictvím slev, situace si žádá ešení celoevropské. V tomto ohledu je nepostradatelná úloha Evropské unie. Aktuální ešení z b ezna 2016 v podobě dohody mezi Evropskou unií a tureckou Ankarou, kdy mají být běženci z ecka deportováni zpět do Turecka a naopak v poměru 1:1 syrští běženci z Turecka p erozdělování do jednotlivých států EU. To může
53
migrační vlnu zasahující ecké ostrovy zpomalit a do budoucna zmírnit, fungování tohoto systému však již od jeho počátku znesnadňuje p ístup běženců: Žádají v ecku o azyl a odmítají návrat do Turecka (Rozhlas, 2016). Tento fakt může znamenat pro
ecko další
prodlužování pobytu běženců na území země z důvodu azylového ízení. ekové proto musí být schopni vy izovat žádosti o azyl rychleji, než tomu bylo doposud. ecko ale musí plnit svoji úlohu p i ochraně Schengenu, což p i jeho geografické poloze, kdy jednak nesousedí s žádnou zemí Schengenského prostoru a jeho součástí je množství ostrovů, je určitě obtížná situace. ecko musí také být schopné co nejvíce omezit pobyt běženců na ostrovech a včas je p epravovat alespoň na pevninu země, do z ízených uprchlických center. Hlavním cílem je tedy v současné době zajištění klidného a bezpečného pobytu návštěvníků. Situace vyžaduje zvýšení počtu osob podílejících se na p emisťování migrantů z ostrovů a zvýšení počtu osob zajišťujících bezpečnost na ostrově. Na zajištění bezpečnosti navazuje zlepšení informovanosti ve ejnosti - turistů o krocích, které ecko v souvislosti s migranty podniká. Slevy u pobytů na ostrovech a propagace jednotlivých oblastí jsou v tomto p ípadě druho adé. 3. Rozvoj cykloturistiky V dnešní době, kdy je cykloturistika stále oblíbenější volnočasovou aktivitou, by se ecko mělo zamě it na zkvalitňování cyklotras na jednotlivých ostrovech a na propagaci těchto ostrovů. Velmi oblíbený je cykloturismus na ostrovech Korfu, Kos a Lefkáda. ecko by mělo více dbát na rozvoj cykloturistiky, na informovanost potencionálních turistů o možnostech využití jízdních kol na jednotlivých ostrovech. V tomto ohledu zareagovalo pohotově nap íklad Chorvatsko, Chorvatské turistické sdružení, které se v b eznu 2016 zúčastnilo veletrhu Infotour a Cykloturistika v Hradci Králové. Chorvatsko zde p edstavilo svou aktuální nabídku z oblasti cykloturistiky (AČCKA, 2016). Cykloturistika je nejen možností pro p íznivce cyklistiky, ale je i možností denní p epravy na menších ostrovech. Zejména osoby, které mají obavy z půjčování automobilů a motocyklů z důvodu bezpečnosti na eckých silnicích, mnohdy vyhledávají v ecku půjčovny kol a zajímají se o cyklotrasy v destinaci.
54
4. Zlepšení úrovně poskytovaných služeb Z hlediska úrovně vybavení ubytovacích za ízení a poskytovaných služeb mívají ecké hotely někdy značné rezervy. V průběhu posledních dvaceti let nebylo a není výjimkou se p i pobytu v eckých letoviscích setkat se stížnostmi klientů jednotlivých cestovních kancelá í na úroveň jimi zvoleného ubytovacího za ízení. Ve většině p ípadů se jedná o klienty, kte í srovnávají úroveň služeb daného hotelu s hotely v Egyptě či Tunisu. Zásadním argumentem bývá v tomto p ípadě shodný počet hvězdiček u evropského a mimoevropského ubytovacího za ízení. Evropským ešením tohoto problému se zdálo být v roce 2013 p ipojení ecka jako patnácté země k unii Hotelstars Union7. P edpoklad úplného p ijetí jednotné klasifikace eckem byl v roce 2015. Tento krok by měl působit na zvyšování kvality služeb jednotlivých za ízení, která se k dobrovolné certifikaci p ihlásí. Pro
eky by to znamenalo v prvé adě vynaložení větší
důslednosti a potažmo i finančních prost edků p i výstavbách či rekonstrukcích hotelových resortů a také větší nároky na personál hotelů. Konkurenceschopnost vybavenosti hotelů nelze podceňovat, a to ani v době, kdy ekové mohou počítat s vyšší poptávkou klientů díky nep íznivé bezpečnostní situaci v jiných, jinak oblíbených prázdninových destinacích. Členství v Hotelstars Union navíc p ináší možnost využívání společného marketingu certifikovaných ubytovacích za ízení. 5. Pozornost okolím hotelových resortů v turistických letoviscích Na eckých ostrovech a v menší mí e i v prázdninových letoviscích pevninského ecka se turisté velice často setkávají s neudržovaným okolím, které lze mnohdy spat it již za branami hotelových komplexů. Nedostavěné obydlené domy jsou po dlouhá léta jistým poznávacím znakem
ecka, protože se
ekové nikdy p íliš nezabývali stavebním povolením a
nezkolaudované stavby pro ně znamenaly vyhýbání se placení daní. Důslednější výběr daní,
Hotelstars union, která vznikla pod záštitou mezinárodní evropské asociace HOTREC, se zabývá sjednocováním klasifikace ubytovacích za ízení členských zemí. Pro potencionální zákazníky to znamená jednodušší orientaci v počtu hvězdiček ku úrovni vybavení a úrovni poskytovaných služeb u jednotlivých ubytovacích za ízení. Ta v rámci jednotné klasifikace dosahují dle počtu hvězdiček určitého standardu. Takto sjednocená ubytovací za ízení jsou označena znakem Hotelstars (Hotelstars.eu). 7
55
na který se ecko v posledních letech začíná soust eďovat, by měl tento stav zlepšit, p esto se však jedná o proces velmi pomalý. Neudržované části zeleně, které jsou mnohdy vlivem místního klimatu pusté a vyprahlé, by mohly být p íležitostí pro další turistické vyžití. Parky, udržované zahrady či sportovní h iště by zvýšily atraktivitu jednotlivých letovisek a mohly by být p íležitostí i pro po ádání dalších, společensko-zábavních či kulturních programů. ekové by se tak p estali omezovat pouze na plážovou zájmovou činnost. Revitalizace prázdninových letovisek eckých ostrovů by pak mohla oslovit i zahraniční investory a dále vytvá et pracovní p íležitosti pro tamní obyvatele.
56
Závěr
Hlavním cílem bakalá ské práce na téma Cestovní ruch v rámci EU bylo analyzovat ecký cestovní ruch. Dílčími cíli bylo: analyzovat výjezdový cestoví ruch obyvatel ČR do vybraných destinací, analyzovat statistické údaje z oblasti eckého cestovního ruchu, zhodnotit možnosti ecka v oblasti cestovního ruchu do budoucna. Z analýzy delších cest národního cestovního ruchu ČR vyplývá následující: Výjezdový cestovní ruch rezidentů měl v posledních letech klesající trend. V roce 2014 činil podíl výjezdového CR pouze 34,6 % oproti CR domácímu, 65,4%. Podle posledních dostupných informací z jara 2016: Za rok 2015 domácí CR 62,Ř%, výjezdový 37,2%. Zde je nutné brát v potaz snížení počtu všech delších uskutečněných cest rezidentů, meziročně o 3,Ř% (ČSÚ). K cestování na území ČR jistě p ispívá trend zkracování dovolených i obavy o bezpečnost v zahraničí. Pokud se ale i p esto Češi rozhodnou cestovat za hranice státu, tak zejména do destinací, u kterých mohou zvolit individuální dopravu. Z hlediska počtu cestujících osob – rezidentů, zaujímá první místo Slovensko, meziroční nárůst cestujících Čechů v roce 2015 75%, Maďarsko s 20% zaujímá šesté místo a Francie s 10% osmé místo. Chorvatsko ač zaujímá v počtu cestujících Čechů místo druhé, zaznamenalo meziroční pokles o Ř%. Itálie, t etí místo, meziročně pokles 10%.
ecko je na pátém místě, meziroční pokles cestujících
Čechů 13%. U Španělska na devátém místě se jedná meziročně o -24% (i60.cz, 2016). U
ecka se nejedná o p ekvapující výsledek, již z analýzy, která byla v rámci této práce
vypracována, vyplývá, že počet uskutečněných delších cest rezidentů, s výjimkou roku 2013, v posledních obdobích klesal. Lze tedy potvrdit první hypotézu práce, která zní: Zájem rezidentů o ecko jako cílovou destinaci má klesající trend. Druhá hypotéza práce zní: Prolínání finanční a migrační krize bude mít ve svém důsledku negativní vliv na ecký cestovní ruch a jeho konkurenceschopnost. Tuto hypotézu lze potvrdit jen částečně a to z několika důvodů: ecko sice zaznamenává pokles v počtu uskutečněných delších cest Čechů, v celkovém počtu p íjezdů turistů všech národností ale země zažívá boom. V roce 2013 činil meziroční p írůstek v počtu p íjezdů turistů do ecka 13,4%, v roce 2014 18,7% a v roce 2015 by se mohlo jednat o p írůstek okolo 7%. Zdá se tedy, že finanční krize ecka nemá v posledních t ech letech vliv na návštěvnost destinace. Lze p edpokládat, že ecko, jako zatím bezpečná 57
země, si své turisty minimálně udrží i v letní sezóně 2016. Pokles zájmu turistů o
ecko
nastane ale u eckých ostrovů zasažených migrační krizí, zejména tedy u Lesbosu, což bude mít negativní vliv minimálně na zdejší podnikatele, do jaké míry se však migrační krize projeví na podílu turismu na HDP a zaměstnanosti ecka nelze p ed počátkem letní sezóny 2016 p edpovědět. Negativní vývoj turismu na migrační vlnou zasažených ostrovech by mohla částečně vyrovnat zvýšená poptávka po ostrovech, které jsou dostatečně vzdálené od tureckých b ehů. Velký zájem o pobytové zájezdy je p edpokládán u ostrova Kréta. Z hlediska evropské i světové konkurenceschopnosti v oblasti cestovního ruchu ale ecký cestovní ruch dopady finanční krize pociťuje. V celkovém evropském hodnocení konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra
ecko zaostává za Španělskem a
Itálií. Itálie se během šesti let (200ř – 2015) posunula z 21. na 6. místo, Španělsko z 5. na 1. místo.
ecko se jen vrátilo na svou 1Ř. pozici, kterou zaujímalo v roce 2009. Chorvatsko
zaujímalo 23. pozici v roce 2009, v roce 2015 19. Od roku 200ř do roku 2015 si ecký turismus nejvíce zhoršil svou světovou pozici v oblasti politického rámce. Dle hodnocení Světového ekonomického fóra se ecko posunulo z 57. na 104. místo světového žeb íčku. P íčinou je zejména vnit ní nestabilita státu. Pro zajímavost snad již jen poznatek srovnání cenové konkurenceschopnosti turismu ve světovém mě ítku:
ecko je v žeb íčku na 113 pozici, za Chorvatskem, 101. pozice a
Španělskem, 105. pozice, ale p ed Itálií, 133. pozice (WEF, 2015). Cestovní ruch je pro zemi, jako je ecko stěžejním odvětvím a navíc p ispívá i k povědomí o zemi, zejména v Evropě. Ač
ecko čelí v posledních letech značným ekonomickým a
politickým problémům, destinace je to turisty stále velmi oblíbená. ekové jako jednotlivci si svých turistů váží, do budoucna je ale t eba uvědomění si nutnosti konání podpůrných kroků pro rozvoj tamního cestovního ruchu státem jako celkem. Za krok vp ed v oblasti eckého turismu lze určitě považovat zapojení ecka v evropských programech zamě ených na cestovní ruch, zejména tedy jeho pravidelnou účast v programu EDEN.
58
Seznam použité literatury
[1] 100+1 Zahraniční zajímavost. ecko: Země probuzená ze sna. 2014. [online] Dostupné z: http://www.stoplusjednicka.cz/recko-zeme-probuzena-ze-sna [cit. 2016-04-13] [2] 10times. Conferences in Rhodes, Greece. 2016. [online] Dostupné z: http://10times.com/rhodes-gr/conferences [cit. 2016-03-21] [3] AČCKA. Chorvatsko na veletrhu Infotour a Cykloturistika. 2016. [online] Dostupné z: http://www.accka.cz/stranky/novinky/chorvatsko-na-veletrhu-infotour-cykloturistika-911 [cit. 2016-04-05] [4] ACK ČR. P estaneme v krizi cestovat? Průzkum jasně íká že, ne! 2009. [online] Dostupné z: http://www.ackcr.cz/tiskove-zpravy/prestaneme-v-krizi-cestovat--pruzkumjasne-rika-ze-ne-/ [cit. 2016-01-07] [5] Attika v detailech. Archeologická naleziště: Delphy. [online] Dostupné z: http://www.reckovdetailech.cz/cs/oblasti/attika/katalog-objektu/archeologickanaleziste/delphy [cit. 2016-03-15] [6] Attl, P.; Nejdl, K. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 17Ř s. ISBN Ř0-86578-37-2. [7] Benson, A. a kol. ecko - turistický průvodce. Brno: Jota, 2007. 1114 s. ISBN 987-807217-482-9. [8] Beránek, J. Ekonomická krize a cestovní ruch v České Republice. Mag Consulting. 39 s. [online] Dostupné z: http://www.jedemedolazni.cz/galerie/tinymce/kestazeni/seminare/4_1_MagCons.pdf [cit. 2015-10-26] [9] Blue flag. Our numbers. [online] Dostupné z: http://www.blueflag.global/all-bf-sites/ [cit. 2016-03-19] [10] Blue Style cestovní kancelá . ecko – katalog 2016. [online] Dostupné z: http://www.blue-style.cz/katalogy/ [cit. 2016-03-07] [11] Cestovní kancelá Alexandria. Katalog léto 2016. [12] Cestovní kancelá Fischer. Katalog ecko, Kypr 2016. [13] Cestovní ruch. Vývojové etapy po roce 1ř45. [online] Dostupné z: http://cestovniruch.studentske.cz/2009/01/vyvojove-etapy-po-roce-1945.html [cit. 201509-22] [14] CK Mundo. Historie ecka (od st edovku do současnosti). [online] Dostupné z: http://www.mundo.cz/recko/historie [cit. 2016-02-15] [15] CK Mundo. ecko. Základní údaje. [online] Dostupné z: http://www.mundo.cz/recko [cit. 2016-02-15]
59
[16] Czech Tourism. EDEN – p edchozí ročníky. [online] Dostupné z: http://www.edenczechtourism.cz/predchozi-rocniky/ [cit. 2016-03-20] [17] Čedok cestovní kancelá . Katalog léto 2016. [18] Čedok. Destinace ecko. [online] Dostupné z: https://www.cedok.cz/recko#destinace_v [cit. 2016-03-19] [19] ČSÚ – Databáze Eurostatu. Hrubý domácí produkt v tržních cenách. [online] Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tec00001 [cit. 2016-03-04] [20] ČSÚ. Domácí a výjezdový CR rezidentů, P enocování na delších cestách rezidentů, Delší cesty rezidentů v tuzemsku a do zahraničí a Delší cesty rezidentů do zahraničí podle cílové destinace. 2011-2014. [online] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr [cit. 2016-01-07] [21] ČSÚ. Domácí a výjezdový CR rezidentů, P enocování na delších cestách rezidentů, Delší cesty rezidentů v tuzemsku a do zahraničí a Delší cesty rezidentů do zahraničí podle cílové destinace. Archiv 2003-2013. [online] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru40_cr [cit. 2016-01-07] [22] Dědek, O. Fakta o t etím nápravném programu pro ecko. 2015. [online] Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/narodni-koordinacni-skupina/tiskovecentrum/aktuality/2015/fakta-o-tretim-napravnem-programu-pro-re-2445 [cit. 2016-03-09] [23] Dědek, O. Maastrichtská kritéria. 2013. [online] Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/maastrichtska-kriteria [cit. 2015-10-25] [24] Desperado. ecko – Fakta o zemi. [online] Dostupné z: http://www.desperado.cz/recko-fakta-o-zemi/ [cit. 2016-02-15] [25] E 15 Zprávy. V ecku padá i turismus, cizinci se bojí změny měny. 2012.[online] Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/v-recku-pada-i-turismus-cizinci-seboji-zmeny-meny-769462 [cit. 2016-03-11] [26] Echo 24. eckem putuje na 25 000 migrantů. Athény zvažují výjimečný stav. 2016. [online] Dostupné z: http://echo24.cz/a/iMcLj/reckem-putuje-na-25000-migrantu-athenyzvazuji-vyjimecny-stav [cit. 2016-03-17] [27] Eurodeník.cz. Na eckém ostrově Kos panuje chaos kvůli migrantům. 2015. [online] Dostupné z: http://eurodenik.cz/zpravy/na-kosu-panuje-chaos [cit. 2016-03-17] [28] European Commission, Economic and financial affairs. Gross public debt. [online] Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/ameco/user/serie/SelectSerie.cfm [cit. 2016-03-09] [29] European Commission. EDEN Themes. [online] Dostupné z: http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/eden/about/themes/index_en.htm [cit. 2016-0320] [30] European Commission. European Capitals of Culture. [online] Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/actions/capitals-culture_en.htm [cit. 201603-21] 60
[31] Euroskop. Eurozóna. [online] Dostupné z: https://www.euroskop.cz/318/sekce/zakladni-informace-o-eurozone/ [cit. 2015-09-22] [32] Euroskop. Justice a vnitro. [online] Dostupné z: https://www.euroskop.cz/676/sekce/justice-a-vnitro/ [cit. 2015-09-22] [33] Euroskop. ecko dělá reformy, dostane peníze. 2015. [online] Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8959/26603/clanek/recko-dela-reformy-dostane-penize/ [cit. 2016-03-08] [34] Euroskop. ecko. [online] Dostupné z: https://www.euroskop.cz/413/sekce/recko/ [cit. 2016-02-15] [35] Eurostat. General government gross debt – annual data. [online] Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=teina 225&language=en [cit. 2016-03-04] [36] Evropská komise. Winston Churchill: výzva k vytvo ení spojených států Evropských. [online] Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/eu-history/foundingfathers/pdf/winston_churchill_cs.pdf [cit. 2015-11-12] [37] Evropská unie. Historie Evropské unie. [online] Dostupné z: http://europa.eu/abouteu/eu-history/index_cs.htm [cit. 2015-11-11] [38] Evropská unie. Kypr. [online] Dostupné z: http://europa.eu/abouteu/countries/member-countries/cyprus/index_cs.htm [cit. 2016-02-15] [39] Evropská unie. Politiky Evropské unie: Spot ebitelé. Lucemburk: Ú ad pro publikace Evropské unie, 2014. 12 s. ISBN ř7Ř-92-79-38119-5. [online] Dostupné z: http://www.praha1.cz/cps/media/Politiky_Evropske_unie_Spotrebitele.pdf [cit. 2015-1112] [40] Evropská unie. Symboly EU. [online] Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/basicinformation/symbols/index_cs.htm [cit. 2015-11-12] [41] Exim tours cestovní kancelá . Katalog léto 2016. [42] Fialová, H.; Fiala, J. Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky. Praha: A plus, 2009. 312 s. ISBN 978-80-903804-4-8. [43] Firo tour cestovní kancelá . Katalog ecko 2016. [44] Fischer. Katalog ecko, Kypr 2016. [45] Fontaine, P. Evropa ve 12. lekcích. Lucemburk: Evropská unie, 2010. Ř0 s. ISBN ř7Ř92-79-17501-5. [online] Dostupné z: http://bookshop.europa.eu/cs/evropa-ve-12-lekc-chpbNA3110652/ [46] Gerrard, M. Velký průvodce ecko. Brno: CPress, 2012. 400 s. ISBN 978-80-2640064-6. [47] Greece Tours cestovní kancelá . Katalog ecko 2016.
61
[48] Hesková, M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2011. 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6. [49] Honců. Š. Vliv evropeizace na politiku cestovního ruchu v ČR. Brno: Masarykova Univerzita, 200Ř. [Diplomová práce] [online ] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/103153/fss_m/Vliv_evropeizace_na_politiku_cestovniho_ruchu_v_C R.txt [50] Hospodá ské noviny. Kvůli reformám zdraží zájezdy do ecka. Cestovní kancelá e odhadují zvýšení cen až o desetinu. 2015. [online] Dostupné z: https://archiv.ihned.cz/c164334160-kvuli-reformam-zdrazi-zajezdy-do-recka-cestovni-kancelare-odhaduji-zvysenicen-az-o-desetinu [cit. 2016-03-29] [51] Hospodá ské noviny. ecko udělalo první krok k privatizaci. Na čty icet let pronajme některá regionální letiště Němcům. 2015. [online] Dostupné z: https://ihned.cz/c164978170-recko-udelalo-prvni-vetsi-krok-k-privatizaci-na-ctyricet-let-pronajme-14-letistnemcum [cit. 2016-03-31] [52] Hospodá ské noviny. ecku se neda í získávat peníze v privatizaci. 2016-04-06, s. 16. [53] Housková, S. Hospodá ské noviny – eckou ekonomiku svazují kapitálové kontroly. Změna je v nedohlednu. 2015-09-17, s. 4. [54] Houška, P. Průmysl cestovního ruchu v Evropské unii. Praha: UJAK, 2013. 80 s. ISBN 978-80-7452-036-5. [55] H ích, J. Petr Fiala – Markéta Pitrová (eds.): Rozši ování ES/EU. [online] Dostupné z: https://mv.iir.cz/article/view/108 [cit. 2016-02-15] [56] Hotelstars. About us. Criteria. [online] Dostupné z: http://www.hotelstars.eu/ [cit. 2016-04-06] [57] Chuda, J. Krize je podle CzechTourismu zažehnána. 2011. [online] Dostupné z: http://www.gastro-hotel.cz/cestovni-ruch/krize-cestovniho-ruchu-je-podle-czechtourismuzazehnana [cit. 2015-10-25] [58] i60.cz. Nejoblíbenější destinací českých turistů bylo loni Slovensko. 2016 [online] Dostupné z: http://www.i60.cz/clanek/detail/14807/nejoblibenejsi-destinaci-ceskychturistu-bylo-loni-slovensko [cit. 2016-04-13] [59] Index mundi. Greece GDP – composition by sector. [online] Dostupné z: http://www.indexmundi.com/greece/gdp_composition_by_sector.html [cit. 2016-03-09] [60] Interkriti. Introduction to Crete. [online] Dostupné z: http://www.interkriti.org/crete/introduction_to_crete.html [cit. 2016-03-19] [61] Jakubíková, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2012. 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. [62] JT Banka. ecko: Evropský parlament schválil 3. záchranný balíček. 2015. [online] Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zpravy/384225-recko-evropsky-parlament-schvalil-3zachranny-balicek/ [cit. 2016-03-04]
62
[63] Klaus.cz. Projev Václava Klause na konferenci Rhodos Forum: Budoucnost mezinárodních rozvojových institucí – Mohou být jejich selhání ještě větší? 2015. [online] Dostupné z: http://www.klaus.cz/clanky/3814 [cit. 2016-03-14] [64] Kohout, P. ecká finanční tragédie. 2009. [online] Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/262820-recka-financni-tragedie [2016-03-09] [65] Korfu. Korfu, ecko. [online] Dostupné z: http://www.korfu.cz/ [cit. 2016-03-19] [66] Kousonis, S. Migration crisis seen damaging tourism. 2016. [online] Dostupné z: http://www.ekathimerini.com/206409/article/ekathimerini/business/migration-crisis-seendamaging-tourism [cit. 2016-03-17] [67] Kozelský, T.; Macháček, V. Neverending story: ecko. 2015. [online] Dostupné z: https://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Specialni_analyzy/Specialni_analyzy /Prilohy/sr_2015_08_neverending_story_recko.pdf [2016-03-08] [68] Kreativní Evropa. Evropské hlavní město kultury.[online] Dostupné z: http://www.kreativnievropa.cz/cs/evropske-hlavni-mesto-kultury/ [cit. 2015-12-17] [69] Kréta. Iraklion. [online] Dostupné z: http://www.kreta.tripidipi.cz/krajiraklion/iraklion.html [cit. 2016-03-19] [70] Lisabonská smlouva. [online] Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/73Řlisabonska_smlouva.pdf [cit. 2015-11-12] [71] Macek, L. Lisabonská smlouva – Definice EU. [online] Dostupné z: http://lisabonskasmlouva.webnode.cz/definice-evropske-unie/ [cit. 2015-11-10]. [72] Mag Consulting. Největší podíl na trhu cestovních kancelá í má Exim Tours a.s.. 2014. [online] Dostupné z: http://www.magconsulting.cz/nejvetsi-podil-trhu-cestovnichkancelari-ma-exim-tours/ [cit. 2016-03-07] [73] Makhynia, A. P ínos projektů EDEN a CALYPSO pro rozvoj cestovního ruchu v České republice. [Bakalá ská práce] Praha: VŠH, 2014. [online] Dostupné z: https://is.vsh.cz/th/12038/vsh_b/Anastasiia_Makhynia_Prinos_projektu_EDEN_a_CALYP SO_pro_rozvoj_cestovniho_ruchu_v_CR.pdf [74] Mediafax. ecko: Stávky a násilné protesty ohrožují turismus. 2010. [online] Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zpravy/224001-recko-stavky-a-nasilne-protesty-ohrozujiturismus/ [2016-03-11] [75] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Celosvětový vývoj v mezinárodním cestovním ruchu na počátku roku 200ř. 1ř s. [online] Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4359f6a8-649f-435d-8e27-60cef4cfff39/Analyzacestovniho-ruchu-ve-svete-a-CR-1-polole.pdf?ext=.pdf [cit. 2015-09-27] [76] Ministerstvo zahraničních věcí ČR. ecko – Základní charakteristika, teritoria a ekonomický p ehled. [online] Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/ [cit. 2016-02-15] [77] Němec, J. Týdeník Ekonom – Sedm eckých h íchů. 29/2015.
63
[78] Novacká, L´. Cestovní ruch a Evropská unie. Praha: UJAK, 2011. 128 s. ISBN 97880-7452-016-7. [79] Novinky.cz. Obavy Čechů z cestování jsou vyšší. Rizika však můžete eliminovat. 2016. [online] Dostupné z: http://www.novinky.cz/komercni-clanky/391588-obavy-cechu-zcestovani-jsou-vyssi-rizika-vsak-muzete-eliminovat.html [cit. 2016-03-05] [80] Odbor informování o evropských záležitostech Ú adu vlády ČR. Lisabonská smlouva (Co o ní pot ebujete vědět). [online] Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/49/14956-lisbonne_2.pdf [cit. 2015-10-27] [81] Ondrová, E. Historie Evropské unie aneb sjednocování Evropy. 2004. [online] Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/34969-historie-evropske-unie-anebsjednocovani-evropy/ [cit. 2015-10-25] [82] Palatková, M. Mezinárodní turismus. Praha: Grada Publishing, 2014. 251 s. ISBN 978-80-247-4862-7. [83] Panenka, R. Zeman p íští týden letí na Rhodos. Bude debatovat se státníky i vědci. 2014. [online] Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Zeman-pristityden-leti-na-Rhodos-Bude-debatovat-se-statniky-i-vedci-335791 [cit. 2016-03-14] [84] Petrů, Z. Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Praha: VŠE, 200ř. 1Ř s. [online] Dostupné z: http://docplayer.cz/6883935-Cestovni-ruch-pro-vsechny-priorita-eu-ingzdenka-petru-katedra-cestovniho-ruchu-vse-v-praze.html [cit. 2015-12-17] [85] Petrů, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 2007. 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5. [86] Poznejte ecko. ecko si udržuje svou atraktivitu. 2/2016 [online] Dostupné z: http://www.poznejterecko.cz/news/recko-si-udrzuje-svou-atraktivitu/ [cit. 2016-03-17] [87] Radačičová, S. Hospodá ské noviny – ekové naplno rozjedou privatizaci. Už musí. 2015-10-22, s. 7. [88] Rozhlas. ecko pozastavilo deportace uprchlíků do Turecka, většina totiž požádala o azyl. 2016. [online] Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/reckopozastavilo-deportace-uprchliku-do-turecka-vetsina-totiz-pozadala-o-azyl--1600330 [2016-04-05] [89] SETE – The Greek Tourism Confederation. International tourist arrivals at the main airports. [online] Dostupné z: http://sete.gr/_fileuploads/entries/Statistics/Greece/International%20Tourist%20Arrivals% 20(NonResidents)/catID47/EN/140404_JAN_DECEMBER_2013_12(billingual%20version)_new. pdf [cit. 2016-03-20] [90] The World Bank. GDP growth (annual %). [online] Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG [cit. 2016-03-09] [91] Tittelbachová, Š. Strategie a politika dalšího rozvoje průmyslu cestovního ruchu v EU. [online] Dostupné z: http://www.prazskychytrak.cztajnosti/mmd/TLAschrnout.pdf [cit. 2015-10-25] 64
[92] Topzine. ecko ruší letištní poplatky. Snaží se podpo it cestovní ruch. 2011. [online] Dostupné z: http://www.topzine.cz/recko-rusi-letistni-poplatky-snazi-se-podporit-cestovniruch [cit. 2016-03-11] [93] TripZone.cz Athény ( ecko). [online] Dostupné z: http://recko.tripzone.cz/atheny [cit. 2016-03-21] [94] TTG Czech. Anketa TTG Travel Awards 2015. [online] Dostupné z: http://www.ttg.cz/ttg-travel-awards/ [cit. 2016-03-07] [95] TTG Czech. Cestování Čechů v roce 2013 podle údajů ČSÚ. 2014. [online] Dostupné z: http://www.ttg.cz/cestovani-cechu-v-roce-2013-podle-udaju-csu/ [cit. 2016-03-07] [96] TTG Czech. TTG travel award. Kdo získal „Oskara“?. 2013. [online] Dostupné z: http://www.ttg.cz/ttg-travel-awards-2012/ [cit. 2016-03-07] [97] TTG Czech. Výsledky TTG Travel Awards 2014. [online] Dostupné z: http://www.ttg.cz/vysledky-ankety-ttg-travel-awards-2014/ [cit. 2016-03-07] [98] University of The Aegean. Schools and Departments. [online] Dostupné z: http://www.aegean.gr/aegean/en/schools.htm [cit. 2016-03-19] [99] UNWTO. Greece: Country – specific: Arrivals of non-resident tourists at national borderd, by country of residence 2010-2014 (07.2015). [online] Dostupné z: http://www.eunwto.org/doi/abs/10.5555/unwtotfb0300011220102014201507 [2016-03-10] [100] Urbánek, V. ecko: Banky a burza zav ené až do 6. července, výběry z bankomatů omezené, trhy se propadají. 2015. [online] Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zpravy/382376-recko-banky-a-burza-zavrene-az-do-6-cervencevybery-z-bankomatu-omezene-trhy-se-propadaji/ [cit. 2016-03-05] [101] Venus Trade and Tours cestovní kancelá . ecko – katalog 2016. [online] Dostupné z: http://www.vtt.cz/informace/katalog [cit. 2016-03-07] [102] Viamare cestovní kancelá . Katalog ecko a jeho ostrovy 2016. [103] Viča ová, A. ECKO – KOLÉBKA EVROPSKÉ KULTURY. [Diplomová práce] Brno: Masarykova Univerzita, 200ř. [online] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/160502/pedf_m/Diplomova_prace.pdf [cit. 2016-02-10] [104] WEF. The Travel and Tourism competetiveness Report 2009. [online] Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GCR_TravelTourism_Report_2009.pdf [cit. 201603-15] [105] WEF. The Travel and Tourism competetiveness Report 2011. [online] Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TravelTourismCompetitiveness_Report_2011.pdf [cit. 2016-03-15] [106] WEF. The Travel and Tourism competetiveness Report 2013. [online] Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TT_Competitiveness_Report_2013.pdf [cit. 201603-15]
65
[107] WEF. The Travel and Tourism competetiveness Report 2015. [online] Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/TT15/WEF_Global_Travel&Tourism_Report_2015.pdf [cit. 2016-03-15] [108] World Data Atlas. Greece – Key Tourism indicators – International tourism, number of arrivals; Greece – Travel and Tourism Direct Contribution to Employment - % share; Greece – Travel and Tourism Direct Contribution to Employment – thousands; Greece – Travel and Tourism Direct Contribution to GDP - % share; Greece Travel and Tourism Total Contribution to GDP - % share; Greece – Travel and Tourism Total Contribution to Employment – thousands; Greece – Travel and Tourism Total Contribution to Employment – % share. [online] Dostupné z: http://knoema.com/atlas/Greece/topics/Tourism [cit. 201603-10] [109] Zelenka, J.; Pásková, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. [110] Žurmanová, V. ecko: ekonomika a postavení na mezinárodním trhu cestovního ruchu. [Diplomová práce] Praha: Vysoká škola ekonomická, 2015. [online] Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/eid/46320 [cit. 2016-03-18]
66
