VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Adriana Černá

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Adriana Černá Sponzoring hotelů směrem k nestátním neziskovým organizacím – případové studie

Diplomová práce

2016

Sponzoring hotelů směrem k nestátním neziskovým organizacím – případové studie Diplomová práce

Bc. Adriana Černá

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra marketingu

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: 2016-11-24 E-mail: [email protected] Praha, 2016

Masters´s Dissertation

Hotel sponsorship of NGOs - a case study

Bc. Adriana Černá The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of marketing

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Date of Submission: 2016-11-24 E-mail: [email protected] Prague 2016

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Sponzoring hotelů směrem k nestátním neziskovým organizacím – případové studie zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

Bc.Adriana Černá V Praze, dne 24. 11. 2016

Za vedení práce, konzultace, rady a především za trpělivost děkuji vedoucí své práce paní doc. Ing. Mariíi Dohnalové, CSc.. Děkuji paní Sylvě Vozkové, pracovnici Péče o významné dárce fundraisingového oddělení společnosti Člověk v tísni a paní Monice Hilm, generální manažerce hotelu Parkhotel Praha za ochotu se se mnou scházet a za cenné poskytnuté informace. Děkuji své rodině, která mi umožnila studovat.

Abstrakt ČERNÁ, A. Sponzoring hotelů směrem k nestátním neziskovým organizacím – případové studie. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. Celkový počet stran 74.

Práce pojednává o sponzoringu hotelů směrem k nestátním neziskovým organizacím. Sponzoring hotelů je součástí firemní filantropie, která je projevem společenské odpovědnosti firem (CSR - Corporate Social Responsibility). CSR má tři pilíře – ekonomický, sociální environmentální, firemní filantropie má řadu projevů – např. sponzoring, dárcovství nebo podporu firemního dobrovolnictví. Případová studie zpracovává spolupráci hotelu Parkhotel Praha a nestátní neziskové organizace Člověk v tísni, obě organizace jsou rovněž představeny. Součástí práce je výzkum největších pražských hotelů a jejich přístupu k CSR a ke spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi. Závěry plynoucí z případové studie jsou srovnány s výstupy z výzkumu a jsou potvrzeny vyslovené hypotézy, že společensky odpovědné chování není v hotelovém byznysu rozšířené a že zpracovanou CSR strategii a zájem o spolupráci mají častěji hotely patřící pod zahraniční řetězec, než hotel české. Návrhy pro zlepšení situace a zvýšení zájmu hotelů o CSR a spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi se týkají platforem CSR působících v Česku, Asociace hotelů a restaurací ČR, veřejnosti a neziskových organizací.

Klíčová slova: CRS, dárcovství, firemní filantropie, hotel, nestátní nezisková organizace, sponzoring

Abstract ČERNÁ, A. Hotel sponsorship of NGOs - a case study. [Masters’ Dissertation] Institute of Hospitality Management in Prague. Prague: 2016. Total number of pages 74. The work deals with hotel sponsorship od NGOs. The hotel sponsorship is a part of the corporate philanthropy, which is contained in the Corporate social responsibility (CSR). The Triple bottom line CSR includes financial, social and environmental performance measures, corporate philanthropy has a large number of features e.g. sponsorship, donations or support of corporate volunteering The case study deals with the cooperation between the hotel of Parkhotel Praha and People in need NGO. Both organizations are briefly introduced as well. The dissertation contains research of the Prague biggest hotels and their approach to the topic of CSR and sponsorship too. The conclusions of the case study and the research are compared and the hypotheses are confirmed by them. The hypotheses say that the socially responsible behaviour is not widespread among hotels and if the hotel has its CSR strategy or cooperates with NGO is usually run by some of the corporate hotel chains. Suggestions for improvement are designed for the Czech CSR platforms, for the Czech association of hotels and restaurants, for the society and even for the NGOs.

Key words: CRS, corporate philanthropy, donations, hotel, NGO, sponsorship

Obsah

1.

Úvod............................................................................................................................... 1 1.1 Metody ..................................................................................................................... 1 1.2 Prameny a literatura ................................................................................................. 2 1.3 Cíl práce a hypotézy ................................................................................................ 2 1.4 Struktura................................................................................................................... 3

2.Teoreticko-metodologická část ........................................................................................... 5 2.1 Společenská odpovědnost firem .................................................................................. 5 2.1.1 Ekonomický aspekt CSR ...................................................................................... 6 2.1.2 Sociální aspekt CSR.............................................................................................. 6 2.1.3

Environmentální aspekt CSR ........................................................................... 7

2.2 Firemní filantropie ....................................................................................................... 7 2.2.1 Firemní dobrovolnictví ....................................................................................... 11 2.3 Legislativa a budoucnost CSR ................................................................................... 11 2.4 Asociace CSR v Česku .............................................................................................. 13 2.4.1 Global Compact .................................................................................................. 13 2.4.2 Asociace společenské odpovědnosti ................................................................... 14 2.4.3 Bussines leaders forum ....................................................................................... 15 2.4.5 Byznys pro společnost ........................................................................................ 16 2.4.6 Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj ................................................. 17

2.4.7 Flagship ............................................................................................................... 18 3. Analytická část ................................................................................................................. 19 3.1 Člověk v tísni o.p.s. ................................................................................................... 19 3.1.1 Financování Člověka v tísni ............................................................................... 21 3.1.2 Mechanismus spolupráce mezi organizací s dárcem/sponzorem ....................... 24 3.1.3 Klub přátel: ......................................................................................................... 25 3.1.4 Skutečný dárek .................................................................................................... 25 3.1.5 Skutečná pomoc .................................................................................................. 26 3.1.6 Lepší škola .......................................................................................................... 27 3.1.7 Slavíme velkoryse ............................................................................................... 28 3.1.8 Postavme školu v Africe ..................................................................................... 28 3.2 Člověk v tísni a jeho spolupráce s dárci/sponzory ..................................................... 29 3.2.1 Spolupráce s hotely a restauracemi ..................................................................... 29 3.2.2 Oslovení a výběr dárců ....................................................................................... 30 3.2.3 Průběh spolupráce organizace a dárce/sponzora ................................................ 31 3.2.4 Péče o dárce ........................................................................................................ 32 3.3 Parkhotel Praha .......................................................................................................... 33 3.3.1 Vliv generálního manažera na CSR strategii hotelu ........................................... 33 3.3.2 Spolupráce Parkhotelu s NNOs .......................................................................... 35 3.3.3 Výstupy z případové studie a ověření hypotéz: .................................................. 39 3.4 Výzkum - velké pražské hotely a CSR ...................................................................... 40 3.4.1 Metodika a výběr vzorku zkoumaných hotelů .................................................... 40

3.4.2 Zkoumaná kritéria ............................................................................................... 41 3.4.3 Výstupy výzkumu ............................................................................................... 42 3.4.5 Výzkum a ověření hypotéz ................................................................................. 45 3.5 Srovnání výstupů z průzkumu s příp.studií a ověření hypotéz .................................. 46 4.

Návrhová část .............................................................................................................. 47

5.

Závěr ............................................................................................................................ 54

6. LITERATURA: ............................................................................................................... 57 6.1 Elektronické zdroje .................................................................................................... 58

1. Úvod Téma práce jsem si zvolila, protože jsem vycítila jedinečnou příležitost díky svému studiu a pracovní zkušenosti nahlížet na téma CSR v hotelnictví z pohledu podnikatelského subjektu, který má možnost zabývat se společenskou odpovědností jako součástí své podnikatelské strategie a zároveň jsem zaměstnancem nestátní neziskové organizace Člověk v tísni o.p.s., pro kterou jsou samozřejmě z podstaty svého zaměření dopady společenské odpovědnosti v jejím působení prioritním tématem a je zároveň ale také příjemcem různých forem podpory mimo jiné sponzoringu od soukromých firem, které tak konají v rámci své CSR. Téma sponzoringu soukromých firem směrem k nestátním neziskovým organizacím je nanejvýše aktuální téma pro neziskové organizace z důvodu neustálé nejistoty financování ze strany státu a blížícího se konce financování z dotačních programů Evropské Unie. Možnost čerpat fondy EU končí s koncem programového období 2014-2020, neziskové organizace budou muset po roce 2020 tyto zdroje nahradit.

Při zpracování této diplomové práce jsem mohla uplatnit a prohloubit své znalosti. Pozitivním přínosem mé diplomové práce bude, že jako dokument najde reálné využití v praxi. Výsledky výzkumu mezi pražskými hotely využije fundraisingové oddělení společnosti Člověk v tísni pro možnou akvizici do hotelů jako potenciálních nových partnerů/sponzorů. Zpracovaná případová studie se v praxi může stát součástí metodiky pro spolupráci mezi hotely a neziskovou organizací Člověk v tísni.

1.1 Metody Případové studie je součástí zadání této práce a je tedy hlavní metodou zkoumání problému. Případová studie je založena na porozumění jednomu vybranému případu, je jednou z metod tzv. kvalitativního přístupu k výzkumu. Kvalitativní výzkum je založen na indukci, má za cíl postupné utváření teorie o spolupráci mezi hotelem a nestátní neziskovou organizací. (Attl, Studnička, 2014, s.39) Sběr dat proběhl technikou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s experty v oboru sponzoringu – s příjemcem sponzorství a se sponzorem. Pomocí otevřených otázek jsem získávala množství informací pro zpracování případové studie, tedy naplnění cíle této práce 1

a pro ověření hypotéz. Informace potřebné pro vysvětlení všech souvislostí a pro upřesnění informací získaných rozhovory jsem vyhledávala obou tázaných subjektů. Pro potřeby práce bude zpracovaná tzv. single case study. Stanovené hypotézy ověřím touto studií. Navíc dále zpracuji a analyzuji kvantitativní výzkum vzorku hotelů, z něhož matematicko-statistickými metodami získám data, která ověří hypotézy i výsledky případové studie. Kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu se nazývá triangulací metod. (Šveříček Šeďová, 2017, s.202)

1.2 Prameny a literatura Základní literaturou pro pochopení podstaty případové studie byla kniha Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách od dvojice autorů Romana Škvaříčka a Kláry Šeďové. Teorii CSR jsem studovala převážně ve Společenské odpovědnosti firem Viléma Kunze a v příručkách vydaných pod hlavičkou UN Global Compact a CSR Europe v rámci Enterprise 2020. Jelikož se přístupy k CSR v současné době dynamicky mění a jedná se o velmi aktuální téma, nejlepšími informačními zdroji jsou webové stránky, sociální sítě a elektronické metodiky a manuály, které vydávají různé organizace zabývající se CSR – od českého Fóra dárců po UN Global compact. Největší výhoda informací získaných z on-line elektronických zdrojů je jejich aktuálnost. Pro zpracování případové studie jsem zvolila metodu získávání informací pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů a opět z webu, pro výzkum mezi hotely jsem prováděla rešerši jejich webových stránek, případně webových stránek jejich mateřských firem.

1.3 Cíl práce a hypotézy Cílem této diplomové práce je zjistit, zda je mezi pražskými hotely zájem o spolupráci s neziskovými organizacemi a jak taková spolupráce může probíhat. Pomocí případové studie bude zkoumáno, jak probíhá konkrétní spolupráce mezi hotelem a neziskovou organizací. Provedením rešerše webových stránek velkých pražských hotelů a seznámením se s jejich CSR strategiemi a s případnou spoluprací s neziskovými organizacemi budou doplněny 2

informace o množství a složení hotelů, které se angažují v oblasti CSR, aby byl cíl práce naplněn a pohled na řešenou problematiku byl komplexní.

K formulaci hypotéz došlo na základě studia několika diplomových prací s podobným tématem, které zpracovaly mé předchůdkyně. Roučková (2013, s.59) a Jindráková (2014, s.63) došly k závěru, že společensky odpovědné chování není mezi hotely rozšířené. Hypotézy této práce byly stanoveny za účelem zjištění, jak se změnila situace za dva roky a jaká je struktura hotelů, které CSR strategii mají. H1: Společensky odpovědné chování a spolupráce s neziskovými organizacemi nejsou v hotelovém byznysu rozšířené. H2: CSR strategii včetně spolupráce s neziskovými organizacemi v Česku častěji mají hotely patřící zahraničnímu řetězci, než hotely s české (nezávislé i řetězcové)

1.4 Struktura V teoreticko-metodologické části své práce rozeberu koncept CSR a firemní filantropie jako teoretický základ pro porozumění sponzoringu, který je tématem této práce, a dárcovství. Popíšu současné legislativní ukotvení podpory společensky odpovědného chování a možný budoucí vývoj v tomto směru. Dále nastíním stav, ve kterém se nachází české hotelnictví ve vztahu ke společensky odpovědnému chování a stručně představím nejvýznamnější organizace a asociace působící v tomto oboru v naší zemi a jejich činnost.

V analytické části vypracuji případovou studii spolupráce hotelu Parkhotel Praha a největší české neziskové organizace Člověk v tísni o.p.s. a výsledky této studie potvrdím nebo vyvrátím hypotézy práce. Dále provedu výzkum CSR strategií, filantropických aktivit a spolupráce s neziskovými organizacemi 76 největších pražských hotelů a představím jeho výstupy. Tyto výstupy srovnám s výstupy případové studie a ověřím jimi stanovené hypotézy.

3

V návrhové části Na základě informací z analytické části se bude navrženo několik možností, jak v České republice rozšířit a zlepšit spolupráci mezi hotely a nestátními neziskovými organizacemi. Tyto návrhy se budou týkat jak přímo hotelů, tak i veřejnosti a samotných neziskových organizací.

4

2.Teoreticko-metodologická část 2.1 Společenská odpovědnost firem Vilém Kunz (2012, s.14) tvrdí, že „Pro pojem „Corporate Social Resposibility“ neexistuje v současné době žádná jednotná celosvětová definice a jak se zdá, změna v tomto směru je v nedohlednu.“ Při studiu různých zdrojů jsem se setkala s mnoha různými definicemi, Jádrem významu pojmu Corporate Social Responsiblity (dále CSR) je ale fakt, že firma by měla vnímat, že je součástí společnosti a je společností nejenom ovlivňována, ale může ji sama ovlivňovat. Je odpovědností firmy, aby její pozitivní dopady na společnost převažovali nad těmi negativními. Z.Bartošová (2006, s.1) z platformy Fórum dárců tvrdí, že: „Firemní dárcovství a společenská odpovědnost se staly nezbytnou součástí plánování každé firmy, která je či usiluje o to být úspěšná.(…) O aktivity firem v oblasti firemní filantropie se v zahraničí zajímají jak firemní partneři, tak zákazníci a stát.“

Evropská komise definuje CSR jako: „odpovědnost podniků za jejich dopady na společnost“1. Téma je podrobněji a srozumitelně rozpracováno v dokumentu Manifest Enterprise 20202. Enterprise 2020 je projekt mezinárodní neziskové organizace CSR Europe se sídlem v Belgii, která sdružuje své členy a národní partnerské organizace a jejíž misí je propojit firmy, aby sdílely dobrou praxi v přístupu k CSR a inovacím a společně formovaly agendu evropské udržitelnosti a konkurenceschopnosti.3 Tato organizace podporuje podnikatele, aby přispěli k naplnění strategického dokumentu Evropské unie Evropa 20204 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Společenská odpovědnost firem stojí na třech základních pilířích (Kunz, 2012, s.20). -

Ekonomickém

-

Sociálním

-

Environmentálním

1

https://ec.europa.eu/growth/industry/corporate-social-responsibility_cs Ka stažení také v češtině: http://www.csreurope.org/sites/default/files/CZECH_Enterprise%202020%20Manifesto.PDF 3 http://www.csreurope.org/ 4 http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm 2

5

Tato teorie se nazývá Triple bottom line a poprvé byla zmíněna již v roce 1994. M.Merhaut (2013, s.15-17), uvádí příklady, jak mohou mít hotely ošetřeny tato témata ve svém podnikání:

2.1.1 Ekonomický aspekt CSR – cílem každého podnikání je generování zisku, aby ale zisk byl generován eticky a v souladu se společenskou odpovědností firem, hotely by měly své zaměstnance vést k potlačování a prevenci korupce, měly by být řízeny transparentně, ochotně o sobě poskytovat informace, pravdivě informovat své stakeholders o stavu podnikání a v neposlední řadě respektovat pravidla čestného konkurenčního boje. Dodržování zákonů země, kde hotel podniká a jejího daňového systému včetně poctivého a včasného odvodu daní považuji za naprostou samozřejmost a nikoliv přidanou hodnotu v rámci CSR.

2.1.2 Sociální aspekt CSR – ačkoliv Merhaut zmiňuje především péči hotelu o své zaměstnance, hotel by se rovněž měl zajímat o své potenciální budoucí zaměstnance z řad studentů hotelových škol a učňů. Hotely, které toto dělají, následně profitují z loajality a odbornosti svých nových, mladých zaměstnanců. Hotel by měl vycházet svým zaměstnancům vstříc ve snaze sladit jejich osobní a pracovní život, např. pomocí pružné pracovní doby nebo homeofficu. Ve vlastním zájmu by hotel měl umožnit a optimálně i zprostředkovat další zvyšování kvalifikace svým zaměstnancům. Hotel by měl věnovat pozornost i outplacementu, ačkoliv v současné době vysoké zaměstnanosti a nedostatku kvalifikované pracovní síly, není pravděpodobné, že by člověk s praxí z hotelového provozu nezískal snadno novou práci v oboru. Přiměřené mzdy a nadstandardní zaměstnanecké výhody (např. příspěvek na penzijní pojištění) by rovněž měly být samozřejmostí. Dodržování platných zákonů země by opět v žádném případě nemělo být vnímáno jako nadstandardní chování.

6

2.1.3 Environmentální aspekt CSR – Podpora ekologického přístupu je často mezi hotely chápáno jako celý koncept společenské odpovědnosti, nejenom jako jedna z jejich součástí. Základní opatření, které by hotely měly mít ošetřeny v přístupu k ekologii: omezování dopadů na životní prostředí, např. odpadové hospodářství, nakládání s chemikáliemi, používání ekologicky šetrných přípravků a nástrojů, minimalizace využívání fosilních paliv, výběr dodavatelů a subdodavatelů respektujících environmentální přístupy, hotely by měly také přímo chránit přírodní zdroje, tedy např. investovat do modernějších, ekologičtějších technologií a snižovat spotřebu energií a především monitorovat vlastní vliv na životní prostředí a řídit hotel v souladu s národními a mezinárodními standardy. Ekologie je i pro hosta nejviditelnějším a nejméně kontroverzním pilířem CSR, nezanedbatelné množství hostů se již při výběru hotelu zajímá a jeho dopady na životní prostředí, odhlédneme-li od etického aspektu péče o životní prostředí má tento přístup i významné ekonomické dopady na hotel.

Podle Kunze (2012, s.25) bývá někdy za samostatnou oblast společenské odpovědnosti uváděna odpovědnost vůči místní komunitě a vládě. Do této oblasti by spadala spolupráce s neziskovými organizacemi, podpora lokálních projektů různými způsoby, vč. sponzoringu. I Kunz uvádí, do této oblasti je možné zahrnout namátkou například: -

Rozeznávání a definování široké škály stakeholderů

-

Vztah k místní komunitě a zohledňování jejích potřeb

-

Vytváření plnohodnotného corporate citizenshipu

-

Rozvoj dobrých vztahů mezi firmou a vládou na národní či regionální úrovni

-

Rozvoj firemní filantropie (dárcovství, dobrovolnictví)

2.2 Firemní filantropie Firemní filantropie je součástí společensky odpovědného chování firem. Ačkoliv se oba termíny často zaměňují, firemní filantropie je podmnožinou CSR. CSR je koncept, který se zaměřuje na celkový dopad působení firmy na společnost, filantropie je zaměření na podporu potřebných oblastí a prospěšných projektů a zahrnuje pojmy dárcovství, sponzorství, 7

mecenášství a charita. Z.Bartošová (2006, s.19) tvrdí, že: „Žádná firma nemůže být společensky odpovědná, jestliže není aktivní ve firemním dárcovství.“ Fórům dárců v roce 2004 provedlo výzkum5 Jak jsme na tom s firemní filantropií v České republice? Pro naši potřebu a vzhledem k zastaralosti výzkumu se nebudu zabývat jeho výsledky, ale jeho metodologií. Výzkum definuje rozdíl mezi filantropií (darem) a sponzoringem následovně: •

dar je souhrn hmotných i nehmotných statků – finance, výrobky, služby, myšlenky,

čas…, který dárce dává a obdarovaný přijímá. Poskytnutí daru upravuje darovací smlouva, přičemž dárce nevyžaduje od obdarovaného protiplnění. Firma si může poskytnuté prostředky - dar odečíst ze základu daně •

sponzoring je něco jako „dar s protiplněním“ a sponzorský příspěvek je chápán jako

platba za toto protiplnění (většinou za reklamní služby). Sponzor poskytuje finance nebo jiné prostředky hrazené z firemního rozpočtu a za to dostává protislužbu – činnosti směřující k naplnění marketingových cílů sponzora. Vztahy mezi sponzorem a příjemcem upravuje zejména smlouva o reklamě. Náklady věnované na sponzoring jdou v plné výši do nákladů sponzora M. Dohnalová uvádí, že z hlediska legislativy jedinou definici sponzoringu obsahuje zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Sponzorováním se rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne. Sponzorem je v dikci zákonné definice ten, kdo poskytne obecně prospěšné společnosti jakýkoliv příspěvek, za který požaduje, aby obecně prospěšná společnost jako protislužbu vyvíjela aktivitu ke zviditelnění sponzora. (Dohnalová, 2012, s.100) Toto téma je pro tuto práci kruciální z důvodu zadání jejího tématu, které zní: Sponzoring hotelů směrem k nestátním neziskovým organizacím – případová studie. Pro potřeby této práce nebudu rozlišovat rozdíl v pojmech sponzoring a dárcovství, berme jej ale na vědomí. Sponzoring i dárcovství nestátním neziskovým organizacím je chápáno jako součást firemní filantropie, ať již tyto firmy požadují za svou podporu protiplnění nebo nikoliv.

5

www.neziskovky.cz/data/vyzkum_filantropie_FD_2004txt8531.doc

8

Z případové studie zpracované v další části této práce vyplývá, že zkušenost z fundrasingového oddělení Člověka v tísni je taková, že velké společnosti častěji za svou podporu požadují protislužbu ve formě zviditelnění – byť tato podmínka se mezi firmami liší formou, a malé firmy a soukromé osoby častěji podporují neziskový sektor nezištně a za svou podporu nepožadují žádné protislužby. Kunz (2012, s.54, 55) tvrdí, že „jádro firemní filantropie tkví ve vědomé podpoře druhých osob. Ztotožňuji se s tvrzením, že rozvinutá dlouhodobá spolupráce firem a neziskových organizací je ve vyspělých zemích znakem fungující občanské společnosti a umožňuje společně, smysluplně a organizovaně konat dobro. Česká republika patří v oblasti podpory neziskového sektoru ze soukromých zdrojů v porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi k nejaktivnějším.“ V porovnání se Západními zeměmi máme stále mnoho co dohánět, jak uvádí ředitelka Flagship Consultancy ve svém článku A Snapshot of CSR in Central and Eastern Europe6, nicméně podpora soukromých firem a osob nevládním neziskovým organizacím dynamicky roste, ačkoliv nezávislý pozorovatel by dle nálady panující v české společnosti mohl soudit opak. Tento fakt ilustrují například údaje uvedené ve výročních zprávách Člověka v tísni za rok 2014 a 20157 - v roce 2014 Člověk v tísni přijal dary od soukromého sektoru ve výši 85 679 000Kč, v roce 2015 to bylo ale už 124 878 000 – což je nárůst o 45%, podobný růst je očekáván i v letošním roce.

Z. Bartošová (2006a, s.22) tvrdí, že přístup firem k filantropii lze rozlišovat v zásadě dle dvou kritérií: -

Proaktivní přístup, kdy má firma zpracovanou dárcovskou strategii – podle svého zaměření firma vhodné projekty či partnery sama vyhledává

-

Reaktivní přístup, kdy firma podporuje projekty převážně nahodile – podpoří ty projekty, které si vybere z příchozích žádostí

Firmy uvažují o spolupráci buď z důvodu čistě filantropického – chtějí pomáhat druhým, nebo se zároveň chtějí zviditelnit a posílit image vlastní značky např. u nového segmentu

6 7

http://www.triplepundit.com/2016/10/snapshot-csr-central-eastern-europe/ Ke stažení zde: https://www.clovekvtisni.cz/cs/vyrocni-zpravy

9

zákazníků, případně si chtějí nahnat politické body. V posledním případě je samozřejmě nezbytná široká diskuze v organizaci, zda je vhodné přijímat od takových subjektů dary. Obecně v Člověku v tísni, a nejinak tomu bude u dalších nestátních neziskových organizací, existuje propracovaný systém, na základě kterého se hodnotí, s jakými potenciálními dárci své jméno spojovat a kdy dar naopak nepřijmout, jelikož dopady podnikání firmy na společnost jsou negativní a firemní filantropie by pouze tento fakt zakrývala.

Kunz (2012, s.56) tvrdí, že přímá finanční či věcná podpora je nejběžnějším projevem společenské angažovanosti. Některé velké firmy si již založily dokonce vlastní nadační fondy. Nadační fondy jsou samostatné právní subjekty, které si zakládají firmy pro své dlouhodobé dárcovské programy a financují je. Tyto nadace každoročně rozdělují rozpočet přidělený od mateřské firmy, nebo rozdělují výnosy z nadačního jmění. Existují rovněž firemní nadace, které získávají i další zdroje – např. od jiných firem nebo pořádají veřejné sbírky, jak vysvětluje Z.Bartošová. (2006, s.7) Existuje ale celá řada nástrojů firemního dárcovství. Kromě přímé finanční podpory nebo podpory firemních nadačních fondů se také setkáváme s firmami, které mezi svými zaměstnanci vyhlašují sbírky, častokrát potom ještě výtěžek sbírky tzv. matchují, čili jej násobí z vlastních prostředků. Kromě sbírek firmy mohou uspořádat např. akci (aukci, výstavu atp.), jejíž výtěžek bude věnován na dobročinné účely.

Z nepeněžních darů jsou obvyklé případy, kdy firmy poskytují neziskovým organizacím své poradenské služby, know-how zdarma nebo se slevou, zapůjčují jim prostory, vybavení, techniku, reklamní plochy atd. Z.Bartošová (2006, s.9) zmiňuje ještě další populární formu nepeněžního dárcovství a tou je účast ve správních radách a grantových komisích, kdy zástupci firem přinášejí do neziskové organizace úhel pohledu profesionála z byznysu.

10

2.2.1 Firemní dobrovolnictví je rovněž velké téma v rámci firemní filantropie. Mnohé firmy podporují své zaměstnance v dobrovolnictví pro některou neziskovou organizaci, případně pro státní subjekty jako jsou dětské domovy, či nemocnice, městské psí útulky atd. V praxi se setkáváme především se dvěma modely dobrovolnictví: -

Firma přímo organizuje zapojení svých zaměstnanců do dobrovolnictví – např. jim vyhradí jeden nebo více dnů v rámci jejich pracovní doby, kdy zaměstnanci typicky pomohou např. se stěhováním, nebo s údržbou objektů, nebo uspořádají zábavné či výukové odpoledne pro dětské klienty neziskových či státních organizací

-

Z hlediska neziskových organizací je ale více ceněná dlouhodobá podpora, kterou firma dává svým zaměstnancům pro pravidelné dobrovolnictví. To se obvykle děje mimo pracovní dobu, zaměstnanci ale za to mohou od svého zaměstnavatele získávat jiné benefity.

2.3 Legislativa a budoucnost CSR Společenská odpovědnost firem dosud není v zemích Evropské unie legislativně ukotvená, ačkoliv od začátku 90.let, kdy se o CSR začalo ve společenství mluvit, její vliv stále roste a vznikají dokumenty a zaváděcí strategie jednotné, návodné a totožné pro všechny členské země. Domnívám se, že v horizontu několika málo desítek let, dojde k legislativnímu ukotvení CSR a to se tak stane přirozenou součástí podnikatelského života, jak se jím stal v minulém století např.zákoník práce. V současné době sledujeme např. tlak na firmy, aby dodržovaly zákony, nařízení a limity týkající se ekologie, není tedy důvod si myslet, že je v budoucnu nereálné např. zavést, aby malý povinný podíl ze zisku firmy firma musela použít na aktivity týkající se veřejného blaha. Deník The Guardian8 informuje o tom, že

8

https://www.theguardian.com/sustainable-business/2016/apr/05/india-csr-law-requires-companies-profitsto-charity-is-it-working

11

první země na světě, která takový zákon má, je od roku 2014 Indie. V Indii firmy, které mají roční zisk vyšší než v přepočtu 105 milionů EUR, z něj musí 2% odvést na charitu.

Kunz (2012, s.60-64) rozebírá nejvýznamnější momenty v historii společenské odpovědnosti firem na našem kontinentu. Již zmiňovaná organizace CSR Europe vznikla v roce 2000, její kořeny ale sahají až do roku 1992, kdy tehdejší předseda komise Jacques Delors inicioval několik návrhů, které přispěly k rozšíření tématu CSR. CSR poté bylo jedním z nosných témat Lisabonského summitu v roce 2000, který vedl k vzniku ústředního evropského CSR dokumentu, k tzv. Zelené knize.9 Tento dokument potvrzuje, že jak zástupci byznysu, tak samotná EU podporují dobrovolný, nikoliv povinně vymahatelný rámec CSR. Zelená kniha byla poprvé vydána v roce 2001, stala se klíčovým dokumentem, v němž jsou komplexně shrnuty základní principy, nástroje a přístupy k CSR a poprvé se setkáváme s definicí společenské odpovědnosti postavené na třech pilířích. Svět se ale od roku 2001 radikálně změnil, zažil ekonomickou krizi a čelí novým výzvám např. v podobě zbrzdění procesu celoevropské integrace a potřebě revize tohoto konceptu.

Projekt Enterprise 2020 pod záštitou organizace CSR Europe spojuje stále větší počet vlád členských zemí a dalších aktérů a snaží se reflektovat celosvětové trendy a zároveň podporovat rozšiřování CSR do každodenní praxe podniků s ohledem na národní specifika zemí. Česká republika je v CSR Europe zastoupena hned dvěma organizacemi a to

9

Ke stažení: http://www.jussemper.org/Resources/Corporate%20Activity/Resources/greenpaper_en.pdf

12

organizací Byznys pro společnost, fórum odpovědných firem 10 a platformou Business Leaders Forum11.

2.4 Asociace CSR v Česku 2.4.1 Global Compact UN Global compact12 je největší iniciativa společenské udržitelnosti na světě, která funguje od roku 2000 pod záštitou OSN. Cílem UN Global compact je rozvíjet a aplikovat podnikatelské strategie v souladu s principy dodržování lidských práv, dobrých pracovních podmínek, ochrany životního prostředí a zavádění protikorupčních opatření. Celosvětově má přes 9000 členů z byznysového prostředí a přes 3000 členů z řad jiných organizací. 21 členů pochází z Česka. Národní síť Global Compact Czech Republic13 od roku 2015 šíří tyto principy i v Česku a to tak, že podporuje české firmy, které jsou zapojeny do UN Global Compact v implementaci jeho základních principů a vytváří prostor pro sdílení zkušeností a učení a také pomocí lobby umožňuje svým členům aktivně ovlivňovat CSR politiku v ČR. Žádný z členů není podnikatelem v hotelovém segmentu. Hostitelskou organizací české pobočky UN Global Compact je Asociace společenské odpovědnosti.

10

http://byznysprospolecnost.cz/ http://www.csr-online.cz/ 12 https://www.unglobalcompact.org/ 13 http://www.globalcompact.cz/ 11

13

2.4.2 Asociace společenské odpovědnosti sdružuje a propojuje organizace z korporátního, neziskového, vzdělávacího i veřejného sektoru s cílem je informovat o trendech v CSR a naučit je podnikat a pracovat v souladu s principy udržitelnosti. Jedná se o hostitelskou organizaci Národní sítě Global Compact Česká republika a do ČR přináší a zavádí know-how United Nations Global Compact, největší platformy udržitelného podnikání na světě pod OSN. Prostřednictvím dialogu (včetně politického) aktivně ovlivňuje CSR politiku v zemi. Členem Asociace společenské odpovědnosti může být firma, start-up, sociální podnik, nezisková organizace, subjekt veřejné správy i vzdělávací instituce a může využívat výhody členství, což je především: -

Získání know-how a přístup k celosvětovým strategiím a trendům a dění v Česku

-

Získání známé a osvědčené značky kvality CSR ve firmě

-

Konzultace zdarma

-

Networking, získání cenných kontaktů

-

Možnost podílet se na lobby

-

Podpora a konzultace v případě, že se firma (organizace) rozhodne zapojit do sítě UN global contact

Webové stránky asociace kromě komplexních informací o Asociaci a jejích projektech obsahují také množství odkazů na informační zdroje a publikace, které nabízejí ověřené a aktuální informace o CSR. Členem Asociace společenské odpovědnosti není žádná hotelová společnost.

14

2.4.3 Bussines leaders forum Jedná se o platformu spojující společensky odpovědné podnikatele – české firmy a české pobočky nadnárodních společností. BLF je jedním z nejvýznamnějších hráčů na poli CSR v Česku, vzhledem k jeho dlouhé tradici a členství ve významných mezinárodních organizacích, konkrétně v CSR Europe a v International Business Leaders Forum (Mezinárodní organizace The Prince of Wales International Business Leaders Forum (IBLF), sídlí v Londýně a dlouhodobě se věnuje propagaci odpovědného chování firem v Evropě i ostatním světě. Jejím prezidentem je H. R. H. princ Charles14). Pokud se firma rozhodne zapojit do BLF, může využít benefitů plynoucích z tohoto členství, především: -networking – získání kontaktu a možnosti spolupracovat s dalšími firmami na trhu, které sledují podobné zájmy týkající se udržitelného rozvoje, včetně tzv. velkých hráčů. BLF zve čtyřikrát do roka členy CSR klubu na setkání. - konzultace – možnost seznámit se s dobrou praxí a osvědčenými postupy pro zavádění firemní CSR, možnost využít poradenství a konzultace vlastních CSR projektů - zapojení do projektů BLF – využít možnost zapojit se do projektů realizovaných přímo BLF, ze kterých může mít firma prospěch - lobby – možnost prosazovat vlastní zájmy do vznikající legislativy týkající se CSR, mít spolehlivý přísun informací ohledně dění kolem CSR v EU, BLF se podílelo na tvorbě Národního akčního plánu pro CSR - PR – získání know-how ke komunikační strategii CSR, možnost využít komunikační kanály BLF

14

http://www.iblfglobal.org/

15

BLF úspěšně realizuje několik vlastních projektů zaměřených především na mezifiremní mentoring, podporu žen v managementu, podporu mladých učitelů a studentů a také na propojování učňů z odborných učilišť s firmami, kde mohou získávat praxi.15 Mezi členy, ani partnery zveřejněné na webu BLF jsem nenašla žádnou hotelovou společnost.

2.4.5 Byznys pro společnost Největší česká platforma pro podporu odpovědného podnikání je druhým českým partnerem CSR Europe a národním koordinátorem řady evropských programů. Byznys pro společnost představil v Česku již zmiňovaný Manifest Enterprise 2020. Aktivity Byznysu pro společnost směřují především k poradenství ohledně strategie CSR pro své členy, k podpoře zaměstnanců členských firem formou přinášení zahraničních knowhow v oblasti pracovní diverzity, flexibility, age managementu a podpory firemního dobrovolnictví, a v neposlední řadě motivují a podporují své členy v udržitelném podnikání, kde se věnují především plývání potravinami, hospodaření s vodou a cirkulární ekonomice. Kromě těchto aktivit pro své členy se Byznys pro společnost věnuje také přípravě odborných konferencí a tvorbě popularizačních kampaní pro veřejnost, z těch nejznámějších zmíním Potraviny pomáhají16, v rámci kterých je organizována Národní potravinová sbírka a např. Zapojím se17, což je kampaň podporující firemní dobrovolnictví a propojování firem, které chtějí pomáhat s (nejenom) neziskovými organizací, které podporu shání.

15

http://www.csr-online.cz/projekty/ http://potravinypomahaji.cz/ 17 http://www.zapojimse.cz/ 16

16

Být jako firma členem platformy Byznys pro společnost má především následující výhody: - přístup k odborným znalostem - sdílení CSR zkušeností a příkladů dobré praxe - networking - bezplatné vstupy na odborné akce – konference, semináře a workshopy

Mezi členskými firmami uvedenými na webu Byznysu pro společnost18 z oblasti hotelového segmentu jsou členy této platformy hotel Adria a hotelový řetězec Accor

2.4.6 Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj je organizace, v níž se sdružují společnosti i jednotlivci, kteří se snaží vytvořit podmínky pro udržitelnou budoucnost pro podnikání, společnost a životní prostředí. Sdružení bylo založeno jako 64.pobočka Světové rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD je celosvětová asociace, založená před 20 lety se sídlem v Ženevě, která sdružuje více jak 200 CEOs nejdůležitějších firem. Členství ve WBCSD je výběrové a uskutečňuje se výhradně na pozvání Rady.19) Rada vychází z přesvědčení, že podnikatelské subjekty jsou vysoce důležitou součástí hospodářského rozvoje v členských zemích a jako takové by měly mít hlavní slovo při stanovení vize rozvoje CSR v Česku v budoucích letech.

18 19

http://byznysprospolecnost.cz/category/byznys-pro-spolecnost/clenove-bps/clenove-bps-clenove-bps/ http://www.wbcsd.org/

17

Webové stránky a profily na sociálních sítích CBCSD nejsou příliš aktuální. Z aktivit, do kterých se Rada zapojuje, je ale zřejmé, že pracuje především na tématech, které se týkají udržitelného rozvoje a ekologie. Je součástí Rady vlády pro udržitelný rozvoj, které v říjnu letošního roku byla představena kampaň After Paris, kterou CBCSD spustila po Pařížské konferenci COP 21, v níž je akcentováno především snižování emisí CO2 zvyšováním energetické efektivnosti a úsporami energie prostřednictvím nových technologií a inovativních opatření. CBCSD v rámci svých aktivit formulovala Vizi 2050 České republiky. Své cíle CBCSD naplňuje prostřednictvím aktivit pracovních skupin a aktivního zapojení do činnosti odborných iniciativ. Pořádá také odborné semináře a konference. Mezi členy sdružení není zastoupena žádná hotelová společnost.

2.4.7 Flagship Je soukromá agentura s britským know-how, která svým klientům zpracovává či pomáhá zpracovat nefinanční reporty, pochopit jim ekonomické, environmentální a sociální dopady jejich podnikatelské činnost a naučit je profitovat ze společensky odpovědného podnikání. Flagship20 firmám připraví strategii udržitelnosti a naučí firmu správně a efektivně komunikovat své snahy v oblasti CSR. Služby agentury nevyužívá dosud žádná firma podnikající v hotelovém segmentu.

20

https://flagship.cz/

18

3. Analytická část Téma této práce zní „sponzoring hotelů směrem k nestátním neziskovým organizacím“, ráda bych v první případové studii představila, jak vypadá spolupráce konkrétní neziskové organizace a soukromé firmy v oblasti dárcovství a sponzoringu – jak celý tento proces probíhá od získávání kontaktu až po průběh konkrétní formy spolupráce. Informace obsažené v této kapitole jsem získávala pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pracovníky fundraisingového oddělení společnosti Člověk v tísni, z výročních zpráv a z informací na webových stránkách.

3.1 Člověk v tísni o.p.s. Člověk v tísni o.p.s. je nestátní nezisková organizace založená v Praze v roce 1992, je členem Alliance 2015, strategické sítě sedmi evropských nevládních organizací aktivních v oblasti humanitární pomoci a rozvojových projektů. Činnost společnosti se zaměřuje na čtyři základní oblasti: -

Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce – v roce 2015 měla společnost Člověk v tísni 19 stálých zahraničních misí, v rámci Alliance 2015 působí v 89 zemích světa, rozpočet této sekce přesáhl 50 miliónů EUR. Největší mise fungují v Afghánistánu a na Ukrajině

-

Podpora lidských práv – zaměřují se na zvyšování povědomí o tématu lidských práv a demokracie a jejich podporu v českém prostředí, provozují Prague civil society centre na podporu občanské společnosti v zemích Východního partnerství, 19

v Rusku a ve střední Asii, pracuje v Egyptě, Libyi, na Kubě, v Nikaragui a Venezuele, udělují prestižní cenu Homo homini lidskoprávním aktivistům

-

Sociální integrace – programy podporující sociální začlenění v Česku a na Slovensku, podporují vzdělávání dětí z ohroženého prostředí, pracují s celými rodinami a s dospělými lidmi, poskytují terénní sociální poradenství a odborné sociální poradenství zaměřené na řešení předlužení značné části společnosti, pracují ve více než 70 městech a jsou největší nestátní organizací zabývající se sociálním vyloučením v Česku

-

Podpora vzdělání a osvětová informační činnost – tlačí na vznik systémových opatření zaručující rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání všem dětem, informují českou veřejnost o rozvojové pomoci ve světě, zkvalitňují výuku moderních dějin, organizují největší Jeden svět – největší filmový festival dokumentárních filmů zaměřených na lidská práva na světě

Člověk v tísni je zapsán v rejstříku jako obecně prospěšná společnost (dále jen „OPS“) řízená ředitelem jako statutárním zástupcem a výkonnou radou, nejvyšším orgánem Člověka v tísni je potom správní rada, která dohlíží na zachování účelu OPS, schvaluje rozpočet, roční účetní závěrku a výroční zprávu. Dozorčí rada je obligatorně zřizovaným kontrolním orgánem OPS a dohlíží na to, zda OPS vyvíjí činnost v souladu se zákony a zakládací listinou OPS. (Dohnalová, s. 97, 98)

20

Obrázek 1: řídící orgány ČVT

Zdroj: Výroční zpráva ČVT 2015

3.1.1 Financování Člověka v tísni Celkový rozpočet Člověka v tísni v roce 2015 činil přesně 1 475 880Kč. Člověk v tísni je zapsán jako OPS, z čehož vyplývá, že její jeho hospodářský výsledek nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla OPS založena (Dohnalová, s.94). Přikládám obrázky ilustrující strukturu výnosů a nákladů společnosti.

21

GRAF 1: celkové výnosy ČVT

Zdroj: Výroční zpráva ČVT 2015 Výnosy společnosti jsou tvořeny z 30% financováním ze zahraničních rozpočtů. Nejvíc peněz od zahraničních vlád v roce 2015 do Člověka v tísni přišlo z Velké Británie a ze Spojených států amerických. 23,5% celkových výnosů tvoří peníze od Evropské komise a z delegací EU. Třetí největší položkou výnosů, celkem 13,5%, jsou finance přijaté z různých agentur OSN. (Člověk v tísni – výroční zpráva 2015, s.72) Dary soukromých společností tvoří asi 8,5% rozpočtu organizace, což se nejeví v kontextu celého rozpočtu jako zásadní a nepostradatelná součást financování. Je to ale téměř stejná částka, kterou na provoz organizace přispívá vláda České republiky z rozpočtu, tedy ze země, z které Člověk v tísni pochází. Význam peněz od soukromých dárců je ale zásadní pro fungování celé organizace, protože se jedná o peníze, které Člověk v tísni může použít pro pokrytí akutních potřeb, nejsou projektově vázané. 22

Sponzoring a dárcovství jsou položky v grafu znázorněné jako „dary“ a „nadace a nevládní organizace“, jedná se významnou položku rozpočtu organizace, celkem o 12,3%. Rozborem této položky se budu zabývat v následující kapitole.

GRAF 2: Celkové náklady ČVT

Zdroj: Výroční zpráva ČVT 2015

Z výše uvedené definice financování OPS vyplývá, že v hospodaření zdravé organizace by výše výnosů měla odpovídat výši celkových nákladů, není možné vytvářet rezervy do dalších let. Člověku v tísni se daří držet v číslech kolem tzv. „černé nuly“, tedy s vyrovnanými náklady a výnosy, s malým pozitivním přebytkem (konkrétně s 7,4 mil. Kč).

23

Člověk v tísni vynaložil 84,5% svého ročního rozpočtu na zahraniční pomoc prostřednictvím práce humanitární a rozvojové sekce a aktivit lidskoprávního oddělení. V České republice Člověk v tísni poskytoval služby v hodnotě 133 807 000Kč, což dělá 9% z celkových nákladů. Na provoz organizace bylo z rozpočtu použito 83 529 000Kč, tedy 5,7% nákladů – jsou to náklady na provoz fundraisingového oddělení, podporu projektů, centrální režii a správu nemovitostí. (Člověk v tísni – výroční zpráva 2015, s.74)

Člověk v tísni měl v roce 2015 okolo dvou tisíc zaměstnanců, v rámci Alliance 2015 se celkem pracoval dokonce s více než 1 miliardou EUR, v roce 2017 oslaví tato organizace 25.výročí založení.

3.1.2 Mechanismus spolupráce mezi organizací s dárcem/sponzorem Rozhodne-li se fyzická nebo právnická osoba finančně nebo materiálně podpořit společnost Člověk v tísni, nabízí se mu celá řada možností, jak to udělat. Může si vybrat některou z kampaní, které jsou v současné době spuštěny a váží se ke konkrétnímu tématu, druhu pomoci, či geografické lokalitě, případně přispět na konto SOS sbírky, které jsou spuštěny v případě náhlé přírodní či humanitární katastrofy. Pokud si potenciální dárce z nabízených možností nevybere, může využít možnosti konzultace s pracovníky fundraisingového oddělení Člověka v tísni a domluvit se s nimi na individuální formě dárcovství/sponzoringu dle vlastních představ a přání. Kampaně, které jsou v současné době spuštěné a které usnadňují dárcům a sponzorům orientaci v programech, které mohou podpořit:

24

3.1.3 Klub přátel: Členové Klubu přátel21 přispívají pravidelně určitou částkou, která bude použita na okamžitou pomoc v případě akutní potřeby na kterémkoliv místě na světě. Finance získané prostřednictvím Klubu přátel jsou nesmírně cenné, jelikož nejsou vázané ani místně, ani projektově. V urgenci má tak Člověk v tísni k dispozici finance na okamžitou pomoc a může ihned v rámci několika hodin po události poskytovat nezbytnou humanitární pomoc, nemusí nejprve vyhlásit sbírku a čekat než se vybere dostatečný obnos a teprve potom začít zasahovat. Klub přátel tak pomáhá zachraňovat lidské životy ve chvílích, kdy je každá minuta rozhodující. Členem Klubu přátel je v současné době více než 14 000 subjektů – soukromých osob nebo firem. Potenciální dárce sám určuje výši příspěvku. Člen Klubu přátel dostává pravidelně informace, jak a kde jeho dary pomáhají, má možnost si snížit daňový základ a dostává pozvánky na akce pořádané Člověkem v tísni. Člověk v tísni se zavazuje, že polovinu darované částky použije na humanitární pomoc, čtvrtinu na podporu lidských práv a čtvrtinu na organizaci pomoci (mzdy, zázemí, rozvoj).

3.1.4 Skutečný dárek je kampaň, která „dělá radost dvakrát“. Principem Skutečného dárku22 je nákup certifikátu, který symbolizuje skutečnou formu pomoci. Tento certifikát dárce koupí za účelem obdarování jiné osoby zprostředkovanou konkrétní pomocí v rozvojových zemích nebo v Česku. Dárce přispěje Člověku v tísni koupí certifikátu např. Veselá koza v hodnotě, za

21 22

https://www.klubpratel.cz/ http://www.skutecnydarek.cz/

25

kterou lze v některé z afrických zemí pořídit kozu. Peníze z certifikátu Člověk v tísni skutečně následně použije na nákup kozy, nebo potřebného ekvivalentu. Pomoc je rozdělena do pěti kategorií: voda, zdraví, školství, obživa a Česká republika. Certifikát je možné zakoupit a darovat elektronicky nebo v tištěné podobě, 100% darované částky je použito na přímou pomoc. Dárce si může odečíst hodnotu daru od daňového základu, v praxi tak získá přibližně 15 % hodnoty daru zpět, získává informace o dění v Člověku v tísni formou newsletteru, informace o použití peněz ze Skutečného dárku a příběhy konkrétní příjemců pomoci jsou uvedeny na webu organizace a v případě jakýchkoliv dalších otázek se může obrátit přímo na zaměstnance fundraisingového oddělení.

3.1.5 Skutečná pomoc je dlouhodobá sbírka vyhlášená od roku 2008 na neurčitou dobu. Dárci v jejím rámci rovněž jako v případě Klubu přátel pomáhají pravidelnými finančními příspěvky, pomoc je ale směřována na konkrétní účel: obživu, školství, zdraví nebo vodu do některé z rozvojových zemí. Skutečná pomoc23 podporuje rozvojové projekty Člověka v tísni. 95% peněz ze sbírky Skutečná pomoc je použita přímo v daných oblastech, ze zbývajících 5% jsou uhrazeny nutné administrativní náklady. Na konci roku 2016 měla Skutečná pomoc 6 800 pravidelných dárců. Potenciální dárce si sám určí výši příspěvku, zadá trvalý příkaz své bance a dál se o nic nemusí starat, bude pravidelně informován o tom, jak jeho peníze pomáhají, a má možnost si o darovanou částku snížit daňový základ.

23

https://www.skutecnapomoc.cz/

26

3.1.6 Lepší škola Kampaň Lepší škola pro všechny24 byla vyhlášena v listopadu v roce 2014 jako reakce na dočasný výpadek možnosti financování neziskových organizací z fondů Evropské unie. Dlouhodobé aktivity Člověka v tísni v oblasti podpory vzdělávání v České republice byly ohroženy a v sázce byla samotná další existence těchto programů, Člověk v tísni se proto obrátil na své soukromé dárce a poprosil je o podporu formou této sbírky. Pokud dárce přispěje do sbírky Lepší škola, jeho peníze mohou být využity na podporu výuky moderních českých dějin ve školách, na školky pro děti žijící ve vyloučených lokalitách a na doučování dětí z chudých rodin, na školení a vzdělávání pedagogů nebo na podporu zájmu žáků a studentů o občanskou společnost. Celkem Člověk v tísni působí na více než polovině všech škol v Česku. Generálním partnerem kampaně je nadační fond Avast, který každý příspěvek všech ostatních dárců zdvojnásobí. Dárci přispávají jednorázově a sami si určují výši příspěvku, dostávají newsletter a informace, jak byli podpořeni konkrétní příjemci podpory, fundraisingové oddělení tyto dárce kontaktuje rovněž telefonicky a společně navrhují další možnosti spolupráce v tématu. Dárce má možnost si o darovanou částku snížit daňový základ.

24

https://www.lepsiskolaprovsechny.cz/

27

3.1.7 Slavíme velkoryse Je originální a nejnovější kampaň Člověka v tísni. Princip Slavíme velkoryse25 spočívá v tom, že potenciální dárce uspořádá oslavu k libovolné příležitosti a jeho hosté místo dárku pro oslavence darují peníze Člověku v tísni na pomoc v oblasti, kterou zvolil oslavenec. Dárce na webu specifikuje oslavu, kterou si přeje uspořádat a vybere téma, na jehož podporu budou vybírány peníze. Témata k podpoře jsou velmi různá - od podpory lidí trpících vleklou občanskou válkou v Sýrii až po podporu festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. Člověk v tísni následně informuje hosty o formě a způsobu příspěvku a dárce se nadále stará pouze o propagaci vlastní oslavy.

3.1.8 Postavme školu v Africe 26 Je kampaň na podporu budování nových škol v Etiopii. Od roku 2005 staví Člověk v tísni v této chudé zemi každý rok alespoň jednu školu. Potenciální dárce má možnost přispět na účet sbírky, nebo zaslat dárcovskou DMS, kampaň je rovněž podpořena akcí Běh pro Afriku27, na které spolupracují školy. Partnerem kampaně je Skaut, který v rámci své organizace pořádá akce, jejichž výtěžek je určen na podporu kampaně. Člověk v tísni průběžně informuje své dárce o průběhu stavby školy, zasílá mu pravidelný newsletter o aktuálním dění v organizaci a dárce si samozřejmě může o darovanou částku snížit daňový základ. Jedním z hlavních partnerů kampaně je společnost mamacoffee, která podniká v segmentu pohostinství a provozuje síť kaváren, eshop, pražírnu kávy, pekárnu a velkoobchod.

25

https://www.slavimevelkoryse.cz/home https://skolavafrice.cz/ 27 https://www.skolavafrice.cz/vybehej-skolu 26

28

V současné době jsou (mimo zmíněných) otevřena sbírková konta: SOS Sýrie a Irák, Pomoc Ukrajině, SOS Nepál, SOS Filipíny, Sbírka Banát a Sociální programy v ČR. Osoba či společnost, která má jasno, kam chce lokalizovat své finance, si může z těchto sbírek vybrat, po odeslání peněz dostane potvrzení o přijetí daru a bude dále informován o jeho využití, dostávat podrobné zprávy vč.fotografií, může bát sepsána darovací smlouva a dojednány další podmínky významnějších darů a partnerství.

Srze některou z těchto kampaní často probíhá první kontakt mezi Člověkem v tísni a sponzorem. Dobrá mediální prezentace těchto kampaní usnadňuje sponzorům orientaci v programech, které Člověk v tísni realizuje a které sponzor může podpořit dle vlastních preferencí a zájmů.

3.2 Člověk v tísni a jeho spolupráce s dárci/sponzory Tato

kapitola

byla

zpracována

polostrukturovaných rozhovorů

s dvěma

na

základě

pracovnicemi

informací

z hloubkových

fundraisingového

oddělení.

Rozhovory nebyly nahrávány, zaznamenávala jsem si k připraveným otázkám odpovědi a následně jsem výstupy z tohoto rozhovoru rozčlenila do čtyř témat.

3.2.1 Spolupráce s hotely a restauracemi Mezi tisíci dárci a sponzory se kterými Člověk v tísni spolupracuje, se objevuje pouze velmi malý počet firem podnikajících v pohostinství. Konkrétně je to již zmíněná společnost

29

Mamacoffee28, dále Zátiší Group29 a také hotel Hilton Prague Old Town, který podpořil několika vlastními sbírkami a akcemi humanitární operaci na Filipínách, které v roce 2013 zpustošil tajfun. Člověk v tísni ve větší míře spolupracuje s Parkhotelem Praha30.

3.2.2 Oslovení a výběr dárců Klub přátel Člověk v tísni má v tuto chvíli přes 11 000 členů, výběr a oslovování dalších dárců navazuje převážně na kontakty, které Člověk v tísni již má, k těm se vrací a nabízí jim možnost rozšíření spolupráce nebo získává kontakty na další potenciální partnery. Jako v každém oboru nejefektivnější způsob jak získat kontakt a zahájit spolupráci je osobní známost nebo doporučení. Nejběžnější způsob zahájení dlouhodobé spolupráce je následující model: Dárce přispěje na některou z humanitárních SOS sbírek, které jsou inzerovány v médiích a zanechá na sebe kontakt, následně jej osloví pracovníci telefundraisingového oddělení Člověka v tísni s možností nezůstat u jednorázového příspěvku, ale rozvinout spolupráci směrem k pravidelnému dárcovství. V případě, že dárce zajímá některé z konkrétních témat, domlouvá se potom, kam konkrétně chce své peníze směřovat. Humanitární SOS sbírky mají obecně na české prostředí největší vliv, občané naší země nejsou zatím zvyklí (ve srovnání se Západem) přispívat pravidelně charitativním organizacím, jsou ale výjimečně soucitní v případě náhlé katastrofy a v evropském kontextu rekordně přispívají na pomoc pro řešení takové situace prostřednictvím jednorázových příspěvků.

28

https://www.mamacoffee.cz/ http://www.zatisigroup.cz/ 30 https://www.parkhotel-praha.cz/cs/ 29

30

Získávání a oslovování nových firemních dárců, kteří zatím s Člověkem v tísni nespolupracovali, tzv. akvizice, nebyla donedávna využívána, v současné době ale organizace přijala pro tyto účely nového pracovníka. Oproti tomu praxe direct dialogu, neboli přímého oslovování lidí v ulicích měst, kterou Člověk v tísni v Česku používal jako jedna z prvních organizací, bude v letošním roce ukončena. Společnost se dynamicky vyvíjí a marketing se musí přizpůsobovat jejím potřebám.

3.2.3 Průběh spolupráce organizace a dárce/sponzora Lidé a firmy, které se rozhodli podpořit Člověka v tísni, mají obvykle jasno minimálně v tom, zda chtějí podporovat zahraniční nebo domácí projekty a zda je zajímá víc humanitární práce nebo rozvojová pomoc. Společně potom s pracovníky fundraisingu vyberou nejvhodnější z aktivit, kterou finančně podpoří. Několik z velkých firemních dárců a sponzorů je otevřeno neustálé diskuzi o tom, kam je aktuálně největší potřeba alokovat zdroje a pokud dojde k situaci, jako se to stalo v roce 2014, že náhle vypadne financování některého z fungujících projektů, v tomto případě ministerstvo pro místní rozvoj nestihlo včas připravit podklady pro čerpání evropských fondů v programovém období 2014-202031 a Programy sociální integrace tak zůstaly téměř bez finančních prostředků, může se jejich podpora přesunout, kam je potřeba. Majitel společnosti Zátiší Group, pan Sanjiv Suri, byl tak v roce 2015 hlavním dárcem ,který pomohl udržet v chodu projekty, které podporují ve vzdělání tisíce dětí z chudých rodin v Česku a pomohl rozjet kampaň Lepší škola pro všechny.

31

http://euractiv.cz/clanky/evropske-fondy/jednani-o-budouci-kohezni-politice-komplikuje-zatimnedokonceny-pravni-ramec-fondy-eu-010755/

31

3.2.4 Péče o dárce Jak je uvedeno v kapitole 3.3 Firemní filantropie, existuje rozdíl mezi pojmy dárcovství a sponzoring. Dárci jsou lidé, nebo firmy, kteří poskytují podporu nezištně a nepožadují protiplnění. Sponzoři naopak protiplnění požadují, obvykle se jedná o propagaci, kterou zajišťuje příjemce. Člověk v tísni má zpracovaný manuál, jaké možnosti může sponzorům nabídnout, včetně způsobu visibility. Tento manuál je přiložen jako příloha k této práci. Soukromé osoby a firmy, které Člověka v tísni podporují, jsou z ca. 80% dárci, z 20% sponzoři. Běžně se lze setkat také s anonymními dárci, nebo s dárci, kteří si nepřejí být ani uvedeni v seznamech dárců a sponzorů organizaci, vč. výroční zprávy, což je jinak standardní praxe a všichni dárci a sponzoři jsou v těchto materiálech dohledatelní pro veřejnost. Totožnost dárců na vyžádání získá pouze auditor. S tímto tématem souvisí politika přijímání podpory. Neziskové organizace pracující pro blaho společnosti jsou často vystaveny nesnadnému rozhodování, zda je vhodné přijmout podporu od osob/firem, jejichž podnikání nebo chování je kontroverzní ve vztahu ke společnosti nebo k podstatě činnosti organizace. Spolupráce se společnostmi podnikajícími v pohostinství nemá obvykle potenciál ohrozit dobré jméno pomáhající organizace, v případě, že by ale taková firma byla vlastněna politikem, či kontroverzní osobností, musí být taková potenciální spolupráce předem kriticky zhodnocena. Člověk v tísni nemá zpracovaný žádný manuál nebo kodex vhodného dárce, o případné budoucí spolupráci rozhodují vždy proškolení zaměstnanci, dále ředitel fundraisingového oddělení a v případě významných dárců musí spolupráci schválit výkonná rada.

32

Kromě finančních příspěvků dárci nabízejí řadu dalších forem pomoci. Člověk v tísni může zdarma nebo se slevou využívat služeb různých firem – od stěhování po kurzy pro zaměstnance a mnohé další, může získat know-how, licenci, využívá bezúplatného pronájmu prostor a zapůjčení vybavení. Seznam nejběžnějších forem podpory pro potřeby fundraisingového oddělení přikládám rovněž mezi přílohy této práce.

3.3 Parkhotel Praha Historie Parkhotelu Praha32 sahá do 60.let 20.století. V roce vrcholícího Pražského jara v 1967 byl hotel navržen architektem Zdeňkem Edelem a díky kvalitní rekonstrukci v roce 2013 dodnes svou atmosférou toto období připomíná a zároveň splňuje standardy, které očekávají dnešní hosté. Hotel disponuje 237 pokoji a apartmány a jeho 5 nově zrekonstruovaných konferenčních místností má kapacitu 220 osob. Občerstvení hostů zajišťují hotelová restaurace, bufet a kavárna s terasou, odpočinek a relaxaci nabízí wellness zařízení se saunou a posilovnou. Výhodná lokalita hotelu u parku Stromovka hostům zaručí klid a zároveň snadnou dosažitelnost centra města i mezinárodního letiště.

3.3.1 Vliv generálního manažera na CSR strategii hotelu Generální manažerka hotelu Parkhotel Praha Monika Hilm pochází ze švédského Göteborgu, ve Švédsku vystudovala hotelový management a následně získala bakalářský titul na Oxford Brookes University ve stejném oboru. Nejdůležitější pracovní zkušenosti získala v hotelovém řetězci Hilton v Rumunsku, ve Velké Británii, v manažerských pozicích

32

https://www.parkhotel-praha.cz/cs/uvod/

33

ve stejné společnosti pracovala také v Řecku, v Rakousku a v Dánsku, mezi lety 2008 a 2012 řídila pražský Hilton Prague Old Town. Paní Hilm je zapálená do tématu péče o zaměstnance, sama sebe nazývá „happiness motivatorem“. Její manažerský přístup prosazuje péči o spokojenost hotelových zaměstnanců jako základ pro kvalitní služby a spokojeného hosta a tento přístup i aktivně propaguje veřejně. Základem konceptu „šťastného zaměstnance“ podle Moniky Hilm je, že její zaměstnanci mají: -

dobré vztahy mezi sebou

-

pocit, že chybovat je lidské

-

jistotu, že manažer je nebude ponižovat před hosty

-

rozhodovací pravomoci

-

odměny za dobře odvedenou práci

-

nadřízeného, který je respektuje

-

možnost oslavit svůj úspěch

-

příležitost dělat v teamu zajímavé věci

-

spojení se svými nadřízenými i podřízenými

-

podporu ze strany managementu

-

jistotu, že nebudou konfrontováni s hodnocením hostů na Tripadvisoru

-

přijímací pohovor s ředitelkou hotelu

-

možnost zapojení do rozhodování o přijímání nových zaměstnanců

Všem zaměstnancům se dostává: -

spravedlivého zacházení a podmínek

-

adekvátního platového ohodnocení

34

-

přiměřené pracovní doby a férového plánování33

Monika Hilm vrátila hotelu tvář původního architektonického návrhu z 60.let a sama prohlašuje, že nechce, aby se Parkhotel stal hotelem výhradně pro turisty, ale aby byl součástí komunity Prahy 7 a jeho hosté se zapojovali do dění v této čtvrti. V zimě je na pozemku hotelu otevřené lední kluziště pro veřejnost, v letních měsících bude v provozu kino, ředitelka chce také před hotelem vybudovat dětské hřiště otevřené všem. Monika Hilm chce vytěžit maximum ze situace, kdy hotel není součástí žádného hotelového řetězce a může si svou politiku nastavovat sám. Hotel má dobré vztahy s úřadem městské části i s vládou.

Izraelská společnost Daramis group koupila hotel v roce 2013 a na místo generální ředitelky dosadila paní Hilm. Tato firma není hotelovou společností, zájem měla především o pozemky patřící k hotelu, kde chtěla postavit bytový dům. Paní Hilm měla za úkol především vést hotel tak, aby vydělával, idea hotel zrekonstruovat přišla až později. V létě letošního roku hotel opět změnil majitele a paní Hilm dochází ze své pozice, naskytne se tak v praxi příležitost sledovat, jak důležitý je přístup generálního manažera pro přístup společnosti ke společenské odpovědnosti.

3.3.2 Spolupráce Parkhotelu s NNOs Rozhovor s paní Monikou Hilm o spolupráci Parkhotelu Praha s Člověkem v tísni a o přístupu hotelů a hotelových řetězců ke společenské odpovědnosti byl veden pomocí strukturovaných dotazů a výstup z něj rozdělím do tří témat.

33

http://www.monikahilm.com/happy-hotel-workplaces.html

35

1) Rozdílný přístup ke společenské odpovědnosti v hotelech v Česku a v zahraničí Paní Hilm pochází ze Švédska, v Česku žije 8 let. Přístup společnosti k odpovědnému, udržitelnému chování je podle ní v Česku velmi vlažný. Zde společnost od firem nepožaduje, aby se se podílely na ochraně zdrojů a přispívaly k rozvoji komunit, ve Švédsku je to naprostá samozřejmost. Naopak v porovnání s jihoevropskými zeměmi z tohoto srovnání ale vycházíme dobře, ačkoliv země, které má paní Hilm na mysli, jsou delší doby součástí „Západu“. Zásadní pro spolupráci jak samostatného hotelu, tak hotelového řetězce je vždy přístup generální manažera. Ačkoliv hotelové řetězce mají obvykle zpracovanou strategii CSR, jak se v praxi bude uplatňovat, je nakonec vždy na rozhodnutí ředitele konkrétního hotelu. Často se lze setkat s tím, že ředitel hotelu je zaměřený výhradně směrem na zisk a CSR komunikuje se svým teamem pouze ve chvíli, kdy to považuje za výhodné vzhledem k marketingové strategii, nebo v době, kdy má CSR aktivity reportovat vedení společnosti. Aby byl hotel skutečně přínosem pro své okolí, nesmí být CSR pouze okrajovým tématem v rámci podnikání. Sama paní Hilm je propagátorkou přístupu Happiness at Work a tento koncept začala rozvíjet poté, co ji společnost Hilton propustila kvůli těhotenství po mnoha letech, kdy působila na manažerských pozicích v různých evropských zemích a své práci dle vlastních slov „věnovala všechno“. S firmou Hilton se začala soudit a tato zkušenost způsobila, že se paní Hilm rozhodla sama snažit změnit poměry panující v hotelovém byznyse. Bývalý majitel Parkhotelu Praha tento manažerský přístup sdílel a podporoval všechny aktivity manažerky ať již směrem k přístupu k vlastním zaměstnancům, tak směrem k podpoře např. Člověka v tísni nebo k zapojení hotelu do komunity na Praze 7.

36

2) Spolupráce Parkhotelu a Člověka v tísni Paní Hilm přijela do Prahy jako cizinka a první kontakt ještě v pozici manažerky hotelu Hilton Old Town mezi ní a Člověkem v tísni proběhl v době, kdy tajfun Hayan zdevastoval velkou část Filipín. Hotel Hilton Old Town během jednoho týdne připravil a uspořádal ples, jehož výtěžek byl celý věnován společnosti Člověk v tísni na podporu akutní humanitární pomoci postiženým. V současné době Parkhotel organizuje sbírky mezi hosty a zaměstnanci opět v případě humanitární katastrofy. Z konference Happiness at work34, která proběhla 10.listopadu 2016 byl celý výtěžek věnován do Klubu přátel, zaměstnanci hotelu se na pomoci podíleli tak, že v průběhu konference dobrovolně pracovali bez nároku na honorář, který tak byl v plné výši věnován Člověku v tísni. Hoteloví hosté jsou o podpoře Člověka v tísni informování v pokojích letáky s informacemi, jak mohou sami přispět a během Vánočních svátků je v objektu celého hotelu propagována kampaň Skutečný dárek. Na webu hotelu a na sociálních sítích se hotel neprezentuje jako dárce Člověka v tísni, hotel tedy nevyužívá spolupráci s neziskovou organizací pro vlastní marketing a nevyžaduje po příjemci pomoci protislužbu např.ve formě zviditelňování. Parkhotel Praha není tedy dle definice sponzorem Člověka v tísni, ale dárcem. Tuto praktiku manažerka hotelu považuje za neobvyklou, dle jejích zkušeností hotely a především hotelové řetězce spojují své jméno s dobročinnými projekty pro zlepšení svého jména jako součást svého marketingu.

34

http://www.happinessatwork.cz/conference-2016.html

37

Paní Hilm odmítá postup, se kterým se lze setkat v jiných hotelech, kdy host k účtu dostane na výběr, zda chce na vybranou neziskovou organizaci přispět určitou částkou, která se mu připočítá a kterou následně hotel matchuje. Hilm nechce hosty stavět do pozice, kdy budou takovou pomoc nuceni odmítat a cítit se pod tlakem, nebo přispějí a nebudou možná důkladně obeznámeni s účelem sbírky. Zaměstnanci hotelu se v současné době seznamují s rozvojovými projekty Člověka v tísni a společně s vedením vymýšlejí strategii, jak organizaci podporovat pravidelně a dlouhodobě. V ideálním případě by tuto strategii mohlo převzít nové vedení hotelu. Rozvojové projekty nebo projekty realizované na území České republiky zatím nebyly ze strany hotelu podpořeny, protože paní Hilm, dle vlastních slov, o těchto aktivitách Člověka v tísni nevěděla. Paní Hilm přinesla do fundraisingového oddělení nápad, ze kterého později vznikla kampaň Slavíme velkoryse. Vlastní svatbu před mnoha lety zorganizovala na podporu UNICEF, tento koncept probírala se zástupci Člověka v tísni, kteří následně vymysleli způsob, jak umožnit podporovatelům Člověka v tísni oslavit významná jubilea a při té příležitosti pomoci dobré věci.

3) Další CSR aktivity hotelu Další aktivity hotelu Parkhotel Praha se vztahují k zapojení hotelu do komunity. Kromě již zmíněného ledního kluziště, kina a dětského hřiště hotel po ukončení rekonstrukce rozdal a rozeslal rezidentům Městské části pozvánky, aby se přišli podívat do hotelu osobně a dali si

38

sklenku vína na účet podniku. Hotel se nezapojil do komunitní akce Zažít město jinak35, v budoucnu by ale rád této příležitosti k budování vztahů s rezidenty z okolí využil. Hotel rovněž podporuje radnici Prahy 7 a její zahraniční hosty ubytovává zdarma.

3.3.3 Výstupy z případové studie a ověření hypotéz: Z případové studie spolupráce mezi Parkhotelem Praha a Člověkem v tísni vyplynulo, že existují rozdíly mezi přístupem společnosti k CSR v Česku a v zahraničí a česká společnost nepovažuje CSR za normu, kterou by se každý podnikatelský subjekt měl zabývat. To dokládají zkušenosti ředitelky Parkhotelu, i čísla z výročních zpráv Člověka v tísni. Dále jsem zjistila, že české hotely vč.zahraničních hotelů podnikajících v Česku spolupracují s neziskovými organizacemi pouze minimálně v ojedinělých případech. Mezi partnery Člověka v tísni se hotely nevyskytují téměř vůbec, paní Hilm hovořila o svých zkušenostech s hoteliéry v Česku a zdůrazňovala, že se soustředí především na zisk hotelu a jednotlivé ekonomické ukazatele úspěšnosti, společenské dopady svého podnikání nereflektují a nejsou do toho společností tlačeni.

Začátek spolupráce mezi hotely a neziskovými organizacemi je závislý především na osobních kontaktech a přístupu samotného generálního manažera hotelu k filantropickým aktivitám. Člověk v tísni neoslovuje hotely a hotely nemají zpracovanou strategii CSR do té míry, že by samy vyhledávaly projekty, které chtějí podpořit a jsou v souladu s jejich strategií.

35

http://zazitmestojinak.cz/

39

Dojednávání dlouhodobé spolupráce mezi dárcem/sponzorem a neziskovou organizací často navazuje na jednorázový příspěvek na SOS kampaň v případě humanitární katastrofy. Velké firmy vč. hotelů využívají své filantropické aktivity také k vlastnímu zviditelnění jako součást své marketingové strategie.

H1: Společensky odpovědné chování není v hotelovém byznysu rozšířené. Tuto hypotézu případová studie potvrzuje, na čemž se shodl jak příjemce pomoci – tedy nezisková organizace, tak sponzor/dárce – tedy hotel.

H2: CSR strategii včetně spolupráce s neziskovými organizacemi v Česku častěji mají zahraniční hotely, než hotely české (nezávislé i řetězcové) Tuto hypotézu případová studie spolupráce mezi Člověkem v tísni a parkhotelem nemůže potvrdit, ani vyvrátit. Člověk v tísni jako dárce nemá mnoho zkušeností ve spolupráci s hotely, ředitelka Parkhotelu Praha uvedla, že v Česku je přístup hotelu k CSR záležitostí osobního postoje generálního manažera hotelu.

3.4 Výzkum - velké pražské hotely a CSR 3.4.1 Metodika a výběr vzorku zkoumaných hotelů Při stanovení vzorku zkoumaných hotelů jsem vycházela z databází Českého statistického úřadu, konkrétně ze seznamu Hromadných ubytovacích zařízení nacházejících se na území hlavního města Prahy36. Jelikož jsem chtěla získat seznam největších hotelů, filtrovala jsem 36

https://vdb.czso.cz/huz/obhuz.jsp?k=554782 40

hromadná ubytovací zařízení s kapacitou 101 a více pokojů, čímž jsem se dostala po odstranění ubytoven a nespecifikovaných ubytovacích zařízení k počtu 76 hotelů. Seznam hromadných ubytovacích zařízení byl aktualizován naposledy 19.5.2016) Prováděla jsem rešerši webových stránek každého jednotlivého hotelu, v případě hotelů, které jsou zapojeny do řetězce jsem zkoumala i webové stránky jeho mateřské firmy. Hotel může být do řetězce zapojen v různé míře závislosti. Hotel může být nezávislou provozovnou a získat pouze licenci k řízení pobočky řetězce, se kterou získá jméno a provozní systém, ochranné známky, obchodní formát, strategii aj., na druhé straně škály ale existují tzv. závislé hotely, které si řetězec ponechá pod vlastním řízením a sám je financuje. (Beránek, Kotek, 2007, s.122).

3.4.2 Zkoumaná kritéria Pro účely výzkumu jsem nehodnotila míru závislosti hotelu na řetězci. Jakmile se hotel neprezentuje jako zcela samostatný podnik, ale spojuje své jméno se značkou řetězce, spadá v mém výzkumu do kategorie „řetězec“.

Kritérium „země původu“ v rámci tohoto výzkumu je použito pro zjištění, odkud pochází majitel nebo provozovatel hotelu. Zajímalo mě především, zda se jedná o český nebo zahraniční hotel, pro zajímavost jsem ale zpracovala i přehled zemí, ze kterých pochází majitelé/provozovatelé hotelu. Toto kritérium je problematické opět kvůli mnoha používaným způsobům řízení hotelu. Byla sem tak opakovaně stavěna před dilema, kam hotel zařadit, pokud se jedná např. o hotel, jehož management je český, hotel používá americkou značku, ale firma, která hotel vlastní, je akciová společnost s akcionáři z celého světa. Pokud jsem se nemohla dopátrat uspokojivé odpovědi, rozhodovala jsem se, kam hotel v případě této kategorie zařadit dle toho, jak se sám hotel prezentuje.

41

Kritérium „CSR na vlastním webu“ zjišťuje, zda hotel prezentuje svou CSR strategii nebo své filantropické aktivity přímo na svém vlastním webu. Základem pro naplnění této kategorie bylo opravdu důkladné zkoumání každého hotelového webu.

Na předchozí kritérium navazuje další zkoumaný jev a to „CSR na webu mateřské společnosti“. Mnoho řetězcových hotelů má na vlastním webu pouze odkaz na web mateřské firmy, která má CSR strategii zpracovanou.

„Druh pomoci“ je kritérium naplněné pouze v případě, že sám hotel, nebo řetězec, pod který spadá, má CSR strategii a prezentuje jí – zde jsem zkoumala, k jakému druhu společensky odpovědného chování se hotel hlásí, příp. jaké konkrétní projekty realizuje, nebo jaké organizace podporuje.

„Možná spolupráce s NNO“ je potom kritérium, které jsem hodnotila spíše intuitivně. V případě, že mateřská společnost hotelu má formálně zpracovanou CSR strategii, ale dále není dohledatelné, jak konkrétně tuto strategii naplňuje a vlastní hotel podporu společensky odpovědného chování vůbec nezmiňuje, z mého pohledu se nejedná o hotel vhodný k oslovení s nabídkou spolupráce ze strany neziskové organizace. Naopak jsem se setkala s hotely, které své aktivity nepojmenovávají jako filantropické a neprezentují se jako společnost hlásící se k principům CSR, reálně ale podporují řadu zajímavých projektů a jsou zapojeni do komunity v lokalitě, kde se nachází. Takové případy potom hodnotím jako hotely s potenciálem spolupráce s neziskovými organizacemi a tedy vhodnými k oslovení.

3.4.3 Výstupy výzkumu Přehlednou tabulku obsahující celý výzkum připojuji do příloh této práce. V rámci výzkumu byla zjištěna následující fakta:

42

Příslušnost hotelu k zemi a k řetězci Většina velkých hotelů na území hlavního města jsou zahraniční řetězcové hotely. Samostatné hotely jsou ale naopak většinou českého původu. 76 zkoumaných hotelů Samostatný hotel Řetězec celkem

Český hotel 19 16 35

Zahraniční hotel 2 39 41

GRAF 3: samostatné a řetězcové hotely a jejich původ

Zdroj: Vlastní zpracování

CSR na webu

43

Nadpoloviční většina velkých hotelů v Praze se k myšlenkám společensky odpovědného chování nehlásí vůbec. Část řetězcových hotelů odkazuje na weby svých mateřských společností, které mají zpracovanou CSR strategii. Pouze 9 hotelů ze 76 zkoumaných prezentuje se společensky odpovědné chování na svých vlastních webových stránkách. GRAF 4: CSR na webu hotelů

Zdroj: vlastní zpracování

Pouze 5% z velkých českých hotelů v Praze se hlásí ke společenské odpovědnosti. Z velkých zahraničních hotelů v Praze se k myšlenkám CSR hlásí více než polovina z nich.

CSR ANO CSR NE

Český hotel (35) 2 (5,7%) 33 (94,3%)

44

Zahraniční hotel (41) 24 (58,5%) 17 (41,5%)

Graf 5: CSR na webu hotelů: poměr českých a zahraničních hotelů

Zdroj: vlastní zpracování

3.4.5 Výzkum a ověření hypotéz H1: Společensky odpovědné chování není v hotelovém byznysu rozšířené. -

Z výsledků výzkumů nevyplynulo jednoznačně, že by společensky odpovědné chování nebylo v hotelovém byznysu rozšířené. Ze zahraničních hotelů působících v Praze se více než polovina k CSR hlásí alespoň formálně. Zarážející je skutečnost, že mezi českými hoteliéry není zvykem, aby se jejich hotel choval odpovědně vůči společnosti, pouze 2 hotely z 35 zkoumaných se prezentují jako odpovědná firma. 45

Společensky odpovědné chování firem (včetně hotelů) je tedy ovlivněno spíše lokálním společenským klimatem a zvyklostmi. Hypotézu tedy není možné realizovaným výzkumem potvrdit, ani vyvrátit.

H2: CSR strategii včetně spolupráce s neziskovými organizacemi v Česku častěji mají zahraniční hotely, než hotely české (nezávislé i řetězcové) -

Výzkum jednoznačně potvrzuje, že zahraniční řetězce se staví k potřebě mít zpracovanou strategii CSR zodpovědněji, než české hotely. Výzkum tedy H2 potvrzuje.

3.5 Srovnání výstupů z průzkumu s příp.studií a ověření hypotéz Pokud srovnám výstupy z případové studie a z výzkumu: H1 - Společensky odpovědné chování není v hotelovém byznysu rozšířené. Hypotéza byla případovou studií potvrzena, z výzkumu jednoznačný výstup, který by hypotézu potvrdil, nebo vyvrátil, nevyšel. H2: CSR strategii včetně spolupráce s neziskovými organizacemi v Česku častěji mají zahraniční hotely, než hotely české (nezávislé i řetězcové) Z případové studie nevyplynul výstup, který by tuto hypotézu mohl potvrdit nebo vyvrátit. Z výzkumu jsem naopak získala data, která hypotézu jednoznačně potvrzují.

Obě hypotézy považuji za potvrzené, v návrhové části se budu věnovat způsobům, jak změnit situaci v Česku, kdy společenská odpovědnost mezi hotely není příliš rozšířená, a pokud hotely tuto strategii mají (resp.prezentují ji na svém webu) jedná se většinou o zahraniční řetězce.

46

4. Návrhová část

Sponzoring hotelů směrem k nestátním neziskovým organizacím je aktivita v rámci firemní filantropie. Firemní filantropie by v ideálním případě měla být součástí strategie CSR, kterou by hotely měly chápat jako nedílnou součást svého podnikání. Filantropické aktivity může hotel rozvíjet i v případě, že takovou strategii nemá zpracovanou, což se ale potom pro hotely může stát nekoncepční a zahlcující agendou. I pro usnadnění orientace neziskových organizací na poli vyhledávání zdrojů a rozvoje spolupráce s potenciálními dárci/sponzory z oblasti soukromých dárců je vhodné, aby tyto subjekty měly CSR strategii zpracovanou a srozumitelně komunikovanou.

Společenská odpovědnost stále není v České republice mezi podnikateli příliš rozšířeným konceptem. Veřejnost si stále nezvykla takové chování od firem vyžadovat a firmy naopak stále nepřijaly za své, že jejich odpovědné chování bude mít dopad i na jejich ekonomické výsledky. Firmy, které se chovají společensky odpovědně tak často dělají na základě osobního zaujetí svých vedoucích pracovníků a nevidí v CSR marketingový potenciál a nástroj ke zlepšení vztahů se svými stakeholders.

47

V Evropské unii vládne názor, že firmy by se měly chovat v souladu se CSR z vlastního rozhodnutí a na dobrovolné bázi. Nelze tedy očekávat, že se EU vydá ve stopách Indie a zavede povinnost odvádět část zisku na dobročinné účely, může ale takové snahy podpořit a např. doporučit členským zemím zavést tzv. daňové asignace, kdy plátci daní nejsou nuceni k filantropii, ale mohou se podílet na rozhodování o daňové redistribuci. Jako dobrou praxi rovněž vidím možnost, kterou nabízí Česká republika, uplatnit dar jako tzv. odčitatelnou položku od základu daně v rámci daňového přiznání, kterou upravuje § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Evropa se ve strategických dokumentech zavazuje, že bude podnikům pro přijetí CSR připravovat půdu, zjednodušovat legislativu a byrokracii týkající se třech pilířů společenské odpovědnosti a bude firmy patřičně motivovat.

Z národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v České republice (2015, s. 6) vyplývá, že česká veřejnost je ochotná podporovat firmy, které se chovají ekologicky a je ochotna si připlatit za produkt šetrný k životnímu prostředí. Z toho vyvozuji, že by tato veřejnost byla ochotná podpořit i organizace, které se hlásí i k dalším pilířům CSR.

Navrhuji několik způsobů, jak přesvědčit podnikatelský sektor, konkrétně hotely, aby přijaly koncept CSR za vlastní. Pokud nejsou motivování z morálního hlediska, měly by získat informace, které je přesvědčí o výhodách CSR z hlediska ekonomického. Hotely by měly dostat informaci, že mít zpracovanou CSR strategii zvýší jejich konkurencischopnost na trhu. Dojde: 48

-

Ke snížení spotřeby materiálů, energie a vody – tím pádem k nižším částkám, které hotel za energie platí a dojde ke snížení nákladů na hospodaření hotelu

-

K pozitivní motivaci zaměstnanců – vládne všeobecná shoda, že výše platu není jediným a nejlepším nástrojem, jak motivovat zaměstnance. Dobré pracovní prostředí a zapojení zaměstnanců do dobročinných aktivit prokazatelně zvyšuje jejich spokojenost v práci a loajalitu k zaměstnavateli a snižuje množství jejich absencí v práci, naopak zvyšuje jejich pracovní nasazení

-

K zvýšení nabídky kvalitních lidských zdrojů – hotel s pověstí dobrého zaměstnavatele vyhledávají kvalitní uchazeči o zaměstnání. Obzvláště v dnešní době, kdy je velmi nízká míra nezaměstnanosti a tím pádem nedostatek kvalitní, kvalifikované pracovní síly, je tento argument pro hotel jako zaměstnavatele klíčový

-

K zlepšení marketingového obrazu hotelu – zákazníci pochopí, že společensky odpovědné chování hotelu je přidanou hodnotou pro produkt, který hotel nabízí, hotel získává dobré jméno a může tak získat nové zákazníky, či stávající hosty přesvědčit o tom, že se hotelu chtějí vrátit

-

Ke zlepšení vztahu se stakeholders – zahájení dialogu o společensky odpovědném chování hotelu a jejich případném zapojení zvyšuje jejich pocit sounáležitosti s podnikem, kromě již zmíněných se tak posilují i vztahy s vlastníky a investory, s dodavateli, s místní komunitou, se samosprávními orgány, s médii a případně i s konkurencí atd.

49

Kdo a jak by tyto informace měl hoteliérům předat, je předmětem diskuze: -

Mohou to být platformy CSR jako jsou Asociace CSR, Byznys pro společnost a další Platformy CSR odvádějí velmi dobrou práci, navrhuji ale, aby provedly výzkum o efektivitě CSR a jejím vlivu na podnikání a podnikům (hotelům) předložily tzv. tvrdá čísla. Aby dopady CSR na podnikání, které jsem zmínila, podložili fakty, ideálně na příkladu případové studie úspěšně zavedené CSR strategie.

-

Platformy CSR mohou více motivovat podniky (hotely) do účasti v soutěžích, které se týkají odpovědného podnikání (Social impact award, TOP odpovědná firma, Podnikáme odpovědně..)

-

Může to být Asociace hotelů a restaurací ČR AHRČR je sama aktivní v oblasti filantropie, založila vlastní nadaci, v rámci které členské hotely participují na dobročinných projektech. Asociace by mohla aktivity nadace rozšířit a nabídnout hotelům možnost, že za ně bude administrovat jejich dárcovské/sponzorské aktivity

Nadace AHR ČR Nadace Asociace hotelů a restaurací České republiky v současné době realizuje projekt START DO ŽIVOTA, který pomáhá dětem a mladistvým žijícím v zařízeních ústavní 50

výchovy s následnou adaptací do běžného života mimo ústav. Nadace podporuje děti, které studují střední školu zaměřenou na cestovní ruch, která je členem Asociace hotelů a restaurací ČR, pomáhá jim zprostředkováním následného zaměstnání (získání nabídky pracovní smlouvy) v některém z rovněž členských hotelů. Do projektu je zapojeno 8 dětských domovů, 5 středních škol a 10 hotelů. Participující hotely účtují svým hostům k pobytu poplatek 1 EUR za osobu, který následně převádějí na účet Nadace AHR ČR. Nadace tyto prostředky používá na podporu vzdělávání svých svěřenců z dětských domovů. Dále na webu se dozvíme, že Nadace AHR ČR například částečně hradí školné těchto mladistvých. Nadace také finančně přispívá zlepšení podmínek v ústavech, např. na rekonstrukce a úpravy prostor) -

Asociace hotelů a restaurací ČR by také mohla ke své Oficiální jednotné klasifikaci vytvořit nástroj – např.certifikaci odpovědného hotelu. Hledisko CSR hotelu by se mohlo stát přímo jedním z kritérií pro získání této klasifikace. Oficiální jednotná klasifikace je poměrně prestižní a hotely se jí, pokud tuto klasifikaci mají, prezentují.

-

Asociace hotelů a restaurací, pokud by se začala tématem CSR hlouběji zaobírat, mohla by hotelům zprostředkovat informace z nejvýznamnějších platforem pro CSR, především informaci, že vytvoření strategie CSR pro hotel není další velkou zátěží, ale platformy poskytují nebo zprostředkují poradenství v této problematice a svým členským hotelům pomáhají s tvorbou CSR strategie, s její realizací, i s reportováním

51

-

Můžou to být vládní instituce nebo samosprávní orgány Obzvláště na nejnižší – tedy obecní úrovni vidím nevyužitý potenciál. Radnice obcí se mohou snažit zapojit představitele hotelu do dění v komunitě, případně do nejrůznějších komisí či rad např. pro rozvoj turismu, podnikání, dopravy atd. v obci a pokusit se s nimi budovat dobré vzájemné vztahy prospěšné zájmům obce a veřejnosti

-

Mohou to být školy a různé vzdělávací organizace Z této práce vyplynulo, že v současné době je realizace filantropických aktivit hotelu předmětem zájmu jednotlivých hotelových manažerů. Pokud se významně nezmění legislativa nebo společenský diskurz, nelze očekávat, že pozitivní změny na poli CSR do hotelu přijdou z venku. Změna může proběhnout v úrovni myšlení budoucích hotelových manažerů prostřednictvím jejich vzdělávání. Koncept CSR musí být představen už ve školách a nesmí to být okrajové téma, které se vyučuje v zvláštních předmětech nebo jako součást etiky nebo v rámci rozvoje tzv. měkkých dovedností manažera, protože tato témata jsou obzvláště na technických a ekonomických školách stále vnímána jako ta „méně důležitá“ v porovnání s ekonomií nebo s marketingem. CSR se musí stát součástí hlavních předmětů na školách, kde se připravují budoucí vedoucí pracovníci a tento koncept musí být představen jako nedílná součást podnikatelské strategie moderních firem s dopadem na jejich konkurencischopnost.

52

Další návrhy, jak zlepšit a zintenzivnit spolupráci mezi hotely a neziskovými organizacemi a zvýšit zájem hotelů o CSR se netýkají již samotných hotelů. Hotely, pokud si samy nerozhodnou se CSR zabývat, může o této potřebnosti přesvědčit veřejnost, nebo samotný neziskový sektor. Veřejnost bude po firmách požadovat odpovědný přístup ve chvíli, kdy bude vědět, že na to má právo. -

Nejlépe fungují příklady dobré praxe z vyspělejších zemí a vlastní zážitky hostů.

-

Zrealizovat osvětovou, informační kampaň zafungovalo již v jiných podnikatelských odvětvích (např. v potravinářství – používání palmového oleje), v době sociálních médií se informace s potenciálem vzbudit pozornost veřejnosti šíří velmi rychle. Zpracovat téma hotelů a společenského dopadu jejich podnikání by mohla být agenda různých občansky angažovaných spolků nebo médií.

Neziskové organizace mohou také vyvinout aktivity, které by přispěly k větší spolupráci mezi nimi a podnikatelským (hotelovým) sektorem: -

Mohou pracovat s kvalitními fundraisery – ačkoliv v neziskovém sektoru je vždy obtížné sehnat peníze na zaměstnanecké pozice, které nepracují v přímé práci, kvalitní fundraiser by se měl brzy umět zaplatit sám. Takový člověk by měl mít přehled nejenom o grantových příležitostech, ale měl by znát i společnosti v soukromém sektoru, které jsou potenciálně nakloněné filantropickým aktivitám a tyto podniky by měl sám aktivně kontaktovat

53

-

Mohou být členy různých platforem CSR – tyto platformy často fungují jako spojka mezi potenciálními dárci/sponzory a příjemci podpory, tedy neziskovými organizacemi, platformy informují obě strany a usnadňují jim navázání kontaktu

-

Mohou pracovat na svém marketingu, aby všichni zájemci o spolupráci měli dostatek informací o aktivitách konkrétní neziskové organizace a o možnosti, jak se do nich zapojit

V České republice existuje celá řada nevyužitých možností, jak zlepšit spolupráci mezi podnikatelským a neziskovým sektorem, vyjmenované možnosti jsou pouze řešení, která mě napadla při zpracování této práce.

5. Závěr Téma této práce Sponzoring hotelů směrem k nestátním neziskovým organizacím – případové studie přímo vybízí k tomu se nenechat při zpracování případové studie omezit jedním úhlem pohledu hotelu - sponzora, ale získat i názory a informace o spolupráci s hotely ze strany příjemce sponzoringu, tedy neziskové organizace. A jelikož jsem zaměstnancem největší české neziskové organizace, mám tak lepší přístup k těmto informacím. Dalším z důvodů, proč jsem si vybrala toto téma, je možnost využití výstupů diplomové práce v praxi – při výzkumu jsem získala přehled, který z pražských hotelů by mohl být vhodný k akvizici fundraisingovým oddělením Člověka v tísni a při zpracování případové studie jsem získala podněty, jak zlepšit oslovování a spolupráci s hotely.

54

Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda je mezi pražskými hotely zájem o spolupráci s neziskovými organizacemi a jak taková spolupráce může probíhat. Metoda případové studie spolupráce hotelu s neziskovou organizací, která postihla celý průběh takové spolupráce od navazování kontaktu až po reportování a na jejímž základně mohly být hodnoceny vyslovené hypotézy a zpracováním průzkumu webových stránek největších pražských hotelů za účelem zjištění, které hotely mají zpracovanou CSR strategii nebo spolupracují s neziskovými organizacemi a výzkumy z tohoto průzkumu srovnat s informacemi získanými v případové studii, byl tento cíl naplněn.

Byla použita kvantitativní výzkumná metoda případové studie, kdy ke sběru informací docházelo polostruktorovanými rozhovory a studiem webových stránek a dokumentů zkoumaných organizací. Část výstupů této studie byla srovnána s výsledky plynoucími z kvantitativního výzkumu, pro který jsem sbírala informace rešerší webových stránek vzorku hotelů. Kombinace kvalitativního a kvantitativního přístupu je nazývána triangulací metod, která přidává interpretaci výsledků hloubku a konzistenci a přináší rozmanitost pohledů na zkoumanou látku. V teoreticko-metodologické části práce jsem představila koncept CSR a firemní filantropie a působení iniciativ činných v tomto odvětví, v analytické části jsme zpracovala případovou studii spolupráce hotelu Parkhotel Praha a organizace Člověk v tísni a představila výsledky výzkumu a následně výstupy obou přístupů srovnala a ověřila hypotézy. V návrhové části jsem nastínila několik možností, jak vzbudit zájem hotelů v Česku o CSR a o spolupráci s neziskovými organizacemi. Návrhy jsou určené platformám CSR, Asociaci hotelů a restaurací ČR, veřejnosti, orgánům státní správy a neziskovým organizacím.

55

Z této práce vyplynulo, že pouze malá část rozpočtů neziskových organizací pochází od soukromých dárců, hotely se o spolupráci s neziskovými organizacemi z větší části nezajímají, ale ani samotné neziskové organizace se příliš nesnaží do hotelového segmentu proniknout. Kontakt je často navázán skrz jednorázový příspěvek do humanitární sbírky a je dále následně rozvíjen, nebo skrz osobní kontakty. Hotely v Česku, které mají CSR a věnují se filantropii tak často činí z vůle generálního manažera, který se o problematiku sám zajímá. Případová studie i průzkum mezi hotely došly k závěru, že CSR a filantropie není v hotelovém segmentu častým jevem a pokud se hotely prezentují jako společensky odpovědné, jedná se obvykle o hotely, které jsou součástí nadnárodního řetězce.

Jako problém pro zpracování tématu se ukázal nedostatek hotelů, které se zabývají CSR a z nich naprosté minimum těch, které spolupracují s nějakou nestátní neziskovou organizací. Hotely, které tak činí, již byly zpracovány v diplomových pracích mých předchůdkyň a s neziskovou organizací, jejíž případovou studii jsem chtěla zpracovat, spolupracuje v současné době pouze jeden hotel. Při rešerši webových stránek velkých pražských hotelů se ukázalo, že mít formálně zpracovanou a na webu dohledatelnou CSR strategii zdaleka nemusí znamenat, že se hotel opravdu chová společensky odpovědně a vyvíjí aktivity tímto směrem, nebo že podporuje neziskovou organizaci. Je proto možné, že tento výzkum zkresluje údaje o reálné situaci, která je ještě mnohem méně uspokojivá, co se týká trvale udržitelného chování hotelů a jejich přístupu k podpoře dobročinných aktivit.

56

6. LITERATURA: [1] ATTL, Pavel, STUDNIČKA, Petr. Zásady zpracování závěrečných a kvalifikačních prací. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2014. ISBN 978-8087411-63-6. [2] BARTOŠOVÁ, Zuzana. Průvodce firemní filantropií. Praha: Fórum dárců, 2006. ISBN 80-902965-5-6. [3] BERÁNEK,Jaromír, KOTEK, Pavel. Řízení hotelového provozu. 4., přeprac. vyd., V Mag Consulting 2. Praha: MAG Consulting, 2007. ISBN 9788086724300. [4] DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. ISBN 978-80-7357-269-3. [5] DYTRT, Zdeněk. Bussines ethics in questiont and answers. Vyd. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2011. ISBN 978-80-89401-28-4. [6] DYTRT, Zdeněk a Michaela STŘÍTESKÁ. Effective innovations: responsibility in management. 1st ed. [Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně], 2010. ISBN 978-80-7318976-1. [7] JANDOVÁ, A. Etické aspekty podnikání v sektoru služeb. [Bakalářská práce] Praha: VŠH, 2013 [8] JINDRÁKOVÁ, V. Implementace CSR v hotelových společnostech a její výhody pro stabilizaci podnikání. [Diplomová práce] Praha: VŠH, 2014 [9] KAŠPAROVÁ, Klára a Vilém KUNZ. Moderní přístupy ke společenské odpovědnosti firem a CSR reportování. Praha: Grada, 2013. Management (Grada). ISBN 978-80-2474480-3. [10] KUNZ, Vilém. Společenská odpovědnost firem. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3983-0. [11] MERHAUT, Marek. Etika jako součást společenské odpovědnosti firem hotelového průmyslu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7478-0325. [12] Napříč společenskou odpovědností firem. Kladno: AISIS, 2005. ISBN 80-239-6111-X. 57

[13] ROUČKOVÁ, A. Projevy společensky odpovědného chování v hotelnictví, [Diplomová práce.] Praha: VŠH: 2013 [14] SEDLÁČKOVÁ, M. Společenská odpovědnost firem a její vliv na společnost. [Bakalářská práce] Praha: UK FSV, 2011 [15] ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1. vyd. Praha, Česká republika: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0.

6.1 Elektronické zdroje [16] Bringing the European CSR strategy to the next stage 2015-2019, CSR Europe, dostupné na internetu: http://www.csreurope.org/sites/default/files/publications/Memorandum_to_the_European_ Commission.pdf [17] Guide to Corporate sustainability – shaping a sustainable future, UN Global compact. Dostupné na internetu: https://www.unglobalcompact.org/docs/publications/UN_Global_Compact_Guide_to_Cor porate_Sustainability.pdf [18]Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (aktualizace prosinec 2015). Dostupné na

internetu:

http://www.mpo.cz/cz/podnikani/spolecenska-odpovednost-

organizaci/narodni-akcni-plan-spolecenske-odpovednosti-organizaci-v-ceske-republice-148721/ [19]Praktický průvodce společenskou odpovědností pro malé a střední podniky, UN Global Compact,

Asociace

společenské

odpovědnosti:

dostupné

na

internetu:

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/wp-content/uploads/2014/09/acsr_priruckaUN-GC_po-sazb%C4%9B.pdf [20]SDG Kompas - Příručka pro podnikání v souladu s SDGs, Národní siť Global compact, Praha: 2016, Dostupné na internetu: http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/wpcontent/uploads/2016/10/SDG-Compass_online-verze.pdf [21]Společenská odpovědnost firem, průvodce nejen pro malé a střední podniky, Business leaders forum, Praha: 2008. Dostupné na internetu: http://www.csr-online.cz/wpcontent/uploads/2012/11/BLF_Pruvodce_CSR.pdf 58

[22]Výroční

zpráva

2015,

Člověk

v tísni

o.p.s.

dostupné

na

internetu:

https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1470749123-CVT_VZ2015_navigace_lg_fin.pdf

59

PŘÍLOHY: PŘÍLOHA 1: VÝZKUM VELKÉ PRAŽSKÉ HOTELY A JEJICH VZTAH K CSR název hotelu/organ izace

řetězec/sa mostatný hotel

ANDEL'S HOTEL PRAGUE ANGELO HOTEL PRAGUE APARTHOT EL BOLOGNA RESIDENCE ART NOUVEAU PALACE HOTEL B&B HOTEL PRAGUECITY BARCELÓ PRAHA FIVE

řetězec řetězec

země CSR CSR původ na na u vlast web ním u web mat. u spol. Rakou ne ne sko Rakou sko

ne

ne

druh pomoci

možn á spolu práce s NNO ne

ne

samostatný Itálie

ne

ne

samostatný ČR

ne

ne

řetězec

Franci e

ne

řetězec

Španěl ne é

ano

BEST WESTERN AMEDIA PRAHA

řetězec

USA

ano

ano

BEST WESTERN HOTEL MAJESTIC PLAZA

řetězec

ČR

ne

ne

ne

60

ne

grupo barceló - barceló ano congresos má CCR + mají vlastní nadaci - podporují vzdělávání v rozvojových zemích Mat.firma má nadační ano fond poskytuje mikrogranty, podporují US a kanadský Červený kříž při přírodních katastrofách, v USA mají stipendijní program, evropská divize má CSR aktivity hlavně v Německu a Lucembursku ne

řetězec

Itálie

ne

ne

řetězec

USA

ano

ano

CORINTHIA řetězec PANORAM A HOTEL

Malta

ne

ano

CORINTHIA řetězec TOWERS HOTEL

malta

ano

BOSCOLO HOTEL CARLO IV. CLARION CONGRESS HOTEL PRAGUE

61

ne přátelská místa - obsluha ano hendikepovaných (spolup. s českým Červeným křížem); srdcerváči prac.místa pro zdrav.hendikepované; Byznys pro společnost (platforma CSR) zapojeni do dne dobrovolnictví, Chance 4 children (pro znevýhodněné děti) zážitkový den enviromental ano sustainibility: energy eficiency, no water wastage (Chatch the drop kampaň v Zambii, Ugandě a Tanzanii), Saving unique habitats, personal sustainability: pomoc znevýhodněným, děti s rakovinou, pomoc sociálně znevýhodněným, stipendia znevýhodněným dětem, které studují CR, community sustainability: péčo o zaměstnance (i bývalé), podpora Caritas, péče o kulturní dědictví, podpora neziskovek nemocné děti, v Česku nic nezmínili enviromental ano sustainibility: energy eficiency, no water wastage (Chatch the drop kampaň v Zambii, Ugandě a Tanzanii), Saving unique habitats, personal sustainability: pomoc znevýhodněným, děti s rakovinou, pomoc sociálně znevýhodněným, stipendia znevýhodněným dětem, které studují CR, community sustainability:

péčo o zaměstnance (i bývalé), podpora Caritas, péče o kulturní dědictví, podpora neziskovek nemocné děti, v Česku nic nezmínili

COURTYAR řetězec D BY MARRIOTT FLORA

USA

ne

ano

S Shelter and Food ano E Environment R Readiness for Hotel Careers V Vitality of Children (Primarily through Children’s Miracle Network Hospitals) E Embracing Global Diversity and Inclusion, http://www.marriott.com/ corporate-socialresponsibility/corporateresponsibility.mi ne

DESIGNHO TEL ELEPHANT PRAGUE DON GIOVANNI

řetězec

ČR

ne

ne

řetězec

ČR

ne

ne

ne

FALKENST EINER HOTEL MARIA PRAG FOUR SEASONS HOTEL PRAGUE

řetězec

Rakou sko

ne

ne

ne

řetězec

Kanad a

ne

ano

62

udržitelný rozvoj - ano ekologie, budování komunit, výzkum rakoviny, v Česku - 25 studentů každý rok dělá training, podporují Rytmus - opět trainings pro studenty se special needs

GRANDIOR HOTEL

řetězec

ČR

ne

ne

HILTON PRAGUE

řetězec

USA

ne

ano

HILTON PRAGUE OLD TOWN HOLIDAY INN PRAGUE CONGRESS CENTRE

řetězec

USA

ne

ano

řetězec

UK

ne

ano

HOTEL ABITO HOTEL ADEBA HOTEL AMBASSAD OR ZLATÁ HUSA HOTEL ARISTON HOTEL AUGUSTIN

samostatný ČR

ne

samostatný ČR

ne

ne

samostatný ČR

ne

ne

řetězec

ČR

ne

ne

řetězec

USA

ne

ano

63

ne

rovné pracovní ano příležitosti, budování komunity, životní prostředí, World Wildlife fund, podpora válečných veteránů, dobrovolnické hodiny, LGBT equality, UN sustain.develop.goals, HILTON FUNDATION https://www.hiltonfoundat ion.org/news, podporuje všechno (i nadaci Terezy Maxové) podporuje Prague pride, v ano minulosti sbírka pro Člověk v tísni IHG green engage systém ano - ekologie v hotelech, budování komunit spolupracují se školami, pomoc při živelných katastrofách - sbírky, hmotná pomoc ne

ne mat.spol. má vlastní ano nadaci - ekologie, podpora komunit, pomoc při živelmých katastrofách, statement global citizenship - ekologické principy, dodržování lidských práv, proti obchodování s lidmi, příp. konkrétní aktivity a spolupráce nelze dohledat

HOTEL AXA

samostatný ČR

HOTEL BARCELO

řetězec

Španěl ne sko

ano

HOTEL BELVEDER E HOTEL BESEDA HOTEL CENTURY PRAHA OLD TOWN

řetězec

ČR

ne

ne

řetězec

ČR

ne

ne

řetězec

Franc ouzi

ne

ano

Planet 21 , Accor je člen ano "byznys pro společnost", http://www.accorhotels.co m/gb/sustainabledevelopment/index.shtml

HOTEL samostatný ČR CITY-CLUB PRAGUE HOTEL řetězec USA COURTYAR D PRAGUE AIRPORT

ne

ne

ano

S Shelter and Food ano E Environment R Readiness for Hotel Careers V Vitality of Children (Primarily through Children’s Miracle Network Hospitals) E Embracing Global Diversity and Inclusion, http://www.marriott.com/ corporate-socialresponsibility/corporateresponsibility.mi ne

ne

HOTEL DIPLOMAT

řetězec

Rakou sko

ne

ne

HOTEL DUO PRAHA HOTEL EXPO HOTEL EXTOL INN HOTEL FORTUNA CITY

řetězec

ČR

ne

ne

samostatný ČR

ne

samostatný ČR

ne

řetězec

ne

ČR

mluví o ekologické ano šetrnosti a podporují umění grupo barceló - barceló ano congresos má CCR + mají vlastní nadaci - podporují vzdělávání v rozvojových zemích ne

ne

podpora NF Světluška - ano "dýňobraní" u sebe na zahradě ne ne

ano

64

podpora Chance for ano children, člen "byznys pro společnost"

HOTEL FORTUNA WEST

řetězec

ČR

ne

HOTEL GLOBUS

samostatný ČR

ne

HOTEL GOLF

samostatný ČR

ne

ano

HOTEL řetězec GRAND MAJESTIC PLAZA HOTEL IBIS řetězec MALA STRANA

ČR

ne

ne

Franci e

ano

ano

HOTEL IBIS řetězec OLD TOWN

Franci e

ano

ano

HOTEL IBIS řetězec PRAHA CITY WENCESLA S SQUARE HOTEL ILF samostatný HOTEL samostatný IMPERIAL

Franc ouzi

ano

ano

ČR ČR

ne ne

65

chance for children, člen ano "byznys pro společnost" http://byznysprospolecnos t.cz/category/byznys-prospolecnost/clenove-bps/, sdružení, do kterého hotel ne patří, se hlásí k férovému jednání se zaměstnanci ano

ne

"planet 21" silver - ano http://www.accorhotels.co m/gb/sustainabledevelopment/index.shtml, Accor je člen Byznys pro společnost Je podepsána Charta ano „European Diversity Charter CZ“. Zaměstnávání postižených, stejné podmínky pro ženy a muže, bez ohledu na věk, či kulturu. V loňském roce se připojili k projektu United Nations, HeForShe. Druhým rokem podporují DD v Solenicích - mentoring i možnost začlenění dětí do pracovního týmu v hotelu, aktivními členi projektu Planet 21. Sázíme stromky / Pur Project /, ekologie Planet 21 , Accor je člen ano "byznys pro společnost", http://www.accorhotels.co m/gb/sustainabledevelopment/index.shtml ne ano

HOTEL INTERCON TINENTAL PRAHA

řetězec

UK

ne

ano

HOTEL INTERNATI ONAL PRAGUE HOTEL JOSEF

řetězec

Ukraji na

ne

ne

řetězec

ČR

ne

ne

HOTEL JUNO HOTEL JURYS INN

samostatný ČR

ne

řetězec

Irsko

ne

ano

HOTEL KINGS COURT HOTEL OLŠANKA HOTEL OLYMPIK HOTEL PRAGUE CENTRE HOTEL PRESIDENT

řetězec

USA

ne

ne

HOTEL SLAVIA HOTEL STEP HOTEL THALIA HOTEL YASMIN IRIS HOTEL EDEN K+K HOTEL CENTRAL

IHG green engage systém ano - ekologie v hotelech, budování komunit spolupracují se školami, pomoc při živelných katastrofách - sbírky, hmotná pomoc ne

ne

ne podporují oklání charity ano (zatím ne v Česku), věnují se tématu bezdomovectví ne

samostatný ČR

ne

řetězec

ČR

ne

samostatný ČR

ne

ne

samostatný ČR

ne

ne

samostatný ČR

ne

ne

řetězec

ČR

ne

ne

ne

řetězec

Španěl ne sko ČR ne

ne

ne

ne

ne

řetězec

samostatný Rakou sko řetězec Rakou sko

ne ne

ne

ne

ne

ne

ne

66

ne

K+K HOTEL řetězec FENIX LINDNER řetězec HOTEL PRAGUE CASTLE

Rakou ne sko Němci ne

ne ano

ekologie - ve vlastních ne hotelech

MOTEL ONE

řetězec

Němci ne

ano

zaměstnávají uprchlíky

NH PRAGUE

řetězec

Španěl ne sko

ano

rozvinutá CSR strategie, o ano spolupráci s NNOs jsem nenašla zmínku

NOVOTEL PRAHA WENCESLA S SQUARE

řetězec

Franci e

ne

ano

Novotel - Commitment to ano protecting children through training on sex tourism (health, carbon, nature, local, innovation), Accor je člen "byznys pro splečnost"

ČR

ne

ne

Belgie /USA

ano

práce s ohroženými dětmi ano a mládeží (zatím ne v Česku) spolupracuje s ČVT

OREA řetězec HOTEL PYRAMIDA PARK INN řetězec PRAGUE

PARKHOTE L PRAHA

samostatný ČR

ne

PENTAHOT EL PRAGUE PRAGUE MARRIOTT HOTEL

řetězec

ne

ne

ne

ano

řetězec

Něme cko USA

67

ne

ano

ano

S Shelter and Food ano E Environment R Readiness for Hotel Careers V Vitality of Children (Primarily through Children’s Miracle Network Hospitals) E Embracing Global Diversity and Inclusion, http://www.marriott.com/ corporate-socialresponsibility/corporateresponsibility.mi

RADISSON BLU ALCRON HOTEL

řetězec

USA

ano

SHERATON PRAGUE CHARLES SQUARE

řetězec

USA

ano

TOP HOTEL samostatný ČR PRAHA

ano

green key certifikát, ano podporuje dětské domovy v Pyšelích a v Krnsku, nadační fond Dobrý Anděl, UNICEF mat.spol. má vlastní ano nadaci - ekologie, podpora komunit, pomoc při živelmých katastrofách, statement global citizenship - ekologické principy, dodržování lidských práv, proti obchodování s lidmi, příp. konkrétní aktivity a spolupráce nelze dohledat ne

ne

68

PŘÍLOHA 2: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE S VÝZNAMNÝMI DÁRCI, METODIKA ČVT Firemní dárci -

-

Finanční dar Zapojení zaměstnanců do konkrétního partnerského projektu - sladit s představami společnosti a našimi možnostmi Zaměstnanecká sbírka Payroll giving Prezentace podpořených projektů a zpětná vazba pro zaměstnance: video, výstavy, debata, Prezentace podpory/partnerství ČvT: rozhovor v interních a externích časopisech, newslettrech, odkaz v patičce v emailu, banneru na webu společnosti, PF, darování SD certifikátu partnerům společnosti před Vánoci Networking, získávání nových partnerů, CSR kontaktů přímo přes CSR manažera, vedení Spolupráce v oblasti core byznysu společnosti (např. využití technologie na projektech RDD) Sponzoring Společná propagace, sdílený marketing Věcný dar Sdílení know-how Služby zdarma Prostory zdarma Zapůjčení zaměstnanců, dobrovolníků Sleva na výrobky a služby Prodej SD certifikátů Pozvánky na akce

Soukromí dárci -

Finanční dar Věcný dar Sdílení know-how Networking Získávání nových dárců Hostování - večeře s významnými dárci, novými potenciálními major donory Podpora dárcovského večera a dalších fundraisingových aktivit (podpora kampaně SD, SP, PŠvA) Dobrovolné zapojení do aktivit ČvT, např. člen správní rady ČvT, případně speciální rady (boardu/councilu) složeného z významných dárců a osobností Budování entity filantropa u významných dárců např. formou rozhovoru, článků Závěť

Možnost visibility ze strany čvt -

Webové stránky ČVT – umístění loga, TZ http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=822 Webové stránky jednotlivých sekcí

69

-

-

Tisková zpráva a mediální kontakty (u významných spoluprací, spolupráce s mediálním odd.) Charitativní inzerce Facebook (Klub přátel) http://www.facebook.com/clovekvtisni?ref=ts Twitter Umístění děkovné tabule v místě projektu Výroční zpráva http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=178 Dárce měsíce – umístění krátké zprávy o podpoře v elektronickém zpravodaji ČvT Řekli o nás – sekce na webu ČvT, kde je možné dát vyjádření o podpoře ČvT nejvýznamnějším partnerům a dárcům, pozor jen omezeně http://www.clovekvtisni.cz/cs/onas Bulletin Rozvojovka – v sekci Byznys pro společnost http://www.rozvojovka.cz/download/docs/133_rozvojovka-1-2013.pdf

70

PŘÍLOHA 3: ETICKÝ MANUÁL K PŘIJÍMÁNÍ DARŮ

Jaké dary přijímat a jaké ne Čvt, září 2013

1. Typy spolupráce Dary přijaté do sbírky přijímáme a nelustrujeme dárce. Pokud by se stalo, že přijde dar nad 100.000Kč od firmy s hodně špatnou pověstí, upozorní fundraiser vedoucího sekce FND. Dar lze vrátit.

Dary přijaté na obecný účet 76327632/0300 přijímáme a nelustrujeme dárce. Pokud by se stalo, že přijde dar nad 50.000Kč od firmy s hodně špatnou pověstí upozorní fundraiser vedoucího sekce FND a dohodne další postup. Dar vrátit lze.

Dary, které chceme získat na 64106410/0300 nebo pro konkrétní projekt Oslovujeme ty, u kterých nepředpokládáme, že spolupráce poškodí dobré jméno ČVT. U spoluprací nad 100.000 informujeme vedoucího sekce FND a ten v případě potřeby ředitele organizace. Pokud bude nutno, ředitel postoupí ke schválení výkonné radě. Cílem je abychom nedojednali dar s někým, od koho následně nebudeme chtít dar přijmout. Je nutné s vedoucím sekce FND předem projednat všechny dary, které budou mít mediální dopad. Vedoucí sekce FND po schválení postoupí řediteli organizace a ten po uvážení VR ke schválení.

71

Sdílený marketing Případ, kdy firma část z ceny výrobku daruje Člověku v tísni. Nutno vždy schválit vedoucího sekce FND, který pokud odsouhlasí, vždy nechá následně schválit i ředitelem organizace, který podle uvážení ještě přepošle VR ke schválení. Obecně zvažovat poměr cena/výkon tj kolik % jde pro CVT a jestli je pro nás výhodné Není možno rozjednat příliš mnoho spoluprací – je třeba šetřit s využitím jména ČVT. Hlídat např i ekologický prvek - v minulosti VR odmítla návrh spojené kampaně na prodej minerálek, protože byly v plastových obalech.

2. Kodex a proces prověření možných dárců Neexistuje psaný kodex, od koho brát peníze a od koho ne. Musíme se řídit intuicí a pravidly popsanými, ale zcela striktně stanovená pravidla nejsou. Rozhodně je třeba nevyhledávat spolupráci s dárci s riziky popsaným níže a to se týká darů jakéhokoliv rozsahu. V případě jakýchkoliv pochyb se optat vedoucího sekce FND, ten případně dále konzultuje s ředitelem organizace a ten po uvážení konzultuje dále s VR. U významné mediální spolupráce nebo u daru nad 500.000 vždy nutné provést zhodnocení rizik viz část Rizika a viz část Průzkum dalších rizik. V případě pochybností kdykoliv. Prověřit nejen firmu ale i její majitele. Pokud partner splňuje rizika níže a vy přesto doporučíte spolupráci s ním, vždy uveďte zjištěná rizika. Není to tedy tak, že by riziko zjištěné níže vedlo vždy k diskvalifikaci spolupráce, to nechte v případě pochyb na svém nadřízeném.

72

RizikA:           

Trestná činnost a podezření s trestné činnosti – i když se neprokázalo tak uvést při schvalování Spojení s korupčními aférami Špatný mediální obraz Spojení s politikou Obchod se zbraněmi, alkoholem, lichvářskými úvěry a dalšími negativně vnímanými komoditami Nabytí majetku v pochybné privatizaci Nabytí majektu v pochybných obchodech, které byly vyšetřovány či mediálně zkoumány Přílišná dravost Podpora politických stran Soukromé akce typu „jachta v Toskánsku“ rozpor s lidskými právy

průzkum dalších rizik: A/jednak prozkoumat s čím je spojováno jméno dotyčného, (různé dceřiné firmy, obchodní partneři, šedé eminence apod.) B/podle obchodního rejstříku najít jeho/její firmy a ty projet podobným sítem popsaným výše (netřeba pokud samo jméno diskvalifikuje)

73

PŘÍLOHA 4: NABÍDKA PROTIPLNĚNÍ PRO SPONZORY, VISIBILITA

Možnosti spolupráce dárce/Člověk v tísni (ČVT)

    

         

Výstava velkoformátových fotografií k zapůjčení – výstava na téma práce na humanitárních a rozvojových misích. Zpětná vazba podpořených projektů – zpráva, fotogalerie. Projekce filmu s debatou/bez debaty vybraného na Pomítej i ty.* Pozvánky na akce Člověka v tísni – zajímavé setkání/debaty/workshopy/panelové diskuze, filmové projekce v Langhansu. Pozvánka na vyhlašování ceny GRACIAS TIBI (cena za občanskou aktivitu mladých lidí, kteří pozitivně ovlivňují život ve společnosti), udělování ceny HOMO HOMINI (osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů), zahájení festivalu JEDEN SVĚT. Pozvánka na tradiční dárcovský večer s debatou v Langhansu (centrum Člověka v tísni). Vstupenky na filmový festival Jeden svět (festival dokumentárních filmů o lidských právech). Článek/rozhovor, poděkování ve firemním newsletteru. Přednáška/debata se zaměstnancem ČvT s projekcí fotografií Podpora konkrétního projektu, oblasti Závěť pomáhá Slavíme velkoryse Dobrovolnictví Nadační fondy Akce na míru

* Debata/projekce může proběhnout v prostorách partnera nebo v prostorách centra člověka v tísni – Langhans.

Visibilita -

Webové stránky ČVT – umístění loga http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=822 Tisková zpráva Facebook http://www.facebook.com/clovekvtisni?ref=ts Twitter https://twitter.com/CLOVEKVTISNI/ Výroční zpráva http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=178 Dárce měsíce – umístění krátké zprávy o podpoře v elektronickém zpravodaji ČvT (cca 10 tisíc kontaktů) Bulletin Rozvojovka – v sekci Byznys pro společnost http://www.rozvojovka.cz/download/docs/133_rozvojovka-1-2013.pdf Nominace na cenu Via Bona Na míru dle podpořeného projektu

74