VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Lukáš Jaro

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Lukáš Jaro Vliv sociálních sítí na chování spotřebitele

Diplomová práce

2014

Vliv sociálních sítí na chování spotřebitele

Diplomová práce

Bc. Lukáš Jaro

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra marketingu a mediálních komunikací

Studijní obor: Marketingové komunikace Vedoucí bakalářské práce: Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 2014-06-19 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Master's Dissertation

Influence of social networks on the behaviour of consumers Bc. Lukáš Jaro

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and Media Communication

Major: Marketing Communication Thesis Advisor: Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Date of Submission: 2014-06-19 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

ţe jsem diplomovou práci na téma Vliv sociálních sítí na chování spotřebitele zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojŧ a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

.............................. Lukáš Jaro V Praze dne 19. 06. 2014

Poděkování

Chtěl bych poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Bc. Janu Chromému, Ph.D. za to, ţe mi při výběru vlastního tématu vyšel vstříc a poskytl podnětné připomínky.

Abstrakt

JARO, Lukáš. Vliv sociálních sítí na chování spotřebitele. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 68 stran.

Diplomová práce se zabývá vlivem sociálních sítí na chování spotřebitele. Definuje spotřebitele, faktory ovlivňující jeho nákupní chování a následně se zabývá samotnými sociálními sítěmi. Vysvětluje, jaké jsou druhy sociálních sítí, porovnává je mezi sebou a říká, jakým zpŧsobem mohou na nich firmy komunikovat a propagovat své produkty a sluţby. V neposlední řadě práce rozebírá demografii jednotlivých sítí a vyuţívá data z rŧzných prŧzkumŧ, díky čemuţ se snaţí na danou problematiku přinést ucelenější a komplexnější pohled.

Klíčová slova:

Demografie, chování, sociální síť, spotřebitel, vliv

Abstract

This master’s dissertation discusses the influence of social networks on the behaviour of consumers. It defines the consumer, factors that affect the buyer‘s decision process and subsequently focuses on social networks as such. It explains the various types, compares them with each other and addresses how can companies use them to promote and communicate their services and products. Last but not least, the dissertation examines the user demographics, at the same time using data from various surveys, putting the whole issue into a better perspective.

Keywords:

Behaviour, consumer, demography, influence, social network

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................. 10 1.

2.

SPOTŘEBITEL ...................................................................................................... 12 1.1

KDO JE SPOTŘEBITEL? ............................................................................... 12

1.2

CO OČEKÁVAT OD SPOTŘEBITELE? ....................................................... 13

1.3

CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE .......................................................................... 14

1.4

NAHLÉDNUTÍ DO SPOTŘEBITELOVI MYSLI ......................................... 16

1.5

FAKTORY, KTERÉ JE TŘEBA VZÍT V POTAZ ......................................... 18

1.5.1

KULTURA A PROSTŘEDÍ ..................................................................... 18

1.5.2

PRODUKT................................................................................................ 20

1.5.3

CENA........................................................................................................ 22

SOCIÁLNÍ SÍTĚ .................................................................................................... 24 2.1

CO JE SOCIÁLNÍ SÍŤ? ................................................................................... 24

2.2

KOMUNIKACE NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH................................................. 25

2.3

JEDNOTLIVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ .................................................................... 27

2.4

HLAVNÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ ............................................................................. 28

2.4.1

FACEBOOK ............................................................................................. 29

2.4.2

TWITTER ................................................................................................. 34

2.5

OSTATNÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ............................................................................ 37

2.5.1

GOOGLE+ ................................................................................................ 37

2.5.2

INSTAGRAM ........................................................................................... 38

2.5.3

LINKEDIN ............................................................................................... 39

2.5.4

VK ............................................................................................................. 40

2.6

DEMOGRAFIE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ .............................................................. 41

3.

4.

POTENCIÁLNÍ DOSAH A SÍLA SOCIÁLNÍCH SÍTÍ ........................................ 43 3.1

VÝZNAM SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V ČR ............................................................ 46

3.2

MOŢNOSTI A ZPŦSOBY PROPAGACE NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH ....... 48

3.2.1

REKLAMA ............................................................................................... 48

3.2.2

HASHTAG ............................................................................................... 50

3.2.3

VIDEO ...................................................................................................... 51

BAROMETRY A JEJICH STATISTIKY .............................................................. 52 4.1

CETELEM ....................................................................................................... 52

4.2

CONSUMER COMMERCE BAROMETR .................................................... 53

4.3

EUROBAROMETR ......................................................................................... 55

5.

NÁVRHOVÁ ČÁST .............................................................................................. 56

6.

ZÁVĚR ................................................................................................................... 57

LITERATURA ............................................................................................................... 59 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 66

ÚVOD Tématem této diplomové práce je vliv sociálních sítí na chování spotřebitele. Toto téma jsem si zvolil sám a to ze tří dŧvodŧ. Prvním dŧvodem je fakt, ţe já sám pouţívám sociální sítě jiţ řadu let a myslím si, ţe jsou dobrým a do jisté míry nedoceněným nástrojem pro firmy i zákazníky a jejich vzájemnou komunikaci. Druhým dŧvodem pro výběr tohoto tématu bylo pak to, ţe na sociálních sítích sleduji velké mnoţství značek a firem, z nichţ poměrně dost sleduje mě, a s těmito značkami na sítích relativně pravidelně komunikuji. S tím souvisí i dŧvod třetí. Zajímalo mě totiţ, zda má komunikace spotřebitele s firmou na sítí nějaký vliv na jeho spotřební chování. Zkrátka jsem chtěl zjistit, a to je i cílem této práce, jaký je vliv sociálních sítí na chování spotřebitele. Ze své zkušenosti předpokládám, ţe sociální sítě nějaký vliv mají, ale mě konkrétně zajímá, jak velký a také částečně proč. Ze zvědavosti, neţ jsem se začal věnovat samotné práci, jsem pátral, jestli nebyla uţ nějaká práce na podobné téma zpracována a překvapilo mě, ţe de facto nikoliv. O to větší pak byla má motivace na této práci pracovat, jelikoţ jsem chtěl, aby byla jednou z prvních, která na tuto problematiku nahlédne z trochu komplexnějšího hlediska a přinese ucelenější pohled, jak si sociální sítě stojí. Na začátku práce je mimo jiné definováno, kdo to spotřebitel je, co lze od něj očekávat a jaká jsou kritéria a faktory, podle kterých se nejčastěji při nákupním procesu rozhoduje. Je zmíněn vliv kultury a spotřebitelova okolí, dŧleţitost samotného produktu a především pak ceny. Následně je vysvětleno, co to jsou sociální sítě, jakým zpŧsobem mohou na nich zákazníci a firmy komunikovat, jaké druhy sítí existují, v čem si jsou podobné a v čem se liší a jaká je jejich demografie. V druhé části práce je vyzdvihnut potenciální dosah a síla sociálních sítí, jejich aktuálnost a postavení v ČR a také je řeč o některých moţnostech propagace, které nabízí. V závěru práce jsou pak vyuţity údaje z několika barometrŧ, které celou věc dávají do souvislostí. Teoretická a analytická část práce není striktně oddělena, neb obě části spolu velice úzce souvisí a v obou částech byla pouţita data z mnoha agenturních prŧzkumŧ, která jsou vyhodnocována, z kterých jsou činěny jisté závěry a díky kterým se této části částečně prolínají. 10

Hlavními informačními zdroji této práce jsou publikace o spotřebitelovi a jeho chování, které rozvádí kdo to spotřebitel vlastně je a jaké faktory jeho nákupní chování ovlivňují. Kromě knih byly vyuţity informace z rŧzných domácích a především pak zahraničních odborných serverŧ, včetně dat z několika prŧzkumŧ vztahujících se k tématu práce.

11

1. SPOTŘEBITEL

Svět, ve kterém ţijeme, nás rŧznými zpŧsoby ovlivňuje a my svým chováním zase ovlivňujeme jej. Děje se tak prakticky denně, často aniţ bychom si to uvědomovali a vnímali. Jde o vzájemný proces, jehoţ součástí je de facto kaţdý a je poměrně těţké se mu vyhnout. Jediná věc, v čem se jednotlivý lidé liší, je jak moc se do tohoto procesu zapojí a za jakých podmínek se tak stane. To je věc individuální, i kdyţ uţ ani toto chvílemi neplatí, a je na kaţdém, aby zváţil, co mu být součástí tohoto procesu konkrétně přinese. Roli spotřebitele a zákazníka ale hrajeme všichni po celý ţivot a nic nenasvědčuje tomu, ţe by se na tom mělo v nejbliţší době něco měnit.

1.1 KDO JE SPOTŘEBITEL?

Abychom mohli zkoumat, zda mají sociální sítě na chování spotřebitele nějaký vliv, musíme si ze všeho nejdříve vymezit, kdo to vlastně spotřebitel je. Jednotlivé definice, jak uţ to bývá, se od sebe mírně liší. Jednou z nich je např. ta, kterou lze nalézt v knize od Tomáše Pelikána a která říká, ţe „spotřebitel je osoba, která něco spotřebovává, konzumuje. Jedná se o osobu, která užívá výrobky (resp. služby) jako konečné produkty - je konečným adresátem výrobku či služby.“1Tato definice je poměrně výstiţná a lze s ní v podstatě souhlasit. Je to základní informace o tom, kdo spotřebitel je. K tomu, abychom si utvořili ucelenější obraz, potřebujeme však těch informací o trochu více. Mimo jiné je třeba zmínit, ţe spotřebitelem mŧţe být buď jednotlivec (fyzická osoba) anebo osoba právnická ve formě nějaké instituce. Spotřebitel je také subjektem

1

PELIKÁN, T. Prodávající a spotřebitel: jak předcházet konfliktům a urovnávat spory. Praha:

Spotřebitelský poradenský a informační servis, 2005, s. 7

12

právního vztahu, který vzniká mezi ním a prodávajícím či poskytovatelem sluţby a to na základě uzavření smlouvy - nějakých konkrétních podmínek, neboli zkrátka dohody.

1.2 CO OČEKÁVAT OD SPOTŘEBITELE?

Co lze od spotřebitele očekávat? To je otázka za milión dolarŧ. Zcela přesně to dle mého názoru nikdy vědět nelze a to z jednoho prostého dŧvodu - kaţdý člověk je totiţ originál. Jinými slovy se kaţdý člověk bude při spotřebním chováním lehce odlišovat, přestoţe lze dnes toto chování celkem dobře předvídat a určitým zpŧsobem ho přímo regulovat a určovat. Nedělejme si iluze, velké společnosti jistě vědí jak na to. Jen ne na všechny osoby takové taktiky fungují, alespoň ne ve stejné míře. Jedna věc ovšem všechny spotřebitele spojuje - potřeba. Mohli bychom říci, ţe to je určitá závislost člověka na svém okolí. Za výstiţnější a zároveň nejbliţší skutečnosti lze však povaţovat tvrzení, ţe potřeba je určitý pocit nedostatku. Je to právě onen pocit, ţe člověku něco chybí, který ho vede k tomu, aby se o daný produkt začal zajímat a následně si ho i koupil. Předmět, který spotřebitel kupuje, je ale pouze jakýmsi prostředkem, který mu tento pocit nedostatku umoţní naplnit. V první řadě jde totiţ především o pocity a emoce, které má určitý předmět či sluţba u zákazníka vyvolat. Aby však bylo toto moţné, je třeba, aby byly nejprve uspokojeny potřeby niţší - viz známá Maslowa pyramida potřeb.2 Poměrně zajímavé informace o tom, co lze od současného spotřebitele očekávat, přinesl prŧzkum agentury Gfk z minulého roku.3 V něm se uvádí, ţe 91% zákazníkŧ si vybírá obchod podle nabízené kvality a dŧleţitou roli hraje rovněţ příjemný personál a

2

VEBER, J. a kol. Management: Základy moderní manažerské přístupy. 2. vyd. Praha: Management

Press, 2009, s. 114 3

Co očekávat od zákazníka v roce 2013?. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z:

http://www.mediaguru.cz/2013/04/co-ocekavat-od-zakaznika-v-roce-2013/

13

samozřejmě cena. Také velká část z nich (76%) se domnívá, ţe se firmy o udrţení stávajících zákazníkŧ příliš nesnaţí a podle 56% je největší slabinou zdlouhavý reklamační proces. Asi ale úplně nejdŧleţitější informací je, ţe aţ 66% zákazníkŧ si pravidelně čte zákaznická fóra a 40% tak činí přes své mobilní telefony. Pozitivních zkušeností si pak zákazníci cení nadevše, a pokud budou při nakupování příjemně překvapeni, bude to jedině dobře. Kdyţ to tedy shrneme, společnosti by rozhodně neměly spotřebitele podceňovat a povaţovat ho za hloupého konzumenta, jak některé bohuţel dělají, a měly by se mu snaţit pokud moţno co nejvíce vyjít vstříc - ať uţ při samotném nakupování či řešení problémŧ. A pokud uţ firmy udělají chybu, měly by být schopné tu chybu přiznat a omluvit se. To bohuţel u nás nebývá moc zvykem a většinou to končí tak, ţe se firma snaţí vše rychle „zamést pod koberec“ - coţ mě osobně velice irituje a povaţuji to hned po nekomunikativnosti za hlavní nedostatek. Dále, kromě samotných spotřebitelŧ, by společnosti neměly podceňovat ani sílu médií a zejména pak těch internetových, kde se informace šíří rychlostí světla. Internet a sociální sítě nejsou vším, ale rozhodně v nich je síla a také budoucnost. A co je hlavní, je tam i současný zákazník. Dříve či později se mu budou muset přizpŧsobit všichni a ten, kdo to udělá jiţ nyní, bude mít před ostatními zaručený náskok. Čím spokojeněji se jeho zákazník bude cítit, tím více bude ochotný se o své kladné zkušenosti podělit s druhými a tím více bude ochoten i utratit a o zisk jde firmám vţdy aţ na prvním místě.

1.3 CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

Bylo jiţ řečeno kdo to spotřebitel je a co lze od něho přibliţně čekat, ale abychom mu plně porozuměli, musíme se ponořit o něco hlouběji a rozebrat si podrobně jeho chování. Ne kaţdý spotřebitel se chová stejně a ne kaţdý spotřebitel na stejné podněty i stejně reaguje. Je nutné se snaţit ke kaţdému spotřebiteli přistupovat individuálně. Kaţdý spotřebitel je totiţ unikátní osobnost. Co to znamená? 14

Osobnost (persona) je pojem pocházející z latiny. Persona byla maska, kterou si při představení nasazovali tehdejší herci. Většině lidem se pod tímto pojmem vybaví nějaká celebrita, někdo slavný. V psychologii to však neplatí a tam tento termín nabývá význam mírně odlišný. V psychologii je osobností naopak de facto kaţdý, protoţe kaţdý je jedinečný a neopakovatelný. Jedná se o jednotlivé povahové rysy, schopnosti, vlastnosti, temperament, potřeby či zájmy. To vše se u kaţdého člověka liší. Pokud bychom hledali nějakou definici, mohli bychom sáhnout po té, kterou roku 1924 formuloval americký psycholog a zakladatel behaviorismu John Watson. Ten osobnost chápe jako „konečný produkt našeho systému zvyků“.4 Jeho německo-britský kolega Hans Eysenck pro změnu definoval osobnost jako souhrn vzorcŧ chování organismu, které jsou determinovány dědičností a prostředím. Co tedy chování spotřebitele ovlivňuje? V zásadě to jsou pouze psychické procesy v jeho mozku. Jde především o vnímání, pozornost, učení, paměť a zapomínání, potřeby a motivace. 5 Vnímání jsou podněty světa okolo nás. Proces vnímání začíná ve chvíli, kdy podnět zaregistrujeme a jsme mu vystaveni. Čím je nějaký podnět zajímavější, třeba tím, ţe je nový či intenzivní, tím snadněji a více ho budeme vnímat. Takové podněty jsou obzvlášť vhodné, protoţe na sebe váţou pozornost. Získání pozornosti by mělo být jedním z cílŧ. Kvalita pozornosti mŧţe být rŧzná a lze ji měřit z několika hledisek: 

Intenzity pozornosti - jak hluboce se člověk na daný úkol soustředí



Oscilace pozornosti - jak moc pozornost kolísá



Trvání pozornosti - jak dlouho je člověk schopen se na daný úkol soustředit



Rozsahu pozornosti - jaké mnoţství objektŧ je člověk schopen zároveň vnímat



Přepojování pozornosti - jak je člověk schopen přenášet pozornost z jednoho objektu na druhý

4

VYSEKALOVÁ, J. Chování zákazníka: jak odkrýt tajemství "černé skříňky". Praha: Grada, 2011, s. 16

5

VYSEKALOVÁ, J., op. cit., s. 26-29

15



Distribuce pozornosti - jak je člověk schopen soustředit pozorování najednou na dvě a více prováděných činností Učení je proces získávání zkušeností a znalostí, získávání nových moţností

chování. Tento proces probíhá a trvá nějakou dobu a mŧţe se rŧznit svoji délkou. Rovněţ mŧţe mít i rŧznou podobu a formu. Na učení dále navazuje samotná paměť. Ta umoţňuje zapamatovávat, uchovávat a vybavovat si informace. Díky ní si mŧţeme vzpomenout na nějaký produkt, sluţbu anebo značku a tyto nasbírané poznatky následně vyuţít, například při budoucím nákupu. V opačném případě nám dovolí na některé věci a situace zapomenout. Vybavit si informace nám nejčastěji pomáhají rŧzné asociace - věci, které jsou si nějak podobné a které jsme uţ dříve někde zaregistrovali a viděli. Platí také, ţe sdělení by mělo být aktuální a jednoduché, aby bylo snadno zapamatovatelné. V podstatě ale veškeré informace uloţené v dlouhodobé paměti je moţné nějak vyvolat a firmy by proto měly mít na mysli to, ţe u negativních zkušeností to platí dvojnásobně.

1.4 NAHLÉDNUTÍ DO SPOTŘEBITELOVI MYSLI

Nyní, kdyţ rozumíme spotřebitelovu chování, si mŧţeme říci něco o samotném prŧběhu kupního rozhodovacího procesu, který uvnitř spotřebitelovi mysli probíhá. Americký psycholog George Katona formuloval dvojí typ rozhodování spotřebitele:6 

Pravé rozhodování - které zpravidla probíhá u zboţí investičního charakteru a je doprovázeno vědomým a systematickým získáváním informací o produktu, opakovaným porovnáváním s konkurenčními produkty, aktivitou v přípravném chování a proţíváním budoucí spotřeby

6

BÁRTOVÁ, H. Spotřebitel: chování spotřebitele a jeho výzkum. Praha: Oeconomica, 2007, s. 79

16



Návykové rozhodování - které probíhá obvykle podle zjednodušeného schématu, kdy subjekt vědomě či podvědomě vyuţívá předchozích zkušeností. Tím se celý rozhodovací proces zjednodušuje a zpravidla mu vŧbec nepředchází systematická příprava nákupu Tyto dva typy rozhodovacího procesu lze brát jako základní a lze z nich dále

vycházet. Konkrétní rozhodování má pak blíţe buď k jednomu anebo druhému a projevuje se v rŧzné míře. Kromě toho lze při nakupování sledovat několik dalších parametrŧ, jakými jsou třeba frekvence koupě, frekvence koupě určitého produktu, celkový objem nákupu, místo koupě a jiné. V neposlední řadě bychom neměli opomenout etickou stránku věci. Některé firmy se snaţí získat oproti konkurenci výhodu nesolidním jednáním - matoucími etiketami, nepravdivými informacemi, shazováním a podobně. Jiné se zase snaţí vytvářet na zákazníka tlak, který ho následně povede k neracionálnímu jednání a vyústí v to, ţe nebude se svoji koupí zcela spokojen. Závěrem lze říci, ţe spotřebitel nakupuje podle určitých kritérií a rozhoduje se podle toho, jak moc je s daným výrobkem obeznámen. Pokud se bude jednat o produkt, který nakupuje s pravidelností, bude rozhodovací proces trvat kratší dobu a naopak. Společnosti by však neměli na familiárnost zákazníka s výrobkem spoléhat a rozhodně by ji neměli zneuţívat do té míry, ţe ze svého spotřebitele vytvoří pouhého konzumenta, který nemá potřebu nad svými činy přemýšlet a má jen neustále hlad. Bohuţel mám někdy dojem, ţe se tak uţ u některých firem děje a nechci si představit situaci, kdy takových spotřebitelŧ bude většina.

17

1.5 FAKTORY, KTERÉ JE TŘEBA VZÍT V POTAZ

Jak lze z předchozích řádkŧ vyčíst, spotřebitel je velice sloţitý organismus, který má své potřeby a tuţby a pro firmy není vţdy lehké ho zaujmout, protoţe tyto potřeby se u kaţdého liší. Hovořili jsme o osobnosti spotřebitele a procesech, které při koupi probíhají v jeho hlavě, ale existuje celá řada dalších neméně dŧleţitých faktorŧ, které ještě musíme vzít v potaz a díky kterým budeme mít zcela kompletní představu o tom, kdo to spotřebitel je a odkud jako zákazník přichází. Po pečlivém zváţení jsem vybral faktory tři a to takové, které povaţuji za dŧleţité a které dle mého názoru celou mozaiku elegantně doplňují.

1.5.1 KULTURA A PROSTŘEDÍ

Prvním faktorem, o kterém bude řeč, je kultura a prostředí, z kterého potencionální spotřebitel pochází a ve kterém se aktuálně nachází. Je třeba si uvědomit, ţe celý svět je v podstatě jeden velký a propojený trh. Ten mŧţeme definovat jako souhrn všech stávajících a potenciálních zákazníkŧ.7 I kdyţ jsme v dnešní době poměrně silně vystaveni vlivŧm globalizace, stále tady (a v jiných zemích) existuje jistá suverenita a pocit nezávislosti. Kaţdý člověk má své kořeny a přes noc ho předěláte k obrazu svému jen stěţí. Na světě existují pomalu dvě stovky zemí, nespočet rŧzných kultur a o mnohých z nich ani není toho příliš známo. Nelze se zkrátka zavděčit všem, protoţe obyvatel kaţdé národnosti, a především kaţdé kultury, bude přijímat kaţdý výrobek jinak. Kaţdá část světa je určitým segmentem, jednou skupinou trhu z mnoha, který má odlišné potřeby, charakteristiky a nákupní chování. To, co je někde povaţováno za běţné, jinde běţné být nemusí a mŧţe představovat problém. Proto je dobré svŧj cílový trh dobře znát a nesnaţit se na něm za kaţdou cenu prosazovat něco, o co evidentně místní spotřebitelé nemají zájem.

7

JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada, 2009, s. 152

18

Kultura je sloţitý jev. Mŧţeme ji chápat například jako souhrn vytvořených duchovních a materiálních hodnot. Pojem kultura pouţíváme také pro souhrn společenských norem, zvyklostí, stereotypŧ chování a idejí.8 V tomhle smyslu proniká kultura do denního ţivota kaţdého z nás. Kultura má také své specifické charakteristiky:9 

Je učená - kultura není záleţitostí děděnou, není tedy vrozená



Přenáší se z generace na generaci - kulturní faktory mají relativně největší míru setrvačnosti ve svém pŧsobení na spotřební chování



Je sdílená - je společnou záleţitostí velmi širokých skupin, tudíţ i skupin spotřebitelŧ



Liší se - obsah kultury se mění v souvislosti s regiónem a danou oblastí V této souvislosti se hodí zmínit, ţe kaţdý člen nějaké kultury má zároveň i

nějaký náhled na svět a zastává určité postoje, hodnoty, ideály a mínění.10 Postoje jsou poměrně stále tendence odpovídat určitým zpŧsobem na určité podněty - například některé produkty a skutečnosti a na jejich prezentaci. Postoje se po delší dobu většinou nemění. Hodnoty představují určité věci, které mají pro danou osobu nějaký hlubší význam. To, co subjekt kladně hodnotí, ale nemusí nutně být to, co si přeje. Kaţdý jedinec má svŧj individuální ţebříček hodnot, ale zároveň mají jednotlivci v jedné společnosti systém hodnot, který jim je společný. Prostřednictvím mínění, včetně toho veřejného, jsou sdělovány společenské normy, které podporují nebo nepodporují určitý druh spotřebního chování. Mínění se nechá oproti postojŧm relativně snadno ovlivnit, ale postrádá jejich stálost.

8

BÁRTA, V. a BÁRTOVÁ, H. Homo spotřebitel. Praha: Oeconomica, 2009, s. 89

9

BÁRTOVÁ, H., op. cit., s. 20

10

BÁRTA, V. a BÁRTOVÁ, H., op. cit., s. 83-85

19

Ideály jsou pak cílem, ke kterému člověk směřuje, a na rozdíl od hodnot mohou mít i materiální charakter - automobil, dŧm, atp. Mŧţe to ale být právě i nějaký vytouţený výrobek. Nakonec je třeba říci, ţe ovlivňovat spotřebitelovo chování mohou i jeho nejbliţší - rodina a přátelé. Těmto lidem totiţ spotřebitel zpravidla dŧvěřuje nejvíce a často na jejich doporučení dá. Minimálně ho často donutí k tomu, aby daný produkt či sluţbu vyhledal a blíţe ji prozkoumal. Něco se doslechne v práci, něco ve škole, něco v hospodě od známých a na něco ho upozorní bratr či sestra. V podstatě se dá hovořit o tzv. „řetězové reakci“. Obecně však platí, ţe čím je daná kultura odlišnější, tím více je nutné přizpŧsobit se. Rozdíly v chování jednotlivcŧ budou také menší, pokud budou náleţet do určité skupiny, neţ kdyţ budou vystupovat a jednat samostatně. Kulturu je velice dŧleţité respektovat a vnímat a tím, ţe tak budou firmy činit, vyvarují se nejen nechápavým zákazníkŧm a zbytečným problémŧm, ale i mnohým faux pas.

1.5.2 PRODUKT

Faktorem číslo dvě je samotný produkt, který si spotřebitel pořizuje. Pokud spotřebitele nebude daný produkt alespoň vzdáleně zajímat a nebude po něm alespoň trochu touţit, snaha přesvědčit ho ke koupi takového produktu bude de facto zcela zbytečná. Produkt mŧţe mít nespočet uţitných vlastností, ale pokud nedokáţe plně uspokojit zákazníkovi potřeby, nebude pro něj zajímavý a zŧstane nepovšimnut. A co tedy produkt je? Pod tímto pojmem se asi kaţdému vybaví trochu něco jiného, ale obecně se za produkt povaţuje to, co „lze na trhu nabízet k pozornosti, k získání, k používání nebo ke spotřebě a co má schopnost uspokojit přání nebo potřebu druhých lidí.“11 Spadají sem výrobky, sluţby, ale i organizace, myšlenky a samotné osoby. V dnešní době to mŧţe být skutečně cokoliv. Z toho plyne, ţe produkt mŧţe být

11

JAKUBÍKOVÁ, D., op. cit., s. 188

20

hmotný, ale nemusí. Ten hmotný si lze osahat a fyzicky vyzkoušet, ten nehmotný uţ bohuţel nelze. A zde je hlavní kámen úrazu internetových obchodŧ a potaţmo i sociálních sítí. Umoţní zákazníkovi produkt vidět a dozvědět se o něm veškeré informace, to zvládají velice dobře, ale nikdy mu nedovolí si ho vyzkoušet (pokud se nejedná zrovna o nějaký software či online sluţbu) a ani mu nedovolí si ho bezprostředně ovonět a osahat. Ne, ţe by to firmy nechtěly. Chtěly, a je to v podstatě jejich povinnost, ale současná technologie to jednoduše neumoţňuje a je otázkou, zda to někdy v dohledné době vŧbec moţné bude. O to skeptičtější a opatrnější zákazník bývá, pokud je vystaven produktu, který je na trhu zcela nový. Rozumí se tím cokoliv, co je vnímáno jako nové a od stávajících produktŧ odlišné. Zákazník se mŧţe na internetu (a trhu obecně) setkat nejčastěji se třemi druhy novinek: 

Kontinuální novinkou - ta je pouhou modifikací stávajícího produktu



Dynamicky kontinuální novinkou - ta stávající produkt mění a vyţaduje od zákazníka určité změny chování



Diskontinuální novinkou - jde se o zcela nový produkt přinášející do ţivota zákazníka nějakou výraznou změnu Pokud se bude jednat o nový produkt jiţ zaběhnuté a známé značky, bude mít

takový produkt před ostatními na trhu jistou výhodu. Lidé prověřeným a populárním značkám, respektive firmám, rádi dŧvěřují. Zapomínají však, ţe i ony byly kdysi na trhu nováčky. V případě nového výrobku od nové značky to je o něco sloţitější a takový produkt si musí svoji cestu na čím dál těsnější trh vybojovat. Musí penetrovat. Buď svými skutečnými kvalitami anebo intenzivní propagací a marketingem. Pro spotřebitele je totiţ kaţdý nákup nového produktu specifickým rozhodovacím procesem. Jde pro něj o něco, s čím ještě nemá zkušenost a u kaţdého tak probíhá tento „adopční proces“ odlišně. Spotřebitele, kteří nové produkty přijímají, bychom mohli podle Everetta Rogerse rozdělit do několika skupin:12

12

BÁRTOVÁ, H., op. cit., s. 98

21



Inovátoři - to jsou ti, kteří nakupují výrobek jako první a nastolují trendy. Tvoří asi 2,5% populace.



Rychle přijímací (early adopters) - nekupují výrobek sice jako první, ale jsou novým výrobkŧm velmi otevření. Tvoří asi 13,5% populace.



Rychlá většina (early majority) - tito spotřebitelé přijmou nový výrobek dříve neţ prŧměrný spotřebitel, nové výrobky mají rádi, ale jejich vztah k nim je opatrnější. Přibliţně 34% populace.



Pomalá většina (late majority) - jde o spotřebitele, kteří výrobek koupí nebo začnou pravidelně kupovat, aţ kdyţ jej uţívá hodně ostatních v jejich okolí. Tvoří 34% populace.



Opozdilci (laggards) - ti přijímají nový výrobek, aţ kdyţ ho má nebo nakupuje kaţdý. Zastupují okolo 16% populace. Je pochopitelné, ţe čím méně osob je zapojeno, tím pomaleji se inovace šíří.

Proto by měl být kladen na rozšiřování povědomí o daném výrobku velký dŧraz. I přes veškeré snahy, jak produkt dostat mezi lidi, nelze přesně předvídat, jak koncový zákazník zareaguje.

1.5.3 CENA

Třetím a zároveň posledním faktorem, který jsem vybral a který také tuto kapitolu uzavře, je cena. Kultura, okolní prostředí i atraktivita samotného produktu jsou bezesporu dŧleţité faktory, které spotřebitel během rozhodovacího procesu bere v potaz. Cena je však jeden faktor, jenţ dle mého názoru všechny ostatní přebíjí zvláště v našich končinách, kde se lidé snaţí za vše utratit pokud moţno co nejméně peněz, přestoţe často na rŧzné produkty i mají. Pod pojmem „cena“, který je poměrně široký a abstraktní, si lze představit mnoho věcí. Většině se asi vybaví nějaké číslo, coţ není úplně přesné, ale zároveň není daleko od pravdy. Cena totiţ představuje nějakou hodnotu, které je zákazník ochoten se

22

vzdát výměnou za poţadovaný produkt.13 Cenu lze zaplatit ve formě peněz, jak je běţné, nebo formou zboţí a sluţeb. Kdo ale cenu určuje a od čeho se odvíjí? Cenu za produkt a sluţbu si určuje sama firma a činí tak na základě tří věcí: 

Poptávky - ta vytváří maximální cenu, cenový strop, který mŧţe firma za svŧj produkt poţadovat



Nákladů - ty vytvářejí minimální cenu, její spodní hranici, kterou firma mŧţe za svŧj produkt chtít



Konkurence - s ohledem na to, za jakou cenu nabízejí své (konkurenční) výrobky ostatní firmy v odvětví Existují však i speciální druhy cen, které jsou uţívány příleţitostně dle potřeby

k přilákání dalších zákazníkŧ. A to proto, ţe cenu lze poměrně rychle a pruţně měnit. Řeč je o slevách, které nejčastěji bývají mnoţstevní (výrobky „2+1 zdarma“) a sezónní (svátky). Praktikováno je také psychologické zlevňování, kdy se doslova kouzlí s čísly, aby výsledná suma vypadala co nejatraktivněji - řeč je o tzv. „baťovských cenách“. Typickým příkladem jsou ceny s devítkou na konci, kdy produkt nestojí 100 Kč, ale „pouhých 99.90 Kč“. A to se vyplatí!

13

JAKUBÍKOVÁ, D., op. cit., s. 222

23

2. SOCIÁLNÍ SÍTĚ

Tématem této kapitoly budou sociální sítě. Mimo jiné bude řeč o tom, co to sociální sítě vlastně jsou, jakým zpŧsobem se na nich komunikuje, jaké jsou druhy sítí, v čem se mezi sebou liší a v neposlední řadě bude probrána i jejich demografie. Tím, ţe si toto všechno definujeme, pochopíme lépe, co sociální sítě představují a nabízí a budeme se moci následně zabývat tím, zda mají na spotřebitele nějaký vliv.

2.1 CO JE SOCIÁLNÍ SÍŤ?

Vymezit si konkrétně pojem „sociální síť“ je poměrně obtíţné. Je to totiţ pojem poměrně široký, dynamický, proměnlivý a neustále se měnící. V základu to ale je určitý druh internetové sluţby, který umoţňuje uţivatelŧm takové sítě vzájemně mezi sebou efektivně a rychle sdílet nejrŧznější informace a především pak komunikovat. Je to místo, kde se střetávají rŧzné skupiny lidí s rŧznými zájmy, jednotlivcŧ nevyjímaje, a kde mají prostor k interakci. Sociální sítě mají za úkol lidi stmelovat a sdruţovat. Umoţňují zakládat komunity a skupinám uţivatelŧ se stejnými a podobnými zájmy se spojovat. Přátelŧm zase dávají moţnost vţdy si být na blízku. Vybízejí jednoduše k diskusi a nabízejí mimo jiné firmám šanci, příleţitost, jak komunikaci se svými stálými a potenciálními novými zákazníky posunout na novou úroveň. Společnostem otevírají nové moţnosti a zpŧsoby komunikace. Umoţňují jim komunikovat cíleně, efektivně, levně, rychle a, coţ je ze všeho nejdŧleţitější, otevřeně. Lidem uţ nestačí jen pasivně konzumovat, co jim firmy nadělí. Chtějí jim oponovat, vzdorovat, podělit se o svŧj názor a být jejich součástí. Vědět, co firmy chystají, proč to chystají a jak se to jich konkrétně dotkne. Ač to mŧţe znít legračně, chtějí navázat vztah. Ani nemusejí nikam chodit. Stačí se pouze z libovolného místa připojit. Nic více, nic méně.

24

Sociální sítě jsou zkrátka fenomén, který doslova za pár let obletěl celý svět a navţdy změnil zpŧsob, jakým lze na internetu komunikovat. Čím dříve tuto skutečnost firmy přijmou, tím dříve a tím větší budou mít z toho v konečném dŧsledku uţitek.

2.2 KOMUNIKACE NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH

Komunikace na sociálních sítích, a internetu obecně, má svá zaběhnutá specifika, která je nutné respektovat. Největším rozdílem oproti běţné komunikace je, ţe diskutující zpravidla nesdílejí stejný prostor a chybí zde fyzický kontakt, včetně doprovodné neverbální komunikace. Je snaha tuto překáţku eliminovat, například skrze webkamery a vyuţíváním videa, ale nikdy to nebude rovnocenné situaci, kdy někomu stojíte tváří v tvář a mŧţete se ho dotknout. Druhým problémem je, ţe komunikace na sítích nebývá kontinuální a pravidelná, ale spíše nárazová, a z tohoto dŧvodu bývá fragmentovaná. I přesto je ale dobré nezapomínat, ţe na druhé straně je nějaký další člověk, který má nějaké vlastnosti, postoje, názory a pocity. Jen není, v tradičním smyslu, vidět. Společnosti mohou vyuţít prostor na sociálních sítích k snadné komunikaci, respektive propagaci, svých aktivit a hlavně svých výrobkŧ, které chtějí, aby si zákazník koupil. Mohou tak dělat zcela sami, bez pomoci někoho jiného, nebo s něčí pomocí. Je poměrně běţné, ţe řada firem má pro komunikaci na sítích zvolenou nějakou osobu, nějakého zástupce své firmy, který se na tuto činnost specializuje a který se zákazníky takto komunikuje. To má výhodu v tom, ţe takový člověk má dostatek času, aby se správě sociálních účtŧ plně věnoval a dostatečně rychle a obsáhle reagoval na případné dotazy ze strany lidu. Mŧţe to být ale i záleţitost vícero lidí, konkrétně marketingového oddělení, které nebude navenek komunikovat pouze skrze sociální sítě, ale i prostřednictvím ostatních a běţně uţívaných médií. Nakonec mŧţe být tato správa svěřena také nějaké externí agentuře, která uţ ale s danou firmou toho moc společného nemá a nemusí mít k dispozici veškeré relevantní informace, které k takové, na první pohled snadné práci, potřebuje. Navíc firma musí za spolupráci externí firmě něco platit

25

a to pro ni představuje dodatečné výdaje, které ji automaticky nezaručí, ţe výsledná komunikace se spotřebiteli bude kvalitní. Firmy ale mohou na sociálních sítích komunikovat ještě nepřímo a to prostřednictvím takzvaných „opinion leaderŧ“.14 To jsou uţivatelé s nadprŧměrnými znalostmi nebo schopnostmi, kteří ovlivňují názory jiných a spolupodílejí se na utváření veřejného mínění. Většinou se zaměřují na jednu či více konkrétních společností, o jejichţ produktech své odběratele pravidelně informují. Takový leader bývá s danou firmou často v kontaktu a nějak s ní dlouhodobě spolupracuje. Mŧţe od ní dostávat rŧzné exkluzivní informace či produkty k zhodnocení, o kterých dále referuje, ale nemusí od ní dostávat vŧbec nic. To je individuální a věc domluvy. Tato spolupráce je však oboustranně výhodná. Firmě to poměrně levně rozšiřuje u potenciálních spotřebitelŧ povědomí o jejích výrobcích a o značce a opinion leaderovi se zvyšuje počet odběratelŧ. Opinion leaderem nemusí být pouze jednotlivec, mohou to být i skupiny. Dá se s jistou nadsázkou říci, ţe tvŧrcem mínění je kaţdý, kdo je na sociálních sítích aktivní a má nějaké větší mnoţství odběratelŧ. V dnešní době si mŧţe svých 15 minut slávy uţít opravdu kaţdý. Kdybychom ale chtěli tyto lidi přeci jen nějak vymezit, mohli bychom vyzkoušet některé internetové nástroje, jakou je třeba poměrné oblibě těšící se Klout15, které podle algoritmŧ a aktivity uţivatel na rŧzných sítích měří jejich celkový dosah a vliv. Konkrétně v případě Kloutu je prŧměrně dosahovaná hodnota okolo čtyřiceti. Více znamená lépe. Nutno však podotknout, ţe tyto naměřené hodnoty jsou vţdy pouze orientační a nelze je brát za bernou minci. Pro představu o aktivitě a vlivu uţivatel ale takové nástroje poslouţí více, neţ dobře.

14

VYSEKALOVÁ, J., op. cit., s. 91

15

Klout [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://klout.com/

26

2.3 JEDNOTLIVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ

Sociálních sítí existuje celá řada. Za těch několik málo let, kdy se internet rychle stal běţně dostupným a hojně vyuţívaným médiem, vznikly sociálních sítí doslova desítky, ne-li stovky. I kdyţ jsou si v základu v mnohém podobné, svým zaměřením a zpŧsobem komunikace se mezi sebou liší. Není síť jako síť. Kaţdá se totiţ hodí trochu na něco jiného a kaţdá má svá pro a proti. Některé se hodí pro stručné marketingové sdělení, u jiných se lze podrobně rozepsat. Zaujmout se snaţí i vzhledem, který mŧţe mít před praktickým vyuţitím a funkčností navrch. Některé sítě se mezi sebou i předbíhají a své funkce od sebe přebírají či rovnou kopírují. Neustále jsou ve střehu a snaţí se překvapit. Kaţdá síť se ale rozvíjela trochu jinak a kaţdá má rozdílný počet aktivních uţivatelŧ a tudíţ i dosah. Navíc i jednotlivé sítě jsou rŧzně populární a tato popularita se mŧţe v jednotlivých zemích, z jakýchkoliv dŧvodŧ, výrazně lišit. Právě proto, ţe je sítí tolik, je pro firmu vhodné, aby si předem dobře rozmyslela, na kterých sítích chce aktivně pŧsobit a vše potřebné si k tomu náleţitě připravila. Být úplně všude za kaţdou cenu není nejlepší strategií a v reálu to v podstatě z praktických dŧvodŧ ani nejde. Proto je nutné si stanovit priority, které sítě budou pro komunikaci klíčové, a těch se drţet. Pro potřeby této práce jsem se rozhodl zaměřit pouze na sítí několik. Vybral jsem takové sítě, které kaţdý zná (nebo o nich alespoň slyšel) a které jsou dostatečně populární na to, aby mohly nabídnout alespoň vzdáleně zajímavé informace o svých uţivatelích a jejich spotřebních návycích. Těchto šest sítí, které jsem vybral (přestoţe budou okrajově zmíněny i některé další) jsem rozdělil pro přehlednost do dvou skupin na ty hlavní a na, dle mého názoru, vedlejší (ostatní).

27

2.4 HLAVNÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ

V této části bude řeč o dvou sociálních sítích, které jsem vybral a povaţuji za hlavní. Jde o Facebook16 a Twitter17. Proč právě tyto dvě sítě a ne nějaké jiné? Těch dŧvodŧ je hned několik. První dŧvod je ten, ţe tyto sítě zdá kaţdý. Na samotném začátku, jiţ v 90. letech, sice stály sítě jako Classmates18 a Friendster19 a byly společně s pozdějším Myspace20 určitými prŧkopníky, ale teprve příchod Facebooku a Twitteru dostal sociální sítě do podvědomí téměř všech. Proč? Protoţe byly i přes své porodní bolesti lehce přístupné, intuitivní, návykové a skutečně sociální. Neměly v porovnání s Classmates a Friendsterem tolik omezení a neměly ani tolik omezenou základnu uţivatelŧ. Stavěly sice na nich, ale posunuly je úplně někam jinam. Aktivních uţivatelŧ začalo Facebooku a Twitteru rapidně přibývat a oni musely inovovat. A aby nezŧstali před konkurencí pozadu, inovují dodnes. Nutno říci, ţe se jim to daří a za ta léta prošly obě sítě mnohými proměnami, které je učinily ještě přístupnější a dostupnější. V podstatě se z toho stala taková tradice - co rok, to změna. Někomu to mŧţe připadat jako příliš a i kdyţ ne se všemi vylepšeními všichni uţivatelé vţdy souhlasí, mě včetně, z dlouhodobého hlediska jsou ku prospěchu věci a udrţují tyto sluţby na vrcholu. Stal se z těchto sítí zkrátka pojem. Člověku nemusí být dvacet let a nemusí být jejich aktivním uţivatelem, aby o nich věděl. Kaţdý o nich nějak slyšel, ať uţ zprostředkovaně či přímo. A proto jsou nejvhodnější i k nějakému měření a získávání dat. Druhým, navazujícím, dŧvodem, proč bude nejdříve řeč o Facebooku a Twitteru, je fakt, ţe se to přímo nabízí. A to proto, ţe i přes svoji obrovskou popularitu a

16

Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: https://www.facebook.com/

17

Twitter [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: https://twitter.com/

18

Classmates [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.classmates.com/

19

Friendster [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.friendster.com/

20

Myspace [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: https://myspace.com/

28

oblíbenost si nejsou tyto sítě tak podobné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ba naopak, jsou velice rozdílné. Jinak vypadají, jinak se uţívají, jsou na nich rozdílné skupiny lidí a jinak se na nich komunikuje. Ano, šlo by něco podobného říci i o sítích, o kterých bude řeč o něco později, ale tyto dvě sítě si jsou tak podobné a přesto tak rozdílné, aţ je to fascinující. Třetím a posledním dŧvodem, proč bude o Facebooku a Twitteru řeč jiţ nyní, je skutečnost, ţe obě sítě jiţ řadu let aktivně pouţívám a znám. Na Twitteru jsem přítomen jiţ čtvrtým rokem a na Facebooku jsem uţ dokonce od roku 2008. Za tu dobu si člověk dokáţe udělat určitý obrázek o tom, jak síť funguje a co uţivatelŧm přináší. Také si k dané síti vytvoří určitý vztah. Mám rád jak jednu síť, tak druhou, ale pokud bych měl být upřímný, vyhovuje mi více Twitter. Nicméně věřím, ţe obě sítě jsou skvělé a mají lidem i firmám všeho druhu co nabídnout. Pojďme si je nyní blíţe představit.

2.4.1 FACEBOOK

První sítí, o které si něco povíme, bude Facebook. Začneme jím, protoţe ze všech větších a známějších sítí je největší a zároveň nejstarší. První myšlenka na něj se objevila jiţ v roce 2002.21 Vznikat začal o rok později, ale svoji podobu začal nabírat teprve v roce 2004, kdy byl také oficiálně spuštěn - tehdy ještě pod názvem „Thefacebook“. Okruh uţivatelŧ byl zpočátku velmi omezený. Vyuţívat ho mohli pouze studenti několika málo vysokých škol ve Spojených státech, jmenovitě té z Harvardu.22 Mezi zakladateli Facebooku panovaly jisté spory ohledně jeho zaloţení a nerad bych se v tom nějak rozebíral, protoţe to ani pro tuto práci není podstatné. To, ţe

21

At Last -- The Full Story Of How Facebook Was Founded. Business Insider [online]. 2010 [cit. 2014-

06-12]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/how-facebook-was-founded-2010-3#we-can-talkabout-that-after-i-get-all-the-basic-functionality-up-tomorrow-night-1 22

Harvard University [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.harvard.edu/

29

ale byly poměrně významné, dokazuje mimo jiné i to, ţe byl o celé věci natočen film. 23 Hodilo by se v souvislosti zmínit i jméno Marka Zuckerberga24, jednoho ze zakladatelŧ, který je z nich asi i nejznámější. Sice mu jeho síť uţ vynesla několik miliard, ale na její chod dohlíţí dodnes. Není na to ale pochopitelně sám. Facebook v současné době čítá něco přes 6000 zaměstnancŧ. I počet poboček se rozrostl a rozšířil prakticky do celého světa - Amsterdamu, Londýna, Madridu, Hong Kongu, Berlína, Toronta, Paříţe či Tokia. To však není jediná věc, která se za deset let změnila. Celkem rapidně se zvednul počet uţivatelŧ této sítě a ruku v ruce stoupla i její popularita. Zatímco na začátku se počet aktivních uţivatelŧ pohyboval v řádu pár milionŧ, koncem minulého roku se denně připojilo na 757 miliónŧ lidí25. To je 30x více, neţ celá Austrálie dohromady. Dnes, o pár měsícŧ později, tohle číslo stouplo dokonce na 802 miliónŧ. Měsíčně se pak připojí z celého světa aţ 1,2 miliardy lidí.26 To je de facto kaţdý sedmý člověk na Zemi. To je trochu k zamyšlení, nemyslíte? Kdybych měl říci sám za sebe, proč je Facebook tak rozšířený, bylo by to opět z několika dŧvodŧ. Ten základní je ten, ţe Facebook uţ je tak obrovský, ţe ho jednoduše nejde ignorovat. Mnoho lidí se na něm zaregistrovalo ze zvědavosti, alespoň kdysi, a postupně si na něj zvykli. To souvisí s dalším dŧvodem, kterým jsou samotní uţivatelé, kteří neustále něco sdílí. Vytvářejí pestrý obsah, kterým se lze snadno navigovat, a tak informace skrze tzv. „timeline“ k vám přichází vlastně sami. Stačí mít na Facebooku pár přátel a sledovat pár firem a nemusíte například zapínat zprávy. Aktuality máte vţdy po ruce. Je to v principu velice jednoduché a efektivní. Navíc to často bývá tak, ţe jeden uţivatel naláká na Facebook nějakého dalšího a takto se to 23

The Social Network. ČSFD [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné

z: http://www.csfd.cz/film/262711-the-social-network/ 24

Mark Zuckerberg. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/zuck 25

Facebook Reports Fourth Quarter and Full Year 2013 Results. Facebook - Investor Relations [online].

2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://investor.fb.com/releasedetail.cfm?ReleaseID=821954 26

Company Info. Facebook Newsroom [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:

https://newsroom.fb.com/company-info/

30

nabaluje, aţ zjistíte, ţe tam jsou všichni vaši přátelé a vy byste zŧstali izolovaní a sami. S jednoduchosti uţívání souvisí i závislost, kterou si někteří uţivatelé k Facebooku vypěstovali. Řekněme si to otevřeně. Lidi baví sledovat a zajímá, co dělá někdo jiný. Chtějí mít o všem přehled. S největší mírou závislosti se ale poměrně často nechá setkat v oblasti her. Facebook totiţ kromě klasické komunikace nabízí rŧzné typy her27, které se nechají hrát jedním kliknutím v jeho rozhraní a nevyţadují ţádný výkonný hardware. Jistotu daní za to je to, ţe jsou oproti klasickým hrám pro stolní počítače a konzole technicky poměrně primitivní a svojí hratelností dá se říci i mírně infantilní - přestoţe se neustále zlepšují. Daly by se přirovnat k hrám pro mobilní telefony před několika lety. Slouţí zkrátka k rychlému zabavení a odreagování. Kromě toho je nesporná výhoda Facebooku i v tom, ţe je dostupný ve většině jazycích světa, včetně češtiny. Tato lokalizace byla postupná a nyní je kompletní. Znamená to, ţe rŧzní lidé v rŧzných částech světa vidí tentýţ obsah, ale ve svém rodném jazyce. Pokud k tomu připočtete lokalizované stránky rŧzných firem, má uţivatel-zákazník veškerý komfort. Lokalizace touto formou je trend, který není patrný pouze na Facebooku, ale všude okolo nás. A zrovna v České republice, kde si lidé na český jazyk potrpí, to je jedině dobře. Mnohé se pro Facebook také změnilo, kdyţ vstoupil v roce 2012 na americkou burzu Nasdaq.28 Lidé byli sice trochu skeptičtí, ale ukázalo se nakonec, ţe celkem zbytečně. O akcie společnosti, i přes vyšší cenu 38 dolarŧ za kus, byl velký zájem. Hodnota emise byla jednou z největších v historii trhu a největší emisí internetové firmy vŧbec. A přestoţe se v prvních měsících Facebook svojí přítomností na burze potýkal s menšími problémy, v následujícím roce se dokázal konečně postavit na nohy a začínal z toho pomalu těţit. Nárŧst meziročních trţeb o celých 32%, na astronomickou 1 miliardu dolarŧ, lze bez nadsázky hodnotit jako úspěch. Posledním pomyslným milníkem Facebooku bylo, kdyţ se stal natolik velkým, ţe si mohl dovolit začít pohlcovat ostatní společnosti - respektive jejich patenty a sluţby. Nejdříve začal u těch menších, ale jak jeho cena a trţby rostly, přesunul svoji 27

Centrum aplikací. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/appcenter/ 28

Facebook, Inc. Stock Quote & Summary Data. NASDAQ [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné

z: http://www.nasdaq.com/symbol/fb

31

pozornost k těm větším. A nutno dodat, ţe si i přes vysoké pořizovací částky nakonec polepšil a svŧj vliv na internetu znásobil. Facebook těch společností za deset let absorboval, i kdyţ se to nezdá, téměř padesát. Pouze ale tři z těch padesáti jsou natolik velké a zajímavé, ţe se stojí o nich zmínit. První ze tří avizovaných firem, které převzal, byl Instagram29. O něm bude samostatně řeč o několik řádkŧ níţe. Nicméně, alespoň ve stručnosti, jedná se o internetovou sluţbu a sociální síť, zaměřující se na sdílení obrázkŧ a nově i videí. Instagram byl Facebookem odkoupen před dvěma lety a to za kulatou sumu 1 miliardy amerických dolarŧ.30 Stálo to za to? Do jisté míry ano, ale nešlo nějaký výrazný efekt očekávat okamţitě. To samé platí pro samotnou transakci, která rovněţ není záleţitostí jednoho kliknutí a otázka jednoho odpoledne. U těchto mega-korporací to je vţdy běh na dlouhou trať. Vědí, co chtějí a proč to chtějí. Kdyby si Facebook nebyl alespoň trochu jistý, ţe mu to přinese uţitek, neriskoval by. Druhou v pořadí se stala komunikační aplikace WhatsApp31, která je dostupná pro mobilní telefony všeho druhu a umoţňuje posílání instantních zpráv. K této akvizici došlo na začátku tohoto roku a to na rekordních 19 miliard dolarŧ.32 Kolik to je v českých korunách radši nevědět, ale vězte, ţe našemu státnímu rozpočtu by taková finanční injekce rozhodně pomohla. WhatsApp byl podobně jako Instagram odkoupen Facebookem proto, ţe je populární. Měsíčně ho vyuţívá necelá pŧl miliarda lidí33 a Zuckerbergŧv tým ho chce posunout ještě dál. Prioritou je expanze, ne zisk. Ten následně přijde sám. Aby toho ale nebylo málo, rozhodl se Facebook pohltit i Oculus VR.34 Oculus je firma specializující se na

29 30

Instagram [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://instagram.com/ Facebook buys Instagram photo sharing network for $1bn. BBC [online]. 2012 [cit. 2014-06-12].

Dostupné z: http://www.bbc.com/news/technology-17658264 31 32

WhatsApp [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.whatsapp.com/ Facebook buys WhatsApp for $19 billion. CNN Money [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné

z: http://money.cnn.com/2014/02/19/technology/social/facebook-whatsapp/ 33

Facebook to Acquire WhatsApp. Company Info. Facebook Newsroom [online]. 2014 [cit. 2014-06-13].

Dostupné z: http://newsroom.fb.com/news/2014/02/facebook-to-acquire-whatsapp/ 34

Oculus VR [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://www.oculusvr.com/

32

vývoj technologií souvisejících s virtuální realitou. Jsou první, kterým se podařilo vyrobit pouţitelný produkt - respektive prototyp. Ten je však jiţ nyní natolik kvalitní, ţe začalo být kolem něho velice rušno a kaţdý, kdo ho měl moţnost zkusit, byl z něho nadšen. Pokud bych to velice zjednodušil, připojíte zařízení k počítači, spustíte nějakou moderní hru, která ho podporuje, nasadíte si speciální brýle a hrajete. Momentálně to je trochu sloţitější, musí se mnoho věcí upravovat a nastavovat a některým lidem se po chvíli uţívání dělá nevolno, jelikoţ lidský mozek není na něco takového úplně zvyklý, ale i přesto je o tuto technologii zájem. Komerčně dostupná verze by měla být dostupná pro spotřebitele uţ v prŧběhu příštího roku. Co přesně Facebook s touto firmou a její technologií, kterou v březnu za 2 miliardy dolarŧ koupil35, zamýšlí, nikdo neví. Mnoho lidí, zejména z herní komunity, tato zpráva poněkud zaskočila. Spekuluje se třeba o tom, ţe by mohl vzniknout obrovský interaktivní virtuální svět, kde by se uţivatelé této sítě mohli spolu střetávat a normálně ţít. A tu a tam by na ně během toho vyskočila reklama. To bychom uţ opravdu hádali. Facebook ale samozřejmě není bez chyb, to ani není moţné. Velice kontroverzní bylo například zavedení symbolických poplatkŧ za napsání zprávy někomu, koho nemáte v přátelích.36 Bez odezvy nezŧstalo ani zrušení funkce, která umoţňovala blokování profilu a zamezení jeho veřejného vyhledání a zobrazení.37 Prý tuto funkci vyuţívalo málo lidí. To není ovšem všechno. Těch věcí je více a bylo by to na dlouhou debatu, ale i tak je jisté, ţe z Facebooku se stal za ty roky pojem a ţe minimálně kvŧli své velikosti a svému dosahu má oproti ostatním sociálním sítím navrch. Pro zajímavost a porovnání současného vzhledu sítě s tím pŧvodním, nahlédněte do příloh 1A a 1B.

35

Facebook in $2 Billion Deal for Virtual Reality Company. NY Times [online]. 2014 [cit. 2014-06-13].

Dostupné z: http://www.nytimes.com/2014/03/26/technology/facebook-to-buy-oculus-vr-maker-ofvirtual-reality-headset.html 36

Facebook tests paid messages to strangers. CNN [online]. 2012 [cit. 2014-06-13]. Dostupné

z: http://edition.cnn.com/2012/12/20/tech/social-media/facebook-messaging-changes/ 37

Na Facebooku se uţ neschováte. Zrušil funkci blokování profilu. MediaMania [online]. 2013 [cit.

2014-06-13]. Dostupné z: http://mediamania.tyden.cz/rubriky/on-line/na-facebooku-se-uz-neschovatezrusil-funkci-blokovani-profilu_285403.html

33

2.4.2 TWITTER

Twitter je druhou největší sociální sítí na trhu s pŧl miliardou registrovaných uţivatelŧ, z nichţ je měsíčně více neţ polovina aktivních. 500 milionŧ „tweetŧ“ (zpráv) je odesláno kaţdý den.38 77% uţivatelŧ pochází mimo území USA a 78% se k Twitteru připojuje prostřednictvím mobilního zařízení - toto je poměrně zajímavá údaj, nemyslíte? Co se počtu zaměstnancŧ týče, těch má Twitter okolo 3000 - přesně o polovinu méně, neţ Facebook. On je Twitter v mnohém oproti Facebooku tak trochu poloviční a s trochou nadsázky by se dal nazvat jeho mladším a menším bráchou. Konkrétně zpŧsob komunikace je na Twitteru koncipován velice odlišně. Základ zŧstává stejný, ale na Twitteru musíte být aktivní především vy - tedy alespoň pokud chcete, aby si vás někdo všiml. Na Facebooku si přidáte pár lidí do svých přátel a v podstatě jste hotový. Tady si lidi přidáte tak, ţe je začnete „sledovat“ (follow) a oni mohou, ale nemusí, sledovat zpátky vás. Mŧţete začít sledovat celebrity a značky a mŧţete jim psát, ale zpravidla vám, pokud jste nováček, nebudou věnovat pozornost. Na Twitteru musíte být dŧslední a musíte se vypracovat. Být neustále v pozoru a být aktuální. Je to dlouhodobá záleţitost a síť, které se musíte věnovat. To úsilí ale, podle mě, stojí za to. Čím aktivnější budete, tím více si vás začnou druzí všímat a tím spíše narazíte na nějaké zajímavé lidi. Jakmile začnete mít větší počet odběratelŧ (followers), budou mít vaše tweety totiţ větší váhu a dost moţná si vás přidá nějaký vysoce aktivní a populární uţivatel (power user) nebo rovnou nějaká celebrita - které mívají tzv. oveřený účet (verified) a vedle svého jména modrý odznak. Být sledován někým takovým, ať uţ to je bavič, značka či firma, je na Twitteru pocta a mělo by to být pro uţivatele motivací, aby na sobě pracoval. Je to ale často o štěstí a načasování. Být ve správný čas na správném místě, jak se říká. Je tu však i ještě jeden zpŧsob. Nemusíte ani přímo psát nějakým osobnostem. Stačí sledovat, jaké jsou momentální trendy (trends), které vám ukazují, o čem se nejvíce aktuálně na sítí v daný moment diskutuje a psát o nich. Tyto trendy se neustále prŧběţně mění, takţe to, co byla před hodinou senzace, uţ mŧţe být

38

About Twitter, Inc. Twitter [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:

https://about.twitter.com/company

34

irelevantní a naopak. Twitter je v tomto ohledu velice rychlá a dynamická síť. Moţná právě proto podléhají zprávy všech uţivatelŧ jednomu zásadnímu omezení - 140 znakŧ na jeden tweet. Co to v praxi znamená? Ţe musíte být kreativní a snaţit se do jedné zprávy dostat pokud moţno co nejvíce podstatných informací, které chcete druhým sdělit. To neplatí pouze pro „obyčejné“ uţivatele, ale i pro firmy. Firma musí být schopna ve sto čtyřiceti znacích sdělit spotřebitelovi několik informací - co by si měl koupit, kde by si to měl koupit, kdy by si to měl koupit a proč by si to měl koupit. Spotřebitel zase musí být schopen sdělit, co ho zajímá, proč ho to zajímá a s čím má problém. Vloţit tolik informací do jedné krátké zprávy dá často dost práce. Navíc taková zpráva by měla pro maximální efekt dobře vypadat a znít. Člověk ale mŧţe na Twitteru i celou interakci kompletně ignorovat a pouze sledovat pár známých účtŧ, odkud bude čerpat informace, a udělat si tak z celé mikro-blogovací sluţby jednoduchý informační kanál, kde mu budou chodit krátké aktuality - něco na zpŧsob RSS. I to je moţné. Jak budete Twitter vyuţívat je pouze na vás a limitem budiţ pouze vaše představivost. Pokud budete chtít porovnat, jak na tom oproti ostatním jste, mŧţete vyuţít nástroj Twtrland39, který se oproti Kloutu zaměřuje pouze na Twitter a dopodrobna veškerou aktivitu daného uţivatele rozebírá. Je uţitečný v tom, ţe dokáţe detailně zobrazit, jaký druh uţivatelŧ vás sleduje, odkud tito uţivatelé pocházejí a jak s kým komunikujete. Mŧţe velice jednoduše napovědět, co v komunikaci zlepšit a tím umoţní mnohem lepší zacílení jednotlivých tweetŧ. I pro běţného uţivatele, pokud je na sítí aktivnější, je přínosem. Stejně jako Facebook, i Twitter prŧběţně upravuje svŧj vzhled a vylepšuje funkčnost. Stalo se tak jiţ několikrát a troufám si říci, ţe Twitter je na tom, co se aktualizací týče, lépe. Nejsou sice aţ tak časté, ale vydrţí déle a samotnou sluţbu doposud vţdy zlepšily. U Facebooku se to tak jednoznačně říci nedá. Například na podzim 2012 získal Twitter aplikaci Vine40, která je určitou odpovědí na Instagram. Umoţňuje natáčení a sdílení krátkých několikavteřinových videí a má přes 40 milionŧ

39

Twtrland [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://twtrland.com/

40

Vine [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: https://vine.co/

35

uţivatelŧ. O rok později, v říjnu 2013, vylepšil vzhled obrázkŧ a videí41, takţe se nyní zobrazují ještě elegantněji. Příspěvky uţivatelŧ se tak staly mnohem grafičtější a pestřejší, protoţe tato drobná modifikace jim dovolila více vyniknout. V dubnu tohoto roku pak Twitter vzhled své sítě po delší době zcela přepracoval42 a nechal vizuální stránku nad obsahem zvítězit úplně. Dominujícím prvkem se stal u jednotlivých profilŧ široký obrázek, který mŧţe druhým sdělit, o čem je daný člověk či firma zač. Podobný obrázek, resp. pozadí, šlo na profil umístit jiţ dříve, ale nyní byl přenesen do popředí a nabral tak na významu. Zvětšil se i profilový obrázek a uţivatelské rozhraní sítě, které doznalo řady kosmetických změn. Tento nový vzhled se sice aţ nápadně podobá Facebooku, ale mně osobně se i přesto velice líbí. Závěrem stojí ještě za zmínku, ţe Twitter je oproti Facebooku o dva roky mladší, byl zaloţen v roce 2006, a v listopadu po vzoru Facebooku vstoupil na burzu.43 I přes fakt, ţe těsně před tím zveřejnil své hospodářské výsledky poukazující na ztrátu ve výši 69 miliard dolarŧ44, byl i o jeho akcie poměrně zájem. Twitter je vedle Facebooku velice zajímavou alternativou a rozhodně není sociální sítí pro všechny, ale skrývá v sobě obrovský potenciál a v jistých ohledech i svého většího bráchu předčí. Pokud by vás zajímalo, jak vypadal úplně první koncept zakladatele sítě Jacka Dorseyho, podívejte se na přílohu 2.

41

Picture this: More visual Tweets. Twitter Blog [online]. 2013 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:

https://blog.twitter.com/2013/picture-this-more-visual-tweets 42

Coming soon: a whole new you, in your Twitter profile. Twitter Blog [online]. 2014 [cit. 2014-06-13].

Dostupné z: https://blog.twitter.com/2014/coming-soon-a-whole-new-you-in-your-twitter-profile 43

So Far, So Good for Twitter. DealBook [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné

z: http://dealbook.nytimes.com/2013/11/07/twitter-shares-surge-in-a-smooth-start-to-trading/ 44

Twitter ve ztrátě 69 mil.USD, opírá se o reklamu. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-06-13].

Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2013/10/twitter-je-ve-ztrate-69-mil-usd-opira-se-o-reklamu/

36

2.5 OSTATNÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ

Nyní, kdyţ jsou dvě hlavní sociální sítě za námi, se mŧţeme podívat na ty menší. Nejsou vyloţeně malé a ani nejsou neznámé, ale oproti těm dvěma pŧsobí trochu skromnějším dojmem. Nemají tak široké uplatnění, anebo tak pestrou základnu uţivatelŧ, a jsou zaměřené spíše jednostranně. Přesto jsou populární a začíná je vyuţívat stále více lidí. Byla by proto chyba se o nich, alespoň stručně, nezmínit.

2.5.1 GOOGLE+

Začněme sluţbou, jeţ nese název Google+ (Google Plus).45 Google+ je sociální síť, kterou vlastní a provozuje samotný Google. Tato síť byla spuštěna v létě 2011 a zpočátku se potýkala s jistými problémy. Lidé byli na ni sice zvědavý, ale poměrně dlouho trvalo, neţ se tato zvědavost proměnila ve skutečný zájem. Google totiţ většinu uţivatelŧ k jejímu uţívání, propojením se svými ostatními sluţbami, více méně přinutil. Statisticky na tom není Plus špatně, má na 300 miliónŧ aktivních uţivatelŧ46, ale v reálu to tak moc nevypadá. Ta síť, alespoň na mě, pŧsobí mrtvým dojmem. Takové virtuální město duchŧ. Proč? Nepovedeným designem to není. Ten je celkem pěkný. Mŧţe za to sluţba jako taková. Najdete nějaké uţivatele, přidáte si je do svých „kruhŧ“ (circles), mŧţete sledovat jejich příspěvky a dál? Na tohle tu přeci je Facebook. I „lajky“ (to se mi líbí) od něj Google Plus převzal a to s jediným rozdílem - tady se nedává „palec nahoru“, ale „plus“. Jednotlivé příspěvky tedy lze hodnotit a to udělením „+1“. Google+ umoţňuje kromě jiného také pořádat video konference aţ pro deset osob, coţ je sice skvělé, ale přenášet video dokáţe i Facebook. Sice ne v takovém měřítku, ale dokáţe.

45

Google+ [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: https://plus.google.com/

46

Google+ Brands. Google [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:

https://www.google.com/+/brands/

37

A co se hlavního uţivatelského rozhraní týče, kde člověk vidí veškeré příspěvky od lidí v jeho kruzích, ani to nemá k Facebooku daleko. Jen se mu neříká timeline, ale jednoduše „stream“ (proud). Coţ je celkem vhodné, protoţe to jako proud informací opravdu pŧsobí - někdy jich mŧţe být neuspořádaně na obrazovce aţ moc. Google Plus je síť, která stojí a padá na ostatních sluţbách Googlu. Není vyloţeně špatná a někomu mŧţe vyhovovat, ale pokud ji Google dramaticky nezlepší, bude na ni vţdy pohlíţeno jako „tu sluţbu navíc“. Pro společnosti kaţdopádně představuje další potenciální prostor, a ne malý, k rozšíření svého pole pŧsobnosti a nově s přístupem k datŧm analyzujících dosah a sílu příspěvkŧ47 si mohou i ověřit, jak si na této síti vedou.

2.5.2 INSTAGRAM

Instagram je sociální síť zaměřující se na sdílení obrázkŧ a videí. Byla zaloţena v roce 2010, a jak jiţ bylo řečeno, před dvěma lety tuto síť odkoupil Facebook. Instagram je poměrně úzce zaměřen, přesto dokázal oslovit mnoho uţivatelŧ. Na podzim minulého roku jich bylo přes 150 miliónŧ48, přičemţ celých 50 miliónŧ z nich přibylo během pouhého pŧl roku. To je velice slušné, kdyţ uváţíme, ţe obrázky a videa jsou de facto vše, co nabízí. Částečně za to nejspíše mŧţe propojenost Instagramu s Facebookem, částečně to mŧţeme přisuzovat jednoduchosti sítě a aplikace samotné. Člověk mobilním telefonem nafotí nějaký obrázek, ten následně přímo v mobilní aplikaci Instagramu upraví pomocí rŧzných filtrŧ a pak ho sdílí. Stejný proces platí pro několikavteřinová videa, která nebyla součástí aplikace hned od začátku, aby byla přidána aţ později - aby mohl Instagram v tomto ohledu konkurovat aplikaci Vine, která

47

Google+ Platform Insights. Google Developers [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:

https://developers.google.com/+/features/analytics 48

Instagram Today: 150 Million People. Instagram Blog [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné

z: http://blog.instagram.com/post/60694542173/150-million

38

spadá pod Twitter. Populární jsou i samotné fotografické filtry, kterých je dohromady přes deset a dokáţou snímkŧm dodat poţadovaný barevný nádech. Řekněme si na rovinu, ţe pro profesionální fotografy tato síť a ani její aplikace určena není. Nicméně, běţnému uţivateli, kterému stačí rychle upravit fotku během pár vteřin a podělit se o nějaký moment, stačí. Instagram ale není záleţitostí pouze obyčejných uţivatelŧ. Pouţívají ho i firmy k informování o svých produktech. Pro některé druhy zboţí to je vhodná forma komunikace, protoţe je informace omezena na samotný obrázek doplněný o řádek textu. Spotřebitelovi oči se tak mohou zaměřit pouze na daný produkt. Pro firmy to ale mŧţe představovat výzvu, protoţe jsou nuceni obsáhnout veškeré informace v samotném obrázku, coţ ne vţdy je snadné a moţné. Mŧţe je to ale dovést ke kreativnímu myšlení a nevšedním zpŧsobŧm propagace. Díky moţnosti natočit krátké video mohou být jejich příspěvky zase o něco ţivější a mohou zákazníkovi výrobek lépe přiblíţit - i kdyţ bude nehmotný. Zajímavostí pak je, ţe Instagram obrázky a videa ořezává a rámuje do čtverce, a také, ţe aţ 60% uţivatelŧ pochází mimo území USA.

2.5.3 LINKEDIN

Třetí menší sociální sítí v pořadí je síť s názvem Linkedin.49 Jak uţ název sítě napovídá, její hlavní smysl spočívá v propojování a spojování lidí - konkrétně lidí z rŧzných profesí z celého světa. Umoţňuje navázat kontakt s osobami povolání všeho druhu a zaměřuje se výhradně na business. Ze všech sítí je asi nejserióznější. Přesto je poměrně populární. Vyuţívá ji téměř 300 miliónŧ lidí z necelých 200 zemí.50 Od dob svého vzniku, coţ bylo v roce 2003, se zásadně vyprofilovala a vypracovala a stal se

49

Linkedin [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/

50

About us. Linkedin [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.linkedin.com/about-us

39

z ní jakýsi nepsaný standard. Ať uţ má člověk jakoukoliv pracovní pozici, mít na Linkedinu profil není na škodu. Nikdy nevíte, jestli vás někdo díky tomu neosloví a nenarazíte na nějakou zajímavější. Síť totiţ bývá často vyuţívána právě rŧznými personalisty a zaměstnanci oddělení lidských zdrojŧ, nabírající nové zaměstnance a hledající nadějné talenty. Uţivateli se stačí zaregistrovat, vytvořit si profil a doplnit údaje o svém vzdělání a o své dosavadní praxi. Funguje to v podstatě jako takové virtuální resumé. Profil tam mohou mít ale i samotné firmy. Výhodou sítě je i fakt, ţe je dostupná v mnoha světových jazycích, čímţ se pro řadu lidí stala přístupnější.

2.5.4 VK

Poslední z menších sítí, o kterých bude zmínka, je VK. Celý název této sociální sítě zní VKontakte a dŧvod, proč se o ni zmiňuji, je prostý. V posledních letech se začala těšit poměrně velké oblibě a stala se nejnavštěvovanější stránkou ve východní Evropě vŧbec.51 VK má přes 250 miliónu uţivatelŧ52, z kterých je denně okolo 60 miliónŧ aktivních, a slouţí především lidem z Ruska, Běloruska, Ukrajiny, Kazachstánu či Ázerbájdţánu jako velice kvalitní alternativa a náhrada Facebooku. S ním má nejen podobné funkce, jako sdílení obsahu nebo zakládání skupin, ale inspirací mu byl i samotný vzhled - který uţ ale není tak propracovaný a přehledný. VKontakte je přesto sociální síť, která se rychle rozrŧstá a mohla by časem pro Facebook představovat problém. Pro firmy pak dosud neprobádané území, které stojí za to prozkoumat.

51

About VK. VK [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://vk.com/about

52

Catalog. VK [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://vk.com/catalog.php

40

2.6 DEMOGRAFIE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ

Závěrem, neţ se přesuneme do další kapitoly, se podíváme na demografii jednotlivých sociálních sítí - respektive jací uţivatelé se na ně připojují. Takové informace mohou mít neocenitelný význam zejména pro firmy, kterým tato data umoţní správně zacílit svŧj obsah a oslovit tak co největší a nejpřesnější potenciální okruh spotřebitelŧ. Jelikoţ jsou sociální sítě velice dynamickým médiem, tyto informace se prŧběţně mění. Nicméně, existují určitá data, z kterých lze alespoň orientačně vycházet. Asi zatím největší a nejucelenější prŧzkum na toto téma, kdo jsou uţivatelé sociálních sítí, provedla známá americká agentura Pew Research.53 Učinila tak opakovaně a to konkrétně v letech 201254 a 2013.55 Nás bude zajímat poslední prŧzkum z roku 2013, který byl prováděn mezi srpnem a zářím loňského roku na vzorku přibliţně 1500 respondentŧ starších 18 let. Co bylo zjištěno? 42% dospělých pouţívá několik sociálních sítí současně, ale Facebook u nich přesto vede. 63% ho navštěvuje denně, 22% týdně a zbývající procento méně, neţ týdně. Celkově se jedná o 71% populace. Oproti loňskému roku se ale zvýšil na této síti počet seniorŧ, lidí starších 65 let, a to z třiceti pěti na čtyřicet pět procent. Je na ni aktivních i o něco více ţen. Twitter pouţívá přibliţně 18% dospělých, podobně jako tomu bylo o rok dříve. 46% je na něm aktivních denně a 32% méně, neţ týdně. Nejvíce je pak pouţíván mladými lidmi od 18-29 let a ani věková kategorie 30-49 nezŧstává pozadu. Počet muţŧ a ţen je pak na této síti s poměrem pŧl na pŧl vyrovnaný. 53

Pew Research Center [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.pewresearch.org/

54

The Demographics of Social Media Users — 2012. Pew Research Center [online]. 2013 [cit. 2014-06-

14]. Dostupné z: http://www.pewinternet.org/files/oldmedia/Files/Reports/2013/PIP_SocialMediaUsers.pdf 55

Social Media Update 2013. Pew Research Center [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné

z: http://www.pewinternet.org/files/oldmedia//Files/Reports/2013/Social%20Networking%202013_PDF.pdf

41

Počet uţivatelŧ sociální sítě Instagram se ovšem zvedl a to z třinácti na 17%. Největší rŧst zaznamenala věková kategorie 18-29 let, z dvaceti osmi na 37%, která i zde dominuje. Na Instagram se pak denně připojí aţ 57% uţivatelŧ. Síť Linkedin pouţívá necelá čtvrtina (22%) dospělých. Čím se uţivatelé této sítě od těch ostatních odlišují, je vzdělání. Většina (38%) má za sebou nějakou vysokou školu a roční příjem ve výši 75 000 dolarŧ, coţ je v přepočtu přibliţně 1,5 miliónŧ Kč. Zajímavé také je, ţe 52% se tuto síť připojí méně, neţ jednou týdně. Jak bylo upozorněno, tyto výsledky se vztahují pouze k uţivatelŧm ve Spojených státech. Přesto, nejen díky své aktuálnosti, svoji hodnotu mají a lze z nich ledacos vyčíst. K podobným závěrŧm, alespoň co se stárnoucích uţivatel sítí týče, došla i agentura comScore ve svém prŧzkumu z května minulého roku.56 Ten zkoumal věk uţivatelŧ jednotlivých sítí v Nizozemsku, coţ nám je bliţší, a zjistil následující: 64,5% uţivatelŧ Facebooku je starších 35 let, stejně jsou na tom tamní uţivatelé Twitteru a v případě Linkedinu se jedná aţ o 74,6%. Pro někoho mohou být výsledky těchto prŧzkumŧ zaráţející, ale tak se věci v současné době mají a zdá se, ţe k podobným závěrŧm bychom mohli dojít i přímo u nás. Sociální sítě jiţ mladé lidi zkrátka netáhnou tak jako kdysi. Není to věc, které by se bylo třeba obávat a která všude nastane ze dne na den, ale určitý trend zde je. Je tak pouze na firmách, jestli těchto poznatkŧ vyuţijí ke svému prospěchu či nikoliv.

56

Who uses Social Networks in the Netherlands?. ComScore Data Mine [online]. 2013 [cit. 2014-06-14].

Dostupné z: http://www.comscoredatamine.com/2013/06/who-uses-social-networks-in-the-netherlands/

42

3. POTENCIÁLNÍ DOSAH A SÍLA SOCIÁLNÍCH SÍTÍ

Nyní, kdyţ jsme se blíţe seznámili s jednotlivými sociálními sítěmi a podívali se i na strukturu jejich uţivatel, si mŧţeme poloţit následující otázku: „Jaký dosah a jakou sílu tyto sítě vlastně mají?“. Na částečnou odpověď se pokusíme přijít v kapitole této, ale část odpovědi si necháme i pro kapitolu pátou, kde budeme rozebírat statistiky internetového nákupního chování na základě údajŧ z mezinárodních výzkumných studií. Podívejme se na celou věc nejdříve z laického pohledu a řekněme si ještě jednou, kolik uţivatel dané sociální sítě mají. Facebook jich má okolo jedné miliardy, Twitter okolo pŧl miliardy, Linkedin a Google+ po 300 miliónech, VK 250 miliónŧ a Instagram přesně o 100 miliónŧ méně. A to jsme vyjmenovali pouze šest sociálních sítí. Šest z několika desítek. Uţ tato čísla, aniţ by bylo řečeno cokoliv dalšího, jsou astronomická. Ano, tato čísla nelze dohromady sčítat, jelikoţ mnoho uţivatel pouţívá několik sítí najednou. Přesto jednotlivé sítě, uţ v samotném základu, představují pro firmy obrovskou pracovní plochu k zuţitkování se stovkami miliónŧ potenciálních spotřebitelŧ po celém světě. Nyní se pojďme podívat, kolik fanouškŧ (odběratelŧ a sledovatelŧ) mají některé z největších celebrit a značek, abychom si udělali o něco bliţší představu, ke kolika potenciálním spotřebitelŧm se mohou informace dostat. Začněme u celebrit. Kanadského zpěváka Justina Biebera sleduje na Twitteru 52 miliónŧ57 fanouškŧ. Co se Twitteru a osobností týče, vede. Hned za ním je kontroverzní zpěvačka Lady Gaga s 41 milióny.58 Na Facebooku je pro změnu lídrem americký rapper Eminem, který zajímá neuvěřitelných 89 miliónŧ59 lidí. Přesně o jeden milión méně60 fanouškŧ má pak jeho kolegyně Rihanna. 57

Justin Bieber. Twitter [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://twitter.com/justinbieber

58

Lady Gaga. Twitter [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://twitter.com/ladygaga

59

Eminem. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/eminem

43

To byli někteří současní umělci, ale co firmy a značky? Asi nejpopulárnější na Facebooku je společnost Coca-Cola, resp. stejnojmenný nápoj, s 83 milióny61 fanouškŧ z celého světa. Life-stylový kanál a značku MTV má v oblibě 49 milionŧ62 uţivatelŧ. Síť kaváren Starbucks je populární mezi šestatřiceti milióny63 a devatenáct miliónŧ z nich se hlásí, ţe nějakou z kaváren navštívilo. Internetový obchod Amazon, který se chystá se svými skladovými prostory expandovat i do ČR, sleduje 24 miliónŧ64 uţivatelŧ. Závěrem, značka PlayStation, která zahrnuje herní konzole společnosti Sony, zajímá na 37 miliónŧ65 fanouškŧ. Co tato čísla znamenají? Říkají nám, ke kolika potenciálním zákazníkŧm se mŧţe určitý výrobek či informace o nějakém výrobku dostat. Například Eminem mŧţe v jednom okamţiku informovat aţ téměř devadesát miliónŧ fanouškŧ o svém novém albu nebo svém turné. Mŧţe sdělit, kdy album vyjde, kolik bude stát a kde si ho budou moci fanoušci koupit. Amazon mŧţe sdílet informaci a rovnou i odkaz na nějaký produkt, například novou knihu, a spotřebitel si ji bude moci jedním kliknutím i rovnou koupit. Zákazník ale nemusí pomocí odkazŧ ihned automaticky něco kupovat. Bohatě stačí, kdyţ se o výrobku či sluţbě jednoduše mluví. Pokud je vidět a slyšet. Dŧleţité je třeba i to, kolikrát bylo dané sdělení sdíleno. Tím se totiţ dostane k dalším potenciálním zájemcŧm, aţ o tom bude vědět kaţdý. Roli hraje i to, kolik lidí k příspěvku napsalo komentář nebo kolikrát byla informace označena „to se mi líbí“ a kolikrát byla (pro případný pozdější nákup) zaloţena do oblíbených.

60

Rihanna. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/rihanna

61

Coca-Cola. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/cocacola 62

MTV. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/MTV

63

Starbucks. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/Starbucks 64

Amazon. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/Amazon

65

PlayStation. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/PlayStation

44

To, ţe tyto věci skutečně mají na nákupní chování vliv, potvrzuje mimo jiné i studie publikovaná začátkem tohoto roku na stránce Social Media Today66. Ta byla přehledně zpracována do podoby infografiky na základě relevantních údajŧ z několika rŧzných zdrojŧ. Co nám tato studie říká? 4 z 10 uţivatelŧ sociálních sítí si pořídili produkt, v internetovém či kamenném obchodě, poté, co příspěvek o něm sdíleli s ostatními nebo si ho přidali do oblíbených. 71% spotřebitelŧ se rozhodne k nákupu produktu na základě doporučení na sociální síti a to zejména pokud jde o Facebook 30,8%. Následuje Linkedin s 27% a Google+ s dvaceti. Twitter zŧstává pozadu s pouhými 8%. 78% si myslí, ţe příspěvky firem nějakým zpŧsobem ovlivňují jejich nákupní chování. Většina z nich (56%) firmy na sítích sleduje proto, aby se dozvěděla o nových sluţbách a produktech, 52% pak chce zŧstat o aktivitách firmy v obraze, 48% zajímá moţnost zúčastnit se na sítích soutěţí a vyhrát nějaké ceny, 32% tam je kvŧli podpoře ze strany firem, 18% si rádo stěţuje a 21% pak je přítomno čistě kvŧli nákupu a spotřebě. A jak se promítá zařazení příspěvkŧ do oblíbených samo o sobě? Polovina si produkt, kterého se příspěvek týkal, pořídí do jednoho týdne. 80% si ho následně koupí do jednoho měsíce. Tyto údaje lze brát s určitou rezervou, ale domnívám se, ţe nebudou daleko od pravdy. Dohromady je těchto údajŧ, společně s těmi z podkapitoly 3.6, poměrně dost, a jelikoţ to jsou údaje, které jsou volně přístupné, mohou být pro firmy silným vodítkem, jaký směrem se ve svém podnikání mají či nemají ubírat.

66

30+ Statistics How Social Media Influence Purchasing Decisions [INFOGRAPHIC]. Social Media

Today [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://socialmediatoday.com/irfanahmad/2108426/30-statistics-how-social-media-influence-purchasing-decisions-infographic

45

3.1 VÝZNAM SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V ČR

Podívali jsme se, jak jsou jednotlivé sítě populární ve světě a jaké skupiny obyvatel je nejvíce vyuţívají, ale jak je to se sociálními sítěmi v České republice? Pouţívá je u nás vŧbec někdo? Pokud ano, kdo? A koho na nich sleduje? Podle výzkumu67 agentury Mediaresearch bylo v roce 2012 na sociálních sítích aţ 54% českých uţivatelŧ. Oproti roku 2008, kdy jich bylo na sítích pouze dvanáct procent, to je obrovský nárŧst - o neuvěřitelných 42%. Kromě toho přibliţně 55% uţivatelŧ provádělo před dvěma lety nákupy online a 86% vyuţívalo internetové vyhledávače. Ale jací přesně čeští uţivatelé vlastně jsou a kolik jich kde je? Na to částečně odpovídá výzkum společnosti Effectix68, projekt s názvem „doba webová“. Podle jejich závěrŧ měl Facebook v březnu 2013 3,8 miliónŧ českých uţivatelŧ, zatímco Twitter jich měl pouhých 150 tisíc. Google+ jich měl 400 tisíc a Linkedin pak asi 240 tisíc. Popularita Twitteru ovšem, i přes menší počet uţivatelŧ, rapidně roste. Nepřímo souvisejícím, přesto zajímavým, údajem je, ţe za internetovou reklamu bylo u nás v roce 2012 utraceno celkem 11,2 miliardy Kč a její podíl byl oproti jiným druhŧm inzerce 17,4%. Kdybychom se pak chtěli podívat, které účty jsou na českých sítích nejpopulárnější, mohli bychom vyuţít čísel dostupných na stránkách monitorovací společnosti Socialbakers69, která sleduje dění na sociálních sítích v jednotlivých zemích. Nejlépe si na Facebooku u nás z médií vede hudební televize Óčko s 457 tisíci fanouškŧ. Hned za ní jsou stanice Evropa 2 (418 tisíc) a Prima Cool (329 tisíc). Z osobností se pak zdá být na vrcholu hokejista Jaromír Jágr s 438 tisíci a z produktŧ stojí za zmínku domácí nápoj Kofola s 443 tisíci.

67

Na sociálních sítích je uţ 54% českých uţivatelŧ. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-06-15].

Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/aktuality/na-socialnich-sitich-je-uz-54-ceskych-uzivatelu/ 68

Infografika: Česko a internetová reklama. Effectix Doba Webová [online]. 2013 [cit. 2014-06-15].

Dostupné z: http://www.doba-webova.com/ 69

Socialbakers [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.socialbakers.com/

46

Populární osobnosti má i český Twitter, který měl u nás minulý rok svoji první konferenci70 a také anketu „tweet roku“71, kterou společně uspořádalo několik firem jmenovitě AC&C Public Relations, Internet Info a Ataxo Interactive. Vyhlášena byla v dubnu, právě na zmíněné konferenci nesoucí název „#CZTwitter“. Osobností roku se stal komentátor Jindřich Šídlo s devatenácti tisíci odběrateli. Soutěţit se mohlo celkem v sedmi kategoriích, přičemţ porota byla sloţená z 25 odborníkŧ a některé kategorie mohla ovlivnit i sama veřejnost. Jak lze z tohoto krátkého přehledu vyčíst, sociální sítě v České republice svŧj význam a své místo mají. Nicméně, nejsou zde vyuţívány tak moc jako světě a svoji cestu k uţivatelŧm si zatím spíše hledají - zejména ty menší. Jejich obliba a povědomí o nich ale stoupá a proto mají slibnou budoucnost. Věřím, ţe do roka a do dne budou na tom zase o něco lépe.

70

Pozvánka: Český Twitter má svou první velkou konferenci. Tyinternety [online]. 2013 [cit. 2014-06-

15]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/2013/03/18/clanek/pozvanka-cesky-twitter-ma-svou-prvnivelkou-konferenci/ 71

Jindřich Šídlo je osobností roku českého Twitteru. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-06-15].

Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2013/06/jindrich-sidlo-je-osobnosti-roku-ceskeho-twitteru/

47

3.2 MOŽNOSTI A ZPŮSOBY PROPAGACE NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH

V této části se podíváme na to, jakým zpŧsobem mohou firmy na sociálních sítích své výrobky a sluţby propagovat. V dnešní době je těch moţností opravdu mnoho a v podstatě jsou firmy omezeny pouze svou fantazií. Ať uţ jde o odkazy, obrázky či sdělení pomocí pouhých pár řádkŧ textu. Většinou platí, ţe čím kreativnější nápad, tím lepší efekt. Není to tak ale vţdy. Já jsem vybral tři konkrétní moţnosti propagace, které jsou dle mého názoru nejběţnější a také nejlepší a ke kterým krátce něco řeknu.

3.2.1 REKLAMA

Prvním, a asi tradičním, zpŧsobem propagace je reklama. Jak jistě víme, reklama je „placená forma neosobní masové komunikace, prezentace myšlenek, výrobků a služeb“.72 Reklama by neměla obsahovat nepravdivé údaje a prvky a neměla by zákazníka klamat. Nepříjemná je i nevyţádaná reklama, která bývá na internetu poměrně běţná. Začněme u informace z části 3.1, kde jsme se dozvěděli, ţe za internetovou reklamu bylo v České republice před dvěma lety utraceno přes 11 miliard Kč a její podíl byl oproti ostatním druhŧm inzerce 17,4%. První číslo se zdá být poměrně vysoké, to druhé uţ nikoliv. Nicméně, není zanedbatelné. Jak lze tedy reklamu na sociálních sítích přesně vyuţít?

72

JAKUBÍKOVÁ, D., op. cit., s. 244

48

Jak na Facebooku, tak Twitteru, je moţnost propagace buď konkrétních příspěvkŧ anebo rovnou celých účtŧ. U nich se pak objeví druhým upozornění, ţe jde o sponzorovaný odkaz. Ceny a metodiky určení ceny se u obou sítí mírně liší, ale konkrétně u Twitteru to funguje tak, ţe si mŧţete vybrat sami příspěvek (tweet), který bude propagován, anebo necháte systém, aby takové příspěvky (na základě jejich odezvy) vybíral za vás. Účtuje se cena za engagement, tedy za jakoukoli aktivitu související se sponzorovaným tweetem. Často to bývá například kliknutí na odkaz v daném tweetu nebo přeposlání (retweet) ostatním. V případě propagace celého účtu se pak platí za to, zda váš účet začne někdo právě na základě reklamy odebírat. Twitter moţná nemá nejsofistikovanější nástroje, co se cílení týče, ale hodlá to do budoucna zlepšit. Dŧkazem budiţ fakt, ţe se v létě minulého roku spojil s WPP73, největší reklamní agenturou na světě, a společně se na tom budou snaţit s vyuţitím dat uţivatelŧ zapracovat. Co se Facebooku týče, ten to má (alespoň na základě mé krátké zkušenosti) propracované do nejmenšího detailu. Lze si zvolit území, kde chcete stránku propagovat, dále věkovou skupinu na kterou chcete zacílit, název reklamní kampaně, příbuzné stránky (zájmy), které s vaší kampaní souvisí a mají podobnou cílovou skupinu a v neposlední řadě pak časový harmonogram, jak dlouho má kampaň trvat - od čehoţ se odvíjí výsledná cena. Za hodinu uţ mŧţete přehledně sledovat v reálném čase, jaký efekt vaše kampaň má. Zajímavé je pak zjištění studie realizované výzkumníky VŠE74, ţe zatímco reklama v klasických médiích (např. televizi) většině (80%) českých spotřebitelŧ vadí a vnímají ji kvŧli jejímu mnoţství negativně, aţ 60% souhlasilo s tím, ţe značky by na sociální síti být přítomny měly - jinými slovy jsou Češi k inzerci na sociálních sítích zatím poměrně tolerantní a nevadí jim.

73

Twitter partners with world's largest ad agency. Reuters [online]. 2013 [cit. 2014-06-15]. Dostupné

z: http://www.reuters.com/article/2013/06/06/net-us-twitter-wpp-idUSBRE9550TT20130606 74

Reklama uţivatelŧm na Facebooku zatím nevadí. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-06-15].

Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2013/07/reklama-uzivatelum-na-facebooku-zatim-nevadi/

49

3.2.2 HASHTAG

Druhým zpŧsobem propagace, který jsem vybral, je tzv. „hashtag“. Jednoduše řečeno to jsou nějaká slova nebo fráze, které jsou označeny symbolem „#“. Jak to v praxi vypadá? Z takto označených slov vzniknou na dané sociální síti odkazy, na které lze kliknout. Ty pak zobrazí pouze příspěvky, které daný hashtag obsahují. Například napíšete: „Líbí se vám nový #televizor společnosti #Samsung? Jiţ brzy mŧţe být váš. Přijímáme předobjednávky!“. Ostatní uţivatelé tedy uvidí, ţe váš příspěvek se týká televizoru značky Samsung a pokud na hashtagy kliknou, zobrazí se jim všechny ostatní příspěvky na síti, které s tím souvisí. Většinou se těmito hashtagy na sítích označují klíčové fráze, ty části sdělení, které jsou nejdŧleţitější nebo celý příspěvek nejvíce vystihují. I kdyţ je hashtag funkce, která bude vţdy spojována především s Twitterem, nic nezabránilo tomu, aby se rozšířila i jinam. V současné době je moţné hashtagy pouţívat uţ i na Facebooku75 a dokonce byly zavedeny76 i na Google+. Hashtagy jsou výborné, protoţe zjednodušují identifikaci obsahu, umoţňují snadnější zapojení do diskusí na stejné téma, vytváření vlastních specifických hashtagŧ v závislosti na konkrétním sdělení a dělají značky viditelnější. Navíc vŧbec nic nestojí a to je na nich to nejlepší.

75

Jak se pouţívají hashtagy?. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/help/587836257914341 76

How to use hashtags on Google+. Google+ Help [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:

https://support.google.com/plus/answer/3120322?hl=en

50

3.2.3 VIDEO

Video je pak třetí a poslední zpŧsob propagace, který jsem zvolil. Video má oproti reklamě (v takové formě, o které byla řeč) a hashtagŧm na internetu jednu velkou výhodu. Je dynamické. Jinak řečeno je to pohyblivý obrázek doprovázený zvukem, který velice snadno dokáţe získat něčí pozornost. Nejpouţívanějšími platformami pro video obsah na internetu jsou YouTube, Vine a Instagram. O posledních dvou jmenovaných jiţ byla řeč - umoţňují sdílet krátká videa v rozsahu několika vteřin. YouTube délku videí prakticky neomezuje, i kdyţ se liší situace účet od účtu a dříve byl limit na 10, resp. 15 minut. To je spousta času a příleţitosti, jak zákazníka zaujmout. Faktem však je, ţe většina lidí déle, neţ 3 aţ 5 minut, se dívat na nějaké video nevydrţí. Udrţet pozornost v dnešní urychlené době představuje čím dál tím větší problém a výzvu. I proto vznikly právě Instagram a Vine, aby dali lidem moţnost vyjádřit něco (náladu, myšlenku, názor) v rekordně krátkém čase. V takovém čase, který je schopen obětovat kaţdý. A i kdyţ začínají tyto dvě platformy nabírat na popularitě a zkouší, jak zaujmout a vyrazit dech, YouTube stále vede.77 Moţná proto, ţe je tu s námi uţ od roku 2005 a moţná proto ţe za ním stojí samotný Google. Anebo proto, ţe se snadno pouţívá a je zdarma. Těţko přesně říci. Uţ ale jen to, ţe kaţdou minut je na YouTube nahráno 100 hodin78 video obsahu a kaţdý měsíc ho navštíví 1 miliarda unikátních uţivatelŧ (IP adres) z celého světa, mluví za vše. Navíc je plně lokalizován ve více neţ 50 jazycích. I kdyţ by někdo nemusel souhlasit, YouTube není sociální síť - alespoň ne v tradičním smyslu. Je to především nástroj, prostředník ke sdělení informací formou videa, který prověřil čas a který lidé pouţívají rádi. Není ale jediný. Jsou tu nyní i menší sítě nabízející alternativní přístup, které mu budou brzy šlapat na paty a je na firmách, aby svá sdělení jednotlivým sítím patřičně přizpŧsobily.

77

Největší značky vloţí na YouTube 78 videí za měsíc. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-06-15].

Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2013/08/nejvetsi-znacky-vlozi-mesicne-na-youtube-78-videi/ 78

Statistics. YouTube [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné

z: http://www.youtube.com/yt/press/statistics.html

51

4. BAROMETRY A JEJICH STATISTIKY Pro naprosto ucelený a podrobný přehled o tom, jak se spotřebitelé na internetu chovají, mŧţeme k jiţ nasbíraným informacím z předešlých kapitol připočítat ještě data z několika barometrŧ - konkrétně z barometrŧ tří: Cetelemu, Consumer Commerce Barometru a Eurobarometru. Kaţdý se zaměřuje trochu na něco jiného, a i kdyţ jejich výsledky nesouvisí se sociálními sítěmi přímo, poslouţí jistě jako zajímavý doplněk k této problematice a jako náhled na evropský trh jako takový.

4.1 CETELEM

První v pořadí je Barometr Cetelem, který nám poskytuje mezinárodní srovnání a vychází z prŧzkumu nálad a postojŧ spotřebitelŧ třinácti evropských zemí. Vzniká na základě spotřebitelského prŧzkumu a Česká republika se na něm podílí od roku 2005. Nejnovější výsledky z roku 2013 poukazují79 na několik věcí. Evropští spotřebitelé vnímají, ţe Evropa je v krizi a ţe se tato krize táhne jiţ pátým rokem od roku 2008, kdy vypukla. Od té doby mají také spotřebitelé tendenci hodnotit situaci v příslušných zemích jako zhoršující se a hodnotí ji známkou 3,6 z 10. K nejcitelnějšímu zhoršení došlo v České republice a Španělsku. Nejoptimističtěji vidí situaci lidé v Německu s hodnocením 5,9 a nejhŧře pak v Portugalsku s 2,4 body z deseti. Kromě toho výzkum zjistil, ţe Evropané hodnotí osobní situaci lépe, neţ situaci příslušné země. Prŧměrná známka (5 z 10) je v tomto ohledu o něco příznivější. V západní Evropě jsou přesto obyvatelé o něco klidnější, neţ ti z východní části. Co se samotné spotřeby týče, většina Evropanŧ se chová opatrně a zdrţenlivě. 6 z 10 respondentŧ tvrdí, ţe údajně nemají prostředky na utrácení. 34% nemá v úmyslu v budoucnosti zvyšovat své výdaje a dalších 34% naopak má. 17% pak tvrdí, ţe buď nemá pro zvýšení výdajŧ potřebné prostředky, nebo nemá chuť více utrácet. Pokud jde 79

Barometr Cetelem. Cetelem [online]. 2014 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://www.cetelem.cz/o-

nas/pro-media/barometer-cetelem/

52

o samotné značky, dŧvěřuje jim 58% Evropanŧ. Zŧstávají tak orientačním bodem, ale jsou nuceny více se přizpŧsobovat. Hlavním kritériem ke koupi produktu je pro 72% dobrý poměr mezi kvalitou a cenou. Závěrem z výsledkŧ Barometru Cetelem mimo jiné plyne, ţe se velké oblibě těší diskontní prodeje (hlavně v Německu) a ţe spotřebitelé rádi vyuţívají internet - ne pouze k nákupu, ale především jako zdroj informací, který rychle umoţní srovnat výrobky jednotlivých značek včetně jejich parametrŧ a ceny.

4.2 CONSUMER COMMERCE BAROMETR

Druhým barometrem je Consumer Commerce80, který zkoumá chování spotřebitelŧ online a který je postaven na spolupráci Googlu, IAB Europe a TNS. Nástroj umoţňuje srovnávat odpovědi spotřebitelŧ v rŧzných zemích světa (včetně ČR) a v rŧzných demografických skupinách - například pohlaví a věk. Výhodou je nesporně i velice jednoduché a moderní uţivatelské rozhrání, díky kterému se lze po stránce přehledně a rychle navigovat a které se mi velice líbí. Je propracované a intuitivní a barometr Consumer Commerce i z tohoto dŧvodu celkově hodnotím kladně. Myslím si, ţe ze tří barometrŧ, o kterých je v této kapitole řeč, je nejpouţitelnější a svými údaji má k sociálním sítím nejblíţe. Mě pochopitelně zajímalo, jaká je situace konkrétně v České republice, coţ jsem po navolení parametrŧ a jejich následném zobrazení a převedení do grafické podoby také zjistil a coţ lze vyčíst i z následujícího obrázku, který mŧţete vidět níţe.

80

Consumer Barometer [online]. 2014 [cit. 2014-06-16]. Dostupné

z: http://www.consumerbarometer.com/

53

Obrázek 1 - Internetové nákupní chování spotřebitelŧ v ČR

Zdroj: Consumer Barometer

Ten nám říká, ţe 33% nakupujících v ČR nakupuje po internetu, zatímco 67% dává přednost klasickým kamenným obchodŧm. Kromě toho nám ukazuje, ţe 76% si na internetu o zamýšleném produktu zjišťuje před koupí podrobnější informace a 32% z těch, kteří si tyto informace vyhledávají, ho následně na internetu také kupují, zatímco 44% z nich dává přednost běţným prodejnám.

Obrázek 2 - Srovnání internetového nákupního chování spotřebitelŧ v ČR s vybranými zeměmi

Zdroj: Consumer Barometer

54

Pokud bychom situaci srovnali s jinými zeměmi, konkrétně s Německem, Anglií a USA, zjistili bychom překvapivě, viz obrázek číslo 2, ţe tam to vypadá podobně a od našich nákupních zvykŧ na internetu se spotřebitelé v těchto zemích odlišují minimálně - většinou v řádu pouhých pár procent.

4.3 EUROBAROMETR

Posledním

zdrojem

informací

a

zároveň

vybraným

barometrem

je

Eurobarometr.81 Je to série prŧzkumŧ veřejného mínění, ve kterém jsou názory místních občanŧ porovnávány nejčastěji s prŧměrem členských zemí Evropské unie, ale v některých případech i s prŧměrnou hodnotou členských zemí nových či starých. Mezi hlavní oblasti, které Eurobarometr sleduje, patří hodnocení ekonomické situace a aktuálních problémŧ, očekávání občanŧ do budoucna, hodnocení členství v EU, dŧvěra v národní i evropské instituce anebo názory na evropskou identitu či stanovisko k otázkám imigrace a menšin. Eurobarometr zmiňuji, protoţe je to bezesporu seriózní a oficiální zdroj, ze kterého lze čerpat a ze kterého se lze mnohé dozvědět, ale nebudu výsledky tohoto prŧzkumu dále podrobně rozebírat, jelikoţ se svým zaměřením podobají datŧm barometru Cetelem a v oblasti médií (specificky sociálních sítí) tam není bohuţel takové mnoţství vyuţitelných údajŧ, které by bylo třeba.

81

Public Opinion. European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-16]. Dostupné

z: http://ec.europa.eu/public_opinion/index_en.htm

55

5. NÁVRHOVÁ ČÁST

Co lze na základě všech získaných poznatkŧ navrhnout? To je poměrně sloţitá otázka, ale já osobně bych firmám doporučil, aby se o chování zákazníka na sociálních sítích (a internetu obecně) začaly více a podrobněji zajímat a aby si vedly, pokud uţ tak nečiní, nějaké statistiky. V případě, ţe si uţ takové údaje zaznamenávají, mohla by být tato data, alespoň v omezeném rozsahu, více transparentní a přístupná. Například by firmy mohly takové „katalogy“ uvolňovat s několikaletým zpoţděním, podobně jako některé dokumenty odtajňují rŧzné vlády. A přestoţe jde firmám samozřejmě v první řadě o maximalizaci zisku a informace o nákupním chování zákazníkŧ mají nebo mŧţou pro ně mít neocenitelnou hodnotu, třeba jako konkurenční výhoda, mohly by takové informace pomoci i lépe pochopit chování nás všech - lidí. Celá věc má totiţ také určitý psychologický aspekt, který si moţná ani neuvědomujeme. Spotřebitelŧm bych pak navrhl, aby byli na internetu obezřetní a aby tu a tam nad svým nákupním chováním popřemýšleli. Měli by být schopni utvořit si na věci vlastní názor a snaţit se ze společností na sociálních sítích vytěţit maximum. Vyzívat je ke komunikaci a řešení problémŧ a nenechat se odbýt. Opačné platí pak pro samotné firmy, které by měly hledat stále nové zpŧsoby, jak se zákazníkem na internetu a sociálních sítích komunikovat a jak ho zaujmout a uspokojit jeho potřeby a přání. Ne vţdy to je moţné a ne vţdy dávají k tomu sítě patřičný prostor, ale mělo by být dŧleţité, aby jejich zákazník viděl, ţe se snaţí a o něj i při takové formě komunikace mají skutečný zájem.

56

6. ZÁVĚR Pokud se zamyslíme nad tím, co všechno bylo v této práci zjištěno, není toho málo. Máme pohromadě nejrŧznější výsledky a data týkající se chování spotřebitele na internetu, prŧzkumy rŧzných agentur počínaje a informacemi z barometrŧ konče. To bylo mimo jiné i smyslem této práce - vnést světlo do této problematiky a zjistit, jak se vlastně věci mají. Částečně proto, ţe to doposud ještě nikdo komplexně neudělal a tak tato práce mŧţe být povaţována za první ucelenou vlaštovku zabývající se tím, zda sociální sítě mají na chování spotřebitele nějaký vliv a jak je ten vliv velký. Z dostupných informací mŧţeme říci, ţe se domněnka potvrdila a ţe sítě nákupní chování spotřebitele na internetu skutečně ovlivňují. Ovšem ne v tak velké míře, jak by moţná člověk v dnešní digitální době očekával. To však nemění nic na tom, ţe sociální sítě jsou tady, jsou populární a jejich obliba mezi uţivateli pomalu ale jistě roste. V České republice si svoji cestu k uţivatelŧm a firmám teprve hledají, ale ve světě (zejména v tom vyspělém) jsou více méně běţnou součástí ţivota. Hlavním problémem při zpracování práce, s kterým jsem se setkal, byl nedostatek kniţních materiálŧ a dat, které by přímo s tématem souvisely natolik, ţe by je bylo moţné pouţít. Jelikoţ je toto specifické téma, které nebylo příliš zkoumáno, byl jsem omezen pouze na pár základních monografických zdrojŧ a většina ostatních materiálŧ musela být převzata ze zdrojŧ internetových. Těch uţ bylo k dispozici o mnoho více, ale ne všechny informace byly relevantní anebo v dostatečném rozsahu. Pŧvodně jsem měl v úmyslu zahrnout do této práce i vlastní dotazník, obsahující přibliţně deset stručných otázek a zkoumající spotřebitelovo chování, ale nakonec z této myšlenky sešlo. Zaprvé jsem nezískal potřebný počet respondentŧ a zadruhé, kdyţ jsem se zabýval myšlenkou oslovit nějakou mediální agenturu, konkrétně jsem byl v kontaktu se společnostmi Mediaresearch a STEM/MARK, narazil jsem na překáţku finančního charakteru. Poţadované sumy jednoduše přesahovaly moţnosti a potřeby této práce. Nicméně měla tato zkušenost jistou informační hodnotu, protoţe umoţnila nahlédnout do celého prŧzkumného procesu a potvrdila, jak moc jsou prŧzkumy obecně dŧleţité a jak významným zdrojem informací, pokud jsou správně zadány, mohou pro firmy být.

57

Tato diplomová práce mŧţe mít dle mého názoru největší uţitnou hodnotu především pro firmy, které se snaţí do světa sociálních sítí a nákupního chování spotřebitele proniknout a které hledají nějaké základní ucelené informace, jejţ se k tomu vztahují. Zároveň si myslím, ţe lze na těchto poznatcích stavět a ţe budou přínosem pro kohokoliv, třeba i obyčejného spotřebitele, kdo se o sociální sítě a chování obecně alespoň vzdáleně zajímá.

58

LITERATURA

Monografie

[1] BÁRTA, Vladimír a BÁRTOVÁ, Hilda. Homo spotřebitel. Praha: Oeconomica, 2009, 206 s. ISBN 978-80-245-1558-8. [2] BÁRTOVÁ, Hilda. Spotřebitel: chování spotřebitele a jeho výzkum. Praha: Oeconomica, 2007, 254 s. ISBN ISBN 978-80-245-1275-4. [3] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada, 2009, 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. [4] KULHÁNKOVÁ, Hana a Jakub ČAMEK. Fenomén facebook. Kladno: Jakub Čamek, 2010, 128 s. ISBN 978-809-0476-400. [5] PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Praha: Oeconomica, 2010, 181 s. ISBN 978-802-4517-421. [6] PELIKÁN, Tomáš. Prodávající a spotřebitel: jak předcházet konfliktům a urovnávat spory. Praha: Spotřebitelský poradenský a informační servis, 2005, 90 s. ISBN 80-2394293-X. [7] TREADAWAY, Chris a SMITH, Mari. Marketing na Facebooku: výukový kurz. Brno: Computer Press, 2011, 296 s. ISBN 978-80-251-3337-8. [8] VEBER, Jaromír a kol. Management: Základy moderní manažerské přístupy. 2. vyd. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0. [9] VYSEKALOVÁ, Jitka. Chování zákazníka: jak odkrýt tajemství "černé skříňky". Praha: Grada, 2011, 356 s. ISBN 978-80-247-3528-3.

Internetové odkazy

[1] 30+ Statistics How Social Media Influence Purchasing Decisions [INFOGRAPHIC]. Social Media Today [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://socialmediatoday.com/irfan-ahmad/2108426/30-statistics-how-social-mediainfluence-purchasing-decisions-infographic [2] About Twitter, Inc. Twitter [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: https://about.twitter.com/company [3] About us. Linkedin [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.linkedin.com/about-us [4] About VK. VK [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://vk.com/about Amazon. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/Amazon [5] At Last -- The Full Story Of How Facebook Was Founded. Business Insider [online]. 2010 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/howfacebook-was-founded-2010-3#we-can-talk-about-that-after-i-get-all-the-basicfunctionality-up-tomorrow-night-1 [6] Barometr Cetelem. Cetelem [online]. 2014 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://www.cetelem.cz/o-nas/pro-media/barometer-cetelem/ Catalog. VK [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://vk.com/catalog.php [7] Centrum aplikací. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: https://www.facebook.com/appcenter/ [8] Classmates [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.classmates.com/ [9] Co očekávat od zákazníka v roce 2013?. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-0608]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2013/04/co-ocekavat-od-zakaznika-v-roce2013/

[10] Coca-Cola. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/cocacola [11] Coming soon: a whole new you, in your Twitter profile. Twitter Blog [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: https://blog.twitter.com/2014/coming-soon-awhole-new-you-in-your-twitter-profile [12] Company Info. Facebook Newsroom [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: https://newsroom.fb.com/company-info/ [13] Consumer Barometer [online]. 2014 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://www.consumerbarometer.com/ [14] Eminem. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/eminem [15] Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: https://www.facebook.com/ [16] Facebook buys Instagram photo sharing network for $1bn. BBC [online]. 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/technology-17658264 [17] Facebook buys WhatsApp for $19 billion. CNN Money [online]. 2014 [cit. 201406-12]. Dostupné z: http://money.cnn.com/2014/02/19/technology/social/facebookwhatsapp/ [18] Facebook in $2 Billion Deal for Virtual Reality Company. NY Times [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2014/03/26/technology/facebook-to-buy-oculus-vr-maker-ofvirtual-reality-headset.html [19] Facebook, Inc. Stock Quote & Summary Data. NASDAQ [online]. 2014 [cit. 201406-12]. Dostupné z: http://www.nasdaq.com/symbol/fb [20] Facebook Reports Fourth Quarter and Full Year 2013 Results. Facebook - Investor Relations [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://investor.fb.com/releasedetail.cfm?ReleaseID=821954

[21] Facebook tests paid messages to strangers. CNN [online]. 2012 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2012/12/20/tech/social-media/facebook-messagingchanges/ [22] Facebook to Acquire WhatsApp. Company Info. Facebook Newsroom [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://newsroom.fb.com/news/2014/02/facebookto-acquire-whatsapp/ [23] Friendster [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.friendster.com/ [24] Google+ [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: https://plus.google.com/ [25] Google+ Brands. Google [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: https://www.google.com/+/brands/ [26] Google+ Platform Insights. Google Developers [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://developers.google.com/+/features/analytics [27] Harvard University [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.harvard.edu/ [28] How to use hashtags on Google+. Google+ Help [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: https://support.google.com/plus/answer/3120322?hl=en [29] Infografika: Česko a internetová reklama. Effectix Doba Webová [online]. 2013 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.doba-webova.com/ [30] Instagram [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://instagram.com/ [31] Instagram Today: 150 Million People. Instagram Blog [online]. 2013 [cit. 2014-0614]. Dostupné z: http://blog.instagram.com/post/60694542173/150-million [32] Jak se pouţívají hashtagy?. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/587836257914341 [33] Jindřich Šídlo je osobností roku českého Twitteru. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2013/06/jindrich-sidlo-jeosobnosti-roku-ceskeho-twitteru/ [34] Justin Bieber. Twitter [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://twitter.com/justinbieber

[35] Klout [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://klout.com/ [36] Lady Gaga. Twitter [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://twitter.com/ladygaga [37] Linkedin [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/ [38] Mark Zuckerberg. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: https://www.facebook.com/zuck [39] MTV. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/MTV [40] Myspace [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: https://myspace.com/ [41] Na Facebooku se uţ neschováte. Zrušil funkci blokování profilu. MediaMania [online]. 2013 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://mediamania.tyden.cz/rubriky/online/na-facebooku-se-uz-neschovate-zrusil-funkci-blokovani-profilu_285403.html [42] Na sociálních sítích je uţ 54% českých uţivatelŧ. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/aktuality/na-socialnich-sitich-je-uz54-ceskych-uzivatelu/ [43] Největší značky vloţí na YouTube 78 videí za měsíc. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2013/08/nejvetsi-znacky-vlozimesicne-na-youtube-78-videi/ [44] Oculus VR [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://www.oculusvr.com/ [45] Pew Research Center [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.pewresearch.org/ [46] Picture this: More visual Tweets. Twitter Blog [online]. 2013 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: https://blog.twitter.com/2013/picture-this-more-visual-tweets [47] PlayStation. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/PlayStation

[48] Pozvánka: Český Twitter má svou první velkou konferenci. Tyinternety [online]. 2013 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/2013/03/18/clanek/pozvanka-cesky-twitter-ma-svou-prvnivelkou-konferenci/ [49] Public Opinion. European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/index_en.htm [50] Reklama uţivatelŧm na Facebooku zatím nevadí. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2013/07/reklama-uzivatelum-nafacebooku-zatim-nevadi/ [51] Rihanna. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/rihanna [52] So Far, So Good for Twitter. DealBook [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://dealbook.nytimes.com/2013/11/07/twitter-shares-surge-in-a-smooth-start-totrading/ [53] Socialbakers [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.socialbakers.com/ [54] Social Media Update 2013. Pew Research Center [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.pewinternet.org/files/oldmedia//Files/Reports/2013/Social%20Networking%202013_PDF.pdf [55] Starbucks. Facebook [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: https://www.facebook.com/Starbucks [56] Statistics. YouTube [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.youtube.com/yt/press/statistics.html [57] The Demographics of Social Media Users — 2012. Pew Research Center [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.pewinternet.org/files/oldmedia/Files/Reports/2013/PIP_SocialMediaUsers.pdf [58] The Social Network. ČSFD [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/262711-the-social-network/ [59] Twitter [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: https://twitter.com/

[60] Twitter partners with world's largest ad agency. Reuters [online]. 2013 [cit. 201406-15]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2013/06/06/net-us-twitter-wppidUSBRE9550TT20130606 [61] Twitter ve ztrátě 69 mil.USD, opírá se o reklamu. Mediaguru [online]. 2013 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2013/10/twitter-je-ve-ztrate-69mil-usd-opira-se-o-reklamu/ [62] Twtrland [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://twtrland.com/ [63] Vine [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: https://vine.co/ [64] WhatsApp [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.whatsapp.com/ [65] Who uses Social Networks in the Netherlands?. ComScore Data Mine [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.comscoredatamine.com/2013/06/whouses-social-networks-in-the-netherlands/

PŘÍLOHY

Příloha 1A

Pŧvodní podoba uvítací obrazovky sociální sítě Facebook (2004)

Zdroj: The Telegraph/Facebook

Příloha 1B

Současná podoba uvítací obrazovky sociální sítě Facebook (2014)

Zdroj: Facebook

Příloha 2

Pŧvodní podoba sociální sítě Twitter (2006)

Zdroj: Jack Dorsey/Twitter