VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH
BAKALÁ SKÁ PRÁCE
2008
Alexandra Hlubu ková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH
Obor: Mezinárodní obchod
Komparace nových spolkových zemí Spolkové republiky N mecka (bakalá ská práce)
Autor: Alexandra Hlubu ková Vedoucí práce: Ing. Zuzana Stuchlíková
2
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma „Komparace nových spolkových zemí Spolkové republiky N mecka“ vypracovala samostatn . Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.
V Praze dne 17.5.2008
………………… Podpis studenta 3
Pod kování: Na tomto míst bych ráda pod kovala své vedoucí práce Ing. Zuzan Stuchlíkové za nesmírnou trp livost a vst ícný p ístup v pr b hu vypracovávání této bakalá ské práce, v etn všech odborných p ipomínek. Rovn ž bych ráda pod kovala svým nejbližším, kte í se podíleli na korektu e textu.
4
Obsah Seznam graf ............................................................................................................. 6 Seznam tabulek .......................................................................................................... 6 Úvod ........................................................................................................................... 7 1
Stav a problémy hlavních sektor východon meckého sociáln ekonomického
systému ...................................................................................................................... 9 1.1
1.1.1
Stárnutí n mecké populace................................................................. 11
1.1.2
Zam stnanost...................................................................................... 15
1.2
Specifika podnikové sféry........................................................................... 17
1.2.1
Pr mysl ............................................................................................... 17
1.2.2
Malé a st ední podniky ........................................................................ 21
1.3
Vládní zásahy na trhu práce....................................................................... 24
1.3.1
Politika plošného tarifu ........................................................................ 24
1.3.2
Sociální reformy .................................................................................. 24
1.4 2
Vybrané charakteristiky východon meckého obyvatelstva........................... 9
Vliv globalizace na sociáln ekonomický systém ....................................... 26
Potenciál jednotlivých nových spolkových zemí ................................................ 29 2.1
Meklenbursko - P ední Pomo any .............................................................. 30
2.2
Braniborsko ................................................................................................ 31
2.3
Sasko ......................................................................................................... 33
2.4
Durynsko .................................................................................................... 34
2.5
Sasko - Anhaltsko....................................................................................... 35
2.6
Potenciál nových spolkových zemí -shrnutí................................................ 37
Záv r ........................................................................................................................ 39 Použitá literatura....................................................................................................... 40
5
Seznam graf Graf 1: Pr m rný v k obyvatel k 31.12.2006 ve správních m stech a zemských okresech ................................................................................................................... 11 Graf 2: P ír stek resp. úbytek obyvatelstva v Sasku 1989-2006 (v tisících) ........... 12 Graf 3: Podíl cizinc dle spolkových zemí (v %, rok 2005) ....................................... 13 Graf 4: Hospodá ská struktura nových spolkových zemí (procentuální podíly jednotlivých sektor na nominálním HDP), rok 2006 ................................................ 18 Graf 5: P í iny chronického nedostatku kapitálu samostatn stojících východon meckých malých a st edních podnikatel ................................................ 23 Graf 6: Vývoj po tu nezam stnaných v letech 1991-2007 v Meklenbursku-P edním Pomo ansku.............................................................................................................. 25
Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj po tu obyvatel, ro ní pr m r na 1,000 obyvatel............................ 13 Tabulka 2: OSV a zam stnanci (jejich podíl na obyvatelstvu), jejich podíl na jednotlivých hospodá ských segmentech (v tis.)....................................................... 15
6
Úvod Po átkem roku 2003 se erveno-zelená vláda Spolkové republiky N mecka (SRN)
vydala
cestou
reforem
v ele
ministrem
hospodá ství
Wolfgangem
Clementem1. Kontroverze ohledn t chto reforem, jejich vliv na rozd lení d chod a záporné dopady pro konkrétní lokality byly p í inou pokra ujícího pesimismu a ned v ry mezi obyvatelstvem. Ko eny tohoto negativismu sahají na po átek 90. let 20.století (v západním N mecku po átek 70. let). Lidé za tu dobu tém
rezignovali
na hledání práce lépe vyhovujícím jejich p edstavám. Žádný jiný evropský národ nevyhlížel v té dob
do budoucna tak zasmušile, jako práv
N mci. Dle
Eurobarometru v ila pouze jedna p tina dotázaných, že v p íštích p ti letech se jim povede lépe než dnes2. Propastné rozdíly zp sobené povále ným uspo ádáním byly a jsou dodnes významnou p ekážkou v p ibližování životní úrovn
západního a
východního N mecka. Oproti jiným evropským tržním ekonomikám, kde se d v ra obyvatel v lepší budoucnost pohybovala kolem 50% dotázaných, má v N mecku tento pesimismus reálné hospodá ské p í iny. Špatná o ekávání jsou sama o sob brzdou hospodá ského rozvoje, jakýsi „za arovaný kruh“. Cílem p edkládané bakalá ské práce je charakterizovat stav, poukázat na problémy a vystihnout trendy dalšího vývoje n meckého hospodá ství na po átku 21. století. D raz je kladen na východní
ást Spolkové republiky
N mecko. Práce usiluje o komparaci nových spolkových zemí ve vybraných oblastech. Bakalá ská práce je rozd lena do dvou navazujících kapitol. V první nahlíží na fungování ekonomiky ze
ty možných úhl
ásti
a to dle subjekt , které
ovliv ují výši a strukturu hrubého domácího produktu (HDP). U každého sektoru je v nována pozornost jeho stru né charakteristice a vybraným hlavním problém m i souvisejícím témat m, která se odráží v celkovém postavení N mecka ve sv tové
1
Wolfgang Clement (*7.7.1940) byl p edsedou vlády Severního Porýní – Vestfálska v letech 1998-
2002 a spolkový ministr hospodá ství a práce v letech 2002-2005 (Superministerium). V sou asné dob toto ministerstvo již neexistuje, bylo nahrazeno ministerstvy hospodá ství a technologií, práce a sociálních v cí a zdravotnictví. 2
Standard Eurobarometer 59, Public Opinion In The European Union, Spring 2003, National Report:
Germany: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb_arch_en.htm
7
ekonomice. Zkoumané souvislosti by m ly p edstavovat úvod do problematiky dnešních základních ekonomických otázek v kontextu globalizace jako fenoménu naší doby. Reformy sou asné (i minulé) spolkové vlády si kladou za cíl minimalizovat nep íznivé demografické a ekonomické dopady zm n v jednotlivých subsektorech národního hospodá ství. Jak se to vlád
da í, resp. jaké ú inky v bec má
hospodá ská politika SRN na jednotlivé ekonomické subjekty bude demonstrováno také na statistických údajích. Vzhledem k tématu práce je statistická analýza provedena p edevším u nových spolkových zemí, u nichž je hospodá ská situace nejvíce alarmující; reformy jsou zde základem pro usm rn ní dalšího vývoje transformace probíhající od po átku 90. let. Ve druhé ásti práce jsou nové spolkové zem p edstaveny z pohledu jejich ekonomického potenciálu. Jsou zde popsána pozitiva sou asného vývoje. Zem jsou navzájem komparovány za ú elem postihnutí obecných trend vývoje hospodá ství.
8
1
Stav a problémy hlavních sektor východon meckého
sociáln ekonomického systému
1.1
Vybrané charakteristiky východon meckého obyvatelstva Východon mecké obyvatelstvo se po celou dobu transformace potýkalo
s adou zm n v charakteru a zp sobu fungování zdejšího sociáln -ekonomického systému. Následkem
ady vládních reforem se zde nap . zvýšila výrazn
nezam stnanost, prohloubila chudoba a vzrostla emigrace. Relativní chudobou je dnes postiženo v n kterých oblastech východního N mecka až 20 % výd le n schopných lidí. Postihuje zejména rodiny, jejichž n kte í lenové jsou dlouhodob bez práce. Alarmující není po et takových rodin, ale p edevším projevy rostoucího úpadku region , kde tito lidé žijí. Konkrétn mají podobu uzav ených obchod , bank, chyb jících restaura ních za ízení a p ibývajících „ghett“, a to v d sledku vysoké nezam stnanosti a masových p esun pracovních sil. Vládní reformy, které se tento problém snaží ešit, jsou ozna ovány jako Hartz I-IV (viz kapitolu 1.3.2). P vodní p í inou poklesu po tu obyvatel m stských aglomerací a jejich zna ná
depopulizace
je
bezpochyby
rušení
tisíc
pracovních
míst
po
znovusjednocení N mecka. Nejsiln ji jsou postižena m sta o po tu 100-200 tisíc obyvatel
s jednoodv tvovým
(Meklenbursko-P ední
hospodá stvím.
Pomo ansko),
Halle
Gera
(Durynsko),
(Sasko-Anhaltsko)
a
Rostock Schwerin
(Mekl.P ední Pomo ansko) p išly v období 1990 až 2005 o více než 20 % svého obyvatelstva.3 Nap íklad v Sasku- Anhaltsku zanikly podniky zam stnávající velký po et obyvatel (Filmfabrik ORWO, chemický kombinát Bitterfeld). Postižena byla tém
všechna odv tví, p edevším ale sociální zázemí v tšiny t ch obyvatel, kte í
zde z stali avšak nezam stnaní. N které zdroje uvád jí, že se jedná až o t etinu p vodního obyvatelstva4. 3
City population, www.citypopulation.de
4
www stránky n meckého zpravodajského kanálu n-tv, http://www.n-
tv.de/Leere_Taschen_Hunger_Scham_Neue_Armut_Hartz_IV/161020062717/721707.html k 15.5.2008
9
Hlavní problém nevyužité pracovní síly leží v silných strukturálních zm nách v ekonomice. Lidé se cítí izolováni, ba dokonce vylou eni ze spole nosti, nebo v nových pr myslových oblastech jsou denn
nabízeny stovky pracovních míst,
ovšem pouze pro vysoce kvalifikované uchaze e, kte í jsou naopak nedostatkovým zbožím. Nap . v Sasku- Anhaltsku je 17,5% nezam stnanost, v Magdeburgu je na podpo e tém
40 tisíc z 226 tisíc obyvatel. Lidé ztrácejí vazby na svoje tradi ní
prost edí a zažité denní návyky, upadá jejich sociální status, protože vzd lání a kreativní trávení volného
asu jsou pro n
nedostupné. Tito lidé jsou závislí na
sociálních dávkách i podporách v nezam stnanosti. Struktura
obyvatelstva
zejména
ve
východní
ásti
N mecka
je
charakteristická zejména frustrací z nezam stnanosti, odlivem obyvatel v produktivním v ku a obecn stárnutím populace.
10
1.1.1 Stárnutí n mecké populace Dalším, již zmín ným problémem východního N mecka je nep íznivý demografický vývoj. Na obrázku 3 vidíme pr m rný v k obyvatelstva, který je vyšší práv ve východní ásti N mecka. Graf 1: Pr m rný v k obyvatel k 31.12.2006 ve správních m stech a zemských okresech
Zdroj: Spolkový statistický ú ad, https://wwwec.destatis.de/csp/shop/sfg/bpm.html.cms.cBroker.cls?cmspath=struktur,vollanzeige.csp&ID=1021246
Fenomén stárnutí populace je ur ován dv ma tendencemi: úbytkem obyvatelstva v d sledku migrace a snižující se porodností. Vhodnými popisnými ukazateli pro analýzu p ír stku populace jsou migra ní saldo, p irozený p ír stek
11
(resp. úbytek) obyvatelstva. P íklad Saska reprezentuje vývoj obou tendencí v nových spolkových zemích. Graf 2: P ír stek resp. úbytek obyvatelstva v Sasku 1989-2006 (v tisících)
Zdroj: Statistický zemský ú ad Saska, www.smwa.sachsen.de/set/431/Standortbericht%202007.pdf
Úbytek obyvatelstva v d sledku migrace. Regiony ztrácející na obyvatelstvu
elí dramatické situaci, kdy se zesiluje
konkurence více prosperujících oblastí, a tak namísto spolupráce nastupuje boj nejenom o koup schopné a vzd lané obyvatelstvo, ale také o dotace ze spolkového a zemských rozpo t .. D vodem emigrace tedy m že být nejen pot eba uplatn ní na neexistujících pracovních místech, ale také pesimistické o ekávání budoucího vývoje regionu, odkud migrující obyvatelé pochází. Nezávisle na tomto trendu vykazují jednotlivé nové spolkové zem
regionální zvláštnosti.
Braniborsko je jedinou z nových spolkových zemí, u které je patrný p ír stek obyvatelstva v pr b hu devadesátých let, a to i p esto, že je hned po MeklenburskuP edním Pomo ansku nejmén
osídlenou zemí. T ží ze své polohy berlínské
periférie. Silnou stránkou Braniborska je rovn ž atraktivní krajina s potenciálem pro možnosti p ím stské rekreace a volné plochy k usídlení.
12
Tabulka 1: Vývoj po tu obyvatel, ro ní pr m r na 1,000 obyvatel Zem
1991
1999
2003
2007
Braniborsko
2562,0
2593,8 ( )
2576,1 ( )
2542,0 ( )
Durynsko
2591,4
2455,6 ( )
2382,4 ( )
2300,5 ( )
1907,7
1794,2 ( )
1737,8 ( )
1687,1 ( )
Sasko
4721,6
4475,0 ( )
4334,2 ( )
4234,0 ( )
Sasko-Anhaltsko
2849,1
2662,7 ( )
2535,4 ( )
2428,5 ( )
MeklenburskoP ední Pomo any
Zdroj: Zemský statistický ú ad Berlína a Braniborska, Výro ní zpráva za rok 2007, www.statistik-berlinbrandenburg.de/publikationen/Stat_Berichte/2008/SB_P1-1_j07_BB.pdf
Z demografických dat o po tu p ist hovalc je z ejmé, že se tito práceschopní imigranti, schopní p isp t k ekonomice regionu, usídlují v západních ástech zem . Kompenzace úbytku mladých N mc
p ílivem cizinc
(mnohdy však mén
kvalifikovaných)5 se nekoná. D vodem pro to jsou zna né rozdíly ve mzdách a p edevším již existující subkulturní zázemí pro n . Rozhodn animosita východních N mc v
nep idá ani silná
i jiným kulturám.
Graf 3: Podíl cizinc dle spolkových zemí (v %, rok 2005)
Zdroj: Zemský ú ad sociálního zabezpe ení Braniborska, www.lasv.brandenburg.de/sixcms/media.php/4055/Tab.2.4.a.pdf
5
Technická univerzita Dráž any, studie Qualifikationsspezifische Arbeitslosigkeit: Gibt es Unterschiede zwischen Deutschen und Immigranten? http://www.tu-dresden.de/wwvwlfw/media/PDF/CEPE/005_immigranten.pdf
13
Úbytek obyvatelstva v d sledku snižující se porodnosti. V d sledku uvedeného vývoje dnes p ipadají na jednoho seniora (65 a výše let) ve východním N mecku t i produktivní lidé (15-64 let). V p íštích 20 letech bude dle odhad (za p edpokladu nezm n ného vývoje) tento „starobní kvocient“ r st až k hranici jeden ku dv ma, v dalších 40 letech 1:1. Po et starc
(nad 80 let) se
6
minimáln ztrojnásobí. Demografický trend je jasn daný. N mecká ve ejnost se k demografické zm n
staví typicky n mecky; bu
nastupuje úplná ignorace tohoto
faktu, nebo pochmurný fatalismus. Mezi d chodci je situace pon kud jiná. Zhruba polovina dotázaných uvádí, že se jim osobní materiální situace ve srovnání s životem v bývalé N mecké demokratické republice (NDR) zlepšila. Jedná se zejména o kvalitu bydlení, možnosti výb ru spot ebních statk
a cestování. Názory této sociální skupiny jsou tak
vzhledem k její závislosti na d chodových dávkách p esným odrazem provád né hospodá ské politiky. Obecn
však pro pozorovatele, p edevším ze západního
N mecka, nep ináší rostoucí blahobyt východon mecké spole nosti odpovídající „dobré zdraví spole nosti“. Je-li v západním N mecku se sou asným uspo ádáním spole nosti spokojeno 73 % N mc , ve východní ásti je jich jen 48 %. Toto íslo neznamená všeobecnou nenávist k systému, poukazuje pouze na skute nost, jak radikálním zp sobem (zejména pro obyvatele) sem byl p enesen a frustraci zp sobenou transformací.
Též fenomén rodiny je v této souvislosti vystaven silným
útok m. Rodina je v mnoha p ípadech pouze spole enstvím pro zajišt ní potravy a spánku, nez ídka spojeným pouze spole ným pobytem ve stejném byt na n kolik málo no ních hodin. Vysoké celkové náklady na skute nou výchovu d tí, tedy náklady na živobytí, plus ušlý zisk matky i ženy v domácnosti na plný úvazek do 18 roku dít te, zp sobují v porovnání bezd tných domácností dramatický pokles životního standardu. Stárnutí populace ve východní
ásti N mecka je zp sobeno dv ma
hlavními faktory. D vod migrace obyvatel v produktivním v ku spo ívá v 6
P evzato z MÜLLER, Henrik. Wirtschaftsirrtümer : Richtigstellungen von Arbeitszeitverkürzung bis
Zinspolitik, strana 231 7
Sozialistische Positionen, Beiträge zu Politik, Kultur und Gesellschaft;
www.sopos.org/aufsaetze/3f9a8f8e1b924/1.phtml
14
nedostate ném zabezpe ení
pracovního
regionech, i když tento trend znateln
uplatn ní
v transformujících se
ustupuje od po átku nového tisíciletí.
Závažn jším problémem je klesající porodnost, resp. rostoucí p evis po tu zem elých na živ narozených a neschopnost p ilákat perspektivní imigranty.
1.1.2 Zam stnanost Zde bych se ráda vrátila k již zmi ovanému „starobnímu kvocientu“. Domnívám se však, že tento ukazatel nemá dostate nou vypovídací schopnost pro negativní hodnocení sou asné demografické situace a možných budoucích problém na trhu práce. Po et obyvatel v produktivním v ku (tzn. 15-64 let) nelze zam nit s po tem lidí skute n
pracujících. Neb ten kdo pracuje, vytvá í (hospodá sky
využitelné) statky a služby, p ispívá k nar stání blahobytu spole nosti a ten platí dan , které stát posléze využívá k financování statk ve ejných. Ten, kdo nepracuje, nevytvá í nic. Samoz ejm m že pro spole nost vykonávat cenné služby, jakými jsou nap . výchova d tí, pé e o slabé
leny rodiny,
estné (neplacené)
innosti,
sousedská výpomoc. Zejména ve stárnoucí a vymírající spole nosti, jako je ta evropská, musí ob ané více pracovat, aby zajistili životní standard nevýd le n inným, potažmo d chodc m. V posledních letech se ale struktura zam stnaných neomezuje pouze na lidi v produktivním v ku. Na základ d chodové reformy z roku 2004 se zvyšuje podíl pracujících d chodc .8 Struktura zam stnanosti dle hospodá ských sektor Jako ve všech západních pr myslových zemích probíhá i v n meckém pr myslu již adu let zásadní prom na jeho struktur. Význam pr myslu nadále klesá a na jeho místo nastupuje stále více sektor služeb. Z tabulky nejv tší
. 2 je patrné, že
ást lidí pracuje v sektoru služeb. Ale i tak je pr mysl stejn
jako d íve
nejd ležit jším pilí em n meckého hospodá ského systému a má ve srovnání s ostatními pr myslovými zem mi, nap . Velkou Británií a USA, širokou základnu – v pr myslových odv tvích ve východním N mecku pracuje stále jeden milión lidí (v celém N mecku osm milion lidí). 8
Webové stránky spolkového deníku Welt;
http://www.welt.de/politik/article1902784/Immer_mehr_Aeltere_muessen_trotz_Rente_arbeiten.html
15
Tabulka 2: OSV
a zam stnanci (jejich podíl na obyvatelstvu), jejich podíl na jednotlivých
hospodá ských segmentech (v tis.)
Zem
2006
2007
produktivních
výd le n
obyvatel
inných
Zem d lství,
Výrobní sféra9
lesnictví,
bez
rybolov
stavebnictví
Staveb-
Sektor
nictví
služeb
(% populace)
(% populace)
2884,1
1944,5
41,4
360,5
160,3
1382,3
(67,7%)
(45,9%)
(2,1%)
(18,5%)
(8,2%)
(71,1%)
SASKO–
1687,5
1004,0
28,7
162,1
78,1
735,1
ANHALTSKO
(68,7%)
(41,3%)
(2,9%)
(16,1%)
(7,8%)
(73,2%)
1611,8
1016,5
19,3
186,2
60,3
460,1
(69,4%)
(44,2%)
(2,7%)
(25,6%)
(14,2%)
(63,4%)
1829,6
1034,4
37,6
143,3
93,7
759,7
(71,7%)
(40,7%)
(3,6%)
(13,9%)
(9,1%)
(72,8%)
MEKLENBURSKO-
1168,7
725,0
28,2
82,8
53,9
560,1
P. POMO ANY
(69%)
(43%)
(3,9%)
(11,4%)
(7,4%)
(77,3%)
SASKO
DURYNSKO BRANIBORSKO
Zdroj: Zemský statistický ú ad Berlín Brandenburg, http://www.statistik-berlinbrandenburg.de/publikationen/Stat_Berichte/2008/SB_P1-1_j07_BB.pdf
Struktura výd le n
inných dle jejich za azení v pracovním procesu
Na následující tabulce je na p íkladu Saska Anhaltska ukázán vývoj struktury výd le n
inných dle jejich za azení v pracovním procesu.
Tabulka 3: Za azení výd le n
inných v Sasku Anhaltsku dle profese (vývoj 2000-2006, v tisících) OSV
Výd le ní celkem
Ú edníci
Zam stnanci
D lníci
2000
1064,1
70,2
45,1
497,3
450,0
2001
1059,5
73,8
46,0
533,5
411,1
2002
1052,1
74,2
40,1
526,5
406,3
2003
1050,9
80,3
40,6
508,0
415,5
2004
1018,3
85,8
43,8
485,5
397,8
2005
1034,7
97,1
43,3
516,8
368,1
2006
1065,9
98,3
41,4
542,9
376,5
Zdroj: Zemský statistický ú ad Saska-Anhaltska, http://www.stala.sachsenanhalt.de/Internet/Home/Daten_und_Fakten/1/12/122/12211/Erwerbstaetige_nach_Stellung_im_Beruf.html
9
Statistika rozlišuje mezi výrobním a zpracovatelským sektorem pr myslu. Zpracovatelský sektor
zahrnuje klasická pr myslová odv tví jako automobilový, strojírenský nebo chemický pr mysl. Výrobní obory v sob nesou jednak zpracovatelský pr mysl, dodávky energie a vody a stavebnictví.
16
Z tabulky . 3 jasn vyplývá nap íklad skute nost, že mezi výd le n
innými
stále p etrvává více než jedna t etina lidí bez kvalifikace10. Co se tý e lidí s kvalifikací, není pro ekonomiku rozhodující primárn
po et, ale jejich pozd jší
uplatn ní na trhu práce.11 Zam stnanost
v nových
spolkových
zemích
je
charakteristická
t í tvrtinovým zastoupením v sektoru služeb. Vysokou zam stnanost si udržují tradi ní pr myslová odv tví: automobilový, elektrotechnický, strojírenský a chemický pr mysl. D lnické profese stále tvo í více než jednu t etinu pracovních míst a to i p esto, že v absolutních íslech se jejich po ty snižují. Znatelná je i mnohdy marná snaha snižovat stavy ú edník .
1.2
Specifika podnikové sféry
1.2.1 Pr mysl Východon mecký
pr mysl
se
nachází
z velké
ásti
v rukách
západon meckého kapitálu a je charakterizován jako odv tví závislé na západních koncernech a transferových platbách. Produkce je stále z velké ásti málo intenzivní na výzkum a jen v n kolika málo p ípadech základnou pro vytvo ení sí ované regionální struktury.12 Struktura produktivity odv tví je velmi pestrá. Zdejší automobilový pr mysl, chemický nebo energetika jsou mezinárodn
konkurenceschopné. N které obory,
nap íklad stavebnictví, absolvovaly období útlumu ve druhé polovin devadesátých let v d sledku poklesu investic. Další odv tví, jako nap . strojírenství, si sice stojí na mezinárodním poli relativn
dob e, avšak v dlouhodob jším horizontu jim hrozí
výrazný pokles zap í in ný nedostate nými inovacemi. U ocelá ství a textilního pr myslu poklesl v minulých letech výrazn jejich objem, protože na n p sobí silná
10
Po átkem devadesátých let p edstavovali d lníci až jednu polovinu výd le n
11
V N mecku uplatní své znalosti na trhu práce 87% vystudovaných muž a 78% žen.
12
P íkladem „sí ované regionální struktury“ je region st edního N mecka „Mitteldeutschland“, Spolkový ú ad
Saska, Iniciativa pro region st edního N mecka,
http://www.statistik.sachsen.de/11/wim_statistik_1_2007.pdf
17
inných.
konkurence zemí s nízkými mzdovými náklady a došlo také k nasycení odbytových trh . Jsou podniky, které hledají kvalifikované zam stnance a naproti tomu podniky, které musí ve velkém propoušt t. P í inou je politika plošného tarifu13, zejména u velkého množství zam stnanc se st edními p íjmy. P echod na tržní princip by byl ú inným zp sobem k jinému p erozd lení p íjm . Ten by omezil strnulosti na trhu práce. Pr mysl již dávno není základnou blahobytu, jak o N mecku d íve prohlašovali n kte í jeho státníci. Je tomu tak proto, že N mecko do jisté míry lpí na svých tradi ních pr myslových odv tvích. V hovorovém jazyce je „pr mysl“ synonymem pro „hospodá ství“ také dnes, když už se odv tví výrobního sektoru dávno nepodílí z nejv tší ásti na tvorb HDP. Graf 4: Hospodá ská struktura nových spolkových zemí (procentuální podíly jednotlivých sektor na nominálním HDP), rok 2006
27,40%
1,70%
Zem d lství, lesnictví, rybolov
22,50%
Pr mysl bez stavebnictví Stavebnictví
5,60% 24,40%
18,40%
Obchod, pohostinství, doprava Finan nictví pronájmy, podnikové služby Ve ejné a soukroméslužby
Zdroj: Studie VŠ Magdeburg, Stendal, http://www.stendal.hs-magdeburg.de/project/konjunktur/image031.gif
Po n meckém znovusjednocení dochází k plynulému odbourávání tradi ních pr myslových kapacit, tedy i alokaci pracujících v tomto odv tví a tlak na jejich p esun do více efektivních odv tví. Vysoká konjunktura druhé poloviny devadesátých let tuto likvidaci východon meckého pr myslu zbrzdila, aby se v novém tisíciletí mohl
13
Politika plošného tarifu se opírá o nivelizované ur ení mezd, u nás obdoba tabulkového ur ení plat
18
obnovit strukturální obrat od pr myslu k produktivním a kapitálov
náro ným
innostem ve znamení (zejména soukromých) investic do výzkumu a vývoje. Tradi ní pr myslové podniky jsou i nadále nejv tšími co do zásoby kapitálu. Automobilový, strojírenský a chemický pr mysl tvo í jádro n meckého hospodá ství. Jejich zastaralost a nekonkurenceschopnost byla pod tlakem otev ení hranic na po átku 90. let (po p ipojení nových spolkových zemí k Evropským spole enstvím) a postupující globalizací sv tového hospodá ství eliminována technologickou revolucí, do níž se podniky s t žkostmi zapojily. „Staronové“ podniky se za aly lépe prosazovat v globální konkurenci také s p isp ním státu a spole nosti. Tradi ní pr myslová odv tví ale dnes nejsou p íliš dynamická, obecn spíše stagnují. Nové perspektivní závody vznikají pouze za pomoci vysokých státních subvencí (vzhledem k tomu, že samy by nebyly schopny konkurovat nízkým pracovním náklad m podnik
využívajících pracovníky z východní Evropy nebo
rozvojových zemí). Tak nap íklad poté, co vyhodnotila automobilka BMW vícero evropských m st, rozhodla se pro stavbu své pobo ky v Lipsku. Saská zemská vláda za to p islíbila finan ní dotace do výše 450 milión eur. Za jiné situace by tato firma bývala šla do na
tvrtin
ech (nap . do pr myslové zóny v okolí Kolína), kde jsou mzdy a platy
východon mecké úrovn . Opa ným p íkladem je p evzetí akciové
spole nosti, pr myslového koncernu Mannesmann D2 gigantem Vodafone v roce 2000 nebo etné fúze ve farmaceutickém pr myslu a p esuny vlastnictví do rukou mezinárodních koncern . Konkurence
ve
sv t
je
u
pr myslového
zboží
z ejm
jednou
z nejintenzivn jších v d sledku snadné p epravy zboží p es hranice. Navíc veškeré výrobky podléhají mezinárodním certifikát m kvality ISO, ímž je zabezpe ena jeho srovnatelnost. Konkurence vyvíjí neustálý tlak na mzdy a zam stnanost. Navíc je pr mysl siln
cyklickým odv tvím. Vytížení jeho kapacit v pr b hu hospodá ského
cyklu zna n
kolísá a též je velká
ást pr myslových výrobk
exportována na
prom nlivé trhy. N mecká ekonomika je na exportu, a tudíž i na situaci d ležitých odbytových trh siln závislá. (Tak nap íklad v dob útlumu partner v zahrani ním obchodu (p elom tisíciletí) se n mecká ekonomika také výrazn propadala.)
19
Nástroji, kterými stát brzdí strukturální p em nu, je možné zd vodnit p etrvávající slabost východon meckého hospodá ství. Nástroje jsou následující: Politika plošných tarif p i ur ování mezd v n kterých pr myslových odv tvích. Politiku
spolurozhodování,
která
se
uskute
uje
partnerstvím
vedení
spole nosti a její odborové rady. Vzd lávací systém (duální systém odborného vzd lání) zajiš uje na jedné stran
flexibilitu ve výrob
n meckého automobilového a strojírenského
pr myslu, ale na stran p ináší jen velmi omezenou kvalifikaci: ten kdo p ijde o svou práci, hledá s námahou novou. Také tento systém idealizuje obrázek kvalifikovaných d lník a odrazuje mladé lidi v aspiraci na vyšší vzd lání. Nedostate ná podpora rozvoje trh
s rizikovým kapitálem pro financování
podnik , a tudíž špatná scéna start-up. Nedostate né subvence sm ující do výzkumu a vývoje pr myslových odv tví budoucnosti. Nadm rná byrokracie. D vodem je zna ná velikost pr myslových podnik , velké množství vlastního kapitálu a relativn velký po et v nich zam stnaných lidí. Východon mecké podniky mají ve svém bezprost edním okolí velkou moc. Jejich vedení si zachovává také p ímý vliv na hospodá sko politická rozhodnutí a ú astní se také správy sociálního zabezpe ení. Mají dlouhou historii, jsou sdruženy do spolk , ímž je dána jejich silná vyjednávací pozice a napojení na politiku a správu zem . Nap . Svaz N meckého pr myslu (BDI) je považován za nejvyšší politickou instanci spolkového hospodá ství. Odbory na stran zam stnanc ztrát
mnoha
svých
len .
mají totéž postavení a to navzdory
Zast ešující
spolek
DGB14
(Deutsche
Gewerkschaftsbund) zastupuje miliony zam stnanc , a to zejména proto, že zájmy subjekt z jiných odv tví nejsou takto organizovány. N mecký pr mysl prochází již od po átku devadesátých let zásadní p em nou své struktury. Zejména z d vodu dlouhé tradice a výsadního postavení tohoto sektoru národního hospodá ství je vysoce subvencován ze strany státu, aby obstál v mezinárodní konkurenci. Chronická slabina 14
N mecký odborový svaz, http://www.dgb.de/dgb/aufbau.htm/
20
n meckého pr myslu doposud tkví v nedostatku investic do nových, inovativních a vysoce produktivních obor , odlivu vysoce kvalifikované pracovní síly a importu špi kových technologií.
1.2.2 Malé a st ední podniky Rozp tí velikosti podnik , které jsou považovány za st ední, kolísá. Majitelem podniku st ední velikosti je obvykle ten, kdo je „pánem“ ve svém rodinném podniku. Firma nesmí vykazovat velikost koncernu, má maximáln ro ní obrat 1-50 milión
10-499 zam stnanc
a
eur. Také není vedena profesionálními manažerskými
metodami. Dle statistiky15 dosahují st ední podniky kolem poloviny p idané hodnoty v podnikatelském sektoru, zam stnávají kolem 70 % pracujících. Od roku 2001 se dostalo p es 40 000 malých a st edních podnik (MSP) do konkurzu. Mnoho rodinných firem skon ilo s podnikáním, prodalo svoje živobytí, nebo našlo záchranu ve fúzích nebo vhodných kooperacích. Mohutná konsolida ní vlna „p eválcovala“ malé a st ední podniky. Ve špatné situaci malých a st edních podnik se nacházela jedna ze zásadních p í in trvající slabosti hospodá ského r stu východon meckých zemí, a proto se jejich problémy staly problémy celé zem . Rodinné podniky sužuje n kolik chyb v samotné konstrukci ídících proces ve firm . Rodina je mnohem kriti t jší ve vedení než analytikové a manaže i, což se projevuje špatnou adaptabilitou na nové situace. Osobn
zainteresovaní vlastníci
sledují dlouhodobý cíl zachovat podnik dalším generacím, ovšem mnohdy se stane klí ovou neznalost nauky o podnikovém hospodá ství. Kontrola, strategické plánování, systematická personální politika, chyb jící data. Podnikatelé si poznatky osvojují po dlouhá léta, intuicí, náhodou. Dokud je hospodá ská situace dobrá, firmy fungují a prosperují. Nejv tší výhoda rodinných podnik
je zárove
jejich nejv tší
nevýhodou. Fixace na osobnost podnikatele. V pr b hu života podniku se m ní požadavky na jeho vedoucího. V zakladatelské fázi jde o nadšenou a instinktem ízenou osobnost, pozd ji to chce analytika, jež má na starosti rozhodovací pravomoci, udržuje si p ehled a zabývá se strategickými otázkami. Na obtížné p em n z podnikatele na manažera ztroskotali mnozí vlastníci takového podniku.
15
Institut für Mittelstandsforschung, Bonn, www.ifm-bonn.org
21
Další ztroskotali na problémech finan ního trhu, kdy se ze dne na den m nily úv rové podmínky a doba návratu vyp j ených prost edk . Po desítky let nízké úrokové sazby svád ly mnoho st edních podnikatel k tomu, že se ím dál více zadlužovali. Míra vlastního kapitálu je ve východním N mecku v mezinárodním srovnání extrémn kapitálu.
nízká. U menších podnik
jen kolem 8 % z celkového
16
Dnes banky vyžadují co možná nejv tší transparentnost hospoda ení podniku, potenciálního klienta – dlužníka. Problém internacionalizace aktivit a zvyšování konkurenceschopnosti je p itom velmi nákladné (viz graf 5). Kdo nemá dostate nou hotovost, sotva si m že dovolit nákladné auditorské práce vyžadované bankou. Banké i17 jsou dnes vybíraví, up ednost ují jako p íjemce úv ru firmy, které dosahují vyššího obratu, protože ty jsou mén náchylné ke zbankrotování. Obecn platí, že ím je podnik v tší, tím více je diverzifikováno riziko, kterému je vystaven a tím mén je náchylný k turbulencím na trzích. Expanze je strategie, ke které trhy tla í podnikatele. Otev ené hranice si vynucují internacionalizaci obchodu, která se da í jen velkým firmám. Rodinné firmy tak zažívají revoluci, sm ovanou k vytvo ení malých koncern . Základem mezinárodní konkurenceschopnosti n meckého hospodá ství jsou vedle velkých podnik jako Siemens i statisíce malých a st edn velkých podnik (do 500 zam stnanc ) zpracovatelského pr myslu, zvlášt
z oblasti strojírenství,
dodavatelského pr myslu anebo nových technologií, nap íklad nanotechnologie a biotechnologie, které se asto sdružují do klastr .18 Spolupráce malých a st edních podnik
je p itom zásadní, vláda ji proto cílen
soukromých osob, a to ve form
16
podporuje. Naproti tomu podpora
sporadicky subvencujících program , p edevším
P evzato z MÜLLER, Henrik. Wirtschaftsirrtümer : Richtigstellungen von Arbeitszeitverkürzung bis
Zinspolitik, strana 206 17
www.kfw.de; Kreditanstalt für Wiederaufbau
18
Z ekonomického hlediska se jedná o sí výrobc , dodavatel a výzkumných z ízení (nap íklad VŠ),
poskytovatel
služeb (nap . design a inženýrských firem) a p idružených institucí (nap . obchodní
komory) s p esn nadefinovanou regionální blízkostí, která je tvo ena vzájemnými sm nnými vztahy podél tohoto et zce tvorby p idané hodnoty (nap . automobilová produkce).
lenové mají vztah
dodavatelský, konkuren ní, nebo je váží spole né zájmy. Zdroj: Studie d evopr myslného klastru ve Wismaru, http://www.kwf-online.de/deutsch/interforst_2006/donnerstag_1307/f4_wunsch.pdf k 15.5.2008
22
úv r
se zvýhodn nou úrokovou mírou pro st ední vrstvu, však ne eší zásadní
problém v podob
chronicky malé výnosnosti investovaných prost edk , navíc ve
vysoce regulované zemi jakou je N mecko. Subvence zmír ují utrpení jen do asn . V dlouhém období problémy jen p iost ují. Malých a st edních podnik je na území N mecka je dnes na 3,4 milión . Tento po et zahrnuje i osoby samostatn
výd le n
inné a osoby ve
svobodných podnikáních, proto nazýváme souhrnn tuto kategorii „st edním stavem“. Ro n vzniká v souhrnu až 0,5 milionu nových firem, p i emž o n co menší, stále však obrovský po et, naproti tomu krachuje. Obecn se má za to, že nejv tší potenciál MSP je jejich schopnost pružné reakce na požadavky trhu, vysoký stupe specializace. Podniky zapl uji svými produkty mezery na trhu a mnohé z nich se orientují do zahrani í a posilují tak svoje postavení vhodnými kooperacemi. Podpora MSP ze strany státu je v mnoha spolkových zemích prioritou dalšího ekonomického vývoje. V sou asnosti je však trendem propojování malých subjekt r znými formami sdružování kapitálu.19 Graf 5: P í iny chronického nedostatku kapitálu samostatn stojících východon meckých malých a st edních podnikatel
P Í INY CHRONICKÉHO NEDOSTATKU KAPITÁLU
NEOCHOTA
SPOT EBITELSK
ZOST ENÍ
INVESTI NÍCH
Á STAGNACE
MEZINÁRODNÍ
BANK P J OVAT
ZT ŽUJE ODBYT
KONKURENCE
PENÍZE Zdroj: p evzato z MÜLLER, Henrik. Wirtschaftsirrtümer : Richtigstellungen von Arbeitszeitverkürzung bis Zinspolitik.
19
Private Equity… http://de.wikipedia.org/wiki/Privates_Beteiligungskapital
23
1.3
Vládní zásahy na trhu práce
1.3.1 Politika plošného tarifu Ve velkých pr myslových odv tvích (automobilový, strojírenský pr mysl, výroba obráb cích stroj , ocelá ský, chemický a t žební pr mysl) vyrovnávají smlouvy plošného tarifu úrove
mezd. Obdobou tohoto systému jsou nap íklad
tabulkové mzdy ú edník . Plošný tarif je výhodou, která zamezuje p ílišným rozdíl m mezd na trhu práce v rámci jednotlivých lokalit. Na druhou stranu však brání dynamice trhu práce a p edstavují ur itou úrove
mzdových náklad , která je pro
mnohá jiná odv tví, zejména pro sektor služeb, p íliš vysoká. Nedochází tedy k p irozeným p esun m pracovních sil mezi odv tvími. Odborá i a všichni, kterým je strnulost trhu práce v d sledku plošných tarif
nejvíce vy ítána, se odvolávají na
domn lou ústavní ochranu jejich autonomie ve vyjednávání o pracovn vztazích.
právních
lánek 9 spolkové Ústavy obsahuje právo na založení, sjednocení,
zachování a podporu pracovních a hospodá ských podmínek. Tento odstavec tvo í v neposlední ad dob e zd vodn né východisko pro svobodné p sobení odbor .20
1.3.2 Sociální reformy „Hartz21 I – IV“ byly vypracovány kv li pot eb
snížení nezam stnanosti
zejména ve východním N mecku. Poslední reforma Hartz IV s ú inností od 1.1.2005 upravila vyplácení podpor v nezam stnanosti a sociální nouzi. Politika trhu práce se rozd lila na dva organiza ní a da ové systémy s rozdílnými zákony (SGB II a SGB III), odlišnými cílovými skupinami, režimy a nástroji financování. Zákon SGB II, potažmo podpory v nezam stnanosti (ALG II), se vztahuje na práceschopné, kte í nedisponují p íjmem (dostate ným) ze zam stnání a jsou dlouhodob nezam stnaní. Jedná se o druhou dávku podpory v nezam stnanosti a její výše je plošn v celém N mecku 347 eur. Zákonem SGB III jsou upravena obecn
pravidla vyplácení
podpor v nezam stnanosti a v grafu . 6 je tímto mín na podpora, resp. první dávka 20
P evzato z ZIMMERMANN, Klaus F. Deutschland - was nun? : Reformen für Wirtschaft und Gesellschaft.
[s.l.] : [s.n.], 2006. 369 s. Dostupný z WWW:
. ISBN 3-423-50900-7, strana 47 21
Peter Hartz (*19.8.1941) bývalý n mecký manažer, do roku ervence 2005 personální p edseda a
len p edstavenstva Spole nosti Volkswagen AG, len SPD a pr myslové odborové organizace Metall (IG Metall). Po n m jsou pojmenovány sou asné probíhající sociální reformy v N mecku
24
v nezam stnanosti ur ená lidem maximáln 1 rok bez zam stnání. Kdo nemá nárok na první dávku v nezam stnanosti, spadá automaticky do skupiny SGB II. Rodinní p íslušníci osob dlouhodob
nezam stnaných, kte í jsou vylou eni z trhu práce
(nezaopat ené d ti a jiné práce neschopné osoby) pobírají dávky sociální pomoci. Vedle v tší ochoty lidí být zam stnán se dostavil nep ímý efekt v podob v tší p ístupnosti snižování mezd ze strany zam stnanc
p i kolektivním vyjednávání.
Reforma umožnila rovn ž zam stnávání na áste ný úvazek (1-Euro-Jobs22) nebo na dobu ur itou. Protože se lidé mnohem více za ali obávat o svoji práci, oslabila se pozice odbor . V d sledku t chto reforem se zlepšilo postavení podnikatelského sektoru zejména proto, že se firmám snížily mzdové náklady. Nezam stnanost jako taková se v absolutních Hartz, konkrétn po tu dlouhodob úrovn
íslech po více než dvouleté ú innosti reformního balíku
Hartz IV, prokazateln
snížila. Sou asn
však dochází k nár stu
nezam stnaných a tím také ke dramatickému snížení životní
jejich potomk . Úsp šnost t chto reforem je zatím nemožné adekvátn
zhodnotit, nicmén jejich pozitivní dopady se již projevují. Graf 6: Vývoj po tu nezam stnaných v letech 1991-2007 v Meklenbursku-P edním Pomo ansku
Zdroj:
Zemský
statistický
ú ad
Meklenburska-P edního
Pomo anska,
http://www.statistik-
mv.de/doku/veroeff/Wirtschaftsentwicklung.pdf
22
Pracovní místa ur ená pro p íjemce podpory v nezam stnanosti (Arbeitslosengeld II). Tato podpora
má usnadnit p ístup k p íjmu z trhu práce lidem hledajícím práci, nebo pracujícím, kterým jejich p íjem nesta í na pokrytí náklad (sociáln slabí).
25
Z grafu je znatelný pokles nezam stnanosti v posledních t ech letech. Obdobný
vývoj
m žeme
sledovat
ve
všech
nových
spolkových
zemích,
v Meklenbursku P edním Pomo ansku je však nejciteln jší. Otázkou z stává, zda-li je tento trend opravdu d sledkem nové sociální reformy, nebo i p edchozí mzdová a sociální politika už vyzkoušela celou škálu opat ení proti boji s nezam stnaností, kterou sotva najdeme v n jaké jiné zemi. Nap íklad tam, kde se pracuje mén než 1467 hodin ro n , mají zam stnanci více než 30 dní dovolené. Ani výše zmín ný zkrácený pracovní úvazek, resp. rozd lení pevn daného množství práce mezi více zam stnaných ani odchod do p ed asného d chodu
i další podobné programy potírání vysoké nezam stnanosti v nových
spolkových zemích doposud tento problém dostate n nevy ešily. Regulace trhu práce je v N mecku v sou asné dob uskute
ována po
linii Hartzových reforem, které mají za cíl integrovat nezam stnané do pracovního procesu. Pot ebné flexibilit trhu práce jsou však kladeny p ekážky ve form
nadm rné byrokracie, nedostate né podpory vytvá ení nových
pracovních míst, silná pozice odbor
projevující se v ustanoveních o politice
plošných tarif a politice spolurozhodování.
1.4
Vliv globalizace na sociáln ekonomický systém S ur itou dávkou nadsázky m žeme íct, že devadesátá léta 20. století se
stala desetiletím globalizace. Pro N mecko se v této dekád udála ada významných událostí, která ovlivnila nejen další chod ekonomiky. Byl to p edevším rok 1990, když spadla „železná opona“, postup v mnohostranné liberalizaci sv tového obchodu v rámci uruguayského kola jednání Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) v letech 1986-1994 a další otev ení hranic po vytvo ení jednotného vnit ního trhu na území ES/EU v roce 1993. Postupující mnohostranná liberalizace obchodu se odrazila v klesajících celních sazbách pr myslového zboží, dále úprav obchodování služeb a ochran duševního vlastnictví.
podmínek
ína, Indie, jihovýchodní Asie,
Latinská Amerika, státy bývalé SSSR se integrovaly do sv tového hospodá ství, za aly masivn vyvážet, obchodovat a investovat. Rozmach
zažívá
mezinárodní
obchod
i
díky
revolu ním
zm nám
v telekomunika ních prost edcích. Ší ení internetu, e-mail , využívání mobilních a 26
satelitních telefon umožnilo vým nu informací v reálném ase odkudkoliv kamkoliv. Mezinárodní d lba práce otevírá nové možnosti. V devadesátých letech tak rostl objem mezinárodního obchodu mnohem rychleji než hospodá ství (m eno tempy r stu reálného HDP). Obecné následky liberalizace jsou následující: Více konkurence; vystavení p vodn
chrán ných odv tví mezinárodní
konkurenci a její tlak na snižování cen (tzn. na pokles inflace) v d sledku ehož dochází k zakládání nových a krach m nekonkurenceschopných podnik . Rostoucí produktivita; Neproduktivní podniky krachují, nebo jsou p evzaty jinými firmami. Tlak na r st produktivity zvýhod uje v mnoha oborech velké podniky, které jsou schopny výkonn ji vyráb t a nabízet celosv tov produkty standardizované kvality. Není tedy žádným p ekvapením, že devadesátá léta jsou
ve
znamení
megafúzí
(v
N mecku
nap .
fúze
spole nosti
DaimlerChrysler, Vodafone-Mannesmann, AOL Time Warner). Intenzivn jší mezinárodní d lba práce; národní konkuren ní výhody jsou využívány k snížení náklad a zvýšení produktivity. Pracovn náro né innosti se p emis ují do zemí s nízkým platovým ohodnocením. Nap . automobilový pr mysl z N mecka se p esouvá do
ech, na Slovensko, do Ma arska a
Polska; z Ameriky do Asie, zatímco koncerny v N mecku se p eorientovaly na vývoj, výzkum a produkci s vysokou p idanou hodnotou. Inovace; vycházejí ze zost ené konkurence na globálním trhu. Zejména pro N mecko je vysoká kvalita prioritou. Na výzkum a vývoj vynakládá jednak z ve ejných p edevším však ze soukromých podnikatelských zdroj celkem až 2,5 % HDP, zatímco pr m r EU iní 1,9 %.23 Do roku 2010 chce Spolková republika navýšit náklady na výzkum a vývoj na úrove
3 % z HDP (v
absolutním vyjád ení nejvíce po USA a Japonsku). Také z d vodu vysokých mzdových náklad si chce N mecko uchovat konkuren ní výhodu v podob inovativních
obor .
T mito
nanotechnologie, informa ní
novými
obory
technologie a
jsou
mnoho
biotechnologie,
oblastí
špi kových
technologií jednotlivých hospodá ských odv tví (nap íklad biometrie, letecká 23
MÜLLER, Henrik. Wirtschaftsirrtümer : Richtigstellungen von Arbeitszeitverkürzung bis Zinspolitik,
strana 146
27
doprava a kosmonautika, elektrotechnika, logistika). Na sv tovém trhu zaujímají významné místo rovn ž podniky z oblasti technologií životního prost edí (v trná energie, fotovoltaika, biomasa). Liberalizace sv tového obchodu a rozši ování sv tového trhu se projevuje p edevším v nár stu obchodník a investor , tzn. rostoucí konkurenci. Pro zajišt ní rostoucí konkurenceschopnosti musí r st také produktivita práce. Ta je produktivn jší ím víc je vybavena investi ním (stroje, pc kapacity, ve ejná infrastruktura) a lidským kapitálem (znalosti, vzd lání, zkušenosti, schopnosti). Produktivita se m í ukazatelem vybavenosti práce investi ním kapitálem. Intenzitu zapojení kapitálu do pracovního procesu si podnik volí sám. Tato intenzita nezávisí primárn
na
nákladech na kapitál, ale na pom ru mezi t mito náklady k náklad m na práci. Náklady na použití kapitálu jsou p edevším ve východním N mecku stále vysoké, a proto
je
atraktivní
volit
ve
v tšin
odv tví
pracovn
náro nou
výrobu.
V mezinárodním m ítku je však N mecko ekonomikou s vysokými mzdovými náklady. Z mezinárodního pohledu p edstavují investice do výzkumu a vývoje, potažmo do nových inovativních obor pro N mecko konkuren ní výhodu. Sou asný vliv globalizace na ekonomiku nových spolkových zemí spat uji v rozporu, kdy vznikající odv tví jsou díky dalším kapitálovým investicím produktivn jší, avšak na úkor ásti pracovník v tradi ních oborech.
28
2
Potenciál jednotlivých nových spolkových zemí24 Vládní komise složená z ekonom , manažer
a sociálních v dc
v zemích
bývalého východního N mecka, která se zam ila na posouzení n mecké politiky „Aufbau Ost“ (Výstavba východu), došla k záv ru, že miliardové transfery do nových východních zemí neúm rn zat žují staré spolkové zem , ve kterých se nedostává financí na vlastní rozvoj a investi ní politiku. To je navíc umocn no p edstavou, že západní N mecko si za dotace „koupilo lidi z východu“. Priority dalšího budování východu jsou následující: rozši ovat podnikatelské zázemí, podporovat spole ný r st, nep istupovat k novým spolkovým zemím jako ke zvláštní hospodá ské oblasti, tlumit podporu soukromých investic do nových spolkových zemí a zachovat vysokou úrove ve ejných investic. Zam it regionální politiku k vytvo ení pól r stu namísto domn lé p edstavy, že s pomocí hospodá ské podpory se budou plošn
všechny regiony vyvíjet ve stejné mí e a kone n
také
ustoupit od aktivní politiky na trhu práce25. Politika, která lé í namísto p í in d sledky, nevede k cíli. P í inou problém
se zam stnaností je extrémní nedostatek
pracovních míst. P edpoklady pro jejich tvorbu a další rozvoj region
jsou dobré:
výstavba infrastruktury je prakticky dokon ena, kapitálová situace firem se zlepšila. P esto však v n kterých východon meckých regionech existují slabá strukturální místa, která si vyžadují pozornost politik . Je p i tom nutné vzít v úvahu i to, že podíl náklad na pr myslový výzkum je v nových spolkových zemích velmi nízký. Zna ný problém a zárove
výzvu však pro spolkovou vládu i zem
nadále
p edstavuje vyšší nezam stnanost, demografický vývoj a pokra ující, i když slábnoucí migrace zejména mladých, kvalifikovaných lidí.
24
Pokud není v poznámkách uvedeno jinak, veškeré informace k jednotlivým zemím jsou p evzaty
z oficiálních stránek t chto zemí (viz seznam použité literatury). 25
Aktivní politika trhu práce byla financována z rozpo t
západon meckých zemí a pracovala
s nezam stnanými, nap . formou rekvalifikace. Náklady ale byly nadm rné, a proto autority rozhodly, že je lepší podporovat vznik nových pracovních míst, než nezam stnané jako takové.
29
2.1
Meklenbursko - P ední Pomo any Meklenbursko-P ední Pomo any je dnes atraktivní a konkurenceschopnou
hospodá skou oblastí v regionu Baltského mo e. Zem láká mj. investory nabídkou širokého spektra zajímavých veletrh , jejich úsp ch spo ívá v její vynikající dopravní dostupnosti. Zem je spojnicí k Baltskému mo i a do Skandinávských zemí. K jejím zásadním úsp ch m ovšem pat í usídlení podnik celon meckého významu. Každý podnik znamená zvýšení kvality života pro obyvatele Meklenburska-P edních Pomo an, nebo jedin tak vznikají perspektivní pracovní místa. Zemská hospodá ská politika Meklenburska-P edního Pomo anska cílen podporuje nové obory a sou asn stejn
siln
upev uje tradi ní hospodá ská odv tví,
jako služby a cestovní ruch. Tvorba husté infrastruktury a dosahování
synergického efektu26 jsou jejími prioritami. Cestovní ruch získal nové r stové perspektivy na platform vládního programu „Region pro zdraví“. Potraviná ský pr mysl m že stav t na kvalitních produktech domácího zem d lství. Vysoce moderní námo ní p ístavy jsou d ležitým faktorem zahrani ního obchodu, upev ující pozici Meklenburska-P edního Pomo anska jako významné lokality dopravy a logistiky. Odv tví d evozpracování zažívá vznik unikátních klastr
s centrem v hanzovním m st
Wismar, které je v sou asnosti
považováno za centrum evropského d evopr myslu. Centra inovací a rozvoje jsou výzkumná za ízení a VŠ. Spolupracují ruku v ruce s hospodá skými podniky. Iniciativy BioCon Valley27 nebo ScanBalt28 p ispívají 26
Pozitivní p sobení, které vyplývá ze spojení nebo spolupráce podnik , pop . spole ného p sobení
výrobních faktor (od výzkumu a vývoj až po marketing). 27
Iniciativa zemské vlády na podporu a rozvoj „hospodá ství pro zdraví“ („Gesundheitswirtschaft“),
perspektivního hospodá ského odv tví. Ideální krajinné, podnební a zárove množstevní kapacity dávají nadpr m rné p edpoklady pro zdravotn turistická za ízení, rehabilita ní kliniky. Spolu s p ti VŠ školami p edstavují solidní zázemí pro rozvoj oboru produkujícího a poskytujícího kvalitativn hodnotné a zdraví prosp šné výrobky a služby. Zdroj: Projekt „Gesundheitswirtschaft“ MeklenburskaP edního Pomo anska; http://www.gesundheitswirtschaftmv.org/hosting/bcv/website.nsf/urlnames/gw_aboutus_DE?OpenDocument&mn=1 28
Organizace ScanBalt podporuje dialog mezi v dou a spole ností na poli výzkumu života a
biotechnologií. Tato „sí sítí“ pracuje na podporu konkurenceschopnosti, udržitelného r stu a rozvoje obchodu v regionu Baltského mo e. Sdružuje výzkumné organizace a univerzity v tomto regionu; Zdroj: http://www.scanbalt.org/sw6386.asp
30
k interdisciplinární vým n a otevírají nové trhy pro dynamicky se rozvíjející odv tví biotechnologií, léka ské techniky, technologií životního prost edí nebo technologií pro námo ní pr mysl. Pro
hospodá ství
Meklenburska-P edního
Pomo anska
p edstavují
potenciální zdroje r stu p edevším pr mysl potraviná ský, d evozpracující a námo ní dopravy. Velké možnosti skýtá také oblast cestovního ruchu, která je nyní siln zanedbaná.
2.2
Braniborsko Zásadní
transformace
spole nosti
a
demografická
konkurenceschopné hospodá ské struktury, avšak zárove braniborských
ob an .
Tradi ní
odv tví
kovopr myslu,
zm na
vyžadují
i iniciativu a tvo ivost letecké
techniky
a
kosmického, automobilového, potraviná ského, chemického, optického, filma ského a d eva ského pr myslu byla v Braniborsku v jádru zachována, p i emž dokázala odolat moderním požadavk m globální konkurence. Mezitím se rozvíjí d ležitá inovativní odv tví v podob
technologií šet ících životní prost edí, biotechnologie,
mediální, informa ní a komunika ní technologie. V zemi investuje p es 300 zahrani ních firem (od Coca-Coly až k Vattenfallu). Braniborsko se vyzna uje velkým prostorem pro zakládání podnik , infrastrukturní projekty nebo volný as a odpo inek. Dopravní dostupnost 200 milión spot ebitel a spolupráce se sousedním Polskem nabízí etné p íležitosti odbytu. Metropole Berlín se nachází nedaleko a spole n tvo í region hlavního m sta („Hauptstadtregion“)29, pro který je p ízna ná vysoká koncentrace výzkumných a vývojových kapacit. Region je nejhust ji osídlen výzkumnými centry v celém N mecku. Aplika ní výzkum je provád n v odv tvích dopravní, mikrosystémové, energetické, stavební techniky, elektroniky, optiky, chemie, techniky životního prost edí a obnovitelných energií. Vzhledem k tomu, že polovina zemské plochy je využívána zem d lsky, je základnou pro p stování obilovin, louky a pastviny pro chov dobytka, produkce krmiv, 29
Z druhé strany veškerých debat ohledn slou ení obou zemí se uvádí, že každodenní spolupráce funguje a
sr stání obou zemí krá í kup edu, protože se ob
zem
navzájem vnímají velmi sounáležit . Cesta se dle
starosty Berlína a ministerského p edsedy Braniborska skládá z mnoha malých krok .
31
zahradnictví a živo išnou výrobu. Aby mohlo být dosaženo efektivního využití výrobního faktoru p dy, nelze se vzdát použití hnojiv, obd lávání p dy dle jednotlivých druh
p stovaných plodin a ochrany rostlin dle r zných polních a
zahradních kultur.
ádné obhospoda ování a zachování uspokojivé odborné praxe
by m lo p isp t rovn ž k zajišt ní výnosnosti p dy za podmínek ochrany životního prost edí a tím k zachování kultivované braniborské krajiny. Zem d lsko-politické rámcové podmínky jsou upraveny reformou spole né zem d lské politiky EU z 23.6.2003. K základním prvk m reformy, která nabyla v N mecku ú innosti k 1.1.2005, se adí postupné odbourávání stávající vazby rostlinné a živo išné produkce na p ímé subvence ze strany státu. Tyto subvence jsou nov požadavky
vázány na 19 evropských právních p edpis , které definují základní na
zem d lství
v oblastech
životního
prost edí,
nezávadnosti
potraviná ských výrobk , zdraví a ochrany zví at a zachování zem d lských ploch v dobrém hospodárném a ekologickém stavu. Druhý pilí
p edstavuje posílení
prost edk podpory zemského rozvoje v oblasti životního prost edí na úkor p ímých subvencí. T etí zm nou je úprava tržních pravidel pro mléko a obilí. Odbouráním starého systému p ímých subvencí zem d lc m se m ní struktura používaného osiva a p stovaných plodin v N mecku. M la by se totiž více odvíjet od požadavk
trhu. Ekologické zem d lství a sjednocené, kontrolované
výrobní postupy z toho mohou, jako obzvlášt
šetrné výrobní postupy, mít zisk.
P stování obnovitelných surovin je možností pro zem d lce jak si zajistit p íjem. Vláda v této souvislosti uskute
uje podporu prodeje formou r zných marketingových
opat ení a d slednou orientací na spot ebitele prost ednictvím kvality a bezpe nosti výrobk . Problémem stále z stává jasné právní uzákon ní vlastnických pom r . V zem d lství se jedná p edevším o správu rozsáhlých polností. Zajímavostí je, že v Braniborsku žije 20 000 Srb , ást západoslovanského národa Srb , který zahrnuje celkem 60 000 osob, p i emž zbytek sídlí v Horní Lužici ve svobodném stát
Sasko. Zákony v Braniborsku se upravují, práva menšin dle
požadavk EU.
32
2.3
Sasko Úsp chy hospodá ské politiky této východon mecké zem
jsou úctyhodné,
Sasko profituje i ze své polohy a dalších komparativních výhod. Mezinárodn p sobící skupiny jako AMD, Infineon, Siltronic a Applied Materials ud laly ze Saska centrum mikroelektroniky. S 200 podniky a více než 20.000 zam stnanci je polovodi ový pr mysl d ležitým pilí em pro hospodá ství. Exportním hitem jsou automobily „made in Saxony“. V tomto ohledu mohlo Sasko úsp šn navázat na svoji tém
100 let starou tradici automobilového pr myslu. Svobodnému státu Sasko se poda ilo etnými subvencemi získat investice jak
st edn velkých podnik , tak hospodá sky silných, globáln p sobících, schopných jednotliv investovat až stovky milión eur. Sí velkých a st edních podnik je stále hust jší, páte í však nadále z stávají živnosti a menší podniky. Posilování jejich inova ní schopnosti podstatn
závisí na lepším propojení podnik
s výzkumnými
za ízeními. Proto pokra uje podpora komunika ních sítí a technologií. Saská obec podnikatel se neustále rozr stá; podíl samostatných subjekt na výd le n
inných
se zvýšil od roku 1991 ze 4,6 % na 12,2 % a tím se tak ka ztrojnásobil. Tím leží Sasko nad východon meckým pr m rem, nicmén
stále ješt
za starými zem mi
s jejich podílem 12,4 %. Úsp šné osídlení velkými podniky, saská st ední vrstva a výkonná výzkumná a vývojová infrastruktura tvo í celosv tov
konkurenceschopný,
pr myslový klastr. Dob e vybudovaná dopravní obslužnost s mezim stskou hustotou sítí silnic se vymyká spolkovému pr m ru. Sí železni ních tratí je taktéž jednou z nejhustších v Evrop . Potenciál výzkumu a vývoje má ve východním N mecku tradi n
p íznivou
váhu: 45 % všech v dc a vývojových pracovník , kte í jsou inní v podnicích nových spolkových
zemí,
pracuje
v Sasku.
V roce
2003
p išlo
38
%
veškerých
východon meckých žádostí o patentování špi kové techniky u evropského patentového ú adu ze Saska. Inova ní podíl saských výrobk , tzn. podíl inovativních výrobk na celkovém obratu saského pr myslu, byl v roce 2004 4,9 % a tím jasn nad východon meckým pr m rem 4,0 %. V Sasku se vydalo 2,2 % (2004) z HDP na výzkum a vývoj. Svobodný stát je tak jedinou novou spolkovou zemí, která dosahuje celospolkového pr m ru. To trvale posiluje šance uplatn ní Saska do budoucna. Mzdové náklady saského pr myslu leží zhruba o 10 % níže, než je referen ní 33
hodnota starých spolkových zemí. Tradi n silná odv tví jsou automobilový pr mysl a strojírenství. Z nov
rozvíjejících odv tví se nejsiln ji prosazují biotechnologie a
informatika. Zpracovatelský pr mysl se již n kolik posledních let vyvíjí p ízniv . Od roku 1992 je dosahován pr m rný ro ní r st kolem 8 %. Celospolkový pr m r leží na úrovni 0,2 %. Výzvy však z stávají. Ve srovnání se západon meckými podniky mají saské provozovny asto p íliš nízkou míru vlastního kapitálu a jsou nedostate n zastoupeny na sv tových trzích. Navzdory áste ným, i když výrazným pokrok m mají do budoucna co dohán t. Saská vláda chce aktivní politikou, p edevším podporou tvorby kooperací a budováním sí ové infrastruktury, nadále rozvíjet zpracovatelský pr mysl i dále p es zemské hranice. Tím se dají kompenzovat existující nedostatky
a podniky mohou prost ednictvím spolupráce s výzkumnými
za ízeními docílit zna né synergie. P t
klí ových
oblastí
saského
pr myslu
je
p edstavováno
automobilovým a leteckým pr myslem, potraviná stvím, elektrotechnikou, odv tvím zpracování kov a strojírenstvím.
2.4
Durynsko V Durynsku mají silné zastoupení obory mikroelektroniky a informa ní
techniky v ele s lídry trhu jakými jsou Fujitsu-Siemens, X-FAB Semiconductor Foundries a Thesis. Výroba automobil a jejich subdodavatel je nejvíce zastoupena v regionu
Eisenach
a
okolí.
Nadpr m rné
zastoupení
zde
má
optika
a
optoelektronika tažena giganty Zeiss i Jenoptik. Svoji nezastupitelnou úlohu mají i obory léka ství a farmacie. Podíl zpracovatelského pr myslu na hospodá ském výkonu svobodného státu se v posledních deseti letech tém
zdvojnásobil a leží na
celospolkovém pr m ru 22 %. Ve st edu zájmu durynské hospodá ské politiky stojí zejména i oblasti: R st výzkumných a vývojových aktivit p edevším st edních podnik , zejména díky investicím do výzkumného a technologického vybavení, podpora inovativních klastr a zakládání podnik , provozních projekt . Posilování konkurenceschopnosti malých a st edních podnik
nap . nízko
úro enými p j kami, podp rnými opat eními k posílení vlastní kapitálové báze Poskytování jistých, levných a k životnímu prost edí šetrných energií. 34
Další rozvoj dopravní infrastruktury. Lepší využití potenciálu cestovního ruchu. Zpracovatelský pr mysl je nositelem hospodá ského r stu a ovliv uje další vývoj. K jeho p ti odv tvím s nejv tším obratem adíme: výrobu motorových vozidel a jejich sou ástí, potraviná ství, výrobu kov , zboží z gumy a um lé hmoty. emeslné podniky tvo í podstatnou ást st edn
velkých podnik
Durynska,
jsou nosným pilí em transformace v devadesátých letech a budou hrát i do budoucna d ležitou roli p i vývoji zem . V posledních letech ztratila emesla zna ný prostor se realizovat a to v d sledku nep íznivého vývoje v oblasti stavebnictví. Tento negativní faktor se vytrácí postupnou stabilizací stavební poptávky. Pro nadcházející období z stává prioritou zajišt ní podmínek st edním podnik m a také již emeslník m, pro tvorbu pracovních míst a jejich zajišt ní do budoucna. Významným plusem Durynska je široce diverzifikovaný pr mysl, sahá od potraviná ství
p es
automobilový
pr mysl
až
k odv tvím
technologií jako jsou biotechnologie a optoelektronika.
špi kových
emeslné živnosti a
rozr stající se sektor služeb p ispívají k rozvoji ekonomiky.
2.5
Sasko - Anhaltsko Sasko-Anhaltsko je relativn
tradicí. K silným stránkám zem
mladá spolková zem
s dlouhou pr myslovou
pat í inova ní potenciál, jehož základnou je
výzkum a úzká spolupráce v dy a hospodá ství. Hospodá ství a podpora trhu práce jsou dv ma stranami téže mince. T žišt je v mladých lidech, jejichž vzd lání ur uje rozhodujícím zp sobem budoucí rozvoj trhu práce. K tradi ním odv tvím pat í chemický, strojírenský a potraviná ský pr mysl. Rozkv t však v dnešní dob
ur ují spíše sektor služeb, automobilový pr mysl,
informa ní a komunika ní technologie, média, d eva ský pr mysl a obnovitelné materiály. Pr mysl dodavatel automobilových sou ástí má v Sasku-Anhaltsku dlouhou tradici. Centrum n mecké stavby stroj a za ízení byl Magdeburg, v poho í Harz se po staletí rozvíjela technika slévání a v oblasti vozové techniky se t šilo dobré pov sti m sto Dessau. 35
Stavebnictví bylo po átkem devadesátých let minulého století motorem konjunktury. Od roku 1995 se toto odv tví pr myslu nacházelo v adaptivním procesu. Výsledkem toho se snížil po et zam stnanc
v celém východním N mecku z 500 000 v roce
1995 na 200 000 v roce 2007. Navzdory tomuto stavu pat í stavebnictví v SaskuAnhaltsku ke klí ovým odv tvím, pracuje zde zhruba každý dvanáctý výd le n inný. Oživení se konalo v roce 2006 s p íchodem nových podnikatelských subjekt a rozši ováním stávajících investic.30 Také t žební pr mysl a s ním úzce spojená pr myslová odv tví jsou pro tento region typická. P irozené zdroje surovin p edstavují zásadní výhodu této spolkové zem . Hn dé uhlí je i p es obsáhlé adaptivní procesy v uplynulém desetiletí stále nejd ležit jším, zde t ženým zdrojem energie, následovaný zemním plynem. Vedle použití tradi ních nosi
energie se prosazuje využívání obnovitelné energie,
která skýtá zna ný potenciál pro rozvoj. Sasko-Anhaltsko je mezi n meckými spolkovými zem mi nejvýznamn jší oblastí energetického pr myslu. Více než 20 % v zemi využívané primární energie zde má sv j p vod. Hospodá ský restrukturaliza ní proces sanace vyt žených oblastí a starých pr myslových ploch dává prostor investicím pro obnovu, volný as a turismus. Jako málokteré jiné odv tví pat í cestovní ruch k nositel m hospodá ského r stu SaskaAnhaltska. Obory Bio a genové technologie se v uplynulých letech rozvíjí velmi razantn . Region Halle-Leipzig-Jena je tak
azen mezi 5 nejvýznamn jších „bioregion “
N mecka. Na základ dlouhé tradice chemického pr myslu a zem d lství disponuje Sasko-Anhaltsko
dnes
sv tov
známým
potenciálem
na
poli
rostlinných
biotechnologií. Chemický pr mysl je ur ující z hlediska struktury hospodá ství. M eno vyprodukovaným objemem na celkovém obratu zpracovatelského pr myslu je druhým nejv tším odv tvím. Dosahuje jedné t etiny z celkového obratu všech spolkových zemí v tomto oboru. Zam stnává více než 12.700 lidí, což není zanedbatelný podíl. V uplynulých letech provedla zemská vláda z vlastních zdroj a z prost edk EU privatizaci a restrukturalizaci. Potraviná ský pr mysl je nejsiln jší hospodá ské odv tví v Sasku-Anhaltsku, a to zejména z pohledu výše obratu a zam stnanosti. V pr myslové struktu e zem 30
Oficiální webové stránky Saska-Anhaltska, http://www.sachsen-
anhalt.de/LPSA/index.php?id=23090 k 23.4.2008
36
zaujímá velmi d ležitou roli. Základy úsp chu tohoto odv tví tvo í vysoká produktivita a dostupnost kvalitních polotovar . Farmaceutický pr mysl je nejúsp šn jším odv tvím z hlediska r stu, jeho obrat se od roku 1991 z ty násobil. Spektrum podnik sahá od dce iných spole ností celosv tov
p sobících podnik jako nap . Bayer (výroba Aspirinu) a Hexal až po
rodinné podniky jako Carl Hoernecke GmbH, jehož tradice sahá do 19. století. Také výroba gumy a zboží z um lé hmoty je odv tvím s obrovským potenciálem. Od dob asné industrializace pat í Sasko-Anhaltsko k tradi ním strojírenským centr m, z n jž vychází mnoho celosv tov
d ležitých inovací. Po obtížné fázi restrukturalizace a
koncentrace klí ových kompetencí vznikají díky objemným investicím zárodky rozvoje nových produkt
a otev ení se novým trh m. Strojírenství dnes op t pat í
k odv tvím generujícím r st. Vyzna uje se zejména d slednou orientací na zákazníky s p evažující malosériovou výrobou a obsáhlou nabídkou pr vodních služeb. Magdeburg a Schönebeck jsou centra léka ské techniky. Regionální sí techniky neurologické medicíny se rozvíjí v zázemí magdeburské Otto-vonGuerickeho univerzity, Lebnitzova institutu pro neurobiologii a Centra pro neurov decké inovace (ZENIT).
2.6
Potenciál nových spolkových zemí -shrnutí Ve druhé
ásti práce jsem se zabývala charakteristikou potenciálu nových
spolkových zemí. Nové spolkové zem nových pr myslových obor
hledají rovnováhu mezi investicemi do
p i sou asné modernizaci odv tví tradi ních. Rozvoj
pr myslu je dotován stranou státu a EU, p edevším však soukromými investicemi. Realizuje se formou vhodných kooperací (klastry), sdružováním kapitálu (joint venture, private equity) a tvorbou sí ové infrastruktury, p edevším však spoluprací vysokých škol s výzkumnými za ízeními. Tradi ní odv tví zejména zpracovatelského pr myslu a malé a st ední podniky jsou pod ochrannou rukou spolkové a zemských vlád. Zejména v oblasti st edního N mecka (Durynsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko) se zachovala odv tví automobilového, strojírenského, chemického a potraviná ského pr myslu. P esto je však jasné, že se prosazují stále siln ji obory nové, zejména technologie a produkty šetrné k životnímu prost edí. Zem d lské využívání p dy se ídí p edpisy na ochranu životního prost edí, která zahrnuje p stování biopotravin a obnovitelných surovin, tzn. sm uje k tzv. ekozem d lství.
37
Sanace poškozených ploch a už chemickým pr myslem, i nešetrnou težbou p írodních zdroj
p etvá í krajinu s cílem rozvoje cestovního ruchu. Meklenbursko-
P edním Pomo ansko nabízí rekrea ní infrastrukturu p edevším v souvislosti s tím, že je p ímo skou zemí a v zemi se nachází spousta jezer s nížinatou krajinou. Braniborsko jako periférie Berlína poskytuje oázu „uprchlík m z velkom sta“, Sasko Anhaltsko láká nejvyšší hustotou památek za azených do kulturního d dictví UNESCO a v hornaté
ásti poho í Harz jsou vynikající podmínky pro relaxaci a
turistiku. Sasko je pov stné trojúhelníkem m st Chemnitz, Leipzig a Dresden. Dle starého p ísloví se praví, že to co je vyrobeno v Chemnitzu, je v Lipsku zobchodováno a v m st Dresden, p ezdívané Florencie na Labi, prohý eno. Potenciál m st m žeme zkoumat z pozice hledání konkuren ní výhody s cílem následné specializace. Východiskem specializace trhu jsou geografické, státoprávní a jiné podmínky (nap . struktura obyvatelstva, struktura hospodá ských odv tví) zemského uspo ádání. Dynamický prvek je v tomto ohledu p edstavován soudobými trendy dalšího ekonomického vývoje, který je zdrojem hledání stále nových a nových konkuren ních výhod.
38
Záv r Cílem mé bakalá ské práce bylo charakterizovat stav, poukázat na problematické oblasti ekonomiky nových spolkových zemí a prost ednictvím komparace vystihnout zdroje dalšího ekonomického r stu t chto region . V první ásti jsem vybrala pomocí ty r zných pohled na hospodá ství st žejní problémy východon meckého sociáln ekonomického systému, abych s jejich p isp ním mohla analyzovat ve druhé kapitole rozebíraný potenciál nových spolkových zemí. Došla jsem k záv ru, že probíhající transformace od po átku 90. let dvacátého století spolu s globalizací sv tového hospodá ství p inesly zpo átku negativní dopady na obyvatelstvo, ale posléze se nové státy v d sledku reforem za aly p ibližovat t m starým. Základy pro smazání rozdíl zp sobených povále ným uspo ádáním se zdají být pevné a schopné eliminovat ekonomické rozdíly. Motorem r stu jsou investice do výzkumu a vývoje, vznik nových obor
a p edevším pracovních míst. V tšina
stávajících pracovních míst je lokalizována v sektoru služeb a zna ný potenciál p edstavuje rozvoj cestovního ruchu.
Zásadní bude také zvyšování vzd lanosti
obyvatelstva, které zákonit povede k vyšší produktivit práce. Nové spolkové zem stále ekají na vy ešení ady problém . Jelikož se jedná p edevším o strukturální prom ny, bude nutné adaptovat množství dlouhodobých koncepcí. Otázkou však z stává, zda se najde dostatek politické v le i pro krátkodob negativní opat ení, avšak znamenající budoucnost dynamického r stu. Domnívám se, že cíl bakalá ské práce jsem v zásad splnila. Pro d kladn jší zhodnocení bude však t eba rozbor daleko obsáhlejší. V ím tedy, že se problematice budu moci nadále v novat ve své diplomové práci.
39
Použitá literatura ZIMMERMANN, Klaus F. Deutschland - was nun? : Reformen für Wirtschaft und Gesellschaft. [s.l.] : [s.n.], 2006. 369 s. Dostupný z WWW: . ISBN 3-423-50900-7. MÜLLER,
Henrik.
Wirtschaftsirrtümer :
Richtigstellungen
von
Arbeitszeitverkürzung bis Zinspolitik. [s.l.] : [s.n.], c2004. 271 s. ISBN 3-8218-5572X. Internetové zdroje Oficiální stránky spolkové zem Braniborsko http://www.brandenburg.de/cms/list.php/bbstartk 15.5.2008 Oficiální stránky m sta Schwerin, hlavní m sto Meklenburska-P edního Pomo anska http://www.schwerin.de/www/show.php3?id=459&nodeid=&xv_numresults=10 k 15.5.2008 Oficiální stránky spolkové zem Durynsko http://www.thueringen.de k 15.5.2008 Oficiální stránky spolkové zem Sasko, http://www.smwa.sachsen.de/de/Wirtschaft/Wirtschaftsstandort_Sachsen/Standortv orteile/17457.html, k 15.5.2008 Oficiální stránky spolkové zem Sasko, studie „Lokalita Sasko ve srovnání s ostatními regiony za rok 2007“, http://www.smwa.sachsen.de/set/431/Standortbericht%202007.pdf k 15.5.2008 Zemský ú ad sociálního zabezpe ení Braniborska http://www.lasv.brandenburg.de/cms/detail.php/lbm1.c.343314.de k 5.5.2008 Zemský statistický ú ad Meklenburska-P edního Pomo anska, souhrnná zpráva hospodá ské situace Meklenburska-P edního Pomo anska za rok 2007 40
http://www.statistik-mv.de/doku/veroeff/Wirtschaftsentwicklung.pdf dostupné z http://www.statistik-mv.de/pages/txt_daten_wirtschaft.htm k 15.5.2008 Zemský statistický ú ad Saska http://www.statistik.sachsen.de/11/SiZfaltbl2008.pdf k 5.5.2008 Zemský statistický ú ad Saska-Anhaltska, souhrnná zpráva „Hospodá ství Saska-Anhaltska v íslech za rok 2006“ http://www.statistik.sachsenanhalt.de/Internet/Home/Veroeffentlichungen/Faltblaetter/wirtschaft/wirtschaft.pdf k 23.4.2008 Zemský statistický ú ad Berlína a Braniborska, souhrnná statistická zpráva národního hospodá ství v letech 1991-2007, http://www.statistik-berlinbrandenburg.de/publikationen/Stat_Berichte/2008/SB_P1-1_j07_BB.pdf k 30.4.2008 Spolkové ministerstvo hospodá ství a technologií http://www.bmwi.de/BMWi/Navigation/Wirtschaft/industrie.html k 15.5.2008 Bundeszentrale für politische Bildung, http://www.bpb.de/publikationen/78LEGD,3,0,Abwanderung_aus_den_neuen_Bund esl%E4ndern_von_1989_bis_2000.html k 30.4.2008 Zemský statistický ú ad Durynska, http://www.statistik.thueringen.de/seite.asp?aktiv=dat01&startbei=datenbank/default 2.asp k 23.4.2008 Zemský statistický ú ad Saska-Anhaltska, http://www.statistik.sachsenanhalt.de k 23.4.2008 Zemský statistický ú ad Saska, odkazy na ostatní zemské statistické ú ady, http://www.statistik.sachsen.de/43/01__info.asp k 23.4.2008 Zemský statistický ú ad Saska, http://www.statistik.sachsen.de k 23.4.2008
41
Zemský statistický ú ad Meklenburska-P edního Pomo anska, http://www.statistik-mv.de k 23.4.2008 Zemský statistický ú ad Berlína a Braniborska, http://www.statistik-berlinbrandenburg.de k 23.4.2008 Statistický ú ad Spolkové republiky a jednotlivých zemí N mecka, http://www.statistik-portal.de/Statistik-Portal k 23.4.2008 Oficiální statistický ú ad Spolkové republiky N mecka, http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/ k 23.4.2008 Výzkumy ve ejného mín ní dle evropské komise, Eurobarometr, http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb_arch_en.htm k 14.4.2008 Zpravodajství n mecké televize N-TV http://www.n-tv.de k 15.5.2008 Denní tisk Die Welt, http://www.welt.de k 30.4.2008 Vysoká škola Magdeburg-Stendal, http://www.stendal.hsmagdeburg.de/project/konjunktur/image031.gif k 30.4.2008 Deutsche Gewerkschaftsbund, http://www.dgb.de/dgb/aufbau.htm k 15.5.2008 Institut für Mittelstandsforschung, www.ifm-bonn.org k 28.4.2008 Kreditanstalt für Wiederaufbau, http://www.kwfonline.de/deutsch/interforst_2006/donnerstag_1307/f4_wunsch.pdf k 15.5.2008 Projektbüro Gesundheitswirtschaft http://www.gesundheitswirtschaft-mv.org ScanBalt in the Baltic Sea Initiative 2010, http://www.scanbalt.org/sw6386.asp 42
