VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Gennady Brilyankov

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Gennady Brilyankov

Poptávka po nízkonákladových hotelech v Praze

Bakalářská práce

2015

Poptávka po nízkonákladových hotelech v Praze

Bakalářská práce

Gennady Brilyankov

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra ekonomie a ekonomiky

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eliška Smotlachová Datum odevzdání bakalářské práce: 26.11.2015 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor’s Dissertation

Demand on low cost hotels in Prague

Gennady Brilyankov

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of economy and economics

Major: Hospitality Management Thesis Advisor: Ing. Eliška Smotlachová Date of Submission: 26.11.2015 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

ţe jsem bakalářskou práci na téma Poptávka po nízkonákladových hotelech v Praze zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

........................................ Jméno Příjmení V Praze dne

Děkuji Ing. Elišce Smotlachové vedoucí své bakalářské práce, a Ing. Stanislavě Belešové, PhD., oponentovi bakalářské práce, za vedení, trpělivost, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování poskytli.

Abstrakt

Gennady Brilyankov. Poptávka po nízkonákladových hotelech v Praze. [Bakalářská práce]. Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 63 stran. Tato bakalářská práce se věnuje problematice nízkonákladových hotelů v Praze a poptávce po sluţbách nízkonákladových hotelů. Téma je velmi aktuální, protoţe hotely čelí velké konkurenci, a cena je velmi důleţitým faktorem při rozhodování klienta hotelu. Nízkonákladové hotely byly vybrány jako zajímavý segment pro zkoumání zejména proto, ţe se jedná o poměrně novou tendenci na trhu hotelových a ubytovacích sluţeb. V práci byla provedená analýza teoretických východisek z oblasti ubytování v České republice, poptávky po hotelům ze strany zákazníků z jiných měst České republiky a zahraničí a porovnání nízkonákladových hotelů v Praze. Jako další analýza byla zvolená deskripce, rozhovor s manaţery hotelů v Praze a analýza těchto rozhovorů. Pouţívá se syntéza pro propojení teoretických poznatků s praktickými. Cílem práce je zjistit tendencí vývoje poptávky zahraničních a domácích turistů po nízkonákladových hotelech v České republice se zaměřením na hostely, 1* a 2* hotely.

Klíčová slova: Nízkonákladové hotely, ubytovací sluţby, ubytovací kapacita, konkurenční prostředí, propagace, příjezdový cestovní ruch.

Abstract This thesis is devoted to low-cost hotels in Prague and the demand for the services of lowcost hotels. The topic is very up-to-date, because the hotels are facing stiff competition and price is an important factor in determining the client's hotel. Low cost hotels were selected as an interesting segment for exploration mainly because it is a relatively new market trend of hotel and accommodation services. The work was carried out analysis of the theoretical background in the field of accommodation in the Czech Republic, demand from customers to hotels in other cities of the Czech Republic and abroad, and comparing low-cost hotels in Prague. As a further analysis of the selected description, there are interviews with managers of hotels in Prague and analysis of these interviews. Synthesis is used to connect theoretical knowledge with practical. The aim is to detect trends in the demand of foreign and domestic tourists for low-cost hotels in the Czech Republic with a focus on hostels, 1 * and 2 * hotels.

Key words: Low cost hotels, accommodation services, rival environment, promotion, incoming tourism.

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................................. 12 1

2

UBYTOVACÍ SLUŢBY V PRAZE........................................................................................ 14 1.1

DEFINICE POPTÁVKY A FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU V CESTOVNÍM RUCHU ............ 14

1.2

TYPY UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V PRAZE ............................................................................ 19

1.2.1

Definice nízkonákladových hotelů............................................................................... 23

1.2.2

Nové a moderní typy nízkonákladových hotelů ........................................................... 23

ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 26 2.1

STATISTICKÁ ANALÝZA PŘÍJEZDOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE .......... 26

2.1.1

Počet ubytovacích zařízení v Praze podle kategorie ................................................... 26

2.1.2

Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie .................................... 31

2.1.3

Denní útrata turistů během jejich pobytu v Praze ...................................................... 38

2.1.4

Ceny za přenocování v ubytovacím zařízení v Praze .................................................. 38

2.2

ANALÝZA NÍZKONÁKLADOVÝCH HOTELŮ V PRAZE ........................................................... 39

2.2.1

Hotel Easyhotel ........................................................................................................... 40

2.2.2

Hotel Sokolská Youth hostel ........................................................................................ 42

2.2.3

Hostel Volha ................................................................................................................ 43

2.2.4

Shrnutí provedených rozhovorů .................................................................................. 45

2.3

DOTAZNÍK PRO TURISTY A ZÁKAZNÍKY NÍZKONÁKLADOVÝCH HOTELŮ V PRAZE............. 46

2.3.1 3

Shrnutí provedeného dotazníku ................................................................................... 51

NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................................ 53 3.1

CENOVÁ POLITIKA .............................................................................................................. 53

3.2

KVALITA POSKYTOVANÝCH SLUŢEB .................................................................................. 53

3.3

SNÍŢENÍ NÁKLADŮ NA PROVOZ .......................................................................................... 54

3.4

ZVÝŠENÍ POVĚDOMÍ O NÍZKONÁKLADOVÝCH HOTELECH NA REGIONÁLNÍ A MEZINÁRODNÍ

ÚROVNI......................................................................................................................................... 54

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 56

LITERATURA ............................................................................................................................... 58

Seznam obrázků, tabulek a grafů Graf 1: Počet ubytovacích zařízení v Praze 2005 - 2011 ..................................................... 28 Graf 2: Počet ubytovacích zařízení v Praze 2012 - 2014 ..................................................... 29 Graf 3: Odchylka v počtu ubytovacích zařízení v roce 2012 .............................................. 31 Graf 4: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenty), v ČR, 2005-2011. ................................................................................................................. 33 Graf 5: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR, 2005-2011. ................................................................................................................. 35 Graf 6: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenti), v ČR 2012-2014. .................................................................................................................. 37 Graf 7: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR, 2012-2014. ................................................................................................................. 37

Obrázek 1: Optimum spotřebitele ........................................................................................ 15 Obrázek 2: Faktory ovlivňující formování poptávky .......................................................... 16 Obrázek 3: Otázka č. 1 dotazníku: Jaký je důvod vaší návštěvy Prahy? ............................. 46 Obrázek 4: Otázka č. 2 dotazníku: Proč jste si vybral/a nízkonákladový hotel? ................. 47 Obrázek 5: Otázka č. 3 dotazníku: Jaké doplňkové sluţby vyuţíváte v tomto hotelu? ....... 48 Obrázek 6: Otázka č. 4 dotazníku: Uveďte, zda jste spokojen/á se sluţbami poskytovanými v nízkonákladových hotelech? ............................................................................................. 49 Obrázek 7: Otázka č. 5 dotazníku: Vrátíte se znovu do nízkonákladového hotelu? ........... 50 Obrázek 8: Otázka č. 6 dotazníku: Můţete porovnat nízkonákladový hotel v Praze s nízkonákladovými hotely v jiných evropských městech? ................................................. 51

Tabulka 1: Klasifikace ubytovacích zařízení podle kategorií .............................................. 20 Tabulka 2: Klasifikace ubytovacích zařízení podle tříd ...................................................... 20 Tabulka 3: Zjednodušené srovnaní tříd podle kategorie ubytovacích zařízení ................... 21 Tabulka 4: Výhody a nevýhody pouţiti franšízy pro nízkonákladový hotel ....................... 25 Tabulka 5: Počet ubytovacích zařízení v Praze ................................................................... 27 Tabulka 6: Odchylka v počtu ubytovacích zařízení v roce 2012 ......................................... 29 Tabulka 7: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenti), v ČR, 2005-2011. ................................................................................................................. 32 Tabulka 8: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR, 2005-2011. ............................................................................................ 34 Tabulka 9: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie v ČR, 2012-2014. ............................................................................................................................................. 36 Tabulka 10: Průměrná utracená částka turistů během jejich pobytu v Praze na osobu a den ............................................................................................................................................. 38 Tabulka 11: Průměrná cena přenocování na jednu osobu v ubytovacích zařízeních v Praze. ............................................................................................................................................. 39 Tabulka 12: Ceny za pokoj v hotelu Easyhotel v Praze ...................................................... 40 Tabulka 13: Ceny za pokoj v hotelu Sokolská Youth Hostel .............................................. 42 Tabulka 14: Ceny za pokoj v hostelu Volha ........................................................................ 43

ÚVOD V Praze je velmi konkurenční prostředí v oblasti ubytovacích sluţeb, zejména v posledních dvaceti letech, kdy se otevřelo mnoho hotelů a penzionů různých tříd a velikostí. Do Prahy přišly velké hotelové řetězce, které otevírají vlastní velkokapacitní ubytovací zařízení. Někteří zahraniční investoři, zejména ze států Ukrajina, Rusko a jiných východních evropských států, investují do ubytovacích zařízení na úrovni tříhvězdičkových hotelů a penzionů, motelů a apartmá. Tento trh je velmi nasycený a konkurence tlačí ceny za ubytování dolů. Navíc v posledních letech se lidé snaţí šetřit na ubytovacích sluţbách a vystačí s ubytovacími zařízeními typu Bed and Breakfast, nízkonákladovými ubytovacími zařízeními a hostely. Ušetřené peníze raději utrácejí za záţitky a gastronomické sluţby. Proto je velmi zajímavé zkoumat poptávku po nízkonákladových hotelech v posledních letech (od roku 2005) a zodpovědět následující otázky: 1. Jaký je vývoj poptávky po nízkonákladovém ubytování v letech 2005-2013 a porovnat ho s poptávkou po hotelech 3*, 4* a 5*? 2. Kolik celkem nízkonákladových (1*, 2*) hotelů bylo otevřeno ve zkoumaných letech v porovnání s růstem počtu hotelů 3*, 4* a 5*? 3. Jaké typy nízkonákladových hotelů a ubytovacích zařízení vznikly v poslední době? Cíl práce: zjištění tendencí vývoje poptávky zahraničních a domácích turistů po nízkonákladových hotelech v České republice se zaměřením na hostely, 1* a 2* hotely. Hypotéza: při porovnání poptávky po tříhvězdičkových a nízkonákladových hotelech zjistíme, ţe obsazenost nízkonákladových hotelů je mnohem vyšší, a tedy i obrat v peněţním vyjádření je vyšší, neţ ve tříhvězdičkových hotelech se stejnou kapacitou. Hypotéza je ověřitelná pomoci dotazníkového šetření v nízkonákladových hotelech a v hotelech 3* a statistické analýzy na základě údajů z Českého statistického Úřadu. V práci budou provedeny následující metody výzkumu a analýzy: 1. literární rešerše – typy ubytovacích zařízení, jejich zařazování podle kvality, stanovení definice nízkonákladových ubytovacích zařízení, 12

2. statistická analýza – zjištění statistických dat za období 2005-2014 v oblasti příjezdového cestovního ruchu 3. dotazník pro nízkonákladové hotely a hotely 3* pro zjištění obsazenosti a změně poptávky po ubytovacích sluţbách. 4. komparace (porovnání) počtu otevřených nízkonákladových hotelů s počtem hotelů vyšších tříd.

13

1 Ubytovací sluţby v Praze Cestovní ruch v Praze po revoluci byl nejrychleji rostoucím sektorem trţní ekonomiky, během několika let se Praha stala velmi významnou destinací pro cestování. Vysoká návštěvnost způsobila především rozvoj ubytovacích sluţeb a vznik nových ubytovacích zařízení (hotely, kempy, botely, motely, pensiony, apartmenty pro krátkodobé

ubytování)

(Ministerstvo

pro

místní

rozvoj

České

republiky,

http://www.mmr.cz/getmedia/473a8dbe-5c92-4eef-818e-0252a54c8200/GetFile2.pdf).

1.1 V

Definice poptávky a faktory ovlivňující poptávku v cestovním ruchu odborné

literatuře

se

můţeme

setkat

s

mnoha

definicemi

poptávky.

V mikroekonomické teorii se poptávka obecně definuje jako „vztah mezi různými cenami zboží a množstvím, které spotřebitelé chtějí a jsou schopni při těchto cenách koupit v určitém časovém období.“ (Jurečka 2010, s. 52) „Poptávka vyjadřuje závislost mezi dvěma proměnnými: cenou a požadovaným množstvím.“ (Vlček 2009, s. 67) „Agregátní poptávka je souhrn všech zamýšlených koupí na trhu. Individuální poptávka, to je poptávka jediného kupujícího. Tržní poptávka je poptávka všech kupujících po jednom výrobku.“ (Macáková 2010, s. 34) Podle ekonomické teorie pokud spotřebitel jedná racionálně, snaţí se maximalizovat svůj uţitek. S kaţdým dalším spotřebovaným statkem jeho celkový uţitek roste, ale kaţdý další přírůstek uţitků je menší. V tomto případě vstupuje do hry zákon klesajícího uţitku. Spotřebitel maximalizující svůj uţitek je omezen mnoţstvím svého důchodu. (

2011, s. 38) Na obrázku číslo 1 je graf, který zobrazuje optimum

spotřebitele neboli optimální uţitek, kterého můţe dosáhnout v rámci svého důchodu. Optimum se nachází v bodě E, I1 je indiferenční křivka (kombinace dvou statků se stejným uţitkem), křivka protínající od 4 do 8 je linie rozpočtu. Podle teorie mikroekonomie je poptávka ovlivněna následujícími faktory: Cena – ze zákona o klesající poptávce vyplývá, ţe čím niţší je cena, tím je větší poptávka. 14

Důchodové faktory – za podmínky konstantní ceny při rostoucím důchodu poptávka roste a naopak pokud důchod klesá, poptávka také klesá. Počet spotřebitelů a velikost trhu – pokud trh a počet spotřebitelů se zvětší, pak i poptávka po zboţí či sluţbách se zvětší. Cenová hladina a dispozice ostatních zboţí či sluţeb – v tomto případě zboţí či sluţby se rozdělují na komplementy a substituty. U komplementů růst ceny jednoho zboţí či sluţby způsobuje pokles poptávky druhého. U substitutů růst ceny jednoho způsobuje růst poptávky po druhém zboţí či sluţbě. Subjektivní faktory zobrazující fyziologické a psychologické potřeby jedinců. (Vlček 2009, s. 70)

Obrázek 1: Optimum spotřebitele

Zdroj: Jurečka 2010, s. 95

Z hlediska cestovního ruchu poptávka je definována takto: „Poptávka v cestovním ruchu je mnohovrstevnou kategorií a může mít různou podobu, např. agregátní poptávky, individuální poptávky, dílčí poptávky, koupěschopné poptávky a destinační poptávky.“ (Jakubíková 2012, s. 49) nebo

15

(Palatková 2011, s. 39) Z definic je zřejmé, ţe poptávka v cestovním ruchu je podmíněna koupěschopností spotřebitele, ale kromě koupěschopnosti na poptávku v cestovním ruchu mají vliv i ostatní faktory, které jsou znázorněné v následujícím obrázku.

Obrázek 2: Faktory ovlivňující formování poptávky

Sociální: kultura, referenční skupiny, třídy

Osobností: ţivotní styl, ţivotní hodnoty, zkušenosti, vnímaní

Nabízející: charakter a dostupnost produktu, cena, reklama

Motiv vnímaná Potřeba

Vnější vlivy

Vrozené Jídlo spánek

Limitující faktory

Poptávající Disponibilní důchod Volný čas zdraví

Vnější podnět Vliv reklamy

Vnější vlivy

Poptávka

Vnější vlivy

Zdroj: (Palatková 2011, s. 39)

Faktory ovlivňující poptávku v cestovním ruchu jsou rozděleny do tří skupin: Kulturní faktory. Vliv kulturních faktorů je nezanedbatelnou okolností, jsou to hmotné a nehmotné prvky. Kultura jako taková, to je rámec chování určité skupiny jedinců. V oblasti cestovního ruchu kultura je odraţena jako potřeba cestovat a jako způsob spotřebního chování. Pro cestovní ruch je nezbytné vědět o kulturách různých zemí. Sociální faktory. U těchto faktorů působí pravě referenční skupiny jedinců (rodina, přátelé). Jedinec, který plánuje cestu do nové destinace, nemá dostatek

16

informací. Proto pro sběr informací vyuţívá referenční skupiny ve svém okolí, které se s ním podělí o své zkušenosti s touto destinací. Individuální faktory. U individuálních faktorů působí takové proměnné jako věk, vzdělání, příjem, geografická poloha, zdravotní stav. (Palatková 2011, s. 42) Faktor v cestovním ruchu je nezanedbatelná okolnost. Existuje mnoho faktorů ovlivňujících cestovní ruch. Vnější faktory ovlivňují cestovní ruch prostřednictvím: demografických a sociálních změn, ekonomického rozvoje, politických faktorů, technologických faktorů, rozvoje trţní ekonomiky, dopravní infrastruktury a bezpečnosti cestování, geografických faktorů, cenové hladiny atd. (Jakubíková 2012, s. 120) Dalšími faktory ovlivňujícími rozvoj cestovního ruchu jsou vnitřní faktory: klimatické a přírodní podmínky dané destinace, existence a kvalita přírodních zdrojů, ekonomika státu, vnitřní politika státu, politická stabilita, sociální rozvoj, poskytnutí výhod a slev na sluţby cestovního ruchu ze strany státních a veřejných organizací, stav infrastruktury cestovního ruchu, doprava, ţivotní úroveň obyvatelstva, vzdělávací a kulturní úroveň obyvatelstva. (Jakubíková 2012, s. 129)

17

Z hlediska vlivu na cestovní ruch faktory lze rozdělit na ty, které lákají nebo dávají podnět k cestování, a faktory, které zvyšují poptávku, a tím působí na výběr destinace, například rozvoj infrastruktury nebo sociálně-ekonomická úroveň. Z hlediska mechanizmu působícího na cestovní ruch lze určit faktory objektivní, které jsou vytvořeny historicky. Tyto faktory cílevědomě regulují oblast cestovního ruchu a tvoří první skupinu faktorů. Druhou skupinou jsou politické faktory, například existence normativních základů a vzdělání v oblasti cestovního ruchu. Existují také příznivé a nepříznivé faktory. Příznivé faktory mají pozitivní vliv na cestovní ruch, tím pádem se státy a lokality stávají lídry v oblasti mezinárodního cestovního ruchu, nepříznivé faktory mají opačný vliv. Faktory, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu, lze rozdělit na statické a dynamické. Statické faktory jsou konstantní a nemění se s časem, příkladem mohou byt klimatické faktory, geografické a kulturní faktory. Do dynamických faktorů patři: Demografické – růst počtu obyvatelstva, zvýšení podílu obyvatelstva velkých měst kvůli sníţení podílu obyvatelstva na venkově, změna věkové struktury obyvatelstva, tedy např. státy, kde je věková hranice ţivota vyšší a obyvatelstvo má více času a můţe více cestovat. Sociální – růst blahobytu obyvatelstva příznivě působí na cestovní ruch, prodlouţené víkendy, delší dovolené, větší příjmy v domácnostech, větší počet pracujících ţen, větší podíl lidí „single“, pozdější zaloţení rodin. Ekonomické – spočívají ve změně spotřebitelského koše. Kulturní – růst kulturního rozvoje obyvatelstva vede k cílevědomému seznámení s jinými kulturními hodnotami. Technický pokrok – působí na rychlejší rozvoj technického základu cestovního ruchu a vytváří nezbytné podmínky pro hromadný cestovní ruch. Mezinárodní faktory – lepší vztahy mezi státy vedou ke spolupráci a dorozumění. (Hamarnehová 2012, s. 11) Další druh faktorů, které mají vliv na rozvoj cestovního ruchu, jsou osobní a behaviorální faktory. Stojí za zmínku, ţe ze všech faktorů ovlivňujících rozvoj cestovního ruchu, osobní a behaviorální faktory hrají významnou roli v moderním světě. Skládají se z motivů, které zabezpečují touhu u spotřebitelů cestovat a být 18

turistou. Psychologické faktory mají velmi významnou úlohu na trhu cestovního ruchu, protoţe jen málo turistů se vrátí na to samé místo; výjimkou můţe být působení ekonomických, léčebných nebo psychologických důvodů (nostalgické vzpomínky atd.). Při výběru zájezdu s růstem příjmů hlavní roli hrají psychologické motivy. Ohodnotit kvalitu nabízeného produktu v oblasti cestovního ruchu můţe zákazník pouze po realizování takového zájezdu. Předtím má pouze očekávání na základě získaných informací. Důleţitost této situace je v tom, ţe spotřebitel má o produktu pouze představu a vytváří si určitá očekávání, a pokud nejsou pak naplněna skutečnou kvalitou produktu, dojde ke zklamání. Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí dvou hlavních bodů, a to volným časem a finančními prostředky, které má spotřebitel k dispozici pro jejich racionální vynaloţení.

1.2

Typy ubytovacích zařízení v Praze

V Praze existuje velmi široká nabídka ubytovacích zařízení. Kaţdý turista si můţe zvolit podle svých preferencí jednu z nich. Pro popis ubytovacích zařízení je potřeba se seznámit s některými pojmy, které se pouţívají v cestovním ruchu. Kategorizace znamená rozdělení ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií. „Certifikace je udělení osvědčení a Klasifikačního znaku ubytovacímu zařízení kategorii hotel, hotel garni, pension, motel a botel.“ (Orieška 2010, s. 121). V následující tabulce jsou popsány kategorie ubytovacích zařízení podle jednotné klasifikace ČR.

19

Tabulka 1: Klasifikace ubytovacích zařízení podle kategorií

Hotel

Ubytovací zařízení, kde je minimálně 10 pokojů, zahrnuje ubytovací a stravovací sluţby. Hotely mohou mít 1 aţ 5 hvězdiček. Motel hlavně slouţí pro motoristy a nachází se vedle dálnic nebo ostatních pozemních komunikací. Stejně jako u hotelu v motelu je minimálně 10 pokojů. Můţe mít 1 aţ 4 hvězdiček. V penzionu je minimální počet pokojů 5 a maximum je 20 pokojů, je omezen v poskytovaných sluţbách, nemá restauraci. Můţe mít 1 aţ 4 hvězdičky. Zpravidla botel se nachází na zakotvené lodi a má podobné hodnocení jako hotel. Lázeňské hotely a lázeňské hotely garni jsou upravené zákonem č. 164/2001 Sb., poskytují péči dle § 33, zákon číslo 48/2007 Sb. Depadance je budovou, která se nachází vedle hlavní budovy. Omezení však je, ţe, taková budova nemůţe být vzdálena více neţ 500 metrů. Další vlastností je, ţe nemá recepci a veškeré sluţby zajišťuje hlavní budova. Kempy Chaty Turistické ubytovny

Motel

Penzion

Botel Specifická hotelová zařízení: Spa hotel/Lázeňsky Resort/Golf resort hotel Depandance

Ostatní Zdroj: vlastní zpracovaní na základě www.ahrcr.cz

Ubytovací zařízení se rozdělují do tříd, pro kaţdou třídu jsou dány různé poţadavky. Existují povinné a povinně volitelné poţadavky. Povinně volitelné poţadavky jsou stanoveny podle tříd. Tabulka 2: Klasifikace ubytovacích zařízení podle tříd

* Tourist ** Economy *** Standard **** First Class ***** Luxury

Nemusí splňovat 3 povinně volitelné poţadavky Nemusí splňovat 3 povinně volitelné poţadavky Nemusí splňovat 6 povinně volitelných poţadavků Nemusí splňovat 9 povinně volitelných poţadavků Nemusí splňovat 9 povinně volitelných poţadavků

Zdroj: Orieška 2010, s. 123

20

Pro konečného zákazníka klasifikace ubytovacích zařízení znamená, ţe díky ní má představu o úrovni poskytovaných sluţeb a komfortu. Níţe je uvedeno podle www.hotelstars.cz zjednodušené srovnaní jednotlivých tříd.

Tabulka 3: Zjednodušené srovnaní tříd podle kategorie ubytovacích zařízení

Hotel, Hotel garni, Motel a Botel * Úklid probíhá kaţdý den. V kaţdém pokoji je umístěna televize. Kaţdý pokoj obsahuje stůl a ţidle. Poskytnutí mýdla a ručníku. Recepce. Fax (moţnost poţádat recepci odeslání či přijetí). Moţnost snídaně (zdarma nebo v ceně). Prodej nápojů. Moţnost vyuţití sejfu.

** Úklid pokojů a navíc výměna ručníků na ţádost. V kaţdém pokoji je umístěna televize. Lampa na čtení vedle postele. Poskytnutí mýdla a sprchového gelu. 1 ručník / 1 os. 1 osuška / 1 os. Moţnost zakoupit hygienické potřeby. Moţnost placení platební kartou. Moţnost snídaně. Moţnost vyuţití sejfu.

*** V kaţdém pokoji je umístěna televize. V pokojích je telefon, lampa pro čtení a noční stolek. Moţnost připojení k internetu. V koupelně fén a kosmetické ubrousky. Zrcadlo. Místo pro umístění kufrů. Sluţby pro praní a ţehlení. Moţnost vyuţití pomůcek pro čištění obuvi. Na ţádost lze dostat další polštář a deku. Recepce: Dostupnost minimálně 14 hod. denně. Přes telefon 24 hod. Minimálně umí dva jazyky. Vedle recepcí moţnost se posadit. Moţnost vyuţití sejfů na pokojích nebo centrálního 21

**** Křeslo nebo pohovka v čalouněném prove dení. Kosmetické potřeby, kosmetické zrcadlo. Osušky a ručníky (na ţádost vydej pantoflí). Krejčovské sluţby. Recepce: Dostupnost min. 24 hod. Telefonická 24 hod. Moţnost posezení v hotelovém baru. Snídaně a servis na pokojích s jídelním lístkem. Minibar. Restaurace „A la carte“

***** Kosmetické potřeby v lahvičkách. Internet na pokojích. Sejf na pokojích. Sluţby: Ţehlení a čištění obuvi. Concierge, otevírání vstupních dveří, pomoc se zavazadly. Velká místnost vedle recepce, kde je moţnost k posezení, hotelový bar. Minibar a room Servis 24 hod. denně. Restaurace otevřena min. 7 dnů v týdnu.

sejfu. Restaurace. Penzion * Moţnost nabídky snídaně. Přes telefon lze kdykoli kontaktovat kontaktní osobu. Přítomnost kontaktní osoby v uvedených hodinách. WC a sprcha na pokojích nebo na chodbě. Umyvadlo v pokojích. Skříň a ţidle na pokojích. Mýdlo a jeden ručník / os. Prádlo a ručníky – výměna minimálně jedenkrát za týden. Moţnost vyuţití sejfu. Moţnost zakoupení nápojů.

** Moţnost nabídky snídaně. Recepce. Přes telefon lze kdykoliv kontaktovat kontaktní osobu. Přítomnost kontaktní osoby v uvedených hodinách. WC a sprcha na pokojích nebo na chodbě. Umyvadlo v pokojích. Mýdlo a jeden ručník / os. Moţnost poţádat o osušku a skleničku. Stůl a lampa pro čtení. Televize. Moţnost sluţby budíku. Moţnost vyuţití sejfu.

***

****

Široká nabídka snídaně. Recepce. Přes telefon lze kdykoli kontaktovat kontaktní osobu. Přítomnost kontaktní osoby v uvedených hodinách. Jazykové znalosti u kontaktní osoby. WC a sprcha na pokojích. Moţnost vyuţití hygienických potřeb. Na pokojích musí být zrcadlo a místo pro odloţení kufrů. Lampa pro moţnost čtení u kaţdé postele. Stůl s lampou. Fén, sprchový gel, šampon a kosmetické kapesníky. Výměna prádla dvakrát za týden. Dostup k počítači s internetem. Sejf.

Večerní nabídka stravování. Snídaně formou bufetu. Recepce s moţností se posadit. Přítomnost kontaktní osoby 24 hod. Sprcha a WC na pokojích. Přítomnost kosmetických produktů. Přítomnost kosmetického zrcadla. Na poţádání výdej ţupanu. Fén. Kaţdodenní výměna prádla. Pohovka v kaţdém pokoji. Konferenční stolek v kaţdém pokoji. Sluţby praní prádla, ţehlení, ţehlička kalhot. Internet na pokojích. Sejf na pokojích. Parkování v místě umístění penzionu.

Zdroj: Vlastní zpracování na základě www.hotelstars.cz

Z uvedené tabulky vyplývá, ţe nízkonákladové hotely poskytují i jiné neţ základní ubytovací sluţby, avšak nenabízejí výjimečný servis jako hotely vyšších tříd. Klasickým příkladem nízkonákladových hotelů z uvedené tabulky jsou hotely 1*, 2*, penziony 1*, 2*.

22

1.2.1

Definice nízkonákladových hotelů

Začátkem dvacátého století cestování a cestovní ruch v Evropě byly spíše pro bohatší obyvatelstvo. Dříve hotely vypadaly více jako paláce, neţ místo, kde můţete bezpečně a poměrně pohodlně strávit noc. V dnešní době růst poptávky po levnějších a dostupnějších destinacích, z důvodu ekonomické krize a dalších negativních faktorů, tlačí ubytovací zařízení ke sniţování svých nákladů a poskytování levnějšího ubytování. Mezi cestovateli a „batůţkáři“ lze potkat lidi s průměrnými příjmy a s nízkými příjmy (studenti, mládeţ, dělníci a nezaměstnaní). Pro cestovatele hotel představuje jen místo pod střechou, kde lze přespat, a další den chtějí pokračovat v cestě nebo jezdit na výlety. Poţadavky k takovým hotelům jsou minimální. Nejdůleţitější je čistota, bezpečnost, moţnost se osprchovat a nasnídat (v ceně nebo za doplatek). Lidé hledající levné hotely při cestování raději utrácejí za alternativní uţitky (stravování, výlety). (Sanin 2013, s. 231) Z důvodu neexistence definice nízkonákladového hotelu se ji autor pokusí odvodit sám: Nízkonákladový hotel, to je hotel ekonomické třidy, kde nejsou zahrnuty v ceně ţádné sluţby a za veškeré doplňkové sluţby je potřeba doplatit, slouţí pouze k dočasnému přenocování za minimální náklady s ohledem na cenovou hladinu daného regionu. Podle zahraničních zdrojů je nízkonákladový hotel charakterizován jako zařízení, které účtuje pouze za přenocování a ani korunu navíc. (Lower Cost Visitor Serving Accommodations, 2015)

1.2.2

Nové a moderní typy nízkonákladových hotelů

K moderním trendům v prostředí nízkonákladových hotelů zejména patří hotely bez obsluhy, tzv. hotel bez „servisu“. Úlohu recepčního a manaţera plní jediná osoba. Pro nízkonákladové ubytovací zařízení jsou stanovena určitá kritéria: U takových ubytovacích zařízení jsou ceny niţší neţ u jiných ubytovacích zařízení v daném odvětví. Mají dvě nebo tři hvězdy. 23

Omezený počet sluţeb Umístění blízko hlavních silnic a v lokalitách mimo centrum města. Cílem je poskytnout ubytování pro přechodnou dobu či pokračující cestu. Stravování je poskytované zařízeními v okolí hotelu. Postaveny z hlediska lokality a účelu. Standardní postupy a místní poplatky. Značková síť hotelů. (Jones 2002, s. 76) Výhodou takových ubytovacích zařízení je dostupná cena, dodrţování hygieny a většinou umístění nedaleko centra. Takové hotely nemají téměř ţádné sluţby nad rámec, s výjimkou doplňkových sluţeb za doplatek (například televize, Wi-Fi, pozdní příjezd nebo ranní příjezd před určenou hodinou). V takových místech nejsou neobvyklé podmínky pro ubytování, ale určitě tam je jednolůţková nebo dvoulůţková postel, sprcha a umyvadlo, televize a Wi-Fi. První takový hotel byl otevřen v Londýně a následně pak i v různých městech, zejména v Praze pod názvem Easyhotel. (Easyhotel, www.easyhotel.com ). Je nutné vzít v úvahu, ţe nízkonákladové hotely potřebují na začátku mít značné investice, aby dodrţovaly kvalitu poskytovaných sluţeb při nízké ceně. U takových zařízení z důvodu nízké ceny je zisk tvořen za pomocí výnosů z rozsahu. Při zahájení provozu hotelu hlavním cílem je za krátkou dobu přilákat klientelu. Musíme brát v úvahu sezonnost daného regionu, aby obsazenost byla maximální. Při podnikání v tomto segmentu je dobré mít svůj vlastní kapitál. Hotely by se měly snaţit mít hned ze začátku podnikání dobré jméno a uznávanou obchodní značku, která vyvolá důvěru u spotřebitele. Proto je nejlepší v tomto případě pouţít franšízu. Další moţností zřízení nízkonákladového ubytovacího zařízení je moţnost pouţití franšízy. Coţ dovoluje pouţít zavedenou obchodní značku. Franšíza je smluvní vztah, který obsahuje podmínky pro podnikání, výši odměny za pouţití obchodní značky, výši licenčního poplatku, hodnocení rozpočtu na reklamu, účetní metody a formy účetních výkazů, dobu trvání takového vztahu a jiné záleţitosti. Pouţívání franšízy má své výhody a nedostatky, které jsou popsané v následující tabulce.

24

V praxi velké hotelové sítě mohou mít za cíl proniknout na trh a obsadit všechny segmenty tím, ţe budou nabízet pokoje v ubytovacích zařízeních jak za dostupné ceny (low cost), tak i za vysoké ceny. Hotelová síť představuje podniky provozující ubytovací sluţby, které vystupují pod stejnou obchodní značkou a managementem. Hotelová sít není ţádnou novinkou v oblasti podnikání v pohostinství a uţ více neţ padesát let existují taková zařízení, která jsou řízena centrálou. Co se týká nízkonákladových

hotelů,

příkladem

je

Hotel

IBIS

budget,

(Hotel

Ibis,

http://www.ibis.com/gb/booking/hotels-paris.shtml).

Tabulka 4: Výhody a nevýhody pouţiti franšízy pro nízkonákladový hotel

Výhody Pocit zabezpečení kvůli vyuţívání spolehlivých а vyzkoušených informačních systémů Získání uznávané mezinárodní obchodní značky, která má dobré jméno na trhu Připojení k jedinému rezervačnímu systému, který zabezpečuje franchisor Podpora týmu odborníků franchisora v oblasti marketingového výzkumu, prodejních kanálů a poradenství v podnikání Vyuţití zkušeností ostatních během implementace nových systémů a technologií Podpora lidských zdrojů a školení Šetření nákladů, protoţe franchisor má velkou kupní sílu a tím, ţe kupuje velké mnoţství pro své franchisanty, můţe se domlouvat na niţších cenách.

Nevýhody Povinnost platit franchisorovi, coţ vede ke zvýšení nákladů Ztráta individualismu V některém smyslu ztráta svobody, protoţe franchisant musí dodrţovat smluvní podmínky a stanovená pravidla. Riziko bankrotu franchisora, kvůli kterému dále nelze pokračovat v podnikání pod jeho obchodní značkou. V případě nízkonákladových ubytovacích zařízení to přináší katastrofické následky pro franchsanta V případě výpovědi smlouvy o franšíze je zapotřebí přeorientovat ubytovací zařízení a vyměnit vybavení.

Zdroj: MIČKALOVÁ, Dáša. Integrované řetězce a hotelové systémy: Hotelnictví a turismus 3.tisíceletí [online]. In: . Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Frenštát pod Radhoštěm: Střední škola hotelnictví a gastronomie, 2012, s. 13-26 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.hotelovkafren.cz/docs/time/VM/retezce.pdf

25

2 Analytická část Analytická část obsahuje analýzu cestovního ruchu v České republice. Je rozdělena na tři části: statistickou analýzu počtu ubytovacích zařízení v Praze – analýza údajů z Českého statistického úřadu, rozhovor s manaţery tří vybraných nízkonákladových hotelů v Praze a dotazník pro hosty nízkonákladových hotelů, kteří si toto ubytování vybrali.

2.1

Statistická analýza příjezdového cestovního ruchu v České republice

Během provedení statistické analýzy bylo zjištěno, ţe byla provedena revize údajů Českého statistického úřadu o kapacitách a návštěvnosti za roky 2012 a 2013 a kvůli tomu nelze porovnávat údaje za rok 2011 a 2012. Z toho důvodu budeme zohledňovat odchylku v údajích od roku 2012, protoţe byla změněna metodika sběru dat. (ČSÚ 2015).

2.1.1

Počet ubytovacích zařízení v Praze podle kategorie

Pro statistické zkoumání počtu hotelových zařízení byla vytvořena tabulka a graf, kde je popsán průběh vývoje. Podle statistik z roků 2005 aţ 2011, jak je vidět z grafu číslo 1, je největší počet v Praze právě tříhvězdičkových hotelů. Do roku 2008 se jejich počet s kaţdým rokem navyšoval a pak začal mírně klesat aţ do roku 2010, ale jejich počet v hlavním městě zůstal největší. Na druhém místě podle tabulky v roce 2005 v Praze jsou penziony, ale od roku 2006 jejich počet začal klesat a od druhé poloviny roku 2007 jejich

počet

byl

niţší

neţ

počet

čtyřhvězdičkových

hotelů.

Co

se

týká

čtyřhvězdičkových hotelů, podle statistik za období 2005 – 2011 se jejich počet s kaţdým rokem zvyšoval. Kdyţ porovnáme počet čtyř- a tříhvězdičkových hotelů a penzionů s počtem pětihvězdičkových hotelů, zjistíme, ţe právě hotelů nejvyšší třídy je menší počet. Podle tabulky č. 3 v roce 2005 počet pětihvězdičkových hotelů byl 26 oproti 89 čtyř- a 147 tříhvězdičkovým hotelům a 141 penzionům.

26

Tabulka 5: Počet ubytovacích zařízení v Praze

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Hotely *****

26

27

31

33

37

37

39

42

41

42

Hotely ****

89

101

127

142

163

168

174

195

205

207

Hotely ***

147

153

180

193

193

184

186

215

219

212

Hotely **

17

16

15

13

12

10

9

20

19

14

Hotely *

2

2

2

2

2

2

2

5

5

5

141

146

141

126

110

95

79

131

131

101

22

22

22

22

21

22

22

22

19

18

21

21

20

20

17

16

14

43

43

36

Ostatní 71 jinde neuvedená

70

65

64

60

61

60

137

136

85

Penziony Kempy Turistické ubytovny

Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05]

Počet dvouhvězdičkových hotelů v průběhu roků 2005 aţ 2011 se mírně zmenšoval. V roce 2005 podle tabulky 1 jejich počet byl 17 hotelů a do roku 2011 jejich počet se sníţil na 9 hotelů, coţ je téměř o polovinu. Počet jednohvězdičkových hotelů v průběhu sledovaného období lze označit za konstantní – konkrétně 2 hotely. Také lze označit konstantní počet kempů, ve sledovaném období jich bylo 22 s výjimkou roku 2009, kdy bylo 21 hotelů. Počet ostatních ubytovacích zařízení a turistických ubytoven v průběhu sledovaného období se mírně sniţoval.

27

Graf 1: Počet ubytovacích zařízení v Praze 2005 - 2011 250

200

Hotely ***** Hotely **** Hotely ***

150

Hotely ** Hotely * 100

Penziony Kempy Turistické ubytovny

50

Ostatní jinde neuvedena

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Z výše uvedených důvodů v následujícím textu bude zkoumané období v letech 2012 – 2014. Údajně právě v těchto letech statistické údaje byly aktualizované. Vývoj počtu ubytovacích zařízení v Praze graficky zobrazuje graf 2. Největší počet ubytovacích zařízení ve sledovaném období je u tříhvězdičkových hotelů. Jejich počet v roce 2012 dosahoval 215, v roce 2013 vzrostl na 219, v roce 2014 mírně klesl na 212. Druhý největší počet hotelů v Praze v letech 2012 – 2014 mají čtyřhvězdičkové hotely. Jejich počet v průběhu sledovaného období se mírně zvyšoval a v roce 2013 činil 195, kdyţ oproti tomu do roku 2014 se zvýšil na 207. Na rozdíl od předchozích statistik další místo podle počtu ubytovacích zařízení patří kategorii „ostatní jinde neuvedená“ a penzionům. Zatímco v roce 2012 kategorie „ostatní jinde neuvedená“ podle údajů 137 převyšovala počet penzionů, který činil 131, v průběhu let 2005-2011 počty u uvedených kategorií klesaly. Počet turistických ubytoven 43 v roce 2012 převyšoval počet pětihvězdičkových hotelů 42, ale tendence se změnila v roce 2013, kdy počet pětihvězdičkových hotelů zůstal na 42, ale počet turistických ubytoven klesl na 36. Počet jednohvězdičkových hotelů v průběhu období se neměnil a zůstal na 5. Naopak

28

klesl počet dvouhvězdičkových hotelů z 20 na 14. Mírně poklesl počet kempů z 22 na 18.

Graf 2: Počet ubytovacích zařízení v Praze 2012 - 2014

250

Hotely *****

200

Hotely **** Hotely ***

150

Hotely ** 100

Hotely *

50

Penziony Kempy

0 2012

2013

2014

Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05]

www.czso.cz,

[online].

Dostupné

z:

V této kapitole a v průběhu zkoumání byly zjištěny odchylky a v následující tabulce a grafu budou tyto odchylky zobrazené.

Tabulka 6: Odchylka v počtu ubytovacích zařízení v roce 2012

2012 Staré údaje Hotely ***** Hotely **** Hotely *** Hotely ** Hotely * Penziony Kempy Turistické ubytovny Ostatní jinde neuvedená

Rozdíl nových a starých údajů

Nové údaje 42 178 184 10 1 78 22 17

42 195 215 20 5 131 22 43

0 17 31 10 4 53 0 26

57

137

80

Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05]

29

www.czso.cz,

[online].

Dostupné

z:

Počet pětihvězdičkových hotelů se nemění na rozdíl od ostatních hotelů. Pětihvězdičkové hotely patří do nejvyšší kategorie hodnocení a jsou vyţadované bohatou klientelou a většinou patří mezinárodním společnostem. Vznik kaţdého takového hotelu není bez pozornosti veřejnosti. Lze odvodit, ţe ve sledovaném období roku 2005 aţ 2014 počet pětihvězdičkových hotelů je relevantní a celkově lze konstatovat, ţe počet těchto zařízení v průběhu let 2005 aţ 2014 vzrostl. U ostatních ubytovacích zařízení jsou odchylky, dokonce největší odchylka je u kategorie „ostatní jinde neuvedená“. Odchylka v počtu těchto zařízení je 36 %. Další významná odchylka je v počtu penzionů, rozdíl činí 24 % ubytovacích zařízení. V obou zohledněných obdobích je vykazován pokles celkového počtu toho druhu ubytování. Jedním z důvodu poklesu počtu penzionů je rostoucí konkurence a vznik různých ubytovacích portálů jako je booking.com; klienti mají lepší přehled budoucího ubytování. Na stránkách booking.com byl zjištěn počet registrovaných penzionů, které nabízejí svoje sluţby přes tento portál, a bylo zjištěno, ţe je tam pouze 87 ubytovacích zařízení z vykazovaných 101 (podle statistického úřadu). Lze předpokládat, ţe před rokem 2012 takových registrovaných zařízení bylo aţ dvakrát méně. Z důvodu, ţe význam mezinárodních rezervačních portálů v poslední době roste a booking.com lze označit za jeden z největších portálů, zařízení chybějící v tomto portálu ztrácejí klienty. Cestovní kanceláře situaci nezachrání, protoţe uţ nemají tak velký počet klientů. Cestovní kanceláře vykupují velký počet pokojů za podmínky niţších cen z důvodu získání větší marţe, coţ pro penzion není výhodné. U kempů odchylka nebyla zjištěna, ale jejich počet od roku 2013 začal klesat. Poslední z významných odchylek je u tříhvězdičkových hotelů, kde odchylka činí 14 %. V období let 2005 aţ 2011 byl zaznamenán růst a mírný pokles v počtu, ale za období let 2012 -2014 lze říci, ţe úbytek počtu je nevýznamný, a to z hlediska toho, ţe nejvíce hotelů v Praze je právě této kategorie a k ukončení činnosti mohlo dojít i z osobních důvodů.

30

Graf 3: Odchylka v počtu ubytovacích zařízení v roce 2012

Odchylka v počtu ubytovacích zařízení v roce 2012 v procentech Hotely ***** 0% Hotely **** 8% Hotely *** 14%

Ostatní jinde neuvedena 36%

Hotely ** 4% Hotely * 2% Penziony 24%

Turistické ubytovny Kempy 12% 0% Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05]

2.1.2

www.czso.cz,

[online].

Dostupné

z:

Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie

Pro statistické zkoumání počtu přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie byly vytvořeny tři tabulky, zejména počet strávených nocí v letech 2005-2011 a to u rezidentů a nerezidentů, a počet nocí strávených v zařízeních v letech 2012-2014, stejně rezidenti a nerezidenti. Pro názornost byly vytvořeny odpovídající grafy. Podle statistik z roků 2005 aţ 2011, jak je vidět, u rezidentů počet přenocování v pětihvězdičkových hotelech se výrazně nezměnil, pouze trochu se zvýšil v roce 2014.

31

Tabulka 7: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenti), v ČR, 2005-2011.

Rezidenti 2005 73092

2006 75250

2007 113528

2008 97055

2009 85526

2010 103738

2011 122950

770655

875617

1396291

1537216

1868538

2000319

3356650

3618318

3972432

3973420

4008607

4202142

1331942 500629 2678682 2470982 1206239

1264199 490638 2632834 2485451 1182003

1151046 452436 2736672 2232897 959183

925304 407070 2638942 1931793 889703

797889 359106 2349025 2034681 804057

694200 357754 2229015 1791425 762944

591958 374008 2360038 1672545 823260

Ost. jinde 7658800 Neuvedená

7940145

7120506

6187059

6115739

5904610

5836693

Hotely ***** Hotely 639296 **** Hotely *** 3180092 Hotely ** Hotely * Penziony Kempy Turistické ubytovny


Stejně jako v jednohvězdičkových hotelech zjevné změny nejsou vidět, ale lze spatřit klesající

tendence.

Za

pozornost

stojí

počet

nocí

ve čtyřhvězdičkových

a

tříhvězdičkových hotelech. V těchto ubytovacích zařízení je zřejmé výrazné stoupání. Dokonce počet nocí ve čtyřhvězdičkových hotelích v roce 2011 činil 2 000 319, ve tříhvězdičkových hotelích 4 202 142. U penzionů jsou patrné mírné výkyvy a slabé rostoucí tendence od roku 2010. Počet přenocování v kempech mírně klesá od roku 2006, nepatrný růst vidíme v roce 2009. V následujících letech pokračuje klesání. Prudké klesání je jenom u ubytovacích zařízení kategorie ostatní jinde neuvedené. Tím pádem lze konstatovat, ţe u rezidentů v období let 2005-2011 proběhla změna preference. Převáţná většina si pro své ubytování vybírá tříhvězdičkové hotely a na druhém místě penziony, bez ohledu na to, ţe byl zaznamenán nevýrazný pokles nocí strávených v ubytovacích zařízeních. V roce 2011 na třetím místě v preferencích u rezidentů jsou čtyřhvězdičkové hotely. Počet nocí trojnásobně stoupl, a to z 639 296 v roce 2005 na 2 000 319 nocí v roce 2011. Rezidenti si pro své ubytování vybírají více komfortní podmínky při cestování nebo při sluţebních cestách ve srovnání s minulostí. 32

Graf 4: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenty), v ČR, 2005-

2011. Hotely *****

9000000

Hotely ****

8000000

Hotely ***

7000000

Hotely **

6000000

Hotely *

5000000

Penziony

4000000

Kempy

3000000

Turistické ubytovny Ostatní jinde neuvedena

2000000 1000000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rezidenty Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05]

33

Tabulka 8: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR, 2005-2011.

Hotely ***** Hotely **** Hotely *** Hotely ** Hotely * Penziony Kempy Turistické ubytovny Ost. jinde neuvedená

Nerezidenti 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1522330 1753205 1823515 1794583 1704973 1966447 2131959 5615484 5823907 6475732 7240535 7272566 7973546 8825992 6588720 6247436 6523182 6711193 5484657 5467571 5704831 733300 210857 1381928 845832 176223

721356 192272 1357445 753757 187836

615499 163042 1293613 548502 174716

536170 125386 845973 486081 125831

387099 84923 613797 428341 77811

379613 72465 583372 298045 68728

238466 74216 581097 280344 63164

1924908 2071172 2018381 1614778 1214649 1109838 1045597


Co se tyká nerezidentů ve stejném období, můţeme vidět, ţe od roku 2007 klesá počet přenocování u ubytovacích kategorií, jako jsou jednohvězdičkové hotely, penziony, kempy a turistické ubytovny. Zřejmí lídři u nerezidentů jsou tří- a čtyřhvězdičkové hotely. Došlo k zajímavým změnám u těchto kategorií: 1)

v průběhu

zkoumaného

období

let

2005-2011

počet

přenocování

ve čtyřhvězdičkových hotelech stále stoupá. Pouze v období let 2008-2009 se počet strávených nocí téměř nezměnil. 2) v roce 2011 počet přenocování činil 8 825 992, a z toho důvodu se čtyřhvězdičkové hotely staly nejpreferovanější kategorií hotelů. 3) v kategorii tříhvězdičkových hotelů byl mírný růst v období let 2006-2008 a 20092011. 4) v období let 2008-2009 však dochází k náhlému klesání. Důvodem klesání u tříhvězdičkových hotelů a stagnace u čtyřhvězdičkových byla ekonomická krize. Většina nerezidentů si vůbec nemohla dovolit jet do ČR, nebo velmi šetřili na svých zájezdech a sluţebních cestách. 5) Pětihvězdičkové hotely mají rostoucí tendence od roku 2009. 34

Graf 5: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR,

2005-2011. Hotely *****

10000000

Hotely ****

9000000 8000000

Hotely ***

7000000 Hotely **

6000000 5000000

Hotely *

4000000

Penziony

3000000

Kempy

2000000 Turistické ubytovný

1000000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011



Období let 2012-2014 je významné stabilitou a nepatrnými změnami. U rezidentů stále velkou popularitu mají tříhvězdičkové hotely, následují penziony a čtyřhvězdičkové hotely. Statistici zaznamenali mírný pokles nocí strávených v penzionech a turistických ubytovnách.

35

Tabulka 9: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie v ČR, 2012-2014.

Rezidenti

Nerezidenti

2012

2013

2014

2012

2013

2014

Hotely *****

147569

132454

135447

2245948

2270258

2454815

Hotely ****

2288820

2315519

2381199

9573170

9758113

9829536

Hotely ***

4880877

4810322

4899226

6198175

6111908

6022782

Hotely **

679325

677118

623627

418507

437763

331804

Hotely *

389940

412509

377820

118552

115326

96511

Penziony

3273889

3234264

3072781

858235

830636

722891

Kempy

1783499

1910818

1912711

289383

301312

287741

Turistické

1026166

1239861

1027598

152286

169845

298771

jinde 6073208

5470684

5503129

1396408

1577857

1536469

ubytovny Ostatní

neuvedená Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05]

Jinak situace vypadá u rezidentů. Počet čtyřhvězdičkových hotelů pokračuje ve svém růstu i v období let 2012-2014. V roce 2014 počet přenocování činil 9 829 536. Toto období, stejně jako u rezidentů, je velmi stabilní. Dochází k pomalému růstu počtů přenocování v čtyřhvězdičkových hotelech, mírný pokles je u tříhvězdičkových hotelů. Také stoupá počet přenocování v pětihvězdičkových hotelech.

36

Graf 6: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenti), v ČR 2012-

2014. 7000000

Hotely *****

6000000

Hotely ****

5000000

Hotely ***

4000000

Hotely **

3000000

Hotely * Penziony

2000000

Kempy

1000000

Turistické ubytovny

0 2012

2013 Rezidenti

2014


Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] Graf 7: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR,

2012-2014. 12000000

Hotely *****

10000000

Hotely ****

8000000

Hotely *** Hotely **

6000000

Hotely *

4000000

Penziony 2000000 Kempy 0 2012

2013 Nerezidenti Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz

37

2014

2.1.3

Denní útrata turistů během jejich pobytu v Praze

Po zkoumání statistických údajů (tabulka 10) poskytnutých Ministerstvem pro místní rozvoj ČR můţeme dospět k závěru, ţe od roku 2006 do roku 2012 došlo ke sníţení částky, kterou utratí v průměru turisté při návštěvě Prahy za jeden den. Od roku 2013 došlo k rostoucím tendencím. To lze odůvodnit zvýšením popularity cestování do Prahy z asijských zemí, zejména Číňanů. Dnes Číňané obsadili 1. místo podle částky utracených peněz za den a dostali se před Rusy, kteří uţ delší dobu byli lídry v tomto ţebříčku.

Tabulka 10: Průměrná utracená částka turistů během jejich pobytu v Praze na osobu a den

Rok

Částka

2006

3 023,00 CZK

2007

3 250,00 CZK

2008

3 132,00 CZK

2009

2 953,00 CZK

2010

2 764,00 CZK

2011

2 856,00 CZK

2012

2 511,00 CZK

2013

2 821,00 CZK

2014

2 905,00 CZK

Zdroj: Příjezdový cestovní ruch 2009-2015: Prezentace výsledků výzkumu. In: Integrovaný operační program [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. 2010, s. 29 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/986499fb-d92d-43a9-8a35-192d7dd38608/Prijezdovycestovni-ruch-CR-za-duben-az-cerven-201.pdf?ext=.pdf

2.1.4

Ceny za přenocování v ubytovacím zařízení v Praze

Jak bylo předpokládáno, průměrná cena v ubytovacích zařízeních v Praze je nejvyšší v rámci celé České republiky. V tabulce 11, průměrná cena v pětihvězdičkových hotelech činí aţ 6 860,00 korun. Takové ubytování si nemůţe kaţdý dovolit. Tato kategorie hotelů je směřována na úzký segment lidí. Co se týká čtyřhvězdičkových 38

hotelů je cena za přenocování více přijatelná. Lze zejména nalézt hotel, kde cena bude odpovídat kvalitě, ale nebudeme nic přeplácet. Průměrná cena v Praze bude činit 2 445,00 korun. Ostatní kategorie ubytovacích zařízení svou niţší cenou vyhovují skupině turistů, kteří by nechtěli utrácet velkou částku peněz za přenocování v hotelu, nebo například studentům, kteří se snaţí co nejvíce ušetřit.

Tabulka 11: Průměrná cena přenocování na jednu osobu v ubytovacích zařízeních v Praze.

Hotely *****

6 860,00 CZK

Hotely ****

2 445,00 CZK

Hotely ***

1 535,00 CZK

Hotely **

971,00 CZK

Penziony

1 416,00 CZK

Kempy

1 178,00 CZK

Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.booking.com

2.2

Analýza nízkonákladových hotelů v Praze

Pro účely provedení analýzy v praktické části byly vybrány tři nízkonákladové hotely v Praze, které nabízejí ubytování pro turisty za velmi nízkou cenu. V podstatě se jedná o jeden hotel, který je součástí řetězce Easyhotels a je situován v Praze 7. Dvě další ubytovací zařízení jsou hostel a dvouhvězdičkový hotel, které téţ lákají lidí, jiţ nechtějí platit za ubytování vysokou cenu, ale jsou spokojeni pouze s ubytovacími sluţbami, bez sluţeb doprovodných. Prvním vybraným hotelem je nízkonákladový hotel z řetězce Easyhotels, který je situován v západní části Prahy nedaleko nábřeţí Vltavy. Tudíţ všichni přijíţdějící turisté jsou tu nedaleko od centra Prahy. V hotelu je k dispozici klimatizace a Wi-Fi připojení, televize a sociální zařízení. Hotel se nachází v dobré dostupnosti MHD, zejména autobusového nádraţí a metra. Druhým hotelem je dvouhvězdičkový hotel Sokolská Youth hostel, tedy ubytovací zařízení cílené na mladou klientelu. Cena za dvojlůţkový pokoj v tomto hostelu činí orientačně 900 Kč za noc, tudíţ 450 Kč na jednu osobu (18 eur). 39

Třetím zkoumaným nízkonákladovým ubytovacím zařízením je ubytovna – hostel Volha. Toto zařízení je původně kolejí pro studenty vysokých škol, ale část tohoto hostelu se pouţívá i jako nízkonákladové ubytování pro cizince a turisty. Pro provedení analýzy uvedených ubytovacích zařízení byl realizován strukturovaný rozhovor s manaţery hotelů. Rozhovor je součástí přílohy č. 1. Dále v průběhu analýzy bylo provedeno dotazníkové šetření. Dotazníky byly předloţeny turistům, kteří jsou hosty nízkonákladových hotelů v Praze, pro zjištění jejich spokojenosti a důvodů poptávky po nízkonákladových hotelech.

2.2.1

Hotel Easyhotel

Hotel Easyhotel se nachází v městské části Holešovice, v ulici U Výstaviště 1. Do hotelu je moţné dorazit hromadnou dopravou nebo taxíkem. Hotel se nachází nedaleko centra, a proto cesta nebude dlouhá ani nebude stát mnoho peněz. Do centra Prahy se lze dostat dvěma způsoby: hromadnou městskou dopravou (cca 25 minut) nebo vozem taxi (cca 10 minut). To znamená, ţe se hotel nachází ne přímo v centru Prahy, ale zase ne daleko od něj. Ceny za pokoje v hotelu jsou následující:

Tabulka 12: Ceny za pokoj v hotelu Easyhotel v Praze

Typ pokoje Malý dvojlůţkový pokoj Standardní dvojlůţkový pokoj Třílůţkový pokoj

Cena 27 eur 28 eur 49 eur

Zdroj: Easyhotel v Praze. [online]. Dostupné http://bookings.easyhotel.com/Booking/EHOTBookRooms.asp?SD=37411488820151105113930, [cit. 2015-11-03]

z:

Hotel nabízí parkovací stání za poplatek 8 € za den nebo za zvýhodněnou cenu 19 eur na týden. Za poplatek si host můţe koupit přístup na internet, TV a uloţení zavazadel (5 eur). Je zajímavé, ţe úklid na pokoji (10 eur) a brzký či pozdní příjezd je téţ za poplatek (10 eur). Pokud sečteme všechny poplatky, zjistíme, ţe cena za ubytování a standardní sluţby, které poskytují jiné hotely (například třídy 3*), je větší. 40

Rozhovor s pracovníkem hotelu Easyhotel Prague Jedné z pracovnic hotelu Easyhotel Prague byl odeslán dotazník, který je součástí příloh této bakalářské práce. Odpovědi na tento dotazník jsou následující: 1. Jaká je kapacita vašeho ubytovacího zařízení? V hotelu je celkem 24 pokojů, z nichţ 10 je malých dvojlůţkových pokojů, 10 standardních dvojlůţkových pokojů, dále 2 rodinné pokoje a 2 třílůţkové pokoje. 2. Jaké služby poskytujete pro turisty? Ubytovací, transfer, taxi, úklid, úschova zavazadel, trezor. 3. Jaké služby jsou doplňkové a poskytují se za poplatek? Úklid, televize, úschova zavazadel. 4. Kdo je cílovým klientem vašeho ubytovacího zařízení? Turisté, mladí lidé, důchodci. 5. Vyjmenujte hlavní a vedlejší sezonu ve vašem ubytovacím zařízení: Nerozlišujeme to. a. Hlavní sezona b. Vedlejší sezona 6. Jaká je obsazenost vašeho hotelu v hlavní a vedlejší sezoně? V průměru 80%. a. Hlavní sezona b. Vedlejší sezona 7. Jaké nástroje propagace používáte pro propagaci vašeho zařízení? Internet, cestovní kanceláře, hotely ze stejného řetězce Easyhotels. 8. Jaký je trend po vývoji poptávky po nízkonákladových hotelech v současné době? Myslím si, ţe někteří lidé nepotřebují doplňkové sluţby, ale pouze ubytování. My jejich přáním vţdy vyhovíme.

41

2.2.2

Hotel Sokolská Youth hostel

Hostel Sokolská se nachází v centru Prahy vedle stanice metra I. P. Pavlova. Je to přímo centrum Prahy, coţ vyvrací stereotypní představu o tom, ţe nízkonákladové hotely jsou situovány pouze na okrajích měst. Na rozdíl od prvního zkoumaného hotelu hotel Sokolská Youth hostel nabízí bezplatný Internet a Wi-Fi na pokojích, kávu a čaj po celý den, trezor a úschovu věcí, sklad zavazadel, přístup ke kuchyňce, ţehličku na vlasy, fén zdarma k zapůjčení. Tudíţ se jedná o hotel, který nabízí všechny sluţby bez doplatku.

Tabulka 13: Ceny za pokoj v hotelu Sokolská Youth Hostel

Typ pokoje Jednolůţkový pokoj Standardní dvojlůţkový pokoj Třílůţkový pokoj


Zdroj: Sokolská Youth Hostel. [online]. Dostupné z: http://www.hostel52.com, [cit. 2015-11-03]

Za

doplatek

je

pouze

parkování

v tomto

penzionu.

Činí

300

Kč

(11,5 eur) za jedno auto a den. Tato cena je přiměřená vzhledem k lokalitě hotelu. Stravovací sluţby tento nízkonákladový hotel neposkytuje.

Rozhovor s pracovníkem hotelu Sokolská Youth Hostel 1.

Jaká je kapacita vašeho ubytovacího zařízení?

Kapacita je 70 míst v jednolůţkových, dvojlůţkových, třílůţkových a čtyřlůţkových pokojích. 2. Jaké služby poskytujete pro turisty? Kávu, čaj, internet, Wi-Fi, parkování, úschovu zavazadel, trezor, dopravu. 3. Jaké služby jsou doplňkové a poskytují se za poplatek? Parkování, Wi-Fi, doprava, trezor. 4. Kdo je cílovým klientem vašeho ubytovacího zařízení?

42

Především studenti. Dále jsou to turisté v rámci autobusových zájezdů po Evropě a turisté z asijských států. 5. Vyjmenujte hlavní a vedlejší sezonu ve vašem ubytovacím zařízení: a. Hlavní sezona: duben - říjen b. Vedlejší sezona: listopad - březen 6. Jaká je obsazenost vašeho hotelu v hlavní a vedlejší sezoně? a. Hlavní sezona - 90% b. Vedlejší sezona – 40% 7. Jaké nástroje propagace používáte pro propagaci vašeho zařízení? Cestovní kanceláře, hotelové portály, internetové stránky 8. Jaký je trend po vývoji poptávky po nízkonákladových hotelech v současné době? Nízkonákladové hotely vyhrávají cenovou konkurenci, a proto návštěvnost a poptávka je v tomto případě větší, neţ v jiných hotelech.

2.2.3

Hostel Volha

Hostel Volha je komerčním ubytováním v rámci kolejí Volha, které jsou ve správě Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Koleje nabízejí ubytování ve dvojlůţkových a třílůţkových pokojích se sociálním zařízením. Jedná se o ubytování bez kaţdodenního úklidu, ale s přístupem na internet. Toto nízkonákladové ubytování je situováno v Praze 11, ve vzdálenosti cca 8 km od centra města. Doprava do centra Prahy je poměrně snadná, i kdyţ dlouhá – jedná se o deset zastávek do centrálních stanic metra ze stanice Chodov nebo Opatov. Ceny za ubytování v hostelu se liší podle sezónnosti. V průměru jsou ceny následující: Tabulka 14: Ceny za pokoj v hostelu Volha

Typ pokoje Jednolůţkový pokoj Standardní dvojlůţkový pokoj Třílůţkový pokoj


Zdroj: Ceník ubytovacích sluţeb hostelu Volha [online], dostupné z: http://www.vschtsuz.cz/content/files/Cenik_komerce.pdf [cit. 2015-11-03]

43

Rozhovor s pracovníkem hotelu Sokolská Youth Hostel 1. Jaká je kapacita vašeho ubytovacího zařízení? Kapacita hostelu je 140 lůţek. 2. Jaké služby poskytujete pro turisty? Stravování pouze pro skupiny nad 10 osob ve studentské menze, Wi-Fi 3. Jaké služby jsou doplňkové a poskytují se za poplatek? Ţádné zpoplatněné doplňkové sluţby neposkytujeme. 4.

Kdo je cílovým klientem vašeho ubytovacího zařízení?

Turisté, kteří poţadují levnější ubytování, rodiče studentů studujících na vysoké škole. 5. Vyjmenujte hlavní a vedlejší sezonu ve vašem ubytovacím zařízení: Máme rozdělenou sezonu na: hlavní, coţ jsou pouze Velikonoce a Silvestr, dále měsíc leden aţ březen je mezisezona, od dubna aţ do října je sezona následuje opět od listopadu do 29.12. mezisezona. 6. Jaká je obsazenost vašeho hotelu v hlavní a vedlejší sezoně? V sezoně a hlavní sezoně je obsazenost 80%, v mimosezoně cca 45 % 7. Jaké nástroje propagace používáte pro propagaci vašeho zařízení? Navštěvujeme veletrhy cestovního ruchu, klasický internet a reagujeme na případné nabídky na propagaci. 8. 8.

Jaký je trend po vývoji poptávky po nízkonákladových hotelech v současné

době? Poptávka po nízkonákladovém hotelu je poměrně vysoká vzhledem k poměru kvalita versus cena.

44

2.2.4

Shrnutí provedených rozhovorů

Kaţdý ze zkoumaných hotelů má různou kapacitu ubytovacího zařízení - pohybuje se mezi 24 aţ 140 pokoji. Bez ohledu na to, ţe hotely jsou nízkonákladové, nabízejí svým zákazníkům poměrně rozšířený sortiment sluţeb, kam patří základní sluţby, které návštěvnici mohou potřebovat. Například dva ze zkoumaných hotelů nabízejí Wi-Fi. V hotelu Sokolská Youth Hostel připojení k internetu je doplňkovou sluţbou, která je poskytovaná za dodatečný poplatek. Vzhledem k tomu, ţe základní cílovou skupinou hotelu jsou studenti, tato sluţba by měla být velmi populární mezi zákazníky. V hotelu Volha se Wi-Fi poskytuje zdarma. Je jediným hotelem ze všech tří zkoumaných, který nabízí i stravování v rámci hotelu, ale pouze pro větší skupiny – více neţ 10 lidí. To, ţe mezi sluţby hotelů nepatří stravování nebo patří jen částečně, je kompenzováno tím, ţe v hotelech lze vţdy nalézt informace o restauracích a kavárnách, které se nacházejí vedle budovy, a také se host můţe vţdy obrátit na recepci. Hotely také nabízejí dopravní sluţby, úschovu zavazadel, trezor, televizi, parkování a úklid, ale většinou tyto sluţby se řadí do doplňkových, za které je nutné dodatečně zaplatit. Do cílových zákazníků kaţdého ze tří hotelů patří turisté. Tato skupina představuje lidi, kteří vyhledávají levnější ubytování a většinou nepotřebují ţádné dodatečné sluţby v hotelu. Hlavním kritériem výběru je cena, a proto je pro ně dostačující základní úroveň pohodlí a zařízení. Cílovou skupinou hotelů jsou také studenti a jejich rodiče, coţ je způsobeno tím, ţe nemohou nebo nechtějí vynakládat vysoké prostředky na ubytování. Jeden hotel nerozlišuje rok na hlavní sezonu a vedlejší. Ostatní dva hotely sezony rozlišují. Hlavní sezonou dvou hotelů je období mezi dubnem a říjnem. To je způsobeno turistickou sezonou, kdy většina lidí cestuje a čerpá dovolenou. Dále hotel Volha do své hlavní sezony zahrnuje vánoční období, kdy je těţké najít volný pokoj v jakémkoliv hotelu v Praze. Tak například na konci roku 2014 (podle českého statistického úřadu) Prahu navštívilo 1 536 499 hostů. Pokles zájmu ze strany turistů z Ruska a Ukrajiny byl kompenzován větším počtem hostů z Německa, Francie, Číny, Jiţní Koreje, Polska a Slovenska. Zbývající měsíce hotel Volha povaţuje za mezisezonu. Hotel Sokolská Youth Hotel nepovaţuje vánoční období za hlavní sezonu a definuje období od listopadu aţ do března jako svou vedlejší sezonu. 45

Podle manaţerů obsazenost hotelů během hlavní sezony činí 80-90% a během vedlejší sezony – 40-45%. Všechny tři hotely vyuţívají internet jako základní způsob propagace. To je způsobeno tím, ţe internet, vlastní stránky a různé hotelové portály jsou jedněmi z nejlevnějších a nejúčinnějších způsobů oslovení zákazníků. Hotely také spolupracují s cestovními kancelářemi a manaţeři hotelu Volha navíc navštěvují různé veletrhy v oblasti cestovního ruchu a prezentují tam svůj hotel. Manaţeři hotelů stanovenou nízkou cenu za ubytování povaţují za svou hlavní konkurenční výhodu. Podle odpovědí je patrné, ţe věří ve schopnost obstát v boji s konkurencí i v období poklesu počtu turistů, kvůli poměru mezi cenou a kvalitou poskytovaných sluţeb.

2.3

Dotazník pro turisty a zákazníky nízkonákladových hotelů v Praze

Dotazník byl přeloţen do angličtiny a vytvořen ve formuláři Google Forms. Na dotazník byl vygenerován odkaz, který byl šířen na sociálních sítích mezi přáteli, a také ve spolupráci se zahraničními přáteli. Avšak odpovídali pouze ti, kteří skutečně vyuţili sluţby nízkonákladových hotelů. Celkem odpovědělo 40 respondentů. Výsledky jsou následující: Obrázek 3: Otázka č. 1 dotazníku: Jaký je důvod vaší návštěvy Prahy? 5%

5%

25%

65%

Zdroj: vlastní tvorba

46

a.

Turistický

b.

Pracovní

c.

Léčení / studium

d.

Jiné

Příčinou návštěvy většiny hostů hlavního města je cestování (65%). To se dá lehce odůvodnit tím, ţe Praha je klíčovou destinací cestovního ruchu po celém světě. Kaţdoročně do Prahy přijíţdí více a více turistů. Krize v Rusku a na Ukrajině podstatně ovlivnila počet návštěvníků z těchto zemí, ale i tak ve 4. čtvrtletí roku 2014 z Ruska přijelo 148 656 turistů, coţ je podle jejich počtu druhé místo po Německu. Z pracovních důvodů přijelo 25% hostů. Pořádání různých konferencí a jiných obchodních akcí je také populární v ČR. Podle údajů českého statistického úřadu v roce 2014 v Praze bylo uskutečněno 3 667 akcí (konferencí) s celkovým počtem účastníků 544 847.

Obrázek 4: Otázka č. 2 dotazníku: Proč jste si vybral/a nízkonákladový hotel? a. Potřebuji pouze ubytování bez doplňkových služeb

6%

b. Odpovídají mým představám o ceně za ubytování za noc

30%

18%

c.

Líbí se mi lokalita

d. Doporučil mi ho známý/á

18% 28%

e.

Jiné


Cílem další otázky bylo zjistit důvody, proč si dotazovaní vybrali nízkonákladový hotel. Tady se potvrdily odpovědi manaţerů tří vybraných hotelů. Hlavním důvodem výběru levného ubytování je, ţe klienti nepotřebují ţádné doplňkové sluţby, ani stravování. Většinou potřebují v hotelu jen přespat. 28% osob uvedlo jako hlavní příčinu soulad jejich představ s cenou ubytování. Stejný počet respondentů (18%) vybíral hotel podle lokality a podle doporučení svých známých. Praha je velké město, většina hostů preferuje centrální umístění hotelu. Ale v Praze je jedna z nejrozvinutějších infrastruktur v celé Evropě, a proto dostat se do centra je moţné za poměrně krátkou dobu. Některým hostům stačí, pokud se hotel nachází vedle jedné ze stanic metra, a

47

vybírají hotel na základě blízkosti parkové zóny, obchodních center, místa práce nebo místa provedení konference, a moţnosti parkování. Obrázek 5: Otázka č. 3 dotazníku: Jaké doplňkové sluţby vyuţíváte v tomto hotelu? a. Stravování / dokoupil/a jsem si snídaní

0% 13%

b.

Transfer z/na letiště

30% c. Službu prádelny / čistírny d. Internetové připojení

5%

45% 7%

e.

Žádné


Mezi doplňkové sluţby, za které jsou návštěvníci ochotni zaplatit, patří především připojení k internetu. 45% dotazovaných přikoupilo tuto sluţbu navíc. Stravování je také velmi vyuţívanou sluţbou, 30% dotazovaných si dokoupilo snídaní v hotelu. Je velmi zajímavé, ţe aţ 13% respondentů nezakoupilo ţádné doplňkové sluţby v hotelu, coţ ještě jednou potvrzuje, ţe vyhledávají pro sebe jen moţnost ubytování a vybírají hotel podle svých finančních moţností nebo představ. Sluţby prádelny a transferu do a z letiště byly zakoupené jen malým počtem zájemců, výsledky se pohybují mezi 5-7%.

48

Obrázek 6: Otázka č. 4 dotazníku: Uveďte, zda jste spokojen/á se sluţbami poskytovanými v nízkonákladových hotelech?

a. Ano, plná spokojenost 25%

30%

b. Částečná spokojenost, chybí mi některé služby c.

Spíše nespokojený/á

7% d. Nejsem vůbec spokojený/á

38%


Zajímavým faktem podle výsledků dotazníků je to, ţe většina respondentů (63%) není spokojená s kvalitou sluţeb, poskytovaných hotelem. To znamená, ţe v okamţiku, kdy vybírají hotel, počítají s určitou úrovní obsluhy a moţností zakoupit doplňkové sluţby. Moţná nespokojenost návštěvníků je způsobena tím, ţe některé hotely neposkytují svým zákazníkům stravování, anebo tím, ţe nízkonákladové hotely nekladou velký důraz na firemní kulturu a nepovaţují příjemnou komunikaci se zákazníky na vysoké úrovni jako samozřejmost. Nicméně 30% dotazovaných uvedlo, ţe se sluţbami hotelu jsou zcela spokojeni.

49

Obrázek 7: Otázka č. 5 dotazníku: Vrátíte se znovu do nízkonákladového hotelu?

17%

a. Ano, budu se neustále vracet

30%

b. Pravděpodobně se vrátím c. Spíše se nevrátím, nelíbilo se mi tady

28%

d. Ne, vyberu si klasický hotel 25%


Na otázku, zda se vrátí do nízkonákladového hotelu, respondenti dávají spíše pozitivní odpověď. Pro 30% návštěvníků je rozhodující cena, a i kdyţ nejsou spokojeni se sluţbami jednoho hotelu, vyberou si jiné levné ubytování. 46% dotazovaných se uţ nechce vracet do nízkonákladových hotelů, 17% z nich je zcela nespokojeno se svým výběrem a v budoucnu předpokládají, ţe budou preferovat jen klasické hotely.

50

Obrázek 8: Otázka č. 6 dotazníku: Můţete porovnat nízkonákladový hotel v Praze s nízkonákladovými hotely v jiných evropských městech?

a. Ano, pražský hotel odpovídá evropským standardům pro nízkonákladové hotely

20%

40%

b. Nízkonákladový hotel v Praze poskytuje velmi nekvalitní služby, nedá se srovnat s evropskými standardy c. Nebyl/a jsem v jiných evropských nízkonákladových hotelech

40%


Poslední

otázka

byla

zaměřena

na

porovnání

praţských

hotelů

s jinými

nízkonákladovými hotely Evropy. Podle výsledků je patrné, ţe 80% dotazovaných cestuje po celé Evropě a většinou si vybírají právě levné ubytování. Polovina z nich uvedla, ţe kvalita sluţeb poskytovaných praţskými hotely neodpovídá standardům obsluhy a sluţeb jiných evropských hotelů. 20% respondentů nemůţe porovnat úroveň praţského nízkonákladového hotelu s evropskými kvůli tomu, ţe je nenavštívili. 40% hostů je s kvalitou poskytovaných sluţeb spokojeno a uvádějí, ţe hotely v Praze odpovídají evropským standardům.

2.3.1

Shrnutí provedeného dotazníku

Z výsledků dosaţených dotazováním hostů nízkonákladových hotelů lze konstatovat, ţe většina lidí navštěvuje Prahu s cílem cestování. Jen malá část lidí, kteří přijeli do Prahy z jiných důvodů, si vybírá levné ubytování. Lidé, kteří přijeli z důvodu konference nebo jiných pracovních akcí, v některých případech bydlí v hotelu, kde je tato konference 51

prováděna. Nízkonákladové hotely neposkytují moţnost zapůjčení konferenčních sálů. Také je moţné, ţe náklady na ubytování v případě pracovních cest bere na sebe firma, takţe člověk nepotřebuje hledat a vybírat jeden z nízkonákladových hotelů a můţe se ubytovat v klasickém hotelu. Většina návštěvníků takového druhu hotelů je motivována jejich nízkou cenou a většinou nevyuţívají hodně doplňkových sluţeb, které hotel nabízí za doplatek. Návštěvníci si mohou zakoupit navíc stravování nebo připojení k internetu, ale sluţby jako doprava nebo čistírna většinou nepotřebují nebo je uskutečňují vlastními silami. Podle hlediska spokojenosti respondentů s vybraným hotelem byly získány odlišné odpovědi. 30% návštěvníků je s obsluhou a zařízením hotelů spokojeno, oproti tomu 38% dotazovaných jsou lidé spíše nespokojení. Také vysoký počet hostů (25%) uvedl, ţe jsou se sluţbami vybraného hotelu zcela nespokojeni a příště se do tohoto hotelu vracet nebudou. Téměř všichni respondenti byli schopni porovnat úroveň kvality praţských hotelů s evropskými standardy, coţ znamená, ţe dost cestují a výběr nízkonákladového hotelu v Praze nebyl náhodným jevem. Rozhodujícím kritériem pro ně je cena, a to jak při ubytování v ČR, tak i v jiných zemích EU.

52

3 NÁVRHOVÁ ČÁST Koncept nízkonákladových hotelů nepředpokládá, ţe host bude aţ příliš spokojený nebo překvapený sluţbami, které mu byly poskytnuty v nízkonákladovém hotelu. Naopak, jedná se jen o uspokojení základních potřeb turisty – potřeby ubytování na krátkou dobu v místě a městě pobytu. Nicméně nízkonákladové hotely téţ čelí vysoké konkurenci v Praze, a proto je vhodné naleznout určitá řešení a navrhnout doporučení pro nízkonákladové hotely, aby podpořily poptávku po nabízených sluţbách a čelily konkurenci.

3.1

Cenová politika

V důsledku provedené analýzy bylo zjištěno, ţe nízkonákladové hotely skutečně nabízejí ty nejniţší ceny za ubytování v jedno-, dvou- a třílůţkových pokojích. Přičemţ doplňkové sluţby buď neposkytují vůbec, anebo je poskytují za doplatek. Pokud bychom spočítali výši všech poplatků za doplňkové sluţby, pohybovali bychom se na úrovni cen klasických hotelů vyšších kategorií. Nicméně hostovi musí být nabídnuto právě to minimum, které můţe potřebovat – nízká cena za ubytování. Pod pojmem chytrá cenová politika rozumíme především oddělení cen ubytování od ceny za ostatní sluţby a umění nabídnout skutečné cenové minimum pro klienta. Jen tak bude cena konkurenceschopná na hotelových portálech a při porovnání s ostatními hotely. V případě nutnosti si klient dokoupí doplňkové sluţby přímo v hotelu a můţe ve výsledku utratit mnohem více, neţ je cena za ubytování.

3.2

Kvalita poskytovaných sluţeb

Někteří potenciální klienti mají předsudky, ţe nízkonákladový hotel je hotelem poskytujícím nekvalitní sluţby pro sociální skupiny klientů. Dalším předsudkem je, ţe nízkonákladový hotel nedohlíţí na čistotu pokojů, povlečení apod. Tyto předsudky musí být vyvráceny, protoţe skutečnost je taková, ţe nízkonákladový hotel je současným trendem a potřebou pro skupiny lidí, kteří si více uţívají jiných svých výdajů, neţ nákladů na ubytování. V globalizovaném a vysoce technologickém světě je řada klientů, 53

kteří nešetří na gastronomických sluţbách, nákupech apod., ale chtějí ušetřit za přespání v hotelu. Je to velmi logické. Proto nízkonákladové hotely musí nabídnout především kvalitní sluţby, aby přilákaly hosty všech věkových kategorií (nejenom studenty) a sociálního postavení (nejenom osoby s nízkým příjmem). Nízkonákladový hotel musí pečlivě sledovat čistotu povlečení a dokonalý úklid v pokojích a ve společenských místnostech. Známky špíny mohou skutečně potvrdit předsudek a sníţit image hotelu, coţ způsobí velké finanční ztráty.

3.3

Sníţení nákladů na provoz

Nízkonákladový hotel, jak vyplývá z názvu, je hotelem, který musí mít minimální náklady, aby mohl stanovit nejniţší cenu za ubytování pro potenciální hosty. Tyto náklady lze sníţit především sníţením nákladů na mzdy zaměstnanců a dalších nákladů, které jsou charakteristické pro klasické hotely. Pouze za těchto podmínek hotel můţe dosáhnout ekonomické výhody, zisku. Lze nabídnout a doporučit, aby nízkonákladové hotely nezaměstnávaly stálé zaměstnance, ale pouze studenti nebo brigádníci, kteří umí cizí jazyky, zkontrolují příjezd hosta do hotelu, otevřou dveře, a pak ho odbaví a uklidí po něm pokoj. Zaměstnávání stálých pracovníků na plný úvazek bude pro hotely nevýhodné a sníţí efektivnost daného typu podnikání.

3.4

Zvýšení povědomí o nízkonákladových hotelech na regionální a mezinárodní úrovni

Aby hotel mohl vyvrátit výše zmíněné předsudky o nízkonákladových hotelech, měl by zvýšit povědomí zákazníků o tomto typu ubytovacích sluţeb. Těţko to ale půjde samostatnému hotelu na regionální nebo mezinárodní úrovni. Proto nízkonákladové hotely i přes vzájemnou konkurenci by se měly propojit do jednoho oborového celku a poţádat Ministerstvo pro místní rozvoj a agenturu CzechTourism, aby se na regionální a mezinárodní úrovni zvýšilo povědomí o moţnosti ubytování za nejniţší náklady v tomto typu hotelů pro turisty, kteří chtějí navštívit Prahu, ale nemohou si dovolit nebo nechtějí platit za drahé přenocování v hotelech vyšších tříd. Pokud se v reklamním 54

spotu nebo reklamní kampani ukáţe, ţe nízkonákladové hotely poskytují kvalitní ubytovací sluţby, čisté prostředí a pohodlí, pak je velmi pravděpodobné, ţe se zvýší příliv turistů do České republiky a poptávka po nízkonákladových hotelech.

55

ZÁVĚR Tato bakalářská práce se věnuje problematice nízkonákladových hotelů v Praze a poptávce po sluţbách nízkonákladových hotelů. Téma je velmi aktuální, protoţe hotely čelí velké konkurenci, a cena je velmi důleţitým faktorem při rozhodování klienta hotelu. Nízkonákladové hotely byly vybrány jako zajímavý segment pro zkoumání zejména proto, ţe se jedná o poměrně novou tendenci na trhu hotelových a ubytovacích sluţeb. V práci byla provedená analýza teoretických východisek z oblasti ubytování v České republice, poptávky po hotelům ze strany zákazníků z jiných měst České republiky a zahraničí a porovnání nízkonákladových hotelů v Praze. Jako další analýza byla zvolená deskripce, rozhovor s manaţery hotelů v Praze a analýza těchto rozhovorů. Pouţívá se syntéza pro propojení teoretických poznatků s praktickými. Hlavním zjištěním v této práci je to, ţe nízkonákladové hotely nabízí ubytovací sluţby pro zákazníky z různých koutů světa. Levnější cena nízkonákladových hotelů je vysvětlená především tím, ţe nenabízí doplňkové sluţby a snaţí se sníţit své náklady na tu nejniţší úroveň. Zejména zaměstnávají studenty a brigádníky se znalostí cizích jazyků, kteří obstarávají veškeré sluţby a obsluhu hostů. V případě ţe si host přeje dokoupit doplňkové sluţby, nabízí je za doplatek. Pokud ale se sečtou veškeré náklady na základní ubytovací sluţby a doplňkové sluţby, lze pochopit, ţe cena za ubytování v nízkonákladových hotelech není příliš odlišná od ceny ve 3* hotelech v Praze. Dále bylo zjištěno, ţe na praţském trhu s hotely existuje hotel ze řetězce nízkonákladových hotelů Easyhotels, který je mezinárodním řetězcem. Nabízí především pouze ubytovací sluţby a další sluţby za poplatek, ale prezentuje se navenek jako hotel s moţností si zarezervovat pouze ubytování (bez skladování kufrů, televize, WiFi a snídaní). Na začátku byly poloţené následující otázky: 1. Jaký je vývoj poptávky po nízkonákladovém ubytování v letech 2005-2013 a porovnat ho s poptávkou po hotelech 3*, 4* a 5*? Poptávka po nízkonákladových hotelech byla niţší, ale měla menší pokles, neţ poptávka po jiných typech hotelů v letech 2005-2013. 56

2. Kolik celkem nízkonákladových (1*, 2*) hotelů bylo otevřeno ve zkoumaných letech v porovnání s růstem počtu hotelů 3*, 4* a 5*? Celkem počet nízkonákladových hotelů se sníţil, ale pokles byl mnohem niţší, neţ v případě 3*, 4* a 5* hotelů. 3. Jaké typy nízkonákladových hotelů a ubytovacích zařízení vznikly v poslední době? Vznikly hotely, které nabízejí hlavně základní ubytovací sluţby, a proto mohou stanovit skutečně nejniţší cenu za přenocování. Dále vznikly hotely, které jsou součástí řetězců nízkonákladových hotelů. Byl stanoven následující cíl práce: zjištění tendencí vývoje poptávky zahraničních a domácích turistů po nízkonákladových hotelech v České republice se zaměřením na hostely, 1* a 2* hotely. Cíl práce byl naplněn, protoţe v práci se postupně zkoumala statistika vzniku a vývoje počtu nízkonákladových hotelů v Praze, jejich sluţby, konjunktura na trhu s hotely a ubytovacími zařízeními. Rozhovor s manaţery nízkonákladových hotelů téţ potvrdil stálou poptávku po těchto sluţbách. Hypotéza: při porovnání poptávky po tříhvězdičkových a nízkonákladových hotelech zjistíme, ţe obsazenost nízkonákladových hotelů je mnohem vyšší, a tedy i obrat v peněţním vyjádření je vyšší, neţ ve tříhvězdičkových hotelech se stejnou kapacitou. Tato hypotéza se nepotvrdila, protoţe cena za ubytování v nízkonákladových hotelech je mnohem niţší, neţ cena v ostatních ubytovacích zařízeních, tudíţ obraty v 3* z teoretického

a

praktického

hlediska

nemohou

být

niţší,

neţ

v hotelech

nízkonákladových. Nicméně, neměly by se tady zkoumat obraty, ale zisk hotelů, který je rozdílem mezi výnosy a náklady. Protoţe nízkonákladové hotely mají mnohem niţší náklady na provoz, pak i rozdíl mezi výnosy a náklady je větší, tudíţ činnost nízkonákladových hotelů je efektivnější z ekonomického hlediska.

57

LITERATURA HAMARNEHOVÁ, Iveta. Geografie turismu: mimoevropská teritoria. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 219 s. ISBN 978-80-247-4430-8. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. Praha: Grada, 2012. 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 267 s. ISBN 978-80-247-2690-8. JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3259-6. MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 11. vyd. Slaný: Melandrium, 2010, 275 s. ISBN 978-80-86175-70-6. ORIEŠKA, Ján. Sluţby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. PETER JONES. Introduction to hospitality operations. 2nd ed. London: Continuum, 2002. ISBN 978-082-6460-776. SANIN, Valerij. Kak putesevstvovat. Litres, 2013, s. 421. ISBN 9785457012899. VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. 4., zcela přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 515 s. ISBN 978-80-7357-478-9.

Český statistický úřad. Cestovní ruch - časové řady [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr HOTELSTARS oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky: Porovnání

tříd

[online].

[cit.

http://www.hotelstars.cz/porovnani-trid 58

2015-10-18].

Dostupné

z:

Oficiální

jednotná

klasifikace

ubytovacích

zařízení

České

republiky

2015-

2020 [online]. [cit. 2015-09-01]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/ PUBLIC WORKSHOP: LOWER COST VISITOR SERVING ACCOMMODATIONS [online].

SAN

FRANCISCO,

2014

[cit.

2015-10-18].

Dostupné

z:

http://documents.coastal.ca.gov/reports/2014/12/W3-12-2014.pdf Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu: Vyuţití přírodních a kulturních památek pro cestovní ruch [online]. In: . Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky.

s.

6-8

[cit.

2015-11-05].

Dostupné

http://www.mmr.cz/getmedia/473a8dbe-5c92-4eef-818e-0252a54c8200/GetFile2.pdf

59

z:

PŘÍLOHY Příloha 1: Strukturovaný rozhovor s manaţery nízkonákladových hotelů 1. Jaká je kapacita vašeho ubytovacího zařízení? 2. Jaké sluţby poskytujete pro turisty? 3. Jaké sluţby jsou doplňkové a poskytují se za poplatek? 4. Kdo je cílovým klientem vašeho ubytovacího zařízení? 5. Vymezte hlavní a vedlejší sezonu ve vašem ubytovacím zařízení: (v %) a. Hlavní sezona b. Vedlejší sezona 6. Jaká je obsazenost vašeho hotelu v hlavní a vedlejší sezoně? (v %) a. Hlavní sezona b. Vedlejší sezona 7. Jaké nástroje propagace pouţíváte pro propagaci vašeho zařízení? 8. Jaký je trend po vývoji poptávky po nízkonákladových hotelech v současné době?

60

Příloha 2: Dotazník pro turisty v Praze 1. Jaký je důvod vaší návštěvy Prahy? a. Turistický b. Pracovní c. Léčení / studium d. Jiné 2. Proč jste si vybral/a nízkonákladový hotel? a. Potřebuji pouze ubytování bez doplňkových sluţeb b. Odpovídají mým představám o ceně za ubytování za noc c. Líbí se mi lokalita d. Doporučil mi ho známý/á e. Jiné 3. Jaké doplňkové sluţby vyuţíváte v tomto hotelu? a. Stravování / dokoupil/a jsem si snídaní b. Transfer z/na letiště c. Sluţbu prádelny / čistírny d. Internetové připojení e. Ţádné f. Jiné 4. Uveďte, zda jste spokojen/á se sluţbami poskytovanými v nízkonákladových hotelech? a. Ano, plná spokojenost b. Částečná spokojenost, chybí mi některé sluţby c. Spíše nespokojený/á d. Nejsem vůbec spokojený/á 5. Vrátíte se znovu do nízkonákladového hotelu? a. Ano, budu se neustále vracet b. Pravděpodobně se vrátím c. Spíše se nevrátím, nelíbilo se mi tady d. Ne, vyberu si klasický hotel 6. Můţete porovnat nízkonákladový hotel v Praze s nízkonákladovými hotely v jiných evropských městech? 61

a. Ano, praţský hotel odpovídá evropským standardům pro nízkonákladové hotely b. Nízkonákladový hotel v Praze poskytuje velmi nekvalitní sluţby, nedá se srovnat s evropskými standardy c. Nebyl/a jsem v jiných evropských nízkonákladových hotelech

62

Příloha 3: výsledky dotazníkového šetření a. Turistický Jaký je důvod vaší b. Pracovní návštěvy Prahy? c. Léčení / studium d. Jiné a. Potřebuji pouze ubytování bez doplňkových sluţeb b. Odpovídají mým představám o ceně za Proč jste si vybral/a ubytování za noc nízkonákladový hotel? c. Líbí se mi lokalita d. Doporučil mi ho známý/á e. Jiné a. Stravování / dokoupil/a jsem si snídaní Jaké doplňkové sluţby b. Transfer z/na letiště vyuţíváte v tomto c. Sluţbu prádelny / čistírny hotelu? d. Internetové připojení e. Ţádné f. Jiné Uveďte, zda jste a. Ano, plná spokojenost spokojen/á se b. Částečná spokojenost, chybí mi některé sluţby sluţbami poskytovanými c. Spíše nespokojený/á v nízkonákladových d. Nejsem vůbec spokojený/á hotelech? a. Ano, budu se neustále vracet Vrátíte se znovu do b. Pravděpodobně se vrátím nízkonákladového c. Spíše se nevrátím, nelíbilo se mi tady hotelu? d. Ne, vyberu si klasický hotel a. Ano, praţský hotel odpovídá evropským standardům pro nízkonákladové hotely

Můţete porovnat nízkonákladový hotel b. Nízkonákladový hotel v Praze poskytuje velmi v Praze nekvalitní sluţby, nedá se srovnat s evropskými s nízkonákladovými standardy hotely v jiných evropských městech? c. Nebyl/a jsem v jiných evropských nízkonákladových hotelech

63

65% 25% 5% 5% 40% 38% 15% 15% 5% 30% 5% 8% 45% 13% 0% 30% 8% 38% 25% 30% 25% 28% 18%

40%

40%

20%

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Gennady Brilyankov

Recommend Documents