VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Anna Foljušniková. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Anna Foljušniková Ekonomické aspekty hotelnictví Republiky Krym

Bakalářská práce

2015

Ekonomické aspekty hotelnictví Republiky Krym

Bakalářská práce

Anna Foljušniková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce:PhDr.Jan Mače, Ph. D. Datum odevzdání bakalářské práce:2015-04-23 E-mail:[email protected]

Praha 2015

Bachelor’s Dissertation

Economical aspects of hospitality in Crimea Anna Foljšnniková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd Department of hotel management

Major: Hotel management Thesis Advisor: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Date of Submission: 2015-04-23 E-mail: [email protected] Prague 2015

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j í, Že jsem bakalářskou práci na téma Ekonomické aspekty hotelnictví Republiky Krym zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná podoba a elektronická podoba práce je schodná.

V souladu s §47b zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školach v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

................................................................... Jméno a příjmení autora

V..........................................dne 23. 04. 2015

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mojí bakalářské práce PhDr. Janu Máčemu, Ph.D. za jeho čas, cenné rady a podporu při zpracování bakalářské práce.

V Praze dne 23.04.2015

..................................................... jméno a přijmení autora

Abstrakr Foljušníková, A Ekonomické aspekty hotelnictví Republiky Krym. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze 8 spol. s r.o. 2015. 46 s. Vedoucí práce PhDr. Jan Máče Ph.D.

Bakalářská práce se zabýva problematikou rozvoje turistické destinace Republiky Krym. V teoretické část je zaměřená na faktory působící na rozvoj turismu v regionu obecně. Jedná se o vnitřní a vnější faktory, za nejdůležitější z nich považují faktor dopravy, ubytování, stravování také bezpečnostní faktror. V praktické části se potom zabývám faktory rozvoje konkrétního regiónu, Republiky Krym. Zvláště zdůrzňují dopravu, která je v tuto chvíli klíčovou pro rozvoj turismu v Krymu. Také zdůrazňují několik zákonu, které mají příznivě zapůsobit na rozvoj Krymské destinace. Zaobíram se segmenty, se kterými tato destinace spolupracují, nebo je s těmito segmenty nějak spojena. V návrhové části vyhodnocují zjištěné informace a navrhují možné řešení rozvoje turismu v Krymské destimaci.

Klíčová slova Krym, Ruská Federace, turism, eknomika, dprava, ubyování, rozvoj

Abstract Foljušniková A, Economical aspects of hospitality of Crimea. Bachelors Dissertation. The Institute of Hospitality Management in Prague 8 Ltd. 2015. 45 p. Thesis Advisor PhDr. Jan Máče Ph. D. Bachelor thesis deals with the development of tourism of Crimea. In theoretic part thesis is being focused on the factors affecting the development of tourism in the region in general. In a first chapter thesis is dealing with an internal and external factors which affects tourism in destination in general, and then thesis deals separately with each factor, the most important factors are transport, accommodation and security. In the practical part then thesis deals with exact factors of the development in particular region Crimea. I made especial accent on transport, which is the most important factor at the moment of tourism of Crimea. It also highlights a number of laws designed to impress tourism in Crimean. In the end of thesis I am giving some advices how to improve tourism in Crimea. Key words Crimea, Russian Federation, tourism, transport, economic, improvement

Obsah Úvod....................................................................................................................2 Teoretická část....................................................................................................5 1.Faktory ovlivňující rozvoj turismu..................................................................5 1.1Vnější faktory rozvoje turismu……………………………………………..5 1.1.1. Politické faktory………………………………………………………...5 1.1.2.Bezpečnostní faktory.................................................................................6 1.1.3.Ekonomické faktory..................................................................................6 1.1.4.Demografické faktory...............................................................................7 1.1.5Technicko technologické...........................................................................7 1.1.6.Sociální faktory.........................................................................................8 1.1.7.Ekologické faktory....................................................................................8 1.2.Vnitřní faktory působicí na turism...............................................................9 1.2.1.Ubytovací a stravovací zařízení...............................................................10 1.2.2.Informační střediska.................................................................................11 1.2.3.Dopravní infrastruktura............................................................................12 1.2.4.Marketingové řízení destinace(marketingový management)...................13 Praktická část....................................................................................................18 2.Ekonomické aspekty turismu Krymu.............................................................18 2.1.Turistický potenciál Krymu........................................................................18 2.2.Druhy turismu provozované v Krymu........................................................18 2.3.Struktura turismu........................................................................................19 2.4.Segmentace a ekonomická síla segmentů...................................................21 2.4.1.Vlastní zkušenosti s turistickou destinací Krym......................................21 2.4.2.Ukrajinský trh..........................................................................................22 2.4.3.Ruský trh..................................................................................................22 2.4.4.Čínský trh................................................................................................23 2.5.Doprava jako ekonomický aspekt turismu.................................................26 2.5.1.Dopravní struktura v roce 2013..............................................................26 2.5.2.Dopravní struktura v roce 2014..............................................................27 2.5.3.Železniční doprava.................................................................................28 2.5.4.Automobilní doprava(trajektní doprava)...............................................29 2.5.5.Letecká doprava.....................................................................................30 2.5.6.Most přes Kerčenský průliv...................................................................31 2.6.Programy rozvoje Krymu.........................................................................31 2.6.1.Svobodná ekonomická zóna..................................................................32 2.6.2.Sociálně ekonomický rozvoj Krymu.....................................................33 2.6.3.Klasifikace objektu turistické indusrtie.................................................35 2.7.Propagace produktu-destinace Krym.......................................................38 2.8.Další faktory ovlivňujicí rozvoj Krymu...................................................38 Návrhová část................................................................................................39 3.Shrnutí a vyhodnocení informací...............................................................39 3.1.Vyhodnocení dotazníkového šetření.......................................................39 3.2.Vyhodnocení informací a předpokládanýrozvoj Krymu.........................41 3.3.Návrh.......................................................................................................43

1

Úvod Krym je velmi aktualní téma posledního roku, bohužel se o něm nemluví jako o turistické destinaci, ale jako o Ruskou Federaci okupovaném území. Oficialní postoj většiny západních zemi se schoduje – v Krymu došlo k anexi1 ze strany Ruské Federace, ale jsou i tací co s tímto názorem nesouhlasí, jako například prezident České republiky Miloš Zeman. Na své pres konferenci v Olomouckém kraji porovnál situaci na Krymu se situací v Kosovu a řekl „bylo by pokrytické tvrdit, že nezávislost Kosova je v pořádku a nezávislost Krymu je nemožná. Musíme každému měřit stejným metrem2“. Oproti tomu předseda strany ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka na jednom ze svých brífinku prohlásil „vláda České republiky nadále podporuje zachování územní integrity Ukrajiny. Ukazuje se jak neblahým precidentem bylo konání referedna na Krymu a následná anexe Krymu ze strany Ruska3“. Oficiální postoj USA ohledně referenda a připojeni Krymu k Ruské Federaci byl mnohokrát vyjádřen presidentem Barakem Obamou a potvrzeno seznamem amerických sankcí jak proti Ruské Federaci tak proti Krymu. V jedné ze svých posledních pres konferenci ve funkci mluvčí ministerstva zahraničí USA Jennifer Psaki řekla“Rusko použilo armádu aby násilně obsadilo Krym svrchované území Ukrajiny poté provedla takzvané referendum, slabý pokus ospravedlnit své jedání4“. Současná ukrajinská vláda a president petr Porošenko se schoduji na anexii. Hlava Ukrajiny nedávno hovořil o plánu, který je třeba realizovat pro návrat Krymu, dle presidenta je třeba zajistit několik bodu, hlavním z nich je „je třeba ukázat že po druhou stranu okupovaného územi se lidem žije lépe5“. V Rusku na celou krymskou záležitost mají jiný názor, v rozhovoru s novinářem a režiserem dokumentu Krym. Cesta domu. Andrejem Kondrašovym president Ruské Federace Vladimir Putin vysvětlil jednání Ruska v otázce Krymu a zopakoval svoje vyjádření ke kolegům.“Situace se obrací takovým zůsobem na Ukajině, že jsme nucení začit pracovat na návratu Krymu do Ruska. Protože nemůžeme nechat toto území a lidi co tam žiji na pospas osudu a na roztrzání nacionalistům, stanovil jsem určité úlohy, vysvětlil co a jak musíme dělat, ale hned jsem zdůraznil, že to budeme dělat pouze v tom připadě, když si budeme úplně jistý tím, že si to budou přát sami lidi co žiji v Krymu. Bylo třeba dát lidem možnost vyjádřit svůj názor. To byl náš cíl. Řikam vám to naprosto úpřímně, čestně. Pomyslel jsem si pro sebe, když si to lidé budou přát, tak to tak bude, budou s větší autonomii s většimi právy, ale součásti Ukrajiny, ať to bude tak, ale jestli si to buou přát jinak, tak je nemůžeme nechat“6

1

Anexe – násilné připojení země nebo její části k jiné zemi https://www.youtube.com/watch?v=6XD1OUen5Fo 3 https://www.youtube.com/watch?v=Pss-pFnM5x0 4 https://www.youtube.com/watch?v=1VSENLiiK48 5 https://www.youtube.com/watch?v=Xas0dzMO5os 6 https://www.youtube.com/watch?v=t42-71RpRgI 2

2

Jak je to s historii Krymu a národy poloostrova? Podíváme se na stručný přehled - Původními obyvateli Krymu byli taury, skyty a řeky - ve 13 století Krym byl osídlen turky a stal se součásti Osmanské říše - 19. dubna 1783 se stál součásti Ruské impérie - 18.10.1921 vzniká Krymská autonomie v RSFSR - 25.06.1946 zaniká Krymská autonomie a vzniká Krymská oblast - 19.02.1954 Krymská oblast předáná z RSFSR do USSR - 12.02 1991 na základě referenda zaniká Krymská oblast a opět vzniká Krymská ASSR v USSR (Makarenko S.N. Saak A.E. 2003) - 18.03.2014 na základě referenda, kterého se zúčastnilo 83 % obyvatel Krymu a za připojení k Ruské Federaci volilo 96 % všech zúčastněných, byla podepsaná dohoda o vstupu Krymu do Ruské Federace na právech subjektu Ruské Federace. Takže de facto je Krym součásti Ruska, ale de jure je součásti Ukrajiny. Všechny výše zmíněné údaje a informace motivovaly mě k tomu abych si zvolila jako vybraný region právě Krymský poloostrov, víme něco o jeho historii, hodně o politickém dění, ale jako tristická destinace Krym není moc znám za hranicemi bývalého SSSR, ráda bych ukázala čtenářům Krym jako tiristickou destinaci. V neposlední řadě je to i fakt, že mám osobní zkušenost s Krymem jako s turisticou destinaci. Dalším důležitým aspektem mého rozhodnutí byl dostup k potřebným informacím, které jsou v ruštině, a mám možnost jim porozumět bez překladu, ruština je mým mateřským jazykem. Hlavním zdrojem informací použitých pro zpracování této bakalářské práce jsou Ministerstvo turismu Krymu, Ministerstvo kultury Ruské Federace, Krymstat – orgán federální, státní služby republiky Krym, Rosstat – federální služba státní statistiky. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit jaké jsou ekonomické aspekty hotelnictví a turismu v Krymu, zjistit co brání nebo přispívá k rozvojí turismu v regionu. Vedlejším cílem je porovnat stav turismu Krymu v letech 2013 kdy byl Krym součásti Ukrajiny a 2014 kdy proběhla první turistická sezona Krymu jako subjektu Ruské Federace. Zjistit co děla Ruská Federace pro rozvoj turismu v Krymu. V teoretické části bakalářské práce se zabývám ekonomickými aspekty turismu a faktory, které ovlivnují turism, přispívají k jeho rozvojí či úpadku. V této části používám rešerše a kompilace. V analytické části aplikují poznatky z teoretické části na vybraný turistický region. V analytické části bakalářské práce používám analýzu, indukci, komparaci, pozorování. V návrhové části ze zjištěných poznatku v teoretické a praktické částech vyvozují doporučení, které by mohlo přispět k rozvoji turismu v regionu a tim i zlepšení ekonomické situace. Vyhodnocují dotazníkové šetření Na závěr shrnují poznatky získané zpracováním této bakalářské práce. 3

Hned v úvodu bych ráda zdůraznila neodmyslitelnou souvslost hotelnictví Krymu a turismu Krymu. V nedávném rozhovoru ministryně turismu Krymu Jelena Jurčenko7 oznáčila jádrem Krymského turismu medicínský, léčebno - ozdravný turism, který není možné provozovat ani rozvíjet bez kvalitního hotelnictví. A stejně tak není možné rozvíjet hotelnictví v regionu bez turistického potenciálu. Hotelnictví a turism úzce souvisí, rozvoj hotelnictví je plně závislý na rozvojí turismu, a veškeré ekonomické aspekty turismu, jsou zároveň ekonomické aspekty hotelnictví.

7

https://www.youtube.com/watch?v=MJ6VEuXmMmo

4

Teoretická část 1. Faktory ovlivňujicí rozvoj turismu V této kapitole se budu zabývat jednotlivými vnitřnimi a vnějšími faktory, které pozitivně či negativně ovlivňuji turism a tím i hotelnictví regionu. Vnitřními faktory myslim ty faktory, které působí na destinaci zevnitř, jako například ubytovací systém destinace, infrastruktura destinace, turistický potencial destinace atd. Vnějšími faktory jsou ty, které působí na destinaci ze vně, jako například doprava, ekonomické možnosti potenciálních turistu, jejich sociální zařazení atd. Dále se budu zabývat marketingem a strategickým řízením turistické destinace, které jsou dnes neodmyslitelnou součásti jakékoli prosperujicí turistické oblasti, ekonomickými aspekty turistického průmyslu a jejich vlivem na region a jeho socialně – ekonomický rozvoj.

1.1. Vnější faktory rozvoje turismu Ve sve knize Ekonomika Turimu8 autorky Monika Palachová a Jitka Zichová definuji 7 vnějších faktoru rozvoje turismu:  politické faktory  bezpečnostní faktory  ekonomické faktory  demografické faktory  technicko-technologické faktory  sociální faktory  ekologické faktory

1.1.1. Politické faktory Velký vliv na rozvouj turismu má politická situace v regiónu a ve světě celkem. Otevření či zavření hranic, zjednodušená administrativa – visová politika, daňová a také finanční politika. Politická stabilita přispívá k rozvojí turismu globálně i regionálně a naopak politické napěti snižují potenciální růst turismu a může způsobit i jeho zánik.

8

PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.,: Ekonomika turismu. Praha: Grada Publishing, 2014. S. 32.

5

Visová politika značným způsobem ovlivňuje přiliv turistu. Vytvoření Schengenského prostoru9 Evropskou unii, významně ovlivnilo rozvoj turismu v tomto regionu, stejně tak jednotná měna v rámci EU. Také otevření hranic bývalého východního bloku začatkém 90. let minulého stoleti přispělo k rozvoji turismu v některých zemích Waršavské smlouvy, zejména v České republice, Polsku a Maďarsku, a také otevřelo nový trh potenciálních turistu. 1.1.2. Bezpečnostní faktory Dálšim faktorem rozvoje turismu je bezpečnostní faktor, tento faktor zajišťuje vědomi, že v regionu nejsou žádné válečné konflikty, je stabilní politická situace, není hrozba teroristického útoku, epidemie či přírodní katastrofy. Permanentní válečné konflikty na blížním východě, znemožňují rozvoj turismu v tomto regionu. Vážnou hrozbou turismu je terorism a extremism, který je tak aktualní v dnešní době, po teroristickém útoku 11. záři 2001 se světový turism snížil o 1,3% v roce 2000 celkový počet turistu byl 697 mil a v roce 2001 689 mil. Před rokem 2001 sížení počtu turistu byla evidovano v roce 1982 a bylo sníženo o 0,4 %. V následujících letech počet turistu ve světovém měřitku jen vzrůstal.10 1.1.3. Ekonomické faktory Ekonomické faktory maji velký vliv na turism také proto, že exestuje besprostřední spojení mezi rozvojem ekonomiky a rozvojem turismu. Proto země s vyspěými ekonomikami vedou na mezinárodním trhu výjezdového turismu. Růst ekonomiky se měři makroekonomickou veličinou – hrubý domácí produkt (HDP11). HDP kromě jiného ovlivňuje výši disponibilního přijmu jednotlivce. Je všeobecně známo, že v zemích s vysokým HDP na 1 obyvatele je patrna výšší intenzita cestování. Je třeba však brat v úvahu cenovou hladinu spotřeních statku, které ovlivní výši volných finnančních prostředku určených pro cestování. Mezi ekonomické faktory ovlivňujicí turism patří také inflace, úroková sazba, kurs valut. Kurs valut obzvlášť silně působí na toky turistu mezi zeměmi se slabou a silnou valutou, kurs valut působí na cenu zájezdu. Je vypozorováno, že růst ceny zájezdu na 5% snižuje poptávku po výjezdovém turismu na 6 – 10%. Rozdilnost cenových hladin ve zdrojové a cílové zemi hraji velkou roli při výběru cílové destinace.

9

Schengenský prostor funguje v pámci Evropy (všechny země EU kromě Velké Británie a Irska a také některé země, které nejsou členy EU – Island, Norsko, Švýcarsko), zabezpečuje volný pohyb osob v Schengenském prostoru, bez vnitřních hranic a pasové kontroly. 10 http://www2.unwto.org/ 11 Hrubý domací produkr je peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území

6

Turism ovlivňuje také to na jeké úrovní ekonomického cyklu se zrona nacházi národní i světová ekonomika (vzestupu či spadu). Na stupni ekonomického rozvoje státu záleži nejen intenzita turismu, ale také úroveň infrastruktury turismu, jeho technicko – materiální základna. 1.1.4. Demografické faktory Základním demografickým faktorem je neustálý nárůst populace, v součásné době na naši planetě žije necelých 7 miliard obyvatel. Největší nárůst je však zaznamenán v rozvojových zemích s nízkým hospodářským růstem, které neumožňuje velký vliv na světový turism. Dále je turism ovlivňovan stárnutim populace – účastněním jednotlivých věkových skupin na turismu a jejich finanční zabezpečení. Výššim věkem vstupu do sňatku – svobodné lidé jsou více mobilní, než lidé s rodinou. Měnící se role ženy v domácnosti – snaha vybudovat karieru před založením rodiny dává ženam také více prostoru pro cestování a je také vypozorováno, že ženy projevují větší zájem o turism než muži. Dalšim důležitým demografickým faktorem je vysoká urbanizace12. Největší úroveň urbanizace je zaznamenán v Severní Americe (77%) a Evropě (71%) tyto dva kontinenty jsou také největšími „dodavateli“ turistu. Je známo, že je mnohem větší poptavka po výjezdovém turismu ve městech než v obcích a čím jsou větší města, tím je výšší poptávka. To je spojeno s větší potřebou změny prostředí, odpočinku, ale také s výšší úrovní vzdělání městského obyvatelstva a s kulturními zájmy.

1.1.5. Technicko - technologické Technicko – technologickými factory mám na mysli hlavně dopravu a informační technologie. Rozvoj letecké dorpavy přibližil daleko vzdálené destinace celého světa, a vznik nízkonákladových leteckých společnosti pomohl oslovit turisty s menšimi finančnimi možnostmi. Jednou z úloh dopravy je zajistit spojení mezi různými úrovní dopravních prostředku, aby cestování nemělo dlouhé časové prostoje mezi jednotlivými spoji, což umožňuje rozvoj železniční, autobusové a lodní přepravy. Základnimi požadavky cestujicích na dopravu je bezpečnost, rychlost, komfort, dodržení slibu a standartu. Kromě dopravy má technický rozvoj vliv i na jiné odvětví turismu jako je ubytování, stravování, informování. Pomáhá vytvářet nové produkty jednotlivým subjektum turismu a zlepšovat kvalitu poskytovaných služeb.

12

Urbanizace – přemisťování obyvatel z obcí do větších měst z důvodu průmyslového a kulturního rozvoje měst.

7

Informační technologie přispívají ke komunikaci mezi jednotlivými subjekty turismu, virtuálně přibližuje jednotlivé destinace a subjekty tuistického průmyslu, umožňují vyhledání potřebných informací, prezentaci produktu, porovnání cen, zodpovězení dotazu, rezervaci a platbu. Informační technologie umožňují opačný tok informací, kdy subjekt nabízející službu zbírají a analyzují informace o potenciálních zakaznicích, jejich preferencích, což jim umožňuje vytvořit produkt co nejpřesnějí odpovídající představam zákaznika.

1.1.6. Sociální faktory Jednim z hlavních sociálních faktoru rozvoje turismu je dostatek volného času pro cestování. V dnešní době můžeme pozorovat značný nárůst volného času, který je způsoben snižováním pracovní doby a zvyšováním každoročních dovolených. V kombinaci se zvyšováním životní úrovně obyvatel to přináši přitok nových potenciálních turistu. Zvýšení volného času obyvatel je přímo spojeno s vědecko – technickým rozvojem, kdy je lidský faktor mnohdy nahrazen strojem, a lidský potenciál využit v jiné oblasti, zaměřené více na intelektualní výkon než na fyzický. To způsobuje psychickou únavu obyvatel a vyžaduje odpočinek pro obnovení pracovních sil. Formou odpočinku lidé mnohdy voli pravě turism. Se zvýšením volného času pozorujeme některé změny v turismu. Dochází k tzv. „cestování s intervaly“ lidé si neberou jednu dlouhou dovoleno, ale drobí ji na několik kratších, část v zimě, část v létě, část na svátky a prodloužené víkendy. Obecně řečeno cestování se stáva kratším, ale častějším, což pozitivně působí na negativní jev turismu a to na sezonnost. Je také vypozorováno, že během kratší rekreační doby turista utrati větší částku peněz v přepočtu na jeden den, než během delšího pobytu. Dalšm sociálním faktorem je úroveň vzdělanosti, kultury, sociální zařazení a estetické potřeby obyvatel. Je vypozorováno, že existuje příma souvislost mezi úrovní vzdělanosti a potřebou cestovat, je to způsobeno tím, že vzdělanější lidé jsou schopny racionalněji rozdělit svůj volný čas a využit ho k poznání okolního prostředí, historie, folkloru, tradic jiných národu právě prostřednictvím turismu. 1.1.7. Ekologiské faktory Ekologické faktory turismu jsou dvojiho charakteru, na jednu stranu jsou nejdůležitější v pozitivním slova smyslu, protože přírodní zdroje destinace jsou zároveň jejím potencialem, vše co děla dannou oblast zajímavou pro turisty, moře, hory, lesy, řeky...

8

Na druhou stranu přítomnost turismu v regionu působí nepříznivě na samotnou oblast. Hlavně rozvoj turistské infrastruktury výstavba hotelů, silnic, lyžařských trati, zařizení pláží na pobřezní linii, vytvoření lesních cyklo stezek, to vše znečišťuje prostředi a tím snižuje atraktivitu oblasti. Při správném řízení turismu je možné využit finančnich zdrojů turismu k obnovení jeho potenciálu. Část financi získaných z turismu je přeba věnovat na zotavení oblasti ( očistu vod, výsad nových stromů, údržbu památek..) Ale také je třeba šetřit přírodní zdroje, a navazovat tuto myšleňku jak uživatelům tak organizatorům turismu. Velkou pozornost této problematice věnuje Ekoturism13, který je dnes velmi populární. Dalšími negativními jevy v rozvoj turismu z hlediska ekologie jsou radioaktivní zóny, jako například ta, která vznikla v důsledku havárie na Černobylské AS v roce 1986. Obrovská oblast je postížená radiací a zdáloby se, že je nepoužitelná z hlediska turismu, ale opak je pravdou, dnes se pořádají zájezdy do černobylské radioaktivní zóny. Obrázek 1: Vnější faktory působící na turism

Politické faktory Bezpečnost ní faktory

Ekologické faktory

Turism Sociální faktory

Ekonomické faktory

Technicko technologické faktory

Demografic ké faktoy

Zdroj: Vlastní zpracování

13

Dle mezinárodní ekoturistické komunity je Ekoturism zodpovědné cestování do přírodních oblasti, které způsobuje ochranu přírody a zlepšuje blahobyt místního obyvatelstva.

9

1.2. Vnitřní faktory rozvoje turismu Jak jsem již zmínila výše vnitřní faktory turismu jsou ty, co působí na destinace ze vnitř. Jedná se o organizaci destinace pro návštěvníky a kooperaci jednotlývých subjektů mezi sebou (např. hotely a taxi služby). Spadají sem ubytovací a stravovací zařízení, informační střediska, dopravní infrastruktura, marketing destinace. Většina vnitřních faktoru, má vliv na ekonomický rozvoj destinace. Jedná se o nová pracovní místa, vzniklá díky rozvojí cestovního ruchu v destinaci, sběr daní, ale také o tzv. multiplikaci. Monika Palatková 14 uvádí několik druhu multiplikátoru turismu : multiplikátor příjmový, multiplikátor zaměstnanosti, multiplikátor investic, multiplikátor mzdový, multiplikátor vládnich výdaju, multiplikátor výrobní a další. Obecně multiplikátor udává o kolik vzrosté určitá veličina, změní–li se nějaký vstup (např. výdaje návštěvníků). Multiplikátor příjmový uvádí o kolik se změní příjmy, multiplikátor zaměstnanostní o kolik se změní zaměstnanost. Multiplikační efekt funguje obou straně, takže pokud dojde ke snížení vstupu dojde i ke snížení určité veličiny (např. přijmů či zaměsnanosti).

1.2.1. Ubytovací a stravovací zařízení Hlavním úkolem ubytovacích zařízení je poskytnout ubytování cestujicím na přechodnou dobu, respektive na dodu jejich pobytu v destinaci. Jejich kvalita je vždy velmi důležitá, ale zvlášť pokud se jedná o region zaměřený na lázeňský turism. Úroveň a kvalita poskytovaných služeb, profesionalita personálu to vše vytváři dojem, který si cestujíci odveze s seboou domu, ale tento dojem nebude jen o určitem hotelu, ale o celé destinaci. Každý subjekt turistického průmyslu se podílí na konečném zážitku turisty z návštěvy destinace, zda ji doporučí přátelům, nebo se do ní ještě sám vrátí. Ubytovací zařízení tady hraje zvlášť důležitou roli, velmi částo plní také částečné stravovací služby, a díky tomu cestující v ubytovacím zařízení tráví dost času a jsou v neustálem kontaktu se zaměstnanci. A pravě zaměsnanci ubytovacích či stravovacích zařízení mohou pobyt zpřijemnít či otrávit. Aby docházelo pouze k zpřijemnění, je třeba věnovat pozornost kvalitě zaměstnanců, jejich zainteresovanosti v práci, kterou vykonávají a vědomí toho, jak velkou roli hraji v cele turistické industrii. Kromě kvalitních zaměstnanců je třeba zajistit jiné standardy, v první řadě ubytovací zařízení musí odpovídat označené kategorii a třídě. Pro konkurenci schpnost hotelu je potřeba nabízet i jiné služby, kromě ubytovacích a stravovacích. Jedná se o doplňkové služby, jako je posilovna, bazén, sauna, SPA služby, wellnes. Dnes, díky stále zvyšujícím se požadavkům turistu, tyto extra služby se stávají standardem. 14

Palatková, M.: Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing a.s. 2011

10

Stravovací služby jsou také neodmyslitelnou součásti cestovního ruchu. Právě stravovací služby mohou přispět k poznání mistní kultury a mistních tradic prostřednictvím tradiční kuchyně. Ochutnávání tradičních jidel je jednou z oblibených činnosti turistu, je důležité vytvořit autentiční atmosféru v zařízení. Z ekonomického hlediska stravovací a ubytovací zařízení přinášejí největší přijem turistické destinaci. Pravě jejich provoz vyžaduje největší počet zaměstnanců z celého turistického odětví. Vytvářejí nová pracovní místa. Se zvýšením počtů turistů nebo se zvýšením jejich výdajů dochází k již výše zmíněné multiplikaci zaměstnanosti a příjmu. Multiplikace příjmu místního obyvatelstvá způsobuje multiplikaci jejich výdajů a tudiž zvyšuje poptávku po zboží a službch. Větší vytíženost hotelů a restaurací způsobuje jejich větší poptávku u dodavatelských odvětví, více surovin pro restaurace,více vybavení pro hotely, zvýšuje se poptávka po účetních a marketingových službach také poptávka u stavebního odvětví – rekonstrukce způsobené rychlejším opotřebením, rozšíření ubytovacích prostor atd. 1.2.2. Informační střediska Informační centra shromažďují informace a vytvářejí komplexni databanku o určité turistické oblasti. Databanka obsahuje informace o ubytovacích a stravovacích zařízeních, o dopravě , kulturně – historických zajímavostí daného regionu. Rozvoj a dostupnost sítí informačních středisek usnadňuje orientaci turistu v destinaci a děla pobyt pohodlnějším. Informační střediska bezplatně poskytují informace cestujicím a měla by být dostupná celosezonně, mají charakter veřejné služy a spadají pod místní samosprávu. Tudíž nemají ekonomický vliv na region, ale plní velmi důležitou socialní úlohu. Spolupracují se všemi odvětvěmy turistického průmyslu.

11

1.2.3. Dopravní infrastruktura Doprava je životně důležitá pro turism, zajišťuje spoj mezi destinací a cestujicím. Ale také doprava v rámci destinace je velmi důležitá. Zajišťuje mobilitu turistu, rychlý dostup k vyhledávaným bodum. Turisté mohou využit městské nebo přiměstské hromadné dopravy, která je zaměřená hlavně na přepravu residentu destinace. A nebo mohou využit speciálně organizovaných dopravních prostředku, které jsou zaměřeny hlavně na přepravu turistu a jsou doplněny o extra služby pro naplněni požadavku turistu a pro zpestření jejich cesty. Většinou se jedná o historický výklad a to o živý či audio, audio nahrávky se nabízejí v několika světových jazycích. Tyto služby poskytují asi v každém hlavním městě Evropy známe autobusy Hop–on Hop–off, ale i jiné společnosti. Další dopravní službou pro turisty jsou organizované jednodenní výlety, kdy řidič je zároveň průvodce. Takové služby se nabízejí hlavně v destinacích, kde jednotlivé památky či zajimavosti regionu jsou daleko vzdálené od sebe např. v Irsku. Kromě hromadné dopravy turistu je vhodné nabízet individualní přepravu turistu či přepravu malých skupin. Tím se zabývají místní taxi služby. Další využivanou službou v dopravě jsou auto půjčovny a půjčovny kol. Provoz auto půjčoven zajišťuje určitý komfort turistum, dáva volnost a možnost nakládat si s čásem a plánovat si vlastní výlety, nebýt omezeným programem organizátoru. Zapůjčení automobilu je nákladnější pro turisty, proto není tak frekventované, také přispívá ke znečištěni ekologického prostředí destinace. Ale zároveň přináší určitý užitek a zisk, existence auto půjčovny v destinaci vytváří pracovní místa a sběr daní, spotřebu pohonných hmot, platbu pojistného na zapůjčená auta. Opět tady vidíme multiplikaci poptávky po službě jiného sektoru (zvýšená spotřeba pohonných hmot). V případě, že se jedná o řetězec auto půjčoven, utržené peníze odejdou do jiných regionu na bankovní účet společnosti, která auto půjčovnu provozuje. V případě, že se jedná o lokální firmu, zisk zůstané v regionu a bude využit k případným investicím. Příznivci Ekoturismu uvítají půjčovny kol, které jsou velmi oblíbené v mnoha destinacích. Obzvlášť v místech, kde jsou zajímavosti a kulturní památky destinace blízko u sebe, většina hlavních měst Evropy kromě již zmíněných Hop-on Hop- off autobusech nabízí také zapůjčení kol. K provozu této služby je potřeba zajistit patřičnou infrastrukturu, hlavně přizpůsobit dopravní silnice, zajistit patřičné dopravní značení, vhodná parkovací místa, způsob provozu půjčování kol. Malé ostrovy, kde je dopravy omezena, využivají tento způsob přepravy pro turisty. Některé obydlené ostrovy na zapadním pobřeží Irska nabízejí tento způsob přepravy svým návštěvníkům.

12

Dopravní služby se podílí na rozvojí místní ekonomiky tvorbou pracovních míst, přínosem zisku do svého regionu, ale také poptávkou po dopravních prostředcích. Potřeba nových autobusu, tramvají, vlaku, aut či kol vede k jejich nákupu, tudiž k zakázkam pro výrobce dopravních prostředku. Pokud takový výrobce existuje v národním hospodářství, přinese tento nákup užitek národní ekonomice v podobě pracovních míst, platby za vyrobené produkty, daně a k další multiplikaci prostředku. Z ekonomického hlediska doprava pro destinaci není tak přínosná jako ubytovací a stravovací zařízení, ale celkově pro cestovní ruch je doprava životně důležita.

Obrazek 2: Vnitřní faktory působící na turism Stravovací a ubytovací zařízení

Informačn í střediska

Dopravní prostředky

Marketing destinace

Zdroj: Vlastní zpracování 1.2.4. Marketingové řízení destinace (destinační management) Marketingové řízení destinace je dalším faktorém ovlivňujicím rozvoj turistické destinace a sektoru hotelnictví v ní. Na tom jak je destinační management kvalitní záleží prosperita destinace a přínos pro místní nebo národní ekonomiku. Monika Palatková ve své publikaci Marketingový management destinací definuje marketingové řízení destinace jako „proces analýzy, plánování, stanovení cílů destinace, tvorby a prosazování komunikačních a dalších strategii, marketingového mixu, realizace a kontroly s cílem propojit nabídku destinace s poptávkou po destinaci, tak aby byly uspokojeny potřeby návštěvníku destinace, zvýšena kvalita života residentů destinace“. Při řízení destinace se spíš jedná o koordinaci, kooperaci a vedení subjektu destinace požadovaným směrem. Na druhou stranu řízení destinace ma stejné principy řízení jako firma: - analýza tržních příležitosti - určení vize destinace - formulace cíle destinace - stanovení strategie destinace - markeingový program 13

-

realizace strategie destinace kontrola a hodnocení provedené práce Obrázek 3: Fáze destinačního řízení Analýza

Vize

Cíl

Strategie Marketingový mix

Marketingový progam

Branding Segmentace

Realizace

Kontrola

Zdroj: PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací. Praha: Grada Publishing a.s. 2011 Analýza tržních příležitosti se provádí na základě marketingového výzkumu, který se zabýva vnitřním prostředím destinace, konkurenty, trhem, spotřebním chování cílových trhu. Úkolem marketingového výzkulmu je zjistit co se bude dít, vychází přitom z minulých období a současné situace. Analýza tržních příležitosti se zabývá především rozborem silných a slabých stránek, umístěním destinace na trhu, hlanvními konkurenty, jejim cílem je identifikovat slabé a silné stránky destinace a jejich konkuentů, vymezit přiléžitosti a stanovit problémy. Vize destinace je „formulace budoucích možností, přání a snů, resp. žádoucí obraz destinace za určitou dobu, který musí být sledovan všemi subjekty destinace“.(Palatková, 2011, s.23) Vizí destinace by nikdy nemělo být jen dosažení finančních zisků. 14

Cíle destinace se liší, je to způsobeno množstvím subjektu v destinaci, které se ne vždy shodují, ale nikdy by se neměly odporovat. Cíle mohou být různého charakteru, mohou být ekonomické – nárůst tržního podílu, příchod investorů, zvýšení zaměstnanosti v regionu. Mohou být technického charekteru – rozvoj hotelové infrastruktury, rozvoj silničních komunikací. Sociální cíle – rozvoj a výstavba nových sportovních a kulturních zařízení v destinaci, které budou využívány turisty, ale také budou k dispozici rezidentům regionu a přivedou k jejich kilturní či sportovní vytíženosi a k sociálnímu rozvojí osobnosti (sportovní areály, cyklo stezky, parky, divadla, musea..) Strategie je plán jak dosáhnout stanovených cílů. Zvolení správné strategie je velmi důležité, protože z něj vychází každý další krok. Stanovením strategií se zabýva vrcholový management subjektu a dále předáva jednotlivé plány pro realizaci strategie svým podřízeným (1. 2. 3. linií managementů). Pro stanovení strategie se využívají veškeré dostupné informace získané provedenou analýzou. Především je třeba zjistit na jaký segment se zaměřit (segmentace může být demografická – podle věku turistu, sociální – podle sociálního zařazení potenciálních návštěvníku, geografická – dle lokality segmentu...). Dále je důležité vědět o potřebach potenciálních turistu a hlavně o jejich možnostech, nákupní síle. Marketingový program (marketingový mix)“ je soubor marketingových nástrojů, které využívá destinace k prosazení své strategie a splnění cílů destinace“ (Palatková M. 2011, 24). Je několi nástrojů používaných v marketingovém mixu -7P 

produkt (product) fyzicky hmatatelný produkt, nebo služba poskytnuta uživateli.



cena (price) finanční hodnota požadovaná za produkt či službu, velmi důlažitá z ekonomického hlediska, jeji shoda s možnostmi potenciálních klientu hraje velkou roli ve výši poptávky. Existuje několik možnosti její tvorby, můžeme vycházet z ceny konkurence a nebo vypočítat cenu dle nákladu.



distribuce (place) místo, kde službu poskytujeme, ale i způsob jakým se služba dostává k zákaznikovi. Distribuce sleduje jaký je podíl produktu na trhu ve srovnání s konkurencí, podporuje prodej produktu, sleduje množství podejců zabývajících se prodejem produktu.



Marketingová komunikace (promotion) jedná se o určitou prezentaci produktu na trhu, o komunikaci mezi výrobcem a kupujicím, opředání zkušenosti a doporučení prostřednicrvím profesionálu ve sféře propagace.

15



lidé (people) lidský kapital je nejdůležitějším faktorem, od stádia potenciálního zákaznika do stádia stáleho zákazníka je klient ve styku s personálem, během komunikace mezi představitelem produktu a jeho odběratelem dochází k mnoha okamžikum, které vytváří dojem. Dojem je nesměrně důležitý,protože se zcela určitě bude šířit dál, k rodinným příslušníkům, přátelům, kolegům v práci... Pokud je pozitivní, pracuje pro nás, a je to tá nejlepší propagace, kterou si můžeme přát. Doporučení člověka, kterého známe, předání jeho pozitivních emoci, vyvolávají důvěru a tím vytvářejí další potenciální klienty, z marketingového hlediska nás to nestojí vůbec nic. Tady se jedná o výsledek práce personálního oddělení a managementů, kteří musí zabezpečit proškolení personálu, udržovat kvalitu jejich služeb na maximalně vysoké úrovni, udržet jejich zájem o vykonávanou práci a vytvořit pokud možno osobní vztah k podníku, to je možné jen když „podnik“15má osobní vztah k personálů. Negativní dojem se šíří mnohem rychlejí a je zpravidla objemnější než ten pozitivní, Negativní dojem rozšířený o produktu, může mít „smrtelné“ následky. Prodraží propagační program, sníží možný zájem o produkt.



balíčky (package) „ Prvním a hlavním cílem tvorby balíčků je sestavení bohatší nabídky, než by byla nabídka samostatná a navíc můžeme vytvářet s ostatními členy a prvky destinace výhodná synergická spojení. Produkty se tak mohou vzájemně doplňovat a zákazník dostává komplexnější a kompletnější nabídky, mnohdy navíc i za výhodnější cenu“.(Kratochvíl P. nedatováno, 22)



programovaní (programing) těsně spolupracuje s balíčky, programing je soubor činnosti, která mají za úkol navýšit prodej balíčku či nákup jiných produktu a služeb.

Segmentace je rozdělení trhu na části dle shodných znaků – věku, příjmu, vzdělání... Destinace výbírá nejvhodnější segment pro svoje zaměření, zpravidla je to segment, který přinese nejvýšší zisky destinaci. Posuzuje se velikost segmentů, ekonomický rozvoj segmentů, velikost současných příjmů segmentů, také to zda je destinace schopná upoutat pozornost vybraného segmentů, zda má vhodnou infrastrukturu, technicko-materiální základnu a administrativní předpoklady pro přijeti určitého typu turistů. Existují různé analytické nástroje pro výběr segmentů. Na obrazku číslo 4 je znázorněna bostonská matice

15

Podníkem mám na mysli management, interní vztahy ve firmě, hlavně na pozicích nádřízený podřízený, kulturní politiku podníku.

16

Branding vytvoření značky destinace je jedním ze způsobu komunikace, značka musí být spojováná s destinací a s vysokou hodnotou poskytovaných služeb a se vším co destinace nabízí. Značka pomáhá klientům vnímat produkt. Hlavním cílem značky destinace je zažit se do podvědomí turistu a vyvolání respektu a loajality u kliemtů. Pro vytvoření značky se používá logotyp a slovo(název značky) oboje musí být jasně spojené s destinací. Existence značky usnadňuje propagaci produktů, umožňuje klientům rozpoznat produkt a vytvořit si vztah k němu. Zda ten vztah bude pozitivní či negativní záleží na funkčnosti destinace, na úrovní služeb, které poskytne, na základním produktu destinace - jejím potenciálů. Obrázek 4: Bostonská matice

Zdroj :www.managementmania.com



Otazníky jsou segmenty s relativně nízkým podílem na rychle rostoucím trhu. Jejich pozice je značně nestabilní, v budoucnu mohou přinášet zisk destinaci stejně jako ztrátu. Není zcela jasné zda je výhodné se na ně zaměřit.



Hvězdy segmenty s vysokým tempem růstu a relativně velkým podílem na trhu. Dá se očekávat, že právě segment hvězdy se v budoucnu stane hlavním zdrojem zisku. Proto je potřeba se na tento segment zaměřit, zvýšit investice a marketingový program. 17



Dojné krávy je segment přinášejicí destinaci největší zisk. Vytváří prostředy, které je možné investovat do rozvoje podílu na dalších trzích (segmentech). Jedním z cílů je udržet efektivnost tohoto segmentů .



Hladoví psi vykazují nízký podíl na pomalu rostoucím trhu. Je třeba tento segment opustit a přesměrovat se na jiný.

Praktická část 2. Ekonomické aspekty turismu Krymu 2.1. Turistický potenciál Krymu Hlavním předpokladem existence turistické destinace je její potenciál. Krym jako turistická destinace má širokou nabídku atrakcí různého charakterů. Geografická poloha poloostrova způsobuje různorodost jeho klima. V jižní části Krymu (té nejoblibenější u návštěvníku destinace cca 88,5% všech návštěvníků destnace je soustředěno právě v této části) je subtropické klima středomořského typu. Krym je omýván dvěma moři Černým a Azovským, na poloostrově je 1657 řek celkovou délkou 5996 km, 30 přírodních jezer, 15 vodopádů. V Krymu se nachází 26 nalezišť léčivého bahna, více než 100 pramenů mineralní vody různého chemického skladu. Krymské hory, oklo 850 krasových jeskyň, z toho 50 vhodných a zařizených k návštěvě turisů. Na území Krymu se nachází 11,5 tisíc památek historie, kultury a architektury, vztahujícím se k různým historickým obdobím, civilizacím a náboženstvím16. Kulturní a historická různorodost Krymu je spojená s jeho příslušnosti k různým národům a civilizacím, o příslušnosti Krymu k různým státním útvarům je stručná zmíňka v úvodu práce.

2.2. Druhy turismu provozované v Krymu Kromě nejoblíbenějšího plážového turismu (55% všech návštěvníku vyhledává právě tento druh odpočinu) se v Krymu rozvíjejí další druhy turismu:  poznávácí turism – v Krymu je 17 státních muzeí, více než 300 veřejných a resortních muzeí, jen ve státních muzeích se nachází okolo 800 exponátů.

16

http://minkurort.ru/

18



událostní turism – v Krymu každoročně probíha více 100 různých festivalů, hudební, vojenské, choreografické, divadelní a kinematografické, sportovní a folklorní, vinařská. (např. „Vojna a mír“, „Divadlo. Čechov. Jalta“, „Velké ruské slovo“ a další)  pěší turism – v krymských horach a lesích se nachází 284 stezek, 39 míst hromadného odpočinku  cyklo turism – selské a lesní cesty vytvářejí poodmíňky pro cestování na kole, nejvhodnější je pro tento typ turismu Jiho Západní Krym.  dajving – lokální dajving, kurzy dajvingu, dětské tábory s výukou dajvingu  jezdecký turism – na území Krymu se nachází více 20 jezdeckých klubu, které mají připravené jednodenní i několikadenní výlety na koních.  etnografický turism – na poloostrově žije 115 národnosti a nachází se 92 etnografických objektu na jejichž základě jsou vypracovány kulturně – etnografické tratě.  sportovní turism – v krymu probíhají mezinárodní soutěže v letech na deltoplánech, soutěže v letech na horkovzdušných balónech  kruizový turism – v Krymu jsou pouze 4 přístavy, které mohou přijímat kruizové lodě a nachází se ve městech Jalta, Sevastopoľ, Kerč, Evpatorija. Počet vešlých kruizových lodí v roce 2013 na 45% převýšil počet z roku 2012. Tento dopravní prostředek nebo druh cestování přivezl na Krymský poloostrov v roce 201363009 turistů, je to jen 1% z celkové návštěvnoszi, která v roce 2013 činila 5,9 mil.turistů Z výše uvedeného je zřejmé, že Krym jako destinace má velký turistický potenciál, dále se podíváme na to jak byl využíván, a co se bude dít pro zlepšení turistické industrie v Krymu a jaké ekoknomické vyhlídky pro region přinosou inovace naplánované Ruskou Federcí.

2.3. Struktura turistu Na základě statistik zveřejněných na stránkach ministerstva turismu Krymu a na základě telefonického a elektronického dotazování, které jsem provedla, jsem zjistila následující údaje:  v roce 2013 Krym navštivilo 5,9 mil turistů  v roce 2014 krym navštivilo 3,8 mil turistů17 skoro o třetinu méně než v předchozím roce. O tom proč došlo k tak výraznému spádu návštěvnosti se budu zabývat v dalších kapitolach bakalářské práce. Ted se podíváme na to jak se změníla struktura turistů.

17

http://minkurort.ru/images/2015/Statistika/2014%20_Statistika.pdf

19

Graf 1: Struktura turistů v roce 2013 Turisté z jiných zemí 4%

Struktura turistů v roce 2013

Běloruští turisté 5% Ukrajinští turisté Ruští turisté 26%

Ruští turisté Ukrajinští turisté 65%

Běloruští turisté Turisté z jiných zemí

Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických údaju Ministerstva turismu Republiky Krym Ve statistickém dokladu o návštěvnosti za rok 2014 není zmíňka o struktuře turistů, pouze se uvádí celkový počet návštěvníku 3,8 mil turistů. Na základě elektronického a telefonického dotazování jsem zjistila, že všichni turisté na ojedinělé výjimky, byli z Ruské Federace. Dotazování se zůčastnilo 17 lidí z toho 12 účastníku odpovědělo na dotazník, který jsem umístila v sociální sítě odnoklassniki.ru v několika skupinach souvisejicích s inzercí letního ubytování v Krymu a dalších 5 odpovědělo na telefonické dotazy. Všichní jsou účastnici turistického průmyslu Krymu, majitele či provozovatele pensionu a privátu. Z výše uvedeného vyplývá, že se celkový počet snížil o cca 36%, ale zároveň se výrazně zvýšil počet návštěvníku jedné z hlavních skupin a to o cca 74%. Obrázek 5: Znázornění růstu a poklesů turismu

74 %

36 %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě zjištěných údajů

20

2.4. Segmentace a ekonomická síla segmentů Jak je zmíněno v teoretické části, segmentace je rozdělení trhu dle různých kritérii, a zaměření na některé vybrané z ních, je to nezbytné pro realizacii stanovených cílů pomocí vybraných strategií. Z ekonomického hlediska je velmi důležité se zaměřit na správný segment. Nabídka destinace musí odpovídat představam, požadavkům a finančním možnostem vybraného segmentu. V opačném případě destinace nebude splňovat stanovené cíle a přinášet zisk. V připadě zaměření se na špatný segment veškerý marketingový program a výdaje spojení s ním budou zbytečné, tudíž ztrátové. Dále se podíváme na jaké segmenty byl zaměřený Krym a jaké byly jejich ekonomické hodnoty v letech 2013 a 2014. Na základě statistik a dotazováním zjištěných údajů, uvedených v kapitole 2.2 můžeme vidět že se v Krymu změnila hlavní skupina návšěvníku z ukrainské na ruskou, přitom turism v destinaci pořád zůstává domácí. Tato změna nebyla plánovaná destinačním managementem, ale vznikla na základě politické údálosi – připojení Autonimní Republiky Krym k Ruské Federaci, viz. úvod bakaláské práce. 2.4.1. Vlastní zkušenost s turistickou destinací Krym v létě 2013 Posledních 15 let jsem trávila část léta na Ukrajině, a tak vím že dovolená na Krymu byla vždy velmi prestižní pro střední vrstvu obyvatelstva. Tato prestiž, ale nebyla vybudováná nově, jen zůstala v podvědomí lidí ze sovětských dob, kdy byl Krym považován za celosvazovozé lázně (Крым – всесоюзная здравница), také vysoká cena pobytu na poloostrově nebyla dostupná úplně všem, a tak chudší vrsta obyvatelstva trávila dovolené na kontinentálním pobřeží Azovského moře a o něco bohatší v Krymu nebo na druhé straně Černého moře v Turecku. Nedokážu posoudit, zda občané s výššími přijmy byli vybraným segmentem managementu destinace v dobach, kdy byl Krym součásti Ukrajiny, ani nevím zda tam existoval nějaký management, který destinaci řídil ale pokud ano, tak dle mého názoru destinace nebyla řízená efektivně. Navštivila jsem Krym v létě 2013. Zaregistrovalaj sem tam naprostý kolaps hromadné dopravy – nedostatečné množství transportu, některé památky byly v dost špatném technickém stavu, ale přesto byly nabízeny jako zajímavosti, setkala jsem se tam s velkým množstvím padělaného alkoholu, především krymského vína, pláže neorganizované bez patřičného vybavení, mnohdy těžko dostupné. Proto si nemyslím, že Krym jako destinace byl zaměřena na populaci Ukrajiny s vysokými přijmy, nebyly proto vybudováné žádné podmiňky v destinaci. Domnívam se, že vyšší cena pobytu byla způsobená pouze přírodním potenciálem destinace který je, ve srovnání s drurým rekreačním regionem – kontinentálním pobřežim Azovskho moře, mnohonásobně zajímavější.

21

2.4.2. Ukrajinský trh  V době přislušnosti Krymu k Ukrajině 65% všech turistu byli ukrajinci s vyššími přijmy. Průměrný plat na Ukrajině v roce 2013 činil 400$, HDP v tomto roce bylo 182 026 mil $, a HDP na jednoho občana v roce 2013 činilo 4007,1$. 2.4.3. Ruský trh Se vstupem Krymu do Ruské Federace se změnila hlavní skupina návštěvníku ale změnila se i její charakteristika. Jak jsem uváděla výše v roce 2014 skoro 100% návštěvníku bylo z Ruska a tento krát občany s nižšimi přijmy pro které je Krym zajímavou a cenově dostupnou destinací. O tom hovořil president Ruské Federace Vladimír Putín v jednom ze svých rozhovoru s občany v přímem přenosu dne 17.04.2014, měsíc poté co se Krym připojil k Rusku. Segment definoval v odpovědí na dotaz, který přišel z post - olimpijského města Soči. „Je skvělé že se k nám připojil Krym, ale co bude s náme?Máme vybudovanou novou hotelovou a dopravní infrastrukturu, přijatý a proškolený personál pro obsluhu zahraničních turistu, během olimpiády se ukázalo, jak velký přiliv turistu je schopné Soči přijmout, ale zvýhodněné ceny na dopravu v nádcházející sezóně jsou pouze pro Krym. Budete i nadále rozvíjet a podporovat Soči?“ Na což Vladimír Putin odpověděl, že Soči bude vláda i nadále podporovat a rozvíjet, ale není třeba vidět konkurenta v podobě Krymu, protože Krym se svou infrastrkukturou spada do úplně jiné cenové kategorie a finančně je dostupný občanum s nízkými přijmy, pro které je návštěva Soči příliš drahá a mnohdy nemožná z finančních důvodů. „Zvýhodněná doprava je nutná v případě Krymu“, řekl president. „Letos není možné se dostat na Krym obvyklou cestou vlakem či autem ze severu poloostrova, protože Ukrajinská strana blokuje ruské vlaky. Proto se cestující musí dostat nejdříve do Anapy nebo do Krasnodaru odtud k přístavu poté trajektem v Krym a v Krymu do místa odpočinku. Je to dost složité, proto to musí být levné, jinak tam nikdo nepojede. Hotelová infrastruktura vybudovná v Soči je na velmi vysoké úrovní a je třeba ji nabízet za odpovídajicí cenu, jinak to bude ekonomicky naprosto nevýhodné.“18

18

https://www.youtube.com/watch?v=Lz1B8o9p0Ts

22



Průměrný plat v Ruské Federaci v roce 2014 činil 30,0 tisíc rublu (950$) a HDP 70975,8 mld rublu (2 014,7 mld$), HDP na jednoho občana v roce 2014 činilo 552, 5tisíc rublu (16,8tusíc$) (kurz léta 2014, před devalvací 1USD- 32,8RUB) Ve srovnání s ekonomickými výsledky Ukrajiny tady můžeme vidět velký rozdíl. Rusko vykazuje více než dvojnásobný průměrný příjem občanu oproti Ukraině, ale vzhledem k rozsahu země a mnoho dalším faktorům (průmysl, zemědělství, geografické rozpoložení, přírodní zdroje ...) se průměrné platy liší v rámci federálních okruhu a oblasti Ruské Federace. Nejnižší průměrný přijem vykazuje Severokavkazský federální okruh – 17,9 tisic rublu (549$), a nejvyšší průměrný příjem vykazuje Centrální federální okruh 37,8 tisíc rublu (1160$). Průměrné platy občanu jednotlivých regionu se liší ještě výraznějí, nejnižší je v Novosibirské oblasti – 14,1(433$) tisíc rublu a nejvyšší je v Jamalo – něnecké autonomií – 64,6 tisíc rublu(1963$). Tabulka 1: Porovnání HDP a průměrných platu uvedených zemí HDP v $ na HDP v $ Název země jednotku Ruská Federace vroce 2014 Ukrajina vroce 2013

průměrný plat

2116,7mld$

16 800 tis $

950 $

182,02mil$

4007 tis $

400$

1934,6mld$ 12739 tis$ 550$ Rozdíl Zdroj: vlastní zpracování za zálkadě statistických údajů Ministerstva financí Uktajiny19 a Fererální služby státní statistiky Ruské Federace.

Na první pohled to může vypadat, že je Rusko jako trh zbytu turistického produktu pro Krym mnohem perspektivnější z hlediska příjmu obyvatelstva, ale ráda bych připoměla že ukrajinští turisté byly turisté s výššími přijmy, tedy s přijmy 400$ měsičně a více. Ruští turisté jsou naopak turisté s nižšími přijmy, tedy 950$ měsíčně a méně. Z toho můžeme vyvodit, že ukrajinský trh v roce 2013 a ruský trh v roce 2014 byli v průměru s přibližně stejnými přijmy. 2.4.4. Čínský trh V letech 2012 a 2013 proběhly vzájemné akce propagace mistního turismu mezi Ruskou Federací a Čínskou Národní Republikou. Rok 2012 byl rokem ruského turismu v Číně a rok 2013 byl rokem činského turismu v Rusku. Cílem akce bylo oboustranně zvýšit počet turistu.

19

http://index.minfin.com.ua/index/gdp/

23

V roce 2012 se počet turistu z Číny se zvýšil o 40% oproti roku 2011(před tím tendence růstu byla 9,6% ročně). Podobné akce probíhali již v minulosti rok 2006 byl rokem Ruska v Číně a rok 2007 byl rokem Číny v Rusku. Tyto akce, ale nebyly zaměřeny na turism, ale na rozvoj všestrané spolupráce mezi zeměmi. Obrázek 6: Loga symbolizujicí spolupráci Ruska a Číny

„Dle výsledku roku 2013 se Čína stala největší skupinou turistu v Rusku a zaujala tak 1. místo, které si předtím mnoho let drželo Německo.“ Zástupce ministra kultury Ruské Federace Alla Manilova o tom hovořila na Celoruské konferenci „Post-olimpijský turistický potenciál Soči“ dne 29.08.2014.20 Zvýšení počtu čínských turistů bylo ovlivněno řadou faktorů, jedním z hlavních bylo zjednodušení vízového režimu. 29. února 2000 byla podepsaná dohoda mezi vládami obou zemí o bezvízovem vjezdu turistických skupin na území obou zemí. „Teď rozvíjíme téma o vtažení Krymu do programu o bezvízové výměně s Čínou. Po ukončení formalit spojených s právními statusy cestovních kanceláří, budeme vnášet Krym do seznamu a představovat v Číně seznam společnosti, kteří budou moci přijímat čínské turisty v Krymu“21. O tom hovořil na otevření Russian tourism road show v Pekinu zástupce hlavy mezinárodní spolupráce Rosturismu Vladimír Fomin. Hlavními destinacemi činských turistu v Rusku jsou Moska a Sankt- Peterburg. Činšti turisté nevyhledávají odpočinek na pláži, ale zajímají se o památky spojené s válečným obdobím, komunistickou epochou v Rusku, historii civilizací, také o starodávné artefakty a zajimavé přírodní jevy . Z toho důvodu se domnívam, že Krym pro tento segment bude velmi zajímavý, v destinaci je vše co tento segment zajíma a co vyhledáva při cestování.

20

http://www.rg.ru/2014/08/29/reg-ufo/turisty.html http://www.rg.ru/2014/06/26/china-krim-anons.html

21

24

Hlavními obdobím cestování je v Číně říen-listopad a leden-únor, kdy jsou tam svátky a pracující obyvatelstvo odchází na 10-ti až 12-ti denní dovolenou. Tento fakt je velmi zajímavý pro Krymu z hlediska obsazenosti, Krymská sezóna trvá 5 měsícu, začína v květnu a končí v žáří, takže pokud spolupráce s Čínou bude úspěšna mimisezónní období by mohli zaplnit turisté z Číny. Propagace Krymského regionu probíhá ne webu www.russia-online.cn jsou tam veškeré potřebné informace pro turisty od dopravy a ubytování přes doporučení zajímavých míst po stravoací zařízení. Průměrný plat v Číne v roce 2014 byl 544 $, HDP v roce 2014 bylo 9181,2 mld $ a HDP na jednoho obyvatel 6626 tisíc $. Z výše uvedených údaju můžeme vidět, že kupní síla činských turistů je dost podobná kupní síle turistů ruských, za předpokladu, že Krym navštíví ruští turisté s menším než průměrným platem. Tabulka 2:Původní tabulka HDP s přidanými údaji o HDP a průměrném platu v Číně

Název země

HDP v $

HDP v $ na jednotku

průměrný plat

2116,7mld$

16 800 tis $

950 $

182,02mil$

4007 tis $

400$

Rozdíl

1934,6mld$

12739 tis $

550$

Čína v roce 2014

9181,2mld$

6626tis $

544$

Ruská Federace vroce 2014 Ukrajina vroce 2013

Zdroj: Vlastní zpracování na základě již výše zmíněných údaju a statistických údajů o činském HDP a průměrném platu v roce 2014 Na stránkach Ministerstva turismu Krymu jsou velmi často informace o zájmu o spolupráci ze strany evropských zemí, nejsou ale v tak velkém formátu a hlavně jsou omezeny sankcemi ze strany EU proti Krymu.22 20.04.2014 v Jaltě proběhlo obchodní fórum, kterého se zúčastnily některé země EU včtně České republiky, zástupci zemí projevili zájem o spolupráci, kterou zatím bohužel znemožňují evropské sankce, které zakazují investice na Krymský poloostrov členum EU. Pravděpodobně strany našly cesty ke spolupráci i za přitomnosti sankcí. Česká republika projevila zájem o spolupráci v odvětví zemědělství.

22

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2014:365:FULL&from=EN

25

2.5. Doprava jako ekonomický aspekt turismu Faktor dopravy v turismu je jedním ze zákldních, bez něj není možné provozovat žádný turism. Dopravní infrastruktura musí být bezpečná, dobře organizovaná a cenově dostupna. A to jak doprava, která organizuje přepravu do destinace, tak doprava v destinaci, která zajišťuje dopravu mezi jednotlivými subjekty turistické destinace (hotely, stravovací zařízení, místní zajímavosti). Druh dopravy který spojoval Krym s jeho turisty se také změnil se vstupem Krymu do Ruské Federace. Tato změna nebyla plánovaná stejně jako změna hlavního trhu zbytu, ale byla nutná, pro spojení Krymu s kontinentální části Ruska. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině a k napjaté politické situaci mezi oběma státy, docházelo k blokádě vlaku přijiždějicích z Ruska. Také nebylo bezpečné cestovat přes Ukrajinu, k některým ozbrojeným střetům docházelo v bezprostřední blízkosti Krymu. Konkrétně mám na mysli tragédii, která se odehrála v Odesse 2. května 2014 a která posloužila hlavním důvodem k povstání obyvatel Donbasse. Všimněte si data 2. května, v květnu začína hlavní turistická sezona Krymu. Z výše uvedeného můžeme vyvodit, že hned na začátku sezóny byla znemožněna obvyklá trasa milionum turistů směřujicím v Krym. V níže uvedených grafech je znázorněno jek se změnila struktura dopravy v roce 2014 oproti roku 2013. A v mapě (přiloha 1) můžeme vidět železniční síť Krymu. V přiloze 2 vidíme mapu, kde jsou znázorněny sousední země. Díky jejích rozpoložení si můžeme představit jaké byly auto dopravní trasy z Ruska a Běloruska v Krym. Na té samé mapě můžeme viděl geografické rozpoložení měst, které jsou zapojeny do válečného konfliktu (Kiev, Doněck, Lugansk, Odessa). Při pohledu na mapu je zřejmé, že cestou z Běloruska či Ruska by se turisté míjely s tanky a jinou valečnou technikou směřující z Kieva do Doněcku, Lugansku a Odessy. Absance bezpečnostního faktorů znemožnila automobilovou dopravu přes Ukrajinu v roce 2014.

2.5.1. Struktura dopravy v roce 2013 Druhy dopravy, které spojovaly Krym s jeho turisty v roce 2013 byly následující  66% všech turistů se dopravovalo v Krym vlaky pomocí železniční přepravy  24% všech turistů se dopravovalo v Krym auto transportem (autobusy či auty) přes sever poloostrova, ale také přez Kerčenský průliv pomocí trajektů  10% všech turistů se dopravovalo na poloostrov Krym letecky

26

Graf 2: Rozložení druhů dopravy v roce 2013

Rozložení druhů dopravy v roce 2013 10% železniční doprava 24%

automobilová doprava

66%

letecká doprava

Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických údaju Ministerstva turismu Republiky Krym23 2.5.2. Struktura dopravy v roce 2014 Druhy dopravy, které spojovaly Krym s jeho turisty v roce 2014 byly následující  40% všech turistů se dopravovalo v Krym vlaky pomocí železniční přepravy  31% všech turistů se dopravovalo v Krym trajektní přepravou přes Kerčenský průliv  29% všech turistů se dopravovalo v Krym letecky Graf 3: Rozložení druhů dopravy v roce 2014

Rozložení druhů dopravy v roce 2014 železniční doprava 29% 40%

doprava trajekty

31%

letecká dprava

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajů Ministerstva turismu Republiky Krym24

23 24

http://minkurort.ru/component/content/article/140-otchety/5794-statinfo http://minkurort.ru/images/2015/Statistika/2014%20_Statistika.pdf

27

Graf 4: Srtuktura dopravy v roce 2013 a 2014 70 60

železniční doprava

50 40

automobilová doprava v roce 2013 a doprava trajekty v roce 2014

30 20

letecká doprava

10 0 Rok 2013

Rok 2014

Zdroj: vlastní zpracování na zákadě výše uvedených údajů Tabulka 3: Změna dopravní struktury v letech 2013 a 2014 počet turistu v mil

železniční doprava v %

železniční doprava ve skutečných číslech (mil)

automobilová doprava(traje ktová v roce 2014) v %

automobilová doprava ve skutečných číslech (mil)(trajektová v roce 2014)

letecká doprava v%

letecká doprava ve skutečných číslech(mil)

Rok 2013

5,9

66%

3,894

24%

1,416

10%

0,59

Rok 2014

3,8

40%

1,520

31%

1,178

29%

1,102

Rozdíl

-2,1

-16%

-2,374

+7%

-0,238

+19%

+0,512

Zdroj: vlastní zpracování dle výše uvedených zdroj

2.5.3. Železniční doprava Tabulka 3 nam ukazuje o kolik procent se zvýšila nebo snížila doprava v jednotlivých sektorech. Co tyto změny znamenají pro ekonomiku regionu Krym? Železniční doprava Krymu se v roce 2014 nedopočítalá 2,374 mil cestujících (to je okolo 5100 vlaku, při obsazenosti vlaku 460 lidí) určitě to znamenalo ztrátu pro místního dopravce (Крымская железная дорога), dodavatelé pohonných hmot a ta odvětví, která těsně spolupracují s železniční dopravou v regionu – vlaková nádraží, provozovatelé různých zařízení na území vlakového nádraží (stravovací zařízení, obchody, kadeřnictví, místní taxi služby...) Především se to dotklo cestujících, kteří preferují cestování vlakem obzvlášť pokud se jedná o dlouhou cestu. Předpokládam, že většina z těchto cestujících byla z Ukrajiny, kdy politická a ekonomická situace v zemi rozhodně nepřispívála k cestování, nýbrž ho znemožňovala.

28

Pro zajištění železničního spojení miezi kontinentálním Ruskem a Krymským poloostrovem 1. srpna 2014 se obnovila železniční doprava přes Kerčenský průliv po 25 letch. První vlak vyrazil ze Simferopole do Moskvy okolo Ukrajiny přes Kerčenský průliv.“ Tento vlak bude jezdit každý den celoročně, a rozvrh bude platit do konce roku 2015“. Řekl hlava Krymských železnic Andrej Karakuľkin25

2.5.4. Automobilní doprava (trajktní doprava) Automobilová doprava Krymu také zaznamenala ztráty, ale ne tak velké, jako železniční doprava. Jenom 230 tisíc autmobilu. Tento pokles mohl přinést ztáty pouze tankovacím stanicím zajišťujícím pohonné hmoty auto dopravcům a né v příliš velké míře, protože i od přístavu Krym, který se nachází v Kerči se dopravci musí dopravit do místa odpočinku, vzdálenost sice není tak velika, jako kdyby cestovali ze severu poloostrova jako obvvykle. Ja se domnívam, že změna, která nastala v autodopravě Krymu měla pozitivní dopad na místní ekonomiku. Určitě vzniklá nová pracovní místa na přistavech, a na trajektech, které pracuje 24 hodin 7 dní v týdnu pro zajištění plynulé přepravy turistu do jejích cílové destinace. Trajekty z přístavu Krym, který se nachází v Kerči a trajekty z přístavu Kavkaz, který se nachází na kontinentální části Ruska vyplouvají každou hodinu, cesta trajektem trva cca 30 minut. A přes to v létě 2014 byly dlouhe fronty čekajicí na přepravu. Ani jeden z těchto přístavu nebyl natolik vytížen před tím. Přístavy nezajišťují jen přepravu turistů během sezóny, ale také přepravu veškerých nákladů. Velké množství dlouho čekahicích lidí s auty vytváří vhodné podmíňky pro otevření malých občerstvení v místě čekání, myček aut, tankovacích stanic. Tím nová pracovní místa a další přísun peněz do místní ekonomiky. Ceny přepravy jsou následující  162 RUB (4,90$) dle loňského kursu 1USD =32,8RUB to je cena lístku pro dospělého  81 RUB (2,46$) dle loňského kursu 1USD = 32,8 RUB to je ce na lístku pro dítě  1190 RUB (36,2$) dle loňského kursu 1 USD = 32,8 RUB to je cena lísku pro osobní automobil  3919 RUB (119,5$) dle loňského kursu 1USD = 32,8 RUB to je cena lístku pro osobní automobil26

25 26

http://rg.ru/2014/08/01/poezd-site-anons.html http://kerch.com.ru/articleview.aspx?id=3582

29

Pro snadnějšíí přepravu zavedli tzv. jednotnou jízděňku (Единый билет) v Krym, která zahrnuje veškeré dopravní prostředky, keré je třeba využít k dostání se na poloostrov. Dopravní prostředky mají na sebe navazovat, takže cestování s jednotnou jízdeňou by mělo ušetřit čas. Také cesta v Krym by měla ušetřit dopravní prostředy, protože je částečně finacováná vládou. Toto částečné financování je za účele podpory rozvoje turismu v regionu a také je možná kompensací za komplikace spojení s dopravou. Protože doba ukončení částečného financování dopravy v Krym je spojená s dobou závěru stavby mostu přes Kerčenský průliv, rok 2018. 2.5.5. Letecká doprava Letecká doprava jako jediná zaznamenala nárůst v roce 2014, počet letadel se zvýšil o 512 tisíc. Ve vzniklých podmíňkach je to asi nejjednodušší způsob přeprsvy není sice nejlevnější, ale je také dotovaný státem. Během hlavní sezony by zpáteční letenka neměla stát více jak 7500 RUB (228$) dle loňskéhu kurzu 1USD = 32,8. Zvýšení dopravy určitě způsobily také rekonstrukce, které proběhly na jediném v roce 2014 mezinárodním letišti Krymu Simferopol. Došlo k otevření další ranveje, která zvýšila efektivitu letiště do 15 leteckých operací za hodinu. Federální agenturou letecké dopravy Ruské Federace Simferopolskému letišti bylo vydáno povolení na všechny druhy letištní činnosti. A tak v Simferopoli porve mohly přistát největší letadla, která se používají v Ruské aviaci, jako Boeing 777-400, Being 777-300, Airbus A300-300. Zvýšení letecké dopravy také způsobilo otevření nových leteckých destinací (Rostov- na-Donu, Kazaň, Krasnodar, Perm, Anapa, Groznyj, Samara, Voroněž a další) zvýšil se také počet letu do již stávajících destinací (Moskva, Sankt-Peterburg, Ekaterinburg). Během roku 2014 došlo k nákupu nové pomocné techniky, která je nezbytná pro bezpečné fungování letiště (automobily na odklízení sněhu, trapy, požární automobil a další technika) Všechny výše uvedené údaje, jsou jasným přinosem pro ekonomiku a to ne jen pro místní. Nákup nových technických zařízení byl s největší pravděpodobností pořízen v jiném regionu Ruské Federace, tudíž přinesl objednávku (pracovní místa, plat zaměstnancům a způsobil další multiplikaci peněz) přijem podníku, daň státu. Zvýšení destinací do kterých se lítá z Krymu, přineslo ekoknomickou výhodu leteckým společnostem (opět to jsou nová nebo zachovaná pracovní místa, odběr pohonných hmot, případné nové nákupy letadel. Velkou výhodu z toho má letiště Simferopoľ a cele město, půl milionu nových turistu vyžaduje nový personál, vytváří to podmíňky pro vznik nových středisedk na území letiště, přináší zisk, který je možné investovat v další rozvoj letiště.Další přímo související s dopravou odvětví je turism, pro turism to znamená zvýšení počtu klientu (i když ne v případě Krymu v roce 2014) nebo zvýšení počtu klientu, kteří byly pohodlně přepraveny do destinace, dlouhé cesty auty nebo vlaky bývají velmi únavné, letecka doprava má oproti těmto dvěma způsobum cestování velkou výhodu, je rychla, pohodlná a snad ještě pořad nejbezpečnější.

30

Doprava je hlavní pylíř cestovního ruchu a její rozvoj je neodmyslitelnou součásti rozvoje cestovního ruchu v destinaci stejně tak jako rozvoje hotelnictví. Se špatně organizovanou nebo špatně fungujicí dopravou nemůžeme očekávat příjezd turistu a ani žádné hosty v hotelu. 2.5.6. Most přes Kerčenský průliv Na základě výše uvedených informací můžeme vidět, že turistická destinace Krym má v sučasné době komplikace s vnější dopravou. Pro vyřešení těchto problému, se plánuje postavit most, který spojí Krymský poloostrov s kontinentální částí Ruska. Přípravné práce se již zahájily a konec stavby se plánuje na rok 2018. Je to velká státní zakázka, cena uvedená v programu Sociálně ekonomický rozvoj Republiky Krym je 230 mld RUB. Stavět most bude Strojgazmontaž. Tato stavba sama o sobě přinese ekonomický prospěch regionu bude se jednát o velkou několik let trvající stavbu, které se zůčastní velké množství zaměstnansů, dá se předpokládat, že na stavbach takových formátu bude pracova hodně lidí z jiných regionu, jako tomu bylo například při stavbě olimpijských objektů v Soči. V takových případech část peněz zůstané v regionu, pokud se na stavbě budou podílet občané žijici v Krymu, přinese to velký přisun peněz do regionu, které se budou i nadalé multiplikovat a umožňovat další nákupy zboží, služeb, vytvářet nová pracovní místa. V době své výstavby most sehraje velkou roli v ekonomice, ale ne z turistického hlsediska. Most přes Kerčenský průliv bude zajištovat jak železniční tak automobilovou dopravu. A přispěje k efektivnějšímu rozvojí turismu a tím i hotelnictví v regionu27

2.6. Programy rozvoje Krymu Ruská Federace schválila několik proektu, které umožní a zefektivní rozvoj všech odvětví Krymu, a pomůže splnít hlavní cíle, které si vláda Ruské Federace před sebou postavila, vybudovat v Krymu celoroční a konkurence schopnou destinai. Níze uvádím některé z nich, o kterých si myslím, že nejvíce ovlivní rozvoj turismu  Federální zákon ze dne 24.11.2014, N 377-ФЗ „O rozvojí Krymského federálního okruhu a svobodné ekonomické zóně na území Republiky Krym a města federálního významu Sevastopole“28  Rozhodnutí vlády Ruské Federace ze dne 11.08.2014, N 790 o „ Sociálněekonomickém rozvojí Republiky Krym a města Sevostopole do 2020 roku“29

27

http://www.ooosgm.ru/press/articles/ http://ivo.garant.ru/SESSION/PILOT/main.htm 29 http://ivo.garant.ru/SESSION/PILOT/main.htm 28

31



Příkaz Ministerstva kultury Ruské Federace ze dne 11.07. 2014, N 1215 „ O schválení řádu klassifikace objektů turistické industrie , včetně hotelu a jiných zařízení hromadného ubytování, lyžařských tras, pláží, prováděných akreditovanými organizacemi.30

2.6.1. Svobosná ekonomická zóna Zákon o svobodné ekonomické zóně Republiky Krym platí od 01. 01. 2015 a bude platný po dobu 25 let (do roku 2040) v případě potřeby může být prodlen na delší dobu. Jeho hlavním cílem je zajistit přiznivé podmíňky pro podnikání v regionu, a to jak pro subjekty Ruské Federace, tak pro zahraniční investory. Je určená jak pro fyzické, tak právnické osoby, s tím že PO musí investovat 30 mil RUB a více během prvních 3 let a FO musí investovat 3 mil RUB a více během prvních 3 let. Dále musí být registrovány na území Republiky Krym, musí být registrovány na finančním úřadě Republiky Krym a musí mít investiční deklaraci. Svobodná ekonomická zóna (SEZ) se ne vztahují na podnikání ve sféře těžení nerostných surovin.

Tabulka 4:Seznam daňových výhod účastníku SEZ a Ruské Federace Republika Krym v rámci SEZ Federální rozpočet 0% Regionální rozpočet 18%-13,5%

Dobá trvání

Ruská Frderace

10 let

20% z toho 18% regionální rozpočet 2% federální rozpočet

Daň z prodeje nemvitosti

zrušena

10 let

regionálního určení, nesmí přesáhnout 2,2%

Důchododvé pojištění

6%

10 let

výše je ovlivněna různými factory 22% - 0%

Sociální pojištění

1,5%

10 let

výše je ovlivněna různými factory 2,9%-0%

Druh daně Daň z příjmu

výše je ovlivněn různými Zdravotní 0,1% 10 let factory 5,1%- 0% pojištění Zdroj: vlastní zpracování na základě údaju ze zákona číslo N377-ФЗ ze dne 29.11.2014

30

http://ivo.garant.ru/SESSION/PILOT/main.htm

32

 



zajišťuje zjednodušenou administrativu pro vyřízení pracovních povolení zahraničních občanu na území Republiky Krym. zajišťuje zjednodušeno administrativu pro vjezd zahraničních občanu na území Krym za účelem podnikatelské či turistické činnosti, dle zákona se víza budou vydávat přímo na místě hraničního přechodu. (tento bod zákona se zatím neuskutečnil, na můj telefinický dotaz dne 16.03.2015 Ruské ambasady v Irsku31, ohledně turisických a bussines viz, mě bylo odpovězeno, že nevědí o žadných inovacích, a že pro návštěvu Krymu se vyřizují stajna víza, jako pro návštěvu jakého kilo jiného regionu Ruské Fererace. Stejnou odpověď jsem dostala i na telefonický dotaz v Ruské ambasádě v Praze32 Na imigrační oddělení Mezinárodního letiště Simferopoľ se nebylo možné dovolat, stejně jako na jaký koli jiný telefon pevné linky33 . zajišťuje zvýhodněné daňové podmínky všech účastníku Svobodné ekonomické zóny, v tabulce 4 je uveden přehled výše daní ve Svobodné ekonomické zóně v porovnání k výše daní v Ruské Federaci.

2.6.2. Sociálně- ekonomický rozvoj Krymu Zákon o sociálně-ekonomickém rozvojí Krymu zajišťuje celkouvou sociální obnovu poloostrova, je to podrobně propracovaný dokument, který zahrnuje veškeré oblasti Krymu potřebujicí renovaci. Tento proekt bude převážně financován z vládních zdrojů, celková částka je 68 122,118 mld RUB z toho ze státního rozpočtu 65 813,88 mld RUB a 23 085,3 mil RUB z jiných než stáních zdrojů. Realizace projektů je naplánovaná na leta 2015-2020. Většina proektu je nasměřováná na zlepšení životních a sociálních podmínek residentů Krymu, jako například  výstavba a renovace vzdělávacích zařízení všech úrovní  vástavba nemocnočních zařízení a zlepšení jejích vybavení  renovace komunikačních sítí v místech v konkrétně uvedených místech  obnova veřejných dopravních prostředků Tyto události ovlivní celkový vzhled a stav Krymu, což také přispěje k turistické prosperitě poloostrova. Ale jsou tam i některé body, které jsou přímo zaměřené na obnovu a zlepšení podmínek turismu v regionu 31

http://www.ireland.mid.ru/ http://www.czech.mid.ru/ 33 V minulosti pevné linky zajišťoval Ukrtelecom. Dle vyjádření ministra vnitřní politiky, informací a spojení Republiky Krym, Dmitrije Polonského, Poskomnadzor vydal veškere potřebné licenze a dva miliony čísel společnosti Krymtelecom pro zajištění mobilního a pevného spojení na poloostrově 32

33

 

infrastruktura turisticko-rekreačního klasteru „Koktebel“ Republiky Krym objekty infrastruktury turisticko-rekreačního kasteru vojensko-patriatičníního turismu „Město dvou obran“ města Sevostopol Republiky Krym  objekty infrastuktury turisticko-rekreačního klasteru „Bachčisarajskij“, Republiky Krym  objekty infrastruktury turisticko-rekteačního klasteru „Léčebno ozdravný odpočinek“ města Saki, Republiky Krym  objekty infrastuktury turisticko-rekreačního klasteru „Dětský odpočinek“ města Evpatorija, Republiky Krym,  objekty infrastruktury turisticko-rekreačního klastru Černomorskij, Republiky Krym  objekty infrastruktury turisticko-rekreačního klasteru kruizového a lodněvýletního turismu „Sevostopolský přístav“, města Sevostopol, Republiky Krym  stavba a rekonstrukce mezinárodního dětského centra „Artek“, Republiky Krym Výstavba a rekonstrukce turisticko- rekreačních klasteru na území celého Krymu je spojená se snahou rozprostžít turisty po celém Krymu, protože většina z nich je soustředěna v Jaltenském regiónu. Graf 5: Vytíženost jednotlivých regiónu Kerč 1% Černomorsk Leninsk 1% 1% Simferopol 2% Saki 5% Bachčisaraj 5%

Vytíženost jednotlivých regiónu Sudak 4%

Jalta Alušta Evpatorija Jalta 36%

Feodosija 6%

Feodosija Bachčisaraj Saki Simferopol

Evpatorija 19%

Černomorsk Leninsk Alušta 20%

Kerč Sudak

Zdroj: vlastní zpracování na základě informací zveřejněných Ministerstvém turismu Republiky Krym34

34

http://minkurort.ru/component/content/article/140-otchety/5794-statinfo

34

Hlavním cílem návštěvy turistu navštěvujících Krymský poloostrov je plážový odpočinek, 55% všech turistů vyhledáva právě tento druh odpočinku, 20% všech turistů poloostrova hledá zábavu a cestování na poloostrově, 25% všech návštěvníu Krymu, zajíma ozdravný pobyt.35 2.6.3. Klasifikace objektu turistické industrie Po připojení Krymu k Ruské Federaci proběhla zběžná kontrola ubytovacích zařízení Krymu a zjistilo se, že některé z nich neopovídají přiděleným třídam a některé z nich neodpovídají sanitárním standartům a nesmějí se provozovat, zjistilo se že některá zařízení hromadného ubytování jsou postavena v místech, kde se stavět nesmí, (v tzv. první linií) v bezprostřední blízkosti moře, takové typy hotelů jsou určeny pro demolici a ten kdo porušil zákon a přes zákaz postavil hotel na zakázaném území bude trestně stíhan. Veškerá zařízení hromadného ubytování, ale nejen, také veškeré organizace a podnikatelské subjekty fungujicí na územi Krym se musely přeregistovat do 01. 03. 2015 do obchodní evidence Ruské Federace.36 Subjekty, které odmítly se zaregistovat do obchodní evidence Ruské Federace mohou i nadále provozovat svou činnost na území Krym jako pobočka zahraničního podniků, na kterou se vztahuje 10% daň z příjmu37. V nedávném rozhovoru ministryně turismu Krymu Jelena Jurčenko řekla, že k 01.03.2015 se přeregistrovalo 770 objektu hromadného ubytování38. Klasifikací objektu hromadného ubytování, pláží a lyžařských trs dle podmínek které jsou určeny v již výše zmíněnem zákoně N 1215, ze dne 11.07.201439 se budou provádět akreditovanými organizacemi. V dobu přijetí zákona na území Krymu neexistovala žádna organizace kompetentní k provedení klasifikace výše uvedených objektů. První akreditaci Ministerstvo turismu Krymu vydalo dne 10.03.2015. Je to společnost s ričením omezeným „Krym-Kurort Standart“ akreditace je vydána na dobu 5 let40. Tato společnost je specializováná na klasifikaci ubytovacích zařízení. V seznamu akreditovaných společnosti ke dni 22.04.2014 není uvedená žádná jiná společnost, ani žádna společnost, která by se zabývala klasifikací pláži a lyžařských tras. Celkový počet ubytovacích zařízení Krymu je 825 (s celkovou kapacitou 155 tisíc míst) , z toho 467 specializováná sanatórní zařízení a 358 hotelová zařízení, na obrázku 6 je znázorněno další členění ubytovacích zařízení. V Krymu je soustředěno velké množství dětských táboru, celkem 123 tábora z toho 92 dětských ozdravných táboru a 31 dětských sanatorií.

35

http://minkurort.ru/component/content/article/140-otchety/5794-statinfo http://ivo.garant.ru/SESSION/PILOT/main.htm 37 http://www.nalog.ru/rn77/taxation/taxes/ndfl/ndfl_ip/ 38 https://www.youtube.com/watch?v=MJ6VEuXmMmo 39 http://ivo.garant.ru/SESSION/PILOT/main.htm 40 http://minkurort.ru/images/2015/Guluk/Krym_kurort_standart_11_03.pdf 36

35

Z celkového počtu ubytovacích zařízení 825  315 ubytovacích zařízení fungue celoročně z toho je 128 sanatorně-kurortních  510 ubytovacích zařízení fungue sezónně z toho je 465 sanatorně-kurortních Obrázek7: Struktura členění ubytovacích zařízení Krymu

Sanatória 75 zařízeni se sanatornokurortním léčením a jinými medicínskými službami 151

Pansionáty s léčením 18 Dětská sanatória 31

sanatornokurortní zařízení 467 ubytovací zařízení 825

zařízení ozdravného charakréru 316

hotelová zařízení 358

Hotely s léčením 8 Medicínskorehabilitační centa 9 Lečebno-ozdravná centra 4 Ozdravné komplexi 3 Turisticko-ozdravné komplexi 3

Zdroj: vlastní zpracování nazákladě údajů zveřejněných Ministerstvém turismu Krymu41

41

http://minkurort.ru/component/content/article/140-otchety/5794-statinfo

36

Kromě výše uvedených ubytovacích zařízení jsou v Krymu 4,5 tisíce majitelů domu a 14 tisíc majitelů bytů, kteří nabízejí ubytování. Dle údajů Ministerstva turismu tento sektor každoročně přijme 80% všech návštěvníku. Je to velký vliv peněz do místní ekonomiky, který určitě přiznivě působí na celkový rozvoj, v mnoha případech může způsobit přeměnu nikde neregistrovaných privátu na pensiony či jiná ubytovací zařízení, která vytvoří další pracovní místa, bude odvádět daně a v regionu dojde k další multiplikaci peněz. Na druhou stranu je to velký únik peněz z místní ekonomiky, díky neodvedeným daním. Je to projev šedé ekonomiky, který se dá v tomto případě jen těžko přistihnou. Pláže Krymu – celkém je v Krymu 560 pláží jejich celková délka čini 517 km, pláže se dělí následujícím způsobem  69 - léčebné pláže, ptřící k sanatórium (většinou jsou tyto pláže nedostupné široké veřejnosti)  58 - ozdravné pláže, patřící k lečebno ozdravným zařízením (většinou jsou tyto pláže nedostupné široké veřejnosti)  71 - dětské pláže, patřící dětským ozdravným zařízením (tyto pláže nejsou nikdy dostupné široké veřejnosti – z bezpečnostních důvodů)  332 - pláže obecného významů, jsou dostupné všem, kdo o ně má zájem  30 – význam těchto pláži zatim není znam Graf 6: Rozdělení pláží Krymu Význam pláží není znám, 30

Rozdělení pláží Krymu Pláže sanatórií, 69 Ozdravné pláže, 58 Dětské pláže, 71

Pláže sanatórií Ozdravné pláže Dětské pláže Pláže obecného významů

Pláže obecného významů, 332

Význam pláží není znám

Zdroj: Vlastní zpracování dle informací zveřejněných na stránkach Ministerstva turismu Krymu 42

42

http://minkurort.ru/component/content/article/140-otchety/5794-statinfo

37

V roce 2013 jen 10 pláži z celkového počtu 560 což je míň než 2% obdržela mezinárodní certifikát „Голубой флаг“ Fondu ekologického vzdělávání, tím potvrdíla, že odpovídají mezinárodním standardům bezpečného a pohodlného odpočinku. Číslo 10 z 560 je dost vypovídající a upozornuje na potřebu pláže co nejdříve dát do pořádku. Dle výzkumu zveřeněného rezervačním systémem momondo.ru 68% rusu upřednostňuje právě plážový odpočinek.43

2.7. Propagace produktu – destinace Krym V Rusku je velký problém s propagací vlastních destinací, v roce 2013 každá cestovní kancelář prodala přibližně 2 vnitrostátní zájezdy. Problém je hlavně v tom, že cestovní kanceláře nevědí co mají nabízet. Tady je evidentní nedostatečná propagace destinací, ale také je dost možné, že destinace jako takové neexistovaly a tak nebylo co nabízet. Určitě bylo mnoho zajímavosti, pláží, hor a všeho co se dá dobře prodat turistům, ale nemělo to celkovou podobu produktu, který by cestovní kanceláře mohly nabídnout svým klientům. V poslední době v Ruských médiích je mnoho reportáži o možných turistických destinacích v různých regiónech země. Probíhají výměnné návštěvy, kdy zástupce jednotlivých regiónu přijižději do jiných regiónu a prezentují své turistické nabídky cestovním kancelářím, uzavírají dohody o spolupráci. 13 – 26.04.2015 probíha online výstava “Знай наше“ turistických produktů Ruska, Kazachstánu a Běloruska.44 Kde zúčastněné objekty turismu nabízejí své služby. V současné době Krym nemá brand ani logo, Ministerstvo turismu proto vyhlásilo soutěž o nejvýstěžnější logo Krymu. Loga se přijímaji do 20.05.2015, výherce bude vyhášen do 30.07.2015 a nové logo se plánuje použit v následujicí sezóně roku 201645.

2.8. Další faktory ovlivňujicí rozvoj Krymu Dalším velmi výzanmným faktorem ovlivňujícím rozvoj turismu je stav ruské ekonomiky, jako jediného segmentů v současné době.  devalvace ruské valuty, kterou jsme mohli pozorovat během celého loňského rok, sehrála asi hlavní roli. Letos v lednu 1 euro stálo více než 70 rublu, před rokem jeho cena byla okolo 35 rublu za 1 euro. Zahraniční zájezdy se staly pro rusy dva krat dražší než v roce předchozím.  proti ruské sankce sice přímo zakázaly návštěvu EU a USA některým občanům Ruské Federace, ale hlavně vyvolaly u rusu pocit nepřízně k západu. Každý trochu sledující dění člověk ví, že sankce mají velmi negativní vliv na ruskou ekomnomiku. A tak v sociálních sitích můžeme vidět následující slogany: 43

http://www.momondo.ru/ http://nashe.profi.travel/ 45 http://minkurort.ru/novosti/aktualno/6257 44

38

“Spoluobčane, zdrž se následujících půl roku od cesty do Evropy, nech evropany si spočítat ztráty!“46  dalším faktorem je krach mnoha ruských cestních kanceláři v létě 2014, který vyvolál určitou nedůvěru u občanů vuči cestam do zahraniči a hlavně vůči spolupráci s cestovními kanceláři. Sta tisíce lidí zůstala bez možnosti se vrátit domů. Cestu zpět zajišťovalo Ministerstvo mimořádných události Ruské federace.  pocit patriotismu, který byl ztracen během 90. let minulého století, kdy Rusko zažívalo rozpad, bídu, korupci, rozkrádání a naprostý nezájem o občany a jejích potřeby. Současná vláda vynakládá velké úsili svými činy a prostřednictvím médií, k tomu aby se lidé znovu naučili milovat svou zem a myslet na její prospěch, aby byly pyšní na svůj původ.

Návrhová část 3. Shrnutí a vyhodnocení informací V návrhové části vyhodnotim informace získané z různých dostupných zdrojů včetně informací získaných dotazováním. Budu prezentovat dotazník, který jsem použila pro získání informací a vyhodnotím jeho odpovědí. Vyjádřim svůj názor na celou problematiku a na další předpokládaný vývoj situace na trhu turismu Krymu. Na základě prostudování ročních zpráv organizace Irish Tourism, nabídnu marketingovou aktvitu, která je používáná v organizaci Irish Tourism pro propagaci destinace Irsko a která je tam velmi úspěšná. Domnívám se, že stejná aktivita by byla velmi efektivní v případě propagace Krymu.

3.1. Vyhodnocení dotazníkového šetření Jak jsem již zmiňovala výše dotazníkového šetření se zůčastnilo 17 lidí, 12 účastníků odpovědělo na dotazník, který jsem umístila v sociální sítě odnoklassniki.ru v několika skupinach souvisejicích s odpočinkem v Krymu, 5 účastníku odpovědělo na telefonický dotaz. Všechny úastnici dotazování žijí na poloostrově a podílejí se na turistické industrií regionu. Všechny dotázané nebízí ubytování v privátech o kterých jsem se zmíňovala v kapitole 2.6.3. Klassifikace objektů turistické industrie. Během sběru informací jsem se setkala s ochotou dotázaných lidí a s upřimnou snahou pomoci, za což jsem jím nesmírně vděčna. Od všech pěti telefonicky dotázaných jsem dostala pozvání přijet navštivit Krym. Je to milý projev pohostinství a zároveň správna marketingové komunikace.

46

www.odnoklassniki.ru

39

1. Jak se změnily ceny na ubytování v roce 2014 oproti roku 2013? 15 ze 17 odpovědělo, že ceny musely snížit, někdo až o polovinu, spad ceny záležel na lokalitě místa, hlavní faktor vzdálenost od moře. 2. Museli jste v minulosti plati daň z přijmu a jakým způsobem? 10 ze 17 odpovědělo, že daň platí, z toho jen 2 uvedly způsob platby daně, pokud přijímáte více než 10 lidi za den, musíte se zaregistrovat jako FO, do 10 lidi za den platíte způsobem patenů, jednorázova platba ve prospěch států. 3. Jak se změnily ceny potravin v roce 2014 oproti roku 2013? všech 17 dotázaných se schodlo, že ceny na základní potraviny zvrostly o polovinu. 4. Jak se změnil objem turistů v roce 2014 oproti roku 2013? všech 17 dotazaných se schodlo na tom, že se počet turistů výrazně snížil, ne všichni se schodli na tom o kolik, někdo měl pocit že o polovinu, někdo že turistů bylo tak 5 krat méně než v předchozím roce, někdo tvrdíl, že města byla prázdna. Tady se domnívam, že záleželo na luktarivitě města, více oblíbená měsa nezaznamenala tak velký pokles turistu, jako města méně oblíbená. 5. Odkud byly turisté v roce 2014? Všech 17 dotázaných jednoznačně opdpovědělo, že turisté byy jen z Ruska 6. Na západě si myslí, že byl Krym okupován Ruském, v Rusku si myslí, že byl Krym nezákonně předán Ukrajině a byl Ukrajinou okupován po dobu 23 let. Co si o tom myslíte vy? Na tento dotáz odpovědělo pouze 8 dotázaných, všech pět telefonicky dotazaných a pouze 3 v elektronické podobě, 9 účastníku ignorovalo tuto otázku. Všech 8 se schodli na tom, že je Krym součásti Ruské Federace. 7. Ruská Federace má naplánovano několik programů pro zlepšení sociálně – ekonomického stavu Krymu. Všechny nabyly platnosti 01.01.2015, všimli jste si, že se něco děje ve vašem okoli, probíhají nějaké změny spojené s realizací naplanovaných programů?

40

Odpovědí na tuto otázku se liší, odpovědělo pouze 11 dotazaných, pět se schodlo na tom, že se obnovil autopark hromadné dopravy, 7 potvrdilo rozvoj parků a dětských hřišť, 5 zaregistrovalo zvýšenou stavební aktivitu v okolí. 4 lidi si ale myslí, že bylo hodně slibu, ale zatím žádné skutky, nevidí žádné změny, kromě vysokých cen a úbytků turistů. Odpověď jedné dotázané bych ráda rozepsala podrobnějí, on se všimla nového vybavení nemocnic hlavně dětských oddělení, má pocit dobré a sváteční nálady díky připojení k Rusku a stejně vnímá i ostatní lidi, má pocit, že víc komunikují mezi sebou, víc navštěvují veřejná místa a jsou přivětivější, zaregistrovala velkou stavební aktivitu a věděla o mnoha stavebních proektech, které v tuto chvíli probíhají, díky tomu, že její manžel vlastní stavební firmu a sam se účastní některých staveb. Podělila se se mnou přiběhem smrti její již starší maminky, která umřela těsně po připojení Krymu k Ruské Federaci, kdy spolu u šálku čaje probíraly události Krymu za posledních několi desítek let a březnové události roku 2014. Starší dáma byla plná emocí a vyjadřovala lítost, že se její manžel nedožil připojení Krymu zpět k Rusku, a v tom sama umřela na mozkovou mrtvici.

3.2. Vyhodnocení informací a předpokládaný rozvoj Kymu Když se podívám zpět na všechny ty informace co jsem uvedla v praktické části bakalářské práce, tak si myslím, že Ruská Federace dělá maximum proto, aby Krym byl úspěšnou turistickou destinací. Sám o sobě Krym má velký turistický potenciál, díky přírodním předpokladům, tady v tom případě není třeba vymýšlet na co turisty nalákat, ale jak je tam dopravit a zajistit pohodlný a přijemný pobyt. Díky kombinaci hor a moře a díky minerálům, které se používají k léčbě, díky mnoha léčebným zařízením dostupným celoročně, Krym skutečně má veklý předpoklad pro to, aby se stal celoročně navštěvující destinací. Současná vláda Ruské Federace si to stanovila za cíl vybudovat v Krymu celoroční a konkurence schopnou destinací. Na cestě k tomuto cíli je mnoho překážek, a některé z nich nejsou jen tak odstranitelné a mohou trvat i několik let a také se mohou vyvíjit jimým než dobrým směrem a přes veškerou snahu Ruské Federace znemožnit pobyt a přijezd turistu v Krym. Teď mám na mysli válečný konflikt na Ukrajině, který již trvá necelý rok a jeho konec není v dohlednu i přes podepsaní dohod o příměří válka pořad není u konce. Za předpokladu, že se válečný konflikt rozprostře na další území Ukrajiny, bude v bezprostřední blízkosti hranic s Krymem. Při takto vyvíjejicích se událostech rozvoj turismu není možný, první by zanikla dětský turism, navštěvnost dětských táboru by se rovnala nule, žádný rodič nepošle své dítě na letní tábor hraničící s válečným územín. Zanikla by i další odvětví turismu, léčebný turism, plážový, poznávací atd.

41

Dalším, ne zrovna moc přijemným faktorem dle mého názoru je přítomnost Aliance Nato v Černém moři. Velmi časta učení, která probíhají v netrálních vodach Černého moře, jsou dle mého názoru demostrací síly a nebo provokací Ruska. Na druhou stranu Rusko má v Krymu svojí flotilu a jiné vojenské základny. Připada mi, že na turistickou destianci je okolo přiliš mnoho zbraní. Představa, že ležim na pláži a místo rybařských a výletních loděk dalekohledem pozorují vojenské lodě, převážejicí rakety je znepokojující. Uklidnění mezinárodních vztahu přispěje rozvojí Krymu. Dalším důležitým momentem v rozvojí Krymu je doprava, v současné době je dost omezena, a řekla bych, že je hlavní překážkou Krymu na cestě za prosperitou. Na základě výše uvedených informací můžeme vidět, že se vláda maximálně snaží tuto bariéru odstranit, částečně financuje dopravu, plánuje stabvu nových dopravních spojení, rozšiřuje kapacitní možnosti letišť. Problém dopravy bude vyřešen se završením výstavby mostu přes Kerčenský průliv. Tento dopravní spoj „otevře“ Krym všem zájemcům ho navštívit. Ale také jak jsem již zmiňovala přispěje k ekonomickmu rozvojí regionu. V jednom ze svých rozhovoru Vladimír Putin řekl, že v době ekonomické krize kterou Rusko procházelo v letech 2008-2009, nejlepším anti-krizovým programem byla příprava olymiády, byla to obrovská státní zakázka, která v době krize zaměstnala statisíce lidí. A tak si myslím, že stavba mostu přes Kerčenský průliv bude mít podobný výzanam pro Krym. Změna hlavního trhu destinace Krym je dle mého názoru změna klepšímu, i když porovnání uvedená v bakalářské práci ukazují, že je kupní síla přibližně stejná, rozsah trhu je cca 4 krat větší. Také je to trh s potenciálem růstu a rozvoje, je velmi pravděpodobné, že jeho kupní síla se opět za několik let zlepší. Také si myslím, že Krym ideálně odpovídá požadavkům ruských turistu, jak jsem zmíňovala výše oblibený druh odpočinku tohoto národa je plážový a i když jen 10 pláží z 560 odpovídá mezinárodním standardům, pláže byly a budou přeplněny. Nezřízenost a špatná organizace pláži, mnohdy nepřítomnost záchodu, kabinek na převlékání, sprch, jejich špatná dostupnost neodradí ruského turistu. Za něco více než 20 let otevřených hranic, ne každý měl možnost vycestovat a strávit dovolenou u moře v zahraničí a tím mít možnost porovnání. V jednom z rozhovoru s novináři předsedá vlády Ruské Federace Dmitrij Medvěděv řekl, že před několika lety navštivil Krym a že měl pocit, že se vrátil do Sovětského svazu. Také proto si myslím, že je v tuto chvíli Krym idealní pro ruské turisty, nepřekvapí je stav ve kterém je poloostrov, s největší pravděpodobosti po technické stráne bude velmi podobný místu odkud turista pochází. Myslim si, že rušti turisté budou ke Krymu tolerantnější, protože vědí co má poloosrov za sebou. Dalším důvodem proč je Krym ideální jako turistická destinace pro Rusko, je snaha probudit v rusech pocit vlastenectví. V Krymu je město, které Rusko vyhlásilo městem ruské, vojenské slávy. Je to měst Sevostopoľ. Při návštěvě tohoto města určitě dostanete dávku patriotismu, přínos pro Rusko, ale také tam utratíte určitou částku peněz přínos pro Sevostopoľ a zároveň pro Rusko. Málo pro kterého cizince, buede návštěva tohoto města mít stejný význam jako pro rusa. 42

Obrázek 7: Znázornění doplnění zájmu mezi Ruském a Sevostopolem

Sevostopoľ

Rusko

Zdroj: Vlastní zpracování

3.3. Návrh Jak jsem již zmíníla výše, inspirovala mě organizace Irish Tourism. Již několik let žují v Irsku. A mám možnost pozoravat intenzitu rozvoje Irského turismu. Na první pohled je to zvláštní, vidět obrovské množství turistu ve městě, které není vůbec něčim zajímave, v zemi kde pořad prší, a kde jsou některé památky vytvořeny uměle a jsou daleko od sebe, takže musíte dlouhe cestovat a cílem cesty je někdy hromada kamenu která je vydáva ná za hrbku Keltů. Tím v žádném připadě nech hanit Irský turistický potenciál nebo Irsko jako zemi. Je to zajimavá a krásná země, která ma mnoho přírodních zajímavosti a které jsou naprosto ojedinělé a které stojí za to navštivit. Ale když porovnám turistický potenciál Irska a turistický potenciál Krymu, tak je tam velký rozdím ve prospěch Krymu. A když porovnám výsledky za rok 2013 tak vidím, že Irsko navštivilo 8 mil turistu a Krym necelých 6 mil turistů. Tak co je tajemství prosperity Irského turismu.  Tak za prvé Irsko rozvíjí událostní turism, veškere sportovní údálosti, které se ve zemi konají vždy přilákají neuvěřitelné množství fanatu  Den Svatého Patrika je největší údálosti roku, a vždy přiláka obrovské množství turistu, tato událost je spojená se zábavou a požitim velkého množství alkoholu, což příznivě působí na rozvoj místích stravovacích zařízení

43

To ale není hlavní výhrou. Irsko má zaměřeno na naprosto správný segment, pro který použilo správný marketingový program. Před několika lety v USA proběhla marketingová kampaň Irish tourism – poznej svoje kořeny. Jak je všeobecně známo spoustá iru emigrovala do Ameriky, během několika let hladomoru v Irsku. Marketingové oddělení Irish tourism se této historické události rozhodlo využit pro realizaci marketingové akce, která byla velmi úspěšná a přilákala do Irská velké množství amerických turistu. Tento proekt by se dál v Krymu aplikovat při zaměření na turecký trh, což v tuto chvíli není aktuální, díky již výše zmíněným událostem, jako je doprava, vnitřní organizace destinace, vízová omezení... Je tady ještě jeden program, který mě zaujal v organizaci Irish tourism. Tato organizace má vlastní kanceláře v některých zemích světa na které jsou zaměřeny a usiluji o ně jako o potenciální turisty. Tyto kanceláře se jmenují Irish tourism a zodpovídají za marketing ve vybraném regiónu. Je to velmi efektivní způsob propagace, mnohem efektivnější nez propagace prostřednictvím cestovních kanceláří protože díky přítomnosti přímo v prostředí určité země lépe poznáme požadavky potenciálních zákazníku, můžeme lépe formulovat nbídku a tak dosáhnout maximální naplněníjejích cílu. Myslim si , že podobný program, ale pouze v rámci Ruské Federace přispěl k rozvojí Krymu. Tady ale opět narážíme na otázku dopravy, při efektivní propagaci Krymu a zvýšenímu zájmu o něj, bodou schopny se turisté do destinace dopravit?? Zatím ne. Takže před propagací destinace je třeba zajistit dopravní spojení, dat do pořádku pláže, které jsou tak oblíbené u rusu, aby ne je 10 pláží odpovídalo mezinárodním stndardům bezpečného a pohodlného odpočinku, ale aby to bylo všech 560 pláží. Zajistit dobrý stav ubytovacích a strvovacích zařízení, dat do pořádku některé napátky, zajistit vnitřní dopravní infrastrukturu, zajistit značku Krymu a jeho logo, aby každy na první pohled věděl, že se jedná o Krym a věděl, že ho má spojit s mořem, horami, vínem, množstvím kultur které zanechaly národy co žili a stále žijí na Krymu. Poté můžeme aktivně propagovat jak v Rusku, tak za jeho hranicemi, rušit vízová omezení pro zahraniční turisty a zcela určitě se dočkáme velkého počtu turistu a také velkého počtu dobrých ohlasu a doporučení, které jsou vždy tou nejlepší reklamou.

Závěr V bakalářské práci jsem se zabývala ekonomickými aspekty turismu a hotelnictví Krymu. V teoretické části jsem se obecně zabývala faktory, které působí na rozvoj destinace a zároveň na rozvoj hotelnictví v regiónu. Jednalo se o vnitřní a vnější faktory působící na turism a o to jak ho ovlivní. Některé z nich přispívají k rozvojí turismu některé k útlumu a některé k zániku. Některé faktory přímo souvisí s ekonomikou destiance a maji na ní přimý vliv, jedná se například o ubytovací a stravovací zařízení o dopravu v destiance. Jené faktory nepřímo ovlivňují ekonomiku destinace a nesou sociální charakter. 44

V Praktické části bakalářské práce jsem se zbývala jednotlivými aspekty ekonimiky destinace. Tím jaký mají vliv určité jevy na určitý región, v tomto případě Krym. Vyhodnotila sem několk segmentů, turistické destinace Krym, povnala jejich ekonomickou sílu, na základě dostupných údajl zjistila, které z těchto segmentů jsou aktuálí, které byli aktuální v minulosti a jak si vedly a na jaké segmenty se Krym plánuje zaměřit v budoucnu. Vyhodnotila jsem situaci s dopravou, zjistila jaké jsou problémy v dopravě, jak je možné odstranit a zda se na jejich odstranění již pracujé. Díky několika grafum použitým v bakalářké práci je názorně vidět jak se doprava spojujicí poloostrov Krym s kontinentální části Ruské Federace přestrukturovala. Z výkladu je zřejmé co způsobilo dannou změnu. Dále v praktické části probírám některé zákony, které mají přivést k sociálněekonomickému rozvojí regiónu, ke zlepšení životní úrovně residentů Krymu a k rozvojí turismu a hotelnictví v destinaci. Zmíním zákon, který má zajišťovat klasifikaci některých objektu turistické industrie. Zmínila jsem propagační program turistické destinace Krym, to jak se prodávají vnitřní zájezdy v Ruské Federaci a co ovlivňuje výši jejich prodeje. Zda se použila nějaka opatření pro zajištění změny v tomto směru. Dále stručně upozorňují na další faktory, které mohou přispět k rozvojí turistické industrie a hotelnictví regionu, jako například davalvace mstní valuty, sankce proti Ruské Federaci, krach cestovních kanceláří, který vyvolán nedůvěru u cestujících, snaha probudit patriotism. V návrhové části prezentují dotazník, který jsem použila pro sběr dat. Vyhodnocují informace použité v bkalářské práci, vyjádřují svůj názor na problematiku. Doporučují jak zvýšit přítok turistů do destinace. Hlavním cílem práce bylo zjistit jaké jsou ekonomické aspekty turismu a hotelnictví regionu Krym. Zjistit zda přispívají k jeho rozvojí či útlumu. Vzhledem k výše uvedenému mohu řict hlavní cíl práce považovat za splněný. Vedlejší cíle byly dva, porovnat stav turismu Krymu v roce 2013 a 2014 a zjistit co dělá Ruská Federace pro rozvoj turismu a hotelnictví v turistické destinaci Krym. Vzhledem k výše uvedeným informacím oba vedlejší cíle považují za splněné.

45

Použité zdroje 3.4. Literatura 1) D., Jakubíková. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2012. 2) K.,Ryglová,M.,Burian,I.,Vajčnerová. Cestovní ruch-podnikatelské principy a přiležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 3) Kratochvíl P., Pažout R. Tvorba destinačního produktu cestovního ruchu. Brno: RDM s.r.o. 4) M., Palatková. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 5) Makarenko S.N. Saak A.E. Historie turismu. Taganrog: TRTU, 2003. 6) minkurort.ru. O hlavních charekteristikach turismu Republiky Krym. Simferopol: minkurort.ru, 2013. 7) Palatková M. Marketingový management destinací. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 8) Palatková M. Zichová J. Ekonomika turismu. Praha: Grada Publishing a. s., 2014.

3.5. Internetové zdroje http://www.ukrstat.gov.ua/ http://www.russia-online.cn/CityGuide/cview_93_1.shtml http://ivo.garant.ru/document?id=70707520&byPara=1&sub=1

http://www.nalog.ru/rn77/taxation/taxes/ndfl/ndfl_ip/ http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2014:365:FULL&from=EN http://www.gks.ru/bgd/regl/b14_13/IssWWW.exe/Stg/d01/06-07.htm http://www.gks.ru/bgd/regl/b14_13/IssWWW.exe/Stg/d02/09-30.htm https://books.google.cz/books?id=_5A0vQPSAD8C&pg=PA18&lpg=PA18&dq=ekonomick%C3%A9+aspek ty+cestovn%C3%ADho+ruchu&source=bl&ots=6fTZVidNMf&sig=UVlwJgF2gtQ8kKIn1AEHLRtI3Q&hl=cs&sa=X&ei=fKMVVbjOsX0UufFg6gI&ved=0CFAQ6AEwCQ#v=onepage&q=ekonomick%C3%A9%20aspekty%20cestovn%C3 %ADho%20ruchu&f=false http://crimea.gks.ru/ http://news.allcrimea.net/news/2015/1/23/krym-vkljuchili-v-soglashenie-o-privlechenii-kitaiskih-turistov-vrossiju-29692/ http://kerch.com.ru/articleview.aspx?id=3582 http://www.rg.ru/2014/08/01/reg-kfo/pereprava.html

46

3.6. Seznam obrázků, tabulek a grafu Obrázek 1:Vnější faktory působící na turism 9 Obrázek 2:Vnitřní faktory působící na turism 13 Obrázek 3: Fáze destinačního řízení 14 Obrázek 4: Bostonská matice 17 Obrázek 5: Znázornění růstu a poklesu turismu 20 Obrázek 6: Loga symbolizující spolupráci Ruska a Číny 24 Obrázek 7: Struktura členění ubytovacích zařízení Krymu 36 Obrázek 8:Znázornění doplnění zájmu mezi Ruskem a Sevostopolem 43 Graf 1: Struktura turistů v roce 2013 20 Graf 2: Rozložení druhu dopravy v roce 2013 27 Graf 3: Rozložení druhu dopravy v roce 2014 27 Graf 4: Struktura dopravy v roce 2013 a 2014 28 Graf 5: Vytíženost jednotlivých regiónu 34 Graf 6: Rozdělení pláží Krymu 37 Tabulka 1: Porovnání HDP a průměrných platu uvedených zemí 23 Tabulka 2:Původní tabulka HDPs přidanými údaji o průměrném platu v Čině 25 Tabulka 3:Změna dopravní struktury v letech 2013 a 2014 28 Tabulka 4: Seznam daňových výhod účastníků SEZ a Ruské Federace 32 Příloha 1: Mapa Krymu s vyznačenou železniční trati 48 Příloha 2: Mapa Ukrajiny včetně Krymu s vyznačením sousedních zemí 49

47

Příloha 1: Mapa Krymu s vyznačenou železniční tratí

48

Příloha 2: Mapa Ukrajiny včetně Krymu, s vyznačením sousedních zem

49

50

51

52