VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2008

Bc. Lenka Sobotková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Hlavní specializace: Mezinárodní politika a diplomacie

Biotechnologie jako politický problém

Diplomová práce Vypracovala: Bc. Lenka Sobotková Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomové práci na téma „Biotechnologie jako politický problém“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne ………..…..

.……………….. Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala paní prof. PhDr. Vladimíře Dvořákové, CSc., za odborné vedení a cenné rady a připomínky, které mi poskytovala v průběhu zpracovávání této diplomové práce. Děkuji také za skvělou a přátelskou spolupráci.

Obsah Úvod................................................................................................................................................ 6 1.

Biotechnologie a jejich postavení na světovém trhu............................................................... 7

1.1.

Klasifikace biotechnologií .................................................................................................. 7

1.2.

Historie biotechnologií...................................................................................................... 12

1.3.

Postavení biotechnologií na světovém trhu ...................................................................... 14

2.

Odborná a ekonomická stanoviska k vybraným biotechnologiím........................................ 16

2.1.

Geneticky modifikované plodiny...................................................................................... 16

2.1.1.

Vymezení pojmů........................................................................................................... 16

2.1.2.

Postoje odborníků ke GM plodinám ............................................................................. 20

2.1.3.

Ekonomická hlediska .................................................................................................... 28

2.2.

Bioenergetika .................................................................................................................... 35

2.2.1.

Vymezení pojmů........................................................................................................... 35

2.2.2.

Postoje odborníků k bioenergetice................................................................................ 40

2.2.3.

Ekonomická hlediska .................................................................................................... 46

3.

Analýza vládní politiky v oblasti vybraných biotechnologií ................................................ 54 Legislativa České republiky a EU..................................................................................... 54

3.1. 3.1.1.

Právní úprava geneticky modifikovaných plodin ......................................................... 54

3.1.2.

Právní úprava týkající se bioenergetiky........................................................................ 59

3.2. 4.

Nadnárodní a mezinárodní organizace.............................................................................. 64 Politická stanoviska ke geneticky modifikovaným plodinám a bioenergetice ..................... 73

4.1.

Hlavní politické strany v České republice ........................................................................ 73

4.2.

Církev................................................................................................................................ 82

4.3.

Ostatní ............................................................................................................................... 85

Závěr ............................................................................................................................................. 88 Použitá literatura ........................................................................................................................... 91 Seznam grafů .............................................................................................................................. 110 Seznam map ................................................................................................................................ 110 Seznam tabulek ........................................................................................................................... 110

-5-

Úvod Biotechnologie je interdisciplinárním oborem, proto se mluví o biotechnologiích jako o rozdílných biotechnologických odvětvích. Uplatnění nachází například v medicíně, farmacii, chemickém průmyslu, energetice nebo v zemědělství. V mé diplomové práci jsem se specializovala na dva biotechnologické produkty, kterými jsou geneticky modifikované plodiny a bioenergie. Geneticky modifikované plodiny jsou rostliny pěstované v zemědělství, u kterých byly změněny některé přirozené vlastnosti za pomoci metod genetického inženýrství. Bioenergie je energie (tepelná, elektrická, světelná nebo mechanická) získaná z biomasy. Moderní biotechnologie vznikaly postupně od konce sedmdesátých let 20. století, geneticky modifikované plodiny díky rozvoji medicíny (genetika) a moderní bioenergetika v důsledku ropných šoků (s růstem cen fosilních paliv se začaly hledat alternativní zdroje energie). Biotechnologie patří ke klíčovým technologiím 21. století, neboť mají potenciál vyřešit základní otázky současnosti, tj. dokáží zasytit lidstvo potravinami a surovinami pro průmysl, dokáží zajistit zdraví lidí (léky, čisté životní prostředí) a v neposlední řadě biotechnologie mohou poskytovat energii, tolik nezbytnou pro chod hospodářství (bez energie by se vše zastavilo). Jsou tedy možnou cestou k trvale udržitelnému rozvoji. Cílem této diplomové práce je analýza biotechnologií jako politického problému, tedy toho jaké vznikají politické otázky, jakým způsobem bývají rozebírány a k jakým řešením se dochází. Politické otázky týkající se biotechnologií pochází obvykle od odborníků – od vědců a z praxe, rozebírají se formou odborné a také politické debaty, kterou zpravidla ukončují legislativní akty a mezinárodní dohody. Cílem této práce je také zhodnocení do jaké míry jsou biotechnologie považovány za závažnou (politickou) problematiku, ke které je nutné se vyjadřovat a konat patřičná rozhodnutí a kroky. Vzhledem k definovaným cílům je práce strukturována následovně. V první části jsou rozebrány biotechnologie jako celek, jejich klasifikace, dějiny a postavení na světovém trhu. Druhá část práce rozebírá odborné stránky geneticky modifikovaných plodin i bioenergetiky, včetně ekonomických hledisek. Tato kapitola je zdrojem faktů pro politickou debatu. Třetí část diplomové práce se zabývá právní úpravou v České republice, obsahuje také základní legislativu Evropské unie v otázkách dvou výše zmíněných biotechnologií. Dále zahrnuje některé mezinárodní

dohody

a

politická

(a

odborná)

stanoviska

vybraných

nadnárodních

a mezinárodních organizací. Ve čtvrté části je analyzována česká politická scéna z hlediska jejích

-6-

postojů ke geneticky modifikovaným plodinám a bioenergetice, nejsou zde opomenuty ani názory církve a některých dalších politických subjektů. Při tvorbě této práce jsem využívala rozličných tištěných i elektronických zdrojů. Nelze opomenout významné české zákony, evropské směrnice a nařízení, a dále některé mezinárodní smlouvy, jako je například Cartagenský protokol. Mezi nejvýznamnější autory knižních publikací

dotýkajících

se

problematiky

geneticky

modifikovaných

plodin

patří

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc., profesor Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity a předseda neziskové organizace Biotrin, a RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc,. předsedkyně vědeckého výboru pro geneticky modifikované potraviny a krmiva České republiky. Naopak

v odborné

oblasti

bioenergetiky

jsem

nejvíce

čerpala

z děl

Ing. Jiřího Beranovského, Ph.D., MBA, odborného konzultanta, energetického auditora a ředitele střediska pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT za využití marketingového přístupu v ekologii. Ze zahraničních autorů je nezbytné jmenovat především Dr. Clive Jamese, předsedu a zakladatele neziskové mezinárodní organizace ISAAA (viz dále). Pro odborná stanoviska jsem sahala také ke studijním materiálům vybraných vysokých škol. V „politické“ části bylo potřeba se zaměřovat na co nejaktuálnější zdroje, proto jsem využívala převážně internetových deníků, portálů jednotlivých politických stran, českých ministerstev a internetových stránek mezinárodních organizací, ale také internetových stránek státu Vatikán či mezinárodní organizace Greenpeace.

1.

Biotechnologie a jejich postavení na světovém trhu 1.1. Klasifikace biotechnologií Přestože biotechnologie využívali i naši dávní předkové, termín „biotechnologie“

zavedl až Károly Ereky v roce 1919. Tento zemědělský inženýr, ekonom a ministr maďarské vlády definoval biotechnologické výrobky jako „výrobky vyrobené ze surovin s použitím živých organismů“1. S prudkým rozvojem vědy a techniky v této oblasti vzniklo mnoho dalších definic. Shodují se ovšem téměř vždy v tom, že biotechnologie je „biologická technologie“2. „Biologická“ znamená, že souvisí s biologií, což je věda o životních procesech3. „Technologie“

1 Social Capital in the Knowledge Economy, Kapitola 12 The Knowledge-Intensive Biotech Industry: Structures and Policies, Vydavatelství Springer Berlin Heidelberg, 2006, str. 149 Dostupné z: http://metapress.com/content/mu2g40330h183442/?p=a6dd8c14423a4d75a8ffa87914ef9975&pi=0 (19.05.2008) 2 Méně častá definice: Biotechnologie je biochemická technologie. Zdroj: Jergušová, J. a kolektiv. Slovenský ústredný výbor socialistickej akadémie ČSSR. Pyramida roč.19, č.217-224: Kapitola č.1 Biotechnologie, červenec 1989 – červen 1990. 3 Ottova encyklopedie obecných vědomostí, 2003

-7-

je praktické, zejména průmyslové využití vědeckých objevů4. Průvodce biotechnologiemi5 vysvětluje biotechnologie takto: „bio“ znamená život a „technologie“ označuje to, co má vztah k technice a k dovednostem. „Biotechnologie“ jsou podle stejné publikace „výrobní procesy, v nichž hlavní úlohu hraje živá složka“. Organizace spojených národů v Úmluvě o biologické rozmanitosti z roku 1992 definuje biotechnologie takto: „Biotechnologie” znamená jakoukoli technologii, která využívá biologických systémů, živých organismů nebo z nich odvozených biologických systémů k produkci nebo modifikaci výrobků či procesů pro specifické použití6. Tato Úmluva je také součástí české legislativy (viz kapitola 3.1.1). Pro lepší představu je možno konkretizovat o jaké biologické systémy, živé organismy a jejich části se jedná. Z organismů a jejich společenstev se jedná zejména o mikroorganismy, mezi které patří baktérie, viry, kvasinky, plísně a houby. A z částí organismů se jedná zejména o enzymy a geny. Definici pro statistické účely používá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, v níž definuje biotechnologii takto: „aplikace vědy a technologie na živé organismy, stejně jako na jejich části, výrobky a modely pro přeměnu živých i neživých materiálů za účelem vytváření znalostí, zboží a služeb7.“ Biotechnologie jsou tedy technické postupy, které nalézají uplatnění ve všech třech základních sektorech národního hospodářství - v zemědělství, v průmyslu i ve službách.

V zemědělství a potravinářství se používá tzv. zelená biotechnologie, která využívá například speciálních bakterií, kvasinek či genů. Do této kategorie patří výroba takových základních potravin jako je chléb (s využitím pekařských kvasinek), kysané mléčné výrobky včetně sýrů a ocet, ale i výroba piva (pomocí pivovarnických kvasinek), vína a dalších druhů alkoholu (lihovarnické kvasinky). Dále produkuje pro „zlepšení potravin“ potravinářské droždí, škroby a také ochucovadla. Pro „zlepšení“ rostlin se používají také genetické modifikace. Díky těmto moderním biotechnologickým metodám mohou být tyto rostliny například odolnější proti škůdcům a nepřízním životního prostředí, takže se jich urodí více než při použití tradičních technologií. Následkem toho je efektivnější zemědělství a růst blahobytu především zemědělců, ale i růst blahobytu spotřebitelů v důsledku snížení konečné ceny potravin. Spotřebitelé ale také

Dostupná z: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/220160-biologie (20.05.2008) 4 Cambridge Advanced Learner's Dictionary, Cambridge University Press 2008 Dostupné z: http://dictionary.cambridge.org/define.asp?key=81654&dict=CALD (15.06.2008) 5 Custers, R, De Vlieger, E., Stoops S., Van Gysel, A., Verleyen, B., Průvodce biotechnologiemi – Biotechnologie v zemědělství a potravinářství, Academia 2006, str. 25 6 zákon č. 134 / 1999 Sb. o sjednání Úmluvy o biologické rozmanitosti 7 Statistical definition of biotechnology (updated in 2005), OECD. Dostupné z: http://www.oecd.org/document/42/0,3343,en_2649_34537_1933994_1_1_1_1,00.html (17.09.2008)

-8-

„slyší“ na kvalitu výrobků a moderní biotechnologie nabízí i toto. Genetickou modifikací lze získat potraviny výživnější a zdravější (obohacené o vitamíny a vlákninu) a s příjemnější chutí.

Bílá, někdy také šedá biotechnologie, je technologie uplatňovaná v průmyslových procesech. Na rozdíl od tradičních výrobních průmyslových technologií využívá hojně kupříkladu plísně, houby, kvasinky, baktérie a enzymy. Patří sem výroba líhu, methanolu, organických kyselin, aminokyselin, polysacharidů i enzymů (např. pro prací prášky či jiné čistící prostředky).

Je třeba poznamenat, že moderními biotechnologickými metodami se může dosáhnout výroby, která kromě zkvalitnění výrobků je i mnohem šetrnější k životnímu prostředí, neboť spotřebovává méně energie, surovin a/nebo vody a mimo to může produkovat i méně odpadu. Z toho plynou i ekonomické úspory. K životnímu prostředí ohleduplné je např. použití bakterií při těžbě zvláštních kovů jako je zlato a měď z jejich rud8 nebo odsiřování hnědého uhlí, které poté nevypouští spalováním tolik emisí jako za obvyklých podmínek. Dále mezi biologické technologie patří také výroba energie z biomasy9. Je možné zmínit i formy biotechnologií, které se přímo podílejí na zlepšování životního prostředí planety. Ty spočívají především ve využití speciálních mikroorganismů, hub či rostlin pro detekci kontaminantů a čistění půdy, vody a vzduchu. Uplatnění naleznou také při recyklaci, zpracování a zužitkování odpadů. Obvykle jde o využití odpadních materiálů z jiných technologických procesů jako je zemědělství (např. bioplyny vznikající z živočišných odpadů jako jsou exkrementy či tkáně, dále sláma, obilné otruby, slupky z ovoce či ořechů), zpracování dřeva (využití pilin nebo kůry) nebo průmyslová výroba a služby (melasa, syrovátka, odpadní vody, krev ze zpracování masa). Hlavními důvody podporujícími jejich zpracování je relativně nízká cena, dosažení zhodnocení tohoto materiálu a v současnosti velmi akcentované řešení eliminace znečištění. Nevýhody v jejich zpracování spočívají v často nezbytné komplexní úpravě před použitím, nízké koncentraci technologicky využitelných složek, nedostatečné vyrovnanosti kvality a pouze lokální nebo sezónní dostupnosti. Tzv. červená biotechnologie se využívá v průlomových léčebných postupech, tedy v lékařství a farmacii. Příkladem využití mikrobních technologií mohou být bakterie produkující 8 Jde o tzv. biologické loužení, anglicky bioleaching 9 Biomasa je souhrn látek tvořících těla organismů. Stanovuje se živá nebo čerstvá biomasa. Zdroj: Internetová encyklopedie Cojeco. Dostupná z: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/28584-biomasa (18.09.2008)

-9-

antibiotika nebo rekombinantní adenoviry používané v genové terapii (která detekuje nemoci a také dědičné predispozice k nemocem). Biotechnologie pomáhají při zjišťování vhodností dárců. Dále sem patří výroba vitamínů (například vitamín B12 – kyanokobalamin - nelze vyrábět jinak než „biotechnologicky“), mikrobiálních polysacharidů, enzymů či proteinů (například lidský insulin) a očkovacích vakcín proti malárii, vzteklině a žloutence typu B.

Biotechnologie by bylo technicky možné využít také pro výrobu biologických zbraní, pro biologické války a bioterorismus10. Biologická

zbraň

je

pomnožený

a

specificky

přizpůsobený

mikroorganismus (kupříkladu jde o některou bakterii nebo vir) rozšířený člověkem do lidské či zvířecí populace za účelem šíření (vdechnutím, požitím či přes kůži) nemoci nebo otravy. Patří mezi zbraně hromadného ničení zároveň s chemickými a jadernými zbraněmi. Výhodou biologických zbraní pro útočníka je to, že jsou méně technicky a technologicky náročné, také jsou mnohem levnější a „bezpečnější“. Navíc jejich výrobu i dopravu do místa určení lze, na rozdíl od např. jaderných zbraní, mnohem lépe „utajit“. A pokud se po činu útočník úmyslně nepřizná, obvykle ho nelze ani dopadnout natož prokázat jeho vinu. Biologická válka je záměrné použití biologických prostředků k vyvolání onemocnění či otravy lidí, zvířat nebo rostlin v rámci organizovaného ozbrojeného boje státu (nebo skupiny států) proti jinému státu (nebo proti skupině států). Biologické zbraně používali lidé již od pravěku například vystřelováním šípů s jedy obojživelníků nebo katapultováním mrtvých zvířecích či lidských těl nakažených nějakou nemocí. I za studené války vytvářely obě supervelmoci biologické zbraně. A po jejím skončení dochází k útokům sekt a extremistů. Inspiraci k využití biologických prostředků mohou nacházet teroristé i v bibli. Bůh užil mor (dobytčí) k potrestání faraona, jak se uvádí v knize Exodus. Bakteriologické zbraně zakazuje již Ženevský protokol z roku 192811. Dále v roce 1972 byla podepsána na půdě Organizace spojených národů Úmluva o biologických zbraních12, která naprosto zakazuje použití těchto zbraní. Její výraznou slabinou je neexistence kontrolního mechanismu, který by dohlížel jak na zákaz výroby, tak zničení stávajících zásob.

10 Studijní materiály z infektologie, část Biologické zbraně a bioterorismus, III. klinika infekčních a tropických nemocí 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity a Fakultní nemocnice Na Bulovce. Dostupné z: http://www1.lf1.cuni.cz/%7Ehrozs/expoz1.htm#Bioteror (18.09.2008) 11 Yale Law School, Protocol for the Prohibition of the Use in War of Asphyxiating Gas, and of Bacteriological Methods of Warfare. Dostupné z: http://avalon.law.yale.edu/20th_century/geneva01.asp (18.09.2008) 12 Convention on the Prohibition of the Development, Production and Stockpiling of Bacteriological (Biological) and Toxin Weapons and on their Destruction Dostupné z: http://disarmament2.un.org/wmd/bwc/BWCtext.htm (18.09.2008) Totéž bylo podepsáno v oblasti chemických zbraní, ovšem v oblasti jaderných zbraní byl podepsán pouze protokol o jejich nešíření.

- 10 -

Biologický terorismus13 neboli bioterorismus je úmyslné zneužití biologických prostředků k vyvolání onemocnění či otravy lidí, zvířat nebo rostlin za účelem násilného zastrašování politických odpůrců a obyvatelstva. Na druhé straně biotechnologie pomáhají s identifikací pachatelů trestných činů získáním DNA z otisků prstů. Forenzní genetika pomáhá také vyvracet mylná obvinění, dále identifikovat oběti trestných činů a katastrof, příbuzenské vztahy včetně stanovení otcovství atd. Geneticky modifikované rostliny by mohly také odhalit miny: Pokud by bylo minové pole oseto geneticky modifikovaným huseníčkem nebo jinou podobně modifikovanou rostlinou, pak by trsy barevně pozměněných rostlin prozradily, kde se miny skrývají14.

Z další sféry sem lze zařadit bioinformatiku, nano-biotechnologie, bioelektroniku, biočipy, biosenzory a biomonitoring. Nová disciplína, bioinformatika, vznikla na rozhraní mezi biologií a informatikou. Bioinformatika zahrnuje metody pro shromažďování a analýzu rozsáhlých souborů biologických dat, zejména dat molekulárně-biologických15. Tyto data se týkají bílkovin, genů a nukleových kyselin (DNA a RNA) člověka a jiných organismů. Bioinformatika je věda, která zjednodušeně řečeno „pomocí počítačů řeší biologické otázky“. Analyzuje tedy chování biologických systémů a modeluje procesy v nich probíhající16. Výsledky analýz lze zobrazovat graficky a jsou užitečné jak pro biology, tak i pro lékaře (např. predispozice pacienta k chorobám), právníky, policisty (zjištění pachatele), historiky (zjištění příbuznosti kosterních ostatků vládnoucích dynastií), konzumenty geneticky modifikovaných potravin či pro investory do akcií biotechnologických firem. Nano-biotechnologie je nový vznikající interdisciplinárním obor na pomezí biotechnologie a nanotechnologie. Nanotechnologie17 je výzkum a aplikace materiálů, zařízení a systémů o rozměrech řádově nanometrů18 – tedy na úrovni atomů a molekul. Nanotechnologie se často popisuje jako nová technologická revoluce a i když jsou její produkty zatím vzácné, její potenciál se považuje jako ohromný a předpokládá se jeho výrazný dopad na prakticky všechny

13 Typologie terorismu, Dokumenty- Terorismus, Ministerstvo vnitra České republiky. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/typologie-terorismu.aspx (1.10.2008) 14 Petr, J., Geneticky modifikované rostliny odhalí miny, Internetový časopis Osel.cz. (Objective source E-Learning) Dostupné z: http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=578&id_c=346 (5.10.2008) 15 Na FI otevřeli nový obor Bioinformatika, Portál Masarykovy univerzity. Dostupné z: http://info.muni.cz/txt/0707/15.html (5.10.2008) 16 Rudolfová, I., Úvod do bioinformatiky, Fakulta informačních technologií, VUT Brno. Dostupné z: http://www.fit.vutbr.cz/research/pubs/TR/2005/sem_uifs/s051017slidy1.pdf (7.10.2008) 17 Jablonský, J., Nanotechnologie, Integrovaná střední škola technická, Mělník Dostupné z: http://www.isstechn.cz/akce/nano.htm (21.09.2008) a Vývoj obecné biotechnologie, Biotechnologický portál Gate2biotech. Dostupné z: http://www.gate2biotech.cz/vyvoj-biotechnologie (22.09.2008) 18 1 nm = 10-9 m

- 11 -

aspekty hospodářství a společnosti. Nanotechnologie přispějí k miniaturizaci postupně všech strojů, přístrojů a zařízení, které lidé používají. Svědkem jsme již zmenšování například počítačů, notebooků, akumulátorů, paměťových médií, telefonů, fotoaparátů a jiných optických přístrojů. Zároveň se zvyšuje jejich kapacita a kvalita. Lze si představit miniaturní motory dopravních prostředků budoucnosti atd. Uplatnění nano-biotechnologií je mimo jiné v bioelektronice. Bioelektronika je aplikace elektroniky v biologii – vytváří elektronické obvody z bílkovin nebo jiných biologických makromolekul.

1.2. Historie biotechnologií Snaha o využití procesů, které probíhají v živé přírodě, pro nejrůznější oblasti lidské činnosti je stará jako lidstvo samo. Z tohoto důvodu pradávný člověk postupně objevil hoření dřeva, kvašení pro výrobu mléčných výrobků (jogurty, sýry), piva a potravinářského droždí (pro výrobu chleba), kromě toho začal produkovat i ostatní druhy alkoholu, také ocet, kysané zelí, začal biotechnologiemi opracovávat a zjemňovat kůži zvířat (pomocí enzymů ze psích a prasečích exkrementů) pro ošacení. Tyto jednoduché procesy se daly provádět jak „podomácku“, tak se je i úspěšně podařilo převést do řemeslné a později průmyslové výroby. Člověk také objevil houby vhodné pro hojení ran. Nyní krátce k nejvýznamnějším vědeckým objevům na poli biotechnologií. V roce 1663 britský vědec R. Hooke objevil buňky. O mnoho let později, až ve třicátých letech 19.století, německý vědec T. Schwann objevil bílkoviny a popsal první enzymy. Další epochu biotechnologií otevřely objevy L. Pasteura a dalších vědců, díky kterým byly identifikovány mikroorganismy a jejich působení dodnes využívané např. při výrobě různých organických sloučenin a k čištění odpadních vod. Odvětví genetiky vzniklo záhy po roce 1865, kdy G. Mendel objevil geny a spolu s nimi i zákony dědičnosti. Významným vědcem byl také Švýcar F. Miescher, který objevil v roce 1869 nukleovou kyselinu v jádrech buněk. Na přelomu 19. a 20. století dochází v průmyslových biotechnologických procesech k odklonu od původně dominantního pivovarství. Biotechnologie se stávají alternativou chemických výrob – organické kyseliny (mléčná, citrónová,

máselná).

V roce 1910

T.H. Morgan

dokázal,

že

geny

jsou

uloženy

v chromozómech19. V roce 1928 zjistil britský vědec A. Fleming, že některé plísně z rodu

19 Zejména pro tento objev mu byla v roce 1933 udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství.

- 12 -

Penicillium produkují látku brzdící růst mikrobů, což otevřelo novou cestu v boji s infekčními chorobami. Na konci druhé světové války, v roce 1944, američtí vědci T. Avery a M. McCarty objevili roli DNA20 v genetice. V roce 1951 byl poprvé klonován živočich: žába. V roce 1960 objevili francouzští vědci Jacob a Monod poselství RNA21. „Nové“ neboli komerční biotechnologie se datují k roku 1976, kdy byla založena první biotechnologická společnost Genentech. Bakterie začaly v kultivačních nádobách vyrábět lék pro léčbu cukrovky. Podobných tzv. geneticky modifikovaných organismů byl od té doby vytvořen bezpočet. Po bakteriích se lidé naučili měnit dědičnou informaci i jiných organismů, rostlin a živočichů. V roce 1990 W.F. Anderson s kolegy poprvé použil genovou terapii22 pro léčbu lidského pacienta - čtyřletého děvčátka Ashanti DiSilva s ADA (Adenosine deaminase deficiency). O čtyři roky později biotechnologická firma Calgene distribuovala první transgenetickou potravinu do supermarketů- rajské jablko. V roce 1995 byl popsán první genom23 volně žijícího organismu (Hemophilus influenzae bacterium) a o rok později I. Wilmut a kolegové vytvořili prvního klonovaného savce z dospělých buněk - ovce Dolly (klon své matky). V roce 1997 firma Arthersys poprvé vytvořila umělé lidské chromozómy, v roce 2003 bylo završeno HGP24 neboli projektování lidské genetické informace (genomu). Dešifrování lidského genomu bylo nutné k pochopení lidské evoluce, příčin různých onemocnění a mezihru vztah přírody a dědičnosti při definici lidských vlastností. Ačkoli je HGP již dokončen, analýza získaných dat bude pokračovat i v mnoha dalších letech25. Tři roky předtím byla vyvinuta tzv. zlatá rýže, rýže obohacené provitamínem A, jako prevence slepoty obyvatel rozvojové Asie.

20 DNA neboli Deoxyribonukleová kyselina je makromolekula, uložená v chromozómech v jádře každé buňky, je nositelkou genetické informace všech buněčných organismů, předurčuje jejich vývoj a vlastnosti, proto je pro jejich život nezbytná. Zdroj: Zölzer, F., Radiobiologie buňky, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007. Dostupné z: http://www.zsf.jcu.cz/struktura/katedry/radio/informace-pro-studenty/ucebni_texty/ochrana-obyvatelstva-se-zamerenim-na-cbrne-aplikovanaradiobiologie-a-toxikologie-krizova-radiobiologie-a-toxikologie/radiobiologie-bunky.doc 21 RNA neboli Ribonukleová kyselina je nositelkou genetické informace nebuněčných organismů (viry, viroidy a virusoidy). Zdroj: Kočárek, E., Genetika - Biologie pro gymnázia, Scientia, Praha 2004 22 Ta spočívá v tom, že je lidem trpícím dědičnou chorobou v důsledku poruchy jejich vlastního genu do buněk vpraven cizí nenarušený gen, podle kterého si pacientův organismus vyrobí dosud chybějící bílkovinu. 23 Genom je veškerá genetická informace (geny a nekódující sekvence) uložená v DNA konkrétního organismu. 24 Human genom project 25 Vývoj lidských a živočišných diagnostik, farmaceutik, Biotechnologický portál Gate2biotech. Dostupné z: http://www.gate2biotech.cz/search/?search_type=segment_intro&search_segment=6.3 (22.09.2008)

- 13 -

1.3. Postavení biotechnologií na světovém trhu Biotechnologická odvětví během posledních 25 let udělala mimořádný skok ve vývoji, stále častěji jsou monitorována a také předmětem prognóz. Například podle společnosti Datamonitor, zabývající se analytickou činností, světový trh biotechnologií26 v roce 200627 vyrostl o 12,6 %, čímž dosáhl hodnoty 153,7 miliard dolarů28 (Viz Graf 1). Průměrný roční růst v období mezi léty 2002 a 2006 na tomto trhu činil 13,4 %. Pokud jde o předpovědi, tak se předpokládá v příštích pěti letech mírné zpomalení růstu trhu tj. 12% průměrný růst ročně, což by vedlo k hodnotě trhu 270,4 miliard v roce 2011.(Viz Graf 2) Podle globální zprávy firmy Ernst & Young29 za rok 2008 „Beyond Borders“, nejlepší dny biotechnologického průmyslu teprve přijdou. Odborníci předpovídají30, že do roku 2011 bude v biotechnologickém průmyslu zaměstnáno 400 tisíc lidí. Graf 1 Světová tržní hodnota biotechnologií a její růst

Zdroj: Global Biotechnology- Industry profile 2007, Datamonitor. Dostupné z: http://www.marketresearch.com/special_reports/sample.cfm?reportID=460 (25.09.2008)

26 Trhem biotechnologií se zde má na mysli vývoj, produkce a prodej biotechnologických produktů.. 27 Global Biotechnology- Industry profile 2007, Datamonitor. Dostupné z: http://www.marketresearch.com/special_reports/sample.cfm?reportID=460 (25.09.2008) 28 Tržní hodnota v tomto pojetí odráží tržby firem z prodeje výrobků, patentů, licenčních poplatků, autorských honorářů a financování výzkumu. 29 Beyond Borders – The Global Biotechnology Report 2008, Press Realeases, Ernst&Young. Dostupné z: http://www.ey.com/global/content.nsf/International/Biotechnology_Beyond_Borders_2008 (28.10.2008) 30 Internet bulletin Svět biotechnologií č.1, květen/ 2006, Občanské sdružení Biotrin. Dostupné z: http://www.biotrin.cz/czpages/bulletin/Internet_bulletin_I_2006.pdf (10.10.2008)

- 14 -

Graf 2 Prognóza tržní hodnoty biotechnologií a jejího růstu (2006 - 2011)


Vlády mají na výběr různé prostředky, jak podporovat svůj biotechnologický průmysl. Některé si vybraly přímou finanční pomoc: snížené nebo nulové daně pro začínající firmy nebo půjčky, které budou splaceny, jen když se projekt vydaří. Mohou spojit dohromady vědecké instituce a společnosti a vytvořit vědecké parky, což malým firmám umožní využívat nákladná zařízení, které by si samy nemohly dovolit pořídit31. Biotechnologické podniky často spolupracují v regionálních skupinách či aliancích, které umožňují těsnou interakci s dalšími firmami, výzkumnými ústavy a klinikami, často zahrnují svět informačních a komunikačních technologií, velké farmaceutické firmy i akademickou sféru.

Jak ukazuje Graf 3, v roce 200632 byl nejlukrativnější segment lékařský a farmacie, vytvořil tržby v hodnotě 96,2 miliard dolarů. Příjmy dosažené prostřednictvím rozvoje a prodejů výrobků, které se používají v tomto sektoru, činily 62,5 % hodnoty trhu. Segment zemědělskopotravinářský v roce 2006 také významně přispíval k tržním výkonům. Příjmy tohoto segmentu dosahovaly 17,7 miliard dolarů, což odpovídalo 11,5 % trhu biotechnologií33.

31 Global Biotechnology- Industry profile 2007, Datamonitor. Dostupné z: http://www.marketresearch.com/special_reports/sample.cfm?reportID=230 (25.09.2008) 32 Global Biotechnology- Industry profile 2007, Datamonitor. Dostupné z: http://www.marketresearch.com/special_reports/sample.cfm?reportID=460 (25.09.2008) 33 Global Beer- Industry profile 2004 ukazuje, že světový trh piva v roce 2004 dosáhl 331,8 miliard dolarů, což dokazuje, že metodika firmy datamonitor nezačleňuje trh s alkoholem do biotechnologického trhu. Zdroj: Global Beer- Industry profile 2004, Datamonitor. Dostupný z: http://www.marketresearch.com/product/display.asp?productid=2041891&SID=33160002-434389229-404601775

- 15 -

Graf 3 Tržní segmenty globálního biotechnologického trhu, % hodnoty z roku 2006


2.

Odborná a ekonomická stanoviska k vybraným biotechnologiím 2.1. Geneticky modifikované plodiny 2.1.1.

Vymezení pojmů

Výraz „plodiny“ znamená užitkové rostliny. Využívají se nejčastěji jako potraviny, dále jako krmivo, okrasné rostliny, jako suroviny pro výrobu parfémů, léčiv, textilu apod., v neposlední řadě také pro výrobu energie. Plodiny, které jsou „geneticky modifikované“ (GM), někdy také nazývané „transgenní“ nebo „rekombinantní“, jsou takové rostliny, u kterých byl přirozený genetický (tj. dědičný) materiál34 změněn prostřednictvím techniky genetického inženýrství35. V současnosti jsou na trhu nejčastěji transgenní kukuřice36, sója, řepka olejka37 a bavlník38 (pro výrobu oleje jako potraviny). Mimoto některé státy pěstují GM papáju, brambory, rýži, tykev, cukrovou řepu a rajčata.

34 genetický materiál neboli genetická výbava je soubor genů 35 FAQ obecné, Občanské sdružení Biotrin. Dostupné z: www.biotrin.cz/czpages/inf051303d.htm (20.10.2008) Viz též zákon č. 78/2004 Sb., novela zákona č. 153/2000 Sb: Geneticky modifikovaný organismus (GMO) je organismus, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací, kromě člověka. 36 herbicid- a insekticid- rezistentní 37 k herbicidu rezistentní 38 insekticid-rezistentní

- 16 -

„Gen“ je úsek DNA39. Je to základní jednotka genetické informace. Jeho funkcí je uskutečnit vznik určitého znaku či vlastnosti organismu, anebo v kombinaci s ostatními geny spolupůsobit při tvorbě těchto znaků nebo vlastností40. Důkazem, že všechny v současnosti žijící organismy vznikly z jediného základu - z jediného původního živého tvora – je to, že mají stejný genetický kód41. Genetický kód byl rozluštěn v roce 196642. Existují tři hypotézy vzniku tohoto kódu: buď vznikl náhodnou, vysoce nepravděpodobnou kombinací jeho složek, nebo je produktem rozumné bytosti (kreacionismus), nebo je tu třetí hypotéza, ke které se přiklání většina vědců a to je ta, že genetický kód vznikl postupným vývojem (evolucionismus)43. Jednotlivé druhy organismů se ovšem liší svými genomy – tj. soubory všech genů daného organismu. Některé genomy jsou již známy. Lidský genom byl identifikován v roce 200344, obsahuje asi 30 000 genů45. Zajímavé je, že člověk nemá nejvíce genů ze všech organismů na planetě Zemi46 a také to, že 98,8 % genů má člověk společných s šimpanzem47. Genetika (viz dále) také vyvrací vědecký rasismus, neboť geneticky se liší mnohem více např. černoši od jiných černochů než jak se liší např. černá rasa od bílé48. Největší argument vědeckého rasismu je rozdílnost výsledků u testů IQ. I na toto má genetika odpověď: to jaký je konkrétní člověk (nebo obecně organismus) nezávisí pouze na zděděném souboru genů, ale také na prostředí, ve kterém vyrůstá a ve kterém se pohybuje. „Genetika“ je vědní obor, který studuje dědičnost49, (tj. jak jsou jednotlivé znaky přenášeny z rodičů na potomky)50 a proměnlivost51 živých organismů52. Termín „genetika“

39 Čítek, J., Molekulární genetika - molekulární základ dědičnosti, Jihočeská univerzita. Dostupné z: http://www.eamos.cz/amos/koz/externi/externi.php?id_kurz=7&kod_kurzu=koz_2627 DNA, deoxyribonukleová kyselina, je nositelem genetické informace. (15.10.2008) 40 Odborný slovník, Význam slova 'Gen', server Příroda.cz, Dostupný z: http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=28 (15.10.2008) a Kočárek, E., Genetika - Biologie pro gymnázia, Scientia, Praha 2004, str.27 41 Vlasák, J., Genové manipulace, Katedra genetiky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita. Dostupné z: http://kgn.umbr.cas.cz/prednasky/244%20Zaklady%20gen.%20inz.%20(Vlasak)/GenIng1a.doc (09.10.2008) 42 Genetický kód je složitý pojem- jde o systém přiřazení dané aminokyseliny k určité trojici nukleotidů. Kočárek, E., Genetika - Biologie pro gymnázia, Scientia, Praha 2004, str.142 a Genetický kód rozluštěn!, Internetový portál Tulenka.net. Dostupný z: http://www.tulenka.net/index.php?option=com_content&view=article&id=65:genetickykod&catid=46:mediaomyly&Itemid=72 43 Kočárek, E., Výukové materiály z lékařské biologie a genetiky, 2. lékařská fakulta Karlovy univerzity http://camelot2.lf2.cuni.cz/turnovec/ublg/vyuka/bakalari/Evoluce_BAK.ppt. 44 Vědci identifikovali lidský genom, Internetový zpravodajský portál idnes.. Dostupný z: http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A030414_150828_vedatech_jpl&t=A030414_150828_vedatech_jpl&r2=vedatech (18.10.2008) 45 Rudolfová, I., Úvod do bioinformatiky (online přednáška), Fakulta informačních technologií, VUT Brno. Dostupné z: http://www.fit.vutbr.cz/research/pubs/TR/2005/sem_uifs/s051017slidy1.pdf (7.10.2008) 46 Pačes, V., Budil, I., Kolik genů potřebuje život k životu?, Český rozhlas – Věda a technika. Dostupný z: http://www.rozhlas.cz/vedaarchiv/portal/_zprava/116358 (8.10.2008) 47 Růžkovaá, I., Panorama, Akademon, Internetový časopis 21. století (revue objevů, vědy, techniky a lidí). Dostupný z: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2005111814 (12.10.2008) 48 Malina, J., Člověk – „rasy“ a rasové mýty, Přírodovědecká fakulta MU v Brně. Studijní materiály Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Dostupný z: http://www.fhs.cuni.cz/kos/kestazeni/ttexty/rasove_myty.doc (14.10.2008) 49 heredita 50 Foretová, L., Dědičnost jako rizikový faktor pro vznik nádorů, Projekt podpory zdraví 151/2001: Prevence nádorových onemocnění ve 21. století, Masaryhův onkologický ústav. Dostupné z: http://www.mou.cz/mou/section_show.jsp?s=1167%7C900%7C901%7C905%7C930%7C

- 17 -

poprvé použil W. Bateson v roce 190553. Název „genetika“ odvodil od latinského „genesis“ – zrození. Za zakladatele genetiky se považuje Gregor Mendel54, který své poznatky zveřejnil již v roce 1865. Ovšem jeho dílo bylo uznáno a pochopeno až mnohem později, po jeho smrti. „Genové inženýrství“ někdy nazývané také „genetické inženýrství“ je součást genetiky. Zkoumá genetickou stavbu organismů a buněk55. Zabývá se vkládáním určitého genu do DNA nebo naopak vyjmutím určitého genu56, čímž se vytvoří nové molekuly DNA57. Jinými slovy genetické inženýrství navozuje organismům žádoucí změny znaků a vlastností58, které jsou dědičné59. Použité techniky umožňují překonání např. i mezidruhové bariéry60, neboť v přírodě (přírodní cestou) obvykle nedochází k rozmnožování mezi různými druhy organismů. Velmi významnou aplikací genového inženýrství je klonování. „Klonování“ obecně znamená pořizování identických kopií (klonů) 61. Klonováním se má obvykle na mysli vytváření biologických objektů, které mají stejnou genetickou informaci62. Klonování vzniká i přirozenou cestou v přírodě - nejběžnější je v rostlinné říši. Tam se kromě pohlavního rozmnožování (zejména opylení) vyskytuje také nepohlavní rozmnožování (šlahouny jahod, cibulky tulipánů, pupeny, spóry kapradin, baktérie se rozmnožují dělením), při kterém vznikají potomci s naprosto stejnou genetickou informací. I člověk využívá v zemědělství techniky klonování, například při řízkování (uříznuté větvičky mateřské rostliny se nechají zakořenit v půdě), roubování a očkování (u těchto technik se část mateřské rostliny přenese na jinou vhodnou rostlinu). V živočišné říši je vznik klonů přirozenou cestou například při narození jednovaječných dvojčat. Zde je důležité zmínit pojem biodiverzita. „Biodiverzitu“ tvoří výraz „bio“, což je zkratka pro „biologická“ a slovo „diverzita“ neboli rozmanitost či různorodost63. Biodiverzita tedy znamená „rozmanitost žijících organismů“. Přitom nejde o pouhý součet všech

51 variabilita 52 Kočárek, E., Genetika - Biologie pro gymnázia, Scientia, Praha 2004, str.11 53 Literák, I., Studijní materiál z z obecné biologie a genetiky, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Dostupné z:http://www.biology.ic.cz/dalkari (11.10.2008) 54 Pazdera, J., Gregor Mendel. Internetový časopis Osel.cz. (Objective source E-Learning) Dostupné z http://www.osel.cz/index.php?clanek=57 (5.10.2008) 55 FAQ obecné, Občanské sdružení Biotrin. Dostupné z: www.biotrin.cz/czpages/inf051303d.htm (20.10.2008) 56 Custers, R, De Vlieger, E., Stoops S., Van Gysel, A., Verleyen, B., Průvodce biotechnologiemi – Biotechnologie v zemědělství a potravinářství, Academia 2006, str. 97 57 Kočárek, E., Genetika - Biologie pro gymnázia, Scientia, Praha 2004, str.183 58 Custers, R, De Vlieger, E., Stoops S., Van Gysel, A., Verleyen, B., Průvodce biotechnologiemi – Biotechnologie v zemědělství a potravinářství, Academia 2006, str. 36 59 Internetová encyklopedie Cojeco. Dostupná z: http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=29329 (14.10.2008) 60 Internetová encyklopedie Cojeco. Dostupná z: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/44363-genove-inzenyrstvi (15.10.2008) 61 Raclavský, V., Klonování DNA, Učební text „Metody molekulární genetiky“, Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupný z: http://biologie.upol.cz/metody/Klonovani%20DNA.htm (10.10.2008) 62 Custers, R, De Vlieger, E., Stoops S., Van Gysel, A., Verleyen, B., Průvodce biotechnologiemi – Biotechnologie v zemědělství a potravinářství, Academia 2006, str. 60 63 variabilitu

- 18 -

genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi64. Pokud se přikloníme k evolucionismu65, tak připouštíme, že biodiverzita vznikala postupně, a tedy nebyla tu vždy. Biodiverzita je ohrožena již nyní: např. proto, že v zemědělství jsou vybírány téměř vždy jen „nejlepší“ (které přináší zemědělcům největší výnosy - např. krávy, které poskytují nejvíce mléka) představitelé žijících živočišných či rostlinných druhů pro jejich rozmnožování a tedy jejich opětovné využití v zemědělství. Biodiverzita může být ohrožena ještě více, pokud biotechnologie dosáhnou masového měřítka a např. v zemědělství bude ještě více než dnes zmenšen počet představitelů druhů, ze kterých se začnou vytvářet nejen přímí potomci, ale i úplné klony. Na druhé straně uplatněním technik umělé reprodukce a současně využitím technik klonování by bylo možné „zachránit“ ohrožené živočišné druhy například pokud odnosí koza domácí zárodek nějakého ohroženého druhu kozorožce66. Na světě je popsáno přibližně 1 750 000 živočišných druhů, což je jen zlomek celkového počtu. Podle některých odhadů jich na Zemi žije deset milionů, podle jiných až sto. Přibližně každých šedesát minut jeden živočišný druh ze světa zmizí67. Podle fosilních nálezů se dnes usuzuje, že až 99,9 % všech druhů, které kdy žily na Zemi, vyhynulo68. Pro úplnost je potřeba ještě vyjasnit pojmy bio-potravina, křížení a mutace. Bio-potraviny jsou produkty ekologického inženýrství, které vylučuje nejen použití pesticidů, ale i použití geneticky modifikovaných osiv. Křížení je rozmnožování nepříbuzných druhů rostlin nebo živočichů. Člověk se jím zabýval69 od poloviny 18. století. Ve srovnání s genetickým inženýrstvím se jednalo o velmi pomalý proces, kdy často docházelo k náhodným a nežádoucím změnám genetické informace, tzv. mutacím70. Až v sedmdesátých letech 20. století vzniká genové inženýrství, které již operuje se známými geny, a cíleně je umisťuje nebo odstraňuje

podle

potřeby

budoucích

vlastností

takto

vyprodukovaného

organismu71.

Biotechnologické firmy rády srovnávají své GM produkty s produkty běžných zemědělských

64 Biologické principy ochrany přírody, Katedra botaniky přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Dostupný z: http://botany.natur.cuni.cz/cz%5Cstudium/bioochrana.rtf (08.10.2008) 65 Janda, M., Spor o původ člověka hoří dodnes!, Internetový časopis 21. století. Dostupné z: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007041927 (09.10.2008) 66 Petr, J., Klonování- Hrozba, nebo naděje?, Paseka, Praha 2003 67 Malý ekologický a environmentální slovníček, Internetový portál sdružení Arnika. Dostupný z: http://biodiverzita.arnika.org (18.10.2008) 68 Biologické principy ochrany přírody, Katedra botaniky přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Dostupný z: http://botany.natur.cuni.cz/cz%5Cstudium/bioochrana.rtf (08.10.2008) 69 Mezi vědce, kteří se zabývali zákonitostmi křížení, patří švédský biolog a botanik Carl Linné a opat augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně Gregor Johann Mendel. 70 Šípek, A., Mutace, Internetový portál Genetitka.wz.cz. Dostupný z: http://genetika.wz.cz/mutace.htm (20.10.2008) 71 Drobník J., Ondřej M., Petr J.: Geneticky modifikované organismy v zemědělství, Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2002

- 19 -

plodin, u kterých poukazují na to, že i když jsou často úmyslně ozařovány72, jsou mnohem méně kontrolovány (zdravotní a ekologické dopady ozařování a z toho vzniklých mutací). Mezinárodní atomová agentura (IAEA73) udává, že se ve světě používá přes 2000 radiačních mutant74. I když je mezi nimi mnoho dekoračních rostlin, nezanedbatelné množství jsou potraviny. Odpůrci GM plodin naopak srovnávají GM plodiny s léky, které jsou ještě tvrději testovány a mapování jejich vedlejších účinků trvá delší dobu.

2.1.2.

Postoje odborníků ke GM plodinám Tzv. generace GM plodin

Geneticky modifikované plodiny dělí odborníci do tzv. generací. Zde budu používat dělení do tří generací75, někdy se GM plodiny dělí do pěti generací76. První generace geneticky modifikovaných plodin je dnes ve světě dosti rozšířená. Jedná se o typ genetické modifikace, jež přináší užitek především zemědělcům, neboť takto upravené rostliny přináší pěstitelům bohatší úrodu ve srovnání s konvenčním zemědělstvím a díky nově získané odolnosti, by tyto rostliny neměly čerpat tolik pesticidů (ne vždy se tak děje) a měly by tudíž být ohleduplnější vůči životnímu prostředí77. Do první generace GM plodin patří odrůdy odolné vůči herbicidům, škůdcům, více druhům herbicidů, více druhům škůdců, vůči herbicidům i škůdcům (zároveň), dále do této generace patří rostliny odolné vůči stresu (který pro rostliny představuje např. sucho, zasolená půda, nedostatek světla nebo extrémní teploty) nebo vůči chorobám. Neboť konvenční zemědělské plodiny mohou trpět nejrůznějšími chorobnými infekcemi, které způsobují houby, plísně, bakterie, viry a další patogeny.

Geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči herbicidům (chemickým postřikům likvidujícím plevel) je na světě ze všech GM plodin nejvíce (viz Graf 4). Např. v roce 2006 zabíraly GM plodiny s odolností vůči herbicidům 68 %78 (tj. 69,9 milionů hektarů) všech ploch

72 Ozařování potravin je ošetřování ionizujícím zářením nebo ultrafialovými paprsky. Hlavním smyslem ozařování potravin je prodloužit trvanlivost potraviny a zničit patogenní mikroorganismy a hmyz v potravinách. 73 International Atomic Energy Agency 74 Fajmon, H., Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie, Informační příručka europoslance. Dostupné z: www.ods.cz/eu/download/docs/zemedelci_a_politika_EU.pdf (29.10.2008) 75 podle: Ovesná, J. (2005): Základní informace. Geneticky modifikované organismy, Praha, VÚVR 76 například podle: Ing. Josef Holec a doc . Ing. Josef Soukup, CSc . , přednáška „Pěstování transgenních odrůd polních plodin – stav a perspektivy“, sborník GMO 2006, strana 11 77 Weighing the GMO arguments: for, Food and agriculture organization of the United Nations. Dostupný z: http://www.fao.org/english/newsroom/focus/2003/gmo7.htm (20.10.2008) 78 James, C.,: Executive Summary, ISAAA Brief 35-2006, International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA): Ithaca, NY 2007 Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/35/executivesummary/default.html (08.10.2008)

- 20 -

s geneticky modifikovanými plodinami, kterých bylo ve zmíněném roce 102 milionů hektarů. Plevele jsou rostliny, které se vyskytují na polích proti vůli pěstitelů. Škodí např. tím, že zastiňují polní plodiny, snižují teplotu půdy, podporují šíření chorob a škůdců. Také ubírají vláhu a živiny z půdy a dokonce i vzduch důležitý pro zdárný růst a zrání plodin. Ztráty v biomase příslušné polní plodiny způsobené plevelem mohou dosáhnout až 20–60 %79. Plodiny s genetickou modifikací odolné vůči herbicidům fungují na takovém principu, že zemědělec pole postříká herbicidem a tím zničí nežádoucí plevel, tento herbicid však neublíží pěstované geneticky modifikované plodině. Nutno zmínit, že to může vést k nadměrnému a stupňujícímu se používání herbicidů, a tím i k většímu poškozování životního prostředí. Odpůrci také namítají, že tato technologie může vést k vypěstování tolerance vůči herbicidům u některých plevelů. Na druhou stranu tato technologie umožňuje menší použití těžké a nákladné polní techniky.

Graf 4 Světová plocha GM plodin dle typu modifikace, od roku 1996 (v milionech hektarů)

Zdroj: James, C., Report on Global Status of Biotech/GM Crops, International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA): Ithaca, NY 2007 Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/37/pptslides/Brief37slides.pdf (20.10.2008)

Další z výše zmíněných typů transgenních plodin jsou plodiny odolné vůči škůdcům. Tyto plodiny v sobě vytváří jed, který zabíjí škůdce jako jsou například housenky a brouci, kteří by jinak okousáváním plodiny poškozovali. Vědci dbají na to, aby tyto jedy nikdy neubližovaly lidem nebo zvířatům, pouze hmyzím škůdcům. Vedlejším pozitivním účinkem této technologie

79 Mikulka, J., Chodová, D., Martninková, Z., Plevele a jejich regulace, Výzkumný ústav rostlinné výroby. Dostupné z: http://www.vurv.cz/weeds/cz/druhy/index.html. (15.10.2008)

- 21 -

je, že tyto geneticky modifikované plodiny s lepším zdravotním stavem a fyzickou nenarušeností, jsou také více odolné vůči plísním. Podle zdroje GMO Compass80 každoročně hmyzí škůdci zničí po celém světě kolem čtvrtiny konvenčních potravinářských plodin. Díky globálnímu oteplování (současnou rychlost oteplování, která činí 0,1 až 0,2°C/10 let, je možno předpokládat i v dalších několika desetiletích81) se výskyt některých škůdců ještě rozšíří. Druhá generace geneticky modifikovaných plodin se v Evropě zatím nepěstuje82. Geneticky upravené odrůdy druhé generace zaujímaly v roce 2004 již zhruba 20 %83 veškerých ploch GM plodin, v USA dokonce 28 %. Bezpochyby se tento trend bude čím dál více uplatňovat v praxi. Tyto rostliny přináší užitek především spotřebiteli. Jedná se o změnu vlastností konečného produktu, (např. lepší chuť, větší velikost plodů, hezčí barva plodů, dále také větší nutriční hodnota, vyšší obsah vitamínů, změna složení olejů nebo obsahu bílkovin)84. Mezi tyto plodiny se řadí například tzv. zlatá rýže, která má zlatavou barvu pro to, že je obohacená o karotenoidy. Tyto látky si lidský organismus v těle přetvoří na vitamín A. V řadě rozvojových zemí, kde je základní potravinou rýže, trpí obyvatelstvo chorobami spojenými s nedostatkem vitaminu A. Tento vitamin je nezbytný pro zvýšení rezistence k chorobám, chrání před poruchami zraku a slepotou. GM rýže by mohla pomoci tento problém vyřešit. V „rýžové stravě“ rozvojových zemí je také nedostatek železa. Proto odborníci vyvinuli i rýži s železo-vázajícími bílkovinami. Přesněji jde o dva typy takové rýže, jeden typ je určen pro malé děti, neboť využívá bílkovinu mateřského mléka (laktoferrin)85 a druhý typ je určen pro dospělé lidi (využívá ferritin)86. Dalším příkladem transgenních plodin druhé generace je brambor se zvýšeným obsahem bílkovin, který byl vyvinut v Indii a jeho složení je nutričně hodnotnější než u konvenčních brambor. Ve světě se také pěstuje kukuřice se zvýšeným obsahem lyzínu, která zvyšuje kvalitu krmiva pro hospodářská zvířata. Geneticky upravenou pšenici, která neobsahuje gluten, mohou konzumovat lidé, kteří trpí celiakií. Rajčata se zvýšeným obsahem antioxidantu lykopenu pomáhají předcházet 80 Breeding aims, Pest resistant crops, Internetový portál GMO-compass. Dostupné z: http://www.gmo-compass.org/eng/agri_biotechnology/breeding_aims/147.pest_resistant_crops.html (19.10.2008) 81 Změny teploty, Informační brožura o změně klimatu, Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z: www.chmu.cz/cc/inf/7_3.html (12.10.2008) 82 Ovesná, J., Kučera L., Biologická bezpečnost a geneticky modifikované organismy v České republice po vstupu do Evropské unie: sborník ze semináře: aula VÚRV Praha, dne 24.11.2004 , Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2004, str. 32 83 Ovesná, J, Současnost a perspektivy. Geneticky modifikované rostliny, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha, 2005 84 Jedná se např. o zlatou rýži, která má větší obsah vitamínu A. viz Ovesná J.: Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě, Sborník přednášek ze semináře Pěstování geneticky modifikovaných plodin v ČR - koexistence různých forem zemědělství, 2005. Zdroj: http://www.mze.cz/attachments/GMO_text.pdf. A dále Hospodářské noviny z 2. 5. 2006 informují o transgenní kukuřici, která se stane zdrojem železa v potravě. 85 Každá molekula laktoferrinu váže dva atomy železa. 86 Každá molekula ferritinu může vázat až 4500 atomů železa.

- 22 -

kardiovaskulárním onemocněním a některým typům rakoviny. Podobně upravené již existují i jablka, maliny nebo melouny. Ani odrůdy třetí generace se v Evropě komerčně nepěstují87. V USA již byla testována v životním prostředí88. Třetí generace geneticky modifikovaných plodin by měla být zaměřena na oblast farmacie. Jedná se například o jedlé vakcíny nebo léky. V transgenních bramborách a tabáku se podařilo ověřit vakcínu proti žloutence typu B.

Někteří odborníci uvádějí i další generace, které mají uplatnění např. v průmyslovém využití - brambory se zvýšeným obsahem škrobu nebo řepka olejka s vyšším obsahem kyseliny erukové vhodná pro výrobu plastů nebo vysoce kvalitních průmyslových rubrikantů GM plodin. Zemědělství by mohlo produkovat v budoucnu i speciální a čistící chemikálie89, dále by se mohly pěstovat geneticky modifikované energetické rostliny.

Škůdce zavíječ kukuřičný a GM kukuřice v ČR V Evropě je v současné době komerčně pěstovaná jediná GM plodina a to – kukuřice odolná vůči zavíječi kukuřičnému, kterou zavedla americká společnost Monsanto. Odolnost vůči tomuto škůdci lze považovat za alternativu chemickým prostředkům (pesticidům). Genetická modifikace byla provedena vložením genu bakterie Bacillus thuringiensis, díky které rostlina sama produkuje látku pro zavíječe kukuřičného jedovatou. Zavíječ po pozření pletiva s tímto jedem snižuje příjem potravy a během několika hodin až dnů hyne. Podle Monsanta působí tato kukuřice pouze na cíleného škůdce, na řád hmyzu Lepidoptera, a užitečný hmyz zůstává uchráněn90. Kukuřice je v našich podmínkách dosti významná plodina. Možné využití kukuřičného zrna a ostatních částí plodiny je velmi široké91. Kromě potravinářských a krmivářských produktů, je zde široké uplatnění od výroby alkoholu, bioplynu a bioetanolu, přes použití ve škrobárenství, papírenském průmyslu, při výrobě barev, laků a plastů, dále lze kukuřici využít

87 Ovesná, J., Kučera L., Biologická bezpečnost a geneticky modifikované organismy v České republice po vstupu do Evropské unie: sborník ze semináře: aula VÚRV Praha, dne 24.11.2004, Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2004, str. 32 88 Ovesná, J., GM rostliny: současnost a perspektivy, Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2004. 89 Virrankoski, Biotechnologie: vyhlídky a výzvy zemědělství v Evropě, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, 2006 Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+COMPARL+PE-380.655+01+DOC+PDF+V0//CS&language=CS (10.10.2008) 90 Insekt-rezistentní kukuřice, Biotech- produkty, Internetový portál společnosti Monsanto ČR, dostupný z http://www.monsanto.cz/produkty136.html 91 Hofmanová, D., Kukuřice nachází široké uplatnění. Dostupné z: http://www.agroweb.cz/rostlinna-vyroba/Kukurice-nachazi-siroke-uplatneni__s44x32155.html (17.11.2008)

- 23 -

v gumárenském průmyslu, při výrobě pesticidů až po využití ve farmacii a kosmetice. V současnosti se kukuřice pěstuje na 288 tisících hektarů, což je 6,8 % celkové zemědělské plochy92. Odborníci předpokládají, že některé tradiční obilniny (pšenice ozimá a žito) budou v důsledku klimatických změn v České republice nahrazeny právě kukuřicí, pro kterou globální oteplování vytvoří mnohem více vhodných ploch. Zavíječ kukuřičný je nejvýznamnějším škůdcem kukuřice93. Snižuje94 výnosy a kvalitu zrna (v ČR jde o ztráty 10 – 20 %)95, navíc také roznáší houbovité nemoci. Zároveň také zvyšuje lámavost stébel, což znamená sklizňové ztráty. Na následujících mapách jsou zobrazeny výskyty jeho jednogenerační populace (CSI)96 a dvou generační populace (CSII) v letech 1661-1990 (Mapa 1), v letech 1991-2000 (Mapa 2) v České republice a predikce pro rok 2050 (Mapa 3). Jak lze vyčíst z map, plochy ohrožené zavíječem zabíraly v letech 1961-1990 přibližně 18 % území České republiky, a do roku 2050 již pokryjí území téměř celé. Kromě šíření do vyšších nadmořských výšek, se také očekává nárůst počtu jeho generací během roku a tedy i zvýšení škodlivosti. Tak tomu je v současné době v Maďarsku vzhledem k tamějším příznivým klimatickým podmínkám.

92 Česká republika v číslech 2008, Český statistický úřad. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/0E0030742A/$File/14090815.pdf (12.11.2008) 93 Zavíječ kukuřičný je motýl, jehož dospělec není pro kukuřici škodlivý, ale mnoho škod působí jeho žravé housenky, které kromě snižování výnosu také kukuřici kontaminují rakovinotvornými mykotoxiny. Zdroj: Fajmon, H., Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie, Informační příručka europoslance. Dostupné z: www.ods.cz/eu/download/docs/zemedelci_a_politika_EU.pdf 94 Zavíječ kukuřičný - Ostrinia nubilalis, Lexikon naší přírody, Fauna – zvířata, Internetový server Příroda.cz. Dostupný z: http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=82 95 Kocourek, F., Říha K. jr., Zavíječ – nebezpečný škůdce, Sborník přednášek z mezinárodního semináře Kukuřice v praxi 2006, Brno: MZLU v Brně a KWS Osiva s.r.o., 2006, s. 32 – 46. 96 CS je klimatický index = {počet sezon v dané lokalitě (z celkového počtu roků) vhodných pro danou generaci zavíječe za podmínek, že se sezóně vyvine alespoň 5 % populace zavíječe kukuřičného} děleno celkovým počtem roků

- 24 -

Mapa 1 Výskyt populací zavíječe kukuřičného v letech 1661-1990

Zdroj: Muška, F., Dubrovský, M., Trnka, M. a kol. European Corn Borer life stage model: Regional estimates of pest development and spatial distribution under present and future climate. Ecological modelling. 2007, s. 61-84.

Mapa 2 Výskyt populací zavíječe kukuřičného v letech 1991-2000


- 25 -

Mapa 3 Předpokládaný výskyt populací zavíječe kukuřičného v roce 2050


Výhody a nevýhody GM plodin z pohledu odborníků Když tedy shrneme výhody GM plodin, které zdůrazňují odborníci, dojdeme k těmto závěrům97: Pěstování GM plodin má pro zemědělce, kromě ekonomických přínosů, přínosy např. takové, že nemusí přicházet do styku s chemikáliemi, které ničí škůdce, tj. je pro zemědělce zdravější a bezpečnější. Další přínosy z pěstování GM plodin plynou pro spotřebitele. Jde například o vkusnější, chutnější a výživnější potraviny, s více potřebnými vitamíny a minerálními látkami a s méně chemikáliemi (v důsledku omezení použití pesticidů)98. Optimální by bylo, kdyby se vyplnil i další znak, a to větší dostupnost a nižší cena. Zejména by to vyřešilo otázky potravinové dostupnosti a podvýživy v rozvojových zemích. Dalším stupněm bude léčba nemocí konzumací vybraných GM potravin a také jedlé očkovací látky. Významnou perspektivou GM plodin je jejich využitelnost pro výrobu energie. Ovšem pro životní prostředí je prospěšné také, kromě lepšího zdravotního stavu rostlin a ekosystémů, nižší zatížení životního prostředí například snižováním spotřeby pesticidů (chemických látek na ochranu rostlin), dále je prospěšné obnovování poškozených a méně úrodných půd a to, že GM rostliny jsou méně náročné - uchytí se i v mnohem drsnějších podmínkách než obyčejné nemodifikované plodiny

97 Weighing the GMO arguments: for, Food and agriculture organization of the United Nations. Dostupný z: http://www.fao.org/english/newsroom/focus/2003/gmo7.htm (20.10.2008) 98 Spotřeba pesticidů v České republice roce 1990 prudce klesla díky jejich zdražení a snahám snížit negativní dopad pesticidů na přírodu. Od roku 1993 je však monitorován pozvolný nárůst přípravků na ochranu rostlin a jen v roce 2007 bylo dle Státní rostlinolékářské správy použito 270 tisíc kg nebo litrů přípravků na ochranu rostlin na 1 ha půdy. Zdroj: Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje ČR, Rada vlády pro udržitelný rozvoj, Praha, 2006 Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJHFI4V9TT (15.10.2008)

- 26 -

a nebo v horších podmínkách plodí mnohem více, než by plodily konvenční rostliny. Z ekologických důvodů je ovšem nejvýhodnější nezvyšování pěstebních ploch na úkor panenské přírody (v důsledku větších výnosů na hektar oproti konvenčním způsobům zemědělství).

Nyní přejděme k negativním vlastnostem GM plodin. Většina výzkumů obvykle dochází k závěrům, že škodlivost GM plodin nebyla prokázána. Je zde na pováženou, které výzkumy jsou objektivní a které ne, pokud zjišťujeme, že výzkumy obvykle bývají financovány firmami, které GM plodiny produkují99. Doktor Árpád Pusztai, britský vědec maďarského původu, byl prvním vědcem, který se postavil proti vlně GM organismů a začal dokazovat jejich škodlivost. Pracoval v Rowetově výzkumném ústavu v Aberdeenu ve Skotsku, který byl financován britskou vládou.100 Výzkumy doktora Pusztaie začaly v roce 1996 – tj. tři roky poté, co se na britském trhu objevil první GM produkt (vegetariánský sýr s GM ingrediencemi). V roce 1998 pak zveřejnil prohlášení o škodlivosti GM brambor. Brzy poté byl dr. Pusztai nucen odejít do důchodu. Výsledky jeho výzkumů byly přičítány metodické chybě.101 Kritikové GM plodin považují ukončení výzkumů A. Pusztaie za politickou objednávku ze strany USA (lobby firem jako Monsanto, Du pont a dalších zájmových skupin), která je biotechnologickou velmocí a uskutečnila do tohoto odvětví příliš velké investice. Zde uvedu jeden z pokusů Dr. Pusztaie. Dr. Pusztai používal pro své pokusy (pouze) pět krys102, které krmil syrovými, vlastní výrobou geneticky modifikovanými, bramborami. Tyto brambory nejsou a nikdy nebyly pro lidi na trhu k dispozici. Jejich genetická modifikace spočívala v zabudováním genů pro tvorbu lekninu. Leknin je nebezpečný protein, který vyvolává shlukování červených krvinek a používá se jako obrana před škůdci. Leknin se ovšem při varu z brambory vytrácí, proto lidé by zřejmě leknin z těchto brambor běžným stravováním nepozřeli. Dr. Pusztai došel k poznání, že po dlouhodobějším krmení těmito bramborami byly orgány laboratorních krys poškozené a celkově došlo k oslabení imunitního systému. Dalším průvodním jevem pak bylo i zmenšení mozku103.

99 Jsou geneticky modifikované potraviny lidem škodlivé?, Britské listy, archiv vydání 1996-2001. Dostupné z: http://www.blisty.cz/files/isarc/9902/19990215f.html (10.10.2008) 100 Randerson, J., „Arpad Pusztai: Biological divide“, internetový deník Guardian.co.uk. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/education/2008/jan/15/academicexperts.highereducationprofile (15.10.2008) 101 Jsou geneticky modifikované potraviny lidem škodlivé?, Britské listy, archiv vydání 1996-2001. Dostupné z: http://www.blisty.cz/ files/isarc/9902/19990215f.html (10.10.2008) 102 pět krys je příliš malý vzorek a nemá proto pro statistiku vypovídací hodnotu 103 Brezina, I., EKOLOGIE: Greenpeace lžou o aféře Pusztai, Internetová deník Neviditelný pes Dostupné z: http://neviditelnypes.zpravy. cz/ekologie-greenpeace-lzou-o-afere-pusztai-ffv-/p_veda.asp?c=A060607_190055_p_veda_wag (16.10.2008) Connor, S., „Arpad Pusztai: the verdict GM food: safe or unsafe?“, The Independent, Londýn, 1999 Dostupné z: http://www.mindfully.org/GE/Arpad-Pusztai-Potato.htm (14.10.2008) Sci/Tech GM controversy intensifies, BBC News Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/474911.stm

- 27 -

Další vědci poukazují na různá potencionální rizika104 GM plodin. Účinky GM organismů na životní prostředí a zdraví lidí a zvířat by mohly být přímé a nepřímé, okamžité a opožděné. Například na lidské zdraví by mohly působit alergeny obsažené v GM plodinách nebo přenesení vlastností které byly do GM plodin uměle zaneseny, tj. např. odolnost vůči antibiotikům105. Testy bílkovin, vitaminů a jedovatosti prokazují, že GM plodiny jsou stejné jako nemodifikované a tudíž není čeho se obávat – ale po požití se v trávicím traktu chovají odlišně106. Je zajímavé, že Evropská unie dbá na pečlivé značení GM produktů, ale potravinové produkty, které jsou ze zvířat (maso, krev, mléko a mléčné výrobky), která byla vykrmována geneticky modifikovanými plodinami se na obalech pro spotřebitele neoznačují. Hlavním a velmi probíraným problémem je možnost ovlivnění životního prostředí, zejména biologické rozmanitosti (biodiverzity). Na životní prostředí by mohly působit negativně např. nekontrolovatelné zmutování genů do škodlivé podoby a přenosy do neočekávaných a nežádoucích míst. Například by se mohly neaktivní geny přeměnit v aktivní nebo by se mohly křížit a jinak ovlivňovat GM plodiny s ne-GM plodinami. Nejobávanější je pak důsledek těchto procesů, který by mohl nenávratně ovlivnit celý ekosystém, tj. zpočátku půdu, různé druhy mikroorganismů, rostlin, hmyzu, ostatních živočichů a v nejhorším by mohl negativně zasáhnout i člověka.

2.1.3.

Ekonomická hlediska

Pěstební plochy a počty pěstitelů GM plodin Geneticky modifikované plodiny jsou pro zemědělství relativně novým jevem, neboť se začaly komerčně využívat až od roku 1996, kdy celková pěstební plocha těchto plodin vyčíslena na přibližně 1,7 mil. hektarů107. V roce 2007 tato plocha byla už 114,3 miliónů hektarů. Jednoduchým výpočtem lze odvodit, že se za dekádu pěstování tato plocha zvýšila

104 Weighing the GMO arguments: against, Food and agriculture organization of the United Nations. Dostupný z: http://www.fao.org/english/newsroom/focus/2003/gmo8.htm (20.10.2008) 105 Povolný, M., Říha, K. (2007): Pěstování geneticky modifikovaných plodin v ČR, koexistence různých forem zemědělství. Geneticky modifikované organismy v agroekosystému a jeho okolí – Sborník ze semináře Ministerstva zemědělství ČR a Českou zemědělskou univerzitou v Praze 106 Pusztai, A., Genetically Modified Foods: Are They a Risk to Human/Animal Health?, American Institute of Biological Sciences, 2001. Dostupné z: http://www.actionbioscience.org/biotech/pusztai.html (15.10.2008 107 James, C.: Global Status of Commercialized Biotech/GM Crops: 2007, ISAAA Brief No. 37., International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA): Ithaca, NY 2007 Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/37/pptslides/Global-Status-Map-2007.pdf (15.10.2008) a James, C.,: Executive Summary, ISAAA Brief 35-2006, International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA): Ithaca, NY 2007 Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/35/executivesummary/default.html (08.10.2008)

- 28 -

šedesátsedmkrát, s průměrným ročním růstem 46,6 %, což je velmi strmý růst. Ovšem růst byl zpočátku ještě větší, nyní např. poslední dva roky tato plocha rostla „pouze“ o 19 % ročně. Pro ilustraci uvádím ještě grafické znázornění, viz Graf 5. Je pravděpodobné, že zvětšování plochy geneticky modifikovaných plodin bude pokračovat a bude během druhého desetiletí v období 2006 –2015 ještě překonáno. Počet zemí, které přijmou čtyři současné hlavní biotechnologické plodiny, pravděpodobně vzroste. Nárůst celosvětové plochy bude doprovázet nárůst počtu zemědělců pěstujících biotechnologické plodiny, protože první generace biotechnologických plodin se už rozšířila a začíná být k dispozici druhá generace nových aplikací108.

Graf 5 Vývoj osevních ploch transgenních plodin mezi lety 1996-2007 (v milionech hektarů)

James, C.: Global Status of Commercialized Biotech/GM Crops: 2007, ISAAA Brief No. 37., International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA): Ithaca, NY 2007 Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/37/pptslides/Global-Status-Map-2007.pdf (10.10.2008)

Na obrázcích (Graf 5, Mapa 4 a Graf 6) je vidět, že na pěstování geneticky modifikovaných plodin se významně podílejí nejen rozvinuté, ale i rozvojové země. Z celkových 23 zemí světa, které pěstují transgenní plodiny, je 12 zemí rozvojových a představují 43 % zemědělské plochy s GM plodinami. V prvé řadě je to Argentina s 19,1, Brazílie s 15, Indie s 6,2 a Čína s 3,8 miliony hektary. Mezi rozvinutými zeměmi je na první pohled zřejmý nepoměr v rozložení ploch. USA s 57,7 miliony hektary by bylo možné nazvat biotechnologickou velmocí, neboť zabírá 51 % světové půdy s GM plodinami. Na druhém místě je až s velkým 108 Viz kapitola 2.2.2

- 29 -

odstupem Kanada se svými 7 milióny hektary. Celkový počet zemědělců pěstujících transgenní odrůdy zemědělských plodin ve světě překračuje 10 milionů. Transgenní plodiny představují tržní hodnotu 15 %109 globálního trhu s prostředky ochrany rostlin a 18 %110 světového trhu s komerčním osivem. Mapa 4 Geografické rozložení transgenních plodin (zeleně zabarvené jsou pěstitelé GM plodin)

James, C., Report on Global Status of Biotech/GM Crops, International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA): Ithaca, NY 2007 Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/37/pptslides/Brief37slides.pdf (14.10.2008)

Největší podíl na celkové ploše komerčně pěstovaných geneticky modifikovaných plodin mají různé odrůdy sóji, dále kukuřice, bavlny, řepky a v menším rozsahu také rýže, papáji, tykve a vojtěšky. Nyní blíže ke čtyřem nejrozšířenějším transgenním plodinám (které ze 114,3 hektarů plochy s geneticky modifikovanými plodinami zabírají 113,8 milionů hektarů půdy, tj. 99,6 % ). Viz ilustrační grafy (Graf 7 a Graf 8). Sója byla v roce 2007 pěstovaná na 91111 milionech hektarů půdy, z toho 64 %112 byla geneticky modifikovaná sója. Sója tedy zabírá největší pěstební plochy ze všech geneticky modifikovaných plodin. Je pěstována v sedmi státech světa (Argentina, Brazílie, Kanada, Chile, Mexiko, Paraguay a Jihoafrická republika). 109 Drobník, J., Otázky biologické bezpečnosti GMO a mezinárodní závazky ČR, Biotechnologie, rizika, realita a očekávání, Praha, VÚVR 2004 110 Virrankoski, Biotechnologie: vyhlídky a výzvy zemědělství v Evropě, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, 2006 Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+COMPARL+PE-380.655+01+DOC+PDF+V0//CS&language=CS (10.10.2008) 111 James, C.: Global Status of Commercialized Biotech/GM Crops: 2007, ISAAA Brief No. 37., International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA): Ithaca, NY 2007 Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/37/pptslides/Global-Status-Map-2007.pdf (10.10.2008) 112 tj. 58,6 milionů hektarů

- 30 -

Graf 6 Osevní plocha pro pěstování GM plodin (v milionech hektarů a v %) podle pěstitelských zemí

James, C.: Global Status of Commercialized Biotech/GM Crops: 2007, ISAAA Brief No. 37., International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA): Ithaca, NY 2007 Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/37/pptslides/Global-Status-Map-2007.pdf (10.10.2008).

Druhou významnou plodinou je geneticky modifikovaná kukuřice. Jde o geograficky nejvíce rozšířenou GM plodinu, neboť je pěstována v 16 zemích světa113 (celkem na 35,2 milionech hektarů půdy). Ovšem konvenčně pěstovaná kukuřice zatím převládá (ze 76 %), je pěstovaná na 112,5 milionech hektarů. Jak uvádí Tabulka 1, v České republice převládá z 97,1 %. Největším pěstitelem GM kukuřice v EU je Španělsko114. Transgenní bavlna zabírá ve světě 43 % bavlnou oseté půdy115. Těchto 15 milionů hektarů je rozloženo v osmi státech světa. Jedná se o Argentinu, Austrálii, Brazílii, Čínu, Kolumbii, Mexiko, Jihoafrickou republiku a USA. Řepka je pěstována na 27 milionech hektarů, z toho 20 % (5 milionů hektarů) je geneticky modifikovaná řepka. Žlutá pole posetá geneticky modifikovanou řepkou se nachází ve třech státech, v Kanadě, v Chile a v USA.

113 Argentina, Kanada, Chile, Česká republika, Francie, Německo, Honduras, Filipíny, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Jihoafrická republika, Španělsko, Uruguay a USA 114 James, C.,: Executive Summary, ISAAA Brief 35-2006, International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA): Ithaca, NY 2007 Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/35/executivesummary/default.html (08.10.2008) 115 Rozloha světové zemědělské plochy, na které je pěstována bavlna (obou typů zemědělství) je 35 milionů hektarů.

- 31 -

Graf 7 Osevní plocha nejvýznamnějších GM plodin od roku 1996 (v milionech hektarů)


Graf 8 Podíl plochy GM plodin a konvenčně pěstovaných plodin v roce 2007 (v milionech hektarů)


- 32 -

Zemědělství s GM plodinami v České republice V České republice je zemědělství v porovnání s ostatními sektory hospodářství (průmysl, služby), malé. Na hrubém domácím produktu se podílí 1,89 %116 a na zaměstnanosti 3,3 %117. Přesto zemědělská půda zaujímá více než polovinu (4264 tisíc hektarů, tj. 54 %) celkové rozlohy státu118. Ovšem na základě komplexního průzkumu půd a podle kritérií Evropské unie byla převážná část (více než 60 %) zemědělské půdy v České republice zařazena do méně příznivých oblastí pro zemědělství119. Hlavní způsoby hospodaření na zemědělské půdě v r. 2007 v ČR byly: klasický tj. konvenční (4,2 milionů hektarů, tj. 92,48 %), ekologický (7,4 %) a s GM plodinami (0,12 %)120. Jak již bylo řečeno v kapitole 2.1.2 jedinou GM plodinou pěstovanou pro prodej na českém trhu je GM kukuřice. V České republice je GM kukuřice pěstována od roku 2005. Jak vypovídá Tabulka 1, počáteční výměra 270 ha121 se do letošního roku zvětšila 31 krát, kdy dosáhla 8 380 hektarů122. Oproti původním 52 farmářům dnes GM kukuřici pěstuje pro komerční účely 171. Na stránkách Greenpeace123 byl zveřejněn seznam míst jejího pěstování v ČR v roce 2008 včetně velikostí ploch. Geneticky modifikovaná kukuřice je u nás určena pouze ke zkrmování (tj. je potravou hospodářských zvířat, nikoliv lidí, ovšem k lidem se může dostat přes konzumaci produktů z hospodářských zvířat – mléko a maso). Podle vyjádření odpovědné pracovnice Ministerstva životního prostředí Ing. Doubkové si rezort nechal vypracovat průzkum, kde tato u nás vypěstovaná geneticky modifikovaná kukuřice končí. Ukázalo se, že většina pěstitelů (v 90 %)124 zkrmila produkci v rámci vlastního podniku, aby se nevystavila problémům s odbytem, anebo ji dodala na výrobu bioplynu či etanolu.

116 Pro porovnání: v EU byl v roce 2006 průměr 1,2 %. Zdroj: Přibík, O., Co přinesl Agrocenzus 2007, Zemědělec. Dostupný z: http://notes2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/1_9_2008_co_prinesl_agrocenzus_2007 (30.10.2008) 117 Zdroj: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR, Český statistický úřad. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/CC00386A2E/$File/311508q236.pdf (27.10.2008) 118 Tradice snoubivší se s udržitelností, Zemědělská výroba, Ministerstvo zemědělství. Dostupné z: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=73 (29.10.2008) 119 Půdní fond, Fondy evropské unie. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/rps/pudni-fond (15.11.2008) 120 Křístková, M. (Ministerstvo zemědělství), Legislativa GMO v ČR ve vztahu k EU – současný stav a perspektivy, Biotechnologie a genové inženýrství rostlin, Přednáška na Přírodovědné fakultě Karlovy univerzity. Dostupné z: http://kfrserver.natur.cuni.cz/studium/prednasky/biotech/Kristkova.ppt (18.10.2008) 121 Kůst, F., Produkce a odbyt v České republice Dostupné z: www.agroweb.cz/Produkce-a-odbyt-v-Ceske-republice__s146x29285.html (20.10.2008) 122 Plochy s geneticky modifikovanou kukuřicí v ČR přesáhly osm tisíc hektarů, Ministerstvo zemědělství, 2008 Dostupné z: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=42124&ids=0 (09.10.2008) 123 Místa pěstování kukuřice MON 810 v ČR v roce 2008 , Ministerstvo životního prostředí České republiky. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/geneticke-modifikace/mista_pestovani_GMO_kukurice_v_CR (18.10.2008) 124 Greenpeace zveřejnilo seznam pěstitelů geneticky modifikované kukuřice v ČR, Zpravodajský portál Econnect. Dostupné z: http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=2104659 (15.10.2008)

- 33 -

Tabulka 1 Osevní plochy s geneticky modifikovanou kukuřicí a počty pěstitelů v ČR125

rok

výměra GM kukuřice (ha)

2005 2006 2007 2008

270 1290 5000 8380

% celkové výměry kukuřice 0,09 0,68 1,83 2,91

celková výměra kukuřice (ha)

počet pěstitelů

290546 190600 273546 287676

52 85 131 171

Zdroj: Vorlíček, P., Plochy s geneticky modifikovanou kukuřicí v ČR přesáhly osm tisíc hektarů, Ministerstvo zemědělství Dostupné z: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=42124&ids=0 (17.10.2008) a Horáková, I., Soupis ploch osevů k 31. 5. 2008, Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/2104-08 (18.10.2008)

Ekonomické výhody a nevýhody GM plodin Nyní krátce k ekonomickým výhodám126 a nevýhodám geneticky modifikovaných plodin. Přínosem pro produktivitu v zemědělství je nižší ztrátovost (větší část úrody vydrží neporušena až do sklizně) a z toho plynoucí vyšší hektarová výnosnost GM plodin (větší úroda daných plodin na hektar), a tedy vyšší efektivnost pěstování a co je z ekonomického pohledu hlavní, vyšší ziskovost oproti ostatním typům zemědělství. Ta je daná lepší odolností rostlin proti škůdcům a proto uspoří na spotřebě insekticidů a na pracovní síle, která za normálních okolností monitoruje škůdce a aplikuje tyto insekticidy. Dále je daná odolností vůči herbicidům (chemickým látkám likvidujícím plevel), plísním a jiným onemocněním a stresu (daný zejména výkyvy počasí, extrémní teploty, sucha, nedostatek světla nebo zasolená půda). GM potraviny vydrží i náročnější přepravu. Ze všech těchto vlastností by ideálně měla plynout i nižší konečná cena GM plodin pro spotřebitele. Nespornou nevýhodou GM plodin je jejich nákladnost na investice (50 až 300 milionů 127

USD

) a nejistota, zda se vyplatí. Důvodem je, že proces vývoje GM plodin od vědeckých

výzkumů a pokusů po uvedení plodiny na trh trvá 6 až 12 let128 a v tomto období je potřeba projít dlouhým procesem na sebe navazujících činností, mezi nimi nesmí chybět povinné bezpečnostní testy a zdlouhavé registrační řízení. Mezi nepříznivé socio-ekonomické vlivy129 při pěstování GM plodin patří znevýhodnění malých farmářů, kterým vzniká závislost na firmách vyrábějících GM osiva130. Navíc toto osivo není příliš levné (to je dáno především právy průmyslového vlastnictví, tedy patenty, kterými si firmy po nákladných a dlouhodobých investicích do svých 125 Informaci o pěstebních plochách poskytovali přímo pěstitelé na základě zákonné povinnosti ohlašovat místo pěstování GM plodiny podle zákona číslo 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 441/2005 Sb. 126 Weighing the GMO arguments: for, Food and agriculture organization of the United Nations. Dostupné z: http://www.fao.org/english/newsroom/focus/2003/gmo7.htm (15.10.2008) 127 Internet bulletin Svět biotechnologií č.1, Občanské sdružení Biotrein, 2006 Dostupné z: http://www.biotrin.cz/czpages/bulletin/Internet_bulletin_I_2006.pdf (14.10.2008) 128 Internet bulletin Svět biotechnologií č.1, Občanské sdružení Biotrein, 2006 Dostupné z: http://www.biotrin.cz/czpages/bulletin/Internet_bulletin_I_2006.pdf (14.10.2008) 129 Weighing the GMO arguments: against , Food and agriculture organization of the United Nations. Dostupné z: http://www.fao.org/english/newsroom/focus/2003/gmo8.htm (15.11.2008) 130 Je třeba dodat, že to není jen otázka GM osiv. Mnohé konvenční plodiny již ztratily schopnost reprodukce přirozenou cestou.

- 34 -

produktů zajišťují jejich návratnost131) a rozdíl výnosu oproti výnosu z konvenčních plodin není příliš veliký. Pěstitelům kromě toho vzniká větší a nákladnější administrativa (daná rozsáhlejší legislativou) než mají konvenční pěstitelé132. Jde například o nutnost evidence u regionální zemědělské agentury Ministerstva zemědělství či povinnost informovat sousedního pěstitele a vyznačovat hranice. Dále je nutná izolační vzdálenost (např. u kukuřice v České republice je to 70 metrů)133 od pozemků s konvenčními plodinami, která může být částečně nahrazena obsevy (to jsou ne-GM plodiny osazené kolem GM- plodin- v České republice jeden řádek obsevu v minimální šíři 0,7 metru nahrazuje dva metry izolační vzdálenosti)134.

2.2. Bioenergetika 2.2.1.

Vymezení pojmů

Bioenergií je obvykle označována energie biomasy135. „Energie“ je schopnost hmoty konat práci136. „Biomasou“ je zvykem označována hmota biologického původu137, rostlinného či živočišného, kterou lze využít jako zdroj energie (tepelné, elektrické) nebo pro výrobu pohonných hmot či jejich příměsí138. Biomasa bývá využívána i v jiných oborech lidské činnosti, například jako surovina pro stavební materiály, dále jako krmivo pro zvířata, ovšem nejstarší a nejdůležitějším využitím biomasy je použití jako potravy pro lidi. Jiná definice pod biomasou rozumí biologicky rozložitelnou část výrobků, odpadů a zbytků ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví, dále zemědělské produkty cíleně pěstované pro energetické účely a rovněž biologicky rozložitelnou část průmyslového a komunálního odpadu139.

131 Fajmon, H., Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie, Informační příručka europoslance. Dostupné z: www.ods.cz/eu/download/docs/zemedelci_a_politika_EU.pdf 132 Virrankoski, Biotechnologie: vyhlídky a výzvy zemědělství v Evropě, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, 2006 Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+COMPARL+PE-380.655+01+DOC+PDF+V0//CS&language=CS (10.10.2008) 133 Zavíječ kukuřičný, Technický průvodce pro pěstování YieldGard® Corn Borer kukuřice, Monsanto. Dostupné z: http://www.dekalb.cz/technicky-pruvodce.html (10.10.2008) 134 Zavíječ kukuřičný, Technický průvodce pro pěstování YieldGard® Corn Borer kukuřice, Monsanto. Dostupné z: http://www.dekalb.cz/technicky-pruvodce.html (10.10.2008) 135 Bioenergie míněná jako duchovní energie, využívaná zejména pro léčebné a diagnostické účely135, není obsahem této diplomové práce. 136 Těleso nebo pole, které nemá energii, nemůže konat práci. Konáním práce se energie mění z jednoho druhu na jiný, celkové množství energie zůstává stejné. Zdroj: Seznam encyklopedie. Dostupné z: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/128149-energie (22.10.2008) 137 někdy také nazývána „organická hmota“ 138 viz další kapitola 139 Změna úlevy spotřební daně a provozních subvencí na bionaftu, Státní podpora č. N 223/2005 – Česká republika,Evropská komise. Dostupné z: http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/comp-2005/n223-05.pdf (20.10.2008) a Kolektiv autorů , Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice, ČEZ 2007. Dostupné z: ftp://server.czrea.cz/czrea/oze_cez.pdf (15.10.2008)

- 35 -

Biomasa podle stavu neboli skupenství může být pevná neboli tuhá (např. sláma, dřevní piliny, kůra stromů), kapalná (např. rostlinný olej) a plynná (např. bioplyn140). Biomasa podle obsahu vody141 může být suchá (zejména dřevo a dřevní odpady, ale také sláma a další odpady), mokrá (zejména tekuté odpady - kejda a další odpady) nebo speciální (olejniny, škrobové a cukernaté plodiny). Podrobná klasifikace podle několika kritérií viz Tabulka 2. Najdeme na ní obvyklé dělení biomasy na odpadní a záměrně pěstovanou142. Oba typy jsou však ještě podrobněji rozčleněny. Odpady, které lze považovat za biomasu, pochází ze zemědělské výroby, lesnictví, průmyslu, ale i z domácností. Speciální biomasou jsou často nazývány tzv. energetické rostliny. Jedná se jak o energetické byliny, tak i o tzv. rychlerostoucí dřeviny. Tabulka 2 Biomasa dle původu

Zemědělství, lesnictví a přírodní zdroje

Skládky tuhého komunálního odpadu

a) dřeviny (rychlerostoucí)

biologický odpad, papír a

b) byliny

lepenka, sklo, směsné plasty, textil, železné kovy, hliník, PET láhve topol, vrba, platan, olše, akát

lignocelulózové (obilovinycelé rostliny, travní porosty, konopí, čirok, šťovík) škrobno-cukernaté

ze

zpracování

(obiloviny- zrno, brambory, zemědělských

produktů

topinambur,

cukrová

odpady

řepa, (řepková, kukuřičná a obilná sláma, seno),

140 viz následující kapitola 141 Energie biomasy, Sdružení Top-Instal. Dostupné z: http://www.top-instal.cz/index.asp?menu=683 (18.10.2008) 142 obvykle pro výrobu pohonných hmot

- 36 -

kukuřice) olejnaté

dřevní hmoty z dřevařského

(řepka, slunečnice, len, dýně - průmyslu (odřezky, piliny, hobliny, kůra stromů) semena) a

odpady

z mlékáren,

lihovarů, cukrovarů, jatek, konzerváren

a) rostlinného původu

b) živočišného původu

zbytky zemědělských plodin a zbytky krmiv a podestýlek,

3

krmiv (sláma, seno, zbytky po likvidaci křovin, odpady ze sadů a vinic), odpady po údržbě lesů (větve, moč a výkaly hospodářských odpady z prořezávek a údržby šišky, pařezy, kořeny stromů)

zvířat143

obecních

parků,

zeleně

a

travnatých ploch, břehů toků, zahrad

Zdroje: • Beiž, K.; Šourek, B., Alternativní zdroje energie. Praha : ČVUT, 2003, • Murtinger, K., Beranovský, J., Energie z biomasy, EkoWATT, ERA group spol. s r.o. 2006, • Lenža, L. a kolektiv, Možnosti energetického využívání biomasy, Regionální energetické centrum, 2006 Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozura_biomasa_komplet.pdf (14.10.2008) • Beranovský, J., Kritéria pro systémové plánování obnovitelných energetických zdrojů, Česká energetická agentura. Dostupné z: http://new.ekowatt.cz/upload/185e8ebf18feb4362c73f87f56e58606/kriteria_pro_systemove_planovani_oze.PDF (14.10.2008)

Biomasu považujeme za jeden z alternativních nebo také jeden z obnovitelných zdrojů energie. Jako alternativní zdroj energie (viz Tabulka 3) můžeme označit144 takový typ zdroje nebo technologii (může se jednat i o nové způsoby využití klasických zdrojů), které jsou vůči majoritně využívaným zdrojům a technologiím v menšině (alternativou). Mezi majoritní zdroje se řadí fosilní paliva, atomová energie, ale i energie vodní. 143 Kejda je částečně prokvašená směs pevných a tekutých výkalů hospodářských zvířat zředěná vodou. Podle původu se může jednat o kejdu skotu, prasat a drůbeže. Kejda vzniká v bezstelivových provozech. 144 Lenža, L. a kolektiv, Možnosti energetického využívání biomasy, Regionální energetické centrum, 2006 Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozura_biomasa_komplet.pdf. (8.10.2008)

- 37 -

Tabulka 3 Základní alternativní zdroje a technologie

1. sluneční energie 2. energie biomasy 3. větrná energie 4. vodní energie 5. geotermální energie 6. alternativní technologie (tepelná čerpadla, kogenerační jednotky, využívání vodíku, další nové technologie) Zdroj: Lenža, L. a kolektiv, Možnosti energetického využívání biomasy, Regionální energetické centrum, 2006 Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozura_biomasa_komplet.pdf (14.10.2008)

Jako obnovitelný zdroj energie chápeme145 takový zdroj, který se může přírodními procesy samovolně obnovit, a z hlediska života člověka je nevyčerpatelný146. Většina obnovitelných zdrojů energie (včetně energie z rostlinné biomasy)147 má svůj původ v aktivitě Slunce (viz Tabulka 4). Veškeré energeticky využitelné produkty biomasy se obvykle nazývají biopaliva. V českém zákoně č. 86/2002 Sb.148 o ochraně ovzduší se ovšem biopalivem míní pouze pohonné hmoty pro pohon vozidel na pozemních komunikacích.

145 Lenža, L. a kolektiv, Možnosti energetického využívání biomasy, Regionální energetické centrum, 2006 Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozura_biomasa_komplet.pdf. (14.10.2008) 146 Někdy se uvádí, že jejich životnost je srovnatelná s délkou života lidské civilizace 147 Rostlinná biomasa energii získala fotosyntézou neboli přijímáním slunečních paprsků. 148 zákon č. 86/202 Sb.o ochraně ovzduší. Dostupný z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=86%2F2002&number2=&name=&text= (15.10.2008)

- 38 -

Tabulka 4 Obnovitelné zdroje energie

Energie

Energie zemského

Dopadající sluneční

kosmických těles

jádra

záření a záření kosmického prostoru

Slapová energie:

Geotermální

Přímé sluneční záření E

energie přílivu a

energie E , T

, T 149

odlivu E (zapříčiněna

(čerpá energii z 150 původních tepelných Energie větru E zásob naší planety

rotační energií

a z rozpadu

Země a gravitační

radioaktivních prvků E

energií Země,

v zemském tělese)

Měsíce a Slunce)

Energie mořských vln

Tepelná energie prostředí T Energie biomasy E, T Energie vodních toků a ledovců E

Možno využít pro výrobu: E - elektrické energie, T - tepla Zdroj: Beranovský, J., Využití metod vícekriteriálního rozhodování pro systémové plánování obnovitelných energetických zdrojů, Západočeská univerzita v Plzni, 2002 Dostupné z: http://new.ekowatt.cz/upload/185e8ebf18feb4362c73f87f56e58606/vyuzit_metod_vhv_pro_systemove_planovani_oze.pdf (14.10.2008)

149 Nejefektivnější je přeměna sluneční záření na tepelnou energii, méně pak na elektřinu. Zdroj: Energie biomasy, Obnovitelné zdroje energie, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie. Dostupné z: http://www.ekowatt.cz/cz/informace/obnovitelne-zdroje-energie (18.10.2008) 150 Větrná energie vzniká díky tomu, že Slunce zahřívá Zemi nerovnoměrně. Mezi různě zahřátými oblastmi vzduchu v zemské atmosféře vznikají tlakové rozdíly, které se vyrovnávají prouděním vzduchu.

- 39 -

2.2.2.

Postoje odborníků k bioenergetice Charakteristika biopaliv

Energie (elektrická, tepelná, světelná nebo mechanická pro pohon dopravních prostředků) se z biomasy dostává buď přímo spalováním (což odborníci vyhodnocují jako nejméně efektivní), nebo se před spalováním nejprve zpracuje (například pouze mechanicky lisování, štípání, drcení, mletí, peletace)151, popřípadě projde některou z chemických přeměn (např. při výrobě bioetanolu či bionafty). Procesy, kterými biomasa prochází, při dobývání energie odborníci dělí na suché (například spalování či zplyňování) a mokré (například alkoholové či metanové kvašení). Hranicí, od níž je proces považován za suchý, je obsah sušiny vyšší než 50 %152. Podíl vody také ovlivňuje nejvýznamnější vlastnost biopaliv, kterou je energetický obsah neboli výhřevnost. Výhřevnost udává, kolik energie se uvolní úplným spálením jedné jednotky (obvykle 1 kg nebo 1 m3). Při vyšší vlhkosti se mnoho energie spotřebuje na její vypaření a spalování je nedokonalé, takto lze přijít až o 50 % energie. Orientační energetické obsahy jednotlivých paliv viz Tabulka 5.

O vybraných druzích biopaliv podrobněji: Suchá biomasa se používá zejména pro výrobu tepla. Její výhřevnost je v rozmezí 15 - 19 MJ/kg. Dřevo je zřejmě historicky prvním energeticky využívaným zdrojem lidstva. Dodnes je to nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie. Dalo by se říct, že spalování dřeva je nejjednodušší a nejintuitivnějším energetickým zdrojem (tepla). Výhřevnost dřeva je srovnatelná s hnědým uhlím. Pro spalování dřeva lze doporučit vlhkost přibližně 20 %, ovšem čerstvě vytěžené dřevo má relativní vlhkost až 60 %, před spalováním se obvykle nechá odležet aby samo snížilo obsah vody, lisováním se voda ztrácí také. Energeticky využitelné produkty ze dřeva jsou polena, piliny, hobliny, dřevní štěpka, ale zejména brikety a pelety. Odborníci k energetickým účelům vyvinuli tzv. rychle rostoucí dřeviny. Jedná se o platany, topoly, pajasany, akáty, olše a zejména vrby. Jsou nenáročné na vodu a živiny a odolné proti chorobám a škůdcům. Další výhodou je, že mají nízký obsah vody a z toho plynoucí vysokou výtěžnost. 151 Beranovský, J.a kol., Metody hodnocení vhodnosti a výtěžnosti obnovitelných zdrojů energie, EkoWATT, 2000 Dostupný z: http://new.ekowatt.cz/upload/185e8ebf18feb4362c73f87f56e58606/97Metodika_oze_doplnena.pdf (15.10..2008) 152 Kolektiv autorů, Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění, v ČR, ČEZ. Dostupné z:.ftp://server.czrea.cz/czrea/oze_cez.pdf (20.10.2008)

- 40 -

Speciální vyšlechtěné klony mají výtěžnost až 15 - 18 t sušiny na ha. Většinou se však v našich podmínkách dosahuje roční výtěžnosti 10 t/ha. Pro porovnání s některými energetickými bylinami viz Tabulka 6.

Tabulka 5 Výhřevnost paliv

Palivo

Průměrná výhřevnost (MJ/kg)

Benzín Nafta (diesel) Koks Černé uhlí Hnědé uhlí Rašelina Tuhý komunální odpad Domovní odpad Dřevo (průměr) Dub Buk Sláma (z obilí, lnu, řepky atd.) Růže Slunečnice Topol Borovice Konopí Vrba Bioethanol Bionafta

44 43 29 28 17 10 7 9 14 16 16 16 16 17 19 18 18 19 27 41

Palivo

Průměrná výhřevnost (MJ/m3)

Propan-butan Zemní plyn Bioplyn prasata Bioplyn skot

46 34 23 21

Zdroje: • • • • • • •

Murtinger, K., Beranovský, J., Energie z biomasy, EkoWATT, ERA group spol. s r.o., 2006. Havlíčková, K., Knápek, J., Vašíček, J., Weger, J., Biomasa jako obnovitelný zdroj energie –Ekonomické a energetické aspekty, Acta Pruhoniciana, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, 2005 Stavební tabulky TZB – vytápění. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=112&h=38&obor=9 Beranovský, J.a kol., Metody hodnocení vhodnosti a výtěžnosti obnovitelných zdrojů energie, EkoWATT, 2000 Dostupné z: http://new.ekowatt.cz/upload/185e8ebf18feb4362c73f87f56e58606/97Metodika_oze_doplnena.pdf (15.10..2008) Kunteová, L., Bioetanol, Výzkumný ústav cukrovarnický Praha a. s, Odborný časopis Českého sdružení pro biomasu. Dostupné z: http://stary.biom.cz/sborniky/sb98PrPetr/sb98PrPetr_kunt.html (16.10.2008) Bioplyn.zde.cz, Odborný časopis Českého sdružení pro biomasu. Dostupné z: http://stary.biom.cz/publikace/bioplyn.html (18.10.2008) Kašparová, M., Beranovský, J., Macholda, F., Srdečný K., Truxa, J., EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie. Dostupné z: http://ekowatt.cz/upload/8d8404454da8be9d52d9234092c9d457/biomasa_new.pdf (16.10.2008)

- 41 -

Tabulka 6 Energetický produkční potenciál

Druh porostu

Produkce biomasy (t/ha)

Deštný prales Tropický prales Středoevropský les Savana Rychle rostoucí dřeviny Zemědělská půda ječmen pšenice slunečnice kukuřičné zrno konopí brambory šťovík cukrovka

22 16 12 9 10 7 6 7 8,3 9 10 28 35 53

Zdroj: Studie A.R.C. spol. s r.o. Energie z biomasy, Karel Murtinger, Jiří Beranovský, EkoWATT, (vydavatelství =)ERA group spol. s r.o. 2006

Bioplyn je metan s příměsemi dalších plynů (obsah metanu153 se pohybuje mezi 55 70 %) a je vyráběn v tzv. bioplynových stanicích činností bakterií154 ze zemědělských odpadů (v největší míře se využívá kejda155, případně sláma, piliny, zbytky travin, stonky kukuřice, bramborová nať) nebo z kalu čističek odpadních vod působením bakterií bez přístupu kyslíku. Bioplyn se využívá nejčastěji k přímému spalování nebo ohřevu (vaření, topení, svícení)156. V závislosti na procentuálním obsahu metanu se výhřevnost bioplynu pohybuje v rozmezí 19,6 - 25,1 MJ/m3. Zásadním problémem ovšem je, že bioplyn je třeba vyčistit (zbavit jej příměsí) tak, aby zůstal prakticky čistý metan. Výhody přeměny biomasy na bioplyn157 jsou následující. Využít se dá biomasa s velkým obsahem vody, jejíž sušení by bylo obtížné, a lze zpracovávat materiály, které by (z hygienického hlediska) sušit vůbec nebylo možné (kejda, hnůj, kuchyňský odpad). Dále lze zpracovat vedlejší produkty ze zemědělské produkce a vytvořit z nich výborné hnojivo, jehož užitné vlastnosti jsou lepší než u původního hnoje či kejdy (omezení klíčivosti plevele, menší alkalita hnojiva). Bioplyn vzniká i z odpadů již uložených na skládkách, dají se tak energeticky využít i odpady z minulosti. Spalování bioplynu je velmi čisté, nedochází prakticky k produkci škodlivých emisí a při použití v benzínových motorech je výhodou i vysoké oktanové číslo (přibližně 130), což znamená, že lze používat vysokou 153 Metan je také uložen ve věčně zmrzlé půdě na Sibiři nebo na Aljašce. Tam je ovšem již považován za fosilní palivo. Odhaduje se, že je to možná vůbec největší zásobárna fosilního paliva na Zemi. 154 v anaerobním (bezkyslíkatém) prostředí 155 tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat promísené s vodou 156 Slovníček pojmů, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie. Dostupné z: http://www.ekowatt.cz/cz/slovnicek-pojmu (15.10.2008) a Výroba energie z biomasy, Alternativní zdroje. Dostupné z: http://www.alternativni-zdroje.cz/vyroba-energie-biomasa.htm (29.10.2008) 157 Murtinger., K., Beranovský, J., Energie z biomasy, EkoWATT, ERA group spol. s r.o. 2006

- 42 -

kompresi a chudou směs. Z bioplynu lze vyrábět teplo i podstatně cennější elektrickou energii. Výhodou jsou vyšší a navíc dlouhodobě garantované výkupní ceny této elektřiny. V současnosti nejčastější způsob využití bioplynu je kombinovaná výroba elektřiny a tepla158. Bioethanol je označení pro ethanol vyrobený technologií alkoholového kvašení159 biomasy. Odborníci rozlišují bioethanol první a bioethanol druhé generace. Tzv. bioethanol první generace je vyráběn z rostlin obsahujících větší množství škrobu a sacharidů160, které mají uplatnění zejména v potravinářství161. Jedná se o obilí, kukuřici, brambory, cukrovou řepu a cukrovou třtinu. Zatímco rostliny obsahující cukr se fermentují přímo, musí se u rostlin s obsahem škrobu škrob nejprve enzymaticky přeměnit na cukr. Pokud porovnáváme výtěžnosti ethanolu, získaného z jednotlivých plodin, nejvyšší produkční potenciál je u cukrové řepy díky jejímu vysokému hektarovému výnosu (viz Tabulka 6), avšak vysoká výtěžnost je vykoupena vysokými hektarovými náklady a nevýhodou je též úzký rozsah oblasti pěstování. Tzv. bioethanol druhé generace je ethanol získaný ze dřeva nebo dřevitých rostlin jako je sláma, seno, řezivo, štěpiny, hnůj. Výroba je však energeticky náročná. Vyrobený bioethanol se může přímo používat ve spalovacích motorech jako pohonná hmota. Ale v praxi se čistý ethanol nepoužívá, spíše se v množstvích 5 % až 10 % přimíchává do konvenčních minerálních paliv. Bioetanol nebo jeho deriváty se mísí v přesně daném procentu s bezolovnatým benzínem a takto vyrobené palivo má následující výhody162: nižší náklady na výrobu paliva, zvýšení oktanového čísla a snížení množství nebezpečných spalin. Pomocí ethanolu se zvyšuje oktanové číslo. Je to hlavním jakostním parametrem paliv pro zážehové motory a vyjadřují se jím antidetonační vlastnosti, tedy schopnost paliva odolávat samovolnému (neřízenému) rozběhu oxidačních reakcí, které umožňují vyšší kompresi a následně lepší účinnost motoru. Samotný etanol má vyšší oktanové číslo než benzin, proto má jeho přídavek k benzínu za následek zvýšení výsledného oktanového čísla směsi. Pomocí ethanolu se také snižuje množství emisí CO2163 až o 80 % ve srovnání s konvenčním zážehovým motorem (tj. ekologická čistota etanolu) těchto paliv do atmosféry. Oxid uhličitý, který vyprodukují vozy, byl díky fotosyntéze zpočátku pohlcen rostlinami pěstovanými na výrobu paliva. Cyklus CO2 tak je prakticky uzavřen. Nevýhodou etanolu, je, že způsobuje rychlejší 158 30 % elektřiny, 60 % tepla a zbytek jsou tepelné ztráty 159 Kvašení neboli fermentace cukrů může probíhat pouze v mokrém (na vodu bohatém) prostředí 160 Masný, P., Bioethanol jako alternativní palivo. Dvorek.eu. Dostupné z: http://www.dvorek.eu/article.do?articleId=4456 (5.10.2008) 161 To vyvolává etické otázky, např. zda je morální „pálit potraviny“, když na některých místech této planety lidé umírají hladem. 162 Co je to bioetanol?, Společnost bioetanol. Dostupné z: http://www.bioetanol.cz/cz/index.php (05.11.2008) 163 Masný, P., Bioethanol jako alternativní palivo. Dvorek.eu. Dostupné z: http://www.dvorek.eu/article.do?articleId=4456 (10.11.2008)

- 43 -

korozi164 kovových materiálů, má detergentní účinek (odstraňuje oleje) a napadá plastické hmoty. Jeho výpary mají negativní účinek na lidský organismus a ovlivňují řidičovu schopnost řídit motorové vozidlo. Tyto výpary mohou být problémem hlavně při čerpání pohonných hmot. Etanol se vlivem vyšší zápalné teploty, která je u benzinu 200 °C a u etanolu 425 °C, vyznačuje horší startovatelností motoru při nízkých teplotách. Jiné nevýhody použití etanolu spočívají v tom, že v důsledku nižší výhřevnosti mají vozidla vyšší spotřebu. Bionafta se vyrábí z obnovitelných zdrojů, v Evropě převážně z řepky olejky, jinde se využívá sójový nebo palmový olej, kukuřice či cukrová třtina. V České republice se čistá bionafta nazývá bionafta první generace nebo také MEŘO (metylester řepkového oleje). Je to hořlavá kapalina, čirá, zabarvená dožluta. Vyrábí se ve dvou fázích nejprve lisováním řepky vzniká olej, a ten je pak chemickým procesem přeměněn na metylester řepkového oleje. Bionafta se používá jako náhrada za ropná paliva pro vznětové motory (diesely). Aby cena bionafty mohla konkurovat běžné motorové naftě, mísí se s některými ropnými produkty. Výsledný produkt se pak nazývá bionafta druhé generace a musí obsahovat alespoň 30 % metylesteru řepkového oleje. Bionafta druhé generace má nižší hladinu emisí než běžná nafta. Výhřevností se více přibližuje běžné motorové naftě než čisté bionaftě, která ji má nízkou, což snižuje výkon motoru. Výhodou je také tišší chod motoru. Motory ovšem musí být pro spalování bionafty mírně přizpůsobeny (např. pryžové prvky). Bionafta způsobuje nižší opotřebení motoru a díky vysoké mazací schopnosti prodlužuje životnost vstřikovacích jednotek. Nižší teplota výfukových plynů způsobuje nižší tepelné zatížení motoru165.

Výhody a nevýhody energetického využívání biomasy z pohledu odborníků Ekologickou výhodou bioenergie, je možnost zužitkování biologických zbytků a odpadů (tj. recyklace), které by jinak ležely nevyužity nebo ještě hůře byly znehodnoceny smíšeny s nebezpečným odpadem166. Využitím přebytečné či nějakým způsobem znehodnocené půdy (například důlní těžbou) pro pěstování energetických rostlin by se podle odborníků rekultivovala půda a zregenerovala krajina, čímž by se zlepšily ekologické parametry dané oblasti167. 164 což lze odstranit přidáním antikorozních přípravků 165 Murtinger., K., Beranovský., J., Energie z biomasy, EkoWATT, ERA group spol. s r.o. 2006 166 Petříková, V., Energetické využití biomasy a rekultivace, Odborný časopis Českého sdružení pro biomasu. Dostupné z: http://biom.cz/clanky.stm?x=48472 (15.09.2008) 167 Petříková, V., Energetické využití biomasy a rekultivace, Odborný časopis Českého sdružení pro biomasu. Dostupné z: http://biom.cz/clanky.stm?x=48472 (15.09.2008)

- 44 -

Biomasu je možné přechovávat (skladovat) dlouhodobě, a energii z ní využít až podle potřeby. Biomasa je tedy akumulátorem energie168. Největší praktickou výhodou energetického využívání biomasy je kriterium obnovitelnosti. Výhodou pro uživatele kotlů na spalování (dřevěné) biomasy je jejich technická úroveň, která umožňuje téměř bezobslužné a proto velmi komfortní využívání169. Další oslavovanou výhodou je tzv. „CO2 neutralita“, tedy stejné množství oxidu uhličitého se uvolňuje při hoření biomasy jako bylo vstřebáno při fotosyntéze170. Tato výhoda je ovšem často zpochybňována. Nejen tím, že pro setí, obdělávání, sklízení a transport biomasy se spotřebovávají velká množství fosilních paliv, ale ještě více se spotřebovává, pokud dochází k mezinárodnímu obchodu s biopalivy. Kupříkladu v současné době dochází k transportu na velké vzdálenosti (například biopaliva z Brazílie do EU), čímž se do ovzduší vydávají velká množství škodlivých plynů, a „CO2 neutralita“ se zpochybňuje. Z využití biomasy pro export plyne i ekologicky škodlivé kácení deštných pralesů pro výrobu bionafty z palmového oleje a také pro zemědělské pěstování energetických plodin na místě bývalého pralesa. Pokud se používají pro výrobu biopaliv ne-GM plodiny jako je kukuřice a řepka, tak vyžadují dusíkatá hnojiva a oxidy dusíku se pak při spalování uvolňuje do ovzduší a přispívají ke vzniku skleníkového efektu a navíc narušují i ozónovou vrstvu. Nevýhodou suché biomasy je její prašnost při manipulaci a obecně nevýhodou veškeré biomasy je prašnost při spalování, zejména při tom nesprávném171.

168 Lenža, L. a kolektiv, Možnosti energetického využívání biomasy, Regionální energetické centrum, 2006 Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozura_biomasa_komplet.pdf (08.10.2008) 169 Lenža, L. a kolektiv, Možnosti energetického využívání biomasy, Regionální energetické centrum, 2006 Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozura_biomasa_komplet.pdf (08.10.2008) 170 Lenža, L. a kolektiv, Možnosti energetického využívání biomasy, Regionální energetické centrum, 2006 Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozura_biomasa_komplet.pdf (08.10.2008) 171 Lenža, L. a kolektiv, Možnosti energetického využívání biomasy, Regionální energetické centrum, 2006 Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozura_biomasa_komplet.pdf (08.10.2008)

- 45 -

2.2.3.

Ekonomická hlediska

Světová spotřeba energie Celková světová spotřeba energie byla v roce 2006 podle organizace IEA172 8084 Mtoe173. Procentuální podíly jednotlivých regionů viz Graf 9. Na první pohled je zřejmé, že největší podíl (47,3 %) na světové spotřebě energie činily členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), na druhém místě se nachází Čína (15 %) a na třetím místě zbytek Asie (bez Číny a asijských států, které byly dříve součástí Sovětského svazu) tvořil 11,5 %. Pokud bychom se zajímali o spotřebu energie na obyvatele, tak tam má jednoznačné prvenství Severoamerický region s téměř 200 GJ na obyvatele. To je přibližně dvojnásobek ve srovnání s ostatními státy OECD včetně Evropy. Vezmeme-li průměr států OECD a průměr nečlenských států, tak spotřeba nečlenských států je na 23 % úrovně spotřeby OECD. Na druhou stranu energetická spotřeba zemí mimo OECD roste a roste rychleji než spotřeba členských zemí. Mezi lety 1990 a 2005 vzrostla jejich spotřeba energie o 27 %, respektive o 19 %174. Nejrychleji rostla spotřeba v Číně, což bylo dáno celkovým velmi rychlým růstem celé ekonomiky. Mezi lety 1990 a 2005 se v Číně poptávka po energii více než zdvojnásobila. Graf 9 Podíly jednotlivých regionů na světové spotřebě energie

Zdroj: Key world energy statistics, International energy agency. (IEA), 2008. Dostupné z: http://www.iea.org/textbase/nppdf/free/2008/key_stats_2008.pdf (14.10.2008)

172 Key world energy statistics, International energy agency. (IEA), 2008. Dostupné z: http://www.iea.org/textbase/nppdf/free/2008/key_stats_2008.pdf (14.10.2008) 173 1 Mtoe = 41 868 000 000 GJ 1 toe = množství energie uvolněné spálením tuny ropy 174 Worldwide Trends in Energy Use and Efficiency, Key Insights from IEA Indicator Analysis, International energy agency (IEA), 2008. Dostupné z: www.iea.org/Textbase/Papers/2008/Indicators_2008.pdf (17.09.2008)

- 46 -

Vývoj světové spotřeby energetických zdrojů v letech 1971 až 2006 viz Graf 10. Jak již bylo uvedeno výše, světová spotřeba energie v roce 2006 byla 8084 Mtoe. IEA175 uvádí pro rok 1973 spotřebu 4672 Mtoe. Jednoduchým výpočtem, lze dojít k závěru, že spotřeba za pouhých 33 let byla téměř zdvojnásobena (původní spotřeba je 58 % spotřeby roku 2006). Odborníci IEA odhadují, že v roce 2030 bude světová spotřeba energie kolem 17 000 Mtoe. Kdyby se tak stalo, tak by opět došlo k více než zdvojnásobení současné spotřeby, tentokrát za kratší časový interval. Stojí za povšimnutí, že energie z fosilních paliv bude převládat nad alternativními zdroji i nadále. Největší podíl v roce 1973 měla ropa s 48,1 % a nejvýznamnější byla i v roce 2006 (43,1 %). Do budoucna by měl její podíl poklesnout. Pro rok 2030 se odhaduje její podíl na 31,3 %. Na druhém místě byl v roce 1973 zemní plyn, 14,4 %. V roce 2006 byl pouze 15,3 %, předstižen elektřinou (16,7). (U elektřiny není v tomto přehledu rozlišeno, z jakých zdrojů pochází.) Ovšem pro rok 2030 se předpokládá opětovný růst zemního plynu, na 22 %. Elektřina byla v roce 1973 pouze 9,4 %, čímž stála na 5. místě v žebříčku. Poslední dosud nezmíněné fosilní palivo je uhlí (včetně rašeliny), jehož podíl poklesl z 13,3 % na 8,6 %, ale do roku 2030 se ztrojnásobí a bude tvořit 25,8 %. Graf 10 Vývoj světové spotřeby energetických zdrojů v letech 1971 až 2006 (v Mtoe)

Zdroj: Key world energy statistics, International energy agency. (IEA), 2008. Dostupné z: http://www.iea.org/textbase/nppdf/free/2008/key_stats_2008.pdf (14.10.2008)

Své pozice zesílily také obnovitelné zdroje energie bez biomasy (podíl biomasy naopak lehce poklesl, z 13,2 % na 12,9 %, přesto biomasa tvoří 79 % nabídky obnovitelných

175 Key world energy statistics, International energy agency. (IEA), 2008. Dostupné z: http://www.iea.org/textbase/nppdf/free/2008/key_stats_2008.pdf (14.10.2008)

- 47 -

zdrojů energie), které se z 1,6 % dostaly na 3,4 %. U obnovitelných zdrojů energie (včetně biomasy) se očekává největší nárůst a to až na 15 % celé světové spotřeby energie. Tempa růstu nabídky pevné biomasy byla přibližně shodná v členských i nečlenských státech OECD. Autoři IEA dále uvádí, že absolutní většina pevné biomasy (87,5 %) je vyprodukována a zároveň spotřebována v rozvojových zemích. Jelikož pevná biomasa má největší podíl na nabídce obnovitelných zdrojů energie, jsou rozvojové země zároveň hlavním producentem obnovitelných zdrojů energie jako celku. Jak ukazuje Graf 11, hlavními světovými producenty, a zároveň spotřebiteli, pevné biomasy jsou země Jižní Asie a Subsaharské Afriky. Pevná biomasa je v rozvojových zemích hojně využívána domácnostmi především jako zdroj energie při vaření a vytápění. Hlavním zdrojem pevné biomasy je dřevo a dřevěné uhlí, a dále zbytky plodin po sklizních. Předpokládá se, že podíl rozvojových zemí na produkci pevné biomasy bude v budoucnu klesat v souladu s přechodem k modernějším druhům energie, ale také spolu s rostoucí spotřebou fosilních paliv. Proto, přestože jsem uvedla, že podíl alternativních zdrojů na výrobě energie bude růst, jedna část alternativních zdrojů, a to biomasa, bude klesat. Vyjma zemí Subsaharské Afriky, kde pevná biomasa tvoří od 70 do 90 % veškerých primárních zdrojů energie, jsou dnes hlavním zdrojem energie ve všech regionech rozvojového světa fosilní paliva. Stále více rozvojových zemí využívá také jiné druhy biomasy než jen pevnou biomasu. V Číně a Indii jsou široce rozšířena domácí zařízení na zpracování zemědělského (zejména živočišného) odpadu a výrobu bioplynu ve venkovských oblastech176. Jak již bylo popsáno v kapitole 2.1.2, biomasu lze využívat i pro pohon dopravních prostředků. Tento potenciál se zviditelní, pokud si ozřejmíme podíl sektoru dopravy na spotřebě energie. V členských státech OECD je doprava sektorem s největší spotřebou energie. Tvoří zde více než třetinu (35 %) světové spotřeby energie. Ovšem v nečlenských státech má doprava 17% podíl, proto souhrnná světová spotřeba energie v dopravě činila v roce 2005 pouze 26 % (v roce 2006 to bylo 2226,43 Mtoe, tj. 27,5 %). A proto sektor dopravy je na třetím místě v celkové energetické spotřebě, až po průmyslové výrobě (33 %) a spotřebě domácností (29 %). Viz Graf 12.

176 V roce 2001 jich pouze v Číně bylo kolem 5 miliónů. . Zdroj: HO, Mae-Wan. Biogas bonanza for third world development. Institute of science in society, 2006. Dostupný z: http://www.isis.org.uk/BiogasBonanza.php (14.10.2008)

- 48 -

Graf 11 Podíl jednotlivých regionů na produkci biomasy

Zdroj: Renewables information, International Energy Agency/Organisation for Economic Co-operation and Development, Paris, 2005, s. 4

Graf 12 Podíl jednotlivých sektorů na celkové spotřebě energie

Zdroj: Worldwide Trends in Energy Use and Efficiency, Key Insights from IEA Indicator Analysis, International Energy Agency/ Organisation for Economic Co-operation and Development, 2008 Dostupné z: http://www.iea.org/Textbase/Papers/2008/Indicators_2008.pdf (17.10.2008)

Historicky vzato, za posledních patnáct let vzrostla spotřeba energie v dopravě o 37 %177 a od roku 1973 to je již více než dvojnásobek178. V tomto 33 let dlouhém období vzrostlo množství energie z biomasy využité v dopravě 71,8 krát (z 0,33 na 23,71 Mtoe), neboť podíl biopaliv na všech palivech v dopravě byl v roce 1973 pouhých 0,03 % (dnes je

177 Worldwide Trends in Energy Use and Efficiency, Key Insights from IEA Indicator Analysis, International energy agency (IEA), 2008. Dostupné z: www.iea.org/Textbase/Papers/2008/Indicators_2008.pdf (17.09.2008) 178 Key world energy statistics, International energy agency. (IEA), 2008. Dostupné z: http://www.iea.org/textbase/nppdf/free/2008/key_stats_2008.pdf (14.10.2008)

- 49 -

1,1 %). Zatím v tomto sektoru dominují ropné produkty s 94,5 % energie spotřebované v dopravě (2104,85 Mtoe), nikoliv tedy biopaliva, která jsou až na třetím místě. I palivo, které obsadilo druhé místo, zemní plyn, má v porovnání s ropnými produkty minimální podíl (3,2 %). V rámci úseku dopravy jednoznačně (89 %) převažuje doprava silniční oproti ostatním druhům dopravy jakými jsou železniční, letecká a vodní doprava. Jak ukazuje tabulka označená Tabulka 7, podíl biopaliv na palivech v silniční dopravě v roce 2004 byl 1 % a do roku 2030 by měl vzrůst na 7 %. Celková spotřeba biopaliv v silniční dopravě se má podle předpovědí mezi lety 2004 a 2030 zdesetinásobit, tedy má vzrůst z 15,5Mtoe na 146,7 Mtoe179. Jednat se bude zejména o bioethanol. V současné době je Brazílie bezkonkurenčně na prvním místě v podílu biopaliv na palivech v silniční dopravě (13,7 %), světový průměr je 1 %, evropský dokonce 0,7 %. V roce 2030 největší spotřebu biopaliv v silniční dopravě můžeme očekávat v rozvojových zemích, ve kterých by se měla rovnat, podle předpovědí odborníků, 620 Mtoe. V současnosti je 14 milionů hektarů zemědělské půdy, tj. 1 % světové obdělávané půdy oseto plodinami pro výrobu biopaliv. Do roku 2030 by tento podíl měl vzrůst na 3,5 %. Tabulka 7 Spotřeba biopaliv v silniční dopravě, podle regionů

EU USA Rozvojové země z toho Brazílie z toho Indie z toho Čína Svět

2004 Spotřeba (Mtoe) % v silniční dopravě 2 0,7 6,8 1,3 6,5 1,5 6,4 13,7 0 0 0 0 15,5 1%

2030 Spotřeba (Mtoe) % v silniční dopravě 35,6 11,8 42,9 7,3 620 6,9 23 30,2 4,5 8 13 4,5 146,7 6,8

Zdroj: Renewables in global energy supply, IEA Fact Sheet, International Energy Agency, 2007. Dostupný z: http://www.iea.org/textbase/papers/2006/renewable_factsheet.pdf (05.10.2008)

Bioenergetika v České republice V roce 2007 činil podíl obnovitelné energie na primárních energetických zdrojích v České republice 4,77 %180 (1 910 PJ). Podle Státní energetické koncepce181 má ČR pro rok 2010 stanoven indikativní cíl 6 % podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě primárních zdrojů energie a pro rok 2030 až 16 %. Cíl stanovený pro rok 2005 (tj. 5 – 6 %) nebyl

179 Renewables in global energy supply, IEA Fact Sheet, International Energy Agency, 2007. Dostupný z: http://www.iea.org/textbase/papers/2006/renewable_factsheet.pdf (05.10.2008) 180 Obnovitelné zdroje energie v roce 2007, Výsledky statistického zjišťování, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/35392/39800/468163/priloha001.pdf (20.10.2008) 181 Nosková, B., Potenciál využití biomasy pro výrobu energie., Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akt-tema.nsf/$pid/MZPMSFJ8J3ZK/$FILE/biomasa_hlavicka.pdf (30.10.2008)

- 50 -

naplněn, protože podíl obnovitelných zdrojů činil pouze 4 %. Zákonem stanovené cíle pro biopaliva v dopravě jsou uvedeny v kapitole 3.1.2.

Podíl veškeré biomasy na obnovitelné energii činil v roce 2007 v ČR 91 % (83 057 220 GJ)182. Česká republika patří mezi země s relativně vysokým potenciálem suché biomasy, který se pohybuje okolo 9 – 12,5 mil. tun suché hmoty za rok183. Energeticky využitá (suchá) biomasa České republiky v roce 2007 tvořila 6,7 milionů tun (viz Tabulka 8), z čehož 592 tisíc tun biomasy bylo vyvezeno. Energetický obsah suché biomasy činil 74 605 601,5 GJ (82 % obnovitelné energie)184. Nejperspektivnější plodinou bylinného charakteru je zatím šťovík. Kdežto

jedním z technologicky nejdostupnějších zdrojů biomasy v ČR je sláma ze sklizňových zbytků obilnin a řepky. Potenciál využití slámy pro spalování nebo výrobu biopaliv je však v současnosti limitován převažující sklizňovou technologií, při které je sláma zaorávána do půdy.

Tabulka 8 Energetické využití suché biomasy v roce 2007 (tuny)

Palivo

Na výrobu elektřiny Na výrobu tepla Celkem

Dřevní odp., štěpky, piliny atd. 402 987 Palivové dřevo – Rostlinné materiály 16 220 Brikety a pelety 24 321 Celulózové výluhy 221 563 Ostatní biomasa 286 Celkem 665 377 Odhad spotřeby dřeva v domácnostech Vývoz biomasy vhodné k energetickým účelům Celkem energeticky využitá, či vyvezená biomasa

934 669 54 635 22 260 15 529 888 915 192 1 916 200

1 337 656 54 635 243 823 31 749 913 236 478 2 581 577 3 585 103 591 740 6 711 037

Zdroj: Obnovitelné zdroje energie v roce 2007, Výsledky statistického zjišťování, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/35392/39800/468163/priloha001.pdf (20.10.2008)

3

V roce 2007 bylo k energetickým účelům využito 150,5 mil. m bioplynu. Energetický obsah veškerého využitého bioplynu činil v roce 3 188 631 GJ (3,5 % obnovitelné energie). Kapalná biopaliva byla použita k tvorbě 1 371 950 GJ (1,5 % obnovitelné energie). V roce 2007 bylo použito 287,4 t bio-ethanolu pro přímé míšení do motorového benzinu. Bionafty bylo v ČR vyrobeno 81 806 t, ale z toho byly 2/3 vyvezeny185. 182 Obnovitelné zdroje energie v roce 2007, Výsledky statistického zjišťování, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/35392/39800/468163/priloha001.pdf (20.10.2008) 183 Weger, J., Biomasa pro energetické účely, Produkce biomasy pro energetické účely a využití dřevin a na zemědělské půdě., Časopis Lesnická práce. Dostupné z: http://lesprace.silvarium.cz/content/view/579/57/ 184 Obnovitelné zdroje energie v roce 2007, Výsledky statistického zjišťování, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/35392/39800/468163/priloha001.pdf (20.10.2008) 185 Obnovitelné zdroje energie v roce 2007, Výsledky statistického zjišťování, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008.

- 51 -

Ekonomické výhody a nevýhody energetického využívání biomasy Ekonomy často proklamovaná výhoda je, že venkovské obyvatelstvo, zejména zemědělci, kteří v důsledku nadbytku produkce potravin, nemají dostatečné příjmy, by pěstováním a zpracováváním biomasy k energetickým účelům byli opět výdělečné. Ekonomicky efektivní je využití nadbytečné úrody, případně nevyužívané zemědělské půdy, třeba právě pro výrobu bioenergie. S tím souvisí i rozšíření sortimentu zemědělských produktů a tedy menší závislost zemědělského sektoru jako celku na pohybu ceny jedné konkrétní plodiny (která tvoří příliš velkou část příjmů) 186. Pěstováním a zpracováváním biomasy na venkově by se mohla zastavit (v mnoha místech světa příliš rychlá a s katastrofálními důsledky) urbanizace. Je třeba poznamenat, že v mnoha zemích, zejména rozvojových se zemědělci orientují na pěstování surovin pro výrobu drog, protože jim vynáší mnohonásobně více, než potraviny, z toho důvodu se pěstování energetických plodin jeví jako vhodnější. Další pracovní příležitosti jsou navrhovány v bývalých důlních oblastech, kde by bývalí horníci mohli pracovat na rekultivaci půdy, na které by se nemohly zpočátku pěstovat potraviny, ale plodiny určené pro výrobu energie ano. Pro producenty bioenergie je také výhodou možnost získat podporu z veřejných zdrojů (dotace). 187 Mezi výhody biopaliv, které nejsou kontroverzní, patří jejich všudypřítomnost neboli dostupnost prakticky ve všech místech na planetě Zemi. To znamená, že se nejen venkovské regiony (kterým se tím vyřeší obtížná sociální situace), ale všechny státy světa by mohly být prostřednictvím biopaliv energeticky soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu, politické situaci v ostatních zemích, (teoreticky i) světové ceně biopaliv. A jak známo ceny energií ovlivňují ceny všech dalších výrobků ze všech odvětví, protože pro svou výrobu (a transport) využívají energetické zdroje. Získávání energie z domácích zdrojů umožní stabilizaci regionů, neboť výtěžek z této činnosti zůstane doma.

Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/35392/39800/468163/priloha001.pdf (20.10.2008) 186 Petříková, V., Energetické využití biomasy a rekultivace, Odborný časopis Českého sdružení pro biomasu. Dostupné z: http://biom.cz/clanky.stm?x=48472 187 http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozura_biomasa_komplet.pdf

- 52 -

Všudypřítomnost biomasy zapříčiňuje velkou konkurenci výrobců energie z biomasy a tedy neexistenci monopolem určených cen nevýhodných pro spotřebitele tj. bioenergie jsou cenově dostupné.188 Nevýhodou je současný stav, kdy je trh s biopalivy nestabilní a dochází k velkým výkyvům cen (a tedy dočasně vysoká úroveň ceny biomasy). S tím souvisí pak případná převaha poptávky nad nabídkou na trhu s biomasou a tedy její nedostatečné množství při příliš velké poptávce a nebo nevhodném umístění v rámci regionů, kdy jsou zdroje (především na venkově) příliš daleko od míst velké spotřeby energie (města). Z tohoto hlediska je bioenergie vhodná především pro venkovské oblasti. Nejhrozivější je pak vliv obchodování s biomasou na ceny potravin, ze kterých se biomasa vyrábí. Z toho plynou hladovějící lidé zejména v rozvojových zemích (ale nejen tam) a hrozící nepokoje a války. Nepříliš účinné je zatím dobývání energie z biomasy oproti fosilním palivům, které mají obvykle větší výhřevnost. Ekonomickou nevýhodou je obtížná, tj. pracnější a nákladnější přeprava biomasy a také skladování, které vyžaduje velmi velké prostory189.

188 Lenža, L. a kolektiv, Možnosti energetického využívání biomasy, Regionální energetické centrum, 2006 Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozura_biomasa_komplet.pdf (08.10.2008) 189 Lenža, L. a kolektiv, Možnosti energetického využívání biomasy, Regionální energetické centrum, 2006 Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozura_biomasa_komplet.pdf (08.10.2008)

- 53 -

3.

Analýza vládní politiky v oblasti vybraných biotechnologií 3.1. Legislativa České republiky a EU

3.1.1.

Právní úprava geneticky modifikovaných plodin

Zemědělství s GM plodinami v Evropské unii Použití geneticky modifikovaných organismů je nová, rychle se rozvíjející technologie a jako každá nová technologie přináší mnohé výhody, ale i rizika. Z toho důvodu Evropská unie od počátku (od 70. let 20. století) reguluje její výzkum, pěstování, zpracování i prodej. V Evropské unii je zatím povoleno komerční pěstování pouze jedné geneticky modifikované plodiny, a to geneticky modifikované kukuřice. Je vhodné zmínit, že tu vzniká poněkud paradoxní situace, protože pro dovoz do EU je povoleno mnohem více GM plodin. (Viz seznam povolených

GM

plodin

na

internetových

stránkách

Evropské

komise:

http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm) EU původně uvalila v roce 1999 moratorium na jejich dovoz, stala se však předmětem ostré kritiky na půdě WTO (viz kapitola 3.2), především ze strany Kanady, Argentiny a USA. Pod jejím vlivem EU v květnu 2004 moratorium odvolala. V roce 1997 bylo schváleno nařízení Evropského parlamentu a rady č.258/97 o nových potravinách a nových složkách potravin, které definovalo „nové potraviny“, které se liší od konvenčních. Aplikováno pouze na GM.

V nařízení ES/1139/98 se používá jako kritérium pro nutnost označení potravin nebo potravinových příměsí odvozených od geneticky modifikované kukuřice nebo sojových bobů přítomnost DNA nebo bílkovin, které jsou výsledky genetické modifikace. Nařízení ES/49/2000 zavádí práh pro označení ve výši 0,9 % pro „nahodilou“, „náhodnou“ nebo „technicky nevyhnutelnou“ přítomnost geneticky modifikovaného materiálu v potravinách (během pěstování, sklizně, manipulace, dopravy nebo zpracování). Další nařízení ES/50/2000 definuje zvláštní požadavky na označování potravin a složek potravin obsahujících přídavné látky, barviva a látky určené k aromatizaci, které byly vyrobeny z geneticky modifikovaného materiálu.

- 54 -

Rovněž osivo geneticky modifikovaných plodin musí být označeno - a to v souladu se směrnicí 98/95/EHS. Toto označení musí jasně uvádět, že se jedná o geneticky modifikovaný kultivar.

V únoru 2001 přijal Evropský parlament směrnici 2001/18/ES, o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí, která vstoupila v platnost v říjnu 2002. Hlavní posun ve filozofii ve směrnici 2001/18/ES ve srovnání s předchozími směrnicemi je výslovné přijetí principu předběžné opatrnosti, „better safe than sorry“, což je právní mechanismus, jak se vyrovnat s environmentálním rizikem v situacích, kdy existuje neúplná vědecká informace o vlivu nové technologie190. V případě pozdějšího zjištění rizika možnost stažení z trhu (doposud takové riziko nebylo identifikováno). Předpis definuje pojmy v oblasti GM organismů a upravuje uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a na trh. Stanovuje a administrativní postupy při rozhodování o nakládání s GM organismy, včetně informačního systému a zapojení veřejnosti a požaduje ustavení národního kompetentního orgánu. Část B směrnice řeší uvádění GM organismů do životního prostředí pro jiné účely než je uvedení na trh (tj. např. polní pokusy s GM plodinami). Rozhodování podle této části je v kompetenci jednotlivých členských států, ostatní státy a Evropská komise však musí být informovány o obsahu žádostí a mohou se k nim vyjadřovat. Část C upravuje uvádění GM organismů a výrobků obsahujících GM organismy na trh. Posuzování žádostí o uvádění na trh je záležitostí všech členských států EU, veřejnosti, Evropské komise a jejích odborných složek – např. Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Tento proces je velmi komplexní a trvá i několik let.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech upravuje uvedení na trh geneticky modifikovaných organismů určených pro použití jako potraviny nebo krmiva a potravinářských nebo krmivářských produktů, které obsahují geneticky modifikované organismy, skládají se z nich nebo jsou z nich vyrobeny. Nařízení 1829/2003 je také o posouzení rizik pro životní prostředí a sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin

190 Saradhi Puttagunta, P., The precautionary principle in the Regulation of Genetically Modified Organisms - Health Law Review Volume 9, Number 2 (2001) Dostupné z: http://www.law.ualberta.ca/centres/hli/pdfs/hlr/v9_2/puttaguntafrm.pdf (18.10.2008)

- 55 -

a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES. Tj. přikazuje označit vše, co z GM plodin pochází (a to i když z nich nic už neobsahuje). V případech, kdy produkt obsahuje GM organismy, žadatel si může vybrat: 1) buď se na žádost jako celek vztahuje pouze nařízení (ES) 1829/2003 za použití zásady „jeden klíč od jedněch dveří“, s cílem získat oprávnění pro záměrné uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí – v souladu s kritérii stanovenými ve směrnici 2001/18/ES – a pro použití geneticky modifikovaných organismů v potravinářských produktech – v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (ES) 1829/2003; 2) nebo se na žádost či její část vztahuje směrnice 2001/18/ES i nařízení (ES) 1829/2003.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, definuje povinnosti pro zemědělce, dovozce a zpracovatele. Povinnosti dodavatelů osiva a pěstitelů jsou následující: 1) nepoužívat GM organismy k jiným účelům, než pro které byl povolen, dodržovat podmínky vyznačené na obalu, případně v další dokumentaci (např. v technickém průvodci vydaném dodavatelem osiva), 2) při prodeji nebo předání další osobě zajistit označení slovy: „geneticky modifikovaný organismus“, „tento výrobek obsahuje geneticky modifikované organismy“ nebo „tento výrobek obsahuje geneticky modifikovaný … (název organismu)“ na obalu nebo u nebalených produktů na vývěsce (štítku). Další požadavky na označování mohou být stanoveny v příslušném povolení pro uvádění GM organismů do oběhu. 3) zajistit sledovatelnost, tj. předávání písemných informací ve výrobním / zpracovatelském / obchodním řetězci. Kromě základních informací – názvu produktu, jména výrobce, sdělení, že se jedná o GM organismy nebo o výrobek obsahující GM organismy, musí být uveden jednoznačný identifikační kód GM organismů, podmínky a účel použití. Tyto dokumenty spolu s údaji o tom, od koho a komu je GM organismus nebo výrobek předáván, musí být uchovávány nejméně po dobu 5 let.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003 o pohybech geneticky modifikovaných organismů přes hranice Evropské unie, tj. dovoz do EU a vývoz z EU, přejímá Cartagenský protokol (viz 3.2).

- 56 -

Legislativa GM plodin v České republice Kompetentním orgánem pro oblast nakládání s GM organismy v ČR je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví. Kontrolu vykonává Česká inspekce životního prostředí. Pro posuzování odborných otázek Ministerstvo životního prostředí zřídilo poradní orgán, Českou komisi pro nakládání s GM organismy.

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve své novelizované podobě dané zákonem č. 441/2005 Sb., definuje pravidla koexistence tří druhů zemědělství (s GM plodinami, konvenční a ekologické). Koexistence představuje soubor jednoduchých opatření zajišťujících bezproblémové sousedství191. Je založena na technických a agronomických opatřeních jako jsou např. minimální izolační vzdálenosti, obsevy, přirozené terénní překážky, různá odrůdová skladba, termíny výsevu, atd. Součástí tzv. pravidel koexistence je rovněž administrativní část, založená na evidenci pěstitelských ploch a poskytování informací sousedním pěstitelům a oficiálním orgánům. Bližší podmínky pro pěstování geneticky modifikované odrůdy jsou stanoveny ve vyhlášce č. 89/2006 Sb. V příloze k vyhlášce č. 89/2006 Sb. jsou stanoveny vzdálenosti, lhůty a rozsah obsetí zatím jen pro kukuřici a brambory.

Používání geneticky modifikovaných organismů bylo v České republice poprvé právně upraveno od ledna 2001 zákonem č. 153/2000 Sb.192. Tento zákon stanoví povinnosti osob a působnost správních úřadů při nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty. Netýká se léčiv. Vstup České republiky do Evropské unie (a z toho plynoucí nutnost ČR přejímat legislativu schválenou na úrovni EU), nové evropské předpisy a mezinárodní dohody spolu se zkušenostmi s uplatňováním zákona č. 153/2000 Sb. v praxi si vynutily v poměrně krátké době změnu právní úpravy. Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy (které si zachovaly schopnost reprodukce) a genetickými produkty je již plně v souladu s legislativou Evropských společenství a platí od 25. února 2004. (Jeho poslední novelou je zákon č. 346/2005 Sb.). Nevztahuje se na léčiva. Stanoví v souladu s právem Evropských

191 Zdroj: Geneticky modifikovaná kukuřice z pohledu koexistence, Monsanto ČR. Dostupný z: http://www.dekalb.cz/geneticky-modifikovana--kukurice-z-pohledukoexistence. html (7.10.2008) 192 Zákon č. 153/2000 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty

- 57 -

společenství povinnosti osob, působnost správních úřadů, administrativní postupy při povolování nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, včetně informování a zapojení veřejnosti. Tento zákon rozděluje činnosti s GM organismy a produkty na tři kategorie: uzavřené nakládání, uvádění do životního prostředí a uvádění na trh. Upravuje tedy podmínky jak pro uzavřené nakládání s GM organismy (v praxi se jedná o vědecký výzkum v lékařství, mikrobiologii a biologii, tj. laboratoře, chovná zařízení a skleníky, ale i průmyslovou výrobu v uzavřených provozech), tak pro uvádění GM organismů do životního prostředí (polní pokusy s geneticky modifikovanými rostlinami, pěstování na malých plochách). Zákon č. 78/2004 Sb. upravuje samozřejmě i uvádění GM organismů a produktů na trh (registrace odrůd a komerční pěstování geneticky modifikovaných plodin, včetně prodeje, popřípadě dovoz a zpracování zemědělských komodit).

Národní právní předpisy - zmínky o GM organismech:

Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech (v otázce krmiv obsahující GM složky se odkazuje na právo EU)

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích (o povinnosti vyznačovat na obale pro spotřebitele, že potravina obsahuje GM složku)

Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a jeho novely (zákon vylučuje použití GM osiva v tzv. ekologickém zemědělství

Zákon č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby (uvádí povinnost vyznačení přítomnosti GM organismů v GM osivě na obale osiva, povinnost vést evidenci o oběhu GM osiva a způsob registrace odrůd)

Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech (léčiva obsahující GM organismy povolená v České republice jsou zatím pouze veterinární léčiva)

- 58 -

3.1.2.

Právní úprava týkající se bioenergetiky

Legislativa zemědělství bioenergetiky v Evropské unii Evropská unie upravuje oblast bioenergetiky zejména ve svých směrnicích. Za základní dokument v oblasti podpory obnovitelných zdrojů energie včetně biomasy je považována směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/77/ES o podpoře elektrické energie z obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu. Prioritní cíl je zde formulován takto: „Je třeba propagovat zvýšené využívání obnovitelných energetických zdrojů, a tím přispět k ochraně životního prostředí a k udržitelnému rozvoji, ke zvýšení místní zaměstnanosti s pozitivním dopadem na sociální vztahy a k zabezpečení dodávek energie a rovněž k urychlenému dosažení cílů protokolu z Kjóta.“ Tato směrnice pak pro EU jako celek stanoví cíl do roku 2010 dosáhnout 12 % hrubé národní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a dále ve stejném období dosáhnout podílu 22,1 % elektřiny vyrobené z obnovitelných energetických zdrojů v rámci celkové spotřeby elektřiny. Členské státy si pro dosažení těchto komunitárních cílů definují své národní cíle, které jsou podmíněny místními přírodními podmínkami a zejména politickými prioritami. K dosažení cílových hodnot slouží různé nástroje jako je např. přímá finanční podpora, stanovování minimálních výkupních cen vyrobené elektřiny, investiční pobídky či daňové výhody.

Směrnice EP a Rady EU 2003/17/ES , kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, stanoví na základě péče o zdraví a životní prostředí technické specifikace paliv určených pro motorová vozidla (včetně biopaliv).

Směrnice, která se specializuje na motorová biopaliva je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě. Účelem této směrnice je podpořit a zvýšit využívání biopaliv (a ostatních obnovitelných pohonných hmot) jako prostředku pro náhradu nafty nebo benzinu pro dopravní účely v každém členském státě, aby bylo dosahováno cílů jako je dodržení závazků týkajících se změny klimatu apod. Kromě toho podpora biopaliv by měla podle Evropské komise být v souladu s cílem zvýšit surovinovou soběstačnost, ochranu životního prostředí, jakož i se souvisejícími cíli a opatřeními jednotlivých členských států. Směrnice 2003/30/ES ukládá člen-

- 59 -

ským státům zajistit minimální podíl biopaliv a jiných alternativních pohonných hmot na národních trzích a to 5,75% podíl biopaliv na obsahu benzínu a nafty do 31. prosince roku 2010. Tato směrnice stanovila jako první mezník rok 2005, ve kterém měl podíl biosložky na pohonných hmotách dosáhnout 2%, ale činil pouze 1,4 %193.

Mezi legislativní akty k podpoře biopaliv patří i Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny. Protože biopaliva jsou dražší než tradiční paliva, dovolila EU členským zemím, aby požádaly o celkové nebo částečné osvobození od spotřební daně na biopaliva (čistá, ale i ve směsích s minerálními palivy), která jsou používána jako motorové palivo. Zvolená daňová zvýhodnění musí členské státy oznámit Evropské komisi, která je musí schválit.

Posledním aktem EU, který je zapotřebí zmínit, je směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Účelem této směrnice je podpořit nákladově efektivní využívání energie u konečného uživatele v členských státech a zvyšovat tuto efektivitu. Jejím cílem je dosáhnout každoročně úspory energie ve výši minimálně 1 % spotřebované energie a ve veřejném sektoru 1,5 %. V roce 2012 by toto úsilí mělo vést ke zvýšeni energetické účinnosti minimálně o 6 %. Tento požadavek vznikl na základě toho, že spotřeba energie v Evropské unii je přibližně o 20 % vyšší, než je ekonomicky opodstatněné.

Legislativa bioenergetiky v České republice Základní legislativu České republiky v oblasti bioenergetiky přiblížím v následujících odstavcích, zákony jsou seřazeny hierarchicky, od roku 1992 do současnosti.

Při pěstování (cizokrajných) energetických rostlin je třeba respektovat zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon má za účel přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života (biodiverzita), přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Dále se zabývá rozšiřováním geograficky nepůvodních druhů rostlin do krajiny, které je možné jen s povolením orgánů ochrany přírody. To neplatí pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy. 193 Strategie Evropské unie pro biopaliva {SEK(2006) 142}, Komise Evropských Společenství, 2006. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/biomass/biofuel/com2006_34_cs.pdf (8.10.2008)

- 60 -

Osvobození od daní se týkají dva zákony z roku 1992: Zákon č. 586/1992 Sb. a zákon č. 338/92 Sb. Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, který osvobozuje od daně z příjmů příjmy z provozu zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy a zařízení na výrobu biologicky odbouratelných látek a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu a v následujících pěti letech. Kromě osvobození z daně tento zákon také upravuje dotace, které se týkají obnovitelných zdrojů energie. Zákon č. 338/92 Sb., o dani z nemovitosti, který osvobozuje od daně z pozemků a staveb některé druhy pozemků a staveb. Jedná se o pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí. Podmínky upřesňuje vyhláška Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ČR. Dále tento zákon osvobozuje od daně z pozemků a staveb stavby na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny, spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy, anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení.

Výroby a dalšího nakládání s bioethanolem se týká zákon č. 61/1997 o lihu (neboli ethanolu) vymezuje podmínky pro výrobu, úpravu, skladování, evidenci a oběh lihu. Účelem zákona je stanovit při výrobě, úpravě, skladování a uvádění lihu do oběhu postupy zajišťující daňové příjmy státního rozpočtu a omezení zabraňující změnám jednotlivých druhů lihu. Lidé z praxe si stěžují, že v oblasti aplikace bioethanolu do motorových paliv u prováděcích předpisů k tomuto zákonu je celá řada nejasností a nedodělků194.

Konkurenci pěstování plodin pro výrobu energie a plodin pro výživu obyvatel České republiky a všeobecné cíle českého zemědělství definuje zákon č. 252/1997 Sb. o zemědělství. V něm najdeme kromě cíle, kterým je zabezpečení základní výživy obyvatel (potravinová bezpečnost), také zabezpečení potřebných nepotravinářských surovin. Dále tento zákon vytváří předpoklady pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí jako půdy, vody a ovzduší a k udržování osídlené a kulturní krajiny. 194 Pražák, V., Motorová paliva a biopaliva, Česká rafinérská, a.s., Litvínov. Dostupné z: www.ceskarafinerska.cz/data/publications/motorova_paliva_a_biopaliva.pdf (6.10.2008)

- 61 -

V neposlední řadě vytváří podmínky pro rozvoj rozmanitých hospodářských činností a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech.

V roce 2000 vznikly v České republice dva zákony týkající se energie, jedná se o zákon č. 406/2000 Sb. a zákon č. 458/2000 Sb. Zákon č. 406/2000 Sbírky, o hospodaření energií, resp. jeho novela ve znění zákona č.359/2003 Sb. a zákona č. 694/2004 Sb. Tento zákon stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií. Současně přispívá k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně životního prostředí v České republice, ke zvyšování hospodárnosti užití energie, konkurenceschopnosti, spolehlivosti při zásobování energií a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti. V tomto zákoně jsou zakotveny také základní dokumenty vztahující se k energetické politice ČR, a to Státní energetická koncepce a Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Spolu s těmito dokumenty je zde definovaná také Územní energetická koncepce, která obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Tzv. energetický zákon, neboli zákon č. 458/2000 Sb., resp. jeho novela ve znění zákona č. 91/2005 Sb., upravuje podmínky podnikání v energetických odvětvích. Je základní normou i pro subjekty podnikající v odvětví obnovitelných zdrojů. Podnikat v energetických odvětvích (a vybudovat výrobny elektřiny a zdrojů tepla) mohou pouze na základě licence, kterou uděluje (tímto zákonem vznikající) Energetický regulační úřad až na 25 let. Tento úřad má v působnosti podporu hospodářské soutěže, podporu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a ochranu zájmů spotřebitelů (cenová stabilita a bezpečná dodávka) v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence.

Pro biomasu vyráběnou z odpadu je významný zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, který upravuje práva a povinnosti při nakládání s odpady. Je zde nutnost dodržovat ochranu životního prostředí, ochranu zdraví člověka a trvale udržitelný rozvoj.

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, se novelizací zákonem č. 180/2007 Sb. stal nedůležitějším zákonem z pohledu podpory biopaliv pro pohon motorových vozidel. Kromě toho, že definuje emisní limity také ukládá povinné přimíchávání biopaliv do minerálních pohonných hmot, přičemž stanoví i jejich výši a lhůty. Prodejci biopaliv musejí zajistit od 1. září 2007 minimální množství 2 % biopaliv v naftě a od 1. ledna 2008 také 2 % biopaliv i v benzínu. Od 1. ledna 2009 se tyto limity zvyšují na 3,5 % v benzínu a 4,5 % v naftě. Nutná - 62 -

je také evidence biopaliv (přesného množství) a informační povinnost (sdělit s předstihem místo, datum a čas přijetí biopaliv), tak aby celní orgán mohl odebrat vzorek pohonné hmoty a ověřit údaje. Zjistí-li, že hlášení neobsahuje správné údaje nebo že nebylo podáno vůbec stanoví poplatek (sankci) ve výši dané součinem množství neuvedeného biopaliva v litrech a částky 75 Kč.

Zákon 353/2003 Sb., o spotřebních daních, upravuje mimo jiné podmínky zdaňování pohonných hmot. Původní osvobození od spotřební daně z lihu, které se týkalo biolihu (pokud byl denaturován195), bylo částečně zrušeno novelou zákona – zákonem 575/2006. Je-li toto biopalivo přimícháváno do jiného paliva, daňové zvýhodnění neplatí, zůstává však u čistých biopaliv. Snížená sazba platí od 1.3. 2008 pouze na směsnou naftu, sazba činí 6 866 Kč/1000 l196. Lidé z praxe si také stěžují, že v případě aplikace bionafty zákon o spotřebních daních hovoří pouze o té bionaftě, která je vyrobena z řepkového oleje197, jako by jiné druhy bionafty neexistovaly. Patrně dojde opět ke změnám v legislativě biopaliv

Energetického využití biomasy se týká i zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Tento zákon upravuje pouze výrobu elektřiny z těchto zdrojů, tzn. že nebere v úvahu využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu tepla (přestože jeho výroba je efektivnější). Zákon č. 180/2005 Sb. podporuje trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů v zájmu ochrany klimatu a ochrany životního prostředí. Cílem je 8 % podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny k roku 2010198 a posléze jeho další zvyšování. Zákonná podpora je stanovena odlišně podle druhu obnovitelného zdroje, velikosti instalovaného výkonu výrobny i např. podle parametrů biomasy. Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny může využít jeden ze dvou modelů podpory vyrobené elektřiny. Pokud si zvolí tzv. model minimální výkupní ceny, prodává elektřinu za garantované minimální výkupní ceny (po dobu 15 let od uvedení zařízení

195 operace, kterou se mění některá látka, ne sice v podstatě, avšak kvalitativně přece tak, že již není k jistému účelu způsobilá, na př. k jídlu nebo pití Zdroj: Seznam encyklopedie. Dostupné z: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/237618-denaturace (10.10.2008) 196 Píša, V., Daňová podpora biopaliv ze strany státu, Konference „PETROLsummit 08“, Ministerstvo financí České republiky. Dostupné z: http://www.petrol.cz/vystavy/petrolsummit2008/prezentace/02A%20Da%C5%88ov%C3%A1%20podpora%20biopaliv%20ze%20strany%20st% C3%A1tu%20-%20P%C3%AD%C5%A1a.ppt (1.11.2008) 197 Pražák, V., Motorová paliva a biopaliva Česká rafinérská, a.s., Litvínov. Dostupné z: www.ceskarafinerska.cz/data/publications/motorova_paliva_a_biopaliva.pdf (17.11.2008) 198 Tento závazek přijala ČR formou Přílohy II Smlouvy o přistoupení ČR k EU. Zdroj: Holasová, V., Dosud největší česká solární elektrárna v Bušanovicích, Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Dostupné z: http://www.agroporadenstvi.cz/default.asp?ch=34&typ=1&val=56629&ids=2118 (11.10.2008)

- 63 -

do provozu). Vybere-li si tzv. model zelených bonusů, prodává elektřinu za sjednané tržní ceny navýšené o tzv. zelený bonus.

Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot, převzal problematiku týkající se kvality pohonných hmot ze zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Hlavním účelem zákona č. 311/2006 je dosažení prodeje motorových paliv požadované jakosti a zajištění bezpečného provozu čerpacích stanic, který by neohrožoval lidské životy, zdraví a životní prostředí a v neposlední řadě ani majetek osob. Nově se jím do legislativy zapracovala problematika čerpacích stanic.

3.2. Nadnárodní a mezinárodní organizace V této kapitole jsou stanoviska vybraných mezinárodních organizací na téma biopaliva a geneticky modifikované plodiny.

OSN Na půdě Organizace spojených národů (OSN199) byly podepsány významné mezinárodní dokumenty týkající se jak biopaliv, tak geneticky modifikovaných plodin. Otázky moderní biotechnologie a jejích důsledků pro prostředí a člověka200 se probíraly na Konferenci201 OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED202) nazvané Summit Země. Tato konference se konala v brazilském Rio de Janeiru v roce 1992. Na závěr byly vyhotoveny dvě důležité úmluvy, Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a Úmluva o biologické rozmanitosti. Součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC203) je204 Kjótský protokol (1997) ve kterém se řada průmyslových zemí zavázala205 snížit emise skleníkových plynů (zejména menší spotřebou fosilních paliv) a k urychlení rozvoje moderních technologií – včetně spalování biomasy. Druhá významná úmluva zmíněné konference je Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD206), podle které, vývozce geneticky modifikovaných plodin, ve jménu zachování

199 anglicky United nations organisation 200 Hlavními tématy konference byly životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj. 201 172 vlád 202 United Nations Conference on Environment and Development 203 United Nations Framework Convention on Climate Changes 204 Vstoupila v platnost Rámcová úmluva o změně klimatu, Fakta a data – Portál životního prostředí ČR.. Dostupné z: http://portal.env.cz/kalendar/detail.php?zaznam=293 (12.10.2008) 205 Kjótský protokol vstupuje v platnost, Hnutí duha a Centrum pro dopravu a energetiku. Dostupné z: http://www.alokacniplan.cz/tz/2005-02-15.doc (7.10.2008) 206 Convention on Biological Diversity Přistoupení ze strany ČR podepsáno 3.12.1993 a vstoupilo v platnost 3.3.1994. Publikováno až ve : Sdělení MZV č. 134/1999 Sb. o sjednání Úmluvy o biologické rozmanitosti

- 64 -

rozmanitosti všech živých organismů a systémů, musí informovat příslušný úřad (národní středisko biologické bezpečnosti207) v zemi dovozce o úmyslu tyto plodiny vyvézt a o riziku, které mohou způsobit. Tento úřad rozhodne, jestli dovoz schválí. Nemusí jej schválit, ani když vědecky dokázána rizika s jistotou nejsou (tzv. princip předběžné opatrnosti). K Úmluvě o biologické rozmanitosti byl připojen208 Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (2000 v Montrealu)209,. který omezuje potencionální rizika spojená s mezinárodním obchodem geneticky modifikovaných plodin. Vývoj, přeprava, využívání, přenos a uvolňování všech živých modifikovaných organismů a nakládání s nimi mají být prováděny způsobem, který „zabrání ohrožení biologické rozmanitosti nebo ho sníží, s přihlédnutím k rizikům pro lidské zdraví“210. Na stejné konferenci byl schválen i programový dokument nazvaný Agenda 21, který konstatuje211, že právě biotechnologie přispějí k udržitelnému vývoji zlepšením situace ve výživě, zdravotnictví a ochraně prostředí, pokud se budou rozvíjet s rozmyslem a budou fungovat adekvátní bezpečnostní mechanismy. Účastnické státy se zavazují ke sdílení zkušeností.

OSN je podle výroků jejich představitelů pro pěstování geneticky modifikovaných plodin. Například v červnu loňského roku (2007) se generální tajemník Pan Ki-muna se vyjádřil ve prospěch212 geneticky modifikovaných plodin, které by tak mohly například vyřešit zemědělství na vyprahlé půdě Súdánu. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO213), která je součástí OSN, již dříve uvedla, že geneticky modifikované dřeviny214 jsou užitečné pro produkci dřeva ve vhodné kvalitě, resistenci proti škůdcům, chorobám i herbicidům a také pro jejich nižší ceny. Zároveň přiznává i možná rizika, např. vnos cizorodých genů do přírody215. 207 Drobník J.: Historie vzniku, význam a současnost Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti In: sborník Biologická bezpečnost a GMO v České republice po vstupu do Evropské unie (Výzkumný ústav rostlinné výroby), Praha, 2004, str.2-3 208 Ovesná, J., Kučera, L., Sborník ze semináře Otázky biologické bezpečnosti, GMO a Mezinárodní závazky ČR Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha 209 Cartagenský protokol je přejat několika evropskými předpisy: směrnicí 2001/81/EC (o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí) a nařízením č. 1946/2003 (o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů), nařízením č. 1830/2003 (o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravinářských a krmivářských výrobků z GMO) Zdroj: Doubková Z.: Současná legislativa EU a Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti In: sborník Biologická bezpečnost a GMO v České republice po vstupu do Evropské unie (Výzkumný ústav rostlinné výroby), Praha, 2004 210 Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti . Český text dostupný z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:22002A0731(01):CS:NOT. (22.10.2008) 211 Ovesný, J. , Kučera, L., Sborník ze semináře Biologická bezpečnost a geneticky modifikované organismy v České republice po vstupu do Evropské unie, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha 212 Ban Ki-moon, Viníkem v Dárfúru je také klima, Organizace spojených národů, 2007. Dostupné z: http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1304 (8.6.2008) 213 Food and agriculture organisation 214 zejména smrk, borovice, topol, dub, eukalyptus a akáty 215 Biotechnology in food and agriculture – News, Food and agriculture organisation, 2005. Dostupné z: http://www.fao.org/newsroom/en/news/2005/104906/index.html (18.6.2008)

- 65 -

Generální

ředitel

Světové

zdravotnické

organizace

(WHO216)217,

Dr. Gro Harlem Brundtland v srpnu 2002 řekl, že GM potraviny pravděpodobně neohrožují lidské zdraví a proto mohou být konzumovány218.

V otázce biopaliv je OSN naopak proti. Například ředitelka Světové potravinového programu OSN, Josette Sheeranová219 v březnu letošního roku (2008) řekla, že biopaliva významně přispívají k celosvětovému růstu cen potravin a vyzvala Evropskou unii, aby se nad postupem nahrazování ropných paliv produkty ze zemědělských plodin zamyslela znovu a lépe. K tomu se přidal odborník OSN220 na výživu Jean Ziegler biopalivům přičítá růst cen potravin a již v loňském (2007) roce vyzval k pětiletému odkladu biopaliv a označil jejich produkci z obilí za „zločin proti lidskosti“ a „katastrofu pro chudé“. K prudkému zdražení světových cen potravin se vyjadřuje OSN následovně: „Svět potřebuje během příštích dvaceti let vypěstovat dvakrát tolik jídla, než produkuje nyní“, prohlásil generální tajemník OSN Pan Ki-mun221 na summitu pro výživu a zemědělství vloni (2007) v Římě. Pan Ki-mun dodal222, že současnou potravinovou krizi způsobilo několik faktorů. Patří mezi ně změny klimatu, dlouhá období sucha, změny chování spotřebitelů v rozvíjejících se zemích a také pěstování obilovin pro biopalivo. Podle Sheeranové223 potrvá vlna růstu cen potravin nejméně do roku 2010. A dodává, že OSN bude kvůli vyšším cenám potřebovat na potravinovou pomoc chudým zemím od západních vlád dalších 500 milionů dolarů (8,3 miliardy Kč), ročně by to bylo 15 až 30 miliard dolarů224. Politici navíc slíbili, že těm nejhůře postiženým navýší pomoc o více než miliardu dolarů. Na ceny potravin podle Sheeranové silně působí také přesouvání spekulativních investic na komoditních trzích. To přitom podle Sheeranové není žádná krátkodobá „bublina“, ale vlna, která bude trvat déle. Šéf OSN Pan Ki-mun v dubnu letošního roku (2008) oznámil225 vznik nové organizace pro boj s potravinovou krizí. Tuto skupinu sám povede a řídit ji budou také zástupci Světové banky. 216 World health organisation 217 která je také součástí OSN 218 WHO, Food Safety Programme. 20 Questions on genetically modified (GM) foods, 2002. http://www.eufic.org/article/cs/artid/geneticky-modifikovane-potravin/ 219 Cvrček, M., Na biopaliva se hrne kritika ze všech stran, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-23129560-na-biopaliva-se-hrne-kritika-ze-vsech-stran (13.10.2008) 220 Cvrček, M., Britové varují před biopalivy. Blíží se jejich konec?, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ihned.cz/c1-22802140-biopaliva (13.10.2008) 221 Svět vytáhl proti hladu, hraje se o biopaliva, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/svet-vytahl-proti-hladu-hraje-se-o-biopaliva-29772 (19.09.2008) 222 Horký, P., Tažení proti hladu bude velet šéf OSN, E 15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/tazeni-proti-hladu-bude-velet-sef-osn-24235 (19.10.2008) 223 Cvrček, M., Na biopaliva se hrne kritika ze všech stran, Hospodářské noviny . Dostupné z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-23129560-na-biopaliva-se-hrne-kritika-ze-vsech-stran (13.10.2008) 224 Moravec, F., Hádka o biopaliva: OSN zvolila okliku, E 15 online. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c1-25293180-hadka-o-biopaliva-osn-zvolila-okliku (12.11.2008) 225 Horký, P., Tažení proti hladu bude velet šéf OSN, E 15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/tazeni-proti-hladu-bude-velet-sef-osn-24235 (15.06.2008)

- 66 -

,,První a okamžitá priorita, na které jsme se všichni shodli, bude nakrmit hladové“, řekl. Také se vyjádřil k pokusu některých rozvojových zemí zakazovat vývoz potravin, že tak nemají činit, protože to situaci nevyřeší, naopak to povede k dalšímu růstu cen potravin226.

WTO Světová obchodní organizace (WTO227) je zastáncem svobodného obchodu a proto se nevyjadřuje k tomu, zda biopaliva či geneticky modifikované plodiny mají takový či jiný vliv na člověka (na jeho zdraví nebo sociální situaci) ani k tomu jaký mají vliv na životní prostředí. WTO je zásadně proti omezování pravidel volného obchodu a to i s geneticky modifikovanými plodinami a výrobky z nich a stejně tak nemají námitek proti mezinárodnímu obchodu s biopalivy. Omezení vývozu potravin prý nezajistí stabilitu jejich cen228. V dubnu letošního roku (2008) vedoucí představitel Světové obchodní organizace (WTO) Pascal Lamy také zhodnotil omezování vývozu jako krátkodobě špatné řešení. „Je zřejmé, že takové opatření by podpořilo další nárůst cen“, řekl Lamy a dodal, že krize je dalším důležitým důvodem, proč by mělo být co nejdříve dokončeno katarské kolo jednání o volném obchodu, které má mimo jiné liberalizovat obchod s potravinami a dalším zbožím prostřednictvím snížení cel a podpor229.

EU Je všeobecně známo, že WTO požaduje liberalizaci Společné zemědělské politiky Evropské unie, proto i v oblasti obchodu s GM plodinami a z nich vyrobenými produkty není situace jiná. V roce 2003 podaly USA, Kanada a Argentina – tři největší světoví producenti a vývozci GM organismů - u WTO žalobu proti Evropské unii kvůli jejímu moratoriu na schvalování nových GM organismů, které platilo od roku 1998230. Skutečnost byla taková, že Evropská unie zakazovala dovoz GM plodin z amerického kontinentu. I když Evropská unie moratorium ukončila v roce 2004, žalující strany si i nadále stěžovaly, že procesy povolování jsou stále příliš dlouhé231. Světová obchodní organizace v únoru 2006 rozhodla v tomto sporu 226 Midulová, K., Světová banka vzkazuje hladovějícím zemím, aby neomezovaly vývoz potravin, Internetový zpravodajský portál idnes.. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/svetova-banka-vzkazuje-hladovejicim-zemim-aby-neomezovaly-vyvoz-potravin-16i-/ekozahranicni.asp?c=A080429_104104_eko-zahranicni_pin (15.09.2008) 227 World trade organisation 228 Midulová, K., Světová banka vzkazuje hladovějícím zemím, aby neomezovaly vývoz potravin, Internetový zpravodajský portál idnes.. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/svetova-banka-vzkazuje-hladovejicim-zemim-aby-neomezovaly-vyvoz-potravin-16i-/ekozahranicni.asp?c=A080429_104104_eko-zahranicni_pin (15.09.2008) 229 Horký, P., Tažení proti hladu bude velet šéf OSN, E 15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/tazeni-proti-hladu-bude-velet-sef-osn-24235 (15.06.2008) 230 Tejnská, V., Evropa odmítá geneticky modifikované plodiny navzdory rozhodnutí WTO, Občanské sdružení Easy connection. Dostupné z: http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=1416250 (14.07.2008) 231 WTO prohlásila moratorium EU na dovoz GMO za ilegální, Český informační portál o Evropské unii Euractiv.cz Dostupné z: http://www.euractiv.cz/obchod-a-export/clanek/wto-prohlsila-moratorium-eu-na-dovoz-gmo-za-ilegln (24.09.2008)

- 67 -

v neprospěch EU.232 Od té doby už vrcholný orgán EU odsouhlasil prodej 30 geneticky modifikovaných plodin pro potravinářské a krmné účely. „Je to právě naopak, než tvrdí Spojené státy. Evropská unie je největším dovozcem geneticky modifikovaných potravin“, podotkla ve svém prohlášení Evropská komise. Zákaz dovozu stále platí v šesti členských státech. A Evropané dodnes nepatří mezi velké příznivce GM plodin. Podle posledního Eurobarometru233 publikovaného v březnu 2008 je 58 % občanů EU proti GM organismům, 21 % GM organismy podporuje a 9 % Evropanů řeklo, že o GM organismech dosud neslyšelo. V České republice byl zveřejněn234 výzkum v červnu roku 2008. Podle údajů Centra pro výzkum veřejného mínění je veřejnost rozdělena následovně: 46 % obyvatel považuje pěstování geneticky upravených potravin za (velmi + dosti) závažný problém a podle 30 % Čechů a Češek to je málo závažný nebo to není žádný problém. V červnu letošního roku (2008) obvinil předseda správní rady největší světové potravinářské společnosti Nestlé Petr Brabeck, že Evropská unie uplatňuje politický tlak na africké země, aby nepoužívaly GM plodiny. Evropský komisař pro obchod Peter Mandelson to rezolutně popřel235. Připustil však, že EU Afriku v pěstování GM plodin nepodporuje: „Afrika si může pěstovat plodiny, jaké chce, ale protože velká většina jejího zemědělského vývozu je určena pro EU, je samozřejmě v jejím zájmu uspokojovat potřeby tohoto trhu.“

V otázce biopaliv je Evropa naprosto nejednotná. Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas v lednu roku 2008 naznačil, že EU možná přehodnotí svůj původní cíl mít do roku 2020 desetinu pohonných hmot z biopaliv a řekl: “Problémy ohledně životního prostředí a sociální potíže, které způsobují biopaliva, jsou větší, než jsme očekávali236“ Tento řecký

komisař otevřeně připustil237, že se Unie se svým nadšením pro co nejrychlejší rozšíření biopaliv unáhlila a bude muset brzdit. Podle něj by bylo lepší raději nedodržet stanovené cíle, než riskovat, že se ublíží lidem a přírodě. Vzápětí ovšem lotyšský komisař238 pro energetiku Andris Piebalgs, však dal najevo, že se na unijní strategii „desetina v roce 2020“ nic nemění. Na 232 WTO označila moratorium na dovoz GMO do EU za nelegální, Gnosis9.net. Dostupné z: http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006020005 (6.10.2009) 233 Special Eurobarometer:Attitudes of European citizens towards the environment, 2008. Dostupný z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_295_en.pdf (10.10.2008) 234 Veselský, M., Globální ekologické problémy očima české veřejnosti, Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, 2008. Dostupné z: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100806s_oe80625a.pdf (16.9.2008) 235 Nestlé: Evropa by měla přehodnotit odpor ke GMO, Ekolist.cz. Dostupné z: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=41823b0e5303cb597927b8e83baaf641&nocache=invalidate&sh_itm=51aee311d65e5fdd7b 1589589511f6a8&sel_ids=1&ids[x1a4e477f532b1ffa6af556c489a584f3]=1 (15.09.2008) 236 Cvrček, M., Britové varují před biopalivy. Blíží se jejich konec?, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ihned.cz/c1-22802140-biopaliva 237 http://ihned.cz/c3-22761160-000000_d-biopaliva-i-skodi-priznal-brusel (15.09.2008) 238 Tvarůžková, L., Biopaliva i škodí, přiznal Brusel, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ihned.cz/c3-22761160-000000_d-biopaliva-i-skodi-priznal-brusel (10.11.2008)

- 68 -

změně se musejí shodnout šéfové členských zemí. A to může trvat dlouho. V březnu 2008 Evropský parlament prohlásil239 ve své zprávě, že existují jasné důkazy, že by měl být opuštěn závazek 10 %240 biosložky v pohonných hmotách a komisař pro rozvoj Louis Michel dokonce biopaliva označil za katastrofu. V dubnu roku 2008 podle mluvčího Evropské komise Michaela Manna není žádný velký problém pokračovat v pěstování biomasy pro energetické účely, tím se pouze snižuje počet polí, která jsou nechávána neosetá. Aby toho nebylo málo, ve stejném měsíci ovšem Evropská agentura pro životní prostředí (EEA241) zpochybnila242 význam biopaliv první generace pro úspory fosilních paliv a snižování emisí skleníkových plynů, doporučila243 pozastavit plán na dosažení desetiprocentního podílu biopaliv v pohonných hmotách do roku 2020 a naznačila, že biomasa by se spíš měla využívat k topení a výrobě elektřiny, než k pohonu aut. A dodala244, že pro splnění zmíněného plánu nebude dostatek orné půdy, aniž by se energetické suroviny dovážely a to ani v případě, že by se využívala ve větší míře i druhá generace biopaliv. Také poukázala na ničivý dopad, který má produkce biopaliv již nyní na deštné pralesy. V květnu již Evropský parlament uvádí příklon ke zrušení povinné produkce biopaliv a to na základě přijaté studie Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě (ze září roku 2007) o efektivitě politiky využívání biopaliv v členských zemích EU považuje geneticky modifikované dřeviny245 jako jedno z hlavních řešení současné situace s biopalivy. Dále navrhuje výrobu bioenergie z odpadů, zavedení daně z oxidu uhličitého a zejména snížení celkové světové spotřeby energie, zvláště v dopravě246. OECD se přimlouvá247 za otevření trhů 239 Stupavský, V., Víme, co se pod pojmem biopaliva ve skutečnosti skrývá? Mají biopaliva negativní vliv na rostoucí ceny potravin?, Biom.cz Dostupné z: http://biom.cz/clanky.stm?x=2120615 (12.10.2008) 240 Dosažení cíle 10 % biopaliv v palivovém mixu každé členské země do roku 2020 je závazek obsažený v závěrech Evropské rady přijatých v březnu roku 2007. Budoucnost je v biopalivech druhé generace, Tisková zpráva Ministerstva životního prostředí, 2008. Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/web-news.nsf/9ab6596b5dac8075c1256662002b0723/1c91fbb4fc7240b3c1257436004cfaeb?OpenDocument (15.09.2008) 241 European Environment Agency 242 Vědci EU jsou znepokojeni dopady biopaliv, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/vedci-eu-jsou-znepokojeni-dopady-biopaliv-21613 (12.10.2008) 243 Posláním EEP je shromažďovat celoevropské informace o životním prostředí a výsledky jejich zpracování poskytovat evropským institucím i veřejnosti. Viz: http://www.eea.europa.eu/ 244 Vědci EU jsou znepokojeni dopady biopaliv, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/vedci-eu-jsou-znepokojeni-dopady-biopaliv-21613/ (14.10.2008) 245 dřeviny jsou v případě výroby bioethanolu biopalivem tzv.druhé generace 246 OECD zpochybňuje cíl EU pro biopaliva, Český informační portál o Evropské unii Euractiv.cz. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zari-2007/oecd-zpochybnuje-cil-eu-pro-biopaliva/1001689/45832 (15.09.2008) a Králíček, T., Voseček, V., „Nová zpráva OECD: Vysoké ceny potravin? Zvykejme si“, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ihned.cz/109-25089670-on-klima-000000_d-14 (13.10.2008) a OECD: Biopaliva se do deseti let zdvojnásobí, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/burzy-trhy/oecd--biopaliva-se-do-deseti-let-zdvojnasobi-37540 (12.10.2008)

- 69 -

(zrušení celních překážek) s biopalivy a se surovinami, které s nimi souvisejí, protože výroba by pak byla efektivnější a méně nákladná. Je také248 pro zrušení povinné produkce jakýchkoliv biopaliv, zejména těch vyrobených z potravin a také proti jejich vládním podporám (dotacím, daňovému zvýhodnění), které upřednostňují pouze jednu technologii výroby energie z biomasy. Organizace se ve své zprávě zaměřila zejména na kritiku Evropské unie, která podporuje pouze paliva první generace a v rámci plnění svých cílů činí jejich používání pro občany povinné. Při této příležitosti zpochybňuje zejména cíle EU, jako je zvýšit podíl biopaliv na celkové spotřebě pohonných hmot na 10 % do roku 2020 a tvrdí, že by Evropská unie měla tento závazek snížit. K ekologickým a potravinovým otázkám se OECD vyjádřila následovně. Prohlašuje, že biopaliva nešetří ropu a už vůbec nesnižují emise skleníkových plynů249. Také je na základě odborných posudků přesvědčena250, že výrobní náklady na jednotku energie z biopaliv jsou většinou mnohem vyšší než na jednotku vyrobenou z fosilních paliv. A příčinou rostoucích nákladů biopaliv je současná rostoucí cena zemědělských výrobků a surovin251. Což je ale „zamotaný kruh“, protože zároveň OECD považuje energetické využití biomasy za hlavní příčinu zdražování potravin252. Růst cen zemědělských plodin je ovšem prospěšný pouze pro farmáře a výrobce biopaliv253. Důvody zdražování vidí254 OECD také v nízkých úrodách a prohlašuje255, že na neustálý růst cen si budeme muset zvyknout. Předvídá256, že například ceny obilí, kukuřice a mléka v následujících deseti letech vzrostou o 40 až 56 %, přičemž ceny cukru a rýže vzrostou257 o 30 %. Nejvíce by měly zdražit rostlinné oleje, které se budou obchodovat o 80 % výše. OECD dále odhaduje258, že kvůli vládním podporám světová produkce bionafty 247 OECD: Biopaliva se do deseti let zdvojnásobí, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/burzy-trhy/oecd--biopaliva-se-do-deseti-let-zdvojnasobi-37540 (12.10.2008) a OECD zpochybňuje cíl EU pro biopaliva, Businessinfo.cz Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zari-2007/oecd-zpochybnuje-cil-eu-pro-biopaliva/1001689/45832 (15.09.2008) 248 OECD zpochybňuje cíl EU pro biopaliva, Businessinfo.cz Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zari-2007/oecd-zpochybnuje-cil-eu-pro-biopaliva/1001689/45832 (15.09.2008) 249 Oil World: Plány biopaliva se musí omezit, jinak hrozí růst cen, Energybulletin.cz Dostupné z: http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/oil-world-plany-biopaliva-se-musi-omezit-jinak-hrozi-rust-cen (14.11.2008) 250 OECD: Biopaliva se do deseti let zdvojnásobí, E15 online. Dostupné z: www.e15.cz/burzy-trhy/oecd--biopaliva-se-do-deseti-let-zdvojnasobi-37540/ (17.09.2008) 251 OECD: Biopaliva se do deseti let zdvojnásobí, E15 online. Dostupné z: www.e15.cz/burzy-trhy/oecd--biopaliva-se-do-deseti-let-zdvojnasobi-37540/ (17.09.2008) 252 Oil World: Plány biopaliva se musí omezit, jinak hrozí růst cen, Energybulletin.cz Dostupné z: http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/oil-world-plany-biopaliva-se-musi-omezit-jinak-hrozi-rust-cen (12.11.2008) a Králíček, T., Voseček, V., „Nová zpráva OECD: Vysoké ceny potravin? Zvykejme si“, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ihned.cz/109-25089670-on-klima-000000_d-14 (13.10.2008) 253 Oil World: Plány biopaliva se musí omezit, jinak hrozí růst cen, Energybulletin.cz Dostupné z: http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/oil-world-plany-biopaliva-se-musi-omezit-jinak-hrozi-rust-cen 254 Králíček, T., Voseček, V., „Nová zpráva OECD: Vysoké ceny potravin? Zvykejme si“, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ihned.cz/109-25089670-on-klima-000000_d-14 (13.10.2008) 255 Králíček, T., Voseček, V., „Nová zpráva OECD: Vysoké ceny potravin? Zvykejme si“, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ihned.cz/109-25089670-on-klima-000000_d-14 (13.10.2008) 256 Cvrček, M., Britové varují před biopalivy. Blíží se jejich konec?, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ihned.cz/c1-22802140-biopaliva (16.10.2008) a Tvarůžková, L., Biopaliva i škodí, přiznal Brusel, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ihned.cz/c3-22761160-000000_d-biopaliva-i-skodi-priznal-brusel (15.10.2008) 257 Králíček, T., Voseček, V., „Nová zpráva OECD: Vysoké ceny potravin? Zvykejme si“, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ihned.cz/109-25089670-on-klima-000000_d-14 (13.10.2008) 258 Cvrček, M., Britové varují před biopalivy. Blíží se jejich konec?, Hospodářské noviny.

- 70 -

a bioetanolu do roku 2016 vzroste o 160 %. A plodiny pro biopaliva by tak zabraly jen v Evropské unii polovinu půdy vyhrazené pěstování obilnin, olejnin a cukrové řepy. Ovšem v situaci, kdy hodnoty z oblasti životního prostředí nejsou259 adekvátně promítnuty do cen zemědělských ploch, bude i nadále docházet ke kácení deštných pralesů, obzvláště v Latinské 260

Americe a v Africe, jinými slovy k ničení přírody (životního prostředí)

. OECD nabádá261

vlády, aby ničení přírody zabránily.

WB Světová banka je podle slov jejich představitelů k výhodnosti biopaliv dosti skeptická, protože podpora těchto komodit způsobila deformaci na trhu potravin. Na začátku dubna 2008 se ředitel Světové banky (WB262) Robert Zoellick vyjádřil k biopalivům a k situaci na potravinovém trhu. Popřel tvrzení zemědělských a biopalivových lobbyistů a amerických vládních činitelů, že za nárůstem cen potravin je rostoucí poptávka bohatnoucích rozvojových mocností Indie a Číny263. A uvedl: ,,Rychlý nárůst příjmů v rozvojových zemích nevedl k prudkému zvýšení světové spotřeby obilnin a v rozsáhlých cenových nárůstech hlavní roli nehrál.“ Podle ředitele Světové banky nefigurovalo mezi významnými příčinami ani často citované sucho v Austrálii. Podle analýzy Světové banky264 politika podpory biopaliv deformovala trhy potravin a zvýšila ceny třemi hlavními cestami265. Za prvé tím, že převedla užití obilnin z potravin na paliva, za druhé tím, že motivovala farmáře, aby změnili využití půdy. Nakonec ještě podnítila spekulace na trzích obilnin, které pak přispěly k jejich cenovému nárůstu. Zoellick upozornil, že situace na světovém trhu potravin je krizová, neboť koš potravinových cen zaznamenal od roku 2002 do letošního února nárůst o 140 %266. Ovšem kvůli biopalivům to bylo jen částečně (75 %)267, další vliv na růst potravin měly vyšší ceny

Dostupné z: http://ihned.cz/c1-22802140-biopaliva (16.10.2008) 259 OECD zpochybňuje cíl EU pro biopaliva, Český informační portál o Evropské unii Euractiv.cz . Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zari-2007/oecd-zpochybnuje-cil-eu-pro-biopaliva/1001689/45832 (15.09.2008) 260 Hamplová, L., Biopaliva škodí klimatu víc než ropa, tvrdí studie, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-23283305-biopaliva-skodi-klimatu-vic-nez-ropa-tvrdi-studie (12.10.2008) 261 OECD: Biopaliva se do deseti let zdvojnásobí, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/burzy-trhy/oecd--biopaliva-se-do-deseti-let-zdvojnasobi-37540/ 262 World bank 263 Holuša, J., Biopaliva zdražila potraviny o 75 procent,E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/burzy-trhy/biopaliva-zdrazila-potraviny-o-75-procent-35663/ 264 Autor analýzy, respektovaný ekonom Don Mitchell, to zjistil na základě detailní analýzy vývoje cen po jednotlivých měsících; to byla novinka proti jiným studiím, které se zaměřovaly na další časové rámce, a přesný vliv konkrétních faktorů jim tak splýval. 265 SB: Biopaliva zdražila potraviny o 75 procent a způsobila krizi, Ekolist.cz. Dostupné z: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2102569 (11.10.2008) 266 SB: Biopaliva zdražila potraviny o 75 procent a způsobila krizi, Ekolist.cz. Dostupné z: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2102569 (11.10.2008) 267 SB: Biopaliva zdražila potraviny o 75 procent a způsobila krizi, Ekolist.cz. Dostupné z: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2102569 (25.10.2008) a Midulová, K-, Světová banka vzkazuje hladovějícím zemím, aby neomezovaly vývoz potravin, Hospodářské noviny, Internetový zpravodajský portál idnes..

- 71 -

energií (15 %) a hnojiv (15 %)268. Konkrétně u pšenice došlo269 za poslední tři roky k růstu cen o 181 %. „Za poslední dny jsme sice zaznamenali mírný pokles cen pšenice, ale ceny rýže a kukuřice jsou stále na vysoké úrovni,“ řekl novinářům Zoellick270. Růst cen potravin měl podle Zoellicka přímý dopad na nejchudší - na některé rozvojové země a takřka všechny země třetího světa271. Prudký růst cen potravin v posledních letech srazil podle Světové banky ve světě pod hranici chudoby (a na hranici podvýživy) asi 100 milionů lidí272. Řešení současné potravinové krize vidí Zoellick ve zrušení omezení vývozů potravin, které podle něj způsobují hromadění zásob a tím tlačí na další růst cen potravin273.

IMF Ředitel Mezinárodního měnového fondu (IMF274) Dominique Strauss-Kahn se k růstu cen potravin vyjádřil275 překvapivě: „Jak, víme, poučeni z minulosti, tyto věci mohou vyústit ve válku.“ Dále upozornil na fakt, že zasaženi byli i importéři rýže (chudé země jako jsou Filipíny, Bangladéš a Afghánistán), protože tradiční vývozci rýže (Čína, Vietnam a Egypt) omezili export této zemědělské potraviny.

Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/svetova-banka-vzkazuje-hladovejicim-zemim-aby-neomezovaly-vyvoz-potravin-16i-/ekozahranicni.asp?c=A080429_104104_eko-zahranicni_pin 268 Biopaliva zdražila potraviny o 75 procent a způsobila krizi, Ekolist.cz. Dostupné z: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2102569 (25.10.2008) 269 Stern., M., Biopaliva – posel ekologie nebo hladomoru?, Nazeleno.cz. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/kritika-studie-wwf-energeticke-zavery-jsou-nerealizovatelne.aspx (15.9.2008) 270 Midulová, K-, Světová banka vzkazuje hladovějícím zemím, aby neomezovaly vývoz potravin, Internetový zpravodajský portál idnes.. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/svetova-banka-vzkazuje-hladovejicim-zemim-aby-neomezovaly-vyvoz-potravin-16i-/ekozahranicni.asp?c=A080429_104104_eko-zahranicni_pin 271 Stern., M., Biopaliva – posel ekologie nebo hladomoru?, Nazeleno.cz. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/kritika-studie-wwf-energeticke-zavery-jsou-nerealizovatelne.aspx (15.9.2008) a Horký, P., Tažení proti hladu bude velet šéf OSN, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/tazeni-proti-hladu-bude-velet-sef-osn-24235/ (12.10.2008) 272 Biopaliva zdražila potraviny o 75 procent a způsobila krizi, Ekolist.cz. Dostupné z: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2102569 (25.10.2008) 273 Horký, P., Tažení proti hladu bude velet šéf OSN, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/tazeni-proti-hladu-bude-velet-sef-osn-24235/ (12.10.2008) 274 International monetary fund 275 Válka, K., Světová banka opět varuje: biopaliva zdražují potraviny, Táborský deník. Dostupné z: taborsky.denik.cz/ze_sveta/potraviny_banka_zoellick20080414.html (7.10.2008)

- 72 -

4. Politická stanoviska ke geneticky modifikovaným plodinám a bioenergetice

4.1. Hlavní politické strany v České republice Seřazení politických stran bylo zvoleno podle české abecedy, nikoliv podle velikosti či významu, a ani podle názorů na biotechnologie.

ČSSD Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) mezi cíli ve svém volebním programu z voleb roku 2006 doslova uvedla276 „zlepšení kvality života v lepším životním prostředí“. V tomto volebním programu se ČSSD v jedné z kapitol (kterou nazývá „Venkov – místo pro život“) soustředila na „restrukturalizaci zemědělské výroby cíleně usměrňované dotační politikou a investiční podporou, aby se zemědělství, vedle svých základních funkcí, stalo i významným producentem obnovitelných zdrojů energie. Především se jedná o programy výroby ušlechtilých energií ze zemědělské produkce (bioetanol, bionafta, bioplyn) a programy energetického využití biomasy.“ ČSSD předpokládala, že touto restrukturalizací a podporou se vyřeší situace s nadbytkem zemědělské produkce a zlepší příjmy rolníků. ČSSD také navrhovala ekologickou daňovou reformu, která by ocenila přírodní zdroje a jejich přínosy. Došlo by tak ke „snížení daní osob s nižšími příjmy a zároveň ke snížení produkce energie z uhlí a ropy a k úspoře v užívání neobnovitelných surovinových zdrojů“. Strana bude (podle zmíněného volebního programu) usilovat, aby veřejná správa šla příkladem, například minimálním podílem automobilů na alternativní paliva ve vozových parcích státní a veřejné správy.

Názory sociální demokracie se měnily v průběhu času. K otázce geneticky modifikovaných plodin i biopaliv se v době svého „vládnutí“ vyjadřoval bývalý ministr zemědělství Petr Zgarba kladně, ovšem v letošním roce (2008) byl stínový ministr zemědělství Michal Hašek již v otázce biopaliv spíše skeptický (a vyžaduje jejich zastavení a přehodnocení). Koncem září 2005 tehdejší ministr zemědělství Petr Zgarba přiznal277, že do výroby biopaliv pro dopravu bude možné v budoucnu použít i geneticky modifikovanou kukuřici, melasu nebo cukr. A také prohlásil, že ČSSD podporuje programy pro pěstování rychle

276 Volební program ČSSD, Volby.glosy.info, 2006 Dostupný z: http://volby.glosy.info/volebni-program/cssd (11.10.2008) 277 Fiala, Z., Szirmai, E., Smetanu slíznou překupníci, Ekonom, 2005. Dostupné z: http://www.cssd.cz/dokumenty/archiv/archiv-2005/s2415/a2722.html (11.10.2008)

- 73 -

rostoucích dřevin a bylin k energetickému využití. Podotkl, že se jedná o objemné hmoty, které nelze přepravovat na dálku, proto je to příležitost pro mikroregiony, obce a jednotlivé podnikatele. Věřil, kvůli stoupajícím cenám ropy, že se investice do energetického využití biomasy vyplatí, protože podle něj ceny ropy zvyšují ceny všech energií. Zgarba předvídal, že 30 až 35 % zemědělské produkce bude v budoucnu používáno pro nepotravinářské použití. V květnu 2008 stínový ministr zemědělství z ČSSD Michal Hašek řekl278, že evropský cíl (deseti procent) v oblasti biopaliv je potřeba přehodnotit, a že na toto téma by měla začít debata279. Domníval se, že tento cíl je sice technicky splnitelný, ale kvůli potravinové krizi nebyl v nastalé situaci morální. Ale zároveň připustil, že v budoucnosti možná bude jiná situace. Hašek dodal280, že je třeba monitorovat zabírání orné půdy a zejména sledovat k jakým účelům se bude používat. O návrhu zákona, který předkládala ČSSD (měl by regulovat „nadvládu“ supermarketů v ČR) Hašek řekl, že „není jen o maržích a cenách, ale o etickém chování firem“. V červenci (2008) se Hašek vyslovil281 pro odklad programu na podporu silně koncentrovaných biopaliv.

KDU-ČSL Volební program282 KDU-ČSL (Křesťanské a demokratické unie – československé strany lidové) voleb v roce 2006 obsahoval problematiku obnovitelných zdrojů včetně biopaliv. Z důvodu převisu nabídky zemědělských plodin nad poptávkou KDU-ČSL doporučila a podpořila jejich nepotravinářské využití, zejména pro výrobu energie, tepla, elektřiny či paliv v dopravě. Tím také chtěla zvýšit energetickou soběstačnost venkova a přispět k efektivnímu využití zemědělské produkce.

V současné době je KDU-ČSL kritická k oběma typům biotechnologií: genetické modifikace podle nich zasahují do „božího díla“ a na druhou stranu biopalivům vyčítá jejich neefektivnost (náklady na výrobu jsou vyšší než výnosy), ale věří ve strategický význam biomasy jako energetického zdroje (v krizových situacích).

278 „Oblečená-neoblečená" biopaliva, ČT24. Dostupné z: http://www.ct24.cz/ekonomika/14822-oblecena-neoblecena-biopaliva (28.10.2008) 279 Biopaliva a ceny potravin, Otázky Václava Moravce, ČT, 2008. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/1126672097/text/208411030500511_6.txt (14.10.2008) 280 Hloušek, P., Potraviny letos mohou podražit nejméně o dalších 10 procent, Otázky Václava Moravce, ČT, 2008. http://www.novinky.cz/clanek/139566-potraviny-letos-mohou-podrazit-nejmene-o-dalsich-10-procent.html (14.10.2008) 281 Biopaliva nejsou závazná, říkají ministři EU, Český informační portál o Evropské unii Euractiv.cz. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/biopaliva-nejsou-zavazna-rikaji-ministri-eu (11.10.2008) 282 Volební program KDU-ČSL, Volby.glosy.info, 2006. Dostupný z: http://volby.glosy.info/volebni-program/kdu-csl (20.10.2008)

- 74 -

Koncem listopadu loňského (2007) roku předseda středočeských mladých křesťanských demokratů Jan Jakob řekl, že vzhledem k tomu, že náklady na výrobu biopaliv jsou v dnešní době mnohem vyšší než energetická výnosnost, neexistují žádná „vhodná“ biopaliva, která by se měla používat. Biopaliva bude možné používat až v daleké budoucnosti, kdy vědci vyvinou mnohem ekonomičtější a ekologičtější biopaliva. Zatím vypouští příliš mnoho zplodin a ještě k tomu jejich pěstování je příčinou kácení pralesů v Brazílii. Neopomněl zmínit i vliv růstu cen potravin na chudé. Libor Ambrozek, předseda sněmovního výboru pro životní prostředí (a poslanec KDUČSL) v červenci 2008 v pořadu „Studio Česko“ uvedl283, že Evropská unie by měla zastavit další rozvoj biopaliv a přehodnotit své cíle, které si předsevzala do roku 2020. Ambrozek ale nepovažoval za nutné zrušit to, co již funguje (tj. existující výrobny bioethanolu, bionafty). Dále uvedl, že někteří kolegové z jeho strany, například Cyril Svoboda, jsou pro okamžitou likvidaci využití biopaliv, ale on ne. Libor Ambrozek také přiznal, že původně byla biopaliva schvalována s dobrými úmysly, jako je ochrana životního prostředí, snížení závislosti na ropě nebo pomoc českým zemědělcům, ovšem dnes v době vysokých potravinových cen je situace jiná. V září letošního roku (2008) uvedl tiskový mluvčí KDU-ČSL Mgr. Martin Horálek Rámcový program energetické politiky. K tomu předseda KDU-ČSL Jiří Čunek dodal284: „Shodli jsme se na tom, že energetická politika by pro nás měla být otázkou nejvyšší důležitosti, protože ovlivňuje nejenom naši ekonomiku, ale i nezávislost. Nedojde-li však do dvou let k zásadním rozhodnutím v oblasti jádra a uhlí, pak ztratíme všechny současné výhody.“ Tento dokument285 klade důraz na energetické úspory a používaní obnovitelných zdrojů energie. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba k tomu řekl, že biomasa by měla být záložním zdrojem (zejména tepelné) energie v krizových situacích zejména pro klíčové instituce (například nemocnice) a také pro menší obce. KDU-ČSL podle tohoto dokumentu podpoří ty projekty, které budou zavádět v centrálním vytápění např. biomasu nebo bioplyn, který si můžeme vyrábět sami. KDU-ČSL si byla vědoma, že velká sídla se neobejdou bez tepláren spotřebovávajících uhlí, ty by však měly být doplněny kogenerací (výroba elektřiny i tepla zároveň). Program hlásal, že KDU-ČSL je pro zachování podílu biopaliv ve výši 5 % v dopravě

283 Rozhovor s Liborem Ambrozkem, Pořad Studio Česko. Dostupné z: http://www.kdu.cz/default.asp?page=311&idr=132&IDCl=24094 (17.10.2008)) 284 Nový hlas, Zpravodaj KDU-ČSL , 9/2008. Dostupný z: www.kdu.cz/videa/Media_25038_2008_9_23_10_38_37.pdf (04.10.2008) 285 Energetická politika – rámcový program, KDU-ČSL, 2008. Dostupné z: http://www.kdu.cz/default.asp?page=510&idr=10368&IDCl=24997 a Energetická politika, KDU-ČSL, 2008. Dostupné z: http://www.kdu.cz/default.asp?page=311&idr=135&IDCl=24695 (19.10.2008)

- 75 -

a bude podporovat technologie zejména vyšších generací, protože stávající výroba biopaliv nedosahuje příznivých energetických poměrů. Koncem září letošního roku (2008) předseda středočeských mladých křesťanských demokratů Jan Jakob286 považoval biopaliva škodlivější než běžná paliva a tedy tvrdil, že nesmí docházet ke zvyšování podílu bioethanolu v pohonných hmotách. Konstatoval, že na ropu ani plyn nelze spoléhat, neboť jejich zásoby se nacházejí v politicky nestabilních oblastech. Takže logicky došel k závěru, že nejekologičtější pro masovou výrobu elektřiny jsou jaderné elektrárny. Jakob věřil, že jaderný odpad bude v budoucnu cennou surovinou k dalšímu využití. V únoru roku 2005 se tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek vyjádřil287 ke geneticky modifikovaným plodinám, při příležitosti projednávání vládní novely zákona o GM organismech: „Přece jenom člověk by měl mít určitou úctu ke stvoření a neměl by překračovat hranice, ze kterých možná není návratu.“

KSČM V oblasti hospodářské politiky KSČM (Komunistické strany Čech a Moravy) podle volebního programu z roku 2006 prosazovala288 mimo jiné „Strukturální politiku ČR zaměřenou na vytipované strategické obory jako jsou

informační technologie, mikroelektronika,

biotechnologie a kvalifikovaná chemie, vybraná strojírenská odvětví“.

KSČM je odpůrcem geneticky modifikovaných plodin a zároveň je chladná i v otázce biopaliv první generace, podporuje spíše biopaliva generace druhé. V dubnu letošního (2008) roku hovořil289 1. místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu Miloslav Ransdorf o tom, že jednou z hlavních priorit českého předsednictví Rady EU „musí“ být energetika. Připomněl, že mnoho evropských zemí elektřinu dováží. Ransdorf předpovídal, že Česká republika bude mezi těmito zeměmi od roku 2015. Neviděl ovšem řešení v biomase, biopalivech ani v jiném obnovitelném zdroji, ale v jaderné energetice. Obnovitelné zdroje považoval pouze za doplňkové. U biopaliv poznamenal, že při současných 700 milionech automobilů na světě by bylo potřeba dohromady 286 Jakob, J., Ekologie s rozumem, 2008. Dostupné z: http://www.janjakob.cz/clanky/3 (5.10.2008) 287 Březina, I., Geneticky modifikované organismy pod farářskou kuratelou?, Britské listy. Dostupné z: http://www.blisty.cz/art/22127.html (7.10.2008) 288 Volební program KSČM, Volby.glosy.info, 2006 Dostupný z: http://volby.glosy.info/volebni-program/kscm/ (11.10.2008) 289 Postoj KSČM k českému předsednictví Rady EU, Tisková konference KSČM, 28. dubna 2008. Dostupné z: http://www.kscm.cz/article.asp?thema=3889&item=38792 (17.10.2008)

- 76 -

1,4 miliardy hektarů zemědělské půdy a to odmítl kvůli růstu cen a také pro to, že biopaliva vypouštějí do ovzduší oxid dusný, který má horší dopad než oxid uhličitý. Ransdorf byl přesvědčen, že v budoucnosti budou využitelné v energetice také nanotechnologie. Pokud jde o Společnou zemědělskou politiku Evropské unie, tak ta by měla být změněna. Podle Ransdorfa má Česká republika už řadu let patent na snížení celosvětových emisí, ovšem naráží na administrativní překážky. V srpnu 2008 k tématu Ransdorf dodal290, že produkce biopaliv v Evropské unii činí 2 miliony, v Brazílii 3,6 milionů a v USA 3,8 milionu tun ročně. Což znamená, že Spojené státy stahují 128 milionů tun kukuřice ročně. Podle Ransdorfa tvoří podíl biopaliv na vzestupu cen kukuřice a sóji 70 % a u pšenice 10 %. Mluvil nejen o potravinové ale i energetické krizi, jejímž řešením je podle něj jaderná energetika. V červenci letošního roku (2008) se poslanec KSČM Václav Exner291 vyjádřil k potravinovému problému, ze kterého vinil „honbu za ziskem“292 zemědělsko-potravinářských gigantů. Kritizoval monokulturní rostliny na velkých koncentrovaných půdách. Poznamenal, že některé země plné hladovějících ve skutečnosti zároveň potraviny vyvážejí, a uvedl Indii a Keňu. V srpnu 2008 se předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kovalčík vyjádřil293 k biopalivům, které by se prý měly přehodnotit, kvůli vysokým nákladům v Evropě. Podle něj vysoké náklady vedly k tomu, že se biopaliva dováží z Brazílie. Doporučoval spíše biolíh druhé generace a u bionafty odmítl její výrobu z palmového oleje, kvůli kterému jsou drancovány tropické palmové lesy. V otázce zdražujících se potravin uvedl jako příčiny neúrodu, rostoucí spotřebu Indie a Číny, ale i biopaliva. Kovalčík v jedné větě řekl, že není primární kritik biopaliv a zároveň citoval kritiky, kteří tvrdili: „na výrobu jedné tuny biopaliva je zapotřebí 1,1 tuny fosilního paliva“. Na závěr pronesl moralizující heslo: „Mělo by se k tomu přistupovat z pohledu lidí, nikoli z pohledu zisku těch či oněch daňových skupin.“ V (komunistických294) Haló novinách jsou často kritizovány geneticky modifikované plodiny. V únoru 2008 Jan Zeman295 v článku „Geneticky modifikované organismy ohrožují biodiverzitu“ řekl296, že i v České republice „probíhá posuzování vlivů na životní prostředí GM 290 Ransdorf, M., Jsme na jedné planetě, 2008. Dostupné z: http://www.kscm.cz/article.asp?thema=2971&item=39566 (16.10.2008) 291 Exner, V., Hladomor a současní hladoví, Halonoviny, 2008. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=63172 (16.10.2008) 292 systém založený na zisku, tj. kapitalismus 293 Kudrnovská, M., Rozhovor s Pavlem Kováčikem: Planetu nelze drancovat kvůli zisku, KSČM, 2008. Dostupné z: http://www.kscm.cz/article.asp?thema=3855&item=39517 (7.10.2008) 294 Haló noviny se označují za „český levicový deník“, ovšem jsou v nich prezentovány výhradně názory KSČM. 295 Zastupitel KSČM v Městské části Praha 13 296 Zeman, J., Geneticky modifikované organismy ohrožují biodiverzitu, Halonoviny. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=56003 (13.10.2008)

- 77 -

plodin formálně, pod taktovkou jeho příznivců“. Často podle něj docházelo k výměně pracovníků mezi firmami vyrábějícími GM osiva a státní správou. Přínosy používání GM organismů považuje za krátkodobé. Dále vyjmenoval čtyři rizika způsobená GM plodinami, které ohrožují biodiverzitu, mezi nimi křížení GM plodin a konvenčních plodin, nebo vznik rezistentních plevelů či škůdců. V květnu 2008 viděl297 Josef Šulc vliv Američanů (a mezinárodních kapitalistů) v prosazování GM plodin v Evropě. A uvedl, že byly ve světě pouze čtyři testy, které nebyly ovlivněny producenty GM osiva. „Ve dvou z těchto testů se objevily již po 14 dnech konzumace příznaky vlivu na lidský organismus.“ V září 2008 k tématu dodal298, že dodnes neexistuje žádná „seriózní“ nezávislá studie týkající se dlouhodobého působení GM plodin na člověka. A odůvodňoval to tím, že o to není zájem a také dobou, která uplynula od uvedení GM plodin na trh.

ODS Volební program ODS z voleb roku 2006 obsahoval299 biotechnologie pouze v kapitolách o zemědělství a venkově. Ve venkovských sídlech podporoval ekonomické oživení pomocí nejmodernějších technologií zpracování zemědělských surovin a dřeva. A uvedl, že podpoří snadné zahájení podnikatelské činnosti malých podniků na venkově, zejména těch, které se zaměří na biotechnologie. Občanští demokraté také slibovali využívání obnovitelných zdrojů surovin pro průmyslové zpracování a vytvoření podmínek pro trh s biopalivy na základě daňové politiky. K tématu geneticky modifikovaných plodin se vyjádřil300 v únoru 2005 Jaroslav Pešán301, v souvislosti s projednáváním vládní novely zákona o geneticky modifikovaných organismech, že potraviny z geneticky modifikovaných organismů jsou „celosvětovým trendem“.

V květnu roku 2006 proběhl duel mezi Mirkem Topolánkem a Martinem Bursíkem, ve kterém mimo jiné došlo i na biotechnologie. Topolánek na Bursíkovu otázku, zda 297 Šulc, J., Byla přijata pravidla pro užití buněk k léčebným účelů, Halonoviny. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=60929 (19.10.2008) 298 Šulc, J., Paradoxy jednotného trhu Evropské unie, Halonoviny. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=66072 (19.10.2008) 299 Volební program ODS, 2006. Dostupný z: http://www.ods.cz/volby/weby/2006/program-0.php (8.10.2008) 300 Březina, I., Geneticky modifikované organismy pod farářskou kuratelou?, Britské listy. Dostupné z: http://www.blisty.cz/art/22127.html (14.10.2008) 301 člen ODS a bývalý poslanec Parlamentu České republiky

- 78 -

biotechnologie včetně genetických manipulací mají budoucnost odpověděl302, že pokud mezi ně zařadíme i chmel a většinu dnes pěstovaných plodin, tak s názorem na velkou budoucnost biotechnologií souhlasí. V červnu roku 2007 ministr průmyslu a obchodu, Martin Říman303 řekl, že biotechnologie, informační technologie, zdravotnická technika a další "moderní" obory, by měly získávat stále větší podíl ve výrobě i vývozu České republiky. Dále prohlásil, že Czech Trade bude aktivně napomáhat tyto (pro Českou republiku netradiční) obory na cizích trzích prosazovat.

Ministr zemědělství a místopředseda ODS Petr Gandalovič v květnu letošního roku (2008) řekl304, že Víceletý program uplatnění biopaliv v tuzemské dopravě, který koncem letošního února schválil Topolánkův kabinet, se bude měnit. Česká republika, s ohledem na vývoj cen potravin (uvedl, že letos očekává desetiprocentní růst cen potravin305) a dopady tohoto vývoje, především do chudých zemí třetího světa, od příštího roku nezavede program podpory vysokoobsažných biopaliv, a ani nebude zvláštními ekonomickými nástroji, úlevami, dotacemi a podobně biopaliva podporovat. Gandalovič se domnívá306, že povinné přimíchávání 4,5 % neovlivní ceny potravin, takže na této hranici Česká republika pravděpodobně zůstane. Splněním desetiprocentní hranice by se plocha osetá energetickými plodinami musela zdvojnásobit (a to na úkor zemědělské půdy dodává), proto bude usilovat, aby EU přehodnotila alespoň některá časová hlediska. Gandalovič v červnu letošního (2008) roku navíc upozornil307, že pokud je v palivech biosložka více než 5 %, tak motory musejí být speciálně přizpůsobené. Také uvedl důvody, které byly příčinou zavádění biopaliv (ochrana životního prostředí, částečná náhrada fosilních paliv, snížení nezávislosti na dovozech, zemědělské přebytky) a jejich zpochybnění. „Česká vláda bude znovu prověřovat přínosy biopaliv a zejména jejich souvislost s růstem cen potravin.“ Gandalovič dále řekl, že daňové úlevy na biopaliva nemá současná vláda v úmyslu zavádět. K tématu v září ještě dodal308, že je možné, že efekty biopaliv nejsou tak významné, jak se zdálo, neboť ceny potravin opět klesly. Takže je možné, že růst potravin měl 302 Mirek Topolánek: Duel s Martinem Bursíkem, Aktuálně.cz, 2006. Dostupné z: http://www.ods.cz/media/clanek.php?ID=3138 (13.10.2008) 303 Mostýn, M., „Martin Říman: Nejsme tak bohatí, aby nás reprezentovali nekvalitní zástupci“, Hospodářské noviny, 2007 Dostupný z: http://www.ods.cz/media/clanek.php?ID=5134 (13.10.2008) 304 Havel, P., Potravinová krize brzdí využití biopaliv v Česku. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=605491 (19.10.2008) 305 Hloušek, P., Potraviny letos mohou podražit nejméně o dalších 10 procent, Otázky Václava Moravce, ČT, 2008. http://www.novinky.cz/clanek/139566-potraviny-letos-mohou-podrazit-nejmene-o-dalsich-10-procent.html (14.10.2008) 306 Biopaliva a ceny potravin, Otázky Václava Moravce, ČT, 2008. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/1126672097/text/208411030500511_6.txt (14.10.2008) 307 Gandalovič, P., U biopaliv brzdíme, Euro, 2008. Dostupné z: http://www.ods.cz/media/clanek.php?ID=6945 (15.10.2008) 308 Gandalovič, P., Lesy nepřinášejí státu zisk, chci to změnit, Profit, 2008 Dostupné z: http://www.ods.cz/media/clanek.php?ID=7580 (17.10.2008)

- 79 -

zcela jiné příčiny, například neúrodu nebo zvýšení poptávky. Ministr také konstatoval, že současný plán zvyšovat podíl biopaliv v České republice až na 4,5 % do roku 2009 bude dodržen. Bývalý předseda ODS Václav Klaus v říjnu letošního (2008) roku ve svém projevu309 prohlásil, že to jsou právě lobbyisté šířící paniku kolem globálního oteplování, kteří vydělávají na (kromě jiného) pěstování nepotravinových plodin, ze kterých jsou vyráběna biopaliva na úkor výroby potravy (s dobře známými vedlejšími efekty).

SZ Strana zelených (SZ, Zelení) ve svém volebním programu310 z roku 2006 prosazovala „vytvoření stabilního právního, transparentního a ekonomicky atraktivního podnikatelského prostředí pro dynamický rozvoj obnovitelných zdrojů“, především biopaliv (z nich zejména bionafty), ale prosazovala i zemní plyn. Naproti tomu byla pro odklon od uhlí, ropy a od jaderných elektráren. Předseda Strany zelených a ministr životního prostředí, Martin Bursík v květnu 2006 na Topolánkovu otázku, proč Zelení nezařadili atomovou energii mezi zvýhodněné zdroje ve své představě ekologické daňové reformy (viz dále), odpověděl311: „Jaderné palivo se separuje z rudy, která je neobnovitelným zdrojem energie. Náš nový zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů vychází z evropské směrnice, která definuje, že obnovitelnými zdroji energie jsou: voda, vítr, slunce, energie zemského nitra, energie vln a biomasa.“

Zelení ve svém volebním programu uvedli, že největší perspektiva obnovitelných zdrojů je ve výrobě tepelné energie z biomasy, proto je rozvoj a podpora využití biomasy k energetickým účelům pro ně prioritou. Zelení byli přesvědčeni, že biomasa (včetně biopaliv) má uzavřený cyklus uhlíku a tedy, že nepřispívá ke globálnímu oteplování. Pěstování biomasy podle nich vytváří nová pracovní místa a je alternativou pro venkov. Strana zelených navrhovala přeřazení briket a pelet z biomasy pro vytápění z 19% do snížené sazby DPH 5 %. (Tím by se ČR dostala na úroveň Rakouska a Německa, kam je z důvodů vysoké DPH v ČR téměř veškerá

309Klaus, V., Panika kolem globálního oteplování je nepřijatelná, čelit jí musí i ekonomové, Projevy a vystoupení, 2008. Dostupné z: http://www.vaclavklaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=crfGuAYhEBJK (13.10.2008) 310 Volební program – Strana zelených, Volby.glosy.info, 2006 Dostupné z: http://volby.glosy.info/volebni-program/zeleni (15.10.2008) 311 Mirek Topolánek: Duel s Martinem Bursíkem, Aktuálně.cz, 2006. Dostupné z: http://www.ods.cz/media/clanek.php?ID=3138 (13.10.2008)

- 80 -

česká produkce biopelet vyvážena.) SZ prosazovala zákaz topení uhlím od 1.1.2010, což by se podle ní pozitivně projevilo na stavu ovzduší. Strana zelených (na základě svého volebního programu) bude podporovat a propagovat pěstování konopí pro technické účely (včetně účelů energetických). Strana zelených bude také prosazovat zavedení separovaného sběru bioodpadů (například kuchyňské zbytky nebo odpady ze zahrad). Požaduje nápravu současného stavu, kdy jsou bioodpady ukládány na skládky nebo jsou spalovány za produkce nebezpečných látek a toxického popílku. Volební program Zelených obsahoval koncept ekologické daňové reformy312, jehož hlavním cílem je menší množství škodlivých emisí. V květnu letošního (2008) roku oznámil313 Bursík, že ze studie, kterou pro Stranu zelených vypracovala společnost Enviros, plyne, že do roku 2020 lze snížit současné emise skleníkových plynů (oxidu uhličitého, oxidu dusného či metanu) v České republice na polovinu, a to za přijatelných investičních nákladů. Náklady se pohybují pod hranicí dvou tisíc korun za ušetřenou tunu skleníkových plynů. Mezi sedmi redukčními opatřeními (které by k tomuto cíli vedly) jsou i zvýšení využívání biomasy při výrobě elektřiny i tepla a také zvýšení využití bioplynu. Studie dále uvádí, že celkový redukční potenciál skleníkových plynů je ještě vyšší – ČR by jich mohla vypouštět v roce 2020 až o 70 % méně než dnes, ovšem s ještě vyššími náklady.

Cíl snížení emisí by podle volebního programu SZ mohl být dosažen snížením celkové spotřeby energie a zejména snížením poptávky po fosilních palivech. Toho by podle SZ mohlo být dosaženo prostřednictvím tzv. ekologické daně, která povede k vývoji a aplikaci nových environmentálně šetrnějších technologií (např. využití biomasy při výrobě elektřiny a tepla či pro pohon dopravních prostředků). Výše ekologické daně bude záviset na míře znečišťování, kterého se znečišťovatel dopouští. Strana zelených by ráda prosadila, aby si motoristé mohli u všech čerpacích stanic vybrat i palivo s větším množstvím biosložky, než je povinné. V rozhovoru v časopise Respekt z dubna 2008 Martin Bursík prozradil314, že nový energeticko-klimatický balíček Evropské komise obsahuje i návrh kritérií udržitelnosti biopaliv, kde pouze biopaliva, která sníží emise oxidu uhličitého o nejméně 35 % ve srovnání s ropnými 312 Je nutné připomenout, že její první etapa již byla schválena a začala 1. ledna letošního roku (2008). Zdroj: Nejedlá, M., Zimmermannová, J., Ekologická daňová reforma v ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR - Odbor udržitelné energetiky a dopravy. Dostupné z: http://www.ekomonitor.cz/cz/seminare/download/071113/04_Nejedla.pdf (15.11.2008) 313 Do roku 2020 můžeme snížit skleníkové emise až na polovinu, Tisková zpráva Ministerstva životního prostředí, 2008. Dostupné z: http://www.zeleni.cz/9114/clanek/do-roku-2020-muzeme-snizit-skleni (1.11.2008) 314 Rozhovor S Martinem Bursíkem o zátěži nejen ekologické, Respekt.cz, 2008. Dostupné z: http://www.respekt.cz/rozhovory-detail.php?sel_id=71 (18.10.2008)

- 81 -

produkty, budou považována za ekologicky přínosná315. Bursík zdůraznil, že je potřeba investovat do moderních technologií, tj. do biopaliv tzv. druhé generace, neboť ta mají potenciál mít až osmkrát nižší emise skleníkových plynů. V červenci letošního roku (2008) Bursík uvedl316, že podle něj vláda nemusí 10% cíl (týkající se biopaliv) přehodnocovat. Česká republika má podle něj „dostatek volné půdy pro pěstování dostatku potravin i surovin pro biopaliva na povinné přimíchávání i na start využívání vysokoprocentních směsí biopaliv“. Bursík nevěřil, že biopaliva jsou hlavní příčinou zvyšování cen potravin. Hlavní podíl podle něj měla především rostoucí poptávka po potravinách a krmivech v zemích jako je Čína či spekulativní nákupy potravinářských komodit.

SZ je zásadně proti produkci geneticky modifikovaných zemědělských plodin, naopak prosazuje tzv. bioprodukty. K tomuto tématu v květnu 2007 Martin Bursík uvedl317: „I když

bude

zemědělec

pěstovat

geneticky

modifikované

rostliny

či

plodiny

jen

na experimentální bázi, nežije v izolovaném akváriu. Prach s modifikovanými organismy se může přenést na sousední pole.“ Zmínil také, že v minulosti přesvědčil českou reprezentaci aby podpořila udělení výjimky318 Maďarsku, které se bránilo geneticky modifikované kukuřici firmy Monsanto

4.2. Církev Katolická církev, ač nevítá příliš některé aplikace biotechnologií, dotýkajících se přímo lidí (možnost zasahovat o genetické výbavy lidských embryí), věří, že geneticky modifikované rostliny, které jako jediné vydrží drsné přírodní podmínky (které jsou v některých rozvojových zemích), mohou zachránit chudý lid od hladomoru. Nejnovější názor katolické církve na genetiku je negativní. V březnu 2008 biskup Gianfranco Girotti, který stojí v čele jednoho z hlavních soudů papežské kurie, Soudu apoštolské penitenciárie, oznámil319, že genetická modifikace je jedním ze sedmi nových smrtelných hříchů a dochází při ní k porušování lidských práv. Podle Girottiho manipulace s geny, které ničí

315 Dalším kritériem je například, že energetické plodiny nesmí být pěstovány za cenu narušení chráněných ekosystémů. 316 Biopaliva nejsou závazná, říkají ministři EU, Český informační portál o Evropské unii Euractiv.cz, 2008 http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/biopaliva-nejsou-zavazna-rikaji-ministri-eu (19.10.2008) 317 Stingl, T., Česko bude nízkouhlíkovou ekonomikou, Profit, 2007 Dostupné z: http://www.profit.cz/cesko-bude-nizkouhlikovou-ekonomikou/23262.html (17.10.2008) 318 o výjimce se rozhodovalo na úrovni Evropské unie 319 Vatikán představil nový seznam smrtelných hříchů , ČT24, 2008. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/8386-vatikan-predstavil-novy-seznam-smrtelnych-hrichu (18.10.2008)

- 82 -

původní DNA nebo ničí embrya je morálně pochybná, protože její výsledky nemůžeme ani předvídat, ani mít pod kontrolou320. Ale nelze si nepovšimnout, že se jedná o kritiku aplikací genetického inženýrství na člověka. Jak již bylo uvedeno výše, Svatá stolice nepovažuje genetickou modifikaci rostlin za nepatřičnou. Například arcibiskup Renato R. Martino ve svém projevu321 na Ministerské konferenci o vědě a technologii v zemědělství v červnu roku 2003 v městě Sacramento v Kalifornii schválil geneticky modifikované plodiny a odůvodnil to tím, že pomohou snížit chudobu a to je to hlavní. V roce 2004 vydal322 český Katolický týdeník článek „Zachrání modifikované potraviny svět?“, ve kterém shrnul několik předchozích prohlášení představitelů katolické církve týkajících se geneticky modifikovaných potravin. V daném roce Vatikán na konferenci (spolupořádané s americkým velvyslanectvím) na Gregoriánské univerzitě v Římě s názvem „Nakrmit hladový svět: morální imperativ biotechnologie“ podpořil myšlenku využití geneticky modifikovaných organismů k výrobě potravin. Gonzalo Miranda, děkan Fakulty bioetiky na Papežské univerzitě Regina Apostolorum, během konference představil teologické argumenty k této problematice. Z knihy Genesis, dokumentů druhého vatikánského koncilu a některých papežových proslovů podle Mirandy vyplývá, že člověk jako střed a vrchol všeho stvoření je povolán k tomu, aby přírodu nejen chránil, ale i kultivoval. Katolický týdeník také uvedl, že vatikánská konference, která se konala necelý rok předtím, vyzvala vědce k podrobnějším studiím a k otevřenější komunikaci, aby se vyřešil tento „ideologický konflikt“. V únoru 2008 nejvyšší hodnostáři římskokatolické církve vydali323 k problematice geneticky modifikovaných plodin stanoviska, které souzní s optimistickými vědci. Můžeme se dočíst, že „příroda není posvátnou realitou, do které člověk nesmí zasahovat. Spíše se jedná o dar Stvořitele lidské společnosti, svěřený inteligenci a morální zodpovědnosti mužů a žen. Lidská bytost nedělá nic nedovoleného, když do přírody zasahuje tím, že modifikuje některé její charakteristiky nebo vlastnosti.“ Vatikán věří, že by se transgenní rostliny mohly stát hlavně v zemích třetího světa nástrojem ke snížení světové chudoby.

320 Hůlková, K, Vatikán modernizuje seznam těžkých hříchů, Lidové noviny, 2008. http://www.lidovky.cz/vatikan-modernizuje-seznam-tezkych-hrichu-f2b-/ln_zahranici.asp?c=A080311_080356_ln_zahranici_mtr (19.10.2008) 321 Renato R. Martino, Ministerial Conference On Science And Technology In Agriculture, Sacramento, California, Portál Vatican.va Dostupné z: http://www.vatican.va/roman_curia/secretariat_state/2003/documents/rc_seg-st_20030625_gmo-martino_en.html (7.10.2008) 322 Zachrání geneticky modifikované potraviny svět?, Katolický týdeník 44/2004 Dostupné z: http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=572&w (16.10.2008) 323 Mohelská, L., Klos, R., Genetiky modernizovaný obchod, internetový ekonomický časopis BIZ, citovaný na: http://www.biotrin.cz/czpages/m2008/022008.htm (10.10.2008)

- 83 -

Vatikán považuje výzkum obnovitelných energetických zdrojů za velkou prioritu, zejména kvůli negativním dopadům současného globálního energetického systému tvořeného převážně fosilními palivy. Ovšem neprosazuje obnovitelné zdroje za každou cenu, zvláště pokud dopady jejich užívání nejsou zcela „obnovitelné“ (např. kácení brazilských pralesů). Apoštolský nuncius Celestino Migliore ve svém projevu324 na 14. zasedání Komise pro trvale udržitelný rozvoj Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů v New Yorku 11. května 2006 poukazoval na nutnost transformace globálního energetického systému, neboť ten současný vede k vážným ohrožením lidského zdraví a způsobuje chudobu. Při té příležitosti prohlásil, že zkoumání energeticky obnovitelných zdrojů a jejich uplatnění je humanitárně, ekologicky, ekonomicky a strategicky nezbytné a měly by být prioritou ve veřejných výzkumných projektech. Pro uplatnění obnovitelných zdrojů doporučil ekonomické pobídky a podporu výzkumu. Brazilská325 římskokatolická církev se v dubnu loňského roku (2007) připojila ke kritikům vládních plánů na globální šíření domácího etanolu, biopaliva z cukrové třtiny. Brazilská biskupská konference se obávala326, že by šíření biopaliv mohlo mít v zemi ničivé sociální dopady a také fatální důsledky pro životní prostředí, zejména kácení deštných pralesů. Na něm se podílejí především drobní rolníci vytlačovaní z půdy provozovateli obřích plantáží. V České republice se z křesťanů k problematice biotechnologií vyjadřovali nejčastěji představitelé politické strany KDU-ČSL (viz předcházející kapitola). Ovšem nedávno (v listopadu 2008) poskytl327 rozhovor Katolickému týdeníku biolog a katolický kněz Marek Orko

Vácha,

jehož

hlavními

obory

jsou

vztah

křesťanství

a ekologie

a lékařská

a environmentální etika. Podle něj alternativní zdroje, včetně biomas a bioplynu, mají budoucnost, protože zásoby fosilních paliv jsou omezené. V otázce biopaliv Vácha upřednostňoval jejich použití pro výrobu elektřiny nebo tepla, protože je to (zatím) mnohem efektivnější než automobilová biopaliva, která, uznal, ve světě zvedla ceny potravin. Upozornil, že každé procento, o které se zvednou ceny potravin, vede ke zvýšení počtu lidí trpících hladem o 16 miliónů. Vácha věří také v budoucnost využití bioodpadů, a také v to, že produkty ekologického zemědělství mohou být i neekologické (pokud jsou dovezeny z velmi daleké země) i nezdravé (pokud v nich kvůli absenci „chemikálií“ dojde k výskytu plísně). 324 Celestino Migliore, Intervention by the Holy see at the 14th Ssession of the Ccommission on sustainable development of the ECOSOC, New York, 2006, Portal Vatican.va Dostupné z:http://www.vatican.va/roman_curia/secretariat_state/2006/documents/rc_seg-st_20060511_ecosoc_en.html (7.10.2008) 325 Brazílie je největším světovým vývozcem etanolu a také největší katolickou zemí světa. 326 Houžvička, P., Katolická církev kritizuje plány šíření biopaliv, Profit.cz. Dostupné z: http://www.profit.cz/katolicka-cirkev-kritizuje-plany-sireni-biopaliv/22649.html 327 Chalupová, Z., Na Zemi jsme jen v podnájmu, Katolický týdeník 48/2008. Dostupné z: http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=6388&webSSID=f83298b2c22e 212de60e5cb9b0ec7325 (12.10.2008)

- 84 -

U geneticky modifikovaných plodin kromě zdůraznění jejich zdravotní nezávadnosti pro lidí, kněz upozornil na možné ekologické riziko – vznik „superplevele“. Česká veřejnost dle posledního průzkumu veřejného mínění328, zveřejněného v polovině letošního roku (červen 2008), je v názoru na geneticky modifikované potraviny rozdělena i podle víry. Větší obavy z těchto potravin mají lidé věřící (římskokatolického vyznání: 51 %) ve srovnání s těmi, kteří se nehlásí k žádné církvi (44 %).

4.3. Ostatní Greenpeace je mezinárodní organizace, jejíž cílem je řešení globálních problémů lidstva ohrožujících životní prostředí a lidské zdraví329. Byla založená v roce 1971 a v České republice se vyskytuje od roku 1992330. V programu Greenpeace je kampaň proti uvolňování GM organismů do životního prostředí. Tato organizace považuje331 legislativu Evropské unie za nedokonalou, protože se sice musí značit potraviny, které byly vyrobeny z GM plodin, ale produkty vyrobené ze zvířat (maso, vejce, mléko, sýry, jogurty), která byla krmena GM plodinami, se za „geneticky modifikované“ neoznačují. Greenpeace se také snaží získat milion podpisů obyvatel Evropské unie pro zavedení značení výrobků ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy. Chce tak tuto problematiku dostat na pořadník jednání Evropské komise. Greenpeace dále kritizuje neobjektivnost vědeckých výzkumů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. „EFSA spoléhá při posuzování (geneticky modifikovaných) potravin pouze na data dodaná žadatelem o povolení,“ pověděl332 v listopadu letošního roku (2008) Philipp Strohm z rakouské pobočky Greenpeace. I v České republice jsou členové této mezinárodní organizace aktivní, například v květnu letošního roku (2008) prohlásila333 spolupracovnice Greenpeace Magdalena Klimovičová, že takové GM organismy, které by zvyšovaly výnosy z GM plodin přímo334, zatím nejsou. Greenpeace je zastáncem obnovitelných zdrojů energie, ale zastává skeptický názor k využívání biopaliv. Například v lednu loňského roku (2007) se vyjádřila335, že „Na rozdíl 328 Globální ekologické problémy očima české veřejnosti, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, Praha, 2008. Dostupné z: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100806s_oe80625a.pdf (8.10.2008) 329 O Greenpeace, slovenský portál Greenpeace. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/slovakia/o-greenpeace (5.10.2008) 330 O nás, český portál Greenpeace. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/about (5.10.2008) 331 Genetické modifikace, český portál Greenpeace. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/geneticke-modifikace (5.10.2008) 332 Kleknerová, Z., Mutovaná kukuřice snižuje plodnost myší, zjistili vědci, Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=622327 333 Horký, Petr, Unie dál odmítá genetiku na polích, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/unie-dal-odmita-genetiku-na-polich-26018 (6.10.2008) 334 ředitel ředitel biologického centra Akademie věd ČR František Sehnal vysvětlil, že nepřímo (tj.prostřednictvím odolnosti vůči škůdcům a dalším vlivům) se výnosy zvyšují o 10 až 20 %. 335 Tlak Bruselu na větší využití biopaliv se setkal s negativními reakcemi, Český informační portál o Evropské unii Euractiv.cz. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/cl/2/3382/Tlak-Bruselu-na-vetsi-vyuziti-biopaliv-se-setkal-s-negativnimi-reakcemi (3.10.2008)

- 85 -

od většiny technologií obnovitelných zdrojů, výroba biopaliv je v mnoha případech spojena s vážnými ekologickými problémy“. O rok později prohlásila, že je efektivnější využívat biomasu pro výrobu elektřiny či tepla než pro pohon dopravních prostředků336. Nejvýznamnějším lobbystickým aktérem na poli geneticky modifikovaných plodin je zřejmě samotná firma Monsanto, která vyrábí většinu (90 %337) ve světě pěstovaných GM semen. V červenci letošního roku (2008) řekla338 mluvčí české pobočky společnosti Monsanto Miluše Kusendová, že obavy z GM plodin nejsou na místě. Zmiňovala deseti až patnáctiletou dobu testování všech odrůd před tím, než se dostanou na trh. A dále prozradila, že postřik, který používají proti zavíječi kukuřičnému, jenž používají i ekozemědělci, je na bázi stejného genu, který byl použit v GM kukuřici. Kusendová neopomenula dodat názor, že GM kukuřice je pro člověka zdravější, než běžná kukuřice, protože neobsahuje žádné plísně.

Novým aktérem je největší světová potravinářská firma Nestlé, která v červnu letošního roku (2008) prohlásila339, že Evropa by měla přehodnotit svůj postoj ke GM plodinám, protože je to bezpečnější než biopotraviny a cokoliv jiného. A zdůraznila, že GM potraviny jsou jedinou záchranou nejchudších. Neopomenula zmínit, že tato technologie je již deset let odzkoušená v severní Americe, a zdá se, že bez následků. Na adresu biopotravin Nestlé prohlásila, že jsou jen „vybraným požitkem pro ty, kdo si to mohou dovolit“. Kromě toho v kapitole 3.2 již bylo zmíněno obvinění předsedy správní rady Nestlé Petra Brabecka vůči Evropské unii, podle kterého EU lobuje proti pěstování GM plodin v Africe.

Analýzou politické scény lze dojít k závěru, že političtí aktéři se v současnosti problematikou biotechnologií zabývají jen málo. Nejčastěji v souvislosti s řešením globálních problémů chudoby, hladu, nedostatku energie a zejména znečištění životního prostředí. Při tom biotechnologie zasahují do mnohem více oblastí a v budoucnu budou z hospodářského hlediska ještě významnější. Obvykle se geneticky modifikované plodiny považují za východisko z potravinové krize, pokud by produkty z těchto plodin byly cenově dostupné pro nejchudší 336 Pochyby o biopalivech se stupňují, Český informační portál o Evropské unii Euractiv.cz Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/leden-2008/pochyby-o-biopalivech-se-stupnuji/1001700/47313/ (13.10.2008) 337 Ribeiro, S., Mexico: Want to cut food production? Sow GM seed!, Scoop, 2008. Dostupné z: http://www.scoop.co.nz/stories/HL0807/S00266.htm (16.10.2008) 338 Vaculová, H., Prvenství: 30 lánů s geny upravenou kukuřicí, Biologické centrum Akademie věd České republiky. Dostupné z: http://www.bc.cas.cz/zajimavosti.php?prvenstvi-30-lanu-s-geny-upravenou-kukurici (18.10.2008) 339 Nestlé: Evropa by měla přehodnotit odpor ke GMO, Ekolist.cz, 2008. Dostupné z: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=41823b0e5303cb597927b8e83baaf641&nocache=invalidate&sh_itm=51aee311d65e5fdd7b 1589589511f6a8&sel_ids=1&ids[x1a4e477f532b1ffa6af556c489a584f3]=1 (16.10.2008)

- 86 -

obyvatelstvo. Kritikové se naopak obávají narušení biodiverzity a dalších nekontrolovatelných důsledků pro ekosystém. Jako etický problém často vidí genetické inženýrství křesťané, zejména v souvislosti s oprávněností zásahu člověka do vlastností organismů, které stvořil Bůh. V oblasti bioenergetiky je opět rozebíráno téma potravin, neboť biopaliva jsou považovány za příčinu růstu jejich cen. Příslušníci obou stran sporu uznávají, že do budoucna bude nezbytné nalézt alternativu fosilním zdrojům paliva, jinak by mohly hrozit konflikty, a to i válečné. Zatím se situace v světovém měřítku jeví jako klidná, veřejnost se příliš k biotechnologiím nevyjadřuje, i když přetrvávají jisté obavy. Příznivci biopaliv zdůrazňují mimo jiné možnost využití odpadů, a to i těch, které vznikly před lety. Také vyzdvihují význam výhodného uplatnění zemědělské nadprodukce rozvinutých zemí v energetickém průmyslu. Odpůrci biopaliv však často zpochybňují jejich prospěšnost pro životní prostředí. Například nepovažují za pravdivou CO2 neutralitu a množství dalších plynů, které se uvolňuje při spalování biopaliv je podle nich srovnatelné (ba i horší) s běžnými palivy .

- 87 -

Závěr V této práci jsem se zaměřila na dvě odvětví biotechnologií, na problematiku geneticky modifikovaných plodin a na problematiku bioenergií. Cílem této diplomové práce byla analýza biotechnologií jako politického problému, včetně zhodnocení do jaké míry jsou považovány za významnou problematiku, o které je nutné vést politickou debatu a činit následná rozhodnutí a opatření. Vzhledem k tomu, že studuji Vysokou školu ekonomickou, a tedy nejsem odborníkem v dané oblasti, a ani u čtenáře nepředpokládám, že bude předem hlouběji seznámen s touto problematikou, bylo nutné se pozastavit nad některými pojmy a odbornými charakteristikami biotechnologií. Je možné, že jedním z vedlejších přínosů této práce bude právě zmíněná kompilace odborných studií, přizpůsobená pro čtenáře vzděláním zaměřené spíše na jiné oblasti. Sepsáním této práce jsem došla k závěru, že obě biotechnologické otázky, geneticky modifikované plodiny i bioenergie jsou politickým problémem, v současnosti „ne příliš“ diskutovaným, ale s velkým potenciálem. Nalezla jsem spousty podkladů, které o tom vypovídají. Například jde o ekonomické ukazatele trhu s biopalivy a GM plodinami, a tedy vzrůstající význam biotechnologických odvětví v rámci světového hospodářství. Nelze opomenout množství českých zákonů, evropských směrnic či mezinárodních dohod, které se dotýkají zmíněných biotechnologií a upravují jejich produkci, užívání, transport i mezinárodní obchod. Viditelně celosvětového významu nabyl Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti z roku 2000, který (mimo jiné) vymezuje podmínky nakládání s geneticky modifikovanými plodinami. V oblasti biopaliv je nejvýznamnější Evropskou směrnicí 2003/30/ES, která stanovuje minimální 5,75% podíl biopaliv na obsahu benzínu a nafty do 31. prosince 2010. Dalším důvodem, proč jsou biotechnologie spíše potenciálním politickým problémem, je probíhající politická debata, které se účastní koaliční i opoziční představitelé politických stran, zástupci některých hnutí, katolická církev, ale i významné mezinárodní organizace. Politické subjekty diskutují o tématech biotechnologií v souvislosti s řešením chudoby a nedostatku potravin zejména v rozvojových zemích, v průmyslových zemích je nejpalčivější otázkou energetická bezpečnost. V těchto zemích je obvykle zemědělské produkce nadbytek, proto se hledá její alternativní uplatnění a zároveň zajištění ekonomické soběstačnosti venkovských oblastí. Nutno podotknout, že málokteré politické subjekty mají jednostranně vyhraněná stanoviska, stejná u všech členů a v čase neměnná. Zřejmý je vliv nastalé mezinárodní situace, zejména v otázce bioethanolu a bionafty. Tato paliva jsou ve světě významnými autoritami považovány za hlavní příčinu růstu cen potravin.

- 88 -

Organizace spojených národů je zastáncem pěstování geneticky modifikovaných plodin a zároveň odpůrcem biopaliv. V obou případech zmiňuje potravinovou krizi, která byla podle zástupců této organizace způsobena rozvojem biopaliv (stejný názor má i Světová banka) a naopak záchranou hladovějících může být právě pěstování geneticky modifikovaných plodin. Světová obchodní organizace, jako obhájce volného obchodu, nevystupuje ani proti GM plodinám ani proti biopalivům, s obojím by mělo být ve světě umožněno svobodně obchodovat. Omezení vývozu či dovozu podle WTO způsobují další růst cen potravin. V žalobě USA, Kanady a Argentiny na moratorium EU na schvalování nových GM organismů tato organizace rozhodla ve prospěch žalujících stran. V Evropské unii je nyní povoleno mnohem více druhů GM plodin pro dovoz, než pro pěstování. Ke konzumaci lidmi jsou v EU určené pouze výrobky ze zvířat krmených GM plodinami, nikoliv přímo GM plodiny. Postoje politických představitelů i občanů Evropské unie nejsou jednotné, ale z údajů posledního Eurobarometru je více než polovina občanů proti GM organismům. Zcela jiná situace je například v USA, kde jsou GM potraviny již více než jedno desetiletí běžné a zákazník se o nich nemusí ani dozvědět, protože tam není povinnost GM složku označovat. V otázce biopaliv čelí Evropská unie kritice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kvůli upřednostňování biopaliv první generace a doporučuje 10% závazek do roku 2020 snížit. OECD dále tvrdí, že současná biopaliva nesnižují emise skleníkových plynů a na základě odborných posudků vyvodila závěr, že energie z nich vyrobená je mnohem nákladnější než energie z fosilních paliv. Geneticky modifikované dřeviny a energeticky využitelné dřeviny považuje OECD za mnohem vhodnější. Nelze opomenout fakt, že hlavní politické strany v České republice, ODS i ČSSD se k otázce geneticky modifikovaných plodin staví spíše zdrženlivě a nezaujímají příliš jasná stanoviska. Česká strana sociálně demokratická v nejnovějším vyjádření stínového ministra zemědělství Michala Haška považuje evropský cíl (deseti procent) v oblasti biopaliv za technicky proveditelný, ale zatím doporučuje jejich odklad, který odůvodňuje potravinovou krizí. Občansko-demokratický ministr zemědělství Petr Gandalovič letos (2008) prohlásil, že (od 1. ledna 2009 v České republice povinné) přimíchávání 4,5 % biosložky do motorových paliv neovlivní ceny potravin, upozornil však, že před přimícháváním více než 5 % biosložky by bylo nutné motory speciálně přizpůsobovat. Evropský cíl 10 % biosložky do roku 2020 by měl být podle Gandaloviče zatím odložen. Podle očekávání se ze všech stran na české politické scéně nejčastěji k biotechnologiím vyjadřuje Strana zelených, která vystupuje proti geneticky modifikovaným plodinám a zároveň ve prospěch biopaliv. Jejich používání by ovšem upravila mnohem více předpisy, například tzv. ekologickými daněmi. Podstata ekologických daní tkví v tom, že výše daně z konkrétní lidské - 89 -

činnosti proporcionálně roste s výší znečišťování životního prostředí touto činností340. SZ chce například umožnit motoristům, aby si u čerpacích stanic mohli zvolit jak velký podíl biosložky v palivu natankují do svých vozidel. Strana zelených věří, že tato opatření povedou k upřednostňování ekologicky šetrnějších technologií výroby, Také prosazuje a považuje za technicky možné, celkové snížení spotřeby energie. Komunistická strana Čech a Moravy je odpůrcem GM plodin, protože podle ní ohrožují biodiverzitu. V otázce motorové bioenergetiky KSČM podporuje spíše biopaliva druhé generace, čímž myslí zejména výrobu bioethanolu z jiných než potravinových surovin. Zato KDU-ČSL je kritikem obou typů současných biotechnologií, vadí jí nerentabilnost biopaliv a GM plodiny podle ní jsou zásahem do „díla Boha“. Proto je překvapivé, když se záhy dočteme, že katolická církev proti GM plodinám nevystupuje, naopak je považuje za dobrou cestu záchrany chudých a hladovějících. Na tom nic nemění fakt, že Vatikán rezolutně odmítá zásahy do genetické informace lidských embryí. V otázce biopaliv je Svatá stolice opatrnější, přestože jsou bioenergie vhodným kandidátem na tolik očekávanou změnu globálního energetického systému, nejsou důležitější než otázka nasycení lidstva. V případě, že biopaliva negativně ovlivňují ceny potravin nebo přispívají rozhodující měrou ke kácení „plic světa“ (tropické deštné pralesy v brazilské Amazonii), katolická církev bude vystupovat proti těmto biopalivům. Nejznámější environmentální mezinárodní organizace Greenpeace, přesto, že je zastáncem obnovitelných zdrojů energie, vystupovala proti využívání současných biopaliv. Zároveň vystupuje i proti geneticky modifikovaným plodinám. Z dostupných pramenů se dalo přijít k závěru, že obě dvě odvětví biotechnologií, která jsem si vybrala, jsou politické problémy s narůstajícím významem v čase. Předpokládám tedy, že se o nich bude v 21. století mnohem častěji hovořit. Není a nemůže být sporu o tom, že nové technologie by měly být nejprve zkušebně testovány, než budou použity v praxi. A i po jejich uvedení do praxe by bylo vhodné je dále kontrolovat, zejména jejich vliv na zdraví člověka a na životní prostředí. Takto se ověřují GM plodiny i bioenergie. Je otázkou do jaké míry jsou tyto výzkumy objektivní, když jsou (jak bylo zmíněno výše) obvykle financovány firmami, které mají zájem na určitých výsledcích. Pro zajištění nezávislosti výzkumu a vývoje by měla vzniknout přísnější pravidla, jejichž vytvoření je zřejmě úkolem politických činitelů. Pro zachování demokratičnosti systému, by podle mého názoru bylo nutné, aby o všech možných rizicích (stejně jako o potenciálních přínosech) byla nejširší veřejnost informována více, než je v současnosti.

340 Je nutno poznamenat, že těchto daní je mnoho druhů a mnohé již v České republice platí.

- 90 -

Použitá literatura Monografické publikace 1.

Beiž, K.; Šourek, B., Alternativní zdroje energie. Praha : ČVUT, 2003

2.

Custers, R, De Vlieger, E., Stoops S., Van Gysel, A., Verleyen, B., Průvodce biotechnologiemi – Biotechnologie v zemědělství a potravinářství, Academia 2006

3.

Doubková Z.: Současná legislativa EU a Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti In: sborník Biologická bezpečnost a GMO v České republice po vstupu do Evropské unie (Výzkumný ústav rostlinné výroby), Praha, 2004

4.

Drobník J., Ondřej M., Petr J.: Geneticky modifikované organismy v zemědělství, Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2002

5.

Drobník J.: Historie vzniku, význam a současnost Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti In: sborník Biologická bezpečnost a GMO v České republice po vstupu do Evropské unie (Výzkumný ústav rostlinné výroby), Praha, 2004, str.2-3

6.

Drobník, J., Otázky biologické bezpečnosti GMO a mezinárodní závazky ČR, Biotechnologie, rizika, realita a očekávání, Praha, VÚVR 2004

7.

Havlíčková, K., Knápek, J., Vašíček, J., Weger, J., Biomasa jako obnovitelný zdroj energie –Ekonomické a energetické aspekty, Acta Pruhoniciana, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, 2005

8.

Havlíčková, K., Weger, J., Metodika a analýzy potenciálu biomasy jako obnovitelného zdroje energie, Acta Pruhoniciana, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, 2006

9.

Holec., J., Soukup, J., přednáška „Pěstování transgenních odrůd polních plodin – stav a perspektivy“, sborník GMO 2006

10. Jergušová, J. a kolektiv. Slovenský ústredný výbor socialistickej akadémie ČSSR. Pyramida roč.19, č.217-224: Kapitola č.1 Biotechnologie, červenec 1989 – červen 1990. 11. Kocourek, F., Říha, K. jr. Zavíječ – nebezpečný škůdce in Sborník přednášek z mezinárodního semináře Kukuřice v praxi 2006, Brno: MZLU v Brně a KWS Osiva s.r.o., 2006, s. 32 – 46. 12. Kočárek, E., Genetika - Biologie pro gymnázia, Scientia, Praha 2004, 13. Lorencová, I., Sikyta, B., Vývoj biotechnologie a průmyslové chemie, Práce z dějin techniky a přírodních věd, Společnost pro dějiny věd a techniky Národní technické muzeum, Praha, 2006

- 91 -

14. Murtinger, K., Beranovský, J., Energie z biomasy, EkoWATT, ERA group spol. s r.o. 2006. 15. Muška, F., Dubrovský, M., Trnka, M. a kol. European Corn Borer life stage model: Regional estimates of pest development and spatial distribution under present and future climate. Ecological modelling. 2007, s. 61-84. 16. Ovesná, J., Kučera, L., Sborník ze semináře Biologická bezpečnost a geneticky modifikované organismy v České republice po vstupu do Evropské unie, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha 17. Ovesná, J., GM rostliny: současnost a perspektivy, Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2004. 18. Ovesná, J., Kučera L., Biologická bezpečnost a geneticky modifikované organismy v České republice po vstupu do Evropské unie: sborník ze semináře: aula VÚRV Praha, dne 24.11.2004 , Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2004, str. 32 19. Ovesná, J., Kučera, L., Sborník ze semináře Otázky biologické bezpečnosti, GMO a Mezinárodní závazky ČR Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha 20. Ovesná, J., Současnost a perspektivy. Geneticky modifikované rostliny, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha 2005 21. Ovesná, J., Základní informace. Geneticky modifikované organismy, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha, 2005 22. Petr, J., Klonování- Hrozba, nebo naděje?, Paseka, Praha 2003 23. Povolný, M., Říha, K. (2007): Pěstování geneticky modifikovaných plodin v ČR, koexistence

různých

forem

zemědělství.

Geneticky

modifikované

organismy

v agroekosystému a jeho okolí – Sborník ze semináře Ministerstva zemědělství ČR a Českou zemědělskou univerzitou v Praze 24. Renewables information,

International Energy Agency/Organisation

Cooperation and Development, Paris, 2005

Legislativa a mezinárodní smlouvy 1.

Zákon č. 114/1992 Sb.

2.

Zákon č. 338/1992 Sb.

3.

Zákon č. 586/1992 Sb.

4.

Zákon č. 91/1996 Sb.

5.


- 92 -

for Economic

6.

Zákon č. 110/1997 Sb.

7.

Zákon č. 252/1997 Sb.

8.

Zákon č. 123/1998 Sb.

9.

Zákon č. 134/1999 Sb.

10.

Zákon č. 153/2000 Sb.

11.

Zákon č. 242/2000 Sb.

12.

Zákon č. 406/2000 Sb.

13.

Zákon č. 458/2000 Sb.

14.

Zákon č. 185/2001 Sb.

15.


16.

Zákon č. 219/2003 Sb.

17.

Zákon č. 353/2003 Sb.

18.


19.

Zákon č. 326/2004 Sb.

20.

Zákon č.180/2005 Sb.

21.

Zákon č. 311/2006 Sb.

22.

Zákon č. 378/2007 Sb.

23.

Směrnice 98/95/ES

24.

Směrnice 2001/18/ES

25.


26.


27.


28.


29.


30.

Nařízení ES/258/97

31.


32.


33.


34.

Nařízení ES1830/2003

35.


36.

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Kjótský protokol

37.

Úmluva o biologické rozmanitosti, Cartagenský protokol

- 93 -

Elektronické zdroje (Internet) 1.

„Oblečená-neoblečená" biopaliva, ČT24. Dostupné z: http://www.ct24.cz/ekonomika/14822-oblecena-neoblecena-biopaliva (28.10.2008)

2.

Ban Ki-moon, Viníkem v Dárfúru je také klima, Organizace spojených národů, 2007. Dostupné z: http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1304 (8.6.2008)

3.

Beranovský, J., Kritéria pro systémové plánování obnovitelných energetických zdrojů, Česká energetická agentura. Dostupné z: http://new.ekowatt.cz/upload/185e8ebf18feb4362c73f87f56e58606/kriteria_pro_syste move_planovani_oze.pdf

4.

Beranovský, J., Využití metod vícekriteriálního rozhodování pro systémové plánování obnovitelných energetických zdrojů, Západočeská univerzita v Plzni, 2002 Dostupné z: http://new.ekowatt.cz/upload/185e8ebf18feb4362c73f87f56e58606/vyuzit_metod_vhv _pro_systemove_planovani_oze.pdf (14.10.2008)

5.

Beranovský, J.a kol., Metody hodnocení vhodnosti a výtěžnosti obnovitelných zdrojů energie, EkoWATT, 2000 Dostupné z: http://new.ekowatt.cz/upload/185e8ebf18feb4362c73f87f56e58606/97Metodika_oze_d oplnena.pdf (15.10..2008)

6.

Beyond Borders – The Global Biotechnology Report 2008, Press Realeases, Ernst&Young. Dostupné z: http://www.ey.com/global/content.nsf/International/Biotechnology_Beyond_Borders_2 008 (28.10.2008)

7.

Biologické principy ochrany přírody, Katedra botaniky přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Dostupný z: http://botany.natur.cuni.cz/cz%5Cstudium/bioochrana.rtf (08.10.2008)

8.

Biologické vědy a biotechnologie, Evropská komise 2008. Dostupné z: http://ec.europa.eu/biotechnology/index_cs.htm (18.6.2008)

9.

Biopaliva a ceny potravin, Otázky Václava Moravce, ČT, 2008. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/1126672097/text/208411030500511_6.tx t (14.10.2008)

10.

Biopaliva nejsou závazná, říkají ministři EU, Český informační portál o Evropské unii Euractiv.cz. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/biopaliva-nejsou-zavazna-rikajiministri-eu (11.10.2008)

- 94 -

11.

Biopaliva zdražila potraviny o 75 procent a způsobila krizi, Ekolist.cz. Dostupné z: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2102569 (25.10.2008)

12.

Bioplyn.zde.cz, Odborný časopis Českého sdružení pro biomasu. Dostupné z: http://stary.biom.cz/publikace/bioplyn.html (18.10.2008)

13.

Biotechnology in food and agriculture – News, Food and agriculture organisation, 2005. Dostupné z: http://www.fao.org/newsroom/en/news/2005/104906/index.html (18.6.2008)

14.

Breeding aims, Pest resistant crops, Internetový portál GMO-compass. Dostupné z: http://www.gmocompass.org/eng/agri_biotechnology/breeding_aims/147.pest_resistant_crops.html (19.10.2008)

15.

Březina, I., Ekologie: Greenpeace lžou o aféře Pusztai, Internetová deník Neviditelný pes Dostupné z: http://neviditelnypes.zpravy. cz/ekologie-greenpeace-lzou-o-afere-pusztai-ffv/p_veda.asp?c=A060607_190055_p_veda_wag (16.10.2008)

16.

Březina, I., Geneticky modifikované organismy pod farářskou kuratelou?, Britské listy. Dostupné z: http://www.blisty.cz/art/22127.html (7.10.2008)

17.

Budoucnost je v biopalivech druhé generace, Tisková zpráva Ministerstva životního prostředí, 2008. Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/webnews.nsf/9ab6596b5dac8075c1256662002b0723/1c91fbb4fc7240b3c1257436004cfaeb ?OpenDocument (15.09.2008

18.

Cambridge Advanced Learner's Dictionary, Cambridge University Press 2008 Dostupné z: http://dictionary.cambridge.org/define.asp?key=81654&dict=CALD (15.06.2008)

19.

Celestino Migliore, Intervention by the Holy see at the 14th Ssession of the Ccommission on sustainable development of the ECOSOC, New York, 2006, Portál Vatican.va Dostupné z:http://www.vatican.va/roman_curia/secretariat_state/2006/documents/rc_segst_20060511_ecosoc_en.html (7.10.2008)

20.

Co je to bioetanol?, Společnost bioetanol. Dostupné z: http://www.bioetanol.cz/cz/index.php (05.11.2008)

21.

Connor, S., „Arpad Pusztai: the verdict GM food: safe or unsafe?“, The Independent, Londýn, 1999 Dostupné z: http://www.mindfully.org/GE/Arpad-Pusztai-Potato.htm

22.

Convention on the Prohibition of the Development, Production and Stockpiling of Bacteriological (Biological) and Toxin Weapons and on their Destruction - 95 -

Dostupné z: http://disarmament2.un.org/wmd/bwc/BWCtext.htm (18.09.2008) 23.

Cvrček, M., Britové varují před biopalivy. Blíží se jejich konec?, ČTK. Dostupné z: http://ihned.cz/c1-22802140-biopaliva

24.

Cvrček, M., Na biopaliva se hrne kritika ze všech stran, ČTK. Dostupné z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-23129560-na-biopaliva-se-hrne-kritika-zevsech-stran (13.10.2008)

25.

Česká republika v číslech 2008, Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/0E0030742A/$File/14090815.pdf (12.11.2008)

26.

Čítek, J., Molekulární genetika - molekulární základ dědičnosti, Jihočeská univerzita. Dostupné z: http://www.eamos.cz/amos/koz/externi/externi.php?id_kurz=7&kod_kurzu=koz_2627

27.

Do roku 2020 můžeme snížit skleníkové emise až na polovinu, Tisková zpráva Ministerstva životního prostředí, 2008. Dostupné z: http://www.zeleni.cz/9114/clanek/do-roku-2020-muzeme-snizit-skleni (1.11.2008)

28.

Energetická politika – rámcový program, KDU-ČSL, 2008. Dostupné z: http://www.kdu.cz/default.asp?page=510&idr=10368&IDCl=24997 (19.10.2008)

29.

Energetická politika, KDU-ČSL, 2008. Dostupné z: http://www.kdu.cz/default.asp?page=311&idr=135&IDCl=24695 (19.10.2008)

30.

Energie biomasy, Obnovitelné zdroje energie, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie. Dostupné z: http://www.ekowatt.cz/cz/informace/obnovitelne-zdroje-energie (18.10.2008)

31.

Energie biomasy, Sdružení Top-Instal. Dostupné z: http://www.top-instal.cz/index.asp?menu=683 (18.10.2008)

32.

Exner, V., Hladomor a současní hladoví, Halonoviny, 2008. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=63172 (16.10.2008)

33.

Fajmon, H., Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie, Informační příručka europoslance. Dostupné z: www.ods.cz/eu/download/docs/zemedelci_a_politika_EU.pdf

34.

FAQ obecné, Občanské sdružení Biotrin. Dostupné z: www.biotrin.cz/czpages/inf051303d.htm (20.10.2008)

35.

Fiala, Z., Szirmai, E., Smetanu slíznou překupníci, Ekonom, 2005. Dostupné z: http://www.cssd.cz/dokumenty/archiv/archiv-2005/s2415/a2722.html (11.10.2008) - 96 -

36.

Foretová, L., Dědičnost jako rizikový faktor pro vznik nádorů, Projekt podpory zdraví 151/2001: ,,Prevence nádorových onemocnění ve 21. století“. Masaryhův onkologický ústav. Dostupné z: http://www.mou.cz/mou/section_show.jsp?s=1167%7C900%7C901%7C905%7C930 %7C

37.

Gandalovič, P., Lesy nepřinášejí státu zisk, chci to změnit, Profit, 2008 Dostupné z: http://www.ods.cz/media/clanek.php?ID=7580 17.10.2008

38.

Gandalovič, P., U biopaliv brzdíme, Euro, 2008. Dostupné z: http://www.ods.cz/media/clanek.php?ID=6945 15.10.2008

39.

Genetické modifikace, český portál Greenpeace. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/geneticke-modifikace (5.10.2008)

40.

Genetický kód rozluštěn!, Internetový portál Tulenka.net. Dostupný z: http://www.tulenka.net/index.php?option=com_content&view=article&id=65:genetick ykod&catid=46:mediaomyly&Itemid=72

41.

Geneticky modifikovaná kukuřice z pohledu koexistence, Monsanto ČR. Dostupný z: http://www.dekalb.cz/geneticky-modifikovana--kukurice-zpohledukoexistence. html (7.10.2008)

42.

Global Beer- Industry profile 2004, Datamonitor. Dostupný z: http://www.marketresearch.com/product/display.asp?productid=2041891&SID=33160 002-434389229-404601775)

43.

Global Biotechnology- Industry profile 2007, Datamonitor. Dostupné z: http://www.marketresearch.com/special_reports/sample.cfm?reportID=460

44.

Globální ekologické problémy očima české veřejnosti, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, Praha, 2008. Dostupné z: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100806s_oe80625a.pdf (8.10.2008)

45.

Greenpeace zveřejnilo seznam pěstitelů geneticky modifikované kukuřice v ČR, Zpravodajský portál Econnect. Dostupné z: http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=2104659 (15.10.2008)

46.

Greenpeace, slovenský portál Greenpeace. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/slovakia/o-greenpeace (5.10.2008)

47.

Hamplová, L., Biopaliva škodí klimatu víc než ropa, tvrdí studie ČTK. Dostupné z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-23283305-biopaliva-skodi-klimatu-vic-nezropa-tvrdi-studie (12.10.2008)

48.

Havel, P., Potravinová krize brzdí využití biopaliv v Česku. Aktuálně.cz.

- 97 -

Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaciekonomika/clanek.phtml?id=605491 (19.10.2008) 49.

Hloušek, P., Potraviny letos mohou podražit nejméně o dalších 10 procent, Otázky Václava Moravce, ČT, 2008. http://www.novinky.cz/clanek/139566-potraviny-letos-mohou-podrazit-nejmene-odalsich-10-procent.html (14.10.2008)

50.

Ho, Mae-Wan. Biogas bonanza for third world development. Institute of science in society, 2006. Dostupný z: http://www.isis.org.uk/BiogasBonanza.php (14.10.2008)

51.

Hofmanová, D., Kukuřice nachází široké uplatnění. Dostupné z: http://www.agroweb.cz/rostlinna-vyroba/Kukurice-nachazi-sirokeuplatneni__s44x32155.html (17.11.2008)

52.

Holasová, V., Dosud největší česká solární elektrárna v Bušanovicích, Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Dostupné z: http://www.agroporadenstvi.cz/default.asp?ch=34&typ=1&val=56629&ids=2118 (11.10.2008)

53.

Holuša, J., Biopaliva zdražila potraviny o 75 procent, ČTK. Dostupné z: http://www.e15.cz/burzy-trhy/biopaliva-zdrazila-potraviny-o-75-procent35663/

54.

Horáková, I., Soupis ploch osevů k 31. 5. 2008, Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/2104-08 (18.10.2008)

55.

Horký, P., Tažení proti hladu bude velet šéf OSN, E 15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/tazeni-proti-hladu-bude-velet-sef-osn-24235 (15.06.2008)

56.

Horký, Petr, Unie dál odmítá genetiku na polích, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/unie-dal-odmita-genetiku-na-polich-26018 (6.10.2008)

57.

Houžvička, P., Katolická církev kritizuje plány šíření biopaliv, Profit.cz. Dostupné z: http://www.profit.cz/katolicka-cirkev-kritizuje-plany-sirenibiopaliv/22649.html

58.

Hůlková, K, Vatikán modernizuje seznam těžkých hříchů, Lidové noviny, 2008. http://www.lidovky.cz/vatikan-modernizuje-seznam-tezkych-hrichu-f2b/ln_zahranici.asp?c=A080311_080356_ln_zahranici_mtr

59.

Chalupová, Z., Na Zemi jsme jen v podnájmu, Katolický týdeník 48/2008. Dostupné z: http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=6388&webSSID=f83298 b2c22e 212de60e5cb9b0ec7325 (12.10.2008)

60.

Insekt-rezistentní kukuřice, Biotech- produkty, Internetový portál společnosti Monsanto ČR. - 98 -

Dostupný z http://www.monsanto.cz/produkty136.html 61.

Internet bulletin Svět biotechnologií č.1, květen/ 2006, Občanské sdružení Biotrin. Dostupné z: http://www.biotrin.cz/czpages/bulletin/Internet_bulletin_I_2006.pdf (10.10.2008)

62.

Internet bulletin Svět biotechnologií č.1, Občanské sdružení Biotrein, 2006 Dostupné z: http://www.biotrin.cz/czpages/bulletin/Internet_bulletin_I_2006.pdf (14.10.2008)

63.

Internetová encyklopedie Cojeco. Dostupná z: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/28584-biomasa (18.09.2008)

64.

Internetová encyklopedie Cojeco. Dostupná z: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/44363-genove-inzenyrstvi (15.10.2008)

65.

Internetová encyklopedie Cojeco. Dostupná z: http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=29329 (14.10.2008)

66.

Internetové stránky European environment agency. Dostupné z: http://www.eea.europa.eu/

67.

Jablonský, J., Nanotechnologie, Integrovaná Střední Škola Technická, Mělník Dostupné z: http://www.isstechn.cz/akce/nano.htm (21.09.2008)

68.

Jakob, J., Ekologie s rozumem, 2008. Dostupné z: http://www.janjakob.cz/clanky/3 (5.10.2008)

69.

James, C., ISAAA Brief 37-2007: Executive Summary, International service for the acquisition of agri-biotech applications. Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/37/executivesummary/default.html (15.10.2008)

70.


71.

James, C.,: Executive Summary, International service for the acquisition of agribiotech applications, ISAAA Brief 35-2006, International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA): Ithaca, NY 2007 Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/35/executivesummary/default.html (08.10.2008)

72.

James, C.: Global Status of Commercialized Biotech/GM Crops: 2007, ISAAA Brief

- 99 -

No. 37., International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA): Ithaca, NY 2007 Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/37/pptslides/GlobalStatus-Map-2007.pdf (10.10.2008) 73.

Janda, M., Spor o původ člověka hoří dodnes!, Internetový časopis 21. století. Dostupné z: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007041927 (09.10.2008)

74.

Jsou geneticky modifikované potraviny lidem škodlivé?, Britské listy, archiv vydání 1996-2001. Dostupné z: http://www.blisty.cz/ files/isarc/9902/19990215f.html (10.10.2008)

75.

Kašparová, M., Beranovský, J., Macholda, F., Srdečný K., Truxa, J., EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie. Dostupné z: http://ekowatt.cz/upload/8d8404454da8be9d52d9234092c9d457/biomasa_new.pdf (16.10.2008)

76.

Key world energy statistics, International energy agency. (IEA), 2008. Dostupné z: http://www.iea.org/textbase/nppdf/free/2008/key_stats_2008.pdf (14.10.2008)

77.

Kjótský protokol vstupuje v platnost, Hnutí duha a Centrum pro dopravu a energetiku. Dostupné z: http://www.alokacniplan.cz/tz/2005-02-15.doc (7.10.2008)

78.

Klaus, V., Panika kolem globálního oteplování je nepřijatelná, čelit jí musí i ekonomové, Projevy a vystoupení, 2008. Dostupné z: http://www.vaclavklaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=crfGuAYhEBJK (13.10.2008)

79.

Kleknerová, Z., Mutovaná kukuřice snižuje plodnost myší, zjistili vědci, Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=622327

80.

Kočárek, E., Výukové materiály z lékařské biologie a genetiky, 2. lékařská fakulta Karlovy univerzity http://camelot2.lf2.cuni.cz/turnovec/ublg/vyuka/bakalari/Evoluce_BAK.ppt

81.

Kolektiv autorů , Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice, ČEZ 2007. Dostupné z: ftp://server.czrea.cz/czrea/oze_cez.pdf (15.10.2008)

82.

Králíček, T., Voseček, V., „Nová zpráva OECD: Vysoké ceny potravin? Zvykejme si“, Hospodářské noviny. Dostupné z: http://ihned.cz/109-25089670-on-klima-000000_d-14 (13.10.2008)

83.

Křístková, M. (Ministerstvo zemědělství), Legislativa GMO v ČR ve vztahu k EU – současný stav a perspektivy, Biotechnologie a genové inženýrství rostlin, Přednáška na Přírodovědné fakultě Karlovy univerzity: Dostupné z: http://kfrserver.natur.cuni.cz/studium/prednasky/biotech/Kristkova.ppt (18.10.2008) - 100 -

84.

Kudrnovská, M., Rozhovor s Pavlem Kováčikem: Planetu nelze drancovat kvůli zisku, KSČM, 2008. Dostupné z: http://www.kscm.cz/article.asp?thema=3855&item=39517 (7.10.2008)

85.

Kunteová, L., Bioetanol, Výzkumný ústav cukrovarnický Praha a. s, Odborný časopis Českého sdružení pro biomasu. Dostupné z: http://stary.biom.cz/sborniky/sb98PrPetr/sb98PrPetr_kunt.html (16.10.2008)

86.

Kunz, V., Geny kolem nás, pořad České televize Popularis. Dostupný z: http://www.ceskatelevize.cz/program/detail.php?idec=203%20562%2024190/0015&de id=456&prisp_id=23 (9.10.2008)

87.

Kůst, F., Produkce a odbyt v České republice Dostupné z: www.agroweb.cz/Produkce-a-odbyt-v-Ceskerepublice__s146x29285.html (20.10.2008)

88.

Lenža, L. a kolektiv, Možnosti energetického využívání biomasy, Regionální energetické centrum, 2006 Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/4d55123da38521c2d2ea68861f3797e8_Brozur a_biomasa_komplet.pdf (08.10.2008)

89.

Literák, I., Studijní materiál z z obecné biologie a genetiky, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Dostupné z:http://www.biology.ic.cz/dalkari (11.10.2008)

90.

Malina, J., Člověk – „rasy“ a rasové mýty, Přírodovědecká fakulta MU v Brně. Studijní materiály Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Dostupný z: http://www.fhs.cuni.cz/kos/kestazeni/ttexty/rasove_myty.doc

91.

Malý ekologický a environmentální slovníček, Internetový portál sdružení Arnika. Dostupný z: http://biodiverzita.arnika.org (18.10.2008)

92.

Masný, P., Bioethanol jako alternativní palivo. Dvorek.eu. Dostupné z: http://www.dvorek.eu/article.do?articleId=4456 (5.10.2008)

93.

Midulová, K., Světová banka vzkazuje hladovějícím zemím, aby neomezovaly vývoz potravin, Internetový zpravodajský portál idnes. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/svetova-banka-vzkazuje-hladovejicim-zemimaby-neomezovaly-vyvoz-potravin-16i-/eko-zahranicni.asp?c=A080429_104104_ekozahranicni_pin (15.09.2008)

94.

Mikulka, J., Chodová, D., Martninková, Z., Plevele a jejich regulace, Výzkumný ústav rostlinné výroby. Dostupné z: http://www.vurv.cz/weeds/cz/druhy/index.html (15.10.2008)

95.

Mirek Topolánek: Duel s Martinem Bursíkem, Aktuálně.cz, 2006. Dostupné z: http://www.ods.cz/media/clanek.php?ID=3138 (13.10.2008)

- 101 -

96.

Místa pěstování kukuřice MON 810 v ČR v roce 2008, Ministerstvo životního prostředí České reubliky, Internetové stránky Greenpeace. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/genetickemodifikace/mista_pestovani_GMO_kukurice_v_CR (18.10.2008)

97.

Mohelská, L., Klos, R., Genetiky modernizovaný obchod, internetový ekonomický časopis BIZ, citovaný na: http://www.biotrin.cz/czpages/m2008/022008.htm (10.10.2008)

98.

Moravec, F., Hádka o biopaliva: OSN zvolila okliku, E 15 online. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c1-25293180-hadka-o-biopaliva-osn-zvolilaokliku (19.10.2008)

99.

Mostýn, M., „Martin Říman: Nejsme tak bohatí, aby nás reprezentovali nekvalitní zástupci“, Hospodářské noviny, 2007 Dostupný z: http://www.ods.cz/media/clanek.php?ID=5134

100.

Na FI otevřeli nový obor Bioinformatika, Portál Masarykovy univerzity.. Dostupné z: http://info.muni.cz/txt/0707/15.html (5.10.2008)

101.

Nejedlá, M., Zimmermannová, J., Ekologická daňová reforma v ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR - Odbor udržitelné energetiky a dopravy. Dostupné z: http://www.ekomonitor.cz/cz/seminare/download/071113/04_Nejedla.pdf (15.11.2008)

102.

Nestlé: Evropa by měla přehodnotit odpor ke GMO, Ekolist.cz. Dostupné z: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=41823b0e5303cb597927b8e83ba af641&nocache=invalidate&sh_itm=51aee311d65e5fdd7b1589589511f6a8&sel_ids=1 &ids[x1a4e477f532b1ffa6af556c489a584f3]=1 (19.10.2008)

103.

Nosková, B., Potenciál využití biomasy pro výrobu energie., Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akttema.nsf/$pid/MZPMSFJ8J3ZK/$FILE/biomasa_hlavicka.pdf (30.10.2008)

104.

Nový hlas, Zpravodaj KDU-ČSL , 9/2008. Dostupný z: www.kdu.cz/videa/Media_25038_2008_9_23_10_38_37.pdf (04.10.2008)

105.

O nás, český portál Greenpeace. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/about (5.10.2008)

106.

Obnovitelné zdroje energie v roce 2007, Výsledky statistického zjišťování, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/35392/39800/468163/priloha001.pdf (20.10.2008)

107.

Odborný slovník, server Příroda.cz, Dostupný z: http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=28 (15.10.2008)

108.

OECD zpochybňuje cíl EU pro biopaliva, Businessinfo.cz

- 102 -

Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zari-2007/oecd-zpochybnuje-cil-eupro-biopaliva/1001689/45832 (15.09.2008) 109.

OECD: Biopaliva se do deseti let zdvojnásobí, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/burzy-trhy/oecd--biopaliva-se-do-deseti-letzdvojnasobi-37540 (12.10.2008)

110.

Oil World: Plány biopaliva se musí omezit, jinak hrozí růst cen, Energybulletin.cz Dostupné z: http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/oil-world-plany-biopaliva-semusi-omezit-jinak-hrozi-rust-cen (19.10.2008)

111.

Ottova encyklopedie obecných vědomostí, 2003 Dostupná z: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/220160-biologie (20.06.2008)

112.

Ovesná J.: Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě, Sborník přednášek ze semináře Pěstování geneticky modifikovaných plodin v ČR - koexistence různých forem zemědělství, 2005. Zdroj: http://www.mze.cz/attachments/GMO_text.pdf.

113.

Pačes, V., Budil, I., Kolik genů potřebuje život k životu?, Český rozhlas – Věda a technika. Dostupný z: http://www.rozhlas.cz/vedaarchiv/portal/_zprava/116358 (8.10.2008)

114.

Pazdera, J., Gregor Mendel. Internetový časopis Osel.cz. (Objective source ELearning) Dostupné z http://www.osel.cz/index.php?clanek=57 (5.10.2008)

115.

Petr, J., Geneticky modifikované rostliny odhalí miny, Internetový časopis Osel.cz. (Objective source E-Learning) Dostupné z: http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=578&id_c=346 (5.10.2008)

116.

Petříková, V., Energetické využití biomasy a rekultivace, Odborný časopis Českého sdružení pro biomasu. Dostupné z: http://biom.cz/clanky.stm?x=48472 (8.10.2008)

117.

Píša, V., Daňová podpora biopaliv ze strany státu, Konference „PETROLsummit 08“, Ministerstvo financí České republiky. Dostupné z: http://www.petrol.cz/vystavy/petrolsummit2008/prezentace/02A%20Da%C5%88ov% C3%A1%20podpora%20biopaliv%20ze%20strany%20st%C3%A1tu%20%20P%C3%AD%C5%A1a.ppt (1.11.2008)

118.

Pochyby o biopalivech se stupňují, Český informační portál o Evropské unii Euractiv.cz Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/leden-2008/pochyby-o-biopalivechse-stupnuji/1001700/47313/ (13.10.2008)

119.

Postoj KSČM k českému předsednictví Rady EU, Tisková konference KSČM, 28. dubna 2008.

- 103 -

Dostupné z: http://www.kscm.cz/article.asp?thema=3889&item=38792 120.

Pražák, V., Motorová paliva a biopaliva, Česká rafinérská, a.s., Litvínov. Dostupné z: www.ceskarafinerska.cz/data/publications/motorova_paliva_a_biopaliva.pdf (6.10.2008)

121.

Přibík, O., Co přinesl Agrocenzus 2007, Zemědělec. Dostupný z: http://notes2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/1_9_2008_co_prinesl_agrocenzus_2007 (30.10.2008)

122.

Půdní fond, Fondy evropské unie. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/rps/pudni-fond (15.10.2008)

123.

Pusztai, A., Genetically Modified Foods: Are They a Risk to Human/Animal Health?, American Institute of Biological Sciences, 2001. Dostupné z: http://www.actionbioscience.org/biotech/pusztai.html (15.10.2008

124.

Raclavský, V., Klonování DNA, Učební text „Metody molekulární genetiky“ Univerzity Palackého v Olomouci. Dostupný z: http://biologie.upol.cz/metody/Klonovani%20DNA.htm (10.10.2008)

125.

Randerson, J., „Arpad Pusztai: Biological divide“, internetový deník Guardian.co.uk. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/education/2008/jan/15/academicexperts.highereducationpro file

126.

Ransdorf, M., Jsme na jedné planetě, 2008. Dostupné z: http://www.kscm.cz/article.asp?thema=2971&item=39566 (16.10.2008)

127.

Renato R. Martino, Ministerial Conference On Science And Technology In Agriculture, Sacramento, California, Portál Vatican.va Dostupné z: http://www.vatican.va/roman_curia/secretariat_state/2003/documents/rc_segst_20030625_gmo-martino_en.html (7.10.2008)

128.

Renewables in global energy supply, IEA Fact Sheet, International Energy Agency, 2007. Dostupný z: http://www.iea.org/textbase/papers/2006/renewable_factsheet.pdf (05.10.2008)

129.

Ribeiro, S., „Mexico: Want to cut food production? Sow GM seed!“, Scoop, 2008. Dostupné z: http://www.scoop.co.nz/stories/HL0807/S00266.htm

130.

Rozhovor s Liborem Ambrozkem, Pořad Studio Česko. Dostupné z: http://www.kdu.cz/default.asp?page=311&idr=132&IDCl=24094

131.

Rozhovor S Martinem Bursíkem o zátěži nejen ekologické, Respekt.cz, 2008. Dostupné z: http://www.respekt.cz/rozhovory-detail.php?sel_id=71 (18.10.2008)

132.

Rudolfová, I., Úvod do bioinformatiky (online přednáška), Fakulta informačních technologií, VUT Brno. - 104 -

Dostupné z: http://www.fit.vutbr.cz/research/pubs/TR/2005/sem_uifs/s051017slidy1.pdf (7.10.2008) 133.

Růžkovaá, I., Panorama, Akademon, Internetový časopis 21. století (revue objevů, vědy, techniky a lidí). Dostupný z: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2005111814 (12.10.2008)

134.

Saradhi Puttagunta, P., The precautionary principle in the Regulation of Genetically Modified Organisms - Health Law Review Volume 9, Number 2 (2001) Dostupné z: http://www.law.ualberta.ca/centres/hli/pdfs/hlr/v9_2/puttaguntafrm.pdf (18.10.2008)

135.

SB: Biopaliva zdražila potraviny o 75 procent a způsobila krizi, Ekolist.cz.. Dostupné z: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2102569 (25.10.2008)

136.

Sci/Tech GM controversy intensifies, BBC News Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/474911.stm

137.

Seznam encyklopedie. Dostupné z: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/128149-energie (22.10.2008)

138.

Seznam encyklopedie. Dostupná z: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/237618-denaturace (10.10.2008)

139.

Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje ČR, Rada vlády pro udržitelný rozvoj, Praha, 2006 Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJHFI4V9TT (15.10.2008)

140.

Slovníček pojmů, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie. Dostupné z: http://www.ekowatt.cz/cz/slovnicek-pojmu (15.10.2008)

141.

Social Capital in the Knowledge Economy, Kapitola 12 The Knowledge-Intensive Biotech Industry: Structures and Policies, Vydavatelství Springer Berlin Heidelberg, 2006, str. 149 Dostupné z: http://metapress.com/content/mu2g40330h183442/?p=a6dd8c14423a4d75a8ffa87914ef 9975&pi=0 (19.05.2008)

142.

Special Eurobarometer: Attitudes of European citizens towards the environment, 2008. Dostupný z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_295_en.pdf (10.10.2008)

143.

Statistical definition of biotechnology (updated in 2005), OECD. Dostupné z: http://www.oecd.org/document/42/0,3343,en_2649_34537_1933994_1_1_1_1,00.html (17.09.2008)

144.

Stavební tabulky TZB – vytápění. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=112&h=38&obor=9 (25.10.2008)

- 105 -

145.

Stern., M., Biopaliva – posel ekologie nebo hladomoru?, Nazeleno.cz. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/kritika-studie-wwfenergeticke-zavery-jsou-nerealizovatelne.aspx (15.9.2008)

146.

Stingl, T., Česko bude nízkouhlíkovou ekonomikou, Profit, 2007 Dostupné z: http://www.profit.cz/cesko-bude-nizkouhlikovou-ekonomikou/23262.html

147.

Strategie Evropské unie pro biopaliva {SEK(2006) 142}, Komise Evropských Společenství, 2006. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/biomass/biofuel/com2006_34_cs.pdf (8.10.2008)

148.

Studijní materiály z infektologie, část Biologické zbraně a bioterorismus, III. klinika infekčních a tropických nemocí 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity a Fakultní nemocnice Na Bulovce. Dostupné z: http://www1.lf1.cuni.cz/%7Ehrozs/expoz1.htm#Bioteror (18.09.2008)

149.

Stupavský, V., Víme, co se pod pojmem biopaliva ve skutečnosti skrývá? Mají biopaliva negativní vliv na rostoucí ceny potravin?, Biom.cz Dostupné z: http://biom.cz/clanky.stm?x=2120615 (12.10.2008)

150.

Svět vytáhl proti hladu, hraje se o biopaliva, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/svet-vytahl-proti-hladu-hraje-se-o-biopaliva29772 (19.09.2008)

151.

Šípek, A., Mutace, Internetový portál Genetitka.wz.cz. Dostupný z: http://genetika.wz.cz/mutace.htm (20.10.2008)

152.

Šulc, J., Byla přijata pravidla pro užití buněk k léčebným účelů, Halonoviny. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=60929 (19.10.2008)

153.

Šulc, J., Paradoxy jednotného trhu Evropské unie, Halonoviny. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=66072 (19.10.2008)

154.

Tejnská, V., Evropa odmítá geneticky modifikované plodiny navzdory rozhodnutí WTO, Občanské sdružení Easy connection. Dostupné z: http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=1416250 (14.07.2008)

155.

The Biotechnology for Europe Study Consequences, opportunities and challenges of modern biotechnology for Europe. Dostupné z: http://bio4eu.jrc.ec.europa.eu (20.10.2008)

156.

Tlak Bruselu na větší využití biopaliv se setkal s negativními reakcemi, Český informační portál o Evropské unii Euractiv.cz. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/cl/2/3382/Tlak-Bruselu-na-vetsi-vyuziti-biopalivse-setkal-s-negativnimi-reakcemi (3.10.2008)

157.

Tradice snoubivší se s udržitelností, Zemědělská výroba, Ministerstvo zemědělství. Dostupné z: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=73 (29.10.2008)

158.

Tvarůžková, L., Biopaliva i škodí, přiznal Brusel, Hospodářské noviny.

- 106 -

Dostupné z: http://ihned.cz/c3-22761160-000000_d-biopaliva-i-skodi-priznal-brusel (15.10.2008) 159.

Typologie terorismu, Dokumenty- Terorismus, Ministerstvo vnitra České republiky. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/typologie-terorismu.aspx (1.10.2008)

160.

Vaculová, H., „Prvenství“: 30 lánů s geny upravenou kukuřicí, Biologické centrum Akademie věd České republiky. Dostupné z: http://www.bc.cas.cz/zajimavosti.php?prvenstvi-30-lanu-s-genyupravenou-kukurici (18.10.2008)

161.

Válka, K., Světová banka opět varuje: biopaliva zdražují potraviny, Táborský deník. Dostupné z: http://taborsky.denik.cz/ze_sveta/potraviny_banka_zoellick20080414.html (7.10.2008)

162.

Vatikán představil nový seznam smrtelných hříchů , ČT24, 2008. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/8386-vatikan-predstavil-novy-seznamsmrtelnych-hrichu/ (15.10.2008)

163.

Vědci EU jsou znepokojeni dopady biopaliv, E15 online. Dostupné z: http://www.e15.cz/udalosti/vedci-eu-jsou-znepokojeni-dopady-biopaliv21613 (12.10.2008)

164.

Vědci identifikovali lidský genom, Internetový zpravodajský portál idnes. Dostupný z: http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A030414_150828_vedatech_jpl&t =A030414_150828_vedatech_jpl&r2=vedatech (11.10.2008)

165.

Veselský, M., Globální ekologické problémy očima české veřejnosti, Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, 2008. Dostupné z: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100806s_oe80625a.pdf 16.9.2008

166.

Virrankoski, Biotechnologie: vyhlídky a výzvy zemědělství v Evropě, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, 2006 Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//NONSGML+COMPARL+PE-380.655+01+DOC+PDF+V0//CS&language=CS (10.10.2008)

167.

Vlasák, J., Genové manipulace, Katedra genetiky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita. Dostupné z: http://kgn.umbr.cas.cz/prednasky/244%20Zaklady%20gen.%20inz.%20(Vlasak)/GenIn g1a.doc (09.10.2008)

168.

Volební program – Strana zelených, Volby.glosy.info, 2006 Dostupné z: http://volby.glosy.info/volebni-program/zeleni (15.10.2008)

169.

Volební program ČSSD, Volby.glosy.info, 2006 Dostupný z: http://volby.glosy.info/volebni-program/cssd (11.10.2008)

170.

Volební program KDU-ČSL, Volby.glosy.info, 2006.

- 107 -

Dostupný z: http://volby.glosy.info/volebni-program/kdu-csl (20.10.2008) 171.

Volební program KSČM, Volby.glosy.info, 2006 Dostupný z: http://volby.glosy.info/volebni-program/kscm (11.10.2008)

172.

Volební program ODS, 2006. Dostupný z: http://www.ods.cz/volby/weby/2006/program-0.php (8.10.2008)

173.

Vorlíček, P., Plochy s geneticky modifikovanou kukuřicí v ČR přesáhly osm tisíc hektarů, Ministerstvo zemědělství Dostupné z: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=42124&ids=0 (17.10.2008)

174.

Vstoupila v platnost Rámcová úmluva o změně klimatu, Fakta a data – Portál životního prostředí ČR.. Dostupné z: http://portal.env.cz/kalendar/detail.php?zaznam=293 (12.10.2008)

175.

Výroba energie z biomasy, Alternativní zdroje. Dostupné z: http://www.alternativni-zdroje.cz/vyroba-energie-biomasa.htm (29.10.2008)

176.

Vývoj lidských a živočišných diagnostik, farmaceutik, Biotechnologický portál Gate2biotech. Dostupné z: http://www.gate2biotech.cz/search/?search_type=segment_intro&search_segment=6.3 (22.09.2008)

177.

Vývoj obecné biotechnologie, Biotechnologický portál Gate2biotech. Dostupné z: http://www.gate2biotech.cz/vyvoj-biotechnologie (22.09.2008)

178.

Weger, J., Biomasa pro energetické účely, Produkce biomasy pro energetické účely a využití dřevin a na zemědělské půdě., Časopis Lesnická práce. Dostupné z: http://lesprace.silvarium.cz/content/view/579/57/ (10.7.2008)

179.

Weighing the GMO arguments: against, Food and agriculture organization of the United Nations. Dostupný z: http://www.fao.org/english/newsroom/focus/2003/gmo8.htm (20.10.2008)

180.

Weighing the GMO arguments: for, Food and agriculture organization of the United Nations. Dostupný z: http://www.fao.org/english/newsroom/focus/2003/gmo7.htm (20.10.2008)

181.

WHO, Food Safety Programme. 20 Questions on genetically modified (GM) foods, 2002. http://www.eufic.org/article/cs/artid/geneticky-modifikovane-potravin/ (20.9.2008)

182.

Worldwide Trends in Energy Use and Efficiency, Key Insights from IEA Indicator Analysis, International Energy Agency/ Organisation for Economic Co-operation and Development, 2008 Dostupné z: http://www.iea.org/Textbase/Papers/2008/Indicators_2008.pdf (5.10.2008)

183.

WTO označila moratorium na dovoz GMO do EU za nelegální, Gnosis9.net. Dostupné z: http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006020005 (6.10.2008)

- 108 -

184.

WTO prohlásila moratorium EU na dovoz GMO za ilegální, Český informační portál o Evropské unii Euractiv.cz Dostupné z: http://www.euractiv.cz/obchod-a-export/clanek/wto-prohlsila-moratoriumeu-na-dovoz-gmo-za-ilegln (24.09.2008)

185.

Yale Law School, Protocol for the Prohibition of the Use in War of Asphyxiating Gas, and of Bacteriological Methods of Warfare. Dostupné z: http://avalon.law.yale.edu/20th_century/geneva01.asp (18.09.2008)

186.

Zachrání geneticky modifikované potraviny svět?, Katolický týdeník 44/2004. Dostupné z: http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=572&w (16.10.2008)

187.

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR, Český statistický úřad. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/CC00386A2E/$File/311508q236.pdf (27.10.2008)

188.

Zavíjče kukuřičný, Technický průvodce pro pěstování YieldGard® Corn Borer kukuřice, Monsanto. Dostupné z: http://www.dekalb.cz/technicky-pruvodce.html (10.10.2008)

189.

Zavíječ kukuřičný - Ostrinia nubilalis, Lexikon naší přírody, Fauna – zvířata, Internetový server Příroda.cz. Dostupný z: http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=82 (20.10.2008)

190.

Zeman, J., Geneticky modifikované organismy ohrožují biodiverzitu, Haló noviny. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=56003 (13.10.2008)

191.

Změna úlevy spotřební daně a provozních subvencí na bionaftu, Státní podpora č. N 223/2005 – Česká republika,Evropská komise. Dostupné z: http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/comp-2005/n223-05.pdf (20.10.2008)

192.

Změny teploty, Informační brožura o změně klimatu, Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z: www.chmu.cz/cc/inf/7_3.html (3.11.2008)

193.

Zölzer, F., Radiobiologie buňky, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007. Dostupné z: http://www.zsf.jcu.cz/struktura/katedry/radio/informace-prostudenty/ucebni_texty/ochrana-obyvatelstva-se-zamerenim-na-cbrne-aplikovanaradiobiologie-a-toxikologie-krizova-radiobiologie-a-toxikologie/radiobiologiebunky.doc (7.11.2008)

- 109 -

Seznam grafů Graf 1 Světová tržní hodnota biotechnologií a její růst ................................................................ 14 Graf 2 Prognóza tržní hodnoty biotechnologií a jejího růstu (2006 - 2011)................................. 15 Graf 3 Tržní segmenty globálního biotechnologického trhu, % hodnoty z roku 2006................. 16 Graf 4 Světová plocha GM plodin dle typu modifikace, od roku 1996 (v milionech hektarů) .... 21 Graf 5 Vývoj osevních ploch transgenních plodin mezi lety 1996-2007 (v milionech hektarů).. 29 Graf 6 Osevní plocha pro pěstování GM plodin (v milionech hektarů a v %) podle pěstitelských zemí............................................................................................................................................... 31 Graf 7 Osevní plocha nejvýznamnějších GM plodin od roku 1996 (v milionech hektarů).......... 32 Graf 8 Podíl plochy GM plodin a konvenčně pěstovaných plodin v roce 2007 (v milionech hektarů) ......................................................................................................................................... 32 Graf 9 Podíly jednotlivých regionů na světové spotřebě energie ................................................. 46 Graf 10 Vývoj světové spotřeby energetických zdrojů v letech 1971 až 2006 (v Mtoe) ............. 47 Graf 11 Podíl jednotlivých regionů na produkci biomasy ............................................................ 49 Graf 12 Podíl jednotlivých sektorů na celkové spotřebě energie ................................................. 49

Seznam map Mapa 1 Výskyt populací zavíječe kukuřičného v letech 1661-1990 ............................................ 25 Mapa 2 Výskyt populací zavíječe kukuřičného v letech 1991-2000 ............................................ 25 Mapa 3 Předpokládaný výskyt populací zavíječe kukuřičného v roce 2050 ................................ 26 Mapa 4 Geografické rozložení transgenních plodin ..................................................................... 30

Seznam tabulek Tabulka 1 Osevní plochy s geneticky modifikovanou kukuřicí a počty pěstitelů v ČR............... 34 Tabulka 2 Biomasa dle původu..................................................................................................... 36 Tabulka 3 Základní alternativní zdroje a technologie: ................................................................. 38 Tabulka 4 Obnovitelné zdroje energie.......................................................................................... 39 Tabulka 5 Výhřevnost paliv.......................................................................................................... 41 Tabulka 6 Energetický produkční potenciál ................................................................................. 42 Tabulka 7 Spotřeba biopaliv v silniční dopravě, podle regionů ................................................... 50 Tabulka 8 Energetické využití suché biomasy v roce 2007 (tuny)............................................... 51

- 110 -

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH

Recommend Documents