VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky (bakalářská práce)

Autor: Michaela Rejtharová Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.

V Praze dne 30. dubna 2009

…………………………. podpis studenta

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Soně Gullové, Ph.D., za cenné připomínky a rady při zpracování této práce.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1

Obecné informace o zemi ................................................................................................ 4 1.1

Geografické údaje ......................................................................................................... 4

1.2

Historický vývoj ........................................................................................................... 6

1.3

Obyvatelstvo ................................................................................................................. 9

1.4

Politická charakteristika................................................................................................ 9

1.5

Cestování do země ...................................................................................................... 10

2

Ekonomická charakteristika ........................................................................................ 13 2.1

Hospodářský vývoj ..................................................................................................... 14

2.2

Základní makroekonomické ukazatele ....................................................................... 16

2.3

Zemědělství................................................................................................................. 19

2.4

Průmysl ....................................................................................................................... 20 2.4.1

2.5

2.6

2.7

2.8 3

Zóny volného obchodu ...................................................................................... 20

Služby ......................................................................................................................... 22 2.5.1

Komunikace ....................................................................................................... 22

2.5.2

Doprava ............................................................................................................. 22

2.5.3

Význam cestovního ruchu .................................................................................. 22

Zahraniční obchod Dominikánské republiky.............................................................. 25 2.6.1

Teritoriální a komoditní struktura .................................................................... 25

2.6.2

Členství v mezinárodních organizacích ............................................................ 29

Podnikání na trhu ........................................................................................................ 30 2.7.1

Přímé zahraniční investice v zemi ..................................................................... 31

2.7.2

Trh s nemovitostmi ............................................................................................ 32

Spolupráce s Českou republikou ................................................................................ 34 Kultura a její specifika.................................................................................................. 35

3.1

Vlastnosti obyvatel ..................................................................................................... 35

3.2

Jazyk a způsob komunikace........................................................................................ 35

3.3

Interpesonální vzdálenost ........................................................................................... 37

3.4

Vyznání a hodnoty ...................................................................................................... 37

3.5

Vztahy mezi lidmi a rozdělení společnosti ................................................................. 38

3.6

Svátky a významné dny .............................................................................................. 39

3.7

Hry a sporty ................................................................................................................ 40

3.8

Hudba a tradice ........................................................................................................... 40 3.8.1

Merengue ........................................................................................................... 41

3.8.2

Kohoutí zápasy .................................................................................................. 41

3.9

Vzhled a oblékání ....................................................................................................... 42

3.10

Kuchyně a stolování ............................................................................................... 43

3.11

Pracovní návyky a pracovní doba .......................................................................... 46

3.12

Význam času .......................................................................................................... 46

3.13

Postavení žen ......................................................................................................... 46

4

Obchodní jednání a protokol........................................................................................ 48 4.1

Přístup k obchodu a tempo jednání ............................................................................. 48

4.2

Jazyk jednání a charakter komunikace ....................................................................... 49

4.3

Charakter vzájemných vztahů..................................................................................... 50

4.4

Způsob rozhodování a uzavírání kontraktů ................................................................ 50

4.5

Organizační rámec jednání ......................................................................................... 51

4.6

Dochvilnost ................................................................................................................. 51

4.7

Oblékání ...................................................................................................................... 51

4.8

Stolování ..................................................................................................................... 52

4.9

Dárky .......................................................................................................................... 53

4.10

Vizitky a pozvánky ................................................................................................ 53

Závěr ........................................................................................................................................ 54 Literatura ................................................................................................................................ 57 Přílohy ...................................................................................................................................... 60 Příloha č. 1 Mapa provincií Dominikánské republiky .......................................................... 60 Příloha č. 2 Tabulka vývoj HDP v letech 1991-2008 ........................................................... 61 Příloha č. 3 Platební bilance Dominikánské republiky ......................................................... 62 Příloha č. 4 Dovoz z Dominikánské republiky do České republiky za rok 2008 ................. 64 Příloha č. 5 Vývoz z České republiky do Dominikánské republiky za rok 2008 ................. 65

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky

Úvod Cílem této práce je představit kulturní a obchodní zvláštnosti Dominikánské republiky a analyzovat ekonomickou situaci země a její vztahy s ostatními státy světa. Tato práce by mohla sloužit jak potenciálním investorům v České republice, jelikož představuje podmínky pro investování, tak i obchodním jednatelům. V českém jazyce není žádná publikace zaměřující se na obchodní jednání v této zemi dostupná. Také by ale mohla být využita v cestovním ruchu, který má stále rostoucí trend a vzhledem ke svým ideálním klimatickým i cenovým podmínkám je pravděpodobné, že se bude rozvíjet i v budoucnosti. Jako metodu své práce jsem zvolila analýzu a syntézu dat. Zabývala jsem se sběrem a srovnávací analýzou sekundárních dat získaných z literatury a internetu. V českém jazyce je nedostatek materiálů, chybí případové studie a data jsou často nekorektní. Zaměřila jsem se tedy především na zahraniční publikace a zdroje informací, hlavně ve španělském a anglickém jazyce. Dominikánská republika se v posledních létech stala vyhledávaným cílem jak pro cestovní ruch, tak pro zahraniční investory. Důvodem je dobrá geografická poloha, rozmanité přírodní podmínky a stabilní politická a ekonomická situace. Také jsou zde relativně nízké ceny nemovitostí, stavebních materiálů, pracovní síly a velké množství zón volného obchodu, které lákají investory z celého světa. První kapitola analyzuje obecné informace o zemi. Patří sem geografické údaje a historický vývoj. Oba tyto faktory sehrály důležitou roli při formování dnešního obyvatelstva a kultury. Dále předkládám demografické údaje a charakterizuji současnou politickou situaci. V neposlední řadě se zabývám nejdůležitějšími podmínkami pro cestování do země. Druhá kapitola představuje zemi z ekonomického pohledu. Analyzuji vývoj hospodářství, současnou situaci a perspektivy do budoucna. Dominikánská republika prochází v posledních létech stabilním a dobrým vývojem, i když pořád patří mezi rozvojové země. Představuji nejdůležitější sektory ekonomiky a analyzuji investiční příležitosti, které tkví hlavně v investování v zónách volného obchodu, cestovním ruchu či nemovitostech. Také se zabývám spoluprací s Českou republikou, která však není příliš velká a spočívá především v cestovním ruchu, který má rostoucí trend. -1-

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Ve třetí kapitole představuji kulturní specifika Dominikánské republiky. Odlišný životní styl obyvatelstva této karibské země se promítá jak do obchodních, tak osobních vztahů. Největší rozdíly v porovnání s kulturou v evropském prostředí se projevují hlavně v komunikaci, charakteru obyvatelstva a volnějším pojetí času. Většina obyvatel je věřících, koná se zde tedy velké množství různých náboženských oslav, karnevalů a festivalů. Také postavení žen je odlišné od evropského. Poslední kapitola shrnuje důležité body z obchodního protokolu a jednání, jako je například přístup k obchodu a tempo jednání, charakter vzájemných vztahů či způsob rozhodování. Důležité pro obchodní jednatele jsou také informace o dochvilnosti místních obyvatel, vizitkách a pozvánkách či vhodnosti obdarování hostitelů.

-2-

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Obrázek 1: Vlajka Dominikánské republiky

Obrázek 2: Mapa Dominikánské republiky

Název: Dominikánská republika Hlavní město: Santo Domingo Státní zřízení: prezidentská republika Hlava státu: Leonel Fernández Reyna Rozloha: 48 730 km čtverečních Počet obyvatel: 9 650 057 -3-


1 Obecné informace o zemi 1.1 Geografické údaje Dominikánská republika se nachází v regionu Karibského moře, mezi Severní a Jižní Amerikou. Je druhým největším a zároveň nejlidnatějším státem jak Velkých Antil, tak celé Karibské oblasti. Člení se administrativně na 31 provincií a jeden federální distrikt, hlavní město Santo Domingo.1 Zaujímá téměř dvě třetiny ostrova Hispaniola, a to východní část. Zbytek připadá na republiku Haiti, se kterou má přibližně 400 km dlouhou hranici. Západně od ostrova leží Kuba a Jamaika a na východě Portoriko. Pobřeží Dominikánské republiky je dlouhé 1600 km, z toho 400 km tvoří pláže s bílým pískem.2 Na severu je omýváno Atlantským oceánem a na jihu Karibským mořem. Ostrov je rozdělen několika pohořími, z nichž nejvyšší je Cordillera Central. Nejvyšší vrchol Pico Duarte (3 175 metrů) je zároveň nejvyšším vrcholem celého Karibiku. Další pohoří se nachází na severu země – Cordillera Septentrional, na východě – Cordillera Oriental a na jihozápadě – Sierra de Baoruco. 3 Mezi pohořími Cordillera Septentrional a Central leží úrodné údolí Cibao (6 500 km2), jehož východní část je pokryta tropickým lesem. Další nížinou je San Juan na jihozápadě ostrova. Na jihozápadě ostrova se nachází také velké slané jezero Eriquillo, které leží 44 m pod úrovní moře a tvoří tak nejnižší bod Dominikánské republiky a zároveň i celé oblasti Karibiku. Dominikánské republice patří také tři ostrovy – Saona, La Catalina a La Catalinita.

1

Mapa provincií viz příloha č. 1

2

Zdroj: Stružková, Karin. Dominikánská republika: informace a tipy na dovolenou. Praha : Fischer, 1998. ISBN 80-85919-17-6.

3

Zdroj: Ottův průvodce: Dominikánská republika. Praha : Ottovo nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7360-624-4.

-4-


Klima a vodstvo Dominikánská republika leží v tropickém podnebném pásmu, který se vyznačuje teplým klimatem a vysokými průměrnými teplotami. Tropické klima je však ochlazováno pasáty vanoucími z Atlantiku, proto se teploty přibližují spíše subtropickým. V zimních měsících se teploty během dne pohybují kolem 26 stupňů Celsia a v noci klesají na 17 až 19 stupňů. Nejchladnějším měsícem je obvykle leden. V letních měsících dosahuje teplota během dne 32 až 35 stupňů a v noci 24 až 25 stupňů. Nejteplejším měsícem je srpen. Také se liší teploty a podnebí v jednotlivých částech ostrova. Nižší jsou v horách, kde dosahují i k minusovým hodnotám a naopak nejvyšší v oblasti jezera Enriquillo, kde bylo naměřeno dokonce 50 stupňů. Nejsušší oblastí je jihozápad ostrova a naopak nevíce srážek spadne na poloostrově Samaná na severovýchodě. Teplota Karibského moře se pohybuje okolo 25-32 stupňů, Atlantský oceán je o několik stupňů chladnější. 4 Během roku se setkáváme se dvěma obdobími deštů, kdy silně a krátce prší a vzápětí opět svítí slunce. Tato období jsou od května do června a od října do listopadu. Větší nebezpečí ale představují velké hurikány, které zasahují celou oblast v pravidelných desetiletých intervalech. Méně intenzivní hurikány mohou zasahovat zemi i mimo tyto intervaly a hlavně v měsících červnu, srpnu a září.5 Nachází se zde také velký počet řek, které jsou bohaté na sladkovodní ryby. Největší z řek jsou Yaque del Norte a Yuna (400 a 300 km).

Flora a fauna Dominikánská republika má velmi bohaté a rozmanité přírodní podmínky. Nachází se tu velké množství přírodních parků a rezervací. Již od roku 1982 platí zákaz kácení stromů pod

4

Zdroj: Harvey, S. Dominikánská republika. Brno : Jota, 2007. ISBN 978-80-7217-518-5

5

Viz poznámka č. 4

-5-

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky pokutou, nebo dokonce vězením. V zemi je kolem 5,5 tisíce druhů rostlin, z toho jedna třetina ohrožených.6 Na jihovýchodě se rozkládá Park del Este. Jsou zde palmy, mahagony, cesmíny, přes 100 druhů ptáků a ve zdejších jeskyních se nacházejí také indiánské malby a piktogramy z dob před příchodem Evropanů. V horách Cordillera Central jsou další dva parky, známé díky nejnižším teplotám na ostrově. Zde pramení většina velkých řek. V parku Monte Christi na severozápadě ostrova žije dokonce americký krokodýl a můžeme tu najít mangrovové stromy a lotosy. Zvláštní rezervací je Banco de la Plata ležící v moři. Nachází se na severu poblíž poloostrova Samaná. Na toto místo každoročně připlouvají velryby z celého Atlantiku. Páří se tu a pak rodí mláďata. Pro turisty se pořádají vyjížďky v loďkách do blízkosti rezervace, aby mohli tento ohrožený druh pozorovat. Dalším podmořským parkem je La Caleta, nachází se zde vrak staré lodě Hickory, která byla objevena v roce 1984 a stala se součástí korálových útesů a podmořského života. Dále jsou zde k vidění i stará děla a kotvy ze španělských lodí potopených u břehů ostrova. Další rezevací je Isla Cabritos-ostrov uprostřed slaného jezera Enriquillo. Zde byla naměřena nejvyšší teplota na celém ostrově-50 stupňů Celsia. Je zde mnoho rostlin, plazů, například leguánů a v jezeře je také největší divoká kolonie krokodýlů na světě. Celé jezero má rozlohu asi 200 km čtverečních a jméno podle prvního bojovníka za rovnoprávnost původních obyvatel, který se na ostrově ukrýval.7

1.2 Historický vývoj První obyvatelé ostrova sem přišli od řeky Orinoco z Venezuely. Byli to indiáni z větve Arawak, Taínové. Osídlili některé ostrovy v Karibském moři a pojemenovali je Antillas, „Země, kde vychází slunce“. Ostrov Hispaniola osídlili přibližně v polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem a nazvali ho Quisqueya, „Matka všech ostrovů“ a později Haiti, „Hornatý“. Taínové se živili zemědělstvím, lovem a rybařením. Lovili drobná zvířata-prasátka pekari, ptáky, leguány

6

Zdroj: Stružková, Karin. Dominikánská republika: informace a tipy na dovolenou. Praha : Fischer, 1998. ISBN 80-85919-17-6. 7

Viz poznámka č. 6

-6-

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky a plazy. V době příchodu Evropanů zde žilo na 400 tisíc obyvatel. Památkou na původní obyvatelstvo jsou malby a piktogramy na stěnách jeskyní po celém ostrově.8 Kryštof Kolumbus připlul se třemi loděmi do Střední Ameriky 12. října 1492. Jeho první zastávka byla na ostrově San Salvador. Dále vedla jeho cesta na Kubu a poté 6. prosince na Haiti, kde viděl domorodé obyvatele vítající ho ve slavnostních oděvech ozdobených zlatem. Založil zde první osadu La Navidad a ostrov pojmenoval Hispaniola. Když se sem o rok později vrátil, osada byla vypálená. Založil tedy novou, tentokrát již na území dnešní Dominikánské republiky. Dostala jméno po španělské královně La Isabela. Po dalších padesát let byl ostrov základnou španělské expanze. Conquistadoři zakládali nová města a ženili se s indiánskými ženami. Proto Dominikáncům dodnes koluje v žilách krev původních obyvatel. Ti byli využíváni pro těžké práce a vlivem vyčerpání a nemocí zavlečených z Evropy, proti kterým neměli v těle protilátky, rychle vymírali. Místo nich byli dováženi černí otroci z Afriky. Až do roku 1530 se hlavním městem stalo Santo Domingo. 16. století patřilo pirátům, kteří přepadávali lodě plující kolem břehů ostrova a dokonce se i usazovali na severu a západě ostrova. Majetní Španělé se přesunuli do dalších zemí Nového kontinentu, převážně do Mexika, kde hledali zlato. K pirátům se přidali i francouzští protestanti, proti kterým vyslala španělská koruna trestnou výpravu. V roce 1605 byla vypálena některá města a osady. Obyvatelé se stahovali do Santo Dominga či utekli na okolní ostrovy, převážně do Portorika. V 17. století dále převládala nestabilita, ve vládě se střídali Španelé, Francouzi, Angličané i Holanďané. V polovině 17. století se ostrov rozdělil na západní polovinu, které vládli Francouzi, a východní, která byla stále pod nadvládou Španělů. Francouzská část se začala postupně stávat nejbohatší zemí v celém Karibiku, naproti tomu španělská patřila mezi ty nejchudší. Na konci 18. století přebírají Francouzi vládu nad celým ostrovem. 9 Ostrov se dostává do popředí zájmů hlavně díky rozsáhlým plantážím cukrové třtiny, která se vyváží do celé Evropy. Otroci zde však pracují v nelidských podmínkách, proti kterým se 8

Zdroj: Harvey, S. Dominikánská republika. Brno : Jota, 2007. ISBN 978-80-7217-518-5.

9

Viz poznámka č. 8

-7-

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky bouří a v roce 1804 vyhlašují první nezávislou republiku Haiti. Východní část ostrova je však opět zabrána Španěly. Následují další boje a až do roku 1844 je ostrov sjednocen pod nadvládu Haiti. V roce 1844 je vyhlášena Juanem Pablem Duartem na východní části ostrova nezávislá Dominikánská republika. Jméno získala podle řádu dominikánů, kteří byli v té době velmi oblíbení. Republika je však po následující období pod vládou diktatur, demokratické vlády trvají jen krátce. V roce 1899 přebírají nad zemí protektorát USA a kontrolují finanční systém kvůli velkým finančním dluhům. V letech 1916-1924 trvá dokonce vojenská okupace. Prezident Horacio Vázquez vyjednává s USA výhody exportu dominikánských surovin. V té době už ale připravuje puč velitel armády Rafael Leonidas Trujillo. Puč začíná 23. února 1930.10 Diktatura Trujilla trvala přes 30 let a jednalo se o jednu z nejtvrdších diktatur na světě vůbec. Trujillo se vyhlašuje prezidentem 16. srpna 1930, poté, co pozabíjí všechny své politické odpůrce.11 Již v prvních čtyřech letech své diktatury si Trujillo podmanil většinu průmyslových podniků ve státě a nahromadil značný majetek. Vydal například zákaz konzumace soli vytěžené z moře a lidé si museli kupovat drahou sůl z jeho solivarů. Na všechny vysoké posty dosadil své přívržence a společně se členy své rodiny kontroloval veškeré dění v zemi. Také si podmanil noviny, knižní vydavatelství a rozhlasové stanice. Pokud se mu někdo postavil do cesty, nechal ho odstranit. Během svého druhého volebního období dokonce přejmenoval hlavní město Santo Domingo na Ciudad Trujillo. Hraniční spory s Haiti vyřešil vyvražděním Haiťanů žijících v této oblasti. Ta byla pak osídlena za pomoci katolické církve. Pokud se jedná o ekonomiku, měla však diktatura pozitivní účinky. Vzrostla zaměstnanost, zvýšily se investice i průmyslová produkce, byly vybudovány nové silnice, průmyslové stavby, školy, nemocnice.12 Trujillo byl zavražděn za podpory USA v roce 1961. Na jeho místo byl zvolen prezident Joaquín Balaguier, blízký spolupracovník Trujilla. Byl zvolen celkem šetkrát za sebou a jeho 10


Zdroj: Llosa, Mario Vargas. Kozlova slavnost. Praha : Mladá Fronta, 2006. ISBN 80-204-1151-8.

12

Viz poznámka č. 10

-8-

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky vláda se podobala té předešlé. První skutečně demokratické volby se konaly v roce 1996, kdy byl zvolen prezidentem Leonel Fernández Reyna, který je v prezidentském úřadě i v současné době.

1.3 Obyvatelstvo Původní obyvatelstvo ostrova tvořili domorodí Taínové. Těch je v současné době již pouze posledních pár stovek, koncentrují se v provincii Azua a jsou na pokraji vyhynutí či splynutí s ostatním obyvatelstvem. Současné obyvatelstvo tvoří z 70% mulati, míšenci bělochů a černochů, z 16% běloši, převážně potomci evropských kolonizátorů a z 12% černoši, potomci afrických otroků nebo přistěhovalci z Haiti, kteří jsou ale často v zemi nelegálně.13 Dominikánská republika má přibližně 9,5 milionů obyvatel. Ještě v padesátých letech měla pouze 2 miliony obyvatel.14 Je zde vysoká porodnost a přírůstky populace. Průměrně se obyvatelstvo dožívá 66 let, což je způsobeno špatnou zdravotní péčí a někdy také životními podmínkami. Asi dvě třetiny obyvatel žijí ve městech, nejvíce v hlavním městě Santo Domingu. Urbanizace je velmi vysoká, stěhují se hlavně mladí lidé s nadějí na lepší výdělky a postavení. Na vesnicích zůstávají hlavně starší obyvatelé. Běžná je také emigrace, nejčastěji do USA. Velmi silná komunita žije například v New Yorku, New Jersey či na Floridě. Dominikánci jsou dokonce čtvrtou největší skupinou žijící v USA.15 Přestože je v Dominikánské republice povinná školní docházka pro děti od sedmi do čtrnácti let, řada rodičů hlavně na vesnicích základní vzdělání podceňuje. Děti potřebují pro práce na polích a výsledkem je 18% negramotnost obyvatelstva. Žáci základních a středních škol nosí uniformy, aby se stíraly sociální rozdíly. V zemi existují státní, ale i drahé soukromé školy a je zde také několik univerzit.

1.4 Politická charakteristika Dominikánská republika je prezidentskou republikou s dvoukomorovým parlamentem. Nezávislým státem je od roku 1844, kdy se osvobodila z nadvlády Haiti. Platná ústava pochází 13

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/dr.html

14

http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Sector_Real

15

Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominican: Relaciones Comerciales y de Cooperación: Estados Unidos y República Dominicana. [Online] enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do/estudios_economicos_comercio5.asp

-9-

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky z roku 1966, dodatek ústavy byl pak schválen roku 2002 a povoluje prezidentům sloužit více než jedno funkční období. Prezident je volen na 4 roky. Politický systém a celá veřejná správa byly po dlouhou dobu charakterizovány klientelismem a korupcí. Současným prezidentem je Leonel Fernández Reyna. Funkci zastává od roku 2008, kdy byl zvolen opakovaně. Toto je již jeho třetí volební období, poprvé byl zvolen roku 1996, pak ho vystřídal Hipolito Mejía. Prezident Fernández se zasloužil o mnohé technologické reformy a v hlavním městě se dokonce buduje první metro, které má usnadnit dopravu. Viceprezidentem je Ramon Alburquerque. Volební systém je všeobecný, volební právo má každý občan starší 18 let. Moc je rozdělena na výkonnou, zákonodárnou a soudní. V čele moci výkonné je prezident, jmenuje a odvolává členy vlády, řídí jednání a odpovídá za její fungování. Moc zákonodárnou tvoří Národní kongres složený ze Senátu (32 členů) a Poslanecké sněmovny (178 členů).16 Hlavní politické strany a jejich hlavy: •

Strana dominikánského osvobození (PLD) Leonel Fernández Reyna

•

Dominikánská revoluční strana (PRD) Ramon Alburquerque

•

Národní pokroková fronta Vincent Castillo, Pelegrin Castillo

•

Reformní strana sociálně křesťanská (PRSC) Enrique Antun

1.5 Cestování do země V zemi je několik mezinárodních letišť. V Santo Domingu jsou hned dvě a letiště v Puerto Plata na severu země odbaví nejvíce cestujících za rok. 17

16


17

Oficina Nacional de Estadística de la República Dominicana: Dominicana en Cifras 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.one.gob.do/index.php.

- 10 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Při cestování do země na dobu kratší 90 dnů nepotřebují čeští občané vízum, postačí cestovní pas, který musí být platný ještě alespoň šest měsíců. Je nutné si však zakoupit turistickou kartu (Tarjeta de Turismo). Ta je k dostání na letišti Las Américas v Santo Domingu či na konzulátech Dominikánské republiky za cenu 10 USD. Při příletu musí návštěvník sdělit imigračnímu úředníkovi účel své cesty a předpokládanou dobu pobytu. Při zpáteční cestě se platí odletová daň ve výši 20 USD. Mezinárodní řidičský průkaz zde platí po dobu tří měsíců.18 Bezcelně je povoleno přivézt do země jeden litr alkoholu nad 22 %, 200 cigaret a dárky v hodnotě 100 USD. K vývozu je povoleno 200 cigaret nebo 100 cigár nebo 50 doutníků nebo 250 gramů tabáku. Dále litr alkoholu nad 22 %, či dva litry vína a dárky a suvenýry v hodnotě 100 USD. Při odjezdu ze země není povoleno odvážet více než 10 000 USD či stejnou částku v jiné měně. 19 V Dominikánské republice je čas posunut o pět hodin za středoevropským a platí zde pouze čas letní. Je tedy nutné posunout hodinky o šest hodin dozadu, pokud je v Evropě letní čas. Česká republika nemá v Dominikánské republice přímé diplomatické zastoupení. Zastupitelský úřad sídlí v hlavním městě Venezuely, Caracasu. V Santo Domingu se nachází honorární konzulát České republiky. V Praze sídlí generální konzulát Dominikánské republiky, zastupitelský úřad se nachází v Bruselu. Před cestou je nutné uzavřít cestovní pojištění. Zdravotní ošetření v soukromých klinikách je většinou na dobré úrovni. Platí se přímo na místě a hotově. Pro cestování do země nejsou doporučena žádná zvláštní očkování proti tropickým nemocem. V různých oblastech se však občas vyskytne malárie, hlavně v příhraničních oblastech s Haiti. Doporučuje se však mít očkování proti obrně a tetanu. Tropické klima může vyvolat úžeh, proto je dobré mít z domova

18


19


- 11 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky vhodné léky a také repelenty proti hmyzu. Po celé zemi platí varování pro pití vody z vodovodní sítě, nepijí ji ani místní obyvatelé a všude je k dostání voda balená. 20

20

Zdroj: Stružková, Karin. Dominikánská republika: informace a tipy na dovolenou. Praha : Fischer, 1998. ISBN 80-85

- 12 -


2 Ekonomická charakteristika Dominikánská republika je rozvojovou zemí s nižším středním důchodem.21 V oblasti Karibiku však patří k těm nejvyspělejším. Jedná se především o agrární zemi s ekonomikou postavenou na zemědělství, obchodu a službách, především na cestovním ruchu. V zemi se nachází také velký počet volných zón, které tvořily v posledních letech kolem 70 % exportu. Sektor zemědělství byl dlouhou dobu hlavním zdrojem pracovních míst, v posledních letech byl však předstižen sektorem služeb, především díky cestovnímu ruchu a volným zónám. Jde stále ale o velmi důležitou oblast hlavně pro domácí spotřebu a produkty zemědělství jsou také spolu s minerály hlavní složkou exportu. Cestovní ruch a volné zóny jsou nejrychleji se rozvíjejícími odvětvími hospodářství. Důležitou složkou HDP jsou také transfery Dominikánců ze zahraničí, v roce 2008 činily 3 110,7 mil. USD.22 Nejdůležitějším obchodním partnerem jsou USA, dále země Evropské Unie (Španělsko, Belgie, Holandsko, Velká Británie), Kanada a také Čína a Japonsko. Hlavní vývozními položkami jsou produkty ze zón volného obchodu (textil, lékařské přístroje, elektronika, aj.), z národních produktů jsou to především ferronikl, surový cukr, káva, kakao, tabák, doutníky a tropické ovoce. Dováží se především suroviny jako ropa a ropné deriváty, průmyslové materiály a potraviny. Důležitým momentem pro dominikánskou ekonomiku byl podpis smlouvy o volném obchodu mezi USA a zeměmi Střední Ameriky, DR-CAFTA. Dominikánská republika se přidružila v roce 2005 a smlouva nabyla platnosti v roce 2007. Dominikánská republika může tedy volně obchodovat s USA a dalšími pěti zeměmi Střední Ameriky.

21

http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/LACEXT/DOMINICANEXTN/0,,menuPK:3377 79~pagePK:141132~piPK:141107~theSitePK:337769,00.html 22

Viz příloha č. 3 Platební bilance Dominikánské republiky

- 13 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Měnou je dominikánské peso, DOP. Bankovky emituje Centrální banka Dominikánské republiky. V roce 1980 mělo peso stejnou cenu jako americký dolar, ale postupně depreciovalo. V únoru roku 2009 byla hodnota 1 DOP = 0,0281 USD, tj. 35,65 DOP za 1 USD. 23

2.1 Hospodářský vývoj Ekonomika rostla ve druhé polovině 20. století rychleji než ve většině latinskoamerických zemí, a to průměrně 5,15 % (Latinská Amerika a Karibik 3,91 %). V porovnání HDP na obyvatele se dostala z 21. místa v roce 1950 na 12. v roce 2002.24 V 80. a 90. letech rostla ekonomika nepravidelně, hlavně díky politické nestabilitě. Ve druhé polovině 80. let došlo ke snížení ekonomického růstu o 5 % a inflace dosáhla 100 %. 90. léta znamenala již ale ozdravení ekonomiky a přírůstek HDP kolem 8 % a v dalších letech průměrný nárůst 3-7 %.25 Došlo k modernizaci ekonomiky i státní správy. Rozvíjel se průmysl, rostl počet volných zón a cestovní ruch. Období růstu a klesající inflace trvalo až do roku 2002, kdy došlo k ekonomické krizi. Ta byla způsobena hlavně pádem druhé největší komerční banky v zemi kvůli kauzám s podvody. Bylo to za vlády prezidenta Hipolita Mejíi. Následkem bylo snížení ekonomického růstu, prudký nárůst inflace, zvýšení nezaměstnanosti a nárůst chudoby obyvatel. V roce 2003 byl ekonomický růst -0,3 % a inflace dosáhla 27 %. Na konci svého prezidentského období podepsal prezident Mejía smlouvu Mezinárodního Měnového Fondu Stand-by a od roku 2004 se ekonomika začala pomalu ozdravovat a vykazovat stabilitu.26 V letech 2005-2007 rostl HDP průměrně tempem 9,5 %. Dominikánská republika se tím zařadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky Latinské Ameriky a Karibiku. 27

23

http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Mercado_Cambiario

24

Zdroj: Secretaría de Estado de la Economía: Perspectivas de la Economía Dominicana. [Online] 2007. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.stp.gov.do/eweb/

25

Viz příloha č. 2 Vývoj HDP 1991-2008

26


27

Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: Informe de la Economía Dominicana 2006. [Online] enero 2007. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas2.asp.

- 14 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky V roce 2008 došlo k mírnému zpomalení tempa růstu na 5,3 %. Bylo to způsobeno hlavně mezinárodní finanční krizí a také vysokými cenami nerostných surovin. V cenách roku 1991 dosáhl HDP 331 126,8 mil. DOP. Sektor služeb se na tvorbě HDP podílel 53,3 %, z toho komunikace 15,6 % a obchod 9,1 %, sektor průmyslu 27,4 % a zemědělsko-chovatelský sektor 7,1 %. HDP v běžných cenách dosáhl 45 717,6 mil. USD a HDP na obyvatele se dostal na rekordních 4 797,8 USD. 28 Inflace byla v roce 2008 4,52 %, což byl pokles o 4,36 bodů oproti roku 2007 a vůbec nejnižší za posledních sedm let. V tomto roce byla v Dominikánské republice nejnižší inflace v celé Latinské Americe. 29 Obchodní bilance skončila s deficitem 9 146,5 mil. USD. Celkový export činil 6 948,9 mil. USD, což je pokles o 3 % oproti předchozímu roku. Z toho 2 404,1 mil. USD činil národní export, kde došlo k poklesu o téměř 9 %. To bylo způsobeno hlavně poklesem exportu ferroniklu o 55,2 %. Exporty z volných zón byly 4 544,8 mil. USD. Import činil 13 569,9 mil. USD, což bylo zvýšení oproti předchozímu roku o 18,4 %. Z toho národní dovoz činil 13 569,9 mil. USD a dovoz do volných zón 2 525,5 mil USD. 30 I když ekonomika je v posledních letech stabilní a vykazuje dobrý hospodářský růst, stále jde o rozvojovou zemi, která se potýká s problémy jako je chudoba, nezaměstnanost, korupce, dětská prostituce aj. a také s přírodními překážkami jako jsou lijáky a hurikány. Nejchudší obyvatelé, kteří tvoří polovinu populace dostávají

pouze jednu pětinu HNP, přičemž 31

nejbohatších 10 % obyvatel získává 40 % všech příjmů.

V roce 2007 zemi zasáhly hurikány

Noel a Olga, které zdevastovaly úrodnou půdu. Došlo ke zvyšování cen potravin, což se projevilo v první polovině roku 2008, kdy došlo ke zvýšení inflace. Od druhé poloviny roku 2008 se začaly projevovat na dominikánské ekonomice také následky finanční krize, která začala

28

Zdroj:Banco Central de la República Dominicana: Resultados Preliminares de la Economía Dominicana enerodiciembre 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas2.asp. 29

http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Precios

30

http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Sector_Externo

31


- 15 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky v USA. Potvrdila se tím velká závislost na USA, jako hlavního obchodního partnera i investora. Důsledky snížení tempa ekonomiky se patrně budou promítat i do roku 2009. Graf 1: Vývoj HDP v % 1992-2008

Vývoj HDP v % 1992-2008 10,7

10,5 9,3 7,2

7,1 5,5

8,5

8 7

6,7

5,8

5,7

2,3

5,3

1,8

1,3

-0,3

Zdroj: Banco Central de la República Dominicana, http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Sector_Real, vlastní zpracování

2.2 Základní makroekonomické ukazatele Tabulka 1: HDP v cenách roku 1991 v mil. DOP a v % růstu

2005

2006

2007

2008

262 051,3

290 015,2

314 592,8

331 126,8

9,3 %

10,7 %

8,5 %

5,3 %

Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Sector_Real, vlastní zpracování

V roce 2008 byl zaznamenán nejvyšší růst v sektoru komunikací, finančních službách a pojišťovnictví, energetice a vodohospodářství, dále pak v obchodu, dalších službách, dopravě a skladování, v sektoru hotelnictví a stravovacích zařízení, pronájmech, průmyslové výrobě, vzdělávání, zdravotnictví, veřejné správě a obraně. Tyto sektory dohromady tvořily za rok 2008

- 16 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky 75,6 % HDP. Naopak sektory, které zaznamenaly pokles, jsou hornictví, zemědělskochovatelský sektor, volné zóny a stavebnictví.32 Odvětví, u kterých došlo v roce 2008 k růstu a jejich podíl na HDP: •

Průmyslová výroba 19,3 %

•

Komunikace 15,6 %

•

Obchod 9,1 %

•

Hotelnictví a stravovací zařízení 6,8 %

•

Další služby 5,6 %

•

Doprava a skladování 5,3 %

•

Pronájmy 5,3 %

•

Finanční služby a pojišťovnictví 3,7 %

•

Energetika a vodohospodářství 1,5 %

•

Zdravotnictví 1,3 %

•

Veřejná správa a obrana 1,1 %

•

Vzdělávání 1 %

Odvětví, u kterých došlo v roce 2008 k poklesu a jejich podíl na HDP: •

Zemědělsko-chovatelský sektor 7,1 %

•

Stavebnictví 4,5 %

•

Průmysl volných zón 3,1 %

32

Zdroj:Banco Central de la República Dominicana: Resultados Preliminares de la Economía Dominicana enerodiciembre 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas2.asp.

- 17 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Tabulka 2: HDP v běžných cenách v mil. USD a v % růstu

2005

2006

2007

2008

33 774,7

35 897,2

41 228,1

45 717,6

49,4 %

6,3 %

14,9 %

10,9 %

Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Sector_Real, vlastní zpracování Tabulka 3: HDP per capita v USD

2005

2006

2007

2008

3 739,1

3 903,9

4 404,5

4 797,8

Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Sector_Real, vlastní zpracování Graf 2: Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti v % 2000-2008

15,2

16,1

16,4

17

18,4

13,9

2000

2001

2002

2003

2004

2005

16,4

15,6

14

2006

2007

2008

Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Mercado_de_Trabajo, vlastní zpracování

Nezaměstnanost je stále velkým problémem dominikánské ekonomiky. I když v roce 2008 se podařilo nezaměstnanost snížit, dá se předpokládat další růst vlivem zpomalení ekonomiky v roce 2008.

- 18 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Graf 3: Míra inflace v % 2000-2008

Míra inflace v % 2000-2008

42,66 28,74 9,02

4,38

2000

2001

10,51 2002

2003

2004

7,44

5

8,88

4,52

2005

2006

2007

2008

Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Precios, vlastní zpracování

Nejvyšší inflace za poslední desetiletí postihla zemi v roce 2003, kdy došlo k finanční krizi. V posledních letech se podařilo inflaci snížit, v roce 2008 dokonce na 4,52 %.

2.3 Zemědělství Dominikánská republika má dobré zemědělské podmínky. Téměř 30 % rozlohy země je obdělávatelných a kolem 50 % rozlohy pokrývají lesy či deštné pralesy. Nejúrodnější podmínky jsou v údolí Cibao.33 Musí se však počítat s pravidelným výskytem prudkých lijáků a hurikánů. Zemědělství bylo po dlouho dobu nejdůležitější složkou hospodářství a také největším zdrojem pracovních míst. Od roku 1975 utrpělo několik ran, jako sucha, hurikány a také kvóty na vývoz cukru. V poslední době je jeho nárůst značně pomalejší a je překonáváno dalšími sektory ekonomiky. Dominikánská republika je hned po Kubě z oblasti Karibiku druhým největším producentem cukrové třtiny, která je jedním z hlavních vývozních artiklů. Dalšími významnými produkty jsou káva, kakao a tabák. Dominikánská republika je dokonce jedním z největších producentů a vývozců kakaa na světě. Dále se pěstuje rýže a tropické ovoce. Na světových trzích

33

Zdroj: Anderson, J. P. a další. Karibik. Brno : Jota, 2006. ISBN 80-7217-396-0.

- 19 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky se stávají stále oblíbenější organické produkty, jako ořechy, banány, mango, ananas, zelená káva, citrusy, surový olej z kokosových ořechů a kakao. Významnou složkou je také dobytkářství. V roce 2008 se zemědělsko-chovatelský sektor podílel na HDP 7,1 %. 34

2.4 Průmysl Průmysl tvořil v roce 2008 27,4 % HDP.35 Nejvýznamnějším odvětvím je těžební průmysl. Těží se hlavně nikl, určený pro výrobu ferroniklu, který je jedním z hlavních vývozních komodit. Dále pak zlato, stříbro, zinek, vápenec, mramor a granit. Těžební odvětví je obzvlášť atraktivní pro zahraniční investice a vláda se snaží jejich příliv podporovat. Také jsou zde naleziště jantaru, který je dále zpracován k výrobě šperků a suvenýrů. 36 Dále se rozvíjí lehký průmysl, hlavně ve volných zónách. Vyrábí se zde textil, lékařské nástroje, elektronika, kosmetika, parfémy a potraviny určené pro vývoz. V zemi tradiční výroba cukru, doutníků a rumu, které jsou také jednou z hlavních exportních složek.

2.4.1 Zóny volného obchodu Průmyslové zóny volného obchodu jsou důležitou součástí ekonomiky. Vývoz z nich tvoří tři čtvrtiny veškerého exportu, jsou také důležitým zdrojem pracovních míst a vyhledávaným cílem zahraničních investorů. Na konci roku 2007 se na území Dominikánské republiky nacházelo 53 bezcelních zón, v nichž operovalo 526 firem. 49,1 % z nich se nachází v Severním regionu.37

34



36

Zdroj: Stružková, Karin. Dominikánská republika: informace a tipy na dovolenou. Praha : Fischer, 1998. ISBN 80-85 37

Zdroj: Consejo Nacional de Zonas Francas, http://www.cnzfe.gov.do/estadisticas.htm

- 20 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Graf 4: Rozdělení zón volného obchodu dle vlastnictví v roce 2008

Rozdělení zón dle vlastnictví 6%

soukromé státní

36% 59%

kombinované

Zdroj: Consejo Nacional de Zonas Francas, http://www.cnzfe.gov.do/estadisticas.htm, vlastní zpracování

Nejvíce firem se orientuje na výrobu textilu, dále pak služby, komercializace a manufakturu tabáku. 45,6 % firem je amerických, 32,1 % dominikánských a 3,2 % korejských. Další země, které zde mají své firmy jsou Portoriko, Španělsko, Holandsko, Švýcarsko, Velká Británie a mnoho dalších. V roce 2007 byl export z bezcelních zón 4 506,24 mil. USD, což bylo 63 % celkového exportu. Nejvíce se vyvezlo textilií, lékařských a zdravotnických zařízení, elektrických produktů, klenotnického zboží, tabáku a tabákových výrobků a obuvi. Vyváží se hlavně do USA, Portorika, Španělska, Haiti, Mexika, Německa, Kanady, Velké Británie a Francie.38 Vůbec první bezcelní zóna La Romana vznikla roku 1969 a do roku 1995 vzniklo celkem 33 zón.39

38

Zdroj: Oficina Nacional de Estadística de la República Dominicana. Dominicana en Cifras 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.one.gob.do/index.php.

39

Zdroj: Consejo Nacional de Zonas Francas, http://www.cnzfe.gov.do/estadisticas.htm

- 21 -


2.5 Služby Sektor služeb tvořil v roce 2008 53,3 % HDP40 a je hlavním zdrojem pracovních míst. Nejvýznamnějším odvětvím je cestovní ruch. Další významnou složkou HDP jsou komunikace, které tvořily v roce 2008 15,6 % HDP.

2.5.1 Komunikace Dominikánská republika má velmi dobrou komunikační infrastrukturu, dokonce jednu z nejlepších v celé Latinské Americe. Řídí ji INDOTEL (Instítito Dominicano de Telecomunicaciones) a hlavní operátoři jsou CODETEL a Orange. 41

2.5.2 Doprava V Dominikánské republice se nachází několik mezinárodních letišť a jejich počet stále roste. V hlavním městě Santo Domingu jsou hned dvě, Las Américas a La Isabela. Je zde dobře rozvinutá síť silnic a také pět dálnic. Dále je zde železniční síť a více než deset velkých námořních přístavů. Doprava se na HDP podílela v roce 2008 5,3 %.42

2.5.3 Význam cestovního ruchu Dominikánská republika je jednou z hlavních destinací cestovního ruchu v oblasti Karibiku i celé Latinské Ameriky. Cestovní ruch se začal rozvíjet v 70. letech a od té doby neustále roste. V 70. letech 20. století vznikl Dirección Nacional de Turismo, dnešní Secretaría de Estado de Turismo. Jedná se o úřad, který dohlíží na cestovní ruch a od té doby se také začaly vést statistiky o počtu turistů a jejich působení v zemi. Byl vydán zákon, podle kterého docházelo k podpoře cestovního ruchu a různým pobídkám. Mezi 80. a 90. léty se cestovní ruch

40


http://dr1.com/business/sectors/telecommunications.shtml

42

http://www.cnzfe.gov.do/estadisticas.htm

- 22 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky rychle rozvíjel, v 80. letech byly ubytovací kapacity okolo 8,5 tisíc hotelových pokojů, zatímco v 90. letech to bylo již 45 tisíc.43 Graf 5: Vývoj příjezdového cestovního ruchu v letech 1978-2008

Vývoj příjezdového cestovního ruchu 4000000 3500000

3447730

Počet osob

3000000 2500000 2000000

1890458

1500000 1000000

835714

500000 257107 0 1978

1988

1998

2008

Zdroj: Secretaría de Estado de Turismo de la República Dominicana, http://www.sectur.gob.do/Estad%C3%ADsticas/tabid/121/Default.aspx, vlastní zpracování

V roce 2008 přijala Dominikánská republika 3 447 730 zahraničních turistů, kteří přiletěli letadlem. To představuje asi 1,5 % nárůst oproti roku 2007. 51,4 % všech turistů bylo ze Severní Ameriky, 37,9 % z Evropy, zde převažují turisté z Německa, Španělska, Francie, Velké Británie a Itálie. 5, 47 % turistů bylo z Jižní Ameriky a 4, 87 % ze Střední Ameriky a Karibiku. Průměrně strávil každý v zemi 9,23 dní a jeho denní výdaje činily 110, 35 USD. Ubytovací kapacity byly přibližně 66 tisíc hotelových pokojů a příjmy z cestovního ruchu 4 176 mil USD. 44 V roce 2008 navštívilo Dominikánskou republiku také 3 818 českých občanů45, přičemž trend je stále rostoucí. Zde bych ráda podotkla, že díky přírodním katastrofám v klasických turistických destinacích, jako je například Thajsko, je pravděpodobné, že se cestovní kanceláře

43

Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: Estadísticas Turísticas 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 20. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas.asp. 44

http://www.sectur.gob.do/Estad%C3%ADsticas/tabid/121/Default.aspx

45

http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Sector_Turismo

- 23 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky budou do budoucna zaměřovat více na region Karibiku. Dominikánská republika zde má velký potenciál, díky zatím relativně nízkým cenám v oblasti cestovního ruchu, nemovitostí i pronájmů. Dominikánská republika nabízí vzhledem ke své geografické rozličnosti velké množství aktivit. Jsou zde nádherné pláže s bílým pískem i vysoká pohoří dosahujících až 3000 m n.v. Tropické pralesy, národní parky a divoké řeky a vodopády. Severní pobřeží je oblíbenou destinací pro windsurfing díky vysokým vlnám. Zajímavou turistickou atrakcí je pozorování velryb u poloostrova Samaná. V poslední době se rozvíjí také ekoturistika. Sem patří všechny aktivity šetrné k přírodě, jako například horská turistika, cyklistika, jízda na koních. Na řekách pak rafting, a další adrenalinové zážitky jako skákání do vodopádů aj. Země má také bohatou historii a krásné památky. Větší města nabízí rušný noční život. V zemi je velké množství hotelových komplexů all-inclusive. Nabízí se zde však také možnosti ubytování v menších soukromých hotýlcích, kde je často možné sehnat pokoj až na místě a kempování je dovoleno prakticky všude. V budoucnu je zájem na realizaci ambiciózních projektů v turistice, na kterých participují zahraniční investoři. Jedná se například o projekt Cana Bay, nedaleko Punta Cana, či Capcana. Mělo by jít o obrovské hotelové, plážové, sportovní a golfové komplexy. V zemi je šest hlavních turistických regionů: •

Región Central

•

Costa Norte

•

Costa Noroeste

•

Costa Este

•

Costa Surcentral

•

Costa Suroeste

Mezi nejoblíbenější turistické destinace patří Playa Grande, která je oblíbená díky svým golfovým hřištím hlavně mezi bohatou vrstvou turistů. Dále Puerto Plata na severu země, kam let z Miami trvá jen hodinu a půl a nacházejí se zde nádherné pláže. Poloostrov Samaná pro milovníky přírody a romantiky. Cabarete je známé hlavně díky windsurfingu a působí zde také - 24 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky hodně zahraničních firem. Santo Domingo, nejstarší město ve Starém světě je plné historických památek a také bohatého nočního života. Ve středozemí se pak nacházejí Jarabacoa a Constanza, nazývány jako Dominikánské Alpy. Sosúa je známá pro relativně levné nemovitosti. Další známá místa oblíbená hlavně pro rodinnou dovolenou jsou La Romana, Juan Dolio, Boca Chica či Punta Cana. Region, který zůstal zatím ještě uchráněn velkým přílivům turistů je Barahona.46

2.6 Zahraniční obchod Dominikánské republiky V roce 2008 byl celkový vývoz 6 949, 315 mil. USD, z toho export z bezcelních zón činil 4 544, 803 mil. USD a národní vývoz 2 404,1 mil. USD. Celkový import byl 16 095,4 mil. USD, z toho import do bezcelních zón 2 525,5 mil. USD a národní dovoz 13 569,9 mil. USD. 47 Tabulka 4: Obchodní bilance v roce 2008 (dovozy bez zón volného obchodu) ROK

2004

2005

2006

2007

2008

VÝVOZ

5 936

6 145

6 610

7 160

6 949

DOVOZ

5 368

7 366

9 559

11 097

13 570

OBRAT

11 304

13 511

16 169

18 258

20 519

SALDO

568

-1 222

-2 949

-3 937

-6 621

Zdroj: Banco Central de la República Dominicana, http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Sector_Externo, vlastní zpracování

2.6.1 Teritoriální a komoditní struktura Tabulka 5: Největší obchodní partneři v národním vývozu 2004-2008 v %

USA

28

Haiti

9,6

Holandsko

9,2

46


47


- 25 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Portoriko

7,3

Jižní Korea

6,5

Čína

4,4

Belgie

4,3

Španělsko

4,1

Velká Británie

2,9

Kanada

2,8

Japonsko

2,5

Kuba

1,6

Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana (CEI-DR), http://www.cedopex.gov.do/estadisticas/reportes/rep_publico_normales.asp, vlastní dopočty a zpracování

Největším a nejdůležitějším obchodním partnerem jsou USA. Jejich trh byl již v minulosti hlavním cílem dominikánského exportu. Některé komodity, jako třeba cukr, užívaly speciální preferenční kvóty. V současné době obchod dále roste a po začlenění Dominikánské republiky do dohody o volném obchodu mezi USA a Střední Amerikou, DR-CEFTA, dochází k dalšímu uvolnění obchodních bariér. Dominikánská republika je pátým největším obchodním partnerem USA z celé Latinské Ameriky. Téměř polovina importu země pochází z USA. Vzájemná obchodní bilance mezi těmito dvěma zeměmi byla v roce 2007 6 894,71 milionů USD. Export z Dominikánské republiky dosáhl 4 112,17 milionů USD, což byl 31% nárůst oproti roku 2006. Z toho 85 % exportu pochází z volných zón. Vyvážely se hlavně lékařské přístroje, ručně dělané doutníky, pytle, bavlněné oblečení. Z oblasti mimo volných zón měl největší podíl na vývozu ferronikl (50 %), ručně dělané doutníky, cukrová třtina, kakao, plody avokáda a pivo.48 Dovážely se především ropné deriváty, kukuřice, automobily a mobilní telefony. Z USA je také největší příliv přímých zahraničních investic do Dominikánské republiky. V roce 2006 to bylo 671,54 mil. USD, což představovalo 56 % všech přímých zahraničních

48

Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. Relaciones Comerciales y de Cooperación: Estados Unidos y República Dominicana. [Online] enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do/estudios_economicos_comercio5.asp.

- 26 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky investic a 39% nárůst oproti roku 2000. Nejvíce USA investovaly do infrastruktury, nemovitostí a bezcelních zón.49 Velkou roli ve spolupráci s USA hraje zapojení Dominikánské republiky do dohody o volném obchodu mezi Severní a Střední Amerikou, která byla podepsána v roce 2005 a vešla v platnost roku 2007. Trh DR-CAFTA patří mezi největší obchodní partnery USA v Latinské Americe a v celosvětovém měřítku je desátým největším obchodním partnerem USA. Trh Dominikánské republiky je šestým největším obchodním partnerem USA z celé Latinské Ameriky.50 Co se týká Evropské Unie, má Dominikánská republika obchodní vztahy hlavně se Španělskem, Holandskem, Německem, Velkou Británií, Belgií, Itálií a Francií. Od roku 2003 až 2007 měla nejkladnější obchodní bilanci s Holandskem, naopak nejzápornější se Španělskem.51 Exportuje se nejvíce ferronikl, kakao, rum, banány a doutníky. Ze zemí Evropské Unie se dováží automobily, ropa a ropné deriváty, dlaždice, tiskárny a mléčné výrobky.52 Z regionu Karibiku probíhá největší obchod s Haiti, dále s Kubou, Portorikem, Jamajkou. Do Haiti jde především o vývoz, v roce 2007 byla vzájemná výměna 437 mil. USD, z toho 431,5 mil. USD tvořil vývoz do Haiti.53 Také obchoduje se zemí Trinidad a Tobago, tam jde především o dodávky ropy do Dominikánské Republiky.

49


50

http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Sector_Turismo

51

Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. Centro de Exportación e Inversión de lAnálisis del Comercio entre República Dominicana y sus Principales Socios en la Unión Europea. [Online] Enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do/estudios_economicos_comercio5.asp. 52

Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. Relaciones Comerciales y de Cooperación: Estados Unidos y República Dominicana. [Online] enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do/estudios_economicos_comercio5.asp. 53

Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. Relaciones Comerciales entre República Dominicana y Haiti 2003-2007. [Online] enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do.

- 27 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Dominikánský vývoz za rok 2008 v mil. USD:54 Zóny volného obchodu celkem 4 544,8 Cukr a deriváty z cukrové třtiny 119,9 •

Surový cukr 84, 8

•

Furfural 22,4

•

Melasy 12,7

Káva a výrobky z kávy 17, 1 •

Káva v zrnech 8,3

•

Kávové výrobky 8,8

Kakao a výrobky z kakaa 106,7 •

Kakao v zrnech 92,6

•

Výrobky z kakaa 14,0

Tabák a tabákové výrobky 13,5 •

Tabák v listech 2,3

•

Tabákové výrobky 11,2

Minerály 492,3 •

Ferronikl 492,3

Zboží získané v přístavu 540,2 •

Paliva 522,2

•

Potraviny 17,9

Ostatní produkty 1 114,8 Export celkem 6 949,3

54


- 28 -


2.6.2 Členství v mezinárodních organizacích Dominikánská republika udržuje vztahy hlavně s USA, zeměmi regionu Karibiku, Střední a Jižní Ameriky. Specifické vztahy jsou s Haiti, s Kubou se jedná převážně o vztahy obchodní. Dále se snaží rozšiřovat svoje vztahy se zeměmi Evropské Unie. Dominikánská republika je členem:55 ACP, BCIE, Caricom (pozorovatel), FAO, G-77, IADB, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICCt, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ITSO, ITU, ITUC, LAES, LAIA (pozorovatel), MIGA, NAM, OAS, OPANAL, OPCW (signatář), PCA, RG, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, Union Latina, UNWTO, UPU, WCL, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO Dále uzavřela tyto významné regionální dohody: •

Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a CARICOMem (1998)

•

Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a Střední Amerikou (země Kostarika, Salvador, Honduras, Nikaragua a Guatemala) 1998

•

Společenství karibských států (1992)

•

Dohoda o částečném volném obchodu s Panamou (2002)

•

Dohoda o volném obchodu mezi USA-CAFTA a DR (2005)

Dominikánská republika se začlenila do dohody mezi Střední Amerikou a USA, CAFTA, v roce 2005. Tato dohoda vešla v platnost v březnu roku 2007. Cílem DR-CAFTA je vytvoření zóny volného obchodu jako je Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA). Vzhledem k tomu, že USA jsou hlavním obchodním partnerem i největším investorem Dominikánské republiky, má tahle smlouva pro ekonomiku země velký význam a zároveň představuje velkou výzvu.56

55

56

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/dr.html http://www.drcaftatrade.com/

- 29 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Také je země zapojena do projektu prezidenta Venezuely Hugo Cháveze, Petrocaribe. Jde o poskytování ropy za výhodných podmínek a preferenčních cen. Na této dohodě participuje 17 států Karibiku. Snahou Dominikánské republiky je získat statut člena v CARICOMU, kde je doposud jen pozorovatelem. CARICOM tvoří státy Karibiku, hlavně ostrovy Malých Antil, kterým se Dominikánská republika vymyká díky své rozloze i velikosti ekonomiky.

2.7 Podnikání na trhu Země nabízí velké množství příležitostí k podnikání, od cestovního ruchu k investování v zónách volného obchodu. Díky stabilní ekonomice i vládě v posledních letech tak láká stále více investorů. Dominikánská republika patří k nejlepším reformátorům v oblasti usnadňování podnikání z celého regionu Karibiku. V roce 2008 spustila online systém pro placení daní a také některé další formality pro založení firmy se mohou provádět online. Byla snížena daň z příjmu právnických osob z 29 % na 25 % a zrušeny některé další daňové povinnosti jako například kolkovné. Převod nemovitosti stojí 3,8 % z hodnoty nemovitosti, dříve to bylo 5,1 %. 57 Daň z příjmu fyzických osob je progresivní:58 •

do příjmu 316 017 DOP…………........0 %

•

od 316 017,01 do 474 024 DOP……..15 %

•

od 474 024,01 do 658 367 DOP……..20 %

•

od 658 367,01 a výše DOP…………..25 %

Zóny volného obchodu nabízejí vyjmutí z daňových povinností pro veškerou výrobu a export. Tyto pobídky platí na 25 let pro společnosti v blízkosti hranic s Haiti a na 15 let pro společnosti na ostatním území. 59

57

Zdroj: Doing Business: Doing Business in Dominican Republic 2009. [Online] 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomies/?economyid=59.

58

Zdroj: Delloite: Dominican Republic Highlits. [Online] January 2009. [Citace: 16. Březen 2009.] http://www.deloitte.com/dtt/article/0,1002,sid%253D11410%2526cid%253D184006,00.html. 59


- 30 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Založení firmy v roce 2009 obnáší 8 kroků a trvá 19 dní. Ještě v roce 2007 trvala tato fáze celých 72 dní. Založení firmy obnáší mimo jiné zakoupení názvu firmy, zaregistrování u Obchodní komory, zaregistrování zaměstnanců aj. Placení daní obnáší 9 plateb a celková daňová sazba je 35,7 % ze zisku. Ještě v roce 2008 to bylo 74 plateb, došlo zde tedy k velkému zjednodušení. Obchodování přes hranice prošlo také značnými zjednodušeními. K vývozu je třeba 6 dokumentů a náklady na export jsou 916 USD na kontejner. K dovozu je třeba 7 dokumentů a náklady na kontejner jsou 1150 USD. Ukončení činnosti firmy trvá 3,5 roku a náklady tvoří 38 % z majetku.60

2.7.1 Přímé zahraniční investice v zemi V roce 2008 bylo v zemi 2 884,7 mil. USD přímých zahraničních investic. Je to téměř dvakrát více než v roce 2007. V roce 1993 to bylo jen 189,3 mil. USD. Nejvíce PZI pocházelo v roce 2008 z Velké Británie, Kanady, Mexika následované USA. V období od roku 1993 až 2008 jsou však největším investorem USA, jejichž PZI tvořily 28,8 % z celkového počtu. Na druhém místě je Kanada (14,8 %) a na třetím Velká Británie (6,8 %). 61 V roce 2008 se nejvíce investovalo v sektoru obchodu a průmyslu, v nemovitostech a dopravě.62 Ve sledovaném období v letech 1993 až 2008 byl největší příliv PZI v sektoru průmyslu a obchodu, cestovním ruchu a telekomunikacích. Největší růst prodělal sektor nemovitostí.

60

http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomies/?economyid=59

61


62

Zdroj: Oficina Nacional de Estadística de la República Dominicana. Dominicana en Cifras 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.one.gob.do/index.php.

- 31 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Tabulka 6: PZI v jednotlivých sektorech v % v období 1993-2008

Cestovní ruch Obchod/Průmysl Telekomunikace Elektřina Finance Zóny volného obchodu Hutnictví Nemovitosti Doprava Ostatní

19,9 21,0 15,0 10,8 5,2 5,3 4,5 14,2 2,3 1,8


2.7.2 Trh s nemovitostmi Nemovitosti v Dominikánské republice lákají stále více investorů. V roce 2007 dosáhly přímé zahraniční investice v nemovitostech dokonce hodnoty 910,5 mil. USD.63 Graf 6: PZI v nemovitostech v mil. USD v letech 2004-2008

PZI v nemovitostech v mil. USD 910,5 656,0

337,8 81,8

2004

133,1

2005

2006

2007


63


- 32 -

2008

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Dominikánská republika je lákavým cílem hned z několika důvodů. Z regionu Karibiku patří k těm levnějším. Ve srovnání s ostatními zeměmi Karibiku jsou ceny nemovitostí stále ještě v průměru o 25 až 30 % nižší.64 Pozemky a nemovitosti, hlavně v místech mimo vyhlášená letoviska se zde dají sehnat za dobrou cenu. Také ceny stavebních materiálů a pracovní síly jsou nízké. V posledních letech došlo ke zlepšení infrastruktury a budování nových letišť. Nemovitosti se dají dobře pronajímat k rekreačním účelům. Pronájem apartmánu pro tři osoby se pohybuje okolo 1000 až 2000 USD měsíčně. Na severním pobřeží země, kde se nacházejí vyhlášená letoviska jako Samana, Punta Cana či Cabarete patří nemovitosti k těm vůbec nejdražším a za poslední roky vzrůstaly průměrně o 20 %. Vznikají zde obrovské moderní komplexy spojené s golfovými hřišti. Za apartmán s výhledem na moře se v takových místech účtuje i cena 800 000 USD. Naopak se vyplatí pořídit si pozemek v méně známých a zalidněných částech země, kde například v regionu Barahona je možno získat metr čtvereční pobřežního pásu za cenu 35 USD.65 Takové nemovitosti se dočkají svého zhodnocení v budoucnu, kdy se i tyto regiony oblíbeným místem pro turisty. Každým rokem zde vznikají komplexy různých cenových kategorií, kde si investor může koupit hotový dům, či jen pozemek. Mezi takové patří například Sunset Valley Estates, Ocean Star Estates, Escondino Bay. Zde se dá pořídit pozemek v cenách od 50 USD za metr čtvereční a výše. Ve Vistas de Magante se celý pozemek může pořídit za 15 až 30 tisíc USD. Také se zde prodávají již hotové apartmány či byty, zde se ceny pohybují podel velikosti a umístění od 100 000 USD výše.66 Ceny pozemků i nemovitostí však stále rostou a na místech, kde bývaly opuštěné pláže vznikají obrovské hotelové a sportovní komplexy. Stejně tak, jak roste cestovní ruch, ubývají tak i místa nedotčené přírody. Dá se tedy do budoucna očekávat, že se ceny nemovitostí postupně začnou vyrovnávat s osatními zeměmi Karibiku.

64

http://www.realestateindominicanrepublic.com/index.php?pageid=1

65


66


- 33 -


2.8 Spolupráce s Českou republikou Tabulka 7: Vzájemná obchodní výměna DR-ČR v tis. USD 2004

2005

2006

2007

2008

vývoz

5 184

14 226

8 014

9 803

11 024

dovoz

3 258

5 126

5 808

7 177

11 280

obrat

8 442

19 352

13 822

16 980

22 304

saldo

1 926

9 100

2 206

2 626

-256

Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/, vlastní zpracování

Spolupráce s Českou republikou není příliš velká. V roce 2008 činil export z České republiky 11 024 tis. USD a import z Dominikánské republiky 11 280 tis. USD. Z celkového vývozu České republiky zaujímá Dominikánská republika v roce 2008 až 111. místo, co se týká importu 93. místo.67 Vzájemná obchodní výměna však stále roste. Výrazný výkyv nastal v exportu v roce 2005, kdy většinu exportu (60 %) tvořili automobily, motorová vozidla a součásti automobilového průmyslu. Z Dominikánské republiky se v roce 2008 dovážely hlavně výrobky z plastů, lékařské nástroje, ovoce-banány, elektrické součástky, v menší míře doutníky a cigára. Pokud jde o export, tak tam převažoval papír pytlový, osobní automobily a součásti motorových vozidel a výrobky z mléka. 68

67

http://www.czso.cz/

68

Viz příloha č. 4 Vývoz ČR-DR a příloha č. 5 Dovoz ČR-DR

- 34 -


3 Kultura a její specifika Dominikánská kultura je výsledkem taínských, španělských a afrických vlivů. Přetrvává celá řada historických tradic a vzhledem k náboženskému založení obyvatelstva se konají po celý rok různé festivaly a karnevaly. Taínské jeskynní malby můžeme vidět na různých místech ostrova. Kultura a zvyky byly ovlivněny také nestabilní politickou situací v zemi a ve 20. století tvrdým diktátorským režimem, kdy bylo obyvatelstvo téměř odříznuté od okolního světa. Také přírodní podmínky, občasný výskyt hurikánů a zemětřesení, to všechno mělo vliv na vytvoření svébytné kultury a charakteru zdejšího obyvatelstva.

3.1 Vlastnosti obyvatel Dominikánci jsou veselí, společenští a laskaví lidé. Rádi se baví, jejich jednání je temperamentní. Vždy jsou ochotní pomoci a mají smysl pro humor. Nikam nespěchají, na všechno mají dost času. Milují svou rodinu a hlavně děti, které vychovávají dosti benevolentně. Jsou velmi hrdí, jak na svou zemi, práci či rodinu a rádi také přehánějí.69 Jsou národem živým a veselým, stejně jako je jejich muzika, oslavy, oblečení, vztahy, pestrá kuchyně a způsob chování vůbec. I když většina z nich je chudá, dokáží se radovat ze života.70 Patří mezi skupinově orientované kultury, rádi se schází se svými známými či přáteli, pořádájí různé oslavy či je zvou do svých domovů. Nejdůležitější je pro ně rodina, často žijí i tři generace v jednom domě.

3.2 Jazyk a způsob komunikace Úředním jazykem je v zemi španělština. Většina lidí pohybujících se v cestovním ruchu nebo obchodu mluví anglicky. Díky turismu se rozmáhají i jazyky jako němčina či francouzština.

69

http://www.culturecrossing.net/basics_business_student.php?id=59

70


- 35 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Na hranicích s Haiti je slyšet i kreolština. U cizinců velmi oceňují, pokud znají alespoň pár základních slovíček ve španělštině, můžeme pak očekávat daleko vstřícnější chování. Dominikánci jsou v komunikaci velmi otevření a přímí. Mluví rychle, hlasitě a mají výraznou mimiku a gestikulaci. Mají smysl pro humor, rádi žertují a hodně se smějí. Je důležité po celou dobu hovoru udržovat oční kontakt, což svědčí o zájmu a respektu. Naopak výrazem neslušného chování je obracet se k někomu při konverzaci zády. Pokud nakrčí nos, značí to, že neporozuměli. Mají sklon přehánět a snaží se ostatní přesvědčit, že mají pravdu.71 Nestydí se klást osobní otázky a ani na ně odpovídat. Velmi oblíbeným tématem je u nich rodina, především děti. Konverzaci je tedy dobré začít otázkou na toto téma. Chtějí vědět, jaký je životní styl cizince. Nezdráhají se dotázat na věk a nedělá jim také problémy na tuto otázku odpovědět. Na svůj věk jsou většinou hrdí a ani pro ženy není neslušností věk prozradit. Dalším oblíbeným tématem jsou sporty jako baseball, který je národním sportem, nebo golf ve vyšších vrstvách. Lépe je ale vyhnout se tématům ohledně jejich vztahů s Haiti, politice a náboženství, zvláště pokud někoho známe jen krátkou dobu. Tyto záležitosti berou velmi vážně a prosazovat jiný názor by mohlo zničit vznikající přátelství či dobré vztahy. Také jejich postoj k drogám je nekompromisní a jakékoliv rozšiřování drog je zde velmi tvrdě stíháno.

Zdravení Muži se vzájemně uvítají potřesením ruky, při němž stále udržují oční kontakt. Potřesení rukou je vřelé, může trvat delší dobu a být doprovázeno lehkými dotyky na paži nebo loket a opakovat se i několikrát denně. Pokud se jedná o přátele nebo rodinné příslušníky, zdraví se muži pevným objetím a poplácáním po zádech. Ženy se zdraví také potřesením rukou, zvláště jde-li o první kontakt. Přítelkyně a známé si při pozdravu vyměňují letmý polibek na tvář. Muži zdraví ženy potřesením ruky. Pokud se jedná o blíže známé, mohou také připojit lehký polibek na tvář.72

71


72

http://dr1.com/living/customs.shtml

- 36 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Pokaždé, když se vejde na veřejné místo, jakým je třeba obchod, autobus či čekárna, je zdvořilé ostatní pozdravit. Na pozdrav vždy všichni přítomní odpoví.

3.3 Interpesonální vzdálenost Dominikánci patří mezi kontaktní kultury. Při hovoru se často dotýkají a jsou zvyklí stát blízko sebe, ve vzdálenosti mezi 30-50cm.73 Toho, že je zde interpersonální vzdálenost daleko menší než třeba v Evropě, si můžeme povšimnout například ve způsobu místní dopravy. Lidé se běžně přepravují autobusy zvanými guaguas, které tvoří velmi levnou alternativu místní dopravy. Jedná se o soukromé minibusy, které jezdí mimo jízdní řád a vyznačené trasy. Cestující sedí na místech i po několika osobách současně a většinou zde panuje přátelská atmosféra, kdy je běžné, že v autobuse kolují láhve rumu a nese se zvuk kytary.74 Guaguas nejsou většinou v nejlepším stavu, přesto jezdí přeplněné cestujícími, kterým malý osobní prostor nevadí. To by bylo například v severní Evropě nemyslitelné.

3.4 Vyznání a hodnoty Téměř všichni Dominikánci (95 %)75 vyznávají katolickou víru. Většina rodin chodí na nedělní mše do kostela, běžné je křtění dětí a svatby v kostele. Jde u nich ale především o společenské události a zvláště mladší generace není nijak silně nábožensky založena. Hlavně ve větších městech jsou lidé moderní a svobodomyslní. Někteří obyvatelé vyznávají mystické rituály voodoo, které se do Dominikánské republiky rozšířily z Haiti. Jde o afro-americké náboženství, které je opředené spoustou záhad a pověr. Vyznavači voodoo se pomocí určitých tanců a zvuku bubnů dostávají do kontaktu s duchy zemřelých. Provádějí oběti zvířat a další rituály, které jsou tématem nejrůznějších spekulací. Jde však o náboženství, které vyznává harmonii a důležitá je rodinná sounáležitost.76 Další obyvatelé jsou protestanti, židé či ateisté. 73


74



76


- 37 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Nejdůležitější jednotkou společnosti je rodina. V jednom domě společně často žijí i tři generace. Rodina je u Dominikánců na prvním místě, příbuzní si pomáhají, drží pospolu a loajalita k rodině má vždy přednost i co se týká pracovních záležitostí. Nejdůležitější rozhodnutí dělá vždy nejstarší muž z rodiny. Jsou velmi pohostinní. Milují děti, rádi se o nich baví, chlubí se s nimi, vychovávají je však dosti benevolentně.77

3.5 Vztahy mezi lidmi a rozdělení společnosti Vztahy mezi lidmi jsou srdečné, založené především na vzájemné důvěře a prokazování laskavostí. Dominikánci jsou živí a společenští. Často se scházejí venku v parcích, kde diskutují nebo hrají domino, v restauracích či barech nebo zvou své přátele a příbuzné k sobě domů na večeře či oslavy. Společnost je velmi provázaná, lidé s mezi sebou znají a budují společenské sítě. Ačkoliv v zemi vládne demokracie, společnost je stále ještě rozdělená do tříd a příslušenství v konkrétní třídě ovlivňuje pracovní i osobní život Dominikánců. Tyto rozdíly byly patrné hlavně v minulosti, v současné době jsou tendence je stírat. Přesto platí, že čím světlejší pleť, tím větší šance na lépe placenou práci a postavení ve společnosti. Naopak čím tmavší pleť, tím nižší společenské postavení a nižší plat.78 Příslušníci nejvyšších tříd mají světlejší pleť, což bylo dříve považováno za známku krásy. Jsou to potomci evropských kolonizátorů. Majetní navštěvují soukromé kliniky, jejich děti chodí do soukromých škol. Mezi běžné praktiky ve společnosti patří protekce, která není považována za negativní jev. Naopak, to že dosadí do funkce někoho, koho znají a mohou se na něj spolehnout preferují. Pak je tu střední třída, tu tvoří mulati a patří k nejpočetnější skupině, nižší třída a velmi chudí obyvatelé. Nejnižší třídy mají černou pleť a jsou to potomci afrických otroků nebo Haiťanů. Někteří z nich žijí na pokraji bídy. Pracují na nekvalifikovaných a velmi náročných pracích jako je například sekání cukrové třtiny na plantážích a jejich výdělky nestačí

77


78

http://www.kwintessential.co.uk/resources/global-etiquette/dominican-republic-country-profile.html

- 38 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky většinou pokrýt ani náklady na jídlo. Přivydělávají si pak nelegálními způsoby jako je například dětská prostituce. 79 Také se velmi liší způsob života ve městech a na venkově. Venkov je zemědělný, lidé se živí pěstováním plodin a chovem dobytka. Žijí v malých domcích, často bez elektřiny a vody. Dívky se vdávají velmi mladé a mají i pět až šest dětí. Ve městech, zvláště v těch velkých, je situace odlišná. Lidé bydlí v moderních domech, rodiny zakládají později a mají obvykle dvě až tři děti. Mnoho mladých lidí se v současnosti stěhuje do měst, protože tam mají nepochybně větší šanci na zaměstnání a lepší životní podmínky. Pracují v manufakturách, volných zónách, cestovním ruchu a službách. 80

3.6 Svátky a významné dny Státní svátky: •

1. leden - Nový rok

•

21. leden - Den Panny Marie Altagracia

•

27. únor - Den nezávislosti

•

březen-duben – Velikonoce

•

16. srpen – Den dominikánské obnovy

•

24. září – Den Panny Marie Mercedes

•

25. prosince – Vánoce

Dominikánská republika má své dvě hlavní patronky, Nuestra Señora de la Altagracia, patronka dominikánského lidu a Nuestra Señora de las Mercedes, patronka Dominikánské republiky. Den Panny Marie Altagracia je nejvýznamnějším náboženským svátkem, jeho součástí je i několikadenní pouť do Higuey. Místní svátky se pak konají téměř každý týden v závislosti na místě. Každá vesnice má svého patrona, na jehož počest pořádá velkolepé oslavy plné tance, zpěvu, jídla, pití a průvodů masek. V únoru je velký karneval ve městě La Vega s

79



- 39 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Santo Domingu. V květnu se koná Espiritu Santo, velké oslavy pořádané ve španělské čtvrti hlavního města a na dalších místech ostrova. V červnu San Pedro Apostol, což je maškarní festival ve měste San Pedro de Macorís, při kterém skupinky zpěváků a tanečníků předvádí taneční scény na ulicích. V cukrových plantážích se konají také haitské oslavy vodoo, největší jsou o Velikonocích.81 V zemi se koná také celá řada různých festivalů. Poslední týden v červenci a první týden v srpnu je to národní hudební a taneční festival merengue v Santo Domingu. Druhý týden v říjnu průvody, trhy a festival merengue v Puerto Plata. 82

3.7 Hry a sporty Nejvýznamnějším sportem je pro dominikánce baseball. Mladí lidé, ale i rodiče vidí baseball jako příležitost na lepší životní podmínky pro své děti, profesionální hráči baseballu mají totiž relativně vysoké platy, a někdy i šanci dostat se do profesionální americké ligy. Baseball hraje tedy téměř každý, nebo přinejmenším fandí. Dominikánská republika má silné zastoupení hráčů v Nejvyšší baseballové lize (MBL) a dokonce někteří nejlepší hráči vůbec jsou původem z této země. Dalším oblíbeným sportem je box či basketball. Pro majetné obyvatele a turisty se stává velmi oblíbeným sportem golf. Dominikánská republika je známá pro své výborné podmínky hlavně na severu ostrova jako ráj surfařů.

3.8 Hudba a tradice Dominikánci jsou velmi společensky založení, rádi se baví, tančí a oslavují. Národním hudebním i tanečním stylem je merengue a bachanta. Merengue je rychlejší a svižnější tanec, bachanta pomalejší a melodičtější. Historickou tradicí jsou pak oblíbené, i když často odsuzované kohoutí zápasy.

81


82


- 40 -


3.8.1 Merengue Merengue je pro Dominikánce národním hudebním i tanečním stylem. Vyjadřuje jejich temperamentní a nezlomnou povahu. Dominikánci dokonce tvrdí, že merengue je jejich duše. Můžeme se s ním setkat téměř všude, zní ze všech rozhlasových stanic, obchodů, restaurací, klubů i domácností. V zemi se pořádají různé soutěže i festivaly. Fiesty jsou však každý týden, pátky a soboty se tančí až do rána. Počátek tohoto hudebního stylu se traduje ke vzniku nezávislé Dominikánské republiky, roku 1844. První merengue bylo prý zahráno po vítězné bitvě u Talanquery, kdy vojáci hráli na válečné bubínky a struhadla na banány. Ke směsi latinskoamerických rytmů se přidala postupně i slova o chudobě, svobodě, lásce a vůbec o životě obyvatel. Merengue se stalo součástí běžného života. Netrvalo dlouho a k hudbě se přidal i tanec. Na počátku 20. století se však merengue udržovalo hlavně na vesnicích, ve městech byl patrný americký vliv. Velkým zastáncem tohoto hudebního stylu byl generál a pozdější diktátor Trujillo. Poté, co se dostal k moci, podmanil si veškeré sdělovací prostředky v zemi a merengue ustanovil národním hudebním stylem. Rozhlasové stanice dokonce nesměly hrát nic jiného. 83 Hudební nástroje pro merengue jsou bubínek,guira a kytara, ta byla však nahrazena akordeonem. Na bubínek se hraje z obou stran, z jedné paličkou a z druhé dlaní. Bubínek by měl být z kozí kůže, na jedné straně z kozy staré, na druhé z mladé, která ještě neměla kůzlata. Kůže by se měla správně před napnutím na bubínek namáčet v dominikánském rumu, nejlépe značce Brugal. Guira je struhadlo s držákem, na které se hraje vidličkou v dřevěném držáku. Díky těmto dvěma nástrojům má merengue jedinečný a nenapodobitelný zvuk.84

3.8.2 Kohoutí zápasy Kohoutí zápasy jsou tradiční a velmi oblíbenou událostí hlavně na vesnicích. Někde existuje dokonce i krytá aréna určená pro zápas. Historie kohoutích zápasů je velmi dlouhá. Pořádali se dokonce již ve staré Číně a Indii. Do Nového světa je přivezli konquistadoři ze Španělska v 15. století. Zápasy se staly v Karibiku i v Jižní Americe velmi populární a jejich 83


84


- 41 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky rozkvět se traduje na přelom 17. a 18. století, kdy se většina obyvatel stěhovala kvůli špatným podmínkám a nedostatku pracovních míst z měst do vesnic. I tam žili v bídě a svoji těžkou situaci si zpestřovali právě kohoutími zápasy. Samotný zápas se odehrává na kruhové ploše z písku obehnané pletivem. Okolo stojí na stupínkách diváci. V Santo Domingu se nachází dokonce klimatizovaná aréna s bary a restauracemi. Zápasy se konají většinou v neděli, někdy i pátek a v sobotu. Majitel kohouta tzv. gallero ho i trénuje, ordinuje mu přísnou dietu a cvičí ho. Navzájem se vyzývají největší rivalové ve vesnici. Diváci pak uzavírají na svého favorita sázky. Kohouti mají za úkol vytlačit soupeře mimo hřiště, nebo mu vyrvat co nejvíce peří. K ochraně hlavy jim slouží čepička. Hra většinou nekončí smrtí kohouta, ale někdy se může stát, že se poraní nebo dokonce na následky zranění zemře. Na hru jsou totiž vybaveni ostrým, někdy i ocelovými ostruhy. Odstraňují se jim hřebínky a červené laloky a vytrhává peří pod křídly, aby se do něho soupeř nezachytil. Začínají bojovat v jednom roce života a někteří přežijí až čtyři roky. Kohoutí zápasy jsou proto trnem v oku ochráncům zvířat, stejně jako třeba španělská korida.85

3.9 Vzhled a oblékání Dominikánci se běžně oblékají ležérně a pohodlně, vzhledem k tropickému klimatu. Mají rádi výrazné barvy a vzory. V práci jsou ale vždy elegantní a upravení, s přihlédnutím na jejich pracovní pozici. Podle vzhledu soudí ostatní a také jsou názoru, že vzhled a oblečení jsou základem k úspěchu a postavení ve společnosti. Při pozvání do jejich domu je tedy samozřejmostí slušné a elegantní oblečení. Také v některých restauracích je nutné společenské oblečení. Ti majetnější si potrpí na značky, hlavně americké, a kvalitu.86

85



- 42 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Obrázek 3: Tradiční kroj

Zdroj: http://www.carlosdemoya.blogspot.com/

3.10 Kuchyně a stolování Dominikánská kuchyně je označována jako comida criolla-kreolské jídlo. Je to směs španělských, afrických a taínských vlivů. Jídla jsou vydatná, připravovaná na velkém množství oleje.

Kuchyně Den začíná snídaní, která je bohatá na škrob. To proto, že je určena pro fyzicky pracující, kteří spotřrebují během dopoledne velké množství energie. Podávají se míchaná vejce, mangúmačkané banány smíchané s olejem a smaženou cibulkou nebo queso frito-zprudka osmažený sýr. K pití se podává pomerančový džus-jugo de naranja a hrnek velmi silné kávy. Ta se pije jen s cukrem-sólo nebo s našlehaným mlékem-con leche. Káva má zde vynikající chuť a exportuje se do celého světa. 87

87


- 43 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Obědy se podávají mezi 12 a 2 hodinou odpolední. Běžné je však obědvat i kolem třetí hodiny odpolední. Večeře se nekoná dříve než v 9 hodin, klidně však i o půlnoci. Schází se u ní celá rodina a někdy i přátelé a sousedé. 88 Součástí pokrmů jsou téměř vždy rýže a fazole, kterým se říká la bandera dominicana (dominikánská vlajka). Z masa je velmi populární kuře, které se podává smažené, pečené nebo asopao, tj.v husté výrazné štávě. K hlavnímu chodu se podávají také místní banány plátanos zprudka opečené na oleji. Dalším oblíbeným jídlem je mondongo, dršťkový guláš s paprikou nebo mofongo, směs banánů, vepřového masa a česneku. K slavnostním událostem se podává chivo-opékaná koza s čerstvě upečeným plochým chlebem, do kterého se přidává kořen juky. Velmi oblíbeným pokrmem je také sancocho-směs různých druhů masa, čtyř druhů hlíz a zeleniny a koření. Mořské plody jsou velmi oblíbené a připravují se pěti různými způsoby. Criolla-po kreolsku-v kořeněné štávě z rajčat, al ajillo-s hustou omáčkou s česnekem, al hornona roštu s citronovou šťávou, al orégano-v kyselé omáčce s oreganem a tučnou smetanou a con coco-v rajské omáčce s česnekem a kokosovým mlékem.89 Dezerty jsou velmi sladké a tučné. Oblíbené jsou například dulces con coco-se sladkým sirupen a kokosem či dulces con naranja-s pomerančovou marmeládou. Mezi další dezerty patří také různé koláče či sladké krémy, oblíbený je zvláště kukuřičný nákyp flan de maíz. Setkáme se také s velkou nabídkou tropického ovoce. K nejznámějším patří banány, papája (lechoza) či ananas (piňa). Z těch méně známých se můžeme setkat například s dominikánskou verzí grenadilly, která je známá pod pojmem chinola či místní specialitou limonchillos-malé citrusové plody. Zdejší mango vypadá jako pomačkaný grapefruit a je velmi chutné.90

Nápoje Tradičním nápojem Dominikánců je káva, která je jedním z hlavních vývozních artiklů a je známá po celém světě. Pijí ji většinou bez mléka, jen s cukrem. Velká je také oblíbenost nápoje značek Coca Cola a Pepsi. Dříve tyto společnosti používaly k doslazování svých nápojů 88


89



- 44 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky právě cukr z Dominikánké Republiky, dnes ho však nahradilo umělé sladidlo. Hojně se konzumuje také pivo, nejznámější značkou je Presidente. Proslulý je dominikánský rum, který se vyrábí pod značkami Brugal, Barcelo a Bermúdez a je zde velmi levný. Rum se pije s kolou jako známý drink Cuba libre. V barech a diskotékách nabízejí cuba libre servicio-láhev rumu, dvě koly a kbelík ledu. Známý je také nápoj Mama Juana-velmi silná směs vína, rumu, medu a kůry některých stromů. Dle tradice má ležet nápoj asi tři měsíce v zemi a následně tři měsíce na slunci, kde dozraje. Oblíbené jsou také různé druhy koktejlů, jejichž základem je zpravidla rum.91

Stravovací zařízení Stravovat se dá ve skromnějších restauracích, kde se dá sehnat skvělé jídlo za nízkou cenu či v lepších restauracích, kde je cenová nabídka také celkem příznivá. U obou typů stravovacích zařízení je však nutné počítat s osmiprocentní daní a desetiprocentní přirážkou k ceně za obsluhu. K tomu se většinou nechává spropitné ve výši deseti procent z ceny. Další variantou jsou cafeterías-malé podniky se skleněnou vitrínou, kde jsou vystavena různá tradiční jídla. Další levnou variantou jsou pouliční stánky pica pollos nabízející smažená kuřata či pollo al carbón, kde nabízejí grilované kuře s rýží, fazolemi a salátem servírované na papírový tácek. Mezi levné varianty stravování patří také comedores, které navštěvují hlavně místní obyvatelé. Jde často o rodinné podniky, nabízející tradiční kreolskou kuchyni. Občerstvit se dá také u pouličních stánků nabízejících různé kousky smaženého kuřete či vepřového masa-chicharrones nebo mastné pečivo s mletým masem-empanadas. Na ulici prodávají také oloupané pomeranče či sladkosti. Ve velkých městech a letoviscích je také dostatek luxusních restaurací zaměřených na mezinárodní kuchyni.92 Dominikánci většinou nakupují potraviny v malých obchůdcích colmados, kde se dá sehnat téměř vše potřebné nevyjímaje tvrdého alkoholu. Ve větších městech a turistických střediscích jsou obchody se smíšeným zbožím a samoobsluhy.

91



- 45 -


3.11 Pracovní návyky a pracovní doba Pracovní doba je obvykle od pondělí do pátku. Banky mají otevřeno od pondělí do pátku od 8 do 5 hodin, v sobotu od 9 do 1. Vládní kanceláře od 7:30 do 14: 30 každý všední den. Obchody od 9 do 19:30 od pondělí do soboty. Supermarkety od 8 do 22 hodin od pondělí do soboty. Turistické atrakce od 9 do 18 hodin, muzea mají většinou v pondělí zavřeno. V kancelářích je pracovní doba od 9 do 5 hodin.93 Pro zaměstnance je většinou pracovní doba 44 hodin týdně. Vzhledem k tropickému klimatu se v Dominikánské republice dodržuje siesta, můžeme se tedy setkat s volnějším režimem kolem poledne. Například v kancelářích je běžné, že pokud voláme kolem poledne, ozve se pouze záznamník.94

3.12 Význam času Dominikánci jsou polychronní kulturou. Kladou větší důraz na lidské vztahy, než na striktní dodržování plánů. V pracovních záležitostech se však snaží být dochvilní. V osobních záležitostech na dochvilnost moc velký důraz nekladou. Běžné je zpoždění 30 minut, někdy i více. Od cizinců se však dochvilnost očekává. Můžeme se setkat i se zpožděním autobusů, vlaků či letadel. Místní autobusy guaguas jezdí například zcela mimo jízdní řád.

3.13 Postavení žen Společnost je v Dominikánské republice stále velmi šovinistická. Muži řídí společnost, rozhodují o důležitých věcech a spravují finance. Na ženu je nahlíženo, především v nižších vrstvách, hlavně jako na oběť sexuální touhy. Ženy se na ulicích často setkávají s dotěrnými pohledy, pokřiky a poznámkami. Ve větších městech či při slavnostech se můžou dokonce setkat i s dotyky kolemjdoucích mužů. Není tedy vhodné, aby ženy chodily večer samy do barů nebo různých klubů, předejdou tím incidentům s alkoholem posilněnými muži.95

93

http://www.lonelyplanet.com/

94


95


- 46 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Ženám je přisuzována hlavně péče o domácnost a manžela, nehledě na to, jaké mají zaměstnání. Muži s domácími pracemi nepomáhají. Přesto ale v současné době ženy dosahují ve společnosti stále vyšších míst a dochází i k postupnému vyrovnávání některých platů. Zastávají dokonce i vysoké posty v politice jako ministryně, v managementu či jsou guvernérkami jednotlivých provincií. Mezi vysokoškolskými studenty je většina žen a dívek.

- 47 -


4 Obchodní jednání a protokol Dominikánská republika patří mezi latinskoamerické kultury. V mnohém se však od typicky latinskoamerických zemí, jako jsou státy Jižní Ameriky, liší. Například vnímání času je stejně volné, ale Dominikánci se snaží přizpůsobit svým obchodním partnerům ze Severní Ameriky, proto například na obchodní schůzky chodí včas. Patří mezi skupinově orientované kultury, dávají velký důraz na budování osobních vztahů a na dlouhodobou spolupráci. Jednání jsou zpravidla méně formální než třeba v Evropě, zvláště pokud již došlo k navázání osobních vztahů. Musíme přihlédnout k tomu, že se jedná o zemi, kde jsou společenské styky velmi provázané. Pro založení vlastní společnosti či jednání s dominikánskými partnery je tedy nejlepší mít ty správné kontakty a pohybovat se co nejdelší dobu v místě jednání.

4.1 Přístup k obchodu a tempo jednání Dominikánci preferují v obchodním styku osobní jednání. Chtějí poznat člověka, se kterým budou v budoucnosti spolupracovat a navázat vzájemné přátelské styky. Úvodní seznamovací fáze tedy trvá delší dobu, než jsou zvyklí jednatelé například z Evropy či USA. Vhodné je mít po celou dobu svého zástupce přímo na místě. To je ideální také pro budoucí spolupráci, dávají totiž přednost osvědčenému a spolehlivému partnerovi. Pro dominikánské jednatele je velmi důležité, zda mohou svému obchodnímu partnerovi důvěřovat. Vzhledem k tomu, že v celém regionu Karibiku jsou obchodní styky velmi provázané, pokud si společnost pokazí pověst v jedné zemi, je velmi pravděpodobné, že se to rychle rozšíří i do dalších zemí.96 Schůzky je nutné naplánovat dopředu a oznámit ústně nebo písemně a je dobré před konáním schůzku ještě telefonicky potvrdit. První schůzka je vždy formální a před jednáním předchází 5-15 minut společenské konverzace. Je vhodné nechat na hostiteli, kdy začne obchodní jednání. 97 Dominikánci preferují harmonické vztahy. Je tedy lepší vyhnout se tvrdým obchodním taktikám a jakémukoliv nátlaku či konfliktům. Není na místě je však podceňovat, jsou to dobří a

96


97


- 48 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky zkušení vyjednavači. Většinou usilují o kompromis, sledují tedy taktiku vítězství-vítězství. 98 To proto, že jim jde především o dlouhodobé partnerské vztahy. Tempo jednání je velmi pomalé a zabere hodně času. Dominikánci potřebují prostor pro jednání a hlavně konzultace, než dospějí k závěru. Je tedy nutné, aby se zahraniční partner obrnil trpělivostí. Většinou předchází také větší počet obchodních schůzek. Běžné jsou obchodní obědy, v poslední době se rozmáhají i společné snídaně, zvláště u mezinárodně působících firem.99

4.2 Jazyk jednání a charakter komunikace Úředním jazykem je v této oblasti španělština, ale většina lidí pohybujících se ve sféře obchodu či turistického ruchu mluví anglicky. Přesto je jednání ve španělském jazyce vnímáno velmi pozitivně a komunikace má pak daleko vřelejší charakter. Všechny obchodní materiály by měly být v anglickém i španělském jazyce. Od Dominikánců můžeme očekávat přímé a expresivní vyjadřování. V komunikaci jsou otevření, řeknou, co si myslí a mají smysl pro humor. Rádi však přehánějí, na což by si měli dávat zahraniční partneři pozor. Jednání bývají živá, často mluví více osob najednou a může dojít i k přerušení schůzky. Aktivita se očekává i od zahraničního jednatele, přílišná pasivita by mohla být vnímána jako nedostatečný zájem. Jejich mluva je doprovázena celou řadou mimických a jiných gest, a proto i cizí jednatel by si měl dávat pozor na svou neverbální komunikaci. Ta může být ze strany domácích špatně vyložena. Důležité je po celou dobu udržovat oční kontakt, což svědčí o našem zájmu. 100 Dominikánci patří mezi kontaktní kultury, setkáme se tedy s větším počtem dotyků. Potřesení rukou bývá vřelé a může trvat i delší dobu či být doprovázeno dalšími dotyky na paži. V případě žen se k potřesení rukou přidává letmý polibek na tvář. Interpersonální vzdálenost je také daleko menší, než jsou zvyklí evropští jednatelé, jedná se o 30-50 centimetrů.

98


99


100


- 49 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Nadřízeným či starším a neznámým osobám se vždy vyká. Na tykání se přechází až po navázání osobních vztahů. Vysokoškolské tituly jsou velmi ceněné, proto je nejlepší oslovit titulem následovaným příjmením. Pokud titul neznáme, oslovuje se Seňor (pro muže) a Seňora (pro ženu) následované příjmením. Vážené starší osobě se pak říká Don či Doňa následované křestním jménem. Titul Excelencia je vyhrazen pro prezidenta a víceprezidenta republiky. Používá se ale také při oslovování (například v dopise či pozvánce) ministra zahraničních věcí, velvyslanců a vyslanců. 101

4.3 Charakter vzájemných vztahů Dominikánci patří mezi polychronní kultury a kladou velký důraz na osobní vztahy. Partnerské vztahy jsou pro ně také důležitější než obchodní dokumenty, proto je dobré se svým dominikánským obchodním partnerem udržovat i nadále přátelské styky. Rádi přesouvají jednání do restaurací, kde jsou méně formální a pořádají také často různé společenské akce. Pokud je navázán osobnější vztah, je běžné pozvání domů na večeři, představení rodiny a dětí. Nejdůležitější je pro ně ve vzájemných vztazích důvěra a možnost dlouhodobé spolupráce. Ve vyšších pozicích vedení společnosti můžeme očekávat příslušníky vyšších tříd. Je důležité respektovat tuto hierarchii. Dominikánci si budují sítě kontaktů a je důležité znát správné lidi. Protekce není v této zemi žádným neobvyklým ani negativně vnímaným jevem.102 Také příslušnost ke známé a vážené rodině je velmi ceněna. Respekt je projevován ale i obchodním partnerům z cizích zemí. Jak bylo tedy již řečeno, nejlepší je mít v zemi svého stálého obchodního zástupce, který může firmu reprezentovat, i když zrovna neprobíhá žádné jednání. Důležité je ale budovat a rozšiřovat síť kontaktů, chodit na společenské a sportovní události a hlavně být v kontaktu se svými obchodními partnery a pracovat na dobrých přátelských vztazích.

4.4 Způsob rozhodování a uzavírání kontraktů Dominikánci patří ke skupinově orientovaným kulturám. Všechna důležitá rozhodnutí dělají nejvyšší pracovníci a také při rozhodování o něčem, co ovlivní firmu, se radí zástupci 101


102


- 50 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky společnosti se svými nadřízenými.103 Rozhodnutí mohou trvat delší dobu, proto je nutné ze strany zahraničních obchodních partnerů být trpělivý a vyhnout se jakémukoliv nátlaku. Také se budou muset pravděpodobně zúčastnit více schůzek, než dojde k uzavření dohody a je dobré mít v místě jednání neustále zástupce. Dominikánci potřebují čas pro konzultaci a rozhodnutí. Výsledné rozhodnutí by pro ně mělo znamenat kompromis. Jde jim o dlouhodobé vztahy a rozhodnutí typu výhra-výhra. 104

4.5 Organizační rámec jednání Základem je mít na vše dostatek času a trpělivosti. Všechno od úvodní seznamovací fáze, přes jednání po uzavírání kontraktu, jakož i administrativa zde trvá daleko déle, než jsou zvyklí evropští obchodníci. Důležité jsou vztahy, ne čas. Co se týká postavení žen v obchodě, společnost je v Dominikánské republice stále velmi šovinistická. Ženám je určena hlavně péče o domácnost a manžela, nehledě na to, jaké má zaměstnání. Přesto se již v obchodě i politice můžeme setkat s řadou žen, které vykonávají vysoké posty v politice či obchodě. Pokud se však jedná o obchodního zástupce či jednatele, je přesto lepší vyslat do Dominikánské republiky muže.

4.6 Dochvilnost Dominikánci patří mezi kultury s volným pojetím času. Nejsou tudíž ani příliš dochvilní. Pokud se však jedná o pracovní schůzku nebo důležitý pohovor. Od cizinců je dochvilnost očekávána. Pokud se jedná o pozvání domů, je vhodné přijít o 15-30 minut déle, než je určeno. Dodržením této doby se dá předejít mnoha nepříjemnostem. 105

4.7 Oblékání Dominikánci kladou na svůj vzhled velký důraz. I přes tropické klima jsou do práce vždy upravení a formálně oblečení, s přihlédnutím na jejich pozici. Ženy nosí kostým doplněný elegantními šperky či jinými doplňky. Muži oblek tmavé barvy, košili a decentní kravatu.

103

http://www.intercultures.ca/cil-cai/ci-ic-eng.asp?iso=do#cn-1

104


105


- 51 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Oblečení je vždy elegantní a konzervativní z kvalitních materiálů a pokud možno známých značek. Pokud jde o společenské události, je nutné mít na paměti, že Dominikánci si na společenské oblečení velmi potrpí. Na pozvánce by měla být zmínka o vhodném oblečení, od žen je však očekáváno vždy formálnější oblečení. Pokud je na pozvánce traje informal znamená to neformální oblečení. Muž nemusí mít oblek a kravatu, postačí společenské kalhoty a sportovní košile či tričko. Od žen je však jistá dávka formálnosti očekávána, vhodné je tedy obléci společenské šaty. Traje oscuro znamená tmavý oblek. Zde se již jedná o formální událost a je nutné, aby i muž oblékl tmavý oblek. U žen je nutno přihlédnout k události, na kterou se chystá. Pokud se jedná například o pozvánku na otevírání výstavy, traje oscuro znamená společenské šaty, nemusí se však jednat o tmavou barvu. Pokud je ale pozvánka určena například na recepci na velvyslanectví, žena by měla obléci elegantní koktejlové šaty a doplnit vhodným účesem, šperky a také manikúrou. Traje de calle znamená vycházkový oblek, běžně je nošen tmavý oblek, ale může být i světlejších barev. Traje formal je podobné jako traje oscuro. Vhodný je tmavý, tmavě šedý či černý oblek doplněný vhodnou košilí a kravatou. Pokud se vyžaduje smoking, je to vždy uvedeno v pozvánce. 106

4.8 Stolování Dominikánci rádi pořádají pro své známé a obchodní partnery večeře. Pozvání je vždy tak o půl hodiny dříve, než se očekává příchod hosta. Běžná je ale i hodina a více zpoždění. Jídla jsou pak většinou podávána bufetovým stylem. Pokud se však jedná o formální večeři, je nutné přijít na čas, což znamená o 10 až 15 minut déle, než je uvedeno v pozvánce. To bývá většinou kolem půl deváté a jídlo se nepodává dříve než o půl desáté. Chování u stolu je stejné jako v Evropě - vidlička v levé ruce a nůž v pravé. Jídla jsou podávána většinou bufetovou formou. Pokud se jedná o pozvání, hosté jsou obslouženi jako první. Hostitel popřeje dobrou chuť (buen provecho) a všichni se můžou pustit do jídla. Ruce by měly být po celou dobu jídla vidět, ale je neslušné opírat se lokty o stůl. Na talíři může zůstat malý zbytek jídla. Jako známka ukončení jídla se příbor položí napříč na talíř, hroty směřují dolů

106


- 52 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky a úchytky doprava. Po večeři se obvykle podávají aperitivy a káva. Celá večeře může trvat tři i více hodin, a pokud se koná na počest nějaké osobě, je neslušné odejít dříve než ona. 107

4.9 Dárky Na první schůzce se neočekávají žádné dárky. Pokud se však jedná o pozvání do domu hostitele, je vhodné přinést s sebou květiny (zde pozor na černou a fialovou, to jsou pietní barvy), víno, alkohol, čokoládu či sladké pečivo. Dárky by měly být vždy pečlivě zabalené a hostitel je rozbalí ihned po přijetí. 108

4.10 Vizitky a pozvánky Vyměňování vizitek je běžné a dochází k němu při prvním kontaktu. Je vhodné mít jednu stranu přeloženou do španělštiny a vizitku předávat touto stranou nahoru. S vizitkou je vhodné zacházet s respektem, nejlépe ji ihned po obdržení uschovat do pouzdra. 109 Pozvánky je vhodné psát rukou. Jako první je v pozvánce uveden muž , pak až žena (Sr. Miguel García y Seňora). Pokud se jedná o pozvánku vážené osobě, je vhodné připojit titul (Excelentíssimo Sr. Embajador de la República Checa pro velvyslance České republiky). Pozvánka se označuje S.M., což znamená a sus manos, tj. do vlastních rukou. 110

107


108


109


110


- 53 -


Závěr Cílem této práce bylo podat objektivní a ucelený pohled na Dominikánskou republiku, její ekonomickou situaci, vztahy s ostatními zeměmi a seznámit s kulturními a obchodními specifikami této země. Domnívám se, že cíl práce byl naplněn. Dominikánská republika je zemí rozmanitých přírodních podmínek, od nádherných pláží, typických pro oblast Karibského moře, přes úrodná údolí až k vysokým horám. Leží v Karibském moři a je druhým největším a nejlidnatějším státem z celého regionu. Obyvatelstvo, z něhož více než polovina je chudá, čelí nástrahám tropického klimatu, jako jsou sucha, lijáky a hurikány. Historický vývoj byl velmi dramatický. Původní obyvatelé ostrova byli téměř vyhubeni a od příjezdu Evropanů na konci 15. století se střídaly různé nadvlády, nezávislost získala země až v polovině 19. století, kdy se osvobodila z nadvlády Haiti. Přesto ani pak zde nevládla demokracie. Naopak ve 20. století zemi ovládla diktatura Trujilla, která byla jedna z nejtvrdších v celé Latinské Americe a takřka odřízla zemi od okolního světa. Až na konci 20. století se k vládě dostal první, skutečně demokratický prezident. Všechny tyto faktory sehrály důležitou roli při formování typické a svérázné kultury a obyvatelstva tohoto ostrova. Jedná se o rozvojovou zemi s nižším středním důchodem, patří však k nejvyspělejším z celého regionu Karibiku a usiluje zde o vedoucí pozici. Vztahy udržuje hlavně se zeměmi Severní Ameriky, USA jsou nejdůležitějším obchodním partnerem. Velkého úspěchu dosáhla země začleněním do dohody o volném obchodu mezi Severní a Střední Amerikou, DR-CAFTA. Překvapilo mě, že zde také probíhá velká spolupráce s Asijskými státy v porovnání s regionem Karibiku. Spolupráce s Českou republikou není příliš velká, jedná se hlavně o oblast cestovního ruchu. Zde se Dominikánská republika stává stále vyhledávanějším turistickým cílem a myslím si, že i v budoucnu bude mít cestovní ruch rostoucí trend právě díky vhodným klimatickým i cenovým podmínkám. Hospodářství v posledních letech vykazuje stabilitu a růst, země je závislá především na zemědělství, cestovním ruchu a exportů ze zón volného obchodu, kterých je po celé zemi velký počet a nabízí vyjmutí z daňových povinností. Cestovní ruch zde má velký potenciál. Dominikánská republika nabízí rozmanité přírodní prostředí a rozvíjí se i nové druhy cestovního ruchu, jako je například ekoturistika či adrenalinové sporty. Nejoblíbenější jsou však přímořské destinace, kde vznikají stále nové, moderní hotelové a sportovní komplexy. Dominikánská republika se snaží lákat investory z celého světa a usnadňuje podmínky podnikání - 54 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky na trhu, v této oblasti patří dokonce k největším reformátorům. Dobrým investičním cílem je také trh s nemovitostmi. Pozemky, stavební materiál i pracovní síla patří k cenově nejvýhodnějším v regionu Karibiku. Kultura Dominikánské republiky je výsledkem vlivů původního obyvatelstva, evropských kolonizátorů a afrických otroků zavlečených do země. Jsou zde obrovské rozdíly mezi chudým obyvatelstvem, které tvoří více než polovinu, a majetnými vrstvami a také životem ve městech a na vesnicích, kde žijí lidé často v chatrčích bez elektřiny a pitné vody. Sociální rozdíly se projevují hlavně barvou kůže a promítají se do běžného života lidí. Téměř všichni Dominikánci vyznávají katolickou víru, v zemi se tedy koná velké množství náboženských svátků a festivalů. Dominikánci se i přes špatné životní podmínky umí radovat ze života, důležitou roli u nich hraje rodina a osobní vztahy. Jejich životní styl je pomalý a pohodový. Kulturní zvyklosti a charakter obyvatel se promítají i do obchodního jednání. Dominikánci preferují osobní a dlouhodobé vztahy. Důležitou roli u nich hraje, zda mohou svému partnerovi důvěřovat. Společenské vztahy jsou v této zemi velmi provázané a rodina hraje důležitou roli, proto by zahraničního jednatele nemělo překvapit, že protekce či nepotismus patří mezi běžné praktiky. Také musíme počítat s tím, že všechna jednání, rozhodování, uzavírání kontraktů či administrativní záležitosti zaberou hodně času a obrnit se trpělivostí, která se však vyplatí, protože pokud se podaří získat si zájem a důvěru partnera, můžeme počítat s dlouhodobou spoluprací. Obyvatelé Dominikánské republiky patří mezi skupinové kultury. Rádi se scházejí v parcích, při četných oslavách, zvou přátele do restaurací či klubů. Základní jednotkou je u nich rodina, která patří mezi nejdůležitější hodnoty a také k oblíbenému tématu při komunikaci. To všechno se projevuje i v obchodním jednání. Dominikánci jednají kolektivně, důležitá rozhodnutí vždy konzultují s nadřízenými. I v obchodních vztazích je běžné přesouvat jednání do restaurací, či pozvat své kolegy k sobě domů na večeři a seznámit je s rodinou, to je důkazem důvěry a krokem k vytření osobních vztahů, které jsou velmi cenné, je tedy vhodné takové pozvání přijmout. Hlavou rodiny je vždy muž, ženám je přisuzována hlavně péče o domácnost, děti a manžela. I v obchodním jednání jsou muži více respektováni.

- 55 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Dominikánci jsou polychromní kulturou. To se projevuje jak v osobních, tak obchodních vztazích. Čas pojímají volně, nikam nespěchají, důležitější jsou pro ně osobní vztahy. Přes poledne dodržují vzhledem k tropickému klimatu siestu. Dochvilnost není jejich silou stránkou, běžné je zpoždění 30 minut, v obchodním jednání se však snaží být dochvilní a i od cizinců se dochvilnost očekává. Také patří mezi kontaktní kultury. Interpersonální vzdálenost se pohybuje mezi 30-50 cm. Běžné jsou dotyky, živá mimika i gestikulace a neustálý oční kontakt, který je výrazem zájmu posluchače. Předávání vizitek je běžné a časté, je vhodné mít jednu stranu přeloženou do španělštiny stejně tak jako všechny obchodní dokumenty. Dominikánská republika patří mezi latinskoamerické kultury. Ve srovnání s naší kulturou zde život plyne daleko pomaleji a pohodověji. Obchodní jednání jsou méně formální, zvláště pokud již došlo k vytvoření osobních vztahů. Osobní vztahy hrají také významnější roli než u nás. Dominikánci jsou emotivnější, jejich mimika a gestikulace jsou živější. Při hovoru stojí blíže u sebe, častěji se dotýkají. Jednání, uzavírání kontraktů i všechny administrativní záležitosti zaberou daleko více času, než jsou zvyklí čeští jednatelé.

- 56 -


Literatura 1. Zamykalová, Miroslava. Mezinárodní obchodní jedanání. Praha : Professional Publishing, 2003. ISBN 80-86419-28-2. 2. Šroněk, Ivan. Kultura v mezinárodním podnikání. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-247-0012-3. 3. Stružková, Karin. Dominikánská republika: informace a tipy na dovolenou. Praha : Fischer, 1998. ISBN 80-85919-17-6. 4. Llosa, Mario Vargas. Kozlova slavnost. Praha : Mladá Fronta, 2006. ISBN 80-204-1151-8. 5. Harvey, S. Dominikánská republika. Brno : Jota, 2007. ISBN 978-80-7217-518-5. 6. Gullová, Soňa a Müllerová, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha : Oeconomica, 2006. ISBN 978-80-245-1021-7. 7. Anderson, J. P. a další. Karibik. Brno : Jota, 2006. ISBN 80-7217-396-0. 8. Secretaría de Estado de Turismo. [Online] http://www.sectur.gob.do/. 9. Secretaría de Estado de la Economía. Perspectivas de la Economía Dominicana. [Online] 2007. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.stp.gov.do/eweb/. 10. Reports & Papers - Doing Business - The World Bank Group. Doing Business in Dominican Republic 2009. [Online] 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.doingbusiness.org/Downloads/. 11. Real Estate in Dominican Republic. [Online] http://www.realestateindominicanrepublic.com. 12. Overview - Dominican Republic | Centre for Intercultural Learning. [Online] http://www.intercultures.ca/cil-cai/overview-apercu-eng.asp?iso=do. 13. Oficina Nacional de Estadística de la República Dominicana. Dominicana en Cifras 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.one.gob.do/index.php. 14. Oficina Nacional de Estadística (ONE). [Online] http://www.one.gob.do/. - 57 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky 15. Lonely Planet. [Online] http://www.lonelyplanet.com. 16. Dominikánská republika - BusinessInfo.cz. [Online] http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/dominikanska-republika/1001424/. 17. Ottův průvodce. Dominikánská republika. Praha : Ottovo nakladatelství, 2009. ISBN 97880-7360-624-4. 18. Dominican Republilc - Language, Culture, Etiquette and Protocol. [Online] http://www.kwintessential.co.uk/resources/global-etiquette/dominican-republic-countryprofile.html. 19. Dominican Republic News & Travel Information Service. [Online] http://www.dr1.com/. 20. Dominican Republic - Culture, Customs & Etiquette. [Online] http://www.culturecrossing.net/basics_business_student.php?id=59. 21. Dominican Republic. [Online] http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/LACEXT/DOMINICANEXTN/ 0,,menuPK:337775~pagePK:141159~piPK:141110~theSitePK:337769,00.html. 22. Dominican Republic. [Online] http://dominicanrepublic.com/index.php. 23. Doing Business Abroad - Canadian Trade Commissioner Service. [Online] http://www.infoexport.gc.ca/. 24. Delloite. Dominican Republic Highlits. [Online] January 2009. [Citace: 16. Březen 2009.] http://www.deloitte.com/dtt/article/0,1002,sid%253D11410%2526cid%253D184006,00.html. 25. Český statistický úřad | ČSÚ. [Online] http://www.czso.cz/. 26. Consejo Nacional de Zonas Francas de Exportación. [Online] http://www.cnzfe.gov.do/. 27. CIA - The World Factbook -- Dominican Republic. [Online] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/dr.html.

- 58 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky 28. Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. Análisis del Comercio entre República Dominicana y sus Principales Socios en la Unión Europea. [Online] Enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do/estudios_economicos_comercio5.asp. 29. Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. Relaciones Comerciales entre República Dominicana y Haiti 2003-2007. [Online] enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do. 30. Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. Relaciones Comerciales y de Cooperación: Estados Unidos y República Dominicana. [Online] enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do/estudios_economicos_comercio5.asp. 31. CEI-RD | Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. [Online] http://www.cedopex.gov.do/. 32. Banco Central de la República Dominicana. Estadísticas Turísticas 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 20. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas.asp. 33. Banco Central de la República Dominicana. Resultados Preliminares de la Economía Dominicana enero-diciembre 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas2.asp. 34. Banco Central de la República Dominicana. Informe de la Economía Dominicana 2007. [Online] enero 2008. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas.asp. 35. Banco Central de la República Dominicana. Informe de la Economía Dominicana 2006. [Online] enero 2007. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas2.asp. 36. Banco Central de la República Dominicana. [Online] http://www.bancentral.gov.do.

- 59 -


Přílohy Příloha č. 1 Mapa provincií Dominikánské republiky Obrázek 4: Mapa provincií Dominikánské republiky

Zdroj: http://www.realestateindominicanrepublic.com/

- 60 -


Příloha č. 2 Tabulka vývoj HDP v letech 1991-2008 Tabulka 8: Vývoj HDP v letech 1991-2008 ROK

Běžné ceny ( mil DOP)

(%)

V cenách r. 1991 (mil

(%)

DOP) 1991

123 426,0

--

123 426,0

--

1992

144 063,3

16,7

136 402,0

10,5

1993

162 205,1

12,6

146 253,8

7,2

1994

182 840,3

12,7

149 622,4

2,3

1995

211 024,6

15,4

157 842,1

5,5

1996

233 833,3

10,8

169 098,4

7,1

1997

274 423,9

17,4

182 633,5

8,0

1998

311 282,8

13,4

195 437,2

7,0

1999

343 745,3

10,4

208 561,5

6,7

2000

388 301,9

13,0

220 359,0

5,7

2001

415 520,9

7,0

224 345,8

1,8

2002

463 624,3

11,6

237 331,4

5,8

2003

617 988,9

33,3

236 730,1

-0,3

2004

909 036,8

47,1

239 835,9

1,3

2005

1 020 002,0

12,2

262 051,3

9,3

2006

1 189 801,9

16,6

290 015,2

10,7

2007

1 364 210,3

14,7

314 592,9

8,5

2008

1 576 162,8

15,5

331 126,8

5,3

Zdroj: Banco Central de la República Dominicana, http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Sector_Real, vlastní zpracování

- 61 -


Příloha č. 3 Platební bilance Dominikánské republiky Tabulka 9: Platební bilance za roky 2004-2008 v mil.USD 2004

2005

2006

2007

2008

1 Běžný účet

1 041,5

-473,0

-1 287,6

-2 095,7

-4 436,8

1.1 Obchodní bilance

-1 952,1

-3 724,7

-5 563,7

-6 436,8

-9 146,5

EXPORT

5 935,9

6 144,7

6 610,2

7 160,2

6 948,9

Národní

1 250,7

1 395,1

1 931,4

2 635,1

2 404,1

Volné zóny

4 685,2

4 749,6

4 678,8

4 525,1

4 544,8

IMPORT

-7 888,0

-9 869,4

-12 173,9

-13 597,0

-16 095,4

Národní

-5 368,1

-7 366,3

-9 558,8

-11 097,3

-13 569,9

Volné zóny

-2 519,9

-2 503,1

-2 615,1

-2 499,7

-2 525,5

1.2 Bilance služeb

2 290,7

2 456,8

2 985,0

3 020,9

3 092,6

PŘÍJMY

3 503,9

3 913,2

4 542,5

4 766,7

4 911,4

Cesty

3 151,6

3 518,3

3 916,8

4 064,2

4 176,1

352,3

394,9

625,7

702,5

735,3

VÝDAJE

-1 213,2

-1 456,4

-1 557,5

-1 745,8

-1 818,8

Dopravné

-509,8

-706,7

-776,9

-903,9

-964,0

Ostatní

-703,4

-749,7

-780,6

-841,9

-854,8

-1 824,6

-1 902,2

-1 853,0

-2 081,0

-1 814,8

PŘÍJMY

321,8

418,1

699,7

811,5

681,9

Centrální banka

20,0

59,5

116,6

157,6

107,0

Ostatní

301,8

358,6

583,1

653,9

574,9

-2 146,4

-2 320,4

-2 552,7

-2 892,5

-2 496,7

-333,6

-376,1

-370,9

-402,3

-373,1

Výnosy aj.

-1 812,8

-1944,3

-2 181,8

-2 490,2

-2 123,6

1.4 Transfery netto běžné

2 527,5

2 697,1

3 144,1

3 401,2

3 431,9

Ostatní

1.3 Nájmy investic

VÝDAJE Úroky

- 62 -

Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Rodinné poukazy

2 230,2

2 429,8

2 737,8

3 045,7

3 110,7

Sociální poukazy

171,9

166,8

143,2

159,1

171,8

Indemnizace

120,7

111,1

114,6

127,1

132,3

4,7

-10,6

148,5

69,3

17,1

117,6

1 635,9

1 598,5

2 358,5

3 974,5

254,2

195,1

142,7

Ostatní donace

2 Kapitálový účet 2.1 Kapitálový účet 2.2 Finanční účet

117,6

1 635,9

1 344,3

2 163,4

3 831,8

Přímé investice

909,0

1 122,7

1 528,3

1 578,9

2 884,7

Portfoliové investice Dluh dlouhodobý

-24,3

244,2

773,2

953,5

-457,0

-142,7

84,4

344,1

142,0

526,7

Dluh krátkodobý

-227,5

-38,8

265,1

-120,5

375,3

Měna a depozita

-7,0

-9,7

23,4

-9,1

-4,1

Ostatní

-389,9

233,2

-1 589,8

-381,4

506,2

3 Chyby a opomenutí

-979,9

-458,0

-146,7

357,3

142,6

4 Bilance (1+2+3)

179,2

704,9

164,2

620,1

-319,7

Zdroj: Banco Central de la República Dominicana,http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=Sector_Real, vlastní úprava

- 63 -


Příloha č. 4 Dovoz z Dominikánské republiky do České republiky za rok 2008 Tabulka 10: Dovoz z DR do ČR za rok 2008 v tis. USD 1

Zelenina rostliny hlízy kořeny poživatelné Ovoce ořechy jedle slupky citr plodů melounů

829

Káva čaj maté koření

4

Tuky oleje živočišné rostlinné pokrmové vosky

3

Kakao a přípravky kakaové

3

Nápoje tekutiny lihové ocet

103

Tabák náhražky tabákové vyrobené

342

Výrobky farmaceutické

484

Plasty a výrobky z nich

4 517

Kaučuk a výrobky z něj

24

Výrobky kožené sedlářské řemenářské apod

3

Dřevo uhlí dřevěné výrobky dřevěné

3

Papír karton lepenka a výrobky

3

Knihy noviny obrazy aj výr polygraf tištěné

0

Oděvy doplňky oděvní pletené háčkované

33

Oděvy doplňky oděvní jiné než pletené háčkov

30

Obuv kamaše apod výrobky části těchto výrobků

24

Výrobky ze železa nebo oceli

0

Nástroje náčiní výrobky nožířské z kovu obec

1

Výrobky různé z kovu obecných

2

Reaktory kotle přístroje nástroje mechanické Přístr el záznamu reprodukce zvuku TV obrazu Letadla kosmické lodě jejich součásti části

56 1 226 1

Přístroje optické foto kinem lékař chirurg ap

3 528

Nábytek lůžkoviny svítidla stavby montované

58 1

Výrobky různé Zdroj: Český statistický úřad, databáze zahraničního obchodu, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/databaze_registry_ico

- 64 -


Příloha č. 5 Vývoz z České republiky do Dominikánské republiky za rok 2008 Tabulka 11: Vývoz z ČR do DR za rok 2008 v tis. USD Mléko vejce med vyrobky jedlé živočiš původu

923

Paliva oleje a výrobky látky živičné vosk

3

Výrobky chemické sloučeniny kovů zemin prvků

9

Výtažky taniny barvy pigmenty laky tmely apod

0

Mýdlo přípravky prací mazací lešticí aj vosk

1

Výrobky fotografické a kinematografické

7 11

Výrobky chemické různé Plasty a výrobky z nich

209

Kaučuk a výrobky z něj

108

Dřevo uhlí dřevěné výrobky dřevěné

555 4 466

Papír karton lepenka a výrobky Knihy noviny obrazy aj výr polygraf tištěné

3

Koberce aj krytiny podlahové textilní

0

Textilie impregnované natřené povlečené apod Výrobky textilní jiné oděvy obnošené hadry Výrobky z kamene sádry cementu osinku slídy

69 1 50 0

Výrobky keramické

71

Sklo a výrobky skleněné

143

Výrobky ze železa nebo oceli Hliník a výrobky z hliníku

0

Výrobky různé z kovu obecných

9

Reaktory kotle přístroje nástroje mechanické

513

Přístr el záznamu reprodukce zvuku TV obrazu

466

Vozidla motorová traktory kola aj vozidla

3 113

Letadla kosmické lodě jejich součásti části

27

Přístroje optické foto kinem lékař chirurg ap

32

Nábytek lůžkoviny svítidla stavby montované

21

Hračky hry potřeby sportovní

46 168

Výrobky různé Zdroj: Český statistický úřad, databáze zahraničního obchodu, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/databaze_registry_ico

- 65 -

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD

Recommend Documents