VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Alexandra Ješátková Deylová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Alexandra Ješátková Deylová

Marketing svateb se zaměřením na chování spotřebitelů

Diplomová práce

2014

Marketing svateb se zaměřením na chování spotřebitelů Diplomová práce

Bc. Alexandra Ješátková Deylová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra marketingu a mediálních komunikací

Studijní obor: VŠH MKO Marketingové komunikace Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Libor Pavera, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Master’s Dissertation

Wedding Marketing Focusing on Consumer Behavior

Alexandra Ješátková Deylová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and Media Communication

Major: Marketing communication Thesis Advisor: prof. PhDr. Libor Pavera, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

P r o h l a š u j i,

ţe jsem diplomovou práci na téma Marketing svateb se zaměřením na chování spotřebitelů zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů, a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 11/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………………… Alexandra Ješátková Deylová V Praze dne

Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování vedoucímu práce prof. PhDr. Liboru Paverovi, CSc. za jeho cenné rady a čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky. Zároveň bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří si našli čas k vyplnění dotazníku, který je součástí této diplomové práce.

Abstrakt JEŠÁTKOVÁ DEYLOVÁ, Alexandra. Marketing svateb se zaměřením na chování spotřebitelů. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 113 stran Práce se zaměřuje na současné svatby v historickém kontextu, na marketing svateb se zvláštním zaměřením na chování spotřebitelů svatebních produktů. Jejím cílem je zjistit současné trendy a nákupní zvyklosti v přípravě svateb, které se odráţejí od chování a rozhodování spotřebitelů. Tento cíl byl naplněn za pomoci získávání sekundárních informací, skrytého pozorování a internetového dotazníkového šetření. Zjištěné skutečnosti slouţí jako podklad pro jednotlivé závěry, návrhy a doporučení v návrhové části práce. Klíčová slova: svatba, marketing, spotřebitelé, trendy

Abstract JEŠÁTKOVÁ DEYLOVÁ, Alexandra. Wedding Marketing Focusing on Consumer Behavior. [Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. 113 pages This master´s dissertation focuses on contemporary wedding in a historical context, wedding marketing with a special focus on consumer behavior. Its aim is to identify current trends and buying habits in preparation of weddings, which are reflected by the behavior and decisions of consumers. This aim was fulfilled with the help of secondary information retrieval, observation, and internet survey. Identified facts serve as a basis for conclusions and recommendations in the last part of work. Keywords: wedding, marketing, consumers, trends

OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................... 11 Teoretická část.......................................................................................................................... 12 1 HISTORIE SVATEB A SVATEBNÍCH PRODUKTŮ ....................................................... 12 1.1 SVATBY A MANŢELSTVÍ V BIBLI ....................................................................... 12 1.2 ZÁSNUBY .................................................................................................................. 15 1.3 NÁMLUVY ................................................................................................................ 18 1.4 OHLÁŠKY ................................................................................................................. 19 1.5 SVATEBNÍ OZNÁMENÍ .......................................................................................... 19 1.6 SVATEBNÍ ODÍVÁNÍ ............................................................................................... 21 1.7 VE SVATEBNÍ DEN ................................................................................................. 25 1.8 SVATEBNÍ HOSTINA .............................................................................................. 27 1.9 ČEPENÍ NEVĚSTY ................................................................................................... 28 2 SVATBY DNES ................................................................................................................... 31 2.1 ZÁSNUBY .................................................................................................................. 31 2.2 PO ZÁSNUBÁCH ...................................................................................................... 32 2.3 VÝBĚR MÍSTA PRO OBŘAD A SVATEBNÍ HOSTINU....................................... 33 2.4 SVATEBNÍ DORT, ZÁKUSKY, VÝSLUŢKY ........................................................ 35 2.5 SVATEBNÍ OZNÁMENÍ A JINÉ TISKOVINY....................................................... 36 2.6 SNUBNÍ PRSTÝNKY................................................................................................ 38 2.7 SVATEBNÍ ŠATY A DOPLŇKY ............................................................................. 38 2.8 KYTICE ...................................................................................................................... 40 2.9 OBLEK PRO ŢENICHA ............................................................................................ 41 2.10 SVATEBNÍ FOTOGRAFIE A VIDEO.................................................................... 42 2.11 SVATEBNÍ AGENTURA ........................................................................................ 43 2.12 VE SVATEBNÍ DEN ............................................................................................... 43 3 MARKETING ....................................................................................................................... 45 3.1 MARKETING A ZÁKLADNÍ POJMY S NÍM SOUVISEJÍCÍ ................................ 45 3.2 CÍLOVÝ MARKETING ............................................................................................ 47 3.3 MARKETINGOVÝ MIX ........................................................................................... 49 Analytická část ......................................................................................................................... 54 4 SŇATEČNOST V ČR A ODVOZENÍ ZÁVĚRŮ O TRHU ................................................ 54 4.1 ANALÝZY SŇATEČNOSTI ..................................................................................... 54

4.2 SHRNUTÍ A ZÁVĚRY PLYNOUCÍ Z PŘEDCHOZÍCH ANALÝZ ....................... 61 5 SVATEBNÍ PORTÁL WWW.BEREMESE.CZ .................................................................. 63 5.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O WWW.BEREMESE.CZ ........................................... 63 5.2 JEDNOTLIVÉ ČÁSTI BEREMESE.CZ A JEJICH MOŢNÝ VÝZNAM PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY ..................................................................................... 66 5.3 PROFESIONÁL NA BEREMESE.CZ ....................................................................... 71 5.4 NÁVŠTĚVNOST WEBU BEREMESE.CZ ............................................................... 72 6 ZÁVĚRY POZOROVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA WWW.BEREMESE.CZ ..................... 74 6.1 VÝBĚR MÍSTA PRO OBŘAD .................................................................................. 74 6.2 SVATEBNÍ HOSTINA .............................................................................................. 75 6.3 SVATEBNÍ DORT, ZÁKUSKY, VÝSLUŢKY ........................................................ 75 6.4 SVATEBNÍ OZNÁMENÍ A JINÉ TISKOVINY....................................................... 76 6.5 SNUBNÍ PRSTÝNKY A PRODUKTY S NIMI SOUVISEJÍCÍ ............................... 77 6.6 SVATEBNÍ ŠATY A DOPLŇKY ............................................................................. 78 6.7 KYTICE ...................................................................................................................... 79 6.8 OBLEK PRO ŢENICHA ............................................................................................ 79 6.9 SVATEBNÍ FOTOGRAFIE A VIDEO...................................................................... 80 6.10 SVATEBNÍ AGENTURA ........................................................................................ 80 6.11 DEKORACE ............................................................................................................. 81 6.12 Hypotézy vzniklé pozorováním ................................................................................ 82 7 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ................................................................................................. 83 Návrhová část ......................................................................................................................... 101 ZÁVĚR................................................................................................................................... 106 POUŢITÁ LITERATURA ..................................................................................................... 109 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………………...114

Seznam grafů Graf č. 1: Roční počet sňatků v České republice Graf č. 2: Průměrný věk svobodných nevěst ve vybraných zemích Evropy 1965 - 2006 Graf č. 3: Sezónnost sňatečnosti v letech 1992, 2002 a 2012 Graf č. 4: Sezónnost sňatečnosti v letech 1622 - 1783 Graf č. 5: Unikátní návštěvníci na stránce Beremese.cz v období od 23. 2. 2014 do 24. 3. 2014 Graf č. 6: Počet návštěv stránky Beremese.cz v období od 23. 2. 2014 do 24. 3. 2014 Graf č. 7: Počet zobrazení stránky Beremese.cz v období od 23. 2. 2014 do 24. 3. 2014 Graf č. 8: Doba od zásnub do svatby 1 Graf č. 9: Doba od zásnub do svatby 2 Graf č. 10: Typ sňatku 1 Graf č. 11: Typ sňatku 2 Graf č. 12: Územní specifikace místa konání obřadu 1 Graf č. 13: Územní specifikace místa konání obřadu 2 Graf č. 14: Podíl partnera na svatebních přípravách 1 Graf č. 15: Podíl partnera na svatebních přípravách 2 Graf č. 16: Místo konání svatebního obřadu 1 Graf č. 17: Místo konání svatebního obřadu 2 Graf č. 18: Svatební hostina 1 Graf č. 19: Svatební hostina 2 Graf č. 20: Specifické dezerty na svatební hostině 1 Graf č. 21: Specifické dezerty na svatební hostině 2 Graf č. 22: Speciální dárky pro svatební hosty 1 Graf č. 23: Speciální dárky pro svatební hosty 2 Graf č. 24: Svatební oznámení 1 Graf č. 25: Svatební oznámení 2 Graf č. 26: Snubní prsteny 1 Graf č. 27: Snubní prsteny 2 Graf č. 28: Snubní prsteny – materiál 1 Graf č. 29: Snubní prsteny – materiál 2 Graf č. 30: Dámské svatební šaty 1 Graf č. 31: Dámské svatební šaty 2 Graf č. 32: Oblek pro ţenicha 1 9

Graf č. 33: Oblek pro ţenicha 2 Graf č. 34: Inspirace na stránce www.beremese.cz 1 Graf č. 35: Inspirace na stránce www.beremese.cz 2 Graf č. 36: Vývazky 1 Graf č. 37: Vývazky 2 Graf č. 38: Manţetové knoflíčky 1 Graf č. 39: Manţetové knoflíčky 2 Graf č. 40: Svatební sluţby 1 Graf č. 41: Svatební sluţby 2 Graf č. 42: Barva svatby 1 Graf č. 43: Barva svatby 2 Graf č. 44: Obchody vyuţívané pro nákup svatebních dekorací 1 Graf č. 45: Obchody vyuţívané pro nákup svatebních dekorací 2 Graf č. 46: Svatební doplňky 1 Graf č. 47: Svatební doplňky 2

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Důvody vedoucí k poklesu sňatečnosti v České republice podle mladých svobodných muţů a ţen ve věku 25 – 35 let (v procentech) Tabulka č. 2: Sňatky podle regionů soudrţnosti 1. pololetí 2013

10

ÚVOD Svatba jakoţto slavnostní vstup do manţelství je spojena s poměrně náročnými přípravami. Zároveň však v sobě nese šanci pro jednotlivé prodejce a poskytovatele sluţeb, kteří mohou čím dál náročnější klientele nabízet své produkty. Svatební průmysl se od roku 1989 nesporně rozrostl a na trh přicházejí stále nové podnikatelské subjekty, aby uspokojily potřeby svých zákazníků. Cílem této práce je zjistit současné trendy a nákupní zvyklosti v přípravě svateb, které se odráţejí od chování a rozhodování spotřebitelů. Diplomová práce bude rozdělena na tři části, a to teoretickou, analytickou a návrhovou. V teoretické části se zaměřím na historii svateb a historii jednotlivých produktů, které se svatbou souvisí. Další kapitolu budu koncipovat obdobně jako kapitolu předchozí, a to z toho důvodu, aby bylo zřejmé srovnání současnosti s minulostí. Ve třetí kapitole se potom budu věnovat marketingu a základním marketingovým pojmům. V druhé, analytické části, se zaměřím na různé demografické průzkumy, ze kterých budu odvozovat moţné chování spotřebitelů. V další kapitole se zaměřím na největší svatební web v České republice, kterým je Beremese.cz. Nejdříve popíšu jeho základní charakteristiky a následně se zaměřím na jeho fungování a návštěvnost. Vzhledem k obrovské návštěvnosti lze na těchto stránkách vysledovat nákupní rozhodování zákazníků a trendy, nově se uplatňující ve „svatebním průmyslu“. Uţivatelé (převáţně však uţivatelky) se dělí o své názory na jednotlivé firmy, radí, kde sehnat konkrétní produkt apod. Jedná se o prostředí, ve kterém se cílový segment chová relativně přirozeně, neboť uţivatelé jsou aktivní (tzn., ţe píší krátké zprávy, přispívají do sekce „Fotoblogy“ apod.) pouze v případě, ţe sami chtějí. Z tohoto důvodu bych chtěla v analytické části provést krátké skryté pozorování, jehoţ zhodnocení popíšu a z jehoţ závěrů následně vytvořím dotazník, ve kterém budu své hypotézy, vzniklé pozorováním, ověřovat. Závěry, návrhy a doporučení v návrhové části budou z tohoto dotazníku vycházet.

11

Teoretická část

1 HISTORIE SVATEB A SVATEBNÍCH PRODUKTŮ 1.1 SVATBY A MANŢELSTVÍ V BIBLI Uţ odpradávna byly uzavírány sňatky mezi muţem a ţenou. Podle Bible byl prvním manţelským párem Adam a Eva. Adam, jehoţ jméno v hebrejštině znamená „z červené hlíny“1 , byl stvořen Bohem, aby se později se svou ţenou Evou stali jakýmisi správci tvorstva: „Ploďte se a mnoţte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším ţivým, co se na zemi hýbe.“2 Eva, jejíţ jméno znamená „ţiva“3, se dopustila osudové chyby. Příběh o hadovi, který Evu přesvědčil, aby snědla ovoce ze stromu poznání, Bohem zakázaného stromu, končí tragicky. Bůh nejprve prokleje hada, který se pak uţ navţdy musí plazit po břiše a ţrát prach, a poté se obrátí k Evě, kterou odsoudí k podřízenosti vůči svému muţi a k bolestivému porodu. Přitom na začátku stálo něco docela jiného: „Bůh nestvořil ţenu z hlavy muţe, aby muţe ovládala; nestvořil ji z chodidel, aby byla muţi podřízená; ale stvořil ji z ţebra, aby byla blízká jeho srdci.“4 Po Kristově smrti a zmrtvýchvstání hovoří Pavel takto: „Není uţ rozdíl mezi ţidem a pohanem, otrokem a svobodným, muţem a ţenou. Vy všichni jste jedno v Kristu Jeţíši.“5 Křesťanství však ve středověku v českých zemích ani jinde v Evropě nezaţehlo ţádnou významnou úctu k ţenám. Ano, Bible byla bezesporu neustále nejdůleţitější knihou křesťanského světa a sv. Pavlovi byl zasvěcován bezpočet kostelů, ale muţ platil dál za člověka, zatímco ţena za rodičku. A neustále se odkazovalo na Evu a její prvotní hřích. Ţena měla zkrátka podle středověkého smýšlení blíţe k nepravostem, tedy blíţe k ďáblu, coţ mělo za následek „církví vštěpovanou

1

NETTELHORST. Sto postav z Bible: příběhy ze Starého a Nového zákona : s ilustracemi slavných malířů. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2008. ISBN 978-80-7391-153-9. Chapter Adam, p 13. 2 NETTELHORST. Sto postav z Bible: příběhy ze Starého a Nového zákona : s ilustracemi slavných malířů. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2008. ISBN 978-80-7391-153-9.Chapter Adam, p 13. 3 NETTELHORST. Sto postav z Bible: příběhy ze Starého a Nového zákona : s ilustracemi slavných malířů. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2008. ISBN 978-80-7391-153-9.; Chapter Eva, p 14. 4 NÁRODNÍ CENTRUM PRO RODINU. PAPEŢSKÁ RADA PRO RODINU - MILÁNSKÁ DIECÉZE.Rodina - práce a slavení [online]. 2012 [cit. 2013-10-16]. Dostupné z: http://www.proglas.cz/res/data/177/019529.pdf 5 NETTELHORST. Sto postav z Bible: příběhy ze Starého a Nového zákona : s ilustracemi slavných malířů. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2008. ISBN 978-80-7391-153-9. Chapter Eva, p 15.

12

představu, ţe manţel svou ţenu musí neustále vychovávat“6. Bití bylo na denním pořádku a bylo přijatelné, pokud ţenich zbil a veřejně zapudil svou nevěstu, jestliţe zjistil, ţe není pannou. Nesmírně zajímavou biblickou svatbou je svatba Jákoba a Ráchel. Jákob, syn Izáka a Rebeky, se lstí stal prvorozeným synem, coţ pochopitelně rozlítilo jeho staršího bratra, před kterým musel Jákob nakonec uprchnout. Rebeka mu poradila, aby se uchýlil k Lábanovi, jejímu bratrovi. Lábanova dcera Ráchel Jákobovi učarovala a rozhodl se, ţe si ji vezme. Lában souhlasil pod podmínkou, ţe u něj bude slouţit sedm let. Díky lásce, kterou Jákob k Ráchel choval, utekly dlouhé roky jako hodiny. Lában však na svatební lůţko nastrčil svou starší dceru Leu. Kdyţ se opilý Jákob dostal ke svatebnímu loţi, nepoznal, ţe nejde o milovanou Ráchel. Své manţelství tedy naplnil s Leou a tím se z prvorozené Lábanovy dcery stala Jákobova ţena. Ve starém světě nezáleţelo tolik na samotném svatebním obřadu jako na jeho naplnění. Obelhaný Jákob však o Ráchel stál dál. Lában mu ji přislíbil pod podmínkou, ţe u něj bude dalších sedm let slouţit. Vzít si ji však můţe jiţ za týden. Ironií osudu to byla ale Lea, kdo dal Jákobovi mnoho synů. Ráchel zůstávala dlouho bezdětná, a tak se stejně jako před mnoha lety Sára rozhodla, ţe si vezme na pomoc náhradnici z řad otroků – Bilhu. To si však nenechala líbit Lea a Jákobovou čtvrtou ţenou se stala Zilpa. Obě otrokyně porodily Jákobovi dvě děti. Ráchel nakonec přivedla na svět dva syny – Josefa a Benjamina. Josef se stal otcovým miláčkem právě proto, ţe byl synem milované ţeny. Zároveň na něj však jeho bratři ţárlili a jeho postavení „nejmilejšího syna“ mu záviděli, takţe celý problém vyústil v prodání Josefa jeho bratry do otroctví. V době Šalamounově vznikly tzv. svatební písně (jejich větší část uvádím v přílohách). My je známe pod názvem „Píseň písní“: „Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice pod závojem, vlasy tvé jsou jako stáda koz, které se hrnou z hory Gileádu… Celá jsi krásná, přítelkyně moje, poskvrny na tobě není. Se mnou z Libanónu, nevěsto má, se mnou z Libanónu půjdeš. Rozhlédneš se z vrcholu Amány, z vrcholu Seníru a Chermónu, ze lvích doupat, z hor leopardů.“7

6

JANČÍKOVÁ, Eva. Historie svateb od nejstarších dob po současnost. Praha: Epocha, 2012. ISBN 978-807425-143-6.Nevěsta, ţenich, svatební hodnosti, účastníci svateb. p 50. 7 Bible: Písmo svaté Starého a Nového Zákona : včetně deuterokanonických knih : český ekumenický překlad [online]. Praha: Česká biblická společnost, 1993 [cit. 2013-10-16]. Dostupné z: http://www.biblenet.cz/app/b/Song/chapter/4

13

Můţe se jednat o muţe a ţenu, nevěstu a ţenicha. Existují ale také výklady, ţe jde o vztah mezi Bohem (ţenichem) a Izraelem (nevěstou), nebo mezi Kristem (ţenichem) a církví (nevěstou). Co se svateb týče, jedním z textů, které se dodnes často na svatbách čtou, je První list Korintským, resp. jedna z jeho částí (13. kapitola). Jeho autorem je svatý Pavel, který v prvních kapitolách vyjadřuje starost nad tím, jak korintská církev upadá. Ve druhé části se zaměřuje na manţelství, svobodu, bohosluţby a vzkříšení Krista. V přílohách uvádím onu část, která se cituje při (převáţně) církevních obřadech, začínající větou: „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon,“ a končící: „Ať se děje cokoliv, láska vydrţí, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.“8

V Janově evangeliu nalezneme i příběh o svatbě, o svatbě v Káně Galilejské. Je to příběh pro Nový zákon velice důleţitý, protoţe právě tam se poprvé stane zázrak vykonaný Jeţíšem. Jeţíš je spolu se svými učedníky i matkou hostem na svatbě. Tu se k němu uprostřed veselí přitočí Marie a poví mu, ţe došlo víno. „Co to ode mne ţádáš! Ještě nepřišla má hodina,“ 9 odvětí Jeţíš. Jeho matka však ví, ţe Jeţíš nakonec zázrak vykoná a řekne sluţebníkům, aby udělali vše, co od nich její syn bude ţádat. Jeţíš si nechá donést šest kamenných nádob určených k ţidovské očistě a dá je naplnit vodou. Nakonec z nich nechá nabrat a donést správci hostiny. Správci hostiny bezpochyby voda proměněná ve víno velmi zachutná, neboť si zavolá ţenicha: „Kaţdý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve kdyţ uţ se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno aţ pro tuto chvíli." V celé události jsou patrné dvě věci – jednak fakt, ţe víno zajišťoval ţenich a jednak můţeme spatřit důleţitost, jakou sehrávalo víno (potaţmo jiné alkoholické nápoje) na svatbě. Svatba byla odpradávna událost, kde se rodina snoubenců mohla „blýsknout“ a nejinak tomu zřejmě bylo i na svatbě v Káně Galilejské. Příběh končí těmito slovy: „Tak učinil Jeţíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.“10

8

První list Korintským. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_list_Korintsk%C3%BDm 9 Náboţenství. VAĎURA, Petr. Český rozlas [online]. 2004 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/rannislovo/_zprava/504306 10 Náboţenství. VAĎURA, Petr. Český rozlas [online]. 2004 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/rannislovo/_zprava/504306

14

1.2 ZÁSNUBY Symbolem zásnub je dnes prsten, který snoubenec navlékne snoubence na prsteníček. V devatenáctém století se však dávaly i jiné dary, které měly znamenat lásku a věrnost mezi zamilovanými jako byla jablka, střevíčky, věnečky (ty symbolizovaly čistotu a panenský stav dotyčné dívky), koláče, perníková srdce, košile, kloboučky, květiny (nejţádanější byly růţe), kraslice, pentle, sukně, fěrtůšky, kordulky, čepce a především šátky. Ty vyšívané, „do ruky“, byly jakýmsi závazkem. Obvykle se darovaly na Velikonoce jen těm, kteří vztah mysleli opravdu váţně. Muţ si takový šátek schovával celý ţivot a býval s ním i pohřben. Do dnešních dob si však uchoval tradici prsten. Počátky darovaného prstenu hledejme ve starém Římě, kdy snoubenec nasazoval své milé prsten na znamení věrnosti. U nás se nemusel nutně nosit na ruce. Chlapci, kteří také dostávali od svých milých prstýnky, je často nosili na řetízku v kapsičce. V souvislosti s prstýnky musím podotknout, ţe v „křesťanských kruzích“ se prsten jako závazek začal chápat aţ v průběhu 13. století. Jedním z nejznámějších typů prstenů je irský prsten zvaný Claddagh. Dvě ruce drţí srdce, které má korunu. Ruce symbolizují přátelství a soudrţnost, srdce lásku a koruna věrnost a oddanost. Postavení prstenu je velmi důleţité a prakticky dává najevo, jak to má nositel s milostným ţivotem. Kdyţ totiţ nosí prsten na pravé ruce s korunou směrem k tělu, znamená to, ţe je nezadaný. Na téţe ruce, ovšem korunka směřující ven symbolizuje, ţe je jeho nositel zadaný. Claddagh na levé ruce, jehoţ korunka míří ven, značí zasnoubení, směrem dovnitř potom nositele ţenatého nebo nositelku vdanou. Stavění máje byl další způsob, jak vyjádřit city chované k vyvolené dívce. Podle legendy byla první májka vystavěna před domem děvčete, kterému se celá ves smála, ţe jej nikdo nechce. Panna se však modlila ke sv. Filipovi a do rána měla před domem stromek ozdobený pentlemi a bílou růţí na znamení toho, ţe je Bohem milována. Dívkám se májka natolik zalíbila, ţe ji začaly vyţadovat od svých milých. Tento zvyk ovšem pochází zřejmě ze starého Říma, kde strom jako takový měl chránit před zlými duchy. Dívky se cítily velmi zahanbeny, pokud ráno májku nenalezly, a proto večer – jestliţe měly podezření, ţe není ve vsi nikdo, kdo by se takového úkolu zhostil – přemlouvaly své příbuzné (otce, bratry, bratrance), aby jim diskrétně přes noc májku postavili. Děvčatům hádavým a hašteřivým se stavěly májky nerovné, ţenám, které se jakýmkoli způsobem provinily proti mravopočestnosti, se nestavěly vůbec.

15

Velká máj pro celou ves se stavěla na místě dobře viditelném a po nocích se hlídala, protoţe chasy z okolních vesnic se občas snaţily májku zničit. Májky byly často opěvované v písničkách: „Můj milej mi pod okýnkem stavěl pěkný májek. Byl to jeden ze všech z nejkrásnějších, byl to jeden ze všech z nejkrásnějších z celičkýho kraje.“ Bohuţel nestávalo se často, aby se dva, kteří se opravdu milovali, nakonec vzali. Sňatky bývaly nejčastěji vynucené rodiči, přesto však byly snoubenci respektované. Koneckonců i Maryša ze stejnojmenné hry bratří Mrštíků si vzala Vávru na přání svých rodičů: „MARYŠA (obrátí se k Vávrovi prosebně): Pane Vávro, co sem vám udělala, ţe mě tak pronásledujete? Dyť přece vidíte, ţe se rukama nohama bráním, srdcem stojím proti vám, a přece chcete, abych byla vašó ţenó a vašó bét nemoţu. Dyť tu nejde o rok nebo dva! Jak já k temu přindu, abych pro vás obětovala celé svůj ţivot? Mňéte rozum aspoň vy, kdyţ ho naši nemajó! … Dvéře se otevřou a vejde Maryša, uplakaná, oblečena v parádní kroj. Přikryje si jednou rukou tvář

a

chvilku

tak

nerozhodně

stojí

na

místě,

pak

za

hlubokého

ticha.

MARYŠA: Já vás teda poslechnu, abyste mě proklínat nemusili, ţe su nezdárná vaša dcera. – (K Vávrovi.) Já si vás vezmu, pane Vávro, (s rostoucí vášní) ale máte vy vědět, koho si berete. (V chůzi na odchodu) Bude to ţivot k utopení. (Sama vykročí první do síně)“11 Rodiče potenciální nevěsty dávali přednost tomu muţi, který byl majetnější a byl stejného náboţenského zaloţení jako oni sami. Rodiče potenciálního ţenicha zase chtěli nevěstu pracovitou, skromnou a laskavou. Velkou nechuť obvykle měli vesničtí rodiče k dívkám z města. Příčinou této nesnášenlivosti byl strach z chování takové dívky v hospodářství. Rodiče mívali pocit, ţe se nebude umět dostatečně „ohánět“ okolo hospodářství, protoţe se ve městě podle jejich soudu musela naučit panským způsobům. I vrchnost dohlíţela na sňatky svých poddaných. V 18. a 19. století museli ti, kteří se chtěli vzít, odvádět určitou částku vrchnosti za uzavření manţelství. Důvodem tohoto poplatku 11

MRŠTÍK, Alois a Vilém MRŠTÍK. Maryša: [drama v pěti jednáních]. V nakl. Artur vyd. 3. Praha: Artur, 2012. D (Artur). ISBN 978-80-87128-83-1.p 42 - 45

16

nebyla ani tak potřeba dalších peněz jako spíš regulace početního růstu chudiny. „Po roce 1800 byly finančním dekretem limitovány dokonce i sňatky učitelstva, četnictva a vojska.“12 Rozdíl mezi zásnubami a námluvami (viz následující kapitola) je ten, ţe zásnuby se prakticky vztahovaly k vyšším vrstvám společnosti a měšťanům. I ve městech se však – stejně jako na vesnici – snoubenci nemuseli téměř znát. Postupem času se však přihlíţelo čím dál víc k přání potenciálních snoubenců a počet sňatků z lásky tak překročil počet sňatků z rozumu. „Mladý muţ, který nalezl zalíbení v některé dívce, zpravidla poţádal, osobně či písemně, o její ruku, definitivní rozhodnutí však náleţelo rodičům, případně poručníkům. Svou vyvolenou však mohl poţádat, aby se za něj přimluvila. Pokud zákonní zástupci shledali volbu rozumnou, souhlasili.“13 Pokud by dívka nebyla k sňatku svolná a nápadník o tom věděl, ptal se nejdříve rodičů, kteří měli moc zlomit dceřin odpor. Neexistovalo, aby dívka svým sňatkem klesla ve společenském ţebříčku. Ţenich ji měl naopak pomoci dostat se výš. Nicméně nejčastěji k sobě nacházeli cestu lidé podobného společenského postavení. Např. dcery dělníků si braly dělníky, dcery z úřednických rodin se provdávaly za právníky apod. Zásnuby, ke kterým se přistupovalo po výběru a schválení partnera, měly svou určenou podobu. Stejně jako na vesnici se dohadovala svatební smlouva a výše věna. Hlavním rituálem zásnub byla zásnubní večeře. Ţenich zpravidla přišel s bílou kyticí a prstenem do domu nevěsty, kde „otec vloţil dceřinu ruku do pravé dlaně ţenicha, pak se teprve směli snoubenci poprvé políbit“14. Nikdy nebyla udána přesná doba, která by měla uplynout od zasnoubení do sňatku. Pohybovala se od tří týdnů do několika měsíců. Za nejvhodnější dobu však byly povaţovány měsíce dva.

12

NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Vyd. 1. Vyšehrad, 2012, 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-4292-385.Chapter Předsvatební čas ve znamení lásky a úcty k tradici, p 214. 13 . . Vyd. 1. Praha, 2010c2009, 430 p. ISBN 978-802-4616-834. Chapter Rituály kolem svatby, p 145. 14 . . Vyd. 1. Praha, 2010c2009, 430 p. ISBN 978-802-4616-834. Chapter Rituály kolem svatby, p 147.

17

1.3 NÁMLUVY „Námluvy se konaly zejména tehdy, kdyţ šlo o majetkové kompenzace, zatímco sňatky chudých se sjednávaly prostě, často i bez písemné smlouvy.“15 Svou úlohu tehdy sehrávali i dohazovači, kteří rodičům nevěsty vychvalovali ţenichův statek, naopak ţenichovým rodičům povídali o věnu nevěsty. Často se sepisovala svatební smlouva, která jasně určovala majetkové uspořádání dvou snoubenců. Její nepostradatelnou součástí bylo ujednání výše věna, informace o výbavě, popřípadě o výměnku. Smlouvu měl na starosti rychtář, byla podepsána svědky a stvrzena na vrchnostenském úřadě. Význam věna nevěsty vzrostl aţ ve 2. polovině 18. století. Do století desátého platil „věno“ ţenich otci nevěsty jako jakési vykoupení. Později se role obrátily a nevěsta přinášela do své nové rodiny dar. Dar se ovšem ještě později změnil v nárok vůči rodičům nevěsty. Věnem se stával dobytek, peníze a ve století devatenáctém i nemovitosti. Ne kaţdá dcera mívala stejné věno. Měl-li otec více dcer, vyplácel vyšší věno dceři ošklivé, churavé, oblíbenější nebo starší. Počítalo se s tím, ţe se mladá a hezká dcera vdá i bez velkého věna. Výbavu nevěsty tvořilo nádobí, plátno, šaty, nářadí, nábytek a hlavně peřiny. „Říkalo se, kde rostou děvčata, rostou i housata.“16 Bohatší dívky měly peřiny z peří hus a kachen, chudší ze slepičího nebo holubího peří. Matka nevěsty dohlíţela na to, aby výbava její dcery byla dostatečná. Výšivky na ručnících a plachtách musely být prací nevěsty, aby na novém gruntu ukázala, jak zručná umí být. Samotný rituál námluv byl centrem zájmu celé vesnice. Ţenich obřadně přicházel do nevěstina domu, kde se důkladně smejčilo a uklízelo, aby je ve vsi nemohl nikdo pomluvit. Právě zde se ţádalo o ruku dívky a posléze se přistoupilo k sepsání svatební smlouvy. Po jejím sepsání se podával přípitek a snoubenci si dali dárky. Ţenich dostával rozmarýnu – údajně proto, aby mu nevěsta stále voněla – a šátek, o kterém byla řeč v kapitole „Zásnuby“. Nevěsta na oplátku dostávala stříbrný peníz.

15

NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Vyd. 1. Vyšehrad, 2012, 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-4292-385. NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Vyd. 1. Vyšehrad, 2012, 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-4292-385. Chapter Předsvatební čas ve znamení lásky a úcty k tradici, p 218. 16 NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Vyd. 1. Vyšehrad, 2012, 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-4292-385. Chapter Předsvatební čas ve znamení lásky a úcty k tradici, p 225.

18

Nakonec došlo k jakémusi malému obřadu, který napodoboval svatbu. Druţba spojil ruce snoubenců a pronesl: „Já na místě rodičů této poctivé nevěsty N. N. oddávám ji tobě ţenichu k věrné ruce tvé…“17

1.4 OHLÁŠKY Ohlášky započínaly přípravy na svatbu. Následovaly po námluvách (zásnubách) a měly za úkol oznámit vztah snoubenců širému okolí. Zároveň měly zabraňovat moţné bigamii nebo nedodrţení slibu manţelství jinému/jiné. Konaly se tři za sebou jdoucí neděle, v některých případech se odehrály najednou (z důvodu těhotenství apod.), o čemţ svědčí i text povídky Divá Bára spisovatelky Boţeny Němcové: „…raději prý všecky tři ohlášky najednou, kdyţ je ţenich nedočkavý.“18 Pokud byli snoubenci kaţdý z jiného farního obvodu, muselo k ohláškám dojít v obou dvou obvodech. Po prvních ohláškách se pekly koláče na svatbu, bílilo se a uklízelo, vybírali se hosté, druţičky, muzikanti, vykrmovala se zvířata. Netřeba dodávat, ţe to vše se odehrávalo pod drobnohledem celé vesnice.

1.5 SVATEBNÍ OZNÁMENÍ Historie svatebních oznámení se začala zřejmě psát v polovině osmnáctého století. Na rozdíl od ohlášek, které měly za úkol odhalit moţné překáţky v uzavření sňatku, měla svatební oznámení pouze oznámit blíţící se sňatek. Autorka kapitoly Rodina našich předků v knize Z dějin české kaţdodennosti Milena Lenderová se přiklání k faktu, ţe svatební oznámení se rozšířila nejprve ve šlechtických kruzích, a to z toho důvodu, ţe příbuzní šlechticů ţili často stovky, někdy i tisíce kilometrů od snoubenců, takţe prakticky neexistoval jiný způsob, jak se o sňatku dozvědět. „Čas kdysi plynul volněji, proto stačilo odeslat oznámení asi deset dní před svatbou.“19 Jako dnes i tehdy mohla být svatba malá nebo velká. Pokud byla svatba malá, potaţmo tajná, odesílalo se oznámení aţ po uzavření sňatku. Na stránce esbirky.cz jsem našla oznámení Karla Kramáře a jeho ţeny Naděţdy, kteří právě vyuţili takovéhoto oznámení. Svědčí o tom text, který pouţili: 17

NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Vyd. 1. Vyšehrad, 2012, 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-4292-385. Chapter Předsvatební čas ve znamení lásky a úcty k tradici, p 229. 18 NĚMCOVÁ, Boţena. Divá Bára a jiné dívky na útěku. V Praze: Slovart, c2012, 244 s. Česká klasika. ISBN 978-807-3916-206. str. 50 19 . . Vyd. 1. Praha, 2010c2009, 430 p. ISBN 978-802-4616-834. Chapter Rituály kolem svatby, p 149.

19

„Dr. Karel Kramář a Naděţda Kramářová dovolují si oznámiti, ţe slavili svůj sňatek dne 30. srpna v Gaspra (Krym.) V říjnu 1900.

Koreiz. (Krym.)“20

Ing. Hana Mládková, sběratelka svatebních oznámení, v pořadu České televize Domácí štěstí řekla: „Dřívější (svatební) oznámení byla jednodušší, decentnější. Bývaly to většinou bílé kartičky jenom s černým písmem a bývalo také dobrým zvykem, ţe svatbu svých dětí oznamovali rodiče, kteří také neváhali uvést své tituly, např. továrník, statkář atd.“ Tituly – nebo řekněme – svou profesi uváděli i ţenichové, jak dokládá text svatebního oznámení z roku 1897: „Marie Francárová a Hynek Macoun, obchodník ve Studené dovolují si tímto uctivě oznámiti, ţe budou slaviti sňatek svůj v úterý dne 23. února 1897 o 11. hod. dopolední v chrámu Páně sv. Prokopa ve Studené.“21 Všimněme si, ţe si v 19. století příliš nelámali hlavu s tím, aby se celé slovo vešlo na řádek („bu“, na dalším řádku „dou“). Vrátím se ještě k podobě svatebního oznámení a naváţi na to, co říkala Ing. Hana Mládková o jednoduchosti a decentnosti tehdejších oznámení. Milena Lenderová totiţ toto tvrzení potvrzuje: „Na rozdíl od současných zvyklostí, kdy se při formulování a úpravě oznámení meze fantazii nekladou, byla oznámení 18. a dlouhého 19. století prostá, stručná, poměrně konzervativní, tištěná na bílém či našedlém papíře, někdy s raţbou. Lišila se tedy jen formátem, typem písma a grafickou úpravou. Preferováno bylo černé písmo, výjimečně se 20

Svatební oznámení manţelů Kramářových. NÁRODNÍ MUZEUM. In: ESbírky.cz - kulturní dědictví online [online]. 2013 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.esbirky.cz/detail/73386/?series=95d29bed611c156b5f9d3f 21 Domácí štěstí. Česká televize [online]. 2011 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095813559-domaci-stesti/video/

20

objevuje červené. Starší mají kvartový formát, ojediněle jsou větší, novější jsou osmerkového formátu. Tisk zůstával bez ilustrací – ty se ve větší míře objevují aţ v 70. – 80. letech 20. století. Touhu po eleganci a výjimečnosti umoţňovala v předminulém věku volba papíru: levný papír byl tenký, draţší tuhý, nejdraţší nákladný ruční.“22

1.6 SVATEBNÍ ODÍVÁNÍ Nevěsta v bílém, ţenich v černém. Klasika svatebního dne. Do šestnáctého století však bílá barva symbolizovala smutek, a tak nepřicházelo v úvahu, aby si tuto barvu oblékla nevěsta. Něco podobného platilo o bílém závoji, který značil neštěstí. Člověk, který dal sbohem všem těmto pověrám, byla v roce 1840 anglická královna Viktorie. Britská monarchie měla svůj nezpochybnitelný vliv na celou Evropu, a tak se z bílých šatů a bílého závoje mohly brzy radovat i jiné nevěsty. Slovo „brzy“ nicméně asi není úplně správný výraz. „Trvalo však ještě čtyřicet let, neţ se bílé šaty ujaly všeobecně.“23 Ačkoli je v Nové velké knize etikety jasně psáno, ţe „bílé saténové šaty si poprvé oblékla královna Viktorie“24 a všeobecně se to tak traduje, Milena Lenderová píše: „Bílé svatební šaty se objevují ve větší míře od 18. století…“25 Přesto dodává, ţe „nikdy nebyly obligátní a nepředstavovaly zdaleka jedinou moţnost“26. V pořadu Domácí štěstí se Iva Hüttnerová ptala Vlaďky Dobiášové, kdy nastal zvrat ve svatební módě, načeţ Vlaďka Dobiášová odpovídá: „Nejvýraznější doba byla rok 1931, kdy se začaly nosit bílé saténové dlouhé šaty s dlouhým rukávem upnuté ke krku s dlouhou vlečkou. Mohla si je dovolit i chudší vrstva…“27 Údajně úplně první nevěstou, která oblékla bílé svatební šaty, byla v roce 1558 Marie Stuartovna, kdyţ se vdávala za francouzského dauphina Františka. Jak jsem zmiňovala na začátku, bílé šaty symbolizovaly smutek a velmi nešťastný osud potkal po krátkém čase i jejich nositelku. Dva měsíce po svatbě zemřel dauphinův otec Jindřich II. a o několik měsíců později zemřel i sám dauphin, tou dobou jiţ král František II. Marie tak musela opustit Francii a vydat se zpět do rodného Skotska. Její osud však byl po návratu ještě nešťastnější, neţ ten 22

. . Vyd. 1. Praha, 2010c2009, 430 p. ISBN 978-802-4616-834. Chapter Rituály kolem svatby, p 149 - 150.

23

ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 178. 24 tamtéţ 25 . . Vyd. 1. Praha, 2010c2009, 430 p. ISBN 978-802-4616-834. Chapter Rituály kolem svatby, p 152. 26 tamtéţ 27 Domácí štěstí. Česká televize [online]. 2011 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095813559-domaci-stesti/video/

21

dosavadní. Její druhý manţel, lord Darnley, byl zavraţděn a Marie se v témţe roce provdala za jeho údajného vraha, coţ pobouřilo většinu Skotska. Po mnoha peripetiích prchla do Anglie, kde však byla v roce 1587 popravena. V českých zemích na vesnicích byly svatební šaty nahrazeny kroji a závoje věnečky. Dívka nosila přes ramena navíc vyšívanou plachtu – úvodnici. Vzhledem k tomu, ţe však zakrývala značnou část postavy, se od jejího pouţívání upustilo. Kroj měl být v některých místech Čech a Moravy nenošený, aby nevěsta netrpěla nouzí, a měla-li ještě bílou košili, mohla se „těšit“ na bezbolestný porod. Věnečky neměly o nic méně magické schopnosti. Pomáhaly léčit a kladly se pod hlavičku umírajícímu dítěti. Barva svatebních šatů nevěsty neměla a nemá být v ţádném případě modrá nebo fialová. Takové šaty by mohly nevěstě přinést neštěstí. V knize Zahrada ţivota paní Betty se můţeme dočíst, ţe Boţena Němcová, tehdy naposledy Barbora Panklová, měla na své svatbě s Josefem Němcem právě bledě modré šaty. „Světle modré šaty prý znamenají zármutek,“28 dodává autor. A pravdou je, ţe ji v ţivotě mnoho štěstí nepotkalo. Josefa Němce popsala sama spisovatelka takto: „Trochu bürokrat, trochu svobodomyslný, jinak polovičatý, brutální charakter…“29 Manţelství nebylo šťastné a jeho velkou část tak Němcovi proţili odděleně. Oba se potýkali s chudobou. Němcová rozesílala dopisy na všechny strany, v nichţ prosila o pár grošů. Nejhorší ranou však byla bezesporu ztráta čtrnáctiletého syna Hynka, který zemřel na tuberkulózu. Přesto všechno píše: „Já pocítila v ţivotě mnoho bolestí, trpkých klamů, byla jsem na kraji zoufalství – avšak navzdor tomu neztratila jsem důvěru a lásku k lidem!“30 Nicméně Boţena Němcová nebyla zdaleka jediná, která se oblékla ve svůj svatební den do modré či fialové barvy. Vlaďka Dobiášová má ve své sbírce taftové fialové svatební šaty, které si na začátku 20. století oblékla sedmnáctiletá nevěsta. Za protektorátu proběhlo mnoho známých svateb. Ţenil se Raoul Schránil, tenista Eugen Ambros, vdávala se Hana Vítová nebo Adina Mandlová, po které je dnes pojmenován jeden z nejznámějších svatebních salonů v Praze. „Předposlední březnový den roku 1940 se v Chrámu sv. Víta provdala dcera kníţete Ericha z Thurnu a Taxisu princezna Josefina za Jiřího hraběte Bořka-Dolanského… K pohádkové svatbě patřily i pohádkové šaty, 28

IVANOV, Miroslav. Zahrada života paní Betty (později Boženy N.). V Praze: XYZ, 2012. ISBN 978-80-7388620-2. Chapter Zastavení druhé: Ţivot (O skladateli Karlu Kovařovicovi), p 158. 29 IVANOV, Miroslav. Zahrada života paní Betty (později Boženy N.). V Praze: XYZ, 2012. ISBN 978-80-7388620-2. Chapter Zastavení druhé: Ţivot (O skladateli Karlu Kovařovicovi), p 156. 30 IVANOV, Miroslav. Zahrada života paní Betty (později Boženy N.). V Praze: XYZ, 2012. ISBN 978-80-7388620-2. Chapter Zastavení druhé: Ţivot (O skladateli Karlu Kovařovicovi), p 260.

22

samozřejmě bílé s vlečkou a dlouhý závoj. Pod ním měla nevěsta drahocennou rodinnou krajku. Druţičky byly oblečeny v tyrkysově modrých úborech a nesly kytice ţlutých narcisů.“31 Povšimněme si jedné věci, a to šatů druţiček. Často se setkávám s názorem, ţe stejně oblečené druţičky jsou „trapný americký moderní zvyk“. Moţná pro někoho trapný, ovšem moderní rozhodně není. V pohanských dobách byly dokonce šaty druţiček velmi podobné těm nevěstiným, coţ mělo vést ke zmatení zlých duchů. Také malé druţičky nejsou výmyslem moderní doby. Jaroslav Havlíček ve svých Petrolejových lampách, jejichţ děj se odehrává na přelomu 19. a 20. století, píše: „Nevěsta Štěpka musila mít také drůţičku, to se rozumí, nebyla jí však dlouhá, vyschlá stará panna Boţka Karbanová, ale roztomilá, devítiletá Hilmarova Helenka.“32 Muţské ošacení mělo být v 19. století – stejně jako nevěstino – nové. Takový šat svému nositeli v dalších letech slouţil jako šat sváteční, o čemţ svědčí i pasáţ v Raisově knize Kalibův zločin, kdy se Vojta Kaliba ţení: „Smrţ měl své svatební šaty, vlasy namazány, aţ se leskly v jedné hladině, u kabátu dlouhý prut rozmarýny a pentle aţ k boku.“33 Vojta Kaliba byl naproti tomu „jiţ ustrojený do nových černých šatů, přistřiţený i oholený.“ Eva Jančíková ve své knize Historie svateb od nejstarších dob po současnost píše, ţe ve městech ţenichové od 19. století do poloviny dvacátého nosili frak, jehoţ tvar vycházel z napoleonské uniformy. „Dlouhé kalhoty měly po stranách nohavic dvojí lampasy, původní kabátec byl vzadu prostřiţen a zaokrouhleně byly odstřiţeny jeho přední části aţ k výši pasu, takţe vznikly jakési krovky. Bylo to velmi účelné řešení, neboť tento střih původní uniformy vyhovoval zejména při jízdě na koni.“34 V Nové velké knize etikety se o fraku píše následující: „Na velkou svatbu povoluje Guth-Jarkovský frak i přesto, ţe se striktně nosí jedině večer.“35 Naproti tomu Miroslava Burianová píše následující: „Navzdory dobovému vtipu, ţe se Hitler bude ţenit, protoţe dostal na frak, nebyl pánský frak oním správným předepsaným svatebním úborem. Jiţ od dob první republiky platilo, ţe frak měl být určen jen pro večerní příleţitost.

31

BURIANOVÁ, Miroslava. Móda v ulicích protektorátu. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2013. 286 s. ISBN 978-80-7036-397-3.Chapter Neobyčejné dámy, pp 204–205. 32 HAVLÍČEK, Jaroslav. Petrolejové lampy. Vyd. 9., V nakl. Academia 1. Praha: Academia, 2008. 279 s. ISBN 978-80-200-1595-2. str. 171 33 RAIS, Karel Václav. Kalibův zločin. Vyd. 25., V ČS 1. Praha: Československý spisovatel, 1974. 263 s. Slunovrat. Malá řada; sv. 21. Chapter IV, p 83. 34 JANČÍKOVÁ, Eva. Historie svateb od nejstarších dob po současnost. Praha: Epocha, 2012. ISBN 978-807425-143-6. Chapter Svatební odívání, účesy, zkrášlování, úloha květin, p 64. 35 ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 50.

23

Týkalo se to i svateb.“36 Později byl dle Jančíkové frak nahrazen o něco jednodušším smokingem. Podle dnešní etikety však smoking na svatbu nepatří: „Smoking je sice nádherný pánský oblek, ale svým určením je dle etikety vhodný pouze jako večerní oblek, který se nosí po 18 hodině. Pouţití smokingu na klasické české svatbě, pořádané během dne, tudíţ nedoporučujeme.“37 A něco podobného píše i M. Burianová: „Smoking byl výrazem večerní nevázané společnosti, a proto nebyl nikdy zcela vhodný pro tak nevinnou společenskou událost, jako byla svatba.“38 Oblek, který je pro ţenicha dodnes vhodný, je ţaket, který na sebe oblékl v roce 1936 i Eduard VIII., kdyţ si bral Wallis Simpsonovou. Nicméně většině muţů stačil – obzvlášť později, v době válečné – o něco úspornější oblek, zvlášť pokud se jednalo o civilní sňatek. „Úsporná doba tolerovala i světlá vycházková saka s kalhotami.“39 I ţeny volily v době protektorátu velmi střídmé modely: „A ostatně i Adina Mandlová se vdala ve světlém kostýmu doplněném puntíkatou halenkou a kloboukem breton.“40 I moje babička z otcovy strany, která se vdávala v roce 1942, měla na sobě jednoduchý světlejší kostým a tmavý klobouk. Ovšem pro svatbu v kostele byla daleko vhodnější dlouhá bílá róba s vysokým pasem a dlouhými rukávy. Ty se mohly po svatbě odstranit, šaty zkrátit o vlečku, přebarvit a na světě byly nové plesové šaty. Svatební šaty obvykle doplňoval závoj, který měla nevěsta přichycený k vlasům pomocí myrtového věnečku, ozdobné čelenky či drobného kloboučku. „Závoj byl určen jen pro svatební den, na rozdíl od oblečení se nedal přešít ani jinak racionálně zuţitkovat.“41 Závoj byl symbolem panenství a nevinnosti nejen kvůli bílé barvě, ale také z jiného důvodu. Nevěstina tvář byla při příchodu k oltáři zahalena do bílého závoje. Tehdy byla ještě dívkou. Kdyţ se závoj odhalil, stala se z ní (symbolicky) jiţ ţena. A právě z tohoto důvodu nebyl závoj vhodný pro starší nevěsty. Látka, ze které byl ušit závoj, mívala často ještě jeden zvláštní účel: potahovala se ní svatební kytice. Kytice byla nejčastěji bílá, doplněná myrtovými větvičkami.

36

BURIANOVÁ, Miroslava. Móda v ulicích protektorátu. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2013. 286 s. ISBN 978-80-7036-397-3. Chapter Neobyčejné dámy, p 206. 37 Nejčastější chyby při výběru oblečení pro ţenicha na svatbu. In: Bandi: Bandi Vamos [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.bandi.cz/obleky/vyber-udrzba-a-noseni-obleku/vyber-obleku-prozenicha/395-nejcastejsi-chyby-pri-vyberu-obleceni-pro-zenicha-na-svatbu 38 BURIANOVÁ, Miroslava. Móda v ulicích protektorátu. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2013. 286 s. ISBN 978-80-7036-397-3. Chapter Svatební úbor, p 206. 39 BURIANOVÁ, Miroslava. Móda v ulicích protektorátu. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2013. 286 s. ISBN 978-80-7036-397-3. Chapter Svatební úbor, p 206. 40 BURIANOVÁ, Miroslava. Móda v ulicích protektorátu. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2013. 286 s. ISBN 978-80-7036-397-3 Chapter Svatební úbor, p 206. 41

. Vyd. 1. Praha, 2010c2009, 430 p. ISBN 978-802-4616-834. Chapter Rituály kolem svatby, p 152.

24

1.7 VE SVATEBNÍ DEN Svatební den začínal na venkově obvykle průvodem ţenicha, mířícím k domu nevěsty. Dveře stavení bývaly však zamčené. Po delším domlouvání se dveře otevřely a v nich se objevila falešná nevěsta, kterou bývala starší ţena nebo druţička. Nakonec byla přivedena ta pravá a nastalo poţehnání rodičů, přičemţ právě ono poţehnání, jemuţ předcházel odpros nevěsty, bylo jedním z nejdůleţitějších a zároveň nejdojemnějších aktů svatby. Tento zvyk se v České republice udrţuje do dnešních dob. Nejvíce se s ním však můţeme setkat v religióznějších moravských oblastech. Cestou do kostela jel průvod tišeji, ne zvesela, jak by se snad dalo očekávat. Jezdilo se na vozech, v movitějších rodinách i v kočárech. V době protektorátu se velkým trendem stala svatební jízda tramvaje, která měla za úkol přivézt hosty na radnici a z radnice na svatební hostinu. Tramvaj byla pochopitelně zdobená květinami a jinými dekoracemi, a protoţe před svatbou mívá mnoho hostů hlad, součástí takové tramvaje byl i studený bufet. Vrátíme-li se však k venkovské svatbě z „dávnější historie“, pokládám za poměrně zajímavý fakt, ţe mezi hosty obřadu zpravidla chyběly matky nevěst, které zůstávaly doma, aby mohly připravit svatební hostinu. Svatební obřad ve městech byl velmi podobný tomu venkovskému. Snad jen vše probíhalo decentněji, nicméně málokde chybělo poţehnání rodičů a obřad v kostele byl samozřejmostí. Do kostela vstupoval ţenich se svou matkou a nevěsta se svým otcem. Součástí svatebního obřadu byla mše, během níţ odpovídali snoubenci na otázky, které jim kněz kladl. Ten jim během obřadu spojil ruce a nakonec pronesl závěrečné poţehnání, které vynechal v případě, ţe jeden ze snoubenců byl vdovec či vdova. V roce 1868 však nastal zvrat – nyní bylo povoleno uzavírat i tzv. sňatky občanské a mít tak civilní obřad. Do roku 1870 byl však povolen pouze těm, kteří „neměli moţnost vstoupit do manţelství podle církevních předpisů, a od roku 1870 byl povolen osobám, které se nehlásily k ţádné státem uznané církvi. Toho například vyuţil 25. února roku 1875 devětačtyřicetiletý ateista Vojta Náprstek a na praţské Staroměstské radnici si vzal po šestnáctileté známosti o dvanáct let mladší Pepičku.“42 V roce 1919 došlo k dalšímu „rozšíření“ civilního sňatku, kdy „manţelství bylo povaţováno za platné, pokud byly provedeny ohlášky a souhlasu

42

JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Co ještě nevíte o životě našich předků. Vyd. 1. Ilustrace Štěpán Zavadil. Praha: Motto, 248 s. ISBN 978-807-2467-174.Chapter Civilní sňatek a rozvod, p 150.

25

budoucích manţelů byl přítomen přednosta okresního či obecního úřadu nebo matrikář, dva svědkové a zapisovatel.“43, V některých venkovských částech Čech „po oddavkách, kdyţ se svatebníci byli před kostelem hojně vyzpívali, odebrali se do hospody, kde tančili aţ do večera. Potom šli svatebčané z nevěstiny strany do domu jejích rodičů a ţenich se svými hosty k sobě domů. Na obou stranách byla připravena bohatá hostina, po které se šlo opět do hospody. Teprve na druhý svatební den se všichni dohromady sešli u nevěsty, kde se po pohoštění odehrávaly další obyčeje…“44 Znamená to tedy, ţe svatba trvala více dnů, coţ dosvědčuje i E. Jančíková, která píše: „Svatebním dnem býval zpravidla den všední, většinou úterý. Počítalo se s tím, ţe se svatba protáhne do dalších tří aţ pěti dnů.“45 Existuje jedno staré české přísloví, které se rovněţ váţe k délce svatebních oslav: „Dobrá svatba týden trvá.“ Zmiňme i pověry, které se váţí ke svatebnímu dni. Bylo-li hezky a slunečno, mělo být šťastné i manţelství, „déšť a sníh při cestě do kostela měly přinášet nehodu“46, větrno značilo, ţe je anebo bude jeden z manţelů větroplach. Štěstí mělo přinášet setkání s dívkou, mladíkem a neštěstí naopak se starou ţenou, ţebrákem či zajícem. Také zahlédnutí holuba mělo přinášet štěstí. Záleţelo i na měsíci sňatku: „Kdo se v máji ţení, pozdě bycha honí.“47 Většina lidí zná jinou pověru vztahující se k měsíci květnu: „V máji na máry,“ někdy také: „Svatba v máji, nevěsta na máry.“ Tato pověra však souvisí zřejmě s faktem, ţe se předpokládal sexuální ţivot partnerů, nebo chceme-li novomanţelů, po svatbě, coţ znamenalo moţnost zplození dítěte, které by se v takovém případě narodilo za devět měsíců – tedy v zimě, v únoru, v době, kdy je jídla nedostatek. Nevěsta by tak nemusela mít dostatek síly na porod a prodělání šestinedělí. Další měsíce slibují větší štěstí: „Kdyţ se v září oţeníš a vdáš, bohatství zaručeno máš. Svatba

43

JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Co ještě nevíte o životě našich předků. Vyd. 1. Ilustrace Štěpán Zavadil. Praha: Motto, 248 s. ISBN 978-807-2467-174.Chapter Civilní sňatek a rozvod, p 150. 44 NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Vyd. 1. Vyšehrad, 2012, 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-4292-385. Chapter "Uţ se navracíme z toho chrámu páně p 302. 45 JANČÍKOVÁ, Eva. Historie svateb od nejstarších dob po současnost. Praha: Epocha, 2012. ISBN 978-807425-143-6. Chapter Svatební den, zvyky a obyčeje, p 78. 46 NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Vyd. 1. Vyšehrad, 2012, 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-4292-385. Chapter "Uţ mou milou do kostela vedou...", p 299. 47 HÜTTNEROVÁ, Iva. Za domácím štěstím: sbírka poučných a praktických rad z domácnosti, jakož i předpisů ku získání a zachování krásy duševní i tělesné, jež má znáti každá žena. Vyd. 1. Praha: PM vydavatelství, 2009. 106 s. ISBN 978-80-900808-1-2. Chapter Svatba, p 85.

26

v říjnu – láska kvete, ale blahobyt uteče. V listopadu svatba radost nese,/ v prosinci tě sníh a zima třese,/ ale svatba daruje ti lásku navěky!“48

1.8 SVATEBNÍ HOSTINA V devatenáctém století prakticky neexistoval jednotný způsob posvatebního veselí. Někde, jak uţ jsem citovala v předchozí kapitole, se šlo nejprve do hospody, pak se svatebčané rozešli a teprve druhý den se uspořádala společná hostina, jinde probíhalo pohoštění nejdříve u nevěsty, druhý den u ţenicha, jinde zas se uspořádal oběd v domě nevěsty a večeře probíhala v domě ţenicha. Společné jídlo však vţdy tvořilo důleţitou a nepostradatelnou součást celé svatby. Rodiny obou novomanţelů se mohly blýsknout, a tak často docházelo k tomu, ţe se zvaly stovky hostů. Více hostů znamenalo více pohoštění, a o to větší prestiţ. Nevěsta se ţenichem sedávali při hostině zpravidla vedle sebe a jídávali z jednoho talíře. Měli však jíst málo, někde dokonce vůbec nic, protoţe měli být jiţ najedeni láskou. Zasedací pořádek hostů měl na starosti druţba. Byl to nelehký úkol, protoţe musel mít na paměti příbuzenské vztahy i postavení hosta. Jak uţ jsem se několikrát zmínila, svatby byly pro rodinu velkým nákladem, a častokrát se proto stávalo, ţe snoubenec svatbu odloţil a spoléhal na to, ţe příští rok se bude dařit lépe a bude tak z čeho svatbu financovat. Kromě masa, kterého se na svatbě mohlo podávat i několik druhů (coţ ovšem platilo u bohatých rodin, chudší rodiny na maso kolikrát neměly peníze), se největší oblibě těšily kaše na sladko. Právě takové kaše měly přinášet novomanţelům sladký ţivot. Kaše mohla mít mnoho podob, nejčastěji se však vařila krupicová či jáhlová. Dle Janíčkové se jedla před hlavním jídlem, dle Navrátilové se postupně dostala aţ na konec hostiny. Jako důvod uvádí, ţe ji jednak začala vytlačovat masitá jídla, jednak s ní hosté házeli na zem, to aby had hospodáříček měl taky něco ze svatby. Obecně se na svatbě házelo s ledasčím. Krom kaše to bývaly koblihy, cukroví, rýţe, hrách nebo čočka. Právě luštěniny měly zajišťovat novomanţelům hojnost a plodnost. I v Babičce se píše o takovém zvyku: „Doma by babička nedopustila, aby se zrnko hrachu bylo na zem hodilo, ale kdyţ začali hosté po sobě házet

48

HÜTTNEROVÁ, Iva. Za domácím štěstím: sbírka poučných a praktických rad z domácnosti, jakož i předpisů ku získání a zachování krásy duševní i tělesné, jež má znáti každá žena. Vyd. 1. Praha: PM vydavatelství, 2009. 106 s. ISBN 978-80-900808-1-2. Chapter Svatba, p 85.

27

pšenicí a hrachem, i sama hrstku vzala a na ţenicha a nevěstu je hodila pravíc: 'Aby je Pánbůh také tak obsypal boţím poţehnáním.'“49 Stejně jako kaše byly velmi důleţitým svatebním pokrmem koláče. I s nimi bylo spojeno mnoho různých pověr. Svatební koláč nesměl mít jediný kaz na věnečku, jinak se usuzovalo, ţe je dívka nečistá, pokud k sobě nepřiléhaly zobáčky hrdliček na koláči, věřilo se, ţe si novomanţelé budou nevěrní. Pověra, která platí do dnešních dob, se týká rohových koláčků. Kdo je sní, měl by být do roka pod čepcem. Nejdůleţitějším z koláčů byl koláč nevěstinský. Dosahoval obřích rozměrů a býval zhotovován z těch nejlepších ingrediencí. Koláč musel splňovat i jisté estetické poţadavky a jeho předávání nevěstě býval velmi slavnostní okamţik. Nakrájet jej měl druţba nebo hlavní druţička. Na městské svatební hostině se podávaly pokrmy vybranější (pečeně s omáčkami, cukrovinky, různé druhy sladkostí), které se zapíjely pivem a vínem. Na závěr se mohla podávat káva.

1.9 ČEPENÍ NEVĚSTY Mnoho z nás nepochybně zná moravskou píseň „Ej od Buchlova“. V první sloce se zpívá: Ej, od Buchlova větr věje uţ tej Kačence pantle bere /: Dneska nevěsta, zajtra ţena, dnes večer budeš začepená :/50 A kdo nezná tuto píseň, jistě si vzpomene na slovní spojení „být pod čepcem“. Vše souvisí s velmi obřadným a dojemným aktem svatby zvaným čepení. Čepení symbolizovalo přijetí dívky mezi společnost vdaných ţen a zároveň její poddanost jedinému muţi. Do doby svatby chodila dívka prostovlasá a její panenství značil v den svatby věneček na hlavě.

49

NĚMCOVÁ, Boţena. Babička: Obrazy venkovského života od Boženy Němcové. 24. vyd. s [barev.] il. Adolfa Kašpara, (v SNDK 3. vyd.). Praha: SNDK, 1955. 206, [2] s. Chapter XVIII, p 193. 50 Ej od Buchlova. In: Karaoketexty.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/lidove-pisne/ej-od-buchlova-31345

28

Čepení prováděla nejčastěji starosvatka a druţičky kolem zpívaly smutné písně: „Děvčata za dveřmi zpívaly smutným hlasem aby si nenechala brát vínek zelený, jak si ho jednou sundat nechá, ţe se s ním více neshledá.“51 V některých krajích se nevěsta nasazování čepce bránila. Někdy proto, aby dodala obřadu čepení na dramatičnosti, jindy proto, aby jí lépe dojily krávy („kerá šátek třikrát schodí, tý krávy hodně dojí, / kerá šátek neschodí, tý krávy nedojí“52). Nejsmutnějším důvodem mohl být její odpor vůči manţelství s člověkem, kterého nemilovala: „Vdalo se děvčátko do dvorečka, do dvora, vzalo si galánečka ze dvorečka, ze dvora. A hneď jak se vdalo, hořce zaplakalo, ţe tam nedostalo, co srdce její miluvalo. Miluvalo děvče chlapca z Líšně chudobnýho, mosela se vdávat za cizího, bohatýho.“53 Čepení probíhalo nejčastěji před svatební nocí, někdy aţ druhý den a udrţelo se do přelomu 19. a 20. století. Dnes se na svatbách uţ prakticky nevyskytuje, a pokud ano, bývá ztvárněno folkloristickým souborem. Např. na server youtube.com bylo před časem přidáno video s názvem „Čepení nivnické nevěsty“. Nevěsta, která je členkou souboru Nivnička, sedí uprostřed půlkruhu svých druţiček, které zpívají teskné písně. Dvě z druţiček zatím zakrývají plátnem nevěstu tak, aby ji ţenich nemohl spatřit. Boţena Němcová ve své Selské svatbě v okolí domaţlickém píše: „(nevěsta) zatancovala s ním (druţbou) jakoţ i s ţenichem kolečko a ţeny ji opět mezi sebe vzaly, vedouce ji k 'čepení' do srubu. Při tom nesmí být ţádný muţský. Nevěsta si sedla na podnoţku, ţeny pily rosolku, jedna jí sundavala věnec a drouţka zpívala… Zatím dá ţena nevěstě černý čepec (ještě zachovaný od buláckého kroje) na hlavu a převlekne ji do jiných šatů. Takto ustrojenou vzaly ţeny mezi sebe, přikryly ji plenou, zavolaly dudáka a druţbu a šly s nimi do sednice.“54

51

NĚMCOVÁ, Boţena. Babička: Obrazy venkovského života od Boženy Němcové. 24. vyd. s [barev.] il. Adolfa Kašpara, (v SNDK 3. vyd.). Praha: SNDK, 1955. 206, [2] s. Chapter XVIII, p 194. 52 NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Vyd. 1. Vyšehrad, 2012, 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-4292-385. Chapter "Za zelený věneček, daly jsme ti čepeček", p 349. 53 NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Vyd. 1. Vyšehrad, 2012, 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-4292-385. Chapter "Za zelený věneček, daly jsme ti čepeček", p 353. 54 NĚMCOVÁ, Boţena. Národopisné a cestopisné obrázky z Čech / Selská svatba v okolí domaţlickém. In: Wikizdroje [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://cs.wikisource.org/wiki/N%C3%A1rodopisn%C3%A9_a_cestopisn%C3%A9_obr%C3%A1zky_z_%C4% 8Cech/Selsk%C3%A1_svatba_v_okol%C3%AD_doma%C5%BElick%C3%A9m

29

Tradice, která se dnes čepení přibliţuje, spočívá v usazení ţenicha a nevěsty vedle sebe na ţidle. Nevěstě dají na hlavu šátek a do ruky vařečku, zatímco ţenichovi vloţí do úst fajfku, na hlavu narazí klobouk a bezvousému ţenichovi se pomocí barev (někdy řasenky) namalují vousy. Ţidle s novomanţely poté hosté vynesou do výšky. Pokud se čepení odehrálo jiţ v den svatby, následovalo jej ukládání nevěsty a ţenicha na loţe. Svatební průvod se odebral k domu ţenicha, kde se všichni před komorou zastavili a zazpívali. Nakonec druţba uvedl oba k loţi a nabádal je k celoţivotní věrnosti. Ostatní radili, aby se drţeli „panenství tuto dnešní noc, nebude mít ďábel nad vámi svou moc“55. To byla ovšem poměrně paradoxní rada, protoţe během celého dne se podávaly novomanţelům pokrmy, o kterých se věřilo, ţe mají afrodiziakální účinky (např. kaše, med). Ve městech se po hostině nečepilo, zato se přejímaly jiné zvyky ze zahraničí. Např. jitřní dar, který má svůj původ zřejmě ve Francii, kde rytíři dávali svým nevěstám ráno nějakou malou – i kdyţ drahou - pozornost. Takovou pozorností mohl být šperk nebo oděv. Jitřní dar mohla stanovovat uţ svatební smlouva.

55

NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Vyd. 1. Vyšehrad, 2012, 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-4292-385.Chapter Uvádění nevěsty jako svědectví „konzumu“ manţelství, p 365.

30

2 SVATBY DNES 2.1 ZÁSNUBY Ţádost o ruku je jakýmsi počátkem svatebních příprav. Zároveň je to den pro pár velmi významný a měl by být i nezapomenutelný. Zásnuby nejsou ţádným právním aktem. Snoubenci pouze jasně dávají svému okolí najevo, ţe svůj vztah míní váţně a chtějí ho i institucionalizovat. Zároveň nikde není dána jasná podoba ţádosti o ruku a můţe se udát – alespoň v dnešní době – prakticky jakýmkoli způsobem. Zásnuby však zpravidla leţí pouze v rukou muţe. Je to on, kdo ţádá o ruku a kdo musí promyslet, jak celý akt proběhne. Autorky knihy Svatbář radí muţům, jak takovou ţádost provést. Upřímně si nejsem jistá, zda někdy nějaký muţ tuto knihu otevřel (je sladce růţová), nicméně tipy v ní jsou. Krom toho, ţe radí, aby přijel dotyčný muţ se svou přítelkyní na Jemniště, kde by jim personál v expoziční jídelně nebo ve francouzské zahradě speciálně k tomuto účelu prostřel (obě dvě jsou zakladatelkami svatební agentury, jejíţ svatby se odehrávají na Jemništi), vyjmenovávají i další moţnosti: ţádost o ruku v restauraci, na dovolené u moře, uprostřed levandulových polí v Provence, ţádost „vloţenou“ do předčítání knihy, ţádost, kterou přinese domácí mazlíček, atp. „Vţdy se ptám svých klientů, jestli měli zásnuby nebo jak partner poţádal nevěstu o ruku... Slyšela jsem mnoho krásných příběhů. Dokonce mohu statisticky uvést, ţe naprosto vede poţádání o ruku na dovolené. Ať uţ je to na pláţi při západu slunce, na Eiffelovce při pohledu na Paříţ, v římské restauraci při hudbě houslí, anebo na vrcholku hory po těţkém výstupu,“56 říká k tématu zásnub svatební koordinátorka a autorka knihy Svatba v jedné osobě. Zajímavé je, co říká k zásnubám etiketa. Jedna z moţností, jak takový zásadní krok udělat, je „uspořádat malou rodinnou slavnost v salonku restaurace nebo doma, kde by oba společně vyhlásili, ţe se rozhodli se zasnoubit. Hostina by měla být zahájena přípitkem, který přednese otec snoubenky, a pak snoubenec v krátkém vystoupení řekne, ţe se s dívkou mají natolik rádi, ţe se hodlají v budoucnu vzít, a proto chtějí svůj vztah povýšit na zasnoubení. Pak dívku

56

JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3. Chapter Zásnuby a poţádání o ruku, p 18.

31

políbí a předá jí zásnubní prsten.“57 Popravdě jsem nikdy o tomto typu zásnub neslyšela. Častější je proto klasická ţádost o ruku ve dvou, o které jsem psala výše. V případě klasických zásnub snoubenci oznámí svůj krok kaţdému rodičovskému páru zvlášť při nejbliţší příleţitosti. Onou příleţitostí můţe být večeře, ať uţ v restauraci nebo doma. Pokud se rozhodne snoubenec navštívit rodiče snoubenky v jejich domě, aby je s celou záleţitostí seznámil, měl by s sebou přinést dvě kytice: jednu – větší a romantičtější – pro snoubenku a druhou – o něco menší a tlumenější – pro matku snoubenky.

2.2 PO ZÁSNUBÁCH Po zásnubách zpravidla přijde na řadu rozhodování, kdy a kde svatba proběhne, leckdo si na začátku jasně stanoví určitou finanční hranici, tedy kolik chce do svatby investovat. Zároveň by se snoubenci měli dohodnout, kolik svatebních hostů si představují. Konkrétní datum svatby si snoubenci vybírají z různých důvodů. Často se setkávám s datem prvního setkání, někdy se jim určité datum jednoduše líbí - ţádané bylo např. datum 8. 8. 200858, kdy v Českých Budějovicích bylo hlášeno na 30 svateb a oddávalo se od devíti hodin ráno do půl desáté večer, beznadějně „obsazeno“ měl toho dne i Karlštejn. Podobně atraktivní bylo i datum 9. 9. 2009, 10. 10. 2010, 11. 11. 2011 atd. Často je potřeba datum z různého důvodu přesunout – ať uţ kvůli obsazenému místu, kde by měl proběhnout obřad, obsazené restauraci, obsazenému termínu u fotografa apod. Takové přesuny však nejsou třeba v případě, ţe se snoubenci na datu domluví v dostatečném časovém předstihu. Onen „dostatečný časový předstih“ je však velmi subjektivní pojem – pro někoho se můţe jednat o několik málo měsíců dopředu, u někoho o skoro celý rok (i více). Pokud datum vyhovuje, měli by snoubenci „navštívit sňatkovou matriku či duchovního, do jehoţ správy spadá jimi vyhlédnuté místo pro uskutečnění svatebního obřadu“59. Pochopitelně je nezbytné s sebou přinést určité doklady (rodný list, občanský průkaz atd.). Poplatky na matrikách se pohybují od 500 Kč do 3.000,- Kč: „3.000,- Kč – svatba mezi snoubenci, kteří nemají trvalý pobyt na území ČR 2.000,- Kč – svatba mezi snoubenci, kdy jeden z nich nemá trvalý pobyt na území ČR 57

ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 176. 58 ČTK. Magické datum 8. 8. 2008 láká ke svatbám. In: Impuls [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.impuls.cz/clanky/2008/08/magicke-datum-8-8-2008-laka-ke-svatbam/ 59 STERNBERGOVÁ, Petra a Linda JANDOVÁ. Vyd. 1. Ilustrace Michaela Novotná. [Postupice: Petra Sternbergová], c2005, 104 s. ISBN 80-239-5470-9. Chapter Plánování krok za krokem, p 44.

32

1.000,- Kč – při vydání povolení uzavřít sňatek mimo úředně určenou místnost nebo určený čas 500,- Kč – vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manţelství.“60 Pokud se pár rozhodne uzavřít církevní sňatek, je zapotřebí předloţit oddávajícímu osvědčení o splnění všech poţadavků zákona pro uzavření manţelství, vydané příslušným matričním úřadem. Církevní obřad je také podmíněn manţelskou přípravou, která je postavena na několika setkáních s oddávajícím, přičemţ u kaţdého oddávajícího se počet těchto setkání můţe lišit, a liší se také církev od církve.

2.3 VÝBĚR MÍSTA PRO OBŘAD A SVATEBNÍ HOSTINU Zatímco do poloviny 19. století byl pro vstup do svazku manţelského určen výlučně kostel, dnes se fantazii meze nekladou, a tak mohou snoubenci sňatek uzavřít prakticky kdekoli, nicméně je vţdy třeba myslet na souhlas matriky a na počet hostů. Ne kaţdý prostor se hodí pro velkou svatbu. Obřady se tedy obvykle konají: v obřadních síních, v kostelech, chrámech a kaplích, na zámcích a hradech, v zahradách a jiných venkovních prostorech, na lodích atd. Snoubenci však mohou uzavřít sňatek i na neobvyklých místech jako např. v balonu, ve vlaku, na komíně, pod vodou, ve vinném sklípku atd. Takřka nic není v dnešní době nemoţné. Co se týče svatební hostiny, snoubenci vybírají nejčastěji takovou restauraci, která není příliš vzdálená od místa obřadu. Patricia Janečková ve své knize Svatba píše několik tipů, jak takovou vhodnou restauraci vybrat, a klade důraz na tyto základní součásti: obsluha (je-li dostatečně ochotná a příjemná) kuchyně (je-li chuť jídel podle představ) ochota a flexibilita personálu/managementu čistota 60

JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3.Chapter Formality, p 27.

33

prostor (je-li dostatečně velký pro snoubenci poţadovaný počet hostů) bezbariérový přístup (je-li některý z hostů indisponován) Důleţitá – i kdyţ pro někoho moţná ne prvořadá - je i jakási estetická stránka restaurace. Nicméně nejen v restauraci se můţe odehrávat svatební hostina. V poslední době roste obliba tzv. party stanů, které se postaví (nejčastěji) u místa obřadu. Tím pádem se nemusí přejíţdět z místa na místo, coţ je pro většinu hostů pohodlnější. Pokud pár uvaţuje o moţnosti party stanu, je nasnadě objednat catering. „Jistěţe je pohodlnější (ne však levnější) nechat si všechno jídlo a nápoje, včetně mobiliáře (nábytku – stoly a ţidle) přivézt aţ k vám a ještě příjemnější je, ţe catering zase všechno po sobě uklidí a odveze.“61 Ať uţ však se bude svatební hostina odehrávat v restauraci nebo v jiných prostorách, je nezbytné domluvit se na: počtu hostů, kteří se budou hostiny účastnit, svatebním menu, tvaru svatební tabule/tabulí. Znát počet hostů je nutné jak pro snoubence, kteří pak získají předběţnou kalkulaci svatební hostiny, tak i pro restauraci / cateringovou firmu, která objednává suroviny. Svatební menu se nejčastěji skládá z polévky (hovězí s játrovými knedlíčky), svíčkové na smetaně s knedlíkem a jako dezert se v dalších hodinách podává dort, který novomanţelé slavnostně krájejí před zraky všech přítomných. Ale podoba takového menu je zcela na snoubencích, potaţmo na restauraci / cateringové firmě. Svatební tabule můţe mít různé podoby. „Nejčastěji zasedají hosté k tabuli tvaru T. V čele mohou být jen novomanţelé, pokud to místo dovolí, mohou tam být i rodiče novomanţelů. Tedy 2 nebo 6 osob v čele.“62 Existují ale i jiné tvary tabulí. Kromě T je velmi oblíbené „U“, kde v čele sedí novomanţelé a jejich rodiče, „I“, kde místo novomanţelů je uprostřed jedné dlouhé strany (pokud je však stůl dostatečně široký, sedávají i v čele krátké části), dalšími moţnostmi jsou i tabule ve tvaru „H“ a „E“. Z mého pohledu je jedním z nejlepších řešení 61

JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3. Chapter Catering, p 88. 62 JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3.Chapter Svatební hostina a menu, p 76.

34

svatební hostina u několika kulatých stolů, kde je konverzace snazší neţ u dlouhých stolů „I“, „U“, „T“ a dalších. Důleţitým aktem svatby jsou proslovy provázené přípitky, je tedy nutné se s restaurací / cateringovou firmou domluvit, jaký typ alkoholického nápoje si snoubenci přejí. Nejčastěji je to šampaňské, Prosecco a Bohemia sekt, oblíbenými přípitky jsou však i Martini, Cinzano a Campari. Nevylučují se i jiné alkoholické nápoje jako slivovice, whiskey, whisky, nebo míchané alkoholické drinky. Nabídka je široká. Večer svatby bývá zakončen rautem, případně spojeným s after party. Na rautu se snoubenci opět domlouvají s restaurací / cateringovou firmou a jedná se o jakýsi typ večeře formou švédských stolů. After party nejčastěji vyuţívají ti, kteří mnoho hostů, kteří se zúčastnili obřadu, nepozvali na svatební hostinu (oběd). Svatební hostina je jedna z nejdraţších poloţek svatby – dokonce u leckoho vůbec nejdraţší, a snoubenci se chtějí takové přílišné finanční „zátěţi“ vyhnout. After party bývá tedy spojená (ve většině případů) s rautem a hosté nic neplatí. Stává se však, ţe novomanţelé určí, ţe tvrdý alkohol, míchané drinky a jiné draţší alkoholické nápoje si budou hosté platit sami. Součástí after party, leckdy však i celé svatby, bývá často DJ, potaţmo kapela, kterou si snoubenci objednají. S výběrem místa hostiny jde ruku v ruce výběr místa ubytování svatebních hostů. Ubytovací zařízení by se mělo nacházet v takové vzdálenosti od místa hostiny, aby se k němu dalo dojít pěšky a hosté tak nemuseli řešit dopravu. Co se týče financování ubytování, jedná se o poměrně spornou otázku. Snoubenci by však měli rozhodně počítat s tím, ţe celou částku za ubytování zaplatí.

2.4 SVATEBNÍ DORT, ZÁKUSKY, VÝSLUŢKY Málokdo dnes zaţije svatbu bez slavnostního krájení svatebního dortu novomanţeli. Váţe se k němu i tradice, která říká, ţe kdo má výš ruku na noţi, kterým se dort krájí, ten bude mít navrch i v manţelství. Svatební dort, případně výsluţky, si mohou snoubenci nechat „vytvořit“ u cukráře, i kdyţ v poslední době se rozšířil trend specializovaných firem, které se zabývají zakázkovou výrobou dortů (nejen svatebních) a snaţí se svým zákazníkům vycházet maximálně vstříc. Některé poţadavky týkající se vzhledu svatebních dortů jsou totiţ pro některé cukráře příliš sloţité a vzhledem k technice výroby, kterou neovládají nebo na ni nemají potřebné pomůcky, i neproveditelné. 35

U svatebního dortu je třeba řešit jeho velikost. Leckde stačí jen seznámit cukráře s počtem svatebních hostů a od tohoto počtu se pak odvíjí i velikost. Dorty mohou mít tedy různé tvary, náplně, mohou se lišit i počtem pater a záleţí tak na vkusu a finančních moţnostech snoubenců, jak bude jejich dort vypadat. Do výsluţek se nejčastěji dávají svatební koláčky, které snoubencům můţe vytvořit někdo z rodiny (podle pověr by tak neměla činit sama nevěsta, protoţe by jinak mohla mít nouzi v manţelství a uplakané děti63), nebo si je mohou nechat upéct u cukráře. Na některých vesnicích se však udrţuje zvyk tzv. zvacích koláčků, které někdo z rodiny rozváţí spolu se svatebním oznámením po vsi. Do výsluţek se však mohou dávat i mini zákusky nebo jiné „laskominy“. Často se však do výsluţek dávají sladké „zbytky“ ze svatební hostiny. Výsluţky však mohou nabýt i jiných podob neţ jídla. Např. autorky knihy Svatbář, které se v knize snaţí inspirovat páry chystající svatbu např. svatbou ve stylu Pána prstenů, navrhují: „… hosty obdarujte výtiskem nejlépe závěrečné části trilogie (jeví se nám to jako nejvhodnější, poněvadţ tam všechno dobře skončí) s Vaším věnováním a datem svatby, případně zdařilou replikou bájného prstenu.“64 Na tomto příkladu se dá ilustrovat, ţe novomanţelé mohou hosty obdarovat čímkoli nebo také vůbec ničím. Ovšem faktem zůstává, ţe mnozí hosté, kteří uţ mají nějakou svatbu za sebou, na výsluţku čekají a také očekávají, ţe uvnitř krabičky najdou něco k jídlu.

2.5 SVATEBNÍ OZNÁMENÍ A JINÉ TISKOVINY Přestoţe dnešní době vládne internet a sociální sítě, od klasických tištěných oznámení se neupustilo a s velkou pravděpodobností ani dlouhou dobu neupustí. I kdyţ jsou samozřejmě páry, které dají na facebook událost „Svatba“ a prostřednictvím této internetové pozvánky sledují, kdo se jejich svatby zúčastní. Ovšem i tyto páry mívají klasické svatební oznámení. Ať uţ ručně vyráběné nebo vytištěné specializovanou firmou. Tištěné svatební oznámení se skládá ze jmen snoubenců (případně novomanţelů), data, hodiny a místa obřadu. Součástí bývá i motto. Prošla jsem několik firem, které se zabývají tiskem svatebního oznámení (www.kyoprint.cz, www.svatebni-oznameni.net, www.svatebnioznameni.com, www.tiskoznameni.cz, www.mottak.cz), a zjistila jsem, ţe se nejčastěji pouţívají citáty Johna Lennona („Miluji ţivot, protoţe mi dal tebe. Miluji tebe, protoţe ty jsi 63

Svatební koláčky. In: Svatba.cz: Partner pro ten ... důležitý den [online]. 2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://svatebni-kolacky.svatba.cz/ 64 STERNBERGOVÁ, Petra a Linda JANDOVÁ. Vyd. 1. Ilustrace Michaela Novotná. [Postupice: Petra Sternbergová], c2005, 104 s. ISBN 80-239-5470-9.Chapter Velké plánování, p 31.

36

můj ţivot.“ „Hledali jsme štěstí a našli jsme sebe.“ „Máš-li lásku, máš všechno.“), Victora Huga („Jdi s tím, kdo tě má rád.“), často – i kdyţ méně - se objevuje i citát Karla Čapka: „Jsme dva. Dva na všechno - na lásku, na ţivot, na boj i bolest a na hodiny štěstí. Dva na výhry a prohry, na ţivot i na smrt - dva.“ Svatební oznámení se můţe posílat před svatbou i po svatbě. Text svatebního oznámení je tomu přizpůsoben: „Jana Nováková a Martin Kučera si dovolují oznámit, ţe své budoucí dny budou ţít ve svazku manţelském, který uzavřou dne 8. 8. 2008 na zámku Konopiště ve 14 hodin. Seifertova 11, Praha 3, 130 00“65 V první kapitole jsem uváděla příklad svatebního oznámení Karla Kramáře a jeho ţeny Naděţdy, který je ukázkou druhého typu oznámení (oznámení vypovídající o tom, ţe se snoubenci jiţ vzali), a který je i přes své stáří poměrně současný. Pokud však vyuţijeme prvního typu svatebního oznámení, „musíme je rozeslat v předstihu tří aţ čtyř týdnů, chceme-li, aby hosté na naši svatbu přišli…. Zvlášť pečlivě vybereme hosty, které pozveme na svatební hostinu, to je nejbliţší rodina, svědci a dobří přátelé. Těm vloţíme do obálky se svatebním oznámením kartičku, ţe jsou zváni ke svatebnímu stolu. Obvykle jde o naše nejbliţší osobní přátele, proto nezůstáváme u formální pozvánky; zatelefonujeme jim a seznámíme je s průběhem svatebního dne a s dalšími pozvanými hosty. Řekneme jim také, co budeme mít na sobě, aby se mohli svým oblečením přizpůsobit úrovni novomanţelů.“66 V předcházející citaci byla tedy zmíněna další moţná součást svatebního oznámení: pozvání k tabuli, které se „tiskne na stejný motiv papíru a píše se stejným fontem jako oznámení“67, součástí můţe být i pozvání na večerní party, které se stejně jako pozvání k tabuli tiskne na stejný papír stejným fontem jako oznámení.

65

JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3. Chapter Svatební oznámení, p 101. 66 ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 177. 67 JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3.Chapter Svatební oznámení, p 101-102.

37

Dalšími svatebními tiskovinami mohou být jmenovky, program dne, papír / kartička s textem o svatebních darech a svatební noviny.

2.6 SNUBNÍ PRSTÝNKY Výměna snubních prstýnků je neodmyslitelnou součástí svatebního obřadu, nicméně dnešní doba povoluje i výměnu jiných předmětů neţ prstenů. Záleţí však na matrice, potaţmo na knězi, kteří budou snoubence oddávat. Existují firmy (Lukáš Rýdl, Bisaku ad.), které se specializují na vyhotovení snubních prstenů na zakázku. Takové vyhotovení však trvá od 3 do 6 týdnů. Pokud se jedná o svatbu bez větších příprav, existuje velká spousta klenotnictví, kde se koupí ty prstýnky, které snoubencům vyhovují. Prsteny budou snoubenci nosit celý ţivot, a proto na jejich výběru často nešetří. Zároveň bych ráda podotkla, ţe zatímco dříve bylo nemyslitelné, aby se prsteny obou manţelů lišily, dnes se na tuto problematiku hledí jinak a prsteny snoubenců se tak liší běţně. Ty dámské dokonce obsahují drahé kameny (diamanty, brilianty, případně zirkony, pokud chtějí snoubenci ušetřit), coţ je věc v minulých dobách nemyslitelná. Stejně jako marketing má svá čtyři C, má je i diamant: „carat – hmotnost, colour – barva, charity – jasnost, cut – výbrus. Cena kamene je kalkulována podle kvality, původu, zabarvení, velikosti a vnitřní inkluze (nečistoty).“68 Mezi drahými kovy, ze kterých se prstýnky zhotovují, se nejčastěji objevují bílé a ţluté zlato, stříbro a palladium. Nicméně objevují se i nové, neobvyklé materiály (např. červené zlato, titan, wolfram, nerezová/chirurgická ocel atd.). Klenotnictví po výběru prstýnků nabízí moţnost rytiny. Nejčastěji se vrývá datum svatby a jméno nastávajícího/nastávající, případně různé vzkazy, symboly atd. Novinkou poslední doby je i rytina dle vlastnoručního podpisu69.

2.7 SVATEBNÍ ŠATY A DOPLŇKY Výběr svatebních šatů bývá pro většinu ţen radostnou událostí. Šaty si mohou koupit, půjčit nebo nechat ušít. Dnes existuje mnoho půjčoven svatebních šatů, nabízejících nepřeberné mnoţství modelů, které mohou mít různý střih, délku a barvu. Zároveň mohou být ušité

68

JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3. Chapter Prstýnky, p 106. 69 Rytiny do prstenů. Rýdl: Snubní prsteny [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.snubniprstenylr.cz/rytiny-do-prstenu

38

z různých druhů materiálů v různých kombinacích (tyl, krajky, satén, brokát, šantung, šifon, krepdešín). Střih můţe být: A-čkový, empírový, mořská panna, široká sukně.70 Speciální šaty, které potom salony nabízejí, jsou šaty těhotenské a XXL. Etiketa o svatebních šatech hovoří následovně: „Nejhonosnější šaty si nevěsta pořizuje na velkou svatbu nebo na svatbu v kostele; bývají dlouhé, s vlečkou, romantické šaty jsou doplněny závojem. Tradiční barva pro mladou dívku je nejčastěji bílá, ale můţe být i krémová, šampaňská a bledě růţová. Vdává-li se ţena podruhé, měla by být oblečena střízlivěji. Postačí kostýmek krémové nebo jiné pastelové barvy.“71 Kromě šatů, které si nevěsta oblékne na obřad, by měla myslet i na tzv. „popůlnoční šaty“, často na různých diskuzních fórech nazývané zkráceně „popůlnočky“. Jedná se o „…pohodlnější šaty nebo kostým, do kterých se převlékne po ukončení slavnostní části svatebního dne“72. Kromě šatů je třeba myslet i na boty. Ty by se měly nejen hodit k šatům, ale zároveň by měla nevěsta myslet na místo, kde se bude svatba konat. Ne všude se dá chodit na podpatcích. Nejčastějším doplňkem svatebních šatů bývá závoj, který se k účesu připevňuje pomocí hřebínku. Existují však i jiné doplňky jako korunky (kombinovatelné se závojem), hřebeny, vlásenky, sponky, věnečky, ţivé i umělé květiny do vlasů, fascinátory, čelenky, klobouky atd., které mohou závoj nahradit. Pokud si není nevěsta jistá tím, zda zvládne svatební účes a líčení sama (případně někdo z rodiny), není neobvyklé, ţe na den svatby objedná sluţby vizáţistky a kadeřnice. Některé kadeřnice vlasy upravují výhradně v kadeřnictví, jiné jsou ochotné přijet brzy ráno přímo k nevěstě. 70

Jak vybrat vhodné svatební šaty pro Vaši postavu?. Svatba snů: Svatební salon [online]. 2013 [cit. 2014-0408]. Dostupné z: http://www.svatbasnu.cz/jak-vybirat-svatebni-saty/ 71 ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 177. 72 ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 178.

39

Některé nevěsty si s sebou na obřad berou i malou kabelku (psaníčko, pompadůrku), ve které mívají vše potřebné. Co se týče šperků, nemyslím si, ţe v České republice existují klasické svatební šperky (kromě snubních prstýnků samozřejmě). Pochopitelně existují firmy a obchody, které své šperky prezentují jako svatební, nicméně náušnice ve tvaru kapky apod. si můţe ţena vzít i na jiné příleţitosti. Existuje však šperk, kterému by se nevěsta měla podle tradice vyhnout, a tím jsou perlové šperky, ať uţ náramky, náušnice, náhrdelníky nebo prstýnky. Perly nosí slzy, alespoň tak praví dávná pověra. Nicméně i přesto autor článku „Svatební šperky pro nevěstu“ na internetové stránce www.snubni-prsten.cz perlové šperky doporučuje jako vhodný dárek pro nevěsty a odkazuje na jiné pořekadlo, které říká, ţe perly přinášejí neštěstí pouze v případě, ţe si je nositelka kupuje sama. „Proto jsou perlové šperky ideální jako dárek pro nevěstu nebo věc, která je půjčená,“73 dodává autor. V posledních letech se v České republice rozšířil trend podvazkového pásku. Nejčastěji bývá krajkový s modrou mašličkou, můţe však mít i jinou barvu. Během svatebního veselí jej ţenich sundá bez pomoci rukou své nevěstě z nohy a vystřelí jej mezi svobodné pány. Kdo jej chytí, stane se příštím ţenichem.

2.8 KYTICE K nevěstě neodmyslitelně patří i svatební kytice, která se po obřadu hází mezi přítomné svobodné dívky (ta, která ji chytí, stane se podle pověry další nevěstou). Kytice se váţí i pro maminky nevěsty a ţenicha (pokud jsou hosty svatby). Ţenich má pak během celého svatebního dne na saku připnutou korsáţ, která koresponduje s kyticí nevěsty. Pro hosty se potom v květinářstvích objednávají myrtové větvičky, které se s drobnou pentličkou přišpendlí ke slavnostnímu oděvu. Kytice mohou nabývat různých tvarů. Autorka knihy Svatba uvádí následující druhy svatebních kytic: 1) kulaté kytice: a) biedermeierovská („kulatá, z drobnějších květů, … nejčastěji je tvořena z růţí“74)

73

Svatební šperky pro nevěstu. In: Snubní-prsten.cz: Prsteny na celý život [online]. 2009 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.snubni-prsten.cz/magazin/nevesta/66-svatebni-sperky-pro-nevestu.html 74 JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3. Chapter Kytice a květinová výzdoba, p 128.

40

b) volná kulatá („u tohoto typu kytice můţeme jiţ květy kombinovat nebo prokládat doplňkovou zelení, korálky, drátky nebo proplést stuhu“75) c) luční 2) převislé kytice: a) kapka b) převislá 3) extravagantní a) glamélie (kytice tvořená z okvětních plátků květin) b) zepter („jednoduchá kytice, která působí jako ţezlo“76) c) kabelky, košíky, koule, rukávníky, prstýnky a náramky Vrátím-li se k převislým kyticím, pak „převislé svatební kytice mohou být vázány do tvaru kapky, coţ je pouze menší převis vhodný i k menším a drobnějším nevěstám, nebo můţe být převis i dlouhý aţ velmi dlouhý, záleţí to na výšce a volbě nevěsty.“77 Pokud Patricia Janečková rozdělila převislé kytice na kapku a převislou, znamená to tedy zřejmě, ţe kapka je krátká převislá kytice, zatímco převislá kytice je delší.

2.9 OBLEK PRO ŢENICHA Pánské obleky mohou být dvojdílné (sloţené z kalhot a saka) a třídílné (sloţené z kalhot, saka a vesty). Také mohou být dvouřadé a jednořadé („ dvouřadý oblek zůstává zapnutý, jednořadý můţe ţenich rozepnout při sedání“78). Kromě klasického obleku si na velmi slavnostní svatbu můţe muţ obléknout ţaket s kravatou nebo regatou. Přestoţe Patricia Janečková ohledně ţaketu píše: „ani odborníci na etiketu se nemohou shodnout, zda ţaket na svatbu ano či ne!“79 Ladislav Špaček ve své Nové velké knize etikety píše: „…nejběţnější úbor pro velkou svatbu je ovšem ţaket.“80 Patricia Janečková dále doporučuje smoking v případě, ţe se svatba koná ve večerních hodinách, nebo frak, jedná-li se o velmi slavnostní svatbu. Co se týče fraku, doplňuje Ladislav

75

tamtéţ JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3. Chapter Kytice a květinová výzdoba, p 129. 77 Svatební kytice. In: La Florista [online]. 2010 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.svatebni-kyticekvetiny.cz/jake-tvary-svatebni-kytice-vam-muzeme-nabidnout/ 78 Svatební oblek. In: Svatba.cz: Partner pro ten... důležitý den [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://svatebni-oblek.svatba.cz/ 79 JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3. Chapter Svatební šaty, p 115. 80 ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 178. 76

41

Špaček následující: „Dbáme na dodrţení stylu – k fraku košili s piké náprsenkou, vestu (ve dne ovšem výjimečně černou namísto obvyklé bílé), bílý motýlek a lakovky…“ Jen doplním, ţe by podle tradice neměl mít ţenich motýlka, aby (po svatbě) neuletěl. Přestoţe Patricia Janečková, jak uţ jsem uvedla výše, doporučuje smoking jako vhodný oděv pro večerní svatbu, Ladislav Špaček píše: „Na svatbu se však nehodí smoking, uţ GuthJarkovský ho vylučuje z repertoáru pánských svatebních obleků.“81

2.10 SVATEBNÍ FOTOGRAFIE A VIDEO Na internetu nalezneme obrovské mnoţství svatebních fotografů. Obvykle bývají poměrně drazí a snoubenci tak musí zváţit, zda chtějí investovat nemalé peníze právě do profesionálních fotografií, nebo zda pověří někoho z příbuzných, aby jejich svatbu „odfotil“ zdarma. Profesionální fotografové nabízejí na svých stránkách různé balíčky sluţeb, které se prakticky týkají délky focení. Pokud si snoubenci přejí fotografie z celého dne, pak focení zahrnuje: „přípravu nevěsty (líčení a česání), oblékání nevěsty (zapínání šatů, obouvání střevíčků, připínání závoje…), předání kytičky + zdobení hostů a aut, nastupování do vozu, vystupování z vozu, příchod k obřadnímu místu, obřad, prstýnky a políbení, gratulace, odchod z místa obřadu (házení rýţe a okvětních plátků, bublifuky), rodinné foto u místa obřadu…, fotografie situované (uţ jen novomanţelé), příchod na místo konání hostiny, přivítání s personálem a tradice, zasedání k tabuli + přípitky, společná polévka, krájení dortu, házení kyticí, svatební tanec, další hry“. 82 Co se týče svatebního videa, mnoho párů, které jiţ objednávají sluţby profesionálního fotografa, z finančních důvodů nezvládne mít navíc kameramana. Nutno však dodat, ţe tato záleţitost bývá velmi individuální a záleţí na tom, čemu dávají snoubenci přednost. Zda fotografiím nebo videu. Video, které nakonec novomanţelé obdrţí, můţe mít podobu svatebního videoklipu. Svatební videoklip obsahuje nejdůleţitější části svatby, které podkresluje jedna nebo více písní.

81

ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 178. 82 JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3. Chapter Fotograf, p 156-157.

42

2.11 SVATEBNÍ AGENTURA Pokud snoubenci nemají mnoho času (jsou příliš zaměstnáni) na přípravu svatby nebo si nejsou jistí tím, zda svatba i přípravy budou probíhat bez problémů, mají moţnost najmout svatební agenturu, která by měla zajistit hladký průběh celého svatebního dne. Svatební agentura zajišťuje veškeré sluţby spojené s obřadem (zabezpečuje místo, oddávajícího, koordinaci obřadu, hudební doprovod, výzdobu a vypomáhá snoubencům s formalitami) a svatební hostinou (zabezpečuje místo, výzdobu, koordinaci a scénář hostiny, dále obstarává hudbu a zábavu). Dále bývá schopna zajistit: květiny a dekorace, svatebního fotografa a kameramana, hudbu a zábavu, svatební dort a jiné cukrářské výrobky, svatební šaty, tiskoviny, dopravu a ubytování a snubní prsteny. „Koordinátorka pak má za úkol ohlídat dodání všech objednaných sluţeb, event. jejich zaplacení, dohlíţí i na rodinu (myrthy a květiny svatebčanům), občerstvení, přípravu nevěsty a ţenicha, zdobení aut, následné řazení vozů v koloně (pokud se v koloně jede), někdy (pokud jsme mimo obřadní síň) i organizuje celý obřad, focení – pomáhá fotografovi se svatebčany, nejdůleţitější však je, ţe pro celou skupinu lidí funguje jako informační kancelář – na koordinátorku se mají všichni obracet s dotazy a ne na novomanţele. Dále pak ohlídá program svatby, svatební dary, doplnění rautu, večerní odvoz svatebčanů atd.“83 Co se týče ceny za sluţby svatební agentury, „některé agentury pracují na provize z celkové částky vaší svatby, jiné pak mají stanovenou pevnou paušální částku.“84

2.12 VE SVATEBNÍ DEN Podle etikety by se hosté, rodina a snoubenci měli sejít nejlépe v domě nevěsty. Tuto příleţitost mohou někteří vyuţít k předání svatebního daru (matce nevěsty). Ţenich můţe zatím představovat navzájem hosty, kteří se neznají. Kdyţ vkročí nevěsta do pokoje, ţenich jí předává svatební kytici. Po předání svatební kytice následuje odjezd na obřad. „Pořadí usazení ve vozech můţe být následující: po ostatních hostech jede ţenich se svou matkou, dále matka nevěsty

83

JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3. Chapter Svatební agentura, p 96. 84 JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3. Chapter Svatební agentura, p 95.

43

s ţenichovým otcem, předposlední jedou svědci a nakonec nevěsta se svým otcem.“85 Jen doplním, ţe některé páry řeší i různé moţnosti dopravy (nevěsty a ţenicha na obřad, popřípadě na místo hostiny): některé si půjčují pro tuto příleţitost luxusní vozy v autopůjčovnách, jiné dají přednost limuzíně, veteránu, a ty romantičtější budou moţná preferovat kočár taţený koňmi. Seřazení svatebního průvodu má na starosti nejčastěji matrikář, popřípadě někdo tímto úkolem pověřený. Pokud neexistují nějaké velké překáţky, seřazuje svatebčany nejčastěji takto: „jako první půjde ţenich se svou matkou, následuje matka nevěsty s otcem ţenicha, pak další svatební hosté, pokud moţno tak, aby se střídaly páry z ţenichovy a nevěstiny strany. Ţeny jsou vţdy po pravici muţů. Předposlední jdou svědci a nakonec nevěsta doprovázená svým otcem“86. Pak uţ nastává samotný svatební obřad, zahrnující slavnostní proslov oddávajícího, „ano“ obou snoubenců, výměna snubních prstýnků (první navléká ţenich nevěstě na levý prsteníček), první novomanţelský polibek a gratulace hostů. Před místem obřadu hosté utvoří špalír a hází na novomanţele rýţi, vystřelují konfety nebo na ně foukají bubliny ze speciálních svatebních bublifuků. To vše by mělo novomanţelům zajistit plodnost. Poté následuje společné focení, někdy i portrétní focení novomanţelů (někteří novomanţelé však dají přednost samostatnému focení po slavnostním obědě). Největší problémem svatebního obřadu bývá zasedací pořádek svatební hostiny. V etiketě však platí pravidlo, „ţe nejčestnější místa jsou uprostřed stolu a jejich význam klesá směrem k okrajům. V čele stolu tedy sedí novomanţelé, ţena vpravo. Rodiče manţelky sedí na straně manţela, rodiče manţela sedí na straně manţelky, vţdy tak, aby se vedle sebe střídali muţi a ţeny. Po stranách sedí svědci a následují další hosté v pořadí jejich společenské významnosti, nejdříve rodina, pak přátelé“87. Avšak ještě předtím neţ novomanţelé vejdou do restaurace, kde se bude hostina konat, přivítá je obsluha restaurace s přípitkem. Často bývá přípitek spojen i s rozbitím talíře, který 85

ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 180. 86 ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 180. 87 ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 182.

44

číšník/servírka drţí pod táckem, na kterém přinesl skleničky s přípitkem. Přípitek, který pronese někdo z čestných hostů (nejčastěji jím bývá otec nevěsty), započíná samotnou svatební hostinu. Po hostině se krájí svatební dort a „pokračuje-li zábava tancem, první sólo patří novomanţelům. Pak oba novomanţelé tančí s rodiči svého protějšku a se svými rodiči.“88 Poté následuje volná zábava, někde doprovázená hrami. Před hostinou nebo po ní hází nevěsta svatební kytici mezi svobodné dívky.

3 MARKETING 3.1 MARKETING A ZÁKLADNÍ POJMY S NÍM SOUVISEJÍCÍ Autoři knihy „Moderní marketing“ definují marketing následovně: „Marketing je společenský a manaţerský proces, jehoţ prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot.“89 Doc. Jakubíková potom marketing charakterizuje takto: „Marketing představuje integrovaný komplex činností od provádění výzkumu trhu, analýzy prostředí, průzkumu potřeb a přání zákazníků a studia nákupního rozhodovacího procesu spotřebitelů přes koncepční činnosti, plánování, tvorbu produktu, volbu distribučních cest, cenovou a kontraktační politiku aţ k promotion, marketingovému managementu a dalším činnostem.“90 Marketing tedy není pouhé umění prodat výrobek nebo sluţbu, jde o uspokojení potřeb zákazníka. Marketing začíná ještě předtím, neţ produkt („produktem se rozumí jakýkoliv statek, který můţe být nabídnut na trhu, aby uspokojil potřebu, touhu nebo přání“91) vůbec existuje. Firma zjišťuje potřeby zákazníků. Od těchto potřeb (pocitů nedostatku) se odvíjí náměty na vytvoření nového produktu nebo na jeho inovaci. Marketing je pak s tímto produktem spojen po celý jeho ţivotní cyklus.

88

ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2041954-5. Chapter Svatba, p 183. 89 KOTLER, Philip et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 97880-247-1545-2. Chapter Co je marketing?, p 40. 90 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. Expert. ISBN 978-80247-2690-8. Chapter Marketing, p 41. 91 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. Expert. ISBN 978-80247-2690-8.Chapter Marketing, p 42.

45

Cílem marketingu je tedy „prostřednictvím směny uspokojovat potřeby, přání a poptávku zákazníků, vytvořit pro zákazníky hodnoty, a tímto zabezpečit splnění stanovených cílů firmy“92. „Podstatou marketingu je: segmentace trhu, dlouhodobost cílů, a orientace na zákazníka.“93 Hovoříme-li o rozpoznání potřeb a přání cílových trhů, které se firma snaţí uspokojit lépe neţ konkurence, mluvíme o tzv. marketingové koncepci. Marketingová koncepce se však často zaměňuje s prodejní koncepcí, která vyuţívá zcela jinou perspektivu. Autoři knihy „Moderní marketing“ vysvětlují odlišnost perspektiv marketingové a prodejní koncepce následovně: „Prodejní koncepce pouţívá perspektivu zevnitř-ven. Začíná v továrně, soustředí se na existující produkty společnosti a volá po vyšším prodeji a reklamě s cílem dosáhnout ziskového prodeje… Marketingová koncepce pouţívá perspektivu zvenčí-dovnitř. Začíná u dobře definovaného trhu (přičemţ trh je 'soubor skutečných a potenciálních kupujících určitého výrobku nebo sluţby'94), zaměřuje se na potřeby zákazníka, koordinuje veškeré marketingové aktivity ovlivňující zákazníka a vytváří zisk pomocí dlouhodobých vztahů se zákazníky zaloţených na hodnotě pro zákazníka a jeho spokojenosti.“95 Produkt, který firma vytvoří, musí pro zákazníka představovat hodnotu. „Hodnota pro zákazníka je rozdíl mezi hodnotou, kterou zákazník získá díky vlastnictví či uţívání produktu, a náklady na jeho získání a vyuţívání.“96 Nákupní proces spotřebitele má následující průběh: v první chvíli rozpozná problém, následně si hledá informace, poté hodnotí alternativy, a teprve potom se rozhodne pro nákup. Poslední fází je ponákupní ocenění. Obecně platí, ţe zákazníci se ve světě produktů umí poměrně dobře orientovat. Přispívá k tomu internet, kde nalezneme veškeré informace, včetně recenzí.

92

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. Expert. ISBN 978-80247-2690-8. Chapter Marketing, p 41. 93 KOTÍKOVÁ, Halina a Jaroslav ZLÁMAL. Základy marketingu [online]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 77 s. [cit. 2014-03-17]. ISBN 80-244-1489-9. 94 KOTLER, Philip et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 97880-247-1545-2. Chapter Co je marketing?, p 44. 95 KOTLER, Philip et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 97880-247-1545-2. Chapter Filozofie marketing managementu, p 50. 96 KOTLER, Philip et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 97880-247-1545-2. Chapter Marketingový proces, p 73.

46

Jsou však zároveň velmi ovlivnitelní a k nákupnímu rozhodnutí spotřebitele přispívá i sám prodejce (i v negativním slova smyslu).

3.2 CÍLOVÝ MARKETING Marketingový mix je taktická, nikoli strategická pomůcka marketingu, proto by měla firma nejdříve vyřešit tři základní strategické problémy: 1. segmentaci (anglicky segmentation) 2. trţní zacílení - výběr trţních segmentů (anglicky targeting) 3. umístění produktu (anglicky positioning) Tento postup vede k cílovému, někdy také nazývanému cílenému marketingu. „Cílový marketing znamená, ţe firma na daném trhu poznává různé významné trţní segmenty, rozhoduje se mezi nimi a vybírá ten segment nebo ty segmenty, které jsou z jejího pohledu nejvýhodnější, a volí své cílové trhy.“97 Tento marketing se potom rozděluje na: a) koncentrovaný marketing, kdy se firma zaměřuje pouze na jeden trţní segment (případně několik málo segmentů), pro který pak vytváří marketingový mix, b) diferencovaný marketing, kdy se firma zaměřuje na několik trţních segmentů, přičemţ pro kaţdý jednotlivý segment vytváří speciální marketingový mix. Segmentace, která je prvním krokem vedoucím k cílovému marketingu, znamená rozdělení trhu na jednotlivé trţní segmenty (skupiny) potenciálních zákazníků, kteří mají určité společné rysy. Mají podobné reakce ve vztahu k různým akcím a mívají stejné nebo velmi podobné potřeby. Tuto skupinu zákazníků potom nazýváme homogenní skupinou. Homogenní skupina by však zároveň měla být co nejvíce heterogenní (tzn., ţe by příslušníci skupiny měli být co nejvíce odlišní – např. věkem, povoláním, jinými zájmy apod.). Takovou homogenní a zároveň heterogenní skupinou jsou např. nevěsty, které mají stejné / podobné potřeby, tvoří tedy homogenní skupinu zákazníků, přesto je však kaţdá z nich jiná – liší se věkem, bydlištěm, profesí, jsou tedy heterogenní. Pro segmentaci trhu se vyuţívá několik základních hledisek: geografické hledisko (subjekt potom můţe zaměřit svou pozornost na stát, region, města / venkov, místa nebo městské čtvrtě),

97

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. Expert. ISBN 978-80247-2690-8. Chapter Příprava marketingové strategie, p 131.

47

demografické hledisko (věk, pohlaví, atd.), socioekonomické hledisko (subjekt se zaměřuje na zaměstnání, příjmovou skupinu, vzdělání nebo sociální postavení), psychologické hledisko (osobnost jedince, povahové vlastnosti, zájmy a záliby, preference), psychografické hledisko (sdílené aktivity, názory, zájmy), hledisko nákupního chování a zvyku (rozlišují se nákupy jedinců, domácností, dětí nebo pro děti, organizací, státu), hledisko prospěchu zákazníka (nízká cena, vysoká kvalita), hledisko příleţitosti, hledisko času a intenzity uţívání (pravidelně, cyklicky, výjimečně atd.).98 Segmentace vede ke vzniku konkurenčních výhod a zároveň rozšiřuje trţní potenciál. Je-li segmentace provedena špatně, můţe být častou příčinou neúspěchu podnikatelských subjektů. Po segmentaci přichází etapa zacílení. „Zacílení (targeting) je proces, během nějţ výrobci a prodejci hodnotí atraktivitu jednotlivých potenciálních trţních segmentů a rozhodují se, do kterých z moţných skupin budou investovat své zdroje a pokusí se učinit z nich své zákazníky. Vybraná skupina (nebo skupiny) je pak pro firmu jejím cílovým trhem.“99 Jednodušeji řečeno znamená trţní zacílení zaměření se na určitý trţní segment. Podnikatelský subjekt zároveň sleduje velikost, ekonomickou sílu a moţný růst tohoto segmentu. Současně si musí všímat konkurence, její síly, a také jisté mezery na trhu, kterou by měl podnikatelský subjekt vysledovat a vyuţít dříve a účinněji neţ konkurence. Mimo to by měl podnikatelský subjekt vzít v potaz rizika související s výběrem určitého trţního segmentu: krom jiţ zmíněné konkurence by si měl všímat substitutů, které mohou nahradit subjektem nabízený produkt, dodavatelů v monopolním postavení, kteří by subjektu mohli diktovat ceny, a v neposlední řadě také ekologických a etických hledisek. Poslední a dle Roberta Němce, autora článku „Marketingový mix – jeho rozbor, moţnosti vyuţití a problémy“, také nejdůleţitější etapou je umístění (produktu) na trhu.

98

KOTÍKOVÁ, Halina a Jaroslav ZLÁMAL. Základy marketingu [online]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 77 s. [cit. 2014-03-17]. ISBN 80-244-1489-9. 99 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. Expert. ISBN 978-80247-2690-8. Chapter Příprava marketingové strategie, p 135.

48

„Umístění je deklarace hodnoty či hodnot, kterou si musí veřejnost spojit s produktem. Jedině tak lze zaručit, ţe zákazníci budou kupovat právě tento produkt a ţádný jiný.“100 Dobře provedený positioning vede k dobré informovanosti zákazníků, v opačném případě zákazníci nebudou znát důvod, proč by měli nakupovat právě u této firmy. Jakubíková mluví o vymezení pozice produktu jako o psychologické záleţitosti, o manipulaci s vědomým i podprahovým vnímáním zákazníka a dodává, ţe předurčuje vnímání firmy spotřebitelem a zároveň se vymezuje nejen vůči konkurenci, ale i vůči dalším skupinám, ať uţ dodavatelům, odběratelům nebo spolupracujícím firmám. (Jakubíková, 2008, s. 136)

3.3 MARKETINGOVÝ MIX Marketingový mix je „soubor taktických marketingových nástrojů – produktové, cenové, distribuční a komunikační politiky - které firma pouţívá k úpravě nabídky podle cílových trhů.“101 Komponentami marketingového mixu jsou jednotlivé součásti, které firma vyuţívá, aby vyvolala poptávku po produktu. Nejznámější podobou marketingového mixu, kterou uvádí i Jakubíková ve své publikaci (2008, s. 146), jsou tzv. 4P, zahrnující: a) product (produkt), b) price (cena a kontraktační podmínky), c) place (distribuce, umístění), d) promotion (marketingová komunikace). Ve sluţbách se pouţívají další prvky marketingového mixu: people (lidé), packaging (balíky sluţeb), programming (tvorba programů), partnership (partnerství a spolupráce).102 Sluţby jsou nehmotné činnosti, které vedou k uspokojení potřeb zákazníka. Mohou a „nemusí vyţadovat uţití hmotného zboţí. Je-li však toto uţití nutné, nedochází k transferu vlastnictví 100

NĚMEC, Robert. Marketingový mix- jeho rozbor, moţnosti vyuţití a problémy. In: RobertNěmec.com [online]. 2005 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://marketing.robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/ 101 KOTLER, Philip et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. Chapter Marketingový proces, p 70. 102 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. Expert. ISBN 978-80247-2690-8. Chapter Marketingový mix, p 147.

49

tohoto hmotného zboţí.“103 S uţitím hmotného zboţí se počítá při vypůjčování svatebních šatů, kdy šaty jsou oním hmotným zboţím. Vlastnictví nepřechází na vypůjčovatele, ale zůstává v rukách svatebního salonu, který šaty půjčuje. V oblasti svateb se objevuje mnoho podnikatelských subjektů, zabývajících se pronajímáním party stanů, které se stávají místem svatební hostiny. V této souvislosti bych zmínila i velký nárůst půjčoven různých svatebních dekorací, včetně mobiliáře. Vzhledem k tomu, ţe cena vypůjčovaného produktu je mnohem niţší neţ cena, která by vznikla při klasickém prodeji, jsou tyto sluţby pro zákazníky velmi atraktivní. Navíc odpadá problematika „kam s ním“, pokud se předpokládá, ţe se produkt (např. zmiňované svatební šaty nebo party stan) podruhé nevyuţije. V souvislosti se 4P se mluví i o 4C, které z nich vychází a jejichţ tvůrcem je Robert Lauterborn. Jde prakticky o marketingový mix z pohledu zákazníka, kterému jde o nízkou cenu za vysokou hodnotu při velmi dobré dostupnosti a komunikaci. Nejde mu tedy o propagaci. Podoba 4C je tedy následující: 1. customer value (hodnota z hlediska zákazníka), 2. cost to the customer (náklady pro zákazníka), 3. convenience (pohodlí), 4. communication (komunikace).104 Vrátím se však k základnímu vymezení marketingového mixu, ke 4P, jejichţ prvním prvkem je produkt, který tvoří základ kaţdého podnikání. Jakubíková uvádí, ţe se skládá ze třech částí, a to jádra, vlastního produktu a rozšířeného produktu. Jádro produktu je prakticky nejdůleţitější částí produktu, neboť řeší problém nebo problémy zákazníka. Vlastním produktem je potom ona konkrétní věc, kterou tvoří vyhotovení, styl, značka, kvalita, balení. Rozšířením produktu se potom míní instalace, záruky a jiné dodatečné sluţby. Produktem je „cokoliv, co můţe být nabídnuto na trhu k upoutání pozornosti, ke koupi nebo spotřebě, co můţe uspokojit touhy, přání nebo potřeby“.105 Můţe se tedy jednat o předměty nebo sluţby, ale také osoby, místa, myšlenky…

103

VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing sluţeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 232 s. Manaţer. Marketing. ISBN 978-80-247-2721-9. Chapter Vlastnosti sluţeb, p 20. 104 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. Expert. ISBN 978-80247-2690-8. Chapter Marketingový mix, p 148.

50

Značka, která tvoří součást produktu, je jméno, název, symbol nebo kombinace všech nebo některých z těchto prvků. Značka odlišuje produkt od konkurence a napomáhá známosti produktu mezi spotřebiteli. Např. velmi vyhledávanou značkou svatebních šatů jsou šaty španělské firmy Pronovias Barcelona. Jedná se o luxusní svatební šaty, jejichţ cena se pohybuje mezi 35.000,- Kč a 50.000,- Kč.106 Produkt prochází určitými etapami, které dohromady tvoří ţivotní cyklus produktu. Jedná se o zavádění, růst, zralost a ústup. Rychlý průběh ţivotního cyklu zaznamenávají především produkty ovlivněné módou (např. obleky a šaty). U ceny, druhého prvku základního marketingového mixu, platí, ţe musí pokrýt náklady vynaloţené na vytvoření a prodej produktu, zároveň by se k těmto nákladům měla připočíst určitá částka, zaručující návratnost. Tento způsob stanovování ceny je nejtypičtější – cena, která vznikne, se pak nazývá nákladově orientovaná. Existují však i další způsoby stanovování cen: cena vytvořená podle konkurence, cena vycházející z hodnoty vnímané zákazníkem, konkurzní cena, smluvní cena a cena orientovaná na poptávku. (Kotíková, Zlámal, 2006, s. 47-49) Cena produktu však kromě nákladů, které jsou na produkt vynaloţeny, můţe vycházet i z pozice firmy na trhu, fází ţivotního cyklu produktu, cen podobných produktů, které nabízí konkurence a dalších faktorů. Třetí prvek marketingového mixu – distribuce (v angličtině placement – doslova umístění) – závisí na logistice. Vymezuje, kde bude daný produkt prodáván. Rozlišujeme 3 typy distribuce: 1. masová (jedná se o takovou distribuci, která si klade za cíl, aby byl daný produkt dostupný kdykoli a kdekoli), 2. výhradní (distribuce se děje na jednom prodejním místě) 3. výběrová (výrobce si jako prodejní místa vybírá taková místa, kterým důvěřuje).107

105

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. Expert. ISBN 978-80247-2690-8. Chapter Produkt, p 154. 106 Pronovias. In: Caxa: Svatební a společenské centrum [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.caxa.cz/svatba/svatebni-saty/pronovias 107 KOTÍKOVÁ, Halina a Jaroslav ZLÁMAL. Základy marketingu [online]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 77 s. [cit. 2014-03-17]. ISBN 80-244-1489-9. p 57 - 58

51

Posledním prvkem marketingového mixu je komunikace, anglicky promotion. Komunikace je souborem

několika

nástrojů,

které

dohromady

tvoří

komunikační

mix.

Nástroji

komunikačního mixu jsou tedy: 1. reklama, 2. podpora prodeje, 3. public relations, 4. přímý marketing, 5. osobní prodej. Mastný uvádí definici reklamy Kotlerem: „Reklama je placená neosobní komunikace firem, neziskových organizací a jednotlivců, kteří jsou určitým způsobem identifikovatelní v reklamním sdělení a kteří chtějí informovat nebo přesvědčovat osoby, patřící do specifické části veřejnosti, prostřednictvím různých médií.“108 Média, která „přenášejí“ reklamu jsou: televize, radia, tisk (časopisy, noviny a neperiodické publikace), internet a kino. Reklama můţe být i venkovní (na billboardech, megaboardech, city lightech atd.). Podpora prodeje je soubor nástrojů, majících motivační charakter. Jedná se o různé spotřebitelské soutěţe, ochutnávky, loterie, roadshow apod. Třetí prvek komunikačního mixu, public relations, zkráceně znamená vztahy s veřejností. Jedná se o techniku, která má za úkol budovat dobrou komunikaci, spolupráci a porozumění mezi firmou a jejím okolím, které se dělí na vnitřní (do něhoţ patří zaměstnanci, dodavatelé, odběratelé aj.) a vnější (např. investoři, věřitelé, orgány státní správy aj.). Kotler je autorem tzv. PENCILS. Kaţdé jednotlivé písmeno v tomto slově je počátečním písmenem jednoho základního nástroje PR: Publications – publikace (jedná se o tiskoviny pro zákazníky, firemní časopisy atd.), Events – společenská (veřejná) akce (např. veletrhy, výstavy ad.), News – novinky (materiály pro novináře, pro tiskové konference atd.), Community involvement activities – angaţovanost v lokální komunitě (např. investice do veřejných sluţeb jako je školství, zdravotnictví apod.), Identity media – vyuţití identity v celkové komunikaci (např. pouţívání stejných fontů v e108

JAN, MASTNÝ. Reklama ve světě médií. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8. ISBN 978-8057411-00-1. Chapter Funkce podniku, reklama x marketing x public relations, p 9.

52

mailech, uplatnění uniforem), Lobbying activity – lobovací aktivity (např. regulační opatření apod.), Social responsibility activities – aktivity sociální odpovědnosti (společenská odpovědnost firmy). V oblasti PR nesmíme vynechat ani sponzoring, kde sponzor věnuje sponzorovanému dar (obvykle peněţní, bývá však i věcný) odměnou za protisluţbu, kterou bývá publicita. Reklama, která je sponzoringu podobná, funguje jiným způsobem. Snaţí se přimět spotřebitele k reakci, snaţí se o změnu jeho chování, zatímco sponzoring pouze spojuje určitou značku s hodnotou nebo hodnotami toho či onoho projektu. Také event marketing (záţitkový marketing) a vestavěný marketing jsou součástmi PR. Cílem event marketingu je prohloubit vztahy s obchodními partnery, popřípadě přilákat nové potenciální klienty. Nejznámější součástí vestavěného marketingu je product placement, tedy umístění určitého produktu do filmu nebo seriálu. Cílem product placementu je potom zviditelnění tohoto produktu.

Např. v seriálu Ulice se jedna ze svateb koná na zámku

Berchtold, který se tak můţe do povědomí diváků vrýt jako dobrá svatební lokalita. Přímý marketing, téţ direct marketing, je charakteristický svým přímým přístupem i odezvou. Dělí se do čtyř skupin, a to na reklamu s přímou odezvou, telemarketing, on-line marketing a direct mail. Osobní prodej, poslední článek komunikačního mixu, jehoţ podstatou je osobní kontakt mezi prodejcem a zákazníkem, se vyuţívá především v případě, ţe daný produkt má sloţitý charakter, a proto je nutná prezentace tohoto produktu.

53

Analytická část

4 SŇATEČNOST V ČR A ODVOZENÍ ZÁVĚRŮ O TRHU 4.1 ANALÝZY SŇATEČNOSTI V roce 2012 bylo v České republice uzavřeno na 45 206 manţelství109. V prvním pololetí roku 2013 bylo uzavřeno 16,6 tis. manţelství, coţ je o 2 tisíce méně neţ v roce předcházejícím110. Z grafu č. 1 je jasně patrná sniţující se sňatečnost od roku 1990. Graf č. 1 Roční počet sňatků v České republice

Zdroj: ČSÚ, 2013, [online] Proč tomu tak je? Jedním z důvodů můţe být fakt, ţe lidé odkládají sňatek do pozdějšího věku. Druhou příčinou můţe být změna hodnot, tudíţ změna postoje vůči manţelství a větší 109

ČSÚ. Sňatečnost. ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2013, 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost 110 ČSÚ. Pohyb obyvatelstva - 1. - 2. čtvrtletí 2013. ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2013, 2013 [cit. 201403-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost

54

příklon k individualismu jedince. Odkládání manţelství na pozdější dobu je zapříčiněno nejčastěji nedostačujícími financemi, chudobou, nejistou pozicí na trhu práce. Tyto faktory byly v předrevoluční době redukovány moţností různých podpor a půjček, podporujících mladé manţelské páry a také „plnou zaměstnaností“. Dalšími důvody odkládání manţelství je nárůst počtu vysokoškolských studentů, kteří z důvodu studia odkládají sňatek na dobu „po studiu“ a také přibývající neochota mladých lidí stát se rodiči. Při uvaţování o manţelství v České republice se velmi liší názory různě vzdělaných lidí. Zatímco většina lidí se základním vzděláním povaţuje vstup do manţelství za nezbytný, většina středoškoláků je toho názoru, ţe by spolu partneři měli nějakou dobu ţít na zkoušku před vstupem do manţelství. Vysokoškoláci jsou pak nejtolerantnější skupinou vůči nesezdanému ţivotu. Lidé s odlišným vzděláním se také liší v názorech na příčinu niţší sňatečnosti u nás. Lidé se základním vzděláním vidí příčinu v ekonomické nejistotě, zatímco vysokoškoláci se přiklání ke změněným hodnotám a sníţené významnosti instituce manţelství. (Hašková H., Rabušic L., K nízké sňatečnosti v České republice, 2008) Hašková a Rabušic z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně provedli analýzu, zaměřující se na příčiny sníţené míry sňatečnosti, vycházející ze dvou šetření: 1. šetření s názvem „Manţelství, práce a rodina“, realizované agenturou SC&C v roce 2005 na reprezentativním souboru muţů a ţen ve věku od dvaceti do čtyřiceti let („N_mpr = 2546; místa pro sběr dat byla vybrána pravděpodobnostní metodou tak, aby proporciálně zastupovala kraje a velikosti obcí; respondenti a respondentky byli vyhledáni ve vybraných místech metodou náhodné vycházky s kvótní koncovkou“111), 2. šetření s názvem „Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského ţivota v české společnosti“, realizované v roce 2005 CVVM na souboru muţů a ţen ve věku od 25 do 54 let („N_p = 5510; reprezentativita souboru z hlediska předepsaných kvót týkajících se vzdělání, pohlaví, věku, velikosti místa bydliště a NUTS2 byla naplněna metodou kvótního sběru dat“112) Respondenti ve věku 25 – 35 let uváděli nejčastěji důvody, které jsou zmíněny výše (viz tabulka č. 1), tj.: 111

HAŠKOVÁ, H.; RABUŠIC, L. K nízké sňatečnosti v České republice. Sociální studia - časopis katedry sociologie FSS MU [Online] 2008, 2008, 17. [cit. 2014-03-19] Dostupné z http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/081031105351.pdf 112 HAŠKOVÁ, H.; RABUŠIC, L. K nízké sňatečnosti v České republice. Sociální studia - časopis katedry sociologie FSS MU [Online] 2008, 2008, 17. [cit. 2014-03-19] Dostupné z http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/081031105351.pdf

55

1. změna hodnot a z toho vycházející priorita být nezávislý, 2. ekonomická nejistota, 3. vyšší tolerance společnosti vůči nesezdaným párům, která umoţňuje odkládat manţelství na dobu neurčitou. Tabulka č. 1 Důvody vedoucí k poklesu sňatečnosti v České republice podle mladých svobodných muţů a ţen ve věku 25 – 35 let (v procentech)

Zdroj: Sociální studia – časopis katedry sociologie FSS MU, 2008, [online] Hašková a Rabušic ve svém článku také zmiňují studie (např. „Population Policy Acceptance Study“ z roku 2001 a „European Values Study“ z let 1991 a 1999), ze kterých vyplývá, ţe mladí svobodní lidé nepohlíţí na manţelství jako na staromódní instituci a uvádí, ţe „manţelství zůstává pro zhruba 80% mladých Čechů a Češek prvkem ţivotní dráhy, který má svou hodnotu“113. Z článku Haškové a Rabušice plyne jasný závěr, totiţ ţe mladým svobodným lidem se sice mění hodnoty a více se přiklání k individualismu a nezávislosti, ţe k začátku rodinného ţivota nepotřebují svatbu, ale zároveň nepokládají manţelství za něco, čemu se chtějí doţivotně

113

HAŠKOVÁ, H.; RABUŠIC, L. K nízké sňatečnosti v České republice. Sociální studia - časopis katedry sociologie FSS MU [Online] 2008, 2008, 17. [cit. 2014-03-19] Dostupné z http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/081031105351.pdf

56

vyhnout. Je tedy zřejmé, ţe v jejich ţivotě se svatbou a manţelstvím počítají, i kdyţ v pozdějším věku. Jeden důvod, proč mladí lidé méně uzavírají manţelství, který byl opomenut, je ten, ţe si mladí lidé nenašli toho správného partnera, se kterým by chtěli ţít po zbytek ţivota a zaloţit s ním rodinu. Přestoţe míra sňatečnosti klesá, stále existuje vysoký podíl lidí, kteří uzavírají manţelství, coţ dokazuje

šetření

„Souvislosti

proměn

pracovního

trhu

a

soukromého

rodinného

a partnerského ţivota“, kde odpovídalo přes pět a půl tisíce respondentů. „V souboru je celkem 15% lidí svobodných (bez partnera), necelých 12% ţijících v nesezdaném souţití (z toho 7,6 svobodných a 4,1 rozvedených), 58% ţijících v manţelství, 11% rozvedených (ţijících bez partnera) a 3% ovdovělých.“114 Zajímavý je také poznatek autorek výše zmíněného šetření, ţe „80% všech vztahů se stálým parterem/kou přitom trvá do šesti let, pak se jejich počet rapidně sniţuje. Můţeme předpokládat, ţe po šesti letech lidé většinou uzavírají manţelství nebo jejich vztah končí rozchodem.“115 Průměrný věk svobodných nevěst v České republice se podle grafu č. 2 pohyboval v roce 2006 kolem 27 roku ţivota, coţ je oproti jiným zemím Evropy poměrně nízké číslo. V roce 2012 se však průměrný věk dle údajů ČSÚ prodluţuje u ţen na 29,7 let a u muţů se věk při uzavření prvního sňatku pohybuje okolo 32,3 roku. Oproti roku 1992 se tento věk prodlouţil u ţen více neţ o 7 let (7,1), u muţů o 7 a půl roku.

114

Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2007. 166 s. Sociologické studie (Sociologický ústav AV ČR), 07:3. ISBN 978-807-3301-194. 115 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2007. 166 s. Sociologické studie (Sociologický ústav AV ČR), 07:3. ISBN 978-807-3301-194.

57

Graf č. 2 Průměrný věk svobodných nevěst ve vybraných zemích Evropy 1965 - 2006

Zdroj: Sociální studia – časopis katedry sociologie FSS MU, 2008, [online] Procentuálně se sniţuje i sňatkovost u rozvedených – v roce 2012 se znovu oţenilo 36% rozvedených muţů a znovu vdalo 35% rozvedených ţen, zatímco v roce 2002 uzavřelo sňatek 43% rozvedených muţů a 42% rozvedených ţen. Také doba, kdy muţi a ţeny vstupovali do manţelství podruhé, se prodlouţila – v roce 2012 se muţi (od rozvodu) znovu oţenili po 7,6 letech, ţeny se znovu vdaly po 8 letech, zatímco v roce 2002 muţi znovu vstupovali do manţelství po 6,3 letech a ţeny po 6,4 letech. (ČSÚ, 2013, [online]) ČSÚ také uvedl, ţe v roce 2012 se zároveň prokázalo, ţe nadpoloviční většina (54%) dvojic, které se vzaly, měly stejnou úroveň vzdělání. Kromě toho se ČSÚ zajímal o sňatky s cizinci. „V posledních čtyřech letech se podíl manţelství, v nichţ je alespoň jeden ze snoubenců cizinec, pohybuje mezi 9 aţ 10 %. V roce 2012 bylo uzavřeno celkem 4283 sňatků, kde alespoň jeden ze snoubenců měl cizí státní příslušnost, z toho 2 344 připadlo na svazek ţeny z ČR a cizince, 1 663 na situaci opačnou a zbylých 276 na sňatek dvou cizích státních příslušníků.“116 Nejvíce těchto sňatků bylo uzavřeno mezi občanem České republiky a mezi občanem Slovenska. Dále se jednalo o sňatky Čechů (muţů) s Ukrajinkami a Ruskami, ţeny se naproti tomu nejčastěji po Slovácích vdávaly za Němce a Brity.

116

ČSÚ. Sňatečnost. ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2013, 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost

58

V prvním pololetí roku 2013 bylo uzavřeno na 16 618 sňatků. Nejvíce jich však nebylo uzavřeno v Praze, ale v regionu soudrţnosti Jihovýchod (2 793 uzavřených sňatků), druhým je Severovýchod (2335 uzavřených sňatků) a teprve třetím je Praha (s 2107 uzavřenými sňatky), následují Střední Čechy (2042 uzavřených sňatků), Střední Morava (1992 uzavřených sňatků), Jihozápad (1870 uzavřených sňatků), Moravskoslezsko (1864 uzavřených sňatků) a posledním je region Severozápad (s 1615 uzavřenými sňatky). Sňatky se mohly a nemusely odehrát v regionu soudrţnosti, ve kterém snoubenci měli trvalé bydliště. Tabulka č. 2 Sňatky podle regionů soudrţnosti 1. pololetí 2013

Zdroj: ČSÚ, 2013, [online] Podle krajů má počet uzavřených sňatků jinou posloupnost. Na prvním místě je Praha následovaná Středočeským krajem, Jihomoravským krajem, Moravskoslezským krajem, Ústeckým krajem, Olomouckým krajem, Jihočeským krajem, Zlínským krajem, Plzeňským krajem, Královéhradeckým krajem, Krajem Vysočina, Pardubickým krajem, Libereckým krajem a na posledním místě je kraj Karlovarský.117 Podle údajů ČSÚ ze srpna roku 2013 bylo v roce 2012 uzavíráno nejvíce sňatků v následujících měsících: 1. červen (9 103 sňatků), 2. září (7 804 sňatků), 3. srpen (6 837 sňatků), 4. červenec (6 045 sňatků).

117

ČSÚ. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR 2. čtvrtletí 2013. ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2013, 2013 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/4001-13-q2_2013

59

Nejméně oblíbenými jsou zimní měsíce (prosinec, leden, únor). V teoretické části jsem se zmínila o popularitě určitých dat: 8. 8. 2008, 9. 9. 2009 aj. V roce 2012 nastalo podobně populární datum – 12. 12. 2012, které zvrátilo statistiky a posunulo prosinec na osmý nejoblíbenější měsíc. Pověra „v máji na máry“ do určité míry ovlivňuje počet uzavřených sňatků v květnu. Do roku 2001 byl květen dokonce nejméně oblíbeným měsícem, teprve v roce 2002 byl nahrazen lednem. Graf č. 3 Sezónnost sňatečnosti v letech 1992, 2002 a 2012

Zdroj: ČSÚ, 2013, [online] Pro zajímavost uvádím následující graf, z něhoţ lze vyčíst, ţe pověra vztahující se ke květnu, neplatila v letech 1622 – 1783. Graf č. 4 Sezónnost sňatečnosti v letech 1622 – 1783

Zdroj: Kačerová E., 2009, [online]

60

Nejoblíbenějšími měsíci v těchto letech byly listopad a únor (listopad byl mezi léty 1631 – 1650 nahrazen červnem). Proč právě listopad? Listopad byl obdobím po sklizni. Jídla byl dostatek a ceny byly niţší. Druhý důvod byl ten, ţe v adventní době se nesměly konat svatby, tudíţ snoubenci chtěli vstoupit do manţelství ještě před adventním obdobím. Nejméně oblíbeným dnem pro vstoupení do svazku manţelského byl pátek, den Kristova ukřiţování.118 Dnes je nejoblíbenějším svatebním dnem sobota. V roce 2012 bylo v sobotních dnech uzavřeno 72% manţelství. (ČSÚ, 2013, [online]).

4.2 SHRNUTÍ A ZÁVĚRY PLYNOUCÍ Z PŘEDCHOZÍCH ANALÝZ 4.2.1 SHRNUTÍ PŘEDCHOZÍCH ANALÝZ 1. V roce 2012 bylo uzavřeno 45 206 manţelství. V prvním pololetí roku 2013 bylo uzavřeno 16,6 tis. manţelství, coţ je o 2 tisíce méně neţ v roce předcházejícím. 2. Klesá počet svateb. 3. Lidé povaţují za příčinu sniţující se sňatečnosti: a) ekonomické bariéry, b) měnící se hodnoty, které vedou k upřednostňování individualismu. 4. Liší se názory na sniţující se sňatečnost u lidí s odlišným vzděláním – lidé se základním vzděláním povaţují instituci manţelství za velmi důleţitou a jako důvod sniţující se sňatečnosti uvádějí převáţně ekonomické bariéry. Lidé se středním a vysokoškolským vzděláním vidí za sniţující se sňatečností měnící se hodnoty. 5. Ačkoli mladým svobodným lidem s vyšším stupněm vzdělání se mění hodnoty a začínají upřednostňovat nezávislost, pokládají manţelství za něco, čemu se do budoucna nebrání a chtějí z něj učinit součást svého ţivota. 6. Zvyšuje se věk svobodných muţů a ţen vstupujících poprvé do manţelství - v roce 2012 byl průměrný věk svobodné nevěsty 29,7 roků a svobodného ţenicha 32,3 roků. 7. V roce 2012 se podíl manţelství, v nichţ byl alespoň jeden z partnerů cizinec, pohyboval mezi 9 – 10 procenty. Nejčastěji si Češi a Češky brali občany Slovenska, Češi (muţi) se potom nejvíce ţenili s občankami Ukrajiny a Ruska, Češky potom dávaly přednost muţům z Německa a Spojeného království.

118

KAČEROVÁ, Eva. Analýza: Sezónnost sňatečnosti v 17. a 18. století. In: Demografie [online]. 2009 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=648

61

8. Nejvíce uzavřených sňatků bylo v regionu soudrţnosti Jihovýchod, Severovýchod a Praha. 9. Podle krajů bylo uzavřeno nejvíce sňatků v krajích Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj. 10. V roce 2012 bylo nejvíce sňatků uzavřeno v červnu, dále v září, srpnu a červenci. Nejméně oblíbenými měsíci jsou prosinec, leden a únor. 11. Květen patří stále k nejméně oblíbeným měsícům pro svatbu. 12. Potvrdila se oblíbenost zvláštních dat – v roce 2012 to bylo datum 12. 12. 2012, které zvrátilo statistiky a prosinec se tak stal atraktivnější neţ listopad a březen. 13. Nejoblíbenějším dnem pro uzavření sňatku je sobota. 4.2.2 ZÁVĚRY PLYNOUCÍ Z PŘEDCHOZÍCH ANALÝZ 1. Sniţuje-li se počet svateb, klesá i počet potenciálních zákazníků. 2. Nemalá část spotřebitelů vidí ve svatbě finanční zátěţ. 3. Je třeba pohlíţet na spotřebitele z hlediska vzdělání (vzdělání hraje důleţitou roli v pohledu na svatbu a manţelství) a případně tomu přizpůsobit segmentaci. 4. Věk spotřebitelů produktů souvisejících se svatbou se bude pravděpodobně neustále zvyšovat a je tedy třeba tomuto trendu produkty přizpůsobovat. 5. Je třeba překonávat jazykové bariéry v různých činnostech spojených s nabídkou a prodejem produktů. Zvyšuje se význam ruštiny. 6. Firmy nabízející produkty související se svatbou by se měly soustředit v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Právě zde se v posledních letech nacházelo nejvíce potenciálních zákazníků. 7. Protoţe je nejvíce svateb uzavíráno v měsících od června do září, je třeba, aby se určité podnikatelské subjekty, jejichţ aktivity bezprostředně souvisí se svatebním dnem (svatební agentury, svatební salony, restaurace aj.), na toto období dobře připravily a počítaly se zvýšenou zátěţí a vyšší vytíţeností před a během tohoto období. 8. Pověrčivost spotřebitelů je stále vysoká. Neoblíbenost měsíce května je toho důkazem. Ukazuje se však, ţe spotřebitelé začínají být více realističtí, a existuje tak reálná moţnost, ţe se měsíc květen nakonec během let posune „na lepší pozice“, coţ umoţní podnikatelským subjektům soustředit více své aktivity i na tento měsíc. 9. Podnikatelské subjekty by se kromě „svatební sezóny“ (trvající od června do září) měly soustředit i na specifická data (např. jedním z nejfrekventovanějších termínů byl 62

v roce 2008 8. srpen, dalšími oblíbenými daty byly: 9. 9. 2009, 10. 10. 2010, 11. 11.2011 a 12. 12. 2012 atd.). 10. Protoţe sobota je nejoblíbenějším dnem pro uzavření sňatku, je nezbytné, aby některé podnikatelské subjekty svou pracovní dobu měly i o víkendu.

5 SVATEBNÍ PORTÁL WWW.BEREMESE.CZ www.beremese.cz (dále jen Beremese.cz) je největší svatební portál v České republice spojující jedince připravující svatbu. Vzhledem k obrovské návštěvnosti můţe mít tato stránka význam pro podnikatelské subjekty specializující se na poskytování svatebních produktů. Její oblíbenost potvrzuje i výzkum Veroniky Velecké (viz Příloha č. 6), kterého se zúčastnilo 331 respondentů, kteří svatbu buď aktuálně plánovali, nebo sňatek uzavřeli v nedávné době. Nenucené prostředí, ve kterém se uţivatelé pohybují, zaručuje jistou nezkreslenost informací, které se mohou objevit při klasických průzkumech trhu jako je např. dotazník. To je důvod, proč jsem se na tuto stránku zaměřila i já. V následujících kapitolách vysvětlím fungování stránky, zmíním její moţnosti pro podnikatelské subjekty a zhodnotím výsledky svého pozorování.

5.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O WWW.BEREMESE.CZ Je všeobecně známé, ţe se o svatební přípravy zajímají spíše ţeny neţ muţi. Toho vyuţil zakladatel mojasvadba.sk Róbert Vereš, který ke vzniku nejpopulárnější slovenské stránky pro nevěsty v článku Beaty Ksenzsighové a Lenky Medvedcové Tinkové uvedl: „Manţelka nebyla v práci spokojená. Jedna z moţností, co dělat dál, byla práce svatební koordinátorky. Jelikoţ jsem tehdy pracoval na jistém internetovém projektu, začal jsem zjišťovat, jak je to s informacemi o svatbách online. Dozvěděl jsem se, ţe na Slovensku je v této sféře nevyuţitý prostor.“119 Naprogramování stránky trvalo tři měsíce, ale po několika týdnech se mojasvadba.sk stala nejnavštěvovanější stránkou zaměřenou na svatby na Slovensku. Podobný úspěch zaznamenalo spuštění české mutace Beremese.cz. Asi půl roku od zaloţení mojasvadba.sk se Verešovi rozhodli zpoplatnit prezentaci svatebních firem, které si do té doby mohly zdarma tvořit na stránce svůj vlastní profil a propagovat tak svoje produkty. Zjevně firmy chápaly moţnosti tohoto webu a mnoho z nich poplatek zaplatilo. 119

KSENZSIGHOVÁ, Beata a Lenka MEDVEDCOVÁ TINKOVÁ. Svadba ako kult. In: Eprofit [online]. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://profit.etrend.sk/biznis-pribehy/svadba-ako-kult.html

63

„Denně se na stránku zaregistruje přibliţně čtyřicet nových nevěst a jejich průměrná 'ţivotnost' je jeden rok.“120 Mojasvadba.sk a její česká mutace Beremese.cz je provozována slovenskou internetovou společností Asmira.com. Jejím zakladatelem je zmíněný Róbert Vereš s manţelkou Máriou, která však po mateřské dovolené ve společnosti jiţ nepracuje. V roce 2006 do společnosti vstoupil Peter Vidovič s manţelkou Beatou. Asmira dále vytvořila tyto mutace mojasvadba.sk: a) britskou - www.FinalStitch.co.uk, b) francouzskou - www.fairelanoce.fr, c) německou - www.brautpunkt.de. Slovenská společnost kromě toho rozšířila svoje sociální sítě o Modrého koníka a Modrou střechu. Zatímco Modrý koník, který má mimochodem i britskou, francouzskou, německou a nově i tureckou mutaci, je stránka věnovaná maminkám a budoucím maminkám, Modrá střecha je zaměřena na ty, kteří řeší svoje bydlení. Vizuálně jsou si velmi podobné, a pokud je návštěvník zorientovaný na jedné ze spřátelených stránek, rychle se zorientuje i na další. Výhodné je i to, ţe pokud je zaregistrovaný např. na Beremese.cz, stejné přihlašovací jméno a heslo můţe pouţít i na Modrastrecha.cz či na Modrykonik.cz. Co se týče samotného Beremese.cz, Asmira si klade za cíl „vybudovat nejuţitečnější stránku pro budoucí nevěsty na světě“121. Do teamu, který se stará o české stránky, spadá třináct lidí (firma jinak dle Forbes zaměstnává 28 lidí). Někteří z nich jsou v sekci „O nás“ uvedeni celým jménem, někteří vystupují jen pod přezdívkou. Někteří z nich jasně vypisují, co mají na starosti (např. komunikace s mediálními agenturami a zabezpečení reklamního obsahu, zabezpečení chodu stránky apod.). V dolní části sekce jsou potom kontakty na všechny důleţité osoby. V bratislavské centrále se kaţdý den koná krátká desetiminutová schůzka všech zaměstnanců, kde kaţdý řekne, na co se právě v tuto chvíli zaměřuje a s čím by případně potřeboval pomoci. Zamezuje se tak informačním šumům.

120

tamtéţ Asmira team. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/about-us/ 121

64

Za rok 2012 se výnosy Asmiry vyšplhaly na 228 000 euro, v roce 2013 přibliţně na 630 000 euro, ovšem při nákladech 800 000 euro. Majitelé však nemají obavy a společnost dotují, protoţe vidí, jak velký je její potenciál. Předpokládaný zisk za rok 2014 by měl činit půl milionu eur při výnosech jeden a půl milionu eur. „Peníze navíc“ se majitelé snaţí investovat zpět do firmy a iniciovat tak její růst. (Jurinová, M., 2014, [online])122 Beremese.cz je tedy stránka určená převáţně nevěstám, které připravují svatbu. Nicméně nevěsty zůstávají na stránkách ještě nějakou dobu po svatbě a dělí se o své zkušenosti a dojmy a radí ostatním. Jak Modrý koník, tak Moja svadba (Beremese.cz) jsou často srovnávány s Facebookem. Uţivatelé přidávají fotky, které si vzájemně „lajkují“, píší statusy. Přesto Róbert Vereš v článku pro Forbes ozřejmuje rozdíl mezi těmito sociálními sítěmi: „Facebook není naše konkurence. Facebook je o udrţování kontaktů s existujícími přáteli. Jsou to lidé, které jste v reálném ţivotě potkali. Modrý koník je o navazování přátelství s lidmi s podobnými problémy, v podobné ţivotní situaci jako jste vy.“123 Přestoţe mluví o Modrém koníkovi, jeho komentář se dá vztáhnout i na Beremese.cz, potaţmo Modrou střechu. Přes velkou popularitu svatebních stránek zvaţují majitelé odprodej stránek Beremese.cz a mojasvadba.sk (ale také stránky modrastrecha.cz/sk) a chtějí se zaměřit pouze na stránky pro těhotné a maminky Modrý koník. Modrý koník má oproti svatebním stránkám jednu velkou výhodu, a tou je „ţivotnost“ jeho uţivatelek. Zatímco na svatebním Beremese.cz a Mojej svadbe je podle článku „Svadba ako kult“ ţivotnost uţivatelek jeden rok, u Modrého koníka je tomu jinak. Uţivatelky tam tráví určitou část svého těhotenství a stránku opouštějí aţ ve chvíli, kdy jejich dítě dosáhne předškolního věku, jde do školky a ţeny se vrací do pracovního procesu. Stránka Beremese.cz je pro uţivatele a návštěvníky rozdělena na pět základních částí: Fórum, Fotoblogy, Bazar, Profesionálové, 122

JURINOVÁ, Martina. Mamičky online. In: Bereme se [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://jcdn770.asmira.com/docs/Forbes%20-%20januar%202014.pdf 123 JURINOVÁ, Martina. Mamičky online. In: Bereme se [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://jcdn770.asmira.com/docs/Forbes%20-%20januar%202014.pdf

65

Shopy.

5.2 JEDNOTLIVÉ ČÁSTI BEREMESE.CZ A JEJICH MOŢNÝ VÝZNAM PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY 5.2.1 FÓRUM Fórum je klasické diskuzní fórum, kde uţivatelé řeší nejasnosti a problémy týkající se přípravy svatby. Můţe se jednat jak o osobní problémy, týkající se např. rodiny, tak i (a to je běţnější) o praktické problémy. Mohou se však zároveň zajímat i o inspiraci a tipy, které nezískali během prohlíţení fotoblogů. Díky těmto fórům se získávají reference na určité firmy a osoby, poskytující svatební produkty. Není výjimkou, ţe k jednotlivým otázkám a diskuzím přispívají i samy firmy, které touto formou své produkty nabízejí. Ve fóru má uţivatel dvě moţnosti. Můţe vytvořit: 1. otázku, 2. nebo diskuzi. Otázka se od diskuze liší tím, ţe kaţdý můţe k otázce přispívat pouze jednou, zatímco u diskuze je počet příspěvků prakticky neomezený. Navíc u diskuze jsou příspěvky řazeny podle doby vloţení (od nejstarších po nejnovější), u otázek se příspěvky řadí podle počtu „Líbí se mi“, které získaly. Fórum se dělí na různé části (např. Svatební přípravy, Nevěsta, Ţenich, Před svatbou, Po svatbě ad.) a podčásti (např. Fotograf a fotografie, Svatební šaty apod.)124. Fóra mohou firmy velmi dobře vyuţít. Uţivatelé hledají doporučení, tipy, anebo rovnou nabídky. Např. v sekci „Fotograf a fotografie“ se často objevuje otázka / diskuze, začínající slovy „Hledám fotografa“. Je to udička, na kterou se chytí mnoho profesionálních fotografů, kteří začnou nabízet své sluţby. Není to však samo sebou. Tito fotografové, kteří mají moţnost takovým způsobem přispívat do diskuzí, musí být vedeni na stránce jako „profesionálové“. Vizuálně se od klasických uţivatelů odlišují značkou „PRO“ pod profilovou fotkou. Pokud přispívá do takovéto formy diskuze někdo, kdo vkládá reklamu,

124

Fórum. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/forum/

66

a kdo zároveň nemá profil profesionála, bývá tento příspěvek smazán s následujícím odůvodněním: „Příspěvek byl smazán adminem, protoţe nesplňoval pravidla fóra. Poznámka admina: 'Pro reklamu na našich stránkách slouţí Profil Profesionála.'“ Stejně jako fotografa shánějí uţivatelé také kameramana v sekci „Kameraman a video“. Co se týká sekce Místo svatby, uţivatelé často shání tip na dobrou svatební lokalitu podle jejich představ, nebo se ptají na zkušenosti s jimi vybranou lokalitou. Obecně mnoho diskuzí začíná slovy „Máte zkušenost s…“, pro jasnější vzezření se potom název diskuze píše např.: „Společnost XY, máte zkušenost?“ Následně píší uţivatelé reference, případně nabízejí různé alternativy diskutované společnosti. U sekce svatebních agentur se potom objevují diskuze typu „Svatební koordinátorka v XY, doporučíte?“ apod. Často se také klade otázka, kde je co k sehnání (např. „Kde koupím..?“ nebo „Kde seţenu…?“). Takové otázky bývají typické pro sekci „Svatební šaty“. Existuje ale i celá řada otázek týkajících se cen. Uţivatelé si chtějí být jistí tím, ţe nedají příliš mnoho za určitý produkt a přesvědčují se tak prostřednictvím internetu. Jak uţ bylo několikrát řečeno, Fórum je výborné místo pro nabídku produktů. Zároveň je to vhodné místo pro podnikatele, kteří chtějí vědět: 1. jak jednotliví spotřebitelé uvaţují, 2. jaké jsou jednotlivé trendy a jak se mění, 3. jaké produkty spotřebitele lákají, 4. jaké recenze má náš podnik, potaţmo konkurence. Těchto informací mohou následně vyuţít ve svůj prospěch a své produkty tak inovovat a vylepšovat, případně vytvářet produkty nové. Musí však mít na paměti, ţe jednotliví spotřebitelé se velmi snadno dostanou k informacím, souvisejícím s jejich produktem, včetně ceny. Pokud by byla cena příliš vysoká, spotřebitel se tuto skutečnost snadno dozví. 5.2.2 FOTOBLOGY Fotoblogy mohou mít pro podnikatelské subjekty stejnou informační hodnotu jako fóra. Jsou však zaloţeny především na přidávání fotek, ať uţ přímo ze svatby nebo z jejích příprav. Nevěsty fotí nejrůznější věci. Často se objevují fotky ze zkoušení svatebních šatů. Cílem je

67

zjistit názor ostatních na jejich výběr. Kromě svatebních šatů se objevují fotky snubních a zásnubních prstýnků, svatebních oznámení, dekorací, dárků pro hosty, dortů atd. Předmětem fotografií mohou být jiţ zakoupené a na českém trhu dostupné produkty, nebo produkty ze zahraničí. Častým názvem jednotlivých alb bývá „inspirace“, kam uţivatelé přidávají nejrůznější fotky - ať uţ katalogové fotky produktů nebo klasické svatební fotografie, které se jim líbily apod. Pod takové fotky obvykle neuvádějí, odkud jsou staţené. Mají však vliv na ostatní, protoţe se stává, ţe se pod fotkou objeví komentář od některého z uţivatelů s dotazem na konkrétní produkt. Fotoblogy však pro podnikatele představují moţnost přímo nabízet své produkty „bez vyzvání“. Rozeznají se podle značky „PRO“ pod svou profilovou fotkou, jinak jejich příspěvky vypadají stejně jako příspěvky jiných uţivatelek. Mohou vkládat fotografie produktů a mohou psát krátké zprávy, informující o různých novinkách, nabídkách, soutěţích atd. Je to místo, kde jsou vidět. Příspěvky mohou uţivatelé stejně jako na Facebooku „lajkovat“ a komentovat. Zajímavé je, ţe toho u profilů profesionálů příliš nevyuţívají. Na svém Fotoblogu mívají „obyčejní“ uţivatelé moţnost vyplnit sekci „doporučuji dodavatele“, kde mohou vypsat jména firem nebo osob, jejichţ produktů během vlastní svatby vyuţili. Patří sem: fotograf, kameraman, hudba, kostel, civilní obřad, hostina, catering, ubytování, doprava, svatební auto, kočár s koňmi, svatební oznámení, instrukce pro svatebčany, dorty, koláče, víno, dárky pro hosty, výsluţky, svatební šaty, popůlnoční šaty, šaty pro druţičky, doplňky pro nevěstu, podvazek pro nevěstu, ţenichův oblek, doplňky pro ţenicha, obuv, make-up, účes, biţuterie, šperky, svatební prsteny, zásnubní prsten pro nevěstu, poháry, výzdoba, květiny, etikety na lahve, lampiony štěstí, rozlučka se svobodou, svatební cesta, svatební koordinátorka a svatební agentura. 5.2.3 BAZAR Můţe se zdát, ţe Bazar je pro podnikatelské subjekty nevyuţitelný. Faktem je, ţe podle pravidel se v této sekci nesmí nabízet sluţby nebo nové zboţí. Takový inzerát je potom povaţován za komerční a na jeho zveřejnění je třeba vyuţít sluţbu Profesionálové. Nelze zde tedy přímo nabízet své produkty stejně jako na Fotoblogu nebo na Fóru. Podobně jako u obou dvou zmíněných kategorií je však moţné sledovat, jak se vyvíjí trendy, o co spotřebitelé mají doopravdy zájem, protoţe se jedná o produkty, které skutečně koupili.

68

Bazar je prakticky e-shop, kde uţivatelé prodávají věci, které uţ nebudou potřebovat. Mohou být pouţité a nemusí. Např. častým prodejním artiklem jsou nesedící šaty, které byly objednány ze zahraničí, a vyřizovat jejich reklamaci by bylo sloţité. Bazar má několik kategorií, které se dělí do dalších podkategorií.125: 1. Nevěsta, dámy a děvčata, v níţ je nejvíce vyuţívanou podkategorií „Svatební šaty“, kde je 1 240 inzerátů (počet inzerátů k 25. 3. 2014). 2. Ţenich, pánové, chlapci, v níţ je nejvíce vyuţívanou podkategorií „Chlapecké oblečení a obuv na svatbu“, kde se nachází 114 inzerátů (počet inzerátů k 25. 3. 2014). 3. Svatební dekorace a předměty, v níţ je nejvíce vyuţívanou podkategorií „Organzy a stuhy“ s 356 inzeráty (počet k 25. 3. 204). V dolní části stránky je moţnost přečíst si „Podmínky pouţívání“ takového Bazaru. „V případě porušení pravidel můţe admin: upravit inzerát, blokovat inzerát (adminské upozornění), vymazat inzerát, pozastavit uţivateli bazar, přidat negativní hodnocení, blokovat uţivatele. O typu sankce se rozhoduje na základě typu porušení, váţnosti porušení a dosavadních zkušeností s daným uţivatelem.“126 5.2.4 PROFESIONÁLOVÉ Čtvrtá sekce je plně firmami vyuţitelná. Jedná se o stránku obsahující těchto 14 kategorií127 (k jednotlivým kategoriím přidávám v závorce počet prodejců a poskytovatelů sluţeb, kteří k 25. 3. 2014 byli pod hlavičkou kaţdé jednotlivé kategorie): Doprava (3), Foto a video (220), Krása (47), Obřad a hostina (32), Ostatní (5), Svatební cesta (3), Svatební oblečení a obuv (64), Občerstvení – dorty, koláče, nápoje (15), Hudba a zábava (65), 125

Bazar. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/bazar/ Podmínky pouţívání. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/rules/#bazaar 127 Profesionálové. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/catalog/ 126

69

Květy a dekorace (27), Organizování svateb (23), Šperky (24), Svatební obchod (42), Svatební oznámení (11). K 25. 3. 2014 bylo tedy na stránce Beremese.cz soustředěno 581 prodejců. Po rozkliknutí kategorie se objeví seznam prodejců, kteří krátce představují svoje sluţby/výrobky a v dolní části inzerátu obvykle vyplňují kontakt (telefon, e-mail, adresu) a adresu svých internetových stránek. Za výhodu této sekce pokládám moţnost vyhledávání prodejců podle okresů v levé části stránky. Po rozkliknutí inzerátu se objeví stránka se základními informacemi (jménem, adresou, telefonem, emailem a webem profesionála). Z karty „Kontakt“ lze následně překliknout na „Doporučení od klientů“. Na první stránce zároveň návštěvník nalezne podrobnější popis nabídky a fotky nabízených produktů. V dolní části stránky se nachází „Fotoblog“ prodejce s jednotlivými příspěvky. V pravé části stránky mohou mít prodejci odkaz na facebookové stránky a také se v této části objevují nejnovější doporučení klientů. 5.2.5 SHOPY Poslední sekce Beremese.cz je velmi podobná Bazaru. Přispívají však pouze prodejci a poskytovatelé sluţeb označení jako „PRO“ (profesionálové). Inzeráty jsou rozděleny do následujících kategorií128: 1. Nevěsta, dámy a děvčata Nejvíce inzerátů se nachází k 25. 3. 2014 v podkategoriích Šperky a biţuterie (597 inzerátů), Svatební šaty (453 inzerátů) a Svatební obuv pro nevěstu (305 inzerátů). 2. Ţenich, pánové a chlapci Nejvíce inzerátů se nachází k 25. 3. 2014 v podkategoriích Módní doplňky pro ţenicha (597 inzerátů), Košile a vesty (68) a Chlapecké oblečení a obuv na svatbu (58 inzerátů). 3. Svatební dekorace a předměty

128

Shopy. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/shops/

70

Nejvíce inzerátů se nachází k 25. 3. 2014 v podkategoriích Vývazky (749 inzerátů), Dekorace na auto (543 inzerátů) a Organzy a stuhy (475 inzerátů). 4. Svatební sluţby Nejvíce inzerátů se k 25. 3. 2014 nachází v podkategoriích Pronájem svatebních dekorací (173 inzerátů), Půjčování svatebních šatů (46 inzerátů) a Výroba oznámení, vizitek a tiskovin (45 inzerátů). Jak jiţ bylo řečeno, Shopy fungují stejně jako Bazar, jen produkty, které jsou zde nabízeny, jsou nové. V horní části sekce jsou vyhledávací pole „V názvu a popisu“, „Barva“, a také „Okresy“. Stejně to ostatně funguje i u Bazaru. Vyhledávání je u Shopů zjednodušené i jinými nástroji. Např. při otevření části „Dámské společenské oblečení a obuv“ mohou uţivatelky přímo zadávat „Typ“ (např. sukně, šaty, kabátky aj.), „Velikost“ a „Klíčovou barvu“.

5.3 PROFESIONÁL NA BEREMESE.CZ Profesionálem se na těchto stránkách označuje člověk, který prezentuje produkty své firmy. Můţe se jednat o ţivnostníky, majitele firem apod. Asmira rozlišuje dvě stránky: 1. Beremese.cz, 2. Beremese-pro.cz. Bermese.cz je web určený přímo (převáţně) nevěstám či ţenichům – potenciálním spotřebitelům, kde mohou přijít do styku s profesionály, zatímco beremese-pro.cz je určené výhradně profesionálům, kteří prostřednictvím této stránky přispívají přímo na Beremese.cz. „Mohou si zde spravovat svoji prezentaci, komunikovat s nevěstami, psát blogy, sbírat reference, odpovídat na otázky nevěst atd. Je to místo, přes které mohou získat nové zakázky a komunikovat s existujícími zákaznicemi.“129 Asmira za tuto formu prezentace účtuje měsíční poplatek 190,- Kč bez DPH. Profesionálové mohou vyuţívat i platební karty, ze kterých jim bude měsíčně strţen poplatek 228,- Kč. Pokud z jakéhokoli důvodu nechce nebo nemůţe platit platební kartou, má moţnost zaplatit určenou částku převodem na účet – ovšem přes tuto platbu musí konkrétní prodejce či

129

Nejčastěji kladené otázky. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://www.beremese-pro.cz/

71

poskytovatel sluţeb zaplatit na 3 měsíce dopředu. Sluţba se následně aktivuje v den, kdy přijde platba na účet. Vzhledem k potřebě znát data spojená s návštěvností webu uvádí Asmira následující informaci: „Podle měření Google Analytics beremese.cz navštěvuje měsíčně více jak 130 000 návštěvníků. A stránku navštíví více jak 410 000 krát měsíčně. Průměrně na stránce stráví 11 a půl minuty při kaţdé návštěvě.“130

5.4 NÁVŠTĚVNOST WEBU BEREMESE.CZ V kapitole „Profesionál na Beremese.cz“ jsem citovala, jakou měsíční návštěvnost tento web má. V období na přelomu února a března byla návštěvnost vyšší.

Graf č. 5 Unikátní návštěvníci na stránce Beremese.cz v období od 23. 2. 2014 do 24. 3. 2014

Zdroj: SeeTheStats, 2014, [online]131 Unikátních návštěvníků bylo v období 23. 2. 2014 do 24. 3. 2014 dle SeeTheStats 208 657. Unikátní návštěvník je návštěvník, který v určitém období (v tomto případě měsíc) sledovanou stránku alespoň jednou navštívil. Jeho další návštěvy se však jiţ nezapočítávají. „Počet unikátních návštěvníků za měsíc nám tedy udává, kolik reálných lidí na web alespoň jednou (za ono období) přišlo.“132

130

tamtéţ Http://www.beremese.cz. SeeTheStats: Make your website verifiable [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.seethestats.com/site/beremese.cz 132 Mediální slovník. Mediaguru.cz [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/medialnislovnik/unikatni-navstevnik-unique-user/ 131

72

Ve stejném období (tj. od 23. 2. 2014 do 24. 3. 2014) se celkový počet návštěv rovnal 548 426. Graf č. 6 Počet návštěv stránky Beremese.cz v období od 23. 2. 2014 do 24. 3. 2014

Zdroj: SeeTheStats, 2014, [online] Počet zobrazení stránek potom ve stejném období (od 23. 2. 2014 do 24. 3. 2014) činil 5 472 019. Graf č. 7 Počet zobrazení stránky Beremese.cz v období od 23. 2. 2014 do 24. 3. 2014

Zdroj: SeeTheStats, 2014, [online] Pro srovnání udávám čísla z MojaSvadba.sk a její britské a francouzské mutace z období od 23. 2. 2014 do 24. 3. 2014. (SeeTheStats, 2014, [online]) Mojasvadba.sk Počet unikátních návštěvníků: 171 794 Počet návštěv: 581 611 Počet zobrazení stránek: 5 737 546 73

FinalStitch.co.uk Počet unikátních návštěvníků: 18 699 Počet návštěv: 21 408 Počet zobrazení stránek: 34 179 Fairelanoce.fr Počet unikátních návštěvníků: 31 422 Počet návštěv: 47 778 Počet zobrazení stránek: 247 491 Česká republika tedy „vede“ v počtu unikátních návštěvníků, naproti tomu zaostává za Slovenskem v počtu návštěv i v počtu zobrazení stránek. Počet unikátních návštěvníků je však na druhou stranu číslo, které by měli prodejci a poskytovatelé sluţeb sledovat. Říká jim, kolik potenciálních spotřebitelů mohou svou prezentací reálně zasáhnout.

6 ZÁVĚRY POZOROVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA WWW.BEREMESE.CZ Půlroční skryté pozorování probíhalo na stránce Bermese.cz. Důvodem výběru byl fakt, ţe se zde uţivatelé chovají přirozeně a projevují se pouze v případě, ţe sami chtějí. Tito uţivatelé jsou zároveň cílovým segmentem, spotřebiteli svatebních produktů. Závěry z pozorování budu následně ověřovat v dotazníku.

6.1 VÝBĚR MÍSTA PRO OBŘAD Stále jsou nejběţnějšími místy pro svatební obřad kostel, radnice, hrad nebo zámek, kaple a zahrady a jiné venkovní prostory. Snoubenci však vyuţívají i moţností moderního světa, proto někteří dávají přednost i jiným neobvyklým místům, jako je horkovzdušný balon nebo vinice. Oblíbenými místy pro obřad jsou však také různé statky (např. Všetice, Blaţejovice, Michael ad.).

74

6.2 SVATEBNÍ HOSTINA Novomanţelé vyuţívají sluţeb restaurací nebo cateringu. Novinkou posledních let je svatební hostina v klasické dřevěné stodole. Na toto téma vzniklo na stránce Beremese.cz mnoho diskuzí a ukazuje se, ţe u nás je takové místo „nedostatkové“. Stejně jako v případě místa obřadu, se konají svatební hostiny i na statcích (statky jsou koncipovány tak, aby se zde mohl odehrát jak obřad a hostina, tak i ubytování). V rámci šetření financí se některé svatební hostiny odehrávají na zahradě rodinného domu některého z příbuzných (rodičů) nebo přímo samotných novomanţelů a jídlo si obstarávají snoubenci předběţně sami.

6.3 SVATEBNÍ DORT, ZÁKUSKY, VÝSLUŢKY Svatební dort můţe vytvořit cukrář, specializovaná firma, někdo z rodiny nebo člověk, který ţádnou firmu nevlastní a výrobou dortů si víceméně jen přivydělává. Svatební dorty nabývají nejrůznějších podob. A spotřebitelé jsou dobře informováni o různých moţnostech. Kromě internetu k tomu jistě přispívají i různé televizní pořady jako např. Boţské dorty od Markéty, Báječné dorty, Fantastické dorty aj. Nejčastěji však bývají kulaté, několikapatrové, případně hranaté nebo ve tvaru srdce. Často snoubenci nechávají vytvořit kromě hlavního dortu další dva dorty pro rodiče, na něţ se píší různé texty, ať uţ jednoduché (např. Za syna / Za dceru) nebo veršované (např. „Děkuji Vám za lásku, kterou ke mně máte, děkuji Vám za dceru, kterou mi dnes dáte.“ Nebo: „Vy jste syna vychovali, já Vám ho dnes beru, mějte mě prosím rádi jako svoji dceru,“ apod.) V posledním roce si snoubenci ţádají kromě klasických svatebních koláčků také tyto zákusky: makronky, cupcakes, čokoládové fontány. Makronky jsou jakési mandlové pusinky s náplní. Jejich výhodou je, ţe mohou mít různé barvy a ţeny (muţi zpravidla tyto věci neřeší) bývají nadšené, ţe si mohou nechat vytvořit makronky v barvě svatby. Cupcakes jsou vlastně muffiny s polevou. Stejně jako makronky mají tu výhodu, ţe se s barvou polevy dá hrát, takţe výsledný efekt by měl být barevně sladěn s převládající barvou svatby. 75

Čokoládová fontána má oproti dvěma výše zmiňovaným dezertům tu nevýhodu, ţe potřebuje „speciální dohled“, zatímco makronky a cupcakes se na svatbu jednoduše přivezou, vyskládají se na talíř, čímţ veškerá starost končí. Místu, kam se makronky, cupcakes, čokoládová fontána a jiné dezerty či bonbony dají, se říká „candy bar“. Obvykle se jedná o stůl, kde jsou na ozdobných podnosech a v ozdobných dózách vyskládány jednotlivé sladkosti. Výsluţky mohou nabývat různých podob a nemusí se vţdy jednat o svatební koláčky, nicméně na výsluţky se kupují speciální krabičky, někdy jednoduché, někdy ozdobné. Jen doplním, ţe v poslední době vzrůstá obliba těchto specifických výsluţek: malá svatební vína, na nichţ se nachází etiketa obsahující jména novomanţelů a datum svatby svatební mandličky darované obvykle v tylovém sáčku, které mají symbolický význam („Svatební mandle se darují v lichém počtu, tří, pěti nebo sedmi mandlí, kde lichý počet znamená nedělitelnost muţe a ţeny. Nejčastější je obdarovávání pěti mandlemi, které mají svůj význam – zdraví, dlouhý ţivot, bohatství, hojnost a štěstí. Hořká chuť mandle symbolizuje strasti manţelství, které mohou manţele v manţelství potkat. Cukrová poleva na povrchu mandle zase symbolizuje sladký začátek manţelství.“133), svatební čokoládičky a ţvýkačky (jedná se o malá balení, proto zdrobnělina „čokoládičky“; opět bývají v balení s datem svatby a jmény novomanţelů).

6.4 SVATEBNÍ OZNÁMENÍ A JINÉ TISKOVINY Přestoţe dnešnímu světu vládne internet, popularita svatebních oznámení nevymizela, coţ dokazuje i obrovský počet druhů těchto oznámení, které zaplavují trh (např. Kyoprint nabízí 1000 druhů oznámení). Z mého pohledu by si na trhu vybral kaţdý spotřebitel, nicméně trendem dnešních dnů je výroba vlastního svatebního oznámení. V této souvislosti vzniká poptávka po těchto specifických produktech: řezačka papíru, ozdobné nůţky, razidla a raznice, 133

www.svatebnimandle.cz. Tradice svatebních mandlí. In: Svatebniinfo.cz [online]. 2009 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.svatebniinfo.cz/svatebni-hostina/svatebni-mandle.html

76

speciální papíry (grafický, strukturovaný, perleťový, pauzovací atd.), štrasové ozdoby a jiné aplikace (např. ozdobné růţičky, pentličky apod.), papírové krajky pod dort, aj. Uţivatelé Beremese.cz nejčastěji tvrdí, ţe je k výrobě vlastního svatebního oznámení dohnala cena, coţ je moţné, nicméně ve výsledku utratí velké částky za produkty, které na takovou výrobu potřebují. Ceny vlastnoručně vyráběných oznámení se mohou tedy velmi lišit podle výše ceny produktů, které byly k výrobě zapotřebí. Důvod, proč tedy nevěsty (ţenichové se obvykle na výrobě nepodílejí) vyrábí vlastní svatební oznámení, můţe být i jakási touha po seberealizaci. K tomuto tématu ještě uvedu, ţe v momentě, kdy společnost Tchibo v únoru 2014 představila svou kolekci pro tvoření, mnoho uţivatelů Beremese.cz o tom nezapomnělo informovat pomocí krátkých zpráv na Fotoblozích. Totéţ se dělo i v březnu 2014, kdy podobnou kolekci představil Lidl. Dalším svatebním trendem jsou tzv. svatební noviny. Obvykle je dává dohromady nevěsta spolu se svými kamarádkami. Kromě programu svatby a zasedacího pořádku obsahují informace o novomanţelích, rozhovory se snoubenci, jejich rodiči, svědky, kvízy, vtipy z oblasti manţelství, kříţovky apod.

6.5 SNUBNÍ PRSTÝNKY A PRODUKTY S NIMI SOUVISEJÍCÍ Na webu firmy.cz je zapsáno 48 firem zabývajících se výrobou snubních a zásnubních prstenů. Ovšem zlatnictví a klenotnictví, kde lze snubní prsteny také sehnat je mnohem více (podle firem.cz je jich k 31. 3. 2014 948). Zlatnictví specializující se na prodej snubních prstenů jsou dobře připravena na své klienty a dbají na dobrou komunikaci a vhodné prostředí. Např. v Bisaku ve Štupartské ulici nebo v Lukáši Rýdlovi mají pro tento účel stůl, na jehoţ jednom konci je ţidle pro prodejce, na druhé straně jsou dvě ţidle připraveny pro snoubence. Uţivatele Beremese.cz často zajímají různé materiály snubních prstenů a ptají se, kde by prsteny z těchto poptávaných materiálů sehnali. Zajímají je i zkušenosti ostatních uţivatelů s určitými firmami. Dlouhé diskuze na toto téma se vedou v případě Lukáše Rýdla a Ţabky. Mnoho uţivatelů Beremese.cz objednává snubní prsteny i z internetových obchodů. 77

K prstenům patří i různé podnosy, polštářky, tácky, talířky a mističky, na kterých se prstýnky během obřadu donesou. Matriky mívají stříbrné tácky / talířky, kterých snoubenci mohou a nemusí vyuţít. Některé nevěsty si takové „pomůcky“ samy vyrábí nebo dotváří, případně si je nechají vyrobit, nebo si je kupují na některém z internetových obchodů. Na Bazaru se k 31. 3. 2014 prodává 125 polštářků pod prstýnky, coţ dokazuje, ţe si toto zboţí svého spotřebitele nachází. Pod klíčovými slovy „polštářek pod prstýnky“ se však v tomto případě neskrývají jen polštářky, ale i zmíněné talířky, mističky apod. a také ozdobné špendlíky. Polštářky mohou být vyrobeny z nejrůznějších materiálů a mohou mít mnoho podob. Objevují se jednoduché polštářky z látky s přišitou stuhou, hnízda z přírodních materiálů, drobné podnosy z mechu atd. V sekci Shopy se v kategorii „Polštářky pod prstýnky“ prodává dokonce (k 31. 3. 2014) 285 produktů.

6.6 SVATEBNÍ ŠATY A DOPLŇKY Svatební šaty si nevěsty vypůjčují, kupují jiţ hotové nebo si je nechávají šít. Existuje mnoho ţen, které si své šaty objednávají v zahraničí. Nejčastěji mluví o těchto zahraničních internetových obchodech: eBay, AliExpress. Za vyhledáváním těchto zahraničních webů stojí často cena a sortiment. Na Beremese.cz existuje opravdu velká diskuze, mající k 31. 3. 2014 neuvěřitelných 773 stran s názvem „Asapbay a čínští prodejci šatů. Zkušenosti a názory?“. To, ţe si šaty nevěsty kupují nebo si je nechávají šít na míru (ať uţ v ČR nebo v zahraničí) dokazuje i velký počet svatebních šatů prodávaných na Bazaru. Nicméně půjčovny svatebních šatů jako např. Adina, Nuance, Nevěsta ad. své zákaznice stále nacházejí. Existuje velké mnoţství diskuzí, kde se nevěsty ptají na doporučení jednotlivých salónů. Bohuţel pro tyto salony se velmi snadno rozšíří negativní pověst té či oné konkrétní půjčovny. Jako příklad uvádím půjčovnu svatebních šatů Šaty Go Home, která se prezentuje jako první celorepublikově působící svatební salon s 1000 spokojených zákaznic. Je však pravděpodobné, ţe mnohé potenciální zákaznice tuto půjčovnu kvůli negativním ohlasům na internetu vůbec nenavštíví. Podle fotek na fotoblozích patří stále mezi nejpopulárnější modely svatebních šatů klasické korzetové šaty se širokou sukní. V poslední době však roste i oblíbenost retro šatů, nejčastěji 78

ve stylu padesátých let s širší kratší sukní pod kolena. Tento model potom nevěsty kombinují s barevnými lodičkami. Volba barev se různí. Čistě bílá barva postupně odchází a většina půjčoven nabízí šaty v barvách ivory, off white, krémové, smetanové a champagne. Některým ţenám však tyto alternativy klasických sněhově bílých šatů nevyhovují a pokládají je za „zašlé“. Některé nevěsty však volí i různé pastelové barvy nebo šaty bílé s barevnými aplikacemi. Přestává být výjimkou i nevěsta v červených a jiných výraznějších barvách. Ohledně doplňků, které jsou vyjmenovány v teoretické části, jsem nevypozorovala ţádné zvláštnosti. Nevěsty je kupují na internetu nebo ve specializovaných prodejnách. Některé boty a doplňky (např. závoje, korunky atd.) si pořizují i v půjčovnách svatebních šatů.

6.7 KYTICE Tvary svatebních kytic jsou různé, přesto do kulata vázané kytice jsou na fotoblozích vidět nejčastěji. Z květin nevěsty často volí pivoňky, a to i v době, kdy nekvetou a jsou tak mnohem draţší neţ v době květu. Dalšími oblíbenými květinami jsou růţe, tulipány, levandule, hortenzie ad. Nevěsty však často nevolí kytici z ţivých květů a některé dávají přednost svatebním kyticím z umělých, papírových, pěnových, korálkových a kovových květů. Za jejich výhodu pokládají spotřebitelé fakt, ţe nikdy nezvadne a zůstane tak novomanţelům jako dekorace a památka na jejich svatební den. Myrta s pentlí pro svatební hosty bývá v poslední době nahrazována tzv. vývazky vytvořenými z pentliček (nejčastěji) v barvě svatby, popřípadě dalších ozdob. Někteří budoucí manţelé nechávají místo klasické myrty nebo vývazků zhotovit placky (téţ nazývané „buttony“) se jménem novomanţelů a datem svatby.

6.8 OBLEK PRO ŢENICHA Obleky ţeniši kupují nejčastěji ve specializovaných prodejnách jako je Bandi Vamos, Blaţek, Kleinod ad. Během Olympijských her v Soči uspořádala společnost Bandi Vamos soutěţ o tisíce kravat a třináct pánských obleků. Ti, kteří viděli během vysílání Olympijských her na kterémkoli kanálu ČT reklamní spot zmíněné společnosti a do 30 minut poslali email s poţadovanými údaji, vyhráli kravatu zdarma. Byl to takový „trhák“, ţe mnoho uţivatelů Beremese.cz psalo nadšené zprávy o výhře, čímţ informovali ostatní uţivatele o existenci této soutěţe. V souvislosti s kravatami se často diskutuje o jejich barvách.

79

Na zakázku si nechávají snoubenci vyrábět manţetové knoflíčky s datem svatby a s iniciálami (někdy s texty, které je vystihují), často si je kupují i hotové s nejrůznějšími nápisy, obrázky a symboly.

6.9 SVATEBNÍ FOTOGRAFIE A VIDEO Výběr fotografa a kameramana je různý. Kaţdý má svůj styl a za své sluţby účtuje jinou cenu. Ti „lepší“ bývají na sobotní termíny v letních měsících zamluveni dlouho dopředu. Někteří uţivatelé Beremese.cz vyuţívají moţnosti vyhledávání fotografa a kameramana přes diskuze. Svoje fotografy následně někteří uţivatelé uvedou u svého fotoblogu pod nadpisem „Doporučuji dodavatele“. K focení si v poslední době snoubenci pořizují tzv. rekvizity. Bývají to cedulky s různými nápisy („Jsem jeho ţena“ a „Jsem její muţ“, „Mr.“ a „Mrs.“, „Jeho“ a „Její“ apod.). Také je velmi populární mít na své svatbě tzv. fotokoutek. Jedná se o budku, nebo jednoduše o kout, kde jsou pro hosty připraveny různé rekvizity (nejčastěji to bývají papírové brýle, knírky a rty, přilepené na dřevěné nebo umělohmotné „špejli“), s nimiţ se následně fotí. Svatební videa mívají nejčastěji podobu videoklipu. Po svatbě se s ním někteří uţivatelé rádi pochlubí a ve svém fotoblogu na něj dají odkaz (odkaz nejčastěji směřuje na vimeo.com a youtube.cz). Pro kameramany tak představuje taková zpráva dobrou reklamu.

6.10 SVATEBNÍ AGENTURA Snoubenci podle pozorování vyuţívají svatebních agentur především v těchto případech: 1. Nemají-li čas zařizovat svatbu sami a cítí-li, ţe to bez pomoci nezvládnou. 2. Pokud jsou snoubenci ze zahraničí (nemusí se vţdy jednat o cizince, mohou to být i Češi, kteří jsou např. pracovně na dlouhou dobu v zahraničí) a zařizovat vše na dálku se jim jeví jako sloţité. 3. Přejí-li si bezstarostný průběh svatebního dne (např. bude-li na svatbě příliš mnoho hostů a snoubenci mají obavy, ţe by tak velký počet sami nezorganizovali, nechtějí-li sami řešit případné problémy apod.). 4. Pokud snoubenci nevěří vlastním schopnostem a vlastnímu vkusu. 5. Pokud se snoubenci chtějí vzít v zahraničí (oblíbené jsou svatby na Mauriciu a v Thajsku). Zároveň však zde musí být bráno v potaz dostatečné mnoţství financí snoubenců, kteří si agenturu najímají. 80

Mnoho snoubenců se však výběru svatební agentury brání, a často ne kvůli penězům, ale z toho důvodu, ţe si chtějí vše zařídit sami.

6.11 DEKORACE Typy dekorací jsou prakticky popsány v kapitole věnované „Bazaru“ a „Shopům“ na Beremese.cz. Snoubenci svou výzdobu nakupují jak ve speciálních svatebních e-shopech, tak také v těchto kamenných prodejnách a internetových obchodech: IKEA, kde si v poslední době kupovali především produkty jako podnosy pod svíčku a lucerny SKURAR (podloţku pod svíčku SKURAR vyuţívali také jako mističku pod prstýnky, kterou někteří vyplnili dekoračním pískem), květináče SKURAR – méně uţ květináče ROSÉPEPPAR, rámečky, ubrousky, svíčky, dózy, vázy atd. Kik, NANU NANA eBay, kde kupují celou řadu produktů. Populárními produkty, které si spotřebitelé často kupují, jsou velká písmena – iniciály novomanţelů, mezi něţ se vkládá „&“, dále tzv. svatební stromy, které si obvykle pořizují na fler.cz. Svatební strom je namalovaný strom bez lístků, kam svatební hosté pomocí speciálních barev nanesou svůj otisk prstu, pod nějţ se podepíší. Prodejci prodávají stromy obvykle i s těmito potřebnými speciálními barvami. Často se kupují i lampiony štěstí. Více se prodávají ty, které se vypouští vzhůru, ale pro svatby, které se odehrávají na břehu rybníka apod., se kupují také lampiony vypouštěné na vodu. Dalším hitem poslední doby jsou speciální svatební bublifuky, alternativa rýţe. Nejde aţ tak o jejich design jako o fakt, ţe nezanechávají skvrny na oblečení, coţ klasické dětské bublifuky dělají. Vyuţívají se také v momentě, kdy se v některých svatebních prostorách nesmí házet rýţe a vystřelovat svatební konfety z důvodu nepořádku. Druhou alternativou rýţe bývají tedy zmiňované konfety s umělými okvětními plátky květin. Oblíbenou dekorací bývá i organza, která se jako běhoun pokládá na stůl, omotávají se jí ţidle atd. Snoubenci často ladí svatbu do barvy, proto dávají přednost určitým barvám. V poslední době se atraktivními staly pastelové odstíny jako světle růţová a mintová (mátová). Kaţdoročně se

81

stává barvou roku určitá barva. Letos se podle Pantone jedná o radiant orchid134 (orchideově fialová), minulý rok to byla barva emerald.

6.12 Hypotézy vzniklé pozorováním 1. Nejoblíbenějšími místy pro obřad jsou kostel nebo kaple, radnice / úřad, hrad nebo zámek a zahrady a jiné venkovní prostory. Snoubenci si však vybírají i netradiční místa. 2. Vzrůstá popularita zahraničních svateb a svateb na statku. 3. Svatební produkty nejvíce nakupují ţeny. 4. Snoubenci pověřují svatební hostinou restaurace, catering, ale také rodinu, známé nebo příbuzné. 5. Zvyšuje se popularita makronek, cupcakes a čokoládových fontán jako „svatebních“ dezertů. 6. Jako dárek dávají novomanţelé svatebním hostům svatební vína, čokoládičky / ţvýkačky a svatební mandle. 7. Vzrůstá popularita výroby vlastního svatebního oznámení. 8. Spotřebitelé začínají dávat přednost jiným materiálům, ze kterých se zhotovují snubní prsteny, neţ je klasické bílé a ţluté zlato nebo stříbro. 9. Svatební šaty si ţeny půjčují, nechávají ušít na míru v ČR, kupují si je v ČR, existuje však vysoká popularita šití šatů na některém ze zahraničních webů. 10. Oblek pro ţenicha kupují spotřebitelé převáţně ve specializovaných prodejnách. 11. Beremese.cz ovlivňuje spotřebitele při nákupu jednotlivých produktů. 12. Vývazky mají v současné době především podobu vývazků z pentliček a buttonů. 13. Pro ţenicha se kupují manţetové knoflíčky. 14. Spotřebitelé ladí svatbu do určité barvy. 15. Spotřebitelé nakupují svatební dekorace v obchodech IKEA, Kik, eBay a NANUNANA. 16. Spotřebitelé si na svatbu pořizují následující produkty: o polštářek / mističku / podnos nebo podobný produkt pod prstýnky, o rekvizity na focení, o svatební bublifuky, o velká svatební písmena 134

Marketing sales media. ČIKAROVÁ, Klára. [online]. Empresa Media, a. s., 2013, 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://marketingsales.tyden.cz/rubriky/marketing/barvou-roku-2014-podle-pantone-budeorchideove-fialova_291438.html

82

o svatební strom, o svatební noviny, o konfety.

7 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Dotazníkové šetření bylo vytvořeno na základě hypotéz stanovených pozorováním, některé otázky byly stanoveny na základě předchozích analýz. Dotazník se větvil podle doby sňatku na ty, kteří svatbu teprve plánují a na ty, kteří jiţ sňatek uzavřeli maximálně před dvěma lety. Kritérium uzavření sňatku nejvíce před dvěma lety bylo stanoveno z důvodu sledování současných trendů. Respondent měl obvykle moţnost více odpovědí, některé otázky byly polouzavřené. Z důvodu větvení je počet otázek stanoven na 51. Šetření proběhlo na internetové stránce www.vyplnto.cz. Pro dotazník bylo získáno 212 respondentů, návratnost činí 77,3 %. Mnoho ze zbývajících respondentů bylo automaticky vyloučeno v momentě, kdy svobodní respondenti na otázku, jestli jiţ plánují svatbu, uvedli, ţe ne, a v případě, ţe ţenatí respondenti nebo vdané respondentky uvedli, ţe uzavřeli sňatek před více neţ dvěma lety. Vzhledem k tématu dotazníku je drtivá většina respondentů ţen. Identifikační a rozdělující otázky uvedu pouze ve zkratce. Od otázky č. 4 je kaţdá sudá otázka určena těm, kteří svatbu plánují, liché potom těm, kteří svatbu uzavřeli v posledních dvou letech. 1. Jaký je Váš rodinný stav? svobodná/svobodný (počet: 158; 74,53%) vdaná/ţenatý (počet: 50; 23,58%) rozvedená/rozvedený (počet: 4; 1,89%) 2. Plánujete jiţ svatbu? Tato

otázka

byla

určena

těm,

kteří

v předešlé

otázce

označili

jako

odpověď

„svobodná/svobodný“ nebo „rozvedená/rozvedený“. Zároveň měla rozdělující charakter. Respondenti, kteří odpověděli „ne“, byli automaticky vyřazeni. ano (počet: 122; 75,31%) ne (počet: 40; 24,69%)

83

3. Před jak dlouhou dobou jste uzavřel/a sňatek? před méně neţ 2 lety (počet: 33; 66%) před více neţ 2 lety (počet: 17; 34%) Tato otázka byla určena těm, kteří v otázce č. 1 označili jako odpověď „vdaná/ţenatý“. Zároveň měla rozdělující charakter. Respondenti, kteří odpověděli „před více neţ 2 lety“, byli automaticky vyřazeni. 4. Jak dlouhý uplyne čas od Vašich zásnub do Vaší svatby? / 5. Jak dlouhý čas přibliţně uplynul od Vašich zásnub do Vaší svatby? Grafy č. 8 a graf č. 9 Doba od zásnub do svatby

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Čas, kdy snoubenci zařizují svatbu, se ve většině případu pohybuje od 7 do 12 měsíců. Není zvykem, aby se snoubenci brali „narychlo“. Znamená to, ţe na oslovení zákazníka mají prodejci poměrně mnoho času.

84

6. Jaký typ sňatku uzavřete? / 7. Jaký typ sňatku jste uzavřeli? Grafy č. 10 a 11 Typ sňatku

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Většina respondentů dává přednost civilnímu sňatku před církevním. Nikdo neuvedl moţnost „registrované partnerství“, které bylo jednou z moţných odpovědí. Důleţitá je tato otázka z hlediska volby svatební lokality. Mnoho církevních hodnostářů (farářů apod.) nechce oddávat na jiném místě neţ je kostel, coţ můţe některé jedince odrazovat. Nejpravděpodobnější příčina nízkého počtu církevních sňatků však zřejmě tkví v ateismu většiny občanů ČR. 8. Vaše svatba se bude konat / 9. Vaše svatba se konala Grafy č. 12 a 13 Územní specifikace místa konání obřadu

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Tato otázka byla vytvořena na základě analýzy sňatečnosti v jednotlivých krajích. Z dotazníkového šetření je patrné, ţe mnoho respondentů neuzavírá sňatek v kraji, kde v době svatby bydlí. Přináší to tak příleţitost majitelům svatebních lokalit oslovit potenciální klienty 85

mimo kraj, kde se jejich lokalita nachází. Z výzkumu zároveň vyplývá, ţe zahraniční svatby nejsou zatím tolik oblíbené, jak by se dalo předpokládat. 10. Ohodnoťte na škále od 1 do 10, jak moc se Váš partner/ka podílí na přípravě svatby (1 = vůbec, 10 = maximálně) / 11. Ohodnoťte na škále od 1 do 10, jak moc se Váš partner/ka podílel/a na přípravě svatby (1 = vůbec, 10 = maximálně) Grafy č. 14 a 15 Podíl partnera na svatebních přípravách

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Průměrná hodnota činila u respondentů plánujících svatbu 5,77, u respondentů, kteří jiţ sňatek uzavřeli 6. Nejvíce však respondenti volili hodnotu 3 (plánující svatbu) a 4 (ti, kteří sňatek jiţ uzavřeli). Nejvyšší hodnota, tedy číslo 10, se však v prvním grafu objevuje na 4. místě, u grafu druhého na 5. místě. Otázka byla vytvořena z toho důvodu, aby se ukázalo, jaký podíl na svatebních přípravách má muţ/ţena. Bohuţel kvůli nedostatečnému mnoţství muţů respondentů lze tento údaj určit prakticky jen u ţen respondentek. Poměrně vysoké průměrné číslo naznačuje, ţe si partneři vzájemně pomáhají. Zároveň bych však dodala, ţe vzhledem k počtu ţen, které se nacházejí na jednotlivých svatebních webech, lze tvrdit, ţe ţeny jsou jakýmisi „manaţerkami projektu ´Svatba´“, muţ se tedy podílí, pomáhá, ale ţeny mnohem raději vymýšlí jednotlivosti, detaily apod.

86

12. Jaké místo pro konání svatebního obřadu preferujete? / 13. Jaké místo pro konání svatebního obřadu jste si vybrali? Grafy č. 16 a 17 Místo svatebního obřadu

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] U respondentů plánujících svatbu bylo zjištěno, ţe nejvíce z nich preferuje svatební obřad v zahradě, případně v jiném venkovním prostoru. U respondentů, kteří jiţ sňatek uzavřeli, „vede“ radnice nebo úřad. U odpovědi „statek“ jsem čekala mnohem více reakcí, a to jednak vzhledem k vysokému počtu statků, které se na území ČR objevují a nabízejí moţnost svatby, a jednak na základě existujících internetových diskuzí. Jako jedno z neuvedených míst pro obřad respondenti sami vypisovali hotel. Fakt, ţe se svatba můţe odehrávat prakticky kdekoli, dovolí-li matrika, potvrzují i zajímavé svatební lokality jako „vrchol Sněţky“, „zoo“, „molo na rybníku v sadech městského parku“ nebo „mrakodrap“.

87

14. Svatební hostinou bude pověřen/a / 15. Svatební hostinou byl/a pověřen/a Grafy č. 18 a 19 Svatební hostina

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Většina odpovědí na tuto otázku u obou kategorií respondentů byla „restaurace“. Zajímavé je, ţe se na druhém místě umístila v obou případech odpověď „rodina / známí / příbuzní“. Můţe to tedy znamenat, ţe snoubenci bývají velmi dobře informováni o cenách jednotlivých restauračních zařízení / cateringu a na základě touhy ušetřit se rozhodnou pro moţnost pověřit svatební hostinou rodinu, známé nebo příbuzné. 16. Který z následujících dezertů byste chtěl/a mít na svatební hostině? / 17. Který z následujících dezertů jste měli na svatební hostině? Grafy č. 20 a 21 Specifické dezerty na svatební hostině

88

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Tato otázka byla plně formulována na základě předchozího pozorování. Výsledky pozorování se tak potvrdily. Přestoţe nadpoloviční většina u respondentů plánujících svatbu odpověděla, ţe na svatbě nebudou mít ţádný z uvedených dezertů, ukazuje se, ţe popularita čokoládových fontán, cupcakes a makronek roste. 18. Který z těchto speciálních dárků chcete dát svým svatebním hostům jako pozornost? / 19. Který z uvedených speciálních dárků jste dali svým svatebním hostům jako pozornost? Grafy č. 22 a 23 Speciální dárky pro svatební hosty

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online]

89

Podobně jako v předchozích otázkách respondenti nejvíce uváděli moţnost „ţádný z uvedených dárků“, přesto lze tvrdit, ţe popularita svatebních mandlí, speciálních čokoládiček/ţvýkaček a svatebních vín je značná. 20. Svatební oznámení / 21. Svatební oznámení Grafy č. 24 a 25 Svatební oznámení

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Respondenti si v obou kategoriích nejvíce vyrábí svatební oznámení sami. Znamená to, ţe tak vznikla poptávka po jednotlivých produktech souvisejících se samovýrobou, které jsem uvedla v části 6.4 Svatební oznámení a jiné tiskoviny. Někteří odpovídali na tuto otázku vlastními slovy, totiţ ţe si oznámení sice nechají vytisknout profesionály, ovšem navrhnou si jej sami. Je tedy důleţité, aby firmy zabývající se tiskem oznámení tuto moţnost nabízely. Faktem ovšem zůstává, ţe popularita svatebních oznámení nemizí a vytváří se dál i přesto, ţe se v dnešní době vyuţívá internet v obrovské míře.

90

22. Snubní prsteny / 23. Snubní prsteny Grafy č. 26 a 27 Snubní prsteny

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Z výzkumu vyplývá, ţe snoubenci i přes existenci internetových obchodů stále dávají přednost zakoupení snubních prstenů v kamenné prodejně. Pravděpodobně chtějí vidět produkty „na vlastní oči“ a případně se poradit s personálem. Jiné odpovědi poukazovaly na moţnost koupě snubních prstenů na některém ze svatebních veletrhů. Někteří respondenti dávají opět přednost samovýrobě (2 z dotázaných uvedli, ţe si prsteny sami ukovali, 1 respondent uvedl, ţe si vyrobili vlastní prsteny). 24. Uvaţujete o jiném materiálu, ze kterého by se měly zhotovit snubní prsteny, neţ je bílé a ţluté zlato nebo stříbro? Grafy č. 28 a 29 Snubní prsteny - materiál

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] 91

Procentuálně se odpovědi u obou kategorií respondentů téměř shodují. Spotřebitelé se tedy aktivně zajímají o moţnosti neobvyklých materiálů (tzn. jiných neţ ţluté/bílé zlato a stříbro), ze kterých lze zhotovit snubní prsteny, a mnoho z nich se pro ně nakonec rozhodne. 26. Dámské svatební šaty / 27. Dámské svatební šaty Grafy č. 30 a 31 Dámské svatební šaty

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Přestoţe se z pozorování zdálo, ţe mnoho nevěst kupuje svatební šaty přes zahraniční internetové stránky, z průzkumu vyplývá, ţe jich zdaleka není mnoho. Nevěsty dávají ve většině případů přednost moţnosti vypůjčení svatebních šatů v některém ze svatebních salónů. Případně preferují moţnost ušití šatů na míru v ČR nebo jejich koupě u některého z tuzemských prodejců nebo prodejců podnikajících na území ČR. Objednávka svatebních šatů se tak můţe zdát spotřebitelkám velmi riskantní, zatímco jejich vypůjčení, koupě nebo ušití na míru v ČR je určitým způsobem jistá investice. Šaty si mohou ve svatebních půjčovnách vyzkoušet, zjistit jejich nedostatky a přednosti. Stejné je to u koupě. V případě ušití na míru budou přímo přítomny zkouškám. Osobní kontakt je tak v případě prodeje (či vypůjčení) jak svatebních šatů, tak i snubních prstenů velkou výhodou.

92

28. Oblek pro ţenicha / 29. Oblek pro ţenicha Grafy č. 32 a 33 Oblek pro ţenicha

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Nadpoloviční většina respondentů obou kategorií uvedla, ţe koupí (případně jiţ koupila) oblek pro ţenicha ve specializované prodejně. V tomto případě zřejmě „hraje prim“ opět moţnost vyzkoušet si oblek a moţnost poradit se s personálem (ve většině případů je tento personál vyškolený). Mnoho spotřebitelů však uvedlo, ţe pouţije nebo jiţ pouţilo oblek starý. Můţe to znamenat, ţe spotřebitelé chtějí ušetřit, nebo nepovaţují koupi nového obleku za nezbytnost. Půjčení obleku ve svatebním salonu se objevovalo na 3. respektive na 4. místě. Nabídka svatebních salonů tak zřejmě není dostatečně atraktivní a spotřebitelé povaţují za lepší variantu – vzhledem k moţnosti nosit oblek i po svatbě – jeho koupi.

93

30. Inspiroval/a jste se pro nákup jakéhokoli produktu na stránce www.beremese.cz? / 31. Inspiroval/a jste se pro nákup jakéhokoli produktu na stránce www.beremese.cz? Grafy č. 34 a 35 Inspirace na stránce www.beremese.cz

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Více jak 80 % respondentů, kteří svatbu teprve připravují, odpovědělo na tuto otázku „ano“. Respondenti, kteří jiţ sňatek uzavřeli, uvedli téměř v 70 % případů stejnou odpověď. Znamená to tedy, ţe tento web motivuje potenciální spotřebitele ke koupi určitých svatebních produktů, o nichţ by se moţná jinak nedozvěděli. 32. Vývazky budou mít podobu / 33. Vývazky měly podobu Grafy č. 36 a 37 Vývazky

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Nejvíce respondentů, kteří připravují svatbu, uvedlo, ţe budou mít vývazky z pentliček. U respondentů, kteří jiţ svatbu měli, „vyhrály“ klasické myrty. Kvůli zjevně špatně 94

formulované odpovědi někteří respondenti odpovídali, ţe budou mít nebo jiţ měli vývazky z myrty spolu s pentlí, které bych tímto zařadila do první moţnosti. Velká popularita vývazků z pentliček je zřejmě dána tím, ţe pentličky mohou kopírovat barvu svatby. Zároveň si je spotřebitelé mohou sami vyrobit. Díky pozorování jsem očekávala mnohem více reakcí u placek / buttonů. Z výzkumu však vyplývá, ţe si sice své zákazníky najdou, ovšem počet spotřebitelů není příliš vysoký. 34. Budete pro ţenicha pořizovat manţetové knoflíčky? / 35. Byly pro ţenicha na svatbu pořízeny manţetové knoflíčky? Grafy č. 38 a 39 Manţetové knoflíčky

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Nejvyšší procento lidí na tuto otázku odpovídá „ne“. Přesto je zde vysoké procento respondentů a tedy spotřebitelů, kteří manţetové knoflíčky koupí nebo jiţ koupilo. Nezodpovězenou otázkou je, jak tyto knoflíčky vypadají. Zdali se jedná spíš o „klasické“ zboţí, které lze zakoupit ve specializovaných prodejnách, nebo o knoflíčky vyrobené „na míru“ (s různými symboly, nápisy – např. s datem svatby). Pravděpodobně se jedná o oba typy.

95

36. Které z následujících sluţeb hodláte vyuţít? / 37. Které z následujících sluţeb jste vyuţili? Grafy č. 40 a 41 Svatební sluţby

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Z grafů je patrné, ţe obě kategorie respondentů vyuţily nebo vyuţijí sluţeb profesionálního fotografa a profesionálního DJ / kapelu. Kameraman s 29 a 5 hlasy je aţ na třetím místě, coţ pravděpodobně znamená, ţe spotřebitelé, kteří se rozhodnou pro sluţby profesionálního fotografa, uţ nevyuţívají sluţeb profesionálního kameramana z finančních důvodů. Poměrně překvapující počet uvedených moţností „profesionálního DJ / kapelu“ zjevně značí potřebu spotřebitelů vytvořit na svatbě zábavnou atmosféru. Vzhledem k počtu svatebních agentur, které se nacházejí v ČR, je však počet uvedených odpovědí „svatební agenturu“ poměrně nízký.

96

38. Budete ladit svatbu do určité barvy? / 39. Ladili jste svatbu do určité barvy? Grafy č. 42 a 43 Barva svatby

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Vysoké procento respondentů (78.69 % a 75,76 %) odpovědělo na tuto otázku „ano“. Znamená to, ţe spotřebitelé tak promýšlejí veškeré detaily spojené s barvou jednotlivých produktů. 40. Ve kterém z následujících obchodů hodláte nakupovat (nebo jste jiţ nakoupili) svatební dekorace? / 41. Ve kterém z následujících obchodů jste nakoupili svatební dekorace? Grafy č. 44 a 45 Obchody vyuţívané pro nákup svatebních dekorací

97

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] Z dotazníkového šetření tedy vyplývá, ţe spotřebitelé nenakupují svatební dekorace pouze a jen ve specializovaných „svatebních“ obchodech a e-shopech. 42. Které z následujících svatebních doplňků chcete mít na svatbě? 43. Které z následujících svatebních doplňků jste měli na svatbě? Grafy č. 46 a 47 Svatební doplňky

98

Zdroj: Ješátková Deylová, A., 2014 [online] V této otázce se poměrně liší posloupnost nejvíce uváděných odpovědí u jednotlivých kategorií respondentů. Obě kategorie se shodují na polštářku, případně jiné alternativě pod prstýnky. Ovšem všechny produkty, které byly k této otázce přiřazeny na základě pozorování, byly alespoň jednou zaškrtnuty. Následující otázky mají identifikační charakter. 44. Jste / 45. Jste Jak jiţ bylo uvedeno výše, pravděpodobně kvůli charakteru dotazníku odpovídaly na jednotlivé otázky převáţně ţeny (119 ţen, které svatbu připravují a 33 ţen, které jiţ sňatek uzavřely). Muţi se objevili ve velmi nízkém počtu (3 muţi, kteří svatbu připravují a ţádný muţ, který sňatek jiţ uzavřel). 46. Jaký je Váš věk? 47. Jaký byl Váš věk v době svatby? V tomto ohledu byla struktura respondentů poměrně pestrá. Nejvíce respondentů se však nacházelo v kategorii 23 – 26 let (dohromady 86 respondentů), další se nacházeli v kategoriích 27 – 30 let (dohromady 41 respondentů), méně neţ 22 let (dohromady 12 respondentů), 31 – 34 let (dohromady 12 respondentů) a 35 – 38 (dohromady 4 respondenti). Ţádní se potom nenacházeli v kategoriích 39 let a více. 48. Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? / 49. Jaké bylo Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání v době svatby? Nejvíce respondentů bylo vysokoškolsky vzdělaných (dohromady 83 respondentů), další respondenti měli střední vzdělání s maturitou (dohromady 56 respondentů). Na otázku 48. 99

potom respondenti odpovídali „vyšší odborné“ (12) a „střední bez maturity“ (3). Na otázku 49. jeden respondent odpověděl „základní“. 50. Bydlíte / 51. Kde jste bydleli v době svatby? Nejvíce respondentů na tyto otázky odpovědělo, ţe ve městě (dohromady 123 respondentů), další odpovídali „na vesnici“ (dohromady 31 respondentů), pouze jeden respondent připravující svatbu bydlel v městysu.

100

Návrhová část V této části jsou zjištění z analytické části shrnuta v jednotlivých bodech. Jsou učiněny závěry a doporučení. Prodejci a poskytovatelé sluţeb mají poměrně mnoho času na oslovení zákazníků, neboť velká většina spotřebitelů uzavírá sňatek více jak 7 měsíců po zasnoubení. Z počtu 155 respondentů jen 28 uvedlo, ţe se jejich sňatek bude konat nebo jiţ konal 0 - 6 měsíců od zásnub. Ne vţdy ti, kteří plánují církevní obřad, chtějí mít svatbu v kostele nebo kapli. Preferují i jiné moţnosti (11,11 % respondentů, kteří chtějí uzavřít církevní sňatek, zvolilo zahradu nebo jiný venkovní prostor, 7,41 % respondentů zámek nebo hrad – případně zámeckou nebo hradní kapli, a 3,7 % dokonce statek). Ochota církevních hodnostářů vyhovět poţadavku snoubenců týkající se jiné svatební lokality neţ je „církevní prostor“ se tak zvyšuje. Mnoho svateb se koná mimo kraj, kde snoubenci bydlí. Z toho plyne určitá příleţitost pro majitele svatebních lokalit, kteří tak mohou upozornit prostřednictvím médií právě na tu svou a tuto reklamu tak cílit i na ty, kteří nebydlí v kraji, kde se daná lokalita nachází. Popularita zahraničních svateb není tak vysoká, jak by se dalo očekávat. Existuje však moţnost, ţe by se jejich obliba mohla časem zvyšovat. Partneři se podílejí na přípravách svatby. Preference zahrady nebo jiného venkovního prostoru jako místa pro obřad respondenty, kteří připravují svatbu, se můţe dotýkat těch podnikatelských subjektů, které se zabývají prodejem a pronájmem „venkovních dekorací“ (např. svatebních altánů, slavobran, koberců apod.). Popularita svatby na statku zřejmě teprve narůstá, a to vzhledem k faktu, ţe statek jako svatební lokalitu označili pouze ti, kteří svatbu připravují, nikoli ti, kteří sňatek jiţ uzavřeli. Majitelé určitých specifických lokalit by mohli zváţit, zda jejich prostory nejsou vhodné pro uspořádání svatebního obřadu. Z průzkumu totiţ vyplynulo, ţe snoubenci začínají dávat přednost zajímavým místům. Catering jakoţto alternativa restaurace není spotřebiteli vyuţíván v takové míře, v jaké by se dalo předpokládat. Spotřebitelé jsou poměrně konzervativní a raději dávají přednost restauracím. Někteří spotřebitelé se snaţí ušetřit a pověřují tak svatební 101

hostinou svou rodinu, známé nebo příbuzné. Je to segment, který by se dal oslovit na základě klíčových slov jako „sleva“, „sníţená cena“ apod. Vzrůstající obliba specifických dezertů jako jsou cupcakes, makronky nebo čokoládová fontána by mohla být směrodatná pro ty subjekty, které se zabývají výrobou svatebních dortů. Tyto subjekty by tak tyto dezerty mohly zařadit do svého portfolia. Protoţe jsou svatební mandle zařazovány do konceptu svatby (obzvlášť u těch, kteří svatbu připravují) jako dárek pro hosty, měly by e-shopy a jiné podnikatelské subjekty specializující se na prodej svatebních dekorací mezi své produkty zařadit ozdobné pytlíčky v různých barvách na dekorativní balení těchto mandlí. Subjekty specializující se na prodej svatebních vín a čokolád jsou na své zákazníky dobře připraveny. Vzhledem k výsledkům výzkumu, z nichţ vyplynulo, ţe si nejvyšší procento respondentů samo vyrábí svatební oznámení, by měly podnikatelské subjekty zaměřující se na prodej svatebních produktů (převáţně dekorací) zařadit mezi své produkty také takové zboţí, které by uspokojilo potřeby tohoto segmentu. Můţe se tedy jednat o následující produkty: o speciální papíry (např. grafické, strukturované, perleťové, pauzovací a jiné dekorativní papíry s různými vzory v různých barvách), o štrasové ozdoby a jiné aplikace (např. ozdobné růţičky apod.), o pentličky a stuhy, o provázky, o ozdobné nůţky, o razidla a raznice, o ozdobné děrovačky, o oboustranné lepicí pásky, o lepicí pistole, o aj. Tyto a další produkty bývají sice součástí obchodů zabývajících se prodejem výtvarných potřeb, nicméně je třeba myslet na fakt, ţe mnoho spotřebitelů, kteří si sami chtějí vyrobit oznámení, neví, kde přesně začít. Navíc, pokud spotřebitel nakupuje přes e-shop, má tendenci nakoupit více věcí tak, aby nelitoval částky za poštovné, resp. aby částka za poštovné nebyla neadekvátní vůči částce, kterou nakupující vydá za samotný nákup. 102

Respondenti také uváděli, ţe si návrh vytvoří sami, nicméně samotný tisk nechají na profesionální firmě. Vzhledem k tomuto faktu je nutné, aby firmy uměly na takové poţadavky pruţně reagovat a vycházet tak svým zákazníkům vstříc. Málokdo dnes řeší svatební oznámení formou emailové či facebookové pozvánky. Není tedy pravděpodobné, ţe by svatební oznámení v dohledné době vymizela. Přes velké mnoţství e-shopů dávají spotřebitelé při výběru snubních prstenů přednost koupi nebo výrobě na zakázku v kamenné prodejně. Jak jsem uváděla v kapitole „Dotazníkové šetření“ spotřebitelé preferují tu variantu, kdy produkty vidí na vlastní oči, mohou si je prohlédnout, případně vyzkoušet. Důleţitým prvkem kamenných prodejen je i přítomný personál, obvykle velmi dobře informovaný, případně vyškolený, který můţe nerozhodným spotřebitelům poradit, informovat je o různých alternativách, výhodách a nedostatcích jednotlivých produktů. Zároveň snoubenci v kamenné prodejně přímo zkouší velikost prstenů, tuto moţnost však nemají v případě výběru na internetu. Větší budoucnost tedy vidím u kamenných prodejen neţ u e-shopů. Spotřebitelé nejsou ve výběru materiálu pro snubní prsteny konzervativní a mnoho z nich dává přednost jiným kovům, neţ je klasické bílé a ţluté zlato nebo stříbro. Výrobci snubních prstenů by tak měli pokračovat v nabídce jiných materiálů, případně by je měli začít nově nabízet, pokud ještě nejsou součástí jejich portfolia. Svatební šaty si ţeny nejčastěji půjčují. Půjčovny svatebních šatů tak zřejmě mají dostatek klientek. V poslední době si však některé spotřebitelky nechávají šít šaty na míru. Podnikatelské subjekty jako Nanay nebo Madora, které šijí šaty na míru, tak mohou být na vzestupu. Z výzkumu vyplynulo, ţe oblek pro ţenicha spotřebitelé nejvíce kupují ve specializovaných prodejnách. Předpokládám, ţe mnoho spotřebitelů v takových prodejnách ocení kvalitní personál, který dovede poradit a pomoci s výběrem. Půjčování svatebních obleků není zřejmě pro většinu spotřebitelů dostatečně atraktivní. Můţe to být způsobeno několika důvody, např. neinformovaností, vysokými cenami atd. K obleku bývají ţenichovi pořizovány i manţetové knoflíčky. Ty by tak měly tvořit sortiment specializovaných obchodů. Na druhou stranu pozorování ukázalo i na fakt, ţe si spotřebitelé takové knoflíčky nechávají vyrobit na zakázku a jsou pro ně příznačné specifické tvary nebo nápisy.

103

Web Beremese.cz bývá spotřebiteli vyuţíván ve vysoké míře. Inspirují se zde k nákupu různých produktů. Naskýtá se tak moţnost pro jednotlivé podnikatelské subjekty informovat o svých produktech přes tento web a zároveň zde sledovat zcela zdarma vývoj trendů a případně se jim pak přizpůsobovat. Zároveň se ukazuje, ţe spotřebitelé, kteří se inspirovali přes Beremese.cz, dávají ve větší míře přednost následujícím produktům: o vývazkům z pentliček, o plackám (buttonům), o manţetovým knoflíčkům, o polštářkům / mističkám / podnosům a podobným produktům pod prstýnky, o svatebním stromům, o svatebním bublifukům, o svatebním novinám, o rekvizitám na focení, o velkým svatebním písmenům, o konfetám, o svatebním vínům, o svatebním mandlím, o svatebním čokoládičkám/ţvýkačkám. Tyto údaje mohou a nemusí být směrodatné. Vzhledem k povaze otázky, která zněla: „Inspirovali jste se k nákupu jakéhokoli produktu na www.beremese.cz?“ není jisté, pro jaký konkrétní produkt se spotřebitelé díky zmíněné webové stránce rozhodli. Nicméně tento vysoký počet můţe prodejce různých svatebních doplňků přimět k prezentaci svých produktů na této stránce. Vývazky mívají v poslední době nejčastěji podobu vývazků s pentličkami. Zdá se, ţe postupně vytlačují klasické myrty. Prodej takových vývazků však nemusí vést k úspěchu. Mnoho nevěst si takové vývazky samo vyrábí. Spotřebitelé ve velkém mnoţství vyuţívají sluţeb profesionálních fotografů. Poměrně málo vyuţívají sluţeb svatebních kameramanů. Vzhledem k tomu, ţe předpokládám, ţe většina snoubenců vyhledává tyto sluţby přes internetové stránky, je nezbytné, aby součástí těchto stránek bylo i portfolio, vytvořené z jiţ zpracovaných fotek/videí. Oslovení zákazníků můţe probíhat i přes Beremese.cz, kde se nemalý počet potenciálních zákazníků po těchto sluţbách poptává.

104

Spotřebitelé ladí svatbu do určité barvy. E-shopy a kamenné obchody tak mohou být pro lepší přehlednost zákazníků rozděleny do sekcí podle barev. Toto rozdělení můţe vést i k objemnějším nákupům. Spotřebitelé kupují dekorace i mimo „svatební“ obchody. Ve velké míře nakupují v Ikee, Kiku, dále potom v NANU-NANA a přes zahraniční eBay. Jedná se převáţně o produkty, které mohou být vyuţívány i nadále, po svatbě, jako domácí dekorace. Vzhledem k tomu, ţe spotřebitelé nakupují produkty, jako jsou polštářky / mističky / podnosy a podobné produkty pod prstýnky, svatební bublifuky, rekvizity na focení, svatební písmena a konfety, měly by svatební obchody tyto produkty nabízet. Svatební stromy se obvykle vyrábí na zakázku (kvůli jménům a datu svatby pod či nad stromem) nebo si je snoubenci vyrábí sami.

105

ZÁVĚR Cílem práce bylo zjistit současné trendy a nákupní zvyklosti v přípravě svateb, které se odráţejí od chování a rozhodování spotřebitelů. V tomto ohledu lze konstatovat, ţe byl cíl práce splněn. Práce byla rozdělena do tří hlavních částí, a to teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části jsem se soustředila na historii svateb, jejich současnost a na marketing. V části analytické jsem jednak prostřednictvím různých sekundárních zdrojů zkoumala sňatečnost v České republice, její specifika, z nichţ jsem odvodila závěry týkající se rozhodování a chování spotřebitelů na poli svatby jako takové. V další kapitole jsem se kvůli následujícímu pozorování snaţila přiblíţit web Beremese.cz. Krátké pozorování mě dovedlo k formulaci určitých hypotéz, které jsem v následujícím dotazníku ověřovala. Pro účely dotazníku, vytvořeného přes stránku vyplnto.cz, se mi podařilo získat z různých zdrojů 212 respondentů. Návratnost dotazníku činila více jak 77 %. Oproti původně plánovanému „pouhému“ ověření hypotéz plynoucích z pozorování jsem zařadila i několik otázek, které se pozorování netýkaly. Např. otázky č. 8 a 9 byly formulovány na základě analýz sňatečnosti. Hypotézy vzniklé pozorováním byly následující: 1. Nejoblíbenějšími místy pro obřad jsou kostel nebo kaple, radnice/úřad, hrad nebo zámek a zahrady a jiné venkovní prostory. Snoubenci si však vybírají i netradiční místa. 2. Vzrůstá popularita zahraničních svateb a svateb na statku. 3. Svatební produkty nejvíce nakupují ţeny. 4. Snoubenci pověřují svatební hostinou restaurace, catering, ale také rodinu / známé nebo příbuzné. 5. Zvyšuje se popularita makronek, cupcakes a čokoládových fontán jako „svatebních“ dezertů. 6. Jako

dárek

dávají

novomanţelé

svatebním

hostům

svatební

vína,

čokoládičky/ţvýkačky a svatební mandle. 7. Vzrůstá popularita výroby vlastního svatebního oznámení. 8. Spotřebitelé začínají dávat přednost jiným materiálům pro snubní prsteny, neţ je klasické bílé a ţluté zlato nebo stříbro.

106

9. Svatební šaty si ţeny půjčují, nechávají ušít na míru nebo je kupují v ČR. Existuje však vysoká popularita šití šatů (popřípadě jejich koupě) přes některý ze zahraničních webů. 10. Oblek pro ţenicha kupují spotřebitelé převáţně ve specializovaných prodejnách. 11. Svatební portál Beremese.cz ovlivňuje spotřebitele při nákupu jednotlivých produktů. 12. Vývazky mají v současné době především podobu vývazků z pentliček a buttonů. 13. Pro ţenicha se kupují manţetové knoflíčky. 14. Spotřebitelé ladí svatbu do určité barvy. 15. Spotřebitelé nakupují svatební dekorace v obchodech IKEA, Kik, eBay a NANUNANA. 16. Spotřebitelé si pořizují následující produkty: o polštářek / mističku / podnos nebo podobný produkt pod prstýnky, o rekvizity na focení, o svatební bublifuky, o velká svatební písmena, o svatební strom, o svatební noviny, o konfety. Hypotézy č. 1., 4., 5., 7., 8., 10., 11., 13., 14., 15. a 16. byly potvrzeny. Druhá a šestá hypotéza nebyla potvrzena v takové míře, v jaké se očekávalo. Třetí hypotéza, týkající se ţen, byla částečně potvrzena i tím, ţe ţeny tvořily obrovskou část respondentů (dotazníku se zúčastnili pouze 3 muţi respondenti). Můţe to znamenat, ţe svatba a její přípravy zajímají ţeny mnohem více neţ opačné pohlaví. Na druhou stranu z otázky týkající se podílu partnera na svatbě se dá vyčíst, ţe muţi se na jejích přípravách také určitým způsobem podílejí. Devátá hypotéza byla potvrzena jen zčásti. Ukázalo se, ţe si nevěsty nenechávají šít svatební šaty přes zahraniční weby v tak velké míře, v jaké se předpokládalo. Podobně je na tom i dvanáctá hypotéza, kdy se sice potvrdilo, ţe místo myrt jako vývazků se na svatbách pouţívají nově vývazky z pentliček, na druhou stranu se příliš nevyuţívají placky. Návrhy a doporučení byly formulovány v návrhové části a vycházely ze zjištěných výsledků v dotazníkovém šetření. Týkaly se různých podnikatelských subjektů, které nabízejí svatební produkty.

107

Svatby se mohou pro určité podnikatelské subjekty stát zdrojem zisku. Je však třeba sledovat trendy a nákupní zvyklosti spotřebitelů. Mění se, některé produkty bývají vytlačovány jinými, jiné se pouze inovují. Podnikatelské subjekty si nemohou dovolit usínat na vavřínech, dosáhnou-li dílčího úspěchu. Základním předpokladem pro udrţení tohoto úspěchu je schopnost naslouchat potřebám a přáním zákazníků a schopnost na tato přání a potřeby včas a efektivně reagovat.

108

POUŢITÁ LITERATURA [1] Asmira team. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/about-us/ [2] Bazar. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/bazar/ [3] Bible: Písmo svaté Starého a Nového Zákona : včetně deuterokanonických knih : český ekumenický překlad [online]. Praha: Česká biblická společnost, 1993 [cit. 2013-10-16]. Dostupné z: http://www.biblenet.cz/app/b/Song/chapter/4 [4] BURIANOVÁ, Miroslava. Móda v ulicích protektorátu. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2013. 286 s. ISBN 978-80-7036-397-3. [5] ČSÚ. Pohyb obyvatelstva - 1. - 2. čtvrtletí 2013. ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2013, 2013 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost [6] ČSÚ. Sňatečnost. ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2013, 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost [7] ČSÚ. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR 2. čtvrtletí 2013. ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2013, 2013 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/4001-13-q2_2013 [8] ČTK. Magické datum 8. 8. 2008 láká ke svatbám. In: Impuls [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.impuls.cz/clanky/2008/08/magicke-datum-8-8-2008-laka-kesvatbam/ [9] Domácí štěstí. Česká televize [online]. 2011 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095813559-domaci-stesti/video/ [10] Ej od Buchlova. In: Karaoketexty.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/lidove-pisne/ej-od-buchlova-31345 [11] Fórum. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/forum/ [12] HAŠKOVÁ, H.; RABUŠIC, L. K nízké sňatečnosti v České republice. Sociální studia časopis katedry sociologie FSS MU [Online] 2008, 2008, 17. [cit. 2014-03-19] Dostupné z http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/081031105351.pdf [13] HAVLÍČEK, Jaroslav. Petrolejové lampy. Vyd. 9., V nakl. Academia 1. Praha: Academia, 2008. 279 s. ISBN 978-80-200-1595-2.

[14] Http://www.beremese.cz. SeeTheStats: Make your website verifiable [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.seethestats.com/site/beremese.cz

109

[15] HÜTTNEROVÁ, Iva. Za domácím štěstím: sbírka poučných a praktických rad z domácnosti, jakož i předpisů ku získání a zachování krásy duševní i tělesné, jež má znáti každá žena. Vyd. 1. Praha: PM vydavatelství, 2009. 106 s. ISBN 978-80-900808-1-2. [16] IVANOV, Miroslav. Zahrada života paní Betty (později Boženy N.). V Praze: XYZ, 2012. ISBN 978-80-7388-620-2. [17] Jak vybrat vhodné svatební šaty pro Vaši postavu?. Svatba snů: Svatební salon [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.svatbasnu.cz/jak-vybirat-svatebni-saty/ [18] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. Expert. ISBN 978-80-247-2690-8. [19] JANČÍKOVÁ, Eva. Historie svateb od nejstarších dob po současnost. Praha: Epocha, 2012. ISBN 978-80-7425-143-6. [20] JANEČKOVÁ, Patricia. Svatba: vše, co potřebujete vědět-- : před svatbou - svatební den - po svatbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2583-3. [21] JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Co ještě nevíte o životě našich předků. Vyd. 1. Ilustrace Štěpán Zavadil. Praha: Motto, 248 s. ISBN 978-807-2467-174. [22] JEŠÁTKOVÁ DEYLOVÁ, A. – Svatební přípravy (výsledky průzkumu), 2014. Dostupné online na http://svatebni-pripravy.vyplnto.cz. [23] JURINOVÁ, Martina. Mamičky online. In: Bereme se [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://jcdn770.asmira.com/docs/Forbes%20-%20januar%202014.pdf [24] KAČEROVÁ, Eva. Analýza: Sezónnost sňatečnosti v 17. a 18. století. In: Demografie [online].

2009

[cit.

2014-03-22].

Dostupné

z:

http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=648 [25] KOTÍKOVÁ, Halina a Jaroslav ZLÁMAL. Základy marketingu [online]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 77 s. [cit. 2014-03-17]. ISBN 80-244-1489-9. [26] KOTLER, Philip et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. [27] KSENZSIGHOVÁ, Beata a Lenka MEDVEDCOVÁ TINKOVÁ. Svadba ako kult. In: Eprofit [online]. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://profit.etrend.sk/biznispribehy/svadba-ako-kult.html 110

[28]

. . Vyd. 1. Praha, 2010c2009, 430 p. ISBN 978-802-4616-834.

[29] Marketing sales media. ČIKAROVÁ, Klára. [online]. Empresa Media, a. s., 2013, 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://marketingsales.tyden.cz/rubriky/marketing/barvou-roku2014-podle-pantone-bude-orchideove-fialova_291438.html [30] MASTNÝ, JAN. Reklama ve světě médií. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8. ISBN 978-80-57411-00-1. [31]

Mediální

slovník. Mediaguru.cz [online].

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z:

http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/unikatni-navstevnik-unique-user/ [32] MRŠTÍK, Alois a Vilém MRŠTÍK. Maryša: [drama v pěti jednáních]. V nakl. Artur vyd. 3. Praha: Artur, 2012. D (Artur). ISBN 978-80-87128-83-1. [33] NÁRODNÍ CENTRUM PRO RODINU. PAPEŢSKÁ RADA PRO RODINU MILÁNSKÁ DIECÉZE.Rodina - práce a slavení [online]. 2012 [cit. 2013-10-16]. Dostupné z: http://www.proglas.cz/res/data/177/019529.pdf [34] Náboţenství. VAĎURA, Petr. Český rozlas [online]. 2004 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/rannislovo/_zprava/504306 [35] NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Vyd. 1. Vyšehrad, 2012, 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-4292-385. [36] Nejčastěji kladené otázky. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://www.beremese-pro.cz/ [37] Nejčastější chyby při výběru oblečení pro ţenicha na svatbu. In: Bandi: Bandi Vamos [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.bandi.cz/obleky/vyberudrzba-a-noseni-obleku/vyber-obleku-pro-zenicha/395-nejcastejsi-chyby-pri-vyberuobleceni-pro-zenicha-na-svatbu [38] NĚMCOVÁ, Boţena. Babička: Obrazy venkovského života od Boženy Němcové. 24. vyd. s [barev.] il. Adolfa Kašpara, (v SNDK 3. vyd.). Praha: SNDK, 1955. 206, [2] s. [39] NĚMCOVÁ, Boţena. Divá Bára a jiné dívky na útěku. V Praze: Slovart, c2012, 244 s. Česká klasika. ISBN 978-807-3916-206.

111

[40] NĚMCOVÁ, Boţena. Národopisné a cestopisné obrázky z Čech / Selská svatba v okolí domaţlickém. In: Wikizdroje [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit.

2014-02-24].

Dostupné

z:

http://cs.wikisource.org/wiki/N%C3%A1rodopisn%C3%A9_a_cestopisn%C3%A9_obr%C3 %A1zky_z_%C4%8Cech/Selsk%C3%A1_svatba_v_okol%C3%AD_doma%C5%BElick%C3 %A9m [41] NĚMEC, Robert. Marketingový mix- jeho rozbor, moţnosti vyuţití a problémy. In: RobertNěmec.com [online].

2005

[cit.

2014-04-08].

Dostupné

z:

http://marketing.robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/ [42] NETTELHORST. Sto postav z Bible: příběhy ze Starého a Nového zákona : s ilustracemi slavných malířů. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2008. ISBN 978-80-7391-153-9. [43] Podmínky pouţívání. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/rules/#bazaar [44] Profesionálové. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/catalog/ [45] Pronovias. In: Caxa: Svatební a společenské centrum [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.caxa.cz/svatba/svatebni-saty/pronovias [46] První list Korintským. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2013-10-18].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_list_Korintsk%C3%BDm [47] RAIS, Karel Václav. Kalibův zločin. Vyd. 25., V ČS 1. Praha: Československý spisovatel, 1974. 263 s. Slunovrat. Malá řada; sv. 21. [48] Rytiny do prstenů. Rýdl: Snubní prsteny [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.snubniprsteny-lr.cz/rytiny-do-prstenu [49] Shopy. ASMIRA, s. r. o. Bereme se [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.beremese.cz/shops/ [50] Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2007. 166 s. Sociologické studie (Sociologický ústav AV ČR), 07:3. ISBN 978-807-3301-194. 112

[51] Svatební koláčky. In: Svatba.cz: Partner pro ten ... důležitý den [online]. 2014 [cit. 201403-17]. Dostupné z: http://svatebni-kolacky.svatba.cz/ [52] Svatební kytice. In: La Florista [online]. 2010 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.svatebni-kytice-kvetiny.cz/jake-tvary-svatebni-kytice-vam-muzeme-nabidnout/ [53] Svatební oblek. In: Svatba.cz: Partner pro ten... důležitý den [online]. 2014 [cit. 201404-08]. Dostupné z: http://svatebni-oblek.svatba.cz/ [54] Svatební oznámení manţelů Kramářových. NÁRODNÍ MUZEUM. In: ESbírky.cz kulturní

dědictví

online [online].

2013

[cit.

2014-02-24].

Dostupné

z:

http://www.esbirky.cz/detail/73386/?series=95d29bed611c156b5f9d3f [55] Svatební šperky pro nevěstu. In: Snubní-prsten.cz: Prsteny na celý život [online]. 2009 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.snubni-prsten.cz/magazin/nevesta/66-svatebnisperky-pro-nevestu.html [56] STERNBERGOVÁ, Petra a Linda JANDOVÁ. Vyd. 1. Ilustrace Michaela Novotná. [Postupice: Petra Sternbergová], c2005, 104 s. ISBN 80-239-5470-9. [57] ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. 2., rozš. vyd. Mladá fronta, 2008, 268 s. ISBN 978-80-204-1954-5. [58] VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing sluţeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 232 s. Manaţer. Marketing. ISBN 978-80-247-2721-9. [59] VELECKÁ, Veronika. Jak efektivně propagovat a kdy začíná svatební sezóna?. In: Svatba.cz: Váš partner pro ten... důležitý den [online]. 2014, 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.svatba.cz/magazin/jak-se-efektivne-propagovat-a-kdy-zacinasvatebni-sezona-696/ [60] www.svatebnimandle.cz. Tradice svatebních mandlí. In: Svatebniinfo.cz [online]. 2009 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.svatebniinfo.cz/svatebni-hostina/svatebnimandle.html

113

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Píseň písní Příloha č. 2: První list Korintským Příloha č. 3: Z historie svateb: Loučení se svobodou Příloha č. 4: Z historie svateb: Svatební dary Příloha č. 5: Z historie svateb: Svatební cesta Příloha č. 6: Výzkum Veroniky Velecké Příloha č. 7: Dotazník

Příloha č. 1 Píseň písní „Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice pod závojem, vlasy tvé jsou jako stáda koz, které se hrnou z hory Gileádu. Zuby tvé jsou jako stádo ovcí před střiháním, jeţ z brodiště vystupují, a kaţdá z nich vrhne po dvou, ţádná z nich neplodná nezůstane. Jako karmínová šňůrka jsou tvé rty, ústa tvá půvabu plná. Jak rozpuklé granátové jablko jsou tvoje skráně pod závojem. Tvé hrdlo je jak Davidova věţ z vrstev kamene zbudovaná, tisíc na ní zavěšeno štítů, samých pavéz bohatýrů. Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí, která se v liliích pasou. Neţ zavane den a stíny dají se v běh, vydám se k myrhové hoře, k pahorku kadidlovému. Celá jsi krásná, přítelkyně moje, poskvrny na tobě není. Se mnou z Libanónu, nevěsto má, se mnou z Libanónu půjdeš. Rozhlédneš se z vrcholu Amány, z vrcholu Seníru a Chermónu, ze lvích doupat, z hor leopardů. Učarovala jsi mi, sestro má, nevěsto, učarovala jsi mi jediným pohledem svých očí, jediným článkem svého náhrdelníku. Oč krásnější je tvé laskání, sestro má, nevěsto, oč lepší je tvé laskání neţ víno. Vůně tvých olejů nad všechny balzámy. Ze rtů ti kane strdí, má nevěsto, pod tvým jazykem je med a mléko, a vůně tvých šatů je jak vůně Libanónu. Zahrada uzavřená jsi, sestro má, nevěsto, uzavřený val, zapečetěný pramen. Vydáváš vůni jako sad s jablky granátovými, s výtečným ovocem, hennou i nardem, s nardem a šafránem, puškvorcem, skořicí, se vším kadidlovým stromovím, myrhou a aloe, se všemi balzámy nejlepšími. Jsi pramen zahradní, studna vody ţivé, bystřina z Libanónu. Probuď se, vánku severní, přijď, vánku jiţní, ať voní moje zahrádka, ať její balzámy proudí jak bystřiny, ať přijde do své zahrady můj milý a jí výtečné ovoce její.“135

135

Bible: Písmo svaté Starého a Nového Zákona : včetně deuterokanonických knih : český ekumenický překlad [online]. Praha: Česká biblická společnost, 1993 [cit. 2013-10-16]. Dostupné z: http://www.biblenet.cz/app/b/Song/chapter/4

Příloha č. 2 První list Korintským „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, ţe bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráţdit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vţdycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrţí, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.“136 Příloha č. 3 Z historie svateb: Loučení se svobodou V 19. století se loučení se svobodou odehrávalo obvykle v předvečer svatby a jeho hlavním účelem byla příprava rozmarýnových větviček, vínků a věnečků. Říkalo se mu různě: štandrle, zastaveníčko, ohrávání svobody, vití vínku nebo svíca. Kromě přípravy rozmarýnu se také zpívalo a tančilo. Nevěsta měla být obveselena, protoţe se předpokládalo, ţe je ze ztráty svobody nešťastná. Obdobně probíhalo loučení se svobodou i v první polovině 20. století, jen se ke klasickým písním přidávaly i písně duchovní. Příloha č. 4 Svatební dary To, ţe se dnes nosí novomanţelům svatební dar, je samozřejmost. V českých zemích se však v 19. století ještě před svatbou darovala nevěstě, která chodila od domu k domu, jakási výpomoc ve formě peří, vajíček, obilí. Někde dostala peníze, plátno nebo čepec. Obcházení 136

První list Korintským. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_list_Korintsk%C3%BDm

domů však nebylo nikdy snadné. Muselo se dbát na tradice a pověry. Nevěsta například musela dodrţovat určitou posloupnost navštívených podle příbuzenství. Porušila-li by tuto posloupnost, znamenalo by to hrubou uráţku a do manţelství by se tak mohlo vloudit neštěstí. Dále nevěsta musela vycházet směrem na východ a vracet se směrem od západu – to aby se brzy po svatbě nevrátila domů, neměla by se s dary vracet z kopce, jinak by šlo z kopce i manţelství. To vše mělo nevěstu přesvědčit o tom, ţe manţelství není peříčko. Tento zvyk byl ovšem později chápán jako ţebrota, a proto se od něj brzy upustilo. Kmotra darovávala nevěstě koláč a čepec. Od rodičů nevěsty dostávali novomanţelé látky, nádobí a peníze. Na přelomu 19. a 20. století by se na pomyslném ţebříčku top svatebních darů jistě umístily petrolejové lampy a obrazy v oválných rámech s náboţenskými motivy, které dodnes vídáme u našich prarodičů i v mnoha staroţitnictvích a vetešnictvích. I mojí babičce visí takový obraz nad postelí. Pannu Marii s Jeţíškem v náručí, obklopenou liliemi ve světlém dřevěném oválném rámu zdědila po své mamince, která ho dostala jako svatební dar od své kamarádky v roce 1932. Příloha č. 5 Svatební cesta Zvyk svatební cesty, který se začal šířit kolem roku 1830, pochází z Británie, kde novomanţelé jezdili těsně po svatbě na venkov. Později se začal šířit po celé Evropě a jeho hlavním úkolem bylo dostat novomanţele pryč z dosahu příbuzných, kteří jim mohli narušovat první dny manţelského souţití. Tyto první dny však byly pro poznání novomanţelů nesmírně důleţité, protoţe se leckdy znali velmi málo. Nejpopulárnější destinací pro svatební cestu byla Itálie, později se k Itálii připojila Francie a Švýcarsko, nicméně novomanţelé nevylučovali ani návštěvu nepoznaných míst své vlasti nebo některého z lázeňských měst. Svatební cesta však byla poměrně nákladnou záleţitostí, a tak se na ni muselo v některých případech zapomenout. I někteří lékaři byli proti takovému cestování: „Např. … D. Panýrek odůvodňoval škodlivost svatební cesty tím, ţe 'styky pohlavní vyţadují úplné svěţesti tělesné a duševní, které po dlouhých jízdách, nepohodlí v hotelích, celodenním putování po museích

a pamětihodnostech velkých měst, výletech do kraje ke starobylým památkám atd. nikdy a nikde není.'“137 Příloha č. 6 Výzkum Veroniky Velecké Podle výzkumu Veroniky Velecké, zaměřující se z velké části na efektivní propagaci svatebních produktů, jehoţ se zúčastnilo 331 respondentů, kteří svatbu buď aktuálně plánovali, nebo sňatek uzavřeli v nedávné době (nepřesahující však 2 roky), lze vyčíst následující poznatky a doporučení pro prodejce: 1. Účast na svatebních veletrzích (autorka doporučuje konkrétní veletrhy: Svatební veletrh v hotelu Diplomat a Svatební show Brno ve Wannieck gallery). Toto doporučení se týká subjektů s celorepublikovou a online působností. Prodejci s lokální působností by se měli zúčastnit veletrhu v nejbliţším větším městě. 2. Reklama v tištěných médiích se nejeví jako vhodná forma propagace. 3. Internet je nejdůleţitějším zdrojem informací. „Snoubenci hledají informace online, nakupují v e-shopech, nepovaţují za nezbytně nutné zboţí vidět na vlastní oči. Milují obrázky a tipy. Tvořte obsah. Buďte online. Nejoblíbenější svatební portály jsou Beremese.cz a Svatba.cz.“138 4. Spotřebitelé oceňují osobní přístup. 5. Spotřebitelé přikládají velkou důleţitost ceně, snaţí se šetřit. Příloha č. 7 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 1. Jaký je Váš rodinný stav? a) svobodná/svobodný b) vdaná/ţenatý c) rozvedená/rozvedený 2. Plánujete jiţ svatbu? 137

. Vyd. 1. Praha, 2010c2009, 430 p. ISBN 978-802-4616-834. Chapter Rituály kolem svatby, p 154. 138

VELECKÁ, Veronika. Jak efektivně propagovat a kdy začíná svatební sezóna?. In: Svatba.cz: Váš partner pro ten... důležitý den [online]. 2014, 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.svatba.cz/magazin/jak-seefektivne-propagovat-a-kdy-zacina-svatebni-sezona-696/

a) ano b) ne 3. Před jak dlouhou dobou jste uzavřel/a sňatek? a) před méně neţ 2 lety b) před více neţ 2 lety 4. Jak dlouhý uplyne čas od Vašich zásnub do Vaší svatby? a) více neţ rok b) 7 – 12 měsíců c) 3 – 6 měsíců d) 0 – 2 měsíce e) zatím nevím 5. Jak dlouhý čas přibliţně uplynul od Vašich zásnub do Vaší svatby? a) více neţ rok b) 7 – 12 měsíců c) 3 – 6 měsíců d) 0 – 2 měsíce 6. Jaký typ sňatku uzavřete? a) civilní b) církevní c) registrované partnerství 7. Jaký typ sňatku jste uzavřeli? a) civilní b) církevní c) registrované partnerství 8. Vaše svatba se bude konat a) v kraji, kde momentálně bydlíte b) mimo kraj, kde momentálně bydlíte c) v zahraničí d) zatím nemám jasno o místě, kde se bude svatba konat 9. Vaše svatba se konala a) v kraji, kde jste tehdy bydlel/a b) mimo kraj, kde jste tehdy bydlel/a c) v zahraničí

10. Ohodnoťte na škále od 1 do 10, jak moc se Váš partner/ka podílí na přípravě svatby (1 = vůbec, 10 = maximálně) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 6 – 7 – 8 – 9 – 10 11. Ohodnoťte na škále od 1 do 10, jak moc se Váš partner/ka podílel/a na přípravě svatby (1 = vůbec, 10 = maximálně) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 6 – 7 – 8 – 9 – 10 12. Jaké místo pro konání svatebního obřadu preferujete? a) kostel/kapli b) radnici/úřad c) zámek/hrad (případně zámeckou nebo hradní kapli) d) zahradu, případně jiný venkovní prostor e) statek f) jiná odpověď: …. 13. Jaké místo pro konání svatebního obřadu jste si vybrali? a) kostel/kapli b) radnici/úřad c) zámek/hrad (případně zámeckou nebo hradní kapli) d) zahradu, případně jiný venkovní prostor e) statek f) jiná odpověď: … 14. Svatební hostinou bude pověřen/a a) restaurace b) catering c) rodina / známí / příbuzní d) jiná odpověď: … 15. Svatební hostinou byl/a pověřen/a: a) restaurace b) catering c) rodina / známí / příbuzní d) jiná odpověď: … 16. Který z následujících dezertů byste chtěl/a mít na svatební hostině? a) makronky b) cupcakes c) čokoládovou fontánu

d) ţádný z uvedených dezertů 17. Který z následujících dezertů jste měli na svatební hostině? a) makronky b) cupcakes c) čokoládovou fontánu d) ţádný z uvedených dezertů 18. Který z těchto speciálních dárků chcete dát svým svatebním hostům jako pozornost? a) svatební vína b) svatební mandle c) čokoládičky/ţvýkačky d) ţádný z uvedených dárků 19. Který z uvedených speciálních dárků jste dali svým svatebním hostům jako pozornost? a) svatební vína b) svatební mandle c) čokoládičky/ţvýkačky d) ţádný z uvedených dárků 20. Svatební oznámení a) si necháme vytvořit profesionály b) si vyrobíme vlastní c) budeme mít pouze v elektronické podobě (email, Facebook) d) zatím nemáme o svatebním oznámení jasno e) jiná odpověď: … 21. Svatební oznámení a) jsme si nechali vytvořit profesionály b) jsme si vyrobili vlastní c) jsme měli pouze v elektronické podobě (email, Facebook) d) jiná odpověď: … 22. Snubní prsteny a) budeme objednávat přes internet b) koupíme / necháme vyrobit na zakázku v kamenné prodejně c) zatím jsem se nerozhodl/a d) jiná odpověď: …. 23. Snubní prsteny a) jsme si objednali přes internet

b) jsme koupili / nechali vyrobit na zakázku v kamenné prodejně c) jiná odpověď: … 24. Uvaţujete o jiném materiálu, ze kterého by se měly zhotovit snubní prsteny, neţ je bílé a ţluté zlato nebo stříbro? a) ano b) nevím c) ne 25. Nechali jste si své snubní prsteny zhotovit z jiného materiálu, neţ je bílé a ţluté zlato nebo stříbro? a) ano b) ne 26. Dámské svatební šaty a) necháme ušít na míru přes zahraniční stránky (např. přes eBay, AliExpress ad.) b) necháme ušít na míru v ČR c) koupíme v ČR d) koupíme přes zahraniční stránky e) půjčíme v některém ze svatebních salónů f) zatím nejsme rozhodnutí g) jiná odpověď: … 27. Dámské svatební šaty a) jsme nechali ušít na míru přes zahraniční stránky b) jsme nechali ušít na míru v ČR c) jsme koupili v ČR d) jsme koupili přes zahraniční stránky e) jsme půjčili ve svatebním salónu f) jiná odpověď: … 28. Oblek pro ţenicha a) pouţijeme starý b) necháme ušít na míru c) koupíme v některé ze specializovaných prodejen d) půjčíme ve svatebním salónu e) zatím nejsme rozhodnutí f) jiná odpověď: … 29. Oblek pro ţenicha

a) jsme pouţili starý b) jsme nechali ušít na míru c) jsme koupili ve specializované prodejně d) jsme půjčili ve svatebním salónu e) jiná odpověď: … 30. Inspiroval/a jste se pro nákup jakéhokoli produktu na stránce www.beremese.cz? a) ano b) ne 31. Inspiroval/a jste se pro nákup jakéhokoli produktu na stránce www.beremese.cz? a) ano b) ne 32. Vývazky budou mít podobu: a) klasické myrty b) vývazků z pentliček c) placek (buttonů) d) nebudeme mít vývazky e) zatím nejsme rozhodnutí f) jiná odpověď: … 33. Vývazky měly podobu: a) klasické myrty b) vývazků z pentliček c) placek (buttonů) d) vývazky jsme neměli e) jiná odpověď: … 34. Budete pro ţenicha pořizovat manţetové knoflíčky? a) ano b) nevím c) ne 35. Byly pro ţenicha na svatbu pořízeny manţetové knoflíčky? a) ano b) ne 36. Které z následujících sluţeb hodláte vyuţít? a) profesionálního fotografa b) profesionálního kameramana

c) svatební agenturu d) profesionálního DJ / kapelu e) ţádnou z uvedených sluţeb 37. Které z následujících sluţeb jste vyuţili? a) profesionálního fotografa b) profesionálního kameramana c) svatební agenturu d) profesionálního DJ / kapelu e) ţádnou z uvedených sluţeb 38. Budete ladit svatbu do určité barvy? a) ano b) nevím c) ne 39. Ladili jste svatbu do určité barvy? a) ano b) ne 40. Ve kterém z následujících obchodů hodláte nakupovat (nebo jste jiţ nakoupili) svatební dekorace? a) IKEA b) Kik c) eBay d) NANU-NANA e) v ţádném z uvedených obchodů 41. Ve kterém z následujících obchodů jste nakoupili svatební dekorace? a) IKEA b) Kik c) eBay d) NANU-NANA e) v ţádném z uvedených obchodů 42. Které z následujících doplňků chcete mít na svatbě? a) rekvizity na focení (např. cedulky s různými nápisy, knírky, brýle apod.) b) polštářek / mističku / podnos apod. pod prstýnky c) svatební bublifuky d) konfety

e) velká svatební písmena (např. iniciály nevěsty a ţenicha) f) svatební strom g) svatební noviny h) ţádný z uvedených doplňků 43. Které z následujících svatebních doplňků jste měli na svatbě? a) rekvizity na focení (např. cedulky s různými nápisy, knírky, brýle apod.) b) polštářek / mističku / podnos apod. pod prstýnky c) svatební bublifuky d) konfety e) velká svatební písmena (např. iniciály nevěsty a ţenicha) f) svatební strom g) svatební noviny h) ţádný z uvedených doplňků 44. Jste a) ţena b) muţ 45. Jste a) ţena b) muţ 46. Jaký je Váš věk? a) méně neţ 22 let b) 23 – 26 let c) 27 – 30 let d) 31 – 34 let e) 35 – 38 let f) 39 – 42 let g) 43 a více let 47. Jaký byl Váš věk v době svatby? a) méně neţ 22 let b) 23 – 26 let c) 27 – 30 let d) 31 – 34 let e) 35 – 38 let f) 39 – 42 let

g) 43 a více let 48. Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? a) základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 49. Jaké bylo Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání v době svatby? a) základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 50. Bydlíte a) ve městě b) v městysu c) na vesnici d) v zahraničí 51. Kde jste bydlel/a v době svatby? a) ve městě b) v městysu c) na vesnici d) v zahraničí