VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2011
Iva Fričová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta Mezinárodních vztahů Hlavní specializace Mezinárodní obchod
Rozvojová spolupráce České republiky se zaměřením na region Latinské Ameriky
Diplomová práce Vypracovala Iva Fričová Vedoucí diplomové práce Ing. Petr Pavlík, M.A., CSc.
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Rozvojová spolupráce České republiky se zaměřením na region Latinské Ameriky“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 5. května 2011 ……………………. Podpis
3
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, Ing. Petru Pavlíkovi, M.A., CSc., za odborné vedení a všechny cenné rady a připomínky během zpracovávání této diplomové práce.
V Praze dne 5. května 2011
4
Obsah Seznam zkratek ................................................................... str. 7 Úvod ..................................................................................... str. 9 1. Úvod do rozvojové spolupráce ČR .............................. str. 13 1.1. Definice pojmů ..................................................................... str. 13 1.2. Novodobá historie ZRS v České republice .......................... str. 17 1.2.1. Začátek 21. století ....................................................................... str. 17 1.2.2. Vstup do Evropské unie ............................................................. str. 18 1.2.3. Transformace systému ZRS ....................................................... str. 19 1.2.4. Současnost a ZRS ....................................................................... str. 21
2. Systém ZRS v České republice ..................................... str. 22 2.1. Základní dokumenty ZRS ČR ............................................ str. 23 2.1.1. Zákon o ZRS a HP ...................................................................... str. 23 2.1.2. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR ........................ str. 23 2.1.3. Zásady ......................................................................................... str. 24
2.2. Aktéři ZRS ........................................................................... str. 25 2.2.1. Ministerstvo zahraničních věcí .................................................. str. 25 2.2.2. Česká rozvojová agentura .......................................................... str. 26 2.2.3. Rada pro ZRS ............................................................................. str. 26 2.2.4. Nestátní neziskový sektor ........................................................... str. 27 2.2.5. Podnikatelské subjekty ............................................................... str. 27 2.2.6. Kraje a obce ................................................................................ str. 28 2.2.7. Akademická obec ........................................................................ str. 28
2.3. Dělení ZRS ČR .................................................................... str. 30 2.3.1. Bilaterální spolupráce ................................................................ str. 30 2.3.2. Multilaterální spolupráce ........................................................... str. 30 2.3.3. Trilaterální spolupráce ............................................................... str. 31
2.4. Teritoriální struktura ZRS ................................................. str. 34 2.4.1. Prioritní země s programem spolupráce ................................... str. 34 2.4.2. Prioritní země bez programu spolupráce .................................. str. 35
2.5. Sektorové priority ZRS ....................................................... str. 35 5
3. Úvod do aplikační části ................................................. str. 37 3.1. Obchod a rozvojové země ................................................... str. 38 3.2. Odůvodnění výběru témat pro aplikační část .................... str. 39 3.3. Způsob hodnocení ............................................................... str. 42
4. Výzkum existence ZRS ČR v Latinské Americe .......... str. 43 4.1. Vybrané státy s nejvyšším obratem .................................... str. 44 4.1.1.
Brazílie ....................................................................................... str. 44
4.1.2.
Mexiko ....................................................................................... str. 44
4.1.3.
Argentina ................................................................................... str. 46
4.2. Vybrané státy s nejnižším obratem .................................... str. 46 4.2.1. Haiti ............................................................................................ str. 46 4.2.2. Nikaragua ................................................................................... str. 48 4.2.3. Jamajka ...................................................................................... str. 49
4.3. Formy ZRS v dalších státech .............................................. str. 50
5. Výše obratu obchodu s vybranými zeměmi ................ str. 54 5.1. Srovnání ZRS a obratu obchodu podle regionů ................ str. 55 5.2. Výše obratu ČR se státy Latinské Ameriky ....................... str. 57 5.3. Výše obratu ČR s prioritními zeměmi ZRS ....................... str. 59
Závěr ................................................................................... str. 63 Seznam použité literatury ................................................. str. 67 Seznam obrázků, grafů a tabulek...................................... str. 79
6
Seznam zkratek AKT
Afrika, Karibik, Tichomoří; anglicky ACP
ČR
Česká republika
ČRA
Česká rozvojová agentura
ČSÚ
Český statistický úřad
DAC
Development Assistance Committee; Výbor pro rozvojovou pomoc
DDA
Doha Development Agenda; Rozvojový program z Dauhá
EBRD
European Bank for Reconstruction and Development; Evropská banka pro obnovu a rozvoj
EDF
European Development Fund; Evropský rozvojový fond
EHP
Evropský hospodářský prostor
EIB
European Investment Bank; Evropská investiční banka
EU
European Union; Evropská unie
EUR
Euro
FAO
Food and Agriculture Organization of the United Nations; Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství
FoRS
Fórum pro rozvojovou spolupráci
GEF
Global Environment Facility; Globální fond pro životní prostředí
HDP
Hrubý domácí produkt
HDI
Human Development Index; Index lidského rozvoje
HND
Hrubý národní důchod
HP
Humanitární pomoc
IDA
International Development Association; Mezinárodní asociace pro rozvoj
ILO
International Labour Organization; Mezinárodní organizace práce
LA
Latinská Amerika
MDG´s
Millenium Development Goals; Rozvojové cíle tisíciletí
MDRI
Multilateral Debt Relief Initiative; Multilaterální iniciativa odpouštění dluhů
MF
Ministerstvo financí
MMF
Mezinárodní měnový fond
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
7
MV
Ministerstvo vnitra
Mze
Ministerstvo zemědělství
MZ
Ministerstvo zdravotnictví
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
NNO
Nestátní nezisková organizace
OA
Official Aid; Oficiální pomoc
ODA
Official Development Assistance; Oficiální rozvojová pomoc
OECD
Organisation for Economic Co-operation and Development; Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OOF
Other Official Flows; Ostatní oficiální toky
OSN
Organizace spojených národů
PRSP
Poverty Reduction Strategy Paper, Strategický dokument pro omezování chudoby
RVHP
Rada vzájemné hospodářské pomoci
UNCTAD United Nations Conferention on Trade and Development, Konference
OSN pro obchod a rozvoj UNDP
United Nations Development Programme; Program OSN pro rozvoj
UNV
United Nations Volunteers ; Organizace OSN pro dobrovolníky
USA
United States of America Spojené státy americké
USD
United States dollar; Americký dolar
SB
Světová banka; anglicky World Bank, WB
WHO
World Health Organization; Světová zdravotnická organizace
WTO
World Trade Organization; Světová obchodní organizace
ZRS
Zahraniční rozvojová spolupráce
8
Úvod Rozvojová spolupráce se stává čím dál tím důležitější součástí mezinárodních ekonomických, ale i politických vztahů a je tedy ospravedlnitelné věnovat se její problematice v hlubší míře. Česká republika se vstupem do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v roce 1995 zařadila mezi bohatší země a přijala její princip solidarity s chudšími regiony světa. Dalším významným krokem na cestě vytváření současného systému rozvojové pomoci byl vstup České republiky do Evropské unie. V rámci zahraniční rozvojové spolupráce bylo za cíl dáno postupné zapojení do systému rozvojové politiky EU, z čehož vyplívají jisté povinnosti, jako například povinné příspěvky do rozpočtu EU či od roku 2011 příspěvky do Evropského rozvojového fondu, dále dodržení rozvojové legislativy EU, zejména Evropský konsensus o rozvoji1 z roku 2005. Co se týče financování rozvojových projektů a nových členských zemí, byl stanoven poměr 0,17 % ODA/HND do roku 2010 a 0,33 % ODA/HND do roku 20152. Z veřejného rozpočtu ČR je vyhrazeno každoročně zhruba 0,12 % HND právě na rozvojovou spolupráci, což činí sumu vyšší než 4 miliardy Kč3. V České republice jsou na rozvojovou pomoc vynakládány relativně malé sumy, porovnáme-li výši prostředků se „starými“ státy EU, ale ze zemí přistupujících v roce 2004 se Česká republika řadí mezi přední dárce a poskytovaná suma není pro ČR rozhodně zanedbatelnou položkou. Systém české rozvojové spolupráce ale v posledních několika letech procházel obdobím transformace a některé struktury a mechanismy se ukotvily teprve nedávno. Například od roku 2010 platí Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů, který je prvním zákonem upravující poskytování zahraniční rozvojové spolupráce v České republice. Také od letošního roku platí zcela nová Koncepce, která by měla být klíčová právě z toho hlediska, že reflektuje změny vzniklé transformačním procesem. Nový systém rozvojové pomoci České republiky bude jednou z částí charakterizovanou v předkládané diplomové práci.
1
Úřední věstník Evropské unie: Evropský konsensus o rozvoji Businessinfo.cz: Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2012 3 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017 2
9
Co se týče teritoriální struktury rozvojové spolupráce, taktéž procházela mnohým změnami a její struktura byla v minulosti značně roztříštěna. V současné době jsou prioritními oblastmi státy z afrického, asijského a hojně i z evropského kontinentu. Latinská Amerika je v současné době z hlediska rozvojové spolupráce opomíjeným regionem. Z historického kontextu ale vyplívá, že vzájemné vztahy ČR a LA bývaly vřelejší i z hlediska právě rozvojové spolupráce. Mohla by se zde tedy naskytnout otázka, jak intenzivní jsou v novém tisíciletí tyto vztahy, když vlastně ani jeden stát z této oblasti nepatří mezi prioritní. Zeslabení poskytované pomoci do LA by podle některých organizací4 mohlo být také ovlivněno komerčními zájmy českého státu v regionu Východní Evropy, kam v současné době směřují největší prostředky v rámci rozvojové spolupráce. Z výše uvedeného vyplívají témata, kterými bych se v práci ráda podrobněji zabývala. Stručně řečeno, cílem práce je zodpovězení předkládané otázky „Jaká rozvojová pomoc v současném systému ZRS ČR je poskytována do regionu Latinské Ameriky a do jaké míry jsou vynaložené prostředky ovlivněny komerčními vztahy s jednotlivými státy?“ K vyhodnocení stanovené otázky byly určeny tři dílčí cíle, které jsou představeny v následujících odstavcích. Prvním z dílčích cílů předkládané diplomové práce je zjistit, jaký vlastně je nový systém ZRS. Tento okruh práce představí současný systém poskytování rozvojové spolupráce, který je důležité znát a brát na vědomí při hodnocení rozvojové pomoci v regionu LA a při analýze možných obchodních vlivů na její fungování. Konkrétně bude nejprve práce zaměřena na vývoj systému v novém tisíciletí, legislativním opatřeními, aktéry ZRS a jejich funkce, formy rozvojové pomoci, které v současné době existují a v jaké míře se uplatňují a do jakých regionů je pomoc poskytována. Zpracovávání příslušných materiálů pro splnění stanoveného cíle bude probíhat formou systematického výkladu. Druhým dílčím cílem, jehož splněním budeme moci zodpovědět hlavní otázku práce, se zabývá Aplikační část I. Část je zásadní z hlediska výzkumu diplomové práce a cílem oddílu bude prozkoumat na základě sběru dat existenci a formy rozvojové pomoci v Latinské Americe. Tématem bude jak oficiální pomoc v rámci ZRS České republiky, tak pomoc poskytovaná nestátními neziskovými
4
FoRS: Jakou chceme rozvojovou spolupráci České republiky?; OECD: Zvláštní hodnocení výboru pro rozvojovou pomoc, 2007 a Glopolis: Rozvojový profil České republiky - problematický vliv české ekonomiky a politiky na země jihu
10
organizacemi či soukromými subjekty. Terénní výzkum bude probíhat formou mapování údajů o rozvojových projektech a dalších formách pomoci z dokumentů ministerstev a dalších státních institucí, ale i aktivním vyhledáváním údajů o rozvojové spolupráci v různých materiálech, hlavně internetové podoby. Průzkum bude probíhat celkem ve 20, z hlediska České republiky významnějších státech Latinské Ameriky. Co se týče třetího dílčího cíle, je zpracován praktickým způsobem s vlastní přidanou hodnotou a jeho smyslem je podrobněji charakterizovat vzájemné obchodní vztahy ČR s vybranými státy z Latinské Ameriky a prioritními zeměmi oficiální rozvojové spolupráce s pomocí ukazatele obratu obchodu. Aplikační část II pracuje hojně s vlastními grafy a využívá metody komparace. Nejprve jsou srovnávány regiony rozvojových zemí mezi sebou z hlediska objemu oficiální poskytované pomoci a z hlediska objemu obratu obchodu, který byl vybrán jako indikátor intenzity obchodních vztahů. Dále se aplikační část věnuje obratu obchodu s latinskoamerickými státy a poté intenzitě obchodu s prioritními státy ZRS ČR, u kterých jsou navíc uvedeny sumy poskytované pomoci pro rok 2011 a můžeme tak snadno sledovat vliv výše vzájemného obchodu na výši poskytovaných finančních prostředků. Propojením obou aplikačních částí v závěru získáme představu o formách a výši rozvojové spolupráce ve zkoumaném regionu a zároveň o obchodních vazbách s Českou republikou a můžeme zhodnotit existenci či neexistenci vazby mezi ekonomickými vztahy a poskytováním zahraniční rozvojové spolupráce. Mezi nejdůležitější a nejvíce používané zdroje v úvodní teoretické části patří publikace Ministerstva zahraničních věcí. Z fondu MZV jsem využila jak primární prameny v podobě legislativních materiálů, výročních zpráv zahraniční rozvojové pomoci, koncepce, tak také různé odborné publikace jako například statistiky a hodnocení ZRS ČR. Dále jsem používala oficiální webové stránky jednotlivých velvyslanectví v Latinské Americe. Významnými zdroji také byly internetové stránky institucí a organizací věnujících se zahraniční rozvojové spolupráci či problematice rozvojových zemí. Konkrétně mám na mysli stránky České rozvojové agentury,
Českého fóra organizací pro rozvojovou spolupráci,
Platformy podnikatelů pro rozvojovou spolupráci, Glopolisu, Ekumenické akademie Praha, Ústavu mezinárodních vztahů, portálu Businessinfo, serveru Rozvojovka spravovaným neziskovou organizací Člověk v Tísni a mnoho dalších 11
oficiálních stránek nevládních organizací působících v Latinské Americe, které byly zásadní pro praktické části práce. Data ekonomické povahy jsou čerpány hlavně ze statistik mezinárodních organizací, Českého statistického úřadu a České národní banky. Teoretická i praktická část pracuje s co nejnovějšími veřejně dostupnými daty, jelikož práce se snaží reflektovat aktuální trendy.
12
1. Úvod do rozvojové spolupráce ČR Z důvodu lepší orientace v problematice současné ZRS poskytované Českou republikou do Latinské Ameriky je vhodné se nejprve zabývat ZRS ČR obecně, tedy seznámit se s posledním vývojem ZRS ČR, s formami ZRS, s aktéry ZRS a s jejím legislativním rámcem. Následující první část diplomové práce je proto věnována základní charakteristice ZRS ČR a jejím cílem je poskytnout úvod do problematiky formou systematického výkladu s definicemi základních pojmů. Tato kapitola má za úkol také vysvětlit základní pojmy používané v práci. Vzhledem k charakteristice textu se jedná z velké části o kompilaci a parafráze legislativních a odborných materiálů institucí, které mají co do činění s rozvojovou pomocí ČR.
1.1. Definice pojmů V úvodu práce je vhodné vymezit základní pojmy používané v diplomové práci. Vysvětlované pojmy mohou být totiž mnohdy chápány odlišně v závislosti na použité metodologii vymezení či na citované mezinárodní organizaci. Pojem Rozvojové země nahrazuje zhruba od poloviny 60. let termín zaostalé či nerozvinuté země, který zvláště po skončení období dekolonizace a vyhlášení nezávislostí států v Africe takto označované země odmítaly a označily za politicky nekorektní. Současný termín je ale poněkud mylně překládán do českého jazyka, správně by měl být název developing countries přeložen jako rozvíjející se země, nikoliv rozvojové, avšak i přes tuto nepřesnost se stal pojem všeobecně užívaným v odborné i populární literatuře. Co se týče vymezení samotného pojmu rozvojové země, nejčastěji se používá ekonomického hlediska a země se rozdělují
do
specifických skupin. Rozvojové země z ekonomického hlediska obecně splňují čtyři následující charakteristiky5: ·
relativně nízká ekonomická úroveň (podle HDP/obyvatele),
·
nesoulad mezi odvětvovou strukturou HDP a zaměstnaností,
·
sociálně ekonomický dualismus,
·
přetrvávající ekonomická závislost na rozvinutých zemích ve vnějších ekonomických vztazích.
5
Adamcová, Němečková, 2009, str. 18-20
13
Zařazení konkrétních států do skupiny rozvojových zemí se v širším pojetí řídí podle ukazatele HDP na obyvatele. Zmíněné členění používá hlavně Světová banka a Mezinárodní měnový fond (dále MMF). MMF klasifikuje celkem 131 států6 do skupiny rozvojové a ostatní formující se tržní ekonomiky (vzhledem k zadanému tématu je vhodné zmínit, že ze 131 zemí je 32 z Latinské Ameriky). Světová banka podle ukazatele HND za rok 2009, tzv. Atlas method, rozlišuje tyto 4 skupiny7: země s nejnižším příjmem na obyvatele, do 995 USD/obyv. (např. Haiti), země s nižším středním příjmem na obyvatele, od 996 do 3945 USD/obyv. (např. Bolívie, Kolumbie, Ekvádor, Guatemala, Honduras, Salvador, Peru, Paraguay), země s vyšším středním příjmem na obyvatele, od 3706 do 12195 USD/obyv. (např. Argentina, Belize, Brazílie, Chile, Kostarika, Kuba, Mexiko, Panama, Uruguay, Venezuela) a země s vysokým příjmem na obyvatele, od 12196 USD/obyv. (např. Trinidad a Tobago, Nizozemské Antily)8. Více ukazatelů při klasifikaci jednotlivých států používají instituce Organizace spojených národů (dále OSN). Podle OSN9 jsou země rozřazeny do 3 kategorií: rozvojové země (z celkových 101 rozvojových zemí je 25 v Latinské Americe a Karibiku), rozvinuté země (35 zemí) a transformující se země (18 zemí)10. Vyspělé země byly už částečně definovány při vymezení zemí rozvojových. Obecně se jako vyspělé země berou v Asii Japonsko, v Americe Kanada a USA, Austrálie a Nový Zéland v Oceánii a Evropa11. Jednotlivé světové organizace vymezují vyspělé ekonomiky různě, ale jejich metodologie není pro práci podstatná. Důležitý je fakt, že Česká republika se mezi vyspělé země řadí a graduaci, přechod od příjemce k dárci rozvojové pomoci, zakončila dokonce už v roce 2006. Jako člen OECD a EU je také povinna poskytovat Oficiální rozvojovou pomoc (Official Development Assistance, ODA)12 a brzy bude také
6
Adamcová, Němečková, 2009, str. 22 The World Bank: How we Classify Countries 8 Adamcová, Němečková, 2009, str. 23 9 Organizace OSN ne vždy důsledně dodržují následující rozdělení zemí. Například UNCTAD používá vlastní klasifikaci. Adamcová, Němečková, 2009, str. 27 10 Ibid., str. 25-27 11 OECD: Glossary 12 Česká republika přispívá 0,12% HNP na ODA ČR. Zdroj: Ob j e m fi n a n čn í c h p r o st ř e d k ů v v ě n o v a n ých Č e s k ou r e p u b l i k o u n a o fi c i á l n í r oz v o j o v o up om o c v r oc e 2 009, ČR ale není členem DAC OECD, Výboru pro rozvojovou asistenci vzhledem k nízkým objemům rozvojové pomoci. Stejně tak členem není například Mexiko nebo Island. 7
14
přispívat do společného rozvojového fondu EU (European Development Fund, EDF)13. Latinská Amerika je kulturně-historický a zeměpisný pojem, který označuje část amerického kontinentu a přilehlé ostrovy patřící od počátku 15. století pod španělskou nebo portugalskou koloniální správu. Dodnes se ve většině území používají úřední jazyky založené na latině14. Zahraniční rozvojová spolupráce je podle Zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci z roku 2010 poskytované do zahraničí definována jako „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích“15. Termín zahraniční rozvojová pomoc se používá hlavně v evropských zemích16, naproti tomu například ve Spojených státech amerických se vžil spíše pojem zahraniční pomoc17. Od označení „pomoc“ se však v posledních letech ustupuje a používá se spíše pojem „spolupráce“, který není tolik hierarchizovaný a více odpovídá současným náladám v rozvojové politice s rozvojovými zeměmi, tzn. více spolupracovat, než země pouze financovat bez jejich snahy a participace18. V práci budu pojem rozvojová spolupráce používat více. Definic zahraniční rozvojové pomoci existuje ale celá řada. Bylo by vhodné uvést ještě definici oficiální rozvojové pomoci (Official Development Assistance) Výboru pro rozvojovou pomoc při OECD, která je obecně používána: „Oficiální rozvojová pomoc (ODA) je definována jako soubor těch převodů do rozvojových zemí a multilaterálních institucí, které jsou poskytovány oficiálními institucemi, jako jsou vlády států či místní vlády, nebo jejich výkonnými orgány.
13
Europa.eu: Summaries od EU legislation - EDF Opatrný, 1998, str. 309 15 Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí Další definici můžeme nalézt například ve slovníku OECD. 16 European Comission: Europeaid Development and Cooperation 17 US AID From the American People 18 Např. v definicích rozvojové politiky a programů Evropské komise se pracuje hojně s pojmy Cooperation (spolupráce) a Development (rozvoj), nikoli Assistance (pomoc). Zdroj: European Comission, About EuropeAid Development and Cooperation 14
15
Každý převod musí splňovat 2 kritéria: ·
je poskytována
s cílem podpořit ekonomický rozvoj a blahobyt
v rozvojových zemích a ·
je nekomerčního charakteru obsahující grantovou složku, která tvoří minimálně 25 %“19.
Od Oficiální rozvojové pomoci, která směřuje výhradně do rozvojových zemí OECD odlišuje ještě Oficiální pomoc (Official Aid, OA), která je určena pro transformující se země. Další transakce nezařaditelné do ODA či OA se označují jako Ostatní oficiální toky (Other Official Flows, OOF)20. Abychom ujasnili dělení ZRS, je potřeba ještě vypíchnou dělení pomoci na vládní a nevládní pomoc, které se od sebe liší formou financování. Vládní pomoc čerpá prostředků ze státního rozpočtu, kdežto nevládní od různých dárců, nadací či charitativních organizací21. Humanitární pomocí poskytovanou do zahraničí se podle českého zákona rozumí „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům“22. Humanitární pomoc bývá na rozdíl od rozvojové spolupráce vnímána jako méně politicky využitelná, vzhledem k tomu, že reaguje na náhlé katastrofy a mimořádné události a jedná se zpravidla o kratší časový horizont než u rozvojové spolupráce23. Zahraniční politika ČR podle Koncepce zahraniční politiky ČR 2011-2017, která byla představena v lednu 2011 ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky a Institutem pro evropskou politiku, primárně sleduje podporu lidských práv a transformační spolupráci. Tyto cíle byly stanoveny vzhledem k minulým zkušenostem ČR s nedemokratickými systémy24. Podle Zprávy o zahraniční politice je smysl transformace následující: „transformační spolupráce má
19
Překlad autorky, Slovník OECD Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU 21 Halaxa, http://prg.xf.cz/kniha/kap4.htm 22 Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí 23 Adamcová, Němečková, 2009, str. 306 24 Asociace pro mezinárodní otázky a EUROPEUM: Transformace, prosperita a bezpečnost v multilaterálním rámci: Koncepce české zahraniční politiky 2011-2017 20
16
napomáhat vytváření a posilování demokratických institucí a občanské společnosti a motivovat řádnou správu veřejných záležitostí (good governance)“25.
1.2. Novodobá historie ZRS v České republice Zahraniční rozvojová spolupráce (dále ZRS) je v České republice v současnosti integrální součástí zahraniční politiky pod správou Ministerstva zahraničních věcí26. V minulosti tomu ne vždy tak bývalo a ZRS sledovala různé zájmy a relativně často měnila svou již tak roztříštěnou teritoriální strukturu, ovlivněnou hlavně politickou orientací přijímajícího státu. Následující text se ale věnuje vzhledem k vymezenému rozsahu a cíli práce pouze vývoji ZRS v novém tisíciletí.
1.2.1. Začátek 21. století Optimismus a očekávání při vstupu do nového tisíciletí na úrovni mezinárodní politiky přinesly nové snahy v oblasti rozvoje. Česká republika vedle dalších rozvinutých států potvrdila své závazky plynoucí ze Summitu tisíciletí, kde se plně přihlásila k plnění Rozvojových cílů tisíciletí27, dále závazky z Monterreyského konsensu týkajícího se financování rozvoje, z implementačního plánu summitu o udržitelném rozvoji z Johannesburgu, povinnosti plynoucí z Pařížské deklarace o efektivnosti pomoci či z Akční Agendy z Akkry28. V rozvojové politice ČR se taktéž projevily snahy o její reformu. Vzhledem k nepříznivé analýze o tehdejší ZRS, konkrétně Analýza a zhodnocení realizace zahraniční rozvojové pomoci 1996-2000, zahájená reforma nastoluje zásadní změny v politice a orientaci ZRS. Positivní posun byl zaznamenán na MZV, kde byla vypracována Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let 2002 až 2007, přinášející změny do teritoriální struktury a cílů. Také nová Koncepce reagovala na potřeby větší efektivnosti ZRS ČR. Teritoriální struktura byla zúžena na 20 států: Afghánistán, Angola, Bolívie, Bosna a Hercegovina, Burkina Faso, Etiopie, Jemen, Jugoslávie, Kazachstán, Libanon, Makedonie, Mali, Mongolsko, Namibie, Nikaragua, Palestina, Salvador, Ukrajina, Uzbekistán a Vietnam. Koncepce dále přispěla k transformačnímu procesu 25
MZV: Informace o ZRS ČR realizované v roce 2009, str. 10 Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí 27 Více informací o MDGs viz oficiální stránky Union Nations Development Programme: Millenium Development Goals, http://www.undp.org/mdg/basics.shtml 28 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017 26
17
institucionálního uspořádání ZRS. Došlo k vytvoření Rozvojového střediska při Ústavu mezinárodních vztahů. Středisko plnilo funkci poradního odborného orgánu. Mezi hlavní úkoly střediska patřilo posuzování programů a projektů ZRS, spolupráce s resorty při zajištění realizace projektů, monitoring a vyhodnocování programů a projektů a spolupráce s obdobnými institucemi jiných dárcovských zemí. V koncepci bylo doporučeno vytvoření Rozvojové agentury, která by navázala na funkce střediska a prohloubila by je29. V roce 2002 zahájila svou činnost tzv. Expertní skupina a její jednotliví zástupci byli doporučeni ministerstvy, orgánem bylo pak jmenováno MZV. Na samotném MZV došlo k vytvoření Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci během roku 2003. Za důležité můžeme považovat také uznání neziskového sektoru, odborů, církve, akademické obce a soukromé sféry30 jako rovnocenných partnerů institucí ministerstva v oblasti ZRS.
1.2.2. Vstup do Evropské unie Vstupem do Evropské unie (European Union, EU) v roce 2004 se systém ZRS opět měnil. Vstup byl velkým krokem už z toho důvodu, že ČR do té doby více pomoci přijímala, než poskytovala a vlastně jako první ze středoevropských zemí začala pomoc poskytovat do fondů EBRD (European Banka on Reconstruction and Development, Evropská banka pro obnovu a rozvoj)31. Za cíl ČR bylo dáno postupné zapojení do systému rozvojové politiky EU, z čehož vyplívají i jisté povinnosti, jako příspěvky do rozpočtu EU či od roku 2011 příspěvky do EDF v plánované výši přes 500 mil Kč32, či dodržení rozvojové legislativy EU, zejména Evropský konsensus o rozvoji33 z roku 2005. Co se týče financování rozvojových projektů a nových členských zemí, byl stanoven podíl 0,17 % ODA/HND do roku 2010 a 0,33 % ODA/HND do roku 201534. Usnesením vlády č. 302 ze dne 31. března 2004 se vláda rozhodla následovat nově tzv. programový přístup, který je založen na střednědobé rozvojové strategii. Nové Zásady zahraniční rozvojové 29
Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2002-2007 Rozvojovka.cz 31 Novinky.cz: ČR jako první přestává přijímat pomoc od rozvojové banky 32 Businessinfo.cz: Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2012 33 Úřední věstník Evropské unie: Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie:“Evropský Konsensus“ 34 Businessinfo.cz: Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2012 30
18
spolupráce po vstupu ČR do EU zúžily teritoriální strukturu ZRS na tyto státy: Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko a Černá Hora, Vietnam a Zambie. Za střednědobé priority byly označeny Afghánistán a Irák. Co se týče sektorové struktury ZRS, byla stanovena na základě komparativních výhod ČR a v souladu s principy koherence, komplementarity a koordinace s ostatními donorskými zeměmi. Při plnění MDGs se ZRS zaměřuje na témata migrace, průmyslové podpory, vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství, životního prostředí a udržitelného rozvoje35. Zásady ale bohužel, až na několik metodických změn, zachovaly dosavadní roztříštěný systém ZRS36. V říjnu roku 2005 byly schváleny Pravidla pro výběr a financování projektů zahraniční rozvojové spolupráce37.
1.2.3. Transformace systému ZRS Za další důležitý krok v ZRS můžeme označit proces „zlepšování“ fungování jejího systému. Systém ZRS nastavený v roce 1995 byl shledán jako nevyhovující. Nereflektoval aktuální potřeby efektivnosti ZRS a ani nebyl dostatečně kompetentní při plnění mezinárodních závazků38. Vznikl tedy nový dokument, který byl schválen vládou v září 2007 a nazván Transformace systému zahraniční rozvojové spolupráce. Cílem transformačního dokumentu bylo sjednotit a zefektivnit dosavadní roztříštěný systém, čehož mělo být dosaženo skrze: ·
sjednocení odpovědnosti a pravomocí v oblasti ZRS postupným převodem většiny projektů do gesce MZV,
·
sjednocení rozpočtu na ZRS a jeho zahrnutí do rozpočtové kapitoly MZV
·
zachování koncepční a expertní role resortních ministerstev zřízením Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci,
·
důsledné oddělení koncepční a implementační funkce zřízením organizační složky státu (Česká rozvojová agentura, dále ČRA)39.
35
Usnesení vlády k Institucionálnímu zajištění a Zásadám zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU 36 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017 37 Pravidla pro výběr a financování bilaterálních projektů zahraniční rozvojové spolupráce České republiky 38 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017 39 Ibid.
19
Proces transformace byl naplánován na několik let, konkrétně od roku 2007, který byl ve znamení přípravy transformace, do roku 2011, kdy došlo i ke sjednocení rozpočtů pro ZRS do rozpočtové kapitoly MZV a začaly platit nové programy spolupráce na základě Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017. Ještě během platnosti Koncepce 2002-2007 probíhala transformace systému ZRS vytvořením ČRA (více viz níže), která byla zřízena konkrétně k 1. lednu 2008 usnesením vlády č.1070/2007. Jejím vznikem zaniká Rozvojové středisko, po kterém ČRA přebírá aktivity a také získává na starosti implementaci rozvojových projektů místo resortů ministerstev. Ke zmíněným institucionálním změnám dochází po vzoru zemí jako jsou Rakousko, Norsko či Švédsko, kde existuje instituce pověřená správou a realizací ZRS pod gescí MZV. Za negativní efekty přetrvávající v systému ZRS můžeme označit například vytvoření skupiny tzv. projektových zemí, které vytváří dodatečné roztříštění české pomoci, nedostatečnou fixaci víceletého financování či nepřesně definované sektorové priority40. Na obrázcích uvedených níže je znázorněna transformace institucionálního uspořádání ZRS na dvoustranném základě. Obrázky ukazují jisté zjednodušení systému pod agendu MZV a vytvoření implementační agentury ČRA, která tak nahradila Rozvojové středisko. Díky tranfromaci byla omezena roztříštěnost implementačních institucí. Na obrázku č.2 vidíme také nově vytvořený poradní orgán, Radu pro ZRS.
40
Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017
20
Obrázek č. 1: Institucionální uspořádání do roku 2007 Transformace systému dvoustranné projektové ZRS ČR Institucionální uspořádání do roku 2007 MF
MZV Rozvojové středisko
MPSV
projekty
MV
MZ
MPO
projekty
MŽP
projekty projekty
MZe
projekty
MD
projekty
MŠMT
projekty
projekty
Zastupitelské úřady ČR 25.2.2011 8
Zdroj: Procházka, Michal, Česká rozvojová agentura: prezentace Rozvojová spolupráce ČR před a po vstupu do EU na VŠE, 8. dubna 2010 Obrázek č. 2: Institucionální nastavení ZRS ČR od roku 2008 Transformace systému dvoustranné projektové ZRS ČR Institucionální nastavení od roku 2008 (výhradně po roce 2011)
Rada pro ZRS
MZV
Česká rozvojová agentura
projekty 25.2.2011 9
Zdroj: Procházka, Michal, Česká rozvojová agentura: prezentace Rozvojová spolupráce ČR před a po vstupu do EU na VŠE, 8. dubna 2010 1.2.4. Současnost a ZRS V současné době je ale na rozdíl od let minulých ZRS upravena zákonem. Dřívější dokumenty byly pouze usnesení vlády a koncepce, které neudávaly 21
jednoznačnou definici ZRS ani zákonnou úpravu financování. Nový Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů vstoupil v platnost dne 1. července 2010. Zákon je důležitý z toho hlediska, že završuje proces transformace ZRS, definuje základní pojmy ZRS a rozděluje pravomoci jednotlivým aktérům41, které se v minulosti velmi překrývaly a jejich koordinace byla těžkopádná. Dalším významným dokumentem ovlivňujícím současnou politiku ZRS je Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017 (podrobnější informace o obou dokumentech viz kapitola níže). Koncepce přináší informace o aktuálních principech ZRS ČR. Završení transformačního procesu také přineslo změny do teritoriální struktury ZRS a ta byla rozdělena na dvě skupiny zemí: prioritní země s programem spolupráce, tzv. programové země, kam řadíme Afghánistán, Bosnu a Hercegovinu, Etiopii, Moldavsko a Mongolsko a prioritní země bez programu spolupráce, kam patří Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinské autonomní území a Srbsko42. Co se týče finančních prostředků vymezených na projekty, podle usnesení vlády ze dne 31. srpna 2009 byl stanoven rozpočet na rok 2010 ve výši 714, 449 mil. Kč, a na roky 2011 – 2012 suma ve výši 679, 443 mil. Kč43. Základní dokumenty, podle kterých se řídí současná ZRS, teritoria, sektorové principy a aktéři ZRS jsou kvůli své důležitosti podrobněji rozebráni níže.
2. Systém ZRS v České republice Pro komplexní pochopení současného systému fungování ZRS ČR jsem se rozhodla zařadit do práci část věnovanou klíčovým dokumentům ZRS ČR, které jsou základními stavebními kameny systému rozvojové spolupráce a které nám přiblíží legislativní rámec. Další oblastí zařazenou do této části je popis aktérů působících v ZRS ČR, kteří současný systém ovlivňují. Část se zaměřuje hlavně na státní instituce, nevládní organizace a soukromé subjekty. Podstatnou částí je část věnovaná dělení ZRS ČR, kde jsou popsány formy ZRS. Podstatnou kapitolu tvoří
41
Businessinfo.cz: Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017 43 Usnesení vlády České republiky k Institucionálnímu zajištění a Zásadám zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU 42
22
popis teritoriálních a sektorových priorit, které dotvářejí celkový obecný pohled na ZRS ČR.
2.1. Základní dokumenty ZRS ČR Mezi strategické dokumenty v oblasti rozvojové spolupráce se řadí Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů (dále jen zákon), Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017 a Zásady pro poskytování zahraniční rozvojové spolupráce. Zmíněné dokumenty pokládají základy rozvojové politice ČR, proto se jejich popisu budu věnovat.
2.1.1. Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci Jak je již zmíněno výše, zákon završuje proces transformace, která byla pro fungování systému ZRS ČR zásadní. Problematickým aspektem let předešlých byla nesystematičnost a vágní definice jednotlivých pojmů, které jsou v současné době stanoveny zákonem. Za důležité shledávám rozdělení působností mezi MZV, ČRA a MV. Ministerstvo vnitra má speciální funkci při poskytování humanitární pomoci do členských států EU a států EHP a rozhoduje a rozsahu a formě pomoci. Shrnutím významu zákona se tedy dostáváme k těmto aspektům: ·
Zákon jasně odlišuje a definuje rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc.
·
V oblasti
humanitární
pomoci
rozděluje
kompetence
mezi
Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra, slaďuje ji s integrovaným záchranným systémem. ·
Stanovuje pravomoci a působnosti všech subjektů.
·
Právně
zakotvuje
Českou
rozvojovou
agenturu
(ČRA)
jako
implementační organizaci české ZRS44. 2.1.2. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR Není-li uvedeno jinak, data zmiňovaná v kapitole pocházejí ze samotné Koncepce. Dne 24. května 2010 schválila vláda ČR Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce ČR na léta 2010 - 2017. Koncepce nově upravuje teritoriální 44
Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci
23
i sektorové priority ZRS ČR a reflektuje mezinárodní závazky i aktuální výzvy v oblasti rozvojové spolupráce. Nová koncepce byla vytvořena mimo jiné na základě doporučení Zvláštní hodnocení ze strany OECD/DAC45. Koncepce vznikla za účelem
„zasadit
zahraničněpolitického,
českou
rozvojovou
ekonomického,
spolupráci bezpečnostního,
do
aktuálního
sociálního
a
environmentálního kontextu“. Nová Koncepce zdůrazňuje potřebu aktualizovat základní cíle české rozvojové spolupráce, její principy a úpravu teritoriálních a sektorových priorit. Současné principy ZRS reagují na Pařížskou deklaraci o efektivnosti pomoci46, podle které je vlastnictví rozvojového procesu rozvojovými zeměmi (democratic ownership a leadership) velmi důležité. Prakticky to znamená, že rozvojové země jsou odpovědné za jejich vlastní rozvoj. ČR na tento princip navazuje „partnerstvím“, kdy vytváří užší vztahy s přijímajícími zeměmi a reaguje na jejich poptávku a jejich potřeby. Dalším důležitým aspektem vyplívajícím z Pařížské deklarace je harmonizace postupu donorů při přípravě programů a jiných aktivit (alignment). Význam je také připisován principu vzájemné odpovědnosti (mutual accountabilty), kdy je ČR jako dárce, ale i partnerská země odpovědná za výsledky a účinky programů ZRS. Rozvojová politika se také řídí principem transparentnosti a otevřenosti veřejné diskuzi47.
2.1.3. Zásady Vliv Zásad zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie (dále jen Zásady), schválených vládou usnesením č. 302 ze dne 31. března 2004, nelze podcenit ani marginalizovat. Zásady jsou velmi důležitým dokumentem už z toho hlediska, že vytvořily základ dnešní ZRS. V Zásadách nalezneme tehdejší definice ZRS: „v širším smyslu představuje ZRS ucelenou vládní politiku vůči partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím. V užším smyslu ZRS představuje pomoc českého státu vyjádřenou transferem financí, materiálu, expertní či technické pomoci za účelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí. Pomoc státu může být kombinována s pomocí poskytovanou právnickými a fyzickými osobami“48. 45
OECD: Zvláštní hodnocení výboru pro rozvojovou pomoc, 2007 Paris Declaration on Aid Effectiveness 47 Informace o ZRS ČR realizované v roce 2009, str. 5 48 Usnesení vlády ČR o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie 46
24
Zásady také vymezují na základě míry chudoby, schopnosti pomoc přijmout a intenzity tradice ZRS celkem 8 prioritních států pro programovou spolupráci49. Jedná se o Angolu, Bosnu a Hercegovinu, Jemen, Moldávii, Mongolsko, Srbsko a Černou Horu, Vietnam a Zambii a jako střednědobé priority byly stanoven Afghánistán a Irák, s podmínkou, že tyto země budou spolupracovat při odstraňování bezpečnostních rizik. Za podstatné také můžeme označit následující ustanovení: zařazení výdajů na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc do rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa; MZV je koordinátorem ZRS ČR, formuluje principy vládní politiky ZRS; resorty připravují programy spolupráce s prioritními zeměmi a spravují vládou schválené projekty; MZV podporují orgány Resortní koordinační skupiny MZV, Meziresortní pracovní skupiny, Rady pro ZRS, Rozvojové středisko a Komise expertů. Zároveň jsou v Zásadách odděleny jejich kompetence a funkce; prioritními sektory byly určeny: migrace, průmyslová podpora, vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství, životní prostředí a udržitelný rozvoj.
2.2. Aktéři ZRS Mezi aktéry mající vliv na ZRS patří několik institucí a platforem. Pro lepší pochopení fungování ZRS ČR je vhodné je zde uvést, avšak vzhledem k rozsahu práce jen stručně.
2.2.1. Ministerstvo zahraničních věcí MZV zastává funkci hlavního koordinátora ZRS a vnějších ekonomických vztahů. Vytváří a předkládá koncepci ZRS, takže prakticky určuje teritoriální a strukturální principy. Společně s MV koordinuje humanitární pomoc ČR. Důležitá funkce MZV je sestavování ročních plánů projektů a výročních hodnotících zpráv české vládě. Podklady získává od gestorů a realizátorů projektů. MZV také koordinuje rozvojové aktivity na mezinárodní úrovni, projednává dohody a formy spolupráce s přijímajícími zeměmi. Úkolem MZV by také mělo být informování o ZRS. Pod instituci MZV spadá ČRA, která plní funkci implementační50.
49
ČRA: Zahraniční rozvojová spolupráce ČRA: Aktéři ZRS – MZV a Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů 50
25
2.2.2. Česká rozvojová agentura ČRA je velmi zásadní orgán v systému ZRS ČR. Její vznik je deklarován v Zákoně o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. Zřizovatelem ČRA je MZV a agentura se organizačně řadí do resortu MZV pod Sekci mimoevropských zemí a rozvojové spolupráce51. Sloganem ČRA je „Česká republika pomáhá“. Funkce ČRA jsou důležité pro celý systém, proto zde explicitně uvádím důležité z nich (převzato ze Statutu ČRA): identifikace námětů bilaterálních projektů ZRS (v součinnosti s MZV); formulace bilaterálních projektů ZRS, vypisování výběrových řízení na dodavatele zboží, služeb a stavebních prací potřebných pro realizaci bilaterálních projektů ZRS; řízení realizace a monitoring bilaterálních projektů ZRS; vypisování dotačních titulů na rozvojové projekty NNO v partnerských zemích a jejich monitoring a na projekty NNO v ČR (osvěta, rozvojová výchova) a jejich monitoring; podpora českých subjektů usilujících o zapojení do realizace projektů v rámci rozvojové spolupráce ostatních dárců, zvláště pak Evropské komise a vytváření podkladů pro zprávy o ZRS.
2.2.3. Rada pro ZRS Rada pro ZRS vznikla stejně jako ČRA 1.1.2008 za účelem plnit funkci meziresortního koordinačního orgánu, který má zajišťovat důležitou koordinaci a koherenci ZRS52. Díky vytvoření Rady se má také zachovat koncepční a exportní role resortních ministerstev53. Rada připravuje určitá doporučení související s realizací ZRS ministrovi zahraničních věcí. Rada se také vyjadřuje k zásadním dokumentům ZRS a zajišťuje koherenci mezi cíli a prioritami ZRS a ostatními nástroji vlády, které mohou mít vliv na ZRS. Funkcí Rady je také projednávání podstatných dokumentů rozvojové politiky, včetně sektorových strategií a plánů rozvojové spolupráce. Předsedou rady je zpravidla náměstek ministra zahraničních věcí a dále jsou členy zástupci z různých ministerstev a zástupce Úřadu vlády, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Českého statistického úřadu. Důležití jsou také tzv.
51
ČRA: O nás ČRA: Aktéři ZRS - Rada pro ZRS 53 Rozvojovka.cz: Současnost ZRS
52
26
přidružení zástupci a to konkrétně z ČRA, Českého fóra pro rozvojovou spolupráci a Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci54.
2.2.4. Nestátní neziskový sektor Neziskový sektor je velmi důležitým aktérem ZRS ČR. Jednotlivé NNO se stávají na základě výběrového řízení realizátory rozvojových projektů, a to jak bilaterálních, tak trilaterálních. Nevládní a neziskové organizace a jiné subjekty zajímající se o ZRS, HP a rozvojové vzdělávání se sdružují v platformě nazvané České fórum pro rozvojovou spolupráci. Cílem sdružení je zvyšovat positivní dopady ZRS na obyvatele rozvojových a transformujících se zemí. Vizí FoRSu je „odstranění
extrémní
chudoby,
environmentálně
udržitelný
a
sociálně
spravedlivý rozvoj, naplňování lidských práv a nenásilné řešení konfliktů“. FoRS tedy vznikl za účelem zastupovat společné zájmy všech svých členů a posilovat spolupráci mezi nevládními organizacemi a státními institucemi , dále za účelem informační a vzdělávací osvěty, která obnáší organizování vzdělávacích akcí, seminářů, mezinárodních konferencí a publikování materiálů souvisejících s rozvojovou problematikou a na závěr za účelem koordinace a dialogu na podporu vzájemné spolupráce mezi členy, definování dohodnutých standardů, koordinace společných rozvojových aktivit zaměřených na politickou reprezentaci, nevládní sektor, veřejnost a další cílové skupiny. FoRS má v současné době 37 členů a 17 pozorovatelů. Patří mezi zakládající členy Evropské konfederace NNO pro humanitární pomoc a rozvoj (CONCORD)55.
2.2.5. Podnikatelské subjekty České podnikatelské subjekty zajímající se o zapojení do realizace rozvojových projektů se sdružují do Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci. Platforma vznikla za účelem vyřešit problém s nedostatkem informací, kontaktů a know-how v oblasti ZRS a podpořit podnikatelské aktivity v rozvojových zemích. Vznik platformy má usnadnit koordinaci se státními institucemi i nevládním sektorem, vytváří vlastně prostor pro sdílení důležitých a zásadních informací, zkušeností a kontaktů. Platforma má konkrétní cíle zvyšovat 54 55
Usnesení vlády, 19. prosince 2007 č. 1439, Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Celá část čerpána z oficiálních stránek FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci
27
účast českých firem na rozvojových projektech, podporovat dlouhodobé investice v rozvojových zemích, které jsou výhodné pro české dodavatele a prosazovat programy ZRS v partnerství veřejného a soukromého sektoru. Platforma byla založena na popud tří asociací: Svazu průmyslu a dopravy ČR, Svazu strojírenské techniky a Asociace podniků českého železničního průmyslu. V současné době má 21 členů56.
2.2.6. Kraje a obce Kraje a obce se také zapojují jako realizátoři do ZRS ČR. Existuje „Program pro podporu rozvojových aktivit krajů a obcí v programových zemích“. Cílem projektů je hlavně podpora partnerských institucí místní správy a samosprávy v partnerských státech, podpora subjektů občanské společnosti a institucí kulturního, sociálního, zdravotního, vědeckého a výzkumného charakteru. Finanční příspěvky se mohou získávat také z dotačního titulu MZV57. Například v roce 2009 byla do prioritních zemí v rámci rozvojových aktivit krajů a obcí přidělena částka 3 000 tis. Kč, z níž byly realizovány tři projekty, z toho dva projekty v Srbsku a jeden v Kosovu58.
2.2.7. Akademická obec Roli akademické obce jako realizátora ZRS můžeme vnímat skrze osvětovou činnost. Na vybraných univerzitách je možné studovat studijní programy věnované rozvojové problematice. Na Univerzitě Palackého v Olomouci lze studovat magisterský obor Rozvojová studia a na Vysoké škole ekonomické existuje tento obor v rámci vedlejší specializace. Vřelý vztah k rozvojové problematice si uchovává Česká zemědělská univerzita v Praze, která je také realizátorem mnoha rozvojových projektů. Projekty byly realizovány například v Mongolsku, Angole, Vietnamu či v Peru. Na závěr kapitoly uvádím graf, který znázorňuje průměrný procentuální podíl realizátorů na objemu prostředků ZRS ČR během let 2005-2009. Jak vidíme v grafu, největší podíl zaujímají podnikatelské subjekty a to dokonce téměř
56
Celá část čerpána z oficiálních stránek Platforma podnikatelů pro ZRS MZV: Dotační výběrové řízení MZV pro NNO, kraje a obce 58 MZV: Informace o ZRS ČR realizované v roce 2009, str. 10 57
28
polovinu. Neziskové a příspěvkové organizace se podílejí na české ZRS shodně podílem 23 %. Univerzity se potom účastní jen na 6 % ZRS ČR. Graf č.1 : Průměrný podíl realizátorů na objemu ZRS ČR 2005-2009
Zdroj: Šimůnková, Blanka, Praha, 2010 Pro zachování objektivity a poskytnutí dostatečně širokých informací předkládám ještě tabulku týkající se podílu realizátorů na objemu a počtu realizovaných projektů ZRS za rok 2009. Porovnáme-li údaje s průměrnými hodnotami 2005-2009 zjistíme, že je zde nastolen určitý trend a to trend vedoucí úlohy podnikatelských subjektů jako realizátorů ZRS ČR. Tabulka č. 1 : Realizátoři ZRS ČR 2009 Podíl na Počet Procento Realizovaná realizovaném Počet realizovaných realizovaných suma (v tis. objemu realizátorů projektů projektů Kč) prostředků Podnikatelské subjekty Nevládní neziskové organizace Státní orgány, příspěvkové a rozpočtové organizace a subjekty územní samosprávy Univerzity
88
26 %
329 202
41,0 %
56
162
48 %
205 289
25,5 %
69
67
20 %
221 729
27,5 %
39
22
6%
49 170
6,0 %
8
Zdroj: MZV, Informace o ZRS ČR realizované v roce 2009 29
2.3. Dělení ZRS ČR Zahraniční pomoc můžeme podle kritéria poskytovatele rozdělit
na
dvoustrannou, mnohostrannou a trojstrannou. U dvojstranné pomoci dárcovská země poskytuje pomoc druhé zemi přímo, kdežto u mnohostranné pomoci jsou jednotlivé projekty poskytovány vládám přijímajících zemí prostřednictvím mezinárodních organizací59. Pro kompletní přehled je třeba ještě zařadit do forem pomoci trilaterální spolupráci, která slouží ke kofinancování projektů českých subjektů60.
2.3.1. Bilaterální spolupráce Podle Koncepce 2010-2017 hraje bilaterální pomoc významnou roli pro ČR při budování vlastních kapacit ZRS a také je tato forma pomoci lépe obhajitelná u veřejnosti vzhledem ke konkrétním výsledkům jednotlivých českých projektů, kdežto u pomoci multilaterální se poskytnuté peníze „vytratí“ do společného rozpočtu organizace. Dvoustrannou pomoc je možné přímo ovlivňovat skrze definování projektů, v této formě pomoci se tedy více projevují jednotlivé partikulární zájmy subjektů ovlivňující ZRS. Mezi formy dvoustranné ZRS se řadí stipendia, humanitární pomoc, transformační spolupráce, pomoc uprchlíkům na území ČR, oddlužení, rozvojové projekty a podpora nevládních organizací či podpora rozvojového vzdělávání61.
2.3.2. Multilaterální spolupráce Mnohostranná spolupráce je zásadní a velmi důležitá pro řešení problémů rozvojového světa v celé jejich komplexnosti a provázanosti. Mnohostranná pomoc umožňuje onu potřebnou koordinaci aktivit a politik směřujících do rozvojových zemí. Hovoříme o aktivitách spojených s mezinárodním obchodem, opatření
v souvislosti
se
změnou
klimatu,
daňovou
problematikou,
protikorupčnímu boji, migrací či mezinárodní bezpečností62. Jelikož se ČR řadí k vyspělým a stabilním ekonomikám „bohatého Západu“, její povinností je přispívat ke společným snahám zlepšit podmínky v rozvojovém světě a také tyto snahy spolufinancovat. Multilaterální spolupráce od roku 2005 přesahuje podíl 59
Halaxa, Petr ČRA: Trilaterální spolupráce 61 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017 62 Ibid. 60
30
50 % na celkové ZRS ČR63, kdežto ještě v roce 2003 tvořila pouze 11,3 %64. Konkrétně v případě ČR jsou formami mnohostranné spolupráce příspěvky organizacím OSN, EU či brettonwoodských institucí. Podmínkou pro poskytování této formy pomoci je soulad mezi zaměřením aktivit a prioritami jednotlivých organizací a zájmy ČR65.
2.3.3. Trilaterální spolupráce Trojstranné dohody rozvojových projektů mají jistě velký význam pro nevládní organizace a další sdružení. Cílem trojstranných projektů je prohloubit vztahy mezi ČR, jinou vyspělou zemí a zemí rozvojovou. Trojstranná spolupráce má formu spolufinancování či podpory projektů českých subjektů. Společnému financování se říká kofinancování a často se týká projektů již podporovaných Evropskou komisí, programem Regional Partnership Programme či dalšími mezinárodními donory. Dále se týká společných projektů, které jsou financovány s pomocí zahraničních „sesterských“ poboček. Podmínkou však je prokázání existence vzájemného vztahu českého subjektu se zahraničním subjektem a je také potřeba doložit údaje o finančním vstupu tohoto partnera66. Co se týče konkrétních témat projektů, jsou preferovány projekty zaměřené na plnění MDG´s, hlavně tedy na potlačení globální chudoby, podporu vzdělávání a transferu know-how67. Trilaterální projekty jsou podporovány dotacemi MZV/ČRA68. V minulém roce bylo na trojstrannou spolupráci vyčleněno v gesci MZV celkem 21, 450 mil. Kč69. Pro větší přehlednost výše zmíněných sum přikládám tabulky s konkrétními částkami jdoucími na různé druhy ZRS ČR. Některé formy spolupráce jsou rozšířeny o detailnější údaje. Můžeme také porovnat plán objemu ZRS ČR na rok 2009 a jeho skutečnou podobu.
63
MZV: Statistická příloha 2002-2006 ZRS ČR MZV: Statistická příloha 2000-2005 ZRS ČR 65 Usnesení vlády České republiky k Institucionálnímu zajištění a Zásadám zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU 66 Výzva MZV k podávání námětů na trojstranné projekty zahraniční rozvojové spolupráce pro NNO a další oprávněné subjekty. 67 Ibid. 68 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017 69 Businessinfo.cz: Plán ZRS ČR pro rok 2010 64
31
Tabulka č. 2 : ZRS ČR za rok 2009 podle forem pomoci Objem v mil. Podíl na Kč objemu 1918,7 794,3 41,50% 462,4 24% 299,8 15,60% 113 5,90% 83,7 4,40% 74,1 3,90% 58,3 3% 32,5 1,70%
Forma ZRS ČR: Dvoustranná pomoc Rozvojové projekty Civilní a mírové mise Podpora uprchlíků v ČR Ostatní aktivity Humanitární pomoc Administrativní náklady Dvoustranné oddlužení Podpora NNO Rozvojová potravinová pomoc Mnohostranná pomoc OSN EU Ostatní (IDA,MDRI,OECD aj.) Montrealský protokol Zdroj: MZV, Zpráva o ZRS ČR 2009
0,6 2158,7 234,3 1791,1
0% 10,90% 83%
125,5 7,8
5,80% 0,40%
Tabulka č. 3: Plán ZRS 2009-2012 Plán oficiální rozvojové spolupráce ČR v letech 2009–2010 a výhled do roku 2012 (v mil. Kč) Struktura ZRS
2009 2010 2011
2012
Bilaterální spolupráce Bilaterální projekty – z toho:
880 714 679
– Rozvojové projekty (kromě stipendií)
658 519 532
– Stipendia
152 147 147
679 532 147
– Rekonstrukční a rozvojová pomoc Gruzii
70
48
--
--
Transformační spolupráce
50
45
45
45
Humanitární pomoc
85
73
73
73
Příspěvky na rozvojové projekty realizované mezinárodními organizacemi (započitatelné do bilaterální spolupráce)
54
55
55
55
Pomoc uprchlíkům v ČR
305 306 306
306
Oddlužení
287
--
--
Civilní mise
120 130 140
140
Rozvojové projekty v rámci PRT v Afghánistánu Projekty rychlého dopadu v rámci PRT v Afghánistánu (v gesci MO)
19
80
64
64
64
2
2
2
2
32
Plán oficiální rozvojové spolupráce ČR v letech 2009–2010 a výhled do roku 2012 (v mil. Kč) Struktura ZRS
2009 2010 2011
2012
Bilaterální spolupráce Vojenské mise
220 220 220
220
Administrativní náklady na ZRS (7 % z bilaterální ZRS)
146 114 110
110
Bilaterální spolupráce celkem
2 1 1 229 742 700
1 700
Bilaterální spolupráce (v %)
48
39
36
34
90
90
90
90
107 307 107
135
Multilaterální spolupráce Platby do OSN a dalších mezinárodních organizací Platby do mezinárodních finančních organizací Multilaterální oddlužení
6
Podíl členského příspěvku ČR do EU
7
9
2 2 2 122 287 286
2 402
Příspěvky do EDF
0
Financování záruk členských zemí EU na úvěry poskytnuté EIB
7
Multilaterální spolupráce celkem Multilaterální spolupráce (v %)
6
0 504 18
30
2 2 3 332 700 012
3 286
52
10
620
61
64
66
ZRS celkem
4 4 4 561 442 712
4 986
ODA/HND (v %)
0,13 0,13 0,13
0,13
Zdroj: Businessinfo.cz, Střednědobý výhled financování ZRS a HP do roku 2012 Jako další modality nad rámec rozdělení podle poskytovatele ZRS ČR se považují zvýhodněné exportní úvěry s cílem podpořit ekonomický rozvoj; přímá rozpočtová podpora, kterou ČR neupřednostňuje, ale naopak se snaží ZRS realizovat vlastními realizátory a nastartovat zlepšení jejich podmínek při uplatnění v mezinárodních rozvojových aktivitách či na zahraničních trzích; delegovaná
spolupráce,
mikrofinancování,
které
která
souvisí
poskytuje
s dělbou financování
práce
mezi
drobných
donory
a
podnikatelů
s kolektivním ručením70.
70
Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017
33
2.4. Teritoriální struktura ZRS V rámci nové Koncepce 2010-2017 byly přehodnoceny prioritní oblasti ZRS ČR. Vzhledem k doporučení OECD/DAC z roku 200771 je přínosnější pro ZRS věnovat se menšímu počtu rozvojových zemí, ale intenzivněji. Na základě několika kritérií, kterými jsou dvoustranné a rozvojové vztahy s ČR, potřebnost rozvojové spolupráce na straně partnerské země, připravenost země pomoc přijímat a dělba práce s ostatními dárci, byly vybrány následující státy jako prioritní oblasti ZRS a do těchto států v současné době proudí ZRS ČR, proto se jejich výčtu v práci také věnuji.
2.4.1. Prioritní země s programem spolupráce Ve spolupráci s místními partnery z daných zemí jsou vypracovány tzv. programy spolupráce, které vycházejí přímo z národních rozvojových strategií. Vybrané země jsou následující: Afghánistán byl vybrán na základě bezpečnostně – rozvojové priority. Než ale bude možné v Afghánistánu realizovat klasickou rozvojovou spolupráci, situace se bude muset stabilizovat. V současné době v zemi operuje Provinční rekonstrukční tým, konkrétně v provincii Lógar. Bosna a Hercegovina patří již delší dobu do teritoriálních priorit ZRS, v nadcházejícím období však pomoc bude více zaměřena na proces transformace a integrace do evropských struktur. Projekty se také budou týkat sektoru životního prostředí a zemědělství. Etiopie, jako jedna z nejméně rozvinutých zemí světa, byla zařazena do prioritních oblastí ZRS za účelem plnění MDG´s. ČR a Etiopie mohou navázat na tradici vzájemných vztahů. Moldavsko je také jednou z oblastí, kde již ZRS ČR probíhala. Navíc projekty jsou zde velmi positivně hodnoceny a přijímány obyvateli. Projekty se týkají těchto témat: životní prostředí, zemědělství a sociální rozvoj včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb. ČR v Moldavsku také bude využívat svých zkušeností s politickou a ekonomickou transformací.
71
OECD: Zvláštní hodnocení výboru pro rozvojovou pomoc, 2007
34
Mongolsko uzavírá pětici prioritních států. I zde bude pokračovat již probíhající ZRS ČR, nyní se zaměřením na sektor životního prostředí, zemědělství a sociálního rozvoje – stejně jako v Moldavsku.
2.4.2. Prioritní země bez programu spolupráce Do těchto zemí bude také proudit ZRS ČR. Byly vybrané pro spolupráci ve střednědobém horizontu a s cílem rozsáhlejší rozvojové spolupráce skrze individuální projekty. Skupina zemí bez programu spolupráce se dělí do dvou oblastí: na projektové země a země s pokračující spoluprácí v jiném rozsahu než v letech předešlých. Mezi projektové země patří Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území a Srbsko. Do další skupiny se řadí Angola, Jemen, Vietnam a Zambie72. Celkem bylo tedy pro užší spolupráci vybráno a základě zmiňovaných kritérií pět prioritních států s programem spolupráce, dále také pět projektových zemí a čtyři země pro pokračující spolupráci, tedy 14 prioritních zemí, z nichž ani jedna není z regionu Latinské Ameriky. Argumentem mimo jiné byla možnost obtíží a komplikací při zahajování ZRS v úplně nově vybraných zemí bez výrazných aktivit ČR73, o kterých ale podrobněji pojednává aplikační část práce.
2.5. Sektorové priority ZRS Z hodnocení ZRS ČR OECD/DAC vyplynula jistá doporučení, mezi nimi také doporučení „přehodnotit svoji sektorovou a tématickou orientaci a soustředit se na oblasti, ve kterých má jasnou komparativní výhodu a přidanou hodnotu“74. Komparativní výhodou ČR je zajisté zkušenost s politickou a ekonomickou transformací z 90. let. Spolu s reflexemi priorit plynoucích z MDGs a mezinárodní dělbou ZRS s ostatními donory, komparativní výhody vytvářejí nové sektorové priority ZRS ČR. Životní prostředí, kde vlastně ČR může navázat na zkušenosti z procesu zlepšování stavu životního prostředí, také na zkušenosti z jeho zavádění a implementace do právního systému.
72
Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017 Ibid. 74 OECD: Zvláštní hodnocení výboru pro rozvojovou pomoc, 2007 73
35
Zemědělství je mnohdy klíčovým sektorem rozvoje v zaostalých zemích. ČR se v této oblasti bude zaměřovat na přenos know-how, na vodohospodářské aspekty zemědělství a udržitelné nakládání s vodou a také na reforestaci. Sociální rozvoj je také důležitým tématem rozvojové pomoci, proto jej ČR zařadila do prioritních sektorů ZRS. Se vzděláním souvisí veškerý sociální rozvoj, bez informovanosti obyvatel rozvojového světa nebude potlačena chudoba, nemoci a ani nebude nastartován ekonomický rozvoj. Ekonomický rozvoj jako další samostatná priorita navazuje na již tradiční podporu českého státu rozvojovým zemím. Konkrétně se jedná o technickou podporu a budování odborných kapacit, hlavně prostřednictvím transferu know-how. ČR se zaměřuje na oblast energetiky a modernizaci tohoto odvětví. Podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace je oblastí se značnou komparativní výhodou pro ČR. Priorita je prosazována v projektech se zeměmi, které sami procházejí transformací. Při implementaci této priority je používán jako nástroj Program transformační spolupráce. Česká republika podporuje hlavně fungování občanské společnosti a podporuje aktivisty za lidská práva. Vedle sektorových priorit Česká republika při realizaci projektů dbá na dodržování tzv. průřezových priorit a to ve všech fázích projektového cyklu75. Jedná se o tyto průřezové principy: řádná správa věcí veřejných, šetrnost k životnímu prostředí a klimatu a dodržování základních lidských, ekonomických, sociálních a pracovních práv příjemců s důrazem na rovnost mužů a žen76. Na následujícím grafu můžeme vidět nejaktuálnější dostupné informace o rozdělení sektoru na ZRS ČR. Vedoucí pozici zaujímá sektor průmyslového rozvoje s 26,1 % a poté následuje vzdělávání včetně stipendií s 22,3 %.
75 76
Více o projektovém cyklu: Němečková, Svoboda, 2006 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017
36
Graf č.2: Podíl sektorů ZRS 2009
Zdroj: MZV, Informace o ZRS ČR realizované v roce 2009
3. Úvod do aplikační části Část věnující se ZRS ČR z obecného hlediska nám poskytla „základní stavební kameny“ pro následující kapitoly věnující se už konkrétně ZRS v Latinské Americe a také napomohla pochopit základní problematiku a fungování ZRS ČR. Nyní bude práce pojata více prakticky. Důležitou částí práce je Aplikační část I, která analyzuje informace o tom, jaké proudy oficiální i neoficiální ZRS ČR plynou do regionu LA a jaké instituce věnující se rozvojové pomoci v konkrétních státech působí. Druhým klíčovým tématem se zabývá Aplikační část II, která je zaměřena na intenzitu obchodních vazeb ČR a LA. Prostor je věnován také obchodu s prioritními zeměmi a zhodnocení souvislostí s objemem poskytované pomoci i do těchto zemí. Propojením obou aplikačních částí zjistíme, jaká pomoc ze strany ČR vlastně proudí do Latinské Ameriky a jak moc je rozvojová spolupráce navázána na obchodní vztahy.
37
3.1. Obchod a rozvojové země Pro hodnocení ZRS ČR byl vybrán ekonomický pohled. Vzhledem k tomu, že ČR se řadí k otevřeným ekonomikám77, bude zajímavé sledovat působení komerčních vlivů na teritoriální rozdělení finančních prostředků v rámci zahraniční pomoci. Vliv obchodu na samotné ekonomiky Jihu může být totiž nejednoznačný a i malé státy jako ČR by měly sledovat vliv svých obchodních aktivit na nerozvinuté regiony světa a to ať už v rámci obchodní nebo rozvojové činnosti. Obchodní výměna s rozvojovými regiony je relativně diskutované téma a ani samotní odborníci se nedokáží shodnout na obecných přínosech a úskalích. Mnohé teorie mezinárodní ekonomie (např. Krugman-Obstfeld)78 dokazují, že volný mezinárodní obchod je pro ekonomiku jako celek vždy výhodný. Mezi positivní aspekty exportu rozvojové země můžeme zařadit příjmy ekonomickým subjektům a mzdy obyvatelům, dále příjmy do státního rozpočtu, znalosti a zkušenosti, které vyvážející firmy získají v zahraničí79. Problematickým aspektem jsou ale jednotlivé skupiny obyvatel v ekonomice, které z obchodu těží v různých mírách a systém by měl být nastaven tak, aby kompenzoval právě tyto poškozené skupiny, kterými jsou většinou už tak chudí obyvatelé. V rozvojových zemích ale systém fungování ekonomiky a politiky bývá nastaven odlišně než v zemích vyspělých a obchod s nimi nemusí vždy znamenat positivní přínos, zvláště pokud vyspělé země prosazují skrze obchodní výměnu pouze své komerční zájmy a zisk „odplouvá“ zpět, nedochází k reinvestování atp. a tedy ani k rozvoji dané oblasti. Navíc obchod zanechává stopy na životním prostředí, které je úzce spjato s životem obyvatel, obzvláště v chudých, z většiny právě v zemědělských regionech. Vliv obchodu mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi lze jen stěží přesně kvantifikovat a kvalifikovat a zajisté záleží na připravenosti dané země vypořádat se s novými proudy financí a zboží. Ne všechny země jsou schopné vypořádat se s novým konkurenčním prostředím a je zde nutná jistá ekonomická a institucionální úroveň systému a jeho funkčnost80. Mezinárodní obchod mezi
77
Glopolis: Rozvojový profil České republiky - problematický vliv české ekonomiky a politiky na země jihu 78 Krugman, Obstfeld, 2003 79 Glopolis: Rozvojový profil České republiky - problematický vliv české ekonomiky a politiky na země jihu, str.11 80 Ibid., str.15
38
vyspělými a rozvojovými zeměmi tedy nelze jednoznačně označit za nepříznivý, ale musíme být opatrní při hodnocení jeho dopadů na všechny skupiny obyvatel a vůbec je-li obchod brán jako „spouštěč“ rozvoje vybrané země. Co se týče vztahů ČR a LA, podle Zprávy o zahraniční politice 2009 je Latinská Amerika a Karibik oblastí nepatřící mezi priority české zahraniční politiky. Jako důvody se uvádějí významnost oblasti ve vztazích s ČR a geografická vzdálenost. Významnost se poměřuje podle ekonomické síly a vazeb s ČR. Zpráva o zahraniční politice ale připouští nárůst významnosti LA vzhledem k rostoucí důležitosti států ve světovém hospodářství81. Z toho můžeme tedy odvodit rostoucí důležitost latinskoamerického regionu v obchodních vztazích ČR. V závěru Zprávy o zahraniční politice se zdůrazňuje potřeba udržovat „aktivní vztahy se zeměmi regionu82“, jakou formou a jakým způsobem se již ale neuvádí. Intenzivnější a aktivnější vztahy na základě zahraniční rozvojové spolupráce jsou ale marginalizovány v Koncepci 2010-2017, kde ani jeden stát z regionu LA není vybrán jako prioritní. Politické vztahy a ZRS ČR nejsou tématem práce, i když jistě sehrávají také velmi důležitou roli při tvorbě systému zahraniční rozvojové spolupráce, ale práce je věnována právě ekonomickému pohledu na danou problematiku. Ekonomický pohled na poskytování zahraniční rozvojové spolupráce je jistě velmi zajímavý a měl by mu být věnován větší prostor i v českých odborných publikacích a médiích. Úvaha nad ekonomickými aspekty rozvojové pomoci pokračuje v následující kapitole, kde jsou mimo jiné uvedeny i důvody, proč byl vybrán právě tento ekonomický pohled na danou problematiku.
3.2. Odůvodnění výběru témat pro aplikační část Jak je již uvedeno výše, smyslem aplikační části je zjistit, jaké vztahy na úrovni rozvojové spolupráce panují mezi ČR a LA a zda je objem rozvojové spolupráce nějakým způsobem ovlivněn intenzitou vzájemných obchodních vztahů. Jak jsme se dozvěděli v minulých částech práce, do LA plyne v porovnání s ostatními regiony každoročně jen kolem 4 % z celkového objemu dvoustranné ZRS, což odpovídá za rok 2009 sumě zhruba 20ti mil. Kč s tím, že objem 81 82
Například státy BRIC – obsahující Brazílii. MZV: Zpráva o zahraniční politice 2009, str. 384
39
dvoustranné pomoci postupně klesá vzhledem k přesunu finančních prostředků do pomoci multilaterální. Pomoc poskytovaná do LA tedy nehraje zásadní roli v rozvojové politice ČR, což má za následek omezené množství informací o ZRS ČR do LA. Mnohem více sledovaným regionem je Afrika, na kterou i lépe reaguje veřejnost83. Úkolem první aplikační části bude tedy zjistit, jaké konkrétní formy ZRS jsou poskytovány do LA, v jakých objemech jsou, kdo rozvojovou pomoc realizuje a kdo ji financuje. Zajímavé také bude odlišit pomoc oficiální od pomoci neziskového nevládního sektoru. Jako další téma aplikační části byly vybrány obchodní vztahy ČR a LA, měřené podle obratu vzájemného obchodu. Důvodem jsou některé výtky české ZRS o propojení komerčních zájmů a ZRS ČR. Už v hodnocení DAC/OECD se objevila výtka ohledně směšování komerčních a rozvojových cílů oficiální rozvojové pomoci, které je neslučitelné se standardy DAC84. Konkrétně se hodnocení DAC/OECD vyjadřuje pro zamezení využívání ODA na podporu českého průmyslu, obchodu a investic85. Kritika se objevila také u institucí věnujících se tématu ZRS, konkrétně FoRSu ve zprávě Jak Česká republika snižuje globální chudobu vydanou v roce 2010, kde FoRS požaduje „ukončit financování projektů z prostředků ZRS v JV a V Evropě, které mají výhradně proexportní charakter a u kterých není jasně prokazatelný dopad na snižování chudoby“86. Další organizací vyjadřující se kriticky k zájmům ZRS ČR je Glopolis, který ve stínové zprávě o ZRS ČR zmiňuje, že bilaterální ZRS ČR mezi roky 2005-2009 byla zaměřena hlavně na sektor průmyslu (27 %), až poté na životní prostředí (24 %) a zemědělství (14 %). Zajímavý je také fakt, že některé prioritní státy české ZRS byly i současně prioritními zeměmi Exportní strategie ČR 2006-2010 a to Černá Hora a Srbsko a Vietnam87. Na druhé straně jednou z vládních priorit České republiky je „podpora vnějších ekonomických vztahů, zejména v oblastech exportu, investic a cestovního ruchu“88. Důležitou roli hraje tzv. ekonomická diplomacie, jejímž prostřednictvím 83
Závěrečná zpráva ZRS, dotazníkové šetření SC&C, s.r.o. pro MZV, 2008, str. 26 MZV: Překlad Zvláštního hodnocení výboru OECD pro rozvojovou pomoc, str. 16 85 Ibid., str. 8 86 Šimůnková, 2010, str. 7978-80-904395-5-9 87 Pro první fázi plnění exportní strategie byly vybrány tyto státy: Argentina, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Indie, Kanada, Mexiko, Rumunsko, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Srbsko a Černá Hora, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam, MPO: Exportní strategie ČR pro období 2006-2010, str. 26 88 MZV: Podpora ekonomických zájmů ČR v zahraničí 84
40
se hledají a vytvářejí vhodné podmínky pro výměnu zboží a služeb, ale také investic či pracovní síly. Dále je jejím cílem vyhledávat partnery a budovat podmínky pro snadný vstup českých firem na zahraniční trhy89, což nelze hodnotit negativně, ale opět je potřeba zdůraznit důležitost hodnocení dopadů těchto aktivit na rozvojové země. Tyto aktivity by navíc neměly mít vliv na směřování proudů ZRS. Za kategorii, která by mohla být považována za neprůhlednou a snadno ovlivnitelnou komerčními zájmy jsou projekty v oblasti obchodu. Konkrétně iniciativa Aid for Trade, v České republice v gesci MPO, se setkává s hlasy kritiků. Cílem Aid for Trade je pomoc státní správě při vytváření rámce pro obchodní politiku a dále pomoc při vylepšování institucionálního rámce90. Je na místě zamyslet se nad komplexními dopady na jednotlivé skupiny obyvatel. Vždy zde existují skupiny profitujících a ztrácejících jedinců, proto je nutné jasně stanovit strategii vzájemného obchodu a určit, komu jsou výhody z obchodu přednostně určeny, obzvláště je-li iniciativa v systému ZRS. Další oblastí možného překrývání obchodních a rozvojových zájmů, kterou bych chtěla zmínit, je charakter centralizovaného systému ZRS ČR, kdy vlastně kvůli centralizaci rozhodovacích a finančních prostředků na MZV bylo umožněno využití rozvojové spolupráce jako nástroje zahraniční politiky, například použít ZRS pro naplnění bezpečnostních cílů zahraniční politiky91. Mohla by se zde tedy naskytnout otázka, existuje-li nějaká souvislost mezi ekonomickými vztahy se zeměmi a zahraniční rozvojovou pomocí poskytovanou do nich. Do jaké míry je tedy současná politika ZRS a sledování vlastních komerčních zájmů propojeno bude analyzováno. Samozřejmě se zaměřením na sledovaný region Latinské Ameriky.
89
Zpráva o zahraniční politice 2009, str. 24 Glopolis: Rozvojový profil České republiky - problematický vliv české ekonomiky a politiky na země jihu, str. 29 91 Horký: Disertační práce, 2010, str. 77 90
41
3.3. Způsob hodnocení Pro jednodušší orientaci bude nyní vymezeno, jakým způsobem bude dosaženo dílčích cílů praktické části, kterými je zhodnocení následujících otázek: Otázka č. 1: Jaká existuje v LA ODA ZRS či pomoc ze strany nestátních subjektů? Otázka č. 2: Existuje souvislost mezi rozvojovou spoluprácí z ČR do LA a obratem obchodu?
Pro zhodnocení první otázky budu analyzovat oficiální materiály MZV, MPO a MZe o jimi realizované ZRS. Dále proběhne terénní výzkum soukromých, neziskových a jiných organizací působících v LA v rámci ZRS a HP. U každého státu proběhne zjišťování existence ZRS z ČR. Státy jsou seřazeny podle výše objemu obratu obchodu od největšího po nejmenší, což umožní snadnější sledování souvislosti mezi obratem a ZRS ČR. Nejprve bude pozornost věnována státům Brazílie, Mexika a Argentině, které mají nejvyšší obraty vzájemného obchodu s ČR. Poté pro lepší srovnání proběhne analýza ZRS ve státech s nejnižšími obraty, tedy s Haiti, Nikaraguou a Jamajkou. Následovat bude popis zjištěné ZRS v ostatních státech, taktéž seřazených podle výše obratu. Zaměřím se: ·
Na formu ZRS, tedy jedná-li se o dvoustrannou nebo trojstrannou spolupráci a dále zda se jedná o rozvojový projekt, oddlužení atd. či o humanitární pomoc. HP se i ze zákona vymezuje zvlášť od ZRS, ale pro kompletní přehled o dané problematice bude u jednotlivých států uvedena, je však potřeba dbát jejího oddělení, neboť prostředky vymezené na ZRS se liší od vyhrazených na HP. Multilaterálními dohodami se nezabýváme.
·
Na období, ve kterém ZRS probíhala/probíhá s tím, že když jsou v práci reflektovány novější trendy ZRS, tak i v této části se zaměřím hlavně na 21. století.
·
Na vymezené finanční prostředky, konkrétně zda je projekt financován z prostředků vyhrazených na ODA nebo zda je financován organizací podporovanou českými dárci, či zda se jedná o kofinancování.
42
·
Na realizátora, tedy jedná-li se o státní instituci, soukromou či nevládní nestátní organizace nebo o jejich vzájemnou kooperaci.
Ve druhé aplikační části se nachází průzkum intenzity vzájemného obchodu, který bude probíhat pomocí srovnávání obratů obchodu ČR. Nejprve s vytyčenými regiony rozvojových států, poté s jednotlivými státy Latinské Ameriky a nakonec s prioritními státy české ZRS. Údaje budou srovnávány za relativně krátký časový horizont, protože se snažím reflektovat aktuální trendy. Zjištěná data vycházejí hlavně z Českého statistického úřadu a z oficiálních výročních zpráv o ZRS ČR vydané MZV. Pro názornost zjištěných výsledků jsou využívány vlastnoručně vypracované grafy. Propojením informací v závěru z obou aplikačních částí zjistíme, zda existuje souvislost mezi obratem obchodu a poskytovanou ZRS ČR, jasněji řečeno, zda do států LA s vyšší zbožovou výměnou ČR poskytuje i vyšší finanční pomoc v rámci oficiální, ale i neoficiální pomoci.
Aplikační část I 4. Výzkum existence ZRS ČR v Latinské Americe Podle Koncepce ZRS, Česká republika nebude preferovat země LA bez existence tradičních a funkčních obchodních vztahů. Naskýtá se zde tedy prostor pro srovnání obchodních vazeb a poskytováním zahraniční pomoci do vybraných států Latinské Ameriky. Vycházím také z faktu, že na základě Koncepce ZRS byly jako prioritní oblasti vybrány výše zmíněné státy z Afriky, Východní Evropy a Asie, avšak žádný stát z Latinské Ameriky. Bude tedy proveden výzkum, jehož součástí je následné mapování konkrétních projektů a institucí zajišťujících jejich implementaci. Text je věnován formám pomoci plynoucí z ČR a jejich charakteristice. Státy budou seřazeny podle výše obratu, kterému se poté podrobněji věnuje Aplikační část II. Pro lepší přehlednost jsou ale uvedeny již zde: Brazílie, Mexiko, Argentina, Kostarika, Chile, Salvador, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Venezuela, Kuba, Uruguay, Panam, Honduras, Guatemala, Bolívie, Paraguay, Haiti, Nikaragua, Jamajka.
43
4.1. Vybrané státy s nejvyšším obratem – Brazílie, Mexiko a Argentina Předkládaná podkapitola seznamuje s formami rozvojové spolupráce ve třech státech s nejvyšší úrovní obratu vzájemného obchodu – s Brazílií, Mexikem a Argentinou.
Bude
sledována
oficiální
rozvojová
pomoci
financována
z prostředků veřejného rozpočtu ČR a následně pomoc realizovaná nestátními subjekty.
4.1.1. Brazílie Vzájemné vztahy s Brazílií se orientují zejména na obchodně-ekonomickou spolupráci. V rámci Latinské Ameriky je Brazílie v současnosti na prvním místě z hlediska objemu českého exportu i celkové obchodní výměny. Je tradičním a perspektivním trhem92. ČR neposkytuje Brazílie žádnou formu bilaterální ZRS. Jen v září 2009 ČR poskytla humanitární pomoc ve výši 20.000 EUR na obnovu území poškozených letními záplavami ve státě Amazonas93. V Brazílii působí organizace INEX-SDA. Program INEXu se týká pobytu dobrovolníků v Bataypoře, kde probíhá spolupráce s místní NGO Centro de Memória Jindřich Trachta, která se snaží o celkové rozšíření obzoru mladých obyvatel města. Hlavní pracovní aktivitou účastníků workampu je stavba sálu pro výuku českého jazyka v Bataypora, která zde na základě vládního usnesení probíhá již od roku 200694.
4.1.2. Mexiko Co se týče ZRS a Mexika, ČR oficiální rozvojovou pomoc Mexiku neposkytuje. Výjimku tvoří pouze reciproční vládní stipendia a humanitární pomoc, která ale byla poskytnuta naposledy v roce 1999. I když Velvyslanectví ČR deklaruje podporu rozvojové a technické pomoci do Mexika, nedochází k systematicky promyšlené spolupráci. Zcela zde chybí koncepce vzájemných vztahů, to ale platí obecně pro celou Latinskou Ameriku. Existuje zde však možnost spolupráce na multilaterálním základě skrze Evropskou unii95. Neposkytování oficiální rozvojové pomoci do Mexika má zajisté souvislost se zařazením Mexika do společenství OECD. Na druhé straně ale v Mexiku existují 92
MZV: Vztahy ČR k zemím Severní a Jižní Ameriky, 2007 MZV: Obchodní a ekonomická spolupráce s Brazílií 94 INEX-SDA: Pojeďte na workcamp mezi potomky českých osadníků do Brazílie! 95 MZV: Obchodní a ekonomická spolupráce s Mexikem 93
44
oblasti, které svou charakteristikou a podmínkami mezi „vyspělé“ území nepatří, například jižní stát Chiapas, dále Michoacán nebo Guerrero. ČR sleduje v této zemi spíše ekonomické zájmy, Mexiko patří mezi nejvýznamnější politické a obchodní partnery v Latinské Americe96. Mezi organizace působící v Mexiku mimo rámec ODA ČR patří INEX-SDA, SADBA a instituce poskytující mikrofinance myELEN. Důležité je také zmínit, že v Mexiku je relativně rozšířen koncept tzv. FairTrade výrobků a existují i české firmy nabízející výrobky pod touto známkou, které jsou přímo z Mexika a dochází tak vlastně k podpoře místního rozvoje. MyELEN portál provozuje mikrofinancování - jedná se o financování, které podporuje výrobu a tvorbu pracovních míst v chudých zemích a zároveň vynáší bezpečné, relativně vysoké zisky. Během prvních šesti měsíců fungování portálu myELEN stovky Čechů poskytly mikroúvěry lidem v Mexiku, v celkovém objemu blížícím se 3 mil. českých korun. Průměrná výše mikropůjčky se pohybovala okolo 7 000 Kč97. Co se týče INEX-SDA, provozuje zde střednědobé programy, které trvají od jednoho do tří měsíců a dlouhodobé od tří měsíců do jednoho roku. Dobrovolníci se podíleli na výuce angličtiny pro děti i dospělé, asistenci pro postiženého studenta na univerzitě, zajištění mikrofinančních projektů, pomoci na farmě či práci s dětmi ze sociálně vyloučených rodin. Program „Vysílání dobrovolníků na projekty v zahraničí“ je akreditován dle zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, a v roce 2009 byl finančně podpořen Ministerstvem vnitra České republiky98. Ještě zde působí Salesiánská asociace Dona Boska SADBA s programy pro dobrovolníky. Dobrovolníci v Mexiku působí skrz Salesiánskou provincii Guadalajara, která rozmisťuje dobrovolníky podle potřeby a jejich schopností do jednotlivých míst. Činnost dobrovolníků se týká práce s dětmi a mládeží či spoluúčastí na životě komunity99.
96
Zpráva o zahraniční politice ČR 2009, str. 397 MyElen: O nás 98 INEX-SDA: Výroční zpráva 2009 99 SADBA: Mexiko
97
45
4.1.3. Argentina Nyní se zaměříme na stát se třetím nejvyšším obratem, na Argentinu. Česká republika neposkytuje ani Argentině oficiální rozvojovou pomoc. V roce 2002 byla Argentině poskytnuta humanitární pomoc a v roce 2003 finanční pomoc rodinám českých krajanů v souvislosti se záplavami v oblasti Santa Fe100. V letech 1999 až 2004 dále probíhal v Argentině, ale i v Peru a Ekvádoru projekt „Pomoc při zavádění českých implantátů, zdravotnického zařízení a potřeb a odborné spolupráce v oblasti kardiovaskulární medicíny do vybraných zemí Latinské Ameriky“. Projekt probíhal formou vzájemných výměn odborníků a lékařů či specializovaných pobytů chirurgů, během nichž si zahraniční lékaři zdokonalují zkušenosti a praktické znalosti v klinické chirurgii. Projekt byl realizován soukromou firmou VÚP (Výzkumný ústav pletařský, a.s.) ve spolupráci s Nemocnicí na Homolce101. Argentina opět patří mezi státy, stejně jako Brazílie a Mexiko, se kterými je cílem navázat konkrétní ekonomickou spolupráci a přispět tak vzájemnému obchodu. Z nestátních českých organizací se rozvojové problematice věnuje opět INEXSDA, který zde zprostředkovává stejné dobrovolnické programy jako v případě Mexika.
4.2. Vybrané státy s nejnižším obratem – Haiti, Nikaragua a Jamajka Následující kapitola se věnuje stejným způsobem jako ta předešlá podrobněji třem států s nejnižší úrovní obratu vzájemného obchodu. Pozorovány budou státy Haiti, Nikaragua a Jamajka, která dosahuje nejnižšího obratu obchodu ze všech pozorovaných států LA.
4.2.1. Haiti Spolupráce s Haiti se orientuje hlavně na poskytování humanitární pomoci. Věnujeme-li se aktuálnějšímu časovému horizontu, zjistíme, že Česká republika poskytla Haiti HP v roce 2003. Další HP byla poskytnuta vzhledem k zemětřesení
100
MZV: Obchodní a ekonomická spolupráce s Argentinou Rozvojovka.cz: Pomoc při zavádění českých implantátů, zdravotnického zařízení a potřeb a odborné spolupráce v oblasti kardiovaskulární medicíny do vybraných zemí Latinské Ameriky 101
46
v lednu 2010. Na konci roku 2010 proběhla výzva na podávání návrhů na projekty HP určené Haiti s finanční podporou státu max. 2 mil. Kč102. Dále na Haiti probíhají projekty HP realizované NNO, taktéž většinou v souvislosti s ničivým zemětřesením v minulém roce. Působí zde Charita ČR, Člověk v tísni a ADRA. Charita ČR realizuje na Haiti mnoho projektů zaměřených na potlačení následků zemětřesení z roku 2010. Jedná se o následující projekty: „Podpora základního vzdělávání v oblastech postižených zemětřesením“, „Humanitární pomoc obětem zemětřesení na Haiti“ ve výši 100 tis. USD, „Prevence cholery na Haiti“ a „Podpora prostředků obživy v oblastech postižených zemětřesením“. Arcidiecézní charita Olomouc ve spolupráci s NNO ARPOK (Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje) podporuje také programy Adopce na dálku dětí z Haiti103. Arcidiecézní charita Olomouc během roku 2009 podpořila svými projekty celkem 502 dětí. NNO Člověk v tísni založil na Haiti humanitární misi na pomoc lidem postiženým zemětřesením v lednu 2010 díky prostředkům české veřejnosti. Pomoc ČvT soustředí především na oblast školství - obnovení školní výuky v provizorních podmínkách, stavbu nových školních budov či školení učitelů. Od října 2010 do března 2011 se Člověk v tísni zapojil do preventivní kampaně v boji proti choleře104. Od dubna 2010 zde po dobu téměř jednoho roku provozoval také tři
dětská
centra,
poskytující
psychosociální
pomoc
a
zázemí
pro volnočasové aktivity bezmála tisíce dětem105. Organizace ADRA poskytuje na Haiti jak humanitární, tak rozvojovou pomoc. HP opět navazuje na zemětřesení z minulého roku, kdy ADRA poskytla obyvatelům základní potraviny, ošacení, přístřeší a osivo pro zemědělce. Na poskytnutou
HP
navázala
ADRA
dlouhodobým
rozvojovým
projektem
zaměřeným na udržitelnou zemědělskou produkci ve vybraných horských oblastech. Ve spolupráci s ADRA Kanada, Institutem tropů a subtropů České zemědělské univerzity v Praze a CFGB (Canadian Foodgrain Bank) se ADRA ČR
102
ČRA: Výzva k podávání námětů na projekty humanitární pomoci na obnovu Haiti a Pákistánu Charita ČR: Kde působíme – Haiti 104 Člověk v tísni: Haiti 105 Člověk v tísni: Naše společná pomoc Haiti – Poděkování za podporu 103
47
snaží na tréninkových farmách vyučovat novým moderním postupům pěstování a hnojení106.
4.2.2. Nikaragua Nicaragua patří mezi ty státy, kde má rozvojová spolupráce s Českou republikou tradiční charakter. V případě Nikaraguy se jedná hlavně o formu rozvojových projektů a oddlužení. Mezi roky 2000 až 2006 probíhal v Nikaragui projekt „Geologický výzkum přírodních rizik v Nikaragui“. Projekt byl realizován Českou geologickou službou107 ve spolupráci s nikaragujskou geologickou společností INETER. Cílem bylo zmapovat geologicky a environmentálně rizika přírodních podmínek108, tedy představit komplexní studii zaměřenou na predikci přírodních nebezpečí geologického původu. Projekt byl v gesci MŽP s celkovým rozpočtem 18 800 tis. Kč109. Nikaragujská republika se každoročně podílí 10 % z dolarové ceny projektu110. Od roku 2004 do 2006 realizoval Český hydrometeorologický ústav projekt s názvem „Vybudování moderní klimatologické databáze CLIDATA“ s celkovým rozpočtem 6 900 tis. Kč a v gesci MŽP. Projekt byl ale realizován taktéž v Srbsku a Černé Hoře, Etiopii a Mongolsku111. V letech 2007 až 2009 byl realizován v Nicaragui projekt „Regionální geologický výzkum pro definici a predikci přírodních nebezpeční v centrální části střední Ameriky“ s celkovým rozpočtem 17 210 tis. Kč112. V Nikaragui projekt probíhal v okolí města Boaco113. Projekt probíhal také v Kostarice a Salvadoru. Místní Moravská církev v Nikaragui byla podpořena v rámci české ZRS částkou 199 620 Kč na projekt „Výstavba dvou studní na pitnou vodu“ a sumou necelých 120ti tis. Kč na projekt „Výstavby kulturního a společenského střediska na nám. Jana Husa v Puerto Cabenaz“114. Oba projekty byly realizovány v roce
106
ADRA ČR: Haiti Česká geologická služba provádí projekty v Nicaragui již od roku 1997. Czech Geological Survey: Development Assistance Projects, 2004, str. 3 108 Rozvojovka.cz: Geologický výzkum přírodních rizik v Nikaragui 109 MPSV: Plán projektů zahraniční rozvojové pomoci pro rok 2004 110 ČRA: Předcházení přírodním katastrofám v Nikaragui 111 MPSV: Plán projektů zahraniční rozvojové pomoci pro rok 2004 112 Businessinfo.cz: Využité finanční prostředky na ZRS ČR v roce 2009 dle UV č. 690/2008 113 Zpráva o zahraniční politice 2009, str. 400 114 Businessinfo.cz: Využité finanční prostředky na ZRS ČR v roce 2009 dle UV č. 690/2008 107
48
2009 a byly v gesci MZV. V roce 2009 dokonce ČR poskytla místní Moravské církvi HP ve výši 1 mil. Kč115. Za formu rozvojové spolupráce lze také označit oddlužení. V případě Nicaraguy došlo k oddlužení ze strany ČR a suma spolu s oddlužením Kambodži dosahovala výše 58 600 tis. Kč116. Z nestátních neziskových organizací zde realizovala projekty Asociace pro rozvojovou spolupráci. Jedná se o projekt „Posilování kapacit podnikatelů v zemědělství“
z roku
2005
s rozpočtem
200 tis. Kč
a
ve
spolupráci
s nikaragujskou CENAE. Dalším projektem, tentokrát z roku 2004 byl „Kurzy drobného podnikání pro ženy“ s rozpočtem 100 tis. Kč a realizován s partnerem ACEON a dále zde proběhl projekt v roce 2003 „Ekologické vzdělávání a trvale udržitelné lesnictví pro zemědělce“, který byl také ve spolupráci s ACEONem a jeho rozpočet byl 155 tis. Kč117.
4.2.3.
Jamajka Jamajka představuje stát s nejnižším obratem z vybraných států LA. Je ale
zajímavé, že právě v Jamajce probíhá rozvojový projekt podporovaný se strany českého státu do současnosti, což se nedá říct o projektech v dalších zemích LA. Od roku 2001 do roku 2005 byl na Jamajce realizován projekt „Pomoc při rozvoji a průmyslovém využití nemetalických minerálních zdrojů“ s celkovým rozpočtem 19 mil. Kč. Projekt byl v gesci MPO a realizován firmou GET s.r.o., Praha118. Cílem projektu bylo zajištění surovinových základů pro výrobu, pro dodávky technologií pro zpracování nemetalických surovin a výrobu vápna. Projekt byl úspěšný a tak byl v roce 2006 obnoven. Celkový rozpočet tohoto projektu se vyšplhal dokonce na 78 mil Kč119. Rozpočet na letošní, tedy poslední rok realizace jsou 3 mil Kč120. Na základě projektu byla vyhledána nová ložiska vápenců a technologicky ověřeno jejich efektivní využití. Byly zmapovány všechny opuštěné lomy na vápenec, navržena jejich ekologická sanace a nalezena ložiska kvalitního kamene na výrobu štěrku121.
115
Zpráva o zahraniční politice ČR 2009, str. 400 MZV: ZRS ČR v roce 2009, str. 31 117 Asociace pro rozvojovou spolupráci: Projekty 118 MPSV: Plán projektů zahraniční rozvojové pomoci pro rok 2004 119 Businessinfo.cz: Využité finanční prostředky na ZRS ČR v roce 2009 dle UV č. 690/2008 120 ČRA: Témata/projekty rozvojové spolupráce v roce 2011 dle sektorů (v tis. Kč) a výhled jejich financování v letech 2012 a 2013 121 Zpráva o zahraniční politice 2009, str. 392 116
49
4.3. Formy ZRS v dalších státech Vzhledem o omezenému rozsahu práce se dalším vybraným státům LA budu věnovat méně podrobně a poskytnu pouze stručný přehled forem ZRS. Všechny projekty v rámci ODA ZRS kromě Jamajky a vyjednávání o projektech v Kolumbii byly realizovány v minulosti a v současné době již neprobíhají. Za zmínku stojí projekty ve státech Kostarika, Chile, Salvador, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Kuba, Panama a Paraguay. V ostatních pozorovaných státech nebyly zjištěny rozvojové projekty nebo jiné formy rozvojové spolupráce v pozorovaném časovém intervalu. V Kostarice byly od roku 2000 realizovány celkem dva rozvojové projekty a jeden humanitární: „Rozvojový projekt městské hromadné dopravy pro San José122“ (9 mil. Kč), „Regionální geologický výzkum pro definici a predikci přírodních nebezpečí“ (17,2 mil. Kč)
123
a HP Červenému kříži ve výši
250 tis. Kč124. U Chile zmíním jen jeden důležitý projekt s názvem „Obnova porostů v Národním parku Torres del Paine“ s relativně vysokým celkovým rozpočtem 19 mil. Kč, který skončil v roce 2010125. Byl v gesci MZe a realizátorem byly Lesy ČR126. Další projekty v rámci ZRS ČR nebo financované NNO nebyly zjištěny. Co se týče Salvadoru, působil zde v celém regionu Střední Ameriky nadační fond Platforma Projektů N.E.W.S. V roce 2000 byla schválena rozvojová pomoc Salvadoru na překonání následků hurikánu Mitch, ale projekt byl kvůli problémům s organizaci atp. zcela vyškrtnut a nebyl realizován. V roce 2001 byla poskytnuta HP ve výši 1 mil. Kč kvůli zemětřesení127. Již zmiňovaný projekt u Nikaraguy a Kostariky realizovaný Českou geologickou sužbou „Regionální geologický výzkum pro definici a predikci přírodních nebezpeční“ měl rozpočet 9 mil. Kč128. V případě Kolumbie se jedná o rozsáhlou tradici rozvojových vztahů. Od roku 1998 až 2006 se jedná o projekt, s rozpočtem 10 mil. Kč129, „Zalesnění
122
Agroweb: Ministr Ambrozek v Nikaraguy a Kostarice jedná o zahraniční rozvojové spolupráci Businessinfo.cz: Využité finanční prostředky na ZRS ČR v roce 2009 dle UV č. 690/2008 (v Kč) 124 Zpráva o zahraniční politice ČR 2009, str. 395 125 MZV: Obchodní a ekonomická spolupráce s Chile 126 Businessinfo.cz: Využité finanční prostředky na ZRS ČR v roce 2009 dle UV č. 690/2008 (v Kč) 127 MZV: Obchodní a ekonomická spolupráce se Salvadorem 128 MZV: ZRS ČR v roce 2009, str. 74 129 MPSV: Plán projektů zahraniční rozvojové pomoci pro rok 2004 123
50
odlesněných lokalit v Andách pomocí obalovaných sazenic systému PATRIC“130, který byl realizován i v Ekvádoru131. Jedná se o příklad projektu, kdy realizaci zajišťoval soukromý sektor132. Významným projektem byl projekt „Zřízení kardiovaskulárních center s českou technikou a know-how“ ve výší 600 tis. Kč, který byl zaměřen na zřízení cévních a kardiovaskulárních středisek s dodávkou českých technologií a českým vybavením ve vybraných nemocnicích133. Z neziskového sektoru působí v Kolumbii organizace LL – Likvidace Lepry. Organizace působí ještě ve státech Paraguay a Bolívie. Cílem projektů je dodávat léky, zdravotnické potřeby a přístroje do leprastnic v rozvojových zemích. Finanční prostředky v roce 2009 činily něco přes 17 mil. Kč, z toho zhruba 1/8 plyne do Latinské Ameriky. I tato organizace je ale financována prostředky oficiální ZRS, v roce 2009 obdržela dotaci ve výši 2,5 mil. Kč134. Co se týče Ekvádoru, existuje zde silná tradice vzájemných vztahů v rámci rozvojové spolupráce. Mezi roky 1998 až 2004 zde probíhal již zmíněný projekt „Zalesnění odlesněných lokalit v Andách pomocí obalovaných sazenic systému PATRIK“ s rozpočtem 10 mil. Kč135. Taktéž už jednou uvedený projekt „Pomoc při zavádění českých implantátů, zdravotnického zařízení a potřeb a odborné spolupráce v oblasti kardiovaskulární medicíny do vybraných zemí Latinské Ameriky“ probíhal kromě Argentiny a Peru také v Ekvádoru (více viz výše). Dále zde mezi roky 2001/2 proběhl projekt „Geologický průzkum zdrojů surovin stavebních hmot pro suché zdění“ realizovaný firmou Gekon s.r.o.136. V roce 2006 byl znovu schválen projekt s tématem geologického průzkumu zdrojů surovin stavebních hmot pro suché zdění v objemu 1,2 mil. Kč. Příjemcem této rozvojové pomoci je CODIGEM137 Quito a realizátorem opět Gekon s.r.o., Praha138. Další projekt, realizovaný v letech 2007-2008, se jmenuje „Snížení náchylnosti a zvýšení udržitelnosti městské infrastruktury v nepříznivých geologických
130
UHUL: Souhrn aktivit v Jižní Americe Rozvojovka.cz: Zalesnění odlesněných lokalit v Andách pomocí obalovaných sazenic systému PATRIK 132 Smlouva mezi kolumbijskou firmou a českými soukromými firmami a projekt se později přejmenoval na 3F (Forest for Future).Více o projektu: UHUL: Přehled projektů a expertů 1958- 2006 133 Vláda ČR: Předseda vlády M. Topolánek v Kolumbii pozval prezidenta A.Uriba na návštěvu ČR 134 LL – Likvidace lepry: časopis Misionář malomocných 135 MPSV: Plán projektů zahraniční rozvojové pomoci pro rok 2004 136 Rozvojovka.cz: Geologický průzkum zdrojů surovin stavebních hmot pro suché zdění 137 Corporación de Desarrollo e Investigación Geológico -Minero Metalúrgica 138 MZV: Obchodní a ekonomická spolupráce s Ekvádorem 131
51
podmínkách ekvádorského města Loja“. Rozpočet byl 3 948 160 Kč a byl opět realizován firmou Gekon s.r.o.139. V Peru také existovaly mnohé projekty realizované v rámci ODA140. V letech 2003-2006 zde probíhal projekt „Zřízení rozvojového a extenzifikačního centra v amazonské pánvi Peru za účelem vytváření trvale udržitelných technologií v zemědělství“ realizovaný ČZU, Institutem tropů a subtropů. Rozpočet byl 4,950 mil. Kč, plus 2, 330 mil. Kč hradila peruánská strana141. Na projektu se podílely jak státní, tak nestátní české a peruánské instituce i samotní rolníci a jejich asociace142. V letech 2005-2007 byl realizován projekt „Rozvoj využití a ochrana podzemních zvláště termálních a minerálních vod v Peru“, který byl v gesci MŽP a realizován firmou Aquatest s.r.o.143 a v roce 2009 skončil projekt s rozpočtem 10 mil. Kč "Udržitelné nakládání s přírodními zdroji v oblasti Amazonie" (20072009), který byl realizován ČZU ve spolupráci s Universidad Nacional de Ucayalli (UNU) z Pucallpy a byl v gesci Mze144. V letech 2003 až 2006 ještě probíhal projekt „Hodnocení přírodních rizik v povodí řek Chiry a Piury v severozápadní části Peru“ s rozpočtem 8 mil. Kč145, který pokračoval od roku 2007 projektem "Výzkum a průzkum geomorfologických a hydrogeologických podmínek v povodí řeky Puira ke snížení environmentálních faktorů omezující sociální a ekonomický rozvoj regionu" s rozpočtem 12 mil. Kč146, který byl realizován taktéž Českou geologickou službou a Aquatest a.s.. Projekt skončil v roce 2010147. Z neziskových organizací bych ráda zmínila Českou rozvojovou organizaci o.p.s., která se podílí na projektu „Centrum Inka Wasi Pucamarca“ spolu s nadačním fondem INKA. Inka Wasi slouží dětem i dospělým jako centrum jejich komunity148. Fond INKA, který působí v Peru od roku 2002, se věnuje vzdělávání Indiánů a realizuje v Peru následující projekty: „Projekt Sonkoča – prospěchové stipendium“, „Venkovská škola“, „Centrum Inka Wasi Pucamarca“ a „Centrum Inka Wasi Yanaoca“149. Dále
139
MZV: Zahraniční rozvojová spolupráce v roce 2008 – čerpání podle regionů MZV: Obchodní a ekonomická spolupráce s Peru 141 ČRA: Pomoc drobným zemědělcům v Amazonii 142 Rozvojovka.cz: Zřízení rozvojového a extenzifikačního centra v amazonské pánvi Peru za účelem vytváření trvale udržitelných technologií v zemědělství 143 Rozvojovka.cz: Využití a ochrana termálních a minerálních vod v Peru, 144 Businessinfo.cz: Využité finanční prostředky na ZRS ČR v roce 2009 dle UV č. 690/2008 (v Kč) 145 MPSV: Plán projektů zahraniční rozvojové pomoci pro rok 2004 146 Businessinfo.cz: Využité finanční prostředky na ZRS ČR v roce 2009 dle UV č. 690/2008 (v Kč) 147 Velvyslanectví Lima: Rozvojová spolupráce s Peru 148 Česká rozvojová organizace, o.p.s.: Projekt Centra Inka Wasi Pucamarca 149 INKA: Projekty v Peru 140
52
zde působí organizace INEX-SDA a od roku 2009 Diecézní Charita Plzeň s projekty Adopce na dálku, které organizuje s partnerskou organizací Misionářů Identes v Iquitos150. Dalším projektem v Peru je od roku 2008 „Decent Work for All“ realizovaný organizací Život 90, který je zaměřen na ovlivňování veřejnosti a vládních struktur k zajištění důstojné práce pro všechny včetně seniorů151. V Bolívii v roce 2006 skončil pětiletý projekt asistence Ústavu techniky a řízení výroby Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem poskytované bolivijské Univerzitě El Alto, jehož rozpočet byl celkem 12,3 mil. Kč152. Obsahem projektu byla pomoc při zavádění studijního programu týkajícího se oboru řízení výroby a s tím související školení lektorů a vybavení dílen153. V březnu 2007 poskytla ČR Bolívii humanitární pomoc ve výši 2,2 mil. Kč na překonání následků záplav154. Stejně jako v Peru a Paraguaji i zde působí Diecézní Charita Plzeň s projekty Adopce na dálku. V Bolívii působí od roku 2003 a partnerskou organizací je Pastoral Social Caritas Beni155. Také zde působí již zmiňovaná NNO u Kolumbie LL - Likvidace lepry. Za zmínku ještě stojí sdružení pro rozvojovou pomoc TODERO
s projektem
realizovaným
se
zahraničními
partnery
spolufinancovaným Evropskou komisí “Let the sunshine in– Otevřete slunci“
156
a .
Na Kubě byly zjištěny celkem čtyři projekty v rámci ODA ZRS ČR. Prvním je „Podpora občanské společnosti na Kubě“ z let 2009-2010 realizovaný Člověkem v tísni v gesci MZV/LPTP s plánovaným rozpočtem necelých 4,5 mil. Kč, dále projekt „Podpora hnutí Kubánské nezávislé knihovny“ taktéž v gesci MZV/LPTP ale s realizátorem Libri Prohibiti a rozpočtem 547 tis. Kč z roku 2009, poté projekt „Podpora občanské společnosti na Kubě“ také z roku 2009, s rozpočtem 228 tis.Kč realizovaný MZV/ZÚ a na závěr projekt „Podpora sítě nezávislých lékáren na Kubě“ v gesci i realizaci MZV/LPLT s rozpočtem 146 tis. Kč157.
150
Diecézní Charita Plzeň: Adopce na dálku-Peru Život 90: Zahraniční činnost – „Decent Work for All“ 152 MPSV: Plán projektů zahraniční rozvojové pomoci pro rok 2004 153 MZV: Obchodní a ekonomická spolupráce s Bolívií. Více o projektu na Rozvojovka.cz : Zavedení bakalářského studijního programu včetně instalace dílen na Universidad Pública de El Alto v Bolívii 154 MZV: Vztahy ČR k zemím Severní a Jižní Ameriky 155 Diecézní charita Plzeň: Adopce na dálku - Bolívie 156 TODERO: Projekt v rámci Evropské Unie - “Let the sunshine in - Otevřete slunci“ 157 Businessinfo.cz: Využité finanční prostředky na ZRS ČR v roce 2009 dle UV č. 690/2008 (v Kč) 151
53
V Panamě proběhl krátkodobý projekt „Výstavba kulturního a společenského centra Kuna“ v roce 2009 v celkové hodnotě 160 tis. Kč. Gestorem bylo MZV/ORS a realizátorem panamské Congreso General Kuna158. V Paraguaji nebyla zjištěna rozvojová spolupráce v rámci ODA ZRS v novém tisíciletí, ale pouze působení NNO. Situace českého neziskového sektoru je v Paraguaji velmi podobná jako v již zmiňovaných zemích, i zde působí Diecézní charita Plzeň s programy Adopce na dálku, které zde probíhají od roku 2004 ve spolupráci s Pastoral Social Arquidiocesana de Asunción159 a LL - Likvidace lepry. Na závěr bych ještě ráda zmínila poskytování vládních stipendií do vybraných států LA. Jedná se o státy Kolumbie, Mexiko, Peru, Ekvádor, Chile, Bolívie, Panama a Salvador160. Dále by bylo vhodné uvést ještě působení organizace Lékařů bez hranic, kteří jsou v Guatemale, Hondurasu, Haiti, Kolumbii a Bolívii161.
Aplikační část II 5. Výše obratu obchodu s vybranými zeměmi Následující kapitola je zaměřena na vzájemné obchodní vztahy České republiky s vybranými regiony a později s jednotlivými státy. Smyslem je zjistit, jak vysoký je objem obratu vzájemného obchodu a porovnat zjištěné hodnoty v rámci regionů a mezi státy. Nejprve budou srovnávány údaje za regiony rozvojových zemí mezi lety 2004 až 2010 (údaje z ČSÚ). V další kapitolce bude představen obchod se státy LA, což nám umožní charakterizovat státy ekonomicky významnější pro ČR a odlišit je od států se slabšími komerčními vztahy. S použitím údajů z předešlé aplikační části budeme již znát formy a objemy rozvojové spolupráce v LA a bude snadnější vymezit případnou souvislost s obchodními zájmy ČR. Pro zachování komplexnosti dat bude prostor věnován i porovnání obratu ČR s prioritními zeměmi ZRS a prostředky plynoucími do těchto území v rámci ODA ZRS.
158
Ibid. Diecézní charita Plzeň: Adopce na dálku - Bolívie 160 MZV: Zpráva o zahraniční politice 2009 161 Lékaři bez hranic: Mise 159
54
5.1. Srovnání ZRS a obratu obchodu podle regionů Grafy č.3 a č. 4 znázorňují obecné trendy ve vývoji obratu obchodu. Data jsou vygenerována z dat ČSÚ a MZV. Obě instituce používají velmi podobný systém rozdělování států do určitých oblastí, ale je dobré upozornit, že dělení některých států do skupin se lišilo a byla nutná úprava vlastními propočty, ale i přes to bylo obtížné vyselektovat skupiny států tak, aby oba grafy obsahovaly identicky stejné rozdělení regionů. Pro potřeby práce však následující členění vyhovuje, zkoumáme totiž obecné trendy. Nejvyšších obratů obchodu dosahuje ČR s kategorií „Ostatní asijské země“ (bez Blízkého a Středního Východu). Vzájemný obchod se prokazuje velkou dynamikou růstu a hodnot dosahujících až 600 mld. Kč. Do stejného regionu proudí i největší podíl bilaterální ZRS ČR (bereme skupinu definovanou podle MZV jako Střední a Jižní Asie a ostatní Asie a Tichomoří). V grafu jasně vidíme rostoucí žlutě a bíle zbarvené podíly, které dosahují za rok 2009 skoro 40ti % a 15ti %, což je dohromady nadpoloviční část na dvoustranné ZRS ČR. Co do výše obratu obchodu následují Evropské tranzitivní ekonomiky a SNS, kromě roku 2009 s taktéž rostoucími hodnotami. Vývoj podílu na bilaterální ZRS ČR neprokazuje tak rychlý růst jako v předchozí kategorii zemí, ale od roku 2004 došlo k téměř jeho zdvojnásobení z 16ti na 28 %. S kategorií Ostatní africké státy (prakticky Subsaharská Afrika) vykazuje ČR nejnižší hodnoty obratu ve všech sledovaných letech. Podíl na bilaterální ZRS ČR se pohybuje v rozmezí od 6ti do 10 ti %, což není nejnižší podíl. Obrat obchodu se skupinou států Blízky a Střední Východ a severní Afrika narostl o 50 % v roce 2005, ale od té doby nárůst v procentech nepřesahuje jednociferná čísla a co do výše se řadí na třetí pozici mezi námi srovnávanými skupinami států. ZRS ČR do tohoto regionu zaznamenala markantní pokles (modrá barva), hlavně v roce 2007 a v současné době jde méně pomoci jen do Latinské Ameriky a Karibiku. Tato skupina států neprokazuje intenzivní obchod s ČR, ale i tak obrat dosahuje hodnot téměř dvakrát vyšších než obrat s africkými státy. Podíl na bilaterální ZRS ČR vykazuje ve všech sledovaných letech nejnižší hodnoty a to od 3 do 4,1 %. Jasná souvislost mezi intenzitou obchodní výměny se prokázala pouze u států asijských a evropských, ostatní kategorie neprokazují tak silnou lineární korelaci,
55
ale z pohledu obecných trendů bychom mohli konstatovat, že zde existuje určitá souvislost.. Výkyvy mohou být způsobeny vlivy, které zde nehodnotíme, jako například geografická vzdálenost, která je v případě Latinské Ameriky a Karibiku značná nebo může mít také vliv odlišná metodologie výkaznictví vzájemného obchodu, kdy exportované nebo importované zboží může být vykazováno ve statistikách obchodu v rámci Evropské unie. Graf č. 3: Obrat obchodu ČR s regiony v letech 2004 až 2010 Obrat 2004-2010 v tis. Kč 700 000 000 Ostatní africké státy
600 000 000 500 000 000
Ostatní asijské země
400 000 000 300 000 000
Evropské tranzitivní ekonom iky a SNS
200 000 000
Blízky a Střední Východ a severní Afrika
100 000 000
2010
2009
Latinská Amerika a Karibik 2008
2007
2006
2005
2004
0
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO
56
Graf.č. 4: Vývoj ZRS podle regionů Vývoj regionů na podílu ZRS ČR 100% 80%
Nespecifikované Evropa
60%
Latinská Amerika a Karibik Blízký Východ a Severní Afrika Ostatní Asie a Tichomoří
40%
Jižní a Střední Asie Subsaharská Afrika
20% 0% 2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Vlastní zpracování na základě Statistických příloh ZRS ČR 2000-2005, 2004-2008, 2009-2010
5.2. Výše obratu ČR se státy Latinské Ameriky Nyní se více zaměříme na region Latinské Ameriky a intenzitu vzájemné zbožové výměny s Českou republikou. Podle Koncepce ZRS, Česká republika nebude preferovat země LA bez existence tradičních a funkčních obchodních vztahů. Naskýtá se zde tedy otázka, jak intenzivní a objemově vysoké jsou obchodní vztahy, tedy v našem pozorování obrat zbožové výměny. Pro vyhodnocování dat a jejich následné porovnání budou použity grafy s údaji o obratech, které jsou vygenerovány z dat ČSÚ. Na prvním ze série grafů můžeme vidět obrat obchodu se státy Latinské Ameriky, se kterými obrat nepřesahuje výši 700 000 tis. Kč. Hranice 700 000 tis. Kč byla stanovena kvůli lepší přehlednosti grafů a také pro lepší rozbor obchodu, kdy vlastně můžeme zřetelněji vidět, se kterými státy je obchod relativně nízký a se kterými je vyšší. Obchodní výměna se státy s obratem pod stanovenou hranicí tedy není tak intenzivní. Jedná se o následující státy: Jamajka, Nicaragua, Haiti, Paraguay, Bolívie, Guatemala, Honduras a Uruguay. Mohly bychom sem také zařadit Panamu, se kterou výše obratu za rok 2010 klesla pod stanovenou hranici. Obecně lze konstatovat, že kromě Uruguaje se jedná o relativně chudé státy v měřítku
57
Latinské Ameriky, je tedy logické, že obchod s nimi nebude nabývat vysokých hodnot. S Uruguají dosahuje obrat obchodu nejvyšších hodnot, daleko za ním následuje Honduras a Guatemala. Nejnižších hodnot dosahuje obrat se státy Jamajka, kde došlo k prudkému propadu v roce 2010, Nikaraguou a Haiti. Graf č. 5: Vývoj obratu se státy LA s hodnotou pod 700 000 tis. Kč Vývoj obratu 2003-2010 900 000 800 000 Jamajka
700 000
Nikaragua Haiti
600 000
Paraguay 500 000
Bolívie Guatemala
400 000
Honduras 300 000
Uruguay Kuba
200 000
Venezuela
100 000 0 1
2
3
4
5
6
7
8
Zdroj: Vlastní zpracovánÍ na základě dat z ČSÚ
Další graf znázorňuje vývoj obratu obchodu se státy LA, kde jeho hodnota přesahuje hranici 700 000 tis. Kč. Nejvyšší hodnoty pozorujeme u Brazílie a u Mexika. Oba státy patří do současné Exportní strategie ČR, která prodlužuje strategii 2006-2010162, takže je vysvětlitelné, proč je obrat obchodu s těmito státy nejvyšší. Následuje obrat obchodu s Argentinou který zaznamenal v roce 2009 skokový trojnásobný růst, za rok 2010 se ale hodnoty opět vrátily na úroveň z roku 2008. Zajímavý je také vývoj obratu se státem Kostarika. Ještě v roce 2003 dosahoval obrat stejných hodnot jako s Brazílií. Obrat obchodu s Brazílií ale na
162
Businessinfo.cz: Exportní strategie ČR
58
rozdíl od Kostariky dynamicky roste, s Kostarikou naopak do roku 2005 prudce klesal a od roku 2005 zvolna roste. V grafu můžeme ještě zaznamenat skokový nárůst obratu obchodu s Panamou v roce 2007, kromě tohoto roku jsou hodnoty jinak relativně nízké a za rok 2010 dokonce pod hranicí 700 000 tis. Kč. Graf. č. 6: Vývoj obratu se státy LA s hodnotou nad 700 000 tis. Kč Vývoj obratu 2003-2010 14 000 000 12 000 000
Panama Peru
10 000 000
Ekvádor Kolumbie
8 000 000
Salvador Chile
6 000 000
Kostarika Argentina
4 000 000
Mexiko Brazílie
2 000 000 0 1
2
3
4
5
6
7
8
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ
5.3. Výše obratu ČR s prioritními zeměmi ZRS Do prioritních zemí je poskytováno 50,7 % celkové ZRS ČR (mimo multilaterální pomoc), kdežto na projekty s neprioritními státy jde pouze 22,72 %163. Ekonomický pohled na vzájemné vztahy nám odhalí následující část, která opět pracuje s vlastními grafy (získané z dat ČSÚ dostupných na http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO). Celkem budou představeny tři grafy, z důvodu lepší přehlednosti, první s výší obratu s prioritními státy s programem spolupráce, dále se státy bez programu spolupráce a potom se státy, kde pokračuje spolupráce v jiném rozsahu než v letech předešlých.
163
Informace o ZRS ČR realizované v roce 2009, str. 4
59
Na prvním ze série grafů, který představuje obrat obchodu se státy
s
programem spolupráce164, vidíme že ČR dosahuje největšího obratu s Bosnou a Hercegovinou, hodnoty ale nepřesahují výši 4,5 mld. Kč. Vláda ČR definovala už v roce 2004 Bosnu a Hercegovinu jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci. Na rok 2011 je rozpočet ZRS do této oblasti plánován ve výši 53 mil Kč. Nejvyšší plánovaná částka je vymezena do Mongolska ve výši 77 mil. Kč, poté do Moldavska sumou 55 mil. Kč. Na ZRS do Etiopie se jedná o částku 41 mil. Kč a do Afghánistánu pouze o 4 mil. Kč, ale toto je suma bez prostředků vymezených na PRT165. Srovnáme-li údaje s výšemi obratů, zjistíme, že se zde neprojevuje jasná souvislost, neboť státy seřazeny podle obratů jsou v následujícím pořadí: Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Afghánistán a pak Etiopie a Mongolsko (údaje za rok 2010). Graf č. 7: Vývoj obratu s programovými zeměmi ZRS ČR (v tis. Kč) Obrat prioritní země - programové země 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000
Afghánistán
2 500 000
Bosna a Hercegovina Etiopie
2 000 000
Moldavsko
1 500 000
Mongolsko
1 000 000 500 000 0 2003
2004
2005 2006 2007 2008 2009
2010
Zdroj: Vlastní zpracovánÍ na základě dat z ČSÚ
Na dalším grafu můžeme vidět výši obratu s tzv. projektovými zeměmi. Zde dosahuje ČR nejvyššího obratu se Srbskem, zároveň se jedná o stát s nejvyšším 164
V předešlé Koncepci ZRS ČR byly jako programové státy vybrány: Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, srbsko, Vietnam a Zambie. V rámci projektových zemí to potom byly: Afghánistán, Etiopie, Gruzie, Irák, Kambodža, Kosovo a Palestina. Zdroj Prezentace Michal Procházka, ČRA 165 Prezentace Pavel Bobek, Nové priority ZRS ČR
60
obratem obchodu ze všech prioritních zemí. Hodnoty obratu se vyšplhaly v roce 2008 až ke 12 mld. Kč. Následuje Gruzie se stabilní výší, poté Kambodža, Kosovo a Okupované palestinské území s hodnotou obratu pouze 60 mil. Kč za rok 2010. Co se týče vztahu obratu k ZRS, do těchto oblastí je na rok 2011 plánovaná následující finanční pomoc: do Srbska 38 mil. Kč, do Palestinského území 25 mil. Kč, do Kosova a Gruzie po 14 mil. Kč a do Kambodži 12 mil. Kč166. Souvislost se projevuje silně u státu Srbsko, kdy jako stát s nejvyšším obratem pobírá také nejvyšší rozvojovou pomoc od ČR. Srbsko je ale jedním ze států
současné
Exportní strategie ČR167. Na druhé straně výjimku tvoří Palestinské území, kde intenzita obchodu s ČR je velmi nízká, ale poskytovaná pomoc je z hodnocených států druhá nejvyšší. Graf č. 8: Vývoj obratu s projektovými zeměmi ZRS ČR (v tis. Kč) Obrat prioritní země - projektové země 14 000 000 12 000 000
Gruzie
10 000 000
Kambodža
8 000 000
Kosovo
6 000 000 Okupované palestinské území
4 000 000
Srbsko 2 000 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ Závěrečný graf této kapitoly představuje obraty ČR se státy, ve kterých pokračuje spolupráce v rámci ZRS, ale v jiném rozsahu než v letech předešlých. Jedná se o Vietnam, se kterým má ČR nejvyšší obrat obchodu, ale ne vyšší než se Srbskem, dále o Jemen, Angolu a Zambii, se kterou je zase obrat za rok 2010 166 167
Pavel Bobek, prezentace Nové priority ZRS ČR Businessinfo.cz: Exportní strategie ČR
61
nejnižší. Finanční prostředky v rámci ZRS ČR jsou rozděleny následovně: pro Vietnam 17,5 mil. Kč, pro Angolu 22 mil. Kč, pro Jemen 4 mil. Kč a pro Zambii 11 mil. Kč168. Ani v této kategorii zemí nelze vysledovat jasnou souvislost mezi výší obratu a finančními prostředky ZRS. Graf č. 9: Vývoj obratu se zeměmi s pokračující spoluprácí s ČR (v tis. Kč) Obrat prioritní země - pokračující spolupráce jiný rozsah 7 000 000 6 000 000 5 000 000 Angola
4 000 000
Jemen Zambie
3 000 000
Vietnam
2 000 000 1 000 000 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ
168
Dále se v rámci kategorie ostatní země počítá s prostředky v rámci ZRS ČR do Jamajky, Albánie, Mali a Filipín v celkové sumě 12ti mil. Kč. Zdroj: Pavel, Bobek prezentace Nové priority ZRS ČR
62
Závěr Pro přehlednost je zde uveden ještě jednou cíl práce, kterým bylo zodpovědět otázku „Jaká rozvojová pomoc v současném systému ZRS ČR je poskytována do regionu Latinské Ameriky a do jaké míry jsou vynaložené prostředky ovlivněny komerčními vztahy s jednotlivými státy?“ V teoretickém úvodu bylo zjištěno, že současný systém poskytování ZRS ČR je relativně nová záležitost, kterou velmi poznamenal proces transformace. Za výsledky transformace můžeme označit zúžení teritoriální struktury, která byla pro svou roztříštěnost kritizována i ze strany OECD a vymezení sektorových priorit, kterými jsou životní prostředí, zemědělství, sociální rozvoj, ekonomický rozvoj a podpora demokracie. Důležité také bylo vytvoření České rozvojové agentury v roce 2008, která sjednotila implementační složky poskytované ZRS a byla nastolena větší koordinace a efektivita rozvojové pomoci. Dalšími významnými aktéry ZRS jsou MZV, které je hlavním gestorem, nestátní neziskové organizace, soukromé subjekty a také akademická obec. Legislativně se systém ZRS ČR řídí relativně novým Zákonem o rozvojové spolupráci a humanitární pomoci, Koncepcí ZRS ČR 2010-2017, ve které jsou jasně stanoveny principy, sektory a teritoria pro poskytování pomoci a Zásadami zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie z roku 2004. Co se týče forem pomoci, rozděluje se pomoc na bilaterální, multilaterální a trilaterální. Tendence vývoje formy pomoci ale ukazují narůstající význam mnohostranné formy, která od roku 2005 přesahuje podíl 50 % na celkové ZRS ČR, ale ještě v roce 2003 tvořila pouze 11,3 %. Negativním zjištěným faktem je neexistence realizovaných projektů v rámci ODA ZRS v regionu LA v současné době. Výjimku tvoří pouze případ Jamajky, kde pokračuje jeden projekt rozvojové spolupráce podporovaný z veřejného rozpočtu ČR. Dalším výsledkem aplikační části je zjištění, že opuštění regionu Latinské Ameriky nelze odůvodnit neexistencí tradičních rozvojových vztahů a absencí rozvojových projektů, na které by bylo možné navázat. Výzkum nám jasně ukázal, že vzájemné vztahy ČR a LA v rámci rozvojové spolupráce byly v určitých státech, konkrétně v Peru, Bolívií, Ekvádoru, Kolumbii, Kostarice a Nikaragui obzvláště intenzivní. Zajímavým faktem u Kolumbie a Ekvádoru je, že zde ale nebyla zjištěna aktivita žádné neziskové organizace. Situace je naprosto odlišná
63
v Peru a Bolívii, kde existuje celá řada nestátních neziskových organizací, které zde realizují rozvojové projekty. Na Kubě potom byly realizovány čtyři finančně objemově nižší rozvojové projekty podporované z veřejného rozpočtu ČR, které jsou zaměřeny na podporu občanské společnosti a rozvoj lidských práv. Za zmínku ještě stojí případ Paraguaje, kde působí pouze NNO, nikoli pomoc realizovaná v rámci ODA ZRS. Existují zde také státy, kterých se výzkum existence rozvojové spolupráce také týkal a ve kterých nebyly zjištěny žádné tyto aktivity. Jedná se o následující státy: Venezuela, Honduras, Guatemala a Uruguay. Zde nebyla zjištěna žádná oficiální pomoc realizovaná ze strany ČR v novém tisíciletí ani působení jiných organizací věnujících se rozvojové tématice. Co se týče forem ODA ZRS v LA, byla zjištěna převaha rozvojových projektů Celkem bylo v daném období zjištěno 21 realizovaných projektů, kdy většina z nich byla dvoustranného charakteru, výjimečně trojstranného a některé projekty se stejným názvem a zaměřením byly dokonce současně realizovány v několika státech najednou. Mnohostranným projektům nebyla věnována speciální pozornost. Nejvyšší suma projektu byla zjištěna na Jamajce – 78 mil. Kč, poté suma projektu v Chile v hodnotě 19 mil. Kč, následně v Nikaragui v hodnotách 18,8 mil. Kč a 17,2 mil. Kč. Nejnižší sumy projektů byly zaznamenány v Panamě – 160 tis. Kč, na Kubě – 146 tis Kč a v Nikaragui – 120 tis. Kč. Poté následovala humanitární pomoc, která ale technicky nepatří do forem oficiální ZRS. HP byla poskytnuta celkem do šesti států, kterými jsou Salvador, Haiti, Nikaragua, Argentina, Kostarika a Bolívie. Hlavními důvody poskytnutí HP ze strany ČR bylo zemětřesení, hurikány a záplavy. V případě Nikaragui došlo dokonce k další formě pomoci, k oddlužení. Témata projektů nebyly jednotné, ale můžeme zde vysledovat velký počet projektů z oblasti geologického a jiného výzkumu terénu či zemského povrchu pro těžbu nerostných surovin. Relativně hodně projektů bylo také zaměřeno na oblast životního prostředí, konkrétně se jednalo o doplnění sadby porostů v Peru, Kolumbii a Ekvádoru či nápravu poškozeného národního parku v Chile. V Peru také byly realizovány projekty s tématikou správy vody a vodohospodářství. Z osvětové činnosti a přenosu know-how je potřeba zmínit projekt určený pro bolivijskou univerzitu ve formě odborné asistence z ČR. Z neziskového sektoru se v LA angažuje Charita ČR, LL – Likvidace lepry, INEXSDA, Salesiánská asociace Dona Boska, INKA, Člověk v tísni, ADRA, ARPOK, portál mikrofinancí myELEN, Život 90, Sdružení pro rozvojovou pomoc 64
TODERO, Česká rozvojová organizace a Lékaři bez hranic. V minulosti ještě také působila Asociace pro rozvojovou spolupráci v Nikaragui. Významnými gestory ODA ZRS ČRA bylo MZe, MPO, MPSV a při poskytování vládních stipendií teké MŠMT a MZ. Nový systém vytvořený transformací ZRS ČR umožnil doběhnutí již začatých projektů, ale ty novější už byly realizovány v gesci MZV/ČRA a roztříštěnost gestorů tak byla definitivně ukončena. Poslední projekty doběhly v letech 2009/2010. V současné době ale ještě probíhá projekt MPO na Jamajce, jehož hodnota dosahuje dokonce 78 mil. Kč. MPO má také v koordinaci agendu Aid for Trade. Smyslem druhé aplikační části byla analýza intenzity vzájemného obchodu prostřednictvím výše obratu. Již uvedené grafy nejlépe demonstrují zjištěné výsledky. Při hodnocení výše obratu ČR s rozvojovými regiony bylo zjištěno silné obchodní propojení s regionem Asie a Evropskými tranzitivními ekonomikami a SNS. V těchto případech se prokázala existence souvislosti mezi výší obratu obchodu a výší poskytovaných prostředků v rámci ODA ZRS ČR. Ostatní regiony jako Latinská Amerika a Afrika nedosahovaly ve sledovaných letech 2003-2010 tak vysokých hodnot a projevila se zde relativně nižší korelaci mezi sledovanými proměnnými. Nejnižší obrat má ČR s regionem Subsaharská Afrika, ale i tak je obchod s LA od roku 2003 průměrně dvojnásobně vyšší než obrat obchodu se Subsaharskou Afrikou. Co se týče prioritních státu české ZRS, neprokázala se v druhé aplikační části existence propojenosti mezi obratem a ZRS, která byla hodnocena podle prostředků ZRS určených do konkrétních států pro rok 2011, snad jen v Srbsku se projevila korelace. V případě Vietnamu se projevil trend, kdy po nastartování stabilního rostoucího obratu obchodu došlo k ukončení podporory země skrze ODA ZRS. Ze států LA dosahuje ČR nejvyšších obratů se státy Brazílie, Mexika a Argentiny, kdy se v případě Brazílie a Mexika jedná o hodnoty pohybující se mezi 10 a 13 mld. Kč za rok 2010. Na druhé straně nejslabší ekonomické vztahy měřené obratem obchodu vykazuje ČR s Haiti, Nikaraguou a Jamajkou. Obraty s těmito státy nepřesahují hodnotu 50 mil. Kč. Propojíme-li a shrneme-li nyní výsledky z obou aplikačních částí, bude zjištěno, jaká je souvislost mezi sledovanými aspekty ZRS České republiky do Latinské Ameriky.
65
V případě států LA se taktéž neprokázala souvislost mezi komerčními vztahy a financemi plynoucími do regionu v rámci ZRS. S Brazílií a Mexikem má ČR nejvyšší obraty, ale výše pomoci do těchto států zdaleka není nejvyšší, ve sledovaném období zde nejsou realizovány žádné rozvojové projekty! Je zajímavé, že se státy s nejvyšší úrovní obratu nerozvíjí ČR žádné vztahy na úrovni rozvojové spolupráce. V případech těchto států se tedy nepotvrdila souvislost mezi výší obratu a poskytované ZRS, ale můžeme zde pozorovat zcela opačnou souvislost: vysoký obrat a žádná oficiální ZRS a jen marginální aktivita NNO. Státy s nejnižší úrovní obratu jsou mnohem více podporovány ze strany českého státu v rámci ZRS ČR. V případě Haiti se situace trochu vymyká námi vybranému tématu tím, že na Haiti je poskytováno z ČR relativně největší množství HP ze všech pozorovaných států. Projektů ZRS je zde ale velmi málo. V případě Nikaragui a Jamajky můžeme konstatovat, že zde existují velmi silné vztahy v rámci rozvojové spolupráce. I zde se tedy neprojevila souvislost mezi finančními proudy v rámci zahraniční pomoci a výší obratu, ale spíše opačné tendence, kdy vzájemný velmi nízký obchod byl doprovázen intenzivní finanční podporou rozvojových projektů. V současné době projekty probíhají pouze na Jamajce, ostatní projekty již byly ukončeny, což je ale obecný trend v LA. Také je zajímavé, že kromě Haiti, kde je poskytována HP, v této kategorii států nenalezneme žádné nestátní instituce provádějící rozvojovou pomoc. V případě dalších států existuje znatelnější rozvojová pomoc v Kolumbii, Ekvádoru, Peru, Bolívii a Kostarice, se kterými je vývoj výše obratu relativně stabilní, ale kromě Kostariky nedosahuje hodnot vyšších než 1 mld. Kč. Ani v této skupině států se neprojevuje korelace mezi výši obratu a poskytované ODA ZRS. Díky realizované rozvojové spolupráci zde ale existují vzájemné vztahy, na které by se mohlo navázat intenzivnější komerční činností, o čemž svědčí i grafy znázorňující vývoj obratu obchodu – dochází k mírným nárůstům těchto hodnot. Z výzkumu tedy vyplívá, že poskytování zahraniční rozvojové spolupráce je směřováno do států, se kterými ČR nemá intenzivní obchodní vztahy, ale naopak do zemí, kde je vzájemný obchod relativně nízký. Neprokázala se zde souvislost čím vyší obrat, tím vyší poskytovaná pomoc, ale spíše opačný trend. Může se tedy ale zdát, že rozvojová pomoc slouží jako předstupeň vzájemných komerčních vztahů, což ale není deklarovaný cíl české rozvojové spolupráce.
66
Seznam použité literatury: Odborná literatura: ADAMCOVÁ, Lenka; NĚMEČKOVÁ Tereza a kolektiv: Rozvojová ekonomika, Nakladatelství Oeconomica, Praha, rok 2009, ISBN 978-80-245-1515-1 ADAMCOVÁ, Lenka a kolektiv: Úvod do rozvojových studií, Nakladatelství Oeconomica, Praha, rok 2006, ISBN 80-245-1057-X ADAMCOVÁ, Lenka; HOLUB, Alois: Rozvojová ekonomika: Vybrané problémy I., VŠE, Praha, rok 1999, ISBN 80-245-0002-7 ADAMCOVÁ, Nicol a kolektiv: Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky, Ústav mezinárodních vztahů pro MZV, Nakladatelství Libertas a.s., Praha, rok 2006, ISBN 80-86506-53-3 BABICKÝ, Tomáš: Role rozvojové pomoci v zahraniční politice – srovnání přístupů hlavních světových donorů, Diplomová práce, Masarykova Univerzita, 2007, Brno BARTOVIC, Vladimír; BEDRYCH, Antonín; BINHACK; DOSTÁL Vít; EBERLE Jakub; KARÁSEK Tomáš; KARÁSKOVÁ Ivana; KRÁL David; NEKVAPIL Václav; ŘIHÁČKOVÁ Věra: Transformace, prosperita a bezpečnost v multilaterálním rámci: Koncepce české zahraniční politiky 20112017, Asociace pro mezinárodní otázky a EUROPEUM, Praha, rok 2011, (on-line), cit. 23.1.2011 http://www.europeum.org/doc/pdf/amo_europeum_koncepce_2011-2017.pdf CARDOSO, Henrique Fernando; FALETTO, Enzo: Závislost a rozvoj v Latinské Americe, Nakladatelství Oeconomica, Praha, rok 2007, ISBN 978-80245-1223-5 HALAXA, Petr: Zahraniční pomoc ve vztazích vyspělých a rozvojových zemí, kapitola 4, elektronická verze http://prg.xf.cz/kniha/kap4.htm, HORKÝ, Ondřej: Diskurzy a praktiky české rozvojové spolupráce, doktorská disertační práce, VŠE, Praha, rok 2010 ¾ Proč rozvojová spolupráce nestačí ke snížení světové chudoby? Strategie podpory koherence politik pro rozvoj v České republice, Policy Paper, Ústav mezinárodních vztahů, Praha, rok 2008
67
¾ Jak posílit koherenci českých politik pro mezinárodní rozvoj? Realistický přístup v oblastech migrace, obchodu a zemědělství, Policy Paper, Ústav mezinárodních vztahů, Praha, rok 2008 KRUGMAN, Paul; OBSTFELD, Maurice: International Economics: Theory and Policy, Elm Street Publishing Services, Inc. rok 2003, ISBN 0-321-11639-9 NĚMEČKOVÁ, Tereza; SVOBODA, Daniel: Management rozvojových projektů, VŠE, Praha, rok 2006, ISBN 80-245-1154-1 OPATRNÝ, Josef: Amerika v proměnách staletí, Nakladatelství Libri, rok 1998, ISBN 80-85983-42-7 SLÁDKOVÁ, Zuzana: Jak ČR pomáhá - Studie o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky za rok 2007, FoRS, Praha, rok 2008 ŠIMŮNKOVÁ, Blanka: Jak Česká republika snižuje globální chudobu, Stínová zpráva o ZRS – retrospektiva pěti let, FoRS, AidWatch , Praha, rok 2010, ISBN 978-80-904395-5-9 TOŽIČKA, Tomáš: Lidé na prvním místě – Jediná cesta ze současné ekologické a ekonomické krize je investovat do lidí, Social Watch 2009, Ekumenická Akademie Praha, rok 2009, ISBN 978-80-904405-2-4
Dokumenty ADRA ČR: Haiti, (on-line), cit. 13.3. 2011, http://www.adra.cz/projekty/zahranicni-projekty/rozvojove/haiti Agroweb – internetový zemědělský portál: Ministr Ambrozek v Nikarague a Kostarice jedná o zahraniční rozvojové spolupráci, článek z 26.10. 2005, (on-line), cit 17.4. 2011, http://www.agroweb.cz/Ministr-Ambrozek-v-Nikaraguy-a-Kostarice-jedna-ozahranicni-rozvojove-spolupraci__s43x22372.html AidData: Tracking Development Finance, (on-line), cit. 24.2.2011, http://www.aiddata.org/ Asociace pro rozvojovou spolupráci ARS: Projekty, (on-line), cit. 25.4. 2011, http://www.arsczech.org/index.php?sid=1&show=section ¾ Ekologické vzdělávání, (on-line), cit. 25.4. 2011, http://www.arsczech.org/index.php?aid=37&sid=1&show=article
68
¾ Kurzy drobného podnikání, (on-line), cit. 25.4. 2011, http://www.arsczech.org/index.php?aid=36&sid=1&show=article ¾ Posilování kapacit podnikatelů v zemědělství, (on-line), cit. 25.4. 2011, http://www.arsczech.org/index.php?aid=35&sid=1&show=article BOBEK, Pavel: Nové priority ZRS ČR , Prezentace, ORS MZV ČR, (on-line), cit. 3.4.2011, www.ppzrs.org/soubor/nove-priority-zrs-cr-pdf/ Businessinfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export, (on-line), http://www.businessinfo.cz/cz/ ¾ Exportní strategie ČR, (on-line), cit. 18.3. 2011, http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/exportni-strategie-cr/1001404/ ¾ Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2012, (on-line), cit. 3.3.2011, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvojova-spoluprace-cr/zahranicnirozvojova-spoluprace-finance/1001674/56878/ ¾ Plán ZRS ČR pro rok 2010, (on-line), cit. 3.2.2011, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvojova-spoluprace-cr/rozvojovaspoluprace-cr-zeme-vztahy/1001674/56867 ¾ Využité finanční prostředky na ZRS ČR v roce 2009 dle UV č. 690/2008 (v Kč), (on-line), cit. 13.3. 2011, www.businessinfo.cz/.../ZRS_CR_tabulka_prostredky_na_ZRS_100804.xls ¾ Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci, (on-line), cit. 3.3.2011, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvojova-spoluprace-cr/rozvojovaspoluprace-cr-zakon-projekty/1001674/57990/ Česká geologická služba: (Czech Geological Survey): Development Assistance Projects, Praha, rok 2004, ISBN 80-7075-632-2 ¾ Zahraniční projekty a spolupráce, (on-line), cit. 15.4. 2011, http://www.geology.cz/extranet/vav/zahrprojekty ¾ Nestabilita terénu - Projekty, (on-line), cit. 15.4. 2011, http://www.geology.cz/nestabilitaterenu/projekty Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu, CEBRE: Rozvojová spolupráce EU, (on-line), cit. 5.2.2011, http://www.cebre.cz/cz/aktualnitemata/tema-14/#3
69
Česká pomoc.cz: 20 let české pomoci, Tisková zpráva, 13.11.2009, (on-line), cit. 4.4.2011, http://ceskapomoc.cz/media.htm Česká rozvojová agentura, (on-line), http://www.czda.cz/ ¾ Ministerstvo zahraničních věcí, (on-line), cit. 17.2.2011, http://www.czda.cz/akteri-zrs-cr/ministerstvo-zahranicnich-veci-cr ¾ O nás, (on-line), cit. 24.2.2011, http://www.czda.cz/cra/o-nas.htm ¾ Pomoc drobným zemědělcům v Amazonii, (on-line), cit. 12.2. 2011 http://www.czda.cz/rozvojova-spoluprace/rozvojova-spoluprace-crzrs/bilateralni-spoluprace/rozvojove-projekty.htm ¾ Předcházení přírodním katastrofám v Nikaragui, (on-line), cit. 2.3. 2011, www.czda.cz/editor/filestore/File/rozvojove_projekty_cr/nikaragua.doc ¾ Rada pro ZRS, (on-line), cit. 17.2.2011, http://www.czda.cz/akteri-zrs-cr/rada-pro-zrs.htm ¾ Statut ČRA, (on-line), cit. 24.2.2011, http://www.czda.cz/editor/filestore/File/StatutCRA2010.pdf ¾ Témata/projekty rozvojové spolupráce v roce 2011 dle sektorů (v tis. Kč) a výhled jejich financování v letech 2012 a 2013 ¾ Trilaterální spolupráce, (on-line), cit. 4.1.2011, http://www.czda.cz/rozvojovaspoluprace/rozvojova-spoluprace-cr-zrs/trilateralni-spoluprace.htm ¾ Výzva k podávání námětů na projekty humanitární pomoci na obnovu Haiti a Pákistánu, (on-line), cit. 19.4. 2011, http://www.czda.cz/aktualne/vyzva-kpodavani-nametu-na-projekty-humanitarni-pomoci-na-obnovu-haiti-apakistanu-v-roce-2011.html ¾ Zahraniční rozvojová spolupráce, (on-line), cit. 2.2.2011, http://www.czda.cz/rozvojovaspoluprace/rozvojova-spoluprace-cr-zrs.htm Česká rozvojová organizace, o.p.s.: Projekt Centra Inka Wasi Pucamarca, (on-line), cit. 20.3. 2011, http://www.czdo.org/projekty/inka-wasi-pucamarca/ Český statistický úřad: Výběr statistických údajů o vybraných státech, (on-line), http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO Člověk v tísni: Naše společná pomoc Haiti – Poděkování za podporu, (on-line), cit. 27.3. 2011, http://www.clovekvtisni.cz/download/pdf/294.pdf ¾ Haiti, (in-line), cit. 16.4. 2011, http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=830
70
Europa.eu: Summaries of EU legislation: European Development Fund, (on-line), cit. 12.1.2011, http://europa.eu/legislation_summaries/development/overseas_countries_territories/r1210 2_en.htm
European Comission: Europeaid Development and Cooperation, (on-line), cit. 12.1. 2011, http://ec.europa.eu/europeaid/how/delivering-aid/index_en.htm Evropský parlament: Latinská Amerika, rok 2008, (on-line), cit. 24.2. 2011, http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/relations/relations/article_724 7_cs.htm FoRS - České fórum pro rozvojovou spolupráci, (on.line), http://fors.ikan.cz/cz/o_nas/o-nas-uvodni-text ¾ Jakou chceme rozvojovou spolupráci České republiky?, Příspěvek FoRS k nové Koncepci, Praha, rok 2009, (on-line), cit. 24.2. 2011 http://fors.ikan.cz/assets/files/development%20education/pozicni_dokument_web. pdf Glopolis o.p.s. – Pražský institut pro globální politiku, (on-line), http://glopolis.org/cs/ ¾ Koherence české zemědělské a obchodní politiky s rozvojovými cíli, studie a doporučení, Praha, rok 2007 ¾ Rozvojová pomoc nestačí - alternativní politické přístupy k chudobě a bezmoci ve světě, Tiskárna Com4t, Praha, rok 2009, ISBN 978-80-254-6787-9 ¾ Rozvojový profil České republiky - problematický vliv české ekonomiky a politiky na země jihu, Tiskárna Com4t, Praha, rok 2009, ISBN 978-80-2546786-2 High Level Forum: Paris declaration on Aid Effectiveness, Paris, 2005, (on-line), cit. 4.4. 2011, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_hodnoceni_rozvojove_politiky_oda_34726. html
Charita ČR: Humanitární a rozvojová pomoc 2009, výroční zpráva, Praha, rok 2010 ¾ Oddělení humanitární a rozvojové pomoci: Kde působíme – Haiti, (on-line), cit. 1.4. 2011, http://www.caritasczech.org/kde-pusobime/haiti/projekty/index.html
71
¾ Diecézní Charita Plzeň: Adopce na dálku- Bolívie, (on-line), cit. 3.4. 2011 http://www.kadel.cz/dchp/adopce/obolivii_projekt.asp ¾ Diecézní Charita Plzeň: Adopce na dálku- Peru, (on-line), cit. 3.4. 2011 http://www.kadel.cz/dchp/adopce/operu_projekt.asp ¾ Diecézní Charita Plzeň: Adopce na dálku- Paraguay, (on-line), cit. 3.4. 2011 http://www.kadel.cz/dchp/adopce/oparaguayi_projekt.asp INEX-SDA: Výroční zpráva 2009, Praha, rok 2010, (on- line), cit. 10.4. 2011, http://www.inexsda.cz/data/attachments/Tiskoviny/vyrocni_zprava_inexsda2009.p df ¾ Pojeďte na workcamp mezi potomky českých osadníků do Brazílie!, (on-line), cit. 12.4. 2011, http://www.inexsda.cz/cs/bataypora2011 INKA nadační fond: Projekty v Peru, (on-line), cit. 23.4. 2011, http://www.inkaperu.cz/projekty.html KVÍČALA, Petr: Transformace české zahraniční rozvojové spolupráce, (on-line), cit. 5.3. 2011, http://petrkvicala.blogspot.com/2010/05/transformace-ceskezahranicni-rozvojove.html Likvidace Lepry – Společenství pomocníků misijních leposárií: Časopis Misionář malomocných, č. 1/2010, Praha, rok 2010, (on-line), cit. 1.4. 2011, http://www.novotni.eu/lepra/1001_Misionar.pdf Lékaři bez hranic: Mise, (on-line), cit. 13.3. 2011, http://www.lekari-bez-hranic.cz/cz/mise/index.php Ministerstvo práce a sociálních věcí: Plán projektů zahraniční rozvojové pomoci pro rok 2004, (on-line), cit. 16.4. 2011, http://www.mpsv.cz/files/clanky/1677/priloha.pdf Ministerstvo průmyslu a obchodu: Exportní strategie ČR pro období 2006-2010, (on-line), cit. 4.3. 2011, str. 26, http://www.mpo.cz/dokument52127.html Ministerstvo zahraničních věcí, (on-line), http://www.mzv.cz ¾ Dotační výběrové řízení MZV pro NNO, kraje a obce, (on-line), cit. 3.3.2011, http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/aktualne/d otacni_vyberova_rizeni_mzv_pro_nno.html ¾ Informace o ZRS ČR realizované v roce 2009, (on-line), cit. 25.3. 2011, www.mzv.cz/public/af/f6/f0/504920_394816_InfoZRS2009.doc
72
¾ Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let 2002-2007, (on-line), cit. 25.3. 2001 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/CR_DevelopmentPolicy_200207_CZ.pdf ¾ Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 20102017 ¾ Ob j em f in a nč n í ch p r o st ře d k ů vě n o va n ý ch Č e s k ou r ep u bl i ko u na of i c iá ln í r o z v o j o vo u po m o c v ro c e 20 09., (on-line), cit. 24.2.2011, http://www.development.upol.cz/uploads/dokumenty/letni-skola/2010/Informa ce%20MZV%20CR%20-%20ODA%202009.pdf ¾ Pravidla pro výběr a financování bilaterálních projektů zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, (on-line), cit. 5.4. 2011, http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustran na_zrs_cr/dokumenty/pravidla_pro_vyber_a_financovani.html ¾ Podpora ekonomických zájmů ČR v zahraničí, 20.11. 2010, (on-line), cit. 3.4. 2011, http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/ekonomicke_zajmy/ekonomicka_ diplomacie.html ¾ Rozvojová spolupráce České republiky, Překlad Zvláštního hodnocení výboru OECD pro rozvojovou pomoc, Praha, rok 2007, (on-line), cit. 18.3. 2011 http://www.rozvojovka.cz/download/pdf/czhelps_11.pdf ¾ Obchodní a ekonomická spolupráce s Argentinou ,(on-line), cit. 12.2. 2011 http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/jizni_amerika/argentina/ekonom ika/obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html ¾ Obchodní a ekonomická spolupráce s Bolívií ,(on-line), cit. 12.2. 2011 http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/jizni_amerika/bolivie/ekonomik a/obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html ¾ Obchodní a ekonomická spolupráce s Brazílií,(on-line), cit. 12.2. 2011 http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/jizni_amerika/brazilie/ekonomik a/obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html ¾ Obchodní a ekonomická spolupráce s Ekvádorem, (on-line), cit. 16.2. 2011, http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/jizni_amerika/ekvador/ekonomi ka/obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html
73
¾ Obchodní a ekonomická spolupráce s Chile, (on-line), cit. 14.2. 2011 http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/jizni_amerika/chile/ekonomika/ obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html ¾ Obchodní a ekonomická spolupráce s Kostarikou, (on-line), cit. 10.2. 2011 http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/stredni_amerika/kostarika/ekono mika/obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html ¾ Obchodní a ekonomická spolupráce s Mexikem, (on-line), cit. 20.2. 2011 http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/mexiko/ekono mika/obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html ¾ Obchodní a ekonomická spolupráce s Paraguají, (on-line), cit. 14.2. 2011 http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/jizni_amerika/paraguay/ekonom ika/obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html ¾ Obchodní a ekonomická spolupráce s Peru, (on-line), cit. 17.2. 2011 http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/jizni_amerika/peru/ekonomika/o bchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html ¾ Obchodní a ekonomická spolupráce se Salvadorem, (on-line), cit. 14.2. 2011 http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/stredni_amerika/salvador/ekono mika/obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html¨ ¾ Výzva MZV k podávání námětů na trojstranné projekty zahraniční rozvojové spolupráce pro NNO a další oprávněné subjekty, 20.4. 2007, (on-line), cit. 30.3. 2011, http://www.proculture.cz/podpora/granty-dotace-eu-stat-kraje/mzvtrojstranne-projekty-zahranicni-rozvojove-spoluprace-nno-a-dalsich-1325.html ¾ Vztahy ČR k zemím Severní a Jižní Ameriky, Praha, 2007, (on-line), cit. 6.4. 2011, http://www.mzv.cz/public/2e/fd/c/72942_14945_VztahyCRseZememiSeverni AJizniAmeriky.pdf ¾ Zahraniční rozvojová spolupráce, (on-line), cit. 5.3.2011, http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/index.html ¾ Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky 2004-2008, statistická příloha, Praha, rok 2009 ¾ Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky 2002-2006, statistická příloha, Praha, rok 2007
74
¾ Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2007, Tiskárna H.R.G. s.r.o., Praha, rok 2008, ISBN 978-80-86345-71-0 ¾ Zahraniční rozvojová spolupráce v roce 2008 – čerpání podle regionů, příloha č. 2, (on-line), cit. 11.3. 2011, www.mzv.cz/public/18/95/6d/405049_232536_Priloha_2___regiony.xls ¾ Zahraniční rozvojová spolupráce v roce 2009, (on-line), cit. 12.1. 2011, dostupné z http://www.businessinfo.cz/files/zahranicni-obchod/ZRS-CR2009_101230.pdf ¾ Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů, Sbírka zákonů č.151/2010 ¾ Závěrečná zpráva ZRS, dotazníkové šetření SC&C, s.r.o. pro MZV, Praha, rok 2008 ¾ Zpráva o zahraniční politice ČR leden-prosinec 2009, Praha, rok 2010, ISBN 978-80-86345-99-4 ¾ Tabulka Informace o ZRS 2009, (on-line), cit. 12.4. 2011, http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustran na_zrs_cr/projekty/informace_o_zahranicni_rozvojove.html Ministerstvo zemědělství: Výroční zpráva za rok 2008, Praha, rok 2009, (on-line), cit. 15.3. 2011, http://eagri.cz/public/web/file/45710/Zahranicni_rozvojova_spoluprace_CR _v_oblasti_zemedelstvi....pdf MyElen – my ELECTRONIC LOAN EXCHANGE NETWORK, (on-line), cit. 28.3. 2011, http://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Elen/About.jsf NĚMEC, Vladimír: Rozvojová spolupráce EU se zeměmi AKT a Evropský rozvojový fond, prezentace v Eurocentru Praha, 10. dubna 2010, (on-line), http://www.euroskop.cz/gallery/39/1198110_4_2008_rozvojova_pomoc_zemim_akt_a_evropsky_rozvojovy_fond.pdf Novinky.cz: ČR jako první přestává přijímat pomoc od rozvojové banky, (online), cit. 13.12.2010, http://www.novinky.cz/ekonomika/125352-cr-jako-prvniprestava-prijimat-pomoc-od-rozvojove-banky.html OECD - Organization for Economic Co-operation and Development, (on-line), http://www.oecd.org/home/0,3675,en_2649_201185_1_1_1_1_1,00.html
75
¾ DAC Members and Date of Membership, on-line, cit. 12.2.2011, http://www.oecd.org/document/38/0,3746,en_2649_33721_1893350_1_1_1_1,00.html
¾ Glossary of Statistical Terms, (on-line), cit. 2.2. 2011, http://stats.oecd.org/glossary ¾ Is it ODA?, (on-line), cit. 12.2. 2011, http://www.oecd.org/dataoecd/21/21/34086975.pdf Platforma podnikatelů pro ZRS: O nás, (on-line), cit. 3.3.2011, http://www.ppzrs.org/rubrika/o-nas/ PROCHÁZKA, Michal: Rozvojová spolupráce ČR před a po vstupu do EU, prezentace na VŠE 8. dubna 2010, ČRA, Praha, rok 2010 Rozvojovka.cz - server Člověka v tísni o rozvojové problematice, (on-line), http://www.rozvojovka.cz/index.php?id=203 ¾ Geologický výzkum přírodních rizik v Nikaragui, (on-line), cit. 3.4.2011, http://www.rozvojovka.cz/geologicky-vyzkum-prirodnich-rizik-vnikaragui_231_41.htm ¾ Zřízení rozvojového a extenzifikačního centra v amazonské pánvi Peru za účelem vytváření trvale udržitelných technologií v zemědělství, (on-line), cit. 3.4.2011, http://www.rozvojovka.cz/zrizeni-rozvojoveho-a-extenzifikacniho-centra-vamazonske-panvi-peru-za-ucelem-vytvareni-trvale-udrzitelnych-technologii-vzemedelstvi_231_14.htm ¾ Využití a ochrana termálních a minerálních vod v Peru, (on-line), cit. 3.4.2011, http://www.rozvojovka.cz/vyuziti-a-ochrana-termalnich-amineralnich-vod-v-peru_231_84.htm ¾ Zavedení bakalářského studijního programu včetně instalace dílen na Universidad Pública de El Alto v Bolívii, (on-line), cit. 3.4.2011 http://www.rozvojovka.cz/zavedeni-bakalarskeho-studijniho-programu-vcetneinstalace-dilen-na-universidad-publica-de-el-alto-v-bolivii_231_9.htm ¾ Současnost ZRS, (on-line), cit. 4.3. 2011, http://www.rozvojovka.cz/index.php?id=236 ¾ Zalesnění odlesněných lokalit v Andách pomocí obalovaných sazenic systému PATRIK, (on-line), cit. 16.4. 2011,
76
http://www.rozvojovka.cz/zalesneni-odlesnenych-lokalit-v-andach-pomociobalovanych-sazenic-systemu-patrik_231_23.htm ¾ Pomoc při zavádění českých implantátů, zdravotnického zařízení a potřeb a odborné spolupráce v oblasti kardiovaskulární medicíny do vybraných zemí Latinské Ameriky, (on-line), cit. 15.4. 2011, http://www.rozvojovka.cz/pomocpri-zavadeni-ceskych-implantatu-zdravotnickeho-zarizeni-a-potreb-a-odbornespoluprace-v-oblasti-kardiovaskularni-mediciny-do-vybranych-zemi-latinskeameriky_231_31.htm ¾ Geologický průzkum zdrojů surovin stavebních hmot pro suché zdění, (on-line), cit. 15.4. 2011, http://www.rozvojovka.cz/geologicky-pruzkum-zdrojusurovin-stavebnich-hmot-pro-suche-zdeni_231_35.htm SADBA – Salesiánská asociace Dona Boska: Mexiko (on-line), cit. 16.4. 2011, http://mladez.sdb.cz/search/?query=mexiko TODERO – sdružení pro rozvojovou pomoc: Projekt v rámci Evropské Unie “Let the sunshine in - Otevřete slunci“, (on-line), cit. 23.4. 2011, http://www.sunshine-eu.org/cz/start.asp?ID=120196 UNDP - United Nations Development Programme: Millenium Development Goals, (on-line), cit. 3.1. 2011, http://www.undp.org/mdg/basics.shtml US AID: From the American People, (on-line), cit. 4.1. 2011, http://www.usaid.gov/about_usaid/ Úřední věstník Evropské unie: Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie:“Evropský Konsensus“, Evropský konsensus o rozvoji, (on-line), cit. 13.4. 2011, http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2006:046:0001:001 9:CS:PDF Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, UHUL: Strategie státního podniku LESY ČR pro oblast Latinské a Střední Ameriky, (on-line), cit. 16.4. 2011, http://www.uhul.cz/almanach/page0046.htm ¾ Přehled projektů a expertů 1958- 2006, Lada Prylová, (on-line), cit. 14.4. 2011, http://www.uhul.cz/almanach/page0026.htm ¾ Přehled projektů LČR v LA, (on-line), cit. 15.4. 2011, http://www.uhul.cz/almanach/page0027.htm
77
¾ Souhrn aktivit v Jižní Americe, autoři Josef Střílecky, Martin Smola, Libor Myslivec, (on-line), cit. 10.4. 2011, http://www.uhul.cz/almanach/page0046.htm Velvyslanectví Lima: Vzájemná rozvojová spolupráce, 16.10. 2010, (on-line), cit. 2.4. 2011, http://www.mzv.cz/lima/cz/staty_akreditace/kolumbie/obchodni_a_rozvojova_spo luprace_s/vzajemna_rozvojova_spoluprace.html ¾ Rozvojová spolupráce s Peru, (on-line), cit. 2.2. 2011, http://www.mzv.cz/lima/cz/staty_akreditace/peru/obchod_a_ekonomika/rozvoj ova_spoluprace_s_peru.html Vláda ČR: Usnesení vlády ze dne 31. srpna 2009, číslo 1134, Návrh rozpočtu na ZRS na léta 2010-2012 ¾ Usnesení vlády České republiky ze dne 31.března 2004 č. 302
k Institucionálnímu zajištění a Zásadám zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU, (on-line), cit. 4.3. 2011, http://racek.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/66E45F679EF975CAC12571B6006EB537
¾ Usnesení vlády, 19. prosince 2007 č. 1439, Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci, (on-line), cit. 4.3. 2011 http://www.czda.cz/editor/filestore/File/Statut%20Rady%20pro%20ZRS.pdf ¾ Předseda vlády M. Topolánek v Kolumbii pozval prezidenta A.Uriba na návštěvu ČR, článek 15.5. 2008, (on-line), cit. 4.4. 2011, http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/predseda-vlady-m--topolanekv-kolumbii-pozval-prezidenta-a-uriba-na-navstevu-cr-35211 World Bank: How we Classify Countries, (on-line), cit. 12.1.2011, http://data.worldbank.org/about/country-classifications Život 90: Zahraniční činnost – „Decent Work for All“, (on-line), cit. 23.4. 2011 http://www.zivot90.cz/7-evropske-projekty-a-zahranicni-cinnost
78
Seznam obrázků, grafů a tabulek
Obrázky Obrázek č. 1: Institucionální uspořádání do roku 2007 .......................................... str. 21 Obrázek č. 2: Institucionální nastavení ZRS ČR od roku 2008 .............................. str. 21
Grafy Graf č.1 : Průměrný podíl realizátorů na objemu ZRS ČR 2005-2009 ................... str. 29 Graf č.2: Podíl sektorů ZRS 2009 ......................................................................... str. 37 Graf č. 3: Obrat obchodu ČR s regiony v letech 2004 až 2010 .............................. str. 56 Graf.č. 4: Vývoj regionů na podílu ZRS ČR v letech 2004 až 2010 ....................... str. 57 Graf č. 5 : Vývoj obratu se státy LA s hodnotou pod 700 000 tis. Kč .................... str. 58 Graf. č. 6: Vývoj obratu se státy LA s hodnotou nad 700 000 tis. Kč .................... str. 59 Graf č. 7 : Vývoj obratu s programovými zeměmi ZRS ČR (v tis. Kč) .................. str. 60 Graf č. 8: Vývoj obratu s projektovými zeměmi ZRS ČR (v tis. Kč) ..................... str. 61 Graf č. 9 : Vývoj obratu se zeměmi s pokračující spoluprácí s ČR (v tis. Kč) ........ str. 62
Tabulky Tabulka č. 1 : Realizátoři ZRS ČR 2009 ............................................................... str. 29 Tabulka č. 2 : ZRS ČR za rok 2009 podle forem pomoci ...................................... str. 32 Tabulka č. 3: Plán ZRS 2009-2012 ....................................................................... str. 32
79
