VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

NABÍDKA PROGRAMŮ ZÁŽITKOVÉ TURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2007

Alena Pařízková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Nabídka programů zážitkové turistiky v České republice (bakalářská práce)

Autor: Alena Pařízková Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne …………

………………… podpis studenta

OBSAH Úvod...………………………………………………………………………………………….1 1 Zážitková turistika...………………………………………………………………………….2 1.1 Problematika pojmu „zážitková turistika“……..…………………………………………..2 1.2 Historie….………………………………………………………………………………….2 1.3 Charakteristika zážitkového turismu…...…………………………………………………..3 1.3.1 Definice zážitku ...……………………………………………………………………….4 1.3.2 Pozitivní důsledky zážitkového turismu……..…………………………………………..6 1.3.3 Bariéry rozvoje zážitkového turismu………………..…………………………………..7 1.4 Vymezení a formy zážitkového turismu……………….…………………………………..8 1.4.1 Zážitková gastronomie..………………………………………………………………….8 1.4.2 Zážitkový turismus v oblasti technicko-technologických památek….…………………..9 1.4.3 Venkovský turismus…..………………………………………………………………...10 1.4.4 Agroturismus………….………………………………………………………………...11 1.4.5 Dobrodružný turismus...………………………………………………………………...12 1.4.6 Kreativní turismus…….………………………………………………………………...12 1.4.7 Programy experienciální archeologie...…………………………………………………13 1.4.8 Historická sídla a jejich slavnosti…….…………………………………………………13 2 Zážitkový turismus v České republice…...…………………………………………………14 2.1 Trendy cestovního ruchu v Evropě…….…………………………………………………14 2.1.1 Charakteristiky trendů cestovního ruchu v Evropě z pohledu rozvoje zážitkového turismu……...………………………………………………………………………………...15 2.2 Cestovní ruch v České republice …………………………………………………………16 2.2.1 Charakteristika příjezdového cestovního ruchu ČR….…………………………………17 2.2.2 Charakteristika domácího cestovního ruchu ČR….………...…………………………..18 2.3 Předpoklady rozvoje zážitkového cestovního ruchu v České republice...…….……...…..19 2.4 Bariéry rozvoje zážitkového turismu v České republice...…………….…………………20 2.5 Význam zážitkového cestovního ruchu v České republice…………….………………...22 3 Nabídka programů zážitkového cestovního ruchu v České republice……………..……….23 3.1 Zážitková gastronomie v ČR……………………………..…………..…………………..23 3.1.1 Neobvyklé restaurace…………………………………………………………………..23 3.1.2 Pivní turistika…………………………………………………………………………..24

3.1.3 Vinařská turistika…………………………………………………...………………….25 3.2 Zážitkový cestovní ruch v oblasti technicko-technologických památek v ČR….……….26 3.3 Venkovský turismus v ČR………………………………………………..……….……..28 3.4 Agroturismus v ČR………………………………………………………..……….…….31 3.5 Dobrodružný turismus v ČR……………………………………...……………….……..32 3.6 Kreativní turismus v ČR…………………………..……………………………….…….34 3.7 Programy experienciální archeologie v ČR……………………………………….……..36 3.8 Historická sídla a jejich slavnosti v ČR…………………………………..……….……..36 Závěr……………………………………………………….…………………………………38 Seznam citací………………………………………...……………………………………….40 Seznam Literatury

……………………………………………………….………………..42

Přílohy…………………………………………………………………………..…………….45

Úvod Téma své bakalářské práce „ Nabídka programů zážitkové turistiky v České republice“ jsem si vybrala jednak z důvodu, že je v České republice velmi aktuální a stále nabývá na významu, a jednak pro potřebu vytvoření jasné a ucelené definice pojmu zážitkové turistiky v nabídce programů cestovního ruchu v ČR. Téma je pro mne velmi zajímavé i z osobního hlediska, protože je blízké mému oboru studia a především proto, že můj volný čas ve značné míře věnuji různým formám turistiky. V dnešní době jsou lidé stále náročnější, co se týká trávení volného času. Jsou zvídavější, dychtivější po poznání něčeho nového a neobvyklého. Pouhé „koukání“ už na uspokojení jejich touhy po poznání nestačí. Vyhledávají aktivity a místa, jejichž náplní není jen je zaujmout svým povrchním vzhledem, ale které je zaujmou natolik, že v nich zanechají silnou emoci, zážitek či prožitek na celý život. Proto se s pojmem zážitková turistika setkáváme čím dál tím častěji. Zážitková turistika představuje zcela nový trend cestovního ruchu. Ve světě už tento typ turistiky má svou historii, ale v Čechách teprve „zapouští své kořeny“ a nabývá na oblíbenosti mezi lidmi. Protože se jedná o zcela nový a moderní trend trávení volného času, nebyla ještě specifikována žádná jasná definice zážitkové turistiky. Mnozí mají značné problémy, co si pod tímto pojmem představit. Problematika neucelenosti pojmu zážitková turistika v ČR a programů zážitkové turistiky v ČR se mi zdá pro svoji významnost dost závažná a neměla by být podceňována. Vzhledem k tomu, že se jedná o nový pojem, není tudíž příliš velký výběr literárních zdrojů v knižní podobě, proto většina materiálů ke zpracování této práce se bude týkat spíše internetové podoby nebo odborných časopisů. Metodou kompilace a komparace materiálů se v této bakalářské práci chci zaměřit na co nejpřesnější vymezení zážitkové turistiky a jejích forem, aby zájemci o danou turistiku měli jasnou představu o tomto druhu turistiky. Dále bych chtěla zdůraznit její význam pro rozvoj cestovního ruchu v České republice, představit a zhodnotit již existující nabídku programů zážitkové turistiky v ČR a současně navrhnout případná doporučení. To vše je cílem mé bakalářské práce, která má přinést ucelený pohled na problematiku týkající se zážitkové turistiky a současně se stát zdrojem komplexních a srozumitelných informací, aby nebylo nutné je hledat v jiných jednotlivých složitějších zdrojích.

1

1 Zážitková turistika 1.1

Problematika pojmu „zážitková turistika“ Nejprve je potřeba objasnit pojem „turistika“ a „cestovní ruch“. Jedná se rozdílné

pojmy, které by se neměly zaměňovat, ale bohužel se tak stává. Této problematice je věnována tato podkapitola, aby nedošlo k nechtěným zmatečným či nejasným představám, které by mohly narušit ucelenost této bakalářské práce. Turistika je „forma cestovního ruchu, kdy se účastník pohybuje vlastní silou (případně s využitím síly zvířat, ale nemotorizovaně), jde tedy o aktivní formu účasti na cestovním ruchu.“1 Cestovní ruch (turismus) je „komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami…včetně souhrnu aktivit osob, které tyto sužby nabízejí a zajišťují…zasahuje nejen jeho účastníky, ale také poskytovatele služeb, destinace, v nichž je cestovní ruch realizován, a tranzitní destinace.“2 Z těchto definic vyplývá, že zážitková turistika by měla být označována jako zážitkový cestovní ruch nebo zážitkový turismus. Jedná se ve své podstatě o novou formu cestovního ruchu. Podobně je na tom mimochodem také nesprávné označení „kongresová turistika“. Vzhledem k tomuto podstatnému zjištění bude v této práci používán správný název zážitkový turismus, zážitkový cestovní ruch nebo zážitkové programy cestovního ruchu a to i navzdory tomu, že někteří odborníci píší o zážitkové turistice. Důsledkem jsou některé citace uvedené v textu obsahující nesprávný pojem „zážitková turistika“.

1.2

Historie Zatímco u nás se zážitkový turismus dostává do popředí zájmu při vyhledávání

způsobu relaxace, v zahraničí tento „hlad“ po nových zážitcích má již určitou historii. Původ této formy turismu pochází především z Velké Británii, přesněji ze Skotska. Jeho vznik pochází z ekonomických potřeb podnikatelů. Poprvé byl používán jako marketingový nástroj na podporu prodeje ve skotských palírnách whisky. Dodnes se v těchto palírnách využívá. Návštěvníci mají možnost se seznámit s technologií výroby, získat 2

informace o přednostech výrobku, ale hlavně na vlastní kůži či vlastníma rukama si vyzkoušet pravdivost přijímaných informací, například připravit si vlastní nápoj. Celkový postoj k návštěvníkům, kdy mají možnost nejen pasivně přihlížet, ale i se aktivně zúčastnit například procesu výroby nápoje doplněného odborným výkladem průvodce, se stal velmi oblíbenou a vyhledávanou formou zážitku. Celková popularita tohoto marketingového nástroje byla dovršena tím, že se vyvinul samostatný obor zážitkové turistiky. Nicméně svůj ekonomický význam neztratil.

1.3

Charakteristika zážitkového turismu Zážitkový cestovní ruch je založen jednoznačně na vlastním subjektivním prožitku,

který byl docílen určitou netradiční formou. Jejím základem je interaktivita tedy aktivní forma poznávání a silný emotivní zážitek. Dá se říci, že rozdíl mezi „klasickým“ cestovním ruchem a zážitkovým z hlediska návštěvníka, je jako rozdíl mezi prožitkem „na vlastní oči“ a „na vlastní kůži“. Jen „ koukat se “ už nestačí, zážitkový turismus chce od návštěvníka mnohem více, účastník se stává nikoliv jen pasivním příjemcem informací, ale sám se aktivně zúčastňuje. Turisté už nestojí o pouhé prohlížení památek, ale dávají přednost dobrodružství a aktivnímu přístupu k objevování krás. Zaměstnávání nejen zraku ale smyslů jako je, sluch, čich, chuť a hmat je důležitou součástí vnímání zážitku. Zážitkový turismus představuje nový prostor pro trávení volného času. „Každý cestovatel dychtivě očekává, že na místě, které si vybral – a je jedno, zda je tam poprvé nebo podesáté –

ho vždy něco nového překvapí, něco nového zažije, něco nového pozná.

Zážitková turistika je o překvapeních, o zážitcích, o poznání.“ říká předseda představenstva Hospodářské komory hl. m. Prahy Petr Kužel 3. Důležité je ovšem zdůraznit, že se jedná o kladné a žádoucí zážitky. Rozvoj zážitkových programů cestovního ruchu souvisí s potřebami lidí trávit svůj volný čas. Lidé chtějí poznat vše více do hloubky a současně se i pobavit. Chtějí zážitky!

3

1.3.1 Definice zážitku Typické pro zážitkový turismus je, že působí na všechny úrovně vnímání zážitků účastníka. Aby mohl být zážitek vnímán, musí být nějakým způsobem vyvolán. U zážitkového turismu je vyvolán cíleně, tím se liší od ostatních druhů cestovního ruchu. Jakým způsobem se liší běžný zážitek od cíleného je popsáno v níže uvedeném modelu trojúhelníku zážitku a dále pak podrobněji volným překladem z anglické odborné literatury 4 .

Obrázek 1. Trojúhelník zážitku (The Experience Triangle)* Prvky cíleného zážitku jsou:


Individualita (individuality) neboli jedinečnost nabízeného produktu. Podobný nebo stejný produkt cestovního ruchu nelze najít nikde jinde.




Autentičnost (authenticity) neboli věrohodnost produktu. Do jaké míry odráží místní životní styl a kulturu.




Příběh (strory) neboli legenda či historka vztahující se k pravdivé události. Je do jisté míry provázán s již zmíněnou autentičností.




Více smyslové vnímání (multi-sensory perception) produktu neboli zapojení nejen očí, ale i ostatních smyslů, chuť, sluch a čich.

*

TARSSANNEN, S.: Handbook for experience Tourism Agents. 3. vyd. University of Lapland Press: Rovaniemi 2006. ISBN 952-5585-18-2. str. 8

4




Kontrast (contrast) s každodenním životem. Zážitek musí být odlišný od těch co běžně a denně prožíváme.




Interakce (interaction) mezi průvodcem a účastníkem. Čím je silnější, tím je účastník blíže danému produktu a stává se jeho součástí.

Dodržením těchto prvků v nabízeném produktu cestovního ruchu vzniká dokonalý produkt zážitkové turistiky, který je vnímán všemi smysly návštěvníka a zanechá v jeho mysli nezapomenutelný zážitek. Tento cíleně vyvolaný zážitek by měl vést k rozvoji osobnosti a měl by vnést do každodenního způsobu života člověka nový směr myšlení a stát se tak součástí života. Dále je v trojúhelníku ilustrováno, jak prostřednictvím těchto prvků, účastník vnímá zážitek. Prvotním impulsem je vzbuzení jeho zájmu (interest) o daný produkt na na tzv. motivační úrovni (motivatin level). Na fyzické úrovni už produktu vnímá vědomě za použití svých smyslů (sense perception). Zjišťuje, kde je, co se děje a co se bude dít, zda má hlad nebo žízeň, jestli je v místnosti příliš teplo nebo příliš chladno. Produkt v něm vyvolává různé pocity. Dalším stupeň vnímání je rozumová úroveň (rational level). Na této úrovni účastník dochází k novému poznání (learning), učí se něčemu novému, získává znalosti a tvoří si svůj vlastní názor. Na emoční úrovni (emotional level) projevuje své emoce na základě všech předcházejících stupňů. Emoce mohou být pozitivní: radost, vzrušení, spokojenost z poznání nějaké nové dovednosti. Nebo i negativní: zklamání, nespokojenost, smutek Výsledkem je vnímání a uvědomění si jedinečného zážitku (experience). Posledním a vrcholným stupněm je mentální úroveň (mental level). Kladná a silná emoční reakce na jedinečný zážitek může vést k zážitku z osobní změny a může tak způsobit trvalou změnu (change) v myšlení a stylu života návštěvníka. Tento model je ideální představou perfektního produktu, ve které jsou obsaženy všechny prvky a úrovně vnímání zážitku. Jedná se spíše o demostrativní ukázku, jak by měl produkt na účastníka působit, aby byl vyvolán ten správný zážitek. Současně tento model pomáhá pochopit, na čem je zážitková turistika postavena a v čem je tak ojedinělá a zvláštní.

5

1.3.2 Pozitivní důsledky zážitkového turismu Zážitkový turismus je výborný způsob, jak se zabavit, pokud zrovna pokud počasí nepřeje. S tím souvisí i význam, že není vázán na turistickou sezónu, ale může být provozována i mimosezónně a podporovat tak mimosezónní cestovní ruch. Turisté mají větší motivaci zůstat déle na daném místě, které jim má co nabídnout a celkově tak přispět k prodloužení délky pobytu turistů. Zprostředkovat tzv. zážitek by mělo být tedy trendem jak pro cestovní kanceláře, tak i pro obce a regiony, kteří chtějí, aby turisté v daném uzemí byli déle a tedy více „utráceli“. Zážitkový turismus přispívá k oživení cestovního ruchu v místech, kde nemají kulturní potenciál pro klasický cestovní ruch. Využívá se především v místech, kde existuje nějaký zajímavý příběh, či prostředí, kde je možno návštěvníka aktivně zapojit. Příkladem může být návštěva technické památky, která stále slouží svému účelu (př. elektrárna) nebo, která se již nevyužívá (př. továrna). Ale i návštěva vinného sklípku může návštěvníka zaujmout i aktivně zapojit do oblíbených ochutnávek vín. Programy zážitkového cestovního ruchu rozvíjí zájmové činnosti lidí. Nabízí produkty různorodého zaměření. Sportovní, kreativní, poznávací atd. Provozování zážitkových programů cestovního ruchu má také ekonomické výhody. Pro toho kdo se ji rozhodne provozovat přináší peníze z vybraného vstupného a zvláště z jiných doplňkových aktivit. Důležité je, že spokojení návštěvníci se rádi podělí o svůj zážitek s ostatními a šíří tak dobré jméno tohoto produktu cestovního ruchu. Současně je to i podnět k jejich opakované návštěvě. Proto se od zážitkového cestovního ruchu dá očekávat zvýšení zájmu návštěvníků o atraktivitu, kterou navštívili či provozovali už několikrát. „Trendem se stává opakování cest. Turisté se vracejí tam, kde se jim líbilo a kde byli spokojeni, a snaží se destinaci poznat víc do hloubky, vyhledávají kvalitnější služby,“ říká Karin Šeligová z CzechTourismu. 5 Zážitkový cestovní ruch poskytuje velmi různorodé aktivity. Může se jednat o fyzicky i psychicky náročné činnosti určené spíše pro mladistvé nebo nenáročné poučné pro děti či starší návštěvníky. Zážitkové programy cestovního ruchu jsou určeny pro všechny turisty či návštěvníky, kteří vyhledávají zážitky a mají zájem o aktivnější dovolenou. Segment není specificky určen a tudíž tento typ turismu oslovuje široké spektrum lidí, od dětí až po seniory.

6

1.3.3 Bariéry rozvoje zážitkového turismu Bariéry zážitkového cestovního ruchu jsou jednoznačně spojeny s vynaloženými náklady na provoz. Proto viditelnou charakteristikou zážitkového turismu je její vysoká cena, a to jak pro návštěvníka, tak i pro provozovatele. Provozování zážitkových programů cestovního ruchu sebou nese mnohem větší riziko a je mnohem náročnější na organizaci a pečlivost toho, kdo ji chce nabízet. Je nutné dbát na přísná bezpečnostní opatření prezentovaných atraktivit. Různá bezpečnostní zabezpečení, kontroly a povolení jsou základním předpokladem tohoto druhu podnikání. Současně se musí dbát na

kvalitu služeb. Turisté, především ti zahraniční, jsou

nároční, a co se týče kvality, jsou velmi citliví. Je třeba jim nabídnout u nich obvyklý vyšší standard poskytovaných služeb. Pro provozování zážitkové turistiky jsou nutní zkušení odborníci a vyškolení pracovníci, aby dokázali prezentovat své výrobky nebo služby poučně, zábavně, vtipně a především netradičně. Další samozřejmostí by měla být profesionalita, slušnost, ochota, poctivost, vstřícnost a příjemné chování personálu. Takové chování je také dáno spokojeností zaměstnanců, tedy způsobem jakým jsou ohodnocováni, především finančně, ale také slovem zaměstnavatele. Dále jazyková vybavenost personálu a všech zainteresovaných pracovníků, kteří přicházejí s hosty do kontaktu je nutností. To vše vytváří spokojené pracovní prostředí, které je vnímáno turisty a podílí se na jejich celkové spokojenosti z návštěvy. Náklady s tím vším spojené představují bezesporu značnou finanční zátěž jak pro provozovatele, tak i pro návštěvníka, neboť veškeré náklady se ve velké míře promítnou do ceny vstupného či případně do cen doplňkových služeb.

7

1.4

Vymezení a formy zážitkového cestovního ruchu Pojem zážitkový turismus je velice obecný. Jedno z hledisek jejího dělení je způsob

její organizace, která je rozdělena na:


skupinové zážitkové programy cestovního ruchu na objednávku




individuální zážitkové programy cestovního ruchu podle volného času návštěvníka

Tato práce je zaměřena na individuální zážitkový turismus podle volného času návštěvníka. Dále v rámci prvního dělení je zážitkový turismus rozdělen do několika forem podle tématu činnosti, kterými se zabývá. Rozdělení je následující:


Zážitková gastronomie




Zážitkový turismus v oblasti technicko-technologických památek




Venkovský turismus




Agroturistika




Dobrodružný turismus




Kreativní turismus




Programy experienciální archeologie

1.4.1 Zážitková gastronomie Gastronomie představuje důležitý podnět pro rozvoj cestovního ruchu. Je součástí kultury daného území. V dnešní globalizované době je jídlo, gastronomické a chuťové zvyklosti jedněmi z nejvýznamnějších odlišností národů, etnik, krajů a oblastí. Pokud chceme poznat místní kulturu musíme poznat i gastronomii. Návštěva restaurace však nemusí být jednoznačně za účelem dostat k jídlu něco co doma nemáme. Vždyť spojení těch správných chutí a vůní jídel a pití může být velmi příjemným zážitkem. Spojením pokrmu a dobrého vína vzniká taková zážitková hodnota, která je rozhodně vyšší než zážitek z jídla či vína konzumovaného jednotlivě. Důvodem proč lidé chodí do restaurací však může být i atmosféra, styl a charakter podniku.

8

Zážitková gastronomie je subjektivním prožitkem návštěvníka. Pro někoho může být zážitkovou gastronomií jít do hospody a dát si pár piv, pro jiného opékání špekáčků u táboráku a pro někoho pořádná porce „knedla vepřa zela“. „Zážitková gastronomie je pojem, kdy má člověk pocit nejenom ten, že se dobře najedl a uspokojil své chuťové buňky, ale pokrm je zároveň kvalitně připraven, zkrátka vypadá dobře i na oko, a proto tak vzniká ten plnohodnotný zážitek.“ 6

1.4.2 Zážitkový turismus v oblasti technicko-technologických památek Tato forma zážitkového cestovního ruchu využívá technických nebo technologických památek jako neobvyklý cíl cestovního ruchu. Svůj velký význam přináší oblastem, které nemají „klasickému“ cestovnímu ruchu co nabídnout. Nemají žádný přírodně ani kulturněhistorický potenciál, kterého by mohly využít. Zážitkový cestovní ruch v oblasti technicko– technologických památek vychází z předpokladu, že určitá památka, v tomto případě technická či technologická, aktivně prezentuje nějaký předmět nebo jev jako aktivitu či příběh buď v původní, obnovené a nebo přenesené podobě. Tento produkt zážitkového turismu oslovuje různé skupiny lidí a je prezentován průvodcem, který jej dokonale ovládá a je profesionálem v dané oblasti. Forma prezentace je zajímavá a zábavná, vychází však z moderních metod prezentačních způsobů. „Technicko-technologické památky představují součást průmyslového (industriálního) dědictví a týkají se zejména železnic a železniční dopravy, letectví, dolování a hornictví, lodní dopravy, veškeré průmyslové výroby jakéhokoliv zaměření od těžby dřeva po sklářství, vodohospodářství, výrobu a transport energií apod.“7 Může se jednat o prohlídku konkrétního objektu, který dosud slouží svému účelu nebo i stavby, která se již nepoužívá. Zážitková turistika v tomto případě využívá kouzlo techniky či technologie, kterou si návštěvník plně uvědomí, až když má možnost si je sám vyzkoušet a prožít. Návštěvník tak příjemně stráví svůj volný čas a ještě se zábavnou formou může něco nového dozvědět, získat nové dojmy, podněty, ale též se může i poučit. Touto formou dává zážitková turistika návštěvníkovi možnost si danou technickou či technologickou památku sám „prozkoumat“.

9

1.4.3 Venkovský turismus Venkovská turismus neboli typicky venkovská dovolená. „ Venkovská turistika není úplně nová záležitost. Zájem o rekreaci na venkově se objevili již v devatenáctém století jako rekreace na stres a špínu rodících se průmyslových měst a aglomerací….Moderní venkovská turistika, která se začala prosazovat v sedmdesátých letech až devadesátých letech dvacátého století, je však v mnoha ohledech odlišná. Především se jí účastní vyšší počty turistů. Vzdálenosti, na které turisté cestují, jsou mnohem delší.“

8

Neexistuje přesná definice

venkovského turismu. Tato forma cestovního ruchu je bezprostředně spjata s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Přirozenou prioritou tohoto druhu cestovního ruchu je ohleduplný vztah k přírodě. Někdy je venkovský turismus nazýván jako „zelený turismus“. Venkovský turismus má své zázemí na vesnici mimo turistická centra. Je typický pro oblasti, které jsou založeny na lidové kultuře. Jsou to oblasti bohaté na tradice a zvyky, které jsou dodnes oslavovány. Jde však také o celý komplex faktorů, vazeb a vývojových tendencí, jež ve svých důsledcích ovlivňují výslednou podobu produktu. V různých oblastech se vyvinuly různé formy venkovského cestovního ruchu, které procházejí změnami. Klasická venkovská turistika převážně nabízí zachovalou přírodu, ubytování ve venkovském penzionu či statku, cyklotrasy, koupání v rybníce, procházky po okolí, to vše však už není dostatečné lákadlo pro dnešní turisty. Turisté to považují za běžnou nepříliš zajímavou nabídku, kterých je mnoho a nejsou už přitažlivé. Trendem v oblasti venkovské turistiky se stává zážitkový cestovní ruch. V zážitkovém turismu není důležité místo, ale především to, co nevšedního tam návštěvník může zažít, jestli má možnost zapojení a proniknutí do místního života lidí. Důležitým prvkem programů zážitkového cestovního ruchu jsou různé místní akce. Může se to týkat nejen kulturních akcí, jak je uvedeno výše, ale i akcí sportovních. Například místní fotbalové turnaje spojené s pitím a jídlem, ale hlavně ojedinělou atmosférou fandění místních fotbalových skupin. Lidé na některých vesnicích sport prožívají mnohem bouřlivěji než ve městech. Pro turistu účast na takovém zápase může být velkým zážitkem. Mohou to tedy být jak akce tradiční, tak i netradiční.

10

1.4.4 Agroturismus Agroturismus jako zvláštní forma venkovského cestovního ruchu je velmi oblíbenou formou zážitkového turismu. Je provozována podnikateli v zemědělské výrobě a slouží jim jako hlavní nebo další finanční zdroj k udržení nebo rozšíření výroby zemědělských produktů (rostlinných nebo živočišných). Lidé z měst láká trávení volného času na „opravdových zemědělských farmách“, kde pomáhají s některými jednoduchými pracemi. Farmy také nabízejí takové aktivity, které návštěvníky aktivně zapojují do „farmářského dění“. Návštěvníci mohou pomoci při dojení krav, mají možnost jízdy na koni nebo si například vyzkoušet ostříhat ovci. Návštěvník se může naučit například výrobu jogurtu či sýra, sám si ho vyrobit. Existují i takové farmy, které jsou zaměřeny jen na určitý turistický segment například na rodinu s dětmi nebo na školní výlety. V současné době se začíná rozvíjet chov lesní zvěře v oborách jako lákadlo pro turisty. Příkladem jsou farmy nebo lépe obory chovu lesní zvěře, které se stávají přístupné veřejnosti. Návštěvníci zde mají možnost seznámit se s lesní zvěří blíže, mohou krmit zvěř přímo z ruky, pohladit si ji a dozvědět se spoustu informací od odborníků nebo z informačních panelů o jejich životě. Tento způsob turismu má i velký význam pro podporu myslivosti, prezentované nejen lovem zvěří, ale i jako ochrana a chov zvěře. Specifickým programem agroturismu je lovecký turismus a rybolov, které jsou vymezeny striktními pravidly a podmínkami, které musí návštěvník dodržovat. Lovecký turismus poskytuje kromě lovecké nabídky také služby loveckého průvodce, ubytování a stravování. Lov zvěře tak probíhá pod odborným dohledem za přísných bezpečnostních podmínek. Myslivecké honitba má význam jako způsob redukce přemnožené zvěře v oboře. „Agroturismus přispívá k tvorbě krajiny, nepřináší téměř žádná ekologická rizika, zprostředkovává návrat člověka k přírodě, respektuje přirozené přírodní a životní prostředí, umožňuje objevovat místní krásy a tradice a popularizovat je navenek.“ 9

11

1.4.5 Dobrodružný turismus Slovo dobrodružství vzbuzuje určitý druh zážitku, který nabízí určitou úroveň vzrušení. Pro někoho může být dobrodružná aktivita normálním všedním zážitkem, ale pro někoho jiného zážitkem na celý život. Svoji roli zde hraje míra subjektivity. Rozlišuje se tzv. tvrdé nebo extrémní dobrodružství týkající se aktivit, které přináší určitou „dávku“ adrenalinu. V zásadě se jedná o aktivní výlet, při kterém jsou turisté vystaveni neznámým situacím. Lidský organismus se tak dostane mimo všední zaběhlý rytmus a snaží se tak dosáhnout nové rovnováhy. Patří sem veškeré adrenalinové sporty. Výstup na Mt. Everest, rafting nebo absolvování armádních kurzů patří k těm aktivnějším a fyzicky náročnějším adrenalinovým zážitkům. Skok padákem, jízda ve formuli, jízda tankem, vyhlídkový let balonem jsou druhy spíše pasivnější zážitky, protože úroveň potřebných znalostí a dovedností je mnohem nižší a obvykle vyžaduje „jen“ překonání přirozeného pudu sebezáchovy. Druhým typem je tzv. měkký dobrodružný turismus, který je zaměřený na aktivity které neuvolňují adrenalin. Bývá mnohem méně fyzicky náročný. Zahrnuje vzdělávací, ekologické nebo kulturní exkurze s průvodcem, pořádané do odlehlých koutů světa, jako jsou safari na velbloudech.

1.4.6 Kreativní turismus Zážitkový cestovní ruch není jen o fyzické zdatnosti, ale i o šikovnosti a rozvíjení celkové osobnosti člověka. Tzv. kreativní turismus nabízí nevšední zážitky právě formou lidské touhy neustálé poznávat a učit se něčemu novému. Nevšedním zážitkem tak je možnost nahrát si svou vlastní hudební desku v nahrávacím studiu či si vyrobit hrnek na hrnčířském kruhu. Ruční práce obecně se stávají novou módní vlnou zážitků. Příkladem kreativního turismu je návštěva specializované výtvarné dílny, kde se návštěvník dozví spoustu informací o historii a způsobu výroby. Potom si návštěvník může sám aktivitu vyzkoušet nebo se ji naučit či se v ní zdokonalit. Na výběr je několik možností jako košíkářství, paličkování, pletení věnců, tkaní, vyšívání, různé techniky malování atd. Návštěvník se naučí různé techniky ručních prací, kterým se může věnovat i doma v soukromí

12

a současně si přiveze velmi originální suvenýr. Program může být celodenní nebo jen na pár hodin podle přání zákazníka. Programy kreativního turismu jsou svým způsobem druh relaxace a odpočinku. Nejedná se o žádné fyzicky náročné aktivity, proto je tento druh turismu určen širokému segmentu lidí, od dětí až po seniory.

1.4.7 Programy experienciální archeologie „Experimentální archeologie je vědní obor, ve kterém se archeologové – odborníci ověřují své předpoklady své předpoklady životě pravěkých lidí. Snaží se jejich činnost napodobit na základě přesných a dlouho připravovaných rekonstrukcí.“10 S experimentální archeologií souvisí archeologie experienciální. Ta je založena na zážitku a ne na výzkumu. Tvoří podnět k rozvoji nové formy zážitkového turismu. Lidé v dnešní době láká zkoušení dávných postupů výroby nástrojů, zbraní, oděvů nebo výpalu keramických nádob. Chtějí se dozvědět více o stylu života lidí v minulosti. Experienciální archeologie umožňuje návštěvníkovi vyzkoušet si různé aktivity předků na „vlastní kůži“, má tak možnost například vyzkoušet si v dobové atmosféře výrobu keramické misky podle středověkých metod a obohatit tak svůj zážitek z návštěvy. Existují experienciální centra jejichž cílem je péče o památkové dědictví, jeho údržba a zpřístupnění veřejnosti. Může se jednat o nejrůznější archeologické památky typu zřícenin, hradů, skanzeny atd. Současně se tato centra snaží o rekonstrukci památky a navození takové atmosféry, která panovala v dobách své slávy. Chtějí přiblížit život, kulturu a zvyky předků současným návštěvníkům.

1.4.8 Historická sídla a jejich slavnosti Historická města, hrady a zámky pořádají pravidelně během roku různé oslavy na počet významných historických událostí. Tyto historické slavnosti jsou součástí kultury dané lokality. K vidění jsou různorodá představení poukazující na starodávné zvyky a umění. Rytířské turnaje, šermířské souboje, vystoupení žongléřů a fakířů, výcvik dravých ptáků, dobové tance atd. Účastnící představení jsou převlečeni v dobových kostýmech, aby byla co nejvěrněji vyvolána dobová atmosféra. Oslava může být doprovázena dobovou hudbou, 13

rauty, jarmarky. Součástí oslav může být rekonstrukce historické bitvy nebo královský průvod městem. Návštěvník se prostřednictvím těchto oslav dozvídá něco nového o zvycích a historii dané lokality, současně se pobaví a možná i zúčastní některého z představení. Návštěva historických slavností je nejen pro cizince, ale i místní obyvatele zajímavým zážitkem, který může být vhodným zpestřením jiného výletu.

2 Zážitkový turismus v České republice 2.1

Trendy cestovního ruchu v Evropě Skoro 90% Evropanů cestuje v rámci Evropy.11 Příjezdový cestovní ruch České

republiky tvoří převážně zahraniční turisté z Evropy. Proto vývoj a následné vyvození trendů cestovního ruchu do budoucna v Evropě má významný vliv na rozvoj zážitkového cestovního ruchu v České republice. Evropská komise cestovního ruchu zpracovala koncem roku 2006 analýzu trendů evropského cestovního ruchu.* Analýza se zabývá budoucím předpokládaným vývojem cestovního ruchu v Evropě. Současně by však tato analýza mohla být určitým motivujícím prvkem pro touroperátory, ale i kraje a obce jakým směrem by se měli v oblasti cestovního ruchu zabírat a na jaké aktivity by se měli zaměřit, pokud chtějí svůj region rozvíjet. Této analýzy je v této práci využito ke zpracování charakteristik trendů evropského cestovního ruchu, které by mohly vést k nastínění několika významných podnětů k rozvoji zážitkového cestovního ruchu v České republice. Cílem zpracováním těchto charakteristik je zdůraznit význam zážitkových programů jako nového trendu cestovního ruchu v České republice.

*

analýzu ve zjednodušené podobě prezentoval časopis C.O.T. Business.: –pmu-. Trendy v evropském cestovním ruchu. C.O.T. Business, 2007,č.2,s.86, ISSN 1212-4281

14

2.1.1 Charakteristiky trendů cestovního ruchu v Evropě z pohledu rozvoje zážitkového turismu Charakteristiky jsou shrnuty do několika následujících bodů, které jsou dále podrobněji popsány* :




Demografické změny




Zvyšuje se poptávka po produktech zdravotní turistiky a lázeňských služeb




Rozvoj kreativní turistiky




Rostoucí příjmy mladých lidí




Zvyšuje se poptávka po kratších dovolených




Rozvoj mimosezónních produktů




Zvyšuje se poptávka po produktech „dobrodružné“ turistiky




Zvyšuje se poptávka po nezávislé dovolené




Zvyšuje se touha po cestovatelským zkušeností




Tlak na nové zážitky a zkušenosti




Prohlubování hodnoty zážitku




Trend rozhodování se na poslední chvíli




Rostoucí poptávka po „bezpečném nebezpečí“, atrakcích „na hraně, ale pod kontrolou“




Rostoucí požadavky na speciální služby a více pohodlí Vlivem demografických změn v Evropě, týkajících se narůstání počtu lidí ve vyšším

věku, dochází k narůstání významu seniorské turistiky. S prodlužující se délkou života a zlepšujícím se zdravím budou mít senioři více volného času a budou ho v důchodu trávit aktivněji. Pro starší cestovatele se tak zvýší poptávka po produktech zdravotního cestovního ruchu. Senioři v důchodu pro cestování nemají žádná časová omezení a vytváří tak prostor k rozvoji mimosezonních

produktů. Dále tento trend povede ke zvýšení poptávky po

kreativním turismu, způsobeným dřívějším nedostatkem času pro jejich kreativní rozvoj.

*

–pmu-. Trendy v evropském cestovním ruchu. C.O.T. Business, 2007,č.2,s.86,87, ISSN 1212-4281

15

Další příčinou zvýšené poptávky po programech kreativního turismu je touha cestovatelů po rozvíjení sebe sama a po kreativním vyjádření. Co se týče mladých pracujících lidí ve věku 16 – 35 let, kteří tvoří 20% světového cestovního ruchu, v současné době rostou jejich příjmy a tedy i požadavky na cestování. Přestože fond volného času lidí v produktivním věku má vzrůstající tendenci, budou převažovat krátké dovolené, které však budou v průběhu roku vykonávány častěji. Příčinou je touha po poznání co nejvíce míst a získat z cest co nejvíce pozitivních zážitků. Mladá generace se bude orientovat na aktivní dovolenou ve formě dobrodružné turistiky, což souvisí se zvýšením poptávky po nezávislých individuálních dovolených. Roste touha po bohatších cestovatelských zážitcích a zkušenostech. Cestování se stává uznávanou součástí života lidí. Lidé se stávají tzv. profesními cestovateli, kteří požadují neustálý tok nových zážitků doplněných hlubšími zkušenostmi uvnitř země, kterou navštíví. Kladou důraz na kvalitu poskytovaných služeb, autentičnost podávaných informací, poznání tradic a zvyků, míru proniknutí návštěvníka do způsobu života místních obyvatel. Cestovatelé chtějí prohlubování hodnoty svých zážitků. Hloubku zážitku ovlivňuje možnost a intenzita vnímání zážitkového produktu cestovního ruchu všemi smysli člověka. Jedním z důsledků je růst poptávky po programech nabízející „bezpečné nebezpečí „ nebo atrakce „ na hraně, ale pod kontrolou“, které v cestovateli může vyvolat adrenalin.

2.2

Cestovní ruch v České republice Cestovní ruch představuje rozvíjející se odvětví v České republice, jehož význam stále

stoupá. „Devizové příjmy v roce 2004 dosáhly hodnoty 107,1 mld. Kč, v roce 2005 108,7 mld. Kč a v roce 2006 110,3 mld. Kč.“12 Je to odvětví s průřezových charakterem, které zahrnuje nejrůznější služby a je napojeno na další hospodářské činnosti. Shrnutím trendů evropského cestovního ruchu v předchozí kapitole vyplývá, že zážitkový cestovní ruch je perspektivní forma cestovního ruchu a představuje významný potenciál pro budoucí rozvoj cestovního ruchu u nás. Implementace zážitkové turistiky v České republice by měla být postavena a dále rozvíjet dosavadní situaci cestovního ruchu u nás. S rozvojem zážitkového turismu jednoznačně souvisí příjezdový a domácí cestovní ruch. Pro vytvoření určité představy o cestovním ruchu v České republice, jsou uvedeny 16

v následné podkapitole základní ukazatele doplněné komentářem. Snaha o maximální aktuálnost dat je podložena použitím předběžných výsledků pro rok 2006*. Vzhledem k tomu, že tato data nepostihují kompletně celkovou situaci cestovní ruchu, jsou doplněny výsledky z období 2003–2005†. Pro přehlednost, která data jsou z jakého období, je tato informace uvedena v závorce za výčtem jednotlivých charakteristik.

2.2.1 Charakteristiky příjezdového cestovního ruchu ČR Charakteristiky příjezdového cestovního ruchu v České republice jsou:


nejnavštěvovanější kraj cizinci je Praha, na druhém místě je Karlovarský kraj a na třetím místě je Jihomoravský kraj (2006) ‡




převaha zahraničních hostů nad domácími (2006)




nejvíce turistů pochází z Německa, Velké Británie,Slovenska (2003-2005)§




průměrný počet přenocování stagnuje na 3,1 (2006)




nejčastější druh dopravy do České republiky je doprava silniční (2006)**




převažujícím důvodem návštěvy jednodenních návštěvníků je nakupování a pracovní cesta (2003-2005)




převažujícím důvodem návštěvy turistů je poznávání, turistika, rekreace a zábava (2003-2005)




převažují jednodenní návštěvníci (2003-2005) Pro zhodnocení vývoje cestovního ruchu v České republice je významným ukazatelem

počet hostů v ubytovacích zařízeních. Z celkového počtu hostů v ubytovacích zařízeních převažují cizinci (50,5%) nad domácími. Počet hostů – cizinců se zvýšil za rok 2006 o 3% a počet domácích hostů se zvýšil o 6,3%. Přestože počet zahraničních turistů zaznamenal růst, průměrný počet přenocování stagnuje na hodnotě 3,1 přenocování na hosta. Navzdory mírnému poklesu zájmu turistů o Prahu, stále si zachovává vedoucí postavení v návštěvnosti turistů. I přesto zájem turistů o české regiony začíná pozvolna stoupat. Hned za Prahou je umístěn Karlovarský kraj a Jihomoravský kraj.

*

BERÁNEK, Jaromír. Jaký byl rok 2006 v cestovním ruchu . COT Business, 2007, č. 1, s.12,13, ISSN 1212-4281 -čsú-. Satelitní účet cestovního ruhcu. COT Business, 2007,č. 1,s.10,11, ISSN 1212-4281 ‡ viz příloha Graf č. 1 Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle krajů v ČR, leden – září 2006 § viz příloha Graf č. 2 Zahraniční turisté v ČR ** viz příloha Graf č. 3 Použity druh dopravy zahraničních návštěvníků při příjezdu do ČR, leden – říjen 2006 †

17

Co se týče zahraničního příjezdového cestovního ruchu, na prvním místě jsou hosté z Německa, následováni Velkou Británií i přesto, že příjezdy této klientely klesají z důvodu jejich orientace více na východ. Dále za Velkou Británií jsou hosté ze Slovenska. 92,4% zahraničních návštěvníků používá silniční dopravu a 3,2% dopravu železniční. Turisté do České republiky nejčastěji cestují za poznáváním, relaxací, turistikou a sportem. U jednodenních návštěvníku je motivace návštěvy nakupování. Jednodenní návštěvníci převažují nad turisty. V období 2003-2005 turisté představovali 39% všech návštěvníků.

2.2.2 Charakteristiky domácího cestovního ruchu ČR Charakteristiky domácího cestovního ruchu v České republice jsou: •

převažují jednodenní cesty (2003-2005)

•

převažujícím důvodem jednodenních návštěvníků je rekreace a zábava a jednodenní výlety spojené s nákupem (2003-2005)

•

turisté cestují za rekreací a turistikou, za návštěvami u přátel a příbuzných a za víkendovými pobyty ve vlastním rekreačním zařízení (chaty, chalupy) (2006)

•

průměrný počet přenocování je 3,4 noci na jednu cestu (2003 – 2005) Ve většině zemí domácí cestovní ruch představuje důležitou součást odvětví

cestovního ruchu. Domácí cestovní ruch je místní záležitost, která je ovlivněná zvyklostmi. Poptávka po službách je realizována na domácí půdě. Turisté vždy pobývají v určitém prostředí a podmínky dané lokality ovlivňují kvalitu pobytu a jejich spokojenost. Převažují jednodenní návštěvníci (cca 72 milionů cest v roce 2005) mající zájem o rekreaci a sport, ale i o jednodenní výlety spojené s nákupem. Další skupinou účastníků domácího cestovního ruchu jsou turisté. (více než 30 milionů cest). Motivace turistů je především rekreace a turistika (50-52% všech delších cest), dále návštěvy u známých a příbuzných (25%) a pobyt na vlastních chatách a chalupách (12,5%). Nelze opomenout skutečnost, že přes 13% turistů vlastní chaty nebo chalupy. Tento fenomén České republiky je naší typickou odlišností od ostatních zemí. Takto vysoké procento sekundárního bydlení nemá žádný jiný stát na světě. Průměrný počet přenocování se pohybuje kolem 3,4 noci na jednu cestu.

18

2.3

Předpoklady rozvoje zážitkového cestovního ruchu v České republice Česká republika má dobré předpoklady pro rozvoj zážitkového cestovního ruchu.

Podstatný vliv má i fakt, že se jedná o bezpečnou destinaci, která je součástí Evropské Unie. Poloha České republiky ve středu Evropy, i když je řazena k zemím východní Evropy, je pro rozvoj zážitkového cestovního ruchu výhodná z hlediska dostupnosti. Zahraniční turisté z Evropy nemusejí překonávat velké vzdálenosti, aby navštívili naší zemi. Proto většina zahraničních návštěvníků přijíždí do České republiky automobilem. Vliv na příjezd zahraničních turistů ze vzdálenějších destinací mají letecké společnosti, především nárůst nízkonákladových leteckých společností, tzv. LCA*, které se však soustředí spíše na sekundární destinace. Nejvíce LCA jako dopravní prostředek do České republiky používají návštěvníci z Velké Británie a Irska. Rozvoj nízkonákladových leteckých společností má negativní vliv na autobusovou dopravu, která se mimo jiné potýká i s problémem parkovacích možností a přístupem do center měst. Přestože ceny služeb se pozvolna vyrovnávají se zahraničními státy, pro cizince ze západních zemí je však v České republice stále lacino a mohou si zde proto dopřát více zážitků z dovolené. Vzhledem k tomu, že zážitkové programy cestovního ruchu jsou charakteristické poměrně vysokou cenou mohou být zahraniční hosté považováni za důležitou cílovou klientelu, která je ochotna utrácet více peněz než Češi . Tradice a kultura udržované v různých krajích České republiky odlišným způsobem jsou také velkým lákadlem pro turisty a to nejen pro zahraniční ale i domácí. Rozvoj venkovské turistiky jako forma zážitkového cestovního ruchu má v tomto pohledu velký potenciál. Tento fakt potvrzuje i článek časopisu COT business „Co nás čeká v letošním roce“. „Roste poptávka po kratších cestách a turisté se opakovaně vracejí na místa, která se jim líbila a která chtějí poznat blíže poznat. Prim hraje „zdravá“ a „zážitková“ dovolená…v popředí zájmu turistů bude autenticita, budou se chtít dozvědět více o místní kultuře a lidech.“13 Česká republika má výborné podmínky na rozvoj agroturistiky. Agroturistika je jeden z významných trendů zážitkového cestovního ruchu, který představuje pro Českou republiku obrovský potenciál. Jedná se o využití zemědělských a chovných farem a statků pro turisty.

*

Low cost airlines neboli nízkonákladové letecké společnosti

19

Atraktivní způsob oživení regionů, které byly postiženy restrukturalizací zemědělské výroby a transformačními a restitučními majetkovými procesy. Obecně celkový vývoj trendů cestovního ruchu v Evropě evidentně do značné míry přeje rozvoji zážitkového cestovního ruchu v České republice, proto by tento způsob trávení dovolené neměl být opomíjen a naopak by tímto směrem měli být vedeny české produkty cestovního ruchu. Czechtourism* této situace využila a vytvořila nové národní produkty zahraniční prezentace České republiky republiky, z nichž jeden nazvala „Zážitková dovolená“. Celkem specifikovala 5 národních produktů. Ty zbývající se nazývají, „Bohatství historie“, „Aktivní dovolená“, „České medicínské lázeňství“ a „Kongresový, korporátní a incentivní cestovní ruch“.

2.4

Bariéry rozvoje Zážitkového turismu v České republice Díky finančním zdrojům od Evropské Unie máme možnost opravit památku nebo

postavit ubytovací zařízení, na které mohou být turisté přilákáni. Problémem je však špatná dopravní dostupnost. Nedostatečné dopravní značení, špatná kvalita silnic turisty od návštěvy dané lokality odrazuje. Problematiku tohoto jevu ještě více zdůrazňuje již zmíněná skutečnost, že většina zahraničních návštěvníků přijíždí do České republiky automobilem. Bariéru tvoří nedostatečná infrastruktura v podobě doprovodných služeb (nedostatek sportovišť, koupališť, barů, diskoték, divadel atd.) pro turisty, které by využívali ve svém volném čase k odpočinku po turistickém nebo jiném výkonu. V souvislosti s propagací České republiky jako „laciná“ destinace vzniká problém tvorby cen za odpovídající kvalitu. Pravidlo „cena za odpovídající kvalitu“ není v České republice často respektováno. Nebo případné rozdělení cen zvlášť pro zahraniční turisty a zvlášť pro domácí je diskriminující. Turista se může cítit podveden a k jeho spokojenosti z pobytu v naší zemi to rozhodně nevede, spíše naopak. Nejasná daňová politika rozhodně rozvoji zážitkového turismu u nás nepřispívá. Progresivní změna výše DPH by mohla mít za následek zdražení ubytovacích služeb a to by vedlo ke snížení konkurenceschopnosti České republiky všeobecně.

*

příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj na podporu cestovního ruchu v ČR

20

Silný kurz koruny vůči dolaru brání zvyšování příjmů z cestovního ruchu. Zhodnocování kurzu koruny pro poskytovatele služeb zážitkové turistiky znamená, že za více zahraniční měny je méně českých korun a nemohou si dovolit s každým zhodnocením kurzu koruny, zvýšit ihned i ceny svých služeb. Nedostatek vzdělaných a odborně vyškolených pracovníků v oboru zážitkové turistiky představuje další vážnou bariéru rozvoje zážitkové turistiky v České republice. Důraz by měl být kladen na kvalitní personál, profesionálně zdatný, ochotný, příjemný a především jazykově vybavený. V dnešní době již existují různé projekty spolufinancované z EU na vzdělávání podnikatelů z oblasti zážitkové turistiky. Existuje projekt TourismEduca pořádaný Hospodářskou komorou ČR a spolufinancovaný Evropským sociálním fondem. Projekt zahrnuje 5 vzdělávacích kurzů pro podnikatele, který slouží ke zlepšení konkurenceschopnosti turistické nabídky a kvality poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu. V jižních Čechách byl uskutečněn projekt EVENTUR také za finanční podpory EU a státního rozpočtu, který byl realizován Regionální rozvojovou agenturou jižních Čech RERE a. s. Projekt se uskutečnil v roce 2006 a byl zaměřen na rekvalifikaci nezaměstnaných pro práci v oblasti cestovního ruchu, zejména zážitkového turismu. Vážný problém pro rozvoj programů zážitkového cestovního ruchu představuje zúžení jeho propagace jen na technické a technologické památky. V současné době se vyskytuje mnoho článků a propagačních materiálů propagující zážitkový turismus jako atraktivní využití technicko-technologických památek. Doposud neexistuje žádná cestovní kancelář, která by se specializovala na nabídku programů zážitkového cestovního ruchu. Nabídka programů zážitkového turismu je nedostatečná a neucelená. Jsou nabídky cestovních kanceláří, které propagují jen určité formy zážitkového turismu, ale nezaměřují se na komplexní tvorbu programů zážitkového turismu. Avšak, protože tento druh turismu nabývá na své oblibě, předpokládá se, že se tato situace v brzké době změní. Tento výčet bariér rozvoje zážitkového cestovního ruchu v České republice se týká jen těch nejvážnějších problémů. Určitě by se dalo najít spoustu dalších. Jak již bylo řečeno, zážitkový cestovní ruch má průřezový charakter, tudíž jeho rozvoj ovlivňuje celá řada podnětů z různých oborů a činností lidí.

21

2.5

Význam zážitkového cestovního ruchu v České republice Význam zážitkového turismu v České republice je ve své podstatě celkové shrnutí

předchozích podkapitol 2. kapitoly. Celkový její užitek je shrntu do několika výstižných bodů. Zážitkový cestovní ruch je pro Českou republiku významný jako: • podnět rozvoje cestovního ruchu v ČR, především tvorby HDP • využití mimosezonního cestovního ruchu a prodloužení délky pobytu turistů v ČR • podnět k prodloužení turistické sezóny • podnět k opakované návštěvě turistů • jako program zabavení turistů pokud počasí nepřeje • moderní forma cestovního ruchu, především objevení nových zajímavých atraktivit České republiky • zvýšení atraktivity oblastí, které nemají potenciál pro klasický cestovní ruch • atraktivní využití restrukturálně postižených oblastí • směrování turistů i do ostatních krajů než jen do Prahy • vhodná prezentace České republiky v zahraničí • marketingový nástroj na podporu prodeje • podpora zaměstnanosti v regionu tvorbou pracovních míst • finančně výnosná podnikatelská činnost s obrovským budoucím potenciálem

22

3 Nabídka programů zážitkového cestovního ruchu v České republice 3.1

Zážitková gastronomie v ČR Zážitková gastronomie je v České republice ovlivněna tradiční českou kuchyní, která

je vzácnou směsicí tradic, kultury a krajových odlišností, které se navzájem dotvářely. Každý region se vyznačuje nějakou kulinářskou odlišností, a tím obohacuje naši národní kuchyni. Zážitková gastronomie se však netýká pouze jen jídel, ale také pití. Spojením dobrého pití a dobrého jídla vzniká ten pravý gastronomický zážitek. Pivo či víno rozhodně patří mezi české alkoholické nápoje, které mají i světovou hodnotu. Ve své podstatě je zážitková gastronomie pojem, kdy kromě jídla a pití hosté prožijí něco, na co budou rádi vzpomínat.

3.1.1 Neobvyklé restaurace Výstižným příkladem zážitkové gastronomie je středověká krčma v Dětenicích

22

,

která v roce 2005 získala za úspěšný gastronomický koncept Bronzovou plaketu Jaroslava Vašaty. „Středověká krčma Dětenice získává naše ocenění proto, že

svým zajímavým

gastronomickým konceptem zcela naplnila to, čemu se říká zážitková gastronomie.“14 Koncept působí doslova na všechny smysly. Atmosféru středověku zde navozují doprovodné programy (tanečnice, kejklíři, šermíři či žebráci) a především drsné až sprosté chování obsluhy. Vítání „Pozdrav pánbůh holoto“ a uvedení ke stolu „ Vejdi vochechule“ , nebo „Moc tam nevočumuj chasníku!“. Dále „Co budeš žrát a chlastat?“ už nikoho nepřekvapí. Vybírat si hosté mohou ve „žrádelníku“ a vybírají si mezi „něčím malým k žejdlíku piva“, „žrádlem pro početné družiny“ a „ žrádlem k žrádlu“. Personál je vyškolen, jak se má chovat k hostům, aby nebyla překročena hranice mezi pobavením hosta a jeho urážkou. Restaurace vlastní i svůj minipivovar, kde vaří podle starých receptů kvasnicové, nepasterizované dětenické „pivo lásky“. Součástí komplexu je pivovarské muzeum a varna, kterou má možnost host navštívit. Dalším příkladem keltská restaurace Kilfenora na Praze 2 nebo Jeskynní restaurant Pravěk na Praze 7. Gastronomickým zážitkem nejen pro cizince může být večeře v pražském

23

hostinci Vojanův dvůr zachycující atmosféru minulého století, kterou zpříjemní harmonikář staropražskými písničkami. Oblíbeným zážitkem především v Praze je plavba na historických člunech po Vltavě, kde si návštěvník pochutná na dobrém jídle a pití, pobaví se s přáteli a současně pozná Prahu z jiného neobvyklého atraktivního pohledu.

3.1.2 Pivní turistika „Podle veřejného mínění považuje 90% respondentů pivo za náš národní nápoj a tři lidé ze čtyř jsou přesvědčeni, že české pivo je nejlepší na světě.“15 Vzniká nová forma zážitkového turismu, pivní turistika. Po vzoru Německa jsou u nás velmi oblíbené tzv. pivní stezky, o kterých se mluví už od roku 1995. Pro turisty jsou otevřeny pivovary jako Pilsner Urquel, Budvar, Staropramen, Krušovice, Velké Popovice, Starobrno atd. Menší pivovary se pivních stezek aktivně účastní až od roku 2003. Kde jde hlavně o jejich propagaci, aby mohly konkurovat velkým nadnárodním pivovarským společnostem. Vznikl tak projekt Česká pivní stezka, který má přilákat turisty právě i do malých pivovarů. Pivní stezky nejsou pevně vyznačeny, ale existuje mapa, na které jsou vyznačená místa, kde kromě dobrého piva a jídla lidem ukážou jak se dělá pivo a nabídnou nocleh a také hosta seznámí s kusem své historie i města.* Tohoto projektu se účastní pivovary Svijany, Nová Paka, Náchod, Chodová Planá, Polička, Český Krumlov, Třeboň, Jihlava, Černá Hora. Dále existuje speciální brožura připravená ve spolupráci s agenturou CzechTourism a Ministerstvem zemědělství ČR, která tyto pivní stezky propaguje. Kromě klasické exkurze pivovarského provozu se snaží pivovary nabídnout návštěvníkům mnohem více, především nějaké další lákadlo – pivovarské muzeum (Pilsner Urquel), pivní lázně (Chodovar), velkou pivnici, restauraci podávající pivní speciality nebo hospodu s dobovou atmosférou. Filozofií je předvést samotný výrobní proces, technologii, stroje a postupy zakončené ochutnávkou piva. To vše doplněné návštěvou jiné atraktivity přispívá k tomu, že návštěvník si pivo postupně zamilovává a koupí si ho domů a příště bude pít jen tuto značku piva, protože ji bude mít spojený se zážitkem z pivovaru. Novým trendem v pivní turistice jsou pivní cyklotrasy. Například Slezsko Radegast CykloTract ve Slezsku, Beskydská pivní cyklotrasa, stezka ve Vrbeně pod Pradědem, či *

viz příloha Obrázek č. 1 Pivní mapa

24

stezka Petra Bezruče do pivovaru Černá hora, síť stezek Chmelovelo na Žatecku. Prvotním záměrem bylo spojení sportování na kole s možností konzumace piva, protože kolo není motorové vozidlo. Avšak dnes novelou zákona o silničním provozu se vše změnilo. Zákaz řídit pod vlivem alkoholu se vztahuje i na kolo, a tak jsou pivní cyklotrasy méně oblíbené. Řešením může být konzumace nealkoholických piv. Další oblíbenou pivní turistikou jsou pivní túry po Praze. Pivní výprava doplněná českými hospodskými pokrmy, jako jsou utopenci, tlačenka nebo syrečky, je zážitkem nejen pro zahraniční turisty.

3.1.3 Vinařská turistika Vinařská turistika neboli tzv. putování za vínem se v posledních letech rozvíjí hlavně na Moravě. Moravu protkává více než 1200 kilometrů značených vinařských stezek. Stezky se klikatí vinařskou krajinou, zahýbají k vyhlídkám, prochází sklepními uličkami a propojují významné vinařské obce. Každá stezka má svou speciální mapu, na kterých je možno najít délku, výškový profil i stav povrchu trasy. Všechny stezky mají své společné logo, jehož barevnost se liší podle konkrétní trasy. Další místní vinařskou zajímavostí jsou místní naučné stezky, které budují vinařské obce mezi vinicemi, aby turistům přiblížili vinohradnictví a vinařské tradice regionu. Příkladem je trasa Moravského muškátu, která prochází Polešovicemi, tedy obcí, kde byla tato moravská odrůda vyšlechtěna. Vinařské trasy a naučné stezky vytyčuje a spravuje nadace Partnerství*. Vinařské obce dále nabízejí turistům ochutnávky vín, posezení ve vinných sklepech a některé vinařské firmy dokonce i několikadenní populárně – naučné programy o víně pro vinařské laiky i odborníky. Přesto stále chybí ucelená propagace vinařských stezek. Proto vznikl v roce 2006 za podpory Národního vinařského centra a Vinařského fondu ČR „Projekt rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě“. Cílem je vytvoření databáze stávající nabídky vinařských turistických služeb, vydání nových turistických map vinařských oblastí a průvodce po vinařstvích.

Dále díky získané dotaci z fondů EU by měl vzniknout tzv. průvodce po

sklepních uličkách.

*

Nadace Partnerství je významnou českou nadací podporující projekty udržitelného rozvoje ve všech regionech České republiky (http://www.nadacepartnerstvi.cz)

25

Sklepní uličky jsou typické pouze pro rakouské a moravské vinařské oblasti. Na rozdíl od té rakouské, moravské si zachovaly svoji dobovou autentičnost a tvoří tedy velký potenciál pro rozvoj vinařské turistiky. V mnoha obcích vybudovali naši předkové vinné sklepy, které tvoří vinařské uličky navštěvované stále větším počtem turistů. Projít celou sklepní uličku, sklep od sklepa je zážitek, o němž se mluví ještě hodně dlouho. Obce, které se mohou pochlubit i několika sklepními uličkami se nacházejí například na Znojemsku: Dobšice, Hnanice, Šatov, Nový Šaldorf – Sedlešovice a Vrbovec. Vinařské stezky lze, stejně jako pivní stezky, zdolávat na bicyklu. Cykloturistické vinařské stezky byly poprvé zprovozněny v roce 1998. Dnes je jejich síť dlouhá 1200 kilometrů, páteřní stezkou je Moravská vinná stezka, která vede ze Znojma do Uherského Hradiště.“16 Na trase se vyskytují i zajímavé turistické atrakce. Prochází všemi vinařskými podoblastmi a cyklista po ní může navštívit 70 vinařských obcí, desítky chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky. Trasa vede krajem Slovácka a téměř v každé zdejší obci je vinice a vinné sklepy, všude probíhají degustace místních vín a vinařské slavnosti. I zde však platí zákaz řídit pod vlivem alkoholu, který rozvoj této turistiky komplikuje.

3.2

Zážitkový cestovní ruch v oblasti technicko technologických památek v ČR Česká republika má velké množství technických a technologických památek.

Největšího rozmachu se technické stavby a průmyslová architektura dočkaly od 19. století. Především industrializace regionů a budování především těžkého průmyslu v době socialismu po sobě zanechalo místa nebo objekty, které jsou považovány za významné a pozoruhodné právě z hlediska připomínky industriální činnosti doby minulé. Opuštěné doly, kamenolomy, průmyslové komplexy, mosty, mlýny atd. Toto průmyslové dědictví v dnešní době nabývá na významnosti, protože se stává vhodnou atraktivitou pro zážitkový cestovní ruch. Velmi významným programem v této oblasti zážitkového turismu je projekt „Praha technická“, pod vedením Hospodářské komory hl. m. Prahy (dále jen HKP). „Magistrát hlavního města spouští projekt, který by měl pomoci najít vhodné objekty a zařízení, které by bylo možné zpřístupnit veřejnosti a z nich pak udělat nové turistické objekty.“17 HKP dostalo finance z Evropské unie na vyškolení patnácti společností. Spuštění tohoto projektu by mělo 26

nastat v červnu 2007. Na území Prahy se nachází přes tři stovky technických staveb. Cílem projektu je rozšířit nabídku aktivit pro volný čas, aby cizinci v Praze pobývali déle a utratili zde tak více peněz. Dále HKP od projektu očekává zvýšení zájmu návštěvníků Prahy o technické památky města, které jsou velmi atraktivní a doposud jsou ve stínu památek historických. Zájem o zkušenosti z tohoto projektu projevily i další regiony, například Ostravsko či Ústecký kraj. Projektu by se měli zúčastnit významné městské akciové společnosti. Je to zejména podnik Pražské vodovody a kanalizace, které zvažují, že by návštěvníky provedly nepoužívanou stokou, daly jim ochutnat vodu z Želivky, Jizery a Vltavy a naučily je, jak se kdysi voda čistila. Dalším je Dopravní podnik hl. m. Prahy, který může zapojit lanovku na Petřín a její technické zázemí i za provozu nebo samostatný objekt Muzea městské hromadné dopravy , který je bývalou vozovnou a kde se nachází kompletní sbírka historických vozů. Dále mezi potenciální partnery projektu patří společnost Pražská plynárenská s muzeem plynárenství, Ekotechnické muzeum. České dráhy přišly s nápadem, že by si u nich zájemci mohli vlastníma rukama potěžkat lokomotivu. Obzvláště unikátní zážitek připravuje turistům společnost Kolektory Praha. Chystají zpřístupnění až 90 kilometrů kolektorových tunelů, které jsou v centru napojeny přímými vstupy na zajímavé objekty s gotickými či barokními sklepy a vytvářejí pozoruhodný kontrast moderní technik, podzemního stavitelství a staré zástavby. Celý tento komplex kolektorových tunelů je ve světě unikátní. Zájem o tento projekt projevily i kulturně-vzdělávací instituce jako například Národní muzeum, Muzeum hl. m. Prahy, Pražská informační služba apod. Zážitkový cestovní ruch v oblasti technicko-technologických památek nabízí i další regiony České republiky. Například Hornické muzeum v Příbrami, které je největším hornickým muzeem v zemi a to i co se počtu expozic týče. Muzeum nabízí ke zhlédnutí více jak 40 stálých expozic. „ Naprosto unikátním zážitkem je návštěva podzemního dolu Drkolnov zaraženého roku 1836. Technickou památkou mezinárodního významu je obrovské kolo průměru 12,4 metru, které bylo nedílnou součástí komplexu vodohospodářských děl (vodní nádržě, struhy, odvodňovací, přívodní a odpadní štoly)…Součástí prohlídky je také unikátní atrakce pro děti a dospělé – jízda tzv. úpadnicí dlouhou 51 m do podzemí dolu jako po skluzavce.“18 Návštěva Karlovarského podzemí je dalším zážitkovým programem cestovního ruchu, který může zpestřit výlet za poznáním. Vstup do karlovarského podzemí se nachází

27

nedaleko Vřídla. Voda zde dosahuje až 73 °C a vytváří tak tropickou atmosféru. K vidění je šest regulačních vrtů. Vítaným zpestřením výletů může být návštěva elektrárny. Nejbližší elektrárnou od Prahy je Štěchovická vodní elektrárna. Její dobře vybavené informační centrum nabízí naučné panely seznamující s technologií elektrárny i se zajímavostmi v okolí, včetně historie dolování zlata. Zajímavostí této elektrárny je, že v jednom místě je možno vidět dvě elektrárny, průtočnou a přečerpávající. Návštěvník má možnost sestoupit až do podzemí k turbinám. Návštěva elektrárny Lipno 1, včetně pohledu průmyslovou kamerou do podzemí, je atraktivní destinace. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách byla dokonce označena časopisem iDnes za největší technický div Česka. Elektrárna je ukryta ve skále a z horní nádrže k ní vede potrubí, do něhož by se pohodlně vešly vagony pražského metra. Jaderná elektrárna Dukovany nabízí kromě jaderné technologie k vidění i solární elektrárnu. Další jaderná elektrárna Temelín může turisty lákat na rozsáhlé informační centrum s množstvím modelů, maket, informačních zařízení, s multimediálními programy a videoprojekcí na téma jaderná energie. Návštěva dělostřelecké pevnosti Hanička v Orlických horách může být silným pozitivním zážitkem. „ Pevnost byla stavěna v letech 1936 až 1938 a byla součástí československého obranného opevnění…za II. Světové války od roku 1980 až do roku 1994 tady byl budován novodobý kryt 20. století.“19

3.3

Venkovský turismus v ČR Venkovská turismus má v České republice mnoho podob. Trendem se stává vnímání

nevšedních zážitků, které i tento druh cestovního ruchu má možnost nabídnout. Zahrnuje běžné formy venkovské turistiky jako například dovolenou v přírodě, jezdectví na koni, dovolenou s pěší turistikou, ekoturistiku, horolezectví, cesty za poznáním, výlety na sněžnicích. Současně i nevšední aktivity, které nemají nic společného s turistikou například myslivost, rybaření na řekách a rybnících, venkovské slavnosti (poutě, posvícení, jarmarky, dožínky,)

apod.

Specifickou

formou

venkovského

turismu

je agroturistika,

jejíž

problematikou se podrobněji zabývá následující podkapitola.

28

Pro český venkovský turismus jsou typické tyto prvky*


krajina je turistickou atrakcí, o kterou se pečuje a je dále zvelebována




moderní produkt cestovního ruchu, ohleduplný k přírodě – vazba na trvale udržitelný rozvoj†




decentralizované ubytování s omezenou kapacitou, což eliminuje negativní dopady „masové turistiky“ ‡




pochopení pro individuální aktivity návštěvníků a turistů




umožňuje rozvoj podnikání na venkově tvorbou pracovních míst a v této souvislosti i stabilizaci venkovského obyvatelstva




pronájem chat a chalup, tzv. druhého bydlení

Tato kapitola je zaměřena na venkovský turismus z pohledu českých lidových tradic a zvyků. Žádaným pozitivním zážitkem venkovského turismu pro turisty může být ochutnávka domácí kuchyně, lidová architektura, zachovalá příroda či folklór, rybaření, pohoda a klid. Taková česká zabijačka s výslužkou je nejen pro zahraničního turistu, ale i tuzemského, nezapomenutelným zážitkem a to i gastronomickým. Důkazem oblíbenosti českých tradic je například obyčejné opékání selete na rožni při různých slavnostech na Staroměstském náměstí v Praze (vánoční, velikonoční apod.), které se těší velkému zájmu turistů. Oslavy Vánoc a především Velikonoc jsou pro zahraniční turisty nezvyklým pozitivním zážitkem. I přesto, že velikonoční tradici koledování hochů a následné vyšlehání dívek pomlázkou s odůvodněním, aby do příštího roku „neuschla“, většinou považují za barbarství. Folklor a lidové tradice mají v České republice hluboké kořeny. S těmito poklady naší kultury má turista možnost se seznámit v různých skanzenech po celé České republice. Trendem je vytváření architektonických nebo funkčních tematických celků a oživení skanzenu předváděním původního způsobu života a tradičních řemesel. Například skanzen Rožnov pod Radhoštěm, v jehož areálu se každoročně pořádá kolem šedesáti zvykoslovných, řemeslnických nebo folklórních pořadů. Velkou pozornost si během let získal folklórní festival například Rožnovské slavnosti. Velmi zajímavým programem venkovského turismu je historická vesnice Botanicus, která leží v obci Ostrá 35 km od Prahy. Návštěva této vesnice je rozhodně nezapomenutelným *

STŘÍBRNÁ,M.: Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press 2005. ISBN 80-86726-14-2 viz příloha Obrázek č. 2 Udržitelný rozvoj – venkovský cestovní ruch ‡ ohromné soustředění lidí v turistických centrech, devastace krajiny po dobu turistické sezóny apod. †

29

pozitivním zážitkem. Ve vesnici jsou představovány různé ukázky tradičních řemesel. Například činnost dráteníka, hrnčíře, provazníka či svíčkaře. Výrobky řemeslníků lze zakoupit na středověké tržnici nebo si je může návštěvník dokonce i sám vyrobit. Jako suvenýr si tak může domů přivést svůj hrnek, misku, svícen nebo džbánek z tradičního hrnčířského jílu, může si odrátovat kamínek či udrátovat prstýnek. Dále vesnice pořádá během roku několik zajímavých historických slavností, které jsou doplněny nejen ukázkami tradičních řemesel, ale i například zpěvy hudců, tancem a třeba i šprými kejklíře. Muzeum lidové architektury Zubrnice je zajímavým především svým uspořádáním. „ Skládá se totiž z objektů rozesetých po celé vesnici, jejíž obyvatelé žijí běžným způsobem života – bydlí ve svých domovech, chodí do práce a nakupují ve zdejším obchodě.“20 V průběhu roku Muzeum lidové architektury Zubrnice ožívá různými akcemi týkající se českých tradic a zvyků. Masopustní průvod historických masek, Velikonoce, Stavění máje, Zubrnický jarmark nebo Vánoce ve skanzenu. Skanzen lidových tradic a řemesel v Bolaticích v severní Moravě zachycuje život obyvatel Hlučínska na vesnici počátkem minulého století a současně je to místo, kde se konají různé kulturní a společenské akce. Další zážitkové programy cestovního ruchu nabízí například Selská usedlost v Rousměrově na Žďársku, která se specializuje na výuku jízdy na koni ve vlastní jízdárně. Zážitkem pro hosty je plavení koní nebo v zimě lyžování za koněm, seznámit se mohou se základy ošetřování koní. Na statku v Šachotíně u Přibyslavy mohou návštěvníci ochutnat dokonce pravou domácí zabijačku. Vyhlášené jsou Chodské slavnosti v Čechách ale i folklór na Moravě je významný. Zážitkovým programem venkovského turismu jsou i trhy a jarmarky*, které se konají většinou pravidelně každý rok. Trhy se pořádají v průběhu roku po celé České republice. Například Prvomájová pouť v Mníšku pod Brdy, Letnicový jarmark v Kouřimi, Drátenické trhy v Jílové u Prahy, Hrnčířské a řemeslné trhy v Berouně, Cibulový jarmark v Hořovicích, Martinský trh v Kolíně, Tradiční májový jarmark Jilemnice, Historický trh májový v Děčíně, Turnovské Staročeské trhy…atd. Trhy byly v životě našich předků velmi důležitým komunikačním místem, kde bylo možné dozvědět se veškeré novinky z oblasti. Návštěva trhu byla vždy pro obyčejné lidi sváteční událostí a i dnes přináší návštěvníkům zajímavé zpestření výletů.

*

rozdíl mezi trhem a jarmarkem je, že jarmark se vztahuje k nějaké významné události

30

3.4

Agroturismus v ČR Agroturismus jako specifický produkt vesnického cestovního ruchu, je bezprostředně

vázaný na zemědělskou farmu. Specifickou formou agroturismu je ekoagroturismus. Ekoagroturismus by měl zaručit, že se jedná o ekologickou farmu hospodařící bez chemie. Jako oficiálním potvrzením takového hospodaření je v České republice vlastnictví certifikátu Produkt ekologického zemědělství, který uděluje KEZ, o.p.s.* Svaz ekologických zemědělců se nazývá PRO–BIO a registruje přibližně 60 členů. Neexistuje úplný přehled o počtu podnikatelů v agroturistice. K dispozici jsou jen údaje Sdružení podnikatelů v agroturistice ČR, nevládní nadace ECEAT ČR (Evropské centrum pro ekoagroturistiku), Turistické informační kanceláře „Dovolená na chatě“, které dohromady evidují přibližně 200 podnikatelů. Kromě toho existují další podnikatelé, kteří nejsou nikde evidováni. Jeden ze zajímavých programů agroturismu, téměř v centru Prahy, je středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův dvůr, kde se nachází komplex památkově chráněných budov (gotický špýchar, barokní stáje), přírodní zajímavá společenstva (mokřad, lužní les, skalní výchoz, javorový les, květnatá louka) a zelené plochy obhospodařované člověkem (sad, pole, ekozahrada školka lesních dřevin). V areálu mohou turisté navštívit hospodářský dvůr s huculskými koňmi, ovcemi, kozami a dalšími domácími zvířaty. Cílem tohoto projektu je vybudování ekologicko výchovného areálu, který bude sloužit pro praktickou aplikaci ekologické výchovy a zvyšování informovanosti. Areál je volně přístupný veřejnosti. Středisko pořádá pravidelně akce pro volný čas určené veřejnosti. Například programy věnované obnovování lidových tradic a výtvarné práce s přírodními materiály. Dále zde pracuje několik zájmových kroužků pro děti zaměřené na aktivity jak se mají starat o domácí zvířata, učí se jezdit na koni a poznávají přírodu. Jsou zde pořádány výstavy historických prostor a je zde vybudována i naučná stezka. Specifickou formou agroturismu je i chov lesní zvěře v oborách. Příkladem je Lánská obora, která leží v oblasti rozsáhlých křivoklátských lesů a v chráněné krajinné oblasti. Od roku 2006 je obora přístupná veřejnosti a návštěvník tak může sdílet zážitky vyhrazené dříve pouze úzkému okruhu významných osobností. Vede zde naučná stezka dlouhá necelé dva kilometry, která prochází ukázkovou částí Lánské obory, jejíž součástí je i neobvyklá možnost *

KEZ o.p.s. je nevládní nezisková organizace, která zajišťuje odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství. (http://www.kez.cz)

31

pozorovat volně žijící zvěř z velkého posedu. Stezka je doplněna panely s fotografiemi zvěře obory a popisem jejího vývoje i života obory. Návštěvník si odnese pozitivní zážitek, že navštívil zámecký areál v Lánech, který patří k symbolům české státnosti a možná se setká i s prezidentem. Specifickým programem agroturismu je využití chovných farem pro lovecký turismus. Lánská obora funguje současně jako exkluzivní lovecký revír, který je nejstarší v Evropě. „Obora je prokazatelně nejstarší, nepřetržitě existující uzavřený lovecký revír v Evropě, protože u dochovaných písemných záznamů vyplývá, že již v roce 1713 zde Valdštejnové stavěli oborní plot“.21 Další atraktivitou loveckého turismu je například obora Fláje v Krušných horách, která láká odlovem jelenů a laní. „ Loví se zásadně na čekané z posedů pod dohledem loveckého průvodce, který dohlíží na to, které zvíře může být uloveno. Lovec sám si určí, na jak velkého jelena se cítí….Zájem mají hlavně našinci, ale i zahraniční hosté“22

3.5

Dobrodružný turismus v ČR Vzhledem ke geografické poloze nemá Česká republika dokonalé podmínky pro

adrenalinové sporty tvrdého dobrodružného turismu. Absence velehor a moří tvoří jeho významné omezení. Přesto Česká republika poskytuje pestrou nabídku adrenalinových sportů, které jsou přizpůsobené místním podmínkám. Jako jeden z nejmladších adrenalinových sportů v České republice je považován rafting

neboli

sjíždění divokých peřejí na gumovém člunu. U nás se tento sport

transformoval na sjíždění umělých slalomových kanalů v Praze – Troji, na Trnávce, v Českém Vrbném, Roudnici atd. Nebo se na jaře, kdy je v řekách nejvíce vody, vydávají raftaři sjíždět Sázavu, Kamenici a Labe. Dalším adrenalinovým sportem jsou lanové aktivity, které jsou postaveny hlavně na fyzické zdatnosti zájemce a současně jsou adrenalinovým zážitkem. „Lanové aktivity jsou zdrojem fyzické zdatnosti i aktivního odpočinku…poslouží jako trenažér koordinace, síly, rychlosti, pohotovosti, posílí odvahu a schopnost činit rychlá rozhodnutí a pro mnohé znamenají i překonání strachu.“23 Příznivci tohoto sportu mohou využít několik lanových center situovaných po celé České republice. Například v Brně, Harachově, Ostravě, Olomouci, Praze, Bystřici nad Perštejnem atd

32

Zcela novým trendem adrenalinových sportů v České republice jsou aktivity provozované na prkně využívající síly vln, větru či jiného pomocného zařízení. Kiteboarding je jízda po vodní hladině na desce podobné snowboardu, přičemž tah do jízdy dodává ovladatelný padák nazývaný „ kite“ podobný paraglidingovýmu padáku, jen jeho konstrukce je upravena tak, aby se při pádu na vodu nepotopil a aby snadno z vody odstartoval. Kiteboarding se většinou provozuje na jezerech. Wakeboarding je další verze tohoto adrenalinového sportu, kdy je jezdec tažen motorovým člunem nebo zařízením připomínající vlek. V zimě další formou tohoto sportu je tzv. snowkiting, který je obdobou kiteboardingu, ale je provozován na sněhu. Tandemové seskoky se skáčí z letadla v přibližné výšce 4 kilometrů, za volného pádu je zájemce spojen s profesionálním tandempilotem a jeho speciálním padákem. Příprava k seskoku zabere jen několik minut. Volný pád trvá až jednu minutu a během této doby může dosáhnout rychlosti přes 200 km/h. Zájemce má možnost řídit padák dalších 6 - 10 minut do výšky 300 m. Potom vše přebírá tandem pilot, aby bylo zajištěno bezpečné přistání. Tandemové seskoky nabízí různé společnosti po celé České republice. Například: SKY WALKERS Czech republic s.r.o.*, Paracentrum CZ†, Jump-Tandem.cz‡, tandemové seskoky – Martin Gabla§ atd. Paragliding neboli „volný přelet s bezmotorovým kluzákem je uskutečněn výhradně s pomocí stoupavých proudů. Ty vznikají na místech, která se rychleji ohřívají slunečním svitem. Správné hodnocení jevu závisí na úrovni teoretických znalostí a zkušeností pilota. V praxi vše vypadá tak, že pilot si vybere podle meteorologické situace startoviště a podle vývoje termické situace se rozhodne pro trasu letu.“24 Speleologie nebo tzv. caving je

adrenalinový sport který označuje amatérské

prozkoumávání jeskyň. Jedná se nebezpečný druh adrenalinové aktivity. Proto je nutné vykonávat tento sport s profesionály. „Ztratit se v jeskyních může být snadno fatální, navíc hrozí zaplavení podzemní vodou, pád kamenů, nebezpečí číhá víc než dost… vedle prozkoumávání jeskyň je také populární objevování starých lomů, městských podzemí či opuštěných štol“25 Další aktivitou s velkou dávkou adrenalinu je seskok z mostu na pružném laně, Bungee Jumping. V České republice je pro tento sport vyhlášený Loketský silniční most přes

*

www.skywalkers.cz www.paracentrumcz.cz ‡ www.jump-tandem.cz § www.tandemove-seskoky.cz †

33

řeku Ohři. Jedná se o největší český obloukový most, a je tedy nejvyšším mostem v České republice, kde se provozuje Bungee Jumping. Skáče se také ze Zvíkovského mostu nebo z přehrady Hracholusky. Vyhlídkové lety balonem se provozují po celé České republice. Vyhlídkové lety poskytuje několik společností, například: Aviatik servis*, ZEPELIN CZ, s.r.o.† . „Paintball je moderní, rychle se rozvíjející nejbezpečnější adrenalinový sport. „Ve srovnání s ostatními sporty je Paintball populární poměrně krátkou dobu. Samotná hra vznikla v roce 1980 a velmi rychle se rozšířila po celém světě.“26 Ke hře se používají speciální značkovací zbraně, které vystřelují kuličky naplněné barvou. Hráč, který je zasažen kuličkou, která na něm zanechala barevnou skvrnu, je vyřazen ze hry. Podstatou hry je vytvoření dvou týmů, které stojí proti sobě a každý se snaží získat vlajku soupeře. Kluby poskytující paintballové bitvy je po České republice několik. Paintballové kluby se vyskytují v okolí Prahy, Brna , Pardubic, Olomouci, Zlína apod. V České republice je spousta cestovních kanceláří propagující adrenalinové sporty. Stačí jen kuráž a odvaha. Významnou společností poskytující zážitkové programy tvrdého dobrodružného turismu je společnost Allegria – Firma na zážitky sídlící v Praze. Mimo již výše zmíněné aktivity nabízí například: Jízdu v Porsche 911 Carrera, školu smyku, kde má zájemce možnost zkusit si na vlastní kůži jízdu na ledu, sněhu či vodě, jízdu ve formuli 3, let vrtulníkem R22 nebo střelbu ze samopalu. „Allegria nabízí přes 200 netradičních zážitků.“27

3.6

Kreativní turismus v ČR V České republice se kreativní turismus rozvíjí prostřednictvím návštěvnických

centrech (dála jen NC) na Šumavě. Projekt NC se soustředí na obnovu šumavských tradic formou interaktivních expozic pro turisty a současně napomáhá rozvoji šumavských obcí v národním parku a chráněné oblasti. „Základním nástrojem propagace principu a poslání NC je marketingová strategie nazývaná zážitková turistika.“28 Strategie je zaměřena na vlastní prožitek a zkušenost zákazníka a tím tak vytvoření kladného vztahu k danému místu. NC jsou provozovány soukromými rodinnými firmami.

* †

http://www.let-balonem.cz/ www.balony.eu

34

NC v Lažišti u Prachatic seznamuje interaktivně návštěvníky s historickým tajemstvím textilu. „Součástí centra je ojedinělá interaktivní expozice s patnácti zastaveními, kde se můžete sami vyzkoušet práci návrháře textilních vzorů či výrobu nanovlákna. Seznámíte se tak s triky výrobců, ale také s tím, jak se jim bránit“29 Návštěvníci mají možnost vytvořit svůj vlastní suvenýr či předmět z textilu a filcu v zážitkové dílně. NC Třeboňsko – krajina a lidé seznamuje návštěvníky s historií působení člověka na Třeboňsku a s přírodou Třeboňska. Zájemce má možnost vlézt do 300 let starého dubu či navštívit vydry v jejich noře. Dále postupně vznikají NC v Drslavické tvrzi, které by mělo být zaměřeno na provoz středočeské kuchyně, NC ve Vlčích Jámách na výrobu sýrů, NC v Srní na kovářství, NC na Modravě na rezonanční dřeva a NC v Prášilech na výrobu ručního papíru. Programy kreativního cestovního ruchu jsou často součástí interaktivních expozic technických a technologických památek. V papírenské dílně v Litoměřicích si návštěvník může vyrobit svůj kousek papíru a současně si prohlédne aktuální výstavní expozici. V muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou má návštěvník možnost vyrobit si vlastní skleněné korálky podle starodávných technologií. Ve sklárně v Železném Brodě si zájemce může zhotovit svou bižuterii. K dispozici má návštěvník designérku, která pomáhá s návrhem náhrdelníku či naušnic. Pro zájemce o kreativní turismus existují různě specializované kurzy. Manželé Otradovi nabízejí ve své keramické dílně v Třebenicích kurzy zaměřené na práci s keramickou hlínou. Výtvarná dílna a turistická ubytovna Zahrádky nabízí kurzy vycházející z lidových tradic našich předků. Zájemce se může věnovat tkaní, keramice, paličkování, drátování, řezbářství, batikování atd. Kreativní zážitky poskytují i některé programy venkovského cestovního ruchu a agroturismu .Ve své podstatě je prvek kreativního rozvoje návštěvníka významnou součástí téměř všech programů zážitkového turismu. Učení se něčemu novému a získávání znalostí tvoří jeden z předpokladů opravdového cílené zážitku zážitkového cestovního ruchu.

35

3.7

Programy experienciální archeologie v ČR Experienciální archeologie je v České republice netradiční a ojedinělý interaktivní

způsob prezentace archeologických památek návštěvníkovi. Některé skanzeny v České republice k této metodě směřují. Například výše zmíněná historická vesnice Botanicus se takovým aktivitám věnuje. Zapojují návštěvníky tvorbou dobových výrobků v historické atmosféře. Různé skanzeny, archeoparky v České republice

se stávají tzv. centry

experienciální archeologie pro turisty. Avšak přesto tato forma zážitkového cestovního ruchu má v České republice ještě velký potenciál v porovnání se zahraničím (Německo, Francie). Problematika programů experienciálních center spočívá v tom, že se jedná ve velké míře jen o zájmovou činnost některých nadšenců a nabídka programů je neodborná a neplnohodnotná. Častěji se návštěvník setkává s experimentální archeologií, kdy ale nemá možnost interaktivního zapojení a tudíž expozice nevyvolává cílený pozitivní zážitek z návštěvy.

3.8

Historická sídla a jejich slavnosti v ČR Území České republiky měla pestrou historii, díky které získala množství historických

památek, měst, hradů a zámků. Zážitkové programy cestovního ruchu týkající se historických slavností na počest významné události se konají po celém území České republiky a jsou velmi oblíbenou atraktivitou pro zahraniční i tuzemské turisty a návštěvníky. Konají se pravidelně a jsou veřejně

prezentovány v různých časopisech, novinách či propagačních materiálech

daného regionu. Královský průvod z Prahy na Karlštejn aneb Cesta Karla IV. S korunovačními klenoty „má - vedle cíle zvýšit počet návštěvníků v kraji – představit historické dědictví středních Čech a přiblížit jim osobnost Karla IV. A dobu, v níž žil… Akce vychází ze skutečné historické události, neboť král Karel IV. Opravdu vozil klenoty každoročně do Prahy a zpět na své sídlo…“30 Zábavním programem pro návštěvníky jsou turnaje, rytířské hry, hudba, tance a vrcholem slavností je večerní divadelní představení „Noc na Karlštejně“ nad hradem. Historické slavnosti v Českém Krumlově se konají pravidelně a to v červnu tzv. Slavnosti pětilisté růže, které trvají tři dny a jsou doprovázeny historickým jarmarkem,

36

průvody, velkolepými hostinami a dalšími programy vybízející k aktivní účasti návštěvníků. Další akce se koná v září tzv. Svatováclavské slavnosti, kdy je vzdávána pocta svatému Václavovi, patronu města a českých zemích. Slavnost je doprovázena Svatováclavskou nocí otevřených muzeí a galerií, speciálním Svatováclavským menu v krumlovských hospůdkách, pivními slavnostmi a dalšími lákadly. Svatováclavské slavnosti se také konají ve Staré Boleslavi, Voticích, Louňovicích pod Blaníkem. Mezinárodní festival Táborská setkání se konají koncem turistické sezóny a to nejen v Táboře, ale v celém regionu. Součástí těchto slavností je pochodňový průvod městem, středověké tržiště, vystoupení skupin historického šermu, ohňostroj, pouliční divadlo. Hrad Točník pořádá historickou slavnost nazvanou Trójská válka, zámek Březnice pořádá Historický den s šermířským vystoupením na zámku, hrad Trosky Sabat čarodějnic na Troskách atd.

37

Závěr Za pojmem zážitkový turismus se skrývá velké množství různorodých aktivit. Formy zážitkového cestovního ruchu jsou velmi rozmanité a v některých případech se i do určité míry prolínají. Proto není jednoduché definovat komplexně a uceleně programy zážitkového cestovního ruchu. Například program jehož zaměřením je česká zabijačka nebo lidová česká kuchyně je součástí české venkovské kultury, ale současně představuje zajímavý gastronomický zážitek. Podobně je to u některých programů dobrodružného turismu, které jsou spjaty s venkovským prostředím. Například jezdectví na koni, lovecký turismus a rybolov atd. Programy kreativního turismu jsou součástí některých ostatních forem zážitkového cestovního ruchu v rámci snahy o interaktivní zapojení návštěvníka. Programy měkkého dobrodružného cestovního ruchu jsou těžko identifikovatelné. Každý zážitek je dobrodružstvím. Zážitkové produkty cestovního ruchu,

které nevyvolávají v člověku

adrenalin, spadají i do ostatních forem zážitkového turismu. Z tohoto důvodu není v podkapitole Dobrodružný turismus v ČR řešena problematika programů měkkého dobrodružného turismu. Zážitkový turismus nabízí činnosti od fyzicky nenáročných až po extrémně náročné, od činností klidného odpočinku po vysoce adrenalinové a navíc s různými prvky zaměření (památky, tradice, sport, dobrodružství, venkov, gastronomie...). Rozmanitost nabídky těchto programů však poskytuje velkou míru uspokojení diferenciovaných potřeb a přání zákazníků cestovatelů. Současně rozdílná fyzická náročnost programů zážitkového turismu nedefinuje konkrétní klientelu, které by měly být určeny ale jsou směrovány velkému spektru zájemců, od mladých až po seniory. Tato charakteristika staví programy zážitkového cestovního ruchu do významné pozice z hlediska potencionálního rozvoje cestovního ruchu obecně. Jediné co mají tyto programy společného je, že musí zájemci přinášet užitek v podobě nezapomenutelného příjemného zážitku spojeného s novým poznáním, zkušeností a pasivním či aktivním odpočinkem. České republika má příznivé podmínky pro rozvoj zážitkového cestovního ruchu. Progresivní poptávka po těchto produktech je dána změnou života obyvatel, kteří hledají zajímavé příjemné zážitky, chtějí prožívat něco hezkého a nového, chtějí se dozvídat zajímavosti a neustále poznávat a získávat dobré zkušenosti. Česká republika by měla tuto významnou pozitivní změnu brát jako motivaci a výzvu k rozvoji svého území prostřednictvím tvorby žádaných zážitkových programů cestovního ruchu. Souvisí s tím i vstup České republiky do Evropské Unie, který může znamenat perspektivní vývoj pro rozvoj 38

těchto produktů. Především využívaní finanční pomoci ze strukturálních fondů v rámci Regionální politiky EU za účelem rozvoje českých regionů prostřednictvím budování programů zážitkového turismu. Podpora malého a středního podnikání státem může být Nabídka programů zážitkového cestovního ruchu v České republice je poměrně široká a pestrá, ale stálé tvoří velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Zážitkový cestovní ruch v České republice stále naráží na problémy dané odlišností historického vývoje a odlišnými ekonomickými, sociálními, legislativními a jinými podmínkami. Tyto odlišnosti zdůrazňují průřezový charakter zážitkového cestovního ruchu a potřebu rozvoje i ostatních oborů a řešení této problematiky komplexně. Daňová politika, špatná kvalita dopravního spojení a celkového značení, nedostatečná infrastruktura doplňkových služeb (ubytování, stravování, zábavní podniky, zdravotnictví,…), nedostatek vzdělaných a odborně vyškolených pracovníků v oboru zážitkového turismu, celková zahraniční propagace České republiky jako vhodná destinace zážitkového cestovního ruchu. Tato problematika by se měla řešit využitím již zmíněné pomoci Evropské Unie, podporou státu ale současně i využitím zahraničních zkušeností a poznatků v této oblasti. Rozvoj zážitkového turismu u nás však vyžaduje také změnu postojů obyvatel, doplnění znalostí o tuto oblast podnikání a schopnost orientovat se v tržních podmínkách. Ochota, profesionalita, příjemné vystupování, poctivost, důkladnost jsou vlastnosti, které musí být v podnikání v oblasti cestovního ruchu samozřejmostí, i když nejsou dány zákonem. Vidina velkého výdělku ve většině případech převládá nad kvalitou poskytovaných služeb cestovního ruchu v České republice. Chybí odbornost a jazyková vybavenost v tomto oboru cestovního ruchu. Dosažená životní úroveň, dostatek finančních prostředků ale i charakter místních obyvatel je důležitý pro celkový rozvoj zážitkového cestovního ruchu. V této bakalářské práci jsem se snažila o co nejjasnější definici zážitkového turismu. Nejdříve jsem se věnovala teoretickému vymezení a vytvoření přesné definice zážitkového turismu a jeho zážitku. Formulace této definice byla zásadní v následném vymezení forem zážitkového cestovního ruchu. Praktická analytická část této práce spočívá v aplikaci této teorie a identifikaci forem zážitkového turismu v českém prostředí. Současně jsem jednotlivé formy zážitkového cestovního ruchu v České republice stručně charakterizovala a uvedla několik programů na ukázku. Cílem práce bylo přiblížení problematiky nabídky programů zážitkového turismu u nás, aby si zájemce mohl vytvořit jednoduchý názor a představu, který byl úspěšně splněn.

39

Seznam citací (1) PÁSKOVÁ,M., ZELENKA, J.: Cestovní ruch výkladový slovník. 2002. str. 298 (2) PÁSKOVÁ,M., ZELENKA, J., Cestovní ruch výkladový slovník. 2002, str. 45 (3) -red-. Kromě krásy a historie Praha nabídne i zážitky. C.O.T. Business,2006, č.9, s.77, ISSN 1212-4281 (4) TARSSANNEN, S.: Handbook for experience Tourism Agents. 3. vyd. University of Lapland Press: Rovaniemi 2006. ISBN 952-5585-18-2. str. 8 (5) http://www.ihned.cz/1-10012750-20538940-000000_print-9e (6) http://www.hostovka.cz/vicecl.php?id=61&sekce =1 (7) DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R.:Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze. 1. vyd. Praha: Jihočeská centrála cestovního ruchu 2006. ISBN 80-239-7838-1. str.2 (8) STŘÍBRNÁ M.: Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press 2005. ISBN 80-86726-14-2. str. 7 (9)http://home.zf.jcu.cz/public/departments/kre/konference_model_2002/sbornik/prispevky/p df/20.pourova.pdf (10) http://www.sestka.abahoa.cz/clanky/experimentalni-archeologie-i-2007020046 (11) ULRYCH, Petr. Co nás čeká v letošním roce?. COT business, 2007, č.3, s. 10, ISSN 1212-4281 (12) ŽÍTEK, Karel. Počet turistů roste rychleji než jejich útrata. Hotel Revue & Gastronomický magazín, roč.XV, č. 5, s. 38, ISSN 1214-7354 (13) ULLRYCH, Manuel. Co nás čeká v letošním roce?. COT bussines, 2007, č. 3, s.10, ISSN 1212-4281 (14) http://www.foodservice.cz/vasata-nositel-2004.php (15) –GoGo-.Pivní cesty.COT business, 2006,č. 11, s. 58, ISSN 1212-4281 (16) http://aktualne.centrum.cz/cestovani/ceska-republika/clanek.phtml?id=174894 (17) GoGo. Projekt „Praha technická“ nabídne zážitkovou turistiku. COT business, 2007,č. 3, s. 22, ISSN 1212-4281 (18) SOUČEK, Jiří. Hornické muzeum v Příbrami – po skluzavce pod zem. COT business, 2006, č12, s. 58, ISSN 1212-4281 (19) Kudy z nudy. Czechtourism. 2006. str. 48 (propagační materiál)

40

(20) PODHORSKÝ,Marek, TOUŠLOVÁ, Iveta, MARŠÁL, Josef: Toulavá kamera. 1. vyd. Příbram: Pbtisk 2005. ISBN 80-7316-228-8, str. 176 (21) Lesní správa Lány. 7.vydání. 2006; str. 6 (22) PECHANEC, Vít. Krušnohorská obora láká lovce z celé Evropy. COT Business, roč. 2007,č. 3,s.50, ISSN 1212-4281 (23) http://www.siesta-park.cz/index.htm (24) http://www.adrex.cz/paragliding/sportovni-discipliny-v-paraglidingu.html (25) http://in.ihned.cz/c4-10001320-19545340-n01000_d-speleologie-jako-sport-a-adrenalin (26) http://www.paintball-kraus.cz/ (27) http://www.allegria.cz/index.php (28) Marketingový plán sítě Návštěvnických center. Centrum pro komunikaci a práci – jižní Čechy, 2003 (29) Kudy z nudy v ČR; Czechtourism; 2006; str. 12 (30) Královský průvod z Prahy na Karlštejn. COT Business, 2006,č.12,s.44, ISSN 1212-4281

41

Seznam literatury Monografie: 1. PÁSKOVÁ,M., ZELENKA, J.: Cestovní ruch výkladový slovník. 2002. 2. TARSSANNEN, S.: Handbook for experience Tourism Agents. 3. vyd. University of Lapland Press: Rovaniemi 2006. ISBN 952-5585-18-2. 3. DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R.:Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze. (studijní texty) 1. vyd. Jihočeská centrála cestovního ruchu 2006. ISBN 80-239-7838-1. 4. STŘÍBRNÁ M.: Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press 2005. ISBN 80-86726-14-2 5. PODHORSKÝ,Marek, TOUŠLOVÁ, Iveta, MARŠÁL, Josef: Toulavá kamera. 1. vyd. Příbram: Pbtisk 2005. ISBN 80-7316-228-8 6. VYSTOUPIL, Jiří, ŠAUER, Martin, HOLEŠINSKÁ, Andrea, METELKOVÁ, Petra: Základy cestovního ruchu. 1. vyd. (skripta Masarykovy univerzity) Brno: Olprint 2006. ISBN 80-210-4167-6

42

Internetové zdroje: www.ihned.cz

www.kez.cz

www.sestka.abahoa.cz

www.nadacepartnerstvi.cz

www.foodservice.cz aktualne.centrum.cz www.siesta-park.cz www.adrex.cz in.ihned.cz www.paintball-kraus.cz www.allegria.cz www.tourismeduce.komora.cz www.modua.cz home.zf.jcu.cz www.venkovskatrznice.cz www.isumava.cz www.kudyznudy.cz www.relaxuj.cz www.siesta-park.cz lidovky.zpravy.cz aktuálne.centrum.cz www.freshmagazine.net www.wineofczechrepublic.cz www.pivoweb.estranky.cz www.czecot.com www.hostovka.cz www.foodservice.cz www.hrad-orlik.cz www.czechtourism.cz 43

Odborné časopisy: C.O.T. Business Hotel Revue & Gastronomický magazín

44

Přílohy Graf č. 1:

Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v ČR, leden – září 2006 (v %)

1,8 1,2 1,6 1

6,5

1 5,7 4,1 2,7 55,2 7,4 2,6 5,6

Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

3,6

Vlastní zpracování zdroj: BERÁNEK, Jaromír. Jaký byl rok 2006 v cestovním ruchu . COT Business, 2007, č. 1, s.12,13, ISSN 1212-4281

45

Graf č. 2:

Podíl hostů – cizinců z jednotlivých zemí na celkovém počtu zahraničních hostů v ČR 2006

30,0% 25,2% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0%

8,4% 4,4%

5,0%

4,5%

6,0%

5,0%

6,20%

sk o iz oz em N

Po ls ko

ak ou sk o R

Sl

ov en sk o

0,0%

Vlastní zpracování Zdroj: -čsú-. Satelitní účet cestovního ruchu. COT Business, 2007,č. 1,s.10,11, ISSN 1212-4281

46

Graf č. 3:

Použitý druh dopravy zahraničních návštěvníků při příjezdech do ČR leden – říjen 2006

3,20% 4,40%

Silniční Železniční Letecká

92,40%

Vlastní zpracování Zdroj: BERÁNEK, Jaromír. Jaký byl rok 2006 v cestovním ruchu . COT Business, 2007, č. 1, s.12,13, ISSN 1212-4281

47

Obrázek. č.2:

Pivní mapa

Zdroj: KALIBA J., Pivní cesty (propagační materiál Czechtourism) vyd. Helvetica & Tempera s.r.o. 2005

48

Obrázek č. 3:

Udržitelný rozvoj – venkovský cestovní ruch

Zdroj: STŘÍBRNÁ M.: Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press 2005. ISBN 80-86726-142,s. 12

49

50