VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Daniela Zádová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Daniela Zádová Analýza vývoje kapacit hromadných ubytovacích zařízení v České republice v letech 1990 – 2014

Bakalářská práce

2016

Analýza vývoje kapacit hromadných ubytovacích zařízení v České republice v letech 1990 – 2014

Bakalářská práce

Daniela Zádová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička, PhD. Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-06-13 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Barchelor’s Dissertation

Analysis of the Capacity Development of Collective Accomodation Establishments in the Czech Republic in 1990 - 2014 Daniela Zádová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička, PhD. Date of Submission: 2016-06-13 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci na téma Analýza vývoje kapacit hromadných ubytovacích zařízení v České republice v letech 1990 – 2014 zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………………. Daniela Zádová

V Praze dne 13. 6. 2016

Poděkování

Ráda bych poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce, panu Ing. Petru Studničkovi, PhD., za vedení práce, ochotu a zodpovězení otázek, které jsem při zpracování práce měla.

Abstrakt

ZÁDOVÁ, Daniela. Analýza vývoje kapacit hromadných ubytovacích zařízení v České republice v letech 1990 – 2014. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. Celkový počet stran: 82

Bakalářská práce analyzuje vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení v České republice v letech 1990 – 2014. V první – teoretické části práce je charakterizován cestovní ruch a další pojmy používané v práci, jako kraj, statistické údaje, hromadná ubytovací zařízení a podobně. Druhá- analytická část práce pojednává o způsobu sběru statistických dat, o statistických ukazatelích a o vývoji statistických dat týkajících se hromadných ubytovacích zařízení. Tato část také charakterizuje cestovní ruch v krajích České republiky a následně analyzuje samotný vývoj kapacit v hromadných ubytovacích zařízeních. Ve třetí- návrhové části se pojednává o možném vývoji kapacit hromadných ubytovacích zařízeních v budoucnu a jsou zde podávány návrhy na možné scénáře.

Klíčová slova: cestovní ruch, hromadná ubytovací zařízení, kraj, návštěvník, statistické údaje

Abstract

ZÁDOVÁ, Daniela. Analysis of the Capacity Development of Collective Accomodation Establishments in the Czech Republic in 1990 – 2014. [Barchelor’s Dissertation]. The Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. Total Number of pages: 82

The thesis analyzes the the Capacity Development of Collective Accomodation Establishments in the Czech Republic in 1990 – 2014. In the first- theoretical part, there is characterised tourism and other terms usen in work as a region, statistics, collective accomodation establishments and others. The second- analytical part deals with the method of collecting of statisticals data, on a statistical indicators and the development of statistical data about collective accomodations establishments. This section also describes the touristic regions in the Czech Republic and then analysesthe actual development of capacities in collective accomodation establishments. The third part discusses the possible development of capacities of collective accomodation establishments in the future and there are proposals on the possibble scenarios.

Key words: tourism, collective accommodation establishments, region, visitor, statistics

OBSAH Obsah OBSAH ...........................................................................................................................................8 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ..............................................................................9 SEZNAM ZKRATEK, SYMBOLŮ A VYSVĚTLIVEK .............................................................. 13 ÚVOD ......................................................................................................................................... 15 1 TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 17 1.1

Cestovní ruch ............................................................................................................... 17

1.2

Služby cestovního ruchu ............................................................................................... 19

1.3

Kraj .............................................................................................................................. 20

1.4

Statistické údaje cestovního ruchu................................................................................. 21

1.5

Statistika cestovního ruchu ........................................................................................... 23

1.6

Klasifikace ubytovacích zařízení ČR ............................................................................. 26

1.7

a Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) .......................................................................... 27

1.6 b Klasifikace ubytovacích zařízení...................................................................................... 29 2 ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 32 2.1 Historie získávání statistických dat cestovního ruchu do konce 19. století ........................... 32 2.2 Získávání statistických dat v období 20. století ................................................................... 33 2.3 Vývoj statistiky CR v letech 1978 – 1989 ........................................................................... 34 2.3 Systém statistiky CR po roce 1989...................................................................................... 35 2.4 Charakteristika cestovního ruchu v krajích ČR po roce 2000 ............................................... 36 2.3 Analýza vývoje návštěvnosti a vývoje kapacit HUZ v ČR po roce 2000 .............................. 58 3 NÁVRHOVÁ ČÁST................................................................................................................. 73 ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 75 LITERATURA ............................................................................................................................ 77

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY Obrázek č. 1: Vztah mezi druhy cestovního ruchu

- 19 -

Obrázek č. 2: Hlavní město Praha na mapě ČR

- 36 -

Obrázek č. 3: Středočeský kraj na mapě ČR

- 39 -

Obrázek č. 4: Jihočeský kraj na mapě ČR

- 41 -

Obrázek č. 5: Plzeňský kraj na mapě ČR

- 43 -

Obrázek č. 6: Karlovarský kraj na mapě ČR

- 45 -

Obrázek č. 7: Ústecký kraj na mapě ČR

- 46 -

Obrázek č. 8: Liberecký kraj na mapě ČR

- 47 -

Obrázek č. 9: Královéhradecký kraj na mapě ČR

- 49 -

Obrázek č. 10: Pardubický kraj na mapě ČR

- 50 -

Obrázek č. 11: Kraj Vysočina na mapě ČR

- 51 -

Obrázek č. 12: Jihomoravský kraj na mapě ČR

- 53 -

Obrázek č. 13: Olomoucký kraj na mapě ČR

- 54 -

Obrázek č. 14: Zlínský kraj na mapě ČR

- 55 -

Obrázek č. 15: Moravskoslezský kraj na mapě ČR

- 57 -

TABULKY Tabulka č. 1: Rozdělení ubytovacích zařízení podle velikosti

- 28 -

Tabulka č. 2: Nejvyhledávanější turistické památky na území hlavního města Prahy za rok 2009

- 37 -

Tabulka č. 3: Počet HUZ na území hlavního města Prahy

- 38 -

Tabulka č. 4: Návštěvnost v HUZ na území hlavního města Prahy

- 38 -

Tabulka č. 5: Nejnavštěvovanější hrady, zámky a církevní objekty ve Středočeském kraji v roce 2009

- 40 -

Tabulka č. 6: Počet hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji (podle okresů) - 40 Tabulka č. 7: Návštěvnost v HUZ ve Středočeském kraji v letech 2012 – 2016

- 41 -

Tabulka č. 8: Nejčastější návštěvníci Jihočeského kraje v roce 2009

- 42 -

Tabulka č. 9: Návštěvnost HUZ v Jihočeském kraji v letech 2012 – 2016

- 43 -

Tabulka č. 10: Návštěvnost HUZ v Plzeňském kraji v letech 2012 – 2016

- 44 -

Tabulka č. 11: Návštěvnost HUZ v Karlovarském kraji v letech 2012 – 2016

- 45 -

Tabulka č. 12: Návštěvnost HUZ v Ústeckém kraji v letech 2012 – 2016

- 47 -

Tabulka č. 13: Návštěvnost HUZ v Libereckém kraji v letech 2012 – 2016

- 48 -

Tabulka č. 14: Návštěvnost HUZ v Královéhradeckém kraji v letech 2012 – 2016 -

49 -

Tabulka č. 15: Návštěvnost HUZ v Pardubickém kraji v letech 2012 – 2016

- 51 -

Tabulka č. 16: Návštěvnost HUZ v kraji Vysočina v letech 2012 – 2016

- 52 -

Tabulka č. 17: Návštěvnost HUZ v Jihomoravském kraji v letech 2012 – 2016

- 53 -

Tabulka č. 18: Návštěvnost HUZ v Olomouckém kraji v letech 2012 – 2016

- 55 -

Tabulka č. 19: Návštěvnost HUZ ve Zlínském kraji v letech 2012 – 2016

- 56 -

Tabulka č. 20: Návštěvnost HUZ v Moravskoslezském kraji v letech 2012 – 2016 Tabulka č. 21: Hosté v HUZ na území hlavního města Prahy

57 -

- 58 -

Tabulka č. 22: Počet HUZ na území hlavního města Prahy v letech 2012 – 2015 - 60 Tabulka č. 23: Počet HUZ na území středočeského kraje v letech 2012 – 2015

- 61 -

Tabulka č. 24: Počet HUZ na území Jihočeského kraje v letech 2012 – 2015

- 62 -

Tabulka č. 25: Počet HUZ na území Plzeňského kraje v letech 2012 – 2015

- 63 -

Tabulka č. 26: Počet HUZ na území Karlovarského kraje v letech 2012- 2015

- 63 -

Tabulka č. 27: Počet HUZ na území Ústeckého kraje v letech 2012 – 2015

- 65 -

Tabulka č. 28: Počet HUZ na území Libereckého kraje v letech 2015 – 2015

- 66 -

Tabulka č. 29: Počet HUZ na území Královéhradeckého kraje v letech 2012 – 2015 -

67 -

Tabulka č. 30: Počet HUZ na území Pardubického kraje v letech 2012 – 2015

- 68 -

Tabulka č. 31: Počet HUZ na území kraje Vysočina v letech 2012 – 2015

- 69 -

Tabulka č. 32: Počet HUZ na území Jihomoravského kraje v letech 2012 – 2015 - 70 Tabulka č. 33: Počet HUZ na území Olomouckého kraje v letech 2012 – 2015

- 71 -

Tabulka č. 34: Počet HUZ na území Zlínského kraje v letech 2012 – 2015

- 71 -

Tabulka č. 35: Počet HUZ na území Moravskoslezského kraje v letech 2012 – 2015 -

72 -

GRAFY Graf č. 1: Počet hostů v HUZ na území hlavního města Prahy v letech 2000 - 2015 -

59 -

Graf č. 2: Hosté v HUZ na území Středočeského kraje v letech 2012 – 2015

- 60 -

Graf č. 3: Hosté v HUZ na území Jihočeského kraje v letech 2012 – 2015

- 62 -

Graf č. 4: Počet hostů ubytovaných v HUZ na území Ústeckého kraje v jednotlivých měsících v letech 2012 – 2016 (1. čtvrtletí)

- 63 -

Graf č. 5: Hosté v HUZ na území Libereckého kraje v jednotlivých měsících v letech

2012 – 2016

- 65 -

Graf č. 6: Hosté v HUZ na území Pardubického kraje v jednotlivých měsících v letech 2012 – 2016

- 67 -

Graf č. 7: Počet hostů v HUZ v kraji Vysočina v letech 2009 – 2016

- 68 -

Graf č. 8: Počet ubytovaných osob v HUZ v Jihomoravském kraji v letech 2014 – 2016 -

69 -

Graf č. 9: Přenocování hostů v HUZ na území Olomouckého kraje v letech 2013 – 2016 -

70 -

SEZNAM ZKRATEK, SYMBOLŮ A VYSVĚTLIVEK ACR

Aktivní cestovní ruch

AKČR

Asociace krajů České republiky

Aj.

A jiné

ATD

A tak dále

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DCR

Domácí cestovní ruch

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

HUZ

Hromadná ubytovací zařízení

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

OSN

Organizace spojených národů

PCR

Příjezdový cestovní ruch

Tis.

Tisíc

Tzn.

To znamená

UNESCO

Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu

WTO

Světová obchodní organizace

ÚVOD Tématem bakalářské práce je „Analýza vývoje kapacit hromadných ubytovacích zařízení v České republice v letech 1991 – 2014.“ Toto téma jsem si zvolila z důvodu toho, abych si prohloubila znalosti o dané problematice a o celkovém vývoji ubytovacích zařízení v ČR. Touto prací bych také chtěla upozornit na důležitost shromažďování statistických údajů týkajících se cestovního ruchu v ČR, protože vliv cestovního ruchu na ekonomiku naší země neustále vzrůstá a díky kvalitním statistickým údajům je možné předpovídat budoucí vývoj v tomto odvětví. Hlavním cílem práce je zmapovat vývoj hotelnictví v jednotlivých krajích České republiky, jak se vyvíjely kapacity hromadných ubytovacích zařízení a také jaký byl vývoj využití těchto kapacit na území ČR. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. V první, teoretické části, jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů týkajících se ubytovacích zařízení a statistiky cestovního ruchu. Vymezení těchto pojmů je stěžejní pro další části práce. V této části jsem čerpala informace především z titulů v knihovně Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o., Městské knihovny v Praze a na internetových stránkách Českého statistického úřadu. Ve druhé, tedy analytické části práce, budu zkoumat vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení na území hlavního města Prahy a v ostatních krajích na území ČR. Aplikuji zde poznatky získané již v teoretické části práce, také budu využívat další údaje zveřejňované ČSÚ. Ve třetí, tedy návrhové části práce, využiji poznatky získané z analytické části k predikci možného vývoje kapacit hromadných ubytovacích zařízení v ČR v budoucích letech. Jako hlavní hypotézu, kterou se v práci pokusím potvrdit či vyvrátit, jsem si určila toto tvrzení: H0: Domnívám se, že vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení na území hlavního města Prahy je odlišný, než vývoj v ostatních krajích ČR.

15

Hlavními metodami využitými v bakalářské práci bude analýza sekundárních dat, dále jejich komparace. Pro vysvětlení základních pojmů v práci budu vycházet z odborných publikací, především z Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2015 – 2020, dále budu jako hlavní zdroj využívat Moderní hotelový management od Felixe Křížka a Josefa Neufuse, Moderní řízení hotelového provozu od Jaromíra Beránka a kolektivu, a také Statistiky cestovního ruchu od Jaromíra Frankeho a kolektivu. Nezanedbatelným zdrojem informací budou také data zjištěná na webových stránkách Českého statistického úřadu.

16

1 TEORETICKÁ ČÁST Teoretické vymezení základních pojmů je neodmyslitelnou součástí každé práce. Aby se pojmy správně užívaly, je třeba je co nejvýstižněji definovat. Obsahem této kapitoly je tedy definice základních pojmů vyskytujících se v bakalářské práci.

1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch se označuje za sociálně-ekonomický jev. Pod pojmem sociální si můžeme představit, že základním subjektem (nositelem vlastností, stavů, zážitků) je člověk či skupina osob. Velmi zobecněně se tedy tato část cestovního ruchu dá chápat jako způsob uspokojování přání a potřeb účastníka či účastníků cestovního ruchu. Zároveň má cestovní ruch vliv na ekonomiku státu (proto ekonomický jev) a to na úrovni makro- i mikroekonomické. Součástí cestovního ruchu jsou tedy také subjekty, které se svou činností (ubytovacími či stravovacími službami, informační činností atd.) podílejí na uspokojování potřeb a přání jiných lidí spojených s cestovním ruchem. V současné době má cestovní ruch také neodmyslitelný vliv na další oblasti, jako je tvorba HDP, platební bilance, příjmy státního rozpočtu, příjmy rozpočtu regionů aj. Kvůli faktu, že cestovní ruch ovlivňuje různá odvětví, a že samotná vnitřní struktura cestovního ruchu se neustále rozvíjí, je velice složité hledat jednotnou či univerzální definici, která by reflektovala jeho podstatu. „Za počátek vědeckého zkoumání cestovního ruchu je možno z literatury odvodit začátek 20. století.“ (cit. Attl, Nejdl, 2004, s. 9) Během postupného vývoje společnosti ve 20. století byly vytvářeny různé definice cestovního ruchu, nicméně žádná v praxi stoprocentně nevyhovovala. V roce 1991 tedy Světová organizace cestovního ruchu (dále jen WTO) na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v Ottawě přijala následující definici: „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (někdy se uvádí místo běžné životní prostředí „obvyklé prostředí“), a to na dobu kratší než je

17

stanovena1, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (cit. Attl, Nejdl, 2004, s. 12) Z této definice jasně vyplývají základní rysy cestovního ruchu. Těmi jsou: Změna místa pobytu, tedy cestování z místa běžného životního prostředí do místa (míst) mimo běžné životní prostředí Dočasný nebo přechodný pobyt v místě mimo běžné životní prostředí účastníka cestovního ruchu Hlavním účelem cesty není výdělečná činnost (vylučují se cesty za prací v pracovním poměru, naopak se zde zahrnují služební pracovní cesty, např. účast na kongresových akcích) Realizuje se ve volném čase účastníka cestovního ruchu Dochází k vytváření vztahů mezi lidmi, a to jak mezi účastníky cestovního ruchu navzájem, mezi účastníky cestovního ruchu a místními obyvateli, i mezi účastníky cestovního ruchu a zprostředkovateli služeb Do národního trhu se zahrnují tři typy cestovního ruchu, a to: Příjezdový (aktivní)- ne rezidenti cestují do jiné země, konkrétně se jedná o příjezd nerezidentů a jejich pobyt na území České republiky. Tento typ cestovního ruchu přispívá k aktivní straně platební bilance, tedy přináší platební prostředky Výjezdový (pasivní)- rezidenti cestují do jiné země, konkrétně se tedy jedná o vycestování rezidentů z České republiky do jiné země. To je spojeno s odlivem devizových prostředků, tedy tento typ cestovního ruchu působí na platební bilanci státu pasivně. Do tohoto typu cestovního ruchu ne nezahrnují prostředky a produkty zakoupené na cestu nebo po cestě ve vlastní zemi iridenta. Domácí cestovní ruch- rezidenti cestují v rámci vlastní země, konkrétně se jedná o cesty v rámci České republiky. Zahrnují se zde spotřeby rezidentů na tuzemských cestách, zároveň započítává také spotřebu, která je spojená s cestou do zahraničí, pokud tato byla uskutečněna v rámci České republiky. Dále se setkáváme s pojmy Individuální cestovní ruch (uskutečňován jednotlivci) 1

V domácím cestovním ruchu je tato doba určena na 6 měsíců, v rámci mezinárodního cestovního ruchu se jedná o dobu 1 roku.

18

Hromadný cestovní ruch (uskutečňován prostřednictvím cestovních kanceláří Sezónní cestovní ruch (uskutečňován ve vymezené sezóně, například zimní/letní) Vnitřní cestovní ruch (zahrnuje domácí a příjezdový cestovní ruch Národní cestovní ruch (zahrnuje domácí a výjezdový cestovní ruch) Zahraniční cestovní ruch (zahrnuje příjezdový a výjezdový cestovní ruch)

Obrázek č. 1: Vztah mezi druhy cestovního ruchu DCR

Vnitřní/vnitrostátní CR

Národní CR

Zahraniční CR ACR

PCR

Zdroj: Vlastní zpracování podle Výkladového slovníku cestovního ruchu, PÁSKOVÁ, ZELENKA, strana 17

1.2 Služby cestovního ruchu Služby cestovního ruchu jsou poskytovány poskytovateli služeb, a slouží k uspokojování potřeb a přání účastníků cestovního ruchu. Tato služby dělíme ne: Základní- služby související s přemístěním účastníků cestovního ruchu do místa rekreace a zpět, zároveň také zahrnují služby spojené s pobytem v místě rekreace. Jedná se tedy o služby: o ubytovací (umožňují přenocování či přechodné ubytování účastníka cestovního ruchu v místě rekreace), o stravovací

(zabezpečují

uspokojení

stravovacích

potřeb

účastníků

cestovního ruchu v místě rekreace, jedná se o služby základního i doplňkového stravování a občerstvování) 19

o dopravní (zahrnují přepravu z místa běžného prostřední do místa rekreace a zpět, a také dopravu v rámci rekreační destinace) Doplňkové- tyto služby se zabývají využíváním atraktivit v místě rekreace. Jsou to tedy služby směnárenské, informační, průvodcovské, lázeňsko-léčebné, kulturní atp. Další členění služeb cestovního ruchu je například na služby placené/neplacené, sezónní/mimosezónní, vlastní/zprostředkované atd.

1.3 Kraj Kraj je jedním z prvků územní identifikace. Jedná se o územní jednotku, která byla vytvořena na základě Zákona č. 347/1997 Sb. o vyšších územních samosprávných celcích. Dále kraje upravuje Zákon č 129/2000 Sb. o krajích. „Kraje celistvě pokrývají celé území České republiky. Název kaje je určen při jeho vzniku zákonem (změněn může být pouze zákonem) a je v rámci republiky jedinečný. Kódy krajů jsou součástí systému Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS (úroveň NUTS 3). Garantem a správcem datového prvku je ČSÚ.“ (ČSÚ, metodické vysvětlivky, dostupné dne 7. 6. 2016 na: https://www.czso.cz/csu/czso/13-3130-04-za_rok_2003-metodicke_vysvetlivky) V současné době se na území České republiky nachází 14 krajů. Jedná se o: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj 20

Moravskoslezský kraj Všechny tyto kraje jsou sdružovány pod Asociaci krajů České republiky. Jedná se o „ otevřenou zájmovou nestranickou a nevládní právnickou osobu založenou jako zájmové sdružení právnických osob podle § 27 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), § 28 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a § 20f občanského zákoníku.“ (Asociace krajů České republiky, stanovy AKCR, dostupné dne 7. 6. 2016 na: http://www.asociacekraju.cz/akcr/stanovy-akcr/)

Kraj je dále charakterizován jako: „Územní společenství občanů a veřejnoprávní korporace Má právo na samosprávu, a to v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů Chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech Má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně za podmínek stanovených zákonem.“ (cit. Čmejrek, dokument Obce, kraje, regiony, dostupné dne 7. 6. 2016 na:

http://ksr.ef.jcu.cz/dokumenty/profily/doc-phdr-jaroslav-cmejrek-csc-

dokumenty/verejna-sprava-a-regionalni-rozvoj/obce-kraje-regiony)

1.4 Statistické údaje cestovního ruchu Obecně je statistika definována jako „souhrn metod shromažďování, seskupování a systematického znázorňování skutečností, které vyplývají z velkého počtu jednotlivých jevů. Nezabývá se tedy jedinečnými jevy. Určitý konkrétní prvek a jeho vlastnosti statistiku nezajímají jako takové, ale pouze jako prostředek ke zkoumání a poznávání zákonitostí v hromadných jevech.“ (cit Legierská, MMR, dokument Statistika v cestovním ruchu, strana 11, dne 7. 6. 2016). Díky, tomu, že se statistika zabývá zákonitostmi mezi prvky, můžeme díky ní dojít k poznatkům týkajících se příčin určitých jevů. Statistika také 21

může pomoci predikovat budoucí vývoj podle toho, jak se daný jev vyvíjel v minulosti. Právě kvůli možné predikci do budoucna je shromažďování statistických dat velmi důležité nejen pro cestovní ruch, ale pro všechny aspekty lidského života. Základní statistické pojmy jsou: Statistická jednotka- základní prvky, na kterých se zkoumají vlastnosti vyskytující se u většího množství jedinců Statistický znak- řada vlastností, jež charakterizují každou statistickou jednotku. Tyto znaky můžeme dále dělit na kvalitativní/kvantitativní, spojité/nespojité atd. Statistický soubor- soubor všech statistických jednotek, které jsou předmětem zkoumání. Může se dělit na základní (zahrnuje všechny jednotky) a výběrový (prováděn pouze na vybraných jednotkách ze základního souboru) Vyjadřovacím prostředkem jsou: Tabulky- každá tabulka by měla být označena nadpisem, který vyjadřuje informaci o obsahu tabulky. Dále musí tabulka obsahovat hlavičku (obsah sloupců), legendu (obsah řádků), řádek, sloupec, tabulkové pole, políčko, poznámky a pramen. Grafy- slouží pro rychlou představu o vývoji a tendencích analyzovaných jevů Grafy bývají většinou přehlednější a poskytují rychlejší přehled o nastalé situaci, nicméně oba případy statistických výstupů jsou využívány zhruba ve stejném poměru. Statistické ukazatele se používají ke srovnání zkoumaných jevů. Tyto ukazatele členíme na: Extenzitní- charakterizují objem, plochu, rozsah a podobně. Vymezují se věcně, prostorově a časově Intenzitní- charakterizují úroveň, hladinu, hustotu, intenzitu. „Intenzitní ukazatel je poměrem dvou věcně různých extenzitních ukazatelů v určitém čase a prostoru,“ (cit. Legierská, MMR, dokument Statistika v cestovním ruchu, strana 14, dostupné dne 7. 6. 2016) Strukturní- „charakterizují strukturu určitého jevu měřeného určitým ukazatelem, který je v běžných případech součtem dílčích ukazatelů lišících se od celkového ukazatele hlubším věcným či prostorovým nebo časovým vymezením nebo kombinacemi těchto hlubších vymezení. Ukazatel struktury je podílem jednoho 14 22

dílčího ukazatele k celkovému ukazateli. Udává, jak se dílčí ukazatel podílí na celkovém ukazateli.“ (cit. Legierská, MMR, dokument Statistika v cestovním ruchu, strana 14, dostupné dne 7. 6. 2016). Strukturní ukazatele se z pravidla udávají v %.

1.5 Statistika cestovního ruchu Základem statistiky cestovního ruchu jsou údaje o kapacitě a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení, která slouží cestovnímu ruchu, a také informace o účastnících cestovního ruchu. Důležité jsou také informace o podílu cestovního ruchu na tvorbě HDP. Nicméně kvůli přesahům cestovního ruchu do jiných odvětví nastává nutnost dopočítávání některých ukazatelů, často také dochází k expertním odhadům. Vlivem cestovního ruchu na HDP se od roku 1999 zabývá projekt národního satelitního účtu cestovního ruchu. V rámci Evropské unie je platná směrnice 95/57/EC (Council Directive) o sběru statistických informací v rámci cestovního ruchu, na jejímž základě členské země Evropské unie povinně poskytují údaje o kapacitách a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení a výjezdovém cestovním ruchu v určité periodicitě. Je tak činěno za účelem aktualizace údajů. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a odpovídají mezinárodní metodice. (Legierská, MMR, dokument Statistika v cestovním ruchu, strana 20, dostupné dne 11. 6. 2016) Z toho vyplývá, že statistika cestovního ruchu zahrnuje údaje o: Kapacitě a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení Domácí a výjezdový cestovní ruch Hraniční statistiky S účinností v roce 2003 byla tato směrnice implementována do národní legislativy. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení „Údaje

o

návštěvnosti

v hromadných

ubytovacích

zařízeních

vycházejí

z pravidelného šetření ČSÚ.“ (cit. Legierská, MMR, dokument Statistika v cestovním ruchu, strana 22, dostupné dne 7. 6. 2016) Do roku 2002 byla do tohoto šetření zahrnována 23

hromadná ubytovací zařízení na základě 30-ti % výběru z Registru ubytovacích zařízení. Od roku 2003 se do toho šetření zahrnují plošně všechna zařízení. Ukazatele návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních můžeme označit jako pojmy: Hromadné ubytovací zařízení Počet hostů Počet přenocování Členění ukazatelů se dělí podle: Kategorie ubytovacích zařízení Rezidentů a nerezidentů Krajů Kapacity hromadných ubytovacích zařízení Tyto informace se získávají z ročního statistického šetření v hromadných ubytovacích zařízeních, která slouží pro účely cestovního ruchu. Pro získávání informací se využívá Registr ubytovacích zařízení. Do tohoto šetření se zahrnují všechna hromadná ubytovací zařízení plošně. Do roku 2002 vykazovala tato zařízení stav k 31. červenci daného roku, od roku 2003 vykazují jednotky stav k 31. prosinci, nebo k poslednímu dni v daném roce, kdy zařízení nabízelo své služby. Ukazatele kapacity hromadných ubytovacích zařízení jsou: Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Počet míst pro stany a karavany Průměrná cena Členění ukazatelů se dělí podle: Kategorie ubytovacího zařízení Krajů Turistických regionů 24

Domácí a výjezdový cestovní ruch Od roku 2003 se údaje o domácím a výjezdovém cestovním ruchu zjišťují čtvrtletně. Zdrojem těchto informací je výběrové šetření cestovního ruchu. Údaje se zjišťují u vybraného člena domácnosti (staršího 15- ti let). Zjištěné údaje se poté přepočítávají na celkovou populaci starší 15- ti let. Šetření probíhá v měsíční periodicitě, následně jsou výsledky šetření zveřejňovány čtvrtletně. Ukazatele domácího a výjezdového cestovního ruchu jsou: Delší cesta Kratší cesta Služební cesta Počet cest Průměrný počet přenocování Průměrné výdaje na jednu cestu Průměrné výdaje na jeden den Členění ukazatelů na: V ČR V zahraničí Hraniční statistika Jedná se o měsíční údaje o příjezdu nerezidentů do a výjezdu rezidentů z České republiky. Tyto informace se získávají od Policie České republiky a od Ředitelství služeb cizinecké a pohraniční policie. Ve většině případů se jedná o kvalifikovaný odhad, přesný počet se zjišťuje pouze u osob ze států s vízovou povinností. Ukazatele hraniční statistiky jsou: Příjezdy nerezidentů Výjezdy rezidentů Ukazatele se člení podle: Druhu dopravy Podle úseku státní hranice

25

Údaje z uvedené hraniční statistiky však ČSÚ již nevyužívá, neboť od dubna roku 2005 organizuje MMR (prostřednictvím firmy STEM/MARK) průběžné dotazníkové šetření, jehož výsledky mají vyšší vypovídací hodnotu. Ukazatele výběrového šetření jsou: Členění nerezidentů Členění výdajů nerezidentů Počet přenocování

1.6 Klasifikace ubytovacích zařízení ČR Jednotnou klasifikací ubytovacích zařízení České republiky je pověřena Asociace hotelů a restaurací České republiky. Činí tak na základě Usnesení vlády ze dne 17. 7. 1999 č. 117. Zároveň tato činnost probíhá za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Od roku 1993 je Asociace hotelů a restaurací České republiky členem evropské konfederace HOTREC, která zastřešuje hotely a restaurace na úrovni Evropské Unie. „Ubytovací zařízení jsou zařazována do příslušných kategorií a tříd podle české technické normy ČSN 76 1110 Služby cestovního ruchu – Klasifikace ubytovacích zařízení – Kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel. Uvedená technické norma implementuje evropský systém Hotelstars Union a je s ním ve shodě. Pro usnadnění aplikace tohoto systému v praxi je zpracována tato metodika.“ (cit. Asociace hotelů a restaurací České republiky, dokument Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2015 – 2020 metodika, dostupné dne 7. 6. 2016) V současné době je vypracován dokument Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2015 – 2020.

26

Základní pojmy Klasifikace- označení minimálních požadavků jednotlivých třít ubytovacích zařízení Standard, standardizace- stanovují požadavky na poskytované služby a vybavení Kategorizace- proces dělení zařízení do jednotlivých kategorií (penzion, hotel atd.) Certifikace- proces udělení Certifikátu a Klasifikačního znaku podle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky

1.7 a Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) Podle ČSÚ se za HUZ označuje takové zařízení, které má minimálně pět pokojů a zároveň deset lůžek, kteréžto zařízení slouží pro účely cestovního ruchu, to znamená takové zařízení, které poskytuje přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cest, kursu, školení, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech, atd. Dělení ubytovacích zařízení se děje z mnoha perspektiv (především z důvodu marketingu). Nejobvyklejší dělení ubytovacích zařízení je podle: Umístění o Městské o Přímořské o Horské o Lázeňské o Rekreační Převažujících doplňkových služeb nebo zařízení o Rodinné o Relaxační o Sportovní o Wellness o Lázeňské o Kongresové, konferenční či seminární Velkosti

27

Tabulka č. 1: Rozdělení ubytovacích zařízení podle velikosti Velikost ubytovacího zařízení

Počet pokojů

Malé

Max. 50

Velké

50 – 150

Střední

150 – 400

Mega

400 a více

Zdroj: Vlastní zpracování podle Křížek, Neufus, Moderní hotelový management, strana 22

Kategorie ubytovacích zařízení Hotel Ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji, které je vybaveno pro poskytování přechodného ubytovaná a služeb s ním spojených. Hotely se člení do 5 tříd. Speciální jednotkou je hotel garni, který disponuje vybavením pro omezený rozsah stravování. Člení se do 4 tříd. Motel Ubytovací zařízení nejméně s 10 pokoji, které poskytuje přechodné ubytovací služby a služby s ním spojené zejména pro motoristy. Nachází se především v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování a člení se do 4 tříd. Penzion Ubytovací zařízení nejméně s 5 a nejvíce s 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb. Člení se do 4 tříd. Penzion se vyznačuje absencí restaurace, ovšem disponuje místností pro stravování, která může zároveň sloužit k dennímu odpočinku hostů. Botel Ubytovací zařízení nacházející se v trvale zakotvené osobní lodi. Označuje se nejvýše do 4 hvězdiček. S určitými výjimkami musí splňovat všechny požadavky třídy od 1* do 4*. Specifická hotelová zařízení o Lázeňský / Spa Hotel

28

Ubytovací zařízení nacházející se v místě se statutem lázeňského místa, kteréžto splňuje veškeré požadavky pro kategorii Hotel a zároveň zajišťuje lázeňskou péči. o Lázeňská hotel garni Ubytovací zařízení nacházející se v místě se statutem lázeňského místa, které splňuje veškeré požadavky pro kategorii Hotel garni a zároveň zajišťuje lázeňskou péči. o Resort / Golf resort Ubytovací zařízení, které musí splňovat podmínky pro kategorii Hotel 3* až 5*. Jedná se o uzavřený soubor objektů, restaurace a recepce se může nacházet mimo ubytovací část. toto zařízení poskytuje společensko – kulturní a sportovní vyžití, musí být také vybaveno minimálně devítijamkovým normovaným hřištěm (podle parametrů České golfové federace) Depandance Vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, která však organizačně souvisí s hlavním ubytovacím zařízením, které pro ni zajišťuje plný rozsah služeb pro odpovídající kategorii a třídu, a není vzdáleno více než 500 metrů. Depandance zároveň nemůže mít vyšší kategorii, než k ní příslušná hlavní budova. Ostatní ubytovací zařízení o Kemp / tábořiště o Chatová osada o Turistická ubytovna

1.6 b Klasifikace ubytovacích zařízení Třídy: * Tourist ** Economy *** Standard **** First Class ***** Luxury 29

„Ubytovacím zařízením kategorie typu hotel garni, penzion, motel, botel a depandance mohou být přiděleny maximálně čtyři hvězdičky. Ta ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace více než jen povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií, mohou získat kromě označení „hvězdičkami“ navíc ještě označení „Superior“.“ (cit. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky, strana 6, dostupné dne 8. 6. 2016) Typy ubytovacích jednotek: Jednolůžkový pokoj Dvoulůžkový pokoj (se dvěma lůžky, která jsou ve formě dvoulůžka, nebo ve formě dvou lůžek umístěných vedle sebe Dvoulůžkový pokoj - twin- dvě oddělená lůžka Vícelůžkový pokoj- se třemi či více lůžky Rodinný pokoj- se třemi či více lůžky, z nichž alespoň 2 jsou vhodná pro dospělou osobu Společná ložnice- vícelůžkový pokoj pro osoby, které mohou nebo nemusí patřit k určité skupině Junior suite Suite- ubytování ve vzájemně propojených místnostech s lůžkem (ložnice) a sedací soupravou (obývací pokoj) Apartmá (appartement)- oddělená místnost pro spaní a místnost se sedací soupravou a kuchyňským koutem Studio- ubytování v jednom pokoji s kuchyňským koutem Spojené pokoje- samostatné pokoje s lůžky, které jsou propojené spojovacími dveřmi Duplex- ubytování na více podlažích s vyhrazeným propojením jednotlivých podlaží Sazba: Ubytování bez snídaně Ubytování se snídaní Polopenze- zahrnuje snídani a oběd/večeři Plná penze- zahrnuje snídani, oběd i večeři 30

All inclusive- vše v ceně, zahrnuje ubytování, stravu i určené nápoje (podle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky, strany 5 a 6, dostupné dne 11. 6. 2016)

31

2 ANALYTICKÁ ČÁST Na získávání a shromažďování statistických údajů o hromadných ubytovacích zařízeních se v největší míře podílí Registr ubytovacích zařízení (provozovaný v rámci ČSÚ). Na popud MMR (a výsledků z projektu „Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu“, provozovaného pod záštitou MMR) došlo k revizi dat, a to od roku 2012 dále. Tato nově publikovaná data jsou nadále srovnatelná. Nerevidovaná data (tedy od roku 2000 do roku 2013) jsou nadále umístěná v archivu ČSÚ. Jak již bylo v práci zmíněno, hromadná ubytovací zařízení jsou ubytovací zařízení s nejméně pěti pokoji nebo minimálně deseti lůžky, kterážto poskytují přechodné ubytování hostům za účelem rekreace, služební cesty, dovolené, lázeňské péče atd. Ubytování v soukromí (tedy ubytovací zařízení s menší kapacitou, než je výše zmíněná) se do sledování kapacit nepočítají. Regionální rozdělení hromadných ubytovacích zařízení se dá odvodit od atraktivnosti jednotlivých krajů pro turisty. Mezi nejatraktivnější oblasti patří oblasti horské (tedy kraj Jihočeský, Královéhradecký a Liberecký) a hlavní město Praha (díky kulturně historické atraktivnosti), dále pak lázeňské oblasti (Karlovarský kraj). V rámci EU je turistický význam daných zemí měřen dvěma druhy ukazatelůkapacitními a výkonovými. Kapacitním ukazatelem je počet lůžek (lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních, dále lůžka v soukromí, lůžka v objektech individuální rekreace – chaty, chalupy). V ČR se zjišťují lůžkové kapacity hromadných ubytovacích zařízení v takových obcích, na jejichž území se nacházejí 4 a více taková zařízení. Údaje o obcích s méně ubytovacími zařízeními ČSÚ nezveřejňuje (z důvodu ochrany individuálních údajů). Z toho důvodu lze získat relevantní údaje o zhruba 80 % lůžkových kapacit HUZ.

2.1 Historie získávání statistických dat cestovního ruchu do konce 19. století

Zájem o cestování do míst mimo obvyklé prostředí za účelem odpočinku se datuje již do starověku. Jednalo se především o cesty jednotlivců či malých skupin. Informace o

32

těchto cestách jsou strohé, spíše informačního charakteru a zaměřují se především na cílová místa/destinace více méně bez kvantitativních údajů. V období středověku se už tak nepočetné cesty ještě více omezily. V té době se téměř bez výjimek podnikaly cesty z náboženských důvodů. V pozdější části období středověku se začali lidé ve větší míře uskutečňovat cesty za zdravotním účelem. Hlavními destinacemi, ve kterých se uskutečňuje cestovní ruch, se tedy stávají lázeňské oblasti. V rámci dnešní České republiky se jedná o oblast Teplic a Karlových Varů, později se přidávají lázně Luhačovice Od 16. století se upozaďují cesty s náboženskou tématikou, naopak nadále roste zájem o zdravotně motivovaný cestovní ruch. K němu se přidávají cesty za účelem poznání. To vše souvisí s rozvojem společnosti, především v období Renesance. V 16. a 17. století se ojediněle začínají objevovat první číselné údaje o cestách do lázní, nicméně stále převažují pouze obecné popisy cest. Změna nastává v 18. století. V té době se začínají objevovat první statistické údajety se týkají především počtu ubytovacích kapacit. „Ke skutečnému sledování informací o návštěvnících a určitých specifických ekonomických přínosech cestovního ruchu (lázeňský poplatek) v jeho hlavních cílových oblastech a místech dochází ve větším rozsahu od počátku 19. století.“ (Franke a kol., Statistiky cestovního ruchu, strana 3) V Česku se opět jedná o lázeňská místa, tedy Karlovy Vary, Teplice, Mariánské Lázně a další. Evidence o příjezdech návštěvníků se zaznamenávala do tak zvaných „Kurlistů“. V nich se zaznamenávalo jméno a bydliště hostů, datum příjezdu, povolání návštěvníka, dům, ve kterém byl návštěvník ubytován a datum jeho odjezdu. Nicméně se nejednalo o evidenci jednotlivých osob, ale měřenou statistickou jednotkou byly „partaje“, například rodiny. Stejným způsobem se sbíraly údaje i v jiných lázeňských místech v Evropě, díky tomu je možné orovnat například návštěvnost lázní v Česku a v Německu. V rámci Česka bylo důležitým mezníkem datum 6. 3. 1897. V tento den byl zřízen Zemský statistický úřad Království Českého. Jednalo se o první skutečný statistický úřad na území současné ČR. Současně statistická data sbírala Státní banka Československa.

2.2 Získávání statistických dat v období 20. století V tomto období si subjekty zainteresované v cestovním ruchu začínají uvědomovat důležitost shromažďování relevantních dat. Proto i Československý statistický úřad zařadil 33

sběr a následné vyhodnocování statistických dat, týkajících se cestovního ruchu, do své působnosti. Hlavní pozornost se zaměřila na sledování počtu osob, na strukturu návštěvníků (domácí návštěvníci, zahraniční návštěvníci), a na nejnavštěvovanější místa, především na hlavní město Prahu a lázeňská místa. Tyto údaje byly zveřejňovány v ročních periodikách a také dále sumarizovány v příležitostných publikacích. Antonín Franke v publikaci Statistiky cestovního ruchu uvádí příklad takové statistiky na straně 5. Jedná se o tabulku návštěvníků „lázeňských míst Československa a hl. m. Prahy v tis.“ (Franke a kol., Statistiky cestovního ruchu, 2012). Jedná se o údaje z let 1925 – 1937. Ve stejné publikaci se také uvádí, že období mezi dvěma světovými válkami vytvořilo základy pro současné sledování cestovního ruchu. Souborný ukazatel o celkové návštěvnosti naší země v tomto období neexistuje, nicméně základním předpokladem je to, že cestovní ruch v období mezi válkami stále stavěl na atraktivnosti lázeňských oblastí a hlavního města Prahy. Československý statistický úřad tak sledoval jen ta místa, kde se cestovní ruch soustředil nejvíce. Podle dostupných informací docházíme ke zjištění, že n území hlavního města Prahy v té době převažovali domácí návštěvníci, v lázeňských oblastech naopak převládali cizinci.

2.3 Vývoj statistiky CR v letech 1978 – 1989

Na přelomu 50. a 60. let byl položen základ k dalšímu rozvoji cestovního ruchu. Vláda vydala usnesení č. 520/1958 o řízení koordinačního výboru pro otázky cestovního ruchu při ministerstvu vnitřního obchodu. Dále došlo ke změně v řízení cestovního ruchu v roce 1963. V tomto roce byl zřízen Vládní výbor pro cestovní ruch. Tento orgán se stal řídícím orgánem pro řízení cestovního ruchu v Československu. Dále byl v roce 1973 zřízen Vládní výbor pro cestovní ruch České socialistické republiky, který měl působit jako poradní orgán vlády ČSR. Výbory pro cestovní ruch úzce spolupracovaly s Československým (později Českým) statistickým úřadem a také s Výzkumným ústavem cestovního ruchu v Bratislavě, tím byl určen rozsah a systém sběru informací. Také vytvářely vlastní soubor statistických informací týkajících se příjezdového, výjezdového i domácího CR. Tyto údaje jsou k nalezení na straně 10, v publikaci Statistiky cestovního ruchu (Franke a spol.). Jedná se o údaje o kapacitách a výkonech ubytovacích zařízení za relativně dlouhé období, a to od roku 1948 do roku 1985. Tento časový úsek je rozdělen do několika částí, z nichž každá je něčím specifická.

34

Během etapy od roku 1948 do roku 1963 byl CR minimalizován. Došlo ke snížení počtu ubytovacích zařízení a lůžek, tím se přímo snížil počet hostů a přenocování v HUZ. Ve druhé polovině tohoto období začalo docházet k určitým zlepšením podmínek pro fungování cestovního ruchu. Nicméně jediným sledovaným ukazatelem cestovního ruchu byly stále kapacity a výkony ubytovacích zařízení. V roce 1963 nastala změna. Usnesením vlády v tomto roce došlo k předurčení obsahu systému sledování cestovního ruchu. došlo k rozšíření sledovaných ukazatelů, to znamená že ukazatel o výkonech ubytovacích zařízení byl následně doplněn o údaje o ubytovaných osobách, o přenocováních, zároveň do roku 1989 přetrvávalo vnitřní členění na socialistické a kapitalistické státy, s rozlišením na jednotlivé země jako takové. Soubor statistiky CR byl dělen na skupiny: Příjezdový (aktivní) cestovní ruch, který se zabýval celkovým počtem návštěvníků a členěním na socialistické a kapitalistické státy, členěné dále na jednotlivé země. Z nich se poté odvozovaly poměrové ukazatele. Kapacitní a výkonové ukazatele v ubytovacích zařízeních, to znamená počty zařízení, počty lůžek (později také počty pokojů), počty ubytovaných a počty přenocování, to vše se členilo na domácí a zahraniční návštěvníky. Výjezdový cestovní ruch, který se zabýval počty výjezdů osob a počty pobytových dnů.

2.3 Systém statistiky CR po roce 1989

Tento systém navázal na předcházející období. Postupem času začaly být v systému řízení cestovního ruchu uplatňovány tržní principy. Vzrůstaly požadavky na efektivitu a tím pádem i na komplexnější a podrobnější strukturované informace na celostátní i regionální úrovni. Soubor statistiky cestovního ruchu byl (a stále je) rozdělen na čtyři základní skupiny: „příjezdový cestovní ruch, výjezdový cestovní ruch, kapacitní a výkonové ukazatele ubytovacích kapacit, satelitní účet cestovního ruchu.“ (cit. Franke a kol., Statistiky cestovního ruchu, strana 22, 2012) 35

Příjezdový cestovní ruch se skládala ze tří soustav výkazů zveřejňovaných ČSÚ komplexu informací o návštěvnících (hraniční statistika), komplexu informací o turistech (osobách pobývajících ve sledovaných ubytovacích zařízeních), komplexu informací o kapacitách HUZ, a z platební bilance České národní banky. Výjezdový cestovní ruch byl z počátku sledován stejně jako příjezdy cizinců, tedy uplatňoval se zde princip kvalifikovaného odhadu na jednotlivých hraničních přechodech. Vstupem ČR do EU, respektive do Schengenského prostoru se tento typ sledování zrušil. Po roce 2000 se ve struktuře výjezdového cestovního ruchu začaly rozlišovat zahraniční delší cesty občanů ČR dle místa pobytu zahraniční kratší cesty občanů ČR dle místa pobytu zahraniční služební cesty občanů ČR dle místa pobytu. Satelitní účet cestovního ruchu má dva účely. Poskytuje informace potřebné pro efektivní uplatňování marketingových principů a politiky ve všech stupních řídící a podnikatelské úrovně cestovního ruchu. Zároveň poskytuje informace, díky nimž je možné vytvářet vhodné nástroje pro posílení pozice cestovního ruchu v ekonomice státu a v jednotlivých regionech. Satelitní účet cestovního ruchu byl jako dokument schválen v roce 2000 Komisí pro statistiku OSN.

2.4 Charakteristika cestovního ruchu v krajích ČR po roce 2000 Hlavní město Praha Obrázek č. 2: Hlavní město Praha na mapě ČR

Zdroj: wikimedia, dokument Kraj Hlavní město Praha 36

Praha je hlavním městem České republiky, má tedy zásadní postavení jako centrum nejen ekonomiky, ale i vzdělávání, pracovních příležitostí atd. Rozkládá se na ploše 496 km2, což je pouhých 0,6 % celkové rozlohy ČR, ovšem z hlediska počtu obyvatel představuje asi 12 % z celkového počtu obyvatel státu. Až do roku 2010 se jednalo o nejlidnatější kraj v ČR, ovšem ve zmíněném roce ji předstihl Středočeský kraj. Cestovní ruch je velice důležitý pro ekonomiku města. Prahu dlouhodobě navštěvují 2/3 zahraničních návštěvníků. Má tak výsostné postavení v rámci celé České republiky. Zároveň se jedná o ekonomické centrum státu. Nacházejí se zde orgány státní správy většina zahraničních firem a finančních institucí. Z hlediska ekonomiky se Praha podílí na téměř 1/4 celostátního HDP. Na území hlavního města Prahy se nachází několik přírodně cenných území, například CHKO Český kras, dále se zde vyskytuje celkem 11 přírodních parků, maloplodých zvláště chráněných území je v hlavním městě 89. K nejvíce navštěvovaným patří například národní přírodní památka Barrandovské skály, rezervace Divoká Šárka a další. Světová turistický věhlas si však Praha získala množstvím a koncentrací kulturních, historických, technických, církevních památek a dalších. Mezi nejvíce navštěvované památky řadíme Pražský hrad a Chrám sv. Víta, dále například Petřínskou rozhlednu, Vyšehrad či Staroměstskou radnici. Tabulka č. 2: Nejvyhledávanější turistické památky na území hlavního města Prahy za rok 2009 Památka

Počet návštěvníků

Pražský hrad

1,21 mil.

Staroměstská radnice

417 tis.

Věž chrámu sv. Mikuláše

Více než 200 tis.

Petřínská rozhledna

Více než 200 tis.

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Geografie cestovního ruchu České republiky, VYSTOUPIL, ŠAUER a kolektiv, 2011

37

Hromadná ubytovací zařízení na území hlavního města Prahy Poslední zrevidované údaje z ČSÚ udávají, že ke dni 19. 5. 2016 se na území hlavního města nacházelo celkem789 hromadných ubytovacích zařízení. (viz následující tabulka) Tabulka č. 3: Počet HUZ na území hlavního města Prahy Celkem

789

Hotel 5*

43

Hotel 4*

200

Hotel 3*

228

Hotel 2*

14

Hotel 1*

4

Hotel garni

38

Penzion

101

Kemp

19

Turistická ubytovna

49

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

93

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat z ČSÚ (údaje aktualizované 19. 5. 2016) Z tabulky můžeme jasně vidět, že nejvyšší zastoupení mají v kraji ubytovací zařízení kategorie Hotel třídy ***. Naopak nejmenší zastoupení mají na území hlavního města Prahy Hotely třídy *.

Tabulka č. 4: Návštěvnost v HUZ na území hlavního města Prahy

Rok / Měsíc

Year / Month

2012

Hlavní město Praha Počet Počet nerezidenti rezidenti nerezidenti rezidenti hostů přenocování Capital Prague Number Number of NonNonof Residents Overnight Residents residents residents Guests stays 7=8+9 8 9 10=11+12 11 12 5 726 454

4 919 457

806 997 38

14 443 143

12 937 045

1 506 098

2013 2014 2015

5 899 630 6 096 015 6 605 776

5 047 956

851 674

14 654 282

13 056 931

5 315 054

780 961

14 750 287

13 381 733

5 714 835

890 941

15 917 265

14 341 089

1 597 351 1 368 554 1 576 176

2016 Zdroj: ČSÚ

Středočeský kraj Obrázek č. 3: Středočeský kraj na mapě ČR

Zdroj: wikimedia, dokument Středočeský kraj

Velikostí a počtem obcí i obyvatel se jedná o největší kraj nacházející se na území České republiky. Celý kraj obklopuje hlavní město Prahu, čímž v rámci republiky zaujímá významné postavení. Sousedí také téměř se všemi kraji ČR, je velmi dobře dostupný pro sousední země (především Německo, Rakousko a Polsko). Právě díky blízkosti Prahy a také faktu, že se na území Středočeského kraje nachází mnoho významných památek, Středočeský kraj významně přispívá k rozvoji cestovního ruchu na území ČR (velký podíl má Kutná Hora, která figuruje na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, dále se zde nacházejí významné hrady, například Karlštejn, Křivoklát, Český Šternberk, a zámky, například Nelahozeves či Konopiště. Tabulka č. 4 ukazuje čtyři nejnavštěvovanější památky zahrnované do kategorie hrady, zámky a církevní objekty ve Středočeském kraji v roce 2009.

39

Tabulka č. 5: Nejnavštěvovanější hrady, zámky a církevní objekty ve Středočeském kraji v roce 2009 Navštívená památka

Počet turistů

Průhonice (zámek a arboretum)

250 tis.

Karlštejn (hrad)

234 tis.

Kutná Hora-Sedlc (kostnice)

228 tis.

Konopiště (zámek)

143 tis.

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z Geografie cestovního ruchu České republiky, VYSTOUPIL, ŠAUER a kolektiv, 2011 Na území Středočeského kraje se nacházejí i zajímavé přírodní lokality, například Chráněné krajinné oblasti: Křivoklátsko, Český kras, Kokořínsko, Český ráj a Blaník. Dále se zde nacházejí národní přírodní rezervace, například Karlštejn (kdy se jedná o skalnatý kaňon řeky Berounky a samotný hrad Karlštejn), Týřov (ten je součástí CHKO Křivoklátsko), Větrušická rokle a další.

Hromadná ubytovací zařízení ve Středočeském kraji Tabulka č. 6: Počet hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji (podle okresů) Celkem 703 Okres Benešov 89 Okres Beroun 51 Okres Kladno 19 Okres Kolín 29 Okres Kutná Hora 62 Okres Mělník 42 Okres Mladá Boleslav 76 Okres Nymburk 59 Okres Praha-východ 66 Okres Praha-západ 60 Okres Příbram 101 Okres Rakovník 49 Zdroj: Vlastní zpracování podle údajů z ČSÚ (údaje aktualizované 19. 5. 2016) Počet hostů v HUZ ve Středočeském kraji se řadí mezi průměr ČR. V letech 2004 až 2009 počet návštěvníků mírně klesal. V roce 2009 přijelo do Středočeského kraje celkem 654 tis., z toho 148,2 tis. cizinců (23 %). V Tabulce č. 6 jsou údaje o počtu hostů ve Středočeském kraji za období let 2012 – 15. Údaje za rok 2016 ještě nejsou zveřejněná. 40

Tabulka č. 7: Návštěvnost v HUZ ve Středočeském kraji v letech 2012 - 2016

Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013 2014 2015

Středočeský kraj Počet Počet nerezidenti rezidenti nerezidenti rezidenti hostů přenocování Středočeský Region Number Number of NonNonof Residents Overnight Residents residents residents Guests stays 13=14+15 14 15 16=17+18 17 18 853 204

203 515

649 689

2 114 840

487 202

820 141

204 106

616 035

2 066 099

498 710

799 530

183 809

615 721

1 966 171

442 322

907 567

208 289

699 278

2 214 386

492 467

1 627 638 1 567 389 1 523 849 1 721 919

2016 Zdroj: ČSÚ Z tabulky a z dříve zmíněných dat můžeme vyvodit závěry, že minimálně v letech 2014 až 2014 postupně klesal jak počet hostů v HUZ Středočeského kraje, tak počet přenocování v HUZ v daném kraji. Naopak v roce 2015 dochází ke zvýšení v obou kategoriích, konkrétně se počet hostů meziročně zvýšil o více než 108 tisíc osob, počet přenocování zaznamenal roční nárůst o celkem 248 215 přenocování.

Jihočeský kraj Obrázek č. 4: Jihočeský kraj na mapě ČR

Zdroj: wikipedia, dokument Jihočeský kraj

41

Jihočeská kraj se nachází v jižní části Čech. Sousedí se čtyřmi kraji, Středočeským, Plzeňským a s krajem Vysočina, zároveň má příznivou polohu vůči Německu (týká se především oblasti Bavorska) a Rakousku. Také přístupnost z hlavního města Prahy je velmi dobrá. Největší potenciál a předpoklady pro cestovní ruch na území Jihočeského kraje zaujímají jeho přírodní atraktivity. Na území kraje se nachází národní park Šumava (jeho část zasahuje i do Plzeňského kraje), CHKO Šumava (jejímž centrem je již zmíněný národní park Šumava), CHKO Třeboňsko, CHKO Blanský les a další zvláště chráněná území (celkem se jich zde nachází 302 2, tedy nejvíce ze všech krajů v ČR) a národní přírodní rezervace (například Boubínský prales- součástí CHKO Šumava, rybníky Velký a Malý Tisý a další). Z kulturně-historických památek se na území Jihočeského kraje nacházejí 2 památky UNESCO (historické jádro Českého Krumlova a rezervace historické vesnice Holašovice), a historická centra dalších měst a obcí chráněných jako městské památkové rezervace (Český Krumlov, České Budějovice, Tábor, Třeboň, Slavonice, Prachatice a Jindřichův Hradec). Dále se zde nachází množství zámků a hradů (za zmínku stojí například zámky Červená Lhota, Hluboká nad Vltavou a další, z hradů se v Jihočekém kraji nachází například Rožmberk nad Vltavou či Zvíkov). Podle počtu hostů a počtu přenocování v HUZ se Jihočeský kraj řadí mezi nejnavštěvovanější oblasti v ČR. V roce 2009 navštívilo Jihočeský kraj celkem 917 tisíc návštěvníků, z toho 283 tisíc byli zahraniční návštěvníci. V tabulce č. 7 se nacházejí vybraná data za rok 2009, týkající se nejčastějších návštěvníků ze zahraničí. Tabulka č. 8: Nejčastější návštěvníci Jihočeského kraje v roce 2009 Národnost

Počet hostů (v %)

Němci

25,2

Rakušané

8,5

Holanďané

7,7

Slováci

6,0

Zdroj: Vlastní zpracování podle údajů z Geografie cestovního ruchu České republiky, VYSTOUPIL, ŠAUER a kolektiv, 2011 2

Údaj z roku 2009

42

Tabulka č. 9: Návštěvnost HUZ v Jihočeském kraji v letech 2012 - 2016

Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013 2014 2015

Jihočeský kraj Počet Počet nerezidenti rezidenti nerezidenti rezidenti hostů přenocování Jihočeský Region Number Number of NonNonof Residents Overnight Residents residents residents Guests stays 19=20+21 20 21 22=23+24 23 24 1 107 452

336 798

770 654

3 153 833

721 294

1 138 549

349 694

788 855

3 188 706

760 177

1 176 046

364 891

811 155

3 231 434

766 449

1 341 912

411 753

930 159

3 644 147

810 074

2 432 539 2 428 529 2 464 985 2 834 073

2016 Zdroj: ČSÚ Plzeňský kraj Obrázek č. 5: Plzeňský kraj na mapě ČR

Zdroj: wikipedia, dokument Plzeňský kraj Tento kraj sousedí se čtyřmi dalšími kraji ČR- Karlovarským, Ústeckým, Středočeským a Jihočeským. Zároveň se jedná o příhraniční oblast (velká část hraničí s Německem), jedná se tedy o turisty hojně navštěvovanou oblast (týká se to především turistů z Německa, Rakouska Švýcarska a Itálie). Na území kraje se nachází národní park a CHKO Šumava a CHKO Český les, a dále menší chráněná území (většinou se nacházejí na území již zmíněných CHKO). 43

Nachází se zde také několik městských a vesnických památkových zón, zámků, hradů a také církevních objektů. Velkou turistickou atrakcí je pak areál Plzeňského Prazdroje. Téměř polovinu zahraničních turistů v Plzeňském kraji tvoří Němci, následují Holanďané, Slováci a Poláci.

Tabulka č. 10: Návštěvnost HUZ v Plzeňském kraji v letech 2012 - 2016

Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013 2014 2015

Plzeňský kraj Počet Počet nerezidenti rezidenti nerezidenti rezidenti hostů přenocování Plzeňský Region Number Number of NonNonof Residents Overnight Residents residents residents Guests stays 25=26+27 26 27 28=29+30 29 30 595 138

204 492

390 646

1 533 748

433 652

558 797

186 668

372 129

1 469 388

390 427

568 746

202 596

366 150

1 464 671

435 476

650 250

234 673

415 577

1 717 331

502 988

2016 Zdroj: ČSÚ

44

1 100 096 1 078 961 1 029 195 1 214 343

Karlovarský kraj Obrázek č. 6: Karlovarský kraj na mapě ČR

Zdroj:

webové

stránky

Eko-Bio.cz,

dostupné

na:

http://www.eko-bio.cz/10-

karlovarsk%C3%BD-kraj Karlovarský kraj je nejmenším krajem České republiky. Jedná se o další z krajů sousedících s Německem, konkrétně se spolkovou zemí Bavorsko, navíc díky přítomnosti lázeňských měst se jedná o jednu z nejvyhledávanějších oblastí na území naší republiky. Na území kraje se mimo jiného nachází CHKO Slavkovský les. Tato oblast je známá svou vulkanickou činností a vývěry minerálních vod. Největší atraktivitou v kraji je tzv. Lázeňský trojúhelník, tedy oblast spojující Karlovy Vary, Mariánské lázně a Františkovy lázně. Právě díky přítomnosti lázeňských center je tato oblast jednou z nejnavštěvovanějších v České republice, a to i z historického hlediska. Také díky tomuto faktu je návštěvnost v kraji řazena mezi nadprůměrné. V počtu návštěv cizinců se Karlovarský kraj nachází na druhém místě za hlavním městem Prahou. Tabulka č. 11: Návštěvnost HUZ v Karlovarském kraji v letech 2012 - 2016 Karlovarský kraj Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013

Počet hostů Number of Guests 31=32+33 809 043 787 084

Počet nerezidenti rezidenti přenocování Karlovarský Region Number of NonResidents Overnight Residents residents stays 33 34=35+36 35 36

nerezidenti rezidenti

Nonresidents 32 515 255 526 089

293 788 260 995 45

4 776 815 4 583 144

3 458 006 3 484 586

1 318 809 1 098

2014 2015

776 671

517 323

259 348

4 502 589

3 338 609

850 891

534 115

316 776

4 617 361

3 106 372

558 1 163 980 1 510 989

2016 Zdroj: ČSÚ

Ústecký kraj Obrázek č. 7: Ústecký kraj na mapě ČR

Zdroj: wikipedia, dokument Ústecký kraj Tento region by se dal charakterizovat jako oblast protikladů. Na jednu stranu má dobré spojení se sousedními kraji a s hlavním městem Prahou, ovšem na území kraje se nachází Šluknovský výběžek, který je více méně oddělený od zbytku kraje. Na území Ústeckého kraje se mimo jiného nachází národní park České Švýcarsko a chráněná území, zároveň je v této oblasti v celkem velké míře zdevastovaná příroda (vlivem těžby hnědého uhlí, s tím souvisí určitá pocitová neatraktivnost kraje). Jedná se hlavně o tranzitní kraj. Kulturně-historický potenciál kraje zastupují například hrady Střekov či Budyně, zámky Libochovice, Duchcov a Ploskovice, neopomenutelnou turisticky vyhledávanou atraktivitou je Památník Terezín.

46

Tabulka č. 12: Návštěvnost HUZ v Ústeckém kraji v letech 2012 - 2016 Ústecký kraj Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: ČSÚ

Počet hostů Number of Guests 37=38+39 416 842 426 592 431 882 487 259


Nonresidents 38 143 710 147 225 148 749 169 495

Počet nerezidenti rezidenti přenocování

Ústecký Region Number of Residents Overnight stays 39 40=41+42 273 132 279 367 283 133 317 764

1 161 812 1 181 845 1 187 437 1 313 971

Nonresidents

Residents

41

42

389 555 429 858 430 320 465 468

772 257 751 987 757 117 848 503

Ve složení zahraničních turistů dominují Němci (v nadpoloviční většině 52,9 % 3), následují Poláci (6,1%), Nizozemci (4,7 %) a Slováci (4,5 %).

Liberecký kraj Obrázek č. 8: Liberecký kraj na mapě ČR

Zdroj: wikipedia, dokument Liberecký kraj Tento kraj bývá často vyhledávanou destinací turistů z Německa, Polska a Nizozemska. Není tolik tranzitní jako s ním sousedící Ústecký kraj. Necelou třetinou se na území kraje rozprostírá národní park Krkonoše (v roce 1992 byly začleněny do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO). Dále se zde nachází CHKO Jizerské

3

Údaje z roku 2009

47

hory, CHKO Český ráj, CHKO Lužické hory, CHKO Kokořínsko a České středohoří (poslední dvě zmiňovaná území přesahují z okolních krajů). Na území kraje se nenachází žádná městská památková rezervace, většinu kulturněhistorických památek nalezneme v tak zvaném „venkovském prostředí“. Na atraktivitě kraje se dále podílejí hrady- například Kost, Bezděz, dále zříceninyTrosky, a zámky- nejatraktivnější pro turisty je Sychrov, dále zde najdeme například Hrubý Rohozec či Frýdlant.

Tabulka č. 13: Návštěvnost HUZ v Libereckém kraji v letech 2012 - 2016

Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013 2014 2015

Liberecký kraj Počet Počet nerezidenti rezidenti nerezidenti rezidenti hostů přenocování Liberecký Region Number Number of NonNonof Residents Overnight Residents residents residents Guests stays 43=44+45 44 45 46=47+48 47 48 753 932

170 427

583 505

2 567 429

607 060

752 732

159 869

592 863

2 553 012

563 883

700 144

143 370

556 774

2 234 287

488 175

820 802

165 553

655 249

2 572 976

556 023

1 960 369 1 989 129 1 746 112 2 016 953

2016 Zdroj: ČSÚ V roce 2009 navštívilo Liberecký kraj 635 tisíc návštěvníků, patřil tedy mezi nejnavštěvovanější kraje v ČR. Z cizinců převažovali Němci, Poláci, Holanďané a Dánové. Ve stejném roce se kraj řadil na 3. místo mezi regiony ČR v počtu lůžek v HUZ (celkem se jednalo o 41,5 tis.). Téměř dvě třetiny z lůžkových kapacit Libereckého kraje se nachází v horských střediscích. V oblasti Máchova jezera se soustřeďují spíše objekty individuálního ubytování.

48

Královéhradecký kraj Obrázek č. 9: Královéhradecký kraj na mapě ČR

Zdroj: webové stránky www.hradnizriceniny.cz, dokument Královéhradecký kraj Tomuto kraji tvoří přirozenou bariéru Krkonoše, Orlické hory, Broumovské stěny a Javoří hory, přesto je poměrně dobře dostupný jak z Polska, tak z Německa. Zároveň je poměrně dostupný téměř ze všech oblastí ČR díky dobrému dopravnímu spojení (především silničnímu a železničnímu). Dvěma třetinami své polohy se na území kraje rozprostírá národní park Krkonoše, dále se nachází část Českého ráje, Orlické hory a Broumovsko (již zmíněné Broumovské stěny). Kulturně-historické atraktivity zde zastupuje například Hradec Králové, Jičín či Nové Město nad Metují, dále se zde nacházejí hrady (například Pecka, Kost), zámky (Opočno, Ratibořice a další). Nejnavštěvovanější atraktivitou je zámek Dětenice a zoologická zahrada – safari ve Dvoře Králové. Tabulka č. 14: Návštěvnost HUZ v Královéhradeckém kraji v letech 2012 - 2016 Královéhradecký kraj Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013

Počet hostů Number of Guests 49=50+51

Počet nerezidenti rezidenti přenocování Královéhradecký Region Number of NonNonResidents Overnight Residents residents residents stays 50 51 52=53+54 53 54


968 571

229 782

738 789

3 369 254

799 532

965 416

230 886

734 530

3 209 311

816 097

49

2 569 722 2 393 214

2014 2015

936 736

219 050

717 686

3 070 406

752 148

1 124 032

256 099

867 933

3 622 281

873 250

2 318 258 2 749 031

2016

Zdroj: ČSÚ V roce 2009 navštívilo HUZ v Královéhradeckém kraji více než 800 tisíc hostů, což řadilo kraj mezi nejnavštěvovanější místa v republice. Ze zahraničních návštěvníků měli opět největší zastoupení Němci, následovali Poláci, Nizozemci a Slováci. Počet lůžek v HUZ v roce 2009 byl 45,2 tisíce, díky tomu se Královéhradecký kraj zařadil na druhé místo za hlavní město Prahu. Většinu (konkrétně tři pětiny ubytovacích kapacit, tedy 27 tisíc lůžek) je soustředěno v horských střediscích, což je z polohy kraje pochopitelné. Zároveň asi 15 % lůžek můžeme nalézt ve větších městech.

Pardubický kraj Obrázek č. 10: Pardubický kraj na mapě ČR

Zdroj: wikipedia, dokument Pardubický kraj Díky silničnímu a železničnímu spojení je tento kraj poměrně dobře dostupný jak z oblasti Moravy, tak z Čech. Na 8,7 % kraje se prostírají velkoplošná chráněná území, například CHKO Železné hory či Žďárské vrchy. Dále se zde nachází jedna z nejvyšších hor ČR- Králický Sněžník. Kulturně-historickou památkou, která má pro kraj největší význam, je zámek v Litomyšli (od roku 1999 na seznamu světového dědictví UNESCA). Za zmínku stojí například zámek v Kladrubech nad Labem či hrady Svojanov a Kunětická hora. Vysoké návštěvnosti se těší Skanzen Vysočina na Veselém kopci. 50

Tabulka č. 15: Návštěvnost HUZ v Pardubickém kraji v letech 2012 - 2016 Pardubický kraj Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013 2014 2015



Nonresidents 56


Pardubický Region Number of Residents Overnight stays 57 58=59+60

Nonresidents

Residents

59

60

366 443 369 233 359 665

51 338 53 048 53 195

315 105 316 185 306 470

1 037 179 1 035 572 1 022 442

131 320 139 020 141 804

413 443

59 835

353 608

1 180 003

162 192

905 859 896 552 880 638 1 017 811

2016 Zdroj: ČSÚ Návštěvnost podle počtu hostů i podle počtu přenocování v HUZ se v Pardubickém kraji dlouhodobě řadí mezi nejméně navštěvované oblasti ČR. Také podle ukazatele počtu lůžek v HUZ je kraj řazen na spodní pozice v rámci celorepublikových údajů. Čtvrtina lůžek se nachází ve střediscích zaměřujících se na letní rekreaci, necelá pětina lůžek se nachází ve větších městech kraje.

Kraj Vysočina Obrázek č. 11: Kraj Vysočina na mapě ČR

Zdroj: wikipedia, dokument Kraj Vysočina Tento kraj se někdy označuje jako předěl mezi Čechami a Moravou, a to právě kvůli své pozici na pomezí těchto dvou historických oblastí. Díky této pozici však kraj

51

disponuje vysokou přístupností z obou největších měst ČR- Brna a hlavního města Prahy. Je také často využíván jako tranzitní oblast. Téměř na celém území kraje se rozprostírá Českomoravská vrchovina, na severu kraje se nacházejí chráněná území velkoplošného charakteru, především oblast Žďárských vrchů a Železných hor. Typickými atraktivitami kraje se stala města Telč, Žďár nad Sázavou na Třebíč. Velmi vyhledávanými jsou také například hrad Kámen či zámek Telč a Jaroměřice nad Rokytnou. V roce 2009 zaznamenal kraj druhou nejnižší návštěvnost ze všech krajů České republiky, po Pardubickém kraji. Podíl cizinců mezi turisty byl v tomto roce jen 13,3 % (47,8 tisíc). Národnostní složení bylo následující- Němci 27,8 %, Slováci 17,4 %, Rakušané 10,3 % a Poláci. Tabulka č. 16: Návštěvnost HUZ v kraji Vysočina v letech 2012 - 2016 Vysočina Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013 2014 2015


Počet nerezidenti rezidenti přenocování Vysočina Region Number of NonResidents Overnight Residents residents stays 63 64=65+66 65 66


Nonresidents 62

438 715

67 090

371 625

1 169 013

172 382

448 401 447 603

67 165 65 943

381 236 381 660

1 180 153 1 150 321

175 114 156 885

473 712

62 700

411 012

1 201 529

151 944

996 631 1 005 039 993 436 1 049 585

2016 Zdroj: ČSÚ V roce 2009 byl počet lůžek v HUZ na hodnotě 19,5 tisíce. Tím se kraj zařadil na druhou nejnižší příčku ze všech krajů ČR. Přibližně třetina lůžkových kapacit se nachází v okresních a dalších větších městech, pětina lůžkových kapacit je zastoupena v horských střediscích. Nezanedbatelná část lůžkových kapacit se také nachází ve střediscích letní rekreace u vody.

52

Jihomoravský kraj Obrázek č. 12: Jihomoravský kraj na mapě ČR

Zdroj: webové stránky www.hradnizriceniny.cz, dokument Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj má velmi dobré dopravní spojení s většinou oblastí na Moravě i v Čechách. Fakt že kraj na hranicích sousedí se Slovenskem i Rakouskem je také velkou výhodou. Na území Jihomoravského kraje se nachází nejmenší národní park Podyjí, jenž je díky své zachovalosti jedním z unikátů Evropy. Dále se zde nacházejí například CHKO Pálava, Bílé Karpaty a Moravský kras. Atraktivní je také propast Macocha. Kulturněhistorické atraktivity jsou v kraji zastoupeny Lednicko-valtickým areálem, vilou Tugendhat v Brně (obě atraktivity jsou na seznamu světového dědictví UNESCO), dále například hrade Pernštejnem či zámkem Vranovem nad Dyjí. V roce 2009 kraj obsadil druhé místo v počtu ubytovaných hostů v HUZ (1,04 milionu hostů). Třetinu zastupovali cizinci, strukturně byly počty zahraničních turistů vyrovnanénejvíce Poláci- 19,9 %, poté Slováci- 14,1 %, Němci- 12,3 % a Rakušané. Počet přenocování za daný rok byl 2,1 milionu, počet lůžek v HUZ byl 32,3 tisíce.

Tabulka č. 17: Návštěvnost HUZ v Jihomoravském kraji v letech 2012 - 2016 Jihomoravský kraj Rok / Měsíc Year / Month

Počet hostů



Jihomoravský Region

53

Number of Guests 67=68+69 2012 2013 2014 2015

Nonresidents

Residents

68

69

Number of Overnight stays 70=71+72

Nonresidents

Residents

71

72

1 317 690

452 228

865 462

2 616 255

810 662

1 427 154

505 234

921 920

2 838 285

912 009

1 499 974

514 793

2 972 285

911 348

1 536 172

491 608

985 181 1 044 564

3 072 995

875 954

1 805 593 1 926 276 2 060 937 2 197 041

2016 Zdroj: ČSÚ

Olomoucký kraj Obrázek č. 13: Olomoucký kraj na mapě ČR

Zdroj: wikipedia, dokument Olomoucký kraj Jižní část Olomouckého kraje je velice dobře dostupná po silnici i železnici, s tím pak kontrastuje severozápadní výběžek kraje, který je jednou z nejperifernějších oblastí ČR. Nejvýznamnější přírodní turistickou oblastí v kraji je Hrubý Jeseník, po něm následuje CHKO Litovelské Pomoraví. Kulturní a historické památky se převážně váží na město Olomouc, nejzajímavějšími hrady jsou například Bouzov a Šternberk, dále například zámek Velké Losiny. V roce 2009 se s celkovou návštěvností 377,2 tisíc hostů Olomoucký kraj zařadil mezi oblasti méně navštěvované. Cizinci byli v zastoupení přes pětinu, převažovali návštěvníci z Německa, Slovenka, Polska a Rakouska. Přenocování se za daný rok v kraji 54

uskutečnilo 1,44 milionu. Zároveň kraj ve stejném roce zaznamenal absolutně nejmenší počet lůžek ze všech krajů ČR. Největší kapacity lůžek se nacházejí v historických městech a v lázeňských oblastech. Tabulka č. 18: Návštěvnost HUZ v Olomouckém kraji v letech 2012 - 2016 Olomoucký kraj Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013 2014 2015



Nonresidents 74


Olomoucký Region Number of Residents Overnight stays 75 76=77+78

Nonresidents

Residents

77

78

474 868

103 236

371 632

1 579 253

213 909

512 430

107 995

404 435

1 625 040

222 166

487 641

108 317

379 324

1 598 020

226 028

547 538

115 022

432 516

1 779 102

243 774

2016 Zdroj: ČSÚ

Zlínský kraj Obrázek č. 14: Zlínský kraj na mapě ČR

Zdroj: wikipedia, dokument Zlínský kraj

55

1 365 344 1 402 874 1 371 992 1 535 328

Pro Zlínský kraj je nejdůležitějším faktorem blízkost slovenského a polského poptávkového trhu, nicméně se nejedná o tak významnou příležitost, například ve srovnání s jinými kraji ČR nacházejícími se v blízkosti Bavorska. Do zlínského kraje zasahuje CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty. Obě tyto oblasti jsou velice dobře chráněny. Celkově je zastoupení chráněných území ve Zlínském kraji zcela výjimečné (v orovnání s ostatními kraji v ČR). Kulturně- historické atraktivity jsou v kraji zastoupeny například zámkem v Kroměříži, hradem Buchlov či skanzenem v Rožnově nad Radhoštěm. V HUZ se v roce 2009 ubytovalo 448,2 milionu hostů. 59,2 tisíce bylo zahraničních, z nichž převažovali Slováci, následně Němci, Poláci a Rakušané. Toto zastoupení národností opět vyplývá z polohy nejen kraje, ale celé ČR. Počet lůžek v HUZ byl v roce 2009 na úrovni20,1 tisíce. Byl to třetí nejnižší počet lůžkových kapacit v krajích ČR. Horská střediska zaujímají asi třetinu těchto kapacit, lázeňská střediska necelou pětinu. Tabulka č. 19: Návštěvnost HUZ ve Zlínském kraji v letech 2012 - 2016 Zlínský kraj Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013 2014 2015



Nonresidents 80


Zlínský Region Number of Residents Overnight stays 81 82=83+84

Nonresidents

Residents

83

84

571 719

96 688

475 031

1 740 672

257 636

603 301

108 707

494 594

1 775 881

279 347

603 414

98 520

504 894

1 851 323

257 354

661 149

102 891

558 258

2 010 791

245 303

2016 Zdroj: ČSÚ

56

1 483 036 1 496 534 1 593 969 1 765 488

Moravskoslezský kraj Obrázek č. 15: Moravskoslezský kraj na mapě ČR

Zdroj: wikipedia, dokument Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj se, jak už název napovídá, rozprostírá na historické území Moravy a Slezska. Tento kraj zaujímá v rámci ČR i Evropy více méně tranzitní polohu (vede tudy trasa Balt – Jadran). Specifikem kraje je ostravská aglomerace se svým průmyslovým vymezením. Na území kraje se nachází část CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky a celá CHKO Poodří. Mezi nejnavštěvovanější přírodní lokality v kraji patří národní přírodní rezervace Praděd, z kulturně-historických atraktivit se na území kraje nachází například jádro měst Nový Jičín, hrad Sovinec nebo Zámky Bruntál a Raduň. V roce 2009 byl kraj, s návštěvností v HUZ 585,7 tisíc návštěvníků, zařazen mezi celorepublikový průměr. Z celkového počtu zahraničních hostů převažovali Slováci, následovali je Poláci, Němci a Rusové. Tabulka č. 20: Návštěvnost HUZ v Moravskoslezském kraji v letech 2012 - 2016 Moravskoslezský kraj Rok / Měsíc

Year / Month

2012 2013


698 746 698 211



Moravskoslezský Region Number of NonResidents Overnight residents stays 86 87 88=89+90

153 028 157 223

545 718 540 988 57

2 015 211 1 947 561

Nonresidents

Residents

89

90

374 730 416 571

1 640 481 1 530

2014 2015

703 009

160 275

542 734

1 945 256

381 461

775 047

180 045

595 002

2 229 768

459 617

990 1 563 795 1 770 151

2016 Zdroj: ČSÚ Počet lůžek byl v roce 2009 25,9 tisíc. Dvě třetiny těchto kapacit se soustředí v horských střediscích, dále ve velkých městech, velké zastoupení mají v kraji také individuální ubytovací zařízení.

2.3 Analýza vývoje návštěvnosti a vývoje kapacit HUZ v ČR po roce 2000

Fakt, že do roku 2002 včetně byla HUZ evidována podle 30-ti % výběru nám ztěžuje interpretaci dostupných statistických dat. Od roku 2003 jsou do registru HUZ zařazována plošně všechna HUZ. Nicméně další problém s interpretací dat může nastat kvůli tomu, že k revizi dat o kapacitách a návštěvnosti HUZ na základě projektu MMR „Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu“ došlo až v roce 2012, data z předcházejících let tedy nejsou srovnatelná s těmito novějšími daty. Proto se tato část práce bude zabývat především daty od roku 2012 do současnosti. Hlavní město Praha Tabulka č. 21: Hosté v HUZ na území hlavního města Prahy Hlavní město Praha Capital Prague Rok / Měsíc Year / Month

Počet hostů Number of Guests

nerezidenti Non-residents

rezidenti Residents

1=2+3

2

3

Počet přenocování Number of Overnight stays 4=5+6

nerezidenti Non-residents

rezidenti Residents

5

6

2000

2 619 395

2 319 272

300 123

7 333 182

6 377 035

956 147

2001

3 008 277

2 670 798

337 479

8 323 494

7 588 436

735 058

2002

2 534 126

2 231 683

302 443

7 024 756

6 291 405

733 351

2003

3 024 575

2 648 896

375 679

8 424 332

7 547 401

876 931

2004

3 863 894

3 470 211

393 683

10 666 404

9 796 565

869 839

2005

4 108 565

3 725 180

383 385

11 204 950

10 368 571

836 379

2006

4 142 538

3 702 116

440 422

11 277 671

10 319 827

957 844

2007

4 485 372

4 009 463

475 909

12 200 291

11 206 954

993 337

2008

4 587 483

4 051 137

536 346

12 174 591

11 070 652

1 103 939

58

2009

4 346 839

3 808 959

537 880

11 218 200

10 154 505

1 063 695

2010

4 743 373

4 116 867

626 506

12 121 133

10 947 878

1 173 255

2011

5 050 923

4 360 390

690 533

12 948 091

11 677 323

1 270 768

2012 *

5 394 283

4 680 746

713 537

13 601 964

12 282 810

1 319 154

2013 *

5 502 591

4 753 824

748 767

13 668 892

12 269 538

1 399 354

2012 *

5 726 454

4 919 457

806 997

14 443 143

12 937 045

1 506 098

2013 *

5 899 630

5 047 956

851 674

14 654 282

13 056 931

1 597 351

2014

6 096 015

5 315 054

780 961

14 750 287

13 381 733

1 368 554

2015

6 605 776

5 714 835

890 941

15 917 265

14 341 089

1 576 176

Zdroj: ČSÚ Graf č. 1: Počet hostů v HUZ na území hlavního města Prahy v letech 2000 - 2015

Počet hostů v HUZ na území hlavního města Prahy v letech 2000 - 2015 8,000,000 6,000,000 4,000,000

Počet hostů v HUZ na území hlavního města Prahy v letech 2000 - 2015

2,000,000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 * 2013 * 2012 * 2013 * 2014 2015

0

Zdroj: Vlastní zpracování grafu podle dat z ČSÚ Z tabulky a z následného grafu můžeme vidět, že až na mírné poklesy v letech 2002 a 2009, počet hostů, kteří se každý rok ubytují v některém HUZ na území hlavního města Prahy neustále mírně stoupá. Tyto výkyvy mohla způsobit již zmíněná změna o zaznamenávání údajů o HUZ (to se týká především roku 2002). Následující pokles v počtu ubytovaných návštěvníků v roce 2009 připisuji následkům hospodářské krize z roku 2008. Nicméně nejedná se o nijak razantní propad, takže se nedá říci, že tato krize zásadně ovlivnila počty hostů v HUZ v Praze. Podle stoupající tendence můžeme vyvodit, že i v následujících letech bude počet ubytovaných návštěvníků v HUZ na území Prahy dále stoupat. Předpokladem tedy je, že půjde o konstantní růst, nelze očekávat skokové nárůsty v počtu ubytovaných hostů. Z tabulky č. 20 také jasně vidíme, že co do počtu převažují ne rezidenti, a to ve zdrcujícím rozdílu vůči rezidentům. Tato převaha platí jak v počtu ubytovaných hostů, tak logicky i v počtu přenocování.

59

Tabulka č. 22: Počet HUZ na území hlavního města Prahy v letech 2012 - 2015 Hlavní město Praha počet počet pokojů lůžek Capital Prague

Rok

počet zařízení

Year

Number of Establishments

Number of Rooms

Number of Beds

6

7

8

počet míst pro stany a karavany Number of Places for Tents and Caravans 9

2012

845

42 638

92 246

1 067

2013

856

42 643

92 052

967

2014

757

40 520

87 961

967

2015

797

41 854

91 059

1 062

Zdroj: ČSÚ V tabulce č. 21 se nacházejí již zrevidovaná data, tedy data od roku 2012. Můžeme zde vidět, že na přelomu let 2013/2014 došlo k úbytku počtu HUZ na území hlavního města Prahy. Následující rok, tedy rok 2015, počet opět mírně vzrostl. Stejný postup se odehrál i v dalších sledovaných údajích, které se vyskytují v tabulce. Celkově tedy z tabulek č. 20 a 21 vyplývá, že ačkoli se počet a kapacita HUZ na území hlavního města Prahy mírně snižuje, počty ubytovaných stoupají. To vede k závěru, že délka přenocování v HUZ na území Prahy se zkracuje, ale ubytovává se zde více návštěvníků. Středočeský kraj Graf č. 2: Hosté v HUZ na území Středočeského kraje v letech 2012 - 2015

Zdroj: ČSÚ 60

Na grafu č. 2 je jasně vidět sezónní pravidelnost, se kterou návštěvníci využívají ubytovací kapacity ve Středočeském kraji. Nejdominantnější pozici mají letní měsíce červen a červenec, nejméně využívané jsou naopak HUZ v zimním a jarním období, tedy v době od listopadu do března. Na grafu také vidíme, že v letech 2012 – 2014 počty přenocování v HUZ na území Středočeského kraje klesaly. V roce 2015 je zaznamenán mírný nárůst, nejdominantnější opět v letních měsících. Z roku 2016 jsou v grafu uvedena data za první čtvrtletí, tedy pouze za měsíc leden, únor a březen, nicméně i z těchto dat je vidět mírný nárůst v počtu přenocování v HUZ vůči roku 2015. Zatím se dá stejný trend předjímat i v budoucích měsících. Tabulka č. 23: Počet HUZ na území středočeského kraje v letech 2012 – 2015 Středočeský kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek

počet míst pro stany a karavany

Středočeský Region Year

2012 2013 2014 2015


Number of Rooms

Number of Beds

11

12

13

814 805 668 669

15 045 14 929 13 176 13 099

40 311 40 144 34 900 34 812

Number of Places for Tents and Caravans 14 6 412 5 881 5 607 5 469

Zdroj: ČSÚ V tabulce č. 22 jsou již zrevidovaná data od roku 2012. Ve všech zkoumaných ukazatelích cestovního ruchu je vidět jasný pokles, v letech 2014 a 2015 nastává v podstatě stagnace. Ve Středočeském kraji tedy nastává podobná situace, jako na území hlavního města, kdy dochází ke snížení počtu HUZ i snížení kapacit v HUZ, zároveň však v posledních dvou letech nastává mírný nárůst v počtu přenocování v HUZ na území kraje.

61

Jihočeský kraj Graf č. 3: Hosté v HUZ na území Jihočeského kraje v letech 2012 - 2015

Tabulka č. 24: Počet HUZ na území Jihočeského kraje v letech 2012 - 2015 Jihočeský kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek


Jihočeský Region Year

2012 2013 2014 2015


Number of Rooms

Number of Beds

16

17

18

1 288 1 302 1 208 1 205

21 785 21 314 20 440 20 399

62 518 61 761 59 247 58 839


Zdroj: ČSÚ Na údajích v grafu č. 3 i v tabulce č. 23 je vidět obdobný vývoj, jako ve Středočeském kraji. Nejvytíženější bývají HUZ na území Jihočeského kraje v období července a srpna, meziročně byl v každém měsíci zaznamenán mírný nárůst, největší opět mezi roky 2014 a 2015. Ukazatele počet HUZ a počet míst pro stany a karavany se nacházely v rozmezí let 2012 a 2015 na téměř konzistentní úrovni. Počet pokojů a počet lůžek v HUZ Jihočeského kraje mírně poklesl.

62

Plzeňský kraj Tabulka č. 25: Počet HUZ na území Plzeňského kraje v letech 2012 - 2015 Plzeňský kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek


Plzeňský Region Year


Number of Rooms

Number of Beds

21

22

23

599 573 517 521

2012 2013 2014 2015

10 965 10 572 10 078 10 286

Number of Places for Tents and Caravans 24

30 134 29 589 28 044 28 503

3 595 3 675 3 754 3 818

Zdroj: ČSÚ Podle údajů dostupných na webových stránkách ČSÚ se počet přenocování hostů v HUZ ve třetím čtvrtletí v roce 2015 zvýšil o 13,9 % oproti stejnému období z předcházejícího roku. Počet přenocování rezidentů se zvýšil o více než 17 %, zahraniční hosté strávili v HUZ o 9.5 % více nocí. Nejdůležitějším obdobím byla opět letní sezóna, v té se zaznamenal meziroční nárůst o 13,9 %. Počet HUZ na území Plzeňského kraje v rozmezí let 2012 až 2014 mírně klesal, v roce 2015 byl zaznamenán vzestup ve všech čtyřech ukazatelích, jak je vidět v tabulce č. 24. Karlovarský kraj Tabulka č. 26: Počet HUZ na území Karlovarského kraje v letech 2012- 2015 Karlovarský kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek


Karlovarský Region Year

2012 2013 2014 2015


Number of Rooms

Number of Beds

26

27

28

504 488 439 471

15 967 15 799 15 105 15 929

Zdroj: ČSÚ

63

33 132 32 412 30 786 32 706


Za první čtvrtletí roku 2016 se v HUZ v oblasti Karlovarského kraje ubytovalo 196 747 hostů. Jedná se o nárůst o 17,9 % nárůst oproti minulému roku. Z nerezidentů se zde ubytovalo 123 870 hostů, počet rezidentů byl 72 877. V celku to znamená, že Karlovarský kraj vykázal nejvyšší procentuální nárůst hostů ze všech krajů ČR Dále je z tabulky č. 25 vidět, že vývoj počtu HUZ na území kraje je opět velice podobný s vývojem v dříve zmíněných krajích. To znamená, že od roku 2012 do roku 2014 vykazoval počet HUZ pokles, naopak v roce 2015 by zaznamenán nárůst ve všech sledovaných ukazatelích, kromě počtu míst pro stany a karavany, který klesl i v roce 2015. Zároveň se Karlovarský kraj umístil na prvním místě v průměrném počtu přenocování v HUZ, a to jak v případě rezidentů, tak nerezidentů. Ústecký kraj Graf č. 4: Počet hostů ubytovaných v HUZ na území Ústeckého kraje v jednotlivých měsících v letech 2012 – 2016 (1. čtvrtletí)

Zdroj: ČSÚ I v případě Ústeckého kraje setkáváme se faktem, že nejvytíženějšími měsíci v roce je červenec a srpen, to se týká jak rezidentů, tak nerezidentů. V grafu je vidět mírný nárůst návštěvnosti HUZ v období let 2012 – 2015. Údaje za rok 2016 jsou pouze za první čtvrtletí, takže zatím nemají markantní vypovídací hodnotu.

64

Tabulka č. 27: Počet HUZ na území Ústeckého kraje v letech 2012 – 2015 Ústecký kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek


Ústecký Region Year

2012 2013 2014 2015


Number of Rooms

Number of Beds

31

32

33

519 513 446 468

9 527 9 433 8 463 8 832


25 296 25 063 22 047 23 351

1 699 1 752 1 825 1 609

Zdroj: ČSÚ I podle vývoje počtu HUZ nacházejících se na území kraje a jejich kapacit můžeme vidět opakující se trend mírného poklesu v letech 2012 – 2014, po něm následuje mírný nárůst. Opět zde však můžeme zaznamenat rozdílný vývoj v počtu míst pro stany a karavany, který měl v případě Ústeckého kraje opačnou tendenci, než zbylé ukazatele v tabulce č. 26. Liberecký kraj Graf č. 5: Hosté v HUZ na území Libereckého kraje v jednotlivých měsících v letech 2012 - 2016

Zdroj: ČSÚ 65

Z grafu č. 5 můžeme poznat, že se nacházíme v hornatější oblasti. Nejvytíženějšími měsíci v roce stále zůstávají červenec a srpen, nicméně vysoký počet hostů se v HUZ v Libereckém kraji ubytoval i v zimních měsících. Jedná se tedy o kraj, který v cestovním ruchu využívá zimní i letní sezónu. Větší počet ubytovaných v Libereckém kraji zabírají rezidenti. Je to z toho důvodu, že Liberecký kraj je zahraničními turisty vnímán spíše jako tranzitní oblast. Tabulka č. 28: Počet HUZ na území Libereckého kraje v letech 2015 – 2015 Liberecký kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek


Liberecký Region Year

2012 2013 2014 2015


Number of Rooms

Number of Beds

36

37

38

1 007 989 866 892

15 330 15 056 14 066 14 501

46 441 45 863 42 607 43 651


Zdroj: ČSÚ V tabulce o počtu HUZ na území libereckého kraje můžeme opět vyčíst to, co jsme vypozorovali již v dříve zmiňovaných krajích. Do roku 2014 včetně počty HUZ a počty pokojů a lůžek v nich klesaly, v roce 2015 naopak vzrostly. Počet míst pro stany a karavany klesal v tomto časovém období v podstatě rovnoměrně.

Královéhradecký kraj V prvním čtvrtletí roku 2016 se v Královéhradeckém kraji ubytovalo více než 306 tis. hostů. Jednalo se o více než 10-ti % nárůst oproti stejnému období z roku 2015. Na tomto nárůstu se podíleli rezidenti i ne rezidenti, z toho rezidenti jasně převažovali (měli více než 70 % z celkového počtu ubytovaných hostů).

66

Tabulka č. 29: Počet HUZ na území Královéhradeckého kraje v letech 2012 – 2015 Královéhradecký kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek


Královéhradecký Region Year

2012 2013 2014 2015


Number of Rooms

Number of Beds

41

42

43

1 126 1 116 1 034 1 055

18 450 18 342 16 947 17 604

51 972 51 266 47 866 49 628


Zdroj: ČSÚ Pardubický kraj Graf č. 6: Hosté v HUZ na území Pardubického kraje v jednotlivých měsících v letech 2012 - 2016

Zdroj: ČSÚ Stejně jako ve všech krajích ČR, i v Pardubickém kraji byl zaznamenán nárůst počtu ubytovaných hostů v HUZ co se týče let 2014 a 2015. V prvním čtvrtletí roku 2016 můžeme dále vypozorovat, že tato tendence pokračuje a počet hostů v ubytovacích zařízeních mírně vzrostl (v orovnání s rokem 2015) 67

Tabulka č. 30: Počet HUZ na území Pardubického kraje v letech 2012 – 2015 Pardubický kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek


Pardubický Region Year

2012 2013 2014 2015


Number of Rooms

Number of Beds

46

47

48

374 361 335 341

7 866 7 673 7 272 6 716

22 671 21 842 20 363 19 068


Zdroj: ČSÚ Přesto že celkový počet HUZ v kraji kolísá okolo průměrné hodnoty 350 zařízení, počet pokojů i lůžek v těchto zařízeních se minimálně od roku 2012 rovnoměrně snižuje. Naproti tomu počet míst pro stany a karavany na území Pardubického kraje zaznamenal na přelomu let 2013/14 nárůst o téměř 200 jednotek. Kraj Vysočina Graf č. 7: Počet hostů v HUZ v kraji Vysočina v letech 2009 - 2016

Zdroj: ČSÚ Z grafu můžeme vyčíst, že hlavní sezónou pro návštěvníky kraje Vysočina je třetí kvartál, tedy měsíce červenec, srpen, září. To odpovídá i celorepublikovému trendu. Zároveň také vidíme, že po roce 2010, kdy došlo k mírnému snížení počtu hostů v HUZ, se tato data opět zvyšují a rok od roku je zaznamenán nárůst.

68

Tabulka č. 31: Počet HUZ na území kraje Vysočina v letech 2012 – 2015 Vysočina Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek


Vysočina Region Year

2012 2013 2014 2015


Number of Rooms

Number of Beds

51

52

53

506 505 452 445

8 893 8 877 8 362 8 311


25 898 25 749 24 031 23 989

3 593 3 518 3 399 3 268

Zdroj: ČSÚ Podle dat ČSU a tedy podle tabulky vidíme, že kraj Vysočina je prozatím jediným krajem, ve kterém dochází ke kontinuálnímu poklesu všech sledovaných proměnných, tedy počtu zařízení, počtu pokojů, počtu kapacit i počtu míst pro stany a karavany. Také počet návštěvníků v kraji Vysočina byl za první čtvrtletí toku 2016 nejmenším v celé České republice. Jihomoravský kraj Graf č. 8: Počet ubytovaných osob v HUZ v Jihomoravském kraji v letech 2014 - 2016

Zdroj: ČSÚ Z grafu opět jasně vidíme fakt, že HUZ bývají nejvytíženější v letních měsících. Také vidíme další celorepublikový trend a to ten, že mezi roky 2014 a 2015 je zaznamenán mírný meziroční nárůst. Údaje z 1. čtvrtletí se zdají tento trend potvrzovat.

69

Tabulka č. 32: Počet HUZ na území Jihomoravského kraje v letech 2012 – 2015 Jihomoravský kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů


počet lůžek

Jihomoravský Region Year

2012 2013 2014 2015


Number of Rooms

Number of Beds

56

57

58

879 872 816 813

18 417 18 264 17 635 18 143


46 324 46 074 44 213 45 236

5 340 4 845 5 666 5 353

Zdroj: ČSÚ Co se týká počtu HUZ na území kraje, zaznamenáváme poněkud větší propad mezi lety 2013 a 2014, nicméně i v dlouhodobějším měřítku se počty HUZ v Jihomoravském kraji snižují. V případě dalších zkoumaných ukazatelů opět vidíme celorepublikový standard poklesu v letech 2012 – 2014 a následný mírný nárůst v roce 2015. Olomoucký kraj Graf č. 9: Přenocování hostů v HUZ na území Olomouckého kraje v letech 2013 - 2016

Zdroj: ČSÚ I v Olomouckém kraji se potvrzuje trend nejsilnější sezóny v letním období. Také v grafu č. 9 vidíme, že v počtu přenocování v HUZ na území Olomouckého kraje ve velké míře převažovali rezidenti nad zahraničními návštěvníky.

70

Tabulka č. 33: Počet HUZ na území Olomouckého kraje v letech 2012 – 2015 Olomoucký kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek


Olomoucký Region Year


Number of Rooms

Number of Beds

61

62

63

499 509 461 465

2012 2013 2014 2015

9 414 9 889 8 801 8 836

24 699 25 804 22 621 22 834

Number of Places for Tents and Caravans 64 908 908 1 146 1 124

Zdroj: ČSÚ Zlínský kraj Tabulka č. 34: Počet HUZ na území Zlínského kraje v letech 2012 – 2015 Zlínský kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek


Zlínský Region Year

2012 2013 2014 2015


Number of Rooms

Number of Beds

66

67

68

469 463 445 445

10 430 10 117 10 058 10 006

26 929 26 037 25 767 25 651


Zdroj: ČSÚ Celkový počet přenocování ve Zlínském kraji, tedy jak rezidentů, tak nerezidentů, se meziročně zvýšil o 7,8 %. U rezidentů se jednalo o zvýšení o 6,8 %, v případě nerezidentů to bylo 14,3 % oproti roku 2015. Samozřejmě s postupem roku se budou celková data ještě vyvíjet. Počet HUZ ve Zlínském kraji i počty ubytovacích kapacit se od roku 2012 kontinuálně snižují, jak můžeme vyčíst z tabulky č. 33.

71

Moravskoslezský kraj Tabulka č. 35: Počet HUZ na území Moravskoslezského kraje v letech 2012 – 2015 Moravskoslezský kraj Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek


Moravskoslezský Region Year

2012 2013 2014 2015


Number of Rooms

Number of Beds

71

72

73

628 618 569 576

12 461 12 140 11 559 11 742

31 830 30 867 29 456 29 923


Zdroj: ČSÚ I v Moravskoslezském kraji byl v prvním čtvrtletí 2016 zaznamenán nárůst v počtu hostů ubytovaných v HUZ. Celkově se jednalo o nárůst o 10,5 %, z toho rezidenti činili 10 % a nerezidenti 12,4 %. Počet HUZ na území kraje se vyvíjel stejně, jako ve většině krajů ČR, tedy do roku 2014 byl zaznamenán mírný pokles, poté v roce 2015 přišel mírný nárůst hodnot sledovaných ukazatelů.

Obecně by se trend vývoje kapacit HUZ v České republice dal označit jako celoplošně vyrovnaný, pouze s několika výjimkami. Na území většiny krajů převažují mezi hosty v HUZ nerezidenti, to se však samozřejmě netýká těch krajů, které jsou cizinci vnímány spíše jako tranzitní oblasti. V těchto oblastech dominují v počtech ubytovaných hostů rezidenti, mnohdy v až zarážejícím poměru. Z analytické části také vychází závěr ten, že v současné době mají počty HUZ v České republice spíše klesavou tendenci, na druhou stranu ve většině oblastí České republiky dochází k mírnému nárůstu v počtu ubytovaných hostů. Z toho můžeme vyvodit, že v současné době se v HUZ hosté ubytovávají na kratší dobu, na druhou stranu se jich za určitý časový úsek může v jednom HUZ ubytovat více.

72

3 NÁVRHOVÁ ČÁST V analytické části práce jsme zjistili, jak probíhal vývoj kapacit hromadných ubytovacích kapacit na území České republiky jak v historickém kontextu, tak v kontextu současné doby. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch je pro ekonomiku států (téměř všech, tato problematika se netýká pouze České republiky) stále důležitější, mou první predikcí do budoucna je tvrzení, že bude v blízké budoucnosti kladen stále větší důraz na kvalitu a co nejrelevantnější obsahovou věcnost sbíraných dat. V minulosti, dokud si lidé nezačali uvědomovat vliv cestovního ruchu na ekonomiku, nebylo sbírání statistických dat o kapacitách ubytovacích zařízení a návštěvnosti v nich nijak důležité. V budoucnu vliv cestovního ruchu na státní ekonomiku stále poroste, bude tedy nutné míst odpovídající statistická data pro možnou predikci budoucí návštěvnosti hromadných ubytovacích kapacit, nejen co se týká počtu návštěvníků, ale také bude snadnější odhadnout možnou klientelu. Čím lepší bude odhad o budoucím vývoji návštěvnosti v hromadných ubytovacích kapacit, tím lépe se provozovatelé budou moci připravit na návštěvníky svých zařízení a na jejich požadavky. I když se cestovní ruch a jeho formy stále rychleji vyvíjejí, velké množství lidí si stále potrpí na komfort, který jsou zvyklí obdržet na vyžádání. Ten budou samozřejmě vyžadovat i v rámci servisu v HUZ. Čím lepší statistická data budou provozovatelé hromadných ubytovacích zařízení mít, tím lépe se budou moci připravit na požadavky hostů a tím spokojenější hosté ubytovaní v hromadných ubytovacích zařízeních budou. Práce v oblasti cestovního ruchu je znamená především práci s lidmi. Kdo se v oblasti cestovního ruchu pohybuje, ví, že spokojený zákazník je ten nejlepší zákazník, protože spokojený zákazník se vrací na místo, kde se mu dostalo toho nejlepšího zacházení. Mou druhou predikcí, týkající se problematiky kapacit hromadných ubytovacích zařízení, je tedy tvrzení, že s lepšími statistickými údaji o kapacitách hromadných ubytovacích zařízení, a tedy s lepší připraveností provozovatelů hromadných ubytovacích zařízení, bude stoupat počet hostů, kteří se budou vracet na ta místa, kde jim bylo maximálně dobře a kde mělo ubytování nějakou, alespoň základní, úroveň. Bude tedy stoupat počet jak vracejících se hostů, tak hostů nových.

73

Z údajů, které se v práci vyskytují, už víme, že většina hromadných ubytovacích zařízení na území České republiky postupně omezovala své lůžkové a ubytovací kapacity, v horším případě tato zařízení úplně zanikala. Kvůli tomu docházelo v rámci celé České republiky ke každoročnímu snižování počtu kapacit hromadných ubytovacích zařízení. V roce 2015 dochází opět na většině území ČR ke zvýšení počtu hromadných ubytovacích zařízení, lůžek a pokojů v nich. Údaje za rok 2016 jsou prozatím k dispozici jen v rámci prvního čtvrtletí, nicméně mají také stoupavou tendenci. Lze tedy předpokládat, jako třetí predikci do budoucna, že i ve zbytku roku budou sledované ukazatele nadále navyšovat své počty, dojde tedy opět k navyšování ubytovacích kapacit a otevírání některých naprosto nových zařízení. Během bakalářského studia jsem narazila na problém, respektive situaci, kdy se v určité destinaci nacházelo několik ubytovacích zařízení, která, pokud by se rozhodla do určité míry spolupracovat, mohla by také velmi příznivě ovlivnit chod nejen svůj, ale i chod celé destinace, ve které se tato nacházela. Jedná se spíše o problém řízení a propagace destinace, ovšem v rámci některých krajů (především těch, které jsou považovány za tranzitní) bych doporučila hromadným ubytovacím zařízením, respektive těm, kteří je vedou, aby spolupracovali nejen mezi sebou, ale i s vedením atraktivit a dalších objektů nacházejících se v těchto oblastech. Docházelo by tak k propagaci nejen těchto objektů, ale dále k propagaci regionu a následně i k propagaci celé České republiky.

74

ZÁVĚR Tématem mé bakalářské práce byla „Analýza vývoje kapacit hromadných ubytovacích zařízení v České republice v letech 1991 – 2014.“ Hlavním cílem práce bylo zmapovat vývoj hotelnictví v krajích České republiky, vývoj kapacit v hromadných ubytovacích zařízeních na území ČR v časové řadě 25 let a také jak se tyto kapacity využívaly. Jedná se o poměrně rozsáhlé téma, během jeho zpracování bylo nutno pracovat jak s knižními zdroji, tak se statistickými údaji, které mnohdy nebyly lehce dostupné. Hlavními knižními oporami při zpracování práce byly: Statistiky cestovního ruchu od Antonína Frankeho a kolektivu, dále Geografie cestovního ruchu České republiky od autorů Jiřího Vystoupila, Martina Šauera a kolektivu, Moderní řízení hotelového provozu od Jaromíra Beránka a kolektivu, Moderní hotelový management od Felixe Křížka a Jana Neufuse a Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2015 – 2020. Tyto publikace jsem použila především v první – teoretické- části práce na vymezení základních pojmů používaných dále v analytické části práce. Vymezení nejpoužívanějších pojmů bylo důležité především kvůli snadnější orientaci v dalších částech práce. V analytické části práce jsem se nejprve zaměřila na identifikaci toho, jak se vyvíjelo získávání statistických údajů týkajících se nejen hromadných ubytovacích zařízeních, zde mi jako hlavní posloužily informace z již zmíněné publikace Statistiky cestovního ruchu. Dále jsem se zabývala vývojem shromažďování takových statistických dat, která se již přímo váží k cestovnímu ruchu a k ubytovacím zařízením. Pokusila jsem se zmapovat vývoj shromažďování těchto dat od počátku do konce 20. století. Nutno podotknout, že mnohdy nebylo snadné utřídit jednotlivé informace tak, aby nebyly příliš komplikované. Ve druhé polovině analytické části jsem se nejdříve zaměřila na identifikaci krajů nacházejících se na území ČR a stručné charakteristiky cestovního ruchu, který je v nich dominantní. Poté jsem zkoumala to, jak se vyvíjela hromadná ubytovací zařízení v České republice po roce 2000. V této části analýzy jsem hojně využívala statistická data, která na svých webových stránkách zveřejňuje Český statistický úřad. S těmito daty souviselo několik problémů. Ne veškerá data byla k tématu relevantní, jako první bylo tedy nutné 75

určit, která data jsou vhodná pro další zpracování, a která data je možno vypustit. Dále nastal problém se samotným sběrem těchto dat. 25 let je dlouhá doba a způsob sběru dat se za toto období několikrát změnil. Data od roku 1990 do roku 2002 nebyla srovnatelná s pozdějšími daty. Od roku 2012 se navíc uvedl do činnosti projekt Ministerstva pro místní rozvoj „Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu“, díky němuž sice data od roku 2012 dál mají velmi dobrou vypovídací hodnotu, nicméně dřívější data zrevidována nebyla a je tedy velice obtížné z nich vyvozovat relevantní závěry. Pracovala jsem tedy především s daty od roku 2012 do současnosti. Hlavním výstupem této části bylo zhodnotit, tak se vyvíjely kapacity hromadných ubytovacích zařízení v rámci jednotlivých krajů a jak/nebo jestli se vývoj HUZ v jednotlivých krajích nějak výrazně lišil. Po prozkoumání a zpracování dostupných dat jsem dospěla k tomuto výsledku: charakter cestovního ruchu, který se nejčastěji využívá v té které destinaci nám sám o sobě může napovědět, jak vypadá vývoj HUZ ve kterém kraji. Determinující jsou také přírodní podmínky. Pokud je nějaká oblast nedisponuje dostatečnými atraktivitami, jen těžko se v této destinaci někdo zastaví na delší dobu. Zpracováním statistických dat jsem také chtěla potvrdit či vyvrátit mnou stanovenou hypotézu H0: Domnívám se, že vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení na území hlavního města Prahy je odlišný, než vývoj v ostatních krajích. Po zpracování práce je tato hypotéza zároveň potvrzena i vyvrácena. Potvrzuje ji fakt, že Praha a lázeňské oblasti byly v minulosti hlavními centry cestovního ruchu. Praha dominovala svými kulturními i přírodními atraktivitami, a i když se v okolí nacházely další atraktivity, Praha je všechny zastínila. To se odrazilo i na počtu a struktuře HUZ na území Prahy. Navíc některé, především periferní oblasti, mají výrazně jinou strukturu ubytovacích zařízení, což má také vliv na vývoj těchto zařízení. Na druhou stranu v blízkosti Prahy se nachází několik krajů, které částečně mohou profitovat právě na blízkosti Prahy, tím pádem se mohou tak říkajíc „svézt na vlně“ společně s hlavním městem. Navíc podle dostupných údajů z posledních let, se většina ubytovacích zařízení v krajích ČR vyvíjela podobně, ne-li stejně. V poslední části práce jsem se ze získaných dat pokusila vyvodit možné budoucí události, které by mohli vzniknout jako přímý důsledek vývoje hromadných ubytovacích kapacit a dalších možných změn týkajících se sběru, shromažďování a zpracování statistických dat. 76

LITERATURA [1] AHR ČR. Katalog klasifikovaných ubytovacích zařízení České republiky. Praha, 2015. 176 s. [2] AKČR, webové stránky, dostupné na: http://www.asociacekraju.cz/ [3] ATTL, P., NEJDL, K., Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2. [4] ATTL, P., STUDNIČKA, P., Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Praha: VŠH, 2014. 85 s. ISBN 978-80-87411-63-6 [5] BERÁNEK, J. a kolektiv. Moderní řízení hotelového provozu. Praha: MAG CONSULTING s. r. o., 2013. 338 s. ISBN 978-80-86724-45-4 [6] Cestovní ruch - časové řady, ČSÚ, dokumenty ke stažení, dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr [7] Cestovní ruch - definice, [internetový článek], [cit. 2016-06-11], dostupné na: http://cestovniruch.studentske.cz/2009/11/cestovni-ruch-definice.html [8] Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 až 2005, situace z pohledu statistických údajů, ČSÚ, dokumenty ke

stažení,

dostupné na:

https://www.czso.cz/csu/czso/440037395b ,

https://www.czso.cz/csu/czso/13-1133-06-za_rok_2005-02 [9] Česká republika od roku 1989 v číslech, ČSÚ, dokumenty ke stažení, dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislech#10 [10] ČMEJREK, J., Obce, kraje, regiony, podklady pro přednášku, ČZU v Praze, [prezentace], dostupné na internetu: http://ksr.ef.jcu.cz/dokumenty/profily/doc-phdrjaroslav-cmejrek-csc-dokumenty/verejna-sprava-a-regionalni-rozvoj/obce-kraje-regiony [11] ČSÚ, interaktivní rozhraní (mapa ČR)- kraje ČR, dokumenty ke stažení (mapy, grafy, tabulky), dostupné na [statistiky-> cestovní ruch-> kraj]: https://www.czso.cz/csu/xt [12] ČSÚ, interaktivní rozhraní (mapa ČR), [kraj-> kraj očima statistiky], platí pro všechny kraje, dostupné na: https://www.czso.cz/csu/xc/zajimavosti-o-kraji [13] Dokumenty z archivu ČSÚ; Seznam ubytovacích zařízení v okresu Praha (NUTS4:CZ0100), Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních – Praha- Rok/Měsíc, Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v krajích (NUTS III), Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích (NUTS III) 77

[14] FRANKE, A. a kol. Statistiky cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. 240 s. ISBN 978-80-7357-717-9 [15]

Historie

statistiky,

ČSÚ,

dokumenty

ke

stažení,

dostupné

na:

https://www.czso.cz/csu/czso/historie_statistiky [16] HOUŠKA, P., a kolektiv, Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu, Praha: MMR ČR, 2007 [cit. 2016-06-11], ISBN: 978-8087147-00-9, dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/getmedia/44196a05-1f8a-4b20bcfc-b32b42649dab/GetFile44 [17] HRALA, V., Geografie cestovního ruchu. Praha: IDEA SERVIS, 2002. 173 s. ISBN 80-85970-36-8 [18] Hromadná ubytovací zařízení, internetová databáze, Prague City Tourism, 2016, dostupné

na

internetu:

http://www.praguecitytourism.cz/cs/nase-cinnost/statistiky-a-

analyzy/hromadna-ubytovaci-zarizeni [19]

Hromadná

ubytovací

zařízení

české

republiky,

ČSÚ,

dostupné

na:

https://vdb.czso.cz/huz/index.jsp [20] JURČÁK, M., Význam sportovních akcí pro cestovní ruch, [Diplomová práce.] Brno: Masarykova Univerzita, 2010 [21] Kapacita hromadných ubytovacích kapacit cestovního ruchu, [Soubory ke staženítabulky] MMR: 2010, dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-acestovni-ruch/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy/Statistiky-cestovniho-ruchu2010/Kapacita-hromadnych-ubytovacich-zarizeni-cestovnih [22] Kapacita hromadných ubytovacích zařízení, Prague City Tourism, soubory je stažení, dostupné

na

internetu:

http://www.praguecitytourism.cz/cs/nase-cinnost/statistiky-a-

analyzy/hromadna-ubytovaci-zarizeni/kapacita-hromadnych-ubytovacich-zarizeni-10250 [23] Klasifikace služeb cestovního ruchu, internetové stránky: www.vsichnivsem.cz, [cit. 2016-60-11],

dostupné

na:

http://www.vsichnivsem.cz/strednipredmet-987-

klasifikace_sluzeb_cestovniho_ruchu

78

[24] KŘESŤAN, V.,VANÍČEK, J., Marketing cestovního ruchu, Praha: 2007, Vysoká škola polytechnická Jihlava, dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc24274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf [25] KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J., Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing a. s., 2011, 200 s. ISBN 978-80-247-3868-0 [26] KUBÍNOVÁ, M., Analýza cestovního ruchu v České republice. [Diplomová práce] Pardubice: Univerzita Pardubice, 2011 [27] LEGIERSKÁ, Y., Statistika v cestovním ruchu, Praha: 2007, MMR ČR, dostupné na internetu:

http://www.mmr.cz/getmedia/d99c234e-7624-4a22-9638-

7688dd1040e8/Statistika-v-cestovnim-ruchu.pdf [28] Mapy krajů, obrázky online, kraj Karlovarský, Jihomoravský a Královéhradecký, dostupné

na:

http://www.hradnizriceniny.cz/clanky/karlovarsky-kraj/,

http://www.hradnizriceniny.cz/clanky/jihomoravsky-kraj/, http://www.hradnizriceniny.cz/clanky/kralovehradecky-kraj/ [29] Mapy krajů, obrázky online, kraj Karlovarský, dostupné na: http://www.ekobio.cz/10-karlovarsk%C3%BD-kraj [30] Mapy krajů, obrázky online, kraj Středočeský, hlavní město Praha, dostupné na: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cesko-kraje.svg, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kraj_Hlavni_mesto_Praha.svg [31] Mapy krajů, obrázky online, kraj Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Pardubický, kraj Vysočina, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský, dostupné online na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Plze%C5%88sk%C3%BD_kraj#/media/File:2004_Plzensky_ kraj.png, https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Asteck%C3%BD_kraj#/media/File:2004_Ustecky_kr aj.PNG, https://cs.wikipedia.org/wiki/Libereck%C3%BD_kraj#/media/File:2004_Liberecky_kraj.P NG, https://cs.wikipedia.org/wiki/Pardubick%C3%BD_kraj#/media/File:2004_Pardubicky_kraj .PNG, 79

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kraj_Vyso%C4%8Dina#/media/File:2004_Kraj_Vysocina.P NG, https://cs.wikipedia.org/wiki/Olomouck%C3%BD_kraj#/media/File:2004_Olomoucky_kra j.PNG, https://cs.wikipedia.org/wiki/Zl%C3%ADnsk%C3%BD_kraj#/media/File:2004_Zlinsky_k raj.PNG, https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravskoslezsk%C3%BD_kraj#/media/File:2004_Moravsko slezsky_kraj.PNG [32] MATĚJÍČKOVÁ, M., Nové trendy a technologie v cestovním ruchu – přínosy pro český venkov, [Bakalářská práce] České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2015 [33] Metodika- časové řady cestovní ruch, Český statistický úřad, 2016, dostupné na internetu: https://www.czso.cz/csu/czso/metodika_casove_rady_cestovni_ruch [34] Nejlepší hotely Středočeského kraje 2012 – 2011.1. vyd. Praha: LUCIE, 2010. 139 s. ISBN 978-80-87138-21-2 [35] Oficiální jednotná metodika ubytovacích zařízení České republiky 2015 – 2020 Metodika,

CzechTourism,

MMR,

dostupné

online

na:

https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&cad=rja&uact=8 &ved=0ahUKEwisbfv4Z7NAhWHBsAKHbpYD_gQFggjMAE&url=http%3A%2F%2Fwww.hotelstars.cz%2 F%3Fdo%3Dmethodology&usg=AFQjCNFD_nWXi7GiDb_vBTchZwleWbothg [36] PAUSEROVÁ, Z., Technika poskytování služeb cestovního ruchu, Benešov: Střední škola

cestovního

ruchu,

s.

r.

o.,

2012,

prezentace,

dostupné

na:

http://www.soes.cz/dokumenty/DUM/TCR/VY_32_INOVACE_021.pdf [37] Počet hromadných ubytovacích zařízení a lůžek, internetový článek [Metodická podpora

regionálního

rozvoje],

dostupné

na

internetu:

http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/116.html [38] Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie, Prague City Tourism, soubory ke stažení, dostupné na internetu: http://www.praguecitytourism.cz/cs/nase-

80

cinnost/statistiky-a-analyzy/hromadna-ubytovaci-zarizeni/pocet-hromadnych-ubytovacichzarizeni-podle-kategorie-10251 [39] První výsledky šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, MMR, 2012, [tisková zpráva], dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Promedia/Tiskove-zpravy/2012/Prvni-vysledky-setreni-ubytovacich-zarizeni-cestov [40] Standardním prvkem územní identifikace je kraj, ČSÚ, metodické vysvětlivky, 2014, dostupné

na:

https://www.czso.cz/csu/czso/13-3130-04-za_rok_2003-

metodicke_vysvetlivky [41] Stanovy Asociace krajů České republiky, AKČR, dokument Stanovy AKČR, dostupné na: http://www.asociacekraju.cz/akcr/stanovy-akcr/ [42] Statistika cestovního ruchu, Eurostat, internetová databáze, 2015, dostupné na internetu: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Tourism_statistics/cs [43] Světová organizace cestovního ruchu – UNWTO, MMR, 2012, internetový článek, dostupné

na:

http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-

ruch/Mezinarodni-spoluprace/Ucast-v-mezinarodnich-organizacich/Svetova-organizacecestovniho-ruchu-(UNWTO) [44] ŠTĚPÁNKOVÁ, H., Technika služeb cestovního ruchu, [sylabus- učební text], 2010 [45] TUNKOVÁ, M., Hodnocení služeb cestovního ruchu ve znojmě v syužitím výsledků marketingového výzkumu, [Bakalářská práce] Znojmo: SVŠE Znojmo, 2010 [46] UNESCO, online vyhledávač, dostupné na: http://en.unesco.org/ [47]

UNWTO

Archive,

internetový

vyhledávač,

dostupné

na:

http://www2.unwto.org/search/google/?query=&cx=016125288609279991024%3Axpptm3fnmk&cof=FORID%3A9&sitesearch=&hl=en&lr=lang_en [48] VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., a kolektiv. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s. r. o., 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7 [49] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M., Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012,768 s. ISBN 978-80-7201-880-2

81

[50] ZEMAN, F., Vývoj sektoru služeb a jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje. [Bakalářská práce.] Praha: VŠH, 2014

82

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Daniela Zádová

Recommend Documents