Tradi ní m sí ník 46. skautského st ediska SFINX

TradiĀní mďsíĀník 46. skautského stĢediska „SFINX“

PÁR SLOV Z KLOBOUKU

OBSAH:

KRÁSA SMUTKU Není mi vĪbec dobĢe. To, co mi provedli, se mď skuteĀnď dotklo. A k tomu ještď ty jejich pohledy. Všechno, co dďlají, dďlají proto, aby mď zranili. Mám tedy nepopíratelné právo tváĢit se nešĨastnď, uštďpaĀnď odpovídat a stavďt se ke všem zády. VždyĨ mi bylo tolik ublíženo! Rád bych donutil své mimické svaly k tomu, aby opďt ukázaly, jak to vypadá, když mou tváĢ zdobí úsmďv. Ale nejde to. To, co na mnď bylo spácháno, nejde jen tak pĢehlédnout. NeĀekám omluvu, Āekám jen až zloba a hnďv probublají celým mým tďlem, až i ta poslední kapiĀka krve, která obsahuje zbytky mého smutku, projde celou svou dráhu a vyjde opďt ze srdce jako Āistá a znovuzrozená. Nesnažte se mď nijak konejšit, sami dobĢe víte, že to nebude mít žádný výsledek. Jsem teĊ jako kopĢiva. Neradil bych nikomu, aby se ke mnď pĢibližoval. Moc dobĢe vím, co se má a co nemá, ale co s tím, když mne takto pošpinili. Sám proti všemkapitán, co zĪstává jako poslední na potápďjící se lodi. BouĢe musí jednou skonĀit, ale jak je to s pocity kĢivdy ? Sice již nejsou tak velké jako tehdy, ale stále ještď nevypršela dostateĀná doba pĢimďĢená tomu, co mi bylo provedeno. ZĪstávám tedy i nadále uzavĢen ve své temné komnatď jménem zármutek. „To je hrĪza, takhle to pĢeci nemĪže být. Bože, jak mnď to dneska nejde,“ Ģíká si znaveným hlasem prošedivďlý vousatý Ālovďk sedící za stolem u rozsvícené lampy. Ještď jednou si s ustaraným výrazem ve tváĢi pĢeĀte vše, co za dnešek napsal. Nakonec oba papíry vezme do rukou, zmaĀká a vyhodí do koše, který stojí hned vedle jeho stolu. Zhasne lampu a odejde z místnosti.

KRÁSA SMUTKU Šík……………………….…….2 VELIKONOÿNÍ VÝPRAVA VeveĢice……………………...3 SKRÝVAÿKY Šík……………………………..6 HODINKY Šík……………………………..7 Z KNÍŽKY, KTEROU PRÁVĎ ÿTU Šík……………………………..8 TÉMA ÿÍSLA GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ Šík……………………………..9 JÁRĩV KġÍŽOVKÁġSKÝ KOUTEK Jára………………………….11 ÿS. OPEVNĎNÍ 1935-1938 Svižník……………………...11 ZDOMIZES Šík……………………………13 RANNÍ PROBUZENÍ Šík……………………………14

24 hodin na kolobďžce -SPECIÁLNÍ PġÍLOHAŠík……………………………15 ÿERNÝ RYTÍġ (ÿÁST DRUHÁ) Šváb………………………….22 ZÁPISKY ŠÍLENCOVY Manuál...........…………….24 GRANDIÓZNÍ FAMÓZNÍ PROJEKT Manuál...........................24

Šík 2

VELIKONOÿNÍ VÝPRAVA-12.-16.4. 2001 Sešli jsme se v 7.45 a bylo nás tam jako much. Skautky byly ĀtyĢi a to: Já, Knoflas, Králík, Diana a nesmím opomenout Tomegu.(Ta nás šla jen doprovodit na nádraží, pĢijela za námi až veĀer) Pak tam poletovaly svďtlušky, zbytek skauti a vlĀata. NejdĢív jsme pomáhali nakládat do auta potraviny a vďci. Potom jsme se vydali na Hlavní Nádraží. Tam jsme se jen stďží naskládali do vlaku. Ještď pĢedtím nás rozdďlili na ĀtyĢi družinky: PentliĀky, Kraslice, Pomlázky a ġehtaĀky. Jeli jsme a museli jsme si vymyslet pokĢiky. Mezi námi byly ještď skautky z 24. stĢediska(které s námi absolvovali celou letošní velikonoĀní) .Dostali jsme papír, na který jsme mďli napsat naší oblíbenou barvu, hru, jídlo… . To jsme si poté mďli zapamatovat o každém z družinky. KoneĀnď jsme pĢijeli do SlaĨiěan, ale vydali jsme se na dlouhou túru až do Šiškovic. Skautská základna byla moc hezká. Hned u ní byl potok s vodopádem (no spíš s vodopádíĀíĀkem) , který Dianď sloužil k tomu, aby si tam vyprala kalhoty jako v praĀce. UvnitĢ byly palandy. Hned jsme si je rozebraly a vybalily si své saky paky. Pak jsme šly se Šmudlou a Bubákem hrát na louku hry. Hrály jsme tam kámen, nĪžky, papír, mrazíka, aj. Potom nás Krtek, Šík a Messner seznámili s pravidly DVD 2001, což jsou Dovednostní Vlastnosti Družin. Nejprve jsme hráli rychlost. Museli jsme si ve družinách v tureckém sedu podávat vajíĀko, kutálet ho, štafetu a to je tak všechno (kutálení, podávání a štafeta se samozĢejmď neudály najednou ale postupnď). Vyhrály PentliĀky. Potom jsme opďt hráli hry. PĢed veĀeĢí jsme hráli Megaturnaj v piškvorkách a sv.+ vl. hráli mikádo. Byli jsme rozdďleni na západní a východní konferenci. Hráli jsme a hráli, až se pískla veĀeĢe (sama od sebe?). Tak jsme se nadlábli, trochu si odpoĀinuli, ale už se Ģítila další hra zvaná nďco z našich dďjin (Naše dďjiny). Bylo to stďhování národĪ. Rozdďlili nás na stďhováky a koĀovné kmeny. Bylo již pozdního veĀera, ale bílé papíry na zádech koĀovníkĪ se nedaly pĢehlédnout. Proto jsme jim snadno unikali. Nosili jsme na ġíp papírky s nápisy: borĪvka, jahoda, kanec… . Hra skonĀila a my jsme ještď nďco hráli. Potom jsme si šli vyĀistit naše zuby a pak už jen do spacího a do spacáku. Jelikož jsme byli unaveni, hned jsme usnuli. (no jak kdo).

P Á T

ÿ T V R T E K

V 7.30 nás vzbudili a za 8 minut byl nástup na rozcviĀku. Kdo to nestihl, musel klikovat. Po rozcviĀce jsme si šli umýt zuby a potom uklidit naše praseĀí chlívky. Tomega nás obodovala a pak se šlo snídat. Museli jsme zakĢiĀet pokĢiky družinek, jinak by nám nedali najíst (a asi urĀitď by nás i nechali zemĢít hlady, viĊ?). Naši vedoucí mďli také své pokĢiky, ale protože je každou chvíli mďnili, nebudu je sem psát (Kraslice nemďnily pokĢiky každou chvíli, ale každé jídlo, takže na každý pokrm mďly pĢichystaný zbrusu nový originální pokĢik). Potom jsme se vyhrnuli na louku a hráli pohybové hry, protože byla zima a snďžilo. Pod nohama se nám pletl další návštďvník výpravy a to jezevĀík Žerik (Jerry?). Byl super (to vypadá, jako by byl k obďdu, ale nebyl) a ještď je. Po hrách nastoupilo známé DVD. Tentokrát síla. PĢetahovali jsme se jako duhy a ani nevím, kdo vlastnď vyhrál. Potom byla pĢesnost. Museli jsme se strefit tĢemi kamínky do papírového vajíĀka. Vyhrály PentliĀky. Ale to už pĢišla sváĀa a po ní Naše dďjiny. Byli jsme poslepu a jeden nás vedl. Cestou jsme se strefovali do pokliĀky, kanistru, šátku a létajícího talíĢe (…byli jsme jako Jan Lucemburský, který pĢišel o zrak, a na bitevním poli jsme zneškoděovali nepĢátele…). Vyhrály PentliĀky. Pak byl obďd a po

3

E K

obďdď pĢíprava filmĪ. Dostali jsme na výbďr urĀité role a ty jsme do filmu museli obsadit. Byla to sranda, všichni mďli vraždu. Asi proto, že tam byl detektiv. Po shlédnutí scének jsme Āekali, až vedoucí vyhodnotí filmy. Líbily se jim všechny, ale vyhrály PentliĀky (to není až zas tak pravda, protože jako vítďzové jednotlivých rolí byli vybráni herci, kteĢí vystupovali ve všech ĀtyĢech filmech a který z nich byl nejlepší porota neoznámila. ZaĀínám mít pocit, jakoby autorka tohoto zápisu byla Ālenkou jedné nejmenované družiny) . Pak byly hry a snďžilo. A pak pršelo. Potom se opďt konaly piškvorky a mikádo. Pak zase veĀeĢe a naše pokĢiky. Po véĀe bylo známé DVD. Byla to moudrost. Myslím, že jsme dostali test týkající se vajíĀek (myslíš zcela správnď). Pak bylo zpívající trio David, ÿeslo a ÿolek. My zpívali taky a pak jsme šli Āistit zuby a spát (opďt jak kdo, že vlĀátka naše rozmilá)

Zase v 7.30 budíĀek a rozcviĀka. Po ní sníĊa. Ale potom nám Ģekli, že pĪjdem na celodenní výlet do SlaĨiěan. Tak jsme se sbalili a šli jsme. NejdĢív do kopce a pak z kopce, pak po rovinď. Cestou vedoucí pouštďli lísteĀky s vajíĀky, které jsme mďli sbírat. Cesta byla prokládána hrami jako tĢeba Indiana Jones, šátky, Hu-tu-tu, atd. Cestou jsme narazili na skvďlý KoĀiĀí Hrádek. Tam jsme svedly bitvu s klukama. Možná jsme to i vyhrály, kdo ví. Ale byla to zábava i sado-maso. Došli jsme na louku u SlaĨiěan, zahráli hry a šli zase zpďt. Cesta nám ubďhla rychle. Došli jsme zase zpďt a spoĀítali vajíĀka. Bylo jich hodnď. A zase turnaje a pak veĀeĢe (ach, ach, ten stereotyp). Tu si pamatuju. Byl guláš. Po veĀeĢi byla hra Chcete být korunáĢem ? a uvádďl jí Messner. Soutďžící byli: ÿertík, Bourbon, Králík a Šváb. Pouze dvď z nich vyhrály korunu (soutďžní otázka za dvď koruny: „Které dvď to byly ?) Po hĢe bylo zase zpívání (no bylo i pĢi hĢe bďhem reklamních pauz) a potom Āistďní zubĪ a sladký spánek. My duhy ze skautek jsme ještď o ledaĀems debatovaly, ale potom jsme taky usnuly(takhle pozdď v noci by totiž nespal a debatoval jenom málokdo).

S O B O T A

NEDĎLE

N E D Ď L E

Zase budíĀek, rozcviĀka, snídanď. Diana na sebe vylila kakao a potom jsem jí šla doprovodit k tomu ledovému potoku a tam se celá (?) umyla. Ještď, ani nevím proĀ, jsem zapomnďla, že skautky a svďtlušky mďly super hru. ZemĢelý Antonín Stecker z roku 1951 nám poslal zprávu, abychom našly jeho hrob a daly do nďj klacek podobný kosti. Kost jsme našly, hrob vyzdobily a hle, další zpráva. Mďly jsme najít kámen (co nejhezĀí), potom vypustit ozdobenou loĊku, potom najít závďĨ a nakonec jeho sídlo, kde na každou z nás Āekalo podďkování za vysvobození rodiny SteckerĪ a bonbón. Ale zpátky k nedďli. Po snídani bylo DVD. Kreslili jsme na velká papírová vajíĀka a bylo to zábavné. Pak byly hry. Hráli jsme nďco podobného jako baseball, ale jednodušší. Pak jsme si zakĢiĀeli a naobďdvali se. S plnými bĢíšky jsme absolvovali polední klid a po nďm bylo barvení vajíĀek voskem, cibulovými šlupkami, barvami a voskovkami. Zdobily jsme i perníĀky a mďli jsme rĪznobarevné pusy. Hádejte od Āeho? Mezitím na nás kluci pĢipravovali pomlázky (no spíš se vydali na nekoneĀnou, úmornou a bohužel neúspďšnou pouĨ s cílem nalezení vrbových proutkĪ). Po skonĀení barvení a úklidu jsme si mďli po družinkách vyrobit Jana Husa a pak ho upálit (Jó, i to jsou Naše dďjiny). A zase pršelo. Naše družinka zvolila toaletní papír, jiná slámu. Ale potom už hurá na poslední veĀeĢi ve Slatiěanech. Po ní byly rĪzné oddílové hry a jiné blbiny Mďla být bojovka, ale díky pršícímu a snďžícímu poĀasí bohužel nebyla. Tak jsme si vyĀistili zuby a pak se zpívalo a spalo a spalo a spalo… jenom málokdo… .

4

Poslední budíĀek, zato dost hustej. Kluci nás vyburcovali už v 6.00 a dost málo nás vyšupali. To se však zmďnilo, když jsme vyšly ven. Ani jsme se nestaĀily vzpamatovat a byli tu kluci dožadující se vajíĀek. Co se dalo dďlat, musely jsme jim je dát. I perníĀky (ach jo!). Pak se kluci vypravili do vesnice a my holky osamďly. Chvíli jsme si tak polehávaly ve spacáku a kecaly, potom jsme jedly perníĀky a vajíĀka a pak jsme si balily. Pak pĢišli kluci a byla snídanď. My šly po snídani ven a kluci si balili. Pak jsme se naobďdvali polévky, uklidili naše stanovištď. Pak vyhlásili, kdo se jak umístil a kdo co vyhrál. Pak se šlo na vlak do SlaĨiěan. Diana po cestď spadla do bahna (duha). Ze SlaĨiěan jsme jeli do Pardubic. V Pardubicích nám koupili perník a Podďbradku a zase na vlak. Bylo pďknď narváno. PĢijeli jsme a hurá do klubovny. Tam jsme se rozlouĀili a šli domĪ.

P O N D Ď L Í

VeveĢice POKġIKY DRUŽIN: PENTLIÿKY PENTLIÿKY JSOU SILNÝ ZDRAVÝ, NÁS JEN TAK NIC NEPORAZÍ. PġIVÁŽEM VÁS NA KLIÿKY A JSTE TAKHLE MALIÿKÝ!

ġEHTAÿKY KDYŽ ġEHTAÿKY ġEHTAJÍ, ŽÁDNÍ NA NĎ NEMAJÍ. MAŠLE, VEJCE, FRKAÿKY NEJLEPŠÍ JSOU ġEHTAÿKY !

KRASLICE KRASLICE,

KRASLICE JSOU HEZKÝ VELIKONOCE

!

POMLÁZKY PONDĎLÍ JE VELKÝ DEN, PRO POMLÁZKY PġIPRAVEN !

DVACÁTÉ OSMÉ ÿÍSLO DOBRÉ UVNITġ,

DOBġE S NÍM, DOBġE PO NĎM

5

SKRÝVAÿKY Výsledky 1. kola: Jak jste se dozvďdďli již z nápovďdy, v textu se nacházelo celkem dvanáct zvíĢat. Byli to: pes, beran, lev, zmije, jelen, rak, kobra, kapr, datel, lama, žralok a osel.. Vylosovaní výherci v 1. kole: Losování nebylo tĢeba, do soutďže pĢispďli pĢesnď tĢi z nás a všichni tedy budou po zásluze odmďnďni. Byli to:Králík, Knoflík, Norník. PrĪbďžné poĢadí po 1. kole: 1.) Králík 17 b. Knoflík 17 b. Norník 17 b. 2.kolo V kole druhém bude vaším úkolem najít na rozhraní dvou slov co nejvíce vlastních jmen (to jsou napĢ.: Bonifác, Dobromil Āi Vladďna). Protože jste se ukázali jako zdatní hledaĀi, bude dnešní kolo bez nápovďdy. Hledejte tedy vlastních jmen co nejvíc! Ještď jednou pĢipomínám, že za každé správné získáváte jeden bod a za nalezení všech bonus v podobď pďti bodĪ. Úspďšný lov. Výsledky 2. kola najdete v pĢíštím ÿísle.

CHALUPÁġI Kopa velká asi jako Eiffelovka vyrostla pĢed naší chatou. DďdeĀek svážel dĢevo a chystal se na pĢíchod zimy. Vypadalo to, že letos bude nejkrutďjší zima tohoto tisíciletí, alespoě podle množství dĢeva v kopď. „To máš na deset let dopĢedu, ne?“ Ģíkal dďdovi tatínek, který se na to všechno díval z tepla pokoje. Dďda na všechny naše narážky nedbal a kopa se stále utďšenď rozrĪstala. „Dďlaj a nekoukaj,“ volal na mď dďda, když se zaĀal roztáĀet kotouĀ naší cirkulárky. Já jsem ale na jeho první zavolání nereagoval. PĢedstava nedďlního odpoledne stráveného u Ģevu pily mď nijak nenadchla. K pile mď dostalo až tatínkovo dĪrazné napomenutí. „My chalupáĢi musíme na zimu myslet už na podzim,“ pouĀoval mď dďdeĀek zásadami chalupaĢení. Znal je už od svého dďdeĀka, kterému je pĢedal jeho dďdeĀek. ChalupaĢení má v naší rodinď bohužel dlouholetou tradici. „RĪže na záhonku musí vypadat jako z kvďtináĢství, jablka z naší zahrady jako z ovoce-zeleniny, …“ „Ježíši, mondieu, komu jsem co provedl, že musím trávit celé odpoledne na pĢednášce ze zahradniĀení,“ Ģíkal jsem si v duchu. „Bože na nebesích, jestli tam jsi zachraě mď.“ A vtom se to stalo. Cvak! KĢach! Prásk! V naší pile to luplo a kotouĀ se pomalu a jistď pĢestal otáĀet. Chystám se pomalu dďkovat pánubohu, když slyším tatínkĪv hlas z okna: „V kĪlnď je obloukovka, budete to muset doĢezat s ní.“ Mď zde nďkdo nemá rád,“ Ģíkal jsem si a šel jsem do dílny pro pilu.

Šík 6

HODINKY Tik-tak-tik-tak-tik-tak…bim! bam! bim! bam! Vďžní hodiny by právď teĊ odbily celou, moje hodinky sice vďžní nejsou (nemďl bych na to asi dost sil), ale Āas ukazují stejný. RuĀiĀka vteĢinovka se opďt vydala na další z okruhĪ na své nikdy nekonĀící cestď. Dívám se na ní, chudinka je celá udýchaná a pĢipadá mi, že od té doby, co jsem ji vidďl naposledy zase trochu zhubla. Není divu, vždyĨ se za celý život zastavila snad jen dvakrát (jednou, když mi hodinky spadly ze stolu a trochu se porouchaly a podruhé, když mi došly baterky). Chudák malá vteĢinovka se na mď dívá utrápenýma oĀima: „Jak ráda bych si na chvilku odpoĀala. Nevadilo by ti, kdyby se na chvilku zastavil Āas ?“ Zamyslím seno, je mi teĊ docela dobĢe, nic mď nebolí ani netrápí, takže odpovídám: „Ani ne.“ (Pro Ālovďka je typické, že si pĢeje zastavit Āas jen v tďch chvílích, kdy je mu dobĢe.)

VteĢinovka se po nďkolika krocích zastaví, sedne si a otĢe pot z Āela. „Je to docela nespravedlivý,“ šeptá mi tak, aby to neslyšela malá ani velká ruĀiĀka. „jsem nejmenší a nabďhám se nejvíc ze všech. Malá ta se pohne jednou za hodinu a mĪže si jít zase lehnout, no a velká jednou za minutu. Jenom já se za celý den nezastavím,“ durdila se ta nejmenší ruĀiĀka. „No tak nezoufej,“ Ģíkám jí. Nďkdy je prostď potĢeba, aby ty dĪležité úkoly plnili právď ty menší, slabší nebo mladší, protože jsou schopni plnit je lépe než ty vďtší, silnďjší nebo starší. ObĀas prostď nezáleží na velikosti, síle nebo stáĢí, ale tĢeba na píli, odvaze nebo spolehlivosti. A to náhle mohou ti menší vzrĪstem, objemem svalĪ Āi vďkem vysoce pĢerĪst ty obry, svalovce a starce.“ VteĢinovka se trochu pousmála, zĢejmď si pomalu zaĀíná uvďdomovat svoji dĪležitost. PokraĀuji tedy i nadále v lichotkách: „PĢedstav si, jak by hodinky vypadaly bez tebe. No spíš by nevypadaly. Velká i malá by stále stály na svém místď a marnď by Āekaly, až jim nďkdo dá signál, že ubďhla minuta nebo hodina a že už by se tedy mohly pohnout.“ Malinká ruĀiĀka se teĊ usmívá od devítky k trojce (takhle se ruĀiĀky usmívají od ucha k uchu). Ale v tu chvíli se probudila velká ruĀiĀka z polospánku a ihned spustila: Hej, co se dďje? Jak to, že neobíháš ? VždyĨ baterky jsou v poĢádku a ty tady klidnď stojíš a vykecáváš se s nďkým cizím. Už aĨ jsi zase v jednom kole.“ „Ale jo, vždyĨ já už zase bďžím,“ odvďtila vteĢinovka. „Ahoj a dďkuju,“ Ģekla mi a opďt se rozebďhla ve smďru, v jakém hodinové ruĀiĀky obvykle (p)obíhají. Tik-tak-tik-tak-tik-takhle se tĢeba mohou zpozdit hodinky i vám-tik-tak-tik-tak...

Šík 7

Z KNÍŽKY, KTEROU PRÁVĎ ÿTU TERI C. MCLUHANOVÁ-DOTKNOUT SE ZEMĎ O pĢesném obsahu této knihy nejlépe vypovídá malý titulek, který stojí na pĢední stranď-Indiánský pohled na vlastní bytí. Celá tato kniha je tedy sestavena z výrokĪ, ústních i písemných projevĪ, pĢednesených Āi napsaných indiány z rĪzných koutĪ Severní Ameriky. Je doprovázena výbornými fotografiemi (portréty indiánĪ) od Edwarda S. Curtise. Rád bych vás teĊ seznámil s nďkolika úryvky, které vám pomohou poznat indiánské obyvatelstvo ze zcela jiného pohledu. A to sice z jednoho z tďch nejdĪležitďjších, z pohledu vlastního srdce. Bílí lidé nikdy nedbali o pĪdu, zvďĢ nebo o medvďdy. Když my indiáni zabíjíme zvíĢata pro maso, všechno sníme. Když vykopáváme koĢínky, dďláme jen malé jamky. Když jsme stavďli domy, hloubili jsme jen malé díry. Když pálíme trávu kvĪli kobylkám, nic neniĀíme. Žaludy a piniové oĢíšky setĢásáme. Stromy neporážíme. Používáme jenom uschlého dĢeva. Ale bílí lidé pĪdu rozorávají, kácejí stromy a všechno zabíjejí. Strom Ģíká: „Nedďlej to. Jsem celý rozbolavďlý. Neubližuj mi.“ Ale oni ho pokácí a rozĢežou. Duch zemď je nenávidí. Vyhazují stromy do povďtĢí a vyvracejí z koĢenĪ. RozĢezávají je. Stromy to bolí. Indiáni nikdy niĀemu nepĪsobí bolest, ale bílí lidé všechno niĀí. OdstĢelují skály a rozhazují je kolem dokola. Kámen Ģíká: „Nedďlej to. PĪsobíš mi bolest.“ Ale bílí lidé tomu nevďnují pozornost. Když indiáni potĢebují kameny k vaĢení, berou si jen ty malé kulaté… Jak mĪže mít duch zemď rád bílého Ālovďka?… Kdekoliv se bílí lidé dotkli zemď je bolavá. /svatá staĢena z kmene WintuĪ/ Moji mladí muži nebudou nikdy pracovat. Muži, kteĢí pracují, nemohou snít a ve snech k nám pĢichází moudrost. Žádáte mď, abych oral pĪdu. To mám vzít nĪž a rozĢíznout prs své matky? Až zemĢu, nepĢijme mď pak k odpoĀinku na své hrudi. Žádáte mď, abych vykopával kameny. Mám vykopávat kosti pod její kĪží? Až zemĢu, nebudu pak moci vstoupit do jejího tďla, abych se znovu narodil. Žádáte mď, abych sekal trávu, sušil seno, prodával ho a bohatl jako bílí. Ale jak se mohu odvážit sekat vlasy své matky? /Smohalla, zakladatel náboženství snĪ. PatĢil k SokulkĪm, malému kmeni Nez PercéĪ/ NauĀil jsem se mnoho anglických slov a umďl jsem vyjmenovat nďkterá z Deseti pĢikázání. Umďl jsem spát v posteli, modlit se k Ježíšovi, Āesat si vlasy, jíst vidliĀkou a nožem a používat záchod… . Také jsem se nauĀil, že jednotlivec pĢemýšlí hlavou místo srdcem. /SluneĀní náĀelník z kmene HopiĪ o svém mládí, kdy navštďvoval ShermanĪv institut v Riverside v Kalifornii/ Poprvé jsme vás poznali jako kĢehkou rostlinku, která potĢebovala trochu pĪdy, na níž by rostla. Dali jsme vám ji. Pozdďji, když jsme vás mohli zašlapat nohama do zemď, zalévali jsme vás a chránili. Vyrostli jste a dnes jste jako mohutný strom, jehož vrcholek

8

se dotýká oblak a jehož vďtve se rozprostírají nad celou zemí, zatímco z nás, kteĢí jsme bývali nejvyšší borovicí v lese, se stala kĢehká kvďtinka a potĢebujeme vaši ochranu. Když jste sem pĢišli, chytali jste se našich kolen a Ģíkali nám otĀe. Vzali jsme vás za ruku a Ģíkali vám bratĢi. Dnes jste nás tak pĢerostli, že už nedosáhneme na vaši ruku, ale pĢejeme si držet se vašich kolen a slyšet, že jsme vaše dďti. /Rudá vesta, náĀelník SenekĪ/ Chce-li bílý muž žít s indiány v míru, mĪže žít v míru. Nemusí být problémy. MďĢte všem lidem stejnď. Dejte všem stejné zákony. Dejte jim stejnou možnost žít a rozvíjet se… . OĀekáváte-li, že Ālovďk, který se narodil svobodný, bude spokojen, když ho zavĢete do ohrady a odepĢete mu jít, kam se mu zlíbí, potom mĪžete oĀekávat, že Ģeky poteĀou proti svému proudu. Uvážete-li konď ke kĪlu, chcete Āekat, že ztloustne? Jestliže Indiánovi vykážete malý kus zemď a pĢinutíte ho tam zĪstat, nebude spokojený, ani nebude sílit a prospívat … . …vím, že se moje rasa musí zmďnit. Tak jak jsme se nemĪžeme proti bílým udržet. Žádáme pouze možnost žít tak, jak žijí ostatní lidé. Žádáme, abychom byli uznáváni jako lidé. Žádáme, aby pro všechny lidi platily stejné zákony. Jestliže indián poruší zákon, potrestejte ho podle zákona. Jestliže zákon poruší bílý muž, potrestejte ho také. DopĢejte mi, abych byl svobodným Ālovďkem-abych mďl svobodu cestovat, svobodu zastavit se, svobodu pracovat, svobodu obchodovat tam, kde se rozhodnu, svobodu vybrat si svého uĀitele, svobodu vyznávat náboženství svých otcĪ, svobodu myslet, mluvit a jednat sám za sebe-a já budu dodržovat všechny zákony, nebo se podrobím trestu. /náĀelník Joseph/

Šík K lidskému životu patĢí starosti. Každý z nás je má, nďkteré menší, jiné vďtší. Starosti mohou mít rĪzné zamďĢení. MĪže v nich jít o jednotlivce, o rodinu, o komunitu, o národ. Tak tomu bylo a je od nepamďti. Dvacáté století, kdysi hrdď zvané stoletím pokroku, lidským strastem neulehĀilo-naopak,místo slibovaného ráje uprostĢed technických vymožeností nám pĢineslo nový typ starostí o lidstvo a planetu jako celek. Mnozí neberou tyto nové starosti vážnď a starají se spíše o své bezprostĢední okolí. I my, v naší zneužité, vyždímané a pĢiotrávené zemi, máme tendenci pĢeslechnout globální výzvu. /Václav Havel/

TÉMA ÿÍSLA GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ Hlavním faktorem, který se podílí na tzv. globálním oteplování je „SKLENÍKOVÝ EFEKT“. V podstatď jde o hromadďní skleníkových plynĪ jako je oxid uhliĀitý nebo vodní pára a dalších plynĪ-napĢ. metan, oxidy síry, freony v atmosféĢe. (Oxid uhliĀitý se na oteplování podílí asi z 1/2, další Ātvrtinu mají na svďdomí freony. 4/5 pĢebyteĀného oxidu uhliĀitého vznikají spalováním fosilních paliv, zbytek pĢi lesních požárech). Oxid uhliĀitý tvoĢí procentuálnď jen malou Āást atmosféry (na zaĀátku 19. stol. Dosahovalo množství CO2 ve vzduchu 0,028%. V 90. Letech 20. století jeho obsah vzrostl na 0,035% a stále se zvyšuje). PĢesto je však oxid uhliĀitý souĀástí velmi dĪležitou, protože reguluje množství tepla, které Zemď pohltí ze slunce. ÿím více je CO2, tím více je atmosféra izolována tepelnď, protože CO2 odráží zpďt na Zemi teplo, které by jinak uniklo

9

do vesmíru. Dokud poroste obsah oxidu uhliĀitého v atmosféĢe, poroste i množství tepla uzavĢeného v atmosféĢe. Skleníkový efekt zpĪsobí v budoucnu citelné zmďny klimatu na Zemi. Poroste prĪmďrná roĀní teplota, zaĀnou tát ledovce a zvedat se hladiny moĢí. Je jisté, že jakákoli náhlá zmďna zemského podnebí nám mĪže citelnď uškodit. Obydlili jsme naši planetu podle tďch podmínek, které se tu vyskytovaly, jestliže tyto podmínky zmďníme, budeme muset zmďnit spoustu našich zvyklostí. Nejvýznamnďjší zmďny mĪžeme oĀekávat napĢ. v zemďdďlství. OĀekává se, že dnešní hlavní oblasti, jakými jsou americký stĢedozápad nebo Ukrajina, mohou vyschnout, zatímco jiné se stanou úrodnými krajinami. Tím by se také znatelnď zmďnilo rozložení lidské populace na Zemi. Potíže by zpĪsoboval nejen pĢesun lidí, ale i stďhování továren, strojĪ a prĪmyslových sídel do nových úrodných oblastí. Pokud dovolíme, aby se skleníkový efekt nadále na Zemi zvyšoval, k oĀekávaným zmďnám teploty dojde znaĀnď nerovnomďrnď (nejvíce se oteplí polární oblasti a to až o 68 °C). To skoro zákonitď povede k tání polárních ledovcĪ a již zmiěovanému zvyšování moĢských hladin (hladiny oceánĪ by za sto let mďly stoupnout o více než jeden metr). Tyto dďje by nezpĪsobily nic jiného než zaplavení mnoha ostrovních a nížinných státĪ. Zde by slaná voda znehodnotila zdroje pitné vody na pevninď a Āekalo by nás další hromadné pĢesidlování obyvatel Jak tedy lze globálnímu oteplování zabránit ? Hlavním úkolem všech zemí svďta je co nejvďtší omezení produkce skleníkových plynĪ. Dalšími možnostmi jsou zmďny ve spalování fosilních paliv Āi vďtší využívání vodních, sluneĀních, vďtrných, pĢílivových Āi geotermálních elektráren. Svou výhodu v tomto smďru mají elektrárny jaderné, jejichž neduhy bychom ale zase nalezli jinde. Jisté je, že o budoucí podobď Zemď a života na ní se rozhoduje již dnes.

NĎKOLIK ZPRÁV Z TISKU: 14.11.2000 V Haagu skonĀila neúspďchem svďtová konference o klimatu, která mďla dospďt k pĢijetí zásadních opatĢení ke snížení škodlivých emisí zpĪsobujících globální oteplení. 30.3.2001 Americký prezident George Bush rozhodl o odstoupení USA od dohody z japonského Kjóta z roku 1997, která zavazovala USA v krátkém Āase (2008-2012) výraznď redukovat emise skleníkových plynĪ. (EU a také ÿR mají omezit produkci o osm procent, USA o sedm procent, a Japonsko, Kanada a napĢ. Polsko a MaĊarsko o šest procent) USA, které se na svďtové populaci podílejí šesti procenty, jsou odpovďdny za více než Ātvrtinu emisí plynĪ, jež unikají do ovzduší. Bush tvrdí, že vliv oxidu uhliĀitého na globální oteplování není jasný a dále poukazuje na obrovskou nákladnost tohoto ekologického programu, která by se tak mohla negativnď projevit na ekonomice USA Dále podotýká, že státy jako Indie a ÿína nejsou povinny emise tolik snižovat. Další kola rozhovorĪ o protokolu z Kjóta se budou konat v polovinď Āervence v Bonnu Další informace naleznete na: www.foeeurope.org/climate www.globe.hyperlink.cz www.volny.cz/priroda Vlastní názory na poslední kroky USA mĪžete zaslat pĢímo do Bílého domu (pochopitelnď v angliĀtinď) na: [email protected]

Šík 10

JÁRĩV KġÍŽOVKÁġSKÝ KOUTEK Dnešní osmismďrka procviĀí také vaši znalost vyjmenovaných slov. Nejprve musíte doplnit písmena do vynechaných míst, poté pĢíslušná slova najít v osmismďrce a nakonec ze zbývajících nezaškrtaných písmen sestavit tajenku. Docela jednoduché, ne? SLOVA K

VYHLEDÁNÍ:

Sl-ší, ml-náĢ, pl-nulá, pol-kej, bl-ská se, pl-tvá, pl-a, pl-š, l-ková, l-tko, spol-ká, l-sá, l-že, pel-nďk, bl-skavá.

TAJENKA: To, co potĢebuješ každý den.

S

K

É

N

Y

L

E

P

M

L

Y

N

Á

ġ

S

H

P

L

Y

N

U

L

Á

Á

L

Y

L

Š

N

Ý

K

V

Ý

S

A

Y

Í

K

S

A

T

Á

L

L

E

O

Ý

K

V

P

Ý

P

Ž

V

L

S

Á

V

T

U

Y

Á

B

Ý

J

E

K

Y

L

O

P

L

S

P

O

L

Y

K

Á

B Jára

ÿESKOSLOVENSKÉ OPEVNĎNÍ Z LET 1935-1938 Nyní se blíže podíváme na jeden tďžký objekt, který byl r. 1937 postaven asi 500 m severozápadnď od Náchoda. Jde o objekt N-S86 "HavlíĀek": Vchod (E) je umístďn v zadní Āásti objektu pod mohutným krakorcem (což byl pĢeĀnívající kus stropu, který sloužil k zamezení prĪniku strmď dopadajících stĢel tďsnď ke vchodu a zabraěoval eventuálnímu spuštďní nálože ze stĢechy), po pravé stranď na nás míĢí stĢílna zbranď N a u ní ústí granátový skluz ,pod nímž je umístďna roznďtová deska, a stďnový periskop (s/p). Ve vstupu na nás míĢí stĢílna na obranu vchodu (r) a pod stropem chodbiĀky je trubka, kterou procházel kabel napájející svďtlo u vchodu a vďtší otvor, krytý mohutnou mĢížkou, kterým byl nasáván vzduch pro filtrovnu (ve stďnď zalomen).

11

Vchod byl samozĢejmď zajištďn dveĢmi, prvá byla mĢíž, po ní následovaly "pancéĢové" dveĢe, které se zevnitĢ mohly opĢít o záporu zamezující jejich promáĀknutí pĢi blízkém výbuchu, za nimi následovaly další dveĢe a mezi nimi tak vznikla protiplynová pĢedsíě (SAS). V obou dveĢích jsou uzaviratelné stĢílny a závory, které jdou kliĀkami vmáĀknout do tďsnďní. Poté co se ocitneme za druhými dveĢmi vidíme pĢed sebou dvď místnosti-ta vpravo náležela veliteli (SV), mďl v ní kanceláĢ a zároveě v ní spal, vedle je místnĪstka telefonisty, která také sloužila jako bydlištď a pracovištď jednomu telefonistovi. Obď místnosti jsou propojeny uzaviratelným okénkem sloužícímu k rychlé komunikaci velitele a telefonisty. Proti vchodu do telefonistického pracovištď je již zmínďná stĢílna na obranu vchodu (r). Šikmo proti velitelské kanceláĢe je ubikace pro ĀtyĢi poddĪstojníky (Upd), uvnitĢ je palanda a stolek (nesedí-li vám poĀet postelí je to tím, že se zde ve dvanáctihodinových smďnách stĢídali ĀtyĢi poddĪstojníci). Dáme-li se z poddĪstojnické ubikace rovnď a potom doleva dostaneme se do zvonové šachty pro TK vz. 37 (zvon mďl tĢi stĢílny a otvor pro periskop). Poté co pĢejdeme do druhé poloviny objektu (jdeme po hlavní chodbď, které prochází celým srubem), vidíme po levé stranď dvouramenné schodištď nad nímž jsou umístďny ĀtyĢi nádrže (každá o obsahu 1000 l) po pravé stranď je vchod do kasematy (S). V kasematď je v hlavních stĢílnách umístďn jeden 4 cm kanon vz. 36 spĢažený s TK vz. 37 (zbraě L1) a ve druhé stĢílnď dvojĀe TK vz. 37 (zbraě M) ve tĢetí, pomocné stĢílnď je osazen LK vz. 26 ( zbraě N), okolo stďn jsou umístďny truhlíky s náboji pro kulomety a kanon a také pro ruĀní granáty, v rohu je umístďna záložní hlaveě kanonu. Poblíž stĢílny zbranď N je granátový skluz a stďnový periskop. Po opuštďní kasematy je pĢed námi místnost pro munici. OdboĀíme-li vpravo po pravé ruce spatĢíme další pomocnou stĢílnu pro zbraě N spoleĀnď s granátovým skluzem a periskopem (ústícím do diamantového pĢíkopu), u ní je umístďn vaĢiĀ s odvďtráváním mimo objekt a vlevo výklenek s dalším stĢelivem, pĢed námi bude vstup do zvonu pro zbraě N (ĀtyĢi stĢílny a otvor pro periskop). Pod stropem jsou vedeny rozvody vody, elektĢiny a telefonního vedení. Pod stĢílnami je tzv. "diamantový pĢíkop" (O), do kterého ústí odpady nábojnic a slouží k zamezení pĢístupu ke stĢílnám a jímá zeminu vyhazovanou pĢi ostĢelování objektu. StĢílny jsou taktéž kryty krakorcem.

Svíža 12

Po mďsíci je opďt pĢipravena hráz k vypuštďní. Ta hráz, která drží obrovský nápor ĢetďzcĪ slov, slovíĀek, sloves i nesloves, která se pojí ve vďty, vďtiĀky Āi dovďtky. Z místy kalných, místy prĪzraĀných vod našich zážitkĪ, dďjĪ a ĀinĪ uskuteĀnďných Āi konaných za poslední mďsíc, se na hladinď zjevilo nďkolik tďch, které se k vám právď teĊ Ģinou skrz Āerstvď otevĢenou pĢehradu Nechte na sebe dopadnout tu sílu a uvidíte, jak to na vás zapĪsobí. TeĊ už stejnď není Āas na útďk, je to blíž než byste Āekali. Je to tďsnď pĢed vámi…

ZDOMIZES ¾ 6.-8.4. se ģík úĀastní vyhlášení výsledkĪ literární soutďže J. W. Goetha v Teplicích. SpoleĀnď se dvďma spolužáky a dvďma spolužaĀkami zde tráví pĢíjemný víkend zakonĀený noĀním pĢíjezdem do Prahy a pĢespáním v naší klubovniĀce. Cenu nepĢivezl žádnou, porotci v Āele s panem RyjáĀkem jeho dílka zkritizovali opravdu dĪkladnď. ¾9.4. v Zábovce: To jsem zase dopadl-kolobrnda bez vzduchu, já špinavej a porád nestíhám. Joban ve stresu ¾Ve dnech 12.-16.4. se uskuteĀnila spoleĀná VelikonoĀní výprava se skautkami ze „ĀtyĢiadvacítky“. Více o jejím prĪbďhu se doĀtete z VeveĢiĀina podrobného zápisu na zaĀátku tohoto ÿísla. ¾ V úterý 17.4. se v klubovnď koná setkáníĀko uspoĢádané u pĢíležitosti dokonĀení Jobovi vĪdcovské práce. Jejím tématem byla agresivita u dďtí a její Ģešení pomocí her. Za celkem hojné úĀasti jsme si nďkteré z nich vyzkoušeli a také zajímavď podebatili. ¾ Už ve Ātvrtek na stĢediskové radď se mezi námi objevil starý známý Martin-jediný Švéd, který se kdy úĀastnil našeho stĢediskového tábora. Pobyl tu s námi celý víkend, ve kterém jsme ho ihned vytáhli do kina -Vyhnání z ráje. Poté opďt odjel do školy do Vídnď. Prý se zase brzy ukáže, tak uvidíme. ¾ O tom samém víkendu se konal závďreĀný víkend letošních ÿekatelských zkoušek. Po stoprocentních úspďšnostech v letech pĢedchozí se letos jako Āekatel vrátila pouze JaniĀka. Švába s Lumpem Āeká opraviĀka z práva. Svíža se uĀil na zkoušky (ale pĢijímací) ¾ 23.4. Svižník úspďšnď zdolává nástrahy pĢijímacích zkoušek a rozšiĢuje tak Ģady našich gymnazistĪ. BlahopĢejeme! ¾27.4. Tomega jde na Hannibala a poté vyráží na samotu do nám dobĢe známého brdského vojenského prostoru. PĢiváží si odtamtud suvenýr v podobď lebky. Tomega: „No, já jsem koukala na mapu a najednou vedle mď lebka, tak jsem si jí dala na batoh a šla jsem.“ Ten samý den razí Job, ÿeslo a Kájínek na petanque+plánovaĀku tábora. V pozdních noĀních se v klubovniĀce zjevuje Šimi, Small & Dalí ¾ 28.4-. razí vlĀata na výpravu neznámo kam, kde si Kájínek ponďkolikáté pochroumává svĪj kotník ¾29.4. ze stránek Zábovky: „Já musím mít poslední slovo“-JaniĀka ¾ 1. kvďtna se koná další roĀník Svojsíkova závodu. Bohužel pro nedostatek mladé krve (Āi pĢebytek staré) se ho z našeho stĢediska neúĀastní žádná hlídka. ÚĀastníme se tedy v hojném poĀtu alespoě jako rozhodĀí. David, Šváb, Šík-lanová lávka, ÿeslo-zdravovďda, Tomega-uzle. ¾ 2.5.-Kájínek ze vrací z prvomájového lovu z Benešova ponďkud roztrpĀen: „Nic ze mď nedolujte, já neĢeknu víc, než chci…“ V literární soutďži Filipa Venclíka, kam zaslal text Daniel, který jste mohli Āíst v minulém ÿísle Šík medailové pozice neobsazuje, je odmďnďn alespoě pďknou tužtiĀkou. TĢeba s ní …kdo ví ? ¾ Odpoledne 3.5. za pďt minut dvanáct dostává ģík od spolužáka lístky na Amadea v Divadle Pod Palmovkou. VeĀer tedy tráví zcela neĀekanď kulturnď. Druhý den ho Āeká boj o medailové pĢíĀky ve StĢedoškolské florbalové lize. Bohužel chybďl ten potĢebný kousek štďstíĀka a po tuhých bojích obsazuje jeho tým gymnázia LitomďĢická bramborovou pĢíĀku.

13

Téhož dne v Zábovce: Granko-urobí vám dobre. (?) ¾ Od pátku 4. do nedďle 6.5. mají skauti na programu Lezeckou výpravu. ÚĀastní se jí též skautky ze Svornosti. Až na to poĀasí se myslím velmi vydaĢila. Ten samý víkend se skautky a svďtlušky nalézají na své výpravď v Pikovicích. Až na to poĀasí se myslím velmi vydaĢila. ¾ Druhé volné úterý se ve Stromovce konala kvalifikace na kolobďžkový závod. Nakonec se zde nalézá jen hrstka nadšencĪ (právď ta nejsilnďjší kostra týmu) ve složení Messner, Šváb, Šík, Tomega a Básník. Po nďkolika jízdách se všichni kvalifikují. ÿekáme ještď na Joba, místo nďj pĢijel Šimi, kvalifikoval se a pomalu jsme odjeli. ¾Job bďduje nad tím, že se musí stále uĀit. Již za chvíli ho totiž Āeká maturita. ¾Ve Ātvrtek 10.5. pĢibývají do Ģad našich ĀekatelĪ Šváb a Lump. Svižník napoprvé ztroskotal na právu. Šík, Messner a Eliška se vydávájí na námďstí W. Churchilla do filmového klubu VŠE. Tanci v temnotách za 35 KĀ prostď nešlo odolat, jaké bylo ale naše rozĀarování po shlédnutí cedule „zmďna programu“. OtáĀíme tedy Āelem vzad a míĢíme dom. ¾Od pátku 11.5.-17.00 do soboty 12.5.-17.00 se úĀastníme letos již potĢetí závodu 24 hodin na kolobďžce. Více než podrobné zpravodajství z této akce naleznete v pĢíloze v zadní Āásti ÿísla. Ještď pĢed závodem navštďvuje Šík s Kachnou Svďt knihy. ¾Ve Ātvrtek 17.5. shlédli Šík s Krtkem ve Vršovicích v kinď Eden Švankmajerova Otesánka. Spokojenost veliká. ¾O víkendu 18.-20.5 vyráží skauti na Bunkráckou výpravu. Se Svížovým odborným komentáĢem obhlížíme Āást opevnďní v okolí Vimperku. Tentýž víkend se vlĀata hrdinnď bijí na Husitské výpravď.

Šík RANNÍ PROBUZENÍ KleĀet jí u nohou cítit se líp na nic už nemyslet mít pĢed oĀima ġíp Kdo tady rozsvítil nechci tď mít mám vlastní svďt žiju si líp Své srdce otevĢít den otevĢených srdcí mít ten kdo to nepoznal žije si… … … chcíp Plachty jsou napnuty jen vyrazit vstĢíc chtďl jsem jen polibek jen nastavit líc

Bylo to marný už nepĢišlo nic prý ahoj zas nďkdy asi je nás víc Za rok Āi za mďsíc to není náhoda jestli si Āekal víc klesne ti nálada Co dál jsem dďlat mďl když ten nad námi to tak chtďl zamával jsem kĢídly a pryĀ od tebe odletďl /14.1. 2001/

Šík

14

Dvacáté osmé ÿíslo UVÁDÍ SPECIÁLNÍ PġÍLOHU

13. roĀník závodu

24 hodin na kolobďžce 11.-12.5. 2001

V TÉTO PġÍLOZE NALEZNETE: ✔TAK ŠEL ÿAS ANEB JAK TO VYPADALO NA TRATI V PRĩBĎHU ZÁVODU ✔PĢehledný seznam všech jezdcĪ a jejich výkonĪ ✔TOP 11 –NAŠICH NEJLEPŠÍCH JEDENÁCT ÿASĩ

15

Ÿ TAK ŠEL ÿAS Ÿ ANEB JAK DO VYPADALO NA TRATI V PRĩBĎHU ZÁVODU Uplynul další rok a jednoho kvďtnového víkendu se o slovo opďt pĢihlásil nám již velmi dobĢe známý kolobďžkový závod. Letošní roĀník, celkovď již tĢináctý, byl pro nás roĀníkem tĢetím a vydávali jsme se tedy na traĨ již s nďjakými zkušenostmi. Do naší výbavy pĢibyly dresy a jedna kolobďžka. Kolobďžky budu tak trochu po vzoru chobotniĀek nazývat ÿervená a Modrá. Dresy byly krásné, výrazné, oranžové-HolanĊani Āi Ipodec by nám je mohli závidďt. To by tedy bylo pro zaĀátek vše a teĊ již se mĪžeme pomalu pĢenést do onoho teplého páteĀního odpoledne, kdy celý závod odstartoval

¨ 0:00 ¨ ¨ ¨



Ÿ

 

¡

Naší tradicí na tomto závodď je lehké nestíhání zaĀátku závodu. Dodrželi jsme ji i letos, když se David ze své projížĊky vrátil na start za pďt minut dvanáct (pĢesnď tedy asi za deset vteĢin sedmnáct) 0:05 Famózní zaĀátek!-Davidových 5:32 znamená nový rekord našeho týmu a zatím tĢetí místo. Nové koštď, dobĢe mete➔Modrá je dobrá. 0:20 Ještď jsme nepĢekroĀili šest minut a neskuteĀná show pokraĀuje. ŠíkĪv nový rekord 5:31 vzápďtí dorovnává ÿeslo a dostáváme se tak do vedení! Ale jak dlouho tohle tempo mĪžeme vydržet? 0:40 PĢed nás se dostávají neporazitelní StopaĢi (vítďzové tĢí pĢedchozích roĀníkĪ). Vzápďtí Šváb zajíždí další rekordní kolo a to za 5:29. Je nás tu ale nďjak málo:David, Messner, ģváb, Šík, Āeslo, Tomega, Svižník a Básník. Messner komentuje: „David, ten je hotovej, vždyĨ je tlustej.“ 1:05 První hodina, prvních deset kol, první místo ! Svíža si zlepšuje loěský osobáĀek o tĢicet vteĢin na 6:58. ģík, který tu byl s kolem (jel ze Svďtu knihy) si odskakuje (tedy odjíždí) domu pro vďci. Za dobu jeho nepĢítomnosti se na startu objevují Dalí, Krtek, Lucka a KaĀka, kteĢí už tam ovšem v dobď jeho návratu zase nejsou. 3:31 První zastávka v boxech a první opravy. Dofukujeme zadní kolo na ÿervený. Do týmu pĢichází posily-Logik (velmi zdatný závodník, posila, kterou jsme se po dlouhém rozvažování rozhodli pozvat z konkurenĀního týmu Šwambránie), KáĀa (Tomegy spolužaĀka známá tďm, kdo byli v zimď u Davida na horách). Také pĢichází Monty s JaniĀkou, kteĢí vypomáhají pouze psychicky. TeĊ píše Šváb: „Ta Āervená je pomalá, chci jezdit poĢád na Modrý. Zatím je to v pohodď.“ ( zapsáno po 3. kole zajetém v Āase 5:33) 4:20 Lapálie se zadním kolem na ÿervený pokraĀují. Jedno zadní se špatným ventilkem jsme museli úplnď vymďnit + další cenné vteĢinky zabralo další dofukování. Držíme stále výborné druhé místeĀko. Á, Karel… za zvuku bubnĪ (bubnu!) pĢichází Hibi. David se kolmo vydává hledat Matese (KáĀi bratĢíĀka). 5:00 PĢed chvilkou pĢišli také Bivoj, Myšížek a Peky. Už je tma jak v pytli. ÿeslo se vydává na první Āelovkou podpoĢenou jízdu. Vďrné pĢítelkynď Āelovky nám zdatnď pomáhají i letos-mďní tmu ve svďtlo a Āiní tak traĨ o nďco sjízdnďjší. Makat a vydržet, nepolevujeme! 5:20 Za všeobecného jásotu pĢichází SmallíĀek

¡ ¡ 5:35

55 kolo=132 km. Peky má za sebou první kolo (a také poslední). Hodnotí ho slovy: "Já mám nďjaký vyĀerpaný nohy."

16

¡ 5:45 ¢

¢

¥

¦ ¦ § ¨

Za tmavé noci pĢejíždí ÿeslo odboĀku. Ze tmy se k nďmu nese hlasitý chlemot. Blikne Āelovkou a on to Myšížek s Bivojem. „Jé, hele, to je náš.“ 6:06 Šedesáté kolo bychom mďli za sebou, ještď jich ale slušná dávka zbývá. Zatím pokraĀujeme bez technických problémĪ. Doufám, že jsem to nezakĢikl. Šík, ÿeslo a David se ukládají ke spánku (ne zimnímu, ale noĀnímu a ještď k tomu krátkému). Chvíli na to dorazil od maturitních otázek bratr Job. ?6:45 UMġELA NÁM MODRÁ !!! Small nasedá na Modrou a následuje variace na ÿolka. Jako podle kopíráku pĢi loěském roĀníku. Mohutný zábďr, vďjíĢ jisker, rachot, prasklo, rozbito, nedobro. Od této chvíle tedy pokraĀujeme v závodď na staré dobré ÿervené. Nevzdáváme se však a dupeme dál. PĢišel Šimi, dal tĢi, odešel Šimi. 9:10 Další technická nepĢíjemnost. I po sedmi minutách marnď vyhlížíme Joba. Nakonec doráží až v Āase 8:00. Cestou ztratil zadní kolo, které se odkutálelo daleko za závoj noci. Job ho poté potmď, potíce se, pohotovď našel, To není zábČr z akþního trháku, to je 24 hodin na kolobČžce pĢimontoval a dojel. 10:00 Oswego se neuvďĢitelnď pĢibližuje na naši druhou pozici. Po hromadném dopsání asi tĢí kol se pĢiblížili na necelé kolo. David Ģíká nďco ve smyslu toho: „Dávám té kolobďžce hodinu, maximálnď dvď.“ Jinou ovšem nemáme. 10:50 ÿervená skĢípe jak revmatická staĢena (no, vždyĨ už má taky v nohou( v kolech) i s loěským závodem pĢes 700 km) 11:25 ÿeslo, který jako první vyrážel s Āelovkou, vyráží také jako první bez Āelovky. PtáĀata se probouzí, je tu docela randál Kolobďžko vydrž! (odjeto 116 kol) 12:00 3, 2, 1, TeĊ jsme pĢesnď v polovinď. Pocit na jedné stranď velmi radostný (pĢi uvďdomďní si toho, co už Ālovďk všechno zvládl), na druhé stranď velmi umrtvující (pĢi uvďdomďní si toho, co Ālovďka ještď Āeká). Šík si dává jedno koleĀko na malé Oranžové (zapĪjĀené od Oswega). PĢijíždí jako Quasimodo. Mezitím je na ÿervenou pĢemontováno zadní kolo z nebožky Modrý. 12:05 Nové kolo, dobĢe jede. David-6:08

¨ ¨ 12:40  ž

Máme (vyspalé) eso v rukávu. Šváb vstává a dává si „první ranní“ za 5:51. V nohách máme právď 123 kol. 13:20 Bivoj hrdinnď dojíždí celé kolo i se zakrváceným lýtkem. Škrtanec o motýlka na zadním kole znamená cestu na šití a ztrátu jednoho Ālena týmu. 14:30 Dialog z trati. ÿeslo pĢedjíždí StopaĢe. StopaĢ na nďj: „Vyplivni plíce.“ ÿeslo kontruje: „Vypadni kolo.“ Dále souboj pokraĀoval již beze slov. Messner komentuje další Davidovu jízdu: „David, ten už zaĀíná ztrácet. Ten už na to nemá.“

17

Ÿ 15:15 Ÿ

 

Utíká to nďjak pomalu. Nohám už se nechce. Hlavď už vĪbec ne. Doplěujeme spánkový deficit po jedné hodinď po jednom v poĢadí Šík, ÿeslo, David. Vrátil se Bivoj obohacen o dva stehy a dvď berle. 15:40 Jubilejní 150. kolo absolvováno! Vypadáme jako chodící mrtvoly (no spíš bďhající ještď pĢesnďji kolobďžkující). Stále druzí, moji druzi. „Jó, už to není to, co to bývalo.“-Logik „To já taky cítím, že jsem každým kolem o nďco starší.“Šík 16:05 Žhavíme mobilní operátory a nutnď sháníme posily. Odepisuje ÿolek: „VSAK SE MOZNA DOCKATE.“ Umíráme zaživa. 17:02 Šík ujel stopaĢce v Āase 5:50.

¡ ¡ 17:21 ¢

Další citáty: „Podejte mi berle a nauĀte mď chodit.“-Šváb „Ty nedďlaj nic jinýho, než jezdďj na kolobďžkách.“-ÿeslo kolemjdoucí StopaĢce 18:14 DobrĪtky nám donesli Davidova maminka se Salátem a o chlup pozdďji ģíkĪv tatínek se sestĢiĀkou. Právď jezdíme tďlo na tďlo, kolo na kolo s Oswegem. Stále na nď však máme náskok dvou kol➔Boj o druhé místo. 18:21 175 okruhĪ=410 km. Celkem slušná štreka, ne ?

¢ £ 19:00 ¤

¤ ¤ ¥ ¥ ¦ ¦

§

§

Spása ! Doráží posily: ÿolek, Poštolka a Šmudla (ten však bohužel kvĪli zlomenému palci na noze jen jako psychická podpora, ale i ta je dĪležitá) 20:05 Další úlevu si základ týmu mĪže dopĢát díky pĢíchodu Petra a Mirka (Davidovi spĢátelení florbalisté) Avšak Oswego již pomalu zaĀíná nabírat síly na závďreĀný finiš. Stáhli náš náskok na dvď kola a kousek. Ještď to bude zatracenď tďžký boj. Ale my svou kĪži neprodáme lacino (a zadarmo už vĪbec ne). NďkteĢí z nás již mají za sebou dvacet kol (Šík, ÿeslo) 20:36 Odchází Šmudla, který si zkusil jedno kolo i se svým zranďním. Až na malou kolizi s ním byl vcelku spokojen. 20:55 Právď teĊ máme za sebou jubilejní 200. kolo. Do loěského výkonu nám tedy chybí už jenom 11 kol (super). Do konce závodu už jenom tĢi hodiny (to už není až zas tak super) 21:40 Zatím to vypadá dobĢe. Pďknď nám to graduje a karta se obrátila. Máme na Oswego náskok dvď kola a pďt minut. Bohužel s poĀtem kol stoupá i ta mrška únava, ale myslím, že jsme na tom stejnď všichni, co jsme tady. 21:47 Opďt jubileum! 500 km-letos o dvď hodiny dĢíve než loni. Do loěského výkonu už jen dvď kola. Je tedy více než jasné, že se opďt pĢekonáme. O kolik? To se ještď neví. 22:36 Tak málo a pĢeci tak hodnď ještď chybí do konce. Držíme Āasy stále okolo šesti minut (spíš pod). Posloucháme semifinále mistrovství svďta v hokeji (po 1. tĢetinď ÿR-ŠVÉ 1:0) 22:46 Job za obrovského jásotu pĢijíždí tďsnď pĢed kolobrndou Oswega a to znamená, že na nď máme náskok již tĢí kol. Jako talisman si s sebou pĢivezl kus propisky v rozkroku (holt každej z nás má svou úchylku). ÿeslo: „To už musíme udržet, to nemĪžou zvládnout, nejsou nadlidi.“ 23:00 Už jenom hoĊka. No tak, poslední zbyteĀky sil vylezte. NožiĀky, služte ještď chvilku. TeĊ už to snad musíme dotáhnout do vítďzného konce (protože i 2. místo by pro nás bylo vítďzstvím. Na výteĀné StopaĢe zĢejmď nemá nikdo ani letos) 23:05 Jsme již delší dobu bez Petra, Mirka a Básníka. Poslední posilou je Šimi

18

§ 23:12 § §

§

¨

Druhým zranďným se stal Logik. Také jeho lýtko se blíže seznámilo s motýlkem na zadním kole. Byla to jeho poslední jízda. 23:30 David kopnul do hlavy psa, který honil na cestď ptáka. Poté jen mávl rukou(páníĀek?) Āi packou (pes?) a Ģekl: „ To je v pohodď.“ 23:46 vše se schyluje k poslední jízdď. PoĀítá se i to kolo, které bylo naĀato tďsnď pĢed 24:00, takže se snažíme náš nový rekord vylepšit co nejvíc. Inu, uvidíme, jak to dopadne. 23:53 a ěáký drobný Šimi teĊ vyrazil na traĨ a všichni s napďtím oĀekáváme, zda stihne pĢedat ÿeslovi do sedmi minut. PoĀet námi ujetých kol by se tak ustálil na 231. Dokáže to? OdpovďĊ naleznete v jednom z pĢíštích ÿísel. Ale Jak to jelo, Švábe? ne, jen trapný žert. PĢeneste svĪj zrak na další Ģádky. 24:00 NeskuteĀný závďr! SouĀasnď v jedné vteĢinď projíždí Šimák cílovou páskou, když se z reproduktorĪ našeho malého rádijka nese radostný kĢik z vyrovnávacího gólu našich hokejistĪ. ÿeslo si tak mĪže v klidu vychutnat to opravdu poslední dvďstďtĢicáté první kolo. No Ģeknďte, mohlo to snad dopadnout lépe? Potvrzujeme pravidlo o každoroĀním vylepšení umístďní i najetých kilometrĪ. Oproti loěsku jsme si polepšili hned o ĀtyĢi pĢíĀky. A náš letošní výkon je o 20 kol=48 km lepší. Poprvé v historii našeho týmu tedy stojíme na stupních vítďzĪ. Druhé místo je zaslouženou odmďnou pro všechny, kteĢí se na tomto skvďlém úspďchu podíleli, a kterým bych chtďl touto cestou ještď jednou moc a moc podďkovat. Bez vás bychom to nedokázali. Závďrem tedy už jen shrnuji ten skvďlý definitivní výsledek. V LETOŠNÍM ROÿNÍKU ZÁVODU 24 HODIN NA KOLOBĎŽCE JSME ZA 24 HODIN UJELI 231 OKRUHĩ, COŽ SE ROVNÁ 554,4 KM, A OBSADILI TAK 2. MÍSTO.

Dokázali jsme, že to dokážeme !

2. MÍSTO 24 hodin na kolobďžce 10.-11.5. 2001

19

&

SEZNAM JEZDCĩ &

&

JEJICH VÝKONĩ ÿAS NA TRATI

NEJLEPŠÍ ÿAS

POÿET KOL

POÿET KM

ŠIMI

5

12

0:28:42 5:31 (5.)

5:44

JIRKA

4

9,6

0:23:09 5:40(4.)

5:47

ŠVÁB

22

52,8

2:10:01 5:29(1.)

5:55

BÁSNÍK

17

40,8

1:40:39 5:41(1.)

5:55

ÿESLO

23

55,2

2:11:29 5:31(1.) n

5:59

ŠÍK

23

55,2

2:12:50 5:31(1.) o

6:02

DAVID

20

48

2:02:02

MATES

3

7,2

0:18:32 6:06(3.)

6:11

MESSNER

23

55,2

2:23:12 5:42(3.)

6:14

PETR

3

7,2

0:18:42 6:11(1.)

6:14

MIREK

6

14,4

0:37:29 6:02(4.)

6:15

ÿOLEK

2

4,8

0:12:29 6:11(1.)

6:15

LOGIK

17

40,8

1:47:21 5:39(1.)

6:19

JMÉNO

(HOD:MIN:SEC) (ÿÍSLO JÍZDY)

5:32 (1.,4.)

PRĩMĎR NA KOLO

n o

6:06

20

SMALL

10

24

0:56:51 6:00(5.) p

6:19

TOMEGA

11

26,4

1:09:53 5:58(3.)

6:21

JOB

12

28,8

1:17:29 5:51(10.)

6:27

BOBINA

3

7,2

0:19:30 6:28(3.)

6:30

KÁÿA

4

9,6

0:26:19 6:19(2.)

6:35

PÁJA

1

2,4

0:06:37 6:37(1.)

6:37

BIVOJ

4

9,6

0:26:44 6:19(3.)

6:41

HIBI

4

9,6

0:26:55 6:26(1.)

6:44

ŠMUDLA

1

2,4

0:06:44 6:44(1.)

6:44

PEKY

1

2,4

0:07:09 7:09(1.)

7:09

MYŠÍŽEK

1

2,4

0:07:16 7:16(1.)

7:16

SVIŽNÍK

8

19,2

0:58:31 6:57(3.)

7:19

POŠTOLKA

1

2,4

0:07:21 7:21(1.)

7:21

CELKEM

231

554,4 24:00:00

5:29

p

6:14

NĎKOLIK POZNÁMEK K TABULCE: n POSLEDNÍ KOLO NEMĎġENO, DO PRĩMĎRU SE TEDY POÿÍTÁ ÿAS POUZE Z 22 KOL o JEDNO Z KOL NEZMĎġENO, DO PRĩMĎRU SE TEDY POÿÍTÁ ÿAS POUZE Z 22 KOL p JEDNO Z KOL NEZMĎġENO, DO PRĩMĎRU SE TEDY POÿÍTÁ ÿAS POUZE Z 9 KOL

21

-

NEJLEPŠÍ ÿASY TOP 11

Místo Jméno (Āíslo kola)

-

ÿas

1.)

Šváb (2.)

5:29

2.)

ÿeslo (1.)

5:31

2.)

Šík (1.)

5:31

2.)

Šimi (1.)

5:31

5.)

David (1.)

5:32

5.)

David (4.)

5:32

7.)

Šváb (3.)

5:33

7.)

David (5.)

5:33

9.)

Šimi (4.)

5:34

10.)

Šváb (1.)

5:35

10.)

ÿeslo (22.)

5:35

22

ÿERNÝ RYTÍġ ÿÁST DRUHÁ Porazil jsem ho a utržil jsem pár ran, ale ošetĢil jsem si je. Alespoě mám teĊ Āerstvé maso. Upekl jsem si ho na ohni. Když jsem se najedl, šel jsem si lehnout, abych byl ráno Āilý a mohl brzy vyrazit. Za svítání jsem vyrazil na cestu. V poledne jsem dorazil na rozcestí. Nebyly tam žádné ukazatele, takže jsem nevďdďl kudy dál. Rozhodl jsem se, že se najím, a potom se uvidí co dál. Jak si tak jím, všimnu si, že jde nďkdo po cestď. Tak dobďhnu k nďmu a zeptám se ho na cestu k hradu ÿerného rytíĢe. Ten muž se mi to snažil rozmluvit, ale marnď. ġekl mi, že musím po cestď na východ. Sbalil jsem si tedy vďci, nasedl na konď a vyrazil na cestu. Cesta ubíhala pomalu, tak jsem pobídl konď a dal se do klusu. TeĊ to bylo jiné. Po dvou hodinách cesty jsem si chtďl odpoĀinout, tak jsem zastavil konď a slezl jsem. Sedl jsem si do mechu, bylo to pĢíjemné do té doby, než jsem uslyšel ryk bitvy. Okamžitď jsem nasedl na konď a vyrazil po cestď, odkud vycházel ten zvuk. Shlédl jsem hroznou scénu. Na cestď se bránila královská garda proti temným sluhĪm ÿerného rytíĢe. Garda na tom nebyla dobĢe také proto, že byla v menšinď. Rychle jsem slezl z konď , vytáhl jsem svĪj meĀ Bastard a dal jsem se do boje. Vďdďl jsem, že musím zabít jejich velitele, který byl na koni a vše ovládal. Snažil jsem se k nďmu dostat a zabít ho, ale ti malí skĢeti byli všude. A chránili ho i za ceny svých životĪ. Nakonec jsem se k nďmu dopracoval a pustil se s ním do kĢížku. Nejprve jsem ho srazil z konď a zaĀali jsme se bít. Píchl mď do ramene, sebral jsem všechnu sílu a usekl jsem mu hlavu. Tďlo bezvládnď padlo k zemi. Jakmile to garda vidďla, zaĀala bít skĢety, Já jsem je bral po tĢech. Pár jsem jich i zmrzaĀil. Nakonec jich zbylo asi patnáct. Tak jsme je rozprášili. OšetĢil jsem si zranďní, která jsem utržil, a pak jsem pomohl ošetĢit zranďné. Když garda odešla, prohledal jsem bezhlavého velitele. Našel jsem u nďj mďšec zlaĨákĪ, svazek klíĀĪ, pergamen popsaný mnď neznámým písmem, ohnivý prsten a kouzelný meĀ. Vše jsem si vzal. Rozhodl jsem se pokraĀovat v cestď. Nasedl jsem na konď a vyrazil do královského mďsta, kudy vedla má cesta. PĢi cestď se mi nic zvláštního nestalo. Do mďsta jsem dorazil po setmďní. Brána byla již zavĢená. Konď jsem uvázal a vzal jsem si všechny potĢebné vďci-kouzelný meĀ, lano, atd. Lano jsem hodil na hradby a šplhal jsem nahoru. Na hradbách nebyla žádná hlídka, takže jsem šel rovnou k vďži, abych mohl sejít dolĪ na námďstí. Tam jsem šel do hospody, kde jsem se ubytoval. Po chvíli jsem vyšel z pokoje dolĪ k výĀepu, abych se najedl a napil. U vedlejšího stolu sedďl jeden z gardy, které jsem pomohl. Poznal mď a pozval mď na medovinu. Když jsem dopili, zĪstali jsme v krĀmď už sami, tak jsme zaplatili a šli spát. Ráno jsem se probudil brzy, šel jsem dolĪ se všemi vďcmi, abych se nasnídal. Poté jsem vše zaplatil. Když jsem vylezl z hospody, zamíĢil jsem do kovárny, abych tam prodal ten kouzelný meĀ. Tam jsem se dozvďdďl, že je to meĀ nejvyššího poboĀníka ÿerného rytíĢe. Také mi kováĢ Ģekl, že jeho cena se nedá ani vyĀíslit. Tak jsem si ho radďji nechal. Když jsem vyšel z kovárny, stál tam královský sluha. Podal mi pergamen, na kterém stálo: „Okamžitď se dostavte ke králi. Chtďl by s vámi nutnď mluvit.“ Dole byla královská peĀeĨ. Šel jsem tedy se sluhou do hradu. Ocitl jsem se ve velké místnosti plné lidí, kteĢí mď nedĪvďĢivď pozorovali a stále si nďco povídali. Bylo to urĀitď o mnď. Vtom nďkdo zabouchal holí o zem a Ģekl: „PĢichází král.“ Všichni poklekli, já také. Král se u mď zastavil a Ģekl, aĨ jdu s ním. Šli jsme k trĪnu, kde sedďla jeho manželka a pĢekrásná dcera, jako stvoĢená na vdávání. Nejspíš jsem se do ní zamiloval a jí jsem se zĢejmď také líbil. Král mi Ģekl, že dostanu odmďnu za záchranu jeho generála. Dostal jsem dva pytle zlaĨákĪ a ještď se mď zeptal, jestli nďco

23

nepotĢebuji. Vytáhl jsem pergamen od mrtvého velitele a Ģekl, že bych to potĢeboval pĢeložit. Král odvďtil, že to ale bude chvíli trvat, a nabídl mi ubytování v královském paláci. To jsem ale odmítl, jelikož budu muset jet dál. ġekl jsem mu, že mne najde do poledne ve mďstď a poté že odjedu. Když jsem odcházel z velkého sálu, pĢišla ke mnď služka a Ģíkala, abych mlĀel a šel za ní. Tak jsem tedy šel. Došli jsme na konec chodby, kde byly dveĢe. Služka mi Ģekla, abych zaklepal. Tak jsem to udďlal a dveĢe se otevĢely. /pokraĀování pĢíštď/

Šváb

ZÁPISKY ŠÍLENCOVY Už je to tady. Ani jsem se nenadál a má alma mater mď postavila s kufrem pĢed dveĢe. Mďl bych prý léĀit lidi nebo co. Když to slyším, polévá mď studený pot. Najednou vše skonĀilo. MĪj mozeĀek zvyklý hned po probuzení do sebe zaĀít vstĢebávat stohy je nejistý, když jeho jediným problémem, který má Ģešit je, co bude k obďdu. V pozkouškovém nihilismu pouze bloumám po bytď a nic nemusím (možná bych mďl, ale…). A poĢád tomu nďjak nemohu uvďĢit. Konec a zároveě zaĀátek – filosofické rozpoložení. Nďco sním a pĪjdu si zdĢímnout.

Manuál

Chybí Ti nČco super – další ýíslo GRANDIÓZNÍ FAMÓZNÍ PROJEKT ÿosi sa kuje. S ÿeslem pĢipravujeme ambiciózní projekt „ÿíslo na CD“. U pĢíležitost vydání TĢicátého Āísla plánovaného po prázdninách vyjde na CD ROMu nejen všech tĢicet ÿísel, ale také všechny komiksy, pĢedchĪdci ÿísla – Nulté Āíslo a Sfinx, Ohlasy NHSL vĀetnď roĀenek a plakátu a bomba nejvďtší – historie stĢediska. A to vše interaktivnď (no, snad). Tedy máte se na co tďšit.

Manuál DVACÁTÉ OSMÉ ÿÍSLO REDAKCE: Václav Zeman-Šík, Petra TomeĀková-Tomega, Michal Zikán-Manuál DO TOHOTO ýÍSLA PġISPĎLI: JiĢí Slavík-Svižník, Martina Beránková-VeveĢice, Vojtďch VeĀerka-ģváb, Jára ÿervinka ÿÍSLO NA INTERNETU: www.webpark.cz/michalzikan REDAKÿNÍ E-MAIL: [email protected], [email protected], [email protected] NÁKLAD: 40 výtiskĪ VYCHÁZÍ: 28. 5. 2001

24