TradiĀní mďsíĀník 46. skautského stĢediska „SFINX“
Pár slov z klobouku
OBSAH Ples masek
Ples masek
Šík……………………….……Strana 2
Na královském dvoĢe se konal ples masek. Urozené dámy a snad ještď urozenďjší pánové se na nďj sjeli ze všech okolních království. Když byla zábava v plném proudu, pĢišel ke vchodu do paláce nahý muž. Ihned ho zastavili. „Takhle sem nemĪžete,“ Ģekl lokaj. „A proĀ?“ „Nemáte masku.“ „Tohle je moje maska.“ „Co blázníte, vždyĨ jste úplnď nahý. PĢijĊte, až budete mít svou masku jako každý z nás. Vidíte pĢeci, že tady má každý masku. Je to pĢeci ples masek.“ „Moje maska je ta nejkrásnďjší ze všech a hlavnď ta nejupĢímnďjší,“ odpovďdďl naháĀ. Ještď nďkolik minut se snažil lokajovi vysvďtlit, že nemá potĢebu vydávat se za nďkoho jiného, že je rád sám sebou, že se nechce za niĀím schovávat. Ale marnď. Lokaj zavolal stráže a nahý muž byl vyveden pĢed brány zámku. Vybraná spoleĀnost mohla pokraĀovat v niĀím nerušené zábavď...
Šík…..….......………………..Strana 3
ÿíslo slavilo pďt let! 23. - XII. - 02 Svižník ….……..........……..Strana 3
VánoĀní výprava Králík.…...........................Strana 4
1. družinová výprava MedvďdĪ a ŠpiĀky Vojta…….............……..…...Strana 5
PLOSKOSTRANA Ploskochodci….……..…..…Strana 6
VeĀer v kotli Šík…………..................……Strana 7 ÿervený trpaslík poprvé Šík…….……..……………...Strana 10
Povídky o kouzelníku Mantorovi Vojta...............................Strana 12
Ateliér Kája................................Strana 13 ÿerný rytíĢ – ÿást tĢetí Šváb................................Strana 15
Testík na NATO Ubďhlo pĢes ĀtyĢi sta let a spoleĀnost se baví dál. A masky? Ty jsou v módď poĢád. Mnoho z nás nerado dává najevo svá trápení a smutky. Ráno vstanou, nasadí usmďvavou masku „spokojeného“ Ālovďka a vyrazí do víru velkomďsta. PĢitom tam hluboko uvnitĢ... Nosení masek nás ochuzuje o pomoc od tďch, kteĢí nás neznají tak dobĢe, aby vďdďli, jak vypadáme pod ní. PĢitom i mezi nimi je spousta tďch, kteĢí by nám rádi pomohli (pokud na to mají Āas). ž
Šík..................................Strana 16
Scouting for Boys vybral Job………….……...Strana 18
ÿs. opevnďní z let 1935 – 1938 Svíža…………………………Strana 19
ġecko – I. díl Lukáš..............................Strana 20
Tour de Swerige 2001 Šík……………………………Strana 21
Poezie na okraji
Šík
Šík……………………………Strana 24
2
Pár slov z redakce ÿíslo slavilo pďt let! Ano, je tomu opravdu tak. Není už ve stĢedisku mnoho tďch, kteĢí by si pamatovali onen historický okamžik, kdy se na vánoĀní výpravď v roce 1997 objevilo První ÿíslo. ÿasopis, který navazoval na Nulté ÿíslo z roku , se od té chvíle stal nedílnou souĀástí našeho stĢediska a je tu s námi dodnes. Pďtileté výroĀí svádí k ohlížení a bilancování, ale u mď momentálnď pĢevažuje novoroĀní nálada, která se vyznaĀuje pohledem do budoucna. Spousta lidí si do nového roku dává rĪzná pĢedsevzetí. Pokusím se tedy o spoleĀné pĢedsevzetí jménem redakce ÿísla. My, redakce ÿísla, bychom vám všem i v nadcházejícím roce rádi zpĢíjem-
ěovali chvilky vašich životĪ, které budete i nadále moci trávit s naším plátkem. Byli bychom rádi, aby náš stĢediskový život byl i nadále tak bohatý na zážitky a události, aby náš tvĪrĀí potenciál mohl být naplěován mďrou vrchovatou. A na závďr mou tradiĀní poznámku. ÿíslo je Āasopis nás všech pro nás všechny! Pamatujte na to a zásobujte redakci vlastními pĢíspďvky mďrou více než vrchovatou (mĪžete si to dát tĢeba jako novoroĀní pĢedsevzetí)! Spoustu pĢíjemných okamžikĪ a splnďní všech snĪ v tomto roce pĢeje
PS: Mám velkou radost z nadďjného nástupu nových pĢispďvatelĪ. Již skoro tradiĀnď pĢispďl mistr pera pan Blahoě, ale mĪžete se také setkat s pĢíspďvky od
Vojty a Lukáše. A k životu se opďt probouzí spisovatelské buęky Kájovi a Švábovi. to je výborné. Jen tak dál! ʌ
Šík
23. – XII. – 02 Tďsnď pĢed pĪlnocí Zrovna jsem se zase pĢichytil pĢi jednom z mých nešvarĪ – zasejc jsem listoval minulými vydání ÿísla. Hrozné. Vždycky jednou za Āas mď popadne amok, drapnu stoh ÿísel /opďt se hrdď chlubím: mám je naprosto fšechny/ a dám se do jich prohlížení. To jsem schopen pĢeĀíst všechny stránky a Ālánky vĀetnď /eventuelní/ poesie a tiráže… Tak hluboko jsem klesl, tak hluboko… Dnes jsem se na ÿísla podíval ze zcela jiné strany: porovnal jsem jejich hĢbety. A pouhým pohledem /neĀichal jsem, ani neoblizoval/ jsem zjistil zajímavou vďc: Všechna ÿísla, až na první, jsou sešita jedním párem ocelových neb mďdďných spojek..! Nemohl jsem však porovnat Nulté ÿíslo, neboĨ to jsem si šil sám – na dvď spojky /Podívejte se, prosím na
svá Nultá ÿísla informujte./.
a
o
výsledku
mď
První ÿíslo se vyznaĀuje také tím, že jeho listy jsou naprosto do rovna srovnány a je ohnuto ostĢe opravdu velmi, velmi ostĢe. Je vidďt, že jeho pĢíprava zabrala mnoho Āasu. Tím se ale nesnažím shodit ÿísla následující. Právď naopak, vychází tak Āasto, že v tiskárnď nestaĀí peĀlivď ohýbat stránky nebo je rovnat. TĢeba bude ÿíslo Āasem vypadat jako „right newspaper“ tedy mizerný tenký papír, který výteĀnď saje vodu, burzovní zprávy, barevná pĢíloha s programem tíví a spoĢe odďná sleĀna na poslední stranď… ʌ
Svižník 3
VánoĀní výprava 6. – 8.12.2002 Nižbor u Berouna Pátek Sešli jsme se v pátek 6.12.2002 pĢed klubovnou a vydali se na Hlavní nádraží. Odtamtud jsme jeli do Nižboru, tam nás rozdďlili na cechy, které putovaly za Ježíškem do Betléma:
PASTÝġI:LUKÁŠ,
VAŠEK, KRÁLÍK(JÁ), TOMÁŠ, KUBA, (TA) KÁJA, ARANKA KOVÁġI: VOJTĎCH, KNOFLÍK, VÍTR, MÍŠA, EDITA A JAGGER BEDNÁġI: BLAHOĚ, ZDENĎK, BÁRA, ELÍK, NORNÍK, HUGO A DOMÿA PEKAġI: JÁRA, DIANA, FLINT, BOMBER, JIRKA A KÁħA Dostali jsme balíĀek, který jsme mďli Ježíškovi donést, a všelijaké úkoly: získat od místních zrnko kávy, zjistit místní poĢekadlo nebo básniĀku, vymďnit s nimi špendlík za co „nejcennďjší“ vďc, nakreslit komiks podle lísteĀkĪ, které pĢedtím každý z nás dostal. Nakonec jsme mďli jít do školy, kde jsme, jako už tradiĀnď, spali. Jelikož se ale nikomu nepodaĢilo sehnat kafe v celku, museli jsme si to mleté kafe slepit lepidlem. Když jsme slepili kafe, mohli jsme si vybrat nďjakou vďc (byly nakreslené na kĪži - nĪž, deštník, kabát nebo lampa). Ve škole jsme si vybalili a naveĀeĢeli se. Potom dostal každý cech další úkol ztvárnit divadelnď tu Āást Ježíšova života, kterou jsme mďli na lístkách. Nakonec jsme šli spát. Sobota V sobotu jsme se probudili a šli na rozcviĀku. Potom byla snídanď a po ní jsme mďli další úkol: byli jsme ve mďstď a potĢebovali jsme si nakoupit vďci na cestu. Vydďlávali jsme si jako nosiĀi.
Každý vedoucí pĢedstavoval nďjakého „Ģemeslníka“ myslím, že tam byl pekaĢ, rybáĢ, kováĢ, kameník, bednáĢ a švec. Vždycky, když jsme nďco od nďkoho nďkomu dodali, dostali jsme za to jeden zlaĨák. Za ty jsme si potom mohli u Svíži koupit rĪzný vďci - kabáty, vozy, noty, kostky, jídlo, pití, nože, luky, lucerny, snďžnice nebo deštník. Po donášení byl obďd. Po nďm byl chvíli oddílový program a potom jsme šli ven. Tam jsme si museli každá skupinka svázat ruce a mďli jsme se co nejrychleji dostat k poustevníkovi, který nás potom zavedl nďkam nahoru, kde to hroznď foukalo a všichni mrzli. Potom jsme mďli jít nďkam na sever, do Betléma. Ve zprávď, kterou jsme cestou našli, stálo, že máme jít ke studni (Ģece). Studna byla flaška, do které jsme mďli lít vodu, a vyndat z ní potom zprávu. Pak jsme se všichni vrátili do školy. Když jsme se vrátili, zahráli jsme scénky pĢipravené z pátku. Po odehrání scének jsme hráli hru. Když jsme ji dohráli, dďlali jsme rĪzné vánoĀní zvyky. Holky házely pantoflem i šlupkou od jablka, všichni jsme dďlali Ģetďz a ozdoby a svíĀky z vosku. K veĀeĢi bylo filé s bramborem. Pak jsme se mďli pĢevlíknout do kroje a povídali jsme si u svíĀek o Vánocích a zazpívali nďkolik koled. Nastal Āas jít ke stromeĀku. I tady jsme zpívali koledy, taky jsme zapálili nďkolik prskavek. byla dost zima, tak jsme se vrátili zpátky do tepla. DáreĀky rozdávali Vítr a Bára. Po rozdání dáreĀkĪ jsme hráli oblíbený pudink. V kruhu jsme si posílali kostky a kdo hodil 6, šel doprostĢed, a snažil se oblíknout Āepici, bundu, rukavice a šálu, a když to stihl, snažil se sníst co nejvíc pudinku. Když hodil 6 nďkdo další, tak ho vystĢídal Potom už se šlo pomalu spát.
4
Nedďle Hned, jak jsme vstali, bďželi jsme na rozcviĀku. I když byla dobrovolná, bďželi na ni snad všichni. Hlavnď asi protože mďla být netradiĀní. Hráli jsme hlavnď rĪzný pohybový hry. Po rozcviĀce byl zase oddílový program a sěíĊa. Pak jsme dostali poslední úkol na cestď za Ježíškem. Mďli jsme se dostat ke kĢíži (božímu znamení) a nechat tam ten balíĀek, který jsme na zaĀátku dosta-
li a vrátit se co nejrychleji do školy, jelikož se kolem stahovala Ģímská vojska. Když jsme se vrátili, zabalili jsme si. Po obďdď byly vyhlášeny výsledky. Vítďznou družinou se stali BednáĢi. Ale do Betléma dorazili všichni. Potom jsme se vydali na vlak. Než pĢijel, hráli jsme sto -tĢi –stop (šlapanou). Nakonec jsme dojeli na Hlavní nádraží, kde jsme se rozlouĀili. ʌ
Králík
Družinové výpravy 1. družinová výprava MedvďdĪ a ŠpiĀky Sešli jsme se v 7:00 ráno! Myslím, že to byla nedďle 15.12.. Protože by nás v družince bylo málo, spojili jsme se se ŠpiĀkou. Byli jsme tam: já, Ondra, Kolega, Jarda, Messner a Šík. Na Florenci jsme nasedli na autobus a jeli do Slaného. Koukli jsme se, odkud a v kolik nám jede autobus zpátky, a šli hledat bazén. Po chvíli nezdaru jsme ho pĢeci jenom našli. Šík s námi dovnitĢ nešel, protože byl nastydlej. Když Jarda zaplatil, tak jsme se pĢevlékli, osprchovali a šli dovnitĢ. Byl tam: normální bazén, víĢivky, proud, pára a tobogán. Tak jsme si to užili (byli jsme tam asi 2 hodiny). Když jsme vylezli
z bazénu, všude to bylo namrzlý a skvďle to klouzalo. Protože byla zima, tak jsme se šli najíst na zimní stadion, kde právď hráli junioĢi hokej. Když jsme po 1. tĢetinď odcházeli, bylo to 1:0 pro domácí. Pak jsme šli na námďstí a tam jsme hráli hru. Mďli jsme získávat informace o Slaném (nejvyšší vďž, kolik vďží má hodiny, délka námďstí atd.). Když jsme to splnili, tak jsme šli na autobus. PĢi Āekání jsme málem zmrzli (teda alespoě já). Po pĢíjezdu do Prahy (na HradĀanskou) šli všichni kromď mď do palaĀinkárny na Florenci. Já jel z HradĀanský rovnou domĪ. ž
Vojta PS: Vypadá to, jako bychom Vojtu sprostď opustili na HradĀanské, ale hledali jsme nejprve cukrárnu tam. Až když jsme ji nenašli, rozhodli jsme se jet na Florenc. Vojta se dobrovolnď rozhodl, že pojede radďji domĪ, pĢedali jsme mu tedy díl jeho díl ze zbytku vybraných penďz, rozlouĀili se a rozjeli se do Karlína. –sik-
NOVÝ FANTASY SERIÁL
Povídky o kouzelníku Mantorovi hledej na stranách 12 - 13
5
aneb Co je u nás nového? a) Z družinových schĪzek: Poslední listopadová schĪzka MedvďdĪ Sešli jsme se v 17.15 pĢed starou vytopenou klubovnou. Byl jsem tam já, Jarda a Blahoě, který si tam nďco zapomnďl. Šli jsme do také staré, ale nevytopené klubovny. Pak pĢišel ještď Kolega a Blahoě odešel. Po zahájení pĢišel ještď HojíĢ. Dďlali jsme mďsícovou šifru, kterou jsme si minulou schĪzku zapisovali do zápisníkĪ. Potom jsme hráli kufr (mluvení, pantomima). Poté jsme Āetli nďjakou knihu (Vlk, jenž nikdy nespí) a kreslili z ní obrázky. Nakonec jsme si zapsali informace na KĢižáckou výpravu. ZakonĀili jsme a šli domĪ.
Vojta Oddílová vánoĀní schĪzka Sraz byl na Palmovce u té židovské synagogy. ÿekali jsme na Vojtu. Když pĢišel, chtďli jsme jet na Svornost, nebo jak se ta klubovna jmenovala (mďla to být obvodní klubovna). Na zastávce jsme ale potkali ÿesla a ten nám dal klíĀe od klubovny na Palmovce. V klubovnď jsme si sedli, odstrojili se a zaĀali hrát hry. ZaĀalo to jednou hrou na vyprávďní, co se stalo na družinových výpravách. Byla to nuda, protože jsem tam z paty byl jenom já. Po této hĢe se hrála hra, ve které bylo úĀelem posílat minci pod stolem, a ti druzí Ģekli: „Ruce vzhĪru!“ My jsme museli ruce položit a oni hádali, kdo ji má. Vyhráli jsme - Já, Vojta, Jagger a Messner. ZaĀalo to, co bylo oĀekáváno - soutďže s cukrovím tvar a chuĨ - vyhrál , víte kdo vyhrál ?............. No samo sebou že Já – Blahoě, obď dvď disciplíny. Šík nám zadal nový úkol. Mďli jsme si pĢipravit pomocí obrázkového písma vysvďtlení, co jsou to Vánoce. Potom jsme psali pĢedsevzetí do nového roku. A šli jsme domu .
Blahoě Další schĪzky: -
10. prosince jsme navštívili výstavu Atentát instalovanou v Armádním vojenském muzeu na Vítkovď.
b) Citátky: Jak se jmenuje tahle palanda? /Lukáš se ptá na jesliĀky, ve kterých ležel Ježíšek/
c) Drby & klepy: -
Jagger se na tradiĀním setkání MikulášĪ, ĀertĪ a andďlĪ na Staromďstském námďstí stává druhým nejhezĀím andďlem tohoto roku. BlahopĢejeme! Držte se! Messner má nové kolo. A jakou má barvu? On Ģíká, že modrozelenou. Já však nevím, pĢesvďdĀete se sami. ž
6
VeĀer v kotli Kdo z koho? Jaký je prĪbďh souboje, který se odehrává na stadiónu, ale nikoli hĢišti Je mrazivý veĀer, Ātvrtek 12. prosince, a já se vydávám na Strahov, kde se má odehrát zápas 3. kola Poháru UEFA mezi pražskou Slávií a Ģeckým týmem PAOK Soluě. Zdánlivď rutinní záležitost v podobď návštďvy dalšího utkání má pro mď dnes trochu nový nádech. Chystám se na zápas s odlišným cílem, než bývá obvyklé. MĪj zrak se dnes nebude upírat jen na hrací plochu, kde proti sobď bojuje vždy jedenáct hráĀĪ každého mužstva, ale rád bych se zamďĢil na fanouškovský sektor již léta nazývaný „kotel“. Ten bude i dnes, jak je tomu poslední dobou zvykem, svádďt svĪj minisouboj s policejní jednotkou prodlouženou a zesílenou rukou poĢadatelské služby. Zajímá mď, jak policie zvládne svou práci v tomto významném utkání na mezinárodním poli. Jací jsou fandové na našich stadiónech? ProĀ je fandovství Āasto spojeno s násilím a agresivitou?
Policisté jsou již na svém místď, stojí vyrovnaní ve dvou Ģadách zhruba po deseti mužích. Zatím vyĀkávají ve vzdálenosti necelých deseti metrĪ od železného plotu. To však netrvá dlouho, již ve dvanácté minutď zápasu letí ze sektoru domácích fanouškĪ nďkolik dďlobuchĪ. Jeden z fanouškĪ zahalený do Āervenobílé šály zapaluje svďtlici. Na to bleskovď reagují ochránci poĢádku pohybem, vstupují mezi fanoušky a pokouší se zmocnit svďtlice. Dochází k prvním strkanicím. Ráznď jsou však pĢekonány prvním
První poloĀas: oĀekávání se potvrzují S pĢibližováním se ke strahovskému stadionu rapidnď roste poĀet Āervenobílých dresĪ, šál a kulichĪ – ty budou dnes obzvlášĨ potĢeba, zima je opravdu vydatná. Na stadión pĢicházím asi deset minut po zaĀátku zápasu, prvním pohledem obhlížím situaci. Na protďjší tribunď sídlí tábor ġekĪ, kteĢí pĢijeli opravdu v hojném poĀtu, ale zatím o sobď nedávají moc vďdďt. Nacházím si své místo na jižní tribunď za brankou, kterou v prvním poloĀase hájí brankáĢ Slávie Radek ÿerný. Zde se tradiĀnď nachází kotel domácích. Zatímco na starou krytou tribunu chodí pĢedevším starší fanoušci a pamďtníci, schází se na té jižní mladší fanouškovská obec Také proto dochází ke sporĪm pravdď zde. Já se usazuji v tďsném sousedství tohoto kotle.
výbuchem jásotu. MíĀ skonĀil v soupeĢovď síti, ochozy burácí, policisté se stahují zpďt na své pĪvodní stanovištď. Nedlouho po opadnutí emocí si slavistiĀtí fanoušci opďt nevystaĀí s pouhým skandováním a povzbuzováním a chtďjí podpoĢit svĪj tým pomocí pyrotechnických efektĪ. Dvď Āervené svďtlice signalizují policistĪm, že je Āas zasáhnout. Zhruba dvacet mužĪ v Āer-
7
ném si vytváĢí uliĀku mezi fanoušky a dostávají se až k tďm se svďtlicemi. Situace se dramatizuje a na policisty zaĀínají létat první sedaĀky. Vytrhnout umďlohmotnou sedaĀku není až zas takový problém, a tak jich bďhem chvilky letí vzduchem asi sedm. V jednu chvíli zapalují tĢi mladíci prskavky, stojí s nimi vztyĀenými proti blížícím se policistĪm. Vypadá to jako pĢed tĢinácti lety na Národní tĢídď. Podobnost však není úplná, protože policisté se tďsnď pĢed fanoušky zastavují. Svďtlice jsou uhašeny, policisté zĪstávají v sektoru, obstupují domácí fandy a provádďjí dozor zblízka. Sektor opouští asi až po deseti minutách, když se fanoušci opďt vďnují pĢedevším skandování.
Tďsnď pĢed koncem poloĀasu pĢedvádí, co umí, také ĢeĀtí fanoušci. Sborový chorál doplnďný dvďma zapálenými svďtlicemi je opravdu velmi pĪsobivý. Ve zpďvu chorálĪ by se vďtšina našich fanouškĪ od tďch zahraniĀních mohla ještď hodnď co uĀit.
PĢestávka: období klidu Nastává pĢestávka mezi prvním a druhým poloĀasem. Je zvláštní, jak se s ukonĀením dďní na hĢišti okamžitď pĢerušuje veškeré hemžení ve fanouškovském sektoru. V kotli teĊ postává a podupává nďkolik beránkĪ, ostatní buĊ
stojí fronty na párky nebo na pivo. Stadionem se nese hudba z ampliónĪ.
Druhý poloĀas: bitva vrcholí Nďkolik minut po zaĀátku druhého poloĀasu pĢichází zvláštní okamžik. Tlak Slávie sílí a v tu chvíli fotbal vítďzí nad násilím. Všichni pĢítomní bedlivď sledují dďní na hĢišti a povzbuzují dovolenými prostĢedky. A když pak v jedenapadesáté minutď skóruje Štďpán Vachoušek parádní stĢelou z pĢímého kopu, nezná jejich nadšení mezí. Policisté stojí v klidu seĢazeni na atletické dráze. Idyla však nikdy netrvá vďĀnď. A bylo tomu tak i dnes. Mladík v Āerném bomberu odpaluje v kotli Āervenou dýmovnici. Policie musí okamžitď zasáhnout, kdyby dým narušil utkání, mohlo by to klubovou kasu pĢijít pďknď draho a nebo, v horším pĢípadď, by celé utkání mohlo být ukonĀeno a kontumováno ve prospďch soupeĢe. Nekompromisní zásah. Dýmovnice konĀí v pĢipraveném kbelíku s vodou, aniž by staĀila nďjak významnď zhoršit viditelnost. Fanoušek, který dýmovnici odpálil je vyveden ze sektoru. Utkání pro nďj skonĀilo. Policisté zcela vyliděují spodní prostor na jižní tribunď, vytváĢí dvď Ģady, které drží rozpĪlený tábor fanouškĪ daleko od sebe. Letí nďkolik kelímkĪ s pivem, dvď sedaĀky, ale s policisty to ani nehne.
Policie vítďzí Práci policie v tomto konkrétním utkání hodnotím velmi kladnď. Policisté dokázali bezchybnď splnit svĪj hlavní úkol zabránit jakémukoli narušení zápasu, a to pĢedevším prostĢednictvím dýmovnic, svďtlic nebo dďlobuchĪ, které by mohlo být finanĀnď sankciováno. Policisté se nenechali vyprovokovat k žádným odvetám nebo agresivním reakcím
8
na nďkdy opravdu nešetrné chování fanouškĪ. Tato strana tedy vyšla z mého pozorování s pochvalou. A jak dopadli fanoušci? Tento zápas byl dalším z tďch, které mď utvrdily v tom, že fotbal se v této podobď nemĪže stát rodinnou zábavou. Nehledím teĊ na podmínky na našich stadiónech, které mají k pohodlí daleko, zajímá mď spíše výchovný rozmďr fandovství. Podle mého názoru se i ve fandovství mohou objevit výchovné prvky. Kdybych jako otec chtďl docházet se svým synem na fotbalové zápasy, dďlal bych to pĢedevším proto, abych ho uĀil uznávat hodnoty jakými jsou napĢíklad fair-play, slušnost, ocenďní kvalit soupeĢe, vďrnost, atd. Místo toho „kotel“ pĢekypuje agresivitou jak vĪĀi hráĀĪm soupeĢe, tak právď proti policistĪm a poĢadatelĪm. PotyĀky s nimi jsou pro nďkteré návštďvníky dĪležitďjší než samotný zápas. Blízko sebe sleduji dva tĢinácti až Ātrnáctileté kluky. První ukazuje smďrem k zasahujícím policistĪm: „Vidďls, jak ho tam srazil na zem, jak mu zkroutil tu ruku.“ …sledování bitky je pro nď zjevnď vďtším zážitkem než samotné utkání. To, co dnes obdivují, možná brzy rádi napodobí. AĨ se nám to líbí nebo ne, fandovství je dnes spjato s agresivitou. Kde se bere? Jedním z možných dĪvodĪ mĪže být ten, že vďtšina z tďch nejagresivnďjších jedincĪ se pravidelnď žádnému sportu nevď-
nuje a nemá tak kde vybít svou agresivitu. Další touží být stĢedem pozornosti, nebo jednoduše podléhají síle davu a pokušení, které anonymita davu pĢináší. Na závďr sdďlím koneĀný výsledek. Po dalších dvou brankách v posledních minutách a koneĀném výsledku 4:0 se fanoušci Slávie radovali z výhry i postupu jejich týmu do osmifinále. Na Karlovď námďstí nasedám do tramvaje, pĢistupuje se mnou asi tak padesátiletý pán. S nadšeným výrazem informuje tázající se cestující o tom, jak to dnes dopadlo. Poté si spokojenď sedá a Ģíká: „To je výsledeĀek.“ Dávám se sním do ĢeĀi. Na mĪj dotaz, co Ģíká na chování fanouškĪ, smutnď pokyvuje hlavou: „No jo, ale vďtšina lidí problémy nedďlá. To jenom tďch pár.“ Vlastnď má pravdu. Na stadióny stále chodí spousta takovýchto „Āistokrevných“ fanouškĪ. UrĀitď jich je víc než tďch druhých. Ale nejsou tolik vidďt. ʌ
Šík RÁMEÿKOVNÍK
Ludvík Aškenazy – Milenci z bedny „Musíme se hádat,“ Ģekl tatínek pĢíštího dne, „dneska jsme se ještď nehádali.“ „Dyk je hezky,“ pravila lítostivď maminka, „nech to na zítra.“ „Tak dobrá,“ kývl tatínek, „tak zítra.“ „Nebo pozítĢí, „Ģekla maminka. „Nebo až ti Ģeknu.“ „Tak to necháme na Ātvrtek,“ rozhodl tatínek. „Nevíš, kdy bude Ātvrtek?“ „My se vĪbec nebudeme hádat, když bude hezky,“ Ģekla maminka mazanď. „Jen když bude pršet.“ „To nejde,“ Ģekl tatínek shovívavď, avšak nesmiĢitelnď. „Jsme manželé, tak se musíme hádat, i když neprší.“
9
N
ÿervený trpaslík poprvé
ová rubrika v ÿísle pĢiblíží našim ĀtenáĢĪm kultovní britský seriál, který má mnoho pĢíznivcĪ i v našem stĢedisku.
Co je to ÿervený trpaslík? Seriál ÿervený Trpaslík se poprvé vysílal na BBC North v roce 1988, kdy se na obrazovce objevila obrovská loĊ pojmenovaná ÿervený Trpaslík. V jednotlivých dílech se seznamujeme s pĢíhodami ĀlenĪ posádky této lodi. Nejvýznamnďjšími jsou Arnold J. Rimmer a Dave Lister, Kocour, lodní poĀítaĀ Holly a pozdďji i Kryton a Kochanská (podrobnďji si každého z nich pĢedstavíme v nadcházejících ÿíslech). Na palubď ÿerveného trpaslíka vše vypadalo jako na každé jiné normální vesmírné lodi, až do okamžiku, kdy došlo k havárii, která zahubila vďtšinu ĀlenĪ
posádky. Zachránil se Dave Lister, který byl v dobď havárie ve stázi, kam byl odsouzen na jeden a pĪl roku za to, že na palubu propašoval koĀku. Po 3 000 000 let ho objeví palubní poĀítaĀ Holly (s IQ 6000, což je jako 6000 uĀitelĪ tďlocviku) (sorry PíĨo) a vypráví mu o katastrofď a o tom, že havárii pĢežil nejen on, ale i tvor vyvinutý z Listerem propašované tďhotné koĀky, která byla ukryta ve skladišti (Kocour) a dále, že poĀítaĀ oživil jednoho z ĀlenĪ posádky, pouze v podobď hologramu (Arnold J. Rimmer) Navzdory Rimmerovu pĢání vystĢelit Kocoura do vesmíru Lister naĢídil Hollymu smďr Zemď…
PĢedstavujeme:
DAVE LISTER (*14.10.2155)
Lister byl nalezen v kartónové krabici pod kuleĀníkovým stolem v baru jako šestitýdenní mimino. Byl adoptován manželi Wilmotovými, ale jeho adoptivní otec zemĢel, když bylo Listerovi šest let. Od jedenácti let žil s babiĀkou, kterou pozdďji srazil náklaĊák. Jeho nejlepším pĢítelem byl Duncan, který uprchl do ?an?ska. PĢátelství s Duncanem povzbudilo kriminální stránku Listerovy osobnosti: nďkteĢí lidé kradou v hotelech ruĀníky, Lister krade postele. Celé jeho vzdďlání tvoĢí 97 minut strávených na umďlecké škole. Ve tĢinácti zaĀal pracovat jako obsluha vozíkĪ v supermarketu. Po deseti letech své místo opustil, protože nechtďl být tlaĀen do kariéry. V sedmnácti založil hudební skupinu "Degen a spol", jejím nejvďtšm hitem byla píseě "Om". Stal se Ālenem posádky ÿerveného trpaslíka. Tady pracoval jako technik pod velením Arnolda J. Rimmera. Prožil krátký románek s Kristinou Kochanskou, který ho velmi poznamenal. Vybudoval si pďtiletý plán, jehož souĀástí byl život na Fidži s Kochanskou a koĀkou Frankensteinem, kterou na loĊ propašoval
10
MOUDRA (ŽIVOTNÍ MOUDRA JEDNOTLIVÝCH HLAVNÍCH HRDINĩ) LISTEROVA ŽIVOTNÍ MOUDRA - Vilma Flinstoneová? Freda stejnď nikdy neopustí. - Bez poĀítaĀĪ a techniky jsme na úrovni primitivĪ. - Není možné usmažit vajíĀko s pomocí fénu pohánďného bicyklem. - Když jste slepice, myslíte jako vejce. - Jsou jen tĢi možnosti: jste pro ni nepĢítel, jídlo nebo partner – buĊ vás zabije, sežere nebo pĢeĢízne. - Život bez kari to je jako Laurel bez Hardyho, osamďlý jezdec bez indiána. - Ženy mají porodní bolesti a muži si musejí trhat pĢirostlé chloupky z nosu - takže s bolestí je to tak nastejno. - Než zaĀnete žehlit podprsenku, musíte ji nejdĢív sundat. - OstĢí hoši milují kari. A jen ostĢí hoši nosí jen SLOVNÍK triĀko i v zimď a ani jim netvrdnou bradavky. SLOVNÍK DAVIDA LISTERA
Výroky
(výbďr tďch nejlepších hlášek z jednotlivých sérií)
1.
ÿerstvá zelenina
SÉRIE
2. OZVĎNY BUDOUCNOSTI Rimmer (Listerovi): To budeš ve svém živlu, jestli bude vládnout hmyz. Možná se dostaneš i do vlády, tĢeba se uchytíš i jako manekýn! 3. ROVNOVÁHA SIL Rimmer: Tos namaloval ty?! To je brak. Lister: Rimmere, to je zrcadlo.
Lister ji nesnáší podle nďj je jen pro vegetariány – vitamínová paka, co cviĀí.
Hnidopich Pro Listera je jasným hnidopichem Rimmer. Je to Ālovďk, který bazíruje i na sebemenších detailech a vyžaduje naprostou pĢesnost
Listopad ÿas Listerovy koupele.
Magor Rimmer: Ty hloupá šeredná fotko! Holly: Svou tváĢ jsem si vybral z biliónu možností a patĢila nejvďtšímu milovníkovi, jaký kdy byl. Rimmer: Tak to musel operovat za hodnď velké tmy... Touster: Toustuji, tedy jsem. Lister: Kdo je Columbus? Rimmer: Trhan v pláštďnce, Ameriku.
Rimmer
Mindrák ÿást Listerovy osobnosti, která vidí v Listerovi jen to nejhorší. Když se jednou Lister nakazil zmutovaným zápalem plic, jeho Mindrák se zhmotnil, ale za nedlouho byl zavraždďn Listerovým Sebevďdomím.
Sebevďdomí co
objevil ž
ÿást Listerovy osobnosti, která ho pokládá za boha. Když se jednou Lister nakazil zmutovaným zápalem plic, jeho Sebevďdomí se zhmotnilo a napáchalo spoustu škody.
Āerpáno pĢedevším z www. reddwarf.wz.cz
Šík 11
Povídky o kouzelníku Mantorovi Úvod Mantor z Bolwie je nepĢíliš chytrý kouzelník, Āarodďj, mág, Ģíkejte si tomu, jak chcete. Na kouzelnické univerzitď nemďl zrovna nejlepší výsledky, propadal z lektvarĪ a energetických kouzel.Ve 2. roĀníku ho z univerzity vyrazili, protože se se svým pĢítelem Targusem vloupali do pracovny uĀitele lektvarĪ Valinase a ukradli mu lektvar promďny v krysu. Ten pak pĢimíchali do pití jednomu (ne pĢíliš oblíbenému) uĀiteli Suragasovi. Oba byli z university vylouĀeni a Ģeditel se postaral o to, aby se už jinam nedostali. Jednou nahlédl do zakázané knihy a nauĀil se mocné kouzlo, které to snad neví ani on sám.
NepĢíjemné setkání Mantor jel po lesní stezce vedoucí do Vernedbergu. ZaĀalo se stmívat, tak zajel do lesa, aby se utáboĢil. Našel si místeĀko pod velkým dubem. Rozhodl se rozdďlat oheě. Šmátral v kapse. ,,No jo, ale Āim? Já jsem si to kĢesadlo mďl pĢece jenom koupit.“ Pak se zachumlal do svého šedého pláštď, k ruce pĢiložil hĪl a po chvíli usnul. Probudil ho kĢik. ProtĢel si oĀi a podíval se, co se dďje. KĢik byl slyšet od jihovýchodu. ,,To Ālovďka nenechaj ani vyspat,“ postďžoval si Mantor a zase si lehl. ,, Aha, tam se asi nďco dďje, nďjaký banditi nebo tak nďco,“ a zachumlal se ještď víc do pláštď. ,,No, ale mďl bych to jít prozkoumat.“ Mantor vstal, sebral svou hĪl a nasedl na konď. Asi po Ātvrt hodinď kĢik úplnď ustal. Chvíli jel dál tím smďrem a pak si všiml, jak mezi stromy prosvítá záĢe ohnď. ,,Ha, to bude asi ono,“ a rozjel se tím smďrem. Po chvíli pĢijel do vesniĀky, která byla celá v plamenech.Mantor sesedl z konď, všude bylo plno mrtvých,
krev, kĢik. ,,KĢik? Ten už nebylo dlouho slyšet,“ podivil se Mantor. KĢik vycházel zpoza rohu. Mantor sesedl z konď a šel se tam podívat. Po cestď si všiml úplnď rozsekaného Ālovďka. Ne, to nebyl Ālovďk, byl to elf, všichni to byli elfové. Mantor se opĢel o hĪl a zvracel. Vtom se z temnoty vyĢítil jezdec v plátové zbroji s okĢídlenou helmicí. Mantor se dal na zbďsilý útďk. ,,Že já jsem nezĪstal v lese, já vďdďl, že sem nemám chodit.“ Jezdec mu byl v patách. ,,Mami pomóóóóc,“ vypískl Mantor. Pak ucítil, jak mu ostĢí meĀe projelo kĪží až na kost.Bolest, krev, tma. * Mantor se probral. Ležel na posteli, vedle nďho sedďl muž zahalen v tmavď zelené kápi a Āetl si nďjakou knihu. Po jeho zranďní nebyly ani stopy. Mantor chtďl vstát, ale nemohl. ,,Jsi magicky spoután,“ Ģekl muž v kápi (teĊ už si byl jistý, že jde o muže). ,,Kdo jste a co chcete?“ * Muž si stáhl kapucu z hlavy. Mantor vydechl. ,, Pane Suragasi,“ Ģekl roztĢeseným hlasem. ,,Já vám to…“ „Kdy už budeš zticha,“ pĢekĢikl ho silným hlasem Āarodďj. ,,Když jste mď s tvým kamarádem promďnili v krysu, trvalo jim skoro týden, než mď dokázali promďnit zpátky.“ ,,To byl jen takovej žert, pane Suragasi.“ ,,Na neštďstí pro tebe nemám takovej smysl pro humor. S tim tvym kamarádíĀkem Targusem jsem si to už vyĢídil,“ pousmál se Suragas. ,,Co jsi mu udďlal, ty hajzle?“ ,,Porazil jsem ho v souboji a on to bohužel nepĢežil.“ ,,Ty hnusná svinď, hajzle… * ,,Pokud mď porazí, tak ho pusĨte. Je to jasné Fripe.“ Jeden ze strážcĪ vyprskl smíchy. * ,,Souboj mĪže zaĀít.“
12
,,Musí to vyjít,“ Ģekl si Mantor a zaĀal kouzlit.“ ,,Tak ty taky nďco umíš Mantore? Už se mi klepou kolena,“ zasmál se Suragas a zaĀal kouzlit také. Ale pozdď Mantorovi se kouzlo povedlo. V místnosti se objevil velký okĢídlený démon. Mantor vysílením omdlel. * Když se probral, démon tam nebyl, ale zato tam byla spousta mrtvých strážcĪ a v rohu místnosti skuĀel ranďný Suragas. Mantor sebral meĀ jednoho ze strážcĪ a pomalu pĢistupoval k Su-
ragasovi. ,,Nezabíjej mď,“ škemral Suragas. Vtom se otevĢely dveĢe a do místnosti vstoupil muž, kterého Suragas oslovoval Frip. ,,Zab ho Fripe!“ ,,Ne.“ ,,Fripe!“ Mantor sekl, jeho hlava vylétla do vzduchu, až mu krev postĢíkala obliĀej. * Mantorovi byly vráceny všechny jeho vďci. ,,TeĊ vypadni a už se sem nevracej Mantore!“ ,,No?“ ,,Nikdy.“ ʌ
Vojta
Ateliér Je nedďlní ráno a já polehávám ve své rozehĢáté posteli. V tu se mi blýskne hlavou zdánlivď nepochopitelná myšlenka "co je to ateliér?". Jednoduchá odpovďĊ na jednoduchou otázku – místo, kde umďlec tvoĢí svá dílka, aĨ menší Āi vďtší. Ale, co je to za místo... . KráĀím toĀitým schodištďm starého domu, který pamatuje velkou Āást Āeských a Āeskoslovenských dďjin. V jednom z pater, v pĪli dlouhé chodby stojí, jako stráž chránící nďco zvláštního a obyĀejným lidem nepĢístupného, velké dĢevené dveĢe se sklenďnými barevnými tabulkami. Lidská nenasytnost po poznání mď žene dovnitĢ. Zámek snad poznal neznámého návštďvníka a nechce pustit dále, aĀ pĢece. OĀekávaný ateliér se promďnil ve velké dďtské hĢištď pro dospďlé, zdi osekané na cihlu, dráty od elektĢiny visí ze stropu, plynové trubky neumďle pĢichycené ke zdi, náĢadí na zemi. Mďl jsem pokraĀovat dále. Druhý z klíĀĪ na svazku patĢí k zámku v bílých dveĢích v zadní Āásti této pošmourné chodby. Zde byl opravdu ateliér. Jedna velká místnost se spoustou stojánkĪ, barvami, nedopitou kávou a doutníkovým kouĢem. Ne, takhle ateliér nevypadal. Vstupní chodba se zašlým zelenomodrým linoleem pokrytým
znaĀnou vrstvou Āerveného z omlácených cihel budí dojem
prachu
neupravenosti, pĢesto má svĪj Ģád. Velká mokrá prasklina na zdi po levé ruce nese záplatu s datem po velkých povodních. Pod touto prasklinou stojí osamocený plynový sporák znaĀky Mora s konývkou na plotnď. Napravo trĀí ze zdi malé umyvadélko s velkou Āervenou skvrnou od kapající vody. Natahuji ruku po vypínaĀi, oranžový kabel vedoucí pĢes celou chodbu, jako blesk mne zastavuje. NeskuteĀná vynalézavost Āeského Ālovďka se projeví i v umu umďlce. Srdce elektrikáĢe stesklo, když spatĢilo... jak udďlat z nefunkĀní zásuvku funkĀní. ZastrĀit rozdvojku a spojit ji kabelem s druhou zásuvkou. Takový risk se v mokré zdi mĪže stát osudným. Jediný pohled na hliníkové dráty v tmavé látce z dvacátých let mď v tom ujišĨují. To však není jediné pĢekvapení, které mď ještď Āekalo. VypínaĀ nad umyvadlem mďl dvď kolíbky. První, svďtlo nesvití, druhá, svíti. K mému údivu kromď svďtla funguje jako skrytý hlídaĀ, z vedlejšího pokoje, hlomozící fax. Radďji všechno vypínám, co když... . Dle oĀekávání kohoutek vodovodu daruje jen pár posledních kapek zbylých kdesi v zákoutí zarezlých
13
trubek a konévka obsahuje vodu na kafe neurĀitého stáĢí. Vlevo od chodby pokryté linoleem se naskýtá pohled do velké pestré místnosti. Parkety zde jsou opďt zaprášené Āerveným prachem. Nalevo i napravo se na zemi svíjí velká kluba hadĪ v podobď drátĪ. Nďkteré snad nemají ani cíle. Fax, který pĢed chvílí tak hlasitď oznamoval svoji pĢítomnost, teĊ odpoĀívá v klidu vedle drátĪ a výstavního muzejního poĀítaĀe Apple. Pod oknem napravo je psací stĪl, na nďm štos papírĪ, kalkulaĀka a brýle. Celý je podoben stolu Āeského velikána K. ÿapka. U protďjší stďny tohoto zelenožlutého pokoje je taktéž stĪl. Je podoben obrĪm nesoucím nebeská bĢemena. Jejich prohýbající se záda a zkĢížené nohy jsou skryty v hromadď papírĪ srovnaných pĢed i na stole. Na stole stojí televizní pĢístroj, urĀitď starší než vďtšina ĀtenáĢĪ, a rádio s vyznaĀenou mapkou Evropy vĀetnď SSSR. Nedopitá láhev Jim Beana v rohu stolu budí ráz komiĀna Ālovďka zde žijícího. NepĢehlédnutelnou dominantou jsou dvď kožená kĢesla uprostĢed místnosti. Zdají se býti Srdcem na Hradď. Dodávají pocit volnosti, ale pĢekáží všem pĢíchozím. Jakou mají souvislost s Jimem? Naproti vstupním dveĢím je další zdroj denního svďtla, okno - nejvďtší vynález od té doby co v Kocourkovď nosili svďtlo v pytlích. Zde leží tĢi neidentifikovatelné
kovové vďci. Pokušení svedlo k pokusu zvednout menší z vďcí. Pokus konĀí neúspďchem. Svoji tajemnost si ponechává. Tvary vďcí se podobají - velké pružinď + stojánku na kvďtiny + Āásti soustruhu = nárazník k parní lokomotivď. Pravé dveĢe v hlavní chodbď s linoleem vedou do uklizené místnosti. DĢevďné skĢínď po stranách nechávají svĪj obsah skryt. DĢevďný velký stojan pyšnď vévodí menším stojánkĪm v okolí. Co je to za stojan, že se tak nafouká? „Jsem Stojan na kameru a ne nďjaký obyĀejný na plátno,“ rozpíná výhružnď svoje nohy s hroty na konci. Radďji pokraĀuji malými dveĢmi a dvďma Ģezanými schody. Již z dálky proudilo tímto nevelkým otvorem jakési útulno a teplo. I pĢedkové zde žijící vycítili zvláštní kouzlo, krásná velká kamna vyhĢívala jejich ložnici. Dnes ložnici tvoĢí dvď staré nepoužívané postele, na nich leží Ģádnď srovnané pĢikrývky, které tvoĢí své pevné místo v této svďtnici. Co mi bylo urĀeno, aĨ spatĢím, spatĢil jsem. ÿas se nachýlil, vše jednou skonĀí. Opouštím toto místo s pocitem poodhalení duše neznámého Ālovďka a sebe samotného. „Každá vďc, každá bytost má svoji podstatu, pĢíĀinu. Záleží jen na tobď, kolik toho chceš spatĢit, vše je krásné a jedineĀné.“ Vstávám. ʌ
Kája KEL Crew presents
Provaznictví a uzly ve Ātvrtek 23. Ledna od 17.00 hodin Kde? V KĢiklárnď (klubovna 45.sk. stĢediska SILMARIL Ovenecká ulice) Doprava: Ze stanice metra C Vltavská tramvajemi 1, 8, 25. Vystup na zastávce Letenské námČstí, jdi kus zpátky podél kolejí. PĜejdi koleje a kolem Union banky pokraþuj kolmo na tramvaj Oveneckou ulicí k Technické=mu muzeu. KĜiklárna je po levé stranČ skoro na konci Ovenecké, vedle divadelní kavárny. ýíslo orientaþní 4. Tďší se a zve: jménem KELu Job
14
ÿerný rytíĢ ÿást tĢetí
V
zpomínáte si na nďj ještď? Je tomu již docela dlouho (pĢesnď ÿísel), co jste se naposledy setkali s pĢíbďhem ÿerný rytíĢ. Dnes se vrací na stránky ÿísla, a tak se opďt mĪžete ponoĢit do svďta, kde Āest a odvaha stály mnohem výše než dnes. Co se dosud stalo? Barbar, pĢijíždďjící do mďsta, se v hostinci „U ÿervenýho draka“ setkal se starostou, který ho jménem celého mďsta požádal o pomoc. Mďsto bylo totiž zakleté, každý den po setmďní pĢibďhli divocí vlkodavové a rozsápali toho, kdo se nestaĀil skrýt. Kletbu zpĪsobil ÿerný rytíĢ poté, co mu starosta odmítl dát svou dceru. Barbar se ráno vydal za ÿerným rytíĢem. Cestou na hrad se utkal s medvďdem Grizzli, pomohl
královské gardď pĢi boji s temnými sluhy ÿerného rytíĢe. U jejich velitele našel pergamen, prsten a meĀ. Dojel až do královského mďsta. Zde se doĀetl z králova pergamenu, že ho král volá k sobď na hrad. Král ho odmďnil za záchranu generála a nabídl mu ubytování a pomoc pĢi luštďní pergamenu. Barbar odmítl. PĢi odchodu ho služka poslala do jedné z místností…
Vešel jsme dál do nďjaké komnaty, kde byla králova dcera. Když jsem ji uvidďl, poklonil jsme se, ale ona mi Ģekla, aĨ vstanu. Zeptal jsme se jí, s Āím jí mĪžu pomoci, proĀ si mď zavolala. „Chtďla bych vďdďt, kam jedeš a co tam budeš dďlat?“ zeptala se mď princezna. ġekl jsem jí, že jedu zabít ÿerného rytíĢe. Ona se zalekla a chtďla mi to vymluvit. Že prý je to nebezpeĀné. Já jí odpovďdďl, že jsem pĢipraven zemĢít. Po tďchto slovech jsem pomalu odcházel. Dobďhla mď dala mi svĪj prsten, abych na ni nezapomnďl. Odešel jsem z komnaty a na chodbď jsem potkal sluhu. Zeptal jsme se ho, kde tady ve mďstď najdu kouzelníka. Dozvďdďl jsme se, že žije za mďstem v lese na samotď. Vyšel jsme z hradu a šel jsem si pro konď za hradby. KĪě stál tam, kde jsem ho nechal, vrátil jsem se na nďm do mďsta. Tam jsem ho ustájil a dal ho nakrmit. Ve mďstď jsme si dokoupil potĢebné zásoby a vďci, které budu dál potĢebovat na své cestď. Když jsem vše sehnal a chystal jsme se odjet, pĢišel ke mnď královský sluha a podal mi dva pergameny. Ten první byl mĪj, starý, a ten druhý, novďjší, vypadal úplnď stejnď, ale byl pĢeložený.
Stálo
Naše vojska vítČznČ postupují. Dosud jsme obsadili mČsta Moranach, Saldren, Aragosen. PotĜebovali bychom však další vojáky. Stojíme pĜed hradbami mČsta Helgad a nemĤžeme ho dobít! S pozdravem generál Xagas.“ v nďm:
Když jsem vše doĀetl, nasedl jsme na konď a odjel do lesa za starým kouzelníkem. Cesta ubďhla rychle. Ani jsme se nenadál a už jsme tam byl. PĢijel jsem pĢímo pĢed vchod, seskoĀil z konď a postavil se pĢed dveĢe. Chtďl jsem zaklepat, ale zevnitĢ se ozvalo, abych vešel dál. Místnost byla plná zajímavých vďcí – bublající kotel, spousta knih a samozĢejmď taky kouzelník. Pozdravil jsem ho. On Ģekl, že mď zde oĀekával. Zeptal se mď, co potĢebuju. Z mďšce jsem vytáhl ohnivý prsten, Jakmile se ocitl venku rozzáĢil se. Zeptal jsme se, co to má znamenat. Kouzelník odvďtil, že je to normální. Prý vždy, když je v jeho blízkosti nďkdo s magickými schopnostmi, tak se rozzáĢí. „PotĢeboval bych vďdďt, k Āemu slouží a jak ho mám používat?“ zeptal jsem se. „DĢíve sloužil ke zlým vďcem, ale od té chvíle, co jsi zabil toho, kdo ho nosil, mĪže sloužit i
15
k dobru. MĪžeš jím cokoliv organického zapálit, nebo anorganického roztavit. StaĀí, když ho budeš mít na prstu a namíĢíš smďrem, kam potĢebuješ, pak se musíš soustĢedit na tu vďc. A víš ty co, pojĊ si to ven vyzkoušet.“ Kouzelník vstal a míĢil ke dveĢím. Já šel za ním.
Venku vzal špalík dĢeva a postavil ho na paĢez. Pak Ģekl, aĨ si nasadím prsten a zkusím zapálit špalík. ZaĀal jsem se soustĢedit na špalík a ten se po chvilce vzěal a shoĢel na popel. „Výbornď,“ Ģekl kouzelník. „ÿasem si to osvojíš a pĪjde ti to samo.“ ʌ
/pokraĀování pĢíštď/ (doufám, že v pĢíštím ÿísle – pozn. red.)
Šváb
Testík na NATO 1.)Co znamená zkratka NATO ? G) North Atlantic Treaty Organization H) National Army Type Oraganization
2.)Co je to NATO? a) sdružení velitelĪ armád Ālenských zemí i) odborná organizace vojenských specialistĪ
L) New American Theatre Organization J) North American Theatre Orchestr
u) svďtová zdravotnická organizace e) vojensko-politické seskupení evropských a severoamerických státĪ
3.) Kdy vzniklo? o) 4.4. 1949 s) 1.1. 1900
v) 17.11. 1989 d) 9.5. 1945
4.) Kolik má NATO ĀlenĪ? p) 13 e) 15
r) 19 x) 86
5.) Kdy do NATO vstoupila ÿR ? l) 1.1. 1993 g) 12.3. 1999
a) 21.11. 2002 b) 1.1. 2000
6.) Na jakých z tďchto území nezasahovaly jednotky NATO? e) Vietnam g) Bosna f) Makedonie h) Jugoslávie
7.) Který z tďchto státĪ není Ālenem NATO? S) Nizozemí N) Itálie R) Rakousko P) Turecko
16
8.) Které zemď byly na pražském summitu pĢizvány do NATO? a) Ukrajina, Slovensko, Rumunsko, e) Slovensko, Litva , Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko Bulharsko, Švédsko, Rusko o) Slovensko, Litva , Lotyšsko, Estonsko, i) Slovensko, Rusko Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko
9.) Jaké barvy má vlajka NATO? b) modrá, bílá o) rĪžová, fialová
s) Āerná, bílá k)modrá, bílá, Āervená
10.) Jak se jmenovala smlouva, kterou odpovďdďly na vstup Nďmecka do NATO v roce 1955 státy východního bloku? u) Pražská h)Washingtonská m)Moskevská e) Varšavská
11.) Kolik mužĪ má mít elitní jednotka rychlého nasazení? v) 210 l) 21 000 r) 2100 t) 2 100 000
12.) Kde sídlí ústĢedí NATO? u) v Praze v) ve Washingtonu
k) v Reykjavíku t) v Bruselu
13.) Co dostal prezident Havel za dar na rozlouĀenou od pĢedstavitelĪ státĪ NATO? s) kožené pouzdro s kopiemi zakladatelské smlouvy NATO a Āeských vstupních dokumentĪ i) nástďnné hodiny ukazující Āas našeho Ālenství v NATO c) koláž sestavenou z Havlových projevĪ v NATO e) vlajku NATO podepsanou všemi pĢedstaviteli Ālenských státĪ
14.) Kolik penďz musela vynaložit naše vláda na konání summitu NATO? o) 800 miliónĪ KĀ m) 1,5 miliardy KĀ l) ani korunu a) 2,002 milióny KĀ
15.) Jaký byl hlavní chod na slavnostní veĀeĢi bďhem summitu NATO? n) perliĀka se staroĀeskou hoĢĀiĀnou omáĀkou, císaĢskými lusky a bramborovými placiĀkami k) nadívaná holoubata se tĢemi druhy knedlíkĪ a zeleninovou oblohou u) zapeĀená brokolice se smetanovou zálivkou a smaženými kroketami z) chléb s máslem a se solí
Tajenka: Jméno souĀasného generálního tajemníka NATO
ʌ
Šík 17
Scouting for Boys vybrané kapitoly z knihy Roberta Baden - Powella SKAUTSKÉ DRUŽINY
SLOVO K RÁDCĩM
I Každý skautský oddíl se skládá nejménď ze dvou družin o šesti až osmi Ālenech. Hlavním úkolem družinového systému je dát skuteĀnou odpovďdnost co nejvíce chlapcĪm. Každý tak vidí. že má urĀitou osobní odpovďdnost za blaho své družiny. To pak každé družinď umožěuje mít znaĀný vliv na úroveě celého oddílu. Družinový systém dává skautĪm možnost, aby aktivnď zasahovali do toho, co oddíl dďlá.
Od vás, rádcĪ, požaduji, abyste vedli své družiny zcela samostatnď, protože se mĪžete vďnovat všem a z každého vychovat dobrého Ālovďka. Nemá cenu mít v družinď jenom jednoho nebo dva výborné chlapce a ostatní aby nebyli k niĀemu. Mďli byste udďlat všechno pro to, aby byli všichni výborní. NejdĪležitďjší je váš osobní pĢíklad, protože to, co dďláte vy, dďlají i vaši skauti. Ukažte jim, že se podĢizujete všem pĢíkazĪm, psaným i nepsaným, a že je dodržujete, aĨ vĪdce je, nebo není pĢítomen. Ukažte jim, že jste schopní získávat odborky a vaši skauti vás budou bez pĢemlouvání následovat. Pamatujte, že je musíte vést a ne dirigovat.
DRUŽINOVÝ RÁDCE Každá družina vybere svého vĪdce. Tomu se pak Ģíká rádce. Vedoucí oddílu má na rádce vysoké nároky, ale v Āinnosti jeho družiny mu ponechává volné ruce. Rádce si zvolí jednoho z chlapcĪ jako svého zástupce. Tomu se Ģíká podrádce. Rádce je odpovďdný za zdatnost a úroveě své družiny. Jeho skauti se mu podĢizuji ne ze strachu pĢed trestem, jak to Āasto bývá na vojnď, ale protože táhnou za jeden provaz a sucho rádce podporují v zájmu družiny, její povďsti a úspďchu. I Rádce získává pĢi výcviku a vedení družiny zkušenosti a stává se z nďho Ālovďk, který dovede na sebe vzít odpovďdnost. Kromď výcviku musí rádce svou družinu vést, to znamená, že musí být ve všech Āinnostech aspoě tak dobrý, jako kterýkoli z Ģadových skautĪ. Nikdy nesmí požádat jiného skauta, aby udďlal nďco, co on sám nedokáže. Nikdy nesmí na nikoho pohlížet spatra, ale musí všechny vesele povzbuzovat a tak v nich probouzet nadšení a chuĨ k dobrovolné práci. Všude jsou potĢeba mladí lidé, na které je spolehnutí a kteĢí dovedou vést. Rádce, který úspďšnď vedl družinu, má pozdďji v životď pĢedpoklady k úspďchu. Hlavní náplní družinového programu jsou hry a skautská praxe, pĢi nichž získáte potĢebné znalosti a dovednosti.
ODDÍLOVÁ RADA Oddílová rada je dĪležitou souĀástí družinového systému. Je to stálý výbor, který se zabývá oddílovými záležitostmi. Skládá se z vĪdce, jeho zástupce a rádcĪ. V malých oddílech i z podrádcĪ.
JMÉNA A ZNAKY DRUŽIN Každý oddíl je pojmenován podle kam patĢí. Každá družina má nďkterého zvíĢete. Nejlépe, když jména ptákĪ nebo zvíĢat, která vašem kraji.
místa, jméno zvolíte žijí ve
DRUŽINOVÉ HESLO Každá družina si vybere své heslo. To se nejĀastďji nďjak vztahuje ke zvíĢeti, které má družina ve znaku. NapĢíklad Orlové by mohli mít heslo: „VzhĪru leĨ!" BobĢi by mohli Ģíkat: „Pilnď pracovat!" OhaĢi: „Do smrti vďrní!" - a podobnď.
DRUŽINOVÝ POKġIK Každý skaut by mďl umďt napodobit hlas zvíĢete nebo ptáka, které má družina ve znaku. Kdo patĢí k družinď BuldokĪ, mďl by tedy umďt napodobit vrĀení buldoka ʌ
vybral
Job 18
ÿeskoslovenské opevnďní z let 1935 - 1938 DďlostĢelecké sruby
V
Āeskoslovenském opevnďní se mďlo vyskytovat pďt hlavních druhĪ dďlostĢeleckých objektĪ: dďlostĢelecké sruby izolované a tvrzové, dďlostĢelecké otoĀné vďže a minometné sruby izolované a tvrzové. Dnes se budeme bavit o dďlostĢeleckých srubech tvrzových. Tvrzový dďlostĢelecký srub pĢi vnďjším pohledu zaujme hlavnď trojicí masivních stĢílen, které se nachází na týlové stďnď, míĢí bokem do palebné pĢehrady /tak jak je zvykem u všech objektĪ našeho opevnďní/. Jejich úkolem byla uzavírací palba do možných prostorĪ útoku. U starších objektĪ mďly stĢílny odmďr 45°, pozdďjší, vylepšené stĢílny, mďly odmďr již 60°. Objekty byly vždy jednostranné /levé nebo pravé pĢi pohledu z týlu objektu/, vybavené tĢí- a ĀtyĢstĢílnovým zvonem s N /LK vz. 26/ a dvojicí krycích zbraní N /LK vz. 26/. Nďkdy objekt mďl pouze jedno Nko – bývalo rušeno to, které mďlo stĢílnu za houfnicovými stĢílnami /napĢ. když byl objekt úĀinnď bránďn stĢílnou z jiného objektu tvrze/. PĢed stĢílnami se nalézal mohutný diaman-tový pĢíkop do nďhož ústil východ normálního profilu, sloužil družstvu ženistĪ ubytovaných ve srubu a jako nouzový východ. Tento vchod nďkdy ústil o patra spodního, jindy do vrchního – dle konkrétní situace. Ode dveĢí vedl ven z pĢíkopu žebĢík uchycený do stďny pĢíkopu, nacházel se v palebné vďjíĢi stĢílny r /na obranu vchodu/, eventuelnď i krycí zbranď N /LK vz. 26/. Hluchá místa v pĢíkopu byla kryta, mimo N /LK vz. 26/, trojicí skluzĪ s s periskopy p obsluhovanými od dďl a jedním skluzem a periskopem od každé krycí stĢílny /nebylo pravidlem/. Hlavní výzbrojí objektu byla trojice 10 cm houfnic vz. 38 /krycí oznaĀení Y/, bylo uvažováno i o 8 cm kanonech /krycí oznaĀení X – neprošly vojskovými zkouškami/.
Houfnice mďly dostĢel 11 950 m, kadenci 15 – 20 ran za minutu, hlaveě, spoleĀnď se zámďrným dalekohledem pro pĢímou stĢelbu, procházela kulovou clonou upevnďnou do stĢílny. Obsluha mďla devďt ĀlenĪ, byla rozestavďna na plošinách, které se pohybovaly spoleĀnď se zbraní. VystĢelené nábojnice padaly odpadem do vzduchotďsné kobky naplnďné vodou, odtud se odvážela pĢed vchodový objekt do vnitrozemí za úĀelem znovunabití. Do osudového záĢí 1938 se nepodaĢilo instalovat ani jedinou houfnici – výzbroj dďlostĢeleckých srubĪ byla nouzovď Ģešena tĢídďlovou baterií 7,5 cm horských kanonĪ vz. 15 umístďných volnď pĢed objektem. Jedinou houfnici osadil do objektu KAm-S 43 Veverka až Wehrmacht. Výsledky provedených zkoušek nejsou známy. Horní patro tedy obsahuje tĢi stĢelištď pro kanon, jedno neb dvď pro N /LK vz. 26/ , vstupy do dvojice zvonĪ ZN, nádrže na vodu, ženijní prĪlezy ŽO do ubikací ve spodním patĢe a horní stanici dvojice výtahĪ Vý IV /nosnost 2 500 kg/. Pod stropem objektu se nacházela vysutá dráha vedoucí od jedné z výtahových klecí ke každému dďlu. Dráha sloužila k výmďnď hlavní. Ve spodním patĢe se nachází ubikace pro devďt mužĪ Um a tĢi poddĪstojníky Upd, filtrovna, kanceláĢ a zároveě ubikace velitele SV, jedna kabina WC a trojice kobek pro vystĢílené nábojnice – ty jsou vzduchotďsnď oddďlené od ostatních prostor objektu /vďtratelné/, jejich podlaha je o 110 cm níže než podlaha spodního patra objektu a byly naplnďny vodou /prameny se rĪzní/. Mimo výtahĪ do obou pater ústila i šachta se schodištďm pro pďší jehož stĢedem probíhalo potrubí, které do objektu pĢivádďlo vzduch z podzemí tvrze .
19
Vchod, jak jsem již psal, se nďkdy nacházel v patĢe horním /K-Am-S 43/ a nďkdy v dolním /K-Bg-S 10/. Výtahy se používaly k dopravď 10 cm /a jiné/ munice do skladišĨ M3 /viz. dále/, zpďt do podzemí se odvážely vystĢílené nábojnice. VyjímeĀnď bylo možné výtah použít pro dopravu osob. Tento výtah mďl tĢi stanice: jednu na dnď šachty /nakládání stĢeliva z M2 /viz. dále/, další ve spodním patĢe dďl. srubu /nakládání vystĢelených nábojnic/ a poslední v horním patĢe objektu /vykládka munice do M3/. Skladištď dďlostĢelecké munice byla ve tvrzích dďlena na tĢi hlavní Āásti: skladištď M1 se nacházelo v podzemí tvrze,
každému dďlostĢeleckému objektu náležel jeden sál. Je dlouhý témďĢ 40 m, široký 5,2 m a 4 m vysoký, zde byla uložena polovina dotace munice z celkových 12 006 granátĪ, tedy kolem 6 000 dďlostĢeleckých granátĪ. Dalším skladištďm munice byla dvojice sálĪ M2. Nacházela se pĢímo pod objektem. Každý z dvojice sálĪ má dálku 18 m /další parametry jsou shodné s M1, vĀetnď množství uskladnďné munice/. Všechny tyto sály byly uzavírány shrnovací nĪžkovou mĢíží. TĢetí a poslední místo uložení granátĪ zvané M3 bylo poblíž samotných dďl. Tyto náboje byly pĢipraveny k okamžitému použití. ž
Svižník
ġecko 2. 11. – 22. 11. 2002 I.Díl
V
rámci popovoděového režimu karlínských škol dostala základní škola na LyĀkovď námďstí možnost odcestovat za výhodnou cenu na tĢi týdny do ġecka, než bude budova jejich školy opďt plnď využitelná. V tomto i pĢíštích ÿíslech se mĪžete seznámit se zážitky z této netradiĀní školy v pĢírodď. V úterý ráno jsme vyrazili na letištď Ruzyě. Hodnď jsem se tďšil do letadla. Prošli jsme pasovou kontrolou a hurá do letadla. Letďli jsme Boeingem 737-800. Na palubď letadla se podávala ke svaĀinď Dobrá voda, obložený rohlík, sušenka a banán. PĢi letu nám pustili seriál Tom a Jerry. Po dvou hodinovém letu jsme pĢistali na Ģecké letištď v Thessaloniki, odkud nás potom autobusy dovezly až pĢed hotel. Zavazadla jsme si nechali na recepci a šli jsme se naveĀeĢet, a pak do
pokoje vybalit. Pokoje byli po tĢech a nďkdy i po ĀtyĢech. Hotel byl blízko pláže, takže vždy po poledním klidu jsme šli na pláž. UĀili jsme se tam každý den šest hodin kromď nedďle, ta byla volná. Druhý týden v pondďlí jsme jeli na výlet do Meteor. Jeli jsme taky na starovďký hrad Platamon. Mďli jsme na výbďr i jiné výlety, tĢeba na pohoĢí Olymp. Po veĀeĢi jsme nďkdy chodili do blízkého mďsteĀka, kde jsme mďli hodinové rozchody. Pak už jsme pĢišli do hotelu a šli spát. ʌ
Lukáš
20
Tour de Swerige 2001 nabrat dostatek sil, abychom pokraĀovat v cestď na jih.
14.8. 2001 OPĎT VE TġECH,
mohli
STÁLE NA JIH
Úderem osmé hodiny nás budí jako tradiþnČ na cestď MessnerĪv telefon a tentokráte i MartinĪv budík, ten je o dost otravnďjší, protože se vždy cca po deseti minutách probouzí k životu hlasitým pípáním. Vstávám jako druhý (Verunka je již delší dobu u jezera) VaĢím poridge a jeho podáváním budím kluky. Martinovi a Verunce necháváme jejich díl, oni nám na oplátku dávají ochutnat jejich severskou kaši. V noci trochu sprchlo, takže balíme mokrý stan. Po dobalení vyjíždíme. PĢijíždíme do Hävla. Tady se louĀíme s Martinem a Verunkou, kteĢí míĢí zpďt do Oxelösundu. Jedeme tedy opďt ve trojici smďrem na Bo. Atlas Ģíká, že bychom mďli jet po dĪležité hlavní silnici. SkuteĀnost je trochu odlišná – a to sice uválcovaná polěaĀka posypaná štďrkem. DĢeme se jak konď a vĪbec to nejede. Jak dlouho tohle trápení ještď bude trvat? Dost vyĀerpaní a asi jen s 30 najetými kilometry stavíme a vaĢíme. Stále ještď po štďrku projíždíme pĢes mďsteĀko Haddebo. Krátce poté se cesta umoudĢila a zmďnila se v celkem slušnou asfaltku. PĢibližnď po hodinď jízdy míjíme Askersund, náš smďr jízdy je teĊ pĢímý – jižní. Naším cílem je jezero Vättern. K veĀeru jsme u jezera. Mužská hrdost nás nutila dát alespoě stovku (rozumďj kilometrĪ), ale ne vždy Ālovďk-muž naplní všechny své touhy. PĢi devadesáti sedmi jsme tak hotoví, že když se objeví odboĀka do lesa, neváháme ani chvilinku a sjíždíme ze silnice. K veĀeĢi se podávají dva chody: sója & rýže + rýže na sladko. Poté už se odehrává jen každoveĀerní rituál. UvaĢit Āaj, vypít Āaj, vyĀĪrat a spát. Po vyĀerpávající cestď musíme
15.8.2001
V
PODÉL BġEHU VÄTTERNU, VOJÁCI KARLSBORGU A PROKLÍNÁNÍ AKÿNÍCH CEN
Patnáctý den našeho putování zaĀíná velmi „netradiĀnď“. Vstávám jako první, vaĢím poridž (dnes dochucený marmoškou od Koutných. Měamka!) Po nasycení a zabalení pokraĀujeme v putování po bĢehu jezera Vättern. Pod pojmem jezero si mĪže leckterý ĀtenáĢ z ÿech pĢedstavit ÿerné nebo ÿertovo, mďl bych tedy rozšíĢit vaše obzory a pĢedstavy o jezerech. Tak tedy jezero Vättern je po Vänernu druhé nejvďtší jezero Švédska, jeho rozloha je 1912 km2 (Āili naše ýerné jezero by se do nďj vešlo asi 10 352 krát). Kolem poledního stavíme v Karlsborgu u krásné píseĀné pláže. Zdejší molo proto hned využívám k umytí nohou, na což se sjel podívat hned celý houf zdejších kachen. David mezitím pĢipravuje nďco k snďdku. Vracíme se k instantní stravď a dlabáme gulášovku. Z poklidného stravování nás vytrhává, když kolem projíždí asi šedesát vojákĪ. Normálnď by na tom nebylo nic až tak zarážejícího. To by ale nesmďl každý sedďt na kole, cyklistická jednotka v maskáĀích nevypadá vĪbec zle. Posledními drobky našeho chleba krmím kachny, vdďĀné divaĀky našeho stolování. PrĪvodce tvrdí, že se v Karlsborgu za hradbami nachází další menší mďsto, které slouží potĢebám armády. Zkoušíme ho tedy najít. Zelená na semaforu nás vpouští do tunelu – na druhé stranď se již Ģadí další útvar vojákĪ. Po hlavní tĢídď pĢijíždíme až k muzeu. Dáváme foteĀku na samo-
21
O ŠVÉDSKU Nejstarším hospodáĢským a politickým centrem byla od 6. stol. Uppsala. Od 7. do 9. stol. probíhaly výboje VikingĪ, pĢedevším na východ do Ruska a Finska. Boj o trĪn ukonĀila tzv. kalmarská unie všech skandinávských státĪ pod hegemonií Dánska. Za zakladatele novodobého švédského státu je považován Gustav Vasa (1496 – 1560), který svou vzpourou pomohl Švédsku k nezávislosti. Švédové se aktivnď úĀastnili tĢicetileté války (což jsme osobnď pocítili i u nás v Praze) Roku 1818 nastoupil na trĪn Karel XIV. Johan, který zahájil švédskou mírovou politiku, ve které pokraĀují jeho nástupci dodnes. spoušĨ, do muzea nejdeme, interiér prohlížíme z prospektĪ. Chvilku se ještď promotáváme „Vojákovem“ a nakonec ho opouštíme zadní branou. Odjíždíme z Karlsborgu a smďĢujeme na Hjo. Trochu tak zkracujeme pĪvodnď plánovanou trasu. Ta mďla vést ještď více k západnímu bĢehu až na ostrov Orust, kde jsou fjordy. Po bĢehu jezera se jede stále po rovince, kdyby zmizel ještď ten protivný „protivvítr“, dalo by se mluvit (psát) o ideální cyklotrase. V Hjo brzdíme a sesedáme u supermarketu, abychom doplnili zásoby. Opďt nacházíme náš oblíbený sektor s akĀními slevami (broskvovo-malinový jogurttík za 9,90 SEK: No nekup to, když je to tak levný). K nďmu pĢikupujeme jeden bochníĀek švédského nadýchaného chleba, který si i již u nás získal spoustu pĢezdívek (guma, peĀený bubliny, atd.). V nadšení z výhodných cen se vydáváme ještď pro další jogurt, tentokráte s pĢíchutí rebarboro-vanilkovou (Messner
pĪvodnď tvrdil, že je to jogurt s chĢestem, ale nebyl). No a po vydatné svaĀince jsme opďt byli schopni nasednout na kola. Prvních pár kilometrĪ proklínáme výhodné ceny, ale postupem Āasu se to nďjak usadilo. Dnes bychom chtďli dojet až do mďsteĀka se jménem Habo. Plán se nám sice splnit nedaĢí, ale myslím si, že místeĀko kousek od jezera, které jsme objevili a urĀili jako nocležištď za to urĀitď stojí. Hned po postavení stanu míĢíme k vodď zbavit tďla špíny. PĢístup k ní nďní až zas tak jednoduchý, ale oblázkopíseĀná pláž s výhledem široko daleko je úchvatná. Voda v jezeru je však studenďjší než kdekoli jinde, a tak se žádná velká koupaĀka nekoná. U stanu vaĢíme véĀu. David lepí duši, která opďt na nďco najela (pro zmďnu ta pĢední). Jako dokrm následují vloĀky s borĪvkama, potom povídání, které pomalu a jistď pĢechází ve vytoužený spánek.
16.8. 2001 KOUPÁNÍ V JÖNKÖPINGU, VESELÁ „KRAJANSKÁ“ HISTORKA Jak moc jsme se veĀer tďšili na východ slunce nad jezerem, tak teĊ nás již dávno vyšlé sluníĀko tahá ze spacákĪ. Vydávám se zase jednou na borĪvky a kuchtím výbornou ovesnou kaši s pĢíchutí lesního ovoce. Snídani splachujeme Āajem a zaĀínáme balit. Mnď se pĢitom daĢí utrhnout zip u brašen Oprava nás zdržuje o pár minut, ale pĢesto se nakonec ocitáme na hlavním tahu na Jönköping. PĪvodnď jsme mďli v plánu prohlédnout si starý kostel v Habu, když ale zjišĨujeme, že by nás to stálo minimálnď 10–kilometrovou zajížĊku, odpouštíme si to. Asi v jednu hodinu stavíme v Jönköpingu na pláži. Ty se nacházejí na bĢehu Vätternu (ano již tĢetí den stále Vättern) za malými vilkami. Docela to peĀe, takže je tu docela plno. David vaĢí bramkaši, já a Messner chytáme bronz.
22
Jönköping je krásné mďsto položené kolem jižního bĢehu výše zmiěovaného jezera. Cestou sem jsme projíždďli kolem vysoké i základní školy. Na základkách zaĀíná výuka už 15. srpna, což bylo vĀera, takže škola byla celkem slušnď obsypána školáky a školaĀkami (kouĢící patnáctky za rohem). Je dovaĢeno, odcházím obďdvat. Po jídle následuje regulérní koupaĀka. Voda je stejnď studená jako vĀera, ale v tom paĢáku je to snesitelnďjší. Ještď nďkolik buchanonovských nábďhĪ do vody, pomalu se svažující bĢeh si o nď pĢímo Ģíká. Zabalit, vyfotit se na pláži a odjíždíme. Musíme se ještď stavit ve mďstď v nďjakém cyklosportu, protože David na pláži dolepil poslední záplatu. POZOR HISTORKA: Já a David vcházíme do obchodu s jízdními koly. Zdravíme švédsky: „Hej!“ Žena za pultem odpovídá. David se zaĀíná tázat anglicky (oĀekáváme pďkné drama, protože ani jeden z nás neví, jak se Ģekne duše, natož záplata): „Please, Excuse Me…“ ProdavaĀka ho ani nenechá domluvit: „D´You Speak Only English?“ „No, We Are…“ Opďt pĢerušení: „You Are Polish?“ táže se paní prodavaĀka. David odpovídá: „No, Czech Republic.“ „Ah, Czechish, tak to mĪžete mluvit Āesky,“ završuje vše k našemu zkoprnďlému úžasu prodavaĀka. V krámu se pak zdržujeme asi pĪl hodiny pĢi krajanském rozhovoru. Paní vyzvídá odkud a kam jedeme, vypráví o tom, jak tu nedávno byli Āeští uĀitelé z Univerzity Karlovy, o tom, jak nemá moc v lásce Poláky, atd. Nakonec kupujeme ty záplaty,
dostáváme krajanskou slevu a ještď navrch tĢi nektarinky na cestu. Messner, který venku hlídá kola, s nechápavým pohledem sleduje, jak jsme mohli takovou dobu konzervovat, když si anglicky nebo švédsky umíme Ģíct tak o vodu, s velkým úsilím možná i o jídlo. Na rozlouĀenou dostáváme vizitku s adresou a za úkol napsat, až dorazíme do Prahy. Snad na to nezapomeneme. (no jak bych to jen…, dodnes se tak nestalo) Vymotávání se z Jönköpingu nám ubírá spoustu sil i Āasu. Nejprve to zkoušíme podél dálnice pĢes pĢedmďstí. Tudy cesta nevede, a tak se na námi požadovanou silnici dostáváme až na druhý pokus a hlavnď až v pďt hodin. Dupeme si to smďrem na Göteborg, poté uhýbáme na Halmstad. TeĊ je osm hodin a dvacet minut k tomu, ležíme ve stanu, kam jsme se uchýlili pĢed zaĀínající bouĢkou. Obloha se naštďstí trochu uklidnila, ale naneštďstí se nám nedaĢí zprovoznit MSRko (vaĢiĀ). David s Messnerem se mu vďnují už asi pĪl hodiny a stále nemohou vykopat toho zakopaného psa. Když se dílo podaĢilo (viz. citátky), zaĀínáme vaĢit výbornou vloĀkovou polévku zasycenou nudlema z „Āíěanky“. Na dobrou noc a sladké sny si ještď každý mažeme tousĨáĀek s marmoškou od Koutných. Dopíjíme Āaj a „hajdy do peĢin“ (do dutých vláken). Usínáme postupnď podle délky mobilní seance (Messner - 1 zpráva odeslaná, 2 pĢijaté, David – 2 odeslané, 2 pĢijaté, Šík – má dnes SMS-pauzu). ʌ
CITÁTKY: Úplnď cejtim, jak dejchám tďma nohama. /Šík si sundal boty po celodenní jízdď/ 20:27 Tak mám dojem, že jsme dovaĢili. /David po pĪlhodinové marné snaze o zprovoznďní vaĢiĀe/ 20:50 Tak mám dojem, že bysme zase mohli zaĀít vaĢit. /David po hodinové úspďšnď zakonĀené snaze o zprovoznďní vaĢiĀe/
Šík 23
Poezie na okraji trocha veršĪ na poslední stranď ÿísla NoĀní praní Já a nďkteĢí si libujeme v noĀním psaní. Snad je to tím, že v noci je víc bolno než jindy. Snad je to i tím, že tma ždíme naši duši a potom ji dĢevďnými kolíĀky pĢipevní na šěĪru na balkónď. /podzim 2002/
1.11. 2002 VaĢící asfalt se valí do vymletých dďr. Kapky deštď dopadají jedna za druhou a za sykotu se mďní v páru. Tak tohle je Karlín dnešních dní
TĢicáté páté ÿíslo Redakce: Václav Zeman - Šík, Michal Zikán – Manuál, Petra TomeĀková – Tomega, JiĢí Slavík - Svižník Do tohoto ÿísla pĢispďli: Vít Masopust – Job, Michal Novák – Kája, Tereza Helanová králík, Vojtďch Hyka, Vojtďch VeĀerka – Šváb, Lukáš Blüml ÿíslo na internetu: http://cislo.webzdarma.cz RedakĀní e-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected] Náklad: 4O výtiskĪ
Vychází:
24
