VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Denisa Němejcová. Propojenost náboženského cestovního ruchu s kulturně- historickým turismem

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Denisa Němejcová

Propojenost náboženského cestovního ruchu s kulturně- historickým turismem

Bakalářská práce

2015

Propojenost náboženského cestovního ruchu s kulturně- historickým turismem

Bakalářská práce

Denisa Němejcová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra marketingu

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jaroslav Holoubek Datum odevzdání bakalářské práce: 23. 04. 2015 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor´s Dissertation

The Connection of Religious Tourism with Cultural and Historical Tourism

Denisa Němejcová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing

Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Jaroslav Holoubek Date of Submission: 23. 04. 2015 E- mail: [email protected]

Prague 2015

Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci na téma Propojenost náboženského cestovního ruchu s kulturněhistorickým turismem zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

(vlastnoruční podpis) ………………………………… Denisa Němejcová

V Praze dne ……………………..

Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce, PhDr. Jaroslavu Holoubkovi, za odborné vedení práce, ochotu a cenné rady, které mi poskytl. Poděkování patří rovněž mé rodině, obzvláště mámě Elišce za její trpělivost a psychickou podporu.

Abstrakt NĚMEJCOVÁ, Denisa. Propojenost náboženského cestovního ruchu s kulturněhistorickým turismem. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 68 stran. Cílem předložené bakalářské práce bylo získání uceleného přehledu a momentálních informací a návycích dotazovaných respondentů, které se týkají náboženského cestovního ruchu v kombinaci s kulturně- historickým turismem. Jako nejdůležitější prvky dotazníkového šetření je vhodno uvést názvy zkoumaných témat, a to především: povědomí o nových formách turismu, způsoby získávání informací o kultuře, historii a religiózních památkách. Co se týká výzkumných technik, jako empirická byla zvolena metoda sběru primárních dat- dotazování (dotazníkové šetření). Z logických metod výzkumu byly použity analýza, syntéza, deskripce a dedukce. Stanovený cíl se povedlo splnit a pomocí výsledků tak následně stanovit celkem tři návrhy, které se týkaly hypotéz a výsledků z dotazníkového šetření. K samotným zjištěním: vzešlo najevo, že celkem 37% respondentů z dotazníkového šetření pojem „Dark tourism“ nikdy neslyšelo, a tudíž ani neví, čeho blíže se tato forma turismu dotýká. Jelikož 42,09% respondentů patří do předem stanovené první věkové kategorie 15- 25 let, bylo navrhnuto, aby se namísto vzdělávacích aktivit na školách konalo více výletů spjatých právě s výše uvedenou formou turismu. Další důležité zjištění spjaté rovněž s novou formou turismu se dotýkalo dostupných informací o outdoorové hře geocaching, která spočívá v hledání tzv. skrytých „keší“. Celkem 32,70% respondentů odpovědělo, že tuto hru vůbec nezná. Pouze dalších 14,50% odpovědí se naopak týkalo odpovědi, že za pomocí této hry navštívilo již někdy v minulosti nějakou kulturní památku. Dle dalších výsledků z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 51% respondentů nenavštěvuje poutní místa, což jistě dle mého názoru stojí za pozornost. Přitom tato duchovní i architektonicky zajímavá místa nemusí být nutně navštěvována pouze věřícími, nýbrž i nadšenci historie, či jen náhodně projíždějícími turisty daným místem. Klíčová slova: náboženství, kulturní dědictví, internet, nové formy cestovního ruchu, Geocaching.

Abstract NĚMEJCOVÁ, Denisa. The Connection of Religious Tourism with Cultural and Historical Tourism. [ Bachelor thesis] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. 68 pages. The aim of this thesis was submitted to obtain a comprehensive overview and habits of respondents concerning religious tourism in combination with cultural and historical tourism. As the most important elements of the survey is good to mention name of researched topics: awareness of new forms of tourism, ways of getting information about culture, history and religious monuments. Regarding research techniques such as empirical method was selected collection of primary data-intensive questioning (survey). For logical research methods were used the analysis, synthesis, description and reasoning. Stated goal was successfully fulfilled and then using the results to determine the three proposals, which related hypotheses and results of the survey. It has been found that 37% of respondents in the survey never heard of the term "Dark tourism", and therefore does not know what closer this form of tourism is. As 42.09% of the respondents belong to the first predetermined category of ages from 15 to 25 years, it has been suggested that instead of normal educational activities in schools were more trips being associated with the form of Dark tourism. Another important finding is also associated with a new form of tourismgeocaching- game, which consists in finding hidden "caches". A total of 32.70% respondents said that this game does not even know. Only a further 14.50% of responses related to the contrary answers that with the help of this game has been visited in the past some cultural monument. According to other results of the survey it was found that 51% of respondents do not attend places of pilgrimage, which certainly in my opinion, is worth attention. Doing these spiritual and architecturally interesting trips is not necessarily be attended only by believers, but also history buffs, or just random tourists passing by some place. Key words: Religion, cultural Heritage, the Internet, new Forms of Tourism, Geocaching.

Obsah

Úvod .................................................................................................................................... 12

1 Teoretická část ................................................................................................................ 14 1.1 Původ a podstata náboženství ........................................................................... 14 1.2 Antropologie, sociologie a psychologie náboženství ........................................ 14 1.3 Dnešní psychologie náboženství ...................................................................... 16 1.4 Posvátná místa a kalendáře ............................................................................... 17 1.5 Sakralizace a sekularizace ….....….……………………………………………18 1.6 Globalizace náboženství.……….………………………………………………19

2 Vymezení základních pojmů z cestovního ruchu…………………….………………21 2.1 Náboženský cestovní ruch………………………………..……………………23 2.2 Kulturně- historický cestovní ruch……………………….……………………24 2.3 Kulturní rysy……………………………………………….…………..............24 2.4 Kulturní dědictví – tvorba produktu…………………….………..……………25 2.5 Distribuce prostřednictvím veletrhů…………………….…………..…………27 2.6 Úmluva o světovém dědictví UNESCO ...…………….………………………28 2.7 Nové formy cestovního ruchu podle motivace účasti………………………….31 2.8 Internet- moderní nástroj pro vyhledávání informací…………………...……..32

3 Analytická část………………………………………………………………………….34

3.1 Dotazník………………………………………………………………………35 3.2 Výsledky dotazníkového šetření………..…………………………………….36 4 Verifikace stanovených hypotéz………………………………………………………58 4.1 Hypotéza 1……………………………………………………………………58 4.2 Hypotéza 2……………………………………………………………………59 4.3 Hypotéza 3………………………..…………………………………………..60

5 Návrhová část…………….……………………………………………………………61 5.1 Návrh pro ZŠ 2. st. A SŠ……………………………………………..............61 5.1.1 Návrh č. 1- Vzdělávací jednodenní výlety s průvodce.…………………61 5. 2 Návrh pro cestovní kanceláře…..…………..………………………………62 5.2.1 Návrh č. 2- Poznávací, pobytové zájezdy včetně speciálních fakultativních výletů zaměřených na Geocaching……….…………………62 5.3 Návrh pro správce poutních míst………………...…………………………63 5.3.1 Návrh č. 3- Pořádání tematických duchovních večerů………..…………63 6 Závěr………….……….……………………………………………………………….64 7 Literatura………………………………………………………………………………66 8 Přílohy…………….……………………………………………………………………69

Seznam grafů Graf č. 1- pohlaví respondentů Graf č. 2- věk respondentů Graf č. 3- míra dosaženého vzdělání respondentů Graf č. 4- náboženské vyznání respondentů Graf č. 5- návštěva poutních míst Graf č. 6- důvod návštěvy poutních míst Graf č. 7- provázené emoce při návštěvě poutního místa Graf č. 8- hledání podkladů k návštěvě kulturních památek aj. Graf č. 9- poutavost kultury v ČR a ve světě Graf č. 10- čas vynaložený cestu za kulturou Graf č. 11- využití služeb průvodce Graf č. 12- schéma ročních období, kdy se turisté vydávají za kulturou a poznáním Graf č. 13- spoluúčast dalších osob nejen na kulturních akcích Graf č. 14- vynaložené finanční prostředky na cesty Graf č. 15- míra oblíbenosti a následně návratnosti na již navštívené místo Graf č. 16- zájem o historii daného místa zájmu Graf č. 17- pojem Geocaching Graf č. 18- propojenost Geocachingu s turismem Graf č. 19- TOP nejlepších 9 kulturních památek v ČR podle respondentů Graf č. 20- pojem náboženský CR Graf č. 21- povědomí o Dark turismu Graf č. 22- návštěva míst spjatých s Dark turismem

Úvod V dnešním světě plném technologických vymožeností, které se svým praktickým využitím a mnoha výhodami dostávají do běžného a každodenního života ne jednoho z nás, se často zapomíná na nejrůznější přirozené aktivity spojené taktéž s poznáváním. Řeč je o kulturním turismu, cestováním za nejrůznějšími historickými památkami, které se dochovaly po našich předcích, a které jsou často spjaty s důležitými historickými událostmi, na které by se rozhodně nemělo zapomínat. Cílem předložené bakalářské práce bylo získání uceleného přehledu a momentálních informací a návyků dotazovaných respondentů, které se týkají náboženského cestovního ruchu v kombinaci s kulturně- historickým turismem. Jako nejdůležitější prvky dotazníkového šetření je vhodno uvést názvy zkoumaných témat, a to především: povědomí o nových formách turismu, způsoby získávání informací o kultuře, historii a religiózních památkách. Co se týká výzkumných technik, jako empirická byla zvolena metoda sběru primárních dat- dotazování (dotazníkové šetření). Z logických metod výzkumu byly použity analýza, syntéza, deskripce a dedukce. Co se týká hypotéz, celkem byly stanoveny tři: hypotéza H1: V současné době převládá i v cestovním ruchu důvěra v technologické vymoženosti a nástroje. Domnívám se, že více než 40% respondentů používá internet jako nástroj pro vyhledávání podkladů k návštěvě kulturních památek a akcí všeobecně. Hypotéza H2: Geocaching je celosvětově známá outdoorová hra. Domnívám se, že méně než 20% respondentů využívá tuto hru k návštěvě kulturních památek. Hypotéza H3: Nové formy turismu se neustále rozvíjí s rostoucí poptávkou turistů. Domnívám se však, že 40% respondentů nezná pojem „Dark tourism“. První část této práce je věnována základním pojmům z oblasti náboženství, kultury, historie a s nimi spjatým cestovním ruchem, jelikož tyto tři pojmy jsou spolu velice úzce propojeny. V užším spojení tvoří velice významnou složku každého národa po celém světě už odpradávna. Je proto důležité jim věnovat neustálou pozornost, sledovat momentální trendy v těchto oblastech a vytvářet tak nové nápady a způsoby, jak turistům poskytnout co nejatraktivnější možnost se jim přiblížit. Druhá, analytická část této práce pak čtenáře seznamuje s detailně zpracovanými responzemi z dotazníkového šetření. Každé otázce byl přiřazen graf ve vlastním zpracování. Uvedeny jsou i některé zajímavé odpovědi od respondentů, které úzce vysvětlovaly postoj k danému tématu či vysvětlovaly bližší názory k řešenému tématu. - 12 -

Třetí, návrhová část práce obsahuje jednotlivé úvahy a návrhy, které korespondují s hypotézami, a zároveň s dosaženými výsledky z dotazníkového šetření. První z návrhů se týká druhého stupně základních škol a také škol středních, konkrétněji úvah o vzdělávacích aktivitách nynějších škol včetně realizace pravidelných jednodenních výletů (s průvodcem) spjatých s dark (v překladu z anglického jazyka temným) turismem. Druhý návrh pojednává o předložení pro cestovní kanceláře. V této části práce je uvedena nabídka speciálních fakultativních výletů spojených s geocachingem v rámci poznávacích a pobytových zájezdů. Význam této speciální formy cestovního ruchu je vysvětlen v dalších částech této práce. Poslední návrh obsahuje nápad pro správce poutních míst- pořádání tematických duchovních večerů pro nejen nábožensky orientovanou veřejnost. V poslední části této práce- v závěru- jsou shrnuty jednotlivé výsledky a poznatky z dotazníkového šetření. Dále jsou uvedeny jednotlivé vlastní přínosy výzkumu v propojení s návrhy.

- 13 -

1 Teoretická část 1.1 Původ a podstata náboženství Přesný původ slova „religiozita“ nám není znám, avšak víme, že pochází z latinského jazyka a že všechny jazyky, které jsou jím ovlivněny, mají pro tento výraz nejrůznější ekvivalenty. Starověké slovo, z něhož odvozujeme dnešní anglické „religion“, s tím nemá zřejmě vůbec nic společného. Původ může být ze slova religiere, které se vysvětluje jako „být obzvláště dbalý nějaké činnosti“ či „být s něčím pevně svázán“. V dnešní době se význam slova náboženství spojuje s přesvědčením a se způsoby chování, dále pak s danými institucemi, které se zabývají nejčastěji otázkami typu: původ, význam univerza, zdali existuje posmrtný život či existencí nadpřirozených a mocných bytostí. Jelikož se ve všech případech jedná o vysvětlení neempirické a odkazuje se na nehmatatelný svět plný duchovna, náboženství jsou brána vyjma podložených dějin jako protikladná institucím označovaných jako politické. Důvodem je vysvětlení, které charakterizuje politiku jako veřejně sledovatelnou, oproti náboženství, které je bráno jako věc osobní volby a přesvědčení, o které se racionálně diskutuje jen ztěžka. (Partridge, 2006, s. 10).

1.2 Antropologie, sociologie a psychologie náboženství V antropologii je náboženství vnímáno jako jeden z aspektů kultury. Vysvětlení je jednoduché- náboženská přesvědčení a všeobecně víra jsou důležité pro organizaci našich životů ve společnosti. Usměrňují nás a poukazují na to, jak chápeme svět a život jako takový, naše místo v něm, poslání či dokonce předurčení a celkově vztah ke všemu živému (přirozenému) i nadpřirozenému. (Partridge, 2006, s. 19). Sociologické zkoumání náboženství se poprvé objevuje v době osvícenství, tedy v sedmnáctém a osmnáctém století. Toto zkoumání se snažilo náboženství porozumět jako přirozenému fenoménu, který byl vytvořen lidstvem, spíše než jako výsledku božího zjevení.

- 14 -

Dnešní sociologové zastávají názor „metodologického agnosticismu“, to znamená, že při sociologickém výzkumu náboženských přesvědčení není umožněno rozhodovat o jejich pravdivosti. Od toho je zde teologie a filosofie náboženství. Jednotlivé podmínky, týkající se přijetí dané víry, zvyky, šíření a dopad, který mají na lidskou

společnost

je

možno

zkoumat

i

bez

určování

pravdivosti.

Mezi nejvlivnější sociologické přístupy, které se týkají náboženství ve společnosti a sociálních procesech, lze řadit koncepci Karla Marxe (1818- 1883) a Émila Durkheima (1858- 1917). Pokud se podíváme na náboženství očima Marxe, je to jakási forma ideologie, kterou propagují vládnoucí třídy, jež mají za cíl ovládnutí davu. Dle této ideologie se utiskovaní obrací k náboženství za účelem upnout se k něčemu nehmatatelnému, co jim pomůže na trnité a spletité cestě nelehkým osudem a životní cestou. Vládnoucí třídy je podporují, a tím udržují vládu a kontrolu nad davem. Náboženství tudíž zmizí, když se vytratí podmínky ve společnosti, které je udržují a vytvářejí. Naproti tomu Durkheim náboženství chápal jako sociální sílu, která plní základní společenské funkce a je zobrazením podřízenosti člověka nikoli vládnoucí třídě, jak propagoval Marx. Ideologie poukazuje na to, že jedinci, kteří nerozumí společnosti, se obracejí k náboženství. Pozitivní na tom je, že náboženství dává společnost dohromady jako celek.(Partridge, 2006, s. 24). Psychologie náboženství se začala dostávat do podvědomí většího počtu lidí na světě již v předválečném období. Klíčovými postavami se v tomto oboru stali: Sigmund Freud, Carl Gustav Jung a William James. Freudova psychologie náboženství je směsí jeho náboženské averze a obecných psychologických teorií. V knize Budoucnost iluze Sigmund Freud (1856- 1939) popisuje náboženství jako iluzi, což je dle něj termín pro toužebná přání, která lidem pomáhají přizpůsobit se životu. Jeho následovníci potvrzují tuto teorii jako velice prospěšnou, dokonce více, než Freud předpokládal. Carl Gustav Jung (1875- 1961), jakožto žák S. Freuda měl oproti svému učiteli přívětivější vztah k náboženství. Rozlišoval mezi jakýmsi centrem vědomí (egem) a celou osobností člověka (vlastním já). Dle něj je vlastní já obrazem Boha v duši, tedy když se člověk snaží oprostit od svého ega a soustředit se na svou osobnost jako takovou. - 15 -

Třetí důležitou osobou v oblasti psychologie náboženství je William James (1842- 1910). Jeho mistrovské dílo Rozmanitosti náboženské zkušenosti, napsané na konci devatenáctého století obsahuje autorovy zajímavé postřehy a soubor osobních záznamů náboženských zkušeností. James se domníval, že náboženská zkušenost je bytostně individuální věc, na které se zakládá církevní život. Jeho kritici však byli proti a tvrdili, že tyto zkušenosti jsou odrazem učení a utvářeny životem samým. James pevně věřil v to, že postaví náboženství na vědeckou úroveň svým studiem náboženských zkušeností, to se mu však za jeho života nepodařilo. Přestože věděl, že zkušenosti z oblasti víry bychom neměli podceňovat, nedokázal najít podložené důkazy. (Partridge, 2006, s. 26)

1.3 Dnešní psychologie náboženství V posledních desetiletích se zájem o psychologii náboženství se výrazně posunul na vědeckou úroveň a k tomuto výzkumu jsou používány kvantitativní metody. Ačkoli v současnosti neexistují žádné velké psychologické teorie náboženství, objevilo se pár zajímavých a důležitých náhledů, které se týkají aspektů náboženství. Jeden z nich nastiňuje téma Individuálních rozdílů. Řeč je o „vnitřně“ náboženských lidech, kteří berou náboženství jako stimul v jejich životě a o „vnějškově“ náboženských lidech, pro které je náboženství důležitou součástí života, jelikož uspokojuje jiné potřeby, jelikož mají více společenských předsudků. Další aspekt nazvaný Náboženský vývoj poukazuje na dětské chápání náboženství. Tím je myšleno to, že v dětství si dítě zapamatuje a naučí se problematiku věci nejčastěji z pohledu rodičů, příbuzných či nejbližšího okruhu známých lidí. Postupem času se však postupuje od konkrétního k abstraktnímu. Není nutností, aby existovaly předchozí duchovní zkušenosti, jak předpokládal např. William James ve svých studiích. Jak dítě roste a dospívá, utváří si na věci samozřejmě svůj vlastní názor a duchovní zkušenosti z raného dětství mohou tedy naopak upadat. Třetím předpokládaným aspekt je pohled na náboženství jako prvek, který pozitivně působí na Dušení zdraví člověka. Toto tvrzení, které by podle S. Freuda bylo nepravdivé, je podloženo současnými vědeckými výzkumy. (Partridge, 2006, s. 27- 28).

- 16 -

Je tedy velmi pravděpodobné, že náboženství není jen formou neurózy, nýbrž poskytuje smysl a rámec společnosti, čímž pomáhá lidem vyrovnat se s nejrůznějšími podobami stresu.

1.4 Posvátná místa a kalendáře Jak píše Jennifer Weswoodová (1994, s. 6) „Minulost nám zanechala odkaz otázek. Všude kolem nás jsou posvátná místa, symbolické krajiny, starověká města a ztracené země, které fascinují stejně tak vědce jako dobrodruhy, hledače kuriozit i turisty. A přece si dodnes uchovají svá tajemství.“ V náboženství hrají jednu z hlavních rolí místa, kde se dříve zjevovali bohové, božské bytosti nebo byly místem posvátných činů, při kterých se odehrály okamžiky uzdravení, nevysvětlitelné

zázraky,

či

byla

sdělena

určitá

znamení.

Je to tedy prostor, který je posvátný a svým způsobem zvláštní a mnohými lidmi nepochopený. V minulosti to začalo nepatrnými místy, kam lidé přicházeli s oběťmi božstvům, v které věřili. V pozdějších dobách se přidaly symbolické předměty, které ta daná božstva představovala, dále pak oltáře a budovy, které jsou nazývány v dnešní době jako „Dům boží“ a složí k ochraně a nalezení vnitřního klidu. Tato posvátná místa mají svůj symbolický význam, jak popisuje Partridge (2006, s. 4849), jelikož tam, kde je samo boží vyobrazení, je nejposvátnější místo nebeské říše, které s rostoucí vzdáleností klesá na významu, síle a moci. Propojení mezi nebeskou a pozemskou říší symbolizuje několik prvků. Může to být např. schodiště, posvátné pilíře, stromořadí či dokonce svatyně. Stejný význam mohou mít jeskyně, vrcholky hor, horské prameny, lesní louky, skalní útvary nebo dokonce samotné hrobky svatých. Tato místa se samozřejmě stávají cílem poutí a věřící se na ně vydávají po celý rok. Místem setkání mohou

být

křesťanské

kostely,

židovské

synagogy,

islámské

mešity

apod.

Nejrůznější mýty, pověsti a rituály daly společně vzniknout náboženským obřadům nebo třeba i existenci ročních období a jejich vyměřování. Řeč je o posvátných kalendářích, které původně vznikaly jako časový rozvrh pro příchod boží moci. Nedaly se však sestavit s přesností, lidé nejdříve nevěděli, kdy nastane přesně ta vhodná doba

- 17 -

k obdělávání půdy, k obchodování, založení nové vesnice či dalším jiným významným okamžikům. Proto se snažili porozumět nejrůznějším božím znamením např. z pozorování hvězd, migraci ptactva apod. Sloužil tedy k organizaci života, jak toho náboženského, tak i společenského, politického a hospodářského. Patrně nejstarším typem je Lunární kalendář, který cyklicky počítá měsíční cykly a člení rok na námi známých dvanáct měsíců. Avšak jeden z nejstarších kalendářů vůbec je kalendář Egyptský, jehož rok měl 365 dní a 12 měsíců po jednotlivých třiceti dnech. Roku 266 př. n. l. Ptolemaios III. Zavedl tzv. „přestupné roky“. Tento kalendář byl pak o dvě stě let základem kalendáře Juliánského. (Wikipedia.org).

1.5 Sakralizace a sekularizace Někteří lidé z nás věří, bez toho aniž by cítili potřebu patřit k nějaké určité náboženské instituci. Ti další se obracejí k rostoucímu počtu nových náboženství či alternativních duchovních hnutí, která se v dnešní době nabízejí. Jinou skupinu světové populace zase přitahují východní tradice (buddhismus, hinduismus, apod.). „Typičtí věřící dnešních dnů, ovlivnění postmoderní, spotřebně orientovanou, nábožensky pluralitní kulturou, si vybírají a mísí celou řadu tradic, přesvědčení a filosofií.“ (Woodhead, 2006, s. 445). V této souvislosti je na místě zmínit dva základní pojmy- sekularizace a sakralizace. Jak uvádí Linda Woodhead v knize Lexikon světových náboženství (Partridge, 2006, s. 445) „„Sekularizace“ označuje proces, jímž náboženství ztrácí význam v osobním životě a /nebo ve společnosti. Naopak „sakralizace“ (nebo „de- sekularizace) pojmenovává proces, kterým náboženství v soukromí a/nebo ve společnosti na významu získává.“ Úroveň sakralizace a sekularizace se měří nejčastěji podle množství aktivních členů dané náboženské instituce (církve). Tato čísla se však v jednotlivých zemích naprosto liší. Vezmeme- li v potaz např. Velkou Británii, obyvatele a jejich účast na bohoslužbách, od roku 1851 do roku 2000 se procento zúčastněných snížilo z 39% na pouhých 8%. Naproti tomu v USA se bohoslužeb účastní více lidí než ve většině evropských zemí.

- 18 -

„Naše doba se vyznačuje racionalizací a intelektualizací, především ale ´odkouzlením světa´. Právě nejzazší a nejjemnější hodnoty odešly z veřejného života buď do transcendentální říše mystického života, nebo do bratrskosti přímých a osobních lidských vztahů.“ (Partridge, 2006, s. 446). Jinými slovy chtěl Max Weber říci, že kromě toho, že v dnešní době bohužel upadají tradiční náboženství, je jedenadvacáté století i obdobím, kdy jsou na vzestupu i nové, duchovní či mystické formy náboženství. Spíše než oddanost Bohu a tradiční zvyklosti jsou v popředí zájmu mnoha lidí nové spirituální směry, a také zvyky s nimi spjaté. Na závěr této kapitoly je vhodné uvést text od Ronalda Enrotha z jeho publikace (1983, s. 5) „ Lidé dnes duchovně hladoví. V institucích lze nalézt jen minimum uspokojení duchovního hladu. V důsledku toho mnozí, kteří „hladoví a žízní po spravedlnosti“, zůstávají nenasyceni. Tak jen na scénu, sekty a nová náboženství! Mnozí mladí lidé rádi zkoušejí uspokojit své potřeby v těchto nových náboženských skupinách.“

1.6 Globalizace náboženství Pokud se na pojem „globalizace“ podíváme blíže, mohou nás napadnout ve spojitosti s náboženstvím dva způsoby, kterými dojde k jeho ovlivnění. První možnost může mít negativní výsledek, jelikož čas je neúprosný a nově vzniklá náboženství lehce pohltí staré a zakořeněné zvyky- tedy může dojít k samotnému zániku náboženství a tradic s ním spjatými. Druhou možností je, že náboženství bude odolávat tlaku inovace, a věřící tudíž nepodlehnou tlaku ostatním stoupencům jiných směrů víry. Například islamismus (radikální, zpolitizovaný směr islámu), který zapříčinil útok na Spojené státy americké v roce 2001 má svůj původ v minulosti a v poslední době se bohužel až nepozorovatelným způsobem posouvá neustále vpřed. Např. i radikální hnutí IS (Islámský stát) zneužívá moderní technologie- internet, e- maily a rovněž nebezpečné formy zbraní, aby dosáhl svých vytyčených cílů. Jak napsal Robert Pope v Lexikonu náboženství (Partridge, 2006, s. 453), globalizace samotné náboženství hubí, ale na druhou stranu je i jeho nositelem. Příkladem mohou být nejrůznější misionářská hnutí, náboženské poutě a setkání věřících po celém světě. Samotná globalizace jen tak neustane, ba naopak sílí na významu.

- 19 -

Významné a dominantní mocné nejmenované korporace utváří cestu pro rozvoj technologií a naplnění lidských cílů, náboženství ustupují do pozadí, lidé ztrácí základní hodnoty důležité pro život a spokojenost v něm. Doba jde dopředu, takže hlasy náboženství by měly bít o něco zřetelnější. Lidé musí sami dojít k tomu, že konzumní styl života plný globalizačních prvků, které propagují světoví magnáti, nepředstavuje uspokojující život, jako měli naši předkové. Ovšem může to být samozřejmě věc názoru, stylu života a upřednostňovaných životních kritérií. Vhodné uvést citát od J. Philipa Wogamana (Partridge, 2006, s. 454) „Náboženství můžeme nakonec chápat jako esenci toho, co považujeme za pravdivé a dobré.“

- 20 -

2 Vymezení základních pojmů z cestovního ruchu „Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ (Jakubíková, 2009, s. 18) Jiná definice popisuje cestovní ruch (dále už jen CR), trochu jinak: „Cestovním ruchem se rozumí způsob uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky, lázeňské léčby a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné prostředí ve volném čase obyvatelstva. Je to přemístění osob z místa trvalého bydliště do místa cestovního ruchu a čerpání služeb spojených s pobytem v tomto místě za jiným účelem než výdělečným.“ (lenka.tomanova.eu) Do třetice je vhodné uvést ještě jiné vymezení cestovního ruchu, podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization– Světová organizace cestovního ruchu): „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). Cestovní ruch (CR) je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky.“ (old.czechtourism.cz).

CR se stal od poloviny dvacátého století podstatnou součástí hospodářsky vyspělého světa. Celkově vzato se každým rokem vydávají miliony lidí na cesty za poznáním, relaxací, obchodem a jinými aktivitami. Tento sociálně- ekonomický jev je jedním z důležitých zdrojů ekonomické prosperity mnoha zemí. CR má vliv např na: zaměstnanost, vznik nových pracovních míst, neustálý koloběh finančních prostředků, zvyšování úrovně vzdělání, podporu rozvoje malých a středních forem podnikání, v neposlední řadě i na stimulaci investičních prostředků do místní infrastruktury, ale i udržování a záchranu kulturních památek. Taktéž je to jev velice proměnlivý a dynamický, podílí se na něm několik odvětví: kultura, doprava, zahraniční obchod aj.

- 21 -

Co je to cestovní ruch už bylo vysvětleno, nyní se pojďme podívat na pojmy spjaté s CR: 

Cestování je trochu obecnějším pojmem než samotný CR. Samotné cestování totiž může být spojeno i s dalšími, např. cesta do školy, do práce, a proto se neřadí do sféry CR.



Zato turistika je přímou součástí CR, lépe řečeno podskupinou. Podle Ryglové (2011, s. 19) tato část cestovního ruchu je spojena s pohybovou aktivitou účastníka. Lze sem zařadit např. horskou turistiku, cykloturistiku, vodní turistiku apod.



Dalším pojmem je slovo turista. Jak říká Ulmanová (2011, s. 13) „Slovo turista vzniklo z anglického slova tour. Turista je tedy člověk, který je na cestě, který cestuje. Důležitou roli zde však hraje důvod této cesty. Turista necestuje z pracovních nebo z náboženských důvodů, ale čistě kvůli cestování samotnému. Cesta je pro něj cílem. Turistou tak podle francouzského antropologa JeanaDidiera Urbaina můžeme nazvat toho, „kdo cestuje z místa na místo pro své vlastní potěšení nebo proto, aby mohl ostatním vyprávět, že cestoval.“



Výletník, čili jednodenní návštěvník je osoba, která se zdrží na daném místě pouze jeden den, aniž by přenocovala.



Návštěvník je pak osoba, která cestuje na místo, kde nemá trvalé bydliště, a mimo své známé a běžné prostředí s tím, že doba pobytu nepřekračuje dvanáct měsíců. Hlavním účelem cesty opět není výdělečná činnost, může jít tedy jak o výletníka, tak o turistu.



Rezident, čili stálý obyvatel, je osoba, která žije v dané zemi minimálně jeden rok. V domácím CR se pak jedná o osobu, jež žila nejméně šest měsíců v té dané zemi.



Abychom stále nemluvili pouze o osobách, dalším pojmem je destinace. Bývá to zpravidla turistický cíl, který zahrnuje své specifické rysy a charakteristiky. (Ryglová et al., 2011, s. 19). Cestovní ruch představuje velký a neustále rostoucí přesun populace z destinací do

odlišných míst. Především je to ale jev s velkou společenskou i ekonomickou odpovědností. V posledních letech se CR stává spíše záležitostí masové hnutí (turismu), díky tomu lze pozorovat nejrůznější sociální i ekonomické dopady, které nemohou být ponechány pouze na tržních silách, a to jak v rozvinutém, tak i i rozvojovém světě. Hlavním úkolem je kontrola, plánování a určitá forma regulace státními správami a samosprávou toho každého státu. (Lickorish, Jenkins, 1997, s. 207). - 22 -

Podle výsledků publikace a výzkumu Tourism Towards 2030 od UNWTO (2011, s. 2325) ukazují získaná data na změny v příjezdovém cestovním ruchu po celém světě. Pro příklad je uvedeno následující. Podle nejrůznějších světových oblastí jsou vypočteny poměrně velké rozdíly. Evropa má nejvyšší účast v příjezdovém CR. V Asii a Tichomoří číslo je toto číslo mnohem nižší, protože region má velmi velikou populaci, která se v posledních letech teprve začala účastnit mezinárodního „masového“ turismu. Afrika má ze všech oblastí nejnižší počet mezinárodních příjezdů. V Americe jsou odhadovány změny v příjezdovém CR na vzrůst o sedm procent. V dalších kapitolách jsou uvedeny hlavní druhy turismu, které se týkají této práce. Pro přehled je každý z nich stručně charakterizován.

2.1 Náboženský cestovní ruch Tento typ CR je založen na návštěvách poutních míst, kostelů, účast na církevních slavnostech a místech, kde je pořádána návštěva významných osobností spojených právě s církví (papež apod.). Lze však rovněž použít termín „poutní turistika“. V tomto případě pak hlavním cílem účastníků bývá posílení své víry, pokání a či duchovní vyrovnanost. Častým námětem pro tuto turistiku jsou pak vzdálenější cesty do nejrůznějších zemí světa. Objektem zájmu se stávají historicky významná místa, která jsou spjata s tím daným náboženstvím. Mohou to být místa s nadpřirozenou (léčivou) energií, místa výjimečná svou duchovní a historickou podstatou či místa zázraků. Mezi nejznámější patří světová poutní místa, např.: Vatikán, Jeruzalém, Betlém, Nazaret, Lurdy, Fátima, Mekka, Medina aj. Některá poutní místa jsou však přístupna pouze těm daným věřícím a proniknout na pouť do Mekky je pro nevěřícího člověka takřka nemožné. Poutní turistika je významným ekonomickým příjmem do státního rozpočtu. Např. v Izraeli, který je velmi úzce spjat s historií tří hlavních monoteistických náboženství, se podle výzkumu JTA (Jewish Telegraphic Agency) označuje až 35% turistů za poutníky.

- 23 -

Mezi typické znaky náboženského cestovního ruchu patří: 

Hloubka duchovního přesvědčení, nikoliv vzdálenost či způsob dopravní přepravy.



Nutnost tolerance a chování respektu k daným kulturním, společenským a náboženským zvyklostem.



Nezbytnost přípravy i doplňkových služeb (průvodce).



Přizpůsobit denní režim všem věkovým kategoriím, jelikož často se jedná o turisty starších věkových kategorií.

Značný potenciál pro náboženský ruch v České republice je tvořen velkým množstvím církevních památek, od kostelů, kaplí, chrámů, synagog přes zvonice až k samotným sochám světců, křížovým cestám a hřbitovům. Co se týká tradice poutí, nejvíce jich je uskutečněno od května a trvají přes celé léto. (Ryglová et al., 2011, s. 202-203).

2.2 Kulturně- historický cestovní ruch „Tento typ CR lze stručně definovat jako aktivitu, která různými způsoby uspokojuje duchovní potřeby lidí (vzdělávání, poznávání, poučení, ale i zábavu či rozptýlení kulturními aktivitami). Technickou základnu t.k. tvoří kulturně historické objekty, kulturní a osvětová zařízení, společenská a zábavní centra. V praxi se t.k. zpravidla (až na výjimky) nevyskytuje v čisté podobě, ale vždy v kombinaci s poutním, kongresovým, pobytovým či lázeňským cestovním ruchem.“ (artslexikon.cz)

2.3 Kulturní rysy Kultura je napříč dějinami, a hlavně v posledních desetiletích, významným a vyhledávaným turistickým zdrojem, který odráží nejrůznější kulturní rozdíly po celém světě. Počínaje úředním jazykem, uměním, dále pak festivaly, folklóry, řemesla, tradiční pokrmy z místních surovin, hudba a celkový způsob života různých národů. V celosvětovém měřítku můžeme poznat celou řadu kulturních oblastí, kde je možno nalézt blízkou podobnost životního stylu, architektury, zemědělského systému,

- 24 -

často i historické pozadí a náboženství. Každý turista musí respektovat tyto rozdíly v životním stylu, a zejména zástupci obchodních firem při nejrůznějších mezinárodních schůzkách by měli být informováni o hostitelských sociálních konvekcích a tabu tématech, aby se zabránilo vzniku nepříhodné situace či možná dokonce i trestného činu. Přestože dědictví (historické památky) je nepříliš jasně definované slovo, stalo se ohniskem hlavního zájmu turistů z celého světa. Historický turismus se rozrostl hlavně díky lidské zvědavosti, samotné přitažlivosti záhadných míst, přírodních památek, kulturních zvyklostí a celkově minulosti jako takové. V širším slova smyslu je dědictví bráno jako soubor přírodních i lidsky vytvořených památek, které jsou považovány za uchování hodné. Mnoho turistů, zejména ti, kteří spadají svým věkem do mladších věkových skupin, mají stále menší zájem o události, které se odehrály v minulosti. Spíše než zájem o podstatu a původ dochovaných kulturních památek, které jsou spjaty s důležitou minulostí, se více zajímají o momentální módní trendy, sport a zábavu. (Boniface, Cooper, 2001, s. 29-30). Jak je zmíněno v knize Divy světa (Knižní klub, 1993, s. 6), „Lidé se ve všech dobách radovali z neobyčejných věcí a pociťovali touhu stavět ty největší, nejtěžší a nejmohutnější konstrukce, jak to umožňovala jejich zručnost a technický um.“ Země Evropské unie, Česko nevyjímaje, mají každá svou bohatou kulturní historii. Jednotliví panovníci už od nepaměti podporovali po řadu století umění a dodnes se dochovala silná tradice státních dotací v oblasti kulturního dědictví a kultury obecně. Světové výzkumy ukazují, že lidé se tak snáze identifikují s historií, avšak je nutno dodat, že je zde veliké procento lidí (větší než např. v Austrálii nebo Severní Americe), kteří alespoň občas navštíví historická muzea, galerie, výstavy apod. (Johnová, 2008, s. 74).

2.4 Kulturní dědictví – tvorba produktu Produkt zastává místo jednoho ze čtyř nástrojů marketingu, ve své podstatě má ale své specifické postavení. Pokud by neexistoval produkt, nemělo by pak smysl používat další z nástrojů (cenu, distribuci a tedy i samotnou propagaci). Pokud chce organizace nabídnout svým zákazníkům kvalitní produkt, musí proto znát i jejich preference a přání. Kulturní organizace spolu se správci památek mají k dispozici nespočetně mnoho

- 25 -

produktů, které mohou nabídnout. Při jeho tvorbě pak už tedy záleží jen na správné strategii. (Johnová, 2008, s. 134). Co se týká muzeí, knihoven, galerií, památkových objektů, expozic, jednotlivých exponátů, doprovodných akcí a propagací- toto vše je samo o sobě už produktem. (Johnová, 2008, s. 31). Pokud chceme jako majitelé určité firmy přijít na trh s něčím atraktivním a dosud nenabídnutým, je nutno znát chování zákazníků. Zpravidla jsou důležité dva typy faktorů- motivační a determinující.

Motivační faktory Tyto faktory jsou hnací silou jednotlivých potřeb lidí a vedou je k realizaci výletu, dovolené a rekreaci. Různí zákazníci mají odlišné motivující faktory, to je třeba brát v potaz. Lze je rozdělit podrobněji na kategorie: 

Fyzické: sem jsou řazeny např. sportovní aktivity, klima, zdraví a relaxace,



Emocionální: zde je vhodno uvést únik do jiného prostředí či např. pocit nostalgie,



Kulturní: tato kategorie zahrnuje prohlídky památek, poznávání historie a gastronomie, lidových řemesel, tradic a zvyků apod.,



Postavení: do této kategorie spadá atraktivita a módnost, exkluzivita,



Osobní: předposlední kategorie znamená, že důvodem výletu může být návštěva příbuzných, přátel aj.,



Osobní rozvoj: poslední kategorie obsahuje významy jako: získávání nových informací, osvojení si jiných dovedností a rozvoj jazykových znalostí.

Determinační faktory Tento typ faktorů určuje za a) zdali se zákazník ne/bude moci zúčastnit cesty (dostatečná míra disponibilního příjmu, rodinné a pracovní závazky, volný čas k dispozici) a dále pak za b) jaký typ výletu se chystá podniknout. Jinými slovy lze zdůraznit hlavní tři body: kam zákazník pojede, v kterém období se chystá zrealizovat cestu a co má v úmyslu na daném místě dělat.

- 26 -

Mezi další determinační faktory patří: 

Dostupnost vhodných, zamýšlených produktů zákazníkem,



Dobrá dostupnost informací o daném produktu (média, katalogy aj.),



Obliba v určitých dopravních prostředcích,



Vhodné roční období a momentální cena,



Výkyv měnových kurzů,



Představy, okolnosti a zkušenosti zákazníka. (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 64).

2.5 Distribuce prostřednictvím veletrhů Veletrhy neboli výstavy určitých produktů, nejčastěji za účelem prodeje, se dělí podle odvětví, do kterého dané produkty spadají svou hodnotou a významem. Tyto akce, které se konají na výstavištích a trvají většinou od 2- 7 dnů, jsou ale hlavně nástrojem marketingu. Některé dokonce nejsou ani zpřístupněny veřejnosti nebo pouze v některé dny. „Veletrhy starožitností a umění jsou záležitostí komerčního art marketingu, prodejních galerií a dalších zprostředkovatelů, kteří představují svoji nabídku. Zástupci muzeí a neziskových galerií se těchto veletrhů často zúčastňují jako nakupující nebo pozorovatelé.“ (Johnová, 2008, s. 187).

- 27 -

2.6 Úmluva o světovém dědictví UNESCO

„Je jedna slavná mezinárodní smlouva- Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972- jejímiž stranami jsou prakticky všechny státy světa. Zrodila se ve chvíli, kdy si lidstvo uvědomilo na základě konkrétních událostí při stavbě Asuánské přehrady, že existují kulturní památky a přírodní pamětihodnosti, které svou světově výjimečnou hodnotou skutečně reprezentují to obrovské množství kulturních statků, co lidstvo vytvořilo za minulá tisíciletí, nebo nejvzácnější dary přírody, které od ní obdrželo- divy světa.“ (Herzán, 2012, s. 9) Na stránkách webu (cs.wikipedia.org) je UNESCO jednou z mezinárodních organizací OSN (Organizace spojených národů). Tato instituce byla založena v roce 1945 v Londýně, a to pro podporu vědy, výchovy a kultury. Její sídlo se nachází v Paříži a hlavní myšlenkou je propojení na mezinárodní úrovni, rozvoj vzdělání a samozřejmě to nejdůležitějšízachování kulturního dědictví. Nejdůležitějším mezníkem v počátcích historie UNESCA je pak samotné přijetí Úmluvy o světovém dědictví v roce 1972 členskými zeměmi. Tato úmluva doplňuje úpravu péče o přírodní památky jednotlivých zemí. Následně byl sestaven Výbor (World Heritage Committee), a také Fond světového dědictví (World Heritage Fund), jejichž výkon práce začal v roce 1976. Na základě výše zmíněné Úmluvy se utváří Seznam světového dědictví (World Heritage List), do kterého jsou zapisovány památky, jež mají svou mimořádnou univerzální hodnotu. Tento emblém má hned několik výhod. Největší vzdálenost mezi jednotlivými památkami na Moravě a v Čechách nepřesahuje 300 km. Návštěvník obětuje tedy max. 4 hodiny svého času k překonání této vzdálenosti. Co se týká samotného označení památky, pro turistu je to jakási známka kvality, tedy něco neobvyklého, co stojí za to rozhodně navštívit. Dalším bodem, který rozhodně nemůže zůstat opomenut, je fakt, že pokud je památka takto označena, daná lokalita zůstává i pro další generace naprosto jedinečná. Nelze rovněž nezmínit, že ze zápisu památky plyne určitý zisk pro dané město. Co se týká propagace a popularizace jednotlivých památek, UNESCO pořádá nesčetně mnoho akcí, a dokonce i soutěží, v nichž mohou výherci dostat např. poukaz na víkendový pobyt a mnoho dalšího. Jediné, co je zapotřebí, je krok stát se zdarma členem na webových stránkách www.unesco-czech.cz. (Severová, 2012, s. 4)

- 28 -

Pro zápis a začlenění se na Seznam světového dědictví je třeba splnit určitá kritéria, která jsou součástí prováděcích směrnic Úmluvy, čili každá světová památka, která se o zápis uchází, by měla: -

představovat určité mistrovské dílo lidského tvůrčího génia

-

vykazovat významnou vzájemnou výměnu lidských hodnot během určitého časového období nebo v určité kulturní oblasti světa, a to v oblasti rozvoje architektury nebo techniky, monumentálního umění, urbanismu nebo krajinářství

-

být nositelem jedinečného nebo alespoň výjimečného svědectví o kulturních tradicích nebo civilizaci dosud existující nebo zaniklé

-

být vynikajícím příkladem určitého typu budovy, architektonického nebo technologického souboru/ krajiny, jež ilustruje určité významné období historie lidstva

-

být vynikajícím příkladem tradičního lidského osídlení nebo využívání půdy, které je typické pro určitou kulturu (a obzvláště v případě, kdy by tyto prvky mohly být narušeny v důsledku vzniku nevratných změn v budoucnosti)

-

být přímo nebo hmatatelně spojena s událostmi či živými tradicemi, myšlenkami, vírou, literárními a uměleckými výtvory výjimečného celosvětového významu. (npu.cz)

Co se týká České republiky, kooperaci s UNESCEM má na starost Ministerstvo kultury. Na stránkách Národního památkového ústavu (www.npu.cz) jsou níže uvedené památky popsány trochu podrobněji. Celkem má ČR na svém Seznamu světového dědictví dvanáct lokalit: 

První z nich je historické centrum Prahy, zapsané v roce 1992.



Druhou památkou zapsanou na Seznam téhož roku je historické jádro Českého Krumlova.



Třetí památkou se pyšní historické centrum města Telče, jež je obehnáno branami a krásnou krajinou rybníků.



Čtvrté místo zastává Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, jeden z nejoriginálnějších příkladů barokní gotiky.



Pátou památkou je Kutná Hora- její historické jádro spolu s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci.

- 29 -



První šestici končí kouzelný Lednicko- valtický areál na jihu Moravy.



Druhou šestici tvoří Vesnická rezervace Holašovice, která se nachází cca 16 km západně od Českých Budějovic se zcela dochovaným středověkým systémem obytných domů a sýpek.



Osmou památkou zapsanou v roce 1998 na Seznam světového dědictví ČR je Arcibiskupský zámek v Kroměříži spolu se zahradami (Podzámecká a Květná).



Devátou památkou je renesanční zámek a celý zámecký areál v Litomyšli postavený v druhé polovině 16. století.



Desátou památkou je třicet pět metrů vysoký Sloup nejsvětější Trojice v Olomouci. Číslo devět- životní číslo vědomí a moudrosti- ho provází i v minulosti, kdy se devátého září jeho vysvěcení účastnila Marie Terezie spolu s manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským.



Jedenácté místo na Seznamu patří Brnu, konkrétněji Vile Tugendhat, budově postavené ve funkcionalistickém architektonickém stylu. Jejím autorem je architekt Ludwig Miese van der Rohe.



Dvanáctou, poslední památkou je Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči, zapsána v roce 2003. Důležitá role je sehrána rovněž z hlediska Národního památkového ústavu. Tato

instituce je pověřena Ministerstvem kultury ČR, koordinuje jednotlivé přípravy kulturních památek a památkových území na nominaci k zápisu do Seznamu světového dědictví. V současné době Ústav spravuje více než 100 památkových objektů (kostely, zámky, hrady, ale také skanzeny, nejrůznější historické zahrady a parky či technické památky). Pokud to shrneme, Seznam světového dědictví obsahuje celkem 1007 položek. V současné době je tedy světové dědictví spravováno celkem ve 161 zemích. Podívejme se na památky trochu blíže v číslech: 779 památek je kulturních, 197 přírodních a 31 smíšených (to jsou památky, jež mají kulturní i přírodní hodnotu). Úmluvu týkající se ochrany světového dědictví podepsalo v loňském roce 2014 celkem 191 států, čili ne všechny státy mají na Seznamu světového dědictví památku svého státu. (npu.cz) - 30 -

2.7 Nové formy cestovního ruchu podle motivace účasti Cestovní ruch je oblast, která se neustále vyvíjí. Nejen díky nově vzniklým potřebám a návykům poptávajících (turistů), ale i díky momentálním trendům a touze cestovních kanceláří i agentur přijít s něčím naprosto novým a atraktivním na trh. Nebo přesněji, jak říká Schwartzhoffová (2013, s. 5), „Uspokojení lidských potřeb, jako jsou odpočinek, zábava nebo poznání, se prostřednictvím turismu stává trendem moderního životního stylu.“ Co se týká České republiky, struktura domácího CR se dynamicky rozvíjí rok od roku. Jak uvádí Toušek (et al., 2005, s. 46) „Výrazným trendem posledních let je aktivní turistika (především pobyty v horách a cykloturistika). Česká republika zaznamenává i kvalitativní změny v cestovním ruchu. Ty spočívají v hledání nových forem turistiky.“ Vraťme se zpět novým formám cestovního ruchu. Mezi ty nejnovější a nejžádanější patří podle Parmové (et al., 2013, s. 140- 141) v posledních letech následující: 

Vesmírný turismus (dále už jen t.): Zcela inovativní způsob jak poznat lépe nejen planetu Zemi ze všech úhlů pohledu.



Dobrovolnický t. (Volunteer): Tato forma turismu je kombinací cestování (čili poznávání) a dobrovolnické práce ve státech, kde je jí nejvíce potřeba.



Event t.: Zahrnuje účastníky CR, kteří jsou motivováni nějakou velikou akcí (událostí), např.: Automobilové a motocyklové závody, Olympijské hry, závody F1 apod.



Svatební t. (Wedding, Honeymoon): Tyto cesty jsou uskutečňovány za účelem uzavření sňatku mimo obvyklé území.



Filmový t.: Tento typ turismu zahrnuje cesty na místa, která se stala slavnými díky natáčení filmů (např. Karlovy Vary: James Bond- Casino Royale).



Temný t. (Dark): Cestování na místa, která jsou spojena s tragédií, neštěstím aj. Tento typ turismu je více popsán a rozebrán v analytické části této práce, viz grafy č. 21, 22)



Dobrodružný t. (Adventure): Tato forma CR je specializována na fyzicky náročné aktivity a sportovní výkony. Vyžadována je tedy fyzická zdatnost a odvaha. - 31 -



Zdravotní, léčebný t. (Medical): V dnešním světě 21. Století je to především cestování pacientů z rozvojových zemí do zemí méně rozvinutých, které je spojené s léčbou (někdy kvůli odlišnému způsobu léčby, v jiných případech kvůli kratší době čekání nebo menším výdajům za daný chirurgický zákrok).



Gastronomický, kulinářský t. (Food): Pomocí této formy turismu jsou propagovány a oslavovány tradiční pokrmy a nápoje v dané zemi. V ČR např. restaurace, které jsou označené logem Czech Specials zaručují nabídku tradičních pokrmů Čech i Moravy.

2.8 Internet- moderní nástroj pro vyhledávání informací Jak uvádí J. Mastný v publikaci Trendy komunikace v cestovním ruchu (2010, s. 47) „Žijeme ve velmi uspěchaném světě, který je charakteristický pro většinu obyvatel z oblastí s rozvinutou ekonomikou především snahou o seberealizaci, budování kariérního postupu a vysokou časovou náročností takové činnosti. V příkrém rozporu s radami psychologů si jen malá část populace dopřává skutečně dostatečný odpočinek.“ Cestování nám dává příležitost pohybovat se kolem celého světa, jak říká Tribe (2012, s. 460), a zároveň se tak i cítit svobodněji. Objevovat způsob života lidí v nejrůznějších zemích. Avšak cestování je někde doprovázeno určitými omezujícími pravidly- vízy a nejrůznějšími druhy povolení. Veškeré cesty mimo domov, které se rozhodne cestující podniknout, jsou doprovázeny nutností vyhledat si určité informace, které jsou k dané cestě zapotřebí- počínaje např. jízdními řády. Mezi ty nejvíce navštěvované stránky patří zcela jednoznačně Idos, dále pak Dopravní podnik hlavního města Prahy a v neposlední řadě pak České dráhy. Internet je jednoznačně velikým pomocníkem, jelikož vyhledávání informací právě na stránkách webových prohlížečů se stává hledáním bez hranic, jak je uvedeno M. Šalandou v publikaci Internet a jeho využití pro cestování (2002, s. 9).

- 32 -

Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že texty z publikace M. Šalandy (i přesto, že jsou třináct let staré) se nic nezměnilo. Pro respondenty se stal internet druhým nejvyhledávanějším zdrojem informací nejen k hledání jízdních řádů, ale i konkrétně informací ohledně kultury a památek. Doba a technologie jdou dopředu, avšak internet se stal velikým pomocníkem v každodenním životě většiny lidí.

- 33 -

3 Analytická část „Jsou města, kterými po staletí prochází historie lidstva. Stala se svědky bitev a válek, vítězství a porážek, radosti i zármutku- a přes osudovou přízeň nebo zavržení dějinami si uchovala svou identitu, neopakovatelný ráz a vědomí sebe sama. Metropole, v nichž se věda potkává s uměním, mysterium s životem a kde se krása snoubí s tvarem.“ (Kuchař, 2009, s. 9). Takováto místa se neoddělitelně v dnešní době pojí s kulturním, náboženským a historickým turismem. Jelikož jsou spjata s určitou historií, významným časovým úsekem v dějinách lidstva, a zároveň to mohou být např. města, jež se pyšní zajímavou a architektonicky skvostnou kulturní památkou, lákají více a více turistů ze všech koutů světa. V tomto případě je řeč o poutních místech. Bývají to místa, jež se díky nevysvětlitelnému zázraku či např. uchované relikvii světce stala cílem mnoha poutníků. Smyslem těchto poutí je pak modlitba k Bohu, pocit vnitřního klidu a spokojenosti, meditace. Může však jít čistě jen o rozšíření si obzorů v rámci kulturního programu. Velikým táhlem často bývají i samotné pověsti a zázraky spjaté s daným místem. Tato místa bývají často i nocležním prostorem, kdy podle mnoha poutníků dochází k očistě vnitřního ducha spolu s fyzickým odpočinkem. Někdy může jít dokonce o místa hluboce propojena již po několik staletí s náboženstvím (např. křesťanstvím a islámem)- snad po celém světě známá pouť do Mekky, tedy tzv. „hadždž“ je dokonce jedním z pěti Pilířů islámu. „Jsou místa nabitá energií jakoby prýštící z neznámých zdrojů. Mají svůj mámivý půvab, vnitřní rytmus a skrytou harmonii, která by nejspíš mohla vznikat jen tam, kde se samo nebe stýká se zemí. Snad proto byla vyhledávána nejvýznamnějšími nositeli ducha, lidmi, kteří chápali minulost, žili přítomností a určovali směr budoucím generacím. Kteří vtiskli svou osobitou pečeť tam, kde člověk neztrácí pocit řádu.“ (Kuchař, 2000, s. 9). I takto může být popsáno ono tajuplné místo, které je obehnané spousta legendami a zázraky z minulosti. Díky takovýmto místům mohly vzniknout nové formy cestovního ruchu.

- 34 -

3.1 Dotazník Samotný dotazník je složen z dvaadvaceti otázek. Dotazování bylo naprosto anonymní, tedy respondenti neuváděli žádné ze svých kontaktních údajů. Struktura otázek je tvořena následovně: 

7 otázek uzavřených s možností ANO, NE, JINÉ



3 otázky jsou zcela otevřené, respondenti se zde mohli tedy rozepsat dle libosti a vyjádřit své vlastní názory na dané téma



zbylých 12 otázek bylo taktéž uzavřených s nejrůznějšími možnostmi odpovědí, popř. jedna z možností odkazovala na vlastní popis, pokud respondentovi zcela nevyhovovala

Každá z odpovědí byla následně převedena do vlastního zpracování všech uvedených grafů. Bylo použito více typů grafu: sloupcový, koláčový a kuželový.

- 35 -

3.2 Výsledky dotazníkového šetření Celkový počet respondentů se rovná číslu devadesát osm. Z tohoto počtu odpovědělo na otázky 66 žen a 32 mužů. Jednotlivé odpovědi jsou uspořádány od otázek základních (demografického typu), po ty složitější, otevřené otázky, které se týkají vlastní tématiky náboženského cestovního ruchu v propojenosti s kulturně- historickým turismem.

Graf č. 1- pohlaví respondentů

Pohlaví respondentů 32,07% 67,03%

Zpracování- vlastní.

Rozdělení věkových kategorií bylo provedeno následovně: 

1. Kategorie: 15- 25 let












5. Kategorie: 61 let a více

- 36 -

Žena Muž

Graf č. 2- věk respondentů

Věk respondentů 5,01% 12,02%

15- 25 26- 40 42,09%

14,03%

41- 50 51- 60

25,05%

61 let a více

Zpracování- vlastní. Téma této bakalářské práce dle dotazníku nejméně zaujalo lidi nad 61 let a více. Nejvíce aktivními v odpovídání byli překvapivě respondenti ve věku 15- 25 let, procentuálně zastávají číslo 42. Hned druhou, nejvíce aktivní skupinou, byli lidé ve věku 26- 40 let. Nejméně odpovědí bylo získáno od lidí starších 61 let.

Graf č. 3- míra dosaženého vzdělání respondentů

0,00%

Míra dosaženého vzdělání respondentů 9,02% Základní 32,07%

Střední odborné 58,02%

Úplné střední, ukončené maturitní zkouškou vysokoškolské (VOŠ, VŠ)

Zpracování: vlastní

- 37 -

Další otázka se týkala míry dosaženého vzdělání respondentů. Z grafu, který je výše, je viditelné, že dotazník vyplnilo nejvíce lidí, kteří dosáhli úplného středního vzdělání, jež bylo ukončeno maturitní zkouškou. Hned na druhém místě za nimi s 32% jsou lidé s vysokoškolským vzděláním, ať už úplným nebo odborným (VŠ, VOŠ). Graf č. 4- náboženské vyznání respondentů

Jakého jste náboženského vyznání? Katolik

Pravoslavný

Muslim

Východní náboženství

Ateista

Jiné

Jiné Ateista Východní náboženství Muslim Pravoslavný Katolik

25,50% 44,90% 1,00% 1,00% 3,10% 24,50%

Zpracování: vlastní Jak je zřejmé z tohoto grafu (jelikož celkový počet respondentů je 98), více než polovina dotázaných je ateisty. Druhou nejčastější odpovědí je možnost vyznání- Katolík. Tato odpověď zastává druhé místo spolu s možností „Jiné“. Těchto 25% pak tvoří nejrůznější odpovědi od respondentů. Jednou z těchto odpovědí je např., že dotázaný nevěří v NIC, je čistě nevěřícím člověkem. Tato odpověď se vyskytla celkem osmkrát. Druhou nejčastější odpovědí (4x) byla víra v tzv. nedefinovatelnou „Vyšší moc“, často nazývanou respondenty také osud nebo nadpozemská síla. Objevila se i odpověď, kdy na respondentovi bylo znát jeho podráždění v otázce náboženského vyznání, jeho odpověď byla tedy velice stručná- „Není povinnost odpovídat.“ Samozřejmě každý z nás má právo na svou vlastní víru a vlastní názor, dotazník byl však anonymní, a tak nebyla možnost daného člověka za jeho názor týkající se náboženství a víry soudit či dokonce odsuzovat. Celkem čtyři lidé upřesnili své vyznání na evangelické, jeden z nich dokonce uvedl, že je nepraktikujícím evangelíkem. Dalšími odpověďmi po jednom respondentovi byly typu - 38 -

vyznání Husitského sboru, Budhismus a Rastafariánství. Jedna z odpovědí byla na pomezí věřícího a nevěřícího- dotázaný/á uvedl, že věří v Boha, ve vyšší sílu. Těžko lze tedy identifikovat, zdali je věřící určité víry nebo nikoliv. Poslední zajímavou odpovědí bylo vyjádření: „Nevyhovuje mi organizované institucionalizované náboženství, věřím si po svém.“

Další otázky, a to celkem tři, se týkaly poutních míst- jejich návštěvy, důvodu realizace cesty na tato místa a emoční zážitky s tímto spjaté. Graf č. 5- návštěva poutních míst Navštívili jste někdy v minulosti poutní místo? 51,00% 41,80% 33,70%

Ano

Ne

Jiné

Zpracování: vlastní Z prvního grafu, který se týká poutních míst, je jasně zřetelné, že rovných 51% dotázaných nikdy toto místo nenavštívila. Celkem 41 responzí bylo kladných. Zbylých 33,7 % upřesňovalo již napsané odpovědi ANO/ NE (konkrétními památkami). Mezi těmito odpověďmi se nacházelo několik velmi zajímavých. 

„Nenavštívil, ale i když nejsem věřící, rád bych to někdy udělal. Měl bych z toho pak lepší pocit.“



Další pozoruhodnou responzí byla následující: „Pár míst v Čechách, Polsku, Indii, nepamatuji si názvy, nejsou pro mě podstatné.“ Zde můžeme vidět typický příklad účastníka cestovního ruchu, který se za objevováním a putováním vydává pro své vnitřní (osobní) potřeby, tedy tyto cesty mají spíše ryze duchovní účel nežli kulturní požitek.

- 39 -

Celkem šestkrát bylo zodpovězeno poutní místo Svatá Hora u Příbrami. Velkou odezvu (pět responzí) měla i samotná enkláva uvnitř města Řím- Vatikán. Čtyři upřesňující respondenti uvedli, že si na daná konkrétní místa nepamatují. Jeruzalém byl uveden celkem třikrát. Stejný počet byl objeven i u balkánských poutních míst v Chorvatsku, Černé Hoře a Bosně a Hercegovině- Svetište Vepric, Manastir Ostrog a Medjugorje. Ostatní odpovědi se týkaly buď jiných poutních míst ve světě (Fátima v Portugalsku, mešity v Abú Dhabí, Chrám Vasila blaženého v Moskvě, italské kostely, srbské klášterymanastiry), pražských kostelů, nebo poutních míst v Čechách (Svatý kopeček u Olomouce, Křemešník u Pelhřimova, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie- Svatý Hostýn, Hrádek u Vlašimi nebo třeba Panenský Týnec). Některá z respondenty uvedených poutních míst jsou k nalezení v přílohách.

Z šestého grafu v pořadí je jasně viditelné, že téměř polovina respondentů láká zvědavost a rozšíření si svých obzorů k návštěvě poutních míst. Tři možnosti výsledných odpovědí se pohybovaly kolem osmi a devíti procent. Devět procent dotazovaných odpovědělo, že důvodem jejich návštěvy je náboženský cíl. Předpokládejme tedy, že tito lidi lze zařadit do těch z ryze nábožensky založených. Zbylé dvě odpovědi- důvod kulturní akce a jiné dosáhly stejného vyhodnocení, tedy 8,20%. Graf č. 6- důvod návštěvy poutních míst Z jakého důvodu navštěvujete poutní místa? 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

43,90%

9,20%

41,80%

8,20%

Náboženský cíl Kulturní akce

8,20%

Rozšíření si obzorů, zvědavost, poznání

Zpracování: vlastní - 40 -

Nenavštěvuji

Jiná

Mezi „jinými“- upřesňujícími odpověďmi se pak nalézaly odpovědi typu: „Poznání historie je spojené s poznáním různých náboženství.“ Tato odpověď je pro tuto práci velmi důležitá, týká se jejího jádra podstaty věci, výzkumu. Propojenost náboženského cestovního ruchu s kulturně- historickým turismem je velice podstatná. Pokud totiž chceme proniknout do tajemna minulosti určitého národa, pojí se s ním jisté obyčeje a zvyky- tradice, tedy jak tito lidé žili v minulosti, historické mezníky, které předurčovaly jejich další budoucnost. Jelikož téměř polovina respondentů odpověděla, že důležitým cílem je pro ně poznání, přirozená lidská zvědavost a rozšíření si obzorů, je zde nástin toho, že lidé neztrácejí zájem o historii, která se díky našim předkům nedá zapomenout, poučuje nás a donutí nás se určitě alespoň na chvíli zastavit a zamyslet.

Další z grafů poukazuje na emoční zážitky při realizaci návštěvy poutních míst. Některé emoce z odpovědi typu „JINÉ“ jsou kladné, jiné záporné a další se pojí s výše uvedenou problematikou- soucítění s historií, velkolepostí kultury a také s osudy národa apod. Graf č. 7- provázené emoce při návštěvě poutního místa Provází Vás neobvyklý pocit (emoce) při návštěvě poutního místa? (popř. jaké) Ano

Jiné

Ne

Jiné

20,60%

Ne

49,50%

Ano

41,20%


Hodnoty odpovědí ANO a NE se od sebe vzájemně tolik neliší. Emoce jsou nevyzpytatelné a mnoho lidí si svých pocitů leckdy nejsou ani vědomi.

- 41 -

Výsledky mohou být tedy lehce zavádějící. Nicméně ze zbylých odpovědí, souvisejících s grafem č. 7, konkrétně možnosti „JINÉ“, byly vybrány následující, nejzajímavější responze: 

„Poutní místa navštěvuji s veškerou vážností, zamýšlím se nad další budoucností, nejen své osobní.“



„Myslím, že bych něco takového mohl i zažit, až se do Mekky jednou snad vydám.“



„Především úcta a hrdost na lidstvo, na jeho cestu k současné úrovni poznání.“



„Uvědomění si sebe tady a teď, pokora.“

Zcela jednoznačně tyto výpovědi naznačují, že lidstvu není lhostejná minulost, a že momentální kulturní vyspělost a dochované památky stojí zato ctít s veškerou vážností, obdivem, a zároveň vůlí zachovat pro pozdější generace.

Graf č. 8- hledání podkladů k návštěvě kulturních památek aj. Kde hledáte podklady k návštěvě poutního místa/ kulturní památky? (dopiště konkrétní zdroje) 60,00% 51,00% 50,00%

49,00%

Od Přátel/ známých

40,00% 30,00%

Na Internetu 25,50%

27,60%

20,00%

Noviny, časopisy Rozhlas

10,00%

6,10% Jiné

0,00%

Zpracování: vlastní Co se týká otázky spojené s grafem č. 8, pouze dvě procenta jsou rozdílem mezi prvními dvěma odpověďmi. Celkem 51% respondentů se před zrealizováním kulturní akce poptává u svých přátel či známých, anebo zcela moderně otevřou internetový prohlížeč na svém osobním počítači a tam si potřebné informace najdou.

- 42 -

Ze získaných 27,60% odpovědí bylo 11 responzí stejných- „Nevyhledávám.“. Dalšími zdroji pro vyhledávání akcí za kulturou byly zjištěny: televize, cestovní kancelář a dokonce doporučení od nejmenovaného pana faráře. „Každá cesta mimo domov by měla být i cestou za poznáním.“ Myslím, že tato odpověď od jednoho respondenta zcela výstižně konkretizuje i třeba samotnou cestu životem...

Další otázka se týká celkově kultury jako takové a kulturního dědictví. Respondentům byl umožněn výběr ze dvou, resp. ze tří možností. Pouze jedno procento rozdílu bylo zjištěno mezi volbou objevování nejen kulturních památek v ČR a ve světě. Jelikož jedno procento je lehce pomíjivým faktem, výsledky nasvědčují tomu, že respondenti jaksi nenalézají rozdíl mezi kulturou tou či onou. Zajímají se jak o památky národa českého, tak i o naprosto neznámé objekty po celém světě. Téměř 19,40% respondentů se shodlo na tom, že je láká obojí cestování do neznáma, pouze 1% z nich uvedlo, že nejeví zájem vůbec a druhé 1%, že konkrétně za zajímavé místo pokládá Řím. Graf č. 9- poutavost kultury v ČR a ve světě Láká Vás objevování kulturního dědictví spíše u nás v ČR nebo ve světě?

40,80%

39,80% 19,40%

V ČR

Ve světě

Jiné


Následující otázka se taktéž týkala kultury, a to sice času jí obětované. Nejčastěji oblíbenou, a tedy i preferovanou možností, se ukázala vícedenní cesta- a to ve vlastní režii.

- 43 -

Graf č. 10- čas vynaložený na cestu za kulturou

Kolik času vynaložíte na cestu za poznáváním kultury, historie? Cca pár hodin 24,50%

17,40% 1 den 25,50%

32,70%

více denní cesta ve vl. Režii v rámci poznávacího zájezdu (CK,CA)

Zpracování: vlastní Hned druhou nejvíce preferovanou možností se stala jednodenní cesta s 25,50%. O pouhé jedno procento se lišila odpověď s volbou poznávacího zájezdu- tedy v rámci cestovní kanceláře nebo agentury (dále jen CK/CA).

Každého z nás nyní může napadnout otázka doplňkových služeb (průvodcovských). I tato otázka byla součástí dotazníku a pojí se s ní následující graf č 11.

Graf č. 11- využití služeb průvodce Využíváte služeb průvodce nebo si vyhledáváte informace sami? 19,40% Vlastní program 80,60%

Výlet s průvodcem


- 44 -

Ačkoli se 24,50% respondentů vyjádřilo, že volí raději poznávací zájezd s CK/CA, z tohoto grafu je jasně viditelné, že necelých 81 % lidí pak volí cestu za kulturou bez doplňkových služeb, tedy bez průvodce a raději si vyhledávají informace o dané destinaci/objektu/památce sami. Není divu, vždyť v dnešní době existuje na trhu nepřeberné množství tištěných průvodců, stačí si jen vybrat dle svého vkusu. Služby osobního průvodce byly zvoleny pouze 19,40% respondentů.

Další graf se týká samotné realizace cesty za kulturou a historií konkrétněji. V následujícím grafu č. 12 měli respondenti možnost výběru všech čtyř ročních období, tedy jara, léta, podzimu a zimy. Jak je možné vidět, jednoznačným favoritem pro realizaci cest za kulturními akcemi se stalo „Léto s 49%“. Druhou nejčastější odpovědí byla možnost „Po celý rok“ s celkem 28%. Celkem 0% se dle očekávání objevilo u možnosti „Zima“. V zimních měsících bývá pochopitelně možnost kulturních zážitků lehce omezena- většina hradů a zámků je zavřena a mnoho turistů se spíše vydává s rodinou na cesty za zimními radovánkami.

Graf č. 12- schéma ročních období, kdy se turisté vydávají za kulturou a poznáním Které roční období pro tyto cesty využíváte nejvíce? Jaro

Léto

Podzim

Zima

Po celý rok

49,00%

27,60%

16,30% 7,10% 0% Jaro

Léto

Podzim

Zima


- 45 -

Po celý rok

,

Následující graf č. 13 je spjat taktéž s volbou a způsobem realizace cesty za kulturou, tedy přesněji řečeno se spoluúčastí na ní. Respondenti měli na výběr z pěti možností- uvést osoby, s kterými se nejčastěji vydávají na tyto cesty.

Graf č. 13- spoluúčast dalších osob nejen na kulturních akcích S kým se nejčastěji vydáváte na cesty za poznáním dosud nepoznaného? Sám/sama

S rodinou

S přítelem/ přítelkyní

S přáteli

Jiné

49,00% 2,00%

19,40%

19,40% 10,20%

Sám/sama S rodinou

S přítelem/ přítelkyní

S přáteli

Jiné


Nejčastější odpovědí se stala responze „S rodinou“ (celkem 49%). Naopak nejméně procenty byla zhodnocena odpověď „Sáma/sama“ (pouze 2% odpovědí). Stejný výsledek s 19,40% byl zjištěn u respondentů, kteří odpověděli, že se na cesty vydávají nejradši se svou drahou polovičkou nebo s přáteli. Mezi odpověďmi „Jiné“ byly k vidění např. tyto responze:



„V tomhle případě se seznamuji nahodile s kýmkoliv po cestě, kdo mi připadá jakkoliv sympatický.“



„Nyní již se svými vnuky. V mládí s otcem, který miloval cestování po starých památkách.“



„Někdy sama, někdy s přáteli, někdy se studenty a s rodinou.“

- 46 -

Nyní následuje již v pořadí čtrnáctá otázka z dotazníku, která je spjata s vynaloženými financemi na zrealizování cesty za poznáním a kulturou. Bez těchto prostředků by to zkrátka nešlo. Graf č. 14- vynaložené finanční prostředky na cesty Kolik Kč jste ochotni vynaložit na absolvování výletu za kulturou? 9,20% 6,10%

Navštěvuji pouze akce volně přístupné (zdarma) 150- 500 Kč

22,50% 501- 1500 Kč

31,60%

1501 a více Kč

30,60%

Jiné

Zpracování: vlastní Jak je vidět v grafu č. 14, dvě kategorie odpovědí se liší pouze o jedno procento- a to možnost třetí a čtvrtá. Nejvíce lidí (31,60%) je ochotno obětovat 1500 Kč, tedy větší obnos peněz na realizaci a absolvování cesty za kulturou. Tyto výsledky, které byly zjištěny, souvisí i s grafem již zmíněným (graf č. 10), kdy respondenti s 32,70% zvolily vícedenní cestu ve vlastní režii, která samozřejmě obnáší větší množství finančních prostředků.

Nyní je na řadě otázka z dotazníkového šetření, která je více obecná a je spjata s následujícím grafem č. 15. Respondenti byli dotazováni, zdali se rádi vracejí na místa, jež v minulosti už nejméně jednou navštívili. Jednoznačně 80% responzí bylo kladných. Samozřejmě jistota je jistota, zkušenosti, prozkoumání dané lokality, spokojenost a oblíbenost daného kraje (a třeba i místních kulturních prvků) hraje v dalším rozhodování nesmírně důležitou roli.

- 47 -

Graf č. 15- míra oblíbenosti a návratnosti již navštíveného místa

Vracíte se na místa, jež jste v minulosti navštívili? Ne 20%

Ano 80%

, Zpracování: vlastní

Člověk je od přírody přirozeně zvědavým jedincem. Výsledky šetření to přímo dokazují. Otázka číslo šestnáct je totiž se záhadami přímo spjata. Graf č. 16- zájem o historii daného místa zájmu Lákají Vás různé pověsti a příběhy z minulosti, které jsou spjaty s daným místem Vašeho zájmu?

Ne, nelákají

8,20%

Ano, lákají

0,00%

91,80%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00% 100,00%

Zpracování: vlastní V grafu č. 16 lze nalézt zcela jistě pozitivní výsledek šetření, který možná není zase až tak překvapivý. Zcela jistě každý z nás se dozví sem tam něco nového, zajímavého, neznámého ba třeba i záhadného. Celých 91,80% respondentů odpovědělo, že je nejen při návštěvě kulturních památek zajímá historie a příběhy (pověsti) z dob dávných a s daným místem spjatých. Pouhých 8,20% dotazovaných tato spojitost s danou lokalitou, památkou nebo místem naprosto nezajímá. - 48 -

Následující dva grafy jsou spojeny s pojmem Geocaching. Tato celosvětová hra, která spočívá v použití GPS (navigačního systému) a hledání skryté cache („pokladu“) má mnohem větší potenciál pro cestovní ruch, než si je spousta jedinců vědoma. Není to jen nástroj pro využití volného času, hra, jež je spojena s turistikou či sportem. O tom ale více v návrhové části této práce. Nyní se vraťme ke grafu č. 17. Jak lze vypozorovat, tato hra vstoupila v podvědomí mnoha lidí. Graf č. 17- pojem Geocaching

Slyšeli jste někdy pojem Geocaching? (pokud ANO, využili jste někdy tuto hru k návštěvě nějaké památky- popř. jaké?) Konkrétní památka Ne, neznám

23,50% 32,70%

Ano, znám 0,00%

67,30% 20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

Zpracování: vlastní Něco málo přes 67% z respondentů přiznalo, že tento pojem již někde slyšeli. Dalších necelých 33% uvedlo, že tuto hru vůbec neznají. Tato hra nepotřebuje propagaci, ten, kdo rád pobývá na vzduchu, není mu proti srsti ujít pár kilometrů při hledání např. tzv. „Multi cache“, si informace jistě rád sám vyhledá na internetu.

Zbylých 23,50% patřilo možnosti „konkrétní památka“, samozřejmě se zde našly i konkrétní názory na tuto hru, např.:



„GPS nepoužívám, nejsem ráda sledována.“



„Viem čo to je, ale ešte som sa s tým bohužiaľ nestretla osobne.“



„Nikdy jsem to nevyužil. Nebylo s kým. Tohle je podle mě společenská záležitost, jde o sdílení zážitků.“ - 49 -

Jednotlivé názory se samozřejmě liší svým úhlem pohledu na tuto problematiku. Ostatní odpovědi zahrnovaly vyjádření ke konkrétním památkám jako např.: celá Praha, různé hrady a zámky, tvrze, památné stromy, Červená Lhota, Šárecké údolí, zřícenina hradu Lichnice nebo rozhledny. Objevily se ale také odpovědi typu: spíše skrytá místa ve městech a pár míst v okolí bydliště. Celkem devět odpovědí z 23,50% byly ve smyslu vyjádření, že dotyčný/á tuto hru zná, ale k samotné hře se nedostal/a- nikdy ji nehrál/a. Tedy 14,50% respondentů používá tuto hru k návštěvě kulturních památek.

Další graf s číslem 18 je směřován konkrétněji na propojení Geocachingu s turismem. Odezva od respondentů byla velice kladná, 72% z nich si myslí, že tato outdoorová hra přispívá k rozšíření povědomí o nejrůznějších památkách a zajímavých místech, která stojí rozhodně za zmínku. V předchozím grafu je možno vidět, že cca 20% lidí již tuto hru k návštěvě kulturních památek využívá. Graf č. 18- propojenost Geocachingu s turismem Myslíte si, že Geocaching podporuje turismus a přispívá tím k rozšíření povědomí o nejrůznějších zajímavých místech a památkách?

28% Ano

Ne 72%

Zpracování: vlastní Lze předpokládat, že zbylých 28% responzí může mít původ ryze osobní- respondenti např. možná nechtějí, aby tato hra nabyla masivního využití v cestovním ruchu, ale soustředila se spíše na zajímavá a odlehlá místa v přírodě.

- 50 -

Nyní v pořadí devatenáctá otázka se věnovala kulturním památkám jako takovým. Respondenti měli zcela volnou ruku a mysl, stačilo pouze zapojit svůj smysl pro vkus a krásu památek v České republice. Je nutno na začátek uvést, že počet hlasů první památky se shoduje s odpovědí „nevím“. Celkem tedy 16 respondentů si nevědělo rady při volbě jim nejbližší památce (ať už architektonicky nebo duchovně). Samozřejmě je velmi těžké najít vyloženě pouze a jen jednu památku, která by splňovala všechna lidská očekávání. Výsledky jsou k nahlédnutí v následujícím grafu níže:

Graf č. 19- TOP nejlepších 9 kulturních památek v ČR podle respondentů

TOP 9 kulturních památek v ČR 18

16

16 13

Počet hlasů

14

12

12 10 8

6

5

6

4

4

3

2

1

2 0 památka č. 1

č. 2

č. 3

č. 4

č. 5

č. 6

č. 7

č. 8

č. 9


Zde jsou tedy výsledky dotazníkového šetření TOP devíti kulturních památek v České republice podle respondentů: 1. Pražský hrad (Hradčany) 2. Celé historické centrum Prahy a Praha jako taková 3. Katedrála sv. Víta 4. Karlův most 5. Český Krumlov 6. Vyšehrad, Hluboká nad Vltavou 7. Karlštejn, Chrám sv. Barbory (Kutná Hora), Lednicko- valtický areál

- 51 -

8. Národní muzeum, Národní divadlo, všechny památky UNESCO, Staroměstský orloj, Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc) 9. Slovanská epopej, Zelená Hora, Kostel sv. Havla (Poříčí nad Sázavou), Mladá Boleslav, zámek Červená Lhota, Mikulov, Králíky

Mezi otázkami byly k nalezení i upřímné a rozvážné texty, které stojí za zveřejnění: 

„To je velmi složitá otázka. Poutních svatých míst je v naší vlasti mnoho. Každé vyniká svou úžasnou nenahraditelnou atmosférou.“



„Je těžké vybrat jednu. Ale asi Slovanská epopej - Alfonse Muchy. Ztvárnění dějin Slovanů – Čechů.“



„Žádnou. Každá památka má svoji hloubku a nemohl bych odepřít něčemu prvenství jen na základě pocitu, že je to nejhezčí, ať už z jakéhokoliv důvodu.“ Historické centrum Prahy, které získalo druhé místo, je jedním z nejoblíbenějších

cílů všech turistů. Jak uvádí Schwinke v turistickém průvodci (2003, s. 72), Praha je zastoupena všemi architektonickými styly- od romantického po samotný funkcionalismus.

- 52 -

Další otázka nese číslo dvacet. Týkala se konkrétně náboženského cestovního ruchu. Respondenti měli odpovědět, co si představují pod tímto pojmem. Odpovědi byly nejrůznějšího typu. V grafu jsou uvedeny nejčastější responze, které se svým významem podobaly nejblíže. Graf č. 20- pojem náboženský CR

Co si představíte pod pojmem náboženský CR? Organizované cestování (CK/CA) za náboženstvím

14 6

Nevím

11

cestování motivované vírou duchovní místo (uvědomění si sebe sama) CR zaměřený na speciální náboženství načení se něčemu novému

2 1 4 24

Církevní CR

36

Poutní CR

Zpracování: vlastní Výsledky jsou samozřejmě výše uvedeny v grafu, pro bližší upřesnění vyjádření respondentů jsou uvedeny dvě nejčastější responze. Celkem 36 hlasů získala odpověď „poutní CR“. V tomto případě to znamená, že respondenti nejčastěji formulovali svou odpověď, která se blížila tomuto typu CR. Nejčastěji byla zmíněna následující slova a slovní spojení: cestování, náboženský obřad, mše sloužené papežem, společné modlitby, náboženská setkání, církevní slavnosti, a turismus zaměřený na „náboženské artefakty“.

- 53 -

Zde je uvedeno několik zajímavých odpovědí: 

„Cestování za duchovním poznáním, o kterém posléze zjistíme (nebo taky ne), že je uvnitř nás.“



„Poznávací zájezdy na místa spojená s historií a současností různých religií, -

Cesty na různá náboženská shromáždění (Vatikán Vánoce- Velikonoce, muslimská cesta do Mekky apod.) - cesty na místa zázraků z důvodů zdravotních.“ 

„Davy lidí putujících na poutní místa za vidinou uzdravení, odpuštění hříchu apod.“

Druhá nejčastější odpověď „církevní CR“ byla směřována už konkrétněji na památky s náboženskou tematikou, kostely a katedrály a poutní místa. Respondenti odpovídali v tomto duchu celkem čtyřiadvacetkrát. Pro přiblížení jsou níže opět uvedeny nejzajímavější responze. 

„Musím přiznat, že tento pojem slyším poprvé. Nejvíc si to spojuji s tím, když chce věřící nebo nevěřící poznat důležitá poutní místa světových religií, a buď splnit svoji povinnost (pouť do Mekky u muslimů) nebo se jen něčemu novému přiučit a něco nového poznat. Takových míst je po celém světě spousta a vůbec bych se nedivil, kdyby i úplně nezasvěceného člověka lákalo tato místa vidět.“



„V první řadě rozdělení CR na věřící a nevěřící, přičemž věřící se při cestování zaměřují vice na duchovní smysl, nevěřící spíše na památky a historii.“

- 54 -

Předposlední otázka byla orientována na typ cestovního ruchu, který je řazen mezi ty novější. Řeč je o tzv. „Dark tourismu“. Tato otázka byla opět otevřená, respondenti tedy mohli pracovat s asociací a výsledky tedy byly pestré a různorodé. Graf č. 21- povědomí o Dark turismu

Co si představíte pod pojmem Dark Tourism? Hořké poznání

2

Pouze obecně cestovní ruch

1

Prociťování místa hmatovými vjemy

1

Turistika po tmě (event.po zavírací době)

6

Nebezpečné místo Turistika pro silné povahy

4 1

Nevysvětlitelné jevy, záhada, mystika, tajemno

13

Zná tento typ cestovního ruchu Pouze doslovný překlad

32 1

Nevím

37


Celkem 37 odpovědí bylo zodpovězeno lidmi, kteří tento pojem slyšeli poprvé. O pět responzí méně, tedy v přepočtu celkem 32, se ukázaly odpovědi s kladnou odezvou, že respondenti tento typ cestovního ruchu znají. Další častou odpovědí pak byla spojitost cestování za záhadami, energeticky silnými místy a nevysvětlitelnými jevy. Čtvrtou početnou odpovědí byla pak turistika, která je realizována po tmě. Zde je přehled citovaných, jak realitě blízkých, tak i kuriózních odpovědí: 

„Osvětim i jiné koncentrační tábory po celém světě, utrpení lidí a svými možnostmi starat se, aby se podobné situace neopakovaly s mým malým vlivem.“



„Mohl bych si to najít na Googlu a dělat chytrého, ale pravda je, že nemám tušení. Turismus při stmívání? Turismus načerno?“

- 55 -



„Noční



„Temná turistika - lidé cestující na místa, aby viděli, jak se např. žije v Africe v

prohlídky

měst,

hradů,

zámků

a

jiných

objektů?“

chudé oblasti (ve slumech), anebo na místa, jako je Černobyl, Hirošima a Nagasaki atd. - kde se stalo něco zlého pro lidstvo, kde umřela spousta lidí a ovlivnilo to i život v okolí, anebo na místa, která jsou tajemná- strašidelná.“ Poslední graf, kterému bylo přiřazeno číslo dvacet dva, přibližuje získaná data ohledně návštěvnosti, a také konkrétních míst spojených s již výše uvedenou formou turismu v grafu předchozím. Celkem 68% respondentů uvedlo, že místa, která souvisí s temnou minulostí, utrpením, boji či nějakou záhadou nikdy nenavštívili. Necelých 26% responzí bylo zodpovězeno kladně- „Ano, navštívil/a“. Zbylých 29,90% respondentů uvedlo konkrétní místo, které v minulosti navštívili, nebo pro jistotu doplnilo, že na takovémto místě nikdy nebyli. Zde jsou výsledky dotazníkového šetření. Graf č. 22- návštěva míst spjatých s Dark turismem Navštívili jste nějaké místo spjaté a známé s touto formou turismu? (popř. jaké)

29,90%

25,80% Ano, navštívil/a Ne, nenavštívil/a Konkrétní místo 68,00%


- 56 -

Dva lidé ještě tedy upřesnili, že tento typ CR neznají, a tak nejspíše nikde ani nebyli. Jedna odpověď se týkala Australského společenství, ležícím na jižní polokouli. Respondentka uvedla, že zde navštívila (nyní již zavřené) vězení. Další odpověď obsahovala výčet vyloženě jen koncentračních táborů. Z území České republiky byl uveden jeden- Terezín, z polské republiky Osvětim, Treblinka a Majdanek. Další vyhlazovací tábor, který respondent/ka uvedl/a se nachází na území Chorvatska- Jasenovac. Poslední tři uvedené tábory jsou z území Německa- Bergen Belsen, Dachau a Buchenwald. Jiné odpovědi obsahovaly i další místa jako např.: Kostnice, Manastir Ostrog v Černé Hoře, hrad Špilberk v Brně a Lidice. Poslední odlišná responze z této skupiny se pak týkala výrazu „Ground Zero“, čili míst, která jsou nenávratně prázdná, zpustošená nebo poškozená, nejčastěji z důvodu výbuchu atomové bomby, ale také kvůli zasáhnutí epidemií nebo třeba zemětřesením.

- 57 -

4 Verifikace stanovených hypotéz

4.1 Hypotéza 1 V současné době převládá i v cestovním ruchu důvěra v technologické vymoženosti a nástroje. Domnívám se, že více než 40% respondentů používá internet jako nástroj pro vyhledávání podkladů k návštěvě kulturních památek a akcí všeobecně.

Hypotéza H1 byla potvrzena.

Jednotlivé poznatky z dotazníkového šetření, které přispěly k verifikaci hypotézy H1: 

Jelikož bylo na výběr z více možností, celkem 49% respondentů odpovědělo, že výsledky k zamýšleným kulturním akcím vyhledává na internetu.



Pouhých 6% bylo respondenty hlasováno pro možnost získávání podrobností o nabídkách možného výletu v budoucnu z rozhlasu.



25,50%, takovéto číslo se překvapivě váže k počtu lidí, kteří hledají podklady v časopisech a novinách.



Největší procentuální vyjádření získala odpověď „od přátel/známých“. (Všechny odpovědi jsou k nahlédnutí v grafu č. 8).

Doporučení: 

Větší podíl propagace v médiích, hlavně v rozhlase. Kulturní cestovní ruch je turisty velmi žádaným odvětvím a pro stát velikým finančním přínosem. Jeho propagace by se tedy neměla opomíjet v žádném z mediálních prostředků.

- 58 -

4.2 Hypotéza 2 Geocaching je celosvětově známá outdoorová hra. Domnívám se, že méně než 20% respondentů využívá tuto hru k návštěvě kulturních památek.



Celkem 67,30% respondentů tuto outdoorovou hru již zná.



Celých 32,70% responzí se týkalo odpovědi „ne, neznám“.



Poslední možností k vyjádření k této hře bylo označení konkrétní památky, kterou respondenti pomocí této hry navštívili. Tato odpověď získala 23,50%, z toho devět procent se týkalo přesnějších vyjádření k této hře. To tedy znamená, že pouhých 14,50% respondentů navštívilo již někdy v minulosti za pomoci této hry nějakou kulturní památku. (Všechny odpovědi jsou k nahlédnutí v grafu č. 17).

Doporučení: 

Dostat tuto hru více v povědomí veřejnosti.



Nejenže přispívá k rozšíření všeobecných znalostí o naší vlasti, je taktéž zábavným prostředkem pro děti i dospělé.



Mezi další výhody patří pobyt na čerstvém vzduchu a pohybová aktivita.

- 59 -

4.3 Hypotéza 3 Nové formy turismu se neustále rozvíjí s rostoucí poptávkou turistů. Domnívám se však, že 40% respondentů nezná pojem „Dark tourism“.



Celých 37 % respondentů z dotazníkového šetření pojem „Dark tourism“ nikdy neslyšelo, tudíž ho ani nezná.



Šest procent dotazovaných evokuje tento výraz na turistiku po tmě nebo realizovanou načerno (protizákonně).



Je však třeba uvést, že 32% respondentů tento pojem CR zná. (Všechny odpovědi výše jsou k nahlédnutí v grafu č. 21).



Na druhou stranu 68%, poněkud velká část respondentů, nikdy nenavštívila místo, které by bylo spjaté s touto formou turismu. (Viz graf č. 22).

Doporučení: 

„Dark tourism“ se ve většině případů pojí s místy historických okamžiků, na které by se rozhodně nemělo zapomínat. Bylo by dobré historii udržovat v potaz, poučit se z ní. Tato forma turismu, myslím si, je dobrou příležitostí k tomuto kroku. Rozhodně reálná návštěva turistům problematiku přiblíží více a blíže, než studium z knížek či příruček.

- 60 -

5 Návrhová část 5.1 Návrh pro ZŠ 2. st. a SŠ 5.1.1 Návrh č. 1- Vzdělávací jednodenní výlety s průvodcem Mnoho škol pořádá vzdělávací aktivity a výlety, které však mohou studenti realizovat se svou rodinou či přáteli. Namísto školami nejčastěji uplatňovaných kulturních akcí (divadla, kina, koncerty, výstavy apod.) by bylo dobré využít služby kvalifikovaného průvodce s odborným výkladem, který studenty zavede na místa, jež by neměla upadnout v zapomnění. Řeč je o „Dark turismu“, speciálním, netradičním a relativně novém typu turismu, který se zaměřuje na historicky významné události, objekty a místa, která jsou spjata s tragédií, neštěstím a smutkem. Vzdělávací aktivity jsou nedílnou součástí každé školy. Jsou dobrým nástrojem pro upevnění znalostí z odborných knih, zpestření výuky mimo objekt školy a rovněž jsou užitečné pro utužení třídního kolektivu. Přínosy realizace návrhu: 

Studentům bude umožněna návštěva historicky významných míst s odborným výkladem průvodce.



Tímto způsobem dojde k rozšíření nejen studentských vědomostí, ale také této nové formy výuky.



Dark turismus a místa s ním spojená se stanou součástí cílených návštěv nejen náhodných turistů, ale i studentů, kteří se historii učí v rámci vzdělávání a rozšíření svých vědomostí.

Rizika realizace návrhu: 

Někteří studenti mohou tyto tematické vzdělávací programy pojmout negativně. Většina studentů si totiž pod pojmem výlet (mimo školní prostředí) představí pouze zábavné akce.



Je možné, že negativní ohlas se naopak najde ze strany rodičů. Pochopitelně ne každý se zajímá o historické události, zvláště ty, které byly spojené s utrpením mnoha lidí (koncentrační a vyhlazovací tábory).

- 61 -

5. 2 Návrh pro cestovní kanceláře 5.2.1 Návrh č. 2- Poznávací, pobytové zájezdy včetně speciálních fakultativních výletů zaměřených na Geocaching Většina cestovních kanceláří nabízí klasické pobytové a poznávací zájezdy. Součástí programu bývají fakultativní výlety zaměřené na návštěvu kulturních památek (katedrál, kostelů, monastýrů, zámků a hradů), přírodních zajímavostí (jezera, parky, jeskyně, vodopády aj.), muzeí a galerií v dané destinaci. Někteří turisté tyto doplňkové služby nevyužívají z důvodu přílišné organizace a přeplněnosti účastníků navštíveného místa. Při těchto výletech se totiž často střetne mnoho skupin s turisty a atmosféra kulturní a historické památky je náhle ztracena a ztratí své kouzlo. Geochaching by tyto problémy vyřešil. Níže jsou uvedeny přínosy tohoto návrhu.

Přínosy realizace návrhu: 

Turisté nebudou trávit svůj pobyt v uzavřených prostorách muzeí apod., ale budou za pomocí předem uvedených souřadnic průvodcem hledat tzv. cache (tajuplná a skrytá místa určená k nalezení).



Tato hra je zavede na místa, která by za normálních okolností jako turisté možná ani nenavštívili.



Fakultativní výlety tohoto typu budou včetně průvodce, ten však ponechá zúčastněným patřičnou volnost. Bude na ně dohlížet z patřičné vzdálenosti. Toto opatření je důležité v případě jakéhokoli nebezpečí, nedorozumění či náhlého zmizení.


Geocaching je pro všechny věkové kategorie. Je ale třeba vzít v potaz zdravotní stav, fyzickou zdatnost a sportovní vybavenost zúčastněných. Tato hra je realizována občas na hůře přístupných místech (skaliska v horách, strmé výstupy a sestupy, podzemní prostory apod.).



Nutné vzít v potaz neprofesionalitu a nezodpovědnost průvodce (nutné školení). - 62 -

5.3 Návrh pro správce poutních míst 5.3.1 Návrh č. 3- Pořádání tematických duchovních večerů Dle výsledků provedeného dotazníkového šetření 51% respondentů uvádí, že vůbec nenavštěvuje poutní místa, což dle mého názoru stojí za pozornost (viz graf č.5). Hned následující výsledky z grafu č. 6 ukazují, že hlavním účelem cesty za poutními místy těch dalších respondentů, kteří je navštěvují, je hlavně poznání, zvědavost a rozšíření si obzorů, s celkovým počtem 43,90%. Tyto dva výsledky poukazují na to, že tento typ turismu je opomíjený. Přitom tato velmi duchovně i architektonicky zajímavá místa nemusí být nutně navštěvována pouze věřícími. Dle mého názoru dobrým inspirativním nápadem, aby tato místa byla pro nevěřící turisty lákavá a zajímavá, je pořádání tematických duchovních večerů. To znamená s tematikou historickou a lehce duchovní, s příběhy z minulosti a připomenutím nejdůležitějších historických mezníků, spjatých s tím daným poutním místem. Tyto večery by vedl buď místní duchovní (farář aj.), anebo dobrovolník z řad žijících občanů, který má k danému místu blízko.

Přínosy realizace návrhu: 

Připomenutí historických událostí a tajuplných okamžiků spjatých s tím daným poutním místem nejen nábožensky založeným lidem, ale hlavně i „nevěřícím“.



Rozšíření povědomí o nejrůznějších poutních místech v ČR- i těch méně navštěvovaných kaplí či kostelů.



Větší zájem o náboženský cestovní ruch.


Možné vandalství religiózní památky a okolí náhodně kolemjdoucími či jen přihlížejícími lidmi bez žádného, byť jen malého náboženského vyznání.



Nebezpečí narušení klidného prostředí poutního místa a přírody velkým množstvím přijíždějících turistů.

- 63 -

6 Závěr Jak již bylo uvedeno v úvodu, samotný název této práce napovídá, že propojenost náboženského cestovního ruchu (dále jen CR) spolu s kulturně- historickým turismem je nesmírně důležitá. Spojuje totiž tři prvky, které spolu dokonale souvisí, a to poznání důležité minulosti, i naučení se něčemu novému, jak o kultuře, náboženství, tak i historii. Cílem této práce bylo nejen zjistit postoj k náboženskému CR, prozkoumat povědomí o nových formách cestovního ruchu a jejich atraktivitu pro turisty v dnešní době, ale zároveň potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. Stanovený cíl se povedlo splnit a pomocí výsledků tak následně stanovit celkem tři návrhy, které se týkaly samotných hypotéz a výsledků z dotazníkového šetření. Co se týká samotných zjištění, vzešlo najevo, že celkem 37% respondentů z dotazníkového šetření pojem „Dark tourism“ nikdy neslyšelo, a tudíž ani neví, čeho blíže se tato forma turismu dotýká. Jelikož 42,09% respondentů patří do předem stanovené první věkové kategorie 15- 25 let, bylo navrhnuto, aby se namísto vzdělávacích aktivit na školách konalo více výletů spjatých právě s výše uvedenou formou turismu. Nejenže by byla výuka zpestřena výletem mimo školní lavice, ale studenti by si v prvé řadě osvěžili své znalosti v oblasti dějepisu a utvrdili je praktickou zkušeností z těchto návštěv. Další důležité zjištění spjaté rovněž s novou formou turismu se dotýkalo dostupných informací o outdoorové hře geocaching, která spočívá v hledání tzv. skrytých „keší“. Celkem 32,70% respondentů odpovědělo, že tuto hru vůbec nezná. Pouze dalších 14,50% odpovědí se naopak týkalo odpovědi, že za pomocí této hry navštívilo již někdy v minulosti nějakou kulturní památku. Pro přehled jsou všechny odpovědi spjaté s touto problematikou k nahlédnutí v grafu číslo 17. Dle dalších výsledků z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 51% respondentů nenavštěvuje poutní místa, což jistě dle mého názoru stojí za pozornost (výsledky viz graf č. 5). Hned následující vyhodnocení dat z grafu č. 6 ukazuje, že hlavním účelem cest (těch lidí, kteří je realizují) za poutními místy je v prvé řadě poznání, zvědavost, ale také zájem o rozšíření si obzorů- s celkovým počtem 43,90%. Domnívám se, že tyto dva výsledky poukazují na to, že náboženský cestovní ruch je opomíjený. Přitom tato duchovní i architektonicky zajímavá místa nemusí být nutně navštěvována pouze věřícími, nýbrž i nadšenci historie, či jen náhodně projíždějícími turisty daným místem.

- 64 -

Trendy se s dobou vyvíjí neustále kupředu. Je nutné sledovat aktuální zájem ze strany potenciálních turistů, jejich zvyky, zájmy a potřeby, a také možná a uskutečnitelná přání. Tímto způsobem je třeba nasměrovat nabídku na trhu spolu se sledováním konkurence a jejich produktů. Historie je podstatnou částí životů nás všech a je třeba si ji nenuceným způsobem připomínat a poučit se z ní.

- 65 -

7 Literatura Knižní publikace [1] BONIFACE, B.; COOPER, CH. Worldwide Destinations: the geography of travel and tourism. – 3rd ed. Oxford: Butterworth- Heinemann, 2001. 389 s. ISBN 0-7506-4231-9. [2] ČESKÉ DĚDICTVÍ UNESCO. UNESCO JE BLÍZKO. 1. vyd.: České dědictví UNESCO, 2012. 112 s. ISBN 978-80-260-3711-8. [3] DIVY SVĚTA. 1. vyd. Praha: Knižní klub, spol. s.r.o., 1993. 238. s. ISBN 80-85634-066. [4] ENROTH, R. a kol. Průvodce sektami a novými náboženstvími. Praha: Eelac, 1994. 187 s. ISBN 80-85495-29-5. [5] HORNER, S.; SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9. [6] CHROMÝ, J. a kol. Trendy komunikace v cestovním ruchu. Praha: Verbum o.s., 2010. 115 s. ISBN 978-80-904415-4-5. [7] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. [8] JOHNOVÁ, R. Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2724-0. [9] KUCHAŘ, J. Praha esoterická. Průvodce skrytými dějinami města. Praha: Eminent, Knižní Klub k. s., 2000. 319 s. ISBN 80-7281-022-7. [10] LICKORISH, J. L.; JENKINS, L. C. An introduction to Tourism. Oxford: Butterworth- Heinemann, 1997. 244 s. ISBN 0-7506-1956-2. [11] PARTRIDGE, CH. Lexikon světových náboženství. Praha: Slovart, s.r.o., 2006. 495 s. ISBN 80-7209-796-2.

- 66 -

[12] RYGLOVÁ, K.; BURIAN, M.; VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch- podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 216 s. ISBN 978-80247-4039-3. [13] SCHWARTZHOFFOVÁ, E. Služby v cestovním ruchu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 83 s. ISBN 978-80-244-3438-4. [14] SCHWINKE, T. Top 10 Prag, vaš vodič za 10 najboljih… . Zagreb: Znanje d. d, 2003. 160 s. ISBN 953-195-346-5. [15] ŠALANDA, M. Internet a jeho využití pro cestování- jak hledat a najít. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 112 s. ISBN 80-247-0394-7. [16] TOUŠEK, V. a kol. Česká republika- portréty krajů. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2005. 136 s. ISBN 80-239-6305-8. [17] TRIBE, J. The economics of Recreation, Leisure and Tourism. – 4th ed. New York: Routledge, 2012. 500 s. ISBN 978-0-08-089050-0. [18] ULMANOVÁ, K. Cestování před sto lety aneb všude dobře, doma nejlépe. Praha: Dokořán, s.r.o., 2011. 211 s. ISBN 978-80-7363-384-4. [19] WESTWOODOVÁ, J. Atlas záhadných míst. Praha: Knižní klub, spol. s.r.o., 1994. 240 s. ISBN 80-7176-061-7. [20] WORLD TOURISM ORGANISATION. Tourism Towards 2030/ Global Overview. Madrid: World Tourism Organisation, 2011. 47 s.

Internetové zdroje [21] AsiaNews.it: Vaticano. AsiaNews.it: Vaticano [online]. 04/07/2013. 2013 [cit. 201504-18]. Dostupné z: [22] CZECH TOURISM. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Czech Tourism

[cit.

s.

2015-04-16],

1.

Dostupné

internetu: - 67 -

na

[23] HEŘMANOVÁ, E; JANOUCHOVÁ, V. Turismus kulturní (cultural tourism). Artslexikon,

2014

[cit.

Dostupné

2015-04-16].

z:

[24] Chrám Vasila Blaženého v Moskvě. Studium v Rusku - Každý by chtěl studovat v Americe. Tak jsem odjel na rok do Moskvy. [online]. 2014, 29. 04. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: [25]MysticPost.com:

Obedience

of

American

Medjugorje

Fans. Ministryvalues.com [online]. 02. 01. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: ministryvalues.com/index.php?option=com_content&task=view&id=2156&Itemid=214> [26] NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Unesco. Národní památkový ústav, 2015 [cit. Dostupné

2015-04-16].

na

internetu:
pamatkova-pece/zakony-mezinarodni-dokumenty/mezinarodni-dokumenty/unesco/> [27] Okolí a turistika v blízkosti Orlík - Loužek: Svatá Hora - sakrální památka a poutní místo. Http://orlik-apartmany.cz/[online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: < http://orlikapartmany.cz/okoli_turistika_orlik.html> [28]

Planine.

Moj

planinarski

dnevnik:

VEPRIC

-

hrvatsko

lurdsko

svetište. Planinarstvo.bloger.index.hr: Planine. Moj planinarski dnevnik [online]. 10. 06. 2010.

2010

[cit.

Dostupné

2015-04-18].

z:

[29] TOMANOVÁ, L. Marketing cestovního ruchu, 1. lekce – Marketing a management turistické

destinace.

[cit.

2015-04-16],

s.

internetu:

- 68 -

2.

Dostupné

na

8 Přílohy Příloha č. 1

Dotazník

Příloha č. 2

Zmíněná poutní místa od respondentů Crkva sv. Vasilije- Manastir Ostrog (MNE)

Příloha č. 2A Svetište Vepric- Makarska riviera (HR) Příloha č. 2B Medjugorje (BIH)- Crkva sv. Jakova Příloha č. 2C Vatikán (VAT)- Bazilika sv. Petra, Svatopetrské náměstí a Apoštolský palác Příloha č. 2D Kostel Svatá Hora u Příbrami (ČR) Příloha č. 2E Chrám Vasila Blaženého v Moskvě (RUS)

- 69 -

Příloha č. 1

Dotazník

Dobrý den, jsem studentkou VŠH a tento dotazník mi velmi pomůže při zpracování bakalářské práce. Věnujte proto, prosím, několik minut svého času vyplněním následujícího dotazníku. Srdečně děkuji! 1) Co si představíte pod pojmem náboženský cestovní ruch? Zbývá 1500 znaků 2) Navštívili jste někdy v minulosti poutní místo? (pokud ano, jaké?) Ano Ne Jiná Zbývá 100 znaků 3) Jakého jste náboženského vyznání? Katolik Pravoslavný Muslim východní náboženství ateista Jiná Zbývá 100 znaků 4) Z jakého důvodu navštěvujete poutní místa? náboženský cíl kulturní akce rozšíření si obzorů zvědavost poznání nenavštěvuji Jiná Zbývá 100 znaků 5) Provází Vás neobvyklý pocit (emoce) při návštěvě poutního místa? (popř. jaké) Ano Ne Jiná Zbývá 100 znaků

- 70 -

Příloha č. 1A 6) Kde hledáte podklady k návštěvě poutního místa/ kulturní památky? (dopiště konkrétní zdroje) od přátel/ známých na internetu noviny, časopisy rozhlas Jiná Zbývá 100 znaků 7) Láká Vás objevování kulturního dědictví spíše u nás v ČR nebo ve světě? (popř. kde) v ČR ve světě Jiná Zbývá 100 znaků 8) Kolik času vynaložíte na cestu za poznáváním kultury, historie? cca pár hodin 1 den více denní cesta ve vlastní režii v rámci poznávacího zájezdu (CK, CA) 9) Které roční období pro tyto cesty využíváte nejvíce? jaro léto podzim zima po celý rok 10) Kterou památku kulturního dědictví v ČR považujete za č. 1 a proč? Zbývá 1500 znaků 11) S kým se nejčastěji vydáváte na cesty za poznáním dosud nepoznaného? sám/ sama s rodinou s přítelem/ přítelkyní s přáteli Jiná Zbývá 100 znaků - 71 -

Příloha č. 1B 12) Kolik Kč jste ochotni vynaložit na absolvování výletu za kulturou? navštěvuji pouze akce volně přístupné (zdarma) 150- 500 Kč 501- 1500 Kč 1501 a více Kč jiná nejčastější částka Zbývá 100 znaků 13) Vracíte se na místa, jež jste v minulosti navštívili? Ano Ne 14) Využíváte služeb průvodce nebo si vyhledáváte informace sami? vlastní program výlet s průvodcem 15) Lákají Vás různé pověsti a příběhy z minulosti, které jsou spjaty s daným místem Vašeho zájmu? Ano Ne 16) Co si představíte pod pojem Dark Tourism? Zbývá 1500 znaků 17) Navštívili jste nějaké místo spjaté a známé s touto formou turismu? (popř. jaké) Ano Ne konkr. místo, památka: Zbývá 100 znaků 18) Slyšeli jste někdy pojem Geocaching? (pokud ANO, využili jste někdy tuto hru k návštěvě nějaké památky- popř. jaké?) Ano, znám Ne, neznám konkrétní památka: Zbývá 100 znaků

- 72 -

Příloha č. 1C 19) Myslíte si, že Geocaching podporuje turismus a přispívá tím k rozšíření povědomí o nejrůznějších zajímavých místech a památkách? Ano Ne 20) Váš věk 15- 25 26- 40 41- 50 51- 60 61 a více 21) Vaše pohlaví Žena Muž 22) Míra dosaženého vzdělání základní střední odborné- vyučen/a úplné střední ukončené maturitní zkouškou vysokoškolské- VOŠ/ VŠ

- 73 -

Příloha č. 2 Zmíněná poutní místa od respondentů Crkva sv. Vasilije- Manastir Ostrog (MNE)

Zdroj: vlastní

- 74 -

Příloha č. 2A Svetište Vepric- Makarska riviera (HR)

Zdroj: (planinarstvo.bloger.index.hr)

- 75 -

Příloha č. 2B Medjugorje (BIH)- Crkva sv. Jakova

Zdroj: (http://ministryvalues.com)

- 76 -

Příloha č. 2C Vatikán- Bazilika sv. Petra, Svatopetrské náměstí a Apoštolský palác

Zdroj: (asianews.it)

- 77 -

Příloha č. 2D Kostel Svatá Hora u Příbrami (ČR)

Zdroj: (http://orlik-apartmany.cz/)

- 78 -

Příloha č. 2E Chrám Vasila Blaženého v Moskvě (RUS)

Zdroj: (studiumvrusku.cz)

- 79 -

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Denisa Němejcová. Propojenost náboženského cestovního ruchu s kulturně- historickým turismem

Recommend Documents