VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Obor: Mezinárodní obchod. Světový trh kávy

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Světový trh kávy (bakalářská práce)

Autor: Lucie Vachová Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Světový trh kávy“ vypracovala samostatně, vyznačila všechny citace z pramenů a uvedla všechny zdroje v seznamu použité literatury.

V Praze dne

…………

………………… podpis studenta

Poděkování: Chtěla bych podělkovat Ing. Soně Gullové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady a připomínky. Také bych ráda poděkovala své rodině za podporu po celou dobu studia a trpělivost.

Obsah Úvod ................................................................................................................................... 1 1 Produkce a zpracování kávy.................................................................................... 3 1.1 Původ kávy .......................................................................................................... 3 1.2 Kávovník .............................................................................................................. 4 1.3 Pěstování kávovníků ............................................................................................ 5 1.4 Rozšiřování kávovníku ........................................................................................ 5 1.5 Oblasti pěstování.................................................................................................. 6 1.6 Pěstování ze semena ............................................................................................ 7 1.7 Pěstování z řízků .................................................................................................. 7 1.8 Sklizeň ................................................................................................................. 8 1.9 Zpracování ........................................................................................................... 9 1.9.1 1.9.2 1.9.3 1.9.4 1.9.5 1.9.6

Suchá metoda zpracování ............................................................................. 9 Mokrá metoda zpracování ............................................................................ 9 Sušení kávovníkových zrn .......................................................................... 10 Mletí, leštění a třídění ................................................................................. 10 Pražení ........................................................................................................ 11 Mletí pražených zrn .................................................................................... 12

1.10 Výroba dalších druhů kávy ................................................................................ 13 1.10.1 Rozpustná káva ........................................................................................... 13 1.10.2 Káva bez kofeinu ........................................................................................ 14 1.10.3 Příprava a stolování kávy ........................................................................... 14 2

Analýza světového trhu kávy ................................................................................. 16 2.1 Největší producenti kávy ................................................................................... 16 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9 2.1.10 2.2 2.3

Mezinárodní kávová organizace ICO ................................................................ 25 Mezinárodní kávové dohody (ICA) a jejich vliv na obchod s kávou ................ 27

2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6 2.4

Brazílie ....................................................................................................... 17 Vietnam ...................................................................................................... 18 Indonésie ..................................................................................................... 18 Kolumbie .................................................................................................... 19 Etiopie......................................................................................................... 20 Indie ............................................................................................................ 21 Mexiko ........................................................................................................ 22 Guatemala ................................................................................................... 22 Honduras ..................................................................................................... 23 Peru ............................................................................................................. 23

ICA 1962 a 1968 ........................................................................................ 27 ICA 1976 .................................................................................................... 27 ICA 1983 .................................................................................................... 28 ICA 1994 .................................................................................................... 29 ICA 2001 .................................................................................................... 29 ICA 2007 .................................................................................................... 30

Projekty ovlivňující pěstování, produkci i obchod s kávou ............................... 32

2.4.1 2.4.2 2.4.3

Fair Trade ................................................................................................... 32 Organická káva ........................................................................................... 33 Rainforest Alliance ..................................................................................... 34

2.4.4 2.4.5 2.4.6 2.5

Největší dovozci kávy ........................................................................................ 36

2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4 2.5.5 2.6 2.7

Spojené státy americké ............................................................................... 36 Německo ..................................................................................................... 37 Itálie ............................................................................................................ 38 Japonsko ..................................................................................................... 38 Francie ........................................................................................................ 39

Spotřeba kávy a její trendy ................................................................................ 40 Tvorba a vývoj cen na trhu kávou...................................................................... 43

2.7.1 2.7.2 2.8

„Příznivé pro ptáky“ ................................................................................... 34 Certifikát UTZ ............................................................................................ 34 „Common Code for the Coffee Community (4C)“ .................................... 35

Složený cenový indikátor ICO ................................................................... 43 Vývoj cen kávy a faktory, které ceny ovlivňují.......................................... 44

Obchodování s kávou ......................................................................................... 47

2.8.1 2.8.2 2.8.3

Komoditní burzy ......................................................................................... 48 Burza v New Yorku .................................................................................... 49 Burza v Londýně ........................................................................................ 49

3 Budoucí vývoj a perspektivy na trhu kávy........................................................... 51 Závěr ................................................................................................................................ 53 Příloha ............................................................................................................................. 55 Seznam obrázků a tabulek ............................................................................................. 58 Seznam literatury ........................................................................................................... 60

Úvod Káva je velmi starý nápoj a k jeho objevení se váže řada legend a pověstí. Jisté je, že rozmach v pěstování a rozšiřování začal v 15. století. Káva je považována již od středověku za nápoj popíjený především ve spojení se zábavou, uměním a kulturou. Právě nad šálkem kávy v kavárnách se zrodily významné myšlenky a nápady. Z toho důvodu se někteří panovníci obávali o svou moc, protože v kavárnách se probírala politická situace a rodily se zde i revoluční myšlenky, a chtěli kavárny zakázat. Káva je nápojem, který povzbuzuje naše tělo i mysl. Podle pramenů byl největším konzumentem kávy francouzský spisovatel Honoré de Balzac. Měl vypít až 60 šálků kávy denně a tento nápoj označoval jako „motor myšlenek“. V současné době je pití kávy ve společnosti velmi rozšířené. To potvrzuje i fakt, že se ročně vypije asi 600 miliard tohoto černého moku. Nejen tento nápoj, který je nedělitelnou součástí každodenního života, ale i káva jako obchodovaná komodita má obrovský význam. Je druhou nejvíce obchodovanou komoditou na světových trzích (první příčka patří ropě). Jsem velice ráda, že jsem si pro svou bakalářskou práci mohla zvolit téma „Světový trh kávy“. V mojí rodině patří káva mezi oblíbené nápoje a často se společně scházíme a povídáme si právě nad šálkem kávy. Z toho důvodu mě toto téma velice oslovilo a chtěla jsem se o tomto nápoji a také cestě kávového zrna až do našeho šálku dozvědět více. První kapitola informuje o pěstování a zpracování kávy. V této kapitole se věnuji problematice původu kávy a kávovníků. Zabývá se také prostředím vhodným pro pěstování kávovníků, jak se kávovník rozšiřoval po světě a způsoby, kterými lze kávovník pěstovat. V dalších podkapitolách se věnuji sklizni a zpracování kávy různými metodami a postupy. Do této kapitoly jsem také začlenila výrobu dalších druhů kávy a běžné způsoby přípravy a stolování kávy. Cílem mé práce je analýza světového trhu kávy, které je věnována druhá kapitola mé bakalářské práce. Tato kapitola, která je jádrem mé práce, se zabývá světovým trhem kávy, kde na straně nabídky stojí producenti kávy a stranu poptávky představují dovozci kávy a spotřebitelé. Důležitou roli na trhu kávy hrají také Mezinárodní kávová organizace (ICO) a Mezinárodní kávové dohody (ICA), jejich činnosti se také věnuji. V současné době nabývá na významu řada organizací a iniciativ, které usilují o udržitelný rozvoj a zachování životního prostředí při pěstování a produkci kávy. Nejvýznamnějším z nich se věnuji v podkapitole „Udržitelný rozvoj v kávě“. Důležitým 1

aspektem ovlivňujícím trh kávy je tvorba cen a jejich současný vývoj. Ve své práci se pokusím prokázat následující hypotézu: „Ceny kávy na světových trzích mohou dosáhnout úrovně vyšší než 250 US centů za libru kávy“. Problematice tvorby a současnému vývoji cen je věnována kapitola 2.7. V neposlední řadě se také zmíním o způsobech, jak se s kávou obchoduje a zejména pak o metodách používaných na komoditních burzách. Závěrečná kapitola mé práce se zabývá perspektivami světového trhu kávou. Stanovila jsem si další následující hypotézu: „Spotřeba kávy dále poroste“. Dále tato kapitola nastiňuje možný budoucí vývoj světového trhu kávy. Pro zpracování své práce jsem využila několik různých metod. V kapitolách zabývajících se původem kávy a rozšiřováním kávovníku jsem využila metodu logicko – historickou. Další metoda, kterou jsem ve své práci hojně používala, je metoda analýzy a rešerše. Při zkoumání

jednotlivých

producentských

zemí

a

také

zemí

dovážejících

a

spotřebovávajících kávu jsem vycházela z teritoriální analýzy. Ve své práci jsem také využila komparativní analýzu a věcný přístup. Pro zpracování své bakalářské práce jsem využila literaturu českou, ale také jsem čerpala z cizojazyčných zdrojů (zejména z údajů Mezinárodní kávové organizace ICO). Všechny zdroje jsou uvedeny na závěr práce v přehledném seznamu, kde jsou seřazeny v abecedním pořadí.

2

1 Produkce a zpracování kávy 1.1 Původ kávy Dnes potkáte jen málo lidí, kteří nepijí kávu. Jak se k nám vlastně káva dostala? Kdo objevil tento nápoj s povzbuzujícími účinky? Odpovědět na tyto otázky není zcela snadné. Existuje totiž spousta bájí, mýtů a legend o vzniku tohoto nápoje. Jedno je však jisté – slovo káva pochází z arabského výrazu „quawah“, který se do češtiny překládá jako síla nebo vzrušení.1 Jedna z legend o původu kávy nás zanese do Horního Egypta asi kolem roku 850. Pastýř koz Chaldi pozoroval své kozy a povšiml si, že jsou někdy příliš bujné a nezvladatelné. Po delším a důkladnějším pozorování zjistil, že se tak stává pokaždé, když kozy sní bobule z jistého keříku. Bobule také sám ochutnal a cítil nový příval energie, který mu pomáhal odolávat únavě z probdělých nocí. Se svým objevem se pochlubil opatovi z nedalekého kláštera, který považoval tuto rostlinu za dílo ďábla, proto keřík i se zrnky hodil do ohně. Oheň začal z kávových zrn uvolňovat opojné aroma. Když ho opat ucítil, vytáhl kávová zrnka z ohně, přestal se na ně dívat jako na ďáblovo dílo, a začal s nimi experimentovat. Jedním z experimentů bylo rozmíchat zrnka ve vodě. Tak vznikl kávový nápoj, který měl pozoruhodné stimulující účinky. Tento nápoj pak pomáhal udržovat mnichy v bdělém stavu při dlouhých modlitbách a tak káva začala být považována za boží dar. „Jiná legenda vypráví o proroku Mohamedovi, kterému kávu přinesl sám archanděl Gabriel. Díky tomu nápoji získal Mohamed novou nebývalou sílu, že dokázal sesadit z koně až čtyřicet mužů a učinit čtyřicet žen šťastnými. Na základě takto získané nové energie prý Mohamed vytvořil dodnes největší islámskou říši.“2 Další legenda vypráví příběh o šejkovi Hadži Omarovi, který byl zbožný muž, derviš a lékař z Jemenu. Za své nekompromisní vystupování byl vyhnán do Ousabu v Arábii. Ve vyhnanství nežil v blahobytu a měl často problém se sháněním potravy. Jednoho dne při meditaci zpozoroval nádherného ptáka, kterého se pokusil chytit, avšak marně. Při tom si

1 2

Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3 Citace: Augustín, Jozef:Povídání o kávě, Fontána 2003, str. 90,91, ISBN 80-7336-040-3

3

povšiml keříku s omamně vonícími květy a červenými bobulemi, které si natrhal. Uvařil si z nich odvar a tak objevil povzbuzující účinky. Tento nápoj začal podávat svým pacientům. Zvěsti o jeho léčení se rychle šířily, až se donesly i do jeho rodného města (Mokky). Jeho sláva byla tak veliká, že mu vladař odpustil a Omar se mohl vrátit zpátky. Existuje ještě větší množství legend a mýtů o tom, kdo a jak objevil kávu. Někteří badatelé, kteří se zabývají původem kávy a i kávovníku dokonce tvrdí, že kávovník byl znám již v Homérových dobách a káva se prý již pila ve starověké Tróji.

1.2 Kávovník „Kávovník je stále zelená dřevina s výškou kolísající mezi 1,5 – 15m v závislosti na přírodních podmínkách a druhu. Na plantážích se keře upravují tak, aby jejich výška nepřesahovala 3m kvůli usnadnění sklizně. Kávovníků je několik desítek druhů. Nejznámější jsou Coffea Arabica a Coffea Canephora označovaná jako Robusta. Arabika dává směsím jemnost a rozmanitost chutí. Robusta určuje plnost chuti a má vyšší obsah kofeinu. Další známé druhy jsou Coffea Exelsa a Coffea Liberica.“3 Keřík Coffea Arabica se také dá na první pohled rozlišit od keříků druhu Coffea Robusta, protože Coffea Arabica má paralelní párovité boční větvení, přičemž tyto větve mají tendenci směřovat dolů. Na proti tomu Coffea Robusta vyrůstá z kmínku, ze kterého rostou větve, jež jsou dále pravidelně protistojně rozvětvené. Kromě vzhledu kávovníku můžeme najít ještě další botanický rozdíl mezi Coffea Arabica a Coffea Robusta. Keře Coffea Arabica jsou samoopylující se rostlinou, ale keře Coffe Robusta nejsou samoopylující. Coffea Arabica roste ve výše položených oblastech od 1000 do 2000 metrů nad mořem. Coffea Obrázek 1-Květ kávovníku

Robusta

je

daleko

přizpůsobivější

různým

klimatickým

podmínkám. Jak jsem již zmínila, kávovník je stálezelená rostlina, jejíž listy jsou značně rozmanité, co se barvy i tvaru týče. Všechny kávovníky mají listy v párech, čemuž se odborně říká bipolární listová struktura. Vršek a konec listu je vždy špičatý. Povrch listů

3

Citace: Pösl, Martin: Káva jako životní styl, Grada Publishing a.s. 2010, str.12, ISBN 8024728222

4

je voskovitý a okraje jsou často zvlněné. Kávovník kvete jen několik dní bílými drobnými květy, které vydávají vůni velice podobnou jasmínu. Jak je z obrázku patrné, květy rostou v trsech po 8 – 15 a mají hvězdicovitý tvar. Kávovník kvete jedenkrát do roka, ale v oblastech, kde nejsou velké rozdíly mezi obdobím sucha a dešťů, může kvést i dvakrát ročně. Po opylení a odkvětu se začínají vyvíjet bobule neboli plody kávovníku. Poprvé plodí kávovník zhruba po třech až šesti letech od vysazení. Rostlina pak dokáže nést plody 20 až 30 let. Plody kávovníku jsou zprvu zelené bobule, které v průběhu zrání mění svou barvu přes červenou až na hnědofialovou, kterou mají již zralé plody. V každé bobuli se nacházejí dvě zrnka. U jistých odrůd může být v bobuli jen jedno zrno. Káva z takovýchto zrn se pak nazývá káva perlová (caracollilo).

1.3 Pěstování kávovníků Pravlast kávovníku se nachází v tzv. Africkém rohu, což odpovídá zhruba oblasti dnešní Etiopie, a také Jemenu. V Jemenu se kávovník začal rozšiřovat. Tato místa jsou jediná, kde káva roste v přirozeném prostředí.4

1.4 Rozšiřování kávovníku V Jemenu panoval čilý obchodní ruch a to zejména v přístavu Mokka (al Mochá) a o rozšíření kávovníku se zasloužili obchodníci a poutníci, kteří si na strastiplnou pouť do Mekky brávali kávové bobule a zrna. Tato oblast je také pravlastí kočovných nomádských kmenů, které se na rozšiřování také podíleli. Rozmach v pěstování kávovníku v Jemenu začal až kolem 15. století. Jeden z pramenů uvádí, že v roce 1505 vysadili Arabové kávu na Srí Lance. Především díky vrcholnému kolonialismu a i rozmachu obchodu se káva a kávovníky začaly rozšiřovat po celém světě. Existují dva protichůdné názory o tom, kdo první přivezl kávová zrna a kávovník do Evropy. O toto prvenství soupeřili Benátčané a Holanďané. Zatím co Benátčané se soustředili především na obchodování s tímto výhodným artiklem, Holanďané zavedli pěstování kávy na Srí Lance, v Indii a nakonec na Jávě. Na počátku 18. století se kávu pokoušeli pěstovat ve

4

Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3

5

Francii (francouzský král Ludvík XIV. dostal kávovník darem od holandských obchodníků), ale kávovník rostl v tamních podmínkách jen ve vytápěných sklenících. Francouzi začali pěstovat kávovník na Martiniku. A následně se kávovník rozšířil po celé karibské oblasti (na Haiti, do Santa Dominga, Mexika, Guadeloupu a další karibské ostrovy). V první třetině 18. století se Brazílii podařilo získat kávovníková semena údajně díky lsti jistého poručíka pobřežní stráže. Brazílie se tak stala předním světovým exportérem kávovníkových zrn na světě. Z Brazílie se kávovník dostal na Havajské ostrovy. V roce 1878 kolonizátoři z Velké Británie zavedli pěstování kávovníků v Keni a dále v Britské a východní Africe.5

1.5 Oblasti pěstování Kávovníky se pěstují na plantážích, které se nacházejí mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha, což zahrnuje oblasti Střední a Jižní Ameriky, oblasti Afriky, Arabský poloostrov, Indii až Indonésii a Oceánii. Obrázek 2-Oblasti pěstování kávovníku

Zdroj: http://www.winemarket.cz/userfiles/image/kava%20pestovani.jpg

Na této mapce je možné vidět, kde se který druh kávovníku pěstuje. Písmeno „r“ označuje oblasti pěstování druhu Coffea Robusta, písmeno „a“ značí výskyt Coffea Arabica a písmeno „m“ ukazuje oblasti, kde se pěstují oba druhy kávy.

5

Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3

6

„Kávovník se pěstuje zejména v tropickém až subtropickém pásmu (průměrná roční teplota pro pěstování arabiky je 17°C až 24°C, robusta má nejraději rovníkové podmínky se stálejšími teplotami mezi 24°C až 30°C). Oba zmíněné druhy kávovníků uhynou, pokud teplota klesne pod bod mrazu. Požadované roční srážky jsou kolem 152 cm ročně.“6 K vypěstování nového kávovníku může docházet dvěma způsoby – buď ze semene, nebo z řízku.

1.6 Pěstování ze semena Je častějším způsobem pěstování a umožňuje i křížení kávy. Napřed dochází k ručnímu sběru kávových bobulí nejvyšší jakosti. Poté se opatrně vymáčknou kávová zrna (semínka). Následuje ponoření semínek do vody. Semena, která vyplavou nebo která nemají požadující zbarvení, se vyhazují. Dobrá semena pak sázíme ve vzdálenosti jeden až tři centimetry do půdy bohaté na humus v dřevěném rámu. Semena pak zasypeme stejnou půdou a vydatně zalijeme. Rám zakryjeme listy a umístíme do tzv. školky. Prvních pár lístků se objeví po několika týdnech. Tyto nové rostlinky už mají i zapuštěné kořínky.

1.7 Pěstování z řízků „Řízek získáme odříznutím větvičky vzrostlého keříku. Vybírají se pouze zcela zdravé větvičky a ne příliš blízko u kmene, aby průměr větvičky nebyl příliš velký. Větvičky se nařežou na části dlouhé okolo 10 centimetrů. Každá taková část musí obsahovat dva lístky. Část větvičky se podélně rozřízne tak, aby na každé části větvičky zůstal jeden lístek. V této fázi jsou řízky připraveny k zasazení. Jsou položeny do hlíny připravené v dřevěném rámu tak, aby lístek vyčníval ze země. Půda se pořádně prolije vodou a rám je umístěn do školky. Po několika týdnech jsou zapuštěny kořínky následované prvními lístky.“7

6

Citace: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 135-136., ISBN 80-7336-040-3

7

Citace: Café Jordán, Svatopluk Jordán: Sazenice kávovníku, [on – line], [citováno 15. 2. 2011] Dostupné z WWW:

7

Následuje fáze, která je shodná jak pro pěstování ze semínek tak i pro pěstování z řízků. Malé rostlinky přesazujeme do plastikových pytlů se zeminou, přičemž každá rostlinka má svůj pytel zeminy. Rostlinky je nutné vyvázat, aby rostly rovně nahoru. Takto ošetřené rostlinky zůstávají ve školce zhruba po dobu jednoho roku, dokud jim nevyroste šestý pár listů. Poté jsou vyjmuty z pytlů a přesazeny do předem připravené díry v půdě.

1.8 Sklizeň První úroda přichází po třech až čtyřech letech, kdy vysazená rostlina dospívá. Plody nese až třicet let. Z průměrného kávovníku se sklidí přibližně 0,8 – 1,2 kg (to je přibližně 2000 zrn).8 Zralé bobule jsou leskle červené. Arabika dozrává po šesti až osmi měsících. Zrání robusty trvá déle – zpravidla devět až jedenáct měsíců. V některých oblastech kvete kávovník dvakrát ročně a tak je možné získat hlavní a vedlejší úrodu. Období sběru se liší podle zeměpisné polohy a nadmořské výšky v dané oblasti. Plody kávovníku (bobule nebo také třešně) jsou sbírány především ručně (sběrači procházejí plantážemi a trhají zralé bobule do košů). Mechanický sběr není příliš Obrázek 3-Sběr bobulí

rozšířen, jedinou výjimku představuje Brazílie, kde se díky nenáročnému terénu a rozsáhlým plantážím dá mechanický sběr využít. Česací stroje jezdí podél kávovníků a setřásají kávové boby do násypných trychtýřů. Tímto způsobem sběru se do sklizně mohou přimíchat i listy nebo větve, proto je nutné ji pak prosévat. Při mechanickém sběru často dochází k poškození kávovníku. V některých oblastech se pod kávovníky napínají plachty a plody se pak setřásají nebo se setřásají přímo na zem.

Další zvláštnost představuje sběr v Arábii, kde se pod kávovníky pokládají rohože a čeká se, až zralé plody opadají. Za nejzvláštnější způsob sběru lze beze sporu považovat sběr kávy Kopi Luwak. Luwak, je indonéské označení pro cibetku. Cibetky se živí mimo jiné plody kávovníku, které projdou jejich trávicím traktem a v trusu tak zůstávají kávová zrna. Tento druh kávy je považován za nejdražší na světě díky své nenapodobitelné chuti a také malému množství, které se podaří ročně „vyprodukovat“, proto po těchto zrnech denně pátrají sběrači. Pak jsou tato zrna zpracovávána tradičním způsobem.

8

Zdroj:Svět kávy:< http://www.svetkavy.cz/info_sklizen_a_zpracovani.php>

8

Dále můžeme rozlišovat dva druhy sběru, které se uplatňují jak u ručního tak i u mechanického sběru. Pásové trhání bobulí spočívá v tom, že se celá úroda sklidí jedním přechodem přes plantáž. Při výběrovém obírání bobulí dochází ke sběru dozrálých bobulí. Sběrači proto prochází plantáž několikrát v intervalu osm až deset dní. Tato metoda sběru je ekonomicky náročná a využívá se pouze pro sběr arabiky. Zrna se po sběru musí roztřídit, aby nedošlo kvůli zkaženým nebo nezralým zrnům ke zhoršení jakosti sklizně. Pro znehodnocené žoky s kávovými bobulemi se používá označení jako „obyčejné“, „kyselé“ nebo „fermentované“, což označuje nejhorší stav.9

1.9 Zpracování Sebrané kávové boby, které jsou někdy nazývány třešně, se musí dále zpracovat, abychom z nich získali zrna neboli zelenou kávu. Během zpracování dochází k odstranění několika vrstev plodu, v němž se zrna ukrývají. Existují dva způsoby zpracování. Liší se nejen ekonomickou náročností, ale ovlivňují i následnou cenu a kvalitu kávy.

1.9.1 Suchá metoda zpracování Tato tradiční metoda zpracování zrn je ekonomicky méně náročná a je jednodušší než mokrá metoda. V současnosti se ale používá na podřadnější zrna. Očištěné kávovníkové bobule se po dobu čtyř týdnů rozloží na rohože, betonový nebo cihlový povrch a jsou ponechány na přímém slunci. V případě nepřízně počasí je třeba zrna chránit přikrytím. Zrna se musí v pravidelných intervalech prohrabovat, aby se tak zabránilo fermentaci. Po uplynutí čtyř týdnů jsou zrna suchá a ztrácí tak cca 12% své původní vlhkosti. Je třeba dbát na správné vysušení. Při přílišném vysušení dochází k poškození zrn při dalším zpracování zatím co nedostatečně vysušená zrna jsou náchylnější k napadení infekcí. Vysušené bobule se dále skladují v silech, kde stále ztrácejí vlhkost. Tato metoda zpracování je typická pro Brazílii, Arábii a i v některých státech Střední Ameriky.

1.9.2 Mokrá metoda zpracování Mokrá metoda zpracování je více náročná na technologie než suchá metoda. Napřed se plody plaví ve velkých nádržích díky čemuž se odstraní nečistoty a i nezralá nebo

9

Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3

9

nekvalitní zrna. Zrna jsou unášena dále do zařízení, které je zbaví dužiny. Pro zachování vysoké kvality zrn musí vylupování nastat nejpozději 12 – 24 hodin po sběru bobulí. Po odstranění dužiny dochází k odstranění slizovitého povlaku, který obaluje oplodí. Toho dosáhneme pomocí fermentace, která se provádí ve fermentačních nádržích a trvá 12 – 36 hodin (závisí na různých faktorech – např.: okolní teplotě, tloušťce slizového povlaku atd.).

1.9.3 Sušení kávovníkových zrn Sušení zrn s oplodím je už shodné pro obě předchozí metody zpracování bobulí. Zrna se stále nacházejí v oplodí, které obsahuje 50% vlhkosti. Aby bylo zrno správně vysušené a vhodné pro skladování, je potřeba, aby oplodí dosáhlo přesně 11% vlhkosti, která je optimální. A jak sušení probíhá? Napřed dochází k rozložení zrn v oplodí na podlahu, sušící stoly nebo podnosy. V ideálních podmínkách je oplodí vysušeno slunečními paprsky. Sušení trvá 12 – 15 dní. Také se zrna pravidelně obracejí, aby docházelo k rovnoměrnému vysušení. Občas jsou používány pro sušení mechanické vysoušeče. Tento způsob sušení se provádí v krytých a uzavřených prostorech, přičemž zrna jsou v klimatizovaných nádobách a kolem profukuje suchý vzduch. V tomto stadiu jsou zrna skladována ve stálých podmínkách až do doby expedice.

1.9.4 Mletí, leštění a třídění Před exportem zrn dochází k odstranění oplodí. Tento proces je nazýván mletí. Na zrnech ještě zůstává stříbrná blanka, která se odstraní leštěním. Nakonec dochází k třídění zrn. „Zrna se třídí nejprve podle velikosti a potom podle jejich hustoty. Až na dvě výjimky všechna zrna stejnou velikost a mají skoro totožné rozměry. Jsou plochá na jedné straně a polooválná na straně druhé a také jsou delší než širší“.10 Tyto výjimky představují perlová zrna, která jsou více oválná a tzv. sloní zrna megagoripe, která jsou větší než ostatní zrna. Přeséváním zrn přes síta dochází k roztřídění podle velikosti. Dále se zrna přebírají, aby byla odstraněna poškozená, nevyloupaná nebo jinak nežádoucí zrna. Poté se zrna balí zpravidla do jutových nebo sisalových pytlů. Standardní hmotnost pytle je 60kg.

10

Citace: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, str.149 , ISBN 80-7336-040-3

10

1.9.5 Pražení Zelená kávová zrna nelze použít k přípravě kávy. Ve své práci jsem také již zmínila legendy, podle nichž bylo pražení kávy objeveno. Abychom si mohli vychutnat tento oblíbený nápoj, musí být zrna napřed upražena v pražírně. Teprve tady vznikají nejrůznější kávové směsi, které díky pražení získávají tu správnou chuť a specifické aroma. Právě kvůli tomu je pražení tak důležitý proces. Obrázek 4-Pražení

Na tomto obrázku je možno vidět pražící stroj. Zelená zrna se nasypou do vnitř přístroje, kde probíhá pražení. Kávová zrna se praží při 160 – 220 ti stupních Celsia v pražícím bubnu, kde jsou promíchávána spirálovitě stočenými lopatkami, což zabraňuje připálení kávových zrn. „Při pražení dochází k řadě chemických reakcí: škrob se mění na cukr, vytvářejí se různé kyseliny, a jiné se odbourávají. Rozvolňuje se původní buněčná struktura kávových zrn, což ovlivňuje jejich roztržení. Bílkovina se rozkládá na peptidy a ty se vylučují jako oleje. Vlhkost a oxid uhličitý se odpaří a při silnějším pražení se vytváří uhlík.“11 Jakmile zrna dosáhnou požadované tmavosti a kvality upražení, musí se rychle zchladit, aby nedošlo ke ztrátě éterických olejů a tím i aroma. Na obrázku je možné vidět, jak se zrna za stálého promíchávání chladí. Během pražení zrna ztratí část hmotnosti cca 15 – 20%, ale nabývají na objemu a to až o 40%.12 Dosažení správného stupně upražení velmi důležité. Je důležité rozlišovat nejen podle druhu kávy, ale také podle velikosti a tvaru kávových zrn. Nejlépe se praží malá a tvrdá zrna. U větších zrn se vyžaduje vyšší opatrnost. Při nedostatečném upražení (způsobeného nedostatečnou dobou pražení nebo nízkou teplotou) nevystoupí aromatické látky na povrch zrna a káva pak má nevýraznou chuť. Pokud naopak dojde k pražení při vysoké teplotě nebo příliš dlouhé době pražení, zrna získají spálenou pachuť.

11

Citace z: Exelso s.r.o., Pražení kávy, [on – line],[citováno 25. 2. 2011] Dostupné z WWW:< http://www.excelso.cz/prazeni.htm> 12 Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3

11

V jednotlivých oblastech se kávová zrna praží do určitého stupně, podle chuti a zvyklostí tamních obyvatel. Jak je patrné z obrázku, existuje pro stupně upražení zrn nejrůznější Obrázek 5-Pražená kávová zrna

pojmenování.

V severských

státech

je

oblíbené skořicové upražení (na obrázku cinnamon = skořice), zatím co ve Francii, Itálii, Brazílii, Vietnamu a Maďarsku je oblíbená silně tmavě upražená káva (tomu odpovídá i pojmenování french roast – do češtiny přeloženo jako francouzské pražení nebo

italy

roast

–

italské

pražení).

V některých zemích je typické přidávat ke konci pražení ke kávovým zrnům koření (nejčastější jsou skořice, hřebíček nebo zázvor).

1.9.6 Mletí pražených zrn Mletí pražených zrn je důležitý proces pro přípravu dobré kávy. Nejlepší je umlít zrna těsně před přípravou kávy, protože při skladování mletá káva ztrácí prchavé látky i aroma. Tím se mění výsledná chuť kávy. V dobách, kdy lidé zjistili, že je lepší připravovat kávu z mletých zrn, se k mletí zpravidla používaly mlýnské kameny. První takový mlýnek pochází ze Středního Východu. Dále se můžeme získat mletou kávu rozdrcením kávových zrn v hmoždíři. Tímto postupem získáme spíše na hrubo rozdrcenou kávu, která se musí dlouho louhovat. Mletí kávových zrn se začalo rozmáhat v 18. století, kdy už byly mlýnky na kávu vybaveny i prodejny, ve kterých se káva prodávala. V současnosti existuje celá řada ručních nebo elektrických mlýnků na kávu. Pro každý způsob připravování kávy je vhodné jinak umleté zrno. Například pro přípravu zalévané kávy jsou nejvhodnější nahrubo umletá zrna. Pokud si chceme vychutnat lahodné espresso, použijeme velmi jemně umletou kávu. Obecně platí, že čím rychlejší je způsob přípravy kávy, tím jemněji by měla být zrna umleta.13

13

Zdroj: Thorn, Jon: Káva, 1. vyd., Fortuna Print 2000, 192s., ISBN 80-86144-64-X

12

Obrázek 6-Mletá káva

Při mletí kávy také dbáme na dobu mletí. Během mletí kávy se vytváří teplo a při dlouhém mletí by dokonce mohlo dojít k přepálení a tím pádem ke znehodnocení kávy, proto po každých 5 až 7 sekundách mletí vypneme elektrický mlýnek. Při domácím mletí trvá umletí kávy na hrubo cca 7 až 10 sekund, středně 10 až 13 sekund a na jemno 15 až 20 sekund.14

1.10 Výroba dalších druhů kávy 1.10.1 Rozpustná káva Rozpustná káva se vyrábí z kávových zrn. Výroba rozpustné kávy je stejná až do fáze pražení zrn. Čerstvě upražená zrna se semelou na hrubo a louhují se v horké vodě. Získaný kávový extrakt může být dále zpracován dvěma metodami. První z nich se nazývá sprejování a je častější metodou pro získání rozpustné kávy. Kávový extrakt je rozprašován na malé kapičky. Do nádoby, ve které rozprašování probíhá, se vhání horký vzduch a dochází k sušení kávy. Takto usušená káva je již hotová rozpustná káva. Vymražování je druhý způsob výroby rozpustné kávy. Jak již sám název napovídá, kávový extrakt nalijeme do plochých nádob a necháme při teplotě – 40°C zmrznout. Dále dochází k rozdrcení zmrzlého kávového extraktu na drobné části, které jsou vhozeny do vakuové komory, kde dochází k odpařování vody. Při výrobě kávy metodou vymražování jsou vysoce zachovány vlastnosti kávy.15

14 15

Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3 Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3

13

1.10.2 Káva bez kofeinu Káva bez kofeinu byla vynalezena Ludwigem Roseliusem v roce 1905. K odstranění kofeinu z kávy dochází organickými rozpouštědly přímo ze zelené kávy. Organická rozpouštědla se pak vyhání přehřátou vodní párou. Zelená zrna zbavená kofeinu se poté běžným způsobem upraží. Obsah kofeinu v kávě musí být snížen pod 0,1%.16

1.10.3 Příprava a stolování kávy Kouzlo kávy spočívá v tom, že existuje velké množství druhů kávy a také způsobů, jak kávu připravovat, proto si každý najde tu „svou“ kávu uzpůsobenou vlastní chuti. Přesto existuje několik obecně platných zásad, které bychom měli dodržet, abychom připravili vždy chutnou kávu. Kávu zaléváme vodou o teplotě 93–94 °C. Kávový nápoj v šálku by pak měl mít teplotu v rozmezí 85–87°C. Dále dbáme na dodržení správné doby přípravy, která se v průměru pohybuje kolem 4 minut, ale pro jednotlivé směsi se může trochu lišit. Pro dobrou chuť kávy je samozřejmě důležitý i správný poměr směsi na vyluhování – na jeden šálek přibližně 8 až 12 g směsi. Samotná směs by měla být správně umletá. To znamená, že na přípravu určitého druhu kávy je vhodná jiná hrubost. Nejlepší je, pokud kávu umeleme těsně před spařením. Praženou kávu uchováváme ve vzduchotěsné nádobě a neskladujeme ji příliš dlouhou dobu, protože i čerstvost zrn ovlivňuje kvalitu kávy. Čerstvě připravenou kávu pijeme co nejdříve. Abychom si ji dostatečně vychutnali, pijeme ji pomalu a po malých doušcích.17 V příloze najdete obrázky různých druhů kávy. Nyní zmínila pár užitečných rad a zásad, které se týkají stolování a servírování kávy. Káva je nejčastěji servírována na konferenční stolek s křesly. Pokud tento stolek nemáme, můžeme kávu podávat na jídelním stole. Důležité je hlavně pohodlí při sezení. Kávu podáváme v malých a spíše širších šálcích. Pro pití kávy můžeme samozřejmě použít i větší čajové šálky, ale kávové šálky používáme výhradně na pití kávy. Při servírování kávy by si měli host i hostitel uvědomovat, že podšálek patří k šálku. Platí, že máme–li ke stolku s kávou od křesla dále, bereme šálek i s podšálkem. Držíme je v levé ruce. Pokud se chceme napít kávy, uchopíme šálek pravou rukou a pijeme. Při servírování kávy není důležitá pouze konvička a šálky, ale také lžičky. Lžičky by měly svou velikostí korespondovat s šálky (k malým šálkům malé lžičky). Lžička slouží

16 17

Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3 Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3

14

pouze k oslazení kávy. Kávu můžeme decentně zamíchat po oslazení, aby se cukr lépe rozpustil. Dlouhé míchání nebo dokonce míchání kávy z nudy je nevhodné. Pro používání lžičky platí ještě další pravidlo. Podobně jako nůž ji nevkládáme do úst a ani ji neolizujeme. S kávou je vhodné servírovat i malou konvičku s mlékem či smetanou a také skleničku vody. Hostitel by měl kávu nalévat až před hostem. Kávu pak lijeme do šálku postupně ne najednou.18

18

Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3

15

2 Analýza světového trhu kávy Tato kapitola se zabývá světovým trhem kávy, kde se stejně jako na každém jiném trhu střetává nabídka s poptávkou a tím dochází k tvorbě ceny. Nejprve bych se věnovala straně nabídky, kterou představují jednotliví producenti kávy. Strana poptávky je tvořena spotřebiteli kávy. Na trhu kávy má místo i Mezinárodní kávová organizace ICO, která sdružuje producenty a i spotřebitele. Dále zde mají své místo i Mezinárodní kávové dohody ICA. V této kapitole se také zaměřím na obchodování s touto komoditou, ceny kávy a jejich současný vývoj.

2.1 Největší producenti kávy V této kapitole mé práce bych chtěla popsat jednotlivé země, které produkují a vyvážejí nejvíce kávy na světě. V následující tabulce je 10 největších producentů kávy (údaje pro vytvoření této tabulky jsem čerpala z údajů ICO – Mezinárodní kávová organizace) seřazených podle velikosti produkce v roce 2010. Velikost produkce je in thousands bags – v tisících žocích, přičemž jeden žok představuje 60 kg. Tabulka 1-Největší producenti kávy

Země Brazílie Vietnam Indonésie Kolumbie Etiopie Indie Mexiko Guatemala Honduras Peru Celková světová produkce

2005

2006

2007

2008

2009

2010

32 944 42 512 36 070 45 992 39 470 48 095 19 340 16 467 18 500 18 200 18 000 18 000 9 159 7 483 7 777 9 612 11 380 9 500 12 564 12 541 12 504 8 664 8 098 9 000 4 779 5 551 5 967 4 949 6 931 7 450 4 090 4 563 4 319 4 062 4 827 5 000 4 225 4 200 4 150 4 651 4 200 4 500 3 676 3 950 4 100 3 785 3 835 4 000 3 204 3 461 3 842 3 450 3 575 3 850 2 489 4 319 3 063 3 872 3 315 3 718 111 247 128 913 120 014 128 500 123 074 134 498

Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/prices/po.htm>, vlastní zpracování

Jak je z tabulky jasně patrné, největším světovým producentem kávy je Brazílie, jejíž produkce po přepočtu na procenta představuje 36% celosvětové produkce. Dále následuje Vietnam s cca 13%. Na třetím místě se umístila Indonésie těsně následovaná Kolumbií, která byla dříve na druhém místě za Brazílii, ale v posledních letech byla předstižena nejdříve Vietnamem a v roce 2008 také Indonésií. Na pátém místě se nachází Etiopie, 16

která je dávnou pravlastí kávovníku. Z tabulky také vyplývá, že u zemí, které zaujímají 6. až 10. místo, nejsou příliš velké rozdíly v objemu produkce a jejich pořadí se proto v jednotlivých letech mění.19 Dále bych se zmínila o jednotlivých producentských zemích.

2.1.1 Brazílie Počátky pěstování kávy v Brazílii jsou datovány do roku 1727.20 Brazilský poručík Francisco de Melho Palheta byl vyslán na vyjednávání do Francouzské Guyany, kde okusil kávu, která mu velmi zachutnala, a začal se o tuto rostlinku více zajímat. Manželka guvernéra Francouzské Guyany ho provázela po tamních plantážích a jako důkaz přízně mu darovala semena kávovníku. A tak se káva dostala do Brazílie. Brazílie se nachází v Jižní Americe na pobřeží Atlantského oceánu a díky své obrovské rozloze najdeme na jejím území tři klimatická pásma: rovníkové, subtropické a mírné Obrázek 7-Mapa Brazílie

pásmo. V Brazílii jsou vhodné klimatické podmínky pro pěstování kávy,

která

z celkem

se

pěstuje států

26ti

v 17ti

brazilské

federace. Nejvýznamnější oblasti pěstování

kávy

v Brazílii

jsou

regiony Sao Paulo, Mina Gerais, Rio de Janeiro, Paraná, Esprito Santo, Bahia a Pernambuco.21 V Brazílii

se

pěstuje

zejména

kávovník Coffea Arabika a to v nejrůznějších variantách. Mezi nejznámější patří odrůdy bourbon, maragogip a botucato. Pěstuje se zde také robusta, která je známá pod označením Conillon a představuje asi 15% celkové produkce.22 V Brazílii kvetou kávovníky od srpna do září, sklizeň zralých bobulí pak probíhá od května do listopadu. Brazílie je jednou z mála zemí, kde se díky rovinatému a

19

Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/prices/po.htm> Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3 21 Zdroj: Čerstvá káva:< http://www.cerstvakava.cz/clanky/vse-o-brazilske-kave-i/> 22 Zdroj: E 15:< http://strategie.e15.cz/prilohy/s-gastro/nejlepsi-bourbon-je-z-brazilie> 20

17

přístupnému terénu může používat mechanická metoda sklizně, která je více popsaná v kapitole 1.8. Dále se káva zpracovává jak mokrou tak suchou metodou. Podle údajů ICO za rok 2009 rostlo v Brazílii 5 563 709 000 kávovníků, které jsou pěstovány zhruba na jedné pětině obdělávané zemědělské půdy v Brazílii. Z těchto kávovníků se v roce 2010 sklidilo 48 095 000 žoků kávových zrn, což představuje cca 36% světové produkce kávy.23 Toto odvětví

Obrázek 8-Brazilská káva

představuje cca 20% brazilského exportu a podíl na brazilském HDP dosahuje úrovně 10%.24 Brazílie je také druhým největším spotřebitelem kávy hned po USA, a proto se některé druhy kávy vůbec nevyvážejí ze země. Pro export kávy se využívají zejména expediční přístavy Santos (53%), Vitorio (30%), Rio de Janeiro (15%)25. Dalšími

méně

významnými

přístavy

jsou

Paranagua a Salvador.

2.1.2 Vietnam První kávovníky byly do Vietnamu přivezeny mezi lety 1865 – 1876 francouzskými misionáři. Tyto rostliny pocházely z Réunionu či Jávy a byly vysazovány především v oblasti Tonkinu. Ve Vietnamu výrazně převažuje káva robusta, která se pěstuje v centrální vysočině v provinciích Dak Lak, Dong Nay, Lam Dong a Gialai Kontum. Plantáže arabiky nalezneme v provinciích Lanson, Coaban, Habinh, Sonla, Laichan, Nghean a Quantri. Vietnam patří mezi země, kde se za poslední desetiletí nejvíce rozšířilo pěstování kávy. V současné době dokonce zaujímá mezi producentskými zeměmi druhé místo a předstihl tak tradiční pěstitele jako jsou např. Kolumbie a Indonésie.

2.1.3 Indonésie V roce 1696 dovezli Holanďané kávovníky do oblasti tehdejší Batávie (dnešní Jáva). Batávie se brzy stala hlavním dovozcem kávy do Evropy. V průběhu doby se pěstování kávy v Indonésii rozšířilo z Jávy do dalších oblastí. Mezi producentské oblasti kávy dnes

23

Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/countries/brazil.pdf> Zdroj: Café Jordán: 25 Zdroj: Pavelková, Petra: Světová produkce a trh kávy (diplomová práce), 100 s., 2006 24

18

patří Jáva, Sumatra, Celebes, Flores, Bali, Lintong, Tojara, Kalosi, Gayo, Mandheling a Papua. Indonésie je v současnosti třetím největším producentem kávy. V roce 2009 se kávovníky rozprostíraly na ploše 1 34 000 ha. Produkce v roce 2010 činila 9 500 000 žoků.26 Obrázek 9-Logo SCAI

V roce 2007 byla skupinou pěstitelů, zpracovatelů, vývozců a obchodníků založena organizace Specialty Coffee Association of Indonesia (SCAI), jejímž cílem je podporovat pěstování arabiky v Indonésii a zlepšovat její kvalitu. Členem organizace se může stát jednotlivec nebo kterákoli organizace, která pracuje nebo zpracovává kávu z Indonésie.27 Na obrázku vlevo se nachází logo této organizace.

Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.8, z Indonésie pochází nejdražší káva světa tzv. „Kopi Luwak“. Tato kávová zrna jsou sbírána z trusu cibetky, která se živí kávovými bobulemi.

2.1.4 Kolumbie První kávovníky se do Kolumbie dostaly v roce 1808 díky jistému misionáři, který je přinesl z oblasti francouzských Antil (Malých Antil) přes Venezuelu. Tato země patří dlouhodobě mezi světovou producentskou špičku. Pěstuje se zejména arabika. Kolumbie se vyznačuje různorodostí terénu a i klimatu, a proto je zde možné sklízet kávu téměř po Obrázek 10-Mapa Kolumbie

celý rok. První kávovníky byly vysazeny v okolí města Cucuty. Dnes se kávovníkové plantáže se v Kolumbii nacházejí ve třech pásech, které jsou rovnoběžné se třemi pásy pohoří, přičemž plantáže jsou hlavně v předhůří v nadmořských výškách 1300 – 1800 m. Hlavní pěstitelská oblast kávy se rozprostírá podél východního a centrálního pásma Kordiller. Nejkvalitnější kávová zrna pocházejí z oblastí

26 27

Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/prices/po.htm> Zdroj: Speciality Coffee Association of Indonesia: < http://www.sca-indo.org/>

19

Medelínu, Arménie a Manizalesu. Dalšími produkčními oblastmi v Kolumbii jsou: Caldas, Quindo, Risaralda, Cucuta, Cauta Huila, Cundinamarca, Santander, Valle, Narina, Magdalena a Choco. Na mapce vlevo jsou oblasti pěstování kávy v Kolumbii vyznačené oranžovou barvou. Káva se v Kolumbii pěstuje na ploše 891 662 ha a v roce 2010 se z ní sklidilo 9 000 000 žoků kávy arabiky, která je zpracována mokrou metodou.28 Kolumbie je proslulá kvalitou své kávy, kterou si pečlivě střeží. Proto například auta, která přijíždějí do této země, musí být na hranicích země vydezinfikována, aby nedošlo k případnému zavlečení chorob, které by mohly napadnout tamní kávovníky. V roce 1927 byla založena FNC (Federación National de Cafeteros de Columbia), která dohlíží na kávový průmysl a kvalitu kávy. Kolumbijská káva je podle kvality označována jako Supremo, Excelso a USG (Usually Good Quality). Většina kávy s označením Excelso je exportována do Německa a západní Evropy. Kávu USG a Supremo zakoupíte ve Spojených státech amerických.29

2.1.5 Etiopie Je pravlastí kávy, proto zde můžeme najít téměř všechny druhy kávovníků včetně divoce rostoucích. Objev kávy a jejích účinků byl popsán výše v kapitole „O původu kávy“. Dnes se Etiopie se svou produkcí 4000 000 žoků (podle údajů ICO za rok 2010) řadí na páté místo světových producentů. Káva je pro zemi velmi důležitou plodinou, protože Obrázek 11-Mapa Etiopie

jedna čtvrtina populace je na jejím pěstování přímo či nepřímo existenčně závislá.30Obyvatelé Etiopie spotřebují nejvíce kávy na Africkém kontinetu. Káva se v Etiopii pěstuje v oblasti Harar. Tato zrna jsou svou chutí velice podobná jemenským zrnům Mokka a z toho důvodu jsou také nazývána „Etiopská pěstitelskými

Mokka“. oblastmi

Dalšími jsou

významnými

Djimah,

odkud

28

Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/prices/po.htm> Zdroj: Coffee grail: 30 Zdroj: Central Intelligence Agency: 29

20

pocházejí zrna označovaná jako Lima a Babeka, Sidamo, Lekmpti a Salo, z nichž pocházejí zrna označovaná jako Džirgašeffe, která jsou jedna z nejtvrdších a vyvážejí se zejména do Japonska, Neměcka a dalších evropských zemí. Etiopská zrna se zpracovávají suchou i mokrou metodou. Mokrá metoda se používá hlavně pro zrna vyšší kvality. Hlavním obchodním centrem je hlavní město Etiopie Addis Abeba. Velkým problémem v Etiopii je nástup pěstování drogy katu, což má za následek zanedbávání kávových plantáží. Ty jsou v některých případech i ničeny, aby se získala půda pro pěstování keříků katu.31

2.1.6 Indie Obrázek 12-Mapa Indie

Káva se dostala do Indie již v roce 1670, kdy mohamedský poutník Baba Bhudan přinesl ze své pouti v Jemenu 7 kávovníkových semen, která zasadil na pahorku Maisúr v blízkosti mešity, odkud se pěstování kávovníku postupně rozšířilo do jižních částí země. Oblast Maisúr produkuje dodnes nejvíce kávovníkových zrn v Indii.32 Káva v Indii je pěstována v rozdílných klimatických podmínkách, které jsou vhodné pro pěstování různých odrůd kávy. Ve výše položených regionech se pěstuje arabika s jemnou chutí, zatímco níže položené, teplé a vlhké regiony mají vhodné podmínky pro pěstování robusty. Pěstování kávy v Indii se vyznačuje ještě jednou zvláštností. Všechna káva je zde pěstována ve stínu. V Indii se také vytváří takzvaná „monsunová“ káva. Dříve byla káva transportována do Evropy na plachetnicích, kde byla vystavena působení vlhkého vzduchu a i slané vody. Díky tomu získávala káva zvláštní chuť a nazlátlou barvu, pro kterou si ji lidé oblíbili. Když se lodní doprava zdokonalila a káva již nebyla těmto podmínkám vystavena, začala se upravovat tak, aby pořád měla tyto vlastnosti. Příprava těchto zrn se nazývá „monsooning“ a jak je již ze samotného názvu patrné, zrna jsou vystavena působení monsunů, které vano v jihozápadní Indii v květnu a červnu. Zelená zrna jsou pak

31 32

Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3 Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3

21

navrstvena ve výšce 12 – 20 cm ve speciálně otevřených zastřešených budovách. Takto jsou zrna ponechána pět dní. Dochází jen k prohrabování zrn, aby na ně vlhký vzduch působil rovnoměrně. Poté jsou zrna zabalena do pytlů a jsou ponechána působení monzunového větru. Celý tento proces trvá sedm týdnů, ale každý týden se pytle přebalí a přestaví. Nakonec se zrna ručně přebírají, aby došlo k odstranění zrn, která nebyla „monsooningem“ dostatečně ovlivněna. V roce 2010 vyprodukovala Indie podle údajů organizace ICO 5 000 000 žoků kávy, což ji řadí na 6. místo. Robusta představuje cca 75% exportu zelené kávy, podíl arabiky je cca zbylých 25% exportu zelených zrn.33

2.1.7 Mexiko Kávovník se do Mexika dostal koncem 18. století z Antil. Pěstuje se zde zejména arabika a její odrůdy. Mezi nejvýznamnější pěstitelské oblasti v Mexiku patří Chiapas, Vera Crus, Oaxaca, Puebla, Guerrero, Hidalgo, San Luis, Jalisco, Tabasco, Colima. V roce 2010 činila produkce Mexika (podle údajů ICO) 4500 000 žoků kávy, což řadí Mexiko na sedmou pozici světových největších producentů kávy.34 V Mexiku se v současné době nenachází příliš mnoho velkých kávových plantáží, jak tomu bývalo v minulosti, ale většina kávy pochází od malorolníků. Velká část exportu kávovníkových zrn směřuje do Spojených států amerických. Ke zpracování kávovníkových zrn se využívá suchá i mokrá metoda. Zrna bývají označována podle nadmořské výšky, ve které se nachází plantáž. Zrna z plantáží o nadmořské výšce 600–700 m nesou označení G. W. (buena lavado). P. W. (prima lavado) je označení pro nadmořskou výšku 700–1000 m. Dále jsou zrna značena H. G. (altura) 1000–1600 m n. m. a také S. H. G., která pocházejí z 1700 m. n. m.35

2.1.8 Guatemala V roce 1750 byly kávovníky dovezeny jezuity do Guatemaly. Velký podíl na rozmachu kávového průmyslu měli zejména němečtí přistěhovalci. Káva z Guatemaly vyniká svou kvalitou. Kávovníky se pěstují v následujících oblastech: Antigua, Huehuetenango, San Marco, Oriente, Cobán, Palcya, Mataquescuintia a La Umán. Podle ICO se v roce 2010

33

Zdroj: ICO: Zdroj: ICO: 35 Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3 34

22

zařadila Guatemala na osmé místo. V tomto roce se zde vyprodukovalo 4000 000 žoků.36 Kávové plantáže se rozkládají na ploše 240 000 ha. V odvětví pěstování a zpracování kávy pracuje 30% obyvatel Guatemaly.37 Podle Anacafé (což je zkratka Guatemalské národní kávové asociace) se polovina tamní produkce vyváží do Spojených států amerických. Dalších 30% exportu směřuje na evropský trh. Další údaje o exportu jsou zobrazeny na grafu.38 Obrázek 13-Graf guatemalského exportu

2.1.9 Honduras Kávovníky se do Hondurasu dostaly ze Salvadoru. V Hondurasu se pěstuje arabika, která je zpracovávána suchou i mokrou metodou. Produkční oblasti se rozkládají v nadmořských výškách od 300 do 1500 m. n. m. Nejvýznamnější oblasti, kde se pěstují kávovníky, jsou: Santa Barbara, Santa Rosa de Copan, La Paz, Comayagua, Lepiro, Yoro, Olancho, El Paraisa a Cortes. S produkcí 3850 000 žoků v roce 2010 obsadil Honduras deváté místo mezi největšími producenty.39

2.1.10 Peru První desítku největších světových producentů uzavírá Peru, jehož produkce v roce 2010 činila 3 718 000 žoků.

40

V Peru se pěstuje arabika. Kávovníkové plantáže se rozkládají

v oblastech Chanchamayo, Cuzco, Norte, Puno, kde se pěstují zrna nejvyšších kvalit.

36

Zdroj: ICO: Data čerpána z http://www.cerstvakava.com/mapa-kavy/guatemala/ 38 Zdroj: Guatemalan Coffee: 39 Zdroj: ICO: 40 Zdroj: ICO: 37

23

Další oblasti pěstování kávovníků jsou Lambayeque, San Martin, Piura, Cajamarca, Huanuco, Junín, Cuzco a Aycucho. Kávovníková zrna jsou zpracovávána mokrou metodou.

24

2.2 Mezinárodní kávová organizace ICO Mezinárodní kávová organizace, která je označována zkratkou ICO, byla založena v roce 1963 v Londýně pod záštitou Organizace světových národů. Podnětem pro vznik této Obrázek 14- Logo ICO

organizace bylo vytvoření Mezinárodní kávové dohody (ICA) v roce 1962. Tato mezivládní organizace sdružuje exportéry kávy a i některé významné importéry kávy. Její členové představují 97% světové

produkce kávy a přes 80% světové spotřeby.41 Všechny členské státy této organizace jsem vepsala do tabulky, kterou naleznete v příloze. Poslání této organizace spočívá v posílení globálního kávového odvětví a podpoře jeho udržitelného rozvoje v tržním prostředí, jehož účelem má být zlepšení pozice všech účastníků na tomto trhu. Jedním z dalších cílů je odstranění chudoby v rozvojových zemích. ICO také získává finanční prostředky na projekty, které jsou přínosné pro světové kávové hospodářství. Přispívá k transparentnosti trhu tím, že poskytuje řadu statistických údajů. Zvyšuje kvalitu kávy pomocí programu, který je nazýván Coffee Quality-Improvement Programme. ICO poskytuje celou řadu objektivních, technických a vědeckých informací o kávovém sektoru. Toto byl jen stručný výčet z mnoha aktivit a cílů ICO. Mezinárodní kávová organizace byla založena kvůli rostoucímu významu kávy jako světové komodity. Káva je druhou nejvýznamnější obchodovanou komoditou na světě (první příčku zaujímá ropa). Kávu produkuje více než 60 zemí, přičemž mnoho z těchto zemí je na kávě silně závislých – představuje přes 50% jejich příjmů z exportu. Káva poskytuje živobytí více jak 125 milionům lidí na celém světě. Nejvíc jsou na kávě závislí drobní farmáři, kteří se velmi významně podílejí na světové produkci kávy. Káva patří mezi oblíbené světové nápoje. Ročně se jí vypije více jak 600 miliard šálků.42 Organizace ICO sídlí v Londýně a jejím výkonným ředitelem je José Sette. Nejvyšší orgán představuje International Coffee Council, který je tvořen jedním zástupcem z každé členské země. Tato rada zasedá dvakrát ročně – vždy v březnu a září. Projednává

41 42

Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/history07_e.asp?section=About_Us> Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/mission07_e.asp>

25

záležitosti týkající se kávového sektoru, schvaluje důležité dokumenty a vydává doporučení pro další poradní orgány a komise.

26

2.3 Mezinárodní kávové dohody (ICA) a jejich vliv na obchod s kávou První Mezinárodní kávová dohoda (International Coffee Agreement – ICA) vznikla v roce 1962. Předcházely jí pouze krátkodobé dohody mezi jednotlivými producentskými zeměmi, proto byla vytvořena tzv. Coffee Study Group, která měla za cíl vést vyjednávání s exportéry a i s importéry tak, aby došlo k vytvoření dohody. Vyjednávání probíhala úspěšně a měla za výsledek Mezinárodní kávovou dohodu schválenou na půdě OSN. První kávová dohoda z roku 1962 platila po 5 let. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, v roce 1963 vznikla Mezinárodní kávová organizace. V roce 1968, vstoupila v platnost další ICA, která byla opět uzavřena na dobu pěti let.

2.3.1 ICA 1962 a 1968 Obě tyto dohody stanovily systém kvót na vývoz kávy. Tento systém kvót vycházel z cen kávy a také z výše poptávky. Podle toho bylo určeno, kolik kávy se bude vyvážet. Zbylá káva tvořila zásoby, které se začaly vyvážet, až když cena kávy začínala být příliš vysoká. Díky tomuto systému zůstaly ceny kávy v letech 1963 – 1972 relativně stabilní, což přispívalo i k rovnováze mezi exportéry a spotřebiteli. V rámci těchto dohod vzrostla spolupráce mezi členskými státy. Dále tyto dvě dohody přispěly k posílení ekonomik exportních zemí a k rozvoji mezinárodního obchodu kávou. Avšak v roce 1973 došlo k zhroucení systému kvót. Tento systém přestal fungovat poté, co došlo ke změně nabídky a poptávky. To mělo za následek nárůst cen kávy. Smlouva ICO z roku 1968 byla prodloužena ale bez všech předchozích opatření (jako např. systému kvót). Organizace dále pokračovala v informační činnosti a vyjednávala novou ICA.

2.3.2 ICA 1976 Nová ICA byla sjednána v roce 1975 a vstoupila v platnost v roce 1976. Situace na trhu kávou byla v té době výrazně jiná, než při vzniku předchozích dvou dohod ICA 1962 a ICA 1968. Při vyjednávání předchozích dohod výrazně převyšovala nabídka kávy poptávku, a proto docházelo ke snižování ceny. Zatím co v roce 1975 ceny stoupaly. Příčinou zvýšení cen byly mrazy v Brazílii (největšího světového exportéra kávy), které poškodily úrodu kávy, což by mohlo mít za následek, že by poptávka převýšila nabídku.

27

To všechno ovlivnilo vyjednávání nové ICA, ve které byly zakotveny jak opatření, která dobře fungovala v předchozích letech, tak i nová ustanovení, jejichž cílem bylo posílení a zlepšení fungování ICO. Nově bylo zavedeno, že pokud jsou ceny příliš vysoké, členské země mohou obchodovat bez ohledu na stanovené vývozní kvóty, ale v případě poklesu cen, jsou kvóty znovu obnoveny. Tím se podporuje obecný tržní mechanismus tvorby cen – pokud je nabídka příliš vysoká, dochází ke snižování cen. Platí to samozřejmě i obráceně – při nedostatečné nabídce dochází k růstu cen. V tomto okamžiku by se začalo obchodovat bez kvót, nabídka by rostla a ceny by začaly klesat.

2.3.3 ICA 1983 ICA 1983 vychází z předchozí dohody. Systém kvót zůstává nadále nejdůležitějším cenovým mechanismem a stále platí, že kvóty jsou zaváděny, pokud ceny rostou. Když ceny klesají, jsou kvóty dočasně zrušeny. Dané rozpětí cen se určovalo každý rok na zasedáních International Coffee Council. Na tomto rozhodování se podíleli všichni členové – jak vývozci, tak i dovozci. Tato smlouva zavedla certifikáty původu na vývoz všech členů. To umožňovalo lepší kontrolu nad dodržováním kvót. Smlouva ukládala dovozcům, aby nepřijímali od vývozců kávu, která nebude opatřena platným certifikátem ICO. V případě, že byly platné kvóty (tzn.pokud byly ceny nízké a nabídka vysoká), spotřebitelské státy měly přednostně nakupovat kávu od vývozců, kteří byli členy ICO. V tomto období byly také kontrolovány vývozy do nečlenských států. Také bylo zavedeno sčítání a kontrola přebytkových zásob na konci každého období sklizně. Byl zřízen Fund for the promotion of consumption(tento oficiální název se dá přeložit jako Fond na podporu spotřeby), který financovali vývozci. Zaměřoval se na spotřebitelské země, které jsou hlavními dovozci kávy. V těchto zemích byla zřizována kávová centra, byl prováděn výzkum za účelem zlepšení kvality a image kávy. V období platnosti této dohody došlo několikrát k obchodování bez těchto kvót a poté jejich opětovnému zavedení. V roce 1989 bylo rozhodnuto o prodloužení platnosti ICA 1983 o další dva roky (tj. do roku 1991), během kterých byl systém kvót a kontrol zásob pozastaven. Jednání o nové smlouvě pokračovala, ale nedospěla k žádnému závěru, proto byla smlouva ICA 1983 prodloužena ještě o další rok (do 30. září 1992). Nový impuls v tvorbě smlouvy představoval propad cen v produkčních letech 1991/1992 a 1992/1993. V této době byla vytvořena pracovní skupina, která měla sesbírat všechny návrhy od členských států a

28

poté vypracovat novou smlouvu. Nezdařilo se to však v požadovaném termínu, proto došlo k prodloužení stávající ICA až do roku 1994, kdy jí vystřídala nová dohoda.

2.3.4 ICA 1994 ICA 1994 mimo jiné zajišťuje fórum v záležitostech světové kávové ekonomiky. Toto fórum se pořádá na nejvyšší politické úrovni. Dále má ICA 1994 přispívat k transparentnosti trhu. Toho se snaží dosáhnout šířením informací a sestavováním zpráv o světovém trhu kávy. Pořádá semináře o současných záležitostech, které souvisejí s kávou. Podporuje udržitelné řízení kávy a jejího zpracování. Zasazuje se o výměnu názorů a informací mezi členskými státy a soukromým sektorem. Proto jsou pořádána pravidelná setkání za účasti expertů, na kterých se projednávají otázky ovlivňování trhu kávou a také výzkum z oblasti vlivu kávy na zdraví. Také bylo založeno CITAF (Coffee Industry And Trade Forum – Fórum kávového průmyslu a obchodu), na kterém se scházejí zástupci průmyslu z vývozních i spotřebitelských zemí. Dochází k finanční podpoře projektů na rozvoj kávy. Na tyto projekty organizace dohlíží. Organizace ICO také použila prostředky z Fondu na podporu spotřeby, na propagační programy v zemích, které mají potenciál pro zvýšení spotřeby kávy a to zejména v Rusku a Číně. Tyto propagační aktivity zahrnovaly koncert Vanessy Mae, rozšiřování informačních materiálů (včetně nové brožury „Coffee Storry“ – „Příběh kávy“), každoroční festivaly kávy a také vzdělávání novinářů, které bylo zaměřeno především na přednosti kávy. V červenci 1999 bylo rozhodnuto o prodloužení ICA 1994 o další dva roky. Byla vytvořena vyjednávací skupina, v jejímž čele byl Arnoldo Lopez Echandi z Kostariky. Měla za úkol vytvořit návrh ICA 2001.

2.3.5 ICA 2001 ICA 2001 byla přijata 27. září 2000. V platnost vstoupila provizorně 1. října 2000, ale s konečnou platností vstoupila v platnost až 17. května 2005. Byla třikrát prodloužena. Pokaždé o jeden rok. K této dohodě se také znovu připojily Spojené státy Americké a Panama, které dříve organizaci opustily. Mezi její hlavní nové cíle patří podpora spotřeby kávy a kvality kávy. Snaží se, aby všichni členové rozvíjeli udržitelné kávové hospodářství. Pořádá kávové fórum pro soukromý sektor. Podporuje školení a informační programy, které mají pomáhat 29

členským zemím s transferem technologií. Připravuje projekty, které mají obohatit světové hospodářství kávy. V tomto období bylo spuštěno velké množství projektů, které byly financovány nebo spolufinancovány touto organizací. Zaměřovaly se zejména na zlepšení kvality světových dodávek kávy, propagační programy v producentských zemích a další. V rámci této dohody byla založena internetová síť „Coffee Club Network“, jejímž cílem bylo zvýšit světovou spotřebu kávy a poskytnout veřejnosti vědecké informace. Tato dohoda zavádí spolupráci s dalšími světovými agenturami jako např. UNEP, ITC a FAO. V letech na přelomu nového tisíciletí došlo k tzv. kávové krizi, při které se ceny kávy propadaly na rekordně nízké úrovně. V roce 2006 byla sestavena nová pracovní skupina, která měla za úkol vyjednat a připravit novou dohodu ICA 2007. Předsedou této pracovní skupiny byl Saint-Cyr Djikalou z Pobřeží slonoviny. Dohoda ICA 2007 byla schválena radou v září 2007.

2.3.6 ICA 2007 ICA 2007 je současnou platnou Mezinárodní kávovou dohodou. Vstoupila v platnost 2. února 2011. Tato dohoda je uzavřena na deset let a je jí možné prodloužit až o osm let.43 „Cílem této dohody je posílit celosvětové odvětví kávy a podporovat jeho udržitelné rozšiřování

v tržním

prostředí

ve

prospěch

všech

subjektů

tohoto

odvětví

prostřednictvím: 1.

podpory mezinárodní spolupráce v otázkách týkajících se kávy;

2. vytvoření fóra pro konzultace o otázkách týkajících se kávy pro vládní a soukromý sektor; 3. povzbuzování členů k rozvíjení udržitelného rozvoje odvětví kávy z hospodářského a sociálního hlediska a hlediska životního prostředí; 4. vytvoření fóra pro konzultace s cílem porozumět strukturálním podmínkám na mezinárodních trzích a dlouhodobým tendencím ve výrobě a spotřebě, jež vyrovnávají nabídku a poptávku, čím se dosáhne cen, jež budou spravedlivé pro spotřebitele i výrobce;

43

Zdroj: ICO:

30

5. umožnění rozšiřování a transparentnosti mezinárodního obchodu se všemi typy a formami kávy a podpory odstraňování obchodních překážek; 6. shromažďování, šíření a zveřejňování hospodářských, technických a vědeckých údajů, statistik a studií i výsledků výzkumu a vývoje v otázkách kávy; 7. podpory rozvoje spotřeby a trhů veškerých typů a forem kávy a to i v zemích, které kávu produkují; 8. rozvoje a hodnocení projektů, z nichž mají užitek členové i světové hospodářství kávy, a hledání finančních zdrojů pro tyto projekty; 9. zlepšování jakosti kávy s cílem zvýšit spokojenost zákazníků a užitek pro výrobce; 10. povzbuzování členů k rozvoji vhodných postupů k zajištění bezpečnosti potravin v odvětví kávy; 11. podpory školicích a informačních programů určených k tomu, aby členům pomohly využívat technologie týkající se kávy; 12. povzbuzování členů k vypracovávání a provádění strategií, které zvýší schopnost místních komunit a drobných rodinných hospodářství mít z výroby kávy užitek, což může přispět ke snížení chudoby; 13. usnadnění přístupu k informacím o finančních nástrojích a službách, jež mohou výrobcům kávy pomoci, a to včetně dostupnosti úvěrů a metod řízení rizika.“44 Z výše citovaných cílů je jasně patrné, že dohoda ICA z roku 2007 se příliš neliší od předchozí dohody, případně ji v některých směrech více rozvíjí. Členem této dohody je v rámci Evropského společenství i Česká republika.

44

Citováno z: Úřední věstník Evropské Unie, Mezinárodní dohoda o kávě z roku 2007, [on – line], [ citováno 12. 3. 2011], Dostupné z WWW:< http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:186:0013:0029:CS:PDF>

31

2.4 Projekty ovlivňující pěstování, produkci i obchod s kávou V současnosti je čím dál tím větším trendem upozorňovat na problematiku životního prostředí a to ve všech oblastech. Existuje celá řada iniciativ, které se zaměřují na kávu, která „nepoškozuje“ životní prostředí a je tzv. „enviromental friendly“ (tento výraz se dá doslovně přeložit jako přátelská k životnímu prostředí). Mimo to se také stále více mluví o podmínkách pěstitelů kávy, kteří jsou na této komoditě často silně existenčně závislí. Tím celá problematika nabývá i sociologické rozměry, které jsou podnětem pro vznik nejrůznějších iniciativ na podporu pěstitelů kávy. Například i již výše zmíněná organizace ICO a mezinárodní kávové dohody ICA zohledňují aspekt udržitelného rozvoje a ve své činnosti se zaměřují na udržitelný rozvoj odvětví kávy nejen z hospodářského, ale i sociálního hlediska a hlediska životního prostředí. V následujících podkapitolách se zmíním o některých programech či organizacích.

2.4.1 Fair Trade „Spravedlivý obchod neboli fair trade je způsob obchodu, jehož cílem je přímá a účinná podpora znevýhodněných pěstitelů a řemeslníků z rozvojových zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Je založen na vytvoření partnerství mezi producentem na straně jedné a spotřebitelem na straně druhé.“45 Obrázek 15-Logo Fair trade

Základní pricipy fair trade jsou založeny na stanovení

minimální ceny, kterou garantuje obchodník pěstiteli. Tato cena má pokrýt náklady výrobu a zajistit pěstiteli důstojné živobytí. Obchodník také vyplácí sociální prémii, která je posléze použita na podporu místního rozvoje. Mezi další principy patří: zákaz dětské práce, zajištění bezpečných a důstojných pracovních podmínek. Mzda, kterou pracovníci dostávají, musí pokrývat jejich životní náklady. Fair trade nepodporuje geneticky modifikované plodiny nebo plodiny, které byly ošetřeny škodlivými agrochemikáliemi. Z toho jasně vyplývá, že fair trade je také zaměřený na ekologické zemědělství a udržitelné zemědělské postupy.

45

Citace z: Na Zemi, Fair trade: O fair trade, [on – line], [citováno 4. 3. 2011], Dostupné z WWW:

32

Kořeny této iniciativy sahají až do období po druhé světové válce, kdy některé americké nebo evropské organizace začaly dovážet výrobky přímo od výrobců z rozvojových zemí. Byly to především nevládní a církevní organizace. První institucializovaná podpora vznikla v roce 1964 na půdě OSN, která vyhlásila program podpory rozvojových zemí „Trade not aid“, což se dá přeložit jako Obchod na místo pomoci, čímž jasně určila, kterou cestou se má při pomoci rozvojovým zemím směřovat. Tento způsob jednoznačně upřednostňuje rozvojová tržní řešení před jednorázovou rozvojovou pomocí. První obchod, který prodává výrobky přímo od řemeslníků, byl založen v roce 1969 v Holandsku. V průběhu sedmdesátých let jsou zakládány takové obchody po celé Evropě, ale brzy tento sortiment přestává být zajímavý pro zákazníky. Zcela nový směr nabral fair trade v osmdesátých letech, kdy v důsledku poklesu cen komodit, sami pěstitelé oslovili nizozemskou nevládní organizaci Solidaridad. Měla jim napomoci s prodejem kávy. Od té doby začaly být označovány samotné výrobky. Díky rostoucí oblibě fair tradových výrobků byla v roce 1989 založena IFAT (International Fair Trade Assotiation), která vytvořila jednotný koncept fair trade a podporovala mezinárodní Obrázek 16-Obrat fair trade

spolupráci. Tato organizace je dnes známá pod logem WFTO (World Fair Trade Organisation). V současnosti roste zájem o fair trade výrobky,

proto

jsou

některé

z nich

nabízeny i v supermarketech. K iniciativě fair trade se připojily i některé významné společnosti jako např. Nestlé, Tchibo, Starbucks, Cadbury, Dole, Pfanner a další. Jak je možné vidět na grafu vpravo, obrat za fair trade zboží se za posledních 5 let ztrojnásobil.46

2.4.2 Organická káva Organickou kávou a zemědělstvím se zabývá organizace IFOAM – International Federation of Organic Agriculture Movements. Normy této organizace jsou celosvětově považovány za výchozí standardy organického zemědělství. Pod pojmem organické zemědělství si většina lidí představí pouze zákaz umělých agrochemikálií, ale tato

46

Zdroj: Na Zemi:< http://www.fairtrade.cz/37-soucasnost-a-budoucnost/>

33

iniciativa zahrnuje také ochranu přírody. Je zakázáno vymýtit primární ekosystémy a používat geneticky modifikované organismy. V rámci organického zemědělství je chráněna biodiverzita, půda a voda. Diverzifikuje se úroda, aby byla zachována úrodnost půdy a její biologická aktivita. Od roku 1996 je také zohledňována sociální spravedlnost.

2.4.3 Rainforest Alliance Obrázek 17-Logo RA

Název této organizace by se dal přeložit jako Aliance deštného pralesa. Zabývá se především ochranou přírody, zachování deštných pralesů a biodiverzitou (rozmanitostí druhů), protože oblasti kávových plantáží jsou rájem pro nejrůznější zvířata a rostliny. Dále tato organizace požaduje dobré životní podmínky pro farmáře, plantážníky a tamní populaci. Díky této organizaci získávají farmy tržní vliv,

farmáři dostávají férové mzdy (je stanovena minimální hranice mzdy) a je jim poskytováno vzdělání a zdravotní péče.

2.4.4 „Příznivé pro ptáky“ The Smithsonian Migratory Bird Center’s shade-grown coffee certification program (SMBC, zkráceně se nazývá „Bird friendly“, což v češtině odpovídá označení „Příznivé pro ptáky“) je program, jenž se zaměřuje na pěstování kávy, která se pěstuje ekonomicky, šetrně k životnímu prostředí a také s ohledem na sociálně – kulturní aspekty. Káva, která je pěstována ve stínu stromů místo na holých pláních, poskytuje domov velkému množství živočišných i rostlinných druhů, zejména ptáků. Tento program propaguje pěstování kávy ve stínu, protože takto pěstovaná káva je chráněná proti dešti a slunci, půda kolem lépe odolává erozi a také zde neroste tolik plevele, proto není nutné používat pesticidy. Tento certifikát dostávají farmy, kde se káva pěstuje v souladu s organickými podmínkami. Musí splňovat zastínění a přítomnost rozmanitého druhu ptactva.

2.4.5 Certifikát UTZ UTZ znamená v jazyce Maya „dobrý“. UTZ stanovuje soubor sociálních a environmentálních kritérií pro odpovědné pěstování kávy. Také buduje efektivní management farem. Zasazuje se o dodržování pracovních práv, přístup ke vzdělání a zdravotní péči pro farmáře a jejich rodiny. Důležité také je, že na farmách má být minimalizováno použití agrochemikálií. V případě použití agrochemikálií je vše pečlivě 34

zdokumentováno. Díky tomuto programu také spotřebitel ví, odkud káva pochází a kde byla dále zpracována.

2.4.6 „Common Code for the Coffee Community (4C)“ Organizace Common Code for the Coffee Community (označovaná také jako 4C, do češtiny se dá přeložit jako „ Společný kodex pro společenství kávy“) je světové sdružení producentů, obchodu, průmyslu a občanské společnosti. Lidé z těchto všech odvětví by měli spolupracovat, aby vytvořili udržitelné odvětví kávy. Kodex chování této asociace zahrnuje 28 principů z odvětví sociálního, environmentálního a ekonomického. Tyto principy jsou společné pro celý zásobovací řetězec kávy – tzn. od pěstitelů, plantážníků, majitelů pozemků, přes mlýny, vývozce až po obchodníky. Kodex chování určuje základní požadavky pro udržitelnou produkci, zpracování a obchodování kávou, čímž odstraňuje nepřijatelné praktiky. Díky tomu dochází k dynamickému zlepšení celého procesu. Sdružení 4C pomáhá pěstitelům, zejména drobným vlastníkům, a jejich obchodním partnerům přejít od udržitelnosti k ještě vyšším a náročnějším standardům. Díky tomu se má v dlouhodobém horizontu dosáhnout vyšší efektivnosti, snížení nákladů, vylepšení kvality a vyšších zisků. Existuje samozřejmě i další množství jiných organizací, asociací, iniciativ a korporátních programů, do kterých jsou zapojeny i firmy prodávající kávu jako např. Starbucks, které se snaží o udržitelný rozvoj, ekologickou šetrnost a také o jistý životní standard pro pěstitele.

35

2.5 Největší dovozci kávy V této kapitole bych se zaměřila na největší dovozce kávy, kteří představují stranu poptávky na světovém trhu kávou. Pro přehlednost jsem si podle údajů ICO sestavila tabulku, kde jsou dovozci seřazeni podle objemu importované kávy v žocích (1 žok = 60kg). Pro zajímavost jsem zde také uvedla celkový objem importu do Evropské unie a také velikost importu do České republiky, i když nepatří mezi velké a významné importéry kávy. Z tabulky na následující stráně je jasně patrné, že největším importérem jsou Spojené státy americké, jejichž celkový import představoval v roce 2009 23 575 458 žoků, což odpovídá přibližně 24% světového importu. Na druhém místě se s importem 19 415 665 žoků umístilo Německo. Třetí místo zaujímá Itálie, která (jak můžeme vidět z tabulky) teprve v roce 2007 vystřídala na této pozici Japonsko. Celkově z tabulky vyplývá, že import pěti největších dovozců představuje 2/3 celkového importu kávy.47 Tabulka 2-Import kávy

Země

2005

2006

2007

2008

2009

USA

23 041 516

23 708 762

24 219 282

24 277 004

23 575 458

Německo

16 716 049

18 542 843

19 564 053

19 876 237

19 415 665

Itálie

7 268 613

7 547 526

8 028 463

8 172 104

8 079 446

Japonsko

7 407 834

7 631 552

7 086 224

7 060 032

7 089 702

Francie

5 714 009

6 190 532

6 420 270

6 251 739

6 554 821

92 458 435

97 437 476

99 594 815

101 347 788

98 497 468

59 614 976

63 863 433

65 686 307

67 311 171

65 006 908

1 063 414

940 478

1 037 079

1 037 327

930 026

Celkem - svět EU - celkem Česká republika

Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/historical/2000+/PDF/IMPORTSIMCALYR.pdf>, vlastní zpracování

2.5.1 Spojené státy americké Jak jsem již uvedla výše, Spojené státy americké jsou největším dovozcem kávy na světě a objem jejich dovozu představuje 24% světového dovozu kávy. Do Spojených států amerických se dováží káva především z Brazílie, Mexika, Kolumbie a Guatemaly. Kávová „revoluce“ odstartovala ve Spojených státech amerických v 70. letech minulého století. V roce 1970 byla založena v Seattlu firma Starbucks, která se stala po Boeingu

47

Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/historical/2000+/PDF/IMPORTSIMCALYR.pdf>

36

druhým největším vývozcem ve městě.48 Tato společnost pokračovala v expanzi a dnes má více jak 17 000 poboček ve více jak 50ti zemích. Mezi další významné výrobce kávy, kromě již zmíněné firmy Satrbucks, patří Gloria Jean's Coffee Bean, Bernie's Coffee & Tea Co. a The Coffee Beanery Ltd. Spojené státy americké představují se svými více jak 300 miliony obyvatelů významné odbytiště kávy. Podle údajů ICO se v roce 2009 ve Spojených státech amerických spotřebovalo 4,09 kg kávy na obyvatele.49 Konzumenti upřednostňují silně praženou kávu. Na počátku nového milénia je čím dál větším trendem káva pro labužníky. Velice oblíbená je také aromatizovaná káva. Nejčastěji nabízenou kávou je espresso, které se prodává i v pojízdných prodejnách. Díky vysoké oblibě espressa a nízkým nákladům na provoz, se počet těchto prodejen neustále zvyšuje. Dá se říci, že ve Spojených státech amerických se káva také pěstuje, a to na ostrově Kona na Havaji. Tato káva se nazývá Kona Kai a pěstuje se na svazích sopky Manua Loa na rozloze cca 1400 ha. Pro pěstování kávy jsou zde ideální klimatické podmínky, proto zde pěstovaná káva dosahuje nejvyšších hektarových výnosů arabiky na světě – až 2240 kg kávy z hektaru. Hlavní odběratele této kávy představují Spojené státy americké a Filipíny.50

2.5.2 Německo Německu patří druhá pozice hned za Spojenými státy americkými. Dovoz ve výši 19 415 665 žoků v roce 2009 představuje přibližně 20% světového dovozu.51 Nejvíce se káva dováží z Brazílie, Vietnamu, Kolumbie, Indonésie a Peru. Spotřeba kávy na obyvatele dosahuje v Německu 6,5 kg, což je téměř o 2 kg více než spotřeba na osobu ve Spojených státech amerických, a řadí ho na sedmou pozici největších konzumentů kávy (údaje čerpány z ICO za rok 2009). Tato spotřeba představuje 4 vypité šálky kávy denně, což dělá cca 160 litrů kávy ročně, a tím pádem je káva nejoblíbenějším nápojem Němců (dokonce předstihla pivo).52

48

Zdroj: Thorn, Jon: Káva, 1. vyd., Fortuna Print 2000, 192s., ISBN 80-86144-64-X Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/historical/2000+/PDF/IMPORTSIMCALYR.pdf> 50 Zdroj: Thorn, Jon: Káva, 1. vyd., Fortuna Print 2000, 192s., ISBN 80-86144-64-X 51 Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/historical/2000+/PDF/IMPORTSIMCALYR.pdf> 49

52

Zdroj: Kaffee Seiten:< http://www.kaffeeseiten.de/site/kaffeewissen.php >

37

Velké německé pražírny se nachází v okolí Hamburku, protože přístav v Hamburku je největším překladištěm surové kávy na světě. Německý kávový průmysl je oligopol – 6 nabízejících se podílí na trhu 85%. Vedoucí firmou na německém trhu je Jacobs Kaffee, která byla založena roku 1885 v Brémách. V roce 1982 se Jacobs spojil s firmou Ingterfood a vznikla firma Jacobs Suchard, která od roku 1990 patří koncernu Multi General Foods (dceřiná společnost firmy Philip Morris). Klaus Jacobs prodal svůj podíl ve firmě Jacobs Suchard společnosti Kraft. Kraft Jacobs Suchard je současný název koncernu, který je třetí největší potravinářskou společností v Německu. Mezi další významné firmy patří Tchibo, Aldi, Melitta, Eduscho, Dalmayer a Darboven.53

2.5.3 Itálie Itálie zaujímá místo třetího největšího importéra teprve od roku 2007, kdy se poprvé do Itálie dovezlo více kávy než do Japonska. V roce 2009 dosáhl (podle statistik ICO) italský import kávy výše 8 079 446 žoků.54 Spotřeba kávy na osobu v roce 2009 byla 5,82 kg, což přibližně odpovídá 600 vypitých šálků na osobu za rok. Právě v Itálii (v Benátkách) byla otevřena první kavárna v Evropě a to v roce 1683.55 Na počátku 20. století byly v Miláně vyrobeny první profesionální přístroje na přípravu espressa. Zdokonalení vymyslel ve 30. letech minulého století Francesco Illy. V kávovaru, který vymyslel, se používal místo páry stlačený vzduch. Další přístroj – tentokrát pákový, vynalezl Achille Gaggia v roce 1945. Italskému trhu dominuje několik velkých výrobců a distributorů. Mezi nejvýznamnější patří Lavazza, Segafredo, Illycaffee,Café do Brasil a Suchard. Italové pijí nejčastěji espresso z tmavě upražených zrn typu arabika. Italská káva pochází nejčastěji z Kolumbie, Brazílie nebo asijských producentských zemí.56

2.5.4 Japonsko Každý spojí Japonsko spíše s čajem, avšak i káva je v této zemi značně populární. Za šálek velice kvalitní jamajské kávy Blue Mountain, můžete v Tokiu zaplatit v přepočtu až 1600 Kč. Tato káva je velice ceněná, bývá proto častým dárkem k Novému roku.

53

Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3 Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/historical/2000+/PDF/IMPORTSIMCALYR.pdf> 55 Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3 56 Zdroj: USDA: 54

38

V Japonsku se také slaví oficiální Den kávy (tento svátek se slaví ještě ve Francii), který připadá na 1. října. Mezi importéry kávy zaujímá Japonsko s objemem dovozu 7 089 702 žoků čtvrtou příčku. Káva se do Japonska dováží hlavně z Brazílie, Kolumbie, Indonésie, Etiopie, Guatemaly a Vietnamu. Spotřeba kávy na obyvatele činila v roce 2009 3,36 kg.57 V Japonsku není příliš oblíbené espresso ani cappuccino. Velké oblibě se těší naopak káva konzervovaná a to jak studená tak i teplá. Vedoucí pražírny v Japonsku představují Nestlé, Ajinomoto General Foods (AGF), UCC, KEY a ART.

2.5.5 Francie Pětici největších importérů kávy uzavírá (s dovozem, který v roce 2009 dosáhl výše 6 554 821 žoků) Francie. Ve Francii dosahuje roční spotřeba na obyvatele 5,42 kg a káva je třetím nejčastěji konzumovaným nápojem ve Francii.58 Předstihly ji pouze minerální voda a ovocné šťávy a džusy. V této zemi se pije spíše slabší káva než v Itálii. Pro přípravu kávy se používají středně upražená zrna. Ve Francii stejně jako v Japonsku oslavují kávu. Dny kávy se zde konají 19. a 20. října.59

57

Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/historical/2000+/PDF/IMPORTSIMCALYR.pdf> Zdroj: ICO:< http://www.ico.org/historical/2000+/PDF/IMPORTSIMCALYR.pdf> 59 Zdroj: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3 58

39

2.6 Spotřeba kávy a její trendy V roce 2010 dosáhla světová spotřeba kávy objem 132,5 milionů žok. V předcházejícím roce se spotřebovalo méně – pouze 131,1 milionů žoků kávy. Navzdory známkám zpomalení spotřeby v některých exportních zemích, domácí spotřeba se nadále rozvíjí. Tabulka 3-Spotřeba kávy (v tisících žoků)

2007 Svět celkem

2008

2009

2010 Rozdíl (09-10) % Změna (09-10)

129 328 132 196 131 223 132 500

1 277

1,0

Producentské země

36 318

37 814

38 967

40 266

1 299

3,3

Brazílie

16 927

17 526

18 208

18 945

738

4,1

Indonésie

3 208

3 333

3 333

3 333

0

0,0

Etiopie

2 785

2 933

3 089

3 253

165

5,3

Mexiko

2 050

2 200

2 200

2 239

39

1,8

Venezuela

1 534

1 599

1 649

1 650

1

0,0

938

1 021

1 208

1 583

375

31,0

Indie

1 438

1 518

1 573

1 573

0

0,0

Kolumbie

Vietnam

1 400

1 400

1 400

1 400

0

0,0

Filipíny

989

1 070

1 080

1 080

0

0,0

Ostantní

5 051

5 214

5 227

5 210

-17

-0,3

Spotřebitelské země

93 010

94 381

92 256

92 234

-22

0,0

Evropská unie

41 847

40 069

40 409

40 550

141

0,3

Německo

8 627

9 535

8 897

9 292

395

4,4

Francie

5 628

5 152

5 677

5 893

216

3,8

Velká Británie

2 824

3 067

3 220

3 115

-105

-3,3

Ostatní

24 768

22 316

22 615

22 250

-365

-1,6

USA

21 033

21 652

21 436

21 784

348

1,6

7 282

7 065

7 130

7300*

170

2,4

22 848

25 595

23 281

22 600

-681

-2,9

Japonsko Ostatní spotřebitelské země *odhad

Zdroj:ICO:http://www.ico.org/news/cmr-0111-e.pdf, vlastní zpracování

Příkladem může být Brazílie, která je nyní druhým největším konzumentem kávy hned za Spojenými státy americkými. Průměrná světová roční spotřeba roste od roku 2000 přibližně tempem 2 – 2,5% ročně.60 Celková spotřeba vybraných zemí je zachycena v tabulce v první řádce (svět celkem). Udává spotřebu v tisících žoků. V posledních dvou

60

Zdroj:Trhy měšec:< http://trhy.mesec.cz/clanky/produkcni-problemy-u-kavy-nemizi-poroste-jeji-cena-inadale-raketove/>

40

sloupcích můžeme pozorovat rozdíl v objemu (v letech 2009–2010) a dále změnu v procentech (v letech 2009–2010). V tabulce je zachycená pouze spotřeba vybraných producentských zemí a spotřebitelských zemí (nebo zemí, které kávu importují). Co se týče přepočtené průměrné spotřeby kávy na jednoho obyvatele, jsou na předních místech skandinávské země, které předstihlo jen Lucembursko, kde průměrná roční spotřeba kávy na jednoho obyvatele dosahovala v roce 2009 27,40 kg. Další příčky patří severským státům – Finsko 11,92 kg kávy na obyvatele ročně, Norsko 8,92 kg, Dánsko 7,89 kg a Švédsko 7,89 kg. Celková průměrná roční spotřeba kávy na obyvatele v rámci Evropské unie činí 4,80 kg. Česká republika zaostává za průměrem – průměrná spotřeba kávy na obyvatele je pouze 3,04 kg. Tabulka s průměrnou spotřebou na obyvatele v jednotlivých exportních zemích (tabulka č. 5) se nachází na následující stránce spolu s tabulkou, kde jsou údaje o průměrné spotřebě na obyvatele v producentských zemích (tabulka č. 4). Nejvíce kávy na osobu se zkonzumuje v Brazílii, které patří druhá příčka v celkovém objemu spotřeby hned za Spojenými státy americkými (jak jsem již zmiňovala). Následuje ji Honduras se stále stoupající spotřebou, která se mezi roky 2006 – 2009 téměř zdvojnásobila (z 1,96 kg na osobu v roce 2006 na 3,69 kg na osobu v roce 2009). Průměrnou spotřebu nad 3 kg na osobu za rok má Venezuela a Kostarika.61 Tabulka 4-Spotřeba kávy v kg na obyvatele v producentských zemích

Brazílie Honduras Venezuela Kostarika Salvádor Dominikánská republika Etiopie Haiti Nikaragua Kolumbie Madagaskar Guatemala Mexiko Panama Kuba Pobřeží slonoviny Indonésie Vietnam Filipíny Ekvádor

2006 5,14 1,96 3,25 4,77 2,05 2,35 2,07 2,13 2,05 1,92 1,55 1,38 1,01 1,22 1,20 0,97 0,74 0,58 0,63 0,68

2007 5,34 2,41 3,33 4,19 2,20 2,31 2,12 2,10 2,01 1,89 1,51 1,35 1,14 1,20 1,20 0,94 0,86 0,65 0,67 0,67

2008 5,48 3,77 3,41 3,54 2,26 2,28 2,18 2,06 2,01 1,87 1,47 1,35 1,22 1,18 1,16 0,92 0,88 0,70 0,71 0,67

2009 5,64 3,69 3,46 3,16 2,25 2,25 2,24 2,03 2,01 1,84 1,43 1,42 1,20 1,17 1,15 0,90 0,87 0,82 0,70 0,66

Zdroj:ICO:http://www.ico.org/news/cmr-0111-e.pdf, vlastní zpracování

61

Zdroj: http://www.ico.org/news/cmr-0111-e.pdf

41

Tabulka 5-Spotřeba kávy v kg na obyvatele v importních zemích

2006

2007

2008

2009

3,30 2,88 5,64

3,49 2,97 5,91

3,70 3,26 5,79

3,55 3,45 5,88

5,02 8,81 3,28 3,70 9,09 7,45 11,93 5,16 2,85 5,69 3,94 3,78 4,76 29,76 3,57 4,27 6,66 7,79 3,13 3,80 4,44 2,33 4,64 3,13 5,26 4,15 8,66 3,03

4,95 6,28 2,86 3,97 8,75 4,52 12,00 5,47 3,37 5,89 4,87 4,11 3,46 31,66 3,12 2,35 6,29 8,36 2,45 4,04 6,12 2,30 5,48 3,96 5,82 4,36 8,15 2,78

4,88 3,68 3,51 3,61 7,57 6,88 12,61 4,98 1,56 5,93 5,38 3,68 3,06 29,79 2,96 3,35 6,95 4,80 2,65 3,89 6,53 2,27 5,27 3,79 5,78 4,70 8,29 3,01

4,80 5,27 3,25 3,04 7,89 5,53 11,92 5,46 1,79 5,82 5,20 3,83 2,35 27,40 2,67 2,07 6,50 3,25 3,15 4,04 6,35 2,19 5,24 2,36 5,89 4,48 7,35 3,14

Janponsko Jihokorejská republika Norsko Nový Zéland Rusko Srbsko Švýcarsko Tunisko Ukrajina

3,42 1,81 9,25 3,70 1,37 3,71 7,48 1,21 1,25

3,43 1,78 9,81 3,66 1,71 3,75 7,90 1,51 1,37

3,33 2,07 8,99 3,65 1,58 4,15 9,14 1,87 2,26

3,32 1,93 8,92 3,46 1,33 3,59 7,65 1,69 1,92

USA

4,06

4,09

4,17

4,09

Alžírsko Austrálie Kanada Evropská unie Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie

Zdroj:ICO:http://www.ico.org/news/cmr-0111-e.pdf, vlastní zpracování

42

2.7 Tvorba a vývoj cen na trhu kávou Káva není jednotný produkt, proto cena každé dodávky závisí na kvalitě surové kávy. Dále se cena stanovuje podle nabídky, poptávky a také podle výše zásob v producentských zemích a podle zásob, které mají k dispozici spotřebitelé. Na kávových burzách v New Yorku a Londýně se obchoduje s hlavními druhy kávy – arabikou a robustou. Na kávové burze nestanovuje cenu pouze poptávka, ale důležitou roli při tvorbě ceny hrají i další faktory, jako světová spotřeba kávy, spekulace na termínovém trhu, politické a klimatické podmínky v producentských zemích.

2.7.1 Složený cenový indikátor ICO Jak jsem se již zmínila výše, káva není jednotný produkt, proto ICO zavedla v roce 1965 složený cenový indikátor, který udává „cenu kávy“ a její výkyvy v jednotlivých dnech. Cenový indikátor se skládá ze čtyř hlavních skupin kávy: kolumbijské prané arabiky, jiné prané arabiky, brazilské a jiné prané arabiky a robusty. Výpočet cenového indikátoru je poměrně komplikovaný. Počítá se jako průměr cen těchto skupin, ale liší se váhou. Tato váha se určuje podle podílu jednotlivých skupin na celkovém obchodu. Každá váha se navíc stanovuje podle dvou hlavních trhů – evropského (zahrnuje Francii a Německo) a trhu ve Spojených státech amerických. Tento poměr se aktualizuje každé dva roky. Složený cenový indikátor je poměrně komplikovaný, proto jsem vše shrnula do tří tabulek. Tabulka 6-Složený cenový indikátor (skupiny, trhy, druhy kávy)

Kolumbijské prané arabiky USA Colombian Excelso UGQ screen size 14 Německo Colombian Excelso European preparation screen size 15 Francie Colombian Excelso European preparation screen size 15

Jiné prané arabiky USA Costa Rica Hard Bean, Guatemala Prime Washed, Honduras High Grown, Mexico Prime Washed Německo El Salvador Strictly High Grown,Guatemala Hard Bean, Honduras High Grown European praparation Francie Honduras High Grown European preparation

Brazilské a jiné přírodní arabiky USA Brasil Santos 3/4 screen size 14/16 Německo Brasil Santos 2/3 screen size 17/18 Francie Brasil Santos 3/4 screen size 14/16

Robusta USA Indonesia EK Grade 4, Uganda Standard, Vietnam Grade 2 Německo Vietnam Grade 2 Francie Côte d’Ivoire Grade 2, Indonesia EK Grade 4, Uganda Standard, Vietnam Grade 2 Zdroj:ICO:< http://dev.ico.org/documents/icc-105-17e-rules-indicator-prices.pdf>, vlastní zpracování

43

V tabulce č. 6 jsou zachyceny všechny čtyři skupiny, ze kterých se tvoří složený cenový indikátor. Dále z ní můžeme vyčíst, jaké druhy kávy se na kterém trhu sledují. Váhu jednotlivých trhů pro každou skupinu zobrazuje tabulka č. 7. Tabulka 7- Skupiny a váhy jednotlivých trhů

Trh - váha

Skupina Kolumbijské prané arabiky Jiné prané arabiky Brazilské a jiné přírodní arabiky Robusta

46% USA 40% USA 24% USA 16% USA

44% EU 60% EU 76% EU 84% EU

Zdroj:ICO:< http://dev.ico.org/documents/icc-105-17e-rules-indicator-prices.pdf>, vlastní zpracování

Abychom mohli vypočítat celkový složený cenový indikátor, potřebujeme ještě znát váhu jednotlivých skupin. Tyto údaje nalezneme v tabulce č. 8.62 Tabulka 8-Váha skupin v složeném cenové indikátoru

Skupina Kolumbijské prané arabiky Jiné prané arabiky Brazilské a jiné přírodní arabiky Robusta

Váha 12% 23% 31% 34%

Zdroj:ICO:< http://dev.ico.org/documents/icc-105-17e-rules-indicator-prices.pdf>, vlastní zpracování

2.7.2 Vývoj cen kávy a faktory, které ceny ovlivňují V současnosti je situace na trhu kávou zcela opačná, než jaká byla na prahu milénia. Ceny šplhají vzhůru a atakují maxima za několik desetiletí. Vývoj cen od roku 2006 do března 2011 můžeme vidět na následujících grafech (pro arabiku a pro robustu). Obrázek 18 - Graf vývoje cen arabiky

62

Zdroj:ICO:< http://dev.ico.org/documents/icc-105-17e-rules-indicator-prices.pdf>

44

Obrázek 19-Graf vývoje cen robusty

Již v dubnu minulého roku se cena

kávy

pohybovala

na

úrovni 140 US centů za libru (libra = 0,45 kg) a jak mnozí odborníci

upozorňovali,

v důsledku nízkých světových zásob

a také nepříznivému

vývoji

v producentských

zemích,

následoval

prudký

nárůst cen kávy. Na počátku roku 2011 se již káva obchodovala za 248 US centů za libru surové kávy, což oproti dubnu 2010 představuje nárůst o 80%.63 V únoru 2011 se cena dokonce vyšplhala na úroveň 278 US centů za libru. Podle odhadů analytiků bude cena nadále stoupat a mohla by dosáhnout výše 300 US centů za libru kávy.64 Dále bych se zmínila o faktorech, které mají vliv na současný strmý nárůst cen kávy. Poptávka po kávě zůstala i přes současnou ekonomickou krizi silná a dokonce i mírně vzrostla. Začínají obavy z nedostatku kávy. V produkčním roce 2010/2011 se díky silnému roku v pěstitelském cyklu v Brazílii vypěstovalo velké množství kávy, a tak nabídka převyšovala poprvé od roku 2006 spotřebu kávy a to zhruba o 3,5 milionu žoků. Pro ilustraci je vývoj spotřeby a produkce kávy zaznamenán v grafu.65 Obrázek 20-Graf produkce a spotřeby

63

Zdroj:Tomčiak,Boris: Veřejná analýza: Káva-long, Produkční problémy nemizí: 64 Zdroj: Česká tisková kancelář: 65 Zdroj: Trhy měšec:< http://trhy.mesec.cz/clanky/produkcni-problemy-u-kavy-nemizi-poroste-jeji-cena-inadale-raketove/>

45

V příštích dvou letech ale Brazílie vstoupí do méně produktivní fáze pravidelného pěstitelského cyklu, který se vyznačuje poklesem produkce. Očekává se, že produkce poklesne ze současných cca 48 milionů žoků na zhruba 42 – 45 milionů žoků. Díky situaci na trhu, kdy spotřeba převyšovala produkci, poklesly světové zásoby kávy nejen v importních a exportních zemích, ale také na komoditních burzách se snížily zhruba na polovinu, což může vyvolávat obavy z nedostatku kávy. Vývoj zásob kávy zachycuje následující graf. Obrázek 21-Graf výše zásob

Dalším faktorem, který ovlivňuje vysoké ceny kávy, je slabá úroda v Kolumbii za poslední tři roky. Snížení produkce bylo zapříčiněno vydatnými dešti a dále také houbovitým onemocněním keřů. S nepřízní počasí se potýká také Vietnam, druhý největší producent kávy a největší producent kávy robusta, kde bylo na počátku roku nadměrné sucho, jehož následkem jsou malé plody na kávovnících. Tím by se mohla celková produkce snížit až o 15% (podle údajů ministerstva zemědělství). Vliv na cenu kávy má i dlouhodobý růst produkčních nákladů a také inflace v jednotlivých zemích – v Brazílii 6%, v Kolumbii 3% a ve Vietnamu dokonce 12%. Dochází ke zdražení pohonných hmot, hnojiv a také došlo k nárůstu mezd plantážních dělníků (např. v Brazílii o 7% za poslední rok). V neposlední řadě se dá vysledovat souvislost mezi cenou kávy a pohybem kurzu amerického dolaru k ostatním měnám, protože káva je kótovaná v amerických dolarech.66

66

Zdroj: Trhy měšec:< http://trhy.mesec.cz/clanky/produkcni-problemy-u-kavy-nemizi-poroste-jeji-cenai-nadale-raketove/>

46

2.8 Obchodování s kávou S kávou se obchoduje na dvou paralelních trzích – na trhu hotovostním a na termínovaném trhu. Na hotovostním trhu se prodává a nakupuje fyzická zelená káva, která je určená k okamžité dodávce, a proto vyžaduje převod vlastnictví daného množství a kvality fyzické kávy. Termínované obchody jsou standardizované z hlediska množství, dodacího termínu a podmínek. Dají se uzavírat ve dvou podobách – buď jako opční kontrakt nebo ve formě futures. Dále bych se zaměřila termínované obchodování, jak vzniklo a na jakých principech funguje.67 Obchodování s komoditami, mezi které patří i káva, je označováno jako „termínované obchodování“ nebo také anglicky futures trading. Jedná se o obchodování, jehož základy se používaly již ve staré Číně zhruba před 6000 let. První skutečně doložené obchodování tímto způsobem pochází ze 17. století z Japonska, kde se tímto instrumentem zajišťovala rýže. Včem toto obchodování spočívalo? Pěstitel, který potřeboval určitou finanční sumu, aby mohl svoje pěstování financovat (zaplatit dělníky a další k pěstění potřebné věci), mohl svou úrodu předem prodat, aniž byla ještě zasetá. Věděl totiž, že za určitou částku dokáže vypěstovat např. 100 t rýže. Majitel obchodu zase věděl, že bude příští rok potřebovat nakoupit pro svůj obchod 100 t rýže. Tak spolu uzavřeli obchod. Farmář dodá obchodníkovi 100 t rýže v určitém konkrétním termínu příští rok a obchodník ji od něj odebere a zaplatí mu předem stanovenou sumu. Tato smlouva mezi farmářem a obchodníkem se nazývá futures kontrakt. Díky ní pak mohl farmář dostat v bance úvěr, protože smlouva mohla být použita jako jistina. Tento způsob obchodu nemusel být pro obě strany vždy výhodný. Mohlo dojít v důsledku špatné úrody k prudkému nárůstu ceny, což samozřejmě znamenalo ztráty pro farmáře, ale na druhou stranu to přineslo velký zisk obchodníkovi, který levně nakoupil a mohl mnohem dráž prodávat. Mohla nastat opačná situace. Vznikla tak myšlenka obchodovat se samotnými futures kontrakty. Tím byly položeny základy spekulace. S futures kontrakty se obchoduje na komoditních burzách (anglicky commodity exchange), kterým se budu věnovat ve své práci později. Principy obchodování zůstaly podobné dodnes. Tento způsob obchodování může sloužit k zajištění se proti cenovým výkyvům, protože cena je předem stanovená. Většina těchto obchodů se však provádí za účelem spekulace. Pro

67

Zdroj: Pavelková, Petra: Světová produkce a trh kávy (diplomová práce), 100 s., 2006

47

nákup futures kontraktu stačí složit nějakou nepatrnou zálohu, které se říká margin. Pro každou komoditu na burze je tento margin stanoven zvlášť. Tomu, že něco můžeme nakoupit ne za plnou cenu, ale pouze za margin, se říká pákový efekt (anglicky leverage).68 „Pákový efekt je mechanismus, který dělá komodity tolik atraktivními. S malou složenou zálohou může obchodník po neomezeně dlouhou dobu kontrolovat velký balík peněz (nebo i jiných komodit). Můžete tak tedy inkasovat obrovské profity při minimálním pohybu trhu.“69

2.8.1 Komoditní burzy Jak jsem se již zmínila, s futures kontrakty na komodity se obchoduje na komoditních burzách. S kávou se obchoduje hlavně na New Yorské burze ICE (Intercontinental Exchange), kde se obchoduje arabika, na Londýnské burze Euronext.liffe (London International Financial Futures and Options Exchange) je předmětem obchodování druh robusta. Tyto dvě burzy jsou nejvýznamnější pro obchodování s kávou. Další komoditní burzy, na kterých se uzavírají obchody s kávou, jsou v Singapuru (robusta), v Brazílii v Sao Paulu (arabika) a v Tokiu (arabika i robusta).70 A jak se obchoduje? Na obchodní burze může obchodovat prakticky každý, ale pouze prostřednictvím brokera nebo brokerské společnosti. Pokud chceme něco nakoupit nebo prodat na komoditní burze, musíme se nejprve obrátit na svého brokera. Tomu dáme příkaz – chceme prodat nebo koupit. Broker pak kontaktuje obchodní parket, kde pověřený člověk vyplní náš příkaz. Jak jsem se již zmiňovala – na burze se obchoduje s kontrakty určité velikosti. Například na new yorské ICE tvoří jeden kontrakt arabiky 37 500 liber, minimální cenový pohyb činí 0,05 centů, což představuje pohyb 18,75 US dolarů.71 Broker strhne z našeho účtu příslušný margin (výše marginu se stanovuje podle aktuální ceny komodity). Do trhu můžeme vstoupit pouze dvěma způsoby: jako „dlouzí“ (anglicky long) nebo jako „krátcí“ (anglicky short). Do dlouhé pozice vstupujeme tím, že nakupujeme kontrakt (futures buy), protože očekáváme nárůst ceny tohoto kontraktu. Pokud se tak cena bude vyvíjet, prodáme v příslušné chvíli náš kontrakt a vyděláme, protože jsme levně nakoupili a dráž prodali. Opačné je to u krátké pozice, do které

68

Zdroj: Finančník:< http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-jak-to-funguje.html> Zdroj: Finančník, Komoditní manuál zdarma, [on – line, citováno 10. 3. 2011],Dosutpné z WWW: 70 Zdroj: Pavelková, Petra: Světová produkce a trh kávy (diplomová práce), 100 s., 2006 71 Zdroj: ICE 69

48

vstupujeme s opačným očekáváním vývoje cen (pokles ceny). V tomto případě kontrakt prodáváme (přičemž ho ani nemusíme vlastnit). Když se náš předpoklad naplní a cena opravdu klesne, dosáhneme zisku, protože v krátké pozici prodáváme vysoko a následně nakupujeme nízko. Rozdíl mezi cenami je náš zisk.72 Podle čeho se spekulanti na komoditních burzách rozhodují? Každý se rozhoduje jinak, ale v podstatě se dají rozdělit do dvou skupin na fundamentální a technické, podle toho, jakou analýzu trhu upřednostňují. Fundamentální spekulant při svém obchodování vychází z nabídky a poptávky, studuje zásoby dané komodity, sleduje počasí – např. v případě nepřízně počasí (mrazu, dešti) spekuluje na růst cen kávy, protože předpokládá snížení produkce. Z toho všeho vyplývá, že fundamentální spekulant musí mít velmi dobrou znalost dané komodity a situace na jejím trhu, aby se dokázal dobře rozhodovat. Naproti tomu technický spekulant studuje grafy, na nichž hledá nejrůznější formace, které by mu daly signál, jakým směrem se trh bude vyvíjet. Dále sleduje nejrůznější indexy a také dá na stádové chování jiných obchodníků – davové rozhodování.73

2.8.2 Burza v New Yorku Nejvýznamnější a největší burzou, kde se obchodují tzv. „softs“ komodity, mezi které paří káva, cukr, kakao, bavlna a zmražený pomerančový džus, je NYBOT (New York Board of Trade). Tato burza vznikla z New York Cotton Exchange (založené v roce 1870) a z Coffee, Sugar and Cocoa Exchange (založené v roce 1882). V roce 2007 se New York Board of Trade přejmenovala na ICE Futures US, protože se stala součástí ICE (Intercontinental Exchange). Na této burze se obchoduje káva arabika, jejíž kontrakt se zde značí symbolem „KC“. Jeden kontrakt tvoří 37 500 liber kávy.74

2.8.3 Burza v Londýně Londýnská burza byla založena v roce 1982 po zrušení devizových kontrol ve Velké Británii. V době svého založení nesla název London International Financial Futures and Options Exchange (zkráceně LIFFE). V roce 1992 došlo ke sloučení LIFFE s London Traded Options Market. Dále se LIFFE sloučila s London Commodity Exchange (v roce 1996), čímž se rozšířilo její portfolio o další soft komodity. V roce 2002 se LIFFE stala součástí skupiny Euronext a byla přejmenována na Euronext.liffe. Na londýnské burze je

72

Zdroj: ICE Zdroj: Finančník 74 Zdroj:ICE 73

49

obchodována káva robusta a další zemědělské plodiny – kakao, cukr, pšenice, ječmen a brambory. Dříve byly ceny kávy kotovány v libře šterlinků, ale od roku 1992 se přešlo na kotování v amerických dolarech. Jeden kontrakt kávy robusta má velikost 10 t a nese označení „RC“.75

75

Zdroj:NYSE Euronext:< http://www.euronext.com/editorial/wide/editorial-1991-EN.html >

50

3 Budoucí vývoj a perspektivy na trhu kávy V současné době stále roste světová spotřeba kávy a to průměrně o 2 – 2,5 % ročně.76 Tento trend by měl podle očekávání vydržet anebo se dokonce v dlouhodobém časovém horizontu zvyšovat. Velký potenciál pro spotřebu kávy představují zejména Indie, Čína, Rusko a Ukrajina. Hlavně první dvě zmíněné země – Indie a Čína, představují nový obrovský potenciální trh. V současné době je na tyto země zacílená i iniciativa zakotvená v Mezinárodní dohodě o kávě (ICA). V rámci této dohody probíhají snahy o propagaci kávy na nových trzích. V těchto zemích se zmiňují především povzbuzující účinky toho nápoje a také jeho blahodárný vliv na lidský organismus. Například údaje o spotřebě kávy v Indii můžeme vidět v tabulce č.3–Spotřeba kávy. Z údajů ICO, které jsou zachycené v tabulce, je jasně patrné, že se spotřeba v Indii zvýšila ze 1438 tisíců žoků v roce 2007 na 1573 tisíc žoků v roce 2010.77 Pokud by tento trend nadále pokračoval a podařilo by se spotřebu zvýšit i v dalších zmiňovaných zemích, došlo by ke znatelnému světovému nárůstu spotřeby. Zde také vyvstává otázka, zda by bylo možné narůstající spotřebu pokrýt produkcí. Dle mého názoru, pokud by spotřeba rostla a ceny kávy si držely současnou vysokou úroveň, zemědělcům by se určitě vyplatilo rozšířit své kávové plantáže. Navíc by se k pěstování kávy, dle mého názoru, mohli vrátit i pěstitelé, kteří v důsledku kávové krize (která byla na přelomu milénia) přešli od pěstování kávy k pěstování jiných plodin (v některých zemích Latinské Ameriky a také Afriky se místo kávy začala pěstovat rostlina katu, která je považována za drogu, a proto má její pěstování i negativní dopad na společnost v dané zemi). V té době byl kávy přebytek a ceny mnohdy ani nepokrývaly náklady na pěstování kávy. Jak jsem se již zmiňovala v kapitole 2.4 „Udržitelný rozvoj v kávě“ je současným trendem upozorňovat na problematiku životního prostředí i při pěstování kávy. Existuje celá řada iniciativ, které se zaměřují na ekologické pěstování kávy. Také jsou čím dál tím více zohledňovány podmínky pěstitelů kávy, čímž většina těchto iniciativ nabývá i sociální rozměr. Ve své práci jsem zmínila, podle mého názoru, nejvýznamnější organizace a iniciativy, které se zaměřují na udržitelný rozvoj kávy z hlediska sociálního a z hlediska životního prostředí. Jak je patrné na příkladu fair trade, obrat za toto zboží se

76

Zdroj:Trhy měšec:< http://trhy.mesec.cz/clanky/produkcni-problemy-u-kavy-nemizi-poroste-jeji-cena-inadale-raketove/> 77

Zdroj:ICO:http://www.ico.org/news/cmr-0111-e.pdf

51

od roku 2005 do roku 2009 ztrojnásobil (je to patrné na obrázku 16 – Obrat fair trade) a k této iniciativě se začínají připojovat i významné společnosti jako Nesté, Tchibo, Starsbucks a další.78 Dá se proto očekávat, že podobný vývoj bude i v budoucnosti. Ještě bych se zmínila o vývoji cen kávy. Této problematice se podrobně věnuji v kapitole 2.7.2 „Vývoj cen kávy“. Již v dubnu roku (2010) se cena kávy pohybovala na úrovni 140 US centů za libru kávy (libra = 0,45kg) a jak mnozí odborníci upozorňovali (s ohledem na nízký stav světových zásob kávy a také nepříznivý vývoj v producentských oblastech), následoval prudký růst cen. Na počátku roku 2011 se káva obchodovala za 248 US centů za libru a růst stále pokračoval. V únoru se cena vyšplhala na 278 US centů za libru a analytici předpokládají nadále růst cen. Cena kávy by tak v brzké době mohla pokořit hranici 300 US centů za libru kávy.79

78

Zdroj:Na Zemi:Fair trade: Zdroj:Česká tisková kancelář: 79

52

Závěr Kávovník i káva se začaly významně rozšiřovat až v 15. století, kdy kávovník putoval společně s kolonizátory do nejrůznějších oblastí. Postupem času se kávovník rozšířil ze své pravlasti v Africkém rohu do více jak 60 ti zemí světa, které ve větší či menší míře produkují kávu. Nejvýznamnějším producentem kávy nebo také „královnou kávy“ je Brazílie, ze které pochází téměř 36% celosvětové produkce. Další významné producenty kávy představuje Vietnam, Indonésie, Kolumbie, Etiopie, Indie, Mexiko, Guatemala, Honduras a Peru. Spotřeba kávy nadále roste průměrným tempem 2 – 2,5 % ročně. V dlouhodobém horizontu se dá očekávat další nárůst kávy. Velký potenciál pro spotřebu kávy představují Čína, Indie, Rusko a Ukrajina. Na tyto země je zacílená i iniciativa ICA, která se snaží v těchto zemích propagovat kávu a její blahodárné účinky na lidský organismus. V současnosti jsou největším dovozcem a spotřebitelem kávy Spojené státy americké. Mezi další významné spotřebitele se řadí Německo, Itálie, Japonsko a Francie. V přepočtené spotřebě kávy na jednoho obyvatele však jednoznačně dominují severské země (první místo zaujímá se spotřebou téměř 12kg na obyvatele Finsko). Producenti kávy a spotřebitelé (dovozci) kávy jsou sdruženi v Mezinárodní kávové organizaci ICO, která byla založena v roce 1963. S Mezinárodní kávovou organizací jsou úzce spjaté Mezinárodní kávové dohody ICA. První dohoda vznikla v roce 1962 a v současnosti platí již sedmá Mezinárodní kávová dohoda. V rámci těchto dohod došlo ke stanovení systému kvót, které mají přispívat ke stabilitě (zejména cenové) na trhu s kávou. Dalším významným cílem těchto dohod je přispívat k transparentnosti trhu a poskytovat informace o dění na trhu s kávou. V poslední době se Mezinárodní kávové dohody zaměřují na propagaci konzumace kávy v producentských zemích a také na trzích s velkým potenciálem, jako je např. Rusko, Čína, Indie. Mezi další cíle organizace patří také iniciativy spojené s udržitelným rozvojem v kávě. Udržitelný rozvoj v kávě neznamená jen pěstování kávy v souladu s životním prostředím, ale zohledňují se také sociální aspekty – např. životní úroveň pěstitelů kávy. Tyto iniciativy a organizace se dostávají čím dál více do povědomí lidí. Jak je možné pozorovat na příkladu Fair trade, jehož obrat se od roku 2005 do roku 2009 ztrojnásobil.

53

K těmto iniciativám se začínají hlásit i významné firmy – Nestlé, Tchibo, Starsbucks a další. Káva se obchoduje na dvou paralelních trzích – na trhu hotovostním a na trhu termínovaném. Na hotovostním trhu nakupujeme zelenou kávu k okamžité dodávce (vyžaduje převod vlastnictví). Termínované obchody jsou standardizované a můžeme je uzavřít ve dvou podobách – opční kontrakt nebo ve formě futures. S futures kontrakty se obchoduje na komoditních burzách. Káva je obchodována na burzách v New Yorku na burze ICE (zde se obchoduje s kávou nejvíce a obchodovaným druhem je arabika), na Londýnské burze Euronext.liffe (druh robusta). Další burzy se nacházejí v Singapuru (robusta), v brazilském Sao Paulu (arabika) a v Tokiu (arabika i robusta). V současnosti ceny kávy stoupají strmě vzhůru. Potvrdila se moje úvodní hypotéza, která zněla: „Ceny kávy na světových trzích mohou dosáhnout úrovně vyšší než 250 US centů za libru (0,45 kg) kávy.“ Tato hranice byla překonána již na počátku roku 2011. V únoru 2011 se cena kávy vyšplhala až na 278 US centů za libru kávy. Od dubna minulého roku se tak cena téměř zdvojnásobila (v dubnu 2010 se káva obchodovala za 140 US centů za libru). Podle analytiků se cena kávy bude nadále zvyšovat a může dosáhnout až na 300 US centů za libru. Důvodů pro zvyšování cen je několik. Patří mezi ně nepřízeň počasí v některých pěstitelských oblastech (zejména v Kolumbii a ve Vietnamu), dále pak dlouhodobý růst produkčních nákladů a také inflace v jednotlivých produkčních zemích. Cenu kávy také ovlivňuje kurz amerického dolaru, protože káva je kótovaná právě v dolarech.

54

Příloha Tabulka 9-Členské státy ICO

Členské státy Exportéři

Importéři

Angola Brazílie Burundi Ekvádor Etiopie Gabon Ghana Honduras Indie Indonésie Jemen Keňa Kolumbie Kostarika Kuba Libérie Mexiko Nikaragua Panama Papua Nová Guinea Pobřeží slonoviny Salvador Středoafrická republika Tanzanie Thajsko Togo Uganda Vietnam Východní Timor

EU (27) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie Norsko Spojené státy americké Švýcarsko Tunisko Turecko

Zdroj:ICO:< http://www.ico.org/members_e.asp?section=About_Us, vlastní zpracování

55

Tabulka 10-ICA - přehled jednotlivých dohod

Zdroj: ICO:< http://dev.ico.org/documents/datesicas.pdf>, citováno 18. 3. 2011

Obrázek 22-Cappuccino

56

Obrázek 23-Espresso

Obrázek 24-Vídeňská káva

Obrázek 25-Turecká káva

57

Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1-Květ kávovníku................................................................................................. 4 Obrázek 2-Oblasti pěstování kávovníku............................................................................. 6 Obrázek 3-Sběr bobulí ........................................................................................................ 8 Obrázek 4-Pražení ............................................................................................................ 11 Obrázek 5-Pražená kávová zrna ....................................................................................... 12 Obrázek 6-Mletá káva ...................................................................................................... 13 Obrázek 7-Mapa Brazílie.................................................................................................. 17 Obrázek 8-Brazilská káva ................................................................................................. 18 Obrázek 9-Logo SCAI ...................................................................................................... 19 Obrázek 10-Mapa Kolumbie ............................................................................................ 19 Obrázek 11-Mapa Etiopie ................................................................................................. 20 Obrázek 12-Mapa Indie .................................................................................................... 21 Obrázek 13-Graf guatemalského exportu ......................................................................... 23 Obrázek 14- Logo ICO ..................................................................................................... 25 Obrázek 15-Logo Fair trade ............................................................................................. 32 Obrázek 16-Obrat fair trade .............................................................................................. 33 Obrázek 17-Logo RA ....................................................................................................... 34 Obrázek 18 - Graf vývoje cen arabiky.............................................................................. 44 Obrázek 19-Graf vývoje cen robusty................................................................................ 45 Obrázek 20-Graf produkce a spotřeby ............................................................................. 45 Obrázek 21-Graf výše zásob............................................................................................. 46 Obrázek 22-Cappuccino ................................................................................................... 56 Obrázek 23-Espresso ........................................................................................................ 57 Obrázek 24-Vídeňská káva ............................................................................................... 57 Obrázek 25-Turecká káva ................................................................................................. 57 Tabulka 1-Největší producenti kávy ................................................................................ 16 Tabulka 2-Import kávy ..................................................................................................... 36 Tabulka 3-Spotřeba kávy (v tisících žoků) ....................................................................... 40 Tabulka 4-Spotřeba kávy v kg na obyvatele v producentských zemích........................... 41 Tabulka 5-Spotřeba kávy v kg na obyvatele v importních zemích .................................. 42 Tabulka 6-Složený cenový indikátor (skupiny, trhy, druhy kávy) ................................... 43 58

Tabulka 7- Skupiny a váhy jednotlivých trhů .................................................................. 44 Tabulka 8-Váha skupin v složeném cenové indikátoru .................................................... 44 Tabulka 9-Členské státy ICO ........................................................................................... 55 Tabulka 10-ICA - přehled jednotlivých dohod................................................................. 56

59

Seznam literatury Knižní publikace: Augustín, Jozef: Povídání o kávě, Fontána 2003, 354 s., ISBN 80-7336-040-3 Normanová, Jill: Káva, 2. vyd., Slovart 2004, 39 s., ISBN 80-7209-514-5 Pavelková, Petra: Světová produkce a trh kávy (diplomová práce), 100 s., 2006 Pösl, Martin: Káva jako životní styl, Grada Publishing a.s. 2010, 116 s., ISBN 8024728222 Thorn, Jon: Káva, 1. vyd., Fortuna Print 2000, 192s., ISBN 80-86144-64-X Tuček, P. Očekávané změny českého agrárního zahraničního obchodu po vstupu do EU, Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2004, 37 s., ISBN 80-86671-14-3 Internetové zdroje: Café Jordán, Svatopluk Jordán: Sazenice kávovníku, [on – line], Dostupné z WWW: Café Jordán, Svatopluk Jordán: Kávový ráj, [on – line], Dostupné z WWW: < http://www.cafejordan.cz/zprava.php?clanek=41> Central Intelligence Agency, The World Factbook, [on – line], Dostupné z WWW: Coffee grail, Columbia, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.coffeegrail.com/columbia/coffee-by-country/> Čerstvá káva, Kávy celého světa: Vše o brazilské kávě, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.cerstvakava.cz/clanky/vse-o-brazilske-kave-i/> Čerstvá káva, Mapa kávy: Guatemala, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.cerstvakava.com/mapa-kavy/guatemala/> Česká tisková kancelář, Služby, Slovní zpravodajství : Cena kávy je nejvyšší za 30 let, [on – line], Dostupné WWW: Deutscher Kaffeeverband, Kaffeewissen, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.kaffeeverband.de/kaffeewissen> E 15, Sergii Shelestiuk : Nejlepší bourbon je z Brazílie, [on – line],Dostupné z WWW:< http://strategie.e15.cz/prilohy/s-gastro/nejlepsi-bourbon-je-z-brazilie> 60

Exelso s.r.o., Pražení kávy, [on – line], Dosutpné z WWW: < http://www.excelso.cz/prazeni.htm> Finančník, Jak na..., Komodity – kompletní manuál obchodování, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.financnik.cz/serial/komoditni-manual-zdarma.html> Finančník, Komoditní manuál zdarma, [on – line, citováno 10. 3. 2011], Dostupné z WWW:< http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-margin.html> ICE, [on – line], Dostupné z WWW: ICE, Futures U.S. : Coffee Brochure: Coffee “C“, [on – line], Dostupné z WWW:< https://www.theice.com/publicdocs/ICE_Coffee_Brochure.pdf> International Coffee Oraganisation, About Coffee, Bean to Cup, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.ico.org/botanical.asp> International Coffee Oraganisation, About Coffee, Sustainability Initiatives, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.ico.org/sustaininit.asp> International Coffee Oraganisation, About Coffee, The Story of Coffee, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.ico.org/coffee_story.asp?section=About_Coffee> International Coffee Organisation, About ICO, Mission, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.ico.org/mission07_e.asp> International Coffee Organisation, About us: History, [on – line ], Dostupné z WWW: < http://www.ico.org/history07_e.asp?section=About_Us> International Coffee Organisation, Indicator Prices, [on – line], Dostupné z WWW: < http://dev.ico.org/documents/icc-105-17e-rules-indicatorprices.pdf> International Coffee Organisation, Monthly Coffee Market Report January 2011, [on – line], Dostupné z WWW: < http://www.ico.org/news/cmr-0111-e.pdf> International Coffee Organisation, Statistics: Country Profiles, [on – line], Dostupné z WWW: < http://www.ico.org/profiles_e.asp?section=Statistics> International Coffee Organisation, Statistics: Trade Statistics, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.ico.org/prices/po.htm> Kaffee Seiten, Kaffeewissen, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.kaffeeseiten.de/site/kaffeewissen.php> Káva.CZ, O kávě, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.kava.cz/index2.php?kam=okave> 61

Káva online, Káva obecně, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.kava-online.cz/kategorie/kava-obecne/> Na Zemi, Fair trade: O fair trade, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.fairtrade.cz/10-o-fair-trade/>, < http://www.fairtrade.cz/37-soucasnost-a-budoucnost/> NYSE Euronext, History, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.euronext.com/editorial/wide/editorial-1991-EN.html> NYSE Euronext, Futures/Options, Product information: Robusta Coffee Features, [on – line], Dostupné z WWW: Speciality Coffee Association of Indonesia, Production: Production and processing, [on – line], Dostupné z WWW:< http://sca-indo.org/diverse-coffee-indonesia/> Svět kávy, Sklizeň a zpracování, [on – line], Dostupné z WWW: Tomčiak,Boris: Veřejná analýza: Káva –long, Produkční problémy nemizí, [on – line], Dostupné z WWW: Trhy měšec,Tomčiak Boris: Produkční problémy u kávy nemizí. Poroste její cena i nadále raketově?, [on – line], Dostupné z WWW:< http://trhy.mesec.cz/clanky/produkcni-problemy-u-kavy-nemiziporoste-jeji-cena-i-nadale-raketove/> Úřední věstník Evropské Unie, Mezinárodní dohoda o kávě z roku 2007, [on – line, citováno 12. 3. 2011], Dostupné z WWW:< http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:186:0013:0029:CS:PDF> USDA,Foreign Aricultural Service, Gain report, Curtis Robert H.: The Italian Coffee Market, [on – line], Dostupné z WWW:< http://www.fas.usda.gov/gainfiles/200007/25698399.pdf>

62