VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD

Obchodní a diplomatický protokol v Mexiku (bakalářská práce)

Autor: Markéta Puchtová Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Obchodní a diplomatický protokol v Mexiku vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 10. června 2009

………………………………….. podpis studenta

2

Poděkování: Touto cestou bych chtěla poděkovat především vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Soně Gullové, PhD., za cenné připomínky a rady při zpracování této práce. Dále bych také chtěla poděkovat Velvyslanectví Spojených států mexických v Praze za ochotu a poskytnutí materiálů, Ing. Adamu Firešovi za jeho rady a doporučení elektronických zdrojů a mému příteli Pavlu Novákovi za pomoc s grafickou úpravou.

3

Obsah Úvod .........................................................................................................................................6 1.

Definice obchodního, diplomatického a státního protokolu.............................................8 1.1.Definice z českých pramenů .....................................................................................8 1.2.Zahraniční definice ..................................................................................................9

2.

Obchodní protokol Mexika .............................................................................................11 2.1.Vliv kulturních zvláštností země na obchodní jednání ............................................ 11 2.2.Zařazení Mexika podle kritérií pana Hofstedeho .................................................... 11 2.2.1.Vzdálenost moci (vztah k autoritě) – Power distance index (PDI) ..................... 14 2.2.2.Individualismus vs. Kolektivismus – Individualism index (IDV).......................... 15 2.2.3.Maskulinita – Feminita (Masculinity index–MAS) ............................................ 15 2.2.4.Vyhýbání se nejistotě – Uncertainty Avoidance Index (UAI) ............................. 16 2.3.Obchodování v Mexiku .......................................................................................... 16 2.3.1.Obchodní schůzky a jednání ............................................................................ 17 2.3.2.Způsoby jednání a taktiky................................................................................ 19 2.3.3.Oblékání ......................................................................................................... 21 2.3.4.Zdravení a oslovování...................................................................................... 22 2.3.5.Vizitky ............................................................................................................. 24 2.3.6.Témata konverzace ......................................................................................... 25 2.3.7.Etiketa darování .............................................................................................. 27 2.3.8.Sociální etiketa................................................................................................ 28 2.3.9.Společenské podniky....................................................................................... 29 2.3.10.Zasedací pořádek .......................................................................................... 31 2.3.11.Pravidla stolování a dobré způsoby ............................................................... 34 2.3.12.Další zvláštnosti ............................................................................................ 35

3.

Místní státní protokoly ...................................................................................................37 3.1.Okolí Ciudad de México ......................................................................................... 38 3.2.Guadalajara ........................................................................................................... 38 3.3.Veracruz ................................................................................................................ 39 3.4.Severní Mexiko ...................................................................................................... 39 3.5.Jižní Mexiko ........................................................................................................... 40 3.5.1.Yucatán ........................................................................................................... 41 3.5.2.Oaxaca ............................................................................................................ 42

4

3.5.3.Chiapas ........................................................................................................... 42 4.

Státní protokol................................................................................................................43 4.1.Hierarchie mexických funkcionářů ......................................................................... 43 4.2.Výkonná moc ......................................................................................................... 46 4.3.Zákonodárná moc .................................................................................................. 46 4.4.Soudnictví.............................................................................................................. 47 4.5.Protokol vrcholových návštěv v Mexiku ................................................................. 48 4.5.1.Státní přijímání cizích návštěv ......................................................................... 48 4.5.2.Přijímání vládních a oficiálních návštěv ........................................................... 49 4.6.Státní symboly ....................................................................................................... 50 4.7.Řády a vyznamenání .............................................................................................. 51

5.

Diplomatický protokol Mexika .......................................................................................53 5.1.Mexiko a Vídeňská úmluva .................................................................................... 53 5.2.Diplomatické mise ................................................................................................. 54 5.3.Konzulární mise ..................................................................................................... 55 5.4.Výsady a imunity ................................................................................................... 56 5.4.1.Výsady a imunity diplomatických a stálých misí v Mexiku ................................ 57 5.4.2.Konzulární výsady a imunity ............................................................................ 58 5.5.Akreditace personálu diplomatických a konzulárních misí ...................................... 58 5.5.1.Vedoucí mise - Žádost a udělení souhlasu ....................................................... 59 5.5.2.Příjezd vedoucího mise ................................................................................... 59 5.5.3.Akreditace zbylého personálu diplomatických a konzulárních misí a mezinárodních orgánů.................................................................................... 60 5.6.Nejčastější prohřešky diplomatů ............................................................................ 61 5.7.Kongresy, veletrhy, konference a výstavy .............................................................. 62 5.8.Diplomatické styky Mexiko – Česká republika ........................................................ 64

Závěr ......................................................................................................................................65 Seznam použité literatury ......................................................................................................66 Seznam grafů..........................................................................................................................68 Seznam obrázků .....................................................................................................................68 Příloha 1 – Mapa Mexika ........................................................................................................69 Příloha 2 – Pozvánka Mexického generálního konzulátu........................................................70 Příloha 3 – Mexická hymna ....................................................................................................71 Příloha 4 – Formulář akreditace pro diplomatický, konzulární, technický a administrativní personál .................................................................................................................................73

5

Úvod Každá země má svá specifika, charakteristiky, normy a pravidla, které se odvíjí od kultury dané země. Jedním z těchto specifik je i obchodní a diplomatický protokol, který je nedílnou součástí vnitrostátního fungování dané země, a především mezinárodní interakce. Ve své práci jsem se zaměřila na analýzu obchodního a diplomatického protokolu Mexika, jakožto prostředku k ustanovení pravidel především pro jednání v rámci mezinárodních obchodních vztahů, a chtěla jsem tak přinést komplexní náhled do této problematiky, a přiblížit jednotlivé aspekty této oblasti. Nejprve v krátkosti představím Mexiko. Mexiko neboli Spojené státy mexické (španělsky Estados Unidos Mexicanos) je nejmenším státem Severní Ameriky. Nachází se mezi Tichým oceánem a Mexickým zálivem Atlantského oceánu. Sousedí na severu s USA a na jihu s Guatemalou a Belize. Mexiko je federální republika tvořená 31 státy a federálním distriktem městem. Území státu je převážně hornaté a tektonicky aktivní. Mexiko má velké nerostné bohatství. Významné jsou zásoby ropy v oblasti podél Mexického zálivu. Důležitá je i těžba rud barevných a drahých kovů a zemního plynu. Úředním jazykem Mexika je španělština, ale mexická vláda uznává také 62 domorodých indiánských jazyků jako národní jazyky, včetně Nahuatlu a dalších mayských jazyků. Nejpočetnější skupinou, co se týče etnického původu, jsou zde mesticové1. Mexičané jsou povětšinou křesťané, víra zde velmi zasahuje do každodenního života. Mexiko si mnoho lidí spojuje s určitými symboly, které se k němu pojí, jako například tequila, kaktusy, Popocatepetl, symboly vážící se k Aztécké kultuře, atd. Tato země však nabízí mnohem více. Mexiko je bezesporu krásná země s bohatou kulturou, nádhernou přírodou a přívětivými lidmi, která stojí za poznání. Poskytuje spoustu příležitostí v oblasti turismu, ale také v oblasti obchodu a diplomacie. I v těchto oblastech se k různým zemím váží určitá specifika. Mexiko není výjimkou. Znalost těchto specifik hraje důležitou roli v rámci jak národních vztahů, tak i mezinárodních interakcí. Mexiko je v oblasti mezinárodního obchodu v posledních letech velice aktivní zemí, snaží se co 1

Mestic – kříženec bělocha a indiána, v případě Mexika, jsou to Španělé s původními domorodými indiány.

6

nejvíce liberalizovat mezinárodní obchod a vůči jiným zemím odstraňovat tarifní i netarifní překážky. V důsledku této formy liberalizace mezinárodního obchodu Mexika, došlo během posledních let samozřejmě k nárůstu vývozu i dovozu, přičemž dovoz stále převažuje nad vývozem, což poskytuje příležitost zahraničním investorům k rozvoji svých obchodních aktivit v této zemi. Úspěšnost na poli mezinárodního obchodu je vysoce determinovaná znalostí místních protokolů, které jsou hlavní oblastí mého zájmu v této práci. V první kapitole nejprve přiblížím vymezení jednotlivých základních pojmů, které se vztahují k oblasti obchodního a diplomatického protokolu. Uvedu definice z českých i zahraničních pramenů. V druhé kapitole přiblížím jednotlivé aspekty fungování obchodního protokolu, představím mimo jiné významný koncept Geerta Hofstedeho, principy obchodování v Mexiku a pravidla této složky sociální interakce. Součástí této kapitoly jsou například způsoby jednání a taktiky, kterými bychom se měli během jednání v Mexiku řídit, oblékání, vhodná témata konverzace, etiketa darování, způsob zdravení a oslovování, vizitky, společenské podniky, zasedací pořádek, zásady stolování a další zvláštnosti mexického obchodního protokolu. Ve třetí kapitole představím fungování místních státních protokolů vybraných částí Mexika. Pro potřeby své práce jsem Mexiko rozdělila na pět základních oblastí – okolí hlavního města Ciudad de México, severní Mexiko, jižní Mexiko (dále rozdělené na podkapitoly Yucatán, Oaxaca a Chiapas), Veracruz a Guadalajaru. Ve čtvrté kapitole se zabývám státním protokolem Mexika a jeho jednotlivými složkami, tedy hierarchií mexických funkcionářů, výkonnou, zákonodárnou a soudní mocí v Mexiku, protokolem vrcholových návštěv v Mexiku, který dále dělím na státní přijímání cizích návštěv a přijímání vládních a oficiálních návštěv a v neposlední řadě se v této kapitole zabývám také státními symboly a řády a vyznamenáními. V páté

kapitole

přiblížím

principy

diplomatického

protokolu

Mexika.

Předmětem této kapitoly jsou imunity a výsady stálých diplomatických a nediplomatických misí; vázanost mexického diplomatického protokolu na Vídeňskou úmluvu; akreditace personálu diplomatických a konzulárních misí; diplomatické a konzulární mise v Mexiku a mise Mexika v zahraničí; nejčastější prohřešky diplomatů; kongresy, veletrhy, konference a výstavy v Mexiku; a na závěr zmíním něco málo k diplomatickým stykům Mexika a České republiky. 7

1.

Definice

obchodního,

diplomatického

a

státního protokolu Slovo protokol je odvozeno od řeckého „protokolos“ neboli „po sobě jdoucí“, popřípadě z latinského „protocollum“.2 Existuje pluralita významů slova protokol, je spojován mimo jiné s oblastí diplomacie. Protokol se váže s určitými pravidly a předpisy (často nepsanými), které jsou v určité společnosti a na určitých protokolárních akcích dané a která je třeba dodržovat. Někdy jsou výrazem protokol také označovány některé druhy mezinárodních smluv a dokumentů.

1.1.

Definice z českých pramenů

Obchodní protokol3 „Pravidla společenského styku při podnikatelské (v nejširším pojetí) či obchodní činnosti.“4 Státní protokol „Státní protokol stanovuje hierarchické vztahy mezi oficiálními představiteli, příp. veřejnými činiteli uvnitř konkrétního státu.“5 Diplomatický protokol „Diplomatický

protokol se

zabývá

formální,

nikoli

věcnou

stránkou

mezinárodních styků. Součástí diplomatického protokolu jsou formální pravidla společenského chování ve styku s diplomatickými představiteli cizích zemí, etiketa a ceremoniál uplatňované ve styku s těmito představiteli.“6

2

MONFERRER, B., E.; Protocolo empresarial; Universitat Jaume I.; 2006/2007; Slide 15 Obchodní protokol – v anglosaské terminologii běžný výraz „Business protocol“, španělský výraz je pak „Protócolo empresarial“ 4 GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 162 5 GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 162 6 GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 163 3

8

„Výraz diplomatický protokol také označuje útvar na ministerstvu zahraničí každého státu, který má na starosti styk s oficiálními a diplomatickými představiteli jiných států a organizační otázky s tím spojené.“7 „Pravidla mezinárodní zdvořilosti pro styk s diplomatickými zástupci jiných států; stejně se nazývá i oddělení ministerstva zahraničních věcí pečující o dodržování těchto pravidel, popř. obstarávající pro diplomatické zástupce různé materiální a jiné záležitosti.“8

1.2.

Zahraniční definice

Společenský protokol „Soubor užití, zvyků a tradic, které se vyjadřují napříč předepsanými formulemi a které umožňují stanovit kritéria chování během oficiálních a osobních jednání.“9 Diplomatický protokol „Jsou to pravidla a formality, které se realizují během diplomatických ceremonií mezi státními autoritami za účelem zajištění řádu, náležité formy a úcty během jednání, která se uskutečňují, pokud se jedná o zahraniční politiku.“10 Obchodní protokol Profesorka Dr. Estela Bernad Monferrer ve své prezentaci „Protocolo empresarial“ na univerzitě Jaume (kurz 2006/2007) rozdělila obchodní protokol na vnitřní a vnější: Vnitřní obchodní protokol: „Jednání prostřednictvím kodexů komunikace a chování mezi zaměstnanci stejného postavení; kodexy komunikace a chování zaměstnanců vůči svým nadřízeným nebo podřízeným zaměstnancům.“11

7

GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 163 8 ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD; Malá československá encyklopedie;D-CH; Academia; 1985; s. 125 9 MONFERRER, B., E.; Protocolo empresarial; Universitat Jaume I.; 2006/2007; Slide 16 10 Gobernación del Estado Zulia; Definiciones breve; http://www.gobernaciondelzulia.gov.ve/ 11 MONFERRER, B., E.; Protocolo empresarial; Universitat Jaume I.; 2006/2007; Slide 28

9

Vnější obchodní protokol: „Kodexy a chování zaměstnanců organizací vůči externím osobám (z jiných organizací, s obchodními partnery) v pracovních a společenských stycích, které mohou vytvořit s uvedenými orgány.“12 Státní (oficiální protokol): „Státní neboli oficiální protokol je tvořen souborem tichých dohod, které se užíváním přeměňují v ustálená společenská pravidla.“13

12 13

MONFERRER, B., E.; Protocolo empresarial; Universitat Jaume I.; 2006/2007; Slide 28 ESCLAPEZ, C.; Protocolo y Comunicacion en la Empresa y los Negocios; FC Editorial; 2005; Str. 41

10

2.

Obchodní protokol Mexika Podobně jako v jiných zemích se i v Mexiku vyvinul specifický obchodní

protokol, který souvisí se společenskou etiketou, způsobem, průběhem a taktikou vyjednávání a dalšími oblastmi, které jsou ovlivněny historickým vývojem a kulturou Mexika. V profesním životě a během obchodních jednání je dodržování pravidel slušného chování a etikety ještě důležitější než v běžném životě a je proto důležité řídit se pravidly a předpisy dané země.

2.1.

Vliv kulturních zvláštností země na obchodní

jednání Každá kultura prošla dlouhodobým a specifickým vývojem. Během svého vývoje si kultury formují svoji základní hodnotovou strukturu, která je ovlivňována jak životními podmínkami společnosti, tak její historií. Mexiko má velmi bohatou historii, sahá 3000 let do minulosti od doby, kdy sem přišli Španělé.14 Hodnotová struktura kultury se promítá do kulturních norem a principů, na základě kterých daná společnost funguje. Tyto normy a principy dané kultury se samozřejmě promítají i do obchodního protokolu. Je více než žádoucí při obchodování s cizí zemí tyto normy dobře znát, aby nás nic nepřekvapilo, a především proto, abychom během jednání neudělali nějaké fauxpas. Znalost dané kultury je základem našich úspěchů během obchodních jednání.

2.2.

Zařazení Mexika podle kritérií pana Hofstedeho

V době globalizace a velkého rozšiřování transnacionálních korporací, je kladen důraz především na úspěch v mezinárodním měřítku. Dnes už je více než jasné, že takovýto úspěch spočívá především v citlivosti vůči rozdílům mezi kulturami. Mnoho nadnárodních firem už si to vyzkoušelo v praxi. Obchodní strategie úspěšné v jedné zemi, končily v jiné zemi, a tedy i odlišné kultuře, naprostým fiaskem. Jejich filiálky zde krachovaly. Těmito problémy se začal zajímat mimo jiné Holanďan Prof. Geert Hofstede. V polovině 60. let nastoupil do mezinárodní společnosti IBM, kde se začal zabývat 14

Novodobé Mexiko je výsledkem střetu dvou kultur, který se odehrál v roce 1521, kdy španělští conquistadoři porazili Aztéky.

11

výzkumem postojů a hodnot zaměstnanců. Mezi roky 1967 a 1973 analyzoval u IBM data o postojích zaměstnanců z více než 70 zemí světa.15 „Za pomocí statistické analýzy formuloval Geert Hofstede na základě svých výzkumů kulturní dimenze, což jsou takové aspekty kultury, které je možno změřit, a na základě naměřených hodnot pak porovnávat odlišné kultury. Za čtyři základní, z nichž je možno sestavit model kulturních rozdílů považuje: • Vzdálenost moci (vztah k autoritě). • Kolektivismus vs. individualismus. • Feminitu vs. maskulinitu. • Vyhýbání se nejistotě. Podle opovědí, které indikovaly určitou míru toho kterého kritéria, byly sestaveny indexy v rozmezí 0 – 100, čímž bylo umožněno následné srovnávání jednotlivých národních kultur.“ 16 K hlavním čtyřem dimenzím Prof. Hofstedeho se přiřazuje pátá dimenze, ta byla formulována až později. Jedná se o to, zda je kultura dlouhodobě či krátkodobě orientovaná.

15 16

Geert Hofstede - Cultural Dimensions; http://www.geert-hofstede.com/ BUREŠOVÁ, A.; Diplomová práce – Vliv kultury na politiku Mexika; VŠE; Praha; 2006; Str. 15

12

Hodnoty naměřené dle Hofstedeho kulturních dimenzí jsou pro Mexiko podobné jako u mnoha Latinských zemí (viz graf 1 a 2):

Graf 1: Kulturní dimenze Mexika (podrobněji popsáno níže) Zdroj: http://www.geert-hofstede.com/hofstede_mexico.shtml

Graf 2: Kulturní dimenze zemí Latinské Ameriky – průměr Zdroj: http://www.geert-hofstede.com/hofstede_mexico.shtml

Z prvního grafu jasně vyplývá, že nejvyšších hodnot dosahuje Mexiko u indexu UAI, tedy vyhýbání se nejistotě, a to celých 82 bodů. Dále byl u Mexika naměřen vysoký PDI index (vzdálenost moci) – 81 bodů. Nejnižší hodnoty vykazuje index IDV – Mexiko je tedy kolektivistickou kulturou.

13

2.2.1.

Vzdálenost moci (vztah k autoritě) – Power distance index (PDI)

Index PDI, neboli vzdálenost moci, vyjadřuje, jakou měrou méně mocní příslušníci organizací a institucí (např. rodina) přijímají a očekávají nerovnoměrné rozdělení síly a bohatství. Reprezentuje to tedy nerovnoměrnost (více versus méně), ale vnímanou nižšími vrstvami společnosti, nikoli vyššími. Nerovnoměrnost v rozdělení moci je samozřejmě základní rys každé společnosti, ale v některých společnostech je bohatství rozděleno nerovnoměrněji než v jiných.17 Latinské země (jsou tím myšleny země latinskoamerické, ale i evropské) jsou typickým příkladem nerovnoměrného rozdělení moci a bohatství. Úplně nejvyšší hodnoty PDI byly naměřeny pro Střední Ameriku. V Mexiku byla naměřena hodnota 81, což je nad latinskoamerickým průměrem (70).18 Rozdíl v nerovnoměrnosti u různých kultur je velmi patrný. Srovnáme-li například Českou Republiku a Mexiko, v České Republice je nejsilnější střední vrstva, nevidíme patrné velké rozdíly, většina malých dětí chodí do státních základních škol a pro všechny jsou tak nastaveny stejné podmínky. Naproti tomu v Mexiku můžeme zaznamenat zřetelné rozdíly, velmi chudá vrstva, malé děti žebrající na ulici a starající se o své ještě mladší sourozence, naproti tomu honosné domy bohaté vrstvy. Děti těchto dvou vrstev se nikdy nesetkají, mají jiné školy. Kvalita výuky ve státních školách není na vysoké úrovni, problémem je nedostatek učitelů na mnoho dětí, naprosto běžná je výuka s šedesáti až sedmdesáti dětmi v jedné třídě. Soukromé školy jsou velmi drahé a navštěvuje je jen elita, každá škola má svoji školní uniformu, je tedy na první pohled jasné, do jaké školy děti chodí a s tím také, k jaké společenské vrstvě přísluší. V Mexiku, stejně jako v ostatních zemích Latinské Ameriky, je málo početná střední třída. V zemích s vysokým PDI jsou hranice mezi sociálními vrstvami velmi pevné, neprostupné a respektované, mobilita mezi jednotlivými sociálními vrstvami je malá.

17 18

Geert Hofstede - Cultural Dimensions; http://www.geert-hofstede.com/ BUREŠOVÁ, A.; Diplomová práce – Vliv kultury na politiku Mexika; VŠE; Praha; 2006; Str. 17

14

„Organizace jsou striktně hierarchicky uspořádány a autority jsou ctěny. S tím souvisí vysoká míra kolektivismu. Příjmy obyvatelstva jsou rozděleny velmi nerovnoměrně“19

2.2.2.

Individualismus vs. Kolektivismus – Individualism index (IDV)

Individualism index vyjadřuje míru, jakou jsou jednotlivci integrováni do skupin. Individualismus přísluší společnostem, v nichž jsou vazby mezi jednotlivci volné. Předpokládá se, že se každý stará sám o sebe a o svoji nejbližší rodinu. V rámci kolektivismu jsou naopak lidé už od narození integrováni do silných, soudržných skupin, často rozsáhlých rodin, jež je ochraňují výměnou za jejich věrnost.20 V Mexiku byla naměřena nízká hodnota indexu IDV (30). To je nad průměrem Latinské Ameriky (21).21 Latinské země tedy vykazují nízký IDV index, což znamená, že to jsou země kolektivistické. V kolektivistických kulturách převažuje zájem kolektivu nad zájmem jedince, soukromý život a život ve skupině se prolínají. Zákony a práva se liší v závislosti na skupině. Mezi hlavní hodnoty kolektivistických společností patří harmonie, konsensus, rodina a rovnost, a lidé se snaží vyhýbat konfrontacím. Proto také v těchto zemích není běžné ani slušné přímé odmítnutí či přímé „ne“.

2.2.3.

Maskulinita – Feminita (Masculinity index–MAS)

Další index pana Hofstedeho rozlišuje maskulinní a femininní hodnoty. Mezi maskulinní hodnoty patří především tvrdost, úspěch, výkon a soutěživost, vlastnosti typické ve většině kultur pro muže. Mezi femininní hodnoty patří kvalita života, solidarita, péče o slabší, udržování dobrých osobních vztahů, tedy vlastnosti ve všech společnostech charakteristické pro ženy.22

19

BUREŠOVÁ, A.; Diplomová práce – Vliv kultury na politiku Mexika; VŠE; Praha; 2006; Str. 17 Geert Hofstede - Cultural Dimensions; http://www.geert-hofstede.com/ 21 Geert Hofstede - Cultural Dimensions; http://www.geert-hofstede.com/hofstede_mexico.shtml 22 HOEFSTEDE, G.; Kultury a organizace: software lidské mysli: spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití; Praha: Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, 1999. 20

15

Maskulinní kultury jsou tedy takové, v nichž jsou sociální rodové role jasně odlišeny. Femininní společnosti jsou takové, kde se sociální role spíše překrývají, tedy i od mužů i od žen se očekává, že budou jemní, nenároční a orientovaní na kvalitu života. Mexiko je druhou nejvíce maskulinní společností v Latinské Americe, byla naměřena hodnota indexu MAS 69.23

2.2.4.

Vyhýbání se nejistotě – Uncertainty Avoidance Index (UAI)

U indexu UAI dosahuje Mexiko nejvyšších hodnot (82). Latinské země všeobecně dosahují jedny z nejvyšších hodnot UAI na světě. Jsou to tedy kultury vyhýbající se nejistotě. Lidé z těchto kultur se snaží vyhýbat nestrukturovaným (novým, neznámým, překvapujícím) situacím. Důležitou roli zde hrají přesná, jasně formulovaná pravidla a zákony. Hlavními hodnotami těchto kultur jsou konservativismus, udržování zákona a pořádku. Typická také je víra v absolutní pravdu, pravda existuje jen jedna. Lidé pocházející ze zemí vyhýbajících se nejistotě jsou více emocionální a motivovaní vnitřní silou.24

2.3. Obchodování v Mexiku Pro obchodování v Mexiku je velmi důležité znát některá pravidla, detaily a mít na mysli charakter Mexičanů, jejich kulturu a jejich pohled na svět. Každá kultura má svá specifika a chceme-li být úspěšní, je nutné je respektovat. Všeobecně v obchodním protokolu platí několik pravidel, které bychom měli dodržovat bez ohledu na zemi, v níž obchodujeme. Vždy bychom měli být ohleduplní, diskrétní, zdvořilí, přívětiví, pozitivní a především dochvilní, neboť nedochvilnost nikdy nedělá dobrý dojem. Měli bychom vždy projevit zájem o ostatní a nebýt příliš sebestřední. Vždy bychom se měli oblékat v souladu s okolnostmi a podle závažnosti dané společenské události a užívat adekvátní ústní, písemný projev i gesta.

23

Geert Hofstede - Cultural Dimensions; http://www.geert-hofstede.com/hofstede_mexico.shtml

24

Geert Hofstede - Cultural Dimensions; http://www.geert-hofstede.com/hofstede_mexico.shtml

16

2.3.1. Obchodní schůzky a jednání25 Mexičané jsou velmi zdvořilí, přívětiví, laskaví, nejdříve potřebují osobu poznat a teprve poté s ní mohou navazovat profesionální vztahy a uzavírat dohody. Dobré osobní vztahy jsou základem úspěšného obchodování v Mexiku. Je vhodné vždy potvrdit příjezd do města a účast na jednání, a to nejlépe prostřednictvím telefonu nebo faxem (můžeme tak učinit z hotelu). Pracovní doba. V kancelářích je obvyklá pracovní doba od 9:00 do 19:00. Veřejné úřady mívají obvykle delší úřední hodiny, můžeme narazit na některé otevřené až do 21:00, a to především v hlavním městě. Běžná otevírací doba obchodů je od 9:00 do 14:00 a poté od 16:00 do 19:00. Pro Mexičany je typická jejich oblíbená odpolední siesta, tedy odpolední odpočinek. Obchodní centra otevírají od 10:00 do 20:00 a obvykle mají otevřeno i během některých svátků. Otevírací doba bank je od 9:00 do 15:00 a v sobotu do 13:00. Jídlo. V Mexiku se obědvá obvykle mezi první a třetí hodinou odpoledne a večeří se po deváté hodině večer, běžně do 24:00. Úředníci některých veřejných .orgánů mohou mít určenou odlišnou dobu na jídlo. Volný čas. Svátky a víkendy jsou dobou věnovanou rodině a přátelům. Konání obchodních jednání během těchto dní je velmi neobvyklé. Mexičané velmi ctí svůj volný čas. Svátky a ostatní společenská setkání jsou pro Mexičany velmi důležité, během těchto setkání se prohlubují znalosti o ostatních lidech a vztahy mezi nimi, což je pro ně velmi podstatné. Dochvilnost. Od účastníků jednání se vždy očekává dochvilnost, což ale není vlastnost příliš typická pro Mexičany, ačkoli nedochvilnost Mexičanů je spíše pověrou než skutečností. Mexičané bývají dochvilní, přestože to pro ně není priorita. Na společenské akce a události je povolen pozdní příchod, ale vždy je lepší dorazit včas. I když v tomto případě to není stejné, jako u obchodních jednání, je vhodnější dorazit o něco málo později, než s předstihem (mohli bychom vyrušit

25

Protocolo y Etiqueta; http://www.protocolo.org/gest_web/proto_Seccion.pl?rfID=436&arefid=2098

17

hostitele uprostřed příprav). Pozdní příchody ale nikdy nejsou elegantní ani šik, jak si někteří lidé myslí. Obchodní schůzky. Jednání by nikdy neměla být smluvena na brzké ranní hodiny. Lepší je vždy někdy v půli dopoledne, či trochu dříve. Toto umožní výkonným úředníkům firmy, dříve než se plně pustí do obchodního jednání, vyřešit každodenní témata. Zdvořilost. Hostitelům domu se vždy nosí nějaká maličkost. A následující den po oslavě či události, na niž jste byli pozváni, se zasílá děkovný lístek (může být doprovázený květinami). Mexičané běžně neříkají „ne“ přímým způsobem, nýbrž používají různé nepřímé formy, jak vyjádřit svůj nesouhlas. Mexičané na to nejsou zvyklí ani z druhé strany, proto je vhodné odmítnout vždy taktně a každé „ne“ doplnit o nějaké vysvětlení, či omluvu. Obchodní jednání. Je vhodné zjistit si nějaké informace o kolezích nebo o osobách, s nimiž budeme jednat, a to ještě před dnem setkání. Díky těmto informacím můžeme podniknout několik opatření a postupů, které nás mohou zvýhodnit. Je více než žádoucí získat si důvěru našich hostitelů, neboť pro ně je důležité obchodovat s důvěryhodnými osobami, nejlépe pokud je dobře znají. Nevěří lidem, kteří nepůsobí důvěryhodně. Je proto velmi důležité vyhradit si ještě před začátkem samotného jednání o obchodních záležitostech dostatek času na navození příjemné a přátelské nálady a na poznání našich obchodních partnerů. Ačkoliv jsou důležité profesionální schopnosti, Mexičané ocení především otevřenost a projevení ochoty být k nim čestný a transparentní. Sociální život. Získání v Mexiku tak cenné důvěry vyžaduje pohybování se v rozličných kruzích, a to nejen pracovních, ale především společenských. Je doporučeníhodné snažit se neodmítat pozvání na všestranné slavnosti či setkání. Je to způsob, jak umožnit ostatním, aby nás poznali a zároveň si rozšířit obchodní kontakty. Familiárnost. Přestože to tak nevypadá, Mexičané jsou tvrdí vyjednavači, ale vždy dají svému jednání nádech klidu a blízkosti. Jejich chování se jeví velmi blízké. Dávají pocit familiárnosti a přátelství. 18

Návrhy. Vždy, když děláte nějaký druh nabídky nebo návrhu, doplňte jej dokumenty, grafickým znázorněním, audiovizuálně, a co možná nejpodrobnější informací o udělaném návrhu. Dobré uvedení na scénu je důležitou součástí vyjednávání. Je to v podstatě „obal“ celého návrhu. Jednání. V Mexiku bývají jednání obvykle velmi dlouhá. Je dobré s tím předem počítat a vyhradit si za tímto účelem hned několik dní. Pokud máte předem určený rozpočet, který nesmíte překročit, počítejte se zdlouhavým smlouváním. Mexičané jsou tvrdí obchodníci a velmi rádi smlouvají. Informace. Je důležité informovat se o firmě, s níž budete jednat, neboť její zástupci budou také dobře informováni o činnosti vašeho podniku. Pokud jste si něco nemohli zjistit předem, neváhejte se zeptat. Chování. Důležitá je opatrnost při zvyšování tónu hlasu, nikdy bychom se neměli uchýlit ke křiku. Velmi nevhodné jsou urážky, házení předmětů přes stůl, mračení se, funění, či jakékoli další prostředky, jimiž bychom chtěli projevit nesouhlas nebo hněv. Nutností je stále příjemné vystupování. Důležité je dávat si pozor, na to s kým jednáte. Ve většině případů pracovní tým, se kterým budete jednat, nemá velké rozhodovací pravomoci. Konečná rozhodnutí obvykle činí výkonní úředníci na vyšších pozicích nebo přímo vlastníci firmy. Proto má být kladen důraz na jednání s výkonnými úředníky nebo s osobami s širšími rozhodovacími pravomocemi. Podpisy. Ve chvíli, kdy se doberete k dohodě, je důležité vše stvrdit písemně a písemnou dohodu podepsat. Pokud se později vyskytne jakákoli změna či neshoda, budete mít dokument sloužící jako zákonný podklad.

2.3.2. Způsoby jednání a taktiky Chceme-li se stát v Mexiku, stejně jako v kterékoli jiné zemi, úspěšnými obchodníky, je nutné při obchodování dodržovat určitá pravidla a snažit se jednat takovým způsobem, který je pro nás nejvýhodnější. Během obchodních jednání se běžně využívají dvě strategie – kompetitivní a kooperativní- a je jen na nás, pro kterou se rozhodneme. Kompetitivní strategie vyjadřuje snahu vyhrát za každou cenu na úkor druhé strany. Jeden je vítěz, druhý 19

poražený. Jeden partner využívá síly, požaduje ústupky a sám je neústupný. Používá nátlak i výhrůžky. K uzavření obchodu v takovémto případě buď nedojde, nebo je dohoda výhodná jen pro jednu stranu. Naproti tomu cílem kooperativní strategie je dosáhnutí spravedlivé dohody a přijatelného zisku pro obě strany. Možné jsou kompromisy, konflikty jsou řešeny, obě strany se soustředí na společné zájmy a nesnaží se je prosazovat nátlakem. Předpokladem oboustranné výhry je také oboustranná spolupráce a ochota k ústupkům. Ve skutečnosti se však během obchodních jednání nesetkáme vždy s úplně rovnocenným jednáním. Většina obchodujících stran se snaží o získání svých předem daných požadavků, k čemuž jsou využívány následující taktiky: Salámová taktika. Taktika typu „krok za krokem“, strategicky se snažíme nežádat příliš velké požadavky najednou, ale po částech. Pokud na nás tuto taktiku zkouší druhá obchodní strana, možnou obranou je naslouchat požadavkům druhé strany, nic neslibovat dokud se nedozvíme všechny požadavky. Důležité je nenabízet ústupky příliš brzy. Pokud se po vyjasnění rámce a programu objeví nové požadavky, mohu předchozí ústupky odvolat s tím, že nastala nová situace. Taktika „hra na zlého muže“ neboli „Kladný hrdina vs. záporný hrdina“. Tato taktika se často uplatňuje při týmovém jednání. Jeden člen týmu má roli „zlého muže“ a jedná tvrdě, nekompromisně, má vysoké požadavky. Ve chvíli vyčerpanosti druhé skupiny přijde druhý kolega, který je chápavý a rozumný, takže se druhé straně jeho požadavky zdají být mírnější a její členové jsou ochotni na ni přistoupit. Za určitých okolností může obě role hrát jedna osoba, z obavy, že své chování znovu změní, požadavky akceptujeme. Taktika „Buď – anebo“- je nátlakovou taktikou a vyjadřuje názor – „Ber nebo nech“. Výsledkem této taktiky jsou buď poražené obě obchodující strany, nebo jedna vítězná, která přijde a hned začne diktovat. Není vhodné ji použít už na začátku jednání, ale spíše na konci, kdy dáme jemným způsobem ultimátum. Použije-li tuto taktiku náš partner, můžeme nejdřív sdělení ignorovat a změnit téma, nebo dát jasně najevo, že tímto způsobem odmítáme jednat. „Vadnoucí krása“ – tato taktika je velmi neseriózní. Obchodní partner nám předloží velmi výhodnou nabídku (často zásilková službou, letáky, mimořádné nabídky, slevy), ale v průběhu vyjednávání zjistíme, že nabídka není až tak úchvatná, jak vypadala.

20

„Vystupňování situace v poslední chvíli“ – také neseriozní taktika, ale rozdíl od předchozí taktiky je v načasování. Její podstatou je provádění menších/dílčích úprav před uzavřením dohody. Tato taktika spoléhá na to, že když už jsme na dosah uzavření dohody, podstoupíme dané „malé“ ústupky. Obranou je odmítnutí a nepouštění se do diskuze, musíme ukázat sebevědomí. Fait accompli- neboli je učiněno, je dokonáno. Nejdříve jednáme a až poté vyjednáváme. Příkladem je podání žaloby na druhou stranu a za stáhnutí této žaloby požadovat ústupky. Bránit se můžeme tak, že se nenecháme zastrašit a nebudeme vyjednávat, dokud žaloba nebude stažena.26

2.3.3. Oblékání27 Pokud máte obchodní schůzku, je jasné že nemůžete vypadat jakkoli. Náš vzhled může ovlivnit naše budoucí obchodní úspěchy či neúspěchy. Je dobré v našich obchodních partnerech vzbuzovat pocit serióznosti, úspěchu a důvěry. Proto je důležité řídit se několika pravidly oblékání a vzbudit tak dobrý dojem o nás a o firmě, kterou reprezentujeme. Mezi základními pravidly, která je nutné mít na paměti, můžeme zdůraznit: Nejčastěji užívaným pánským oděvem během obchodních jednání a pro výkonné úředníky je tmavý oblek klasického střihu a kravata. Boty by měly být nejlépe šněrovací. I když také se akceptují jiné modernější se sponou. Existují firmy s velmi mladým personálem, kde se oblékají velmi neformálním způsobem, včetně sportovního oblečení. Nicméně to není omluva proto, aby vy jste se oblékli neformálním způsobem, přinejmenším ne při první návštěvě. Pro ženy je vhodné nošení obleku se sakem, kombinace sukně – blůza, kalhoty blůza nebo podobný oblek, ale vždy střihově spíše klasický. Nicméně ženy mají v okamžiku výběru šatstva větší svobodu než muži. Oblečení ovlivňuje roční období, během něhož navštívíte zemi. Můžete narazit na období velkého horka, velkého množství dešťů (květen-říjen), atd. Je dobré vždy si předem zjistit, jaké je v Mexiku období a momentální počasí, a podle toho se obléci. 26 27

ZAMYKALOVÁ, M.; Mezinárodní obchodní jednání; Professional Publishing; 2003, Str. 33-43 Protocolo y Etiqueta; http://www.protocolo.org/gest_web/proto_Seccion.pl?rfID=436&arefid=2099

21

Vzhledem k tomu, že Mexiko je velká země, je nutné dbát i na rozdíly v různých oblastech země. Hygiena. Vhodné oblečení je nutné doplnit pečlivou osobní hygienou. Oholený, čisté ruce, ostřihané nehty, umyté a upravené vlasy, atd. Vhodný oblek je k ničemu, jestliže není doprovázen adekvátní hygienou. Doplňky. V závislosti na tom, kde se má konat návštěva a kudy se budete pohybovat, není doporučeníhodné nosit příliš doplňků nebo šperků a ještě méně chlubit se s nimi. Elegance. Výkonní úředníci v Mexiku bývají velmi elegantní a obvykle nosí oblečení předních značek. A i pokud zrovna na sobě nemají značkové oblečení, vždy chodí velmi upravení. Pozvání. Pokud Vás pozvou do domu, mějte na paměti, jaký je to typ obydlí. Není stejné navštívit dům ve městě, jako venkovský dům mimo město. Oblečení bude vypadat velmi odlišně. Pro tyto příležitosti se můžete obléci sportovně nebo neformálně, například džíny a košili nebo polokošili. Ženy si také mohou vzít kalhoty a blůzu nebo košili, nebo jakoukoli jinou neformální kombinaci. Nikdy by se neměly nosit krátké kalhoty, ty jsou přijatelné pouze na sport. To samé platí pro sportovní obuv. Etiketa. Jestliže nemáte v plánu zúčastnit se nějaké významné společenské akce, nebude nutné balit do svých zavazadel také smoking. Je to společenský oblek nejvhodnější pro nejvýznamnější slavnostní ceremonie a příležitosti. Na rozdíl od Španělska se smoking v Mexiku nosí na náboženské ceremonie.

2.3.4. Zdravení a oslovování28 Důležitou součástí osobního kontaktu je zdravení a oslovování. Zdravení. Nejčastěji používaným pozdravem v Mexiku je stisknutí ruky. Dlouhý a pevný stisk ruky. Někdy se pro zdůraznění tohoto pozdravu osoby uchopí druhou rukou za předloktí a zároveň si poplácají po rameni. Ale k tomuto pozdravu je

28

Protocolo y Etiqueta; http://www.protocolo.org/gest_web/proto_Seccion.pl?rfID=436&arefid=2119; http://www.protocolo.org/gest_web/proto_Seccion.pl?rfID=436&arefid=2137

22

potřeba vzájemné důvěry. Jestliže jsou si osoby dostatečně známé či příbuzné, může dojít k vzájemnému objetí a k polibku na tvář. Ženy jako první podají svoji ruku. V případě příbuzenského či jinak blízkého vztahu se ženě také mohou dát dva polibky na tvář. Stisknutí ruky je společensky platný pozdrav jak při představování tak při loučení. Oslovování a zdvořilostní jednání. Mexiko, stejně jako jiné latinské země, je typické svým přívětivým, přátelským jednáním, což ale neznamená, že se mohou užívat velmi důvěrné neformální způsoby u osob, jež jsme právě poznali. Je nutné udržovat určitý odstup do té doby, než se vzájemně lépe poznáte. Mexická etiketa udává, že muži by během obchodních jednání neměli při hovoru se svým novým obchodním partnerem používat křestní jména. Dobré je počkat, než nám to tato osoba sama navrhne. Nejlepší možností je používat zdvořilostní oslovení „señor“ společně s příslušným příjmením. Užívání titulů. Mexičané běžně užívají akademické tituly před svým jménem (Licenciado – Magistr; Doctor – Doktor, atd.). Pokud si nejste jistí akademickým titulem vašeho obchodního partnera, můžete použít pouze zdvořilostní oslovení „señor“. Zdvořilostní oslovení. Obvyklá zdvořilostní oslovení jsou v Mexiku stejná jako ve většině ostatních latinských zemí: pro muže Señor následovaný příjmením, pro ženy Señora také následovaná jejich příjmením, a pro mladé ženy Señorita plus jejich příjmení. V případě, že neznáte nebo jste zapomněli jméno osoby, se kterou jednáte, můžete používat jako prostředek samostatné zdvořilostní oslovení, Señor, Señora, Señorita. Avšak nejvhodnější je slušně se na jméno zeptat: A vaše příjmení bylo…?. Tykání. Stejně jako ve skoro všech zemích Střední a Jižní Ameriky, Mexičané užívají vykání („Usted, Ustedes“) jako vyjádření úcty k ostatním lidem, a proto se také tykání v obchodním jednání téměř nepoužívá. V každém případě se nikdy netyká osobám, s nimiž jsme se právě seznámili, s výjimkou toho, když nám to oni nabídnou. Navíc v některých případech je lepší udržovat si určitý odstup a pokračovat při mluvení v používání frází s „Usted“ (a to především u starších osob).

23

Při obchodním styku s českými partnery může být pro Mexičany obtížné vyslovit naše příjmení a proto je pravděpodobné, že se tomu budou snažit vyhnout a již zpočátku nás budou oslovovat křestním jménem, např. Señor Pavel. „Mexičané mají standardně 4 jména – dvě křestní a dvě příjmení. Obchodníci někdy používají zkrácenou formu tj. pouze dvě jména: jedno jméno a jedno příjmení. Např. pokud se náš obchodní partner jmenuje celým jménem Alejandro José Gonzáles Lopéz (první křestní jméno vybírají rodiče, druhé křestní jméno obdrží při křtu, první příjmení je příjmení otce, druhé příjmení je příjmení matky za svobodna), pak zkrácená forma bude Alejandro Gonzáles. Tohoto partnera pak oslovujeme Señor (případně titul) Gozáles nebo případně méně častou formou Señor Gonzáles Lopéz. Nikdy jej však neoslovujeme Señor Lopéz. Struktura jmen u svobodných žen je stejná jako u mužů. Po sňatku se však mění druhé příjmení. Pokud si slečna Gloria María Hernández Rodrigues vezme pana Gonzálese, bude se po svatbě jmenovat Gloria María Hernandéz de Gonzáles. Ženy se i při obchodním styku obvykle oslovují pouze oběma křestními jmény (Señora Gloria María) nebo méně častěji příjmením manžela tj. Señora Gonzáles.“29

2.3.5. Vizitky Stejně jako v jiných zemích je i v Mexiku používání vizitek velmi rozšířeno. Vizitky bývají kvalitní a často zdobené. V obchodních kruzích je možné používat vizitky v anglické verzi. Vizitky ve španělštině však Mexičané ocení vždy více. Na vizitce bývá uvedeno jméno, v obchodním styku či na akademické půdě často i s titulem. Dále je vždy uvedena funkce, kterou daná osoba ve firmě zastává, adresa firmy, telefonní číslo, fax, případně e-mail. Na pracovních vizitkách se neuvádějí soukromé adresy a telefonní čísla. Vizitka se předává pravou rukou a díváme se při tom protějšku do očí. Každou vizitku, kterou dostaneme, je vhodné si nejprve pozorně prohlédnout a poděkovat za ní. Nikdy ji nenecháme ležet bez povšimnutí na stole, je to považováno za neslušné.30

29

GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2006, s. 41-42 30 GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2006, s. 42

24

Vizitky by měly být o velikosti 9,5 cm na šířku a 5,5 cm na výšku. Podkladová barva obchodních vizitek by měla být bílá nebo slonovinová.31 Obrázek 1: Vizitka firmy na vrtání studní

Obrázek 2: Příklad mexické vizitky

Obrázek 3: Vizitka českého honorárního konzula z Konzulátu ČR, Guadalajara, Mexiko

Obrázek 4: Vizitka Třetího tajemníka Velvyslanectví ČR, Ciudad de México, Mexiko

2.3.6. Témata konverzace32 Před cestou do cizí země je vždy dobré informovat se nejen o kultuře a zvycích, nýbrž také o mnoha dalších aspektech dané země, o politice, ekonomice, o sportu, atd. Toto nám může pomoci zúčastnit se rozhovorů, v nichž bychom se v opačném případě cítili ztracení a nevěděli bychom o čem mluvit. Mexičané hodnotí velmi pozitivním způsobem dobré všeobecné znalosti o jejich zemi. Může nám to pomoci získat si důvěru a respekt u svých kolegů, s tím že nám budou ochotněji naslouchat.

31 32

Protocolo y Etiqueta; http://www.protocolo.org/ Protocolo y Etiqueta; http://www.protocolo.org/gest_web/proto_Seccion.pl?rfID=436&arefid=2100

25

Pokud nebudeme mít čas projít si ulice známých měst a navštívit některé z nejvíce symbolických míst Mexika, měli bychom si alespoň zakoupit knihu o této zemi a opatřit si dostatek tamního tisku, abychom získali přehled. Během konverzace nás Mexičané mohou překvapit otázkami na ceny určitého zboží, či služeb. Není to vůbec divné a nikterak nezdvořilé. Mexičané se zajímají rádi o ceny různých věcí, proto aby si je mohli sami koupit a porovnat s cenami své země. Obchodní konverzace by neměly být příliš rychlé a neměla by být vidět snaha o co možná nejrychlejší uzavření obchodu. Takovéto jednání je typické především pro americkou kulturu, kde rychlost je jednou z nejdůležitějších charakteristik obchodních jednání. Mexičané jsou klidnější, upřednostňují volnější tempo a není dobré na ně spěchat. V Mexiku má všechno svůj čas. Proto také konverzace během jednání často odbočují od tématu. „Obchodní jednání jsou často spojena se snídaní nebo obědem. Obědy jsou podstatně delší, než je zvykem v Evropě. Tradiční oběd může trvat 3 až 4 hodiny a zahrnovat několik chodů. Oběd začíná obvykle v 15 hodin a může se protáhnout až do večerních hodin“.33 Běžné je nejdříve začít obecnými tématy o rodině, přátelích, sportu, jídle a pití, tím se lépe poznat a až později přistoupit k jádru problému. Je příhodné mluvit také o krásách Mexika, o vřelosti a laskavosti Mexičanů, o jejich tisícileté kultuře, o historii, nebo můžeme vybrat nějaké kulturní téma z naší země. Mezi vhodná témata patří také mexický fotbal. Měli bychom se vyhnout konverzačním tématům, jež by mohly dát prostor ke sporům či hádkám, jako například náboženství, politika, válka mezi Mexikem a Spojenými státy (19. stol., úspěšná pro Spojené státy americké, získaly v ní Texas a Kalifornii)34, zacházení Spojených států amerických s Mexičany, témata spojená s nelegální emigrací, a velmi nevhodné je mluvit pohrdlivě o Mexiku a jeho obyvatelích.

33

GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 138 34 Občanský Institut; http://obcinst.cz/cs/SVOBODNA-SPOLECNOST-INDIVIDUALNI-SVEDOMIPOLITICKA-ORTODOXIE-A-REPRESE-c587/

26

2.3.7. Etiketa darování35 Chceme-li někoho obdarovat, měli bychom vědět, co vybrat a jakým způsobem dárek předat. Výběr daru nám usnadní znalost podrobností o zálibách a vkusu obdarovávaného. Hlavním cílem je udělat obdarovávanému radost. Během prvního jednání v Mexiku není vhodné dávat jakékoli dárky, o to méně velké a hodnotné dary. Možné je věnovat pouze reklamní předměty naší firmy, jimiž se firma reprezentuje. Mexická kultura je více než na dary orientovaná na pozornosti vůči druhým. Abychom tomu porozuměli, jestliže nás Mexičan pozve na oběd, nebo na několik dní na jeho statek či ranč, atp., bude vhodnější opětovat tuto pozornost podobnou maličkostí, tedy pozvání při nejbližší příležitosti oplatit. Při pozvání domů není v Mexiku považováno za neslušné nepřinést hostiteli žádný dárek, přestože vždy je doporučeníhodné alespoň něco donést. Mexičany více potěší podobné pozvání na oplátku, například pozvání k nám domů či do naší země. Což však neznamená, že pokud přineseme dárek, nemůžeme pozvání oplatit. Chceme-li udělat hostitelům radost, můžeme jim dát nějaké čokoládové bonbony či sladkosti, květiny, knihy o umění, architektuře, o zvycích naší země, dobrou láhev vína nebo likéru (pokud možno ne tequily), nějaký předmět typický pro zemi, z níž pocházíme, atp. Mají-li hostitelé děti, můžeme jim přinést malou hračku, puzzle, nebo knihu pohádek. Rozhodneme-li se darovat květiny, bude nejlepší nechat si poradit od místního květináře, neboť podobně jako v jiných zemích, mají i zde barvy květin různé významy. Mexičané například věří, že červené květiny (pro mnoho národů představují vášeň) přinášejí zlá kouzla a čáry, bílé květiny tato kouzla ničí a žluté květiny jsou symbolem smrti. Ve chvíli, kdy se více sblížíme s naším kolegou či nadřízeným, nastává vhodná doba pro darování hodnotnějších předmětů. Chceme-li dát nějakou drobnost našemu zaměstnanci (sekretářce, asistentovi, atp.), můžeme přinést něco typického pro naši zemi.

35

Protocolo y Etiqueta; http://www.protocolo.org/gest_web/proto_Seccion.pl?rfID=436&arefid=2128

27

Neměli bychom dávat věci typické pro Mexiko, jako předměty ze stříbra, z onyxu, stejně tak jako není vhodné darovat tequilu. Vždy je lepší vybrat něco pro Mexičany netypického, a nejlépe originálního.

2.3.8. Sociální etiketa36 Pozvání. Platí ten, kdo učinil pozvání. Je nezdvořilé platit zvlášť. Toto gesto můžeme oplatit jiným, podobným pozváním. Žena by nikdy neměla zvát muže na večeři, pokud není doprovázena svým manželem či partnerem. V pořádku je také, doprovodí-li ji společník či kolega z práce. Vhodné je uhradit účet mimo zraky svých hostů, a zabránit tím tak jejich snaze za jídlo zaplatit. Jak už bylo řečeno dříve, pozve-li nás někdo k sobě domů, je vhodné hostitelům donést dárek. Jestliže mají hostitelé děti, i jim dáme nějakou maličkost. Pokud náš hostitel sám nevytáhne obchodní téma, není během návštěvy vhodné mluvit o obchodních záležitostech a věcech spojených s prací. Účet a spropitné. Účet se platí „na ruku“. Abychom tomu porozuměli, existuje zvyk dát číšníkovi peníze nebo platební kartu přímo do ruky a nepokládat je na stůl. Nechat peníze nebo platební kartu na stole tak, aby si je číšník sám vzal, je považováno za projev pohrdlivosti. Spropitné se obvykle nezahrnuje do účtu, aby každý mohl nechat tolik, kolik si přeje, a tím ohodnotit kvalitu služeb. Výše spropitného se pohybuje kolem 5-10% z celkové ceny, ale samozřejmě můžeme nechat i více, jestliže věříme, že si to obsluha zaslouží. Představování. Je- li nám někdo představován, kromě silného stisknutí ruky je běžné také jemně pokývnout hlavou na znamení příznivého přijetí. Někdy se pokývnutí může jevit velice neznatelně. Tento pozdrav je platný jak při příchodu, tak při loučení. Při představování platí stejná pravidla, jako v jiných zemích, tedy společensky mladší je představován společensky staršímu (mladší staršímu, muž ženě, méně

36

Protocolo y Etiqueta; http://www.protocolo.org/gest_web/proto_Seccion.pl?rfID=436&arefid=2120

28

významný významnějšímu). V případě některých nahodilostí – např. mladá žena a o hodně starší muž, se dává přednost věku. Slečna tedy bude představena staršímu muži.

2.3.9. Společenské podniky Pokud navštívíme nějakou zemi v rámci obchodní cesty, zpravidla zbývá volný čas na to, využít jej k nějakému typu společenské pozvánky na oslavu, koktail, společenskou večeři, atp. Proto je nutné vyznat se jak v obchodních, tak ve společenských kruzích, tedy vědět, jak se chovat během daných společenských podniků. Takováto setkání jsou vynikající příležitostí, abychom mohli ukázat dobré vychování a znalost společenské etikety.

Snídaně, obědy, večeře. Obdržíme-li pozvánku na večeři nebo oběd, nejedná se o obchodní setkání, nemluvíme zde tedy o obchodních záležitostech, neboť takovéto setkání je ryze společenského rázu. Setkání určené k lepšímu vzájemnému poznání, nikoliv však k projednávání obchodních problémů. Jinak to však bude u pracovních snídaní a pracovních obědů, které jsou většinou součástí nějakého jednání.

Pracovní snídaně. Pokud se jedná o pozvánku na snídani, v tomto případě jde o pracovní jednání s více zúčastněnými. Obvykle to bývají setkání předběžná nebo přípravná k následujícímu obchodnímu jednání. Snídaně se tedy nesvolávají jako společenská setkání, jako například oběd či večeře. Snídaně vždy bývají pracovní. Pracovní snídaně se nejčastěji konají mezi 7 a 9 hodinou ranní, většinou se připravují mezinárodním způsobem: ovocný džus, čerstvé ovoce, čaj, káva, horká čokoláda, toasty, máslo, marmeláda, vajíčka. Trvají 30-45 minut a svolává je jediná osoba, většinou se jich účastní menší počet osob. Pracovní snídaně se často konají na služebních cestách.37

Pracovní oběd. Obvyklé časy obědů se pohybují mezi 13. a 15. hodinou. Pokud se mluví o zajímavých tématech, může se oběd o něco protáhnout. Na pracovní obědy se, stejně jako na snídaně, neposílají pozvánky, neboť většinou následují po obchodním jednání. Oblečení zvolené na pracovní oběd je stejné jako na pracovišti, 37

Protocolo y Etiqueta; http://www.protocolo.org/gest_web/proto_Seccion.pl?rfID=436&arefid=2120

29

nebudeme se převlékat. Je pravidlem, že ten kdo zve, také platí a vybírá restauraci a při více zúčastněných také navrhne pořádek.38 Jedná-li se o oficiální oběd a na pozvánce není stanoven úbor, pro pány jsou vhodné světlé šaty s bílou nebo jemně tónovanou košilí a pro dámy denní společenské šaty nebo kostýmek.

Oficiální večeře. Večeře obvykle začínají po deváté hodině večerní. Večeře je společensky významnější než oběd. Je méně pravděpodobné, že se na večeři bude mluvit o obchodních záležitostech. Navíc obědů se mají účastnit pouze osoby, jež byly na obchodním jednání, kdežto na večeře mohou dorazit všichni s doprovodem. Z tohoto důvodu není vhodné hovořit o obchodování, není to správné ani slušné s ohledem na náš doprovod.39 Na oficiální večeři je nezbytná pozvánka. Hosté zasedají ke stolu podle předem stanoveného zasedacího pořádku. Pro ženy je vhodná malá večerní róba. Na oficiální večeři je nutné přijít v přesně vymezenou dobu, neboť ke stolům usedají všichni společně a bylo by velmi neslušné nechat společnost čekat. Jako první od stolu vstává hostitelka. 40

Banket. Banket je velká, honosná hostina se slavnostní tabulí, pořádaná při významných příležitostech. Slavnostní tabule sestává z více stolů, uspořádaných do různých tvarů a důležité je dodržovat zasedací pořádek. Jídlo je předkládáno číšníky ze společných táců a mís, vždy z levé strany hosta. Výzdoba tabule odráží účel hostiny. Výzdoba u diplomatického banketu je velmi střízlivá, pouze s květinami a vlaječkami zemí, jejichž zástupci se banketu účastní. Součástí výzdoby jsou slavnostní tištěné jídelní lístky a jmenovky.

Koktejl. Koktejl je denní podnik pořádaný ve stoje, organizovaný při příležitostech menšího významu. Nejčastěji se koná mezi 17 a 18:30. Hosté přicházejí po celou dobu konání, mohou přicházet později a odcházet předčasně. Po celou dobu trvání koktejlu se zdržují pouze hostitelé (poblíž vstupu). Účelem koktejlu je umožnit seznámení a navázání nových kontaktů co největšímu počtu lidí. Občerstvení je 38

GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 105 39 Protocolo y Etiqueta; http://www.protocolo.org/gest_web/proto_Seccion.pl?rfID=436&arefid=2120 40 GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 105-106

30

roznášeno na tácech mezi lidmi, k jídlu se většinou podávají chuťovky, sendviče, atp. a k pití míchané nápoje (od toho název koktejl), víno, pivo a nealkoholické nápoje. Náklady na pořádání koktejlu jsou vzhledem ke způsobu podávání občerstvení mnohem nižší než při ostatních formách společenských akcí.

Recepce. Recepce je největší společenská akce v diplomatické, obchodní i společenské oblasti, pořádaná u slavnostních příležitostí velkého významu. Recepce trvá přibližně dvě hodiny, prvních přibližně 30 minut hostitelé vítají u vchodu své hosty a posledních 30 minut se s nimi loučí. Existuje přesný organizační řád recepce – slavnostní zahájení, projevy, přípitky a slavnostní zakončení. Recepce se pořádají v kteroukoli denní dobu, nejvýznamnější jsou však večerní recepce. Způsob podávání občerstvení a nápojů je stejný jako v případě koktejlu.

Raut. Raut je obdobný recepci, ale nepoužívá se v diplomatickém prostředí. Podobně jako koktejl slouží k seznámení co největšího počtu lidí a navázání nových kontaktů. U vchodu stojí číšníci a vítají „uvítacím nápojem“ (welcoming drink). Rauty se často konají ve venkovních prostorách, v továrních halách, na nádraží, atd. Jídlo a nápoje jsou podávány na dlouhých stolech, případně ještě procházejí číšníci s aperitivy a chuťovkami. Mezi další formy společenských akcí patří: brunch, číše vína, zahradní slavnost, hudební, filmové, taneční či bridžové večery, matinée, réveillon, zahajovací slavnosti veletrhů, výstav, vernisáží, atp.

2.3.10.

Zasedací pořádek

Příprava zasedacího pořádku patří k nejnáročnějším přípravným záležitostem hostitele a význam přesného zasedacího pořádku roste spolu s mírou formálnosti společenského podniku. U oficiálních podniků na nejvyšší úrovni je třeba striktně dodržovat protokolární pořadí. Při sestavování zasedacího pořádku je určující především společenské pořadí, které se určuje podle postavení, věku a pohlaví hostů. Střídavě by vedle sebe měli sedět muži a ženy a je-li to možné, střídat by se měli také cizí a domácí hosté. Manželé nikdy nesedí vedle sebe a je nepřípustné, aby se akce účastnilo více žen než mužů. Při sestavování zasedacího pořádku je nutné také zohledňovat jazykové znalosti hostů a případně i jejich zájmy, případně umístění 31

tlumočníka. Nejvýznamnější hosté sedí nejblíže k hostitelům, první po pravici, druhý po levici, atd. Nejméně významní hosté sedí nejdále od hostitele. Hlavní host by měl být posazen tak, aby měl lepší výhled (do krajiny, na obrazy apod.). Podle pozice hostitelů rozlišujeme dva způsoby rozsazování hostů – francouzský a anglický. U francouzského způsobu sedí hostitelé proti sobě uprostřed podélných stran stolu a hosté jsou usazováni podle významu postupně směrem k čelům stolu. U anglického způsobu sedí hostitelé v čelech stolu a hosté poté usedají podle významu na podélných stranách směrem ke středu stolu (viz obrázek 5).41 Cuadrado Esclapez navíc rozlišuje dva způsoby umisťování hostů. První systém umisťuje hosty dle významnosti v kruzích kolem hostitelů po směru hodinových ručiček. Což znamená, že první host je umístěn po pravici prvního hostitele, druhý po jeho levici, třetí po pravici druhého hostitele, čtvrtý po jeho levici a pátý opět po pravici od prvního hostitele, tedy napravo od nejvýznamnějšího hosta, a tak po směru hodinových ručiček stále dokola. Druhým systémem je systém kartesiánský neboli křížový. V tomto případě jsou hosté umisťováni křížem – nejvýznamnější host po pravici prvního hostitele, druhý po pravici druhého hostitele, třetí po levici prvního hostitele, atd. (viz obrázek 6 a 7)42

41

GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 116-117 42 ESCLAPEZ, C.; Protocolo y Comunicacion en la Empresa y los Negocios; FC Editorial; 2005; Str. 112-114

32

Obrázek 5: Francouzský a anglický způsob zasedacího pořádku (zleva); zdroj: ESCLAPEZ, C.; Protocolo y Comunicacion en la Empresa y los Negocios; FC Editorial; 2005; Str. 114-119

Obrázek 6: Způsob zasedacího pořádku- typ po směru hodinových ručiček; ESCLAPEZ, C.; Protocolo y Comunicacion en la Empresa y los Negocios; FC Editorial; 2005; Str. 112

Obrázek 7: Kartesiánský způsob; ESCLAPEZ, C.; Protocolo y Comunicacion en la Empresa y los Negocios; FC Editorial; 2005; Str. 113

33

2.3.11.

Pravidla stolování a dobré způsoby Znalost a dodržování pravidel stolování a dobrých způsobů chování u jídla,

je základní podmínkou pro účast na většině společenských akcích, neboť právě ty jsou nejčastěji spojeny s konzumací jídla a pití. Při nedodržení zásad stolování bychom se snadno mohli stát terčem posměchu a mohli bychom tím také ztratit důvěryhodnost a úctu u našich obchodních partnerů. Velmi důležitá je celková úprava prostorů, ve kterých se společenská akce koná, hlavním však bývá správně připravený stůl. Samozřejmostí by měla být čistota, pořádek a vkusné aranžmá. Prostřený stůl musí zapadat do interiéru místnosti a odrážet slavnostní atmosféru daného společenského podniku, kterou podtrhují vázy nebo mísy s květinami. Výzdobu stolu mohou doplnit svícny a při slavnostních příležitostech bílý damaškový ubrus. Co se týče prostírání, existují 2 způsoby přípravy jídelních příborů (anglický a francouzský). U anglického způsobu jsou prakticky všechny příbory již od začátku stolování připraveny na stole, víme tedy předem, kolik bude následovat chodů. Příbory klademe od vnější strany k vnitřní, a to v pořadí, v jakém je budeme používat pro jednotlivé chody. Napravo od talíře se kladou nože a polévková lžíce, nalevo vidličky. Nože se kladou ostřím k talíři. Nad talíř se umisťují příbory na sýr, ovoce a moučníky. Na stůl by se neměly klást více než tři sady příborů najednou. Podle francouzského způsobu se na stůl pokládá vždy jen jedna souprava příborů. Po každém jídle se odnášejí a na nový chod se přinášejí příbory nové. V tomto případě na ubruse spočívají hroty vidličky a obvod lžíce, nůž je stejně jako v předchozím případě otočen ostřím k talíři. Nalevo od talíře se umisťuje talířek s pečivem a miska na kompot nebo salát. Napravo od talíře se pokládají sklenice v pořadí, v jakém se nápoje nalévají. Zleva tedy sklenice na vodu, dále na pivo, bílé, poté červené víno, sekt, případně dezertní víno. Před talíř se klade vizitka se jménem hosta. Pro každé dvě osoby by na stole měla být připlavena slánka a nádobka s pepřem.

34

Důležité jsou také zásady chováni u stolu, měli bychom sedět zpříma, neopírat se zády o opěradlo, lokty o stůl a nekřížit nohy. Kabelku si ženy odloží na klín nebo ji zavěsí na opěradlo za sebe, nikdy ji však neodkládají na stůl. Po usazení si volně rozložíme látkový ubrousek na kolena. Dáváme pozor, abychom necinkali příbory o talíř, nejíme ani příliš rychle ani pomalu a nabíráme malá sousta.43

Obrázek 8: Návrh uspořádání servírovací řady; ESCLAPEZ, C.; Protocolo y Comunicacion en la Empresa y los Negocios; FC Editorial; 2005; Str. 163

2.3.12.

Další zvláštnosti

V této podkapitole v krátkosti představím další zvláštnosti, které jsou důležité pro pochopení fungování sociální interakce v Mexiku. Interpersonální vzdálenost. Pro Mexičany je přirozené stát během rozhovoru blízko u sebe. Běžná je vzdálenost 30 až 60 centimetrů. Může být považováno za neslušné ustupovat od někoho, když mluví. Během konverzování jsou běžné doteky, a to jak mezi ženami, mezi muži, tak mezi ženami a muži navzájem. Doteky jsou součástí gestikulace mexické kultury. “Machos“44. Mexiko má „macho-kulturu“ a s ženami je často zacházeno jinak než s muži. Většina žen ve venkovských oblastech jsou katolického vyznání a očekává se od nich, že budou ženami v domácnosti a budou oddané svému muži. Obvykle také mají mnoho dětí, protože nejsou zastánci regulace porodnosti. Ve městech už jsou dnes ženy často zaměstnány jako doktorky, právničky, zdravotní sestry, učitelky, atd. Od žen 43

GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 118-120 44 Macho – sexista; zastánce tradičního rozdělení rolí v rodině.

35

ze zahraničí se očekává, že dobře zapadnou mezi místní. Mexičané jsou ale také tolerantní k odlišnostem mezi lidmi. Samozřejmě, pokud se je nesnažíme přesvědčit o správnosti našeho jednání a nesprávnosti jejich. Příležitosti práce pro ženy jsou různorodé a stávají se stále dostupnějšími. Toto kritérium je však vhodné zohlednit při obchodování. Pokud chceme obchodovat s mexickými firmami, je dobré, aby zástupci naší domovské firmy nebyly pouze ženy. Vhodnější je vždy nějaký mužský doprovod. Gestikulace. Mexičané používají nejvíce gest z celé Severní Ameriky. Mexičané někdy používají zvuky, aby přitáhli na veřejnosti něčí pozornost (například typické „psst-psst“ či zvuk polibku, časté je také pískání). Tento projev obvykle není považován za příliš neslušný, ale dělají to Mexičané spíše na ulici, rozhodně to není vhodné v obchodním styku. Pokud chceme někomu něco ukázat, musíme si dát pozor, abychom gestikulací, na níž jsme my zvyklí, někoho neurazili. Například, pokud ukazujeme něčí výšku, musíme si být vědomi toho, že držení ruky dlaní dolů je určeno pouze pro zvířata. Pro lidi držíme dlaň stranou a uzavřeme ji nahoře palcem. Dáme- li si ruce v bok, obvykle to znamená hněv. Také je považováno za neslušné postávat s rukama v kapsách. Velmi neslušné gesto je, ukážeme-li prsty V – znak a přiložíme ho k nosu. Zvedne-li někdo ruku pod úhlem 90° se zaťatou pěstí, dává nám tím najevo výhružné a velmi ofenzivní gesto. Za velmi nevychované je považované říhání.45

45

Culture Crossing; http://www.culturecrossing.net/basics_business_student.php?id=134

36

3.

Místní státní protokoly Obrázek 9: Mapa Mexika, 31 států + federální distrikt (hlavní města, erby a výměry)

Zdroj:http://www.lib.utexas.edu/maps/atlas_mexico/states_and_capitals.jpg; http://www.asonafe.com.mx/asonafe.swf

Mexiko je nesmírně rozmanitou zemí, a při cestování z jedné oblasti do druhé, jako bychom procházeli odlišnými světy. Z administrativního hlediska tvoří zemi 31 spolkových států a federální distrikt, v němž se rozkládá neustále se rozrůstající hlavní město Ciudad de México. Některé názvy států a měst nesou názvy historických osobností Mexika, jiné jsou indiánského původu. Jednotlivé spolkové státy se od sebe liší, a to jak podnebím, přírodou, tak především kulturou. Neboť právě v Mexiku se střetávalo po dobu více než tří tisícileté historie mnoho kultur. Mísí se zde Aztécká, Mayská, Olmécká, Toltécká, ale především, co se novodobých dějin týče, hispánská kultura. Každá část této země byla různými kulturami ovlivněna jinou měrou. Není však v rozsahu této práce, napsat o každé ze spolkových zemí zvlášť, proto jsem se ve své práci zaměřila na 5 základních regionů: okolí hlavního města Ciudad de México, Guadalajara, Veracruz, severní Mexiko jako takové a jižní Mexiko.

37

3.1.

Okolí Ciudad de México46

Okolní vrchovina zajišťuje Ciudad de México potravou, levnou pracovní silou a průmyslovými výrobky. Mezi místní indiánské jazyky patří Nahuatl, Otomí a Mazahua. Mezi města této oblasti patří letoviska jako Cuernavaca, Puebla – překrásné koloniální město známé především svými dlaždicemi; a Toluca – nové obchodní a průmyslové centrum. Mezi zdejší indiánské kmeny patří 3 v současné době vůbec nejpočetnější kmeny – Otomi, Totonac a Nahua. Tyto kmeny jsou známé svým tkaním, což je vidět na slavnostním oblečení, především na pončech, které nosí. Především starší ženy zde nosí barevné, ručně tkané, vlněné sukně, vyšívané širokými bavlnkami. Samotné hlavní město Ciudad de México je v současné době největším městským centrem na světě. Je to moderní sofistikované město obklopené horami a vulkány. Nejznámějším vulkánem je bezesporu Popocatépetl. Odhaduje se, že v Ciudad de México žije 20 milionů obyvatel a koncem století by toto číslo mohlo narůst na 30 milionů. Toto město je především centrem stále rostoucího tempa mezinárodního obchodu. V tomto směru je Mexiko stále liberálnější, snaží se o uzavírání dohod o zónách volného obchodu s co největším počtem zemí. Hlavní město se také stalo centrem znamenitých restaurací a luxusních obchodů, které uspokojují mezinárodní klientelu.

3.2.

Guadalajara

Guadalajara je druhým největším městem v zemi a hlavním městem státu Jalisco. Dalšími důležitými městy tohoto státu jsou Colima, Nayarit a Michoacán. Místní obyvatelé, zvaní Tapatíos, jsou známí svojí pohostinností a bezstarostným přístupem k životu, stejně jako ohromnou hrdostí na místní kulturu. Z Guadalajary pochází malíř José Clemente Orozco a spisovatelé Juan Rulfo a Augustín Yañez. V této oblasti se také usídlilo mnoho Američanů, kteří zde ale žijí izolovaně od místních.47 Nejdůležitějšími svátky této oblasti jsou: Fiesta de Año Nuevo (1. 1.) – tradiční tance v maskách za doprovodu hudby a písní Pirecua, nejznámějším tancem je tanec 46

MCKINNISS, C., Natella, A.; Business in Mexico: Managerial Behavior, Protocol, and Etiquette; Haworth Press; 1997; str. 7 47 MCKINNISS, C., Natella, A.; Business in Mexico: Managerial Behavior, Protocol, and Etiquette; Haworth Press; 1997; str. 8

38

Los Viejitos (Starci)48; Velikonoční týden; Feria de San Marcos (duben/květen) – v Aguascalientes se konají výstavy, průvody a ohňostroje, koncerty, býčí a kohoutí zápasy a také charreadas – jezdecká show s rodeem.49

3.3.

Veracruz

Stát Veracruz se nachází na pobřeží Mexického zálivu. Nejvýznamnějším průmyslem je zde ocelářský. Tento stát je více ovlivňován Kubou než kterákoli jiná část Latinské Ameriky. Vyrábějí se zde silné doutníky a černá káva. Kubě se Veracruz podobá především svojí hudbou, pokrmy a předvelikonočním karnevalem. Velmi důležité jsou pro celé Mexiko místní nerostné zdroje – ropa, zemní plyn, voda, zemědělské zdroje a půda.50 Mezi nejdůležitější svátky řadíme již zmíněný karneval, Candeleríu (týden končící 2. 2.) – Hromnice – ulice tradičně zaplní stánky, hudba a tanec, v Tlacopalpanu se pořádá procesí po řece, v němž je nesena podobizna Panny Marie; církevní slavnosti Boží tělo-tamější voladores (letci) předvádějí velkolepý starověký rituál, při němž se spouštějí na lanech hlavou dolů kolem vysokého sloupu. Voladores tím prosí o bohatou úrodu a vzdávají hold Slunci.51

3.4.

Severní Mexiko

Sever Mexika je charakteristický svými pouštěmi, velehorami a kaňony, a také odloučeným Kalifornským poloostrovem. Lidé na severu Mexika se velmi odlišují od lidí ze zbylých částí Mexika. Lidé jsou zde hlučnější a více přímí. Všude je slyšet hudba, hlasy a křik.

52

V oblasti severního Mexika nevznikla žádná významná

předkolumbovská civilizace, ale své osobité kouzlo má úžasná keramika i jedinečná architektura kultury Paquimé a také tajemné jeskynní malby na Kalifornském poloostrově. 48

Tanec Los Viejitos (Starci) byl původně zasvěcen starému předkolumbovskému bohu Huehuetéotlovi, interpreti při tanci poskakují s maskami a vlněnými šály. 49 CAISTOR, N., DOULTON, M., aj.; Mexiko – společník cestovatele; 2005; str. 185 50 MCKINNISS, C., Natella, A.; Business in Mexico: Managerial Behavior, Protocol, and Etiquette; Haworth Press; 1997; str. 8 51 CAISTOR, N., DOULTON, M., aj.; Mexiko – společník cestovatele; 2005; str. 247 52 Culture Crossing; http://www.culturecrossing.net/basics_business_student.php?id=134

39

Na zdejší kulturu působí vliv USA, neboť region na severu vymezuje 3140 km dlouhá hranice se Spojenými státy. Většina občanů USA míří do Mexika za exotikou a levnějšími nákupy. Střet obou světů vytváří živou provázanost kultur, již charakterizuje směsice jazyků (např. „spanglish53), hudby a pokrmů. Vliv gringů54 sahá daleko na jih až k Monterrey. Zdejší původní národy (například Tarahumarové55 v Sierra Madre Occidental) však stále lpí na tradičním způsobu života, poměrně vzdáleném od lákadel moderní mexické společnosti a oproštěném od vlivu USA. Dodržují tradice, mluví původním jazykem, mají své typické kroje, pokrmy, hudbu a Turahumarové mají svůj tradiční kmenový sport zvaný “rarajipari“56. Tohoto sportu se účastní družstva kopající dřevěný míč na obrovskou vzdálenost přes rozeklané svahy kopců.57 V posledních letech se příhraniční oblasti staly velmi atraktivní pro investory a přilákaly kapitálové investice z celého světa. Důležitý je zde především rozvoj společných podniků (USA – Mexiko) a Maquiladoras58, které vyrábějí část svých produktů v Mexiku a část v USA. Ve svém důsledku tyto oblasti poskytují nejlepší průmyslové možnosti růstu na západní polokouli. Místní občané jsou hrdí na své ekonomické úspěchy, neboť se místní ekonomika v posledních letech rozvíjela velmi rychle.59

3.5.

Jižní Mexiko

Jih Mexika tvoří Chiapas, Oaxaca a Yucatán. Obyvatelé jižního pobřeží jsou velmi hluční a často vtipkují. Lidé ve venkovských a horských oblastech mluví spíše pomalu, laskavě a tišeji. Ve velkých městech, což se týká celého Mexika, jsou velmi četné krádeže, odcizování aut a únosy dětí. V Ciudad de México jsou každý den plné noviny nových kriminálních případů. Ve velkých městech je tedy poměrně nebezpečno 53

Spanglish = spanish + english; směsice angličtiny a španělštiny, kombinaci těchto dvou jazyků můžeme v pohraničí slyšet poměrně často a tak se “spanglish“ stal ustáleným pojmem. 54 Gringo – v Mexiku jsou tak v dnešní době označováni všichni cizinci, dříve tak byli označování pouze obyvatelé z USA. 55 Sami si říkají Raramuri (Běžci) a jsou jedinečnými běžci na dlouhé vzdálenosti. 56 Účastníci mají při hře obuté jen sandály a zápasy mohou trvat i několik dní. 57 CAISTOR, N., DOULTON, M., aj.; Mexiko – společník cestovatele; 2005; str. 159-174 58 Maquiladora = podnik dovážející suroviny bez placení cel, v případě, že konečné produkty nebudou prodány v zemi dovozu; jsou určené pouze ke zpracování a zpětnému vývozu. 59 MCKINNISS, C., Natella, A.; Business in Mexico: Managerial Behavior, Protocol, and Etiquette; Haworth Press; 1997; str. 8-9

40

a především cizinci by tedy měli být opatrní a ostražití.60 Nejznámějšími fiestami jsou v jižním Mexiku: Guelaguetza – v Oaxace se sjíždí tanečníci v tradičních oděvech z celého státu; stejně jako u nás Velikonoce; Feria de San Cristóbal – 25. 7.; Noche de los Rábanos – noc ředkviček, při niž lidé soutěží ve vyřezávání lidí, zvířat a rostlin z této zeleniny.61

3.5.1.

Yucatán Yucatánu dominují rebelští Mayové. Předci zdejších mesticů jsou právě Španělé

a Mayové. Místní obyvatelé se sami nazývají Yucatecos. Lidé se zde jeví velmi důstojní, tvrdohlaví a říká se o nich, že jsou nedůvěřiví k cizím lidem. Proto je nutné připravit se na zdlouhavá, náročná jednání a snažit se hned zpočátku o navození přátelské atmosféry. Na přelomu 19. a 20. století začal Yucatán prosperovat díky produkci henequenu a sisalu (na výrobu lan a tkanin). Dnes je zde hlavním průmyslovým odvětvím těžba ropy následovaná turistickým ruchem (především kolem střediska Cancún). Dál od pobřeží se nadále udržuje tradiční způsob života – na vesnicích stále bydlí domorodí Mayové v chýších s palmovými došky a uchovávají si vlastní jazyk, zvyky a kulturu. Nejznámější památkou na Yucatánu je zajisté mayská lokalita Chichén Itzá. Mezi nejvýznamnější svátky patří den Rovnodennosti – 21. 3. a 21. 9. K této příležitosti v Chichén Itzá konají ohromné slavnosti. V únoru/březnu se takřka po celém Yucatánu koná karneval. Cristo de las Ampollas je slavnost na počest dřevěné sochy „Krista puchýřů“ vyrobené v Ichmulu. Socha prý při požáru v ichmulském kostele zčernala a objevily se na ní puchýře, ale neshořela.62 63

60

Culture Crossing; http://www.culturecrossing.net/basics_business_student.php?id=134 CAISTOR, N., DOULTON, M., aj.; Mexiko – společník cestovatele; 2005; str. 225 62 CAISTOR, N., DOULTON, M., aj.; Mexiko – společník cestovatele; 2005; str. 257-287 63 MCKINNISS, C., Natella, A.; Business in Mexico: Managerial Behavior, Protocol, and Etiquette; Haworth Press; 1997; str. 9 61

41

3.5.2. Oaxaca Město Oaxaca vzniklo v roce 1529 v oblasti, kterou kdysi ovládaly kultury Mixtéků64 a Zapotéků. Dnes je Oaxaca významným obchodním a průmyslovým centrem. V dnešní době se zde mísí potomci mnoha kultur a to nejen Mixtéků a Zapotéků, ale i Mazatekové, Amuzgové a Tequistlatekové. Mazatekové jsou známí používáním halucinogenních hub k léčení, vymýšlením příběhů a jsou uznáváni pro svůj důvtip a ohromný rozhled. Tato oblast je považována za rebelskou, hněvivou a konkurenceschopnou. A měli bychom si dát pozor na stereotypní machismus, který zde stále ještě panuje. Mísí se zde mnoho jazyků a je zde běžné nošení krojů.65 66

3.5.3. Chiapas Místní obyvatelé jsou potomci Mayů, bývají mírumilovní a mají pevné náboženské a intelektuální tradice.67

64

Mixtékové jsou známí pro obchod se zlatem a nefritem. MCKINNISS, C., Natella, A.; Business in Mexico: Managerial Behavior, Protocol, and Etiquette; Haworth Press; 1997; str. 10 66 CAISTOR, N., DOULTON, M., aj.; Mexiko – společník cestovatele; 2005; str. 213 67 CAISTOR, N., DOULTON, M., aj.; Mexiko – společník cestovatele; 2005; str. 213 65

42

4. Státní protokol68 Jak jsem již výše zmínila, Spojené státy mexické jsou federální republikou tvořenou 31 státy a federálním distriktem s hlavním městem. Mexiko je prezidentská republika s ústavou z roku 1917, v níž je zakotveno, že volební právo mají všichni dospělí starší 18 let. Každý stát má svoji vlastní konstituci vytvořenou podle národní listiny, s právem vydávat zákony a uvalovat jiné daně než mezistátní cla. V souladu s federální organizací na národní úrovni mají státní i místní vlády výkonnou, zákonodárnou a soudní moc. Stejně jako v České republice výkonnou moc tvoří vláda a prezident; zákonodárná moc se skládá z dvoukomorového kongresu. Navzdory své federální struktuře je mexický politický systém vysoce centralizovaný. Státní vlády jsou závislé na Ciudad de Mexico v mnohých příjmech, které tyto vlády postupně přerozdělují místním správám.

4.1.

Hierarchie mexických funkcionářů

Hierarchie funkcionářů bývá obvykle v každém státě předem daná a často velmi rozvětvená – od hlavy státu až po nejméně důležité státní úředníky. V této podkapitole bych chtěla uvést nejen přesnou hierarchii funkcionářů v Mexiku, ale také jednotlivá jména osob, jež dané posty v současnosti (tedy v roce 2009) vykonávají. Současná mexická vláda vypadá následovně: 

„Prezident republiky: Felipe de Jesús Calderón Hinojosa

Užší kabinet:

68



Ministr vnitra: Juan Camilo Mouriňo Terrazo



Ministryně zahraničních věcí: Patricia Espinosa Cantellano



Ministr financí: Augustín Carstens Carstens



Ministr národní obrany: generál Guillermo Galván Galván



Ministr vojenského námořnictva: admirál Mariano Francisco Saynez Mendoza



Ministr hospodářství: Ernesto Cordero Arroyo

Country Studies; Government Structure of Mexico; http://countrystudies.us/mexico/82.htm

43



Ministr sociálního rozvoje: Ernesto Cordero Arroyo



Generální prokurátor: Eduardo Medina-Mora Icaza



Ministr veřejné bezpečnosti: Genaro García Luna



Ministr výkonu veřejné správy: Salvador Vega Casillas



Ministr spojů a dopravy: Luis Téllez Kuenzler



Ministr práce a sociálních věcí: Javier Lozano Alarcón



Ministr životního prostředí: Juan Rafael Elvira Quesada



Ministryně energetiky: Georgina Kessel Martínez



Ministr zemědělství, živočišné výroby, rozvoje venkova, rybolovu a výživy: Alberto Cárdenas Jiménez



Ministryně školství: Josefina Vázquez Mota



Ministr zdravotnictví: José Ángel Córdoba Villalobos



Ministr turistiky: Rodolfo Elizondo Torres



Ministr zemědělské reformy: Abelardo Escobar Prieto

Rozšířený kabinet: 

Vedoucí prezidentské kanceláře: Gerardo Ruiz Mateos



Vedoucí Vojenské kanceláře prezidenta: Gen. Jesús Javier Castillo Cabrera



Předseda Národní rady pro kulturu a umění: Sergio Vela Martínez



Předseda Mexického institutu sociálního zabezpečení: Juan Francisco Molinar Horcasitas



Předseda Ústavu sociálního zabezpečení státních zaměstnanců: Miguel Ángel Yunes Linares



Generální ředitel státního podniku Petróleos Mexicanos: Jesús Reyes Heroles González Garza



Předseda Národní komise pro elektrickou energii: Alfredo Elías Ayub



Generální ředitel státního podniku Luz y Fuerza del Centro: Jorge Gutiérrez Vera



Předseda Národního bytového fondu pro pracující: Víctor Manuel Borrás Setién



Předseda Národní komise pro sport: Carlos Manuel Hermosillo Goytortua



Předseda Národní komise pro bydlení: Carlos Gutiérrez Ruiz



President Národní banky pro zahraniční obchod: Mario Martín Laborin Gómez



President Národní banky pro veřejné zakázky a služby: Alonso García Tamés 44



President státního podniku Financiera Rural: Enrique de la Madrid Cordero



Předseda Národní komise pro vodní hospodářství: José Luis Luege Tamargo



Předseda Národního fondu podpory cestovního ruchu: Miguel Gómez-Mont Urueta



Předsedkyně národního systému integrálního rozvoje rodiny: María Cecilia Landerreche Gómez Morín



Federální prokurátor pro ochranu životního prostředí: Patricio Patrón Laviada



Předseda Národní rady pro prevenci diskriminace: Gilberto Rincón Gallardo



President Národního statistického, zeměměřického a informačního ústavu: Gilberto Calvillo Vives



Předseda Národní komise pro rozvoj indiánských národů: Luis Héctor Álvarez Álvarez



Předsedkyně Národní rady pro celoživotní vzdělávání a práci a ředitelka Národního ústavu pro vzdělávání dospělých: Ma. Dolores Del Río Sánchez



Ředitel státního podniku Aeropuertos y Servicios Auxiliares: Ernesto Velasco León



Federální prokurátor pro ochranu spotřebitele: Antonio Morales de la Peňa



Právní poradce vlády: Miguel Alessio Robles



President Federální komise pro hospodářskou soutěž: Eduardo Pérez Motta



Vedoucí Federální komise pro zkvalitnění regulace: Carlos García Fernández



Předseda Energetické regulační komise: Francisco Xavier Salazar Diez de Sollano



Tajemnice Národní bezpečnostní rady: Sigrid Arzt



Generální koordinátor pro styk s veřejností: Maximiliano Cortázar Lara



Osobní tajemník prezidenta: César Nava Vázquez



Koordinátorka pro strategii a mluvčí vlády: Alejandra Sota Mirafuentes



Koordinátor pro výzkumy veřejného mínění: Rafael Giménez Valdés



Koordinátor poradců: Antonio Vivanco Casamadrid



Koordinátorka úřadu vlády: Patricia Flores Elizondo“69

69

Export.cz; Teritoriální informace; http://www.export.cz/exportcz/Teritori%C3%A1ln%C3%ADinformaceDB/Detailinformacest%C3%A1tu DB/tabid/91/Default.aspx?GROUP=2&CNTR=136

45

4.2.

Výkonná moc70

Hlavou státu je prezident – současným prezidentem je Felipe Calderón Hinojosa, který byl zvolený v roce 2006 za stranu PAN. Prezident je v Mexiku volen prostou většinou registrovaných voličů ve všech 31 státech a federálním distriktu. Prezident je formální hlavou státu, hlavou vlády a vrchní velitel ozbrojených sil a má rozsáhlé pravomoci včetně vedení vládního kabinetu. Kandidovat na prezidenta mohou občané starší 35 let, kteří získali mexické občanství narozením a zároveň musí být potomci rodilých mexických občanů. Funkční období prezidenta je od roku 1930 šestileté a je známé pod názvem sexenio. V Mexiku nesmí být prezident nikdy zvolen podruhé a neexistuje zde žádný viceprezident. Mezi další pravomoci prezidenta v Mexiku patří následující: jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a téměř všechny zaměstnance zákonodárné složky; na základě tradičního ústavního schválení Senátu prezident jmenuje velvyslance, generální konzuly, soudce Nejvyššího soudu a primátora federálního distriktu; na základě ústavního schválení Poslanecké sněmovny jmenuje soudce Nejvyššího soudu federálního distriktu; prezidentské jmenování autorit se rozšiřuje také na nižší pozice – přes federální byrokracii k širokému okruhu středních úřadů na sekretariátech, vládním subjektům, semiautonomním a polovládním subjektům; prezident uděluje široké pravomoci tajemníkům kabinetů, přestože se vláda zřídkakdy sejde jako jednotný orgán.

4.3.

Zákonodárná moc71

Zákonodárná složka mexické vlády se skládá z dvoukomorového kongresu (Congreso de la Unión), který je rozdělen na horní komoru neboli Senát (Cámara de Senadores) a na dolní komoru neboli Poslaneckou sněmovnu (Cámara de Diputados). Obě komory jsou zodpovědné za projednávání a schvalování legislativy a ratifikaci prezidentského jmenování vyšší úrovně. Teoreticky by pravomoc k představování návrhů zákona měla být sdílena s exekutivou, ve skutečnosti však exekutiva iniciuje 90% celého zákonodárství. Kongres během roku uskutečňuje dvě běžná zasedání. První zasedání začíná 1. listopadu a pokračuje nejdéle do 31. prosince, druhé zasedání začíná 15. dubna a mělo by pokračovat až do 15. července. Permanentní výbor (Comisión 70 71

Country Studies; Government Structure of Mexico; http://countrystudies.us/mexico/82.htm Country Studies; Government Structure of Mexico; http://countrystudies.us/mexico/82.htm

46

Permanente) skládající se z 37 členů (18 senátorů a 19 poslanců) přebírá legislativní zodpovědnost během kongresových prázdnin. Prezident může svolat mimořádné zasedání kongresu k jednání o důležité legislativě. V současné době se Senát skládá ze 128 členů – za každý stát 4 křesla a Poslanecká sněmovna má 500 členů, poslanci jsou voleni na tři roky. Všem členům kongresu je zakázáno okamžité znovuzvolení, ale jinak mohou sloužit neomezený počet období. Pravomoci kongresu zahrnují právo vydávat zákony, uvalovat daně, vypovědět válku, schvalovat státní rozpočet, schválit či zamítnout mezinárodní dohody a úmluvy a ratifikovat diplomatická jmenování. Senát řeší všechny záležitosti vztahující se k zahraniční politice, schvaluje mezinárodní dohody a schvaluje nařízení prezidenta. Poslanecká sněmovna řeší všechny otázky týkající se vládního rozpočtu a veřejných výdajů. Poslanci mají právo jmenovat prozatímního prezidenta.

4.4.

Soudnictví72

Soudní odvětví mexické vlády je rozděleno na federální a státní systémy. Mexickým nejvyšším soudem je Nejvyšší justiční soud se sídlem v Ciudad de México. Skládá se z 21 soudců a 5 pomocných soudců, všichni jsou jmenováni prezidentem a jmenování potvrzeno Senátem nebo Permanentním výborem. Soudci mexického nejvyššího soudu musí být rodilí mexičtí občané, musí jim být 35 - 65 let a 5 let během pěti let před jejich nominací musí žít v Mexiku a obdržet právnický titul. V souladu s konstitucí jsou soudci Nejvyššího soudu jmenováni doživotně, ale podléhají obvinění Poslanecké sněmovny. Ve skutečnosti však soudci po uplynutí šestiletého období (sexenio) tradičně předkládají rezignace. Pod Nejvyšším justičním soudem jsou tři úrovně federálních soudů: 12 akademických federálních soudů (každý se 3 soudci), 9 unitárních federálních soudů (každý s 6 soudci) a 68 obvodních soudů (každý s 1 soudcem). Federální soudci nižších soudů jsou jmenováni Nejvyšším justičním soudem. Akademické federální soudy se zabývají ochranou osobních práv, zabezpečením osobní svobody a vlastnických práv. 72

Country Studies; Government Structure of Mexico; http://countrystudies.us/mexico/82.htm

47

Tyto soudy se nacházejí ve městech Ciudad de México, Toluca, Guadalajara, Monterrey, Hermosillo, Puebla, Veracruz, Torreón, San Luis Potosí, Villahermosa, Morelia a Mazatlán. Unitární federální soudy se zabývají odvolacími případy. Unitární soudy se nacházejí ve městech Ciudad de México, Toluca, Guadalajara, Monterrey, Hermosillo, Puebla, Mérida, Torreón a Mazatlán. Mexický právní systém je založen na španělském občanském právu a je ovlivněn tradicí obecného práva. Španělské občanské právo je založeno na striktním dodržování zákonů a minimální jurisprudenci.

4.5.

Protokol vrcholových návštěv v Mexiku

„O návštěvy hlav států a představitelů vlády v Mexiku se stará Ředitelství státních a vládních návštěv na Generálním protokolárním ředitelství ve spolupráci s Vyšším předsednickým státem a různými odděleními Úřadu prezidenta republiky.“73 Tyto návštěvy se tradičně schvalují diplomatickou cestou. Diplomatický protokol mexického Ministerstva zahraničních věcí má k dispozici šéfy misí za účelem informovat je o detailech k uskutečnění návštěvy.

4.5.1. Státní přijímání cizích návštěv „Program aktivit návštěv hlav států v Mexiku zahrnuje následující formality mezinárodní praxe.: 1. Oficiální přivítací ceremonii v Národním paláci, v oficiálním sídle prezidenta republiky74, nebo výjimečně v „Campo Marte“. Přednáší se zde mexická národní hymna a hymna země váženého hosta, následované projevem mexického prezidenta a projevem zahraniční hlavy státu. Dále je představen doprovod mexické i zahraniční hlavy státu. Nakonec se podá zpráva čestné stráži. Koná – li se ceremonie v „Campo Marte“, uskutečňuje se navíc čestný průvod. 2. Položení květin před Oltář vlasti (Altar de la Patria). 73

Dirección General de Protocolo; Secretaría de Relaciones Exteriores de México; Guía de Protocolo; Visitas a México de mandatarios extranjeros; 2006 74 Residencia oficial de los Pinos

48

3. Státní večeři nebo státní oběd, kde se znovu přednášejí národní hymny – mexická a hymna státu návštěvníka. Prezident republiky i jeho vážený host mají proslov, a popřípadě si vymění vyznamenání. 4. Osobní rozhovor s prezidentem republiky, následovaný schůzkou s doprovody prezidentů. Případně se ještě předtiskovou konferencí přistoupí k podepisování dokumentů (dohod, úmluv, smluv, či jiných). 5. Setkání se zástupci zákonodárné moci, kteří rozhodnou o způsobu, jakým se shromáždění zakončí. 6. Aktivity v akademických, obchodních a kulturních oblastech.“75

4.5.2. Přijímání vládních a oficiálních návštěv Program tohoto typu návštěv realizovaných představiteli vlády uvažuje následující aktivity: 1. Oficiální přivítací ceremonii v Národním paláci, v oficiálním sídle prezidenta republiky76. Přednáší se národní hymny Mexika a státu váženého hosta, následované proslovy prezidenta republiky a zahraničního představitele vlády. Dále jsou představeny doprovázející manželky. Na závěr se podá zpráva čestné stráži. 2. Další body jsou stejné jako v případě státních návštěv. Jediný rozdíl je v obědech a večeřích, které se nenazývají státní, ale oficiální, a nevyměňují se zde vyznamenání. Státním, vládním i oficiálním návštěvám poskytuje mexická vláda následující zdvořilosti: výhody v migračních úředních jednáních; možnost užívání prezidentského hangáru (Hangar Presidencial), cestuje-li zahraniční host soukromým letem, a oficiálního salonu AICM77, letí-li komerčním letadlem; bezpečnost; dvě vozidla a až čtyři pokoje v hotelu.78

75

Dirección General de Protocolo; Secretaría de Relaciones Exteriores de México; Guía de Protocolo; Visitas a México de mandatarios extranjeros; 2006 76 Residencia oficial de los Pinos 77 AICM = Aeropuerto Internacional de la Ciudad de México; Mezinárodní letiště Ciudad de México 78 Dirección General de Protocolo; Secretaría de Relaciones Exteriores de México; Guía de Protocolo; Visitas a México de mandatarios extranjeros; 2006

49

4.6.

Státní symboly

Mezi nejdůležitější státní symboly patří státní vlajka, státní hymna a znak. Mexickou státní vlajku (viz obrázek 1) tvoří tři pruhy (zleva: zelená, bílá, červená), uprostřed je státní znak z roku 1823, v dnešní úpravě z roku 1968. Státní znak ztvárňuje hnědého orla stojícího na kaktuse, rostoucím z vod jezera. Orel drží v zobáku zeleného hada; pod tím jsou do půlkruhu přehnuté ratolesti dubu a vavřínu, svázané stužkou v národních barvách. Znak ilustruje starou aztéckou legendu, podle které měl putující indiánský lid najít svůj domov na ostrově u jezera, kde uvidí tuto scénu: v těchto místech u jezera Texcoco byl roku 1325 založený Tenochtitlán, dnešní Mexiko.79 Barvy vlajky mají také různé významy. Zelená barva představuje nezávislost, bílá čistotu náboženství a červená jednotu spojení španělské, indiánské a míšenecké krve. Mexická národní hymna (viz příloha) byla oficiálně přijata v roce 1943. Text hymny poukazuje na mexická vítězství v žáru bitvy a její součástí jsou také výkřiky bránící se vlasti. Text sepsal v roce 1983 básník Francisco González Bocanegra a hudbu k hymně složil v roce 1954 Jaime Nunó. Obrázek 10: Mexická vlajka Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mexick%C3%A1_vlajka

79

Historia de la Bandera Nacional; http://www.grito-independencia-mexico.com/historia-banderaescudo-mexico.php

50

Obrázek 11: Mexický znak, pečeť Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/46/Mexico_coat_of_arms.png

4.7.

Řády a vyznamenání80

Nejvyšším mexickým vyznamenáním udělovaným cizincům je Řád aztéckého orla (Órden del Águila Azteca, viz obr. 3). Byl vytvořený dekretem prezidenta Abelarda L. Rodrígeuze 29. 12. 1933. Řád je udělován jako odměna za služby poskytnuté mexickému státu, a to zahraničním hlavám států, zahraničním diplomatům, ministrům a dalším. Řád aztéckého orla byl udělen například dánské královně Margrethe II., britské královně Elizabeth II. A španělskému králi Juanu Carlosovi I. Obdobnými vyznamenáními, ale určenými pro mexické občany jsou Vyznamenání Miguele Hidalga nebo Vyznamenání za čest Belisaria Domíngueze81 (Medalla de Honor Belisario Domínguez). Vyznamenání za čest Belisaria Domíngueze je nejvyšším vyznamenáním udělovaným mexickou vládou svým občanům. Vyznamenání je od roku 1954 udělováno každý rok Mexičanům s významnou životní kariérou, kteří nejvíce přispěli k blahobytu celého národa a lidstva.

80

Senado de la República Mexicana; http://www.senado.gob.mx/ Belisario Domínguez – (1863-1913) mexický politik, senátor státu Chiapas v období Mexické revoluce, 1913 byl zavražděn 81

51

Obrázek 12: Řád aztéckého orla Zdroj: http://www.jeanpaulleblanc.com/Mexico.htm

Každý stát má dále své vlastní vojenské řády a vyznamenání, obvykle udělovaná vojákům, někdy i civilistům za statečnost a hrdinství. Spojené státy mexické udělují následující armádní vyznamenání: Vyznamenání za chrabrost (udělována armádním příslušníkům za výjimečné hrdinské činy a riskování vlastního života), Válečný kříž (pouze za hrdinské činy ve válce), Vyznamenání za vojenské zásluhy (udělovaný armádě a vzdušným silám za mimořádné zásluhy mexické armádě), Vyznamenání za zásluhy mexického námořnictva, Vyznamenání za zásluhy leteckého námořnictva, Vyznamenání za technické zásluhy (za vynalezení či vyvinutí užitečných technologií, metod, materiálů nebo reforem napomáhajícím národní bezpečnosti), Vyznamenání za technické zásluhy námořnictva, Vyznamenání za akademické zásluhy (pro studenty armádních škol, na medaili Panna Maria Guadalupská), Vyznamenání za dlouholeté služby, Vyznamenání za služby míru, Čestná legie a Vyznamenání za zásluhy v boji proti drogám.82

82

Military decorations of Mexico; http://dic.academic.ru/dic.nsf/enwiki/4560655

52

5. Diplomatický protokol Mexika Diplomatický protokol se zabývá formální stránkou mezinárodních setkání. Jedná se o soubor formálních pravidel společenského chování, etikety a ceremoniálů uplatňovaných ve styku s diplomatickými představiteli cizích zemí. Předmětem diplomatického protokolu jsou formy navázání diplomatických styků, oficiální návštěvy představitelů státu v zahraničí, diplomatická přijetí, mezinárodní porady, konference, kongresy, účast na činnosti mezinárodních organizací, diplomatická korespondence a způsob jejího předávání, pořadí a přednosti, státní symboly, projevy úcty vysokým představitelům státu, řády a vyznamenání a také oslovování oficiálních osobností a oficiálních představitelů.83 V této kapitole se zabývám především propojenosti mexického diplomatického protokolu

s Vídeňskou

úmluvou,

výsadami

a

imunitami

diplomatických

a

nediplomatických misí, akreditací personálu diplomatických a konzulárních misí, státními návštěvami, státními symboly, řády a vyznamenáními, atd. V současné době je v Mexiku přítomno více než 4000 členů diplomatického a konzulárního sboru a mezinárodních orgánů se sídlem nebo zastoupením v Mexiku, kteří poskytují služby v 79 diplomatických misích, 41 konzulátech a 37 úřadech mezinárodních orgánů.84

5.1. Mexiko a Vídeňská úmluva Diplomatický protokol Mexika se řídí normami ustanovenými ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích85 a ve Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích86. Obě úmluvy jasně vymezují pravidla mexické diplomatické aktivity.87 Vídeňská úmluva o diplomatických stycích upravuje problematiku tzv. tradiční diplomacie. Tedy postavení stálých diplomatických úřadů neboli diplomatických misí. Úmluva se skládá ze dvou základních částí. První část se vztahuje k funkcím diplomatických misí a k jejich personálu, druhá k výsadám a imunitám misí a personálu. 83

GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 163-164 84 Dirección General de Protocolo; Secretaría de Relaciones Exteriores de México; Guía de Protocolo; 2006; Str. 1-2 85 Od 18. dubna 1961, vstoupila v platnost 25.4.1964 86 Od 24. Dubna 1963 87 Dirección General de Protocolo; Secretaría de Relaciones Exteriores de México; Guía de Protocolo; 2006; Str. 1-2

53

Dále Vídeňská úmluva upravila jednotný název pro stálá diplomatická zastoupení a to „diplomatická mise“ a vedoucí těchto úřadů rozdělila do tří tříd: a.) Velvyslanci nebo nunciové pověření u hlav států a jiní šéfové misí v rovnocenné hodnosti; b.) Vyslanci, ministři a internunciové pověření u hlav států; c.) Chargé d´affaires pověření u ministrů zahraničních věcí.88

5.2.

Diplomatické mise

Spojené státy mexické mají diplomatické zastoupení v 75 státech světa. Mexická velvyslanectví se nacházejí v Německu, Angole, Saudské Arábii, Argentině, Alžírsku, Austrálii, Rakousku, Belgii, Belize, Bolívii, Brazílii, Chile, Kanadě, Číně, Kolumbii, Koreji, Kostarice, na Kubě, v Dánsku, Ekvádoru, Egyptě, El Salvadoru, Španělsku, USA, Etiopii, na Filipínách, v Rusku, Finsku, Francii, Řecku, Guatemale, Guyaně, na Haiti, v Hondurasu, Maďarsku, Indii, Indonésii, Íránu, Irsku, Izraeli, Itálii, na Jamajce, v Japonsku, Keně, Libanonu, Malajsii, Maroku, Nikaragui, Nigérii, na Novém Zélandě, v Panamě, Nizozemí, Pákistánu, Paraguaji, Peru, Polsku, Portugalsku, ve Velké Británii, v České republice, Dominikánské republice, Rumunsku, Svaté Lucii, Vatikánu, Srbsku, Singapuru, Jihoafrické republice, ve Švýcarsku, v Thajsku, v Trinidad a Tobagu, Turecku, na Ukrajině, Uruguaji, Venezuele a ve Vietnamu.89 Naproti tomu má v současné době v Mexiku v diplomatických misích zastoupení 79 států plus evropská a palestinská delegace. Všechna velvyslanectví v Mexiku se nacházejí v hlavním městě Ciudad de México a to převážně v jeho severozápadní části. Zahraniční velvyslanectví v Mexiku reprezentují své země a pracují především na rozvoji politických a ekonomických vazeb mezi Mexikem a jejich vlastními zeměmi. Většina velvyslanectví má úřední hodiny pouze od 9:00 do 14:00 případně do 15:00. V Mexiku se nacházejí velvyslanectví následujících zemí: Alžírska, Angoly, Argentiny, Austrálie, Rakouska, Ázerbájdžánu, Belgie, Haiti, Hondurasu, Indie, Indonésie, Irska, Izraele, Itálie, Jamajky, Japonska, Belize, Brazílie, Bulharska, Kanady, Chile, Číny, 88

GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 173-174 89 Secretaría de Relaciones Exteriores, Directorio Embajadas; http://www.sre.gob.mx/acerca/directorio/embajadas/dirembajadas.htm

54

Kolumbie, Kostariky, Kuby, Kypru, České Republiky, Dánska, Ekvádoru, El Salvadoru, Finska, Francie, Německa, Řecka, Grónska, Guatemaly, Velké Británie, USA, Uruguaje, Venezuely, Vietnamu, Západní Sahary, Libanonu, Malajsie, Maroka, Nizozemí, Nového Zélandu, Nikaragui, Norska, Pákistánu, Peru, Filipín, Portugalska, Rumunska, Ruska, Saudské Arábie, Srbska, Jihoafrické republiky, Jižní Koreji, Švédska, Švýcarska, Taiwanu, Thajska, Ukrajiny, Maďarska, Dominikánské republiky, Španělska, Íránu, Iráku, Bolívie, Nigérie, Panamy, Paraguaje, Polska, africké republiky Cote D´Ivoire, Egypta, Turecka, Korejské lidově demokratické republiky a Vatikánu.90

5.3.

Konzulární mise

Mexiko má v zahraničí 2 generální konzuláty – ve Velké Británii a ve Washingtonu; 2 vicekonzuláty – ve Štrasburku a na Taiwanu; a 72 konzulátů – ve městech Albuquerque, Guayaquil, Presidio, Anchorage, Hong Kong, Quetzaltenango, Atlanta, Houston, Raleigh, Austin, Indianápolis, Río de Janeiro, Barcelona, Kansas City, Sacramento, Boise, Laredo, Saint Paul, Boston, Las Vegas, Salt Lake City, Brownsville, Leamington, San Antonio, Calexico, Little Rock, San Bernardino, Calgary, Los Ángeles, San Diego, Chicago, McAllen, San Francisco, Dallas, Miami, San José, Del Río, Milán, San Juan, Denver, Montreal, San Pedro Sula, Detroit, Nogales, Santa Ana, Douglas, New Orleans, Sao Paulo, Dubai, New York, Seattle, Eagle Pass, Omaha, Shanghai, El Paso, Orlando, Sidney, Filadelphia, Oxnard, Tecun Uman, Frankfurt, Palestina, Fresno, Toronto, Phoenix, Tucson, Guangzhou, Portland, Vancouver, Guatemala, Porto Alegre a Yuma. 91 Ve Spojených státech mexických má konzulární zastoupení 75 zemí – Německo, Argentina, Austrálie, Rakousko, Belgie, Belize, Brazílie, Chile, Kanada, Čína, Botswana, Kolumbie, Kypr, Kostarika, Kuba, Dánsko, Chorvatsko, Ekvádor, El Salvador, Španělsko, USA, Etiopie, Estonsko, Filipíny, Rusko, Finsko, Francie, Gambie, Řecko, Guatemala, Haiti, Honduras, Maďarsko, Indie, Indonésie, Island, Izrael, Itálie, Japonsko, Jordánsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Libanon, Malajsie, Monako, 90

Secretaría de Relaciones Exteriores; Representaciones Diplomáticas Acreditadas en México; http://www.sre.gob.mx/acreditadas/; Solutions abroad; Foreign Embassies in Mexico; http://www.solutionsabroad.com/en/travel/travelcategory/foreign-embassies-in-mexico.html 91 Secretaría de Relaciones Exteriores, Directorio Consulados; http://www.sre.gob.mx/acerca/directorio/consulados/dirconsulados.htm

55

Mongolsko, Nepál, Nikaragua, Norsko, Nizozemí, Panama, Paraguay, Peru, Polsko, Portugalsko, Velká Británie, Česká Republika, Konžská republika, Slovensko, Srbsko, Rumunsko, Senegal, Singapur, Jihoafrická republika, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Tunisko, Uruguay, Venezuela, Lucembursko a Madagaskar.92

5.4. Výsady a imunity Udělení výsad a imunit vyplývá z akreditace, již mexická vláda uděluje osazenstvu zahraničních misí, a to v plném souladu s Vídeňskými úmluvami o diplomatických a o konzulárních stycích. Pro konzuláty a jejich členy se také uplatňují konzulární úmluvy bilaterálního charakteru, podepsané Mexikem. Diplomatické mise a konzulární úřady, které nejsou součástí Vídeňské úmluvy, mohou uplatňovat některé výsady a imunity na základě zásady reciprocity. Akreditace imunit a výsad členů mezinárodních orgánů se uplatňuje v souladu s ustanoveními v dohodách uzavřených mezi mexickou vládou a konkrétními orgány. V části o fiskálních93 výsadách se naskytují podrobné informace o podmínkách a formalitách, jež musí být splněny pro vyžádání a projednání fiskálních výhod, které uděluje mexická vláda zahraničním misím, jakož i jejich akreditovanému personálu. V souladu se články 47 a 72 Vídeňských úmluv o diplomatických a konzulárních stycích, mexická vláda nediskriminuje žádnou ze zemí v uplatňování restriktivních kritérií nebo ve výhodnějších dohodách než je základ zásady reciprocity.94 V preambuli Vídeňské úmluvy je účel výsad a imunit formulován takto: „Státy si uvědomují, že účelem výsad a imunit není prospěch jednotlivce, nýbrž zajištění účinného výkonu funkcí diplomatických misí“.95

92

Secretaría de Relaciones Exteriores; Representaciones Diplomáticas Acreditadas en México; http://www.sre.gob.mx/acreditadas/ 93 Fiskální politika – ekonomická politika vyjadřující využití státních finančních opatření k podněcujícím zásahům státu do kap. Ekonomiky, charakteristických pro státně monopolistický kapitál. Těmito zásahy se má ovlivňovat dynamika celkové produkce, národního důchodu, zaměstnanosti, spotřeby a investic pomocí daní, státního úvěru a státních výdajů. 94 Dirección General de Protocolo; Secretaría de Relaciones Exteriores de México; Guía de Protocolo; 2006; Str. 1-2

56

5.4.1. Výsady a imunity diplomatických a stálých misí v Mexiku96 Mexický stát poskytuje diplomatickým misím následující výsady a imunity: 1. nedotknutelnost jejích místností97. Orgány přijímajícího státu nesmí do místností diplomatické mise vstoupit ani v krajním případě (např. požár). Případný vstup smí schválit pouze vedoucí mise. S tímto právem je také spojena povinnost přijímajícího státu (v tomto případě Mexika) poskytnout diplomatické misi ochranu.98 Nedotknutelnost se vztahuje také na soukromé obydlí diplomata, na jeho písemnosti, korespondenci a majetek. 2. diplomatická pošta nesmí být ze strany přijímající země zadržena ani otevřena. Diplomatická mise má právo na svobodné spojení s orgány svého státu k oficiálním účelům. Pro takovéto spojení se nejčastěji využívá diplomatický kurýr. 3. diplomatický kurýr je osobně nedotknutelný a diplomatické zavazadlo musí být vyjmuto z prohlídky. Zavazadlo však může být zkoumáno přístrojem k vyhledávání výbušnin, kovů nebo drog. 4. vynětí z jurisdikce představuje pouze zvláštní výjimku určitým osobám. 5. osvobození od všech daní a dávek platí pro všechny diplomatické mise a její vedoucí. 6. diplomat je osvobozen od daní a dávek v přijímajícím státě. Toto osvobození se nevztahuje na nepřímé daně a např. na daň z nemovitostí. 7. na členy rodiny diplomata se vztahují všechny uvedené výsady a imunity, pokud jsou členové rodiny součástí jeho domácnosti.

95

GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 185-186 96 Dirección General de Protocolo; Secretaría de Relaciones Exteriores de México; Guía de Protocolo; 2006; GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 185-190 97 Právo na nedotknutelnost místností diplomatické mise je zároveň nejstarším a nejvýznamnějším právem diplomatické mise 98 Přijímající stát má zvláštní povinnost podniknout všechna opatření k ochraně místností mise před jakýmkoli vniknutím nebo poškozením. Opatření musí zabránit jakémukoli narušení klidu mise nebo její důstojnosti.

57

5.4.2. Konzulární výsady a imunity „Vídeňská úmluva o konzulárních stycích obsahuje shodná nebo obdobná ustanovení s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích týkajících se: usnadnění výkonu funkcí úřadu, používání státní vlajky a státního znaku, umístění, daňového osvobození místností, svobody pohybu konzulárního úřadu, svobody spojení včetně spojení prostřednictvím kurýra, spojení s orgány přijímajícího státu a vybíraných poplatků a dávek.“99 Výsady a imunity personálu konzulárních úřadů se v některých bodech odlišují od výsad a

imunit

diplomatických

misí.

Podstatným rozdílem

je přístup

k nedotknutelnosti. Podle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích je z nedotknutelnosti konzulárních úředníků vyňat „těžký zločin“. „Těžký zločin“ však v úmluvě není specifikován. Rozdíl je také ve vynětí z jurisdikce konzulárních úředníků a konzulárních zaměstnanců. Vznětí z jurisdikce se v tomto případě vztahuje pouze na „úkony prováděné při výkonu konzulárních funkcí“. Také se nevztahuje na škody způsobené v přijímajícím státě vozidlem, lodí nebo letadlem. Diplomatický zástupce není povinen vypovídat jako svědek. Všichni členové personálu konzulárního úřadu však mohou být vyzváni k výpovědi během soudního nebo správního řízení.100

5.5.

Akreditace personálu diplomatických a

konzulárních misí101 Akreditací je myšleno pověření tituláře v přijímajícím státě k vykonávání mise. Například tedy Spojené státy mexické pověří českého diplomata, který o to požádá, k vykonávání funkce šéfa diplomatické mise na Velvyslanectví České republiky v Ciudad de México. V této kapitole je popsáno, jakým způsobem udělení probíhá u 99

GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 198 100 Dirección General de Protocolo; Secretaría de Relaciones Exteriores de México; Guía de Protocolo; 2006; GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008, s. 198 101 Dirección General de Protocolo; Secretaría de Relaciones Exteriores de México; Guía de Protocolo; 2006; Str. 3

58

personálu diplomatických a konzulárních misí a mezinárodních orgánů, a také jak probíhá příjezd vedoucího mise.

5.5.1. Vedoucí mise - Žádost a udělení souhlasu Žádost o souhlas (tzv. agrément102) pro nového vedoucího mise, tj. velvyslance (Jefe de Misión) se uskutečňuje prostřednictvím rozhovoru, osobního dopisu a formální103 nebo verbální nóty104, které doručí osobně velvyslanec, který právě končí svoji misi, nebo chargé d´affaires (Encargado de Negocios) a to protokolárnímu generálnímu zmocněnci Ministerstva zahraničních věcí. Velvyslanci mohou žádost o souhlas předložit na mexické ambasádě ve městě rezidence velvyslance nebo prostřednictvím mexické ambasády v zemi žadatele. Odpověď na žádosti o souhlasech probíhají stejnou formou jako realizace žádosti. Je – li titulář v přijímajícím státě pověřen misí, znamená to, že získal akreditaci.

5.5.2. Příjezd vedoucího mise Příjezd nového vedoucího mise do Ciudad de México musí být ohlášen velvyslanectvím na Diplomatickém protokolu Ministerstva zahraničních věcí (Dirección General de Protocolo) prostřednictvím verbální nóty s minimálním předstihem 48 hodin. Vedoucí mise je vždy vybaven tzv. pověřovacími listinami (Cartas Credenciales). Jejich originál je určen hlavě přijímajícího státu. Kopie představí vedoucí mise vedoucímu Diplomatického protokolu na Ministerstvu zahraničních věcí Mexika. Předložením pověřovacích listin získává velvyslanec pravomoc k vykonávání úřadu ve všech oficiálních aktivitách, kromě těch, které předpokládají přítomnost prezidenta republiky. Ceremonie předávání pověřovacích listin prezidentu republiky se uskutečňuje osobní audiencí. Obvykle se koná v oficiálním sídle105 prezidenta Mexika a příležitostně v Salónu velvyslanců v Národním paláci.

102

Agrément = souhlas přijímajícího státu s osobou vedoucího mise Formální nóta – dopis vedoucího zastupitelského úřadu jinému vedoucímu zastupitelského úřadu v 1. osobě, podepisuje se, všechny ceremoniální náležitosti, ale používá se málo 104 Verbální nóta – sdělení instituce instituci ve 3. osobě, jen razítko bez podpisu 105 Sídlo prezidenta Mexika se nazývá Residencia Oficial de Los Pinos (v současné době prezidentem Lic. Felipe Calderón Hinojosa) 103

59

Ještě před představením kopie pověřovacích listin musí být vedoucí mise zapsán do rejstříku šéfů misí. Za tímto účelem předá šéf mise vedoucímu diplomatického protokolu podepsaný formulář (viz příloha) a verbální nótu parafovanou chargé d´affaires, stejně jako pas, statistické migrační formality, dvě malé barevné fotografie zpředu – a to jak od tituláře, tak od jeho podřízených- a dva podpisové vzory.

5.5.3. Akreditace zbylého personálu diplomatických a konzulárních misí a mezinárodních orgánů Diplomatický protokol Ministerstva zahraničních věcí musí být informováno o příjezdu nebo o uzavření pracovního poměru s každým členem personálu, který bude poskytovat své služby v misi, na konzulátech nebo na úřadech mezinárodních orgánů, a to nejpozději 30 dní předem, prostřednictvím verbální nóty parafované vedoucím mise. K nótě se připojuje pas, statistické migrační formality, akreditační formulář (viz příloha) podepsaný uchazečem a vedoucím mise, dvě malé barevné fotografie zpředu a to jak od uchazeče, tak od jeho podřízených. V případě funkcionářů, kteří jsou během nepřítomnosti tituláře pověřeni zasíláním nót diplomatické kanceláři (Cancillería), se připojí ještě podpisové vzory. Stejně se bude postupovat v případě konzulárních funkcionářů. Ministerstvo zahraničních věcí začne uvažovat o akreditaci nebo o registraci zahraničního personálu, splní-li žadatel následující podmínky: a.) Musí být plnoletý b.) Musí být držitelem platného pasu (diplomatického, oficiálního, nebo služebního) c.) Musí být držitelem víza typu: D-1. Diplomatičtí zástupci, konzulární funkcionáři – držitelé diplomatického nebo konzulárního pasu a funkcionáři mezinárodních orgánů – držitelé červeného Laissez Passer

60

O-1. Administrativní a technický personál diplomatických misí a konzulárních úřadů - držitelé oficiálního nebo služebního pasu a úřady mezinárodních orgánů – držitelů modrého Laissez Passer S-1. V případě služebního personálu mise, nebo domácího personálu se služebním nebo obyčejným pasem Pro porozumění bych ráda přiblížila jednotlivé funkce personálu misí: Diplomatický personál „zahrnuje všechny diplomaty (kromě velvyslance), bez ohledu na jejich pracovní zařazení (tiskový, ekonomický, politický aj.).“106 Administrativní a technický personál – tvoří ho nediplomatičtí pracovníci, kteří jsou součástí diplomatické mise; např. sekretářka, ekonom, tlumočník, pracovníci obchodního a kulturního oddělení, atd.107 Služební personál – patří sem ti pracovníci, kteří nejsou členy personálu, ale kteří jsou v domácích službách mise (např. uklízečky, zahradník, atp.). Služební personál zaměstnává vysílající stát.108 Soukromá služební osoba „je osoba zaměstnaná v domácích službách člena mise, který ji také platí. Tuto osobu nevysílá ani nezaměstnává vysílající stát.“109

5.6.

Nejčastější prohřešky diplomatů

Diplomatický protokol udává diplomatům mnoho předpisů a pravidel, které mají dodržovat, ve skutečnosti se však i v diplomatické praxi stává, že diplomaté se dopustí nějakých přestupků nebo více či méně závažných prohřešků. Diplomaté si jsou vědomi svých diplomatických imunit a tak se může stát, že toho někteří z nich využijí nebo zneužijí.

106

GULLOVÁ, 2006, s. 178 107 GULLOVÁ, 2006, s. 178 108 GULLOVÁ, 2006, s. 179 109 GULLOVÁ, 2006, s. 179

S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica;

61

Mezi nejčastější prohřešky diplomatů patří porušování dopravních předpisů, špatné parkování, překračování povolené rychlosti jízdy a někdy dokonce řízení automobilu po požití alkoholu. S těmito přestupky následně souvisí neplacení pokut včas nebo v horším případě vůbec. Častým prohřeškem je také opilost během oficiálních společenských setkání. Dalšími častými prohřešky diplomatů jsou negativní výroky diplomatů vyjádřené proti hostitelské zemi, národu či vládě, dále uplácení, praní peněz, sňatkové podvody, obchodování s kradeným zbožím a například držení drog třídy B110.111 Nejčastěji se diplomatických prohřešků dopouštějí především Afričané. V článku publikovaném na webovém serveru Neviditelný pes USA: Parkování a pokutování byl zveřejněn seznam třinácti zemí, jejichž diplomaté zaznamenali největší počet prohřešků. Všechny tyto země prošly autoritativní etapou vývoje, žádná země neodpovídá definici konsolidované demokracie112. Ve své rodné zemi, by si většina z občanů podobné jednání nedovolila, protože by jim hrozily vysoké právní postihy – režim by jim dal jasně najevo, že tudy cesta nevede. Pokud však potrestání vyšší mocí nehrozí, mají tito lidé tendenci jednat, podle hesla: Co není trestáno, je dovoleno. Výčet výše zmíněných třinácti zemí je následující: Kuvajt, Egypt, Čad, Súdán, Bulharsko, Mozambik, Albánie, Angola, Senegal, Sýrie, Etiopie, Nigérie a Pákistán.113

5.7. Kongresy, veletrhy, konference a výstavy Kongresy114, veletrhy, konference a výstavy mají v Mexiku silnou tradici. V současné době je na ně kladen velký důraz, účastní se jich snad všechny velké firmy a také mnoho středních a malých firem. Jsou pokládány za silný marketingový prvek, 110

Drogy třídy B – tvrdé drogy

111

Hansard; Diplomats;

http://hansard.millbanksystems.com/written_answers/1994/apr/14/diplomats#column_271w; Indian Express; Britain brings out list of crimes by foreign diplomats; rok 2006; http://www.indianexpress.com/news/britain-brings-out-list-of-crimes-by-foreign/8670/ 112

Pravidelné konání svobodných voleb, existence právního státu a dodržování ústavy všemi státními institucemi, ochrana lidských práv a svobod, neexistence diskriminační politiky vůči menšinám. 113 O právu a společnosti; http://opravu.blogspot.com/2007/10/vztah-mezi-polickkm-uspodnmprvem.html 114 Kongres = sjezd (setkání) vědeckých pracovníků a dalších odborníků - neboli vědecká konference či sympózium; také - shromáždění diplomatických zástupců k řešení závažných otázek nebo sporů (např. Vídeňský kongres)

62

neboť umožňují navazovat kontakty s významnými dodavateli a odběrateli specifických odvětví a představit zde nové produkty, technologie, a vědecké poznatky. Každoročně se v Mexiku konají tisíce takovýchto akcí, které stále více nabývají na významu. Konají se především v hlavních městech spolkových států Mexika. Každý rok v Mexiku proběhne více než 2.446 veletrhů a 7.150115 kongresů a další tisíce výstav a konferencí.116 Ze studie117 zpracované v roce 2002 Ministerstvem cestovního ruchu Mexika vyšly najevo následující skutečnosti: 79% všech účastníků kongresů byli předchozí rok Mexičané, 21% účastníci ze zahraničí; poptávka byla z 88% národního původu a z 12% mezinárodního (především z USA); nejvíce kongresů se konalo v přímořských centrech – 45% (Acapulco, Cancún, Huatulco, Veracruz, Puerto Vallarta, Mazatlán, Manzanillo), 23% všech kongresů se konalo ve velkých městech (Ciudad de México, Guadalajara, León, Mérida, Monterrey, Puebla), 20% ve středních městech (Toluca, Aquascalientes, Chihuahua, San Luis Potosí), 10% v menších a městech a 2% v pohraničí (Ciudad Juarez, Tijuana).118 V roce 2009 se v Mexiku jako každý jiný rok uskuteční spousta veletrhů a výstav a to z různých oblastí. Mezi nejznámější veletrhy a výstavy bezpochyby patří: v oblasti módy (INTERMODA 2009), dekorace a kresby (ESPACIO), nábytek (Magna Exposición Mueblera, EXPOPROMUEBLE), obchodní veletrh pro přední podniky (EXPO COMM MÉXICO 2009), papírnictví (FERIA NACIONAL DE ESCOLARES Y OFICINAS), výstava nemovitostí (EXPO DESARROLLO INMOBILIARIO), oblast školství a výuky (EXPO PROVEEDORES PARA ESCUELAS), bezpečnost práce, hygiena a zdraví na pracovišti (MÉXICO SAFETY EXPO 2009), nové a inovativní technologie, elektřina (EXPO SEGURIDAD MÉXICO 2009, EXPO ELÉCTRICA), současné umění (ZONA MACO 2009), veletrhy s výrobky pro děti, hračky (EXPO CHIQUITINES, EXPOSICION LATINOAMERICA DE JUEGOS DE AZAR, EXPO MASCOTAS, EXPO MASCOTAS 2DA EDICIÓN), reklamní veletrh (EXPO PUBLÍCITAS),

potravinářství

(ALIMENTARIA MÉXICO),

115

stavební

průmysl

Počítají se pouze kongresy s více než 50 účastníky Secretaría de Turismo; http://www.sectur.gob.mx/index.jsp; Asociación Nacional de Ferias y Fiestas Populares Mexicanas; http://www.asonafe.com.mx/asonafe.swf 117 Estudio Estratégico de Viabilidad del Segmento de Congresos y Convenciones – Studie o kongresech s více než 50 účastníky. 118 Secretaría de Turismo; http://www.sectur.gob.mx/index.jsp 116

63

(CONCRETO LATINOAMERICA, EXPO CIHAC 2009), obalové techniky (EXPO PACK MÉXICO), logistika (EXPO LOGÍSTICA), franšíza (EL SALON DE LA FRANQUICIA 2009), sítotiskový průmysl (FESPA MEXICO WORLD EXPO 2009), oblast hotelového průmyslu, restaurací a pohostinství (ABASTUR), veletrh krásy (EXPO BEAUTY SHOW), protipožární veletrh (EXPO FIRE MEXICO), dům a bydlení (EXPO TU CASA TOTAL) a mnoho dalších.119

5.8. Diplomatické styky Mexiko – Česká republika120 Diplomatické styky mezi Mexikem a Československem byly navázány v roce 1922. První československý diplomatický zástupce v Mexiku odevzdal své pověřovací listiny 20. Července 1922. Usnesením československé vlády z října 1927 byl tehdejší generální konzulát v Mexiku přeměněn na vyslanectví, čímž byl definitivně potvrzen diplomatický charakter našeho zastoupení v Mexiku. Po 15. březnu 1939 byly diplomatické styky přerušeny a československé vyslanectví v Mexiku bylo odevzdáno Němcům. K obnovení styků došlo na základě československo-mexické deklarace z března 1942. V červnu 1959 byla diplomatická zastoupení obou zemí povýšena na úroveň velvyslanectví. Po rozdělení ČSFR uznala mexická vláda dne 1. ledna 1993 samostatnou Českou republiku jako nástupnický stát ČSFR a navázala s ní diplomatické styky. V říjnu 1993 zahájil svou činnost honorární konzulát České republiky v Guadalajaře a v březnu 1997 honorární konzulát v Monterrey. Velvyslancem České republiky v Mexiku je Ing. Jiří Havlík (kopie pověřovacích listin předal a úřadu se ujal 7. 2. 2008), velvyslancem Mexika v České republiky je José Luis Bernal Rodríguez (od 10. 9. 2007). V současnosti má Česká republika v Mexiku čtyři zastupitelské úřady – Velvyslanectví ČR v hlavním městě, Honorární konzulát v Tijuaně, Honorární konzulát v Monterrey a Honorární konzulát v Guadalajaře.121

119

Asociación International de Ferias de América; http://www.afida.org/index.cfm?doc=filtrar_busqueda&txtEvento=&cmbPais=mx&cmbAsociado=&cmb Sector=0&cmbFechaIni=0&cmbFechaFin=0 120 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky; http://www.mzv.cz/

64

Závěr Mexiko je nejen krásnou zemí, s bohatou historií a s rozmanitou přírodou. Pokud se na Mexiko zaměříme z ekonomického hlediska, je rovněž významnou součástí světového trhu v oblasti nerostných surovin i v oblasti výroby a poskytuje spoustu obchodních příležitosti. Jednou z podmínek úspěchu na poli mezinárodního obchodu je znalost místních protokolů, především obchodního a diplomatického, které poskytují "záchytné body" v přístupu k lidem, kteří mohou zásadně ovlivnit následující průběh naší spolupráce a významně tak ovlivnit naše obchodní strategie. Cílem mé práce bylo přiblížit obchodní a diplomatický protokol Mexika do té míry, aby mohl sloužit jako komplexní "návod" v rámci mezinárodních jednání pro ty, kteří dosud nepřišli s místními zvyklostmi a normami v Mexiku do styku, a chtějí své dosavadní znalosti prohloubit. Hlavním cílem mé práce bylo představit jednotlivé složky vybraných mexických protokolů a zasadit je do kontextu s geografickými, kulturními a historickými souvislostmi, a to za pomoci české, mexické i jiné zahraniční literatury. Nejprve jsem představila základní pojmy důležité pro pochopení mé práce, poté přiblížila fungování obchodního protokolu, a zároveň jsem představila kriteria profesora Hofstedeho, která jsou obecně uznávanými kritérii v oblasti mezinárodního obchodu. Věnovala jsem se také jednotlivým složkám státního protokolu a protokolu diplomatickému. Diplomatický protokol Mexika se řídí Vídeňskou dohodou, a řídí se tedy stejnými pravidly jako většina evropských zemí. Mexiko je však velice rozlehlá země, a proto jsem vzala v potaz i místní zvyklosti jednotlivých částí Mexika, které mohou pomoci pochopit lépe místní pravidla. Pokusila jsem se přinést vhled do oblasti obchodního a diplomatického protokolu Mexika, přičemž jsem vzala v potaz místní specifické normy, pravidla a podmínky. Znalost pravidel, které tyto protokoly zahrnují, může být velice důležitá (nejen) pro obchodní jednání v Mexiku, a proto je třeba mít tato pravidla na vědomí, abychom se vyhnuli nepříjemným situacím vzniklým na základě neznalosti daných pravidel a také zbytečného neúspěchu během obchodních jednání.

121

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky; http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/mexiko/kontaktni_cesky_urad/index.html

65

Seznam použité literatury: 1. BUREŠOVÁ, A.; Diplomová práce – Vliv kultury na politiku Mexika; VŠE; Praha; 2006 2. CAISTOR, N., DOULTON, M., aj.; Mexiko – společník cestovatele; 2005 3. ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD; Malá československá encyklopedie;D-CH; Academia; 1985 4. Dirección General de Protocolo; Secretaría de Relaciones Exteriores de México; Guía de Protocolo; Visitas a México de mandatarios extranjeros; 2006 5. ESCLAPEZ, C.; Protocolo y Comunicacion en la Empresa y los Negocios; FC Editorial; 2005 6. GULLOVÁ, S., MÜLLEROVÁ, F.; Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol; Oeconomica; 2008 7. HOEFSTEDE, G.; Kultury a organizace: software lidské mysli: spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití; Praha: Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, 1999 8. MCKINNISS, C., Natella, A.; Business in Mexico: Managerial Behavior, Protocol, and Etiquette; Haworth Press; 1997 9. MONFERRER, B., E.; Protocolo empresarial; Universitat Jaume I.; 2006/2007 10. ZAMYKALOVÁ, M.; Mezinárodní obchodní jednání; Professional Publishing; 2003 11. Asociación International de Ferias de América; http://www.afida.org/index.cfm?doc=filtrar_busqueda&txtEvento=&cmbPais= mx&cmbAsociado=&cmbSector=0&cmbFechaIni=0&cmbFechaFin=0 12. Asociación Nacional de Ferias y Fiestas Populares Mexicanas; http://www.asonafe.com.mx/asonafe.swf/ 13. Atlas of Mexico; http://www.lib.utexas.edu/maps/atlas_mexico/states_and_capitals.jpg/ 14. Consulado

General

de

México

en

Atlanta;

Noticiero

http://www.consulmexatlanta.org/ 15. Country Studies; Government Structure of Mexico; http://countrystudies.us/mexico/82.htm 16. Culture Crossing; http://www.culturecrossing.net/basics_business_student.php?id=134 66

Consular;

17. Export.cz; Teritoriální informace; http://www.export.cz/exportcz/Teritori%C3%A1ln%C3%ADinformaceDB/Deta ilinformacest%C3%A1tuDB/tabid/91/Default.aspx?GROUP=2&CNTR=136 18. Geert Hofstede - Cultural Dimensions; http://www.geert-hofstede.com/ 19. Gobernación del Estado Zulia; Definiciones breve; http://www.gobernaciondelzulia.gov.ve/ 20. Hansard; Diplomats; http://hansard.millbanksystems.com/written_answers/1994/apr/14/diplomats#col umn_271w/ 21. Historia de la Bandera Nacional; http://www.grito-independenciamexico.com/historia-bandera-escudo-mexico.php 22. Indian Express; Britain brings out list of crimes by foreign diplomats; rok 2006; http://www.indianexpress.com/news/britain-brings-out-list-of-crimes-byforeign/8670/ 23. Military decorations of Mexico; http://dic.academic.ru/dic.nsf/enwiki/4560655 24. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky; http://www.mzv.cz/ 25. Občanský Institut; http://obcinst.cz/cs/SVOBODNA-SPOLECNOSTINDIVIDUALNI-SVEDOMI-POLITICKA-ORTODOXIE-A-REPRESE-c587/ 26. O právu a společnosti; http://opravu.blogspot.com/2007/10/vztah-mezipolickkm-uspodnm-prvem.html 27. Orders, Decorations and Medals of Mexico; http://www.jeanpaulleblanc.com/Mexico.htm 28. Protocolo y Etiqueta; http://www.protocolo.org/ 29. Secretaría de Turismo; http://www.sectur.gob.mx/index.jsp 30. Secretaría de Relaciones Exteriores, Directorio Consulados; http://www.sre.gob.mx/acerca/directorio/consulados/dirconsulados.htm 31. Secretaría de Relaciones Exteriores, Directorio Embajadas; http://www.sre.gob.mx/acerca/directorio/embajadas/dirembajadas.htm 32. Secretaría de Relaciones Exteriores; Representaciones Diplomáticas Acreditadas en México; http://www.sre.gob.mx/acreditadas/ 33. Senado de la República Mexicana; http://www.senado.gob.mx/ 34. Solutions abroad; Foreign Embassies in Mexico; http://www.solutionsabroad.com/en/travel/travel-category/foreign-embassies-inmexico.html 67

35. Wikipedia; Flag of Mexico; znak (obrázky); http://cs.wikipedia.org/wiki/Mexick%C3%A1_vlajka

Seznam grafů Graf 1: Kulturní dimenze Mexika Graf 2: Kulturní dimenze zemí Latinské Ameriky - průměr

Seznam obrázků Obrázek 1: Vizitka firmy na vrtání studní……………………………………..25 Obrázek 2: Příklad mexické vizitky……………………………………………25 Obrázek 3: Vizitka českého honorárního konzula z Konzulátu ČR, Guadalajara, Mexiko………………………………………………………………………….25 Obrázek 4: Vizitka Třetího tajemníka Velvyslanectví ČR, Ciudad de México, Mexiko………………………………………………………………………….25 Obrázek 5: Francouzský a anglický způsob zasedacího pořádku………………33 Obrázek 6: Způsob zasedacího pořádku- typ po směru hodinových ručiček…..33 Obrázek 7: Kartesiánský způsob……………………………………………….33 Obrázek 8: Návrh uspořádání servírovací řady………………………………...35 Obrázek 9: Mapa Mexika………………………………………………………37 Obrázek 10: Mexická vlajka……………………………………………………50 Obrázek 11: Mexický znak, pečeť……………………………………………...51 Obrázek 12: Řád aztéckého orla……………………………………………….52

68

Příloha 1 – Mapa Mexika122

122

69

Příloha 2 – Pozvánka Mexického generálního konzulátu123 PROGRAMA CULTURAL Y DE ACTIVACION FISICA (ANTES PLAN VACACIONAL) El Consulado General de México invita a que en este período vacacional, los niños mexicanos o de origen mexicano residentes en Estados Unidos participen en el Programa de Actividades Recreativas, Culturales y de Activación Física 2004 (antes Plan Vacacional). Como en años anteriores, este programa cuenta con la participación de profesores mexicanos capacitados por la Comisión Nacional de Cultura Física y Deporte (CONADE) quienes fomentarán las tradiciones y costumbres mexicanas entre los niños de la comunidad, a través de juegos tradicionales, actividades recreativas y deportivas. En 2004 el programa se llevará a cabo con el apoyo de las siguientes instituciones: ATLANTA Iglesia Católica “Immaculate Heart of Mary”

Fecha:

3 de julio al 30 de julio

Horario:

8:00 am a las 3:00 pm.

Dirección:

2855 Briarcliff Rd., Atlanta, Georgia, 30329. (404) 636-1418.

Teléfono:

BIRMINGHAM “Birmingham City Schools”

Fecha: Horario:

1ro de julio al 30 de julio 8:00 am a la 1:30 pm.

Dirección: 2015 Park Place North, Birmingham, Alabama, 35203; Tel. (205) 231-4758. 123

Consulado General de México en Atlanta; Noticiero Consular; http://www.consulmexatlanta.org/

70

Příloha 3 – Mexická hymna124

Text hymny Originální (španělský) a anglický text mexické hymny: Coro:

Refrén:

Mexicanos, al grito de el acero aprestad y el Y retiemble en sus centros la al sonoro rugir del ¡Y retiemble en sus centros la al sonoro rugir del cañón!

Mexicans, at the cry of war, make ready the steel and the steed, and may the earth tremble at its centers at the resounding roar of the cannon. And may the earth tremble at its centers at the resounding roar of the cannon!

guerra bridón. Tierra, cañón. Tierra,

První sloka:

Estrofa I: Ciña ¡oh Patria! tus sienes de oliva de la paz el arcángel divino, que en el cielo tu eterno destino por el dedo de Dios se escribió. Mas si osare un extraño enemigo profanar con su planta tu suelo, piensa ¡oh Patria querida! que el cielo un soldado en cada hijo te dio.

Let gird, oh Fatherland, your brow with olive by the divine archangel of peace, for in heaven your eternal destiny was written by the finger of God. But if some enemy outlander should dare to profane your ground with his step, think, oh beloved country, that heaven has given you a soldier in every son.

Estrofa V:

Pátá sloka:

¡Guerra, guerra sin tregua al que intente De la patria manchar los blasones! ¡Guerra, guerra! Los patrios pendones En las olas de sangre empapad. ¡Guerra, guerra! En el monte, en el valle Los cañones horrísonos truenen, Y los ecos sonoros resuenen Con las voces de ¡Unión! ¡Libertad!

War, war without quarter to any who dare to tarnish the country's coat of arms! War, war! Let the national banners be soaked in waves of blood. War, war! In the mountain, in the valley, let the cannons thunder in horrid unison and may the sonorous echoes resound with cries of Union! Liberty!

Estrofa VI:

Šestá sloka:

Antes, patria, que Bajo el yugo su Tus campiñas con Sobre sangre se Y tus templos, 124

O Fatherland, ere your children, defenseless bend their neck beneath the yoke, may your fields be watered with blood, may they leave their footprints in blood.

inermes tus hijos cuello dobleguen, sangre se rieguen, estampe su pie. palacios y torres

Wikipedia; Mexická hymna; http://cs.wikipedia.org/wiki/Mexick%C3%A1_hymna

71

And may your temples, palaces and towers collapse with horrid clamor, and their ruins continue on, saying: Of a thousand heroes, this Fatherland was.

Se derrumben con hórrido estruendo, Y sus ruinas existan diciendo: De mil héroes la patria aquí fue.

Desátá sloka: Estrofa X: Oh, Fatherland, Fatherland, your children swear to you to breathe their last for your sake, if the bugle with its warlike accent should call them to do battle with courage. For you the olive wreathes! A memory for them of glory! For you a laurel of victory! A tomb for them of honor!

¡Patria! ¡Patria! Tus hijos te juran Exhalar en tus aras su aliento, Si el clarín con su bélico acento los convoca a lidiar con valor. ¡Para ti las guirnaldas de oliva! ¡Un recuerdo para ellos de gloria! ¡Un laurel para ti de victoria! ¡Un sepulcro para ellos de honor!

72

Příloha 4 – Formulář akreditace pro diplomatický, konzulární, technický a administrativní personál

73

74

75