Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor Mezinárodní obchod. Připravenost České republiky na přijetí eura

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor Mezinárodní obchod

Připravenost České republiky na přijetí eura

Autor bakalářské práce:

Lana Martina Jerichová

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Josef Bič, Ph.D.

Rok obhajoby:

2011

Vysoká škola ekonomická

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Připravenost České republiky na přijetí eura“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne

podpis studenta

II


Poděkování: Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Josefu Bičovi, Ph.D. za odborné vedení, hodnotné rady, připomínky, podněty a čas, které mi během psaní této práce velice pomohly.

III


Obsah 1

Charakter měnové unie v evropském kontextu ................................................................... 1

1.1

Euro jako měna ................................................................................................................. 2

1.2

Historie evropské měnové integrace................................................................................. 4

1.3

Pakt stability a růstu ......................................................................................................... 7

1.4

Evropská centrální banka.................................................................................................. 9

1.5

Scénáře zavedení eura .................................................................................................... 10

2

Euro a Česká republika ..................................................................................................... 12

2.1

Připravenost České republiky na vstup do EMU ........................................................... 12

2.2

Plnění konvergenčních kriterií ČR ................................................................................. 14

2.3

Alternativní kritéria přijetí společné měny ..................................................................... 18

2.4

Vyhodnocení stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou ....................................... 20

2.5

Příprava na přijetí eura ................................................................................................... 22

2.6

Dopady zavedení eura na ekonomiku ČR ...................................................................... 25

2.7

Duální označování peněžních částek .............................................................................. 29

3

Vnímání přijetí eura občany.............................................................................................. 33

3.1

Výsledky veřejného mínění – Eurobarometer ................................................................ 33

3.2

Vlastní průzkum veřejného mínění ................................................................................ 37

3.3

Porovnání výsledků ........................................................................................................ 40

3.4

Vnímání eura občany eurozóny ...................................................................................... 40

Závěr .........................................................................................................................................43 Seznam použitých pramenů ......................................................................................................46 Přílohy ....................................................................................................................................... 49

IV


Seznam tabulek Tabulka 1: Členské státy EU, rok jejich vstupu, zákonná měna ....................................... 3 Tabulka 2: Maastrichtská konvergenční kritéria ............................................................... 7 Tabulka 3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen (růst v %) ................................ 14 Tabulka 4: Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (%) ............................. 15 Tabulka 5: Saldo v sektoru vládních financí (% HDP)................................................... 16 Tabulka 6: Vládní dluh (% HDP) ................................................................................... 16 Tabulka 7: Vývoj nominálního měnového kurzu CZK/EUR ......................................... 18

Seznam grafů Graf 1: Vývoj nominálního měnového kurzu CZK/EUR ............................................... 17 Graf 3: Růst HDP v ČR a eurozóně (%, měsíčně, sezónně očištěno) ............................. 21 Graf 2: Reálná ekonomická konvergence vybraných států k eurozóně v roce 2009 ...... 21 Graf 4: Porovnání skutečné (modrá) a vnímané (červená) inflace v Německu .............. 28 Graf 5: Jste spokojen/a či nespokojen/a s faktem, že by euro mohlo nahradit českou korunu? ........................................................................................................................... 34 Graf 6: Kdy byste si přál/a, aby se euro stalo Vaší národní měnou? .............................. 35 Graf 7: Očekávané dopady zavedení eura na ceny v ČR ................................................ 36 Graf 8: Máte obavy z podvodů a nadsazování cen následkem přechodu na euro? ......... 36

Seznam obrázků Obrázek 1: Institucionální systém ustanovený k řízení a realizaci procesu zavedení eura ......................................................................................................................................... 23 Obrázek 2: Harmonogram zavedení eura v ČR .............................................................. 25

Seznam schémat Schéma 1: Znázornění systému fungování dvou měn v období před a po zavedení eura ......................................................................................................................................... 31

V


Seznam použitých zkratek CB

Centrální banka

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EA16

Eurozóna 16 zemí (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko) Euro Area 16

ECB

Evropská centrální banka (European Central Bank)

ECU

Evropská měnová jednotka (European Currency Unit)

EDP

Procedura při nadměrném schodku (Excessive Deficit Procedure)

EU27

Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Kypr, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko

EFTA

Evropské sdružení volného obchodu (European Free Trade Area)

EHS

Evropské hospodářské společenství

EMA

Evropská měnová úmluva (European Monetary Agreement)

EMFC

Evropský fond pro měnovou spolupráci (European Monetary Cooperation Fund)

EMS

Evropský měnový systém

EMU

Evropská měnová unie

ERM

Evropský mechanismus směnných kurzů (European Exchange Rate Mechanism)

VI


ERM II

Evropský mechanismus směnných kurzů II (European Exchange Rate Mechanism II)

ESCB

Evropský systém centrálních bank

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

HMU

Hospodářská a měnová unie

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

NKS

Národní koordinační skupina

SGP

Pakt stability a růstu (The Stability and Growth Pact)

USA

Spojené státy americké (United States of America)

VB

Velká Británie

VII


Úvod Téma zavedení eura v České republice je jedním z těch, které jsou pro budoucnost české ekonomiky výrazně ovlivňujícími faktory. Tento krok zasáhne veškeré subjekty operující na území ČR. Ačkoliv na našem území již jednou změna národní měny proběhla, a to v roce 1993, kdy došlo k oddělení české koruny od dřívější československé měny, jedná se o silně komplexní a komplikovaný proces, na který je nutné se důsledně připravit ve všech dotčených oblastech. Zároveň je ale nutné podotknout, že se bude jednat o významně odlišnou změnu, jelikož rok 1993 se nesl ve znamení desintegrace, zatímco vstup do eurozóny je silně integračním krokem, který s sebou přináší i mnohá rizika. Hlavním cílem této práce je zhodnocení připravenosti ČR na zavedení eura z několika rozdílných úhlů pohledu – plnění Maastrichtských konvergenčních kriterií, sladěnost české ekonomiky s ekonomikami eurozóny a vývoj přístupu veřejnosti. Do hodnocení budou zahrnuty statistické údaje týkající se stavu ekonomiky, ale zároveň také stanovisko občanů, protože to je významným činitelem, který může snadno zapříčinit úspěch či neúspěch tak významné změny. Pro zjištění tohoto postoje využiji oficiálních údajů pocházejících z Eurobarometeru, u kterých je možné sledovat také vývoj názorů obyvatel na jednotlivé aspekty této problematiky, a také zpracuji vlastní dotazníkové šetření. Oba tyto výstupy následně porovnám. Práce je svoji strukturou rozdělena do tří hlavních částí. V první části práce se budu obecněji zabývat charakterem měnové unie v evropském kontextu. Přiblížím zde euro jako národní měnu, a také eurozónu i její jednotlivé členy. Stručně zmíním historický rámec evropské měnové unie, jehož vyústěním bude definování Maastrichtských konvergenčních kritérií. Konkrétněji se zaměřím na témata paktu stability a růstu a fungování Evropské centrální banky. Závěrem obecně charakterizuji možné scénáře zavedení eura, ze kterých si Česká republika následně zvolí jeden, který poté zkonkretizuje celý proces přechodu na euro. Druhá část je již konkrétně zacílena na oblast České republiky, stav její ekonomiky a připravenost na vstup do Evropské měnové unie. Konkrétně se zde budu zabývat zhodnocením plnění jednotlivých Maastrichtských konvergenčních kritérií Českou republikou. Vedle toho zmíním i možnost zhodnotit připravenost ČR pomocí VIII


alternativních kritérií, tedy těch, která si stát stanoví sám tak, aby došlo k subjektivnímu zhodnocení vhodnosti přechodu ke společné evropské měně. Poté vyhodnotím stupeň ekonomické sladěnosti ČR se stávajícími členy eurozóny. V další části práce se budu zabývat přípravou ČR na přijetí eura a kroky, které již byly v tomto směru realizovány. Následně zhodnotím předpokládané dopady zavedení eura na ekonomiku ČR, jak pozitivní, tak negativní. Tuto část práce poté zakončím tematikou duálního zobrazování peněžních částek během celého procesu přechodu na euro. Třetí, poslední část práce, je věnována již zmíněnému průzkumu veřejného mínění. Jsou zde hodnoceny oficiální statistické údaje pravidelně získávané Eurobarometerem, které poskytují i možnost sledovat postupný vývoj veřejného mínění. Následně uvedu vlastní výzkum, provedený přes internet, a jeho výsledky. Výstupy získané pomocí obou metod poté porovnám a zhodnotím. V konečné části práce stručně uvedu postoje stávajících obyvatel eurozóny k euru, a to jak původních členských států, tak i nejnověji přistoupivších členů (Slovensko, Estonsko). Mým záměrem je vybudování takového informačního rámce, který poskytne možnost odhadnout, zda je Česká republika na přijetí eura připravena, popřípadě i v jaké míře. Je evidentní, že výsledkem práce nebude jednoznačné stanovisko, přesto se pokusím k jeho získání co nejvíce přiblížit.

IX


1 Charakter měnové unie v evropském kontextu V historickém kontextu není vznik a realizace Evropské měnové unie (EMU) novým jevem. Při pohledu do dějin je možné nalézt mnoho dalších příkladů měnových integrací, a to jak na území Evropy (např. Německo-rakouská měnová unie 1857–1867, Belgicko-lucemburská měnová unie 1921–1998) tak v neevropských regionech (např. Latinská měnová unie 1865–1926). Před vznikem EMU byly v Evropě běžné měnové unie mezi velkými a malými státy, např. švýcarský frank v Lichtenštejnsku1, a dodnes je možné v jiných světových oblastech tento fenomén pozorovat, pro ilustraci lze uvést používání amerického dolaru mimo území USA (např. Panama, Ekvádor, Východní Timor).2 Naopak měnovou desintegraci bylo možné pozorovat například po skončení 2. světové války, či po rozpadu Sovětského svazu v závislosti na vzniku velkého množství nových států a nutnosti jednotlivě formovat tyto nově vzniklé samostatné ekonomiky. Mezinárodní integrační procesy, kterými postupně procházely i jednotlivé členské státy Evropské unie (EU), se dělí do několika stupňů v závislosti na míře pravomocí, jež jsou přeneseny z původních zakladatelských subjektů na nově vzniklé integrační seskupení. Prvním stupněm je oblast volného obchodu, která členským státům umožňuje odstranění překážek vzájemného obchodu mezi nimi. Následuje celní unie, která samotné odstranění překážek doplňuje o společnou obchodní politiku a společný celní sazebník. Dalším stádiem integrace je společný trh, který vedle společné obchodní politiky a sazebníku umožňuje také volnější pohyb výrobních faktorů, ačkoliv jisté překážky zůstávají, například státní hranice či technické bariéry (normy, předpisy). Úplná liberalizace pohybu výrobních faktorů je součástí vnitřního trhu, kdy jsou veškeré existující překážky odstraněny. Následujícím stupněm integrace je hospodářská a měnová unie, kterou je i EU. Je charakteristická společnou hospodářskou politikou a přechodem na jednu společnou měnu. Právě tento přechod čeká i Českou republiku. Zavázala se k němu svým vstupem do EU v roce 2004.3

1

BRŮŽEK, A. Aktuální otázky světové ekonomiky: Euro je zde …, s. 4 - 6 GoCurrency. What is the United States Dollar (USD)?. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010]. 3 CzechTrade. Ekonomická integrace. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010]. 2

1


Evropskou hospodářskou a měnovou unii lze rozdělit do tří základních vývojových fází:4 Ø I. Etapa: 1990 – 1993 – došlo k liberalizaci pohybu kapitálu, započala koordinace hospodářských politik; Ø II. Etapa: 1994 – 1998 – posílení postavení Evropské měnové jednotky (ECU), byl založen Evropský měnový institut (předchůdce Evropské centrální banky), zainteresované státy začaly plnit konvergenční kritéria; Ø III. Etapa: od 1999 – existuje společná měna a jednotná měnová politika prvních jedenácti států.

1.1 Euro jako měna Euro je označení společné evropské měny, která nahradila původní měny v těch státech, které splnily konvergenční kritéria a staly se členy Evropské hospodářské a měnové unie. Euro vstoupilo v platnost 1. 1. 1999 v bezhotovostní formě, ve které obíhalo první tři roky své existence. Ke dni 1. 1. 2002 skončilo tzv. přechodné období, ve kterém euro obíhalo bezhotovostně vedle národních měn jednotlivých zemí, a začalo obíhat i ve formě hotovostní, ve funkci jediné národní měny.5 Jako první euro zavedla skupina jedenácti evropských států (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko), od roku 2001 euro zavedlo i Řecko, v roce 2007 Slovinsko, v roce 2008 Kypr, v roce 2009 Slovensko a konečně, zatím posledním stávajícím členem eurozóny, je od ledna roku 2011 i Estonsko. Před tím, než se euro stane zákonným platidlem, je neodvolatelně stanoven pevný směnný kurz mezi eurem a původní měnou. V současnosti je euro zákonným platidlem v 17 z celkem 27 členských zemí Evropské unie, viz Tabulka 1. Euro je však používáno i ve státech, které nejsou oficiálními členy eurozóny. Jedná se o malé státy, kterým je společnou evropskou měnu dovoleno používat na základě formální dohody

4

Evropská komise. Hospodářská a měnová unie a euro: Historie – zavedení eura. Dostupné z . [cit. 6. 4. 2011]. 5 Evropská komise. Hospodářská a měnová unie a euro: Historie – zavedení eura. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010].

2


s Evropským společenstvím (Monako, San Marino, Vatikán), nebo o ty, které dohodu formálně neuzavřely (Andorra, Černá hora, Kosovo).6 Jedno euro je tvořeno sto centy. Eurobankovky existují v nominální hodnotě 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 € a 500 €, euromince jsou denominovány 1 c, 2 c, 5 c, 10 c, 20 c, 50 c, 1 € a 2 €. Veškeré hotovostní peníze mají přesně a pevně stanoveny parametry (rozměry, hmotnost, barva, materiál). Bankovky mají jednotnou podobu pro veškeré členské země, jsou na nich vyobrazeny architektonické slohy z různých období evropských dějin. Bankovky jednotlivých zemí lze odlišit dle písmen a kódů uvedených na rubové straně. Pro mince je společná pouze lícní, tzv. evropská strana, na které je vyražena hodnota mince. Vzhled rubové, tzv. národní strany, je plně v kompetenci centrálních bank zemí vstupujících do eurozóny. Stávající euromince obsahují tradiční národní symboly jednotlivých států.7 V současné době je euro národní měnou pro více než 325 milionů obyvatel.8 Pro grafickou podobu slovenských eurobankovek a euromincí viz Příloha 1 a Příloha 2. Tabulka 1: Členské státy EU, rok jejich vstupu, zákonná měna Stát

Rok přistoupení do EHS/EU

Měna

Euro zavedeno v

Členství v ERM II

Belgie

Zakládající člen EHS

Euro (EUR)

1999

-

Bulharsko

2007

Lev (BGN)

-

-

Česká republika

2004

-

-

Dánsko

1973

-

1. 1. 1999

Estonsko

2004

Euro (EUR)

2011

28. 7. 2004 – 1. 1. 2011

Finsko

1995

Euro (EUR)

1999

-

Francie


Euro (EUR)

1999

-

Irsko

1973

Euro (EUR)

1999

-

Itálie


Euro (EUR)

1999

-

Česká koruna (CZK) Dánská koruna (DKK)

6

ECB. Map of euro area 1999 – 2011. Dostupné z . [cit. 19. 3. 2011]. 7 NKS pro zavedení eura v ČR. Euro. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010]. 8 NKS pro zavedení eura v ČR. Eurobankovky a euromince. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010]

3


Kypr

2004

Euro (EUR)

2008

2. 5. 2005 – 1. 1. 2008

Litva

2004

Litas (LTL)

-

28. 7. 2004

Lotyšsko

2004

Lat (LVL)

-

2. 5. 2005

Lucembursko


Euro (EUR)

1999

-

Maďarsko

2004

Forint (HUF)

-

-

Malta

2004

Euro (EUR)

2008

2. 5. 2005 – 1. 1. 2008

Německo


Euro (EUR)

1999

-

Nizozemsko


Euro (EUR)

1999

-

Polsko

2004

Zlotý (PLN)

-

-

Portugalsko

1986

Euro (EUR)

1999

-

Rakousko

1995

Euro (EUR)

1999

-

Rumunsko

2007

Leu (RON)

-

-

Řecko

1981

Euro (EUR)

2001

Slovensko

2004

Euro (EUR)

2009

Slovinsko

2004

Euro (EUR)

2007

Španělsko

1986

Euro (EUR)

1999

-

Švédsko

1995

Švédská koruna (SEK)

-

-

Velká Británie

1973

Libra (GBP)

-

-

1. 1. 1999 – 1. 1. 2001 28. 11. 2005 – 1. 1. 2009 28. 7. 2004 – 1. 1. 2007

Zdroje: Evropská komise. Member states of the EU. [online] [cit. 26. 3. 2011]. Dostupné online z ; What is ERM II? [online] [cit. 5. 5. 2011]. Dostupné z ; Your country and the euro. [online] [cit. 5. 5. 2011]. Dostupné z .

1.2 Historie evropské měnové integrace Počátky evropské měnové integrace lze datovat do let 1945 – 1979. Skončení druhé světové války a její devastující dopad na Evropu byly hlavními iniciátory integračních ambicí, které by se dotýkaly široké škály oblastí, mimo jiné i měnové spolupráce. Bylo nutné upravit stávající zdecimovaný měnový systém tak, aby poskytoval stabilitu a jistotu. Principy nového měnového řádu byly definovány v americkém městě 4


Bretton-Woods; byly založeny na existenci pevných, avšak přizpůsobitelných kurzů (peg but adjustable). Fixní komponenta tohoto režimu byla navázána na americký dolar, který byl v pozici dominantní světové měny a zároveň, jako jediná z měn, převzal povinnosti zlatého standardu, což z něj činilo měnu za zlato volně směnitelnou. Do tohoto systému se zapojilo šest evropských států (Itálie, Belgie, Francie, Německo, Nizozemsko, Lucembursko).9 Problematika společného evropského kurzového a měnového uspořádání, jak jej známe dnes, nebyla brána do úvahy jako realizovatelná myšlenka. Až do roku 1958, kdy byla podepsána Evropská měnová úmluva (European Monetary Agreement, EMA), nefungovaly jednotlivé evropské měny jako vzájemně směnitelné. Tento nedostatek byl řešen například pomocí bilaterálních smluv.10 Příznivý ekonomický vývoj v šedesátých letech dále podpořil ekonomickou integraci. Vznikly dvě nové instituce – Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), mezi jejichž členskými státy docházelo k úzké hospodářské spolupráci, například v podobě etablování celní unie, zavedení společné zemědělské politiky, apod. Jednalo se o velice úspěšné období, během kterého ale několikrát došlo ke kurzovým otřesům jednotlivých měn v systému (např. devalvace britské libry, revalvace německé marky). Tyto otřesy vyvolaly obavy členských zemí z fungování společných politik rozdělených různými měnami. Přijetí jednotné měny by bylo řešením, poprvé byla pevně vyjádřena myšlenka, že směřování k hospodářské a měnové unii (HMU), je žádoucí. V roce 1970 byla zveřejněna Wernerova zpráva, projekt, který definoval postup a fáze procesu vedoucího k založení a fungování HMU během období deseti let. Cílem mělo být zpevňování kurzových režimů, po kterém by v určitém bodě došlo k odstranění zbytkových fluktuací, a následně by byly pevně zafixovány vzájemné kurzy členských měn. V roce 1971, kdy USA uvolnily kurz dolaru, se spustila vlna tržní nestability, došlo k posílení německé marky na úkor ostatních evropských měn, a zhroucení celého systému.11 V roce 1972 byl za účelem napravení této situace podepsán dodatek k Wernerově zprávě, který se zabýval snižováním kurzové kolísavosti mezi členskými měnami, aniž by zároveň byla omezena fluktuace evropských měn vůči americkému dolaru. Na jeho 9

DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace – Od národních měn k euru, s. 1 DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace – Od národních měn k euru, s. 11 11 DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace – Od národních měn k euru, s. 16 10

5

Vysoká škola ekonomická základě byla vytvořena procedura známá jako had v tunelu (snake in the tunnel).12 Jednalo se o mechanismus udržující fluktuace měn (had) v úzkém rozpětí vůči dolaru (tunel). Po dvou letech had ztratil mnoho ze svých složek kvůli ropné krizi, rozdílnosti politik a oslabení dolaru, a došlo k uvolnění kurzů měn vůči dolaru (had mimo tunel).13 Roku 1979 byl ustanoven Evropský měnový systém (EMS), byl vybudován na koncepci stabilních, ale regulovatelných směných kurzů definovaných ve vztahu k nově vzniklé evropské měnové jednotce (European Currency Unit, ECU). ECU je košová měnová jednotka, založená na váženém průměru měn EMS, sloužící k zúčtování bezhotovostních operací v mezinárodním měřítku. Později se z ní vyvinula svébytná měna.14 V rámci EMS byly fluktuace měn kontrolovány prostřednictvím mechanismu směnných kurzů (Exchange Rate Mechanism, ERM) a udržovány v rozmezí ±2,25 % od centrálních parit vůči evropské měnové jednotce. Jediná výjimka platila pro italskou liru, její pásmo bylo rozšířeno na ±6 %.15 Za základ intervenčního mechanismu pro fungování ERM byla vzata paritní mřížka z bilaterálních centrálních kurzů všech participujících měn, kolem kterých byla vytyčena pásma přípustných kurzových fluktuací. Mřížka byla sestavena stanovením kurzu ECU pro každou měnu EMS a jejich následným uvedením do vzájemných vztahů. Ve srovnání s hadem ERM poskytoval efektivnější ochranu proti fluktuacím směnných kurzů.16 Vznik EMS znamenal bezprecedentní přenos měnové autonomie, protože změna směnných kurzů byla možná pouze po vzájemné dohodě účastnických zemí a Evropské komise. V průběhu prvních několika let fungování byl EMS často dolaďován. Nakonec se však ukázal být úspěšným, a to v době, kdy se jednalo o Maastrichtské smlouvě, tedy v letech 1990 – 1991, byla totiž výrazně omezena krátkodobá volatilita směnných kurzů mezi měnami členských zemí. Tento úspěch podpořil diskuze o možném vzniku HMU. Došlo k rozhodnutí o dodržení postupu navrženého v Delorsově zprávě (1989), který definoval vznik HMU ve třech etapách, pro popis jednotlivých etap viz kapitola 1.17

12

DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace – Od národních měn k euru, s. 20 Evropská komise. Jedna měna pro Evropu – cesta k euru. Dostupné z , s. 5 [cit. 19. 3. 2011]. 14 DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace – Od národních měn k euru, s. 48 15 Evropská komise. Jedna měna pro Evropu – cesta k euru. Dostupné z , s. 6. [cit. 19. 3. 2011]. 16 DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace – Od národních měn k euru, s. 70 17 Evropská komise. Jedna měna pro Evropu – cesta k euru. Dostupné z , s. 7-8 [cit. 19. 3. 2011]. 13

6


Aby se předešlo riziku rozpadu HMU, bulo nutné, aby ekonomiky jednotlivých členských zemí dosáhly vysokého stupně konvergence. Proto byla ustanovena Maastrichtská kritéria, která jednotlivé země musely splnit, pokud měly zavést euro. Tato kritéria jsou stručně shrnuta v Tabulce 2. Vedle těchto kritérií musely členské státy usilovat také o sblížení vnitrostátních právních předpisů a pravidel řízení svých národních centrálních bank a měnové politiky.18 Pro přehledné zpracování historie měnové integrace v datech viz Příloha 3.

Tabulka 2: Maastrichtská konvergenční kritéria Kritérium konvergence Cenová stabilita

Nástroj měření Harmonizovaná míra inflace spotřebitelských cen

Referenční hodnota kritéria Ne více než 1,5 procentního bodu nad průměrem tří členských států s nejlepšími výsledky

Zdravé veřejné finance

Vládní schodek jako % z HDP

Ne více než 3 %

Udržitelné veřejné finance

Vládní dluh jako % z HDP

Ne více než 60 %

Stálost konvergence

Dlouhodobá úroková sazba

Stabilita měnového kurzu

Odchylka od centrální parity

Ne více než 2 procentní body nad průměrem tří členských států s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability Účast v ERM II po dobu minimálně 2 let bez vážných problémů

Zdroj: Evropská komise. Jedna měna pro Evropu – cesta k euru. Dostupné z .

1.3 Pakt stability a růstu Pakt stability a růstu (SGP, The Stability and Growth Pact) je realizován jako ochrana před nadměrnými rozpočtovými deficity členských, resp. kandidátských zemí, eurozóny. V 90. letech bylo rozpočtové kritérium vnímáno jako nejnebezpečnější faktor, který by mohl podkopat stabilitu, funkčnost i samotnou existenci měnové unie.

18

komise. Jedna měna pro Evropu – cesta k euru. Dostupné z , s. 8 [cit. 19. 3. 2011].

7

Vysoká škola ekonomická To hned z několika důvodů:19 Ø Rozpočtová politika země nabývá na významu v situaci, kdy již neexistuje možnost používat autonomní nástroje měnové politiky k řešení případných ekonomických šoků; Ø Při existenci společné měny mají jednotlivé vlády tendenci distancovat se od odpovědnosti za její stabilitu. Problémy spíše řeší rozpočtovým schodkem, protože jeho negativní důsledky se „rozředí“ po celém území měnové unie; Ø Ekonomický růst může být ohrožen vysokým počtem emitovaných státních dluhopisů, jimiž vláda kryje schodek, dojde k omezení přímých investic a tlaku na růst úrokových sazeb. Tyto obavy se následně promítly i do definice konvergenčních kritérií. V současné době se ale ukazuje, že měnová stabilita eura závisí spíše na umírněném růstu veřejných výdajů jako celku, než pouze na samotném růstu schodků. Maastrichtská smlouva v sobě obsahuje bezpečnostní opatření, která se týkají této problematiky. V rámci druhé etapy přechodu k EMU musí každý členský stát legislativně etablovat naprostou nezávislost centrální banky na ostatních národních institucích, v rámci čehož vzniká zákaz pro centrální banku financovat rozpočtové deficity. V oblasti rozpočtové politiky navíc není dovolena jakákoliv finanční pomoc mezi státy, která by přispěla k řešení deficitu.20 V posledních letech je možno pozorovat čím dál častější projevy nesouhlasu na adresu SGP. Jedna z nejvíce zásadních kritik byla uveřejněna v roce 2003 ve článku A. Alesiny a F. Giavazziho nazvaném „Destabilizující pakt stability a růstu“.21 Mezi hlavní myšlenky jejich kritiky lze zařadit (a) fakt, že SGP se soustřeďuje výhradně na deficity, ačkoliv by se měl zaměřit na celkovou strukturu státních rozpočtů, (b) skutečnost, že není rozlišováno mezi zeměmi s nízkým a vysokým rozpočtem, (c) pevně stanovená hranice kritéria na úrovni 3 % vede vlády k tomu, aby manipulovaly s účetnictvím, kandidátské země mohou navíc krátkodobě snížit výši deficitu s cílem splnit konvergenční kritérium, ovšem za cenu toho, že v budoucnu se vláda bude opět potýkat se schodkem. 19

ŠREIN, Z. Pakt stability a růstu – vymoženost nebo přítěž eurozóny?, s. 3 – 8 ŠREIN, Z. Pakt stability a růstu – vymoženost nebo přítěž eurozóny?, s. 8 21 ALESINA A., GIAVAZZI F. Destabilizující Pakt stability. Dostupné z < http://www.projectsyndicate.org/commentary/ag8/Czech >. [cit. 25. 3. 2011]. 20

8


Mezi kritiky z řad českých ekonomů lze uvést například Miroslava Singera, který označil pravidla zakotvená v SGP za nebezpečná, neflexibilní, s absencí existence dostatečně silného mechanismu jejich vynucování v případě porušení. Jako stále aktuálnější je vnímána nutnost změny zásad a postupů definovaných Paktem stability a růstu.22

1.4 Evropská centrální banka Evropská centrální banka byla založena Smlouvou o Evropské unii v roce 1998. Sídlí v německém Frankfurtu nad Mohanem. Hlavním úkolem ECB je řízení společné evropské měny, zabezpečování její stability (snaha zajistit ve střednědobém výhledu inflaci blížící se 2 % pomocí kontroly množství peněz v oběhu a monitorování cenových trendů) a definování a provádění hospodářské a měnové politiky EU. Z celkem dvaceti sedmi členských zemí EU zatím přijalo euro pouze šestnáct z nich. Centrální banky těchto států spolu s ECB tvoří dohromady tzv. eurosystém neboli eurozónu. Centrální banky všech 27 členských zemí i ECB zároveň náleží do Evropského systému centrálních bank (ESCB). Primárním cílem ESBC je udržování cenové stability, zejména proto, že roky zkušeností i rozsáhlé ekonomické studie poukazují na fakt, že monetární politika bude jedním z nejsilněji působících faktorů v oblasti zlepšování ekonomické perspektivy a životního standardu jednotlivých zemí. 23 ECB se podílí na rozhodovacím procesu o budoucích členech eurozóny tím, že připravuje zprávy o plnění konvergenčních kritérií, ve kterých analyzuje, zda státy plní podmínky nutné k zavedení společné měny. Součástí ECB jsou tři řídící orgány: Výkonná rada (Executive Board), Rada guvernérů (Governing Council) a Generální rada (General Council). Výkonná rada má šest členů – prezident ECB, viceprezident a další čtyři členové rady. Všichni členové tohoto orgánu jsou jmenováni na funkční období osmi let, po dohodě členských zemí eurozóny. Výkonná rada je zodpovědná za přípravu materiálů pro zasedání Rady guvernérů, za implementaci měnové politiky podle rozhodnutí Rady guvernérů a za řízení běžné činnosti ECB. 22

SINGER, M. Autoři CEPu o euru – Bude výhodné přijmout euro?, s. 39 – 43 EU. Evropská centrální banka. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010].

23

9


Rada guvernérů je hlavním řídícím orgánem ECB. Je složena ze šesti členů Výkonné rady a z guvernérů národních CB členských zemí eurozóny. Hlavním úkolem tohoto orgánu je rozhodování o měnové politice eurozóny, to spočívá především v definování měnově-politických úrokových sazeb a používání dalších nástrojů měnové politiky. Generální rada se skládá z prezidenta ECB, viceprezidenta ECB a z guvernérů národních CB všech členských zemí EU. Je vnímána jako dočasný orgán, který svou činnost ukončí v okamžiku, kdy se všechny státy stanou členy eurozóny. Zasedání Generální rady se mohou účastnit také zástupci Evropské komise a Rady EU, ovšem bez hlasovacího práva. Generální rada se podílí na vypracovávání výročních zpráv ECB, má zodpovědnost za shromažďování statistických informací a také plní poradní funkci ECB během přípravy nových zemí na přijetí eura.24 Guvernéři CB nových členských zemí EU jsou v současnosti členy Generální rady ECB, nicméně zastoupení v nejvyšším rozhodovacím orgánu – Radě guvernérů – mohou být až v okamžiku zavedení eura.25

1.5 Scénáře zavedení eura Pro přechod z původní národní měny na měnu společnou je důležitým faktorem výběr scénáře, podle kterého bude tato změna provedena. Možnost výběru je z následujících tří variant: §

Scénář s využitím přechodného období (tzv. Madridský scénář)

§

Jednorázový přechod na euro (tzv. Big Bang neboli Velký třesk)

§

Jednorázový přechod na euro s využitím doběhu (tzv. Phasing Out)

Scénář s využitím přechodného období, tzv. Madridský scénář, označuje strategii, dle které je euro zavedeno nejprve pouze bezhotovostně. Po uplynutí předem stanoveného přechodného období, které trvá maximálně tři roky, je euro uvedeno do oběhu i v hotovostní podobě bankovek a mincí. Tento způsob použili zakládající členové eurozóny. Výhodou tohoto scénáře je dostatečně dlouhá doba na nutné přípravy, např. 24

MFČR. Výkladový slovníček – ECB. Dostupné z . [cit. 5. 5. 2011] 25 ECB. Rozšíření EU. Dostupné z . [cit. 5. 5. 2011].

10


tisk a ražba bankovek, resp. mincí, předzásobení bankovních institucí, příprava legislativy a další. Nevýhodou jsou naopak vysoké náklady, protože je nutné, aby ekonomické subjekty vedly paralelně dva druhy systémů, jeden pro každou měnu.26 Jednorázový přechod na euro, tzv. velký třesk (tzv. Big Bang) znamená situaci, kdy se euro začne ve stejný den užívat k bezhotovostním i hotovostním platbám. Pokud bychom tuto variantu srovnávali s madridským scénářem, vyšla by ze srovnání jako více náročná na koordinaci a přípravu, protože veškeré subjekty musí být ke stanovenému datu plně schopny bezpečně přejít na euro. V současnosti, kdy je euro již stabilní a prověřenou měnou, volí nově příchozí členové eurozóny právě tuto metodu. Využití velkého třesku ve Slovinsku jednoznačně potvrdilo jeho nákladovou výhodnost. Česká republika, která má se změnou měny zkušenost již z roku 1993, se také přiklání k této metodě. Vláda tuto doporučenou variantu již schválila a změna strategie není v plánu. Jednorázový přechod na euro s využitím tzv. fáze postupného zrušení (phasing out) je v počáteční fázi totožný s metodou velkého třesku – hotovostní i bezhotovostní podoba měny se do oběhu dostanou současně. Rozdílem ovšem je, že ve vybraných oblastech, mezi kterými může být například platba daní, fakturace malých podnikatelů a podobně, je možné po stanovenou dobu používat současně i původní národní měnu. Toto období však nesmí být delší než jeden rok. Pro grafické znázornění jednotlivých scénářů viz Příloha 4.

26

NKS pro zavedení eura v ČR. Scénáře přijetí eura. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010].

11


2 Euro a Česká republika Proces evropské měnové integrace z hlediska České republiky (ČR) je možné rozdělit do tří etap. V první etapě (od 1. 1. 1999) na ČR působily vnější vlivy způsobené zahájením realizace EMU. Druhá etapa začala 1. 5. 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a kdy se česká centrální banka začlenila do Evropského systému centrálních bank. Závěrečná etapa započne dnem samotného vstupu do EMU.27

2.1 Připravenost České republiky na vstup do EMU Aby kandidátská země mohla vstoupit do EMU, musí splnit jistá kritéria a setrvat ve dvouletém stabilním období, které pomůže zjistit, zda je ekonomika daného státu dostatečně připravena. Tato dostatečná připravenost může být sledována a vyhodnocována různými způsoby. Například De Grauwe ji charakterizuje pomocí termínu „zero-cost-level“, jedná se o situaci, kdy přínosy z přechodu na jednotnou měnu budou minimálně stejné, ale nejlépe vyšší než náklady. Kvantitativně definovat úroveň připravenosti je ovšem velice obtížné, v praxi se proto prosazuje spíše snaha o zjišťování možných rizik, náchylnosti ekonomiky k výskytu ekonomických šoků, podobnosti ekonomické struktury a stádií ekonomického cyklu se státy eurozóny a dalších faktorů, na jejichž základě se poté sestaví vyhodnocení.28 Proč je nutné, aby kandidátská země dosáhla určité výše podobnosti se stávajícími členy? Jedním z hlavních rizik je existence asymetrických šoků, tedy předem neočekávaného a výrazně odlišného vývoje ekonomiky vůči ostatním zemím, například negativní poptávkový šok, kdy dojde k poklesu agregátní poptávky po určitém produktu či službě. V případě, že takový šok zasáhne jen jednu (nebo jen několik) ze zemí EMU, jeho řešení bude složité. Nebude již možné podpořit spotřebu a investice pomocí snížení úrokových sazeb, protože ECB jedná plošně a v zájmu většiny. Změna úrokových sazeb by mohla ovlivnit celou EU, nejen regiony zasažené šokem, a v závislosti na tom mít neblahý dopad na ekonomický vývoj euroregionu. Proto je nutné, aby jednotliví členové

27

BRŮŽEK, A. Aktuální otázky světové ekonomiky: Realizace Evropské měnové unie a společné měny euro – první rok existence, s. 28 28 LACINA, L. Euro: ano/ne?, s. 17- 18

12


unie byli schopni řešit tyto problémy interně a udržovat dlouhodobě stabilní růst bez podpůrných nástrojů vlastní centrální banky. Neexistuje univerzální způsob vyhodnocení připravenosti dané ekonomiky ke vstupu do společné měnové unie, je ale možné sledovat určité dílčí i komplexnější ukazatele, které mají různou vypovídací schopnost a jsou považovány za směrodatné indikátory. Nejvýznamnějším souborem těchto indikátorů jsou kritéria nominální konvergence neboli Maastrichtská kritéria. Ty slouží jako oficiální ukazatele, a to jak z pohledu ECB a Evropské komise, tak z pohledu samotných uchazečských zemí.29 Maastrichtská konvergenční kritéria jsou následující: §

Dlouhodobě udržitelná ekonomická stabilita a průměrná míra inflace během jednoho roku před šetřením, jenž nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských zemí, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků

§

Rozpočtový deficit země nepřekračuje více než o 3 % HDP

§

Veřejný dluh země nepřekračuje o více než 60 % HDP

§

Během jednoho roku před šetřením nepřekračuje průměrná dlouhodobá nominální úroková míra státu o více než 2 procentní body úrokovou míru nejvýše tří členských zemí, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků

§

Jsou dodržována rozpětí stanovená mechanismem směnných kurzů EMS bez značného napětí alespoň během dvou posledních let před šetřením. V tomto období nesmí devalvovat bilaterální směnný kurz vlastní měny vůči měně jakéhokoli jiného členského státu30

Připravenost ČR dle Maastrichtských kritérií je od roku 2004 každoročně vyhodnocována. Dle dostupných údajů se plnění těchto norem každoročně, až do loňského roku, zlepšovalo a ČR se přibližovala svou ekonomickou úrovní k průměru v eurozóně. V roce 2009 ale došlo k výraznému zvýšení deficitu veřejných financí. V současné době, kdy doznívá finanční krize a kdy hrozí vyšší kolísání měnového kurzu české koruny, by navíc bylo obtížné i plnění kurzového kritéria po eventuálním vstupu do ERM II. Vládě ČR bylo na základě těchto statistik doporučeno, aby nestanovovala 29 30

LACINA, L. Euro: ano/ne?, s. 19 LACINA, L. Euro: ano/ne?, s. 21

13


pevné datum přechodu na společnou měnu. To s sebou zároveň přináší i skutečnost, že česká koruna nebude s nejvyšší pravděpodobností během roku do mechanismu ERM II zapojena.31

2.2 Plnění konvergenčních kriterií ČR Kritérium cenové stability. Kritérium cenové stability se v současnosti ČR daří plnit. ČNB očekává v příštích letech cenový vývoj v podobě mírné inflace, která plnění kritéria neohrozí, vývoj indexu spotřebitelských cen v ČR od roku 2007 a odhad jeho výše pro období 2010 – 2013 je zobrazen v Tabulce 2. Tento scénář je ovšem platný pouze tehdy, pokud v ČR nedojde k významným neočekávaným změnám v oblasti nepřímých daní, spotřebitelských cen a podobně, které by měly značný proinflační dopad. Inflační cíl ČNB byl na začátku roku 2010 stanoven na hodnotu 2 %. Politika ČNB usiluje o dosažení takové reálné hodnoty inflace, aby nebyla o více než jeden procentní bod vyšší či nižší, než je určeno. Cenová stabilita patří v ČR k dlouhodobě udržitelným kriteriím, a mezi lety 2011 – 2013 by mělo být bezproblémově plněno.32 Tabulka 3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen (růst v %) 2007

2008

2009

8/2010

2010

2011

2012

2013

1,3

2,6

0,0

0,4

0,7

1,2

1,2

1,2

Hodnota kritéria

2,8

4,1

1,5

1,9

2,2

2,7

2,7

2,7

Česká republika

3,0

6,3

0,6

0,6

1,4

2,3

1,7

1,7

Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací*

* Přesněji tři země s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online] [cit. 25. 3. 2011] Dostupné z

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR v současné době plní, ačkoliv v období 2007 – 2009 byla vykazována rostoucí 31

NKS pro zavedení eura v ČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010]. 32 MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z s. 8. [cit. 25. 3. 2011].

14


tendence. Průměrná hodnota tohoto kritéria za poslední období je zanesena v Tabulce 6. Mezi lety 2011 – 2013 nejsou identifikovány žádné podněty, které by přispěly k vysokému růstu či snižování výnosů státních dluhopisů, do budoucna proto nejsou očekávány problémy ČR s plněním tohoto konvergenčního kritéria.33

Tabulka 4: Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (%) 2007

2008

2009

8/2010

2010

2011

2012

2013

4,4

4,2

3,9

4,0

4,3

4,8

4,8

4,8

Hodnota kritéria

6,4

6,2

5,9

6,0

6,3

6,8

6,8

6,8

Česká republika

4,3

4,6

4,8

4,2

3,7

3,9

3,9

3,9

Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online] [cit. 25. 3. 2011] Dostupné z

Kritérium udržitelnosti veřejných financí. Kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR v současnosti neplní. Referenční hodnota byla v roce 2010 překročena o 1,3 p. b., a přestože EU umožňuje udělit výjimku z tohoto pravidla pro členy, kteří tuto stanovenou hranici nedodrží, ale úroveň jejich státního rozpočtového deficitu dlouhodobě klesá a zároveň se blíží 3% hranici, ČR ji nemůže využít. V Tabulce 3 je uveden vývoj výše schodku státního rozpočtu, který demonstruje nepříznivý stav od roku 2009. Kritérium udržitelnosti veřejných financí je jediným, za jehož neplnění země může být postihnuta, a to podrobením Proceduře při nadměrném schodku (EDP). Na základě očekávaného překročení 3% hranice byla v prosinci roku 2009 tato procedura vůči ČR zahájena. Následně bylo vydáno oficiální doporučení, aby ČR podstoupila kroky nutné k opětovnému a udržitelnému snížení vládního schodku pod referenční hranici do roku 2013, přičemž způsob tohoto procesu musí být důvěryhodný a transparentní.34

33

MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z s. 14. [cit. 25. 3. 2011]. 34 MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z s. 10. [cit. 25. 3. 2011].

15


Současně platná fiskální vládní strategie počítá s kontinuálním snižováním deficitu v následujících letech. V Tabulce 3 jsou zaneseny též predikce pro roky 2011 – 2013.

Tabulka 5: Saldo v sektoru vládních financí (% HDP) Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Hodnota kritéria

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

Česká republika

-0,7

-2,7

-5,8

-5,1

-4,6

-3,5

-2,9


Kritérium podílu vládního dluhu. Kritérium podílu vládního dluhu je v ČR dlouhodobě plněno. Jak je znázorněno v Tabulce 4, dochází k jeho neustálému nárůstu. Vzhledem k nízké počáteční výši dluhu, a k vysoko stanovené 60% referenční hranici, která je zároveň velice blízká aktuálnímu průměru zemí EU27, který ji přesahuje, je ale pro ČR toto hledisko příznivé a není nutné se aktuální výší schodku ani jeho nárůstem znepokojovat. Překročení limitu, a tedy nedodržení kritéria, v současné době ani ve střednědobém horizontu nehrozí, pokud nedojde ke dramatickým změnám v politice a hospodaření ČR. Přesto je očekáván poměrně výrazný nárůst dosahující 44 % HDP v roce 2013. V následujících letech by podíl dluhu na HDP měl opět přejít ke klesající tendenci. Rizikem, které zatěžuje toto kritérium a představuje možné negativní dopady, je stárnutí obyvatelstva. V případě, že nebudou implementovány úspěšné reformy důchodového a zdravotního systému, z dlouhodobého hlediska bude nutné očekávat výrazné zvyšování podílu dluhu na HDP ČR.35

Tabulka 6: Vládní dluh (% HDP) Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Hodnota kritéria

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

Česká republika

29,0

30,0

35,3

39,3

42,1

42,9

43,3


35

MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z s. 11. [cit. 25. 3. 2011].

16


Kritérium stability měnového kurzu. Kritérium stability měnového kurzu bude možné vyhodnotit až po vstupu ČR do kurzového mechanismu ERM II, kdy bude zároveň stanovena centrální parita české koruny k euru. Z dlouhodobého hlediska (viz Tabulka 5) česká koruna vykazuje vzhledem k euru apreciační trend, na Grafu 1 je apreciace znázorněna pohybem křivky nahoru. Pouze v letech, kdy došlo k zasažení ekonomiky celosvětovou finanční a ekonomickou krizí, kurz dočasně zeslábl a ukázalo se, že by mohlo docházet ke kolísání, které překročí pásmo ±15 % kolem hypotetické centrální parity. Tato interpretace však není zcela jednoznačná, a proto není jednoznačné ani vyhodnocení, jedná se o pouhý odhad. S jistotou lze ale říci, že pro úspěšný vstup ČR do systému ERM II bude rozhodující správné načasování, kterému bude předcházet stabilní finanční situace na domácím i světovém trhu. Další zásadní věcí bude adekvátní nastavení centrální parity kurzu české koruny k euru.36 Graf 1: Vývoj nominálního měnového kurzu CZK/EUR

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online] [cit. 25. 3. 2011]. Dostupné z

36

MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z s. 12. [cit. 25. 3. 2011].

17


Tabulka 7: Vývoj nominálního měnového kurzu CZK/EUR Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011*

CZK/EUR

29,8

28,3

27,8

24,9

26,4

25,2

24,3

* je uveden průměr za všechny z uvedených let, u roku 2011 leden-březen, dle www.kurzy.cz Zdroj: ČNB grafy kurzů měn [online] [cit. 26. 3. 2011] Dostupné z

Prioritou České republiky by se nyní a v nejbližší budoucnosti mělo stát hledání efektivního a dlouhodobého řešení pro stabilizaci a následnou redukci státního rozpočtového deficitu. Ačkoliv jsou jiné ekonomické výsledky vynikající, další nekontrolovatelný nárůst schodku by mohl ohrozit šanci stát se součástí eurozóny.

2.3 Alternativní kritéria přijetí společné měny Myšlenka vstupu ČR, či kterékoliv jiné země, do eurozóny je vybudována na principu reciprocity. Pro obě strany musí být nové členství přínosné, nově vzniklé výhody musí převážit náklady. Maastrichtská konvergenční kritéria jsou však formulována státy, které již členy EMU jsou, a proto byla definována tak, aby pomohla stanovit ne míru reciprocity, ale pouze tu skutečnost, zda nová členská země nebude představovat riziko pro „jejich“ společnou měnu.37 Logickým krokem přistupujících zemí by proto mělo být stanovení vlastních kritérií. Takových, která subjektivně zhodnotí vlastní výhodnost přechodu na společnou měnu. Tento způsob zvolila například Velká Británie. Pro rozhodnutí o tom, zda se vzdát libry, byl britským ministrem financí Gordonem Brownem, sestaven soubor ekonomických kritérií, tzv. Brownovy testy. Ty měly určit výhodnost zavedení eura z pohledu britské ekonomiky. Součástí testů byla následující kritéria:38 Ø Konvergence – je konvergence mezi hospodářským cyklem země a ekonomikou eurozóny udržitelná? Ø Flexibilita – je britská ekonomika dostatečně flexibilní na to, aby v podmínkách měnové unie dokázala odolávat externím šokům? 37

KLAUS, V. Autoři CEPu o euru – Klausova kritéria pro přijetí (či nepřijetí) společné evropské měny, s. 45 – 49 38 SKOPEČEK, J. Autoři CEPu o euru – Jak se rozhodovat o přijetí eura?, s. 51 – 55

18


Ø Investice – vytvoří vstup do eurozóny příznivé klima pro dlouhodobé investice? Ø Finanční služby – jaký bude dopad tohoto kroku na finanční sektor? Ø Růst, stabilita a zaměstnanost – bude členství v eurozóně přínosné z hlediska dlouhodobé prosperity a zaměstnanosti? Využití těchto testů v konečném důsledku vedlo k tomu, že VB zavedení eura odmítla. Tento pohled, a zejména jeho výsledek, by měl vést k zamyšlení o podobném postupu i pro ostatní země. V ČR jsou ovšem nadále jediným hodnoceným a diskutovaným vodítkem maastrichtská konvergenční kritéria. Jejich splněním ČR s vysokou pravděpodobnosti zajistí, že neohrozí stabilitu eurozóny, ale opačné hledisko do úvahy vzato není. Vlastní náhled na tuto problematiku předložil v roce 2007 Václav Klaus. Sestavil konvergenční kritéria s ohledem na stávající stav ekonomiky ČR i eurozóny. Tato kritéria se snaží subjektivně, komplexně uchopit vhodnost eura. Byla definována takto:39 Ø Brownova kritéria byla formulována před vznikem eura, a proto nemohla využít žádných zkušeností s jeho faktickým fungováním. ČR má ovšem možnost využít zkušeností, které s sebou fungování eura v zemích EMU, přineslo. Hlavními otázkami jsou – přineslo euro slibované výsledky a stala se eurozóna oblastí rychlého a dynamického ekonomického růstu? Je zárukou měnové a fiskální stability? Dodržují členské země stanovená pravidla? Odpověď na tyto otázky je dle dostupných informací záporná. Ekonomický růst se za dobu existence společné měny zpomalil, došlo ke zhoršení stavu veřejných rozpočtů a mnoho zemí porušuje plnění daných kritérií. Ø Zhodnocení, zda je ČR vystavena stejným exogenním ekonomickým šokům jako země eurozóny, zda česká ekonomika dospěla k dostatečné konvergenci hospodářského cyklu a zda je její struktura kompatibilní se zeměmi eurozóny. V tomto bodě je odpověď spíše kladná. Ø Pohled na vznik eurozóny jako na politickou strukturu, spíše než ekonomickou, a zhodnocení toho, zda je v zájmu ČR, aby se na tvorbě takové struktury podílela. 39

KLAUS, V. Autoři CEPu o euru – Klausova kritéria pro přijetí (či nepřijetí) společné evropské měny, s. 45 – 49

19


Bylo by vhodné podobná kritéria sestavit a implementovat i oficiálně, aby bylo jednoznačné a evidentní, jakou měrou je vstup do eurozóny pro ČR přínosný, a pokud vůbec. Samozřejmě existuje riziko, že by výsledek dopadl negativně, tedy že euro pro českou ekonomiku není vhodné. V takovém případě by bylo velice problematické hledání efektivního řešení, protože stejná výjimka z účasti v EMU, jakou má Velká Británie a Dánsko, České republice udělena nebyla a s největší pravděpodobností ani nebude.

2.4 Vyhodnocení stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou Stupeň sladěnosti ekonomiky České republiky s ekonomikami stávajících členů eurozóny je vedle plnění konvergenčních kritérií faktorem, který vysoce ovlivní skutečnost, zda bude zavedení eura pro ČR přínosem nebo naopak zátěží, a zda bude možné považovat budoucí ekonomickou situaci za stabilní a dlouhodobě udržitelnou. Klíčovými oblastmi bude zejména flexibilita české ekonomiky a její odolnost vůči šokům, a dostatečný stupeň podobnosti celkového ekonomického vývoje i struktury hospodářství ČR s eurozónou. Cyklická a strukturální sladěnost vypovídá o míře rizika existence asymetrických ekonomických šoků, jejichž důsledky by mohly být pro ČR odlišné od eurozóny jako celku. Riziko je tím vyšší, čím nižší je sladěnost. Ukazatelem podobnosti ekonomik je dosažený stupeň reálné ekonomické konvergence. Z dlouhodobého hlediska ČR konverguje k eurozóně, avšak kvůli dopadům celosvětové ekonomické a finanční krize došlo k dočasnému pozastavení tohoto trendu. Sbližování se pozastavilo například v oblasti cenové hladiny, která v roce 2009 klesla na 65 % průměrné cenové hladiny v eurozóně, díky čemuž se nachází na nižší úrovni, než by odpovídalo vyprodukovanému HDP. To dosahovalo 73 % průměru eurozóny (viz Graf 2), což poukazuje na srovnatelnou životní úroveň s jejími nejméně vyspělými členy.40

40

MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z . [cit. 25. 3. 2011].

20


Graf 2: Reálná ekonomická konvergence vybraných států k eurozóně v roce 2009

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online] [cit. 25. 3. 2011]. Dostupné z

Vyšší míra sladěnosti hospodářské aktivity a podobnost ekonomických šoků zvyšují pravděpodobnost, že jednotná měnová politika bude nastavena adekvátně i z pohledu ČR. V posledních letech došlo ke značnému nárůstu korelací ve sledovaných oblastech, včetně nabídkových šoků, nicméně je nutné přistupovat k těmto datům obezřetně, protože byla silně ovlivněna globálním ekonomickým utlumením s následným kontinuálním zlepšováním, které probíhaly souběžně jak v ČR, tak v celé eurozóně (viz Graf 3). Graf 3: Růst HDP v ČR a eurozóně (%, měsíčně, sezónně očištěno)


21


Dalším ukazatelem, který poukazuje na možnost zavedení společné měny je dlouhodobě obdobný vývoj měnových kurzů vůči referenční měně. Korelace vývoje eura a české koruny byla od roku 2002 velice příznivá, ke zhoršení došlo krátkodobě během globální finanční a ekonomické krize, ale od poloviny roku 2010 je korelace mezi těmito měnami opět na vysoké úrovni.41

2.5 Příprava na přijetí eura Jako země s přechodnou výjimkou, je ČR povinna usilovat o zavedení eura v nejzazším možném termínu. Přímé kroky, které ČR uskutečnila s cílem podpořit proces přijetí eura, započaly v roce 2003 vypracováním a přijetím Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. Na tomto dokumentu se podílela jak ČNB, tak vláda ČR, a byl jím schválen materiál Institucionální zajištění přijetí eura v České republice. Na jeho základě byl jmenován Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR (Oldřich Dědek)42 a ustavena Národní koordinační skupina. V listopadu 2005 bylo rozhodnuto o vypracování Národního plánu zavedení eura v České republice. Bylo nutností ustanovit instituci, která celý proces zavedení eura zaštítí. Centrálním koordinačním a řídícím orgánem v procesu zavádění eura do ČR je Národní koordinační skupina (NKS) v jejímž čele stojí reprezentant Ministerstva financí ČR ve funkci Národního koordinátora. Úkolem NKS je definice pracovních skupin na území jednotlivých oblastí, připravení Národního plánu zavedení eura a jeho následná realizace. NKS je přímo podřízena ministru financí ČR, který bude jednou za šest měsíců, či případně častěji na vyžádání vlády, informovat vládu ČR o činnostech skupiny. Mezi členy NKS se zařadí vedoucí pracovníci podřízených pracovních skupin, a dále také zástupci relevantních stran zahrnutých do procesu, např. zástupci ministerstev, České národní banky (ČNB), ČSÚ, profesních a spotřebitelských

41

MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z s. 16 – 20. [cit. 25. 3. 2011]. 42 NKS pro zavedení eura v ČR. Národní koordinátor (Zavedení eura v České republice). Dostupné z . [cit. 25. 3. 2011].

22

Vysoká škola ekonomická organizací, apod.43 Na Obrázku 1 je graficky znázorněna struktura institucionálního systému ustanoveného k řízení a realizaci procesu zavedení eura.

Obrázek 1: Institucionální systém ustanovený k řízení a realizaci procesu zavedení eura

Zdroj: Institucionální zajištění zavedení eura v ČR [online] [cit. 30. 10. 2011] Dostupné z

Národní plán zavedení eura v České republice je základním dokumentem určeným všem subjektům operujícím na území ČR, ať ekonomickým či ne, který řeší technické aspekty zavedení jednotné měny. Byl vypracován ministerstvem financí ve spolupráci s ČNB, a schválen vládou ČR na jaře roku 2007. Neobsahuje zatím závazný termín zavedení eura, ten bude později stanoven vládou ČR, popisuje však kroky a postupy, které je nutné uskutečnit a stanovuje harmonogram jednotlivých úkonů. Je sestaven ze tří částí, první pojednává o základních a obecných informacích, jsou zde popsány zásady a harmonogram zavedení eura, proces přípravy na zavedení eura a je zde také provedeno shrnutí základních úkolů, jež musí být provedeny v jednotlivých sektorech.44 Druhá část Národního plánu se zabývá konkrétními úkoly v jednotlivých sektorech, jsou 43

MFČR. Institucionální zajištění zavedení eura České republice. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010]. 44 NKS pro zavedení eura v ČR. Národní plán zavedení eura v České republice, část I, Základní informace. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010].

23


to: bankovní segment, veřejné finance a veřejná správa, nefinanční sektor a ochrana spotřebitele. Dále jsou zde popsány legislativní potřeby zavedení eura, opatření pro informační

statistické

systémy

a systém

komunikace

informací

jednotlivým

segmentům.45 Třetí část plánu slouží jako slovník základních pojmů spojených s procesem zavádění eura.46 Celý proces zavedení eura v ČR je možné rozdělit do pěti následujících fází:47 1. fáze – Předpřípravná fáze. Období trvající mezi vládou stanoveným pevným termínem přechodu na euro a rozhodnutím institucí EU, že Česká republika je na zavedení eura připravená a splnila veškeré podmínky. Pro tuto fázi je platí, že probíhají intenzivní technické přípravy, a že jediným zákonným platidlem je česká koruna. 2. fáze – Přípravná fáze. Začíná zrušením výjimky pro zavedení eura, končí začátkem následujícího roku, kdy započne výměna korunové hotovosti za eurovou. Tato fáze bude trvat přibližně 6 měsíců. V této fázi bude závazně stanoven přepočítací koeficient Radou EU. Pro tuto fázi je charakteristické, že je uzákoněno duální označování cen na základě přepočítacího koeficientu. Česká koruna je i nadále stále jediným zákonným platidlem. 3. fáze – Období duální cirkulace. Dle Národního plánu bude mít toto období dvoutýdenní trvání. Eurové oběživo je zaváděno do oběhu, zatímco koruny jsou stahovány. Tato fáze se vyznačuje tím, že bezhotovostní platby jsou již prováděny pouze v eurech, v obchodech lze platit oběma měnami, ale zákazníkům se vrací jen eura. Nadále trvá duální značení cen. 4. fáze – Období ukončení duálního označování cen. Tato fáze bude trvat do konce toho kalendářního roku, ve kterém Národní plán předpokládá ukončení povinného

duálního

označování

peněžních

částek.

Toto

období

je

charakterizováno tím, že při všech platbách je již užíváno výhradně jen euro. 45

NKS pro zavedení eura v ČR. Národní plán zavedení eura v České republice, část II, Konkretizace úkolů v jednotlivých sektorech. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010]. 46 NKS pro zavedení eura v ČR. Národní plán zavedení eura v České republice, část III, Slovník základních pojmů. Dostupné z . [cit. 30. 10. 2010]. 47 CzechTrade. Harmonogram zavedení eura v České republice. Dostupné z . [cit. 26. 3. 2011].

24


Stále platí povinnost duálního označování cen. Minimálně šest měsíců bude možné směňovat české koruny za eura na pobočkách bank a ČNB. 5. fáze – Plně funkční euro. Závěrečná fáze, ve které jsou veškerá přechodná opatření ukončena a euro obíhá jako jediná plnohodnotná zákonná měna. České koruny je nadále možné směňovat za eura jedině na pobočkách ČNB. Grafické znázornění harmonogramu je uvedeno na Obrázku 2.

Obrázek 2: Harmonogram zavedení eura v ČR

Zdroj: Harmonogram zavedení eura v ČR [online] [cit. 26. 3. 2011] Dostupné z

2.6 Dopady zavedení eura na ekonomiku ČR Očekávané dopady zavedení eura v ČR se dají explicitně rozdělit do dvou základních kategorií – přínosy a náklady. Obě tyto kategorie se dají dále dělit následujícím způsobem48: §

Přímé dopady: dopady vyvolané zavedením eura, bez něj by nenastaly. Projevují se zejména okamžitě po zavedení, některé i krátce před ním

§

Nepřímé dopady: na ekonomiku působí zprostředkovaně pomocí přímých dopadů, zavedení společné měny je jen jedním z faktorů nutných k jejich vzniku

48

LACINA, L. Euro: ano/ne?, s. 39

25


§

Jednorázové dopady: projeví se pouze jednou a nárazově, znovu se neopakují

§

Trvalé dopady: je možné je v ekonomice sledovat dlouhodobě, jejich význam na ekonomiku se ale může z hlediska významnosti měnit

§

Okamžité dopady: projevují se bezprostředně před a po zavedení společné měny v rozmezí jednoho roku

§

Střednědobé dopady: projevují se v období do pěti let od zavedení měny

§

Dlouhodobé dopady: dopady projevující se od doby počínající šestým rokem od zavedení nové měny

Přímé dopady vyplývající ze zavedení eura lze rozdělit na přínosy a náklady. Mezi hlavními přínosy je nutné zmínit omezení kurzového rizika, snížení transakčních nákladů, nižší náklady na obstarání kapitálu a vyšší transparentnost cen. Tyto jsou jednotlivě detailněji popsány dále. Omezení kurzového rizika. Nestálost měnových kurzů v české ekonomice se dotýká jak veřejného sektoru, investorů a firem, tak i občanů. Ti jsou tomuto riziku vystaveni nejvíce při cestování do zahraničí, jelikož vedle nestability kurzu jsou nuceni uhradit také směnárenské poplatky. Podniky se proti změnám kurzů mohou zajistit pomocí opcí, ale ty jsou opět spojeny s poplatky v podobě transakčních nákladů. Investoři a veřejný sektor jsou tímto rizikem ohroženi při realizaci finančních operací v eurech. Přínos z omezení kurzového rizika bude pro národní ekonomiku po zavedení eura okamžitý a trvalý. Snížení transakčních nákladů. Administrativní transakční náklady (správa účetních systémů, devizových prostředků atd.) i finanční náklady (směnárenské poplatky) budou významně eliminovány. Je možné je zařadit jako trvalý a okamžitý přínos. Dle hrubého odhadu viceguvernéra ČNB Miroslava Singera by se mohlo jednat o úsporu až 0,5 % HDP. Nižší náklady na obstarání kapitálu. Současné úrokové sazby nabízené českými bankami jsou vyšší než sazby nabízené v eurozóně. Po sloučení měn lze tedy očekávat jejich snížení. Vstup do EMU s sebou přinese také snadnější přístup k novým produktům na finančních trzích, které mohou tyto náklady také snižovat. Jednalo by se o trvalý přínos, který se ale pravděpodobně odrazí až ve střednědobém horizontu.

26


Vyšší transparentnost cen. Ceny ve všech regionech eurozóny jsou spolu snadno porovnatelné a spotřebitel tak má možnost jednoduše nalézt nejvýhodnější cenu za produkty a služby. Toto pozitivně ovlivňuje konkurenci, nicméně z důvodu, že spotřebitelé stále ještě nejsou zvyklí nakupovat ve velkém množství z jiných zemí, popřípadě nedokážou překonat jazykové bariéry, není tento efekt zvláště výrazný. Cenová transparentnost je očekávaná až ve dlouhodobém horizontu. Tento přínos je trvalý.49 Mezi přímé náklady vyplývající ze zavedení eura patří ztráta autonomní měnové politiky, bezprostřední růst cenové hladiny, administrativní a technické náklady a náklady bankovního sektoru. Tyto jsou jednotlivě popsány v následujícím textu. Ztráta autonomní měnové politiky a kurzové politiky. ČR ztratí možnost ovlivňovat ekonomickou situaci skrz svoji centrální banku pomocí úrokových sazeb a pomocí ovlivňování síly měny vůči ostatním měnám. Význam této nevýhody je snížen skutečností, že ČNB není jediným, kdo ekonomickou situaci může ovlivnit. Velmi výrazně se na ní totiž podílejí například i přímé zahraniční investice, které ovlivňují množství peněz v ekonomice. Tento náklad se projeví ihned a bude již trvalý. Bezprostřední růst cenové hladiny. Ze zkušeností zemí, které euro v minulosti zavedly je ale zřejmé, že vnímaná inflace daleko převyšuje inflaci reálnou. K zaokrouhlování cen produktů bude docházet, ale to zejména z důvodu udržení spotřebitelsky „atraktivních“ cen, jedná se o tzv. psychologické ceny končící na čísla 0, 5, 9. Toto zaokrouhlování bude probíhat jak směrem nahoru, tak i směrem opačným. Tento náklad se projeví okamžitě, jednorázově a bude k němu pravděpodobně docházet i v průběhu následujícího roku.

Na Grafu 4 lze sledovat reálnou inflaci v Německu (modrá linka) a inflaci vnímanou spotřebiteli (červená linka). Po zavedení eura v roce 2002 rozdíl mezi oběma křivkami významně vzrostl, a ačkoliv reálná inflace nerostla, dokonce byla oproti předchozím rokům nižší, spotřebitelé vnímali pohyb inflace úplně opačným směrem. Nicméně srovnání těchto dvou křivek je pouze ilustrativní, protože vnímaná inflace je měřena rozdílným způsobem než inflace reálná.

49

LACINA, L. Euro: ano/ne?, s. 39 – 45

27

Vysoká škola ekonomická Graf 4: Porovnání skutečné (modrá) a vnímané (červená) inflace v Německu

Zdroj: Brachinger, H. Euro or „Teuro“?: The Euro-induced Percieved Inflation in Germany, s. 5 [online] [cit. 30. 10. 2010] Dostupné z

Administrativní a technické náklady. Přechod na euro znamená nutnost změnit veškeré postupy a software pro účetnictví, daňovou evidenci a přiznání, fakturaci a veškeré další finančně orientované nástroje. V obchodech budou muset být ceny znázorňovány ve dvojích cenách, firmy budou nuceny tisknout nové katalogy, restaurace nové jídelní lístky, dojde k úpravám všech ceníků na internetu. Během období duální cirkulace, které bude trvat dva týdny, a kdy budou v oběhu původní i nová měna, budou muset instituce pracovat se dvěma měnami, což přinese velké náklady spojené například s manipulací a uskladněním. Bude třeba vyškolit pracovníky, kteří pracují s penězi, aby dokázali rozpoznat bezpečnostní prvky. Velké náklady budou muset být vynaloženy na informační kampaň spojenou s přijetím eura pro širokou veřejnost. Tyto náklady se projeví nárazově a budou trvat pouze krátkodobě. Náklady bankovního sektoru. ČNB ponese náklady spojené s přípravou, výrobou a distribucí bankovek a mincí. Komerční banky budou muset uzpůsobit bankomaty vydávání eur a bezplatně vyměňovat koruny za eura. Samozřejmě bude nutná úprava veškerého bankovního software. Banky utrpí trvalou ztrátu příjmů z devizových operací, avšak ekonomika jako celek neutrpí, protože tyto prostředky logicky ušetří jiné

28


subjekty. Náklady spojené s přípravou přechodu na euro budou jednorázové, ovšem náklady spojené s devizovými operacemi se projeví již trvale.50

2.7 Duální označování peněžních částek Strach z neodůvodněného nárůstu cen, spojeného s přechodem na novou měnu, je faktorem, který negativně ovlivňuje náhled na euro zejména mezi spotřebiteli. Jednou ze součástí technických příprav ČR na plánované zavedení eura proto bylo vypracování doporučujícího materiálu Organizačním výborem Národní koordinační skupiny, zabývajícího se touto problematikou. Poznatky shromážděné v tomto materiálu budou posléze využity při práci na legislativním rámci, ze kterého se bude vycházet, při vypracovávání konkrétních metodik pro obchodníky a v neposlední řadě také jako součást informační kampaně pro obyvatele ČR. Duální označování cen patří mezi zásadní opatření náležící k přechodu z původní národní měny na euro. Obecně se jedná o proceduru, která spočívá v zákonem uložené povinnosti obchodníků prezentovat po předem stanovenou dobu peněžní částky v obou dvou měnách, podle závazně stanovených pravidel pro přepočet. Pro občany tak vzniká možnost snadného a rychlého porovnání cen v původní měně, s níž jsou obeznámeni, a stejných částek v nové měně, díky čemuž bude docházet k jejímu postupnému osvojování. Stejně tak je díky této možnosti určité kontroly vytvářen tlak na obchodníky, který pomáhá předcházet tomu, aby byl přechod na euro zneužit k neopodstatněnému jednorázovému zvýšení cen. Země, které patřily do první vlny zavádění eura, ponechaly provádění či neprovádění duálního označování cen na dobrovolném základě. Vzhledem k fenoménu vnímané inflace je ale v současnosti pravidlem důsledný přístup, tedy zákonem stanovená doba duálního označování. Státy, které se součástí eurozóny staly později (Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko) postupovaly takto, a stejně tak i ČR v Národním plánu zavedení eura schválila dodržení tohoto postupu. Účelem duálního zobrazování cen je ochrana zájmů občanů a spotřebitelů, proto bude povinnost dodržovat tento zákon definována pouze pro obchodní vztahy mezi podnikateli a spotřebiteli. Obchodní vztahy mezi státem a

50

LACINA, L. Euro: ano/ne?, s. 45 – 51

29


podnikatelskými subjekty, či mezi podnikatelskými subjekty navzájem této povinnosti podléhat nebudou.51 Způsob a technika duálního označování cen musí být pečlivě zvoleny tak, aby nejen plnily svou základní funkci, tedy informační, ale aby zároveň nepředstavovaly příliš vysoké zatížení povinných subjektů náklady a komplikovanými pravidly. Obě měny používané během doby duálního označování peněžních částek je nutné od sebe oddělit vhodným pojmenováním. Pojmem hlavní měna se označuje ta z nich, která v daném okamžiku plní funkci zákonného platidla a v jejíchž jednotkách probíhají platební transakce. Jako měna orientační se poté označuje měna druhá, která nemá žádný přímý vztah k platebním a účtovacím operacím, její použití má pouze informační charakter.52 Na Schématu 1 je zachyceno kritické období trvající půl roku před a jeden rok po zavedení eura se zaměřením na dvojí povahu přepočtů peněžních částek. Šipky vyznačené plnou čarou zobrazují platební a účtovací operace, zachycují změnu korunových částek na eurové hodnoty ke dni zavedení eura (Den €) i dvojí možnost placení během období duální cirkulace. Šipky s přerušovanou čarou představují pouze informační funkci se vztahem k přepočtům.

51

NKS pro zavedení eura v ČR. Doporučené postupy při duálním označování spotřebitelských cen. Dostupné z . [cit. 26. 3. 2011]. 52 NKS pro zavedení eura v ČR. Doporučené postupy při duálním označování spotřebitelských cen. Dostupné z . [cit. 26. 3. 2011].

30


Schéma 1: Znázornění systému fungování dvou měn v období před a po zavedení eura

Zdroj: Doporučené postupy při duálním označování spotřebitelských cen. [online] [cit. 26. 3. 2011] Dostupné z

Samotný přepočet mezi peněžními částkami hlavní a orientační měny bude dle zákona proveden pomocí oficiálního přepočítacího koeficientu, který se stanoví mezi eurem a korunou. Tento koeficient bude zadán v šestimístném tvaru: 1 € = XX,XXXX Kč Tento koeficient je poté závazný a při přepočtu musí být používán v plném tvaru, jeho zaokrouhlování, zkracování, invertování, ani jiné úpravy nejsou povoleny. Přepočítací koeficient musí být viditelně zobrazen v místě prodeje. Legislativní základy duálního označování peněžních částek budou definovány v Obecném zákoně o zavedení eura v České republice. Tento právní předpis upraví následující oblasti:53 Ø Definice základních pojmů spojených s problematikou duálního označování Ø Vymezení oblastí povinného duálního označování Ø Stanovení trvání časového období, po které budou subjekty povinny provádět duální označování 53

NKS pro zavedení eura v ČR. Doporučené postupy při duálním označování spotřebitelských cen. Dostupné z . [cit. 26. 3. 2011].

31


Ø Během období duálního oběhu, trvající dva týdny od okamžiku zavedení eura, budou obchodníci povinni přijímat při hotovostním placení obě měny, zatímco vracet budou pouze eurové bankovky a mince Ø Zmocňovací ustanovení pro vybrané instituce v ČR (Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Česká národní banka) k vydávání prováděcích předpisů Ø Další oblasti vztahující se k dané problematice Existují a zákonem budou pevně definovány také výjimky z duálního zobrazování cen. Jedná se buď o úplné osvobození (v případech, kdy není možné tuto proceduru technicky zrealizovat, či pouze za předpokladu neúměrně vysokých nákladů, v tomto případě bude cena uváděna pouze v hlavní měně) nebo o zjednodušené postupy (v případě, že by bylo nutné vynaložit neúměrně vysoké náklady, bude duální označení zajištěno alternativním způsobem). Ze zkušeností států, které euro zaváděly, lze předpokládat, že takové výjimky se konkrétně budou týkat např.:54 Ø Cen sdělovaných digitálními displeji, které duální zobrazení neumožňují (tj. např. telefonní automaty, registrační pokladny, digitální váhy, světelné tabule, taxametry, stojany na pohonné hmoty); Ø Peněžní částky zobrazené na účelových platebních poukazech (kupóny, stravenky, dárkové poukazy); Ø Ceny sdělované prostřednictvím televizních a reklamních vstupů a hlasových zařízení; Ø Další výjimky. Je nutné počkat na pevné legislativní ukotvení této problematiky, přesto se dá očekávat průběh velice podobný výše popsanému, a to zejména díky pozitivním zkušenostem těch států, které duální označování pojaly tímto, či podobným, způsobem.

54

NKS pro zavedení eura v ČR. Doporučené postupy při duálním označování spotřebitelských cen. Dostupné z . [cit. 26. 3. 2011].

32


3 Vnímání přijetí eura občany Hlediskem, které by při tak zásadní změně, jako je přechod na novou měnu, nemělo být opomíjeno, je názor občanů daného státu, protože to jsou právě oni, kterých se následné dopady dotknou. Stát se může rozhodnout pro uskutečnění referenda o společné měně, avšak nemusí. V minulosti referendum proběhlo například v Dánsku či Švédsku, v obou případech bylo jeho výsledkem zamítnutí eura. O konání referenda v ČR se zatím neuvažuje. Přesto pravidelně probíhají průzkumy veřejného mínění, aby bylo možné alespoň přibližně určit, jaký názor mají občané ČR na otázky a problematiku týkající se eura, zda jsou ochotní jej přijmout a vzdát se koruny. Je možné, že nastane situace, kdy je politicky i ekonomicky vhodné přejít k nové měně, ale občané přesto zaujímají negativní stanovisko. Je žádoucí takové situaci předcházet, a to pomocí vhodné a rozsáhlé informační kampaně, která dostatečně informuje o hlavních výhodách, popřípadě nevýhodách, a zprostředkuje občanům možnost vytvořit si vlastní názor skrze poskytnutí komplexního informačního rámce. Zavedení nové měny bez souhlasu a podpory občanů by mohlo mít neblahé následky na budoucnost fungování měny.

3.1 Výsledky veřejného mínění – Eurobarometer Průzkumy Eurobarometer jsou prováděny a vyhodnocovány Evropskou komisí již od roku 1973. Od počátku slouží k účelu pravidelného sledování sociálních a politických postojů evropských občanů. Průzkumy zabývající se tématem měny euro jsou realizovány skrze telefonní rozhovory a vždy jsou v nich obsaženy výhradně otázky týkající se tohoto tématu.55 Nejnovější dostupná data, která jsou použita v následujících statistikách, byla pořízena v září 2010, a jejich sběr probíhal v Bulharsku, České republice, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Polsku a Rumunsku, tedy ve členských zemích EU, které v době průzkumu stále užívaly vlastní národní měnu.

55

Evropská komise. Learn more about Eurobarometer tools. Dostupné z . [cit. 28. 3. 2011].

33


Na otázku, zda jsou lidé spokojení s faktem, že euro nahradí jejich národní měnu, odpovědělo více než 60 % Čechů, že jsou velice či spíše nespokojeni. Vývoj hodnocení tohoto hlediska je zachycen v Grafu 5. Ohodnocení „euro klimatu“, tedy skutečnosti, jak se lidé v okolí respondenta staví k otázce přijetí eura, dopadlo následovně – 59 % respondentů odpovědělo, že jejich okolí je výrazně či spíše proti zavedení eura. V porovnání s průměrem všech sledovaných zemí (45 % respektive 42 %) se jedná o výsledek výrazně nadprůměrný, což poukazuje na alarmující důležitost informační kampaně. Zajímavé však je, že výsledky obyvatel Estonska, tedy země, která se v době průzkumu nacházela pouze několik měsíců od zavedení eura, jsou s výsledky obyvatel ČR téměř totožné.

Graf 5: Jste spokojen/a či nespokojen/a s faktem, že by euro mohlo nahradit českou korunu?

Velice či spíše spokojen/a (%) Velice či spíše nespokojen/a (%)

Zdroj: Evropská komise. Introduction of the euro in the new Member States. Dostupné z .

Nadpoloviční většina obyvatel ČR (50,6 %) si myslí, že si členský stát EU může svobodně zvolit, zda se stane členem eurozóny či nikoliv. V ostatních sledovaných zemích dopadly výsledky velmi podobně, nejvíce informované je v tomto směru Estonsko, kde má tento názor pouze 40,3 % obyvatel. Pouze 12,7 % Čechů by si přálo zavedení eura za co nejkratší možnou dobu, naopak téměř 47 % by jej zavedlo co nejpozději. Vývoj odpovědí občanů ČR během let je zobrazen v Grafu 6. Nejvíce Čechů (49 %) si myslí, že bude euro zavedeno do roku 2015, více než třetina obyvatel (31,8 %) předpokládá, že to bude později, tedy až po roce 2016 a 3 % lidí věří, že euro nebude zavedeno nikdy. Největší preference obyvatel získalo euro v Rumunsku, kde by co nejzazší přechod k jeho používání uvítalo téměř 40 % občanů. Estonsko se pohybovalo na úrovni průměru (21 %). 34


Graf 6: Kdy byste si přál/a, aby se euro stalo Vaší národní měnou?

Co nejpozději je to možné (%) Co nejdříve je to možné (%) Zdroj: Evropská komise. Introduction of the euro in the new Member States. Dostupné z .

Více než polovina Čechů (51,4 %) si myslí, že euro mělo velmi nebo spíše negativní dopady na státy, ve kterých je používáno. Pouze 5,5 % jeho dopady vnímá jako velice pozitivní a 31,4 % spíše pozitivně. Pohled občanů Estonska je velmi blízký výsledkům ČR. Jako velice pozitivní vidí dopady eura na státy eurozóny nejvíce Rumunsko (37,1 %). Inflační očekávání patří mezi nejsilnější faktory, které přijetí eura obyvateli mohou zkomplikovat. V září 2010 věřilo71 % Čechů, že dojde k nárůstu cen, naopak jen 21 % si myslí, že euro přispěje k cenové stabilitě. Vývoj tohoto kritéria je zachycen v Grafu 7. Estonsko vykázalo ještě horší důvěru občanů v euro – inflace se bojí 80,5 % lidí. Rumunsko dopadlo opět zdaleka nejlépe, ze všech sledovaných zemí – pouze 48,5 % obyvatel se obává inflace a 33,8 % věří v upevnění cenové stability.

35


Graf 7: Očekávané dopady zavedení eura na ceny v ČR

Nezodpovědělo (%) Nebude mít žádný dopad (%) Přispěje k cenové stabilitě (%) Zvýší ceny (%)


Při hodnocení kladných dopadů eura, které se objeví po připojení do EMU, uvedlo nejvíce Čechů (88,1 %) pohodlnost při cestování do ostatních zemí eurozóny. 84,8 % obyvatel očekává snadnější nakupování v zemích, kde se platí eurem a 82,3 % věří ve snadnější porovnání cen mezi ČR a ostatními státy eurozóny. Obavy z následků zavedení eura jsou nejvyšší (70,1 %) v oblasti zneužití a nadsazování maloobchodních cen během přechodu na novou měnu, vývoj tohoto konkrétního kritéria lze sledovat v Grafu 8. Celých 61,7 % obyvatel se bojí ztráty národní identity, a nadpoloviční většina občanů (55,1 %) se obává, že zavedení eura jim osobně způsobí významné obtíže.56 Graf 8: Máte obavy z podvodů a nadsazování cen následkem přechodu na euro?

Ano (%) Ne (%)


56

Evropská komise. Introduction of the euro in the new Member States. Dostupné z . [cit. 25. 3. 2011].

36


3.2 Vlastní průzkum veřejného mínění Vedle oficiálních statistik jsem chtěla získat také statistiky vlastní, ačkoliv již předem bylo zřejmé, že zdaleka nedosáhnou tak vysoké vypovídací hodnoty. Výzkumu Eurobarometer

se

zúčastnilo

1.000

respondentů

z ČR,

zatímco

respondentů

zúčastněných v mém průzkumu, bylo téměř čtyřikrát méně. Přesto získané výsledky považuji za hodnotné, a to zejména z toho důvodu, že jsem mohla vytvořit přesně takový soubor otázek, který jsem vyhodnotila jako nejvhodnější, a zároveň jsem mohla nahlédnout do „pozadí“ odpovědí. Pro svůj výzkum jsem využila služeb internetového klienta www.vyplnto.cz, který umožňuje uživatelům jednoduchou tvorbu dotazníku, sestavení otázek v něm a po ukončení průzkumu jej následně přehledně zpracuje, vyhodnotí výsledky a sestaví grafy. Průzkum probíhal online v termínu od 18. října do 30. října 2010, tedy v podobném časovém horizontu jako průzkum Eurobarometer. Celkem se jej zúčastnilo 232 respondentů. Dotazník obsahoval devět otázek k tématu zavedení eura a pět otázek určených k identifikaci a zařazení jednotlivých respondentů dle pohlaví, věku, bydliště, vzdělání a povolání. Celkový počet respondentů byl 232. Počet odpovědí od mužů a žen nebyl vyrovnaný, podíl odpovědí od žen byl 62 %, od mužů 38 %. Dotazník jsem rozšiřovala zejména přes sociální síť Facebook a přes službu Spoluzaci.cz, což významně ovlivnilo věkovou strukturu ve prospěch mladých lidí. Více než 70 % odpovědí přišlo od věkové skupiny v intervalu 19 – 25 let, druhou nejpočetnější skupinou (10 %) byla kategorie 26 – 35 let. Téměř 50 % všech respondentů vybralo jako své bydliště hlavní město Prahu, 23 % uvedlo město pod 10 000 obyvatel. Jako nejvyšší dosažené vzdělání uvedlo přes 60 % respondentů střední školu, na druhém místě potom byla vysoká škola s 20 % respondentů. Z respondentů bylo nejvíce studentů – téměř 70 %, z toho 40 % bylo zároveň studenty ekonomického směru. Pro jednotlivé otázky, na které respondenti odpovídali, viz Příloha 5.

37


Výsledky internetového průzkumu jsou následující: Dle více než poloviny respondentů (54 %) je členství v EU pro ČR přínosem, proto se částečně dá očekávat také jejich kladný postoj k zavedení eura, tedy dalšího kroku evropské integrace. 11 % respondentů považuje členství ČR v EU za nepřínosné či zbytečné a 9 % jej vnímá jako vysloveně škodlivé. Zbytek respondentů (26 %) nemá na členství v EU jednoznačný názor. Je to poměrně významná část, u které se v návaznosti na absenci jasného stanoviska, dá usuzovat na nedostatečnou informovanost o problematice. Otázky týkající se informovanosti o tématu zavedení eura dopadly velmi jednoznačně ve prospěch nedostatečné informovanosti. 65 % dotázaných si myslí, že v současnosti neexistuje dostatek informací, a celých 87 % je přesvědčeno, že česká veřejnost o přechodu na novou měnu a dění kolem něj není dostatečně informována. Celkem 65 % respondentů se k zavedení eura v ČR staví negativně, z toho většina vyjádřila, že je rozhodně proti. Rozhodně pro je pouze necelých 8 % dotazovaných, a 6 % nemá jednoznačný názor – to výrazně méně než počet těch, kteří uvedli, že nemají názor na členství ČR v EU. Připravenost ČR na přijetí eura ohodnotilo pozitivně pouze 13 % dotázaných. Za nepřipravenou považuje ČR celých 80 % respondentů, 7 % neví. Tato a předchozí čísla mluví jednoznačně proti tomu, aby se z pohledu občanů vstup ČR do EMU uskutečnil. Co se týče možných výhod, které s sebou zavedení společné evropské měny může eventuálně přinést, nejvíce dotázaných (51 %) uvedlo pohodlnější a levnější cestování. Na druhém místě (46 %) se umístila možnost stabilnější a snadno porovnatelné ceny. Poměrně vysoký počet dotázaných (27 %) uvedl jako pozitivum příliv zahraničních investorů, 22 % vnímá kladně silnější a stabilnější měnu. Pouze 11 % respondentů vnímá jako klad možnost spolurozhodování o měnové politice eurozóny. Nejzávažnější nevýhoda je dle průzkumu ztráta samostatné měnové politiky, a to podle více než 60 % dotázaných, 44 % dále uvedlo jako negativum riziko kolapsu celého systému. Pro 42 % respondentů je nevýhodou nutnost přepočítávání cen do původní měny a zároveň zvykání si na měnu novou. Riziko neopodstatněného nadsazování cen a

38


klamání zákazníků v obchodech je možnou nevýhodou pro 37 % lidí. Poklesu celkové životní úrovně se bojí 35 % dotázaných. Odpovědi na otázku ohledně délky období duální cirkulace mluví v neprospěch oficiálně plánovaných dvou týdnů. Ty jsou dostačující pouze pro necelých 13 % respondentů. Naopak nejvíce z nich, 37 %, tvrdí, že duální cirkulace by měla trvat dokonce déle než 3 měsíce. Pro 29 % dotázaných je nutná doba delší než měsíc, zbylých 21 % požaduje období delší než 14 dní. Poslední z otázek měla sloužit pouze jako jakési odlehčení. Respondenti byli dotázáni, zda by měli zájem podílet se na výběru motivu, který bude vyhotoven na národní straně českých euromincí. Některé země ze stávajících členů eurozóny provedly veřejné hlasování (např. Slovensko), ve kterém mohli občané svými hlasy určit několik motivů, ze kterých poté centrální banka vybrala konečný design. Nadpoloviční většina respondentů (53 %) ale uvedla, že zájem o takovou možnost nemá. Kompletní výsledky průzkumu jsou graficky, číselně i procentuálně uvedeny v Příloze 6 na přiložených grafech. Při otázce týkající se výhod, které s sebou zavedení eura přinese, velký počet respondentů odpověděl „Spolurozhodování o měnové politice eurozóny“, pokud zároveň uvedli, že členství v EU je pro ČR výhodné. Pokud respondenti odpovídali, že jsou „rozhodně proti zavedení eura“, s velkou pravděpodobností také uvedli, že členství v EU ČR škodí. S velkou pravděpodobností respondenti zaškrtli u otázky týkající se nevýhod, které zavedení eura přinese, odpověď „Ztráta samostatné měnové politiky“ pokud jako své bydliště uvedli Prahu nebo město nad 150 000 obyvatel. Z mého pohledu je rovněž zajímavá struktura odpovědí u otázky, která se týká období duální cirkulace. ČR plánuje zavést toto období v délce dvou týdnů, ale respondenti se v naprosté většině shodli, že tato délka je nedostatečná. Se dvěma týdny by bylo spokojeno jen 13 % lidí, naopak nejvíce z nich, téměř 37 %, by toto období chtělo mít dokonce delší než tři měsíce. Evropská unie zpočátku navrhovala trvání duální cirkulace v délce až půl roku, ale ve všech případech zavádění eura jako jednotné měny se od této

39


doby upustilo a byla zkrácena. Z tohoto důvodu se ČR rozhodla jej neprodlužovat a naopak tento krok překonat co nejrychleji.

3.3 Porovnání výsledků Výsledky celkového postoje obyvatel ČR získané z vlastního průzkumu poměrně přesně korespondují s výsledky Eurobarometeru. V obou případech se přibližně 60 % respondentů staví proti zavedení eura. V oblasti hodnocení kladných dopadů zavedení eura bylo v obou průzkumech na prvním místě pohodlí při cestování, nicméně dle Eurobarometeru tuto výhodu takto ohodnotilo přes 88 % Čechů, zatímco v mém internetovém průzkumu to bylo pouhých 51 %. Velké rozdíly mezi oběma průzkumy veřejného mínění se objevily ve vyhodnocení vnímaných potenciálních nevýhod. Dle Eurobarometeru se na nejvyšší příčce umístil strach z inflace a klamání zákazníků nadsazováním cen (přes 70 %). V mém průzkumu se tato položka umístila až jako čtvrtá, a to s pouhými 37 % respondentů, kteří ji považují za významnou. Z celkového pohledu na informace získané z obou průzkumů je evidentní, že obyvatelé ČR na změnu národní měny připraveni nejsou a v nejbližších letech pravděpodobně nebudou. K tomu, aby euro získalo podporu široké veřejnosti, je nejprve třeba stabilizovat stav současné ekonomiky, navrátit důvěru v ní a poté podpořit celý proces vhodně orientovanou informační kampaní.

3.4 Vnímání eura občany eurozóny Velmi významným faktorem, který je schopen ovlivnit celkové vnímání měny euro je způsob, jakým na něj pohlíží občané, kteří jej již využívají jako národní měnu, tedy stávající členové eurozóny. Překonaná krize finančních trhů pověst eura silně poškodila, a to až do té míry, kdy občané některých států začali požadovat návrat národních měn.

40


Nejnovější informace z této oblasti pochází z ledna 2011 a poskytuje je EUROSKOP, fungující pod vládou ČR.57 Jedna z nejhlasitějších diskuzí ohledně budoucnosti eura a svého členství v eurozóně, probíhá v Německu. Euro se zde nikdy netěšilo vysoké oblibě, o čemž svědčí i nelichotivá přezdívka „teuro“, odvozená od německého slova teuer, tedy drahý. Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.6., nejedná se o úplně spravedlivé označení, protože vnímaná inflace vysoce přesáhla inflaci reálnou. Výzkum společnosti Kölner YouGov-Instituts zjistil, že návrat marky si přeje téměř polovina všech Němců (49 %). Podobně i ve Francii je euro značně neoblíbené. Průzkum German Marshall Fund tvrdí, že celých 60 % Francouzů odmítá společnou evropskou měnu v její současné podobě. Viní euro zejména z přesunu velkého množství produkce mimo Francii, za což je zodpovědný jeho silný kurz. Francie i Německo společně nesouhlasí s placením obrovských finančních částek za jiné členy eurozóny (například Řecko, Irsko). Tento fakt významně přispívá k nárustu další nespokojenosti jejich obyvatel. V Rakousku panuje prozatím naprosto opačná nálada, občané jsou zde s eurem spokojeni a dle průzkumu chce 66 % obyvatel euro zachovat. Přesto, pouze 20 % respondentů se vyjádřilo, že považují euro za stejně stabilní měnu, jakou byl šilink. Irsko je s eurem spokojené. V současné velice špatné ekonomické situaci si většina Irů uvědomuje, že bez eura by prognózy na její zlepšení byly výrazně nižší. Ekonomové potvrzují tuto tezi a varují, že návrat k irské libře by mohl mít tragické dopady. Mezi občany Finska panuje všeobecná spokojenost s eurem. Společná evropská měna přinesla hospodářský prospěch, pokles cen a měnovou stabilitu. Vedle ekonomického hlediska zde figuruje i politický aspekt, kterým je vymanění se z ruského vlivu. Italové dle průzkumu často uvádějí, že s lirou byla celková životní úroveň vyšší, nicméně její návrat si nepřejí občané, politické kruhy, ani ekonomové. Euro pro Itálii znamenalo stagnaci ekonomického růstu a příjmů, zatímco na druhé straně došlo k inflaci. 57

CzechTrade. Názory na euro v zemích eurozóny. Dostupné z . [cit. 5. 5. 2011]

41


Země Beneluxu neplánují vzdát se eura. Nejsilnější diskuze panují v Nizozemí, kde se 36 % obyvatel vyjádřilo, že by preferovali návrat k původní národní měně, guldenu. Přesto je to stále relativně nízký podíl, a proto nelze očekávat existenci silných tlaků na odstoupení z eurozóny. Španělé jsou s eurem smíření. Bývalý ministr financí Perdo Solbes se k tématu vyjádřil následovně: „Protože i v současnosti má Evropa omezenou moc, stali bychom se bez eura bezvýznamnými.“ Mezi obyvateli Portugalska, tedy země, která se po krizi nachází v kritické ekonomické situaci, probíhají silné diskuze ohledně členství v eurozóně. Riziko dramatického nárůstu státního dluhu je ovšem jedním z hledisek, které hovoří pro setrvání u eura. Toto hledisko, tedy hrozba růstu státního dluhu, je stejné i pro Řecko. Obě země se nyní potýkají s obrovskými ekonomickými problémy a návrat k původním národním měnám je pro některé obyvatele žádoucím řešením, zatímco jiní jej vidí jako krok naprosto špatným směrem. Slovinsko, první postkomunistická země, která zavedla euro, je jedním ze států, které byly nuceny účastnit se finanční pomoci slabším členům eurozóny, to ovšem ještě dále zhoršilo nepříznivý stav domácí ekonomiky. Přesto je dle průzkumu 71 % Slovinců s eurem a členstvím v měnové unii spokojeno. V roce 2009 přes 73 % obyvatel Slovenska hodnotilo euro kladně, což je nadprůměrný výsledek (průměr eurozóny se pohybuje kolem 67 %). Po krizi se ovšem situace začala zhoršovat, zejména kvůli nutnosti účastnit se finanční pomoci slabším členům. Slovensko bylo jedinou zemí, která odmítla poskytnout půjčku Řecku. Návrat ke slovenské koruně ale není východiskem pro obyvatele ani politiky. Estonsko, nejnovější členský stát eurozóny, přijalo euro v době, kdy tato měna neměla příznivé vyhlídky do budoucnosti. Její přijetí podporovalo 52 % obyvatel. Ministr financí Jürgen Ligi situaci ohodnotil slovy: „Přijetí eura je dobré pro obecnou důvěru a pro trhy. Jsme jednoduše příliš malí na to, abychom měli nezávislou měnovou politiku“.

42


Závěr V závěru práce bych ráda zhodnotila, zda se mi podařilo zodpovědět si na otázky položené v úvodu, popřípadě v jaké míře. Také bych se ráda vyjádřila k tomu, co mi vypracování této bakalářské práce přineslo a zda změnilo můj osobní názor na téma zavedení eura v České republice. V průběhu psaní práce se mi potvrdilo, že výběr tématu zavedení eura byl vhodný. Existuje totiž velké množství dostupných informací, statistik, průzkumů, dokumentů, článků i knih, které se vstupem ČR do eurozóny souvisí. I přesto, že stejně tak lze nalézt vysoký počet bakalářských a diplomových prací zpracovávajících stejný tematický okruh, každá z nich je vždy obohacena o aktuálnější a tedy přesnější informace. Jak tedy odpovědět na otázku, zda je Česká republika připravena přijmout euro? Odpovědí je - v současné době ne, ČR zatím stále připravená není. Není ani možné jednoznačně stanovit, zda bude přijetí eura pro Českou republiku v konečném důsledku přínosem či nákladem. Ze zkušeností současných členů eurozóny lze odvodit alespoň přibližné dopady na českou ekonomiku, jež podle velké části odborníků ovlivní její fungování spíše pozitivním směrem, přesto je nutné zohlednit také hledisko a postoje obyvatel, které v současné době jednoznačně svědčí o nevhodnosti zavedení eura. Snaha o započetí tohoto procesu i přes nevůli obyvatel, by mohla vyústit neúspěchem. Jedním z vhodných řešení, vedoucích ke snížení tohoto rizika, je návrh a implementace odpovídající informační kampaně, která bude probíhat po dostatečně dlouhou dobu tak, aby byli občané ČR schopni komplexního náhledu na problematiku. Potom je možné předpokládat jisté zlepšení celoplošného náhledu na členství ČR v eurozóně. Negativním aspektem, jenž zhoršil existující situaci celé eurozóny, a tedy i náhled členů EU, kteří ale stále používají národní měnu, byla celosvětová krize na finančních trzích. Jejím vyústěním byl kritický stav ekonomik některých členů Evropské měnové unie (Řecko, Portugalsko, Irsko), který si vyžádal nutnost finanční podpory od členů, jež krizí takto významně zasaženi nebyli. Členové eurozóny, nové státy (Slovinsko, Slovensko) nevyjímaje, byly nuceny poskytnout významnou finanční pomoc, a to i přes vlastní nepříznivou situaci. Tento nepopulární krok se dále odrazil v náhledu na euro jako na vhodnou měnu a ovlivnil také veřejné mínění obyvatel ČR. 43


Je ovšem nutné pokusit se o globálnější a dlouhodobější pohled ze strany České republiky. ČR je zemí, která dlouhodobě dosahuje vynikajících výsledků v plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií v oblastech udržitelnosti veřejných financí, vývoje dlouhodobých úrokových sazeb a příznivého vývoje nominálního měnového kurzu. Kritérium cenové stability ČR překračuje, a stejně tak se v delším časovém horizontu nedaří dodržovat referenční výši salda v sektoru vládních financí. Ačkoliv se prognózy budoucího vývoje v tomto ohledu jeví jako pozitivní, je třeba přistupovat k nim realisticky. Ukazuje se jako vysoce žádoucí, aby ČR usilovala o snížení rozpočtového deficitu, protože v současné době dochází k jeho kontinuálnímu a nebezpečnému nárůstu. Pokud by takový nárůst pokračoval, mohlo by dojít nejen k ohrožení možnosti zavedení eura, ale také ke vzniku značného rizika pro stav české ekonomiky. Vhodným krokem by bylo sestavení vlastních kritérií po vzoru Brownových testů, které byly využity ve Velké Británii. Ačkoliv je plnění Maastrichtských konvergenčních kriterií významným ukazatelem, jedná se spíše o vyjádření skutečnosti, zda vstup ČR do eurozóny negativně neovlivní její stávající členy. Je však nutné poskytnout také opačný náhled – bude pro ČR přínosem, stát se členem EMU? Je evidentní, že vstup ČR během nejbližších let není vhodným krokem. V případě, že by došlo k rozhodnutí euro přijmout, je nutné nejprve minimálně dva roky setrvat v systému ERM II, který prověří, jak se ČR dokáže vyrovnat se situací, ve které již ČNB

nebude

moci

zasahovat

do

ekonomického

dění

zhodnocováním

či

znehodnocováním měny. Během této doby, by také mělo dojít k dokončení sestavování odpovídající legislativy a ke zvyšování povědomí obyvatel o tematice eura. Co se týče mého názoru na zavedení eura a jeho změny v průběhu psaní práce, je nutné podotknout, že jsem jej oproti původnímu stavu příliš nezměnila. Vždy jsem celou problematiku vstupu ČR do eurozóny vnímala ne přímo „euroskepticky“, ale velice rezervovaně. Dle mého názoru pro fungování české ekonomiky v současnosti není nevýhodou, že její národní měnou je i nadále česká koruna, ačkoliv je nutno podotknout, že absence členství v eurozóně s sebou v dnešní turbulentní době přináší jistá omezení, například na poli mezinárodního obchodu (kurzové riziko). Fakt, že se ČR koruny vzdá a přejde k euru, přijímám jako samozřejmost, ke které směřuje vývoj naší ekonomiky od vstupu do EU, tedy od roku 2004. Stejně tak ale věřím, že doba 44


vhodná pro tuto významnou ještě nenastala a v průběhu příštích let pravděpodobně ani nenastane, k čemuž silnou měrou přispívá i proměnlivá politická situace. Východisko opět vidím v sestavení a provedení vlastních kriterií konvergence, pomocí kterých bude možné vyhodnotit reálnou sladěnost ekonomik a připravenost. Psaním této práce jsem široce rozšířila okruh svých vědomostí o celkovém fungování eurozóny, která se pro mě tímto stala jedním z témat, jehož vývoj plánuji i nadále aktivně sledovat. Věřím, že s postupem času se povědomí o problematice EMU postupně rozšíří mezi širokou českou veřejnost a vstup České republiky do ní proběhne s kladnými, avšak realistickými očekáváními.

45


Seznam použitých pramenů Knižní zdroje 1) BRŮŽEK, A. Aktuální otázky světové ekonomiky: Euro je zde … Praha: VŠE, 1999. ISBN 80-7079-239-6 2) BRŮŽEK, A. Aktuální otázky světové ekonomiky: Realizace Evropské měnové unie a společné měny euro – první rok existence. Praha: VŠE, 2000. ISBN 80245-0042-6 3) DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace. Od národních měn k euru. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-076-8 4) KLAUS, V. Klausova kritéria pro přijetí (či nepřijetí) společné evropské měny In Autoři CEPu o euru, s. 45 – 49. CEP-Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. ISBN 978-80-86547-94-7 5) LACINA, L., ROZMAHEL, P. a kol. Euro: ano/ne? 1. vyd. Praha: Alfa nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-87197-26-4 6) SINGER, M. Bude výhodné přijmout euro? In Autoři CEPu o euru, s. 39 – 43. CEP-Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. ISBN 978-80-86547-94-7 7) SKOPEČEK, J. Jak se rozhodovat o přijetí eura? In Autoři CEPu o euru, s. 51 – 55. CEP-Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. ISBN 978-80-86547-94-7 8) ŠREIN, Z. Pakt stability a růstu – vymoženost nebo přítěž eurozóny? Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0531-2

Internetové zdroje 1) ALESINA A., GIAVAZZI F. Destabilizující Pakt stability. [cit. 25. 3. 2011] Dostupné z . 2) BRACHINGER H. W. Euro or „Teuro“?: The Euro-induced Percieved Inflation in Germany. [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z . 3) ČTK. Deficit veřejných financí loni stoupl na 5,8 % HDP. [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z . 46


4) CzechTrade. Ekonomická integrace. [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z . 5) CzechTrade. Názory na euro v zemích eurozóny. [cit. 5. 5. 2011]. Dostupné z . 6) EU. Evropská centrální banka. [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z . 7) Evropská komise. Hospodářská a měnová unie a euro. [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z . 8) Evropská komise. Introduction of the euro in the new Member States. [cit. 25. 3. 2011]. Dostupné z . 9) Evropská komise. Jedna měna pro Evropu – cesta k euru. [cit. 19. 3. 2011]. Dostupné z .

10) Evropská komise. Learn more about Eurobarometer tools. [cit. 28. 3. 2011]. Dostupné z 11) GoCurrency. What is the United States Dollar (USD)?. 2003 [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z . 12) NKS pro zavedení eura v ČR. Doporučené postupy při duálním označování spotřebitelských cen. [cit. 26. 3. 2011]. Dostupné z . 13) NKS pro zavedení eura v ČR. Eurobankovky a euromince. [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z . 14) NKS pro zavedení eura v ČR. Harmonogram zavedení eura v České republice. [cit. 26. 3. 2011]. Dostupné z .

47


15) NKS pro zavedení eura v ČR. Institucionální zajištění zavedení eura v ČR. [cit. 30. 10. 2011]. Dostupné z . 16) NKS pro zavedení eura v ČR. Národní koordinátor (Zavedení eura v České republice). [cit. 25. 3. 2011]. Dostupné z . 17) NKS pro zavedení eura v ČR. Národní plán zavedení eura v České republice, část I, Základní informace. [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z . 18) NKS pro zavedení eura v ČR. Národní plán zavedení eura v České republice, část II, Konkretizace úkolů v jednotlivých sektorech. [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z . 19) NKS pro zavedení eura v ČR. Národní plán zavedení eura v České republice, část III, Slovník základních pojmů. [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z . 20) NKS pro zavedení eura v ČR. Scénáře přijetí eura. [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z . 21) MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. [cit. 25. 3. 2011]. Dostupné z . 22) NKS pro zavedení eura v ČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. [cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z .

48


Přílohy Příloha č. 1 - Podoba slovenských eurobankovek

Zdroj: ECB. Banknotes. Dostupné z < http://www.ecb.int/euro/banknotes/html/index.en.html>.

49


Příloha č. 2 – Podoba slovenských euromincí

Zdroj: ECB. Coins. Dostupné z < http://www.ecb.int/euro/coins/html/index.en.html>.

50


Příloha č. 3 - Historie evropské měnové integrace v datech červenec 1944 září 1950 srpen 1955

březen 1957

leden 1960 prosinec 1969 říjen 1970 prosinec 1971 duben 1972 leden 1973 březen 1973 duben 1973 duben 1975 duben 1978 prosinec 1978 březen 1979 leden 1981 červen 1985 leden 1986 únor 1986 září 1987 červen 1988 duben 1989 listopad 1989

V americkém letovisku Bretton Woods jsou uzavřeny dohody o zřízení Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Podepsána je dohoda o zřízení Evropské platební unie. Uzavřena je Evropská měnová úmluva o směnitelnosti měn signatářských zemí (s platností od roku 1959). Šest zemí západní Evropy (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Západní Německo) podepisuje v Římě smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství (s platností od ledna 1958). Je podepsána Stockholmská konvence o založení Evropského společenství volného obchodu. Na zasedání Evropské rady v Haagu je ustavena Wernerova expertní skupina se zadáním prozkoumat možnosti vytvoření měnové unie do roku 1980. Zveřejněna finální zpráva Wernerova výboru. Ve Washingtonu jsou dohodnuty úpravy brettonwoodského systému. Na schůzce guvernérů centrálních bank v Basileji jsou dohodnuty parametry hada v tunelu. Uskutečňuje se první rozšíření EHS o Dánsko, Irsko a Velkou Británii. Přechod dolaru na floating končí éru brettonwoodského systému pevných, avšak přizpůsobitelných kurzů. Založení Evropského fondu pro měnovou spolupráci (EMCF). Je zavedena Evropská účetní jednotka, předchůdkyně ECU a pozdějšího eura. Na zasedání Evropské rady v Kodani je prezentována francouzskoněmecká idea vytvoření Evropského měnového systému. Na zasedání Evropské rady v Bruselu je schválena definitivní podoba EMS. EMS oficiálně zahajuje činnost. Uskutečňuje se druhé rozšíření Společenství o Řecko. Je publikována Cockfieldova zpráva s náměty na prohloubení vnitřního trhu. Uskutečňuje se třetí rozšíření Společenství o Portugalsko a Španělsko. Je podepsán Jednotný evropský akt usilující o dobudování vnitřního trhu (splatností od července 1987). Dohoda mezi centrálními bankami zpružňuje pravidla EMS. Na zasedání Evropské rady v Hannoveru je ustavena Delorsova expertní skupina pověřená studiem plánu na etapovité dosažení EMU. Je zveřejněna Delorsova zpráva. Pád Berlínské zdi jako symbolu rozdělené Evropy za západní a 51


červenec 1990 Říjen 1990 Prosinec 1990 Prosinec 1991 Květen 1992 Červen 1992 Srpen 1992 Září 1992 Květen 1993 Srpen 1993 Leden 1994 Leden 1995 Prosinec 1995 Prosinec 1996 Červen 1997 Červen 1998 Květen 1998 Leden 1999 Září 2000 Leden 2001 Leden 2002 Únor 2002 Září 2003 Květen 2004

východní část. Hospodářská a měnová unie vstupuje do Stadia 1. Publikována je expertíza Jeden trh, jedny peníze oceňující potenciální přínosy a náklady EMU. V Římě jsou zahájeny mezivládní konference o EMU a o politické unii. Na zasedání Evropské rady v Maastrichtu je dosažena dohoda nad textem Smlouvy o Evropské unii (slavnostní podpis únor 1992, nabytí účinnosti listopad 1993). Podepsána je dohoda o vytvoření Evropského hospodářského prostoru. Maastrichtská smlouva je těsnou většinou odmítnuta v Dánském referendu. Začátek pnutí v Evropském měnovém systému. Itálie a Velká Británie pozastavují členství v ERM. Maastrichstká smlouva je těsnou většinou přijata ve francouzském referendu. Maastrichtská smlouva je přijata v opakovaném dánském referendu. Vynucené rozšíření fluktuačních pásem ERM na ±15 %. Hospodářská a měnová unie vstupuje do Stádia 2. Činnost zahajuje Evropský měnový institut. Uskutečňuje se čtvrté rozšíření Společenství o Finsko, Rakousko a Švédsko. Na zasedání Evropské rady v Madridu je pro společnou měnu vybrán název euro a zvolen je scénář přechodu na euro. Na zasedání Evropské rady v Dublinu je potvrzeno nevyužití prvního termínu pro ustavení EMU. Na zasedání Evropské rady v Amsterdamu jsou odsouhlasena pravidla kurzového systému ERM II a Paktu stability a růstu. Činnost zahajuje Evropská centrální banka a končí Evropský měnový institut. Na zasedáni Evropské rady v Bruselu jsou oznámeni zakládající členové eurozóny (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko). Hospodářská a měnová unie vstupuje do Stádia 3, euro obíhá v bezhotovostní formě. Dánsko ve všelidovém hlasování odmítá euro. Řecko se stává dvanáctým členem eurozóny. Zahájen je proces nahrazování národního oběživa eurovými bankovkami a mincemi. Končí období duální cirkulace a na území eurozóny se euro stává jediným zákonným platidlem. Švédsko ve všelidovém hlasování odmítá euro. Uskutečňuje se první vlna pátého rozšíření Společenství o Českou 52


Leden 2007 Leden 2008 Leden 2009 Leden 2011

republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko, Slovinsko. Slovinsko se stává třináctým členem eurozóny. Uskutečňuje se druhá vlna pátého rozšíření Společenství (Bulharsko, Rumunsko). Malta a Kypr zvyšují počet členů eurozóny na patnáct. Slovensko se stává šestnáctým členem eurozóny. Estonsko se stává sedmnáctým členem eurozóny.

Zdroj: Dědek, O.: Historie evropské měnové integrace – Od národních měn k euru, s. 241 – 242

53


Příloha č. 4 - Scénáře přijetí eura – grafické znázornění

Zdroj: Scénáře přijetí eura [online] [cit. 5. 4. 2011]. Dostupné z

54


Příloha č. 5 - Otázky položené v dotazníku 1. Členství České republiky v Evropské unii je podle Vás: a) Přínosné b) Nepřínosné, zbytečné c) Škodí nám d) Nemám jednoznačný názor 2. Existuje k tématu zavedení eura do ČR dostatek informací? a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Rozhodně ne 3. Je česká veřejnost o přechodu ke společné evropské měně dostatečně informovaná? a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Rozhodně ne 4. Jaký je Váš postoj k zavedení eura do ČR? a) Jsem rozhodně pro b) Jsem spíše pro c) Jsem spíše proti d) Jsem rozhodně proti 5. Jaké z výhod, které s sebou zavedení eura může přinést, jsou pro Vás nejvýznamnější? a) Pohodlnější a levnější cestování b) Stabilnější a snadno porovnatelné ceny c) Spolurozhodování o měnové politice eurozóny d) Silnější a stabilnější měna e) Příliv zahraničních investorů f) Jiné

55


6. Které z možných nevýhod jsou pro Vás nejzávažnější? a) Ztráta samostatné měnové politiky b) Riziko inflace a klamání zákazníka v obchodech c) Přepočítávání cen a zvykání si na novou měnu d) Riziko kolapsu celého systému e) Pokles životní úrovně f) Jiné 7. Myslíte, že je Česká republika připravená na přijetí eura? a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Rozhodně ne 8. Jak dlouhé by mělo být období duální cirkulace, tj. období, kdy bude v oběhu i euro i koruna? a) Plánované dvoutýdenní období je dostatečně dlouhá doba b) Mělo by být delší než dva týdny c) Mělo by být delší než měsíc d) Mělo by být delší než tři měsíce 9. Měli byste zájem podílet se na výběru motiv, který bude na českých euromincích? a) Ano b) Ne

56


Příloha č. 6 - Výsledky internetového průzkumu – grafické znázornění 1. Členství České republiky v Evropské unii je podle Vás:

Přínosné Nemám jednoznačný názor Nepřínosné, zbytečné Škodí nám

125 (53,88 %) 60 (25,86 %) 25 (10,78 %) 22 (9,48 %)

2. Existuje k tématu zavedení eura do ČR dostatek informací?

Spíše ne Spíše ano Rozhodně ne Rozhodně ano

123 (53,02 %) 72 (31,03 %) 27 (11,64 %) 10 (4,31 %)

57


3. Je česká veřejnost o přechodu ke společné evropské měně dostatečně informovaná?

Spíše ne Rozhodně ne Spíše ano Rozhodně ano

139 (59,91 %) 63 (27,16 %) 26 (11,21 %) 4 (1,72 %)

4. Jaký je Váš postoj k zavedení eura do ČR?

Jsem rozhodně proti Jsem spíše proti Jsem spíše pro Jsem rozhodně pro Nemám jednoznačný názor

82 (35,34 %) 69 (29,74 %) 49 (21,12 %) 18 (7,76 %) 14 (6,03 %)

58


5. Jaké z výhod, které s sebou zavedení eura může přinést, jsou pro Vás nejvýznamnější?

Pohodlnější a levnější cestování Stabilnější a snadno porovnatelné ceny Příliv zahraničních investorů Silnější a stabilnější měna Jiné Spolurozhodování o měnové politice eurozóny

118 (50,86 %) 107 (46,12 %) 64 (27,59 %) 52 (22,41 %) 27 (11,64 %) 25 (10,78 %)

6. Které z možných nevýhod jsou pro Vás nejzávažnější?

Ztráta samostatné měnové politiky Riziko kolapsu celého systému Přepočítávání cen, zvykání si na novou měnu Riziko inflace a klamání zákazníka v obchodech Pokles životní úrovně Jiné

140 (60,34 %) 102 (43,97 %) 97 (41,81 %) 86 (37,07 %) 82 (35,34 %) 24 (10,34 %)

59


7. Myslíte, že je Česká republika připravená na přijetí eura?

Spíše ne Rozhodně ne Spíše ano Nevím Rozhodně ano

102 (43,97 %) 84 (36,21 %) 27 (11,64 %) 17 (7,33 %) 2 (0,86 %)

8. Jak dlouhé by mělo být období duální cirkulace, tj. období, kdy bude v oběhu i euro i koruna?

Delší než 3 měsíce Delší než měsíc Delší než dva týdny Plánované dvoutýdenní období je dostatečné

85 (36,64 %) 68 (29,31 %) 49 (21,12 %) 30 (12,93 %)

60


9. Měli byste zájem podílet se na výběru motivu, který bude na českých euromincích?

Ne Ano Konkrétní návrhy respondentů*

123 (53,02 %) 109 (46,98 %)

*Respondenti, kteří uvedli, že by se výběru motivu chtěli zúčastnit, měli možnost konkrétně uvést své návrhy. Tyto hlasy jsou metodicky započítány jako odpověď ANO. Mezi návrhy byly nejčastěji zmíněny národní kulturní a historické památky, významné osobnosti českých dějin, popřípadě návrh ponechání stejných symbolů, jako jsou v současnosti na českých mincích.

61

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor Mezinárodní obchod. Připravenost České republiky na přijetí eura

Recommend Documents