VYSOK[ ŠKOLA EKONOMICK[ V PRAZE FAKULTA MEZIN[RODNÍCH VZTAHŮ

VYSOK[ ŠKOLA EKONOMICK[ V PRAZE FAKULTA MEZIN[RODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2011

Alena Harm{čkov{

VYSOK[ ŠKOLA EKONOMICK[ V PRAZE FAKULTA MEZIN[RODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a region{lní rozvoj

Analýza vinařské turistiky a agroturistiky v regionu Jižní Morava (bakal{řsk{ pr{ce)

Autor: Alena Harm{čkov{ Vedoucí pr{ce: Ing. Martin Vaško Prohl{šení Prohlašuji, že jsem bakal{řskou pr{ci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne <<<<<

……………………… podpis studenta

Na tomto místě bych r{da poděkovala za cenné rady a trpělivost panu Ing. Martinu Vaškovi a také své rodině a př{telům bez jejichž podpory by tato pr{ce nemohla vzniknout.

Abstract HARMÁČKOVÁ, A. The analysis of wine tourism and agro tourism in the South Moravian Region. Prague: VŠE, 2011. The bachelor thesis analyses a supply of wine tourism and agro tourism in the South Moravian region. The main goal of the paper is an evaluation of presentday condition of these types of tourism in the region and a comparison with the Weinviertel region. Keywords Agro tourism, wine tourism, the South Moravian region, the Weinviertel region.

Abstrakt HARMÁČKOVÁ,A. Analýza vinařské turistiky a agroturistiky v regionu Jižní Morava. Praha: VŠE, 2011. Bakal{řsk{ pr{ce analyzuje nabídku vinařské turistiky a agroturistiky v regionu Jižní Morava. Cílem pr{ce je zhodnotit současný stav těchto druhů cestovního ruchu na území regionu a porovnat jej s rakouským regionem Weinviertel. Klíčov{ slova Agroturistika, vinařsk{ turistika, region Jižní Morava, region Weinviertel.

Obsah

I

Obsah Úvod a cíl pr{ce

1

1

3

Postavení vinařské turistiky v cestovním ruchu 1.1

Cestovní ruch a jeho typologie .................................................................... 3

1.1.1

Venkovský cestovní ruch ..................................................................... 4

1.1.1.1 Agroturistika, ekoagroturistika a vinařský cestovní ruch ................ 5 1.1.1.2 Specifika venkovského cestovního ruchu .......................................... 7 2

3

Charakteristika regionu Jižní Morava

9

2.1

Geografick{ a přírodní charakteristika regionu ......................................... 9

2.2

Ekonomick{ situace kraje ........................................................................... 11

2.3

Cestovní ruch na jižní Moravě ................................................................... 12

Vinařsk{ turistika na jižní Moravě

19

3.1

Historie vinařství na jižní Moravě ............................................................. 19

3.2

Vinařské podoblasti a jejich charakteristika ............................................. 21

3.3

Současn{ nabídka vinařské turistiky na jižní Moravě ............................. 24

3.3.1

Tradiční nabídka vinařské turistiky .................................................. 25

3.3.1.1 Degustace a výstavy vín .................................................................... 25 3.3.1.2 Zar{žení hory ...................................................................................... 25 3.3.1.3 Vinobraní ............................................................................................. 26 3.3.1.4 Burč{kové slavnosti ............................................................................ 28 3.3.1.5 Svatomartinské slavnosti ................................................................... 28 3.3.2

Uměle vytvořen{ nabídka vinařské turistiky................................... 29

Obsah

II

3.3.2.1 Moravské vinařské stezky ................................................................. 29 3.3.2.2 Festival otevřených sklepů ................................................................ 31 3.3.2.3 Ze sklepa do sklepa ............................................................................ 32 3.3.2.4 Certifikace služeb vinařské turistiky ................................................ 32 3.4

Organizace ve vinařské turistice ............................................................... 36

4

Agroturistika na jižní Moravě

39

5

Komparace s regionem Weinviertel

41

Z{věr

47

Literatura

49

A

Mapa turistických regionů ČR

52

B

Turistické mapy Jihomoravského kraje

53

C

Produkty vinařské turistiky a časov{ osa kon{ní slavností

54

D

Loga organizací zabývajících se vinařskou turistikou

56

E

Region Weinviertel

57

Seznam obr{zků

III

Seznam obr{zků Obrázek 1: Vinařská oblast Morava a její podoblasti .................................................. 23 Obrázek 2: Turistické regiony České republiky .......................................................... 52 Obrázek 3: Turistická mapa JMK ............................................................................... 53 Obrázek 4: Mapa hradů a zámků v JMK .................................................................... 53 Obrázek 5: Logo produktu Festival otevřených sklepů ............................................... 54 Obrázek 6: Logo produktu Moravské vinařké stezky .................................................. 54 Obrázek 7: Mapa Moravských vinařských stezek a oblastí ......................................... 54 Obrázek 8: Ukazatele jednotlivých MVS ................................................................... 55 Obrázek 9: Logo produktu Certifikace vinařské turistiky ...........................................55 Obrázek 10: Časová osa konání významných vinařských slavností ............................ 55 Obrázek 11: Logo organizace Nadace Partnerství ...................................................... 56 Obrázek 12: Logo organizace Národní vinařské centrum ...........................................56 Obrázek 13: Logo organizace Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava .................... 56 Obrázek 14: Mapa regionu Weinviertel ......................................................................57 Obrázek 15: Logo regionu Weinviertel ......................................................................57

Seznam tabulek

IV

Seznam tabulek Tabulka 1: Seznam a základní charakteristika turistických oblastí Jihomoravského kraje ............................................................................................................................ 13 Tabulka 2: Počty ubytovaných hostů v JMK podle měsíců v roce 2010 ...................... 17 Tabulka 3: Návštěvnost ČR a ostatních regionů v roce 2010 ......................................17 Tabulka 4: Zahraniční návštěvníci v JMK v roce 2010 ............................................... 18 Tabulka 5: Srovnání vinařských podoblastí ................................................................ 23

Seznam grafů

V

Seznam grafů Graf 1: Aktivity návštěvníků v letní sezóně ................................................................ 15 Graf 2: Důvody návštěvy - domácí návštěvníci ........................................................... 16 Graf 3: Důvod návštěvy, aktivity 2010 ....................................................................... 16 Graf 4: Rozložení certifikovaných zařízení dle vinařských podoblastí ČR .................. 36

Seznam použitých zkratek

VI

Seznam použitých zkratek CCRJM

Centr{la cestovního ruchu-Jižní Morava, z.s.p.o.

CR

Cestovní ruch

ČR

Česk{ republika

HDP

Hrubý dom{cí produkt

Hl.m.

Hlavní město

CHKO

Chr{něn{ krajinn{ oblast

JMK

Jihomoravský kraj

NP

N{rodní park

NVC

N{rodní vinařské cesntrum, o.p.s.

VO

Vinařské oblasti

WTO

World Tourism Organisation (Světov{ organizace cestovního ruchu)

Úvod a cíl práce

1

Úvod a cíl pr{ce Bakal{řsk{ pr{ce je zaměřena na vinařskou turistiku a agroturistiku v regionu Jižní Morava. Téma vinařství na jižní Moravě jsem si zvolila proto, že poch{zím z této č{sti České republiky a od dětství se v prostředí vinohradů a vinných sklepů pohybuji. Turistika, kter{ v souvislosti s těmito atributy vznik{ a nazýv{ se vinařskou turistikou, je v posledních letech určitým fenoménem nejen ve světě, ale i v České republice. Ve své pr{ci se zabýv{m současným stavem v této oblasti cestovního ruchu v regionu, který jistě disponuje potenci{lem pro rozvoj vinařské turistiky. D{le si vším{m toho, co by mohlo být uděl{no pro zdokonalení tohoto směru CR, když se nech{me inspirovat u svých jižních sousedů. Cílem pr{ce je proto zhodnotit st{vající stav vinařské turistiky a agroturistiky v regionu Jižní Morava a předložit konkrétní vlastní doporučení pro případné zlepšení situace. Na zač{tku pr{ce považuji za důležité vymezit pojmy vinařsk{ turistika a agroturistika, které vych{zí z typologie cestovního ruchu. Zmiňuji také jejich specifika a vysvětluji vinařské pojmy, které jsou pro tuto problematiku důležité. D{le je charakterizov{n region Jižní Morava obzvl{ště z hlediska geografického a ekonomického a také v oblasti cestovního ruchu. V další č{sti bych na tuto charakteristiku chtěla nav{zat analýzou nabídky výše zmíněných druhů turistiky. Důležitou souč{stí by také měly být kapitoly věnované historii vinařství na jižní Moravě, rozdělení regionu do vinařských podoblastí a jejich charakteristika,

Úvod a cíl práce

2

a organizacím, které se zabývají vinařskou turistikou a podílí se na rozvoji Moravských vinařských stezek. Pr{ce obsahuje i n{stin možností jiných druhů agroturistiky a zhodnocuje, zda je dostatečně využit potenci{l, který se pro agroturistiku na jižní Moravě nabízí. N{sleduje komparace těchto produktů s produkty, které jsou nabízeny v zahraničí, a konkrétně se zaměřuji na porovn{ní s rakouskou turistikou. Uv{dím současné programy přeshraniční spolupr{ce regionů Jižní Morava na české straně a Weinviertel na straně rakouské. Vyvrcholením vlastní pr{ce je zhodnocení st{vajícího stavu vinařské turistiky a agroturistiky v regionu Jižní Morava a případn{ vlastní doporučení pro zlepšení situace. K vypracov{ní pr{ce jsou použity dostupné liter{rní zdroje, vinařsk{ periodika a různé webové port{ly. Předpokl{d{m i komunikaci se z{stupci organizací Centr{la cestovního ruchu – Jižní Morava, z.s.p.o., Nadace PARTNERSTVÍ greenways a v neposlední řadě N{rodní vinařské centrum, o.p.s. ve Valticích.

Postavení vinařské turistiky v cestovním ruchu

3

1 Postavení vinařské turistiky v cestovním ruchu 1.1

Cestovní ruch a jeho typologie

V poslední době je velmi diskutovaným tématem cestovní ruch a jeho přínosy pro ekonomický či jiný rozvoj zemí. Mnoho lidí, ať už z řad veřejnosti i odborníků, si pod tímto pojmem představuje něco jiného. Nejednotnost definice cestovního ruchu je patrn{ i v odborných textech a literatuře. Nejčastěji se však objevuje definice, kter{ poch{zí z nomin{lu WTO pro statistiku cestovního ruchu, který vznikl v roce 1995 na z{kladě doporučení Mezin{rodní konference o statistice cestovního ruchu v Ottawě v roce 1991.1 Tuto definici uv{dí i ČERTÍK ve své publikaci: „Cestovní ruch je činnost lidí spočívající v cestov{ní a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely.“ [1] Jiní autoři ve svých definicích charakterizují cestovní ruch jako pododvětví pohostinských služeb. Ostatními pododvětvími v odvětví pohostinských služeb jsou ubytovací a stravovací služby. Stejně tak, jako je nejednotn{ definice cestovního ruchu, liší se i jeho typologie. Na různorodost označení druhů a forem cestovního ruchu upozorňuje ve své publikaci HESKOVÁ[3+. Jako důvod uv{dí, že cestovní ruch se v každodenní praxi projevuje v neust{le se vyvíjejících a obohacujících form{ch a druzích, které vych{zejí z elastické popt{vky účastníků cestovního ruchu.

Na z{kladě: ČERTÍK, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2000. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. 1


4

Druhy cestovního ruchu jsou posuzov{ny podle motivu uskutečnění cesty účastníkem CR. 2 A d{le jsou rozlišov{ny podle několika kritérií: místo realizace cestovního ruchu, vztah k platební bilanci st{tu, délka trv{ní, způsob zabezpečení jeho průběhu, způsob účasti a forma úhrady n{kladů na účasti. 3 Formy cestovního ruchu jsou rozlišov{ny podle příčin, které cestovní ruch ovlivňují a důsledků, které přin{ší. 2 Pr{vě v poslední době je jednou z forem, které nabývají na významu hlavně v technicky vyspělých společnostech, venkovsk{ turistika, kter{ zahrnuje agroturistiku a ekoturistiku. Jedním z důvodů rostoucího významu těchto forem turismu je ekologick{ a regenerační funkce pro člověka.3 1.1.1

Venkovský cestovní ruch

Pod pojmem venkovský cestovní ruch se ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu[4] nach{zí tato definice: Venkovský cestovní ruch je souborným označením pro druh cestovního ruchu, který je spojen s vícedenním pobytem a s rekreačními aktivitami na venkově. Aktivitami jsou zejména proch{zky a pěší turistika, projížďky na kole nebo na koni, pozorov{ní a péče o dom{cí zvířata, konzumace podom{cku vyrobených potravin atd. Účastníci jsou ubytov{v{ni především v menších hromadných ubytovacích zařízeních. Rur{lní cestovní ruch je především přitažlivý fabulovaným venkovským způsobem života – rozs{hl{, tich{, klidn{ krajina s čistým ovzduším, určité pracovní aktivity a místní folklór. Rozvoj tohoto typu cestovního ruchu souvisí s rozvojem ven-

2

Na z{kladě: HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné a vysoké školy. 1.vyd.Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. 3 Na z{kladě: ČERTÍK, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2000. 352 s. ISBN 80-238-6275-8.


5

kova samotného, budov{ním pěších tras a cyklotras, farem s alternativním zemědělstvím, budov{ním skanzenů, revitalizací tradičních řemesel atd. HESKOVÁ[3] k této definici dod{v{, že cílem této formy CR je zapojit do poskytov{ní služeb místní obyvatelstvo, proto je důležit{ jejich odborn{ připravenost, ochota, otevřenost a vstřícnost, ale také komunikace v cizích jazycích. Souč{stí této formy CR je také navození dom{cké atmosféry a to není bez komunikace možné. 1.1.1.1 Agroturistika, ekoagroturistika a vinařský cestovní ruch Podle Výkladového slovníku CR*4+ je agroturismus takovým druhem CR, jehož hlavní n{plní je pozn{v{ní alternativního způsobu života v blízkém kontaktu s přírodou, přím{ spoluúčast na zemědělských činnostech a aktivní odpočinek, pozn{v{ní původních technik výroby potravin, chov hospod{řských zvířat, krocení zvířat apod. Účastníci jsou ubytov{v{ni přímo v zemědělském hospod{řství nebo na selské usedlosti. Agroturismus je rozvíjen především v Evropě – Německu, Nizozemí a Maďarsku. Je nejlepším příkladem udržitelného cestovního ruchu, protože využív{ již existující zdroje a místní suroviny, je zde i soci{lní kontakt s rezidenty a pozn{v{ní místního životního stylu. PÁSKOVÁ a ZELENKA[4+ d{le uv{dějí, že v České republice je podnikatel v agroturismu vymezen jako zemědělec, kdy nadpoloviční většina jeho příjmů poch{zí pr{vě ze zemědělské činnosti a kapacita ubytov{ní by neměla přes{hnout 12 lůžek. Podpora agroturismu je rozdělena mezi dvě ministerstva. Většina zdrojů je od Ministerstva zemědělství a jednou třetinou se na dotacích podílí Ministerstvo pro místní rozvoj. Zvl{štní formou agroturismu je ekoagroturistika. Na rozdíl od běžné agroturistiky je tato forma CR uskutečňov{na pouze na ekologických farm{ch, na kte-


6

rých se k rostlinné ani živočišné výrobě nepoužívají syntetické chemik{lie, hnojiva, hormon{lní přípravky, uměl{ barviva a konzervační přípravky. Pokud produkty ekologického zemědělství splňují n{rodní a mezin{rodní standardy, mohou používat ochrannou zn{mku BIO.4 Další formou agroturismu je vinařský cestovní ruch. Jeho zvl{štností je zaměření se účastníků pouze na jednu sféru zemědělství, a to pr{vě na vinařství. Motivem býv{ pozn{v{ní způsobu pěstov{ní vinné révy v tradičních vinařských oblastech, výroba vína, ochutn{vky vín přímo ve vinných sklepech, vin{rn{ch či vinoték{ch. Moderním produktem pro podporu cestovního ruchu jsou vinařské stezky. Ty jsou charakterizov{ny jako tematické propojení jednotlivých pěstitelů a poskytovatelů dalších služeb do uceleného produktu. 5 Jelikož v pr{ci d{le bude užív{no dalších vinařských pojmů, je nezbytné některé z nich definovat.6 Vinařsk{ oblast Vinařskou oblastí je myšleno geograficky vymezené území, na kterém je povoleno pěstovat vinnou révu pro výrobu vína a jiných produktů. Tyto oblasti jsou vymezeny v příslušné vinařské legislativě, v České republice je to vinařský z{kon č. 321/2004 Sb. a jeho vyhl{ška č. 324/2004 Sb. Vinařské oblasti se d{le dělí na vinařské podoblasti, v nichž je stanoven seznam vinařských obcí a vinařských tratí, kde se mohou zakl{dat vinice.

Na z{kladě: HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné a vysoké školy. 1.vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. 5 Na z{kladě: PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. 6 Na z{kladě: Vinařské pojmy. [online][cit. 2011-04-04] Dostupné z www: 4


7

Vinařsk{ obec Obec nebo městsk{ č{st, v jejímž katastru se nach{zí jedna nebo více viničních tratí se nazýv{ vinařskou obcí. Jde o z{kladní jednotku geografického rozdělení území, na kterém je schv{leno pěstov{ní vinné révy. V České republice se nach{zí celkem 378 vinařských obcí, z toho 66 ve vinařské oblasti Čechy a 312 ve vinařské oblasti Morava. Viniční trať Viniční trať je pozemek, č{st pozemku nebo soubor pozemků, na kterých se pěstuje vinn{ réva. Musí tvořit jeden celek, který se nach{zí v jedné vinařské podoblasti, přičemž může zasahovat do katastru více vinařských obcí. Obsahuje jednu nebo více vinic. Vinice Vinicí se rozumí pozemek os{zený vinnou révou, kter{ je pěstov{na a upravov{na z{měrně. Na Moravě se užív{ spíše n{zvu vinohrad. 1.1.1.2 Specifika venkovského cestovního ruchu7 Venkovsk{ turistika není zaměřena jen na přírodu, ale využív{ kulturní, společenský a materi{lní potenci{l venkova. V České republice by se za specifikum venkovského cestovního ruchu dalo považovat typické české chataření a chalupaření. Jedn{ se o formu masového cestovního ruchu, kter{ m{ pozitiva i negativní důsledky. Mezi aspekty, které působí pozitivně, patří: přispív{ní k udržení kulturního vzhledu krajiny ve vysídlených obcích a oblastech nebo oživení maloobchodního obratu. Negativními dopady jsou pak především necitlivost k původní venkovské z{stavbě, problémy s odpadem a sezonní n{por 7

Na z{kladě: ČERTÍK, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2000. 352 s. ISBN 80-238-6275-8.


8

na území překračující jeho únosnost. Dalším specifikem je typick{ decentralizace ubytovacích služeb a vůbec forma a charakter poskytovaných služeb. Cílem je odlehčení přetížené infrastruktuře měst, omezení migrace venkovského obyvatelstva do měst, stabilizov{ní venkovského prostoru a přispív{ní ke krajinotvorbě a celkové péči o životní prostředí. Venkovsk{ turistika popularizuje místní kr{sy, zvl{štnosti a tradice a přispív{ k jejich udržení a rozvoji.


9

2 Charakteristika regionu Jižní Morava V roce 1999 bylo v České republice zavedeno agenturou Czechtourism členění České republiky do tzv. turistických regionů. Celkem se na našem území nach{zí 17 takových marketingových turistických destinací, které se ovšem neshodují s administrativním členěním země. Jedním z nich je region Jižní Morava, který je tvořen z přev{žné č{sti celým Jihomoravským krajem a č{stí kraje Zlínského. Pro potřeby cestovního ruchu je d{le region Jižní Morava rozdělen na 5 menších celků: 1. Brno a okolí 2. Moravský kras a okolí 3. Lednicko-valtický are{l 4. Podyjí a okolí 5. Slov{cko. Poslední č{st, Slov{cko, je pr{vě ta, kter{ patří Zlínskému kraji. Jelikož o regionech nejsou dostupné ž{dné statistické údaje, další kapitoly vych{zejí především ze statistických dat Jihomoravského kraje, který tvoří většinu regionu Jižní Morava.

2.1

Geografick{ a přírodní charakteristika regionu

Jihomoravský kraj se rozkl{d{ na jihovýchodě České republiky a svou rozlohou 719 555 ha představuje 9% území České republiky. Z hlediska rozlohy je na 4. místě. Je obklopen pěti dalšími kraji: Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským a sousedí s Rakouskem a se Slovenskem. Kraj je rozdělen do sedmi okresů: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo. Největším městem na území kraje je statut{rní město Brno


10

s 370 000 obyvateli, které je z{roveň druhým největším městem v ČR. Je významným střediskem pro justiční, ekonomické a spr{vní subjekty, univerzity a nejvýznamnějším centrem pro poř{d{ní veletrhů ve střední Evropě. Kraj je tvořen d{le 673 obcemi, z nichž 49 m{ statut města. K 31. 12. 2010 žilo na území JMK 1 154 654 obyvatel, což je zhruba 11% obyvatel celé České republiky. 8 Výhodou kraje je také vynikající dopravní dostupnost a strategick{ poloha na dopravních tepn{ch silniční i železniční dopravy, které spojují z{pad Evropy s východem a jižní Evropu s Evropou severní. Letiště Brno - Tuřany odbavuje cestující na vnitrost{tních i mezin{rodních link{ch. Přímé spojení je do Velké Brit{nie, Ruské federace, It{lie a Španělska. V létě se přid{vají charterové lety do různých destinací. Jižní č{st Jihomoravského kraje je tvořena nížinami – Hornomoravským a Dolnomoravským úvalem. Pr{vě v Dolnomoravském úvalu se nach{zí nejnižší bod kraje, což je soutok řek Moravy a Dyje u Lanžhota se 150 m n. m. Naopak nejvyšším bodem JMK je Čupec s nadmořskou výškou 819 m n. m., který se nach{zí v okrese Hodonín, nedaleko od hranic se Slovenskem. Dolnomoravský úval kopíruje tok řeky Moravy. Dalšími významnými řekami na území kraje jsou Svratka, Svitava a Dyje. Vysoký význam je přikl{d{n i vodním ploch{m Nové Mlýny, Brněnsk{ přehrada a Vranovsk{ přehrada, kter{ je souč{stí N{rodního parku Podyjí. V severoz{padním výběžku Panonské nížiny se nach{zí P{lavské vrchy s CHKO P{lava. Nejstarší chr{něnou oblastí na Moravě je CHKO Moravský kras, který se rozprostír{ na severu kraje mezi Drahanskou a Českomoravskou vrchovinou. Zemědělsk{ půda tvoří 60% z celkové výměry regionu. 83% zemědělské půdy je půda orn{, proto zde m{ silnou tradici pěstoNa z{kladě: Nejnovější statistické údaje – JMK. [online] [cit. 2011-03-19] Dostupné z www: 8


11

v{ní ovoce a zeleniny. Specialitou tohoto kraje je především vinohradnictví, které dosahuje evropské úrovně. Na území kraje se nach{zí 91% vinic České republiky. Naopak pro sever kraje je typick{ produkce dřeva a lesnictví. Jihomoravský kraj je krajem s nejteplejším klimatem v České republice.

2.2

Ekonomick{ situace kraje

Jihomoravský kraj je regionem s výrazným ekonomickým potenci{lem. Kraj výrazně podporuje rozvoj technologických a biotechnologických inkub{torů určených

pro

začínající

firmy

(www.invest-in-czech.com).

Zejména

v posledních letech roste počet podnikatelských subjektů v oblasti počítačové technologie, telekomunikací, vývoje softwaru a ostatních hi-tech oborů. 9 V roce 2008 dokonce Jihomoravský kraj přil{kal nejvíce investorů v České republice.Vytvořený hrubý dom{cí produkt představuje 10,1% celkového HDP České republiky. V r{mci Evropské unie se použív{ ukazatel hrubý dom{cí produkt v paritě kupní síly přepočteného na 1 obyvatele, což je nejvhodnější a nejkomplexnější ukazatel pro porovn{ní ekonomické vyspělosti regionů, resp. životní úrovně obyvatelstva. V roce 2006 hrubý dom{cí produkt v paritě kupní síly na jednoho obyvatele v Jihomoravském kraji dos{hl 71% průměru evropské sedmadvacítky. V Jihomoravském kraji bylo ve 4. čtvrtletí roku 2010 zaměstn{no téměř 394 tisíc osob, což je mezi kraji druhý nejvyšší počet hned po hlavním městu Praze. Míra registrované nezaměstnanosti ke 28.2.2011 činila 10,78%. Lze zde pozorovat mírný pokles nezaměstnaných oproti měsíci lednu. Průměrn{ mzda v Jihomoravském kraji v roce 2010 dos{hla výše 22 143 Kč, meziročně tak vzrostla o 230 Kč. Průměrn{ mzda byla mezi kraji 4. nejvyšší, ovšem nižší růst

Na z{kladě: Z{kladní údaje o Jihomoravském kraji. [online] [cit. 2011-03-23] Dostupné z www: 9


12

průměrné mzdy byl v mezikrajském srovn{ní zaznamen{n pouze v Hl. m. Praze.10

2.3

Cestovní ruch na jižní Moravě

Podle výzkumu11 a monitoringu n{vštěvnost, který pro Jihomoravský kraj provozuje Ekonomicko-spr{vní fakulta Masarykovy univerzity v Brně a agentura Czechtourism, je jižní Morava tzv. sezónní destinací. N{vštěvníci a turisté sem zavítají spíše v hlavní turistické sezónně a to většinou na kr{tkodobý pobyt do 4 dnů, či jen na jednodenní výlet. Proto je snahou vytvořit takový produkt, který by prodloužil délku pobytu dom{cích i zahraničních účastníků CR a rozšířil tak sezónu do více měsíců. Napom{hají tomu i formy cestovního ruchu, které se na Moravě teprve začínají rozvíjet. Je to l{zeňství a st{le více popul{rní agroturistika. Na zač{tku kapitoly je zmíněno rozdělení regionu do pěti č{stí. Každ{ č{st m{ předpoklady pro rozdílné druhy cestovního ruchu. Zatímco Brno a jeho okolí se pyšní bohatou nabídkou pro kongresovou a incentivní turistiku, jižní oblasti jako je Podyjí, Lednicko-valtický are{l a Slov{cko l{kají turisty a n{vštěvníky na cyklostezky, vinařské stezky a na vinařskou turistiku vůbec. Zdravotní cestovní ruch a n{dhernou přírodní krajinu nabízí oblast Moravského krasu. Specifika pro oblasti jsou patrn{ z tabulky, kter{ je souč{stí Strategie rozvoje Jihomoravského kraje.

Na z{kladě: Nejnovější údaje: Jihomoravský kraj. [online] [cit. 2011-03-23+ Dostupné z www: 11 Na z{kladě: Analýza vývoje n{vštěvnosti Jižní Moravy v letech 2001-2009. [online] [cit. 2011-0407] Dostupné z www: 10


13

Tabulka 1: Seznam a z{kladní charakteristika turistických oblastí Jihomoravského kraje

Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. [online] [cit. 2011-03-24] Dostupné z www:

Na první pohled je zřejmé, že nabídka cestovního ruchu na jižní Moravě je velmi různorod{. Je tvořena přírodním bohatstvím, architektonickými pam{tkami, folklórem a gastronomií. Za zmínku stojí především ty hlavní high-lighty jako jsou architektonické skvosty vila Tugendhat a kulturní krajina Lednickovaltický are{l, které byly zaps{ny na seznam kulturního dědictví UNESCO. Pod ochranou UNESCO jsou také další dvě biosférické rezervace: Dolní Morava, kter{ je tvořena CHKO P{lava, Lednicko-valtickým are{lem a soutokem řek Moravy a Dyje a rezervace Bílé Karpaty. Nejvyššího stupně ochrany dosahuje jihoz{pad kraje, jeden ze čtyř n{rodních parků ČR, NP Podyjí. Další přírodní zajímavostí je komplex kr{pníkových jeskyní CHKO Moravský kras, který je dokonce nejdelším jeskynním systémem v České republice. Obzvl{ště pro zahraniční n{vštěvníky a turisty je zn{mý pojem Austerlitz – Slavkov aneb místo, kde se odehr{la významn{ bitva tří císařů. Světozn{m{ je i plastika Věstonické Venuše a archeologické are{ly Mikulčice a Pohansko svědčící o sl{vě a bohat-


14

ství Velkomoravské říše. Dalším velkým l{kadlem pro zahraničí jsou automobilové a motocyklové z{vody na Masarykově okruhu v Brně, hlavně je jím jeden ze z{vodů mistrovství světa. Jižní Morava je také zn{m{ svými živými tradicemi, srdečností a pohostinností obyvatel, svým osobitým folklórem a lidovými kroji. Souč{stí folklórních tradic je i sólový mužský tanec Verbuňk, který je zaps{n na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Jednou z popul{rních možností, jak poznat region Jižní Morava, je využití cyklotras a Moravských vinařských stezek. Z uvedené tabulky vyplýv{, že ve třech oblastech z pěti dominuje postavení vinařské a pozn{vací turistiky, k níž se přid{v{ doprovodn{ forma cestovního ruchu v podobě cykloturistiky, venkovské turistiky a relaxace u vody. Analýza vývoje n{vštěvnosti Jižní Moravy v letech 2001-2009 a Monitoring dom{cího cestovního ruchu agentury Czechtourism z roku 2010 potvrzují, že hlavním důvodem n{vštěvy jižní Moravy je především pozn{ní kraje, relaxace a turistika a sport. Mezi nejčastěji uv{děné aktivity, které n{vštěvníci při pobytu prov{dějí, podle výzkumů patří: pozn{vací turistika, pěší turistika, cykloturistika, koup{ní a vodní sporty a společenský život a z{bava. Překvapivě jen m{lo z respondentů uv{dí mezi aktivitami venkovský cestovní ruch. Za významnou chybu je považov{no nezahrnutí možnosti vinařské turistiky, kter{ je nepochybně dominantou na jižní Moravě. Je zřejmé, že respondenti tudíž vinařskou turistiku vždy zahrnuli do uvedených pěti dominujících aktivit, se kterými je rozhodně vinařsk{ turistika v tomto regionu neodlučitelně spojena. Na další straně uv{dím jednotlivé grafy a tabulky, vztahující se k motivaci pro n{vštěvu regionu Jižní Morava a ukazují skladbu turistů, kteří na jižní Moravu zavítají.


15

Management, marketing a celkovou propagaci regionu Jižní Morava m{ na starosti organizace Centr{la cestovního ruchu – Jižní Morava, z.s.p.o. se sídlem v Brně.

Graf 1: Aktivity návštěvníků v letní sezóně Domácí návštěvníci

2009

27,6%

2008

27,7%

2006

28,7%

20,7%

2005

28,4%

20,4%

0%

10%

13,9%

15,8%

16,3%

20%

30%

poznávací turistika koupání, vodní sporty péče o fyzickou a duševní kondici návštěvy sportovních akcí

40%

12,8%

18,1%

15,4%

50%

60%

pěší turistika společenský život a zábava církevní turistika jiný aktivní sport

17,6%

8,1%

17,6%

9,8%

8,5%

7,3%

9,1%

7,1%

7,0%

11,0%

7,9%

7,4%

70%

80%

90%

100%

cykloturistika, horská cyklistika návštěvy kulturních akcí venkovská turistika

Zdroj: Analýza vývoje n{vštěvnosti Jižní Moravy v letech 2001-2009. [online] [cit. 2011-04-09] Dostupné z www:


16

Graf 2: Důvody návštěvy - domácí návštěvníci Domácí návštěvníci

2001

35,8

2002

39

2003

40,9

2004

37,6

2005

41,7

2006

18 11,2

0%

20%

16

20,7

14,7

40%

9,8

3,1 4,0 1,1

2,5 4,4 4,1 3,5 2,7 10,7 3,0 5 3,2 2,5 10,5 2,04,8 2,6 1,8 5,7 5,0 4,6

21,4

17,4

5,5

19,2

17,1

4,5

16,4

40,1

2,0

6,6 12,7

20,5

41,7

2009

12,2

17,2 19,5

39,8

2008

14

15,7

4,9

60%

poznání

relaxace

turisitka a sport

návštěva příbuzných/známých

zábava

práce

tranzit

zdraví

nákupy

2,3 2,5 1,4

4,9 2,8 3,2 1,4 2,5 1,4 4,5 2 2

7,0 2,2 4,6 3,4 80%

2,9

4,0 100%

Zdroj: Analýza vývoje n{vštěvnosti Jižní Moravy v letech 2001-2009. [online] [cit. 2011-04-09] Dostupné z www: Graf 3: Důvod návštěvy, aktivity 2010

Zdroj: Monitoring DCR Jižní Morava léto 2010. [online] [cit.2011-04-09] Dostupné z www:


17

Tabulka 2: Počty ubytovaných hostů v JMK podle měsíců v roce 2010 2010 Počet Počet přeMěsíc hostů nocování Leden 46 922 77 270 Únor 46 489 81 401 Březen 62 620 112 486 Duben 67 307 121 125 Květen 95 251 171 074 Červen 105 583 197 564 Červenec 159 146 388 214 Srpen 143 222 335 565 Září 112 000 204 590 Říjen 82 450 144 504 Listopad 67 736 112 373 Prosinec 46 346 76 500 Zdroj: Materi{ly z CCRJM, ze soukromé korespondence s paní Janou Koz{kovou, dne 28.4.2011.

Uveden{ tabulka ukazuje na sezónní n{vštěvnost kraje. Jihomoravský kraj je destinací, kter{ je navštěvov{na přev{žně v letních měsících. Tabulka 3: Návštěvnost ČR a ostatních regionů v roce 2010 2010 Region

celkem

domácí turisté zahraniční turisté počet přenocování

ČR 12 209 584 9 352 587 2 856 997 36 807 958 Hl.město Praha 4 733 701 4 106 514 627 187 12 090 367 Středočeský 631 544 488 308 143 236 1 686 118 Jihočeský 899 274 609 733 289 541 2 725 909 Plzeňský 488 683 332 198 156 485 1 378 771 Karlovarský 675 322 214 629 460 693 4 226 048 Ústecký 293 042 196 207 96 835 885 948 Liberecký 634 405 485 644 148 761 2 211 705 Královéhradecký 795 688 585 272 210 416 3 064 365 Pardubický 312 346 267 042 45 304 946 834 Vysočina 335 401 289 334 46 067 849 036 Jihomoravský 1 035 072 656 789 378 283 2 022 666 Olomoucký 383 976 293 069 90 907 1 421 116 Zlínský 458 310 399 022 59 288 1 553 574 Moravskoslezský 532 820 428 826 103 994 1 745 501 Zdroj: Materi{ly z CCRJM, ze soukromé korespondence s paní Janou Koz{kovou, dne 28.4.2011.


18

Tabulka č. 3 poukazuje na fakt, že Jihomoravský kraj je druhým nejnavštěvovanějším regionem v České republice, ihned po hlavním městu Praze, které je bezpochyby největším l{kadlem pro zahraniční turisty. Tabulka 4: Zahraniční návštěvníci v JMK v roce 2010 2010 1. Polsko

73 656

2. Slovensko

49 422

3. Německo

43 370

4. Rakousko

22 982

5. Rusko

21 485

6. Itálie

18 351

7. Litva 8. Spojené Království

15 198 12 039

9. Jižní Korea 11 996 10. Nizozemí 9 330 Zdroj: Materi{ly z CCRJM, ze soukromé korespondence s paní Janou Koz{kovou, dne 28.4.2011.

Nejvíce zahraničních turistů přijíždí do JMK ze sousedních st{tů ČR. Tradičně už několik let drží prvenství zahraniční n{vštěvníci z Polska.

Vinařská turistika na jižní Moravě

19

3 Vinařsk{ turistika na jižní Moravě 3.1

Historie vinařství na jižní Moravě 12

Vinařství se začín{ na jižní Moravě rozvíjet již v dob{ch Římské říše. Důležit{ jsou léta 276 – 282 n. l., kdy císař Probus zrušil z{kaz císaře Domitiana a tak nařídil pěstovat révu vinnou v koloniích, které se nach{zejí za Alpami. Ve větší míře vznikaly vinice v Rakousku, ale římsk{ pos{dka z Vindobony „Legio Decima Gemina, Pia Fidelis“ vybudovala opěrný bod na Římském kopci pod P{lavou a vysadila na P{lavě první vinice. V roce 1926 byl v obci Mušov nalezen vinařský nůž poch{zející z této doby. Další archeologické n{lezy vinařských nožů a semen révy vinné z let 833 - 906 potvrzují rozvinuté vinařství ve Velkomoravské říši. Podle kroniky V{clava H{jka z Libočan moravský kníže Svatopluk zaslal sud moravského vína českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile k oslavě narození jejich syna Spytihněva. Středověký vývoj vinařství na Moravě byl řízen a ovlivňov{n především kl{štery. První zmínka o vinicích na Moravě tak poch{zí až z roku 1101, kdy je k zakl{dací listině kl{štera Benediktýnů v Třebíči přiložen darovací list se seznamem vinic. V okolí Znojma v tomtéž století měli největší vliv na výsadbu a spr{vu vinic Premonstr{ti z kl{štera v Louce. Zakl{dali vinice v ucelených viničních tratích. Ve 13. století patří do spr{vy Cisterci{ků z Velehradu nejen vinice v okolí Uherskohradišťska, ale i vinice v Přítluk{ch a v Kobylí na jihu Moravy. Největší rozmach vinařství je spojen s příchodem rodu Lichtenštejnů. Za jejich vl{dy jsou zakl{d{ny vinice na Mikulovsku a je tak os{zena „cel{ P{lava“. Na souvislých celcích vinic se pěstují odrůdy z Francie a Německa. Na z{kladě: Historický vývoj vinařství v datech. [online] [cit. 2011-04-04+ Dostupné z www: 12


20

Prvním vinařským z{konem se stalo tzv. horenské pr{vo falkenštejnské. Podle tohoto z{kona a ř{du byly všechny spory o vinice rozhodov{ny výkonným org{nem v Hustopečích, které tehdy byly největší vinařskou obcí. Roku 1355 moravský markrabě Jan Jindřich vydal vzorový viniční ř{d pro Moravu a tím ustanovil povinný z{pis vinic. Ten, kdo dal vinici zapsat, mohl do Brna dov{žet z venkova víno bez dalšího zdanění. Na dvan{ct let osvobodil vinohradníky od daní také další milovník vína v českých dějin{ch, kr{l Karel IV. Šestn{cté a zač{tek 17.století nazýv{me zlatým věkem moravského vinařství. Na Moravě je v té době vys{zeno 29 801 hektarů vinic. Největším problémem se ukazuje konkurence s rakouskými víny. Rakouští vinaři několikr{t hrozí z{kazem dovozu moravských vín do Rakouska. Také Hustopeče se br{ní dovozu rakouských vín na Moravu a roku 1603 vyd{vají z{kaz dovozu vín do města, kde se smí prod{vat pouze víno hustopečské. Po období v{lek, které byly pro vinice devastující pohromou, nast{v{ jejich obnova až roku 1748. V této době vznikají moravské sklepy, které jsou i dnes důležitým architektonickým prvkem moravské kultury. Roku 1784 vznik{ první třídění vína do jakostních tříd. Řehoř Volný rozdělil moravsk{ vína takto: I. třída byla vína ze Sedlece, Mikulova, Popic, Dolních Dunajovic a Velkých Pavlovic. Do II. třídy zařadil vína z Rakvic, Zaječí, Přítluk, Pouzdřan, Věstonic, Velkých Bílovic a Němčiček. Ve III. třídě byla vína z Křepic, Nosislavi, Velkých Němčic, Židlochovic, Dolních Bojanovic a Pruš{nek. Poč{tkem 19. století doch{zí k dalšímu úbytku vinic a koncem tohoto století se vinaři museli vypoř{dat se škůdci a chorobami vinné révy, které byly dovezeny z Ameriky. Naučit se čelit chorob{m trvalo vinařům několik desetiletí. Ve 30. letech 20. století se zvyšuje význam vinařských družstev a jejich blahod{rné působení na rozvoj drobného vinařství. Koncem 20. století proch{zí vinohrad-


21

nictví organizační změnou, kterou přinesl vinařský z{kon z roku 1995. V z{koně jsou zaregistrov{ny viniční tratě a je určeno, ve kterých poloh{ch je dovoleno pěstovat určité odrůdy révy vinné. Z{kon proch{zí v roce 2004 úpravami tak, aby byl vyhovující pro podmínky Evropské unie.

3.2

Vinařské podoblasti a jejich charakteristika 13

Vinařsk{ oblast Morava se rozprostír{ mezi Brnem a jižním cípem Moravy. Podle Šlechtitelské vinařské stanice Velké Pavlovice je v oblasti průměrn{ roční teplota 9,42°C, 510 mm ročních sr{žek a roční délka slunečního svitu je podle 78letého průměru 2.244 hodin. S dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína je na jižní Moravě 80% ročníků. Oblast je rozdělena do čtyř podoblastí, z nichž každ{ m{ sv{ specifika a rozdílné podmínky, které d{vají vyniknout v každé oblasti jiné odrůdě révy vinné. Vinařsk{ podoblast Znojemsk{ Dlouhé spletité chodby vinných sklepů přímo pod městem dokl{dají, že Znojmo bylo vždy střediskem vína a vinařství. V blízkosti města se t{hnou prvotřídní viniční tratě s kamenitou půdou, kter{ je přikryt{ sprašemi nebo jílem. Nejzn{mějšími vinařskými obcemi jsou město Miroslav, Hrušovany nad Jevišovkou, Lechovice a Šatov s vinicí Šobes. V této podoblasti se daří hlavně bílým odrůd{m, pěstuje se např. Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink Rýnský, Rulandské bílé i šedé a z modrých odrůd pak především Frankovka a Rulandské modré.

Na z{kladě: Oblasti a vinaři. [online] [cit. 2011-04-06] Dostupné z www: 13


22

Vinařsk{ podoblast Mikulovsk{ Mikulovsk{ podoblast je typick{ svým v{pencovým podložím, na kterém se daří odrůd{m jako je Ryzlink Vlašský, Chardonnay, Neuburg, Sylv{nské zelené, Tramín a také odrůd{m Aurelius a P{lava, které byly vyšlechtěny na Šlechtitelské stanici v Perné. Pod P{lavskými vrchy se nach{zí vinařské obce Pavlov, Novosedly, Dolní a Horní Věstonice, Sedlec a také z{meck{ města Mikulov, Valtice a Lednice. Ve Valticích se nach{zí jedin{ vinařsk{ škola v České republice a na z{mku největší vinn{ expozice Salón vín. Mikulovský z{mek se pyšní největším dubovým sudem v ČR. Vinařsk{ podoblast Velkopavlovick{ Velkopavlovick{ vinařsk{ podoblast je domovem modrých odrůd např. André, Modrého Portugalu nebo Cabernetu Moravia, z nichž se vyr{bí naše nejkvalitnější červen{ vína. Z bílých odrůd vyhovují pískovcové a v{penité půdy především aromatickým vínům jako je Tramín červený, P{lava, Mušk{t moravský a Müller Thurgau. Viniční tratě se t{hnou od města Hustopeče přes takov{ centra, jako jsou Velké Pavlovice, Vrbice, Bořetice, Kobylí a největší vinařskou obec v České republice – Velké Bílovice. Členitou linii viničních tratí předstupují prvotřídní viniční svahy t{hlého hřbetu mezi obcemi Zaječí, Přítluky a Rakvice, kde se vždy rodívala znamenit{ vína. Turistickým l{kadlem je gotick{ tvrz s rozs{hlým sklepením v Čejkovicích, kter{ byla vybudov{na v roce 1232 Templ{ři. Cel{ Velkopavlovick{ vinařsk{ podoblast m{ vysoký potenci{l pro rozvoj vinařské turistiky. Snad všechny obce jsou propojeny sítí cyklostezek. Cykloturistika je podporov{na také tím, že terén je zde přev{žně rovinatý a je zde dobr{ dostupnost z Brna.


23

Vinařsk{ podoblast Slov{ck{ Tato

podoblast

zasahuje

do

tří

okresů:

Břeclavského,

Hodonínského

a Uherskohradišťského. M{ velice různorodé přírodní podmínky a vína zde dosahují výrazného odrůdového charakteru. Na jihu Slov{cké podoblasti se nach{zí oblast Podluží, zn{m{ svým folklórem. Spr{vním střediskem kraje byla vždy Str{žnice, které udělil horenské pr{vo roku 1417 Petr z Kravař. Str{žnice m{ řadu výborných viničních tratí, které sousedí s vinicemi obce Petrov, kde se nach{zí chr{něn{ lokalita zajímavých staveb vinných sklepů zvan{ "Plže". Rozs{hlé vinice m{ také Bzenec a Blatnice pod sv. Antonínkem. Obrázek 1: Vinařská oblast Morava a její podoblasti

Zdroj: Vinařské podoblasti oblasti Morava. [online] [cit. 2011-04-11] Dostupné z www: Tabulka 5: Srovnání vinařských podoblastí Vinařsk{ Počet Počet Plocha podoblast vin. vin. vin. tratí obcí tratí (ha)

Počet pěstitelů

Plocha registr. vinic (ha)

Celkový produkční potenci{l (ha)

Mikulovsk{

30

182

10 317

2 350

4 736,8

4 909,8

Slov{ck{

115

406

15 486

7 976

4 513,8

4 704,6

Velkopavlovick{

75

319

15 203

6 680

5 142,8

5 243,2

Znojemsk{

91

224

7 830

1 087

3 461,9

3 529,7

Zdroj: Počty vinařských obcí, katastr{lních území a viničních tratí v ČR. [online] [cit. 2011-04-12] Dostupné z www:


3.3

24

Současn{ nabídka vinařské turistiky na jižní Moravě

Ing. Petr Gond{š, projektový manažer N{rodního vinařského centra tvrdí, že v oblasti vinařské turistiky je na viditelném vzestupu turistika pobídkov{ či motivační. Nejčastěji se realizuje v podobě z{jezdů zaměstnanců organizovaných podnikem za odměnu nebo v souvislosti s posílením vztahu zaměstnanců k vlastní organizaci. Nabídka vinařských zařízení se tudíž musí specializovat a zaměřit se i na poskytov{ní služeb turistům, kteří se zajímají o víno a o dění kolem něj. Nejedn{ se tedy jenom o konzumaci vína, ale také o pozn{v{ní a vzděl{v{ní se v této oblasti. Mezi služby, které jsou do vinařské turistiky zahrnov{ny, patří možnost vyzkoušet si některé činnosti a pr{ce kolem pěstov{ní hroznů a výroby vína, degustov{ní vín, exkurze do vinařství, posezení ve vinném sklípku, terénní prohlídky vinic, výlety, ale i vinařské akce, stravov{ní, ubytov{ní, průvodcovství a další. D{le pak pan Gond{š zmiňuje, že Z kapacitních důvodů je trochu v pozadí vinařsk{ turistika l{zeňsko-léčebn{ a kongresov{. Jak je patrné, nabídka vinařské turistiky se d{ rozdělit na dvě významné č{sti z hlediska přínosu pro cestovní ruch. První č{stí je přirozen{ nabídka, kter{ vych{zí z tradic vinařského roku, tou druhou je uměle vytvořen{ nabídka cestovními kancel{řemi, různými organizacemi a nebo samotnými vinaři, tak jak zmiňuje pan Gond{š. Do tradiční nabídky se řadí degustace a výstavy vín, zar{žení hory, vinobraní a svatomartinské slavnosti. Do uměle vytvořené nabídky se pak řadí z{jezdy za vínem, incentivní akce, certifikovan{ ubytovací zařízení vinařské turistiky, moravské vinařské stezky, festival otevřených sklepů a další.


3.3.1

25

Tradiční nabídka vinařské turistiky

3.3.1.1 Degustace a výstavy vín Každoročně v období od ledna do března se snad v každé vinařské obci kon{ alespoň jedna degustace, nebo-li košt vín. Jedn{ se o vína z předešlé vinařské sezóny. Vzorky jsou hodnoceny odbornou komisí a je určen vítěz, tzv. šampión výstavy. Nabídka je tvořena místními vinaři, popř. výrobci vín z nejbližšího okolí. Výjimku tvoří tzv. region{lní výstavy, kde je možnost okoštovat vína vždy z celého regionu, nebo výstavy vín a soutěže celooblastní, kdy si každ{ vinařsk{ podoblast poř{d{ vlastní degustace. N{vštěvníky těchto akcí jsou především odborníci z oboru vinařství a místní obyvatelé, proto tyto akce nejsou pro cestovní ruch moc přínosné. 3.3.1.2 Zar{žení hory14 Starobyl{ tradice, kter{ se ve vinařských obcích kon{ po sv{tku sv. Vavřince (10.srpna) do předvečera sv{tku narození Panny Marie (8.z{ří). Pokud byla zaražena hora, nesměl nikdo vkročit do vinohradu po 19. hodině večerní. Kdo tento z{kaz porušil, byl přísně potrest{n, ve středověku mu dokonce mohla být za kr{dež hroznů uťata ruka. Podle tradice den před samotným zaražením hory musí hotař (hlídač) nechat posvětit v kostele kytici lučního kvítí. Po z{padu slunce se vykope j{ma, přes níž se položí ozdoben{ tyč, na kterou jsou napíchnuta tři červen{ jablka. Vedle j{my je rozděl{n oheň, na kterém se sp{lí kytice z loňského roku. Novou kytici pokropí kněz svěcenou vodou a je pronesena modlitba ke sv. Urbanovi a sv. V{clavu. Po modlitb{ch se vhodí do j{my tři

Na z{kladě: Zar{žení hory. [online] [cit. 2011-04-13] Dostupné z www: 14


26

kr{sné okouřené hrozny, které se pokropí svěcenou vodou. Poté je do ní zasazena tyč a j{ma se zahrabe, tím je hora zaražena. V některých obcích n{sledují hrané scénky, kdy se honí zloděj, který vkročil do vinohradu. Slavnost pokračuje vystoupením folklorních souborů a cimb{lových muzik. Zar{žení hory je ud{lost spíše lok{lního významu, kter{ by v budoucnu mohla mít určitý potenci{l v cestovním ruchu. 3.3.1.3 Vinobraní Vinobraní je bezpochyby nejdůležitější období ve vinařově roce. Stejně tak se jedn{ o nejvýznamnější a nejrozšířenější slavnost ve vinařské turistice. Původně šlo o ochutn{v{ní burč{ků z nasbíraných hroznů. Postupně během druhé poloviny 20. století se z této akce st{vala společensk{ ud{lost velkého rozsahu. K ochutn{v{ní burč{ku se přidal doprovodný kulturní program v podobě alegorických a krojovaných průvodů, tradičních trhů, vystoupení cimb{lových muzik

a folklorních

souborů

a

taneční

z{bavy

s dechovou

hudbou.

Z přirozených oslav se tak stal uměle vytvořený produkt pro podporu vinařské turistiky. Nejzn{mější jsou tři slavnosti vinobraní, které se konají vždy na zač{tku z{ří. P{lavské vinobraní15 Jedn{ se o vinobraní poř{dané ve městě Mikulov pod P{lavskými vrchy. První ročník se konal v roce 1947 v obci Klentnice v are{lu Sirotčího hradu, vzd{leného od Mikulova asi 4 km. Již přes 40 let je ale vinobraní přesunuto do Mikulova a z kapacitních důvodů se kon{ po celém městě. Během vinobraní se připomín{ i historick{ ud{lost z dějin Mikulova. V roce 1403 se podařilo mikulovským Na z{kladě: P{lavské vinobraní – historie a současnost. [online] [cit. 2011-04-14] Dostupné z www: 15


27

těžkooděncům osvobodit kr{le V{clava IV. ze zajetí na vídeňském hradě. Vždy v p{tek ve

večerních hodin{ch vyr{ží skupina rytířů v čele s Janem

z Lichtenštejna do Vídně, aby v sobotu v poledne mohli n{vštěvníci uvítat historický průvod s osvobozeným V{clavem IV. Na historický průvod navazuje průvod krojovaných, který čít{ až 400 účastníků. Je n{sledov{n jízdou alegorických vozů, na kterých nechybí bůh vína Backhus. Mimo tradičního folklorního programu a vystoupení kapel současné popové a rockové scény je pro n{vštěvníky připraven nedělní výšlap na Svatý kopeček, Mistrovství České republiky v rozezn{v{ní vůní ve víně a další bohatý program pro rodiny s dětmi. Loňského ročníku se zúčastnilo na 45 000 n{vštěvníků. Znojemské historické vinobraní 16 První Znojemské vinobraní se uskutečnilo v roce 1966, jeho kon{ní bylo však v roce 1974 komunistickým režimem přerušeno a znovu se začalo poř{dat až v 90. letech minulého století. Ústřední historickou postavou na tomto vinobraní se stal kr{l Jan Lucemburský, který do Znojma zavítal roku 1327. Pro div{ky je připravena scéna, kdy kr{l po boku se svou ženou Eliškou Přemyslovnou, před{v{ pr{vo do rukou konšelů. Vinobraní je charakteristické množstvím doprovodných akcí. Mezi ty nejoblíbenější patří rytířské souboje, historické tržnice, uk{zky řemesel a vojenské ležení. Ani zde nechybí bůh vína a dobré n{lady Backhus. Ofici{lní č{st vinobraní je ve večerních hodin{ch zakončena velkolepým ohňostrojem. Novinkou bude orient{lní družina, kter{ se připojí k tradičnímu průvodu a interaktivnost uk{zek tradičních řemesel, kdy si n{vštěvníci všechna řemesla budou moci vyzkoušet, nebo také zažít život ve vo-

Na z{kladě: Znojemské vinobraní – historie. [online] [cit. 2011-04-14] Dostupné z www: 16


28

jenském t{bořišti. Znojemské historické vinobraní každoročně navštěvují desítky tisíc n{vštěvníků. Velkopavlovické vinobraní17 Velkopavlovičtí spojili slavnosti Zar{žení hory a Vinobraní do jedné ud{losti. K n{vratu

k těmto

slavnostem

ve

Velkých

Pavlovicích

doch{zí

až

v 80. a 90. letech minulého století. Ale s programovou koncepcí se ud{lost poř{d{ až od roku 2003. Smyslem a cílem dnešních slavností je rozvíjet tradici a připravit pestrý program pro všechny generace. 3.3.1.4 Burč{kové slavnosti Nejzn{mějšími jsou Burč{kové slavnosti v Hustopečích. Po slavnostním otevření m{zhausů začín{ neomezen{ ochutn{vka a konzumace různých druhů burč{ku. Připraven je každoročně také bohatý doprovodný program, který je podobný slavnostem vinobraní. 3.3.1.5 Svatomartinské slavnosti Tradice Svatomartinských slavností sah{ až do doby Josefa II. V období okolo sv{tku sv. Martina (11.11.) končila služba vinařům, pracujícím pro sedl{ky. Tradice je obnovena teprve několik posledních let. Pod{vají se tradiční pokrmy jako je svatomartinsk{ pečen{ husa a poprvé se může ochutnat mladé víno, které nese označení svatomartinské a je vyrobeno z předem určených odrůd. Tyto slavnosti mají především gastronomický význam.

Na z{kladě: VPV- O slavnostech. [online] [cit. 2011-04-14] Dostupné z www: 17


3.3.2

29

Uměle vytvořen{ nabídka vinařské turistiky

V ekonomickém smyslu se pod nabídkou myslí komplex služeb, které nabízíme ke koupi. Takto je možné definovat i produkt cestovního ruchu. Produkty v oblasti vinařské turistiky jsou vytv{řeny pro její podporu, pro rozvoj vinařství, venkova a podporu tradičních řemesel. Nabídnout produkty mohou cestovní kancel{ře, hotely, cestovní agentury nebo turistick{ centra. Moment{lně jsou na Moravě nabízeny tyto větší „vinařské produkty“. 3.3.2.1 Moravské vinařské stezky18 Jedn{ se o dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Od roku 1999 je postupně realizov{n ve spolupr{ci s 280 vinařskými obcemi a mnoha dalšími partnery. Každ{ vinařsk{ oblast m{ svou síť vinařských stezek, které jsou propojeny jednou p{teřní Moravskou vinnou stezkou. Celkem 1200 km dlouh{ síť tak nabízí různé možnosti jednodenních i vícedenních výletů za pozn{ním místního folklóru, vína a pam{tek. Již v roce 1997 vznik{ pod vedením Ing. Elišky Zimové a doc. ing. arch. Jiřího Löwa pilotní projekt vytvoření „Vinařských parků“. Nechali se jím inspirovat v zahraničí. Bylo osloveno jeden{ct starostů významných vinařských obcí s n{vrhem na založení Sdružení vinařských obcí jižní Moravy. Toto sdružení pož{dalo Program PHARE - rozvoj malého podnik{ní o grant k rozvinutí projektu vinařské turistiky na jižní Moravě. Grant byl přidělen obci Zaječí. Projekt pro vinařské obce vznikl pod n{zvem „Vinařské obce a stezky jihomoravského příhraničí“ v z{ří 1997. Inspirací byla vinařsk{ turistika v Rakousku, Německu Na z{kladě: Moravské vinařské stezky-historie. [online] [cit. 2011-04-17] Dostupné z www: a Moravské vinařské stezky. [online] [cit. 2011-04-17] Dostupné z www: 18


30

a ve Francii. Na mapě se poprvé objevily barevné okruhy po jednotlivých vinařských oblastech a p{teřní trasa ze severovýchodu na jihoz{pad, z Uherského Hradiště do Znojma. V roce 1998 po vyčerp{ní dotací z programu PHARE projekt přebír{ Nadace PARTNERSTVÍ greenways. Moravské vinařské stezky jsou komplexem stezek, z nichž každ{ jednotliv{ je pojmenov{na po vinařské oblasti, kterou proch{zí. Trasy jsou navrhnuty tak, aby nebyl opominut ž{dný důležitý cíl okolí. Zpravidla vedou po silnicích s nízkým provozem, polních cest{ch a jiných zemědělských cest{ch. Dnes už jsou budov{ny samostatné cyklostezky určené pro cyklisty, in-linisty a chodce, které je oddělují od motorových silničních prostředků. Všechny stezky jsou označeny jednotnou značkou, společným logem, které m{ vždy jinou barvu a to podle barvy, kter{ byla stezce přidělena. Toto logo moravských vinařských stezek v příslušné barvě je na každé směrové tabuli a na každé informační tabuli, kter{ se nach{zí v obci. Cyklostezky jsou v České republice označeny žlutou kovovou tabulkou, na které je i číslo cyklotrasy. Informační tabulky také odkazují na zajímavosti a služby v nejbližším okolí. Nadace PARTNERSTVÍ vyd{v{ vlastní tištěné mapy moravských vinařských stezek a také cykloprůvodce Moravskou vinnou stezkou, který je k dispozici ke stažení na str{nk{ch Nadace. Je nutné podotknout, že samotné stezky nejsou přímo produktem cestovního ruchu, protože zatím nejsou schopny navr{tit vložený kapit{l. Proto byly za tímto účelem vymyšleny produkty, které vrací vložené peníze nazp{tek, jedn{ se o Otevřené sklepy a další.


31

3.3.2.2 Festival otevřených sklepů19 Díky projektu Moravských vinařských stezek si vytvořila Nadace PARTNERSTVÍ silné vazby s mnoha vinařskými obcemi a samotnými vinaři. Ve spolupr{ci s N{rodním vinařským centrem zav{dí projekt Certifikace služeb vinařské turistiky a odtud plynule přešly k dalšímu projektu – k Festivalu otevřených sklepů. Původní z{měr byl poř{dat čtyři festivaly do roka, každý v jiném ročním období a pokaždé v jiné vinařské podoblasti. Vzhledem ke st{le rostoucímu počtu vinařských akcí, větší vytíženosti vinařů a ohlasu n{vštěvníků, kteří nechtěli chybět ani na jednom a čtyři festivaly ročně pro ně byly příliš, se nakonec první rok počet festivalů snížil na tři. V roce 2009 tak proběhl první Festival otevřených sklepů v Modrých Hor{ch, na který v létě nav{zal letní v oblasti Podluží. První festivalový rok uzavřel podzimní Festival otevřených sklepů na Mikulovsku. První ročník tak představil tři vinařské podoblasti, čtrn{ct vinařských obcí, 103 vinařů a vinařství a více jak osm set vín. Druhý ročník představil na jaře Znojemskou vinařskou podoblast a na podzim svatomartinské Kyjovsko ve Slov{cké vinařské podoblasti. Letošní ročník začín{ o víkendu 16. a 17. dubna na Mikulovsku a představí obce, které se nach{zí pod P{lavou. Původní filozofie projektu se snaží pozvednout mínění o kvalitě moravských vín a služeb vinařské turistiky na jižní Moravě. Exkluzivita projektu spočív{ v tom, že se během kon{ní snaží o zachov{ní autenticity prostředí i kontaktů s místními lidmi a i tak předvést nejvyšší kvalitu vín a gastronomie. Spojení mezi obcemi je zajištěno kyvadlovou dopravou, místní restaurace nabízí speci{lní menu k vínům a průvodci prov{dí z{jemce sklepními uličkami. Souč{stí každého festivalu je bohatý doprovodný program s koncerty, divadlem i popuNa z{kladě: Historie festivalu. [online] [cit. 2011-04-17] Dostupné z www: 19


32

l{rně-naučnými programy (např. pro d{my je připraven pravidelně pořad Ženy a víno). V ceně každého balíčku je stylov{ taška na skleničku, sklenička, vstupy do všech festivalových sklepů a slevové pouk{zky na n{kup vína ve sklepech a partnerských vinoték{ch. 3.3.2.3 Ze sklepa do sklepa Festival otevřených sklepů se možn{ nechal inspirovat u starší akce, kter{ m{ svůj původ ve Velkých Bílovicích od roku 2006. Jedn{ se o putov{ní mezi sklepy v největší vinařské obci v České republice. N{vštěvníci se pohybují pěšky, na bryčk{ch či autobusy po zhruba 40 velkobílovských vinařstvích. I tento festival m{ pro n{vštěvníky přichyst{ny kulturní doprovodné akce v podobě koncertů cimb{lových muzik. Zajímavostí je, že se město se 3700 obyvateli st{v{ hostitelem pro zhruba 4000 n{vštěvníků. Na letošní ročník bylo dokonce prod{no 5052 vstupenek. Podobn{ putov{ní za vínem v menším rozsahu se podařilo udržet i v dalších jihomoravských obcích. K těm s větším rozsahem patří Ze sklepa do sklepa v Rakvicích, Kobylí nebo na Vrbici. 3.3.2.4 Certifikace služeb vinařské turistiky Od roku 2006 N{rodní vinařské centrum, o.p.s. za podpory Vinařského fondu a ve spolupr{ci s Nadací PARTNERSTVÍ a Centr{lou cestovního ruchu-Jižní Morava, z.s.p.o. realizuje projekt Certifikace vinařské turistiky. V letech 2007 a 2008 (ve druhé f{zi certifikace) se do projektu zapojuje i Cech českých vinařů a projekt se tak rozšiřuje z Moravy i na vinařskou oblast Čechy. Cíle projektu je možné rozdělit na dvě skupiny – obecné a specifické. V glob{lu lze říci, že hlavním cílem je zvýšení z{jmu veřejnosti o dom{cí vinaře a vinařství. Projekt tak propaguje dom{cí vinohradnictví prostřednictvím vinařské


33

turistiky. Dalším cílem je zvýšení podílu vinařské turistiky na celkovém rozvoji a objemu příjmů cestovního ruchu na Moravě a zvýšení podílu vinařské turistiky na objemu prodeje vín přímo u výrobce a tím zvýšit i podíl prodeje vín přímo v regionu. Pro vinaře je výhodou, že projekt je dlouhodobého charakteru, nemusí se tak starat o propagaci svého vinařství, protože dobr{ a efektivní reklama je jeho souč{stí. Další výhodou je pro vinaře prodej vína přímo ve sklepě koncovému z{kazníku a také možnost nav{z{ní kontaktů s potencion{lními priv{tními odběrateli. Projekt se zaměřuje i na cestovní kancel{ře a klade si za cíl upozornit a informovat z{stupce cestovních kancel{ří o komplexnosti a kvalitě služeb vinařské turistiky na Moravě vhodných pro organizované pobyty. Je určitým zprostředkovatelem mezi cestovními kancel{řemi a poskytovateli služeb vinařské turistiky při tvorbě nabídky pobytů na Moravě. Projekt navazuje na Strategii rozvoje Jihomoravského kraje pro období 20072013 a na Koncepci marketingové a komunikační strategie Vinařského fondu České republiky. V prvních letech projektu bylo vytvořeno 8 ucelených produktů pro všechny podoblasti vinařské oblasti Morava. Programy byly připravov{ny ve spolupr{ci s CCRJM a cestovními kancel{řemi, které mají z{jem o individu{lní a především skupinové pobyty s tématikou vinařství. Jedn{ se o prodloužené víkendy na kole a týdenní pobyty. Byla oslovena vinařství a vinné sklepy v datab{zi pro zařazení svých programů vinařské turistiky do nabídky na internetu. Stejně tak byla vytvořena datab{ze cestovních kancel{ři s nabídkou vinařských turistických programů. Všechny produkty jsou propagov{ny pomocí webových str{nek www.wineofczechrepublic.cz a v tištěném materi{lu Krajem vína – to nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě. Během let 2007 a 2008 bylo uspoř{d{no několik fam-tripů a press-tripů za podpory Czechtourismu, CCRJM, NVC


34

a Vinařského fondu. Na webových str{nk{ch byla spuštěna také interaktivní mapa, kde jsou zaznačeny různé vinařské cíle, od vinařství po muzea vín. Pro sezónu 2008-2010 byl vyd{n podrobný tištěný vinařský turistický průvodce Moravou. Průvodce mapuje turistické a především vinařsko-turistické atraktivity, doporučuje TOP cíle z každé podoblasti a podrobné trasy po jednotlivých podoblastech. Jeho souč{stí je i program na prodloužený víkend a na týden pro každou podoblast. Průvodce pro zahraniční turisty vych{zí v německé, anglické, polské a ruské mutaci. Nadace PARTNERSTVÍ se věnuje především certifikaci specifických vinařských služeb. Vinařství, vinné sklepy, ubytovací zařízení atd. byly certifikov{ny podle rakouské metodiky. V pilotním projektu bylo certifikov{no 5 takových zařízení. Kriteria certifikace se liší podle typu objektu a jejich řada se st{le rozšiřuje. Pro rok 2011 jsou stanovena tato20: 

certifikované vinařství musí uspět (minim{lně diplom) na dom{cí vybrané soutěži a tento úspěch nesmí být starší 3 let (seznam soutěží je dostupný na str{nk{ch N{rodního vinařského centra)



nově musí vinařství nabízet obalový materi{l k pohodlnému transportu nakoupeného vína a společně s certifikovaným vinným sklepem disponovat nabídkou minim{lně 6 odrůd vín k prodeji či ochutn{vce



novým z{vazkem vinotéky je nabídka sommelierských potřeb, jako jsou vývrtka, drop stop, kýbl na led, tzn. pomůcky, které slouží k dokonalému servisu tichých i šumivých vín.

GONDÁŠ, Petr; KRŠKA, Pavel. Úspěšně pokračuje projekt Certifikace vinařské turistiky. In Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospod{řství a obchod s vínem. Velké Bílovice : MORAVAPRINT, s.r.o. Břeclav, 2010. s. 506-507. ISSN 1212-7884. 20




35

restaurace s vínem musí své z{kazníky alespoň jednou ročně pozvat na gastronomický banket, vrchol gastronomického z{žitku skl{dající se z několikachodového menu.

Výhodou, kter{ se pro certifikovan{ zařízení naskýt{, je především nadstandardní propagace. Tato zařízení jsou od ostatních odlišena a zvýrazněna na webových str{nk{ch i v tištěných materi{lech, které byly zmiňov{ny výše. Ovšem certifikovan{ zařízení mohou být reklamov{na také v běžných periodik{ch jako jsou časopisy Květy, Instinkt, Blesk pro ženy, Vlasta, Koktejl a další. Na certifikovan{ zařízení je pohlíženo jako na elitní subjekty vinařské turistiky a objevují se v region{lních zpr{v{ch České televize a na internetovém port{lu ČT24. Vinařství jsou označena smaltovou tabulkou Vína z Moravy (popř. Vína z Čech), kter{ je v českém a anglickém jazyce, d{le pak logem certifikace a piktogramem kategorie, ve které je zařízení certifikov{no. Novou povinností pro certifikovan{ zařízení je sponzorství soutěže o ceny, kter{ bude v měsíční periodě zveřejňov{na od 1.10.2010

na str{nk{ch www.wineofczechrepublic.cz.

Kvízov{ soutěž je zejména pro příznivce vinařské turistiky. Na podzim roku 2010 bylo celkem zaznamen{no 197 zařízení v kategoriích vinařství, vinný sklep, kinotéka, vinařsk{ restaurace a ubytov{ní spojené s vínem, které chtěly být certifikov{ny. Kolegium hodnotitelů přidělilo certifik{t 103 z nich. Úspěšnost žadatelů je nyní 80%.


36

Graf 4: Rozložení certifikovaných zařízení dle vinařských podoblastí ČR

30

24

25

21 20

18

20 15

11 109

10 5

0

343

34

1

1

7

56

3

11000

0

10010

Vinařství Vinný sklep Vinotéka Ubytování Restaurace

lit

om ěř

ic ká

ic ká m

ěl n

ká sl ov ác

m

ik ul o

ck á av l

ov i

em ve lk op

zn oj

vs ká

0

sk á

Počet certifikovaných zařízení

Rozložení certifikovaných zařízení dle podoblastí VO České republiky

Podoblast

Zdroj: GONDÁŠ, Petr; KRŠKA, Pavel. Úspěšně pokračuje projekt Certifikace vinařské turistiky. In Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospod{řství a obchod s vínem. Velké Bílovice : MORAVAPRINT, s.r.o. Břeclav, 2010. s. 506-507. ISSN 1212-7884.

3.4

Organizace ve vinařské turistice

N{rodní vinařské centrum21 N{rodní vinařské centrum vzniklo v prosinci roku 2001 jako obecně prospěšn{ společnost. Vytvoření této společnosti byl jeden z cílů projektu Rozvoj vinařství na jižní Moravě. N{rodní vinařské centrum sídlí v historických prostor{ch z{mku ve Valticích. Předn{škové s{ly slouží k poř{d{ní odborných předn{šek a školení. Profesion{lně vybavený degustační s{l je využív{n nejen pro výběr nejlepších českých a moravských vín, kter{ jsou každoročně oceňov{na titulem „Salon vín České republiky“, ale také pro potřeby hodnocení dalších prestižních soutěží vín poř{daných v České republice. Vinařsk{ expozice Salón vín je přístupn{ ve sklepeních z{mku celoročně. Cílem o.p.s. je propagace a podpora Na z{kladě: N{rodní vinařské centrum, obecně prospěšn{ společnost. [online] [cit. 2011-04-19] Dostupné z www: 21


37

našich vín a vinařství nejen prostřednictvím soutěže a degustační expozice Salonu vín ČR, ale také vyd{v{ním odborné literatury, poř{d{ním školení a semin{řů a také obecn{ propagace moravských a českých vín v úzké spolupr{cí s Vinařským fondem České republiky. Na poli vinařské turistiky se podílí hlavně projektem Certifikace vinařských služeb. Nadace PARTNERSTVÍ greenways22 Jedna z nejvýznamnějších společností, kter{ podporuje v České republice rozvoj trvale udržitelného cestovního ruchu. Patří k mezin{rodní skupině Environmental Partnership Association. Hlavním cílem společnosti je pom{hat obcím, nevl{dním organizacím a dalším partnerům v různých projektech týkajících se životního prostředí a udržitelného rozvoje. Společnost vznikla v roce 1991 a od roku 2000 se věnuje projektům ve vinařské turistice. Spolupodílí se na vzniku Moravských vinařských stezek a spravuje Festival otevřených sklepů. Centr{la cestovního ruchu – Jižní Morava23 Z{jmové sdružení pr{vnických osob Centr{la cestovního ruchu – Jižní Morava vznik{ v Brně koncem roku 2005. Důvodem k založení společnosti je narůstající počet organizací pohybujících se v oblasti cestovního ruchu a jejich koordinace. Jako organizace cestovního ruchu koordinuje rozvoj cestovního ruchu na jižní Moravě se zaměřením na maxim{lní využití turistického potenci{lu území v souladu s principy udržitelného rozvoje. Organizace si stanovila tři z{kladní strategické cíle: představit jižní Moravu jako konkurenceschopnou turistickou Na z{kladě: Historie-Nadace Partnerství. [online] [cit. 2011-04-19+ Dostupné z www: 23 Na z{kladě: O n{s - CCRJM. [online] [cit. 2011-04-19] Dostupné z www: 22


38

destinaci, zvýšit počet n{vštěvníků a prodloužit dobu jejich pobytu a zvýšit ekonomickou výnosnost cestovního ruchu. K dosažení cílů nepoužív{ Centr{la nejen komunikaci s partnery, ale i tvorbu a rozvoj turistických produktů, ediční a propagační činnost, projektovou činnost a poskytov{ní informací pro subjekty cestovního ruchu i turistických informací. Ve vinařské turistice se zapojuje do propagace všech produktů této turistiky, především je spoluzakladatelem projektu Certifikace vinařských služeb a editorem propagačních materi{lů Krajem vína, které byly několikr{t oceněny v soutěži Tourpropag.


39

4 Agroturistika na jižní Moravě Aby bylo možné hovořit o agroturistice, je nutné splnit několik podmínek. Jedn{ se o naplnění několika bodů. U objektu musí být venkovní vyžití, jako je například rybolov, lov, jízda na koni nebo jiné pozn{v{ní přírody. Na farmě nebo v bezprostřední blízkosti by se měli provozovat vzděl{vací aktivity. K těmto aktivit{m se řadí např. pěstov{ní a výroba vína, naučné stezky, kurzy vaření atd. Musí být splněna také určit{ kritéria péče o hosty, kteří jsou ubytov{ni přímo na farmě. D{le pak se sem zařazuje přímý prodej faremních výrobků, produktů, které si n{vštěvníci sami vyrobí nebo nasbírají. Souč{stí je i nabídka tradiční z{bavy, slavnosti vinobraní, dožínek či jiných kulturních festivalů. Co se týče nabídky na jižní Moravě, jsou tato kritéria splněna ve všech bodech. Na dobré úrovni se nabízí síť Moravských vinařských stezek, o kterých je pojedn{no výše, vznikají speci{lní hippostezky pro jízdu na koni, spousta hospod{řství (podle propagačních materi{lů zatím 54) nabízí účast u výroby vína, nebo pr{ci na farmě s dobytkem. V okolí těchto ubytoven jsou i řemeslné dílny s tradiční výrobou řezb{řů, tkalců, hrnčířů, krejčí a také mistrů modrotisku, který je pro jižní Moravu typický. Na jižní Moravě se nach{zí také několik ekofarem, kde je možné si pořídit čerstvé a kvalitní potraviny přímo od pěstitelů. Je ale zřejmé, že nejvíce rozšířenou formou agroturistiky na jihu Moravy je opravdu vinařsk{ turistika, pro kterou jsou zde vyhovující podmínky. Propagační materi{l vydaný Krajským úřadem Jihomoravského kraje a občanským sdružením European Centre for Ecology and Tourism v r{mci projektu Pr{zdniny na venkově (prozatím je materi{l k dispozici v nizozemštině, angličtině a němčině) se přev{žně zabýv{ ubytovacími zařízeními, které nabízí vinařskou turistiku. Paní Ing. Ivana Luk{škov{ z odboru region{lního rozvoje, oddělení cestovního


40

ruchu na Krajském úřadě Jihomoravského kraje v Brně podotýk{, že agroturistika zatím není v JMK tolik rozvinuta. Pokud se bude rozvíjet, tak jistě směrem k modifikovaným form{m agroturistiky a to pr{vě v podobě vinařské turistiky a jezdectví. Prozatím tomu nasvědčuje i st{vající nabídka jezdeckých farem, hippoklubů a vinařství. Stejně jako na území celé České republiky se i na území Jihomoravského kraje star{ o agroturistiku ECEAT a Svaz venkovské turistiky. Postupně ECEAT před{v{ svůj projekt Pr{zdniny na venkově (Countryside Holidays) do rukou Svazu venkovské turistiky, aby se mohl věnovat svému původnímu posl{ní a to je rozvoj udržitelného (šetrného) cestovního ruchu a příbuzných oborů. V r{mci tohoto projektu se také rozběhla certifikace ubytovacích zařízení, aby odpovídala

výše

uvedeným

podmínk{m.

Byly

spuštěny

webové

str{nky

www.prazdninynavenkove.cz , jejichž souč{stí je i rezervační systém, kde je možné si přímo zajistit ubytov{ní na jedné z farem. K dispozici je také Kniha n{vštěv, kde mohou účastníci takového pobytu vyj{dřit svůj n{zor, penziony tak mají zpětnou vazbu. Koment{ře se objevují i v nizozemštině. Bohužel ale nejsou sledov{ny ž{dné statistiky, které by se týkaly venkovského cestovního ruchu a tudíž i agroturistiky. Podle slov předsedy Svazu venkovské turistiky, pana Petra Nov{ka, se o vedení statistik ubytovaných hostů v certifikovaných zařízeních pro agroturistiku a vůbec sledov{ní jakýchkoliv dalších statistik agroturistiky do budoucna teprve uvažuje.


41

5 Komparace s regionem Weinviertel24 Region Weinviertel je zasazen do n{dherné přírodní krajiny. Jeho hranice tvoří na jihu č{st Carnuntum a Vídeň, Wagram a Kamptal na jihoz{padě a na východě a severu region hraničí s Českou a Slovenskou republikou. Hranice Weinviertelu vykreslují na jedné straně toky řek Dyje, Moravy a Dunaje, na straně druhé vrchovina Manhartsberg. Do oblasti Weinviertel patří obce v okresech Gänserndorf, Mistelbach, Hollabrunn, Horn a Korneuburg. Tento úrodný, lehce zvlněný region je nejstarší kulturní zemědělskou krajinou ve střední Evropě. Ještě dnes o tom svědčí 7000 let staré archeologické n{lezy. Z pěstovaných odrůd vinné révy převažuje Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a různé odrůdy červených vín, které mají největší zastoupení v okolí obce Poysdorf. Vinohradnick{ dynamika Weinviertelu se projevuje především v tom, že se jedn{ o první rakouskou vinařskou oblast, kter{ v roce 2003 na trhu představila víno s označením DAC = Districtus Austriae Controllatus, což je v překladu „označení kontrolovaného rakouského původu“ (srovnatelné s českým označením VOC, tj. „víno origin{lní certifikace“). Pro Weinviertel typický Veltlín zelený je na trh uv{děn jako Weinviertel dac. Na území regionu Weinviertel se nach{zí 15 892 ha vinic. Celý region je protk{n cyklostezkami. Nejkr{snější trasy z rozs{hlé sítě cyklostezek byly spojeny do 13-ti tematických cyklotras, které čítají více než 750 km. Všechny trasy jsou pojmenov{ny podle n{zvu vinné révy, kter{ je pro danou č{st regionu typick{. Významnou cyklotrasou je i Thaya-March, kter{ propojuje

Na z{kladě: Weinviertel DAC – Region. [online] [cit. 2011-04-29] Dostupné z www: 24


42

region Jižní Morava a Weinviertel v r{mci evropské sítě cyklotras Eurovelo. Je označena jako Eurovelo 9. Weinviertelsk{ č{st této stezky prov{dí n{vštěvníky významnými vinařskými centry. Její 400 km trasa je n{sledující: vede od Heldenbergu u Ziersdorfu údolím Schmidy, regionem Retzer Land a údolím Pulkau, okolo vrchoviny Leiser Berge do okolí Falkensteinu, Poysdorfu a Mistelbachu, odkud se d{le vine Matzenskou pahorkatinou až k Wolkersdorfu, Hagenbrunnu a končí v Bisambergu před branami Vídně. V regionu se nach{zí 77 vinařských obcí s celkovým počtem 675 vinařskými zařízeními – vinaři, heurige (vinné sklepy, nebo hospůdky servírující mladé víno s označením heuriger), vinotéky, hostince a ubytovací zařízení. Vinařské uličky jsou místními obyvateli nazýv{ny ulicemi bez komínů. Děti jsou na stezk{ch prov{zeny postavičkami Betty Bernstein (mal{ zrzav{ holčička prov{zející děti po jantarové stezce) a satyrem Sigim. Weinviertel nabízí celou řadu atraktivit. Mezi nejkr{snější vinné uličky patří ta ve Falkensteinu s výhledem na zříceninu hradu. Zajímavé Městské muzeum vína se nach{zí v Poysdorfu, městečku, které se nach{zí nedaleko hranic s jižní Moravou. Tzv. Nonseum, které nabízí neobvyklou expozici nesmyslnosti, je možné navštívit v obci Herrnbaumgarten. Ti, kteří se zajímají o rod Lichtenštejnů, budou uspokojeni n{vštěvou z{mku Wilfersdorf, na kterém je dynastii tohoto rodu věnov{na rozs{hl{ výstava. Muzeum prehistorie v Ansparn an der Zaya ukazuje n{vštěvníkům doby d{vno minulé. Ve městě Retz je možné obdivovat největší historický vinný sklep Rakouska, tzv. Z{žitkový sklep. Do regionu spadají i jedny z nejmodernějších l{zní Rakouska Laa an der Thaya. Nabídku regionu uzavírají typické heurige, posezení u místních vinařů.Rakousko je zn{mé také svou certifikací kvalitních služeb. Jedním z projektů je Radfreund-


43

liche Betriebe (u n{s projekt Cyklisté vít{ni), který je pr{vě v regionu Weinviertel nejrozšířenější. V současné době je zde certifikov{no 300 podniků. Stejně tak jako cykloturistika i jezdeck{ turistika je v Rakousku na vynikající úrovni. Jezdecké usedlosti i samotné stezky jsou certifikov{ny dle kvality. Poté jsou jednotlivým podnikům a stezk{m přidělov{ny „podkovy“ (1-4 v z{vislosti na kvalitě služby). Jezdectví je také propagov{no v r{mci projektu Urlaub am Bauernhof (u n{s Pr{zdniny na venkově). Tento produkt m{ na starosti celkovou propagaci agroturistiky a také certifikaci jednotlivých statků, ty jsou poté označeny „sedmikr{skami“ (2-4 v z{vislosti na vybavenosti daného zařízení). V r{mci projektu Evropské unie Evropsk{ územní spolupr{ce Česk{ republikaRakouskou v letech 2007-2013 vznikl projekt EUREGIOtour.net25, který pom{h{ rozvoji dvěma sousedním regionům s tematicky podobnou nabídkou cestovního ruchu. Jedn{ se o regiony Jižní Morava a Weinviertel. Hlavním cílem tohoto projektu je vytvoření fungující přeshraniční sítě mezi spolupracovníky v cestovním ruchu. Ti budou mít za úkol tvořit takové produkty cestovního ruchu, které povedou ke zviditelnění těchto regionů. Témata byla stanovena n{sledující: cykloturistika, kultura a víno. V první polovině roku 2009 se projektový tým soustředil na cykloturistické mapy. Výsledkem pak byly Cyklomapy jižní Morava a Weinviertel - z{pad a východ. Tyto mapy obsahují přeshraniční okruhy regionů, podrobné popisky v obou jazycích, tipy na výlet, restaurační zařízení, opravny a půjčovny kol a jiné důležité kontakty. Dalším vytvořeným propagačním materi{lem je brožura Relaxace na Jižní Moravě & ve Weinviertel (Erholung in Südmähren & im Na z{kladě: EUREGIOtour.net. [online] [cit. 2011-04-30+ Dostupné z www: 25


44

Weinviertel). Zhotovené tiskoviny představují regiony jako jeden celek a stírají tak mezi nimi hranice. Souč{stí brožur jsou vytvořené turistické balíčky služeb. Většina produktů je vytvořena tak, aby se odehr{vala na území obou regionů. Shrnutí a doporučení Rakousk{ turistika je na vynikající úrovni. Zn{m{ je také rakousk{ důslednost ve všech služb{ch. Další výhodou je certifikace všech služeb, které se týkají agroturistiky. V tomto případě ale česk{ strana podnikla významný krok, když byl započat projekt Certifikace služeb vinařské turistiky. V agroturistice je rakouský region výrazně vepředu. Je zde déle a je pečov{no o její rozvoj. Na jižní Moravě je agroturistika pouze v modifikované formě vinařské turistiky, několik statků nabízí jezdeckou turistiku a p{r dalších pr{ci na farmě u různého druhu dobytka. Dalším pozitivem, které m{ kraj Weinviertel, je celkov{ rakousk{ politika dotací, kdy je podporov{na biovýroba na ekologických farm{ch. N{vratnost investice je až ve výši 80% n{kladů. Nicméně jak podotýk{ pan Daniel Mourek z Nadace Partnerství, alespoň co se týk{ cykloturistiky, doh{níme rakouskou stranu mílovými kroky.26 Co se týče vinařské turistiky, rakouský region disponuje pestřejší nabídkou muzejních výstav a dalších doprovodných atraktivit. Tradiční nabídka vinařské turistiky, jako jsou košty a výstavy vín jsou na zhruba stejné úrovni jako na jižní Moravě. Certifikace vína a označení původu vína by se mohlo zd{t jako další konkurenční výhoda regionu Weinviertel, ale podobn{ certifikace probíh{ i na jižní Moravě, navíc jsou u n{s produkov{na vína s označením „Svatomartinské“, což v Rakousku není možné. Patrn{ je i větší rozmanitost odrůd révy vinné, které jsou na území Jižní Moravy pěstov{ny a dokonce také šlechtěny.

26

Předn{ška v r{mci předmětu 2CR307 na VŠE v Praze, dne 13.4.2011.


45

Výhodou regionu Jižní Morava je také udržov{ní lidových tradic a krajových slavností, které jsou spojeny s krojovými průvody a folklorem. Takovou nabídkou Weinviertel nedisponuje. Je jistě dobře, že nabídka obou krajů je různorod{ a každý si zde přijde na své. Je ale důležité, aby se dorovnala úroveň českých služeb té rakouské. Také by nebylo na škodu propojit regiony i jezdeckou stezkou a v českém regionu vytvořit program pro děti, který by byl podobně jako ten rakouský, doprov{zen nějakou kreslenou postavou. N{sledovalo by spuštění webových str{nek (nejen pro děti), na kterých by tou danou postavou byly prov{zeny nad{le, důležit{ je v tomto případě i interaktivnost str{nek, kter{ by děti mohla zaujmout. Bylo by dobré tak upoutat jejich pozornost a nal{kat je na cestu do kraje, kde si vše mohou vyzkoušet naživo. Důležité je, aby se co nejdříve začala sledovat n{vštěvnost a další statistické údaje, které se týkají venkovské turistiky. Na jižní Moravě hlavně také údaje, které budou spojeny s certifikovanými zařízeními vinařské turistiky. Na z{kladě těchto čísel pak vytvořit balíčky služeb, které by mohly cestovní kancel{ře nabízet jako produkty pro letní či zimní dovolenou svým z{kazníkům. Určit{ takov{ nabídka byla vytvořena pro vinařskou turistiku, kdy vznikla spoluprací organizací CCRJM a NVC s cestovními kancel{řemi. Doporučuji podobnou spolupr{ci CCRJM se Svazem venkovské turistiky a rozvíjet tak nad{le produkt Pr{zdniny na venkově. N{sledné produkty by pak byly propagov{ny tištěnou i internetovou formou. Cílem je propojit cykloturistiku, vinařskou turistiku a agroturistiku vůbec v jakýsi celkový produkt, který najde z{kazníky nejen mezi dospělými, ale také mezi dětmi. Jižní Morava by pak byla destinací plnou folklóru, vína, cyklistiky,


46

odpočinku a pr{ce na statcích, kter{ by byla přívětiv{ k jednotlivcům, p{rům, mladým lidem, seniorům i k rodin{m s dětmi.

Z{věr

47

Z{věr Cílem této pr{ce bylo posouzení celkového stavu vinařské turistiky a agroturistiky v regionu Jižní Morava a posoudit potenci{l pro další rozvoj těchto druhů turismu. Značnou výhodou regionu je st{l{ živost místních zvyků a dodržov{ní tradic, které jsou spojeny nejen s vínem, ale celkově s region{lním folklórem. Ž{dný jiný region v České republice ani v sousedních st{tech či vůbec na celém světě touto nabídkou nedisponuje. Tuto skutečnost si začaly uvědomovat i výše uvedené organizace, které se začaly rozvojem vinařské turistiky a i v malém množství agroturistiky zabývat. Byly vytvořeny projekty, na jejichž z{kladě je vinařsk{ turistika podporov{na z fondů Evropské unie a také byla nav{z{na spolupr{ce s příhraničními regiony v Rakousku a na Slovensku. Důležitým projektem, který nepochybně přispěl k rozvoji vinařské turistiky, jsou Moravské vinařské stezky, které se snaží o sblížení vinařského průmyslu přímo s koncovými z{kazníky. Navazujícím na tento projekt je Certifikace vinařských služeb, který dopř{v{ n{vštěvníkům a turistům služby na vynikající úrovni. Ostatní festivaly, které se odehr{vají na Moravských vinařských stezk{ch, mají jednoznačný úkol a to sice navr{tit vloženou investici na vybudov{ní stezek. Zd{rným příkladem, jak profitovat z vybudované cyklostezky by pro Jižní Moravu mohl být švýcarský projekt SchweizMobil nebo rakouské projekty cykloturistiky. Rozvoj agroturistiky by mohl těžit ze st{le živého trendu zdravého životního stylu, ke kterému patří konzumace biopotravin, ale také přiměřené konzumace vína (dnes také dostupného biovína). Tohoto jsou si vědoma někter{ vinařství

Z{věr

48

a jiné farmy, které začínají začleňovat do své nabídky služeb také nabídku ubytov{ní. Nyní je obrovskou příležitostí pro malé vinaře se takto prezentovat a dostat se ke svým potenci{lním z{kazníkům blíže. Podle mého n{zoru by také nebyla špatn{ marketingov{ kampaň podobn{ rakouské – Najdi si svého vinaře. Tak by mohlo dojít k napojení trvalých vazeb mezi vinaři a koncovými z{kazníky. Statistické údaje ukazují, že se každoročně zvyšuje n{vštěvnost Jihomoravského kraje a také se zvyšuje spotřeba vína v České republice. Proto je zde jasný potenci{l pro rozvoj vinařské turistiky a s tím spojené agroturistiky na území tohoto regionu. Poslední čísla mluví také o tom, že st{le více Čechů se snaží utéct před stresujícími městy a objevují tak půvab venkova a snaží se zpomalit životní tempo. Takový způsob života si mohou vyzkoušet pr{vě díky nabídce agroturistických zařízení.

Literatura

49

Literatura [1] ČERTÍK, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2000. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. [2] GONDÁŠ, P.; KRŠKA, P. Úspěšně pokračuje projekt Certifikace vinařské turistiky. In Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospod{řství a obchod s vínem. Velké Bílovice : MORAVAPRINT, s.r.o. Břeclav, 2010. s. 506-507. ISSN 1212-7884. [3] HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné a vysoké školy. 1.vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. [4] PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. Internetové zdroje [5] Analýza vývoje n{vštěvnosti Jižní Moravy v letech 2001-2009. [online] [cit. 2011-04-07] Dostupné z www: [6] EUREGIOtour.net. [online] [cit. 2011-04-30+ Dostupné z www: [7] Historický vývoj vinařství v datech. [online] [cit. 2011-04-04+ Dostupné z www: [8] Historie festivalu. [online] [cit. 2011-04-17+ Dostupné z www: [9] Historie-Nadace Partnerství. [online] [cit. 2011-04-19+ Dostupné z www: [10] Materi{ly z CCRJM, ze soukromé korespondence s paní Janou Koz{kovou, dne 28.4.2011. [11] Monitoring DCR Jižní Morava léto 2010. [online] [cit.2011-04-09] Dostupné z www: [12] Moravské vinařské stezky. [online] [cit. 2011-04-17+ Dostupné z www: [13] Moravské vinařské stezky-historie. [online] [cit. 2011-04-17+ Dostupné z www: [14] N{rodní vinařské centrum, obecně prospěšn{ společnost. [online] [cit. 2011-04-19] Dostupné z www:

Literatura

50

[15] Nejnovější statistické údaje – JMK. [online] [cit. 2011-03-19+ Dostupné z www: [16] Nejnovější údaje: Jihomoravský kraj. [online] [cit. 2011-03-23+ Dostupné z www: [17] O n{s - CCRJM. [online] [cit. 2011-04-19] Dostupné z www: [18] Oblasti a vinaři. [online] [cit. 2011-04-06] Dostupné z www: [19] P{lavské vinobraní – historie a současnost. [online] [cit. 2011-04-14+ Dostupné z www: [20] Počty vinařských obcí, katastr{lních území a viničních tratí v ČR. [online] [cit. 2011-0412+ Dostupné z www: [21] Předn{ška v r{mci předmětu 2CR307 na VŠE v Praze, dne 13.4.2011. [22] Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. [online] [cit. 2011-03-24] Dostupné z www: [23] Vinařské podoblasti oblasti Morava. [online] [cit. 2011-04-11+ Dostupné z www: [24] Vinařské pojmy. [online][cit. 2011-04-04+ Dostupné z www: [25] VPV- O slavnostech. [online] [cit. 2011-04-14+ Dostupné z www: [26] Z{kladní údaje o Jihomoravském kraji. [online] [cit. 2011-03-23] Dostupné z www: [27] Weinviertel DAC – Region. [online] [cit. 2011-04-29+ Dostupné z www: [28] Zar{žení hory. [online] [cit. 2011-04-13] Dostupné z www: [29] Znojemské vinobraní – historie. [online] [cit. 2011-04-14] Dostupné z www:

Přílohy

51

Přílohy


A


Obrázek 2: Turistické regiony České republiky

Zdroj: http://www.czechtourism.cz/pro-odborniky/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti/

52


B


Obrázek 3: Turistická mapa JMK

Zdroj: http://www.jizni-morava.info/

Obrázek 4: Mapa hradů a zámků v JMK

Zdroj: http://ubytovani.mraveniste.cz/lok/1-8/detail/

53


C


Obrázek 5: Logo produktu Festival otevřených sklepů

Zdroj: http://www.ticketpro.cz/jnp/spolecenske-akce/gastronomie/505500-svatomartinskyfestival-otevrenych-sklepu.html

Obrázek 6: Logo produktu Moravské vinařské stezky

Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/a1677-vyhrajte-v-soutezi-zaostreno-na-moravskevinarske-stezky--cz.html

Obrázek 7: Mapa Moravských vinařských stezek a oblastí

Zdroj: http://www.vinny-sklep.com/okoli/cyklostezky.htm

54


Obrázek 8: Ukazatele jednotlivých MVS

Zdroj: http://www.cyklotoulky.cz/clanky/clanky-display/cyklostezky/ceskarepublika/moravske-vinarske-stezky/00175/

Obrázek 9: Logo produktu Certifikace vinařské turistiky

Zdroj: http://www.vinarstviukaplicky.cz/d356-certifikace-vinarske-turistiky.html

Obrázek 10: Časová osa konání významných vinařských slavností

Zdroj: vlastní

55


D

56


Obrázek 11: Logo organizace Nadace Partnerství

Zdroj: http://cyklostezky.testujeme.cz/scitani-uzivatelu-cyklostezek-na-uzemi-jihomoravskehokraje

Obrázek 12: Logo organizace Národní vinařské centrum

Zdroj: http://www.salonvin.cz/salon-vin/vina-v-salonu/?idV=95

Obrázek 13: Logo organizace Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava

Zdroj: http://www.jizni-morava.info/

Region Weinviertel

E

Region Weinviertel

Obrázek 14: Mapa regionu Weinviertel

Zdroj: http://www.cyklistikakrnov.com/Cyklotrasy/stezka-Kamp-Thaya-March.htm

Obrázek 15: Logo regionu Weinviertel

Zdroj: http://www.ccrjm.cz/projekty/euregiotour-net/

57

VYSOK[ ŠKOLA EKONOMICK[ V PRAZE FAKULTA MEZIN[RODNÍCH VZTAHŮ

Recommend Documents