VYSOKÁ KOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH DIPLOMOVÁ PRÁCE Jevgenie Jelistratova

VYSOKÁ KOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2007

Jevgenie Jelistratova

VYSOKÁ KOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah Hlavní specializace: Evropská integrace

Energetická politika EU: v voj a perspektivy

Diplomová práce Vypracovala: Jevgenie Jelistratova Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Milan Vo ta, Ph.D.

Prohláení Prohlauji, e jsem diplomovou práci na téma „Energetická politika EU: v voj a perspektivy“ vypracovala samostatn. Vekerou pou itou literaturu a podkladové materiály uvádím v p ilo eném seznamu literatury.

V Praze dne ………..

………………….. Podpis

Obsah Obsah .........................................................................................................................1 Seznam píloh.............................................................................................................2 Seznam tabulek...........................................................................................................3 Seznam graf ..............................................................................................................4 Seznam zkratek...........................................................................................................5 Úvod...........................................................................................................................6 1

Energetické zdroje ..............................................................................................8 1. 1

2

3

Druhy energie a klasifikace energetickch zdroj.........................................8

1. 1. 1

Neobnovitelné zdroje primární energie ................................................9

1. 1. 2

Obnovitelné zdroje primární energie..................................................19

Vznik a vvoj energetické politiky EU..............................................................22 2. 1

N mecké uhlí a dv sv tové války..............................................................22

2. 2

Evropské spole enství uhlí a oceli ..............................................................23

2. 3

Evropské spole enství pro atomovou energii ..............................................27

2. 4

Evropské hospodáské spole enství ............................................................31

2. 5

Sou asn vvoj energetické politiky ..........................................................41

2. 6

Energetické politiky vybranch lenskch zemí EU ...................................47

Perspektivy spole né energetické politiky .........................................................55 3. 1

Sou asn stav EU 27..................................................................................55

3. 2

Vvoj spoteby, t by a dovozu energetickch surovin v EU27..................58

3. 3

Energetické zdroje a bezpe nost .................................................................65

3. 4

Teorie ropného zlomu ................................................................................68

Záv r ........................................................................................................................70

-1-

Seznam píloh P íloha 1………………… P íspevky na provoz Euroatomu. P ísp vky na vzkum a investice Euroatomu P íloha 2………………....Uití ropy Evropskmi státy v letech 1973 – 1983

-2-

Seznam tabulek Tab. 1.

Deset nejvt ích producent uhlí (rok 2005)

Tab. 2.

Závislost stát na uhlí pi vrob elektiny (rok 2005)

Tab. 3.

Zásoby uhlí vybranch lenskch stát EU (2007)

Tab. 4.

Ropné zásoby koncem roku 2006

Tab. 5.

ERoEI pro rzné druhy surovin

Tab. 6.

Vnitní spoteba nafty stát EHS (v mil. tun)

Tab. 7.

Dovoz plynu z Ruska

Tab. 8.

Konená spoteba energie ve Francii (v Mtoe)

Tab. 9.

Konená spoteba energie v Dánsku (v Mtoe)

Tab. 10.

Konená spoteba energie ve Velké Británii (v Mtoe)

Tab. 11.

Konená spoteba energie v R (v Mtoe)

Tab. 12.

Vvoj % podíl jednotlivch zdroj energie v EU25 do roku 2030

Tab. 13.

Vvoj hrubé spoteby energie v EU27 (v Mtoe)

Tab. 14.

Vvoj závislosti na dovozech energetickch surovin EU25 a EU27 (v %)

Tab.15.

T ba a export ropy kaspickch stát (v tis. barel za den)

-3-

Seznam graf Graf 1

Pvod ropy dovezené do EU27 v roce 2004

Graf 2

Pvod zemního plynu dovezeného do EU27 v roce 2004

-4-

Seznam zkratek CNG

Compressed Natural Gas (stlaen zemní plyn)

CTL

Coal-to-liquid (zkapaln né uhlí)

EHS

Evropské hospodá ské spoleenství

ENEA

European Nuclear Energy Agency

ERoEI

Energy Return on Energy Invested (energetická návratnost)

ES

Evropská spoleenství

ESUO

Evropské spoleenství uhlí a oceli

EU

Evropská unie

LNG

Liquified Natural Gas (zkapaln n zemní plyn)

OPEC

Organization of Petroleum Exporting Countries

-5-

Úvod Tématem mé diplomové práce je evropská energetická politika, její vvoj a perspektivy. Cílem práce je podat ucelen pohled na energetickou politiku EU z hlediska vvoje v minulosti a vhledu do budoucnosti, piem zohlednit jak politické, tak i ekonomické aspekty vvoje, zárove poukázat na pítomnost my lenky spolené energetické politiky ve v ech stupních vvoje evropské integrace. K dosa ení cíle práce se chci podrobn vnovat v em historickm událostem, které ovlivnily souasnou podobu energetické politiky EU, ekonomické a politické postavení EU v dodavatelskoodbratelskch vztazích. Chci vytyit to, e energetická politika se vyznauje nkolika vlastnostmi, které jí odli ují od jinch politik EU. Tyto vlastnosti jsou dány samotnm pojmem energie, kter je zásadní pro existenci na í civilizace a existenci svtového hospodáství. Nedostatek energie ohro uje v echny oblasti lidské innosti. Energetika je tedy strategick sektor národních ekonomik, proto vlády lenskch stát Evropské unie pistupují a v dy pistupovaly k vrazu “spolená politika” velmi opatrn. V tomto smru ji m eme pirovnat k spolené obran. Ka dé období vvoje energetické politiky se vyznaovalo uritmi peká kami, tyto peká ky a jejich postupné odstraování nezbytn ovlivnovaly dal í vvoj. Pro dokreslení energetické problematiky se ve své práci vnuji také jednotlivch zdrojm energie, jejich vhodám a nevhodám. Cílem je poukázat na mezníky, po kterch do lo ke zmn pístupu k danému zdroji, a dsledky této zmny. Na záátku 50. let byla zalo ena dv energetická spoleenství, ale kompetence nadnárodních orgán nikdy nebyly dostaující pro vytvoení a realizaci njaké komplexní strategie. V 60. letech do pozadí ustupuje uhlí a zaíná ropná éra, toto období se vyznauje nízkmi cenami ropy a rychlm rozvojem svtové ekonomiky. Evropské státy musely omezit svj uheln prmysl a elit ekonomickm a sociálním problémm z toho vyplvajícím. Postavení energetické politiky se mní v 70. letech, dv ropné krize ovlivnily státy EHS ve dvou smrech, a to dovnit a navenek. Evropské státy si zaínají uvdomovat svou zranitelnost a dle itost spoleného postoje, zárove dochází spí e k uzavení se do sebe a pehodnocení národních politik lenskch stát. Píklady národních politik vybranch lenskch stát chci poukázat na specifika nkterch stát, které pispívají k tomu, e se na energetickou politiku EU nenahlí í jako na homogenní celek, ale spí e jako na soubor národních politik.

-6-

Pokusy o sní ení závislosti na státech OPEC vedly k rstu závislosti stát EU na dovozech z Ruska. Tento neuspokojiv stav by mla Evropa e it spolen a mluvit jedním hlasem, kter by ml vt í váhu, ne hlasy jednotlivch lenskch stát. Proto se také vnuji postavení Evropské unie pi vyjednávání s Ruskem, ale zárove i pohledu ruské strany na postavení obou partner. Chci nastínit propojenost energetiky s otázkou bezpenosti, problematiku diverzifikace dodavatel, poukázat na nkteré situace, pi kterch národní zájmy mly pednost ped zájmy EU jako celku, co obecn brzdilo pokrok pi formování spolené politiky. V souasné dob se otázka bezpenosti nevztahuje pouze ke konkretním politicky nestabilním státm, ale jak ukazuje teorie Peak Oil, také k obecnému vvoji v energetickém sektoru. Doká e se na e spolenost vyrovnat s nedostatkem fosilních paliv? Jak se na nedostatek paliv pipravuje Evropská unie? Na tyto otázky ve své práci chci odpovdet. Velkou ást své práce budu vnovat oblasti Kavkazu, která je velmi bohatá na energetické zdroje a pro Evropu vznamná i svou relativn malou geografickou vzdáleností. Cílem je nastínit mo nosti spolupráce s touto oblastí do budoucna, pípadné problémy ekonomického a politického charakteru.

-7-

1 1. 1

Energetické zdroje Druhy energie a klasifikace energetickch zdroj

Energii lze definovat jako „míru rznch forem pohybu hmoty ve v ech jejích vzájemnch pemnách; schopnost fyzikální soustavy vykonávat práci.“1 Název energie pochází z etiny, „ergon“ znamená in a „energeia“ innost, aktivitu, psobení.2 Slunení záení dopadající na na i Zemi zahívá jeji povrch, tepelná energie se pak pedává vzdu nm masám, mní se v mechanickou energii vtru a vln, ale taky v elektrostatickou energii bouek a blesk.3 Vedle energie, která má pvod ve slunením záení, je v hlubinách Zem utajena i energie jaderná, projevující se radioaktivním rozpadem a zahíváním zemského nitra.4 Energie nepedstavuje njakou zvlá tní substanci, jinmi slovy neexistuje oddlen od hmoty, je vdy vázána na urit zpsob pohybu hmoty. Energii lze klasifikovat podle rznch hledisek, vt ina odbornch publikací rozli uje jednotlivé formy a druhy energie podle toho, na jakou hmotu se energie váe. Stejn druh energie se me vázat na více nositel. Forma energie je potom dána druhem a nositelem energie. Mezi hlavní formy energie vázané na rzné fyzikální pohyby patí: energie mechanická, energie tepelná, energie záivá, energie elektrická, energie jaderná a jiné. Pro úely této práce je podstatné lenní energie podle dosaeného stupn pemny a spoteby. Rozli ujeme primární a sekundární energie. Primární energie je energie získaná z pírody, napíklad energie vody, energie uhlí, ropy, zemního plynu, pírodního uranu. S vjimkou zemního plynu tuto energie zpravidla nememe dodávat pímo spotebiteli, ale je teba ji nejprve pemnit na jinou vhodnou formu energie.5 Sekundární energie vzniká pemnou primární energie na jinou formu, která je pak vhodná pro iroké pouití. Napíklad elektina, nafta a benzín, tídné uhlí atd.

1

Velk naun slovník. Encyklopedie Diderot. str. 381

2

Hemansk, B. – toll, I. Energie pro 21. století. str. 7

3

Tamté.

4 5

Hemansk, B. – toll, I. Energie pro 21. století. str. 7 Tamté. str. 23

-8-

„Energetické zdroje jsou takové formy energie, které se vyuívají anebo se mohou do budoucna vyuívat v národním hospodáství.“6 Meme je lenit na obnovitelné a neobnovitelné. Neobnovitelné jsou takové „energetické zdroje, které se vyuíváním postupn vyerpávají a do hranice technicko-ekonomické a ekologické únosnosti.“7 Píkladem jsou fosilní paliva. Obnovitelné jsou „energetické zdroje, které jsou lovku v pírod voln k dispozici a jejich zásoba je z lidského pohledu nevyerpatelná.“8

1. 1. 1

Neobnovitelné zdroje primární energie

Fosilní paliva Historie vyuití fosilních paliv je velmi stará, v souasné dob jsou tato paliva základem energetické bilance vtiny stát Evropské unie, ovem projevuje se silná snaha o sniování závislosti národních energetik na tchto palivech, která jsou zpravidla dováena z politicky nestabilních stát. Mezi tradiní fosilní paliva adíme erné a hndé uhlí, ropu a zemní plyn. Vyuití nachází i netradiní zdroje ropy jako jsou iviné písky, tké oleje a iviné bidlice. Ped popisem fosilních paliv je poteba nejprve rozliit mezi zdroji a zásobami. Za zásoby povaujeme „loiska, je jsou známá a zmená a je mohou bt tena za ekonomicky pijatelnch podmínek.“9 Zdroje jsou „loiska známá pouze veobecn nebo v odhadech, i loiska, jejich vyuití se vymyká souasnm ekonomickm monostem.“10 Uhlí Uhlí je erná nebo hndo-erná holavá hornina. „Loiska uhlí jsou rozeseta celkem rovnomrn po celé planet a jsou – prozatím – relativn bohatá. Práv tato surovina umonila strm prmyslov rozvoj v období let 1850 - 1950, ne byla ásten nahrazena ropou a jet pozdji zemním plynem.“11 „Zdroje loisek a uhelnch pánví obemykají zemkouli ve dvou pásmech. Mohutnjí severní pásmo se táhne pes Evropu, SNS, ínu, Severní Ameriku a nazpt do Velké Británie. V mén vrazném jiním pásmu se

6

Marko, . Energetické zdroje a premeny. str. 13

7

Tamté. str. 19

8

Píruka Obovitelné zdroje energie. Hospodáská komora eské republiky. str. 2

9


10

Tamté.

11

Bacher, P. Enerie pro 21. století. str. 171

-9-

nacházejí nevelké zdroje Jiní Ameriky, loiska na území JAR a zejména velká nalezit vchodní Austrálie.“12 O vznamnosti této suroviny svdí i fakt, e po skonení druhé svtové války bylo zaloeno Evropské spoleenství uhlí a oceli, jeho stejním strategicko-politickm motivem byla kontrola ocelásko-uhelného potenciálu SRN. Souasná role uhlí v energetickém mixu stát se lií v závislosti na ekonomické vysplosti ekonomiky a dostupnosti jinch zdroj. Energetické zásoby uhlí jsou odhadovány na 905 miliard tun (rok 2003). V minulosti byl zaznamenán prudk pokles odhadovanch zásob uhlí, v roce 1990 se jednalo o 1065 miliard tun, v roce 2000 u jenom 982 miliard tun, následoval pokles na souasnch 905 miliard. Do aktuálních odhad bylo zapoteno i rapidní sníení odhadovanch zásob uhlí v Nmecku, z pvodních 66 miliard tun na pouhch 6,4 miliard tun.13 Pestoe loiska uhlí jsou vícemén rovnomrn rozloena, 67 % svtovch zásob uhlí se nachází ve tyech státech, a to 27 % v USA, 17 % v Rusku, 13 % v ín a 10 % v Indii.14 Tab.1. Deset nejv_t_ích producent_ uhlí (rok 2005) _ ína 2226 Mt Rusko 222 Mt USA 951 Mt Indonésie 140 Mt Indie 398 Mt Polsko 98 Mt Austrálie 301 Mt Kazachstán 79 Mt Ji_ní Afrika 240 Mt Kolumbie 61 Mt Mt - milión tun Zdroj: World Coal Institute, Coal Facts

Mezi deset nejvtích producent adíme i jeden lensk stát Evropské unie, a to Polsko, které v roce 2005 vyprodukovalo 98 milion tun. Pro Polsko je uhlí hlavním palivem, které pouívá k vrob elektrické energie (92 %), je na prvním míst co se te závislosti na uhlí pi vrob elektiny, svtov prmr je 40 %.15 Zásoby Polska ke konci roku 2006 tvoily 14 miliard tun, co je 1,5 % celkovch svtovch zásob.16 Má tedy nejvtí zásoby uhlí ze vech lenskch stát EU. Na druhém míst je Nmecko. 12

Hemansk, B. – toll, I. Energie pro 21. století. str. 69.

13

ísla v tomto odstavci jsou pevzata z publikace „International Energy Outlook 2007“, str. 50. Jednotky, které se pouívají

v publikaci, tzv. krátké tuny, byly pevedeny na tuny. Jedna krátká tuna je v pepotu 907,18474 kg. Dostupné na www.eia.doe.gov/oiaf/ieo/index.html 14

Tamté.

15

World Coal Institute. Coal Facts. Dostupné na www.worldcoal.org

16

BP Statistical Reviewof World Energy June 2007. str. 32. Dostupné na www.bp.com/statisticalreview

- 10 -

Tab.2. Závislost stát_ na uhlí Polsko 92% Izrael Ji_ní Afrika 92% (2004) Kazachstán Austrálie 79% Indie _ ína 78% (2004) Maroko

p_i v_rob_ elekt_iny (rok 2005) 75% (2004) _ eská republika 70% (2004) _ ecko 69% (2004) USA 67% (2004) N_mecko

61% 59% 50% 49%

Zdroj: World Coal Institute. Coal Facts. w w w .w orldcoal.org

Tab.3. Zásoby uhlí vybran_ch _lensk_ch stát_ EU (2007) stát EU zásoby v miliónech tun podíl na sv_tov_ch zásobách Bulharsko 2187 0,20% _ eská Republika 5552 0,60% Francie 15 mén_ ne_ 0,05% Ma_arsko 3357 0,40% N_mecko 6739 0,70% Polsko 14000 1,50% Rumunsko 494 0,10% _ ecko 3900 0,40% _ pan_lsko 530 0,10% Velká Británie 220 mén_ ne_ 0,05% Zdroj: BP Statistical Review of World Energy June 2007. str. 32

T ba uhlí má velmi nepíznivé vlivy na ivotní prostedí, pi vrob elektrické energie v tepelnch elektrárnách dochází nejen k po kození pírody, ale i k vzniku velkého mno ství nebezpench odpad a kodlivch emisí. „Vznikají emise pevnch (popílek, prach), kapalnch (vlhkost) a plynnch (rzné oxidy) látek. Oxid uhliit pispívá k tvorb skleníkového efektu. Popílek a oxid siiit vrazn po kozují zemdlství.“17 I pes ve keré negativní dopady na ivotní prostedí poet vyt ench tun uhlí meziron narstá v prmru o 5,5 %, co je dáno rstem poptávky po této surovin a relativn bohatmi zásobami. V roce 2005 bylo celosvtov vyt eno 2916,7 milión tun, v roce 2006 ji 3079,7 milión tun.18 Evropská unie19 je zatím jedin region, kde t ba uhlí meziron klesla, je to dáno hlavn vraznm poklesem t by ve Francii, Velké Británii, Nmecku a mírnm poklesem t by v Polsku. Francie dokonce od roku 2007 zavádí novou da za spotebu uhlí, prostedky plánuje investovat do boje proti klimatickm zmnám. Ostatní státy zaznamenaly spí e mírn nárst. V novch lenskch státech – Rumunsku a Bulharsku – do lo k vraznému mezironímu nárstu. Odhaduje

17

Neu il, M. Vliv tepelnch elektráren na ivotní prostedí. Dostupné na www.ceu.cz/eia/casopis/1997/3/e-0302.html

18

BP Statistical Review of World Energy June 2007. str. 34. Dostupné na www.bp.com/statisticalreview

19

EU 25, ped vstupem Rumunska a Bulharska

- 11 -

se, e v roce 2030 poklesne spoteba uhlí v evropskch státech OECD o 13 % oproti referennímu roku 2004.20 Vzhledem ale k ubvajícím zásobám ropy a zemního plynu a rostoucím cenám tchto surovin, spousta energetik se k uhlí naopak vrací a povauje jej za nejvznamnj í energetickou surovinu 21. a 22. století. Pi volb vhodného energetického mixu hrají vznamnou roli tyto faktory: ekonomická vysplost, míra vyuitelnosti energetického zdroje, bezpenost dodávek a ivotní prostedí. Z pohledu tchto faktor uhlí má jak vhody, tak i nevhody. Toto tuhé fosilní palivo nemá tak univerzální vlastnosti jako napíklad ropa, neme ropu dokonale nahradit ve farmaceutickém prmyslu, a pouze omezen v chemickém prmyslu. Taky z hlediska záte pro ivotní prostedí není uhlí ideálním palivem. Nicmén velmi dleitou vhodou je jeho dostupnost a hojnost ve srovnání s jinmi zdroji, a to je dvod pro tento zdroj je v souasné dob tématem mnoha studií. Václav Cílek ve své knize „Nejist plamen“ pí e, e „pokud skuten dojde k renesanci uhlí, stojí technologové ped nemalmi problémy, jak zajistit co nejvy

í energetickou návratnost pi souasné minimalizaci ekologickch dopad“.21 Dokument s názvem „The Energy Policy Act of 2005“22 pichází s ambiciózním plánem nahradit 75% dovezené energie do Spojench stát z Blízkého vchodu jinmi zdroji. Jedním z alternativních zdroj nejenom je tzv. coal-to-liquid (CTL), co se dá peloit jako zkapalování uhlí neboli pemnu uhlí na syntetickou ropu. Velkou vhodou CTL paliva je, e jeho produkce nevyaduje velké investice do vzkumu a vvoje. První pokusy pemnit uhlí na sms uhlovodík probíhaly u v 70. letech 19. století. V roce 1913 nmeck profesor Friedrich Bergius získal patent na technologii zkapalování plynu.23 Nejlep ích vsledk ale dosáhlo nacistické Nmecko, postavilo nkolik závod na zpracování uhlí na pohonné hmoty. Do urité doby syntetick benzín nemohl konkurovat produktm vznikajícím z ropy, nebo dlouhou dobu ropa byla velice levná, ale v souasné dob je o tuto technologii ím dál vt í zájem. ína ji investovala 2 miliardy americkch dolar do vstavby nového závodu na zkapalování uhlí, vroba by mla zaít v roce 2007.24 Cílem je do roku 2020 vyrobit 50 Mtoe25 z 200 milión tun uhlí.

20

Energy Information Administration. International Energy Outlook 2007. str. 52. Dostupné na www.eia.doe.gov/oiaf/ieo/index.html

21

Cílek, V. – Ka ík, M. Nejist plamen. str. 115

22

peklad – Akní plán pro Energetiku (USA). Dostupné na www.futurecoalfuels.org

23

http://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%AD

24

http://www.futurecoalfuels.org/security.asp

- 12 -

Vyu ití istch uhelnch technologií, které mén zat uji ivotní prostedí, je taky jednou z priorit evropské energetické politiky. Krom zkapalování a zplynování uhlí se jedná také o prá kové technologie spalování, cirkulaní fluidní technologie spalování a integrovan paroplynov cyklus (IGCC technologie). Ropa Ropa hraje pro spolenost velmi vznamnou roli, patí mezi nejv estrannj í fosilní paliva a zdroje energie, její destilací vzniká celá ada rafinovanch produkt. „První vrt za úelem získat naftu pro komerní vyu ití byl úsp n uskutenn kapitánem Edwinem Drakem v Titusville v Pensylvánii. První barely ropy byly vyt eny 27. srpna 1859 z hloubky 21 metr. Tímto dnem zaíná ropn vk.“26 Tsn poté do lo k objevení ropnch lo isek v Baku. V první polovin 20. století hlavní roli v ropném prmyslu hrály Spojené státy americké, vt ina t ebních spoleností pocházela z USA. Spojené státy tak a do roku 1950 ovládaly svtové ceny ropy. V roce 1948 bylo objeveno dosud nejvt í ropné lo isko Ghawar v Saúdské Arábii. „Poátkem 60. let se svtová t ba penesla do nového centra, byly jím vesms mladé a politicky nestabilní arabské státy.“27 Zmnu pocítil cel svt ji v roce 1973 kdy se organizace OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) rozhodla o zv ení cen ropy o 70%, prakticky to znamenalo nárst ceny ropy z 14,52 usd/barel v roce 1973 na 46,07 usd/barel v roce 1974. V roce 1979 cena za barel dosáhla 85,39 usd.28 První ropná krize pln odkryla závislost prmyslov vysplch zemí na této surovin. Podle souasnch odhad dv tetiny ropy se nachází v nejmén stabilních arabskch zemích, klíovou je zejména Saúdská Arábie. Statistiky o mno ství dostupné ropy shroma ují redakce dvou asopis – World Oil a Oil&Gas Journal. Získavají je formou dotazník, které ka d rok rozesílají jednotlivm firmám a státm. Zkontrolovat údaje, které státy uvádjí je nemo né. Nkteré státy mohou z rznch dvod zámrn podhodnocovat nebo nadhodnocovat své ropné zásoby. Nkteré zdroje napíklad uvádjí, e Blízk vchod má jenom 54% svtovch zásob ropy, pesto, e se obvykle mluví o dvou tetinách svtovch zásob. Pokud pevedeme barely na tuny, získáme následující pehled tzv. ovench zásob, které jak ji

25

50 Mtoe = 581,5 TWh = 1984 Tbtu (Tera = 10)

26

Cílek, V. - Ka ík, M. Nejist plamen. str. 34

27

Tamté . str. 39

28

Tamté . str. 191

- 13 -

bylo eeno, m ou b t velmi zkreslené. Objem jedné tuny ropy se pibli n rovná sedmi barelm.29 Tab.4. Ropné zásoby koncem roku 2006 OPEC ( v miliardách tun ropy ) Saúdská Arábie Írán Irák Kuvajt Spojene arabské emiráty

36,3 18,9 15,5 14 13

V e n e zu e la

1 1 ,5

Libye Nigérie Al_írsko Celkem

Perspektivní producenti mimo OPEC Rusko 10,2 Kazachstán 5,4 Kanada 2,3 Brazílie 1,6 1 Ázerbájd_án Celkem 20,5

5,1 4,8 1 ,5

120,6

_adatelé o _lenství v OPECu Angola Súdán Ekvádor Celkem

Státy s v_razn_ klesající produkcí USA Mexiko Norsko Velká Británie Celkem

1,2 0,9 0,7 2,6

3,6 1,9 1,3 0,5 7,3

Zdroj: Cílek,V. - Ka_ík, M. Nejist_ plamen. str. 61

Co se t e lensk ch stát Evropské unie, nejv znamnjím producentem ropy je Velká Británie. Ke konci roku 2006 její ovené zásoby tvoily 3,9 miliard barel, co je více ne polovina celkov ch oven ch zásob EU25, které v souasné dob tvoí 6,7 miliard barel.30 Bhem roku 2006 Velká Británie v prmru produkovala 1636 tisíc barel denn, oproti roku 2005 produkce poklesla o 9,6%. Celková produkce lensk ch stát EU25 v prmru poklesla v roce 2006 oproti roku 2005 o 9 %.31 Se sv mi zásobami 1,2 miliard barel se na druhé místo zaadilo Dánsko.32 Denn tato zem vyprodukuje 342 tisíc barel, pokles oproti roku 2005 je o 9,3 %.33 Dalími v znamn mi producenty na evropské úrovni je Itálie a Rumunsko. Ovené zásoby Itálie jsou 0,7 miliard barel, Rumunska pouh ch 0,4 miliard.34 Nezávislá analytická organizace Energy Information Administration ve své studii „International Energy Outlook 2007“ pedpokládá, e spoteba ropy a jin ch tekut ch paliv vzroste z 83 milión barel za den v roce 2004 a na 118 milión v roce 2030. 29

údaje v tomto odstavci jsou pevzaty z Cílek,V. – Kaík, M. Nejist plamen. str. 57

30

BP Statistical Review of World Energy June 2007. str. 6. Dostupné na www.bp.com/statisticalreview

31

Tamté . str. 8.

32

Tamté . str. 6.

33

Tamté . str. 8.

34

Tamté . str. 6.

- 14 -

Jinmi tekutmi palivy jsou rozliné substituty ropy jako etanol, zkapalnné uhlí a zkapalnn zemní plyn. Aby poptávka byla uspokojena, vzroste produkce tekutch paliv v roce 2015 oproti roku 2004 o 14 milión barel za den, pedpokládá se, e více ne polovinu tohoto nárstu bude schopná pokrt svou produkcí organizace OPEC, zhruba 8 milión barel. V roce 2030 se bude spotebovávat o 20 milión barel za den více ne v roce 2015, i tento nárst by mla z vtí ásti pokrt organizace OPEC. Tato silná a stále rostoucí poptávka bude taena hlavn sektorem dopravy.35 Dv vznamné svtové energetické organizace Energy Information Organization a International Energy Agency se shodují na tom, e v letech 2004 a 2015 bude poptávka po energiích v prmru rst o 2,1 % za rok. V letech 2015 a 2030 bude poptávka rst v prmru o 1,3 % - 1,5 % za rok.36 Nekonvenní zdroje ropy Na rozdíl od tradiní (konvenní) ropy „nekonvenní ropu musíme njakm, obvykle energeticky náronm zpsobem vyrobit – bu z uhlí, nebo z tkch uhlovodík ropnch písk, nebo z tmavch bidlic obsahujících komplex organickch látek, souhrnn oznaovanch jako kerogen“.37 „Mezi omezující faktory nekonvenních zdroj patí krom vysokch náklad na tbu a zpracování i negativní úinky na ivotní prostedí“38, napíklad zpracování ropnch písk není moné bez vysoké spoteby zemního plynu a vody. Pod pojmem ropné písky39, neboli „oil sands“ rozumíme „zvlátní druh ernch písk, které obsahují kolem 10-15% bitumenu podobného mkkému asfaltu, asi 5% vody a zbytek je tvoen kemitmi písky a jílovou pímsí“.40 „Ropné písky jsou známy z asi 70 stát svta, ale skuten vznamné zásoby jsou jenom v Kanad a Venezuele. Kanadské ropné písky se nalézají zejména v provincii Alberta a pokrvají plochu zhruba o velikosti eské republiky.“41 Pokud ke konvenním zásobám ropy pipoteme i nekonvenní, dostane se Kanada se svmi 174 miliardy barel na druhé místo ve svt, hned za Saúdskou Arábii.42

35

Energy Information Administration. International Energy Outlook 2007. str. 29.

36

Tamté. str. 213.

37

Cílek, V. – Kaík, M. Nejist plamen. Str. 108

38


39

Nkteré publikace pouívají vraz “iviné písky”. Viz nap. Hemansk, B. – toll, I. Energie pro 21. století. str. 73.

40

Cílek, V. – Kaík, M. Nejist plamen. str. 109.

41

Tamté

42

Tamté. str. 110.

- 15 -

Dalím zdrojem jsou iviné bidlice, „nacházejí se v zemskch vrstvách, jejich geologické zmny nebyly dostaten velké, aby se vytvoila ropa“43. Mohou bt vyuity jako palivo v tepelnch elektrárnách a jako surovina pro vrobu zemního plynu. Vtina zásob se nachází v Severní Americe. Energetická návratnost nekonvenních zdroj ropy je velice nízká, pohybuje se v rozmezí od 1,5 do maximáln 3 ERoEI, pestoe bylo dosaeno znaného pokroku pi zpracování ropnch písku, nepedpokládá se, e tento zdroj v nejblií budoucnosti nahradí ropu. Zemní plyn Zemní plyn podobn jako ropa se zaal vyuívat od poloviny 19. století.44 Po dlouhou dobu byl vyuíván pedevím pro veejné osvtlení a omezen v prmyslu. Teprve 20. století dochází k rozvoji sít plynovod a zemní plyn se zaíná vyuívat víc v prmyslu. Zemní plyn se asto vyskytuje spolu s ropou nebo uhlím, podle toho se mu íká bu naftov nebo karbonsk zemní plyn. Hlavní vhodou zemního plynu je jeho ekologinost. kodliviny, které vznikají jeho spalováním, jsou vrazn nií v porovnání s jinmi fosilními palivy. Nevhodou je komplikovaná a technicky nároná peprava a uskladování. V souasné dob „se podílí 23% na celosvtové spoteb energie, a to peván pro vytápní a vrobu elektrické energie“.45 Celosvtové zásoby jsou vyí ne zásoby ropy, odhadují se na 175,09 trilion kubickch metr. Tyto údaje o ovench zásobách zemního plynu v roce 2007 byly zveejnny Oil & Gas Journal v lednu 2007. Zajímavé je, e oproti roku 2006 dolo k zhruba 1% nárstu ovench zásob, nebo Kazachstán, Turkmenistán a ína opravily svoje údaje z roku 2006 smrem nahoru v prmru o 50%.46 Publikace „BP Statistical Review of World Energy June 2007“ ale napíklad uvádí, e celosvtové ovené zásoby ke konci roku 2006 tvoily 181,46 trilion kubickch metr. Tabulky „BP Statistical Review“ té upozorují na vzestupn trend, v roce 1986 ovené zásoby tvoily 107,67 trilión kubickch metr, v roce 1996 u 147,89 trilión, v roce 2006 dosáhly zásoby 180,20 trilión kubickch metr.47

43


44


45

Tamté.

46

V tomto odstavci jsou informace pevzaté z Energy Information Administration. International Energy Outlook 2007. str. 40.

Jednotky “cubic feet” byly pepoteny na kubické metry, 1ft = 0,3048 m. 47

Viz BP Statistical Review of World Energy June 2007. str. 22.

- 16 -

Zhruba 90 % svtovch zásob zemního plynu se nachází v dvaceti státech. Nejvt í zásoby jsou v Ruské federaci, v roce 2007 se odhadují na 47,6 trilión kubickch metr, co je 27 % v ech svtovch zásob.48 Rusko je také nejvt ím svtovm exportérem této suroviny (22,5 %). Zemní plyn je t en v západosibiské oblasti Ruska a do Evropy proudí plynovody pes území Polska, Slovenské a eské republiky. Vzhledem k tomu, e „podstatná ást celosvtovch zásob je ukryta pod zemí na dalekém sibiském severu“, vzniká problém levné dopravy v extrémních podmínkách, nebo „peprava (...) na velké vzdálenosti podstatn sni uje energetickou návratnost“.49 Z pohledu zásobování Evropy hrají vznamnou roli i zásoby v kontinentálním elfu Severního moe. Z tchto lo isek byla zahájena t ba v edesátch letech 20. století a v souasné dob je zde t eno zhruba 200 mld. m zemního plynu ron. Vznamnm evropskm exportérem je taky Norsko, které je mezi dvacítkou stát s nejvt ími zásobami zemního plynu (1,3 % svtovch zásob)50. Zemní plyn t en v norské ásti Severního moe proudí na pevninu soustavou podmoskch plynovod, které vedou na území Nmecka. Evropská ptadvacítka má 1,3 % svtovch zásob zemního plynu, pipoteme-li Rumunsko a Bulharsko, dostane se na 1,6%, piem pínos Bulharska je zanedbateln. Mezi lenskmi státy Evropské unie má dle ité postavení Nizozemí (cca 0,7% svtové produkce) a Velká Británie (cca 0,3% svtové produkce).51 Spoteba lenskch stát EU27 v roce 2006 inila 17 % celkové svtové spoteby, z toho Velká Británie spotebovala 3,2 %, Nmecko 3 %, Itálie 2,7 %, Francie 1,6 %, Nizozemí 1,3 % a zbvajících 5,2 % ostatní státy.52 Odhaduje se, e poptávka po plynu poroste mnohem rychleji ne poptávka po rop. Hlavními dvody jsou: poteba ochrany

ivotního prostedí (splnní dohod z Kjota z prosince 1997 si vy ádá vraznj í pechod na ekologicky etrná paliva), u lechtilost tohoto paliva (nejsou nutné úpravy ped konenou spotebou), politické a ekonomické tlaky vy adující sní ení závislosti na dovozu ropy ze stát OPEC.53 lenské státy EU mají rzné programy na podporu vyu ívání zemního plynu v doprav, jsou to napíklad nulové i ni í spotební dan nebo dotace obcím na poízení autobus na zemní plyn. Zemní plyn lze vyu ívat v doprav 48

Energy Information Administration. International Energy Outlook 2007. str. 41. (pepoet viz pozn. 45)

49

Cílek, V. – Ka ík, M. Nejist plamen. str. 111

50

Energy Information Administration. International Energy Outlook 2007. str. 41

51

BP Statistical Review of World Energy June 2007. str. 22

52

Tamté . str. 27.

53

Litera, B. Souasn stav a predikce spoteby, t by a pepravy energetickch surovin v Evrop do období let 2010 – 2020. str. 11.

In: Litera, B. – Hirman, K. – Vykoukal, J. Ruské produktovody a stední Evropa.

- 17 -

jednak ve form CNG (stlaen zemní plyn) nebo LNG (zkapalnn zemní plyn). Vozidla, vyu ívající jednu z tchto variant produkují vrazn mén kodlivin ne vozidla s klasickm pohonem.54

Jaderná energie Z jaderné energie se vyrábí vlun elektrické energie, zhruba 17 % celosvtové elektrické energie pochází z jadernch elektráren.55 První jaderná elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1954 v tehdej ím Sovtském Svazu. Obninsk byl první jadern reaktor, vyu ívající jaderné tpné reakce. Pesto e vodíková bomba vyu ívající princip jaderné fúze existuje ji od roku 1950, jaderné reaktory zalo ené na fúzi zatím nebyly vyvinuty.56 Nkteí zastánci jaderné energetiky pova ují práv jadernou fúzi za budoucnost energetiky, nebo uvolnna energie je mnohem vt í ne energie uvolnna tpením. Navíc deuterium a lithium, které jsou vstupním palivem pro jadernou fúzi, se kolem nás vyskytují v tém nekoneném mno ství.57 Tato tzv. termojaderná energie je ekologicky ne kodná, nebo odpadní látky jaderné fúze nejsou tak radioaktivní, proto dlouhodobé úlo i t není v tomto pípad poteba.58 Vstupním palivem pro jaderné tpení je uran. „Uranová ruda se t í v povrchovch nebo hlubinnch dolech. Obsah uranu v rud je velmi nízk (0,1-0,2%) a proto se musí vyt it velké mno ství rudy. Svtov známá nalezi t jsou v echách v Jáchymov a v Kanad.“59 Pírodní uran obsahuje pouze 0,72% uranu 235, vhodného pro tpné reakce, zbytek je uran 238, proto je nutné palivo obohatit na 3-6% uranu 235.60 „V roce 2005 bylo na celém svt v provozu celkem 441 reaktor s celkovm vkonem 368 GW. Absolutn nejvíce jadernch reaktor je v USA, kde jich v roce 2004 celkov fungovalo 104 a dodávaly pibli n 17% elektrické energie USA.“61 Co se te lenskch stát Evropské unie, na prvním míst ve vyu ívání jaderné energie je Francie, zhruba 80% elektrické energie vyrábí v jadernch elektrárnách. Postojem jednotlivch lenskch stát EU k jaderné energetice se pozdji zabvám.

54

Kuera, Z. CNG v doprav – rozvoj závisí na infrastruktue. Str. 2. In: Alternativní energie, roník X. 2007/4.

55

Cílek, V. – Ka ík, M. Nejist plamen. str. 115.

56

Tamté . str. 16.

57

Tamté .

58

Zpravodaj eské energetické agentury. eská energetická agentura. 2/2006. str. 3.

59

La a, R. Jaderná energie a ná svt. str. 69.

60

Tamté . str. 72.

61

Cílk, V. – Ka ík, M. Nejist plamen. str. 115.

- 18 -

Hlavním problémem jadernch elektráren je otázka odpad a jejich úloi. Reálné zpsoby koneného uloení radioaktivního odpadu na Zemi jsou ti: uloení v pevninskch geologickch formacích (staré doly, hluboké vrty apod.), uloení v ledovch formacích, uloení na moském dn nebo pod ním.62 Nkteí autoi se domnívají, e rostoucí mnoství vyhoelch palivovch lánk a problémy s jejich skladováním povedou k silnému omezování jaderné energetiky. Vstavba závodu na pepracování vyhoelého paliva je velmi nákladná a zdlouhavá, ale ani tyto závody neeí problém do konce. První komerní závod na pepracování paliva byl postaven v roce 1966 v USA. Také Francie a Velká Británie postavily pepracovávací závody. „Získan uran a plutonium mohou bt znovu vyuity jako smsné palivo v lehkovodních reaktorech.“63 Nkteré státy se rozhodly nepepracovávat vyhoelé palivo, alespo ne v blízké budoucnosti. Vzniklé plutonium tak zstává v tomto ji pouitém palivu a pedstavuje svého druhu zásobní „loisko“, vyuitelné pozdji, a se objeví jeho poteba. Práv proto se objevuje i názor, e není rozumné „rozhodnout definitivn a nevratn o skladování vyhoelého jaderného paliva a uzavít si tak jednou provdy cestu k jeho pípadnému budoucímu vyuití“64.

1. 1. 2

Obnovitelné zdroje primární energie

„Obnovitelné zdroje energie na Zemi mají svj pvod v radioaktivním rozpadu izotop v zemském jáde (geotermální energie), v pohybu planet (energie pílivu a odlivu)“65 a v slunením záení. Nejvyí stupe vyuití mají obnovitelné zdroje zaloené na dopadajícím slunením záení. „Tato energie je vyuitelná pímo – jako energie pímého i rozptleného sluneního záení nebo v transformovanch formách – energie vody, vtru, biomasy atd.“66 Trendy souasné doby nahrazovat fosilní paliva alespo ásten obnovitelnmi zdroji energie mají hned nkolik dvod. Tím, e budeme zvyovat podíl obnovitelnch zdroj energie na celosvtovém energetickém mixu, meme pispt ke zpomalení postupného vyerpávání neobnovitelnch pírodních zdroj. Dleitou roli hrají i stoupající ceny fosilních paliv, které nutí státy, závislé na dovozu, hledat alternativy. Oproti tomu obnovitelné zdroje vyadují velké poátení

62

Laa, R. Jaderná energie a ná svt. str. 76 – 77.

63

Tamté. str. 75.

64

Bacher, P. Energie pro 21. století. str. 94.

65


66

Píruka Obnovitelné zdroje energie. Hospodáská komora R. Píloha asopisu Komora. str. 2.

- 19 -

investice, ale ve vtin pípad s rychlou návratností. Navíc v mnoha evropsk ch státech jsou zisky z provozu prvních nkolik let osvobozeny od dan z píjmu. Dalí v hodou je „ekologinost“ obnoviteln ch zdroj, tzn. e pi vyu ívání nevznikají kodlivé emise, hlavn oxid uhliit . Pokud porovnáváme obnovitelné zdroje a tradiní fosilní paliva z pohledu cena versus energetická návratnost, tak je nezbytné zdraznit, e pi vyu ívání fosilních paliv dochází k negativním dopadm na ivotní prostedí, které pináejí nutnost vynalo ení náklad, které ovem nese celá spolenost (tzv. negativní externality). Tyto náklady nejsou pipoteny k cen fosilních paliv a proto jsou tyto zdroje energie relativn levnjí ne obnovitelné.67 Hlavní nev hodou obnoviteln ch zdroj je závislost na pírodních podmínkách a velké poátení investice. Spornou otázkou je i energetická návratnost obnoviteln ch zdroj (ERoEI68). Pod pojmem energetická návratnost rozumíme pomr energie získané k energii investované, ten musí b t logicky vtí ne jedna. Porovnáme-li ERoEI tradiních fosilních paliv a ERoEI obnoviteln ch zdroj, je jasné, e úpln pechod na obnovitelné zdroje energií není z finanního a technologického hlediska v blízké budoucnosti mo n . Tab.5. ERoEI pro r_zné druhy surovin Ropa 10-35 P_írodní plyn 20 Kvalitní uhlí 10-20 Nekvalitní uhlí 4-10 Jaderná energetika 4-5 Ropné písky max. 3 Vodní elektrárny 10-40 V_trná energie 5-10 Solární energie 2-5 Biopaliva ( v Evrop_) 0,9 - 4 (podle plodiny) Zdroj: Cílek, V. - Ka_ík, M. Nejist_ plamen. str. 17

Z tab.5. vypl vá, e zatím nejvtí návratnost mají vodní elektrárny. Dosud nejv konnjí hydroelektrárna svta byla postavena v roce 1982 na hranicích Brazílie a Paraguaye. V roce 2005 byla dokonena stavba nejvtí vodní elektrárny na svt, ínská

67

Ficner, F. – Kusák, M. Energetick balíek Evrospké komise jako poátek nové energetické politiky EU. Parlamentní institut. str.

11-24. Dostupné na www. psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-5-278.pdf 68

Energy Return on Energy Invested

- 20 -

elektrárna Tí Sout sek má zahájit pln provoz v roce 2009 s vkonem 18 200 megawatt, co vrazn pekra uje vkon brazilské elektrárny Itaipu.

- 21 -

2

Vznik a vvoj energetické politiky EU

2. 1

Nmecké uhlí a dv svtové války

Energetické zdroje v dy hrály dle itou roli v djinách lidstva. Podíváme-li se na jakoukoli válku v novodobjí historii, v pozadí v dy stojí energetické zdroje, a u jsou nebo nejsou hlavním dvodem války. Nejinak je tomu i na území souasné Evropské unie. „Nkolik válek se vedlo o francouzskou rudu a nmecké uhlí a vechny pinesly jedin v sledek: touhu pora eného si v pítí válce ve vynahradit.“69 Není sporu o tom, e kvalitní uhlí z oblasti eky Ruhr pomáhalo Nmecku bhem první a druhé svtové války. Ke své vojenské expanzi Nmecko potebovalo sobstanost, bohatá lo iska uhlí mu dosa ení tohoto stavu velice usnadnila. Navíc rozmach uhelného a elezáského prmyslu bhem obou válek pináel nová pracovní místa a relativní spokojenost obyvatelstva. V ervnu 1919, necel rok po ukonení první svtové války, v Glückauf, nmeckém odborném asopise, se objevil lánek Dr Ernesta Jüngsta z Essenu: Ohro ení budoucí nmecké uhelné produkce mírov mi podmínkami.70 Dr Jüngst se zab vá budoucností nmeckého státu, jeho zásoby uhlí klesly z dvodu odstoupení nebo obsazení území o 30% a hrozilo, e Nmecko ze státu v vozního se stane státem dovozním. Zvlát tí iv byl pro Nmecko i po adavek reparaní komise, aby 20% z nmecké t by, je pesáhne msín 8,3 milion tun, byl odveden na reparace. Okolo roku 1922 se na veejnost dostal tajn pamtní spis pedsedy finanního v boru francouzského senátu Andriana Dariaca.71 V tomto spise jako poslední cíl pr se uvádla snaha násiln spojit francouzské elezáství s nmeck m t k m prmyslem v Poruí pod francouzsk m vedením. „K dosa ení tohoto cíle mly slou it pedevím pehnané nároky na dodávky reparaního uhlí, je by Nmecko nemohlo splnit, a tak ml b t Nmecku prokázán nedostatek dobré vle.“72 V Nmecku pevládal názor, e by tento postup ohro oval nejen hospodáskou budoucnost Nmecka, ale i hospodásk v voj vech ostatních evropsk ch zemí. O ticet let pozdji vstoupí v platnost Smlouva o Evropském spoleenství uhlí a oceli, která je zalo ena na velmi podobné mylence.

69

Hanák, J. Orwellovo století. str. 212.

70

Pelná, A. Uhlí – základní surovina. str. 138.

71

Tamté . str 148.

72

Tamté .

- 22 -

Tsn ped druhou svtovou válkou Nmci zaali mít starosti s energií, velká spoteba plynu a elektiny nmeckého zbrojního prmyslu vy adovala stál nárst produkce energie. Ovem „ji v roce 1939 bylo problémem získání potebn ch pracovních sil.“73 Nmecko se pipravovalo na válku a „píprava násilí je nutila k novému násilí“, a chtli nebo ne, museli jít za zdroji energie. Proto se sna ili co nejrychleji obsadit regiony bohaté na energetické zdroje, nap. eské Sudety, ukrajinsk Donbass. Uhlí bylo v rukou Nmc prostedkem k uskutenní agresivních cíl, je proto pirozené, e osud Poruí zajímal vechny státy, které bojovaly proti Hitlerovi. Po skonení války spadala oblast Poruí do anglické okupaní zóny. Francouzsk ministr zahranií Bidault navrhoval zmezinárodnní této oblasti, proti tomuto návrhu se postavili Britové i Ameriané.74 V roce 1948 v Lond n probhla konference o Poruí, které se zúastnili zástupci USA, Velké Británie a Beneluxu. Bylo rozhodnuto, e bude vytvoen Mezinárodní orgán pro Poruí. Tomuto orgánu byla na neomezenou dobu svena distribuce uhlí, koksu a ocele z Poruí. Rozhodnutí orgánu vak nesmlo odporovat cílm Marshallova plánu.75 Obnova Evropy tsn souvisela s obnovou regionu Poruí. Americk odborn asopis „Coal Age“ po druhé svtové válce v jednom z lánku uvádí, e „na obnov Poruí je závislá obnova Evropy. Na obnov Evropy je závisl svtov mír.(...) Západní Evropa je bez Poruí mrtv stroj.“76

2. 2

Evropské spoleenství uhlí a oceli

Po skonení druhé svtové války se Francie sna ila udlat ve proto, aby zabránila dalím konfliktm s Nmeckem, nebo zaínající studená válka vedla k tomu, e se Nmecko stalo ohniskem rivality mezi V chodem a Západem. „U píle itosti 5. v roí ukonení druhé svtové války v Evrop pedlo il 9. kvtna 1950 francouzsk ministr zahraniních vcí Robert Schuman ve svém vládním vyhláení návrh na smíení úhlavních nepátel – Francie a Nmecka – a na hospodáské sjednocení Evropy.“77 Podle Schumanov ch pedstav mla nmecká a francouzská v roba uhlí a oceli patit pod spolenou správu a tím ml b t podniknut i první úinn krok ke smíení obou národ v rámci sjednocené Evropy. 78 Dokument vstoupil do djin jako Schumanova deklarace. 73

Pelná, A. Uhlí – základní surovina. str. 138.

74

Tamté . str. 175 – 176.

75

Tamté . str. 192.

76

Tamté . str. 184.

77

Balla, J. Evropská integrace. str. 6.

78

Tamté .

- 23 -

Tehdej í nmeck kanclé Konrad Adenauer Schumanv plán akceptoval. „Tato vzva se setkala s kladnou odezvou nejen ve Francii a Nmecku, ale i v dal ích evropskch státech79, a tak 18. srpna 1951 byla podepsána tzv. Paíská smlouva o zaloení Evropského spoleenství uhlí a oceli (European Coal and Steel Community)“80. Tuto smlouvu podepsaly Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Spolková republika Nmecko, v platnost vstoupila 27. ervence 1952. Smlouva byla uzavena na 50 let, její platnost tedy vypr ela dne 23. ervence 2002. Z právního hlediska se jednalo o „vytvoení nadstátní organizace, jí lenské státy odevzdají ást své svrchovanosti, tedy pravomocí v uritch vymezench oblastech, piem v oblastech ostatních zstane svrchovanost tchto stát nedotena“81. Tato organizace mla koordinovat a dohlíet na uheln a ocelásk prmysl lenskch stát. „Penos pravomocí na Spoleenství znamená, e se jim v jejich rozsahu lenské státy budou trvale podizovat, a to eventuáln i proti své vli.“82 Podle lánku 6 smlouvy o ESUO bylo Spoleenství „právnickou osobou (...) se zpsobilostí k právm a právním úkonm nutnou k vkonu jeho funkcí a dosahování jeho cíl“. Bylo to poprvé, kdy se sektor, kter je tradin v kompetenci národních stát, dostal do kompetence nadstátní organizace. Cílem Spoleenství bylo nastolit spolen trh s oceláskmi vrobky a uhlím, proto mla bt postupn zru ena „dovozní a vvozní cla a dávky s rovnocennm úinkem, jako i kvantitativní omezení pohybu vrobk“. Byla zakázána jakákoli diskriminace mezi vrobci. Píloha 1 Smlouvy o zaloení ESUO definuje pojem „uhlí“, zaleuje sem v echny druhy uhlí vetn jejich tuhch derivát. Státy se dohodly na ptiletém pechodném období ped vytvoením spoleného trhu, toto období skonilo v únoru roku 1958. Bhem pechodného období mly uhelné a oceláské podniky pizpsobit svou vrobu spolenému trhu.83 Pro belgické a italské uhelné podniky byly schváleny doasné dotace po dobu pechodného období, které mly zv it jejich konkurenceschopnost na spoleném trhu. Rovn byly stanoveny spolené celní tarify vi tetím zemím na dovoz uhlí a oceli. lánek 2 Smlouvy o zaloení ESUO stanovil tyto úkoly: 79

pevzato z knihy Balla, J. Evropská integrace. str. 6. Pro úplnost uvádím, e Jií Hanák ve své knize Orwellovo století na str. 212-

213 oponuje slovy: „ (Schuman) tce narazil jak ve Francii, tak v Nmecku. Ve Francii se evropanství v té dob je t nenosilo, bylo to vsadou hrstky intelektuální elity.“ 80

Balla, J. Evropská integrace. str. 6.

81

T, V. Základy práva Evropské unie. str. 20.

82

Tamté.

83

Lister, L. Europe´s Coal and Steel Community. str. 12.

- 24 -

„pispívat (...) ke zvy ování ivotní úrovn v lenskch státech“

„zajistit nejracionálnj í dlbu vroby na co nejvy í úrovni produktivity, pi udr ení nepetr ité zamstnanosti (...)“

K dosa ení cíl a splnní úkol zalo ila Smlouva následující orgány: Vysok komisariát, Spolené shromá dní, Radu a Soudní dvr. Vysok komisariát, zárove vkonn a zákonodárn orgán, ml za úkol usilovat o dosa ení cíl smlouvy, k tomu byl vybaven potebnmi pravomocemi. Podle lánku 60 musely uhelné a oceláské podniky zveejovat své cenové sazby a prodejní podmínky v míe a ve formách stanovench Vysokm komisariátem. Ten takté ml právo po konzultaci s Poradním vborem a Radou, stanovit minimální a maximální ceny na urité vrobky uvnit spoleného trhu (viz lánek 61 Smlouvy o ESUO). Rozhodnutí Vysokého komisariátu 4-53 ze dne 12.2.1953 upesuje jaké informace musí poskytovat uhelné podniky:

cenu za metrickou tunu

místo doruení

zpsob stanovení ceny

ceny v závislosti na zpsobu doruení

obchodní slevy

platební podmínky

Pokud vrobce nabízel nkterm svm zákazníkm speciální cenové podmínky, musel je rovn hlásit Vysokému úadu. V rozhodnutí 4-53 byly vyjmenovány tyto speciální podmínky: píplatek za kvalitu, sezónní slevy nebo sezónní zv ení ceny, zv ení ceny pro garanci zem pvodu, dan a jiné poplatky, které po dohod platí zákazník. Rozhodnutí z roku 1972 doplnilo tento seznam o dal í dva body: kvantitativní a vrnostní sleva, zv ení nebo sní ení ceny pro urité skupiny zákazník. Cenové a platební podmínky mohli vrobci zaít pou ívat pt dn po ohlá ení Vysokému komisariátu ESUO. Rozhodnutí Vysokého komisariátu z roku 1967 stanovuje,

e v nkterch pípadech bude tato lhta prodlou ena na 10 dn, vjimen a na 15 dn. Obecn lze íci, e od zalo ení Evropského spoleenství uhlí a oceli a do roku 1955 se legislativa v oblasti zveejování cenovch a obchodních podmínek vrobci spí e zpísovala. V roce 1954 Vysok komisariát uvolnil ceny uhlí v nkterch oblastech, ale ceny uhlí oblastí, které vyrábly 70% uhlí, byly stále úadem kontrolovány.84 Od dubna 1956 byly uvolnny ceny v ude krom Belgie. Kontrola belgickch cen za uhlí byla zru ena a v roce 1958 spolu s ukonením pechodného období. Je to vysvtlováno tím, 84


- 25 -

e Belgie podle Konvence o tranzitních provizích mla dostávat od Spoleenství subvence a do roku 1958, z tchto penz pokryla ást náklad a mohla tak dret ceny uhlí dole.85 Vysok komisariát proto chtl i nadále kontrolovat belgické ceny nepestane pobírat subvence. Sdlením Komise z roku 2005 bylo rozhodnutí íslo 4-53, které stanovilo vrobcm uhlí povinnost hlásit urité informace, zrueno v rámci sniování objemu aktivního acquis Spoleenství. Podle statistik z roku 1955 produkovaly státy ESUO 15,5 % svtové produkce uhlí, z toho 8,3 % Nmecko, co je více ne polovina. Ve stejném roce dosáhla produkce uhlí svého vrcholu a státy ESUO celkem vyrobily 38,7 milion tun. Do tetích stát vyváely pouze 7 %, více ne 16 % uhlí pipadalo na obchod mezi lenskmi státy ESUO. lenské státy ESUO vyváely hlavn do Rakouska, Skandinávie, vcarska a NDR. V roce 1957 se z Evropského spoleenství uhlí a oceli stává ist importér uhlí. Jako hlavní dvod se uvádí flexibilnjí ceny amerického uhlí, které zaplavilo evropsk trh.86 Ji v 60.letech byla jasné, e ESUO má píli malé pravomoce na to, aby mlo dosáhlo vznamného pokroku v oblasti svého zamení. Louis Lister ve své knize „Europe´s coal and steel community“ z roku 1960 uvádí, e nejdleitjí rozhodnutí se dlala na úrovni vlád lenskch stát, co bylo pro Spoleenství velmi limitující a proto se nepodailo udlat vznamn progres v harmonizaci legislativy.87 Sektorovou integraci navíc omezovalo to, e byla siln propojena s jinmi odvtví prmyslu, která pod ESUO nespadala. Uheln a ocelásk prmysl byl tsn propojen s dopravou, která ovlivovala ceny obou komodit. Dopravní vbor Spoleenství vyjádil svou nespokojenost tmito slovy : “(...) souasná situace vodní a kamionové dopravy odporuje základním cílm Smlouvy, (...) pokud tarify dopravc nebudou srovnatelné pro podobné zákazníky, spolen trh nikdy nebude fungovat“88. Louis Lister rovn uvádí, e ESUO ve snaze ochránit dleité odvtví vnáí do uhelného prmyslu prvek neefektivnosti, nebo garantovalo dolm ze stejnch oblastí podíl na trhu, a to nezávisle na cen, dále garantovalo horníkm stabilní píjem a chránilo trh ped vstupem jinch zdroj energie. Naruovalo to koexistenci veejného a soukromého vlastnictví a tím i fungování Spoleenství v rámci konkurenního prostedí. Na tuto mylenku navazuje i Vratislav Izák, ve své knize „Energetické problémy a 85


86

V tomto odstavci jsou pouita ísla z Lister, L. Europe´s Coal and Steel Community. str. 293 – 294.

87

Tamté. str. 375.

88

Tamté. str. 376.

- 26 -

harmonizace energetické politiky EHS“ poukazuje na fakt, e stanovení maximálních cen Vysokm komisariátem mlo smysl jen v pípad, e poptávka pevy ovala nabídku, taková situace ale nastávala jen v prvních letech existence ESUO, po roce 1958 toto opatení ztrácí ekonomick smysl.89 Speciální formu cenové intervence byl systém vchozích bod, kter kalkuloval ceny za uhlí tak, aby docházelo k ástenému pohlcení dopravních náklad spotebitelem a tím i vylouení dopravy pi nákladové tvorb ceny.90

2. 3

Evropské spoleenství pro atomovou energii

Smlouva o zaloení Evropského spoleenství pro atomovou energii (European Atomic Energy Community) byla podepsána v ím v roce 1957 a vstoupila v platnost v roce 1958. Podepsáním tzv. ímskm smluv bylo zaloeno taky Evropské hospodáské spoleenství. Organizan ob spoleenství vycházela z ESUO a institucionální struktura zahrnovala Komisi s vkonnmi pravomocemi, Radu ministr, která fungovala jako legislativní orgán a Parlamentní shromádní, které zaji ovalo propojení s národními parlamenty; píslu n soudní dvr pak dbal na dodrování smluv. ímské smlouvy podepsaly Francie, SRN, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko.91 V rznch publikacích se uvádí nkolik dvod zaloení Euroatom. Prvním dvodem je spolen vzkum a vvoj. Podle lánku 4 Smlouvy o zaloení Euroatom má Komise za úkol „podporovat a usnadovat jadern vzkum v lenskch státech a doplovat jej provádním programu vzkumu a vzdlání ve Spoleenství.“ „V jaderném prmyslu v poátením stadiu vvoje hrají velkou roli vdecké aplikace a vysoce kvalifikovaná pracovní síla“92, na to mnohdy nestaila vdecká potence men ích západoevropskch zemí. Napíklad Nizozemí, Itálie a Belgie vyvíjely pouze jednu linii atomovch reaktor, co v budoucnu mohlo ohrozit jejich konkurenceschopnost na trhu s atomovou energií.93 Pipustíme-li, e z finanního hlediska by bylo moné vyvíjet více druh reaktor v rámci men ích zemí, bylo by to ov em neefektivní z hlediska vsledk, protoe nkolik men ích stát by provádlo stejn vzkum, kter by znan zatoval vdeck potenciál zem, proto byla tendence sjednotit vzkum a vvoj a zv it tím efektivitu.

89

Izák, V. Energetické problémy a harmonizace energetické politiky EHS. str. 106.

90

Tamté. str. 107.

91

Cihelková, E. – Jak , J. Evropská integrace – Evropská unie. str. 10.

92

Fajman, A. – Izák, V. Evropské atomové spoleenství. str. 38.

93

Tamté.

- 27 -

Druh m dvodem byla snaha o energetickou nezávislost evropsk ch stát. Státy kontinentální Evropy v razn zaostávaly za Spojen mi státy a Velkou Británií co se t e jaderného prmyslu. „Na poátku roku 1958 disponovaly USA osmdesáti v zkumn mi reaktory, Velká Británie tiadvaceti. Francie mla jenom devt reaktor, Itálie sedm, Nizozemsko ti a Belgie dva reaktory.“94 Rzné formy spolupráce s USA a Velkou Británií ovem znamenaly pro zem kontinentální západní Evropy podízené postavení, které pedevím Francie patn nesla. Napíklad ani jeden z lensk ch stát neml továrnu na obohacování uranu a obohacen uran dová ely ze Spojen ch stát, co s sebou nutn neslo i kontrolu pou ití. Ji 30. dubna 1955 Francie a Nmecko podepsaly dohodu o spoleném atomovém v zkumu pro mírové úely. Tuto mylenku podpoily i zem Beneluxu, váhavjí byla Itálie, která nakonec po konzultaci s USA té k mylence pistoupila. V sledkem dlouh m jednání byl vznik Euroatom.95 Dle itou roli sehrála i politická situace ve svt. Evropa po dvou svtov ch válkách se stává stetem zájm dvou atomov ch velmocí stojících proti sob ve Studené válce. „Dvacátého tvrtého ervence 1945 na mírové konferenci v Postupimi u Berlína ekl Truman Stalinovi, e Spojené státy mají bombu nesl chané niivé síly.“96 Bomba, která dopadla na Hiroimu 6.8.1945 zabila 71 tisíc lidí a dalích 200 tisíc zemelo na následky do pti let, byla pou ita v domnní, e zastraí Sovtsk svaz. Následovaly technologické závody mezi dvma bloky, jejich nárazov m pásmem byla Evropa a hlavn Nmecko. Státy západní Evropy mly proto potebu definovat svou politiku v oblasti atomové energie a deklarovat zájem o její mírové vyu ití.97 Podle lánku 2 Smlouvy o zalo ení Euroatom mlo Spoleenství „navazovat s ostatními zemmi a mezinárodními organizacemi vztahy, které mohou pispt k pokroku v mírovém vyu ití jaderné energie“. Pvodní návrhy sice pedpokládaly, e lenské zem se vzdají práva vyrábt atomové zbran, avak s tím Francie nesouhlasila, proto bylo ujednáno, e Euroatom nebude omezovat francouzsk vojensky atomov program.98

94


95

Tamté . str. 44.

96


97

Pro úplnost dodávám, e jsem se setkala s publikacemi, které uvádí i jiné dvody zalo ení Euroatomu. Napíklad Energetické a

surovinové zdroje stát západní Evropy. Vojenská politická akademie Klementa Gottwalda. Praha 1964. str. 15: „ (...) práv Evropské atomové spoleenství je pod roukou získávání dodaten ch zdroj energie ureno k tomu, aby vytvoilo dosud chybjící základnu atomového prmyslu pro agresivní plány atomového vyzbrojení , o n zejména usiluje NSR.“ 98

Staík, J. Euroatom. str. 114. In: Mezinárodní politika, kvten 1957.

- 28 -

Jak ji bylo eeno, hlavní innost Euroatomu byla zamena do v zkumné oblasti. Byla zízena spolená stediska jadern ch v zkumu, která vznikla pidru ením k národním atomov m stediskm Itálie (Ispra), Belgie (Mol), Nizozemsko (Petten) a SRN (Karlsruhe).99 „V zkum ve stediscích, v nich Euroatom v roce 1963 zamstnával 1500 pracovník pevá n vysoké kvalifikace, byl specializován na nejaktuálnjí smry vdeckotechnického v voje.“100 Nezbytn m pedpokladem byla prmyslová aplikace. V 60. letech se v zkumná stediska zamovala na v voj nov ch typ jadern ch reaktor a jadernou fúzi. Naproti tomu málo asu bylo vnováno v zkumu a dalímu v voji ji vyzkouen ch reaktor. Euroatom té provádl v zkum vn spolen ch stedisek, a to prostednictvím v zkumn ch a asocianích smluv s národními subjekty. Ovem bylo nezbytné vyeit velmi zásadní problém, a to jak íit poznatky o v voji jadern ch technologií v lensk ch státech ani by to bylo v konfliktu s právem ochrany vynález tchto soukrom ch monopol. Pokud v zkum probíhal ve spolen ch stediscích Euroatomu, byly znalosti pedány národním v zkumn m a prmyslov m subjektm a usnadnily tak jejich vlastní v zkumnou innost. V roce 1961 bylo ujasnno komu patí právo na vynálezy, které byly uinny bhem v zkumn ch smluv s Euroatomem. Smluvní partner dostává ochranné právo sám, kde to Euroatom získává bezplatnou licenci s právem udlovat podlicenci. V lednu 1959 byla ustanovena celní unie jaderného trhu. Ekonomick v znam celní unie byl v 60. letech velmi mal , nebo mezinárodní smna v oblasti jaderného trhu byla v poátcích. Voln pohyb pracovních sil, kter umo nila direktiva Komise Euroatomu z roku 1962, ml takté velmi mal v znam kvli obecnému nedostatku kvalifikovan ch pracovník.101 K dosa ení co nejefektivnjí cirkulace jadern ch surovin ve Spoleenství mla slou it Zásobovací agentura. Prostedkem k plnní tohoto cíle bylo tzv. právo opce, které spoívalo v tom, e v robce musel agentue nabídnout vekeré rudy a jaderné materiály, a ona se mohla rozhodnout zda to odkoupí nebo ne. „Opní právo mlo velk ekonomick v znam, zajiovalo rovn pístup k zásobování uranovou rudou a zaruovalo stejné prodejní podmínky.“102 Jestli e v robce nabízel uranovou rudu nkter m zákazníkm za ni í cenu ne ostatním, pak agentura vyu ila práva opce, odkoupila rudu za tuto cenu a nabídla ji kupcm za b nou cenu, ím vylouila 99


100

Tamté .

101

Tamté . str. 55 – 57.

102

Tamté . str. 59.

- 29 -

diskriminaci pi prodeji. Zámrem pi vybudování Zásobovací agentury bylo „uvést v soulad nabídku a poptávku na tomto zpoátku velmi nedostatkovém trhu“103. Jednalo se o uritou nadstátní formu spolené politiky v oblasti zásobování jadernmi rudami. Ov em o spolené politice v oblasti jaderného prmyslu obecn se ve smlouv o zalo ení Euroatomu vbec nemluví. Autoi Fajman a Izák ve své knize „Evropské atomové spoleenství“ pí ou, e se domnívají, e „na formulování njaké spolené politiky v atomové oblasti v rámci nadstátních orgán by Francie nikdy nepistoupila“104. Francie ji ped vstupem do Euroatomu mla vyspl jadern prmysl a tento fakt siln ovlivoval její postoj k Euroatomu. Pierre Bacher ve své knize „Energie pro 21. století“ cituje slova britského pedstavitele lorda Marshalla z osmdesátch let: „France had no coal, no oil, no gas, no choice. ( Francie nemá uhlí, nemá ropu, nemá plyn, nemá na vybranou ).“105 Francie oekávala, e vstup do Euroatomu jí umo ní vstavbu zaízení na obohacování uranu, nebo dosud byla závislá na dodávkách obohaceného uranu v rámci smluv s USA. Vnímala tedy tuto organizaci jako prostedek k posílení své nezávislosti. Tento pístup bylo ochotné podpoit pouze Nmecko, ostatní lenské zem vzhledem k dosa ené úrovni vlastního jaderného prmyslu necítily potebu vstavby takového zaízení. Pedstih Francie byl základem spor mezi lenskmi zemmi, nebo poteby vzkumu francouzského jaderného prmyslu byly zcela odli né od poteb zemí, jejich úrove vzkumu a vyu ití jaderné energie byla daleko ni í. V té dob Itálie, Nizozemsko a SRN teprve vytváely základní pedpoklady pro vvoj vzkumu v oblasti jaderné energetiky a pro vstavbu jaderného prmyslu. V Belgii byla úrove jaderného vzkumu vy í, proto e Belgie jako jeden z hlavních dodavatel uranové rudy do USA (Belgické Kongo) mla urit pístup k informacím. Odmítnutí francouzskch pedstav o innosti Euroatomu znamenalo urité ochlazení francouzského zájmu o Euroatom a zamení jejího zájmu na vstavbu národního jaderného prmyslu. Zejména po píchodu de Gaulla k moci pevládly tendence omezovat vliv Euroatomu. Francie se proto sna ila prosazovat sní ení píspvk na Euroatom.106 Státní vdaje na jadern prmysl ve Francii v roce 1962 inily 306 mil.dolar, vdaje na Euroatom 19,2 mil.dolar, co inilo 6,3% celkovch vdaj. SRN v roce 1961 vydala 103


104

Tamté . str. 67.

105

Bacher, P. Energie pro 21. století. str. 162 – 163.

106

V tomto odstavci jsou pou ity údaje z Fajman, A. – Izák, V. Evropské atomové spoleenství. str. 71 – 74.

- 30 -

na vyu ití jaderné energie 271 mil. DM., z toho na Euroatom 72 mil. DM, co je zhruba 26%. Itálie vnovala v roce 1959 na jadern prmysl 20,5 mil. dolar, z toho vdaje na Euroatom 8,8 mil. dolar, tj. /5 – nejvy í podíl ze v ech stát Spoleenství. Belgick podíl v roce 1962 byl zhruba stejn jako u SRN, z 1 mlrd. belg. frank dala 23% na Euroatom.107 Píspvky na provoz, vzkum a investice Euroatomu od roku 1958 do roku 1962 ukazuje píloha 1. Pibli n ve stejnou dobu jako Euroatom vznikají v rámci západoevropskch integraních seskupení dv instituce, v kterch byl pipravován spolen vzkum v oblasti jaderné energetiky. V rámci OEEC vzniká European Nuclear Energy Agency (ENEA), která se sna ila o harmonizaci zákonodárství a právních pedpis v oblasti atomu. „Nejvt í vznam ENEA spoívá ve vstavb tí závod v Evrop na zpracování ozáench jadernch surovin.“108 Dal í instituce, Mezinárodní organizace pro atomovou energii, je souástí orgán OSN a jejím hlavním úkolem je zprostedkovat vmnu vdeckch informací a znovurozdlovat speciální tpné materiály, které dostávala od USA, Velké Británie a tehdej ího Sovtského svazu. Aby se omezilo pekrvání úkol tchto tí organizací, úastnil se Euroatom nkterch projekt zejména ENEA. Je ov em nutné zdraznit, e roní vdaje na vzkum v ENEA a IAEO jsou ve srovnání s Euroatomem nepatrné. Evropské spoleenství pro atomovou energii dodnes existuje a plní svoje funkce. Smlouva o zalo ení tohoto spoleenství nebyla zatím vrazn zmnna, by nkteré evropské státy poukazují na nutnost revize. Pokud bude v budoucnu schválena Ústavní smlouva, bude do ní zalenna i tato instituce.

2. 4

Evropské hospodáské spoleenství

Evropské hospodáské spoleenství bylo zalo eno v roce 1957 spolu s Euroatomem tzv. ímskmi smlouvami. „Zatímco Euroatom upravoval podmínky spolupráce na poli mírového vyu ívání jaderné energie a její bezpenosti, EHS smovalo k vytvoení spoleného trhu, zabezpeujícího voln pohyb vrobních faktor v ad sektor ekonomik lenskch stát.“109 Smlouvu podepsaly: Francie, SRN, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko.

107

Fajman, A. – Izák, V. Evropské atomové spoleenství. str. 80 – 81.

108

Tamté . str. 82.

109

Cihelková, E. – Jak , J. Evropská integrace – Evropská unie. str. 10.

- 31 -

Ve smlouv o zalo ení EHS se sice nemluví o energetické politice, ale vzhledem ke stejné lenské základn, jsou v echna ti spoleenství od zaátku velmi propojena, nechybí tu ale ani prostor pro urité soupeení mezi orgány jednotlivch spoleenství. V letech 1957 a 1967 mla Komise EHS na starosti podávání návrh v oblasti energetiky, z právního a institucionálního hlediska ale neexistoval jednotn energetick trh, nbr ti rzné trhy. Komise Euroatomu podávala návrhy v oblasti jaderné energetiky, Vysok komisariát ESUO ml na starosti úheln prmysl, Komise EHS pak mla logicky na starosti zbvající energetické zdroje, jako je ropa a zemní plyn. Chybla ov em smlouva, která by e ila vztah mezi jednotlivmi oblastmi energetiky.110 Osmého íjna 1957 vydala Rada ministr EHS spolu s Vysokm komisariátem protokol o prostedcích a cestách ke koordinované energetické politice, kter velmi obecn definuje zkoumání energetickch problém exekutivami ESUO, Euroatomu a EHS. Charakter protokolu byl sice velmi v eobecn a nekladl si ádné velké cíle111, i pesto tento krok m eme pova ovat za vznamn z hlediska dal ího vvoje, nebo krátce po podepsání ímskch smluv deklaroval dle itost integrace energetické politiky. Z hlediska postavení jednotlivch spoleenství je dle ité to, e v 60. letech dochází k posunu od uhlí k rop a tím i k poklesu vznamnosti Evropského spoleenství uhlí a oceli. Do lenské „ estky“ se dová ela zejména surová ropa. „Její dovoz tvoil v roce 1958 68 % ve kerého dovozu prvotnch a druhotnch zdroj do EHS a vzrostl na 85 % v roce 1965. (...) Projevem této tendence je pokles domácí vroby energie na celkové struktue nabídky na trhu EHS z v roce 1958 na pouhch 52 % v roce 1965.“112 Pokles spoteby uhlí je nejenom relativní, ale i absolutní. K tomuto poklesu vznamn pispl sektor dopravy. Rozvoj silniní dopravy zvy oval poptávku po kapalnch palivech. Probíhaly také velké zmny v elezniní a vnitrozemské lodní doprav, EHS mlo v plánu v letech 1967 – 1975 odstranit parní pohon na svch eleznicích113, to vyvolalo dal í pokles spoteby uhlí. Ve v ech zemích EHS rostl dovoz energií rychleji ne vvoz. Nejvíce je na dovozu v pomru k domácí vrob závislé Nizozemsko a Itálie. „Taky v Belgii a ve Francii dovoz pevy oval vvoz. Pouze Nmecko mlo v roce 1965 tém 1,5 krát vt í domácí vrobu ne dovoz.“114 Nárst závislosti „ estky“ na státech

110

The European Commission, 1958 – 1972 History and Memories. str. 471.

111


112

Tamté . str. 28.

113

Tamté . str. 31.

114

Tamté . str. 46.

- 32 -

vyváejících ropu, které byly politicky nestabilní, nutil mnit priority a formulovat nové politiky. Úpadkem evropského uhelného prmyslu se zabvala Meziexekutivní skupina pro energii115, která se skládala ze zástupc v ech tí spoleenství. innost skupiny se soustedila na sjednocování národních energetickch statistik, na vypracovávání prognóz o vvoji energetického trhu atd. Mla té analyzovat monosti oivení uhelného prmyslu. V roce 1961 pi la s návrhem omezit dovoz uhlí z tetích zemí a tak zmírnit uhelnou krizi.116 lenské státy spoleenství na toto opatení nepistoupily, nebo se domnívaly, e vlastní národní mechanismy budou efektivnj í. „Skupina rovn vypracovala studii o problémech konkurence uhlí a nafty a o nutnosti harmonizace nadstátních smluv tak, aby poskytovaly stejné monosti konkurence pro uhlí a naftu.“117 Za základní problém povaovala vy

í konkurenceschopnost novch forem energie (ropa a zemní plyn) ne konkurenceschopnost uhlí. Pestoe ropy v 60. letech byl dostatek, Evropa se snaila zajistit bezpenost dodávek a udrovat strategické zásoby. Evropskm státm ji bylo jasné, e ropa bude hrát rozhodující roli a v následujících desetiletích úpln vytlaí uhlí z jeho pozice. Je na míst pipomenout, e „v 60. letech svtová tba ropy se penesla do nového centra, byly jím vesms mladé a v politické ekonomii nezku ené arabské státy“118. Evropsk komisá Robert Marjolin v roce 1960 prohlásil, e ropa je záleitostí politiky a geopolitiky, nebo siln ovlivuje mezinárodní politické vztahy. Taky vyjádil obavy z rostoucí závislosti Evropskch spoleenství na dodávkách ze stát Stedního vchodu.119 Spotebu nafty v zemích EHS v tomto období ukazuje tabulka 6. Tab. 6. Vnit_ní spot_eba nafty stát_ EHS ( v mil. tun ) 1958 1962 1966 (odhad) Západní N_mecko 20,1 45,8 61 Francie 21,8 32,2 49 Itálie 15,3 31,8 56 Nizozemsko 8,5 15,3 20,2 Belgie - Lucembursko 6,3 10 13 Celkem 72 135,1 199,2 Zdroj: Dubsk_, V. Sov_tská nafta na kapitalistickém trhu. In: Mezinárodní politika, 4/1966. str. 161.

115

z angl. pekl. “the Inter-Executive Group for Energy“, Viz The European Commission. str. 474.

116


117

Tamté. str. 128.

118

Cílek, V. - Ka ík, M. Nejist plamen. str. 39.

119

The European Commission 1958 – 1972, History and Memories. str. 479.

- 33 -

Bylo nezbytné na tento v voj reagovat spolenou politikou „estky“, která bude mít vtí váhu ne politiky jednotliv ch lensk ch stát. Vytváení spolené energetické politiky nará í na celou adu problém. Neochota národních stát vzdát se zbytku suverenity souvisela s tím, e energetika, spolu s obranou a zahraniní politikou, je pova ována za strategickou oblast suverénního státu, ádn z lensk ch stát si nepipoutí, e by se rozhodnutí v této oblasti tvoila na nadnárodní úrovni. Hlavn velké státy Evropské unie ji nkolikrát daly sv m chováním najevo, e si pravomoce v oblasti energetiky ponechají. Nkteré dalí dvody vyjmenovává Vratislav Izák ve své knize „Energetické problémy a harmonizace energetické politiky EHS“ 120:

rozdílná energetická struktura v lensk ch zemích

intenzivní prbh strukturálních zmn

vliv energetick ch náklad na v robní náklady navazujících odvtví

odlin systém státních intervencí v lensk ch zemích

rozdíly ve smlouvách o zalo ení ESUO, Euroatomu a EHS121

Z velk ch rozdíl v koncepcích národních energetick ch politik vypl valy i odliné názory na spolenou energetickou politiku. Napíklad Francie se vyznaovala velkou mírou pím ch zásah do sféry v roby i obhu. Zásahy spoívaly v zestátnní uhelného a ásten naftu zpracovávajícího prmyslu, v ízení v roby a investic a v administrativní cenové politice. Naproti tomu Nmecko nechávalo soukromému kapitálu volné pole psobnosti a zasahovalo spíe ve sfée obhu, v jimen a v dy jen nepímo zasahovalo do sféry v roby. Ke konci 60. let zaíná víc kontrolovat sektor zpracovávání nafty. Energetické politiky ostatních zemí EHS nejsou tak vyhranny, nachází se nkde mezi francouzsk m a nmeck m konceptem.122 V letech 1962-1963 byl na národní orgány lensk ch stát EHS vyvíjen siln nátlak ze strany nadnárodních exekutiv, aby se udlal pokrok ve vytváení spolené energetické politiky. Tento nátlak byl spojen s dokonováním celní unie EHS, která vy aduje stále vtí potebu harmonizovat celkovou energetickou politiku. V roce 1962 komise vech tí spoleenství vypracovaly memorandum o energetické politice a pedlo ily ho Rad ministr EHS. Vratislav Izák uvádí, e práv tento rok dochází k definitivní formulaci spolené energetické politiky. „Memorandum je obsáhl m a podrobn m dokumentem

120


121

Kniha byla napsána v roce 1967, v souasné dob nkteré dvody ji nejsou aktuální.

122

Izák, V. Energetické problémy a harmonizace energetické politiky EHS. str. 109 – 113.

- 34 -

stanovujícím principy spolené energetické politiky a cesty jejího uskuteování.“123 Na zaátku popisuje souasn stav energetického zásobování EHS a tendence ve vvoji jeho struktury. Konstatuje neustále se zmen ující podíl domácího uhlí na energetické bilanci EHS a rostoucí závislost na dovozu nafty. Nejvt í vznam tohoto dokumentu je v tom,

e „navrhuje konkrétní opatení k dosa ení spoleného energetického trhu“124. Ten ml bt vytvoen ve tech etapách, v pípravném období (do 1. ledna 1964) mly bt vypracovány instrumenty a postupy pi uskuteování spoleného trhu. Trh s energetickmi zdroji ml bt oteven do roku 1970. V tomto roce mly pro naftu platit tato ustanovení125:

voln dovoz surové nafty a produkt z nafty uvnit EHS

spolen kontingent pro dovoz z vchodoevropskch zemí (stanoven objem dovozu)

voln dovoz ze tetích zemí

nulová celní sazba pro surovou naftu ve spoleném vnj ím tarifu EHS

nízké vnj í celní sazby pro naftové produkty

jednotné spotební dan na topn olej v celém EHS

harmonizace spotební dan a pohonné hmoty, které nebudou ovlivovat vrobní politiku rafinérií

mo nost zaji tní vhod domácí surové naft

spolená politika pokud jde o tvorbu zásob naftovch produkt

uveejování skutench cen produkt nafty

Memorandum také pedpokládalo stálé konzultace mezi vládami a exekutivami o vvojovch tendencích svtového naftového trhu a o investiních zámrech naftoprmyslu v EHS. Návrhy memoranda tkající se uhelného prmyslu byly následující126:

systém spolench podpor pro t bu uhlí, které budou tvoeny systémem pímch a nepímch subvencí

voln pohyb uhlí uvnit EHS

kontingentaci dovozu uhlí ze socialistickch zemí

dovoz z tetích zemí bez cel a kontingent

uvolnní zákazu diskriminace (l. 60 Smlouvy o ESUO), zejména zveejování cen a prodejních podmínek

123


124

Tamté . str. 129.

125

Tamté . str. 130.

126

Izák, V. Energetické problémy a harmonizace energetické politiky EHS. str. 133 – 134.

- 35 -

Navíc stejn jako v pípad ropy memorandum pedpokládalo stálé konzultace mezi vládami a Vysokm komisariátem. Memorandum bylo prostudováno hospodáskm a sociálním vborem EHS 30. kvtna 1963, Poradním vborem ESUO 8.-9.íjna 1963 a Energetickm vborem Evropského parlamentu 17.íjna 1963.127 Národní orgány sice slíbily, e se budou zásadami memoranda ídit, ale nakonec se rozhodly neinit ádné zásadní kroky dokud nedojde ke slouení exekutiv. Názorové rozdíly mezi leny exekutiv pispívaly k tomu, e energetická politika Spoleenství se pomrn dlouho nepohnula z mrtvého bodu. Nakonec ale v dubnu 1964 pijaly memorandum o shod128, které stanovilo tyto cíle energetické politiky:

levné a bezpené dodávky energie

pozvolná substituce uhlí ropou

stabilita energetickch dodávek z hlediska ceny a dostupnosti

spravedlivá konkurence mezi rznmi zdroji na spoleném energetickém trhu

Praktická opatení provádná v rámci memoranda nemla v ak velk vznam, protoe ve stejném smru byla uinna obdobná opatení národními orgány. V roce 1967 bylo zaloeno Generální editelství pro energetiku, které mlo za úkol vypracovat a realizovat spolenou energetickou politiku. Toto editelství propojilo experty na uhlí z Vysokého komisariátu ESUO, specialisty na atomovou energii z Euroatomu a specialisty na jiné zdroje z Komise EHS. Prvním generálním editelem se stal Fernand Spaak.129 Ve stejném roce vstoupila v platnost smlouva o spojení orgán EHS, Euroatomu a ESUO, ani by byla dotena jejich právní subjektivita. Bylo to období plné oekávání, nebo se pedpokládalo, e spojení exekutiv pinese nové podnty do energetické politiky a hlavn izolovanost spoleenství se ji nebude pouívat jako dvod k neinnosti. Konec 60. a zaátek 70. let je pro vytváení spolené energetické politiky nesmírn dleit. estidenní válka a uzavení Suezského prplavu v roce 1967 prudce zv ily svtové ceny surové ropy a daly Evrop pocítit její silnou závislost. Prezident Komise Franco Maria Malfatti ve svém vystoupení ped Evropskm parlamentem v roce 1971 mimo jiné zdraznil, e dleitost a naléhavost spolené energetické politiky je ím dál zetelnj í a Komise udlá v e nezbytné proto, aby její návrhy v oblasti energetické 127


128

z angl. pekl. “memorandum of understanding”. Viz The European Commission 1958 - 1972, History and Memories. str. 476.

129

Tamté. str. 479 – 480.

- 36 -

politiky pijala Rada ministr v horizontu jednoho roku.130 lenské státy si sice uvdomovaly alarmující závislost na dodávkách ropy ze Stedního vchodu, ale nebyla vle ji eit na nadstátní úrovni. Nicmén podnikly jeden vznamn krok správnm smrem, 20. prosince 1968 Rada EHS pijala smrnici, která lenskm státm ukládá povinnost udrovat minimální zásoby ropy a ropnch produkt.131 Náznaky blíící se krize se objevily ji v roce 1969, poptávka po rop rostla mnohem rychleji ne se odhadovalo, a ropa jako taková se stávala stále dleitjím zdrojem energie. Události, které se odehrávaly ve svtové politice zaátkem 70. let, potvrdily obavy evropskch institucí. „Na setkání ve Vídni v záí a íjnu 1973 se státy OPEC rozhodly zvit ceny ropy o 70%. lo o pokus potrestat USA a evropské státy za podporu Izraele v jomkipurské válce v íjnu 1973.“ 132 V prosinci tého roku bylo v Teheránu rozhodnuto o dalím zvení cen a o ropném embargu pro USA a Nizozemsko. Cena ropy se stabilizovala a kolem roku 1980 na 30 americkch dolarech za barel.133 Odborné publikace se lií v názoru na pipravenost Evropského spoleenství, nkteí autoi tvrdí, e Spoleenství neekalo na krizi a podniklo nkteré kroky ji v 60. letech, aby ztlumilo dopady krize. V jinch publikacích se doteme, e Spoleenství bylo naprosto nepipravené, i pestoe náznaky krize se projevovaly delí dobu. Ekonomick dopad sice zmírnilo oslabení dolaru, inflace134 a udrované zásoby, hospodáská recese byla nicmén nejsilnjí od druhé svtové války. Inflace vzrostla ze 4% v 60. letech na v prmru 12% v letech 1973 – 1975. V Irsku, Itálii a ecku dosahovala rekordních 20%. Hrub domácí produkt Spoleenství klesl o více ne jedno procento v roce 1975. V letech 1960-1970 byl rst ekonomik Spoleenství 5%, v letech 1976-1979 u jenom 3,5%.135 Po vypuknutí první ropné krize Rada pijala dv smrnice, které naizovaly lenskm státm hlásit Komisi dovozy a vvozy vekerch ropnch produkt a zemního plynu. V roce 1973 se k Evropskm spoleenstvím pipojila Velká Británie, Dánsko a Irsko. Z hlediska tématu této práce je nutné zmínit, e Velká Británie a Dánsko disponovaly pomrn velkmi energetickmi zdroji. Britsk analytik Dr Dieter Helm ve svém lánku „ A New Era in Energy Markets“136 z roku 2001 s nadsázkou poznamenává, e 130

The European Commission 1958 – 1972, History and Memories. str. 484 – 485.

131

Ú. vst. L 308, 23.12.1968. str. 14.

132

Cílek, V. - Kaík, M. Nejist plamen, str. 39.

133

Tamté.

134

Energy in the European Community. European Documentation. str. 13.

135

Tamté. str. 16.

136

Dostupné na www.dieterhelm.co.uk

- 37 -

„kontinentální Evropa – obzvlá Francie a Nmecko – si nikdy neu ila luxusní pocit z dostatku fosilních paliv“, narozdíl od Velké Británie. Na summitu v Tokiu v roce 1979 se Spojené státy, Kanada, Japonsko a Evropské spoleenství dohodly na spolené strategii sni ování spoteby ropy a závislosti na dovozech. Druhou ropnou krizi v letech 1979-1980 tyto státy pekonaly bez vraznj ích následk. O úplné stabilizaci svtové ekonomiky m eme mluvit a od roku 1985, kdy se podailo vrazn potlait závislost na dovozech, zv it vlastní t bu, racionalizovat vyu ití energie, vetn zavádní novch mén energeticky náronch technologií.137 V Evrop od roku 1976 dochází k prudkému sní ení poptávky po v ech naftovch vrobcích krom motorového benzinu. Nejvt í sní ení poptávky bylo zaznamenáno v sektorech prmyslu, domácností a terciálním. Naopak poptávka po jaderné energii k vrob elektiny ve Spoleenství prudce roste od roku 1979. Nejvt í nárst zaznamenaly Francie, Nmecko a Velká Británie. Podíl nafty na celkové spoteb elektiny klesá, v roce 1973 inil 62,1 %, v roce 1979 u jen 55,7 %, do roku 1982 klesl podíl na 50,1 % .138 Rozvoj jaderné energetiky umo nil ásten sní it závislost na dovozu ropy. Vvoj poptávky v jednotlivch lenskch státech znázoruje píloha 2. „Spoteba energie na hlavu klesla z 3,66 Mtoe139 v roce 1979 na 3,2 Mtoe v roce 1982. Podle studie Komise, tkající se sedmi lenskch zemí v letech 1973 – 1979 a 1979 – 1981, pipadá velká ást tchto zmn na zv ení efektivnosti v energetice spí e ne na zmny v úrovni ekonomické aktivity a v hospodáské a prmyslové struktue.“140 Vvoj v letech 1982-1986 lze shrnout do nkolika následujících bod141:

spoteba energie Spoleenstvím vzrostla v roce 1986 oproti roku 1982 o 8 %

podíl ropy na celkové spoteb energie: 63 % v roce 1973, 51 % v roce 1982 a 47 % v roce 1986

podíl istch dovoz ropy na celkové spoteb energií Spoleenstvím: 62 % v roce 1973, 38 % v roce 1982, 33 % v roce 1986

podíl zemního plynu na celkové spoteb energie: 11 % v roce 1973, 16 % v roce 1982, 17 % v roce 1986

137

Energy in the European Community. European Documentation. str. 14.

138

Bayer, A. Energetická politika EHS a vhled do roku 1990. str. 44.

139

Ropn ekvivalent (toe) je mítkem vhevnosti, 1 kg ropy odpovídá 10 megajoul. Pro srovnání: 100 mil . tun ropy (100 Mtoe) =

115 mld. m zemního plynu. Viz Litera, B. Ruské produktovody a stední Evropa. str. 9. 140 141

Bayer, A. Energetická politika EHS a vhled do roku 1990. str. 9. Energy in the European Community. European Documentation. str. 22.

- 38 -

podíl tuhch paliv na vrob elektiny: 45 % v roce 1973, 48 % v roce 1982, 42 % v roce 1986

podíl jaderné energie na vrob elektiny: 8 % v roce 1973, 21 % v roce 1982, 37 % v roce 1986

V ervnu roku 1980 pedlo ila Rada ES Komisi roní zprávu o energetickch programech lenskch zemí s nkolika doporueními a návrhy s cílem zv it dslednost v politice lenskch stát. Pro celé Spoleenství bylo vytvoeno pt hlavních zásad142:

sní it na 0,7 nebo mén prmrn podíl mezi tempem rstu poptávky po primární energii a tempem rstu hrubého domácího produktu

sní it spotebu nafty na úrove 40 % hrubé spoteby primární energie

pokrt 70-75 % energetickch po adavk na vrobu elektiny pevnmi palivy a jadernou energií

podpoit vyu ití zdroj obnovitelné energie s cílem zv it jejich podíl na dodávkách energie pro Spoleenství

sledování cenové politiky energie ve smyslu celkovch cíl Spoleenství v oblasti energie

Zpráva se sousteuje na aktuální otázky úspor energie a cenové politiky. První ást obsahuje pehled situace v energetice a vhled do roku 1990 Spoleenství jako celku. Tento vhled neboli prognóza vychází z dosavadního vvoje a odhadu rstu HDP. Rada ES do la k závru, e existují urité píznaky, e v lenskch státech EHS dojde ke sní ení poptávky po energii a naft do roku 1990. Podíváme-li se ale na statistiky z 90. let, skutenost byla jiná, poptávka po primárních zdrojích energie v letech 1971 – 1991 rostla v evropskch státech v prmru o 1,4 % ron.143 Energetická politika lenskch stát EHS v 90. letech byla poznamenána dvma událostmi. První byl ozbrojen konflikt na Blízkém vchod v letech 1980-1988, vyvolan zápasem o hegemonii v oblasti mezi arabskmi nacionalisty v Iráku a islamskmi fundamentalisty v Íránu. 144 Tento konflikt spolu s následující válkou v zálivu byl pro Evropu, která v roce 1989 dová ela 62,4 % ropy ze stát OPEC, tetím ropnm okem.145 Svtové ceny ropy v tomto období sice kolísají, ale jedin vt í vkyv byl

142

Bayer, A. Energetická politika EHS a vhled do roku 1990. str. 5.

143

World Energy Outlook. 1994 edition. International Energy Agency. Tab A8.

144

Velk naun slovník. Diderot 1999. str. 618.

145

Coal and the internal energy market. European Parliament. str. 45.

- 39 -

v roce 1990, kdy cena ropy vzrostla na 35,62 usd/barel, co je 24% nárst oproti pedchozímu roku.146 Druhou událostí byl vbuch jaderné elektrárny v ernobylu. Tato tragédie vyvolala celosvtov odpor k jadernm elektrárnám a mnoho zemí zaalo pezkoumávat svou jadernou politiku. „Rakousko od ní ustoupilo úpln, védsko oznámilo postupn útlum jadernch elektráren.“147 V listopadu roku 1989 vydala Rada smrnici o informování obyvatelstva o opateních na ochranu zdraví, která se mají pouít, a o krocích, které je teba udlat v pípad mimoádné radianí situace.148 Tyto dv události pinutily evropské instituce zamyslet se na budoucností uhelného prmyslu. Vbor pro energetiku, vzkum a technologie vystoupil v roce 1991 s veejnm prohláením pod názvem „Uhlí a vnitní energetick trh“, které je shrnuto do nkolika závru149:

Evropská spoleenství jsou z 50% závislá na dovozu energie. Studie, kterou vypracovalo editelství pro energetiku, pedpokládá, e domácí produkce uhlí se sníí o 52 Mtoe150 (42%) v letech 1990-2010. Tento fakt zví závislost o 4,7%.

Evropská spoleenství jsou z 10% závislá na dovozech ropy a plynu ze Sovtského svazu, kde politická a ekonomická nejistota roste s kadm tdnem

Je nezbytné vypracovat nov plán pro uheln prmysl Spoleenství, kter by stanovil dlouhodobé cíle a sníil tak nejistotu producent uhlí. Tento plán by ml pomoci zabránit rozsáhlm ekonomickm následkm v pípad dalího ropného oku.

Vzhledem k tomu, e svtové ceny uhlí jsou zhruba tikrát nií ne ceny v lenskch státech, mla bt stanovena tzv. referenní cena 80 ECU/tuna jako nejnií cena za uhlí na evropském trhu, která by platila i pro dovozce. Tento zásah do trhu byl v prohláení pojmenován jako „piáka za bezpenost“151

Jaderná energetika po ernobylské havárii nepipadá v úvahu jako alternativa pro vrobu levné elektrické energie.

Jako alternativa k drahé dováené rop je zkapalnné a zplynované uhlí. Je nezbytn program rovoje této oblasti energetiky, kter by jednak demonstroval a hlavn podpoil komerní vyuití.

Vbor zdraznil, e Komise, Rada a Evropsk parlament by mly brát tyto závry v potaz pi vytváení spolené energetické politiky nejen v 90. letech, ale i v 21. století.

146


147


148

Smrnice 89/618/Euroatom. Viz Úední vstník evropskch spoleenství, L 357/31.

149

Coal and the internal energy market. European Parliament. Str. 45 – 48.

150

Viz poznámka 136.

151

z angl. pekl. “A Security Premium for EC Coal“

- 40 -

Ropné oky a dumpingové ceny dováeného uhlí jsou oividnmi dkazy toho, e Evropa potebuje stabilitu v energetické politice.

2. 5

Souasn vvoj energetické politiky

V 90. letech Evropská spoleenství zaínají liberalizovat trh s energiemi. První smrnice byly schváleny v letech 1996 (elektina) a 1998 (zemní plyn). Ob byly pak novelizovány v roce 2003. Smrnice pedepisují vertikální oddlení vroby, rozvodu a distribuce a prodeje do rznch firem, v roce 1996 je t pouze úetn, ale v roce 2003 ji úpln. Cílem je dosaení konkurenního prostedí v této oblasti.152 Ve své zpráv z roku 2005 Komise konstatovala, e „akoliv smrnice 2003/54/ES o spolench pravidlech pro vnitní trh s elektinou a smrnice 2003/55/ES o spolench pravidlech pro vnitní trh se zemním plynem platí od ervence 2004, do národní legislativy ji nestihlo v termínu pln pijmout 18 z 25 lenskch stát“153. Nkteré státy byly dokonce odsouzeny Soudním dvorem. Tyto smrnice mly zajistit od 1. ervence 2007 v em evropskm spotebitelm skutenou monost zvolit si dodavatele plynu a elektrické energie. V 90. letech bylo také schváleno nkolik program na podporu efektivnj í energie. V íjnu 1991 Rada EU pijala program „SAVE“ na podporu úspor energie. Po pti letech na tento program navazuje program „SAVE II“. Hlavními body programu SAVE jsou154:

Legislativní a administrativní opatení, která zlep í normy budov a zaízení s cílem zv ení úspor energie

Podpora kolem 250 pilotních studií v nejmén 12 státech EU. Kad projekt má stimulovat zv ení úspor energie v prmyslu, obchodu a domácnostech

Roz íení informací o programu uvnit a vn EU prostednictvím publikací a databázového materiálu

Od roku 1993 do 1997 byl uskutenn taky program ALTENER s rozpotem 40 milion ECU. Tento program byl zamen hlavn na zv ení podílu obnovitelnch zdroj energií v energetickém mixu EU. V íjnu 2000 Evropská komise pijala tzv. Zelenou knihu s názvem „Towards a European Strategy for the security of energy supply“155 Hned v úvodu Komise upozoruje na rostoucí závislost na dovozech, piem si nemyslí, e nadcházející 152

Weiss, T. Energetická politika Evropské unie. In: Mezinárodní politika 2006, . 6. str. 7.

153

Jedlika, J. – Doleal, R. – Heman, J. Energetická politika EU a její nástroje. eská spoitelna. str. 5.

154

Pevzato z Píruka vybranch projekt úspor energie. eská energetická agentura. Str. 11. Dostupné na www.ceacr.cz

155

Peklad autora „K evropské strategii pro bezpenost energetickch dodávek“. Dostupné na

http://europa.eu.int/comm/energy_transport/en/lpi_en.html

- 41 -

roz íení Spoleenství situaci njak zlep í. Dále také uvádí, e zatím neprobhla skutená debata evropskch stát na téma spolená energetická politika v oblasti bezpenosti dodávek, zárove vysvtluje, e „bezpenost energetickch dodávek“ neznamená omezování dovozu, ale diverzifikaci zdroj a dodavatel. Komise té zdrazuje propojenost energetiky s ivotním prostedím a boj proti klimatickm zmnám oznauje za hlavní vzvu. To, e evropské státy sledují v první ad zájmy vlastní zem a a poté celého Spoleenství, dokazuje i fakt, e v roce 2005 byla podepsána smlouva mezi Nmeckem a Ruskem o vstavb plynovodu, kter povede po dn Baltského moe, tzn. e bude míjet Polsko i Pobaltí. „Pi tomto projektu la stranou jak solidarita mezi zemmi EU, tak spolená energetická politika (...).“156 Plánovaná vstavba vrazn ochladila vztahy Nmecka a Polska, Poláci dokonce hovoí o novém paktu Molotov-Ribbentrop.157 Dal í dleitou událostí roku 2005 byl spor Ruska s Ukrajinou o ceny plynu, kter vyvrcholil v prosinci tého roku, kdy Gazprom pozastavil dodávky plynu na Ukrajinu. Tento fakt ml pím vliv na nkolik stát Evropské unie vetn Rakouska, Itálie, Polska a Nmecka, které zaznamenaly pokles tlaku v plynovodech o 30%.158 V souasné dob zhruba 50 % konené spoteby plynu v lenskch státech EU pochází ze tí zemí, a to z Ruska, Norska a Alírska.159 Závislost vybranch lenskch stát EU na dodávkách plynu z Ruska ukazuje následující tabulka íslo 7. Ve stejném roce do lo k havárii na BP rafinerii v USA, která pímo ovlivnila svtovou cenu ropy. Události roku 2005 nkteí analytici povaují za tzv. „wake up calls“, které dopomohly politikm si uvdomit naléhavost spolené energetické politiky.160

156

Lékó, I. Maarské vidle – Evropsk projekt plynovodu Nabucco má politické a ekonomické potíe. In: Euro, 23. dubna 2007. str.

37. 157

Ehl, M. Plyn a vyhnanci dlí Nmce a Poláky. In: Hospodáské noviny, 31. íjna 2006. str. 6.

158

Belkin, P. The European Union´s Energy Security Challenges. CRS Report for Congress. str. CRS – 4.

159

Viz Austrian Energy Agency. Dostupné http://www.eva.ac.at/enercee/enlargement.htm

160

Viz nap. Belkin, P. The European Union´s Energy Security Challenges. Str. CRS-5. Viz té Bis, J. esk pohled na spolenou

energetickou politiku. In: Mezinárodní politika 2006, . 6. str. 20.

- 42 -

Tab. 7. Dovoz plynu z Ruska závislost na dovozu podíl ruského plynu stát EU plynu (2005) na dovozu Rakousko 88% 74% _ eská republika 98% 70% Estonsko 100% 100% Francie 98% 26% Finsko 100% 100% N_mecko 81% 39% Itálie 85% 30% Polsko 70% 50% Zdroj: Belkin, P. The European Union´s Energy Security Challanges. str. 6.

Za obrat ve spolené energetické politice se povauje neformální setkání hlav stát EU v Hampton Court v íjnu 2005, kde mimo jiné svj názor prezentoval i britsk premiér Tony Blair. Vystoupil s poselstvím sjednotit energetickou politiku Evropské unie.161 V návaznosti na to Rada EU v roce 2006 pedloila lenskm státm návrh tzv. Nové energetické politiky, která je formulována na základ tchto princip162:

vyváenost tí základních pilí: bezpenost dodávek, konkurenceschopnost a udritelnost

zajitní transparentnosti a nediskriminace

soulad s pravidly hospodáské soute

soulad se závazky veejné sluby

respektování národní suverenity ve vbru energetickch zdroj a energetického mixu

Práv zajiování prhlednosti a souladu s hospodáskou soutí není vbec jednoduché. Práv lenské státy EU, které nevíce volají po spolené energetické politice, znemoují svmi kroky její plnní. Guillaume Durand ve svém lánku „Gas and electricity in Europe: the elusive common interest“ uvádí dva konkrétní píklady. „panlská vláda zabránila dekretem nmecké firm E.ON k nákupu nejvtího panlského dodavatele plynu Gas Natul, nebo francouzská vláda v únoru spojila Gaz de France a Suez, aby zabránila italské firm ENEL pevzít Suez“.163 Na Novou energetickou politiku Evropská komise reagovala vydáním Zelené knihy v beznu 2006 s názvem „Evropská strategie pro udritelnou, konkurenceschopnou a bezpenou energii“164 Komise opt zdrazuje lenskm státm potebu spoleného postupu v oblasti energetiky. „Evropská unie má nástroje, které mohou pomoci. S více 161

Bis, J. esk pohled na spolenou energetickou politiku. In: Mezinárodní politika 2006, . 6. str. 20.

162

Tamté.

163

Weiss, T. Energetická politika Evropské unie. In: Mezinárodní politika 2006, . 6. str. 8.

164

Dostupné na http://europa.eu.int/comm/energy_transport/

- 43 -

ne 450 miliony spotebitel pedstavuje druh nejvt í trh s energií na svt. Jedná-li jako jeden celek, má dostatenou váhu, aby ochránila a prosadila své zájmy.(...) Jestlie Evropská unie jednotn podpoí novou spolenou politiku v oblasti energetiky, pak me Evropa bt v ele celosvtového úsilí o hledání energetickch e ení.“165 Komise definuje

est prioritních oblastí: 1.

Energie pro rst a pracovní píle itosti v Evrop: dotvoení vnitního evropského trhu s elektinou a plynem. „Otevené trhy, nikoli protekcionismus, Evropu posílí a umoní, aby vye ila své problémy. Skuten konkurenní jednotn evropsk trh s elektinou a plynem by vedl ke sníení cen, lep ímu zabezpeení dodávek a posílení konkurenceschopnosti.“166

2.

Vnitní trh s energií, kter zaruí zabezpeení dodávek: solidarita mezi lensk mi státy. „(...) mohl by bt vypracován mechanismus na pípravu a zaji tní rychle solidarity a moné pomoci zemi, která elí obtíím vyplvajícím z po kození její základní infrastruktury.(...) Pehodnocení postoje EU k nouzovm zásobám ropy a zemního plynu (...), pravidelnj í zveejování stavu zásob (..)“167

3.

Zabezpeení a konkurenceschopnost dodávek energií: cesta k udr itelnjí, úinnjí a rznorodjí skladb zdroj energií. Volba skladby zdroj energie jednoho lenského státu má dopad i na zabezpeení dodávek celého Spoleenství. Komise navrhuje zpracování Strategického pehledu o energetice v EU, kter mimo jiné umoní debatu o budoucí roli jaderné energetiky v EU.168

4.

Integrovan pístup k boji se zmnami klimatu

5.

Podpora inovací: strategick plán pro evropské energetické technologie. „Evropsk unie potebuje strategická plán pro energetické technologie (...) k tomu má pomoci navren Evropsk technologick institut (...)“169

6.

Na cest k soudr né vnjí energetické politice. Dialog s vznamnmi producenty energie – nová iniciativa pokud jde o Rusko. Vybudování celoevropského energetického spoleenství. Energetika jako nástroj rozvoje.

Britsk ekonom a analytik Dr Dieter Helm v lednu 2007 napsal lánek s názvem „Europe´s energy future: in the dark“, kde kritizuje nkteré postoje Evropské komise. Za diskutabilní povauje otázku konkurenceschopnosti. Vysoká konkurenceschopnost je

165

Zelená kniha, Evropská strategie pro udritelnou, konkurenceschopnou a bezpenou energii. str. 4.

166

Tamté. str. 5.

167

Tamté. str. 8.

168

Bis, J. esk pohled na spolenou energetickou politiku. In: Mezinárodní politika 2006, . 6. str. 20.

169

Zelená kniha, Evropská strategie pro udritelnou, konkurenceschopnou a bezpenou energii. str. 13.

- 44 -

Komisí spojována s velkm potem firem, z kterch spotebitel m e volit. Dieter Helm ale íká, e malé firmy nebudou schopny elit obrovské monopolní síle Gazpromu a e ení vidí ve vytvoení monopsonu (odbratelského monopolu). Pedpoklad, e by za malé firmy jednala Komise, autor také odmítá, nebo se domnívá, e Komise nebude schopná efektivn rozdlovat zdroje.170 V prosinci roku 2006 Evropská rada na návrh Komise a vysokého pedstavitele SZBP J. Solany zídila sí korespondent pro energetickou bezpenost, která se skládala ze zástupc jednotlivch lenskch stát. V lednu 2007 dochází k dal ímu sporu kvli cenám, tentokrát mezi Ruskem a Bloruskem. Zastavení tranzitu ropy pes Blorusko do Evropy vyvolalo paniku. Nmecko, Polsko a Maarsko zstaly bez ropy a musely sáhnout po zásobách. Ropovod Dru ba dodává do EU 12,5 % celkové spoteby ropy. Evropská unie prostednictvím komisáe pro energetiku Andrise Piebalgse vyzvala Rusko, aby okam it uvolnilo zavené kohouty na rusko-bloruské hranici.171 Rusko obnovilo dodávky a po tech dnech. Problematickm bodem ve vztazích EU-Rusko je také rozdílnost v pístupu k energetickému trhu a jeho základním principm. Rusko dosud neratifikovalo energetickou chartu a odmítá její principy.172 Jedin mechanismus jak donutit Rusko pistoupit na evropská „pravidla“ v oblasti energetiky, je vystupovat vi Rusku jednotn, co se Evropské unii zatím nedaí. asopis Rusko v globální politice v roce 2006 uveejnil lánek s názvem „Rusko a EU – krok pes propast“, ve kterém autor lánku Andrej Serebrjakov prezentuje pohled „ruské strany“ a vyjmenovává nkolik píin nevyvá enosti vztahu mezi EU a Ruskem a následné nestability173. Dv píiny se dají vztáhnout i na odbratelsko-dodavatelské vztahy v oblasti energetickch zdroj:

Nerovnoprávnost partner, piem za „silnj ího“ pova uje Evropskou unii vzhledem k silnj í ekonomice a vt ímu potu populace

Nesymetrická oekávání – podle autora Rusko trvá na „strategickém partnerství rovnch partner“, zatímco „strategie EU smuje k hlubokm zmnám samotné Ruské federace a sna í se, aby Rusko odpovídalo paramentrm EU“

170

Helm, D. Europe´s energy future: in the dark. str. 3. Dostupné na

http://www.opendemocracy.net/articles/viewpopuparticle.jsp?id=6&articleId-4251 171

Viz Stuchlík, J. Dru ba, která vyschla. In: Ekonom, 2007, .2. str. 24.

172


7. Dostupné na www. psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-5-278.pdf 173

Serebrjakov, A. Rusko a EU – krok pes propast. In: Rusko v globální politice. II/2006. str. 171 – 172.

- 45 -

V návaznosti na Zelenou knihu Evropská komise pedloila tzv. energetick balíek, kter se skládá z devíti vzájemn souvisejících dokument, které spolen pedstavují nov koncepní rámec energetické politiky Evropské unie.174 Rámcovm dokumentem energetického balíku je sdlení Komise Evropské rad a Evropskému parlamentu „Energetická politika pro Evropu“175. Obsahem tohoto dokumentu je Akní plán, kde jsou konkrétní opatení na období 2007-2009. V beznu roku 2007 summit Evropské unie v Bruselu stanovil smry dal ího vvoje, hlavním tématem byly otázky klimatickch zmn. Akní plán je rozdlen do deseti kapitol, jedna z nich stanovila strategick cíl EU, a to do roku 2020 sníit emise plynu zpsobujících skleníkov efekt o 20 % oproti roku 1990, piem Komise povauje 20% hranici za minimum, zárove ví, e do roku 2030 se emise podaí sníit o 30 % a do roku 2050 o 60 - 80 %. Toto opatení má nejenom ekologick efekt, ale i ekonomick, má zv it efektivitu vyuití energetickch zdroj. V píruce „An Energy Policy for Europe“ vydané Evropskou komisí se íká, e toto je první skutená energetická politika pro Evropu.176 Dal ím podstatnm závazkem je dosáhnout 20% podílu obnovitelnch zdroj na celkové spoteb energie a 10% podílu biopaliv na celkové spoteb pohonnch hmot do roku 2020. Tyto cíle byly stanoveny pro Evropskou unii jako celek, to znamená, e kad stát bude pispívat rznou mírou, podle toho jak stanoví konkrétní dohoda, piem bude brán ohled na specifické poadavky jednotlivch zemí.177 Dal í závry a doporuení Komise v Akním plánu lze shrnout následovn178:

Dosavadní liberalizace trhu s elektinou a plynem sice pinesla úspch, nicmén Komise vidí stále velké mnoství nedostatk, nap. nedostaten unbundling, neboli oddlení vroby od distribuce

Komise povauje infrastrukturu energetickch sítí za nedostatenou, navrhuje proto jmenování koordinátor pro tyi nejdleitj í projekty propojení (nap. plynovod Nabucco)

Pehodnocení financování ze strany EU – nav ení rozpotu na energetick vzkum a inovace

174


7. Dostupné na www. psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-5-278.pdf 175

podrobnji o dokumentech energetického balíku viz nap.www. psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-5-278.pdf

176

An Energy Policy for Europe. European Commission. str. 3.

177

Fere , J. Nová energetická politika Evropské unie a pozice eské republiky. eská informaní agentura ivotního prostedí. str. 2.

Dostupné na www.cenia.cz 178


11-24. Dostupné na www. psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-5-278.pdf

- 46 -

Solidarita mezi lenskmi státy a zabezpeení dodávek ropy, zemního plynu a elektiny

Komise navrhuje vytvoení Evropského strategického plánu pro energetické technologie – podpora technologií, která pomou k dosaení v e stanovench cíl

Komise konstatuje, e uhlí bude mít v budoucnu stále vt í vyuití, proto je teba pedejít negativním dopadm pomocí technologií zachycování a ukládání CO2

2. 6

Energetické politiky vybranch lenskch zemí EU

Jedním z cíl spolené energetické politiky Evropské unie je sjednotit postoje lenskch stát a harmonizovat evropskou legislativu v oblasti energetiky tak, aby Evropská unie mohla vystupovat jako homogenní celek vi tetím stranám a tím posílit své pozice. Na nutnost pokroku v této oblasti upozorují jak orgány EU, tak i samotné lenské státy. Jak ji jsem zmínila díve, kad stát povauje energetiku za strategick sektor svého prmyslu, proto se národní státy nechtjí vzdávat pravomocí v této oblasti. Dal ím nemén dleitm dvodem relativn malého pokroku jsou rozdíly v ekonomickém postavení, pírodním bohatství a klimatickch podmínkám, z eho vyplvají i odli ní národní energetické politiky lenskch zemí. Tyto rozdíly se pokusím ukázat na tyech státech - Francii, Velké Británii, Dánsku a eské republice.

Francie Francie byla u vzniku obou evropskch energetickch spoleenství (ESUO a Euroatom) a aktivn se podílela na jejich vvoji. Nicmén jak ji bylo naznaeno díve, v pozadí této aktivity vdy stála snaha o dosaení vlastních cíl prostednictvím spoleenství. Tato zem se od ostatních li í pedev ím tím, e zvolila cestu vlun jaderné energetiky a nevzdala se jí ani po nehod v ernobylu. Dvod je jednoduch, Francie nemá tém ádné energetické zdroje, vzdát se atomové energie by pro ni znamenalo bt 100% závislá na dovozu. Napíklad v roce 1994 inily veejné vdaje na energetick vzkum 3109 mld. frank, z toho 90 % bylo ureno na vzkum jaderné energie.179 Zne kodování radioaktivních odpad má na starosti státní organizace Andra. Francie se snaí pepracovávat ve keré vyhoelé palivo v provozovanch jadernch elektrárnách, piem pro vysoce aktivní odpad zvolila cestu prozatímního skladování v lokalit La Hague. Úloi t jsou vybudována tak, aby budoucí generace pípadn

179

Píruka vybranch projekt úspor energie. eská energetická agentura. str. 16. Dostupné na www.ceacr.cz

- 47 -

mohly odpad pepracovat.180 V roce 2002 Francie vyrobila 112,66 Mtoe181 v atomovch elektrárnách, jedná se o 5,2% nárst oproti roku 2000. Atomová energie má vysok podíl na vrob elektiny, v roce 2002 tento podíl inil 78 %.182 Vvoj konené spoteby183 energie ve Francii od roku 1996 – 2004 ukazuje tabulka 8.184 1994 138,2

Tab. 8. Kone_ná spot_eba energie ve Francii ( v Mtoe ) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 141,2 148,6 145,7 150,8 150,7 151,6 158,8 154,4 158 157,9

Zdroj: In the Spotlight Energy. Eurostat yearbook 2006 - 2007. str. 31.

V roce 2004 se primární dodávky energie ve Francii skládaly z 41,6 % jaderné energie, 14,3 % zemního plynu, 32,8 % z ropy, 5% uhlí a zbvajících 6,3 % pipadalo na obnovitelné zdroje energie. V roce 2004 dovezla Francie 85 103 tisíc tun surové ropy. 185 Nejvíce dovezené ropy pochází z Norska (18 %), druhm nejvt ím dodavatelem je Rusko (15 %), zhruba stejn podíl na dodávkách má i Saúdská Arábie. Vznamnmi dodavateli je rovn Velká Británie, Kazachstán a Al írsko. Norsko je pro Francii rovn nejvt ím dodavatelem zemního plynu (27 %), velké podíly na dodávkách mají také Rusko (21 %) a Nizozemsko (20 %).186 Francouzské programy etení energie jsou vt inou organizovány agenturou ADEME, která má silnou regionální organizaci, a jsou podporovány vládou.187 Úspory energie jsou stimulovány velkm mno stvím relativn vysokch daní. Francie má také ekologické dan, tj. dan z emisí kodlivch látek. Francouzsk trh se solární energií od roku 2004 zaznamenal exponenciální rst. V roce 2005 ji bylo postaveno 122 000 m, co je 100% nárst oproti pedchozímu roku. Dvodem zejm je zmna systému podpor obnovitelnch zdroj energie. Díve stát finann pispíval na vstavbu solárních panel, od roku 2005 si m ou zájemci o vstavbu odeíst 40 % z dan z píjmu. Francouzsk

180

Informace jsou pevzaty z http://www.energetika-eu.cz/ukladani-jaderneho-odpadu.htm

181

viz poznámka 136.

182

EU Energy and Transport in figures, statistical pocketbook 2004. European Commission. str. 2.6.10

183

Konenou spotebou se rozumí souet spotebované energie v daném roce v emi domácnostmi, prmyslovmi podniky,

dopravními podniky atd. Do konené spoteby se nezapoitává energie spotebovaná energetickmi podniky na vrobu a doruení energie spotebitelm, rovn se nezapoitávají energetické ztráty bhem pevodu. 184

Solar Thermal Markets in Europe. European Solar Thermal Industry Federation. June 2006. str. 3.

185

IEA Energy Statistics. Dostupné na www.iea.org

186

Commission of the European Communities. EU Energy Policy Data. SEC (2007) 12. str. 54.

187

Píruka vybranch projekt úspor energie. eská energetická agentura. Str. 11. Dostupné na www.ceacr.cz

- 48 -

ministr prmyslu prohlásil, e v roce 2010 Francie chce bt vedoucím trhem solárních panel v Evrop.

Dánsko Dánsko se pipojilo k Evropskm spoleenstvím a v roce 1973 spolu s Velkou Británií, na kterou je Dánsko pomrn hodn vázáno. Pesto e v 70. letech bylo Dánsko siln závislé na dovozech ropy, v souasné dob je jedinm istm exportérem energií v EU. Zemní plyn Dánsko nedová í vbec, ropu podle poteb pouze z Norska.188 V roce 2003 konená spoteba energie v Dánsku byla 15,3 Mtoe189, z toho 32,8 % lo na sektor dopravy. Zárove tato zem v stejném roce vyvezla 7,9 Mtoe.190 Ovené zásoby ropy v roce 2006 tvoily 0,1 % celkovch svtovch zásob, po Velké Británii je Dánsko druhm nejvt ím producentem ropy v Evropské unii.191 Za toto postavení Dánsko zejm vdí úspornm reformám, které byly provedeny po prvním ropném oku, byly zameny na liberalizaci trhu a zv ení efektivity vyu ití energetickch zdroj.192 Vvoj konené spoteby193 v letech 1994 – 2004 ukazuje tabulka 9.

1994 14,4

Tab. 9. Kone_ná spot_eba energie v Dánsku ( v Mtoe ) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 14,8 15,4 15 15 14,9 14,6 15 14,7 15

2004 15,2


Spoteba energie v Dánsku se od roku 1972 tém nezmnila, piem HDP se ve stejném období zdvojnásobil, tento fakt dla Dánsko nejefektivnj í zemí EU ve vyu ití energií.194 Dánsko se zeklo jadernch elektráren ji v 80. letech, v souasné dob nemá

ádnou elektrárnu a vstavbu neplánuje. Dánsko má dlouhou tradici ve vyu ívání vtrné energie, má k tomu ideální klimatické podmínky, od 70. let vláda rozdávala rzné granty, aby podpoila rozvoj vtrnch elektráren. Úspch této politiky ukazují i statistiky, v roce 1990 pouze 2 % celkové

188


189

viz poznámka 136.

190

Energy Policies of IEA Countries, Denmark 2006 Review. International Energy Agency. str. 22.

191

BP Statistical Review of World Energy June 2007. str. 6. Dostupné na www.bp.com

192

Factsheet Denmark July 2002, Environment and Energy. Royal Danish Ministry of Foreign Affairs. str. 3. Více o dánské energetice

viz také www.ens.dk a www.mim.dk 193

Viz poznámka 175.

194

Energy Policy Statement 2007. Danish Energy Autho. str. 4. Dostupné na www.ens.dk

- 49 -

spoteby elektiny pocházely z vtrné energie, v roce 2000 se podíl zv il na 13%. V roce 2004 tvoil podíl geotermální, solární a vtrná energie na celkovch dodávkách primární energie 11,5 %, podíl ropy 41,3 %, podíl plynu 22,8%, uhlí 21,5%, zbytek pipadal na jiné obnovitelné zdroje.195 Kostru souasné energetické politiky Dánska tvoí196:

Dohoda z 29. bezna 2004. První dohoda je mezi dánskou vládou a prmyslovou organizací ELFOR o pevodu vlastnickch práv na vysokonapové penosové sít na stát. Dánská vláda zalo ila spolenost Energinet.dk, která je 100% vlastníkem distribuních sítí. Druhá dohoda se tká vtrné energie, vstavby dvou novch vtrnch elektráren a novch podpor pro star í vtrné elektrárny.

Energetická strategie 2025. Tato strategie vytyuje ti priority: bezpenost dodávek, globální klimatické zmny a ekonomick rst.

Dohoda z 10. ervna 2005 o nutnosti etení energie – politické strany se shodly na tom, e je nezbytné etit energii a stanovily zpsoby a kompetence v této otázce.

V lednu 2007 dánská vláda vydala návrh energetické politiky s názvem „A Visionary Danish Energy Policy 2025“ v kterém jsou vytyené 3 cíle: do roku 2025 sní it minimáln o 15 % spotebu fosilních paliv, udr iteln ekonomick rst bez nárstu spoteby energie, podíl obnovitelnch zdroj energie zv it na 30% do roku 2025.197 Dánsko v souasné dob spluje v echny normy Evropské unie, dokonce i nkteré cíle, které si Unie stanoví jako vzvu, jsou ji tímto státem splnny. Z tohoto pohledu m e bt píkladem ostatním lenskm státm, nicmén nelze zapomínat, e Dánsko je bohaté na tradiní zdroje energie a zárove má dobré klimatické podmínky pro obnovitelné zdroje energie, a tato kombinace je spí e vjimkou u jinch lenskch zemí.

Velká Británie Velká Británie pistoupila k energetickm spoleenstvím v roce 1973. Tato zem byla kdysi uhelnou velmocí íslo jedna na svt, vrcholu t by dosáhla v roce 1926.198 Po druhé svtové válce mla znan náskok v oblasti jaderné energetiky ped ostatními státy

195


196

Energy Policies of IEA Countries, Denmark 2006 Review. International Energy Agency. str. 24.

197

Energy Policy Statement 2007. Danish Energy Autho. str. 2.

198

Pelná, A. Uhlí – základní surovina. str. 111. Pro úplnost dodávám, e v publikaci „Energy Policies of IEA Countries, The United

Kingdom 2006 Review. International Energy Agency. str. 26.“ se uvádí, e vrcholu t by dosáhla Velká Británie ji v roce 1913, pim vroba v tomto roce byla dvanáctkrát vt í ne v souasné dob.

- 50 -

Západní Evropy. Mla samostatn jadern program a 23 v zkumn ch reaktor. V 80. letech probhla ve Velké Británii vlna privatizace ve vech sektorech vetn energetiky. Jaderné reaktory starího typu soukrom sektor odmítl koupit a proto musely b t z privatizace sta eny.199 Spolenosti British Gas, British Coal a British Energy byly z velké ásti nebo zcela pevedeny do soukromého vlastnictví.200 V voj konené spoteby201 ve Velké Británii v letech 1994 – 2004 ukazuje tabulka 10.

1994 142,3

Tab. 10. Kone_ná spot_eba energie ve Velké Británii ( v Mtoe ) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 142,4 149,9 147,4 148,4 151 151,2 153 148,5 150,6 153


V roce 2004 33,5 % konené spoteby pipadalo na dopravní sektor, 27,4 % spotebovaly domácnosti. Narozdíl od pedchozích dvou lensk ch stát, v energetickém mixu Velké Británie mají dominantní postavení ropa a plyn. V roce 2004 byl podíl plynu na celkov ch dodávkách primární energie 37,5 %, podíl ropy 35,9 %, uhlí 16,1 %, jaderné energie 8,9%, zb vajících 1,6 % pipadalo na energii z obnoviteln ch zdroj.202 V kontinentálním elfu Velké Británie v Severním moe se nachází bohatá lo iska zemního plynu, v 90. letech se v razn zefektivnila t ba a vzrostl podíl plynu na celkové spoteb energie.203 V roce 2004 Velká Británie vyprodukovala 99,6 Mtoe204 ropy, 86,4 Mtoe zemního plynu a 14,9 Mtoe uhlí. Podle odhadu anglické vlády, budou ropa a plyn i nadále hlavními zdroji energie a do roku 2020. Zemní plyn a ropu Velká Británie dová í pevá n z Norska, v obou pípadech se podíl norsk ch surovin pohybuje kolem 72 %. V znamn m dodavatelem zemního plynu do Velké Británie je rovn Belgie.205 V roce 2003 vláda vydala dokument s názvem White Energy Paper, z nho vyplynula nutnost nové energetické politiky Velké Británie. Tato energetická politika mla eit ti otázky206:

199

La a, R. Jaderná energie a ná svt. 20.

200

A new British energy policy. The Social Market Foundation 2005. str. 9.

201

Viz poznámka 175.

202


203

Energy Policies of IEA Countries, The United Kingdom 2006 Review. International Energy Agency. str. 24.

204

Viz poznámka 136.

205


206


- 51 -

hrozbu klimatickch zmn

pokles t by ropy, plynu a uhlí ve Velké Británii a mo nosti posunu státu z pozice istého importéra na pozici istého exportéra

potebu nahradit nebo vylep it energetickou infrastrukturu zem

Byly stanoveny cíle a úkoly, které tyto otázky mly vye it. Jedním z cíl bylo sní it emise CO2 o 60% do roku 2050, piem vláda chtla dosáhnout viditelnch pokrok ji v roce 2020. Prostednictvím Bílé knihy vláda rovn konstatovala, e zatím neplánuje vstavbu dal ích jadernch reaktor, nicmén pipou tí, e v budoucnu bude tato otázka je t projednávána. Na tuto Bílou knihu navázal dokument „Energy Review“ vydan v listopadu 2005, kter se zabvá budoucností jaderné energetiky a uhelného prmyslu ve Velké Británii. Stanoví dal í kroky ke sní ení emisí CO2 prostednictvím novch technologií. Prioritou souasné vládní politiky je efektivní vyu ití energie s ohledem na ochranu

ivotního prostedí. Ve vyu ití energie z obnovitelnch zdroj nemá Velká Británie zdaleka tak dobré postavení jako napíklad Dánsko. V roce 2004 pocházelo z obnovitelnch zdroj pouze 1,6 %, z toho 1,3 % z biomasy. Oproti roku 1994 do lo v roce 2004 k 240% nárstu. Vt í roli hrají obnovitelné zdroje energie pi vrob elektiny, v roce 2004 jejich podíl na vrob elektiny byl 3,8 %.207

eská republika eská republika patí v Evropské unii mezi státy, které jsou nejmén závislé na dovozu paliv. Tuto pozici má díky velkému podílu pevnch paliv ( 42 % v roce 2004 ) a jaderné energie ( 15 % v roce 2004 ) na zdrojích energie. eská republika je vznamnm producentem erného uhlí. Ovené zásoby na konci roku 2005 tvoily 5,6 mld tun. Podíl pevnch paliv na vrob elektrické energie je 59 %, co je tém dvojnásobek prmrné hodnoty v zemích Evropské unie. Podíl ropy na dodávkách primární energie v roce 2004 byl 20 %, podíl zemního plynu 17 %, piem se ob suroviny dová í hlavn z Ruska.208 Diverzifikovat dodavatelé ropy a plynu SR zaala a v 90. letech, po rozpadu Sovtského svazu. SR musela rychle peorientovat svou energetickou politiku, uvolnit

207


208

Fact Sheet eská republika – kombinace zdroj energie. Dostupné na

http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/doc/factsheets/country/cz/mix_cz_cs.pdf

- 52 -

dosud regulované ceny, vytvoit zásoby ropy, hledat nové dodavatelé a oddlit eskou a slovenskou energetickou politiku z dvodu rozdlení eskoslovenska. Co se te obnovitelnch zdroj energie, nejvtí potenciál v R má biomasa. V roce 2004 bylo z obnovitelnch zdroj vyrobeno celkem 1,5 Mtoe209. Co se te vtrnch elektráren, lze konstatovat, e eská republika zaostává za prmrem EU, v roce 2006 mla vybudováno 60 vtrnch elektráren s celkovm vkonem 50,8 MW.210 Konenou spotebu v letech 1994 – 2004 znázoruje tabulka 11.

1994 24,6

1995 24,1

Tab. 11. Kone_ná spot_eba energie v _ R ( v Mtoe ) 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 25,8 25,7 24,4 21,7 22,4 22,5 23,4

2003 25,2

2004 25,8


V íjnu 2001 byl vládou R schválen Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuívání jejích obnovitelnch a druhotnch zdroj na období 2002 – 2005. Nkteré konkrétní cíle Národního programu:

dosaení podílu elektiny z obnovitelnch zdroj na hrubé spoteb elektiny ve vi 3 % (bez velkch vodních elektráren) i 5,1 % (s velkmi vodními elektrárnami nad 10MW)

dosaení podílu obnovitelnch zdroj energie na spoteb primárních zdroj ve vi 2,9 % (bez velkch vodních elektráren) i 3,2 % (s velkmi vodními elektrárnami)

rozvoj vzkumu, vvoje, vroby a aplikace moderních technologií (...) ke zvení úinnosti vyuití energie

dosáhnout shody s prioritami EU v oblasti energetiky

sníení rstu závislosti ekonomiky R na dováench energetickch zdrojích

Podle hodnocení vydaného vládou R plnní cíl bylo v letech 2002 – 2003 nerovnomrné, zárove byla nedostatená úrove nkterch realizaních nástroj.211 Na vsledky a zkuenosti Národního programu na období 2002 – 2005 navazuje nov Národní program na období 2006 – 2009. Tento program mimo jiné zavádí povinnost pro kadé tvrté státní auto od roku 2014 vyuívat bu alternativní palivo nebo hybridní pohon. Od prvního záí 2007 podle rozhodnutí Ministerstva prmyslu a obchodu se bude

209

viz poznámka 136.

210

tekl, J. Vtrná energetika na území R a u soused, str. 4. In: Alternativní energie, roník IX. 2006/6.

211

Hodnocení Národního programu hospodárného nakládání s energií a vyuívání jejích obnovitelnch a druhotnch zdrj. str. 13.

Dostupné na http://www.ceacr.cz/?page=nprg_cz&tisk=1

- 53 -

po vzoru jin ch lensk ch stát EU do nafty prodávané v R pimíchávat 5 % biomasy.212

212

Ku era, Z. CNG v doparv – rozvoj závisí na infrastruktue. Str. 2. In: Alternativní energie, ro ník X. 2007/4.

- 54 -

3

Perspektivy spolené energetické politiky

Od roku 2005 Evropská unie udlala viditeln pokrok v budování spolené energetické politiky. V záí 2007 Evropská komise pedlo ila tzv. tetí energetick balíek, o nm mají lenské státy v nejbli í dob vést odbornou diskusi. Hlavními tématy posledních let se staly bezpenost energetickch dodávek a hrozba klimatickch zmn. V této kapitole se chci zamit hlavn na míru závislosti Evropské unie jako celku na dovozech energie a na mo nosti diverzifikace zdroj energie v budoucnosti.

3. 1

Souasn stav EU 27

V roce 2004 celkové dodávky primární energie do EU27 tvoily 1800 Mtoe, z toho 38 % ropa, 24 % zemní plyn, 18 % uhlí, 14 % jaderná energie a 6 % obnovitelné zdroje. lenské státy Evropské unie dová ely ropu hlavn z Ruska, Norska a Saúdské Arábie. V roce 2002 celková závislost lenskch stát EU 25 na importu ropy byla 76,8 %, zemního plynu 51,6 %.213 Vlastní produkce ropy EU25 vzrostla v roce 1995 na 162,35 Mtoe, co j o 35 % více ne v roce 1992, v roce 2002 EU25 vyprodukovala u jenom 155,87 Mtoe.214 Procentuální podíly dodavatel ukazuje graf 1. Graf 1. P_vod ropy dovezené do EU27 v roce 2004 (Zdroj: Com m ission of the European Com m unities, EU Energy Policy Data. str. 12. ) Ostatní 10% Irák 2% Nigérie 3% Kazachstán 3% Rusko 26%

Al_írsko 3% Írán 5%

Libya 8%

Norsko 13%

vlastní produkce EU 18%

Rusko vlastní produkce EU Al_írsko Irák

Saúdská Arábie 9%

Norsko Libya Kazachstán Ostatní

Saúdská Arábie Írán

Nigérie

213

EU Energy and Transport in figures, statistical pocketbook 2004. European Commission. str. 2.2.3

214

EU Energy and Transport in figures, statistical pocketbook 2004. European Commission. str. 2.6.1. Jednotka Mtoe viz poznámka

136.

- 55 -

Pvod dodávek zemního plynu v roce 2004 znázoruje graf 2. V roce 2002 pokryla Evropská unie 20 % své spoteby zemního plynu dodávkami z Ruska. „Od 60. let zem stední a vchodní Evropy byly ve stále vt í míe napojovány na sovtsk energetick systém a Moskva se stala jejich prakticky jedinm dodavatelem ropy a zemního plynu“215, proto po vstupu novch lenskch stát v roce 2004 se podíl dovozu zemního plynu z Ruska vrazn zv il. Navíc nové lenské státy nemají vznamnj í zdroje zemního plynu, jistou vjimkou je Polsko a Maarsko. Nkteré zdroje uvádjí, e podíl ruského zemního plynu vzrostl a na 50 %.216 Narozdíl od ropy nemají Evropské státy v pípad zemního plynu moc mo ností diverzifikace, hlavním dvodem je drahá doprava.

Graf 2. P_vod zemního plynu dovezeného do EU27 v roce 2004 (Zdroj: Com m ission of the European Com m unities, EU Energy Policy Data. str. 11. ) Ostatní 2% Katar 1% Nigérie 1% Al_írsko 13%

Rusko 29%

vlastní produkce EU 37%

Rusko

Norsko

Norsko 17%

vlastní produkce EU

Al_írsko

Nigérie

Katar

Ostatní

Oba grafy ukazují silnou závislost lenskch stát EU na dovozech z Ruska a relativn malou diverzifikaci. Z ruského pohledu a 63 % vyvá ené ropy a 65 % vyvá eného plynu smruje do zemí EU, co dokazuje oboustrannou závislost, nebo hlavním artiklem ruského exportu obecn jsou energetické suroviny. Stabilita ruské ekonomiky a rst HDP proto znan závisí na cenách energetickch zdroj a na poptávce po nich217, také proto se Rusko v poslední dob sna í posilovat roli státu v energetickém sektoru. Uvádí se, e 215


In: Litera, B. – Hirman, K. – Vykoukal, J. Ruské produktovody a stední Evropa. 216

Makyta, B. Energetick dialóg EÚ a RF. str. 59. In: Litera, B. – Makyta, B. – Hirman, K. Energie pro Evropu.

217

Tamté . str. 52.

- 56 -

export energetickch surovin tvoí 50 % devizovch píjm Ruska. Závislost Ruska na vvozech dokazují i píklady z historie, v roce 1998 siln pokles cen ropy sníil píjmy z exportu o 30 % a pispl tak k ruské finanní krizi. Proto je pro Rusko pístup k bezpenm energetickm trhm jako je Evropa ivotn dleit218 Dalím velmi dleitm bodem ve vztahu EU a Ruska je relativn malá geografická vzdálenost, co „umouje maximální efektivitu dopravy energetickch zdroj, která je velmi drahá, zvlát v pípad zemního plynu.“219 V íjnu 2000 Evropská unie a Rusko spustily tzv. energetick dialog EU – Rusko, kter ml umonit dosáhnout pokroku v definování energetického partnerství mezi EU a Ruskem, piem byly navázány pravidelné schzky expert z obou stran a pravidelné summity EU – Rusko. Druhm mechanismem spolupráce mezi Ruskem a EU je tzv. Energetická charta, která byla podepsána v roce 1994, ale Rusko je jedním ze stát, které ji zatím neratifikovaly. Základem Charty je snaha vytvoit stejné podmínky pro tbu, dopravu a prodej energetickch surovin. Vytváí také právní rámec pro ochranu investic v tomto sektoru.220 Píznivjí situace v souasné dob je v oblasti tuhch paliv. V roce 2004 pocházelo 54 % uhlí z vlastní produkce EU27. Nejvíce se dováelo z Jihoafrické republiky (13 %), druhm nejvznamnjím partnerem bylo Rusko (8 %).221 Nejmén závislá v tomto pohledu je EU na dovozu obohaceného uranu, 71 % pochází z vlastní produkce, 27 % z Ruska a 2 % z USA.222 V souasné dob se mezi atomové velmoci Evropské unie dá adit hlavn Francie, ale dále také Finsko, Velká Británie a védsko. védsko se z dvodu bezpenosti rozhodlo postupn odstavovat jaderné reaktory, nicmén se v poslední dob dají pozorovat nové trendy ve veejném mínní a je pravdpodobné, e

védsko svou strategii pehodnotí. Naproti tomu Nmecko a panlsko jasn daly najevo, e v nejbliích nkolika letech hodlají odstavit vechny reaktory a potebnou energii nahrazovat zemním plynem. Finsko a Velká Británie se naopak rozhodly svj jadern prmysl rozíit o dalí reaktory.223

218

Litera, B. Souasn stav a predikce spoteby, tby a pepravy energetickch surovin v Evrop do období let 2010 – 2020. str. 38-

39. In: Litera, B. – Hirman, K. – Vykoukal, J. Ruské produktovody a stední Evropa 219

Arbatov, A. – Smirnov, V. – Fejgin, V. Energetická velmoc. str. 143. In: Rusko v globální politice, II/2006.

220

Litera, B. Souasn stav a predikce spoteby, tby a pepravy energetickch surovin v Evrop do období let 2010 – 2020. str. 44.



222

Tamté str. 14.

223

Belkin, P. CRS Report for Congress. The European Union´s Energy Security Challenges. str. 22.

- 57 -

Státy EU se snaí zvyovat podíl obnovitelnch zdroj na celkové spoteb energií. V roce 2004 podíl obnovitelnch zdroj v energetickém mixu EU27 inil 6,4 %, z toho solární energie 0,04 %,vtrná 0,3 %, biomasa a odpady 4,2 %, geotermální energie 0,3 %.224 Ve smru vyuití obnovitelnch zdroj energie pro vrobu elektiny je nejdále Dánsko, Rakousko, védsko, Itálie, z novch lenskch stát také Estonsko a Slovinsko. Rok 2006 byl oznaen za rekordní rok vtrné energetiky v Evropské unii, v tomto roce byly v zemích EU postaveny vtrné elektrárny s celkovou kapacitou 7588 MW, co pedstavuje zvení o 23 % oproti pedchozímu roku. Nejvtí podíl na tomto nárstu mly Nmecko a panlsko. Na tetím míst co se tye pírstku je Francie.225

3. 2

Vvoj spot eby, t by a dovozu energetickch surovin

v EU27 Podle odhadu Komise bude poptávka po primární energii v EU v letech 2000 – 2030 rst o 0,5 % ron, piem HDP Evropské unie bude ron rst v prmru o 2 %, zárove bude klesat vlastní produkce EU o 0,9 % ron ve stejném období. Komise oekává, e v tomto období vrazn klesne domácí produkce uhlí, v prmru o 41 %, nebo bude vytlaena konkurenceschopnjím dovozem uhlí a zemního plynu. Vlastní produkce ropy v letech 2000 – 2030 klesne o 73 %, produkce zemního plynu o 59 %. Komise rovn pedpokládá, e produkce elektrické energie v atomovch elektrárnách zane od roku 2010 vrazn klesat, vysvtlením je postupné zastarávání jadernch reaktor v lenskch státech a malé investice do inovací.226 Nkteré státy ji díve odstavily nkteré reaktory starího typu a deklarovaly, e budou postupn mnit své národní strategie v této oblasti. Vzhledem k velkm rozdílm v názorech lenskch stát na jadernou energetiku, nedá se mluvit o perspektivách budoucího spoleného postoje EU. Nicmén v ervenci roku 2007 byla zaloena Skupina pro jadernou bezpenost, která se skládá ze zástupc lenskch stát a má radit Komisi v otázkách harmonizace jaderné bezpenosti. Komise ví, e tato skupina vytvoí spolené standardy a podpoí investice do novch elektráren. Zárove se pedpokládá, e Skupina pro jadernou bezpenost a nakládání s odpadem pome zmírnit obavy lenskch stát, které jsou proti jaderné energetice. U píleitosti prvního zasedání skupiny Komisa pro energetiku Andris

224


225

Rekordní rok vtrník v Evrop. str. 32. In: Alternativní energie, roník X, 2007/2.

226

European Energy and Transport, Trends to 2030 – update 2005. European Commission. str. 23.

- 58 -

Piebalgs uvedl, e jaderná energetika je v „kompetenci vlád lensk ch stát“, nicmén pedpokládá, e tato skupina urychlí politická rozhodnutí zda jadernou energii vyu ít i nikoliv.227 V voj podíl jednotliv ch energetick ch zdroj ukazuje tabulka 12. Tab. 12. V_voj % podíl_ jednotliv_ch zdroj_ energie v EU25 do roku 2030 energetick_ zdroj 1990 2000 2010 2020 2030 tuhá paliva (uhlí) 27,8 18,5 15,8 13,8 15,5 ropa 38,3 38,4 36,9 35,5 33,8 plyn 16,7 22,8 25,5 28,1 27,3 jaderná energie 12,7 14,4 13,7 12,1 11,1 obnovitelná energie 4,4 5,8 7,9 10,4 12,2 Zdroj: European Energy and Transport, Trends to 2030 - update 2005. European Commission. str. 7.

Co se t e nov ch lensk ch stát, Bulharska a Rumunska, bude jejich podíl na poptávce po primární energii v EU27 do roku 2030 rst, v roce 2030 tento podíl dosáhne 4,9 %.228 V voj spoteby energií v EU27 do roku 2030 ukazuje tabulka 13. Tab. 13. V_voj hrubé spot_eby energie v EU27 (v Mtoe) 1990 2000 2010 2020 EU25 1556,2 1653,8 1812,5 1885,3 Bulharsko, Rumunsko 89,3 55,3 65,9 84,5 EU27 1645,5 1709,1 1878,5 1969,8

2030 1895,2 97,1 1992,3

Zdroj: European Energy and Transport, Trends to 2030 - update 2005. European Commission. str. 46.

Závislost lensk ch stát Evropské unie na dovozu energetick ch surovin bude rst. Ve sdlení Komise Evropské rad a Evropskému parlamentu z ledna 2007 s názvem „Energetická politika pro Evropu“ je zdraznno, e „za stávajících podmínek v razn vzroste do roku 2030 závislost EU na dovezené energii, z dneního 50% podílu na celkové spoteb energie v EU na 65 %“, piem závislost na dovozu zemního plynu vzroste z 57 % na 84 % v roce 2030 a závislost na dovozu ropy ve stejném roce je odhadována na 93 %.229 Nové lenské státy, Bulharsko a Rumunsko, mají ve svém energetickém mixu vtí podíl tuh ch paliv, proto závislost EU25 na dovozech bude rst rychleji, ne závislost EU27. Pesná ísla tohoto v voje ukazuje tabulka 14.

227

Piebalgs: jaderná energetika bude zcela b ná. Dostupné na www.euractiv.cz

228

European Energy and Transport, Trends to 2030 – update 2005. European Commission. str. 46.

229

Sdlení Komise Evropské rad a Evropskému parlamentu, Energetická politika pro Evropu. Komise Evropsk ch spoleenství. SEK

(2007) 12. str. 3.

- 59 -

Tab. 14. V_voj závislosti na dovozech energetick_ch surovin EU25 a EU27 (v %) EU25 EU27

1990 44,7 44,6

2000 47,2 46,7

2010 55 54,4

2020 63,5 62,9

2030 64,9 64,2

Zdroj: European Energy and Transport. European Commission. str. 47.

Komise rovn odhaduje, e nejrychleji poroste poptávka po zemním plynu a obnoviteln ch zdrojích energie. V roce 2020 budou lenské státy EU zhruba ze 70 % závislé na dovozu plynu ze zahranií.230 Nejvtími producenty zemního plynu v Evrop je Rusko, Velká Británie, Nizozemí a Norsko. Velká Británie prakticky celou svou t bu pou ije pro vlastní spotebu, export do kontinentální Evropy nemá velk v znam. Exportní mo nosti Nizozemska také klesají. Norsko dodává kolem 17 % celkové spoteby plynu do EU, pedpokládá se, e tento podíl bude stagnovat a v budoucnu spíe klesat. Nejvtími spotebiteli norského plynu je Francie (30 %), Nmecko (25 %) a Velká Británie (30%). Vtina norsk ch zásob zemního plynu pochází ze Severního moe, nicmén se odhaduje, e pomrn v znamné zásoby se nachází i v Norském a Barentsovém moích. Barentsovo moe se pova uje za nov energeticky zajímav region v Evrop, hodn v tomto regionu investuje i Rusko. Nové mo nosti pro norské exporty otevírá v stavba LNG231 terminálu v Evrop spoleností Statoil. V íjnu 2007 Norsko zahájilo provoz zatím nejvtího evropského závodu na zkapalnn plyn, tento závod se nachází na ostrov Melkoya poblí Hamerfestu a plyn do nj proudí plynovodem z nalezit Snohvit v Barentsov moi.232 Klesající norskou produkci by mohly v budoucnu nahradit dodávka z nov ch rusk ch nalezi. Nejv znamnjím dodavatelem zemního plynu do Evropské unie bude i nadále Rusko. Problémem ruského plynárenství jsou nedostatené investice do nov ch lo isek a infrastruktury. Návratnost investic do nov ch lo isek je velmi dlouhodobá a navíc Rusko nemá jistotu odbru, proto e souasná politika liberalizace trhu EU nezajiuje odbyt. Pedseda pedstavenstva Gazpromu A. Miller v roce 2001 prohlásil, e do roku 2008 Rusko pln splní své závazky vi odbratelm, avak nebude uzavírat nové kontrakty na

230

Litera, B. Souasn stav a predikce spoteby, t by a pepravy energetick ch surovin v Evrop do období let 2010 – 2020. str. 14.


Anglická zkrátka LNG (liquified natural gas) – zkapalnn zemní plyn.

232

Zkapalnn plyn z Norska. Euro 40, 1. ijna 2007. str. 26.

- 60 -

dodávky plynu do Evropy a nechystá se zvyovat svj podíl na evropském trhu233. V roce 2006 rovn zdraznil, e Rusko hledá nové trhy v Asii, hlavn v ín a e pokusy Evropské unie omezit energetickou závislost na Rusku nepinesou dobré vsledky.234 Tmto politickm nátlakm se Evropská unie snaí vyhnout pomocí divezifikace dodavatel, usnadnit tento zámr ml nov plynovod Nabucco, jeho plánována trasa má vést ze stední Asie pes Turecko a k Vídni, tj. mimo území Ruska. „K tomu, aby tento finann velmi náron projekt byl postaven, je zapotebí politické jednoty evropskch zemí, co by bylo povzbuzujícím signálem pro úvrující banky.“235 Problémem ale je postoj Maarska, které prostednictvím premiéra Ferenca Gyurcsányho deklarovalo, e podpoí spíe projekt plynovodu s názvem Modr proud, ten chce po stejné trase postavit rusk Gazprom.236 Soupeení tchto dvou projekt je povaováno za „velk souboj“ v kaspické oblasti.237 Dalí spornou otázkou v pípad plynovodu Nabucco je dodavatel i dodavatelé plynu. Pvodn se poítalo s plynem s Turkmenistánu, kter ml pokrvat vtinu kapacity plynovodu, tento stát ale je vázán dlouhodobmi smlouvami s Ruskem a neme splnit poadavky projektu Nabucco. V úvahu pipadá zemní plyn z Íránu, ale vzhledem k politické nestabilit tohoto stát není bezpenost dodávek zajitna. Dalím vznamnm dodavatelem zemního plynu je Alírsko, na dodávkách do EU se podílí zhruba 13 %. Z Alírska do Evropy vedou dva plynovody, pes Itálii a panlsko. Zárove se plánuje vstavba dvou dalích plynovodu. Alírsko je také tetím nejvtím exportérem zkapalnného plynu (tzv. LNG), vtina tohoto plynu smuje do Evropy, alírská státní spolenost Sonatrach podepsala dvacetiletou smlouvu na dodávky LNG se panlskm gigantem Endessou.238 Z hlediska budoucího vvoje je nesmírn dleitá kaspická oblast. Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán se nachází v první dvacítce stát s nejvtími zásobami zemního plynu, piem zemní plyn obecn se v tomto regionu vnímá jako vedlejí produkt, domácí taské spolenosti zajímá pedevím ropa. Dvodem je zejm nákladná doprava a nejistota odbr. Problémem je také závislost tchto zemí na exportních trasách pes Rusko, napíklad Turkmenistán má z tohoto pohledu nejhorí 233




235

Lékó, I. Maarské vidle: Evropsk projekt plynovodu Nabucco má politické a ekonomické potíe. str. 34. In: Euro 17, 23.4.2007.

236

Tamté.

237

Rybá, J. Kavkaz, Rusko a „nová velká hra“ o kaspickou ropu. str. 101.

238


- 61 -

polohu v kaspické oblasti, mezi tímto státem a EU leí státy rovn bohaté na zemní plyn, které logicky nechtjí poskytovat své území pro tranzit konkurenní ropy. Nové exportní monosti me tomuto státu pinést projekt Transkaspického plynovodu, kter by vedl z Turkmenistánu po dn Kaspického moe do Ázerbájdánu a dále potom pes Gruzii do Turecka. Tento projekt ale v souasné dob ohrouje siln odpor Ruska.239 Silnou konkurencí Turkmenistánu je Ázerbájdán, v roce 1999 zde byly nalezeny velké zásoby plynu v poli Shah Deniz. Vzhledem k nedostatku infrastruktury, musel tento stát je t v roce 2000 plyn dováet, a to z Ruska a práv Turkmenistánu. Nov objevené pole udlalo z Ázerbájdánu velmi vznamného potenciálního exportéra plynu. Plánuje se také vybudování nového plynovodu, kter povede pes Gruzii do tureckého msta Erzurum. Krom Turecka a Gruzie mou bt potenciálními zákazníky ecko, Rumunsko a Bulharsko.240 Turecko má z hlediska propojení s kaspickou oblastí velmi vznamné postavení pro lenské státy EU, proto budoucí pistoupení Turecka k Evropské unii a následn pechod tohoto státu na „evropská pravidla“ me mít nemalé politické a ekonomické pínosy. V souasné dob Turkmenistán a Kazachstán jednají s ínou o vstavb plynovodu, vzhledem k technické a finanní náronosti není budoucnost tchto projekt jistá. Také Kazachstán stejn jako jiné kaspiscké státy, vnuje vt í pozornost tb a prodeji ropy, export zemního plynu nemá pro vládu takov vznam. Co do souasné tby zemního plynu, Kazachstán zatím není strategicky vznamnm státem pro Evropskou unii, Kazachstán se nicmén snaí svj potenciál rozvíjet a do roku 2012 zv it tbu.241 Zem kaspické oblasti pedstavují pro Evropskou unii velmi vznamné potenciální partnery v oblasti dodávek energetickch zdroj. Evropská unie se snaí podporovat demokratické reimy v tchto státech, ale naráí na mocenské zájmy Ruska, které se naopak snaí uchovat politick a ekonomick vliv v tomto regionu. „Evropská unie si neme dovolit zanedbávat jiní Kavkaz. Gruzie, Arménie, a Ázerbájdán tvoí strategick koridor spojující jiní Evropu se Stední Asií,“ uvedl Chris Patten, komisa pro vnj í vztahy.242 Problémem je také nerozvinutá infrastruktura a závislost na ruskch

239

Rybá, J. Kavkaz, Rusko a „nová velká hra“ o kaspickou ropu. str. 113 - 114.

240

Tamté. str. 120.

241

Tamté.

242

Tamté. str. 225.

- 62 -

produktovodech. Zárove zem kaspické oblasti velmi váhav pou tí západní investory do svch strategickch oblastí. Liberalizace evropského trhu s plynem vyvolala obavy dodavatel, e vzniknou tlaky na sní ení nákupních cen plynu. Rusko na tento vvoj reagovalo návrhem na vytvoení euroasijské plynárenské aliance. Toto sdru ení by bylo obdobou OPEC, jeho leny by mly bt Rusko, Turkmenistán, Kazachstán, Uzbekistán a pípadn vznamné tranzitní zem, jako je napíklad Ukrajina. Tento návrh, pedlo en v roce 2002, nebyl zatím realizován. Poptávka EU po rop bude rst pomaleji ne v pípad plynu. Podle studie Evropské komise má procentní podíl ropy v energetickém mixu EU do roku 2030 klesat. Hlavními dodavateli i nadále zstanou státy OPEC a Ruská federace. Narozdíl od zemního plynu není Evropská unie tolik závislá na jednom dodavateli, v pípad ropy se dá mluvit o vt í diverzifikaci dodávek a tím i rizika (viz graf 1). Navíc ropn prmysl v Rusku, z kterého se dová í zhruba 26 % ve keré ropy, byl ásten liberalizován a narozdíl od plynárenství zde funguje hospodáská sout , co má pozitivní vliv na exporty. Krom státní spolenosti Transnef, se na trhu pohybuje nkolik soukromch subjekt. Evropská unie se sna í o zlep ení podmínek pro evropské investory cestou vybudování legislativního rámce pro vzájemné vztahy EU – Rusko. Evropská unie je „pipravena investovat a dodat technologie ruskému energetickému prmyslu ve v i 460-600 mld. EUR“243, pomocí tchto investic by Rusko mohlo vye it své problémy spojené s infrastrukturou a novmi nalezi ti a zárove EU by mohla omezit svou závislost na dovozech ze Stedního vchodu.. Po rozpadu Sovtského svazu byla „nov objevena“ kaspická oblast, která se dnes svou kapacitou pirovnává k Severnímu moi. Kaspické moe a pilehlé oblasti jsou pomrn málo prozkoumány a pravdpodobnost novch velkch nalezi je velká, proto se názory odborník celkové zásoby ropy v této oblasti li í. S maximálním vyu itím této oblasti se poítá a v letech 2010 – 2015. T bu a export ropy stát kaspické oblasti (krom Ruska a Íránu) ukazuje tabulka 15.

243


In: Litera, B. – Hirman, K. – Vykoukal, J. Ruské produktovody a stední Evropa.

- 63 -

Tab. 15. T__ba a export ropy kaspick_ch stát_ ( v tis. barel_ za den) Export T__ba Prognóza T__ba Prognóza Export odhad stát odhad 2010 1990 2010 1990 2003 2003 Ázerbájd_án 259 329 1200 77 155 1000 Kazachstán 602 1034 2000 109 457 1700 Turkmenistán 125 200 200 69 83 150 Zdroj: Rybá_, J. Kavkaz, Rusko a "nová velká hra" o kaspickou ropu. str. 51.

Ázerbájd án je státem, kter byl dlouhou dobu pova ován za nejvznamnj í v regionu co se te zásob ropy. Pesto e tento stát stále zstává klíovm, byly nkteré údaje o zásobách pehodnoceny a v souasné dob také Kazachstán pedstavuje oblast pinejmen ím stejn bohatou, i dokonce je t bohat í. Ázerbájd án ji zaátkem 90. let zaal pou tt zahraniní investory do ropného prmyslu, nebo sám neml prostedky na rozvoj tohoto sektoru. Problémem zstává konflikt v Náhorním Karabachu, kter zvy uje riziko pro investory. O velkém pílivu kapitálu do Ázerbájd ánu se zatím nedá mluvit, ke konci roku 2004 bylo podepsáno 21 kontrakt, ne v echny spolenosti ale byly úsp né, dv firmy dokonce musely trh po nkolika letech opustit, proto e jejich vrty nenarazily na ropu. Kazachstán je státem, o kterém se v souasné dob mluví jako o vznamném strategickém partnerovi Evropy a Spojench stát. Velkou vhodou Kazachstánu je jeho relativní politická stabilita, narozdíl od Ázerbájd ánu zde nebyly války ani pevraty. V roce 2005 Kazachstán produkoval dv tetiny ropy t ené v kaspické oblasti a patil na 18. místo mezi státy dobvající ropu a plyn.244 Také v pípad Kazachstánu se vedou spekulace o ropnch zásobách, obrovské ropné pole Kashagan m e bt podle przkumnch firem potenciáln nejvt í ropnou strukturou na svt. První ropa z tohoto pole má bt t ena v roce 2008.245 K vznamné události pro Kazachstán do lo v roce 2001, kdy ropné pole Tangiz bylo propojeno s ruskm ernomoskm pístavem Novorossijsk, z tohoto pístavu se kaza ská ropa dostává dál na svtové trhy pomocí tanker. Tento ropovod umo ní zemi zv it svou t bu. Evropská unie bude pi jednání s Kazachstánem muset brát v potaz zájmy Ruska v této oblasti, nebo vztahy Ruska a Kazachstánu jsou velmi tsné a stabilní, obzvlá v energetickém sektoru, ob zem spolupracují také pi vvozu ropy do íny.

244

Rybá, J. Kavkaz, Rusko a „nová velká hra“ o kaspickou ropu. str. 63.

245

Tamté . str. 64.

- 64 -

Dal í vznamnou zemí kaspické oblasti je Turkmenistán, ov em tento stát se nachází ve stínu Kazachstánu a Ázerbájd ánu. Hlavním dvodem je autoritásk re im prezidenta Nijazova, kter nepou tí zahraniní kapitál do zem, ten druh dvod ji byl zmínn díve, a to nevhodná poloha Turkmenistánu, kter je obklopen státy rovn bohatmi na ropu a plyn. Zem má zatím jen velmi omezené mo nosti exportu na evropsk trh, je pln závislá na ruském rozvodném systému. Celou situaci komplikuje i spor Turkmenistánu s Ázerbájd ánem o hranice v Kaspickém moi, kter rovn zvy uje riziko pro investory. Pes ve keré problémy této oblasti, budou státy Kaspiku hrát velkou roli na energetické map svta, je nezbytné aby lenské státy Evropské unie ji te definovaly pesnou politiku pro tuto oblast a sna ily se navazovat obchodní a politické vztahy. Pomrné vznamné zásoby ropy má také Mexiko, nicmén vzhledem k vzdálenosti, není pro Evropskou unii v blízké budoucnosti tento stát potenciálním dodavatelem.

3. 3

Energetické zdroje a bezpenost

Uritm paradoxem v oblasti energetiky je, e energetické zdroje se ve vt in pípad nenachází tam, kde je po nich nejvt í poptávka, nbr v rozvojovch zemích s nestabilními politickmi re imy. Tento teritoriální a politick nesoulad mezi nabídkou a poptávkou neumo uje oddlit pojem „energetická politika“ od pojm „bezpenost“ a „geopolitika energetickch zdroj“. Pesto e historie ropy není dlouhá, stihla tato surovina bhem jednoho století zmnit tvá svtového obchodu a svtové politiky, díky svm dobrm vlastnostem se stala hlavní energetickou surovinou 20. století, její cena brzy zaala ovlivovat v echna odvtví svtové ekonomiky. Po druhé svtové válce t ba ropy rostla geometrickou adou a pesun t by ropy do nového centra mnil geopolitickou mapu svta. Na zaátku 70. let ji svtovch zásob ropy se nacházely v rozvojovch oblastech, pedev ím v zemích Stedního vchod a severní Afriky. Podíl zemí Stedního vchodu na svtové t b v roce 1970 se odhaduje na 29,7 %. Zem Afriky se ve stejném roce na svtové t b podílely 12,9 %, Západní Evropa pouze 0,7 %. 246 Na zaátku 60. let byla zalo ena Organizace zemí vyvá ejících naftu (OPEC). Cílem této organizace bylo sjednotit naftovou politiku lenskch zemí a urit nejlep í prostedky k obran spolench zájm. V 60. letech se zem OPEC podílely na svtovch exportech ropy 85 % a na jejich území se nacházelo 64 % prokázanch

246

Vran, J. Naftová otázka a mezinárodní vztahy. In: Mezinárodní vztahy, roník 6. 6/1973. str. 6.

- 65 -

ropnch zásob svta, zárove rychle rostla závislost vysplch kapitalistickch zemí na dovozech energetickch surovin.247 V roce 1969 se zaaly projevovat první náznaky energetické krize, bylo ji jasné, e poptávka po rop roste mnohem rychleji ne odhadovali její producenti a státy vyvá ející ropu si zaaly uvdomovat svou moc. Silnou závislost na dovozech ropy ze Stedního vchodu pocítily Spojené státy americké a státy Západní Evropy a v roce 1973, kdy zem OPEC se rozhodly zv it ceny ropy o 70 %, sní it t bu a zárove uvalit embargo na USA a Nizozemí, a to v e z politickch dvod. Poprvé v historii byla ropa pou ita jako politická zbra. Komise EHS ji díve zavedla povinnost pro lenské státy udr ovat minimální zásoby ropy. Po prvním ropném oku státy EHS udr ovaly následující zásoby: Nizozemsko na 236 dn, Dánsko na 141, Francie na 118, Belgie na 116, Nmecko na 93, Velká Británie na 89, Lucembursko 79 a Irsko na 76 dn.248 Ekonomickm dsledkem ropnch krizí byla stagflace, tj. hospodáská stagnace doprovázená silnou inflací. Svtová ekonomika pro ívala nejvt í hospodáskou recesi od dob druhé svtové války. Pro státy EHS a jiné vysplé státy byly krize rovn pínosem v tom, e donutila pistoupit k efektivnj ímu vyu ívání ropy a diverzifikovat zdroje a dodavatele. Toto období je poznamenáno také malm pokrokem v oblasti integrace, státy EHS se dokonce sna ily e it krizi samy a své postupy koordinovaly jen velmi omezen. V letech 1973 – 1983 státy EHS byly schopny omezit své dovozy ropy o 50 % a nahradit je zemním plynem a intenzivnj ím vyu itím jaderné energie.249 Po dvou ropnch krizích v 70. letech evropské státy chtly diverzifikovat dodavatele této suroviny, proto se sna ily ást dovozu ze stát OPEC nahradit dovozem z tehdej ího Sovtského svazu. Od poloviny 60. let sovtsk naftov prmysl pro íval bouliv rozvoj, v roce 1970 t ba nafty v SSSR dosáhla 335 mil. tun, piem ti tvrtiny ve kerch export smovaly do Západní Evropy. Nejvíce ze stát EHS ze Sovtského svazu dová ela Itálie, na druhém míst bylo Nmecko. Sovtské ceny byly v prmru o 30 % levnj í ne ceny svtové, proto se západním státm vyplatilo dová et z SSSR, by o vrazn vt í politické stablit ne v pípad OPEC se nedalo mluvit. Po rozpadu Sovtského svazu dostaly se ruské t ební firmy do velkch finanních problém a t bu musely dokonce omezovat, v roce 1988 Rusko t ilo 11,4 mil. barel denn, v roce 1998

247

Vran, J. Naftová otázka a mezinárodní vztahy. In: Mezinárodní vztahy, roník 6. 6/1973. str. 8.

248

Conant, M. The Geopolitics of energy. str. 160.

249

Energy In The European Union. European Documentation. str. 20.

- 66 -

u jenom 5,4 mil. barel.250 Teprve v roce 2000 do lo ke stabilizaci. Píchod Vladimíra Putina k moci a jeho politika vyvolává v Evropské unii novou diskusi na téma, zda Rusko je dostaten stabilní partner a jak se bránit vi potenciálním hrozbám. Tato otázka je po rozpadu Sovtského svazu velmi citlivá také proto, e Evropská unie se snaí podporovat demokratické reimy v postsovtskch státech a nezávislost tchto stát na Rusku, ím zasahuje do oblasti mocenskch zájm Ruské federace. Debaty o tom, zda Rusko pouívá energetické zdroje jako politickou zbra i ne, nejsou jednoznané. Zdá se, e nedávné spory Ruska s Ukrajinou a Bloruskem, jasn ukazují jakou cestou tento stát e í konflikty a pro Evropskou unii to musí bt jasnm signálem k tomu, aby svou politiku vi Rusku zpísnila. Spousta analytik se ale domnívá, e tyto obavy jsou pehnané, nebo v pozadí spor Ruska s Ukrajinou a Bloruskem jsou hlavn ekonomické dvody jako je napíklad neplacení dluh. Neochota lenskch stát Evropské unie vzdát se pravomocí v oblasti energetické politiky ve prospch orgán EU a vystupovat vi dodavatelm spolen, zvy uje monosti Ruska pi vyjednávání. Rostoucí poptávka v ín zvy uje jak ceny ropy, tak i riziko dodávek, Rusko ji deklarovalo zájem vybudovat produktovody do íny. Diverzifikace dodavatel ze strany EU naráí na diverzifikaci odbratel ze strany Ruska, v obou pípadech je stejn problém, a to nedostatek infrastruktury (produktovod), proto spolupráce v energetické oblasti je vhodná pro ob strany. Za zmínku stojí i rostoucí cena ropy, která je taená rostoucí poptávkou v ín, Spojench státech a Indii, politickou nestabilitou (válka v Iráku, spory Ruska s Ukrajinou, Gruzií atd.) a blíícím se ropnm zlomem. Kdy cena ropy pesáhla hranici 50 USD/barel, ekonomové pedpovídali zpomalení svtové ekonomiky, hospodáskou recesi, zv ení inflace a sníení nezamstnanosti, nic z toho se nenaplnilo. Situace se opakovala kdy se cena blíila k hranici 70 USD/barel, i v tomto pípad byla svtová ekonomika imunní. V íjnu 2007 pekroila cena jednoho barelu ropy hranici 88 dolar, dvody jsou práv politické, obavy, e Turecko zasáhne v severním Iráku proti kurdskm separatistm a na Blízkém vchod tak vzplane nov ozbrojen konflikt.251 V dlouhodobém mítku je jasné, e éra levné ropy, kdy nabídka pevy ovala poptávku, je nenávratn pry.

250



Lavika, V. Spekulanti enou cenu ropy vzhru. In: Hospodáské noviny, 17/10/2007, str. 22.

- 67 -

3. 4

Teorie ropného zlomu

V roce 1956, kdy Spojené státy byly stále jedním z nejvt ích producent ropy, americk petrogeolog Marion King Hubbert pedpovdl, e „ropná produkce kontinentální ásti Ameriky (USA bez Havaje a Alja ky) vyvrcholí v letech 1966 - 1972 a pak zane klesat“252. Ve svém lánku „Energie z fosilních paliv“, publikovaného v asopise Science, se zabval otázkou jak dlouho m e lidstvo zvy ovat svou spotebu fosilních paliv, ani by do lo k vyerpání zásob. Závr, ke kterému do el, a to e ka dé ropné pole podléhá zákonu poáteného vzestupu a následného sestupu, vyvolal v odbornch kruzích irokou diskusi a pevá n negativní reakce. Nicmén v 70. letech ji bylo jasné, e se Hubbert nemlil. Produkce USA dosáhla vrcholu v roce 1970, kdy bylo vyt eno 3,39 miliardy barel ropy a od roku 1971 trvale klesala.253 Pro oznaení bodu, od kdy zane ropná produkce pole klesat, se zaal pou ívat vraz Hubbertv zlom neboli také ropn zlom (peak oil). V souvislosti s touto teorií se mluví také o konci ropné éry, tj. éry kdy rst svtové ekonomiky byl pohánn nízkmi cenami ropy. Pro osud dne ní civilizace zejm bude klíov celosvtov ropn zlom. Z nejvt ích 65 producent ropy jich je za ropnm zlomem u více ne 50 – USA, Kuvajt, Norsko, Velká Británie, Rusko, Venezuela, ína, Indie, Austrálie, Katar, Omán, Libye atd. Velmi blízko k ropnému zlomu je i Saúdská Arábie.254 Zastánci teorie „peak oil“ oekávají, e k ropnému zlomu dojde v letech 2008 – 2015, nejoptimistitj ím odhadem je rok 2035. V souasné dob tato teorie má spoustu zastánc po celém svt, byla roz íena i na ostatní energetické zdroje, v publikacích i láncích na toto téma se pou ívá také vraz „peak gas“. Ke studiu této problematiky zalo ilo 18 stát vdeckou organizaci Aspo, která sdru uje vdce z lenskch stát s cílem urit co nejpesnj í datum zlomu, jeho následky a sna í se tento jev oddálit.255 Serióznost teorie prokazuje i prohlá ení Generálního editele spolenosti Statoil Helge Lunda, ten ve svém vystoupení pro norskou televizi uvedl, e ropná produkce stát vn OPEC dosáhne vrcholu v letech 2011 – 2012, piem ropná pole spolenosti Statoil dosáhnou zlomu a v roce 2015. Toto prohlá ení bylo svm zpsobem novinkou, nebo vyznlo z úst zástupce ropné spolenosti.256 O tom, e ropn zlom nastane ji nikdo nepochybuje, otázkou spí e 252

Ka ík, M. Ropn zlom a Richard Heinberg. In: Ekolist 07/07. str. 14.

253

Cílek, V. – Ka ík, M. Nejist plamen. str. 81.

254

Ka ík, M. Ropn zlom a Richard Heinberg. In: Ekolist 07/07. str. 15.

255

Více informací o organizaci lze najít na www.aspo-ireland.org nebo

256

Newsletter No. 81 – September 2007. The association for the study of peak oil and gas. str. 6. Dostupné na www.aspo-ireland.org

- 68 -

zstává kdy. Napíklad Cambridge Energy Research Associates (CERA) v listopadu 2006 vydala lánek ve kterém tvrdí, e ropn zlom nenastane díve ne v roce 2030 a v echny spekulace o dívj ím datu vedou k nestabilnímu investinímu prostedí.257 Tento lánek byl oste kritizován mnoha analytiky a vznikly obavy, e byl napsán na objednávku ropnch spoleností. Dr. Shokri M. Ghamen, vkonn pedseda vboru ídící libyjskou národní t ební spolenost, pro píruku OPEC Bulletin napsal lánek, ve kterém uvedl, e je teba si uvdomit, e „ropn zlom není o tom, e nám dojde ropa, nbr o tom, e ji nebude mo né zvy ovat produkci ropy tak, aby pokryla rostoucí poptávku“258, v této souvislosti lze s jistotou íct, e ceny budou i nadále rychle rst. Rst cen ropy vyvolal velk zájem o zemní plyn a technologie LNG umo uje ropu do urité míry nahradit. V pípad ostatních energetickch zdroj je diskutabilní jejich návratnost (EroEI), proto se o nich jako u substitutech ropy zatím nedá mluvit. Evropská unie sice nedeklarovala ádn spolen postoj k této teorii, nicmén jednotlivé lenské státy se teorii ji del í dobu vnují. Asociace Aspo byla zalo ena osmnácti státy, z toho deset stát bylo leny Evropské unie, pozdji pistoupily dal í 4 lenské státy. Státy EU rovn schválily rozsáhlé programy etící energii, které jsou vhodnou reakcí na danou teorii, a pokraují v diferenciaci zdroj se snahou lep ího vyu ití obnovitelné energie.

257

Skrebowski, Ch. Chris Skrebowski responds to CERA report debunking Peak Oil „Theory“. str. 1. Dostupné na http://www.aspo-

ireland.org/index.cfm?page=speakerArticles&rbId=5 258

Ghanem, Sh. Is the era of cheap oil really over? In: OPEC bulletin 11-12/07. str. 61.

- 69 -

Závr Cílem této práce bylo podat ucelen obraz o energetické politice EU. Pro dosa ení této ucelenosti jsem se v práci vnovala nejdív popisu jednotlivch zdroj energie, nebo práv jednotlivé zdroje energie formovaly a formují energetickou politiku. Poválená léta byla ve znamení uhlí a tato surovina byla pro Evropu po dvou svtovch válkách tak dle itá, e neváhala zalo it Evrospké spoleenství uhlí a oceli. Uhlí bylo postupn vystídáno zdroji energie s lep ími vlastnostmi, jako je ropa a pozdji i zemní plyn. Boom za ívala i jaderná energetika. Evropské státy musely na tento vvoj reagovat zmnou svch domácím energetickch politik, potlaením uhleného prmyslu a rozvojem ropného. Ropa, jako to univerzální a v estrann pou iteln zdroj energie, sehrala velkou roli pi nastartování silného rstu svtové ekonomiky v 60. letech. Toto období se vyznaovalo velmi nizkmi cenami ropy a pevy ováním nabídky nad poptávkou. Rozlo ení ropy je narozdíl od uhlí velmi nerovnomrné, nalezi t ropy jsou v jinch regionech, ne kde je po ní nejvt í poptávka. Druhá polovina 19. století se v nkterch publikacích oznauje za ropnou éru, domnívám se, e tato éra posunula evropskou energetickou politiku do jiné dimenze, hlavní náplní energetické politiky evropskch stát ji nebylo e ení problému mezi sebou, ale spolené vystupování navenek vi ropnm producentm. Tato zmna piná í nová rizika, která jsou spojená s bezpeností dodávek a s kolísáním cen ropy. Rozvoj jaderné energetiky, kter probíhal v 50. – 70. letech, byl utlumen po havárii v ernobylu. Vt ina evropskch stát svou strategii v oblasti atomové energetiky pehodnotila, a bu od atomovch elektráren úpln ustupuje anebo pouze nepokrauje ve vstavb novch reaktor. Ty státy, které jadernou energii dále vyu ívaly, zavedly písnj í bezpenostní opatení. V roce 1989 Rada vydala smrnici o informování obyvatelstva o krocích, které mají uinit v pípad mimoádné radianí situace. V souasné dob se ale zaíná mluvit o renesanci jaderné energetiky ve svt, dochází k uritému posunu ve veejném mínní obyvatelstva a levná cena spolu s dostupností se stávají dle itmi kritérii pi rozhodování. Otázkou ale zstává kam ukládat radioaktivní odpad a zda ho vbec ukládat a tím znemo nit jeho vyu ití pro dal í generaci. Nkteré varianty úlo i jsem ve své práci zmínila. Velkm pínosem pro spolenost bude reaktor zalo en na jaderné fúzi, vdci tuto reakci stále nemají prozkoumanou tak dokonale, aby

- 70 -

se mohla vyu ívat pro komerní úely, velké nadje se vkládají do mezinárodního projektu ITER, na kterém se podílí i Evropská unie. V souasné dob Evropa hledá alternativy k fosilním palivm a sna í se pehodnotit svj energetick mix ve prospch obnovitelnch zdroj energie. Tyto zdroje logicky piná í spoustu vhod, nicmén jejich malá energetická návratnost a závislost na klimatickch podmínkách neumo uje Evropskch státm zcela vrazn omezit roli fosilních paliv nebo je úpln vypustit. V médiích se stále astji objevují lánky o nadcházejícím ropném zlomu, které teorii Peak oil posouvají z vdecké roviny do roviny laické. Evropská unie se na tento vvoj sna í reagovat konkrétními programy na etení energie. Úsp nm píkladem tchto snah na národní úrovni je Dánsko, které dokázalo pemnit svou pozici z dovozce na vvozce. Pro srovnání se ve své práci vnuji i dal ím státm EU a jejich národním politikám. Krom bezpenostní dimenze je zde také otázka ivotního prostedí, nebo spalováním fosilních paliv se do ovzdu í uvoluje CO2, tedy jedna z píin globálního oteplování. Dlouho se mluvilo o tom, e tento problém vye í biopaliva, holandsk chemik Paul Crutzen ale oste napadl souasn trend zvy ování podílu biopaliv v automobilové doprav, nebo dle jeho názoru biopaliva produkují více oxidu dusného, ne se pvodn pedpokládalo a tím zvy ují oteplování zem a zvt ují ozonovou díru. Jako dal í alternativa k fosilním palivm se nabízí vodík, kter má potenciál nahradit klasická paliva hlavn v doprav. Spalováním vodíku vzniká jen voda a energie, zdá se,

e jedinou nevhodou je obtí né skladování vodíku, tento problém se v souasné dob vdci sna í e it. Úkolem energetické politiky je optimalizovat energetick mix tak, aby vpadek jednoho zdroje snadno nahradil jin zdroj, a zárove “vpadek” jednoho dodavatele neohrozil cel stát i seskupení stát a mohl bt postupn nahrazen dodávkami z jinch stát. Do energetické politiky se promítá celá ada aspekt – bezpenost dodávek, vliv na

ivotní prostedí, cena, mo nosti dopravy, ale také napíklad veejné mínní, piem ani jeden z tchto aspekt nelze vypustit. Ve své práci jsem se vnovala roli tchto aspekt v energetické politice Evropské unie.

- 71 -

Píloha 1

Francie SRN Itálie Belgie Holandsko Lucembursko Celkem

procento 28 28 28 7,9 7,9 0,2 100

1958 1,35 1,35 1,35 0,38 0,38 0,01 4,83

1959 2,32 2,32 2,12 0,65 0,65 0,016 8,29

1960 2,46 2,46 2,46 0,69 0,69 0,018 8,86

1961 2,58 2,58 2,58 0,73 0,73 0,02 9,22

1962 2,8 2,8 2,8 0,79 0,79 0,02 10,04

Francie SRN Itálie Belgie Holandsko Lucembursko Celkem

procento 30 30 23 9,9 6,9 0,2 100

1958 0,9 0,9 0,69 0,3 0,2 0,006 3

1959 8,5 8,5 6,5 2,8 2 0,06 28,5

1960 3,7 3,7 2,8 1,2 0,85 0,025 12,4

1961 12 12 9,2 4 2,8 0,08 40,2

1962 16,2 16,2 12,6 5,4 3,8 0,1 54,7

72

Píloha 2

Belgie Dánsko SRN Francie Irsko Itálie Lucembursko Holandsko Velká Británie

1973 27,3 17,2 146,2 123,8 5,5 95,2 1,6 29,5 108,2

1982 19,6 11 109 91,43 4,47 83,57 1,04 22,7 76,28

73

-28% -36% -25% -26% -18% -12% -37% -23% -30%

Seznam literatury

Bacher, P. Energie pro 21. století. Praha: Krigl, 2003. ISBN 80-902403-7-2.

Balla, J. Evropská integrace. Ostrava: Adventis, 2000. ISBN 80-900907-0-2.

Bayer, A. Energetická politika EHS a vhled do roku 1990. Praha: Ústedí vdeckch, technickch a ekonomickch informací, Úsek technickch a ekonomickch informací, 1986.

Cihelková, E. – Jak , J. Evropská integrace – Evropská unie. Praha: VE, 2004. ISBN 80-245-0854-0.

Cílek, V. – Ka ík, M. Nejist plamen. Praha: Dokoán, 2007. ISBN 978-80-7363122-2.

Coal and the internal energy market. Luxembourg: European Parliament, Directorate-General for Research, 1991. ISBN 92-823-0302-0.

Conant, M. The Geopolitics of Energy. USA: Westview Press, 1978. ISBN 089158-404-8.

Energy in the European Community. European Documentation. 1992.

EU Energy and Transport in Figures. Statistical Pocketbook 2004. Luxembourg: European Communities, 2004. ISSN 1725-1095.

Energy Policies of IEA Countries. Denmark. Paris: OECD/International Energy Agency, 2006.

Energy Policies of IEA Countries. The Czech Republic. Paris: OECD/International Energy Agency, 2005.

Energy Policies of IEA Countries. The United Kingdom. Paris: OECD/International Energy Agency, 2007.

Fajman, A. – Izák, V. Evropské atomové spoleenství. Praha: Ekonomick ústav SAV, 1968.

Hanák, J. Orwellovo století 1901-2000. Praha: Prostor, 2001. ISBN 80-7260-0478.

Hemansk, B. – toll, I. Energie pro 21. století. Praha: VUT, 1992. ISBN 8001-00817-7.

Izák, V. Energetické problémy a harmonizace energetické politiky EHS. Praha: Ekonomick ústav SAV, 1967.

La a, R. Jaderná energie a ná svt. Praha: Panorama, 1993. ISBN 80-7038-2309.

- 74 -

Lister, L. Europe´s Coal and Steel Community, An experiment in economic union. New York: Twentieth Century Fund, 1960.

Litera, B. – Hirman, K. – Vykoukal, J. – Wanner, J. Ruské produktovody a Stední Evropa. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. ISBN 80-86432-47-5.

Litera, B. – Makyta, B. – Hirman, K. – Vykoukal, J. – Wanner, J. Energie pro Evropu. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. ISBN 80-86861-70-8.

Marko, . Energetické zdroje a premeny. Bratislava: Alfa – Vydavatestvo technickej a ekonomickej literatúry, 1988. ISBN 80-05-00084-7.

Pelná, A. Uhlí základní surovina. Praha: Prmyslové vydavatelství, 1951.

Rybá, J. Kavkaz, Rusko a “nová velká hra” o kaspickou ropu. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. ISBN 80-86861-48-1.

The European Commission, 1958 – 1972. History and Memories. Luxemburg: European Communities, 2007. ISBN 978-92-79-05494-5.

Ty, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. Praha: Linde, 2001. ISBN 80-7201-296-7.

Velk slovník naun, Encyklopedie Diderot. Praha: Diderot, 1999. ISBN 8090223-1-2.

Periodika

Bis, J. esk pohled na spolenou energetickou politiku. Mezinárodní politika, 2006. . 6.Píruka Obnovitelné zdroje energie. Hospodáská komora eské republiky. Praha: íjen 2006

Ehl, M. Plyn a vyhnanci dlí Nmce a Poláky. Hospodáské noviny, 31/10/2006.

Kaík, M. Ropn zlom a Richard Heinberg. Ekolist. Roník XII. 2007. . 7.

Kuera, Z. CNG v doprav – rozvoj závisí na infrastruktue. Alternativní energie, roník X. 2007/4.

Lavika, V. Spekulanti enou cenu ropy vzhru. Hospodáské noviny. 17/10/2007.

Lékó, I. Maarské vidle – Evropsk projekt Nabucco má politické a ekonomické potíe. Euro, 23/4/2007.

Rekordní rok vtrník v Evrop. Alternativní energie. Roník X. 2007. . 2.

ízená termojaderná fúze. Zpravodaj eské energetické agentury. eská energetická agentura, roník 11, erven 2006.

- 75 -

Staík, J. Euroatom. Mezinárodní politika, kvten 1957.Stuhlík, J. Druba, která vyschla. Ekonom, 2007. . 2.

Serebrjakov, A. Rusko a EU – krok pes propast. Rusko v globální politice, 2006. . 2.

tekl, J. Vtrná energetika na území R a u soused. Alternativní energie. Roník IX. 2006. . 6.

Vran, J. Naftová otázka a mezinárodní vztahy. Mezinárodní vztahy. Roník 6. 1973. . 6.

Weiss, T. Energetická politika Evropské unie. Mezinárodní politika, 2006. . 6.

Zkapalnn plyn z Norska. Euro. 2007. . 40.

Elektronické zdroje

International Energy Outlook 2007. Energy Information Administration. May 2007. Dostupné na www.eia.doe.gov./oiaf/ieo/index.html

BP Statistical Review of World Energy June 2007. BP. Dostupné na www.bp.com/statisticalreview

Neuil, M. Vliv tepelnch elektráren na ivotní prostedí. Dostupné na www.ceu.cz/eia/casopis/1997/3/e-0302.html

www.futurecoalfuels.org

Ficner, F. – Kusák, M. Energetick balíek Eropské komise jako poátek nové energetické politiky EU. Parlamentní institut. Dostupné na www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-5-278.pdf

www.dieterhelm.co.uk

World Energy Outlook, edition 1994. International Energy Agency. Dostupné na http://www.iea.org/Textbase/publications/free_new_Desc.asp?PUBS_ID=1455

Píruka vybranch projekt úspor energie. eská energetická agentura. Dostupné na www.ceacr.cz

http://www.eva.ac.at/enercee/enlargement.htm

http://europa.eu.int/comm/energy_transport/

Fere, J Nová energetická politika Evropské unie a pozice eské republiky. eská informaní agentura ivotního prostedí. Dostupné na www.cenia.cz

www.energetika-eu.cz/ukladani-jaderneho-odpadu.htm

Solar Thermal Markets in Europe (Trends and Maket Statistics 2004). European Solar Thermal Industry Federation, June 2005. Dostupné - 76 -

http://www.estif.org/fileadmin/downloads/Solar_Thermal_Markets_in_Europe_2 006.pdf

EU Energy Policy Data, Commission Staff Working Document, Commission of the European Communities. Brussels. 2007. Dostupné na http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/doc/02_eu_energy_policy_data_en.pdf

Energy Policy Statement 2007. Dostupné na www.ens.dk

Fact Sheet eská Republika. Dostupné na http://ec.europa.eu/energy_transport/doc/aktsheets/country/mix_cz_cs_pdf

Belkin, P. CRS Report for Congress, The European Union´s Energy Security Challenges. Dostupné na http://www.ncseonline.org/NLE/CRSreports/07Jun/RL33636.pdf

Piebalgs: Jaderná energetika bude zcela bná. Dostupné na www.euractiv.cz/...

OPEC Bulletin, 11-12/06, Dostupné na http://www.opec.org/library/OPEC%20Bulletin/2006/OB11122006.htm

- 77 -

VYSOKÁ KOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH DIPLOMOVÁ PRÁCE Jevgenie Jelistratova

Recommend Documents