VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Vanda Vostatková Janátová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Vanda Vostatková Janátová Kulturní zvyklosti turistů z Ruské federace

Diplomová práce

2015

Kulturní zvyklosti turistů z Ruské federace

Diplomová práce

Bc. Vanda Vostatková Janátová

Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r. o. katedra jazyků

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Jelena Celunová, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-06-11 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Master´s Dissertation

Cultural habits of Tourists from the Russian Federation

Bc. Vanda Vostatková Janátová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Languages

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: doc. PhDr. Jelena Celunová, CSc. Date of Submission: 2012-06-11 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i,

ţe jsem diplomovou práci na téma Kulturní zvyklosti turistů z Ruské federace zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………………… jméno a příjmení autora

V Praze dne 11. 06. 2015

Děkuji doc. PhDr. Jeleně Celunové, CSc. za vedení při zpracování mé diplomové práce,

za

její

při konzultacích.

uţitečnou

metodickou

pomoc,

cenné

rady

a

vstřícnost

Abstrakt VOSTATKOVÁ JANÁTOVÁ, Vanda. Kulturní zvyklosti turistů z Ruské federace. Diplomová práce. Vysoká škola hotelová, Praha: 2015. 75 stran.

Diplomová práce na téma Kulturní zvyklosti turistů z Ruské federace je zaměřena na analýzu kultury a zvyků v Ruské federaci a na základě toho se snaţit pochopit chování a zvyky turistů z Ruské federace přijíţdějících do České republiky. Turisté z Ruské federace představují pro cestovní ruch České republiky velmi lákavou skupinu turistů a i přes skutečnost, ţe se jejich návštěvnost v České republice v roce 2014 sníţila zejména z důvodu krize na Ukrajině a následujícími sankcemi zaměřenými proti Ruské federaci, patří mezi jednu z nejvíce zastoupených skupin návštěvníků České republiky. Cílem bude tedy zanalyzovat poţadavky ruské klientely, rozebrat její specifika a navrhnout moţný přínos pro lepší pochopení těchto klientů a jejich poţadavků z pozice ubytovacích zařízení. K analýze budou nápomocny informace získané jak ze svých vlastních zkušeností, tak zejména z odborné literatury zaměřené na reálie a dějiny Ruské federace, a v neposlední řadě z dotazníku distribuovaného mezi turisty cestující do České republiky. Z výsledků zmíněného dotazníku mimo jiné vyplynulo, ţe turisté z Ruské federace jsou klienti, kteří navštěvují Českou republiku nejčastěji na 3 – 7 nocí, svoji cestu si zajišťují v rámci celého zájezdu od cestovní kanceláře nebo

cestovní

agentury

a

ubytování

si

vybírají

nejčastěji

v minimálně

čtyřhvězdičkovém hotelu v centru města s formou stravování all inclusive na základě referencí od svých známých nebo příbuzných. Zároveň vyplynulo, ţe ruští turisté patří mezi náročnou klientelu, která se do České republiky velice ráda vrací.

Klíčová slova: kulturní dimenze, návštěvnost, Ruská federace, ruská kultura a zvyklosti, ruské dějiny, turisté z Ruské federace, ubytovací zařízení.

Abstract

The master´s dissertation on the subject Cultural habits of Tourists from the Russian Federation is focused on analyzing of the culture and the habits in the Russian Federation, and on that basis, it is trying to understand the behavior and the habits of tourists from the Russian Federation coming to the Czech Republic. The tourists from the Russian Federation are representing very attractive group of tourists for the Czech Republic´s tourism. In addition, despite the fact that their visit rate in the Czech Republic in 2014 declined mainly because of the crisis in Ukraine and consequent sanctions aimed against the Russian Federation, they belong to the most representative group of visitors of the Czech Republic. The aim therefore will be to analyze the requirements of Russian clients, analyze their specifics and propose possible contribution to a better understanding of these clients and their requirements from the position of the accommodation facilities. To the analysis, the information is obtained from my own experience, and especially from the literature focusing on the realities and history of the Russian Federation, and not least from the questionnaire distributed among tourists traveling to the Czech Republic. The results of the mentioned questionnaire showed that tourists from the Russian Federation are the clients who visit the Czech Republic at most for 3 – 7 nights. They arrange their journey within the entire package of services from a tour operator or travel agency, and most often they choose the accommodation of the minimum at a four star hotel in the city center with all inclusive, and based on references from their friend or relatives. At the same time, it was showed that Russian tourists belong to the demanding clientele that like to return to the Czech Republic.

Key words: the accommodation facility, cultural dimensions, the rate of visit, The Russian Federation, the Russian culture and habits, the Russian history, the tourists from the Russian Federation.

Obsah: 1.

Úvod ................................................................................................................. 1

2.

Ruská federace ................................................................................................ 3 2.1.

Obecné informace ................................................................................................ 3

2.1.1.

Oficiální název ............................................................................................... 3

2.1.2.

Hlavní město.................................................................................................. 3

2.1.3.

Rozloha ......................................................................................................... 3

2.1.4.

Obyvatelstvo .................................................................................................. 3

2.1.5.

Největší města RF podle počtu obyvatel: ...................................................... 3

2.1.6.

Demografické sloţení obyvatelstva (údaje k 1. 1. 2014) ............................... 4

2.1.7.

Národnostní sloţení obyvatel ........................................................................ 6

2.1.8.

Náboţenství................................................................................................... 7

2.1.9.

Jazyk ............................................................................................................. 7

2.1.10. Administrativně správní členění..................................................................... 8 2.1.11. Měna.............................................................................................................. 9 2.1.12. Hranice .......................................................................................................... 9 2.1.13. Přírodní poměry a podnebí .......................................................................... 10 2.1.14. Státní svátky ................................................................................................ 10 2.1.15. Časová pásma............................................................................................. 11 2.2.

Dějiny Ruské federace........................................................................................ 11

2.2.1.

Kyjevská Rus (882-1236) ............................................................................ 11

2.2.2.

Mongolská nadvláda a vzestup moskevského kníţectví (1236-1462) ........ 12

2.2.3.

Moskevská Rus (1462-1584)....................................................................... 13

2.2.4.

Od krize k nové stabilizaci (1584-1689) ...................................................... 13

2.2.5.

Vznik ruského impéria ................................................................................. 14

2.2.6.

Osvícenský absolutismus (1762-1801) ....................................................... 15

2.2.7.

Konzervativní modernizace (1801-1855)..................................................... 15

2.2.8.

Liberální reformy.......................................................................................... 15

2.2.9.

Kontra-reformy a nacionalismus (1881-1904) ............................................. 16

2.2.10. Od revoluce k revoluci (1907-1917) ............................................................ 16 2.2.11. Občanská válka a válečný komunismus (1917-1920) ................................. 17 2.2.12. Rusko a Sovětský svaz ............................................................................... 17 2.2.13. Velká vlastenecká válka (1941-1945).......................................................... 18 2.2.14. Pozdní stalinismus (1945-1953) .................................................................. 19 2.2.15. Destalinizace, Chruščov a Sovětský svaz (1953-1964) .............................. 19 2.2.16. Breţněvova éra (1965-1985) ....................................................................... 20 2.2.17. Gorbačovovy reformy a zánik SSSR ........................................................... 20 2.2.18. Rusko od Jelcina k Putinovi (1992-2010) .................................................... 21 2.3.

2.3.1.

Tři pilíře ruské kultury .................................................................................. 23

2.3.2.

Hodnoty a zvyklosti v ruské kultuře ............................................................. 23

2.3.3.

Ruská klientela v turismu............................................................................. 24

2.3.4.

Kultura obchodního jednání......................................................................... 26

2.3.5.

Mezilidské vztahy ........................................................................................ 28

2.3.6.

Ruská kuchyně ............................................................................................ 28

2.4.

3.

Kultura a zvyky ................................................................................................... 22

Tradiční ruské etnicko-kulturní charakteristiky.................................................... 31

2.4.1.

Zvyky v bydlení ............................................................................................ 32

2.4.2.

Ruská „baňa“ (lázně) ................................................................................... 33

2.4.3.

Rodinné vztahy v Rusku .............................................................................. 34

2.4.4.

Vztahy se sousedy ...................................................................................... 35

2.4.5.

Vztahy Rusů k cizincům .............................................................................. 35

2.4.6.

Rusové a čas ............................................................................................... 36

2.4.7.

Zvyky při zdravení ....................................................................................... 36

Praktická část, výzkum ................................................................................... 37 3.1.

Ruský trh cestovního ruchu ................................................................................ 37

3.1.1.

Návštěvnost ruských turistů v HUZ v České republice v roce 2014 ............ 37

3.1.2.

Příjezdy do zemí V4 .................................................................................... 39

3.1.3.

Motivace cest do ČR ................................................................................... 39

3.2.

Porovnání kultur dle G. Hofstedeho.................................................................... 40

3.2.1.

Ruská federace a její kulturní dimenze dle modelu G. Hofstedeho ............. 41

3.2.2.

Porovnání kulturních dimenzí Ruské federace a České republiky .............. 44

3.3.

Vlastní výzkum – dotazníkové šetření ................................................................ 45

3.3.1.

Analýza výsledků dotazníkového šetření .................................................... 46

3.3.2.

Portrét turisty z Ruské federace .................................................................. 62

4.

Výsledky a návrhy .......................................................................................... 64

5.

Závěr .............................................................................................................. 69

Seznam ilustrací: Obrázek 1 – struktura obyvatelstva dle věku a pohlaví k 1. 1. 2014 Obrázek 2 – národnostní sloţení obyvatel Ruské federace Obrázek 3 – struktura náboţenství v Ruské federaci Obrázek 4 – jaké je Vaše pohlaví Obrázek 5 – kolik je Vám let Obrázek 6 – jak dlouhý je obvykle Váš pobyt v České republice Obrázek 7 – způsob zajištění ubytování v České republice Obrázek 8 – způsob výběru ubytovacího zařízení Obrázek 9 – jaký preferujete typ ubytování Obrázek 10 – preference ubytovacího zařízení podle lokace Obrázek 11 – preference způsobu stravování v ubytovacím zařízení Obrázek 12 – četnost návštěv v České republice Obrázek 13 – způsob dopravy Obrázek 14 – co Vás nejvíce v České republice zajímá

Obrázek 15 – hodnocení faktorů podle důleţitosti při výběru ubytovacího zařízení Obrázek 16 – budete se chtít do České republiky vrátit Obrázek 17 – uveďte prosím, proč se budete chtít do České republiky vrátit

Seznam grafů: Graf 1 – Příjezdy ruských turistů do HUZ v České republice Graf 2 – Kulturní dimenze Ruské federace dle G. Hofstedeho Graf 3 – Kulturní dimenze dle G. Hofstedeho – porovnání Ruské federace a České republiky

Seznam tabulek: Tabulka 1 – Příjezdy ruských turistů do HUZ v zemích V4

Seznam zkratek: HUZ – hromadné ubytovací zařízení V4 – Visegrádská čtyřka

1. Úvod Tématem mé diplomové práce jsou kulturní zvyklosti turistů z Ruské federace, kteří jiţ po několik let tvoří nedílnou a významnou součást turistů navštěvujících Českou republiku, zejména pak hlavní město Prahu, anebo u rusky mluvících turistů oblíbené Karlovy Vary. Toto téma jsem si vybrala proto, ţe díky dlouhé době strávené v Ruské federaci nejprve jako studentka a následně jako zaměstnankyně konzulárního oddělení Velvyslanectví České republiky v Moskvě, věřím, ţe mohu posoudit zvyklosti jejích turistů, mířících do České republiky. Zároveň mě ruská kultura velmi zajímá. Turisté z Ruské federace představují pro cestovní ruch České republiky velmi lákavou skupinu klientů. Aţ donedávna počet rusky mluvících turistů kaţdoročně rostl a i přes pokles návštěvnosti v roce 2014 způsobený krizí na Ukrajině a následnými sankcemi proti Ruské federaci ze strany Evropské Unie, patří klienti z Ruské federace mezi jednu z nejvíce zastoupených skupin návštěvníků České republiky a z tohoto důvodu jsou přínosem pro cestovní ruch České republiky. Klienti z Ruské federace dozajista patří mezi poměrně náročnou klientelu se sloţitými poţadavky, jejichţ splnění ze strany ubytovacích zařízení však dokáţí ocenit, proto o ně mají majitelé ubytovacích i gastronomických zařízení zájem. Cílem mé práce proto bude pochopit a zanalyzovat poţadavky ruské klientely, následně rozebrat její specifika a navrhnout moţný přínos pro lepší pochopení těchto klientů a jejich poţadavků z pozice ubytovacích zařízení. V diplomové práci jsem si určila několik pracovních hypotéz, které se budu snaţit buď potvrdit, anebo vyvrátit v praktické části – výzkumu. Tyto hypotézy lze naformulovat do následujících otázek: 1. Je pravda, že ruská klientela upřednostňuje ubytovací zařízení s rusky hovořícím personálem?

1

2. Je pravda, že si ruská klientela vybírá ubytování ve vysokém standardu? 3. Je reklama na internetu mířená na ruskou klientelu efektivní? Diplomovou práci jsem tematicky rozdělila do tří částí. V první části se budu nejprve věnovat Ruské federaci obecně. V ní uvedu základní informace o Ruské federaci, budu se věnovat dějinám Ruska, které dle mého názoru velice ovlivnily kulturu ruských občanů, a kultuře a zvykům v Ruské federaci. Ve druhé - praktické části se budu věnovat samotnému výzkumu. Nejprve vyuţiji údaje o turistech z Ruské federace poskytnuté kanceláří CzechTourism v Moskvě, dále zanalyzuji kulturu z hlediska kulturních dimenzí dle modelu G. Hofstedeho a v neposlední řadě vyuţiji svůj vlastní výzkum, který jsem prováděla dotazníkovým šetřením. Zaměřuji se v něm na strukturu klientů cestujících do České republiky, na způsob výběru a na poţadavky na ubytovací zařízení a důvody proč se cestující do České republiky vrací. Ve třetí části diplomové práce zhodnotím získané informace a navrhnu případné nástroje pro zlepšení a pochopení ruské mentality a poţadavků ruských klientů přijíţdějících do České republiky. Informace jsem čerpala jak ze svých vlastních zkušeností, tak z několika dalších zdrojů, a to zejména z odborné literatury zaměřené na reálie a dějiny Ruské federace, z internetových zdrojů týkající se Ruské federace, kulturních dimenzí, a dále z informací poskytnutých kanceláří státní agentury CzechTourism v Moskvě. V neposlední řadě byl mým zdrojem také mnou sestavený dotazník a informace získané v přímém kontaktu s ruskými klienty.

2

2. Ruská federace 2.1.

Obecné informace

2.1.1.

Oficiální název

Ruská federace (RF) – Российская Федерация (РФ) 2.1.2.

Hlavní město

Moskva – Москва V Moskvě sídlí prezident RF, Parlament RF sloţený ze dvou komor. Horní komora – Rada federace a dolní komora – Státní duma, vláda RF, ústavní soud, arbitráţní soud, prokuratura RF. V Moskvě dále nalezneme sídla zastupitelství subjektů RF a diplomatická zastupitelství zahraničních států. 2.1.3.

Rozloha

17 098 246 km2 (zemědělská půda – 13%, lesy – 51%, povrchové vody, včetně baţin – 13%) 2.1.4.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 143 666 931 lidí. Hustota obyvatel: 8,4 na 1km2 Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 74,6 mil. – 52% celkového počtu obyvatel. Věk ekonomicky činného obyvatelstva – 15-72 let. Nezaměstnanost: 4,2 mil. lidí, tj. 5,63 % obyvatel schopných práce (leden 2014) 2.1.5.

Největší města RF podle počtu obyvatel:

Moskva – 11 979 529 Sankt-Petěrburg – 5 028 000 Novosibirsk – 1 523 801

3

Jekatěrinburg,

Niţnij

Novgorod,

Kazaň,

Samara,

Omsk,

Čeljabinsk,

Rostov-na-Donu, Ufa, Volgograd. 2.1.6.

Demografické sloţení obyvatelstva (údaje k 1. 1. 2014)

Počet ţen – 77 120 000 Počet muţů – 66 547 000 „Podle údajů sčítání obyvatelstva v RF ke dni 15. 1. 2014 činil podíl muţů k celkovému počtu obyvatel 46% a ţen 54%. Tato značná nevyrovnanost v počtu muţů a ţen je charakteristická především pro střední a starší věkové kategorie. Ve věkových skupinách do 30 let nepatrně převládají muţi. Od věku 30 let začíná převládání počtu ţen a od věku 70 let jiţ převyšuje skoro 2,5 krát (na 1000 muţů připadá 2400 ţen).“1 Průměrná délka ţivota ţen: 75,61 let Průměrná délka ţivota muţů: 64,04 let Průměrná délka ţivota obyvatel ve městě: 70,51 let Průměrná délka ţivota obyvatel na venkově: 67,99 let Obyvatelé v předproduktivním věku: 24,110 mil. lidí Obyvatelé v produktivním věku: 86,137 mil. lidí Obyvatelé v postproduktivním věku: 33,100 mil. lidí

1

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: oficiální internetové stránky – encyklopedie států. Dostupné na http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rusko/#_ftn1

4

Obrázek 1 – struktura obyvatelstva dle věku a pohlaví k 1. 1. 2014

Zdroj: Федеральная служба государственной статистики (Росстат), Россия 2015 – статистический справочник, Москва, 2015

Demografické krize Ruské federace Ruská federace zaţila během 20. stol. z důvodu sociálních otřesů několik váţných demografických krizí: 1) 1914-1922. První demografická krize začala během první světové války a prohloubila se během revoluce, občanské války a hladomoru. V těchto letech se celkové demografické ztráty odhadují na 12-18 mil. lidí. 2) Druhá demografická krize vrcholila v letech 1933-34 v období hladomoru zejména v zemědělských oblastech Ukrajiny. Celkové ztráty se odhadují na 5-6,5 mil. lidí. 3) Období Velké vlastenecké války – třetí demografická krize s celkovým počtem ztrát odhadovaným na 21-24 mil. osob a také značný pokles porodnosti v období války.

5

4) V 90. letech min. stol. vypukla čtvrtá demografická krize a „podle názoru demografa Anatolije Višněvského se celkové přímé i nepřímé demografické ztráty

Ruska

ve

20.

Stol.

následkem

válek,

hladomoru,

represí,

ekonomických a sociálních otřesů odhadují na 140-150 milionů lidí“2 2.1.7.

Národnostní sloţení obyvatel

Rusové – 80,9% Tataři – 3,83% Ukrajinci – 2,03% Baškirové – 1,15% Čuvaši – 1,05% Čečenci – 1,04% Arméni – 0,86% Obrázek 2 – národnostní sloţení obyvatel Ruské federace

Zdroj: vlastní zdroj

2

SKOKAN L., Reálie Ruska, Praha: Nakladatelství Fortuna, 2009, ISBN 978-80-7373-076-5.

6

2.1.8.

Náboţenství

Pravoslavné křesťanství – 73,6% Muslimové – 7% Katolické křesťanství – 1% Protestantské náboţenství – 1% Buddhismus – 1% Judaismus – 1% Přibliţně 14 % obyvatel RF jsou ateisté.

Obrázek 3 – struktura náboţenství v Ruské federaci

Zdroj: vlastní zdroj

2.1.9.

Jazyk

Oficiálním jazykem na celém území Ruské federace je ruština.

7

2.1.10.

Administrativně správní členění

Ruská federace je tvořena 83 subjekty: 21 republik (Adygeja, Altaj, Baškortostan, Burjatija, Dagestán, Ingušetije, KabardinoBalkarská, Kalmykije, Karačajevo-Balkarská, Karélie, Komi, Marij El, Mordvinská, Sacha-Jakutsko, Severní Osetije-Alánije, Tatarstán, Tyva, Udmurstká, Chakásie, Čečenská, Čuvašije) 2 města federálního významu (Moskva, Sankt Petěrburg) 9 krajů (Altajský, Zabajkalský, Kamčatský, Krasnodarský, Krasnojarský, Permský, Přímořský, Stavropolský, Chabarovský) 46 oblastí (Amurská, Archangelská, Astrachanská, Belgorodská, Brjanská, Vladimirská, Volgogradská, Vologodská, Voroněţská, Ivanovská, Irkutská, Kaliningradská, Kaluţská, Kemerovská, Kirovská, Kostromská, Kurganská, Kurská, Leningradská, Lipecká, Magadanská, Moskevská, Murmanská, Niţegorodská, Novgorodská, Novosibirská, Omská, Orenburgská, Orlovská, Penzenská, Pskovská, Rostovská, Rjazanská, Samarská, Saratovská, Sachalinská, Sverdlovská, Smolenská, Tambovská, Tverská, Tomská, Tulská, Ťjumenská, Uljanovská, Čeljabinská, Jaroslavská) 1 autonomní oblast (Ţidovská autonomní oblast) 1 pronajímané teritorium (město Bajkonur, Kazachstán) 8 federálních okruhů

8

1099 měst

Všechny subjekty Ruské federace jsou rozděleny do 8 federálních okruhů: o Centrální federální okruh (administrativní centrum Moskva) o Severozápadní federální okruh (administrativní centrum Sankt Petěrburg) o Severokavkazský federální okruh (administrativní centrum Pjatigorsk) o Jiţní federální okruh (administrativní centrum Rostov na Donu) o Povolţský federální okruh (administrativní centrum Niţnij Novgorod) o Uralský federální okruh (administrativní centrum Jekatěrinburg) o Sibiřský federální okruh (administrativní centrum Novosibirsk) o Dálnovýchodní federální okruh (administrativní centrum Chabarovsk) 2.1.11.

Měna

V Ruské federaci je oficiální peněţní jednotkou – Ruský rubl (RUB) – 100 kopějek. Pouţívání cizí měny je ve vnitřním platebním styku v Ruské federaci oficiálně zakázáno. Centralnyj bank Rossii (Centrální banka Ruska) kaţdý den vyhlašuje oficiální kurs RUB/USD a RUB/EUR, který lze nalézt na internetových stránkách Centrální banky Ruska www.cbr.ru. Ke dni 1. 5. 2015 je kurz 51,1388 RUB za 1 USD a 57,1578 RUB za 1 EUR. 2.1.12.

Hranice

Ruská federace hraničí na severo-západě s Norskem a Finskem, na západě s Polskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou a Běloruskem, na jihozápadě s Ukrajinou, na jihu s Abcházií, Gruzií, Jiţní Osetijí, Azerbajdţánem, Kazachstánem, a na východě (přes Tichý oceán a Beringovu úţinu) s USA a Japonskem.

9

2.1.13.

Přírodní poměry a podnebí

Ruskou federaci můţeme z tohoto pohledu rozdělit na 5 hlavních oblastí: Východoevropská rovina (od západních hranic RF aţ po Ural) Pohoří Ural Západosibiřská rovina (mezi Uralem a Jenisejem) Středosibiřská vysočina (mezi řekami Jenisej a Lena) Horské oblasti jiţní a východní Sibiře Vzhledem k velké rozloze Ruské federace je podnebí na jejím území velmi rozličné, i přestoţe převládá kontinentální nebo mírné kontinentální klima s dlouhou zimou a krátkým létem. Teplotně nejchladnějším regionem je Sibiř, kde je průměrná teplota v lednu okolo -51 ° С, avšak ty samé faktory, které způsobují nízké teploty v zimě, napomáhají také horkému počasí v létě, kdy mohou letní teploty dosahovat aţ 37 ° С. V Moskvě a evropské části Ruské federace je klima umírněnější, v lednu dosahují teploty hodnot mezi -16 a -9 ° С a v červnu přibliţně 13 aţ 23 ° С. 2.1.14.

Státní svátky

„Dle čl. 112 Zákoníku o práci Ruské federace jsou státní svátky stanoveny na: - 1., 2., 3., 4., 5., 6., 8. ledna – Novoroční prázdniny - 7. ledna – Narození Páně - 23. února - Den obránce vlasti - 8. března – Mezinárodní den ţen - 1. května – Svátek jara a práce - 9. května – Den vítězství ve 2. světové válce - 12. června – Den Ruska

10

- 4. listopadu – Den národního sjednocení“3 Pokud v Ruské federaci státní svátek připadá na sobotu nebo neděli, víkend se o tento den prodluţuje nebo se posouvají pracovní dny. 2.1.15.

Časová pásma

Ruská federace protíná celkem 11 časových pásem (GMT+2 – GMT+12).

2.2.

Dějiny Ruské federace

Při zpracování dějin Ruské federace jsem vycházela z literatury uvedené na konci diplomové práce v přehledu literatury, zejména pak z těchto zdrojů: 1) PEČENKA M., LITERA B., Dějiny Ruska v datech, Praha: Dokořán, 2014, EAN 9788073636005 2) SKOKAN L., Reálie Ruska, Praha: Nakladatelství Fortuna, 2009, ISBN 97880-7373-076-5 3) ŠVANKMAJER M; VEBER V; SLÁDEK Z; MOULIS V., Dějiny Ruska, Druhé doplněné a přepracované vydání, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995, ISBN 80-7106-216-2 4) Dějiny

–

Rusko

[online].

2015.

Dostupné

na

internetu:

http://www.dejiny.cz/rusko/

2.2.1.

Kyjevská Rus (882-1236)

Historie ruského národa má své počátky na obrovských geografických prostranstvích „Území Ruska, či přesněji dnešního evropského Ruska, Běloruska a Ukrajiny, bylo osídleno indoevropskými, uralo-altajskými a dalšími etniky jiţ zhruba od doby 2000 let př. Kr. Ve starověku zasáhly jiţní části této oblasti výboje antických civilizací. Od té doby aţ takřka do počátku novověku bylo toto území 3

Министерство труда и социальной защиты Российской Федерации – Минтруд России внес в Правительство РФ проект постановления о переносе выходных дней в 2015 году. 2015. [online] Dostupné na internetu: http://www.rosmintrud.ru/labour/relationship/175/

11

oblastí, kde se konstituovaly či kterou putovaly kočovné kmeny z euroasijských stepí dále na západ.“4 Staroruský stát, vzniklý v 6. - 7. stol. n. l. se nacházel mezi řekami Dněpr a Don a na jihu jej ohraničovalo Azovské moře. Na tomto teritoriu existoval silný kmenový ruský svaz, který se stal základem vzniku staroruské národnosti v 9. století. Název Rus přešlo do historie Kyjevské Rusi z předcházejících století V letech 962-972 byl vládcem Kyjevské Rusi veliký kníţe Svjatoslav. V roce 988 Svjatoslavův syn Vladimír přijal křesťanství, coţ vytvořilo pevné svazky s Byzantskou říší. Ta hrála hlavní roli při vytváření ruské kultury. V letech 1019-1054 vládl kníţe Jaroslav Moudrý, kterému se podařilo obnovit jednotu kníţectví. Za vlády Jaroslava Moudrého vznikla první část staroruského zákoníku Ruská Pravda – Pravda Jaroslavova a za vlády jeho tří synů vznikla druhá část – Pravda Jaroslavovičů. 1154-1157 – velikým kníţetem se stal Jurij Dolgorukij, zakladatel Moskvy. V roce 1169 dobyl a zpustošil Kyjev Andrej Bogoljubskij, který zrušil dosavadní nadřazenost kyjevského kníţectví. 1201 – zaloţena Riga jako základna německého pronikání do Pobaltí. 2.2.2.

Mongolská nadvláda a vzestup moskevského knížectví (1236-

1462) Důsledky

mongolského

vpádu

byly

pro

Rusko

devastující.

Došlo

ke zpustošení tradičních městských center, k velikým materiálním škodám a ztrátám na ţivotech. Období mongolské nadvlády je nazýváno v Rusku „tatarské jho“. Zde

má

také

kořeny

mocenský

vzestup

moskevského

kníţectví.

Moskevským kníţatům se podařilo si zajistit přízeň Zlaté hordy, získala pro sebe úřad výběrčího daní i v sousedních kníţectvích a také velkokníţecí titul.

4

PEČENKA M., LITERA B., Dějiny Ruska v datech, Dokořán, Praha: 2014, EAN 9788073636005.

12

Moskevská expanze byla impozantní, avšak tento proces nebyl aţ tak jednoznačný, protoţe kromě Moskvy zde existovalo několik dalším mocných a ambiciózních center, a to zejména Litva, Tver nebo Novgorod. 2.2.3.

Moskevská Rus (1462-1584)

Za vlády Ivana III. nabralo sjednocování ruských zemí jiţ záměrný charakter. Snahou bylo všechna území obývaná východoslovanským etnikem a sousedících ukrajinských a běloruských území. Tato území však prošla jiným vývojem, protoţe kníţata se na západě a jiho-západě podrobila polsko-litevskému státu, a oblasti na jihu a východě ovládly chanáty vzešlé ze Zlaté hordy. Ivanu III. se však podařilo zlikvidovat poslední potenciální protivníky a úspěšně v expanzi pokračovat. Ovládl postupně Novgorod, Tver a od roku 1480 se Moskva stala formálně nezávislou na Zlaté hordě. V této době dochází k byzantizaci dvora, vzhledem ke skutečnosti, ţe se Ivan III. oţenil s neteří posledního byzantského císaře. Dochází tedy k zavádění nových dvorních ceremoniálů a rostoucí panovníkova prestiţ je navenek demonstrována carským titulem. Expanze se dále rozšířila za vlády Ivana IV. (1547-1584) také do neslovanských oblastí. Tato územní expanze měla za následek nejen ekonomické důsledky, zejména v oblasti spojení s baltickým obchodem a se západní Evropou. Ale zároveň

se

zde

objevil

prostor

pro

pronikání

zahraničních

kulturních

a náboţenských vlivů a k velkým změnám došlo také v politické oblasti. Moskevský centralismus dosáhl kulminace za vlády Ivana IV. Padesátá léta 16. stol. přinesla reformy v podobě nového zákoníku, reorganizace vojska, změnách v lokální správě a omezení moci dědičných pozemkových vlastníků. 2.2.4.

Od krize k nové stabilizaci (1584-1689)

Krizi, kterou vyvolala vláda cara Ivana IV., prohloubilo vymření dynastie Rurikovců. Jedinou institucí, která měla dostatečnou autoritu, aby mohla stanout do čela boje o záchranu ruského státu, byla církev. V roce 1618 byl novým carem

13

zvolen Michail Romanov (1618-1645). Bylo mu 16 let. Za vlády Michaila Romanova došlo opět k upevnění centralizovaného absolutismu. Expanze za Ural a do černozemních zemí na jihu urychlila ekonomickou obnovu země. Také vzrostl význam obchodu a manufakturní výroby. Centrem zahraničního obchodu orientovaného zejména na Anglii a Nizozemí se stal Archangelsk. Zahraniční experti a podnikatelé se začali usazovat v Rusku, coţ také napomohlo ekonomickému rozvoji. Pro 17. stol. byl charakteristický růst byrokratického aparátu. Modernizační tendence Ruska v 17. stol. zasáhly také oblast kultury. S rostoucím přílivem cizinců se ruská kultura poprvé vystavila významnějšímu vlivu západních zemí. 2.2.5.

Vznik ruského impéria

Zrozením moderního Ruska byla vláda Petra I. (1689-1725). Je potřeba konstatovat, ţe během jeho vlády došlo k modernizaci Ruska, které se tak stalo velmocenskou součástí Evropy. Pro Petrovy reformy byly hlavní zejména otázky zahraniční politiky. Snaţil se zabezpečit jak jiţní, tak severní hranici Ruska. Provedl zásadní transformační úkony stávajícího institučního rámce státu a pokusil se restrukturalizovat společnost. Petr I. jako první z panovníků kladl důraz na skutečnost, ţe byl hlavou státu – jeho prvním sluţebníkem, nikoli jeho vlastníkem. V praxi se ale Petrovi nikdy nepodařilo vytvořit schopnou a výkonnou byrokracii. Oproti tomu ale reforma v armádě byla úspěšná, coţ vedlo také k ruskému vítězství v severní válce. Vítězství kromě teritoriálních zisků přivedlo také nové obyvatelstvo, které přispělo na přenos západní (zejména německé) vědy, vzdělání a kultury do ruské společnosti. Všechny reformy cara Petra I. byly realizovány velmi chaoticky a často formou rozkazu a donucení. Ani tempo reforem neodpovídalo tradičním zvykům a hodnotám. Toto vše mělo za důsledek, ţe se mu podařilo transformovat horní vrstvy společnosti, ale nikoli však ty dolní. Tato kulturní propast v ruské společnosti přetrvala aţ do 20. stol.

14

2.2.6.

Osvícenský absolutismus (1762-1801)

Kateřina

II.

(1762-1796),

zvaná

Veliká,

byla

vzdělanou

panovnicí

a prototypem osvícenského panovníka, který chápe svou vládu jako sluţbu a poslání a jehoţ cílem je zajistit všeobecný blahobyt a bezpečí. Snaţila se vytvořit státní mechanismus zaloţený na vládě zákona. V zahraničněpolitické oblasti uspěla Kateřina ve válce s Tureckem a v anexi krymského chanátu, zajistila tak Rusku přístup k Černému moři. Ruská společnost se během vlády Kateřiny II. ještě více otevřela západní kultuře. 2. pol. 18. stol. – emancipace ruské vědy a kultury, vytvářejí se základy moderní ruské literatury. Carevna kladla velký důraz na rozvoj vzdělání. Do roku 1800 bylo proto v Rusku zaloţeno více neţ 300 škol pro neprivilegované stavy. 2.2.7.

Konzervativní modernizace (1801-1855)

Vláda cara Alexandra I. byla spojována s mnoha nadějemi. Alexandr I. uzavřel mír s Francií, normalizoval vztahy s Anglií. Ve vnitřní politice byl odhodlán k reformám. V roce 1805 se Rusko stalo součástí protinapoleonské koalice a vydrţelo v ní aţ do roku 1807. Nástupcem se stal Mikuláš I., jeho vláda byla většinou obdobím vnitřní stability. Rychle rostla ekonomika, Rusko bylo zasaţeno prvními vlnami průmyslové revoluce. Došlo ke stabilizaci měny a společně s ochranářskou celní politikou tato opatření přinesla výsledky v aktivizaci soukromého podnikání. Car podporoval vzdělání a pokračoval tak v politice Alexandra I. První polovina 19. stol. se stala obdobím ruské kulturní emancipace a hudba a literatura se stávají srovnatelnými se zahraničními vzory. V této době vznikala díla od známých autorů, jako je Alexandr S. Puškin, Michail J. Lermontov, Nikolaj V. Gogol. 2.2.8.

Liberální reformy

Krymská válka, ve které byli Rusové poraţeni, potvrdila ruskou zaostalost. Hlavním problémem této doby byla rolnická otázka. Uţ se nepřemýšlelo, zda

15

nevolnictví zrušit, ale v jaké podobě. Nevolnictví bylo zrušeno v roce 1861 kompromisem. Alexandrovy

reformy

znamenaly

celkově

konec

klasického

socioekonomického systému, který byl zaloţený na nevolnické práci. Radikální inteligence reformy povaţovala za nedostatečné. 2.2.9.

Kontra-reformy a nacionalismus (1881-1904)

Cestou k oţivení v politické sféře byl nástup nového cara Mikuláše II. Ruská veřejnost ţádala změnu. První desetiletí vlády nového cara tak bylo obdobím, kdy vznikla čtyři hlavní politická hnutí: liberalismus, rolnický a dělnický socialismus, emancipační hnutí neruských národů. Pokud se týká zahraniční politiky, pokračoval car Mikuláš II. v trendech předchozích desetiletí. Přetrvala spolupráce s Německem, ale snaha o pronikání ve střední Asii málem přivedla Rusko do konfliktu s Velkou Británií. Došlo ke spojenectví s Francií a expanze na Dálném východě vyústila v konflikt s Japonskem. 2.2.10.

Od revoluce k revoluci (1907-1917)

Vzhledem ke skutečnosti, ţe naděje s nástupem Mikuláše II. se nezhmotnily, postupně se nespokojenost s jeho vládou rozšířila ve všech vrstvách ruské společnosti. Příchod revoluce urychlila poráţka v rusko-japonské válce, ale hlavní příčinou byla však Krvavá neděle (22. 1. 1905), po které Rusko zasáhla vlna stávek, demonstrací a vzpour.

Mikuláš II. proto souhlasil s vydáním

tzv. Říjnového manifestu, který měl garantovat rozšíření základních občanských svobod a rozšíření volebního práva do Státní dumy. Ruský car přestal tímto být neomezeným samovládcem. Porevoluční léta byla ve znamení hospodářského rozmachu, pokračující industrializace a demografické revoluce. Období před rokem 1914 – „stříbrný věk“ moderní ruské kultury (zejména v oblasti poezie a dramatu – V. J. Brjusov, K. Balmont, V. V. Majakovskij, A. Achmatova). Výrazně se rozvíjel také vzdělávací systém a počet ţáků na všech stupních škol se zvyšoval. 16

Zahraniční politika – Rusko uzavřelo „koloniální“ dohodu s Velkou Británií a normalizovalo vztahy s Japonskem. První světová válka – Rusko vstupovalo sebevědomé. Na jaře 1915 zahájila německá armáda ofenzivu na východě a obsadila Polsko, Litvu, část Lotyšska a Běloruska. Poráţky ve válce, velké materiální a lidské ztráty a další problémy válečné ekonomiky způsobily destabilizaci vnitropolitického míru. V roce 1917 byl Mikuláš II. donucen abdikovat. V říjnu získal Lenin souhlas ÚV bolševické strany s přípravou převratu. Převzetí moci bylo dokončeno v noci 7. 11. 1917, kdy byla zatčena většina ministrů. Byla vytvořena nová vláda v čele s Leninem sloţená z bolševiků. 2.2.11.

Občanská válka a válečný komunismus (1917-1920)

Nová vláda sestavená v čele s Leninem začala zbavovat Ústřední výkonný výbor sovětů moci. 1918-1920 – občanská válka – byla logickým důsledkem politiky bolševiků, kteří

povaţovali

převzetí

moci

za

začátek

války

proti

imperialismu

a vykořisťovatelským třídám. 14 cizích států zasáhlo v průběhu občanské války v Rusku. Občanská válka si vynutila uplatňování tzv. válečného komunismu. Veškeré zdroje země byly koncentrovány do centra země a uplatňovány k vedení války. Válečný komunismus se v průmyslu vyznačoval tím, ţe byla vyvlastňována a likvidována soukromá vlastnictví, coţ vyvrcholilo v roce 1920. Veškerý provoz byl veden centrálně ústředními orgány. 2.2.12.

Rusko a Sovětský svaz

Na X. sjezdu bolševiků vyhlásil Lenin Novou ekonomickou politiku (NEP), ve které viděla část bolševiků základy pro socialismus v nerozvinutém Rusku, resp. Sovětském svazu. V ekonomické oblasti byla NEP úspěšná zejména v zemědělství, které se rychle zotavilo. Obnova průmyslu a energetiky byla však pomalá. J. V. Stalin, který byl od dubna 1922 tajemníkem bolševické strany, vyuţil mocensko-ideologických bojů frakcí a koalic ve vládnoucí straně k upevnění svých 17

pozic. Stalinovi se podařilo v letech 1926-1927 odstranit sjednocenou opozici ze strany. A následně se postavil také proti svým dosavadním stoupencům v souvislosti s likvidací NEPu. V zahraniční politice se Rusko pomalu vymaňovalo z izolace, ve které se nacházelo. Poţadavky ekonomiky a obnova země si vynutily, aby Rusko navázalo s vyspělými státy obchodní a diplomatické vztahy. Druhou revolucí jsou nazývány přeměny, které prováděla bolševická strana od přelomu 20. a 30. let. Patří sem zejména socialistická industrializace, násilná kolektivizace a kulturní revoluce. Druhá revoluce zásadně změnila charakter země. Významně vzrostla průmyslová a zbrojní výroba, změnilo se zemědělství, bylo zlikvidováno soukromé vlastnictví, vzrostl počet dělníků. Čistky a represálie probíhaly prakticky stále. Některá opatření vyústila ze zahraničněpolitické situace, kdy ve 30. letech Hitler, který v té době přišel v Německu k moci, přiměl sovětské vedení, aby radikálně zrevidovalo svoji zahraniční politiku a ještě větší důraz kladlo na bezpečnost a budování armády. Německo a SSSR podepsaly v srpnu 1939 smlouvu o neútočení a vytyčily si sféry působení ve východní Evropě. Stalin vyuţil paktu k územní expanzi SSSR, která byla vysvětlována jako posilování bezpečnosti. 2.2.13.

Velká vlastenecká válka (1941-1945)

Spojenectví Německa se SSSR skončilo německým útokem na Sovětský svaz, při kterém se Německo se svojí armádou dostalo téměř aţ do Moskvy. Zde ale sovětská armáda přešla do útoku a německé síly od Moskvy odrazila. Toto znamenalo 1. významné vítězství Rudé armády ve válce. Německo, které počítalo s rychlým taţením, muselo nakonec v SSSR bojovat v zimě, k čemuţ nebylo připraveno. A zejména nebylo připraveno bojovat dlouhodobě proti koalici SSSR, Velké Británie a Spojených států. Stalinské vedení reagovalo na válku změnou propagandy, hlavním znakem bylo hluboké vlastenectví a hrdinství v boji.

18

W. Churchill povaţoval přepadení Sovětského svazu Němci za přelom ve válce a okamţitě Moskvě nabídl spojenectví. Protifašistická koalice se začala formovat od července 1941. Připojily se k ní také Spojené státy. Stalin poţadoval, aby Velká Británie a USA otevřely proti Německu druhou frontu a současně prakticky od vzniku koalice poţadoval, aby byly uznány územní zisky SSSR z let 1939-1941. Aţ na anexi Pobaltí je spojenci akceptovali na jaře 1942. Otázka hranic se dotýkala velikou mírou zejména Polska. Na konferencích Velké Trojky se proto řešily nejen problémy ohledně dalšího vedení války, ale také územního uspořádáním poválečné Evropy. Churchill po průniku sovětské armády na Balkán dokonce Stalinovi navrhl uzavření neformální procentní dohody o rozdělení sfér vlivu v tomto prostoru. 2.2.14.

Pozdní stalinismus (1945-1953)

I přesto, ţe Sovětský svaz vyšel z války vítězně, utrpěl obrovské lidské ztráty a skončil ekonomicky vyčerpaný. Poměr sil mezi mocenskými sloţkami sovětské státní a stranické hierarchie se změnil, válka posílila armádu a vojenský průmysl. V ekonomice a na zničených územích docházelo v tomto období k obnově a zároveň ke konsolidaci ţivotních podmínek. Důraz byl kladen na obnovu těţkého průmyslu a energetiky. Ţivotní podmínky obyvatel byly velmi drsné, nedostatek byl v podstatě ve všem. Nejzákladnější potřeby i potraviny zůstávaly na příděl, ale jejich ceny se zvýšily. Pracovní síly tvořily z poloviny zejména ţeny, vzhledem k velkým muţským ztrátám ve válce. Došlo k velkým demografickým disproporcím. Pracovní síly byly doplňovány silami z pracovních táborů a Gulagů. 2.2.15.

Destalinizace, Chruščov a Sovětský svaz (1953-1964)

Po Stalinově smrti byla Stalinova diktatura nahrazena tzv. kolektivním vedením. Významné místo v politice Chruščova měl XX. sjezd v únoru 1956. Zde bylo potvrzeno „mírové souţití“ jako zahraničněpolitická linie SSSR. V nejvyšším vedení docházelo k přetrvávajícím konfliktům mezi stalinisty a Chruščovovou skupinou.

19

Na začátku 60. let se mezinárodní postavení SSSR zhoršilo, coţ bylo doprovázeno také zhoršením ekonomické situace. Reformy se projevily jako nefunkční, tempo průmyslové výroby klesalo. 2.2.16.

Brežněvova éra (1965-1985)

V polovině října 1964 se stal novým tajemníkem KSSS L. I. Breţněv. Nové vedení okamţitě zrušilo nefunkční chruščovské reformy. Byla zahájena opětovná centralizace, obnovovala se zrušená ministerstva a centrální řízení ekonomiky. Došlo k úplnému zastavení destalinizace a k pronásledování nepohodlných lidí. V září 1965 byly schváleny tzv. Kosyginovy reformy, které se snaţily sloučit systém ústředního plánování s podněty ekonomické povahy a které do jisté míry přinesly zlepšení národního hospodářství a tím podpořily zlepšování ţivotní úrovně obyvatelstva. Přírůstky ekonomiky se však zpomalovaly, aţ se ekonomika dostala na přelomu let 70. a 80. do stagnace. Zvláště silně byla Breţněvovým bezkonfliktním konzervatismem zasaţena kulturní sféra – bylo zastaveno vydávání některých časopisů, řada spisovatelů emigrovala nebo byla ze země donucena odejít. Vztahy Ruska a Spojených států se v této době rychle zhoršovaly, zejména pak za období tzv. studené války. Ostrou kritiku Ruska zahájil po svém zvolení do funkce prezident USA R. Raegan. Po několika epizodických vládách Breţněvovýh nástupců byla nakonec novým generálním tajemníkem zvolen v březnu 1985 M. S. Gorbačov. 2.2.17.

Gorbačovovy reformy a zánik SSSR

Po svém zvolení generálním tajemníkem KSSS a do čela SSSR se Gorbačov zaměřil v první řadě zejména na stagnující ekonomiku a urychlení ekonomického rozvoje země a na provádění rozsáhlých personálních změn. Veliký důraz byl kladen na disciplínu. Problémem byla byrokracie, která se snaţila bojkotovat jeho pokusy o reformy, a proto byl donucen přehodnocovat své postoje. Komunistická strana se rozštěpila na reformní a konzervativní křídlo.

20

Gorbačov se snaţil prohlubovat reformy a svojí otevřeností se začal obracet na veřejnost, s jejíţ podporou chtěl překonat své odpůrce. V zahraniční politice získával Gorbačov vynikající výsledky. Gorbačov se svým ministrem zahraničí Ševarnadzem začal zdůrazňovat globální zájmy lidstva, které byly doprovázeny řadou návrhů v oblasti sniţování stavů ozbrojených sil a podpory mírových urovnání regionálních konfliktů. Společně s USA podepsalo Rusko smlouvu o staţení a likvidaci sovětských a amerických jaderných zbraní středního dosahu v prosinci 1987. Tato smlouva je povaţována za přelomovou, která započala konec studené války. U národů a národností Sovětského svazu se začaly objevovat prvky dosud potlačovaného

nacionalismu.

Zejména

pak

v Pobaltí,

na

Ukrajině

a v Zakavkazsku, kde začaly vznikat nacionalistické lidové fronty. Skupina konzervativců se v srpnu 1991 pokusila o převrat, který však během několika dnů ztroskotal na odporu obyvatelstva Moskvy. Této situace vyuţily jednotlivé republiky k uvolnění svazků s Moskvou. Iniciativy se chopil moskevský radikál B. Jelcin. 8. prosince 1991 bylo rozhodnuto o rozpuštění SSSR, které bylo nahrazeno volným sdruţením – Společenstvím nezávislých států. SSSR oficiálně zanikl 31. 12. 1991. 2.2.18.

Rusko od Jelcina k Putinovi (1992-2010)

Nejnaléhavějším úkolem ruského vedení bylo obnovit ekonomiku. Reformy byly zaloţeny na liberalizaci cen, úsporné finanční politice, rychlé privatizaci a zrušení státní regulace výroby. Reformy byly podpořeny ruskou elitou, protoţe jim umoţnily ovládnout podniky a díky liberalizaci cen také manipulovat s cenami nedostatkového zboţí. Státní podniky, které neměly dostatek financí, se začaly zadluţovat. V roce 1992 klesl HDP o cca 20%, inflace dosáhla 2000% a prudce se sníţil objem průmyslové výroby. Vzhledem k tomu, ţe ceny stále stoupaly, platy a důchody byly znehodnoceny a přibliţně třetina obyvatel se přiblíţila hranici chudoby. Tato reformní politika si proto zaslouţila vysokou míru kritiky od politických stran a parlamentu. Parlament zároveň obviňoval Jelcina z úsilí o diktaturu a odmítal jeho zásahy do připravované ústavy. Konflikt přerostl

21

ve stálou politickou válku mezi Jelcinem a Státní dumou a ochromil zem. V roce 1993 nechal Jelcin Parlament rozpustit. Hospodářská situace v Rusku se stále zhoršovala. Největší slabinou ruské ekonomiky

byl

nepřehledný

daňový

systém,

zkorumpovaná

byrokracie,

nevyhovující právní systém a řada dalších faktorů. Hospodářské údaje se staly fiktivními a v Rusku vznikla virtuální ekonomika. Důsledkem toho byla krize v roce 1998. Jelcin začal do nevyšších funkcí hledat nové kandidáty, protoţe se ukázalo, ţe ekonomové nejsou schopni zvládnout rozsah a hloubku problémů. Novým předsedou vlády byl v roce 1999 jmenován Vladimír Putin, který se po Jelcinově rezignaci v prosinci 1999 stal úřadujícím prezidentem a posléze v březnu 2000 ruským prezidentem. Putin se obklopil novými lidmi a nastolil pragmatickou politiku, která vycházela z moţností Ruska. V zahraniční

politice

sledovala

Putinova

administrativa

i

nadále

pragmatickou politiku rozvíjení vztahů se všemi státy a také podpořila taţení USA a Západu proti terorismu, resp. proti talibanskému reţimu v Afghánistánu. Avšak rozhodně se Rusko stavělo proti vedené invazi do Iráku vedené administrativou USA. Vztahy se západem ovlivnila nejen ostrá kritika záměru USA postavit v Polsku a České republice vojenský radar, ale zejména pak ruská válka s Gruzií v srpnu 2008. V květnu 2012 byl Putin opět zvolen prezidentem. Od této doby dochází k prudkému zhoršení vztahů Ruska s Evropskou unií a zejména s USA. Zásadním v této době je zejména významný růst nacionalismu.

Zásadní měrou

ke zhoršení vztahů přispívá zejména anexe Krymu na jaře 2014. Dále se na vztazích se Západem podílí zasahování Ruska do svrchovanosti Ukrajiny. Tato situace vyústila v sankce namířené proti Ruské federaci ze strany Evropské unie.

2.3.

Kultura a zvyky

Výše nastíněná historie Ruska nám pomůţe blíţe pochopit komplikovanou, pro mnoho Evropanů a Američanů, konec konců i jiných národností Západu dokonce nesrozumitelnou, ruskou kulturu, která i v dnešní době můţe být zdrojem

22

různých nepochopení a předsudků. Ruská kultura, která bývá označována téţ jako pravoslavná nebo východoevropská, vychází ze 3 pilířů, jimiţ jsou pravoslaví, lidovost, samoděrţaví. 2.3.1.

Tři pilíře ruské kultury

Pravoslaví Pravoslaví je ortodoxní pravoslavná církev, coţ je církev křesťanská. Hlavou pravoslavné církve byl vţdy car. To se změnilo aţ po vyvraţdění carské rodiny Romanovců. Vedení církve v pravosloví po r. 1918 náleţí patriarchovi. Odlišnosti oproti katolické církvi: - mše je vedena v rodném jazyce a popi jsou na stejné úrovni jako věřící - v pravoslavných chrámech nejsou zpovědnice - odlišnosti v architektuře a ve vnitřní výzdobě chrámu - popové neţijí v celibátu Samoděrţaví Samoděrţaví je absolutistická monarchistická vláda, vychází z historického vývoje Ruska, kdy car byl v podstatě od počátku existence Ruska neomezeným vládcem jak státu, tak i pravoslavné církve. Lidovost Posledním pilířem ruské kultury je lidovost, která „klade důraz na tradice, soudrţnost lidí v době krize, bídy, semknutost a národní hrdost.“5 2.3.2.

Hodnoty a zvyklosti v ruské kultuře

Mezi hodnoty a zvyklosti v ruské kultuře patří: Autorita – v ruské kultuře je velmi uznávána autorita, coţ se očekává i z hlediska vedení týmů ve společnosti nebo při jednáních. V ruské kultuře se očekává direktivní způsob řízení a vedení jednání. Přátelský 5

ŢUFAN J.; HÁN J.; KLÍMOVÁ M., Kapitoly z personálního a interkulturního managementu, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, ISBN 978-80-7478-328-9

23

způsob rozhovorů nebo vedení jednání se povaţuje za slabost. Zde je moţno vystopovat poměrně značnou schopnost ruského národa přijímat diktaturu moci i v současném ruském státu. Osobní kontakt – upřednostňováno je mít nějaké osobní doporučení. Vychází to ze všeobecné nedůvěřivosti. Konzervativnost – Rusové se obávají změn, které pro ně znamenají chaos, obávají se rizika. Jsou tedy velmi konzervativní. Nedochvilnost – Rusové jsou ve své podstatě velmi nedochvilní, na jednání i jiné schůzky se dostavují často se zpoţděním. Mnohdy ani nepovaţují za nutné se za nedochvilnost omluvit. Dárky – v ruské společnosti jsou povaţovány za velmi důleţité. Dárky se přináší jak při osobních setkáních, tak jsou také nezbytností při obchodních jednáních. Odlišné oslovení – v Rusku je obvyklé se oslovovat křestním jménem a tzv. otčestvom, tedy jménem po otci. Příjmením není obvyklé se oslovovat. Vodka – zcela specifický fenomén ruské kultury. Bez vodky se neobejdou ţádná výročí, oslavy, či zcela obyčejné stolování. Dříve se bez ní nemohla uskutečnit dokonce ani obchodní jednání. Podle schopnosti cizinců pít vodku, Rusové také oceňují partnera. 2.3.3.

Ruská klientela v turismu

Stejně jako můţeme specifikovat zvláštnosti a odlišnosti ruské kultury, můţeme charakterizovat různé specifické rysy ruského turisty, které se projevují v cestovním ruchu a hotelnictví. Takovými specifickými rysy jsou zejména: o Hrdost a patriotismus – kaţdý občan Ruské federace je hrdý a je patriot a očekává, ţe bude náleţitě přijímán a vítán, coţ pro někoho (zejména pro personál hotelů, restaurací, průvodce, apod.) můţe vykazovat znaky arogance. Ruský turista bývá také často odtaţitý. Rusové jsou zvyklí si totiţ

24

nejprve lidi a informace prověřit, neţ k nim projeví důvěru. To většinou nějaký čas zabere. o Ruský jazyk – turisté z Ruské federace předpokládají, ţe se v České republice domluví svým rodným, ruským, jazykem. Velice je překvapuje, kdyţ zjistí opak. Stejně tak očekávají, ţe budou mít v České republice k dispozici ruský tisk, jídelní lístky v ruštině, apod. o „Ruští turisté jsou nedůvěřiví, pro své rozhodování vyţadují větší objem informací. Právě tato vlastnost vyvolává řadu střetů a konfliktů zejména u exkurzí, procházek městem, výletů. Jedině rusky hovořící turisté totiţ přijíţdějí do České republiky nebo kamkoliv jinam „předpřipraveni“. Během exkurze pak zkouší průvodce, zdali říká to, co sami nastudovali, pokud ne, je velmi problematické přesvědčit je o profesionalitě dotyčného pracovníka. Ten, není-li znalý tohoto specifika, velmi často zaujímá obranný postoj a dochází ke konfliktům.“6 o Náročnost – klienti z Ruské federace bývají velice nároční na výběr ubytovacího zařízení, většinou poţadují ubytování v čtyřhvězdičkovém aţ pětihvězdičkovém hotelu a vana v koupelně je očekávaným standardem. o Spropitné – u ruských turistů je zvykem, ţe nedávají spropitné. Není to z toho důvodu, ţe by nechtěli, ale předpokládají, ţe spropitné je jiţ zahrnuto v ceně sluţby. Určitá malá část turistů ale někdy dává neúměrně vysoké spropitné, čímţ se snaţí ukázat svou přezíravost k „drobným“ penězům a také svou moc a bohatství. o Nakupování – Rusové mají rádi nakupování, a to zejména ve slevách. V České republice mají oblíbené tradiční české výrobky, jako je sklo, pivo, likéry, český granát, apod. o Ke konfliktům můţe dokonce docházet i z hlediska různého vnímání historie. Ruský turista, vychovaný ruským (příp. sovětským) školstvím si neuvědomuje, ţe jeho znalosti bývají značně zkresleny aţ zdeformovány propagandou. Ruský turista Vám bude např. tvrdit, ţe SSSR ani Rusko 6

ŢUFAN J.; HÁN J.; KLÍMOVÁ M., Kapitoly z personálního a interkulturního managementu, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, ISBN 978-80-7478-328-9

25

v historii nikdy nikoho nenapadlo. Mnohdy není ochoten přijmout ani očividné fakty, které byť minimálně naznačují negativní roli jeho země. o Historicky je u nich zakořeněna aţ nepochopitelná úcta k vedení jejich státu. Ve všech obdobích od doby carského Ruska, přes období Stalina a

Breţněva

aţ

do

současného

nekritického

obdivu

k

Putinovi.

V podmínkách Ruska a v působení jeho tradic tak velmi snadno dochází k vypěstování kultu osobnosti. 2.3.4.

Kultura obchodního jednání

„Úvodem je nutné upozornit, ţe obchodování v Rusku není vţdy jen „o ceně“. Kdo nemá osobní vazby, kontrakt se mu domlouvá s velkými obtíţemi. Základní pravidlo tudíţ zní: obchod v Rusku je postaven na osobních vztazích, internet a korespondence úspěch nepřinesou. Velmi důleţitý je i fenomén důvěry. Bez ní to při uzavírání obchodu nejde. Jelikoţ v ruských podnicích převládá direktivní styl řízení, je nutné budovat důvěru nejvýše postavených osob. Vytváření atmosféry důvěry je dlouhodobou záleţitostí. Kdyţ se tedy chcete vydat na ruský trh a proniknout na něj s novým zboţím, musíte počítat s tím, ţe to bude časově i finančně náročné. Nicméně v případě úspěchu se vloţené investice bohatě vrátí a Vy získáte dobrého partnera a někdy i upřímné přátelské vazby.“7 Specifika obchodních jednání v Ruské federaci jsou zejména: - Byrokratická omezení. Jednání většinou probíhají velmi sloţitě a jsou omezována byrokracií, coţ si vyţaduje trpělivost, cílevědomost a zároveň také bývá nutností výběr obchodního partnera z konkrétního regionu s výbornými kontakty na administrativní orgány. - Veřejné zakázky. V případě, ţe se firma chce ucházet o veřejnou zakázku, je dobré si najít ruského partnera, který zná dobře ruské prostředí a se kterým se do tendru přihlásí. - Předem rozhodnuté veřejné zakázky. Často se stává, ţe jsou v Ruské federaci veřejné soutěţe zmanipulovány a o vítězích se ví předem. V tomto

7

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: oficiální internetové stránky – encyklopedie států. Dostupné na http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rusko/

26

případě je dobré mít v Rusku místního obchodního partnera, který můţe firmě ušetřit spoustu času a také finančních prostředků. - Nároky na kvalitu. Na druhou stranu v případě, ţe nejsou veřejné zakázky předem

ovlivněny,

je

vyţadována

maximální

kvalita

za konkurenceschopnou cenu. - Autoritativní styl jednání. Vedoucí ruské delegace obvykle disponuje vysokou autoritou a ostatní členové se do diskuze nezapojují, aniţ by byli přímo vyzváni. Není proto dobré se obracet na podřízené a vedoucího tak obcházet. - Nátlak na partnera. Vzhledem ke skutečnosti, ţe ruská mentalita je odlišná, nedoporučuje se pokoušet vyvíjet tlak na obchodního partnera v průběhu jednání. Je dobré mu dát prostor a čas. - Ústní dohody – nemají stejnou váhu jako písemné, proto jsou zpravidla veškeré dohody uzavírány písemně. - Jednací jazyk – většinou bývá preferována ruština jako jednací jazyk, a to zejména u starších generací. Mladší generace bývá jiţ jazykově zdatná, výjimkou nebývá znalost 2 cizích jazyků (z toho jeden angličtina). - Rusové jsou většinou velmi znalí a při jednáních často zabrousí také do historie, kultury či sportu, zřídka i do politiky. Jsou to dobří řečníci a mají přehled. - Výměna dárků. Při obchodních jednáních je zvyklostí předání dárků. Jsou důkazem snahy a hloubky vztahu. Je tedy třeba ho mít vţdy připravený. Nemělo by se jednat pouze o firemní dárek, ale o dárek reprezentující Českou republiku, jako např. české sklo nebo typický český alkohol. - Informovanost. Ruští obchodní partneři bývají velmi často o konkrétní komoditě velmi dobře informováni, není proto dobré je v jakémkoli ohledu podceňovat a je nutné jim předávat pravdivé informace.

27

- Pokud jsou Rusové v roli kupujícího, nejsou velmi ochotní k ústupkům. Výsledek zaloţený na kompromisu povaţují za slabost, konfliktů se neobávají. - Je potřeba také předpokládat, ţe v průběhu obchodních jednání dochází ze strany ruského partnera k neočekávaným zvratům a jiţ dříve uzavřené dohody neplatí. Jednání tak často znovu začínají a jsou velmi zdlouhavá. 2.3.5.

Mezilidské vztahy

I přes skutečnost, ţe ve vztahu nadřízený - podřízený platí v Rusku autoritářská pravidla, není výjimkou, ţe na pracovišti mezi pracovníky panují velmi neformální vztahy, včetně společných oslav, apod. Komplex hlídače – s takovými lidmi se můţeme setkat na veřejných místech. Obvykle mají nevelkou moc (jsou to vrátní, pracovníci ochranky, sekretářky), ale snaţí se ji dát patřičně najevo. Velikou zvláštností v Ruské federaci je veliká vášeň do oslav všech moţných svátků, ať uţ se jedná o svátky oficiální, anebo naopak úzce profesní. Ţebříček hodnot je podobný jako v ostatních evropských zemích. Na prvním místě se u Rusků řadí rodina, děti a zdraví. 2.3.6.

Ruská kuchyně

Pokrmy Tradiční ruská kuchyně je tvořena pokrmy všech národů, které tvoří součást Ruské federace nebo dříve SSSR. „Základ stravování většiny obyvatelstva (rolníků) tvořily zrniny a zelenina, z nichţ se připravovalo kyselé zelí, zelné závitky, polévky, kaše i pekařské výrobky. Tradiční byl pestrý výběr polévek, z nichţ jsou nejznámější šči (zelná polévka), boršč, rassoľnik a ucha (rybí polévka). K ruským polévkám patří kromě toho polévky studené (z kvasu, příp. z kefíru – cholodnik, okroška). Základní přílohou před velkým rozšířením brambor byla řepa. Tradiční ruskou přísadou a mléčným výrobkem je smetana, kterou přidávají do polévek, k taštičkám-

28

pelmeňům a do salátů. Jiným ruským mléčným výrobkem je tvaroh, z něhoţ se dělají syrniky (tvarohové „knedlíčky).“8 Chléb má pro Rusy mezi potravinami zvláštní postavení. Existuje starý ruský zvyk, který říká, ţe upuštěný chléb je potřeba zvednout, otřít a poţádat jej o odpuštění. Z tohoto vyplývá jejich úcta k chlebu. Hosté jsou vítáni chlebem a solí. „Brambory, které přivezl do Ruska podle legendy car Petr I. Veliký z Holandska, nejprve někteří konzervativci odmítali jako „ďáblovo jablko“, ale v roce 1840 bylo jejich hromadné sázení nařízeno a brambory se staly „druhým chlebem“ nejchudší vrstvy obyvatelstva.“9 Dalším pokrmem, který má v Rusku nezastupitelné místo, jsou pirohy s různou náplní, placky, lívance, bliny (neslané lívance), které se pečou z kynutého

těsta.

Například

bliny

představovaly

posvátné

jídlo,

které

se připravovalo ke smutečním hostinám nebo na posvícení. Velkou roli mají v Rusku mléčné výrobky: čerstvé i kyselé mléko, podmáslí, smetana, tvaroh a různé druhy tvarohových sýrů. Z masa jsou v Rusku nejvýznamnější ryby, coţ vychází z toho, ţe má Rusko spoustu řek, jezer a moří. Ale kromě ryb se samozřejmě v Rusku často vaří také hovězí, vepřové i drůbeţí maso. Ruská

kuchyně

není

jenom

o

pokrmech,

ale

v první

řadě

je

to o způsobu uchovávání pokrmů, coţ je ve většině případů solením, kvašením, sušením a také uchováváním v chladu. Mezi klasické způsoby přípravy pokrmů patří v ruské kuchyni vaření a dušení, smaţení se v podstatě nevyuţívá. Nápoje K ruské kuchyni patří také pestrý a široký výběr tradičních nápojů. „Sbiteň“, neboli horká voda s medem a kořením byl velmi oblíbeným v minulosti, který

8

SKOKAN L., Reálie Ruska, Praha: Nakladatelství Fortuna, 2009, ISBN 978-80-7373-076-5 CK MUNDO: oficiální internetové stránky – Ruská kuchyně. Dostupné na http://www.mundo.cz/rusko/kuchyne 9

29

v zimě krásně zahřál a bylo zvykem si ho kupovat na jarmarcích a u pouličních prodejců. Mezi kaţdodenní nápoje patřil kyselý chlebový kvas, který je stále oblíbený i v současnosti. Významné místo mezi ruskými nealkoholickými nápoji zaujímá takzvaný „mors“. Vyrábí se velmi jednoduchou metodou – přelitím drobných druhů ovoce (jahody, maliny, brusinky, borůvky, klikva apod.) vroucí vodou a následným ochlazením. Vzniklý mošt se podává chlazený a je velmi osvěţující. Mezi nejpopulárnější alkoholické nápoje patří určitě vodka. „Podle pověsti vytvořil kolem roku 1430 mnich Isidor z katedrálního muţského Čudova („Zázračného“) kláštera, který se (do roku 1930) nacházel na území Moskevského kremlu, recept první ruské vodky. Měl vhodné vzdělání a k dispozici lihovarnické zařízení, a stal se tak autorem kvalitativně nového nápoje. V roce 1533 byl zaveden státní monopol na výrobu vodky a na její prodej v „carových krčmách“.“10 V roce 2006 bylo otevřeno v Moskvě Muzeum historie vodky. Vodka má v ruském stolování nezaměnitelnou roli. Jejím vlivem je však dle mého názoru v Rusku velmi rozšířen alkoholismus a teprve v posledních letech se velmi pomalu daří potřebu vodku na obyvatele poněkud sniţovat. Na druhou stranu se značnou rychlostí roste spotřeba piva. Oblíbeným nápojem je v Rusku také čaj, který se dřív pil z talířku „přes“ cukr, med nebo zavařeninu. V dnešní době Rusové pijí často čaj černý s mlékem nebo citronem. V posledních letech v Rusku významně stoupá spotřeba kávy. Do nedávna se pila převáţně rozpustná káva, ale současnosti s rozvojem podnikatelských aktivit, vzniká v Rusku mnoho různých kaváren i kavárenských řetězců, kde se konzumují různé druhy kávových nápojů, zejména pak espreso. Příklady tradičních pokrmů: - Boršč – polévka. Základem je vývar z kostí a masa s červenou řepou, zelím a další zeleninou 10

SKOKAN L., Reálie Ruska, Praha: Nakladatelství Fortuna, 2009, ISBN 978-80-7373-076-5

30

- Šči – polévka ze zeleniny, především zelí. Dále obsahuje maso, mrkev nebo petrţel a koření. Přidává se smetana. - Lapša – polévka – slepičí s nudlemi - Bliny – podobné palačinkám. Podávají se s různými sladkými i slanými náplněmi. Často se přidává smetana. - Pelmeně – taštičky z tenkého těsta plněné většinou masem. Vaří se ve vodě. Podávají se s máslem nebo se smetanou. - Syrniky – taštičky (lívanečky) z tvarohu, které bývají přelité dţemem, medem nebo smetanou. - Hovězí Stroganoff – hovězí maso nakrájené na kousky s cibulí, houbami a kyselou omáčkou v nakyslé smetanové omáčce -

Kaviár – buď černý, nebo červený kaviár – rybí jikry. Jeden z nejkvalitnějších Kaspického moře.

kaviárů

pochází

Rusko je

právě

největším

z Ruska

producentem

z oblasti kaviáru

na světě. Tradičně se tam podává na bílém toastu s máslem.

2.4.

Tradiční ruské etnicko-kulturní charakteristiky

Zdroje ruského nacionálního charakteru nepochybně souvisí s geografií, klimatem a historií země. Říká se, ţe Rusové nejsou národ evropského ani asijského původu, ale ţe se v této zemi spojují dvě ruské civilizace. Východní charakter Ruska – východní charakter Ruska vyplývá ze dvou komponentů ruské kultury. Prvním je byzantská část, která vychází z historie, kdy Kyjevská Rus zdědila od Byzance některé zvláštnosti, jako je například centralizované státní řízení, daňový systém, venkovské a městské komunity, kupolovité kostely, tradice ikonografie a erb s dvouhlavým orlem. Druhá část východního charakteru Ruska vychází z dlouhodobých kontaktů s „tataromongoly“ jako výsledek tatarského vlivu, který vychází z historie. Historici předpokládají, ţe právě vliv Tatarů dal základ ruskému státu ve smyslu samoděrţaví, centralizace a nevolnictví.

31

Lze tvrdit, ţe právě rozpoloţení Ruska mezi civilizacemi Východu a Západu má za důsledek její „dualitu“, kdy si z kaţdé civilizace vzala část. Tím ale také vznikaly kulturní zvláštnosti, které jsou tak originální, ţe neodpovídají ani jedné kultuře, východní ani západní. Tím daly v Rusku základ jedinečnému kulturnímu vývoji. Z druhé strany lze podotknout, ţe tento rozvoj také způsobil jedinečnost ruské civilizace a její izolaci a případná nepochopení od ostatních. 2.4.1.

Zvyky v bydlení

Zvláštnosti a odlišnosti v bydlení v Rusku od Evropy vychází z problémů s bydlením, které vznikly v době, kdy byli sovětští občané zbaveni práv na vlastnictví nemovitostí. Typický ruský byt není tradičně jednoznačně rozdělen na loţnici, obývací pokoj, pracovnu, apod., a to z důvodu, ţe většinou na takové rozdělení není dostatek místa. Jediný pokoj, který je oddělen, bývá dětský pokoj. V největším pokoji bývá obývák, který ale většinou slouţí i jako loţnice pro některého z členů rodiny. Rodina se nejčastěji schází v kuchyni, zejména pokud je velká. Většinou je zde telefon, televize, obrázky a další ozdoby. Nepovaţuje se za místo jen pro přípravu jídla, ale za prostor k bydlení. Stěny jsou většinou vytapetovány. V Rusku nebývá zvykem stěny malovat, Rusové povaţují vytapetované pokoje za teplejší a útulnější, coţ by mohlo vycházet z chladného klimatu. Dalším typickým znakem ruského bytu jsou knihy a knihovny. Knihy v domě jsou povaţovány za ukazatel kultury rodiny, proto jsou knihovny umisťovány vţdy na ta nedůleţitější a čestná viditelná místa v bytě. V ruských bytech uvidíme na podlaze vţdy koberce. Rusové mají koberce ve veliké oblibě a pokládají je nejen na podlahy, ale také je věší na stěny – většinou nad pohovku nebo postel. Toto dodává ruskému bytu východní nádech. Hlavní věc, která se na ruském bytu cenní nejvíc je útulnost, pod kterou si Rusové představují vřelou atmosféru, která dělá ţivot příjemným a pohodlným třeba i ve skromných podmínkách. 32

„Nejslabším místem“ ruských bytů bývá jejich toaleta a koupelna, zejména pokud se jedná o rodinu z nebohatých poměrů. Pozůstatkem poválečných let jsou tzv. komunální byty. Jsou to byty, ve kterých ţijí v jednotlivých pokojích různé rodiny nebo jednotlivci, kteří mezi sebou nemají kromě společného bytu ţádný jiný vztah. Společně je v takovém bytě sdílena kuchyně a sanitární zařízení. Tato situace přetrvává, i přes mnohá ujištění vedení Ruska o zabezpečení kulturního bydlení pro kaţdého obyvatele státu v nebliţším období, i dodnes. Je třeba zmínit, ţe s rozvojem soukromého vlastnictví se i bytová kultura ruského obyvatelstva výrazně a rychle mění. Byty zejména bohatšího obyvatelstva se stávají velmi prostornými. Není výjimkou byt o velikosti 150 – 250 m2. Jsou obvykle zařízeny moderně a také za pomoci bytového architekta. 2.4.2.

Ruská „baňa“ (lázně)

„«Баня – мать наша: кости расправишь, все тело поправишь» (Русская поговорка)“11 Překlad: Lázně – matka naše: kosti narovnáš, celé tělo napravíš (ruské přísloví) V Rusku mají lázně velikou tradici. Jedná se však o unikátní zařízení, které se liší jak od římských termálních lázní, tak od tureckých lázní. Nejsou podobné ani asijským nebo evropským lázním. První rozdíl je v tom, ţe ruské lázně jsou vţdy ze dřeva a postrádaly jakýkoli luxus. Na rozdíl od římských lázní, jejichţ místnosti byly z mramoru, kaţdá s rozdílnou teplotou. V ruských lázních se posloupnost nahřívání dosahovala tím, ţe v jedné místnosti – „parnoj“, bylo umístěno více polic v různé výšce, přičemţ čím výše, tím vyšší teplota, tím silnější pára. Ruské lázně (saunu) nelze srovnávat ani s finskou saunou, která je v současnosti většinou elektrická. Ve finské je vzduch mnohem sušší, vlhkost je zde pouze 10-30%, přičemţ v ruské sauně je vlhkost 45-55%.

11

СЕРГЕЕВА А.В., Русские стереотипы поведения, традиции, ментальность, Москва: Издательство «Флинта», Издательство «Наука», 2010, ISBN 978-5-89349-626-0.

33

Pro Rusy jsou lázně koníčkem, zábavou i ozdravným rituálem.

Jsou

i místem uzavírání dohod jak pracovních, tak i osobních. 2.4.3.

Rodinné vztahy v Rusku

Mezi nejváţenější tradiční hodnoty v ruské kultuře patří rodina. Po ní, na druhém místě, je zdraví a aţ po té Rusové uvádí peníze, práci, dům, bydlení a podobně. Ruská rodina má své vlastní zvláštní charakteristiky. Za prvé je to skutečnost, ţe lidé vstupují do manţelství poměrně brzy. Dívky jiţ ve věku 25 let bývají vdané, většinou za svého vrstevníka, a mají dítě. Druhou zvláštní charakteristikou je vůbec obecné pojetí rodiny. V Evropě se za rodinu povaţuje muţ, ţena a jejich děti, kdeţto pro Rusy znamená pojem „moje rodina“ mnohem širší pojetí a má se na mysli muţ, ţena, děti, rodiče, babička, dědeček, bratři, sestry (pokud ţijí společně). Takové široké pojetí vychází zejména z tradičně špatných podmínek pro bydlení, kdy není výjimkou, ţe v malém bytě bydlí společně všichni výše uvedení členové rodiny. Velmi silné jsou vztahy i se vzdálenými příbuznými. S těţkými podmínkami bydlení souvisí také vztah Rusů k dětem. Zatímco v Evropě se povaţuje dítě v 15-16 letech za dospělého člověka, který je schopen řešit své problémy samostatně, v Rusku je člověk v tomto věku ještě „nerozumným dítkem“. Není zde neobvyklé, ţe i kdyţ člověk ukončí vysokou školu, stále bydlí s rodiči, kteří ho podporují. Stejně tak je v Rusku rozdílný rodinný vztah mezi generacemi rodičů a dětí. Vztahy a spojení mezi rodiči a dětmi zůstávají i po té, co se děti osamostatní. Děti pravidelně své rodiče navštěvují, chodí k nim na společný oběd. V případě, ţe rodiče bydlí na vesnici, dostávají děti čerstvou zeleninu a ovoce a v neposlední řadě společně s rodiči tráví veškeré svátky. Oproti tomu v Evropských státech je zvykem, ţe se mladí manţelé na materiální pomoc od rodičů nemohou spolehnout. V Rusku rodiče svým dětem, které se osamostatňují, pomáhají například s koupí nábytku, televize a další větší techniky do bytu, dávají jim peněţní dary, případně nosí domácí jídlo.

34

I přes velký význam rodiny je v Rusku velmi vysoká rozvodovost, která ve velkých městech dosahuje více neţ 50 %. Hlavní příčinu je třeba hledat zejména v alkoholismu a z něj vyplývajícího domácího násilí. Nezřídka bývá příčinou i odcizení partnerů, kteří se věnují především svému povolání. Je však třeba podotknout, ţe mezi rozvedenými často přetrvávají i nadále velmi přátelské vztahy. 2.4.4.

Vztahy se sousedy

V Rusku jsou vztahy se sousedy povaţovány za velmi důleţité. V ruském pořekadle se říká „od souseda neodejdeš (na rozdíl od rodiny nebo přátel)“, a proto hrají sousedské vztahy velkou roli, dokonce se blíţí ke vztahům rodinným. Je například zvykem, kdyţ si vybíráte podnájem, ţe si nezjišťujete pouze informace ohledně bytu, jako je velikost, poloha, ale také Vás zajímají nejbliţší sousedé. S nimi si pak začnete na základě společného bydlení a udrţováním společných prostor vytvářet vztah. Není neobvyklé, ţe v Rusku mají nejbliţší sousedé klíče od Vašeho bytu a v případě, ţe jedete na dovolenou, starají se Vám o květiny nebo o domácí zvířata. Stejně tak si sousedé navzájem vypomáhají v extrémních situacích, kdy je potřeba zavolat záchrannou sluţbu, a tak podobně, v případě, ţe nejsou na blízku přímí rodinní příslušníci. Vztahy většinou po čase přerůstají ve vztahy přátelské. 2.4.5.

Vztahy Rusů k cizincům

V Rusku je historicky ukotveno, ţe Rusové jsou k chování a zvykům cizinců velmi tolerantní. Rusové mají také ve zvyku, ţe cizí originální ideu „předělají“ k nepoznání. Například, z Číny si převzali tzv. ruský „rubach“, který je součástí ruského národního kroje. Odsud také vyplývá ruská láska k čaji. Bez vlivu Tatarů by nevznikl ruský státní systém, tradiční ruské čepice nebo boty. Dále, například na základě polského vzoru vznikla v Rusku keramika zvaná „gţel“ (bílo-modrá keramika) a v Japonsku se inspirovali ke vzniku tradičních ruských „matrjošek“. Lze říci, ţe pod vlivem kontaktů s cizinci, se obohatila ruská kultura, filosofie i jazyk. Rusové byli vţdy otevření ke všem cizincům, jejichţ struktura se historicky postupně měnila. 35

2.4.6.

Rusové a čas

Rusové

mají

zvláštní

vnímání

času,

které

je

pro

cizince

často

nepochopitelné. První zvláštností je fakt, ţe Rusové se častěji obracejí zpět do minulosti, neţ hledí do budoucnosti. Velmi rádi diskutují o tom, co se stalo, neţ aby plánovali budoucnost. Pro Rusy je velmi důleţitá jejich minulost a jsou velmi nostalgičtí. Tato skutečnost vychází z toho, ţe se v minulosti snaţí najít motivaci pro budoucí činnost, hledají v ní morální oporu, zdůvodnění pro svá rozhodnutí. Druhou zvláštností ve vnímání času z pohledu Rusů je ve vnímání priorit při vyplňování úkolů. V Rusku se priority neurčují na základě logiky, ale zejména na náladě a emocích. Rozdělení času se v Rusku podřizuje spíše lidským pocitům. V první řadě to souvisí s osobním volným časem, kdy Rusové často své plány mění „na poslední chvíli“ (přijdou pozdě na schůzku, ruší plány), nedodrţují své sliby, apod. Tato vlastnost Rusů není většinou pro cizince ze západu pochopitelná, protoţe ti jsou v tomto ohledu velmi racionální, logičtí a pragmatičtí. 2.4.7.

Zvyky při zdravení

Rusové pozdravy neplýtvají. Naopak, v Ruské federaci je zvykem se navzájem pozdravit pouze u lidí, kteří se znají. Toto můţe v lidech ze západní Evropy vyvolávat dojem, ţe Rusové jsou nezdvořilí, aţ arogantní. Ale faktem zůstává, ţe v Rusku, pokud potkáte například někoho cizího na ulici, nikdy nezačínáte větu slovy „Dobrý den“ (protoţe ho neznáte), v případě, ţe oslovujete paní nebo slečnu, pak začínáte větu „děvuška“ (девушка; slečna), v případě mladšího kolektivu je moţné oslovit „molodoj čelověk“ (молодой человек; mladý člověk). Problematické je to u starší osoby, protoţe spojení „tovariš“ (товарищ) anebo „gopsodin/gospoţa“ (господин/госпожа; pan/paní) se nepouţívá, nejčastěji se pak

setkáváme s tím, ţe se přímé oslovení vynechává a věta začíná

neosobně, například „Ne skaţete,…“ (Не скажете,…; Neřekl byste mi,…).

36

3. Praktická část, výzkum V této části své diplomové práce se budu věnovat výzkumu ruského trhu v oblasti cestovního ruchu, dále budu porovnávat kultury České republiky a Ruské federace podle modelu G. Hofstedeho a nakonec se budu věnovat výsledkům vlastního výzkumu.

3.1.

Ruský trh cestovního ruchu

3.1.1.

Návštěvnost ruských turistů v HUZ v České republice v roce 2014

Dle dat Českého statistického úřadu se vyvíjela návštěvnost v 1. čtvrtletí roku 2014 v souladu s trendy minulých let.

V tomto období přijelo do České

republiky za ubytováním v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) celkem 184 tis. turistů z Ruské federace, coţ je dokonce o 3 % více neţ v tomtéţ období předchozího roku 2013. Avšak, od druhého čtvrtletí se začala situace měnit a návštěvnost začala výrazně klesat. Za druhé čtvrtletí roku 2014 počet přijíţdějících turistů z Ruské federace klesl ve srovnání s předchozím rokem o 14 % a stejná situace pokračovala i ve třetím čtvrtletí. Celkově došlo během prvních třech čtvrtletí k poklesu návštěvnosti o 9,3 % oproti stejnému období v roce 2013.

37

Graf 1 – Příjezdy ruských turistů do HUZ v České republice

90 000 80 000 70 000 60 000 2012

50 000

2013 40 000

2014

30 000 20 000 10 000 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Zdroj: CzechTourism, Operativní informace: Rusko, 2015

Dá se předpokládat, ţe důvodem takového poklesu návštěvnosti ruských turistů v České republice byla vojensko-politická krize mezi Ruskou federací a Ukrajinou, jejíţ dopady se prostřednictvím obchodních sankcí rozšířily na celou Evropskou Unii. Dalším důvodem byl nepochybně také výrazný pokles kurzu místní měny (rublu), díky čemuţ se pobyty v zahraničí ruským obyvatelům značně podraţily. „Za třetí čtvrtletí 2014 došlo ke sníţení počtu vydaných víz občanům Ruské federace o 19%, pokles na zastupitelském úřadě v Moskvě, kde se vydává nejvíce víz, byl obdobný. Generální konzulát v Sankt-Petěrburgu zaznamenal pokles o 20% a Generální konzulát v Jekatěrinburgu cca o 12%.“12 Lze konstatovat, ţe vývoj návštěvnosti turistů z Ruské federace bude ovlivněn zejména geopolitickým vývojem (zejména vývojem rusko-ukrajinského konfliktu), zahraničně-politickými vztahy České republiky a Ruské federace a vývoji kurzu rublu. 12

CzechTourism, Operativní informace: Rusko, 2015

38

„Ve vývoji příjezdového cestovního ruchu se v roce 2014 nepotvrdila očekávání některých touroperátorů a dalších odborníků, kteří počítali s propadem příjezdů aţ okolo 20 %. To lze povaţovat za pozitivní signál. Přes současnou napjatou situaci Rusko zjevně povaţuje Českou republiku za své tradiční zájmové teritorium a vzájemné vazby lze povaţovat i nadále za velmi silné. V realistickém scénáři tak lze i v příštím roce počítat s určitým poklesem návštěvnosti, který však jiţ nebude mít tak dramatický průběh.“13 3.1.2.

Příjezdy do zemí V4

Tabulka 1 – Příjezdy ruských turistů do HUZ v zemích V4 leden - září 2014

pozn. 1

počet

2 +/-

3 %

Česká republika

545 486

-55 937

Maďarsko

154 307

7 813

Polsko

279 305

-36 371

-11,5

33 666

-9 676

-22,3

Slovensko

-9,3 5,3 *

Zdroj: ČSÚ, TourMIS. Pozn.: 3 - meziroční změna v %; * - změna metodiky Zdroj: CzechTourism, Operativní informace: Rusko, 2015

Ve výše uvedené tabulce můţeme sledovat příjezdy ruských turistů do hromadných ubytovacích zařízení v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Po srovnání je zřejmé, ţe Česká republika je na tom oproti ostatním státům V4 relativně dobře, protoţe meziroční pokles příjezdu ruských turistů zaznamenala nejniţší a zároveň se absolutní hodnoty udrţely na nejvyšší úrovni. V případě Maďarska došlo ke změně metodiky, proto nelze povaţovat uvedené výsledky za relevantní. 3.1.3.

Motivace cest do ČR

Dle výzkumu moskevské kanceláře státní agentury CzechTourism motivací cest do ČR zejména tyto důvody: • 18% Pěkná země, město 13

CzechTourism, Operativní informace: Rusko, 2015

39

jsou

• 15% Památky, architektura • 11% Nové zkušenosti • 10% Atmosféra, pohostinnost • 8%

Zájezd (výhodný)

• 6%

Doporučení

• 5%

Sluţební cesta

• 4%

Dostupné ceny

• 4%

Lázně, léčba

• 4%

Návštěva

• 4%

Restaurace, gastronomie

• 3%

Spontánní výlet

• 2%

Tranzit

• 2%

Příroda, počasí

• 28% Všechno jiné

Zdroj: CzechTourism, Operativní informace: Rusko, 2015

3.2.

Porovnání kultur dle G. Hofstedeho

Geert Hofstede (1928) je známý holandský psycholog, který se zabývá zkoumáním rozdílů a interakcí mezi různými kulturami. G. Hofstede klasifikuje kulturu pomocí tzv. dimenzí kultury – jsou měřitelné ve vztahu k jiným kulturám. Takovými dimenzemi jsou: vzdálenost moci (od malé k velké) kolektivismus vs. individualismus feminismus vs. maskulinismus vyhýbaní se nejistotě (od slabého k silnému)

40

dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v ţivotě 3.2.1.

Ruská federace a její kulturní dimenze dle modelu G. Hofstedeho

Graf 2 – Kulturní dimenze Ruské federace dle G. Hofstedeho

Zdroj: The Hofstede Centre, oficiální internetové stránky. Dostupné na http://geerthofstede.com/russia.html

Vzdálenost moci Tato dimenze se potýká s faktem, ţe ţádní členové společnosti si nejsou navzájem rovni – vyjadřuje postoj kultury k těmto nerovnostem mezi námi. Vzdálenost moci je definována jako rozsah, v jakém je očekáván a akceptován fakt, ţe moc je distribuována nerovnoměrně. Ruská federace se svými 93 body je země, kde jsou drţitelé moci velmi vzdáleni společnosti, jedná se o zemi autoritativní. Coţ podtrhuje také skutečnost, ţe se jedná o jednu z největších zemí světa, která je silně centralizovaně zaměřená: dvě třetiny všech zahraničních investic míří do Moskvy, kde je také soustředěno 80 % všech finančních moţností.

41

Individualismus Dimenze individualismu, resp. kolektivismu, nám ukazuje, do jaké míry jsou jednotliví členové zkoumané kultury závislí nebo nezávislí na jednání sociálních skupin. Ruská kultura je málo individualistická. Rodina, přátelé a také nezřídka sousedé jsou nesmírně důleţití, aby se jednotlivec vypořádal s výzvami kaţdodenního ţivota. Vztahy mají zásadní význam pro získávání informací i pro úspěšná jednání. Maskulinita Dimenze maskulinity, resp. feminity, je zaměřena na obecné hodnoty ve společnosti. Kultury s vysokým skóre maskulinity jsou orientovány na výkon a úspěch. Jsou materialističtější, jejich chování je více agresivní a přímočaré. A naopak kultury s vysokým skóre feminity jsou zaměřeny na mezilidské vztahy, péči o sebe, ostatní lidí i okolní prostředí. Rozdíl je také ve výchově dívek a chlapců, zatímco u maskulinních kultur jsou dívky a chlapci vychováváni rozdílně (dívky mají být jemné a citlivé, chlapci průbojní a agresivní), v kulturách femininního rázu jsou jak dívky, tak chlapci vychováváni stejně. Úroveň maskulinity v ruské kultuře je poměrně nízká, coţ můţe být překvapením, vzhledem k jejich uctívání symbolů společenského postavení, ale tyto v Rusku souvisí s vysokým skóre vzdálenosti k moci. Na druhý pohled je zřejmé, ţe jednotliví Rusové jak na pracovišti, tak také při setkávání s cizinci poněkud své osobní úspěchy podceňují, o sobě mluví skromně, a od vědců nebo lékařů se velmi často očekává, ţe budou ţít na velmi skromné ţivotní úrovni. Dominantní chování je přijímáno pouze od vedoucích pracovníků, ale není oceňováno mezi kolegy. Vyhýbání se nejistotě Dimenze vyhýbání se nejistotě vyjadřuje, do jaké míry jsou lidé ve společnosti ochotni tolerovat nejistotu a jakou mají potřebu předcházet situacím, které nejistotu vytvářejí.

42

Skóre vyhýbání se nejistotě je v Ruské federaci na poměrně vysoké úrovni, coţ znamená, ţe mnoho Rusů se cítí být ohroţeno v situacích, které nejsou jednoznačné. Rusové upřednostňují být velmi dobře informováni o souvislostech a pozadí. V případě, ţe Rusové jednají s lidmi, kteří jsou pro ně cizí, chovají se velmi formálně a odměřeně. A zároveň je tato formalita pouţívána jako znamení respektu. Dlouhodobá orientace Tato dimenze popisuje, jak se kaţdá společnost vyrovnává s odkazy vlastní minulosti, zatímco se zabývá výzvami současnosti a budoucnosti. Normativní společnosti s nízkým skóre této dimenze raději udrţují dlouhodobé tradice a normy, zatímco na společenské změny nahlíţejí s podezřením. Naopak kultury s vysokým skóre upřednostňují pragmatičtější přístup: podporují moderní výchovu jako způsob, jak se připravit na budoucnost. Rusko s jeho vysokým skóre dlouhodobé orientace je rozhodně zemí s pragmatickým myšlením. Lidé věří, ţe pravda je velmi závislá na situaci, kontextu a času. Ukazují schopnost přizpůsobit tradice měnícím se podmínkám a šetrnost a vytrvalost při dosahování výsledků.

43

3.2.2.

Porovnání kulturních dimenzí Ruské federace a České republiky

Graf 3 – Kulturní dimenze dle G. Hofstedeho – porovnání Ruské federace a České republiky

Zdroj: The Hofstede Centre, oficiální internetové stránky. Dostupné na http://geerthofstede.com/russia.html

Jak je vidět z výše uvedeného grafu, nejvíce rozdílná je při srovnání České republiky a Ruské federace dimenze vzdálenost k moci, kde v ruské kultuře tato dimenze dosahuje skóre 93 a v České republice pouze 57. Vyplývá to zejména z faktu, ţe Ruská federace je zemí spíše autoritativní, coţ vychází i z její historie, Česká republika je zemí demokratickou a vzniká zde mnohem větší prostor pro diskuze mezi občany a „státní mocí“. V dimenzi kolektivismus vs. individualismus vychází, ţe Česká republika je více individualistická a lidé zde tedy méně tíhnou ke kolektivismu, neţ v Ruské federaci. Co se týká maskulinity vs. feminity, opět je zde poměrně velký rozdíl. Ruská federace dosahuje skóre 36 (maskulinity) – tíhne tedy spíše k feminismu. Česká republika dosahuje skóre také pouze 57, coţ je přibliţně v polovině, ale přeci jen je to větší číslo, neţ v Ruské federaci, coţ můţe být pro mnohé poměrně 44

překvapením. Většinou se v zahraničí předpokládá, ţe ruská klientela je taková, ţe ráda ukazuje své sociální postavení a svůj blahobyt. Nicméně toto je obvyklé pouze pro část obyvatelstva Ruské federace, která je dostatečně finančně zajištěná, avšak většina obyvatelstva přístup k velkým financím a moci nemá, coţ vyplývá také z vysokého skóre dimenze vzdálenost k moci, a proto je úroveň maskulinity v Ruské federaci menší. Dimenze vyhýbání se nejistotě je v Ruské federaci na vyšší úrovni (97) neţ v České republice (74), z čehoţ vyplývá, ţe Rusové potřebují větší jistotu a více informací. Toto je vidět například i v obchodních jednáních, kdy ruští obchodníci jsou vţdy předem velmi dobře informovaní a na jednání připravení. Lze říci, ţe dimenze dlouhodobá orientace je v obou zemích přibliţně stejná, i kdyţ v Ruské federaci o něco málo větší.

3.3.

Vlastní výzkum – dotazníkové šetření

K mému vlastnímu výzkumu jsem pouţila metodu písemného dotazování. Otázky byly sestaveny do podoby dotazníku v ruském jazyce, který přikládám v příloze č. 1. V příloze č. 2 pak přikládám variantu v českém jazyce. Dotazník obsahuje celkem 14 otázek. Otázky jsou stylizovány jako zaškrtávací a uzavřené, a jsou na ně předepsány odpovědi, ze kterých si dotazovaný vybírá pro něj tu nejvhodnější. U většiny otázek je pouze jedna odpověď, u dvou otázek je povoleno vybrat více moţností a jedna otázka je stylizována tak, ţe klient kaţdou moţnost ohodnotí známkou 1 – 5 (1 – velmi důleţité, 2 – spíše důleţité, 3 – spíše nedůleţité, 4 – zcela nedůleţité, 5 – nedovedu posoudit). Dotazník byl distribuován a nabízen několika způsoby. Za prvé byl dotazník distribuován dvěma vybranými cestovními agenturami se sídlem a kanceláří v Moskvě. Tyto agentury dotazník nabízely svým klientům, kteří si jejich prostřednictvím vybrali, ţe navštíví Českou republiku. Dále, aby nebyla skupina dotazovaných omezena pouze na cestující prostřednictvím cestovních agentur, byl dotazník nabízen i ruským občanům, kteří se rozhodli svou cestu do České republiky řešit individuálně. K tomu byli dotázáni náhodně vybraní cestující na Konzulárním oddělení České republiky v Moskvě a v okolí Českého domu v Moskvě. Dotazníky byly distribuovány i mezi ruské zaměstnance českých 45

společností, působících v Moskvě, kteří často navštěvují Českou republiku, ať uţ ze soukromých či sluţebních důvodů. Celkem bylo vyplněno 124 dotazníků, jejichţ výsledky dále analyzuji. 3.3.1.

Analýza výsledků dotazníkového šetření

1. Jaké je Vaše pohlaví? Obrázek 4 – jaké je Vaše pohlaví

Zdroj: vlastní zdroj

V první otázce orientované na strukturu cestujících do České republiky jsem se dotazovala na pohlaví respondentů. Z celkového počtu 124 dotazovaných klientů bylo 67 muţů a 57 ţen. Procentuálně vyjádřeno tedy 54 % muţů a 46 % ţen, z čehoţ vyplývá o 8% vyšší zastoupení muţů neţ ţen.

46

2. Kolik je Vám let? Obrázek 5 – kolik je Vám let

Zdroj: vlastní zdroj

Druhá otázka byla také zaměřena na strukturu cestujících do České republiky, tentokrát z pohledu věku respondentů. Z grafu č. 5 je patrné, ţe nejméně je zde zastoupena skupina do 25 let, která tvoří pouze 16 % (celkem 20) všech respondentů. Dále následuje skupina se zastoupením o pouhé 2% vyšší - 26 - 45 let (celkem 22). Nejvíce zastoupenými skupinami jsou lidé od 46 do 59 let a 60 a více let. Kaţdá z těchto skupin byla mezi dotazovanými zastoupena 33 % (kaţdá celkem 41 respondentů). Z grafu je tak moţno vydedukovat, ţe zajímavější je Česká republika pro střední a starší generaci. To přičítám tomu, ţe mladší generace v Rusku vyhledává spíše levnější pobyty a zaměřuje se více na tuzemské moţnosti. Starší generace má řadu důvodů cestovat do zahraničí, z nich jeden z nejpádnějších je, ţe cestování do zahraničí bylo v minulosti prakticky znemoţněno obrovské většině obyvatelstva.

47

3. Jak dlouhý je obvykle Váš pobyt? Obrázek 6 – jak dlouhý je obvykle Váš pobyt v České republice

Zdroj: vlastní zdroj

V další otázce jsem se dotazovala na obvyklou délku pobytu návštěvníků. Jak je z grafu na obrázku 6 patrné, většina turistů jezdí do České republiky na 3-7 nocí (celkem 70 dotazovaných, tedy 56 %). Nezanedbatelnou skupinou je také další skupina, která v České republice pobývá 8 a více nocí, coţ je konkrétně 32 respondentů, tedy 26%. Nejméně turistů jezdí na krátkodobé pobyty – 1-2 noci. Tito jsou zastoupeni pouze 18% (celkem 22 odpovědí). Z výše uvedeného vyplývá, ţe většina turistů upřednostňuje spíše delší pobyty. Délka pobytu je dle mého názoru především ovlivněna vzdáleností obou zemí.

48

4. Jakým způsobem si zajišťujete ubytování? Obrázek 7 – způsob zajištění ubytování v České republice

Zdroj: vlastní zdroj

Otázka č. 4 byla zaměřena na způsob výběru ubytovacího zařízení ze strany turisty. Na výběr měli respondenti ze 4 variant. Konkrétně: si ubytovací zařízení vybírají sami přes některý z rezervačních serverů v Ruské federaci nebo v rámci celého zájezdu od cestovní kanceláře/cestovní agentury v Ruské federaci, další varianta byl výběr prostřednictvím rezervačních systémů v České republice a nakonec je varianta, ţe si ubytování zajišťují v rámci celého zájezdu přes cestovní kancelář/cestovní agenturu přímo v České republice. Turisté z Ruské federace, jak je vidět z obrázku 7, v největší míře zajišťují ubytování prostřednictvím cestovní kanceláře/cestovní agentury v rámci celého zájezdu v Ruské federaci. Tuto variantu vybralo celkem 68 všech dotázaných, coţ představuje 55 %. 33 lidí (26 %) vyplnilo, ţe si ubytování zajišťují sami přes některý rezervační server v Ruské federaci a poslední dvě varianty (přes rezervační servery v ČR anebo přes české cestovní kanceláře/cestovní agentury) byly zastoupeny nejméně – 9 % (11 odpovědí) a 10 % (13 odpovědí) všech dotazovaných. 49

5. Jakým způsobem vybíráte ubytovací zařízení? Obrázek 8 – způsob výběru ubytovacího zařízení

Zdroj: vlastní zdroj

V otázce č. 5 se zabývám výběrem ubytovacího zařízení a podle jakých referencí a preferencí turisté z Ruské federace ubytování vybírají. Jak je patrné z výše uvedeného grafu, téměř polovina cestujících, konkrétně 49% (61 respondentů), se řídí radami a doporučením svých známých či příbuzných. Další nejčastější odpovědí byla moţnost, ţe dají na doporučení cestovních kanceláří a cestovních agentur – celkem 31% (38 dotázaných) a nejméně často klienti vybírají ubytování podle referencí na mezinárodních rezervačních serverech a sociálních sítích (Tripadvisor či Booking) – 20% (celkem 25 dotázaných).

50

6. Jaký typ ubytování preferujete? Obrázek 9 – jaký preferujete typ ubytování

Zdroj: vlastní zdroj

Otázkou č. 6 zjišťuji, jak nároční jsou turisté z Ruské federace při výběru ubytovacího zařízení ve smyslu poskytovaného standardu. Ve výše uvedeném grafu je zřejmé, ţe ruská klientela se zaměřuje hlavně na hotely, a to minimálně tříhvězdičkové. Nejméně respondentů (pouhých 5, tedy 4 %) odpovědělo, ţe by si vybrali ubytování v hostelu, 7 (6 %) vybralo hotel * nebo **, penzion, 10 lidí (8 %) zaškrtlo odpověď ubytování v soukromí. 49 dotazovaných, kteří tvoří 40 %, preferuje ubytování v hotelu *** a nejvíce lidí vybralo moţnost hotel **** a více, a to celkem 53 (43 %). Z výše uvedeného vyplývá, ţe ruští turisté patří mezi náročnější klientelu, která vyţaduje vyšší standard ubytování. Při příjezdu do hotelu také striktně trvají na tom, aby poskytovaný servis odpovídal tomu, který hotel avizuje ve svých propagačních materiálech, případně na internetu. Od svých poţadavků se obvykle nedají odradit.

51

7. Jakou lokaci ubytovacího zařízení preferujete? V této otázce se zajímám o výběr ubytovacího zařízení z hlediska jeho polohy. Obrázek 10 – preference ubytovacího zařízení podle lokace

Zdroj: vlastní zdroj

Z grafu, obrázku 10, můţeme vyčíst, ţe ruská klientela preferuje při výběru ubytovacího zařízení taková, která jsou umístěná v centru města tak, aby cestovatelé nemuseli vyuţívat městské hromadné dopravy pro přesuny. Tuto variantu volí i přes vyšší ceny ubytování. Tuto odpověď vybralo 59 % všech dotazovaných, celkem 72 osob. Odpověď „v blízkosti kulturních památek“ vybralo 33 dotazovaných (27 %) a nejméně turistů preferuje moţnost ubytování na okraji města v klidném prostředí (celkem 17 respondentů, tedy 14 %).

52

8. Jaký preferujete způsob stravování v ubytovacím zařízení

Obrázek 11 – preference způsobu stravování v ubytovacím zařízení

Zdroj: vlastní zdroj

Ve způsobu stravování je ruská klientela velmi rozličná a téměř všechny skupiny jsou zastoupeny rovnoměrně. Avšak nejvíce respondentů vybralo jako způsob stravování pouze snídaně. Takto odpovědělo celkem 42 osob (34 %). Můţeme předpokládat, ţe tito klienti, i přes skutečnost, ţe volí vysoký standard ubytování, budou preferovat raději stravování různorodé, kdy budou moci ochutnat místní pokrmy a vyzkoušet různá gastronomická zařízení. Další nejvíce početná skupina dotazovaných naopak vybrala jako odpověď, ţe preferují stravování formou all inclusive – celkem 30 odpovědí (24 %). U těchto klientů tedy naopak můţeme předpokládat, ţe neţ zkoušení místní gastronomie, preferují pohodlí a zázemí hotelu. Dále, 21 respondentů (17 %) preferuje stravování polopenzí, 18 formou plné penze (15 %) a 13 dotazovaných (10 %) odpovědělo, ţe preferují ubytování bez stravy.

53

9. Četnost návštěv v České republice U této otázky mě zajímalo, zda jedou turisté do České republiky poprvé, opakovaně, anebo zda ji navštěvují častěji (2x a vícekrát do roka). Obrázek 12 – četnost návštěv v České republice

Zdroj: vlastní zdroj

Z výše uvedeného grafu, obrázku 12, lze usoudit, ţe Česká republika je pro turisty z Ruské federace velmi oblíbenou destinací. Pouze 41 lidí ze všech dotazovaných (23 %) odpovědělo, ţe jede do České republiky poprvé. Nejčastěji odpovídali klienti, ţe jedou do České republiky opakovaně – celkem 55 osob, coţ je 44 %, a dalších 33 %, tedy 28 klientů, odpovědělo 2x a vícekrát do roka.

54

10. Jakým způsobem se po ČR pohybujete Obrázek 13 – způsob dopravy

Zdroj: vlastní zdroj

U otázky č. 10 mě zajímalo, jakým způsobem preferují klienti z Ruské federace se dopravovat. Nepochybně nejméně často vyuţívají jako způsob dopravy vlastní automobil anebo automobil z půjčovny. Odpověď „vlastní automobil“ vybralo pouze 7 dotázaných (5 %) a „automobil z půjčovny“ 11 dotázaných (9 %). Lze tedy usuzovat, ţe přepravu automobilem tito turisté moc často nevyhledávají. Naprostá většina respondentů preferuje způsob přepravy s organizovanou turistickou skupinou. Takto odpovědělo 64 (52 %) respondentů. Individuální přepravu pak vybralo za odpověď 42 respondentů (34 %). Toto je dle mého názoru jasné potvrzení výsledků výzkumu Geerta Hofstedeho a kulturních dimenzí, kde vychází, ţe ruská kultura dosahuje malého skóre v individualismu.

55

11. Co Vás nejvíce v České republice zajímá V této otázce jsem dala na výběr z několika moţností s tím, ţe odpovědí mohlo být i více, neţ pouze jedna. Obrázek 14 – co Vás nejvíce v České republice zajímá

Zdroj: vlastní zdroj

Jak je patrné z obrázku 14, nejčastěji zajímají návštěvníky z Ruské federace turistická centra a turistické zajímavosti. Tuto moţnost zaškrtlo celkem 97 respondentů. Na druhém místě je zajímá kultura, kterou uvedlo celkem 66 respondentů. Dále 42x byla uvedena příroda a přírodní zajímavosti, 32x léčení. 24 klientů uvedlo komerční příleţitosti a 8 studium. Jako jiný důvod pobytu (celkem 4 odpovědi) bylo 2x odpovězeno „práce“ a 1x „přátelé“. V jednom případě nebyla tato odpověď blíţe upřesněna. Z analýzy dotazníků bylo také zřejmé, ţe turisté, kteří v této otázce zaškrtávali, ţe je v České republice zajímá léčení, zároveň nejčastěji odpovídali v otázce č. 7 ohledně lokace ubytovacího zařízení, ţe si nejčastěji vybírají klidné prostředí pro ubytování.

56

12. Ohodnoťte následující faktory podle důleţitosti při výběru ubytovacího zařízení (1 – velmi důleţité, 2 – spíše důleţité, 3 – spíše nedůleţité, 4 – zcela nedůleţité, 5 – nedovedu posoudit) Obrázek 15 – hodnocení faktorů podle důleţitosti při výběru ubytovacího zařízení

Zdroj: vlastní zdroj

57

V otázce č. 12 jsem uvedla různé faktory a nechala jsem respondenty ohodnotit jejich důleţitost pro kaţdého při výběru ubytovacího zařízení. Výsledky jsou vidět ve výše uvedeném grafu na obrázku č. 15. Cena – u ceny většina klientů odpověděla, ţe se jedná o velmi důleţitý faktor pro výběr ubytování (celkem 62 odpovědí, 50 %). Jako spíše důleţitou uvedlo cenu 42 osob (33 %). Dále, 17 osob (14 %) ji ohodnotilo jako spíše nedůleţitou, 1 jako zcela nedůleţitou (1 %) a 2 nedokáţí posoudit (2 %). Cenu tedy můţeme povaţovat za důleţitý faktor při výběru ubytování. Velikost pokoje – v tomto případě není výsledek zcela jednoznačný. Nejvíce respondentů

sice

uvedlo

velikost

pokoje

jako

faktor

spíše

nedůleţitý

(45 odpovědí, tedy 36 %), ale na druhou stranu druhá nejčastější odpověď byla spíše důleţitý (41 odpovědí, tedy 33 %). 29 respondentů (24 %) odpovědělo, ţe se jedná o faktor velmi důleţitý, 8 dotazovaných (7 %) ho ohodnotilo jako zcela nedůleţitý a 1 nedokáţe posoudit. Z uvedeného lze tedy vyvodit, ţe za důleţitý povaţuje tento faktor 70 respondentů a nedůleţitý 46, v procentním vyjádření to znamená výraznou převahu odpovědí, které povaţují velikost pokoje za důleţitou 87% oproti 57%, pro něţ je velikost pokoje nedůleţitá. Personál ovládající ruský jazyk – u tohoto faktoru zjišťuji, zda turisté z Ruské federace mají ve větší oblibě ubytovací zařízení, kde se mohou domluvit jejich rodným jazykem a jak hodně je pro ně tato skutečnost důleţitá. Po prozkoumání odpovědí z dotazníku můţeme konstatovat, ţe se jedná o velice důleţitý faktor při výběru ubytování, jelikoţ celkem 50 respondentů (40 %) ohodnotilo tento faktor jako velmi důleţitý a 47 (38 %) jako spíše důleţitý. Pouze 16 odpovědí (13 % respondentů) bylo spíše nedůleţitý, 5 zcela nedůleţitý (4 %) a 6 nedovedlo posoudit (5 %). Sociální zařízení na pokoji – zde je výsledek naprosto jednoznačný, celkem 95 klientů (77 %) uvedlo tento faktor jako velmi důleţitý, 23 jako spíše důleţitý (18 %), 3 – spíše nedůleţitý (2 %), 2 – zcela nedůleţitý (2 %) a 1 – nedokáţe posoudit (1 %). Ruští turisté tedy rozhodně preferují ubytování se sociálním zařízením přímo v rámci ubytovací jednotky.

58

Moţnost vlastního vaření – z výsledků lze usoudit, ţe ruský klient při svých cestách poţaduje poskytnutí veškerého servisu, a to včetně stravování. V tomto případě totiţ byla uvedena odpověď velmi důleţitý pouze 7x (6 % respondentů), 19 odpovědí (15 %) bylo spíše důleţitý a naopak většina uvedla tento faktor jako spíše nedůleţitý nebo zcela nedůleţitý (46 a 47 odpovědí, tedy 37 % a 38 %). 5x byla odpověď - nedokáţu posoudit (5 % dotazovaných). Je moţno konstatovat, ţe téměř 80 % cestovatelů neţádá moţnost vlastního vaření a preferuje stravování v hotelovém komplexu nebo v jiném stravovacím zařízení. Wi-fi na pokoji – je jasné, ţe v dnešní době většina klientů povaţuje za samozřejmost připojení k internetu na pokoji a tato sluţba se jiţ stává standardem. Stejné je to i u ruské klientely, která většinou povaţuje tento faktor jako velmi důleţitý (takto odpovědělo celkem 68 respondentů, tedy 55 %). Dále, 32 osob (26 %) ohodnotilo tento faktor jako spíše důleţitý, 17 jako spíše nedůleţitý (14 %), 5 – zcela nedůleţitý (3 %) a 2 – nedokáţu posoudit (2 %). Televize na pokoji – opět většina odpovědí byla „velmi důleţitý“ (43 % odpovědí, celkem tedy 53), 37 turistů (30 %) povaţuje tento faktor za spíše důleţitý, 24 – spíše nedůleţitý (19 %), 9 – zcela nedůleţitý (7 %) a 1 – nedokáţu posoudit (1 %). I přesto, ţe se jedná o faktor důleţitý pro výběr ubytování, po bliţším rozboru odpovědí z dotazníku lze říci, ţe např. mladší generace turistů (méně neţ 25 let) jiţ tento faktor nepovaţuje za tak důleţitý. Tito turisté upřednostňují spíše přístup k internetu na pokoji. Minibar na pokoji – u tohoto faktoru byla nejčastěji zaškrtnuta odpověď 2 – spíše důleţitý (celkem 41 respondentů, tedy 33 %). U 32 dotazníků (26 %) byl minibar na pokoji ohodnocen jako velmi důleţitý, 30x jako spíše nedůleţitý (24 %), 17x jako zcela nedůleţitý (14 %) a 4 respondenti (3 %) odpověděli, ţe nedovedou posoudit. Zde není výsledek aţ tak jasně daný, jako například v případě wi-fi nebo televize na pokoji, ale přesto se jedná o důleţitý faktor a klienti dle mého názoru tuto sluţbu ocení a rozhodně vyuţijí. Parkování u hotelu -

tento faktor byl nejčastěji ohodnocen známkou

3 – spíše nedůleţitý a 4 – zcela nedůleţitý. Obě byly zaškrtnuty 36x (zastupují tedy skupinu 29 % a 29 %). 21 dotazovaných (17 %) uvedlo, ţe se jedná o faktor velmi důleţitý, 15 odpovědí (12 %) bylo spíše důleţitý a 16 – nedovedu posoudit 59

(13 %). Tento výsledek není dle mého názoru překvapením, vzhledem ke skutečnosti, ţe se většina z ruských turistů nepřepravuje vlastním automobilem ani automobilem z půjčovny, jak vyplynulo z otázky č. 10 (Jakým způsobem se přepravujete po České republice), kdy nejvíce odpovědí získala moţnost „organizovaná turistická skupina„. Ubytování s domácími mazlíčky – ubytování s domácími mazlíčky většina respondentů povaţuje za faktor zcela nedůleţitý. Takto odpovědělo celkem 45 lidí (tedy 36 %). Další nejčastější odpovědí (23 %) bylo „nedokáţu posoudit“ (29x), 27 dotazovaných (22 %) uvedlo „spíše nedůleţitý“, 16 dotazovaných (13 %) zaškrtlo spíše důleţitý a pouze 7 respondentů (6 %) uvedlo velmi důleţitý. Jak je z výsledků vidět, mnoho turistů z Ruské federace s domácími zvířaty do České republiky necestuje. Myslím, ţe je to i z důvodu komplikací spojených s cestováním s těmito zvířaty, kdy je potřeba zdlouhavé jednání pro získání povolení od Státní veterinární správy pro cesty do Evropské unie. Moderní vybavení – zde se opět ukazuje náročnost klientů. Většina z nich (celkem 54, tedy 44 %) si totiţ myslí, ţe se jedná o „spíše důleţitý“ faktor pro výběr ubytování. Další nejčastější odpovědí bylo „velmi důleţitý“ – celkem 31x (25 %). 30 respondentů (24 %) odpovědělo „spíše nedůleţitý“, 7 odpovědí (5 %) bylo „ zcela nedůleţitý“ a 2 – nedovedu posoudit (2 %). Nadstandardní sluţby hotelu – tento faktor opět klienti povaţují za důleţitý, nejčastěji bylo uvedeno „velmi důleţitý“ (celkem 34 %, tedy 42 odpovědí) a „spíše důleţitý“ (celkem 39 odpovědí, 31 %). Dále, 27 respondentů (22 %) ohodnotilo nadstandardní sluţby hotelu jako spíše nedůleţité, 11 jako zcela nedůleţité (9 %) a 5 dotazovaných (4 %) uvedlo v odpovědi, ţe nedokáţí posoudit. Poloha hotelu ve městě – zde je výsledek velmi jednoznačný a turisté z Ruské federace se rozhodně při výběru ubytování rozhodují i na základě polohy hotelu. Nejčastěji byla v tomto případě opět uvedena odpověď „velmi důleţitý“. Takto odpovědělo 59 respondentů, tedy 48 %. Další nejčastější odpovědí bylo „spíše důleţitý“ – 47x (38 %). Pouze 12 dotazovaných (9 %) zaškrtlo odpověď „spíše nedůleţitý“, 4 – „zcela nedůleţitý“ posoudit (2 %). 60

(3 % respondentů) a 2 – nedokáţu

13. Budete se chtít do České republiky vrátit? Obrázek 16 – budete se chtít do České republiky vrátit

Zdroj: vlastní zdroj

Dle výsledků z dotazníku, které jsou zobrazeny v grafu na obrázku 16, je jasné, ţe turisté z Ruské federace mají Českou republiku jako turistickou destinaci velmi oblíbenou a většina z nich, celých 90 % všech dotazovaných (celkem 112 odpovědí) se chce v budoucnu do České republiky vrátit. Na oblíbenost České republiky mezi turistickými destinacemi ukazuje i fakt, který z tohoto výsledku vyplývá, v kontextu s otázkou číslo 9 (Četnost návštěv v České republice), tedy ţe i klienti, kteří jedou do ČR poprvé, museli v otázce č 13 vybrat odpověď „ano“ (Budu se chtít do ČR v budoucnu vrátit). Ţádný z respondentů v této otázce neuvedl jako odpověď „ne“, 12 ze všech dotazovaných (10 %) odpovědělo, ţe neví.

61

14. V případě kladné odpovědi u otázky č. 13, uveďte prosím proč (moţnost výběru více variant) Obrázek 17 – uveďte prosím, proč se budete chtít do České republiky vrátit

Zdroj: vlastní zdroj

U této otázky jsem zkoumala, z jakého důvodu se ruští klienti chtějí do České republiky v budoucnu vrátit. Také zde bylo moţné vybrat více variant odpovědí. Nejčastější odpověď, jak lze vidět na výše uvedeném grafu, obrázku 17, byl zájem o poznávání dalších míst v České republice, stejně tak česká kuchyně či spokojenost s ubytováním. Nejméně odpovědí bylo z důvodu, ţe je Česká republika levná destinace. Takto odpovědělo pouze 18 dotazovaných. 42 respondentů

odpovědělo,

ţe

nestihli

prohlédnout

všechny

památky.

Nezanedbatelná část respondentů, konkrétně 38, uvedla, ţe jako důvod k opakované návštěvě České republiky je, ţe mají v České republice přátele. 31 lidí odpovědělo, ţe důvodem jsou příjemní a pohostinní lidé. 3.3.2.

Portrét turisty z Ruské federace

Z výsledků dotazníkového šetření lze definovat portrét klasického turisty z Ruské federace, který jede navštívit Českou republiku. Takový turista bude s největší pravděpodobností muţ vyššího věku (nad 46 let), který jede do České republiky jiţ opakovaně. Do České republiky pojede 62

na 3 – 7 nocí a svoji cestu si zajistí v rámci celého zájezdu prostřednictvím cestovní kanceláře nebo cestovní agentury v Ruské federaci. Ubytování a zájezd si bude vybírat na základě referencí od svých známých či příbuzných a ubytuje se v minimálně čtyřhvězdičkovém hotelu v centru města. Způsob stravování si vybere formou all inclusive. Po České republice se bude pohybovat společně s organizovanou turistickou skupinou a zajímat ho budou turistická centra a turistické zajímavosti. Při výběru hotelu pro něj budou důleţité zejména tyto faktory: cena, personál ovládající ruský jazyk, sociální zařízení na pokoji, wi-fi na pokoji, televize na pokoji, minibar na pokoji, moderní vybavení, nadstandardní sluţby hotelu a poloha hotelu ve městě.

63

4. Výsledky a návrhy Po vyhodnocení výzkumné části mojí diplomové práce lze konstatovat, ţe i přes pokles návštěvnosti v roce 2014, který je zobrazen na grafu 1 odstavce 3.1.1., způsobený zejména vojensko-politickou krizí na Ukrajině a vzájemným ochlazením vztahů mezi Ruskou federací a Evropskou unií a v neposlední řadě poklesu kurzu ruského rublu, způsobeným poklesem ceny ropy a tím poměrně značným nárůstem ceny cest do zahraničí a zejména do Evropy, Česká republika zůstává pro turisty z Ruské federace velmi oblíbenou turistickou destinací, kam se stále rádi vracejí. Důvodem, proč ruští turisté stále více preferují Českou republiku, před dalšími státy V4 (viz. tabulka 1), je především bohatá historie a kultura České republiky,

v neposlední

řadě

turistická

centra

a

turistické

zajímavosti.

Nezanedbatelnou část ruských cestujících tvoří skupiny, které zde mají přátele, rodinu, případně obchodní zájem ať uţ stávající či budoucí. Spokojenost ruských turistů s Českou republikou jako turistickou destinací vyplývá také z výsledků mého dotazníkového šetření. Konkrétně pak z odpovědí na otázku č. 13 – Budete se chtít do České republiky vrátit?, kde 90 % dotazovaných uvedlo, ţe se do České republiky budou chtít v budoucnu vrátit, a zároveň z otázky č. 9 – Četnost návštěv v České republice (většina respondentů jezdí do České republiky opakovaně). V bodě 3.2 diplomové práce jsem zkoumala kulturu Ruské federace dle modelu Geerta Hofstedeho a po srovnání s kulturou v České republice je jasné, ţe tyto dvě kultury, přestoţe jde o dva slovanské národy, které jsou známé svou blízkostí, jsou vlastně dost odlišné. Důvodem je dle mého názoru naprosto rozdílný historický vývoj obou zemí, kdy historii Ruska jsem nastínila jiţ v teoretické části této diplomové práce. V úvodu diplomové práce jsem si zvolila několik pracovních hypotéz, které lze formulovat do otázek: 1. Je pravdou, ţe ruská klientela upřednostňuje ubytovací zařízení s rusky mluvícím personálem?

64

2. Je pravdou, ţe si ruská klientela vybírá ubytování ve vysokém standardu? 3. Je reklama na internetu mířená na ruskou klientelu efektivní? V této části, se pokusím mnou formulované hypotézy buď potvrdit či vyvrátit, případně navrhnout jiná efektivní řešení. 1. Je pravdou, že ruská klientela upřednostňuje ubytovací zařízení s rusky mluvícím personálem? První hypotéza ohledně upřednostňování ubytovacích zařízení s rusky mluvícím personálem ze strany ruských turistů se jednoznačně potvrdila v dotazníkovém šetření, a to konkrétně v otázce č. 12, kdy naprostá většina respondentů uvedla, ţe rusky mluvící personál je pro ně důleţitým faktorem při výběru ubytovacího zařízení (50 % respondentů povaţuje tento faktor za velmi důleţitý a dalších 47 % jako spíše důleţitý). Vzhledem k tomu ţe občané Ruské federace i přes svou jazykovou vybavenost, kdy znají minimálně jeden světový jazyk, angličtinu, němčinu francouzštinu, upřednostňují a především vysoce oceňují v zahraničí ať uţ moţnost řešit případné problémy či pouze vznášet obyčejné dotazy týkající se jejich pobytu k personálu ubytovacího zařízení ve svém rodném, ruském jazyce. Jelikoţ ruský jazyk není v České republice příliš rozšířen, navrhovala bych ubytovacím zařízením, které se chtějí zaměřovat na ruskou klientelu, přijmout taková řešení, aby byla schopna jim takovýto standard nabídnout. Prvním krokem by pro ubytovací zařízení mělo být zohlednění v HR managementu a poţadovat po budoucích zaměstnancích znalost ruského jazyka. V případě stávajících zaměstnanců, zajistit jazykové kurzy u jedné z renomovaných jazykových škol nabízející kurzy s rodilým mluvčím. Pokud budou zaměstnanci schopni se s turisty z Ruské federace domluvit v jejich rodném jazyce, ti to náleţitě ocení a budou se do pro ně známého a oceňovaného prostředí vracet.

65

2. Je pravdou, že si ruská klientela vybírá ubytování ve vysokém standardu? Druhá hypotéza, zda je pravdou, ţe si ruská klientela vybírá ubytování ve vysokém standardu, se také jednoznačně potvrdila. Tento výsledek vyplynul opět z dotazníkového šetření, zejména pak z následujících otázek: č. 6 – jaký typ ubytování preferujete? č. 7 – jakou lokaci ubytovacího zařízení preferujete? č. 8 – jaký preferujete způsob stravování v ubytovacím zařízení? č. 12 – hodnocení faktorů podle důleţitosti při výběru ubytovacího zařízení Z odpovědí na výše uvedené otázky vyplynulo, ţe turisté z Ruské federace jsou nároční klienti vyţadující vysoký standard sluţeb. Nejraději se ubytovávají v hotelích vyššího standardu, to znamená **** a více. Bez ohledu na případné vyšší ceny, preferují ruští klienti ubytování v centru města, neţ na okraji tak, aby nemuseli pro přesuny po městě vyuţívat městskou hromadou dopravu. V otázce č. 12 ohodnotili jako důleţité faktory pro výběr ubytování zejména sociální zařízení na pokoji, wi-fi na pokoji, televizor na pokoji, minibar na pokoji, moderní vybavení a nadstandardní sluţby hotelu. 3. Je reklama na internetu mířená na ruskou klientelu efektivní? Hypotéza, zda je reklama na internetu mířená na ruskou klientelu efektivní, byla,

na

rozdíl

od

předchozích

dvou,

vyvrácena

výsledky

dotazníku.

A to skutečností, ţe turisté z Ruské federace při výběru ubytování nehledí na reklamní akce ani recenze renomovaných mezinárodních rezervačních serverů a rozhodují na základě referencí přátel, známých a příbuzných a dále dle doporučení od cestovních kanceláří a cestovních agentur přímo na místě při výběru zájezdu. S tímto výsledkem šetření je spojen následující výsledek. Z výsledků odpovědí na dotazníky vyplynulo, ţe většina ruských klientů si zařizuje svůj zájezd do České republiky prostřednictvím cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, neţ aby si cestu zajistili individuálně. Tomuto výsledku napomáhá i skutečnost, ţe mezi Českou republikou a Ruskou federací stále platí vízová povinnost a většina cestovních kanceláří a agentur pro své klienty vízum vyřizuje 66

v rámci celého balíčku sluţeb. Toto řešení je tedy pro ruského klienta pohodlnější neţ dlouhé vyřizování na jednom z konzulárních oddělení České republiky na území Ruské federace. Přestoţe se Česká republika ruským turistům stále snaţí přiblíţit a maximálně vyjít vstříc otevíráním dalších a dalších vízových center, je stále respekt k jakýmkoliv úřadům v ruských poměrech hluboce zakořeněn, a proto turisté dají přednost vyřízení vstupního turistického víza prostřednictvím cestovní kanceláře či cestovní agentury. Z výše uvedeného jasně vyplývá, ţe ruští turisté preferují zajišťování svých cest přes cestovní agentury a cestovní kanceláře, a proto, pokud chtějí ubytovací zařízení zvýšit počet ruské klientely, musí se více zaměřit na spolupráci s ruskými cestovními kancelářemi a agenturami. Dle mého názoru lépe neţ reklama na internetu působí v Ruské federaci reklama prostřednictvím účasti hotelů, českých turistických organizací, lázeňských domů nebo dokonce krajských či okresních informačních středisek na nejrůznějších mezinárodních výstavách turistického ruchu pořádaných v Ruské federaci. Tato forma reklamy se jeví v posledních letech jako poměrně efektivní. Z dotazníku dále také vyplynulo, ţe klienti z Ruské federace se rádi do České republiky vracejí. Dle mého názoru by proto bylo ze strany ubytovacích zařízení výhodné zavést pro takové turisty nějaký typ věrnostního programu. Tím si zajistí, nejen to, ţe se klienti budou případně vracet zpět právě do jejich ubytovacího zařízení, ale dostanou se do jejich podvědomí i případnými reklamními akcemi. Věrnostní program je moţné pojmout mnoha různými způsoby. Já bych však navrhovala například slevu při dalším pobytu, jelikoţ z dotazníkového šetření mimo jiné také vyplynulo, ţe cena je pro ruské turisty při výběru ubytování velmi důleţitá, viz otázka č. 12 dotazníku na hodnocení faktorů podle důleţitosti při výběru ubytovacího zařízení, kde 62 % respondentů ohodnotilo tento faktor za velmi důleţitý a dalších 42 % jako spíše důleţitý. Samozřejmě je moţné také nabídnout různé doplňkové sluţby při dalších návštěvách zdarma. Jako příklad bych uvedla například odvoz z a na letiště, kdy toto můţe být zajištěno například v kooperaci s cestovní kanceláří (autobus), a pro hotel tedy ve skutečnosti vznikají minimální náklady a klient má přitom pocit tzv. VIP zacházení. V tomto směru mohou být také úspěšné v Ruské federaci velmi oblíbené a rozšířené různé druhy diskontních karet. 67

Výsledkem dotazníkového šetření je také skutečnost, ţe nejčastější délkou pobytu ruských turistů v České republice je 3 - 7 dnů. Tato skutečnost je dána především tím, ţe se jedná většinou o ekonomicky nejvýhodnější variantu, coţ je většinou dáno cenou letenek i ubytování, kdy nebývá velký cenový rozdíl mezi pobytem na víkend nebo na celý týden. Této skutečnosti je moţné vyuţít zaměřením se na poskytování různých pobytových balíčků a dalších zvýhodnění právě při pobytech na delší dobu. Dále vyplynulo, ţe nejčastějšími návštěvníky z Ruské federace jsou starší lidé, konkrétně skupiny „46-59 let“ a „60 a více let“, proto bych doporučila pokusit se oslovit mladší generace, které zatím do České republiky příliš necestují. Na tyto klienty se mohou zaměřit zejména ubytovací zařízení, které nedosahují takového standardu, aby uspokojily „klasické“ turisty z Ruské federace, kteří vysoký standard ubytování a sluţeb vyţadují. Je moţné se například pokusit vytvořit kampaň společně se státní agenturou CzechTourism na oslovení mladší generace turistů a přilákání je do České republiky jako pro ně zajímavé turistické destinace. Takové skupině cestovatelů je však potřeba nabídnout i odpovídající program. K tomu je moţno vyuţít zejména moţností aktivního odpočinku spojeného se zábavou odpovídající dané věkové skupině. Zde by bylo moţno najít inspiraci například v Rakousku, kde se mladým skupinám nabízí v zimě lyţařské pobyty a v létě projíţďky na kolech po turistických zajímavostech. Oba druhy pobytů jsou doplněny moţnostmi návštěv diskoték a různých animačních programů.

68

5. Závěr V diplomové práci jsem se zabývala kulturními zvyklostmi turistů z Ruské federace. Cílem bylo popsat a zanalyzovat ruskou klientelu, následně rozebrat její specifika a navrhnout moţný přínos pro lepší pochopení těchto klientů a jejich poţadavků z pozice ubytovacích zařízení. V první části diplomové práce jsem se snaţila uvést důleţitá fakta o Ruské federaci obecně, zabývala jsem se demografickým sloţením, administrativně správním členěním Ruské federace, přírodními podmínkami a zejména pak historií Ruské federace, která je důleţitá pro pochopení kultury a zvyků v Ruské federaci a takto i lepším pochopením potřeb a poţadavků ruského klienta. V další části jsem se jiţ věnovala ruské kultuře, kde jsem se pokusila nastínit zvláštnosti ruských klientů v turismu a popsat různá specifika, se kterými se můţeme setkat při obchodních jednáních s ruskými obchodními partnery. Dále jsem uvedla zajímavé pokrmy z tradiční ruské kuchyně a v neposlední řadě jsem se zabývala různými charakteristikami ruské kultury, která vyplývá z historického vývoje Ruské federace a také z její geografické polohy, kdy část Ruské federace leţí v Evropě a část v Asii. Tímto je dána skutečnost, ţe je ruská kultura ovlivněna jak západními, tak i východními státy, a v podstatě na ruském území dochází ke střetu východních a západních kultur. V praktické, výzkumné, části jsem nejprve analyzovala výsledky získané z kanceláře státní agentury CzechTourism v Moskvě týkající se návštěvnosti České republiky ze strany ruských turistů a jak se změnila v souvislosti s vojensko-politickou krizí na Ukrajině a také v porovnání s ostatními státy V4. Dále jsem se věnovala ruské kultuře z hlediska dimenzí dle Geerta Hofstedeho, ze které vyplynulo, ţe ruská kultura se od české liší zejména v dimenzi „vzdálenost k moci“. V Ruské federaci jsou drţitelé moci velmi vzdáleni společnosti, jedná se o autoritativní společnost se silně centralizovanou státní mocí, na rozdíl od toho, Česká republika je demokratickým státem, a proto zde dimenze vzdálenosti moci nedosahuje takového skóre. Další částí výzkumu byl můj vlastní výzkum, ke kterému jsem vyuţila metodu písemného dotazování, jehoţ nástrojem byl sestavený dotazník obsahující 69

14 otázek, z něhoţ byly všechny otázky uzavřené, a na některé bylo moţné vybrat odpověď z více variant. V dotazníku jsem nejdříve zjišťovala strukturu ruských turistů cestujících do České republiky. Vyplynulo, ţe mezi cestujícími převaţují mírně muţi a věkové skupiny ruských turistů jsou většinou mezi 46 a 59 let a 60 a více let. V dalších otázkách jsem zkoumala, jakým způsobem si ruští klienti vybírají ubytovací zařízení. Výsledkem je, ţe turisté z Ruské federace si raději zajišťují zájezdy prostřednictvím cestovních kanceláří či cestovních agentur neţ individuálně, stejně tak dají spíše na doporučení cestovních kanceláří nebo reference svých známých a příbuzných neţ na reference na mezinárodních rezervačních serverech. Ubytování si ruští klienti většinou zajišťují ve vysokém standardu, nejraději v hotelích **** a více včetně stravování formou „all inclusive“. Další skutečností získanou z dotazníkového šetření je fakt, ţe klienti z Ruské federace se do České republiky velmi rádi vracejí a většina z dotazovaných jiţ v České republice byla. V otázce č. 12 jsem respondenty nechala ohodnotit různé faktory ubytovacího zařízení podle důleţitosti při výběru ubytování. Z tohoto vyplynulo, ţe důleţitými faktory pro výběr ubytovacího zařízení pro klienty z Ruské federace jsou zejména cena, sociální zařízení na pokoji, wi-fi na pokoji, televizor na pokoji, minibar na pokoji, moderní vybavení, nadstandardní sluţby hotelu a personál ovládající ruský jazyk. V poslední, návrhové, části diplomové práce jsem uzavřela výsledky výzkumu a pokusila se nastínit různá návrhová řešení pro zlepšení pochopení ruské kultury a zejména pak navýšení návštěvnosti turistů z Ruské federace v ubytovacích zařízeních v České republice. Jak jsem jiţ v úvodu napsala, v Rusku jsem i studovala i pracovala. Touto prací jsem se snaţila objasnit zvyky ruského národa a zároveň je pochopit a pokouším se určitým způsobem vysvětlit jak je třeba Rusy přijímat. Zapomeňme na zaţité stereotypy a pokusme se poznat a pochopit širokou ruskou duši. Dnešní Rusko se překvapivě rychle rozvíjí, ale zároveň se vrací ke svým kořenům a pravoslavným tradicím. Ke svým chrámům a klášterům, které stalinský systém téměř zničil, ke svým historickým palácům, ke svým významným spisovatelům

70

a také k významným umělcům, vědcům a sportovcům. Domnívám se, ţe pro nás stále neznámé Rusko, jeho kolorit a duchovní bohatství si zaslouţí naši pozornost. Závěrem bych chtěla ještě trochu přiblíţit hlavní zvyk ruského člověka „делать всѐ на широкую ногу“, tj. dělat vše s rozmachem. Jak jiţ bylo výše uvedeno, Rus jako takový je v podstatě velmi nedůvěřivý, ale ve chvíli, kdy se přesvědčí o správnosti svého konání, je moţno se na něj spolehnout a on opravdu vše dělá s obrovskou energií a velmi velkoryse. Proto jsem přesvědčena, ţe Česká republika má i nadále ohromný potencionál pro ruskou klientelu.

71

Literatura: 1) ATTL.

P.;

STUDNIČKA,

P.,

Zásady

zpracování

závěrečných

kvalifikačních prací, Praha: VŠH, 2014, ISBN 978-80-87411-63-6. 2) CK MUNDO - oficiální internetové stránky – Ruská kuchyně. Dostupné na http://www.mundo.cz/rusko/kuchyne. 3) CzechTourism, Operativní informace, Rusko, 2015 [studie] Moskva: 2015. 4) CzechTrade – Businessinfo.cz, Rusko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický

přehled,

Praha:

2015.

Dostupné

na

internetu:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rusko-zakladni-charakteristikateritoria-19083.html 5) CzechTrade – Businessinfo.cz, Organizační kultura a národní kultura, Praha:

2010.

Dostupné

na

internetu:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/organizacni-kultura-a-narodnikultura-7699.html 6) Český statistický úřad – Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle

zemí.

2014.

Dostupné

na

internetu:

https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU003 1UU_KR&&kapitola_id=654 7) Dějiny

–

Rusko

[online].

2015.

Dostupné

na

internetu:

http://www.dejiny.cz/rusko/. 8) FIALA B, Moskevské střípky, Praha: Pragokoncert, 2011, ISBN 978-80254-9273-4. 9) FORET M, Marketingový průzkum, Brno: CPRESS, 2008. ISBN 978-80251-2183-2. 10) JETMAROVÁ

D.,

Interkulturní

Jindřichův Hradec: VŠE, 2008.

72

management

[Diplomová

práce]

11) KAMENICKÝ J; KUČERA L., Vybrané aspekty cestovního ruchu České republiky

[online]

Praha,

2014.

Dostupné

na

internetu:

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/vybrane-aspekty-cestovniho-ruchuceske-republiky-1993-2014-qrlu8f4b5j. 12) KIRÁL´OVÁ, A., Marketing destinace cestovního ruchu, Praha: Ekopress, 2003. 13) LINHART, J.; PETRUSEK, M.; VODÁKOVÁ, A.; MAŘÍKOVÁ, H., Velký sociologický slovník, Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-310-5. 14) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: oficiální internetové stránky

–

encyklopedie

států.

Dostupné

na

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rusko/. 15) PEČENKA M., LITERA B., Dějiny Ruska v datech, Dokořán, Praha: 2014, EAN 9788073636005. 16) PIPKOVÁ; SALAČOVÁ, Ruská národnostní menšina v Čechách [Prezentace, online].

Praha: Hospodářská a kulturní studia (HKS),

2009. Dostupné na internetu: http://www.hks.re/wiki/rusove_v_cechach. 17) Podpora méně frekventovaných jazyků pro SŠ, eBook pro ruský jazyk, [Prezentace,

online]

Praha.

CZ.1.07/1.1.34/02.005.

Dostupné

na internetu: http://www.pmfj.cz/download/e-book/ebook-rusky-jazyk.pdf 18) SKOKAN L., Reálie Ruska, Praha: Nakladatelství Fortuna, 2009, ISBN 978-80-7373-076-5. 19) ŠKRABOVÁ H., Komunikace s cizinci. [Prezentace, online] Praha: 2010.

Dostupné

na

internetu:

http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/Komunikace_s_cizi nci.pdf 20) ŠVANKMAJER M; VEBER V; SLÁDEK Z; MOULIS V., Dějiny Ruska, Druhé doplněné a přepracované vydání, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995, ISBN 80-7106-216-2.

73

21) VISHNEVSKAYA N., Komparace kultur v Ruské federaci. [Diplomová práce] Praha: VŠH, 2013. 22) ŢUFAN

J.;

HÁN

J.;

KLÍMOVÁ

M.,

Kapitoly

z personálního

a interkulturního managementu, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, ISBN 978-80-7478-328-9. 23) HOFSTEDE G.; HOFSTEDE J. G., official website. Dostupné na internetu: http://www.geerthofstede.nl/index 24) The

Hofstede

Centre,

oficiální

internetové

stránky.

Dostupné

stránky.

Dostupné

na http://geert-hofstede.com/russia.html. 25) The

Hofstede

Centre,

oficiální

internetové

na http://geert-hofstede.com/czech-republic.html. 26) СЕРГЕЕВА А.В., Русские стереотипы поведения, традиции, ментальность, Москва: Издательство «Флинта», Издательство «Наука», 2010, ISBN 978-5-89349-626-0. 27) КНИГА О РОССИИ, Icons of Russia, Москва: Кей Груп, 2014, ISBN 978-5-905353-18-5. 28) КУЛЫГИН К., Manners.ru - Правила хорошего поведения, 2015. Dostupné na internetu: http://www.manners.ru/ 29) ЛОБАНОВА Т., Дом Романовых, Санкт-Петербург: Издательский дом Золотой Лев, 2013. ISBN 978-5-905985-12-6. 30) Министерство труда и социальной защиты Российской Федерации – Минтруд России внес в Правительство РФ проект постановления о переносе выходных дней в 2015 году. 2015. [online] Dostupné na internetu: http://www.rosmintrud.ru/labour/relationship/175/ 31) Страны Мира – Россия [online]. 2015. Dostupné na internetu: http://www.worlds.ru/europe/russia/

74

32) Федеральная

служба

государственной

статистики

(Росстат),

Россия' 2015, Статистический справочник [Prezentace, online] Москва, 2015. 33) Федеральная служба государственной статистики - Всероссийская перепись [online]

населения

2010.

Oficiální

Dostupné

internetové na

stránky. internetu:

http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/perepis_itogi161 2.htm. 34) Центральный банк Российской Федерации - Официальные курсы валют на заданную дату, устанавливаемые ежедневно. 2015. [online]

Dostupné

na

internetu:

http://www.cbr.ru/currency_base/daily.aspx?date_req=01.05.2015.

75

Příloha 1 – dotazník v ruském jazyce АНОНИМНАЯ АНКЕТА Уважаемый клиент, прошу Вас анонимно ответить на несколько нижеприведенных вопросов о привычках туристов, путешествующих из Российской Федерации в Чешскую Республику. Ваши ответы окажут помощь в написании моей дипломной работы в Институте отельного бизнеса в Праге. Заранее благодарю Вас за уделенное время. Вопросы №1 – 10 - пожалуйста, выберите только один вариант. Вопрос № 12 - пожалуйста, оцените факторы в соответствии с их важностью для вас. 1.

Какой Ваш пол? Мужчина Женщина

2.

Какой Ваш возраст? Моложе 25 лет 26-45 лет 46-59 лет 60 и больше

3.

Как долго вы обычно находитесь в ЧР? 1-2 ночи 3-7 ночи 8 и больше ночей

4.

Размещение вы себе обеспечиваете Самостоятельно, посредничеством бронирования на некотором из российских серверов по бронированию или непосредственно на сайтах гостиниц Обеспечено в рамках путевки, приобретенной в туристической фирме или туристическом агентстве в России. Самостоятельно, посредничеством бронирования на некотором из чешских серверов по бронированию или непосредственно на сайтах гостиниц Обеспечено в рамках путевки, приобретенной в туристической фирме или туристическом агентстве в Чехии

5.

Как вы выбираете размещение По рекомендации туроператора По советам знакомых или родственников по результатам отзывов на международных серверах по бронированию или на социальных сетях (TripAdvisor, Booking, …)

Pokračování přílohy 1

6.

Какой вид размещения Вы предпочитаете? В частной квартире Общежитие Гостиница * или ** звезды, гостевой дом Отель *** звезды Отель **** и больше звезд

7.

Какое расположение размещения вы предпочитаете? Центр, чтобы не пользоваться общественным транспортом несмотря на более высокие цены Окраина города в тихом месте В непосредственной близости от культурных памятников

8.

Какой вид питания Вы предпочитаете Только завтраки Полупансион Полный пансион All inclusive Без питания

9.

Как часто вы посещаете Чешскую Республику: В Чехии я впервые Повторное пребывание 2 или более раз в год

10.

Каким видом транспорта вы путешествуете по Чехии: Организованная тургруппа На собственном автомобиле Автомобиль из проката Самостоятельно – на автобусе - на поезде - на такси

11.

Что вас интересует в Чешской Республике больше всего (можно выбрать несколько вариантов) Туристические центры и туристические достопримечательности Коммерческие возможности Природа и природные достопримечательности Культура Лечение Учеба Другая причина (пожалуйста, напишите какая __________________)

Pokračování přílohy 1 12. Оцените следующие факторы в соответствии с их важностью для Вас при выборе размещения (1 - очень важно, 2 - довольно важно, 3 - не имеет большого значения, 4 - совершенно неважно, 5 - Я не могу судить). Цена Размер комнат Персонал, разговаривающий на русском языке Санитарный узел в номере Возможность готовить в номере Wi-Fi в номере Телевизор в номере Мини-бар в номере Парковка в отеле Размещение с домашними животными Современное оборудование номера Гостиничные услуги высшего стандарта Расположение отеля в городе 13.

Хотите ли вы вернуться в Чешскую Республику? Да Нет Не знаю

14.

В случае положительного ответа приведите, пожалуйста, причину (возможно несколько вариантов) Мне понравилось проживание Чешская кухня Я не успел/а посетить все достопримечательности Я хочу увидеть и другие места Приятные и гостеприимные люди Дешево У меня друзья в Чехии

Příloha 2 – dotazník v českém jazyce Váţená klientko, váţený kliente, obracím se na Vás s prosbou o zodpovězení několika níţe uvedených otázek v anonymním dotazníku týkajícího se zvyklostí turistů cestujících z Ruské federace do České republiky. Vaše odpovědi mi budou nápomocny při vypracování diplomové práce. Předem děkuji za ochotu. Otázky 1- 10 – vyberte prosím pouze 1 moţnost. U otázky 12 prosím ohodnoťte faktory dle důleţitosti. 1.

Jaké je Vaše pohlaví? muţ ţena

2.

Kolik je Vám let? méně neţ 25 let 26-45 let 46-59 let 60 a více

3.

Jak dlouhý je obvykle Váš pobyt? 1-2 noci 3-7 noci 8 a více nocí

4.

Ubytování zajišťujete sama/sám přes některý rezervační server v Ruské federaci či přímo na stránkách ubytovacího zařízení zajišťuji v rámci celého zájezdu od CK, CA v Ruské federaci sama/sám přes některý rezervační server v České republice či přímo na stránkách ubytovacího zařízení zajišťuji v rámci celého zájezdu od CK, CA v České republice

5.

Jakým způsobem vybíráte ubytovací zařízení? doporučení CK, CA reference známých či příbuzných reference na mezinárodních rezervačních serverech či sociálních sítích (Tripadvisor, Booking,…)

6.

Jaký typ ubytování preferujete? ubytování v soukromí hostel hotel * nebo **, penzion hotel *** hotel **** a více

Pokračování přílohy 2 7.

Jakou lokaci ubytovacího zařízní preferujete? centrum města, abych nemusel/a dojíţdět MHD i na úkor vyšší ceny okraj města v klidném prostředí v blízkosti kulturních památek

8.

Jaký preferujete způsob stravování v ubytovacím zařízení pouze snídaně polopenze plná penze all inclusive bez stravy

9.

Četnost návštěv v České republice: poprvé v ČR opakovaný pobyt 2x a vícekrát do roka

10.

Jakým způsobem se po ČR pohybujete: organizovaná turistická skupina vlastní automobil automobil z půjčovny individuálně – autobusem - vlakem - taxi

11.

Co vás nejvíce v České republice zajímá (moţné zaškrtnout více variant): turistická centra a turistické zajímavosti komerční příleţitosti příroda a přírodní zajímavosti kultura léčení studium jiný důvod pobytu, uveďte prosím jaký_____________________________

12.

Ohodnoťte následující faktory podle důleţitosti při výběru ubytovacího zařízení (1 – velmi důleţité, 2 – spíše důleţité, 3 – spíše nedůleţité, 4 – zcela nedůleţité, 5 – nedovedu posoudit). Ohodnoťte prosím kaţdý uvedený faktor podle důleţitosti. cena velikost pokoje personál ovládající ruský jazyk

Pokračování přílohy 2 sociální zařízení na pokoji moţnost vlastního vaření wi-fi na pokoji televize na pokoji minibar na pokoji moţnost parkování u hotelu moţnost ubytování s domácími mazlíčky moderní vybavení nadstandardní sluţby hotelu poloha hotelu ve městě 13.

Budete se chtít do České republiky vrátit? ano ne nevím

14.

V případě kladné odpovědi u ot. č. 15, uveďte prosím proč (moţné více variant) líbilo se mi ubytování česká kuchyně nestihl/la jsem prohlédnout všechny památky mám zájem o další poznávání místa příjemní a pohostinní lidé levné mám v České republice přátele