TradiĀní mďsíĀník 46. skautského stĢediska „SFINX“
Vzpomínáte ?
PÁR SLOV Z KLOBOUKU
ÿLÁNEK XXVI. ...Oni mďli možná asi pravdu.Oni mi to Ģíkali už dlouho.To bych si však mohla Ģíct nďkdy v dobď daleko budoucné! TeĊ však ? Nic! TeĊ je právď ta doba, kdy mi to nďkteĢí z nich Ģíkají a já si to nďjakým zpĪsobem nepĢipouštím. Sám stále pevnď vďĢím, že to jsou jen jejich hloupé ĢeĀi; snad závistivé? Ne! Jen jejich ĢeĀi. ġeĀi tďch, kteĢí se do toho nepoložili tolik, co já. Tďch, kteĢí to snad hrají jen tak naoko a pĢitom se do té vďci Ģádnď nepodívali. Nevzpomnďli si asi, jak je takový náhled do urĀité vďci, Āi akce moc dĪležitý. ÿlovďk se totiž musí vždy snažit pohlédnout každé vďci do jejího nitra, prozkoumat její hlubiny. Každou živou vďc se snažit pochopit; a právď v tomhle by mi nikdo nemďl bránit! Neomezovat jeho svobodu získávání informací, pátrání. A zároveě však také nechat pracovat jeho pĢedstavivost, jako samovolný, fantazijní pochod myšlenek. Tďch malých, maliĀkaĨouĀkých myšlenek, ĀásteĀek miniaturních, které byĨ neviditelné velikostnď mají dĪležitost veskrze maximální úrovnď! A to je právď o tom pochopení, neboĨ nebude-li bytost (našeho formátu) mít prostor pro vlastní pĢemýšlení a uvažování prostĢednictvím myšlenek, mĪžeme se s jakýmkoliv vzájemným pochopením a porozumďním rozlouĀit navždycky. Ne na vďky, ponďvaĀ doba, lidi, voda, oheě a nebe se mďní. Nebe je jednou modré svďtle, jindy tmavď, oheě jednou Āoudí a jindy neĀoudí, voda v Ģece teĀe a v jezeĢe stojí, lidi se mraĀí a jiní se smďjí a doba? Doba je Āas! A Āas plyne také pokaždé jinak. Konkrétnď na mých rafiĀkových hodinkách znaĀky Prim jde ten Āas skoro poĢád nďjak moc pomalu. A na jiných - tĢeba v kuchyni na budíku vidím urĀitý Āas a když se na nďho podívám znovu, z dopoledních hodin je rázem snad jiné Āasové pásmo. Ale oni mi to Ģíkali, že to jsou snad nejkvalitnďjší hodinky, že jejich oprava se opravdu vyplatí. No do teĊ fungují stále dobĢe, jejich Āasový ukazatel se vždy shoduje s Āasovým ukazatelem na ostatních místech.Tak tedy nebylo chybou, že jsem jejich rady neposlouchala a nedbala jejich návrhĪ na Ģešení. A tak pĢesto, že mi to oni vymlouvali a stále se mnou v této situaci nesouhlasili, nedbal jsem jejich ĢeĀí a uĀinil jsem tak, jak jsem uznal za vhodné... ...otevĢel jsem své polozavĢené oĀi, naposledy se zhluboka nadechl a zatlaĀil do velkých sklenďných dveĢí. Když jsem prošel celý ten ohromný a rozlehlý prostor až na konec, dostal jsem se k vysokému pultu a teprve po nepĢíliš krátké dobď se mi podaĢilo ze sebe dostat: "Dobrý den, prosím vás máte obyĀejnou tužku tvrdosti prvního stupnď?"
Tomega Dne 17.11. se konalo v Karlínském spektru 1. Mistrovství svČta ve vyjímání ježka z klece. Za naše stĜedisko se mistrovství zúþastnili ýeslo s Davidem. Po velkém boji se Davidovi podaĜilo zvítČzit a vybojoval titul "Mistr svČta ve vyjímání ježka z klece" v kategorii nad 15 let.
BLAHOPěEJEME PodrobnČ Vám závod v pĜíštím ýísle pĜiblíží Norník, který se úþastnil jako divák
2
komentovaný
OBSAH 30. ÿÍSLA
V DNEŠNÍM ÿÍSLE NALEZNETE: „ SPECIAL NPK´01“
strana 6 - 13
SPECIÁLNÍ PġÍLOHA PġEVZATÁ ZE SPġÁTELENÉHO PLÁTKU DEB ŠRUMEC NABÍZÍ KOMPLETNÍ SOUBOR JARMAREÿNÍCH PÍSNÍ I DIVADELNÍCH KUSĩ SEHRANÝCH O LETOŠNÍM NPK, DOPLNĎNÝ O POKġIKY, POġADÍ, MOTIVAÿNÍ UKÁZKY A CITÁTY Z TÉTO VELICE VYDAġENÉ AKCIÿKY. NENECHTE SI PROTO UJÍT ANI ġÁDEK TOHOTO EXKLUZIVNÍHO POÿTENÍÿKA!
NÁVRAT DO MINULOSTI I.
strana 20 – 21
KULATINY DNEŠNÍMU JUBILEU SE VĎNUJE I PRVNÍ ÿÁST NOVÉHO SERIÁLU, NAZVANÉHO NÁVRAT DO MINULOSTI. JEHO NÁZEV VYPOVÍDÁ SÁM ZA SEBE, A TAK UŽ STAÿÍ JEN DODAT, ŽE PORVÉ SE VRACÍME K Šíkovu ÚVODNÍKU Z DESÁTÉHO ÿÍSLA A K Manuálovď DVACCE.
TOUR DE SWERIGE 2001 TO,
NA CO JSTE JIŽ DÁVNO ÿEKALI JE TU!
ÿÍSLA NEVŠEDNÍMI ZÁŽITKY…
NA STRÁNKÁCH
PRÁVĎ ZAÿÍNÁ.
VYPRÁVĎNÍ Z
strana 24 - 26
LETNÍ CESTY ZA „NAŠÍM“
David, Messner a Šík
ŠVÉDEM MARTINEM
VÁS SEZNÁMÍ SE SVÝMI
„…po asi 20 kilometrové vyhlídkové jízdď „Okolo Štďtína“ se koneĀnď ocitáme na hlavním tahu na Swinoujscie. Poláci jsou opravdu obchodnický národ. Snad na každých pďti kilometrech postává osĪbka s lahví od okurek naplnďnou borĪvkami, a Āeká na zákazníka…“
DÁLE NEBUDOU CHYBĎT: TRADIÿNÍ ÿLÁNKY: Svížovo ÿS. OPEVNĎNÍ Z LET 1935-38 na stranách 22 - 23. Dnes vám Svíža povypráví o izolovaných dďlostĢeleckých objektech. PÁR SLOV Z KLOBOUKU tentokráte od Tomegy na stranď 2 NAŠE SOUTĎŽ: SKRÝVAÿKY výsledky 3. kola a kola Ātvrté na stranách 18 - 19
A MNOHO DALŠÍCH… : -napĢíklad SCOUTING FOR BOYS JobĪv výbďr z legendární knihy Roberta BadenPowella. První Āást je urĀena vlĀatĪm pĢicházejícím do skautského oddílu. Hledej na
stranách 19- 20. -Svížova velmi zajímavá a zamyšlení (Āi odpovďdi) hodná poznámka o osudu pondďlních ĀajĪ. Nachází se na stranách 16 - 17 pod názvem LISTOVAL JSEM STARŠÍMI
ÿÍSLY
+ mnoho dalších zápisĪ z výprav (spoleĀný skautský z jejich
NOVÁÿKOVSKÉ
VÝPRAVY (str. 4-6), BlahoěĪv z PRAŽÁKOVA MEMORIALU (str. 3), LukášĪv ODDÍLOVÉ NEDĎLE (STR. 13).
z
3
PRAŽÁKĩV MEMORIÁL-21.-23.9. 2001 PÁTEK: Sraz 16:30 Jelo se vlakem až k Vlašimi, od zastávky se šlo na nedalekou louku. (nám dobĢe známé MďsíĀní údolí). Když se našlo místo na spaní, tak se postavilo paĢeništď, a šlo se spát. SOBOTA: BudíĀek nebyl zrovna nejlepší, potom byla rozcviĀka, potom nástup v krojích. Na nástupu se Ģeklo vše k závodu (my jsme byli hlídka písmeno M). Na celém prostoru závodištď byla tato stanovištď: start (hodnocení kroje), dĢeviny, šifry, pochodové znaĀky, byliny, první pomoc, uzle, signalizace, lanová lávka, vaĢení, cíl. Jak jsme dobďhli, mďli jsme obďd a potom se pĢipravoval program k ohni (naše hra). Po nďjaké dobď byla veĀeĢe, potom byl nástup. Byl asi v 8:00 (myšleno patrnď 20:00). Potom se šlo k ohni, kde se vyhlásila všechna místa v závodď. My jsme byli první (švábovci Āili Pata) a tĢetí byli Medvďdi. Byl to velký a neĀekaný úspďch. DIANA zpívala TITANIC, zpívalo se, hráli se scénky. Potom se šlo do hajan asi v 10:45 (opďt je tĢeba pĢipoĀíst 12 h) NEDĎLE: Byla snídanď a po snídani se buĊ šlo do kostela (Tee-pee) nebo s druhou skupinou, kterou odvedl Maják, na hraní pohádek. Hrály se tyto: Zlativláska, Širokej, dlouhej, bystrozrakej. Když se dohrálo a domodlilo, tak byl nástup na Pet-boj. Pravidla: Každé stĢedisko dostalo 3 lahve (PET) a urĀitý poĀet kódĪ (tĢímístných), které se lepily na Āelo nebo na klobouk (Āepice bez kšiltu) a bďhem dvou hodin (né, asi hodina a nďco navrch) bylo úkolem získat co nejvíce lahví s barvou. SamozĢejmď vyhráli StopaĢi. Když se dohrál boj + PET tak se zabalilo a obléklo se do krojĪ (lidi) a byl nástup. Na nástupu bylo kĢiĀení pokĢikĪ a pak se šlo z tábora na vlak. Vlakem se jelo do Prahy a v Praze byl rozchod šlo se domĪ.
Vymyslel Blahoě Sepsal Psací stroj
Celá pĢíroda žije a mďní se, pouze ÿÍSLO zĪstává vďĀné a nemďnné. ÿÍSLO je tedy podstatou všech vďcí, prvopoĀátkem svďta. PYTHAGORAS ZE SAMU (581-497 Pġ. N.L.)
4
NOVÁÿKOVSKÁ VÝPRAVA - 27.- 30.9.2001 ÿtvrtek Sraz jsme mďli v klubovnď v 16:30 hod. Sešlo se nás v klubovnď šest – Jára, Messner, ģík, Šváb, Job a Blahoě. Šík vybral peníze a pak jsme šli na vlak. PĢestože nďkteĢí jedinci mďli o 100,- KĀ ménď, vesele jsme vyrazili na metro B-KĢižíkova, poté jsme pĢestoupili na Florenci na trasu „C“ a vystoupili jsme na Hlavním nádraží. Tam Šváb hledal, na kterém nástupišti je vlak, ale Šík už to vďdďl. Šík si stoupnul do fronty k nďjakému skautovi a celou frontu si s ním povídal. Mezitím jsme došli na nástupištď, po chvíli jsme slyšeli nďjaký Ģev-byla to tlupa mizejících vojákĪ, vlastnď už civilĪ. Po chvíli pĢišel ģík, a když jsme nalezli do vlaku, který mďl sedaĀky i v uliĀce, pak pĢišel Job a ten hledal poĢád nďjaké místo na batohy. Blahoě snďdl Jobovi poslední sušenku, aniž by nďco Ģekl. Poté jsme pĢestoupili v Plzni. Po pĢestoupení do dalšího vlaku jsme zase stáli, sedďl jedinď Messner. Já jsem si všiml nďjakého vojáka, který mďl na bundď nášivku BMP a nápis NIC NÁS NEZASTAVÍ. A skoro celou cestu se hádal s nďjakým civilem. Pak jsme vystupovali a Šík nemohl otevĢít dveĢe. Poté se nám podaĢilo vystoupit, doplnit vodu, poté jsme pokraĀovali hodnď okrajem okolo Plas, pak nďkam do lesa po zelené a poté jsme se nďjak usídlili a postavili stany. SamozĢejmď to vedoucím nešlo postavit. Blahoě poĢád provokoval, tak ho Šváb trošku uklidnil, a do rána už ani nepromluvil. DOBROU NOC
Jára Pátek K ránu byla celkem zima, mď vzbudila asi už ve Ātvrt na devďt. Za stanem jsem slyšel praskot dĢeva (suchého i hoĢícího). Kluci jsou tedy už vzhĪru. Ještď na chvilku zavírám oĀi, když vtom mnou s hartusením zaĀne Job lomcovat: „Vašíku, všechno nejlepší k svátku!“ Radostnď (alespoě se tedy snažím, aby to tak vypadalo) vylézám ze spacáĀku a hned míĢím k ohni. Snídanď ze svých zásob, ale i vzájemnď ochutnáváme (lze zde spatĢit buchtiĀky, makovec i chlebík s marmoškou). Balíme a vyrážíme. Stále se držíme zelené znaĀky, která nás má dovést až na Rabštejn. Asi po 1 km jsme zastavili u pramínku, kde nás Āekalo Āistďní zubĪ. NďkteĢí pupencové, kteĢí si zapomnďli kartáĀek doma, si museli vystaĀit s pouhou atrapou zubního kartáĀku (modĢínová vďtévka). Sestoupili jsme až ke StĢele. Krajinka zde zaĀala vypadat pĢímo bájeĀnď. A tďch hub. Moje letos zatím nevybouĢené houbaĢské srdíĀko pukalo žalem. Po dvanácté hodinď stavíme v Mladoticích, obdivujeme novou mapu a kousek od železniĀní zastávky se rozhodujeme vaĢit obídek. Galantnď chci Jardovi poponést batoh, avšak…RUP !!! A ucho se utrhlo. Jo, tak dlouho se z batohem jezdí na výpravy, až se ucho utrhne. VaĢení obďda má tedy JárĪv batoh zpestĢen o pĢišívání ucha (Job pĢedvádí své brašnáĢské umďní). Já s Messnerem a Jobem si dopĢáváme dobrĪtku v podobď svíĀkové s knedlíkem, Blahoě se Švábem si pochutnávali na svých fazolkách (obzvláštď ty Blahoěovy zn. GURMÁN- s tak jemnými párky, že nebyli ani vidďt, stáli za to). Po uklizení ohništď a dobalení všech nedojedených poživatin jsme se opďt vydali na cestu.
Šík Odchod z Mladotic. Blahoě si všiml vďtrníkĪ z PET-lahví, které prý slouží k odhánďní krtkĪ. Pár nadšencĪ se k tomu tvrzení též pĢipojilo, ale já tomu stále nevďĢím. Pan Podlaha tvrdil v ReceptáĢi, že k odhánďní krtkĪ slouží sklenďná láhev zakopaná do zemď, ze které kouká jen hrdlo. Tím, jak se nad hrdlem prohání vítr, hrdlo vydává pískavý zvuk. Ten rezonuje v tďle lahve zakopané v zemi a tím odhání krtky (latr satr, vy byste ty krtky poĢád jenom odhánďli, zkuste si tĢeba jednou nďjakého ochoĀit pozn. red.) No ale zpďt na StĢelu. ģli jsme dál stále proti proudu té divotvorné dravé
5
ĢíĀky. Cesta vedla chvíli tďsnď nad kameny lemujícími rozpďnďné vody StĢely a chvíli pĢecházela v ostré skalní hrany Ānící vysoko nad Ģekou. Míjeli jsme roje pravých hĢibĪ pod divukrásnď zbarvujícími se doubky. Zhluboka jsme mohli dýchat vĪni pĢicházejícího podzimu, jenž byl také krásnď cítit opadaným listím a vlhkými stránďmi. Nohy nám obĀas šustily v ostrĪvcích spadaného listí. NepĢíjemnď nás pĢekvapili dĢevorubci stahující dĢevo z lesĪ. V chránďném území se totiž chovali opravdu velice neurvale. Prošli jsme klem nďkolika visutých mostĪ, starých pil a hamrĪ, ocenili jsme technickou dokonalost a sílu jejich náhonĪ. Kolem pĪl šesté jsme se rozhlíželi po nďjakém noclehu. Postupnď jsme míjeli vcelku zajímavá místa, ale pĢeci nic extra. V šest hodin jsme se zastavili na rozcestí u potĪĀku. Rozdďlili jsme se a zaĀali hledat v okolí místo. Když jsme se po Ātvrt hodinď opďt sešli, místa jsme mohli nabídnout pouze dva. Hodili jsme si korunou. Vyhrála varianta Šváb – Jára. A tak jsme se jali stoupat prudce do svahu za inzerovaným táboĢištďm. Ano, táboĢištď bylo jak z pohádek, byla tam i laviĀka. Rychle jsme postavili stany s jedním intermezzem týkajícím se koĢenĪ pod Messnerovou karimatkou a dali se do dalšího odjídání našich zbytkĪ. Mužstvo si dalo kolena nasladko, dĪstojníci pojedli francouzskou polévku s houbiĀkami, nudlovkou a apetitem. Ten veĀer jsme oheě nerozdďlávali, protože jsme nocovali v chránďném území. Zato jsme si užili krásné krajiny, ĀervánkĪ a naprosté odlouĀenosti od civilizace. PĢed spaním jsem ještď drobnď drnknul na kytaru. Usínali jsme všichni hned jak dudci, neb jsme byli skuteĀnď unaveni skvďle prožitým dnem.
Job Sobota Vstává se a vaĢí. Ale jen na vaĢiĀích. K snídani byl poridge z vloĀek, jablek a Āokošky. Po pĢidání všech ingrediencí si Jára vzpomnďl: „Sakra hrozinky !“ Job: „Kdybys vzal hrozinky.“ Pak se zjistilo, že Job vyhrabal ze svých zásob hrozinky. Pak se odešlo za svými vďcmi, šlo se, šlo se, šlo se, až k bunkru, který byl zaplaven vodou. 20 minut u bunkru zabralo prolézání. Byly tu dohady mezi Jobem a Švábem, jako vždycky.
Blahoě Jídlo bylo hojné a rozmanité, všichni jsme si dali do nosu a odlehĀili svým batohĪm. Pak si Job zdĢímnul, Messner si blbnul s mobilem. Jára, Blahoě a já jsme si bloudili v bludištích, která nám pĢipravil Šík. Asi okolo Ātvrt na ĀtyĢi jsme si zabalili. Jelikož Blahoěovi pĢebývala paštika, tak jsem mu dal krajíc chleba, který mi zbyl. Tak si ho Blahoě namazal a Messner se ho zeptal: „Že to snesete takhle tlustď namazaný !?“ Na to Blahoě: „To víte, za války jsme nemohli, protože jsme nežili.“ A šli jsme dál, kolem bĢidlicového lomu. Po Āervené, tudíž vrcholové a to se taky projevilo. Hned jsme vyšli z mďsta Rabštejn (nejmenší mďsto v Evropď) a zašli do lesa, se to zvedlo, no byl to parádní kopec, všichni jsme se zapotili. A Na první zastávce skoro nahoĢe jsme odkládali vrstvy triĀek pod krojem. Messner si došel na záchod a Job si zabrnkal na kytaru. Když se Messner vrátil Ģekl: „To je jak na záchodcích u McDonalda.“ Po odpoĀinku jsme pokraĀovali v cestď. Všude rostly muchomĪrky. Bylo to jako v pohádce. Po Āervené jsme došli až do vesnice se jménem Poustky, kde se rozlosovalo, kdo pĪjde pro vodu. Byl jsem to já a Jára. Tak jsme sebrali flašky a šli k nejbližším domĪm pro vodu. Trefili jsme se hned napoprvé. Když jsme dostali vodu, vrátili jsme se a rozdali flašky ostatním. Když byly flašky pĢipevnďny, vyrazili jsme na cestu. S Járou jsme si vyprávďli o všem možném a ani jsme nevnímali cestu a už jsme byli na rozcestí Āervené a žluté. Vydali jsme se po žluté hledat nďjaké místo na spaní. Ušli jsme 1,5 km a pak jsme odboĀili do lesa. Mnď se zaĀalo hroznď chtít na velkou. Když jsme dorazili na místo, kde jsme mďli spát, tak jsem si vzal bigošku a toaleĨák a šel jsem do lesa na potĢebu. Když jsem se vrátil, tak už bylo
6
pĢipravené ohništď, akorát se muselo dojít pro dĢíví, pak postavit stany, udďlat veĀeĢi a spát. Tak se šlo na dĢíví na oheě, když bylo nalámané, zaĀali jsme stavďt stany, když byly postavené, zabydleli jsme se. Když mďli všichni vybaleno, Blahoě zaĀal zapalovat oheě do nováĀkovky. Zapálil ho až na tĢetí pokus, ale zapálil. Po chvíli se rozhostilo teplo a vĪnď pĢipravovaných pokrmĪ. Každý mďl nďco. Když se dojedlo, Job vzal kytaru a hrábnul do strun. Když nastala hodinka, šel Blahoě spát, pak Jára, nakonec všichni ostatní. Já jsem usnul jako když do vody hodí. Akorát jsem si vyslechl, co mi Jára Ģíkal ze spaní.
Šváb Nedďle Nedďlní ráno bylo kapánek sychravý. Když už jsem vylezl ze stanu, tak venku hoĢel oheě. Na sníĊu byl poridž a Āajík. Po vydatné snídani jsme šli umýt nádobí do tĪěky, kterou Job vyhloubil pĢedešlý veĀer. Následovalo balení s naší pomocí, aby vše vypadalo trochu k svďtu. Zabaleno bylo vše až na jeden kotlík, který byl urĀen na houby. Cesta a sbírání hub, to moc nejde. Takže nám to šlo trošiĀku pomalejš, ale kotlík byl za chvíli plnej. Cestou jsme potkávali rĪzné skalní útvary s názvy Dďdek, Babka a podobnď. Za nďjakou dobu jsme došli na nádraží, kde Šík koupil lísteĀky na vlak. Cestou jsme pĢestupovali dvakrát. V posledním vlaku k nám pĢistoupila skupinka amerických vojákĪ, tedy ale jenom jako vojáci. Pouze si na nď hráli. Jestli kluci hráli nďjaký hry to nevim, protože jsem spal. V Praze na Masarykovď nádraží jsme si rozdďlili diplomy za bodování a potom každý pokraĀoval svým smďrem. Já ještď jel k Jobovi do práce. Mďli se mnou ještď jet ģváb a Jára, ale ti to po chvíli vzdali. Tak jsem tam jel nakonec sám. Až na pár maliĀkostí to byla vydaĢená výprava.
Messner
„SPECIAL NPK ´01“ – 5.-7.10. 2001 Eliška – 1. místo SUCHOŠ, ŠħOPKA, EVÍK, SMÍŠEK, BĎTKA, MADLENKA (REMORKÉR), PTERO, JOB, JANÍK, PAVOUK POKġIK:
Remorkér tlaĀí štďrk!
JARMAREÿNÍ PÍSEĚ:
AĨ poslouchá nás pán i dám tohleto ukrutnď velké dráma: vesnicí velký strhl se ryk, na návsi zakotvil zdaleka cirk. V cirkuse nastala velká mela, zvíĢata ráda se nemďla: slepice, opice kuly pikle, psa k tomu získaly velmi rychle, v cirkuse bylo Vám nadďlení, nemďli zde rádi vĪbec slony – nejhorší ze všeho byly koĀky, slon utek’ z cirkusu zcela plaĀky. Kouzelný dďdeĀek potkal slona:
7
„Tobď skýtá se záchrana, v Ālovďka zmďním Tď jedním rázem…“ Stalo se, jak bouch’ holí o zem; holi se dďdĪv Āin pranic nezdál, pĢišlo jí, že slon na dďda vyzrál, za slonoĀlovďkem se vydala, herdu mu do hrbu uštďdĢila. Slon praví: „ProĀ být bit jako pes, v koĀku chci zmďnit se ještď dnes. V koĀku já zmďním se jedním rázem, stane se, jak bouchne dďda o zem. KoĀiĀí život tďžký není, babky jim dďlají pomyšlení. Sloniska babka by se bála, kocoura v stavení pĢivítala, s kocourem rádi se všichni druží, spoleĀnost koĀiĀí v lese blaží. SluníĀko z oblohy pďknď svítí,
kocourek bykby se však už štítí. SpoleĀnost babek už leze krkem, zašel za psychoanalytikem. Starý pán naslouchá, hlavou kývá: „To už tak kocoure na svďtď bývá.“ Seance ta byla povedená, spoleĀnost tím pádem obrozená. PĢibyla do ní tuze nová krev, z kocoura stane se hned její šéf. Po letech pĢichází rozuzlení, detektiv odhalí promďnďní: kocouĢí tajemství spoĀívá v tom, o nebyl to kocour, on byl vám to slon! Dík, že nás poslouchal pán i dáma, tohleto ukrutnď velké drama, že si poslechli tu historku, o tom, co zapoĀlo tehdá v cirku…
DIVADLO:
(U: uvadďĀ, H1 + H2: hlasatelé, WH: reportér z Bílého domu, B: Bodek (televizní divák), -Z-: znďlka, K1: komentátor, L: Ládin, K: Kisúd) U. HLAS JÁTROVNY H1: Kavan, soukromď Zdovrs, peĀlivď dojnou zebru… -ZH2: Medina jede provďĢovat zvďĢ mulou. WH: Zlato, po Kubď loni každý braníme informaĀní zdroje. U: Bodek vysorbne bar, Āas pĢibít ho, než ho živit… B: Jen révou by nás podusil, krhel… -ZH1: Tyran žene poskoka. NeteĀne-li, sejdou tím jen níž… -ZH2: Plynný film: ÿas 24 od NY K1: Chabá víra této tĢídy tíží národ! -ZH1: Ládin ví své…: L: Což Ti pĢebyl chutďj? Kisúde, peĀ na nďj… K: Opak! L: Osobnď navýším kapesné! K: Mocnď! Kilo! H1+2: END! B: Samý kécích…!
8
Hanuš – 2. místo ÿESLO, KALIMÉRO, ŠMOULA, SVÍŽA, PEJSEK, PÍPA, JARDA, PATRIK, DANIELKA, BOWMAN
POKġIK:
Zelená se neleká Hanuš právď haleká!
JARMAREÿNÍ PÍSEĚ:
1. AĨ tak Āi tak, zdá se, že je to k nevíĢe jednoho dnes se objevilo velké zvíĢe v jedné vesnici na hĢbetď s opicí pak zaĀaly se díti strašlivé vďci 2. Ten pĢízrak koĀiĀí se zjevoval v noci však ani slunce nezastrašilo ho z ulicí babku vystrašil že málem smrt mďla sousedi se rozhodli s tím nďco udďlat 3. Tu stará bába Blažková do domu zabďhla chytrého svého kocoura ze zemď nadzvedla Ty také koĀka jsi tak pďknď poraĊ si bylo by dobré ten pĢíznak vyhnati Ref.: |: AĨ dnes Āi zítra :| život je vďc zapeklitá 4. Chytrá koĀka hlavu láme, pak Ģekne: „Najmu nejdĢív detektiva, ten ho najde…“ On však peníze by rád však jak si je vydďlat? Vzal flašinet, ten nestaĀil, tak zaĀal vybírat 5. Detektiv, ta líná mrcha, prachy prý nestaĀí
chytrá koĀka všude bloumá, kde další vyšaší co takhle sponzora to je dnes moderní natáhne si galoše a v cestď nelení 6. Sponzoring nám vyšel, hurá za psiskem ten spokojenď bafe pĢed svým boudiskem pĢíbďh vyslechne po stopď vybďhne tu autíĀko se pĢežene, pes naposled vdechne… Ref.: 7. Chudák detektiv neví, zda v ráji je zdá se mu, že ve své boudď pochrupuje tu strašná opice že by snad démon
9
banány mu nese – fuj! to by žral snad jen slon! 8. Zdá se, chytrá koĀka všechny zklamala Tu pĢihlásí se ku pomoci strejda Fiala „Kouzelný dďda nikdy nezklamal.“ Uklonil se pĢed dďdeĀkem a vše povídal
9. Dďda tak jak vždycky dobrou radu má „Koho praštím svojí holí, jak podďs utíká.“ Polekáš démona vyskoĀí na slona a jak Ģekl, tak se stalo, zas je pohoda… Ref.:
DIVADLO:
(sigáni, Usáma, Kajínek) úvod: SIGÁNI NA SEVERNÍ TOKU JEMENU 1. s. Víno! 2. s. Sleju (nalévá víno) ozve se rána 3. s. Torurista Usáma! 4. s. Pamďtliv. Na svĪj dlouhej vďk dďlá oxid sodeĀný, až vznikne kouĢ. 5. s. Vďru nepĢehlední! 6. s. Nešil… vejde Usáma s lahviĀkou v ruce a rozhlíží se U. Kajínek? 6. s. Není in… 1. s. Mít prĪjem u potoka… vejde další sigán 7. s. Kvílí. následuje ho Kajínek, drží se za bĢicho K. BĢiho! 2. s. (posmďšnď) Úspďšnď zahraje…! 3. s. Zvďde, padni! 4. s. Poprav ho! U. TuráĀa totjĪmlin! K. (zdďšenď) Do lohu? 6. s. ÿtvero vlekl… sigáni chytí Kajínka a odvleĀou do vďzení 6. s. …a zahraž! K. (kĢiĀí) Teror! (a lomcuje mĢíží) U. Nouse! 5. s. (ukáže na Kajínka) Pozrem? 2. s. TĢeba… K. CO?! 7. s. Na tura! 1. s. Nahraj! všichni popadnou K. a porcují 3. s. Rotoval! (nese plné talíĢe) hodují… 5. s. Více? 4. s. Ráda. 1. s. Houvď a lenivď… (lehne si na záda a houká z okna) 8. s. (vejde a ohlíží se po zbytcích hostiny) Konď?!
10
7. s. (zavrtí hlavou) Chlápec! (labužnicky) 8. s. (pobouĢenď) Je bez mysl! 1. s. Trojný náled od jihu!!! U. Pušky na ostro! 8. s. Nedosti! všichni FiĪ! (padají k zemi) U. (v posledním tažení) SmĪla, progra…
Justýna – 3. místo SUK, BIVOJ, LOPATA, ŠVÁB, JONÁŠ, KRISTÝNA, ELÿA, SAMBI, BÁRA, KAÿKA
POKġIK:
Modrá je dobrá už je to tak modĢí už vďdí Justa má hlad
JARMAREÿNÍ PÍSEĚ:
Jak už to tak bďžnď bývá manžel s manželkou dlouho nepobývá soudní stání bylo dlouhé každému pĢidďlilo dítď pouhé otec Mikeše jen týrá elektĢinu využívá mikeš zdrhá z domu breĀí s svou matkou se v spďchu louĀí Otec syna vzdát se nechce s detektivem sjedná lehce svou koĀku tam pošle hned dá jí na cestu kulomet Mikeš svďtem bloudí u cikánĪ loudí Mikeš okrad cikána ten stďžuje si u pána
když o moc penďz žádá, s holí v zádech padá pouĀen kde Mikeš je, k cirkusu se rozjede v jeho otci nervy vĢeli, obrátil tak cirgus celý flašinet zpív svou tesknou píseě v mikešovi vzrĪstá tíseě .....
DIVADLO:
Zahaj! ...v dobď kdy Āást metra je už lost... - Malá Ātená snažení.
11
...ale uvnitĢ kmence AfrikĪ neznal promívání mastoxidu... - ... ...útoĀ, než ho stráž dojí... - Hele ho! ...zĢíte vize žití - sám jedlík pošel... - To je boží ...anální plíny... - Úlet!!! ...je ale též Āás her bez ovací... - ... ...kys mo as! Dých!... - Ukaz! ...rozeneĀno vímďru... - Posté ...stĢíštívá... - ÿĪvostalisté ...obcích... - (spectator went crazy) Níchním!
MotivaĀní úryvky ApaĀský bojovník Mladý orel mďl v noci z úterka na stĢedu zvláštní sen. Zdálo se mu, že ho pĢepadle tlupa KomanĀĪ, pĢivázala ke kĪlu a umuĀila k smrti. NepĢikládal tomu však žádnou dĪležitost. Teprve když se mu stejný sen zdál i v noci ze stĢedy na Ātvrtek a ze Ātvrtka na pátek, zaĀal se tázat sám sebe, co ten sen asi znamená. Nedovedl si však na to odpovďdďt. Ani žádný z moudrých starcĪ kmene mu na to nedovedl odpovďdďt. A tak se rozhodl, že zajede do mďsta bílých mužĪ k známému psychoanalytiku Sigismundu Freudovi. Ale nedojel. Cestou ho pĢepadla tlupa KomanĀĪ, pĢivázala ke kĪlu a umuĀila k smrti. Objíždďl jsem kaktusové pole. PĪsobilo na mne ohromujícím dojmem. Kaktusy, kaktusy, samé kaktusy. Kaktusy temnď zelené, kaktusy svďtle zelené, kaktusy všech tvarĪ a velikostí. Miliardy kaktusĪ. Rád bych vďdďl, kolika fakírĪ by bylo zapotĢebí, aby se tahle pláě Ģádnď zužitkovala. StĢílel jsem je na potkání. Za každého zastĢeleného jsem si vyryl vroubek do pažby mého medvďdobijce.
12
A v tom byl právď rozdíl mezi mnou a nďkterými westmany, jako byl Kid Newman. Kid Newman zastĢelil jen Indiána, který mďl u nďho vroubek. Kdežto já rudokožce nejdĢív zastĢelil. A teprve potom mďl u mď vroubek. Teddyho zajala parta Jesse Blakea mladšího. Žádali za nďj výkupné. Pušku, konď a tĢicet pďt dolarĪ. Nedal jsem jim pochopitelnď nic. Ale potďšilo mnď to. PĢece jen, Ģíkal jsem si, má ten lidský život ještď nďjakou cenu. SpatĢil jsem ji tak, jak ji pánbĪh stvoĢil. A stal se ateistou. Dávno jsem mďl zálusk na krásnou Grace Grahamovou, zvanou Rudá koĀka. Když jsem se však za ní vypravil, zastihl jsem jen jejího bratra Mika Grahama a jeho rodinu. Kde je Grace? zeptal jsem se Mika. To ti nemohu Ģíct, Ģekl Mike Graham. Jestli mi to neĢekneš, postĢílím všechny tvé dďti, pohrozil jsem mu. Avšak Mike Graham mlĀel. ZastĢelilo jsem tedy postupnď ĀtyĢletého Jacka, šestiletého Toma a sedmiletou Alici. A teprve tehdy Mike Graham promluvil. Grace je v nevďstinci v Chicagu, Ģekl temnď. A tos mi nemohl Ģíct hned, podivil jsem se. Jak bych mohl, Ģekl Mike Graham. PĢed tďma dďtma? Když má nďkdo jeden dolar a pĪjĀí ti ho, je dobrý. dyž má nďkdo dva dolary a pĪjĀí ti je, je lepší. Když má nďkdo tĢi dolary a pĪjĀí ti je, tak je ještď lepší. Nejlepší však je ten, kdo má tisíc dolarĪ, nepĪjĀí ti je, ale není ozbrojen. Jedna moucha se procházela tomu zrádnému skunkovi Greenwoodovi po pleši. Druhá sedďla jeho podaĢenému pĢíteli Ralstonovi na rukávď. A tak jsem zabil dvď mouchy jednou ranou. Vyhodil jsem dĪm do pobďtĢí. Když Jesse Blake mladší oddďlal 3. záĢí 1876 Jacka Harisona, naplnil plechovku od konzervy jeho krví a odeslal ji neprodlenď Dudley Harisonovi, bratru zavraždďného. A tak se stal pravdďpodobnď prvním dárcem krve na americkém kontinentď. Známý rowdy a falešný hráĀ Toni Bradley mďl na zápďstí pravé ruky vytetovanou rĪži. Velice ho to mrzelo.
13
NeboĨ podle té rĪže ho vždy a všude identifikovali. Až si jednoho dne tu ruku uĢízl. A tak když teĊ šerif Mac Gregor vyplěuje zatykaĀ na Toniho Bradleye, musí do rubriky zvláštní znamení napsat: žádné. Na Divokém západď je každá píĊ zemď doslova zbrocena lidskou krví. A tak dodnes se tu potulují rĪzní vďdci, kteĢí berou vzorky hlíny a zjišĨují, jakou má krevní skupinu… Jsou lidé, po nichž zĪstane svďtlá památka. Po jiných nďjaké to jmďní. Po jiných jen trocha smradu. Po jiných nďjaký ten potomek. Nďkdo tĢeba postavil ranĀ. Atd. O. K., Ģíkám si nďkdy, a co zĪstane po tobď, J. R.? ġekl bych, že tak stĢednď veliký hĢbitov.
Bibliografie OBRÁZKY ZE SKALNÍHO MĎSTA: autor: Lada Josef název: Zlatý domov aneb Ātvrtá kniha o kocourkovi, který mluvil. vydal: SpoleĀnost ÿeskoslovenského ÿerveného kĢíže roku 1936 Veškerá práva si vyhrazuje autor. MOTIVAÿNÍ ÚRYVKY:
Pick, JiĢí R.: Ruce vzhĪru, boys! aneb Kniha o životď a smrti (ÿsl. spisovatel v edici HuSa, Praha 1967)
Citáty akce: „Budete mít nďjakou svatbu?“ prodavaĀka pĢi spatĢení napďchovaného vozíku „Tohle je s kopce, ale v protismďru…“ nejmenovaný úĀastník „Á, pán je suvenýr!“ oblíbený vtip a pozdďjší pálka na úĀastníky
kniha akce: Pick, J. R.: Ruce vzhĪru, boys! (ÿsl. spisovatel, Praha 1967)
pĢevzato z DEB Šrumce /s laskavým svolením redakce/
14
1. ODDÍLOVÁ NEDĎLE-14.10. 2001 Dne 14.10.2001 jsem se zúĀastnil skautské jednodenní výpravy do Unhoštď. Cílem této výpravy byla brigáda v unhošĨské stáji, po jejíž ukonĀení nám bylo odmďnou projížĊka na koních. Do místa urĀení jsme dorazili z Prahy autobusem asi kolem desáté hodiny dopoledne. Výpravu uspoĢádali a vedli Messner, Job a Šík. Po pĢíchodu na místo jsme se vyhledali vedoucího stájí, který nám zadal jednotlivé pracovní úkoly. Já jsem nosil spolu s nďkolika kamarády nepotĢebné dĢevo ze stájí na urĀené místo. Ostatní napĢ. pracovali na poli, stavďli koěské pĢekážky a Āistili dráhu. Po ukonĀení brigády a splnďní zadaných úkolĪ nadešla pro všechny dlouho oĀekávaná chvíle, projížĊka na koních. Po celou dobu prací nám pĢelétávala nad hlavami dopravní letadla z nedalekého mezinárodního letištď Praha – Ruzynď.
Lukáš
ZPRÁVY Z
DALEKÉHO SE(R)VERU
II.
16.10.2001 From:
[email protected] To:
[email protected] Copy:
[email protected],
[email protected] Cau skauti! Jak se vsichni mate? Ja sem dostal pratse. Its in a home for kids with some problems, its very intresting but it can be super hard. I live in a cottige in the middle of nowhere, surrunded by nature and with a skiing resort nerby. Thank for all the visits this summer it was great, I dident think you were going to come on bikes so that was a merry suprise. There has been some problems with the sommer hause but now I think it is solved. So have a ball untill we se each other again. Yours Martin
TÁBOR 2001 STALO SE 2…Z JEDNOHO DENÍKU 30.6.- Vstávám ve 04:45, v 06:00 sraz na tábor u vláĀkĪ. Po 11. hodinď jsme na louce-je neposekaná. Jsem na kulatinď, pak jdu nosit tyĀe na týpka. Šváb se pĢi kopání latríny totálnď odrovnává. Máme /=ŠpiĀka/ hlídky na 1 hod. a 36 min. Hlídám od 02:12-03:48. 1.7.-Probouzíme se do deštivého dne. PĢestávku v dešti dostáváme jen na snídani, v dďsným dešti dďláme asi do 17:00, potom pršet pĢestává a je vymeteno Postavili jsme vďtší Āást kuchynď vĀetnď pobití, dodďlali latrošku a v pĪjĀeným hangáru s prostupem byly instalovány kamna /Techtle/.
15
2.7.-Ráno je pďknď a jsme vyhnáni poprvé na rozcviĀku. Stavíme /dodďláváme/ kuchyě, barvíme týpka-zakentďný jsme byli až za ušima. VeĀer hrajeme hustej celotáborovej fotbal 3.7.-Dopoledne dďláme sklápďcí postele do týpek. Odpoledne se stďhujeme do týpek, následnď je zdobíme. 4.7.-PĢes den je mi blbď, Šík to nazývá "pĢechod"-reakce na zmďnu prostĢedí. Celý den jsem ve spacáku. VeĀer je první nástup a veĀer zahajovací oheě, u kterého slibuje Jára a Diana /Slibák takhle? Pďknej kent!/. 5.7.-Už je mi dobĢe, normálnď snídám. Odpoledne hrajeme fotbal s žamberskými skauty a prohráváme 7:1, prohráli jsme i volejbal. Je mi zase mizernď a noc trávím v jedné z volných podsad. Messner vyĢezává totem. 6.7.-Ráno mi není pĢíliš dobĢe a den zatím trávím nuceným poleháváním. Ležím až do veĀera kdy mi David pĢináší kalorickou pumu = = dvď nastrouhaná jablka + kupa rozinek + quantum cukru. 7.7.-Ráno zápasíme u kĪlu = dva lidé se zavázanýma oĀima rotují na provaze kolem kĪlu a trhají šátek tomu druhému, který má zastrĀen za pasem. Odpoledne vyrábíme hudební nástroje a pĢipravujeme slavnostní oheě, který je veĀer. Vítáme na nďm svďtĀata, která pĢijíždí asi ve 13:30. Vypadá to na déšĨ. 8.7.- Hrajeme masivní totoloke, jde se na dĢevo na luky. Odpoledne prší. PĢijíždí filipínští dokumentaristé. Šváb a David úspďšnď vrací žamberské cedule jejich majitelĪm. 9.7.-PĢi dopoledním nástupu se mi podaĢilo utrhnout vlajku z jednoho kroužkunástup se tedy, již úspďšnď, koná podruhé. Odpoledne se kuchynď zásobuje dĢevem na topení, dohráváme totoloke a robíme šípy. MďĢíme své lukostĢelecké schopnosti. 10.7.-Ranní boj s kamny stĢídá odpolední pražsko-žamberské Safari s, oproti jiným rokĪm, ponďkud pozmďnďnými pravidly. 11.7.-NoĀní pĢepad, celý den prší a tábor halí závoj nepĢíjemna. NemĪžeme se hnou z týpka, protože bychom promokli na kost. 12.7.-Protože v minulých dnech nebylo možné zajisti potĢebné množství dĢeva, je nutné toto udďlat dnes, po práci je však legrace, a proto se pouštíme do rodea. Odpoledne se robí rozliĀná dílka z kaolinu. 13.7.-Dopoledne dďláme dĢevo a potom se vydáváme na putování veskrze sluneĀní obĢad - bďhem cesty zcela zneschopěuji obď boty. V Ostrovď Āekáme na Hrocha zdali mi pĢiveze jiné boty, protože jsme se nedoĀkali vydáváme se houstnoucí tmou za zbytkem oddílu. Trmácíme se hlubokým hvozdem kde jsem pĢišel o jednu podrážku. Nakonec jsme se s kluky našli. 14.7.-Ráno se probouzíme živí a zdraví, pokraĀujeme v cestď. Je docela nesnesitelný vedro. Dopochodovali jsme až k Mladďjovu nad nímž se tyĀí vrch se zbytky mladďjovského hradiska /=nďjaké valy+dvď jámy/. Touto vesnicí prochází úzkorozchodná železniĀka s rozvorem 600 mm, na které jezdí parní lokomotivy. PéĀí "lokoklubu" z Brna zde vzniká muzeum úzkorozchodných železnic. VeĀer se scházíme na vyhlídce na hradisku, fasujeme 2 ks Āokolády. Volnď se kocháme. 15.7.-Brzy ráno jsme vzbuzeni na SluneĀní obĢad /to se nedá vyprávďt, to se musí zažít/. Podruhé jsme byli vzbuzeni ve standartním Āase, zabalili a šli se nasnídat. Následnď odcházíme do Mladďjova a odtud smďr Lukovová pĢes Kvďtnou. V Lukové /resp. za/ jsme si dali obďd a potom jsme za 45 minut ušli 4 km do Lanškrouna. Tam byla provedena inspekce do tamních cukráĢských podnikĪ. Z Lanškrouna odcházíme do tábora, jsme docela dost utaháni. 16.7.-Vstáváme o hodinu pozdďji=v 9:30 za 30 minut na to je nástup, po nďm snídáme. Po snídani se vydáváme po silniĀce smďr Horní ÿermná na tĢešnď. Odpoledne máme stopovací etapu, na jejímž konci je nám oznámeno, "že si v tomto posvátnem prostoru mĪžeme najít materiál na kopí". 17.7.-Ráno tradiĀnď dďláme zásoby dĢeva, ani potom jsme se kládiĀek nezbavili-v lese zuĢil mezidružinový slalom s kládou na rameni.
16
Dopoledne jemnď mžilo a odpoledne se tvrdď rozpršelo, proto odpoledne trávíme u nás v týpku. 18.7.-Odpoledne se bďží IRON MAN, start je u granátového potoka, bďží se ke stožáru /1. úkoly/, od nďj, s pĢeskokem pĢes závoru k mostu/2. úkol/, u kterého se pĢekonává potok pĢes lanovou lávku /poznávání svďtových vlajek/, následuje tradiĀní bďh potokem k bývalé sprše, od sprchy se bďží k bojovému kĪlu /4. úkoly/. Následuje sprint ke kuchyni. Odpoledne robíme formy ku odlévání cínu. VeĀer posíláme s vlĀaty energii do Austrálie. 19.7.-ráno podnikáme trestnou celooddílovou výpravu na dĢevo, trestáme tĢi soušky. Následnď se pouštíme do "Hrnse starýho Earniho"=SetonĪv hrnec. Odpoledne se koná mikropražák. Až na "jemné" navigaĀní nedostatky docela ujde, bloudíme jenom tĢi hodiny… 20.7.-Dopoledne hrajeme pĢevážnď lacross. Odpoledne již bouráme kuchyě, v týpku již topíme vším co je po ruce. Celý den prší, ale na veĀer na slavnostní oheě /kde slibuje Bomber a Lukáš/ pĢece jen pĢestává. Probíhá pĢešátkování vlĀat, oddíl teĊ má 15 ĀlenĪ. 21.7.-Ráno poĢád prší. NemĪžeme rozbourat tábor-všechno je mokré. Jedeme domĪ.
Svíža ÿÍSLO HLEDÍ DO MINULOSTI … OPRÁŠENÝ KRONIKOVÝ ZÁPIS Když jsem pĢed nďkolika (nemálo) lety pĢestoupila z oddílu svďtlušek ke starším skautĪm a skautkám, k obĀasným zápisĪm do oddílové (nebo družinové) kroniky jsem si psala takovou jakoby svou vlastní kroniku, ze které bych vám nyní ráda nabídla zápis jedné z našich víkendových akcí. Tentokráte se vydáme na konec kvďtna roku 1994 do ÿernošic u Prahy. SOBOTA 28.KVĎTNA 1994 Byli jsme opďt u Pedra na chatď.Ráno v pĪl jedné jsme ještď nespali.Vstávali jsme v sedm hodin. Po ranní hygienď jsme mďli k snídď gulášovku z pytlíku a chleba. Pak jsme si šli umýt ešusy, plnit nováĀkovské zkoušky, houpat se na houpaĀce a nďkdo pĢipravoval oheě na veĀer ke slibování. K obďdu byly smíchané konzervy s kolínky. Potom jsme se šli koupat do Berounky. Vzali jsme si s sebou padáĀky, ale jiné, protože tamty zĪstaly v klubovnď. VlĀata je skautĪm házeli z mostu. Foukal vítr a zanášel je proti obrovskému proudu. Všichni chytili jenom dva a když jsme si lehli, proud nás zanášel. Ještď jednou jsme šli do vody o kousek dál. Když jsme se vrátili, pĢipravili jsme vlĀatĪm hru. Pak byl slavnostní oheě, kde byl konec celoroĀní hry a Tomega s Montym složili slib. Chvíli jsme se bavili a pak jsme šli vyprovodit Martinu na nádraží. Když jsme se vrátili, šel už nďkdo spát a nďkdo byl ještď u ohnď a šel spát až ve dvanáct hodin.
Tomega P.S. Nemďl by tĢeba nďkdo nďjakou pĢipomínku ke stylu, Āi zpĪsobu tohoto zápisu? TĢeba se nďkomu nďco nezdálo ... nebo tak ... uvítáme v redakci nďjaké ohlasy...
17
ýíslo žije pĜítomností …(poznámky & vzkazy)
LISTOVAL JSEM STARŠÍMI ÿÍSLY V šestadvacítce jsem si Āetl Zdomizes. A tam stálo psáno: …“RoveĢi zakládají novou tradici pondďlních ĀajĪ pod
názvem POCATS (No Pokemons). Sláva tomuto Āinu, jak dlouho jsme na nďco podobného Āekali! TeĊ jen aby nám ty Āaje vydržely, k tomu mĪže pĢispďt každý z nás svou úĀastí. ZaĀíná se v 19:19.“ Byla to spásná myš-Lenka, mohli jsme si odpoĀinout na takové schĪzceneschĪzce. Když jsem pĢišel na první tuto akci, tak mď pĢekvapilo to, že horní místnost byla nacpaná témďĢ k prasknutí a již v pĢedsíni jsem se brodil po kolena v pohodď, která unikala škvírou pode dveĢmi… A dnes ? V pondďlí kolem 19. hodiny zeje klubovna prázdnotou, Āas od Āasu nďkdo pĢikvaĀí, lapne nďkoho jiného pod kĢídlem a spoleĀnď odcházejí na spoleĀnou kalbu do jedné blízké osvďžovny /to se týká tďch starších/. Schází se jen nďkolik štamgastĪ /a já se mezi nď poĀítám/, kteĢí asi taky brzo vymizí. Kam se podďly skautské poketsy a Āaje, spoleĀná radost a ĢeĀi? Neodletďli na jih. Ani na sever - zmizely, rozprchly se do všech stran /tj. 360q/ a tam se rozpadly vniveĀ. Já pevnď doufám, že tento tichý výkĢik do tmy bude pĪsobit jako Āasto zmiěovaná tichá voda meloucí bĢehy… . BuĊte v pondďlí o sedmé hodinď v klubovnď -neprohloupíte.
Svižník DVA BRAŠI SAFRaporTE potKAL PropánAJÁna spolEÿNď uvaġILI ZAVLhlÉ šle POpiLI za ÚPlěKU než pĢišLA rána a mlADÉmu PROPÁNajánu uDĎLalo se
ZLe
SAFRAportE kĢíSIL ProPÁNajÁNA špENDLÍKEm ZKOumAL jeho HRUĊ NEBeská oteVġEla se brÁNa hĢbitovní hlíno jeho tďlo stuĊ SafrapORTE zaBIL PROPÁnajáNA hrDĎ si naTÁHl již suCHé ŠLE lEHl si vEDLe BRAcha BYLO to zrÁna aÿ hlASItď CHRápaL vYPAdal mDLe SaFRAPOrte obJÍMAl PropáNAJÁna sám špeNDLÍk zaVEDL v hRUĉ dUŠe ta DO peKEL hnÁNa za doST sprAVEDLnosTI uĀINďNo BUĉ
Šík 18
SKRÝVAÿKY
Výsledky 3. kola: V kole tĢetím jste mďli pátrat po skrytých mďstech naší republiky. Dohromady jich v celém textu bylo ukryto pĢesnď dvanáct (maximálnď jste tedy v tomto kole mohli získat 17 bodĪ). Názvy ukrytých mďst: Beroun, Most, Jáchymov, Jihlava, Kolín, Brno, Kladno, Ostrava, Protivín, KouĢim, DobĢíš a Zlín. Výherci 3. kola: Výherci (výherkynďmi) 3. kola se (zcela neĀekanď) staly Knoflík a Králík. Opďt jsme tedy nemuseli ani losovat. Ceny budou výherkyním pĢedány v co nejbližší dobď po vydání tohoto ÿísla. Body za 3. kolo: Obď výherkynď dosáhly shodného poĀtu jedenácti bodĪ. PrĪbďžné poĢadí po 3. kole:
1.) KNOFLÍK 46 BODĩ KRÁLÍK 46 BODĩ 3.) NORNÍK 27 BODĩ 4. kolo
Dnešní kolo, v poĢadí již Ātvrté, mĪže notnď zamíchat s poĢadím na pĢedních pĢíĀkách. Ty, kdo jsi se doteĊ ještď nezúĀastnil ani jednoho z kol, máš jedineĀnou pĢíležitost zaĀít právď tímto kolem. Výherci jsou losováni úplnď ze všech úĀastníkĪ, nezáleží pĢitom vĪbec na poĀtu dosažených bodĪ. Vaším úkolem je nalézt na rozhraní slov v textu pod tímto rámeĀkem co nejvíce NÁZVĩ STROMĩ (vďtšina z nich jsou u nás rostoucí) Hodnď štďstí. Soutďžíme furt!
SÍLA PENĎZ ġeditel Mc Cowley si hrdď prohlížel burzovní noviny. KĢivka oznaĀující jeho spoleĀnost utďšenď stoupala. „DobĢí zamďstnanci, ti správní lidé na správných místech, to tajemství úspďchu není až zas tak tajné, co sleĀno Parlowová?“ SekretáĢka, nesoucí Ģediteli dnešní tisk spolu s ranní kávou, se stydlivď pousmála. „TeĊ je dle programu, který jste mi vĀera nadiktoval Āas na pĢijetí pana Fawelbra, zástupce odborĪ. Chce Vám pĢedložit nďjaké nové požadavky.“ „Tak ho zavolejte a po dobu, kdy tady bude sem nikoho nepouštďjte,“ nakázal Ģeditel. „Pane Fawelber, jste oĀekáván,“ pravila sekretáĢka mezi dveĢmi. „Dobrý den, pane Ģediteli ! VĀera jsme mďli zasedání odborové rady a vzhledem k tomu, že si naše firma vede stále lípa že se dá pĢedpokládat další nárĪst ziskĪ, pĢiznali jsme celkem jednoznaĀnď návrh, který požaduje, aby byl všem zamďstnancĪm zvýšen plat a noví zamďstnanci by podle nďj mďli zaĀínat od vyššího základního platu,“ spustil Fawelber veletok svých požadavkĪ. ġeditel pouze svraštil oboĀí a odvďtil: „Milý pane Fawelber, vaše požadavky jsou sice krásné, ale takové náklady by vrátily naši firmu asi tak o deset let nazpátek. Zamďstnanci by sice byli spokojeni, ovšem klesla by výroba, následnď naše cena na burze a museli bychom zaĀít propouštďt. ġíkám vám, do pďti mďsícĪ by nastal totální rozkol. Šek, který vám teĊ nabízím by mohl zaĢídit, že vše ještď jednou projednáte a své požadavky znaĀnď redukujete, co myslíte?“ ġeditel položil pĢed Fawelbera šek nadepsaný Āíslicemi 5, 0, 0, 0, 0, 0 a znaĀkou $. Jeho povaha bránila Fawelbrovi pĢijímat jakékoli finanĀní Āástky pĢi obchodních jednáních, ale takováto cifra. „S tolika
19
penďzi budu boháĀ,“ Ģíkal si v duchu. Najednou zaĀal na odvolání požadavkĪ vidďt spoustu kladĪ: „ġeditel má vlastnď pravdu, tolik penďz pro dďlníky by naši firmu opravdu citelnď oslabilo a kromď toho ti modĢí nenasytové (dle barvy firemních montérek) by za pár mďsícĪ chtďli platy zvýšit znovu. Tak to ještď odložíme. TĢeba to po letním turnusu projde.“ „Já to tedy beru,šéfe,“ ozvalo se z Fawelbrových úst do ticha Ģeditelovi kanceláĢe. Poté už následovalo jen tiché šustďní právď skládaného šeku.
Šík
SCOUTING FOR BOYS VYBRANÉ KAPITOLY Z
KNIHY
ROBERTA BADEN – POWELLA
PġESTUP KE SKAUTĩM Poslechnďte pĢíbďh o chlapcích, kteĢí byli pĢíliš malí na to, aby se mohli stát skauty, ke kterým chtďli vstoupit. ...kronikáĢ vzal pero a napsal: „Velké skautské bratrstvo vzniklo v roce 1907 a rostlo tak, jako žádné jiné chlapecké hnutí. Oddíly vznikaly na severu, jihu, východď i západď a všichni skauti Ģekli svým blízkým: Tohle je to nejlepší ze všeho, co jsme kdy podnikli. Ubďhlo pár let a skautští vĪdcové pozorovali, že se pĢed dveĢmi kluboven srocuje spousta menších chlapcĪ, toužebnď nahlížejících dovnitĢ. Ti chlapci vĪdcĪm Ģekli: Chceme se také stát skauty. A vĪdcové odpovďdďli: Nejde to, jste moc malí, zmizte! Ti chlapci ale neodešli. Proto se vĪdci nakonec vydali k náĀelníkovi všech skautĪ a Ģekli mu: Poslouchej! - A co udďláme? NáĀelník na to Ģekl: Umožníme jim, aby se na skauting pĢipravili. Udďlejme z nich vlĀata, spojme je do smeĀek. VĪdcové se tedy vrátili do svých kluboven a Ģekli to menším chlapcĪm, kteĢí chtďli vstoupit do oddílĪ. A chlapci kĢiĀeli nadšenď: Hurá! Budeme ve smeĀce, dokud nám nebude tolik let, abychom se mohli stát skauty! Roky ubíhaly a všechno se vyvíjelo dobĢe. Tehdy náĀelník všech skautĪ, vĪdci oddílĪ a smeĀek Ģekli chlapcĪm, kteĢí už nebyli pĢíliš malí: Ted se z vás mohou stát skauti! Mnozí z tďch klukĪ už zapomnďli, proĀ vlastnď k vlĀatĪm vstoupili, zaĀali se vymlouvat a asi tušíte, co Ģíkali - že jim je u vlĀat dobĢe a že nechtďjí ze smeĀky odejít. Že nechtďjí pĢijít o všechny svoje odznaky a stužky a být v novém oddíle tďmi posledními. Že je skauti moc nezajímají. Že neznají vĪdce skautĪ a mají všechny své kamarády ve smeĀce. Vidďli jenom rub a dĪvody možného zklamání. VĪbec nepomysleli na to nejdĪležitďjší - co by jim ukázalo, že skauting je velké dobrodružství, že vlĀe svoji smeĀku nikdy ve skuteĀnosti neopouští, protože smeĀka je souĀástí oddílu, a že pro ni mĪže dďlat daleko víc, než když byl pouhým vlĀetem. Skauti totiž smeĀku posuzují podle toho, jak se její Ālenové chovají a jak jednají.
65 RytíĢi za starých ĀasĪ se vydávali do nebezpeĀenství a bitev pro dobré jméno svého patrona, své zemď nebo své paní. VlĀata dnes pĢecházejí do skautského oddílu, aby tam šíĢila dobré jméno své smeĀky. ÿím víc nebezpeĀí a nesnází oĀekávají, tím více pak unesou a o to dál se dostanou. Kdyby vám nďkdo vyprávďl pĢíbďh o muži, který couvl pĢed tďžkou prací, protože mu bylo daleko lépe doma, asi byste si ho moc nevážili. RytíĢi se vydávali do nebezpeĀí, aĀkoli vďdďli docela jistď, že je potká. Když se ale podíváte na své kamarády, kteĢí odešli do skautského oddílu pĢed vámi, vypadají ztrápenď a nešĨastnď? Já myslím, že ne. Zkuste to sami a uvidíte. Když se pĢedem tĢesete strachy, zdají se všechny nesnáze obrovské. Rozhodnďte se, že budete držet se svým oddílem, protože ke skautĪm patĢíte, i když jste ještď vlĀata. Jakmile jste se zapsali jako
20
nováĀci, byli jste pĢijati do velkého skautského bratrstva, proto nesmíte selhat, když vás žádá, abyste postoupili dál. SamozĢejmď netvrdím, že je skautský oddíl stejný jako smeĀka vlĀat. Není. Ve smeĀce jste v jakési mateĢské škole džungle, v oddíle budete muset samostatnď myslet a stát na vlastních nohou.Ve chvíli, kdy vám bude pĢipadat, že jednání ostatních není skautské, pĢestanete je následovat. Budete si muset sami poruĀit a nevzdávat to, co vypadá nudnď a obtížnď. Budete potĢebovat opravdovou odvahu a vytrvalost. „Cti všechny lidi, boj se Boha, cti krále a miluj bratrstvo." To byl rytíĢský zákon. Vezmďte si svou skautskou výzbroj a výstroj (vĪdce vám ukáže, kam co patĢí) a rozhlédnďte se, co mĪžete udďlat.
vybral Job
NÁVRAT DO MINULOSTI I. KULATINY Naše ÿíslo má za sebou již více než bohatou minulost v podobď tĢiceti již vyšlých plátkĪ. Zdaleka ne všichni z dnešních ĀtenáĢĪ jsou s námi již od dĢevních zaĀátkĪ. A také ne zcela všichni mají úplnď všechny pĢedešlé výtisky doma. V této rubrice se tedy v budoucnu budete moci setkávat s Ālánky, které již sice jednou vyšly, ale podle mého názoru stojí za pĢipomenutí. Prvními dvďma z nich jsou Ālánky bilancující prvních deset resp. dvacet ÿísel. U pĢíležitosti dalších kulatin je to více než zajímavé Ātení
DESÁTÉ ÿÍSLO-LISTOPAD 1998: A CO BUDE S ÿÍSLEM DÁL? (takový malý úvodníĀek nebo spíš bilancovníĀek) Tak už tu máme desáté ÿíslo, je to první jubileum, a proto už je pomalu Āas bilancovat. Sedím teĊ doma a pĢed sebou mám všechna pĢedchozí Āísla. Beru do ruky jedno za druhým a listuji. Dďjiny ÿísla bych rozdďlil na nďkolik etap. První etapa byla pĢeplnďna elánem a odhodláním zaĀínajících redaktorĪ. SpoleĀným úsilím byl položen solidní základ Āasopisu. ZaĀaly se objevovat první pĪvodní Ālánky, nďkdy i odpovďdi na nď a vše vypadalo velice slibnď. Od druhého ÿísla se zaĀal objevovat náš skvďlý komiks, dnes již nepostradatelná souĀást ÿísla. Asi tak od ÿtvrtého Āísla jsme podle mého názoru tak trochu usnuli na vavĢínech. Ne že by v tďchto ÿíslech nebyli zajímavé Ālánky, ale bylo jich pomálu. Toto období vyvrcholilo ÿíslem sedmým, kterému jsem dal pĢezdívku "kopírák". Ale už dalším ÿíslem - osmým jsme se vrátili na tu správnou cestu a výsledkem bylo podle mď dosud nejlepší ÿíslo vĪbec. Devátým ÿíslem jsme vysoce nasazenou laĨku celkem udrželi a dokonce pĢibyly nové rubriky, vďtšinou od skautĪ. Noví redaktoĢi sice ještď trochu hledají pĪdu pod nohama, ale já si myslím, že co nevidďt bude vše v poĢádku. Možná že se taky nďkdy v budoucnu doĀkáme pĢíspďvku od roverĪ nebo vodákĪ. Mým tajným tipem jsou však svďtlušky, které by za nďjaký Āas mohly psát geniální ĀláneĀky. Uvidíme. Dnešní ÿíslo je desáté, mďlo by být tudíž jedno z nejlepších, ne-li vĪbec nejlepší. A na tom, aby to tak bylo by se v rámci svých možností mďl podílet každý. Jste si všichni urĀitď jisti tím, že jste pro rozkvďt ÿísla udďlali vše, co bylo ve vašich silách? No nevím, nevím. Já vím, je sice pohodlné každý mďsíc si pĢeĀíst jeden plátek, pokud možno ještď zkritizovat to, co je v nďm, a dál se o tento plátek nestarat. Ale kdybychom to tak dďlali všichni, tak nemáme plátek žádný. Opravdu už nevím, jak nďkteré z vás (nechci jmenovat) postrĀit, aby se odhodlali nďco napsat, vím, že by to urĀitď dokázali, ale musí chtít. Váš pohled na ÿíslo se docela zmďní, když se ze ĀtenáĢe
21
stanete pisatelem. Na vlastní kĪži zkusíte, že není vĪbec jednoduché nďco napsat, ale když to dokážete, je pro vás odmďnou vďtšinou kladný ohlas ĀtenáĢĪ. I když tďch ohlasĪ je zatím dost málo, a to je dost škoda, protože pro nás, pisatele, by bylo dobré, kdyby se dozvďdďli, co se našim ĀtenáĢĪm líbí a s Āím naopak nesouhlasí. AĨ je už ohlas kladný nebo záporný, je pro nás pobídnutím do další práce. Práce, která urĀitď není zbyteĀná. Další ÿísla se teĊ budou valit jedno za druhým, doufám, že bude jedno lepší než druhé, na práci se budeme podílet všichni a všechny nás bude bavit. Taková je podle mď nejlepší odpovďĊ na úvodní otázku: "A co bude s ÿíslem dál?"
Šík DVACÁTÉ ÿÍSLO-DUBEN 2000: DVACKA Tak už je Ti chlapĀe dvacet. Máš po vojnď a je Āas, aby ses zaĀal starat sám o sebe. Najdeš si nďjakou hezkou sleĀnu, oženíš se, odstďhuješ a já tu zase zĪstanu sám. Bude se mi stýskat po tďch bezesných nocích, kdy jsem se snažil vymyslet smysluplný Ālánek nebo opravit milióny pravopisných chyb v Āláncích pĢispďvatelĪ i ve svých. Už nikdy nebudu kopat do poĀítaĀe a usínat s pocitem, že je to všechno na houby. už nebudu Ģešit dilema, jestli se uĀit zítra na zkoušku nebo psát Ālánek. Vždycky až budu shánďt nďkoho s lepší tiskárnou než mám já, vzpomenu si na Tebe, jak jsme spolu tak Āasto a dlouze bďhávali. Už nebudou docenty pĢekvapovat skautské fotografie zapomenuté ve skeneru. OsiĢí adresáĢ ÿíslo v mém poĀítaĀi a já budu moc nainstalovat programy, které se mi sem zatím nevešly. Škoda Bude se mi po Tobď stýskat, mďj se u Šíka dobĢe
TvĪj Manuál
ZE ZÁBOVKY Po dlouhé dobď se mi opďt podaĢilo sesumarizovat obsah naší Zábovky do takové podoby, že se mĪže objevit v ÿísle. Vychutnejte si tedy výbďr ze zápisĪ široké epochy dďjin (Āerven-Ģíjen 2001). Událo se toho opravdu spousta, jak je vidno z následujících ĢádkĪ: 13.6.2001 - Odchod a nic víc. Šík 19.6.2001 - Já 3/4 hodiny u zubatý, to je vopruz (úplnď v kĢesle). PĢíští Ātvrtek opďt. Kája 25.6.2001 - Nic nového pod sluncem. Tomega 27.6.2001 - Nic nového pod sluncem II. Tomega 28.6.2001 - Mnoho nového pod sluncem. Šík 7.8.2001 - Už nemám sílu na nic… …jen pausu. Tomega 23.8.2001 - Ahoj všichni ! Už jsme doma ! Wir sind schon zu Hause ! Šík, David, Messner 1.9.2001 - Uklízela jsem tu s Tomegou úplnď všude a bylo to super, protože jsme mďly guláš. Už se tďším na první schĪzku. AnĀa 5.9.2001 - Byl sem tu, mďli fme ratu /Job: „Napiš, že jsem tu byl.“/
22
Taky fem vykopal koži. Svíža 5.9.2001 - Já fakt nevim, co se to dďje … Co nemĪžu zmďnit …. ??? A co mĪžu… ??? Tomega 9.9.2001 – Ahojky lidi! Vrátily jsme se z naší Zahajovací výpravy. Byla strašná zima, ale i pĢesto splnila svĪj úĀel. Dalí 1.10.2001 – 19:55 Kam se všichni podďli ? bURANI ? Les Miserables Šík 21:05 No jo, nikdo nikde ??? Co já tu sám a kam ? Nďkdy je to tďžký ! Job 7.10.2001 – Sme pĢijeli sfofna z NPK a dali sme sem ftan. Docela hust. I´m death Svíža 13.10.2001 – Ale Tomego, já si nic nevymýšlím pĢeci. „Jobe ! Neschovávej se pĢede mnou !“ Dalí
ÿESKOSLOVENSKÉ OPEVNĎNÍ Z LET 1935-38 IZOLOVANÉ DĎLOSTġELECKÉ OBJEKTY PĢestože pďchotní sruby mďli kvalitní dďlostĢeleckou výzbroj, která byla schopna niĀit jak obrnďná vozidla tak pďší vojsko, bylo tĢeba linii TO doplnit dďlostĢeleckými objekty, které by mďli ve výzbroji kanony a minomety vyšší ráže, dostĢelu a hlavnď schopné palby nepĢímé /=aniž by obsluhy vidďli na cíl, zamďĢování pomocí souĢadnic/. Za tímto úĀelem byly stavďny tzv. dďlostĢelecké tvrze, o nichž si podrobnďji budeme povídat v budoucnosti. Tyto tvrze byly Āasovď a finanĀnď nároĀné, mnohde nebyla možnost jejich výstavby pro nevyhovující nadloží, spodní vodu… Proto byly projektovány dďlostĢelecké objekty izolované. BuĊ dďlostĢelecké sruby /IDS/, minometné sruby /MS/ nebo minometné bloky.
ŏ IZOLOVANÉ DĎLOSTġELECKÉ SRUBY: V létď 1938 byl schválen projekt a umístďní pďti IDS, které mďli nahradit zrušená dďlostĢelecké tvrze Kronfelzov /1 objekt/, Milotický vrch /2 objekty/ a Gudrich /2 objekty/, poĀítalo se však s výstavbou celkem 12 ks tďchto objektĪ. Zbylých sedm mďlo být vybudováno na jižních hranicích republiky /Podmoklí, Hrádek, Hrušovany, Novosedly, Mikulov, Havraníky a Valtrovice/. Nďkdy se také uvádí možnost postavení nďkolika takovýchto srubĪ na Trutnovsku a v Krkonoších. Objekty samotné mďli být stavďny ve III. stupni odolnosti, mďli mít tĢi patra a hlavní výzbrojí mďly být tĢi zbranď Y / houfnice vz. 38 ráže 100mm /, vchod a vjezd mďl navíc být bránďn zbraní L1 /47mm kanon vz.36 spĢažený s TK vz. 37/ a N /LK vz. 26/, dalších 5 zbraní N /z toho dvď ve zvonech/ se staralo o kruhovou obranu objektu. Hlavní zbranď se nacházely v týlové stďnď objektu a svou palbou pĪsobily doleva nebo doprava. PĩDORYS OBJEKTU: Když se podíváme na pĪdorys objektu, povšimneme si jeho znaĀné shody mezi vchodovým a tvrzovým dďlostĢeleckým objektem - podobnost není náhodná, pĢedpokládá se, že objekt vznikl spojením právď vchodového a dďlostĢeleckého srubu. Jeho Ālenďní do tĢí pater je zapĢíĀinďno snahou projektantĪ co možná nejvíce zmenšit jeho pĪdorys a tím
23
i pravdďpodobnost zásahu. Horní a stĢední patro bylo pĪdorysnď zcela shodné, zato patro dolní bylo na rozdíl vyšších podstatnď menší a mďlo tenĀí stďny-nepĢedpokládala se možnost "prostĢílení se" nepĢítelem do takové hloubky. DĪvodem pro snížení jeho odolnosti ze IV. na III., byla jeho celková mohutnost, konstruktéĢi opďt pĢedpokládali tímto opatĢením snížení možnosti zásahu. V patĢe horním se nacházelo mohutné pĢekladištď pro dva nákladní automobily, vjezd pro auta a vchod pro pďší, stĢelecké místnosti zbraní, zvonové šachty a výtah. Zbytek prostoru zabíraly skladištď munice. V patĢe stĢedním byla další muniĀní skladištď, kobky na vystĢílené nábojnice, pďt WC a Āást ubikací. V patĢe posledním byl zbytek ubikací, strojovna, filtrovna, stanovištď velitele, místnost pro radiostanici, kanceláĢ dďlostĢeleckých poĀtáĢĪ a strojovna výtahu. Prostorná výtahová šachta s jednou výtahovou klecí procházela celým objektem. Celý objekt mďl mít osádku 122 mužĪ, která se skládala z: velitele /štábní kapitán dďlostĢelectva/, dvou dĪstojníkĪ, dvou rotmistrĪ, 29 poddĪstojníkĪ a 88 mužĪ.
ŏ IZOLOVANÉ MINOMETNÉ SRUBY: Minometné sruby mďly být budovány na místech, kde vznikaly proluky mezi palebnými vďjíĢi dďlostĢeleckých tvrzí /speciálnď 10 cm houfnic/. Mďly být budovány v odolnosti I. a výzbrojí mďly být dva minomety ráže 9 nebo 12 cm pĪsobící Āelnď ze standartních stĢílen, které byly stejné jako u izolovaných pďchotních srubĪ. Mďla existovat pouze jediná vyjímka s trojicí 12 cm minometĪ - OP-S 18a. Týl objektu mďly krýt dvď zbranď N /LK vz. 26/, okolí pak jeden šestistĢílnový zvon se stejnou zbraní. Objekt mďl atypicky dva vchody z nichž jeden byl jako u objektĪ odolnosti arabské, druhý vchod pak jako u Ģímské odolnosti, dĪvodem byla nutnost plynulého a rychlého zásobování stĢelivem – jedním vchodem voják s bedniĀkou min vešel dovnitĢ, prošel muniĀním skladištďm kde uložil stĢelivo a druhým vchodem vyšel ven pĢed srub pro další bedynku. Objekty byly situovány na svazích odvrácených od nepĢítele, toto bylo možné protože minomety patĢí ke zbraním stĢílejících vrchní skupinou úhlĪ a proto byly sto vyvýšeniny pĢestĢelit. Osádka se sestávala z asi 20 mužĪ. Oba minomety mďly být umístďny v horním patĢe a pĢed nimi mďl být situován ochranný pĢíkop.
Svižník Tour de
SWERIGE 2001
1.8. 2001 CESTA ZAÿÍNÁ… Když loni odjíždďl z našeho tábora skandinávec Martin, zrodil se v nďkolika hlavách tehdy lehce recesistický až zbďsilý nápad, pĢijet ho v brzké dobď navštívit. Když ne stopem, tak proĀ ne tĢeba na kole? A tak slovo dalo slovo, rok se s rokem sešel… (chudák Martin asi vĪbec netušil, že brzká doba bude trvat rok a pár dnĪ, ale mĪžu potvrdit, že kdyby mi nďkdo ještď tak pĢed pĪl rokem vyprávďl, že prvního srpna budu míĢit v sedle bicyklu na Hlavní nádraží, smďr Polsko, tak ho odbudu lehkým pousmáním a tďžkým poplácáním po Āele)…
24
Je 6:20 a z naší karlínské klubovniĀky vyjíždí tĢi tďžkoodďná O ŠVÉDSKU kola. Sraz byl sice v šest, ale Rozloha: 450 000 km2 (5. nejvďtší v Evropď) jeden z nás, pĢesnďji ĢeĀeno já, PoĀet obyvatel: 8 700 000 dorazil až v onďch 6:20. Státní zĢízení: dďdiĀná konstituĀní monarchie PĢedbďžný plán zatím vypadá od 19.9.73 král Carl XVI. Gustav takto: vlakem pĢes Polsko do Hustota zalidnďní: 20 obyvatel/km2 (v Evropď Szczecina, odtamtud kolmo do je nižší jen v Norsku, Finsku a na Islandu) Swinoujscie, následnď trajektem Pres 100 000 obyvatel mďlo v r. 1977 11 mďst: Swinoujscie-Ystad na PĢírĪstky obyvatelstva:nízké (malá porodnost). Skandinávský pol. a odtud po 12.0 porodu na 1000 obyv. (poslední místo východním pobĢeží cca.600 km v Evropď). tam a cca 700 km. zpátky Úmrtnost: 11.0 na 1000 obyv. (tam=Oxelösund-bydlištď Švéd má pĢi narození nadďji dožít se 72 let, Martinových rodiĀĪ) švédka 77.5 roku. Na Hlaváku Āekáme pĢed Etnické složení obyvatel: 89 procent ŠvédĪ služebním vozem. Ještď vĀera mď 11% pĢistďhovalcĪ, z nichž 3% má švédské paní od spďšnin ujišĨovala: „Jo, obĀanství. dvďstďpadesátjedniĀka, ta kola Náboženství: 90% švédská církev (Svenska urĀitď bere.“ Asi Ātvrt hodiny pĢed kyrkan)-kĢesĨané, luteráni odjezdem nám usmívající se pan Vedle ní pĪsobí ještď Ģímsko-katolická církev, prĪvodĀí Ģíká, že bychom si to Švédská misionáĢská spoleĀnost, Evangelická snad už mohli naložit, proĀ že národ. spoleĀnost, baptisté a j. jsme si neĢekli dĢív. Potom už jen louĀení s drahými poloviĀkami a skoro pĢesnď (asi v 7:23) se vlak dal do pohybu. Ve vlaku více ménď pospáváme, obĀas nďkdo vykukuje z okýnka, jestli nám nevykládají ty naše stroje. Je právď 12:25, opustili jsme hranice naší zemiĀky a sedíme na nádraží v Kudowď Zdróji. TeĊ nás Āeká cestování s proslavenou spoleĀností PKP (Polske koleje panstva). Jedna z prvních vtipných scének se odehrála již na celnici: Polská motorkáĢská skupina pĢichází k Messnerovi a prosí ho, aby je vyfotil. AĀ tázající se i dotazovaný pĢísluší k ná rodĪm slovanským, zĢejmď nedošlo k porozumďní, a tak se Messner chopil foĨáku a v domnďní, že naši slovanští bratĢi neumí s tímto výdobytkem moderní doby moc zacházet, se jal fotit pro nď samotnou celnici. Naštďstí ho vĀas zastavili a vše nakonec probďhlo dle jejich pĢedstav. DAVID: „Po dopravď samohybama na nádraží Kudowa Zdrój jsme v poho koupili lístky a nalodili se na záĊ vlaku. Tam jsme oslavili messnerovy narozky (jednou vlažnou bohemkou). PĢelez do druhého vlaku byl velice zkušený. Ve vlaku bylo místo na kola i na lidi. ZaĀali jsme vést ĢeĀi o té Manuálovď pĢepravď v zakouĢeným vlaku s kolama na WC. TeĊ jsme pĢestoupili už naposledy (v Wroclawi) a opďt zkušenď, sedíme v zakouĢeným vlaku a kola máme na záchodď.“ MESSNER: „To snad né, to snad né, sedím, neletím a najednou z niĀeho nic se najednou votevĢou dveĢe. Sice pjeknej prĪvan, jak to sice pĢíjemný. No ale bejt v letadle, tak nás to vycucne.“ (jen pár lokĪ staĀilo, k tomu slunce svítilo…) Ještď, než dorážíme do Szczecina, dĪkladnď se seznamujeme s polskou povahou. TĢicet minut pĢed koncem cesty (tedy po ĀtyĢech a pĪl hodinách jízdy) pĢichází vlakvedoucí a chce po nás pokutu za to, že cestujeme 1. tĢídou. Opravdu jsme využívali veškerého jejího komfortu-ĀtyĢi a pĪl hodiny jsme sedďli na chodbiĀce pĢed nevábnď páchnoucími toaletami, na kterých jsme mďli vyskládaná kola. Když mu chci ukázat, že už máme jenom 20 zlotých, vytahuju omylem padesátku (= pĢibližnď 500 KĀ), kterou si milý vlakvedoucí ihned bere se slovy, že to staĀí a že to tedy ani nebudeme psát do bloku a odchází pryĀ. Poslední pĪlhodinku si tedy „vychutnáváme“ v kupátku von erste Klasse. Ze Szczecina vyrážíme na noĀní jízdu, která pochvíli konĀí v lese za mďstem. Poprvé postavit stan a dobrou noc.
25
2.8.2001 POLSKÉ ROVINKY, POPRVÉ MOġE A VEÿER NA TRAJEKTU Ranní vstávání odloženo z 6:30 na pĪl devátou. Bohatď nám staĀí noĀní trajekt. ProĀ se honit, vždyĨ jsme konec koncĪ na prázdninách. Snídanď zpestĢená klobáskou z ÿech a teplým Āajem s CáĀkem (Ca). Potom už jen zabalit a do sedel. Po asi 20 kilometrové vyhlídkové jízdď „Okolo Štďtína“ se koneĀnď ocitáme na hlavním tahu na Swinoujscie. Poláci jsou opravdu obchodnický národ. Snad na každých pďti kilometrech postává osĪbka s lahví od okurek naplnďnou borĪvkami, a Āeká na zákazníka. Takhle zde postávají zástupci všech pohlaví, vzhledĪ i vďkĪ…tĢesoucí se babiĀky, usmívající se dďdeĀkové, zarytď vážní otcové od rodin, ustarané matky, holĀiĀky, chlapeĀkové, konkurence je opravdu veliká, staĀí si jen vybrat. Po 80 km jsme ve Wolinu, zde se poprvé setkáváme s moĢem (já tĢeba poprvé v životď, Messner a David, ti už se s ním znají z dĢívďjška). Vidďli jsme ho zatím jenom zlomeĀek, ale i tak je ohromné (též ohromující).
Je šest veĀer a my jsme dorazili do našeho dnešního cíle-pĢístavu Swinoujscie. Lístky na trajekt jsou již zakoupeny, Messner vaĢí nudlovĀiĀku k véĀe a David centruje kolo (1 prasklý drát). Až budete nďkdy chtít kupovat v Polsku lístek na trajekt, dávejte si pozor na vtipnou polskou vychytávku, kdy ve všech dostupných informaĀních zdrojích (letáky, internet,atd.) jsou ceny lístkĪ psány ve švédských korunách. Když se však u pokladny chystáte platit, sdďlí vám paní za pĢepážkou, že platit se dá jen v polských zlotých, které vám hned hbitď pĢepoĀítá (samozĢejmď i s 2% pĢirážkou za smďnu). Jó, jsou to holt obchodníci, ti poláci… . PĢístav ve Svinovcích vĪbec nevypadá jako pĢístav. Akorát káěata z polských lesĪ vystĢídali racci a sem tam projede ku nalodďní nďjaký ten kamión.
26
DAVID: „Hurá, jsme na lodi! Ale opďt na polské, takže jsou tu pouze kajuty placené (velice drahé) a pro nás neplatící jsou tu pouze tlusté koberce plné prachu, porvé s holkou… to už né, bohužel. Kucí šli na palubu oĀíhnout, jak to kápo odpíchne od bĢehu a já hlídám bagáž a koukám na fliky (flika=švédsky dívka, holka-pozn. red.) Jó, rád bych poznamenal (okomentoval) MessnerĪv vztah k rackĪm a rackĪ k Messnerovi. Nejprve to lehĀí, to je vztah rackĪ k Messnerovi. Dlouhým pozorováním za pomoci nejvďhlasnďjších ornitologĪ jsem zjistil, že rackĪm je Messner úplnď ukradený, protože na potravu je velký a jako dravec taky nevypadá. Tak a teĊ co cítí Messner k rackĪm. Já jsem došel k názoru, že Messner z nepochopitelných dĪvodĪ cítí pasivní agreivitu vĪĀi rackĪm a to obého pohlaví. Tady si to vysvďtluji tím (mé domďnky potvrdil i sexulog Mudr. Jan Cimický), že Messner nerozezná samce o samiĀky. tato pasivní agresivita se projevuje jen obĀas, asi pro její fyzickou nároĀnost. Messner totiž na racky kĢiĀí a hrozí jim pďstí do vzduchu a to tak dlouho, dokud nepadne vyĀerpáním k zemi.“ Jízdu na trajektu si užíváme se vším všudy (ještď aby ne za ty prachy. Pár pĢíkladĪ: noĀní posezení na zádi s nožkami ladnď podepĢenými zábradlím, mytí v teplé vodď na místních záchodcích, lehce kýĀovitá hudba na dobrou noc, linoucí se z baru pod námi. Už 40 minut je 3.Āervence a i já se jako poslední ukládám ke spánku. Houpy hou,… .
CITÁTKY-Tour de SWERIGE 2001 -NO,
TO JE SNAD POPRVÝ, CO S VÁMA NĎKAM JEDU, A NEMÁM HLAD.
/Messner po spoĢádání výteĀné krupicovky ve Swinoujscie/ -TAK TĎ VÍTÁM ! -JÉ,
TO BYL ZASE JEDNOU
/Šík poprvé v životď spatĢil moĢe/ VENOUŠEK LÍĚOUÿKEJ. /Šík marnď se snažící pĢetáhnout nohavici pĢes nazuté boty/
Šík 27
O DUŠÍCH Prázdný hrnec má prázdnou duši smutnď se krĀí v kredenci s další desítkou prázdných duší Prázdný Ālovďk má prázdnou duši smutnď se krĀí na Zemi s dalšími tisíci prázdných duší
Šík
POZOR CO JE S KOMIKSEM ? V Dvacátém sedmém ÿísle byla v Ālánku „Jak dopadl test pro ÿíslo ?“ otázka Ā. 4: „Co ti v poslední dobď v ÿísle chybí ?“. Šest lidí napsalo komiks, byl u toho vykĢiĀník. A tak by nás zajímalo, proĀ už není komiks v ýíslech?
Vaše (drahé) DUHY (s + s =skautky + svďtlušky)
VLADIMÍR HOLAN MILUJ ... Nerovnost zemď a tedy i nerovnost lidí jen na kolenou ucítíš. Miluj však obď a vďru jen tím spíš, že není lásek, že je jen jedna láska, tak jako všechny kĢíže jsou jen jeden kĢíž.
Tomega
TġICÁTÉ ÿÍSLO REDAKCE: Václav Zeman – Šík, Michal Zikán – Manuál, Petra TomeĀková – Tomega, JiĢí Slavík- Svižník (od 17. 11. 2001) DO 30. ÿÍSLA PġISPĎLI: JiĢí KliĀman – Blahoě, Vojtďch VeĀerka – Šváb, Pavel VeĀerka – Messner, Jára ÿervinka, Vít Masopust – Job, David Procházka, Lukáš Blüml, naše duhy, DEB Šrumec (ještď jednou dďkujeme) ÿÍSLO NA INTERNETU: www.webpark.cz/michalzikan REDAKÿNÍ E-MAIL:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected] NÁKLAD: 45 výtiskĪ VYCHÁZÍ: 22.11. 2001
28
